2. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ 7 3. DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA EKONOMIKA A TRH PRÁCE 16

Strategie rozvoje obce Třebotov

OBSAH 1

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI TŘEBOTOV

1

1.1 ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ A POPIS OBCE 1 1.2 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA OBCE, JEJÍ HISTORIE A ZAJÍMAVOSTI VYSKYTUJÍCÍ SE V OBCI A OKOLÍ 4 1.3 ÚČAST OBCE V REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍCH 6 1.4 OBECNÍ SPOLKY 6 1.5 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY 6

2. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ 2.1 POČET OBYVATEL 2.2 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL 2.3 OSTATNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU A BYDLENÍ 2.4 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY

7 7 9 10

3. DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

13

3.1 CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI OBCE 3.2 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY

15

4. EKONOMIKA A TRH PRÁCE 4.1 EKONOMIKA OBCE 4.2 EKONOMICKÉ A PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V OBCI 4.3 TRH PRÁCE 4.4 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY

16 16 17 17 22

5. TECHNICKÁ A SOCIÁLNÍ VYBAVENOST OBCE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ18 5.1 TECHNICKÁ VYBAVENOST 5.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA 5.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.4 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY

6. HOSPODAŘENÍ A SPRÁVA OBCE 6.4 VÝDAJE - CHARAKTERISTIKA 6.6 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY

7. SWOT ANALÝZA A ROZVOJOVÝ VÝHLED 7.1 ZÁKLADNÍ SWOT ANALÝZA OBCE 7.2 DETAILNÍ ANALÝZY DÍLČÍCH OBLASTÍ 7.3 ROZVOJOVÝ VÝHLED PODLE DÍLČÍCH OBLASTÍ

18 18 19 21

23 27 27

28 28 29 32


1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI TŘEBOTOV 1.1 ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ A POPIS OBCE Obec Třebotov leží ve Středočeském kraji, v okrese Praha – západ. Katastr obce tvoří tři sídelní útvary: Třebotov, Solopisky a Kala. Celé katastrální území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Český kras. Tabulka č. 1.1 – Administrativní začlenění obce Název obce:

Třebotov

Rozloha:

688 ha

Počet obyvatel(31.12.2010):

1260

Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha – západ

Obec 3 (obec s rozšířenou působností):

Černošice

Obec 2 (obec s pověřeným obecním úřadem):

Černošice

Stavební úřad:

Černošice

Matrika:

Třebotov

Finanční úřad:

FÚ Praha-západ se sídlem na Praze 4

Katastrální úřad:

KÚ pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ se sídlem na Praze 8

Pozemkový úřad:

Pozemkový úřad Praha-západ se sídlem na Praze 7

Okresní soud:

Okr. soud pro P-Z se sídlem na Praze 1

Zdroj: Obecní úřad Třebotov, internet

STRUČNÝ POPIS OBCE Sídelní útvar Třebotov, kde žije většina obyvatel obce, se nachází přibližně 4 km jihozápadně od hranice hl. m. Prahy a přibližně 4 km severozápadně od města Černošice. Část obce Solopisky leží asi 2 km západním směrem od Černošic, část obce Kala 1 km západně od Solopisk. Severně od Třebotova leží nejbližší sousední obec Choteč. Solopisky a Kala jsou obklopeny lesem, který z velké části vyplňuje i území mezi všemi třemi sídelními útvary. V rybníce v centru Třebotova pramení přítok potoka Švarcava, teče jižním směrem a pod Kalou se vlévá do Švarcavy. Ta dále pokračuje na východ kolem Kaly, protéká přes Solopisky a v Černošicích se vlévá do řeky Berounky.

1. kapitola: Základní údaje o obci

strana 1


Mapa č. 1.1 – Katastr obce Třebotov ve správním obvodu

Zdroj: ČSÚ


strana 2


Mapa č. 1.2 - Umístění obce v rámci správního obvodu Černošice (pověřený obecní úřad)

Kala

Zdroj: www.mapy.cz

Mapa č. 1.3 – Bližší pohled na katastr obce Třebotov

Kala

Zdroj: www.portal.gov.cz


strana 3


Mapa č. 1.4 – Turistické a cyklistické trasy okolí Třebotova

Celou obcí prochází cyklistická trasa Pražské kolo, která je okružní trasou kolem hl. m. Prahy. Centrem obce Třebotov vede zelená turistická trasa spojující Choteč s Černošicemi a dále se zde u kostela nalézá výchozí bod modré turistické značky vedoucí do národní přírodní rezervace Karlštejn. V západní části Třebotova se můžeme vydat po modré turistické trase do Prahy – Stodůlek. Lesem východně od Třebotova a přes Solopisky probíhá červená turistická značka, která je evropskou dálkovou trasou E10 spojující v ČR Lužické hory a Šumavu. Nadmořská výška obce je 350 m n.m.

1.2 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA OBCE, JEJÍ HISTORIE A ZAJÍMAVOSTI VYSKYTUJÍCÍ SE V OBCI A OKOLÍ První písemná zmínka o obci je z roku 1253, kdy byl Třebotov v držení řádu Křížovníků s Červenou hvězdou. Řádu byla obec věnována pravděpodobně králem Václavem I. roku 1235. Podle zemských desek se v držení Třebotova později střídalo velké množství majitelů, až byl roku 1630 prodán cisterciánskému klášteru na Zbraslavi. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. se stal Třebotov zemským majetkem a tvořil jednu správní obec spolu s Kuchaříkem. V pozdějších letech se Kuchařík spojil v jednu obec s Roblínem a Vonoklasy, k Třebotovu byly naopak připojeny osady Solopisky a Kala.


strana 4


PŮVOD NÁZVU OBCE A JEJÍ HISTORIE Jméno Třebotov je odvozováno některými kronikáři od staršiny Třebaty, který přišel do zdejší krajiny již v době praotce Čecha. Rok vzniku obce Třebotov není přesně znám. První zmínka je uvedena ve spisech rytířského řádu Křižovníků s Červenou hvězdou, když se domáhali peněz k ochraně pražského mostu. Český král Václav I. daroval Třebotov tomuto řádu v roce 1235. V roce 1300 byl pravděpodobně založen v Třebotově židovský hřbitov, z roku 1305 je první zmínka o držiteli tvrze a manského statku Solopisky Mladotovi Prosinkovi z Drast. V držení Třebotova a tvrze se později střídali pražští měšťané řečení Bavorové, dále např. Merklín Stach, rychtář většího města Pražského, Zdeslav Tluksa, purkrabí karlštejnský, roku 1569 rod Matouše Jiřího Hovorcevéského, který dosáhl povýšení do stavu šlechtického a psal se pánem z Kolivé hory. Roku 1615 byl posledním českým pánem Třebotova Jan starší Ledčanský, jehož majetek byl po bitvě na Bílé hoře roku 1620 z větší části zkonfiskován. Roku 1630 byl Třebotov prodán zbraslavskému klášteru, v době třicetileté války zpustošen. Po zrušení zbraslavského kláštera se Třebotov stal zemským majetkem, roku 1825 ho koupil bavorský kníže Bedřich Ottingen z Waldersteinu, roku 1910 továrník Cyril Bartoň z Dobenína, jehož zeti, panu Steinskému, patřily třebotovské lesy donedávna. Koncem 19. století byla v Třebotově dokončena silnice k Radotínu, postavena nová školní budova, vysvěcen kostel sv. Martina, ustanoven Sbor dobrovolných hasičů a založena jednota Slovan. Na počátku 20.století byl Třebotov elektrifikován, byl tady postaven pomník 22 padlým mužům v I.světové válce, založena tělocvičná jednota Sokol a Atletický fotbalový klub Třebotov. Po skončení II. světové války byl ustanoven Národní výbor, ve 40. letech započala výstavba obecního vodovodu, bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, později postavena nová budova základní i mateřské školy. V roce 1989 bylo v Třebotově ustaveno Občanské fórum a po svobodných volbách do obecního zastupitelstva v roce 1990 se transformoval Národní výbor na Obecní úřad.

