JV EVROPA -
státy Balkánského poloostrova býv.social.státy Makedonie, Srbsko – vnitrozemská poloha ostatní přímořská poloha : Č.moře – Rumunsko, Bulharsko Jader.moře – Albánie, Slovinsko, Chorvatsko, B+H, Černá Hora - povrch převážně hornatý : V. a J. Karpaty(Rumunsko) Stará Planina (Balkán), Rila – Bulharsko Alpy (Karavanky, Julské) – Slovinsko Kras, Dinárské hory – Chorvatsko, B+H - nížiny : Valašská(Rumunská) Hornotrácká – Bulharsko - oblast je tektonicky aktivní - podnebí : převaha mírného, vnitrozemského klimatu pobřeží Č.moře a hlavně Jader.moře – subtropické,středomořské - rozhoduje hlavně reliéf - vodstvo : osu tvoří Dunaj s přítoky (Dráva,Sáva,Tisa) –energetický význam (Železná vrata), dopravní a zavlažování Marica, Struma (Bulharsko) Jezera : krasová – Plitvická, Skadarské tektonická – Ohridské, Prespanské fluviální – ústí a povodí Dunaje, okolí Burgasu - půda a vegetace : černozemě a hnědozemě v nížinách převaha – podzoly v hors.oblastech - kaštanové půdy - lesy pokrývají asi 1/3 území – převaha listnatých, ve vyšších polohách jehličnaté - subtropická vegetace především při pobřeží Jader.moře - obyvatelstvo : od středověku do r.1922 pod vlivem Osmanské říše - pestré národnostní, náboženské a jazykové složení – zdroj konfliktů !!! - náboženství : katolíci(Slovinci,Chorvati) x pravoslaví(Bulhaři,Srbové) x muslimové(Albánci,Bosenští muslimové) - jazyky : Indoevrop.jaz.rodina - Slované jižní(Černohorci,Makedonci,Srbové,Chorvati, Slovinci,Bulhaři) - Románi (Rumuni) - Albánci Altajská jaz.rodina (Turci) - převaha městského - ekonomika : nejvyspělejší – Slovinsko (od r.2007 – Euro) - v rámci Evropy patří celý region k nejchudším(vliv turecké nadvlády) - nejpestřejší sur.zdroje – Rumunsko - v průmyslu převažuje těžký a potravinářský - zemědělství zaměřeno na RV (obilniny,řepa cukrovka,slunečnice,tabák,mák, vinná réva a tepl.druhy ovoce a zeleniny,arom. rostliny a květiny) ŽV (ovce,skot,prasata a rybolov) - CR : Slovinsko – hory Chorvatsko, Bulharsko – moře
RUMUNSKO - největší a nejlidnatější stát Balkánu - 90 % Rumuni, 7 % Maďaři (v Transylvánii – dříve Sedmihradsko, do r.1918 součást Maďarska) - 2 % Romové (oficiálně 400 000 x neoficiálně 4-6 mil.=nejvíce ze všech evr.zemích) - Němci (obl.Sibiu) - asi 2 mil. Rumunů v Moldavsku - většina – pravoslaví - komun.režim perzekvoval nár.menšiny Maďarů a Romů - Nicolae CEAUSESCU (1956 – 1989)- komun.diktátor - XII./89 – obč.válka-pokus o útěk-chycen a tajně popraven spolu se svou manželkou - ekonomika : za socialismu předimenzovaná industrializace – snaha o soběstačnost ve všem – nekvalita – brzda ZO - bohaté přírodní zdroje :ropa, zem.plyn, hn.uhlí, bar.kovy (Mn,Al,Au,Ag), soli - těžba stagnuje, přesto ner.suroviny předmět vývozu - r.2000 : 42 % - primér 31 % - terciér 27 % - sekundér - hl.centra : Bukurešť – leží v historické oblasti Valašska Brašov – 2.nejprům.centrum, Transylvánie, průsmyk Predeal Ploiesti, Pitesti – těžba a zpracování ropy Temešvár, Iasi – prů.centra v černozemních oblastech Valašské nížiny Galati – nejdůl.přístav Rumunska, na Dunaji Constanca – hl.černomořský přístav, um.kanálem spoje s Dunajem - v zemědělství převaha Rv (kukuřice na zrno, pšenice, řepa cukrovka, slunečnice, ovoce, brambory) ŽV (ovce, skot, prasata) - export : ner.suroviny, chem.výrobky, kovy, stroj.výrobky (do těžkého prům., dopravní stroj.), dřevo, rákos z delty Dunaje (celulóza) - CR : nedokonalá infrastruktura hory i moře (Mamaia, Magnalia, Eforia)
