Silvie Kučerová (
[email protected]); Jan Kopp (
[email protected]); Monika Čechurová (
[email protected]); Martin Kulhánek (
[email protected]); Jan D. Bláha (
[email protected])
Tento dokument obsahuje autorské řešení úloh s mezipředmětovým přesahem zeměpisu/geografie do matematiky, dějepisu/historie a výtvarné výchovy. U každé úlohy je dále doplněn rozšiřující komentář k tématu. Některé úlohy lze mimo jiné využít také jako přípravu na Zeměpisnou olympiádu. Zadání úloh je uveřejněno ve 4. čísle Geografických rozhledů roku 2012/2013 (ročník 22) v článku Silvie Kučerové, Jana Koppa, Moniky Čechurové a Martina Kulhánka. JAK S TEXTEM PRACOVAT: Černou barvou jsou vypsány rozšiřující a dovysvětlující komentáře, určené učiteli, aby byl na základě jejich prostudování (ujasnění si problematiky), schopen žáky lépe vést k reakcím a odpovědím na otázky v zadání. Modrým písmem jsou již přímo zdůrazněny odpovědi na otázky v zadání – tedy pasáže, které očekáváme, že by žáci měli být schopni na základě otázek uvést (samozřejmě ve vyjádření úměrném svému věku).
1
ÚLOHA 1: TVAR ÚZEMÍ Tvar území státu ovlivňuje charakter jeho politické správy i ekonomických vazeb. V každém území lze z pohledu socioekonomického vymezit jádro (území s řídicí funkcí, soustředící klíčová a progresivní hospodářská odvětví, území, kde se koncentruje většina populace státu) a periferii (území podřízené jádru ve smyslu politického rozhodování i hospodářské moci, zpravidla méně hustě zalidněné a s menší koncentrací hospodářských aktivit). Nemusí tomu tak být vždy (záleží na historickém vývoji), ale jádro se zpravidla nachází ve středu, resp. ve vnitrozemí regionu a periferie geometricky ve větší vzdálenosti od jádra, kde se vliv jádra (např. rozvojové impulzy) postupně zeslabuje. Platí více na mikroregionální úrovni než na úrovni státní – srovnejte např. situaci celého Česka, kdy Praha leží vůči Moravě a Slezsku excentricky, ale v rámci Čech nebo Středočeského kraje v jejich středu. V porovnání s jinými státy jako Slovensko a Rakousko či ještě lépe skandinávské země je však v Česku aglomerace hlavního města stále položená spíše ve vnitrozemí, než excentricky při státní hranici. Má-li území státu tvar blížící se kruhu, v jehož centru je jádro (viz Čechy), cesta do něho trvá z jakéhokoli bodu na hranicích přibližně stejně, žádné území není v dosahu jádra výrazně znevýhodněno. Samozřejmě pomíjíme existenci vnitřních bariér v podobě neprůchodného terénu (horských hřbetů, pouště, podmáčené půdy) nebo tvaru sítě cest (dálnice vedená jedním směrem výrazně urychlí dopravu do jádra) apod. Má-li území státu tvar protáhlý v jednom směru a jádro navíc excentricky položené (viz Slovensko a Rakousko), jsou území nejdále od jádra v jeho dostupnosti znevýhodněná, což může negativně ovlivňovat vztahy jádra a periferie. Délka a typ pobřeží ostrova určují míru vlivu oceánského prostředí na prostředí ostrova (Kopp a kol. 2006). Vlivy pobřeží a oceánu na prostředí ostrova závisí především na tvaru ostrova. U ostrovů, jejichž tvar je blízký kruhu (kompaktní), je střed ostrova relativně