POPIS ZAJÍMAVOSTÍ OBCE Kostel sv. Martina - původní románský kostelík, tzv. vínec, stavěný na způsob kaple sv. Kříže v Poštolské ulici v Praze se uvádí v zápisech již z roku 1235. Byl několikrát přistavovaný, získal půdorys ve tvaru S a byl situován od východu na západ. Po stálých opravách a problémech s financováním nové stavby byl v červnu roku 1866 svěcen základní kámen, který je umístěn za oltářem. V roce 1867 byl pseudorománský kostel požehnán páterem Kellnerem a v roce 1875 posvěcen kardinálem Schwarzenbergem Tvrz Třebotov – poprvé se písemně uvádí roku 1374 a patřila k třebotovskému statku. Počátkem 15. století byla přestavěna na vodní tvrz čtvercového půdorysu s věží na nároží. V 16. a 17. Století patřil statek Zbraslavskému klášteru, přebýval tu hospodářský správce a opati sem jezdili na letní sídlo. Po zrušení kláštera statek připadl jako fara místním farářům, podržel si podobu čtyřkřídlé budovy kolem vnitřního dvora, na jižní straně s arkádami. Větší část fary byla zničena požárem v roce 1942. Tvrz Třebotovnabyl soukromý majitel, který ji citlivě zrekonstruoval a dnes částečně slouží k pořádání kulturních a společenských akcí, svateb a jako Muzeum historických toalet a nočníků.

Židovský hřbitov - bývalý židovský hřbitov se nalézá těsně pod vrcholem Kulivé hory západním směrem. Původně byl o samotě daleko od Třebotova, dnes se zástavba již přiblížila téměř až k němu. Původně hřbitov patřil Židovské náboženské obci, byl založen okolo roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1795, pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Na hřbitově naleznete náhrobky barokního i klasicistního typu, nápisy na nich jsou hebrejské, německé a české. Většina náhrobků byla zničena nebo ukradena, často se dochovaly jen podstavce. Po II.světové válce a na konci 60. let byl areál silně devastován, a tak je dnes na ploše 5.844 m dochováno jen okolo 100 náhrobků či jejich torz.


strana 5


1.3 ÚČAST OBCE V REGIONÁLNÍCH

SDRUŽENÍCH

SVAZEK OBCÍ MIKROREGIONU ČESKÝ KRAS - PLÁNĚ Obec Třebotov je jednou z dvanácti obcí spolupracujících v rámci svazku obcí mikroregionu Český kras - Pláně. Sdružení vzniklo v roce 1996. Cílem činnosti tohoto sdružení je všeobecná ochrana životního prostředí, krajiny a společný postup sdružených obcí při dosahování ekologické stability zájmového území. Starostové sdružených obcí se scházejí pravidelně v měsíčních intervalech, aby mohli plánovat, připravovat, případně hodnotit společné aktivity. Webové stránky svazku: www.ceskykrasplane.cz

REGION KARLŠTEJNSKO, O.S. Obec Třebotov je také součástí spolku obcí regionu Karlštejnska. Sídlo sdružení je v obci Lety a jeho posláním je vytváření vhodného prostředí pro využití metody Leader, která zahrnuje partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru jako prostředek lokálního rozvoje. Činnost sdružení se řídí schválenou Strategií rozvoje regionu Karlštejnsko.

SVAZEK OBCÍ PRO PLYNOFIKACI VYKO V obci Třebtov se jako v jedné z 11 obcí tohoto svazku postavil s finanční podporou Fondu životního prostředí foku 2001 plynovod. Svazek je v současné době vlastníkem této plynovodní sítě a jedná s RWE o jejím prodeji

1.4 OBECNÍ SPOLKY Seřazeny podle roku vzniku: •

Sbor dobrovolných hasičů Třebotov (založen roku 1883)

•

Slovan Třebotov (založen roku 1897 pod názvem „Vzájemně se podporující a vzdělávací spolek Občanská jednota Slovan pro Třebotov a okolí“)

•

Sbor dobrovolných hasičů Solopisky (založen rok 1933)

•

TJ Sokol Solopisky – oddíl ledního hokeje (založen roku 1937)

•

Sportovní klub Třebotov (založen 1992 jako nástupce bývalé TJ Sokol Třebotov, založené roku 1931)

•

Občanské sdružení Klouzačka (založeno 2002) - cílem sdružení je napomáhat rozvoji občanské společnosti s důrazem na vyplnění volného času dětí

•

Občanské sdružení Třebotovské horizonty (založeno 2004) - cílem

•

Občanské sdružení Solopisky a Kala (založeno 2011) – cíle je zajištění péče o životní prostředí, úpravu obce, vytvoření míst pro odpočinek a zvýšení bezpečnosti osob v částech obce Solopisky a Kala.

1.5 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY Obec Třebotov je zajímavou obcí s bohatou historií a několika dochovanými památkami, využitelnými pro rozvoj cestovního ruchu. Obec se společně s okolními vesnicemi snaží o rozvoj regionu. V rámci obce působí relativně velký počet spolků, což svědčí o občanské iniciativě a o zájmu obyvatel o dění v obci. Všechny spolky požívají finanční i jinou podporu obce.


strana 6


2. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Podkladová data pro následující textovou část jsou čerpána ze zdrojů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), veřejné databáze. Dále ze Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB), realizovaného celostátně v roce 2001. Z velké části byla také využita data matriky Obecního úřadu Třebotov.

2.1 POČET OBYVATEL Počet obyvatel obce činí 1 321 obyvatel (včetně cizinců hlášených k dlouhodobému pobytu, k 1. 1. 2012). Z hlediska počtu obyvatel se obec Třebotov řadí k menším sídlům. K 23. 5. 2011 bylo složení obyvatel územního celku Třebotov následující: Kala 20 obyvatel, Solopisky 207 obyvatel, Třebotov 1080 obyvatel. V následujícím grafu je zobrazen rostoucí vývoj počtu obyvatel v letech 2002 až 2010. Tato tendence růstu, v řádu desítek osob, je velmi pravděpodobná i do blízké budoucnosti. Neustálý nárůst obyvatel souvisí s výstavbou nových domů v obci, s atraktivitou obce díky blízkosti hl. města Prahy a s přirozeným přírůstkem obyvatel (rozdíl mezi narozenými a zemřelými). Graf č. 2.1 – Vývoj počtu obyvatel, Třebotov, 2002 – 2010

Zdroj: ČSÚ, Obecní úřad Třebotov

2. kapitola: Obyvatelstvo a bydlení

strana 7


Jak je vidět z následujícího grafu, počet živě narozených obyvatel měl ve sledovaném období klesající tendenci do r. 1997, kdy se narodily pouze 4 děti. Od r. 1998 můžeme sledovat rostoucí trend, přičemž se ale v každém lichém roce narodilo méně dětí než v roce sudém. Počet novorozenců od r. 2004 neklesl pod 10 a v roce 2010 dokonce dosáhl 22. Do r. 1999 počet zemřelých převážně převyšoval počet narozených, od r. 2000 je tomu naopak s výjimkou roku 2003.

Graf č. 2.2 – Počet živě narozených a zemřelých, Třebotov, 1993 - 2010

Zdroj: Obecní úřad Třebotov


strana 8


Pozitivní demografická změna obyvatel Třebotova je nejvýraznější v posledním desetiletí 2001 až 2010. V tomto období se počet obyvatel obce zvýšil o 301 osob. Tento přírůstek byl způsobený především procesem suburbanizace, tedy v důsledku výstavby nových domů v obci vlivem trendu stěhování lidí z města na venkov.

Graf č. 2.3 – Dlouhodobá změna obyvatel, Třebotov, 1961 – 2010

Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní

2.2 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věkové složení obyvatel obce udává přehled o věkových kategoriích – předproduktivní věk (0 – 4 roky a 5 – 14 let), produktivní věk (15 – 59 let) a poproduktivní věk (60 a více let). Následující data jsou čerpána z matriky Obecního úřadu Třebotov. Jak bylo uvedeno výše, počet obyvatel obce Třebotov v letech 2001 – 2010 významně rostl. Tento růst je provázen hlavně nárůstem v kategorii 60 a více let – za posledních 10 let 2,5krát vyšší počet, každý rok přibližně o 20 osob, v roce 2010 to bylo 267 osob. Dále nárůstem v kategorii 0 – 4 roky – ve stejném časovém období dvakrát vyšší počet, v roce 2010 dokonce 112 osob. V kategorii produktivního věku sledujeme mírný pokles počtu obyvatel, věková kategorie 5-14 let vykazuje stabilní vývoj (kolem 140 – 150 obyvatel). Pro zajímavost uvádíme, že počet obyvatel v předproduktivní kategorii 0 – 14 let byl v roce 2010 stejný jako počet obyvatel v poproduktivním věku (60 a více let), a to 267 osob v obou kategoriích. K 1.1.2011 byl průměrný věk obyvatel obce Třebotov dle ČSÚ 38,3 let.


