.
Interdisciplinární spolupráce v nejlepším zájmu dítěte Metodické doporučení pro řešení rodičovských konfliktů nejen s mezinárodním prvkem
Robin Brzobohatý, Martina Cirbusová, Romana Rogalewiczová a kol.
Tribun EU 2015
ISBN 978-80-263-1010-5
Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní spolupráce na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.00/81.00002.
.
Poděkování za spolupráci při přípravě Metodického doporučení i v rámci celého projektu zasluhuji: Mgr. Libor Beránek (sociální pracovník), Mgr. Jana Lorencová (soudce), Mgr. Eva Pavlíková Abramuszkinová (sociální antropolog), JUDr. Marta Zavadilová, Ph.D. (specialista na mezinárodní právo soukromé), JUDr. Ondřej Šmíd, Ph.D. (specialista na rodinné právo), Mgr. Martin Kornel, Ph.D. (advokát), PhDr. Jeroným Klimeš (psycholog), JUDr. Magdalena Pfeiffer, Ph.D. (specialista na mezinárodní právo rodinné), JUDr. Renata Šínová, Ph.D. (specialista na NOZ), Mgr. Terezea Killarová (mentor sítě rodičovských konfliktů), Mgr. Soňa Dostálová (mentor sítě únosových konfliktů), doc. PhDr. Lenka Holá, Ph.D. (mediátor).
Speciální poděkování za podporu pří přípravě této publikace patří zejména JUDr. Ing. Zdeňku Kapitánovi, Ph.D., řediteli Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Vznik tohoto Metodického doporučení byl podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci realizace projektu s názvem Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní spolupráce na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, registrační číslo CZ.1.04/5.1.00/81.00002.
Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní spolupráce na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.00/81.00002.
jsK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ^d͗KEKWKZhE1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯ ŽƉŽƌƵēĞŶşƚljŬĂũşĐşƐĞƐƉŽůƵƉƌĄĐĞĂŬŽŵƵŶŝŬĂĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰ ŽƉŽƌƵēĞŶşƚljŬĂũşĐşƐĞƉƌĄĐĞƐĚşƚĢƚĞŵĂƌŽĚŝŶŽƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰ ^ƉĞĐŝĨŝĐŬĄĚŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƉƎşƉĂĚLJƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱ ^d͗^W/>E1KWKZhE1WZK:EKd>/sWK:E^h:
ϱ͘:ĂŬŽƉƌĄǀŶşnjĄƐƚƵƉĐĞĂĚǀŽŬĄƚƉŽƐŬLJƚƵũĞũĞŶŽŵƉƌĄǀŶşƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϯ ϲ͘sLJƐǀĢƚůŽǀĄŶşƉƌĄǀŶşĐŚƉŽũŵƽƌŽĚŝēƽŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϰ ϳ͘sĞĚĞŶşŬůŝĞŶƚĂŬƌĞƐƉĞŬƚƵŬŽƐƚĂƚŶşŵƷēĂƐƚŶşŬƽŵƎşnjĞŶşĂƉŽŵĄŚĂũşĐşŵƉƌŽĨĞƐşŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϰ ϴ͘sLJƵǎşǀĄŶşĂůƚĞƌŶĂƚŝǀŶşĐŚŵĞƚŽĚƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬljĐŚƐƉŽƌƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϰ ϵ͘WŽĚƉŽƌĂŬůŝĞŶƚƽǀĞǀLJƵǎŝƚşŵĞĚŝĂĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϱ ϭϬ͘ǀĄǎĞŶşŶĞnjďLJƚŶŽƐƚŝũĞĚŶŽƚůŝǀljĐŚŬƌŽŬƽǀƎşnjĞŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϲ ^ƉĞĐŝĨŝĐŬĄĚŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƉƎşƉĂĚLJƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϳ ϭ͘ĚƽƌĂnjŸŽǀĄŶşĨĂŬƚƵ͕ǎĞǀƌƽnjŶljĐŚnjĞŵşĐŚũƐŽƵƉůĂƚŶĠƌƽnjŶĠƉƌĄǀŶşƉƎĞĚƉŝƐLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϳ Ϯ͘^ƉŽůƵƉƌĄĐĞƐjDWK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϴ ϯ͘ǀůĄƓƚŶşƉŽǎĂĚĂǀŬLJŬůŝĞŶƚĂŵƽǎŽƵƉůLJŶŽƵƚŝnjŬƵůƚƵƌŶşĐŚƐƉĞĐŝĨŝŬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϴ ϯ͘<ĂƉŝƚŽůĂŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƉŽŵĄŚĂũşĐşƉƌŽĨĞƐĞ;ƉŽƌĂĚŶLJ͕ŵĞĚŝĄƚŽƌLJ͕ƚĞƌĂƉĞƵƚLJͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϵ WŽƐƚĂǀĞŶşƉŽŵĄŚĂũşĐşĐŚƉƌŽĨĞƐşƉƎŝƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϵ /͘ZŽnjĚşůŶĠnjĄŬŽŶŶĠŶŽƌŵLJĂũĞũŝĐŚƉƌŝŶĐŝƉLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϬ //͘/ŶĨŽƌŵĂēŶşƉŽǀŝŶŶŽƐƚƉŽƐŬLJƚŽǀĂƚĞůƽƐŽĐŝĄůŶşĐŚƐůƵǎĞď͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϬ ///͘&ŝŶĂŶĐŽǀĄŶşŽĚďŽƌŶljĐŚƐůƵǎĞď͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϭ EĄƐƚƌŽũĞƉŽŵĄŚĂũşĐşĐŚƉƌŽĨĞƐşƉƌŽƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϮ ϭ͘^ũĞĚŶĄǀĄŶşnjĂŬĄnjŬLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϮ Ϯ͘sLJũĂƐŶĢŶşnjĂŬĄnjŬLJĂƌĞǎŝŵƵƐƉŽůƵƉƌĄĐĞƐK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϯ ϯ͘sLJũĂƐŶĢŶşnjĂŬĄnjŬLJĂƌĞǎŝŵƵƐƉŽůƵƉƌĄĐĞƐƌŽĚŝēŝ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϰ ϰ͘WŽƐƚƵƉLJƉƌŽƉƌĄĐŝƐŶĞŵŽƚŝǀŽǀĂŶljŵŝŶĞďŽũŝŶĂŬŶĄƌŽēŶljŵŝŬůŝĞŶƚLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϰ ϰ͘ϰ͘<ůŝĞŶƚŝǀLJƵǎşǀĂũşĐşǀĞůŬĠŵŶŽǎƐƚǀşƐůƵǎĞď͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϳ ϱ͘ŽŚŽĚLJƵnjĂǀƎĞŶĠǀĞƐƉŽůƵƉƌĄĐŝƐƉŽŵĄŚĂũşĐşŵŝƉƌŽĨĞƐĞŵŝ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϳ ^ƉĞĐŝĨŝĐŬĄĚŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƉƎşƉĂĚLJƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϴ ϭ͘^ƉŽůƵƉƌĄĐĞƐŽĚďŽƌŶşŬLJnjũŝŶljĐŚƉƌŽĨĞƐş͕ŬƚĞƎşŵĂũşƚĞŽƌĞƚŝĐŬĠŝƉƌĂŬƚŝĐŬĠnjŬƵƓĞŶŽƐƚŝ ƐŬŽŵƵŶŝŬĂĐşƐĐŝnjŝŶĐŝ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϴ Ϯ͘ŽŚŽĚLJŵĞnjŝƌĞnjŝĚĞŶƚLJƌƽnjŶljĐŚƐƚĄƚƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϵ ϯ͘DĞĚŝĂĐĞũĂŬŽƉƌǀŶşǀĂƌŝĂŶƚĂƵŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşĐŚƷŶŽƐƽĚĢƚş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϵ ϰ͘<ĂƉŝƚŽůĂŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƐŽƵĚĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϬ WŽƐƚĂǀĞŶşƐŽƵĚĐƽƉƎŝƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϬ ϭ͘sLJŚŽĚŶŽĐŽǀĄŶşǀĞƓŬĞƌljĐŚƉŽĚŶĢƚƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϬ Ϯ͘ZĞƐƉĞŬƚŬƉĂƌƚŝĐŝƉĂēŶşŵƉƌĄǀƽŵĚşƚĢƚĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϬ ϯ͘WŽƐŽƵnjĞŶşƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚŝ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϭ ϰ͘EĂƎşnjĞŶşƉƌǀŶşŚŽũĞĚŶĄŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϭ ϱ͘sĞĚĞŶşŬĞƐŵşƌŶĠŵƵƎĞƓĞŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϮ
EĄƐƚƌŽũĞƐŽƵĚĐƽƉƌŽƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϮ ϭ͘:ŵĞŶŽǀĄŶşŽƉĂƚƌŽǀŶşŬĂĚůĞΑϰϲϵ\^ĂƐƉŽůĞēŶĠƉůĄŶŽǀĄŶşƉŽƐƚƵƉƵĚůĞΑϰϳϰŽĚƐƚ͘ϯ\^͘͘͘ϱϮ Ϯ͘sĞĚĞŶşƌŽĚŝēƽŬĞƐŵşƌŶĠŵƵƎĞƓĞŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϯ ϯ͘\ĄĚŶĠƉŽƵēĞŶşĂnjŽŚůĞĚŶĢŶşƉƎşƐƚƵƉƵƌŽĚŝēƽĚůĞΑϴϴϴ͕ΑϴϴϵĂΑϵϬϳŽĚƐƚ͘ϮK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϲ ϰ͘sLJƵǎŝƚşŽĚďŽƌŶljĐŚǀLJũĄĚƎĞŶşĂnjŶĂůĞĐŬljĐŚƉŽƐƵĚŬƽĚůĞΑϭϭϰĂĂΑϭϮϳK^\͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϳ ϱ͘sLJƵǎŝƚşƌĞǀŝnjŶşĐŚnjŶĂůĞĐŬljĐŚƉŽƐƵĚŬƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϮ ϲ͘WƎĞĚďĢǎŶĄŽƉĂƚƎĞŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϮ ϳ͘sljŬŽŶƌŽnjŚŽĚŶƵƚş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϯ ^ƉĞĐŝĨŝĐŬĄĚŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƉƎşƉĂĚLJƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϰ ϭ͘sLJƵǎŝƚşƉŽŵŽĐŝƐƉĞĐŝĂůŝnjŽǀĂŶljĐŚŽƌŐĄŶƽƉƌŽƎĞƓĞŶşƐƉŽƌƽƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϰ ϱ͘<ĂƉŝƚŽůĂŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƐŽƵĚŶşnjŶĂůĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϱ WŽƐƚĂǀĞŶşnjŶĂůĐƽƉƎŝƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϱ ^ŽƵĚŶĢnjŶĂůĞĐŬĄēŝŶŶŽƐƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϱ <ŽƚĄnjĐĞƐƚĂŶĚĂƌĚƽƉƌŽnjŶĂůĞĐŬŽƵēŝŶŶŽƐƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϲ ϭ͘jǀŽĚŶşĚŽƉŽƌƵēĞŶş͗ƷēĞůƉŽƐƵĚŬƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϵ ϭ͘ϭ,ůĂǀŶşŵƷēĞůĞŵƉŽƐƵĚŬƵũĞƉŽƐŬLJƚŶŽƵƚƉŽĚƉŽƌƵƉƎŝŚŽĚŶŽĐĞŶşŶĞũůĞƉƓşŚŽ;ƉƐLJĐŚŽůŽŐŝĐŬĠŚŽͿ njĄũŵƵĚşƚĢƚĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϵ ϭ͘ϮĄũŵLJĚşƚĢƚĞũƐŽƵƉƌǀŽƎĂĚĠ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϬ ϭ͘ϯWŽƐƵĚĞŬƐĞnjĂŵĢƎƵũĞŶĂƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞ͕ƉƐLJĐŚŽůŽŐŝĐŬĠĂǀljǀŽũŽǀĠƉŽƚƎĞďLJĚşƚĢƚĞĂ ǀljƐůĞĚŶŽƵƐŚŽĚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϬ Ϯ͘KďĞĐŶĠƐƚĂŶĚĂƌĚLJ͗WƎşƉƌĂǀĂŶĂƉŽƐƵĚĞŬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϭ Ϯ͘ϭŶĂůĞĐnjşƐŬĄǀĄĂƵĚƌǎƵũĞƐŝŽĚďŽƌŶŽƵnjƉƽƐŽďŝůŽƐƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϭ Ϯ͘ϮjůŽŚĂnjŶĂůĐĞũĞďljƚƉƌŽĨĞƐŝŽŶĄůĞŵ͕ŬƚĞƌljƵƐŝůƵũĞŽnjĂĐŚŽǀĄŶşŽďũĞŬƚŝǀŶşŚŽĂŶĞƐƚƌĂŶŶĠŚŽ ƉŽƐƚŽũĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϭ Ϯ͘ϯŶĂůĞĐƐŝũĞǀĢĚŽŵŽƐŽďŶşĐŚĂƐƉŽůĞēĞŶƐŬljĐŚƉƎĞĚƐƵĚŬƽĂǀLJŬŽŶĄǀĄƐǀŽƵƉƌĂdžŝŶĞƐƚƌĂŶŶĢĂ ŶĞĚŝƐŬƌŝŵŝŶĂēŶĢ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϮ Ϯ͘ϰŶĂůĞĐƐĞǀLJŚljďĄǀşĐĞēĞƚŶljŵǀnjƚĂŚƽŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϮ ϯ͘WƌŽĐĞƐŶşƐƚĂŶĚĂƌĚLJ͗njƉƌĂĐŽǀĄŶşƉŽƐƵĚŬƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϮ ϯ͘ϭWŽƐƵĚĞŬũĞnjĂŵĢƎĞŶljŶĂƉŽĚƐƚĂƚƵƉƌŽďůĠŵƵĂƉŽůŽǎĞŶĠŽƚĄnjŬLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϮ ϯ͘ϮŶĂůĞĐnjşƐŬĄǀĄŝŶĨŽƌŵŽǀĂŶljƐŽƵŚůĂƐŽĚĚŽƐƉĢůljĐŚƷēĂƐƚŶşŬƽĂŝŶĨŽƌŵƵũĞĚĢƚƐŬĠƷēĂƐƚŶşŬLJ ǀĢŬƵŽĚƉŽǀşĚĂũşĐşŵnjƉƽƐŽďĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϮ ϯ͘ϯŶĂůĞĐƉŽƵǎşǀĄŶĢŬŽůŝŬŵĞƚŽĚƐďĢƌƵĚĂƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϯ ϯ͘ϰŶĂůĞĐƐĞĚƌǎşǀĢĐŶĠƌŽǀŝŶLJĂnjĚƌǎşƐĞƉƎĞŚĄŶĢŶşŶĞďŽŶĞǀŚŽĚŶĠŝŶƚĞƌƉƌĞƚĂĐĞĚĂƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϯ ϯ͘ϱhǀĄĚĢŶĂĚŽƉŽƌƵēĞŶşĂnjĄǀĢƌLJŵƵƐşǀǎĚLJƉƌŝŵĄƌŶĢƐůĞĚŽǀĂƚŶĞũůĞƉƓşƉƐLJĐŚŽůŽŐŝĐŬljnjĄũĞŵ ĚşƚĢƚĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϯ ϯ͘ϲŶĂůĞĐǀĞĚĞƉşƐĞŵŶĠnjĄnjŶĂŵLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϯ
ϰ͘<ŽŶŬƌĠƚŶşĚŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƚǀŽƌďƵnjŶĂůĞĐŬljĐŚƉŽƐƵĚŬƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϰ ϰ͘ϭZŽĚŝēĞĂƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϲ ϰ͘ϮşƚĢ͕ũĞŚŽŶĄnjŽƌĂƉƎĄŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϵ ϰ͘ϯsnjƚĂŚLJĚşƚĢƚĞĂƌŽĚŝēƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϵ ϰ͘ϰĄǀĢƌLJĂĚŽƉŽƌƵēĞŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϬ ĄǀĢƌLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϮ ĚƌŽũĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϮ ϲ͘<ĂƉŝƚŽůĂŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƌŽĚŝēĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϱ WŽƐƚĂǀĞŶşƌŽĚŝēƽƉƎŝƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϱ EĄƐƚƌŽũĞƌŽĚŝēƽƉƎŝƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬĠŚŽŬŽŶĨůŝŬƚƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϱ ϭ͘sLJŚůĞĚĂƚǀēĂƐŽĚďŽƌŶşŬĂ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϱ Ϯ͘WŽŬƵĚũƐŽƵƌŽĚŝēĞK^WKǀLJnjǀĄŶş͕ĂďLJƐƚĞƐĞĚŽƐƚĂǀŝůŝ͕ŵĂũşƉŽĚůĞΑϱϯŽĚƐƚ͘ϮK^WK ƉŽǀŝŶŶŽƐƚƚĂŬƵēŝŶŝƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϲ ϯ͘\şĚŝƚƐĞĚŽƉŽƌƵēĞŶşŵŝ͕ŬƚĞƌĄĚĄǀĄK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϲ ϰ͘sLJƵǎŝƚşǀƓĞĐŚŶĂďşnjĞŶljĐŚŵŽǎŶŽƐƚşƐŵşƌŶĠŚŽƎĞƓĞŶşƐƉŽƌƵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϲ ϱ͘jƉůŶĄĚŽŚŽĚĂŶĞŵƵƐşďljƚũĞĚŝŶljǀljƐůĞĚĞŬŵĞĚŝĂĐĞŶĞďŽƉƎşƉĂĚŽǀĠŬŽŶĨĞƌĞŶĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϴ ϲ͘sLJƵǎŝƚşŽĚďŽƌŶĠƉŽƌĂĚĞŶƐŬĠƉŽŵŽĐŝĚŽƉŽƌƵēĞŶĠK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϴ ϳ͘ZĞƐƉĞŬƚŽǀĄŶşƐŽƵĚƵĂũĞŚŽƌŽnjŚŽĚŶƵƚş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϵ ϴ͘EĞƉŽƵǎşǀĄŶşƉƌĄǀŶşŚŽnjĄƐƚƵƉĐĞũĂŬŽnjďƌĂŶĢ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϵ ϵ͘^ǀĢƎĞŶşĚşƚĢƚĞĚŽƉĠēĞŶĞnjŶĂŵĞŶĄĂďƐŽůƵƚŶşŵŽĐŶĂĚĚşƚĢƚĞŵĂǀƌŽnjŚŽĚŽǀĄŶşŽũĞŚŽǎŝǀŽƚĢ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϵ ϭϬ͘ljƚŝǀƉƎşƉĂĚĢƌŽnjƉĂĚƵƌŽĚŝŶLJƉƌŽĚşƚĢŶĞũĞŶĚŽďƌljŵƌŽĚŝēĞŵ͕ĂůĞŝƉƎşŬůĂĚĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϵ ^ƉĞĐŝĨŝĐŬĄĚŽƉŽƌƵēĞŶşƉƌŽƉƎşƉĂĚLJƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϬ ϭ͘ũŝƓƚĢŶşƌŽnjĚşůƽƉůLJŶŽƵкЌnjŽĚůŝƓŶŽƐƚŝŬƵůƚƵƌĂƌĞƐƉĞŬƚŬƌŽnjĚşůŶŽƐƚŝ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϬ Ϯ͘<ŽŶƚĂŬƚŽǀĄŶşjDWK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϬ ^d͗EsZ,KsE>'/^>d/sE1D Ez͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϭ ϭ͘sLJƚǀŽƎĞŶşƐĂŵŽƐƚĂƚŶĠĨƵŶŬĐĞŽƉĂƚƌŽǀŶşŬĂĚşƚĢƚĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϮ Ϯ͘WƌŽďůĞŵĂƚŝŬĂǀljĐŚŽǀŶljĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϮ ϯ͘WŽǀŝŶŶĠƓŬŽůĞŶşĂĚǀŽŬĄƚƽǀƉƌŽďůĞŵĂƚŝĐĞƌŽĚŝŶŶĠŚŽƉƌĄǀĂĂƎşnjĞŶşǀĞǀĢĐĞĐŚƉĠēĞƐŽƵĚƵŽ ŶĞnjůĞƚŝůĠ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϯ ϰ͘WŽǀŝŶŶĠnjĂƐƚŽƵƉĞŶşĂĚǀŽŬĄƚĞŵƉƎŝƎĞƓĞŶşŽƉĂƚƌŽǀŶŝĐŬljĐŚǀĢĐşƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵƉƌǀŬĞŵ͘͘͘͘͘͘͘ϵϰ ϱ͘ƽƐůĞĚŶĄƐƉĞĐŝĂůŝnjĂĐĞĂĚǀŽŬĄƚƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϰ ϲ͘ƉŽƉůĂƚŶĢŶşƐŽƵĚŶşŚŽƎşnjĞŶşǀĞǀĢĐĞĐŚƉĠēĞƐŽƵĚƵŽŶĞnjůĞƚŝůĠ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϱ ϳ͘ĂŬŽƚǀĞŶşůŚƽƚƉƌŽƉƌŽĐĞƐŶşƷŬŽŶLJƐŽƵĚƵǀƌĄŵĐŝƐŽƵĚŶşŚŽƎşnjĞŶş;ƚĞƌŵşŶƉƌǀŶşŚŽũĞĚŶĄŶş͕ ĞǀĞŶƚƵĄůŶĢŝŵĂdžŝŵĄůŶşĚĠůŬĂƎşnjĞŶşͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϲ
ϴ͘<ĂǎĚljŽƉĂƚƌŽǀŶŝĐŬljƐŽƵĚĐĞďLJŵĢůŵşƚŬĚŝƐƉŽnjŝĐŝĂƐŝƐƚĞŶƚĂƐŽƵĚĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϲ ϵ͘WŽǀŝŶŶĄƓŬŽůĞŶşƉƌŽŽƉĂƚƌŽǀŶŝĐŬĠƐŽƵĚĐĞ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϲ ϭϬ͘ŽŶĞũǀĢƚƓşƵƉƎĞƐŶĢŶşƉƌĄǀĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚşƌŽĚŝēƽǀƐŽƵĚŶşŵƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀƚĢĐŚ ŶĞũǀLJŚƌŽĐĞŶĢũƓşĐŚƉƎşƉĂĚĞĐŚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϳ ϭϭ͘KŵĞnjĞŶşƉŽēƚƵŶĄǀƌŚƽŶĂƉƎĞĚďĢǎŶĄŽƉĂƚƎĞŶşƉŽĚĂŶljĐŚǀũĞĚŶŽŵƎşnjĞŶş͕ƌĞƐƉ͘ƉŽƐƚŝŚLJnjĂ ƐǀĠǀŽůŶĠ͕ƷēĞůŽǀĢƉŽĚĄǀĂŶĠŶĄǀƌŚLJ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϳ ϭϮ͘sljƐůŽǀŶĢƵƉƌĂǀŝƚ͕ǎĞŽǀljŬŽŶƵƌŽnjŚŽĚŶƵƚşďLJŵĢůƌŽnjŚŽĚŽǀĂƚƐŽƵĚĐĞ͕ŬƚĞƌljǀĞĚůƎşnjĞŶşǀĞǀĢĐŝ ƐĂŵĠ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϴ ϭϯ͘^ŶĂŚĂŽƐŵşƌŶĠƎĞƓĞŶşƌŽĚŝēŽǀƐŬljĐŚƐƉŽƌƽnjĂǀLJƵǎŝƚşƉŽŵĄŚĂũşĐşĐŚƉƌŽĨĞƐş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϴ ϭϰ͘ĂůŽǎĞŶşƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĚƌƵǎĞŶşnjŶĂůĐƽĂƉƎŝũĞƚşƐƚĂŶĚĂƌĚƽƉƌŽnjŶĂůĞĐŬŽƵƉƌĄĐŝ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϵ ϭϱ͘sljƐůŽǀŶĢƵƉƌĂǀŝƚ͕ǀũĂŬĠŶĞũĚĞůƓşůŚƽƚĢŵƵƐşnjŶĂůĞĐǀLJƉƌĂĐŽǀĂƚnjŶĂůĞĐŬljƉŽƐƵĚĞŬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϵ ϭϲ͘hŵŽǎŶŝƚnjŶĂůĐƽŵǀLJƓĞƚƎŽǀĂƚĚĢƚŝǀŶĞƵƚƌĄůŶşŵƉƌŽĚĢƚŝƉƎşǀĢƚŝǀĠŵƉƌŽƐƚƎĞĚş͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϵ ϭϳ͘WƌŽůŽŵĞŶşŵůēĞŶůŝǀŽƐƚŝŶĢŬƚĞƌljĐŚƉƌŽĨĞƐşǀĞƉƌŽƐƉĢĐŚƐŽƵĚŶşĐŚnjŶĂůĐƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϬ ϭϴ͘ǀljƓŝƚŽĚŵĢŶƵnjŶĂůĐƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϬ ϭϵ͘KĚƐƚƌĂŶŝƚǀljŬůĂĚŽǀĠƉƌŽďůĠŵLJǀnjĄŬŽŶĢŽnjǀůĄƓƚŶşĐŚƎşnjĞŶşĐŚƐŽƵĚŶşĐŚ;njĞũŵĠŶĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚ ŶĂƎŝnjŽǀĂƚũĞĚŶĄŶşƵǀljŬŽŶƵƌŽnjŚŽĚŶƵƚşͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϭ ^ĞnjŶĂŵŽďƌĄnjŬƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϮ sKZz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϯ ΑϭϮŽĚƐƚ͘ϭK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϰ ΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ĂͿK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϲ ΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϳ ΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ĚͿK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϴ ΑϭϯĂŽĚƐƚ͘ϭͬΑϭϯĂŽĚƐƚ͘ϰK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϬ ΑϱϯŽĚƐƚ͘ϭK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϮ ΑϱϯŽĚƐƚ͘ϮƉşƐŵ͘ďͿK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϯ ΑϱϵĂŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ĂͿK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϰ ΑϱϵŝŽĚƐƚ͘ϭK^WK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϲ ΑϰϱϮ\^͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϳ
l ÚĜad pro mezinárodnČprávní ochranu dČtí (dále jen ÚMPOD) realizoval od roku 2012 projekt s názvem Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní spolupráce na ÚĜadu pro mezinárodnČprávní ochranu dČtí. V kvČtnu 2014 se k tomuto projektu pĜipojila sekce zabývající se aplikací principĤ Cochemského modelu na pĜípady s mezinárodním prvkem. Hlavním cílem projektu bylo vytvoĜení efektivní sítČ spolupracujících subjektĤ participujících na Ĝešení pĜípadĤ ochrany práv dČtí s mezinárodním prvkem, za podpory principĤ interdisciplinární spolupráce. Úþelem interdisciplinární spolupráce je efektivnČjší pĜístup a Ĝešení pĜípadĤ spojených se sociálnČ právní ochranou dČtí (dále jen SPOD), znalost a vymezení kompetencí jednotlivých subjektĤ a organizací vþetnČ prohlubování vzájemných kontaktĤ. Jednotlivé profese by se nemČly stát nástrojem pro vzájemný boj rodiþĤ, ale mČly by být podporou pro rodiþe pĜi zvládání konfliktu, nebo pĜípadnČ Ĝízení tohoto konfliktu pĜevzít. Základní metodou je propojení kompetencí a úkonĤ jednotlivých profesí tak, aby na sebe vzájemnČ navazovaly a byly þinČny pokud možno automaticky. Interdisciplinární spolupráce se pĜi Ĝešení rodiþovských konfliktĤ nejvíce osvČdþuje, pokud je uplatĖována od prvního kontaktu rodiþĤ s úĜady. Postup je rychlejší a rodiþĤm nedává moc velký prostor k taktizování. V takových pĜípadech rovnČž pĤsobí nejefektivnČji naĜízená opatĜení a nejvČtší procento rodiþĤ nakonec dospČje k fungující dohodČ. To je také hlavní dĤvod, proþ by odborníci mČli usilovat o navázání spolupráce mezi sebou. Interdisciplinární spolupráce samozĜejmČ není úplnČ univerzální. MĤžeme s jistotou Ĝíct, že jistá þást párĤ zmítaných konfliktem nedokáže její výhody plnČ využít. U tČžce psychopatologických a morálnČ narušených jedincĤ bohužel nefunguje ani interdisciplinární spolupráce. PĜitom staþí, pokud se tato porucha vyskytuje u jednoho z páru (zejména to platí pro extrémní poruchy osobnosti). U rodiþĤ, kteĜí jsou již deformovaní dlouhodobým a neĜešeným bojem o dítČ, se mĤže zaþít objevovat patologické chování, i když sami poruchu osobnosti nemají. Ze své podstaty dále nemĤže interdisciplinární spolupráce naplno pĜinést své plody v situacích, kde ji nČkteĜí z odborníkĤ ignorují þi pĜímo sabotují. Nebo také tam, kde úĜady operativnČ neĜeší vznikající problémy, a tam, kde systém netrestá ty, kteĜí se jej snaží narušit þi obejít. Pro potĜeby identifikace dílþích problémových okruhĤ interdisciplinární spolupráce vznikla na zaþátku realizace projektu pracovní skupina, která byla složená ze zástupcĤ všech profesí, které se na Ĝešení rodiþovského konfliktu podílejí. Pracovní skupina byla proto složena z tČchto zástupcĤ: advokát, sociální pracovník, soudce, mediátor, sociální antropolog, psycholog, specialista na mezinárodní právo soukromé, specialista na obþanské právo, specialista na rodinné právo, specialista na mezinárodní právo rodinné. ýlenové pracovní skupiny mČli 19 mČsícĤ na to, aby odhalily stČžejní krizové momenty pĜi práci s rodiþovským konfliktem za každou zúþastnČnou profesi. S pĜihlédnutím ke všem specifikum, která ta která profese pĜináší, se v rámci pravidelných setkání snažili pojmenovat problémy a navrhnout možná Ĝešení. Pracovní skupina pĜistupovala k tomuto nelehkému úkolu s vČdomím toho, jak obtížné je pracovat s rodiþovským konfliktem a s pĜihlédnutím k tomu, že se jednotlivé profese již dnes snaží nabídnout vždy maximum možného pĜi hledání efektivního Ĝešení rodiþovského konfliktu. Výsledkem þinnosti pracovní skupiny je pĜedkládaná pĜíruþka dobré praxe, která mapuje základní problémové okruhy nastavení fungující interdisciplinární
ϭ
spolupráce všech aktérĤ SPOD a navrhuje možná Ĝešení na odstranČní tČchto nedostatkĤ. Jedná se o praktickou pĜíruþku pro Ĝešení rodiþovských konfliktĤ (nejen) s mezinárodním prvkem, v duchu pravidel, která byla zpracována v rámci Cochemského modelu. Tato praktická pĜíruþka je rozdČlena do tĜí þástí. První je vČnována obecným doporuþením, která jsou zamČĜená na komunikaci a spolupráci, specifika práce s dítČtem a doporuþení pro práci s mezinárodními rodinami. Druhá þást je specificky zamČĜená na jednotlivé profese a rodiþe. V konkrétních bodech je zde uveden soubor opatĜení, který mohou jednotlivé profese využít pĜi efektivním Ĝešení rodiþovského konfliktu. AĢ už z pohledu toho co jim umožĖuje zákon nebo z pohledu principĤ interdisciplinární spolupráce. TĜetí þást je pak vČnována námČtĤm na možné legislativní zmČny. V této þásti se autoĜi snažili pojmenovat stČžejní problémy, které v souþasné dobČ brání nastavení interdisciplinární spolupráce v podobČ, která by byla pro dítČ nejvhodnČjší. Jednotlivé þásti na sebe navazují a tvoĜí tak soubor praktických doporuþení, ze kterých mĤžou þerpat všechny profese. DĤraz je ve všech kapitolách kladen zejména na to, že nejlepší zájem dítČte by nemČl být jenom frází ale také dennodenní realitou, kterou mĤžeme naplnit napĜíklad vzájemnou kooperací a komunikací.
