INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Obsah 1. Definice a charakteristika pojmů .....................................................................................................3 2. Faktory charakterizující práci ........................................................................................................ 12 3. Kvalifikační standardy .................................................................................................................. 17 4. Trh práce .................................................................................................................................. 20 5. Role státu na trhu práce ............................................................................................................... 24 6. Role EU na trhu práce .................................................................................................................. 31 7. Zaměstnání - povolání ................................................................................................................. 33 8. Formy informačních zdrojů ........................................................................................................... 36 9. Informace o světě práce............................................................................................................... 39 10. Informace o vzdělávací nabídce ................................................................................................. 42 11. Základní povědomí o relevantních právních předpisech ................................................................. 48 12. Základní povědomí o činnosti dalších poradenských subjektů ......................................................... 53 PŘÍLOHA č. 1: ..................................................................................................................................... 56 PŘÍLOHA č. 2: ..................................................................................................................................... 59
2
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
1. Definice a charakteristika pojmů
shrnutí Svět práce. Práce. Trh práce. Nezaměstnaný. Nezaměstnanost. Aktivní politika zaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti. Rekvalifikace. Rekvalifikace zaměstnanců. Povolání. Vzdělání. Zaměstnání a právo na zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřady práce a jejich působení. Zprostředkování zaměstnání.
zapamatujte si Svět práce Svět práce (Hřebíček, 20011) je ekonomicky, sociálně a historicky strukturovaný a podmíněný prostor pro lidskou cílenou, hodnoty přinášející pracovní činnost. Je tvořen mnohými dílčími okolnostmi, které velmi vážně podmiňují a modifikují způsoby, jimiž jednotlivci vstupují do pracovních činností a v jejichž duchu také tyto činnosti vykonávají. Za nejzávažnější komponenty zde musíme považovat: charakter práce a výrobní techniky, nabídku pracovních příležitostí, organizaci trhu práce, charakter profesních vzdělávacích systémů, demografickou situaci, rovnost či nerovnost příležitostí pro realizování pracovních kariér atd.
zapamatujte si Práce Z ekonomického hlediska je prací myšlena účelná lidská činnost, ve které člověk pro uspokojování svých materiálních, sociálních a duchovních potřeb a potřeb jiných lidí dokáže vytvářet a měnit předměty, podmínky života nebo jiné hodnoty. Sociologický pohled prací rozumí skupinovou instituci, určitý systém dělby pracovních aktivit, do kterých se člověk dobrovolně nebo z donucení začleňuje. Psychologická definice práce říká, že v ní jde o specifické formy sřetězených a motivovaných činností, konání, které ovlivňuje určitý cíl, bezprostřední nebo perspektivní společensko-ekonomické, kulturně-poznávací a etické cíle (KOŠČO,19712)
zapamatujte si Trh práce Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na straně poptávky jsou firmy a zaměstnavatelé, kteří si pracovní sílu kupují a nabízejí lidem práci za mzdu. Na straně nabídky jsou jednotlivci, kteří nabízejí svůj lidský kapitál. Nejde o izolovaný trh, ale o oblast ekonomiky úzce propojenou s ostatními národními i světovými trhy. Trh práce je nedílnou součástí tržního hospodářství a je založen na ekonomickém principu nabídky a poptávky. Na straně nabídky stojí nositel práce, pracovník, uchazeč o zaměstnání, který nabízí svoji kvalifikaci (Festová, 20023)
1 2
3
HŘEBÍČEK, L. Teorie kariérního vývoje a poradenství. Brno : Masarykova univerzita, 2001. KOŠČO, J. Psychologické poradenstvo v školskom a profesionálnom vývine : Teoretické a spoločenské predpoklady. Bratislava : SPN, 1971 FESTOVÁ, J. Orientace ve vývojových trendech na trhu práce. In BERNÝ, L., CIPROVÁ, J., MERTIN, V. Poradce k volbě povolání : pro výchovné poradce a učitele ZŠ. Praha : Josef Raabe, 2002-. A 1.1. s. 1–16. ISSN 18018440. 3
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Trh práce je podle výhodnosti a kvality pracovních příležitostí segmentován na primární a sekundární. Pracovní místa na primárním prestižním trhu jsou proti propouštění ve větším bezpečí oproti sekundárnímu trhu práce, pokrývajícímu pracovní místa s nižší prestiží (Mareš, 20024). Trh práce se skládá z mnoha relativně samostatných trhů, pokrývajících různé oblasti, odvětví a profese. V době hospodářské recese musí státní politika zaměstnanosti hledat cesty k pružnému fungování trhu práce. Stát ovlivňuje trh práce různými způsoby – právní regulací, daňovým systémem, institutem zaručené minimální mzdy, sám je i významným zaměstnavatelem.
cvičný úkol Vyhledejte informace o: 1. 2.
Podstatě trhu práce (http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9) Ukazatelích trhu práce (http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace)
zapamatujte si Nezaměstnaný Podle mezinárodní organizace práce je člověk označen za nezaměstnaného tehdy, když (Mareš, 20025): − je schopný práce (věkem, zdravotním stavem, osobní situací), − chce zaměstnání (aktivně hledá práci), − je i přes tuto snahu v daném okamžiku bez zaměstnání. Registrovaní nezaměstnaní představují jen část nezaměstnaných, totiž ty, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce. Neregistrovanými nezaměstnanými jsou osoby, které nejsou vedeny v evidenci úřadu práce, ale splňují obecné podmínky nezaměstnanosti a aktivně hledají zaměstnání.
zapamatujte si Nezaměstnanost Rovnovážný stav na trhu práce nastává tehdy, jsou-li nabídka práce a poptávka po ní vyrovnány. Jestliže poptávka po práci ze strany podnikatelů roste, pracovníci snadno nacházejí uplatnění. Mzdy rostou. Jestliže poptávka po práci ze strany podnikatelů klesá, pracovníci nacházejí obtížně uplatnění. Vzniká reálná možnost nezaměstnanosti (CHROMÁ, 20026). Nezaměstnanost je jev, který souvisí s tržní ekonomikou, spolu s inflací představuje největší problém tržního hospodářství. Nezaměstnanost značí jistou nerovnováhu ekonomiky a stupňuje napětí v sociální oblasti. Ztráta práce je pro člověka obvykle provázena nejen snížením životní úrovně, ale i osobními problémy spojenými se ztrátou společenské prestiže, poklesem sebeúcty, pocity neužitečnosti a beznaděje. Velké problémy působí zejména nezaměstnanost dlouhodobá, trvající déle než rok, často provázená ztrátou kvalifikace a tím možnosti opětovně najít zaměstnání Člověk se stane nezaměstnaným také v době, kdy opustí své pracovní místo dobrovolně a hledá si jiné zaměstnání. Tato tzv. frikční nezaměstnanost obvykle netrvá déle než tři měsíce. V důsledku strukturálních změn v ekonomice vzniká strukturální nezaměstnanost, kdy se snižuje poptávka po některých profesích a v jiných je pracovníků nedostatek. Řešením je rekvalifikace pracovníků, jde však o dlouhodobější proces, kdy pracovník na trhu práce nemusí ani po rekvalifikaci rychle najít nové uplatnění. Cyklická nezaměstnanost je spojena s celkovým hospodářským poklesem, nezaměstnanost je ve více odvětvích a rekvalifikace není jejím řešením, tím je až oživení ekonomiky. Sezónní nezaměstnanost je běžný jev, způsobený nepravidelností výroby nebo spotřeby v některých odvětvích (SLOVÁK, 20077).
4 5 6 7
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství 2002 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství 2002 CHROMÁ, D. aj.. Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha : Fortuna, 1992 SLOVÁK, S. Aktuální problémy trhu práce. Ostrava: web OU, 2007 4
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
zapamatujte si Aktivní politika zaměstnanosti Nástrojem pro snížení nezaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti. Jejím prostřednictvím pomáhají úřady práce uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Podle zákona 435/2004 Sb8. je aktivní politika zaměstnanosti souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroji, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti je rovněž poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Stát prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti podporuje firmy vytvářející pracovní místa v regionech s velkou nezaměstnaností a místa pro uchazeče z problematických skupin a absolventy škol. Aktivní politika zaměstnanosti přináší kromě sociálně-psychologických efektů také rozvoj některých oblastí a má kladné dopady na státní rozpočet, snižují se výdaje na sociální dávky a část prostředků se vrací v podobě odvedených daní z mezd. V rámci Evropské unie využívá ČR Evropský sociální fond (ESF), zaměřený na podporu zaměstnanosti. Prostředky směřují zejména do míst, kde jsou největší hospodářské problémy. Jedná se o klíčový prvek strategie EU pro ekonomický růst, vytváření pracovních míst a zvyšování kvalifikace pracovníků. Pro podporu zaměstnanosti v ČR v období ekonomické recese byl v r. 2009 vytvořen Národní protikrizový plán. Jde o souhrn opatření, který má za cíl udržení zaměstnanosti a stability veřejných financí. Konkrétní navrhovaná opatření jsou v souladu s opatřeními navrženými Evropskou komisí: − slevy pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, − podpora vzdělávání a školení zaměstnanců, − dopracování Národní soustavy povolání a kvalifikací, − novela zákoníku práce.
zapamatujte si Pasivní politika zaměstnanosti Vyplácení příspěvku v nezaměstnanosti jako sociální pomoc nezaměstnaným s cílem udržet jejich životní úroveň, ale současně i zájem o získání zaměstnání. Možnost odchodu do předčasného důchodu z důvodu nepříznivé situace na trhu práce.
zapamatujte si Rekvalifikace Podle zákona 435/2004 Sb.9 se rekvalifikací rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci profesního vzdělávání.
8 9
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §2 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, hlava II, §108 5
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Uvedená definice rekvalifikace terminologicky zcela neodpovídá obecně užívanému pojmu rekvalifikace, za níž je považováno také veškeré další vzdělávání, umožňující získání kvalifikace těm, kteří jsou bez kvalifikace a ucházejí se o zaměstnání, změnu kvalifikace, získání dílčích kvalifikací a podobně. Rekvalifikaci může provádět pouze zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem, škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. Akreditovaným vzdělávacím programem se rozumí program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy udělena akreditace. Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s úřadem práce provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání, může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.
zapamatujte si Rekvalifikace zaměstnanců Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.
zapamatujte si Povolání Podle Havlové (HAVLOVÁ10, 1996) je povolání subjektivně chápáno jako specifická aktivita, jíž se zajišťuje živobytí a která zároveň může uspokojovat individuální potřebu seberealizace. Objektivně vymezuje povolání místo jednotlivce v komplexu činností, z kterých se skládá moderní ekonomika společnosti. Podle zákona 435/2004 Sb. je povoláním standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost. Povolání si lidé vybírají na základě svých možností dosáhnout způsobilosti pro ně. Způsobilost pro povolání představuje soubor schopností, dovedností, vědomostí a osobnostních rysů potřebných k vykonávání příslušného okruhu pracovních činností a získává ji vhodně disponovaný člověk odbornou přípravou a praxí. Dosažené vzdělání umožňuje jednotlivci získat lepší profesní postavení a společenskou pozici než výchozí stav bez něho.
zapamatujte si Vzdělání Pro získání zaměstnání je nejlepší přípravou odborné vzdělávání. Jde o soustavnou přípravu na budoucí povolání, kterou tvoří studium na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a studium na vysoké škole (podle zákona 435/2004 Sb.11) Řadu povolání mohou vykonávat i osoby bez příslušné úředně uznávané kvalifikace, nicméně mít příslušnou kvalifikaci je pro pracovníka vždy výhodné a u některých povolání a pracovních činností je to i úředně vyžadovaným předpokladem pro jejich vykonávání. V každém případě díky nabídce a dostupnosti vzdělávání, resp. jiných cest k získání kvalifikace (uznávání odpovídajících výsledků učení bez ohledu na způsob jejich získání) má dnes každý jednotlivec možnost se připravit pro profesi, kterou chce a je schopen vykonávat. Na rozdíl od dob minulých, kdy výběr povolání byl často omezen původem, pohlavím či místem narození jednotlivce bez ohledu na jeho/její schopnosti a preference. 10 11
HAVLOVÁ, J. Profesní dráha ve 20. století. Úvod do sociologie povolání. Praha: Karolinum, 1996. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 3 6
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
zapamatujte si Zaměstnání a právo na zaměstnání Pojem zaměstnání znamená okruh prací, které člověk vykonává za odměnu, mzdu nebo plat, tzn. že jsou zdrojem jeho obživy. Člověk může vykonávat zaměstnání v souladu s povoláním, pro něž se připravoval v rámci svého odborného vzdělávání a přípravy, ale není to podmínkou. Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu (dále jen "zaměstnání"), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí (zákon 435/2004 Sb.12). Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo odporují dobrým mravům. Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s § 4, odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání (zákon 435/2004 Sb.13). Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním podle zákona 435/2004 Sb.14 a pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
zapamatujte si Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.15, aktualizace k 1. 1. 2010 Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení produktivní a svobodně zvolené plné, případně maximálně možné úrovně zaměstnanosti (§ 104, odst. 1) a ochrana proti nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje • zabezpečování práva na zaměstnání, • sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, • koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, • tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, • uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, • tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce a zapojení do těchto projektů, • hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, • poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, 12 13 14 15
Zákon Zákon Zákon Zákon
č. č. č. č.
435/2004 435/2004 435/2004 435/2004
Sb., Sb., Sb., Sb.,
o o o o
zaměstnanosti, § 3 zaměstnanosti, § 4 zaměstnanosti, § 4 zaměstnanosti: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 7
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ •
• •
opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.
Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.
zapamatujte si Ministerstvo práce a sociálních věcí16 Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom: a) zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy, b) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí, c) zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci Národní soustavy povolání, d) řídí úřady práce, e) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, f) spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajišťuje národní financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému v oblasti zaměstnanosti a koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti, g) zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropským společenstvím, h) spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu, i) zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením, j) vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí, k) uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce, l) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zákonem o volném pohybu služeb m) zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostředků státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků. Evidence vycházejí z údajů úřadů práce a mohou být ministerstvem a úřady práce využívány k plnění povinností, které pro ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být využívány k účelům stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné účely se údaje používají anonymně.
8
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ zapamatujte si Úřady práce a jejich působnost16 Úřady práce jsou správní úřady shodné s územními obvody okresů. Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno. K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění. Úřady práce vytvářejí za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. Úřad práce a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem spolupracuje s koordinačními úřady práce a může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti, b) spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností, c) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, d) zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, e) provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona, f) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti, g) zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, h) poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, i) vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem, j) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje: − o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, − o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši, − o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, − o tom, zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, − o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání, − o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti, − o tom, zda uchazeči o zaměstnání byl úřadem práce vypracován individuální akční plán, k) potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3 odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v § 3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci 9
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, l) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zákonem o volném pohybu služeb, m) rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě o tom, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže se nepodrobila vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna, n) poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce identifikační údaje zaměstnanců vyslaných k výkonu práce na území České republiky a identifikační údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni, potřebné k provádění kontroly dodržování pracovních podmínek těchto zaměstnanců stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní podmínky, o) zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostředků státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků, p) plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů (Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.” Úřad práce zabezpečuje kromě činností uvedených výše i: a) b)
zpracování koncepce a strategie zaměstnanosti a zpracování statistik, rozborů a výhledů, koordinaci činnosti úřadů práce při provádění aktivní politiky zaměstnanosti,
c) d)
činnost Evropských služeb zaměstnanosti, spolupráci při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů, zřizování školicích a rekvalifikačních středisek, a pro osoby se zdravotním postižením pracovně rehabilitačních středisek, spolupráci v otázkách zabezpečování zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů, zpracování podkladů pro udělování investičních pobídek.
e) f) g)
zapamatujte si Zprostředkování zaměstnání (Zákon 435/2004 §14, 15,16,18, 19, 58) Zprostředkováním zaměstnání se podle zákona rozumí: a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel"), c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených zákonem 435/2004 úřady práce a právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce"). Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních silách. Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí. Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání na celém území České republiky; v případech stanovených vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Zaměstnání do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání podle právních předpisů Evropských společenství upravujících volný pohyb osob v rámci Evropských společenství. Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné.
10
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může fyzická osoba požadovat u kteréhokoliv úřadu práce. Úřad práce je povinen poučit zájemce o zaměstnání a uchazeče o zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny tohoto úřadu. Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk.
informační zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
FESTOVÁ, J. Orientace ve vývojových trendech na trhu práce. In BERNÝ, L., CIPROVÁ, J., MERTIN, V. Poradce k volbě povolání : pro výchovné poradce a učitele ZŠ. Praha : Josef Raabe, 2002-. A 1.1. s. 1– 16. ISSN 1801-8440. HAVLOVÁ, J. Profesní dráha ve 20. století. Úvod do sociologie povolání. Praha: Karolinum, 1996 HŘEBÍČEK, L. Teorie kariérního vývoje a poradenství. Brno: Masarykova univerzita, 2001. CHROMÁ, D. aj. Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha : Fortuna, 1992 KOŠČO, J. Psychologické poradenstvo v školskom a profesionálnom vývine : Teoretické a spoločenské predpoklady. Bratislava : SPN, 1971 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství 2002 SLOVÁK, S. Aktuální problémy trhu práce. Ostrava: web OU, 2007
Internetové zdroje: 1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 2. Podstata trhu práce http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9 3. Ukazatelé trhu práce http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace
11
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 2. Faktory charakterizující práci
shrnutí Druh pracovní činnosti. Základní druhy pracovních prostředků. Základní druhy pracovních objektů. Základní druhy pracovišť. Požadavky na pracovníka. Mzdové a další aspekty. Druh pracovní činnosti
− −
(http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/volba_z1.htm) (http://ekariera.nuov.cz)
Druh pracovní činnosti vypovídá o tom, jak vypadá základní charakter práce. Druh pracovní činnosti je jedním z nejdůležitějších znaků povolání a měl by být v souladu se schopnostmi i vlastnostmi člověka. Různí lidé se hodí pro různé druhy činností a měli by se to v sobě snažit rozpoznat a při volbě povolání z toho vycházet. Kariérový poradce by měl být schopen posoudit, nakolik má klient dispozice pro výkon pracovní činnosti a zda je schopen se na povolání odpovídajícím způsobem připravit. Výběr povolání podle druhu pracovní činnosti: − obsluha strojů a zařízení − tvarování, opracovávání − rytí, malování, povrchové úpravy − montování, sestavování, stavění − seřizování, opravy, údržba − měření, zkoušení, testování − pečování, ošetřování, léčení − pěstování − ochraňování, střežení, hlídání − kontrola − řízení, organizování − plánování, vymýšlení pracovních postupů − provádění rozpočtů, kalkulací − kasírování, účtování − evidování, dokumentování − nakupování, objednávání − prodávání, domlouvání obchodů − nabízení, propagace − poradenství − vychovávání, vzdělávání − posuzování, oceňování − analyzování, vyhodnocování − vymýšlení, navrhování, konstruování − projektování − programování − a další…
12
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Základní druhy pracovních prostředků Zdroj: (http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/volba_z1.htm) Druh pracovních prostředků vypovídá o tom, s čím je práce vykonávána, pomocí čeho se provádí. Pracovní prostředek je to, co člověk při své práci používá a tudíž to musí umět v potřebné míře ovládat. Různé druhy pracovních prostředků kladou nároky na různé schopnosti a dovednosti člověka: − ruční nástroje a nářadí − nástroje a nářadí pro jemnou práci − pomůcky a nářadí pro manuální práci − měřicí přístroje a aparatury − stroje a zařízení − přenosné mechanismy a zařízení − automatizované provozy a linky − pojízdné pracovní stroje − dopravní prostředky − výpočetní technika − telefon, fax aj. komunikační technika − audio, video a filmová technika − kopírovací technika − psací potřeby − kreslicí potřeby − a další včetně rukou, nohou, hlasu… Základní druhy pracovních objektů (http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/volba_z1.htm) Druh pracovních objektů (předmětů, cílů práce) vypovídá o tom, co se v práci vytváří, opravuje, opracovává, co se navrhuje, projektuje, konstruuje, o co se pečuje. Objekt, předmět, cíl práce je to, o co se člověk v práci snaží, k čemu směřuje, co je výsledek jeho práce. Kariérní poradce musí být schopen posoudit, zda klient má dostatečné výkonové a motivační dispozice pro utváření potřebných dovedností a jaké má předpoklady a zájmy, který druh pracovních objektů jej přitahuje. Hlavní druhy pracovních objektů: − stroje, zařízení, dopravní prostředky − stavby, stavební materiály − kovové materiály − dřevěné materiály − plastové materiály − materiály ze skla a keramiky − textilní a kožené materiály − tiskoviny − chemikálie − potraviny, nápoje − plodiny, rostlinstvo − zvířata, živočišstvo − děti, jejich zdraví, vzdělání aj. − dospělí lidé, jejich zdraví, vzhled aj. − informace − počítačové programy − cenné papíry − právo, zákony, předpisy, normy − umělecká díla atd.