strana 9


Graf č. 2.4 – Vývoj počtu obyvatel Třebotova podle věku, 2001 - 2010


V následující tabulce vidíme změnu procentuálního rozložení věkové struktury obyvatel za poslední dekádu. Zásadní změna nastala u kategorie produktivní věk 15 – 59 let, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel klesl o 13,34 %. Další výrazná změna je znatelná v kategorii poproduktivní věk 60 a více let. Podíl této kategorie na celkovém počtu obyvatelstva vzrostl o 11,24 %, tj. z přibližně 10 % na 20 %. Přestože v kategorii 0 – 4 roky se v absolutních hodnotách zvýšil počet dětí dvakrát, podíl na celkovém počtu obyvatel se zvýšil jen o 3,41 %. Ubývání v kategorii produktivní lze očekávat i nadále, stejně jako další přírůstek obyvatel v kategorii poproduktivní. Tabulka č.2.1 – Počet obyvatel Třebotova dle věkové struktury v letech 2001 a 2010

0 – 4 roky

5 – 14 let

15 – 59 let

60 a více let

Rok Počet

v%

Počet

v%

Počet

v%

Počet

v%

2001

58

5,25

147

13,30

796

72,04

104

9,41

2010

112

8,66

155

11,99

759

58,70

267

20,65


2.3 OSTATNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU A BYDLENÍ Podle údajů Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 se přes 97 % obyvatel obce Třebotov hlásilo k české národnosti. V následujících tabulkách a grafu jsou shrnuta tato data o obyvatelstvu a bydlení: vzdělanostní struktura obyvatel, ekonomická struktura a poslední tabulka a graf znázorňují domovní fond.


strana 10


Poslední dostupné údaje o vzdělání obyvatel obce Třebotov jsou bohužel z roku 2001. Procento středoškolsky vzdělaného obyvatelstva (28,33 %) bylo mírně pod krajským průměrem (29,37 %), procento vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (9,05 %) o přibližně třetinu nad krajským průměrem (6,36 %). Tabulka č. 2.2– Obyvatelstvo podle stupně vzdělání, Třebotov, 2001 Počet

Obec Třebotov obyvatelstvo 15leté a starší

840

bez vzdělání

1

základní vč. neukončeného

164

vyučení a stř. odborné bez mat.

350

úplné střední s maturitou

212

vyšší odborné a nástavbové

26

vysokoškolské

76

nezjištěné vzdělání

11

procento středoškolsky vzdělaného obyvatelstva

28,33

procento vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva

9,05


Většina obyvatel Třebotova využívá blízkosti hl. m. Prahy a za zaměstnáním dojíždí. K 1. 12. 2009 mělo 155 obyvatel zaměstnání v místě bydliště. Míra nezaměstnanosti v obci byla ve sledovaných letech velmi nízká – v roce 2001 2,92 % a v roce 2009 3,47 %. Nezaměstnanost v ČR byla v roce 2001 8,9 % a v roce 2009 9,24 %, nezaměstnanost ve Středočeském kraji v roce 2001 6,76 a roku 2009 7,01 % (zdroj www.risy.cz). Tabulka č. 2.3 – Ekonomická struktura obyvatel, Třebotov, 2001 Obec Třebotov obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní nezaměstnaní ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci žáci, studenti, učni osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou míra nezaměstnanosti

Počet 996 548 532 16 440 177 166 8 2,92


Stejně jako počet obyvatel má rostoucí trend i počet rodinných domů v obci. Nárůst počtu domů je způsoben jednak výstavbou nových rodinných domů a částečně přestavbou chat na rodinné domy. V letech 1961 až 1980 byly sledovány počty domů trvale obydlených, od r. 1991 celkové počty domů. V sídelním útvaru Třebotov se nachází 387 domů, v částech obce Solopisky a Kala celkem 78 domů. Rodinných domů s trvale přihlášenými osobami je v Třebotově 287, v Solopiskách 58 a Kale 7. Vesnický ráz obce nedokáže narušit zanedbatelný počet bytů umístěných ve 2 panelových stavbách.


strana 11


Tabulka č. 2.4 – Počet rodinných domů v obci Třebotov

Rok Počet domů

1961 234

1970 236

1980 259

1991 310

2001 352

květen 2011 465

Zdroj: ČSÚ, Obecní úřad Třebotov, zpracování vlastní Graf č. 2.5 – Počet rodinných domů v obci Třebotov

Zdroj: ČSÚ, Obecní úřad Třebotov, zpracování vlastní

2.4 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY Počet obyvatel v obci Třebotov v čase výrazně narůstá. Současné složení obyvatelstva je přibližně následující: 1/5 předproduktivní věk, 3/5produktivní věk a 1/5 postproduktivní věk. Z dlouhodobého hlediska lze předpokládat další nárůst obyvatel, další pokles v produktivní kategorii a další přírůstek v kategorii poproduktivní, tedy stárnutí populace. Vzdělanostní ukazatele napovídají, že trh práce ve vesnici nabízející buď práce, ke kterým není třeba žádné kvalifikace nebo naopak vysokoškolské vzdělání (základní škola), nikdy nebude schopen uspokojivě nabídnout dostatek pracovních příležitostí v místě. Dojíždění za prací zůstane vždy charakteristickým rysem obce.


strana 12


3. DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Zásadní vliv na rozvoj a rozvojový potenciál obce, města, regionu, či celého území má dopravní infrastruktura. Díky kvalitní dopravní infrastruktuře je možné snáze realizovat rozvojové projekty, aktivity cestovního ruchu, či lákat investory. Obec Třebotov spadá do Integrovaného dopravního systému Středočeského kraje (SID). SID je specifický integrovaný dopravní systém, který vychází ze systému pražské integrované hromadné dopravy (PID) a jeho propojení na příměstskou autobusovou dopravu, která zajišťuje obsluhu. Základní dopravní obslužností území kraje je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.

3.1 CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI OBCE Mapa č. 3.1 – Příměstské linky Pražské integrované dopravy

Kala 313

Zdroj: Ropid

3. kapitola: Doprava a dopravní infrastruktura

strana 13


Jak je vidět na mapě č. 3.1 leží Třebotov a Solopisky s Kalou na různých silnicích. Zatímco Třebotov je napojen na silniční komunikační síť SČK silnicí II. třídy č. 101, která vede do městské části PrahaRadotín, Solopisky jsou situovány na silnici III. třídy v blízkosti Černošic. SID a její návaznost na PID je v obou vesnicích pro obyvatelstvo v produktivním věku rozhodující. Z hlediska silniční dopravy je hlavním spádovým centrem regionu Praha. Do tohoto centra je zajišťována dopravní obslužnost z Třebotova i ze Solopisk a Kaly autobusovou dopravou v kombinaci se železniční dopravou. Rozhodující je autobusová doprava, která spojuje obce s PID – železničním spojením na Prahu. Tabulka č. 3.1 – Počty vypravených autobusových spojů – směr Praha údaje k 1.4.2011 počet vypravených spojů první spoj poslední spoj

Třebotov směr Praha 27 4:09 23:09

Zdroj: IDOS

údaje k 1.4.2011 počet vypravených spojů první spoj poslední spoj

Solopisky směr Praha 16 5:12 20:12

Zdroj: IDOS

Tab.č. 3.4 – Vyjížďka do zaměstnání Obec Třebotov (2010) v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje lidé vyjíždějící do zam. denně mimo obec

880 100 10 5 765 780

Zdroj: zpracování vlastní

Více než 750 občanů denně vyjíždí z Třebotova za svými povinnostmi – je to více než polovina celé obce. Cílovou destinací je převážně hlavní město Praha, především městská část Radotín. Pro zachování ekonomického zdraví obce je tedy nezbytné, aby zůstala přepravní nabídka na současné úrovni.

MÍSTNÍ KOMUNIKACE Celková délka místních komunikací činí cca 20 km. Místní komunikace jsou většinou ve špatném stavu, řešení vyžadují především v sídelním útvaru Třebotov a v části obce Solopisky. Pasivní bezpečnost pohybu chodců, především podél silnice II. třídy, která prochází obcí přímo kolem Základní a mateřské školy, je otázka, pro kterou se obec v roce 2012 bude snažit řešit. Na základě již vypracovaného projektu je plánován podél této páteřní komunikace bezbariérový chodník. Další otázkou pro budoucí řešení je frekvence provozu ve všední den, která se za posledních 10 let až ztrojnásobila. Územní plán navrhuje výhledový obchvat na severní straně obce. Parkování v obci je pro současné potřeby obyvatel nedostačující. Chybí parkoviště před budovami občanské vybavenost - pošty, obecního úřadu a před základní a mateřskou školou. Kromě toho je třeba řešit parkování nákladních vozů, které patří místním podnikatelům a stojí „kde se dá“ – tedy i na


strana 14


místech, kde to není z bezpečnostních důvodů vhodné. Pro další rozvoj obce je tak zvýšení počtu parkovacích míst velmi žádoucí. Současná i plánovaná podnikatelská infrastruktura potřebuje pro svůj rozvoj též další parkovací místa.