2
Ϯ
,ǣ,A
ϯ
ϯ
«ÀýÀ
À
À
ÀýÀ«
. Je jené
1. eJ .Rodiþovský íseforp hcícíkonflikt jupicitrapvČtšinou z andej nemĤže nej tišeĜvyĜešit yv ežĤm jen en jedna uoništzČvparticipujících tkilfnok ýksvprofesí. oþidoR Je .1 énejdĤležité, opaz ynhaby cešvpĜiylpráci avocarsprodinou ulops Čnúzce mejázvzájemnČ v eczú uospolupracovaly nidor s icárp iĜpvšechny yba ,étižzapojené elĤd profese. .eseforp
ace, kého
,2. ecak Jedním inumok zeezákladních j utkilfnok opĜedpokladĤ héksvoþidor ípro neševyĜešení Ĝyv orp Ĥrodiþovského dalkopdeĜp hkonfliktu cíndalkázjeekomunikace, z míndeJ .2 ohékasvtooþnejen idor ínmezi ešeĜ rodiþi, od imýale nejoi pmezi az ytostatními kejbus imísubjekty ntatso ize zapojenými m i ela ,iþiddo or Ĝešení izem nrodiþovského ejen ot a konfliktu. .utkilfnok
ájení ánit, u.
í3. nejáVelký haZ .evýznam cnevretnpĜi i áĜešení nsaþv rodiþovského ám utkilfnok konfliktu ohéksvoþimá dor vþasná ínešeĜ iĜintervence. p manzýv ýZahájení kleV .3 ,tinárporadenství hcaz Čndohnebo ežĤmterapeutické ilívhc uonvápomoci rps ev ve icom správnou op ékcituchvíli eparetmĤže obenhodnČ ívtsnedzachránit, arop .utzabránit kilfnok ínmnoha ešeĜyv dalším k tČpsiĜchybám, p a icalakþisepĜedejít íšlad tídalší jedeĜpeskalaci iþ ,mábayhpĜispČt c míšlakd vyĜešení ahonm tikonfliktu. nárbaz
ému te.
u 4.méRodiþĤm lborp hcijemusí j ínešbýt eĜ azĜejmé, n íĜetk že ,icínvšichni robdo iodborníci, nhcišv ež kteĜí ,émjena Ĝz tĜešení ýb ísum jejich mĤþproblému idoR .4 .etparticipují, Čtíd umjáz sledují míšpeljjeden en v ucíl tkilf–novyĜešení k ohéksvrodiþovského oþidor ínešeĜykonfliktu v – líc nvednejlepším ej íjudels zájmu ,íjupicidítČte. trap
další ovní ných
í5. šladV izájmu utkilfndítČte ok ohémĤže ksvoþibýt dor prospČšné ínešeĜ od tzapojit ijopaz é do nšČ Ĝešení psorp rodiþovského týb ežĤm etČkonfliktu tíd umjázi Vdalší .5 ínvotsubjekty, rops a évo které mjáz s,adítČtem lokš ,akpĜicházejí lokš( utkatdo nokkontaktu od íjezá(školka, hciĜp meškola, tČtíd s zájmové éretk ,ytakesportovní jbus hcýnkroužky ejopaz hatd.). cešv e Sdílení cárp ČtaivivýmČna tkefe k áinformací vípsiĜp ícapĜispívá mrofni aknefektivitČ Čmýv a ínpráce elídS všech .).dta yzapojených kžuork subjektĤ. .Ĥtkejbus
utnČ novit ému/
Č 6.ntuMediace n týb ísum zprostĜedkuje en melíc mýnkomunikaci idej míjeJ .imezi þidor rodiþi. izem icJejím akinujediným mok ejukcílem deĜtsonemusí rpz ecabýt ideM nutnČ .6 tivondosažení bo ,tazávadohody n íĜadorodiþĤ. p es ežVýznam ,mot v žmediace ij ej ecaidjeem již mvatom, nzýVže .Ĥþse idopodaĜí r ydohonavázat, d ínežasobnovit od /uménebo lČmoduklidnit Čvu k tČdialog psod amezi ecaurodiþi, tis tinspĜípadnČ ajyv Čndavyjasnit píĜp ,iþisituace dor izema gdospČt olaid tiknduvČdomČlému/ ilku oben informovanému rozhodnutí, co.tchtČjí alČd erodiþe lád eþid dále or íjdČlat. Čthc oc ,ítundohzor uménavomrofni
mací lána nČné dobČ ávat
í7. camNeformální rofni ohonMkomunikace .ysipdeĜp a ynení ldivarnutnČ p s urovprozporu zor v Čnstupravidly n ínen eacapĜedpisy. kinumokMnoho ínlámro informací feN .7 análsse eddá o esdČlit dub ženeformální n ,evíĜd Čtcestou šej )me(telefonicky, liam-e ,ykcine-mailem) ofelet( uotsještČ ec índĜíve, lámrofenež n tilbude Čds áodeslána d es énČnoficiální tsaþúz ypísemná nhcešv ezpráva. cakinumMají-li ok tsonstejnou žom uomožnost njets il-íjakomunikace M .avárpz ávšechny nmesíp ízúþastnČné nláicifo Čbodsubjekty op v .Ĝpaan informace ynČnjeĜevz zjištČné uosj uoneformální tsec ínlámrcestou ofen énjsou Čtšijz zveĜejnČny ecamrofni napĜ. a ytkevjbpodobČ us taváb úĜedního o es dovzáznamu Ĥd ínen ,amĤzpĜístupnČny tkejbus míntavšem tso mostatním ešv ynČnsubjektĤm, putsíĜpz a unení manzdĤvod áz ohíse ndeobávat Ĝú podjatosti, nepĜípustného chování.hacinaĜþení n z íneþzĜanich. n a ínávohc ohéntsupíĜpen ,itsotajdop
e ke
e 8.k eKaždý zleN .tin pĜípad delhoz jeabjedineþný eĜtop ej ára etkmá ,aksvá ificespecifika, ps ávs ámkterá a ýnjeþepotĜeba nidej ej zohlednit. dapíĜp ýdNelze žaK ke .8 všem pĜípadĤm pĜistupovat .meputsstejnČ op mýa nžĜešit otot je ej totožným tišeĜ a Čnjpostupem. ets tavoputsiĜp mĤdapíĜp mešv
šení
í9. nešeJe Ĝ oužiteþné d énejopvČdČt, az esejakým forp ínzpĤsobem tatso íjucarpracují p meboostatní sĤpz mprofese ýkaj ,tČdzapojené Čv énþetiždo u eĜešení J .9 rodiþovského konfliktu, .ecnetep jaké mokposkytují íjam ékaslužby, j ,ybžuljaké s íjutmají yksopkompetence. ékaj ,utkilfnok ohéksvoþidor
ždou ných tak,
u 10. odžJe aK dĤležité .iþidor asnažit mČbo sseetza Čtídkaždou hatzv tcenu avohczachovat az unec uvztah odžakdítČte az ess obČma tižans érodiþi. tiželĤd Každou eJ .01 hcýnsituaci rĤpdopjeítivšak žuyv potĜeba k tipuotsvyhodnotit iĜp ČndapíĜindividuálnČ, p ,ČnláudividnpĜípadnČ i titondohpĜistoupit yv abeĜtokp využití kašv ejpodpĤrných icautis ,kat nástrojĤ )kyts ýnapro votsrealizaci isa ,mižekontaktu r ícakyvadítČte n( meþsidrodiþem or s etČt(navykací íd utkatnorežim, k icazilasistovaný aer orp Ĥjostyk) rtsán tak, aby dítČ nebylo .onávystaveno vozitamuarnadmČrnému t olyben a usestresu rts umé annebylo rČmdantraumatizováno. onevatsyv olyben Čtíd yba
«ÀýÀ
À
À³ ³À
À
ÀýÀ«
padá ejich
ϰ
11. ádapRodiþĤm od Čnvitaje gen nutné tkilfnneustále ok ýnmejáopakovat, zv hcijej ežže,tjejich avokavzájemný po elátsue konflikt n éntun negativnČ ej mĤþiddopadá oR .11 hcijezejména j hcedapona d ojejich nartdítČ. s hceRodiþe šv ez ímusí návom být roinformování fni týb ísum eze þidvšech oR .Čtístran d hcijeoj adopadech n anémjezjejich eskalujícího konfliktu na dítČ. .Čtíd an utkilfnok ohícíjulakse 4ϰ
ϰ
12. Rodiþe prezentují zájmy a potĜeby dítČte zpravidla každý ze svého úhlu pohledu. Proto je dĤležité zjistit, co dítČ doopravdy prožívá a co skuteþnČ potĜebuje. Tyto zjištČné informace je pak potĜeba prezentovat rodiþĤm.
ot én
13. Je potĜeba vést rodiþe k tomu, že je vždy lepší vyĜešit jejich spor smírnČ, a ukázat jim cesty, kterými je možné dosáhnout smírného Ĝešení. Je nutné rodiþĤm vysvČtlit a zdĤraznit, že to nejlepší, co pro své dítČ mohou udČlat, je nauþit se efektivnČ spolupracovat.
mij tilt Čn
14. Pokud se rodiþe na další péþi o dČti hned nedohodnou a hodlají svĤj spor Ĝešit soudní cestou, je pro dítČ významné, aby získalo objektivní informace o aktuální situaci. Je vhodné, aby mu zejména informace o soudním Ĝízení poskytla nezaujatá osoba. DítČti je potĜeba objasnit, o co se v soudním Ĝízení jedná, proþ k nČmu došlo, s kým se v rámci dalšího Ĝešení rodiþovského konfliktu setká, co se od nČj oþekává a jaké dopady na nČ rozhodnutí bude mít. VþetnČ informace o tom, jak soud mĤže rozhodnout a jaké dĤsledky pro dítČ budou jednotlivé varianty soudního rozhodnutí mít. SouþasnČ je však nutné, aby takové informace obdrželo zpĤsobem, který je schopno pochopit a odpovídá úrovni jeho vyspČlosti.
ín eJ ej i ic Čn ék ka ád
15. Je dĤležité rodiþĤm zdĤraznit, jaké dopady má jejich chování na dítČ a jak je dítČtem vnímáno. Rodiþe se domnívají, že i v prĤbČhu rodiþovského konfliktu pro své dítČ dČlají to nejlepší, þasto mu ale svým chováním ubližují a poškozují ho na dlouhá léta. Je souþasnČ dĤležité si uvČdomit, že práce s rodiþi je dlouhodobý proces. Je potĜeba soustavnČ pracovat s rodiþi na zvládnutí jejich vzájemného boje a neustále je upozorĖovat na rodiþovskou roli a její význam a na odpovČdnost, kterou vĤþi svým dČtem mají.
m íjal eJ ab ej m
16. Rodiþe pro Ĝešení svého konfliktu potĜebují pozitivní motivaci. SouþasnČ je však þasto vhodné zadávat jim termínované úkoly, které pĜispČjí k uklidnČní vztahĤ mezi rodiþi navzájem i mezi rodiþi a dítČtem.
ots iþi
17. Je dĤležité vyvarovat se nekritického pĜijímání informací poskytovaných rodiþi. Tyto informace bývají þasto zkreslené a subjektivní. Je vhodné nejprve hovoĜit s obČma rodiþi, pĜípadnČ s dítČtem a dalšími subjekty, vyhodnotit situaci a poté rodiþĤm nabídnout pĜijatelné Ĝešení, které bude nejlepší pro dítČ.
oty a m
18. Je dĤležité být pĜi práci s rodiþi dĤsledný. Poskytnutá pomoc nemusí být rodiþĤm pĜíjemná, podstatné je, že její výsledek pomĤže dítČti. RodiþĤm je potĜeba stále zdĤrazĖovat a opakovat, že tuto nároþnou etapu musejí podstoupit pĜedevším s ohledem na dobro svého dítČte.
m elá mí
19. PĜi Ĝešení konfliktu mezi rodiþi je potĜeba zjistit, zda existuje tĜetí osoba, která do konfliktu negativnČ zasahuje, zjistit dĤvody jejího poþínání a pokusit se toto negativní pĤsobení eliminovat, pĜípadnČ minimalizovat a neutralizovat.
od ín
«ÀâÀÀ 20. Smíšené manželství þi pĜestČhování rodiny do jiného státu neznamená primárnČ problematický vztah, ale vyžaduje informovanost partnerĤ o kultuĜe a právním
ϱ
Čn mí ϱ
. Je jené
ace, kého
prostĜedí jejich protČjšku azvýšenou þi
míru tolerance.
