Jaroslav Marsa. Humulus lupulus - chmel otáčivý (chmel obecný)

Chmel ve Spomyšli Jaroslav Marsa

Humulus lupulus - chmel otáčivý (chmel obecný). První údaje o pěstování chmele na území České republiky jsou z roku 859. Významně se o jeho rozšíření v českých zemích zasadil císař Karel IV. Za třicetileté války byly chmelnice zpustošeny a obnoveny až v 18. století. Humulus zahrnuje 2 druhy, které jsou původní v mírném pásmu, v jiných oblastech světa jsou pěstovány a místy i zplaňují. Je to dvoudomá, vytrvalá, až 10 m dlouhá liána s četnými podzemními výhonky. Lodyha ovíjivá, pravotočivá, drsně chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, dlanitě členěné, se 3 až 7 laloky, laloky na okraji osinkatě pilovité. Květy drobné, nenápadné, světle zelené, samčí 5četné, uspořádané v latnatá květenství, samičí v hustých svazečcích, které se v době dozrávání mění v šištice složené ze zvětšených, žlutavě zbarvených listenů. Kvete v květnu až červnu. Obsahuje pryskyřice, hořčiny (např. humulon, lupulon a další), silice s terpenoidy (např. humulen, myrcen aj.), flavonoidy, fytoncidy, fytosteroly, vosky, cholin aj. Pozemek, na kterém se chmel pěstuje, se nazývá chmelnice. Protože chmel je popínavá rostlina, je třeba mu poskytnout podporu pro jeho růst. Z toho důvodu jsou chmelnice vybaveny konstrukcemi zhotovenými obvykle z dřevěných sloupů o přibližné výšce 5 metrů, umístěných v pravidelných odstupech. Jejich stabilita je zajištěna jednak zapuštěním do země, dále vodorovným provázáním a ukotvením pomocí silných lan a drátů. Ty současně slouží pro ukotvení tenších svislých vodicích drátků které jsou na ně umisťovány každoročně na jaře během operace zvané chmelové drátkování, na něj pak navazuje jarní zavádění jednotlivých chmelových rostlinek k příslušnému drátku (tzv. zavádění chmele); po vodících drátcích se pak pnou jednotlivé chmelové rostliny. Vodící drátky jsou pak strhávány společně při sklizni. Životnost jedné podpůrné konstrukce činí přibližně 20 let, poté je nutno konstrukci postavit znova, jedná se o poměrně nákladnou záležitost, která podstatně zvyšuje náklady na pěstování chmele. Sbírají se samičí šištice rostoucí na samičích rostlinách a to ve druhé polovině srpna nebo začátkem září, kdy obsahují nejvíce účinných látek. Suší se za teplot nepřesahujících 40 °C. Používají se při výrobě piva (v tomto případě se ale nepoužívají šištice z planě rostoucího chmele). Chmel pivu nejen dodává hořkou příchuť, ale také jej konzervuje. Chmel poměrně rychle ztrácí svoji účinnost, cca po 1 roce se stává již téměř bezcenným. Chmelové šištice se také užívají v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském. Velmi mladé, na jaře rašící lodyžní výhonky zvané chmelíček nebo pazoušky lze použít podobně jako chřest nebo je přidat např. do zeleninových salátů. Starší a tedy i tvrdší výhony je třeba před požitím krátce uvařit, případně je např. přidat do zeleninové polévky. V lidovém léčitelství se také využívá jako sedativum a také povzbuzuje chuť k jídlu, má desinfekční účinky a protože obsahuje látky podobné ženským pohlavním hormonům, napomáhá u žen regulovat menstruační cyklus a u mužů tlumí - stejně jako pivo - pohlavní pud. Sbírají se mladé výhonky, které zatím neprorostly na světlo a obsahují hodně vitamínů skupiny B i minerálních látek. Čaj z chmelových žlázek pomáhá proti nespavosti, působí močopudně a užívá se při křečích svalů. 1 Mezi choroby a škůdce chmele patří: plíseň chmelová, padlí chmelové, mšice chmelová a sviluška chmelová.

V naší obci není třeba příliš vysvětlovat o jakou plodinu se jedná. Ti nejstarší z nás pamatují, a pravděpodobně i na vlastní kůži zažili, práci na chmelnicích soukromých, střední generace obyvatel má v živé paměti 2 práci na chmelnicích Státního statku a JZD . Snad jen ti nejmladší z obyvatel Spomyšle už nezažili jeho pěstování na polích katastru naší obce, práci na chmelnicích a také finální práci – ruční nebo strojové česání chmelových šišek. A možná pouze vědí, že chmel je důležitou plodinou potřebnou pro výrobu kvalitního piva. Chmel se v našem okolí i přímo na katastru obce pěstoval již „dávno“. Záznamy potvrzují, že tomu tak bylo nejpozději v poslední čtvrtině 19.století. Zdejším lidem dávalo jeho pěstování sezónní práci, majitelům chmelnic pak starosti o úrodu a nakonec i nějaký zisk z prodeje. Někdy se urodilo, někdy nikoliv, někdy byla cena příznivá, občas také pěstitel prodělal, specifickým aspektem pěstování bývali také škůdci a boj proti nim. Zvláštní kapitolou pro majitele

1 2

Text úvodních odstavců pochází z http://cs.wikipedia.org/wiki/Chmel_ot%C3%A1%C4%8Div%C3%BD JZD – Jednotné zemědělské družstvo Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

I

Chmel ve Spomyšli

býval pád chmelnice nebo její části. Také tyto situace, podobně jako vlastní pěstování, byly ovlivňovány nejen počasím a péčí o rostlinu, ale i dokonalou údržbou konstrukce chmelnice. Nebudu dlouho chodit kolem tématu a začnu záznamy, které se kolem chmele zachovaly. Jedině ty dávají pravdivý pohled na dění kolem pěstování této důležité plodiny. Záznamy obce byly psány většinou zkratkovitě, někdy z nich nejsou patrné další souvislosti. Podstatně konkrétněji a s péčí správného hospodáře si v období tzv. I.republiky, v době II.světové války a v prvních poválečných letech vedl záznamy pan Václav Turek, majitel usedlosti čp. 4 na návsi. Ten vedl i záznamy svého syna Miroslava, který od jisté doby držel ve vlastnictví domek čp. 26, taktéž na návsi. Nebýt jeho poznámek o pěstování 3 chmele, těžko bychom dnes hledali jiné údaje o lokálních nákladech na pěstování a prodeji chmele.

První zprávou, která se v obecní dokumentaci vyskytla, je zpráva z 16.10.1892, která sice nemá s chmelem skoro nic společného, ale přesto je z ní zřejmé, že chmel se již u nás v obci pěstoval. Za přítomnosti Františka Péma - starosty, Václava Krále – II.radního a výborů Frant. Turka, Josefa Turka, Václava Novotného, Frant. Viktorina a Antonína Malíka se zastupitelstvo obce dohadovalo o způsobu zajištění nařízení Okresního hejtmanství o nebezpečí cholery. Bylo usneseno učinit následující opatření: Isolační místnosti mají se ponechati v obecním domku o dvou světnicích se 6 postelemi, které k tomu účelu se uvolují propůjčiti pp. Frant. Pém (1), Václav Král (1), František Viktorin (1), Václav Novotný (1), Karel Štolc (1) a Josef Jiránek (1). Zároveň pan Novotný uvoluje se půjčiti chmelové pytle; další potřebné pokrývky opatřeny mají být z prostředků obecních… Další zmínka, tentokrát o bývalé chmelnici, se objevila 12.prosince 1897, kdy byl zastupiteli obce v zásadě přijat návrh Františka Fišera o opravě cesty do Daňovsi. Po následné podrobné diskuzi bylo přijato doplnění návrhu Karlem Štolcem: cesta k Daňovsi budiž od pole K. Štolce kolem dřívější chmelnice směrem k Daňovsi na povstalé padlině zvýšena návozem, další cesta pak směrem ke Spomyšli budiž vyspravena. Koncem července 1898 přišel do obce dopis, v něm Městský úřad v Roudnici žádal o vyplnění přiloženého dotazníku ohledně zřízení známkovny chmele. 4 Dne 26.srpna 1905 požádal Ladislav Novotný vedení zdejší obce o komisionelní shlédnutí provedené změny z míchárny na sušárnu chmele za účelem schválení této změny a udělení dodatečného povolení k jejímu provedení. Žádost byla postoupena I.radnímu Karlu Štolcovi čp. 23 k dalšímu jednání. 5 O čtyři dny později byl do knihy došlé pošty zapsán dopis z OH Rce k rukám I.radního, obsahující následující udání: Sl. c.k. okr.hejtmanství v Rci, nížepodepsaný činím tímto oznámení na p. Lad. Novotného, starostu obce Spomyšle, pro postavení sušárny na chmel bez předchozího ohlášení a povolení u obecního a politického úřadu. Sušárna tato postavena je ve stodole a postrádá i ta nejprimitivnější bezpečnostní zařízení, takže ohrožuje nejen nejbližší sousedství, ale i celou obec, o čemž c.k. hejtmanství zpravuji a o okamžité vyšetření žádám, an tento týden již chmel sušiti se bude. Ve Spomyšli, dne 15.srpna 1905. S úctou Rudolf Král. Udání toto i s protokolem dne 25.8. s L. Novotným sepsaným zasílá se 3.9.1905 I. radnímu s vyzváním, aby zjistil, zda skutečně o dodatečné stavební povolení žádáno bylo a eventuálně zda ve smyslu tohoto povolení zařízení stavební provedena byla. V polovině prosince 1906 se OH v Rci dopisem ptá, kolik kusů hov. dobytka uhynulo následkem přítomnosti chmelového drátu v píci, kolik kusů bylo nutně poraženo a jaká škoda tím vznikla. Obec na dotaz odpovídá, že v letech 1905 a 1906 v obci nebyly žádné chmelnice. Koncem roku 1909 je Ladislav Novotný (v souvislosti s doporučením Hospodářského spolku v Rci nepřistupovat ke známkovně chmele v Úštěku) označen jako pěstitel chmele. Z této stručné zprávy lze odvodit, že L. Novotný byl v té době jediným pěstitelem chmelu v obci. V lednu 1910 se naše obec připojila k protestu proti přivtělení obcí roudnického okresu k nově zřízené známkovně chmele v Úštěku. Dne 17.srpna 1910 zasílá OH v Rci do obce přípis týkající se česání chmele a opatření pro cizí česáče (sleva jízdného na c.k. státních drahách). Poslední březnový den roku 1913 požádal pan Karel Štolc čp.23 o povolení stavby nové sušárny chmele s příslušenstvím na svém pozemku ve dvoře čp. 23. Žádal také o ustavení komise a povolení stavby.

