Jak se mění veřejná doprava v roce 2015?

O B C E

T I S Á

2 0 . R O Č NÍK • 6 . Č Í S L O • 1 9 . 1 2 . 2 0 1 4 • Z DA R MA

Vánoce na zámku Moritzburg

Připomenutí svátku 17. listopadu v Tisé 4

NA SLOVO S KRONIKÁŘKOU PANÍ DRAHOMÍROU ŽÁKOVSKOU 3 5

ZIMNÍ KRÁSA TISKÝCH STĚN

6

Jak se mění veřejná doprava v roce 2015? Tisá – Rok 2015 nám přinese poměrně velké změny v organizaci veřejné dopravy v Ústeckém kraji. Jak se budou tyto změny týkat Tisé? Pokusíme se Vám na tuto otázku odpovědět v následujícím článku. Již v roce 2011 schválil kraj Dopravní plán, který popisuje cíle dopravní obslužnosti pro jednotlivé velikosti obcí a principy efektivní tvorby jízdních řádů při přípravě soutěží na dopravní firmy. Nové jízdní řády, které budou platit od r. 2015, byly již v září 2013 projednávány se všemi obcemi v kraji, aby se posléze staly součástí zadávací dokumentace pro výběrové řízení na krajské dopravce, které

na Ústecku probíhalo od podzimu 2013 po jaro 2014. Ve výběrovém řízení obhájila svou pozici společnost BusLine a.s., která tak získala smlouvu až do konce roku 2024. Nový jízdní řád, který platí od ledna 2015, by měl podle vedoucího oddělení dopravní obslužnosti kraje krajského úřadu Ústeckého kraje Jakuba Jeřábka lépe zajišťovat návaznost spojů v Libouchci. „Spoje ve směru do Tisé a z Tisé pojedou v jiných časech tak, aby byly v Libouchci zajištěny po celý týden včetně víkendu všechny přípoje. Jedná se nejen o spojení z Tisé do Děčína, ale také o spojení mezi Jílovým a Ústím nad Labem,“ řekl

Nové autobusy používané ve veřejné dopravě

Jakub Jeřábek exkluzivně pro Zpravodaj. Autobusové spoje pojedou v pracovní dny v intervalu 60 minut, takže se jedná o posílení na 18 spojů denně. Těšit se můžeme také na 9 spojů o sobotách a nedělích. Další novinkou je možnost dostat se z Tisé přímou linkou přes ústecké hlavní nádraží, Střekov, Svádov, Velké Březno až do Úštěku a nazpět. Nový systém dopravy nabízí možnost platit v hotovosti jednotlivou jízdu, nebo podobně jako dnes v MHD využívat výhod přestupního nebo časového jízdného (tzv. týdenní, měsíční, čtvrtletní jízdenky). Při přestupu se znovu neplatí, pojedete-li

12

např. do Děčína, koupíte jedinou jízdenku „Tisá – Děčín“ v prvním autobuse. Jízdné bude částečně zohledňovat vzdálenost mezi obcemi a jednotlivé obce a města v kraji budou rozděleny do tarifních zón. Jízdné ze všech zastávek v Tisé do všech zastávek v Ústí bude stejné, nerozhoduje kilometrická vzdálenost ale zóny. Pokud používáte nejen příměstské autobusy, ale také ústeckou městskou hromadnou dopravu, máme pro vás také dobré zprávy. V současné době probíhají jednání o integraci systému krajské dopravy s MHD v Ústí nad Labem. Podle kraje je cílem jednotná jízdenka, která k novým výhodám přidá ještě během roku 2015 možnost využívání MHD Ústí nad Labem již v ceně jízdenky z Tisé. Petr Bureš

Magazín Egovernment ocenil geoportál

Ocenění převzal starosta obce Jiří Jandásek společně s ředitelem firmy Geosense Ladislavem Čapkem Dne 24. 11. 2014 ve 20 hodin převzali zástupci obce v Obecním domě v Praze ocenění Egovernment The Best 2014 – MasterCard za projekt Geosense geoportálu obce Tisá. Jde o on-line službu přístupnou veřejnosti, která vedle různých map zobrazuje také údaje o nemovitostech v obci. Naleznete zde různé mapy, zobrazení ulic, domů, čísla popisná a evidenční, dále hranice a čísla parcel, katastrální mapu a podkladové

mapy. Užitečné je zakreslení inženýrských sítí, geodeticky zaměřených od správců těchto sítí. Jednotlivé informační vrstvy lze při výběru různě kombinovat a přítomna je i možnost měření vzdáleností, ploch a funkce pro tisk. Podle starosty Tisé Jiřího Jandáska je projekt využíván denně pro potřeby samosprávy. „Šetří nám čas a ulehčuje nám práci při získávání a zadávání dat, umožňuje moderním způsobem vyu-

Bezplatné semináře pro občany Tisé INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Vážení občané Tisé, rádi bychom vás pozvali na vzdělávací kurzy, díky kterým si můžete prohloubit své znalosti. Jedná se celkem o 3 semináře, na nichž se můžete dovědět například něco o rodinných financích, či jak používat tablety nebo něco ze základů podnikání a souvisejících předpisů. V rámci jednotlivých seminářů Vám můžou být zodpovězeny otázky, které si můžete předem připravit. Podmínkou pro účast 2

je bydliště v Tisé. Semináře jsou určeny pro ekonomicky aktivní občany, tj. pro zaměstnané i nezaměstnané, rodiče na rodičovské dovolené. Po absolvování každého vzdělávacího kurzu obdrží účastníci Osvědčení o absolvování. Kurzy se budou konat v kavárně Refugio ve dnech 24. 2., 25. 2., a 26. 2. 2015 vždy od 16. hodiny. Občerstvení pro účastníky kurzů bude připraveno zdarma. A jaká je náplň kurzů? 

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014

žívat zdroj jeho informací co nejvíce i směrem k občanům obce a turistům. S ohledem na vývoj informačních technologií je předpoklad, že projekt bude neustále rozvíjen a doplňován v dalších letech či desetiletích,“ řekl starosta. Společnost Geosense nalétávala obec Tisou dronem, konkrétně zastavěné území obce v rozlišení 4 mm na pixel a hřbitov v rozlišení 1 cm na pixel. Získaná ortofota byla přesně převedená do souřadnic kartografického zobrazení, ve kterém byla původně vytvořená, a slouží jako základ pro tvorbu technické mapy obce. Tisá je vůbec

první obcí v České republice, která podobná data poskytuje. Geoportál je propojen s databázemi jako Katastr nemovitostí, RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí), lesní hospodářské plány (LHP) nebo registr půdy (LPIS), jež obsahují aktuální informace pro celou Českou republiku. Egovernment the Best je sbírka nejzajímavějších projektů elektronizace veřejné správy spojená se soutěží přihlášených projektů. Snahou magazínu Egovernment je shromažďovat ty nejzajímavější projekty za daný rok. Petr Bureš

Reakce na Glosu z minulého zpravodaje V Glose ”Jak se Zelení nedostali do zastupitelstva”, uvedla autorka, že v diskusích se známými byla uvržena do jisté nejistoty ohledně regulérnosti voleb. V naší obci se nevyskytly manipulace s lístky a křížky, voliči se nedožadovali volby strany, která v našem obvodu nekandidovala, ani nedošlo k uzavření volební místnosti. Zájezd v den voleb (protože zrovna na tento den nabídlo Národní divadlo razantní slevu) rovněž nelze označit jako nekalou kampaň, neboť

účast na zájezdu byla vyhlášena pro všechny občany již 5. 8. 2014. Rovněž musím vyloučit možnost druhé volby jedním občanem, neboť vždy probíhá kontrola identity voliče podle občanského průkazu. Chtěl bych občany ujistit, že pochybnosti o regulérnosti voleb v naší obci opravdu nejsou odůvodněné. Rozdíl jediného volebního lístku, kterým Zelení mohli získat mandát, ovšem potvrzuje význam volební účasti každého oprávněného voliče. Ing. Jiří Jandásek

1. Finanční gramotnost pro každého občana Rodinné finance, půjčky, dluhy, jak se vyhnout exekuci, exekuce na majetek, práva a povinnosti dlužníka, co dělat pro oddlužení? 2. Digitální technologie pro snadnější život Moderní technologie, jak najít správné webové stránky, jak používat GPS, tablety, chytré telefony… 3. Základy podnikání aneb cesta k finanční a časové svobodě Jak začít, jak vyhrát nad úředním šimlem, využití IT při podnikání, sebepropagace… Zájemci se mohou přihlásit u paní Renaty Vašíčkové, e-mail: [email protected], telefon: 558 272 428, mobil: 731 613 966. Celý projekt je realizován spolkem Moravskoslezský dřevařský klastr, který sídlí v Ostravě-Porubě (www.msdk.cz). Spolek sdružuje fyzické a právnické osoby podnikající v dřevozpracujícím a stavebním průmyslu, ale i představitele středního a vysokého školství v Moravsko-Slezském kraji. Stránky projektu naleznete na drese http://www.msdk.cz/projekty/ gramotnost-obcanu/. Vzdělávání je financováno z prostředků OPVK v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/50.0023 Rozvoj gramotnosti občanů v oblasti obecných a odborných kompetencí.