3.2 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY Dopravní napojení obce na komunikační síť umožňuje obyvatelům snadnou individuální automobilovou mobilitu, návštěvníkům obce relativně snadnou dostupnost. Během dne je vypravována řada spojů do Prahy-Radotína a do Prahy-Zličína, pouze v hodinách ranní a večerní špičky též do Černošic. Dlouhou síť místních komunikací je nutno postupně rekonstruovat uvést do stavu bezpečné sjízdnosti, která umožní i bezpečný pohyb chdcům.


strana 15


4. EKONOMIKA A TRH PRÁCE Cílem kapitoly je popsat ekonomickou aktivitu v obci, její podnikatelské prostředí a zhodnotit nezaměstnanost obyvatel. Je nutné zmínit, že všechny tyto oblasti jsou ve velké míře ovlivněny tím, že obec Třebotov leží v blízkosti hl. m. Prahy. Některá data jsou bohužel dostupná pouze ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

4.1 EKONOMIKA OBCE Tabulka č .4.1 – Ekonomická aktivita v obci, 2001 Počet obyvatel 996

Ekonomicky aktivní

Ekonomicky neaktivní

548

440

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

Tabulka č. 4.2 – Zaměstnanost, 2001 Zaměstnaní

Pracující důchodci

532

30

Ženy na mateřské dovolené 9

Nezaměstnaní 16

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

Tabulka č. 4.3 – Ekonomická neaktivita, 2001 Ekonomicky neaktivní 440

Nepracující důchodci

Žáci, studenti, učni

177

166


Ekonomická aktivita obyvatel Třebotova v roce 2001 početně převyšovala obyvatelstvo neaktivní. S tímto trendem je možné počítat i v současnosti a do doby, než se obyvatelé starší 60 let, jejichž počet neustále narůstá a již nyní tvoří pětinu obyvatelstva Třebotova, zařadí do skupiny Nepracující důchodci. Tato kategorie ekonomicky neaktivních bude tedy pravděpodobně i nadále růst a její převis nad kategorií Žáci, studenti, učni se bude zvětšovat.

Tabulka č. 4.4 – Ekonomická aktivita podle odvětví, 2001 Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel Doprava, pošty a telekomunikace Veřejná správa, obrana, soc. zabez. Školství, zdravot., veter. a soc. činn.

996 548 15 86 65 80 40 25 80


Zaměstnanost obyvatelstva obce v terciálním sektoru je velmi vysoká. Charakterizuje to mimo jiné vyjížďku za zaměstnáním do hl. m. Prahy. V místě bydliště jde o pracující ve školství, zdravotnictví, na obecním úřadě a dalších službách.

4. kapitola: Ekonomika a trh práce

strana 16


4.2 EKONOMICKÉ A PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V OBCI Mezi podnikatelské subjekty ovlivňující ekonomické aktivity v Třebotově patří 5 autoservisů, 3 pohostinství, cukrárna, firma zabývající se hnojivy, nemocnice, kompostárna, umělecké truhlářství, truhlářství a centrum ekologické likvidace elektroodpadu. V obci je také prodejna potravin a řada drobných řemeslníků. Obecní úřad oslovil firmy v krátkém dotazníku s těmito otázkami: kolik máte zaměstnanců; kolik zaměstnanců je místních; co byste chtěli v obci vylepšit, aby se mohlo rozvíjet Vaše podnikání; měli byste zájem o reklamu? V 10 dotaznících, které se obci vrátily vyplněné, mají firmy celkem 23 zaměstnanců, z toho 7 místních. Podnikatelé by v obci chtěli řešit několik oblastí: výstavba chodníků v obci, oprava a úklid silnic, vyřešení odtoku dešťové vody, zpomalení dopravy, omezení nákladních aut v obci, změna územního plánu, hřiště pro volný čas a skatepark na Brandejsce. Jeden subjekt má zájem o reklamu na veřejném prostranství.

4.3 TRH PRÁCE Většina obyvatel Třebotova využívá blízkosti hl. m. Prahy a za zaměstnáním dojíždí. 155 ekonomicky aktivních obyvatel má zaměstnání v místě bydliště. Roční míra nezaměstnanosti v obci Třebotov vykazuje dlouhodobě nízkou úroveň – v roce 2001 2,92 % a v roce 2009 3,47 %. Pro srovnání nezaměstnanost v ČR byla v roce 2001 8,9 % a v roce 2009 9,24 %, nezaměstnanost ve Středočeském kraji v roce 2001 6,76 a roku 2009 7,01 % (zdroj www.risy.cz). Tabulka č. 4.5 – Vývoj míry nezaměstnanosti v měsících leden 2006 - 2011, Třebotov Období Leden 2006

Uchazeči o zaměstnání 15

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 548

Míra nezaměstnanosti v % 2,7

Leden 2007 Leden 2008 Leden 2009 Leden 2010 Leden 2011

9 11 10 23 21

548 548 548 548 548

1,6 2,0 1,8 4,2 3,8

Zdroj: MPSV ČR, zpracování vlastní

4. kapitola: Ekonomika a trh práce

strana 17


5. TECHNICKÁ A SOCIÁLNÍ VYBAVENOST OBCE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1 TECHNICKÁ VYBAVENOST Vodovod Stávající vodovodní síť obce byla vybudována svépomocí v 50. letech. Zdrojem pitné vody v části jsou studny ve Studeném, kde stojí i úpravna vody.Odtud byl vybudován obecní vodovod pouze do Třebotova, obyvatelé Solopisk jsou dodnes odkázáni na vlastní studny. Stáří vodovodu odpovídá i jeho technický stav, výhledově se počítá s jeho obnovou a výstavbou ve zbývajících částech obce. Kanalizace Výstavba kanalizace obce v obci Třebotov byla započata v roce 2009 generálním dodavatelem – firmou Hochtief. Byla financována z Operačního programu životní prostředí, celkové náklady na vybudování představovaly 120 mil. Kč. 6.12.2010 byla spuštěna ČOV, jejíž kapacita je 1200 EO (ekvivalentních obyvatel). V Solopiskách a Kale občané likvidují splaškové vody v žumpách a septicích nebo prostřednictvím domovních čističek odpadních vod. Výhledově se uvažuje o vybudování kanalizace v části obce Solopisky. Plynofikace obce Plynofikace obce Třebotov, která byla prováděna v rámci svazku 11 obcí VYKO, byla dokončena v roce 2001. Výstavba byla financována Fondem životního prostředí. V roce 2011 byl opakovaně prováděn průzkum o zájmu občanů o plynofikaci Solopisk a Kaly, výstavba bude zahájena s pomocí dotace od Státního fondu životního prostředí v roce 2012.

5.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA Občanská vybavenost V obci Třebotov je pošta, která je spádová i pro sousední obec Kosoř. V obci je římskokatolický kostel sv. Martina, v části obce Solopisky je kaplička??. V obci je objekt nemocnice, která dříve spadala pod Středočeský kraj a dnes je ve vlastnictví soukromého subjektu. V obci chybí jakékoliv zařízení pro seniory: denní stacionář, pečovatelská služba apod.

Kultura -

T vrz Třebotov – slouží jako centrum k pořádání svateb, kulturních a společenských akcí a výstav.Tvrz poskytuje hotelové služby, zajišťuje ubytování ve stylových apartmánech, provozuje Muzeum historických toalet a nočníků, vinotéku, hernu s kulečníkem. Byla vyhlášena kulturní památkou ČR.

-

3 restaurační zařízení, v Restauraci u Růžičků diskotéka

Vzdělávání m ateřská škola – stávající budova v provozu od září roku 1978. Od 1.1.2003 se stala součástí právního subjektu Základní škola Třebotov, jehož zřizovatelem je Obecní úřad Třebotov. V objektu MŠ jsou dvě navzájem propojené třídy a školní jídelna, poskytující stravovací služby mateřské i základní škole. Kapacita MŠ je 50 dětí, dojíždějí do ní i děti z okolních obcí. MŠ nabízí seznámení s mnoha výtvarnými technikami, výuku angličtiny, logopedii, plavecký výcvik, kulturní akce i společné akce pro rodiče a děti.

5. kapitola: Technická a sociální vybavenost, životní prostředí

strana 18


-

z ákladní škola – (1. – 9.ročník, cca 170 žáků, 15 učitelů) – budova dokončena v roce 1961, škola provozuje školní družinu, řadu kroužků (turistický, sportovní, zpěv a recitace, keramická dílna), její žáci se pravidelně s úspěchem účastní soutěží recitátorů a recitačních souborů, mnoho ocenění získali v anglicky psaných projektech, působí zde divadelní soubor Tři boty, který se několikrát probojoval do celostátní přehlídky Dětská scéna. Škola získala též ocenění společnosti SCIO.