3 4 5

Záznamy Václava Turka jsem získal díky ochotě jeho syna, pana Josefa Turka, žijícího v Lužci n.Vlt., s povolením je publikovat. Majitel čp. 7 na návsi. OH Rce – Okresní hejtmanství v Roudnici, analogicky OkV Rce – Okresní výbor v Roudnici Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

II

Chmel ve Spomyšli

Dne 8.4.1913 došel dopis z OkV Roudnice, ve kterém oznamuje, že proti stavbě na parcele č. 30 „nečiní námitek, když nebude vykročeno z dosavadní čáry stavební“. Současně OkV projevil přání, „aby při průčelí, obráceném k okresní silnici, dbáno bylo dle možnosti a s ohledem k místním poměrům vkusného vzhledu budovy“. Komise byla starostou Pémem svolána na den 10.dubna 1913 na 3. hodinu odpolední. Sešla se ve složení: Fr. Pém, starosta obce a předseda komise, Karel Štolc čp. 21, člen komise, Frant. Šafařík, člen komise. Dále se zúčastnil stavebník a stavitel Václav Šanda. Výsledkem jednání komise bylo, že proti stavbě nic nenamítala, pokud stavba bude provedena ohnivzdorně. Asi aby nezůstal pozadu za svým jmenovcem, požádal 16.dubna téhož roku také Karel Štolc čp.21 o povolení ke stavbě sušárny na chmel. Stavba mu byla po konané komisi povolena. Bohužel, nedověděl jsem se, co odpověděla obec na žádost Zemské statistické kanceláře království Českého o sdělení počtu kop chmele vysázených ve Spomyšli v r. 1914. Začala válka, dnes zvaná I.světová. Chlapů na práci bylo málo, většina mladých a zdravých mužů postupně nastupovala do zákopů. To byl s největší pravděpodobností hlavní důvod, že dne 7.srpna 1915 požádal Karel Štolc čp.23 OH v Rci o dovolenou pro Frant. Višinského na dobu sklizně chmelu. V říjnu 1916 odešlo z obce 11 a 13 vážních lístků na chmel na Obecní úřad do Veltrus k doručení Jos. Pavlíčkovi. Válka, která v roce 1917 trvala již 3 roky, se podepsala na nedostatku všeho, nejen jídla a dalších životních potřeb, ale i topiva. Dne 5.července objednalo vedení obce pro účely výmlatu, parního orání a sušení chmele 700 q uhlí. V prosinci téhož roku požádal Okresní odbor českého chmelařského spolku v Rci o udání jmen pěstitelů chmelu ve Spomyšli s udáním počtu kop, chmelnic a potřeby drátu a háčků. Vše bylo 10.12.1917 sděleno. V druhé polovině dubna 1918 zaslalo OH v Rci informace o cukru pro česáče chmele. Z obce byla podána zpráva, že do obce Spomyšle cizí česáči nepřibudou a že obec cukr pro česáče nepotřebuje. V polovině srpna zaslalo OH v Rci přípis o zasílání chmelových úponků. – Majitelé chmelnic v obci byli vyrozuměni. Koncem srpna t.r. přišly z OH v Rci odběrní lístky na 43 kg petroleje pro sušení chmele. 21.srpna 1919 zaslalo OH v Rci oběžník ohledně cukru pro česáče chmele.

DOKLAD Nesporně zajímavým dokladem je následující žádost Karla Štolce (čp. 23) o uvolnění pracovníka p. Karla Srby z vojenské služby. Karel Štolc psal žádost 13.března 1919, spolupodepsán je také tehdejší starosta obce pan František Pém. Z osobních údajů p. Karla Srby je uvedeno: nar. 1891 v Lečicích okr. Roudnice, nábož. evang. ref., povoláním zemědělec, bydliště Praha VII, Letohradská 15. Odvodní ročník 1912, pro válku určen do sapérského pluku, narukoval a byl vyzbrojen v Terezíně, byl přidělen ke střeleckému pluku č.9. V této době (březen 1919) slouží u střeleckého pluku č.9, náhradní prapor, strážní služba, Litoměřice. Žadatel jest majitelem hospodářství ve výměře 60 ha a sám jsouc už 60 roků stár nestačí s dozorem a řízením. Má větší chmelnice, pěstuje řepové semeno a řepu a musí nezbytně míti někoho k dozoru atd. Před válkou zaměstnával 6 mužů a 10 žen, z toho 1 byl vedoucím, 4 lidé jako pomocný personál a 11 lidí jako pracovní personál. Žádám o Karla Srbu, nar. 1891, sloužil jako pěšák. Dříve, od r. 1911, mě při mém hospodářství zastával při všech pracech jako dozorce na chmelnicích, při řepovém semeni a cukrovce. Obec potvrdila správnost údajů a doplnila, že K. Srba je nepostradatelným a nenahraditelným.

KONEC DOKLADU Z poznámek zanechaných panem Václavem Turkem lze vyčíst ceny za chmel ve 20. a 30.letech minulého století. Tak např. roku 1925 bylo možné prodat 1q této plodiny za 7-8 tisíc Kč, roku 1927 za 3-4 tisíce Kč, v září roku 1928 za 36003800 Kč, v listopadu 1928 klesla cena až na 2000 Kč. V červenci 1929 trpěl chmel mšicí a suchem, musel se stříkat, koncem měsíce již některé chmelnice „hořely“. Cena prudce klesla - začala na 300 Kč, většina chmele se prodala za 500-700 Kč/q. V srpnu 1930 se česal chmel s vcelku dobrým výnosem, od česání se platilo 2,20 Kč za 60 litrů, tedy o 1 Kč méně, než léta předchozí. Kupci chmele se ale nehlásili! V říjnu se chmel prodával za 470 Kč/q, ale utržená cena zaplatila jen česání a sušení, na další práce a dráty se doplácelo. Pan Štolc prodal chmel prima kvality za 700 Kč/q. Roku 1931 došlo ke zrušení některých chmelnic - pan Štolc čp.23 4 korce, p. Štolc čp.21 2 korce, pan Viktorin 1¾ korce a pan Novotný čp. 7 2 korce. V srpnu se prodával chmel dobré kvality za 400 Kč/q, podřadný 200-300 Kč/q. Česání se platilo po 2,50 Kč od věrtele. V srpnu 1933 se cena chmele, kterého se urodila jen asi polovina, pohybovala mezi 4000 – 4400 Kč. Kdo rychle neprodal, prodělal. Cena šla dolů až pod 2000 Kč. Koncem ledna 1934 prodal pan Václav Turek chmel po 2200 Kč/q.

Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

III

Chmel ve Spomyšli

Dne 11.června 1935 večer se nad obcí přehnala bouřka a kroupy. Rostliny chmele, které byly ve ¾ drátů, byly kroupami rozbity. - Chmel začal česat nejprve pan Václav Turek čp.13, a to 26.srpna 1935. U Václava Turka čp.4 byla úroda následující: na 45 kopách bylo 353 kg, prodal ho za 2300 Kč /q. Z června 1936 pochází snímek, který zdánlivě nesouvisí s chmelem. Průvod slavnostně vystrojených lidí, vedený členy místního SDH, prochází Lipovou ulicí (tenkrát ještě bez stromů) a směřuje ke hřišti SK Spomyšl, kde se uskutečnil župní sjezd OHJ. Pro obec to jistě byla velká sláva a tehdejším hasičům jistě patří velký dík, že dokázali tak ohromnou akci zorganizovat. Pokud se na fotografii podíváte pozorněji, uvidíte, že v pozadí stojí chmelnice. Je to jediný snímek, který jsem objevil, na němž je chmelnice z doby první republiky zvěčněna. Z téhož roku pochází poslední předválečný záznam. Je v něm uvedeno, že pan Turek čp.4 česal chmel od 29.8. do 3.9., bylo ho 728 kg na 45 kopách a prodán byl za 1050 Kč/1q, což byla cena malá. 6 Zásadním zdrojem informace o ploše chmelnic a jejích majitelích ve válečných letech 1939-45, je Parcelní protokol sepsaný roku 1943 v Praze. Z dokumentu plyne: majitel Václav a Marie Turek, čp. 4 Václav a Anna Turek, čp. 13 Miroslav Turek, čp. 26 Libuše Štolcová a spol., čp. 21 Oldřich Viktorin, čp. 22 JUDr. Karel Štolc, čp. 37 JUDr. Karel Štolc, čp. 37 JUDr. Karel Štolc, čp. 37 Růžena Novotná a spol., Praha

plocha 20a 43a 34a 61a 1ha 71a 34a 20a 51a

2

75 m 2 55 m 2 46 m 2 50 m 2 63a 47 m 2 21 m 2 53 m 2 44 m 2 93 m

č.kat.

lokalita

212 264/4 265/1 268/2 274 275/2 276/2 285 398/2

Pod Horky Pod Horky Pod Horky Pod Horky Na Panských Na Panských Na Panských Na Panských V Žitných

jakostní třída 6 3 5 5 3 3 4 4 3

Jediná „válečná“ poznámka o chmelu, zaznamenaná v obecním dokumentu, je datována 22.červnem 1944, kdy byl do obce doručen přípis o hubení peronospory na chmelu. Protože poučení o likvidaci nemoci bylo rozdáno dr. K. Štolcovi čp.23, V. Turkovi čp.4, V. Turkovi čp.13 a Oldřichu Viktorinovi čp.22, lze se domnívat, že v té době to byli jediní pěstitelé chmelu a majitelé chmelnic v obci. 7 V srpnu 1945 požádal Miroslav Turek o příděl uhlí na výmlat a sušení chmele. Jeho žádost byla zaslána na ONV Rce. Na volném listu papíru, tzv. šmíráku, který je datován 28.října 1945, jsem nalezl dva údaje: v katastru obce jsou role na 324,44 ha, chmelnice mají plochu 2,70 ha. V červenci 1946 zaslalo ONV v Rci do obce pokyny o zajištění česáčů chmelu a pokyn o zajištění pracovních sil po odchodu Němců. V březnu 1949 zasílá ONV v Rci pokyny k zajištění přídělu uhlí na sušení chmele v roce 1949.

6 7

Parzellenbuch des Katastergebietes ONV – Okresní národní výbor, analogicky MNV – Místní národní výbor Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

IV

Chmel ve Spomyšli

Z roku 1950 se zachoval dopis z ČSSS, n.p., Množitelská kancelář, Žatec nám. Petra Chelčického 918, jehož text dostali všichni chmeloví důvěrníci, také ten spomyšelský. Jejich práce nebyla leckdy jednoduchá jak plyne z textu: Závěrečná kontrola seřezaných načerněných keřů. Pane důvěrníku! Po skončení Vaší kontroly a kontroly našich orgánů, nastupuje nyní státní výzkumná stanice chmelařská v Žatci k závěrečné kontrole seřezání načerněných keřů. Upozorňujeme Vás proto ještě v posledním okamžiku, aby – vyskytl-li se ještě někde na nějaké uznané chmelnici načerněný keř, byl ihned odstraněn, neboť v případě nalezení jediného načerněného keře odpadá pro Vás premie slíbená Vám zvláštním telegramem, nehledě k trestnímu řízení proti pěstiteli, který seřezání neprovedl a proti těm, kteří potvrdili, že seřezání je provedeno. Pětiletce zdar! Roku 1951 zajišťuje Zdeněk Duchoslav nové sloupy pro chmelnici. Výdaj činil 8720 Kčs, dovozné sloupů 1322 Kčs. Obec následně obdržela z Žatce finanční kompenzaci ve výši 8720 Kčs. – Obecní kronika uvedla, že „tento rok byly u nás vysázeny chmelnice, a to MNV na pozemku pana Boreckého. Obhospodařovati ji budou naši zemědělci společně“. – V polovině srpna zaslal ONV Rce do obce pokyn ohledně omezení prodeje lihových nápojů po dobu česání chmelu. Do přelomu čtyřicátých a padesátých let lze zařadit nedatované a většinou nepodepsané protokoly o registraci chmelnic. Přestože anonymní, je jejich vypovídací hodnota k nezaplacení. Určují nám velmi přesně nejen rozložení a velikost chmelnic v obci, ale i jejich tehdejší vlastníky: Turek Miroslav, čp. 26, 1620 keřů, 34,46 aru. Chmelnice založena na kat.č. 265/1 pod Vrchem r.1910. 90 borových sloupů o výšce 6 m. Kokoška Josef, čp. 13, 1215 keřů, 28,30 aru. Chmelnice založena na průhoně na č.kat. 264/4 r.1928. 81 borových sloupů o výšce 6 m. Turek Václav, čp. 4, 1080 keřů, 21,00 aru. Chmelnice založena na č.kat. 212 r.1927. 80 borových sloupů o výšce 6-7 m. Viktorin Oldřich, čp. 22, 1860 keřů, 42,00 aru. Chmelnice založena u cihelny č.kat. 274 r.1928. 137 borových sloupů o výšce 7 m. Václav Turek čp.4 po sobě zanechal tuto poznámku: Následkem vichřice spadla 7.srpna 1952 chmelnice, parc. číslo 264/4 o výměře 0,28,30, rok stavby 1928, č.8, majitel chmelnice Kokoška Josef čp.13. Dne 15.8.1952 započlo se s česáním chmele na spadlé chmelnici. V září 1952 bylo v obci vyplaceno 9000 Kčs na mzdách za práci ve chmelnici a 2825 Kčs za česání (113 věrtelů po 25 Kčs). Obecní kronika v roce 1954 zaznamenala, že JZD rozšířilo plochu chmelnic. (Bohužel, nebylo poznamenáno, o kolik hektarů!) V polovině června 1955 předložil s. Macek na schůzi Rady MNV zápis ze dne 2.6.1955 sepsaný předsedou JZD Zd. 8 Duchoslavem, předsedou MNV Mackem, chmelařským důvěrníkem Miroslavem Turkem a za ÚKZÚZ s. Josefem Hönigem a Václavem Hrubým. Jednalo se o prodej chmelnice, kterou vlastnil MNV, ve výměře 2 ha v navržené ceně 28 tisíc Kčs. – O tři týdny později se tatáž akce opakovala na schůzi MNV. Přítomní se usnesli a schválili prodej za uvedenou cenu 28 tisíc Kč a také to, že Zdeněk Duchoslav podá na příští schůzi zprávu o tom, jak o prodeji rozhodlo představenstvo JZD. (pozn.: Jednalo se o převod vlastnictví chmelnice z MNV na JZD.) V roce 1956 se objevila na chmelu mšice chmelová. Postřik provedli zaměstnanci chmelařského svazu z Roudnice. K tomu uvedla obecní kronika: Pravděpodobně si udělali roztok příliš silný a družstevníci poznali, že mají částečně očesáno. Z dubna 1958 se zachoval pokyn Množitelské stanice se sídlem v Žatci chmelařským důvěrníkům, který se týkal zajištění výkupu chmelových sádí v roce 1958. Důvěrníci dostali do rukou podrobný návod ke své činnosti. Ten se týkal hlavně kontroly vyráběné sádě, jejích rozměrů a dalších vlastností. Sáď musela mít délku 10 až 12 cm, sílu 1,5 až 2 cm, nejméně 2 kruhy oček, ostrý a hladký (neotřepaný) řez, bez suchého dřeva nahoře; sáď nesměla být odebrána z nemocných keřů. Důvěrník musel zajistit, aby sáď byla pro dodávku odebírána pouze na uznaných chmelnicích. Teprve další sáď může být cesta z Chaloupek použita pro vlastní potřebu družstva. Důvěrník musí zajistit kvalitu na Vrcha (vlevo sádí, být osobně přítomen při pytlování sádí a vadnou sáď vyloučit, sloupy chmelnice každý pytel musí označit návěskou (pro elitní sáď v barvě oranžové, – pro šlechtěnou barvy zelené a pro krajovou barvy bílé) a zaplombovat foto od pí. Věry ho. Tím zdaleka výčet povinností důvěrníka nekončil, ale není Vyčichlové záměrem autora o nich na tomto místě podrobně informovat. 8

ÚKZÚZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

V

Chmel ve Spomyšli

V květnu 1958 vykonal pracovník Chmelařské stanice v Roudnici pracovní cestu do naší obce, jejímž účelem bylo poznání stavu prací ve chmelnicích. Jeho zápis datovaný 26.května zní: Chmel zaveden u JZD i ČSSS. ČSSS mají provedený výsaz – bez konstr. a 6 řádků do konstrukce. (Jako zodpovědná osoba, s níž bylo jednáno, je podepsán Turek). Mimořádná schůze MNV se 4.července 1958 zabývala zprávou o tom, že JZD má za úkol rozšířit chmelnice o 1 ha, ale nesouhlasí s tím, protože nemá zajištěno sušení. JZD žádá, aby mu byla na rok 1959 do plánu zařazena stavba sušárny chmele, s dokončením v r. 1960. Chmelnice bude rozšiřovat až po výstavbě sušárny. - Počátkem srpna přišla vichřice (již druhá v krátké době), která nadělala škody ve chmelnicích. Státním statkům 1 chmelnice spadla a musela se očesat předčasně. Z padesátých let 20.století pochází zápis, který nám ve zkratce přibližuje místní potíže se sušením chmelu. Zápis napsal Miroslav Turek jako chmelový důvěrník: V obci je JZD III.typu. JZD má 2,78 ha a ČSSS 5,60 ha chmelnic. V obci jsou 2 sušárny chmelu. Jedna, patřící JZD, má 2 2 rozměr sušné plochy 3x2 m …… 6m , druhá, patřící ČSSS, má sušnou plochu 4x4 m …… 16 m . Jako nejzávažnější závady 9 sušáren jsou uvedeny: potřeba nového pletiva, síto a nová pec, stávající jest z r. 1910. Kronika obce poznamenala, že v roce 1959 stačili na sklizeň chmelu družstevníci sami. Dále zaznamenala, že na společné schůzi družstevníků se členy MNV, KSČ a radou žen konané 11.září 1959 se družstevníci rozhodli převzít farmu Státního statku a rozšířit tak hospodářství JZD. Při té příležitosti informovala s. Šebová společnou schůzi, že je povolena 10 stavba sušárny chmele. – V tomto roce byla, právě kvůli převádění majetku z ČSSS na JZD, provedena evidence chmelnic. Chmelnice ležící na parcelách č. 212 (dříve V. Turka čp.4), 265/1 (dříve Mir. Turka, čp.26), 235, 259, 262 a 263 patřily JZD, chmelnice na parcelách č. 234, 273, 274 (dříve Old. Viktorina), 275/1, 275/2, 276/1, 276/2 a 285 patřily ČSSS. Toto byly v té době všechny chmelnice na katastru obce Spomyšl, z čehož plyne, že u nás nebyla žádná chmelnice v soukromých rukách. – Na ONV do Rce bylo odesláno hlášení chmelařského důvěrníka Miroslava Turka za příslušný rok. Miroslav Turek z čp.4 vykonával funkci chmelařského důvěrníka již několik let a protože byl v této práci úspěšný, byl navržen i do dalšího období. Návrh byl směrován na ÚKZÚZ v Žatci. – Rada MNV v březnu 1959 konstatovala a do zápisu uvedla, že kromě jiného chybí citranfoska na hnojení chmelnic. – V dubnu Rada MNV m.j. do zápisu poznamenala, že výstavba nové sušárny neprobíhá, protože nebylo splněno usnesení rady ONV Mělník, v červnu k tomu dodala, že je nutné se zaměřit na výstavbu sušárny chmele a řešila rovněž nedostatek umělých hnojiv pro JZD a problémy s výstavbou kravína. V květnu 1961 se Rada MNV za účasti všech svých členů (Šafařík, Cinybulk, Srba, Kolmanová a Duchoslav) zabývala protokolem z ONV, který se zabýval výstavbou víceúčelové sušárny ve středisku Spomyšl. – V srpnu poznamenává obecní kronika, že žně se protáhly vlivem deštivého počasí (JZD skončilo výmlat i česání chmele 28.8., Státní statek ukončil výmlat 25.8. a česání chmele 29.8.). 11 O rok později, v květnu 1962, kronika zaznamenala, že stavba sušárny chmele zaostává, na stavbě pracuje jen několik učedníků a mluví se o tom, že stavba bude úplně zastavena, poněvadž banka nemůže poskytnout úvěr. – Tentýž měsíc bylo za Radě MNV sděleno, že chmelařský důvěrník musí odeslat vzorky půd do chmelařského ústavu v Žatci. – V srpnu kronika poznamenává: Sušení chmele vinou nedostavěné sušárny vázlo, sušička a čistička obilí nebyla také v provozu a tak se muselo čistit na obyčejné mlátičce. Roku 1964 bylo sklizeno 6,37 q chmele v suchém stavu. 2 K 1.7.1965 byla celková plocha chmelnic 14 ha 91arů a 12 m , z toho byla 40,58 aru pomocná plocha. Rada MNV na své schůzi 24.8.1965 konstatovala, že sklizeň chmele začne počátkem září, zajištěni jsou brigádníci z řad občanů, ze zemědělské školy a patronátního závodu Kaučuk Kralupy. Pracovníci na sušení chmele jsou také zajištěni. Z této doby se zachovalo několik dokladů o ručním česání chmele, bohužel nejsou všechny. Ve Spomyšli bylo načesáno (do chmelového pytle = žoku se nasypal chmel ze 4 velkých věrtelů) a přijato: 2.září …… 558 věrtelů, 4.září …… 486 věrtelů, 5.září …… 570 věrtelů, 6.září …… 203 věrtely, 7.září …… 713 věrtelů, 8.září …… 693 věrtely, 9.září …… 1134 věrtely (z toho pí. Došková 450 věrtelů), 10.září …… 571 věrtel, 11.září …… 269 věrtelů, 12.září …… 470 věrtelů, 13.září …… 526 věrtelů a 14.září …… 184 věrtely. Za JZD je jako příjemce pravidelně podepsána pí.Šourková, občas p. Turek. V Jeviněvsi doklady vystavovala většinou pí. Smrčenská, chmel přejímal p. Turek a několik dalších občanů (Zeman, Šelicha, Fišer …): 1.září …… 39 věrtelů, 2.září …… 437 věrtelů, 3.září …… 489 věrtelů, 4.září …… 463 věrtely, 5.září …… 384 věrtely, 6.září …… 177 věrtelů, 7.září …… 460 věrtelů, 8.září …… 606 věrtelů, 11.září …… 188 věrtelů, 12.září …… 109 věrtelů, 13.září …… 488 věrtelů a 14.září …… 414 věrtelů. Ze sklizně v Ledčicích se zachovaly pouze 2 lístky dokladující, že 3.září bylo předáno 39 věrtelů a 5.září 35 věrtelů. Doklady vydávala pí. Vovsová, chmel přijímal p. Turek.