Je dĤležité À
Àupozornit ýÀ«rodiþe budoucí rodiþe na možná rizika a na situace, které mohou nastat, a jak je Ĝešit. eJ .íseforp hcícíjupicitrap z andej nej tišeĜyv ežĤmen uoništČv tkilfnok ýksvoþidoR .1 énejV oppĜípadech az ynhcešsvmezinárodním ylavocarpulopprvkem s Čnmejje ázvnezbytnČ eczú uonutné nidor sseicáodpoutat rp iĜp ybaod,éjakýchkoliv tiželĤd 21. .espĜípadech eforp pĜedsudkĤ. S odlišnostmi, zejména kulturními a sociokulturními, je v tČchto potĜeba poþítat. Je tĜeba seznámit se se specifickými charakteristikami jednotlivých etnik ,ecakinumok ej utkilfnok ohéksvoþidor ínešeĜyv orp ĤdalkopdeĜp hcíndalkáz ez míndeJ .2 a náboženství, snažit se respektovat a chápat jiný pohled, který mĤže pramenit právČ ohéksvoþidor ínešeĜ od imýnejopaz ytkejbus imíntatso izem i ela ,iþidor izem nejen ot a z výše uvedených odlišností. Není možné ani pĜijatelné pĜedem odsoudit, .utkilfnok znevýhodĖovat, þi jinak diskriminovat rodiþe na základČ jeho pĤvodu.
ájení ánit, u.
ínejáhaZ .ecnevretni ánsaþv ám utkilfnok ohéksvoþidor ínešeĜ iĜp manzýv ýkleV .3 22. Optimálním jazykem pro jednání s rodiþi je jejich rodný jazyk, kterému rozumí nejlépe. ,tinárhcaz Čndoh ežĤm ilívhc uonvárps ev icomop ékcitueparet oben ívtsnedarop V pĜípadČ komunikace s obČma rodiþi spoleþnČ je vhodné používat jazyk, kterým rodiþe .utkilfnok ínešeĜyv k tČpsiĜp a icalakse íšlad tíjedeĜp iþ ,mábyhc míšlad ahonm tinárbaz komunikují mezi sebou jako partneĜi.
ému te.
umélborp hcijej ínešeĜ an íĜetk ,icínrobdo inhcišv ež ,émjeĜz týb ísum mĤþidoR .4 23. PĜi Ĝešení rodiþovských konfliktĤ s mezinárodním prvkem je vhodné pĜi komunikaci na .etČtíd umjáz míšpeljen v utkilfnok ohéksvoþidor ínešeĜyv – líc nedej íjudels ,íjupicitrap vČtší vzdálenost využívat prostĜedky moderní techniky. K jejich využívání je potĜeba styku s nímž íšladpĜistoupit i utkilfnoi kpĜiorealizaci héksvoþid or ínmezi ešeĜ rodiþem od tijopaaz dítČtem énšČpsa orvést p týbk nČmu ežĤm ierodiþe, tČtíd um jáz V dítČ .5 ínvotžije. rops a évomjáz ,alokš ,aklokš( utkatnok od íjezáhciĜp metČtíd s éretk ,ytkejbus
další ovní ných
utnČ novit ému/
hcýnejopaz hcešv ecárp Čtivitkefe k ávípsiĜp ícamrofni anČmýv a ínelídS .).dta ykžuork 24. DítČ má právo znát oba své rodiþe a s obČma mít pravidelný kontakt za pĜedpokladu, že .Ĥtkejbus ten dítČ nepoškozuje. SamozĜejmČ není vhodné, aby dítČ bylo ponecháváno o samotČ svého Čntua n tbez ýb ísdozoru umen mselrodiþem, íc mýnidekterý j míjeJotevĜenČ .iþidor izvyhrožuje em icakinuúnosem mok ejukdítČte deĜtsordo pz ezemČ caideM .6 pĤvodu. Pro tyto situace je ale možným Ĝešením asistovaný styk. V pĜípadČ reálnČ tivonbo ,tazávan íĜadop es ež ,mot v žij ej ecaidem manzýV .Ĥþidor ydohod ínežasod sbrodinou /uméhrozícího lČmodČvunebezpeþí k tČpsod únosu a ecaudítČte tis tindo sajyzahraniþí v ČndapíĜje p maximálnČ ,iþidor izemvýznamná golaid tinpráce dilku o en a zdĤrazĖování významu osobní péþe a možnosti kontaktu s obČma rodiþi pro dítČ. .talČd elád eþidor íjČthc oc ,ítundohzor uménavomrofni
mací lána nČné dobČ ávat
ícamrofni ohonM .ysipdeĜp a yldivarp s uropzor v Čntun ínen ecakinumok ínlámrofeN análsedo edub žen ,evíĜd Čtšej )meliam-e ,ykcinofelet( uotsec ínlámrofen tilČds ád es énČntsaþúz ynhcešv ecakinumok tsonžom uonjets il-íjaM .avárpz ánmesíp ínláicifo Čbodop v .Ĝpan ynČnjeĜevz uosj uotsec ínlámrofen énČtšijz ecamrofni a ytkejbus tavábo es dovĤd ínen ,mĤtkejbus míntatso mešv ynČnputsíĜpz a umanzáz ohíndeĜú .hcin z íneþĜan a ínávohc ohéntsupíĜpen ,itsotajdop
.7
e ke
ek ezleN .tindelhoz abeĜtop ej áretk ,akificeps ávs ám a ýnþenidej ej dapíĜp ýdžaK .meputsop mýnžotot ej tišeĜ a Čnjets tavoputsiĜp mĤdapíĜp mešv
.8
šení
ínešeĜ od énejopaz eseforp íntatso íjucarp mebosĤpz mýkaj ,tČdČv énþetižu eJ .ecnetepmok íjam ékaj ,ybžuls íjutyksop ékaj ,utkilfnok ohéksvoþidor
.9
ždou ných tak,
uodžaK .iþidor amČbo s etČtíd hatzv tavohcaz unec uodžak az es tižans étiželĤd eJ .01 hcýnrĤpdop ítižuyv k tipuotsiĜp ČndapíĜp ,Čnláudividni titondohyv abeĜtop kašv ej icautis ,kat )kyts ýnavotsisa ,mižer ícakyvan( meþidor s etČtíd utkatnok icazilaer orp Ĥjortsán .onávozitamuart olyben a userts uménrČmdan onevatsyv olyben Čtíd yba
³À
À
ÀýÀ«
padá ejich
ϰ
ádapod Čnvitagen tkilfnok ýnmejázv hcijej ež ,tavokapo elátsuen éntun ej mĤþidoR .11 hcijej hcedapod o narts hcešv ez ínávomrofni týb ísum eþidoR .Čtíd hcijej an anémjez .Čtíd an utkilfnok ohícíjulakse 6ϰ
ϲ
,ǣ A,A 2 2
ϳ
ͳǤ Ǥͳ «À
³ǦÀ
³À À³
ÀǦ³
À« ÀââæÀ«± ±«ÀæââÀ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
Orgány ,eĜakél osociálnČ-právní hékstČd ,ylokš e ochrany ldev íĜtadČtí p )D(dále OPSOjenneOSPOD) j elád( ítČpatĜí d ynavedle rhco íškoly, nvárp-dČtského Čnláicos ylékaĜe, nágrO e zájmových j etČtíd ČtokroužkĤ viž i itsoansportovních þelops ev ínoddílĤ, evatsopjejichž žhcijejpostavení ,Ĥlíddo hcve ínvspoleþnosti otrops a Ĥkži uživotČ ork hcdítČte ývomjáje z ívšak jots uvýraznČ tkilfnok oodlišné, héksvoþmezi idor Čsubjekty, dapíĜp v ikteré tČtíd édítČti retk ,vytpĜípadČ kejbus izrodiþovského em ,énšildo Čkonfliktu nzarýv kstojí ašv nejblíže. .ínezíĜ índZpravidla uos il-áhíjsou borp jmenovány ,etČtíd mekkolizním ínvortapoopatrovníkem mínzilok ynávdítČte, onemj probíhá-li uosj aldiva soudní rpZ .ežĜízení. ílbjen D Pokud OPSOrodiþe es ísusvĤj menspor ,íjaldpĜed ohen soudem tišeĜ inaneĜeší a íšeĜaenani meĜešit duos nehodlají, deĜp ropsnemusí jĤvs eþse idorOSPOD dukoP e onzávažné þaz ,ívzoad komplikované Čnidor o es ežsituaci iltseJ .tvČdrodinČ ČvzodvĤbec cebĤvdozvČdČt. Čnidor v icJestliže autis énse avookrodinČ ilpmok dozví, a énžazaþne váz o Č s nní idoOSPOD r v ecaupracovat tis il-eJ .eatČrovnČž tíd yrČmse opzaþne o tamzajímat íjaz enþo azpomČry es žČnvdítČte. or a taJe-li vocasituace rp DOPvSO rodinČ ín s – skuteþnČ kenevanzávažná, i tavovedítČ jorp vánjejím íþaz dĤsledku es žoc ,ástrádá, dárts ukcož delsse Ĥd zaþíná míjej v projevovat Čtíd ,ánžaviáznavenek Čnþetuk– s yzmČnami b ČdapíĜpchování, mévokazmČnami t V .ymélbškolních orp imíntvýsledkĤ, ovardz ,Ĥkzdravotními delsýv hcínlproblémy. okš imanČV mztakovém ,ínávohcpĜípadČ imanČm by z e OSPOD ž ,ČdapímČl Ĝp Vbýt .eĜaoktakovém él iþ ylokšstavu ynartinformován s ez Čvárp právČ návomze rofn strany i uvatsškoly mévo þika lékaĜe. t o týbVlČpĜípadČ, m DOPSže O ýrodiþe kcinom nejsou rahsid schopni hcijej a dohodnout utkilfnok ohse énm naejá Ĝešení zv ínevzájemného šeĜ an es tuokonfliktu ndohod ainpjejich ohcs disharmonický uosjen eþidor tvztah uonhádítČ saz zatČžuje, ísum ,tavoale carsami p Čbonemají s an uhzájem ans obnebo en msnahu ejáz íjana mesobČ n imapracovat, s ela ,ejužmusí Čtaz zasáhnout Čtíd hatzv Č vnČjší tíd ybautorita. a ,ykorkVéprvní retkČn fázi tuo právČ nkindOSPOD. op ežĤmTen neTmĤže .DOPpodniknout SO Čvárp izánČkteré f ínvrp Vkroky, .atirotuaby a íšjdítČ Čnv u chránil, kyts ,ČtípĜípadnČ d o eþép mĤže uvarpúpodat o ínesoudu zíĜ ínejpodnČt áhaz k tkČzahájení ndop uduĜízení os tado púpravu ežĤm péþe ČndapoíĜdítČ, p ,linstyku árhc s dítČtem, .ybeĜtpĜípadnČ op ínláutknávrh a eld na ínezahájení zíĜ ohíndukonkrétního os ohíntérknsoudního ok ínejáhĜízení az an dle hrváaktuální n ČndappotĜeby. íĜp ,metČtíd s
ává em
á Pokud váktesseesrodiþe ýretk neobrátí ,DOPSO nejprve Čvárp ona t ejadvokáty, ,ytákovdajeanto eprávČ vrpjen OSPOD, ítárboen který eþidorseessetkává dukoP m s rodiþovským elokú mínrámkonfliktem irP .utkatno nejdĜíve k v ecívajeje n iskrodiþi ap iþidpak or si enejvíce j a evíĜvdjekontaktu. n metkilfnPrimárním ok mýksvoúkolem þidor s OSPOD je ochrana .utkilfndítČte, ok ohékteré ksvoþse idonachází r urtnecvipepicentru e v ízáhcarodiþovského n es éretk ,etČkonfliktu. tíd anarhco ej DOPSO
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
u Sorodiþovským neĜíšzor s ícbkonfliktem o ĤdaĜú hcse íncvšak ebo ic pracovníci ínvocarp kobecních ašv es múĜadĤ etkilfnoobcí k mýsks rozšíĜenou voþidor S y pĤsobností narhco ínvávČtšinou rp-Čnláicnesetkávají os akínvocaprimárnČ rp ilor v Čvnroli rámipracovníka rp íjaváktessociálnČ-právní en uoništČv ítsoochrany nbosĤp e dČtí þido(dále r es ejen dk ,SPOD), hcánidorale v ítČ vdroli anitzv. štČV opatrovníka. .akínvortapo VČtšina .vzt ilordČtí v elvarodinách, ,)DOPS nkde ej ese ládrodiþe ( ítČd 6 rozcházejí § eldop ínebo tČd hcrozvádČjí, ýnežorho automaticky eirogetak odnespadá ádapsendo ykkategorie citamotua ohrožených ,íjČdávzor ob dČtí en ípodle jezáhc§zo6r á zákona výb DOþ.PS 359/1999 O .)DOPS Sb., OZ onesociálnČ-právní j elád( ítČd ČnaochranČ rhco ínvádČtí rp-Č(dále nláicojen s o ZOSPOD). ,.bS 9991/9OSPOD 53 .þ ano bývá káz o soudem héksnaþjmenován bo ,.bS 21opatrovníkem 02/98 .þ anokpodle áz 3 .§tsd892 o 29odst. 8 § e3ldzákona op mekíþ. nv89/2012 ortapo náSb., voneobþanského mj meduos e zákoníku lád( hcín(dále duos jen hcínOZ) ezíĜ ahc§ín469 tšálzákona vz o ,.bSþ.3292/2013 102/292 .þSb., anooká zvláštních z 964 § a Ĝízeních )ZO nej soudních elád( ukín(dále okáz ,jen ČdaZěS). píĜp mTen édžaale k v uvádí, vilokin že DOsoud PSO jmenuje mekínvoopatrovníkem rtapo ejunemj OSPOD duos ež nikoliv ,ídávu vekaždém la neT .)S pĜípadČ, ěZ nej á nýbrž kcizyfzpravidla. iþ ákcinváKolizním rp ánij i a opatrovníkem návonemj týbmĤže ežĤmbýt mejmenována kínvortapo m i jiná ínziloprávnická K .aldivarþi pzfyzická žrbýn o osoba. hínziloTo k mznamená, enokýv izže em neexistuje oktínvor éautomatické kcitamotua erovnítko jutsixeen mezi ež ,ávýkonem nemanz okolizního T .aboso D opatrovnictví OPSO melokú a ,výkonem ecputsáz iSPOD. lor anokOpatrovník áz ez ínlp kplní ínvoze rtazákona pO .DOP roli Sm zástupce, enokýv a úkolem ívtcinvOSPOD ortapo m jeen tedy émj zastupovat íniþ ,íniþ etdítČ, Čtíd kúkony, ínvortap které o okaOSPOD j DOPSO jako éreopatrovník tk ,ynokú ,dítČte Čtíd taþiní, voputþiní saz jménem ydet ej nezletilého dítČte a na jeho úþet. .teþú ohej an a etČtíd ohélitelzen
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se
íVjarámci m ,DOsvého PS ejusamostatného Ģšijaz ýretk ,icpĤsobení om énjeĜeorgánu v unágrveĜejné o ínebosmoci, Ĥp ohkterý éntatszajišĢuje omas ohSPOD, évs icmmají ár V h OSPOD cýlitelzen zeĤzákona mjáz ínČpovinnosti tšijaz k íjavaížoprávnČní, uyv hcýretkkterých ,ínČnvávyužívají rpo a itsoknzajištČní nivop anzájmĤ okáz enezletilých z DOPSO Ĥ dČtí. þidorTyto ínávorgány oputsyvby a ímČly návohvczájmu tavoginezletilých rok ítČd hcdČtí ýlitelzkorigovat en umjázchování v ylČm yabvystupování ynágro otyTrodiþĤ .ítČd .aililnikoliv Čds eþise dorstát mij nástroji oc ,uduvosjejich u tavrukách okapo aezpouze uop a opakovat hcákur hcuijesoudu, j v ijortsco án jim tátsrodiþe es vilosdČlili. kin a .Primárním Čtíd-atneilkklientem ejuputsaOSPOD z egel xejeedítČ. zuopNení net ,þjím idorodiþ, r míj ín ten eNpouze .Čtíd eex j Dlege OPSO zastupuje metneilkklienta-dítČ. mínrámirP e OSPOD s yba ,éjsou nžomorgány íneN .veĜejné ynávotke moci, pser mČly iþidor by týbbýt yb rodiþi ylČm respektovány. ,icom énjeĜev yNení nágromožné, uosj Daby OPSse O
ϴ
8ϴ
ϴ
nechaly rodiþi Ĝídit a ovládat, byly jejich nástrojem. Rodiþ by mČl dítČ chránit a jednat vždy v jeho nejlepším zájmu. Pokud to objektivnČ nedČlá, je potĜeba navést ho správným smČrem.
y .
