JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Filozofická fakulta Historický ústav
Rigorózní práce
Ivan Malý
Česko-lotyšské vztahy v letech 1900-1945
Č eské Bud ěj ovi ce 2 008
P rohl ašuj i ,
že
svoj i
s použ i t ím
pram enů
práci a
j sem
l i t erat ur y
v yp r acoval uv eden ých
sam ost at ně, v soupi su
pouz e
použ i t ých
pram enů a l i t er at ur y. P rohl ašuj i , ž e v soul adu s § 47b z ákona č. 111/ 1998 S b. v pl at ném z nění souhl así m se z veřej nění m své p rá ce f akul t ou , a t o v nez krácen é p o d o bě, el ekt roni c kou cest o u v e ve ř ej ně pří st upné část i dat abáz e S TAG provoz ované J i hočeskou uni verz it ou v Č esk ých Bud ě j ovi cí ch na j ej í ch i nt ernet ov ých st ránkách.
Dat um : 30. 9. 2008
P odpi s :
Anot ace: P ráce se snaž í popsat v ývoj česko -l ot yšsk ých st yků o d počát ků dvacát ého st ol et í a ž do konce druhé svět ové vál k y. J ej í m hl avní m cí l em j e osvět l i t hi st ori i vz áj em n ých s t yků v období m ez i svět ov ým i vál kam i , al e v z áj m u sroz um i t el nost i a kont i nui t y v ýkl adu se věnuj e i prvot ní m u n ás l edném u
z áj m u
česk ýc h
vz ni ku
fi l ol o gů
uni ver z i t ní
o bal t ské
balt i st i k y
ve
j az yk y druh é
v první
a
pol ovi ně
devat ená ct ého st ol et í . Hl avní m i z droj i i nform ací pro první p ol ovi nu dvacát ého s t ol et í , b yl y růz né druh y ar chi vní ch pram enů, j a k osobní , t ak i nst i t uci onál ní povah y.
Na
z ákl adě
dochovan ýc h
osobní ch
poz ůstal ost í
j sou
z m apován y ž i vot ní osud y, dí l o a vz á j em né vz t ah y hl av ní ch post av t ěcht o snah. J edná se hl avně o v ýz načn ého fi l ol oga a apoš t ol a česko l ot yš ského přát el st ví J os efa Zubat ého , l ot yšského konz ul a v P raz e Eduart se Krast se, f arář e a překl ad at el e Al oi se Koudel ku, spi sovat el e P avl a
Fi nka
a
t aj em ní ka
m i ni st erst va
ž el ez ni c
Hanuše
Ent nera.
Kl í čov ým pram en b yl fond Č eskosl ovensko -l ot yšské sp ol ečnost i s e s í dl em v P raz e, ul ož en ý v Archi vu N ár odní ho m uz ea. Dál e d ochované P ol i t i cké z práv y z R i gy z l et 1921 -19 39 , osobní fond y uveden ých os obnost í ul ož ené předevší m v A rchi vu Akadem i e v ěd Č R a P am át ní ku národní ho pí sem ni ct ví a dobov ý t i sk.
Annot at i on:
A t hesi s descr i bes t he C z ech - Lat vi an r e l at i ons si nce t he be gi nni n g of 2 0 t h cent ur y unt i l t he end of W orl d W ar II. Th e work i s m ai nl y concern ed wi t h hi st or y o f t he m ut ual re l at i ons bet ween t he t wo W orl d W ars, but i t al so anal ys es t he pr ev i ous devel opm ent i n t he 19 t h cent ur y. The t hesi s i s based on bot h personal an d i nst i t ut i onal resources. Based on t he personal arc hi ves t he aut hor descri bed t he l i fe and works of J os ef Zubat y who was som et i m es cal l ed An Apost el of Czech -L at vi an Fr i endshi p or Eduard Krast s who hel d a funct i on of t he Lat vi an cons ul i n P rague. He al so m ent i oned vi car Al oi s Koudel ka, wri t e r P avel Fi nk and Hanuš Ent ne r w ho was a se cret a r y t o t he m i ni st r y of r al wa ys. An essent i al source i s t he Fund of C zech - Lat vi an S oci et y whi ch i s deposi t ed i n t he Ar chi ve of N at i onal Museum i n P rague. The aut hor us es al so P ol i t i cal b ul l et i ns from R i ga, personal founds whi ch a re h el d i n t he a rchi ves of Acad em y of S ci e nce, i n t h e Museu m of C z ech Li t er at ure and fi nal l y cont em porar y p res s.
Obs ah: ………………………………………………………………… ……… 6 Úvod : …………………………………………………………………… ……. 8 I . Počá tk y záj mu o p ob al tsk é n árod y v Čech ách 1. P rvní črt y a náz nak y (J . Dobrovsk ý – F. L. Č el akovsk ý – P . J . Š afaří k) ……………………1 5 2. P rvní překl ad y l ot yšské l i t erat u r y do češt i n y (A. He yduk – A. Koudel ka) ………………… ……………………… …… 16 3. Vz ni k bal t i st i k y na praţ ské uni ver z i t ě…………………………… …1 9 4. J osef Zubat ý – ap ošt ol česko -l ot yšské ho přát el st v í ….. ……… ... …2 3 I I . Mezi vál ečn é L ot yšsk o a ČS R
1 . P očát k y m ez i st át ní ch vaz eb a pol i t i cké poz adí dob y …… … ……… 2 7 2. Vz ni k m oderní l ot yšské l i t erat u r y a k ul t ur y. Kul t urní poz adí vz t ahů …… ……………………………………………… 3 3 3 . Č eskosl ovensko -l ot yšská spol e čnost ………………………………… 3 6 3 . 1 Vz ni k Č eskosl ovensko -l ot yšské spo l ečnost i ……………………… 3 6 3.2. Č i nnost Č eskosl ovensko -l ot yšské s pol ečno st i …………………… 3 8 3.3. Č l enská z ákl adna S pol ečnost i ……………………………………… 4 2 3.4. Úst řední čl enov é S pol ečnost i (E. Krast s – F. Š m í d – J . Zubat ý – H. En t ner) ………………… ……… 4 5 3.5. Tři vel ké v ýst a v y Č eskosl ovensko - l ot yšsk é spol ečnost i v P raz e ……………………………………………………………………… 5 7 3.6. Ot áz ka bal t i ck ých spol ků …………………………………………… 5 9 3.7. Vz ni k odboček Č eskosl ovensko -l ot yš ské spol e čnost i (A. Böhm – P . Fi nk – R . Těsnohl í dek) ……… ………………………… 6 3 3.8. Lot yšsko -č esko sl ovenská spol ečnos t v R i z e (V. Mal doni s – J . Endz el ī ns – V. Č i hař) ……………………………… 6 6 3.9. Záni k Č eskosl o vensko -l ot yšské spo l ečnost i ……………… ..….... 6 9
6
I I I . Mi scel l an ea L etton i ca 1. C est opi sné doj m y z Lot yšsk a ………… ……………………………… 7 2 1.1. S rovnání cest op i sů P avl a Fi nka a A dol fa C hal oupk y … ………… 7 2 1.2. S rovnání cest op i sů B. P al kovského a Henri h o Bé rauda ………… 7 6 2 . Let t oni ka n a česk ém kni ţ ní m t rhu v m ez i vál ečném obdo bí ……… 7 8 3. Obraz Lot yšska n a st ránká ch česk ýc h l et t oni k ………………… .…. 7 9 4. P ůvod a důvod y č eské nákl onnost i k Lot yšům …………… … . ……. 8 1 5. Někol i k poz nám ek k ot áz ce překl adu hr y Josef a j eho bra t ři J āni se R ai ni se ……………………………………………………………… 8 5 6 . J osef Václ av Č er ví n a překl ad K roni ky l ot yšského st at ku od E. Vi rz i ………………………………………………………………… 8 7
I V. Pol i ti ck é zp ráv y z Ri gy 1934 -1939 1. R eţ i m Kārl i se Ul m ani se 1934 -1940 … …………………………… . … 9 3 2. Edi ce v ybran ýc h dokum ent ů………………………………………… 10 1
Závěr … …………… ……………………………………………………… 16 4 V. S ou p i s p ou ţi tých p ramen ů a l i ter a t u ry 1 . Archi vní pram en y………………………………………… .…………. 16 7 2 . P ram en y v ydané a dobové t i sk y…… …………………………… .… .16 8 3. Li t er at ura ……… ………………………………………………………. 16 9 VI . Pří l oh y 1. S oupi s l ot yšské l i t erat ur y v č esk ých p řekl ade ch – kni ţ ní v ydání …… ……………………………………………………… 17 3 2. Obraz ové pří l oh y ……………………………………………………… 18 6
7
Úvod S t ál e se z m enšuj í cí Evropa a j ej í neut u chaj í cí i nt egra ční snah y nás nut í k z am yšl e n í na d vl ast ní kul t ur ou a i d ent i t ou, nad vl ast ní m i národní m i speci fi k y a post avení m české kul t ur y v Ev ropě. P ot řeba i dent i t y č eské, n ás nut í t aké ke snaz e p okusi t se i dent i fi kovat kul t uru evropskou a j ej í spo j ni ce s j ednot l i v ým i národní m i verz em i . P ochopi t a ro z kódovat t o, co m aj í naše kul t ur y spol ečného, v čem j e t ot oţ né nebo obdobné naše vědom í soudrţ nost i a j ak ým i vl i v y a pout y b yl a pos t upně v yt vo řena dnešní Evrop a. S a m ot n ým vst upem d o Evropsk é uni e se nám však značně roz ší ři l akční rádi us st át ů a národů, kt e ré us i l uj í o vl ast ní z vidi t el nění na kul t urn í a pol i t i cké m apě Evrop y, a prot o j sm e nuceni uvaţ ovat o národní ch kul t urách ni kol i z ni t ra j edné,
al e
naopa k
z nadhl edu
nad
cel ým
bohat ým
spekt rem
evropsk ých va ri ant j edné evropsk é i dent i t y. 1 Mez i st át y, kt eré s e snaţ í akt i vně prosaz ovat a z vi di t el ňovat s vou pří sl ušnost ke kul t urně bohat ým a v ysp ěl ým z em í m , j e i m al á pobal t ská republ i ka Lot yšská. S e svou roz l ohou cca ne cel ých 65 00 0 km čt vere ční ch a c c a dvěm a a půl m i l i o n y ob yv at el (z t ohot o počt u j e cca j eden m i l i on ob yvat el ruské n árod nost i ) se řadí m ez i nej m enš í z em ě Evrop y. I t ak , nebo m oţ ná p ráv ě prot o, s e snaţ í v ehem ent ně ukáz at
svou
pří sl ušnost
k evropské
kul t uře.
Kd yţ
v roce
199 1
vs t upoval a po půl st ol et í opět m ez i svobodné z em ě, st ál a na prahu úpl ně nové z kušenost i . Ve své prá ci j sem se pokusi l při bl í ţ i t v ývoj česk ého z áj m u o l ot yšskou kul t uru, Lot yš e a j ej i ch st át , od konc e de vat enáct ého s t ol et í , aţ po druhou svět ovou vál ku. P om ocí pří m é a anal yt i cké m et od y,
kt erou
j sem
z konfront oval
s dochovan ým
a rchi vní m
1
Podrobněji rozebral vývoj evropských národních hnutí M. Hroch, Evropská národní hnutí v 19. století, Praha 1986. Nebo nověji M. Hroch, V národním zájmu, Praha 1999. Dále A. M. Thiesová, Vytváření národních identit, Brno 2007.
8
m at eri ál em ,
kni ţ ní m i
publ i kacem i
a
dobov ým
t i skem ,
j sem
z rekonst ruoval proc es a v ýsl edk y sn a h, kt eré b yl y n a t om t o poli podni knut y. P ři st udi u j sem v ycház el z poz ůst al ost í osob, kt eré s e z ab ýval y l ot yšsk ým j az ykem , kul t urou či hi st ori í , v yví j el y a kt i v i t u ve s naz e o sbl í ţ ení českého a l ot yšského n ároda, či propa gov a l y Lot yš e a j ej i ch st át v Č esk ých z em í ch a cel ém Č eskosl ovensku. Dal ší m v ýz n am n ým pr am en em b yl fond Č eskos l ovensko -l ot yšské s pol ečnos t i v P raz e, ul oţ en ý v Archi vu Národní ho m uz ea, kt er ý b yl k l í čov ý pro poz nání m noh ých o sobní ch i i nst i t uci onál ní ch vaz eb v ob dobí první republ i k y. Nedí l no u pram ennou souč ást í pak b yl y ces t opi s y po Lot yšsku, c est ovní bedekr y a broţ ur y propa guj í cí Lot yšsk o, kt eré u nás v t u dobu v yšl y a do č ešt i n y přel oţ ená krásn á
l i t erat ura.
P ředm ět em z áj m u b yl y i časopi se cké čl ánk y o Lot yšs ku, kt eré v ych áz el y v p est ré škál e česk ých d ení ků, či t ýdení ků Ve své práci j s em se z am ěři l na českou st ranu vz áj e m n ých vz t ahů, a p r ot o se v ní j edná t ak é o p ráci z děj i n české kul t ur y a j ej í ho n áhl edu na Lot yš e. Ted y o j i st ý obr a z či l ot yšský s en v české spol ečnost i . Aspekt y vz áj em n ých
vz t ahů
s am ost at nou
st udi i ,
z l ot yšské kt erá
st ra n y
by
by
si
v yţ adoval a
pak
z asl uhoval y
pod robné
st udi um
v l ot yšsk ýc h a rchi v ech. S vou poz ornos t j sem z am ěři l na ţ i vo t a dí l o os ob,
kt eré
v Č echách,
sv é na
ţ i vot y
z asvět i l y
ex i st enci
a
p ropa gaci
fun gov ání
l ot yšskéh o
národa
Č eskosl ovensko -l ot yšsk é
s pol ečnost i , roz bor publ i kací o Lot yš sku v yšl ých v Č e c hách a n a s t udi um archi vní ch dokum ent ů spoj enýc h s di pl om at i cko u či nnos t í (P ol i t i cké z práv y R i ga ) . Na z ákl ad ě doc hovan ýc h, hl avně ar chi vní ch, pram enů j sem se snaţ i l při bl íţ i t vzáj em né vaz b y m ez i hl avní m i akt ér y t ěcht o vz t ahů, a kde t o st rukt ura t ex t u um oţ ňoval a, t am j sem nechal prom l uvi t a ut ent i ck ý p ram en, kt er ý nej l épe v yst i h uj e danou s kut ečnost . S v ým p ř í st upem k heuri st i cké prá ci j sem se sna ţ i l pouţí t a
v yt ěţ i t
co
nej ví ce
t ypů
pr am enů.
M ysl í m
si
t ot iţ , ţ e
jistá
i nt erdi sci pl i nat i t a v náhl edu na t ém a a pouţ it é pram en y j e v t akt o z am ěřené pr áci nez b yt ná. Hl avní m cí l em práce j e o sv ět l i t hi st ori i vz áj em n ých st yků v období m ez i světov ým i vál kam i , al e v z áj m u s roz um i t el nost i a kont i nui t y v ýkl adu se věnuj e i prvot ní m u z áj m u 9
čes k ých fi l ol ogů o bal t ské j az yk y v první a n ásl edné m u vz ni ku uni versi t ní bal t i st i ky v e d ruhé pol ovi n ě dev at ená c t ého st o l et í . Č ás t práce t voří v ybr ané edi t ované P ol i t i cké z práv y z R i g y z období od nas t ol ení aut ori t at i vní ho Ul m ani sova r eţ i m u v květ nu roku 1934 aţ do konce českosl o venského z ast oupen í v Lot yšsku v bř e z nu 1939. C í l em edi t ace i sn adněj ší z pří st upnění t ěc ht o dokum ent ů odborné veřej nost i . P rot oţ e obt í ţ né t raj ekt ori e m ez i národní pol i t i ky t ři c át ých l et si z asl uhuj í st ál e svoj i poz ornost . Na z ávěr prá ce j e z pracován a i úpl ná kni ţ ní bi bl i ografi e Lot yšské l i t era t ur y, kt er á v Č esk ýc h z em í ch v yš l a. A t o j ak př ekl a d y p ří m o z l otyš t i n y, t ak i z prost ředkované překl ad y z ruského či něm eck ého j az yk a. Nez b yt nou pol oţ kou i nform ační z ákl adn y b yl a i ex i stuj í cí odborná l i t erat ur a k děj i nám P obal t í . V současné dob ě se če s k ý z áj em ce o pobal t sk ý regi on, či konkrét n ě o Lot yšsk o m ůţ e opří t o jiţ ex i st ují cí l i t erat uru na t ot o t ém a. A č b yl a p robl em at i ce kul t urní ch vz t ahů m ez i česk ým i z em ěm i a pobal t sk ým re gi onem vě nována j en okraj ová z ál eţ i t ost , ex i st uj e z de řada kv al i t ní ch a z ákl adní ch prací . Za z akl adat el e m od erní bal t i st i k y, v š e desát ýc h a sedm des át ýc h l et ech 20. st ol et í , u nás, j e povaţ ován uni v. prof. R adegas t P arol ek. J eho ţ i vot ní osudy i n ásl edná cest a k bal t i st i ce j sou l ogi ck ým v yúst ění m j eho osobní ch i pracovní ch z kušenost í , kt eré v sobě odráţ í udál ost i cel ého 20. st ol et í . 2 P rofesor P arol ek s e n arodi l r oku 1920 v P raz e
j ako
s yn
Fr ant i ška
P arol ka
(1872 -1925 )
a
Da gm ar
S al m i ňšové -P arol kové (1899 -1926). J eho ot ec F rant i šek , m al í ř a gr afi k, odešel př ed první svět ovou vál kou z a prací do sl ovanského R us ka a z de pak vst oupi l i do ruské arm ád y. Z t é pak vedl a po roce 1917 j i ţ cest a do českosl ovensk ých l egi í , kde vedl fot o gr afi ckou l aborat oř. Z R uska dom ů si při vez l i svou ţ enu Dagm aru, dce ru s l ádka z R i g y. V Č eskosl ovensku pak aţ do své p ředč a sné sm rt i v roce 1925 pr acov a l v nově z ř í z eném Pam át ní ku národní ho odboj e.
2
Podrobně jeho ţivot i dílo rozebírá T. Sylaba, - M. Křepinská, Radegast Parolek, Praha 1981.
10
V roce 1926, po sm rt i s vé m at k y , R a degast P arol ek osi řel úpl ně a dět st ví t ak st rávi l v růz n ých z aří z ení c h a pěst ounské p éč i . V l et ech absol voval
1 9 3 6-1940
g ym n asi um
a
z ačal
sám
pracovat
j ako
v ychov at el v d ět sk ých dom ovech . P o s končení druh é svět ové vál k y , kd yţ
b yl y
z novu
ot evřen y
v ysok é
škol y ,
P arol ek
vst upuj e
v pět advac át ém roc e svého ţ i vot a na fi l osofi ckou fakul t u uni verz i t y Karl ov y v P r az e. Zde s t udoval fi l osofi i , est et i ku a děj i n y rusk é l i t erat ur y u prof esor ů J . Mukařo vského a B. Mat hesi a. J i ţ v roce 1947 odj í ţ dí st udovat rusk ý j az yk a l i t er at uru na fi l ol o gi cko u fakul t u S t át ní uni versi t y v Leni n gradě, kde roku 1951 ukonč i l st udi um di pl om ovou prací S ovet skaj a l i t erat ura v Č echosl ova ki i a z í skal t ak di pl om v oboru ruské f i l ol ogi e. V ro ce 1 952 přebí rá po B. M at hesi ovi přednášk y a sem i n áře z ruské kl asi ck é l i t erat ur y a st áv á se t ak odborn ým asi st ent e m na k at edře rusi s t i k y fi l osofi ck é f a kul t y UK. J eho akadem i cká kari ér a pak nabí rá r yc hl e na vz est upu a j i ţ roku 1956
je
na
z ákl a dě
habi l i t ační ho
s pi su
Vi l ém
Mršt í k
a
ruská
l i t erat ura jm enován docent em pro obor ruská l i t erat ura. Násl edně po obháj ení kandi dát s ké di sert ační p rác e K uměl ec ké charakt eri st i ce s oci al i st i ckého rea l i smu v l i t erat uře dosáhl v roc e 196 0 věde cké hodnost i kand i dát a fi l ol ogi ck ých věd. O čt yři rok y poz dě j i obháj il dokt orskou di sert aci na t ém a K t ypol ogi i ruského real i smu 1861 -191 7 a dne 3. 7. 1964 m u b yl a uděl ena věd ec kou radou Karl ov y uni versi t y hodnost
dokt ora
f i l ol ogi ck ých
kval i fi kace ho j m enoval
v ěd.
presi dent
Na
z ákl ad ě
t ét o
nej v yš š í
r epubl i k y od 1. sr pna 1964
profesor em pro obor ruské a sovět ské l i t erat ur y. 3 Ve vědeck é či nnost i se t ed y z am ěřov al hl avně na rusi sti cká t ém at a, al e od kon ce šedes át ých l et s e st ál e ví ce z ab ývá i t ém at y bal t i st i ck ým i .V roc e 1978 m u v ych áz í m onogra fi e Sro vnáv ací děj i ny bal t i ckých l i t erat ur , kde se m ůţ e vůbec poprvé česk ý čt en ář sez nám i t kom pl ex ně
s cel ým
l ot yšsk ým
pí sem ni ct ví m .
Zárov eň
v té
době
publ i kuj e řadu př e kl adů a st udi í o n ej vět ší m l ot yšském básní kovi J āni si R ai ni sovi (1865 -1929), na kt eré n ásl eduj e v osm desát ýc h
3
T. Sylaba, - M. Křepinská, c. d., s. 10.
11
l et ech ř ada d al ší ch překl adů l ot yšsk ých aurorů: J āni s Akura t es (1876 1937), Andrej s P um purs (1841 -1902), Al ex andr Č aks (1901 -1950) a j i ní . Z kni ţ ní ch překl adů pak st oj í z a z mí nku pohádková kní ţ ka od Kārl i se S kal beho ( 1879 -1945), Ja k j sem pl ul ke král ov ně sev er u z roku 1983 nebo výb or R ai ni sov y poes i e Dal eké oz věn y z roku 1982. P o roce 1989 doch áz í k m oţ nosti v yd at j i ţ necenz urovan é st udi e o bal t sk ých l i t er at urá ch a t ak v ych áz í roku 1996 P arol kova L i t evská l i t erat ura
(Vývoj
a
t vůrčí
osobnost i )
a
v roce
2000
L ot yšská
l i t erat ura (vývoj a t vůrčí osobnost i ), kde j sou st ručně nač rt nut y vš echn y j ev y v hi st ori i l ot yšsk é l i t erat ur y a pí sem ni ct ví . A v yd ání s e dočkal y i j eho č et né překl ad y l ot yšské a l i t evské bel et ri e a poesi e. Nej prve v yšel v ýb or V kruhu krásy s podt i t ul em Mal á ant ol ogi e z l ot yšské a l i t e vsk é l i dové poesi e a o t ři rok y poz děj i v roce 2001 L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poesi e 19. a 20. st ol et í . Bal t i st i cké dí l o R adegast a P arol ka ot evřel o v Č echá ch t ent o s m ěr z áj m u a badat el ského úsi l í , t akţ e násl ední badat el é j i ţ m oh li v ych áz et z podrobnýc h p řehl edů b al t skýc h l i t er at ur v č eské m j az yce a nem usej í obt í ţ ně dohl edávat špat ně dost upné přehl ed y ci z oj az yčn é. Od
devad esát ých
l et ,
kd y
došl o
ke
z m ěně
pol i t i cké ,
i
s pol ečenské si t uace , nast oupi l a nová genera ce badat el ů, k t erá s e j i ţ nem usí ve sv é pr áci ohl í ţ et na pol i t i ck ou obj ednávku, a m ůţ e t ak ke s vé práci při st upova t svobodně. I kd yţ i v současné době j e bal t i st i ka s pí še m enši nov ým o borem , v posl ední ch l et ech se j í věnuj e s t ál e ví ce s t udent ů i badat el ů, a l z e t ed y o ček áva t násl edn ý vz est up z áj m u a i kval i t ní ch st udi í na růz ná t ém at a t ohot o oboru. V devadesát ýc h l et e ch pak došl o k v ydání někol i ka z ásadní ch m onogra fi í , kt eré um oţ ňují s l ušnou k v ydání
ori ent aci D ěj i n
v bal t i st i ck ých
pobal t ských
zemí
o t áz kách.
V ro ce
1 996
došl o
řadě
D ěj i n
st át ů
v prest i ţ ní
nakl adat el st ví Li do vé novi n y. Hl avní m aut orem j e hi st ori k Luboš Š vec, 4
kt er ý
na
z ákl adě
podrobné
z nal ost i
odborné,
hl avně
ci z oj az yčné l i t erat ur y popi suj e pol i t i cké, hospodářsk é , soci ál ní i 4
Doc. PhDr. Luboš Švec CSc., narozen 1961, podrobná bibliografie viz: http://veda.fsv.cuni.cz/habilitace/bibl_svec.html
12
kul t urní děj i n y po bal t ského re gi onu. Násl ednou st udi i o est onské kul t uře a l i t er at uře napsal , př edč asně z esnul ý, l i t erá rní hi st ori k a bohem i st a Vl adi m í r Macur a (1945 -19 99). Tat o z aj í m avá post ava čes ké l i t e rární a v ůbec hum ani t ní věd y posl ední t řet i n y dvacát éh o s t ol et í se narodi l a roku 1945 v Ost r avě. N a fi l osofi ck é fakul t ě ol om oucké a praţ ské uni versi t y v yst udo val Macura obor čes k ý j az yk angl i ck ý j az yk a o d roku 1969 aţ do své sm rt i o t ři cet l et poz děj i půs obí v Úst avu české l i t erat ur y Č esk osl o venské a poz děj i Č eské akadem i e v ěd. J eho odborná pr áce se z a m ěřuj e hl avn ě na bo hem i kál ní t ém at a, al e vedl e t ét o či nnost i v yví j í i či nnost či st ě l i t erární a t aké s e věnuj e propa gaci ba l t sk ých ná rodů, hl av ně národu est onskéh o. V roce 1974 spol uz akl ádal v P raz e Bal t sk ý sva z , a podí l el se i na v ydáván í s am i z dat ového časo pi su t ohot o spol ku L äänemere L i i du L i j t e . Do t ét o obl ast i spadá i j eho či nnost překl adat el ská, z est onšt i n y p ř el oţ i l cca 30 kni h. Násl eduj í c í kapi t ol y o l i t evské a l ot yšské kul t uř e do děj i n p o bal t sk ých st át ů se psal P avel Š t ol l . Dal ší v ýz nam nou k ni ţ ní publ i kací j e habi l i t ační spi s Lu boš e Š vece Č eskosl ovens ko a pobal t ské st át y 1918 -1939. Vývoj pol i t i ckých a
hospodářských
vzt ahů
Č eskosl ove nska
s L i t vou,
L ot yšskem
a
Es t onskem v mezi vá l ečném období , v ydan ý v P raz e roku 2001. Na z ákl adě hl uboké z nal ost i archi vní ho mat eri ál u, hl avně z ahrani ční ho, os vět l uj e aut or vz n i k, v ývoj a p eri pet i e m ez i vál ečn ýc h vz t ahů m ez i Č S R a pobal t sk ým i republ i kam i . Tat o m onogra fi e j e pře l om ová i v t om , ţ e dosud ţ ádn ý česk ý ba dat el n eprost udoval t akov é m noţ st ví archi vní ho
m at e r i ál u
republ i kách.
A
tak
ul oţ eného
při pravi l
půdu
v ar chi vech pro
dal ší
v pobal t sk ých
v ýz kum y
č esk ýc h
badat el ů v t ét o obl a st i . Z dal ší l i t er at ur y ur či t ě st oj í z a z m í nku di pl om ová prác e P avl a Š t ol l a Č esko -l ot yšská l i t erární vzáj emnost do roku 1940 , ob háj ená n a fi l osofi cké fakul t ě Karl ov y uni ve rsi t y v roce 1998. P avel Š t ol l dnes půs obí j ako odborný asi st ent Úst avu v ýchodo evropsk ých st udi í FF UK, se spe ci al i z ací na Lot yšt i nu a v ýz nam nou m ěropu se podí l í na
13
p o pul ari z ační či nnost i Lot yšska v Č R . 5 Li t evšt i nou se dnes na FF UK z ab ývá t aké Li t hua ni st a doc. Il j a Le m eški n, st ál e ví ce o sobě dává t aké sl yš et bal t i st i ka z FF MU v Brn ě, v čel e s Tom ášem Ho skovcem .
5
Pavel Štoll je například hlavním hlavním autorem a organizátorem putovní výstavy Pět staletí Lotyšských-českých literárních vztahů.
14
I. Počátky zájmu o pobaltské národy v Čechách
1. Pr vn í č rty a n áz n ak y (J. Dob rovsk ý – F. L . Čel ak ovsk ý – P. J. Š af aří k ) S am ot ná ex i st ence l ot yšsk ého n ároda vst upoval a do pově dom í čes ké kul t urní veřej nost i vel i ce pom al u, a z počát ku vel i ce čast o ve s poj i t ost i
s počet něj ší m i
a
P ovědom í
o
odvoz ováno
ni ch
b yl o
cel oevropsk y od
z nám ěj ší m i ex i st ence
Li t evc i . l i t evského
s t ředověkého st át u a v době form ování m oderní ch národů v 19. st ol et í b yl i čast o vní m áni v e spoj i t ost i s kul t urou pol skou. P očát ek
věde ckého
z áj m u
o
Lot yše
se
v česk ých
z e m í ch
form oval post upně běh em c el ého dev at enáct ého st ol et í . Vyt vář el s e s pol ečně
se
vz ni kaj í cí
bal t i st i kou,
kt erá
však
nej dří ve
upřednost ňoval a z áj em právě o et ni kum l i t evské. P rvní črt y a náz nak y budoucí vědecké bal t i st i k y se obj evuj í j i ţ koncem 18. st ol et í v dí l ech J os efa Dobrovsk ého , 6 al e opravdov ý z áj e m o pobal t ské národy vz ni ká aţ v násl eduj í cí m stol et í devat enáct ém . Č ešt í obroz enečt í fi l ol ogové s e z ačal i z ab ýv at z prvu hl avně j az yk e m Li t evců, j ej i chţ j az yk pat ří k nej arch ai čt ěj ší m j az ykům i ndoevrop sk ým a prot o t ak vz rušoval fi l o l og y cel é t ehd ej ší Evrop y. J eho pří buz nost k j az ykům sl ovansk ým j eš t ě um ocňoval a z áj em o něj z vl ášt ě ve sl ovanském prost ředí . Znám é j e z vl ášt ě okouz l ení l i t evšt i nou u Frant i ška Ladi sl ava Č el a kovského, kt er ý v roc e 1827 vyd al sbí rku L i t evsk é národní pí sně a dokonce s e s naţ i l
vést
se
svým
pří t el em
J.
V.
Kam ar ýt em
kor e spondenci
v l i t evšt i ně. 7 J ešt ě v první pol ovi ně dev a t enáct ého st ol et í se z aj í m al o
6
Viz J. Dobrovský, Über die ältesten Sitze der Slaven in Europa und ihre Verbreitung seit dem sechsten Jahrhundert, Praha 1788. 7 Viz F. Bílý (ed.), Korespondence a zápisky F. L. Čelakovského I-II, Praha 1907-1909, s. 38, 72, 88, 106.
15
Li t evc e P avel J osef Š afaří k 8 a drobné č rt y a z práv y uv eřej ň oval na s t ránkách Č Č M i Jakub Mal ý a K. V. Zap. P rvní v ýz n a m n ý i m pul s dos t al a uni versi t ní bal t i st i ka, kd yţ v roce 1850 při cház í na praţ skou uni versi t u v ýz nam n ý e vropsk ý fi l ol og Au gust S chl ei ch er , v ydal
Handbuch
j az ykovědu
do
der svýc h
l i t aui schen
Sprache
uni ve rsi t ní ch
a
sem i nářů.
z ařadi l
9
kt er ý
bal t skou
Z pros t ředí
j eho
s em i nářů pak v yše l česk ý b al t i st a Leopol d Václ av G ei t l er, kt er ý podni kl st udi j ní cest u do P obal t í a navšt í vi l i R i gu. 10 Na dí lo Gei t l erovo
jiţ
navaz uj e
práce
n ej vět ší ho
českého
bal t i st y
a
z akl adat el e skut ečn ě věde ckého z áj m u o l ot yšské et ni kum J osefa Zubat ého. J osef Zub at ý (1855 -1931) z ač al j ako prví prakt i kovat vedl e l i t evského i l ot yšsk ý sem i nář a roku 1 894 v ydal prá ci O al i t eraci v pí sní ch l ot yšských a l i t evských , coţ j e vůbec první věd eck á st udi e o l ot yšsk ém j az yc e v češt i ně.
2. Prvn í p ř ek l ad y l otyšsk é l i teratu ry d o češti n y (B . H eyd u k – A. Kou d el k a) Na pol e př ekl adové l i t erat ur y vst upoval a l ot yšská l i t er at ura rovněţ pom al u a nenápadn ě. J ako první se k ex i st enci l ot yšské l i t erat ur y při hl ási l Adol f Hej d uk, kt er ý se ne chal i nspi rovat bohat ým l o t yšsk ým fol kl órem 11 a uvi l z něj drobnou b ásni c kou sbí rku L ot yšsk é mot i vy , kt erá v yšl a roku 19 01. Nej edná s e vša k v ţ ádném pří padě o překl ad l ot yšsk ého ori gi nál u , al e o prost é roz vi nut í nám ět u a nál ad y. R oz bor t ex t u , kt er ý prove dl R adegast P arol ek 12, dokl ádá , ţ e se Hej duk nes naţ i l o překl ad, al e o j i st ý druh o hl asové poesi e. He yd uk ps al
8
Podrobněji rozebírá baltistické dílo P. J. Šafaříka L. Řeháček, Šafařík a počátky naší balistiky, AUC, Philologica 3, Praha 1961, s. 41-54. 9 Více L. Řeháček, Baltistika na praţské universitě, in: J. Petr, - L. Řeháček (edd.), Praha – Vilnius, Praha 1981, s. 45-63. Nebo T. Sylaba, August Schleicher und Böhmen, Praha 1995. Více Jan Petr, Cesta L. Geitlera do Litvy a její výsledky, in: J. Petr, - L. Řeháček (edd.), Praha – Vilnius, Praha 1981, s. 65-79. 11 Lotyšský folklor je neobyčejně bohatý a čítá více jak 1,4 milionu písní. 12 Radegast Parolek, K perevodu Gajdukom latyšskich dajn na češskij, in: Donum Balticum. To Profesor Christian S. Stang on the occasion of his seventieth birthday 15. March 1970, Stockholm – Uppsala 1970, s. 365-371.
16
mot i vy v posl ední ch dvou l et ech devat enáct ého st ol et í a v t ét o době ovl ádal l ot yšsk ý j a z yk v česk ýc h z em í ch z řej m ě j en J osef Zub at ý a m oţ ná j iţ Al oi s Koudel ka, He yduk vš ak l ot yšsk y n eum ěl , a t ak j e m oţ né, ţ e m at eri ál čerpal z někt er ého z něm eck ých p řekl ad ů. J e t ed y ot áz ka, z j ak ých m a t eri ál ů He yduk č erp al , z da z něm eck ých překl adů, nebo s pom ocí někt erého z nal ce l ot yšt i n y, z l ot yšsk ých ori gi nál ů? To ţ e v e z m í něné době ovl ádal l ot yšt i nu j en Zubat ý a m oţ ná j iţ i poz děj ší překl adat e l z l ot yšt i n y fa rář Al oi s Koudel ka dosvědčuj e dopi s právě A. Koudel k y někt e rém u z redakt orů Ot t ova nak l adat el st ví nebo redakt oru Vi l é m u Bi t narovi 13 z 9. červenc e 1908, kde s ám pí š e: „ C o se l ot yšt i ny t ýče j e t u j en Z ubat ý – arci zase z j eho zorného bodu / t ot i ţ f i l ol ogi ckého/ , j enţ z Č echů t ou řečí se obí rá. Os t at ně i u N ěmců kromě mál o poj ednání f i l . p osud ni c z j ej i ch l i t eratury známo není . Škoda, ţe nej sem poet ou! T am by byl a zaj í mavěj ší ţeň …“. 14 Koudel ka t ed y d eset l et po přel oţ ení L ot yšských mot i vů pot vrzuj e , ţ e j edi n ým z nal cem l ot yšt i n y krom ě něj , j e v Č echách st á l e j en J . Zubat ý. Ve vz áj em n é korespond enci m e z i t ěm i t o akt ér y, n e ní j edi ná z m í nka o vz áj em né spol upráci na př ekl a du. Event uel ní kore spondence m ez i He yduk em a K oudel kou, není doch ována ţ ádná a m ez i Zub at ým a
He ydukem
šl o
o
korespondenci
pouz e
z dvoři l ostní .
A
t ak
pravděpodobn ým z droj em nám ět u b yl y He ydukov y někt er é něm ecké překl ad y. Na první kni ţ ní překl ad l ot yšsk é bel e t ri e si česk ý čt enář m us el počkat do roku 191 0, kd y v yš el v ýbor poví dek R udol fa B l aum ani s e (1963 -1908) L ot yšsk é poví dky . 15 A t o v překl adu j i ţ z m í něného Al oi se Koudel k y (1861 -19 42), kt er ý své př ekl ad y v ět ši nou si gnov al j m énem O. S . Vet t i . Tent o m oravsk ý duchovní převedl do českéh o prost ředí des í t k y děl evropsk é i svět ové l i t er at ur y, p řekl ádal z ví ce j ak t ři cet i j az yků,
vět ši nou
m al ých
evropsk ýc h
národů,
kt e ré
zatím
st ál y
v poz adí z áj m u j ak nakl adat el sk ých fi rem , t ak překl ad at e l ů, a t í m i
13
Redaktor Nového věku a Občanských novin. Literární archiv Památníku národního písemnictví, pobočka Staré Hrady, fond O. S. Vetti (Alois Koudelka), neuspořádáno, dopis A. Koudelky z 9. 7. 1908. 15 R. Blaumanis, Lotyšské povídky, Praha 1910. Vyšlo v Ottově Světové knihovně č. 799-800. 14
17
čt enářů. Zasl ouţ i l se t ak o vz ni k m noha poz d ěj ší ch překl a dat el sk ýc h t radi c v naší l i t erat u ře. Li t er ární , povět ši nou překl adat el ské dí l o A l oi se Koudel k y j e neob yč ej ně pest r é a košat é. V j eho l i t erární poz ůst al osti ul oţ ené v P am át ní ku národn í ho pí sem ni ct ví ve S t ar ých Hr ade ch 16 se nach áz í s oupi s j eho d í l a z roku 1921, kt er ý ho voří o 14 606 st ranách v ydané překl adové l i t er at ur y v č asopi sech a 66 kni ţ ní ch publ i kací ch ! Zm í něn ý Koudel ků v v ýběr L ot yšsk ých poví dek l z e hodnot i t j ako z daři l ý a šť ast n ý, prot oţ e refl ekt oval soudob ý a m od erní sm ě r v l ot yšské l i t e rat uř e a dovol oval t ak n ahl édnout do l i t erár ní ho dění v t om t o kout u Evrop y. Koudel k a publ i kaci uvádí st udi í o m oderní l ot yšsk é l i t erat u ře a ţ i vot ě sam ot ného aut ora, kd e se vša k dopust i l někol i ka nepřesnos t í v osobní ch reál i í ch. K t om ut o úvodu čerpal z p ubl i kace z pera R . Kl ast i ňa L at w eeschu rakst neezi bas w ehrst ur e (Děj i n y l ot yšsk ého pí sem ni ct ví ) v yd an é roku 1907 v R i z e. V ybrán y b yl y 4 poví dk y: On dřej Oš, K ůň, t ři k rávy a st o rubl ů (S i rgs, t ri hs gi s i s un si mts rubl i ), Andri kson a j a ko posl ední Ve st ínu smrt i . Vš echn y
poví dk y
neúspěchů,
m aj í
t ra gi ck ýc h
spol ečn ý
om yl ů
nebo
průsečí k
v popi su
nešť ast n ýc h
l i dsk ýc h
udál os t í .
Obraz
nepří l i š povz budi v ý a depr esi vní , al e l í čí cí ţ i vot běţ n ýc h Lot yšů , t ed y sedl áků a r yb ář ů na konci devat ená ct ého st ol et í . 17 O
někt er ýc h
p robl ém ech ,
kt e ré
doprováz el y
v ydání
Bl aum ani sov ých po ví dek , v ypoví dá ko respondenc e, kt erou Koudel ka vedl s Ot t ov ým na kl adat el st ví m . P oz nám ka k j i ţ uz avřené sm l ouvě z dubna roku 1910 obsahuj e t ot o Koudel kovo sděl ení : „ Dovol ení aut ora k překl adu n el ze dosí ci z t é prost é pří či ny, ţe na j a ře l . roku z emřel , j ak v předm l uvě udáno. A ţádat i časopi sy (l ot yšsk é ), nebo ť j ej i ch nákl adem (a ut or byl spol upracovní k ) j ednot l i vé s eši t y vyšl y, v Rusku o aut ori sac i byl o by marno, a co předně, ţe nej so u v úvazku l i t . a za dr uhé prot o, ţe prof . Sei f ert (sp i sovat el T heodor Sei f ert ) mne
16
Jedná se bohuţel jen o torzo v celkovém počtu 2 neuspořádaných kartonů. Sociální postavení Lotyšů popsal M. Hroch, Evropská národní hnutí, Praha 1986, s. 178-194. Téměř 97% Lotyšů se ţivilo zemědělstvím. 17
18
pr osi l , abych j enom něco z l ot yšt i ny do češt i ny přel oţi l , aby se o ni ch t aké za hrani cemi v ěděl o .“ 18 P o t om t o první m kni ţ ní m v ydání l ot yš ského aut o ra, K oudel ka přel oţ i l řadu dal ší ch l ot yšsk ých pr óz , kt eré roz esel po m oravsk ých a čes k ých č asopi sech a novi nách. J i ţ v roce 1908 v yšel v čas opi se N áš věk, Koud el kův pře kl ad l ot yšsk é poví dk y Ve st í nu smrt i , kt erou o dva rok y poz děj i z ahrnu l do L ot yšských po ví dek . V ro ce 1910 pak v yš el v časopi se N áš do mo v č. 19 dal ší K oudel kův překl ad Den odpl at y (S oda dena) od A. Saul eet se. 19 O rok pozděj i pak Koudel ka zahrnul do v ýbě ru 1000 nej krá sněj ší ch novel , i p oví dku J áni se P orukse (1871 1911) Bí l ý k vět . 20 Lz e předpokl ádat , ţ e počet Koudel kov ýc h překl adů z l ot yšt i n y bud e ši rš í a ţ e bude roz pt ýl e n do nej růz něj ší ch peri odi k. 21
3. Vzn i k b al ti sti k y n a p raţsk é u n i ver zi tě Na počát eční z áj e m z první pol ovi ny devat en áct ého st ol et í , navaz oval vz ni k b al t i st i k y na praţ sk é uni ver z i t ě, kt e r ý m ůţ em e dat ovat l et y 1848 - 1850. 22 V t ěcht o l et ech t ot i ţ docház í ke vz ni ku s t ol i ce sl avi st i k y n a fi l osofi cké fakul t ě. S t al o se t ak v rám c i t akz vané Thunov y refo rm y, 23 kt erá č ást ečn ě z m oderni z oval a v ysok é škol st ví, kt eré
od
té
dob y
m ěl o
za
úkol
hl avně
při pravov at
kval i t ní
s t ředoškol ské profe sor y a z ároveň ro z ví j et na fi l osofi cké fakul t ě hl avně hum ani t ní v ěd y. Násl edně roku 1850 při ch áz í na praţ skou uni ver z i t u v ýz nam n ý fi l ol o g Au gust S c hl ei cher (1 821 -1868 ). V t om t o počát eční m období se čl en y akad em i cké obce st al i i z akl adat el é s am ot né bal t i st i k y v Č echách z první pol ovi n y d evat en áct é ho st ol et í ,
18
LA PNP, fond Ottovo nakladatelství, neuspořádáno, dodatek ke smlouvě s A. Koudelkou z 21. 10. 1910. 19 Správně Augusts Saulietis (1869-1933). 20 J. Poruks, Bílý květ, in: 1000 nejkrásnějších novel, Praha 1911, s. 47-56. 21 Více viz: I. Malý, …abych jen něco z lotyštiny do češtiny přeloţil…(Po stopách prvních překladů lotyšské literatury v Čechách, in: Tvar 09/2006, s. 6-7. 22 Podrobněji o vzniku balistiky na praţské universitě viz: L. Řeháček, Baltistika na praţské universitě (1848-1978), in: J. Petr, - L. Řeháček (edd.), Praha - Vilnius, Praha 1981, s. 45-63. 23 Jedná se o celý soubor změn a opatření prováděných od roku 1849.
19
dos ud však m i m o uni ver z i t ní půdu, P avel J osef Š afaří k (17 95 -1861) 24 a
F rant i šek
La di sl av
Č el akovsk ý
(1795 -1852),
kt e r ý
z ah áj i l
přednášk y v ro ce 18 49. P rvořad ý z áj em bad at el ů, se sam oz řej m ě soust ředi l na j az yk a národ l i t evsk ý, prot oţ e t ent o archai ck ý i ndoevropsk ý j az yk v ykaz oval pom ěrně z načnou př í buz nost ke sl ovansk ým j az ykům a v yt v ářel t ed y i urči t ou par al el u k j akém usi bal t sko -sl o vanském u pr aj az yku . Li t evsk á kul t ura však b yl a v ní m ána spí še z náro dopi sného a fol kl or i st i ckého hl edi ska. 25 Novověk á l i t evská kul t ura a l i t erat ur a, j ako vůbec sam ot ná ex i st ence l i t evského národa b yl a v č esk ém prost ředí st ál e vní m ána ve s poj i t ost i s kul t urou pol skou. 26 P raţ ské období August a S chl ei ch era t ed y sp adá do l et 1 850 1 8 5 7.
August
profesor
S chl ei cher 27 roku
kl asi ck é
fi l ol ogi e
na
1850
při cház í
uni ve rsi t u
j ako
v P raz e.
mim ořádn ý Zde
v P raz e
dokončuj e prá ci na své St arosl ověnské ml uvni ci (1852), a z de si t aké pos t upně uvědom uj e v ýz nam bal t i st i ky a z vl ášt ě l i t huani st i k y p ro s t udi um sl avi st i cké. Za v ydat né pom oci sv ých spol upracov ní ků P . J . Š afaří ka a právní k a Al oi se Vaní čk a, poz děj i první ho profesor a s anskrt u na sam ost at né české uni versi t ě , podni kl od květ na do ří j na roku 1852 st udi j ní cest u do t ehdej ší Li t v y, z kt eré v yt ěţ i l m at eri á l ke s v ým poz děj ší m nej v ýz n am něj ší m j az yk ovědn ým st udi í m . R oku 1853 s e st ává ř ádn ým
profesor em
něm eck é a srovnáv ací
fi l ol ogi e
a
s anskrt u. V yvrchol e ní m j eho praţ ského pob yt u i cel é j eho vědeck é práce j e v ydání j eh o kni h Handbuch der l i t aui schen Sprache v P raz e roku 1856 a L i t aui sches L esebu ch und Gl ossar , t am t éţ o r ok poz děj i . T yt o
prá ce
obz vl ášt ě
b yl y
vůbec
Handbuc h
první
skut ečnou
předst avoval
dl ouho
m l uvni cí norm u
l it evšt i n y, pro
a
m oderní
24
Který se však profesorského místa brzy vzdal. Známé je okouzlení litevskou lidovou kulturou Julia Zeyera v osmdesátých letech 19. století. 26 Existence Litevského státu však v Čechách reflektována byla, jako důkaz například uvedu práci J. Golla, Čechy a Prusy ve středověku, Praha 1897. Známé také bylo působení litevského kníţete Z. Korybutoviče v Čechách za husitství. 27 August Schleicher se narodil roku 1821 v Meiningenu, absolvoval gymnasium v Coburgu. V roce 1840 přichází studovat theologii na universitu v Lipsku a posléze do Tübingenu. Vedle studia theologie a religionistiky se zabývá hlubokým studiem jazyků, a to hlavně klasických. Roku 1843 se na universitě v Bonnu stává jiţ doktorem a na téţe universitě se habilituje jako soukromý docent srovnávací filologie. 25
20
hi s t ori ckosrovnávac í st udi um j az yků a z ákl ad m oderní a skut ečné i n doevropei ni st i k y. P o odchodu prof. A. S chl ei chera z P rah y na uni ve rsi t u v J eně, kde t aké z em řel , však bal t i st i ka z Uni verz i t y K arl ov y v ţ ádném pří padě nem i z í . Zpočát ku svého st udi a se bal t i st i ce věnoval napří kl ad J an Gebauer (1838 - 1907). P l odem j eho bal t i st i ckého z áj m u j sou vedl e někol i ka překl adů l i t evsk ých d ai n, 28 t aké všechn a bal t i st i cká hes l a v R i egrov ě Sl ovní ku naučném . Od roku 1860 předn ášel v P r az e dal š í l i ngvi st a a bal t i st a evropského v ýz nam u Al fred Ludwi g (1 832 -1912), kt er ý po roz děl ení
uni versi t y v roce 1882 z ůst al na uni versi t ě
něm ecké, kde předn ášel aţ do roku 190 1. V ychoval však c el ou řad u čes k ých fi l ol ogů, kt eří se v ýz n am ně z apsal i do děj i n české bal t i st i k y. J s ou t o napří kl ad Em anuel Kovář (18 61 -1898), J i ří P ol ívka (1858 1933), J osef Zub at ý (1 855 -1931) a o něco st arší Le opo l d Gei t l er (1847 -1885), kt e r ý si bez esporu z asl ouţ í al espoň pár poz nám ek. Leopol d Gei t l er st u doval j az ykoz p yt v l et ech 1866 -70 na un i versi t ách v P raz e a Ví dni . Ke st udi u pouţ í val prací S chl ei cher a, kt er é al e b yl y š pat ně dost u pné a p sané něm e ck y. Gei t l er si uvědom oval , ţ e m oţ nos t s t udi a l i t evšt i n y j e t í m t o pro české z áj em ce část ečně z t íţ ena a us i l oval o t o, ab y se l i t evsk y m ohl pří padn ý č esk ý z áj em ce uči t z česk ých kni h a st udi í . I kd yţ p rav ý důvod b ychom m o hl i hl edat s pí še v národnost í m cí t ění , neţ špat né z nal ost i něm eckého j az yk a. Vţ d yť něm či na, b yl a p ro č eského v z děl ance své dob y naprost o s t andart ní m v ybav e ní m . R oku 1873 m u vedení spol ku S vat obor v čel e s Frant i škem P al a ck ým ud ěl i l o st i pendi um 600 z l at ých na cest u do Li t v y. G ei t l er se n a opak z aváz al , ţ e na pí še o své c est ě st u di i , v ydá l i t evskou m l uvni ci a bude n a pr aţ ské uni versi t ě konat př ednášk y o l i t evšt i ně v češt i ně! C est a 29 t rval a pět m ěsí ců a vedl a přes dnešní P ol sko, Li t vu, Lot yšsko (kd e n avšt í vi l R i gu) a R usko ( P et rohra d). P o návr at u, j i ţ na
28
Dainy jsou litevské lidové písně. Viz J. Petr, Cesta L. Geitlera do Litvy a její výsledky, in: J. Petr, - L. Řeháček (edd.), Praha - Vilnius, Praha 1981, s. 65-80. 29
21
podz i m , se st i hl habi l i t ovat prací o l i t evské m l uvni ci a z aháj i l přednášk y z e st ej né ho oboru. J ední m z j eho ţ ák ů b yl t ehd y st udent první ho roční ku J osef Zu bat ý. Bohuţ e l j i ţ roku 1874 však Gei t l er odcház í j ako profes or sl ovanské fi l ol ogi e do Záhřebu, kd e t aké roku 1885 um í rá. Gei t l erem t ak z ačí ná skut ečná m oderní česk á vědeck á bal t i st i ka . P eri pet i e j eho c est y j sou al espoň č ást ečn ě z ach yc en y v dopi sech, kt eré G ei t l er z así l al během své cest y V. V. Ze l eném u 30 a při bl i ţ uj í nám t aké t rošku s vět t ehdej ších vědců a z působ y a pravi dl a z a j ak ých t akového st udi j ní cest y probí hal y. V K rál ovci 1. květ na 73… Jakkol i v, vel ect ěný pane, prot o ni kt erak zmuţi l ost i nezt rácí m, t oţ př ece
v yrozumí t e,
ţe
j est
mi
nevy hnut el ně
zapot řebí
něj akého
vydat ného odpo ruč uj í cí ho l i st u. Mohl byst e snad sám anebo p. Pal acký se v t ét o v ěci obrát i t buď k něj akému rusk ému p rof esorovi (L amansk ému? L avr ovskému? ), buď pří mo moţno -l i k mi ni st erst vu. V Memel u 19. květ n a 73… Př i
kázání
f aráře
Jacobyho
mi
ne ušl o
ani
j edi né
sl ovo
( káţ e
bi bl i ckým, pí semný m j azykem ), avša k ml uvě rybářů j sem nerozuměl , ač j sem po cel é hodi ny posl ouchal . N i cméně se zachov al o mnoho původní ch, zvl ášt ní ch výrazů pro rybá ření , a t yt o právě od zdej ší ch s běrat el ů obdrţí m, z část i j i ţ obdrţel . Ves Pai l ai , u Š avel , K ovenská guberni e 20. června 73 K onečně j sem v zát i ší , v cent ru l i t evské ho národa, a t o na št ěs t í u l i dí dost i vzděl a ných, kt eří ač j adr nými L i t vany j sou pod svoj i s l áměnou st řechou s l ušným komf ort em v ykázat i se mohou.
30
Viz J. Petr, Cesta, s. 77-79. Dopisy jsou uloţeny v AAV ČR v Praze v osobním fondu V. V. Zeleného.
22
4. Josef Zu b atý – apošt ol česko -l ot yšskéh o přát el st ví
J osef Zubat ý, nej v ýz načněj ší česk ý bal t i st a, se narodi l , j ak sám uvádí ve svém curr i cul u vi t ae, 31
20. dubna 1855. V l et ech 1866 -73
v ys t udoval m al ost ra nské české obecn é reál né g ym n asi um . Z t am ní ho uči t el ského sboru nej ví ce vz po m í ná sboru na Bohdan a J edl ičku, kt er ý m u sám navrhl a doporuči l , ab y pokr ač oval ve fi l ol ogi cké m st udi u na uni versi t ě. R oku 18 74 t ed y při ch áz í na t ehd y j ešt ě ne roz děl enou c. k. fi l osofi ckou fakul t u Karl o - Fe rdi nandov y uni ve rsi t y, kd e n avšt ěvuj e přednášk y pro f esor ů Kví čal y, Hat t al y, Geb auer a, K äm pf a, Löw e, Benndor fa, a doc en t ů Durdí ka a Gei t l era. Hl avní nápl ní st udi a t ed y b yl o st udi um sanskr t u a s rovnáva cí j az ykověd y. Ne
vše
však
šl o
hl adce
a
Zubat ý
se
m usel
v yrov návat
s m noh ým i probl ém y. Ve svém ţ i vot opi su k t om u píše: „ Bohuţ el nebyl o moj e zdraví pří l i š pevné, j i ţ na gymnasi u byl o mi n ést i t ěţce nás l edky a asi od 15. roku mého se občas dost avuj í cí nervosy, aţ v posl ední ch l et e ch
mých
st udi í
uni v ersi t ní ch a v l et ec h na t o
nás l eduj í cí ch při byl j ešt ě neúst upný c hroni cký kat arrh p l i c. T ent o vedl i k chrl ení kr v e, ni kdy si ce si l né mu, za t o však dost i čast ému, ner vosa pak st upňoval a se aţ k občasným záchvat ům horeč ným. T at o nepevnost
zdraví ,
v ní ţ
asi
v posl ední ch
dvou
l et ec h
pozoruj i
poz vol ný obrat k l ep ší mu, zavi n i l a ţe ne byl o mi moţno odda t i se svým pr ací m se ţádoucí i nt enzi t ou: byl oť mi občas vyhl edá vat i zast avení na venko vě, a t o i po n ávrat u odsud, značně se v práci om ezov at i .“ 32 I p řes t yt o a j i né pot í ţ e se roku 1885 habi l i t oval pro srovnávací j az ykovědu a st a ro i ndi ckou fi l ol ogi i 33 a z aháj i l t ak svou bohat ou peda go gi ckou k ari é ru. J eho pest ré fi l ol ogi cké dí l o j e r oz t roušeno v podobě desí t ek st udi í a rec enz í po cel é řad ě, j ak č esk ých, t ak i
31
Vlastní ţivotopis J. Zubatého přiloţený k jeho ţádosti o habilitaci na filosofické fakultě KarloFerdinandově universitě. 32 Archiv Akademie věd České republiky, fond Josef Zubatý, karton 1, Doklady o universitní kariéře od habilitačního řízení po odchod do důchodu 1884-1929, Curriculum vitae ze dne 12. 7.1884. 33 Jeho habilitaci urychlila smrt profesora Vaníčka v roce 1885.
23
evropsk ých věde ck ýc h pe ri odi cí ch a s borní cí ch. Z d evade sát ých l et poch áz í
pak
v ych áz el o
vět ši na
na
j eho
pokračování
věde ckéh o
dí l a.
V l et ech
v Indog ermani sche
1894 -1898
Forschun gen
j eho
Bal t i sche Mi szel l en , násl edoval Über di e sogenannt en Fl i ck vokal e de s l et t i schen Vol ksl i e des, 34 č esk y pak v yni ká st udi e z roku 1894 O al i t eraci
v pí sní ch
l ot yšských
a
l i t evský ch . 35
V obou
posl edně
j m enovan ýc h st udi í ch z auj í m á úst řední m í st o l ot yšt i na, kt erá do t é dob y, p akl i ţ e vůbec b yl a br ána na z řet e l , z auj í m al a aţ druh é m í st o z a l i t evšt i nou. Zubat ý z de poukaz uj e na t o, ţ e al i t era ce j e práv ě charak t eri st i ck ým z nakem l ot yšské l i dové poesi e, m én ě j e však obv ykl á v l i t evšt i ně. Násl eduj e cel á
řada drobn ých,
al e v yso ce
fundovan ých st udi í z bal t i st i k y a srovn ávací j az ykov ěd y. Zubat ý t ak é s t oj í z a z kom ponování m
Pět i sborů od svého pří t el e Ant oní na
Dvořáka na sl ova l i t evské l i dové poesi e. J eho dí l em j sou t aké vešk eré bal t i st i cké reál i e z Ot t ova sl ovní ku naučného . V ýz nam n ým poči nem je
i
Zubat ého
p e dago gi cká
či nnost .
V l et ech
1885 -19 15
konal
přednášk y a sem i ná ře z bal t i st i k y c el ke m v 17 sem est re ch. A nad chl p ro bal i st i ku i obe cné j az ykovědné st udi um cel ou řadu poz děj ší ch v ýz n am n ých
v ědců .
Napří kl ad
Vá cl a va
Váţ ného
(189 2 -1966), 36
Frant i ška J í l ka (1890 -1973), nebo své ho nást upce Ol dři c ha Huj er a (1880 -1942). J osef Zubat ý dos áhl ve sv ém oboru t ěch nej v yšší ch poct a úspěchů, od rok u 1891 b yl uni ver si t ní m profesorem , v poz děj š í době
se
st al
děkanem
dom ovské
fi l osofi cké
fakul t y,
rekt orem
Uni versi t y Karl ov y, a na kone c i presi dent em Č eské ak ad em i e věd a um ění . 37 Za své bal t i st i cké a z vl ášt ě l ett oni st i cké dí l o obdrţ el t aké řadu ocen ění v m ez i vál ečném Lot yšsku. 34
Vyšlo in: Věstník Král. Čes. Spol. nauk, 1894. L. Řeháček, Baltistika na praţské universitě, s. 52. 36 Viz např. V. Váţný, Litevské písničky a pohádky, Světová knihovna Ottova nakladatelství, č. 1227-28, Praha 1916. 37 Souborné vydání prací původně publikovaných v domácích a cizích časopisech se uskutečnilo péčí jeho ţáků a kolegů Oldřicha Hujera a Václava Machka po druhé světové válce (Studie a články. Sv. I. Výklady etymologické a lexikální. Část první. Praha, ČAVU 1945. Část druhá. Praha, ČAVU 1949. Sv. II. Výklady tvaroslovné, syntaktické a jiné. Praha, Nakladatelství ČSAV 1954). Pod názvem České sloveso připravil Jaroslav Porák k vydání záznam Zubatého univerzitních přednášek z historické mluvnice české (Praha, Academia 1980). Na Univerzitě Karlově v Praze působil J. Zubatý čtyřicet let, do svých 70 let. V letech 1911–1916 byl generálním tajemníkem Královské české společnosti nauk, od roku 1923 byl opakovaně volen 35
24
Zaj í m av á j sou t éţ hesl a v Ot t ově a t z v. R i egrově Sl o vní ku naučném . Do R i e gr ova sl ovní ku psal bal t i st i cká hesl a J an Gebaue r, vš echna s e na cház ej í v šest ém dí l u z roku 1865. 38 Lot yši j so u popsáni j ako národ i ndoevropský kmen e l i t evského …., násl eduj e v ypsání s t ručné l ot yšské hi st ori e (spí še hi st ori e dob ývání úz em í ob ývan ého l ot yšsk ým i km en y a j ej i ch chri st i ani z ace). V násl edném v ýkl adu národopi sném dochá z í čast o ke srovnávání s Li t evci a č ast o i v ýkl a d l i t evsk ých re ál i í z ast i ňuj e sam ot né r eá l i e l ot yšské. Zde se odráţ í do t é dob y běţ né z ast i ňování l ot yšsk ého et ni ka, j az yka a kul t ur y et ni kem l i t evsk ým , kt e ré b yl o z nám ěj ší . To vedl o čet né vědce i k dom něnce, 39 ţ e Lot yši j sou j en km enem či re gi onál ní vari ant ou j ednoho l i t evskéh o km ene. N aprot i t o m u hesl o L ot yši , 40 v poz děj ší m Ot t ově sl ovní ku naučném , z pera J osefa Zubat ého se j i ţ v yz na čuj e proni knut í m do s am ot né l ot yšské p robl em at i k y a Lot yš i z de j sou popsáni vel i ce ci t l i vě. Vedl e z ákl adní ch dat a údaj ů , napří kl ad o počt u Lot yšů, kt er ýc h ţ i l o v pol ovi ně osm desát ých l et v R usku cca 1,25 m i l i onu, 41 s e doví dám e m noho dal ší ho. Napří kl ad pečl i vě napsan á j e f undovaná s t udi e o l ot yšsk é l i t erat uře a um ění , hi st ori e l ot yšského k ni ht i sku a dal ší . Nech ybí ani f yz i ognom i ck ý popi s Lot yšů, kde s i au t or vší m á j ej i ch prost řední post avy , barv y vl asů č i pl et i . Tém ěř ps yc hol ogi ck ý nádech m á j eho ch arakt e ri st i ka duševní ch vl ast nost í Lot yš ů. Vedl e j ej i ch
z boţ nost i , 42
v yz dvi huj e
j ej i ch
nej v ýraz něj ší
povahové
vl ast nost i , a t o skrom nost a opat rnost . Lot yši t ak t ed y na konci devat ená ct ého st ol et í , konečně v yst upuj í z e s t í nu Li t evců a v če ském prost ředí j i ţ jsou vní m áni j ako sam ost at n ý a
prezidentem České akademie věd a umění, kterým byl aţ do své smrti v roce 1931. Jiţ od roku 1889 byl členem Německé východní společnosti, od 1891 Paříţské společnosti jazykovědné, později členem Polské akademie věd v Krakově, Královské akademie věd v Bělehradě, Ruské akademie věd v Petrohradě, Bulharské akademie věd v Sofii, Lotyšské filologické jednoty v Rize, Lotyšské literární společnosti v Mitavě, Společnosti Finougrijské v Helsinkách, německé Indogermánské společnosti, Filologické společnosti v Londýně a z řady domácích spolků a společností především čestným členem Jednoty českých filologů v Praze. 38 Heslo Litva, s. 1331-1337, Litvané, s. 1337-1344 a Lotyši, s. 1404-1407. 39 V polovině šedesátých let 19. století jiţ zastaralé. 40 Heslo Lotyši, Ottův slovník naučný díl XVI, 1900, s. 365-367. 41 Dnes ţije v Lotyšsku jen o něco málo více osob lotyšské národnosti, cca 1,5 milionu. 42 Drtivá většina Lotyšů tehdy byla luterského vyznání.
25
evropsk ý národ. Do kaz uj e t o vedl e Zub at ého hesl a v Ot t ov ě sl ovní ku naučném i j eho dí l o vědecké, a t o hl avně j i ţ z m í něná prá ce O Al i t eraci v pí sní ch l ot yšských a l i t evsk ých z pol ovi n y d ev adesát ých l et . Na pol i um ěl ec ké l i t erat ur y z pra co val na konci d evade sát ých l et Adol f Hej duk sv é L ot yšské mot i vy, a o deset i l et í poz dě j i v ych áz í v podobě
Bl aum ani sov ých
L ot yšských
poví dek
i
prvn í
l ot yšská
bel et ri e.
26
II. Meziválečné Lotyšsko a ČSR 1 . Počá tk y me zi stát n í ch vazeb a p ol i ti ck é p ozad í d ob y S m ršť v podobě první svět ové vál k y v l et ech 1914 -1918, k t erá roz m et al a st ávaj í cí svět ov ý řád a pořád ek, post avi l a do no vé poz i ce j ak Č ech y, kt e ř í se pokusi l i v yt voři t spol u se S l ovák y spol ečn ý n árod i s t át Č eskosl ovensk ý, t ak t aké Lot yš e , kt eří si st ej ně j ako ost at ní národ y ob ývaj í cí s everoz ápadní ok raj b ýv al é carsk é ří š e v yt vo ři l i vl ast ní národnost ní st át (podobně j ako Li t ev ci , Est onci , a Fi nové) . M l adá Lot yšská r ep ubl i ka se pom ěrně r yc hl e v ym ani l a z kul t urní ho dědi ct ví
z dob
car ského
R uska
a
n ast al
bouřl i v ý roz voj
ni čí m
nes vaz ované l ot yšsk é kul t ur y. Mez i Lot yšskou a Č eskosl ovenskou republ i kou došl o postupně k naváz ání st andard ní ch di pl om at i ck ých , pol i t i ck ých a v ur č i t é m í ře i hos podářsk ých vz t a hů, kt eré um oţ ňoval y i vz růst aj í cí st yk y kul t urní . C est a Lot yšska k s am ost at nost i b yl a však pom ěrně sl oţ i t á. P očet ná něm e cká m enši na, kt erá n av í c m ěl a v rukou t ém ěř c el ý bal t sk ý prům ysl , sm ýšl el a j i nak neţ l ot yšská vět ši na a v roce 1918 prosaz oval a vz ni k nového st át ní ho út varu spoj eného perso nál ní uni í s m at eřsk ým Něm e c kem . A t ak m ohl a L ot yšská národní rad a v yhl ás i t nez ávi sl ost aţ po defi ni t i vní m z hroucení něm ecké voj enské m aši néri e 18. l i st opadu 1918. 43 V l i st opadu a prosi nci však došl o k neče kaném u porušení brest l i t evs kého m í ru z e st ran y bol ševi ků, kd yţ R u dá arm ád a t vrdě
z aút oči l a
na
P obal t í .
Ml adá
Lot yšsk á
r epubl i ka
nem ěl a
dos t at ečnou voj ensk ou sí l u, ab y se R ud é arm ád ě m ohl a brá ni t , a t ak m us el a vl áda up rc h nout do Li ep āj i . Násl edně bol š evi ci prol om i l i chabou obranu a 3 . l edna 1919 vst oupi l i do R i gy a 8. l edna do J el gav y, cent ra b ýv al ého kuronského v évodst ví . V t ét o sl oţ i t é si t uaci b yl a prokl am ována ex i st ence Lot yšské sovět ské republ i k y pod vl ádou 43
Estonsko vyhlásilo nezávislost jiţ 24. 2. 1918 a Litva jiţ 16. 2. 1918.
27
P et ēri se
S t učk y
( 1865 -1932).