9 10 11

Na zadní straně zápisu si Mir. Turek učinil tuto poznámku: Kde ho budem sušiti nevím 8,38 ha a kdo obdělávat asi Voves. ČSSS - Československé státní statky Sušárna a obě česačky chmelu – o těchto stavbách jsem stručně psal v příloze Spomyšelských aktualit č. 3/2009. Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

VI

Chmel ve Spomyšli

V březnu roku 1966 se na schůzi Rady MNV projednávala připravenost zemědělských strojů na jarní práce s tím závěrem, že prověrka dopadla dobře, stroje byli vyčištěné a nakonservované. Nedostatek u nového stroje na odvorávání chmelnic slíbilo JZD napravit do konce března. V dubnu se táž instituce zabývala zprávou předsedy zemědělské komise o průběhu jarních prací v místní farmě Spomyšl: obilniny jsou zasety, rané brambory zasázeny, chmelnice ořezány a pole zaledkována. V měsíci červnu Rada MNV uvedla ve svém zápise, že se zástupci MNV ss. Levý a Šafařík zúčastnili jednání o stavbě česačky chmele. V tomtéž měsíci vydal Odbor výstavby a energetiky v Mělníku rozhodnutí o přípustnosti stavby, v němž povolil JZD Nová Ves (na jeho žádost ze dne 25.5.1966 a po místním šetření 8.6.1966) stavbu česače chmele ČCH-3 u sušárny chmele na pozemku č.kat. 143. V podmínkách pro stavbu je stanoven datum dokončení stavby do 30.9.1966. Dle směrnice min. zemědělství č.39 byla pro rok 1966 určena základní cena za 1 věrtel načesaného chmelu na 3,42 Kčs. V neděli +50 hal. Strojník u česačky 6,45 Kčs/h, pomocník strojníka 5,20, traktorista při dovozu chmele 5,20, za zavěšování štoků 4,65, stříhání a trhání štoků na chmelnici 4,65, u pásu a dočesávání chmele, žokování apod. 4,15. Kronika obce za r. 1966 uvedla, že byla zakoupena česačka chmele Č-CH-3 a dána do provozu ve Spomyšli. Prvním strojníkem byl Šafařík Václav, pomocníkem Tyle Jiří ml. V březnu 1967 bylo na Radě MNV rozhodnuto, že stavební komise při MNV zajistí oplocení česačky a sušárny. Koncem měsíce vydala stavební komise pro JZD povolení k oplocení. V dubnu bylo na Radě MNV konstatováno, že k 1.4.1967 byl stav jarních prací následující: Ze 40 ha cukrovky je zaseto 14,5 ha, z celk. množství je zajištěno (jednocení) 26 ha, nezajištěno 14 ha. Zasázeno je 9 ha raných brambor, ze 14 ha chmelnic jsou 2 ha ošetřeny. Ke dni 1.7.1967 byla rozloha chmelnic shodná s plochou, která je uvedena k 1.1.1969. V polovině července 1967 požádalo JZD Budoucnost občany Spomyšle o brigádnickou výpomoc při česání chmele, které začne ve chmelnici Státní na Horkách dne 21.srpna 1967. Za ruční česání nabízelo 9,- Kčs za velký věrtel (60 litrů) a 10,Kčs za velký věrtel načesaný v neděli. Dále nabídlo, že česáčům umožní odprodej pšenice a to za každých 5 velkých věrtelů 1 kg pšenice za 1,50 Kčs. Koncem června 1967 přešlo přes obec velké krupobití a prudký déšť. Nejvíce byly postiženy chmelnice. Průměrný výnos byl na spomyšelských chmelnicích 26q/ha, průměrná cena chmelu byla 5500 – 5600 Kčs/q. V polovině června 1968 se opakovala situace z loňského roku: 18.6. bylo velké horko, večer spadly kroupy s deštěm, které způsobily velké škody na chmelu a ovoci.- Toho roku začaly žně 26.července, sklizeň chmelu 21.srpna a trvala do 31.srpna. Zásadní zprávu o chmelnicích, jejich umístění a ploše zveřejnilo JZD Budoucnost: 2 Celková plocha chmelnic k 1.lednu 1969 v JZD Budoucnost činila 14ha 35a 91m , z toho 40,58 aru byla pomocná plocha. Všechny chmelnice stojící na katastru obce Spomyšl: Parc.č. 234/1 .. pod hřbitovem - 1 ha 14,57 aru, Parc.č. 234/2 .. pod hřbitovem – 1 ha 26,38 aru, Parc.č. 259/1 .. na průhoně – 1 ha 4,20 aru, Parc.č. 259/2 .. na průhoně – 90,76 aru, Parc.č. 263 .. na průhoně – 88,25 aru, Parc.č. 269/2 .. pod sadem – 95,61 aru, Parc.č. 269/3 .. pod sadem – 97, 81 aru,

Parc.č. 273 .. za sušárnou – 1 ha 65,30 aru, Parc.č. 274 .. za sušárnou – 89,49 aru, Parc.č. 275/1 .. za sušárnou – 1 ha 87,31 aru, Parc.č. 275/2 .. za sušárnou – 1 ha 12,68 aru, Parc.č. 359/2 .. u cihelny – 74,31 aru, Parc.č. 359/11 .. u cihelny – 89,24 aru. 12

Dne 12.února 1969 bylo v protokolu sepsaném na MNV Spomyšl uvedeno: jedná se o umístění skladu PH pro víceúčelovou sušičku BS 6, mostní váhy a sociálního zařízení, vše ve středisku živočišné výroby JZD Nová Ves. Návrh 3 stavby: Válcové a leštěné nádrže o obsahu 50 m nebudou zastřešeny, pod nádržemi jímka, plocha pro sklad PH je 9 x 11 m. Sušička musí být od skladu PH oddělena požární zdí a musí být instalován lapač jisker na komíně topeniště. V březnu ´69 bylo na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – stanice v Úštěku obcí nahlášeno jméno chmelařského důvěrníka: zůstal jím i nadále Miroslav Turek. Teprve dodatečně, tedy až 1.dubna, schválila osobu chmel.důvěrníka Mir. Turka Rada MNV. 17.července k večeru přišla bouřka, vítr a déšť způsobily pád 2 ha chmelnice. 20.srpna zahájilo JZD sklizeň chmelu a ukončilo ji 6.září. Mimo ruční česání proběhlo i česání na česačkách ve dvousměnném provozu, tj. denní a noční směna. Odměna za ruční česání byla 9 Kčs za 1 velký věrtel a za každý pátý věrtel byl umožněn odprodej 1 kg pšenice v ceně 1,50 Kčs. U strojního česání byl umožněn odprodej 0,5 kg pšenice za každých 20 Kčs výdělku. – Výnos suchého chmelu byl 8,65q/ha a průměrná realizační ceny byla 5720 Kčs/q. V březnu 1970 proběhla v obci informace, že se plánuje rekonstrukce starých chmelnic na pozemcích čkat. 234/1 a 234/2. Jednalo o rekonstrukci chmelnic pod novým el.vedením 110 kV EMĚ I-rozvodna Kralupy n/Vlt. a Praha-sever II. (po levé straně silnice od Černého kamenu směrem k Daminěvsi). 12