OSPOD samozĜejmČ primárnČ komunikuje s rodiþi. Je-li však taková komunikace obtížná, nebo dokonce nemožná, mohou se OSPOD obrátit na právní zástupce rodiþĤ, pokud jsou jimi rodiþe zastoupeni. Advokát je pro rodiþe jeho nejbližším spojencem a má také nejširší možnosti, jak rodiþi vysvČtlit význam spolupráce s OSPOD nebo pomáhajícími profesemi. Vyplatí se posilovat komunikaci a spolupráci s advokáty, i oni by mČli mít zájem na dosažení nejlepšího Ĝešení pro dítČ svého klienta.
, u í .i í
S ohledem na tuto dvojí úlohu OSPOD, tj. orgánu veĜejné moci, který plní úlohu SPOD, a orgánu, který je zástupcem dítČte v probíhajícím soudním Ĝízení, pĜíruþku dále rozþleĖujeme na pĤsobnost OSPOD pĜed zahájením soudního Ĝízení a dále po zahájení soudního Ĝízení.
, e í
SouþasnČ však platí, že k postupĤm, které jsou zde uvedeny jako postupy pĜed zahájením Ĝízení, mĤže OSPOD pĜistoupit také kdykoli po zahájení soudního Ĝízení, pokud to ještČ úþel a povaha takového opatĜení umožĖuje.
d ,í
âæÀ«± ǤâÀÀâÀÀ SociálnČ-právní ochrana zahrnuje celou škálu opatĜení. PĜedevším mĤžeme vyhodnotit, že zahrnuje opatĜení, jejichž cílem je chránit práva dítČte na pĜíznivý vývoj a Ĝádnou výchovu, chránit jeho oprávnČné zájmy vþetnČ jeho jmČní, pĤsobí k obnovení narušených funkcí rodiny a spolupĤsobí pĜi zajištČní náhradního výchovného prostĜedí pro dítČ tam, kde jej rodiþe nejsou schopni poskytnout.
e , í j
ZOSPOD ale i další pĜedpisy dávají OSPOD možnosti, jak s rodiþi i dČtmi pracovat, jak usmČrnit obtížnČ spolupracující rodiþe, kteĜí svým chováním poškozují dítČ, nerespektují žádná doporuþení, nejsou otevĜeni jakékoli diskusi a nenaslouchají pokynĤm a radám. Existuje celá Ĝada krokĤ, jež mohou OSPOD podniknout, a které se vzájemnČ doplĖují a navazují na sebe. Vedle opatĜení OSPOD je tĜeba vždy brát v úvahu také pĜípadné možné soudní zásahy, k tomu viz Doporuþení pro soudce.
k , íj e u
VezmČme si následující pĜíklad. ěeknČme, že do kanceláĜe OSPOD pĜichází jeden z rodiþĤ s žádostí o pomoc pĜi Ĝešení své situace, kdy neustálé hádky již pĜerĤstají ve verbální a nČkdy i fyzické útoky jednoho rodiþe vĤþi druhému. Co mĤže OSPOD takovému rodiþi nabídnout?
Ĥ í i
ͳǤÀÀȚͳͳǤͳÀǤȌ Prvním nástrojem, který má OSPOD k dispozici je postup podle § 11 odst. 1 písm. a) ZOSPOD, tedy poskytnutí poradenství. KromČ orientace v právním rámci, v základních službách neziskových nebo jiných organizací a profesionálĤ mĤže OSPOD takovému rodiþi pomoci i tím, že s ním sepíše návrh k soudu. Aþkoliv je takový postup jistČ pomocí, jedná se o postup s mnoha riziky. Mezi nejdĤležitČjší lze zaĜadit fakt, že OSPOD vždy pracuje pouze s þásteþnými, více þi ménČ vČdomČ upravenými informacemi, které obdržel od jednoho
) h i e e o
ϵ
ϵ
z rodiþĤ. Druhým rizikem je témČĜ automatická ztráta dĤvČry druhého rodiþe, vĤþi nČmuž þasto návrh k soudu vyznívá. Proto uvádíme ihned další opatĜení pod bodem 2. ʹǤ³«ȚͳͳǤͳÀǤȌȚͷ͵Ǥʹ Ǥͳ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
Východiskem je vykládat § 11 odst. 1 písm. a) ZOSPOD tak, že je úkolem OSPOD À³
ÀǦ³
À« pomáhat rodiþĤm, tedy obČma rodiþĤm Ĝešit výchovné nebo jiné problémy. K tomu je však klíþové znát stanoviska obou rodiþĤ a mít možnosti s nimi hovoĜit ve stejný þas na žeoba dostali ±identické «Àinformace. æââVpĜípadČ, Àže druhý jednom místČ, aby bylo zcela jasné, z rodiþĤ na žádost o pohovor nereaguje, mĤže se OSPOD opĜít o § 53 odst. 2 ZOSPOD, ,eĜakél ohékstČd ,ylokš eldev íĜtap )DOPSO nej elád( ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO který OSPOD, e j etČrodiþĤm tíd Čtovižukládá i itsonpovinnost þelops ev íspolupracovat nevatsop žhcijejs,Ĥ líddo hcíanvna otrjeho ops avyzvání Ĥkžuorkse hcdostavit ývomjáz k jednání. Jednáním mĤže být bezesporu myšleno i spoleþné jednání s obČma rodiþi. íjots utkilfnok ohéksvoþidor ČdapíĜp v itČtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarýv Volba kašv je .ínveztomto íĜ índpĜípadČ uos il-áhzcela íborpna ,etuvážení Čtíd mekaínrozhodnutí vortapo mOSPOD. ínzilok ynávonemj uosj aldivarpZ .ežílbjen
D OPSOsieoba s ísurodiþe men ,íkjajednání ldohen by tišetedy Ĝ inamČl a íšbýt eĜejednoznaþnČ n meduos dejeden Ĝp ropzsprvních jĤvs eþkrokĤ, idor du P Pozvat aĢkojiž e n þ a z , í v z o d Č n i d o r o e s e ž i l t s e J . t Č d Č v z o d c e b Ĥ v Č n i d o r v i c a u t i s é n a v o k i l p m o k a é n ž a v á z o OSPOD pĜedtím s jedním z rodiþĤ sepsal nebo nesepsal pĜípadný návrh k soudu. Z pohledu Č n i d o r v e c a u t i s i l e J . e t Č t í d y r Č m o p o t a m í j a z e n þ a z e s ž Č n v o r a t a v o c a r p D O P S O í n s této pĜíruþky se jeví jako vhodnČjší postup OSPOD po obdržení oznámení od jednoho – k e n e v a n i t a v o v e j o r p á n í þ a z e s ž o c , á d á r t s u k d e l s Ĥ d m í j e j v Č t í d , á n ž a v á z Č n þ e t u k s z rodiþĤ zpravidla nejprve pozvat oba rodiþe ke spoleþnému jednání. Na spoleþné setkání je ypak b Čdmožné apíĜp mlépe évokapracovat t V .ymélsbomožností rp imíntovvyužití ardz ,Ĥkporadenství, delsýv hcínlokteré kš imajiž nČale mz ,smČĜuje ínávohc im anČmz k obČma e ž , Č d a p í Ĝ p V . e Ĝ a k é l i þ y l o k š y n a r t s e z Č v á r p n á v o m r o f n i u v a t s m é v o k a t o t ý b l Č m D OPSod O rodiþĤm. Spoleþnou nebo oddČlenou komunikaci s rodiþi je nezbytné posuzovat pĜípad ýpĜípadu. kcinomrahsid hcijej a utkilfnok ohénmejázv ínešeĜ an es tuondohod inpohcs uosjen eþidor tuonhásaz ísum ,tavocarp Čbos an uhans oben mejáz íjamen imas ela ,ejužČtaz Čtíd hatzv Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv ukyts ,Čtíd o eþép uvarpú o ínezíĜ ínejáhaz k tČndop uduos tadop ežĤm ČndapíĜp ,linárhc .ybeĜtop ínláutka eld ínezíĜ ohínduos ohíntérknok ínejáhaz an hrván ČndapíĜp ,metČtíd s
áváktes es ýretk ,DOPSO Čvárp ot ej ,ytákovda an evrpjen ítárboen eþidor es dukoP melokú mínrámirP .utkatnok v ecívjen i kap iþidor s ej a evíĜdjen metkilfnok mýksvoþidor s .utkilfnok ohéksvoþidor urtnecipe v ízáhcan es éretk ,etČtíd anarhco ej DOPSO KďƌĄnjĞŬϭ͗ĂŚĄũĞŶşƐƉŽůƵƉƌĄĐĞK^WKƐƌŽĚŝēŝ uoneĜíšzor s ícbo ĤdaĜú hcíncebo icínvocarp kašv es metkilfnok mýksvoþidor S ynarhco ínvárp-Čnláicos akínvocarp ilor v Čnrámirp íjaváktesen uoništČv ítsonbosĤp e þidor es ed k ,hcánidspoleþného or v ítČd anjednání ištČV .amĤže kínvobýt rtapbuć o .vsituace, zt ilor vkdy elarodiþe ,)DOPdojdou S nej e lápomoci d( ítČd Výsledkem takového za 6 § e l d o p í t Č d h c ý n e ž o r h o e i r o g e t a k o d á d a p s e n y k c i t a m o t u a , í j Č d á v z o r o b e n í j e z áhczor pracovnice OSPOD k nČjaké shodČ, nebo nikoliv. Podívejme se na obČ varianty podrobnČji, á v ý b D O P S O . ) D O P S O Z n e j e l á d ( í t Č d Č n a r h c o í n v á r p Č n l á i c o s o , . b S 9 9 9 1 / 9 5 3 . þ a nokáz protože z každé z nich vyplývají další možnosti. ohéksnaþbo ,.bS 2102/98 .þ anokáz 3 .tsdo 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos Shodou na e lád( hcírodiþĤ nduos h cínprocesu ezíĜ hcíndalšího tšálvz oĜešení ,.bS 31je02myšlena /292 .þ asituace, nokáz 96kdy 4 §rodiþe a )ZO sice nej enemají lád( ukíshodu nokáz budou ,na Čdavýsledku, píĜp médžale ak vjsou viloochotni kin DOPse SOshodnout mekínvorna tapzpĤsobu, o ejunemjkterým duos eho ž ,íd ávu eldále a neThledat. .)SěZTím nej mĤže odborného á kcizyfbýt iþ využití ákcinvámediace, rp ánij i aterapie, návonem j týb ežĤmporadenství mekínvortanebo po míjiných nziloK služeb .aldivanestátních rpz žrbýn neziskových (napĜ. o hínzilok morganizací enokýv ize m okasistované tínvor ékcstyky, itamotresp. ua epodporovaná jutsixeen ež setkávání) ,ánemanzþioodborníkĤ T .aboso vO dané D PSOoblasti. melokú ,ecputsáz ilor anokáz ez ínlp kínvortapO .DOPS menokýv a ívtcinvortapo menémj íniþ ,íniþ etČtíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej Neshodou je pak myšlena situace, kdy rodiþe nejsou schopni dosáhnout .teþú ohe j an a etČtídoboustrannČ ohélitelzen pĜijatelného rozhodnutí, co má být dál ani v základních bodech. To se týká jak výsledku, tak nejsou schopni íi jacesty m ,DkOtomuto PS ejuĢvýsledku. šijaz ýretkNapĜ. ,icom énjeĜe v unágrse o ídohodnout nebosĤp oani hénna tatspodobČ omas obudoucí hévs icmpéþe ár V ocdítČ h ýlitelzani en na Ĥmtom, jáz ínjak Čtšbudou ijaz k ínadále javížuyvpostupovat hcýretk ,ín–Čnzda várpvyužijí o a itsmediaci onnivop nebo anokápĤjdou z ez Drovnou OPSO k þsoudu. Ĥ idor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd .ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a samozĜejmé, že pokud rodiþĤ první .Je Čtíd -atneilk ejupu tsa z egeinformace l xe ezuop sdČlené net ,þidojedním r míj ínzeN .Čtíd na ej D OPSschĤzce O metnebudou ilk mínrtakové ámirP povahy, že budou naznaþovat, že se jedná o dítČ, na nČjž se vztahuje § 6 ZOSPOD, es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj Dnebude OPSO OSPOD nabízet poradenství, ale rovnou zaþne podnikat kroky k vyhodnocení míry ohrožení 10 ϴ
ϭϬ
dítČte. Pokud se podezĜení nepotvrdí nebo vyvrátí, mĤže OSPOD pokraþovat ve výše naznaþeném postupu.
e
ĚŽŚŽĚĂŽďŽƵƌŽĚŝēƽ
:ĞĚŶĄŶşƐŽďĢŵĂƌŽĚŝēŝ Α ϱϯŽĚƐƚ͘ϮK^WK
ƐŽƵŚůĂƐŶljŶĄǀƌŚŬ ƐŽƵĚƵ
ŵĞĚŝĂĐĞ
ƐŚŽĚĂŶĂĚĂůƓşŵ ƉƌŽĐĞƐƵƎĞƓĞŶş
ƚĞƌĂƉŝĞ
ŽĚďŽƌŶĠƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş
KďƌĄnjĞŬϮ͗:ĞĚŶĄŶşƐƌŽĚŝēŝĚůĞΑϱϯŽĚƐƚ͘ϮK^WK À
æÀȂā Pokud dojde nyní nebo kdykoliv v prĤbČhu Ĝešení pĜípadu k rozhodnutí využít služeb dalších subjektĤ, zejména poskytovatelĤ sociálních služeb, je vhodné takovou spolupráci zachytit písemnČ pomocí tzv. trojstranné (pĜípadnČ vícestranné) smlouvy mezi OSPOD, rodiþi a poskytovatelem služeb. Taková smlouva pomáhá vyjasnit oþekávání jednotlivých subjektĤ, usnadĖuje vyjasnČní zakázky rodiþĤ i OSPOD (které þasto nemusejí být shodné) a pomáhá také vyjasnit nČkteré otázky týkající se dĤvČrnosti a pĜedávání informací o spolupráci rodiþĤ. Díky trojstranné smlouvČ zĤstává OSPOD nadále v roli manažera pĜípadu, který mĤže snadno koordinovat práci ostatních subjektĤ. Více k této otázce v kapitole vČnované pomáhajícím profesím (þást B, kapitola 3., body 1. – 3.).
h ti i , á . e é
͵ǤÀȋæ³ÀȌÀāÀÀ³ȚͳͲǤ͵ Ǥͷâæ³ÀāÀÀ³ Pokud rodiþe ke shodČ nedojdou, anebo využití jiných možností Ĝešení nevedlo k dalšímu posunu, mČlo by dojít z pohledu OSPOD k významné zmČnČ náhledu na celou situaci. Až dosud se dalo pĜedpokládat, resp. oþekávat, že rodiþe budou v souladu s § 876 obþanského zákoníku (dále jen OZ) vykonávat svou rodiþovskou odpovČdnost ve vzájemné shodČ. Pokud však rodiþe tuto shodu nejsou schopni nalézt, dramaticky narĤstá potenciální ohrožení dítČte. Tuto situaci reflektuje § 6 písm. a) bod tĜetí ZOSPOD. Ten konstatuje, že sociálnČ-právní ochrana se zamČĜuje pĜedevším na dČti, jejichž rodiþe nevykonávají nebo
u ž o . í e o
ϭϭ
ϭ
zneužívají práva plynoucí z rodiþovské odpovČdnosti. Za takovou situaci je možné považovat napĜ. i situace, kdy jeden z rodiþĤ odmítá poskytnout druhému z rodiþĤ dítČ ke styku a druhý rodiþ dítČ již napĜ. dva mČsíce nevidČl.