T er o r ,
kt e r ý
ko mu n i s t é
v L o t yš s ku
v n á s l e d n ýc h t ýd n ec h v yvo l a l i , si vy ţá d a l mi n i má l n ě p ě t t i sí c mr t v ýc h . 44 N á s l e dn á o p at ř en í St u č ko vy vl á d y vy vo l a l a t a ko vé a n t i pa t i e , ţe p ř i vo l b á c h d o s o vě t u v R i ze 1 8 . 5 . , d ě l n í ci n e zvo l i l i j e di n é h o komu n i s t u ! 45
Avš ak voj enská si t uace kom uni st ů z de neb yl a vůbec špat ná . Zat í m co v ost at ní ch bal t sk ých republ i ká ch se daři l o rudé oddí l y odráţ et a z ahánět naz pět , v Lot yšsku b yl a si t uace j i ná. Dem okr at i cká vl áda Kārl i se Ul m ani se, kt erá m usel a r yc hl e opust i t R i gu, nedi sponoval a ţ ádnou vět ší voj enskou si l ou, a t ak nej v ýz nam něj ší m voj ensk ým prot i vní kem
rud ýc h
st řel ců
b yl y
oddí l y
n ěm eck é
dom obran y
( Landweh ru) a t ro sk y něm e cké arm á d y, kt er á z de z ůst al a i po kapi t ul aci .
Něm ečt í
„ baroni
se
však
v Lot yšsku
net ěši l i
pří z ně
l ot yšsk ýc h m as a t ak si t uace v Lot yšs ku ust rnul a na pat o vém bodě. Naví c hl avní m as a l ot yšsk ýc h st řel ců boj oval a st ál e v ř a dách R udé arm ád y a cel á řad a j i ch z auj í m al a v ys oké post y. Napří kl a d J akum s Vāci ēt i s,
R ei nhol ds
v ys ok ých
důst oj ní ků
B ēz ri nš, v R udé
R obert s
Ei dem ani s.
arm ád ě,
nebo
Vět šina
t ěc ht o
funk ci on ářů
st ran y
l ot yšsk ého původu, bude poz děj i v době st al i nsk ých či st e k na konci t ři cát ýc h l et z l i kvi dována. Tat o si t uace si v yţ á dal a koopera ci m ez i bal t sk ým i Něm ci a l ot yšsko u vl ádou, kt erá vedl a k j ej i ch k rát kém u s poj enect ví , j ej í m ţ výs l edkem , b yl o dob yt í R i g y 22. květ na 1919. Koncem roku 1919 j iţ m l adá l ot yšsk á a rm áda do káz al a j ak úspěšn ě v yt l a čovat R udou arm ádu z e s vého úz em í , t ak z m aři t něm ecké m ocenské am bi ce, z í skat t ak kont rol u nad cel ým sv ým úz em í m a do počát ku roku 1920 ukonči t vět ši nu voj ensk ých operací . Ml adá Lot yšsk á re publ i ka 46 t ak m ohl a konečně z ačí t budo vat vl ast ní nez ávi sl ý st át a j eho i nst i t uce. C el é P obal t í b yl o vál ečn ým i akcem i z l et 1914 -1920 vel i ce poni čeno a nej ví ce právě Lot yšsko, kt eré
t ak é
vál ečn ých
ut rpěl o boj ů,
t ak
nej vět ší t aké
úb yt ek
z důvodu
ob yv at el st va, povál ečn ého
j ak
z důvodu
odl i vu,
hl avně
44
L. Švec a kol., Dějiny pobaltských zemí, Praha 1996, s. 163. Tamtéţ 46 Meziválečná Lotyšská republika se rozkládala na 65 791 km² a měla cca 1 850 000 obyvatel. 45
28
něm eckého ob yv at e l st va. C el kové z t rát y z t ěcht o l et b yl y v yčí sl en y na 623 000 ob yv at el ! 47 Lot yšsko se však z ačal o drát na m ez i národní scénu
j ako
pom ěrně sebev ědom ý a či norod ý subj e kt a post upně z í skával o st ál e vět ší respekt i n a pol i t i cké scéně. P rvní m P rez i dent em Lot yšské republ i k y se st al J āni s Č akst e (1859 -1927), kt er ý z ast áv al úřad od roku 1922, aţ do své sm rt i v roce 192 7. Č akst e b yl v Lot yš sku j a k s v ým
z j evem ,
t ak
sv ým i
post oj i
a
aut ori t ou,
kt er é
se
t ěši l ,
při rovnáván k Tom á ši G. Masar ykovi . Naváz ání di pl om at i ck ých vz t ahů a uz nán í Lot yšska d e i ure b yl o neodděl i t el ně spoj e no s ruskou ot áz kou, s řešení m podob y r uského s t át u po občanské v ál c e. N avaz ování di pl om at i ck ých i hosp odářsk ých vz t ahů a uz nání Lot yš ska de f act o a po z děj i de i ure českosl ovenskou vl ádou pří m o úm ěrně souvi sel o s procesem i dei a neděl i t el n os t i R us ka. 48 P očát k y di p l om at i ck ých st yků m ez i naši m i republ i kam i t ak s padaj í do roku 1921, kd y Č S R Lot yš sko uz nal o de f acto a z ří di l o v R i z e první konzul át , 49 při čem ţ první m konz ul em se st al J osef Koš ek. 50 Vz áj em né vaz b y ut uţ oval a i spol ečná z kušenost „ si biřsk ýc h“ l egi í , n eboť spol u s čs. l e gi em i boj oval i prot i rud ým oddí l ům i dva l ot yšsk é pl uk y. I kd yţ Lot yšsko v yh l ási l o svou sam ost at nost j iţ roku 1918, m us el o o ni do roku 1920 boj ovat . Te prve pot é se m ohl o z am ěři t na budování republ i k y. J ej í v ýchoz í pozi ce b yl a vel i ce bí dná, cel é l ot yšsk é úz em í b yl o z ni čeno v důsl edku voj ensk ých oper ací , vel ká čás t prům ysl u b yl a z a vál k y dem ont o vána a odvez ena d o ruského vni t roz em í . P rot o při kroči l a l ot yšská v l áda k poz em kové reform ě a nás l edně se snaţ i l a z am ěři t na podpor u z em ěděl st ví . Běh em období 47
L. Švec a kol, Dějiny pobaltských států, s. 174. Viz. L. Švec, Česko-lotyšské kontakty během první světové války a navázání diplomatických vztahů (Navázání československo-lotyšských politických vztahů: od velkého Ruska k malému Lotyšsku, od autonomie k uznání samostatnosti. První světová válka a otázka utlačovaných národů), P. Štoll – I. Malý (edd.), Praha-Riga, Praha 2007 (v tisku). 49 K Československo-lotyšským vzájemným diplomatickým vztahům více J. Dejmek, Československo a Lotyšsko: Nástin historie vzájemných diplomatických a politických vztahů, in: K historii českolotyšských diplomatických vztahů. Dokument vydaný k 80 letům vzájemných vztahů a 10. výročí jejich znovuobnovení, Riga 2001. L. Švec, Československo a pobaltské státy 1918-1939, Praha 2001. Týţ, Hudebník v diplomacii: Jaroslav Galia (1875-1941), Slovanský přehled 85, 1999, s. 149-163. 50 Josef Košek byl majorem ruských legií. 48
29
t ét o „ první “ Lot yšs ké republ i k y došl o k dokončení úkol ů o poţ děného národní ho obroz ení , nast al ni čí m nesva z ovan ý roz voj kul t ur y, hl avně pí s em ni ct ví , bel et ri e a poesi e. Dál e ki nem at ografi e a dal ší ch m édi í , např.
roz hl asu.
s t andardní m
Lo t yšsko
parl a m ent ní m
se
st al o
dem okrat i ckou
s yst ém em ,
a
t ak
došl o
repu bl i kou i
k
se
roz voj i
pol i t i ckého ţ i vot a. Nej m ocněj ší l ot yšskou st ranou b yl Svaz zeměděl c ů (Zem ni eku savi en ī b a), z al oţ en ý roku 1917. Do roku 1934 dal své z em i dvanáct předse dů vl ád z 18 a dva presi dent y – Al bert se Kvi esi s e (1930 -1936) a K ār l i se Ul m ani se (19 36 -1940). 51 Dal ší v ýz nam nou s t ranou b yl a st ran a Demokrat i ck ého st ředu (Dem okr āt i ska i s cent rs ), kt erá m ěl a své vol i če hl avně m ez i m ěšť an y a vz děl an ým i ob yvat el i . J ej í mi čl en y b yl i první l ot yšsk ý pr e si dent z l et 1922 -1927 J ānis Č akst e a j eho nást u pce v úřadu v l et ech 1927 -1930 Gust avs Zem gal s . Hl avní l evi covou st ranou pak b yl a Lot yšská soci ál ní de m okraci e, v j ej í m ţ čel e st ál P aul s Kal ni nš, v l et ech 1925 -1934 t aké předsed a l ot yšsk ého pa rl am en t u. S vé z áj m y um ěl i pol i t i ck y háj i t i ná rodnost ní m enši n y Lot yšska, R usové, Ţi d é a hl avně bal t št í Něm ci , kt eří v ydáv al i vl i vn ý č as opi s Ri gasche Rundschau . Vol b y d o st očl enného l ot yšsk ého pa rl am e nt u se konal y v l et ech 1922, 1925. 19 28 a 1931. Ve vše ch vol bá ch z í skal a nej ví ce m a ndát ů S oci ál ně d e m okrat i cká s t rana, al e pro svou pol i t i cko u i z ol ovanost nedokáz al a svůj pol i t i ck ý pot enci ál pl ně v yu ţ í t . Období hospodářské k ri z e, čast é pád y vl ád v důsl edku
parl am ent ní ch
sporů,
a
z horšuj í cí
se
cel oevropská
pol i t i cká si t uace u m oţ ni l a v roce 1934 pol i t i ck ý puč a nast ol ení aut ori t at i vní vl ád y K ārl i se Ul m ani se (187 7-1942). V bř ez nu roku 1934 v yvol al a j eho agrární st r ana um ěl ou vl ádní kri z i , kt erá vedl a k pádu vl ád y. V no vě vz ni kl é vl ádě pak z í skal i vět ši nu důl eţ i t ých pos t ů agrá rní ci a U l m ani s se st al premi érem a m i ni st rem z ahrani čí . V noci z 15. na 1 6. květ en pak z a pom oci arm ád y a par am i l i t ant ní organi z ace ai z sar gů v yhl ási l v ýj i m e čn ý st av, ne chal poz at ýk at řadu s v ých odpůrců z pravi cov ých faši st i ck ýc h kruhů, al e hl a vně z řad s oci ál ní ch dem okra t ů, čí m ţ t ét o st raně z nem oţ ni l dal ší akt i vní
51
L. Švec a kol., Dějiny pobaltských zemí, Praha 1996, s. 181-182.
30
půs obení . Veř ej nos t převr at při j al a b ez em ocí a t ak b yl a z m ěna reţ i m u provedena kl i dně a bez krv e prol i t í . Někt eré sv é odpůrc e nechal Ul m ani s uvě z ni t , někt er ým j en z nem oţ ni l akt i vní pol i t i ckou či nnost .
Akt i vně
se
snaţ i l
pot í rat
j ak
l evi cov ý
t ak
pravi cov ý
ex t rem i sm us, a udrţ et t ak kl i d a pořádek v l ot yšsk é spol ečnost i . V ţ ádném z j eho pol i t i ck ých proc esů však neb yl v ynes en ani j eden roz sudek
sm rt i .
Zhruba
ve
st ej né
době
probí hal y
v sousední m
S ovět ském svaz u ve l i ké pol i t i cké proce s y, kt e r ým padl o z a oběť t aké 7 3 000 Lot yšů ! 52 Ul m ani s budoval s vůj obraz ve spol e čnost i j ako st arost l i vého ot ce Lot yšů na z ákl adě l ot yšské m yt ol o gi e. Od roku 1936 z ast ával vedl e funkce předs ed y v l ád y i post prez i dent a. Dokáz al t ak dokonal e ochrom i t dem okrat i cké sl oţ k y v Lot yšs ku, a st yl em udrţ o vání kl i du pak vl ádl aţ do l ét a 1940. Na konci t ři cát ých l et se n ad cel ou Evropou a t ed y i nad pobal t sk ým i
st át y
z ačal i
st ahovat
m rak y
druhé
svět ové
vál k y.
P ol i t i cká si t uace všech pobal t sk ých z e m í neb yl a ni kt er ak růţ ová. Na z ápadě hroz i l o nebe z pečí od hi t l erov ského Něm e cka, coţ b y uví t al a počet ná něm ecká m enši na, na v ýcho dě pak od S ovět sk ého svaz u. Os ud cel ého re gi on u b yl pak z peč et ěn pakt em Mol ot ov -Ri bbent rop, s m l ouvou
o
s oci al i st i ck ých
neút očení rep ubl i k
m ez i z 23.
Něm e c kem srpna
a
1939.
S vaz em Taj n ý
s ovět sk ýc h
do dat ek
t ét o
s m l ouv y se j asn ě v yj adřov al i o budou cí m osudu pobal t skýc h st át ů. Zněl t akt o: V pří pa dě, ţe n a území ch pat ří cí ch k pobal t sk ým st át ům (Fi nsko, Est onsko, L ot yšsko, L i t va) doj de k územní m n ebo pol i t i ckým z měnám, pa k hrani ce záj mov ých sf ér N ěme cka a SSSR j e t vořena s everní hrani cí L i tvy . V t ét o souvi sl ost i obě st rany uznávaj í záj em L i t vy na Vi l ni usu a okol í . 53 Dal ší t aj n ý dopl něk z 28. z áří 1939 pak j en posunuj e Li t vu do sfér y sov ět ské ho vl i vu. P o v ypuk nut í druhé s vět ové vál k y t l ak na pobal t ské z em ě z e st ran y S ovět s kého svaz u neust ál e sí l i l . P o Zi m ní fi nské vál ce (pr osi nec 1939 - b řez e n 1940) s e z áj em S ovět ského svaz u j i ţ defi ni t i vně z am ěři l na t ři pobal t ské 52 53
Z celkového počtu 200 000 Lotyšů ţijících v SSSR. L. Švec a kol., Dějiny pobaltských států, s. 214.
31
republ i k y. V če rv nu pak voj ensk y všechn y t ři z em ě anekt oval . M i ni st r i nform ací l ot yšské vl ád y Al fr ed B ē rz i nš, poz děj i v US A, t ut o anex i popsal : .. 15. června vt rhl a do země Rudá armáda. Z abl okoval a bal t ské
pří st avy...1 6.
června
nás
zc el a
odří zl i
od
sv obodného
s vět a…17. června mezi j ednou a druhou hodi nou dorazi l y první j ednot ky do Ri gy. Při j í ţdě l y z L it vy a bez našeho vědomí a souhl as u obs adi l y
rozhl asovou,
t el ef onní
a
tel egraf ní
úst řednu.
Všechno
s poj ení se západe m byl o přerušeno. N emohl i j sme pouţí vat ani r oz hl as, ani t el egraf , ani t el ef on…V Ri ze a na cel é m úze m í L ot yšska panoval kl i d. 19. č e rv na byl a st ředa a Vyši nski j vyhl edal Ul mani se v pr esi dent ském pal á ci . Měl sebou sez nam j men t ěch, kt eré cht ěl j menovat do vl ády. Ul mani s se Výši n ského zept al , můţe -l i vůbec upl at ni t na seznamu něj aké změn y a navrhnout j i né osoby do čel a někt erý ch mi ni st erst ev. Vyši nski j se oml uvi l a sděl i l prezi dent ovi , ţ e uţ t aková moţnost není , sez nam b yl př edem schvál en v M oskvě. 54 O m ěs í c poz děj i pak proběhl y podl e s ovět ského scéná ře, naprost o při praven é vol b y s povi nnou účast í a j edi nou kandi dát kou. Takt o z vol en ý nov ý pa rl a m ent pak poţ ádal o při j et í do svaz ku S ovět sk ých s oci al i st i ck ých repu bl i k a t ét o ţ ádost i b yl o ok am ţ i t ě v yho věno. Dn e 5. srpna se Lot yšs ko st al o dal ší svaz ovou sovět skou republ i kou. S t ej n ý osud st i hl i ost at ní republ i k y, Li t va b yl a sl avnost ně při j at a j i ţ 3. s rpna a Est onsko vst oupi l o do t ohoto necht ěného svaz ku 6. srpna. Nás l edoval y p rvní krok y nové vl ád y, kt eré m ěl y z a násl e dek 34 00 0 m rt v ých v Lot yšsku, 60 000 v Est onsku a dokonce 75 000 v Li t vě. J iţ 22. června 1941 b yl však z aháj en něm eck ý út ok na S ovět sk ý svaz , a j eho m oc v P obal t í se r ychl e z hrout i l a. V m noha obl ast ech b yl a s ovět ská voj enská m oc poraţ ena dom ácí m i j ednot kam i j ešt ě pře d pří chodem něm eck ých voj sk. V R i z e vyp ukl o l ot yšské po vst ání 28. června a povst al ci h ned v yhl ási l i v yt voř ení nové l ot yšs k é vl ád y. Nová něm ecká spr áva vš ak nem ěl a chuť , podporovat l ot yšské č i l i t evské s nah y o aut onom i i , a t ak t yt o snah y vz al y b rz y z a své. Konec
54
L. Švec a kol, Dějiny pobaltských států, s. 219-220. Celý text Berzinšovy výpovědi obsahuje E. Bojtár, Oloupení Evropy, Praha 1994, s. 97-112.
32
l ot yšsk ým snům o sam ost at nost pak při nesl 13. ří j en 194 4, kd y d o R i gy opět vst oupi l a R udá arm áda a uj al a se opět m o ci v Lot yšsku.
2. Vzn i k mod ern í l otyšsk é l i teratu ry a k ul tu ry . Ku l tu rn í p ozadí vztah ů . Moderní l ot yšsk á kul t ura v sobě n es e hned někol i k pr oudů, kt er ým i b yl a v yt v ořena. P rvní m v ýz nam n ým prvk em j e t radi ční l ot yšsk á kul t ura, kt erá se v yz načuj e bo hat ým fol kl órní m d ědi ct ví m a druh ým j e d ědi ct ví něm ecké kul t ur y, kt erá Lot yše form oval a ví ce j ak 600 l et . Aţ na konci devat enáct ého st ol et í se post upně z ačí ná proj evovat
i
j i st ý
vl i v
kul t ur y
r uské.
V ýz n am n ým
je
t ak é
prot est ant sk ý ráz vě t ši n y Lot yšska. Tot o něm eck é dědi ct ví p ak Lot yš e ví ce při bl i ţ uj e ke skandi návsk ým ná rodům , neţ l i k pravosl avn ým R us ům či pří buz n ým kat ol i ck ým Li t e vcům . Na poč át ku l ot yšsk ého národní ho obroz ení pak st oj í paradox ně opět Něm ci . P rvní v ýz n am ná os obnost , kt erá se zab ýv al a l ot yšskou, v t é d obě sam oz řej m ě l i dovou kul t urou, b yl J ohann Got t fri ed He rd er, kt er ý v l et ech 1764 -176 9 půs obi l v R iz e j ako kaz at el a sbí ral t ak é l ot yšsk ý a est onský fol kl or, s kt er ým sez nám i l poz děj i i Goet ha. Neex i st ence l ot yšsk é i nt el i gen ce vedl a k t om u, ţ e i dal ší snah y o z achování l ot yšsk é kul t ur y a poz vednut í
vz děl anost i
sam ot n ých
Lot yšů,
pocház í
z něm eck ých
bal t sk ých k ruhů. M ez i něm eck ým i i nt e l ekt uál y, t ed y hl avn ě past or y, vz ni kl a roku 1819 K uronská učená spo l ečnost , kt erá si vz al a z a úkol vz děl ávat Lot yše. B yl i t o p rávě n ěm ečt í duchovní , kt eří se z důvodu z achování ex i st ence l ot yšsk é l i dové, dl e past orů nez kaţ ené kul t ur y, s t avěl i
prot o
ger m ani z aci
Lot yšů.
Oprot i
t om u
l i berál ní
kruh y
vz děl ané něm e cké b al t ské kom uni t y p ro saz oval y germ ani z a ci Lot yš ů, kt erá b y vedl a ke z v ýšení j ej í ch ţ i vot ní úrovně. R oku 1824 pak prot est ant št í duchovní z al oţ il i L ot yšskou l i t erární spol ečnost , kt erá s i kl adl a z a cí l u či t něm eck é past or y l ot yšsk y, ab y m ohl i sv ým ovečkám káz at v j e j i ch rodném j az yce . P rvní gener ac e l ot yšsk ých obroz enců pak v yc ház el a z okruhu t ěc ht o past orů a na n ě se t ak é 33
z načně váz al a. T at o první gene rac e obr oz enců naz ýv á st ar ol ot yšská. Druhá gene ra ce l ot yš sk ých, obroz enců , t akz van ých m l ado l ot yš ů, s e z form oval a na Ta rt uské uni verz i t ě
v roce
1855.
J ej í
post oj
b yl
v el i ce
prot i feudál ní
a
prot i něm eck ý a v e s vém boj i se snaţ i l i z ašt i ť ovat vel koruským cari sm em . V roc e 1 868 pak b yl a z al oţ ena Ri ţská l ot yšská spol ečnos t , kt erá se st al a cent r em národní ho kul t urní ho hnut í . Tat o výz n am ná a z ároveň nej st arší vě decká a kul t urní i nst i t uce L ot yšů ex i st uj e dodnes . Obě hnut í spol ečn ě uspořádal a v ro ce 1873 Svát k y pí sní , coţ b yl a m as ová dem onst rac e l ot yšské kul t ur y a z az něl a t u i budoucí h ym na Lot yšska Boţe, ţeh nej L ot yšsku (Di evs, svét í L at vi j u ). Na sl avnos t i vš ak došl o k z ásadní roz t rţ ce m ez i m l adol ot yši a st arol ot yši . V t é době j i ţ m l adol ot yši pl ně ovl ádl i l ot yšskou pol i t i ckou scénu a present oval i se j ak o z ast ánci l ot yšsk ých národní ch z áj m ů. Hl avní organi z át or hnut í byl K ri šj áni s Val de m árs (1825 -1891 ), kt er ý b yl t vůrcem m oderní ho nám ořní ho š kol ství v R usku, a cht ěl v yt vo ři t z Lot yšů m edi ál ní
Hol anď an y z braně
v ýchodní
m l adol ot yšů
Ev ro p y. a
to
J ako
v yd avat el
hl avní
Pet rohradsk ých
no vi n ,
s pol upracoval s j ej i ch red akt orem a b ásní kem J uri sem Al unánsem (1832 -1864). Dal ší
v ýz n am nou
post avou
m l adol ot yš ského
hnut í
b yl
Kri šj āni s
Barons (1835 -1923 ), kt er ý svůj ţ i vot z asvět i l sbí raní l ot yšsk ých l i dov ých pí sní , dai n, kt eré v l et ech 1 894 -1915 v ydal po d náz vem L at vj u daj nas . V roce 1888 p ak v yšel na z ákl ad ě st ar ých l ot yšsk ýc h pověs t í , um ěl e v yt vořen ý n árodní e pos L ā čpl esi s, j ehoţ aut orem b yl dal ší m l adol ot yš Andrej s P um purs (1 841 -1902). Od šedesát ých a se dm desát ýc h l et se z ačí ná prosaz ovat t aké původní l ot yšská kr ásná l i t erat ura. Nej v ýz n am něj ší m aut orem konce devat ená ct ého st ol e t í j e novel i st a a dram at i k R ud ol fs Bl aum ani s (1863 -1908).
V rch ol n ým i
post avam i
l ot yšské
l i t er at ur y
po čát ku
dvacát ého st ol et í pak j s ou m anţ el é J āni s R ai ni s vl ast ní m j m énem P l i ekš āns
(1865 -1929)
a
Aspaz i j a
vl ast ní m
jm énem
El z a
R oz enbergerová (18 63 -1943). R ai ni s z ačí nal j ako r edakt or časo pi s u 34
Di enas l ap a (D enn í l i st ), poz děj i se an gaţ oval i pol i t i ck y a po neúspěšném povst á ní v l et ech 1905 -1906, kt eré v Lot yš sku m usel i roz drt i t aţ přiz vané koz ácké oddí l y, m usel odej í t i se svojí ţ enou do š v ýc arského ex i l u. Zde pak nast áv á j e ho nej pl odněj ší období , a pí š e z de i svá nej l epší dí l a, vedl e poesi e d ram at i svůj l ot yšs k ý př ekl ad Goet hova Faust a. Ve svobodném Lot yš sku pak v ykon á vá v ysoké s t át ní funkce v čet n ě post u m i ni st ra ku l t ur y. V m ez i vál ečn ém období pak docház í k oprav dové ex pl oz i l ot yšsk é l i t er at ur y a kul t ur y. M ez i v ýz na čné m ez i vál ečné post av y l i t e rární ho l ot yšsk ého s vět a pat ří l ot yšsk ý Ande rsen K ārl i s S kal be (1879 -1945), z básní ků p ak Edva rt s Vi rz a (1883 -1940), vl ast ní m j m énem Li ekna, kt er ý skvěl e d o l ot yšské l i t erat ur y uvedl řad u francouz sk ýc h bás ní ků, či m oderni st a Al ekandr s Č aks (1901 -1950). Hvěz dam i próz y p a k b yl i napří kl ad J āni s Vesel i s (1896 -1962), P āvl i s R ō z i t s (1889 -1937), či Andrej s Up ī t s (1877 1970), kt er ý se dok áz al upl at ni t i z a sovět ské ér y po d ru hé svět ové vál ce.
55
55
Více viz: I. Malý, Lotyšská básnická moderna (zdroje - vývoj - souvislosti), in: D. Blümlová B. Jiroušek (edd.), Čas moderny, Č. Budějovice 2006, s. 235-244. N e b o Pavel Štoll, - Naděţda Slabihoudová, - Alena Vlčková, Slovník pobaltských spisovatelů, Praha 2008. Toto druhé, vydání Slovníku obsahuje vedle několika oprav a doplnění také dodatky, které obsahují zcela nová hesla z lotyšské (od Pavla Štolla) a litevské (od Aleny Vlčkové) literatury. Bibliografie hlavních pramenů je pak doplněna o nejnovější publikace, které se zabývají lotyšskou literaturou a vyšla právě v posledních letech. Hesla lotyšské části slovníku jsou dovedena aţ do současnosti a i poznámky o současných překladech do češtiny ukazují, ţe v současnosti je dění na poli česko-lotyšských literárních vztahů nejţivějších z takzvaných baltských literatur (autoři pouţívají nejazykový výraz pobaltských). Oproti tomu estonská hesla často končí jiţ v hlubokých osmdesátých letech 20. století a doporučení soupis odborné literatury časovou propast potvrzuje – estonské překlady Vladimíra Macury dne jiţ bohuţel nemají pokračovatele. Koneckonců ugrofinský jazyk Estonců je Čechům jistě vzdálenější neţ jazyky baltských Litevců a Lotyšů. Samotným heslům předcházejí úvodní studie o jednotlivých literaturách, které ve stručnosti čtenáře seznamují s vývoje písemnictví pobaltských národů, s významem, jaké mělo při formování moderních národních identit, podrobněji se zastavují u plodného meziválečného období a existence nezávislých států. Následně popisují rozdvojení literatur na domácí linii, která nadále fungovala v podmínkách tuhého sovětského reţimu a také osudy roztříštěného exilového lotyšského, litevského a estonské exilového písemnictví.
35
3 . Česk osl o ven sk o -l otyšsk á sp ol ečn ost
3 . 1 Vz ni k Č eskosl ovensko -l ot yšské spol e čn ost i Nej v ýz nam něj ší i ns t i t ucí , kt erá se z ab ýv al a česko -l ot yšsk ým i kul t urní m i
vzt ah y
v m ez i vál ečném ,
období
b yl a
bez esporu
Č es kosl ovensko -l ot yš ská spol e čnost . Vz ni k sam ost at n ýc h republ i k um o ţ nil vz ni k pří m ých s t yků m ez i oběm i
z em ěm i .
Lot yšsko
je
Českosl ovenská v bal t ském
di pl om aci e
regi onu
si
uvědom oval a,
st rat egi ckou
z em í ,
ţe
m ěl o
nej roz vi nut ěj ší prům ysl z e všech repub l i k daného re gi onu. Uvaţ oval o s e i nav áz ání t ěsn ěj ší ch voj ensk ých vz t ahů. Č eskosl ovensko b yl o naopak pro Lot yšs ko vhodn ým spoj e ncem v cent ru Evr op y, neboť di s ponoval o
roz vi nut ou
ekonom i kou,
pom ěrně
v yspěl ým
hos podářst ví m , uz návan ým škol st ví m a v ysokou kul t uro u. Těm t o s t ykům
přál o
i
těsné
spoj enect ví
Č eskosl ovenska
s ví t ěz n ým i
m o cnost m i , z vl ášt ě pak s Fr anci í , o kt e ré usi l oval o i Lot yš sko. P rot o vz ni k spol ečnost i či kl ubu, kt er ý b y roz ví j el nepol i t i cké, r yz e kul t urní
a
spol ečenské
s am oz řej m ost í . p o d p orován
Vzni k
st yk y
m ez i
oběm a
Č eskosl ovensko -l ot yšské
st át y,
byl
spol ečn ost i
t ém ěř b yl
růz n ým i podni kat el sk ým i a pol i t i ck ým i skupi nam i , coţ
napom áhal o j ej í m u roz voj i . S pol ečnost vz ni kl a roku 1925 z podnět u l ot yšsk ého konz ul a v P raz e Eduards e Kr ast se (1879 -1941 ) a 9. če rvn a s e v prost or ách l ot yš ského konz ul át u konal a ust avuj í cí s chůz e. Ve s v ých st anovách si spol ečnost v yt ýči l a t yt o cí l e a z působ y či nnost i : §1. Jméno, sí dl o, jednací řeč. Spol ek j menuj e se Č eskosl ovensko l ot yšská spol ečnost , sí dl í v Praze, j ednací řeč j est čes kos l ovenská, l ot yšská řeč j est na schůzí ch a v pí semnost ech oprá vněna. Spol ek má pr ávo zakl ádat i pobočky. §2. Účel . Účel em s pol ečnost i j est pěstovat i mezi Č eskosl ovenske m a L ot yšskem st yky v ě deck é, uměl ec ké, l i t erární , škol ské, turi st i cké, s port ovní , spol ečenské a hospodářské, ší ři t i vzáj emné vě domost i o
36
z emí ch a l i du a bu di t i st ál ý záj em o L ot yšsko v Č eskosl o vensku a naopak. §3 Prost ředky. K t omut o účel u Spol ečn ost : 1. v ydává publ i kace všeho dr uhu o L ot yšsku, d odává časopi sům čl ánky o něm a oprav uj e myl né z pr ávy j ej i ch. 2. poučuj e t ýmţ způs obem l ot yšské ob e censt vo o Č es kosl ovensku. 3. zři zuj e l ot yšskou kni hovnu a čí t árnu k pot řebě čl enů a l ot yšský ch návšt ěvní ků. 4. poř ádá přednášky o L ot yšsku, na něţ zve i l ot yšské přednašeč e, pak l ot yšské v ýst avy, z áj ezdy do L ot yšska. 5. umoţ ňuj e nebo usnadň uj e j ednot l i vcům d el ší pobyt v L ot yšsku, na š kol ách nebo prakt i ck ém působení , uj í má se l ot yšskýc h př í sl ušní ků, meškaj í cí ch za t í m účel em v Č eskosl ovensk é rep ubl i ce. 6. š í ř í znal ost l ot yšského j azyka kurs y, vydávání m n ebo p ůj čování m učebni c, sl ovní ků, kni h. 7. podporuj e v L ot yšsku i v Č eskosl ovensku vůbec všechn y snahy po vzáj emném pozn ání . §4. Č l enové. Ust avu j í cí val nou hromado u svol aj í zakl adat el é spol ku a tito
při j í maj í
t aké
čl eny
spol ku
pře d
j eho
ust avení m.
Č l enové
Spol ečnost i j sou: 1. čest ní , kt eré j me nuj e val ná schůze na návr h výboru.
2.
z akl ádaj í cí ,
dopi suj í cí kt eří
sl oţí
v ci zozems ku, naj ednou
kt eré
nebo
j menuj e
v pět i
výbor.
roční ch
3.
l hůt ách
z akl ádaj í cí pří spěvek, st anovený val nou schůzí . 4. přispí vaj í cí , kt eř í r oční m
pří spěvkem ,
st anoveným
val nou
schůzí ,
podporuj í
účel y
S p o l ečnost i . 5. či nní , kt eří rovněţ pl at í pří spěvek a účast ní se práce, s měřuj í cí k dosaţení cí l ů Spol ečnost i . Č l eny mi mo čest né p ři j í má výbor vět ši nou hl asů…. 56 V dal ší m
z nění
st anov
Spol ečnost i
se
dál e
popi suj í
Práva
a
povi nnost i čl enů, Orgány Spol ečnost i , a dal ší právní a správní us t anovení .
P rvní m
předsedou
b yl
z vol en
prof.
J osef
Zub at ý,
m í s t opředsedou ko nz ul i ng. Eduards Krast e, j ednat el e m právní k J UDr. Karel P r á ger a pokl adní kem b áňs k ý rada i n g. Frant i š ek Durdí k. J ak cel á ust avuj í cí schůz e probí hal a , n ám p ři bl i ţ uj e j ej í zápi s: Pan l ot yšský konzul i ng. Ed. K rast zahaj uje prosl ovem schůzi o 8 hod. več er. Ví t á pří t omné při hl ášené čl en y a zdůrazňuj e ú č el a cí l e 56
Archiv Národního muzea, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Stanovy společnosti, s. 3-5.
37
s pol ečnost i , předčí t á pří pi s p. presi dent a prof . dr. Z ubatého. N a to př i kročeno k vol bám předsedy a č l enů vý boru. 57 Násl eduj e v ýč et z vol en ýc h či novní ků S pol ečnost i a v yčí s l ení fi nanční ch
pří spěv ků
j ednot l i v ých
č l enů.
Zakl ádaj í cí
čl en
má
j ednoráz ově uhr adi t 500 Kč, čl en p ři spí vaj í cí kaţ d ý rok 100 Kč a či nn ý 10 K č. Násl ed ně i ng. K rast s schůz i sl avnost ně ukon či l .
3 .2 . Č i nnost Č eskosl ovensko -l ot yšské s pol ečnost i Okruh či nnost i S pol ečnost i b yl pom ě rně ši rok ý. S naţ i l a s e dos áhnout t ěch cí l ů, kt eré si v yt kl a ve s v ých st anová ch. Od roku 1926 fungov al a
p ři
spo l ečnost i
kni hovna
s čí t árnou.
B yl a
um í st ěna
v prost orá ch l ot yšs kého konz ul át u v P anské ul i ci a st ě hoval a s e během t ři cát ých l et spol ečně se z a st upi t el st ví m . Zde m ěl y b ýt pořádán y i j az ykov é kurz y, al e pro n e vel k ý z áj em veř ej n ost i z ni ch s eš l o. 58 V roc e 1935 sl avi l a spol ečnost 10 své ex i st ence a u t ét o pří l eţ i t ost i
v ydal a
propa gační
Č es kosl ovensko -l ot yšské
a
spol ečnost i
b i l anční v Praze
broţ uru
Deset
1925-1935 .
l et
Během
t ěcht o deset i l et pr ošl a S pol ečnost úspěšn ým v ývoj em a m ohl a s e v obou z em í ch pochl ubi t čet n ým i ak c em i a st yk y n a nej v yšší ch m í s t ech j ak l ot yšs ké, t ak českosl ove nské spol ečnost i . P ersonál ní s t rukt ura ved ení S pol ečnost i při t om doz nal a z m ěn a j ej í z akl ádaj í cí j ádro b yl o v t ét o do bě j i ţ cel é obm ěněn o. V roce 1931 z em ř el j ej í dosavadní před seda, věde c ev ropského věhl asu a od roku 1929 i č est n ý do kt or ri ţ ské uni vers i t y J osef Zubat ý.
Nov ým
př edsedou
b yl
z vol en
škol sk ý
r ada
a
úřední k
m i ni st erst va škol st ví J osef Urban. V roce 1930 se st al j ednat el em m í s t o dr. Karl a P r agera Hanuš Ent ne r (1902 -1986 ), kt er ý s e st al novou „ duší “ spol eč nost i . S pol ečnost po odc hodu z P rah y op ust i l t aké Eduards Kr ast s, kt er ý se na poč át ku t ři cát ýc h l et st al konz ul em 57
ANM, fond Československo-lotyšské společnosti, Karton 8, Protokoly Společnosti 1925-1930. Zápis ustavující valné hromady z 9. června 1925. 58 Luboš Švec, Kulturní styky ČSR s pobaltskými republikami mezi dvěmi světovými válkami, Slovanský přehled 78, 1992, č. 4, s. 430-431.
38
v Leni n gradě. T yt o
z ásadní
z m ěn y v šak ni j ak neot řásl y vni t řní
s t rukt urou spol ku, ani j eho akt i vi t ou. V ýsl edk y či nno st i t ěcht o uveden ých d eset i l et b yl y v broţ uře v yčí sl en y z hruba t akt o: Při bl i ţný rozsah naší spol kové či nnost i j eví se konečně i v někol i ka čí sl e ch st at i st i ckých. Z a t ěcht o deset l et došl o na 1700 dopi sů, nečí t aj e pozvánky, a byl o od e sl áno na 1400 dopi sů, 2500 l egi t i mací a 12 000 pozvánek. K onáno byl o 11 val ný ch s chůzí , 90 výborový ch schůzí a 35 schůzek předs edni ct va. N ej vyšší počet čl enů byl v r. 1930, kdy b yl o 9 čl enů zakl ádaj í cí ch, 18 při spí vaj í cí ch a 313 či nných. N yněj ší st a v j e 10 čl enů čest ný ch a 203 ost at ní ch. 59 Na v ývoj i a fi n anč ní st ránce S pol ečno st i se urči t ě nep ří z ni vě podepsal a hospodá ř ská kri z e, kt er á v první pol ovi ně t ři c át ýc h l et t vrdě dopadl a i na Č eskosl ovensko, al e či nnost a akt i vi t y S pol ečnos t i t í m b yl y j en ut l u m en y, ni kol i z ast aven y a S pol ečnost cel kovou hos podářskou a sp ol ečenskou si t ua ci z dárně přeţ i l a. V j ubi l ej ní m roce b yl v ýbor S p ol ečnost i sest aven t akt o: P ředseda: prof . Jos ef Ur ban, mí st opředse dové: pp Dr. Ing. F rant . Durdí k a kons ul Ing. Z . Mat oušek, j ednat el : Di pl . sc. pol . Ha nuš Ent ner, pokl ad ní k JUDr . Vl ad. Pí t ra. 60 Krom ě j i ţ z m í něné bi l ancuj í cí publ i kace z roku 1935 a někol i ka propa gační ch
broţ ur
a
kni h,
nám
t aké
do
či nnost i
a
hi st ori e
S pol ečnost i nechává nahl édnou j ej í doch ovan ý archi vní fond . Fond Č eskosl ovensko -l ot yšské spol ečn ost i ul oţ en ý v Arc hi vu Národní ho m uz ea v P raz e, j e m at eri ál převáţ ně dokum ent uj í cí účet ní a fi nan ční st av S pol ečnost i , a z az na m enává j ej í v ýkonn é or gán y a z ápi s y z e schůz í . Č ást ečně j e o m at eri ál v ypoví d aj í cí o pří pravě růz n ých kul t urní ch akcí a set kání , dál e m at eri ál fot odoku m ent ační a roz sáhl á j e t aké do chovaná kor esponde nce, kt er á j e povět š i nou však j en z dvoři l ost ní ho charakt eru. 61 Fond n ám t ak al espoň v obr ys ech um oţ ňuj e popsat ch od S pol ečnost i , nec hává n ás nahl édnou t do řad y pří prav spol ečensk ých akcí , večí rků či akcí kul t urní ch. Dokum ent uj e 59
Deset let Československo-lotyšské společnosti v Praze 1925-1935, Praha 1935, s. 20. Tamtéţ, s. 20-21. 61 Fond Československo-lotyšské společnosti 1925-1941, ANM, 8 kartonů, v roce 2003 uspořádal a úvodní studií soupisu vybavil Ivan Malý. 60
39
š í ři oso b a i nst i t ucí, s ni m iţ S pol ečnost korespondoval a a t aké v ývoj počt u čl enů. S t ruč n ý př ehl ed či nnost i S pol ečnost i pak v ypad á ve s t ručnost i násl edov ně: V roc e 1925 s e S pol ečnost podí l í na návšt ěv ě l ot yšsk ého m i ni st ra z ahrani čí Zi gf rí dse A. Mei erovi cse (188 7 -1925), 62 18. l i st opadu u pří l eţ i t osti v ýročí Lot yšské r epubl i k y se konal a s l avnost ní večeře. E. Krast sovi v yšl a publ i kace L ot yšský národ a r epubl i ka L ot yšská . V roce 1926 b yl a z říz ena st udent ská sekce ve S pol ečnost i , kam vst oupi l o přes sedm desát Lot yšů st udu j í cí ch n a praţ sk ých v ysok ýc h škol ách. 63 B yl a z ř í z ena j i ţ zm í něná čí t árna a z ačal y se po řádat k urs y l ot yšského j az yk a pro ši rokou ve ř ej nost . P od pat ronací
S pol ečn ost i
K ř í ţkovský 64 úspěšné
podni kl t urné
po
českosl ovensk ý Lot yšs ku.
A
pěv e ck ý
v předve čer
sbor sv át ku
Lot yšské republ i k y se konal o, od t é dob y j i ţ t radi č ní , m at i né s váţ en ým i host y. V roce 1927 vz ni kl a pobočka S pol ečnost i v Brn ě a v ydal a publ i kaci sv ého čl en a Adol f a B öhm a O L ot yšsku . V Brně m ěl a t aké prem i éru di va del ní hra R . Bl aum ani se Rod Indranů v překl adu čl ena pr aţ ské S pol ečnost i Karl a P ra gera . V P raz e v Národní m di vadl e v ys t upoval l ot yšsk ý pěvec A. Kakt i nš, a na opl át ku z a l ot yšské t urné s boru K ří ţkovský p odni kl t urné po Č e chách ri ţ sk ý pěv ec k ý R ei t erův s bor (R ei t era kori s) . Š est česk ých novi nářů podni kl o repor t áţ ní cestu po Lot yšsku. V roc e 1928, v j ubi l ej ní m roce t rvání obou republ i k, při cest oval i do P rah y čel ní l ot yššt í re dakt oři a spi sovat el é, při b yl a t aké del e gac e sest er ské spol ečnost i Lot yš sko - českosl ovens ké z R i gy. S pol ečnost v yd al a H. Ent ne rovi Sl o vní ček čes ko -l ot yšs ký a čl en brněnské pobočk y P avel Fi nk v ydal r eport áţ ní kni hu svýc h doj m ů z Lot yšsk a Osvoboz ená země . 18. l i st op adu b yl o v yd áno z vl ášt ní čí s l o Č es kého sl ova s l o t yšskou t ém at i kou a st át ní svát ek b yl násl edně os l aven konce rt em p ěve ck ého sboru K ří ţkovský. 62
Zigfríds A. Meierovics (1887-1925), byl v letech 1921-1923 lotyšským premiérem a v letech 19181925 vůbec prvním ministrem zahraničních věcí a tvůrcem lotyšské zahraniční politiky. V roce 1925, krátce po své návštěvě Prahy tragicky zahynul, stačil však ještě v lotyšském tisku vyzdvihnout úroveň českého kulturního i hospodářského ţivota. 63 Jedním z iniciátorů vzniku studentské sekce byl student Pinchuss Teitelbaums nar. v Ludze roku 1902. P. Teitelbaums měl na starosti také přípravu jazykových kursů lotyštiny. V letech 1922-28 vystudoval medicínu na UK a roku 1930 byl promován. Od roku 1922 ţil v Praze. V roce 1932 ţádal o udělení československého občanství. 64 Jedná se o slavný muţský pěvecký sbor Kříţkovský.
40
V roce 1929 b yl a v P raz e uspořádána ř ada hudební ch či naukov ýc h večí rků, své druhé t urné po Lot yšsku uskut ečni l sbor Kří ţ kovsk ý a k l áz eňském u pob yt u v Lot yšsku v yj el i čl enové Č esko sl ovensko l ot yšsk é
spol ečnost i .
V překl adu
H.
Ent ne ra
v yšl y
Poh ádky
od
l ot yšsk ého spi sovat el e K. S kal beho. V roce 1930 při j el na poz vání S pol ečnost i na před náškové t urné p o č esk ýc h uni versi t á ch profesor ri ţ s ké uni versi t y J āni s Endz el i ns. U příl eţ i t ost i 75. naroz eni n J osefa Zubat ého se kon al o sl avnost ní shr om áţ dění v prost orách l ot yšsk ého gen erál ní ho konsul á t u. E. Krast s v ydal publ i kaci L ot yšsko a H. Ent ner propa gační b roţ uru L ot yšská ri vi era . V roce 1931 se pod pat ronací s pol ečnost i prom í t á v ki ně Val dek l ot yšsk ý fi l m L ačpl esi s 65, v české verz i
naz van ý
Hr di n a
národa .
V di vadl e
Akropol i s
je
uvedena
prem i éra h r y l ot yš ského aut ora And r ej e Up ī t se Výcho v a sl ečny Baumani sové. P ořá dá se př ednáška čl ena S pol ečnost i F. Mat ouška Doj my
z L ot yšska .
s pol ečnost i
se
Na
ustavi l o
z ákl ad ě
akt i vi t
vol né
sdruţení
Č eskosl ovensko -l ot yšské kul t urní ch
spol ečnost í ,
pěs t uj í cí ch st yk y s P obal t í m . Lot yšská básní řka a bohem i st ka Mart a Gri m m a reci t oval a své překl ad y č esk ých básní ků na spol ečenském večí rku spol ku práv ní ků Všehrd . Z Č es kosl ovenska do Lot yš ska j el a v ýpr ava
st uduj í cí c h
ze
S vob odné
škol y pol i t i ck ých
n auk.
Č l en
brněnské pob očk y P avel Fi nk v ydal kni hu Z a severní m sl uncem , popi suj í cí j eho ces t y P obal t í m . V ro ce 1932 předn esl H. Ent ner přednášku na t ém a L i t erární st yky česko -bal t ské . 18. l i st opad b yl os l aven vel k ým ko ncert em sboru K ří ţ kovský . R oku 1933 se kon al a v P raţ ské m ěst ské kni hovně Výst ava bal t i cké kni hy, kt er á se set kal a s vel k ým ohl asem v kul t urní veřej nos t i i na st r ánkách t i sku. U pří l eţ i t ost i
v ýst av y
v yšel
kat al o g,
kt er ý
z áj em ce
sez nam uj e
s děj i nam i pí sem ni ct ví všech t ří b al t sk ých republ i k. R ok 19 34 b yl ve z nam ení t uri st i ck ýc h akt i vi t . P odni knut a b yl a ř ada m enší c h z áj ez dů oběm a sm ěr y, m i ni st erst vo ţ el ez ni c v yd al o ve spol uprác i s čl en y s pol ku l ot yšsk y ps an ý i l ust rovan ý l e t ák o Č eskosl oven sku a do j az ykové pom ůck y ţ el ez ni ční c h z am ěstnanců C i zi nec na Č SD , b yl a
65
Láčplesis je národní lotyšský mýtický hrdina.
41
m ez i 16 svět ov ých j az yků z ař az ena i l ot yšt i na. V roce 1935 s e v t ěcht o akt i vi t ách pokračoval o a P r ah a t aké uví t al a z vl áš t ní z áj ez d l ot yšsk ýc h
novi nář ů.
V
l et ech
docház í
1936 -1938
k cel é
řadě
podobn ých akt i vi t a ak cí . P okr a čuj e se ve spol ečensk ýc h akcí ch, hudební ch ve čer ech a osvět ov ých před náškách, n ěkt eří čl e nové j ešt ě s t i hnou
navšt í vi t
Lot yšsko,
avšak
dopad
pol i t i cké
si t uace
jiţ
neum oţ ňuj e pol e vzáj em n ýc h st yků roz ší ři t . V Lot yšsku v t ěcht o l et ech v ydáv á Mart a Gri m m a 66 (1901 -1983) ant ol ogi e
sv ých
p řekl adů
česk ých
a ut orů
a
p řekl ád á
J i ráskov y
Ps ohl avce . V roc e 1934 docház í v Lot yšsku k v yhl ášení v ýj i m ečného s t avu a n ásl eduj e aut ori t ářská vl áda Karl i se Ul m ani se. Č ást česk é veřej nost i t ot o sl eduj e s nel i bost í , avšak j i ţ brz y se j ej í poz ornos t věnuj e spí še vl ast ní m dom ácí m pol i t i ckým probl ém ům .
3 .3 . Č l enská z ákl adna S pol ečnost i P očet čl enů Č eskos l ovensko -l ot yšské s pol ečnost i se poh yb oval po cel ou dobu j ej í ho t rvání kol em dv ou aţ t ří set . Nej v ět ší počet čl enů m ěl a S pol ečn ost v roce 1930, kd y byl o 9 čl enů za kl ádaj í cí ch, 18 při spí vaj í cí ch a 313 či nných. 67 Na po čát ku ex i st ence S po l ečnos ti s e počet j ej í ch čl e nů r ychl e roz růst al a a gi l ní m u j ádru spol ku s e daři l o z í skávat st ále vět ší počet čl enů. Ji ţ v roce 1926 Spol ečnos t evi duj e 26 8 čl enů, 5 z akl ádaj í cí ch, 9 při spí vaj í cí ch a 252 či nn ýc h. 68 V roce 1927 čl enů část e čně ub yl o, z řej m ě č ást poč át eč ní ch čl enů S pol ečnost i na své čl enst ví abdi koval a. R egi st rováno b yl o 251 čl enů z t oho 5 z akl ádaj í cí ch, 11 při spí vaj í cí c h a 235 či nn ých. 69 Vz áj em n ý národnost ní pom ěr b yl v yčí sl en na 183 Č echosl ováků a 68 Lot yšů, a t o j ak ţ i j í cí ch a působí cí ch v P raz e, t ak v Lot yšsku v. Tent o t rend s e 66
Marta Grima (1901-1983), významná lotyšská filoloţka, básnířka a bohemistka. Převedla do lotyšského prostředí řadu českých autorů, např. O. Březinu. V letech 1929-1931 studovala v Praze, kde navštěvovala přednášky F. X. Šaldy. V. Tilleho, O. Fischera a J. Zubatého. 67 Deset let Československo-lotyšské společnosti, s. 20. 68 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Starý archiv společnosti. Přehled činnosti Československo-lotyšské společnosti v Praze za rok 1925-1926. 69 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Starý archiv společnosti. Přehled činnosti Československo-lotyšské společnosti v Praze za rok 1926-1927.
42
udrţ el i násl eduj í cí rok, kd y po čet čl en ů opět nepat rn ě kl e sl , a t o na 235 čl enů, z čehoţ b yl o 8 z akl ádaj í cí ch, 9 při spí vaj í cí ch a z b yt ek či nn ýc h. 70 Uţ na počát ku roku 1929 vš ak j i ţ m ěl a S pol ečnost 295 čl enů. A t o 268 činn ých, 19 při spí vaj í cí ch a 8 z akl ádaj ící ch čl enů. V roce 1929 p ak d va čl enové z em ř el i , t ři v yst oupi l i a 53 nov ých, z t oho 43 či nn ýc h a 10 p ři spí vaj í cí c h d o S pol ečnost i vst oupi l o. 71 Nej v yšší ho po čt u č l enů S pol ečnost dosáhl a v roc e 1930 a pak s e čl enská z ákl adna j i ţ j en z m enšoval a. V j ubi l ej ní m roce 1 935 t voři l o S pol ečnost j i ţ j en 1 0 čest n ých čl enů a 203 všech ost at ní ch. 72 Konc em roku 1936 t o j i ţ b yl o cel kem j e n 188 čl enů. 73 Dal ší z aj í m avou ot áz kou vedl e počt u čl enů, j e pro fesní sl o ţ ení a s oci ál ní původ čl ens ké z ákl adn y, na j ej í m ţ z ákl adě m ůţ em e us uz ovat na důvod y, kt eré j e ke vst upu d o S pol ečnost i vedl y. P rvní
z aj í m avou
skupi nou
čl enů,
kt erá
se
ve
S pol eč nos t i
v ys k yt oval a hl avn ě v první ch l et ech t rvání S pol ečnost i , b yl a č eská důs t oj ni cká obec. Č l en y Č eskosl oven sko -l ot yšské spol e č nost i b yl i napří kl ad gene rál ov é J an S yrov ý, S t ani sl av Č eček, Fr ant i še k Kol aří k, M i kul áš Č í l a, R udol f Medek, Fr ant i šek Hrabčí k, R udol f R aše, 74 a řada dal ší ch,
přev áţ ně
v yšší ch
důst oj ní ků. 75 Důvod y
vst upu
česk ých
v ys ok ých voj ensk ýc h důst oj ní ků m ohl i b ýt růz né. Mohl o se j ednat j eš t ě o st yk y v do bě voj enské spol upráce n a S i bi ři v době ruské občanské v ál k y, an ebo m ohl o j í t o pot řebu udrţ ování v z áj em n ých s t yků s ohl ed em na m oţ nou soudobou voj enskou spol uprá ci , nebo o obchod y s voj enskou v ýz b roj í . 76 Dal ší skupi nou čl e nů b yl i vědci , obv yk l e j az ykověd ci . Vedl e J os efa Zubat ého t o b yl Ol dři ch Huj er, Václ av Č i hař a někol i k l ot yšsk ýc h věd ců. K t ét o skupi ně j ešt ě pat ří st udent i a u č i t el é, kt eří s e čl en y z řej m ě st áv al i j en z důvodu osobní ho z áj m u. Vel kou skupi nu 70
Tamtéţ, Přehled činnosti Československo-lotyšské společnosti v Praze za rok 1927-1928. ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Starý archiv společnosti. Přehled činnosti Československo-lotyšské společnosti v Praze za rok 1928-1929. 72 Deset let Československo-lotyšské spol., s. 20. 73 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Kniha zápisů ze schůzí 19341939. 74 Rudolf Raše, generál ve výsluţbě, předseda Legiobanky. 75 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Seznam členů. 76 Viz Luboš Švec, Československo a pobaltské státy 1918-1939, Praha 2001. 71
43
t voři l i
úřední ci
a
z am ěst nanci
rů z n ých
m i ni st erst ev ,
hl avně
m i ni st erst va dopravy a z ahrani ční ch v ěcí . Vedl e t oho t o b yl i t aké úřední ci
m a gi st rát u
h l avní ho m ěst a P rah y, z am ěst nanci
růz n ých
bankovní ch a poj i šť ovací ch dom ů, pr áv ní ch kancel áří apod . P rofesně z ai nt eresovanou sk upi nou j sou pak ţ urnal i st é a z řej m ě i m aj i t el é růz n ých t ová rní ch d om ů, kt eří se t aké m ez i čl en y n acház el i . Zaj í m avou skupi no u j so u pak t akz va ní při spí vaj í cí čl en ové. Ti t o čl enové S pol ečnost i obv ykl e n ev yví j el i ţ ádnou č i nnost ve prospěch S pol ečnost i , al e podporoval i j i fi nančně a hl avně m edi ál ně. J ednal o se hl avně o v ysoc e post aven é z nám é osobnost i , kt eré j i ţ s v ým s am ot n ým čl enst ví m propa goval y S pol e čnost . Nej z nám ěj ší m při s pí vaj í cí m
čl enem
Č eskosl ovensko -l ot yšské
spol ečn ost i
b yl
dl ouhol et ý praţ sk ý pri m át or Dr. Ka r el Bax a, kt er ý se ke svém u čl enst ví vţ d y ocho t ně hl ási l , coţ l z e dokum ent ovat j eho bohat ou korespondencí . 77 Ve s vém dopi se n ově z ří z ené S pol ečnost i pí še: „ Váţení pánové! K váţenému pří pi su z e dne 6. t . m. č. j . 61 dovol uj i si sděl i t i , ţe j est mi ct í i pot ěšení m pozvání Vašem u vyhovět i a s t át i se čl enem Č eskosl ovensko -l o t yšské spol ečnost i . Při poj uj ě př i hl ášku, ţádám zdvoři l e, a by mě bl i ţší podrobnost i byly l askavě s děl eny. S proj ev em úct y Dr. Baxa, pri m át or hl . měst a Prahy. 78 M ez i čl en y S pol ečn ost i b yl a cel á řada v ýz n am n ých osobnost í , vedl e někol i ka l ékařů se z de obj evuj í i růz ní um ěl ci . Napří kl ad hudební s kl adat el Anat ol P rovaz ní k (1887 -195 0) , koncert ní pěvk yn ě Ev a M at oušková, spi sovat el Ka rel S ch ei npfl ug, m al í ř A. J . Al ex , al e t aké z nám ý suši ck ý kni hkupec a t uri st a J oţ a P ospí chal .
77
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Československo-lotyšská společnost. Korespondence-osobní, Dr. Karel Baxa, 1925-1938 36 ks. 78 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis Dr. Karla Baxy z 12. října 1925.
44
3 .4 . Úst řední čl enov é S pol ečnost i (E. Krast s – F. Š m í d – J . Zubat ý – H. En t ner) Ač S pol ečno st di sponoval a v průběhu své ex i st ence něko l i ka s t y čl en y, na sam ot né či nnost i S pol ečnost i se podí l el o větší či m enš í akt i vi t ou j en někol i k m ál o desí t ek osob. U někol i ka nej v ýz n am něj ší ch b y st ál o z a t o s e z ast avi t a věnova t se j ej i ch či nnost i a ţ i vot u p o d robněj i . Mez i
i ni ci át or y sa m ot ného vz ni ku pat ři l
t ehdej ší
l ot yšsk ý
konz ul v P raz e Eduards Krast s (1879 -1 941). In g. Eduards Krast s s e nes t al di pl om at em v Č eskosl ovensku náhodou. Neboť j i ţ před prvn í s vět ovou vál kou p ob ýval ve Ví dni a st ýkal s e hoj ně s česk ým el em ent em . Za m an ţ el ku si z í skal Č ešku a ovl ádal č esk ý j az yk na s l ušné úrovni . Znal ost českého j az yk a a m oţ ná i t ouha j eho ţ en y po dom ově m u v yn esl a od roku 1920 m íst o konz ul a a od roku 1927 gen erál ní ho konz ul a Lot yšsk é republ i k y v Č eskosl ovensku se sí dl em v P raz e.
J eho
osobní
angaţ ovanost
m ěl a
za
násl ed ek
roz voj
ekonom i cké a kul t urní v ým ěn y m ez i oběm a z em ěm i . V roce 1925 i ni ci oval
vz ni k
Českosl ovensko -l ot yš ské
spol ečnost i ,
k de
z prvu
z as t ával i post m í st opředsed y. P o d e set i l et ech v roc e 1930 b yl z P rah y odvol án a j eho dal ší m působišt ěm se od roku 1930 st al o m í s t o konz ul a v Le ni ngrad ě. P o pol i t i ckém převrat u v Lot yš sku roku 1934 j eho di pl om at i cká k ari ér a z p ol i t i ck ých důvodů končí . P o obs az ení Lot yšska sovět skou arm ádou j e j eho ţ i vot bez prost ředně ohroţ en a v n ásl ed uj í cí m roce, v roc e kom uni st i ck ýc h či st ek, j e z l i kvi dován i f yz i ck y! V době
svého
di pl om at i cké
věnuj e
p raţ ského
působení
i
propagační
či nnost i
se
vedl e
či nn os t i
a
vedl e
někol i ka
čas opi seck ýc h čl án ků publ i kuj e i dvě kni h y. P rvní j eho propa gační broţ urou j e spi sek L ot yšský národ a republ i ka l ot yšská . 79 Tat o publ i kace b yl a v yd ána z důvodů r yz e propa gační ch a m ěl a čt ená ře s ez nám i t s nově vzni kl ou republ i kou, j ej í hi st ori í i současnost í . Na
79
E. Krasts, Lotyšský národ a republika lotyšská, Praha 1925.
45
první ch někol i ka st r ánkách úvodu i nfo r m uj e čt ená ře o t om , ţ e b ýval é kuronské vévodst ví m ěl o i někol i k z ám ořsk ýc h osad, Toba go v Indi i a os t rov sv. André v Afri ce. N ásl eduj e kapi t ol a z děj i n l ot yšsk ého národa,
na
kt erou
navaz uj e
p řehl ed
kul t urní ho
ţ i vot a,
přehl ed
pol i t i ckého ţ i vot a a nakon ec popi s ho spodářst ví . Na 48 s t ran t ex t u pak nav az uj e j ešt ě 16 st ran r ekl am l ot yš sk ých fi rem a po dni ků. P o t ét o broţ uře n ásl e doval a o p ět l et poz děj i j eho j i ţ výp r avněj š í publ i kace L ot yšsko , v ydané v edi ci Z ákl ady nakl adat el st v í Vesm í r, kt erou
ří di l
P et r
Zenkl ,
t aké
čl en
Č eskosl ovensk o-l ot yšské
s pol ečnost i . 80 J ednal o se v podst at ě o kv al i t ní enc ykl opedi i Lot yšska určenou č eském u čt enáři . Ve st ost r á nkovém t ex t u b yl y kapi t ol y: Zem ěpi sn ý přehl ed, ob yv at el é, hi st ori c k ý p řehl ed, o r gani z ace st át u , národní obr ana, ús t ava, z ahrani ční po l i t i ka, z em ěděl st ví , prům ys l , vni t řní a z ahrani č ní obchod Lot yšsk a, fi nanční p řehl e d, soci ál ní pom ěr y. Dál e z ař a z en přehl ed o l ot yšské kul t uře: Vz děl ání l i du, l i t erat ura, l áz eňská
v ýt v arn é a
l éčebn á
um ění , m í st a
sochařst ví , a
dosl ov.
hudba, V t ex t u
sport . b yl o
Lot yšsk á
c el kem
11
černobí l ých fot o gr af i í a na z ávěr m apka Lot yšska. Dal ší m
v ýz n am n ým ,
nebo
spí še
poz oruhodn ým
čl e nem
S pol ečnost i b yl d ě kan a rad a arci bi s kupské konz i st oře Ferdi nan d Š m í d. V archi vu S pol ečnost i se z ach oval o cel kem 26 Š m í dov ých dopi sů z l et 19 25 -1936, kt eré F. Š m í d odesí l al obv ykl e z Di vi šova u Benešov a. V č et nost i korespondenc e se z ařaz uj e na druhé m í st o, hned z a pri m át ora Bax u. Na roz dí l od dopi sů Bax ov ýc h, kt er é j so u ve vel ké m í ře
j en
z dvoři l ost ní
či
vel i ce
stručné,
j sou
dopi sy
děkan a
Ferdi n an da Š m í da s v ým sl ohem i sl ovní z ásobou vel i ce koš at é a pl né ni t erní ch proţ i t ků a osobní ch z povědí . S v ým osud em F. Š m í d část ečně při po m í ná Al oi se Koude l ku, kt er ý se t ak é st al čl enem Č eskosl ove nsko -l ot yšské spol e čnost i a t o j ej í
brněnské
pob očk y.
Lot yšsku
t a ké
věnov al
někol i k
sv ýc h
čas opi seck ýc h st udi í , al e j eho vřel ý vz t ah k l ot yšské m u národu dokl ádá hl avně j eh o korespondenc e. O j eho osobní m ţ ivot ě t oho
80
E. Krasts, Lotyšsko, Praha 1930.
46
m noho neví m e, ve svém dopi se z 25. l edna 1934 pí še, ţ e m u j e j i ţ 69 l et . A j eho ko respo ndence s e S pol ečn o st í j e ukončena v r oce 1936 Š m í d se narodi l v roce 18 65 a v ysvě cen na kněz e b yl j i ţ v roce 1890. Od roku 1901 b yl fará řem v C hot ýš an ech a od roku 190 9 děkanem v Di vi šově. Zem ř el 21. břez na 1948. 81 J eho pohnut k y ke vst upu do S pol ečnost i , však neb yl y ni kt er a k ná hodné, a váz al y h o k ni m i os obní pohnut k y. O j eho vl ast ní m vz t ahu ke S pol ečnost i a Lot yšsku pak krásně v ypoví dá j eho koresponde nce se S pol ečnost í , ve kt eré m ez i řádk y v yst upuj e j eho v ysoká eru di ce a z nal ost reál i í , děj i n a kul t ur y Lot yšů i j ej i ch j az y ka a t ak é l o t yšské souč asnost i . V j ednom z e s v ých první ch do pi sů pí še: „ S poci t em vřel ost i a uct i vého roz echv ě ní vzpomí nám bl í zk ých os l av 10. l et ého t rv ání svobody a osam ost at nění l ot yšské r epubl i ky, t aké v Č es kosl oven ské republ i c e. Vţd yť všude čt u, kt er ak L ot yš i děkuj í Č echosl ovák ům za pomoc, kt er ou j i m vydat ně při spěl i naš e l egi e na Si bi ři , Samarou počí naj e aţ do Vl adi vost oku. Z e spoj ení l ot yšských pl uků s n aši mi nej prosl aveně j ší mi hrdi ny si bi řské anabas e s oudí m na vl ast ene ct ví , či st ou l ásku n adšenou, nez i št nou obět avou nár odovců L ot yšský ch k j ej i ch odvěk ým i deál ům předků a tuţbám po dos aţení
vl ast ní
s t át ní
samost at nost i
a
soudí m
na
n ezměrnos t
nes pravedl nost i , j aká byl a L ot yšům úděl em snad ví c neţ 1000 l et …T ak děj i nná spravedl nost obdi vuhodně krásně t u v L ot yšsku z vl ášt ě zví t ězi l a. Pomocí vel mocí a Č ec hů i Sl ováků! N ebýt ví t ězí cí ho, neohroţeného, úţas vzbuzuj í cí ho el ánu si bi řských l egi onářů, nebyl o ani ví t ězné di pl omaci e j ak v Č eskosl ov ensku t ak v L ot yšsku! N ebyl i j s me… A j sme! Jsme svobodnými nár ody, máme svou ří ši kaţdý a ţ i j eme sv ým g éni e m a 10 l et dokaz uj eme, ţe zk vét ám e. Ať ţi j e čes kosl ov ensko -l ot y šské brat rst vo! “ 82 Tent o dopi s st árnou cí ho di vi šovského děkana n ám ukaz uj e j eho s véb yt n ý sv ět , kde nech ybí m í st o pro p at os, al e i opravdov é nadš ení z m ění cí se spol ečnost i a roz voj e národní ch kul t ur. On skut ečně vi děl 81
František Šmíd studoval mluvnice řady, zvláště pak litevštinu, estonštinu a lotyštinu, z které překládal nejvíce. Publikoval řadu textů o bohosloví. 82 ANM,fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis Ferdinanda Šmída ze dne 17. listopadu 1928.
47
v osvoboz ení m al ýc h národů Č echů a S l ováků a j ešt ě m enší ch Lot yš ů hi s t ori ckou spraved l nost a v t ét o z m ěn ě i budování l epší s pol ečnos t i v Evropě. A v „ odv ěkém “ boj i Č echů s Něm ci a Lot yšů s Něm ci a R us y sam ot n ý p ri n ci p národní ch děj i n a z ároveň prvek, kt er ý n aš e národ y spoj oval . „ N ás váţe poj ít ko, ideové, osudové, l i ds ké, přát el ské“ . P í še v j ednom z e sv ých dal ší ch d opi sů . „ Vzdál enost – dnes – ve vol né m prost or u ovz duší – v rozma chu svobody du ch ů – ve sbl í ţení m duševní m, kul t urní m a spol ečných cí l ů – nepadá na váhu, al e účel , snahy, pr ospěch a uţi t ek. Ţ e j sme menší mi st át y, mal ými národy – nevadí . Js me pl at nými či ni t e l i na šachovni ci svě t a,…“ 83 Š m í dův
opt i mi sm us
a
důvěr a
v dem okraci i ,
m oţ ná
t r ochu
nekor esponduj e s j e ho kat ol i ct ví m , al e pro něj b yl a křesť an ská ví ra a nas t al é pol i t i cké a spol ečensk é z m ěn y dokl adem boţ í vl ád y nad s vět em . Opt i m i sm us t ed y b yl v podst a t ě radost í a uspokoj ení m nad t í m , ţ e se t ot o boţ í (dobré) dí l o na z em i daří . S ám svůj ţ i vot z asvět i l duchovní či nnost i a do t é pat ři l o i st udi um m noh ých kul t ur a j az yků. J eho ši rok ý roz hl ed po cel é pal et ě evropsk ých st át ů b yl t ém ěř dokonal ý, st ej ně j a ko dokonal á b yl a j e ho t ouha se st ál e vz děl ávat a poz návat nové. Uţ j eho z nal ost i j az yk ové b yl y ohr om uj í c í a t ak ho l z e při rovnat i k A. Koudel kovi - O. S . Vet t i m u. J eho z áj em i S pol ečnost b yl vel i k ý a i přes v ysok ý věk se snaţ i l st ál e pracovat a propa govat Lot yšsko v Č echách. To osvět l uj e i j eho násl eduj í cí dopi s, st ej ně t ak j ako j eho osobní va z bu na L ot yšsko a Eduards e Krast se: „ V úct ě podepsaný čl en Č sl -l ot . Spol ečnost i nedost ává j i ţ del š í dobu zpráv ani časopi sů od váţené Sp ol ečnost i , t ak ţe ch ová obavy, z da
Č sl -l ot .
