SOUTĚŽNÍ KŘÍŽOVKA Nepravý lesk
2. díl tajenky
Připravuje © Zdenka Reisenauerová
Úder sekerou
Odlišnost (řídce)
Citoslovce tišení
Vročení
Značka kilobitu
Nalévat
Ranec
Součást oční koule
Japonská potápěčka
Ukazovací zájmeno
1. díl tajenky Značka pro kus Značka telluru
Německá karetní hra
Název značky metru
Měňavka
Zkratka Ligy národů
3. díl tajenky
Nátělníky Kyselá pochutina Zn. umělého tuku
Styl hudby
Asijský lidový pěvec
Druh palmy Domácky Atanázie Vodní pták
Svěření věcí do prodeje Řídit
Písmena Výměšek těla
Metropole Ázerbájdžánu
Boční zeď
Chůva
Španělská exkrálovna
Pokrývka Kanadský zpěvák
Údaje
Přivlastňovací
zájmeno
Asijský
Iniciály Ondrákové Výhry na 2 čísla
Černošský buben Filmová hvězda
Starý svatební tanec Deska na hlavici sloupu Jařma
Americký prezident Napadení chorobou
Druh lemura
Část těla
Iniciály filozofa Kanta
Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz
Údobí
Výrobce kožichů
Egypt. bůh slunce Značka osmia
Třebaže
Začátek závodu
Samec slepice
Páka na konci lafety
Dvakrát snížený tón
1 6
7 2
4
Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438 www.ppsm.cz
Pomůcka: akyn, anta, Aton, cist, kata, tahr, tůčka
8
3 9
1 3
2
2 5
4 4 6
2 9
5 3
3 6
8
3
7 4 2 7 5
9 8
5
3 6 8 9
5 5
2
9
7 6 9 5
Soutěž o novou kuchařku Vaříme na plynu
Prometheus, energetické služby, s. r. o. U Plynárny 500, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 935, 267 172 255 Tel./fax: 267 174 300 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz
Citoslovce pochopení
Soutěžní křížovka • Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 4. 2010 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Křížovka 3/2010« a svoji zpáteční adresu a telefon. Pět výherců obdrží knihy z Knihkupectví Daniel.
S U D O K U
Nová výstava v Galerii Smečky
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz
Název zn. poloměru Mravní základ
Mistři popravčí
Chemický prvek
Dceřiné společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz
Asijský savec
Středozemský keř
Laskavec
Starořekové
sudokopytník
Pražská plynárenská otevřela pro motoristy pátou CNG stanici v Praze
Značka manganu
Kopí
Stařena
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Ztrácet chlupy Velká nádoba
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Zákaznická linka Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Strnutí šíje
Bít (oblastně)
3/2010
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Vzdálit se klusem
Umíněný zápor
Kontakty společnosti
7 2 5 4 8
Výherci soutěžní křížovky z čísla 1/2010: Jiří Veiser, Praha 4 – Krč Karel Komůrka, Praha 10 Jiří Ztichl, Praha 5 Pavlína Havlíčková, Praha 4 Jarmila Zvěřinová, Praha 11 Tajenka: V Nerudově ulici opět svítí plynové lampy
Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253 Měření dodávek plynu, a.s., U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 255
Redakce časopisu
Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová, Ing. Jan Jindra, Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Blanka Hlomová, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Marek Sukup, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult, Jan Tater, Ing. Hana Schusterová, Rudolf Novák, Zuzana Neymonová, Jefim Fištejn, Tereza Špačková, Jiří Váňa, Mgr. Lenka Hauptmanová, Ing. Helena Lemerová Sekretariát: Jiří Váňa, tel.: 221 092 386, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz.
1
Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Bára Štěpánová:
JSEM ŠŤASTNÁ A VESELÁ
AKTUÁLNÍ NABÍDKA
JEZDÍME NA ZEMNÍ PLYN Pražská plynárenská, a. s., otevřela ve čtvrtek 25. 2. 2010 na Evropské třídě v Praze 6-Liboci (u parkoviště přírodního parku Divoká Šárka, poblíž restaurace McDonald), svoji již pátou plnicí stanici stlačeného zemního plynu (CNG) v Praze. Stanice s NON STOP provozem je určena jak pro veřejnost, tak pro firmy, využívající vozidla na zemní plyn. Jedná se v Praze o první CNG stanici na levém břehu Vltavy a zároveň o první nízkoenergetickou stanici s napojením z vysokotlakého plynovodu. Pražská plynárenská, a. s., výstavbou nové CNG stanice pokračuje v ekologickém projektu, který má za cíl přispět ke zlepšení životního prostředí v Praze.
Jan Žákovec • Foto Dorian Hanuš, Jan Žákovec
PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ OTEVŘELA PRO MOTORISTY
PÁTOU CNG STANICI V PRAZE
Výstavba CNG stanic v Praze pokračuje
Slavnostní otevření nové CNG plnicí stanice se konalo za účasti vrcholných zástupců Pražské plynárenské, a. s. Na akci nechyběli zástupci zhotovitele – firmy Bonett Bohemia, a. s., Českého plynárenského svazu, plynárenských společností, importéři a prodejci CNG vozidel, provozovatelé CNG vozidel a stanic a novináři. Úvodní projevy přednesli místopředseda představenstva Pražské plynárenské, a. s., Eckart Baum, František Sedláček z vedení Pražských služeb, a. s., obchodní ředitel společnosti SIXT Česká republika Petr Kosmák a generální ředitel Bonett Bohemia, a. s., Václav Holovčák. Eckart Baum vyzdvihl ekologické důvody pro zavádění CNG automobilů v Praze a stručně představil další záměry Pražské plynárenské v oblasti využití zemního plynu v dopravě v Praze. Strategické umístění nové stanice poblíž letiště Praha umožní nárůst CNG vozidel pohybujících se v této lokalitě (např. komunální vozidla Pražských služeb) nebo směřujících na letiště (autopůjčovna SIXT, DHL, taxi...). František Sedláček ve svém projevu poděkoval Pražské plynárenské, a. s., za spolupráci při realizaci ekologického městského projektu postupného převodu naftových komunálních vozidel za zemní plyn. Rovněž uvedl, že Pražské služby plánují v letošním roce nákup dalších 10 CNG vozidel, takže jejich celkový počet přesáhne 30. Všechny CNG automobily budou využívány především v ekologicky nejvíce zatížených oblastech města. Petr Kosmák navázal a uvedl, že SIXT Česká republika plánuje letos nákup dalších 20 CNG osobních automobilů, vozidla budou využívána firmami i veřejností ke krátkodobým i dlouhodobým pronájmům. Ocenil výhodné umístění nové stanice ve vazbě na pobočku společnosti na pražském letišti. Václav Holovčák pak přítomné seznámil s průběhem výstavby CNG stanice a s jejími technickými parametry, rovněž vyzdvihl výhody zvoleného technického řešení. Slavnostním přestřižením pásky Projekt využití zemního plynu pro pohon automobilů patří mezi strategické projekty Pražské plynárenské, a. s., která mezi plynárenskými společnostmi v České republice zaujímá přední místo v prosazování zemního plynu v dopravě. Prodej CNG v Praze v roce 2009 se oproti roku 2008 zvýšil o 72% a přesáhl 1 milion m3!