Anketa Je tomu přesně rok, co Komunitní nadace podpořila projekt „rekonstrukce“ našeho obecního zpravodaje, který byl podaný a realizovaný občanským sdružením Kultura Tisá. Tento projekt byl následně schválen obecním zastupitelstvem. Co se změnilo? Od čtvrtletníku jsme přešli k dvouměsíčníku. Od černobílé podoby jsme přešli k dvoubarevné podobě s barevnou obálkou. Ve shodě s projektem jsme se snažili obsah více zaktuálnit a zároveň doplnit o další formy jako anketu se zastupiteli, rozhovory, sportovní reportáže či analýzy. V současné době pracujeme i na webové podobě Zpravodaje. Je čas zeptat se i našich zastupitelů na jejich názor.

Obecní úřad Tisá děkuje sponzorům našich dětí:

Bohuslav Bischoffi Vodoinstalaterské práce, Luční Chvojno Dagmar Tomancová Stará pekárna, Ostrov u Tisé Jaroslava Oudová Občerstvení pod skalami, Tisá Manželé Beranovi Tisá Manželé Hýbnerovi Tisá Karel Husák, Husák AUTO-KAMA, Ústí nad Labem Jaroslav Fojt ADF Tisá Resca, s.r.o. Zlatá koruna, Tisá Manželé Plechačovi Tisá Jindřich Ševíc průmyslové zboží Libouchec Manželé Vopatovi Restaurace Na Kovárně, Tisá Kolis a.s. Jiří Kolář, Ústí nad Labem Manželé Abrahamovi Tisá

Zdeněk Hofbauer Tisá Ing. Zdeněk Apt Penzion Na Konci, Tisá Manželé Mervartovi LEMER Tisá Hotel Camelot Tisá Rodina Kuličova Tisá Tomáš Kratochvíl Tisá Pension Čtyřlístek manželé Macákovi, Tisá Martin Horvát Ústí nad Labem MIA FILM, s.r.o. Praha 2 Marius Pedersen, a.s. Teplice BURG SCHLIESSYSTEME s.r.o. Tisá Stanislav Kubíček Ovoce - zelenina, Ústí nad Labem JUDr. Pavel Mareček, Mareček Ústí nad Labem

(Pozn.: Seznam do 11. 12. 2014) Sponzorům, kteří věnovali na účet dětí finanční obnos, či se jiným způsobem podíleli na sponzorování našich dětí v obci Tisá, tímto velmi děkujeme za přízeň. Přejeme jim krásné Vánoce a hodně zdraví, úspěchů a pohody v novém roce 2015. Obecní úřad Tisá

Jak vnímáte současný ZpraZpravodaj? Co se Vám na něm líbí, co Vám naopak vadí, popřípapopřípadě co Vám dnes ve Zpravodaji chybí? Ing. Jiří Jandásek: Nový zpravodaj vnímám jednoznačně pozitivně a myslím, že se podařilo naplnit cíle, které byly vytyčeny. Zatím mi chybí určitá vyváženost v prezentaci jednotlivých zastupitelů, kdy v průběhu roku dostali někteří zastupitelé větší prostor, než jiní. Pavel Bláha: Jsem asi trochu konzervativní typ a stará podoba pro mě byla dostačující, nicméně jsem byl také pro změnu podoby a musím přiznat, že se povedla. Líbí se mi barevnost a přehlednost součastného Zpravodaje. Bohužel ale také vnímám několik připomínek od starších občanů na velikost a čitelnost písma, která se různě liší od výtisku k výtisku. Mně osobně trochu chybí úvodní slovo starosty a musím také přiznat, že se bavím příspěvky jedné stále nespokojené občanky, která si bude stěžovat asi vždy a na vše. To už tak ale bývá, že není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem .

Jiří Turek: Vážím si iniciativy a práce spolku Kultura Tisá v projektu nového vydání Zpravodaje Tisá a ještě jednou bych poděkoval za podporu Komunitní nadaci. Jako pozitivní bych především vyzdvihl zvýšení četnosti vydání, které přispívá k lepší informovanosti občanů a aktuálnosti příspěvků. Další velmi dobrou změnou je barevný tisk a kvalita tisku fotografií (u černobílých vydání nebylo téměř nic vidět). Nejzásadnější změnu ovšem vidím v obsahu Zpravodaje, kdy je patrná snaha o změnu v příspěvcích a jejich formě. Předchozí zpravodaj byl pouze souborem příspěvků respondentů, doplněnou o pozvánky na připravované akce. Nyní je obsahově daleko členitější a tím i zajímavější. V „novém Zpravodaji“ postrádám názory občanů Tisé v jiné podobě než příspěvků (jsou to stále stejní lidé) například formou rozhovoru nebo ankety. Také bych vytknul zpracovateli tisku používání drobného a málo výrazného písma, které je pro starší lidi téměř k nepřečtení. Celkově myslím, že změna přispěla ke zlepšení a zkvalitnění vydávaného Zpravodaje Tisé.

Vážení spoluobčané, i když to tak vůbec nevypadá, už se zase blíží Vánoce a konec roku, který každému z nás jistě přinesl mnoho změn, ať dobrých či zlých. Na zlé raději rychle zapomeňme a v těch dobrých i nadále pokračujme. Navzájem si všichni popřejme hodně zdraví, rodinné pohody, splněná přání, dobrou práci a i trošku těch zlaťáčků více. Výbor pro kulturu, sport a mládež se k těmto přáním připojuje a přidává další přání, abychom se i v nadcházejícím roce stále setkávali ve zdraví, v přátelství a v pohodě všude tam, kde to bude možné, zejména na našich společných akcích. členové výboru A. Salabová, G. Šperlová, J. Tůmová, M.Bauer a J. Turek ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014

3

Vánoce na zámku Moritzburg Zámek Moritzburg známe díky pohádce Tři oříšky pro Popelku

Přímo před branami Drážďan nechal polský král a saský kurfiřt August Silný vystavět reprezentativní lovecký zázámeček a letohrádek Moritzburg. DraDrahocenný porcelán, nábytek a malby jsou dodnes úchvatnými svědky dvordvorní kultury bydlení a stolování v 18. století. Zámek většina z nás zná z nez nesmrtelné vánoční pohádky Tři oříšky pro Popelku. Nedávno ukončenou výstavu Mýtus Popelky, která se celá týkala právě českého příběhu, vidělo přes 150 tisíc lidí. Návštěvníci zámku,

kteří by přesto rádi našli na zámku českou stopu, by mohli být potěšeni výstavou, která se koná až do 4. ledna 2015. Vánoce v Moritzburgu ukazují různé podoby Vánoc v krásném proprostředí barokního zámku. Část výstavy je věnována také vánočním svátkům v Čechách. Návštěvníci mohou obdiobdivovat typické vánoční ozdoby z česčeského skla, dále historické jesličky, vánoční figurky z produkce českého trikového filmu a mnoho dalšího. VýVýstava nezapomíná ani na české vánočvánoč-

ní pečení. Výstava na zámku, který se nachází pouhých patnáct kilometrů od Drážďan, je přístupná každý den kromě pondělí od 10:00 do 16:30 hohodin. V době vánočních svátků je exexpozice uzavřená ve dnech 24. a 31.12. Na druhé straně si můžete udělat výlet na zámek v pondělí 29.12., kdy je nanaopak mimořádně otevřeno. Vstupné do zámku je 7 eur a návštěvníci z Česz České republiky mohou využít audioprůaudioprůvodce v českém jazyce za poplatek 2 eura. Petr Bureš