Společnost
se
snad
nerozešl a
násl edke m
úmr t í
nenahradi t el ného s l ovut ného předsed y p . prof . Dra. Z ubat ého a nás l edkem př el oţen í do L eni ngradu p. mí st opředsedy Ing . Eduarda K r ast se t . č. gen. konzul a L ot yšského v L eni ngradě? Jso u t o zt rát y nenahradi t el né,
ne dal y
se
zadrţ et i ,
al e
t ako vé
st í haj í
kaţdou
83
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis Ferdinanda Šmída z 21. února 1930.
48
s pol ečnost a – ner ozpadávaj í se. Dob rý géni us vynal ézá náhradu, z vl ášt ě j e -l i korpor ace el i t ní a dost i p očet ná, j ak sl i bně s e ut vářel a naš e mi l á, agi l ní , Č sl -l ot . Spol ečnost v Praze. Dovol uj i si uct i vý dot az, co j est s námi ? C o brání našemu rozvoj i ? co či ni t i k j eho povznesení ? Pl a kat i smí me, a l e mal om y sl ni t i ni kol i ! Sám j sem se j ako čl en zapraco val d o l ot yšské řeči , s t uduj i f i nšt i nu a při kročuj i k es t onšt i ně, l i t evšt i ně a šv édské řeči . Z nám pl ně ně mči n u, není mi ci z í pol št i na, rušt i na, maď aršt i na, umím i t al sky, část ečně f rancouzsky a z e st udi í ovl ádám l at i nu, řečt i nu a učí val se i angl i čt i ně a všem s l ovanským a semi t ským řeč em. Sepsal j sem kní ţku „ Jazykozpyt a bohověda“ j ej í ţ výt i sk dovol i l j sem si t éţ Č sl -l ot . Spol ečnost i svého čas u
předl oţi t i .
Uţí vám
vol ných
mál o
chvi l
k f i l ol ogi ckému
s ebevzdě l ání . Sděl u j i se o t o s Vámi jakoţ i t o, ţe jsme s p. gen. konsul em v L eni ngr adě švagři , j eho cho ť Č eška j e dc era mé sest ry .“ 84 Ve sv ýc h dopi sech se F. Š m í d čast o svěřuj e se sv ým i osobní m i a
pracovní m i
probl ém y,
st ej ně
t ak
hovoří
o
sv ých
osobní ch
kont akt ech v Lot yš sku a o svém dí l e z ab ýv aj í cí se Lot yšskem . In form uj e, ţ e krom ě někol i ka publ i ci s t i ck ých čl ánků t ak é překl ádá z l ot yšt i n y, n ej čast ěj i pod j m énem Václ av Bar chánek p ro časopi s Č es kosl ovensk ý l es . A v ysvět l uj e dál sv ůj vz t ah ke K rast ov ým : „ Paní Val čí (Krast ová ) roz ená Mel i charová j e dcera mé s est ry z Č ásl avi „ 85 Ferdi nan d
Šmíd
pat ři l
bez esporu
m ez i
nej vz děl aněj ší
a
nej i nform ovaněj ší č l en y S pol ečnost i . J eho vaz ba na E. K rast se j en um ocňoval a j eho v e l kou vášeň k n árod ům severov ýchodní Evrop y a um oţ ňoval a
mu
t aké
hl ubší
proni knut í
do
t ehdej ší
l ot yšské
kaţ dodennost i . Š m íd se snaţ i l čí st vedl e l ot yšsk é bel et ri e t ak é l ot yšsk ý d enní t i sk a dal ší růz ná peri od i ka. Do neust ál ého st udi a ho hnal a l áska k věděn í a přesvědčení , ţ e vz děl ání m se čl ověk kul t i vuj e a s t áv á se t ak i l epší m čl ověkem . Násl eduj í cí dopi s nám osvět l uj e opět něco z e ţ i vota F. Š m í da a chodu S pol ečnost i , z ej m éna pak
84
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis Ferdinanda Šmída z 21. dubna 1931. 85 Tamtéţ, dopis Ferdinanda Šmída z 15. listopadu 1932.
49
hl avně j ednu t ragi ckou kapi t ol u z ţ ivot a j eho švagr a, b ýval ého l ot yšsk ého konz ul a: „ Ji ţ přes rok nemám zpráv z L ot yšska. Prosi l bych o l askavou zási l ku novi n z Ri gy, ve kt e rých j e zmí nka o p. Ing. Ed. K rast sovi , býv. Gen. v Praze,
konsul u
pot é
v L eni ngradě
a
t .č.
Ri ga
Meţa
parká
St oghol mas i el a 33. N eví m čí m j est ? Z da ve vl ádní ch sl uţbách? Č i ř edi t el em banky? S ám j i ţ dl ouho mi ni čeho ne napsal . D ne 5. XII. 1933
mu
zemřel a
choť
Val i nka
K rast ová,
rozená
Mel i charová
z Č ásl avi , má net eř, dcera mé sest ry B arbory rozené Šmí d ové vdov y v Č ásl avi Pal ackéh o 16. Okl i kami přátel zví dám, ţe l éči l i j i v Praz e Vi nohr. nemocni ci radi em, ţe j i propust i l i do Ri gy a t am skonal a. V neděl i 10. X II. 1 933 měl a sl avn ý po hřeb v Ri ze. Jí pan presi dent věnoval prý na rakev va vří nový v ěne c – t edy p. Ing. E. K ras t s per sona grat a? Mohl i byst e mi prosí m zapůj či t i čí sl a novi n z Ri gy (l ot yšsk ých i něm ec kých ) pí ší cí ch o K r ast ových? S přání m šťast ného nového roku a s výr azem dí ků znamená m Vám a L ot yšům o ddaný Ferd. Šmí d kons. rada, dě kan.“ 86 Do propl et ence vz áj em n ýc h vz t ahů a osudů Krast sov ýc h a Ferdi nan da
Š m í da,
osob
spoj en ých
s Č eskosl ovensko -l ot yšskou
s pol ečnost í , pat ří k dokresl ení t aké da l ší v ýz n am ná post a va a j ej í z akl ádaj í cí čl en J osef Zubat ý. B yl o osobní snaho u E. Krast se , ab y se první m př edse dou S pol ečnost i st al t ent o v ýz nam n ý a uz n ávan ý fi l ol og, kt e r ý b y dodal s pol ku punc věrohodnost i a fundovanost i . Zubat ý s e uj al své funkce předsed y, ř ekněm e z počát ku z am ýšl e né vz hl edem k j eho věku a z am ěst nanost i spí še předsed y čest ného , s chut í a odhodl ání m . Na ţ ádost l ot yšského k onz ul a odpoví dá t akt o: „ Př í pi sem ze dne 5 . června č. 10803 mne ráčí t e ţádat i o svol ení , abych
b yl
j m en ován
č est ným
předsedou
nov ě
zal oţené
Č es kosl ovensko -l ot yšské spol ečnost i , j eţ má za úkol ší ření a podpor u kul t urní ch st yků me zi oběma republ i kami . N emusí m Vás, pane konsul e uj i š ťovat i , ţe bych tot o j menování pokl ádal za vzácné vyznamenání a 86
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis Ferdinanda Šmída z 29. prosince 1933.
50
ţ e bych hodno st , j í ţ by se mi t í m dost al o, při j al s radost í i s hrdost í . Bohuţel musí m prosi t i za promi nut í , ţe se nebudu moci zúčast ni t i dnešní val né hroma dy t ét o spol ečnost i : musí m se zůčast ni t i več eře na počest p. vel v ysl anc e republ i ky Pol ské p ořádané p. pri mát orem Drem. Baxou spol u s j i nými osobami , j i mţ byl uděl en řád Pol oni a rest i t at a, kt erá nary chl o byl a ust anovena na dn e šní več er. Prosí m a byst e t ut o oml uvu l askavě sdě l i l pp. účast ní kům val né hromady spol u s přání m nej l epší ho zdaru Spol ečnost i i oběma národům v ní sdruţeným i s uj i št ění m, ţe podle svých s kromných si l vţdy s radost í budu hot ov konat i vše, čeho bude t řeba na prospěch Spol ečnost i a j ej í ch úkol ů.“ 87 Bal t i st i cké dí l o a uni versi t ní kari éru J . Zubat ého j sem j iţ popsal v kapi t ol e o počát cí ch bal t i st i ky na praţ ské uni ve rsi t ě. 88 Po roce 1918 st ál Zu bat ý u vz ni ku l ekt orát u l ot yšt i n y na Uni versi t ě Karl ově. 89 A v roce 1925 se st al předse dou Č eskosl ovensko -l ot yšské s pol ečnost i . Také dí k y j eho ši rok ým kont akt ům j ak v české, t a k v l ot yšské kul t urní veřej nost i si S po l ečnost brz y z í skal a dost at ečn ý okruh
čl enů
a
po dporovat el ů.
Zubat ý
st ál
za
pří chod em
řad y
l ot yšsk ýc h st udent ů na p raţ skou fi l osofi ckou f akul t u a t aké z a někol i ka st udi j ní m i cest am i opa čn ým s m ěrem . S pol ečnost t ak m ohl a naváz at st yk y s kul t urní m i , al e t aké p ol i t i ck ým i špi čk am i Lot yšské republ i k y. V ýbor S pol ečnost i se pak j e št ě koncem roku 19 25 roz hodl oceni t v dopi se j eho z ásl uh y o j ej í roz voj : „ Váţený
pane
pr esi dent e: 90
výbor
č eskosl ovensk o -l ot yš ské
s pol ečnost i v Praze se na své schůzi konané dne 2. l i st opa du t . r . us nesl j ednomysl ně poděkovat i Vám za dosavadní zásl uhy, kt eré j st e r áči l
prokázat i
spol ečnost i
při
vše c h
okol nost ech
v n avazování
kul t urní ch st yků s L ot yšskou republ i kou. Výbor j est si pl ně vědom t oho, ţe j edi ně za V aší vydat né po moci a rady b yl o moţno d osáhnout i t ak značných v ýsl ed ků poměrně v krát k é době t rvání česko sl ovensko 87
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 4, Různý typ korespondence v původních celcích, sloţka Prof. J. Zubatý, dopis J. Zubatého z 9. června 1925. 88 Viz s. 8-11. 89 Který však také pro nedostatečný zájem studentů zanikl. 90 J. Zubatý byl od roku 1923 presidentem České akademie věd a umění.
51
l ot yšské spol ečnost i , kt erá t ol i k váţí si Vaší vzácné podpory. N el z e dos t at ečně sl ovy o ceni t i t o, čeho prospěšného a důl eţi t ého pr o s pol ečnost j st e uči ni l . Ví me t ol i k, ţe by mnoho st rádal a, kdybyst e nebyl v j ej í m č el e. P rosí me Vás, ab yst e i nadál e l aska vě ří di l či nnos t , kt erá si t ol i k pro pří št ě sl i buj e. Č eskosl ovensko -l ot yšská spol ečnos t ul oţi l a si značné úkol y a douf á, ţe bude j í zachována Va še l askavá př í zeň.“ 91 Kul t i vovan ého a vz děl aného 92 fi l ol oga s i nepovaţ oval a j enom Č es kosl ovensko -l ot yš ská
spol ečnost ,
al e
cel á
česk á
kul t urní
veřej nost . S am ost at nou
kapi tol u
by
si
t aké
z asl uhoval
ohl as
j eho
práce
v Lot yšsku. V ro ce 1928 obdrţ el di pl om čest ného čl enst ví R i ţ ské l ot yšsk é spo l e čnost i a o rok p oz děj i j ako první Č ech i čest n ý dokt o rát ri ţ s ké uni versi t y. V rám ci S pol ečnost i nej sou nez aj í m avé j eho vřel é vz t ah y s E. K rast se m a j eho ţ enou. J e nesporné, ţ e první ch šest l et S pol ečnost i , během kt er ýc h st ál v j ej í m čel e, l z e hodnot i t j a ko vel i ce ús pěšné. Hl avn ě v o bl ast i z í skávání m ez i národní ch kont akt ů b yl a j eho či nnost nej ví ce pat rná. Kd yţ 21. břez na 1931 J osef Zub at ý um í rá, odcház í t aké j akob y první období fun gování S pol ečnost i , kt eré n es e rukopi s prác e dvoj i c e Krast s - Zu bat ý, a n adchá z í druhé obdo bí , kd y s e vedení uj al a dvoj i ce Urban -Ent ner. K do kresl ení vz t ahu první dvoj i ce nám m ůţ e posl ouţ it krásn ý dopi s V. Krast sové a j ej í ho m anţ el a J i ndře Zubat é a j ej í m u m anţ el ovi Josefovi z břez na r oku 1931. Dot ýká
se
i
ţ i vot a
Krast ov ých
po
j ej i ch
odchodu
z P rah y do
Leni n gradu, kt er ý r oz hodně t aké st oj í za přečt ení : „ Vysoce váţená pan í presi dent ová! Právě se dočí t ám z nov i n o nemoci váţ eného pa na presi dent a a vel i ce nás t at o zpráva rozruši l a, př est o, ţe l ékař zj i st i l , ţe uţ se daří paci ent ovi l épe . Je st t o naš e nej vět ší přání a út ěcha, ţe neţ t ent o dopi s Vám bude doručen, bude uţ váţený pan pr es i dent j i st ě zdráv a ves el . St ál e Jej vi dí m před s ebou t ak či perného , vesel ého, vzdoruj í cí ho všemu nebezpe čí , prot o i 91
Archiv Akademie věd České republiky, fond Josef Zubatý, karton 3, Korespondence přijatá, dopis Československo-lotyšské společnosti ze dne 3. prosince 1925. 92 Není nezajímavé, ţe jeho rektorská instalační řeč ze dna 3. prosince 1919, nesla název O úpadku našeho kniţního jazyka.
52
t ent okrát e věří m, ţ e zas se sej dem při pl ném zdraví a Je ho dobrém humoru. Jen vel kou st arost mám o Vás mi l ost i vá paní , j i st ě Jst e s e hodně pol ekal a v prvém o kamţi ku a j e mne t o t ak l í t o, ţe j sem od Vás t ak dal eko a ne moh u Vám být v ni č em nápomocna, ač ze s rdce ráda bych Vám uděl a a vyhověl a ve vš em, Vz pomí nám vás t ol i k a j e mne t o opr avdu l í t o. St ýská se mne po Vás všec h, čí m dál ví ce, přest o, ţe s e mám zde dobře, při j dou na mne chví l e, ţe mysl í m na odj ezd zpát ky, s t ál e ţi j i v myšl ence , ţe j sem zde j en ná všt ěvou a t é pra vé s kut ečnos t i s e boj í m. Dost áváme t ol i k dopi sů od naši ch přát el z Prahy a t eprve nyní vi dí me, j ak ná s t am l i dé m ěl i op ravdu rádi a věst e mi l ost i vá paní , ţe j e mne t o l í t o dnes, j ak j sem Vás vši cí musel a t ak opust i t , vţ dyť Vás mám t ak r áda, a t y chví l e mez i Vámi byl i t ak krás né. T ěţko s e naj de ve svět ě t ak upří mné přát el st ví , j akého se nám dost al o v Praze. Z de ţi j eme ve v el kém kl i du, byl zde j en návšt ě vou t yt o dny p. pr esi dent K al ni n, který j el do Fi nska k zaháj ení nového parl ament u. N a j eho počest j sme pořádal i vel i ký čaj , kde se s ešl a asi t ři cet i čl enná spol ečnost a všem se t o u ná s l í bi l o, uţ byl i u nás vši cí podruhé. Vrát i l a j sem se prá vě z Ri gy po j ednoměsí ční m pobyt u a pr ot o dovezl a j sem si hodně zásob a t í m i můj st ůl byl bohat na dobr é věci , kt eré j sou zde vzácnost í , (vţdy ť se všechno schání dohromady j ak u nás za vál k y ). N akonec j sme si za t anči l i v t ěch naši ch krásnýc h s al onech. Ji nak s e nám hospodaří dost i t ěţko, pan Sei dl z Vi nohrad nás zásobuj e výbornou j eho šunkou, špekem, párky a růz. vě ci , coţ s e poš t ou hodně zdraţí , a l e co máme děl at . Z at o v Ri ze j e bl ahobyt ve vš em a mnohem l e vn ěj i něţ zas v Praze. Pravděpodobně, kou pí me si u moř e vi l ku, ohl edn ě t oho j sem se t am t eď zdrţoval a, prot oţe musí m s t í m naší m nábyt kem něco uděl at . T ak j sem si t am v ybral a j ednu hez kou vi l ku a t eď t o proj ednáváme, kd yţ se t o uskut eční , t ak bych s i t ol i k přál a, kdybych Vás t ak s panem pr esi dent em mohl a uh ost i t , j e t o hned u moře v krásn ém l ese, t am by se V ám j i st ě l í bi l o a j á bych m ěl a i můj muţ ohromnou radost . Spací m vozem se krásn ě j ede a poh odl ně, s nad by se t o dal o z aří di t , prosí m mi l ost i vá paní uvaţuj t e o t om, a my Vás zvem na l ét o k nám, snad by ně kdo ze známých j el seb ou, by Vám byl o ves el ej i , t řeba pan ředi t el Mat ouše k. Můj muţ bude mí t l et os as i 53
dva měsí ce do vol en ou, t ak č erven ec srp en, u moř e v Ri ze j e překrásně v l ét ě i zi m ě, práv ě, ţe, t am není mnoho l i dí a krásný kl i d. Dal a j sem s e f ot ograf ovat v Ri ze a při t ét o pří l eţitost i dovol uj i si Vám mi l ost i vá paní při l oţit i t ent o obrázek, kt erý ne ní ni j ak zvl ášt ní , al e aspoň uvi dí t e, j est l i j sem se změni l a v t om L eni ngradě. Dost áváme denně pr aţské novi ny a prot o s net rpěl i vost í budu sl edovat zprávy o Váţ eném
panu
pr esi dent u,
kt erému
j ešt ě
j ednou
s m ým
muţe m
z hl ouby srdce pře j em hodně zdraví a t ěší me se na shl edanou. Vyprošuj i si uct i vé poruče ní . Mi l ost i vá paní Vás upří mně v zpomí ná a z dr aví Vám oddaná V. K rast ová. Vz ácný a mi l ý pří t el i cel ého mého n ároda! Smut ně se nás dot kl a z pr áva o Vašem náh l ém ochuravění , kt e ré douf ám nebude t ak váţné a budet e nám opět p ři pl né sí l e zachován. C oţ Vám z hl oubky srdce př ej i a t ěší m se na shl edanou přeci j ešt ě v Ri ze, kam Vás i m i l ost i vou paní upří mně zvu. S přát el ským pozdrav em a ruky pol í bení m mi l ost i vé Vám oddaný E. K rast s. 93 S m rt J . Zubat ého j en pět dní po napsání t ohot o dopi su, roz ehrává t ra gi ck é v yú st ěn í t ohot o česko -l ot yšského přát el st ví . Ţádn ý z pl ánů
uveden ých
v t om t o
dopi se
se
jiţ
neuskut ečni l .
Val eri e
Krast ová j e násl ed ně st i ţ ena t ěţ kou nem ocí a roku 19 33 um í rá. P ol i t i cká kari ér a j ej í ho m anţ el a po roce 1932 vz al a z a sv é a rok 1934 t o j i ţ j en pot vrdi l . Voj enské obsaz ení Lot yšska R udou ar m ádou pa k vede ke sm et ení j e ho práce z a svobod né Lot yšsko a ved e i k j eho s m rt i . P osl ední m
v ýz n a m n ým
čl enem
Č eskosl ovensko -l ot yš ské
s pol ečnost i , kt er ý si urči t ě z asl ouţí krát ké z ast avení j e Hanuš Ent ner 94 (1902 -1986). Tent o dl ouhol et ý ú řední k m i ni st erst va ţ el ez nic 93
AAV ČR, fond Josef Zubatý, karton 3, Korespondence přijatá, dopis od V. a E. Krastových ze dne 16. března 1931. 94 Rodné jméno Hanuše Entnera je Jan, Hanuš se mu vţdy říkalo v rodině a on ho převzal i do svého veřejného ţivota. Matkou Entnera byla Mira, která se jako velice mladá provdala za důstojníka rakousko-uherské armády Entnera, s kterým se však posléze rozvedla a vdala se opět za důstojníka armády rakousko-uherské Helboka. Pouţívala pak tedy jméno Mira Entnerová–Helboková. Sama byla tvůrčí a kromě několika lotyšských pohádek K. Skalbeho překládala i některé německo jazyčné básníky, např. R. M. Rilkeho. Tyto překlady však zůstaly povětšinou v rukopise. Za poskytnutí těchto informací děkuji starší dceři H. Entnera Daniele Srbové *1930.
54
v ys t udoval S vobodnou škol u poli t i ck ých nauk v P raz e a z í skal di pl om pol i t i ck ých v ěd. 95 R oku 1929 se oţ en i l , a v roc e 1930 se st al t aj em ní kem
Č eskosl ovensko -l ot yšské
spol ečnost i
a
v podst at ě
z aj i šť oval j ej í kaţ d odenní chod. V t ři c át ýc h l et ech se st a l j akous i duš í S pol ečnost i a v ěnoval j í skut ečn ě v el kou část sv ého ča su. Vedl e s am ot né či nnost i t aj em ní ka, kt erá z ahrn oval a hl avně v yři z o vání čet né agend y a korespond ence se sám věnov al st udi u l ot yšsk éh o j az yk a i kul t u r y a v yd al něk ol i k kni ţ ní ch i časopi seck ýc h st udi í a p řekl adů. P rvní publ i kací byl
Sl ovní č ek Č es k o -l ot yšský v yd an ý roku
1 9 2 8 . 96 Zde b yl č esk ý z áj e m ce sez nám en na 6 3 st raná ch se z ákl a d y l ot yšské gr am at i k y a dost at e čnou sl ovní z ásobou. Ačkol i se j edná z pohl e du j az ykovědc e o práci pl nou ch yb, hl avn ě gram at i ck ýc h, j de o první a z at í m t aké posl ední pokus o v ydání t ako vého sl ovní ku v Č echách! P o t om t o sl ovní čku násl edoval a kni ha P ohádky 97 Karl i se S kal beho. Kní ţ ečku opět v yda l a Č eskosl ovensko -l ot yšská spol e čnost , j ednot l i vé pohádk y b yl y nej prv e uveřej ňov án y v l et ech 1926 -1928 č aso pi seck y a pos l éz e kni ţ ně. P rvní pohádku O Popel ce př el oţ i l a Ent nero va m at ka, M i ra Ent nerová - Hel boková. Násl edně se Ent ner z ab ýv al propa gací t uri st i ck ých cest d o Lot yšska. V rám c i S pol ečnos t i i ni cioval cel ou řadu poz návací ch a pob yt ov ých z áj ez dů čl enů i nečl enů. V roce 1930 v ydal
drobnou
pr opagační
broţ urku
pr ůvodce po l ot yšských l ázní ch
98
L ot yšská
ri vi era.
St ručný
a o šest l et poz děj i j iţ o poz nání
reprez ent at i vněj ší b edekr L ot yšsko a j e ho m oře. T uri st i cký průvodc e a rádce. 99 V roce 1937 v yšel dal ší Ent nerův překl ad l ot yšsk é l i t erat ur y - Dvě l ot yšské poví dk y . Z e šk ol ského ţi vot a před vál kou o d
95
Svobodná škola politických vznikla v roce 1928 v Praze jako vysokoškolské pracoviště neuniverzitního typu. Jejím hlavním cílem bylo produkovat vzdělané odborníky v oboru politologie, státní správa a ţurnalistika. Jako všechny ostatní vysoké školy v Čechách byla r. 1939 uzavřena a po druhé světové válce jiţ znovu neotevřena. Její poslání však částečně převzala budoucí fakulta ţurnalistiky a posléze Fakulta sociálních věd UK. 96 H. Entner, Slovníček česko-lotyšský, vydala Československo-lotyšská společnost v Praze, Praha 1928. 97 K. Skalbe, Pohádky, přel. H. Entner, vydala Československo-lotyšská společnost v Praze, Praha 1929. 98 H. Entner, Lotyšská riviera. Stručný průvodce po lotyšských lázních, vydala Československo-lotyšská společnost v Praze, Praha 1930. 99 Týţ, Lotyšsko a jeho moře. Turistický průvodce a rádce, vydala Československo-lotyšská společnost v Praze, Praha 1936.
55
J āni se
P okurse. 100 Vedl e
z hi st ori e
l ot yšské ho
t ěcht o
kni ht i sku,
prací
publ i koval
l i t er at ur y
a
někol ik
škol st ví
st udií
v někol i ka
kat al oz í ch či časopi sech. A t aké n ěkol i k dal ší ch překl adů, j ak nás o t om ut vrz uj e dopi s od red akt ora Morav sko -sl ezského dení k u Voj t ěch a M art í nka (1887 -196 0), kt er ý b yl s ám au t orem pout avého ce st opi su po Li t vě: 101 „ Skal beho L esní ho hol uba, kt erého mi odevzdal pří t el Ad. Ves el ý, j sem u veř e j ni l v pří l oze našeho l i st u (Bes edy Mor. Sl ez . dení ku ) 7. února. Admi ni st race …vám pošl e honorář. Poněvadţ sám mám záj em o l ot yšt i nu, rád při j mu i dal ší překl ady z ori gi n ál u, event . bych vám mohl za půj či t i někt eré kní ţ ky k př ekl adu, kt er é mám po r uce. Přel oţí t e -l i něj akou práci poněk ud del ší (ví ce n eţ 200 řádků), pr osi l bych vás o zapůj čení původní ho t ext u …“ 102 V poz ůst al ost i po H. Ent nerovi ul oţ ené v P am át ní ku národní ho pí s em ni ct ví 103 se uchoval a obsáh l á koresp ondence Ent ner a s Mar yšou R adoňovou
Š áreck ou
(132
dopi sů),
Em anuel em
z Lešehradu,
Em anuel em C hal upn ým , i J osefem Kl i ke m . Všem t ěm t o, i j in ým sv ým přát el ům podával rů z né drobné i nform a ce o Lot yšsku a něk t er ým sv é práce i posí l al . J en k drobném u poz astavení nás nut í kurióz ní dopis Ent nerov y z nám é G abri el y P rei ssové z roku 1929. „ … co děl á t a l ot yšská dáma, kt erá zde cht ěl a st udovat naší l i t erat ur u a mě sl í bi l a, ţe mi opravdu vrát í t u německou no vel ku Ve ví ru, kt erou bych podruhé ni kde nemohl a zí skat i … Sl í bi l a mi , ţe si t o pře l oţí j ešt ě v Praze, vţdy ť t o op ravdu byl a nepat rná práce…“ 104 Zde se pravd ěpodob ně j ednal o o skut e č nou l ot yšskou dámu ! A t o o Mart u Gri m m u, kt erá pr ávě v ro ce 1929 z ačal a v P raz e st udovat . O ţ ádné j i né st i pendi st ce z Lot yšska v t é dob ě se do sud neví . Ent nerovo dí l o věnované Lot yšsku u z aví rá j eho pří spě vek L ot yš i v publ i kaci St avi t el chrámu , věnov ané Ot akaru Bř ez i novi , j eho dí l u a 100
J. Pokurs, Dvě lotyšské povídky. Ze školského ţivota před válkou, přeloţil H. Entner, vydala Československo-lotyšská společnost v Praze, Praha 1937. 101 V. Martínek, Z Litvy o Litvě, Praha 1926. 102 LA PNP – deponované pracoviště Staré Hrady, fond Hanuš Entner, karton 1, Korespondence přijatávlastní, dopis od Vojtěcha Martínka z 15. února 1926. 103 LA PNP – deponované pracoviště Staré Hrady, fond Hanuš Entner, 2 kartony. 104 LA PNP – deponované pracoviště Staré Hrady, fond Hanuš Entner, karon 1, Korespondence přijatávlastní, dopis od Gabriely Preissové z 27. října 1929.
56
ohl asu j eho dí l a v evropsk ých z em í ch. 105 Zd e i nform ov al o ohl asu Břez i nov y poez i e v Lot yšsku a ref erova l o př ekl ade ch j eho poez i e od M art y Gri m m y. 3 .5 . Tři vel ké v ýst a v y Č eskosl ovensko - l ot yšsk é spol ečnost i v P raz e Mez i nej vět ší společenské ak ce, kt er é S pol ečnost pořádal a, pat ří t aké t ři úspěš né v ýst av y z t ři cát ých l et . P rvní z t ét o řad y b yl a Výs t ava bal t i cké k ni hy v Praze v l ed nu 1933. V ýst avu uspořádal a Č es kosl ovensko -est onská
spol ečnost
v P raz e,
S pol ek
l i t evsk ýc h
s t uduj í cí ch „ Li t hua ni a“ v P raz e, Č esko sl ovensko -l ot yšská spol ečnos t v P raz e a Úst řední kni hovna m ěst a P rah y, v j ej í ţ prost orách se m ez i 14. a 29. l e dnem v ýst ava uskut e čni l a. P rot ekt orát nad v ýst avou převz al pri m át or D r. Kar el B ax a, vel v ysl ane c Lot yšské republ i k y v Č eskosl ovensku Karl i s Ducm ans, v el v ysl an ec Li t evské republ i k y v Č eskosl ovensku
J onas
Es t onské
republ i k y
V ýs t avní
kom i t é
pro
t voři l
Aukšt uol i s a
K.
Č eskosl ovensko J osef
Urban
R. se
P ust a, sí dl em
předseda
v el v ysl an ec ve
Varšav ě.
Č eskos l ovensko -
l ot yšsk é spol ečnost i a Vol ného sdruţ ení bal t i ck ých spol ků v P raz e, J os ef Obr, předs ed a Č eskosl ovensko -e st onské spol ečnost i , In g. C . J urgi s Monkevi či us, b ýval ý předs eda spol ku „ Li t huani a“, Dr. J an Thon, ředi t el kni hoven m ěst a P rah y, dál e Mi rosl av Heřm an, Dr. Ladi sl av Kost erka, Ni kol aj S kudre a Ha nuš Ent ner. V ýst av a m ěl a doko nal ý úspěch v ši rok ých kruzí ch obe cen st va (na 500 návšt ěvní k ů) a ne če kaný ohl as v domácí m i zahrani ční m t i s ku. Byl k ní vydán t éţ kat al og, kt erý svým obsahem j e vl ast ně kul t urní m sborní kem bal t i ckých národů . 106 V ydan ý sborní k skut ečně s pl ňoval kri t éri a p r o kval i t ní kul t urní sborní k. Obsahoval st ručnou hi s t ori i kniţ ní kul tur y vše ch t ří repu bl i k. O est onské kni z e ps al ředi t el archi vní kni hovn y při Est onské m Národní m m useu v Tart u R . Ant i k, o l i t evském kni ht i sku V. R uz gas a o l ot yšském p í sem ni ct ví poj ednal H. Ent n er. Vedl e t oho kat al o g obs ahoval soupi s y č esk ých 105 106
Stavitel chrámu, Praha 1941, s. 225-227. Deset let Československo-lotyšské společnosti, s. 17.
57
bal t i k
a
bal t sk ýc h
bohem i k
v yšl ý c h
t i skem
a
t aké
v ýbě rové
bi bl i ografi e v ydan ých kni h od z í skání nez ávi sl ost i . V roce 1937 probě hl a dal ší úspěšná v ýs t ava, kt er á si z í skal a s l ušn ý ohl as v t i sk u a odborn ýc h kru z í ch. J ednal o se o Výst avu L ot yšsk ého výt varn é ho umění ve v ýst av ní m pavi l onu spo l ku M ysl bek. V ýs t av a p roběhl a m ez i 4. a 23. květ nem a prot ekt or át nad ní z a l ot yšskou st r anu př e vz al presi dent repu bl i k y Dr. K arl i s Ul m ani s a z a čes kou st ranu p resi dent Dr. Edva rd B eneš, kt er ý s e i s m anţ el kou Hanou osobně z účast ni l sl avnost ní verni sáţ e. U pří l eţ i t ost i t ét o v ýs t av y p ak S pol ečn ost i v ydal a publ i ka ci L ot yšské soudobé umění . Třet í a posl ední v ýs t avou b yl a V ýst ava est onských a l ot yšsk ých odborných škol . V ýst ava proběhl a m ez i 19. květ nem a 6. červnem roku 1938 v budov ě m ěst ské odborn é škol y pro ţ enská povol ání v P raz e II. P rot ekt o r y t ét o v ýst av y se s t al opět D r. P et r Ze nkl , dál e P rof. Dr. Au gust s Tent el i s m i ni st r v yučování Lot yšské r epubl i k y, Al eksander J aakson m i ni st r osvět y Es t onské republ i k y a Dr. Em i l Frank e m i ni st r škol st ví a národní osvět y Č eskosl ovenské republ i k y. Ve v ýb oru se vedl e cel é ř ad y l ot yšs k ých, est onsk ýc h a česk ých uči t el ů, obj evi l i či novní ci Č eskosl ovensko -l ot yšské spol e čn ost i J osef Urban
a
H anuš
Ent ner,
dál e
čl e n ové
Č eskosl ovensko -est onské
s pol ečnost i , j ej í pře dseda Ka rel S chr ei e r 107 a dal ší . Č est ném u v ýboru pak dom i noval i z am ěst nanci pří sl ušn ých m i ni st erst ev a di plom at é. P ři s l avnost ní m z aháj ení v ýst av y úči nkov al pěveck ý sbor K ř í ţkovský . I k t ét o v ýst avě v yšel st ej noj m enn ý k at al og, kt er ý obsahov al st udi e o es t onském škol st ví z pera Dr. A. Hoři c ové a o škol st ví l ot yš ském od H. Ent nera. T en l ot yšské škol st ví popi suj e t akt o: N a území 66 t i sí c k m² a při při bl i ţně 2 mi l i onech ob yvat el má dnešní L ot yšsko okrouhl e 2100 zákl adní ch škol (nahraz uj í cí naš e obecné a m ěšťansk é ) s 8400 uči t el i a 2 10000 ţáky, odborné škol ení pos kyt uj e přes 90 ni ţší ch škol , z ni ch ţ pol ovi na j est ze m ěděl ský ch, včel ařsk ých, zahra dni ckých apod. V e dl e někol i ka v yšší ch uči l i š ť t echni ck ých má L ot yšsko t éţ svou uni v ersi t u v Ri ze – st aré vysok é
107
Současně člen Československo-lotyšské společnosti.
58
učení s dobrou pově st í , na j ehoţ 11 f akul t ách bývá ročn ě z apsáno na 8000 posl uchačů, počet hodný úct y. Práce ze čt yř, na naší výst avce z účast něných odbor ných škol , f rekvent o vaných v ět ši nou ţenami , j sou j en část ečnou u kázkou j ednoho u j ej i ch posl ání : pěst ov at l ot yšský uměl ec ký průmys l v duchu národní ho umění a svérázu, budi t i záj em o hodnot nou ruční pr áci a při spí vat t í m k vyt ří bení vkusu vš ech vrst ev nár oda. 108
3 .6. Ot áz ka bal t i ck ých spol ků Na počát ku t ři cát ých l et se v důsl ed ku hospodářské de pres e z horši l a ekonom i cká si t uace i v Č eskos l ovensko -l ot yšské s pol ečnost i . V t ét o době t ak é d ocház í v okruhu či novní ků spol ečnost í pěst uj í cí kul t urní vz t ah y s P obal t í m k roz m achu m yšl enk y t ěsn ěj ší ho sepj et í t ěcht o
or gani z ací .
Vůdčí m
el em ent em
t ěcht o
i dej í
b yl a
pr ávě
Č es kosl ovensko -l ot yš ská spol ečnost , spol ečnost , kt erá b yl a t aké z e vš ech spol ečnost í pě st uj í cí vz t ah y s P ob al t í m nej akt i vněj ší . Č eskosl ovensko -est onská
spol ečnost
vz ni kl a
v roce
19 30
a
j ej í m předsedou se st al st ředoškol sk ý profesor J osef Obr (1896 1970). Ekonom i cká si t uace t ét o S pol ečnost i odpoví dal a cel kově s l abší ekonom i cké i pol i t i cké vaz bě m e z i oběm a st át y. J osef Ob r b yl aut orem
někol i ka
časopi seck ých
č l ánků
i nform uj í cí ch
českou
veřej nost o Est onsku, napsal hesl a o Est onsku do dodat ků Ot t ova s l ovní ku naučného a př el oţ i l di vadel ní hru Skří t ek od nej vět ší ho s oudobého est onsk ého spi sovat el e E duarda W i l deho (1 865 -1933). V dosl ovu t ét o publ i kace pak s ez nam uj e čt enář e s ţ i vot em spi sovat el e a při bl i ţ uj e i j eho pom ěr k Č echům : „ Své vzděl ání prohl uboval a rozši řoval Wi l de j edna k st ud i em ci z í ch
l i t erat ur,
jednak
čet nými
c e st ami
st udi j ní mi
po
zemí ch
evr opský ch a asi j sk ých…Jedna z t ěcht o cest při vedl a ho rok u 1903 do Pr ahy. O t ét o cest ě mě pí še Ed. Wi l de v j ednom z dopi sů t at o sl ova:
108
Výstava estonských a lotyšských odborných škol, katalog k výstavě, Praha 1938, s. 8-9.
59
„ My Est onci , pozoroval i j sme t ehdy s vel i kým záj me m a napět í m naci onál ní boj Č echů prot i Ví dni , poněvadţ j sme sami podobný boj – ovš em v menší m mě ří t ku – vedl i prot i brut ál ní pot l ačovací pol i t i ce Rus ka a prot i nási l nému porušťování ná roda est onského. Při návšt ěvě čes ké m et ropol e by l o mým úkol em poznat i met ody t ohot o boj e a s ez námi t i
se
s mat eri el ní mi
pomocnými
prameny
eman ci pační ho
čes kého boj e. T o se mě podaři l o. Ţ urnal i st i čt í kol egové z N árodní ch l i s t ů, na kt eré j sem se obrát i l , seznámi l i mě se vší m, čeh o mě byl o z apot řebí , uvedl i mne do sokol ských j ednot a po něk ol i k dní mě pr ovázej í ce, ukazo v al i mě Prahu naci onál ní a kul t urní . T ehdy j sem po pr vé poznal české srdce, srdce ml adi cké, boj uj í cí za svůj i deál a dycht i vé či nů. M ysl í m, ţe česká samost a t nost býval a by se u skut ečni l a i bez svět ové vál ky. “ 109 Tat o epi z oda ná s se z nam uj e l et m o s v ývoj em kul t urní ch vz t ahů s dal ší m
bal t sk ým
národem .
Č eskos l ovensko -est onská
spol ečnos t
podni kal a na pol i s bl í ţ ení z ai nt eresovan ých republ i k podo bné krok y j ako Č eskosl ovensko -l ot yšská spol e čno st , al e v o poz nání m enší m m ěří t ku. J osef Ob r se snaţ i l spol upracovat s Hanuš em Ent nerem , s kt er ým ho poj i l o i osobní přát el st ví . P o j eho rez i gnaci v pol ovi ně t ři cát ýc h l et se pře dsedou st al ředi t el bank y S l avi e K arel S chrei er, kt er ý ří di l Č eskosl ovensko -est onskou spol ečnost aţ do j ej ího z áni ku na
k onci
t ři cát ýc h
l et .
S pol ečnost
ni kd y
nedosáhl a
t akov ých
v ýs l edků, j ako spř á t el ená spol ečnost l ot yšská a po čet j ej í ch čl enů ni kd y nep řesáhl čt yř i cet aţ padesát osob . Nej sl abší m čl ánke m spol ečnost í pěst uj í cí ch kul t urní vz t ah y s P obal t í m
b yl a
s pol ečnost
Č esk osl ovensko -l i t evská.
Ač
v ýc hoz í
podm í nk y pro vz ni k i v ývoj spol ečno st i b yl y asi nej v ýh odněj ší z e vš ech
t ří
spol ků,
nedokáz al a
se
na
t om t o
pol i
ust a vi t
j edi ná
s pol ečnost , kt erá b y m ohl a své v yt yč e né cí l e pl ni t . O ust avení Č es kosl ovensko -l i t evského spol ku se neúspěšně pokusi l i v květ nu 1928 b ýval ý l e gi on ář Ant oní n Novot n ý, ředi t el Hospodářs ké j ednot y pro obchod s v ýc h odem Frant i šek M at oušek 110 a l i t evsk ý st udent 109 110
E. Wilde, Skřítek, Praha 1931, s. 69-70. Významný člen Československo-lotyšské společnosti v Praze.
60
Al fonsas Bar auskas. 111 Tent o pokus však z t roskot al a Č eskosl o vensko l i t evská spol ečnost b yl a z al oţ ena aţ o deset l et poz děj i v roce 1938. V yt yči l a si podobn é cí l e j ako obě dv ě j i ţ dří ve ust aven é bal t i cké s pol ečnost i . Novot ného
Do a
svého
první ho
čel a
si
z vol i l a
českého
J arosl ava Gal i u (1875 -1941).
112
dva
předsed y,
di pl om at i ckého
Ant oní na
z ást upce
v Li t vě
S po l ečnost však j i ţ nest i hl a v ykonat
ţ ádnou vět ší práci , neboť neust ál e se z horšuj í cí pol i ti cká si t uace v Evropě
jí
z ne m oţ ni l a,
st ej ně
j ako
ost at ní m
or gani z ací m ,
pl nohodnot nou či nnost . Všechn y t ři z m í něné spol ečnost i m ěl y své s es t erské spol ečnos t i : Lot yšsko -č eskos l ovenskou spol ečnost v R iz e, Li t evsko - českosl ove nskou
spol ečnost
v Kaunasu
a
Est onsko -
čes kosl ovenskou sp ol ečnost v Tal l i nu, s kt er ým i udrţ oval y st yk y. Od roku 1928 fun gov al t aké v P raz e S pol ek l i t evsk ýc h s t uduj í cí ch v Č eskosl ovenské
republ i ce
Li t huani a,
kt er ý
sv ým
z působem
nahraz oval t ém ěř n e ex i st ují cí Č eskosl ovensko -l i t evskou spol ečnost . Návrh s pol ků
část ečného
v Č eskosl ovensku
sl oučení
či
v yc ház el
vz ájem né
spol upráce
v průběhu
t ři cát ýc h
t ěcht o l et
od
Č es kosl ovensko -l ot yš ské spol e čnost i . Č ást j ej í ch č l enů b yl a současně čl en y
Č eskosl ovensko -est onské
Č es kosl ovensko -fi nského
s pol ečnost i
kom i t ét u. 113
Na
počát ku
či
napří kl ad t ři c át ých
l et
při cház í S pol ečnost s i deou ši roce ko nci povaného sdruţ e ní spol ků pěs t uj í cí ch kul t urní st yk y s pobal t sk ým i a seversk ým i z em ěm i . Tat o j ednání , kt erá prob í hal a v l et ech 1931 a 1932 však z t roskot al a na nez áj m u
spol ečnost í
pěst uj í cí
st yk y
se
seve rsk ým i
z em ěmi. 114
Nás l edně vš ak b yl o ust anoveno j en Vol né sdruţ ení bal t i ck ých spol ků v P raz e, j ehoţ před sedou se st al J osef Urban. N ej vět ší m úspěchem t ohot o sdruţ ení b yl o uspořádání j i ţ z mí něné V ýst av y bal t i cké kni h y v P raz e v roce 19 33. S druţ ení
sl učoval o vedl e Č eskosl ovensko -
l ot yšsk é spol ečnost i t aké Obrovu est onskou spol ečnost a S pol ek 111
L. Švec, Kulturní styky ČSR s pobaltskými republikami mezi dvěma světovými válkami, Slovanský přehled 78, 1992, s. 433. 112 Podrobný ţivotopis J. Galii podal L. Švec, Hudebník v diplomacii: Jaroslav Galia (1875-1941), Slovanský přehled 85, 1999, s. 149-163. 113 Členy Československo-finského komitétu byli například Pavel Fink a Hanuš Entner. 114 Viz ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 3, Korespondence institucionální, Československo-dánská společnost, Československo-estonská společnost, Československo-finský komitét, Československo-švédská společnost.
61
l i t evsk ých st uduj í cí ch v P raz e Li t hu ani a. P o ukončení t ét o akce vš ak z dal ší ch akt i vi t sdruţ ení j i ţ sešl o, a t o dal ší či nnost j i ţ nevyv í j el o. K oţ i vení t ěcht o m yšl enek pak do c ház í na počát ku druhé pol ovi n y t ři cát ých l et . P ředseda J osef Urban v yst oupi l 5. února 1936 na
schůz i
Č eskosl ovensko -l ot yšské
předsedni ct vo,.. ţe
zaháj í
pří sl ušná
spol ečnos t i jednání
o
a
i nform oval
uskut eč nění
t z v.
Bal t i ckého úst avu, kt erý by z ahrnoval všechn y z áj m ové skupi n y z ab ývaj í cí se vz t ahy s t out o obl ast í . Podobné záj mové úst ředí j i ţ j edenkrát e exi st oval o v roc e 1933 (v ýst ava b al t i c ké kni h y) a c el ke m s e osvěd či l o . 115 Tom ut o t ém at u se p ak v ěnuj e j ešt ě j eden z ápi s ze s chůz e v roce 1938, kd y se Ing. Dr. Č erví n dot azuj e, zda by nebyl o v z áj mu zj ednoduše ní agendy, provést i spoj ení l ot yšské, est onské a př i pravované l i t evs ké spol ečnost i ve Sp ol ečnost bal t i ckou. K t omu poz namenává př edseda Spol ečnost i : o v ěci byl o j i ţ dří ve uv aţováno a t aké j ednáno. N yní se však při pravuj e ust avení zvl ášt ní ho bal t i ckého ús t avu … 116 Bal t i ck ý
úst av
n i kd y
n evz ni kl ,
Českosl ovensko -est on ská
s pol ečnost v t é dob ě prakt i ck y přest áv á v yví j et j akoukol i či nnost a Č es kosl ovensko -l i t evská
spol ečnost
se
v podst at ě
st i hl a
j enom
us t avi t . Konec t ři cá t ých l et b yl pol i t i cky vel i c e v yhroc en ý a i agi l ní s pol ečnost , j akou b yl a Č eskosl ovensko -l ot yšská spol ečnost , se s t out o pol i t i ckou s i t uací nem ohl a v ypoř ádat ví t ěz ně. A t ím t aké m oţ nos t vz ni ku podobn ých a kt i vi t prakt i ck y nep ři padá v úvahu.
115
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Kniha zápisů ze schůzí 19341939, zápis z 5. února 1936. 116 Tamtéţ, zápis z 20. října 1938.
62
3 .7. Vz ni k odboček Č eskosl ovensko -l ot yš ské spol e čnost i (B. Böhm – P . Fi nk – R . Těsnohl í dek) Vedl e praţ ské S po l ečnost i , kt erá vz ni kl a v roce 19 25, vz ni kl o s pont ánně
i
někol i k
v ydáv al y
za
j ej i ch
pobo čk y
odboček.
praţ ské
Všechn y,
spol e čnost i ,
ač
b yl y
se
de
ofi ci ál ně
f act o
pl ně
aut onom ní a v yví j el y vl ast ní spol kovou či nnost . Nej v ýz nam něj ší z dceři n ých spol e čnost í b yl a odbo čka brn ěnská, kt er á
vz ni kl a
z podnět u
úřední ka
Al oi se
Böhm a
(1899 -1987)
a
s pi sovat el e R udol fa Těsnohl í dka (1882 -1928) 22. z áří 1927. J ej í akt i vi t a
se
v ydáv ání
podobal a
kni h,
akt i vi t ě
publ i kování
S pol ečnost i
řad y
praţ ské
pr opagační ch
a
zahrnoval a
čl ánků,
podporu
l ot yšsk é kul t ur y v Brně a předn áškovo u či nnost . V únoru 1928 m ěl a j i ţ 21 čl enů a dva z em řel é, R udol fa T ěsnohl í dka a j eho ţ enu Ol gu. P ředsedou
pobočk y
b yl
ř edi t el
g ym náz i a
R udol f
Fri edri ch
a
m í s t opředsedou l ot yšsk ý konz ul v Brn ě Frant i šek Ei chl er. Mez i j ej í nej v ýz nam něj ší čl en y pat ři l Al oi s Böhm , spi sovat el é Ant oní n Š rám ek a
Ol dři ch
Zem ek,
redakt o r,
l e gi oná ř
a
spi sovat el
P a vel
Fi nk,
redakt oři Frant i šek Hadr ava a Vá cl av Unz ei t i g, Fi nkov a m anţ el ka Anna a f ará ř Al oi s Koudel ka – O. S . V et t i . V roce 1934 j i ţ odbočka dos áhl a 34 čl enů . V roce 1935 pak v z ni kl a i pobočka v Ol om ouci , kt erá však vedl e n ě kol i ka sl avnost ní ch akcí ve sl avnost ní den osl av l ot yšsk é st át nost i nev yvi nul a ţ ádnou vět ší akt i vi t u. J en u pří prav pak z řej m ě z ůst al o v případě pobočk y Brat i sl avské. P rofesor br at i sl avské uni versi t y J an Kva čal a, kt e r ý obdrţ el čest n ý dokt orát na ri ţ ské uni versi t ě, se poč át kem roku 1930 snaţ i l t ut o odbočku ust avi t , z řej m ě vš ak neúspěšn ě. M ez i nej v ýr az něj ší a nej akt i vněj ší čl e n y t ě cht o vedl ej ší ch spol ečno st í pat ři l i P avel Fi nk, R udol f Těsnohl í dek a Al oi s Böhm . R edakt or Ná rodní h o osvoboz ení a spi sovat el P avel Fi nk (1891 1965) b yl s ynem ve nkovského uči t el e a spi sovat el e P et ra Fi nka. P o m at uri t ě na re ál né m g ym náz i u v R okyc a ne ch v roc e 191 2 pracov al j ako redakt or Sel sk ých l i st ů a v roce 1914 b yl o dved en do rakousko uherské a rm ád y. P o pří chodu na hal i čs kou front u přeb ěhl k R usům a 63
pot é vst oupi l do českosl ovensk ýc h l e gi í . V době ruské občanské vál k y působi l j ako vál ečn ý z pravod aj v Om sku a Č it ě. V l ét ě roku 1920 se vrát i l do Č ech a sebou si při vez l m anţ el ku Annu (*1894) , původem Lot yšku a s yna P avl a (*1918) . Ve dvacát ých l et e c h pracoval v nově z ří z eném P am át ní ku odboj e v P raz e a od roku 1925 v brněnské redakci N árodní ho osvoboz ení . Ve své vl ast ní aut orské t vorbě s e věnoval hl avně ná m ět ům s l egi onářsk o u t ém at i kou. Vedl e aut orské um ěl ecké t vorb y t a ké překl ád al z rušt i n y a l ot yšt i n y. V předveč er des et i l et ého v ýročí vz ni ku Lot yšské re publ i k y Fi nk pí še d o praţ ské cent rál ní S pol ečnost i : „ … se
ţenou
j sme
při pravi l i
8 -10
překl adů
poví de k
l ot yšských
s pi sovat el ů, j i mi ţ zapl aví me moravský t i sk, aby ku dni 18. l i st opadu př i nesl ukázky l ot yšské l i t erární t vorby . 117 Dál e publ i koval řadu ces t opi sn ýc h črt p o P obal t í a S kandi návi i . V roce 1928 m u v yšel s oubor někol i ka t ě c ht o t ex t ů pod náz vem Osvobozená ze mě 118 a v ro ce 1 9 3 1 cest opi s Z a severní m sl uncem. Do j my a pozorování z t oul ek na Bal t u ,
kt er ý
b yl
oceněn
C enou
z em ě
Moravskosl ez ské. 119
Do
m ez i vál ečného Lot yšska um í st i l Fi nk i děj svého det ekt i vní ho rom ánu Ml hy na pobřeţí . Na ps yc hol ogi ckém pří běhu det ekt i va Val di s e Toneho a p aní Lai m y 120 popi suj e kaţ dodenní ţ i vot ve svobodném Lot yšsku a při bl i ţ uj e i řadu dobov ých reál i í a post av. J ako gr afi ck ý doprovod j sou ch yt ř e pouţ i t y če rnobí l é fot ogra fi e R i g y a l ot yšského pobřeţ í z předvál eč n ých dob. J e však t r ochu par adox em , ţ e t at o kni ha v yš l a aţ po druhé svět ové vál ce, t e d y v době, kd y j i ţ svobodná Lot yšská r epubl i ka neex i st oval a. 121 Dal ší m
agi l ní m
čl enem
brněns ké
pobočk y
b yl
j ej í
s pol uz akl adat el , j ednat el a úřední k A l oi s Böhm (1899 -1987). Ten v ydal v roc e 1927 s t ručnou i nform at i vn í broţ ur ku O L ot yšsku , 122 kde s ez nam uj e čt enář e s l ot yšsk ým i děj i na m i , kul t urou a hospodářsk ým 117
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis P. Finka ze 29. října 1928. 118 P. Fink, Osvobozená země, Praha 1928. 119 Týţ, Za severním sluncem. Dojmy a pozorování z toulek po Baltu, Brno 1931. 120 Laima bylo jméno lotyšské bájné bohyně štěstí, obdoba Fortuny. 121 P. Fink, Mlhy na pobřeţí, Brno 1946. 122 A. Böhm, O Lotyšsku, vydala Československo-lotyšská společnost – pobočka Brno, Brno 1927.
64
ţ i vot em . J edná se o první pokus na podobné t ém a z per a česk ého aut ora, kt er ý však o bsahuj e vel ké m noţ st ví nepřesnost í a ch yb. J eho z áj m y nekon či l y u
Lot yšů,
neboť
B öhm
se
ţ i vě z ab ýval
t aké
j i hosl ovansk ým i nár od y, S l ovi nci a C h orvat y. A poz děj i i překl ád al z e S l ovi nšti n y. Třet í v ýz nam nou po st avou spol ečnost i b yl R udol f Těsnohl í dek (1882 -1928). Ten st ál u z rodu brněnské odbočk y, Lot yšsko sám před t í m j ešt ě navšt í vi l , al e v roc e 1928 t r a gi ck y um í r á svou vl a st ní rukou. S vůj osud spoj i l se S pol ečnost í a Lot yš skem j en kr át ce. Z j eho cest y po Lot yšsku však z ůst al a báseň L at vij a , kt erou pod t l akem sv ých poci t ů a vz pom í nek napsal a ot i skl v Li dov ých novi nách v ro ce 1 9 2 7 . 123
L at vi j a O j edné zemi pře mí t ám j en podl e j ména známé Já dří ve o ní nesl ý c hal , vţdyť kd ysi neb yl o j í , A chovám v pevnou ví ru v ní , ţe ona neo kl ame, ţ e j ak t o j méno sl adké j e, ţe t es knot y m é zhoj í . Mě zdá se j ako o voc e, j eţ pozdní m voní m j arem, Jeţ l esní voní mýt i n ou a modrým svět l e m dál ek, kde obraz dí vk y z ml adých l et proci t á v s rdci st arém. T am bl edé sl unce se verní j de nocí č erve ncovou, Jak l áska, kt erá pl a kal a, aţ oči rudnou ţhavě, Jak bol est , j eţ se ne vrací a st ezku šl ape novou Pat uhnět ených úna vou dál po zel ené t r ávě, T am l esy uzří m hl uboké, kd e zrcadl í se v ěky Aţ u dna mí ru vl hké ho, t am spat ří m j ezer kl i d, j enţ povědom j est čl ověku j ak zp ěv i j az yk mě kk ý. O z emi di vné pře mí t ám a j e mi j ak bych šel z as po ši rokém pal ouku, kde d ět i věne c vi j í , kde dl ouho j aro př e bývá a kd e bych usl yšel kukač ku o ţní ch zak ukat . A sl yší m o L at vi j i 123
Lidové noviny ze dne 29. 6. 1927. Cituji z P. Štoll, Česko-lotyšská literární vzájemnost do roku 1940, diplomová práce obhájená na FF UK 1998, Praha 1998, s. 79.
65
Č l enem brněnské o dbočk y b yl i Al oi s Koudel ka - O. S . Vet t i , kt er ý b yl v roce 19 36 z vol en i čest n ým čl enem praţ ské S pol ečnost i . J ej í m čl enem b yl i účet ní brn ěnské z b roj ovk y Ant oní n Bí l ek , kt er ý t aké překl ád al z l otyš t i n y a z ab ýv al se česko -l ot yšsk ým i kul t urní m i s t yk y.
3 .8. Lot yšsko -č esko sl ovenská spol ečnos t v R i z e (V. Mal doni s – J . Endz el ī ns – V. Č i hař) Č et né st yk y m ěl a Č eskosl ovensko -l o t yšská spol ečnost i s e s es t erskou
Lot yš sko -česk osl ovensko u
spol ečnost í
( Lat vi ešu -
čechosl ovaku bi ed r ī ba) v R i z e. J ej í mi hl avní m i post avam i b yl i t eol o g V al dem ars M al doni s , j az ykověde c J āni s E ndz el ī ns, česk ý kon z ul v Lot yšsku J osef Košek. 124 J ej í m čl enem se po svém odchodu z P rah y st al i E. Krast s. Okol nos t i vz ni ku a sl oţ ení spol ečnost i popi suj e dopi s, kt er ým no vě vz ni kl á s pol ečnost i nform oval a J osefa Zubat ého: „ L ot yšsko -českosl ov enská spol ečnost s e ust anovi l a v Ri ze dne 20. prosi nce 1925. Z akl ádaj í cí val nou schůzi svol al l ekt or j azyka čes kého na l ot yšsk é u ni versi t ě p. Václ av Č i hař, kt erý ve s vé úvodní ř eči v l ot yšské m j azyce proml uvi l o ú kol ech zakl ádané s pol ečnost i , z důrazni v zvl ášt ě nut nost , aby mal é národy dorozumí val y se cest ou kul t urní . T ét o zakl ádaj í cí schůze se ú čast ni l i : Předseda l ot yšského par l amen t u p. Dr. P. K al ni n, generál ní sekret ář mi n. zahr. p. H. Al bat , ředi t el západoevropského oddě l ení mi n. zahr. p. P. Séj a, s ekret ář mi n. zahr . p. A. St egman, prof . t eol ogi cké f a kul t y l ot . Uni versi t y p. Dr. V. Mal don, rekt or Uměl ec ké akade mi e prof . V. Pur ví t , ředi t el l ot yšského N árodní ho di vadl a p. A. Bérz i n, ředi t el s t át ní
kni hovny
p.
M.
St umberg,
předseda
„ L at vi j as
kul t ur a
124
Josef Košek (1886-1953) vstoupil do sluţeb ministerstva zahraničních věcí jako ruský legionář. Působil jako diplomat Ekvádoru a Lotyšsku. V letech 1946-1947 byl členem československé vojenské mise u Spojenecké kontrolní rady v Berlíně.
66
vei ci nášanas bi edri ba“ p. O. K roll , hudební skl adat el a kri t i k p. J. Z ál í t , hudební kri ti k p. E. Brusubárda a j i ní , j akoţt o i čl enové čes kosl ov enské kol o ni e pánové A. T l apa st ., V. St ani sl avský, L . T i t t l , Br edf ord -Forkač, A. T l apa ml ., vč el e s českosl ov enským ko nsul em V. K oš kem. Shromáţd ění
na ná vrh p.
Č i haře zvol i l o za předsed u
z akl ádaj í cí schůze p ředsedu l ot yšsk ého parl ament u p. Dr. K al ni na, z a s ekret áře p. t aj emní ka mi n. zahr. A. St e gmana. N ávrh byl j e dnohl asně př i j at
a
p.
Dr.
K al ni n
zaháji l
schůzi .
Shromáţdění
pozdravi l
t el egramem mi n. v yučování p. Al vi d K al ni n a pí semně l ot yšské konservat oře p. prof . J. Ví t ol d. N a návrh předsedy p. K al n i na p. Č i hař přečet l návrh st anov, kt erý sám vypracoval . Aby se však s t anovy uve dl y v so uhl as s pří snými podmí nkami l ot yšskéh o zákona, byl zvol en de ví t i čl e nný zat í mní výbor, aby vě c prozkoumal . Po j eho z vol ení konal a se i hned první schůze zat í mní ho výboru L ot yšsko čes kosl ov enské spo l ečnost i . Z a předs edu schůze zvol en p. prof . Mal don, za sekret ář e p. A. St egman. Vý bor při kroči l nej prve k ot ázce pr opracování a r eg i st race st anov. V ýb or svěři l t ut o věc na návr h pr of . Mal dona zpl nomocněný m čl enům výboru p. O. K r ol l ovi a prof . Mal donovi .
Rozho dnut o,
aby
j mén em
L ot yšsko - česko sl ovenské
s pol ečnost i účast ni l se zaháj ení výst avy českosl ov enský ch graf i ků v Ri ze prof . Mal don. Pot om byl i rozděl eny f unkc e čl enů zat í mní ho výboru: předseda s pol ečnost i - prof . Mal don, mí st opř edseda konz ul K oš ek, se kret ář O. K rol l , druhý sekret ář – Č i hař, pokl ad ní k Bérzi n, os t at ní čl enové výboru gen. sekret ář Al bat , prof . Purví t , ředi t el t i s kového odděl ení mi n. zahr. Dr. A. Bí l man, A. T l apa st ., Bredf ord For kač. Při u konče ní schůze ukázal prof . Mal don na v el i k ý význa m L ot yšsko -českosl o ve nské spol ečnost i a vysl ovi l naděj i , ţe spol ečnos t př i vzáj emném sbl i ţování obou národů bude uskut ečňo vat i v L ot yšsku čes kosl ov enskou my šl enku škol ní – K omenského, m yšl enku cí rkevní – Hus ovu a myšl en ku st át ní - Ma sarykovu .“
125
P rofesor t eol ogi e na ri ţ ské uni versi t ě Val dem ars Mal doni s st ál v čel e
spol ečnost i
v l et ech
1925 -1932
a
1933 -1940.
S kut ečně
125
AAV ČR, fond Josef Zubatý, karton 4, Korespondence přijatá, dopis od Lotyšsko-československé společnosti v Rize z 19. ledna 1926.
67
reprez ent at i vní čl en ská z ákl adna spol e čnost i dosáhl a počt u z hruba dvou set čl enů, spo l ečnost v yví j el a ob dobnou či nnost j ak o sest erská s pol ečnost v P raz e a udrţ ována b yl a t ak é obsáhl á kor espond ence. V l et ech
1932 -193 3
vedl
spol ečnost
fi l ol og
prof.
J āni s
Endz el ī ns (1873 -1961), v ýz n am n ý j az ykovědec evropsk ého form át u, kt erého poj i l o nej en prof esní , al e i osobní přát el st ví s J osefem Zubat ým . Endz el ī n s b yl aut o rem l ot yš ské m l uvni c e a cel é řad y dal ší ch z ákl adní ch prací z j az ykov ěd né bal t i st i k y. J eho ţ ačkou a pos l éz e i m anţ el kou b yl a Mart a Gri m m a . V rám ci sl avi st i ckého st udi a na ri ţ ské fi l osofi ck é fakul t ě Endz el ī ns vel i ce prop a go val češt i nu i l i t erárně poj at ou b ohem i st i ku. V roce 1926 z al oţ i l na uni versi t ě l ekt orát češt i n y, kt e r ý s e na roz dí l od l ekt orát u l ot yšt i n y n a praţ ské uni versi t ě, t ěši l pom ěrně v ysokém u z áj m u st udent ů. V pol ovi ně t ři cát ýc h l et b yl a uvni t ř Lot yšsko -č eskosl o venské s pol ečnost i z říz ena národohospodářská sekce, j ej í m ţ úkol em b yl o navaz ovat a podpor ovat vz áj em né hospodářské a ekonom i c ké vaz b y. J ej í m vedení m b yl pověřen Edua rds Krast s, kt er ý v t é době t aké obdrţ el
nově
z ave den ý
di pl om
čest n ého
čl en a
Č eskosl ovensko -
l ot yšsk é spol ečnost i . V ýz nam ně s e t aké v ri ţ ské spol ečnost i , hl avně v počát ku j ej í ex i st ence, angaţ ova l čes k ý fi l ol og a ţ ák J . Zubat ého Vá c l av Č i hař (1900 -1981).
T en
v l et ech
1919
aţ
1924
absol voval
st udi um
s l ovanské, bal t ské a st aroi ndi cké fi l ol ogi e a i ndoevro pské srovnávací j az ykověd y pod J . Zub at ým . V l et ech 1924 -27 pak pokr ačoval v e s t udi u bal t ské fi l ol ogi e na uni v ersi t ě v R i z e, kde působi l t aké j ako l ekt or českého j az yka. 126 Ve t ři cát ých l et ech pak st udoval kl í nopi s a
126
Vztah J. zubatého a V. Čihaře i zákulisí Čihařova studia v Rize popisuje i jejich vzájemná korespondence. V AAV ČR, fond J. Zubatý, se nachází jen 2 dopisy od Čihaře. Jede z nich, z 6. Července 1925 líčí Čihařův pobyt takto: Veleváţený pane profesore! Dovoluji si vyřídit Vám srdečný pozdrav pana profesora Endzelina v Rize. Já sám vrátil jsem se do Prahy koncem června, vlastně jen na prázdniny, protoţe ještě se podívám do Lotyšska na jeden rok. Nalezl jsem tam toliko milých přátel, ţe mne nechtěli ani pustit domů. Musil jsem jin slíbit, ţe opět přijedu. Československá vláda, jsouc spokojena s mou činností, poskytne mi stipendium ještě na příští rok. Proto prosím, abyste mi neměl za zlé, budu-li Vás snad obtěţovati malou prosbou: prosím o nějaké doporučení, které je čistě formální a pro ministerstvo školství. Poradil mi to děkan prof. Smetánka. Chci opět pokračovat ve studiích baltské filologie u Endzelina a chtěl bych věnovat pozornost také litevštině, neboť i několik litvanů mám známých v Rize. Jsem Vám vděčen za vaši ochotu předem. Doporučení račte poslat na mou adresu: Praha – III., Draţické nám., č. 64. S pozdravem a s přáním všeho dobrého Váš Václav Čihař.