izolován od vlivu pobřeží. U ostrovů protáhlého tvaru nebo s hlubokými zálivy v pobřežní linii, je vliv oceánu na centrum ostrova větší, protože „střed“ ostrova je blíže oceánu. Jinými slovy: lidé žijící uprostřed ostrova mají k pobřeží relativně blízko, pokud je tvar ostrova členitý nebo protáhlý. Nejnižší hodnoty Wagnerova indexu dosahují ostrovy, jejichž tvar je velmi blízký kruhu. Zpravidla se jedná o korálové ostrovy, jako například Nauru (W = 1,07), Tupuai (1,10) ve Francouzské Polynésii nebo mladé vulkanické ostrovy, např. Tofua (1,07) a Niuafo´ou (1,05) ze souostroví Tonga. Naopak vysoké hodnoty indexu vykazují ostrovy s velmi členitým pobřežím. Příkladem jsou ostrovy s fjordovým pobřežím jako Západní Špicberky (5,45), Ellesmerův ostrov (5,72) a Baffinův ostrov (7,40). Extrémně velkou členitost pobřeží vykazují ostrovy tvořené korálovými útesy vystupujícími nad hladinu v úzkém obvodovém prstenci. Takový tvar je charakteristický například pro ostrov Rangiroa (9,68) ve Francouzské Polynésii (Kopp a kol. 2006). Podobně jako lze s využitím Wagnerova indexu posoudit tvar ostrova, můžeme analogickým výpočtem stanovit „míru křivolakosti“ rozvodnice u povodí a tím číselně vyjádřit tvar povodí. Tvar povodí má vliv na uspořádání říční sítě, vzdálenost od rozvodnice k hlavnímu toku a tedy na vlastnosti, které ovlivňují průběh odtoku. Například podle územního rozložení srážek a tvaru povodí se formuje odtok při povodních. Příklad výpočtu Wagnerova indexu pro Madagaskar a Sicílii: Měření délek pomocí aplikace Google Earth vyžaduje trpělivost, zvláště, pokud je pobřeží členité. Pokud chceme získat co nejpřesnější výsledek, pracujeme s obrazem území v co největším měřítku. Na hlavním menu zvolíme záložku Nástroje a nástroj Pravítko nebo použijeme ikonu pravítka v pravé části hlavní lišty. V zobrazeném okně použijeme druhou
2
záložku – Cesta, kurzor myši se nám změní na terč, pomocí kterého zadáváme do mapového pole lomové body. Vzniká lomená čára, délka jednotlivých segmentů se automaticky sčítá a výsledek čteme v příslušném okně. Měřením touto metodou získáme hrubé přiblížení hodnotě, kterou o území udávají databáze nebo statistické úřady. Její výhodou ale je, že si sami můžeme změřit obvod ostrova, který se samostatně v databázích nevyskytuje nebo se jedná o údaje, které je třeba ověřit. Konkrétní hodnoty Wagnerova indexu uvádíme na příkladu ostrovů Madagaskar a Sicílie. Pro Madagaskar vychází W = 1,78, se vstupními daty ze zdroje CIA (plocha 587 041 km2, délka pobřeží 4 828 km). Sicílie vykazuje W = 2,04, samostatná data o tomto ostrově poskytuje např. www.yachtico.com (plocha ostrova 25 426 km2, délka pobřeží 1 152 km). Literatura a zdroje: KOPP, J. (2009): Zeměpisná olympiáda 2009 – státní kolo – kategorie D. Metodický portál RVP, Digitální učební materiály,
. KOPP, J., MENTLÍK, P., KRAFT, J., DOKOUPIL, J., KUČERA, T., ČERVENÝ, P., REITSPIES, Z., PREIS, J., SVOBODA, J., BAŠTOVÁ, M. (2006): Geografie ostrovů. Západočeská univerzita, Plzeň, 194 s. WILHELM, F. (1993): Hydrogeographie. Braunschweig , Westermann, 228 s.