PST - Pěvecký sbor Tisá hlásí Zpívali jsme u rozsvícení vánočního stromu v Petrovicích a v Tisé, zahajovali jsme pásmem písní Mikulášskou nadílku v našem kulturním sále a 25. 12. vám zazpíváme v kostele Rybovu Českou mši vánoční. Pilně jsme nacvičovali a pro naše nové, mladé sbormistry Štěpánku a Kubu to byla práce nelehká. Neznali nás a přebírat sbor po zkušeném sbormistrovi, který celý život vedl a dirigo-

4

val různé sbory, nebylo určitě jednoduché. Ti, kdo nás slyšeli v sále na Mikulášské, mohou potvrdit, že svůj úkol zvládli výborně. To venku, u vánočního stromu, nás asi moc lidí neslyšelo. Mrazivý vítr odnášel naše písně někam do skal, ještě než doputovaly k uším poslouchajících diváků. Zima nám roztřásla těla v úplně jiném rytmu, než bylo naše zpívání. Klavíris-


tce odnesl vítr noty a prsty jí mrzly na klaviatuře. Ke konci jsme měli ztuhlé rty tak, že se nám špatně vyslovoval text. Tak už to v Tisé v tomto období bývá. Možná by se mohl kulturní či rozvojový výbor zamyslet, co by bylo potřeba, aby venkovní vystoupení měla patřičně důstojnou úroveň. Vybrat příhodné nevětrné místo, ideální by byl altán, pódium, pergola, prostě místo, kde by

se lidé mohli na kulturní akce pravidelně scházet. Něco takového, jako mají v Petrovicích. A to ještě než začne být teplo, na zimu se zapomene a příští rok budeme zase mrznout. Uvítali bychom to nejen my ve sboru, ale jistě i všichni přítomní diváci. :-) Tak, to je jen takové naše sborové přání nám všem v Tisé do nového roku. Alena Marešová

Připomenutí svátku 17. listopadu v Tisé

Už je tomu 25 let od 17. listopadu 1989. Ode dne, který si připomínáme jako Den boje studentů za svobodu a demokracii. 25 let je tak dlouhá doba, že dnes žije v Tisé více než čtvrtina obyvatel, kteří se narodili již do svobodné a demokratic-

ké společnosti. Zejména pro ně, i jejich rodiče a prarodiče, uspořádal Spolek pro Tisou setkání u příležitosti tohoto svátku. Krátké filmové dokumenty z let 1939 a 1989, písně Karla Kryla, Marty Kubišové, Jaroslava Hutky, fronta na banány připomněly historickou realitu, význam a odkaz tohoto svátku. Na sto lampionků pak v rukou těch nejmenších lemovalo cestu pod Velkými stěnami na Turistickou chatu, zde příjemné posezení a malé občerstvení umocnilo zážitek z příjemně prožitého svátečního dne. Jen prosím vysvětlujte a přenášejte na naše děti – co pro náš život SVOBODA a DEMOKRACIE znamenají. Za Spolek pro Tisou Tomáš Kratochvíl

En.dru a Kill me pussycat zahráli v Kulturním domě Tisá – Kdo v sobotu 22. 11. navštívil Kulturní dům, určitě nemusel litovat. Ondra Havlík alias En.dru není jen skvělý beatboxer, který dokáže výborně zacházet s „looperem“, tedy přístrojem, který zpracovává hudební smyčky, ale je to také excelentní bavič, kterého můžeme vidět například v pořadu Na stojáka. En.dru všechny své schopnosti ukázal i v Tisé, publikum bavil nejen hudebními kousky, jako byla například úžasná beatboxová předělávka hip-hopové klasiky Insane in the Brain od Cypress Hill, ale

také stand-up výstupy, kde se diváci třeba dozvěděli, jaký je rozdíl mezi japonskými a českými železnicemi. V druhé části večera se představili drážďanští Kill me pussycat, kteří přivezli novou desku No mercy No regret. Někteří diváci možná byli trochu překvapení rockovými kousky kapely, ale ta si publikum získala svou bezprostředností a energií. Nezbývá než věřit, že jsme se s oběma zmíněnými interprety neviděli v Tisé naposledy. Petr Bureš

UMĚLECKÉ SDRUŽENÍ ELGAR, ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST A OBEC TISÁ VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA VÁNOČNÍ KONCERT

JAKUB J. RYBA

ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ „HEJ MISTŘE“ PRO SÓLA, SBOR, VARHANY A ORCHESTR, KTERÝ SE USKUTEČNÍ

VE ČVRTEK 25. PROSINCE 2014 V 19.00 HOD. V KOSTELE SV. ANNY V TISÉ ČEŠTÍ KOMORNÍ PĚVCI A PĚVECKÝ SBOR TISÁ ZÁPADOČESKÁ SYMFONIETTA SVATÉ CECÍLIE VÁCLAV KRAHULÍK– VARHANY MILOŠ BOK – DIRIGENT SOUČÁSTÍ KONCERTU BUDE ROVNĚŽ ROZSVÍCENÍ HISTORICKÉHO LUSTRU VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014

5

NA SLOVO S KRONIKÁŘKOU PANÍ DRAHOMÍROU ŽÁKOVSKOU Vašek Fuchs, 7. prosince 2014 Paní Drahomíru Žákovskou zná z horní pokladny v Tiských stěnách snad každý. Ne každý ví, že se stará o obecní kroniku Tisé. Paní Žákovská bydlí v Tisé od roku 1999, má dvě dospělé dcery Karolínu a Lucii a psa Magica. Kromě práce v pokladně a psaní kroniky spolupracuje s chráněnou keramickou dílnou v rámci projektu Arkády v Krupce a prodává jejich výrobky. Jak dlouho žijete v Tisé? Já tady bývám 15 roků, a když jsem tady začala, tento barák byl takzvaný „lingusák“, taková lehká přenosná dřevěná stavba. Tady všude byl pionýrský tábor, spousta všelijakých chatek. Pod domem byla holá louka, žádné stromy. Ta louka pode mnou patří nějakému panu Gajdošovi a s ním se nedá domluvit. On tu louku nikdy nesekal, takže rychle zarostla náletovou dřevinou, hlavně břízou. Na obci mají takovýto (ukazuje rukou cca 20 cm) štos dopisů, co mu píšou, protože každý vlastník ze zákona je povinen se starat o svůj majetek s nejlepší péčí a on tak nečiní. Dole na louce má školka dvířka, dříve si tu hrávaly děti nebo přes tuto louku chodily. Tím, jak se to neseká, tak ta louka ještě více vlhne, až se tam vytvořila taková krusta, taková malá bažina a v té se drží hadi, zmije a slepýši. Zmije jsou značně plaché, ale slepýšů mám plnou zahradu, když jdu sekat zahradu, tak musím dupat, abych nějakého slepýše nepřejela. Školka tamtudy už nechodí, chodí po asfaltce, pěkně s vestičkami, dětičky, chudáčci malí. Přitom tady po louce by to měly bezpečný. Odkud jste do Tisé přišla? Pocházím z Moravy, ze Zlína. Vystudovala jsem „veterinu“ a v sedmdesátém devátém roce jsem dostala umístěnku na státní statek v Teplicích se sídlem v Bílině. Můj mužský dělal projektanta na statku. Nejprve jsme bydlili tři měsíce v Lahošti, pak nás přestěhovali do Duchcova. To byl nejstrašnější byt na celém širém světě, na ten jsem si vůbec nemohla zvyknout. Bylo to tam strašně špinavé, ten Duchcov, to je ta6