Pohonné hmoty Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

VII

Chmel ve Spomyšli

Dne 8.srpna byla ráno bouřka, vítr a déšť. Obecní kronika uvádí, že spadly 2 chmelnice o výměře 6 ha se vzrostlým chmelem. V této době požádalo JZD Budoucnost MNV ve Spomyšli o vyhlášení následujícího sdělení obecním rozhlasem: Dne 13.8.1970 ráno bude proveden ve všech chmelnicích postřik letadlem přípravkem PHOSDRIN. Přípravek je prudce jedovatý pro lidi i domácí zvířata. Je zakázáno po dobu 7 dnů ode dne postřiku chodit do chmelnic nebo vyžínat trávu v jejich okolí. Den před akcí, 12.8.1970, provedl vyhlášení Karel Srba. Sklizeň chmelu začala 18.srpna, česání se provádělo pouze 2směnným (nepřetržitým) provozem na strojní česačce při současném nepřetržitém provozu sušičky chmelu. Sklizeň ukončena 9.září 1970. Před vánočními svátky 1970 přišel do obce dotaz, zda obci a občanům nebude vadit plánovaná výstavba chmelnice o ploše cca 3 ha na kat.č. 143 „Na Beřkovským“. Nemám doloženo, od koho otázka přišla, ale s největší pravděpodobností od vedení JZD. Roku 1971 byl veškerý chmel česán strojově, na dvě směny. Sklizeň byla slabší než jindy, hlavně kvůli počasí. Průměrný výnos byl 6,84 q/ha. V červenci 1972 bylo na schůzi Rady MNV sděleno, že na dobu žní a sklizně chmele zajistí s. Točínová zvýšený příděl pečiva a v místním pohostinství bude upravena pracovní doba po celý týden od 11-13 h a od 17-20 hodin a dostatek lahvových nápojů. – Sklizeň pak probíhala dobře, začala 17.srpna, koncem srpna byl prozatímní průměrný výnos 15q/ha. Od 1.září se na strojní česačce pracovalo pouze na jednu směnu, konec sklizně byl 4.září. Průměrný výnos z celé sklizně byl 12 q/ha. Hodnocení kvality chmelu: 57,1% v I.třídě za 6981 Kčs/q, 14,6% ve II.třídě za 6758 Kčs/q, 13,2% ve III.třídě za 6358 Kčs/q, 14,1% ve IV.třídě za 5600 Kčs/q a 1% v V.třídě za 3870 Kčs/q. V první polovině 1973 byla dokončena výstavba nových chmelnic na ploše 5 ha (pozn.: pravděpodobně na Beřkovským). Počátkem srpna silná bouřka s kroupami, kromě cukrovky a okurek byl potlučen i chmel. Dne 17.srpna o dosahovaly denní teploty až 34 C. Dne 13.srpna 1974 se Rada MNV zabývala sklizní chmele do zápisu ze schůze uvedla: Jsou zajištěny směny na česačce chmele, kde se bude odbývat převážná část sklizně. Dále je zajištěna pomoc na ruční česání a to učni z n.p. 13 Kaučuk Kralupy n.Vlt. V místní prodejně potravin a v místním Pohostinství je zajištěno občerstvení. Začátek sklizně je plánován na 26.8.1974. Roku 1975 začaly ve středisku Spomyšl žně 28.července a ukončeny 11.srpna, sklizeň chmelu byla zahájena 21.srpna a probíhala převážně na strojní česačce (dvousměnný provoz); na ruční česání nastoupili učni z učiliště Kaučuku Kralupy. Sklizeň cukrovky začala 2.10. a skončila 14.10. Rada MNV se na schůzi 5.července 1977 zabývala stavem zajištění jídla a pití pro chmelaře. Konstatovala, že na dobu žní a sklizně chmele bude v místní samoobsluze zajištěn prodej lahvového piva a limonád, bude zvýšený sortiment uzenin, pečiva a konzerv. – Na začátku srpna bylo rozhodnuto, že sklizeň chmelu začne v pondělí 22.srpna 1977 a veškerá sklizeň proběhne pomocí mechanizace. – Sklizeň byla nakonec zahájena o den později a ukončena 12.září. - V září pak bylo na plenárním zasedání MNV oznámeno, že výnos chmelu byl letos rekordní, a to 14,5 q/ha, u nové chmelnice dokonce 20 q/ha (plán byl 12 q/ha). 14 Dne 8.srpna 1978 celý den a dlouho do noci pršelo, u cihelny spadla chmelnice (1,5 ha), která byla v majetku JZD. – 23.srpna začala sklizeň chmelu za výpomoci učňů z Kaučuku Kralupy (jako každoročně); u strojní česačky byli zaměstnanci JZD, pomáhaly i ženy z obce. Při hodnocení hospodaření JZD bylo oznámeno, že JZD hospodaří na 2400 ha zemědělské půdy, z toho je 2176 ha půdy orné. Chmel měl v tomto roce výnos 13,4 q/ha. V polovině srpna 1979 bylo oznámeno, že sklizeň započne 21.srpna a počítá se s pomocí 150 brigádníků z řad učňů z Kaučuku Kralupy a také z místních občanů. Ke sklizni je připravena nová velkokapacitní česačka ve Starých Ouholicích. V těchto dobách bylo obvyklé, že se o termínech sklizní všech pěstovaných plodin rozhodovalo nejen u odborníků (JZD), ale termíny také „ověřovali“ nebo „schvalovali“ i jiné instituce, převážně se jimi zabývala Rada MNV, někdy členové MNV, vyhlášení konečných výsledků bylo sdělováno na plenárních zasedáních MNV za účasti poslanců a občanů. Také v tomto roce bylo za účasti všech 14 poslanců a 39 občanů dne 14.září vyhlášeno, že u JZD Budoucnost byl průměrný výnos u obilovin 30,2 q/ha, u chmele 9,6 q/ha; sláma sklizena, sklízí se kukuřice s výnosem 450 q/ha; u hovězího byly přírůstky 0,9 kg/den, u vepřového 0,6 kg/den a podmítky provedeny na 350 ha. – JZD Budoucnost oznámilo, že ruší 3,5 ha chmelnice u cihelny a 1,5 ha chmelnice, která spadla „na zeleno“ v srpnu 1978. V roce 1980 se začal chmel česat 25.srpna a za účasti brigádníků-učňů z Kaučuku Kralupy, trvala sklizeň 18 dní. Na plenárním zasedání MNV bylo sděleno, že ve sklizni obilovin byl průměrný výnos přes 45 q/ha, dobré jsou výsledky ve sklizni chmele a ve výrobě masa. Nedostatečně je plněn plán výroby mléka. V červenci 1981 bylo oznámeno, že po dobu sklizně chmelu nebudou v Pohostinství Spomyšl zavírací dny (pondělí a 15 úterý), takže otevřeno bude 7 dní v týdnu. Rada MNV rozhodla, že totéž opatření je třeba projednat i v Jeviněvsi . – 13 14 15

Samoobslužná prodejna Jednoty Mělník na návsi (čp. 139) a hostinec u rybníka (čp. 29). Cihelna – pomístní název domu čp. 55, kde se v dobách dřívějších skutečně sušily a posléze i v peci vypalovaly cihly. V letech 1980 až 1990 byla Jeviněves součástí Spomyšle, resp. obě obce měly společný MNV vč.jeho orgánů. Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

VIII

Chmel ve Spomyšli

Sklizeň chmelu začala 18.srpna za pomoci brigádníků (učňů) z odborného učiliště n.p. Kaučuk v Kralupech n.Vlt. Tentokrát se česalo pouze na česačce, ručně ne. Konec sklizně 3.září. Roku 1982 se se sklizní chmelu začalo 19.srpna. V březnu 1983 se MNV musel vyjádřit k plánované stavbě nových chmelnic o rozloze 10 ha v „Dolách“. Pravděpodobně se vyjádřilo kladně, protože obecní kronika uvedla, že „JZD postavilo během roku 1983 novou chmelnici o rozloze 10 ha, je u silnice k Horním Beřkovicím“. V dubnu se Rada MNV zabývala a dodatečně schválila výběr staveniště pro novou česačku chmelu v obci Spomyšl. Sedmnáctého srpna začala sklizeň chmelu, pouze na česačce, ručně se vůbec nečesalo. Sklizeň byla do konce měsíce ukončena. 16 Dne 26.ledna 1984 zaslal ONV OVaÚP do obce oznámení o upuštění od vydání územního rozhodnutí pro stavbu česačky chmelu. V průběhu následujících měsíců se začalo s montáží nové česačky z Prostějova, ale česačka nebyla dokončena včas, takže byl chmel česán na starém stroji. Ve Spomyšli byl chmel dočesán 7.září, ale do sušičky byl dovážen chmel i z jiných vesnic. Kolaudace nové česačky byla provedena 10.září, začala v 10,45 h. Pak byl povolen zkušební provoz. V polovině srpna 1985 bylo na schůzi Rady MNV sděleno, že „K dnešnímu dni zbývá sklidit 200 ha (z celkových 1260 ha), ukončení žní se předpokládá 17.8., průměrný výnos zatím 42q/ha. Na 58 ha hrachu byl výnos 15q/ha. 21.8. se začne se sklizní chmele.“ Rada také projednala územní rozhodnutí ONV OVaÚP o výstavbě chmelnice JZD. Sklizeň „zeleného zlata“, jak se chmelu říkávalo, začala skutečně 21.srpna za pomoci brigádníků ze škol. Sklízelo se zásadně „strojně“, v provozu byly obě česačky na dvousměnný provoz. Sklizeň byla ukončena 4.září; průměrný hektarový výnos činil 11,5 q/ha. Sedmého dubna 1986 začaly za účasti brigádníků ze škol práce ve chmelnicích (věšení drátů). V květnu se v pracích pokračovalo zaváděním chmelu (opět studenti ze škol), práce byly ukončeny 25.května. Bylo příznivé počasí, chmel rychle rostl a v té době byl v polovině drátů. – Sklizeň proběhla mezi 19.srpnem a 3.září za pomoci brigádníků ze škol a výhradně strojně – na česačkách. Výnos se jevil velice slabý – 3,5 – 4 q/ha, ač plánováno bylo 11 q/ha. Příčina slabého výnosu byla spatřována v tom, že chmel nebyl po celé vegetační období zavlažován. – Nakonec po dokončení sklizní obilí, chmelu a cukrovky byly zaznamenány tyto průměrné výnosy: Pšenice 39 q/ha, ječmen 42,1 q/ha, kukuřice 49,9 q/ha, hrách 23,1 q/ha, cukrovka 400,4 q/ha, chmel 6,17 q/ha. Dne 23.března 1987 bylo zaznamenáno, že došlo k likvidaci chmelnic JZD „u cihelny“ a „Na průhonu“. Tyto chmelnice se budovaly v roce 1951 jako nové. – 10.dubna začaly práce ve chmelnicích (seřezávání), 21.dubna bylo započato s věšením drátů ve chmelnicích. Dne 22.května se začalo se zaváděním chmele za pomoci brigádníků ze škol a učilišť. Sklizeň začala 24.srpna a skončila 11.září. Probíhala za pomoci brigádníků ze škol, dvě strojní česačky: stará česačka – 1 směna od 6,00 do 18,00 hodin, nová česačka na 2 směny: 6,00 – 14,00 hodin a 14,00 – 22,00 hodin. Výnosy plodin a další výsledky hospodaření byly toho roku následující: Pšenice ozimá 41,7 q/ha, ječmen jarní 35,0 q/ha, řepka 24,4 q/ha, chmel 12,6 q/ha, řepa cukrovka 445,6 q/ha. Dojivost 11,16 l/kus/den, přírůstek hovězího žíru 0,89 kg/kus/den, přírůstek prasat na žír 0,49 kg/kus/den. Rok 1988: Těsně před započetím se sklizní chmelu, po velkém větru a dešti, spadlo 11.srpna 1988 v obci celkem 17 ha chmelnic, všechny v majetku JZD; k likvidaci škod bylo nasazeno vojsko a školy. Konec sklizně až 6.září 1988. Průměrný výnos 13,2 q/ha. Roku 1989 začala sklizeň 17.srpna s průměrným výnosem 9,5 q/ha. Roku 1990 byl výnos suchého chmelu 3,6 q/ha, o rok později 10 q suchého chmelu/ha. Podle pamětníků se poslední chmelnice na katastru obce likvidovala někdy v letech 1996-1998, stála v Dolách. Tolik z dochovaných dokladů obce Spomyšl. Bohužel, po bývalém JZD Budoucnost se nedochovalo skoro nic. Škoda! O to více poznámek o chmelu po sobě zanechal pan Václav Turek, z nichž vybírám: pana Václava Turka, majitele usedlosti čp. 4.17