P
o celý rok 2009 měla Pražská plynárenská, a. s., nejnižší cenu CNG v České republice. Aktuální cena 21,20 Kč/kg vč. DPH odpovídá 15,14 Kč/litr benzinu. V roce 2009 Pražská plynárenská, a. s., uvedla v Praze do provozu 2 nové CNG stanice. V květnu 2009 byla otevřena největší plnicí stanice CNG v České republice a třetí největší ve střední Evropě v areálu Pražských služeb, a. s., Pod Šancemi. Díky vysokému výkonu prioritně slouží CNG komunálním vozidlům Pražských služeb, a. s., dalším společnostem, zabývajícím se svozem komunálního odpadu v Praze, autobusům a ostatním nákladním vozidlům. V listopadu 2009 byla do provozu uvedena CNG stanice v Praze 4-Hodkovičkách. Úspěšně pokračuje společný projekt hlavního města Prahy, Pražských služeb, a. s., a Pražské plynárenské, a. s., týkající se převodu svozových a čisticích vozidel na stlačený zemní plyn. V roce 2009 uvedla společnost Pražské služby, a. s., do provozu ke stávajícím 10 vozidlům dalších 11. V roce 2010 je plánován nákup dalších 10 CNG vozidel. Mezinárodní autopůjčovna Sixt ve spolupráci se značkou Mercedes-Benz a společností Pražská plynárenská, a. s., představily v říjnu 2009 nový, výjimečný projekt »Sixt green rent«, v rámci kterého pod výstižným mottem »Jezdím levně a ekologicky na zemní plyn« Sixt pronajímá 10 vozů s CNG pohonem. O CNG vozidla v Praze projevuje zájem celá řada dalších podnikatelských subjektů a institucí. V roce 2009 do svých vozových parků zařadily CNG vozidla např. společnosti GlobusCar, AVE,
2
U PLYN ÁRNY 3 /2 0 1 0
byla stanice uvedena do běžného provozu a následovala první plnění zemního plynu do mnoha CNG vozidel účastníků akce. Pražská plynárenská tak nyní kromě nové stanice na Evropské v Praze 6 provozuje na uzemí Prahy další čtyři CNG plnicí stanice, a to ve svém areálu v Praze 4-Michli, u čerpací stanice Shell v Praze 10-Zahradním Městě, v Praze 4-Hodkovičkách u čerpací stanice Q100 a dále největší CNG stanici v České republice v areálu Pražských služeb Pod Šancemi v Praze 9.
První nízkoenergetická stanice s napojením z vysokotlakého plynovodu
Nová CNG stanice v Praze 6-Liboci je napojena u vysokotlaké regulační stanice Pražské plynárenské, a. s.,
na vysokotlaký plynovod o tlaku 24 bar. Největší výhodou tohoto řešení je využití vysokého tlaku plynu před regulační stanicí jako vstupního tlaku kompresoru. Je tak potřeba nižší kompresní práce a dochází k významným úsporám elektrické energie pro pohon kompresoru. Spotřeba kompresoru na stlačení 1m3 plynu je pouze 0,13 kWh. Před stlačením je plyn filtrován a dosušen v jednotce Zander. Výkon kompresoru je 234 m3/hod. Kompresor IMW 50 je bezmazný, čímž jsou vyloučeny možné komplikace s výskytem oleje ve výstupním plynu. Výstupní tlak do CNG lahví je 30,0 MPa, plnicí tlak CNG do vozidel je do 24,0 MPa. Skladovací kapacita plynu v zásobnících je 980 Nm3. Ve špičkách je stanice schopna naplnit v průběhu dvou hodin více než 500 kg CNG.
Výdejní stojan CNG Kraus Global – HAM je dvouhadicový s koncovkami NGV2 pro autobusy a NGV1 pro osobní vozidla. Plnění vozidel je samoobslužné, vozidlo lze naplnit velmi rychle během tří minut. Platební terminál, pro komunikaci se zákazníkem vybaven barevnou dotykovou obrazovkou, umožňuje úhradu za odebraný CNG jak běžnými platebními kartami, tak kartami platebního systému CNG CardCentrum a také v hotovosti. Nová stanice na zemní plyn je bez problémů přístupná veřejnosti a umožňuje ekologicky smýšlejícím řidičům jezdit v Praze autem na CNG Kompletní výstavbu CNG stanice (projekční práce, inženýring, stavební práce, dodávku technologie...) provedla společnost Bonett Bohemia, a. s.
PPRODEJ CNG V PRAZE V ROCE 2009
PŘEKROČIL MILION KUBÍKŮ
Komwag, Tesco Stores, SIXT, DHL, ZOO Praha, Svoboda International a další. Další aktivitou Pražské plynárenské, a. s., od roku 2007 je nabídka CNG vozidel ve vlastní CNG autopůjčovně. Tento projekt v roce 2008 získal prestižní ocenění Energy Globe Award ČR v kategorii Vzduch. CNG neboli stlačený zemní plyn jako alternativní palivo pro pohon automobilů je mezi motoristy stále populárnější. Jedná se o moderní, ekologicky čistou, ekonomicky výhodnou a bezpečnou alternativu benzinu a nafty. 3
GALERIE SMEČKY
ZÁKAZNICKÁ KARTA PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ, a. s.
VLASTA KEMR – JAK MĚ NEZNÁTE (koláže z let 1984–2009) JIŘÍ KALOČ – INFORMEL A SOCHA DOMU Galerie Smečky, 3. března–17. dubna 2010
Nadační fond Galerie Smečky spolu se společnostní Gallery, s. r. o., připravil výstavu dvou umělců, Vlasty Kemra Jak mě neznáte a Jiřího Kaloče Informel a Socha domu.
S
lavnostní vernisáž nové výstavy se konala v úterý 3. března 2010 za účasti téměř 200 hostů. Výstavu zahájil za Nadační fond Galerie Smečky finanční ředitel Pražské plynárenské, a. s., Jiří Hamšík, tvorbu obou vystavujících umělců představil ředitel společnosti Gallery, s. r. o., Jaroslav Kořán. Poté měli účastníci možnost zaposlouchat se do mistrovských houslí a violy, na které zahrál virtuózní hudební koláž Jaroslav Svěcený. Obě skladby v jeho přednesu měly návaznost na tvorbu Vlasty Kemra, navíc housle byly vyrobeny v Mnichově – městě, ve kterém Kemr již 30 let žije a tvoří. Naopak zcela jiný rytmus měly úvodní skladby k tvorbě Jiřího Kaloče. Klavírní improvizaci na autorovo dílo zahrál jazzový hudebník Milan Svoboda.
Výstava potrvá do 17. dubna 2010 a bylo by chybou nechat si ji ujít. Nová výstava v Galerii Smečky je společným představením vcelku neznámé volné tvorby dvou autorů: koláží Vlasty Kemra, (narozen 8. listopadu 1952 v Ústí nad Labem), z nichž nejstarší vznikly před čtvrt stoletím, nejnovější pak v loňském roce, žijícího už třicátým rokem v bavorském Mnichově, a prací z období informelu šedesátých let minulého století Jiřího Kaloče (narozen 22. října 1943 v Sezimově Ústí), který je v povědomí kulturní veřejnosti znám spíše svým pozdějším malířským dílem; na výstavě prezentuje také svůj unikátní vlastní dům ve Vrbici na Rychnovsku, tzv. »Sochu domu«. Výběr z textu Petra Volfa z katalogu Vlasty Kemra »Koláž jako estetická glosa« »Když Vlasta Kemr v létě roku 1980 emigroval do Německa, tak první, čeho si cestou z frankfurtského letiš-
Jiří Kaloč: Terč s křížem
OKNOPLASTIK Pro rozhovor v březnovém vydání časopisu jsme vybrali nově zapojeného partnera, který by mohl být v tomto období pro mnoho čtenářů aktuální. Zrovna nastává roční období, kdy skončila tuhá zima, a mnozí se přesvědčili, jak důležité je mít kvalitní, těsná okna, díky kterým mohli uspořit finance za energii. Mrazy už polevily, a tak možná někteří zvažují výměnu oken, pro kterou je toto období vhodné. Přinášíme tedy rozhovor s zástupcem společnosti Oknoplastik, s. r. o., panem Ottou Šnajdrem, který vysvětlí důležité parametry při rozhodování při výměně oken.