kové smutné město. Pak jsme se přestěhovali do Teplic, kde jsme měli pěkné bydlení v Teplicích-Šanově. Pak jsme se rozešli, já jsem pak bydlela pod Doubravkou a od konce devadesátých let bydlím v Tisé. Mí rodiče pochází z Kyjova, pak se přestěhovali do Zlína, kde bydleli až do konce svého života. Moje maminka se dožila požehnaného věku 105 let, já doufám, že se toho věku taky dožiju. Přejděme nyní k tomu hlavníhlavnímu. Staráte se o obecní kronikroniku. Jak jste se k této práci dodostala? Kroniku tady přede mnou, ještě za starostky paní Opočenské, spravovala paní učitelka Weissová. Tato paní učila v Tisé od mládí. Můj soused má ještě od ní poznámku v žákovské knížce, kde se píše „Opětovně mu říkám, že nejsem paní učitelka, ale soudružka učitelka“. Ona tady snad byla i předsedkyně komunistické strany, ale to je jedno. Po revoluci okamžitě prozřela. Myslím, že to moje psaní kroniky na to její přímo nenavazovalo, byla tam nějaká časová prodleva. Jak se odrazí vypravěčský styl na samotné kronice? Paní učitelka Weissová psala kroniku po revoluci velice srdnatě. Byla to paní učitelka češtiny, takže měla pěkný rukopis a dobrý pravopis. Ona se s tím nemazala. Například napsala: „tam a tam si pro maso teď nechoďte, lozí po něm červi. A do této hospody taky nechoďte, tam vás pouze okradou. A jediná hospoda, která je tady dobrá, je tato“. Ona prostě chodila po všech hospodách a dělala z toho zápisy do té kroniky, zcela adresně. To je samozřejmě průšvih, protože to kronikář dělat nesmí. Kronikář musí být nestranný ze zákona. Když podepíšete smlouvu kronikáře, tak tam nemůžu napsat, co si myslím. Pouze jednou za rok, když je kronika napsaná, tak mohu napsat vlastní komentář do „Slova kronikáře“. Ale to je zase na vlastní nebezpečí, já tady nechci viset někde na stromě. Kdy jste se stala kronikářkou Vy? Paní Weissová kroniku psala,


jak psala, až do té doby, kdy tady udělali na paní starostku Opočenskou puč. Odvolali ji ze dne na den. Spojilo se tady pár lidí proti ní a ona to strašně špatně nesla. Paní Weissová napsala do kroniky, když tento puč začal, že je to nechutné a nedůstojné a pokud tady tito lidé budou vládnout, tak ona tu kroniku dělat nebude, protože si myslí, že to je sprosté. Kronika tady asi osm let ležela, nikdo do ní nepsal. Já jsem kroniku neoficiálně převzala v době, kdy byla starostkou paní Martina Šimáňová. Oficiálně jsem však byla pověřená až za starosty pana Jandáska. Já jsem se dotazovala, jestli jim nevadí, že tady „nejsu“ starousedlík. V době, kdy jsem se sem přistěhovala, tak jsem pomalu nevěděla nic, například, že obchod u hřiště už dávno nefunguje. Já jsem sem jezdila dříve jenom na barák a lézt. A to jsme přijeli, zaparkovali a šlo se do skal. V tomto bývalém obchodě jsme jenom koupili buřty, chleba a bylo. Jak často do kroniky píšete? Ježíšmarjá, když je sezona, tak nemám ani čas si posekat zahradu. Proto já si dělám takové poznámky v počítači a pak to dopisuju do kroniky. Ty věci, které se opakují každý rok, tam dávám heslovitě. Do kroniky zakládám i Zpravodaj a na tyto události rozepsané ve Zpravodaji mohu potom odkázat. My když se scházíme jako kronikáři, tak kromě této paní učitelky, která na to má čas a píše kroniku denně, téměř všichni kronikáři mají své dopisovatele. Například já nemohu zajít na Létohry, protože v sezóně celý den čumím v budce. Proto jsem už prosila řadu lidí, kteří něco pořádají, aby mi něco napsali. Oni to vždycky slíbí, ale pak nikdy nikdo nic nenapíše. A je to strašná škoda, protože psát o těchto akcích zprostředkovaně je vždycky špatně. Takže mít dopisovatele pro psaní do kroniky by mi opravdu pomohlo, jenom to musí být dopisovatelé, kteří píšou nekonfliktně. To já nechci, aby naši následovníci, kteří po nás přijdou, na nás pohlíželi jako na „kretény“,

kteří jenom vymýšleli kraviny a pořád se hádali o blbostech – například jestli je nebo není otevřený bufet, když je sezona a je tady pár lidí. Od kdy se zapisuje do kroniky obce Tisé? Kronika existuje od roku 1820. Píše se do ní v podstatě bez přestávky. Je to několik svazků. Máme starou bachratou kroniku psanou švabachem, tu bohužel nikdo nepřečte, ani dnešní Němci, ani můj soused pan Hynk, který umí velice dobře německy. Je psaná nádherným písmem, to je jak tisk. Samozřejmě by stálo za to tu kroniku nechat přeložit, ale to by byly tak šílené peníze, že bychom se jako obec nedoplatili. Ale možná někdo, kdo studuje germanistiku, by si to mohl vzít jako diplomovou práci. Jaké období zapsané v kronice Vám připadá jako nejzajímanejzajímavější? Já mám takový strašně zvláštní vztah k roku čtyřicet pět a čtyřicet šest. Kronika přechází z němčiny do češtiny a píše tam nějaký člověk, který očividně není písmák, protože jsou tam gramatické chyby. Ale ty děláme všichni a já nechci tohoto člověka nějak zesměšňovat. On se k tomu staví tak, že píše, že rudé gardy, které působí v pohraničí, jsou gardy „rabovací“, nikoliv gardy rudé, soudě podle toho, jak se k lidem chovají. Kriticky se vyjadřuje i k Němcům, ale připadá mi, že se snaží být spravedlivý. Na to však poté strašně rychle navazuje nějaký jiný pán, který píše o svém předchůdci, že ten pán musel být nějaký primitiv. Toho prvního pána, za to, co napsal o rudých gardách, pravděpodobně hodně rychle zavřeli, protože skončil velice rychle. Já jsem se o tom kdysi bavila s panem učitelem Urbanem, který mi řekl, že poslání kronikáře v této době bylo velmi problematické. Buď dostal člověk přes „držku“ od komunistů, nebo od někoho v hospodě. Každopádně po tomto pánovi, který píše o rabovacích gardách, to převzal nějaký jiný a u něho je tedy vidět, že to byl „zažranec“, který byl oddaný. U něho jsou už Pokračování na str. 7

Pokračování ze str. 6 „hrubajzny“ jako blázen a jsou tam hrozné „kraviny“. Takové, „jak se to konečně všechno zcelilo a jak jsou všichni šťastní, že můžou jít do JZD“. Přitom byli všichni naštvaní. Protože tady byli všichni přídělci a vlastně přišli k hotovému. Tady byly chlívy plné krav, baráky nabílené a zařízené. Je fakt, že to neuměli, protože většinou to byli pouze sedláci nebo děvečky. On vždycky jenom jezdil s koňmi nebo ona vždycky jenom dojila krávy. Takže nevěděli, jaké všechny má ta selka povinnosti, protože to nikdy nedělali. Ve většině případů, těmto „přídělcům“ statek moc nešel. Pak samozřejmě obrovsky zajímavý je šedesátý osmý rok. Nejprve se píše, jak hrozná je ta okupace a potom opět změna, jak je to dobře a jak je tady všechny u nás vítáme. Musím říct, že ta kronika je taky trochu nebezpečná v tom, že se v ní dočtete hodně o spoustě sousedů. Dneska je to trochu jiné. Kvůli ochraně osobních údajů já ani nesmím napsat, jaké jubileum oslavila paní Krňáková ze spodní pokladny. Když se dnes lidé berou, tak nemohu dát do kroniky ani tu svatbu. Podle zákona o ochraně osobních údajů to tam může být pouze s jejich dovolením. Oni mi to musí podepsat, abych se mohla o svatbě zmínit. Stejně při vítání občánků. Když tam rodiče přijdou, tak jsou veřejně osloveni každý jménem, včetně jejich dítěte, pak se dokládají fotky a Vy tam nakonec nesmíte uvést jména? Co je to za pitomost? To mne trochu mrzí, stejně jako životní jubilea dříve zveřejňovaná ve Zpravodaji, ještě více se tím omezuje kontakt mezi důchodci. Teď k Vašemu hlavnímu zazaměstnání v pokladně. PromiňPromiňte, ale to Vás opravdu baví tam sedět na jednom místě sedm měsíců v roce? Baví mne to. V budce jsem už deset roků, předtím jsem asi rok dělala průvodce na Střekově. Já jsem strašně ukecaná, vždyť to slyšíte. Potřebuju kontakt s lidmi. Prvního dubna zalezu do budky a prvního listopadu vylezu ven. Na jaře a na podzim tam jsme do pěti ale v sezoně někdy až do osmi. Když tam jsou lidi, tak já to přece nezavřu. Nejde jenom