3
ÚLOHA 2: ÚBYTEK POČTU DRUHŮ Ostrovní prostředí je typické nižším počtem druhů rostlin a živočichů a větší mírou endemismu. Počet druhů závisí například na velikosti ostrova, jeho stáří, izolovanosti a vnitřní diverzitě prostředí. Předpoklad většího množství druhů (větší biodiverzitu) vykazují otsrovy větší rozlohy (viz. úkol dále v textu), ostrovy existující delší dobu ve stabilních klimatických podmínkách a ostrovy méně izolované od ostatních ostrovů a pevnin. Významně ovlivňuje počet druhů také přeměna původních přírodních ekosystémů na člověkem obhospodařované plochy. Teorii ostrovní biogeografie s řadou příkladů uvádí Gillespie a Clague (2009). Některé poznatky odvozené z teorie ostrovní biogeografie využívá krajinná ekologie. V přeneseném významu můžeme totiž také plochy v krajině (enklávy) kontrastující s okolím považovat za „ostrovy“. Například menší „ostrůvek“ lesa víceméně izolovaný uprostřed plochy orné půdy vykazuje některé ekologické znaky, které jsou analogické fungování ekosystémů ostrovů obklopených mořem. Počet druhů žijící v krajinné enklávě je též ovlivňován její velikostí, dobou nerušeného vývoje nebo izolovaností, tedy vzdáleností od ploch stejného krajinného ekosystému. Příklad ostrova Halmahera: K výpočtu nepotřebujeme znát rozlohu tropického deštného lesa na ostrově. Nejprve vyjádříme počet druhů po snížení rozlohy lesa, označme ho například SN a původní počet druhů jako S. Po snížení rozlohy lesa o 60 % (tedy na 40 %, což lze vyjádřit jako A . 0,4) poklesne počet druhů na: SN = c . (A . 0,4)0,3. Ze vzájemného poměru nového a původního počtu druhů vypočítáme relativní podíl druhů po snížení rozlohy lesa. Podíl SN / S lze upravit krácením – v čitateli i jmenovateli je v součinu parametr c . A0,3, po krácení tedy dostaneme: SN / S = 0,40,3 = 0,76. Počet druhů po snížení rozlohy lesa tedy klesne na 76 %, tedy z rozdílu: 1 – 0,76 = 0,24 vyplývá, že by se počet druhů snížil o 24 %. DOPLŇUJÍCÍ ÚKOL ZE ZEMĚPISNÉ OLYMPIÁDY 2009, KATEGORIE D, CELOSTÁTNÍ KOLO: Doplňte k obrázku český komentář a doplňte vynechané vysvětlivky u některých písmen.
Zdroj: MacKinnon (1982) in Novotný V. (2013)
4
Řešení: Komentář: Obrázky znázorňují vztah mezi velikostí ostrovů a počtem druhů zjištěných rostlin, savců, hnízdících ptáků a plazů na vybraných indonéských ostrovech. Vysvětlivky: LS – Lesser Sundas (Malé Sundy), M – Moluccas (Moluky), N – New Guinea (Nová Guinea), B – Borneo, F – Flores, J – Java, Sm – Sumatra, Su – Sulawesi, T – Timor Literatura a zdroje: KOPP, J. (2009): Zeměpisná olympiáda 2009 – státní kolo – kategorie D. Metodický portál RVP, Digitální učební materiály, . NOVOTNÝ, V. 2013. Tropical ecology [online, cit. 15. 3. 2013]. Dostupné na www: GILLESPIE, R. G., CLAGUE, D. A. (eds.) (2009): Encyclopedia of Islands. University of California Press, Berkeley.