68
j az yk y st a rověkého P řední ho v ýchod u j ako ţ ák Bedři cha Hroz ného. Od t ét o dob y se j eh o z áj em post upně o dvrací od b al t i st i ckýc h t ém at a nakonec se st ává vědeck ým pra covní kem Ori ent ál ní ho úst avu pro obor m al oasi j ské fi l ol ogi e. J eho z áj em o l ot yšt i nu kul m i nuj e v době s t udi í u J . Zubat éh o a pak sam oz řej m ě během j eho ri ţ ské ho pob yt u. Je
aut orem
hesel
L ot yšsko 127 a
L ot yši 128 v Masarykov ě
s l ovníku
naučném někol i ka i nform at i vní ch čl ánk ů v českém i l ot yšs kém t i sku. V ýz nam n ý
je
j eh o
podí l
na
vz ni ku
a
fun gov ání
Lot yšsko -
čes kosl ovenské spo l ečnost i v j ej í ch p rvní ch l et ech. J eho či nnost na ri ţ s ké
uni versi t ě
pak
z načn ě
přesáhl a
v ýz nam
běţ ného
pos t gradu ál ní ho fr e kvent ant a a v ysl ou ţ i l a si někol i krát i ofi ci ál ní uz nání . P rofesor J āni s Endz el ī ns ve svém dopi se J osefu Zubat ém u, kt er ý z a p ří chode m Č i haře do R i g y st ál , si j eho či nn ost i vel i ce povaţ uj e. Č i hař pů sobi l na fi l osofi cko -fi l ol ogi ck é f akul t ě Lot yšsk é uni versi t y
a
v edl e
vedení
ku rsu
č e št i n y
se
v rám ci
uni versi t y
present oval i c ykl y předn ášek o čes ké kul t uře a t aké r yc hl ým a bez ch ybn ým z vl ádnut í m l ot yšt i n y, coţ b yl o i m ez i st udenty bal t i st i k y vel i ce nez v ykl é. 129
3 .9. Záni k Č eskosl o vensko -l ot yšské spo l ečnost i . Koncem t ři cát ýc h l et se s pol i t i ckou i ekonom i ckou si tuací z horšuj e i akt i vi t a spol ková. R oz počet S pol ečnost i b yl vţ dy odk áz án na dot ace růz n ýc h m i ni st erst ev či sponz orské dar y. V roz vaz e k 3 1 . 12. 1938 j sou akt i va spol ečnost i v yč í sl en y t akt o: Č l enské pří spěvk y 1595
Kč,
subven ce
m i ni st erst va
škol st ví
1980
Kč,
subvence
m i ni st erst va z ahrani čí 4947,50 Kč, návš t ěva Lot yšů n a všes okol ském s l et ě 7940 Kč, dopl at ek z a prod ané l í st k y 16 Kč, z a sl ovní k 4 Kč a
127
Masarykův slovník naučný, díl IV, Praha 1929, s. 562-564. Masarykův slovník naučný, díl IV, Praha 1929, s. 559-562. 129 AAV ČR, fond Josef Zubatý, karton 8, Korespondence úřední, překlad dopisu od prof. J. Endzelínse z 9. listopadu 1925. 128
69
převeden é pol oţ k y 67, 55 Kč. C el kem t ed y 17538, 55 K č. 130 Tento roční roz počet S pol ečnost i b yl pak b ez e z b yt ku v yč erp án na chod a či nnost S pol ečnost i. R ok 1938 b yl pa k posl ední úspěšn ý rok cel é S pol ečnost i . V l ednu 1938 si na své předposl ední val né hrom adě z novu us t avi l a své vedení , s kt er ým v ykro či l a do nového roku. S l oţ ení vůdčí ch př edst avi t el ů se nez m ěni l o. P ře dsedou b yl naposl e d y z vol en š kol sk ý rad a J osef Urban, m í st opředse d y ř edi t el Fr ant i šek Mat oušek a honorár ní
konz ul
Lot yšské
r epubl i k y
t ovární k
R udol f
W urm .
J ednat el em b yl z novu pot vrz en vrchní t aj em ní k m i ni st erst va ţ el ez ni c Hanuš Ent ner a po kl adní kem advokát Vl adi sl av P í t ra. 131 Nej vět ší mi akcem i spol ečnost i z a t ent o rok b yl z áj ez d l ot yšsk ých host ů na vš esokol sk ý sl et
a
uspořádání
v ýst a v y odborn ýc h
l ot yšsk ých
a
es t onsk ých škol . P osl ední řádn ý z ápi s v Kni z e z ápi sů z e schůz í j e z 30. 1. 1939. P ol i t i cká si t uac e Č eskosl ovenska j i ţ b yl a t eh d y v el i ce š pat ná a pa ral yz ov al a i chod a akt i vi t y S pol ečnost i . P o obsaz ení čes k ých z em í a z ří z ení P rot ekt orát u Č ech y a M orava, přest al a j i ţ de fact o exi st ovat . Odt rţ ení S l ovenska si pak v yţ ádal o z m ěnu náz vu na Č esko -l ot yšsk ou spol ečnost , al e vyp uknut í druhé svět ové vál k y v z áří j iţ neum oţ ňoval o akt i vi t u ani takovéhot o Absol u t ní
s pol ku.
pot vrz ení
z b yt ečnost i
ex i st ence
t akovét o
s pol ečnost i pak při š l o v l ét ě roku 1940, kd y b yl o Lot yšsko obsaz eno voj skem sS vět ského svaz u. V násl edu j í cí ch m ěsí cí ch p a k předsed a Urban
a
j ednat el
Ent ner
uči ni l i
pot řebné
krok y
k roz pušt ění
S pol ečnost i , coţ j i m předepi soval y st ano v y. Val ná schůze Č esko -l ot yšské spol ečn ost i konaná dne 2. pro si nce m.r . s e usnesl a na Spol ečnost i ,
rozchodu spol ku a zároveň uči ni l a, ab y archi v
spol u
N ár odní ho musea .
s kni hovni čkou
byl y
od evzdány
kni hovn ě
132
130
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 6, Účetnictví, pokladní knihy, další účetní materiál, Účetní kniha 1934-1940. 131 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 1, Kniha zápisů ze schůzí 19341939, zápis z 26. ledna 1938. 132 ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 3, Korespondence institucionální, dopis Česko-lotyšské společnosti Archivu knihovny Národního musea z 6. února 1941.
70
A t ak spol ečnost na přel om u roků 1940 a 1941 přest al a, po ví ce j ak pat náct i l et ém t rvání , defi ni t i vně ex i st ovat .
71
III. Miscellanea Lettonica 1. Cestop i sn é d ojmy z L otyšsk a 1.1. S rovnání cest op i sů P avl a Fi nka a A dol fa C hal oupk y P ubl i kace Z a sever ní m sl uncem. Doj m y a pozorování z t oul ek na Bal t u od P avl a Fi n ka, v ydaná roku 19 31, obsahuj e soubo r j eho č rt z cest
po
dvacát ých
Lot yšsk u, l et . 133 Fi nk
Est onsku b yl
a
Fi nsku,
s pom ěr y a
kt eré
reál i em i
podni kl
během
Lot yšska
dobře
obez nám en a j eho čet né kont akt y n ap ří č l ot yšskou spol e čnost í m u ot eví ral y řadu d ve ří i na t a n ej v yšš í m í st a. J eho t ex ty čt enář e s ez nam oval y s růz ným i l ot yšsk ým i os obnost m i , s li t erát y, pol i t i k y, s v ýz n am n ým i m í st y spj at ým i s l ot yšs kou hi st ori í a bar vi t ě l í či l y l ot yšsk é scen éri e. J eho popi s b yl si l ně subj ekt i vní a čast o se t ak necháv al okouz l i t na úkor obj ekt i vnost i l í čené skut e čnost i , al e m oţ ná právě p rot o j sou j e ho ex presi vní l í čení vel i ce v ěrohodná a necháv aj í nás t ak vpl out do j eho osobní i m agi nac e : N a březí ch Dvi ny z ní děl ové rány a hl ahol zvonů. Ri ga, měst o s kvěl ý ch parků a st romořadí , sl aví den Svobody! … S t ará Ri ga s úzkými ul i čkami a pří st avem i N ové měst o s děl ni ckými předměst í mi z pí vaj í chorál radost i , j enţ hřmí i v hl ahol u t rub z věţe dómu na Es pl anades l aukums. Bí l é moře šumí slavnost ně - Ri gas j uras l í ci s – j ako by nebesk é va rhany vyhrával y. H ruď L ot yšů se dme pýchou a š t ěs t í m a srdci j e, j ako kdyţ pt á k zpí vá máj ovou pí sni čku. A no, t akový j e dnes svát ek v ze mi , kt erou v půl i děl í j ako st uha t ok l íbezné řek y Daugavy . 134 Takt o Fi nk ot eví rá svůj ce st opi s, po pi sem slavnostní nál ad y o st át ní m svát ku v R i z e. Měst o nad Daugavou pak l í čí t akt o: K dyţ čl ově k vyst ou pí z ri ţského nádra ţí , pozdraví ho či st á ul i ce a us měvav é t váře cho dců, kt eří maj í kyt i ci květ ů v náru čí , nebo aspoň pl aměnku v knof l í ko vé dí rce kabát u. N a první pohl ed pat rno: l i dé si 133 134
Lotyšsku se P. Fink věnuje na s. 9-118. P. Fink, Za severním sluncem. Dojmy z pozorování a toulek na Baltu, Brno 1931, s. 9.
72
t u ví ce váţí krásy a maj í ví ce smysl u pro barvu a vůni , pro rados t ţ i vot a! Prot o t aké k aţdý sad, kt erým se Ri ga ci zi nci pochl u bí , j e j ako z ahrada Hesperi dek na t aj emném ost rově, v ní ţ k vet ou zl a t á j abl ka. Pr ot o t aké j e v t om měst ě na okraj i Ri gas j uras l i ci s t ol i k obchodů, napl něných ohn ěm karaf i át ů, kt erý t l u mí sl adká něha růţ í . 135 R i ga b yl a pro Fi nka m ěst em parků, sadů, z eleně a květ i n. Č t enáře prováděl po ri ţ sk ých pam ět i hodnost ech a parcí ch, z abl oudi l i do z apadl ých ul i ček S t aré R i g y, č i okraj ov ých část í Nové R i g y. Neb yl o však pros t ě v Ri ze kout ku, kam by se zel eň ví t ězně n edral a . 136 P o R i z e se roz hl í ţ í po dal ší ch l ot yšsk ýc h kraj í ch, po pam át kách a z ast avuj e s e n a návšt ěvu u z aj í m av ýc h l ot yšsk ýc h pos t av. J ako s právn ý t uri st a v Lot yšsku z am í ři l t aké na l ot yšské p obřeţ í , do l áz eňsk ých m ěst , do Maj ori . Jest l i ţe s e zahl edí t e s mořem n a pobřeţ í , os l epí zrak nej prve běl ost ný pás pl áţe, po kt eré l ze put ovat i v pí sku s ypkém j a ko ot ruby něj akých os m ki l o met rů. N ad t í mt o skvost ným s t r and em šumí t áhle bor ovi ce, na kt er ých si oči odpoči nou….Des et t uš í m vi l ových měs t eček j e rozeset o n a pobřeţí , spoj ených v j ednu r oz sáhl ou obec. Ří k á se j í prost ě ri gas jurmal a – ri ţské pobřeţí . 137 St r učně pověd ěno: Maj ori j sou mí st em, kde se t i zdá, ţe bozi sk ut ečně mi l oval i
svět ,
kdyţ
t ol i k
krás
nakupi l i
v j edi ném
zákout í !
N ej skvěl ej ší m poţi t k em, j ehoţ se t u smrt el ní kům dost ává , j sou večer y s osl ni vým západem sl unce na moři . 138 Zaj í m av é vaz b y Lo t yšsko -sl unce si vší m á i dál e. Lot yšsk o j e j akousi sl uneční z em í , po uz e z a sl uneční ho svi t u se roz z áří a ukáţ e s vůj půvab. S t ej ně t ak j ako j ant ar, j eden z nej vět ší ch art ef akt ů Lot yšska. Ten bez sl uneční ho svi t u ukáţ e j en z l om ek sv ých kr ás . Č es kosl ovensk ý vel v ysl ane c v P ol sku Václ av Gi rsa, j eho ţ se Fi nk z ept al , j ak se m u l í bi l o v Lot yšsku, o dpověděl . Budet e s pokoj eni a pl ni nadšení , j est l i ţe se od vás n e odvrát í sl unce! 139 N a z ávěr při pom í ná j ešt ě z pěvnou povahu Lot yšů , j ej i ch bohat ý fol kl or, skvěl é 135
P. Fink, Za severním sluncem. Dojmy z pozorování a toulek na Baltu, Brno 1931, s. 23. Tamtéţ, s. 24. 137 Tamtéţ, s. 71. 138 Tamtéţ, s. 74. 139 Tamtéţ, s. 17. 136
73
pěveck é sl avnost i a sout ěţ e, a t aké obl í bení někt er ých č es k ých pí sní v Lot yšsku . Oprot i Fi nkovu cest opi su působí Z emě na severu od Adol fa C hal oupk y, dal eko s t ří dm ěj i a um ěřeněj i . 140 Dl ouhol et ý
úř ed ní k
m i ni st erst va
škol st ví
a
čl en
Č es kosl ovensko -l ot yš ské spol e čnost i v P raz e Dr. Adol f C hal oupka (1895 -1973), kt e r ý j e z nám t aké j ako t eat rol o g, 141 popsal svou ces tu po Lot yšsku z přel om u l et 1936 a 1937. Do Lot yšsk a při j í ţ dí bez dří věj ší z nám ost i či osobní z ai nt eresovanost i . Al e spí še j ako z ví dav ý t uri st a. P opi sovaná m í st a nej sou něč í m z cel a nez nám ým . J de o pobřeţ í , l áz eňská m ěst a, l es y, R i gu , t ed y t o, co navšt ěv uj í t uri s t é dodneška. V e svém t ex t u reaguj e bez pro st ředně, č ást ečn ě st ř í dm ě, al e s nez akr ýv anou po ci t ovost í , kt erá ná m um oţ ňuj e m u uvěři t . Na pos l ední st raně t ex t u pí še: V L ot yšsku j sme byl i ci zi nci , zaj at ými v kraj i neznámé řeči , z ní ţ nám uví zl o v pamět i j en někol i k sl ůvek, al e i t ak j sme poznal i z emi , kt erá má pře kvapi vě mnoho spo l ečného, nám podo bného př i vel mi odl i šné sv é t v ářnost i . A máme úct u před národem, kt e rý se př i s vých dvou mi l i onech obyvat el t ak energi ck y uj al ří zení svýc h s t át ní ch věcí . L í bi lo se nám t am a rádi t o ří káme. Pravda, nevi děl i j s me všeho, co ná m sl i boval y propagační publ i kace. N e vi děl i j sme kr oj ů
na
mořsk ém
pobřeţí ,
nenašl i
j sme
na
n ěm
sl i bovaného
l áz eňského ţi vot a, nepoznal i j sme zvyku házet květ i ny na rozl ou čenou do moře (voda b y j e pat rně hn ed při pl avi l a zpět ), a mnoh é památ k y uměl ec ké i krásy pří rodní j sme si předst avoval i skvěl ej ší neţ j sme s hl edal i , al e nevad i l o nám t o a právě t ak, j ak nám t y publ i kace př edří kal y, srdečně opakuj eme „ Uz re dzešanos“ ! (na sh ledanou). 142 S t ej ně j ako Fi nk j e i C hal oupka nadšen z e z ápadů sl unce na ri ţ ském pobřeţ í : Mezi vrbi nami se l esknou zrc adél ka l ouţí , kt erý mi j e pí sek r oz eţí rán a rozkouskován. Ve vodě se m dl e odráţí pabl esk sl uneční ho s vi t u. Sl uneční západy j sou j i st ě z nej krá sněj ší ch záţi t ků t ohot o 140
A. Chaloupka, Země na severu, Praha 1937. Mezi teatrologické práce Adolfa Chaloupky patří České divadlo (1918-1928), Praha 1928. Dále pak České drama selské, Praha 1927. 142 A. Chaloupka, Země na severu, s. 42. 141
74
pobřeţí . N ení barv y na pal et ě, kt ero u by se nerozhořel a obl ačná obl oha a kl i dná mořská hl adi na! Jsou snad sl adké j ako kýč, al e, pr omi ňt e, přece j en krásné! 143 Aut or nav št ěvuj e i l ot yšsk ý venkov, kt er ý
shl edáv á
k rásn ým ,
al e
j edn ot várn ý m :
je
to
rozsahem
ner ozměrná vari ace t éţe harmoni e, kl adoucí důraz j ednou na t u, po dr uhé na onu barvu zákl adní ho akordu. 144 S t ej ně j ako Fi nk obdi vuje z vl ášt ní poet i ku l otyš sk ých m ěst sk ýc h i venkovsk ýc h hřbi t o vů, rád s e procház í borov ým i háj i a nechává se ov í vat vět rem , kt er ý v t ét o kraj i ně bez kop ců ni c nespout ává. Op rot i usm ěvav ým l i d em , kt eré Fi nk pot kával v R i z e, hl avní m cent ru st át u i l ot yšského národa, s i C hal oupka vší m á ve nkovského ráz u ost a t ní ch část í z em ě: V Maj ori s e s t ř et neme s průvod e m sel ský ch ko rb, kt eré j edou v noci do Ri gy. N a voz í cí ch ţeny, sedí nebo l eţí , nabal ené v kabát e ch, hl avy v šál ách, z amračeně a zachm uřeně drţí v ru kou oprat i a ří dí své po t ahy husí m pochodem. U zast áv ky dohoní j e aut obu s a cht ěj e zast avi t , zamot á s e mez i
neosvět l ené
p ovozy
v podi vuho dné
kl ubko.
N ehl esne
šof ér ,
nehl esnou ţenské. P omal u rozpl ét aj í gordi cký uzel . Jsm e v ml čenl i vé z emi . 145 C hal oupka navšt í vi l Lot yšsko z hruba d eset l et po n ávšt ěv ách, kt eré ve sv ýc h t oul kách po Bal t u popsal Fi nk. Fi nkovo l í čení j e vedl e j eho o sobní z auj atost i (j eho m anţ el ka b yl a Lot yška ) a nadšení poz nam enáno i období m radost i Lot yšů z nově nab yt é svobod y a řad y nov ých
m oţ nost í ,
kt eré
jim
um oţni l a.
Návšt ěva
C hal oupkova
probí hal a j i ţ v době nest abi l ní evropsk é i l ot yšské pol i t i cké si t uace, řada i deál u ší ří cí ch se Evropou po roce 1918 j i ţ post upně m i z el a z povědom í , nebo byl a pot l a čována. I t a k j e j eho svěde ct ví z aj í m av ým pram enem
na
po l i
česko -l ot yšsk é
vz áj em nost i .
Pohl í ţ í
na
m ez i vál ečnou, pom a l u končí cí Lot yšsko u republ i ku a j ej í s pol ečnos t oči m a Evrop ana. O braz spol ečnost i , k t erá j i ţ brz y bude z ni čena a z m iz í navţ d y z pov ědom í evropské v e řej nost i , z ůst ane však aţ do
143
A. Chaloupka, Země na severu, s. 20. Tamtéţ, s. 37. 145 Tamtéţ, s. 41. 144
75
s m rt i v srdcí ch a vz pom í nkách m noh ýc h Lot yšů a t ak é j ej i c h česk ých přát el . T mí se. N azad vol ně ubí há kraj i na. L uči ny, l esy, l uči ny, l es y, l uči ny, l esy – s koro do t akt u podl e t emp a pomal ého vl aku, mezi t í m t u a t am st avení , ně kol i k kousků dobyt ka s dě včet e m n eb o hochem pas áčkem u cest y, k t erá se t rat í v t rávě a šeru, a nad t í m vší m nebe, vys oké neb e nad pl ochou kraj i nou, nebe pl né obl a ků, naskl ádaných nad sebou v někol i ka vrst vách. Z ast avi l y se t u na své pout i mez i moř em a j ezernat ou pl ání východní ho L ot yšska, nakupi l y se na sebe do hust ých, al e m í rumi l ovných pásů a t eď j e odděl uj í od sebe pabl esky zapadl ého j i ţ sl unce. Ţ l ut á, růţová, č er vená se kl adou mez i běl a šeď vyt vářej í cí kl i dnou, al e půs obi vou barevnou ha rmoni i . N a z emi j e kl i d. Voj áci l el kuj í na pol oopušt ěných f ort ech. N a obzoru j e Daugavpi l s s bí l ými věţemi . Po čt yřech neděl í ch, kt eré j sme st rávi l i v pohost i nné l ot yšské zemi , s e zase bl í ţí me k hrani cí m. Z a t my j sme j e př ekročoval i , Z emgal e,
vst up uj í ce
kon ec
do
země,
ši rokokol ej ného
za
t my
d ědi ct ví
zase
zemi
ně kdej ší ho
opust í me. R uska.
Na
vedl ej ší kol ej i sví t í okna pol ského vl aku. K dyţ se v něm usadí me, máme po šest i hodi nové cest ě j ešt ě ví ce neţ čt yři advac et h odi n j í zdy př ed sebou při t omt o odpol ední m spoj ení Ri gy s Prahou. A t ak př edevší m vzpo mí náme. Rádi vzpomí nám e… 146
1.2. S rovnání cest op i sů B. P al kovského a Henri ho Bé rauda. Zaj í m av ý pohl ed
nám
dává
srovnán í
cest opi su
českého
a
francouz ského. Do českého j az yka b yl v roce 1926 p řel oţ e n cest opi s C o j sem vi děl v M oskvě fran couz ského l evi cového novi n áře Henri Bér auda (1885 -195 8), kt er ý v l ét ě 1925 navšt í vi l sovět ské R usko a kom ent oval své z áţ i t k y i poz nat k y z ost at ní ch st át ů. Zaj í m avé j e, čeho si vší m á v Lot yš sku a j ak t yt o své post řeh y hodnot í . P ř i j el urči t ě z načně neobez nám e n a část e čně se cí t i l i kul t urně nadřaz en. P í še: Pak
146
A. Chaloupka, Země na severu, s. 11.
76
př i j de východní Prusko a konečně L i t evsko. N yní se vl ak šine podél N ěmenu, v j ehoţ ţl ut avě kal ný ch vodá c h se zrcadl í j ešt ě s t í ny vel k é ar mády N apol eonov y….Bezděk y vyvst a ne v m ysl i obraz t ěch, kt eř í bos i se t u vl áčel i a kt eří t áboři l i na t ěcht o nekonečný ch pl ání ch. Ach, j s ou t o věci uţ dávno mi nul é! V t ěcht o nevdě čných z emí ch hrani ce s e dot ýkaj í . N epřát el št í B al t ové po vál ce si rozděl i l i zemi , t ak j ako hl adoví pří buzní se děl í o pozemky při dědi ct ví . Jsme v L ot yšsku. Ješ t ě j ednou j e t řeb a měni t i pení ze. N ej zaj í mavěj ší v t ěcht o chudých z emí ch j e, ţe všud e zvoní st ří brné pení ze, kt eré my mus í me draz e z apl at i t i do l ary. Je pravděpodobné, ţe f i nanční ci maj í pro t o výkl ad bez námi t ek. Al e v l i dské spol ečnost i z dá se podi vný m, ţe l i dé bez maj et ku, bez obch odu, bez práce, m ohou koupi t i za pět i nu ceny maj et ek u váţného a př i či nl i vého ná roda. Francouz, kt erý c est uj e v t ěcht o konči ná ch, se znepokoj í pomy šl ení m, ţe by l ot yšský sedl ák mohl , kdyby s e mu zacht ěl o, prodat i svůj maj et ek a za kaţdé j i t r o s vých oškuban ých p ol nost í zakoupi t i u nás pět dobrých j i t e r pozemků, na ni chţ se daří ré v a burgundská. T akt o t rpěl i vě můţe me u v a ţovat i aţ do Ri gy…..Z emě smí chu, země mi l enců. N a cest ách podél t rat i moţno z ř í t i j en dvoj i ce v těsném obj et í a okna pl ná květ ů.
Al e nádraţí j e
t emným karavans er aj em – t emným, smrdut ým, řvoucí m – všechna s t énaj í cí
spodi na
severní ho
ori ent u
hemţí
se
tu
na
prkenných
nás t upi št í ch… Hl e, j sem t edy sám u bra n t aj emného Rus ka, sám mez i vel i kými L ot yšci , j ej i chţ ot cové házel i ošt ěpem a oral i dřevěný m r ádl em. Z pí vaj í , směj í se a pošťuchuj í ….
147
O deset l et poz děj i podni kl obdobnou cest u česk ý l evi cov ý novi nář B. P al kovs k ý, kt er ý sv é doj m y z cest y v ydal pod náz vem Z a s ovět skou ci vi l i sací . S vou kapi t ol u o Lot yšsku z ačí ná t akt o: N a l i t evsko -l ot yšské hr ani ci nás uví t al vl aj í cí prapor, spušt ěná závor a, nál adová pet rol ej ová l ucerna na sl o upu a pří vět i vý ce l ní k, j ehoţ mat ka j e Č eska od St rakoni c. Posunul i j sme hodi novou ruči čku o hodi nu dopředu a uj í ţděl i přes J el gavu po dobré pří mé c est ě k Ri ze. 148 V R i z e pak P al kovsk ý b ydl el v hot el u Pet ersburg , na něm ţ se skvěl a 147 148
H. Béraud, Co jsem viděl v Moskvě, Praha 1926, s. 16-18. B. Palkovský, Za sovětskou civilisací, Praha 1936, s. 31.
77
pam ět ní t abul ka i nform uj í cí , ţ e z de b ydl el a J eho S vát ost pap eţ P i us X I, v době povál e čné. Ve
st ej ném
hot el u b ydl el
a
n a st ej nou
s kut ečnost vz pom í nal ve své Z emi na severu o pouh ý rok poz děj i i Adol f C hal oupka. P al kovsk ý s e v R i z e set kal s č eskosl ovensk ým v ys l anc em
v Lot yš sku
J arosl avem
Lí pou
a
s cel kovou
si t uací
v Lot yšsku a v c el é m P obal t í b yl oči v i dně vel i ce dobře s ez nám en. V yz nal se ve speci f i ck ýc h pobal t sk ýc h pom ěrech, v děj i ná c h regi onu i v j ej í akt uál ní ho spodářské a pol i t i c ké si t uaci . Č esk ý n ovi nář b yl t ed y dal eko obez ná m eněj ší v l ot yšsk ýc h reál i í ch neţ j eho francouz sk ý kol ega. P rokáz al dal eko vět ší obj ekt i vnost v posuz ování pol it i ck ých a hos podářsk ých ot áz ek a t aké vět ší snahu o em pat i i do duše a povah y Lot yšů. P osl ední m cest opi sem po Lot yšsku, kt er ý v yšel j ešt ě před v ypuknut í m druhé s vět ové vál k y j e publ i ka ce Č es ký rol ní k s eversk ými s t át y od Fe rdi nanda Kl i nder y, v ydan á v roce 1937. F. Kl i ndera z de roz ebí rá
hospodářs ké
a
hl avně
a grár ní
pom ěr y v pobal t sk ých
a
někt er ých sk andi náv sk ých z em í ch. 149
2 . L etton i k a n a česk ém k n i ţn í m trh u v mezi vál ečn é m ob d ob í . Vedl e j i ţ z m í něn ýc h kat al ogů, bedekrů a propaga ční ch bro ţ ur o Lot yšsku a j ej í kul t uře, v yšl o i někol i k překl adů l ot yšsk é be l et ri e. Ent nerov y př ekl ad y Dvou l ot yšský ch poví dek od J . P okurse a K. S kal beho Pohádky Ves el i se
dopl ni l o v roce 1929 L ůţko bohů
(1896 -196 2). 150 Děj
rom ánu,
kt er ý do
od J āni s e
češt i n y přel oţ il
Ni kol aj S kudre, se odehráv á v roc e 1919 v Lot yšsku , z a boj ů s bol ševi k y a N ěm ci . S kut ečn ý skvost l ot yš ské l i t erat ur y vš a k předst avuj e vůbec posl ední kni ha t ýk aj í cí se Lot yšska p řed v yp uknut í m druhé svět ov é vál k y.
149 150
F. Klindera, Český rolník severskými státy, Praha 1937. J. Veselis, Lůţko bohů (Dievu gulta), Praha 1929.
78
B yl a t o kni ha od Eduardse Vi rz i 151 (1883 - 1940) U St rauménů. K ronika l ot yšského st at ku , vyd an á v roce 1939. 152 C i t li v ý př ekl ad z lot yšt i n y obs t aral Al oi s. V. Č erví n a edi ční poz nám ku poří di l J osef Knap. C el ý t ex t j e j akousi básní v próz e, kde j e v yl í če n ţ i vot l ot yšsk é ho chut oru v průběhu
cel ého
roku.
Je
krásnou
osl avou
ţ i vot a
l ot yšsk ýc h
z em ěděl ců, osl avou pří rod y a ţ i vot a v ní . Tvoří j ej pět č ást í , vedl e úvodu j ešt ě čt yři - dl e roční ch dob: J aro, Lét o, P odz i m , Zi m a. Text m á svou vl ast ní z vukom al ebnost , kt erá j en um ocňuj e a dobarvuj e s am ot n ý v ýz nam ús t řední ho m ot i vu kni h y - osl av y l ot yšs kého l i du, j eho t radi c a p rác e na z em ěděl ském st a t ku, konečnost i i ne konečnos t i l i ds kého ţ i vot a a jeho vz t ahu a prováz anost i s pří rodou a bohem . P okl i dn ý a t i ch ý bě h t radi ční ho ţ i vot a na osam ěl ém chut or u, kde s e nem usí m oc m l uvit , vše pl yn e něj ak aut om at i ck y, při roz eně , sam o od s ebe. A m usí nás z auj m ou vět a…, ne boť při práci l i dé neml uvi l i , s t ej ně j ako se neml uví v kost el e . 153 Vi rz a z de m oţ ná kom entuj e něco, čeho si vši m l i A . C hal oupka při sv ých cest á ch po Lot yšském venkově. 154
3. O b raz L otyšsk a n a strán k ách česk ých l etton i k Obraz druhého m ůţ em e chápat j ako sondu v ývoj e vědo m í a hi s t ori ckého vědom í . J e součást í hl edání své vl ast ní i denti t y, m i m o j i né, i na z ákl adě s rovnán í seb e sam a s j i n ým . 155 Nej čast ěj ší pram en k t om ut o t ém at u býv á pouţ í ván t i sk a bel et ri e. Z důvod u m al ého počt u t i sků, kt eré b y m ohl i b ýt k t om ut o v ýz kum u v yuţ i t y, nem ohou b ýt z ávěr y t akt o p r ovedené anal ýz y po vaţ ován y z a sm ěro dat né, al e m ohou
obj evi t
z ají m av é
skut ečnost i .
R oz borem
čt yř,
jiţ
v ýš e
151
E. Virza (1883-1940), jeden z nejvýznamnějších představitelů lotyšské meziválečné literatury. Sovětské tyranii se vyhnul jen svou smrtí několik měsíců před sovětskou okupací. 152 E. Virza, U Strauménů. Kronika lotyšského statku, Praha 1939. 153 E. Virza, U Strauménů. Kronika lotyšského statku, Praha 1939, s. 77. 154 Viz E. Chaloupka, Země na severu, s. 20. 155 Luďa Klusáková (ed.), Obraz druhého v historické perspektivě, AUC, Philosophica et historica 1 1995, Studia historica, XLI, Praha 1997, s. 7.
79
popsan ýc h c est opi sů, nám v yk r yst al i z uj e někol i k sl ov, kt erá j sou při popi su Lot yšsk a a Lot yšů čast o p ouţ í vána. Fi nk a Bér aud s i vš i m l i všud yp ří t om n ých květ i n v R i z e, z pěvné a v esel é ná t ur y čas t o s e sm ěj í cí ch Lot yšů , F i nk k t om u při dává sl unce, kt eré cel ou kraj i nu j akob y roz svěcuj e. C hal oupka, kt er ý navšt í vi l Lot yšsko o dekádu poz děj i , si vší m á t aké z vl ášt ní ho sl unce, kt er é t eprv e roz ehrává vš echn y barv y l ot yšské z em ě, al e t ak é aţ z aráţ ej í cí m l čenl i vos t i l ot yšsk ýc h s edl áků a v enkovanů. P rot i kl ad sm í chu a m l čenl i vos t i Lot yšů j e j asn ě z ře t el n ý, al e snad z de hrál a rol i at m osfé ra dob y a z m ěn, kt er ým i l ot yš ská spol e čnost prošl a, včet ně re gi o nu, kt er ý popi soval i . Zat í m co Fi nk s Bér audem popi soval i ruch vel kom ěst ské R i gy,
C hal o upka
se
z am ěři l
na
i nterpret aci
venkovan ů.
Vel i ce
roz dí l né j e pak hodnocení ekonom i ck é a cel ospol e čensk é si t uace Lot yšska. Zat í m co f rancouz sk ý B éraudů v pohl ed j e j asně př ez í rav ý, a někd y aţ hr ani čí cí z hnusení m z Lot yšs ka, pohl ed vš ech t ř í česk ých ces t ovat e l ů a i čt vrt ého Kl i nder y j e vst ří cn ý a kl adn ý. Zat í m co Fi nk l ot yšsk é
pom ěr y
l í čí
v t ěch
nej l epší ch
barvách ,
ost at ní
j sou
z drţ enl i věj ší , al e i t ak při z návaj í z al íbení v Lot yšsku a nákl onnos t k j eho ob yvat el ům . Za Fi nkov ým nadš e ní m st ál a urči t ě j eho m anţ el a Anna, sam a l ot yšsk ého původu, al e čá st ečně i doba dvac át ýc h l et , doba radost i a budování svobodné republ i k y l ot yšské. Na prot i t om u os t at ní t ři Č eši navšt í vi l i Lot yšsko v l et ech 1935 -1937. t j . v době nás t upu faši sm u a d i kt át orsk ých reţ i m ů v Evropě, v dob ě, k d y se t aké t eprve napr avoval y z t rát y z působené hospodářskou repr e sí po roce 1929. Nej čast ěj ší m z droj em poz nání o Lot yšs ku však b yl i bed ek r y a propa gační broţ ur y. P i sat el é se vedl e inform ací o l ot yšské hi st ori i a kul t uře snaţ i l i hl avně propa gov at l o t yšské
pob řeţ í s l áz eňsk ým i
m ěs t y, neboť očeká val i vz růst t uri sm u sm ěrem z Č eskosl ovenska do Lot yšska. B yl i si však vědom i neat rakt i vnost i bal t ského pobřeţ í (s t udeného m oř e), oprot i j i ţ t ehd y h oj ně navšt ěvovan é m u pobřeţ í j aderském u. S naţ i l i se upoz orňovat na m í r né l et ní kl i m a (18 -20 C º), kt eré b yl o vhodn é pro l áz eňskou re kre aci , na l éčbu růz n ých neuróz , na pří m ořské l es y vhodné na proch áz k y a v z i m ě i deál n í t erén na 80
běţ ecké l yţ ov ání . V neposl ední řad ě b yl a t aké z m i ňová na cenov á v ýhodnost . Masov ý pří l i v česk ých t u ri st ů si ce nenast al , al e v průběhu t ři cát ýc h l et m ěl o s vou l ot yšskou z kuše nost st ál e ví ce Č e ch ů a někt e ří s i na l ot yšském pob řeţ í z akoupi l i i l et ní bungal ov y. P očet
všech
m e z i vál ečn ýc h
publ i kací
z ab ýv aj í cí ch
se
Lot yšskem , -b el et ri e, v ýst avní ch kat a l ogů, b ed ekrů, pro pagační ch broţ ur a cest opi sů n epřekro či l dvac et kusů.
4. Pů vod a d ů vod y česk é n ák l on n osti k L otyšů m Důvod y přát el st ví a vst ří cnost i Č echů b yl y j i st ě i ndi vi duá l ní , l z e však v ysl edov a t někol i k t ypů důvodů. P ředevší m bude vhodné v ys vět l i t pří z e ň k Lot yšům u apošt ol a česko -l ot yšsk ého přát el st ví J os efa Zubat ého. S ym pat i e k Lot yšům se z řej m ě z rodi l y uţ v době j eho uni versi t ní ho st udi a v hl oubi sedm desát ýc h l et d eva t enáct ého s t ol et í . Zubat ý ve s vém dopi se Frant i šku Jí l kovi Oberpfal cerovi z 2 2 . z áří
1924 pí še:
s l ovanšt i nu,
„ …N ebyl a t o j en důl eţi t ost
byl a
v t om
i
symp at i e
t ěcht o j azyků pr o
Č echa,
syn ka
národa
ut l ačovaného, k nár ůdkům j ešt ě ví c e ut l ačeným, ol oupen ým i o svou mi nul ost , pří t omnost a j ak se t ehdy zdál o, i o svou budoucn ost .“ 156 Vůbec v ýz nam bal t sk ých j az yků b yl důl eţ i t ý, j en pro úz k ý okruh j az ykovědců. Vět š i na s ym pat i z a nt ů s Lot yši m ěl a s vé důvod y z al oţ ené na ně čem j i ném . Dal ší aspekt y vz t ahu Zub at ého k Lot yšům nám osvět l uj e J osef Urban: Č ast o j sme hovoři l i o L ot yší ch i mi mo s chůze v uţší m kr o uţku přát el L ot yšska a prof . Z ubat ý t u nej ednou upř í mně doznával , ţe se z vl ášt ě obdi v uj e pracovi t ost i , vy t rval ost i a houţevnat ost i L ot yšů, j i mi ţ si udrţel i po cel á st al et í nepor ušený j azy k a domohl i se s vobod y. J emu s e l í bi l y t yt o rysy j ej i ch povah y , prot o j e čas t o dával za pří kl ad, prot o j e měl rád a své přát el st ví j i m zachoval aţ do své smrt i . 157 A J osef Urban pa k pokračuj e sv ým osobním
156
Cit. z L. Řeháček, Baltistika na praţské universitě (1848-1978), in: J. Petr, – L. Řeháček (edd.), Praha – Vilnius, Praha 1981, s. 54. 157 Deset let Československo-lotyšské společnosti, s. 5.
81
v yz n ání m : Přát el ský poměr náš k L ot yšů m má o všem hl ubok é koř eny, vyr ůst aj í cí z podobn ých osudů v mi nul os t i a t ot o osudové pří buzenst ví j e t aké nej ednou z pří či n opravdovéh o vzáj emného poro zumění a ci t ového sbl í ţení . T rpěl i j sme t ři st a l e t pod ci zí m j ařme m – a L ot yš i t éměř t i sí ci l et í v ot roct ví , vydáni na mi l ost a nemi l ost různým r eţ i mům, j eţ hrozi l i udusi t i posl ední j i skru ţi vot a t ohot o n ároda. N a vl ast ní m t ěl a a duchu j sme poznal i út isk, j enţ brzdi l svobodný vývoj mal ých národů, j enţ pot l ačoval kaţdý p roj ev národní ho seb evědomí a j akékol i snahy o osamost at nění . V t ěcht o t ěţkých dobách p racoval y u nás nehl učně t ěl ocv i čné j ed not y, o chot n i cké spol k y, a b yl y t o pověs t i a pí sně, j eţ se nesly t řeba t aj ně od úst k úst ům, pí sně l kal y s námi , dodával y út ěc hy, po vzbuzoval y, u či l y se bevědomí a vzdoru. T ot éţ byl o v L ot yšsku – L ot yši mnoho děkuj í sv ým krásným, nespo čet n ým pí sní m, ţ e j i m dodával y sí l u a odvahy v t ěţ ké m boj i o exi st enci . Účast ní ci pěve cký ch sl avnost í se rozcházel i vzpruţ eni a posí l eni k dal š í mu boj i , pí s eň ţi vi l a mat eřs ký j azy k, ab y nest r nul a neoně měl . St aré pov ěs t i j i m při pomí nal y zašl é doby dávné samost at nost i a národní hrdi na Imant i s v boj i s n epří t el em l ot yšsk éh o národa si ce po dl ehl , al e nez emřel , spal za č arovaný v modré h oře a ut i skovan ý národ k ní vz hl í ţel – j ako naši předkov é k Bl aní ku – a čekal , aţ z ní vyj de j eho vévoda a vrát í mu zt racenou svobodu. Drobná a poct i vá p ráce řady skromn ýc h budi t el ů při pravoval a u nás i v L ot yšsku d í l o osvobození , j eţ dokonal a udat nost a obět avos t l egi í . L ot yšské voj sko musel o j ešt ě dobyt ou samost at nost háj i t i , a uháj i l o j i . Uvaţme, co námahy a práce st ál o, při v ést do pořádku zemi , j eţ byl a děj i št ěm hrůzy svět ové vál ky, za ní ţ se mnoho rodi n vyst ěhoval o do Ruska a při svém návrat u našl y mí st o svých domovů j en t rosky a z ř í ceni ny. Vešk erá zaří zení t ováren, st roj e, zásoby a surovi ny byl y z a vál ky v yvez eny, t ak ţe L ot yši musi l i budovat i svůj ml adý st át t éměř s hol ýma rukama. Oţi vl a práce na zp ust ošených ni vách l ot yšského venko va, ozval y se s t roj e v obnoven ých t ovárnách v e měst e c h, sí del ní měs t o Ri ga vz kyp ěl o horečn ým úsi l í m pro uskut ečn ění po krokový ch,
82
měnový ch, f i nanční ch, hospodářských a so ci ál ní ch ref orem – na všech s t r anách se skvěl y p evné zákl ad y samot n ého st át u. 158 P odobn ý osud obou národů b yl čast o uv áděn j ako z droj z áj m u a s ym pat i í . S bl i ţ uj e j e spol ečn ý úděl d vou m al ých n árodů , kt eré s i m us ej í navz áj em po m áhat a podpo rovat se, ab y uháj i l y svo u národní ex i st enci . Lot yši b yl i chápán i j ako národ, kt erý b yl ut l ačov án něm eck ým el em ent em , st ej ně j ako národ česk ý. Lot yši však naví c b yl i drceni i z v ýchodu el em ent e m rusk ým , a t ak m ěl i svou poz i ci j ešt ě těţ ší , neţ li Č eš i . Vedl e podobnost i h i st ori ck ých osudů hrál a rol i i u rči t á podobnos t s am ot n ých národů. Oba m ěl y vedl e pod obn ých povahov ýc h vl ast nost í , kt eré b yl y fo rm ová n y hi st ori ck ým osu dem , i něco n ěm eck ého ve sv é národní kul t uře, p rot oţ e pro oba ná rod y b yl a kul t ura něm ecká dl ouhou dobou pom ěřova nou m et ou a i j ej í m oknem do kul t ur y z ápadní Evrop y. P ři t om došl o k část ečn ém u spoj ení krve n ěm ecké a krve č eské. U Lot yš ů pak k posí l ení krv e l ot yšské krví l í vskou, neboť s t í m t o národem spl ynul i . A t ak m aj í oba národ y dvoj í k rev, kt er á j ej i ch národní sí l u ut uţ uj e. 159
T yt o va z b y a podobnost v l ast ní ch
národní ch peri p et i í st ál y z řej m ě z a nák l onnost í a z áj m em o Lot yše a j ej i ch kul t uru u vět š i n y p řát el l ot yšskéh o národ a. U někt e r ých osob s e j ednal o o osobní z kušenost a spol ečn ý boj v době občan ské vál k y v R usku .
Ř ada
b ýval ých
rusk ýc h
l e gi oná řů
b yl a
čl en y
čes kosl ovensko -l ot yšské spol ečnost i a z e st ej ného p rost ředí pocház el i první Č eskosl ovensk ý konz ul v Lot yšs ku m aj or J osef Košek. J eli koţ hos podářské a pol i t i cké vz t ah y s Lot yšs kem neb yl y z růz n ých důvodů (napří k l ad ne ex i st ence spol ečné hr ani ce, či m al ý pol i t i c k ý v ýz n am z em í ) pří l i š v ýz n a m né, j e pochopi t el né, ţ e obchodní či pol i t i cké p o d h oubí z ájm u o Lot yšs ko nehr álo me z i příz nivc i Lot yšs ka velko u rol i . 158
Deset let Československo-lotyšské společnosti, s. 5-6. Lívové jsou ugrofinským národem, který původně obýval Riţský záliv. Postupem času byli asimilováni lotyšskými kmeny, nebo vyhubeni křiţáky. V osmdesátých letech dvacátého století jiţ ţilo necelých 200 příslušníků tohoto národa, z nichţ jen méně neţ polovice ovládala lívský jazyk. Lívové byli rybáři, a tak většina lotyšských výrazů spojených s touto činností mají lívský původ. 159
83
Zaj í m av ým
p ram e nem
pro
poz nán í
nákl onnost i
Č echů
k Lot yšům , j sou i novi nové čl ánk y. Z j ej i ch nepřeb ernéh o m noţ s ví v yj í m ám ukaz uj e
ukáz u
z čl ánku
nej čast ěj ší
Edua rda
st ereot yp y
B asse
L ot yšský
svát ek ,
spoj o vané
s Lot yši
na
kt e rá
st ránkách
peri odi ckého t i sku: L ot yšský svát ek na dchází . Osmnáct ý l i st opad j i m j e t ot éţ, c o nám osmadvacát ý ří j en. T oho dne před j edenáct i roky prohl ási li s vopu samost at nost , svrhl i krut ou t í seň poroby – a oct l i se před neméně krut ou t í sní boj e o exi st enci . Jej i ch post avení byl o horší neţ naš e. V mi nul ých st al et í ch byl i drceni ze dvou st ran: ba l t i čt í ryt í ř i v čel e zpupn ého ně mect ví ne vešl i v j ej i ch zem m éně n epřát el sky ne ţ poz děj i despot i cký c ari smus pet rohradský. N est al o -l i se j méno L ot yš ů v novodobý ch děj i nách j en l egendou, za t o vděčí , st ej ně j ako my úsi l í někol i ka os ví censk ý ch vl ast en ců , kt e ří začal i shl édávat i poet i cké a mudrosl ovné bohat st ví hynoucí ho km ene a o kouzl eni n al ézanými kr ásami j al i se budi t i cel ý národ k nové mu ţi vot u. N ení pro nás snad ni c t kl i věj ší ho n eţ s l edovat i j ak o ně co pozděj i neţ u nás t a m dal eko na severu proţí vá mal ý n árod své probuzení z mdl oby, své vzkří šení k novému ţi vot u t ém ěř navl as j ako my. I t am hrst ka vzděl aných muţ ů obr ací
pozornost
s vérázného
ţi vot a
k odkazům
mi nul ost i
národní ho
ve
i
k posl ední mu
v e nkovský ch
vsí ch,
aby
út oči š t i odsud
bur coval i měst a a j ej i ch i nt el i genci . Al e nezůst ává j en při paral el e: L ot yši , probuzeni k národní mu vědomí , ohl í ţej í se po Evropě, a brz y s hl edávaj í u národu českého obdobn é p oměry a t udí ţ i pří kl ad. Odt ud s e z ačí naj í nadšené sympat i e t ohot o st arého st arého národu při Bal t u pr o Č e chy a pozděj i pro Č eskosl ovensko . U nás se l eckdo di vý, j ak t o, ţ e zrovna z l ot yšska sl ýcháme hl asy vroucí l ásky k n ám, z t oho L ot yšska, s ní mţ j sme ni kdy nem ěl i ţádných st yků ani pol i t i ckých, ani hos podářských, z L o t yšska, kt eré j e od n ás vzál eno t i sí cemi mi l ci zí ch úz emí … . N árod, kt erý v t ol i k a st rast i pl ných zápa sech o zákl ady exi st ence dovede zároveň poj a t i i uskut ečňovat i t a kovout o m yšl enku, n ení národ mal ý.
Jeho
l i dé
maj í
kus
neu věři t el ně
ţi vel n é
harmoni e.
S neomysl ným pude m zdravé při rozen ost i cí t í so uvi sl osti mi nul a, 84
př í t omna i budoucna, souzvuk čl ověka a pří rody, pomí j i vého j edi nce a věčnost i cel ku. N ad šumi vým pří bo j em Bal t u a nad v al í cí mi s e vl nami Daugavy vy noři l se v nové Evropě národ prost ý, nezkaţený , j adrný, nadaný a houţevnat ý. T en národ má n ás rád – ni kol i z pol i t i ckých
důvo dů,
ni kol i
pro
výhody,
ni kol i
pro
něj akou
di pl omat i ckou komb i naci : má nás rád p rot o: ţe má me st ej né i deál y a podobně t rni t ou cest u k ni m. Vaţmě si t akové prost é, srdečné, nenáročné l ásk y a p řej mě L ot yšům k j ej i ch národní mu svát k u zdar ve vš em j ej i ch úsi l í . 160
5. Něk ol i k p ozn ámek k otázce p řek l ad u h ry Josef a j eh o brat ř i Jān i se Rai n i se. Mez i nej vět ší skvost y l ot yšské l i t erat ur y p at ří i R ai ni sova hra Jos ef a j eho brat ři , kt erá evokuj e vel i k é bi bl i cké t ém a a napl ňuj e j e p o s l ání m hum ani smu, souci t u a t ol era nce. Ve dv acát ých l et ech s e vedl a
sl oţ i t á
j ednání
o
m oţ ném
překl adu
a
uved ení
t ét o
hr y
v Národní m nebo Vi nohradském di va dl e. V roc e 1925 j i dokonce reţ i sér di vadl a a t a ké spi sovat el a dr a m at i k J arosl av Kva pi l z ařadi l do rep e rt oáru di vadl a na dal ší sez ónu. U vedení se hr a však n edočkal a , t ent okrát e z důvodu nechut i l ot yšské st ran y. P řes růz né pe ri pet i e s e pokračoval o
v j edn ání ch
aţ
do
roku
1929,
kd y se
od
z ám ěru
defi ni t i vně upust i l o. Ot áz kou aut orst ví překl adu hr y se z ab ýv á v e své práci P . Š t oll , kt er ý pí še.. v l ednu 1927 roku 1927 K rast s vít ězosl avně Rai ni sovi oznamuj e, ţe zdaři l é znění celé němec ké v erze j eh o dramat u j e na svět ě a ţe j eho aut or pro Vi nohradské di vadl o u ţ předt í m př el oţi l někol i k Sha kespearov ých d ěl . V dopi se z března 1929 K ras t s ovš em rozporně uv ádí , ţe Rai ni sova hra byl a přel oţena na j ař e př edešl ého roku, t e dy v roce 1928. Au t ora překl adu prý J. K vapi l povaţoval za j ednoho z nej l epší ch český ch překl adat el ů, kt e rý uţ pr o čes ká di vadl a př el o ţi l Faust a a mnoho j i ných t ěţký ch kusů. Odpověď
160
Lidové noviny ze dne 16. listopadu 1929.
85
na
V.
Hausmani sovu
ot ázku,
kdo
byl
oní m
n ej m enovaným
př ekl adat el em, by t edy m ěl a zní t j edno značně Ot o kar Fi sc her, ovše m je
podezřel é,
ţe
t akovout o
pro
L ot yše
významnou
skut ečnos t
nez aznamenal a M. Gri mmová, kt erá v Praze navšt ěvo v al a Fi scherovy př ednášky a byl a zn al kyní česk ého di va dl a . 161 Uvedení m t ét o v ýz n am né l ot yšské h r y s e t aké usi l ovně z ab ýval a Č es kosl ovensko -l ot yš ská
spol e čnost
v P raz e,
v j ej í m ţ
archi vu
v Archi vu N árodní h o m uz ea se do chova l a cel á sl oţ ka kores pondence a j i né a gent y ohl edně uvedení hr y. 162 Ani z de se však j m éno překl adat el e
neobj evuj e.
A
t ak
ot áz ku
překl adu
t ét o
hr y
snad
defi ni t i vně v ysvět í dopi s J . Kvapi l a uloţ en ý v poz ůst al ost i Hanuš e Ent nera, v n ěm ţ se pí še: „ .. Pokud ví m hrál a se – není mi známo zda uţ t aké pře d vál kou v Ri ze moj e Obl aka, a t uší m, ţe se t am t aké chyst al i na Pri nc ez nu Pampel i šku. Hru Rai novu Josef a j e ho brat ř í dal j sem před něko l i ka l et y přel oţi t i podl e angl i čt i ny p. Z deňkem Gi nt l em pro Měst sk é di vadl o, al e marn ě j sem se snaţi l , př es všechnu us i l ovnou pomoc p p. pr esi dent a Z uba t ého a g en. konsul a K rast a, uvést j i na j evi št ě. Opi s pře kl adu j e zaj i st é v archi vu Měst ského di vadl a a nepochybu j i , ţe Vám j ej odt amt ud zapůj čí .“ 163 R ai ni sovu hru t ed y přel oţ i l z angl i čt i n y Zd eněk Gi nt l (1 878 1936),
v ýborn ý
a
ci t l i v ý
p řekl adat el
z an gl i čt i n y,
ze
předskoum al ovské genera ce česk ých an gl i st ů.
161
P. Štoll, Česko-lotyšská literární vzájemnost do roku 1940, diplomová práce obhájená na FF UK, Praha 1998, s. 91. 162 ANM, fond Československo-lotyšská společnost (1925-1941), karton 4, Různý typ korespondence v původních celcích, Korespondence ohledně předvedení hry Josef a jeho bratři, 1925-1929. 163 LA PNP – deponované pracoviště Staré Hrady, fond Hanuš Entner, karton 1, Korespondence přijatá – vlastní, dopis od Jaroslava Kvapila z 11. prosince 1931.
86
6 . Josef Václ av Če rví n a p řek l ad k ro n i k y l otyšsk éh o statk u od E . Vi rzi S am ot ném u v ydání kni h y v č eském j a z yce př edch áz el a k om uni kace v ys l anc en v R i z e J arosl av a Lí p y s někt er ým i česk ým i uni v erz i t ní m i profesor y. Lí pa se v korespondenci sna ţ í hl edat cest i čk y k propa gac i čes ké kul t ur y a věd y v l ot yšsku a naop ak. Zákul i sí , z j akého důvodu se
an gaţ oval
i
v propa gaci
( Ul m a ni sov ým )
reţ i m em
pom ěrně
prot ěţ ovaného l i t er át a j e nez nám á, al e j e m oţ né, ţ e z a ní st ál a urči t á fi nančí m oţ nost podpor y p řekl adu a v yd ání v češt i ně. Lí pa kont akt uj e napří kl ad prof. Vá cl ava Ti l l eho, s kt er ým j e v kont akt u j i ţ od hl ubok ých dv acát ýc h l et , sl ov y: Sl ovut ný pane prof esore, pamět l i v Vaš eho záj mu o l ot yšskou l i t erat uru, dovol uj i si Vám dnes zvl ášt ní poš t ou zasl at i na vaši ct . adresu v německ ém pře kl adu Vi rzův epos : St r aumehni , kt erý se nazývá básní v pros e. – Aut or pl at í za n ej l epší ho z e ţi j í cí ch l ot yšský ch l i t erát ů a t ot o j eho dí l o byl o, pokud moh u s l edovat i , vel mi př í zni vě kom ent ováno a j est poj at o i d o účebn é os novy st řední ch š kol z dej ší ch. Vi rza j e svými vrst e vní ky v ysoko ceněm a chvál en z ej ména t aké j eho sl oh . – N ěmeck ý překl ad j eho dí l a nevyst i huj e prý pl n ě st yl i st i cký j eho c harakt er, ačkol i j e prý j i nak vel mi pečl i v ý. – Douf ám,
ţe
nal eznet e
v nast ávaj í cí c h
prázdni nách
ch vi l ky,
abyst e se na t ot o dí l ko podí val a posoudi l , pokud by Vám snad vyhovo val o event . pro EL K . – Pro t en pří pad dovol uj i si Vás hned upozorňi t i , ţe redakt or N árodní ho osvobo zení PAVEL FI N K , BRN O, T ovární 18 v pří pa dě záj mu, mohl by obst arat i překl ad z ori gi nál u neb al espoň snad za j eho pomoci … 164 Násl edná c est u St rauménů od P avl a Fi nka k A. V . Č erví novi se z dosavadní ch z nám ých pram enů j eš t ě nedá popsat . Al e i okol nost i sam ot né ho v ydání a př e kl adu t ét o v ýj i m ečn é kni h y j s ou pom ěrně z aj í m a vé. Č ást t ohot o pří běhu nám
164
LA PNP, fond Václav Tille, korespondence přijatá, dopis od J. Lípy ze 4. června 1936.
87
v ys vt l uj e dopi s A. V. Č erví n a j edna t el i Č eskosl ovensko -l ot yšsk é s pol ečnost i Hanuši Ent nerovi . N ovi na, kt erá chce vydat můj překl ad Vi rzi , mě pí še, ţe Ri ţské nakl adat e l st ví j i odepsal o, ţe Vi rza sám udí l í povol ení k překl adu, al e bohuţel nenapsa l o Vi rzovu adresu. I. Prosí m Vás, 1 ) buď snad znát e t u adresu sám, pak V ás prosí m, abyst e mi j i l askavě napsal .2) nebo nez nát e l i j i , nemohl byst e si pr o ni napsat do Ri gy, d o L ot yšsko -č eskosl o venské spol ečnost i ? Jenţe vě c s pěchá. Mám doj em, ţe N ovi na chce kni hu vydat
k l ot yšskému
s t át ní mu svát ku. II. Dal ší prosba. Mám j enom mal ý l ot yšsko -něm eck ý sl ovní ček a nechávám
n ěkt erá
sl ova
v překl adu
v reserv ě.
N ev ěd ěl
byst e
o
něj akém v ě t ší m sl ovní čku, po pří padě mát e l i j ej a nepotřebuj et e l i j ej , nemohl byst e mě j ej l askav ě půj či t i asi na 3 měsí c e? Ří kám raděj i ot evřeně na d el ší dobu. K dyby t o ne šl o, nemohl byst e mě něj ak ý s l ovní ček, prost ředn i ct ví m spol ečnost i v Ri ze obj ednat ? III. Pos l ední prosba. Sl yšel j st e na schůzce pří pravné ho výbor u l i t evské spol ečnost i , ţe poj edu do bal t ický ch st át ů. N emohl byst e mě l as kavě dát doporuč ení na f unkci onáře a povol ané l i di v L ot yšsku, po př í padě mě dát t yp y, co bych t am m ě l uděl at v záj mu pr ohl ouben í vz áj emných st yků? Č asu j e j ešt ě dost , poj edu aţ 22. VI. 165 Tom u, kdo „ S t raum én y“ v č eském p ř ekl adu z ná, bud e aţ z at ěţ ko uvěři t ,
ţe
t ent o
ci t l i v ý
překl ad ,
kt er ý
vari uj e
s řadou
překl adat el sk ýc h oří šků a v yrovn ává se s při roz enou kom pl ikovanos t í bás ni ckého j az yk a, m ohl někdo v yt voři t z a t akt o sl oţ it ých o kol nost í . Avš ak
s yn
obuvní ka
A l oi s
Václ av
Č erví n, 166 v yt voři l
s kut ečně
uni kát ní t ex t a j eho převedení l ot yšské kl asi k y, a č okol n ost m i j iţ
165
ANM, fond Československo-lotyšská společnost 1925-1941, karton 2, Korespondence osobní, dopis od Aloise Červína z 12. května 1938. 166 Archivní pozůstalost po A. V. Červínovi se nachází v Regionálním muzeu v Kolíně. Skládá se z dvou neuspořádaných kartonů, které obsahují převáţně výstřiţky z Červínovi rozsáhlé publicistické činnosti, několik dopisů a sbírku fotografií. Za moţnost nahlédnutí do této pozůstalosti děkuji dr. Ladislavu Jouzovi.
88
v českém p rost ředí (t ém ěř) z apom enut é , v yt vo ři l o nepř ehl édnut el n ý m ez ní k na pol i l ot yš sko -česk ých l i t er árn í ch vz t ahů. 167 M ůţ em e t ed y j en l i t ovat , ţ e Č erví nova bal t i st i cká akt i vi t a b yl a pom ěrně kr át ká. I t ak j e však j eho st o pa z řet el ná a t o n ej en v česk é l i t erárněv ědné bal t i st i ce, al e v c el é š kál e dal ší ch či nno st í , neboť Č erví n b yl neob yče j ně renesan ční osobnost í . J eho kořen y spadaj í do Kol í na, kde se 15. l i st opadu roku 1890 narodi l a na počát ku dvacát ého st ol et í t aké absol voval g ym n áz i um . Aţ po m at uri t ě, v roce 1909
odešel
do
P rah y,
kde
st udova l
chem i i
na
V yso ké
škol e
t echni cké . J i ţ t ehdy se však z ř ej m ě proj evi l a j eho roz t ěkaná duše , kt erá se ni kd y n es pokoj i l a j en s j edním , cht ěl a vědět ví ce a ví ce. Takov ý b yl j eho osu d, št ěst í i nešt ěst í na cel ý ţ i vot . J iţ po dvou l et ech st udi a t ot iţ přešel na st udi um t eol ogi e a v době kd y v yp uk á první s vět ová vál k a j e p ro m ován z a dokt ora t eol ogi e. P o cel ou dobu vál ečn é ho běsnění pak pů sobí na praţ sk ých st řední ch š kol ách j ako k at ech et a a násl edně ve st ej né prof esi i ve sv ém rodném Kol í ně. Na počát ku dvacát ých l et se vš a k vrací t aké ke st udi u ch em i e, kt eré, t ent okrát j i ţ úspěšně z akončuj e v roc e 1924 a z í s kává t i t ul i nţ en ýra. R ok pot é sl ouţ í v l i hovaru v Bul harsku a po n ávrat u do Č S R se ţ i ví j ako st ředoškol sk ý pro fesor p řeváţ ně na praţ sk ýc h vz děl ávací ch úst av ech. J eho akt i vi t a t í m však v ţ ádném p ří padě nekončí . J e akt i vní na pol i publ i ci st i ky, p ropa gace pří rod ní ch věd , l i t erat ur y a náboţ en st ví . P ubl i kuj e řadu čl ánků V Národní ch l i st ech, Národní pol i t ice, a dokonce v P erout kově P ří t om nost i . S am ostat nou kapi t ol ou j sou pak odborn é čl án k y z oboru chem i e, kt eré v ych áz el y v časopi sech Techni k či C hem i cké l i st y. T yt o
snah y
p ak
b yl y
z avršen y
kni ţ ní m i
publi kacem i
" C hemi e
dobyvat el ka sv ět a " (1938) či " C he mi e kol em nás " (193 9). Č erví n fi l oz of a básní k pak v yz r ál ve dvou kni hách. A t o v k ni z e esej ů Sl unce
v mrací ch
z roku
1944
a
přebásnění m
jiţ
z m í něn ýc h
St r aumenů z roku 1 939. V krát k ém pov ál ečném období „ svobod y“ do 167
Pět staletí lotyšsko-českých literárních vztahů, I část, Riga 2006, (Latviešu-čehu literāro sakaru pieci gadsimti, I daļa, Rīga 2006).
89
roku 1948, j sou pak někt eré j eho úva h y a t ex t y čt en y n a vl nách čes kosl ovenského
roz hl asu.
Od
konce
čt yři cát ých
l et ,
jiţ
z pochopi t el n ých dů vodů Č erví n m l čí . J i st ě nem ohl b ýt v ývoj em po únoru 1948 spokoj e n, al e z řej m ě spí š pat ři l m ez i t y, kt e ří v ěděl i . J ako pravosl avn ý
ducho vní
a
z nal ec
si t uace
v P obal t í
m usel
v ývoj
m i ni m ál ně t uši t , kdyţ ne p ředpokl ád at . Zem řel 24. l edna r oku 1953 na praţ ském S m í cho vě. P o bez dět ném m anţ el st ví s Mari í Č erví novou, roz enou Vorl í čkovou, po něm t ak z ůstal o někol i k odbornýc h kni h, kni ha
poz oruhodn ých
esej ů,
d esí t k y
časopi seck ýc h
čl ánků,
al e
v neposl ední řadě t a ké j eden poz oruhod ně z daři l ý př ekl ad z l ot yšt i n y! S am ot n ý
Č e rv í nův
z áj em
o
P obal tí
předcház el
nem éně
i nt enz i vní z áj em o bal kánské z em ě – Bul harsko a z vl . R um unsko. P odl e publ i kovan ýc h čl ánků a dochova né koresponden ce s padá j eho „ bal t i st i cké období do pouh ých t ří l et m ez i l et y 1936 -193 9, a práv ě na konci t ři cát ých l et j e j i ţ j eho z áj em z cel a dom i nant ní n ade všem i j eho ost at ní m i (a po pravdě čet n ým i ) obl ast m i z áj m u. Dá se t a předpokl ádat , ţ e n e šť ast né udál ost i , kt eré rokem 1939 poh l t i l y cel ou Evropu a vl ast ně i svět , předč asně u konči l y i bal t i st i ckou práci Č erví novu. A z oněch někol i ka j ednot l i vost í , kt eré z de v t om t o oboru z anechal , m ůţ em e usuz ovat , ţ e j eho st opa, b y t ak b yl a dal eko m as i vněj ší . P rvní Červí novi bal t i st i cké čl ánk y spad aj í do roku 1936. J eden se j m enuj e Mi l á L i t va (vzpomí nka z prázdni n ) 168. Li t va j e m u „ s kut ečně mi l á, prot oţe j e prost á a srdečná . Li t ev ce p ak hodnot í t akt o:
„ L it evci
j sou
i
při či nl i vý
národ
a
k nám
Č ec hům
maj í
nes mí rnou dův ěru. Poznát e dobř e v hovoru s ni mi , j ak prost é a upř í mné maj í srdce. “ Druh ý pak „ Pří kl a d L ot yšů: mal ý, z dat ný, sebev ědom ý národ.“ 169 V posl ední vět ě čl ánku pak na t i t ulek navaz uj e sl ov y „ ….kt er ý pr omysl i l své posl á ní a uskut ečňuj e j e“ Třet í se pochopi t el ně věnuj e Est onců m a j m enuj e se „ Est onci , ţáci Švédů, al e samost at ní .“ 170
168
Národní osvobození z 10. října 1936. Národní osvobození z 18. srpna 1936. 170 Národní osvobození z 3. září 1936 169
90
J eho post řeh y o pob al t sk ých n árode ch j sou j i ţ t ehd y v el i ce přesné, a ukaz uj í na Č erví novu při roz enou i nt el i gen ci , kd yţ pí še: „ N uţe, čí m s končí me o Est onsk u? Je t o mi l ý, sev e rský, i nt el i gent ní , k l i dný l i d, j ehoţ děj i ny boj e o vl ast ní kul t uru j sou vel mi poučné.“ Tak t at o, z řej m ě p rá z dni nová cest a, z í skal a j e ho s ym pat i e p ro národ y P obal t í a v násl eduj í cí ch l et ech j i m věnoval někol i k desí tek čl ánků v peri odi ckém t i sku. J eho akt i vi t a, odraţ ená v č et nost i čl ánk ů vrchol í v l et e ch 1 938, kd y j e i při pravován a přel oţ en Vi rz ův rom án S t raum eni . Zaj í m avě pak půs obí čl ánek „ L otyšský román“ , 171 kde i nform uj e čt enář e o svém z áţ i t ku se S t raum en y, kt eré si pře čet l v něm eck ém př ekl adu J e t o kr ásná kni ha , pí še, pro poznání povahy l ot yšského národ a j e kni ha př í mo učebni cí a so udí me, ţe by m ěl a b ýt přel oţena do češt i ny. Nás l edn é úsi l í j i ţ nem ohl o vést k dal ší m v ýsl edkům . Č ech y obsadi l a něm ecká
arm ád a
a
z uří cí
vál ka,
b yť
z počát ku
j en
„podi vná“,
z přet rhal a vešker é předvál e čné vaz b y. Nehl edě na t o, ţ e všechn y t ři pobal t ské st át y, b yl y j i ţ roku 1940 pohl cen y S ovět sk ým S va z em . Zůs t áv á t ak t ent o j eden př ekl ad, snad i j ako m em ent o e vropsk ýc h děj i n dvacát ého st o l et í . Ač z apadl , prv ní rec enz e na kni hu i překl ad b yl y vel i c e pochv al né j ako nap ří kl ad o d J ana W eni ga „ Vzá cně krásná kní ţka j e ci t l i vě přel oţena A. V. Č erví nem, kt erý k ní při po j i l řadu poz námek, nut ný ch k poznání l ot yšskéh o ţi vot a.“ 172 Nebo od Frani ška Křel i n y
173
„ …j ej í překl ad, kt er ý pro L U K j azykem či st ým p rovedl A.