o to, že si za 30 korun ještě někdo koupí lístek. Ale ti lidé chtějí mít informace a v obci jim je nikdo nedá. Tady „Íčko“ (informační centrum v Tisé) je otevřené jenom od pátku do neděle, a to snad jenom do čtyř hodin. Ostrov ten je o prázdninách narvaný, protože tam jsou vojáci a policajti. Tam jezdí často severomoraváci a ti absolutně nemají páru o tom, co tady všechno je. Oni vědí o Pravčické bráně, Tiských stěnách a to je všechno. To projdou a neví kam dál, kam se mohou jet vykoupat a podobně. Já bych z toho vždycky omdlela. Té historie tady je! Já potom přijdu v sedm domů a padám. A to mám na horní pokladně oproti té dolní pohodu, tam je to něco ji-

zima, tak tam mám plynový vařič a teplomet. Ta elektrika by to neutáhla. Mám tam jedno veliké okno a to se nedá zavřít. Ale já se pořád hemžím, nejsem chvilku v klidu, jak větrný mlýn, takže si na zimu opravdu nestěžuju. Měli by místní neplatit za skály a proč? Určitě ne. Jednak se většina z nich účastní odpadkiád. Navíc znám spoustu maminek ze vsi, které tam jdou na procházku třeba i třikrát za týden a říkají: „Posbírali jsme Vám tady odpadky.“ Děti chodí a mají plastové flašky a ťukají s nimi a říkají: „To jsme našli!“ Navíc tady platí daně obci a obec má skály v pronájmu od Lesů ČR. Ti lidé patří k těm skalám stejně jako skály k těm lidem.

Paní Žákovská ve své „budce“ – Loučení s prázdninami, srpen 2014 ného. Já jsem tam strašně spokojená, i když mám pětinový výdělek, protože mám čas si pokecat s těmi lidmi, a o tom to je. Měly by se podle Vašeho nánázoru investovat prostředky vybrané ze vstupného zpátky do skal? Samozřejmě. Ale to se již děje. Více než polovina se již dnes zpátky vrací do skal. Opravují se zábradlí, udělají se lavičky, občas je nutné pořezat stromy, které padnou. Nebo se pořídí nový stojan na kola. Budka dole, kde sedí paní Krňáková, je bez vody, elektriky, teprve asi před třemi lety tam udělali chemický záchod. Já jsem ho nechtěla, protože tam mám Turbázi a mám s nimi velice dobré vztahy, chovají se ke mně velice hezky. Teprve loni mi tam pan Baur natáhl z obce elektriku a tento rok mi tam udělali stříšku. Budka je orientovaná k jihu, takže tam do odpoledne na mne pere slunko. Naopak, když je hodně

Máte pocit, že návštěvnost skal rok od roku stoupá? Připadá mi, že je celkem stabilní. V tom roce, když se natočily Letopisy Narnie (poznámka redakce - podle sedmidílného cyklu fantasy knih pro děti britského autora Clive Staples Lewise), tak návštěvnost dost stoupla. O tom se hodně vědělo. To se natáčelo na Pravčické bráně a oni pak přišli k nám a já jim říkala, že na Pravčické bráně se nic nenatáčelo, že to je fotomontáž, tam se to natáčet nemohlo, protože se po ní nedá chodit, to se natáčelo tady a já mám fotky z natáčení. To se točilo na dvacítce, na Medvědím doupěti, tam měl pan Tumnus (jedna z filmových postav) domeček. Co by se podle Vás dalo zlepšit ve skalách? Jednak si myslím, že ta sanace skal nebyla všude dobře udělaná. Jak udělali hrázky, tak na některých místech zastavili vo-

doteče. Jako by to dělal někdo od stolu, kdo tady nikdy nebyl. Když prší, tak nahoře je taková roklinka a teď je z toho bazén. Rozhodně by už dole u skal měl být jasný nápis, že skály nejde projít s kočárem. Je tam celkem pět set schodů bez tří. To je tragické. Pak ke mně přijdou tatínek, maminka a kočárek s miminkem, zpocení a naštvaní a ječí na mne škaredě. Takže já je posílám spodem pod skalami, to je ta oficiální cyklotrasa. U mne navíc je budka dost větší, takže já jim tam ty kočáry nechávám, dva tři kočáry se u mne vejdou bez problémů. Tuhle službu já těm lidem dělám. Když jdou lidi s batohy, ukecávám je, aby si u mne nechali věci. Takže úschovna nám chybí? Není potřeba, místo mám. Potřebuju jenom informaci, že to neprojdou s kočárem. Kočáry nepouštím a zakazuju kola. Takže by pomohl i zákaz vjezdu pro kola už někde u Turbáze. Někteří cyklisté jsou pěkně odrzlí. Navíc, čím dražší kolo, tím větší blbec, řeknu Vám. Zvláště, když pak nemají kam zaparkovat kola. Více stojanů na kola, to bych tedy prosila. Kdyby se to dalo domluvit s Lesy ČR. Tam je na to volné prostranství u budky pod stromy. Já, tam mám dva stojany na kola, ale to nestačí. Tam je občas třeba i padesát kol najednou. Když přijedou turisté, tak si kola postaví všude. Tam je dětský koutek, který si udělal pan Špůr, a oni ta kola narvou tam. To je špatně. Ještě lepší by byl přístřešek na kola. Já mám železné stojany, ale širší kola už do toho nevlezou. Turisté je pak opírají všude o stromy, a když prší, tak jim to tam přikrývám, dneska ta sedla drží vodu a sedněte si potom na mokrý. Řídí se turisté tím, co jim řekřeknete nebo oč je požádáte? Němci, ti mne poslouchají na slovo, ale Češi, ti jsou často sprostí. Jak na to reagujete? Začnu se tomu smát, protože smích je na ně dobrá zbraň. Buď se ten člověk urazí a je ještě sprostější, ale to se stává málokdy. Většinou se začne smát taky. (plné znění rozhovoru si můžete přečíst v elektronické verzi Zpravodaje)


7

Jak Lapišiška naleštil rampouch

Byl už skoro konec roku a ve vsi panovala tuhá zima. Všechno bylo přikryté sněhovou peřinou, dny byly krátké, a sluníčko chodilo brzy spát. Všechno bylo bílé a tiché, zimní zvěř se scházela u krmelců, kam jim hajný nosil seno, kaš-

tany, jablíčka a mrkve, a také sůl. Tisovské skály byly úplně jako v pohádce – veliké kameny byly poprášené vrstvičkou sněhu, která namrzala a vytvářela na nich kouzelné krajky. Děti sáňkovaly, nebo chodily s maminkou a tatínkem na pro-

cházky do lesa a dívaly se, jak se všechno krásně třpytí, blýská a jak je sluníčko i v té velké zimě hřeje do tváří. Skřítek Lapišiška byl v tu dobu ve svém doupátku a přemýšlel, jak by tu zimu udělal ještě kouzelnější a krásnější. „Mám to! Naleštím veliký rampouch, který bude vypadat jako veliký vodopád!“ zajásal a utíkal dolů po cestičce mezi skalami. V jednom místě, kudy vede cestička, se vždy v zimě na skále udělá krásný veliký rampouch. Je to pramínek vody stékající po skále na zem a když mrzne, celý zamrzne. Skřítek Lapišiška se k němu posadil, a chviličku přemýšlel, jak by ho měl nablýskat, kde víc a kde míň, kde nechat odrážet sluníčko a kde naopak zakrýt led větvičkou stromu. A protože tím chtěl všem lidem ukázat, jak je příroda krásná a jak umí být kouzelná, chtěl si na své práci

nechat obzvláště záležet. Když si všechno dobře promyslel, přistoupil k velikému rampouchu, vytáhl z kapsičky stříbrný hadřík, posypal ho kouzelným práškem a začal opatrně leštit ten velikánský led. Kousek po kousku. Tam, kde Lapišiška přitlačil, zůstal rampouch křišťálově čirý, průhledný a krásně hladký. A na místech, která jen tak ošolichal, se z kouzelného prášku udělala na ledu krásná třpytivá vrstvička, která připomínala jemnou krajku nebo sněhovou vločku. Leštění takového rampouchu trvalo skřítkovi až do večera, ale když byl hotov, byl spokojen! Taková nádhera, jistě je to nejkrásnější a největší rampouch široko daleko, radoval se skřítek, a těšil se, až ho uvidí všichni, kdo chodí okolo na procházku. Mgr. Eva Berrová [email protected]