Základní druhy pracovišť (http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/volba_z1.htm) Druh pracoviště vypovídá o tom, kde je práce vykonávána. Druh pracoviště často určuje celkový charakter práce – například kancelářská práce, laboratorní práce, dílenská práce, nemocniční práce atd. Druhem pracoviště je určováno také pracovní prostředí, které má velký vliv na celkovou spokojenost člověka v zaměstnání, vypovídá o tom, zda je práce vykonávána ve velkém podniku nebo v malé provozovně, jestli se přichází do kontaktu s lidmi, s přírodou apod., zda je třeba počítat s některými negativními účinky (hlučnost, chemikálie, práce ve výškách apod.). Druh pracoviště souvisí například i s tím, jestli práce probíhá na směny, často má vliv na složení pracovního kolektivu, na pracovní oblečení apod.
13
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Pracovní prostředí stále více tíhne ke kolektivnímu pojetí, týká se to většiny pracovišť. Kvalita prostředí velmi ovlivňuje výkon pracovníků a také se významně podílí na bezpečnosti práce. Současné ergonomické koncepce zdůrazňují hodnotu komplexního systémového přístupu k otázkám bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti. Proto kariérní poradce musí posoudit i vhodnost perspektivního pracoviště pro budoucí zařazení klienta. Hlavní druhy pracovišť: − Kancelář − Ateliér, rýsovna, konstrukční kancelář − Redakce, nakladatelství, tiskárna − Laboratoř, zkušebna − Servisní dílna, servis u zákazníků − Umělecko-řemeslná dílna − Výrobní provoz − Důl, lom − Stavba − Elektrárna − Vodárna, plynárna, kotelna − Hygienická stanice − Soudní síň − Automobil, autobus, pojízdný stroj − Vlak, metro, tramvaj, stanice, nádraží − Letadlo, letiště − Říční loď, námořní loď, přístav − Kuchyně, restaurace, vinárna, hotel − Obchod, pult, přepážka, pokladna − Salon (kosmetický, kadeřnický, masážní) − Nemocnice, ordinace, sanatorium, lázně − Domácnost, dům s pečovatelskou službou − Škola, školka, domov mládeže − Rekreační oblast, koupaliště, sportoviště, fitness centrum − Hrad, zámek, chrám, muzeum, památky − Příroda − Veterinární ošetřovna, zoologická zahrada, stáj, chlév, drůbežárna − Pole, sad, zahrada, vinohrad − Natáčecí studio, filmový štáb, filmová výroba …
Požadavky na pracovníka Vychází se ze specifikace požadavků pracovního místa. Ty určují potřebné vzdělání a odborné znalosti, řídicí schopnosti, zkušenosti, osobnostní předpoklady, speciální znalosti, osobní flexibilitu, zdravotní stav a motivační předpoklady pracovníka.
cvičný úkol Vyhledejte základní požadavky na pracovníka a pro vybranou profesní skupinu je vyjmenujte. Využijte například tyto zdroje: Koubek, Josef 2001. Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press. ISBN 80-7261-033-3. http://sociologie.unas.cz/SOR_2004_2005/nps_bonus.doc Vybraný RVP http://www.nuov.cz
14
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Specifikace pracovních míst a výběr pracovníků organizací
shrnutí Kariérový poradce by měl vědět, jaké požadavky kladou organizace na přijímané pracovníky a tomu přizpůsobit práci s klienty. Informace o tom, jak personalisté postupují při výběru pracovníků, jsou velmi důležité, protože uchazeči o pracovní místa se při svém výběru jimi řídí. Kariérový poradce tomu musí svou poradenskou činnost přizpůsobit. Měl by znát nejen obecná specifika práce personalistů, ale i případné konkrétní požadavky zaměstnavatelů v oblasti, v níž působí, a upozornit klienta na možné problémy s tím spojené. Popis a specifikace obsazovaného pracovního místa z hlediska zaměstnavatele Každé pracovní místo je pro jeho obsazení třeba specifikovat, abychom věděli, koho oslovit a jakou kvalifikaci požadovat a jaké metody při výběru použít. Musí být vybrán takový popis a požadavky na pracovní místo, aby byl pro uchazeče reálný. Měl by obsahovat následující body popisu pracovního místa: − − −
název pracovního místa, funkce v zaměstnání a místo výkonu práce; typy pracovních úkolů a rozsah odpovědnosti; možnosti vzdělávání, pracovní podmínky (pracovní prostředí a plat).
Má obsahovat požadavky na pracovníka – potřebné vzdělání a kvalifikaci, dovednosti a pracovní zkušenosti, dále pak i charakteristiku osobnosti. Tyto požadavky by měly být rozděleny na: nezbytné (nelze z nich slevit); žádoucí (přispívají k lepšímu pracovnímu výkonu); vítané (zvyšují využitelnost pracovníka v organizaci); okrajové (nejsou nutné pro výkon práce). Volba metod získávání pracovníků Nejčastěji používané metody získávaní pracovníků: − uchazeči se nabízejí sami; − doporučení současného pracovníka organizace; − přímé oslovení vyhlédnutého jedince; − vývěsky (v organizaci nebo mimo ni); − letáky vkládané do poštovních schránek; − inzerce ve sdělovacích prostředcích; − spolupráce organizace se vzdělávacími institucemi; − spolupráce s odbory a využívání jejich informačního systému; − spolupráce se sdruženími odborníků, stavovskými organizacemi, vědeckými společnostmi apod. a využívání jejich informačních systémů; − spolupráce s úřady práce; − využívání služeb komerčních zprostředkovatelen; − využívání počítačových sítí (internetu).
Volba dokumentů a informací požadovaných od uchazečů Dokumenty, které nejčastěji organizace požadují, jsou doklady o vzdělání a praxi, vyplněný speciální dotazník organizace a životopis, hodnocení a reference z předchozích zaměstnání, výpis z rejstříku trestů, vysvědčení o lékařské prohlídce a průvodní dopis, ve kterém uchazeč sdělí důvody svého zájmu o zaměstnání a to, co od zaměstnání a organizace očekává. Formulace a zveřejnění nabídky zaměstnání Při jejím zpracování organizace přihlíží k tomu, zda pracovníky získává ze zdrojů vnitřních nebo vnějších, k obtížnosti získání daného typu pracovníků, k volbě informací a dokumentů požadovaných od uchazečů. Ale měla by zde najít své místo i nabídka organizace potenciálnímu uchazeči. Při zvažování obsahu nabídky zvažuje i formu, jakou bude podána, a její umístění (např. inzerát) a období, po které mohou zájemci o zaměstnání žádat.
15
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Shromažďování dokumentů a informací od uchazečů a jednání s nimi Je nezbytná kontrola úplnosti požadovaných dokumentů a informací a v případě nesrovnalostí kontakt s uchazečem a jejich doplnění.
Předvýběr na základě předložených dokumentů a informací Na základě uchazeči předložených dokumentů se vybírají ti, kteří splňují dané podmínky. Výsledkem předvýběru je zařazení uchazečů do tří skupin: – velmi vhodní (budou pozváni k pohovoru) – vhodní (budou k pohovoru pozváni, není-li dostatek velmi vhodných) – nevhodní (zdvořilý odmítavý dopis za jejich zájem o práci v organizaci) V této fázi se uchazeči neporovnávají mezi sebou. Sestavení seznamu uchazečů, kteří by měli být pozváni k výběrovým procedurám Měl by být uspořádán abecedně, protože úkolem tohoto kroku také není hodnotit – pouze setřídit do skupin dle jednotlivých míst, o která mají uchazeči zájem. Při zvažování podání žádosti o práci uchazečem je důležitá pracovní atraktivita organizace. Tímto pojmem můžeme rozumět i jiné než finanční důvody, proč si zájemce o práci vybere z množství nabídek právě tu jednu konkrétní firmu. Ke zvýšení pracovní atraktivity může přispět16 − péče o pracovní podmínky (např. možnost částečného úvazku, počtu odpracovaných hodin, pružná pracovní doba…); − péče o sociálně hygienické podmínky práce (např. stravování, parkoviště…); − péče o sociální rozvoj pracovníků (péče o bydlení zaměstnanců, jejich rekreaci, využití volného času…); − zlepšování mezilidských vztahů a sociálního klimatu v organizaci (vedení lidí – ne jejich řízení); − péče o personální rozvoj pracovníků (pracovní perspektivy…); − péče o vzdělávání pracovníků (doškolování, přeškolování a rozvoj zaměstnanců…); ale také − −
význam organizace, její úspěšnost a perspektivy; serióznost ve vztahu k zákazníkům a etika podnikání (např. pověst organizace).
informační zdroje http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/volba_z1.htm http://www.occupationsguide.cz/cz/100CINN/100CINN.aspx
16
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3. Kvalifikační standardy
shrnutí Evropský rámec kvalifikací. Sektorové rady. Národní soustava povolání. Národní soustava kvalifikací.
zapamatujte si Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení Proces vytváření kvalifikačních standardů a na ně navazujících standardů vzdělávání je v současné době v popředí zájmu v souvislosti s Evropským rámcem kvalifikací pro celoživotní učení (European Qualifications Framework – EQF). EQF je chápán jako rámec zvyšující transparentnost a vzájemnou důvěru při uznávání kvalifikací. Má umožňovat vzájemné propojení rámců a systémů kvalifikací na národní úrovni, a tím usnadňovat přenos a uznávání kvalifikací jednotlivých občanů. Národní autority musí určit způsob, jakým budou kvalifikace uvnitř každé země přiřazeny k EQF. Bylo by optimální, kdyby každá země ustavila jednoduchý národní rámec kvalifikací a tento národní rámec přiřadila k EQF. Evropa tak přispívá k podněcování svých občanů, aby absolvovali své vzdělávání třeba i v dalším členském státě, podněcuje klíčové aktéry v odborném vzdělávání, aby efektivněji spolupracovali, podporuje zvyšování kvality vzdělávání a propracovává nadnárodní záležitosti, jako je transparentnost a uznávání kvalifikací. Reakcí na tyto potřeby je budování Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání.
zapamatujte si Sektorové rady Sektorové rady jsou zakládány zástupci cechů, profesních sdružení, významných zaměstnavatelů v daném odvětví a dalšími odbornými experty. Jejich prostřednictvím lze zajistit revizi systému pracovních pozic a potřebných kvalifikací Národní soustavy povolání. Odborné i laické veřejnosti umožňují sektorové rady svým prostřednictvím ovlivnit deklaraci požadavků světa práce na kompetence lidských zdrojů v příslušných profesních oblastech. Prostřednictvím sektorových rad jsou zachycovány požadavky trhu práce do NSP. Ta obsahuje průběžně aktualizované popisy povolání a typových pozic, včetně požadavků na jejich vykonavatele. Na základě těchto informací je budována i Národní soustava kvalifikací, která zprostředkovává tyto požadavky vzdělávacím institucím. Ty díky tomu mohou připravovat budoucí absolventy tak, aby jejich získané znalosti a dovednosti odpovídaly potřebám zaměstnavatelů.
17
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Sektorové rady v ČR sdružují zástupce zaměstnavatelů, profesních organizací, odborů, vzdělavatelů a další odborníky na lidské zdroje v daném sektoru či odvětví se záměrem stát se mluvčím sektoru v otázkách rozvoje lidských zdrojů a nástrojem zaměstnavatelů při prosazování zájmů sektoru v oblasti lidských zdrojů ve vztahu ke státní správě a vzdělávacím institucím. Současná role sektorových rad spočívá v těchto aktivitách: − v návaznosti na aktuální situaci na trhu práce revidovat strukturu a popis povolání a pozic v daném sektoru, − spolupracovat na optimálním vyjádření kompetencí jednotlivých povolání a pozic, − posuzovat a připomínkovat kvalifikační i hodnoticí standardy úplných a dílčích kvalifikací pro Národní soustavu kvalifikací, − spolupracovat s autorizujícími orgány v rámci realizace zákona 179/2006 Sb.16 o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, − upřesňovat a prosazovat kvalifikační potřeby svého resortu v předkládaných dokumentech. V blízké budoucnosti by sektorové rady měly rozšířit své aktivity na: − monitorování trhu práce a identifikování jeho vývojových trendů a změn, − deklarování potřeb sektoru zejména ve sféře rozvoje lidských zdrojů, − aktivní podporu vzdělávání a rozvoje odborných dovedností v sektoru, − komunikaci se státními a vzdělávacími institucemi v zájmu prosazování potřeb sektoru, − servisní činnosti pro oblast dalšího vzdělávání a celoživotního učení uvnitř i vně sektoru.
zapamatujte si Národní soustava povolání Současné dynamické změny v naší společnosti se zásadním způsobem promítají do fungování a struktury trhu práce. Jednotlivá povolání se mění stejně rychle jako nároky zaměstnavatelů, což následně vyžaduje rychlou reakci školských a vzdělávacích systémů. Stává se běžným jevem, že v průběhu kariéry změní člověk několikrát zaměstnání, a proto je stále více zdůrazňována také potřeba celoživotního vzdělávání. 17 Podle požadavků trhu práce vycházejících z podnětů sektorových rad Národní soustava povolání vytváří a průběžně aktualizuje kartotéku všech pracovních pozic v České republice a požadavky na jejich vykonavatele (zaměstnance), je budována na základech existujícího Integrovaného systému typových pozic (www.istp.cz).18 Národní soustava povolání vzniká jako soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, který odráží reálnou situaci na národním trhu práce. Obsahuje především popis podrobných požadavků na vykonavatele práce ve formě obecných a odborných kompetencí. Základním zdrojem pro zpracování těchto informací je práce Sektorových rad. Sektorové rady tvoří zkušení odborníci jednotlivých oblastí trhu práce (zaměstnavatelé, profesní organizace, svazy, cechy aj.).19 Hlavní cíle − − − − − −
NSP: posílení role zaměstnavatelů v procesu rozvoje lidských zdrojů vytvoření databáze povolání – základního zdroje informací o požadavcích trhu práce zajištění informovanosti vzdělavatelů o požadavcích trhu práce na lidské zdroje prosazování potřeb trhu práce do systému vzdělávání masivní zapojení odborníků z řad sociálních a dalších partnerů do procesů sběru a zpracovávání informací o kvalifikačních potřebách trhu práce prostřednictvím sektorových rad zvýšení mobility a flexibility na trhu práce v rámci ČR i celé EU
Hlavní přínosy NSP: − bude sloužit jako zdroj aktuálních informací pro zaměstnavatele při strategickém řízení lidských zdrojů − umožní předávat vzdělavatelům přesné a ucelené údaje nutné pro popis skutečně uplatnitelných kvalifikací, jež tvoří základ NSK − prostřednictvím sektorových rad umožňuje zástupcům světa práce formulovat jejich názory a požadavky na rozvoj lidských zdrojů − zjednoduší prokazování schopností nutných pro vykonávání konkrétní práce či povolání v zemích EU (je v souladu s metodikou Evropského rámce kvalifikací) 16
http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-179-2006-sb-o-overovani-a-uznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavania-o-zmene-nekterych-zakonu-1 17 http://info.nsp.cz/default.aspx 18 http://info.nsp.cz/media_tiskove_zpravy/Česká%20republika%20bude%20mít%20Národní%20soustavu%20p ovolání.doc 19 http://info.nsp.cz/zakazka/realizace.aspx, 18
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Podle zákona 435/2004 Sb.20 obsahuje Národní soustava povolání 1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem, 2. stručný popis povolání, 3. pracovní činnosti v povolání, 4. předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a zdravotní, 5. další údaje související s povoláním. Národní soustava kvalifikací popisuje požadavky na odborné kompetence pro výkon jednotlivých povolání a zprostředkovává tyto požadavky vzdělávacím institucím. Také Národní soustava povolání je budována na základech existujícího Integrovaného systému typových pozic21. Reakcí na tyto potřeby je vytvoření Národní soustavy kvalifikací (NSK), budované s maximálním důrazem na transparentnost kvalifikací získávaných jak v počátečním, tak v dalším odborném vzdělávání. Aby byla NSK a následně i soustava oborů počátečního vzdělávání důsledně postavena na požadavcích trhu práce a aby byla umožněna vzájemná provázanost počátečního a dalšího odborného vzdělávání, které musí rovněž flexibilně reagovat na požadavky trhu práce, bylo nezbytné vytvořit Národní soustavu povolání (NSP), která platí od poloviny roku 2008. V letech 2010 až 2013 dochází k dalšímu rozvoji NSP a sektorových rad v rámci řešení projektu ESF. Filozofie řešení je postavena na faktu, že vše se musí odvíjet z potřeb trhu práce a že musí být k dispozici všechny informace o tom, jaké činnosti a práce se na trhu vykonávají, jaká povolání jsou nejvíce na trhu uplatňována, jaké požadavky se na výkon povolání kladou. Vytvářejí se tak předpoklady pro propojování počátečního a dalšího vzdělávání a stanovují vztahy mezi kvalifikacemi získávanými v počátečním odborném vzdělávání a v dalším odborném vzdělávání. V roce 1994 zavedl ČSÚ Národní klasifikaci zaměstnání KZAM pro potřeby sledování jednotlivých skupin (druhů) zaměstnání v ČR a možnost jejich mezinárodního srovnávání, kterou Správa služeb zaměstnanosti MPSV využívá v procesu zprostředkování práce a ke statistikám trhu práce. V souladu s aktualizací ISCO88 a vznikem mezinárodní klasifikace ISCO08 je velmi účelné aktualizovat i národní klasifikaci KZAM-R a propojit ji s nově koncipovanou Národní soustavou povolání, což zajistí další výraznou přidanou hodnotu celému řešení.
zapamatujte si Národní soustava kvalifikací Národní soustava kvalifikací je veřejně přístupný on-line registr všech úplných a dílčích kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. NSK vznikla v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb.22, o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. On-line databáze NSK je dostupná na stránkách www.narodni-kvalifikace.cz. Implementace Národní soustavy kvalifikací probíhá v rámci projektu NSK2 (plným názvem Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací), který začal 1. 5. 2009 a potrvá až do roku 2015. Řízen je ze strany MŠMT a realizuje jej Národní ústav odborného vzdělávání za přispění Evropského sociálního fondu.
informační zdroje http://info.nsp.cz/zakazka/realizace.aspx http://info.nsp.cz/default.aspx http://www.nuov.cz/nsk2 http://info.nsp.cz/media_info_materialy/NSP_letak.pdf 20
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/
21
http://info.nsp.cz/media_tiskove_zpravy/Česká%20republika%20bude%20mít%20Národní%20soustavu%20p ovolání.doc 22 http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-179-2006-sb-o-overovani-a-uznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavania-o-zmene-nekterych-zakonu-1 19
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 4. Trh práce
shrnutí Podstata trhu práce. Ukazatelé trhu práce. Vzdělávání a trh práce. Vývoj na trhu práce.