Sport -

t ělocvična

-

h řiště pro děti v předškolním věku, vybudované občanským sdružením Klouzačka

-

f otbalové hřiště

-

s portovní centrum v třebotovské tvrzi nabízející kurt na tenis,squash, petangue, vnitřní bazén, venkovní jacuzzi, dětské hřiště, saunu, solárium

-

t enisové kurty v Třebotově i Solopiskách

Zdravotnická infrastruktura N emocnice Třebotov a.s. – soukromý subjekt se 75 lůžky následné péče po akutních stavech, operacích, implantacích endoprotéz apod. Zajišťuje rehabilitaci – masáže, ultrazvuk, rentgen, magnetoterapii, psychologickou a psychiatrickou ambulanci, interní ambulanci, logopedickou ambulanci.

Ostatní -

p ožární nádrž

-

n ákupní středisko

-

c ukrárna a kavárna Caffé La Roccia

5.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obec Třebotov patří do regionu Český kras, který tvoří obce a města ležící v oblasti krasových jevů na charakteristickém podkladu v protáhlém území od Radotínského údolí na okraji hlavního města Prahy, až po Berounskou kotlinu a předhůří Brd. V katastru obce se nachází Přírodní rezervace Kulivá hora, potok Švarcava a několik rybníků. GEOLOGICKÝ POPIS ÚZEMÍ Z hlediska členění povrchu České republiky náleží katastr obce v rámci CHKO Český kras ke Karlštejnské pahorkatině, která je součástí Brdské vrchoviny a zasahuje do ní taktéž Chotečská plošina. Toto území je charakteristické svojí různorodostí terénu, kde jsou údolí, svahy a skalní


strana 19


výchozy tvořeny převážně vápencovými, ale i břidlicovými horninami silurského a devonského stáří. V údolí Švarcavy, která tvoří jižní hranici přírodní rezervace Kulivá hora je sledovatelný profil spodním devonem od lochkovského po začátek dalejsko-třebotovského souvrství. Tato lokalita byla známa již Joachimu Barrandovi a má mezinárodní význam. BIOLOGICKÝ POPIS ÚZEMÍ Nejcennější část katastru zcela nepochybně představuje přírodní rezervace Kulivá hora, zalesněný hřbet severně od potoka Švarcavy, rozdělený jeho levými přítoky, 700 m západně od Solopisk. V jejích stepních trávnících a na skalních stepích se vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin a bezobratlých. V dubohabrových lesích s bohatým bylinným patrem rostou teplomilné druhy hub. Na jihozápadně ukloněných svazích se vyskytuje např. řebříček panonský, chrpa chlumní, locika vytrvalá, hlaváč šedavý a rozrazil časný, z jednoletých druhů huseník ouškatý nebo ožanka hroznatá. V bohatém bylinném podrostu je zaznamenána okrotice bílá, llilie zlatohlávek a vstavač nachový. Potok Švarcavu doprovázejí fragmenty lužního lesa v podrostu s orsejem cibulkonosným, plicníkem tmavým nebo sasankou pryskyřníkovou. Z mechorostů se zde můžeme setkat s čeřitkou statnou nebo bělozubkou ocáskovou. Co se týče zvířeny, v teplomilných doubravách a rozvolněných lesních porostech žije mnoho druhů motýlů: chrostíkovník, drobníčci (jedna z mála českých lokalit), bronzovníčci, vakonoš, klíněnky, pouzdrovníčci. Z chráněných druhů tu byl nalezen otakárek fenyklový a otakárek ovocný. Pro území je charakteristický výskyt stepních a lesostepních xerotermních druhů – saranče, mandelinkovití brouci. Žije zde sedm druhů obojživelníků, z nichž nejvýznamnější je mlok skvrnitý v přítoku Švarcavy a skokan štíhlý. Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka hladká a obojková.Bylo zde zaznamenáno nejméně 77 hnízdících druhů ptáků, kromě jiných je to ledňáček říční na Švarcavě, výr velký, konipas bílý a horský, datel černý, krutihlav obecný, strakapoud prostřední a malý. Ze savců jmenujme především jezevce lesního, kunu lesní a tchoře tmavého. Ve stromových dutinách u nedalekého rybníka Trousílek žije několik druhů netopýrů. Kopytníci jsou zastoupeni prasetem divokým, srncem, muflonem a jelenem. KLIMATICKÝ POPIS ÚZEMÍ Klima CHKO Český kras je definováno jako mírně teplé, mírně suché s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje nad 8 stupňů Celsia, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 530mm. Srážkové maximum připadá na červenec, v zimních měsících jsou srážky minimální, sněhová pokrývka leží jen krátce a je nízká. V posledních letech však došlo ke zvýšenému výskytu sněhových srážek, takže se sněhová pokrývka značně zvýšila a její doba prodloužila. Převládají zde západní a jihozápadní větry. OVZDUŠÍ Kvalita ovzduší patří mezi základní faktory ovlivňující stav životního prostředí, v CHKO se uplatňují nejvíce lokální, ale také regionální a nadregionální imisní vlivy. Pro katastr obce Třebotov je hlavním znečišťovatelem Praha a jeho aglomerace, zejména Radotín se zdrojem emise Pragocement, kde NOx dosahuje hodnot více než 1000 t/r. Ostatní zdroje emisí dosahují hodnot o dva řády menších a jsou to koncentrovaná živočišná výroba, doprava a další. Charakteristické pro Prahu jsou překročení emisních limitů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a prach. Meteorologická stanice Praha-Libuš je nejbližším místem, kde se provádí monitoring kvality srážek. V celé CHKO byla zjištěna depozice dusíku v hodnotě 22-26kg.N ha/r, mokrá depozice síry se pohybuje v rozmezí 15-20kg.S ha/r. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí, zejména na vegetaci, záporně ovlivňuje kvalitu povrchových vod, řeku Berounku a její přítoky, ale i kvalitu vod podpovrchových. Sledováním pramenných vod Českého krasu bylo zjištěno, že prameny neodpovídají normě pro pitnou vodu. Jedná se zejména o civilizační znečištění a fekální znečištění povrchové vody způsobené zemědělskou činností. S poklesem intenzity zemědělství můžeme očekávat i pokles znečištění. PŮDA V katastru obce Třebotov se vyskytuje především zemědělská půda, která je tvořena půdou ornou, dále zahradami, trvalými travními porosty a ovocnými sady. S velkým odstupem se vyskytuje půda lesní, ostatní a zastavěné plochy, nakonec plochy vodní. Tabulka č. 5.1 – Druhy půdy v katastrálním území obce Třebotov Rozloha % z cel. Typ půdy (ha) Výměry Zemědělská půda (ha) 435 63% Orná půda (ha) 338 49%


strana 20


Lesní půda (ha) Ostatní plochy (ha) Zahrady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zastavěné plochy (ha) Ovocné sady (ha) Vodní plochy (ha)

172 64 44 44 15 9 2

25% 9% 6% 6% 2% 1% 0%

Celková výměra pozemku (ha)

688

100%

ODPADY V obci je zajištěn odvoz komunálního odpadu prostřednictvím soukromé firmy na řízenou skládku. Nemalá pozornost je věnována třídění odpadu – v obci jsou umístěny kontejnery na plast a nápojové kartony, barevné a bílé sklo, papír. Odstraňování odpadu organického charakteru si obyvatelé donedávna prováděli výhradně sami kompostováním, od roku 2011 je možnost v části obce Třebotov od jara do podzimu využití odvozu tohoto odpadu v biopopelnicích. Svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu je zajišťován 2x ročně, elektromateriál je možno nechat zlikvidovat v xx u hřbitova. OCHRANA PROTI ŽIVELNÝM KATASTROFÁM V obci nedochází k záplavám ani povodním, zatravněné příkopy a dešťová kanalizace, která vede hlavní příjezdovou cestou od Radotína a ústí do rybníka ve středu obce, dostatečně zajišťuje odvod dešťové vody. Voda ze střech objektů je likvidována převážně na vlastních pozemcích. Požární zabezpečení zajišťují zemní hydranty na obecním vodovodu a rybníček ve vesnici sloužící jako požární nádrž.

5.4 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY Obci se v posledních letech podařilo zlepšit svoji technickou vybavenost, a to díky provedené plynofikaci a vybudování kanalizace v části obce Třebotov. Do budoucna by bylo žádoucí rozšířit tyto aktivity i na Solopisky a Kalu, neboť tyto dvě části obce nedisponují téměř žádným systémem technické infrastruktury. Co se týče sociální oblasti, k jejímu zlepšení přispělo rozšíření kapacity MŠ v roce 2011. V příštích letech by byla žádoucí rekonstrukce školního hřiště a poskytování služeb pro seniory stacionární nebo pečovatelskou formou.


strana 21


Graf č. 4.1 – Vývoj míry nezaměstnanosti v měsících leden 2006 - 2011, Třebotov

V grafu a tabulce je možné sledovat mírný pokles a následně mírný nárůst nezaměstnanosti za měsíce leden 2006 – 2011.