5
ÚLOHA 3: ZMĚNY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Příklad okolí sídla Ostroměř (okres Jičín)
Zdroj: www.mapy.cz
Zdroj: www.mapy.cz
Vyjadřovací prostředky staré a současné mapy se na první pohled výrazně liší. Vyjadřovací prostředky pro znázornění výškopisu: Změna od šrafové metody znázornění výškopisu na používání vrstevnic (izolinií) Vyjadřovací prostředky pro znázornění polohopisu:
6
Vyjádření podmíněno především prostředky, které se v dané době k tvorbě používají: dříve mapy kolorovány (výsledkem jsou např. různé odstíny téže barvy v jedné ploše či prvku). V dnešní době celý proces tvorby mapy standardizován, více konvencí (tvoří se elektronicky). Ve starých mapách najdeme výstižnější vyjádření skutečného vzhledu prvků (např. vlny na rybníce), dnes se k témuž účelu používají zástupné symboly (rybník je jednolitá modrá plocha). Vyjádření popisu: Ve starých mapách ruční, v současnosti počítačová sazba. Krajina na staré i současné mapě znázorňuje venkovské území s lesy na severu a sady ovocných stromů na jižních svazích hřbetu. Další sady a zejména pole obklopují tři sídla zachycená na výřezu mapy. Jejich rozloha a rozmístění se během mezi zachycenými obdobími proměňovaly. Na první pohled je velmi viditelnou změnou zrušení rybníka mezi Ostroměří a osadou Hlásek na vodním toku Javorka. Jeho tvar je patrný i na současné mapě (např. cesta po bývalé hrázi, zatáčka železniční trati). Nejnápadnější změnu krajiny čitelnou z mapy představuje rozšiřování zastavěné plochy sídel. Největším sídlem je Ostroměř (v centru mapového výřezu), která se proti polovině 19. století plošně rozrostla přibližně třikrát, a to zejména ve směru k vlakovému nádraží a průmyslovým objektům, které byly v jeho blízkosti vystavěny. Také na východě ležící Holovousy se dnes rozprostírají na přibližně dvojnásobné ploše. Nejméně se od 19. století proměnily Sobčice, kde přibyl hlavně na západním okraji zemědělský areál. Značných změn doznala také síť cest, ačkoli průběh hlavní silnice vedoucí po okraji Holovous a středem Ostroměře zůstal po celé délce zobrazené trasy na výřezu mapy nezměněn. Podél této hlavní silnice však byla vykácena stromová alej – stejně tak podél celé řady místních komunikací a polních cest. Tyto změny se jistě projeví významně i v krajinném rázu. Proti období poloviny 19. století zanikla celá řada polních cest a naopak některé jiné byly vytvořeny. Některé cesty již dnes v krajině patrné nejsou, protože zanikly v důsledku spojování polí ve velké lány. Ale například po bývalé cestě ze Sobčic k ostroměřskému hřbitovu na západním okraji zbyl přibližně v její polovině pozůstatek v podobě křížku u vodního toku, který dnes stojí uprostřed polí. Významným rozdílem mezi výřezem staré mapy a současnou mapou je neexistence železniční trati k jihu směřující do Hořic (a dále pak do Hradce Králové), která v té době ještě nebyla vystavěna. Lze tedy shrnout, že hlavními změnami jsou: 1) proměny rozmístění a velikosti některých ovocných sadů a uspořádání polností 2) zrušení rybníka 3) rozšiřování zástavby sídel a vznik průmyslových a zemědělských areálů 4) změny v síti cest Hlavní příčiny změn: Obecné procesy, které v celé české společnosti probíhaly od průmyslové revoluce: spojování malých polností do velkých lánů (zejména v období 2. poloviny 20. století). S tím spojené odstraňování volné zeleně v krajině (remízy, aleje podél cest mezi poli) a rušení starých polních cest. Příčin zrušení rybníka mohla být celá řada (např. zánik mlýna, pro něhož rybník vodu zadržoval, hrozba protržení hráze při povodni, změna vlastnických vztahů apod.). Rozrůstání Ostroměře napomohlo zřízení železniční trati a železničního uzlu (do čtyř směrů). Vznik železniční stanice podmínil rozvoj řady výrob, které potřebovaly snadnou dopravu materiálu či naopak jim železnice umožnila odvoz výrobků a produktů. Rozvoj výroby opětovně podmiňoval růst sídla, protože rostla poptávka po pracovní síle a lidé zde nacházeli práci.