V. Č erví n, a t o j ak pro hodnot y sl ovesné, pro t en d ar popi s u bás ni ckého, pro j e ho l í čení ţi vot a n a st at ku, kd y básn í k j akoby s pust i l ţebří k pří mo z nebe na dvůr (j ak bychom t o s ní m m ohl i ří ci ), aby uvi děl st at e k v cel é j eho neporuše nost i t ak pro j eho zřej mos t nabádavost výchov nou. K čemu t a vede? Abychom se při mykal i k domovu, abycho m ve svém domově vi děl i i domov svýc h předků. Pr ávě t yt o part i e by měl a čí st ne pouze j ednou ml ádeţ, prá v ě t y čás t i
171
Národní osvobození z 2. března 1937. Národní listy z 23. března 1939. 173 Venkov z 26. března 1939. 172
91
by měl y přet i sknout i čí t anky pro sel ský dorost , aby si znovu a znovu uvědomoval hl oubku a význam sv ého do mova….“
92
IV. Politické zprávy z Rigy 1934-1939 174 1 . Reţi m Kārl i se Ul man i se 1934 -1940 Mez i národní si t uace v Evropě pol ovi n y t ři cát ýc h l et j e n at ol i k s l oţ i t á,
ţe
si
ji
vět ši na
české
k ul t urní
veřej nost i
snad
ani
neuvědom uj e. S kut ečnos t í však j e, ţe právě v l et e ch 1933 -1934 Evropa, z vl ášt ě t a střední , nabral a sm ěr, kt er ý pak v yúst i l v udál ost u nás vel i ce ci t l i vou – m ni chovskou dohodu a násl edně sm ršť druhé s vět ové vál k y. C i t l i v ý poz orovat el j i ţ al e někd y kol em roku 1934 m us el t uši t , ţ e se v m ez i národní pol i t i ce m ění roz l oţ ení nejen si l , al e i
m yšl enkové
a
i nt el ekt uál ní
sm ěřová ní ,
řad y
do
té
dob y
dem okrat i ck ých evr opsk ých st át ní ků. P ol i t i cká z m ěna, kt erá nast al a v Něm ecku v roc e 1 933, t ot i ţ ot evřel a, v řadě evropsk ýc h d em okraci í , ces t u k nast ol ení a ut ori t at i vní ch a di kt át orsk ýc h r eţ i m ů. Neb yl o t o pochopi t el ně j en p nut í m uvni t ř j ednot l i v ých národní ch el i t , al e i s l oţ i t ou m ez i národní si t uací , kt erá b yl a v yţ i vov ána násl edk y hl uboké hos podářské kri z e z počát ku t ři cát ýc h l et . P o t é co b yl v yhl áše n v břez nu roku 1934 Konst ani nen P ät se m v ýj i m ečn ý st av v Est onsku, s t al o se Č eskosl ovensko , Fi nsko a s E st onskem sousedí cí Lot yšsko j edi n ým i st át y st ř ední a v ýc hodní Evrop y, kde se j e št ě drţ el a dem okraci e. N a j ař e 1934 se i si t uace na l ot yšsk é pol i t i cké scéně z ačal a v yhroc ovat , i kd yţ spí še b y s e m ěl o hovoři t o neut uchaj í cí m haš t eření pol i t i ck ý c h st ran, kt er é n em ohl y naj í t st ál e spol e čnou ře č i nad z ásadní m i ot áz kam i současného hospodářského a p ol i t i ckého ţ i vot a Lot yšska. 175 Ne j si l něj ší pol i t i cká st rana – S oci ál ní dem okrat é –
174
Českoslovenští diplomaté v Lotyšsku: Josef Košek 16. 4. 1921-1. 9. 1928 konzul. Václav Girsa 13. 6. 1927–15. 6. 1935 mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr se sídlem ve Varšavě. Jaroslav Lípa 12. 7. 1935–1938 mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr. Pavel Baráček-Jaquier 1. 7. 1938 – březen 1939 mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr. 175 Pobrobný rozbor siuace převratu podal L. Švec ve své práci Nastolení autoritativního reţimu v Lotyšsku a postoj československé diplomacie a publicistiky, in: M. Šesták, - E. Voráček, (edd.), Evropa mezi Německem a Ruskem, s. 363-373.
93
kupří kl adu vůbec ne z ast ával a vl ádní pos t y a návr h y S vaz u z em ěděl ců a j ej i ch předsed y Kārl i se. Ul man i se 176 na z m ěnu úst av y a posí lení pravom ocí ex ekut i vy z ar yt ě odm í t al a. I kd yţ t yt o snah y m ěl y z a cí l v yř eši t st ál e se o pakuj í cí vl ádní kri z e a neschopnost vl ád řeš i t z ás adní probl ém y st át u. P řest o však b yl uskut e čněn ý př evrat p ro opoz i ci překvapení m . Ul m ani s si ce v roce 1933 navšt í vi l Něm ecko, kde
se
m ohl
v řešení
i nspi rovat
pol i t i ck ých
kri z í ,
sám
však
obdi vovat el em Hi t l era neb yl a s am ot n ý f aši sm us b yl v Lot yšsku ví cem éně sport em synů zámoţných t ř í d. Během osl av pat náct ého v ýro čí re publ i k y z az něl náz or předse d y sa ei m y Pau l se Kal n i n š e (1872 -1945), kt er ý varoval před důsl ed k y odraz u hospodář ské kri z e na vni t ropol i t i cké pom ěr y a pokusem o z m ěnu úst av y, kt er ý b y podem l el a udál ost í
dem okr at i cké však
z akl adat el ů
z ab ráni t
z ákl ad y nedokáz al .
dem ok rat i ckého
republ i k y. 177
Lot yšské S am ot n ý
l ot yšské ho
Ul m ani s,
st át u
převr at
V ývoji
j eden
za
někol i krát
odvol al . Zm ěna, kt erá se však odeh r ál a v j eho ni t ru, m usel a b ýt nat ol i k z ásadní , ţ e se opravdu roz hodl a ut ori t at i vní reţ i m nast ol i t . Dne 15. květ na 193 4 v 23 hodi n prohl ášen byl v hl avní m měs t ě L ot yšska v Ri ze na dobu šest i měsí ců výj i mečný st av … Č i nnost pol i t i ckých st ran b yl a zast avena a či nnost parl ament u přerušena, veř ej ná
shromáţdě ní
zakázána
a
pro
t i sk
zavedena
předběţná
cenzura. 41 l i st ů zast ave n o. 178 Tak
z něl o
čes kosl ovensk ý při praven
ofi ci á l ní
di pl om at
n aprost o
popsání
v Lot yšsku
perfekt n ě,
za
přev rat u,
j ak
ho
J arosl av
Lí pa 179.
pom oci
část i
vi děl
P uč arm ád y
b yl a
param i l i t ární ch j edn ot ek sebeobran y, kt erá b yl a ří z ena práv ě S vaz em z em ěděl ců. Ul m ani s , kt er ý s e post avi l do čel a t ohot o př evrat u, ho v ys vět l oval
a
osp ravedl ňoval
j ako
nut n ý
akt
pro
us kut ečnění
z ás adní ch hospodář sk ých re forem , kt er é roz buj el ý pa rl am e nt ari sm us 176
Kā rlis Ulmanis zastával řadu významných postů politických postů ji před převratem. Byl dlouhodobě ministrem zahraničí, ministerským předsedou (1918-1921, 1931 a 1934-1940) v letech 1936-1940 zastával i post prezidenta republiky. 177 L. Švec, Československo a pobaltské státy 1918-1939, Praha 2001, s. 217. 178 Archiv Ministerstva zahraničních věcí (AMZV) Politické zprávy (PZ) Riga, ze 17. 5. 1934. 179 Jaroslav Lípa (1886-1966) vstoupil do diplomatických sluţeb jako italský legionář. Zastával diplomatické posty v USA, Lotyšsku a posléze Jugoslavii. V roce 1948 byl nuceně pensionován.
94
z nem oţ ňoval . J ako dal ší argum ent p ak v yuţ í val hroz bu občanské vál k y. B rz y po pře vr at u nechal poz at ýk at předst avi t el e ex t rém ní ch s t ran l ot yšské pol i t i cké s c én y, al e hl av ně v ysok é pří sl ušní k y soci ál ní dem okraci e, kt erá b yl a j eho úhl avní m nepří t el em . Za t í m t o účel em nechal z ří di t na pobřeţ í bal t ského m oře koncent ra ční t ábor, kde b yl i t i t o pol it i čt í oponent i z avřeni . P odst at u nově nast ol eného re ţ i m u snad nej l épe
v yst i hne
f akt ,
ţe
tito
pol it ičt í
věz ni
b yl i
nu ceni
pod
pohrůţ kou hl adovění sborovém u z pěvu l ot yšsk é h ym n y D i evs svēt ī l at vi j u. Ul m ani s t ak na po čát ku z am ez i l fungov ání j ak ékol i opoz i ce, z ároveň však dekl a roval př echodnost t ohot o svého r eţ i m u, kt er ý s e m ěl
po
v yřeš ení
z ákl adní ch
probl ém ů
spol ečnost i
vrát i t
opět
k dem okraci i . 180 C o je bez esporu z aj í m avé j e fakt , ţ e převrat b yl proveden bez nej m enší ch probl ém ů. J edi n ým v ýst ř el em c el ého akt u b yl v ýst ř el Bruno Kal ni nše (1899 -199 0), soci ál ně dem okrat i ckého pos l ance a s yn a př edsed y p arl am ent u, kt er ý si při noční m z at ýkání m ysl el , ţ e se j edn á o z l oděj e a st ř el i l pi st ol í do vz duchu. Odpor opoz i ce b yl t ém ěř n ul ov ý, a r eak ce spo l ečnost i buď pří z ni v á, č ast ěj i vš ak z řej m ě rez i gno vaná. 181 S ám Lí p a hod not í akt i vi t y opoz oc e t akt o: Jes t -l i ţe proved ení vl ády svěd či l o o důkl adné pří pravě a rozvaze, naprost á pasi vi t a druhé st rany a j ej í bez radnost podal y důka z nej en o př ekvapenost i , al e i o naprost é nepři prav enost i k akci , kt erá pr o pr ovedení vl ádní ho puče j e brána vl ádou za zámi nku … … Pravi del ný běh ţi vot a ani na mi nut u nebyl zast aven – j en t el ef on pro soukromou pot řebu v noci z 15. na 16. k vět en b yl v ypj at , al e f ungoval pravi del ně j i ţ v hodi nách ranní ch právě t ak j ako t e l egraf . Ani noční ruch nebyl o 180
Zájímavý pohled na otázku státní podpory dějepisectví v lotyšském autoritativním reţimu podal L. Švec, Dějiny a stát: Zfrormování lotyšské historiografie v meziválečném období, in: Slovanský přehled, r. XC, 2004, č. 3, s. 469-479. Podporovaný výzkum reţimem se soustředil na podklady pro ideové prolnutí nacionalismu a agrarismu. V lednu 1936 byl zřízen Ústav lotyšských dějin podřízený přímo ministerstvu osvěty. Vládní ideu jasně popisují slova K. Ulmanise na školení učitelů dějepisu v létě 1934:….Historie musí vyrůst z této země, musí se z touto zemí svázat, musí se svázat s tímto národem, jenţ na této zemi ţije tisíce let a který skutečně je svázán tisícem pout s touto zemí. 181 Dne 17. 5. 1934 byla jmenována nová lotyšská v láda v tomto sloţení: Karlis ULMANIS, ministerské předsednictví a ministerstvo zahraničních věcí, Margers SKUJENIEKS, ministr bez portefeuille, zástupce ministerského předsedy, Janis BALODIS, ministerstvo války, Vilis Gulbis, ministerstvo vnitra, Janis KAULINŠ, ministerstvo zemědělství, Vladislavs RUBULS, ministerstvo sociální péče, Ludvigs EKIS, ministerstvo financí, Bernhards EINBERGS ministerstvo dopravy, Ludvigs ADAMOVICS, ministr školství, Hermans APSITIS , ministr spravedlnosti.
95
nut no ni j ak usměrňovat i a omezovat i zvlášt ní mi naří zení mi . A t ak j en napl něné ţal ářní ko bky domn ěl ými pu či st y a voj ens ké pat r ol y, kt er é v kl i du odměřený m krokem procház ej í ul i cemi Ri gy, zasněné šerem máj ové s everní no c i , dosvědčuj í , ţ e n ad Ri gou a L ot yšsk em panuj e výj i mečn ý st av.
182
Nast ol ení aut ori t at i vní ho reţ i m u roz hodně nepři spěl o k l ep ší m u pos t avení Lot yšska u dem okrat i ck ýc h vl ád t ehdej ší Evrop y. A ces t a ke spol upráci s au t ori t at i vní m i reţ i my b yl a uţ z podstat y j ej i ch s m ysl u z načně probl em at i cká. Budou cí prez i dent Č eskosl ovenska napří kl ad Kal ni nše
t i t ul oval st ál e
v osobní
př edsedou
koresp ondenci
parl am ent u.
uvěz něné ho
P robl ém em
reţ i m u
P avl a b yl o
pochopi t el ně i t o, ţ e se m u úpl ně ne podaři l o v yřeši t ek onom i cké prob l ém y z em ě a t y spol eč enské j en pot l ači t . I prot o s e nej evi l o reál né, ţ e b y se ces t a Ul m ani sova reţ im u v yd al a z pět k úst avnost i a dem okraci i . Kon eck onců i v ývoj c el é E vrop y t om u m noho nenahráv al a s pí še ví ce z at vrz oval Ul m ani se v nut nost i j eho reţ i m u a sprá vnos t i j eho kroků. Vět ši nu soci ál ní ch dem okr a t ů Ul m ani sův reţ i m propust i l , z am ez oval j i m však v j akékol i pol i t i c ké či v eř ej né či nnost i . Tent o prost or t ot i ţ j iţ plně ovl ádl a sui t a k ol em K ārl i se Ul m a ni se. K t é pat ři l ofi ci ál ně dru h ý n ej m ocněj ší m u st át u gene rál Jān i s B al od is (1881 -1965), kt er ý se m usel na di kt át orův pří kaz dokonce i přes svůj v yš ší věk oţ eni t . Uni fi kaci ţ i vot a svýc h m i ni st rů se t oti ţ Ul m ani s věnoval vel i ce pečl i vě. Nez v ykl e důl eţ i t ým prvkem uvni t ř m ocenské s í t ě Ul m ani sova reţ i m u, b yl y i nt i m ní vz t ah y m ez i j ednot l i v ým i čl en y vl ádní sui t y. V ýz na m nou post avou reţ im u b yl gener ál ní sekret á ř a poz děj i , i přes t vrd ý odpor, prosaz en ý m i ni st r z ahrani čí Vi l h el ms Mu n ters
(1898 -19 67) .
Tent o
am bi ci óz ní ,
v ysoce
i nt el i gent ní
a
pracovi t ý pot om ek bal t ského Něm c e a Est onk y si pro sv ůj vel i ce bl í z k ý
vz t ah
v m i ni st erst vu
k di kt át orovi z ahrani čí
v ybudo val
Lot yšska. 183
neot řesi t el né
V t ragi ck ých
post avení
č asech
konce
t ři cát ýc h l et b yl v ýz nam n ým h ráč em di p l om aci e c el ého P oba l t í . I př es 182
AMZV, PZ Riga, ze 17. 5. 1934. Sám J. Lípa popisoval vlastnosti V. Munterse slovy: nadaný, prozíravý, snaţivý, pilný, energický a krajně ctiţádostivý mladý muţ, schopný pro karieru jíti i přes mrtvoly, ukázal se vţdy vděčný svému chráněnci. 183
96
nepří z ni v ý m edi ál ní obraz , kt er ý o n ěm j ako o „ bal t ském baronovi “ a pot om ku
„ něm eck ých
r yt í řů“
p anov al
a
přes
j eho
nepokr yt é
ge rm anofi l st ví ho l z e hodnot i t j ako l ot yšského n aci onal i st u. J eho pos t ava t ak př esně v yst i huj e probl em at i ku Lot yšska n a m e z i národní s céně své dob y. Ně m eck ý a rusk ý vl i v, kt er ý j ako b y si ka ţ d ý m usel při j m out a současně urput ná snaho o z achování l ot yšské n e z ávi sl ost i. Udál ost i , kt eré při šl y v násl eduj í cí ch l et ech, však j asně roz kr ýv aj í , ţ e t o b yl o v t ehdej ší k onst el aci z cel a nem oţ né. S ám
Munt ers
dopom ohl
k v ýz nam n é
p oz i ci
svém u
pří t el i
L u d vik si E k isovi (1892 -1943), kt er ém u st rani l j i ţ j ako di pl om at ovi a v nové vl ádě m u z aj i st i l m í st o m i ni st ra fi nancí . Tent o či n j e vel i ce z aráţ ej í cí , prot oţ e ekonom i cké pot í ţ e, b yl y j ední m z ofi ci ál ní ch důvodů
sam ot ného
převrat u
a
dosa z ení m
osob y,
kt er á
nem ěl a
pat ři čnou kval i fi k ac i , do t akt o v ýz n am né funkc e j e z načně z aráţ ej í cí . A t o z vl ášt ě v l otyš sk ých pom ě rech , kde pod t ot o m ini st erst vo s padal a
i
agenda
j i nde
spravovaná
v sam ost at ném
mi ni st erst vu
prům ysl u a obchodu . Není prot o s podi v em , ţ e se post upem času st al hl avní m m uţ em l ot yšské ekonom i k y An d rejs B ērzi n š , ředi t el l at vi j as Kredi t bank y a p resi dent Obchodní a prů m ysl ové kom or y. V roce 1936 se Ul m ani s vedl e své fu nkce př edsed y -di kt á t ora vl ád y s t ává
i
prez i dent em
republ i k y, 184
defi ni t i v ně
prosaz uj e
svého
„ prot égé “ Munt ers e z a m i ni st ra z ahran i čí . Návrat k d em ok raci i však v ţ ádném pří padě n ech yst al . I kd yb y ch t ěl dodrţ et svůj sl i b o návrat u k dem okraci i po st abi l i z aci pom ěrů, kd yţ t o neuděl al do t é dob y, nás l eduj í cí rok y uţ m noho pří l eţ i t o st í nepři nesl y. S t ál e se z horšuj í cí m ez i národní pom ěry, m ěl y i pří m ý d opad na post av ení Lot yšska . Agresi vní pl án y N ěm ecka a S ovět sk ého svaz u t ak dost al y m al é Lot yšsko m ez i dva, ohrom né, m l ýns ké kam en y a j ej í
di kt át or,
s t yl i z uj í cí se spí š z a m oudrého sedl ák a neţ di kt át ora s t í m ni c uděl at
184
Prezident Lotyšska Alberts Kviesis (1881-1944) byl do roku 1936 posledním pozůstatkem doby před květnovým převratem z roku 1934. V roce 1936 vypršel jeho šestiletý mandát a Kviesis byl nucen odejít do důchodu, bez moţnosti se vrátit ke své původní profesi soudce. Vzájemný vztah Ulmanise a Kviesise nastiňuje událost, ke které došlo hned 16. 5. 1934 v brzkých ranních hodinách. Ulmanis se dostavil v nici k prezidentovi a sdělil mu, ţe se ujal vlády, Kviesisova odpověď byla velice překvapivá A co bude se mnou?, na čeţ navazovala prosaická odpověď Ulmanise: Vy zůstanete pokud Vás budu potřebovat.
97
nem ohl . 185 I t o však u pevňoval o vni t řní poz i ci j eho reţ i m u a t ak lze ří ci ,
ţe
urči t é
bez časí
provedl o
Ul m ani sovské
Lot yšs ko
i
l ét y
pom ni chovsk ým i aţ k t ragédi i roku 1940. 186 P o m ni chovské dohodě a nás l edném v ypukn ut í druhé svět ové vál k y se Lot yšsk o, z oufal e prokl am uj í cí svou neut ral i t u, dost al o do sfér y vl i vu S t al i na a S S S R . B yl o t ak j en ot áz kou času, kd y t ent o vel i k ý m edvěd s áhne k osaz ení Lot yšska a c el ého P obal t í . To b yl o n ej prve oddál eno an gaţ ování m s e M oskv y ve vál ce s Fi ns kem . A z řej m ý nez dar t ohot o kroku j i ţ j asně vedl
k naprav ení
t ohot o
st avu,
t edy
obsaz ení
c el ého
P obal t í .
Di kt át orské reţ i m y všech t ří pobal t sk ých republ i k nem ohl y naj í t s pol ečnou ře č ani m ez i sebou, nat oţ ab y z í skal y něj akéh o vl i vného s poj ence. A t ak j e o b saz ení rudou arm á dou v l ét ě 1940 uv r hl o na ví ce j ak půl st ol et í v z apom nění evropské po l i t i k y. Ul m ani s b yl t ak v l ét ě 1940 z baven vše ch kar et , s kt er ým i m ohl hrát , a ani j eho m esi ášský poci t , kt er ý ho př eurči l z a vůdce Lot yš ska t ak 185
Zajímavý pohled na autoritativní Ulmanisův reţim přinesl ve svém článku L. Švec, Dějiny a stát: Zformování lotyšské historiografie v meziválečném období, in: Slovanský přehled, r. XC, 2004, č. 3, s. 469-479. 186 Velice zajímáva je reakce lotyšské veřejnosti k mnichovským a pomnichovským událostem na podzim 1938. Obzvláště protiněmecké zaměření lotyšských nacionalistů vedlo k několika protiněmeckým vystoupením v Rize. Za pozastavení stojí jistě i diplomatické zprávy z Rigy této doby. Nový vyslanec pavel Baráčk například velice podrobně popisuje své setkání s Muntersem z října 1938. Sám Munters prý pronesl větu: Předpokládám, řekl, ţe neočekáváte ode mne projevy sympatií v těţké Vaší situaci; slova byla by neúměrná ztrátám, které Vás postihly. Naše veřejné mínění a tisk dávaly a dávají Vám svoje sympatie na jevo aţ snad příliš bouřlivě. Na Baráčkovu otázku, co soudí o následcích Mnichova, uvedl: Je to nejhroznější diplomatická poráţka, kterou kdy Anglie a Francie utrpěly. Je to více neţ poráţka, to je katastrofa. Zaplatí ji ztrátou prestiţe a vlivu na celém světě. Francie klesla na úroveň velmoci druhého řádu, stává se jen přívěskem Anglie, která po strachu, projeveném Bonnetem a Daladierem jiţ před první schůzkou v Berchtesgadenu, ztratila respekt před Francií. „Tou test perdu, y compris l´honneur“, můţe si říci Francie. Chamberlain také se ani neostýchal, za zády francie po Mnichově se domlouvat s Hitlerem. „Ale i Anglie zaplatí draze svoji slabost. Brzy se přesvědčí, ţe ztrácí veškeré posice v Evropě, pokud ještě nějakých měla; ale ztratí všude, kde má prvořadé zájmy: v Egyptě, v Africe vůbec, na Dálném Východě. Podobně zajímavé je zpráva P. Baráčka z ledna roku 1939, kdy referoval o své rozmluvě s Andrejsem Bērzinšem, ředitelem latvijas Kreditbanky a presidentem Obchodní a průmyslové komory. Bērzinš tvrdil, ţe jest přesvědčen, ţe kdyby se byla československá armáda postavila na odpor, byla by bývala snad – a to ještě ne jistě – zpočátku zatlačena aţ na Slovensko, ţe však Německo by nebylo zmohlo více, neţ na tento prvý strašlivý úder a další válku by zcela určitě prohrálo na celé čáře. Jeho názorem bylo, ţe: Německo děkuje své úspěchy jen nepřipravenosti západních velmocí a neschopnosti jejich státníků. – Chamberlaina charakterisuje jako slabocha, degenerovaného potomka kdysi slavného rodu státníků, který ţije fixní ideou, ţe jeho posláním jest obnovení evropského míru a evropské rovnováhy, který však naprosto postrádá vůle, nezbytné k provedení takového úkolu. Jest prý typickým příkladem bezvýznamného politika, podněcovaného svou ctiţádostivou manţelkou. Na závěr svých prognóz vývoje mezinárodní situace Bērzinš pronesl: ţe Polsko jest nejšťastnějším státem na světě, poněvadţ bude rozděleno jen mezi dva sousedy.
98
nevedl
k úspěchu.
On
sá m
m ohl
posl ední
dva
rok y
ţ i vot a
kont em pl ovat o sv ých krocí ch v ruské m z aj et í , t o ji ţ al e b yl a j i ná Evropa. Evropa, v k t eré se vz m áhal spí cí m edvěd, kt er ý z a někol i k l et ovl ádne půl Evrop y. P ředvál ečn é Lot yš sko se t ak pro sv éh o nového pána st al o faši st i c k ým , t ed y srovn at el n ým s t í m něm e ck ým . J ak dal eko pravd ě t ot o t vrz ení m ůţ e j en b ýt . Lot yšsko j i ţ v první m roce s ovět ské okupac e č ekal rok hrůz y. K a ţ d ý desát ý Lot yš b ěhem roku z m iz el – b yl buď z a bi t , nebo odvez en na S i bi ř. Během j ednoho rok u se podaři l o z cel a roz vrát i t předvál e č nou s pol ečnost , j en na c hvi l ku t ak při šl a na děj e při pří chodu n ěm eck ých voj sk. Al e j akou naděj i m ohl i při nést Hi t l erovi voj áci ? O t ut o bl áhovou naděj i b yl i Lot yši brz y při pr a veni , i t o odráţ í probl em at i ku v ývoj e
t ohot o
r egi onu.
I
v č esk ýc h
novi nách,
t ehd y
jiţ
prot ekt orát ní ch, cen z urovan ých, se obj e vi l y čl ánk y r efl ekt u j í cí roční pří t om nost rudé arm ád y v P obal t í . Ně m ecká m oc j i m i cht ěl a ukáz at páchan é „ hrůz y sov ět sk ých hord “ v P o bal t í v co nej horší m svět l e a t í m se pasovat do rol e osvobodi t el ů. Kaţ d ý kdo však vě děl a b yl obez nám en ý s e si t ua cí , m ohl čí st m ez i řádk y. 187 187
Československé deníky té doby hodnotily Ulmanisův reţim většinou dle svého politického zaměření. De facto tak, jak si přálo ústředí té které strany, která za periodikem stála. Zatímco Rudé právo mluvilo o Fašistickém převratu v Lotyšsku…(Rudé právo z 18. 5. 1934) a Právo lidu hovořilo o tom, ţe se Lotyšská reakce bojí evropské veřejnosti (Právo lidu z 27. 11. 1934), přinesl Venkov rozhovor o tom, ţe Zdravý rozum selského lidu si vţdy najde správnou formu vládní (Venkov z 26. 7. 1935). Přední politický časopis Přítomnost však za celý rok nepoval vůbec ţádné informace o převratech v Lotyšsku či Estonsku. Zatímco v letech 1939-1941, ţe český protektorátní tisk o Pobaltí téměř odmlčel, brzy po napadení Sovětského svazu Německem se na jeho stránkách objevují hojné články hovořící o utrpení pobaltských národů po roční sovětské okupaci. Průhledně silná propaganda protektorátní moci, tak vytvářela obraz o německých vojácích jako oosvoboditelech. Brzy po útoku se objevily hojné články reflektující ztráty Lotyšské, Estonského a Litevského obyvatelstva. Modelovým je článek Národní politiky Ukrutnosti bolševiků v Rize, Lotyšský národ ztratil v jediném roce asi 10% obyvatelstva: 200 000 obyvatelů, od 14-letého chlapce po osmdesátiletého starce bylo odvezeno do širých ruských stepí a arktických oblastí sibiřských. Nikdo neví, kolik se jich ţivých dostalo na místo určení. ….Dne 21. června bolševici zapálili staré čtvrti města Rigy. Polodospělí bolševici táhly ulicemi města vytloukali okenní tabule, vrhali granáty. V několika hodinách pak hořelo ve všech městských památnících riţských.…kromě kohopak začalo ještě bolševické dělostřelectvo bombardovat staré městské čtvrti. Tak byly zničeny historické památky západní kultury. Posléze ještě sověti zbořili 130 metrů vysokou věţ kostela sv. Petra. (Národní politika 21. 7. 1941). Hojnost informování o událostech v Pobaltí pak přesně kopíruje vývoj východní fronty. Proto se nejdéle na stránkách protektorátního tisku udrţely zprávy z Litvy. Například koncem roku 1943 tisk informoval o častých protestech Litevců proti Stalinovi, demonstrující odhodlání Litevců v boji s bolševismem. To jen dokresluje stylizaci Němců jako ochránců západní evropské kultury. Litevský lid proti Stalinovi. Vlna protestních projevů litevského obyvatelstva proti temným plánům Moskvy neupadává. V posledních dnech bylo uspořádáno několik dalších protestních shromáţdění.…..na těchto manifestacích se řečníci ze všech vrstev Litevského národa postavili proti Stalinovým výhrůţkám. Tyto projevy dokazují znovu, ţe se litevské obyvatelstvo jiţ nikdy nechce stát součástí Sovětského svazu, pod bolševický teroristický reţim.….Heslem Litvy je boj proti
99
Ri ga se he mţí Č í ňany. V měst ě j e sp oust a uni f ormovaný ch ţl ut ých. Mus el l i dří ve v Ri ze čl ov ěk zapl at i t pokut y, kd yţ si na ul i ci j en upl i vl , nebo odhodi l oharek ci garet y, ny ní l eţí na ul i ci cel é hromady š pí ny
a
odpadků.
z l oči ncí ch,
Ši kmooká
kont rol oval a
pasy
pol i ci e na
pát ral a
v e řej ných
j en
po
ul i cí ch,
pol i t i ckých a
zat ýkal a
podezřel é. Opi l c e, kt eří l eţel i na ul i cí ch, však nechá va l a v kl i du l eţ et ! Je t o moj e posl ední návšt ěva v Ri ze a zůst ane pro mn e s t r ašl i vou vzpomí nkou. N ekonečné f ront y před zast avárnou - v Ri ze j e j en j edna – výskaj í cí opi l í muţi a ţeny, uni f ormovaní Mongol ové a upr ost řed t oho pomní k svobody. 188
bolševismu! Všichni řečníci ocenili hrdinství německých oddílů, které hájí Evropu před zánikem. (Národní práce 2. 12. 1943) 188 Národní Politika z 26. 6. 1941
100
2. E d i ce vyb ran ých d ok u men tů
1934, 1 7 . k vět n a, Ri ga – Zp ráva Ch arg é d ´ Af f ai res ČS R v L otyšsk u Jarosl ava L í p y mi n i sterstv u zah ran i čn í ch věcí , týk ají cí s e vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u běh e m státn í h o p řev ratu . 189 Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 934. Zp ráva b ěţn á čí sl o 17. S trojop i s. 190 Dne 15. květ na 193 4 v 23 hodi n prohl ášen b yl v hl avní m m ěs t ě Lot yšska v R i z e na dobu šest i m ěsí ců v ýj i m ečn ý st av, kt er ý o dv ě hodi n y poz děj i s pl at nost í od 16. květ na 1. hod. noční roz ší řen b yl na cel ou l ot yšskou r ep ubl i ku. Č i nnost poli t i ck ýc h st ran b yl a z ast ave na a či nnost parl am ent u přerušen a,
veřej ná
shrom áţ dění
z akáz ána
a
pro
t i sk
z avedena
předběţ ná c enz ura. 41 l i st ů z ast aveno. Li dov ý dům st ran y soci ál ně dem okrat i cké př evz at b yl oddí l y dom ob ran y. t . z v. Ai z sargů. Všechn y veřej né budov y a ú ř ad y post aven y pod o chranu voj enskou. Okam ţ i t ě
během
noci
b yl i
poz at ýk áni
j ak
vůdčí
či ni t el é
organi z ace z v. „ l egi onářů“ t ak z ej m éna st ran y so ci ál ně -d em okrat i cké, z ej m éna vši chni po sl anci , pokud m ohl i b ýt i dos aţ eni , a t o bez sebe m enší ho odporu a b ez j aké hokol i v i nci dent u. Nej sens ačněj i působi l o z at čení předsed y s aei m y soc. d em okr at a MUDra. P avl a Kal ni nš e. Tent o ob ývá spol eč ně s rodi nou svého s yna Bruna K al ni nše, soci ál ně dem okrat i ckého pos l ance a vůd ce soc. -d em okrat i ck ých g ym nast i ck ýc h organi z ací l ot yšsk ý ch, rodi nn ý dům ve vi l ovém předm ěst í R i gy. P ři noční prohl í dce b yl y nal ez en y v dom ě uschovan é z bran ě, j eţ t am přechováv al j eho s yn. P osl anec Bruno K al ni n m i m o t o při o bkl i čování vi l y pol i ci st y v yst ř e l i l z revol veru, údaj ně na popl a ch, v do m nění , ţ e s e j edn á o z l oděj e. To b yl a t aké aţ dosud j edi ná rán a, kt erá p ři 189
Zpráva odtajněna dle č. j. 267.261/2001 - OZÚ Vybrané editované materiály pocházejí z Archivu ministerstva zahraničních věcí v Praze, II. sekce. Politické zprávy (PZ) Riga 1934-1939. Přepisovány jsou v plném znění, a pokud to struktura textu dovolovala, je zachována i grafická podoba zpráv. Všechna slova (jména i názvy), z dnešního pohledu zastaralá či pravopisně chybná, byla ponechána v původním znění. Tučně jsou označeny ty části textu, které se pisatel snaţil různým způsobem zvýraznit. 190
101
provádění vl ádní ho puče v Lot yšsku padl a a t a šl a do vz duchu. Zat čení obl í beného a váţ eného presi de nt a saei m y Dr a. P . Kal ni nš e, ačkol i v na čest né s l ovo prohl ási l před prohl í dkou, ţ e z braní v j eho d om ě není , j e z řej m ě přehm at em a oček ává se, ţ e bude n apr aveno. Vešker á opat ření b yl a provedena běh em noci v naprost ém kli du, s vědči l a
o
det ai l ní
při pravenost i
a
vz orné
prom yšl e nost i ,
j i ch
provádění n eset kal o se ni kde ani s t í m nej m enší m odporem a t ak t ent o přechod z norm ál ní c h pom ěrů do v ýj i m e čného st avu j ak b yl při praven a proveden v Lot yšs ku m ohl b y posl ouţ i t i z a škol ní pří kl ad. P ří prava b yl a v rukou c el ke m šest i či ni t el ů v čel e s m i ni st ersk ým předsedou Ul m ani sem a prot o aţ do posl ední ho okam ţ i ku z ůst al o vše v napros t é t aj nost i a doc el a i někt eří čl enové v l ád y ve st ř edu rán o dne 16. květ na
b yl i
skut ečnost í
překv apen i
ne
m éně,
n eţ
všechno
ob yvat el st vo. Ab y b yl ul eh čen úkol n ového di kt át ora m i ni st erského předsed y
Ul m ani se
a
j eho
hl avní ho
pom ocní ka
m i ni st ra
vál k y
Bal odi se, dal i vši chni m i ni st ři i hned své port efeui l l e k di spoz i ci . J m enování nové vl ád y proved eno bud e, dl e dosl e chu, s nej vět ší m ur yc hl ení m . J est -l i ţ e provedení vl ád y sv ědči l o o důkl adné pří pr a vě a roz vaz e, naprost á pasi vi t a druhé st ra n y a j ej í b ez radno st podal y důkaz nej en o překvapenost i , al e i o naprost é nepři prav eno st i k akci , kt erá pro proveden í vl ádní ho puče j e brána vl ádou z a z ám i nku. P odst at něj ší ch důkaz ů pro údaj ně při pr avovan ý nási l n ý pře vrat m i m o někol i ka
desí t ek
m anl i cherovek
a
sekvest rovan ých j edné
st roj ní
revol ve rů,
pušky
doposud
asi
10
st ar ýc h
nal ez e n ých
u
3
s oci ál ně -dem okr at i c k ých vůd ců a v l i do vém dom ě, není . Zb raně t yt o j s ou nej růz něj ší ho t yp u a st áří , po cház e j í z řej m ě j i ţ z dří věj ší dob y a budou st ěţ í přesvědčuj í cí m důkaz em o pro m ýšl ené dal e kosahaj í cí pří pravě n a nási l n ý převrat . S oci ál ní dem okraci e l ot yšsk á, kt e rá b yl a v n yněj ší sa e i m ě nej počet něj ší st rano u, ţ i l a v odůvodněnýc h obavá ch př ed v ýs le dkem nov ých vol eb a p ro t o počal a v posl edn í době v yst upovat i v saei m ě radi kál něj i a v yví j e t i i j i nak dost i hl učnou předvol ební č i nnost na venkově. V n yněj ší m předvol ební m období b yl a všeob ecn ě z řej m á j i ţ 102
z v ýš ená
a gi t a ční
či nnost
všech
pol i t i ck ých
st ran
a
soci ál ní m
dem okrat ům i oposi ční či nnost v saei m ě sl ouţ i l a j ako a gi t ační z braň prot i v l ádě, právě t ak j ako sněm ovní t ri buna – z níţ b yl y pronášen y řeči ur čené spí še p r o venek. P ost avení
vl ád y,
kt erá
sv ým
sl oţ ení m
nem ěl a
z aj i št ěné
abs ol ut ní vět ši n y, n eb yl o ni kt er ak pevn é. B yl a odk áz ána o d pří padu k pří padu na hl as y m enší ch oposi ční ch sl oţ ek a z ej m éna m enši n, coţ vš ak neposk yt ov al o j i spol ehl i vé z áruk y při všech j ej i ch poč i nech. Nej vět ší st arost i působi l j i pak proj ekt na z m ěnu úst av y, proj ednávan ý v t o m t o posl ední m z asedání saei m y, kt er ý b yl j i ţ koncem
m i nul ého
i ni ci át orem
a
je
roku
podán
st r anou
vůdce
st r an y,
n yn ěj ší
sel ského
sv az u.
J eho
m i ni st ersk ý p ředseda
a
z ahrani ční m i ni st r Ul m ani s. P roj ekt ve své podst at ě di k t ován j e s nahou po z m enšení a usm ěrnění vl i vu parl am ent a ri sm u, z ískání vět š í neodvi sl ost i vl ád y n a z ákonodárném sbo ru, um oţ nění j í úspěšné prác e bez ruši vého vl i vu saei m y, z v ýšení j ak j ej í pravom oci t ak z ej m éna i pravom oci
pr esi dent a
poz m ěňovací ho
pro j ekt u
r epubl i k y. l ot yšské
P ří m ým úst av y
b yl a
podně t em šp at ná
t ohot o
z kušenos t
s l ot yšsk ým pa rl am e nt em z a n yn ěj ší ho sl oţ ení a nespoko j enost s j eho pracovní s chopnost í a v ýkonnost í , n a ní ţ však vel kou vi nu m á ne t ak s ys t ém j ako podprů m ěrnost j eho posl anců. Z úst avn ě právní ho v ýboru v yšel t ent o proj ekt Ul m ani sův na z m ěnu úst av y j i ţ hodně pocuch án a p ři první m j eho čt e ní v pl enu s aei m y b yl o j i ţ z řej m o, ţ e z původní ho j eho z nění z bude j en vel m i m ál o. K doj ednání m ěl o doj í t i do 18. t . m ., na kd y b yl a určen a z ávěrečn á schůz e saei m y před vol bam i , k ni m ţ doj de v ří j nu t . r. S t rana sel ského sva z u si ce prohl ašoval a , ţ e se nespokoj í s okl ešt ění m s vého návrhu a ţ e odvol á k l i dovém u hl asování , al e b yl a si při t om vědom a obt í ţ nost i a nej i st ot y t ét o ces t y, neboť z í skat i pro proj ekt 6 0 0 000 hl asů není ve z dej ší ch pom ěr e ch věcí z rovna t ak snadnou a j i s t ou. P řed sv ým uz avření m m ěl a S ai m a t aké roz hodnout i o návrhu, j í m ţ vl áda v yţ ado val a uděl ení
pl né m oci k proj ednán í růz n ých
akut ní ch ot áz ek hospodářsko -pol i t i ck ýc h a k sj ednání hospodářsk ých 103
úm l uv s někol i ka c i z í m i st át y, m ez i n i m i t aké s Č eskosl ovenskem , bez předchoz í rat i fi kace sa ei m y. T aké osud t ét o pře dl oh y v n yněj š í s aei m ě b yl v el m i ne j i st ý. In form uj í cí m
se
ci z í m
z ást upcům
b yl o
z ahra ni ční m
m i ni st erst vem před áváno p ři pravovan é j i ţ i nform ační sdě l ení , kt eré s e při kl ádá pří l ohou a v dal ší ch dot az ech b yl i odkáz áni na v ývoj pom ěrů. J ak v t om t o sděl ení , t ak i v e v yd aném ve řej ném m ani fes t u vl ádní m oz načován y j sou z a hl avní pří či n y t ohot o kro ku vl ád y, s právněj i ře čeno m i ni st erského předs ed y Ul m ani se: 1/ i nform ace vl ád y o pří pravách k n ási l ném u převrat u z e st ran y t . z v. „ l egi onářsk ých o r ga ni z ací “ a st ran y soci á l ně-dem okr at i cké, 2/
pracovní
n es chopnost
saei m y,
všeobe cná
n es pokoj enos t
s l ot yšsk ým parl am e nt ari sm em , a z ř ej m á sabot a ge proj ekt u na z m ěnu ús t av y, sm ěřuj í cí k z v ýš ení pravom oci presi dent a a vl ád y na új m u s něm u, 3/ nem oţ nost z a t ěcht o okol nost í dospět i k o dst ranění hospodářsk ých kom pl i kací . J ako neb yl o ni kom u při nast upování Ul m ani sov y vl ád y t aj n o, ţ e j ej í předst avi t el , zvan ý z de „ m uţ si lné ruk y“ , j e pevně odhodl án k prosaz ení svého návrhu na z m ěnu úst av y a k proved e ní nov ých vol eb z a své reţ i e, t ak se dal o i očekáv at i , ţ e se pokusí o odst ranění vš ech překáţ ek, kt e ré m u budou v cest ě a t o i z a cenu odkl onu od dem okrat i ck ých z ás ad své z em ě. J i ţ při nast oupení j eho vl á d y dn e 16. břez na t . r. m l uvi l o se o t om , ţ e svoj i vůl i provede i kd yb y m ěl s áhnout i k di kt a t uře. O t om b yl o j i ţ t enkrát e re ferov án o z dej ší m úřadem ve z právě o nast oupení j eho vl ád y / vi z běţnou z právu pol i t i ckou čí s. 11 z e dne 17. břez na t . r. / . R adi kál ní
v yst up ování
soci ál ně -d e m okrat i cké
st r an y
a
neproz řet el né veř ej n é hroz b y n ási l í m a převrat em j ej í m l uvčích, t řeba t o b yl y j en a gi t ačn í ar gum ent y di kt ované př edvol ební do bou, b yl y vodou na Ul m ani sův m l ýn. O t om , ţ e t o b yl y z e st ran y soci ál ně dem okrat i cké j en dem a go gi cké a a gi t ační hroz b y j e u t vrz ováno nepředpoj at é v eřej n é m í nění z dej ší n yní po p rovedení vl ádní ho puče i t í m , ţ e dosavadní průkaz n ý m at eri ál j e t ak nepat rn ý, ţ e a ni nej vět š í 104
fant ast a
nem ohl
v áţ ně
pom ýšl et i
na
provedení
př evra t u
s t ěm i
někol i ka desí t kam i revol verů, asi še st i fl i nt am i a j ednou st roj ní puš kou, z ej m éna kdyţ o spol ehl i vost i voj ska a dom obran y – Ai z sargů není a ni kd y n eb yl o ani st í nu poch ybnos t i . Na druhé st raně b yl o však opravdu s podi vem , ţ e právě soci ál ní dem okrat é
j ako
poroz um ění
n ej vět ší
k j i nak
hos podářské a
st rana
vel m i
v s aei m ě
obt í ţ né
ţ e z vět šování
n eproj evi l i
si t uaci
z em ě
obt í ţ í a sabot ování
s dost at ek po
st rá nce
pl o dné prá ce
popouz el i prot i sobě všeobecn é veř ej né m í nění a t o i t ěch kr uhů, j i m ţ j i nak soci al i st i cká i deol ogi e není ne s ym pat i cká. Dal ší m sm ut n ým fakt em z ůst ává, ţ e l ot yšsk á so ci ál ní de m okraci e ni čí m se nepouči l a z osudu j ak ý post i hl j ej í souroz ence n ej en ve st át ech oko l ní ch, al e z ej m éna l oni v Ně m ecku a l et os v R akousku. J ej í neproz í ravost a dokt ri nářst ví dopom ohl o j en v ývoj i faši st i ckém u a di kt át orském u hnut í v Lot yšsku. Lz e-l i t udí ţ brát i v poch ybnost t vrz ení vl ád y, ţ e sv ým n yně j ší m opat ření m před cház í pouz e akci nási l ného převr at u kruh ů vl ádě i s t át u nepřát el sk ýc h, j e na druhé st raně nesporné, ţ e sv ým či nem t ak ráz ně, včasně, ob ez řel e a úspěšně prov e den ým z í skal a si j en s ym p at i í , pos í l i l a důvěru v seb e a nesporn ě us kut ečni l a t í m t ouhu z dej ší ch čet n ých st oupenců v l ád y „ pevné ruk y“. Ul m ani s
je
dnes
bez esporu
pán em
si t uace
a
di kt át orem
Lot yšska. J akkol i v z a v yl í č en ých ok ol nost í neb yl o ví t ě z st ví něj ak obz vl ášt ě t ěţ ké, prokáz al i z de j ak svoj i odhodl anost doj í t i v yt č eného cí l e t ak i roz poz ná ní m pravého ok am ţ i ku k akci svoj i pr oz í ravos t , kt erá ho, bohdá, n eopust í ani při dal ší m ří z ení osudů Lot yšska a v ys t í há ho svůdn ýc h nás t rah faši st i ck ých dobrodruţ st ví , tak ab y po provedení
předs evz at ýc h
úkol ů
vrát i l
se
opět
k dem okrat i ck ým
z ás adám . Na den 16. kv ět na t . r. st anov en b yl pří j ez d do R i g y šv édského z ahrani ční ho m i ni st ra S andl era, kt er ý j e soci ál ní m dem okrat em . S andl erův pří j ez d do Lot yšska m ěl b ýt i opl acení m návšt ě v y, kt erou m u v l ednu t . r. uči ni l t ehdej ší l ot yšsk ý m i ni st r z ahrani ční ch věcí V. S al nai s. Včasně vša k a t o j iţ počát kem m i nul ého t ýdn e b yl poţ ádán, 105
ab y návšt ěvu odl oţ i l na dobu poz děj ší údaj ně p ro důvod y v el kého z anepráz dnění z dej ší vl ád y a nut nost i vyř í z ení neodkl adn ýc h věcí . I t at o
okol nost
svědč í ,
ţe
Ul m ani s
na
převr at
se
při pravoval
prom yšl en ě a s yst e m at i ck y. Během dn e docház ej í z cel ého Lot yšs ka pot ěši t el né z prá v y o naprost ém
kl i du
a
ni kde
není
z az n am enáván a
ani
ta
nej m enš í
prot i akce ani s ebem enší odpor. R i ga na z nam ení radost i a spokoj enost i s Ul m ani sovou akcí ověnči l a se prapor y j ako v den národ ní ch svát ků a j en dvoudenní z ákaz prodej e al kohol u z abraňuj e, ab y z dej ší m u nadšení neb yl dán hl učněj ší průběh. P ravi del n ý běh ţ i vot a ani n a m i nut u neb yl z ast aven – j en t el efon pro soukrom ou pot řebu v noci z 15. na 16. květ en b yl v ypj at , al e fun gov al pravi del ně j i ţ v hodi nách ranní ch práv ě t ak j ako t el egraf. Ani noční ruch neb yl o nut no n i j ak usm ěrňovat i a om ez ovat i z vl ášt ní m i naří z ením i . A t ak j en napl n ěné ţ al ářní kobk y d om něl ým i puči st y
a
procház ej í
voj ensk é ul i cem i
pa t rol y, R i gy,
kt er é
z asněné
v kl i du š erem
odm ěřen ým
m áj ové
krokem
seve rní
noci ,
dos vědčuj í , ţ e nad R i gou a Lot yšskem panuj e v ýj i m e čn ý st av. C hargé d ´ Aff ai res a. i .: LÍP A Zas í l á s e současn ě: p. v ysl an ci Dru V. Gi rsov i ve Varš avě V ysl an ect ví Č eskosl ovenské republ i k y v Kaunasu, Tal l i nu a Hel si nki
106
1934, 18. k větn a, Riga – Zp ráva Ch arg é d ´ Af f ai res ČS R v L otyšsk u Jarosl ava L í p y mi n i sterstv u zah ran i čn í ch věcí , týk ají cí s e vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u krátce p o st á tn í h o převratu , p od ávají cí p od robný p op i s n astu p u jí cí vl ád y a její ch mi n i strů . Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 934. Zp ráva b ěţn á čí sl o 18. S trojop i s. Dosavadní m i ni st ersk ý předs eda a z a hrani ční m i ni st r Karl i s U LMA N IS ,
kt e r ý
spol eč ně
s m i ni st rem
vál k y
a
sp ravedl nos t i
gen erál em J ani s B A LOD IS EM př evz al i i ni ci at i vu, z odpovědnost a provedení n yněj ší h o vl ádní ho převr at u v Lot yšsku a nové ho kurz u, podj al i se t aké i hned úkol u sest avi t novou národní vl ádu. Vši chni čl enové st ar é vl ád y, j ak j i ţ hl ášeno, dal i m i ni st erském u předsedovo s vé port ef eui l l e bez prodl eně po proved ení převr at u k di sp osi ci , ab y m u um oţ ni l i reorga ni z aci nového kabi net u odpoví daj í cí m u duchu a s m ěru i z ám ěrům Ul m ani sov ým do budo ucna. V odpol ední ch hodi nách dne 17. květ na t . r. po předchoz í m s ouhl asu v yţ ád ané m u presi dent a republ i k y, Ul m ani s oznám i l t ut o s es t avu svého novéh o kabi net u: Karl i s U LMAN IS
-
m i ni st erské
před sedni ct ví
a
m i ni st erst vo
z ahrani ční ch vě cí M ar gers S KUJ EN IE KS -
m i ni st r
bez
port efeui l l e,
z ást upce
m i ni st ers kého předs ed y Gen. J ani s BA LOD IS
- m i ni st erst vo vál k y
Vi l i s Gul bi s
- m i ni st erst vo vni t ra
J ani s KAU LINŠ
- m i ni st erst vo z em ěděl st ví
Vl adi sl avs R UBU LS
- m i ni st erst vo soci ál ní péče
Ludvi gs EK IS
- m i ni st erst vo fi nancí
Bernh ards E IN BER GS - m i ni st erst vo dopra v y P rof. Ludvi gs AD A MOV IC S - m i ni st r š kol st ví Herm ans AP S IT IS
- m i ni st r spravedl nost i
Vši chni čl enové vl á d y b yl i Ul m ani sem v ybráni bez ohl edu na pol i t i ckou pří sl ušnost a pol i t i cké st ran y, vět ši nou j sou speci al i st é neb 107
z apracovaní účast ní ci
jiţ
v oborech,
boj ů
za
j i chţ
svobodu
ve de ní
Lot yšs ka,
jim
svěřeno
v yz nam enaní
a
vesm ěs
v ysok ým i
voj ensk ým i řád y. O m i ni st erském předsedovi , kt er ý souč asně i dnes ponechá vá s i z ahrani ční reso rt K. Ul m ani sovi / nar. 1 877 / j edná z dej ší b ěţ ná pol i t . z práva čí s. 11 běţ né čí s. 68/ dův. Ai 34 ze dne 17. bř ez na t . r. Mar gers S KUJ EN IE KS / nar. 1886 / , m i ni st r bez port efeui l l e, z ás t upce m i ni st erského předs ed y b yl j i ţ m i ni st ersk ým p ř edsedou r. 1931 / 1933. R ovněţ t aké m i ni st r vál k y J ani s BA LO D IS / nar. 1881 / z ast ává t ent o úřad n epř et rţ i t ě od roku r. 1931, m i ni st r vni t ra Vi l i s GU LB IS / nar. 1890 / b yl či nn ým v t om t o reso rt u j i ţ t aké v m i nul é vl ádě, m i ni st r V. R UBU LS b yl j i ţ m i ni st rem soci ál ní péče v někol i ka předchoz í ch kabi net ech, m i ni st r z em ěděl st ví J ani s KAULINŠ / nar. 1889 / z ast ával j i ţ v j edné z dří věj ší ch vl ád resort m i ni st ra v ni t ra. P oprvé povol án j e do vl ád y Ludvi gs E K IS / na r. 1892 / , kt er ý od pol ovi n y b řez n a t . r. z ast ával m í st o l ot yšsk ého m i m ořádného v ys l anc e a z pl nom ocněného m i ni st ra v sousední Li t vě a o něm ţ j edná podrobněj ší z dej ší běţ ná z práva pol i t i cká čí s. 10 z e dne 10. břez na t . r. S věřen m u resort fi nanční a obchodní . Nov ý m i ni st r v yuč ování profesor Lud vi gs ADAMOV IC S j es t z nám ým pr acovní ke m v uči t el sk ých or gani z ací ch, při spí vat el em do denní ho a revuál ní ho t i sku z ej m éna st udi í pedago gi ck ýc h a aut orem někol i ka bohosl oveck ýc h uč ebni c. Na r oz en r. 1884, st udoval st řední š kol u v R iz e a sk onči l bohosl ovecká st udi a m na uni versi t ě dorpat ské. Za sv ět ové vál k y b yl past orem l ot yšsk ého st řel eck ého pl uku. V roce 1918 b yl j m enován ředi t el em g ym n asi a ve Vol m aru a r. 192 0 povol án co docent n a t heol ogi ckou fakul t u l ot yš ské uni v ersi t y do R i g y na kat edr u cí rkevní hi s t ori e a náboţ enst ví . V roce 1929 sl oţ i l dokt orát a b yl j m enován uni ve r si t ní m profesorem . Nov ý m i ni st r dopr av y In g. Bernh ards E INBER GS , na r. v r. 1891
v R i z e,
v yst udoval
ri ţ skou
re ál ku
a
t echni ck ý
úst av
a
pokračoval ve st udi í ch na pet rohr adsk é m t echnol ogi ck ém i nst i t ut ě. Za 108
s vět ové vál k y boj o val v řadá ch si bi řs k ých pl uků na ri ţ ské front ě. Účast ni l se pot om boj ů z a svobodu a nez ávi sl ost Lot yšs ka. S voj e s t udi e dokonči l t epr ve po v ál ce v r. 19 23, z am ěst nán b yl nej prve v e s l uţ bách ředi t el st ví l ot yš sk ýc h dr ah a od r. 1924 v m i ni st erst vu doprav y, kde v posl ední době b yl ř edi t el em pošt ovní ho a t e l egr afní ho depart m ent u. Nov ý m i ni st r spra vedl nost i Herm ans AP S ITS , nar. r. 1893 v R uj i eně, po ukon čení st řední škol y v R i z e st udoval na obchodní m uči l i št i
v M oskvě
a
za
v ál k y
dok onči l
voj ensko -prá vní
kurz y.
Os voboz ovací ch boj ů súčast ni l se akt i vně v řadá ch l ot yšsk é arm ád y. V r. 1920 j ako důst oj ní k b yl při děl en okresní m u soudu a v r. 1921 j m enován z ást upcem voj enského p rokurát ora. V r. 192 5 skonči l s t udi a na pr ávni cké fakul t ě l ot yšské u ni versi t y v R i z e. P o odchodu z voj enské j ust i ční sl uţ b y p řešel k ci vi l ní m u okresní m u soudu a dne 12. X. m . r. b yl j m e nován předsedou ap el ační ho soudu. Nově b yl a ut voř en a funkce st ál ého z ást upce m i ni st erského předsed y,
kt erá
svěře na
b ýval ém u
m i ni st erském u
předsedovi
S kuj eni ekovi . S kujeni ek bude v ykoná vat povi nnost i m i ni st erského předsed y v pří pad ec h, kd y m i ni st ersk ý předseda j e na dov ol ené neb z j i n ých p ří či n nem ůţ e v ykonáv at i svoj i funkci . Mi m o t o v ypl ňuj e veš keré funkce, kt er é j s ou m u m i ni st ersk ým pře dsedou při d ěl en y. Funkci sa ei m y do provedení úst avní r eform y bude v ypl ň ovat m i ni st ersk ý kabi net . Mi ni st ersk ý předs ed a Ul m ani s, nov ý di k t át or l ot yšsk ý, v dn eš ní řeči roz ší řené radi e m , obrát i l se k „ svém u národu“. Zdů raz ni l m u hi s t ori ck ý v ýz nam převrat u prov edené ho v noci z 15. na 16. t . m ., pří či n y p roč s e k t om ut o kroku odhodl al – souhl asně s p odan ým j i ţ v ys vět l ení m
v p řed choz í
z dej ší
z právě
–
pod ěkoval
za
proj ev y
s ym pat i í a souči nno st i a naz načoval ces t u, kt erou z a l epší budoucnos t Lot yšska n ast upuj e. S l i buj e si , ţ e dne 15. květ na z l om en b yl st ar ý duch n enávi s t i a roz kl adu,
kt er ý
o hroţ oval
roz voj
zdrav ých
i nst i nkt ů
l ot yšsk ého
národa a z abr aňova l dost i hnout i cí l ů j eho boj e z a n ez ávi sl ost . „ 15. květ en b yl dnem n á roda. Kd yţ po hi st o ri cké no ci ranní m j i t rem nové 109
s l unce opět z asví t i l o nad Lot yšsk em , n árod probr al se j ako z t ěţ kého m rákot ného snu a r oz pom enuv se na m i nul é, roz j asni l se v m ysl í ch a z aradoval
se
nad
svoj í
z novu
z í skanou
svobodou
a
naděj nou
budoucnost í . P rošl o vše bez seb em e nší h o ot řesu, bez boj e a norm ál ní ţ i vot t i chost i nastoupi l dal ší svoj i cest u. Vši chni poci ť oval i j en novou radost , novou sí l u, svát eční nadš ení , kt eré se z vel i čuj e do ší ře i hl oub y. V cel ém Lot yšsku z avl ál y n árodní prapor y, vše chna srdce napl něna b yl a rado st í i p ýchou n ad nov ým vz kří šení m národní ho ţ i vot a, nad z aj i št ěním m í ru a pořádku. Byl t o vel i k ý den, kt e r ý se st al národní m svát kem .“ Tak vz l et n ým i sl ov y dí vá se nov ý di kt át or na svůj či n a sl i buj e veš kerou či nnost vl ád y ří di t i t ak, j ak t oho budou v yţ ado v at i z áj m y národa. „ prá ci l i du i vl ád y doposud ruši l y st r ani cké z áj m y p ol i t i ck ých part aj í , kt er é dbal y j en sv ýc h sobe ck ýc h z áj m ů a v yko ři sť oval y l i d a z neuţ í val y j eho dů věr y. Mál o b yl o j e n t ěch, kt eří na prvé m í st o s t avěl i z áj em l i du a z em ě.“ N yní vša k – u j i šť uj e Ul m ani s – bude j i nak. Nová vl áda sl oţ ená bez ohl edu na part aj ní pří sl ušnost , sl oţ ena j e z m uţ ů osvědči vší ch s e j ak v boj i z a svobodu a nez ávi slost z em ě, t ak i z nám ých j i ţ svoj í dosavadní prací z asvěcenou j en j ej í m u dobru. M l adé gen era ci st a ví Ul m an i s při t om před o či , ţ e povol al do své vl ád y hl avně m l adé sí l y a ţ e j sou t o dnes j ej í předst avi t el é, kt eří budou ří di t i osud y z em ě. Ul m ani s naz načuj e dál e, ţ e pr v ým ú kol em j eho vl ád y bude provedení z m ěn y ú st av y a s odvol ání m se na t o, ţ e nikd y neb yl , s l i buj e ţ e i ni kd y n ebude v e sv ých poč i nech r eakci on ářem , ţ e m á a bude m í t i na z řet el i vţ d y j en pokrok a z áj em roz voj e a v ývi nu Lot yšska. P růběh všech udál o st í j est i na dál e st ál e z cel a norm ál ní . J en počet z at čen ýc h do z nal z vět šení . J sou t o z ej m éna vůdčí os obnos t i organi sac e t z v. „ l egi onářů“ a vši chni p osl anci soci ál ně -de m okrat i čt í , s ekret áři st ran y a v ýz n am něj ší j ej í fu nkci onáři j ak v R i z e t ak i na venkově. Usvěd čuj í cí ho m at eri ál u m á však vl áda v ru ce pom ěrně m ál o. B yl a prot o n ucena v yps at i cenu z a udání sk r ýší z b raní , j i chţ m noţ st ví ve svém o důvodnění vl ádní ho puče z řej m ě z vel i či l a. R ovněţ 110
t ak roz ši řované z práv y o při pr avova n ých at ent át e ch na předsed u vl ád y Ul m ani se a j eho hl avní ho pom ocní ka m i ni st ra vál ky gen erál a Bal odi se, m usi l y b ýt i v z ápět í odvol án y j a ko bez podst at né. P at ři l y z řej m ě j en k a rran gem ent přev rat u a n eb yl o j i ch ví c e pot řeba, kd yţ t ent o b yl hl adc e pro veden. Ul m ani s dosáhl své ho. J est n yní p áne m si t uace a n eom ez en ým vl ádcem osudu své z em ě. P okud dal ší ho se t ýče, j est t řeba dl e odpovědi z ahran i ční ho m i ni st erst va na dot az y di pl om at ů: „ v yčk at i v ývoj e v ěcí “ C hargé d ´ Aff ai res a. i .: LÍP A Zas í l á s e současn ě: p. v ysl an ci Dru V. Gi rsovi ve Varš avě V ysl an ect ví Č eskosl ovenské republ i k y v Kaunasu, Tal l i nu a Hel si nki
1934, 30. červn a, R i ga – Zp ráva Ch arg é d ´ Af f ai res ČS R v L otyšsk u Jarosl ava L í p y mi n i sterstv u zah ran i čn í ch věcí , týk ají cí s e vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u po státn í m p ř evratu . O b sah u je p opi s, jak se n ový reţi m vy p ořád al s op ozi cí . Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 934. Zp ráva b ěţn á čí sl o 20. S trojop i s. Kd yţ pr ávě p řed p ůl druh ým m ěsí cem nov ý di kt át orsk ý re ţ i m v Lot yšsku
po
r ychl ém ,
úspěšném
a
bez
nej m enší ho
odporu
překvapen é oposi c e pol i t i cké i ši roké veřej nost i proved en ém st át ní m převrat u uj í m al se vedení st át ní ho ţ ivot a, z důraz ňoval jeho vůdčí či ni t el m i ni st ersk ý předseda K. Ul m an i s, ţ e od nové vl ád y nebude m oţ no očekávat n ěj ak ýc h b ez prost řední ch z áz raků a v yţ ado val si pr o 111
přest avbu st át ní ho aparát u a při z působení se do nov ýc h pom ěrů pot řebného č asu . Dnes m oţ no konst at ovat i , ţ e z ákl adní kám en k nové st át ní budově Lot yšsk a j e pol oţ en a k v ýst a vbě při kroč eno s o pravdovou vehem encí a skut ečn ým el án em . J ako kaţ d ý podobn ý r eţ i m i z dej ší započal odst raňov án í m , nej prve z vedoucí ch pot om i podřadn ýc h m í st , pří sl ušní ků dří věj ší ch oposi ční ch
st ran
pol i t i ck ých,
z ej m é na
soci ál ní ch
d e m okrat ů
a
nahraţ ování m j i ch sv ým i l i dm i a z ej ména t aké t ěm i , kt eří pochopi l i r yc hl e si t uaci a do vedl i se při z působi t i nov ým pánům a z m ěněn ým pom ěrům . J iţ dnes m oţ no sez nat i , ţ e na c e st ě nov ýc h z ákonodá r n ých opat ření b yl a v t ét o krát ké době působnost i nového reţ i m u uraţ ena ces t a, k ní ţ nespor ně st ar ý r eţ i m b y se dopracov al t epr ve v době nepom ěrně del ší . Nev yj asněnou ovše m z ůst ává ot áz ka, z da -l i t at o nadúroda r ychl e po d ţ árn ým i pa prsk y m l adé di kt at ur y u z rál ých a vět ši nou nepropra co van ýc h a n edom yšl en ýc h z ákonů při ne se t u ţ eň, kt erou oč ekávaj í j ak t vůrcov é t ak i t ouţ ně ţ daj í ši roké kruh y ob yvat el st va. Doposud m oţ no spat řovati j en t í m v yvol an ý chaot i ck ý z m at ek, nej asnost a nam noz e t aké i r ychl é opět né z m ěn y. Nez b yt ná naři z ovací opat ření nam noz e nesl eduj í st ej ně r ychl e, při z působovací s chopnost vět ši nou nové a nez apr acov a né b yrokr aci e hodn ě pokul hává a t í m nej i st ot a a nej asnost j en j e podporována. Mnoh ý j i st ě dobře m yšl en ý z ákon st á vá s e m rt vou l i t erou a nam noz e j e v z ápět í předst i hován nov ým . Nová vl áda di kt át orského reţ i m u opat řena neom ez en ým prá vem , nebrz děna odpov ědn ost í před parl am ent ní m forem , kt er á se t ěší m i mo t o i pl né důvěře hl av y st át u a nespo r ně i vel ké část i obyv at el st va dokaz uj e, ţ e v aut ori t at i vní m st át ě nepanuj e ví ce sl ovo, al e skut ek, ţ e z de cení se j edi ně práce a prot o se do n í dal a s v ykas an ým i rukáv y a dos avadní v ýsl edk y proz at í m si pochval uj e sam a, poněvadţ řeč j i n ýc h j e úpl ně podváz ána. P oněvadţ však ni kde na svět ě nel z e nal éz t i absol ut ně i deální ho řeš ení akut ní ch ot áz ek, j eţ b y uspokoj oval o na všechn y st ran y, není 112
di vu, ţ e po první m j ásavém poz dra vu, s ní m ţ b yl i u ví t áni noví vl ádcové, l z e pom al u poci ť ovat i z ávan chl adněj ší at m osfér y. J e t o ovš em
j en
z cel a
nez nat el ně
t i ch ý,
šel est i v ý v ánek,
k t er ý
ví ce
napoví dá neţ poví d á. Hl asi t ěj i se oz vat i , při roz eně ni kdo si nedovol í . Vţ d yť na 2 00 0 d ří věj ší ch oposi ční k ů roz j í m á n yní o m i nul os t i v koncent ra ční m t áboře l i bavském , kde r áno i veče r pod t res t em post u cvi čí se ve sborov é m z p ěvu národní h ym n y „ Bůh ţ ehnej Lot yšsku“ a vl ast eneckém u nad šení . P ůvodci t oh ot o opat ření si b ohuţ el as i neuvědom uj í , j ak t í m krásnou svoj i h ym nu sam i prof anuj í . Zří z ení m koncent ra ční ho
t áboru,
po
z áři vém
pří kl adu
druh ýc h
di kt at ur,
uvol ni l y se přepl něn á věz ení , ab y m ohl y při j í m at dal ší obět i a do ros t . Na z dej ší pom ěr y p očet uvěz něn ých j i s t ě není m al ý, uv áţ í -l i se, ţ e j s ou t í m nej en v yř az eni z v ýrobní ho procesu, al e roz m noţ uj í řad y nuceně n ez am ěst na n ých a j i ch rodi n y t rpí f ysi ck y i m orál ně, coţ nez ůst ává bez vl i vu ani na ši rok ý okru h j i ch sousedů a z nám ýc h. A t ak kri t i k y n e val ně pří z ni vé nov ým pánům ší ří se lavi novi t ě. Uvěz něn ým u rčová n y j sou vět ši nou p eněţ i t é t rest y z a n adi kt ované provi nění , kt er é po kud m aj í m aj et ek s e v ym áhaj í ri go ros ně ev ent . i nucen ým odp rodej e m svršků neb nem ovi t ost í a tí m se připravuj í o s vůj m aj et ek, ab y a ţ j ednou budou propušt ěni m usi l i z ačí nat i od pí k y a t í m ab y b yl i odve deni od pol i t i k y. J e -l i t o dobrou m et od ou, t ěţ ko ří ci , spí še rafi novan ou a z ast rašuj í cí . J e si ce pěkné pochv al ovat i si , ţ e v aut ori t at i vní m reţ i m u panuj e j i s t ot a,
ţe
právní
poj m y
j sou
st ab i l i z ován y
a
nej so u
v yd án y
náhodném u odhl aso vání parl am ent u ne bo handrkování a kšeft aření pol i t i ck ých st ran, al e nast upovan ý bez o hl edněj ší a t vrdší s yst ém prot i m enši nám
a
přehn ané
nac i on al i z ování
nesvědčí
o
upří m nost i
a
s pont ánnost i t akov ých pochval , k ni m ţ j sou při nucováni i post i ţ ení. Lz e z ni ch v yc í t i t i , ţ e j sou nadi kt ován y a prot o neupří m né. Nesporn ým z ůst ává, ţ e nov ý reţ i m ráz ně a j asně v yř eši l ot áz ku nov ých vol eb, kt e ré m ěl y se konat i l et ošní ho podz i mu. Nekl i d předvol ební ho období se všem i nepří zni v ým i pří z nak y, j eţ při náš í s s ebou pol i t i cká roz ví řenost , b yl v e z dej ší m ţ i vot ě z řejm ý j i ţ od čas ného j ara. Mal ý parl am ent l ot yšsk ý s e sv ým i 100 z á st upci l i du 113
roz děl en ýc h m ez i 30 st ran, sk ýt al s kut ečně p ři nev al n é úrovni i nt el i genc e posl anc ů, obraz j i st ě ponurý. Vol b y odsunut y a d cal endas gr aec as a ch aos z m i z el roz pušt ění m saei m y a z ast avení m či nnos t i pol i t i ck ých st ran. D i kt at ura post avi l a z de Lot yšsko n a pev nou, t řeba kam eni t ou a neurov nanou cest u. J ak po ní půj de resp. j ak j i upraví ukáţ e budoucnost . S chopnost vůdce - di kt at ora K. Ul m a ni se, j eho dobrá vůl e i vl ast en ecké n adšení j sou j i st ě nade vš echnu po ch ybnos t . M éně však j i ţ j eho spol upracovní ků. A z de j e právě Achi l l ova pat a dnešní ho r eţ i m u, kde j e t í m z rani t el něj ší , čí m z dravot ní st av vůdce j e s l abší . Na oko z draví m k ypí cí , si l n ý a j ovi ál ní Ul m ani s, u něhoţ s e dá předpokl ád at i pr av ý s el sk ý si l n ý koř en, t rpí j i ţ del ší dobu srdeční vadou.