zapamatujte si Podstata trhu práce Trh práce je obvykle definován jako „pomyslný prostor, v němž zaměstnavatelé hledají pracovní sílu a pracující ji nabízejí ve snaze obstarat si prostředky k obživě. Vzájemný poměr obou složek působí na cenu práce a souvisí i s mírou nezaměstnanosti“23. Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na trhu práce se utváří cena práce – mzda. Na tomto trhu nabízejí zaměstnavatelé pracovníkům práci za mzdu. Pracovník je tedy nositelem práce. Zvláštní kategorii tvoří uchazeč o zaměstnání – nabízí svoji kvalifikaci (své vzdělání, znalosti, dovednosti, dosavadní praxi) na trh práce, nabízí práci, kterou by byl schopen vykonávat, a zaměstnavatel si mezi těmito nabídkami vybírá. Rovnovážný stav na trhu práce nastává tehdy, jsou-li nabídka a poptávka po práci vyrovnány24. Jestliže poptávka po práci ze strany podnikatelů roste, pracovníci snadno nacházejí uplatnění. Mzdy rostou. Jestliže poptávka po práci ze strany podnikatelů klesá, pracovníci nacházejí obtížně uplatnění – vzniká nezaměstnanost. Trh práce je nedílnou součástí tržního hospodářství, nejde ovšem o izolovaný trh, ale o oblast ekonomiky propojenou s dalšími národními a světovými trhy.
informační zdroje K prostudování například: http://www.vychova-vzdelavani.cz/svet-prace/ http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9 http://www.budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-regionech/regiony2009.html
zapamatujte si Ukazatelé trhu práce Trh práce je možno popsat na základě tří hlavních charakteristik – odvětvové, profesní a vzdělanostní struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva představuje jeden z určujících faktorů konkurenceschopnosti trhu práce. Na tento klíčový ukazatel navazuje odvětvová struktura ekonomických činností, která je poměrně homogenní z hlediska trhu práce jednotlivých krajů České republiky. Klíčovým faktorem je zde zejména velikost trhu práce České republiky (ekonomika České republiky patří mezi středně velké ve srovnání s okolními státy a je v případě primárního sektoru ovlivněna přírodními podmínkami a zdroji a rovněž transformací ekonomiky v posledních dvaceti letech). Vedle vzdělanostní úrovně a odvětvové struktury je dalším ukazatelem trhu práce klasifikace zaměstnání, tedy profesní struktura – viz kapitola
23
24
BURIÁNEK, J. Sociologie pro střední školy a vyšší odborné školy. Praha : Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-3043. CHROMÁ, D., et al. Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-47-3. 20
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Zaměstnání - povolání. Na základě výše uvedených charakteristik jsou základní ukazatele trhu práce identifikovány stavem a vývojem nezaměstnanosti, a to s ohledem na kvalifikaci, věk, ale i například pohlaví. Podrobněji o míře nezaměstnanosti a dalších ukazatelích – viz kapitola Role státu na trhu práce.
informační zdroje http://portal.mpsv.cz/ http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace http://www.vychova-vzdelavani.cz/svet-prace/
zapamatujte si Vzdělávání a trh práce Z hlediska zajištění trvalého rozvoje ekonomiky i celé společnosti je potřebné, aby vzdělávací sféra v dostatečné míře reagovala na měnící se ekonomické i sociální podmínky. Je důležité, aby pracovní síla, která vstupuje na trh práce, byla již v rámci vzdělávacího procesu připravována tak, aby byla dobře uplatnitelná, schopná pružně se adaptovat na nové podmínky, reagovat na nové tendence a trendy a připravená dále se rozvíjet a vzdělávat. K tomu je ovšem nezbytné dobře fungující propojení mezi sférou vzdělávání a světem práce, umožňující školskému systému reagovat na měnící se požadavky a potřeby trhu práce. Přitom je důležité, aby vazba byla oboustranná a komunikace mezi sférou práce a sférou vzdělávání byla funkční a efektivní 25.
informační zdroje Vzdělávání a trh práce: http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace
zapamatujte si Vývoj na trhu práce Vývoj trhu práce je důležitým identifikačním údajem nejen pro stát, ale zejména pro zaměstnavatele. Například vývoj věkové struktury zaměstnaných a nezaměstnaných, kteří jsou na trhu práce, umožňuje identifikovat posuny v zastoupení jednotlivých věkových kohort, což má s ohledem na demografický vývoj jeden z určujících vlivů na disponibilní pracovní sílu pro zaměstnavatele (důsledky stárnutí populace – z trhu práce odcházejí populačně silnější ročníky a na trh práce přicházejí ročníky populačně méně silné, populace „stárne“). Makroekonomické ukazatele vytvářejí celkový obraz o dění v rámci ekonomiky státu. K nejzákladnějším indikátorům vývoje ekonomiky patří inflace, změna hrubého domácího produktu, nezaměstnanost nebo i vývoj státního rozpočtu. Poznámka: Na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://portal.mpsv.cz/sz) v sekci Statistiky lze najít výkazy a rozbory zaměstnanosti v České republice, a to z hlediska absolventů škol, rekvalifikací, zaměstnávání cizinců, ale také statistiky, které porovnávají nabídku a poptávku na trhu práce. Vývoj na trhu práce v České republice je detailně popsán ve statistických ročenkách Ministerstva práce a sociálních věcí26. Například podle Statistické ročenky trhu práce v České republice27 došlo v roce 2009 k poklesu souhrnné výkonnosti české ekonomiky, což mělo negativní vliv na úroveň celkové zaměstnanosti. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání 465,6 tisíc byl o 141,0 tisíc vyšší než v předchozím roce, naopak průměrný počet volných pracovních míst 48,6 tisíc byl meziročně nižší o 93,2 tisíc. Průměrný podíl uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti se meziročně zvýšil z 33,7 % na 40,4 %, při nárůstu jejich absolutního počtu ze 109,4 tisíc na 25 26 27
http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2009_portal.pdf> 21
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 188,1 tisíc. Situace na trhu práce se tedy v průběhu roku 2009 postupně zhoršovala. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice ke konci roku 2009 činila 9,2 %, přičemž u žen byla vyšší a dosáhla 10,3 %, u mužů představovala 8,4 %.
Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009
Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009
informační zdroje Vývoj na trhu práce: DUŠÁNKOVÁ, O. - PROCHÁZKOVÁ, E. - PTÁČNÍKOVÁ, E. - ŠEBESTOVÁ, E. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010. ISBN978-80-7421-016-7., Dostupné též na
http://www.finance.cz/ekonomika/prace/nezamestnanost/ http://portal.mpsv.cz/sz/
22
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ zapamatujte si Hlavní profesní skupiny Osoby vykonávající stejnou profesi tvoří profesní skupinu. Požadavky na ně se mění v souladu s vývojem v daném odvětví. Podíl profesní skupiny na celku vyjadřuje podíl počtu osob zaměstnaných s danou profesní skupinou k celkovému počtu osob zaměstnaných v celé ekonomice. V ČR se rozlišuje 60 profesních skupin, které jsou dále děleny (rozlišení v rámci skupin je pomocí písmen). Kódy uvedené v textu za názvem profesních skupin (např. 1a) odpovídají jejich označení v klasifikaci OCC60. Charakteristika vybraných profesních skupin, souvisejících se středním vzděláním, je uvedena v příloze 2. Rozdělení profesních skupin Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci - skupina 1 Vědečtí a odborní duševní pracovníci - skupina 2 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech Nižší administrativní pracovníci (úředníci) - skupina 4 Provozní pracovníci ve službách a obchodě - skupina 5 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví - skupina 6 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři - skupina 7 Obsluha strojů a zařízení - skupina 8 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci - skupina 9
- skupina 3
informační zdroje 1.
DUŠÁNKOVÁ, O - PROCHÁZKOVÁ, E. - PTÁČNÍKOVÁ, E. - ŠEBESTOVÁ, E. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010. ISBN 978-80-7421016-7. Dostupné též na 2. FESTOVÁ, J. Orientace ve vývojových trendech na trhu práce. In BERNÝ, L., CIPROVÁ, J., MERTIN, V. Poradce k volbě povolání: pro výchovné poradce a učitele ZŠ. Praha: Josef Raabe, 2002-. A 1.1. s. 1– 16. ISSN 1801-8440. ) 3. HAVLOVÁ, J. Profesní dráha ve 20. století. Úvod do sociologie povolání. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-220-6. 4. HŘEBÍČEK, L. Teorie kariérního vývoje a poradenství, Brno : Masarykova univerzita, 2001. 5. CHROMÁ, D. aj.. Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-47-3.) 6. KOŠČO, J. Psychologické poradenstvo v školskom a profesionálnom vývine: Teoretické a spoločenské predpoklady. Bratislava: SPN, 1971. 7. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů, s.147-149. 8. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství 2002, ISBN 8086429-08-3 9. SLOVÁK, S. Aktuální problémy trhu práce. Ostrava: web OU, 2007 10. ZÁKON 435/2004 Sb. ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, aktualizovaný k 1.1.2010
Internetové zdroje: 1. TZ_NSK2_start.doc (189,00 KB) 2. www.nuov.cz Národní ústav odborného vzdělávání, Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10 3. www.businessinfo.cz NSK 2 4. http://info.nsp.cz/media_info_materialy/NSP_letak.pdf 5. http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?KodStranky=8.8.60 6. http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/volba_z1.htm 7. http://www.occupationsguide.cz/cz/100CINN/100CINN.aspx 8. http://sociologie.unas.cz/SOR_2004_2005/nps_bonus.doc 9. http://www.infoabsolvent.cz/Default.aspx?CiloveSkupiny=6 10. http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=6&KodStranky=9.0.29 11.http://www.infoabsolvent.cz/Default.aspx?CiloveSkupiny=6 12.http://portal.mpsv.cz/sz/
cvičný úkol Zjistěte na základě ukazatelů trhu práce vývoj na trhu práce za poslední rok ve vaší obci či městě a srovnejte tyto údaje s krajskými a celorepublikovými údaji.
23
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 5. Role státu na trhu práce
shrnutí Pojmy: Nezaměstnanost. Měření nezaměstnanosti. Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. Přirozená míra nezaměstnanosti, tendence k jejímu zvyšování a politika jejího snižování. Aktivní politika zaměstnanosti, aktivity ÚP.
zapamatujte si Nezaměstnanost Nezaměstnanost je chápána v ekonomické teorii jako stav, kdy se část pracovních sil nachází mimo výrobní proces a služby. Obecně (dle metodiky Mezinárodní organizace práce28) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: − je starší patnácti let, − aktivně hledá práci, − je připravena k nástupu do práce. Stav, kdy je nezaměstnanost vysoká, vede ke snížení odvodů státu a ke zvýšení jeho sociálních výdajů. Během tohoto období ekonomické obtíže rovněž ovlivňují emoce lidí a rodinný život. Tedy nezaměstnanost má dopad: 1) Ekonomický – vysoká nezaměstnanost je spojena s nevyužíváním zdrojů, neboť ekonomika nevytváří tolik produktů a služeb, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, vedou k plýtvání zdroji, snížení výroby a rovněž snížení životní úrovně. 2) Sociální – vysoká nezaměstnanost přináší lidské sociální a psychické škody. Je prokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršení fyzického i psychického zdraví osob, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.
zapamatujte si Měření nezaměstnanosti Pro účely měření nezaměstnanosti rozdělujeme obyvatelstvo na tři základní skupiny: 1. Zaměstnaní – obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo vlastní firmu či živnost. 2. Nezaměstnaní – opak skupiny „zaměstnaní“, práci aktivně hledají. Jsou to osoby schopné a ochotné pracovat. 3. Ostatní – studenti, penzisté, invalidní občané, ženy v domácnosti, osoby, které odmítají pracovat. Body 1 a 2 představují ekonomicky aktivní obyvatelstvo, bod 3 je ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Pro účely měření se používá: a) absolutní vyjádření počtu nezaměstnaných b) míry nezaměstnanosti jako procentního podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu:
kde:
u......míra nezaměstnanosti L......zaměstnaní U......nezaměstnaní L+U..ekonomicky aktivní (zaměstnaní + nezaměstnaní)
28 Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, ILO) je organizací OSN, jež má za cíl prosazovat sociální spravedlnost a mezinárodně uznávaná pracovní práva. Byla založena 11. dubna 1919 ve Versailles jako stálé zřízení Společenství národů. Od 14. prosince 1946 je organizací OSN se sídlem v Ženevě. ILO formuluje mezinárodní přístupy a programy, jež mají za cíl přispívat ke zlepšení pracovních a životních podmínek; vytváří mezinárodní pracovní standardy; organizuje program technické spolupráce a angažuje se v oblasti školení, vzdělávání a výzkumu.
24
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Toto měření ale nemusí vždy vystihovat všechny skupiny obyvatelstva, nezahrnuje například: a) pracovníky s nuceným zkráceným pracovním úvazkem, b) osoby, které přestaly hledat práci a již nevěří, že ji najdou, c) osoby, které se rekvalifikují, případně osoby, které práci našly, ale nastoupí do ní později apod.
zapamatujte si Typy nezaměstnanosti 1. Frikční nezaměstnanost – je dána neustálým pohybem lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií života. I při plné zaměstnanosti je fluktuace – jsou lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, při stěhování do jiného města, ženy po mateřské dovolené apod. 2. Strukturální nezaměstnanost – je tam, kde je nesoulad mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou po pracovnících. Tento nesoulad je dán např. tím, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje. Jsou to nerovnováhy mezi jednotlivými typy povolání nebo mezi jednotlivými oblastmi a regiony. 3. Cyklická nezaměstnanost – o cyklické nezaměstnanosti mluvíme, když se celková poptávka po práci cyklicky (opakovaně) snižuje. Například tento jev nastává zejm. v obdobích hospodářské krize a naopak ustupuje v obdobích hospodářského růstu. Rozlišujeme dále nezaměstnanost krátkodobou (do 6 měsíců) a dlouhodobou (více než půl roku). Existuje rovněž skrytá nezaměstnanost v podobě osob, které se neucházejí o práci, protože ztratily naději na možnost zaměstnání získat. Tyto osoby nejsou zahrnovány ani do statistiky nezaměstnanosti. Dále se rozlišuje: 1. Dobrovolná nezaměstnanost – takto se někdy označuje frikční nezaměstnanost. Jde tedy jen o pohyb obyvatelstva mezi různými zaměstnáními. Jedná se o nezaměstnanost způsobenou dobrovolným ukončením jednoho zaměstnání a prodlevou v nástupu do jiného. Tento jev může být rovněž spojován s existencí sociální záchranné sítě a s tím, že část obyvatelstva zneužívá sociální dávky, které jim umožňují žít ze sociálních podpor. 2. Nedobrovolná nezaměstnanost – při té neexistují volná pracovní místa. Vzniká v důsledku nepřizpůsobení mezd nové situaci na trhu práce.
zapamatujte si Přirozená míra nezaměstnanosti a tendence k jejímu zvyšování V každém období existuje určité procento zaměstnaných, kteří ztrácejí zaměstnání, a určité procento nezaměstnaných, kteří nalézají práci. Toto lze vyjádřit tímto vztahem29:
kde:
un……přirozená míra nezaměstnanosti s…….míra ztráty pracovních příležitostí μ…….míra nových pracovních příležitostí
Z výše uvedeného vztahu vyplývá, že vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti a vyšší míra nových pracovních příležitostí naopak snižuje přirozenou míru nezaměstnanosti.
29
http://www.znalectvi.net/pruvodce/MAE008.pdf 25
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ Přirozená míra nezaměstnanosti má tendenci při plné zaměstnanosti k neustálému růstu. Jako příčiny tohoto jevu se uvádějí: 1. Demografické změny, které souvisejí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti). 2. Vládní politika – vyšší nezaměstnanost je výsledkem větších sociálních jistot vytvořených vládou, což vede k menší snaze získat zaměstnání a nižšímu zájmu o hůře placenou práci. 3. Strukturální změny – ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji.
zapamatujte si Politika snižování nezaměstnanosti Politika dvojího − −
snižování nezaměstnanosti představuje používání vládních zásahů ze strany státu, které mohou být druhu: Pasivní politika – zmírňuje dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti. Aktivní politika – snaha snížit nezaměstnanost politikou vysoké zaměstnanosti: o Snižování nezaměstnanosti v rámci proticyklické politiky stimulací růstu zaměstnanosti a produktu. Jde tedy o snižování cyklické nezaměstnanosti. Opatřeními jsou zde expanzivní kroky fiskální a měnové politiky přispívající k tvorbě nových pracovních míst a přímá opatření (např. účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce). o Udržování vysoké zaměstnanosti cestou snižování přirozené míry nezaměstnanosti. Jde např. o zlepšování informací o volných pracovních místech či financování rekvalifikace a migrace za prací.
Nejlepší stabilizační politikou je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace30: 1. Vláda může snížit míru setrvačné inflace za cenu dočasného zvýšení nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. 2. Stát může snížit míru setrvačné inflace důchodovou politikou. Působí na firmy a odbory, aby dobrovolně nebo na základě donucení omezily tempo růstu cen a mezd. Dopadem je, že pružnost cen a mezd je narušena, efektivnost ekonomiky se snižuje.
30
Co je to inflace: http://www.finance.cz/ekonomika/informace/inflace/co-je-inflace/ Míra inflace: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 26
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ informační zdroje 1. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
GRIGARČÍKOVÁ, Š., FUCHS, K., FRANC, A., MUSIL P. Ekonomie. Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 97880-7380-126-7 HOLMAN, R. Makroekonomie - středně pokročilý kurz. 2. Vydání, CH BECK, 2010. ISBN 978-80-7179861-3 KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, 2006. ISBN 80-8685-127-3 MLČOCH, J. Malá ekonomická encyklopedie. Linde, 2007. ISBN 80-7201-664-8 NOVÁČEK, V. Makroekonomie [online]. VUT Brno, 1999. ISBN 80-214-302-6. [Cit. 10-05-05] Dostupné na www: PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J. Makroekonomie. Cvičebnice. 3. vydání, 2006. ISBN 80-8617547-2 SAMUELSON, P. A. Ekonomie. NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3 VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. ASPI Publishing, 2009. ISBN 97-8807-3574-78-9
zapamatujte si Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana31. Základní právní norma stanovující postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti32. Státní politika zaměstnanosti má tyto cíle: − dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po pracovních silách, − produktivní využití zdrojů pracovních sil, − zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají: − Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). − Úřady práce (dále jen ÚP).
zopakujte si Úřady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejichž nadřízeným orgánem je MPSV – sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce. ÚP mají tyto funkce33: − sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky; − informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil; − zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání; − poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací; − vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti; − rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení; 31
Ústava České republiky: http://www.agentka.cz/cz/zakony/ustava-ceske-republiky Zákon č. 435/2004 Sb.: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 33 http://www.nabidka-prace.com/novinky/nabidka-prace-uradu-prace/ 32
27
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Úřady práce: − organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání; − hmotně podporují vytváření nových pracovních míst; podporují vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením; − vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jejich rodinnými příslušníky; − spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, při organizačních a racionalizačních opatřeních, dále spolupracují s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; − kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů; − hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce.
informační zdroje 1.
Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí: http://portal.mpsv.cz/sz
Přehled základních právních předpisů o zaměstnanosti: 1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2. Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3. Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců 4. Nařízení vlády č. 515/2004 Sb. o hmotné podpoře na vytváření pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek
zapamatujte si Aktivní politika zaměstnanosti Součástí aktivní státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Zejména se jedná o následující opatření34: a) Rekvalifikace – získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních nebo vysokých školách. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje ÚP (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb.). Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání − ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, − ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, − ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, − ve vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování, − ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělání, − v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců.