Ǥͳ
Okamžik neshody rodiþĤ je tedy chvílí, kdy se tČžištČ práce s rodinou zaþíná pĜesouvat À³respektive
Àod poradenství Ǧ³
pravomoci ÀOSPOD, «ve kterém již k výkonu SPOD, k výkonu zasahuje pĜímo do práv a povinností osob.
±«ÀæââÀ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
Konflikt mezi rodiþi, v jehož stĜedu se mĤže dítČ snadno ocitnout, je pro nČj potenciálnČ ,eĜakélohrožující ohékstČda,yjelotedy kš eld evmístČ, íĜtap )aby DOP SO nej zaþal elád( celou ítČd ysituaci narhcopostupnČ ínvárp-Čnvyhodnocovat. láicos ynágrO velice na OSPOD e j etČtídmezi Čtovrodiþi iž i itspĜitom onþelovĤbec ps ev nemusí ínevatsobýt p žna hciprvní jej ,Ĥlpohled íddo hczjevný. ínvotrops a Ĥkžuork hcývomjáz Konflikt íjots utkilfnok ohéksvoþidor ČdapíĜp v itČtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarýv kašv .ínezíĜ índuos il-áhíborp ,etČtíd mekínvortapo mínzilok ynávonemj uosj aldivarpZ .ežílbjen DOPSO es ísumen ,íjaldohen tišeĜ ina a íšeĜen meduos deĜp rops jĤvs eþidor dukoP enþaƌŽĚŝēĞŶĞũƐŽƵ z ,ívzod Čnidor o es ežiltseJ .tČdČƌŽƐƚĞƌŝnjŝŬŽ vzod cebĤv Čnidor v icautis énavokilpmok a énžaváz o Čnidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmop o tamíjaz enþaz es žČnvor a tavocarp DOPSO ín s ƐĐŚŽƉŶŝ njĂŶĞĚďĄŶş͕ƌĞƐƉ͘ ĚşƚĢ͕ŶĂŶĢǎƐĞ – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks ǀLJŬŽŶĄǀĂƚ njŶĞƵǎŝƚş njĂŵĢƎƵũĞ yb ČdapíĜp mévokat V .ymélborp imíntovardz ,Ĥkdelsýv hcínlokš imanČmz ,ínávohc imanČmz ƌŽĚŝēŽǀƐŬŽƵ ƌŽĚŝēŽǀƐŬĠ ƐŽĐŝĄůŶĢƉƌĄǀŶş ež ,ČdapíĜp V .eĜakél iþ ylokš ynarts ez Čvárp návomrofni uvats mévokat o týb lČm DOPSO ŽĐŚƌĂŶĂĚĢƚş ŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚǀĞ ŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚŝ ýkcinomrahsid hcijej a utkilfnok ohénmejázv ínešeĜ an es tuondohod inpohcs uosjen eþidor ǀnjĄũĞŵŶĠƐŚŽĚĢ tuonhásaz ísum ,tavocarp Čbos anΑuϲƉşƐŵ͘ĂͿďŽĚ hans oben mejáz íjamen imas eΑlaϲK^WK ,ejužČtaz Čtíd hatzv ČtíΑd ϴϳϲŽĚƐƚ͘ϭK yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv ƚƎĞƚşK^WK ukyts ,Čtíd o eþép uvarpú o ínezíĜ ínejáhaz k tČndop uduos tadop ežĤm ČndapíĜp ,linárhc .ybeĜtop ínláutka eld ínezíĜ ohínduos ohíntérknok ínejáhaz an hrván ČndapíĜp ,metČtíd s
ává em
áváktes es ýretk ,DOPSO Čvárp ot ej ,ytákovda an evrpjen ítárboen eþidor es dukoP KďƌĄnjĞŬϯ͗^ƉŽƌŽĚĢƚŝũĂŬŽƐŝƚƵĂĐĞǀLJǎĂĚƵũşĐş^WK m elokú mínrámirP .utkatnok v ecívjen i kap iþidor s ej a evíĜdjen metkilfnok mýksvoþidor s .utkilfnok ohéksvoþidor urtnecipe v ízáhcan es éretk ,etČtíd anarhco ej DOPSO
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
uoneĜíšzor s ícbo ĤdaĜú hcíncebo icínvocarp kašv es metkilfnok mýksvoþidor S Na dítČ mají zvláštČ negativní dopad nejenom otevĜené rodiþovské konflikty – pĜímé slovní ynarhco ínvárp-Čnláicos akínvocarp ilor v Čnrámirp íjaváktesen uoništČv ítsonbosĤp hádky, agresivita a fyzické útoky mezi rodiþi navzájem (manželský a partnerský konflikt), ale eþidor es edk ,hcánidor v ítČd aništČV .akínvortapo .vzt ilor v ela ,)DOPS nej elád( ítČd stejnou mČrou (a ne-li ještČ vČtší) na dítČ pĤsobí i tichý konflikt rodiþĤ, tedy tzv. tichá 6 § eldop ítČd hcýnežorho eirogetak od ádapsen ykcitamotua ,íjČdávzor oben íjezáhczor domácnost. V tČchto typech konfliktĤ spolu rodiþe dítČte vĤbec nekomunikují. Atmosféra ávýb DOPSO .)DOPSOZ nej elád( ítČd Čnarhco ínvárp-Čnláicos o ,.bS 9991/953 .þ anokáz provázející tichou domácnost vystavuje dítČ dlouhodobému stresu a má stejnČ negativní ohéksnaþbo ,.bS 2102/98 .þ anokáz 3 .tsdo 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos dopad na psychiku a zdraví dítČte jako otevĜená hádka rodiþĤ a agrese. Problémem elád( hcínduos hcínezíĜ hcíntšálvz o ,.bS 3102/292 .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz a nebezpeþím zmínČných skrytých tichých konfliktĤ je pak skuteþnost, že vĤbec nevyplynou ,ČdapíĜp médžak v vilokin DOPSO mekínvortapo ejunemj duos ež ,ídávu ela neT .)SěZ nej na povrch. Na rozdíl od otevĜených hádek a fyzických útokĤ, které slyší napĜ. sousedé, ákcizyf iþ ákcinvárp ánij i anávonemj týb ežĤm mekínvortapo mínziloK .aldivarpz žrbýn známí apod., zĤstávají þasto tiché konflikty okolím nepovšimnuty. Pokud o nich nezaþne ohínzilok menokýv izem oktínvor ékcitamotua ejutsixeen ež ,ánemanz oT .aboso hovoĜit pĜímo samo dítČ nebo nČkterý z rodiþĤ, pak se mnohdy ani OSPOD (þi školy, soudy DOPSO melokú ,ecputsáz ilor anokáz ez ínlp kínvortapO .DOPS menokýv a ívtcinvortapo apod.) o skuteþné situaci v rodinČ nedozví. Nikdo tedy není informován a obeznámen s tím, menémj íniþ ,íniþ etČtíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej že konkrétní dítČ žije v permanentním napČtí. Obvykle právČ takováto rodina navenek pĤsobí .teþú ohej an a etČtíd ohélitelzen dojmem velmi spoĜádané a bezproblémové rodiny.
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se
íjam ,DOPS ejuĢšijaz ýretk ,icom énjeĜev unágro ínebosĤp ohéntatsomas ohévs icmár V hcýlitelzen Ĥmjáz ínČtšijaz k íjavížuyv hcýretk ,ínČnvárpo a itsonnivop anokáz ez DOPSO Ĥ þidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd Ǥæ³ÀÀāÀÀ³ .ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a Pracujete-li s rodinou, zajímejte se i o to, zda se mezi rodiþi nerozvíjí právČ takový tichý .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP konflikt, který je potĜeba Ĝešit. Jak jsme uvedli výše, ke zjištČní existence takového konfliktu es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO
ϴ
12 ϴ
ϭϮ
mĤže dojít až poté, co je OSPOD po zahájení Ĝízení jmenován kolizním opatrovníkem. I poté je povinen zvážit odpovídající kroky sanace rodiny. PĜi zjišĢování míry ohrožení dítČte je tĜeba uþinit nebo zvážit zahájení následujících krokĤ: a) rozhovor s rodiþi (k tomu viz výše) b) zjištČní informací od dalších subjektĤ postupem dle § 53 odst. 1 ZOSPOD c) rozhovor s dítČtem dle § 8 odst. 2 ZOSPOD ǤǤͷæ³À
ÀæÀ
õ
ÀȚͻǤͷâæ³À
ǡ±À³
À Prvním krokem pro vyhodnocení míry ohrožení dítČte je zjistit co nejvíce informací o situaci konfliktu rodiþĤ a jeho dopadech na dítČ podle § 10 odst. 3 ZOSPOD. Mimo rozhovor s rodiþi k tomu ZOSPOD nabízí dostatek nástrojĤ pĜedevším v § 53 odst. 1 ZOSPOD. Ten upravuje povinnost dalších subjektĤ poskytnout OSPOD na jeho výzvu informace. SpeciálnČ je zde zmínČna povinnost (mimo jiné) státních orgánĤ, škol, poskytovatelĤ zdravotních nebo sociálních služeb. Pracovníci OSPOD jsou tak schopni získat významné množství informací o dítČti, zmČnách jeho chování nebo neobvyklých reakcích z poslední doby od osob, které dítČ znají a jsou s ním v kontaktu þasto více, než samotní rodiþe. Jak jsme již naznaþili, zejména je užiteþné se dotazovat na: a. b. c. d. e.
i i
í ,i
projevy chování dítČte zmČny v chování dítČte zmČny prospČchu zmČny zdravotního stavu informace o situaci v rodinČ, které by dítČ poskytlo jiným dospČlým
V pĜípadČ žádosti o informace ze strany poskytovatelĤ sociálních služeb musí OSPOD postupovat ve shodČ s § 100a zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách (dále jen ZSS). PodrobnČji viz doporuþení pro pomáhající profese, þást II. Informaþní povinnost poskytovatelĤ sociálních služeb.
. t
ǤǤÀ³Ț;Ǥ Takový sbČr informací mĤže sám o sobČ staþit, vČtšinou však nabízí spíše náznaky, kam se v provČĜení situace dále zamČĜit. Klíþovou se pak jeví jedna z nejnároþnČjších situací, kterou je rozhovor s dítČtem o jeho vnímání situace a dopadech konfliktu rodiþĤ na nČj. POZOR: v žádném pĜípadČ se nejedná o zjištČní názoru dítČte na situaci! DítČ nemusí o žádné situaci vČdČt, je tedy spíš vhodné zjistit, „jak se dítČ má“, než to „jaký je jeho názor na situaci“. OSPOD zde mĤže využít pĜedevším § 8 odst. 2 ZOSPOD, který je odrazem mezinárodních úmluv a smČrnic ratifikovaných Parlamentem ýR. PĜedevším se má na mysli právo dítČte se pro úþely sociálnČ-právní ochrany svobodnČ vyjadĜovat pĜi projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez pĜítomnosti rodiþĤ nebo jiných osob odpovČdných za výchovu.
, .