BULHARSKO - ekonomicky silnější než Rumunsko - 84 % Bulhaři (vznik splynutím Thráků + Slovanů + Bulharů=turkotatarských kočovníků) - 9,5% Turci (za KS pronásledováni – zákaz jazyka, nutná změna jména a příjmení, vyhánění do Turecka) - 4,6 % Romové - Todor ŽIVKOV (1954 – 1989) - r. 1990 – svobod.volby – vítězí přejmenovaná KS – 1996/97 kolaps hospodářství – studentské demonstrace - ekonomika : - surovinové zdroje podobné, ale výrazně slabší než v Rumunsku - i v minulosti zaměření na spotřební obory, zemědělství, CR - velkou krizí prochází strojírenství (zem.stroje, elektromotory, elektrovozíky..) - r. 1999 : 44 % - terciér 29 % - sekundér 27 % - primér - hl.centra : Sofia Plovdiv – centrum Hornotr.níž., veletrhy Ruse – nejdůl.přístav na Dunaji Varna, Burgas – nejdůl.přístavy na pobřeží Č.moře, stroj. a chemická centra, CR - v zemědělství převaha RV (plodiny jako v Rumunsku, vyšší efektivita) - produkce růží (Stará Planina – Karlov, Kazanlak)– 80 % svět.produkce růž.oleje – Francie – parfémy - export : aromatické rostliny (máta, levandule, rozmarýn, anýz), růžový olej, tabák, nápoje, potraviny (maso, olej, , ovoce, zelenina) - CR : Varna, Nesebar, Burgas, Primorsko, Sozopol, Albena, Zlaté písky Rila, Pirin, Rodopy, Vitoša – zimní sporty
ALBÁNIE - převážně hornatá země : 30 % nad 1 000 m n.m. - poslední země, která se vymanila z tur.nadvlády (1912/13) - 1939 pod vlivem faš.Itálie, 1943 – Německo - po II.sv.v. – komunisté (Enver HODŽA) – r.1946 – Alb.lid.rep., r. 1961 – vystoupení z VS, orientace na maoistickou Čínu – r. 1976 Alb.lid.social.rep. – konec až smrtí Hodži r.1985 - dnes idea „Velké Albánie“ - 50 % obyv. do 15 let - hl.centra : Tirana Drač – nejdůl.přístav - průmysl potravinářský, textilní, obuvnický a strojírenský - velký, ale nevyužitý hydroenergetický potenciál - chov ovcí, koz, skotu - obdobné plodiny jako v černomořských státech + olivovník - vývoz : přír. asfaltu, chromitů, zem.produktů, textilu, bot
BÝVALÁ JUGOSLÁVIE
- dnes tvoří 6 samostatných subjektů (republik) - HISTORIE : - 29.10. 1918 – rozpad R-U (B+H, Ch, S, Kraňsko, J Štýrsko, část Korutanska) – vznik Státu Srbů, Chorvatů a Slovinců - 01.12.1918 – spojení se Srbskem a Černou Horou do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců - r. 1929 – království Jugoslávie - za 2.sv.v. – rozpad – faš.tendence Ustašovský nezáv.stát Chorvatský (zahrnoval Ch, B+H, Srb., Č.H.) – genocida Srbů, Židů a Romů (1 mil.) - r. 1945 – obnovena Jugo na federat.základě - 29.11.1945 – zrušena monarchie – Feder.lidová rep.Jugoslávie - do čela JOSIP BROZ TITO (až do své smrti v r.1980) - IV./1963 – SFRJ (Social.FRJ) - r. 1990 – svobod.volby – snaha o samostatnost - r. 1991 – vyhl.samostatnosti Slov., Chorv. a Makedonie (mezinár.uznána až 1993) - r. 1992 –nezáv. B+H – konflikt do r. 1995 – vznik federace: Rep.Srbská v Bosně Federace B+H(muslimsko-chorvatská federace) - r. 2006 – samostatné Srbsko a samostatná Č.Hora (referendem)
SLOVINSKO
-
nejvyspělejší postsocial.stát Evropy 47 km moře na poloostrově Istrijském suroviny – dovoz zaměření : přesné stroj., jeřáby, turbíny, bílá technika, lyže Elán, farmacie, vodní energetika, text.a oděvní prům. alpské zemědělství + produkty RV Lublaň, Maribor CR : hory, moře, jezero Bled – veslování
CHORVATSKO
-
-
v minulosti útočiště pro Srby, prchající před Turky – velká srbská minorita – problém při dělení po r.1990 – vyhlášení a odtržení Rep.Srbská Krajina – dobytí Chorvaty – vyhnání Srbů – ti do Rep.Srbské v B+H a do AO Kosovo – později vál.konflikty zaměření : CR (Dalmátské ostrovy), chem., stroj., text., potrav.pr. zem.úrodná nížina v povodí Sávy centra : Záhřeb, Rijeka – hl.přístav (ropovod Adria) Zadar, Šibenik, Split, Dubrovník – tur.centra při pobřeží