D
obrý den pane Šnajdře, prosím můžete představit vaši společnost? Společnost Oknoplastik působí na českém trhu od roku 2002. Během několika let se vypracovala na jednoho z předních dodavatelů plastových oken a dveří. Od roku 2009 máme v naší nabídce také dřevěná a hliníková okna. Okna a dveře dodávané naší společností se vyznačují kvalitou a to nejen díky své funkčnosti, ale i díky pečlivému výběru dodavatelů a zkušenostmi s nimi. Co nabízí společnost Oknoplastik? Dveře a okna dřevěná, plastová a hliníková. Naše výrobky vyrábíme z kvalitních a odzkoušených materiálů. Pro plastová okna používáme profil Salamander, který je výhradně vyráběn v Německu a splňuje nejná-
Jaroslav Kořán, Vlasta Kemr a Jiří Kaloč při zahájení výstavy
tě všiml, byla spousta barev v ulicích, nejrůznější zvuky, a především rozesmátí lidé. Jistě, proti šedi normalizovaného Československa to byl obrovský rozdíl. Svobodný svět je totiž barevný, i když jej sledujeme třeba na černobílém filmu. Pro Kemra nastal optický zlom, jeho vizuální zkušenost se sytila reklamními panely, neonovými světly, časopisy, moderními auty«.
Vlasta Kemr: Tanec bláznů
Výběr z textu Jiřího Machalického z katalogu Jiřího Kaloče »Informel a Sochu domu« Způsobem myšlení byl tehdy zřejmě nejblíž Zbyňku Sekalovi, Radkovi Kratinovi, Daliboru Chatrnému nebo Věře Janouškové, abych jmenoval alespoň některé z těch nejdůležitějších. Přitom si ale našel vlastní způsob vyjádření, kdy sahal k co nejúspornějším prostředkům. Tak například spojil terč s křížem a strukturu otvorů vytvořil střílením z pistole. V některých dalších objektech či reliéfech zase využil »pouhé« přenesení útržku každodenní skutečnosti do jiného prostředí. Jindy zatloukl do špalku různé hřeby a další již použité zrezivělé železné předměty. »Sochu« pak ještě patinoval, takže spojil syrovost výrazu s rafinovaností formy. Do některých objektů se promítla lehká ironie nebo sarkasmus spojený s určitou symbolikou (Pochodeň). Kontrast až minimalistické střídmosti a drsnosti zvolených prvků se projevil například v užití nijak neupravených prken v reliéfu nazvaném Plot.
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně i držitelé Zákaznické karty PP, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail:
[email protected], www.galeriesmecky.cz 4
U PLYNÁRNY 3 / 2 0 1 0
Oslavte s námi
31. 3. 2010 od 16. hodin Národní 37, Praha 1 můžete se těšit na:
• Velikonoční nádivku a občerstvení • Velikonoční dárečky pro děti • Prodej keramiky absolventů JÚ z dílny Eliáš • Vystoupení malých orientálních tanečnic z DDM Prahy 4 • Spousta muziky a dalších překvapení
ročnější technické a stavební požadavky. Okna jsou vyráběna na počítačově řízených CNC strojích. Dále nabízíme stínící techniku, a to žaluzie, sítě proti hmyzu a parapety vnitřní a venkovní. Samozřejmostí je bezplatné zaměření a vytvoření cenové nabídky. Provádíte také zabudování oken? Ano, jsme schopni staré okno demontovat a následně nové namontovat, v případě požadavku zednicky začistit a provést hrubý úklid. Kromě toho jsme schopni staré okna ekologicky zlikvidovat. Proč vyměnit okna? Hlavně z izolačních důvodů. Okna, která netěsní, jsou špatná pro naši peněženku. Rovněž z hlukových důvodů, jelikož nová okna kromě dobré tepelné těsnosti i dobře izolují zvukově.
Představení partnerů Pražské plynárenské, a. s., pro držitele Zákaznické karty CK Snail Travel International
Za jak dlouho dodáte a vyměníte okna? V případě potvrzení objednávky budou okna dodána do 3–5 týdnů dle potřeby zákazníka. Výměnu oken provedeme za 1 den. Při výměně oken používáme výhradně certifikovaných materiálů. V jakém období se může realizovat výměna oken? Výměna oken se provádí celoročně, jen vyjma období, kdy se teploty přes den pohybují pod –10 °C. Jakou nabízíte záruku na okna? Naše okna jsou natolik kvalitní, že si můžeme dovolit poskytnout záruku v délce 10 let. Je potřeba pravidelná údržba? Ano, o každé nové okno se musíme každoročně starat. Společnost Oknoplastik našim zákazníkům poskytuje první servis zcela zdarma, a pokud má zákazník zájem, tak může využít i následně každoroční servis za poplatek. Též provádíme pozáruční servis. Servis a opravy oken mohou využít i zákazníci, kteří již okna mají. Je potřebné mít stavební povolení na výměnu oken? Ne, pokud dodržujete ráz, členění oken. Kdo tvoří vaši klientelu? Převážně se jedná o zákazníky jednotlivých bytů a panelových domů, rodinných domků, okna dodáváme rovněž stavebním společnostem a do administrativních budov. Jak vybrat ta správná okna? Zákazník by měl hlavně vybírat okna, kde zná zemi původu, jelikož na našem trhu jsou hodně nabízená okna z Polska, která ne vždy vykazují řádnou kvalitu. Dále by se měl zákazník zajímat o materiálové složení okna. Jaké materiálové složení máte na mysli? U plastových oken se jedná především o plastový profil, kde některé firmy v rámci šetření používají recyklát, který není na odpovídající technické a stavební úrovni. Dále by se měl zajímat o výztuhy, které jsou vkládány do plastových profilů, a také o konstrukční hloubku plastového profilu.Ovšem to je na dlouhé povídání, myslím si, že v případě zájmu zákazníka by bylo nejlepší, aby se obrátil na jakékoliv naše obchodní zastoupení, kde mu rádi poradíme a vše prodiskutujeme.
Cestovní kancelář působí na našem trhu již 11 let a byla založena jako specializovaná kancelář na oblast Portugalska a portugalsky hovořících zemí. Výborná znalost všech těchto lokalit nám umožňuje vám co nejvíce poradit a pomoci s výběrem vaší dovolené.
Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 8 % za katalogové ceny, 4 % z last minute Kontakt: Veleslavínova 6, Praha 1 Tel.: 224 814 567, 224 813 926
[email protected], www.snailtravel.cz
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled partnerů naleznete na www.ppas.cz nebo v katalogu v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Vlastní společnost Oknoplastik certifikát ISO? Ano, vlastníme ISO 9001 a 14001. Splňují vaše okna požadavky programu dotace »Zelená úsporám«? Naše okna tyto kritéria splňují, a navíc jsme schopni pro zákazníka zajistit kompletní vyřízení dotace. Poskytujeme kompletní výpočty a servis v programu Zelená úsporám, tzn., že se zákazník nemusí o nic starat a my za něj vše vyřídíme. Na závěr nám prosím řekněte, kde vás můžou zákazníci vyhledat? Zákazníci mohou navštívit naší pobočku v Praze 5 na Smíchově, Holečkova 780/43. Velmi si vážíme důvěry všech našich dosavadních i nových klientů a se všemi i s vámi se loučím naším mottem »vždy najdeme řešení«. Velice vám děkuji za rozhovor a přeji vám mnoho spokojených zákazníků. Zuzana Neymonová
Kontakt: e-mail:
[email protected] www.oknoplastik.cz Volání zdarma na tel.: 800 606 606 Tel.: 241 722 222 GSM: 775 287 416
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s firmou Oknoplastik na straně 11. Vylosovaný výherce obdrží dárkový balíček s propagačními předměty od firmy Oknoplastik. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají u firmy Oknoplastik slevu ve výši 5 % na plastová, dřevěná, hliníková okna a dveře; 5 % na servis oken a dveří; 10 % na žaluzie a okenní sítě proti hmyzu. 5
ROZHOVOR
Foto Jan Žákovec
JSEM ŠŤASTNÁ A VESELÁ Bára Štěpánová, herečka a televizní moderátorka pořadů Seznamka s Bárou, Gilotina, Čtveráci, Bárymetr a Trní, Z mého života aneb Show Báry Štěpánové
V
elmi často, když vyprávíte o sobě a vysvětlujete divákům nebo posluchačům, proč jste taková, a ne jiná, tak se odvoláváte na to, že jste vyrůstala v rodině učitelky. Chcete tím asi říct, že vás to nějak poznamenalo. Ale jak? Když někdo má maminku učitelku, neznamená to ještě, že je nějaký zakřiknutý nebo upejpavý. Ale říká se, že učitelka není povolání, je to diagnóza. Doufám, že se to mé maminky nedotkne, ale ona je opravdu taková typická učitelka, vždy akurátní a vždy vědoma si svých vychovatelských povinností. Když přijde do obchodu, tak okřikuje lidi, aby byli zticha a aby se chovali slušně. Poslední její výstřelek: navštěvovala kurzy italštiny a v rámci výuky měli výjezdní soustředění někde v Mariánských Lázních. Neznámí lidé mi pak říkali: »Jé, my známe vaši maminku! Byla s námi na kurzu v Mariánkách a každý večer nás kontrolovala, jestli chodíme včas spát.« Učitelka je holt učitelka. O vás se všeobecně traduje, že po sametové revoluci, když jste pracovala v týmu prezidenta Havla, jezdila jste po Hradě na koloběžce. »Pracovala« – to zní hrdě. Na Hradě se před naším příchodem asi až tak moc nepracovalo. Když tam přišel Václav Havel se svým týmem, tak všichni svorně konstatovali, že ty chodby jsou příliš dlouhé, že se je6
U PLYN ÁRNY 3/ 2 0 1 0
den uchodí nohy do kolen a že by to chtělo koloběžku. Martina Navrátilová, když se to dozvěděla, skutečně darovala Havlovi nádhernou koloběžku. Jenže ani pan prezident, ani já jsme na ní nikdy nejezdili. I když skutečně, našli se tací, kteří si z legrace po těch chodbách občas zajeli. Ona ta koloběžka totiž měla nosič, ve kterém se daly vozit složky s papíry. Pracovat v prezidentském týmu je přece jen pro herečku neobvyklé. Byl to snad výlet do vysoké politiky? Ani náhodou. Václav Havel si dal dohromady tým z přátel, se kterými spolupracoval dříve a na které se mohl spolehnout. My jsme se znali ještě z předrevoluční doby. Byla jsem aktivní v takovém recesistickém spolku, který se jmenoval Společnost za veselejší současnost. A tak mě Havel požádal, jestli bych mu nemohla na Hradě dělat »vrátnou«. Doba byla hodně hektická, všichni něco po Václavovi chtěli a všichni se tlačili do jeho pracovny najednou. A tak mi řekl, že to prostě nezvládá, že potřebuje, aby za ním chodili po jednom. Takže jsem vlastně seděla u jeho dveří a pouštěla tam lidi. Moje funkce se jmenovala »osobní sekretářka«: zařizovala jsem vše, co bylo třeba zařídit. Nikdy jsem nebyla prezidentův poradce. Výlet do vysoké politiky to v žádném případě nebyl.
Jak všichni víme, většina z těch lidí z Hradu postupně odešla a vrátila se ke svým původním profesím. Nikdo z nás netoužil po kariéře hradního úředníka. Brali jsme to opravdu jako službu vlasti. První půlrok jsme to dělali naprosto nezištně, a dokonce jsme nedostávali žádné peníze. Vy jste vystudovala herectví, ale povýtce děláte moderátorku. Čím se cítíte být víc? Myslím si, že jsem přece jen víc herečka. Ještě ve čtvrtém ročníku konzervatoře jsem hostovala v divadle v Hradci Králové. Tam jsem si zahrála svou životní roli – Pastýřku putující k dubnu. Byl to dramatický přepis stejnojmenného románu Robinsona Jefferse v režii Josefa Krofty z divadla Drak. Úžasná to inscenace, v divadelním světě hodně známá. Pak jsem si v plzeňské činohře zahrála tak krásné role jako Konstancii v Amadeovi nebo Lauru ve Skleněném zvěřinci. Byly to nádherné dramatické role, které mě velice bavily. Ale našla bych tam i komedie. Potom jsem přišla do Prahy, kde jsem hrála u Františka Ringo Čecha, což mnozí mí kolegové pokládali za degradující. Jenže já jsem se tam lecčemu přiučila, hlavně improvizacím. Na velkých divadlech se moc improvizovat nedá, u Shakespeara máte všechno předepsané. Teprve později přišla nabídka na moderování. A byl to pořad Gilotina. Doufám, že to nezní moc namyšleně, ale myslím si, že jsem ho nedělala špatně. Jsem poměrně pohotová, nic mě hned tak nevyvede z míry a také doufám, že se umím i ptát. Když se zajímáte o svět a víte, co chcete říct, pak moderování není až tak složité. Moderovala jste televizní pořady navzájem extrémně odlišné. Gilotina byl zábavný pořad o politi-