4.4 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY V obci funguje několik podnikatelských subjektů zabývajících se převážně poskytováním služeb. Obyvatelé obce Třebotov většinou využívají blízkost hl. města a za prací dojíždí. Za pozornost stojí dlouhodobě klesající míra nezaměstnanosti, která je nižší než krajský i národní průměr.


strana 22


6. HOSPODAŘENÍ A SPRÁVA OBCE Tabulka č. 6.1 – Shrnutí údajů o obecním úřadu Adresa obecního úřadu:

Klidná 69 252 26 Třebotov

Starostka:

Alice Rahmanová

Místostarosta:

Stanislav Ouřada

Místostarostka:

Věra Cypryánová

Celkový počet zastupitelů:

9

Finanční výbor:

3 členové

Kontrolní výbor:

3 členové

Školský výbor:

3 členové

Stavební výbor:

5 členů

Zdroj: www.obectrebotov.cz

Příjmová stránka rozpočtu obce Třebotov v r. 2010 činila 712 069,36 Kč z daně z nemovitosti a 9 371 483,55 Kč z DPH a daně z příjmů.

6.1 VEŘEJNÁ SAMOSPRÁVA Obec Třebotov zajišťuje pro své obyvatele běžné komunální služby. Z veřejných služeb poskytovaných veřejnosti lze jmenovat obecní úřad, matriku, poštu a hřbitov. V obci jsou 2 jednotky dobrovolných hasičů s vlastními hasičskými zbrojnicemi.

PŘÍJMY A VÝDAJE OBCE TŘEBOTOV V následující tabulce je analyzováno hospodaření obce, tedy výše a struktura celkových příjmů s výši a strukturou celkových výdajů za období 2006 až 2010. Tabulka č. 6.2 - Hospodaření obce v letech 2006 – 2010 Příjmyvýdaje/rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem SALDO

2006 tis. Kč % 8 782 2 101 5 463 6 775 23 121 13 638 6 621 20 259 2 862

38 9,1 23,6 29,4 100 67,3 32,7 100

2007 tis. Kč % 10 007 1 388 635 996 13 026 9 414 1 861 11 275 1 751

76,8 10,7 4,9 7,6 100 83,5 16,5 100

2008 tis. Kč % 10 512 687 5 816 971 17 986 9 405 6 553 15 958 2 028

58,5 3,8 32,3 5,4 100 58,9 41,1 100

2009 tis. Kč % 13 161 3 151 4 025 66 697 87 034 25 756 57 834 83 590 3 444

15,1 3,6 4,7 76,6 100 30,8 69,2 100

2010 tis. Kč % 11 140 935 1 330 50 798 64 203 16 403 56 088 72 491 -8 2888

17,4 1,5 2 79,1 100 22,6 87,4 100

Zdroj: OÚ Třebotov

Z tabulky 6.2 je patrný nárůst daňových příjmů obce s markantním nárůstem v roce 2009 a opětovným poklesem v roce 2010, relativně kolísavá úroveň nedaňových příjmů obce. Kapitálové příjmy obce během sledovaného období (tj. 2006 – 2010) vykázaly v roce 2007 hluboký propad a v roce 2010 povážlivý pokles. Zajímavou vypovídací schopnost mají dotační příjmy obce, dosáhly výraznějších částek v řádech desítek miliónů a poukazují na vysokou míru investic obce ve sledovaném období. Celková úroveň výše příjmů ve sledovaném období je výrazně ovlivněná

6. kapitola: Hospodaření a správa obce

strana 23


získanými dotacemi. Bez zahrnutí této položky je výše příjmů během sledovaného období kolísavě vyrovnaná s mírně stoupající tendencí. Běžné výdaje vykazují pozvolný kolísavě nevyrovnaný nárůst, který je výrazně povzbuzen dotačními prostředky získanými v letech 2009 a 2010. Kapitálové výdaje reprezentující investiční aktivitu obce se objevují během každého roku sledovaného období. Celkové saldo rozpočtu je v prvních čtyřech sledovaných letech pozitivní s kolísavě rostoucím trendem. V roce 2010 dochází k zápornému saldu, které je ovlivněno skluzem v převodu dotačních prostředků.


strana 24


6.2 HOSPODAŘENÍ OBCE Hospodaření obce je významným ukazatelem rozvoje obce. Nejvyšší vypovídací schopnost při posuzování způsobu a kvality hospodaření obce mají daňové příjmy a kapitálové výdaje. Daňové příjmy obcí plynou z celostátního hrubého výnosu daní. Obec je financována na základě principu rozpočtového určení daní (RUD), které je vypočítáváno poměrem násobku počtu obyvatel obce a koeficientem velikostní kategorie obce. Pro kategorii 301 - 1 500 obyvatel činí tento koeficient 0,5881%. V následující tabulce je uvedena struktura rozpočtové skladby daňových příjmů obce. Tabulka č. 6.3 - Struktura daňových příjmů obce DAŇOVÝ PŘÍJEM

POPIS DAŇOVÉHO PŘÍJMU

Daň z přidané hodnoty

Zahrnuje daň z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty. Obci přísluší část podle přepočteného počtu obyvatel

Daň z příjmů právnických osob

Zahrnuje daň ze zisku a kapitálových výnosů a daně z příjmů právnických osob za obec

Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi) Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi

Daň z přijmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob vybíraná zvl. sazbou Daň z příjmu fyzických osob z podnikání – sdílená část Daň z příjmu fyzických osob z podnikání – 30% motivace obcí Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace Daň z nemovitostí

Výpočet - podle přepočteného počtu obyvatel Obci přísluší 100% daně, kterou platí Zahrnuje veškerou daň odvedenou na základě daňových přiznání, tj. v zásadě získanou z výdělečné činnosti jiné než je závislá práce, především pak z podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti a pronájmů Výpočet - dle přepočteného počtu obyvatel Výpočet - dle přepočteného počtu obyvatel Výpočet - dle bydliště podnikatele Výpočet - dle přepočteného počtu obyvatel Výpočet - podle počtu evidovaných zaměstnanců v obci Zahrnuje daň podle zákona o dani z nemovitostí, která je příjmem obecních rozpočtů podle alokace nemovitostí na území obce

Zdroj: MF - daňové příjmy obcí a jejich alokace do území

Obcím přísluší i výnos z tzv. výlučných daní. (Jedná se o ty daně, jejichž výnos plyne výhradně do obecních rozpočtů.) Současné rozpočtové určení daní vymezuje obcím jako výlučné daně daň z příjmů právnických osob v případě, kdy je poplatníkem obec, a daň z nemovitostí, jejíž výnos je obcím alokován v závislosti na umístění nemovitosti. Systém rozdělování daní obsahuje i určitý motivační prvek ve vazbě na podnikání. Obcím přísluší 30 % výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Těchto 30 % je obcím alokováno ve vazbě na trvalé bydliště podnikatele.


strana 25


DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST Indikátorem, který umožňuje nepřímé porovnání výkonnosti ekonomiky obce, je daňová výtěžnost neboli daňové příjmy obce na 1 obyvatele. Ukazatel daňové výtěžnosti je definován jako poměr daňových příjmů v daném území k počtu trvale bydlících obyvatel. Sledovaným obdobím je v tomto případě opět vývoj v letech 2006 až 2010. Tabulka č. 6.4 – Daňová výtěžnost (v tis. Kč na 1 obyvatele) Ukazatel/rok Daňové příjmy Počet obyvatel Daňová výtěžnost

2006 8782 1154 7,61

2008 10512 1248 8,42

2010 11140 1297 8,58

Zdroj: interní materiály obce, zpracování vlastní

Pro zhodnocení stavu a rozvojových možností území je rozhodující ekonomická základna a finanční situace obce. Obec s vysokou daňovou výtěžností z příjmů právnických a fyzických osob lze považovat za příjmově zabezpečenou. Daňová výtěžnost obce je významným ukazatelem objemu disponibilních prostředků a kritériem pro čerpání případných dotací na podporou rozvoje dané obce.