ϭϯ
ϯ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
Rozhovor s dítČtem je samozĜejmČ obtížnou disciplínou, jejíž prĤbČh ovlivĖují nejenom vČk nebo vyspČlost dítČte, ale i dovednosti konkrétních OSPOD. Co se týká vČku a vyspČlosti, praxe v jednotlivých zemích se liší. NapĜ. v Nizozemsku je vČková hranice pro možnost se nejnižší Ǥͳ možnou hranici pČti let vČku dítČte, plnohodnotnČ vyjádĜit stanovena až na v NČmecku dokonce ke tĜem letĤm vČku dítČte. ýeské právo pĜedpokládá spíše teenagery, À³
ÀǦ³
À« tedy dČti od cca 10 let vČku. OZ pracuje s vČkovou hranicí 12 let. Dodejme, že taková vČková hranice je pĜíliš vysoká už jenom z toho dĤvodĤ, že vČtšina dČtí v situacích, které vČku. ±DČti jsou «schopny Àæse ââvyjádĜit, jelikož Àvdané musí OSPOD Ĝešit, je výraznČnižšího situaci žijí a prožívají ji. Fakt, že jejich vyjádĜení je jiné, než jak by ho provedl dospČlý, ,eĜakél ohékstČd ,ylokš eldev íĜtap )DOPSO nej elád( ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO nesmí dítČ e j etČtíd Čtovvižádném ž i itsonþpĜípadČ elops evdiskvalifikovat ínevatsop žhcizjemožnosti j ,Ĥlíddo huplatnit cínvotropsvé s a právo Ĥkžuorna k hvyjádĜení cývomjáz se k situaci! Na tomto místČ je tĜeba ještČ jednou zdĤraznit, že úþelem takového íjots utkilfnok ohéksvoþidor ČdapíĜp v itČtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarozhovoru rýv kašv nemá ani preferencí .ínezíĜ být índuzískání os il-áhrozhodnutí íborp ,etČtíddítČte, mekíndokonce vortapo m ínzzjištČní ilok ynájeho vonem j uosj aldke ivarkonkrétnímu pZ .ežílbjen rodiþi. Úþelem vnímání D OPSO es ísurozhovoru men ,íjaldmá ohebýt n tispíše šeĜ innabídnout a a íšeĜendítČti medmožnost uos deĜmluvit p ropso jjeho Ĥvs e þidor dutoho, koP co se dČje (pokud se z jeho pohledu vĤbec nČco dČj), o tom, co pro nČj je na konfliktu enþaz ,ívzod Čnidor o es ežiltseJ .tČdČvzod cebĤv Čnidor v icautis énavokilpmok a énžarodiþĤ váz o tČžké zmČnit další Č nidorav nároþné, ecautis ico l-eJby.esitČpĜálo tíd yrČ mop oatd. tamVýstupem íjaz enþaztakového es žČnvrozhovoru or a tavocje arpak p DO PSOsuma ín s informací, jež musí OSPOD zapojit do vyhodnocení situace dítČte. – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks
yDČti b Čdautomaticky apíĜp mévoknevČĜí at V .ykaždému mélborp im íntovardz ,Ĥ kdelsýv hcínjelovČtšina kš imanzČm z ,íntakto ávohvychována. c imanČmz dospČlému. KoneckoncĤ nich e ž , Č d a p í Ĝ p V . e Ĝ a k é l i þ y l o k š y n a r t s e z Č v á r p n á v o m r o f n i u v a t s m é v o k a t o t ý b l Č DOPSO VČtšina z vás pravdČpodobnČ i vlastním dČtem dĤkladnČ vštČpovala nebo budemvštČpovat ýinstrukce kcinomratypu hsid „Nemluv hcijej a ustkcizími ilfnok lidmi!“. ohénmeProto jázv íje nezcela šeĜ anmožné es tuoanddokonce ohod inppravdČpodobné, ohcs uosjen eþidže or tse uon h á s a z í s u m , t a v o c a r p Č b o s a n u h a n s o b e n m e j á z í j a m e n i m a s e l a , e j u ž Č t a z Č t í d h a t z v nepodaĜí na prvním setkání získat všechny nebo dostateþné informace o tom, jak se dítČ Č t í d y b a , y k o r k é r e t k Č n t u o n k i n d o p e ž Ĥ m n e T . D O P S O Č v á r p i z á f í n v r p V . a t i r o t u a í š j Č n v cítí, co prožívá nebo zda má nČjaké porozumČní þi oþekávání ohlednČ souþasného stavu u yts ,Čtíd o eþép ukvúspČchu arpú o ínvezrozhovorech íĜ ínejáhaz ks tdČtmi Čndopjeuzde duosvždy tadotrpČlivost p ežĤm Č dapíĜp ,DĤvČru linárhc vkrodinČ. Základem andĤvČra. . y b e Ĝ t o p í n l á u t k a e l d í n e z í Ĝ o h í n d u o s o h í n t é r k n o k í n e j á h a z a n h r v á n Č n d a p í Ĝ p , m etČcenu tíd s je nutné trpČlivČ budovat. Proto se by se pracovníci OSPOD nemČli za každou
snažit informace odČdČtí nemusejí á vákteszískat es ýre tk ,DOPSO várp na ot jednom ej ,ytákosetkání. vda an StejnČ evrpjentak ítárse boe n eþidor cítit es špatnČ dukoP jenom žeirPs .nimi m elokú proto, mínrám utkatdítČ nok vnechtČlo ecívjen mluvit. i kap iþTakové idor s ejrozhovory a evíĜdjensmdČtmi etkilfnoprostČ k mýkschtČjí voþidoþas rs a þasto i více .než ochotné utkilfjedno nok ohsetkání. éksvoþidNení or urvýjimkou, tnecipe v íže záhpĜed can etím, s érenež tk ,edítČ tČtídbude anarh co ej DOmluvit PSO otevĜenČ, se s ním pracovník OSPOD bude muset setkat i dvakrát nebo tĜikrát (pĜípadnČ io vícekrát), nebude pro u neĜíšzorpĜiþemž s ícbo vČtšina ĤdaĜú setkání hcínceb o icínvinformaþnČ ocarp kašpĜínosná v es me tkilOSPOD, fnok mýale ksvnesmírnČ oþidor S užiteþná které y narhco pro ínvádítČ, rp-Čn láicomĤže s akínprávČ vocardíky p ilotrpČlivosti r v ČnrámairochotČ p íjavápracovníka ktesen uonnaslouchat ištČv ítsonnebo bosĤsi p jen promČnlivé e þidpovídat or es edzískávat k ,hcánidjistotu, or v ítČže d avnicelé štČV té .aknejisté ínvortaapo .vzt ilor vsituaci ela ,)Dexistuje OPS nenČkdo, j elád( koho ítČd zajímá 6 § eldjenom op ítČdono, hcýjeho nežonázory, rho eirosgkým etak mĤže od ádobþas apsenmluvit. ykcitamotua ,íjČdávzor oben íjezáhczor ávýb DOPSO .)DOPSOZ nej elád( ítČd Čnarhco ínvárp-Čnláicos o ,.bS 9991/953 .þ anokáz Pro o hékrozhovory snaþbo ,.bsSdČtmi 2102lze /98uvést .þ anještČ okáz nČkolik 3 .tsdozákladních 298 § eldodoporuþení: p mekínvortapo návonemj meduos elád( hczahájení índuos hrozhovoru cínezíĜ hcínby tšámČlo lvz o dát ,.bSdítČti 3102šanci, /292 .þaby anoono káz samo 964 § sdČlilo, a )ZO nproþ ej eláse d( domnívá, ukínokáz ,ČdapíĜpžemmá édžteć ak vsvnČkým ilokin Dmluvit OPSO– m e k í n v o r t a p o e j u n e m j d u o s e ž , í d á v u e l a n e T . ) SěZ nej dČti þasto mají vlastní pĜedstavu o dĤvodech rozhovoru, ákcizyf které iþ áknemusejí cinvárp ábýt nij ishodné anávonseoþekáváním mj týb ežĤmpracovníkĤ mekínvortOSPOD apo mínziloK .aldivarpz žrbýn ohínzilorozhovory k menokje ýv vhodné izem ozahajovat ktínvor éneutrálními kcitamotua tématy, ejutsixkterá een ese ž ,mohou ánemantýkat z oTkoníþkĤ, .aboso DOPSOškoly, melokhraþek ú ,ecpu t s á z i l o r a n o k á z e z í n l p k í n v o r t a p O . D O P S m e n o k ý v a í v t c i n v o rtapo nebo vzhledu pokoje menémpokud j íniþ ,se íniþpracovník etČtíd kín v o r t a p o o k a j D O P S O é r e t k , y n o k ú , Č t í d t a v o p u t s a z y d t ej OSPOD ptá na rodiþe, mČl by získávat informace vždy o e obou . t e þ ú o h e j a n a e t Č t í d o h é l i t e l zen rodiþích (co má dítČ rádo na mamince, co na tatínkovi, co se mu nelíbí, když dČlá
þem íjam ,Dtatínek, OPS ejuco Ģšijse az mu ýretnelíbí, k ,icomkdyž énjedČlá Ĝev umaminka, nágro íneoboþem sĤp si ohpovídají éntatsomsastatínkem, ohévs icomá rV tom, hcýlitelzsemaminkou, n Ĥmjáz ínČstškým ijaz ksi ípovídá javížuyvo h cýrejak tk ,íse nČnmá várteć, po aco itsdČlá onnivspoleþnČ op anokász tatínkem, ez DOPSco O Ĥþidor íspoleþnČ návoputsysvmaminkou, a ínávohc atd.) tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd bude .ililČds epokud þidor je mijtoocmožné, ,uduosjeuužiteþné tavokapzjistit, o ezuojak p asihdítČ cákupĜedstavuje, r hcijej v ijorco tsán tátsdál, es pokud vilokin je a seznámeno situací, jak ono by ji chtČlo vyĜešit, jaké jsou jeho nebo její pĜedstavy .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP jsou es yba je ,étĜeba nžom se ínevyvarovat N .ynávotnávodných kepser iþidotázek, or týb yprotože b ylČm dČti ,icom énsnadno jeĜev ynovlivnitelné ágro uosj DOPSO u mladších dČtí je užiteþné využívat pĜíbČhy a jednoduché metafory
14 ϴ
ϭϰ
pokud dítČ hovoĜit nechce, nebo je v emoþní nepohodČ, rozhovor by nemČl být realizován
t
ǤÀ
ÀÀāÀȚͷͶǤÀǤ
Ȍ Teprve na základČ všech informacemi (z rozhovorĤ s rodiþi, od dalších subjektĤ a z rozhovoru s dítČtem) je možné provést prvotní vyhodnocení situace dítČte podle § 10 odst. 3 písm. c) ZOSPOD. Prvotním vyhodnocením máme na mysli postup, na jehož základČ mĤže OSPOD provést prvotní vyhodnocení (screening) a rozhodnout, zda se jedná o dítČ, na které se vztahuje sociálnČ-právní ochrana podle § 6 ZOSPOD. Pro takové vyhodnocení lze využít napĜ. následující set otázek: 1. Je mezi rodiþi neshoda ohlednČ Ĝešení jejich konfliktu nebo o zpĤsobu hledání takového Ĝešení? 2. Nahlásily jiné subjekty, rodiþ nebo dítČ potenciální ohrožení dítČte? (významné zmČny v chování, prospČchu, zdravotním stavu, docházce, atd.) 3. Používá dítČ pĜi popisování situace stejné formulace jako jeden z rodiþĤ? 4. Odmítá nČkterý z rodiþĤ spolupráci s OSPOD? V pĜípadČ, že na všechny þtyĜi otázky získá pracovník OSPOD negativní odpovČć, nejedná se o dítČ podle § 6 ZOSPOD a dalším krokem mĤže být toliko návrat k poradenství pro rodiþe podle § 11 odst. 1 písm. c) ZOSPOD. Pokud alespoĖ na jednu z otázek mĤže opatrovník odpovČdČt kladnČ, lze o dítČti uvažovat jako o potenciálnČ ohroženém, a tedy využít další nástroje SPOD. Dodejme, že prvotní vyhodnocení by mČlo být hotovo do týdne (resp. sedmi dnĤ) od chvíle, kdy se objeví podezĜení, že je dítČ ohroženo. Je zĜetelné, že v pĜípadČ rozvodových sporĤ zabere sbČr informací více þasu a souþasnČ je ohrožení dítČte, zejména v porovnání s napĜ. podezĜením na sexuální zneužívání, o poznání nižší. Vzhledem k tomu, že sedmidenní lhĤta pro prvotní vyhodnocení je pouze doporuþená, lze ji chápat jako instrukci „tak rychle, jak je to možné.“ Interval pro prvotní vyhodnocení lze vymezit >129<, tedy þas mezi jedním a dvaceti devíti dny.
, í í
y
,
-
Pokud je nutný podrobnČjší sbČr informací a je zĜejmé, že s rodinou bude nutné pracovat dlouhodobČ a bude tĜeba využít širšího spektra služeb, je OSPOD povinen vypracovat podrobné vyhodnocení situace dítČte, což je tĜeba udČlat do tĜiceti dnĤ od zjištČní o možném ohrožení dítČte.