cích, zatímco Trní bylo spíše o emocích, sexu a vztazích. Odpovídá Trní vaší přirozenosti více než Gilotina? V čem je Bára Štěpánová více svá? Svá jsem byla v obou pořadech. Dá se říct, že Trní mě bavilo trochu více, protože to byly příběhy, které píše život sám. Někdy jsou tak absurdní, že si člověk v duchu říká – to si schválně nevymyslíš. Kdyby podle nich někdo natočil film, tak si budeme asi ťukat na čelo a říkat si, že se scenárista zbláznil. A to mě bavilo opravdu moc. Někdy mi bylo vyčítáno, že se vyptávám na velmi intimní věci, na které není slušné se ptát. V životě jsem člověk velmi cudný a ve svém okolí se k lidem chovám maximálně citlivě. Nikoho nechci zraňovat. Jenže televizní pořad je něco jiného, já se prostě musím ptát tak, aby to diváky zajímalo a bavilo. Když před sebou mám vozíčkáře, tak se ho za normálních okolností neptám, jak to má se sexem. Jenže ten člověk přišel do studia právě proto, aby na takové otázky odpovídal, protože to diváky zajímá, včetně těch, kteří jsou pokrytecky pohoršeni, na co že se ho ta Bára ptá. Je jen samozřejmé, že spousta těch tabuizovaných věcí lidi niterně zajímá, protože to v podstatě patří k životu. Tak proč by se lidé neměli dozvědět, z jakých extrémů se život skládá? Některé příběhy mi dodnes utkvěly v hlavě. Přišla tam třeba dívenka s přítelem. Kvůli nemoci přišla o nohu. A měla na sobě minisukni! Ten kluk o jejich vztahu mluvil naprosto otevřeně. Já jsem se snažila o velice opatrné otázky jako třeba: »Jaké bylo to vaše první sblížení? Já si to neumím ani představit.« A jeho odpověď byla: »No co, nemusel jsem jí roztahovat nohy.« Z takové nelíčené upřímnosti mi spadla čelist. Byli naprosto přirození a člověk, když je viděl a slyšel, tak musel věřit, že je jim spolu krásně a že bez jedné nohy se taky dá žít. Dívka k tomu ještě dodala ve vtipu: »A nejhorší je, že si musím kupovat obě boty, i když vím, že využiju jenom jednu.« Tak jsem na ten černý humor přistoupila a navrhla jí, aby se o boty rozděli-
la s některým z diváků, kdo má také jednu nohu, ale tu druhou než ona. Vášnivě hrajete golf. Neděláte to jen proto, že je to módní záležitost? Hraji golf už jedenáct let, tudíž u mne nejde o módu. Když jsem začínala, tak golfistů v republice bylo pár a hřišť jakbysmet. To až teď je kolem golfu takový boom. Dostala jsem se k tomu přes moderování. Karlštejnský klub mne požádal, abych jim moderovala výroční schůzi. Pro mne tenkrát golfisté byli něco jako Marťani. Je třeba podotknout, že nejsem typ na dlouhé chození, nechodím ani na procházky, neprovozuji žádný sport, jsem spíše kavárenský typ. Váhala jsem, ale oni na to šli od lesa a přemluvili mě, abych se tam přijela alespoň podívat. Prostředí bylo nádherné, počasí krásné a tehdejší předseda klubu mi nabídl, jestli to nechci zkusit. Po dvou panácích whisky mě ukecal, dal mi do ruky hůl, já jsem se jen tak do toho míčku trefila a uslyšela tu záludnou větu: »Báro, vy máte talent!« Něco ve mně začalo hlodat. Co když mám opravdu talent? Tak jsem se rozhodla, že to zkusím a za pomoci trenéra, protože jinak to ani nejde, dneska už golf fakt hraju. A samozřejmě žádný talent nemám, protože i po 11 letech mám handicap 36. Můj problém je, že nejsem soutěživý typ, a jak říká můj tatínek, nemám sportovního ducha. Takže ani v golfu nejsem soutěživá. Nezáleží mi na výsledku, hlavně, že je tam krásně a kolem je zelená tráva. Mám to jako koníčka. Nic víc. O vás je známo, že máte pravé poprsí a nehodláte ho měnit za silikon. Stále ještě přetrvává vaše nechuť k plastické chirurgii, nebo se to s věkem mění a už byste třeba s nějakým menším liftingem souhlasila? Nikdy jsem nic proti plastické chirurgii neměla. Mám prostě to, čím mě příroda obdařila. Tak obrovské poprsí zase nemám, já jsem jen strašlivě prťavá. Nikdy jsem neodsuzovala plastické operace. Vždy jsem měla za to, že operaci prsou opravdu nepotřebuji, ani žád-
ná lifting. Až čas a potřeba nazraje, tak se klidně proto rozhodnu. To je čistě osobní věc každého z nás nikomu do toho nic není. Nikdo přece neřeší, jestli máte nebo nemáte plombu. Před nějakou dobou jste s Mariánem Labudou na Slovensku natáčeli pořad Takí sme boli. Kdybyste měla obecně odpovědět na otázku, jací jsme byli, co byste řekla? Jak vidíte svou generaci, měla v životě spíše štěstí, nebo smůlu? Já si netroufnu vyjadřovat k pocitům celé generace. Když jsem byla malá, toužila jsem jako všichni ostatní jezdit ven, poznávat svět. Měla jsem výhodu, že jsem jako dítě zpívala v Kühnově dětském sboru, často jsme jezdili na zájezdy a zpívali třeba i v operách. Byla jsem třeba ve skotském Edinburgu, v Německu, Belgii, Itálii. Od svých 15 let jsem se pohybovala díky strýci-chartistovi ve společnosti disidentů, četla jsem samizdatovou literaturu, hltala zprávy z neúředních zdrojů. Tak jsem moc ráda, že jsem ještě v mladém věku zažila pád starého režimu a že žiji ve svobodě. Byla jste členkou Společnosti za veselejší současnost. Myslíte si, že dnešní společnost a dnešní současnost je veselejší? Že ten váš spolek dosáhl svého? Domnívám se, že ano, a nejsem sama, kdo si to myslí. Samozřejmě že je kolem plno problémů, štve nás spousta věcí, ale máme svobodu, smíme žít po svém, číst a říkat, co chceme. Samozřejmě každý je odpovědný za svůj život. Od odpovědnosti nás nikdo neosvobodí, ale smíme cestovat, poznávat věci. Máme všechno, co nám minulý režim neumožňoval, a to je pro mne ta veselejší současnost. Stává se, že lidé s tou svobodou neumí zacházet. Občas slyším – na co mi to je, stejně nemám peníze, nemohu si to pořídit a nemohu nikam jet. Neumí si to užít. Z toho je mi smutno, ale co se mého života týče, já jsem šťastná a veselá. Děkuji za rozhovor Jefim Fištejn
7
PODOBRAZ(Y) V GALERII SMEČKY
FEJETON MILONĚ ČEPELKY
TAK JSEM ONEHDÁ ZASE ZASEDL
T
Soutěž
JAK SE FOTÍ KUCHAŘKA
ANEB ABY NÁM JÍDLO NECHCÍPLO
S
lavnostní křest kuchařky Vaříme na plynu se uskutečnil v únoru v Galerii Smečky v rámci cyklu pořadů Pod obrazy. Jejími hlavnímu aktéry byli tvůrci zmíněné publikace autorka Blanka Dražanová, mistr kuchař Jiří Král a fotograf Zdeněk Lhoták. Slovem provázela Bára Štěpánová. Celý večer se nesl v duchu velké nadsázky a dobré nálady. Hosté se tak dozvěděli nejen některá kuchařská doporučení pro přípravu dobrého jídla – jako například recept na výbornou kachnu – koupíme sedm kachen, upečeme šest a slijeme veškeré kachní sádlo a poslední kachnu pečeme v tomto kachním sádle, ale i mnoho zajímavého ze zákulisí tvorby takové knížky. Paní Dražanová vysvětlila proč v kuchařce není použit termín nízkoenergetický, nebo dietní, protože zadání bylo »vařit poctivě« tedy bez margarínů a jiných