34
http://www.nabidka-prace.com/novinky/nabidka-prace-uradu-prace/ 28
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ b)
c)
d)
Investiční pobídky mohou představovat hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, nebo dotace na rekvalifikace zaměstnanců podle „Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center a center strategických služeb“35. Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s ÚP ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na takto vytvořená místa může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. Společensky účelná pracovní místa – cílem je poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. Společensky účelným pracovním místem se rozumí: − pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, − nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení společensky účelných pracovních míst není právní nárok. ÚP jej může poskytnout ve formě: − návratného příspěvku, − příspěvku na úhradu úroků z úvěrů, − jiného účelově určeného příspěvku, − částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. e) Příspěvek na zapracování – příspěvek může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče. Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a může činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu osobu. f) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu 6 měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy. Specifickou oblast představuje opatření aktivní politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením: − Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o chráněné pracovní místo v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření tohoto místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Chráněné pracovní místo musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena zákonem36. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok. − Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základě dohody s úřadem práce. Tato dílna musí být přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických potřeb. Chráněnou pracovní dílnu musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena zákonem37. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok. 35
http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/prumysl-zony-a-technolog-centra/
36
Zákon č. 435/2004 Sb.: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 37 Zákon č. 435/2004 Sb.: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/
29
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
informační zdroje 1. 2. 3.
PROJSOVÁ, I., PROCHÁZKOVÁ, E., PTÁČNÍKOVÁ, N. Aktivní politika zaměstnanosti v České republice. 1992-1999 Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2000. ISBN 80-85529-89-0 SIROVÁTKA, T. Politika pracovního trhu. MU, Brno, 1995. Statistická ročenka trhu práce v České republice [online]. [Cit. 10-05-05] Dostupné na www:
cvičný úkol Je aktivní politika zaměstnanosti efektivní? Jak byste hodnotili dopady aktivní politiky zaměstnanosti?
30
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 6. Role EU na trhu práce
shrnutí Pojmy: Evropská strategie zaměstnanosti. Evropský sociální fond.
zapamatujte si Evropská strategie zaměstnanosti (dále jen “ESZ”) – je založena na dialogu mezi členskými státy za účelem společného hledání řešení a postupů, jež pomohou vytvářet více pracovních míst a zvyšovat jejich kvalitu. Důležitou roli zde sehrává Výbor pro zaměstnanost, který je složen ze zástupců členských států a Evropské komise. ESZ je navržena tak, aby se jejím prostřednictvím koordinovaly priority politik zaměstnanosti, které všechny členské státy schvalují na úrovni EU. Vedoucí představitelé EU se dohodnou na rámci pro činnosti, přičemž mají na zřeteli společné cíle a priority, které se poté převádějí do programů na národní úrovni. Tato koordinace probíhá v ročním cyklu a v rámci širší strategie EU pro zaměstnanost. Myšlenka ESZ vznikla v roce 1997 jako doporučení Evropské rady na summitu o pracovních místech v Lucemburku v souvislosti se strategií EU orientovanou na politiku zaměstnanosti. V březnu 2000 pak byla ESZ včleněna do Lisabonské strategie a byl stanoven nový strategický cíl pro období do roku 2010: „Evropská unie by se měla stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, schopnou zajistit udržitelný hospodářský růst společně s větším počtem kvalitnějších pracovních míst a vyšší sociální soudržností. Centrem pozornosti se místo snižování nezaměstnanosti stalo zajišťování podmínek pro plnou zaměstnanost.“(5) V prvním desetiletí existence Evropské strategie zaměstnanosti se zvýšila zaměstnanost v EU ze 60,7 % na 64,3 %, přičemž zaměstnanost žen vzrostla z 51,8 % na 57,1 % a zaměstnanost starších pracovníků (ve věku od 55 do 64 let) z 35,7 % na 43,5 %. K ještě výraznějšímu zlepšení došlo v těch státech, které využívaly Evropskou strategii zaměstnanosti nejdéle. Během prvního desetiletí 21. století nezaměstnanost kolísala; před rokem 2001 došlo k velkému poklesu, mezi lety 2001–2004 ke vzestupu, zejména v nových členských státech, po roce 2004 pak opět klesla38.
informační zdroje 1. 2. 3. 4.
5.
WINKLER, J.; ŽIŽLAVSKÝ, M. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2004. ISBN 80-210-3565-X. JANÍČEK, L.; DRDLA, M.; RAIS, K. Evropská unie: instituce, ekonomická, bezpečnostní a sociální politika. 1. vyd. Praha: Computer press, 2002. ISBN 80-7226-819-8. Evropská Komise: Deset let Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. 43 s.: il. ISBN 978-92-79-06577-4. DOBROVSKÝ, M. Evropská strategie zaměstnanosti. Univerzita Pardubice : Bakalářská práce 2009. [2010-09-20] Dostupná na: . KLVAČOVÁ, E.; MALÝ, J.; MRÁČEK, K. Lisabonská strategie: posílí, nebo oslabí evropskou konkurenceschopnost?. Praha: Professional Publishing, 2006. 116 s. ISBN 80-86946-25-8.
Další informace získat na těchto internetových stránkách: 1. Evropská strategie zaměstnanosti: http://ec.europa.eu/social/
38
Evropská strategie zaměstnanosti: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=101&langId=cs
31
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ zapamatujte si Evropský sociální fond (ESF) je hlavním finančním nástrojem Evropské unie pro podporu zaměstnanosti v členských státech a také pro prosazování hospodářské a sociální soudržnosti. Výdaje ESF dosahují přibližně 10 % celkového rozpočtu EU. ESF je strukturální fond EU39, který má za cíl zlepšování sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje v EU. Specifickým cílem je podpora vytváření většího počtu lepších pracovních míst spolufinancováním národních, regionálních a místních projektů, které zlepšují úroveň zaměstnanosti, kvalitu pracovních míst a otevřenost pracovního trhu. ESF je řízen na základě sedmiletých programovacích cyklů. Strategie a rozpočet ESF se projednává mezi členskými státy EU, Evropským parlamentem a Komisí EU. Strategie definuje cíle financování ESF, které částečně nebo plně sdílí s dalším strukturálním financováním. Strategie také stanovuje široké „prioritní osy“, což jsou opatření, která jsou nutná pro dosažení cílů a která jsou způsobilá pro financování. Cíle aktuálního finančního cyklu ESF (2007-2013) jsou: − Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – posílení regionální konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a atraktivity pro investice. − Konvergence – stimulovat růst a zaměstnanost v nejméně rozvinutých regionech. Na tento cíl jde více než 80 % z celkových prostředků ESF. V praxi je využití ESF realizováno prostřednictvím projektů, které předkládá a realizuje celá řada organizací, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Patří k nim národní, regionální a místní úřady, vzdělávací a školicí instituce, nevládní organizace a dobrovolnický sektor a také sociální partneři, například odbory a pracovní rady, průmyslová a profesní sdružení a jednotlivé firmy.
informační zdroje 1.
Evropský sociální fond – 50 let investic pro lidi [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN 92-79-03353-0 [Cit. 10-05-05]. Dostupné na www:
Další informace lze získat na těchto internetových stránkách: 1. Evropská strategie zaměstnanosti: http://ec.europa.eu/social/ 2. Sociální agenda: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=547&langId=cs 3. Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti: http://ec.europa.eu/social/home.jsp?langId=cs 4. Evropský sociální fond: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/index_cs.htm
cvičný úkol 1. 2. 3. 4.
Co je to evropská politika soudržnosti? Co to jsou fondy Evropské unie? Co je to operační program? Jaké projekty jsou financovány z fondů EU?
cvičný úkol Popište postup, jak lze finanční podporu z EU získat.
39
Evropský sociální fond byl vytvořen v rámci Římské smlouvy v roce 1957; jedná se o nejstarší strukturální fond EU. Krátce po válce se soustředil na zvládání migrace pracovníků v rámci Evropy; později se zaměřil na boj proti nezaměstnanosti mezi mladými a málo kvalifikovanými lidmi. V současném období finanční pomoci, tedy v letech 2007 až 2013, jde pomoc z ESF také na podporu těch, kdo obzvlášť obtížně hledají práci, například žen, mladých lidí, starších pracovníků, migrantů a lidí s tělesným postižením. Kromě toho ESF také pomáhá podnikům a pracovníkům přizpůsobit se změnám. Proto podporuje inovaci na pracovišti, celoživotní učení a mobilitu pracovníků. 32
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 7. Zaměstnání - povolání
shrnutí Pojmy: Klasifikace zaměstnání. Atributy povolání. Mezinárodní klasifikace povoláni ISCO-88. Kartotéka typových pozic. Katalog pracovních míst.
zapamatujte si Klasifikaci zaměstnání „KZAM“ zavedl Český statistický úřad40 a je postavena na základě mezinárodního standardu ISCO-8841. Součástí klasifikace je i abecední seznam zaměstnání, který obsahuje cca 8 000 položek42.
zapamatujte si Atributy povolání Strádal43 definuje atributy povolání jako charakteristické znaky povolání, podle nichž je možné orientovat se ve světě práce. Těchto atributů je celá řada a lze je rozdělit do tří základních oblastí: − atributy charakterizující obsah práce (pracovní činnosti, prostředky, objekty a prostředí), − atributy charakterizující požadavky na pracovníka (požadavky na vzdělání, požadavky osobnostní a zdravotní), − atributy charakterizující další související aspekty (např. možnosti a podmínky uplatnění, mzda, možnosti kariérního a odborného růstu, společenská prestiž aj.). Tyto atributy jsou často skryty v popisech povolání či pracovních míst, někdy jsou více konkrétní, jindy méně, v některých informačních zdrojích jich lze nalézt hodně, v jiných téměř žádné. Při posuzování práce je třeba vzít v úvahu následující otázky: − Jak vypadá charakter práce, jaké činnosti jsou při práci vykonávány? − S čím je práce vykonávána, jaké pracovní prostředky a nástroje jsou používány? − Co je opracováváno, o co je pečováno, tj. jaké jsou objekty práce? − Kde je práce vykonávána, v jakém pracovním prostředí? − Jaké je požadované vzdělání, osobnostní a zdravotní předpoklady? − Jaké jsou možnosti uplatnění na trhu práce?
zapamatujte si Členění práce na základě charakteristických znaků. Způsobů členění práce s využitím charakteristických znaků existuje více, např. můžeme členit na základě zaměření objektu pracovní činnosti (zaměření na věci, lidi, přírodu, zvířata a rostliny, informace). Při vlastním hodnocení práce je nezbytné analyzovat i další atributy, které již nevypovídají o vlastním charakteru práce, ale 40 41
42
43
Opatření ČSÚ, částka 20/1994 Sb. Mezinárodní klasifikace povoláni ISCO-88 (International Standard Classification of Occupations), kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce (ILO). V ČR je používána klasifikace zaměstnání KZAM, která byla vypracována na podkladě klasifikace ISCO-88. U hlavních tříd 4 a 5 jsou použity pojmy úplné střední vzdělání, střední vzdělání, které dnes nemají oficiální platnost (alespoň dle platného školského zákona) a u hlavních tříd 7 a 8 je navíc užit pojem vyučení v oboru vedle obou výše zmíněných, což není rovněž docela správně pojaté. STRÁDAL, J. Orientace ve světě práce [online]. E-learningový kurz eKariéra, NÚOV 33
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ souvisejí s výkonem povolání a jsou rovněž důležité. Jsou to např. poptávka po příslušném povolání na trhu práce, výše mzdy, pracovní doba, délka dovolené, složení pracovního kolektivu, možnosti kariérního postupu a profesního růstu, eventuálně získání významných kontaktů, společenská prestiž, možnost cestování a další poskytované výhody (např. služební automobil, mobilní telefon, výpočetní technika, příspěvek na stravu, ošacení apod.). Důležité je dále vymezení požadovaného vzdělání a osobnostních a zdravotních předpokladů požadovaných pro výkon daného povolání. Podrobné informace o povoláních a atributech lze nalézt v: − kartotéce typových pozic (http://www.job-tip.cz/charlie/expert2/act/pripominky.act?idm=1776&lh=0), − charakteristikách povolání (http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/ips/ch_povolani), − charakteristikách zájmových oblastí volby povolání (http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/poavp/pdf_index.htm) . − průvodci světem povolání (http://www.occupationsguide.cz/cz/main/default.aspx).
zapamatujte si Kartotéka typových pozic44 obsahuje strukturovaný soubor informací o povoláních a typových pozicích. Je to vlastně „katalog povolání“ tvořený databází informací volně dostupných na Internetu. Podrobný popis jednotlivých typových pozic poskytuje informace o pracovních činnostech a podmínkách; o mzdách a statistice volných míst; dále o kvalifikačních, osobnostních a zdravotních požadavcích a také o obecných způsobilostech. Karty typových pozic45 tvořící vlastní Kartotéku typových pozic jsou jádrem celého Integrovaného systému typových pozic46. Jde o rozsáhlou informační základnu obsahující profily typových pozic a popisující typické aspekty výkonu práce a požadavky na jejího vykonavatele. Struktura karty typové pozice47 Skupina
Identifikace
Kritérium
Výklad
Název
Název povolání / typové pozice.
Zařazení do třídících kategorií
Kvalifikační úroveň, Směr odborného zaměření, ...
Klasifikační kódy
Pro mezinárodní srovnání a pro vyhledávání.
Charakteristika
Popis typové pozice "jednou větou".
Pracovní činnosti
Strukturální jednotky vykonávané práce. Obecné a jednoduché vyjádření dohodnutou větnou syntaxí.
Příklady prací
Členěné podle pozic nižší úrovně obecnosti a stupňů náročnosti práce.
Technické podmínky
Míra použití kategorií pracovních prostředků.
Pracovní podmínky
Popis zátěžových faktorů, způsobených pracovištěm a pracovním režimem.
Obsah práce
Typické aspekty výkonu práce
Požadavky na vykonavatele
44 45 46 47
Trh práce
Počet volných míst, četnost TP/1000 osob, mzda.
Kvalifikační požadavky
Požadavky na základní odbornou přípravu, další vzdělání a praxi, které pro práce spadající do této typové pozice běžně vyžadují zaměstnavatelé nebo je požaduje zákon.
Osobnostní požadavky
Osobnostní charakteristiky, dávající předpoklad úspěšného vykonávání prací řazených do typové pozice.
Zdravotní požadavky
Absolutní a relativní kontraindikace výkonu prací spadajících do typové pozice, onemocnění a postižení, která znemožňují nebo omezují možnost výkonu této práce.
http://ktp.istp.cz/charlie/expert2/act/overvw.act http://doc.istp.cz/istp-info/html/Popis_systemu_a_inspirace.html http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/istp http://doc.istp.cz/istp-info/html/Popis_systemu_a_inspirace.html#i_1341 34
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Základním problémem při vzniku Kartotéky typových pozic byla srozumitelnost pro uživatele a komplexnost kritérií pro všechny předem dané účely použití. Pro zpřehlednění byl navržen48 přístup rozdělení informací do tří kategorií: − Informace, které uvidí uživatel-laik při prvním kontaktu s kartou typové pozice. − Informace, které budou o každé typové pozici zaznamenány v databázi. − Informace, které budou v databázi uvedeny jen u některých typových pozic, a dále informace, které budou doplňovány v budoucnu a nyní jsou jen nastíněny.
zapamatujte si Katalog pracovních míst49 – slouží k vytváření strukturovaného popisu pracovních míst a tvorby vlastního podnikového katalogu. Zaměstnavatel popisuje konkrétní pracovní místa a následně je zasazuje do libovolného organizačního schématu. Popis pracovních míst je využitelný pro interní i externí potřebu zaměstnavatele.
informační zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
FREIBERGOVÁ, Z. Poradenství pro volbu povolání a zaměstnání na úřadech práce v České repulibce. Praha : NVF, NISP, 2005. ISBN 80-86728-25-0. HLAĎO, P. Svět práce a volba povolání : studijní text pro učitele [online]. 2008 [cit. 2009-03-12]. Katedra technické a informační výchovy, MU. Dostupné na www:. HLAĎO, P. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny : disertační práce. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, 2009 [Cit. 10-05-05] Dostupné na www: HŘEBÍČEK, L. Profesionální orientace mládeže. Praha : SPN, 1984. HŘEBÍČEK, L. Teorie kariérního vývoje a kariérního poradenství : studijní text [on-line]. 2001 [cit. 2009-02-12]. Masarykova univerzita, Centrum pro další vzdělávání. Dostupný na: . MEZERA, A. Pro jaké povolání se hodím? Praha : Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-651-9. MOJŽÍŠEK, L. Pracovní výchova, polytechnické vzdělávání a profesionální orientace : systém a subsystém pracovní výchovy. Brno : Univerzita J. E. Purkyně, 1981. SOKOLOVSKÁ, M. Co kdo dělá? Charakteristika pracovních pozic. Praha : Verlag Dashäfer, 2004. ISBN 80-86229-82-3. STRÁDAL, J. Orientace ve světě práce [online]. E-learningový kurz eKariéra, NÚOV, 2006b [cit. 200707-30]. Dostupný z www:
cvičný úkol Vypracujte si testy volby povolání na internetu: Dotazník zájmů: http://www.occupationsguide.cz/cz/test/test.aspx Dotazník dovedností: http://www.occupationsguide.cz/cz/dovedno/dovedno.aspx Analýza individuálního potenciálu: http://www.job-tip.cz/charlie/istp-aip/act/for
48 49
TREXIMA, spol. s r.o., Zlín: http://www.trexima.cz/ http://www.istp.cz/charlie/expert2/act/index.act 35
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 8. Formy informačních zdrojů Tištěné informační zdroje
Zapamatujte si - Výhody: – – –
k jejich prohlížení není třeba žádná technika, možnost udělat si při jejich čtení pohodlí a v klidu si je důkladně pročíst, možnost prohlížet si je kdekoliv (např. v dopravním prostředku).
Zapamatujte si - Nevýhody: – – –
omezenost rozsahu tištěné publikace omezující i rozsah informací, nemožnost zadávání vyhledávacích kritérií, vyhledávat lze jen podle obsahu, zastarávání informací, které někdy již v době vydání publikace nemusí platit.
Příklady použitelných informačních zdrojů (míní se z hlediska formy, vlastní obsah samozřejmě může i nemusí být kvalitní) –
zájmové testy,
–
popisy jednotlivých povolání,
–
informační příručky a katalogy o vzdělávací nabídce škol (je třeba si všimnout data vydání, aby zdroj byl aktuální),
–
katalogy vzdělávacích organizací o nabídce kursů (je třeba si všimnout termínů kursu, aby zdroj byl aktuální),
–
inzeráty s nabídkou zaměstnání v periodickém tisku (musí to být periodikum staré max. několik dnů),
–
seznamy volných pracovních míst vyvěšované v úřadech práce,
–
statistiky trhu práce,
–
příručky o službách zaměstnanosti, o nárocích a povinnostech uchazečů o zaměstnání, o různých legislativních podmínkách apod.,
–
příručky o psaní životopisů, o chování při přijímacích pohovorech a o dalších faktorech úspěchu při vstupu na trh práce.
Informační zdroje na internetu
Zapamatujte si – Výhody: -
možnost obrovského objemu informací, možnost zadávání různých vyhledávacích kritérií, příležitost najít informační zdroje nejrůznějšího typu z celého světa, anonymita vyhovující ostýchavějším uživatelům, v případě dobře udržovaných stránek aktuálnost poskytovaných informací.
Zapamatujte si - Nevýhody: -
obtížnost posouzení kvalifikovanosti, pravdivosti, objektivity a aktuálnosti informačních zdrojů, v případě neudržovaných stránek zastarávání informací, nebezpečí přehlcení informacemi z různých zdrojů.