Zv ýš enou
nám ahou
duševní
akt i vnost í i
f ysi ckou
v posl ední ch a
n ekl i dem
m ěsí cí ch, n yn ěj ší ho
v yvi nu t ou ţ i vot a
i
z v yšov anou z odpovědnos t í , j eho srde č ní choroba j i st ě se nez l epši l a. Ul m ani s, kt er ý j es t si vědom opravdové vni t řní hodnot y sv ých nej bl i ţ ší ch
i
vzdál eněj ší ch
spol up racovní ků,
p ři
s vé
vel ké
s vědom i t ost i svádí veškeré ni t k y st át ní ho i veř ej ného ţ i vot a do sv ýc h rukou a svoj í dušev ní či l ost í hnán ří dí t ém ěř sám vešk eré z ál eţ i t ost i. J e prot o ot áz kou j ak dl ouho m ůţ e t em po t ohot o ţ i vot a snést i a bude l i m usi t povol i t i , v ynořuj e se ot áz ka st ej ná všem di kt a t urám : co pot om a kdo na j eho m í st o ? S t ej ně hodnot ného násl ední ka n em á. J ako v It al i i faši st i cké m i l i ce, v N ěm ecku oddí l y S A t a k i v Lot yšsku „ Ai z sargové “ t . j . z dej ší dom obrana st al a se opěrn ým bodem sí l y a nást roj em di kt at ora. J ednak však m enší a chud ší pom ěr y z dej ší , j ednak poučení če rpané z uve den ýc h z em í a proz í ravost i s el s ká
ch yt rost
U l m ani sova
vedl y
z de
k t om u,
ţe
m obi l i z aci
dom obran y nep rodl ouţ i l ani o hodi nu dél e, n eţ se j evi l a nut nos t . J akm i l e sez nal , ţ e nem á váţ něj ší opos i ce, ţ e vůd ců z bav ené st r an y j s ou bez radné, podaj né a t i ché, ţ e váţněj ší odpor není k očekáv ání , i hned naří di l dem obi l i z aci . Věrn ým oddí l ům dost al o se pochval y z a proj ev vl ast ene cké oddanost i a b yl y ro z pušt ěn y. Vět ší st ar ost působí vůdcové, kt eří se počí naj í hl ási t i o uvol něná m í st a a ţ ádaj í s i prebend. Avšak i t o doposud j de hl a dce, pon ěvadţ v „ či st ění “ s e doposud pokračuj e a vol ná m í st a prot o jsou. Teprve poz děj i se ukáţ e, 114
z da-l i dosaz ená náh rada j e st ej n ě hodn ot ná gard y dří věj ší neb l epš í . Období přechodu m usí usnadni t i vl as t enecké n adšení , kt eré j i st ě m nohd y bude m usi t při vří t i nej en j edno oko, al e z avří t obě. C hargé d ´ Aff ai res a. i .: LÍP A Zas í l á s e současn ě v ot i sku: p. v ysl an ci Dru V. Gi rsovi ve Varš avě v ysl ane ct ví Č eskosl ovenské republ i k y v Kaunasu a T al l i n u.
1935, 20. ú n ora, R iga – Zp ráva Ch arg é d ´ Af f ai res ČS R v L otyšsk u Jarosl ava L í p y mi n i sterstv u zah ran i čn í ch věcí , týk ají cí s e vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u po státn í h o p řevratu s od stu p em 9 měsí c ů . Pop i su je sou d n í p řel í čen í s B ru n em Kal ň i n šem Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 935. Zp ráva b ěţn á čí sl o 3. S trojop i s. J ak j iţ v ysl ane ct ví poukáz al o ve sv ých předchoz í ch z právách, překvapen á l ot yšsk á ve řej nost a vel m i čet né a roz t ří št ěné pol i t i cké s t ran y
nez m ohl y
se
při
st át ní m
pře vrat u
prov edeném
n yn ěj ší m
di kt at orem Lot yšska K. Ul m ani sem v noci z 15. na 16. k vět na m . r. ani na seb e m enší odpor. Vedl e t ěcht o kruhů, kt er é př evr at uví t al y s j ásot em , j ako v ýc hodi sko z e spl et i t é a ni kt erak radost né si t uace vni t ropol i t i cké a s přepj at ým i nad ě j em i na z l epšení t í ţi vé si t uace hos podářské,
b yl y
hl as y
druh é
nap rost o
um l čen y,
př edsevz at ou
persekucí z ast rašen y a z at č ení m a uvěz nění m vůdců oposi č ní ch st ra n t yt o z baven y v ešker é di rekt i v y. Vše chn a věz ení v z em i nest ači l a j i ch poj m out a prot o b yl z ří z en koncent rač ní t ábor pobl í ţ e Li bav y, kde dos t al o se časového pří st řeší nové di kt at uře nebez pečn ým , nej i st ým a podez řel ým ţ i vl ů. Byl o j i ch na 2 000. V yh l ášen ý v ál ečn ý st av na půl roku, prodl ouţ en ý po upl ynut í na dal ší ch šest m ěsí ců t ed y do 15. 115
květ na t . r., z aj i šť uj e di kt át orské vl ád ě l ot yšsk é vol nost a b ez pečnos t v j ej í
práci
k z abez pečení
svého post avení . J akkol i
převrat
b yl
proveden b ez akt i vní účast i voj ska, m obi l i z ací a pouţ i t ím dom obran y t z v. Ai z sargů, r ek rut uj í cí se z nej vět ší část i z řad S el ské ho svaz u , j ehoţ t vůrcem a nej v yšší m vůdcem j e nyn ěj ší di kt at or Ul m ani s, b yl o a j est voj sko a z ej m éna j eho vr chní v edení pl ně n a st ran ě n yněj š í vl ád y a j ej í nej si l něj ší oporou. Všeobecně oč ekávan é z l epšení a uvol nění hospodářské však v Lot yšsku ani z a Ul m ani sov y d i kt at ur y dos ud nenast al o. P ř ehnan ým i sl i b y uko j ovaná veř ej nost , u z l ovaná ve vl ast enecké
ex t asi
všeobe cně
z nám ým i
t ri k y
spol e čn ým i
všem
di kt at urám , t ot i ţ okáz al ým i veř ej n ým i sl avnost m i , m nohom l uvn ým i proj ev y
a
i nsceno van ým i
osl avam i
„ vůdce
a
spasi t el e
národ a “
Ul m ani se a př esvěd čování o roz dí l nost i n yněj ší ho sl avnéh o období s am oz vané vl ád y v ůči b ýv al é ubohost i , j í ţ národ t rpěl z a dří věj ší ho dem okrat i ckého reţ i m u, počí ná b ýt sk ept i cká a d ává opě t ně sl uchu oposi ci , kt erá počí ná prom l ouvat i a organi sovat i se j ed nak dom a, j ednak z a h rani c em i . P roz at í m hnut í t ot o počí ná u nej r adi kál něj ší ch ţ i vl ů pravé i l evé ori ent ace. P ram ení
vl ast ně z ochran y sv ých
vl ast ní ch l i dí , kt eří j sou neb t eprv e m aj í b ýt i n yněj ší m reţ i m em di kt at orsk ým souz e ni z a svoj i před cho z í či nnost . R o z prášení j ej i ch pří vrţ enci , kt eří se dost al i na svobodu, neb prchl i z a hr ani c e, působí z de i t am dl e sv ýc h m oţ nost í a si l n yn ěj ší m u di kt át orském u reţ i m u v Lot yšsku n esnáz e a dl e sv ých sm ěrn i c broj í prot i j eho podst at ě a či nnost i . B yl a
to
nej prv e
st rana
so ci ál ně
dem okrat i ck á,
kt erá
prost ředni ct ví m svého m ez i národní ho úst ředí i sv ých v ýz nam n ých z ahrani ční ch
pří sl ušní ků
z akročoval a
prot o
z at č ení
a
věz nění
předsed y b ýval é l ot yš ské s aei m y MUD ra P avl a K al ni nše a druh ých l ot yšsk ýc h soci ál n ě -dem okrat i ck ýc h po sl anc ů a vůdc ů; j e st t o dál e l ot yšsk ý v ysl an ec v P aří ţ i C i el ens, býv al ý př edsed a z ahrani ční ho v ýboru s aei m y, b ýv al ý l ot yšsk ý z ahr an i ční m i ni st r a čl en soci ál ně dem okrat i cké f rakc e v l ot yšské sa ei m ě . Nov ým reţ i m em b yl i hned s es az en a povol án k z odpoví dání dom ů, z ůst al však v P aří ţi a z ískal docel a m í st o i nform át ora bal t i ck ých z e m í v z ahrani ční m mi ni st erst vu 116
francouz ském . vl i vem
Zn á m ý f ran couz sk ý ţ urnal i st a
poukaz uj e
v
„ Echo
de
P a ri s“
na
P ert i nax něm ecké
pod
j eho
nebez pečí
v bal t i ck ýc h z em í ch a na z ast řenou a sm ut nou úl ohu, kt erou n yněj š í di kt at ura Ul m ani sova z de hraj e. V l i st opadu m . r. j i st ý švédsk ý s oci ál ně -dem okr at i c k ý posl anec osobně v R i z e z akročoval , neb yl si ce při j at ţ ádn ým čl ene m vl ád y, al e j ednal osobně s důvěrní k e m di kt at ora Ul m ani se
gene rál n í m
M unt ersem .
Je
sekret ář e m
hodno
rovněţ
z a hrani ční ho
z az nam enání
na
m i ni st erst va t om t o
V.
m í st ě,
ţe
z ahrani ční m i ni st r švédsk ý na podz i m ní m z asedání S vazu Národů v Ţen evě odm í t l M unt erse při j m out i a t aké z de neopl at i l ofi ci el ní návšt ěvu, kt erou m u v l ednu 1934 u či ni l t ehdej ší l ot yšsk ý z ahrani ční m i ni st r S al nai s. Také
n ěkol i k
prot est oval o
u
na ši ch
pr aţ ského
soci ál ně -d em okrat i ck ých l ot yšskéh o
v ysl an ect ví
o r gan i sací
pro t o
út i sku
l ot yšsk ýc h soci ál ní c h dem okrat ů, j i ch vě z nění a roz pušt ění st ran y. Někt eří z e z at č en ých soc i ál ní ch d em o krat ů b yl i skut ečn ě po někol i kam ěsí ční vaz bě doč asně p ropušt ě ni a souz eni n a svo bodě. P ři l i s t opadovém proce su b yl b ýval ý před seda l ot yšské saei m y M UDr P avel Kal ni nš úpl ně osvoboz en, někt eří odsouz eni k m enší m t rest ům odp ykan ým p řed cho z í vaz bou . Nej ví ce b yl post i ţ en b ýval ý soci ál ně dem okrat i ck ý
posl anec
a
př edsed a
t ěl ocvi čného
sv az u
soc.
dem okrat i ckého Bru no Kal ni nš, s yn b ýv al ého předsed y sa ei m y, kt er ý b yl odsouz en na 3 rok y pře chováv ání zbraní a st řel i va. J eho t rest b yl pot vrz en při odvol ání i v yšší i nst ancí . O akci s e st ran y ko m uni st i cké podána b yl a i n form at i vní z práva z dej ší m čí s.48/ dův.ai 35 dne 9. t . m . Dál e
při cház í
na
řadu
or gani sa ce
„ Bl eskového
kří ţ e“
–
„ P erkonkrust s“, pouţ í vaj í cí j ako z naku t éhoţ hákového kří ţ e j ako hi t l erovci , kt er ý j e však st arol ot yšsk ým s ym bol em . Zal oţ ena b yl a s v. č. Gust avem C el m i nšem a j ej í progr a m , cí l e a snah y j sou či s t ě naci onál ní . B rz y vša k b yl o z j evno, ţ e osobní z áj m y vůd ců v st upuj í do popřední .
Veř ej ná
či nnost
st ran y
dost al a
se
do
konfl i kt u
se
z ákonn ým i předpi s y a b yl a roz pušt ěna j ešt ě z a st aréh o reţ i m u. Ni cm éně pokr ačov al a i l egál ně v e své či nnost i . Ačkol i v vl ast ně vl ádní 117
puč dne 15. květ na m . r. a nov ý reţ i m real i suj e naci on ál ní progr am „ P erkonkrust u“, přece or gani sací t ou t o neb yl uz nán, j el i koţ j ej í vedení se při n ě m neupl at ni l o. P ři první pří pravné akci prot i n yněj ší m u r eţ i m u ji ţ 13. června m . r. z at čeno b yl o 97 p ří sl ušní ků „ P erkonkrust u“, z ni chţ vět ši na b yl a po t rest ána adm i ni st rat i vně, v ýš e j m enovan ý vůdc e a 14 j eho nej bl i ţ ší ch spol upracovní k ů předáno voj en ském u soudu. Tí m hnut í t ot o na čas pl ně b yl o pot l ačeno. N a podz i m m .r. však opět ně oţ i l o a hl ási l o se roz ši řováním růz n ých l et áků a soukrom ou agi t a cí a t o nej en v R i z e, al e hl avně na l ot yšsk ém venkově.
V p rvní
proh l í dk y
dl e
pol ovi ci
pol i cej ní ch
t ohot o z práv
m ěsí ce
při nesl y
podni knu t é pr ý
pl no
dom ovní
p růkaz ného
m at eri ál u o nové i l l egál ní podz em ní či nnost i „P erkonkrust u“. V R i z e i na venkov ě b yl o z at čeno na 25 osob , u ni chţ pr ý b yl o nal ez eno vedl e usvědčuj í cí ho m at eri ál u i m noho věcí z posl ední ch krádeţ í . Není ovšem j i st o, zda -l i pol i cej ní z práva t ut o souvi sl ost nev yt yč uj e pro sdi skredi t ování t ohot o hnut í a j ej i ch pří vrţ enců. Anon ym ní m i a pot aj í doručen ým i m em o rand y obr át i l o se v t yt o dn y
vedení
t ét o
roz pušt ěné
orga ni sace
na
vět ši nu
z dej ší ch
di pl om at i ck ých úř a dů, v ni chţ j est l í čen n yn ěj ší st av Lot yš ska, cí l e n yněj ší ho
r eţ i m u,
m i ni st erst va
j eho
skl on y k N ěm ecku
z ahrani ční ch
věcí
Vi l é m
a
gene rál ní
Munt ers
sekret ář
oz načován
j ako
„ s pi ri t us rect or“ a pán si t uace. J akkol iv v uvedeném m em orandu j es t m noho přehnanéh o a v ýkl ad j e p ři z působen cel kovém u s m ýšl ení a t endencí m
„ P erkonkrust u“ povaţ uj em e z povi nnost i úřadu a pro
cel kov ý ob raz z dej ší ch pom ěrů z a nut no z az nam enat i j eho j ádro, v něm ţ j e v podst at ě uvedeno: „ Aut orem převr at u dne 15. květ na 1934 v Lot yšsku n eb yl Ul m ani s. S nah y po di kt at uře b yl y si c e z řej m é v Zem ěd ěl s kém svaz u l ot yšském j i ţ dávno, al e Ul m anis se t om u podl e svýc h m oţ nost í pří či l . Bě hem cel ého roku 1 933 Ul m ani sův č as opi s „ Bri va Zem ě “ ţ ádal j en někol i k refor em parl am ent ní ho z ří z ení . J ední m
z nej či l e j ší ch
vi cem i ni st r
vni t ra
organi s át orů
Berz i nš
a
převrat u
skupi na
b yl
n yn ěj š í
st udent ů
spol ku
„ R ust i cana“, pat ří cí ho k Zem ěděl ském u svaz u. 118
Nej vět ší
úl oha
při pravení
převr at u
pat ří
však
bez esporně
dnešní m u gener ál ní m u t aj em ní ku m i ni st erst va z ahrani čí Vi l ém u Munt ersovi a m al é skupi ně úřední ků st oj í cí ch bl í z ko k něm u. Munt ers t o b yl , kt e r ý př esvěd či l Ul m ani se o nut nost i převrat u. Očekáv ané vol b y d o sněm u v roce 193 4 podl e všech pří z naků nesl i boval y ví t ěz st ví
Zem ěd ěl ském u
svaz u
a
tím
vz nikal o
nebez pečí , ţ e m ůţ e b ýt i odhal ena kor upce j eho vůdců. Č ern ý st í n úpadku vz nášel se nad ni m i a h roz i l a docel a i l av i ce obţ al ovan ých.
Neb yl o
co
z t rat i t .
B yl o
m oţ no
j en
z í skat .
Munt ersem přesvěd čen ý Ul m ani s se roz hodl převz í t i risi ko převrat u. Munt ers – t at o m usa Ul m ani sova – j e povaţ ován z a i nt i mní ho pří t el e Ul m ani sova a z ároveň z a j eho pol i t i ckého uči t el e. P od pl ášt í kem své poz ornost i , oddané po sl ušnost i a pokornos t i dovedl Munt ers na d ruhé st ran ě v yuţ í t i svého bez m ez ného vl i vu na Ul m ani se. S véh o i nt ri kářského t al ent u v yuţ i l
při roz eně
hl avně po 15. května 1934. Munt ers jest akt i vní m z ednářem , původem Něm ec; d osud nem ohl se z bavi t i onoho něm ec kého pří z vuku a z působu podání m yšl ének. Fran couz ské časopi s y j ej naz ývaj í bal t i ck ým baronem , coţ odpoví dá skut ečnost i , neboť pocház í
z rodi n y
nesporn ým
z bankrot ovan ýc h
p ří t el e m
Něm ecka
a
e st onsk ých Ně m ců,
je
st at k ářů. čl enem
Je
t aj né
organi sac e „ Něm ec kého brat rst ví “ , která b yl a odhal ena j eš t ě před 15. květ nem m .r. a j ej í ţ účel em j e podrobení bal t i ck ýc h st át ů Něm ecku a j eh o kol oni saci . J e t o čl ověk s t em nou m i nul ost í . P o čet n ých dobrod ruţ st ví ch dost al se v r. 1919 do arm ád y gen erál a J udeni če, j ehoţ úkol em b yl o z ří z ení „ neděl i t el ného R uska“. J sa ve sl uţ bě est onské arm ád y pro z vl ášt ní posl ání , i nform oval J udeni če o st avu bal t i ck ýc h arm ád. P o z děj i j eho z rádcovská práce b yl a odh al e na a h roz i l m u verdi kt sm rt i vál eč ného pol ní ho
soudu.
Avšak
náhl e
našel
se
obháj ce
v o sobě
est onského gener ál a Li l l a, čl en a skupi ny est onsk ých a grá rn í ků, kt er ý se z a ruči l z a j eho „ nevi nnost “ a dopom ohl Munt er sovi 119
k út ěku do Lot yšsk a . Tent o út ěk b yl př e dem při prav en se st r an y l ot yšsk ýc h a grá rní ků a Munt e rs b yl p ři j at s ot evřenou ná ručí j ako z vl ášť schopn ý pracovní k ve p rosp ěch st át u. Zí skav dů věr y Ul m ani se b yl brz y pov ýšen z nepat rnéh o úřední ka na p ředn os t u důl eţ i t ého o dboru. Fakt i ck ým di kt at ore m Lot yšska j e Munt ers , kdeţ t o Ul m ani s j e pouz e ofi ci el ni m di kt at orem a „ vůdcem “. Munt ers v ypoz orov al všechn y sl abé st ránk y Ul m ani sov y a dovede j e podří di t i vl ast ní vůl i . Ul mani s j e úpl nou hra čkou v rukou Munt erse. Dvě Ul m ani sov y s l abost i z ej m éna l ač nos t sl áv y a p anovačnos t Munt ers ši kovně v yuţ í vá. Ar anţ oval řad u z áj ez dů k osl avě Ul m ani sově, dosl ovně opi l ho vel kol epým i osl avam i a j ešt ě ví ce t í m dost al Ul m ani se do své ruk y. Dal š í Ul m ani sovou
sl abost í
j sou
nepodařené
fi nan ční
ope race .
P om áhaj e m u při upravení t ěcht o z ál eţ i t ost í prost ředni ct ví m sv ých v ěrn ých, dost ává Ul m ani se st ál e st ál e ví ce ví ce do s v ýc h sí t í . K snadněj ší m u provedení sv ých pl ánů obkl opi l se hrs t kou vl i vn ých úřední ků, k ní m ţ pat ří mi ni str fi nancí Eķi s, m i ni s t r Ei nber g,
doprav y ředi t el
obchodní
pl ukovní k a
gener ál n í ho
prům ysl ové
sekc e
št ábu
R oz enšt ei n,
m i ni st erst va
fi nancí
P avasar a j . Tat o sk upi na na sv ých z ase dání ch roz hoduj e o t om , j ak ým i cest am i se nut no ubí rat i , ab y „ vůdce“ Ul m ani s b yl ví ce osedl án. A „ vůdce“ posl u šně se ří dí r a dam i t ěcht o l i dí . Tí m t o z působem nad ofi c i el ní m kabi net em m i ni st rů panuj e „ čern ý kabi net „ Munt ersův“. Munt ers z ná v el m i dobře sl abé st r ánk y sv ých st oupenců a m á j e n yní p evně v e sv ýc h ruk ách. T ak na př. Mi ni st ra doprav y Ei nber ga z í skal t í m , ţ e v yhověl j eho snah ám po kari é ře. V ysl anc i Eķi sovi posk yt l h odnost m i ni st ra fi nancí , ab y se m ohl v ypl é st i z e sv ých dl uhů. Munt ers drţ í m i ni st ra fi nancí
Eķi se
z ál eţ i t ost
tím
z dob y,
spí še, kd y
ţe
Eķi s b yl
má
j i st ou
t aj em ní kem
nepří j em nou v ysl ane ct ví
v Hel si nkách. Kd yb y p rot o Eķi s nepa ri roval , b yl b y sn adno okam ţ i t ě pohřben. Tot éţ pl at í o ř edi t el i depart em ent u Ol i n šovi , kt er ý se dost al v M oskvě do sí t í čeki stů, načeţ b yl posl án j ako gen erál ní konsul n a „ l éčení “ do B raz i l i e. K návrhu Munt ers e 120
b yl Ol i nš po 15. k vět nu z novu v yz ván , ab y s e vr át i l do R i g y j ako vhodná osobn ost pro roz děl ování koncesí a kont i ngent ů. Ř ada odpovědn ých úřední ků a m i ni st rů t one v dl uz í ch z apl et ena do sm ěnečn ých op e rací / např. m i ni st r spravedl nost i Apsi t i s , m i ni st r národní péč e R ubul s a j ./ , pří pa dně se st al a ob ět í v ášně hr y
v k art ách
S kuj eni eks,
/ ge nerál
kt er ý
v ysl ane ct ví / .
Všem
našel t ěm
B al odi s,
st arost a
podporu
o
ot evřel
Rigy
j ednoho
Mu nt ers
C el m i nš ,
z ahran i ční ho
cest u
k v yso k ým
hodnost em věda o l ačnost i t ě cht o p ánů k pen ěz ům . Tí m t o z působem při vl ékl Munt ers řadu i drob něj ší ch úřední ků k d í l u u vědom í , ţ e kaţ d ý s e boj í o svůj osud a chl éb. P ráv ě korup c e j e oní m l epi dl em , kt eré drţ í pohrom adě st át ní budovu. N yněj š í di kt at ura j e di kt at ur ou korupční ků. Ti sk se nesm í z m í ni t ani o nej m enší m al i čkost i . Č est n ý čl ověk nem ůţ e post upovat i po svém sl uţ ební m ţ ebří ku, krom ě ří dkého m i m ořádného pří pa du, coţ se či ní j en k m a skování věci . Munt e rs cháp e, ţ e pevn ým j e j en t en prvek, kt e r ý j e spj at růz n ým i nekal ým i m a chi na cem i . P rot o se n yní kr ade a ţ i j e napl no, al e při t om kaţ d ý h ří šek s e dobře z api suj e, ab y pak Munt ers si l něj i a t aké snadněj i m ohl provádět i svoj i pol i t i ku. Všechn y snah y Mun t ersov y sm ěřuj í k t om u, ab y Lot yšsko b yl o prodáno
a
p řem ěn ěno
v něm e ckou
provi nci i .
Nehl edě
na
neúspěch y v bal t i ck ýc h v ěc ech v době svět ové vál k y a po ní , pohl í ţ í Něm ecko st ál e na V ýchod, čehoţ nej l epší m dokl ade m j e Hi t l erova kni ha „ Me i n Kam pf“. N ěm eck o uj i šť uj e Francouz e, ţ e nechová
vů či
ni m
a gresi vní
t end en ce.
N ěm ecko
uz avřel o
s P ol skem svaz , sl í bi l o m u podporu v u kraj i nské ot áz ce a z a t o P ol sko
ponechal o
st át ech.
Něm e čt í
Něm ecku agent i
vol nos t
všem oţ ně
j ednání
v bal t i ck ých
podkopávaj í
přát el st ví
bal t i ck ýc h st át ů s Fran ci í a An gl i í . Něm ecko t vrdí , ţ e svou agresi vnost í vůči Sovět ském u R usku vym ez uj e nedot knut e l nos t bal t i ck ýc h st át ů. T o však j e l eţ , pr ot oţ e von der Gol t z i Berm ondt út oči l i r ovněţ prot i R usku, al e ve skut e čnost i j i ch cí l em
b yl o
z í skat i
bal t i ck ýc h
st át ů.
Akce
N ěm eck a
vůči 121
bal t i ck ým st át ům m ůţ e z ačí t i vel m i brzo. V prvé řadě po S ársku a po z l epšení st yků s Fran ci í důvodem k náporu n a v ýchod b ude kl aj pedsk ý proc es. Bude t o pokusn ý krok N ěm ecka. I kd yţ S poj enci se budou snaţ i t i , ab y uz rá vaj í cí voj ensk ý ko nfl i kt neb yl
v yř ešen z braní
n ýbrţ
not am i , ponechá se Něm ecko
Kl aj pedu st ej ně j ak o P ol sko si ponechal o Vi l no a J aponsko – Mandţ usko. P ak pří j dou na řadu i druhé bal t i cké st át y. P ro Něm ecko j e důl eţ i té, ab y Li t va z ůst al a i sol ována a z bav ena podpor y Lot yšsk a a Est onska, a prot o nel i t uj e prost ředk ů na t ut o věc. Munt ers j e hl avní m agent em N ěm ec ka v bal t i ck ých st á t ec h. Zb yt e čně est onšt í d i pl om at é net vrdí , ţ e s R i gou není m oţ no o čem kol i v m l uvi t i , ani ţ b y o t om dří ve věděl Berl í n. Nada rm o neb yl
Munt ers
čl e nem
„ něm eckého
brat rst va“
a
není
ni c
di vného, ţ e t i t o z rá dci b yl i t rest áni j en někol i ka m ěsí ci vě z ení . Maj e v rukou ří z ení m i ni st erst va z ahrani ční ch vě cí Mun t ers m ůţ e bez překáţ ek hrát i onu důl eţ i t ou úl ohu, kt erou m u di kt uj e Berl í n. P řed evší m Lot yšsko z ůst ává úpl ně st ranou a něm é v kl aj pedské ot áz ce, ačkol i v z áj m y Lot yšska v yţ aduj í t ot o, ab y b yl kl ad en N ěm ců m odpor j i ţ u Kl aj ped y a ni kol i v t epr ve u Dau gav y, kd y Li t v a bude j i ţ roz bi t a. Dí k y dov edné hř e a i nt ri kám Munt erse nem ůţ e se upevni t i bl ok bal t i ck ých st át ů. Ot áz ka spol upráce s e nepřesunul a p řes l í bi vé fráz e a vz áj em né st yk y m ez i bal t i ck ým i st át y se st ál e n ez l epšuj í n ýbrţ nao pak z horšuj í . Francouz sk ý t i sk ot evř eně p rohl ašuj e, ţ e Lot yš sko sl ouţ í Něm ecku a prot o Fran couz ové m usí z m ěni ti své st yk y s Lot yšskem . T yt o st yk y v ědom ě k az í Munt ers. Mi ni st er st vo z ahrani ční ch věcí ší ří prost ředni ct ví m t i sku náz or, ţ e Německo j e z árukou nez ávi sl ost i bal t i ck ých st át ů a ţ e ne chová a gr e si vní úm ysl y vů či Lot yšs ku. Krát ce řeč eno Něm ecko prov ádí svoj i hru vz orně a či st ě. Francouz sk ý časo pi s „ Echo de P ari s“ t o pot vrz uj e.
Vel m i
charakt eri st i cké
b yl o
Ul m ani sovo
l éčení
v Něm ecku kr át ce p řed přev rat em . Nem éně cha rakt e ri st i ck ý b yl pří l et
vel kého
ně m eckého
l et adl a
„ General - Fel dm ars c hal l 122
v Hi ndenbur g“ do R i g y t ěsně před p řevr at em . Kd yb y se p ře vrat nez daři l , l et adl o b y odvez l o všechn y puči st y, cel kem cc a 40 osob. C hování m í st ní ch Něm ců, n ěm e cké v l ád y i t i sku vůči udál ost em z 15. V. j e doc el a pří z ni vé , coţ pl at í dvoj nás ob o Ul m ani sovi a Muntersovi . To vše vz buz uj e podez ření , ţ e den 15. květ na b yl v Lot yšsku prov eden z i ni ci at i v y Něm e c ka a s j eho poţ ehnání m . Něm cům při cház í vhod t aková vl áda, k t erá z acpal a úst a ná rod u u vědom í , j ak si l ná j e nenávi st Lo t yš ů k Něm cům . To se j í podaři l o a prot o skut ečn ým di kt at orem Lot yšska j e a gent N ěm ecka W i l hel m Munt ers. Moţ ná, ţ e Ul m ani s nevi dí , co se děje kol em něho, j e snad osl epen úspěch y ud ál ost í , j eši t ností . P o t om m oţ no se j en d i vi t i j eho
nai vi t ě.
přát el st ví
Moţ ná
však,
ţe
J iţ
v r.
s Něm ec kem .
Ul m ani s 1919
vědom ě
b yl a
v yt v oři l
z nám a
sl abos t
Ul m ani sova vůči N ě m ecku, neboť vţ d y hl edal s ní m sm í ření . J e dost m oţ né, ţ e Ul m ani s odhal i l Munt er sův pl án, al e ţ e b yl o j i ţ poz dě k odporu. S nad Ul m ani s j i ţ t ak dal e ce se dost a l do Munt ersov ýc h spá rů , ţ e m ůţ e b ýt i kaţ d ým okam ţ i kem z ni čen, kd yb y se cht ěl prot i vi t i . S l ouţ í -l i však vl áda Něm cům , kt e r ak s i m ůţ em e v ysvět l i t i j ej í dnešní „ národno st ní pol i t i ku“? P ravda, ci z i nci zt rat i l i svůj vl i v v kom unál ní ch úřadech, všude na p rvá m í st a
j sou
určován y
ná rodně -l ot yšsk é
sí l y,
z ří z ena
b yl a
obchodní kom ora, kt erá m á z l om i t i vl i v Něm ců / ačkol i v j í v čel o
b yl
post av en
Andrej
Be rz i nš,
z ást upce
něm ec kého
kapi t ál u/ , všechna hesl a se z daj í b ýt i či st ě l ot yšská ….P ra vdou j e t aké, ţ e Něm ci m noho nekři čí o svém ut i skování , ač kol i v v něm eck ých škol ác h z avedena b yl a čet ná om ez ení a Něm e cko pl at í Ul m ani sovu dvorní m u „ básní ku“ E. Vi rz ovi deset i t i sí cové honoráře z a překl ad j edné j eho kni h y do něm či n y. P a t rně Ně m ci dobře vědí , proč t o či ní a proč t rpí . Je však nut no j ednou j iţ odhal i t i
všechn y
kart y.
Čím
ví ce
„ naci onál něj ší “
bude
Ul m ani sova vl áda, t í m l épe bude Munt ers P rovádět i své pl án y. Národní pol i t i ka j e pouh ým d ým ov ým z ávěsem , z a kt er ým Munt ers skr yt p rová dí svoj i ď ábel skou pol i t i ku. 123
P odkopná práce pro vádí se však v naprost ém t i chu. Tak na př. vl i v Ţi dů s e nez m e nši l , národní prům ysl set kává s e s pot í ţ em i . Munt erovci roz ši řu j í náz or, ţ e l ot yš sk ý p rům ysl j e u m ěl e v yt vořen a prot o nebude škoda, kd yţ se z hrout í . Tí m s e při pravuj e
hospod á řská
z ávi sl ost
na
Něm ecku
a
souč asně
roz padne se děl ni ck ý prol et ari át , kt er ý b yl vţ d y p rot i Něm e cku. Dosud
se
pom áhal o
z em ěděl st ví
v ýv oz ní m i
prém i em i ,
al e
poněvadţ t í m t o z působem b yl y v yč erp á n y n ej en vše chn y v ol né st át ní p rost ředk y, al e i prost ředk y soukr om ých b ank, j e j i st é, ţ e z em ěděl st ví
hroz í
úpadek,
prot oţ e
si
z v ykl o
pra c ovat i
s pří pl at k y a n ebud e m oci pokračov at i , kd yţ t yt o budou j e dnou z rušen y.
P ak
bu de
m oţ no
z ákoni t ou
cest ou
v yh nat i
z bankrot ované hospodáře z e st at ků a ve nkov osí dl i t i něm eck ým i kol oni st y.
Vš em i
prost ředk y
se
z de
podporuj e
hrub ý
m at eri al i sm us a pěst uj e hrub ý k ari e ri sm us. Dem okraci e s e z m ýl i l a,
n árod
b yl
z avl ečen
aut ori t at i vní
cest ou.
To
vš e
ps ychol o gi ck y ot ra vuj e l ot yšsk ý ná ro d. Lot yšsk ý n árod s e nesj e dnocuj e, n ýbrţ j ešt ě ví ce roz drobuj e. S kvěl ým i fr áz em i při pravuj e s e c est a k hrobu, nad ní m ţ posm rt nou řeč pro nes e něm eck ý f el dvébl . V sam ot n ýc h kruz í ch z em ěděl ského svaz u v ysl ovuj í j i ţ obavu, kam m ůţ e dnešní p ol i t i ka Lot yšsko z a vést i . Dokonce i v t ěcht o kruz í ch z ačí naj í poz orovat i vl i v Munt erse, obáv aj í se o z draví Ul m ani se, kt eré v posl ední době není pevné. M ez i a grá r ní k y panuj e obava, ţ e v pří padě něj ak ého ne št ěst í s Ul m ani sem m ůţ e vz ni knout i m ez i favori t y boj o ved e ní a ţ e m ůţ e z ví těz i ti Munt ersova skup i na . P rot o
l ot yšsk ý
pří sl ušné
ná rod
krok y
m usí
prot i
z avčas
prohl édnout i
pří padném u
porobení
a
uč i ni t i
Lot yšska
Něm eck em . Dost i byl o poru ční kování Něm eck a. Munt ers m us í z m iz et i , ab y neb yl o z ni čeno Lot yšsko.“ P roces prot i b ýv al ém u předst avi t el i organi sac e „ P erkonkrust s “ Gust avu C el m i nšovi a j eho 13 spol upracovní kům před voj ensk ým s oudem bude z aháj en v nej bl i ţ ší ch dnech. J edná se vět š i nou o 124
m l adé l i di od 21 do 35 l et . Obţ al oba j e vi ní z účast enst ví na i l l egál ní or gani s aci , j ej í m ţ cí l em b yl o nabádat i k nepos l u šnos t i prot i vl ádě, dál e ţ e usi l oval i o nási l né odst ranění n yněj ší národní vl ád y a po docí l ení v ýsl edku hodl al i př e vz í t i vl ádu do sv ých rukou. V pří padě odsouz ení voj ensk ý soud na t at o obvi nění m ůţ e vyn ést i i t rest sm rt i . Třeba by t ohot o nej v yšší ho t rest u neb yl o pouţ i t o, dl e z dej ší nál ad y m oţ no soudi t i , ţ e sáhnut o bude t ent okrát e k t rest ům v yšší m neţ se st al o u předáků soci ál ně - dem okrat i ck ých.
P rot o j eví se snaha po z ai nt eresování ci z i n y o t ent o proc es a v yl í čení
n yn ěj ší c h
pom ěrů
vni t ro pol i t i ck ých
v Lot yš sku
za
aut ori t at i vní ho pom ěru v b arvá ch dost i kři kl av ýc h. N ení t o poprvé, co os oba
n yn ěj ší ho
generál ní ho
sek ret á ř e
z ahrani ční ho
m i ni st erst va
Vi l ém a Munt erse st oj í v popředí út oků. B yl o t om u t ak i z a st arého reţ i m u, kd y z ej m én a soci ál ní dem okrat é z cel a ot ev řeně v s aei m ě prot i něm u v yst upoval i . Munt ers však podporován Ul m ani sem dom ohl s e nej v yšší ho m í st a v z ahrani ční m m i ni st erst vu, v něm ţ vša k j i ţ před t í m po řadu l et vede roz hoduj í cí sl ovo a v ykon ává n ej podst at něj š í vl i v, dí k sv ým v yni kaj í cí m osobní m vl ast no st em , ši rokém u roz hl edu a neúnavné pra covi t ost i . Ţe v důsl edku t o ho a p ro vl i v svého prot ekt ora n yněj ší ho di kt at or a Ul m ani se, kt e r ý funkci z ahrani ční ho m i ni st ra z as t ává
ví ce
m éně
form ál ně
pouz e,
neboť
je
pl ně
a bsorbován
z ál eţ i t ostm i vni t ropol i t i ck ým i , j eho či nnost j e pat rna i m i m o obor z ahrani ční , j e ví c e neţ při roz eno. B ez esporné j e, ţ e Munt e rs j e vel m i s naţ i v ý, ct i ţ ádost i vý, j est si dob ře v ědo m sv ých posi t i vní ch přednos t í a prot o, srovná -l i své okol í , nedosahuj í cí dal eko j eho výš e, j est i s ebevědom ý. P ři t om však, i p řes sv é pom ěrné m l ádí j e a ut okri t i ck ý, z ná svoj e m í st o a vţ d y dov ede sp rávně o dhadnout i a dobř e o bepl out i i vl n y odporu. Neúst upné a gr esi vnost i při svém post upu j e dal ek a dovede nal éz t i vţ d y cest , po ni chţ se dost ane t am , kam chc e . Naroz en v úz em í n yn ěj ší ch hrani c l ot yš sko - est onsk ýc h o vl ádá obě řeči dokon al e. Ot ec b yl b al t i ckým Něm cem , m at k a původu es t onského. V ychov án b yl n ěm eck y a absol voval něm eck é škol y. O 125
v ys l oven ém národno st ní m cí t ění l ot yšsk ém nem ůţ e se u něho j ednat i . Ihn ed po z í skání sam ost at nost i Est onska – pokud j e z de všeobecně z nám o – nabí dl své sl uţ b y est onském u z ahrani ční m u m i ni st erst vu a kd yţ n eb yl při j at – obrát i l se do R ig y. P rvní l ot yšsk ý z ahrani ční m i ni st r
Mei erovi č
–
ţ i dovského
původu
–
roz poz nal
i hned
M unt ersov y kl adn é vl ast nost i a při j al ho z a svého sekret ář e. Za pos t up
aţ
na
m i ni st erst va
n yn ěj ší děkuj e
m í st o
Munt ers
gene rál ní ho j i st ě
sekret á ře
hl avně
z ah rani ční ho
sobě,
ač
prot ekce
Ul m ani sova, z ahal e na docel a v obskurn í hom osex ual i sm us, vţ d y b yl a v dosavadní kari e ře Munt e rse pat rn a. Ul m ani s m i ni st ersk ým
b yl
od
př ed sedou
počát ku a
v m noha
m i ni st rem
vl ádách
z ahrani ční ch
l ot yšs k ých
vě c í
a
vţ d y
v yni kaj í cí m či ni t el em , j ehoţ vl i v se nem enši l , ani kd yţ v někt er é vl ádě z rovna neb yl . Cíl
Munt ersov ých
snah,
j ak
defi no ván y
j sou
v ci t ovaném
m em orandu, pokud Něm eck a se t ýč e a v yl í čení j eho působnos t i v t om t o sm ěru j est z náz orněno hodně přehnaně a předpok l ádá vět š í nai vi t u
spol uvedoucí ch
kruhů
z dej ší ch
a
hl ubší
propast
j i ch
m ravnost i , neţ j ak odpoví dá skut ečnost i . R eal něj ší v ykr esl ení si t uace b yl o b y m oţ ná v yvo l al o vět ší s ym pat i e k hnut í „ P erkonkrust u“ a j eho obţ al ovan ým
před ákům ,
j i chţ
či n y
n yní
budou
proj ednáván y
voj ensk ým soudem l ot yšsk ým z a z avř e n ým i dveřm i a přes vědči l o b y s pí še, coţ j e všeo becně z nám o, ţ e „ j e něco shni l ého ve st át ě l ot yšsk ém “. Zde vš ak neb yl o uhoz eno na pravou st runu, právě t a k j ako není v t om t o pří padě vhodná chví l e a pří l eţ i t ost k upl at ňování něj akého vl i vu. C hargé d ´ A ffai r es a . i .: LÍP A P os t upuj e se současně: p. v ysl an ci Dru V. Gi rsovi ve Varš avě, v ysl ane ct ví Č eskosl ovenské republ i k y v Tal l i nu a Kaunasu.
126
1935, 20. d u b n a, Riga – Zp ráva Ch arg é d ´ Af f ai res ČS R v L otyšsk u Jarosl ava L í p y mi n i sterstv u zah ran i čn í ch věcí , týk ají cí s e vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 935. Zp ráva b ěţn á čí sl o 6. S trojop i s. Vni t řní ukl i dnění Lot yšska m á st ál e j eš t ě z nak pouz e z evní . Dl e t ohot o
b yl o
by
o všem
uspokoj ení
skut ečně
dokon al é
a
úpl né.
S pokoj enost b yl a by všest r anná a abso l ut ní . C el ý ná rod by si nepřá l ni c j i néh o, neţ vě č né vl ád y n yn ěj ší ho di kt at orského r eţ i m u, j ehoţ vůdci Ul m ani sovi všechen l i d s e kl aní , j ehoţ vz ýv á s náboţ n ou úct ou, j em uţ druţ i čk y ház ej í j en květ y n a c est u, kd ykol i v po ct í ně kt er ý kraj s voj í v ysokou návšt ěvou, j em uţ se denn ě present uj í ad res y od danost i , l ás k y, obdi vu a úct y. Tak t aké z a pe čl i vé r eţ i e a bedl i vě p ři pravenéh o arran gem ent skut ečn ě se děj e. A přec e nev el ká, al e soust avná či nnost nespokoj enců ruší t ent o i d yl i ck ý obr áz ek a při pom í ná j ak di kt at orovi t ak i l i du real něj š í s i t uaci a kri t i c k ým i hl as y proni ká l í c kl i du, spokoj enost i a váţ nos t i s am oz vané vrchnost i s poukaz em na rub dokaz uj í c, ţ e z abarvení není t ak či st ě růţ ové, jak b y se na první pohl ed z dál o a rádo všem nam l uvi l o. Zat í m , co b ýval í st o upenci l evi cov ých s t ran, j ak bol ševi ci t a k i s oci ál ní dem okrat é chovaj í se nap ro st o pasi vně a pod robuj í s e n yněj ší m u reţ i m u bez s ebem enší ho odporu, j sou t o b ýv al é st ran y pravi cové, kt e ré se hl ásí občasně k ţ i vot u. P ři roz eně j ej ich či nnos t m ůţ e
b ýt i
j en
podz em ní
a
anon ym ní ,
al e
z dá
se
být i
dobře
organi sována a ne sporně m á odv ahu a průboj nost , kt e ré b ýval é l evi cové st ran y n epr okaz uj í . J e t o předevší m let áková či nnost skupi n y „ P erkonkru st u“, l ot yšsk ýc h ná rodní c h soci al i st ů. P ost upně se uk az uj e, ţ e ne ní z j evem oj edi něl ým , n ýbrţ soust avn ým . Let á k y t yt o j sou hekt ogr afovan é, poukaz ováno
je
v ni ch
na
č asové
udál ost i ,
roz ebí rána
či nnos t
di kt at orského reţ i m u j ako c el ku i či nnost j ednot l i vců, skut ečná s i t uace Lot yšska po st ránce pol i t i cké, hospodářské a j . Na dsaz ovan ý 127
t ón – vl ast ní pravi c ov ým st ran ám – v yh ov uj e dobře nej ši rší m kruhům , avš ak podst at a věci i j ej í j ádro b ývaj í z ach yc en y dobř e. A t o, j akoţ i j az yková či st ot a v ní ţ j sou t yt o l et ák y ps án y, pouk az uj í na původ i nt el i gent ní ho prost ředí . Není ani j i ţ z nám o, ţ e roz ši řován y j sou t yt o l et ák y opr avdu obět a vě a l avi novi t ě, ţ e b ývaj í l i dem opi sován y a dál e roz ši řován y, obz vl á št ě na venkově. T ýkaj í se po vět ši ně ot áz ek vni t řní c h a vni t ropol i t i ck ých a prot o pro naše z pra vodaj st ví – v yj m a cel kového svého ch arakt e ru – nem aj í t é důl eţ i t ost i . Bez všeho v ýz na m u vša k t aké nej so u. Zej m éna prot o, ţ e důkl adnou z nal ost í z ákul i sí i j ednaj í cí ch osob odkr ývaj í m nohd y roušku poh nut ek j ednot l i v ých č i nů j edi nců i cel ku. Tak j ak b yl o j i ţ p oukáz áno v před cho z í ch z dej ší ch z právách, hl avní m
t erčem
gen erál ní ho
vedl e
s ekret áře
di kt at ora
Ul m ani se
z ahr ani ční ho
z ůst ává
m i ni st erst va
stál e
W.
osoba
Munt erse,
k něm uţ se druţ í vi cem i ni st r m i ni st erst va vni t ra B erz i nš, m l ad ý, vel m i agi l ní a ene r gi ck ý či ni t el ve sl u ţ bách n yn ěj ší ho reţ i m u, dál e pl ukovní k R oz enšt ei n, nej pevněj ší sl ou p gener ál ní ho št ábu l ot yšské arm ád y, kt er ý st udo val voj enskou škol u v P raz e. S j i st ým opr ávnění m poukaz ováno j e na z v yšov ané v ýdaj e v novém roz počt u na t rest ni ce ve „ svob odném “ Lot yšsku, n a z v ýšené os obní
v ýdaj e
čl e nů
vl ád y,
na
asi gnovan é
z v yšov ání
v ýdaj ů
ces t ovní ch , z at í m c o v ýd aj e na arm ád u, přes t o ţ e j est z nám é j ej í nedost at ečné
v yz broj ení ,
z ůst ávaj í
při
z v ýšeném
roz počt u
aut ori t at i vní ho n yně j ší ho reţ i m u t yt éţ , j aké j í posk yt oval sn ěm . P oz oruhodné j est t aké t o, ţ e přes důkl a dn ý špi cl ovsk ý s yst ém , vl ast ní všem di k t at urám , a p řes usi l o vnou nám ahu dopí d i t i se j i ch pram ene, doposud v šechno úsi l í v yz ní v á napráz dno. Ačkol i v dnešní di ktat orsk ý r eţ i m v době necel ého m ěsí ce o sl aví j ednoroční svoj e j ubi l eum – z působem j i st ě honosn ým a o káz al ým – form a j eho podst at y z ůst ává st ál e od j e ho vz ni ku 15. květ na 1934 t áţ a nesnaţ í se vt i sknout i j i ani z evně ráz urči t ého s yst ém u. Budování urči t ýc h j ednot ek j a ko obchodní a prům ys l ové kom or y, z em ěděl ského s vaz u, snaha po uve dení v či nnost děl ni cké kom or y pr ác e, j en dávaj í
128
t uš i t i , ţ e do j de v Lot yšsku asi k s yst é m u korporat i vní m u, kt er ý b y t voři l z ást ěrku vl ast ní m u reţ i m u di kt at orském u. C hargé d ´ Aff ai res a. i .: LÍP A Zas í l á s e rovněţ : p. v ysl an ci Dru V. Gi rsovi ve Varš avě, v ysl ane ct ví Č S R v Kaunasu a T al l i nu.
1936, 14. d u b n a, Riga – Zp ráva Vysl an ce r ep u b l i k y Čes k osl oven sk é v Ri ze Jarosl ava L í p y mi n i sters tvu zah ra n i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Zab ývá se zp ů sob em j men ová n í K. U l man i se stát n í m p re zi d en te m. Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 936. Zp ráva b ěţn á čí sl o 8. S trojop i s. Lot yšská m i ni st erská rada, kt er á od převrat u 15. květ na 1934 převz al a vešk eré z ákonodárné funkce r oz pušt ěné saei m y, při j al a dne 12. břez na t . r. v e s vém z asedání z ákon, j í m ţ vz hl edem k bl í ţ í cí m u se dni , k d y v yprší t er m í n posl ední l ot yšs kou saei m ou úst avně z vol eného presi dent a republ i k y, m ění se úst avní předpi s y t ýkaj í cí se úřadu s t át ní ho presi dent a. Zákon, publ i kovan ý v úřední m „ Val di bas Vest nesi s“ dne 19. břez na t .r. m á 4 čl á nk y, v ni chţ se st an oví : 1./ D o provedení re form y úst av y, ohl aš ované v dekl ar aci m i ni st erské
rad y
z 18.
květ na
1934,
úřad
st át ní ho
presi dent a bude v yk onávat m i ni st ersk ý předseda Dr K arl i s Ul m ani s. 2./ V době dovol en é m i ni st erského p ře dsed y nebo t ehd y, kd y z j i n ých důvod ů nem ůţ e pl ni t i povi nnost i st át ní ho presi dent a, bude t at o pravom oc v yko návána m i ni st rem vál k y gener ál em J . Bal odi sem .
129
3./ Všechn y před ch oz í z ákon y, pokud ohl edně nast oup ení a v ykonáv ání úřadu st át ní ho presi dent a st anoví j i nak, s e t í m t o ruší . 4./ Zákon vst upuj e v pl at nost dnem 11. dubna 1936. V první m čl ánku t ohot o z ákona vz pom enut á dekl ara ce m i ni st erské rad y z e dne 18. květ na 1934 přev edl a ve škeré dosav adní fun kce s ai em y n a sebe t í m , ţ e j e m á v ykon ávat i aţ do uskut ečnění úst avní reform y. Ud ál ost i , kt eré př edcház el y vl á dní m u převrat u v Lot yšsku, proved e ném u v noci z 15. na 16. květ en 1934, j akoţ i t y, j eţ násl edoval y j sou z nám y. – Všeob ecně b yl o uz náváno, ţ e konst i t uce z 15. února 1922 neodpoví dá ví ce ani z áj m ům nár oda, ani vůl i l i du, přest o však j ednání o navr hované úst avní re for m ě se prot ahoval o do neko nečna, a pol i t i cké st ran y, z ni chţ kaţ dá hl eděl a co nej ví ce pro s ebe při t om v yt ěţ i t i , nem ohl y se sej í t i na j e dnot né l i ni i . – Navrhovat el ům t ét o reform y, v j i chţ čel e st ál vůdce „ S el ského svaz u“, nej m ocněj ší t o pol i t ické st ra n y l ot yšské, Karl i s Ul m ani s, dál e m i ni st r vál k y gener ál J ani s Bal odi s, b yl o z řej m é, ţ e nová konst i t uce, kt e rá b yl a b y dí l em ko m prom i su pol i t i ck ýc h st ran, neb yl a b y o ni c l epš í původní a prot o se odhodl al i k radi kál ní m u kroku. Vl ádní m pře vrat em st rhl i veške r ou m oc na sebe, z as t avi l i či nnost pol i t i ck ých st ran a roz pust i l i j e. – S ai em a spočí vaj í cí na podkl adě pol i t i ck ýc h st ran, b yl a při roz e ně i hned roz pušt ěna . Dl e st aré úst av y p l né m oce IV . saei m y v yprš el y v l i st o padu 1934. Uchvat i t el é m oci vel m i j ednoduše odv oz uj í , ţ e dl e konst i t uce po t ét o době st ej ně všechna z ákonodá rn á práva p řešl a na m i ni st erskou radu. – V důsl edku t oho t aké m i ni st er ská rad a n yní j est oprávněná s t anovi t i pořádek v násl edni ct ví úřadu p resi dent a r epubl i k y, kt er ý dl e 130
čl . 39 konst i t uce ne sm í b ýt i z ast áván t o uţ e osobou dél e neţ 6 roků po s obě. – Vol ební obd obí t rvá 3 rok y. N yněj ší presi dent Al be rt Kvi es i s b yl v úřa dě po dně o bdobí a j eho t erm í n končí dnem 11. dubna t .r. Mi ni st erská rada n yn ěj ší aut ori t at i vní vl ád y, v yc ház ej í c z e z ákl adní ho prohl áše ní své dekl ara ce z 1 8. květ na 1934, v n í ţ uz nává nez b yt nost úst avní r eform y, při z působi l a t aké t ent o z ákon z e dne 19. břez na t .r. t éţ e vů dčí m yšl énce, st an ovení m t rvání p res i dent ského období v st ri kt ní m pom ěru s období m uskut ečnění úst avní reform y. P ři v ýbě ru osob y p resi dent a r epubl i k y m i ni st erská rada – dl e svého prohl ášení – ří di l a se práv ě t ak pri nci p y pr ávní m i j ako obj ekt i vní m i , pol i t i ck ým i okol nos t m i . P ři z m í nce o t ét o věci na m i ni st erst vu z ahrani ční ch vě cí b yl o gen erál ní m
sekr et á řem
m i ni st erst va,
v ysl anc em
V.
Munt ersem
podepsaném u sděl en o, ţ e n yněj ší vl áda uz nává j ak svoj i dekl araci z e dne 18. květ na 1934 t ak i t ent o z ákon z e dne 19. t .m . j ako opat ření přechodná a ţ e vede na j est pevnou vůl í v době co nej bl i ţ ší dát i z em i n o v o u úst avu, jeţ bude v sou l adu s nez b yt nost m i národní ho ţ i vot a. P ři t om b yl o t aké j m enovan ým z důraz něno, ţ e hl avní m sm ysl em 3. čl ánku t ohot o nového z ákona, j í m ţ se odvol ává pl at n ost všech předchoz í ch z ákon ů, j eţ ohl edně n a st oupení a v ykoná vání úřadu s t át ní ho presi dent a nej sou v s o ul adu se z ákonem právě v ydan ým , z at í m co ust anovení o právech a povi nnost ech presi dent a republ i k y z ůs t ávaj í v pl at nosti , j est sl oučení fu nkcí presi dent a re publ i k y a m i ni st erského předs ed y a t o aţ do uskut ečnění úst avní r efor m y. Zákon t ent o prohl á šen b yl p resi d ent e m republ i k y v souh l as u s 1. čl ánkem z ákon a z e dne 8. čer vna 1934 o ust anoven í ve věci v yhl ašov ání z ákonů. P res i dent Al bert Kvi esi s, po 6t i l et ém pob yt u ve s t arob yl ém ri ţ ském , j ehoţ z ákl ad y pol oţ en y b yl y v e 12t é m st ol et í, opust í dne 11. du bna t .r. t ot o b ýv al é sí dl o rusk ých gubernát orů l i vonské guberni e, ab y, n edovrši v, j eš t ě 55 l et svého ţ ivot a, j ako pensi st a odešel do soukrom í . – Kvi esi s, j ako presi dent , b yl n yní pos l ední m vi di t el ným p řeţ i t kem b ýv al ého dem okrat i cké ho reţ i m u l ot yšsk é
republ i k y,
nebo ť
j en
z mi l ost i
nového
di kt at ora
po
provedeném vl ádní m převrat u 15. květ na 1934 b yl pone ch án v úřad ě. 131
– P oprvé b yl z vol en k z ast ávání nej v yšší ho úřadu ve st át ě dne 9. dubna 1930, po druh é pak dne 4. dubna 1933. – Úst avní pří s ahu sl oţ i l dnem 11. dubna 1930 a 1933. Ani v širší veřej nost i neb yl o t aj no, ţ e vz áj em n ý pom ěr m ez i presi dent em st át u Kvi esi sem a m ini st ersk ým předsedou – di kt at o rem Ul m ani sem od převrat u n eut vář el se ni kt erak při z ni vě, vz áj em ná spol upráce n eb yl a n am noz e v soul adu a ţ e posl éz e presi dent Kvi esi s ne bral na v ývoj i udál o st i naprost o ţ ádnou účast . Dnes j est j i ţ veřej n ým t aj em st ví m hi st ori cká scéna, kt er á s e odehrál a
m ez i
pr esi dent em
Kvi esi s em
a
uj í m aj í cí m
se
vl ád y
di kt at orem Ul m ani s em při no ční m přev rat u z 15. na 16. kv ět en 1934. – P rvní m u b yl o v t ét o noci vel i t el em z ám ku a st ráţ e h l ášeno, ţ e neobv ykl é voj enské hl í dk y pro cház ej í m ěst em a obsaz uj í veřej n é budov y. – Tel efoni cké dot az y po pří či ně sel hal y, poněv a dţ t el efon b yl v ypj at . – Tepr ve poz dě v noci dost avi l se Ul m ani s do z ám ku k presi dent o vi a oz nám i l m u, ţ e přej al vl ádu. – „ A co bude se m nou? “ t áz al se překvapen ý presi dent , kt er ý právě t ak, j ako ni kdo z j eho okol í , nem ěl o v ěci ani pot uch y. – „ V y z ůst anet e pokud Vás budu pot řebovat “ z něl a U l m ani sova sebevědo m á odpověď . P resi dent dopust i l se skut ečně t é ch yb y, ţ e z ůst al . – S nad nevěři l v první chv í l i v dl ouhé t rvání nového st avu věcí , s ni m iţ nes ouhl asi l , snad očekáv al t vrdoší j něj ší a úspěšn ý odpor se st ran y odpůrců Ul m ani sovýc h, a kd yţ t ent o se neproj evi l snad se dom ní val , ţ e bude m oci sl o uţ i t i j ako nej vhodněj ší sprost ředkovat el př i návrat u opět k dem okraci i . Avšak j ako sám se ve všem přepočí t al t ak i sám s kl am al – sebe i j i n é. – Vz áj em n ý pom ě r obou m uţ ů, presi dent a st át u a m i ni st erského pře dsed y s e post upem dob y horši l . – N a konec b yl pres i dent pouz e a v ýh r adně repr esent a č ní fi gurou, doč asně si ce první , al e vţ d y z ast i ňova nou sam oz van ým „ vůdcem národa “. V roz hodné chví l i Kvi esi s neproj evi l ani sebevědom í , ani energi i . – A tak z t rat i l t y s ym p at i e, j i chţ si dří věj ší svoj í působnost í b yl z í skal svoj í konci l i ant nost í ,
nadst rani ckost í ,
up ří m n ým
a
p rok az ovan ým
dem okrat i sm em . – Z vůl e di kt at ora z ůst al v úřadě, z j eho vůl e n yní odcház í , ab y m u u či ni l m í st o. – I j e ho posl ední pokus, ab y m ohl z ůs t at i do dob y, do kud l ot yšském u nár odu nebude dán a no vá ús t ava, 132
kt erou svép rávně s ám si z vol í novéh o presi dent a, j em u ţ b y ú řad předal , b yl j eho sam oz van ým nást upcem ener gi ck y odm í t nut a Kvi es i s dne 11. dubna 193 6 odej de do soukro m í , ab y poţ í val při řknut é m u pense Ls 900. – m ěsí čně, nej v yšší pens e, kt erou l ot yšsk ý s t át m ůţ e někom u při řknout i . Nebude m u ani dovol eno, ab y se vrát i l na m í s to s vé dří věj ší působn ost i , j ako předs eda nej v yšší ho soudní ho dvoru, kdeţ
si
z í skal
organi sat ora,
pověst
vel m i
n est r anného
b yst r ého
soudc e,
právní ka,
o bl í beného
z nam eni t ého
sv ým i
kol eg y
i
podří z en ým i , ab y an i z de neb yl Ul m ani s ovi nebez pečn ý. P resi dent Al bert Kvi esi s choval vţ d y k našem u národu vřel é s ym pat i e, v ysoko si váţ i l j eho předst a vi t el ů, v prvé ř adě presi dent a Os vobodi t el e a presi dent a republ i k y, o ceňoval j i ch práci pro vl ast n í s t át a v ysoko st avěl j i ch v ýz nam pro c el ek. Č eskosl ovensko a P rahu navšt í vi l i ncogni t o v r. 1931. V r. 1933 v yz nam en án b yl ř ádem Bí l ého Lva L. t ř. s řet ěz em . Zas í l á s e v ysl ane ct ví Č eskosl ovenské r epubl i k y v Tal l i nu a Kaunasu. V ysl an ec: Lí pa
1936,
14.
d ub na,
Ri ga
–
Zpráva
Vysl an ce
rep u b l i k y
Čes k osl oven sk é v Ri ze Jarosl ava L í p y mi n i ste rstvu zah ran i čn í ch věcí ,
týk ají cí
se
vn i trop ol i ti ck é
s i tu ace
v L otyšsk u .
Pop i su je
p roces p řev zetí ú řa d u p rezi d en ta K. U l man i se m. Arch i v M ZV, II se k ce, Pra h a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 936. Zp ráva b ěţn á čí sl o 8. S trojop i s. P ří z načn ým spol ečn ým r ysem všem di kt at ůrám všech věků , od s t arověku aţ do dnešní ho dne, j est vněj ší okáz al ost , vz růst aj í cí úm ěrně s rost oucí k ri t i čnost í veřej nost i a m enší úspěšnost i vl ádn í ch poči nů. Tout o z de doposud nez v ykl ou okáz al ost í , organi sovanou a naří z enou se shora v yz n ačoval i akt nast oupení úřadu presi dent a republ i k y K. U LM AN IS EM, dn e 11. dubna v důsl edku nást upní ho z ákona z e dne 12. břez na, publ i kovanéh o dne 19. břez na t .r. 133
Tí m t o z ákonem sl učována j e funkc e presi dent a republ i k y a m i ni st erského
před sed y,
t ed y
souhrn né
pol i t i cké
m oci
a
st át ní
repres ent ac e, v ruk á ch sam oz vaného vůd ce a od vl ádní ho pře vrat u 15. květ na 1934 vl ast ní ho vl ádce v Lot yšsk u. Od t ohot o dne z á konodárná práva př ešl a na m i ni st erskou radu, v j ej í m ţ čel e st ál . Tí m t o dat em pak j ak represent ač ní úkol y, t ak i povi nnost i a práva l egi sl at i vní a voj enské povah y p r ávě t ak j ako j i st ého druhu j ust i ční – určovan é právem
om i l ost ně ní
–
j eţ
z ůst ával y
p ři řknut y
presi dent u
KV IES IS OV I, př ešl y i form ál ně na U LMAN IS E. P rv ý z ůst ával si ce i po t om t o převrat u j ako úst avně z vol en ý s t át ní presi dent v úřadě, al e pouz e z m i l ost i di kt át ora, j ako posl ední z j evn ý
přeţ i t ek
ú st av y
b ýv al é
dem okrat i cké
r epubl i ky,
al e
ve
v ykonáv ání svého úřadu, o m ez en b yl skoro v ýl u čně na povi nnos t i povah y rep resent ač ní . P om ěr m ez i oběm a m uţ i nev yví j e l se prot o ni kt erak pří z ni vě a spol upráce j ej i ch so ul adně. Naop ak. To proj evi l o s e t aké i při posl ední m akt u, při předávání úřadu dne 11. dubna t . r., j eţ st al o se po uz e form ál ní m i , prot okol ární m i , dvouřádkov ým i z ápi s y o předání a p řevz et í , j em uţ pří t om en byl d ál e j ešt ě m i ni st r vál k y J . BA LOD IS , kt er ý dl e nást upní ho z ákona j est z ást upce m v úřadě presi dent a v dob ě onem ocnění , dovol ené neb pob yt u v ci z i ně a nám ěst ek m i ni st ers kého př edsed y M. S KUJ EN IEK. Na t o b ýval ý presi dent podepsal j ešt ě posl ední roz kaz arm ádě a roz l ouči v s e s voj enskou st áţ í a pří t om n ým i voj ensk ým i hodnost áři , opust i l i hned s rodi nou presi dent sk ý z ám ek. Al bert KV IES IS v ypl ni l h i st ori ckou úl ohu v t om sm ysl u, ţ e pod ochrano u svého nej v yšší ho úřadu da l vz ni knout i aut ori t at i vní m u Lot yšsku, j ehoţ t vůrci n yní svůj úřad předal . Uvedená ce rem oni e prošl a t i še, ve z ř ej m ě st í sněné a n a pi at é at m osféře a b ýval ý presi dent Al bert KV IES IS odcház el p o 6t i l et ém z as t ává ní nej v yšší ho m í st a ve st át ě j ako v nem i l ost i propušt ěná s l uţ ka. J edi n ým sl o vem neb yl o z ofi ci e l ní ho m í st a m u poděkováno, ni k ým neb yl o vz pom enut o j eho 6t i l et ého presi dent ského období a oba m uţ i roz ešl i se ve z řej m é z auj at ost i j eden vůči druhém u. Us m ěrněn ý t i sk dru hého dne poněkud, al e z řej m ě j en v n ej nut něj š í 134
m í ře t o napr avi l t í m , ţ e vz pom ěl odchá z ej í cí ho presi dent a ocenění m , j eţ však b yl o j en sl ab ým odl eskem s oučasn ých, přehn an ýc h el o gí presi dent a nast upuj í cí ho. Nov ý pr esi dent
odebral
se
i hned
po
podepsá ní
prot okol u
k s l avnost ní m u z asedání m i ni st erské ra d y, kt erou osl ovi l ř ečí , v ní ţ v yz v edl dosav adní s voj i a svého reţ i m u t ém ěř dvoul et ou pr áci a j ej í v ýs l edk y. „ Vl ádnou t i z načí pracov at i a nést i z odpovědno st “, pravi l U LMA N IS . „ Tak j se m dosud svoj i povi nnos t poj í m al a t ak budu či ni t i i v budoucnost i . J enom práce pro bl aho národa a st át u a v ýs l edk y t ét o práce m ohou n ám z aj i st i ti důvěru nár oda, z něhoţ čerpá m e sí l u a z áruku na naší dal ší cest ě.“ V yz vedl pak vz růst aj í cí sí l u l ot yšskéh o geni a, sí l u pol i t ické j ed not nost i , ví t ěz ný po chod n árodní kul t ur y, hospod ářsk é sesí l ení venkova i m ěst a, v z růst všeobecného bl ahob yt u a spokoj enost i a t o při roz eně vše od dob y, co uj al se vl ád y. Vš echno t o, dovoz oval U LMA N IS , m usi l o se t aké při roz eně pr oj evi t i sesí l ení m z ahrani ční h o v ýz n am u
a
post avení
Lot yšska.
P ochvál i l
si ,
ţe
m ůţ e
se
z adost i uči nění m poohl édnout i se na tut o svoj i dvoul et ou či nnos t , v kt eréţ t o
době
došl o
k uskut ečnění
Uni e
bal t i ck ých
st át ů,
k prohl oubení a k z int ens i vnění spol upráce s Est onskem a Li t vou a ku vš eob ecném u uz nán í skut ečného, m ez inárodní ho v ýz n am u Lot yšsk a v důsl edku j eho pr oz í ravé, akt i vní j eh o pol i t i k y. Lot yšsk o v rodi ně s am ost at n ých st át ů z auj al o konečně m í st o, kt eré m u nál eţ í . Na t ét o l i ni i své z ahrani čn í pol i t i k y, uj i st i l U LMA N IS , ţ e bud e Lot yšsko pokračovat i . P řevz et í úřadu st á t ní ho presi dent a o z nači l U LMA N IS j ako pos l ední et apu na cest ě k úst avní re f orm ě, kt erou sl í bi l v první m z ákoném akt u po převz et í m oci , v dekl araci z e dne 18. květ na 1934. J m énem
čl enů
m i ni st erské
rad y
odpověděl
nám ěst ek
m i ni st erského před sed y Mar ger S kuj eni ek z důraz nění m nesporného v ýz n am u
okam ţ i ku,
v něm ţ
sl oučení m
obou
nej v yšší c h
úřadů
v j edněch rukách do st ává se p resi dent o vi úpl né m oci ve st át ě, m oci , j eţ ob yčej ně j ednot l i vcům ve st át ě nepři nál eţ í , poněvadţ t at o b ývá om ez ována buď stanoven ým i , pl at n ým i norm am i , neb st rani ck ým i 135
organi sac em i . Tot o sl oučení z odpovědnost .