Tajemná paní z Tisé Před mnohými léty žil v horské obci Tisá chudý podruh se svou rodinou. Obýval skromný domek na kopci, kde chaloupky splývaly téměř s lesem. Přízemní s malými okénky, krytý doškovou střechou, která už také zažila lepší časy, krčil se na pokraji hustého lesa, jako by byl jeho součástí. V jedné větší sednici s malou pecí pobýval on, jeho žena a jejich tři malé děti. Vedle místnosti byl malý prostor pro dvě kozičky, celý to jejich majetek, ale i poklad, protože kozí mléko bylo jejich hlavní obživou. Muž jménem Jonas občas pracoval v lese při kácení stromů, v době žní vypomáhal na poli nebo se nechával najímat jako náhončí při knížecích honech. Bída s nouzí. Ale drželi pohromadě a jejich malé děti rostly jako z vody. Když Jonas chodíval do lesa, jenž se rozprostíral nad skalami směrem od Rájce, vídal občas 8

na lesní cestě podivnou postavu. Stará babka oděná v zalátovaný tmavý plášť tu sedávala nedaleko velké jedle. „Chudák žebračka,“ pomyslel si Jonas, ale vždy slušně pozdravil, a protože měl dobré srdce, nabídl babce kousek ze své skrovné skývy chleba. Babka zamumlala něco jako poděkování, ale na Jonase ani nepohlédla. To se opakovalo pokaždé, když podruh Jonas tudy procházel. I jiní občas babku žebračku sedící u okraje cesty viděli, ale buď ji nevnímali nebo se odvraceli. Vrchní lesník ji jednou dokonce hrubě vynadal, že mu prý plaší zvěř, hrozil holí a vyháněl ji. Zima byla na život v horách vždy velmi obtížná. Blížil se čas vánoční a v chaloupce bylo jako po vymetení. V den štědrovečerní byl Jonas zoufalý. Neměl rodině ve sváteční den co nabídnout. Nejvíc mu bylo líto svých dětí. A tak se rozhodl, že půjde


ke známým sedlákům poprosit o nějaké jídlo. Tak také učinil. Vyrazil. Venku leželo plno sněhu a po zaváté lesní cestě jen obtížně prošlapoval stopu. Stromy se pod tíhou sněhového příkrovu nakláněly nad cestou a vytvářely ve slabém svitu zimního slunce roztodivné postavy. Foukal ostrý ledový vítr a vzduchem poletovaly velké sněhové vločky. V myšlenkách na svou rodinu šel po známé cestě, nedíval se napravo ani nalevo, až došel k rozcestí. Překvapeně zůstal stát. Na nízkém pařezu seděla opět podivná postava žebračky. Ale byla nějak jiná. Vločky sněhu na ni neulpívaly a kolem pařezu prokukovala zelená tráva. Náhle se ozval hlas. „ Jen pojď blíž, Jonasi.“ Vy mne znáte, paní?“ odvětil Jonas zmateně, pln obavy z podivného setkání. Popošel však blíže a pohlédl na chudou stařenu. Jeho dobré srdce zvítězilo, zželelo se mu babky v zim-

ním lese a pozval ji k sobě domů, aby se ohřála. „Moc ti nemohu nabídnout, ale nějak se srovnáme,“ nabídl babce srdečně. „Já vím, já vím,“ odvětila žebračka a poprvé se na Jonase podívala. A tu nepohlédl na starou babku, ale na krásnou tvář vznešené paní, jejíž chudý oděv se pojednou proměnil v zelenkavě svítící, v mírném větru do široka vlající šat. „Já vím, Jonasi, ale jdi nyní domů, možná se objevím, ale jenom možná, místo u stolu mi však nech volné.“ To řekla paní, pokynula mu rukou a pomalu se její vznešená postava počala ztrácet za clonou sněhových vloček v bílém lese. Jonas stál jak opařený, avšak poté poslechl a dal se cestou domů. Byl již večer, tma se pomalu vkrádala do zimní krajiny a jak se blížil ke svému stavení, uviděl malá okénka své chaloupky zářící příjemným jasným světlem do naPokračování na str. 9

Pokračování ze str. 8 stávající zimní noci. Jeho žena ho uvítala s úsměvem a se slzou v oku. “Podívej se muži na to nadělení!“ radostně zvolala. „Přijel povoz a složil tu plný koš jídla, dobrot i dárků. Povozník, jehož jsem ještě nikdy neviděla, mi pravil, že ty už budeš vědět, od koho za prokázanou výpomoc vše je“. Jonas stál, jenom zíral na to překvapení. Na stole byly jablka, ořechy, pečené dobroty, na pletené ošatce velký pecen čerstvého chleba a vedle na prkénku křupavá pečeně. V troubě pece se vesele smažily

klobásky. Z pocukrované vánoční štoly se linula nevšední vůně. I malé dárky tu byly. Dřevěné vyřezávané koníky pro chlapce, panenka pro děvče a na ramenou jeho ženy se skvěl barevný parádní teplý šátek. Snad nejkrásnější však byly velké voskové svíce v rohu místnosti ve svazku zeleného chvojí, jež osvětlovaly chudou světničku příjemným svátečním světlem. Rodina prožila krásný Štědrý večer. Jonas u stolu nezapomněl. I přes udivený pohled své ženy nechal jedno místo u svátečního stolu volné. Zůstalo však prázdné.

Pomalu začal tušit, odkud dary pocházejí, ale nechal si to mlčky jenom pro sebe. Druhý den ráno vzal do uzlíku nějaké dobroty, jablka a ořechy, aby obdaroval štědrou paní z lesa a hlavně aby jí poděkoval. Ale nikoho na obvyklém místě nenašel. Tam, kde podivná žebračka sedávala, stál mladý stromek, v zimním čase plný zelených listů. Jonas pod něj položil přinesené dárky, v duchu upřímně poděkoval a celý zamyšlený se vrátil domů. Jonasově rodině se začalo dařit lépe. Dostal dobré místo v knížecích lesích, takže bylo

po nouzi. Žebračku již nikdy nespatřil. Ale vždy na Vánoce nechával u stolu prázdné místo. Co kdyby přeci… Zvěst o kouzelném obdarování se po nějakém čase roznesla po celém okolí. Nechávat volné místo u štědrovečerního stolu se stávalo zvykem. I ten ovšem pomalu zanikl v toku času. V místě splynutí dnes již zapomenutých cest nedaleko místa zvaného „U Křížku“ stojí mohutný, rozložitý strom. Krásné prožití vánočního času přeje autor.

Vánoční rozjímání Vám všem Vánoce. Kouzelnému času adventnímu podlehne snad každý. Oslava návratu světla, oslava narození betlémského dítěte. Vždy je to očekávání zrozrození a počátku nového období. Snad všichni, ať už jsme názoru na svět jakéhokoliv, prožíváme toto období roku v ovzduší poporozumění svých bližních, láslásky, doufání, v atmosféře plné radostného napětí. I v době přespříliš komerčně zneužívazneužívaných vánočních svátků je třeba si najít chvilku nad zamyšlením podstaty Vánoc. Zapalujeme svíčky, ty pravé s mihotavým světlem, jež jsou zmenšeným

odkazem na ohně zapalované v minulých dobách, oznamujíoznamujících dlouho očekávaný návrat slunečního svitu. Dárky poklápokládané pod stromečkem nebo za oknem jsou připomínkou darů tří králů k jesličkám JeJezulátka. Barevné skleněné kokouličky na stromku symbolizují zlato, kadidlo a myrhu. Převážná většina z nás dodržuje tyto vánoční zvyky a obyčeje. Stromek, symbol přírody, dárky věnované srdsrdcem a s láskou chystaná štědštědrovečerní večeře. Nemusí to být vždy kapr nebo řízek. Ale třeba devítichod - Neunerlei.