Prvorepublikové, válečné a poválečné záznamy Pozemky TUREK Václav čp. 4 Vlastní – katastr Spomyšl - katastr Vraňany nájem – Svoboda Č. a L. Spomyšl

2 ha 10 a 3 ha 60 a 2 ha 70 a

16

Okresní národní výbor, Odbor výstavby a územního plánování Velkou část poznámek pana Turka jste již měli možnost číst v různých číslech Spomyšelských aktualit a tak nyní jen jakýsi souhrn některých dat do roku 1948. 17

Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

IX

Chmel ve Spomyšli

Pozemnostní arch - TUREK Václav čp. 4 Katastr SPOMYŠL Parcel.číslo

Č.archu

třída

Výměra: a 20 68 3 23 86 10

m2 75 01 78 41 -79

Výměra: a 62 1 12 24 35 1 46 5 94

m2 58 90 24 97 38 81

ha 212 231 232 246 264/2 321

U hřbitova Nad hřbitovem Mez Třešňovka U průhona Vinice

4 4 4 4 4 4

Chmelnice 6 6 6 6 3 7

Č.archu

třída

Katastr VRAŇANY Parcel.číslo

ha 327/1 328 392/1 409 542

Po dědečkovi Dola Naše U dráhy U Mlčechvost

168 4 168 168 168

4 4 5 5 5,6 Celkem:

Pozemnostní arch - TUREK Miroslav čp. 26 Katastr SPOMYŠL Parcel.číslo

Č.archu

třída

172/1 bok 26 4 142/1 Pod krokem 26 5 265/1 26 5 Chmelnice 265/2 26 5 395/1 Za stodolou 26 5 245 Obec pacht 7 Celkem 2 ha 33 ary a 46 m2 vlastních pozemků, 14 arů pacht.

ha 1

Výměra: a m2 45 -46 -22 91 11 55 8 -14 --

Platby Václava Turka pracovníkům za česání chmele. 1929: za věrtel se platilo 3,20 K, za sloupy do chmelnice – 684,90 Kč, Od česání chmele zaplatil – 468,40 Kč 1930: za věrtel se platilo 2,20 K, 1931: za věrtel se platilo 1,50 K 1932: česání ukončeno po 4 dnech 25.srpna, za věrtel se platilo 2 K 1933: za věrtel 60 litrů se platilo 2,40 K 1934: za věrtel 60 litrů se platilo 2,50 K 1935: česalo se od 2. do 5.září, za věrtel se platilo 2,60 K 1936: česalo se od 29.srpna do 3.září, za věrtel se platilo 2,60 K 1937: česalo se od 16.do 20.srpna, za věrtel se platilo 2,80 K 1938: česalo se od 25.do 31.srpna, za věrtel se platilo 2,80 K 1939: česalo se od 30.srpna do 4.září, za věrtel se platilo 3,60 K 1940: česalo se od 27. do 31.srpna, úroda slabší, cena za věrtel 6,10 K (maximální, nadiktovaná), česání se účastnily: Hrušková (49), Šebová (23), Vršovská (22), Adamovská (37), Vorlová (9), Kejřová (Dobruská Antonie) (24), Fišerová na Podfuku (27), Šarová (17), Turková Mil. (7), Ševcová (Karla) (20), Pokorná (11), Dobruská (Josefova) (33), Nešverová (18), Veltruská (13), Srbová Míla (12), Šébová (Václavova) (8), Šafaříková (11), Řádová (6), Tichá Mil.(6), Červinková (7), Srbová matka Boková (13).

Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

X

Chmel ve Spomyšli

1941: česalo se od 2. do 4.září, česání se účastnily (věrtel po 6,10 K): Hrušková s Máňou (24), Uhrová Růţena (8), Chytrá (8), Turková Milena (9), Gistlová (8), Dudáková (14), Kejřová (9) Šedivá (9), Budková (7), Ţivná (13), Vršovská (12), Nešverová (17) a Hajzlerová (4). 1942: česalo se od 25.srpna do 29. srpna (málo lidí), česání se účastnily (v závorce počet věrtelů po 6,10 K/věrtel): Budková (7), Borečková (13), Hrušková (29), Karasová (11), Husáková (12), Pokorná (22), Gistlová a Šimková (20), Chytrá (12), Kokšalová (9), Hošková (7), Šmejkalová (7). Prodáno 31.8. 1942 Obchodnímu spolku chmelem, Majer Roudnice. Turek Václav (č.4) – 63 kg (1 ţok) hrubá váha 63 kg, tára 2 kg; Turek Miroslav – 174 kg (3 ţoky), tára 6 kg; dohromady čisté váhy 229 kg po 3600 K/q …. 8244 K 1943: česalo se od 25.srpna do 28. srpna 1943 (málo lidí): česání se účastnili (v závorce počet věrtelů po 6,30 K/věrtel): Hruškovi (46), Hoškovi (26), Pokorný (18), Husáková (11), Cibulkovi (27), Borečkovi (31), Gistlová (-), Pichlová (10), Vartová (18), Ševcová (Tichota) (16), Tošnerová (13), Vorlová (2). Celkem načesáno 218 věrtelů. Chmel prodán 30.srpna p. Majerovi, druţstvo Roudnice za 2300 K za 50 kg. Turek Václav – čistá váha 107 kg po 4600 K/q …… 5322 K; Turek Miroslav (čp.26) – čistá váha 205 kg ….. 9430 K. 1944: česalo se 1.září 1944 (krásné počasí, teplo a sucho): česání se účastnili (v závorce počet věrtelů po 7,20 K/věrtel): česání se účastnily (v závorce počet věrtelů po 7,20 K/věrtel): Hrušková (58 ½), Vaňková (34), Cibulková (22), Hořánková (34), Řádová (6), Gistlová (16), Týlová (21 ½), Borečková (25), Ševcová-Tichotová (18) a Vršovská (5). Chmel prodán panu Majerovi 8.září 1944 po 2300 K za 50 kg. Turek V. č.4 – 3 ţoky , bruto 116 kg, tára 6 kg, čistá váha 110 kg; Turek Mir. č.26 – 4 ţoky, bruto 196 kg, tára 8 kg, čistá váha 188 kg. Celkem dostali dohromady 13708 K. 1945: česalo se od 3.do 10.září 1945 (chmel potlučen od krup): česání se účastnily (v závorce počet věrtelů po 10 K/věrtel): Hrušková (31), Vaňková (17), Gistlová (23), Uhrová Růţena (13), Klementová (9), Vartová (7), Macková (7). - Chmel našlapán dne 11.listopadu: Turek Václav č.4 – čistá váha 200 kg, Turková Anna č.13 – 73 kg, Viktorin Oldřich č.22 – 264 kg. 1946: věrtel (plíšky) 2 4 58 29 73 49 31 14 6

věrtel ks za Kčs (plíšky) Kčs 1. Šmatová Zdeňka 22,80 10. Šrytr 19 217,00 2. Mašková 45,60 11. Vršovský Ant. 5 57,00 3. Dintarová 661,20 12. Macková * 7 80,00 4. Uhrová Růţ. 330,80 13. Urbanová 4 46,00 5. Karasová 11,40 832,20 14. Vartová 5 11,40 57,00 6. Macourková 558,60 15. Macková * 7 80,00 7. Hrušková 353,40 16. Černá Vlasta 6 68,40 8. Turková čp.13 159,00 17. Tyle Jiří 4 46,00 9. Kohoutová 70,00 18. Mojţíšová 8 92,00 * Macková je v originálním soupisu psána dvakrát! Srbová Julča přinesla 24 plíšky aţ 29.3.1950. Celkem se tedy načesalo 355 věrtelů. ks za Kčs