6.3 PŘÍJMY OBCE Tabulka č. 6.5 - Příjmy obce v letech 2006 - 2010 Příjmyvýdaje/rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Příjmy celkem

2006 tis. Kč % 38 8 782 9,1 2 101 23,6 5 463 29,4 6 775 23 121 100

2007 tis. Kč % 10 007 76,8 1 388 10,7 4,9 635 7,6 996 13 026 100

2008 tis. Kč % 10 512 58,5 3,8 687 32,3 5 816 5,4 971 17 986 100

2009 tis. Kč % 13 161 15,1 3,6 3 151 4,7 4 025 76,6 66 697 87 034 100

2010 tis. Kč % 11 140 17,4 1,5 935 2 1 330 79,1 50 798 64 203 100

Zdroj: interní materiály obce

Z tabulky vyplývá, že nejvýznamnějším zdrojem financování obce ve sledovaném období byly daňové a dotační příjmy. Zásadní význam daňových příjmů je v každém roce sledovaného období kompenzován úrovní dotací, které v roce 2010 tvoří dokonce několikanásobek celkových příjmů obce.

DOTAČNÍ PŘÍJMY OBCE Výše dotačních příjmů přispívá k celkovým příjmům nejvyšší měrou v letech 2009 a 2010. Obce mohou v současné době využít těchto dotačních možností: •

Dotace (příspěvky) v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí.

•

Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen VPS) – jedná se o tzv. nenárokové dotace, které jsou poskytovány pomocí státem vyhlášených programů, z nichž byly využity:

•

Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu – jedná se o programy na podporu municipálního rozvoje. Nejvyšší položku tvoří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo kultury.

•

Dotace ze státních účelových fondů – fondy jsou spravovány jednotlivými ministerstvy. Dotace jsou zpravidla přísně účelové. Podmínky pro poskytnutí dotací určuje správce státního účelového fondu. V současnosti jsou k dispozici 4 základní státní fondy: Státní fond životního prostředí (SFŽP). Státní fond kultury Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvoje bydlení


strana 26


•

Dotace v rámci finanční pomoci z EU – v současnosti se obec může ucházet o dotace z fondů EU. Jedná se zejména o Program Rozvoje venkova, tématické Operační programy, Regionální Operační program a Operační programy územní spolupráce.

6.4 VÝDAJE - CHARAKTERISTIKA Výdaje obce jsou tvořeny běžnými a kapitálovými výdaji. Běžnými výdaji jsou nutné výdaje související s chodem obce, kapitálové výdaje lze také označit za investice. Pomocí kapitálových výdajů je hodnocena investiční aktivita obce. Tabulka č. 6.5 - Struktura daňových výdajů obce Výdaje/rok Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2006 tis. % Kč 13628 67,3 6621 32,7 20249 100

2007

2008

2009

2010

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

9414 1861 11275

83,5 16,5 100

9405 6553 15958

58,9 41,1 100

25756 57834 83590

30,8 69,2 100

16403 56088 72491

22,6 77,4 100

Zdroj: interní materiály obce

6.6 KLÍČOVÉ ZÁVĚRY Samospráva obce Třebotov byla během celého posuzovaného období aktivní v investiční činnosti, získala řadu významných dotací, které výrazně ovlivnily příjmovou stránku obecního rozpočtu. Kromě toho se lepšila s rostoucím počtem obyvatel daňová výtěžnost. Přesto se v posledním roce objevilo záporné saldo, které bylo způsobeno skluzem v převodu přidělených dotačních prostředků.


strana 27


7. SWOT ANALÝZA A ROZVOJOVÝ VÝHLED SWOT analýza (zkratka z anglických slov Strenghts – Weaknesses – Opportunities – Threats) je dnes již standardní metodou užívanou pro regionální rozvoj. Podstatou této metody je odhalení a současně vzájemné porovnávání vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu a možností a hrozeb, které na něj působí zvenčí. Smysl této analýzy spočívá v popisu silných stránek a odstraňování (nebo alespoň omezování) stránek slabých, čímž se zvyšuje pravděpodobnost budoucí realizace příhodných možností, a naopak se omezuje dopad takto pojmenovaných hrozeb.

7.1 ZÁKLADNÍ SWOT ANALÝZA OBCE Silné stránky •

Blízkost hlavního města

•

Dostatečné autobusové spojení na hlavní město Praha Zdravotnické zařízení přímo v obci Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti Relativně čisté životní prostředí Místní spolky, vytvářející lokální kulturu Zajímavá historie obce Dostupnost I. i II. stupně základního vzdělávání přímo v obci Příjemné a klidné místo pro bydlení se zajímavým okolím a přírodou

• • • • • • •

Příležitosti • • • • • •

Příležitost rozvoje v oblasti cykloturistiky Potenciál vytvoření kulturního a sportovního zázemí Klidné místo pro bydlení mladých rodin s dětmi Příliv finančních prostředků na rozvoj z dotačních zdrojů Vytvoření vlastních zdrojů finančních prostředků na rozvoj Rozvoj drobného podnikání

7. kapitola: SWOT analýza a rozvojový výhled

Slabé stránky • • • • • • •

Jediná přístupová komunikace, silnice II/101 je ve špatném stavu Značná vyjížďka obyvatelstva za prací V některých částech obce zastaralá nebo chybějící infrastruktura V části obce Solopisky nedostatečné pokrytí signálem mobilních sítí Zvyšování průměrného věku obyvatel Absence sociální infrastruktury pro seniory Malé množství rozvojových ploch v obci

Ohrožení • • • •

Zrušení, či významné omezení autobusového spojení Stárnutí obyvatel obce Omezené množství pracovních příležitostí zejména pro absolventy škol Nedostatek ploch a prostor pro potřeby podnikatelů

strana 28


7.2 DETAILNÍ ANALÝZY DÍLČÍCH OBLASTÍ 1. Doprava a dostupnost obce Posuzované oblasti: Dopravní infrastruktura vč. cyklostezek, dopravní dostupnost obce. Silné stránky • •

Snadná individuální dopravní dostupnost obce Dopravní obslužnost autobusovými spoji

Slabé stránky • •

• • • Příležitosti •

Využití dotací z evropských, státních či krajských prostředků na financování obnovy a výstavby nových prvků dopravní infrastruktury


Nedostatek prvků podporujících pasivní bezpečnost (chodníky, přechody, zpomalovací prvky) Nedostatečné úpravy dopravní infrastruktury pro potřeby starých či invalidních občanů (bezbariérové nájezdy) Nekvalitní povrch přístupové komunikace II/101 Nedostatek financí na nutné opravy a údržbu místních komunikací Vysoká denní mobilita obyvatel

Ohrožení • •

Snižování dopravní obslužnosti obce Zvyšování užívání osobních aut a související infrastruktury (parkoviště, přetížení komunikací)

strana 29


2. Vybavenost obce a kvalita života obyvatel Posuzované oblasti: Vývojové trendy a charakteristiky místních obyvatel (stárnutí, počet). Dostupnost zdravotní péče a jiných služeb v obci, možnosti trávení volného času. Silné stránky • • •

Převaha obyvatel v produktivním věku Kvalitní vzdělávání dětí (MŠ, I. stupeň ZŠ, II. stupeň) přímo v obci Nárůst počtu obyvatel

•

Pěkná příroda v okolí

Slabé stránky • • • • • • •

Příležitosti • • • • • •

• •

•

Výstavba nových RD, příliv obyvatel Vytvoření infrastruktury a dalších služeb pro seniory (dům s pečovatelskou službou, pečovatelka) Založení knihovny pro vzdělávání obyvatel i zájmovou činnost Pořádání většího množství kulturněspolečenských akcí Zapojení místních spolků do pořádání akcí Rozšíření volnočasových aktivit (kulturní, vzdělávací, sportovní) s přihlédnutím k cílovým skupinám (děti, mládež, dospělí, senioři) Podpora vzniku nových spolků a podpora spolupráce s obcí u již existujících Rekonstrukce stávajících vodovodních řadů v sídelním útvaru Třebotov, výstavba nového vodovodu v části obce Solopisky, výstavba kanalizace a ČOV v částech obce Solopisky a Kala

Pozvolné stárnutí obyvatelstva Chybějící nabídka sociálních služeb pro seniory Nedostatečná nabídka kroužků pořádaných školou pro další vzdělávání dětí Nedostatečné osvětlení některých úseků v obci Chybějící kanalizační infrastruktura v částech obce Solopisky a Kala Nedostatečné vlastní zdroje pitné vody a chybějící vodovod v části obce Solopisky Chybějící zázemí pro trávení volného času produktivního obyvatelstva (sportoviště, prostory pro pořádání kulturně-společenských akcí)

Ohrožení • • •

Převládnutí obyvatelstva v neproduktivním věku Absence zajištění bezpečného pohybu chodců v obci Častá poškození a nutné opravy stávajících vodovodních řadů

Prodloužení provozu MŠ v odpoledních hodinách a o prázdninách, bezbariérové vstupy do ZŠ a MŠ


strana 30


3. Podpora rozvoje ekonomické sféry Posuzované oblasti: Ekonomické ukazatele – ekonomická aktivita obyvatel, míra nezaměstnanosti, denní pracovní mobilita, uplatnitelnost na trhu práce, počty podnikajících subjektů a počty zaměstnanců na území obce. Vývojové trendy a charakteristiky místních podnikatelských subjektů. Fungování místní správy.