Klobása, symbol síly a srdečsrdečnosti. Kyselé zelí, zdraví v nonovém roce. Čočka představuje penízky. Husa, vepřová, králík nebo kapr znamenají štěstí. Borůvkový kompot, radost ze života. Sladké mléko s houskou a ořechy pojídané ze společné mísy sbližuje rodinu. Celer je symbolem plodnosti a mužné síly. Chléb a sůl, pohostinnost a přívětivost rodiny. Prožití vánočního času může být různé. V kruhu rorodiny, v přírodě nebo třeba návštěvou půlnoční mše k rozk rozjímání. Nejkrásnější však jsou rozzářená očka dětí pod rozsvírozsví-

ceným vánočním stromkem. V Tisé si udělejte čas a zaa zajděte v pozdním odpoledni do snad zasněžených skal. Zadívejte se na skalní útvary, jež paní zima oblékla do zimnído zimního hávu s bílými čepicemi. PoPozorně poslouchejte. Vnímejte tiché šumění nesoucí poselství naděje, odpuštění a lásky. Je třeba mu porozumět a podle něj jednat. To je odkaz našich kouzelných Vánoc. Krásné a pohodové prožití vánočních svátků přeje GerGerhard Tschunko.


9

Jízdní řád pro rok 2015

10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014

Zima na vleku V letošním roce jako každoročně jsme zahájili činnost Spolku vlek Tisá přípravou na lyžařskou sezónu 2014/15. První dobrovolná brigáda se na svahu „Špůrák“ uskutečnila v sobotu 11.10.2014 a tento den proběhla také valná hromada. Na setkání členské základny byl zvolen výbor pro zabezpečení činnosti spolku a předseda spolku, kterým se stal Milan Král. Vzhledem k připravované transformaci Občanského sdru-

žení na Spolek jsme vytvořily nové Stanovy a zvolili kontrolní orgán ve formě tříčlenné kontrolní komise. Sobotní brigády probíhaly pravidelně až do konce listopadu a odpracovalo se na nich 462 brigádnických hodin. Chtěli bychom touto cestou poděkovat dobrovolníkům (mnoho z nich byly děti z dětského domova v Tisé), kteří nám pomohli a jako odměnu budou mít k dispozici dva dny lyžování zdarma za jeden brigádnický den. Díky této dobrovolné práci jsme na zahájení sezóny připraveni. Kromě jiného se podařilo vysekat svah i prostor pod lanovkou, opravit vadnou brzdu vleku (lana), prořezat nálety podél trati a vleku a tím připravit dřevo na zátop, dokončit elektroinstalace v technickém zázemí, vybudovat zábradlí pro návštěvníky a také vyčistit a opravit kotvy. Nyní už musíme jen čekat a doufat, že nám sníh napadne a budeme po dlouhé roční přestávce opět

lyžovat (v sezóně 2013/14 vlek nebyl kvůli nedostatku sněhu spuštěn). Co máme připravené pro návštěvníky? Samozřejmě především novinku z minulého roku a tím je „nová“ rolba. Věříme, že návštěvníkům budeme moci nabídnout kvalitnější úpravu svahu a prodloužíme tím lyžařskou sezónu. V průběhu ledna a února chceme uspořádat následující akce (pokud sněhové podmínky dovolí): karneval v maskách, jízda na čemkoli, retro závod Tondova míle, běžec-

ké závody ve spolupráci s UJEP Ústí nad Labem, hokejový zápas horňáci proti dolňákům. Bližší informace a termíny konání jednotlivých akcí budou včas zveřejněny a můžete sledovat na www.vlektisa.cz. V případě dobrých sněhových podmínek bude vlek v provozu ve všední dny od 17 do 20 hodin za cenu 100 Kč. O sobotách a nedělích se celodenní lyžování dá pořídit za 140 korun. Půldenní jízdenka stojí 70 korun pro dospělého a 50 korun pro děti do 15 let. Jiří Turek

ŠIROKÝ SORTIMENT PALIV

vybere si každý...

605 231 690

štípané dřevo - buk, bříza, smrk... ledvické uhlí - Ořech 1, Ořech 2 uhelné brikety dřevěné brikety

ZDEMAR Ústí nad Labem s.r.o., Smetanova 683, 403 17 Chabařovice

www.drevo-uhli-brikety.cz

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014 11

ZIMNÍ KRÁSA TISKÝCH STĚN Skalní oblastí Tiských stěn jsou známy již po staletí. Za třicetileté války, kdy okolní osady byly zničeny, nalézali jejich obyvatelé ve skalních roklích a slojích dlouhodobý ukryt. Toto období připomínají různé znaky a kříže vytesané do pískovce. Také zde se zachovaly pověsti o pokladu francouzského šlechtice z období napoleonských válek, ukrytém pod skalním převisem. Do začátku 20. století bylo skalní město málo navštěvované a vstup byl povolen jen s místním průvodcem. Ve druhé polovině 19. století se Tiské ská-

ly stávají známým a vyhledávaným výletním místem. Značená naučná cesta vychází ze skalního nádvoří a zahrnuje dva prohlídkové okruhy - Malé a Velké Tiské stěny. Tabule u zastávek naučné stezky seznamují návštěvníky s faunou, florou a některými přírodními zvláštnostmi této oblasti, geologickým vznikem labských pískovců a také pravidly pískovcového lezení. V místech, kterými v letním období procházejí početné skupiny návštěvníků, je nyní v zimě ticho a klid. Zasněženou stezku jen zřídka poruší stopa lesní zvěře nebo ojedinělého turisty.

Slunce jen spoře proniká úzkými komíny do hlubokých roklí a soutěsek. Častá skalní okna pak umožňují neobvyklé pohledy na skupiny zasněžených pískovcových věží. Jinovatka a sněhový příkrov ještě více zdůrazňují strukturu bizarních skalních útvarů, ve kterých lze při trošce fantazie objevit i jiné podobnosti, než jsou uváděny v průvodcích. Pokroucené větve smrků a borovic se sklánějí pod tíhou sněhu a vytvářejí podivuhodné ledové květy. Vystoupíte li pak strmým schodištěm, což vyžaduje zvý-

šenou opatrnost, až na okrajový masiv, můžete dále pokračovat stezkou sledující okrajové skály. Z několika vyhlídkových míst uvidíte pod sebou zasněžené domy Tisé a dominantní stavby obce - kostel Sv. Anny, kulturní dům, základní školu a západním směrem pak dva větrníky. Za příznivého počasí nebo za inverzní povětrnostní situace je na horizontu vidět panorama Českého středohoří, jehož kuželovité vrcholy Kletečná, Boreč a Milešovka jako přízraky vystupují nad mořem mraků. Červená značka Vás dovede k populárnímu skalnímu útvaru Hřib a dále k oblíbené Turistické chatě. Zimní návštěva Tiských stěn zanechává nezapomenutelné dojmy. Stačí k tomu jen málo, přijít a otevřít oči i srdce. „…co tedy miluješ, poutníku ?“ „Miluji oblaka…oblaka, jež táhnou…tamhle …ta zázračná oblaka.“ Charles Baudelaire

Karel Plechač

Zápis dětí do 1. třídy

Jak se žije ve tmě a na kolečkách,

Na základě příslušných ustanovení školského zákona stanovil ředitel školy zápis do 1. ročníku základního vzdělávání pro školní rok 2015–2016 na pátek 16. 1. 2015 (14:00–18:00 hod.) a sobotu 17. 1. 2015 (9:00–12:00 hod.) ve školní budově základní školy. K zápisu se dostaví zákonní zástupci s dětmi narozenými v období 1. 9. 2008–31. 8. 2009 a zákonní zástupci s dětmi, kterým byl povolen odklad školní docházky pro školní rok 2014–2015. Při zápisu předloží zákonní zástupci zapisovaného dítěte rodný list dítěte a občanský průkaz či jiný doklad o trvalém pobytu. (ŘŠ)

jsme si mohli vyzkoušet na zámku v Jílovém 9. prosince. Akce se konala k Mezinárodnímu dni nevidomých. Vyzkoušet si jezdit na vozíčku, přesunout se na židli jen pomocí rukou a chodit po místnosti s páskou přes oči a se slepeckou holí bylo pro nás nezapomenutelným zážitkem. Naučili jsme se pár slov ve znakové řeči, zkoušeli jsme napsat počáteční písmeno svého jména Braillovým písmem. Pocítili jsme na vlastní kůži, jak se cítí lidé s handicapem. Mají život opravdu těžký, a proto jim pomáhejme a žijme s nimi. Akce se nám moc líbila, povídali jsme si o ní doma i ve škole. Žáci 7. ročníku


Už zas, přichází vánoční čas

Poslední měsíc v roce – prosinec - bývá nevlídný, deštivý, jen někdy nás rozveselí sněhová nadílka. Je to měsíc zimního slunovratu. Jen krok za zimním slunovratem přicházejí Vánoce. Opět po roce jsou tu chvíle, kdy kolem vládne ruch, všude se uklízí, vaří

a peče, vzduch voní vanilkou, purpurou a jehličím. Abychom si ten dlouhý čas čekání na Ježíška trochu zpestřili a lépe nám utíkal, připravili jsme už na konci listopadu pro děti a jejich rodiče „vánoční vyrábění“. Sešla se nám spousta rodičů, kteří ochotně a trpělivě s dětmi vyráběli různé ozdoby, přáníčka, svícny, řetězy i adventní věnce. Na začátku prosince jsme do školy pozvali šikovné maminky a babičky, aby si společně s dětmi upekly vánoční cukroví.