36
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Příklady použitelných informačních zdrojů (míní se z hlediska formy, vlastní obsah samozřejmě může i nemusí být kvalitní) –
systémy popisující soustavy povolání (např. Národní soustava povolání (www.nsp.cz), Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz), Průvodce světem povolání (www.gwo.cz),
–
servery se vzdělávací nabídkou školního vzdělávání, někdy udržované centrálními státními institucemi, zde je relativní pravděpodobnost úplnosti a aktuálnosti informací (např. www.infoabsolvent.cz), v jiných případech udržované soukromými provozovateli, a pak zpravidla naplňované jen těmi školami, které o to projeví zájem,
–
servery se vzdělávací nabídkou kursů dalšího vzdělávání, většinou udržované soukromými provozovateli a zpravidla naplňované jen těmi školami, které o to projeví zájem, vesměs se jedná jen o určitý vzorek vzdělávacích firem, výjimkou je server v gesci MPSV (www.eu-dat.cz),
–
servery s nabídkou volných pracovních míst, těchto serverů je velmi mnoho; je zde velmi rychlé zastarávání informací, u vytipovaných stránek je proto třeba sledovat dynamiku, změnu nabízených volných míst, nejkomplexnější nabídka je na portálu MPSV,
–
servery s nabídkou brigád, stáží, výměnných pobytů a dalších příležitostí zejména pro studenty,
–
testy zájmů a předpokladů, někdy dotažené do vyhodnocení profilu uživatele nebo přímo k doporučení vhodných povolání či profesních oblastí (většinou se ale jedná o placené služby nebo o nabídku ke koupi, jen ve výjimečných případech je možné si takový test vyplnit a získat hned vyhodnocení), dále servery, které nenabízejí jen informace nebo jen sebehodnotící testy, ale komplexnější přístupy s možností aktivní účasti žáka projednat svá rozhodnutí s ostatními prostřednictvím e-mailu nebo s odborníky na internetovém chatu.
Mezi internetovými zdroji jsou i takové, které mají multimediální formu, tj. kombinují obrazovou, filmovou a zvukovou složku.
Zapamatujte si – Výhody: – –
možnost vidět skutečnou podobu toho, co nikdy není vidět z textových nebo i statických obrazových informací a udělat si tak poměrně dokonalou představu o realitě, možnost využití i pro žáky s nižší gramotností nebo pro malé děti.
Zapamatujte si – Nevýhody: – –
nutnost mít k dispozici příslušnou techniku zastarávání informací.
Příklady použitelných informačních zdrojů (míní se z hlediska formy, vlastní obsah samozřejmě může i nemusí být kvalitní) –
filmy o povoláních nebo o skupinách povolání nebo o celých profesních oblastech či hospodářských odvětvích,
–
filmy o oborech vzdělání, o skupinách oborů nebo o celých vzdělávacích směrech,
–
filmy o službách úřadů práce a možnostech jejich využívání,
–
filmy o tom, jak se ucházet o zaměstnání, jak zvládat přijímací pohovory, jak jednat s potenciálními zaměstnavateli apod.,
–
komplexní produkty pro více aplikací v oblasti kariérového poradenství; k nim patří např. již uvedený www.infoabsolvent.cz.
Posoudit kvalitu a hodnověrnost webových stránek je velmi složité. Ideální je, jsou-li stránky doporučeny buď odborníky v dané oblasti nebo uživateli, kteří jsou s nimi spokojení. Určitými hledisky kvality webových stránek mohou být také následující kritéria:
37
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ -
stránkami lze procházet relativně rychle,
-
užívané pojmy a instrukce jsou snadno srozumitelné,
-
k informacím je možné se snadno dostat a jsou přehledné,
-
ze stránek lze zjistit, jak jsou informace získávány a jaké je jejich stáří,
-
je li informační základna rozsáhlá, je možné informace vyhledávat podle určitých žákem zadávaných kritérií.
cvičný úkol Najděte a prohlédněte si webové stránky výše popsaných internetových zdrojů
test 1.
Menší možnost vyhledávacích kritérií je zpravidla u informačního zdroje, který je: (a)
a)
v tištěné publikaci
b)
na internetu
2.
Větší riziko, že informace budou neúplné či nepřesné, je u informačního zdroje, který je: (b)
a)
v tištěné publikaci
b)
na internetu
3.
Šance na aktuálnější kariérové informace je u informačního zdroje, který je: (b)
a)
v tištěné publikaci
b)
na internetu
38
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 9. Informace o světě práce Druhy informací Hledání a výběr zaměstnání Cílem je, aby si budoucí absolvent našel a získal pracovní místo odpovídající jeho zájmům, předpokladům a kvalifikaci. Atributy, které by měly být navzájem srovnávány a pro něž by tedy měly být hledány a posuzovány informace: Atributy člověka
Atributy profesní sféry Atributy popisující pracovní místo název pracovní pozice (často bývá shodný s názvem povolání – např. kuchař, ne však vždycky – např. pracovník pro …) název zaměstnavatele umístění pracoviště mzda pracovní úvazek případná práce na směny datum nástupu kontakt (telefon, mail, jméno)
–
absolvované vzdělání, zkoušky a certifikáty případná praxe odborné zájmy odborné znalosti a dovednosti obecné schopnosti tělesný a zdravotní stav
– – – – – – –
Atributy udávající požadavky zaměstnavatele
jazyková vybavenost pro případnou práci v zahraničí –
požadavky na školní vzdělání (stupeň vzdělání, odborné zaměření) požadavky na speciální kursy či zkoušky (např. svářečský kurs) požadavky na odborné znalosti a dovednosti (např. správa sítě Novell) požadavky na obecné dovednosti (např. jazyky, počítačové dovednosti, řidičský průkaz, obchodní dovednosti, analytické myšlení, pružnost apod.) požadavky na styl práce (např. týmová práce, ochota pracovat mimo běžnou pracovní dobu apod.) požadavky na odbornou praxi případný požadavek na pohlaví
– – –
– – –
Rozhodování o celkové změně povolání, o rekvalifikaci na jiné povolání Cílem je, aby se žák, který nemůže nebo nechce dále pracovat ve své profesi, rozhodl, který profesní směr, resp. které povolání je pro něj nejvhodnější a jaké vzdělání bude pro to muset absolvovat. Atributy, které by měly být navzájem srovnávány a pro něž by tedy měly být hledány a posuzovány informace: Atributy člověka
Atributy profesní a vzdělávací sféry
absolvovaný (studovaný) obor vzdělání
povolání, kde lze částečně uplatnit získanou odbornost
studijní výsledky v odborných předmětech
-
obsah (činnosti, pracovní prostředky, pracovní objekty, pracoviště)
získané odborné znalosti a dovednosti
-
požadavky na odborné znalosti a dovednosti a na obecné schopnosti
-
poptávka ze strany zaměstnavatelů
absolvované zkoušky a certifikáty praxe v předchozích zaměstnáních odborné zájmy osobní zájmy obecné schopnosti povahové vlastnosti
povolání, která mohou být založena na jiné odbornosti i z úplně jiných profesních oblastí, kde ale lze uplatnit určité přenositelné obecné schopnosti (jednání s lidmi, jazyky, analytické, řídicí či projektové dovednosti apod.) -
obsah těchto povolání (činnosti, pracovní prostředky, pracovní objekty, pracoviště)
-
požadavky na odborné znalosti a dovednosti a na obecné 39
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ tělesný a zdravotní stav touha změnit svou profesní orientaci
schopnosti -
poptávka ze strany zaměstnavatelů
ochota učit se úplně novou odbornost
Informační zdroje Tištěné informační zdroje −
Charakteristiky povolání. Jedná se o šestistránkové materiály s jednotnou strukturou pro všechna povolání (pracovní činnosti, pracovní prostředky, negativní vlivy pracovního prostředí, hlavní oblasti znalostí a dovedností, nežádoucí zdravotní poruchy, žádoucí vlastnosti a schopnosti, potřebné vzdělání, možnosti dalšího vzdělávání, příbuzná povolání). Jsou k dispozici v regálech IPS (informačních a poradenských středisek) úřadů práce.
−
Letáky povolání. Nacházejí se opět v IPS úřadů práce, jsou stručnější variantou charakteristik povolání, mají obdobnou strukturu, ale stručnější obsah soustředěný na dvou stranách jednoho listu a je možné si je odnést nebo nechat okopírovat a v klidu si je doma pročíst.
−
Charakteristiky zájmových oblastí volby povolání. Svět práce je zde rozdělen do padesáti oblastí členěných podle druhu pracoviště a charakteru práce. Jsou to pětistránkové materiály s jednotnou strukturou, opět umístěné v IPS.
−
Nabídky volných pracovních míst. Jsou běžně v inzerátech periodického tisku, ve specializovaných periodikách, na vývěsních arších v úřadech práce. Tyto informace neslouží jen pro vlastní hledání zaměstnání, ale lze si na jejich základě také vytvářet obrázek o poptávce zaměstnavatelů o pracovníky jednotlivých povolání, což může být také jedním z kritérií volby povolání.
Informační zdroje na internetu −
Integrovaný systém typových pozic (ISTP). Je nejkomplexnějším a nejpodrobnějším informačním systémem o povoláních (typové pozice jsou podrobněji členěná povolání). ISTP má dvě základní části. Jednu část tvoří tzv. kartotéka typových pozic, druhou část tzv. JOB TIP. Kartotéka typových pozic představuje jednak kompletní soustavu povolání, jednak obsahuje velmi podrobné informace o jednotlivých povoláních včetně kvalifikačních, osobnostních a zdravotních požadavků. JOB TIP posuzuje podle zadaných údajů uživatele jeho způsobilost pro vykonávání jednotlivých typových pozic. Adresa: www.istp.cz.
−
Národní soustava povolání (NSP) je oficiální soustavou povolání České republiky. Vytváří se v odborné gesci tzv. sektorových rad (sdružují nejvýznamnější zástupce zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích), má podobnou strukturu jako ISTP, není ale zatím dokončená. Adresa: www.nsp.cz.
−
Multimediální průvodce volbou povolání je jeden z modulů systému Infoabsolvent. Základem jsou scény z reálného pracovního prostředí, kterými prolínají dialogy dívky s chlapcem zaměřené na typické znaky a požadavky vykonávaných činností, povolání a pracovišť. Na ně navazují doplňující kvízy a odkazy na vzdělávací nabídku. Adresa: www.infoabsolvent.cz.
−
Program Průvodce světem povolání. Jeho těžiště tvoří jednak výběrové postupy pro volbu povolání, jednak informace o jednotlivých povoláních. Výběrové postupy zahrnují dotazník zájmů, dotazník dovedností a výběry podle mnoha kritérií (např. charakter práce, druh pracoviště, souvislost s vyučovacími předměty, pracovní oblečení aj.). Informace o povoláních jsou představovány textovými popisy jednotlivých povolání a fotografiemi hlavních pracovních činností. S pomocí tohoto programu si také lze napsat životopis a připravit se na pohovor u zaměstnavatele. Adresa: www.gwo.cz.
−
Webové servery s nabídkou zaměstnání: -
Nabídka volných míst evidovaná v úřadech práce, která je současně umístěná na portálu MPSV http://portal.mpsv.cz/ v sekci zaměstnanost / volná místa. Je to poměrně komplexní nabídka s širokou škálou různých vyhledávacích kritérií.
-
Nabídka práce na stránkách personálních agentur a dalších serverů, např.: − http://sprace.cz/ − http://www.jobs.cz/ − http://www.prace.cz/ − http://www.jobmaster.cz/ − http://www.joblist.cz/ − http://www.ejob.cz − http://www.personal.cz/ − http://www.personalconsult.cz/ − http://www.hledampraci.cz/ − http://www.jobpilot.cz/ 40
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ −
Výstupy z analýz trhu práce. Lze je nalézt na již uvedené adrese www.infoabsolvent.cz v sekci Absolventi škol a trh práce.
Zájemcům o práci v zahraničí je určena především služba EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti). EURES je informační a poradenská síť propojující veřejné služby zaměstnanosti členských států Evropské unie i dalších evropských zemí. Jejím posláním je usnadnit volný pohyb pracovních sil v Evropě. EURES nabízí volná pracovní místa v evropských zemích veřejně na internetu a kromě toho je EURES od 1.5. 2004 novou službou úřadů práce. Umístěno na portálu MPSV http://portal.mpsv.cz/ v sekci EURES.
cvičný úkol Najděte a prohlédněte si webové stránky výše popsaných internetových zdrojů.
test O jaké informace z následujícího seznamu se bude třeba především opřít u budoucího absolventa maturitního strojírenského oboru, se zájmem o automobily, který je komunikativní, chce po maturitě už nastoupit do zaměstnání, ale je ochoten dále se vzdělávat? Zkuste následující typy informací rozdělit do tří kategorií: Nejvýznamnější: c), g), k), l), m) Také užitečné: a), f), i) Zbytečné: b), d), e), j) a)
Popisy strojírenských povolání na úrovni maturity
b)
Informace o oborech vzdělání, které směřují k strojírenským povoláním na úrovni maturity
c)
Popisy povolání a kvalifikací z oblasti servisu a prodeje automobilů
d)
Nabídka oborů vysokoškolského studia z oblasti konstruování automobilů
e)
Nabídka pracovních míst pro dělnické profese
f)
Nabídka pracovních míst pro strojní konstruktéry a technology
g)
Nabídka pracovních míst z oblasti technického servisu
h)
Nabídka pracovních míst z oblasti prodeje a servisu automobilů
i)
Nabídka pracovních míst z oblasti výroby a montáže automobilů
j)
Nabídka kursů z oblasti všeobecného strojírenství
k)
Nabídka kursů z oblasti servisu a prodeje automobilů
l)
Nabídka kursů z oblasti automobilní techniky
m) Nabídka kursů z oblasti prodejních dovedností
zapamatujte si Informace o povoláních a o světě práce vůbec tvoří velmi široké spektrum. Pro každého klienta mohou být důležité jiné informace z tohoto spektra. Záleží na jeho zájmech, prioritách, předpokladech i limitech a omezeních.
41
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 10.
Informace o vzdělávací nabídce
Druhy informací Informace o vzdělávací nabídce škol Informace o vzdělávací nabídce škol lze rozdělit do tří základních kategorií: –
informace o škole jako o organizaci,
–
informace o oborech vzdělání,
–
informace o konkrétní realizaci oborů na jednotlivých školách (tj. o vlastní vzdělávací nabídce).
Cílem je, aby žák, který se již rozhodl o své profesní a vzdělávací orientaci, si vybral optimální obor vzdělání (vzdělávací program, studijní program) a konkrétní školu, která ho vyučuje. Atributy, které by měly být navzájem srovnávány a pro něž by tedy měly být hledány a posuzovány informace:
Atributy člověka
Atributy vzdělávací sféry Informace o škole jako o organizaci:
absolvovaný (studovaný) obor vzdělání
− − − − − − − − − −
studijní výsledky v odborných předmětech
Připravenost studovat na náročné škole, podstoupit náročné přijímací zkoušky
Místo bydliště, ochota dojíždět, bydlet na koleji
název školy statut školy (státní, soukromá, církevní) adresa školy telefon, fax e-mail webová adresa možnosti ubytování a stravování zahraniční kontakty pro možnosti výměnných pobytů personální zajištění jazykové výuky (např. zahraniční lektoři) termín „dne otevřených dveří“ Informace o oborech vzdělání:
– – – – – – – –
kód oboru (studijního programu) název oboru (studijního programu) potřebný vstupní stupeň vzdělání výstupní stupeň vzdělání výstupní certifikát (výuční list, maturitní vysvědčení, VŠ diplom) profil absolventa učební plán a učební osnovy délka studia Informace o konkrétní realizaci oborů na jednotlivých školách:
Finanční, rodinná situace
– – – – – – – – – – – –
forma studia (denní, večerní, externí) případný požadovaný prospěch z předchozí školy loňský stav – přihlášeno / přijato studentů letošní stav – plánováno přijmout studentů termín přihlášky ke studiu termín přijímací zkoušky obsah přijímací zkoušky vhodnost pro zdravotně postižené případné školné specifika obsahu vzdělávání daného oboru (studijního programu) v dané škole úspěšnost absolventů na trhu práce úspěšnost absolventů při přijímání do dalšího studia
42
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Žák je ve stadiu, kdy ví, jaký obor vzdělání chce studovat, a vybírá si, na jaké by to mělo být škole. Nejde ovšem jen o výběr školy jako instituce, jde i o to, že každá škola má určitá specifika výuky, vyučuje různé specializace a zaměření, čímž vlastně dochází k pokračování volby oboru vzdělání, resp. ke konkretizaci této volby. Při posuzování vzdělávací nabídky je nutné žákovi vysvětlit, že zdánlivě značně vysoké množství různých druhů údajů směřuje k těmto skupinám atributů a že všechny mají při rozhodování svůj význam.
cvičný úkol Pokuste se v seznamu atributů v pravém sloupci najít, kde leží hranice oddělující od sebe: –
základní identifikační a kontaktní údaje
–
obsah, kvalitu a náročnost studia
–
přijímací požadavky
–
uplatnění absolventa
–
náročnost z hlediska ceny, dojíždění, rodinného zvládání
test Mezi relevantní údaje o vzdělávací nabídce z hlediska kariérového rozhodování nepatří (c) (protože obory, na nichž se letos maturuje, už nemusejí být otevírány) a)
Webová adresa školy
b)
Obory (studijních programů), které škola bude nově otevírat v příštím školním roce
c)
Celkový počet studentů školy
d)
Poměr počtu studentů, kteří se na jednotlivé obory do školy hlásili v minulém roce, k počtu žáků na tyto obory (studijní programy) přijatých
e)
Personální zajištění výuky cizích jazyků
f)
Výše případného školného
Informace o vzdělávací nabídce kursů dalšího vzdělávání Cílem je, aby si žák, který se rozhodl absolvovat další profesní vzdělávání, vybral vhodný kurs a vhodnou vzdělávací firmu. Atributy, které by měly být navzájem srovnávány a pro něž by tedy měly být hledány a posuzovány informace:
43
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Atributy člověka
Atributy vzdělávací sféry informace o vzdělávací firmě jako o organizaci
téma, v němž se žák chce vzdělávat, znalosti a dovednosti, které chce získat, příp. konkrétní certifikát, která chce získat
vstupní potenciál žáka, tj. absolvované vzdělání a absolvovaná praxe
místo bydliště, vzdálenost od místa konání kursu
časové možnosti
− − − − − − − −
název firmy adresa firmy kontaktní osoba telefon, fax e-mail webová adresa akreditace reference informace o realizovaných kursech
– – – – – – – – –
název kursu cíle kursu, činnosti, pro které kurs připravuje témata kursu metody výuky délka kursu komu je kurs určen případné požadavky na vstupní vzdělání a praxi způsob ukončení (zkouška, test apod.) výstupní certifikát, doklad o ukončení informace o jednotlivých bězích kursů
finanční možnosti, možnost proplacení zaměstnavatelem
– – – – – –
termíny konání forma (jednorázové soustředění, 2x týdně apod.) max. počet účastníků možnosti ubytování, stravování cena, co v sobě zahrnuje případné dotace poskytované úřadem práce
Místem, kde je soustředěno nejvíce informací o kursech dalšího profesního vzdělávání, bývá úřad práce, případně jiná organizace služeb zaměstnanosti. Většinou zde lze nalézt katalogy s nabídkou vzdělávacích firem, bývá tu provozován počítačový systém umožňující vyhledávat kursy. Také tu bývají pracovníci, kteří přímo zprostředkovávají kursy, např. pro nezaměstnané. Nabídku kursů dalšího vzdělání (většinou nepříliš obsáhlou) obsahují také inzertní rubriky některých novin a časopisů. Na internetu lze nalézt různé databáze kursů, které se vesměs omezují na nabídku v rámci ČR, často také jen na určité odborné směry (informační technologie, management, jazyky apod.)
cvičný úkol Pokuste se v seznamu atributů v pravém sloupci najít, kde leží hranice oddělující od sebe: –
základní (kontaktní a identifikační) údaje
–
obsah, formu, kvalitu a náročnost kursu
–
vstupní požadavky
–
uplatnění absolventa (výstup z kursu)
–
náročnost z hlediska ceny, dojíždění, rodinného zvládání
44
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Informační zdroje Tištěné informační zdroje V této oblasti existuje mnoho různých příruček, některé obsahují celostátní informace, jiné jsou zaměřeny regionálně. −
Atlas školství. Jedná se o soubor sešitových publikací členěných podle jednotlivých krajů. Vychází z databáze škol aktualizované v rámci úřadů práce. Tyto údaje jsou doplněné o vlastní prezentace škol včetně fotografií. Kromě podrobných údajů o jednotlivých školách a jejich vzdělávací nabídce jsou zde také informace o regionálním trhu práce a kontakty na IPS úřadů práce. Vydavatelem je nakladatelství P.F. Art, je možné si objednat na adrese [email protected].