S KUJ EN IEK
m oci
ukl ádá z v ýšen é pov i nnost i
při pom ě l
novém u
presi de nt ovi ,
a ţe
nej důl eţ i t ěj ší m j eho úkol em v nej bl iţší době bude novém u duchu l ot yšsk ého ţ i vot a dát i t aké právní form y, z důraz ni l nut nost a pot řebu pro st át ní ţ i vot nové reform ov ané úst av y a uvedl na ko nec j eho vl ast ní sl ova, pron esená j í m j ako p rv ní m m i ni st ersk ým předsedou v den
prohl ášení
neodvi sl ost i
Lot yš ska:
„ Lot yšsko
bu de
st át em
s pravedl i v ým , v ně m ţ nesm í b ýt i ani út i sku ani nespra vedl nost i ,“ s proj evem oček ává ní , ţ e m u z ůst anou vedoucí z ásadou při všech dal ší ch poči nech. Tot o osl ovení S KUJ EN IEKOV O, z něhoţ na veřej nost dost al a s e pouz e č ást , v ní ţ oceňován y j sou d osaţ ené v ýsl edk y U l m ani sov y vl ád y j ako vz růst l ot yšského seb evědo m í , národní p ých y a poz nané s í l y n árodní , neb yl a Ul m ani sovi val ně pochut i . P rot o t aké t i s k j ednot l i vé j ej í část i nesm ěl uveř ej ni t a j i ch st ručn ý obsah m ůţ e b ýt i s děl en v t ét o z právě na z ákl adě pří m ých i nform ací . P o obv yk l é poct ě nového presi dent a vz dané pam át ce pa dl ých voj í nů u osvoboz ovací ch boj ů, pol oţ en í m věnců z a obv ykl é voj enské as i s t ence
na
brat rském
hřbi t ově,
po
návšt ěvě
h rob ů
první ho
presi dent a r epubl i ky Č akst eho a první ho m i ni st ra z ahrani ční ch věc í Zi e gfri da
ME IE R O V IČ E,
násl edov al
asi
dvouhodi nno v ý
průvod
občansk ých or gani sací R i g y, hol duj í cí ch novém u presi dent ovi . Účas t m oţ no odhadnout i na 20 000 osob, ačkol i v organi sát oři cht ě l i docí l i t čí s l a podst at ně i m posant něj ší ho, kt er é př edem novi n y odhadoval y nej ni ţ ší m po čt em 50 000. ULM AN IS sám t vrdošíj ně set rval na us kut ečnění
t ohot o
průvodu,
ačkol i v
b yl
upoz orňován
na
nepří hodnost dne – bí l á sobot a vel i konoční . S t udent ům byl o prot o naří z eno
neodj í ţ dět i
do
t ohot o
dne
na
vel i konoční
práz dni n y,
úředni ct vu rovn ěţ , t ovárnám b yl d án po k yn, ab y d ěl ni ct vu b yl a účas t v hol dovací m průvodu z apl acena z vl ášt ní m pří davkem , obc hodní kům při káz áno uvol nění personál u, at d. Ve nkov však skoro úp l ně v ýz vu k účast i i gno roval . Grot eskně pak pů sobi l o poz nání , ţ e v průvodu b yl o vl ast ně ví ce př í s l ušní ků m i nori t neţ Lot yšů sam ých. Ze st ra chu uposl echl i pří sl ušní ci m enši n roz kaz ů a nadhán ěčů v m í ř e vět ší neţ 136
Lot yši . A t ak v el k á pa ráda ve skut eč nost i se st al a s am oz vaném u presi dent ovi j eho v ýst raţ n ým Méně T ek el . P ol i t i ck y
oceň ován o,
m oţ no
konst at ovat i ,
ţe
t out o
novou
úpravou, kt e rá dne m 11. dubna t .r. v Lot yšsku s e uskut ečni l a, ni c podst at ného v j eho n yněj ší m st át ní m ţ ivot ě se vl ast ně nez m ěni l o. – P ouz e z ákl adní i dea aut ori t at i vní ho st át u dospěl a svého l ogi ckéh o ut vrz ení
t í m , ţ e t ři
z ákl adní
prerogat i v y m oci :
práv a
st át ní ho
presi dent a, m oc l e gi sl at i vní i ex ekut i vní, sl učován y j sou v p ersonál ní uni i a t o aţ do nov ých ust anovení re for m ované úst av y. Kd y t at o bude v ydán a a j ak á bu de j est dn es vel k ým ot az ní kem v p ol i t i ckém a s t át ní m ţ i vot ě Lot yš ska. V ysl an ec: Lí pa Zas í l á se v ot i sku rovněţ v ysl an ect v í Č eskosl ovenské
R epubl i k y
v Tal l i nu a Kaunasu . 1936, 17. d u b n a, Riga – Zp ráva Vysl an ce r ep u b l i k y Čes k osl oven sk é v Ri ze Jarosl ava L í p y mi n i sters tvu zah ra n i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Pop i suje n eú sp ěšn ý p ok u s K. Ul man i se o d osaze n í V. Mu n terse d o k řesl a mi n i strta zah ran i čí L otayšsk é rep u b l ik y. Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 936. Zp ráva b ěţn á čí sl o 9. S trojop i s. Od v yd ání z ákona z de dne 12. bř ez na t .r., j í m ţ m i ni st erská rada,
v ykon ávaj í cí
v Lot yšsku
z áko nodárné
posl ání
p arl am ent ů,
form ál ně dal a pl a c et dávném u t ouţ ném u přání svého šéf a a vůdce národa K arl i se U l m a n i s e, t í m , ţ e j ej ust anovi l a nást upcem pos l ední ho, úst avně z vol eného presi d en t a Al bert a K V IE S IS E, po v yprš ení j eho funk ční ho t erm í nu, t j . dnem 11. dubna t .r., b yl o z řej m o, ţ e bude nut no obsadi t i křesl o m i ni st ra z ahrani č ní ch věcí . Funkci t ut o od stát ní ho převrat u 16 . květ na 1934 z ast ával sám U LMA N IS současn ě s m i ni st ersk ým p ře dsedni ct ví m . 137
P o cel ou dobu U LMAN IS b yl z ahr an i ční m m i ni st rem pouz e nom i nel ně. C el ou svoj í vervou věnoval se skoro v ýhr adně j en ot áz kám
pol i t i k y vni t řní
a
upevnění
svého
reţ i m u
a
ot áz kam i
z ahrani ční m i z ab ýv al se j en pot ud, pokud pří m o nebo nepří m o s ouvi sel y s pol i t i kou vni t řní , ponecháv aj e v t om sm ěru úp l ně vol né pol e
svém u
důvěrní ku
a
oddaném u
spol upracovní ku
Vi l hel m u
M UNTER S OV I, ge nerál ní m u sekret á ři z ahrani ční ho m i nist erst va. O j eho
j m enování
generál ní m
sekr et ář em
z asadi l
se
j ešt ě
v době
parl am ent ní a p ros adi l ho i prot i dost i si l né oposi ci , zej m éna s e s t ran y
soci ál ně
dem okrat i cké,
za
kabi net u
vel m i
sl abého
m i ni st erského předs ed y B LO DN IEK A r. 1933. I opoz i ce t ehd y uz nával a schopnost i a čet né poz i t i vní st ránk y M unt ersov y, pot ř eb né pro funkci gen er ál ní ho sekret ář e z a hrani ční ho úřadu, avšak vţ d y proj evoval a vůči něm u svoj i kraj ní nedůvěru , j ednak pro j eho ně m eck ý původ, i nt ri kářské skl on y a pro naprost ou oddanost svém u pr ot ekt oru U LMAN IS OV I, o ni ţ se z cel a vol ně v z asvěcen ých k ruz í ch uváděl y doc el a i j i né pří či n y i n t i m ní ch st yků. MUNTER S , nadan ý, proz í rav ý, sn aţ i vý, pi l n ý, en er gi ck ý a kraj ně ct i ţ ádost i v ý m l ad ý m uţ , scho pn ý pro kari eru j í t i i přes m rt vol y, ukáz al se vţ d y vd ěčn ý sv ém u chrán ěnci , a post u poval vţ d y j en v j eho st í nu, ačkol i v j ak z ahrani ční úřad ve své adm i ni st rat i vní , s právní i osobní či nnost i , t ak i cel á z ahrani ční pol i t i ka l ot yšská j es t v ýhr adně v edena a určována od t ří l et j enom j í m . S ám U LMAN IS i úřední st yk s di pl om at y om ez oval vţ d y n a nej m enší m í ru, a j i st ě bez přehánění m oţ no ří ci , ţ e snáz e b yl o d oc í l i t i audi ence u a ngl i ckého král e, neţ v Lot yš sku akredi t ovan ým di pl om at ům u z ahrani ční ho m i ni st ra U LMAN IS E. A i při t ěcht o ří dk ých pří l eţ i t ost ec h se um ěl vţ d y v ykl i čkovat i na pří m o pol oţ ené ot áz k y, pokud m u neb yl y vhod a v kraj ní m pří pad ě ří káv al : „ Ví t e, bude l épe, kd yţ si pohovoří t e s M UNTER S EM. J e l épe i nform ován a l épe t om u roz um í , neţ j á.“ Tí m se st al o, ţ e v posl ední době m ěl od di pl om at i ck ých náv št ěv t ém ěř n aprost o po koj , neboť vši chni v ysl anci z de akr edi t ovaní , om ez oval i se v t ěcht o na věci povah y f or m ál ní ví ce neţ z ásadní .
138
P ři t om není m oţ no ří ci , ţ e b y U LMAN IS v ot áz kách z ahran i ční pol i t i k y n em ěl pot ř ebn ýc h v ědom ost í , roz hl edu neb svého náz oru. P rávě naopak. Ve v el k ýc h r ys ech j est vţ d y vel m i dobře i nform ován, s l eduj e vše s n eob yčej n ým z áj m em , - z d e budi ţ t aké uved e no, ţ e j es t horl i v ým čt ená řem „ PR AGER P R ES SE“ – m á i svoj i ori ent aci a s l eduj e své z ásad y. Al e j ako v pol i t i ce vni t řní , j de ve všem do nej posl edněj ší ch det ai l ů, z ná důkl adně p om ěr y a z ej m éna l i d i , u ni chţ dovede obdi vuhodn ě kal kul ovat i z e j m éna s j i ch sl ab ým i st ránkam i , j es t si vědom , ţ e t yt o j em né z nal ost i m u ch ybí v pol i t i ce z a hrani ční a prot o kr yj e se vţ d y raděj i odkaz em na sí l u v t om ohl edu povol aněj š í . P ři t om však vět ši ně nez ůst ával o t aj no , ţ e U LM AN IS sl e duj e t í m i cí l e j i né, snahu t o t i ţ při pravi t i port efeui l l e m i ni st ra z ahrani ční ch věcí svém u obl í benci MUNTER S OV I, „ aţ pří j de čas a napl ní s e dnové“ K t om u
b yl a
pr á vě
nej vhodněj ší
pří l eţ i t ost
n yní ,
kd yţ
U LMA N IS sl ouči v úřad m i ni st erského předsed y s úř adem presi dent a republ i k y, vz dal se v edení z ahrani ční ho resort u. U LMAN IS u vědom í neobl í benost i svého prot égé v urči t ých kruz í ch, snaţ i l se vţ d y čel i t i t om u t í m , ţ e Muntersovi posk yt oval m noho pří l eţ i t ost í k upl at nění . P os l ední m t akov ým m anévrem b yl o j e ho v ysl ání na o fi ci el ní cest u k návšt ěvě P ol ska, kt eré b yl a dána z dej ší m t iskem , - kt er ý j ako v kaţ dé di kt at uře není bohuţ el orgá nem urči t ého a v yh r aněného m í nění , n ýbrţ j eno m nást roj em ší ření z práv, a kt er é i ci z ozem sk ý t i s k věnoval
vět ší
poz ornost
a
při kl ádal
v ýz nam u,
j ehoţ
nem ěl a
a
nez asl uhov al a. Tent okrát e vš ak pr oj ekt ovan ý či n di kt át ora na raz i l na si l něj š í odpor u m i ni st ra vál k y, gene rál a B A LO D IS E, kt er ý m á svoj í z nám ou, nes kr ývanou a st ar ou j i ţ nepří z eň k Munt ersovi , v ní ţ podporován j es t b ýval ým presi dent em a t l um oční kem i někol i ka j i nýc h čl enů kabi net u, kt eří vša k vůči vůl i di kt át ora j sou sl ab ým i upl at ni t i svůj hl as. S voj e vet o odůvodni l BA LOD IS , pokud j est podepsaném u z nám o, nedůvěrou voj ska k MUNTER S OV I. Zákul i sní j e dnání b yl o dos t i dl ouhé. Al e ku podi vu svoj í povahou kraj ně kom prom i sní , m l čenl i v ý, ni kd y na veřej nost i nev yst up uj í cí , ni kt erak ne v ýboj n ý ani 139
ener gi ck ý, al e u vo j ska vel m i obl í bený a před ná rodem l egendární gl ori ol ou z osvobozuj í cí ch boj ů obest řen ý a popul ární m i ni st r vál k y, kt er ý svůj úřad z as t ává nepřet rţ i t ě j i ţ od drahn ýc h l et i v čast o s e m ění cí ch vl ádá ch dř í věj ší ch, t ent okrát e neust oupi l . U LMA N IS p ak j e pří l i š ch yt r ý sedl ák, neţ ab y t rval na sv ém vůči oponent u B al odi sova druhu, j ehoţ v t omt o pří padě neobm ě kči l proz at í m ani tí m , ţ e ho v nást upném z ákoně j m enoval sv ým z ást u pcem . Ust oupi l prot o a z řej m ě, ab y z í skal č asu, uch ýl i l se k pro vi sori u. A t ak kd yţ po př ev z et í úřadu presi dent ského dne 11. dubna t .r. j m enování nového m i ni st ra z ahrani ční ch věcí se j i ţ nedal o odkl ádat i a na d en 17. dubn a b yl a u rč ena audi enc e pro cel ý di pl om at i ck ý sbo r, večer př ed t í m z asedaj í cí m i ni st erská rada urči l a k pr ovi sorní m u vedení
z ahrani ční h o
m i ni st erst va
dosavadní ho
m i ni st ra
fi nancí ,
Ludvi ga E K IS E. Ač kol i v se t ot o určení st al o v m i ni st erské radě, dn e 16. dubna, poz dě večer, di pl om at i ck ý sbor b yl o j eho j m enování uvědom ěn
ci rkul ár ní
not ou,
doručenou
jiţ
v časn ých
hodi nách
odpol ední ch, t ed y někol i k hodi n před t í m , neţ m i ni st erská rada k z asedání se vůbe c sešl a. Novi n y t o t o j ej í usnesení při nesl y aţ druhého dne. Za t ohot o Eki sova provi sori a, ve v e de ní z ahrani ční ho úřa du s e naprost o ni c nez m ění . Nov ý proz at í m ní z ahrani ční m i ni st r j est pouz e pl ášt í kem dal ší vl ády Munt e rsov y v z ahr ani ční m úřadě. EK IS net ol i ko ţ e není ţ ádnou i nd i vi dual i t ou, nev yni ká ni čí m , co b y ho pro t ent o úřad něj ak kv al i fi koval o, l eda snad adm i ni st rat i vní z nal ost í j eho m aš i neri e z dob y, kd y b ýval
z ahrani ční m
úřední kem
a tím, ţe
čás t ečn ě ovl ádá fr a ncouz št i nu a angl i čt i nu. Těší se však, právě j ako M unt ers, pro svoj i naprost ou oddano st a spol ehl i vost Ul m ani sově kraj ní pří z ni . P odal j s em j eho pod robněj ší cha rakt e ri st i ku při j eho j m eno vání v ys l anc em v K aunas u v roce 1934, b ěţ nou pol i t i ckou z právou čí s. 10 z roku 1934 / čí s.63/dův./ 34 z e dne 10. břez na 34/ , k ni ţ z de odkaz uj i . Úřad v ysl anc e v Li t vě z ast ával EK IS pr ávě dva m ěsí ce. Kd yţ Ul m a ni s 15. květ na t éhoţ roku prov edl st át n í převr at , b yl E K IS první m z v ysl an ců, kt er ý Ul m ani sovi t el egr a fi ck y bl ahopřál . J ako i nt i m ní 140
druh
Munt ersův,
byl
Ul m ani sem
při brán
do
vl ád y a
j m enován
m i ni st rem fi nancí . Hned při svém nast oupení nového úřadu s e v yj ádř i l i v t i sku v t om sm ysl u, ţ e si ce z fi nancí ni čem u ne roz um í , t o vš ak ţ e nev adí , j el i koţ j e post aven na t ot o m í st o, ab y pl ni l di sposi ce s vého vůdce a t o ţ e t aké vě rně a n eoc hvěj ně bude děl at . Tom u t aké j es t v pravdě vě rn ým , t akţ e právem si v ysl ouţ i l epi t he t ónu: „ nej l epš í U LMA N IS ŮV st eno gr af“. J eho neschopnost k z ast ávání t ak důl e ţ i t ého úřadu, not a bene s poj eného v Lot yšs ku s agendou v yko návanou j i nde m i n i st erst vem obchodu, j e všeobe cně poci ť ován a a z ej m éna, v yni kl a při m noh ýc h pří l eţ i t ost ech. Č ast ěj i j i ţ se prosl ýc h al o o j eho p ropušt ění . Al e u di kt át ora U LM AN IS E na konec vţ d y doposud m ot i v j eho napros t é oddanost i a spol eh l i vos t i předči l odborné z nal ost i a sc hopnost i . Ex peri m ent oval o
se
prot o
č ast ěj i
neţ
z drávo
s obsaz ování m
vedoucí ch m í st u m i ni st erst va fi na ncí , al e EK IS v č el e úř a du z ůst ává s t ál e.
N yní
doc el a
provi sorní m
j eho
pověření m
veden í
resort u
z ahrani ční ho, j eho p osi ce se doc el a upev ňuj e. V době, t ak hospodářsk y t í ţ i vé, kd y v j i n ých st át ech fi na nční m i ni st ři dosl ovně padaj í pod t í hou práce a z odpovědn ost í svého úřadu, kd y pr ávě fi n anční a hospodářské pom ěr y v Lot yšsku j sou ví ce neţ neut ěšené, „ ge ni ál ní “ l ot yšsk ý m i ni st r fi nancí j est pověřován j eš t ě ne m éně důl eţ it ým resort em j i n ým . I kd yţ j e t o pouz e dočasné a di kt át orovi Ul m ani sovi j edná se j en o zí sk ání času, j est t o nej l epší m důkaz em k j ak ým aţ absurdnost em dospí vá di kt at ura. V ysl an ec: Lí pa Zas í l á se souč asně na vědom í v ysl ane ct ví Č eskosl ovenské R epubl i k y v Tal l i nu a Kaunasu .
141
1936, 17. d u b n a, Riga – Zp ráva Vysl an ce r ep u b l i k y Čes k os l oven sk é v Ri ze Jarosl ava L í p y mi n i sters tvu zah ra n i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Pop i suje s l avn ostí setk án í prezi d en ta K. Ul man i se s d i p l omati ck ým sb or e m v Ri ze. Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 936. Zp rá va b ěţn á čí sl o 10. S trojop i s. Zákon em z e dne 12. břez na 1934 j m enovan ý pr esi dent l ot yš ské republ i k y Dr / h.c./ Karl i s U LM AN IS , kt er ý při pone chání si funkce m i ni st erského předs ed y převz al svůj no v ý řád od Al bert a K V IES IS E, pos l ední ho,
řádně
úst avně
z vol ené ho
presi dent a,
pouh ým
prot okol ární m z ápi sem dne 11. dubna t .r . Za p ří t om nost i , den před t í m m i ni st erskou radou j m enované ho proz at í m ní ho správce z ahrani ční ho úř ad u, m i ni st ra fi nancí L. EK IS E, gener ál ní ho sekret ář e m i ni st erst va z ahrani ční ch v ěcí , v ysl anc e V . MUN TE R S E a šéfů všech od děl ení z ahrani ční ho úřadu, osl ovi l nov ý p resi de nt republ i k y a m i ni s t ersk ý p ředsed a Dr / h.c./ Karl i s U LMAN IS ak redi t ované šé f y di pl om at i ck ýc h m i si í v Lot yšsku, t out o ře čí , pronesenou l ot yš sk y: 191 „ Monsi eur
le
Non ce,
Ex cel l enc es,
Mess i eurs.
A yant
pri s
pos sessi on du C h argé de P rési dent de l a R épubl i que en vert u de l a Loi du 19 m ars, j ´ai l ´honn eur de s al uer l es R eprésen t ant s des P ui ssances am i es a ccrédi t é es en Let t oni e. J e connai s la parf ai t e harm oni e et l a conf i ance m ut uel l e qui ont t o uj ours régi l e s rapport s ent re m on ém i nent p rédec esseur, Monsi e ur Al bert Kvi esi s, et l e C orps di pl om at i que. J e serai heur eux de m o n côt é de pouvoi r cont i nuer
191
Ulmanis: Po pozdravu všech pritomných oznamuje, ţe nastoupil funkci prezidenta. Vzpomíná svého předchůdce (Albert Kviesis), na dobré vztahy, které s diplomatickým sborem udrţoval a tvrdí, ţe by rád na tuto tradici on, i lotyšská vláda, rádi navázali. O komplikované mezinárodní situaci soudí, ţe pevné přátelské vztahy mezi státy a vědomí lidí, ţe sdílejí jeden osud, snad povedou k vzájemné spolupráci a udrţení míru. Ulmanis říká, ţe on sám ručí za takoveto hodnoty a Lotyšsko bude zachovávat mírovou politiku. Na závěr přeje všem vše nejlepší.
142
cet t e nobl e t radi t i on et ni m oi , ni l e Gouvernem e nt l et t on , nous n ´ épar gne rons auc un e ffort pour l a pou rsui vre t ouj ours. Auj ourd ´hui , où l es rel at i ons i nt ernat i onal es se fo rm ent dans des ci rconst an ces
part i cul i èrem ent
co m pl i quées, qui
i mposent
à
chaque pa ys d es de voi rs et des respon sabi l i t és gr aves, j e consi dèr e que l e d ével oppem e nt des r apport s de v r ai e am i t i é ent re t ou s l es pa ys const i t ue pl us que j am ai s l a condi t i on prél i m i nai re d ´un aveni r heureux de l a com m unaut é i nt ernat i on al e. C e n ´est que s i t ous l es pa ys et t ous l es peu pl es prendront cons ci ence d e l ´i nt erd ép endanc e de l eur dest i né e et s e rendr ont com pt e qu ´el l e ne peut êt re m ai nt enue que par une col l ab orat i on cordi al e, q ue nous pouvons espérer de vai ncre l es obst a cl e s qui pour l ´i nst ant sem bl ent encor e e nt raver l a consol i dat i on durabl e de l a pai x et de l a sécuri t é. Dans cet ord re d ´i d ées, j e p ui s vous c ert i fi er que l a Let t oni e res t e ferm em ent dé ci dée de poursui vr e résol um ent sa pol i t i que de pai x et j e serai heureux si dans m es rapport s ave c l e C orps di pl om at i que
je
pourrai
ai d er
cet t e
pol i t i que
de
t rouver
la
com préhensi on conf i ant e des Gouve rne m ent s que vous rep résent ez s i di gnem ent en not re P a ys. J e profi t e de l ´oc ca si on qui m ´est offe rt e pour vous ex pri m er l es m ei l l eurs voeux que j e form e pour l e bonheur des C hefs d´Et at et pour l a prospéri t é t ouj ours croi ssant e d es P a ys que vous re présent ez , et
j ´esp ère
que
n ot re
col l aborat i on
sera
t ouj ours
confi ant e
et
harm oni euse et ab out i ra à des résul t at s qui correspond ent à m on dés i r : de t ravai l l er au d ével oppem ent de l ´am i t i é et d e l a bonn e ent ent e ent r e l a Let t oni e et t ous l es aut r es P a ys. “ J m énem di p l om at i ckého sboru odpově děl m u j eho st ařeši na apošt ol sk ý nunci us A. AR ATA: 192
192
Arata: Jménem republiky, kterou představuje a svých podřízených děkuje a je potěšen sytuací. Poté velmi uctivě zrcadlově opakuje, co říkal Ulmanis. Nadto zmíní, ţe Ulmanis byl ministr zahraničních věcí a ţe tedy zastupuje tradici dobrých vztahů. Dále hovoří o komplikovane mezinárodní situaci, vzájemném sdílení jednoho osudu a vyzvihuje nutnost spolupráce.
143
„ Au nom des Gou vernem ent rs que n ous avons l ´honne ur d e représ ent er, ai nsi q u´au not re nom per sonnel , nous offron s à Vot re Ex cel l ence nos pl u s vi fs rem e rci em en t s pour l es ai m abl es parol es qu´El l e vi ent de nou s adresse r. S ui vant l e dési r ex pri m é par Vot re E x cel l ence, nous so m m es heureux de l ´assu r er de not re vol ont é d´ent ret eni r avec El l e l es m êm es rapport s de parfai t e h arm oni e e t de confi anc e m ut uel l es qui ont t ouj ours ex i st é ent re l e C o rps di pl om at i que ac credi t é à R i ga et Vot re ém i nent pré decesseu r, Monsi eu r Al bert Kvi esi s. Ai nsi l a t radi t i on qui s´est depui s l ongt em ps form ée, et à l aq uel l e Vot re Ex cel l ence a fai t al l usi on, est assuré e d e cont i nuer sans i nt errupt i on, d´aut ant que ch a c un de nous n´est pas un i nconnu pour Vot re Ex cel l ence, a yant e u m ai nt es foi s l ´oc casi on d ´en ex péri m ent er l a bi envei l l ance pend a nt l ´ex erci c e de S e s fonct i ons de Mi ni st re des Affai r es Et ran géres. S ouci eux ,
com m e
nos
Gouver ne m ent s
eux -m êm es,
de
col l aborer , dans l a m esure d e nos f orces, à l a réal i sa t i on d´u n m ei l l eur aveni r po ur l a com m unaut é i nt ernat i onal e, n o us som m es pl ei nem ent d´ac cor d avec Vot re Ex ce l l ence en j u geant qu´un t el aveni r n e peut t rou ver sa b ase qu e da ns l a col l abor at i on m ut uel l e ent re l es p eupl es. Or, cet t e col l ab orat i on, com m e vi ent de l e rem arqu er sa gem ent Vot re Ex cel l ence, suppose l e sent i m en t profond de l ´i nt erd épend anc e de l a dest i née d es peupl es et des pa ys et s e m ani fest e
par
un
const ant
effo rt
pour
dével oppe r
l es
rapport s
d´am i t i é e nt re l es p a ys et l es peupl es. En
vue
cet t e
gr a nde
oeuvr e
à
r éa l i ser,
il
nous
a
ét é
part i cul i èrem ent a gréabl e, Monsi eur l e P rési dent , d´ent en dre par l a voi x de Vot re Ex cel l ence – t ant d e foi s déj a dans l e p assé c har gée des des t i nées de l a Let t oni e – d´ent en dr e, par cet t e m êm e voi x , com bi en ce P a ys sous Vot re di r ect i on supr ê m e est f erm em ent déci dé à poursui vre sa pol i t i que de pai x ; et nous t enons à assurer Vot re Ex cel l ence qu ´en ce t t e t âche, si di ffi ci l e m ai s si nobl e, El l e t rouve ra t ouj ours l a com pré hensi on confi ant e des Gouvern em ent s que nous représ ent ons. 144
En rem er ci ant Vot re Ex cel l ence des voe ux qu´El l e a bi en v oul u form er pour l e bon heur d e nos C h efs d´Et at et pour l a pr osperi t é d e nos P a ys, nous Vous prés ent ons à l ´o cc a si on de l a pri se de p ossessi on de l a char ge de P ré si dent de l a R épubl i que nos m ei l l eurs voeux t ant au nom de nos Go uvernenent s qu ´en not re nom à t ous, pour Vot re bonheur pe rsonnel e t pour l a p rospéri t é t ouj ours croi ssant e de l ´Et at Let t on. Tel s sont l es assurances et l es voeux que j ´ai l ´h onn eu r de Vous
offri r
au
n om
du
C orps
Di pl om at i que,
en
pri ant
Vot re
Ex cel l ence de croi r e à not re ferm e i nt ent i on de col l aborer avec El l e et S on Gouvernem e nt dans un espri t de m ut uel l e confi an ce et dans un com m un dési r de t r avai l l er au dév el op pem ent de l a b onne ent ent e et de l ´am i t i é ent re t ou s nos P a ys et l a Let t oni e.“ P ot é v sercl u j ednot l i ví šéfové di pl om at i ck ýc h m i si í osobně novém u presi dent ov i bl ahopřál i . „ Úřad
je
úřad,
ale
čl ověk
z ůst ává
vţ d y
t ýţ “
prohl ás i l
U LMA N IS vůdči podepsaném u s uj i št ění m své ne j l epší vůl e k nej uţ š í s pol upráci . Tel e gra fi cké,
bl ah opřej né
proj ev y
Ul m ani sovi
ku
převz et í
presi dent ského úřad u z asl al i : P resi dent est onské republ i k y K. P ät s , presi dent l i t evské r epubl i k y A. S m et ona, presi dent pol ské republ i k y M osci ski , předseda úst řední ho kom i sařů
SSSR.
M.
Kal i ni n,
v ýkon ného v ýboru r ad y l i dov ých vedl e
z ahrani ční ch
m i ni st rů
st át ů
bal t i cké dohod y. P apeţ ovo
poţ ehnání ,
bl ahopřání
ří šského
kancl éř e
Hi t l era,
presi dent a S poj en ých st át ů severoam e ri ck ýc h R oosevel t a, fi nského presi dent a S vi nhuf vuda , i t al ské král o vské vl ád y a cí sa ř ské vl ád y j aponské,
t l um oči l i
dl e
z vl ášt ní ch
di spoz i c
z dej ší
di pl om at i čt í
z ás t upci osobně.
V ysl an ec: Lí pa
145
Zas í l á se souč asně na vědom í v ysl ane ct ví Č eskosl ovenské R epubl i k y v Tal l i nu a Kaunasu .
1936, 14. červ en ce, Ri ga – Zp ráva Vysl an ce rep u b l i k y Čes k osl oven sk é v Ri ze Jarosl ava L í p y mi n i sters tvu zah ra n i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Věn u je ok ol n ostem d osaze n í n ovéh o mi n i stra zah ran i čí V. Mu n te rse a p od rob n ě sezn amu j e s jeh o osob ou . Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 936. Zp ráva b ěţn á čí sl o 13. S trojop i s. Di kt at or Lot yšska Karl i s Ul m ani s prosadi l konečně svůj dávn ý pl án a svoj i vůl i , k d yţ v dnešní m i ni st erské rad ě oz nám i l , ţ e úřad em z ahrani ční ho m i ni st ra, kt er ý po j eho odchodu v důsl edku převz et í funkce st át ní ho p r esi dent a, ode dne 16. dubna t .r. o bsaz en b yl provi sorně
m i ni st rem
fi nancí
Lu dví kem
Eki sem ,
pověřuj e
dos avadní ho gene rál ní ho sekret ář e, v ysl ance Vi l hel m a MU N TER S E. – R esort z ahrani ční ho m i ni st ra od st át ního převrat u t . j . od 15. květ na 1934 ponec hal si současně s m i ni st ersk ým p ředs edni ct ví m nov ý di kt at or Ul m a ni s. – Kd yţ l et ošní ho roku dnem 11. dubna sl ouči l funkci st át ní ho pre si dent a a m i ni st ers kého předs ed y ve s vé osobě, hodl al na up ráz dně né kř esl o z ahr ani č ní ho m i ni st ra posa di t i i hned s vého dávného obl í bence V. Munt erse. – Tent o j eho z ám ěr na raz i l vš ak na roz hodn ý o dpor m i ni st ra vál k y ge ner ál a J . Bal odi se, kt er ý s e s t al t í m t l um oční kem v yšší ch voj ensk ých kruhů - - Ul m an i s z řej m ě s t akov ým odpor em nepočí t a l . P řesvěd či l se však, ţ e půd a pro j eho prot égé
n ení
j ešt ě
dos t at ečně
při pr a vena.
P rot o
n apsa n ý
jiţ
a
podepsan ý j m enov a cí dekret Munt ersů v z ast rči l do st ol u, j m enoval proz at í m správcem t ohot o resort u m i ni st ra fi nan cí Eki se a pra coval pro Munt erse dál e. – J iţ před t í m z adl uţeném u a k art ám od daném u m i ni st rovi vál k y gen erál u J . Bal odi sovi dopom ohl k v yb avení z dl uhů, dal koupi t pro něho a pět roz hoduj í cí ch gene rál ů dům , v něm ţ se j i m dost ává z darm a 146
ub yt ování a z apůso bi l docel a na z m ěnu j eho ţ i vot a tí m , ţ e t oho to s t arého m l áden ce p ř ed krát kou dobou, v j eho 56 l et ech, oţ eni l . – Tat o z m ěna m ěl a vl i v net ol i ko na soukrom ý ţ i vot t ohot o nepodaj ného voj áka, al e j ak s e z dá, z apůsobi l a i na z m ěnu j eho t vrdoši j ného odporu prot i Munt e rsovi . – B al odi s na cház í se práv ě v t ě cht o dnech na dovol ené. – Toho v yuţ i l di kt at or Ulm ani s, ab y dosud oponuj í cí ho m i ni st ra obešel a s voj i vůl i prosadi l . P okud t o b yl a j en sm l uvená kom edi e, neb skut eč né z askočení , proj ev í se v nej bl i ţ ší době. O t ěcht o z cel a m i m ořádn ých a z vl ášt ní ch z ákul i sní ch pom ěrec h z dej ší ch b yl o v t ét o souvi sl ost i j iţ podrobněj i psáno ve z právách dří věj ší ch. – Z bi bl i ografi ck ých dat nového l ot yšské ho z ahrani ční ho m i ni st ra Vi l hel m a Munt erse se uvádí : Munt ers narodi l se 25. V II. 1898 v R i z e. – J eho ot ec, ri ţ sk ý nepat rn ý kup e c, b yl Něm e c, m at ka Est o nka. – V yc hován b yl do vál k y dom a i ve škol e ně m eck y a v něm e cké m duchu. – V r. 1915 v ychodi l něm eckou ob chodní škol u v R i z e, nače ţ vst oupi l na z dej ší t echni ku, kdeţ st udoval chem i i . Avšak j i ţ v r. 1917 povol án b yl na voj nu a z ařaz e n do vl adi m í rské voj enské škol y v P et rohradě. – Kur s j ej í však nedokonči l , poněva dţ v ypukl a bol ševi cká r evol uce. – Vr át i l se do R i gy, avšak p rchl o dsud do Est onska, kd yţ bol š evi ci počát kem 1919 obs adi l i R i gu. V Est onsku j ako dobrovol ní k vst oupi l do voj ska. – Zde prokaz at el ně hr ál dvoj i úl ohu, kd yţ prot i Est oncům st ál a voj ska bal t i ck ýc h Něm ců. – Od post avení k e z di ho t ehd y z achr áni l , - j ak m i t vrdi l z dej ší est onsk ý v ysl an ec, - n yn ěj ší st arost a Tal l i n na gene rál Li l l . – Kd yţ v Est onsku po propušt ění z vojska i dal ší j eho nabí dk y pro sl uţ bu ci vi l ní byl a odm í t nut a, vr át i l se do Lot yšsk a a sl ouţ i l po krát k ý čas v l ot yšsk é arm ád ě. P o dem obi l i sování v r. 1920 první z ahrani ční m i ni st r l ot yšsk ý Zi e gfri ed Mei erovi č , pocház ej í cí z pokř t ěné ţ i dovské rodi n y, n ej l epš í d i pl om at
j ehoţ
Lot yšsko
doposud
m ěl o,
poz návaj í cí m
t al ent em
vl ast ní m j eho rase, v ycí t i l v m l adém Munt ersovi skut ečn ý t al ent a při j al
ho,
v době
t ehdej ší ho
nedost at ku
vhodn ých
m l ad ýc h
sil 147
l ot yšsk ýc h, j ako sv ého osobní ho sekre t áře do sl uţ eb z ahrani ční ho l ot yšs k ého m i ni st erst va. – Munt ers byl t udí ţ účast en od sam ého počát ku
horečn é,
ener gi ck é
a
úspěš né
či nnost i
t ohoto
prvého
z ahrani ční ho m i ni st ra, j ehoţ j m éno pře kroči l o úz k ý r ám ec hrani c j eho m al é z em ě, j ednak na budování nového st át u, j ednak na j e ho uz nání , j eh o první ch sm l uvní ch j ednání s e st át y d ruh ým i , j ednání v Ţen évě i na ost at ní ch čet n ých konf eren cí ch t e hdej ší ch. Takov ým z působem proděl al
tu
nej l ep ší
prakt i ckou
škol u.
–
B yl
vš ak
t a ké
nej en
učenl i v ým ţ ákem svého m i st ra, al e i j eho neunavnou a v ýbo rnou sí l ou v ýkonnou. – P oz nal při t om vše chn y ro z hoduj í cí či ni t el é e vropského pol i t i ckého
ţ i vot a,
sez nam oval
se
se
z ahrani ční m i
pom ěr y
a
s oukrom ým st udi em roz ši řoval svoj e vědom ost i odborné a z ej m éna j az ykové. – Tal ent , kt er ý v něm Mei e r ovi č v ycí t i l a k j eh o roz vi tí b yl a
mu
t ak
j ed i nečn ým
z působem
dána
bohat á
př í l eţ i t os t,
podporován vroz eno u ct i ţ ádost í , se vel m i úspěšně v yvi nul . – V z ahrani ční m m i nist erst vu z ačal od pi k y a proděl al n ej en vš echn y fase v ývo j e l ot yšsk é z ahran i ční sl uţ b y, al e i všechna odděl ení . – V roc e 1925 dokonči l v r. 1917 z apočat á svoj e st udi a – j i ţ na t echni ce l ot yšské – a dosáhl t i t ul u i nţ en ýra chem i e. – V t ém ţ e roce b yl j i ţ jm enován šéfem bal t i cké se kce, při t om se však súčast ni l čet n ých, z ej m én a o bchodní ch j edn ání i s j i n ým i st át y. – P o šes t i l et ech b yl j m enová n šéfem odd ěl ení a dm i ni st rat i vní ho, po t é sekc e adm i ni st rat i vně -prá vní a v r. 1933 ge nerál ní m sekret áře m . – Od t é dob y j est nej en vl ast ní m pánem v reorgani sova ném j í m z ahrani ční m m i ni st erst vu, al e i ředi t el em z ahrani ční pol i t i k y l ot yšs ké, k t erou z ej m éna od dob y di kt at ur y ponech áv á m u Ul m ani s úplně v j eho dom éně. – Z t oho d ůvodu t aké j eho n yněj ší m j m enování m nenast an e ani v z ahrani ční m r esort u, ani ve sm ěru dosavadní z ahrani č ní pol i t i k y l ot yšsk é, podst at něj ší ch z m ěn. – P ot vrzuj e se j en de j ur e s t av, kt er ý de fact o j i ţ st ává od e t ří l et . – N yn ěj ší presi dent st át ní Karl i s Ul m anis, kt er ý od počát eč ní ch dnů sam ost at nost i Lot yšska b ýv al z a dří věj ší ho parl am ent ní ho reţ i m u v pom ěrně čast o m ění cí ch se vl ádách m i ni st ersk ým p ředsedou i m i ni st rem j ednot l i výc h reso rt ů, hl avn ě m i ni st erst va z ahrani ční ho, 148
obl í bi l si Munt erse a m ěl v něm v ţ d y n ej en nej spol ehl i věj ší ho úřední ka, al e i n ej oddaněj ší ho čl ověk a. – Tat o oddanost b yl a p řed čas em z cel a veř ej n ě oddůvodňována docel a i j i n ým i vz áj em n ým i s t yk y. – Ab y se ne s kr ýv an ým podez ření m t ohot o druhu čel il o, m us i l s e Munt ers p řede dvěm a rok y oţ eni t . – I v t om pod rob i l se bez váhání . – Dl e v ýběr u, z dá se, bez hl ubšího vni t řní ho z áj m u. J eho paní j e roz vedená choť m í st ní ho advokát a, původem R uska, dcera b ýv. rus kého
gen er ál a,
ne
nei nt el l i gent ní ,
al e
vul gární .
–
S ňat ek
s M unt ersem j i ni kt erak neb rání , ab y docel a ve řej ně n ed ěl i l a se o dom ácnost
t rval e
se
sv ým
první m
m uţ em
za
souhl asu
a
při
vz áj em ném přát el st ví obou m uţ ů. – J eho m anţ el st ví b yl o b y vhodnou rom ánovou l át kou k řešení ot áz k y o m o ţ nost i veřej ného so uţ i t í ţ en y s e dvěm a m uţ i ve vz áj em ném souhl asu a shodě vše ch t ří , docel a v j edné dom ácnost i . – Mi m o t o nov ý z ahr ani ční m i ni st r, o j e hoţ m noh ých kl adn ýc h vl ast nost ech pro m í st o, j eţ m u n yní di kt at or Lot yšs ka svěřuj e, nem ůţ e b ýt i poch yb nost í a j eţ j i ţ v dřívěj ší ch z dej ší ch z právách b yl y z hodnocen y, po st r ánce prav é své vn i t řní hodnot y a j i st ot y pro Lot yšsko – z ůst ává nepopsan ým l i st em . – Všeobecné dův ěr y k něm u roz hodně není : pro j eho původ, v ychov ání i m i nul ost . – I načrt nut ý ţ i vot rodi nn ý s ym p a t i í m u z de nedodává . – Dl uţ no však uz nat i , ţ e z a s vé dosavadní či nn ost i Munt ers nedal pří či n y k op ravedl nění t ét o nedůvěr y, ani nepos k yt l sv ým odpůrců m , j i chţ m á m nohem ví ce neţ přát el , pří l eţ i t ost i k poch ybám o j eho l ot yšském pat ri ot i sm u. – Naopak.
Dl e
osvě dčeného
poz nání
o
pot určenci
ho rší m
Turka,
v ys t upoval vţ d y vl a st enečt ěj i neţ čet ní Lot yši sam i . – To v šak t aké u m uţ e j eho kval i t j e aţ nápadné. – P okud m oţ no z de zj i st i t i , t ém ěř všeobecná nedůvě ra se kt e rou s e Munt ers set kává ve z dej ší ši rší veřej nost i , sdí l ena j e i v obou s poj eneck ých b al t i ck ých st át ech. –
V ysl an ec: Lí pa
149
Zas í l á se rovn ěţ v ysl anect ví Č eskosl ovenské R epubl i k y v Kaunasu a Tal l i nu. 1936, 24. srp n a, R iga – Zp ráva Vysl an ce r ep u b l i k y Čes k osl oven sk é v R i ze Jarosl ava L í p y mi n i sters tvu zah ra n i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Věn u je se z měn á m, k te ré p ro ved el n a mi n i sters t vu zah ran i čí V. Mu n terse p o s vé m of i ci ál n í m j men ován í i vývoji jeh o d i pl omati ck ých ak ti vi t v rá mci b al tsk ých r e p u b l ik . Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 936. Zp ráva b ěţn á čí sl o 14. S trojop i s. Mi ni st r MUNTER S provedl hned po svém j m enování někt eré os obní z m ěn y ve s vém m i ni st erst vu. P ověři l proz at í m ním vedení m prot okol u a adm i ni st rat i vní sekce sv é ho t aj em ní ka V. O LA VS -e, a dos avadní ho šefa s ekce V. ZIV ER TS E j m enoval šefem konsul ární s ekce. T at o b yl a z aveden a proz at í m ně t aj em ní kem I. t ří d y T. V . OZO LINŠ -em , kt e r ý b yl n yní j m enován v t éţ e hodnost i v sekci adm i ni st rat i vní a prot okol u. Taj em ní k II. T ř í d y V. KA LM INŠ v t éţ e s ekci přešel v e st ej n é hodnost i do sekce právní . S t át y Bal t i cké
do hod y p ři pravuj í
jiţ
del ší
dobu
spol ečn é
v ys t oupení ve S pol ečnost i Národů z a t í m účel em , ab y obdrţ el y z as t oupení j m enování m
v pří ští m
období
d osavadní ho
R ad y.
gen erál ní ho
N yní
kd y
č er vencov ým
sekret ář e
z ahrani ční ho
m i ni st erst va z dej ší ho MUNTER S E m i nist rem z ahrani ční ch věcí b yl a m u dána t aké for m ál ní m oţ nost uplat ni t i osobní ct i ţ ádost v t om s m ěru,
ab y
on
se
st al
předst avi t el em
Bal t i cké
dohody
v rad ě
S pol ečnost i Národů, pří pravné prá ce nab yl y r yc hl ej ší ho t em pa. – Novi n y hl ási l y, ţ e sem při j ede p. AS C AR ATE, pom ocní k ge nerál ní ho s ekret ář e S pol ečno st i Národů, ab y s e pak odebr al do Tal l i nu a Kaunasu, al e nest al o se t ak dosud. – P odl e z práv, kt eré m i dal š ef z ápadní sekce ve z dej ší m m i ni st erst vu P aul s R E INHAR DS j sou v yhl í dk y pro kandi dat uru B al t i cké Do hod y j i ţ bez pečně pří z ni vé. J edi n ým váţ n ým p rot i kandi dát em b yl o aţ do července R akousko. 150
Z dat a l z e soudi t i , ţe po udál ost ech v R akousku sl í bi l a asi Angl i e, j eţ m á nej ví ce hl asů a vl i vu ve S pol e č nost i Národů svou podporu kandi dat uře
Bal t i c ké
Dohod y.
–
Pan
R ei nhards
proj e vi l
vel i ké
pot ěšení nad t í m , ţe pan m i ni st r Kroft a se v yj ádři l vel m i pří z ni vě o kandi dat uře Bal t i ck é Dohod y. Dou fá s e z de, ţ e Mal á Dohoda bude podporovat i raděj i kandi dat uru B al t i cké Dohod y, n eţ l i kandi dat uru rakouskou bude -l i t at o vůbec post av e na veř ej ně. P ol sko b yl o as i z í s káno při j arní cest ě Munt ersově do P ol ska. – P okud se t ýč e st át ů Bal t i cké Dohod y j e st m ez i ni m i j i ţ usneseno, ţ e bude t o z ást upce Lot yšska, kt er ý j í bude kandi dován t . j . Est onsko i Li t va budou podporovat i
kandi dat uru
l ot yšskou.
Lot yšsko
svou
pol ohou
i
pos t avení m nej l épe se k t om u hodí , Li t va / j ako R akousko/ j e pří l iš choul ost i vě ex ponována. – P okud se t ýč e osob y k andi dát a j est n yní j as no, ţ e t o m ůţ e b ýt i j en m i ni st r MUNTER S , poněvadţ i ost at ní s t át y v R adě m aj í t am své akt i vní z ahrani ční m i ni st r y. Li t evsk ý m i ni st r z ahrani ční c h věcí S . LO ZAR A IT IS b yl na dov ol ené ve Š v ýca rsku, kde pat r ně o věci j ednal , ne boť hned po svém návrat u do Kaunasu 20. t . m . o d j el aut em 22. t . m . do R i g y a odt ud n a schůz ku t ří m i ni st rů z ahrani ční ch věcí Bal t i ck é Dohod y, kt erá s e konal a dne 2 2 .-23. t .m . j ako pří sně t aj ná a pr ý n eofi ci el ní na st at ku l ega ční ho t aj em ní ka I. t ří d y O ndřej e K AMP E z dej ší ho m i ni st erst va v J āni s bl íţ e m ěs t ečka C ési s s e verov ýchodn ě od R i gy. Host i t el em b yl ovšem m i ni st r Munt ers. Kam pe j est šefem právní sekce, m l ad ý úřední k, ţ enat ý, z načn ě seb evědom ý, j enţ z dědi l část j m ění po svém ot ci , kt er ý s e z akoupi l na venkově, a j ehoţ st at ek b yl a gr ární kom orou z m enšen . S em se odebral t éţ est onsk ý m i ni st r z ahrani ční ch věcí F. AKE L / vi z z právu v ysl ane ct ví v Tal l i nu čí s.276/ 36 dův./ . O t ét o s chůz ce neb yl o dán o předem ni kom u i nform ací . V t i sku z dej ší m b yl y z práv y o ní pot l ačen y, pouz e z l i t evského pram ene prošl a sem o ní z m í nka. In form ova l j sem se hned po dosl echnut í v z ahrani ční m m i ni st erst vu u šefa bal t i cké sekce, kt er ý m i však sděl i l , ţ e se j edná o nedoroz um ění , j eţ t o pr ý o věci ofi ci el n ě ni čeho neví a pří š t í schůz e Bal t i cké Dohod y bu de aţ v prosi nci v Tal l i nnu. – Ani os obní sekret ář m i ni st rův ani šef z ápadní sek ce ofi ci e l ně „ neb yl i z prave ni “ a t éţ 151
neb yl i s chůz ce p ří t om ni a nem ohl i sk ut ečně m n ě ani po t om dát i z práv y o podrobném průběhu j ej í m . – Zdá se, ţ e se j ednal o předevší m o osobní kandi dat uru Munt ersovu a důvěrné okol nost i a snad i osobní z ávaz k y s ni spoj e né, při čem ţ pří tom nost úřední ků neb yl a as i ţ ádoucí . Zdá se, ţ e někt eří úřední ci t í m b yl i dot čeni , aspoň b yl i ţ árl i ví na p. Kam pe. Zpr áv y z m i ni st erst va z ahrani ční ch vě cí souhl así v t om , ţ e Bal t i cká
Dohod a
nepři prav uj e
něj ak ý z vl ášt ní
vl ast ní
návrh
na
reform u S pol ečnost i Národů, ba ani dosud nespol upra coval a na návrz í ch, j i m i ţ dle z práv novi nářsk ýc h s e z ab ýv al a konferen ce nordi ck ýc h st át ů v Kodani , n ýb rţ bude se asi drţ et i a ngl i ckého s t anovi ska. Tot o j e st v yj ádř eno E den e m v t om sm ysl u, ţ e An gl i e nebude podporov at i ţ ádné r adi kál ní z m ěn y ve S pol e čnost i Národů. – Zdej ší m í nění souhl así s t í m t o náz orem , z důraz ňuj e hl avně posí l ení důvěr y ve S pol ečn ost i Národů, coţ po m i nul ých nez dar ech nut n o hl edat i v t om , ab y t o co b yl o n apsáno v e sm l ouvě b yl o t aké dodrţ eno. R aděj i m enší pravom oc a akci , al e obě úči nné, neţ l i vel i ká sl ova bez úči nnost i . – Dot azní k S pol ečnost i Národů z asl an ý vl ád á m z odpoví Bal t i cká Dohoda v e vz áj em ném souhlasu a t o do 1. z áří , j ak j es t t erm i nován. Odpově ď f rancouz ská z de j i ţ z nám á pr ý j est n e urči t á pro kul at ost , m nohoz načnost sl ov, odpověď angl i ck á konvenuj e z dej ší m u naz í rání j ak svrchu uvedeno. – P oněvad ţ schůz ka m i ni st rů nedal a s e přece j en z at aj i t i , byl o dnes v ponděl í 24. t . m . o ní v yd á no krát ké úřední sděl ení pro n ovi n y. Zní t akt o: „ P ouţ í vaj í ce
svého
t ýdenní ho
p ráz dna
pánové
F.
A KE L,
es t onsk ý m i ni st r z ahrani ční ch v ěcí a S . Loz orai t i s l i t evský m i ni s t r z ahrani ční ch v ěcí p ob yl i dne 22. a 23. srpna j ako host é u l ot yšského m i ni st ra z ahrani ční ch věcí V. Munt erse. P ři t ét o schůz ce, j eţ se udál a na st at ku J āni su u C ési s roz m l ouval i o ot áz kách, j eţ j sou na pořadu budoucí ho shrom áţ dění S pol ečnost i Národů. V ým ěn a náz orů z vl áš t ě podrobná b yl a věno vána refo rm ě p akt u S pol ečnost i Národů a m ohl s e t ak sez nat i úpl n ý so u hl as st anovi sek vše ch t ří vl ád.
152
Vl ád y t ří st át ů d aj í vel m i brz y odpov ěď na v yz vání gen erál ní ho s ekret ář e N. S . v t ét o věci souhl asn ým i prohl ášení m i . P o ukončení j edn ání p F. Ak el odj el vl a kem do T al l i nnu, kdeţ t o pan M. Loz orai t i s, j eţ cest oval aut em , ode bral se do R i gy odkud odj ede t eprve dn es odpol edně.“ Z t ě cht o z práv dl uţ no usoudi t i , ţ e schůz ka nem ěl a z a účel s t i pul aci a podpi s něj ak ých z ávaz ků ve sm l uvní form ě. – P orad y s m l uvní ho charakt e ru budou pr ý z ah áj en y v z áří , al e budou j en res ort ní ho ráz u m ez i hospodářsk ým i m i ni st erst v y Bal t i c ké Dohod y, neodvi sl e od porad pol i t i ck ých. Tep rve v ýsl edk y t ě cht o j ednání b yl y b y př edl oţ en y v p ro si ncové schůz i Bal t i cké Dohod y. O
konfe renci
no r di ck ýc h
st át ů
v K odani
oček ává
z d ej š í
m i ni st erst vo z práv y, neobdrţ el o však před ní ţ ádn ýc h o fi ci el ní ch návrhů se st ran y t a m z ast oupen ých čt yř st át ů. Zdej ší fran couz sk ý v ysl an ec J ean TR IP IER z asl al 10. S rpna z dej ší m u
m i ni st erst vu
not u
ve
kt eré
ţ ádal
o
pří st up
Lot yšsk a
k francouz ském u ná vrhu pakt u o nevm ě šování resp. neut r al i t ě ve věc i Š paněl ské revol uce. P ozí t ří na t o b yl os obně u m i ni st ra Munt erse, ab y m u podal někt e ré j i m ţ ádaná v ysv ět l ení . Mi ni st r m u sděl i l , ţ e odpoví aţ po doroz um ění se s Est onskem a Li t vou a po usnes ení m i ni st erské rad y. Doroz um ění se j m enovan ým i st át y b yl o d osaţ eno z a někol i k dnů a odpověď hned po usnesení m i nist erské rad y v ysl an ci předána dne 20. t .m . – Lot yš sko souhl así v z á sadě s pakt em , p ři poj uj e však poz nám ku, v níţ vyj adřuj e své m í nění , ţ e pouhé z ákaz y v ývoz u a průvoz u vál ečné ho m at eri ál u nev yč e rp ávaj í poj em n evm ě šování s e. J ak j sem se i nform oval na kom pet ent ní ch m í st ech, odpověď st át ů Bal t i cké Dohod y n e b yl a t éţ e form ul a ce , n ýbrţ kaţ d ý st át odpověděl z vl ášt ě, při čem ţ Lot yšsko proj evi l o své m í nění oní m dodat kem . Es t onsko podl e novi n pr ý u či ni l o v ýhradu, ţ e se při poj í , j est l iţ e k pakt u doj de m ez i ost at ní m i . – J est z ají m avo, ţ e l ot yšské s t anovi sko b yl o doprov áz eno z dej ší m t i skem j ak ým i si v ýt k am i fr ancouz ské vl ádě, ţ e ofi ci el ně prohl ási l a, ţ e nem ůţ e bráni t i sbí rkám a odj ez du dobrovol ní ků pro španěl skou občan sk ou vál ku. Ti sk vesm ěs však 153
s t raní povst al cům , povaţ uj e vl ádní st ranu z a bol ševi k y. Ti sk z dej š í os t at ně při náší o c hot ně i z práv y o Č eskosl ovensku j ako v ýspě bol ševi sm u, v něm eckém se v ysk yt uj í i náz v y „ Tschech ei “. – R ovněţ j es t
z aj í m avé,
nepovši m nut u v Bar cel oně
ţe
Lot yšsko
z právu don a
o
ve
z abi tí
Am adeo
sv ém
t i sku
l ot yš ského
C ol l deform a,
ponecha l o
honorární ho ačkol i v
cel kem konsul a
P ol sko
dl e
novi nov ých z práv p rot o z abi t í svého honorární ho konsul a v e Val en ci i prot est oval o. B yl o j en úředně oz nám e no, ţ e z em řel , ani ţ sděl en y okol nost i . St anovi sko Bal t i cké Dohod y ve věci nevm ěšován í bude as i s t ej ně korekt ní j ak o naše, neboť z ej m éna post av ení Li t v y v pří či ně nevm ěšování j est do st i choul ost i vé. R i gou proj el , z ast avi v se ve z dej ší m z ahrani ční m m i ni st ers t vu, del e gát l orda C eci l a Muravi ev, m l adý m uţ , j enţ z de jednal t éţ v j az yce rusk ém , ab y při pr avi l co nej če t něj ší účast z dej ší odbočk y n a brusel ském sj ez du d el e gát ů Li g y S pol eč nost i Národů 3. – 6 . Září t .r. – In form oval j sem se o j eho návšt ěv ě v z ahrani ční m m i ni st ers t vu. B yl o m n ě ře čeno, ţ e sl í bi l i si ce m orál ní podporu t ét o m ani fe st aci , al e ţ e nepokl ádaj í z a n ut né, ab y se t am v ypravoval a počet n ěj ší del e gac e. M uravi ev z de z an ec hal t éţ něj ak é v ýt i sk y b roţ ur y „ Mí r v n ebez pečí “. Zdej ší odbo čka Li gy m á v č el e uni ve rs i t ní ho profesora Ad am ovi če, o něm ţ není j ešt ě j i st o poj ede -l i do Brusel u. Odbočka nem á peněz a vl áda nem ůţ e dát i vět ší podporu, t akţ e nel z e počí t at i s počet nou účast í . Budou v ysl áni s podporou vl á dní asi dva neb t ř i del egát i . V m i ni st erst vu b yl i z načně překv apen í vel i kou úč ast í ně kol i ka s et os ob, kt erou pr ý oh l ási l o v Brusel u Č e skosl ovensko, al e p ři čí t aj í t o podpoře pol i t i ck ýc h st ran.
---- ----
154
1938, 17. říjn a, R iga – Zp ráva Vysl an c e rep u b l i k y Čes k osl oven sk é v Ri ze Pavl a B aráčk a 193 mi n i sters tvu zah ra n i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u Pod rob n ě ref eru je o roz ml u v ě s mi n i stre m zah r an i čn í ch věcí V. Mu n terse m o ok ol n ostech mn i c h ovsk é d oh od y i d al ší ch me zi n árod n í ch p rob l émech . Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 938. Zp ráva b ěţn á čí sl o 4./ 1. S trojop i s. Mi ni st r z ahrani ční c h věcí Munt ers po z val m ne na 14. t .m . k s obě pod z ám i nk ou roz m l uv y o naš i ch st í ţ nost ech do t i skov ých v ýs t řel ků „ R i gasch e R undschau“. O t o m ref eruj i z vl ášť . Om l uvi v s e pro kři kl av ý t akov ý p ří pad út oku pro t i b ý v. p resi dent u Benešovi a gen. S yr ovém u, p rot i kt erém u j sem dn e 30. z áří prot est oval not ou, p. M unt ers přešel hn ed k pol i t i cké si t uaci . „ P ředpokl ádám , řek l , ţ e neočekávát e o de m ne proj ev y s ym pat i í v t ěţ ké Vaší si t uac i ; sl ova b yl a b y n eúm ěrná z t rát ám , k t eré V ás pos t i hl y. N aše veř ej né m í nění a t i sk dával y a d ávaj í Vám svoj e s ym pat i e n a j evo aţ snad pří l i š bouřl i vě . / naráţ ka na poul i č ní kraval y prot i něm ecké, o kt er ých r ef eruj i z vl ášť / . B yl i j sm e, pr avi l dál e, v Ţen evě i z de úpl ně ohrom eni obrat e m po Godesbergu . Al e m ám bez pečné z práv y, ţ e Něm ecko aţ d o srp n a n ep omýšl el o n a an n ek si S u d et. B yl o b y s e spokoj i l o s aut onom i í dl e 8 bodů Henl ei nov ýc h. J aká škoda, ţ e j st e nem ohl i se dohodnout s Něm eckem d ří ve! P řed dvěm a – t řem i l et y b yl o b y t o b ýv al o t ak snadné! Al e i j e št ě t eď t o b yl o m oţ no. B yl b y t o b ýval snad j en odkl ad – al e odkl ad snad o rok, dva, kdoţ ví? A co se m ůţ e st át z a rok, dva, sám vi dí t e. B yl a t o R unci m anova m i sse, kt erá z j evi l a Něm cům sl abost podpory An gl i e a franci e, a vůbec m orál ní a voj enskou sl abos t obou; o R usku nem l uvě . Něm ci z nal i t endenc e, s kt er ým i R unci m an při j el do P rah y, zn al i p ak jeh o k on k lu se d ří v n eţ L on d ýn . A j akm i l e j e poz nal i , roz hodl i s e pro anneksi . 193
Pavel Baráček – Jacquier (1885-1969) působil jako diplomat ve Švýcarsku, Holandsku, Lotyšsku a Řecku. Byl autorem diplomatického šifrovacího jazyka.
155
Ot áz al j sem se, co soudí o násl edcí ch Mni chova. „ J e t o nej hroz něj ší di pl om at i cká por áţ ka, kt erou kd y An gl i e a Franci e ut rpěl y. J e t o ví ce neţ poráţ ka, t o j e kat ast rofa. Zapl at í j i z t rát ou prest i ţ e a vl i vu n a cel ém svět ě. Fr an ci e kl esl a na ú rove ň vel m oci druhého ř ádu, st áv á se j en p ří věske m Angl i e, kt er á p o st rachu , proj eveném
Bonn e t em
a
D al adi erem
j iţ
před
první
schůz kou
v Ber cht es gad enu, z t rat i l a resp ekt př ed Fr anci í . „ Tou t est perdu, y com pri s l ´honneur “, m ůţ e si ří ci Fra n ci e. C ham be rl ai n t a ké se ani neost ých al , z a z ád y franci e po Mni chově se dom l ouvat s Hi t l erem .“ „ Al e i Angl i e z apl at í draz e svoj i sl abost. Brz y se přesv ědčí , ţ e z t rácí veškeré posi c e v Evropě, pokud j ešt ě něj ak ých m ěl a; al e z t rat í vš ude, kde m á prvo řadé z áj m y: v E g ypt ě, v Afri c e vůbec, n a Dál ném V ýc hodě“. „ Avšak S S S R “, nam í t l j sem , R usko přec b yl o ochot no d odrţ et z ávaz k y.“ „ O R usku l épe pom lčet . R usko b yl o b y snad šl o do vál k y, kde Č eskosl ovenská republ i ka, An gl i e a Fr anci e b yl y b y n esl y c el ou t í hu něm eckého út oku, s někol i ka st y l e t edel pom oci Č S R . na ví ce b y s e s ot va z m ohl o, př i vni t řní si t uaci , př i odporu R um unska a P ol ska. / R um unsk ý v ysl ane c S T O ICA kat e go r i ck y prohl ási l , ţ e R um unsko nepust í R us y. / R usku b y p ři c el é vě ci š l o j en o roz vrác ení Evrop y a l ovení v kal n ých vo dách. Ne roz hodnost a sl abost , s j akou při hl í ţ el o k pol ském u ohroţ ování Těší nska uk áz al o, j ak se věci m aj í . S t al i n boj í s e sk u tečn é vál k y j ako sm rt i . R uská arm áda j e ovšem dobrá, l epš í neţ l i v r. 1914, al e m á špat né vedení a špat n ý t ýl . N ev ydrţ el a b y dl ouhou vál ku. Tj . všeobecné m í nění . A vni t řní pom ěr y v R usku j sou des ol át ní ,
odpor
p rot i
S t al i novi
roste.
V ýbuch,
z vl ášt ě
bude -l i
podporován z venčí , při j de brz o. R usko doz rává, i Ukraj i na d oz rává“. Nem ěl j sem v úm ysl u di skut ovat i , prot o j sem se d ál e t áz al : „ Neboj í t e se, ţ e při m al ém odporu, se kt er ým se Něm ecko set kal o ve
156
věci R akouska a Č S R , vz rost e j eho ch uť a ţ e doj de t aké na pol sk ý korri dor, na Kl aj ped u a na c el é B al t i kum ? “ „ Zde na seve ru ned oj de k ni čem u t ak b rz o“ řekl Munt ers. Li t v a s e j i ţ spěšně snaţ í o dohodu s Něm eckem a m ysl í m , ţ e t ot o spokoj í s e z at í m nov ým st at ut em kl ai pedsk ým . Ovšem , kd yb y se hn ul o ot áz kou korri doru pol ského, bude pol oţ ena ot áz ka B al t i ka v cel é ší ři . B yl o b y nut no P ol sko odškodni t . Al e Ně me ck o toh o n eu d ěl á. Pro H i tl era je p ol sk ý p ak t věc osob n í h o záj mu : jeh o p rvn í z ah ran i čn ě p ol i ti ck ý ú sp ěch . H i tl er d od rţí p ak t s Pol sk e m d o r. 19 44. M á z at í m co t rávi t / při t om pan Munt ers v ypočí t áv al , co t o z nam ená, z gl ei chšal t ovat
10
m i l i onů
hos podářsk y j e z t rávi t !
nov ých
pří sl ušní ků,
poli t i ck y
A p ot řeb u je ješt ě Pol sk o p ři
a
d al ší ch
p l án ech n a Vých odě“. Táz al j sem se, m ysl í -l i na Ukraj i nu. „ Ovše m . K út oku na R usko m ůţ e doj í t t řeba dost brz o, al e ne z e S everu, t am b y Ně m ci ni čeho nez í skal i . Al e Ukraj i na, t o z nam ená obi l í , R um unsko naft u. Můţ e P ol sku ust oupi t část , snad téţ Č S R dá něco, n yní kd yţ se z dá b ýt vše z as v pořádku / hovor konal se v den j ednání Dra C hval k ovského v Mni chově/ . Č eskosl ovenská republ i ka a hl avně P odkarpat sk á R us z nam ená pro Hi t l era kr yst al i z ač ní cent rum budoucí Ukraj i n y. A ţ e t aké R um unsko podobně j ako Jugosl avi e a Bul harsko dost ane s e do sfér y vl i vu Ně m ecka, kdo o t om dnes m ů ţ e poch ybov at ? “ P o t é se m ne Munt ers t áz al na m ůj náz or na v ývoj naší pol i t i k y. Odpověděl j sem ve sm ysl u dosavadní ch prohl ášení n aší vl ád y, ţ e chcem e ţ í t v dobr ých st ycí ch s e všem i , hl avně se sousedy; chc em e z í s kat nové přát el e, ani ţ b ychom s e z ř í kal i st a r ých. Ovše m sm l uvní s ys t ém bude nut no revi dovat , t o v ypl ýv á z e z m ěněné si t uace; kd y vš ak se st ane, ţ e m i není dosud z nám o. Naše snah y z í skat l epší pom ěr k Něm ecku, It al i i a P ol sku nez nam ená snad něj ak ý p řero d cel éh o veřej ného m í nění . T yt o t end ence t rvaj í u nás j i ţ po l ét a, n em ohl y s e 157
vš ak před kri sí upl at ni t s dost at ečnou průboj nost í . N yní o všem j es t s právnost t ěcht o s nah všeobe cně uz návána. J sm e roz ho dnut i t éţ neupadnout z novu do st aré ch yb y: p ř í l i šného spol éhání na vel ké s poj ence. Tí m roz m l uva z at ím skon či l a. P . Mu nt ers proj evi l př ání v ní pokračovat ,
z ej m éna
se
z aj í m á
o
bi l anci
hospodářsk ýc h
z m ěn
v důsl edku Mni chova. P odal j sem roz m l uvu s p. Munt ersem p oněkud obší rněj i , n eboť j eho něm ecké st yk y j sou z nám é / i kd yţ někt eří opět ho povaţ uj í z a Beckov a pří t el e. / R oz m l uva ukaz uj e, j ak hl uboce působi l a na z dej ší pol it i cké kruh y des erc e Fr anc i e a Angl i e. J i ní si předst avuj í i v ývoj j i nak neţ p. Munt ers; al e v odsouz ení post upu Fra nci e a Angl i e a sl ab ost i SS SR j s ou vši chni z a j edno. Nez ůst ane t o as i bez vl i vu na dal ší ori ent aci Lot yšska i c el é Bal t i cké Dohod y.
V ysl an ec: Bar áč ek V yhot oveno v e 14 e x em pl áří ch, z ni chţ 10 z asl áno m i ni st erst vu z ahrani ční ch vě cí , 1 ex em pl ář v ysl ane ct ví Č S R ve Varšavě, 1 ex em p. v ys l ane ct ví Č S R v Tal l i nnu, 1 ex em p. v ysl a ne ct ví Č S R v Kaunasu a 1 ex em p. pro spi s.