Mikulášská v ZŠ

Na chvíli se školka proměnila v malou provoněnou cukrárnu. Peklo se a slepovalo cukroví, zdobily se perníčky. Slavnostní atmosféru při práci navodily vánoční koledy. Dlouhé čekání na vytouženého Ježíška nám vyplnila krátká návštěva Mikuláše s anděly a čertíky. Děti přednesly své básničky, zazpívaly krátké písničky. Za odměnu si každý odnesl domů čokoládový kalendář a malý sladký balíček. Nakonec přišel taneček, který si všichni užili. Plánovanou vánoční besídku jsme bohužel pro velkou nemocnost dětí byli nuceni změnit na novoroční, bude se konat 21. ledna 2015.

A teď už jen zbývá čekat, až zazvoní zvoneček a rozsvítí se stromeček. Nechme se dětmi ovlivnit, strhnout a prožívejme s nimi radost při vánočních přípravách, pečení, výrobě ozdob a dárků. Při „černé hodince“ se dá krásně povídat, vyprávět a vzpomínat na zážitky z našeho dětství. Děkujeme všem, kteří nám přispěli na vánoční nadílku pro děti (firma Burg - p. Dedera, ZŠ Tisá, Manželé Mátlovi). Na závěr letošního roku bychom Vám rádi popřáli hezké vánoční svátky, pohodu, zdraví a šťastné vykročení do roku 2015. J. Friedelová, D. Kubašková a kolektiv MŠ Tisá.

Vánoční Drážďany

Školní ples ZŠ a MŠ Tisá vás zve na

XI. školní ples, který se bude konat

v pátek 23. 1. 2015 od 20. hodin na sále OÚ Tisá.

Krásné vánoční svátky a úspěšné vykročení do nového roku vám přeje Základní škola a Mateřská škola Tisá

11. prosince jsme se opět po roční odmlce vydali do vánočně vyzdobených Drážďan. Přizvali jsme také žáky 1. stupně a několik dětí jelo z petrovické školy. Mohli jsme nerušeně přijmout tu pravou atmosféru nejen do našich duší, ale na své si přišly také chuťové pohárky, které jsme bohatě zásobili „bratwurstem“, „kinderpunčem“, ovocem v čokoládě, pravou drážďanskou štolou a dalšími dobrotami. Počasí nám přálo, a tak jsme nemokli nebo nemrzli jako v minulých letech. Obchůdky a stánky plné dobrot a dárků jsme brali útokem. Už

teď se těšíme na příští vánoční Drážďany. V. Husáková

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, 6. číslo, 2014 13

Spolek pro Tisou a nový program Fit senior Chtěli bychom se v novém roce zasadit o širší využití posilovny. Nabízíme místním seniorům dopolední hodiny za poloviční cenu. Zima bývá dlouhá a po Vánocích se hodí zvýšit tělesnou aktivitu. Např. cvičení na multifunkčních strojích se může stát i společenskou záležitostí, jelikož jsou v páru  A cestou do posilovny splníte i nezbytnou aerobní část

cvičení - chůze. Myslete na to, že svalová hmota hraje z hlediska zdraví a celkového zdravotního stavu každého jedince nesmírně důležitou úlohu. Zpevněný svalový korzet má vliv na správný vzpřímený postoj, ovlivňuje stav naší nosné osy – páteře. Ovlivňuje správné používání pohybového aparátu včetně kloubů. Množství svalové hmo-

ty má samozřejmě vliv na vnitřní orgány, na cévní a oběhový systém. Pravidelná pohybová aktivita je prokazatelnou prevencí vzniku nemocí. S přibývajícím věkem se snižuje bazální metabolismus, který však pozitivně můžeme ovlivnit právě posilováním a posílením aktivní tělesné hmoty. Zájemci se mohou přijít informovat každou led-

Spartak v nové sezoně válí! V redakci jsme si nemohli nevšimnout spanilé jízdy, kterou Spartak Tisá předvádí v letošním ročníku okresního přeboru. A i když konec podzimní části sezóny a souboj o první místo v tabulce se Sebuzínem nedopadl úplně podle představ Spartaku, požádali jsme trenéra Václava Kabátníka o krátký rozhovor.

Utkání se Sebuzínem nakonec nedopadlo pro Spartak šťastně. Po osmi kolech je Tisá na prvním místě tabulky (rozhovor vznikl 19.10.2014, pozn. redakce). Čekal jste před sezónou takové postavení? Abych pravdu řekl, umístění

v popředí tabulky jsem vzhledem ke změnám v týmu, ke kterým došlo, očekával. Nacházíme se momentálně sice na prvním místě v tabulce, ale je třeba říci, že stejný počet bodů jako my

má také Sebuzín a o pouhý bod méně Chabařovice. Očekávám, že boj o prvenství bude velmi vyrovnaný až do samého závěru sezóny. Jaké proběhly změny v týmu. Změnil se nějak způsob tréninku? Zdá se, že obrana i útok zatím všechny konkurenty v tabulce převyšuje. V letní přestávce se tým podařilo značně posílit. Na přestup jsme získali z Milešova středního záložníka Zdeňka Hanzla a ze Střekova krajního záložníka Václava Kabátníka ml. Tým byl posílen dále o mateřské hráče, kteří dříve byli v jiných klubech na hostování, konkrétně se jedná o Jana Povejšila ml. (Libouchec) a Davida Babaču (Neštěmice). Na hostování z jiných klubů jsme získali především dva brankáře Jana Davida (FK Ústí) a Vladimíra Kouckého (Povrly). V neposlední řadě bych chtěl zmínit, že po roční přestávce za náš klub opět nastupuje Václav Feix. Způsob tréninku jsme nijak rapidně nezměnili. V podmín-

Vydává obec Tisá • sídlo: Tisá 205, 403 36 Tisá • IČ: 00267082. Vychází jedenkrát za dva měsíce • Nevyžádané příspěvky se nevracejí Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected] Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz Tento zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury v Praze – evidenční číslo: MK ČR E 10434


novou středu od 18.30 do 19hod přímo do posilovny nebo využít jednorázové návštěvy a klíče si půjčit v Café Refugio (vyjma úterý). Telefonní kontakt na správce posilovny 604 590 427. Pohodové Vánoce přeje Posilovna team  Aleš Červinka, Roman Borl a Vlaď ka Králová

kách okresního přeboru jsme rádi za každého hráče na něm. Většina hráčů pracuje, případně studuje a podmínky pro trénink jsou tím limitovány. Co se týče útočné fáze, daří se nám v zápasech soupeře takzvaně přestřílet, a z toho plyne pochopitelně i větší počet vstřelených branek oproti předcházejícím sezónám, za což jsme velmi rádi. Také obrana drží zatím skvělý průměr maximálně jedné obdržené branky za zápas. Branek jsme zatím v soutěži nastříleli bezkonkurenčně nejvíc ze všech družstev, nicméně pevnou obranu mají naši soupeři rovněž (Sebuzín). Mění klub v závislosti na aktuálním postavení v tabulce své plány na celkové umístění? Plány v klubu nijak neměníme. Dosavadní výsledky týmu nás těší, ale postupové euforii rozhodně nepodléháme. Jediné, o co nám jde, je hrát co nejlepší fotbal. V závěru bych chtěl vzpomenout na naše věrné fanoušky a poděkovat jim za dosavadní podporu. Vážíme si jejich přízně nejen v domácích zápasech, ale i na hřištích našich soupeřů.

Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.

Jak se mění veřejná doprava v roce 2015?

Recommend Documents