Kčs

1947: česalo se 2 dny – 1. a 2.září, chmel trpěl suchem, jinak byl zelený, drobnější, pěkný, česalo 30 paret po 2 dny. Turek Václav čp.4 – 2 ţoky, bruto 164,5 kg, netto 151,30 kg; Turek Miroslav (čp.26) – 3 ţoky, bruto 268,5 kg, netto 248,70 kg. věrtel ks za Kčs věrtel ks za Kčs (plíšky) Kčs (plíšky) Kčs 1. Semerajová (Maďarka) 5 57,00 15. Karasová 13 148,20 2. Dintarová 13 148,20 16. Légrová 11 125,40 3. Pokorný Ladislav 4 45,60 17. Nicková Vlasta 12 136,80 4. Černá Slávka 20 228,00 18. Fišerová Jarka 24 273,60 5. Tichotová 25 285,00 19. Horová Marie 10,5 119,70 6. Roţcová 10 114,00 20. Macková 16 182,40 7. Tošnerová Vlasta 32 11,40 364,80 21. Kulhánková 13 11,40 148,20 8. Fišer František 10 114,00 22. Floriánová 22 250,80 9. Husák Václav 22 250,80 23. Hajzlerová 9 102,60 10. Dobruská Marie 22 250,80 24. Jindřichová 3 34,20 11. Adamovský Stanisl. 10 114,00 25. Fišerová 4 45,60 12. Dobruská Boţka 2 22,80 26. Borečková 14 159,60 13. Řádová Růţa 8 91,20 27. Hrušková 24 273,60 14. Šrytrová 22 250,80

Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

XI

Chmel ve Spomyšli

1948: česání od 26.srpna do 2.září:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Urbanová (nádraţí) Vaňková Dintarová Švecová Hrušková Tichotová Cibulková

věrtel (plíšky) 21 22 56 51 14 55 26

ks za Kčs

13,00

Kčs 273 286 728 663 168 715 338

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

…………………………………..………………..

Švecovi holky Vl. a Bl. Turková Milena Vaňková Marta Dobruská Oldová Slovačka od Hájků Potměšilová nádraţí Šrytrová Bar.

věrtel ks za (plíšky) Kčs 30 18 14 43 13,00 17 28 38

Kčs 390 234 182 559 221 364 494

.……………………………………………………….

Několik poznámek na závěr. Ačkoliv jsou jakési hranaté nebo kulaté, menší či větší, blíže nespecifikované plíšky vzpomínány v zápisech p. Mir. Turka a také někteří pamětníci ručního česání chmelu si vzpomínají na chmelové známky, které česáč obdržel za odevzdané, správně naplněné věrtele, žádnou spomyšelskou, která by nesla název obce nebo majitele chmelnice, se mi nepodařilo objevit. Je pochopitelné, že známka za načesaný chmel znamenala výdělek a proto byla vždy odevzdána proti finančnímu vyrovnání. Přesto se mohly známky zachovat v některém z bývalých statků, jak tomu bylo i v sousedních Mlčechvostech. Tam bylo nalezeno velké množství chmelových známek na skládce za obcí, kam byly vyvezeny po obsazení jednoho statku Jednotným zemědělským družstvem. Díky jejich nálezu se jich několik zachovalo a jeden mosazný exemplář vám teď mohu na přiloženém snímku představit. Jak jsem již zmínil, chmel je důležitou surovinou při výrobě piva. Záznamy o současné výrobě piva u nás i ve světě a také o stále rostoucím počtu malých soukromých pivovarů, které svými výrobky zpestřují nabídku na našem trhu, si každý z nás může snadno najít na internetu. Mně se podařilo objevit zmínku o výrobě piva v roce 1908 a to v dobovém tisku starém 105 roků. 18 Výroba piva v roce 1908. Podle statistiky časopisu Gambrinus bylo v mocnářství v r.1908 celkem 1349 pivovarů, o 8 méně než v roce předchozím. Výroba piva obnášela 22,542.680 hl proti 22,594.006 hl v roce 1907. Z tohoto množství připadlo na Rakousko 20,281.720 hl, na Uhry 2,154.060 hl a na země zabrané 88.900 hl. Ve srovnání s rokem 1907 klesla výroba piva v Rakousku a v Bosně a Hercegovině, zatímco v Uhrách stoupla. Pivní daň, zaplacená z výroby piva, dosáhla v Rakousku 77,935.925 K, v Uhrách 9,118.811 K a v Bosně a Hercegovině 386.959 K. 19 Plocha chmelnic v r. 1879. Z hlediska velikosti plochy chmelnic v českých zemích jsem nalezl údaj z roku 1879: Chmelnice rozprostírají se as na 6680 hektarech a daly 34.130 m.ctů chmele čili 5 m.ctů po hektaru, kdežto dle průměru posledních 5 let sklizeno ročně 23.000 m.ctů čili 2,7 m.ctů po 1 hektaru. Zákony týkající se chmelu: Zákon č. 39/1957 Sb. (částka 021) o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic byl účinný od 1.7.1957. Byl několikrát změněn nebo doplněn zákony č. 77/1962 (21.8.1962), 13/1967 (28.2.1967), 73/1983 (změna pro Slovenskou republiku) a 124/1983 (úplné znění pro Slovenskou republiku). Prováděcím předpisem byla vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství ze dne 10.8.1962, která vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 78/1962 Sb., související předpis byl zveřejněn ve sbírce zákonů pod č. 76/1983 Sb. – tento zákon zrušil celé předpisy č. 89/1934 Sb., 161/1934 Sb. a 134/1950 Sb. Zmiňovaná prováděcí vyhláška č. 78/1962 Sb. určila výrobní chmelařské oblasti *Žatecko, Úštěcko (patřilo sem i Mělnicko vč. Spomyšle), Tršicko, Piešťansko-Topoĺčansko a Trebišovsko]. Zákon 39/1957 Sb. byl zrušen ke dni 26.04.1996 a nahrazen zákonem ze dne 14.3.1996 č. 97/1996 Sb. o ochraně chmele. 18

Zdroj: Vzdělání lidu, čtrnáctideník, orgán společné kulturní komise českého hasičstva a učitelstva, roč. VII., č.2, str. 35, vydán v Moravanech 1.10.1909. 19 Zdroj: Hospodářský list č.30 z 30.7.1880 (Chrudim), článek „Hospodářská výroba česká roku 1879.“ Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

XII

Chmel ve Spomyšli

snímek od p. Antonína Kříčka

snímek od p. Antonína Kříčka – zleva pí. Anna Řádová, Miloslava Řádová, Růžena Puchnerová a Anna Došková

snímek od p. Antonína Kříčka pořízený kolem roku 1970 – ženy z Jeviněvsi: zleva pí. Růžena Šámalová *1910, Anna Skokanová *1910, Jiřina Soudská *1920, Růžena Smrčková *1908, Jiřina Skokanová *1920, Anna Kapitánová *1909, Marie Cibulková *1923, Karla Štolcová *1910, Marie Červenková *1926.

Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

XIII

Chmel ve Spomyšli

snímek od manželů Tichotových

snímek od Fr. Tyleho st. (čp. 128): 3.zleva (polovina obličeje) Anna Janouškovcová (roz. Turková *1904), 4.zleva, v čepici, František Tyle *1911, 1.zprava Vlasta Řádová *1923, 3.zprava Emilie Řádová *1886. Příloha Spomyšelských aktualit č. 1 / 2014

XIV

Chmel ve Spomyšli