158
1939,
20.
l ed n a,
Ri ga
–
Zp ráva
Vysl an ce
rep u b l i k y
Čes k osl oven sk é v Ri ze Pavl a B aráčk a mi n i sterstvu zah ran i čn í ch věcí , týk ají cí se vn i trop ol i ti ck é si tu ace v L otyšsk u . Pod rob n ě p op i su je rozh ovor s řed i tel e m l atvi j as Kr ed i tb an k y a p resi d en t e m O b ch od ní a p rů mysl ové k omo ry An d rejse m B erzi n še m o sl oţi té mezi n árod n í si tu ace. Arch i v M ZV, II se k ce, Prah a, Pol i ti c k é zp rávy - Ri ga 1 938. Zp ráva b ěţn á čí sl o 4./ 1. S trojop i s. P an presi dent
Andrej s Ob chodní
B erz i nš, a
n yní
p rům ysl ov é
ředi t el
l at vi j as
ko m or y,
b yl
Kredi t ban k y kd ysi
a
ředi t el em
fi l i ál k y Dr esdner Ba nk v Li ep aj i / Li bav ě / . Dl e i nform ací b ýv . voj enského at t ac hé pl k. gšt . Fa rskéh o / j i n ých i nform ací o personál i í ch pode psan ý na v ysl anect ví nenal ez l / , b yl p. Andrej s Be rz i nš ori ent ace 100% něm ecké. J ez di l na dovol enou s něm eckou spol ečn ost í a neb yl nakl on ě n Č esko -S l ovensku. Ve fi nan ční ch v ěc ech, v ni chţ j est n eom ez en ým di kt át o rem , kt erého
m usí
posl ouchat
kaţ d ý
doč asn ý
m i ni st r
fi n a ncí ,
vţ d y
favori z oval Něm ce a naš e fi rm y prot o n i kd y n edost al y dodá vk y i kd yţ j ej i ch nabí dk y b yl y v ýhodněj ší . J est původcem hospodářské pol i t i k y sm ěřuj í cí k v yko upení ci z í ch fi rem v Lot yšsku a l i kvi dace Le gi obank y a pat ronk y S el l i er Bel l ot j est j eho dí l em . On t ak é post avi l poţ adavek ab y z ást upci ci z í ch fi rem b yl i Lo t yši . Lot yšské
kruh y
c harakt e ri z uj í
p.
Berz i nše
j ako
čl o věka
nez dol ného pracovn í ho pudu. P ři t om však p. Berz i nš nem á v yhr aněné hos podářské o ri ent a ce a bude st ej n ě en e rgi ck y pra covat i pro ori ent aci hos podářského l i ber al i sm u, j ako pro ori ent aci ří z eného hospodářst ví , a dokonce i st át ní ho soci al i sm u. P an Berz i nš m ne při j al vel i ce vl í dně a vyp r ávěl m i ţ i vě o svýc h doj m ech z Č esko -S lovenska, kam ţ j ezdí kaţ doročně, j m enovi t ě do Luha čovi c a do S l i ače. Zná vš ak dobř e i m ari ánské Láz ně, Karl ov y Var y a P oděb rad y.
159
P an Be rz i nš z řej m ě v yh ýbal se roz hovoru o hospodářs k ýc h věce ch a m l uvi l hl avně o pol i t i ce. P roj evi l pol i t ování , ţ e se Č esko -S l ovensko nez bavi l o vča s něm eck ých
úz em í
pokud
b yl y
et n ogr afi ck y
něm e cké
a
ţe
se
nedohodl o s Něm ec kem j i ţ před r. 1934 současně s P ol ák y. Ovšem uz nal , ţ e S udet ské úz em í není ob ýv áno Něm ci , n ýb rţ j ak ým si sm í šen ým o b yvat el st vem . P okud se t ýč e udál ost í z áři j ov ých, j est přesvědč en, ţ e kd yb y s e b yl a č eskosl ovenská arm áda post avi l a na odpor, b yl a b y b ýval a snad – a t o j ešt ě ne j i stě – z počát ku z at l ačena aţ na S l ovensko, ţ e však Něm ecko b y neb yl o z m ohl o ví ce, neţ na t ent o prv ý st rašl i v ý úd er a dal ší vál ku b y z cel a urči t ě prohr ál o na c el é čá ře. P o i nform ací ch, k t eré j sem m ěl od voj enského at t ac hé o ori ent aci
p.
Berz i nše
b yl o
p ro
m ne
t ot o
prohl ášení
při roz eně
překvapení m , al e p. Berz i nš prohl ási l , ţ e z ná Něm ecko vel m i dobře a t om u j est m oţ no věři t . J est přesvědčen, ţ e z ásobován í arm ád y m at eri ál em voj ensk ým a z ásobování ar m ád y i ci vi l ní ho obyv at el st va pot ravi nam i b y s e z hrout i l o v někol i ka m ěsí cí ch pro nedost at ek z ásob a s urovi n. Něm ci uţ t eď hl adoví a j e m oţ no j e h ypnot i sovat i j en st ál ým předkl ádání m z ahr a ni čně -pol i t i ck ýc h ú spěchů. P od z dánl i vě kl i dnou hl adi nou
soci ál ní ho
ţ i vot a
vře
nespokoj enost
a
kom uni st i cké
nebez pečí neb yl o n i kd y akt uel n ěj ší ne ţ n yní . Něm ecko d ěkuj e své ús pěch y j en nep ři pr avenost i z ápadní ch vel m ocí a neschopn ost i j ej i ch s t át ní ků.
–
C ham berl ai na
char a kt eri suj e
j ako
sl abocha,
degenerov aného pot om ka kd ysi sl avn é ho rodu st át ní ků, kt er ý ţ i j e fi x ní i deou, ţ e j eho posl án í m j est obnovení evropské ho m í ru a evropské rovnováh y, kt e r ý však napr ost o post rádá vůl e, nez b yt n é k provedení
t akov ého
bez v ýz n am ného
úkol u.
pol i t i ka,
J est
pr ý
t ypi ck ým
podněcovaného
svou
pří kl adem
ct i ţ ádost i vou
m anţ el kou k či nnost i , j eţ dal eko přesah uj e j eho schopnost i . P an Be rz i nš soudí , ţ e z a t ěcht o okol no st í doj de urči t ě k v ál ce . Nem ysl í , ţ e t o bude vál ka Něm e cka prot i R usku. 160
S oudí , ţ e P ol sko j est nej šť ast něj ší m stát em na svět ě, poně vadţ bude roz děl eno j en m ez i dva soused y. O R usku soudí , ţ e j eho roz padnut í rovněţ nel z e z adrţ et i a podot kl : „ Kd yb yc ho m ţ i l i j ešt ě 25 l et , uvi děl i b ychom na cest ě od K yj ev a aţ po Ur al sam é sam ost at né st át y ná rodnost ní .“ S am ost at nost Ukraj in y j est j en ot áz kou času. Ukraj i nci , z vl áš t ě t i , kt eří b ydl el i na úz em í b ýval ého R ak o uska, j sou na m no hem v yš š í úrovni , neţ P ol áci a j sou l épe organi s ováni na pol i hospodářském ; j s ou t o li dé z ápadoevropského vz děl á ní a nedaj í se dl ouho drţ et i v područí neschopn ým pol sk ým vedení m . O pol ské arm ádě se v ysl ovi l p. Berz i nš poněkud přehnaně, ţ e vůbe c neex i st uj e, a ţ e ruská arm ád a v z áří b y b yl a proš l a P ol skem bez odporu. / W i e ei n Messer durc h But t er/ .“ R uská ar m áda j est al espoň t ak dobrá, al e spí še l epší , neţ b ýval a ca rská a rm á da. Osl abení arm ád y či st kam i se př ehá ní a fal šuj e nepřát el skou propa ga ndou. B yl o -l i z ast řel eno na cel ém úz em í od M i nska do Vl adi vost oku 300 v yšší ch důst oj ní ků, nez namená t o pr o rus kého m edvěda ni c ví c neţ št í pnutí . – Let e ct vo j est v ýbor né, v ýcvi k s kvěl ý, rovn ěţ v ýz broj . J est kl am né spol éhat na vz pouru v z áz em í , aneb na vz pou ru vo j ska. Voj sko j est spokoj eno, aţ na něk ol i k m ál o pol i t i suj í cí ch důst oj ní ků, z áz em í j est v podobném ps yc hol ogi cké m s t avu j ako něm eck é ci vi l ní ob yvat el st vo. P ost rádá t ot iţ rovněţ m noh ých ţ i vot ní ch pot řeb, avš ak s t í m roz dí l em , ţ e Něm ci j sou si své bí d y v ědom i , kdeţ t o R usové j sou přes vědčení , ţ e všude n a svět ě he hůře. P rot o doj de -l i k at ent át ům , budou při praven y z ci z i n y. Dal ší roz hovor dot ýk al se nov ého Č e sko -S l ovenska. Náz or y pana
And rej se
B e rz i nše
proj evené
v roz hovoru
j sou
tím
spí š e
z aj í m avé, ţ e vše obecně b yl povaţ ován z a germ ano fi l a.
V ysl an ec: Bar áč ek
161
V yhot oveno ve 14 e x em pl áří ch. Č í s. 1 -10 z asl áno m i nist erst vu z ahrani ční ch
věcí ,
č.
11
v ysl anect ví
ČSR
v
Tal l i nnu,
č.
12
v ys l ane ct ví Č S R v Kaunasu, č. 13 v ysl anect ví Č S R ve Varšavě a č. 14 z al oţ eno v archi vu.
1939, 25. B řezn a, Ri ga. – Nóta vysl an ce ČS R v L otyšsk u P. B aráčk a -Jacq u i era
mi n i stru
zah ra n i čn í ch
věcí
L otyšsk a
V.
Mu n tersovi , vyjad řu jí cí p rotest p rot i rozb i tí Česk o -S l oven sk a a ozn amu jí cí u k on če n í ú řad u . 194 P ane m i ni st ře, P odl e z práv uve řej n ěn ýc h v t i sku vz al a l ot yšská vl áda dne 22. Břez na na v ědom í oz nám ení , kt eré j í uči ni l a něm e cká vl á da ve věci nového post avení Č eskosl ovenska; j i ţ 16. t . m . poţ ádal m ne něm eck ý v ys l ane c v R i z e, abyc h m u v yd al v ysl a nect ví a j eho archi v y; a dva t el egram y m i ni st ers t va z ahrani ční ch v ěcí v P raz e m i při kaz oval y, ab yc h prove dl t ot o v ydání a z pravi l o něm l ot yšskou vl ádu. Mám čest oz nám i t i Vaší ex cel enci , ţ e n em ohu v yhov ět ani přán í v ys l anc e něm e ckého , ani i nst rukcí m z P rah y, a t o z t ěch dův odů: Dohoda
podepsaná
v Berl í ně
dne
1 4.
břez na
prez i dent em
Háchou nem á práv ní ho z ákl adu. Odporuj e l i t eře a du c hu úst av y čes kosl ovenské; j es t hrub ým porušení m úst avní pří sah y prez i dent a Hách y; odpo ruj e v ůl i českosl ovenské ho l i du, j ehoţ st al et ý boj z a neodvi sl ost j e vš eobecně z nám a j e hoţ z ákonné z ast upi t el st vo – Národní shrom áţ děn í – neb yl o vůbe c dot áz áno. J est z řej m é, ţ e prez i dent Hách a n e m ěl v Be rl í ně m oţ nos t s vobodného roz hodování , st ej ně j ako m ůj národ podro ben ý ci z í okupaci nem ůţ e v t é t o chví l i proj evovat i svou vů l i .
194
HIA, Stanford, Osuský Colection, kart. 99. Opis, strojopis. AMZV, Praha, f. LA-dův., kart 129. Opis, strojopis.
162
J á však m ám j ešt ě osobně m oţ nost i poz dvi hnout i svůj hl as, a prot o soudí m , ţ e j est m ou povi nnost í prot est ovat a odepří t posl ušnos t roz kaz ům došl ým z P rah y. Necht ěj e však z at a hovat i do t ét o věci l ot yšské úř ad y, j i chţ pom oc b y m ohl a b ýt i doţ ádána, roz hod l j sem se sl oţ it i svou funkci počí naj e dnešk em . Odevz dávám m í st nost i v ysl ane ct ví nej st arší m u s vém u spol upracovn í kovi . P ři j m ět e pane m i ni st ře uj i št ění m é hl uboké úct y.
V ysl an ec: P avel Ba ráč ek -J acq ui er H IA, S t anford, Osus k ý C ol ect i on, ka rt . 99. Opi s, st roj opi s. AMZV, P r aha, f. LA -dův., kart 129. Opi s, st rojopi s.
163
Závěr
P ři kom pl ex ní m z hodnocení v ývoj e a ší ře česko -l ot yšsk ýc h vz t ahů
z hruba
v období
první ch
čt yři cet i
l et
dvacát éh o
st ol et í ,
m us í m e konst at ovat , ţ e b yl y si c e dí l e m spí š j edi nců nebo desí t ek os ob, neţ m asovou z ál eţ i t ost í . P ři srovnání s j i n ým i z e m ěm i však doš l o k pom ěrně v yšší úrovni vz áj em nost i . Na pol i sbl í ţ ení nedošl o k uskut ečnění cí l ů, kt eré b yl y v yt ýč en y, t o z nam ená hoj n ěj ší česká t uri st i ka do Lot yš ska, kul t urní povědom ost o
Lot yšsk u al espoň
v rovi ně st ředně a v ýše vz děl an ýc h ob čanů, ex i st ence v yš ší ho počt u Č echů, kt eří b y o vl ádal i l ot yšsk ý j a z yk. P rávě j az yko vá bari ér a z řej m ě vedl a k e sku t ečnost i , ţ e počet p řekl adové l i t erat ur y b yl ní z k ý a t a si nenašl a ani počet nou čt en ářsk ou z ákl adnu, kt erá se z řej m ě rekrut oval a
hl av ně
z osob
kol em
Č eskosl ovensko -l ot yšské
s pol ečnost i . I t ak si však l ot yšsk ý ná rod našel u nás vět ší po čet přát el a nadšen ců, neţ t ř eba ost at ní pobal t s ké národ y, n ebo j i né m enš í evropské
ná rod y
vz áj em nost
t ak
včet ně
l ze
na př.
hodnot i t
j ako
P ort u gal ců ! výj i m ečnou,
Č e sko -l ot yšskou n adprů m ěrnou
a
vz áj em n ý obraz obo u národů z a poz oruhodn ý. P o z ří z ení P rot ekt orát u Böhm en und Mähren v b řez nu roku 1939 b yl nej dří ve o kl ešt ěn cel ý ak ční rádi us m oţ né spol upráce, i t ak vš ak napří kl ad čes kosl ovensk ý vel v ys l anec v R i z e P avel Bará ček J acqui er
odm í t al
opust i t
svůj
úřad,
podporován
řado u
sv ých
l ot yšsk ýc h s ym p at i z ant ů. P o něm eckém z ásahu však nakonec m usel y z akroči t sam ot né l ot yšské sl oţ k y a B ar áček b yl při nucen r ez i gnovat . V l ét ě roku 1940 pak b yl o c el é P obal t í obsaz eno sovět sk ým i voj sk y a v j ednot l i v ých repu bl i kách b yl nast ol e n sovět sk ý reţ i m . Pot é se přes cel ý r e gi on přehnal a hned dvakrát vál eč ná vřava druhé svět ové vál k y, poprvé v ro ce 1941 kd yţ N ěm ecko nap adl o S ovět sk ý svaz a poz děj i v roce 1944, kd y R udá arm áda z at l ačo val a ust upuj í cí Něm ce naz pět na z ápad. 164
Hned v roc e 1940 se Lot yšsko dočk al o první fáz e depor t ací , poprav a dal ší ch p roj evů rud ého t e ro ru, násl edov al a d al ší z m ěna reţ i m u,
kd yţ
Lot yš i
ví t al i
Něm c e
j ako
s ovět ského područí . Ř ada l ot yšsk ých,
osvobodi t el e
z roční ho
st ej ně j ako est onsk ých
a
l i t evsk ých m uţ ů do konce vst oupi l a do speci ál ní ch v ýchodn í ch oddí l ů S S . Vět ši na však si l ně pocí t i l a t í hu něm eckého okupa ční h o reţ i m u. Kd yţ b yl o úz em í o pět ovl ádnut o S ově t y, došl o k d al ší v el i ké vl ně res t ri kcí , kt er é b yl y doprováz en y i m asovou em i gra cí , a t o hl avně do Něm eck a, Š védska a poz děj i US A. C el kem m ez i l et y 1940, od obs az ení Lot yšska
S ovět sk ým
s vaz em , do posl ední m asové st al i ni st i cké vl n y depo rt ací v r oce 1949, z t rat i l o Lot yšsk o t řet i nu svého ob yvat e l st va, kt eré však brz y z ač al o b ýt dopl ňováno nově pří choz í m ob yv at el st vem z e S ovět ského svaz u . P odí l ruského ob yv at el st va t ak st oupl z 10,6% z roku 1935 na 26,6% v roce 1959, v osm d esát ýc h l et e ch se pa k j ej i ch počet ust ál i l na 34%. P odí l l ot yšského ob yv at el st va t ak kl esl na pouh ýc h 52%. 195 P o druhé svět ové vál ce b yl a z l i kvi dována hl avně el i t a svobodné Lot yšské republ i k y, a t ak vedl e p ředv ál ečn ých pol i t i ků konči l a na S i bi ři a růz n ých so vět sk ých gul az í ch i řada l ot yšsk ýc h sp i sovat el ů, n ovi nářů, a dal ší ch post av l ot yšské kul t ur y. Č ást i l ot yšské i nt el i gen ce s e však podaři l o před sovět skou m ocí uprchnout . P o roční z kušenos t i z l et 1940 -1941, j i ţ vět ši na t uši l a co j i po sovět ském „ os voboz ení “ m ůţ e
čekat ,
s ust upuj í cí
a
t ak
raděj i
něm eckou
včas
arm ádou
odešl a . do
Č ást
Něm ecka,
prchal a č ást
spol ečně do
t ehd y
neut rál ní ho Š védska . C est y vel ké část i z ni ch pak z am í ři l y do US A. Vět ši na t ěcht o osob pokračoval a v r ám c i m oţ nost í dál e ve své, t vůrčí či nnost i . Druhá svět ová v ál ka sm et l a veškeré st yk y z p ředvál ečné dob y a nová pol i t i cká si t uace j e j i ţ nedovol i l a opět obnovi t a naváz at na ně. Os obní přát el st ví nem ohl a b ýt udrţ ována, cest ování m ez i oběm a republ i kam i b yl o na dl ouh ý č as z nem oţněno a kul t urní v ým ěna t aké. Nová vz áj em nost pak b yl a budován a aţ poz děj i . A t o jiţ na báz i
195
L. Švec, a kol., Dějiny Pobaltských zemí, s. 369.
165
přát el st ví
k národů m
S ovět ského
svaz u,
kt eré
na
př e dvál ečnou
z kušenost j iţ nenavaz oval o. Od šedesát ýc h a sedm desát ých l et s e z ačal z ab ývat l ot yš skou kul t urou a li terat urou prof. P hDr . R adegas t P arol ek,
DrS c.
a
tím
z ačal a
nov á
ér a
e x i st ence
l et t oni st i k y
v Č echách. J en drobné poz ast avení na z ávěr si z asl uhuj e post ava a o sud os ud
J oana
archi t ekt
Brehm se
(1907 -1995).
l ot yšskéh o původu při šel ,
Tent o
scénograf
a
jiţ
po bohat ých
di vadel ní profesní ch
z kušenost ech z cel é Evrop y a J i ţ ní Amer i k y, 196 s R udou arm ádou do Č es kosl ovenska a u sadi l se v Č esk ých Buděj ovi cí ch , v e m ěst ě, kt eré do t é dob y v česko - l ot yšsk ýc h vz t az í ch nehrál o ţ ádnou rol i . Tam s e s t al
vedoucí m
výp r av y
J i hočeskéh o
di vadl a
a
v roce
1958
v yproj ekt ov al první di vadl o s ot áči v ým hl edi št ěm v z ám ec kém parku v Č eském Krum l ově . Po
sam et ové
revol uci
v Č eskosl ovensku
v roce
198 9
a
z novuz ískání sam ost at nost i Lot yšska v roce 1991, se z a čal a budovat dal ší , j i ţ t řet í v ýz n am ná kapi t ol a vz áj e m n ých vz t ahů. Na f i l oz ofi cké fakul t ě Uni verz i t y Karl ov y l z e st udovat obor l ot yšt i na v kom bi naci s rušt i nou,
něm či nou
nebo
pří buz nou
l i t evšt i nou.
Při
Úst avu
s l avi st i ck ých a v ýc hodoevropsk ých st udi í FF UK ex i st uje kabi net bal t i st i k y a při b ýv á i v ýst av a publ i kací propa guj í cí ch hi st ori i a kul t uru Lot yšska i h i st ori i vz áj em n ých v z t ahů. O st udi um l et t oni st i k y j e kaţ d ým rokem s t ál e vět ší z áj em , a t ak pom al u vz ni ká z ákl adna, kt erá b y se m ěl a Lot yšskem , j eho kul t urou a j az ykem z ab ýv at , a t o nej en věde ck y, al e i na či st ě kom er čn í báz i . V roce 1991 b yl z al oţ en Č esko -l ot yšsk ý kl ub, kt er ý j e dnes t aké z e všech spol ků propaguj í cí v Č R P obal t í nej akt i vněj ší . J eho s pol uz akl adat el em a dnes i předs edou j e P avel Š t ol l , odborný a si st ent ÚS VS se speci al i z ac í na l ot yšt i nu. 197 Ot eví rá se t ak post upně prost or p ro rů st z áj m u o l ot yš sk é et ni kum a m oţ ná nej en o j eho kul t uru a j az yk, al e i o hospodářst ví a e konom i ku.
196 197
V roce 1938 pracoval pohostinsky v Riu de Janeiru v Brazílii. Více informací o Česko-lotyšském klubu poskytují její internetové stránky www.lotyssko.unas.cz
166
V. Soupis pouţitých pramenů a literatury
1. Arch i vn í p ramen y : Arch i v mi n i sterstv a zah ran i čn í ch věcí : Fond P ol i t i cké z práv y R i ga 1921 -1939 Arch i v Ak ad e mi e v ěd Česk é r ep u b l i k y: Fond J osef Zub at ý ( 1855 -1931) 42 kart o nů. Fond J i ří Horák – korespondenc e při j at á Fond Ol dři ch Huj er – 1 kart on L i terárn í arch i v Pa má tn í k u n árod ní h o p í semn i ctví v Pra z e : Fond J osef Š ach – k orespondenc e při j at á Fond Vá cl av Ti l l e – korespondenc e p ři j at á Fond P et r B ez ruč - korespondenc e s J . R ai ni sem L i terárn í arch i v Pamá tn í k u n árodn í ho p í semn i ctví - d e p on ovan é p racovi ště S tar é H rad y : Fond Hanuš Ent ne r (1902 -1986) - 2 k art on y. Fond Adol f H e yduk - koresponden ce s J . Zubat ým Fond Ot t ovo n akl ad at el st v í (neuspořá dá no) - ko responden c e s O. S . Vet t i m (A. Koudel k ou). Fond P avel
Trost
(neuspoř ádáno)
- kart on S ep arát y:
B al t i ca
–
m at eri ál y. Fond Adol f V esel ý - korespondenc e s P . Fi nkem . Fond O. S . Vet t i (Al oi s Koudel ka 1861 -1942), (neuspoř ádáno) - 2 kart on y. Arch i v Národ n í h o mu z ea v Pra ze Fond Č eskosl ovensk o -l ot yšská spol e čno st (1925 -1941) 8 kar t onů. 167
Arch i v Un i verz ti ty Karl ovy: Fond P rof. Vá cl av T i l l e Fond P rof. J i ří Horá k Národ n í Arch i v : V ýs t ři ţ kov ý ar chi v MZV – Est onsko, Li t va, Lot yšsko . Arch i v regi on ál n í ho mu z ea Kol í n Fond Al oi s Václ av Č erví n, 2 kart on y, n euspořádáno.
2. Pra men y vyd an é a d ob ov é ti sk y . B érau d , H., C o j sem vi děl v Mos kvě , P raha 1926. B í l ý , F., (ed.), K ores pondence a zápi sk y F. L . Č el akovského, I -II., P raha 1907 -1909. B öh m, A., O L ot y šs ku , Brno 1927. Des et l et Č eskosl ov ensko -l ot yšsk é spol e čnost i v Praze 1925 -1935 , P raha 1935. E n tn er , H., L ot yši , i n: S t avi t el chrám u, P raha 1941, s. 225 - 227. E n tn er , H., L ot yšská ri vi era , P raha 193 0. E n tn er , H., Sl ovní č ek č esko -l ot yšsk ý , P raha 1928. Fi n k , P ., Ml hy na pobřeţí , Brno 1946. Fi n k , P ., Osvobozen á země , Brno 1928. Fi n k , P ., Z a severní m sl uncem , Brno 19 31. Gol l , J , Č echy a Prusy ve st ředo věku , P r aha 1897. H eyd u k , A., L ot yšské mot i vy , P r aha 19 01. Ch al ou pk a , A., Z emě na severu , P r aha 1 937. Jel í n ek , E., Pohl edy do L i t vy , P raha 189 5. Kl i n era ,F., Č es ký r ol ní k seversk ými st át y , P raha 1937. Krasts , E., L ot yšsko , P raha 1930. Krasts , E., L ot yšsk ý národ a republ i ka l ot yšská , P raha 1925. L i t evské pí sně l i dov é I , P raha 1937. 168
L i t evské pí sni čky a pohádky , P rah a 191 6. M asar ykův sl ovní k naučn ý, dí l IV, P rah a 1929, s. 507 -513, s. 559 564. O b r, J ., Dnešní Estonsko , P raha 1932. Ot t ův sl ovní k naučný, dí l XV I, P r aha 19 00. Pal k ovsk ý , B., Z a sovět skou ci vi l i sací , P raha 1936. S l ovní k naučn ý, dí l IV , P raha 1865, s. 1 331 -1344, s. 1404 -1 407. Š ach , J ., N ávšt ěva v L ot yšsku , Moravsko -sl ez ské Bes ed y (pří l oh y M oravsko -sl ez ského dení ku). Ze dne 11. 9. 1927 a 18. 9. 1927. Výs t ava bal t i cké kni hy v Praze , P rah a 1 933. Výs t ava est onský ch a l ot yšských odborn ých škol , P rah a 193 8. Wi l d e, E., Skří t ek , P raha 1931. Zu b atý , J ., O al i t eraci v pí sní ch l ot yšsk ých a l i t evsk ých , P r aha 1894.
3. L i teratu ra: B ojtár , E., Ol oupen í Evropy , P raha 199 4. Dej mek , J . Bal t i cké st át y a proj ekt Vý c hodní ho Pakt u , i n Č eské z emě a Č eskosl ovensko v Evropě XIX. a XX st ol et í , i n: J i ndři ch Dej m ek – J os ef Hanz al (edd.), P raha 1997, s. 277 - 3 15. Dej mek , J ., Vel ká Bri t áni e a země st řední a v ýchodní Ev ropy mez i s vět ovými vál kami : přehl ed bádání po roce 1945 , Č Č H 96, 1998, č. 2, s . 380 -395. Dej mek , J , Č eskoslovens ko a st át y st řední a východní Evropy: náčr t komparace někt erýc h předpokl adů a ry sů j ej i ch pol i t i ckéh o vý voj e , M oderní děj i n y 8, 2 000, s. 127 -152. Dej mek , J , K hi st ori i česko -l ot yšský ch di pl omat i ckých vzt ahů , R i ga 2001.
(i nt ernet ová
verz e
ht t p: / / www.am .gov.l v/ cz / pra gue/ vz t ah y -
m ez i -l ot ysskem -a- ce skou -republ i kou/ ) E rh art , A, Bal t ské j azyky , P rah a 1984. Fors t , V., a kol ., L e xi kon čes ké l i t erat u ry I ., P raha 1985. H roch , M, Evropské národní hnut í v 19. st ol et í , P raha 1986. 169
H roch , M., V národní m záj mu , P raha 19 99. H roch , M., Mal e narody Europy. Perspekt yw a Hi st oryczna , W rocl aw 2003. H roch , M., K rit éri a a i ndi kát ory nerovnoměrného v ývoj e. (N ě kol i k r ef l exí
nad
výsl edky
di skus e ) ,
i n:
K ri t éri a
a
ukazat el e
ner ovnoměrn ého vý v oj e v evrops kých d ěj i nách , P raha 1997, s . 11 -27 . H roch , M., " N árodní děj i ny" - konce pce, konst ruk ce, r e al i t a . i n: Př ednášky z 41 běhu L ŠSS, P raha 1998, s. 161 -169. H roch , M., Mí st o mal ého st át u v moderní Evropě, i n: Hi st or i k z apomenut ých d ěj i n, P raha, 2003, s. 250 -257. H roch , M., K ot ázce hi st ori cké osobi t ost i Evropy, Děj epi s 22, 2006, s . 9 -19. I van ova , A., (ed. ), C est y k národní mu obrození : B ěl orusk ý a česk ý model , P raha 2006. Ju ti k k al a , E., – Pi ri n en , K. , Děj i ny Fi nska , P raha 2001. Kal n i ete , S ., V pl es ov ých st ře ví čká ch si bi řským sněhe m , P ra ha 2005. Kl u sák ová , L. ( ed. ), Obraz druhého v hi st ori cké perspekt i vě , AUC , P hi l osophi ca et hi stori ca, 1 - 1995,S t udi a hi st ori ca X LI, P r a ha 1997. Kol en ovsk á , D., B ěl oruská emi grac e v Č eskosl ovens ku 1 918 -193 8, i n: S oudob é děj i n y 1/ 2007. s. 78 - 93. L ai n ová , R ., Est onsko v březnu 1934 - l egál ní převrat ? , HO 1 2 , 2001, č. 9 -10, s. 21 7 -222. L ai n ová , R ., a kol ., Di kt at ury v rukavi čkách? Aut ori t at i vní reţi my v mez i vál ečn ém
obd obí
-
Maď arsko,
Pol sko,
L i t va,
Est onsko
a
L ot yšsko , P raha 200 3. L amb erga , D., K l asi skai s moderni sms. L at vi j as gl ezni ecī ba 20. Gadsi mt a sākuma , R i ga 2004. L amb erga , D., Si mbol i sm un Jugendst i l s -l at vi j a t el ot aj a maksl a , R i ga 2000. Mal ý , I., … ab ych j en něco z l ot yšt i ny do češt i ny pře l oţi l …(Po s t opách první ch př ekl adů l ot yšsk é l i t erat ury v Č e chách , i n: Tva r 09/ 2006, s. 6-7.
170
Mal ý , I., L ot yšská básni cká moderna (zdroj e - vývoj - souvi sl ost i ), i n: D. Bl üm l ová - B. J i roušek (edd. ), Č as m odern y, Č . B uděj ovi ce 2006, s. 235 -244. Mal ý , I., Vol ba K ārl i se Ul mani se. Aut ori t at i vní reţi m v L ot yšsku 1 9 3 4-1940 , i n: P ří t om nost 3/ 2008, s 59 -61. Novák , A. , Přehl ed né děj i ny l i t erat ury české , Brno 1993. Novotn ý , V. , K ruhy a spi r ál y, i n: S vět ová l i t erat ura 6, 1976, s. 7 -11 . Parol ek , R . , Souboj nad propast í , P raha 1987. Parol ek , R . , Srovnávací děj i ny bal t i cký ch l i t erat ur , P raha 1978. Parol ek , R , L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , P raha 2001. Parol ek , R ., L ot yšsk á l i t erat ura (vý v oj a t vůrčí osobnost i ) , P raha 2000. Parol ek , R ., L i t evská l i t erat ura (v ývo j a t vůrčí osobnost i ) , P rah a 1996. Parol ek , R ., Úvod d o l i t erat ury národů SSSR , P raha 1981. Pe tr, J . – Řeh áček , L., ( edd.), Praha – Vi l ni us , P raha 1981. Řeh áček , L. – Š vec, L. (edd.), Č es ko -l i t evsk é vzt ahy v průběhu s t al et í , P raha 1998. Řeh áček , L., P. J. Šaf aří k a počát ky naší bal t i st i ky , AUC – P hi l ol ogi ca 3, 1961, s. 41 -54. S ah an ovi č , H., - Š yb i ek a , Z., Děj i ny B ě l oruska , P raha 2006 . S l ab ih ou d ová , M., St ručný přehl ed est o nské l i t erat ury , P ra ha 1997. S p ek k e , A., Hi st ory of L at vi a , R i ga 2006. S ch u l ze , H. St át a národ v evropsk ých d ěj i nách , P raha 2003. S yl ab a , T., August Schl ei cher und Böh men , P raha 1995. S yl ab a , T., – Křep i n sk á , M. , Radegast Parol ek , P raha 1981 . Š es tá k , M., – Vl ček , R ., (edd.), S l ovanské hi st ori cké s t udi e 27, Východoe vropská st udi a a Č eské republ i ce 1990 -2000: H i st ori e (I. St av,
výsl edky
a
perspekt i vy
v ýchod oevropský ch
st udi í
v Č eské
r epubl i ce 1990 -200 0, II. Bi bl i ograf i e) , P raha 2001. Š tol l ,
P .,
Č esko -lot yšská
l i t erární
vzáj emnost
do
roku
1940 ,
di pl om ová práce ob háj ená na F F UK, P r aha 1998.
171
Š tol l , P ., – S l ab ihou d ová , M., – Vl čk ová , A., Sl ovní k pobal t ských s pi sovat el ů , P raha 2 003 , 2 v yd. 2008. Š tol l , P . (ed.), Poct a Č el akovské mu , P r aha 2004. Š vankm aj er, M., – Vebe r, V., – S l ádek, Z., – Moul i s, V., Děj i ny Rus ka , P raha 1995. Š vec, L. a kol ., Děj i ny pobal t ských ze mí , P raha 1996. Š vec, L., Č eskosl ov ensko a pobal t ské st át y 1919 -1939 , P rah a 2001. Š vec,
L.,
Hudebn í k
v di pl omaci i :
Jarosl av
Gal i a
(1875 -1941 ),
S l o vansk ý přehl ed 8 5, 1999, s. 149 -163. Š vec, L., K ul t urní st yky Č SR s pobal t skými republ i kami mezi dvěma s vět ovými vál kami , S l ovansk ý přehl ed 7 8, 1992, s. 427 -435. Š vec,
L.,
N ast ol e ní
čes kosl ov enské
aut ori t at i vní ho
di p l omaci e
a
reţi mu
pub l i ci st i ky ,
v L ot yšsk u i n:
M.
a
Š es t ák,
post oj -
E.
Voráč ek, (edd. ), Evr opa m ez i Něm eckem a R uskem , s. 363 -373. Š vec,
L.,
Děj i n y
a
st át :
Z f rormo vání
l ot yšské
hi st ori ograf i e
v mezi vál e čném obd obí , i n: S l ovansk ý přehl ed, r. XC , 200 4, č. 3, s . 4 6 9-479. Š vec, L., Bohem i s t i ka v Li t vě a sborní k Li et uva i r Č eki j a, i n: S l ovansk ý přehl ed 3 / 2007, st r. 389 -392. T h i esová , A. M., Vyt váření národní ch i dent i t , Brno 2007. T rost , P ., St udi e o j azycí ch a l i t erat uře , P raha 1995. Val en ta , J ., Vi l no, L i t evci a Pol áci , D ě j i n y a sou časnost , 1 992, č. 2 , s. 5 6-59, č. 5, s. 56 -59 . Wan d ycz , P ., S , St řední Evropa v děj i n ách , P raha 1998. Z a svobodu, dí l III ., P raha 1926.
172
VI. Přílohy 1 . S ou p i s l otyšsk é li teratu r y v česk ých p řek l ad ech – k n i ţn í vyd ání
Ak u raters , J áni s, Hoří cí ost rov , z l otyš t i n y (z ori gi nál ů K al pa zéna vas ara a Degoša sa l a v yd an ým nakl ad a t el st ví m Li esm a, R i ga 1970 a 1971.) přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, dosl ov Jáni s Akurat es a l ot yšská l i t erat ura na s. 125 -133 napsal R ade gast P arol ek, ob ál ku navrhl Zden ěk Zi e gl er, v yd. nakl . S voboda v ed i ci J i skr y, P r aha 1974, 132 / 3/ st r., 7750 v ýt i sk ů. As p azi ja , Měsí c s v i t svůj spoušt í , přel . R adegast P arol ek , i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , P raha 2001, s. 23. Au s ek l i s , báseň Z á mek s vět l a , p řel . R ade gast P a rol ek, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , P raha 2001, s. 17. Au zi ň š, Im ant s, v ýb or z poez i e (6 básní) přel oţ i l Voj t ěch Jest řáb, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 111 -117. B árd a, Fri ci s, Syn země , př el . R ade gast P arol e k, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 41. B au gová (l ot . Bauga), Anna, Hadí prst en , z l ot yšského ori gi nál u Trí s l abas l i t eas v yd. n a kl . Li esm a R i ga 197 4 přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, gr af. upravi l J osef Ham z a, i l ust roval Ji ří Š i ndel , v yd. Al bat r os v edi ci Z pohád k y do pohád k y, P rah a 1979, 144 / 3/ st r., 19 000 v ýt i sků. B el s , Al bert s, K l ec, z l ot yšského ori gi nál ů Búri s v yd. na kl . Li esm a v R i z e 1972 přel oţ il Voj t ěch Gaj a, obál ku navrhl Karel Be neš, v yd . nakl . S voboda, P rah a 1976, 139 / 1/ st r., 22 000 v ýt i sků.
173
B el s , Al bert s, St řelni ce , z l ot yšsk ých ori gi nál ů Iz m ekl et a i s, Buri s a P ol i gons v yd. nakl . Li esm a R i ga 1967, 1972 a 1975 přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, dosl ov naps a l Vl adi m í r Novot ný, ob ál ku navrhl s pouţ i t í m kresb y J i ří ho Ji rk y J an S ol pera , v yd. nakl ., Odeon v edi ci P róz a s ovět sk ých n árodů, 367 / 2/ st r., 5500 v ýt i sků. B el s , Al bert s, Hl as vol aj í cí ho , z l ot . ori g. v yd. nakl . Li esm a R i ga 1968 a 1973 přel . Voj t ěch Gaj a, obál ku navrhl a Mi l ada Mi kul ová, v yd. S voboda v edi c i Om ni a, P raha 1981 , 2 02 / 3/ st r., 8100 v ýt i sků. B el ševi cová , Vi z m a, v ýbor z j ej í poez i e (14 básní ) přel oţ i l Voj t ěch J es t řáb, i n: N ádherné st romy l ásk y. Z mi l ost né poezi e bal t i ckých bás ní řek, P raha 198 8, s. 42 -58. B el ševi cová , Vi z m a, v ýbor z j ej í poez i e (10 básní ) přel oţ i l Voj t ěch J es t řáb, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s . 9 6-102. B érzi n š , Ul di s, 4 básně př el oţ i l R adegast P arol ek, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 121 -122. B i rze, Mi l val di s, Pro všechny k vet ou růţe , z l ot yšt i n y (z ori gi nál u Vi s i em
rozes
nakl adat el st ví
da rzá v
zi edi ,
R i z e)
v ydan ým
přel oţ i l
ve
Voj těch
S t át ní m
Gaj a,
l ot yšském
obál ku
navrhl
a
i l us t roval Mi l an Al bi ch, dosl ov L i t erat ura a ţi vot na s . 135 -138 napsal
Ot aka r
Moh yl a,
v yd.
n akl .
Naše
voj sko
p ro
S v az
prot i faši st i ck ýc h boj ovní ků v edi ci ţi vé kni h y, P raha 196 2, 137 / 2/ s t r., 8000 v ýt i sků.
B l au man i s ,
R udol f,
L ot yšské
po ví dky ,z
l ot .
přel .
O .S .
Vet t i ,
předm l uvu na s. 5 -12 napsal O. S . Vet t i , v yd. J . Ot t o ve S v. kni hovně, P raha 191 0, 149 / 2/ st r.
174
B l au man i s, R udol f, Pl evel , př el . Voj t ě ch Gaj a, i n: Fr ant i šek S oukup (ed.), Pod bal t ský m nebem. Výběr z l i t evské, l ot yšské a est onské l i t erat ury, s. 27 -36. B l au man i s , R udol f, Smrt na kře a j i né poví dky , z l otyš t i n y (z ori gi nál ů St ast i un novel es v ydan ýc h n akl a dat el st ví m Lat v i j as Val s t s Iz devni e ci ba v R i z e 1956) přel oţ i l a d osl ov L ot yšský kl asi k vesni c ké poví dky na s. 272 -2 76 napsal Voj t ěch G aj a, obál ku navrhl a i l ust roval Frant i šek Ř í ha, v yd. nakl . S vět sovět ů, P raha 1956, 276 / 2/ st r., 7000 v ýt i sků. B ri ed i s , Leons, bás ně Jsem j a k t en l i st a Věčn é j aro přel . R ade gas t P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s . 123.
B rod el e , děj st ví ch),
Anna,
U či t el
přel o ţ i l a
St raume Eva
(S ovět sko -l ot yšská Knot ková -Foj t í ková,
hr a
o
t řech
r oz m noţi l o
Č es kosl ovenské di v adel ní a l i t er ární j e dnat el st ví (Č D LJ ), P raha 1951, 123 st r., včet ně t i rá ţ e (j ednost rann ých), počet v ýt i sků neud án. B rod el e , Anna, Mo drý vrabec , z l ot . ori g. Zi l ai s z vi rbul i s a Tas i r m ans l ai ks v yd. na k l . Lat vi j as val st s i z devni ecí ba, R i ga 19 65 a 1969 přel . Voj t ěch Gaj a, obál ku s pouţi t í m kresb y Ev y S kal ní kové navrhl Leo Novot n ý, v yd. Li dové nakl ad at el st ví v edi ci S rdce, P raha 1971, 213 / 2/ st r., 20 000 v ýt i sků. B rod el ová (Brod el e ), Anna, Modrý vr abec , z l ot yšt i n y (z ori gi nál ů Z i l ai s z vi rbul i s
a T as i r
mans l aiks
v ydan ýc h nakl a dat el st ví m
Lat vi j as val t st i z devni eci ba v R i z e 19 65 a 1969 ) p řel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál ku n avrhl (s pouţ i t í m kresb y J i ří ho P et ráčka ) Leo Novot n ý, i l us t roval J i ří P et ráček, v yd. Li dov é na kl adat el st ví , P raha 1974, 3 0 0 / 3/ st r., 30 000 v ýt i s ků.
175
Cí ru l i s , Gunar, - Imer man i s , Anat ol , Soudruh maser , z l ot yšt i n y (Bi edrs mauzeri s v ydaného nakl . Lat vi j as val st s i z devni ecíba v R i z e 1960) přel oţ i l Voj těch Gaj a, ob ál ku navrhl J i ří Ledvi n a, v yd. nakl . S vět sovět ů v edi ci Dobrá dobrodruţ ná dí l a, P raha 1962, 221 / 2/ st r., 2 7 000 v ýt i sků. Cí ru l i s , Gunar, - Imer man i s, Anat ól i j (Anat ol ), Byt bez čí sl a , z l ot yšt i n y ( Dzí vokl i s bez numura v yd aného nakl . Lat vi j as val t s t s i z devni ecí ba v R i z e 1956) přel oţ i l a Al b a Š i m ková, dosl ov O aut or ech naš í kni hy, Ri ze a L ot yšsku vůbe c n a s . 212 -215 n apsal Iv o Vacul í n, obál ku navrhl Vl adi m í r Bi dl o, v yd. n ak l . S vět sovět ů v edi ci Dobrá dobrodruţ ná dí l a, P raha 1960, 214 / 1/ st r. 20 000 v ýt i sků. Čak l ai s, Mári s, v ýbor z j eho poez i e (8 básní ) p řel oţ i l Vl adi m í r S m et áček, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 2 0. st ol et í , s . 1 0 3-110. Čak s , Al eksandrs, v ýbor z j eho poe z i e (6 básní ) přel . Voj t ěch J es t řáb, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s . 5 1-61. Č er t ovské pohádky , z l ot . a l i t . ori gi nál ů přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, předm l uvu na s. 5 - 7 napsal R ad e gast P arol ek, i l ust roval Frant i šek S kál a, gr. úp rava M i l an Kopři va, v yd. S voboda, P raha 197 8, 222 st r. (223 čí sl ovan ých s t i ráţ í ), 61 000 v ýt i sků. Di n erová
(Di nere ),
C eci l i j a,
Dí včí
souboj ,
z l ot yšt i n y ( Mei t enu
di vkauj a v yd. nakl . Li esm a v R i z e 1972) přel oţ i l Voj t ěch G aj a, obál ku navrhl (s p ouţ i t í m kreseb Erví na Urban a) Mi l an Kopři va, i l us t roval Erví n Urb an, v yd. nakl . Ml ad á front a v edi ci Tři n áct , P raha 1 9 7 4 , 170 st r., 25 000 v ýt i sků. E gl í ti s , Andrej s, 4 básně přel oţ i l R adegast P arol ek, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 65 -66. 176
E l k sn ová , Ári j a, výb or z j ej í poez i e (11 básní ) přel oţ i l R adegas t P arol ek, i n: N ádhe rné st romy l ásk y. Z mi l ost né poezi e bal t i ckých bás ní řek, P raha 198 8, s. 74 -86. E l k sn eová, Ári j a, 4 básně př el oţ i l R ade gast P arol ek, i n : L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ole tí , s. 77 -78. E zerová (l ot . Ez era), R egi n a, L ét o dl ouhé j eden den , z l ot yšt i n y (Vasa ra bi j a t i kai vi enu di enu, v yd. nak l . Li esm a R i ga 1974 ) přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál ku (s pouţ i t ím kresb y J i ří ho Ř í h y) n avrhl Leo Novot n ý, v yd. Li do vé nakl ad at el st ví v edi ci Kni h y srd ce, P raha 19 76, 184 / 5/ st r., 30 000 v ýt i sků. E zerová (Ez er a), R egi n a, O pse ch a l i dech a j i né po ví d ky , z rušt i n y (Č el ovek s sobačj i m ňuchom v yd. nakl . Li esm a R i ga 1978) v ybr al a a přel oţ i l a Mari e Tá borská, obál ku nav rhl Erví n U rban, v yd . n akl . M el ant ri ch v edi ci P anorám a, P r aha 198 4, 142 / 2/ st r., 5000 v ýt i sků. E zerová (Ez er a), R egi n a, St udna, z l otyš t i n y ( Aka v yd. n akl . Li esm a R i ga 1972) př el oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál k u navrhl Zd eněk Zi e gl er, v yd . Nakl adat el st ví S voboda v edi ci J i skr y, P raha 1978, 231 / 1/ st r., 6750 v ýt i sků. E zeri n š, J áni s, Oběd s h udbou, z l ot yšt i n y (S t ást i un no vel es v yd. nakl . Li esm a R i ga 1 962) v ybral a př el oţ i l Voj t ěch Gaj a, dos l ov Mi s t r anekdot i cké nov el y na s. 349 - 355 naps al R ade gast P ar ol ek , obál ku (s pouţ i t í m kresb y J i ří ho M i kul y) navrhl J an S ol pera, v yd. na kl . Odeon, nakl adat el st ví krás né l i t erat ur y a um ění v edi ci P róz a sovět sk ýc h národů, P raha 1977, 354 / 4/ st r. 4 000 výt i sků. É rgl ová
(l ot .
Ergl e),
Zent a,
M ezi
námi
děvčat y ,
z l ot yšskéh o
ori gi nál u S t arp m u m s m ei t eném runáj o t v yd. nakl . Li esm a R i ga 1976, přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál ku navr hl Václ av Kabát , i l ust roval a 177
Vi kt ori e C hal oupková, v yd. nakl ., Al b at ros v edi ci V eron i ka, P raha 1 9 8 3 , 123 /3/ st r., 5 500 kart onovan ých a 22 000 váz an ých v ýt i sků. God i ň š, Gunt ars, dvě básně Sebral i m i všechno a St udna vysychá vá přel . R ade gast P aro l ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 2 0. st ol et í , s. 125. Grí va , Ţani s, Pod kří dl y al bat rosa . R eport áţ z e souše i vod y, z l ot yšského ori gi n ál u Zem al bat ros a spárni em v yd. nakl . Lat vi j as Val st s Iz devni e cí b a R i ga 1956, p řel oţ i l Voj t ěch Gaj a, gr afi ck y upravi l a i l ust roval Frant i šek S kál a , vyd . S vět sovět ů, P raha 1958, 189 / 2/ st r., 11 000 v ýt i sků. H eyd u k , Adol f, L otyšské mot i vy , S pi s y Adol fa Hej duka X III, v yd. J . Ot t a, P raha, b. d. (1 901), 118 / 3/ st r. Jak u b án s , Andri s, Večeře s kl aunem , z l ot yšsk ých ori gi nál ů Mana bal t á gi t ára, Vak ar i nas ar kl aunu a Burves ai z i ešana v yd . n akl . Li esm a R i ga 1968, 1974 a 1981 v ybral a přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, verš e přebásni l a
Anděl a
J anoušková,
obál ku
s pouţ it í m
kreseb
Mari e
Š echt l ové navrhl V ácl av Ku čer a, i l ust roval a Ma ri e Š echt l ová, v yd . Li dové nakl ad at e l st ví v edi ci P roud y, P raha 1984, 195 / 2/ st r., 2500 v ýt i sků. Jau n sud rab i ň š , J áni s, báseň Vyznání přel . R ade gast P arol e k, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , s. 48. Ke mp ová , Mi rdz e, v ýbor z j ej í poez i e (21 básní ) přel oţ i l Voj t ěch J es t řáb, i n: N ádherné s t romy l ásk y. Z mi l ost né poezi e bal t i ckých bás ní řek , P raha 198 8, s. 18 -40 Ke mp eo vá , Mi rdz e, 8 básní přel oţ i l Voj t ěch J est řáb, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ole tí , s. 69 -73.
178
Kol b ergs , Andri s, A kt s puškou , z l ot yšs kého ori gi n ál u Fot o gr áfi j a a r s i evi et i un m eţ akuil i v yd. n akl . Li esm a R i ga 1983, přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál ku navrhl Ji ří P et ráček, v yd. Naše voj sko v edi ci Napět í , P raha 1985, 172 st r. , 85 000 v ýt i sků. Kol b ergs , And ri s, Č l ověk běţí cí př es ul i ci , l o t y. ori g. C i l véks, kas s kréj a pári i l eai l v yd. nakl . Li esm a R i ga 1978, přel oţ i l Vojt ěch Gaj a, obál ku s pouţ i t ím kreseb J i ří ho P et ráčka navrhl J arosl av F ai gl , v yd. Li dové nakl ad at el st ví v edi ci S at urn, P r aha 1988, 186 / 3/ st r., 74 000 ks . Kro mov á, Mont a, v ýbor z j ej í poez i e (9 b ásní ), př el oţ i l Voj t ěch J es t řáb, i n: N ádherné s t romy l ásk y. Z mi l ost né poezi e bal t i ckých bás ní řek , P raha 198 8, s. 60 -72. Kro mov á , Mont a, b ásně T y a j á a Z asa di l i j sme l es přel oţ i l Voj t ěch J es t řáb, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské p oezi e 19. a 20. st ol et í , s . 7 4-76. L aci s , Vi l i s, Bouře – III. č ást , z rušt i n y ( Bu rj a, v yd. S ovet ski j pi s at el , Moskva 1951) přel oţ i l a Vl ast a S ušanková, obál ku navrhl J os ef
P aukert ,
v yd.
S vět
sov ět ů
–
v yd avat el st ví
S vaz u
čes kosl ovensko -sov ět ského přát el st ví , P raha 1953, 341 st r., 15 40 0 v ýt i sků. L aci s , Vi l i s, K novému bř ehu , z l ot . ori g. Uz j auno k rast u v yd. v R i z e, nakl . Lat vi j as val st s i z devni ecí ba 1952, p řel oţ i l Mi rosl av Lukáš z a spol uprá ce K ri st i n y K rani š ové, obál ku n avrhl Fr ant i šek Ř í ha, v yd. S vět s ov ět ů, P raha 1953, 65 6 / 1/ st r., 10 400 v ýt i sků. L aci s , Vi l i s, K novému břehu , z l ot . ori g. Uz j auno krast u v yd. v R i z e, nakl . Lat vi j as val st s i z devni ecí ba r. 1952 přel oţ i l Mi rosl av Lukáš z a spol uprá c e Kri st yn y K rani šo vé, obál ku s pouţ i t í m kresb y M i rko H anáka navr hl Frant i šek Ř í ha, dosl ov Okno do ţ i vot a Lot yš ů 179
na s. 571 -591 napsa l J i ří Leder er, v yd. S vět sovět ů v edi ci Kni hovna s t al i nov ých c en, 59 0 / 1/ st r., 10 400 v ýt i sků. L aci s, Vi l i s, K novému břehu (úr yvek ), přel . Mi rosl av Lukáš, i n: Frant i šek
S oukup
(ed.),
Pod
bal t ský m
nebem.
V ýběr
z l i t evské,
l ot yšské a est onské l i t erat ury , s. 38 -44. L aci s, Vi l i s, K ováři budoucnost i – p ří b ěh z Vel i ké vl ast ene cké v ál k y, podl e ruského přek l adu z l ot yšt i n y Ku z něc y budušče go v yd . nakl . Lat gosi z dat R i g y 19 48, přel oţ i l B oři voj Ba rt oš, předm l uvu na s. 5 -8 napsal a Zdeňk a P l ůt ková, obál ku nav rhl Karel Tei ssi g, v yd. N aš e voj sko Kni hovna Š t ít , P raha 1953, 121 / 1/ st r., 8 400 v ýt i sků. L aci s , Vi l i s, Syn rybáře , z ruského pře kl adu S yn r yb aka v yd . r. 194 7 v R i z e, přel oţ i l i Mil ada Š i m ková a Vl a di m í r Š vagr, podl e l ot yšskéh o ori gi nál u Zvej ni ek a dél s z revi doval Herbert Un gar, obál ku navrhl Voj t ěch S edl á ček, ú vodní k na s. 7 -8 na psal aut or, v yd. V ydavat el st vo Druţ st evní práce, P r aha 1951, 476 / 3/ st r., 13 000 v ýt i sků.
L aci s ,
Vi l i s,
Z t racená
vl ast ,
z l ot yš ského
o ri gi nál u
P az udus i
dz i m t ene v yd. nakl . Lat vi j as val st s i z devni eci ba R i ga 195 3 přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál k u navrhl a i l ust rova l Václ av K rej čí k, v yd . Ml ad á front a – edi c e Vpř e d, P raha 1956, 234 / 1/ st r., 8 400 v ýt i sků. L azd ov á , Zi naí da, b áseň Z l at é prst eny p řel . R ade gast P arol e k, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , s. 67. L es duší – ant ol ogi e l ot yšské poezi e 1 9. a 20. st ol et í , z l ot yšsk ých ori gi nál ů v yb ral a p řel oţ i l R adegast P ar ol ek, na v yb ran ýc h básní k s e podí l el i Voj t ěch J est řáb, Vl adi m í r S m et áček a Anděl a J a noušková, úvod Lot yšská po e z i e na cest ách k e svobodě na s. 3 - 16 naps al R adegast P arol ek, v ydal o n akl . Boh e m i ka, P raha 2001, 133 st r., nákl ad neuved en.
180
L í v (s), Egon, K ašparova dvoj čat a , z l o t . or i g. Vel nak aul a dví ni v yd. nakl . Li esm a R i ga 1966, př el . Voj t ě ch Gaj a, obál ku n avrhl J os ef P aukert , v yd. S voboda v edi ci Om ni a, P raha 1973, 135 s t r., 11 750 v ýt i sků. N ádherné st romy lásky. Mi l ost ná poezi e bal t i ckých básní řek , úvod M i l ost ná l yri ka ba l t i ck ý ch b ásní řek na s. 9 -14 napsal R ade gas t P arol ek, I. N a břez í ch Daugav y, z l ot yšské m i l ost né poezie s. 9 -86, z l ot yšsk ých o ri gi ná l ů přel oţ i l i R adega st P arol ek a Voj t ěc h J est řáb, obál ku navrhl a H an a Bl aţ ej ová, i l ust ro val a H el ena W erni schová, v yd. Li dové
nakl a d at el st ví ,
v ydav at el st ví
S vaz u
českosl ovensko -
s ovět ského přát el st v í , P raha 1988, 207 / 6/ st r., 13 000 v ýt i sků. Poru k s, J áni s, Bí l ý květ , p řel O. S . V et t i , i n: 1000 nej krásněj ší ch novel , sv. 15, v yd. J. R . Vi l í m ek, P raha b. d. (1911 ) s. 47 -56. Poru k s , J áni s, Dvě l ot yšské poví dk y. Z e škol ského ţi vot a pře d vál kou , přel . Hanuš Ent ner, v yd. Č eskosl ovens ko -l ot yšská spol e čn ost , P raha 1 9 3 7 , 112 st r., náklad neudán. Poru k s, J áni s, báseň Ot či ně přel . R adegast P arol ek, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 40. Pu mp u rs , Andrej s, Hrdi nský epos o si l áku L áčpl ési sovi a j eho moudré nev ěst ě, sl i čné L ai mdot ě (ukáz k y z první ho a posl ední ho z pěvu) přel . R adega st P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poez i e 1 9 . a 20. st oletí , s. 18 -21.
Rai n i s ,
J áni s,
Dal eké
oz věny ,
z l ot yš sk ých
ori gi nál ů
přel oţ i l
R adegast P arol ek, dosl ov Básní k a m ys l i t el na s. 135 -142 naps al R adegast P arol ek, vaz ba a kresb y S yl vi e Vodáková, v yd. Ml adá front a v edi ci Kv ět y poez i e, P raha 1982, 141 / 8/ st r., 1000 výt i sků.
181
Rai n i s , J áni s, Věj vět ří čku (prol o g ke hře), přel . J i ří P ropi l ek, i n: Frant i šek
S oukup
(ed.),
Pod
bal t ský m
nebem.
V ýběr
z l i t evské,
l ot yšské a est onské l i t erat ury , s. 36 -38. Rai n i s, J áni s, v ýbo r z poez i e a t ex t ů přel oţ i l R adegast P arol ek, i n: L es duší . Ant ol og i e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 24 -39. Rok p el n i s , J áni s, básně Housl e a St al o se v krásné Ri ze přel oţ i l R adegast P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské po ezi e 19. a 20. s t ol et í , s. 124. S k al b e , Kárl i s, Jak j sem pl ul ke kr ál ovně sev eru , z l ot yšsk ých ori gi nál ů v ydan ých v nakl . Li esm a R i ga 1979, v yb ral a přel oţ i l R adegast P arol ek, dosl ov P oet i cké pohádk y Kárl i se S kal beho na s . 2 7 3-276 napsal R adegast P arol ek, i l ust roval a Vi kt ori a Ban - J i ránková, v yd. nakl . S voboda, P raha 1983, 275 / 4/ st r., 100 000 v ýt i sk ů. S k al b e , Kárl i s, Pohádky , z l ot yšt i n y př el oţ i l Hanuš Ent ner, úvod na s . 3 -4 napsal H anuš Ent ner, v yd. Č eskos l ovensko -l ot yšská s pol ečnos t , P raha 1929, 32 st r., nákl ad neuved en. S k al b e , Kárl i s, dvě básně Posl ední bá seň a Pat náct přel . R adega s t P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s . 4 2-47. S k u jen i ek s , Knut s, v ýbor 6 básní pře l . R adegast P arol ek , i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , s. 118. S k u ji ň ová , Aust ra, básně Jako kři k pt áka a V krčm ě s vět a př el . Anděl a J anoušková, i n: L es duší . Ant ologi e l ot yšské poezi e 19. a 20. s t ol et í , s. 62 -63. S k u ji nš , Zi gm unds, Pamět i ml adého muţe , z l ot yšského ori gi nál u J auna ci l véka m en uári v yd. v nakl . Li esm a R i ga 1981 přel oţ i l 182
Voj t ěch G aj a, obál ku s pouţ i t í m kreseb J i ří ho J i rk y n a vrhl Mi l an Kopři va, i l ust rac e J i ří J i rka, v yd. nakl . Ml adá front a v edi ci Tři náct , P raha 1985, 246 / 1/ st r., 15 000 v ýt i sků. S k u ji nš , Zi gm unds, Pán v nej l epší ch l et ech , z l ot yšského ori gi nál u Vi ri et i s l abákaj os gados, v yd. n akl . Li esm a R i ga 1975, přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál ku s pouţ i t í m kreseb J i ří ho Ji rk y na vrhl Leo Novot n ý, v yd. Li do vé nakl adat el st ví v edi ci M, P raha 1981, 270 / 1/ s t r., 12 000 v ýt i sků. Souboj nad propast í aneb Hrdi nský pří běh o l ot yšském si l ákovi L áčpl ési sovi Pu mp u rs )
a j eho moudré nev ěst ě, sl i čné L ai mdot ě,
z l ot yšs kého
ori gi nál u
př el oţ i l
R adegast
(Andrej s
P arol ek
za
s pol upráce Voj t ěcha J est řába, i l ust roval J i ří Al t m ann, v yd. Al bat ros v edi ci Obnovené ob raz y, P rah a 1987, 1 08 / 3/ st r., 5000 v ýt i sků. Frant i šek
S oukup
(ed.),
Pod
bal t ský m
nebem.
V ýběr
z l i t evské,
l ot yšské a est onsk é l i t erat ury , v yd. ÚV S vaz u česko sl ovensko s ovět ského přát el st v í , P raha b. d., 71 / 1/ st r., 5000 v ýt i sků. S térsteová , El z a, báseň Bí l ý j ezdec př el . R adegast P arol e k, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , s. 50. S trél er teová , Veron i ka, báseň Ml é čná d ráha přel . R ad e gast P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s. 68. S u d rabk al n (s), J an (J áni s), Srdce , b áseň př el . J an Za váz al , i n: Frant i š ek
S oukup
(ed.),
Pod
bal t ský m
nebem.
V ýběr
z l i t evské,
l ot yšské a est onské l i t erat ury , s. 44 -45. Up í ts , Andrej s, Sev erní ví t r , z l ot yšské ho ori gi nál u Zi em el a véj š v yd . nakl . P rom et ej s Moskva 1935, přel oţi l Voj t ěch Gaj a, předm l uvu R evol uce roku 190 5 v l i t erat urách ná r odů S S SR na s. 7 -16 naps al
183
R adegast P arol ek, o bál ku navrhl i P řem ys l P ospí ši l a Mi rosl av R ada, v yd. nakl . S voboda v edi ci Úsvi t , P raha 1975, 302 st r., 6000 v ýt i sků. Up í t (l ot . Upí t s), Andrej , Z el ená zem ě , z l ot yšského o ri gi nál u Zal á z em é v yd. nakl . G rá m at u apgáds R i ga 1 945, přel oţ i l a Al ba Š i m ková, dos l ov Mi st r m onum ent ál ní próz y na s. 779 -798 napsal Fr ant i šek S oukup, obál ku na vrhl a l i nor yt y v yz dobi l Dal i bor C hat rn ý, v ydal S vět sovět ů, P raha 1 958, 798 / 1/ st r., 5000 v ýt i sků. Váci eti s , Oj á rs, 12 básní přel oţ i l Voj t ěch J est řáb, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19 . a 20. st ol et í , s. 79 -88. Vei d en b au ms , Eduards, báseň Jak bí l ých l abut í .., přel . R adegas t P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ol et í , s . 22. Ves el i s , J áni s, L ůţko bohů , z l ot . ori g. Di ev a gul t a př e l . Ni kol aj S kudre, v yd. Š ol c a Š i m áček, P raha 193 0, 174 / 1/ st r. Vi rza , Edvart s, U St rauménů , z l ot yšt i n y př el oţ i l A. U. Č erví n, edi ční poz nám ku na s. 263 -265 napsal J osef Knap, kr esba na obál c e od J ana Kot í k a, návrh vaz b y od Em an uel a Fri nt y, v ydal Li t er ární a um ěl eck ý kl ub – vyt i skl a Novi na v N ěm eckém Brodě, P r aha 1939, 265 / 1/ st r., nákl ad neuveden. Vi rza , Edvart s, bás eň Ţ eně (z c ykl u P ohár), př el . R ade ga st P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20. st ole tí, s. 49. V kruhu krásy. Mal á ant ol ogi e z l ot yšské a l i t evské l i do vé poezi e , z l ot yšsk ých
a
l i t evsk ýc h
ori gi nál ů
přel oţ i l i
R adega st
P arol ek,
J arosl av Kabí ček a Da gm ar V áňová, úv od Lot yšská a l i t ev ská l i dová poez i e. J ej í svéráz a poet i ka na s. 5 -22 napsal R ade gast P ar ol ek, v yd. nakl . Bohem i ka, P r a ha 1998, 131 st r., nákl ad neuved en.
184
Zál í etová , Má ra, dv ě básně Ve čer v z el ené t rávě a Mami nc e přel oţ i l R adegast P arol ek, i n: L es duší . Ant ol ogi e l ot yšské po ezi e 19. a 20. s t ol et í , s. 126. Zari ň š, Mar geri s, K . K . K . K al endář kapel ní ka K oci ňše , z lot yšského ori gi nál u K apel m ei st ara Ko ci na kal en dars v yd. nakl . Li esm a R i ga 1982 přel oţ i l Voj t ěch Gaj a, obál ku s p ouţ i t í m kreseb Erví na Urban a navrhl V. Kuč era, v yd. Li dové nakl ad at el st ví , v ydav at el st ví S vaz u čes kosl ovensko -sov ět ského př át el st ví v edi ci P roud y, P rah a 1986, 167 s t r., 3300 v ýt i sků. Zari ň š , Mar ge rs, N e pravý Faust aneb op ravená a dopl něná k uchařská kni ha ,
z l ot yšského
ori gi nál u
Vi l t ot ai s
Faust s
j eb
parl abot a
un
papi l di nat a pavá r grá m at a v yd. nak l . Li e sm a R i ga 1973, Voj t ěch G aj a, verše př el oţ i l a z a j az ykové spol upr áce V. Gaj i Anděl a J a noušková, obál ku navrhl Zde něk Zi e gl e r, v yd. nakl . S voboda v ed i ci J i skr y, P raha 1978, 298 / 3/ st r., 7000 v ýt i sků. Zi ed on i s , Im ant s, v ýb or 9 básní p řel oţ i l Vl adi m í r S m et áče k, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , s. 89 -95. Zi e mel n i ek s , J áni s, Z veršů o l ásce přel . R adegast P arol e k, i n: L es duš í . Ant ol ogi e l ot yšské poezi e 19. a 20 . st ol et í , s. 64. Ţan i s, Grí va, Est re madurský ov čák , po ví dku pře l . Al ba Š i m ková, i n: Frant i šek
S oukup
(ed.),
Pod
bal t ský m
nebem.
V ýběr
z l i t evské,
l ot yšské a est onské l i t erat ury , s. 45 -50.
185
2 . O b razové p ří l oh y
I. R i ga n a počát ku 2 0. st ol et í . II. R i ga na poč át ku 20. st ol et í . III. R i ga – Lot yšsko , v roce 1930. IV . R i ga – Lot yšsko , t ři cát á l ét a 20. st ol et í . V. S l avnost í defi l é před K. Ul m ani s e m v den 20. v ýročí Lot yšsk é s t át nost i . V I. Kārl i s Ul m ani s V II. Vi l hel m s Munt ers (c ca t ři c át á l ét a 20. st ol et í ). V III. Al oi s Vá cl av Č erví n (cc a čt yři c át á l ét a 20. st ol et í ). IX . D opi s Václ ava Č i haře J osefu Zub at ém u z 6. červenc e 1 925. X. 19 l et samost at nost i L ot yšska , Venkov 18. l i st opadu 1937. X I. Hanuš Ent ne r (c ca čt yři c át á l ét a 20. st ol et í ). X II. Mart a Gri m m a (cca t ři cát á l ét a 20. st ol et í ). X III. Edu ard K rast s chot í Val éri í (c ca poč át ek t ři c át ýc h l et 20. s t ol et í ). X IV. Edvart s Vi rza. Povodeň v Z emgal e . C est a z a kni hou roč. I. č. 8, z 5. l edna 1939. XV. Al oi s Koudel ka (O. S . Vet t i ).
186
I.
II.
III.
IV.
IX.
X.
V.
VI.
V.
VI.
VII.
VIII.
XI.
XII.
XIII.
XIV.
XV.