Silné stránky • • • • • • •

Nízká míra nezaměstnanosti Různorodost drobných živnostníků a podnikatelů v obci Existence volných ploch pro případnou zástavbu i jiné alternativy Pozvolný nárůst příjmů obce (nezohledňuje dotační příjmy) Využívání dotačních prostředků pro rozvoj obce Investiční aktivita obce Přiměřené zadlužování obce

Příležitosti • • • • •

• • • • •

•

Nabídka širšího sortimentu v místním obchodě Rozšíření služeb pro místní obyvatele Nekuřácké části v restauracích Vznik neziskových organizací se zaměřením na seniory Řešení individuálních požadavků místních podnikatelů, podíl obce na spolufinancování rozvojových záměrů (parkoviště) Možnost využití potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj podnikání v obci Trvalá podpora podnikání v obci Podpora vzniku občanských sdružení s ekonomickými a rozvojovými záměry Rostoucí daňové příjmy obce Získávání dotačních prostředků na financování záměrů, které přinášejí obci přidanou hodnotu

Slabé stránky • • • • • •

Za zaměstnáním vyjíždí většina obyvatel Žádné příležitosti ke zvyšování odborných způsobilostí v obci a jejím okolí Nízké zastoupení podnikatelů na financování rozvojových projektů obce Omezené množství prostředků na financování realizace všech potřebných záměrů Absence průmyslové zóny Absence jiného než drobného podnikání

Ohrožení • • • • • • • •

Vnější ekonomické vlivy (zdražování, daňové reformy) Silná konkurence (především hlavního města) Vznik nezaměstnanosti Úbytek průmyslových profesí a uplatnění občanů v nich Zánik nebo přesun významných obecních podnikatelů Stárnutí obyvatelstva a úbytek občanů v produktivním věku Objem investic negativně ovlivňující dlouhodobé zadlužení obce Omezené vlastní zdroje na dofinancování projektových záměrů

Zvážení odkupu areálu bývalého JZD


strana 31


4. Udržení kvality životního prostředí Posuzované oblasti: Kvalita ovzduší, míra zalesnění, ekologické zátěže, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, nebezpečí živelných katastrof a infrastruktury, která jim má předcházet, biokoridory, znečištění půdy.

Silné stránky • • • • •

Převaha zemědělské a lesní půdy na katastru obce Neexistence trvalých ekologických zátěží Relativně čisté ovzduší Existence biokoridorů na území obce Plynofikace a kanalizace v části Třebotov

Příležitosti • • • • • • •

Úsporná energetická opatření (zateplování, využití alternativních zdrojů energie) Úpravy zeleně v zastavěné části obce (koncepce) Rozšiřovat systém třídění odpadů a k tomu sloužících služeb (tříděné komodity) Zlepšení informovanosti obyvatel v oblasti ŽP (např. třídění odpadů) Využití slunečních kolektorů na veřejných budovách Využití užitné hodnoty dešťové vody (např. zavlažování) Zateplení ZŠ, MŠ a příp. instalace tepelných čerpadel pro vytápění

Slabé stránky • • •

Nedostatečná ekologická osvěta Absence využívání alternativních zdrojů energie Příliš vysoké energetické nároky na vytápění OÚ, pošty, MŠ, ZŠ

Ohrožení • •

Zvyšování nákladů na vytápění Znečišťování prostředí okolí odpady – skládky, fekálie

obce

7.3 ROZVOJOVÝ VÝHLED PODLE DÍLČÍCH OBLASTÍ Rozvoj obce je možno popsat v dělení horizontálním (podle částí obce a jejich specifických potřeb) nebo vertikálním (podle věkových skupin a jejich specifických potřeb), pro náš účel je nejlepší kombinace obojího, tedy každou jednotlivou oblast specifikovat zvlášť pro část obce Třebotov a části obce Solopisky a Kala. 1. Občanská vybavenost Třebotov – Základní škola (maximální kapacita 200 žáků) a Mateřská škola (maximální kapacita 75 dětí) jsou obě v současné době naplněné, MŠ nedokáže vzhledem k tomu, že je Třebotov spádová obec, která se navíc rozrůstá, uspokojit poptávku. Problém ZŠ, který se obci rýsuje již od příštího roku, totiž silná populační vlna, která do školy nastoupí, se bude obec snažit řešit pomocí nástavby budovy školy o 1 patro tak, aby byl dostatečný počet učeben. Z vlastních prostředků to nebude možné, proto se bude obec snažit získat dotační prostředky s tím, že by realizace této akce byla reálná v roce 2013-2015. Tato populační vlna vyvolá také potřebu kapacitního rozšíření školní družiny, které je naplánováno na rok 2012.


strana 32


Vybudování komunitního centra, které v obci chybí, není v současných finančních možnostech obce. V rámci dlouhodobého plánování by výstavba nového objektu spadala do období po roce 2020. Sportovní hřiště pro ZŠ a pro veřejnost v obci chybí, s pomocí dotačních prostředků je jeho vybudování plánováno na rok 2012-2014. Centrum pro seniory bude třeba plánovat v delším časovém plánu, protože finanční prostředky obce na vybudování nového objektu v současné době nestačí. Vzhledem k tomu, že demografický trend ukazuje i do budoucna stárnutí obyvatelstva, bude třeba na tuto tendenci reagovat, ať už výstavbou ve formě denního stacionáře, pečovatelské služby nebo jiného typu zařízení. Plánování tohoto je možné až po roce 2015. Solopisky a Kala – oběma obcím chybí dětské hřiště, které by bylo možno vybudovat s pomocí dotačních prostředků. Komunitní centrum, ve kterém by měli občané Solopisk možnost se sejít a uspořádat kulturní či podobné akce, je již delší dobu plánováno na budově místní hasičské zbrojnice, která umožňuje nástavbu. Obec takovou výstavbu zamýšlí ve spolupráci se SDH Solopisky a místním občanským sdružením, s pomocí dotačních prostředků by bylo možno výstavbu financovat v roce 2014-2015. 2. Technická infrastruktura Třebotov – vodovod: v důsledku rozrůstání obce přestávají stačit vlastní vodovodní zdroje, proto je na rok 2012-2013 plánována výstavba vodovodního přivaděče pražské vody z PrahyRadotína. Financování je možné z vlastních zdrojů, přesto obec v roce 2012 požádala o dotaci. Stávající vodovod byl stavěn v 50. letech 20. stol., je poruchový a bude třeba jeho celková rekonstrukce, kterou není možno plánovat dříve než kolem roku 2020. Solopisky – vodovod: až bude realizováno napojení Třebotova na pražský vodovod, tedy zvýšení kapacity, je dalším úmyslem obce protáhnout vodovodní potrubí až do obce Solopisky. Pokud by byla realizována přípojka do Třebotova do roku 2013, bylo by možno následně realizovat výstavbu vodovodu pro Solopisky v letech 2016-2017. plynofikace: s pomocí již přidělené dotace ze SFŽP bude v roce 2012 vybudován plynovod v obcích Solopisky a Kala. kanalizace: výstavba kanalizace je vzhledem k finanční náročnosti odkázána na dlouhodobý výhled. 3. Komunikace Třebotov – podél páteřní komunikace 2. třídy je na rok 2012-2013 plánována výstavba chodníků k zvýšení bezpečnosti chodců. Obec plánuje podat žádost o dotaci u SFDI. oprava a rekonstrukce velmi špatného a místy i havarijního stavu místních komunikací bude třeba na základě komplexního projektu, který bude vyhotoven do roku 2014 a průběžně dle finančních možností realizován. Solopisky – po výstavbě plynovodu v obci je v roce 2012 plánována oprava dvou hlavních místních komunikací, které jsou již teď ve špatném technickém stavu. Financování z vlastních zdrojů. 4. Veřejné plochy Obec vlastní větší plochy veřejné zeleně pouze v části obce Třebotov. Péče o veřejné plochy je do blízké budoucnosti úkol, pomocí kterého by obec chtěla posílit komunitní život. Vzhledem k tomu, že obci chybí přirozené centrum v podobě návsi, plánuje se vybudovat v obci, která je dlouhá téměř 3 km, více míst, kde by se lidé mohli scházet a trávit společně volný čas (lavičky, malá dětská hřiště, malá sportoviště). Takováto místa se plánují upravovat a budovat podle finančních možností v letech 2012-2016.


strana 33

2. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ 7 3. DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA EKONOMIKA A TRH PRÁCE 16

Recommend Documents