−
Regionální publikace o nabídce škol.
−
Propagační letáky a brožurky vydávané některými školami.
Kromě uvedených publikací existují další publikace zaměřené na vysoké školy (zejména informační příručky o vysokých školách zpracovávané Centrem pro studium vysokého školství). Informační zdroje na internetu −
Informace v systému Infoabsolvent o oborech vzdělání, o školách a o jejich vzdělávací nabídce včetně odkazů do Integrovaného systému typových pozic. Adresa: www.infoabsolvent.cz.
−
Databáze škol a jejich vzdělávací nabídky v sekci Databáze a zdroje na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání. V sekci školský systém je i podrobný a názorný popis systému počátečního vzdělávání ČR. Adresa: www.uiv.cz.
−
Adresáře jednotlivých druhů škol s odkazy na jejich stránky, které jsou v sekci Dokumenty ke stažení na stránkách Centra pro studium vysokého školství. Adresa: www.csvs.cz.
−
Různé informace o vzdělávací nabídce v ČR i v zahraničí na stránkách Informačního centra mládeže. Adresa: www.icm.cz.
−
Nabídka společnosti SCIO, která je organizátorem Národních srovnávacích zkoušek a tvůrcem testu Obecných studijních předpokladů. Adresa: www.scio.cz.
−
Různé servery se vzdělávací nabídkou (např. www.vzdelani.cz, www.vysokeskoly.cz)
−
Databáze kursů dalšího vzdělávání, která je spravována v gesci MPSV. Adresa: www.eu-dat.cz.
−
Informace o možnostech studia a stipendií v zahraničí spravované Akademickou informační agenturou v rámci činnosti Domu zahraničních styků (organizace řízená MŠMT). Adresa www.dzs.cz, sekce Akademická informační agentura.
cvičný úkol Najděte a prohlédněte si webové stránky výše popsaných internetových zdrojů. Které z výše uvedených internetových zdrojů budou vhodné při řešení následujících poradenských témat: -
Studium na vysoké škole (www.uiv.cz, www.csvs.cz, www.vysokeskoly.cz)
-
Studium na vyšší odborné škole (www.infoabsolvent.cz, www.uiv.cz)
-
Studium v nástavbovém oboru pro absolventy SOU (www.infoabsolvent.cz, www.uiv.cz)
-
Studium v zahraničí (www.dzs.cz)
-
Přechod na jiný obor SOU nebo SOŠ v důsledku nezvládání stávajícího oboru (www.infoabsolvent.cz, www.uiv.cz)
-
Absolvování kursu dalšího vzdělávání (www.eu-dat.cz)
-
Hledání zaměstnání (www.infoabsolvent.cz)
45
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ test Nejdůležitějším z následujících kritérií při nákupu informační příručky o vzdělávací nabídce škol by mělo být: (b) a)
Aby příručka obsahovala všechny druhy údajů, které o vzdělávací nabídce mohou školy dát.
b)
Aby příručka obsahovala údaje o vzdělávací nabídce příštího školního roku.
c)
Aby čtenář mohl vyhledávat podle odborného zaměření vyučovaných oborů vzdělání.
Druhým nejdůležitějším z následujících kritérií při nákupu informační příručky o vzdělávací nabídce škol by mělo být: (c) a)
Aby příručka obsahovala všechny druhy údajů, které o vzdělávací nabídce mohou školy dát.
b)
Aby příručka obsahovala údaje o vzdělávací nabídce příštího školního roku.
c)
Aby čtenář mohl vyhledávat podle odborného zaměření vyučovaných oborů vzdělání (studijních programů).
Komplexní úlohy
cvičný úkol Žák by chtěl pracovat jako Programátor analytik. Najděte mu informace o tomto povolání, jaký obor by měl vystudovat a na jakých školách jej může studovat. Použijte k tomu Integrovaný systém typových pozic na adrese www.istp.cz - kartotéka typových pozic.
Ověřte si správnost svého postupu: Po otevření kartotéky typových pozic se povolání (zde nazývané typová pozice) vyhledá buď napsáním textu „programátor“ nebo „analytik“ nebo „programátor analytik“ do kolonky vlevo nahoře nebo otevřením profesní skupiny „Informační technologie“. Po kliknutí na název hledaného povolání se objeví mnoho popisných informací. Prohlédněte si je všechny. Po kliknutí na „příprava a certifikáty“ se objeví kódy a názvy studijních oborů připravujících studenty pro danou typovou pozici. Po kliknutí na kódy těchto oborů se objeví seznamy krajů s počty škol vyučujících daný obor. Po kliknutí na kraj se zobrazí názvy těchto škol. Na názvy škol je pak možné kliknout a objeví se informace o vybrané škole. Najděte na stránkách integrovaného systému typových pozic optimální a další vhodné obory vzdělání pro následující typové pozice: -
Specialista řízení úvěrů
-
Samostatný geodet
Pro vybrané obory najděte školy, které je realizují, a na jejich webových stránkách najděte informace pro zájemce o studium. Najděte na internetu fakulty realizující studium v následujících oborech (studijních programech), vč. města, webové adresy a data dne otevřených dveří: −
Informatika
−
Veterinární medicína
−
Farmacie
−
Geologie
Úlohy zaměřené na pomoc žákům, kteří z důvodu nezvládání studia chtějí přestoupit na jiný obor.
cvičný úkol Žák by chtěl studovat na střední škole s maturitou a má celkem konkrétní představu, že by se mělo jednat o veterinářství. Najděte mu školy, na nichž by mohl studovat a informace o těchto školách. Použijte www.infoabsolvent.cz.
46
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Žák by chtěl dosáhnout maturitního vzdělání a v budoucím povolání by ho bavila práce založená na měření, testování, zkoušení, ale necítí se na práci vyžadující technický talent. Zjistěte, která povolání by pro něj přicházela v úvahu. Použijte k tomu program Průvodce světem povolání, který je volně přístupný na internetu na adrese www.gwo.cz. Ověřte si správnost svého postupu: V programu Průvodce světem povolání klikněte v levém sloupci na „výběr podle charakteru pracovní činnosti“, objeví se výběr stupně vzdělání, klikněte na „úplné střední odborné“. Objeví se seznam „Vyloučení toho, co by vám v povolání vadilo“, kde označíte „práce náročná na technické myšlení“. Po kliknutí na „další“ se objeví již seznam povolání. Na jedno z nich kliknete a objeví se Vám jeho popis a většinou také fotografie pracovních činností. Seznamte se s možnostmi programu Průvodce světem povolání.
Žák by chtěl dělat řemeslo a líbila by se mu práce se sklem nebo keramikou. Zjistěte, která povolání by pro něj přicházela v úvahu. Použijte program Průvodce světem povolání. Ověřte si správnost svého postupu: V programu Průvodce světem povolání klikněte v levém sloupci na „výběr podle předmětu práce“, objeví se výběr stupně vzdělání, klikněte na „střední odborné – vyučení“. Pak je již postup stejný jako v předchozí úloze.
zapamatujte si Vzdělávací nabídka pro absolventy SŠ zahrnuje velmi mnoho možností, jak v oblasti VŠ, tak VOŠ, tak nástavbových oborů, tak kursů dalšího vzdělávání. O to důležitější je zvažovat informace o těchto možnostech, a to v kontextu profesních ambicí žáka i v kontextu jeho reálných šancí a předpokladů.
47
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 11.
Základní povědomí o relevantních právních předpisech
Pracovně právní problematika Obecně vymezuje práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Zákoník práce. Žáci by se měli v něm umět alespoň základním způsobem orientovat. Na internetu lze nalézt např. na adrese http://zakony.kurzy.cz.
Co je pracovní poměr? Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se nazývá pracovní poměr. Jeho podmínky a konkrétní podoba jsou dány pracovní smlouvou. Pracovní smlouva musí být písemná, nezletilý má při podpisu právo na účast rodiče či jiného zákonného zástupce. Podle zákoníku práce musí být v pracovní smlouvě: −
Druh práce (uvedený konkrétně, tj. správce počítačové sítě, nikoliv jen počítačový expert)
−
Místo výkonu práce (např. název obce, nikoliv jen region, je to kvůli náhradám za pracovní cesty)
−
Den nástupu (nenastoupí-li zaměstnanec bezdůvodně v tento den do zaměstnání, je zaměstnavatel oprávněn od smlouvy odstoupit)
Je v zájmu zaměstnance, aby v pracovní smlouvě byly stanoveny i další důležité podmínky, zejména: −
Způsob odměňování, výše mzdy (ve státních organizacích zařazení do platové třídy, příp. výše osobního příplatku), termín výplaty mzdy,
−
Pracovní doba, její týdenní rozsah, začátek a konec, nároky na dovolenou.
Zaměstnavatel má povinnost o těchto záležitostech zaměstnance informovat ještě před podpisem smlouvy. Pokud v pracovní smlouvě tyto údaje nejsou, je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Není-li v pracovní smlouvě uvedeno jinak, je pracovní poměr sjednán tzv. na dobu neurčitou. To znamená, že pro případné ukončení pracovního poměru platí určitá pravidla (popsaná v části „ukončení pracovního poměru“). V pracovní smlouvě může být sjednána tzv. zkušební doba, což je období, ve kterém může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec pracovní poměr zrušit. Není-li uvedena délka této zkušební doby, automaticky trvá tři měsíce od nástupu do práce, delší být nesmí, je-li kratší, musí být tato délka ve smlouvě uvedena.
Ukončení pracovního poměru
zapamatujte si Pracovní poměr může zaniknout několika způsoby: Zrušením ve zkušební době. Zkušební doba může trvat max. 3 měsíce a během ní mohou zaměstnanec i zaměstnavatel pracovní poměr zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Uplynutím sjednané doby pracovního poměru, byl-li sjednán na dobu určitou. Okamžitým zrušením v případě, že zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní kázeň nebo byl nepodmínečně odsouzen za úmyslný trestní čin. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit z důvodů zdravotních nebo není-li mu vyplacena mzda. Výpovědí. Výpověď může dát jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a to písemně. Pracovní poměr skončí po uplynutí tzv. výpovědní doby, která trvá 2 měsíce (3 měsíce při organizačních změnách) a začíná 1. dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnanec nemusí u výpovědi udávat žádný důvod, naopak zaměstnavatel zaměstnanci bez udání důvodů výpověď dát nemůže. Důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele jsou přesně vymezeny: −
zrušení nebo přemístění organizace či její části,
−
nadbytečnost zaměstnance vyvolaná snižováním stavu organizačními změnami, změnami technického vybavení,
−
nesplnění předepsaných předpokladů pro výkon příslušné práce (složení předepsané zkoušky, dodání předepsaného lékařského osvědčení aj.),
zaměstnanců,
změnami
úkolů
organizace,
48
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ −
neuspokojivé pracovní výsledky nebo porušování pracovní kázně, po nichž byl zaměstnanec písemně vyzván k nápravě a neučinil tak.
Proti výpovědi ze strany zaměstnavatele jsou zákonem chráněni zaměstnanci, kteří jsou v pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, kteří jsou na vojně, těhotné ženy a ženy na mateřské dovolené. Vzájemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vyhovuje-li jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli určitý termín ukončení pracovního poměru a uzavřou o tom písemnou dohodu, končí pracovní poměr tímto dnem.
test 1.
V oblasti pracovně právních záležitostí by škola měla především: (b)
a)
Vybavit žáky základními právními znalostmi
b)
Zorientovat žáka v zákoníku práce a v tom, s jakými nejčastějšími problémy je po nástupu do práce třeba počítat
c)
Naučit žáky sestavovat pracovní smlouvu, texty výpovědi a dalších pracovně právních dokumentů
2.
Který z následujících textů obsažených v pracovní smlouvě má nastupující zaměstnanec právo vyžadovat konkrétnější: (b)
a)
Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 1.11.2011
b)
Zaměstnanec bude pracovat v reklamačním oddělení
c)
Místem výkonu práce bude Liberec
3.
Který z následujících textů obsažených v pracovní smlouvě má nastupující zaměstnanec právo vyžadovat konkrétnější: (c)
a)
Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 20.5.2011
b)
Zaměstnanec bude pracovat jako obchodní referent
c)
Místem výkonu práce bude Moravskoslezský kraj
4.
Které z uvedených tvrzení je jediné správné? (c)
a)
Zkušební doba nesmí být kratší než tři měsíce a v jejím průběhu může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec pracovní poměr kdykoliv zrušit.
b)
Není-li v pracovní smlouvě uvedena délka zkušební doby, trvá tři měsíce, a v jejím průběhu může pracovní poměr zrušit pouze zaměstnanec, zaměstnavatel jej může zrušit až po jejím skončení.
c)
Není-li v pracovní smlouvě uvedena délka zkušební doby, trvá tři měsíce, a v jejím průběhu může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec pracovní poměr kdykoliv zrušit.
5.
Ve dvou ze tří následujících případů může zaměstnanec okamžitě přijít o práci, v jednom případě nikoliv. Který to je? (a)
a)
Zaměstnanec neplní své úkoly
b)
Uplynula doba, která byla v pracovní smlouvě sjednána jako doba určitá a nebyla prodloužena.
c)
Zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní kázeň
6.
Zaměstnanec podal 8. června výpověď. Pracovní poměr mu skončí: (b)
a)
8.srpna
b)
31.srpna
c)
8.září
49
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 7.
V jednom z následujících případů by zaměstnavatel s výpovědí proti zaměstnanci neuspěl. Který to je? :(a)
a)
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, protože nesplnil zadaný úkol; zdůrazňuje, že to bylo již po několikáté a že zaměstnance za neplnění úkolů již několikrát ústně pokáral.
b)
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, protože nesplnil zadaný úkol; zdůrazňuje, že to bylo již podruhé, přičemž poprvé na to zaměstnance písemně upozornil.
c)
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, protože firma je v reorganizaci a příslušný zaměstnanec se stal nadbytečným.
zapamatujte si Pracovně právní problematika je poměrně široká a zabývá se i velmi specifickými problémy, které mohou v pracovním životě člověka nastat. Vše je obsaženo v Zákoníku práce. Nejdůležitějšími tématy pro budoucí absolventy škol jsou především: –
Vznik pracovního poměru, uzavření pracovní smlouvy
–
Způsoby ukončení pracovního poměru, podmínky a důvody výpovědi
Právní rámec nakládání s osobními údaji V Listině základních práv a svobod se v článku 10 praví, že "Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě". Významným evropským dokumentem v této oblasti byla Úmluva Rady Evropy č. 108 na ochranu jednotlivců ve vztahu k automatickému zpracování dat z roku 1981. Vrcholným evropským dokumentem je pak Směrnice 95/46 Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 1995 o ochraně jednotlivců ve vztahu ke zpracování osobních dat a o volném pohybu těchto dat. Bližší informace je možné nalézt na adrese http://wikipedia.infostar.cz/d/di/directive_95_46_ec_on_the_protection_of_personal_data.html
Vzhledem k jejímu významu vybereme některé její části, o jejichž existenci by měl vědět i kariérový poradce: Definice Pro účely směrnice se rozumí: –
"osobními údaji" veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě (subjekt údajů); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, která může být identifikována, přímo či nepřímo, především na základě identifikačního čísla nebo jednoho či více prvků specifických pro její fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu;
–
"zpracováním osobních údajů" (zpracování) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, konzultace, použití, zpřístupnění prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, jakož i blokování, vymazání nebo zničení;
–
"datovými systémy s osobními údaji" (datový systém) jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle specifických kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozložen podle funkčního či zeměpisného hlediska;
–
"správcem" fyzická nebo právnická osoba, úřední orgán, agentura nebo jakýkoli jiný útvar, který sám nebo společně s jinými určuje účel a způsoby zpracování osobních údajů; pokud jsou účel a způsoby zpracování stanoveny národními nebo komunitárními zákony a předpisy, je možné určit správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení prostřednictvím zákonných předpisů jednotlivých států nebo Společenství;
–
"zpracovatelem" fyzická nebo právnická osoba, úřední orgán, agentura nebo jakýkoli jiný útvar, který zpracovává osobní údaje pro správce;
–
"třetí osobou" fyzická nebo právnická osoba, úřední orgán, agentura nebo jakýkoli jiný útvar než subjekt údajů, správce, zpracovatel a osoby přímo podléhající správci nebo zpracovateli, které jsou zmocněny ke zpracování údajů;
50
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ –
"příjemcem" fyzická nebo právnická osoba, úřední orgán, agentura nebo jakýkoli jiný útvar, kterým jsou údaje zpřístupněny, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány, které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, však nejsou považovány za příjemce;
–
"souhlasem subjektu údajů" jakýkoli svobodný, zřejmý a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává najevo své svolení se zpracováním osobních údajů, které se ho týkají.
Zásady pro zpracování údajů zákonným způsobem (z článku 7) Členské státy stanoví, že zpracování osobních údajů může být provedeno pouze v případech, kdy: –
subjekt údajů nezpochybnitelně poskytl souhlas,
–
je zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, kde je subjekt údajů jednou ze stran, nebo se tak děje na žádost subjektu údajů před uzavřením smlouvy,
–
je nezbytné pro dodržení povinnosti ze zákona, které podléhá správce,
–
je nezbytné pro ochranu důležitých zájmů subjektu údajů,
–
je nezbytné k provedení úkolu ve veřejném zájmu nebo uskutečnění úředního výkonu vyplývajícího z výkonu veřejné moci, jímž je pověřen správce nebo třetí strana, které jsou údaje zpřístupněny,
–
je nezbytné pro uskutečnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby či osob, kterým jsou údaje zpřístupněny, kromě případů, kdy nad těmito zájmy převažují ohledy na základní práva a svobody subjektu údajů.
Zásady pro kvalitu údajů (z článku 6) Osobní údaje musejí být –
zpracovány korektně a zákonným způsobem,
–
shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely. Dodatečné zpracování pro historické, statistické nebo vědecké účely není považováno za neslučitelné, pokud členské státy poskytnou náležitá ochranná opatření,
–
přiměřené, relevantní a míru nepřesahující s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány,
–
přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být podniknuty veškeré rozumné kroky k vymazání nebo opravení údajů, které jsou nepřesné nebo neúplné ve smyslu účelů, pro které byly shromážděny nebo dále zpracovávány,
–
uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro uskutečnění cílů, pro které jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány. Členské státy stanoví náležitá ochranná opatření pro osobní údaje, které jsou uchovávány po dobu delší než výše uvedeno pro historické, statistické či vědecké účely.
Informování subjektu údajů (z článků 10, 11) Správce nebo jeho zástupce musí poskytnout subjektu údajů, od něhož shromažďuje údaje, které se ho týkají, alespoň níže uvedené informace, pokud už je subjekt údajů nemá, nebo pokud se nejedná o některé výjimky jako zpracování pro účely statistiky nebo u historických či vědeckých výzkumů: –
totožnost správce a popřípadě jeho zástupce,
–
účely zpracování, pro které jsou údaje určeny,
–
jakékoli další informace, jako kdo jsou příjemci údajů, zda odpovědi na otázky jsou povinné nebo dobrovolné, jaká jsou práva přístupu a práva na opravu údajů apod.
Pokud údaje nebyly shromážděny od subjektu údajů, správce nebo jeho zástupce musí po zaznamenání údajů, nebo pokud se počítá se zpřístupněním údajů třetí osobě, nejpozději při jejich prvním zpřístupnění poskytnout subjektu údajů rovněž výše uvedené informace. Právo subjektu údajů na přístup k datům (z článku 12) Každý subjekt údajů má mj. právo –
dostávat informaci o tom, že údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, jakož i informace týkající se alespoň účelu zpracování,
–
opravu, vymazání nebo zablokování údajů, jejichž zpracování není v souladu s touto směrnicí, zejména z důvodů neúplné nebo nepřesné povahy údajů. 51
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ test 1.