Kuchařka Vaříme na plynu je propagační předmět Pražské plynárenské a pro naše čtenáře máme připraveno 5 knížek. Podmínkou jejich získání je odpovědět na otázku: Kde se nachází Galerie Smečky a jaká výstava v ní právě probíhá? Odpovědi zasílejte, prosíme, do 20. dubna 2010 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] náhražek. Výrobu fotografie pokrmu přiblížil Zdeněk Lhoták, který prozradil, že jídel musí být několik, protože než se dobře nasvítí a nazdobí tak za tu dobu jídlo »chcípne«, neboli není již tak krásné a svěží. Prostě se během večera potvrdila stará moudrost, že lidé s kladným vztahem k jídlu jsou milí a veselí. Dagmar Hartmanová • Foto Jan Žákovec
VEČER S ROBERTEM ZMĚLÍKEM A RICHARDEM TESAŘÍKEM
C
yklus setkání se známými osobnostmi z oblasti umění, vědy a sportu v Galerii Smečky pokračoval ve středu 17. března. Hosty byli tentokrát atlet, halový mistr světa v sedmiboji a první český olympijský vítěz v desetiboji v Barceloně v roce 1992 Robert Změlík a hudebník a zpěvák skupiny Yo Yo Band Richard Tesařík. Svými historkami ze sportu i hudby a osobitým humorem bavili návštěvníky večera a sklidili zasloužený potlesk. jž
ak jsem onehdá zase zasedl k počítači, abych jako zmejlovanec pozdravil jiného zmejlovance a odpověděl mu, že když nás zve na moravské vínko čerstvě přivezené přímo ze sklepa ve Velkých Pavlovicích, nebudeme to odkládat a že bychom k nim rádi přišli hned zítra, dřív než oni stihnou podívat se demižónku na dno sami. Jenže bumho, »program Outlook Express provedl neplatnou operaci a bude ukončen...«, zírej, chlapče, na obrazovku až do uzírání, tůůůůhle! Co pro takový případ radil náš znalý synáček? Zavřít, vytáhnout přívodní šňůru ze zdi, chvíli počkat, a znovu. Vztek ve mně ještě nevybublal, zatím je tu jen zmatek a nejistota, budoucí vábivý vinný doušek na jazyku kysne, čert aby to spral. Jsem však trpělivost sama, Důvěřuju moderním vymoženostem, jsem k nim jeden velký obdiv, úžas a poklona. Takže druhý pokus. Myška funguje, na monitoru se ráda promění v šipečku, označí správný symbol – dopísek jako malovaný, klik, v útrobách technického zázraku to jemně rachtá, pracuje tedy, nejspíš mě prve jen zkoušel, čekám, až se jako obvykle zjeví všecko to, co si mě jednou provždy podmanilo – okénka »Vytvořit, Odpovědět, Předat dál, Tisk, Odstranit, Adresář« atd. – těším se na ně jako na odpuštění hříchů, ale ryc, repetice: spojení nelze navázat, číslo možné chyby, kontaktujte správce počítače, tři řádky jakéhosi nic nevysvětlujícího vysvětlení, to nemá cenu číst, nerozumím tomu, do háje s tím! Takhle to jednou dopadne s celým světem. Počítače se vzbouří, už jsme se vám nasloužily ažaž, vraťte se laskavě k papíru a tužce, odproste inkoust, že jste na něj zanevřeli, vzpomeňte, jak se píšou písmenka, kupte si poštovní známku, najděte adresu, »přijedeme na víno zítra«. Jenomže to je pitomost – byli bychom tam dřív než dopis. Raději zkusím zatelefonovat, telegramy už pošta nebere. Ale kam jsem založil jejich číslo? Pevnou linku zrušili, na mobil jsem se vykašlal já, nechci ho, zvoní vždycky nevhod, kdo ho má, je jeho otrok, a tak jinak: nenechám se vytočit, beztoho to bude jen nějaká prkotina. Kdybych té blbé bedně aspoň trochu rozuměl! Ale nevzdám se, toho bohdá nebude, aby český mejlovník z boje utíkal. Do třetice všeho dobrého i zlého. Doparoma, jak rychle jsem si na tu bestii zvykl, teď jsem jako invalida, a babo, raď! Haha. Když mi tuhle větu řeknou na jevišti v Českém nebi, coby babička se vymrštím, zablekotám, vyjeveně koukám, přiznám se, že tomu, o čem je řeč, nerozumím, a obecenstvo se raduje, protože lidstvo je škodolibost sama. Teď se mi místo diváků chechtá počítač, potměšilec, hajzlík, mizera. A já ho užuž miloval! Kašlu na něj. Všecko nové toliko od ďábla jest! Krev roznáší paniku a truc a hněv po celém těle..., mám to zapotřebí? Konec! Bude rozvod od stolu a lože a židle, když stávkuješ, stávkuj si. Jenže jak jednou přičichnete k rychlosti, do pomala už se vám zpátky nechce, a co to znamená? Že bude potřeba být nejen uživatel, ale taky znalec. Nic není zadarmo. Ksakru. To není fér! Autu taky nerozumím, jen v něm jezdím. A když vypoví službu, tak co? Mažu k odborníkům! Proč bych se styděl zeptat se, co s tím? Jenže jak, když server neodpovídá. Přece jen telefonem. V každém lepším podniku mají napojení na jakýsi helpdesk, zavolá se tam s-o-s, oni řeknou udělej tohle nebo tamto nebo vydrž, už jsme na cestě, od toho jsme tady, důvěřuj nám. Hrdost stranou, poniž se, trapný amatére. Když jsem pochopil, že pro mě je helpdeskem můj vlastní syn, zavolal jsem mu, a on, to prý bude tím, že máš, otče, přeplněno. Málo mažeš, kapacita paměti je sice stále větší, ale nekonečno je až Bůh, pozor na to. Přijel, napravil, co se dalo, ale v hlavě mi po něm zůstal vrták. Uvidíme příště! A pointa? Víno jsme fakt stihli hned druhý den. Bylo skvělé. Miloň Čepelka
VLADIMÍR JIRÁNEK EXPRES
doporučuje Dějiny jsou románem toho, co bylo. Román je dějinami toho, co mohlo být. Gasset Stanislav Motl – Kam zmizel zlatý poklad republiky
O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Kniha Stanislava Motla, jejíž součástí je bohatý obrazový materiál, včetně desítek autentických dokumentů, formou dynamické reportáže popisuje dramatické pátrání po osudech zlatého československého pokladu v nejrůznějších archivech u nás i v zahraničí. Popisuje také mnohá zajímavá setkání s pamětníky a zveřejňuje utajované zápisy z vleklých a dramatických jednání o navrácení československého měnového zlata, jež bylo podmíněno tím, že Československo zaplatí USA a Velké Británii »daň za osvobození«, do níž spadaly mimo jiné uniformy a výzbroj nejenom živých, ale i padlých vojáků, včetně bomb, které naši letci shodili na Německo.
Khaled Hosseini – Lovec draků
Strhující drama ze současného Afghánistánu. Autor, kalifornský lékař, inspirován vlastními vzpomínkami, vypráví příběh osudových zvratů, jimiž jeho hrdina Amír prochází od dětství na cestě k dospělému zmoudření nejprve za mírových posledních let afghánské monarchie a poté za sovětské válečné okupace, na útěku z vlasti a při hledání nového života v emigraci. Události těžko pochopitelné krutosti i bezmezné oddanosti a očistné lásky se v tomto bravurně napsaném románu střídají bez sentimentu, bez jediného zbytečného slova. Svou opravdovostí zasáhl čtenáře ve více než padesáti zemích světa a v milionových nákladech stále zůstává hlavní literární událostí knižních žebříčků. Podle knihy byl také natočen úspěšný film.