BOSNA + HERCEGOVINA
převážně hornatá 20 km pobřeží bohatá na ner.suroviny (Fe a Mn rudy, bauxit) a vodní energii hutnické a strojírenské obory ekonomika rozvrácena válkou multietnický stát : 44 % muslimští Bosňáci 33 % pravoslavní Srbové 19 % katoličtí Chorvati - občanská válka (1992 – 1995), etnické čistky, vyhánění - zásah OSN realizovaný vojsky NATO - vznik federace : 49 % území Republika srbská v Bosně 51 % území Federace Bosna a Hercegovina - jedná se volnou federaci, oba subjekty spolu téměř nekomunikují - centra : Sarajevo, Mostar, Srebrenica -
MAKEDONIE
-
velmi slabě rozvinutý, především zemědělský stát převážně hornatá obl.historické „Vardarské“Makedonie x „Egejská“Makedonie v Řecku Řekové blokovali vstup do OSN – až po změně vlajky a názvu (Býv.jugosl.rep.Makedonie) - export : hl. potraviny, textil, obuv, tabák - centrum : Skopje - možný budoucí problém : 23 % Albánců ( snaha vytvoření „Velké Albánie“)
ČERNÁ HORA
-
vznik v roce 2006 (03.06.) od roku 2002 – dohoda o vzniku nového státu Srbsko a Černá Hora (ofic. od 04.02.2003) - velmi vyvolněná federace – spíše konfederace - hornatý stát - bohatý na vodní energii(nevyužito), rudy barev. a drahých kovů, dřevo - centra : Titograd Kotor (přístav), Bar (žel.uzel) Budva –arch.skvost - budoucnost v CR – divoké nedotčené pobřeží x nedostatečná infrastruktura, výpadky dodávek vody, el.energie
SRBSKO
-
zdroje bar.kovů – Cu, Pb, Zn spíše převaha těžkých oborů hl.centra : Bělehrad, Niš, Kragujevac
-
po rozpadu býv. Jugo – bez přístupu k moři vojenské snahy o odvrácení tohoto stavu (nejvíce B+H, AO Kosovo)vedly k mezinárodní izolaci, k nepřátelství se sousedy a katastrofálnímu propadu ekonomiky Slobodan MILOŠEVIČ – nacionalista, diktátor AO Vojvodina – minorita Maďarů - nížina V.Uherská – hl.zemědělská oblast Srbska - Novy Sad – hl.středisko - bez politických problémů
-
?KOSOVO – stát či AO ? - (AO Kosovo) – Kosovští Albánci - od roku 1991 snaha o autonomii - od roku 1997 zahájení partyzánské války - Ibrahim RUGOVA – „prezident“ kosov.Albánců (do své smrti v r.2006) - 1998 – etnické čistky - 24.03.1999 – NATO – raketové útoky proti Jugo(Srbsko+Č.Hora) - 10.06.1999 – konec operace NATO – Kosovo dáno pod správu OSN, ale oficiálně součást JSR - v současné době vyhlášeno jednostranně nezávislé Kosovo (17.02.2008) - EU jedná o způsobu uznání mezi sebou i se Srbskem - prezident KOSOVA – Fatmir SEJDIU - ÚŘEDNÍ JAZYKY: albánština a srbština - 88% Albánci, 7% Srbové Vyhlášení nezávislosti Parlament autonomní oblasti vyhlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát, oficiální orgány a představitelé Srbska však nezávislost odmítají uznat a považují oblast nadále za součást Srbska, postoj ostatních států není jednotný. Nezávislost Kosova již uznaly VB, Francie a Itálie, brzké uznání přislíbilo Německo. Slovy ministryně zahraničí Riceové uznaly oficiální samostatnost Kosova i USA. S nimi také Turecko. Rychlé uznání přislíbily i Albánie a Irsko. Proti uznání samostatného státu Kosovo vystupují zejména Srbsko, Rusko, dále například Řecko,Španělsko,Kypr,Rumunsko,Bulharsko,Slovensko. Srbská pravoslavná církev vyzvala vládu, aby do Kosova vyslala armádu. Ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg prohlásil, že jeho úřad uzná nezávislost Kosova, až tak učiní většina evropských zemí a v případě zodpovědného chování nejvyšších kosovských činitelů. Proti uznání nezávislosti se vyjádřili například prezident Václav Klaus, Jiří Paroubek, Miloš Zeman.Podporu odtržení Kosova od Srbska přirovnávají její mnozí odpůrci k novému Mnichovskému diktátu.