Osobními údaji se ve smyslu Směrnice 95/46 Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 1995 o ochraně jednotlivců ve vztahu ke zpracování osobních dat a o volném pohybu těchto dat rozumí: (c)
a)
Titul, jméno a příjmení, rodné číslo.
b)
Titul, jméno a příjmení, rodné číslo, adresa, rodinný stav, zdravotní stav, vzdělání.
c)
Veškeré údaje o osobě, která může být jedním z těchto údajů nějakým způsobem identifikovatelná.
2.
Pokud bude kariérový poradce požádán, aby poskytl osobní údaje o svých žácích ke statistickému zpracování, může tak učinit ve smyslu výše zmíněné Směrnice 95/46 Evropského parlamentu a Rady Evropy ve dvou z následujících tří variant. Která varianta sem nepatří? (a)
a)
Žák k tomu dá nezpochybnitelný souhlas.
b)
Žák to nezakázal.
c)
Je to nezbytné k uskutečnění úředního výkonu vyplývajícího z výkonu veřejné moci.
zapamatujte si Protože žák předává poradci řadu osobních údajů, musí poradce znát základní právní aspekty nakládání s osobními údaji.
52
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 12. Základní povědomí o činnosti dalších poradenských subjektů •
úřady práce
•
pedagogicko-psychologické poradny
•
personální agentury
A. Úřady práce Úřady práce jsou instituce řízené Správou služeb zaměstnanosti MPSV, jsou v každém krajském i v každém bývalém okresním městě, mohou mít své pobočky i v dalších městech. V Praze je jeden městský úřad práce, který má pobočky v jednotlivých obvodech. Úřady práce provádějí široké spektrum činností v souladu se státní politikou zaměstnanosti; za zvlášť významné lze považovat zprostředkování práce nezaměstnaným, zprostředkování rekvalifikací a dalších kursů, vyplácení finančních dávek nezaměstnaným, vyhodnocování lokálního vývoje trhu práce a v neposlední řadě informační a poradenské služby. Lze tvrdit, že právě na poradenských útvarech úřadů práce leží již od počátku devadesátých let hlavní tíha poradenství pro volbu povolání. Vzhledem ke svým vazbám na zaměstnavatele a vůbec na celou sféru práce k tomu úřad práce má optimální podmínky. Poradenské služby v úřadu práce mohou mít různou formu – od základních rad a informací až po odborné speciální poradenství zaměřené na řešení složitých problémů, které se mohou člověku na jeho profesní dráze přihodit. Mnohdy poskytují úřady práce také psychologická vyšetření, jejichž cílem je poznat schopnosti a vlastnosti vyšetřovaného, jeho osobnostní předpoklady pro vykonávání určitého povolání či pro úspěšné absolvování určitého druhu vzdělávání. Poradci v úřadech práce mohou být různě specializování – např. poradce pro mládež při volbě povolání, poradce pro zdravotně postižené, poradce pro rekvalifikace, poradce pro různé specifické skupiny žáků apod. V každém úřadu práce je zřízeno Informační a poradenské středisko (IPS), které slouží především pro pomoc při volbě povolání. Zde je možné využít jak služeb poradce, tak poměrně velkého množství různých informačních zdrojů, které vám rovněž mohou velmi pomoci. Vzhledem k významu IPS v oblasti poradenských služeb budou podrobnější informace o IPS předmětem speciální podkapitoly. Podrobné informace o jednotlivých úřadech práce lze získat na www.uradprace.cz.
B. Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) PPP jsou instituce resortu školství, jsou metodicky podporovány Institutem pedagogicko-psychologického poradenství a tvoří síť poraden umístěných v bývalých okresních městech. Poradenské služby zde vykonávají zpravidla psychologové nebo speciální pedagogové a tyto služby se týkají např. poradenství a diagnostiky, výchovných a výukových problémů, posuzování školní zralosti dětí, pomoci dětem se specifickými poruchami učení, poradenství v náročných životních situacích, do nichž se děti a dospívající a jejich bezprostřední okolí dostávají (rozvod rodičů, partnerské problémy, šikana, počátky rozvoje závislosti aj.). Stále silněji se v těchto službách objevují tendence podpory duševního zdraví, prevence potíží, podpora nadaných. Náplní práce pedagogicko-psychologických poraden je také řešení otázek spojených s orientací dítěte ve vzdělávací cestě a řešení problémů spojených s nejvhodnější volbou této cesty. Rovněž poskytují určitou metodickou pomoc výchovným poradcům na školách. Vzhledem k významu PPP v oblasti poradenských služeb budou podrobnější informace o PPP předmětem speciální podkapitoly.
C. Informační centra pro mládež (ICM) ICM tvoří postupně se rozvíjející síť informačních středisek sdružených v Asociaci pro podporu rozvoje Informačních center pro mládež v České republice. Poskytují informace z mnoha okruhů zájmů mládeže (např. sport, kultura, cestování, počítače, protidrogová prevence a mj. též vzdělávání a zaměstnání). Tato témata jsou také soustředěna v tzv. Informačním systému mládeže, který je provozován ve spolupráci Informačních center pro mládež (a pod patronací zaštiťujícího Národního informačního centra pro mládež). Informační systém je k prohlížení na internetu na adrese www.icm.cz, podrobnosti o jednotlivých informačních centrech pro mládež jsou na adrese www.icmcr.cz.
D. Speciálně pedagogická centra Jedná se o poradenské instituce, v nichž pracují odborníci (speciální pedagogové, psychologové) s dětmi, které jsou určitým způsobem handicapované – např. v oblasti řeči, sluchu, zraku, tělesně, rozumově. S těmito dětmi jsou řešeny zejména jejich studijní problémy, ale součástí těchto služeb je i poradenství o další profesní orientaci vzhledem k příslušnému handicapu. 53
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ E. Poradenská střediska vysokých škol Většina vysokých škol a významných fakult má své poradny. Poradny jsou zřízeny zpravidla při rektorátech, příp. děkanátech vysokých škol, při katedrách psychologie či pedagogiky. Poradenské služby mají velmi široký rozsah (např. zvládání předzkouškových stresů, relaxační a autogenní techniky, asertivní chování apod.) a mj. zpravidla zahrnují i poradenství jednak pro zájemce o studium na příslušné fakultě, a za druhé pro studenty dané fakulty o možnostech dalšího kariérového růstu a profesního uplatnění.
F. Akademická informační agentura Akademická informační agentura je zřízena při Domu zahraničních styků MŠMT. Klienty jsou zejména studenti všech stupňů škol, kteří chtějí studovat v zahraničí. Jsou jim zde nabízeny informace o možnostech studia v zahraničí, možnostech stipendií, podmínkách konkursů apod.
G. Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání (ENIC) ENIC poskytuje rady a informace týkající se uznávání dokladů o vzdělání (diplomů, vysvědčení a dalších certifikátů z jednotlivých typů škol a studijních oborů), které byly získány v ČR, institucemi v zahraničí a obráceně. Středisko je zřízeno při Centru pro studium vysokého školství (CSVŠ), odkud čerpá informace o studijních oborech českého vysokého školství. Tyto informace doplňuje vlastním získáváním informací z vysokých škol. Informace ze zahraničí získává prostřednictvím mezinárodní sítě středisek pro uznávání dokladů o vzdělání ENIC, jejímž je členem.
H. Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) Ústav vyvíjí řadu aktivit směřujících k podpoře poradenství pro volbu povolání. Speciálně poradenským službám se v ústavu věnuje centrum kariérového poradenství. Ústav se také zabývá výzkumem vývoje trhu práce, zejména postavením absolventů škol na trhu práce, což vytváří zdroje využitelné v širším kontextu poradenství pro volbu povolání. Podrobné informace lze získat na www.nuov.cz.
I. Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP) IPPP je resortním ústavem MŠMT, jehož posláním je vytvářet metodickou základnu systému pedagogickopsychologického poradenství. Jeho hlavní náplní je organizování vzdělávacích aktivit a vydávání metodických materiálů pro pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a středisek preventivní péče, a také pro školní psychology, výchovné poradce a školní metodiky prevence. Podrobné informace lze získat na www.ippp.cz
cvičný úkol Najděte a prohlédněte si webové stránky výše popsaných organizací (u těch, které mají regionální síť, najděte ty, které jsou nejbližší Vaší škole).
Které z výše uvedených organizací budou vhodné při řešení následujících poradenských témat: -
Studium na vysoké škole (C, E)
-
Studium na vyšší odborné škole (I)
-
Studium v nástavbovém oboru pro absolventy SOU (I)
-
Studium v zahraničí (F, G, H)
-
Studium pro žáka s postižením (B, D, I, J)
-
Přechod na jiný obor SOU nebo SOŠ v důsledku nezvládání stávajícího oboru (A, B, I)
-
Absolvování kursu dalšího vzdělávání (A)
-
Hledání zaměstnání (A)
54
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
zapamatujte si Není nutné ani možné, aby poradce ve škole poskytl žákovi všechny potřebné informace a rady. Musí ale vědět, který další poradenský subjekt mu má doporučit. Těchto subjektů je více a jsou specializovány na různé problematiky, jak z oblasti vzdělávací sféry, tak z oblasti světa práce.
55
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
PŘÍLOHA č. 1: Příklad regionálních a oborových aspektů trhu práce - Moravskoslezský kraj. Aktuální informace o zaměstnanosti v ČR a trhu práce v regionech naleznete na: http://www.budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-regionech/regiony2009.html a ve statistických ročenkách jednotlivých krajů.
Vybrané informace ze statistické ročenky MSK MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Hospodářství kraje dominuje průmysl. Výrazný podíl má těžba uhlí a energetický, hutní a strojírenský průmysl, je zde také významný průmysl chemický, farmaceutický a potravinářský. Zemědělství se daří pouze omezeně v nižších polohách. Správním centrem je Ostrava, kde žije asi čtvrtina obyvatelstva. Počtem obyvatel zaujímá kraj 1. místo z krajů ČR. V kraji je značně nevyrovnaná hustota obyvatelstva. Místa s velkou koncentrací obyvatel: Ostravsko, Karvinsko, oblasti málo osídlené: Bruntálsko. Postupně se mění struktura zaměstnanosti – v průmyslu a stavebnictví je zaměstnáno v kraji 44,5% zaměstnanců, v tržních a netržních službách již 53,4% (viz tabulka)
Statistická ročenka Moravskoslezského kraje – 2009: Trh práce k 31.12.2009 http://www.brno.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/801011-09 TRH PRÁCE Zaměstnaní celkem
tis. osob
568,6
%
2,1
průmysl a stavebnictví
%
44,5
tržní a netržní služby
%
53,4
Míra ekonomické aktivity
%
57,3
Průměrný evidenční počet zaměstnanců
tis. fyzických osob
Průměrná hrubá měsíční mzda
Kč
zemědělství, lesnictví, rybolov
454,4
19 103
zemědělství, lesnictví a rybolov
15 400
průmysl
21 252
stavebnictví
17 328
Nezaměstnanost (k 31. 12. 2009) Neumístění uchazeči o zaměstnání
osoby
57 455
Volná pracovní místa
místa
8 795
Míra registrované nezaměstnanosti
%
8,49
56
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Regionální a oborové aspekty trhu práce v MSK Moravskoslezský kraj má nyní přes milión dvě stě padesát tisíc obyvatel, z toho více než 890 tisíc obyvatel je v produktivním věku. Po rozsáhlé restrukturalizaci hospodářství, kterou kraj prošel zejména v 90. letech a začátkem nového tisíciletí, nastalo období jeho prudkého ekonomického rozvoje, díky němuž zdejší obyvatelé našli široké možnosti pracovního uplatnění. Míra nezaměstnanosti klesla z rekordních 16 % v únoru 2004 na 7,7 % v říjnu 2008. V souvislosti se světovou hospodářskou krizí se v listopadu 2008 tento příznivý vývoj zastavil. Kromě září a října 2009 počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji neustále rostl až na 86152 v únoru 2010. V březnu roku 2010 zaznamenaly moravskoslezské úřady práce poprvé pokles lidí bez práce, meziměsíčně o 1040 a míra nezaměstnanosti se tak snížila o 0,2 procentního bodu na 12,7%. Na snižování nezaměstnanosti v březnu 2010 mělo zásadní vliv zahájení sezónních prací včetně veřejně prospěšných prací financovaných úřady práce. Pokles míry nezaměstnanosti také ovlivnil velký počet rekvalifikačních kurzů – uchazeči o zaměstnání, kteří se těchto kurzů účastnili, se nezapočítávají mezi dosažitelné uchazeče, a tím míra nezaměstnanosti klesá. V březnu 2010 bylo v databázích úřadů práce v kraji 3 378 volných pracovních míst. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je to o 172 míst méně, ale oproti letošnímu lednu vzrostl jejich počet o 681. Pracovní uplatnitelnost uchazečů o zaměstnání s ukončenou evidencí a vyřazených v březnu dosáhla 65 %, což je nejvíce od dubna 2009.
Euroregiony MSK Vzhledem k poloze Moravskoslezského kraje je mnoho obcí a měst zapojeno do přeshraniční spolupráce přes Euroregiony. Jsou to Euroregion Praděd (okres Bruntál), Euroregion Silesia (okres Opava), Euroregion Těšínské Slezsko (okres Karviná, Frýdek-Místek) a Euroregion Beskydy (okres Frýdek-Místek). Průmyslové zóny MSK Zdroj: http://www.risy.cz/o_kraji_moravskoslezsky_kraj
Průmyslové zóny Název
Funkční náplň
Plocha
Dolní Benešov
Průmyslová výroba.
142,3 ha
Dolní Lutyně
Blíže nespecifikované průmyslové využití.
186 ha
Hnojník - Třanovice
Logistické centrum.
47 ha
Horní Tošanovice
Průmyslová výroba, logistika.
60 ha
Karviná - Nové Pole
Blíže nespecifikovaná průmyslová výroba.
40 ha
Krnov - Červený Dvůr
Lehký průmysl, logistické a kancelářské služby.
48 ha
Mošnov
Drobná průmyslová výroba a logistika, služby, výrobně-montážní a opravárenské provozy.
207,8 ha
Nošovice
Automobilový průmysl.
276 ha
Ostrava - Hrabová
Lehká průmyslová výroba, sklady, výzkum a vývoj, služby.
140 ha
Paskov
Lehký průmysl.
30 ha
Podnikatelský areál Vlčovice
Průmyslová výroba smíšená technickými funkcemi.
s
logistikou,
komerčními
a
57
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Finanční zdroje MSK z EU pro léta 2007–2013, operační programy : ROP Moravskoslezsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, Finanční mechanismy EHP/Norska.
OSTRAVA - správní centrum MS kraje Centrum průmyslu, služeb a kultury a vzdělávání MS kraje, významný dopravní uzel napojený dálnicí. Působí zde Regionální rozvojová agentura, úzce spolupracující s úřadem práce a zajišťující maximální čerpání prostředků z EU v MS kraji. Ostrava byla před rokem 1989 jednostranně zaměřena na těžký, strojírenský a chemický průmysl. Následné změny vedly k hospodářským změnám spojeným s restruktualizací průmyslu, které trh práce v Ostravě významně ovlivnily: •
Útlum důlní činnosti v Ostravě v 90. letech, v roce 1994 byl uzavřen poslední uhelný důl - jáma Odra v Přívoze
•
Postupně byly uzavřeny některé koksovny a modernizovány další. OKK Koksovny a.s. jsou největším výrobcem slévárenského koksu v Evropě
•
Nyní fungující koksovny: ArcelorMittal – 2 koksárenské baterie, Koksovny OKK a.s.: Jan Šverma – 1 baterie a Svoboda – 3 baterie a 1 ve výstavbě
•
V roce 1998 byla ukončena činnost Vítkovických vysokých pecí, 4 vysoké pece zůstaly pouze v Kunčicích (ArcelorMittal), produkují surové železo pro ocelárny ArcelorMittal (4 tandemové pece) a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a. s. produkující ve 2 konvertorech ocel v Ocelárně I (Vítkovice se zaměřily hlavně na strojírenskou výrobu)
•
Transformace chemických závodů – v Ostravě byla již od roku 1928 chemická výroba velmi významná, dnes rozhodující výrobní technologie tvoří organická chemie.
•
Současné nejvýznamnější chemické podniky: BorsodChem MCHZ, s.r.o – anilinový blok, který je tvořen technologicky navazujícími výrobnami vodíku, koncentrované kyseliny dusičné, nitrobenzenu a anilinu, dále výroba cyklohexylaminu, dicyklohexylaminu a výroba speciálních aminů.
•
Dukol – výroba a prodej močovino-formaldehydových pryskyřic
•
Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová – firmy a působení: PEGATRON Czech, s.r.o. – výroba a montáž PC, SungWoo Hitech, s.r.o. – výroba částí automobilových karosérií, CTP Invest, s.r.o. – developerská společnost), Briggs & Stratton – výroba motorů do travních sekaček
•
Průmyslová zóna Mošnov – investoři: Behr (Německo) – výroba klimatizací, chladičů, Plakor (J.Korea) automobilový průmysl – výroba plastových dílů, Cromodora Wheels (Itálie) automobilový průmysl – výroba litých kol, Free Zone Ostrava (ČR) – služby svobodného celního pásma, HB Reavis Group (SR) – developerská společnost
Další informace o MSK lze nalézt např. na: http://resa.rza.cz/www/index.php
58
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
PŘÍLOHA č. 2: Charakteristika vybraných profesních skupin v ČR Pozn.: Údaje jsou z roku 2005, tj. z období před ekonomickou krizí Zdroj: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/ Pojmem profesní skupina se rozumí osoby vykonávající stejnou profesi se stejným zařazením. Kódy uvedené v textu kurzívou za názvem profesních skupin (např. 1a) odpovídají jejich označení v klasifikaci OCC60. Podíl profesní skupiny na celku vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných osob v dané profesní skupině k celkovému počtu osob zaměstnaných v celé ekonomice. Při 60 profesních skupinách by podíl každé z nich činil při rovnoměrném rozložení 1,7 % (= 1/60). Ucelený informační systém ISA o uplatnění absolventů škol na trhu práce zpracovali pracovníci NÚOV a společnosti TREXIMA, spol. s r. o., v roce 2007. Jeho součástí jsou také detailní informace o profesních skupinách v ČR. Naleznete je na: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?FormyStudia=10,23&Ztp=5,3&CiloveSkupiny=6 &Zrizovatele=3&KodStranky=4.4.03 Základní informace o vybraných profesních skupinách: Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (3a) V ČR tato profesní skupina tvořila 4,8 % ze všech zaměstnaných osob a byla tak pátou největší. V EU je v této profesi 60 % pracovníků s technickým vzděláním, v ČR 82 %, s vysokým podílem absolventů středních odborných škol s maturitou a vysokoškoláků. V roce 2005 bylo v ČR zaměstnáno 21 % osob s touto profesí v odvětví stavebnictví, 11 % ve výrobě kovů a kovodělných výrobků, 8 % v průmyslu skla, keramiky a porcelánu a také ve výrobě strojů a zařízení a 7 % ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky (3b) Mezi roky 1995 – 2005 se počet zaměstnaných osob s touto profesí rychle zvyšoval. V roce 2005 tvořily v ČR 0,9 % ze všech zaměstnaných (v EU to bylo 0,7 %). 32 % osob s touto profesí bylo v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, 12 % ve výrobě elektrických a optických přístrojů, 11 % ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení a shodně 6 % v dopravě a komunikaci a v peněžnictví a pojišťovnictví. 32 % této profesní skupiny byly osoby s přírodovědnými obory, dalších 26 % s technickými obory, 15 % s ekonomickými obory a 11 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání. Obsluha elektronických zařízení, letecký, lodní a železniční personál (3c) Tato profesní skupina tvořila v ČR 1,4 % ze všech zaměstnaných osob. 30 % osob s touto profesí bylo v odvětví doprava a komunikace, 11 % ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení a shodně 7 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, 7% v ostatních službách a stejně v chemickém a farmaceutickém průmyslu. 31 % této profesní skupiny tvořily v ČR osoby s technickými obory, 20 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 9 % s dopravními a telekomunikačními obory a 6 % s ekonomickými obory. V oboru se postupně snížil počet osob se základním vzděláním, počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a počet osob s terciárním vzděláním narostl. Techničtí pracovníci v biologii, zemědělství a lesnictví (3d) Jedná se o poměrně malou profesi, neboť tvoří pouze 0,3 % ze všech zaměstnaných v EU a 0,7 % v ČR. V ČR bylo v roce 2005 více než 43 % z osob s touto profesí zaměstnáno v zemědělství, lesnictví a rybolovu, 27 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. Dalších 7 % z nich je zaměstnáno ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. 42 % této profesní skupiny tvořily osoby se zemědělskými obory, 23 % osoby se zdravotnickými, 21 % s technickými a 6 % s přírodovědnými obory.