A. Munroová – Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel
Světoznámá kanadská prozaička Alice Munroová potvrzuje ve své již druhé česky vydané knize pověst výborné vypravěčky, především však neobyčejně vnímavé a citlivé pozorovatelky: příběhy jejích mladších i zralejších hrdinek, točící se kolem citových vztahů, rodinných trampot, mezigeneračních problémů či jen obyčejného stárnutí, dokáže vylíčit s téměř hmatatelnou živostí a schopností vcítit se do duše svých postav, aniž by sklouzla k laciné sentimentalitě nebo jen náznaku klišé.
Pro držitele Zákaznické karty PP, a. s., je poskytovaná sleva 10 % z ceny nákupu knih a kalendářů. Více informací na www.knihydaniel.cz
8
U PLYN ÁRNY 3/ 2 0 1 0
9
Z HISTORIE POUŽÍVÁNÍ PLYNU JAKO MOTOROVÉHO PALIVA
Připravil Rudolf Novák
SOUTĚŽE 3/2010
MOTORY NA GENERÁTOROVÝ PLYN VYRÁBĚNÝ ZE DŘEVA
Dětská soutěž s časopisem na téma: Z HISTORIE PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ
Na samém počátku plynárenství vyráběli praotcové tohoto průmyslového oboru, např. Filip Lebon, Andreas Zacharius Winzler a další, plyn pro osvětlování a jiné použití odplyňováním, neboli suchou destilací dřeva. Možnost použití hořlavého plynu jako látky pro motorickou sílu objevil Lebon již v r. 1801 a patentoval výbušný motor. Tenkrát však ještě k realizaci vynálezu pro předčasné vynálezcovo úmrtí nedošlo.
Počátky užití plynu
P
rvní skutečně použitelný plynový motor zkonstruoval a patentoval až téměř o 60 let později (r. 1859) francouzský vynálezce belgického původu Jean Joseph Etién Lenoir, který pak tímto motorem vybavil také silniční vůz a říční plavidlo. Plynové motory byly následně vylepšovány dalšími vynálezci a začaly se používat jako pohonné jednotky pro různé účely. Pohonným plynem tenkrát však vždy byl karbonizační plyn, vyráběný odplyňováním dřeva nebo uhlí v uzavřených zvnějšku otápěných retortách za nepřístupu vzduchu.
Obr. 1 – Osobní automobil s generátorem na zádi
Pohonem automobilů generátorovým plynem, tedy plynem vyráběným nikoliv odplyňováním (karbonizací), nýbrž zplyňováním pevných paliv v generátoru umístěném přímo na vozidle, se technici začali zabývat na začátku 20. století. Vývoj však dostává spád až od r. 1924, kdy vynálezce Imbert patentoval řadu technických řešení konstrukcí, používajících v generátorech jako paliva dřeva. Takto vyráběný plyn se nazývá dřevný plyn, lidově dřevoplyn. Imbertovy první myšlenky byly základem pro četné další vynálezy v této oblasti. Největšího rozšíření zaznamenalo použití generátorového pohonu těsně před druhou světovou válkou a v jejím průběhu. Někteří z nás starších si dokonce ještě pamatují, jak v Praze i na jiných místech protektorátu Čechy a Morava, jezdila ve 40. letech 20. století část nákladních i osobních automobilů poháněná, pro nedostatek jiných pohonných hmot, dřevným plynem. Plyn se vyráběl v generátoru umístěném zpravidla na boku, nebo také na zádi vozidla (obr. 1). Pod dlouhým kopcem někdy musel automobil zastavit, aby řidič mohl nasypat připravené dřevěné špalíky z jutového pytle do generátoru, prohrábnout rošt a připravit tak automobil na větší zátěž, kterou vyjetí kopce znamenalo. Princip výroby generátorového plynu Plyn se vyrábí v podstatě částečným odplyňováním a konečným úplným zplyňováním pevného paliva v generátoru. Podle přístupu vzduchu a proudění 10
U PLYN ÁRNY 3/ 2 0 1 0
plynu se generátory dělily na řadu druhů. Pro pohon automobilů se nejdříve používal generátor se svislým zplyňováním a vzestupným proudem plynu. Schéma výroby plynu v tomto generátoru ukazuje obr. 2. Později se uplatňovaly více generátory se svislým zplyňováním a sestupným proudem plynu, nebo generátory se svislým zplyňováním a oboustranným přívodem vzduchu z boků generátorového pláště. Tuhé palivo se v generátoru nejprve předsouší, pak se z něj odplyňují vodík, dehet a metan a pak přichází do vlastního spalovacího prostoru, kde hoří za podpory vnějšího vzduchu na oxid uhličitý. Oxid uhličitý se pak v žáru redukčního prostoru mění ve styku s žhavým palivem na oxid uhelnatý. Teplota ve spalovacím prostoru generátoru je vyšší než 800 oC. Vyrobený plyn je tzv. chudý generátorový plyn. Skládá se tedy ze složek hořlavých (CO, H2, CH4 ) a ze složek nehořlavých: (CO2 a N2 ). Nepatrně je zastoupen i kyslík (O2 ). Podíl jednotlivých složek závisí na tom, z jakého paliva se plyn vyrábí. Jako paliva pro generátory se mohlo používat dřeva, rašeliny, různých paliv z rostlinných surovin (sláma, rákos, skořáp-
zin. K tomu účelu byl palivový systém doplněn malým karburátorem. Generátorový plyn sloužil i k pohonu stabilních plynových motorů. U těchto soustav však bylo jiné zařízení na chlazení a čištění plynu, než tomu bylo motorů mobilních.