7
Důsledky změn: Ráz krajiny se proměnil důsledkem změn využití ploch, úbytku volné zeleně, alejí apod., ale zároveň se stále jedná o zemědělskou krajinu s poli a ovocnými sady. Zrušení rybníka mohlo mít vliv na změny zadržování vody v krajině. Rozšiřování zástavby má vliv na celkové zvyšování hustoty osídlení a zastavěnosti krajiny. Pokud se vaše škola nachází v oblasti, kde dochází k výraznému nárůstu hustoty osídlení v posledních letech (např. v zázemí velkých měst), lze vyžít také dalších záznamů o stavu krajiny: na stejném mapovém portálu www.mapy.cz vybrat v záložce Zobrazit mapu letecký snímek z roku 2003. Pro všechna území Česka pak lze získat letecké snímky z 50. let 20. stol. na internetové adrese http://kontaminace.cenia.cz/. Literatura a zdroje: oldmaps.geolab.cz ... informace o 2. vojenském mapování a dalších starých mapách
8
ÚLOHA 4: ROČNÍ OBDOBÍ V KRAJINĚ Příklad – krajina se hřbitovem u Janova (okres Rakovník) (Foto: S. Kučerová)
Dva snímky představují fotografii téhož místa – první na počátku února, druhý v půli května. První pořízen v pozdním odpoledni v -10 °C při krátké zastávce v okolí Janova po cestě autem; náhodné měkké osvětlení kompozice zapadajícím sluncem. Druhý pořízen kolem poledne v teplém slunečném dni při návratu z práce; ostré polední slunce. V prvním případě byl snímek pořízen náhodně při netradičních světelných podmínkách, které zachycují neopakovatelný genius loci. Vše podtrhuje čerstvá sněhová pokrývka a ojíněné stromy. Snímek vzbuzuje zimní náladu, vzpomínku na Vánoce. V druhém případě byla fotografie pořízena cíleně za účelem porovnání stejného místa v jiném ročním období. Světelné podmínky ostrého poledního slunce nejsou právě ideální, proto musel být použit sluneční filtr. Krajina působí svěže, zeleně, energicky (dává sílu vzrůstu polní úrody), ale proti prvnímu snímku působí více „obyčejně“, méně „kouzelně“. Navozuje dojem tepla a volnosti. Charakter fotografie podmiňuje: počasí, světelné podmínky, nálada fotografa, záměr pořízení snímku, přítomnost dominanty či unikátního prvku na fotografii (zde např. hřbitov), členitost reliéfu, uspořádání, velikost a počet prvků v záběru, charakter krajinného pokryvu, skladba plodin či stromů apod. Střídání čtvera ročních období v mírném podnebném pásu se projevuje především na vzezření vegetace (olistění stromů, vzrůst polních plodin), barevných kombinacích a sytosti barev (zeleň, barvy podzimu, bílá sněhová pokrývka, hnědá ornice, šedivé neolistěné stromy aj.), ale například také výška slunce a úhel dopadu slunečních paprsků („jiné osvětlení“). Během jednoho ročního období se však velmi často proměňuje i charakter samotného ročního období (např. zimní dny se sněhovou pokrývkou a bez sněhové pokrývky, slunné versus oblačné dny apod.) Pokud vyfotografujete stejné místo opakovaně např. v intervalu každého kalendářního měsíce, můžete si ze snímků vyrobit kalendář. Ze snímků vyjadřujících atmosféru určitého období roku lze vyrobit vánoční, novoroční, velikonoční aj. přání. Snímky z okolí vašeho bydliště či vaší školy lze vhodně prezentovat vaši obec nebo školu na internetových stránkách, propagačních materiálech, ve školním nebo obecním tisku. Snímky přímo vybízejí k uspořádání školní výstavy přístupné i veřejnosti, jejich umístění na obecní nástěnku, do reprezentačních prostor obecního úřadu nebo k výzdobě vaší školy.
9