59
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci (3e) Tato profesní skupina v r. 2005 tvořila 0,7 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 78 % osob s touto profesí bylo v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a dalších 10 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesahuje 3 %. Za poslední léta se v této profesní skupině v ČR zvýšil jak počet osob se středním vzděláním s maturitou, tak také počet osob s terciárním vzděláním. Zdravotní sestry a odborní ošetřovatelé (3f) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 2,2 % ze všech zaměstnaných osob v ČR, 99 % osob s touto profesí bylo v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti. Za posledních 10 let se v této profesní skupině v ČR zvýšil počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a také s terciárním vzděláním. Pedagogičtí pracovníci, vychovatelé (mimo učitele) (3g) Tato profesní skupina tvořila 1,3 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 86 % osob s touto profesí bylo v odvětví školství, 8 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 3 %. Postupně se v této profesní skupině snížil počet osob se středoškolským vzděláním bez maturity a zvýšil počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a s terciárním vzděláním. Zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a přepravě (3h) Tato profesní skupina tvořila 4,1 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a byla sedmou největší. 39 % osob s touto profesí bylo v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy, 16 % v peněžnictví a pojišťovnictví a 11 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 5 %. Za poslední léta se v této profesní skupině zvýšil počet osob ve všech vzdělanostních skupinách. Odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci (3i) Tato profesní skupina tvořila 4,8 % ze všech zaměstnaných osob a byla tak čtvrtou největší. 28 % osob s touto profesí bylo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, 16 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj a 11 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. 46 % této profesní skupiny tvořily osoby s ekonomickými obory, 19 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 8 % se sociálními a správními obory a 7 % s technickými obory. Rostl počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a také s terciárním vzděláním. Naopak poklesl počet osob se základním vzděláním i se středním vzděláním bez maturity. Policejní inspektoři a detektivové (3j) Profesní skupina tvořila 0,3 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a jedná se o čtvrtou nejmenší profesní skupinu. 49 % byly osoby s bezpečnostními obory, 15 % s právními obory, 7 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 6 % s technickými obory. 96 % osob s touto profesí bylo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení. Zbylá 4 % pak v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Klesal počet osob se středním vzděláním bez maturity i s maturitou, naopak rostl počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním. Sociální pracovníci (3k) Mezi roky 1995 – 2005 se v ČR počet zaměstnaných osob s touto profesí zvýšil o 73,2 %, přesto tato profesní skupina tvořila 0,2 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a byla druhou nejmenší. 40 % této profesní skupiny tvořily osoby se zdravotnickými obory, 27 % se sociálními a správními obory, 9 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 7 % s učitelskými obory. 51 % osob s touto profesí bylo zaměstnáno v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, 37 % ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení, 8 % v ostatních službách a 4 % ve školství.
60
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Profesionální sportovci a pracovníci umění a zábavy (3l) V roce 2005 jich bylo v ČR mezi zaměstnanými 0,4 %. 21 % této profesní skupiny tvořily osoby s uměleckými obory, dalších 19 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 13 % s technickými obory, 10 % se sociálními a správními obory a 7 % s humanitními obory. 55 % osob s touto profesí bylo v odvětví ostatní služby, 15 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj a 8 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách.
Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky a písařky (4a) V roce 2005 profese tvořila 1,1 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 25 % osob s touto profesí bylo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, 14 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, 8 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách a také ve stavebnictví a 7 % v dopravě a komunikaci. 31 % této profesní skupiny tvořily v EU shodně osoby s ekonomickými obory a se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a dalších 6 % pak shodně osoby se zdravotnickými obory, s obory osobních služeb a s humanitními obory. Roste podíl osob s terciálním vzděláním. Úředníci zpracovávající číselné údaje (4b). Tato profesní skupina tvořila 1,3 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 49 % této profesní skupiny v EU byly osoby s ekonomickými obory a 27 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání. V roce 2005 bylo v ČR zaměstnáno 20 % osob s touto profesí v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, dalších 14 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách, 11 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, 10 % v peněžnictví a pojišťovnictví a 7 % v dopravě a komunikaci. Zvýšil se počet osob s terciárním vzděláním, počet osob s ostatními stupni vzdělání naopak poklesl. Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě (4c) Tato profesní skupina tvořila 2,0 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 23 % osob s touto profesí bylo v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy, dalších 17 % v dopravě a komunikaci, 8 % ve výrobě kovů a kovodělných výrobků a 6 % v potravinářském a tabákovém průmyslu. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. Zvýšil se počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a také s terciárním vzděláním a poklesl počet osob jak se základním vzděláním, tak i se středním vzděláním bez maturity. Úředníci v knihovnách, na poštách a v příbuzných oborech (4d) Tato profesní skupina tvořila 0,7 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 68 % osob s touto profesí bylo v odvětví doprava a komunikace, 13 % v ostatních službách a 10 % ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 3 %. 22 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, 18 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 17 % s ekonomickými obory, 12 % se sociálními a správními obory a 10 % s dopravními a telekomunikačními obory. Ostatní nižší úředníci jinde neuvedení (4e) V roce 2005 v ČR mezi zaměstnanými tato profesní skupina tvořila 0,6 % a předpokládá se u této profesní skupiny snižování počtu zaměstnaných osob. 27 % osob bylo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, dalších 12 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách, 9 % shodně v dopravě a komunikaci a v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj a 7 % v peněžnictví a pojišťovnictví. 32 % této profesní skupiny byly osoby s ekonomickými obory, 26 % s technickými obory, 12 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 10 % se sociálními a správními obory a 6 % s obory osobních služeb. Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech (4f) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 1,4 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 39 % osob s touto profesí bylo v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy, dalších 25 % v dopravě a komunikaci, 17 % v peněžnictví a pojišťovnictví a 11 % v ostatních službách. Podíl žádného dalšího odvětví nedosahuje 5 %. 44 % této profesní skupiny tvořily osoby s ekonomickými obory, 16 % s technickými obory, 14 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 7 % shodně s dopravními a telekomunikačními obory a také s obory osobních služeb.
61
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Pracovníci poskytující různé informace (4g) Tato profesní skupina tvořila 0,5 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 34 % osob s touto profesí bylo v odvětví pohostinství a ubytování, dalších 17 % v dopravě a komunikaci, 10 % ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení, 8 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách a 6 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. Narostl podíl osob se středoškolským vzděláním s maturitou a také s terciárním vzděláním. 25 % této profesní skupiny tvořily osoby s ekonomickými obory, 18 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 17 % s obory osobních služeb, 14 % s technickými a 7 % se sociálními a správními obory. Provozní pracovníci ve službách a obchodě Obsluhující pracovníci v dopravě a při cestování (průvodci) (5a) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 0,2 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a byla nejmenší ze všech profesních skupin. 80 % osob s touto profesí bylo v odvětví doprava a komunikace a dalších 8 % v ostatních službách. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 3 %. 24 % této profesní skupiny byly osoby s technickými obory, 21 % s dopravními a telekomunikačními obory, 13 % s obory osobních služeb, 12 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 11 % s humanitními obory. Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech (5b) Tato profesní skupina tvořila v roce 2005 3,4 % ze všech zaměstnaných osob. 73 % osob s touto profesí bylo v odvětví pohostinství a ubytování, dalších 14 % ve školství a 6 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 2 %. 60 % této profesní skupiny byly osoby s obory osobních služeb, dalších 17 % s technickými obory a 9 % shodně osoby se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a také s ekonomickými obory. Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé (5c) Mezi roky 1995 – 2005 se v ČR počet zaměstnaných osob s touto profesí zvýšil o 11,6 % (jde o nejdynamičtěji rostoucí skupinu), tato profesní skupina tvořila v roce 2005 1,0 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 76 % osob bylo v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, 13 % ve školství a 6 % v ostatních službách. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 3 %. 27 % této profesní skupiny byly osoby s technickými obory, dalších 20 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 19 % s ekonomickými, 14 % se zdravotnickými obory a 8 % s obory osobních služeb. Kadeřníci, kosmetici, maséři ad. (5d) Tato profesní skupina tvořila 0,8 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 86 % osob s touto profesí bylo v odvětví ostatní služby, 9 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 3 %. 60 % této profesní skupiny byly osoby s obory osobních služeb, 14 % s technickými obory, 8 % s ekonomickými a také se zdravotnickými obory. Pracovníci ochrany a ostrahy (5e) V roce 2005 jich bylo v ČR mezi zaměstnanými 1,6% a předpokládá se zvyšování jejich počtu. 70 % osob bylo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení a dalších 20 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Podíl žádného dalšího odvětví nedosahuje 3 %. V této profesní skupině se zvýšil počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a také s terciárním vzděláním a poklesl počet osob jak se základním vzděláním, tak i se středním vzděláním bez maturity. 48 % této profesní skupiny tvoří osoby s technickými obory, 15 % s bezpečnostními obory, 10 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 8 % s ekonomickými obory a 6 % se zemědělskými obory. Prodavači a předváděči zboží (5f) Tato profesní skupina tvořila v roce 2005 5,1 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a byla druhou největší. 86 % osob bylo v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. V této profesní skupině se zvýšil počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou a také s terciárním vzděláním a poklesl počet osob jak se základním vzděláním, tak i se středním vzděláním bez maturity. 43 % této profesní skupiny byly osoby s ekonomickými obory, dalších 26 % s technickými obory, 11 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 6 % s obory osobních služeb. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 5 %.
62
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví aj. (6a) Vývoj počtu zaměstnaných osob v ČR v této profesní skupině byl podobný tomu, jaký nastal v EU. Mezi roky 1995 – 2005 se v ČR počet zaměstnaných osob s touto profesí snížil a v roce 2005 jich tato profesní skupina tvořila 1,6 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 89 % osob s touto profesí bylo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. 40 % této profesní skupiny byly osoby s technickými obory, 35 % se zemědělskými obory a 16 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání. Podíl žádného dalšího oboru nedosáhl 5 %. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři Kvalifikovaní dělníci hlavní stavební výroby a horníci (7a) Tato profesní skupina tvořila 3,7 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a byla osmou největší. V roce 2005 bylo v ČR zaměstnáno 79 % osob s touto profesí v odvětví stavebnictví. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 5 %. 90 % této profesní skupiny byly osoby s technickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 5 %. Kvalifikovaní dělníci dokončovacích stavebních prací (7b) V roce 2005 jich bylo v ČR mezi zaměstnanými 2,8 % ze všech zaměstnaných osob. 68 % osob s touto profesí bylo v odvětví stavebnictví. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesahoval 5 %. V roce 2005 tvořily 93 % této profesní skupiny osoby s technickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 3 %. Kvalifikovaní strojírenští dělníci, výrobci a opraváři přesných přístrojů a nástrojů z kovů (7c) Tato profesní skupina tvořila 4,9 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a byla třetí největší profesní skupinou. V roce 2005 bylo v ČR zaměstnáno 37 % osob s touto profesí v odvětví výroba kovů a kovodělných výrobků, 13 % ve výrobě strojů a zařízení, 11 % ve výrobě dopravních prostředků, 9 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách a 7 % ve stavebnictví. 90 % této profesní skupiny byly osoby s technickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 3 %. Mechanici a opraváři neelektrických strojů a zařízení (7d) V roce 2005 jich bylo v ČR 2,2 % ze všech zaměstnaných osob. 39 % osob bylo v odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy, dalších 12 % ve výrobě strojů a zařízení, 11 % ve výrobě dopravních prostředků, 7 % ve výrobě kovů a kovodělných výrobků a 6 % v dopravě a komunikaci. 90 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 3 %. Mechanici a opraváři elektrických strojů a zařízení (7e) V roce 2005 tvořila tato skupina 2% všech zaměstnaných v ČR. Nejvíce se tato profese uplatňuje v obchodu, opravách, stavebnictví, výrobě elektrických a optických přístrojů, ve výrobě elektřiny, plynu a vody, kdy v uvedených odvětvích bylo zaměstnáno jen asi dvě třetiny pracovníků. Vesměs jde o skupiny osob s technickými obory (91 %). Počet zaměstnaných s touto profesní skupinou poklesl, ale hlavně u osob se základním vzděláním a osob bez maturity. Hrnčíři, skláři a umělečtí řemeslníci (7f) V roce 2005 tvořila tato skupina jen 0,4% všech významně snížil. Nejvíce se tato profese uplatňuje v zpracovatelském průmyslu. 62 % této profesní všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 8 % s žádného dalšího oboru nedosáhl 5 %.
zaměstnaných v ČR. V posledních letech se jejich podíl v průmyslu skla, keramiky a porcelánu a také částečně skupiny tvořily osoby s technickými obory, 14 % se uměleckými obory a 6 % s ekonomickými obory. Podíl
63
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Polygrafové a knihvazači (7g) V roce 2005 jich bylo v ČR 0,2 % ze všech zaměstnaných osob, jednalo se o třetí nejmenší profesní skupinu. 79 % osob s touto profesí bylo v odvětví dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl a 8 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 3 %. 44 % tvořily osoby s uměleckými obory, dalších 36 % s technickými obory a 6 % shodně osoby se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a také s ekonomickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 5 %. Kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci potravinářských výrobků (7h) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 0,8 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 68 % osob s touto profesí bylo v odvětví potravinářský a tabákový průmysl a 25 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. 64 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, dalších 11 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 8 % s ekonomickými obory, 7 % s obory osobních služeb a 6 % se zemědělskými obory. Kvalifikovaní zpracovatelé dřeva a truhláři (7i) V roce 2005 jich bylo v ČR 0,7 % ze všech zaměstnaných osob. 47 % osob s touto profesí bylo v odvětví zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, dalších 30 % ve dřevozpracujícím, papírenském a polygrafickém průmyslu a 9 % ve stavebnictví. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. 86 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nebyl vyšší než 5 %. Výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a zpracovatelé kůží, kožešin a obuvníci (7j) V roce 2005 jich bylo 1,0 % ze všech zaměstnaných osob. 69 % osob s touto profesí bylo v odvětví textilní, oděvní a kožedělný průmysl a dalších 10 % shodně ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách a ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 3 %. 76 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory a dalších 12 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání. Podíl žádného dalšího oboru nebyl vyšší než 5 %. Obsluha strojů a zařízení Obsluha průmyslových strojů a zařízení (8a) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 5,5 % ze všech zaměstnaných osob v ČR a jednalo se o největší profesní skupinu. 17 % osob s touto profesí bylo v odvětví chemický a farmaceutický průmysl, 14 % ve výrobě kovů a kovodělných výrobků, 12 % v potravinářském a tabákovém průmyslu, 11 % v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu a 10 % ve dřevozpracujícím, papírenském a polygrafickém průmyslu. 66 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, dalších 14 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 7 % s ekonomickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesáhl 5 %. Montážní dělníci (8b) Tato profesní skupina tvořila v roce 2005 2,0 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 23 % osob s touto profesí bylo v odvětví výroba elektrických a optických přístrojů, dalších 17 % ve výrobě dopravních prostředků, 10 % ve výrobě strojů a zařízení, 9 % ve výrobě kovů a kovodělných výrobků a 7 % v chemickém a farmaceutickém průmyslu. 56 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, 14 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 12 % s ekonomickými obory, 7 % se zemědělskými obory a 6 % s obory osobních služeb. Řidiči železničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech (8c) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 0,5 % ze všech zaměstnaných osob. 90 % osob s touto profesí bylo v odvětví doprava a komunikace. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 3 %. 57 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, dalších 29 % s dopravními a telekomunikačními obory a 9 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání. Podíl žádného dalšího oboru nedosáhl 3 %.
64
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Řidiči motorových vozidel (8d) Tato profesní skupina tvořila v roce 2005 4,3 % ze všech zaměstnaných osob a byla šestou největší. 59 % osob s touto profesí bylo v odvětví doprava a komunikace, 12 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách. Podíl žádného dalšího odvětví nepřesáhl 5 %. 78 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, dalších 8 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 6 % se zemědělskými obory. Podíl žádného dalšího oboru nedosáhl 3 %. Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení (8e) Tato profesní skupina tvořila v roce 2005 1,6 % ze všech zaměstnaných osob v ČR. 30 % osob s touto profesí bylo v odvětví stavebnictví, dalších 13 % v dopravě a komunikaci, 10 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu a 16 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách. 68 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, 14 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 14% se zemědělskými obory. Podíl žádného dalšího oboru nedosahuje 2 %. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Pouliční prodavači a domovníci a školníci (9a) V roce 2005 jich bylo v ČR 0,6 % ze všech zaměstnaných osob. 25 % osob bylo v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, dalších 21 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách, 19 % ve školství, 10 % v ostatních službách a 6 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech. 63 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, 16 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání a 10 % s ekonomickými obory. Podíl žádného dalšího oboru nepřesahuje 5 %. Pomocníci, uklízeči, vrátní, poslíčci apod. (9b) V roce 2005 tato profesní skupina tvořila 3,2 % ze všech zaměstnaných osob. 26 % osob s touto profesí bylo v odvětví ostatní služby, dalších 21 % v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, 11 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech, 9 % v pohostinství a ubytování a 8 % ve školství. 38 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, dalších 32 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 13 % s ekonomickými obory a s podílem shodně 6 % osoby s obory osobních služeb a se zemědělskými obory. Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (9c) Mezi roky 1995 – 2005 se v ČR počet zaměstnaných osob s touto profesí snížil o 53,5 %. Tato profesní skupina tvořila v roce 2005 0,4 % ze všech zaměstnaných osob. 87 % osob s touto profesí bylo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov. Podíl žádného dalšího odvětví nedosáhl 5 %. V roce 2005 tvořily 42 % této profesní skupiny osoby s technickými obory, dalších 31 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 16 % se zemědělskými obory a 6 % s ekonomickými obory. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, stavebnictví a dopravě a v dolech a lomech (9d) Mezi roky 1995 – 2005 se v ČR počet zaměstnaných osob s touto profesí snížil, přesto tvořila v roce 2005 3,2 %. 23 % osob s touto profesí bylo v odvětví stavebnictví, 18 % ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách, 10 % v dopravě a komunikaci a 7 % v potravinářském a tabákovém průmyslu. 46 % této profesní skupiny tvořily osoby s technickými obory, dalších 30 % se všeobecným vzděláním nebo bez vzdělání, 9 % s ekonomickými obory a 6 % shodně s obory osobních služeb a se zemědělskými obory.
informační zdroje Aktuální informace o zaměstnanosti v ČR a trhu práce v regionech naleznete na: http://www.budoucnostprofesi. www.nsk.cz www.eu-dat.cz www.nuov.cz www.nsp.cz cz/cs/vyvoj-v-odvetvich/tezbawww.uiv.cz www.istp.cz uhli.html www.infoabsolvent.cz www.dzs.cz http://portal.mpsv.cz/ www.vysokeskoly.cz www.icm.cz
65