Používání dřevného plynu k pohonu motorových vozidel v českých zemích Již v r. 1923 byl na automobilové výstavě v Praze, v expozici ministerstva národní obrany, předveden nákladní automobil s generátorem na dřevný plyn. Přítomnými členy branného výboru bylo s uspokojením kvitováno, že pohonu dřevným plynem je možno použít též u motorových pluhů, traktorů a autobusů. V roce1933 se ve Zlíně konaly zkoušky pohonu automobilu dřevným plynem. Jedna náplň generátoru vystačila na 80 km jízdy, během jízdy však bylo možno generátor doplňovat. Zkoušky dopadly bezvadně. Místo jednoho litru benzinu spotřeboval automobil cca 2,5 kg dříví. Rovněž Vítkovické železárny předváděly v ostravských ulicích šestitunový automobil poháněný plynem ze dříví. Auto uhánělo tehdy slušnou rychlostí 50 km/hod. Ve třicátých letech pak začaly Vítkovické železárny vyrábět automobilové generátory na dřevný plyn sériově. Také Škodovy závody v Plzni vyráběly automobilové generátory, u těch ale bylo palivem dřevěné uhlí. Na dřevný plyn, vyráběný v generátorech na vozidlech začaly v r. 1941 jezdit autobusy městské hromadné dopravy v Praze. Městský autobus měl generátor na zádi vozidla se zásobou dřevěných špalíků, uložených v jutových pytlích na střešní zahrádce. V roce1942 bylo v protektorátu Čechy a Morava vydáno vládní nařízení o řízení motorových vozidel hnaných generátorovým plynem a o přestavbě motorových vozidel z kapalných paliv na plynový pohon. K řízení vozidel na generátorový plyn bylo třeba Obr. 3 – Základní konstrukce zvláštního oprávnění a přestavba těchgenerátoru na výrobu plynu to vozidel dostala přísný řád a technic1 – náplň paliva, 2 – ohniště Obr. 2 – Schéma výroby ké podmínky. 3 – střední dýza pro přívod generátorového plynu Vzhledem k nedostatku pohonných vzduchu, 4 – otáčivý rošt, kterým se nechá otáčet klikou hmot jezdilo ještě po válce v r. 1945 5 – kondenzační hrnec po Praze jen 25 autobusů veřejné hro6 – vzdušná klapka k popelníku madné dopravy, přičemž většinou byly poháněny dřevným plynem nebo svítiky) a dřevných odpadů, hnědého uhlí, antracitu a dře- plynem, případně zkapalněným propan-butanem. Pověného uhlí. Pro pohon automobilových generátorů dobná situace byla i v jiných českých městech. se však nejčastěji používalo dřevěných špalíků z tvrV poválečném období pak generátorový pohon audého dřeva. Nejlépe se osvědčilo dřevo dubové nebo tomobilů postupně zcela vymizel, a to pravděpodobbukové. Špalíky měly rozměry 8 × 4 × 4 cm. Vyrobený ně navždy. Přesto má tento druh pohonu své místo plyn bylo nutno před nasátím do válce motoru vyčis- v historii automobilismu i plynárenství. Proto mu byl tit. V první řadě se odstranil prach, dále látky zkapal- věnován tento článek. nitelné, hlavně voda a zbytek dehtu, a konečně i nežádoucí plynné látky. Konstrukce zařízení na výrobu, úpravu a použití generátorového plynu v plynových motorech Základní konstrukci zařízení k pohonu automobilů dřevným plynem ukazuje obr. 3. Je to zařízení Deutzovy soustavy. Umístění soustavy na nákladním automobilu ukazuje obr. 4. Plyn je nasáván pístem motoru z generátoru 1 do prvního odstředivého čističe 3, dále je veden potrubím do druhého čističe a odtud do chladiče plynu 4. Pod chladičem je umístěn sběrač kondenzátu 6. Z chladiče proudí plyn do motoru po smíchání se vzduchem v mísícím ventilu. Elektrické dmychadlo 2 se používá při spouštění motoru, aby vyrobilo pro generátor umělý tah. Čištění plynu se mohlo u různých systémů v detailech mírně lišit, ale jeho podstata byla stejná. U automobilových generátorů na dřevěné uhlí se používal pro startování ben-
První zmínky o ohřevu vody plynem jsou z doby prusko-francouzské války v letech 1870–71. Tehdy prý jakýsi voják vyrobil ... (tajenka obrázkové doplňovačky) trubkový plynový hořák. Z jedné strany ji zaslepil, vyvrtal do ní řadu otvorů a pak ji umístil pod koupací vanu, aby v ní ohříval vodu. U prvních průmyslově vyráběných ohřívačů byla voda ohřívána spalinami plynu přímo. Voda ale ... (tajenka antonym) a to nebylo žádoucí. Proto byl vyvinut plynový ohřev vody v uzavřeném systému. První ohřívače vody stály na nožičkách přímo na zemi, až v roce 1905 byl na trh uveden poprvé ohřívač zavěšený na stěnu.
Obrázková doplňovačka
Správná odpověď z č. 1/2010: Řetězovka: Začazovaly dna hrnců Přesunovačka: Pražení kávy
Vyberte správné antonymum (slovo opačného významu) a písmeno, které je uvedeno za ním, napište podle čísel do tabulky.
Výherci dětské soutěže z č. 1/2010: Zdeněk Tvrdý, Praha 6 Filip a Katka Wiesnerovi, Praha 6 Jiří Čermák, Praha 9
Čtenářská soutěž s časopisem U PLYNÁRNY
Správná odpověď z čísla 1/2010: 1b) Trmalova vila se nachází v Praze 10-Strašnicích 2a) Bohumil Klepl vystudoval DAMU 3c) Plyn vyráběný z gazolinu se nazýval vzduchoplyn
Obr. 4 – Nákladní automobil s generátorem 1 – generátor 4 – chladič plynu 2 – elektrické dmychadlo 5 – chladič vzduchu 3 – odstředivý čistič plynu 6 – sběrač kondenzátu
Společnost Oknoplastik, s. r. o., se zabývá výrobou a dodávkou plastových, dřevěných, hliníkových oken a dveří. Nabízíme kompletní výměnu oken, od montáže, demontáže a zednického začištění, po likvidaci starých oken vč. veškerých okenních doplňků, dále nabízíme zkušenosti a profesionální přístup a výhodné ceny. Servisní služby po prvních třech měsících považujeme za samozřejmost, a tudíž je poskytujeme zdarma.
Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 4. 2010 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Makovice 3/2010« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 4. 2010 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Soutěž 3/2010« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Výherci soutěže z čísla 1/2010: Jan Straka, Praha 1 Anežka Novotná, Praha 4 Marie Hátleová, Praha 8 – Troja
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
OKNOPLASTIK
Číslo u obrázku říká, které písmeno máte vybrat, abyste mohli po řádcích sestavit tajenku.
Popletená antonyma
Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Kontakt: Oknoplastik, s. r. o., Sedlice 6 262 42 Rožmitál pod Třemšínem Telefon: 775 287 412 • www.oknoplastik.cz e-mail:
[email protected] Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 5 % na plastová, dřevěná, hliníková okna a dveře; 5 %na servis oken a dveří 10 % na žaluzie a okenní sítě proti hmyzu Tyto slevy nelze poskytnout na sortiment v akčních slevách. Dnešní otázka: Jak dlouhou záruku nabízí společnost Oknoplastik na okna? Vylosovaný výherce obdrží dárkový balíček s propagačními předměty od firmy Oknoplastik Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 4. 2010 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1 nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Oknoplastik 3/2010« a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 1/2010: CK SKITUR: Ve Francii jsou 4 ledovce Výherce soutěže z čísla 1/2010: Dr. Ludmila Dušková, Praha 8
Dnešní otázky: 1. V Praze mají dnes motoristé k dispozici: a) 3 veřejné CNG stanice b) 5 veřejných CNG stanic c) 7 veřejných CNG stanic 2. Maminka Báry Štěpánové byla: a) herečka b) spisovatelka c) učitelka 3. Pro pohon automobilů na dřevoplyn se nejčastěji používaly dřevěné špalíky z: a) lip nebo bříz b) ze smrků nebo borovic c) dubů nebo buků
Co najdete v příštím čísle 4/2010: Rozhovor s Robertem Vanem Fejeton Miloně Čepelky Seriál »Z historie použití plynu« Řešení sudoku na straně 12: 5 6 7 8 2 9 1 3 4
2 3 4 5 7 1 6 9 8
1 8 9 3 4 6 5 7 2
6 2 1 4 8 3 9 5 7
9 7 5 6 1 2 4 8 3
8 4 3 7 9 5 2 6 1
3 9 8 2 5 4 7 1 6
7 1 2 9 6 8 3 4 5
4 5 6 1 3 7 8 2 9
9 1 6 4 3 8 2 5 7
8 5 7 2 1 9 6 4 3
2 4 3 7 5 6 1 8 9
4 6 2 9 8 1 3 7 5
7 8 1 5 4 3 9 6 2
3 9 5 6 2 7 4 1 8
6 3 8 1 7 2 5 9 4
1 7 4 3 9 5 8 2 6
5 2 9 8 6 4 7 3 1
11