t t
ϭϱ
ϱ
ZŽnjŚŽǀŽƌƐƌŽĚŝēŝ Α ϱϯŽĚƐƚ͘ϮK^WK
şƚĢŶĞŶşŽŚƌŽǎĞŶŽ͗
ǤͳƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀşĚůĞΑϭϭŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ĐͿK^WK
À³
ÀǦ³
À«
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
/ŶĨŽƌŵĂĐĞĚĂůƓşĐŚƐƵďũĞŬƚƽ
ƉƌǀŽƚŶş ±«ÀæââÀ
ǀLJŚŽĚŶŽĐĞŶş ,eΑĜϱϯK^WK akél ohékstČd ,ylokš eldev íĜtap )DO PSO nej elád( ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO ej etČtíd Čtoviž i itsonþelops ev ínevaƐŝƚƵĂĐĞĚşƚĢƚĞ tsop žhcijej ,Ĥlíddo hcínvotrops a Ĥkžuork hcývomjáz íjots utkilfnok ohéksvoþidor ČdapíĜp v ΑitϭϬŽĚƐƚ͘ϯ Čtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarýv kašv .ínezíĜ índuos il-áhíborp ,etČtíd mekínvorƉşƐŵ͘ĐͿ tapo mínzilok ynávonemj uosj aldivarpZ .ežílbjen DOPSO es ísumen ,íjaldohen tišeĜ ina a íšeĜen meduos deĜp rops jĤvs eþidor dukoP ZŽnjŚŽǀŽƌƐĚşƚĢƚĞŵ enþaz ,ívzod Čnidor o es ežiltseJ .tČdČvzod cebĤv Čnidor v icautis énavokilpmok a énžaváz o Α ϴŽĚƐƚ͘ϮK^WK Čnidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmop o tamíjaz enþaz es žČnvor a tavo carp DOPSO ín s şƚĢũĞŽŚƌŽǎĞŶŽ͗ – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks ǀLJƉƌĂĐŽǀĂƚ/WKĚůĞΑϭϬŽĚƐƚ͘ϯƉşƐŵ͘ĚͿĂŽĚƐƚ͘ϱ yb ČdapíĜp mévokat V .ymélborp imíntovardz ,Ĥkdelsýv hcínlokš imanČmz ,ínávohc imanČmz K^WK ež ,ČdapíĜp V .eĜakél iþ ylokš ynarts ez Čvárp návomrofni uvats mévokat o týb lČm DOPSO ýKďƌĄnjĞŬϰ͗WƌǀŽƚŶşǀLJŚŽĚŶŽĐĞŶşƐŝƚƵĂĐĞĚşƚĢƚĞĚůĞΑϭϬŽĚƐƚ͘ϯƉşƐŵ͘ĐͿ kcinomrahsid hcijej a utkilfnok ohénmejázv ínešeĜ an es tuondohod inpohcs uosjen eþidor tuonhásaz ísum ,tavocarp Čbos an uhans oben mejáz íjamen imas ela ,ejužČtaz Čtíd hatzv Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv u kyts ,Čtíd o eþép uvarpú o ínezíĜ ínejáhaz k tČndop uduos tadop ežĤm ČndapíĜp ,linárhc ͶǤæ³ÀǡāÀ³ā .ybeĜtop ínláutka eld ínezíĜ ohínduos ohíntérknok ínejáhaz an hrván ČndapíĜp ,metČtíd s ͺǤͷ
À ȚͷͶǤÀǤȌȚͷͶǤͻ áváktes es ýretk ,DOPSO Čvárp ot ej ,ytákovda an evrpjen ítárboen eþidor es dukoP Zjistí-li pracují jejepĜedevším m elokú pracovníci mínrámirP OSPOD, .utkatnokže v e cívjen si kohroženým ap iþidor s dítČtem, ej a evíĜd n metkilfnojejich k mýkpovinností svoþidor s vypracovat v takovém plán Tato .utkilfnokpĜípadČ ohéksvtzv. oþidIPOD or urtn–eindividuální cipe v ízáhcan es éochrany retk ,etČtdítČte. íd anarh co epovinnost j DOPSO je zakotvena v § 10 odst. 3 písm. d) ZOSPOD. LhĤta pro vypracování takového plánu je u oneĜí§šz10 orodst. s ícb5oZOSPOD ĤdaĜú h1cmČsíc ínceboodicpoþátku ínvocardoby p kaposkytování šv es metksociálnČ-právní ilfnok mýksvoochrany. þidor S podle y n a r h c o í n v á r p Č n l á i c o s a k í n v o c a r p i l o r v Č n r á m i r p í j a v á k t e s e n u o n i š t Č v í t s o n bosĤp Takový plán již OSPOD umožĖuje pĜesnČji identifikovat pĜíþiny ohrožení dítČte, stanovit e þ i d o r e s e d k , h c á n i d o r v í t Č d a n i š t Č V . a k í n v o r t a p o . v z t i l o r v e l a , ) D O P S n e j e l á d ( ítpro Čd opatĜení k zajištČní ochrany dítČte, k posílení funkcí rodiny a stanoví þasový plán 6 § eldop tČchto ítČd hcopatĜení, ýnežorho aeito rogve etaspolupráci k od ádapssenrodiþi ykcitnebo amotujinou a ,íjČd ávzor oodpovČdnou ben íjezáhczza or provádČní osobou á výb DOPdítČte, SO .)DsOdítČtem PSOZ naej odborníky, elád( ítČd ČkteĜí narhcse o ípodílejí nvárp-Čnna láicĜešení os o ,.bproblému S 9991/95 3 .þ aanojeho káz výchovu dítČte o héksnaþbo ,.bS 2102/98 .þ anokáz 3 .tsdo 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos rodiny. elád( hcínduos hcínezíĜ hcíntšálvz o ,.bS 3102/292 .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz ,Pokud ČdapíĜpIPOD médžnavazuje ak v vilokjiž in Dna OPprvotní SO mevyhodnocení, kínvortapo ejucož nemjjeduzcela os ežlegitimní ,ídávu elvarianta, a neT .)SmČl ěZ nby ej þasový á kcizyf iharmonogram þ ákcinvárp ánjednotlivých ij i anávoneopatĜení mj týb ežzĤstat Ĥm mevklogice ínvortalhĤt po mpro ínzilprvotní oK .aldvyhodnocení. ivarpz žrbýn Intervence vzešlé o hínzilok m enokýzvtohoto izem vyhodnocení oktínvor ékcby itamČly motuabýtejkrátkodobé utsixeen ežaž ,ástĜednČdobé nemanz oT povahy, .aboso tedy D OPSrozmezí O melokújednoho ,ecputsáaž z ilodvou r anokmČsícĤ. áz ez ínlpTo kínvjeortdostateþný apO .DOPS þas menpro okývvyužití a ívtcinmediace, vortapo asistovaných m enémj íniþ kontaktĤ ,íniþ etČtívdjejich kínvosociálnČ-diagnostické rtapo okaj DOPSO éfunkci retk ,y(viz nokMatoušek ú ,Čtíd tavaokol., putsa2015) z ydetatd. ej Pokud bude tĜeba dlouhodobČjších intervencí, napĜ. rodinné .terapie asistovaných stykĤ teþú ohnebo ej an a etČtíd ohélite lzen v jejich sociálnČ-terapeutické funkci, které vyžadují dlouhodobou podporu a doprovázení ívjaĜádu m ,DnČkolika OPS ejumČsícĤ, Ģšijaz ýrmČlo etk ,iby com jeĜev unjež ágrovzejdou íneboszĤpodrobného p ohéntatsom as ohévs icmár V jít oénopatĜení, vyhodnocení. hcýlitelzen Ĥmjáz ínČtšijaz k íjavížuyv hcýretk ,ínČnvárpo a itsonnivop anokáz ez DOPSO Ĥþidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd .ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO 16 ϴ
ϭϲ
ͺǤǤāÀāÀā±±âÀÀȚͷǤͷÀǤ
Ǥ
Ȍ
Ȍ Co se týká konkrétních opatĜení, na prvním místČ je vždy nabídka poradenství. Možnost seznámit rodiþe s nabídkou služeb neziskových organizací nebo jednotlivcĤ poskytujících služby pro rodiny. Pokud je nČkterý z rodiþĤ nereflektuje, resp. odmítá takto nabídnutou pomoc využít, mĤže OSPOD pĜistoupit k tomu, že rodiþi, resp. rodiþĤm (a pĜípadnČ i dČtem) využití odborné poradenské pomoci naĜídí dle § 12 odst. 1 ZOSPOD. Taková povinnost se dá podle odst. 3 tohoto ustanovení samozĜejmČ naĜídit i dalším osobám odpovČdným za výchovu. Zde pĜicházejí do úvahy napĜ. prarodiþe, jiní pĜíbuzní, pČstouni nebo i noví partneĜi rodiþĤ. V nejþastČjších pĜípadech se jedná o nabídku z Ĝad poskytovatelĤ SASPRD nebo odborného poradenství podle zákona þ. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kteĜí poskytují rodinné a manželské poradenství (nejþastČji rodinné poradny), dále o poskytovatele tČchto služeb, v jejichž rámci je možné využít rodinnou mediaci mimo režim zákona o mediaci (a z pohledu rodiþĤ pĜedevším bezplatnČ), pĜípadnČ o poskytovatele tČchto služeb, jejichž souþástí bývají tzv. asistované kontakty nebo styky, resp. podporovaná setkávání rodiþĤ s dČtmi. Mediátorem se pro úþely § 12 odst. 1 ZOSPOD rozumí tzv. zapsaný mediátor podle zákona 202/2012 Sb. o mediaci. Oproti rodinné mediaci v režimu sociální služby, která je i poskytována podle pravidel pro sociální služby (napĜ. bezplatné poskytování služeb), se v pĜípadČ tzv. zapsaného mediátora jedná o mediaci komerþní, tedy o placenou mediaci. Na její poskytování se vztahují jiná pravidla, daná zákonem o mediaci, která spolupráci OSPOD se zapsanými mediátory þiní o poznání komplikovanČjší.
t
)
i íj i ž
Financování odborné poradenské pomoci a dalších služeb: Zastavme se ještČ na okamžik u otázky financování služeb. NČkdy mohou OSPOD využít služeb poskytovatelĤ sociálních služeb podle ZSS, jindy je však tĜeba využít služeb odborníkĤ z jiných oblastí nebo ze soukromé sféry. Financování služby, odborné poradenské pomoci, prvního setkání se zapsaným mediátorem, samotné mediace, pĜípadové konference a dalších je samozĜejmČ i zodpovČdností OSPOD který takovou službu vyžaduje, resp. navrhuje. NČkteré služby lze využít díky tomu, že jsou financovány z veĜejných prostĜedkĤ nebo sponzorských darĤ. Na hrazení nákladĤ za nČkteré služby lze ovšem využít i dotace SPOD. PodrobnČji se této otázce vČnujeme v þásti vČnované pomáhajícím profesím (þást B, kapitola 3. III.).
ϭϳ
t
.
,
ϳ
Ǥͳ
ƌŽĚŝŶŶĠͬƉƐLJĐŚŽůŽŐŝĐŬĠ ƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş
À³
ÀǦ³
À« hůŽǎĞŶşƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝǀLJƵǎşƚƐůƵǎĞď
ŽĚďŽƌŶĠŚŽƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş ±«ÀæââŵĞĚŝĂĐĞ À
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
Α ϭϮŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿĂĐͿ
K^WK ,eĜakél KŚƌŽǎĞŶĠĚşƚĢ͗ ohékstČd ,ylokš eldev íĜtap )DOPS O nej elád( ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO ej etČtíd Č/WK toviž i itsonþelops ev ínevatsop žhcijej ,Ĥlíddo hcínvotrops a Ĥkžuork hcývomjáz íjoĚůĞΑ ts ϭϬŽĚƐƚ͘ϯƉşƐŵ͘ĚͿĂŽĚƐƚ͘ϱ utkilfK^WK nok ohéksvoþidor ČdapíĜp v itČtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarýv kašv .ínezíĜ índuos il-áhíborp ,etČtíd mekínvortapo mínzilok ynávonemj uosj aldivarpZ .ežílbjen ĂƐŝƐƚŽǀĂŶljƐƚLJŬ DOPSO es ísumen ,íjaldohen tišZŽĚŝēĞƌĞĂŐƵũşŶĂƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş eĜ ina a íšeĜen meduos deĜp rops jĤvs eþidor dukoP ĚůĞΑ ϭϭŽĚƐƚ͘;ϭͿĂͿĂǀŽůşnj enþaz ,ívzod Čnidor o es ežiltseJ .tČd Čvzod cebĤv Čnidor v icautis énavokilpmok a énžaváz o ŶĂďşĚŬLJƐůƵǎĞďŽĚďŽƌŶljĐŚ Čnidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmoƉŽƌĂĚĞŶƐŬljĐŚnjĂƎşnjĞŶşŶĞďŽ p o tŵĞĚŝĄƚŽƌƽ amíjaz enþaz es žČnvor a tavocarp DOPSO ín s – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks yb ČdapíĜp mévokat V .ymélborp imíntovardz ,Ĥkdelsýv hcínlokš imanČmz ,ínávohc imanČmz ež ,ČdapíĜp V .eĜakél iþ ylokš ynarts ez Čvárp návomrofni uvats mévokat o týb lČm DOPSO KďƌĄnjĞŬϱ͗sLJƵǎŝƚşƵůŽǎĞŶşƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝĚůĞΑϭϮŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿĂĐͿK^WK ýkcinomrahsid hcijej a utkilfnok ohénmejázv ínešeĜ an es tuondohod inpohcs uosjen eþidor tuonhásaz ísum ,tavocarp Čbos an uhans oben mejáz íjamen imas ela ,ejužČtaz Čtíd hatzv Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv u kytsporadenská ,Čtíd o eþépzaĜízení uvarpú omohou ínezíĜ ínOSPOD ejáhaz k pĜenést tČndop uznaþnou duos tadoþást p ežĤsvé m Čnagendy, dapíĜp ,lin árhc Na pokud .ybeĜtop ínpĜípady láutka ebudou ld ínezísmČĜovat Ĝ ohínduosrovnou ohíntékrknnim. ok ínJe ejážádoucí, haz an hraby ván každý ČndapíOSPOD Ĝp ,metČtímČl ds problematické
k dispozici seznam poraden, poskytovatelĤ služeb pro rodiny s dČtmi, pĜípadnČ mediátorĤ áváktes es ýretk ,DOPSO Čvárp ot ej ,ytákovda an evrpjen ítárboen eþidor es dukoP pĤsobících v jeho obvodu, a byl tak schopen rodinČ doporuþit konkrétní pracovištČ melokú mínrámirP .utkatnok v ecívjen i kap iþidor s ej a evíĜdjen metkilfnok mýksvoþidor s s ohledem na specifické potĜeby rodiny a specifické služby, které je toto pracovištČ schopno .utkilfnok ohéksvoþidor urtnecipe v ízáhcan es éretk ,etČtíd anarhco ej DOPSO nabídnout, a to i s pĜihlédnutím k situaci rodiny (finanþní náklady, þasové možnosti, jazyková vybavenost, s Ĝprací u oneĜíšzor szkušenosti ícbo Ĥda ú hcsínmezinárodní cebo icínvorodinou, carp kaapod.). šv es metkilfnok mýksvoþidor S
ynarhco ínvárp-Čnláicos akínvocarp ilor v Čnrámirp íjaváktesen uoništČv ítsonbosĤp Pracovníci OSPOD þasto vystupují také v roli mediátorĤ, psychologĤ. Tato nabídka širokého eþidor es edk ,hcánidor v ítČd aništČV .akínvortapo .vzt ilor v ela ,)DOPS nej elád( ítČd spektra služeb rodinám však odþerpává jejich kapacitu na Ĝešení dalších vČcí a pĜípadĤ. 6 § eldop ítČd hcýnežorho eirogetak od ádapsen ykcitamotua ,íjČdávzor oben íjezáhczor PĜenos této agendy na specializované, kompetentní subjekty (psychology, rodinné poradny, ávýb DOPSO .)DOPSOZ nej elád( ítČd Čnarhco ínvárp-Čnláicos o ,.bS 9991/953 .þ anokáz mediaþní a krizová centra, apod.) mĤže do znaþné míry vyĜešit pĜetížení OSPOD. Vždy je ohéksnaþbo ,.bS 2102/98 .þ anokáz 3 .tsdo 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos dĤležité pĜedem konzultovat se zástupcem pĜíslušné profese, zda je konkrétní kauza vhodná elád( hcínduos hcínezíĜ hcíntšálvz o ,.bS 3102/292 .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz pro Ĝešení zvoleným zpĤsobem. Bude-li rodinČ spolupráce se specializovaným subjektem ,ČdapíĜp médžak v vilokin DOPSO mekínvortapo ejunemj duos ež ,ídávu ela neT .)SěZ nej naĜízena, je potĜeba pĜedevším budování dĤvČry rodiþĤ k nČmu. NČkteĜí rodiþe mohou ákcizyf iþ ákcinvárp ánij i anávonemj týb ežĤm mekínvortapo mínziloK .aldivarpz žrbýn napĜíklad odmítat spolupráci s psychologem, protože tuto profesi vnímají negativnČ („oni ohínzilok menokýv izem oktínvor ékcitamotua ejutsixeen ež ,ánemanz oT .aboso pĜece nejsou blázni, nepotĜebují psychologa“). Další osobu, která je zapojena do Ĝešení jejich DOPSO melokú ,ecputsáz ilor anokáz ez ínlp kínvortapO .DOPS menokýv a ívtcinvortapo rodinných problémĤ, mohou vnímat jako nový nástroj, který lze použít proti bývalému menémj íniþ ,íniþ etČtíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej partnerovi, apod. Pokud je rodiþĤm doporuþeno využití služeb odborníka, je nutné jim .teþú ohej an a etČtíd ohélitelzen vysvČtlit, proþ se právČ tento konkrétní postup jeví jako nejvhodnČjší Ĝešení a jaké pĜínosy pro ímĤže jam ,D OPjejich S ejusituaci Ģšijaz mít. ýretk ,icom énjeĜev unágro ínebosĤp ohéntatsomas ohévs icmár V hcýlitelzen Ĥmjáz ínČtšijaz k íjavížuyv hcýretk ,ínČnvárpo a itsonnivop anokáz ez DOPSO Ĥþidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd .ͺǤǤāÀÀ
æÀ
À
õõâæÀõ ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP OSPOD by tedy mČly co nejvíce rodiþĤ informovat o vhodnosti mediace jako nástroje pro es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO obnovu komunikace, vyjasnČní nČkterých konfliktních otázek, zklidnČní vyhrocené atmosféry,
18 ϴ
ϭϴ
nalézání Ĝešení, a motivovat je k jejímu využití. I samotné soudní Ĝízení, pokud k nČmu dojde, bude probíhat v ménČ napjaté atmosféĜe, pokud rodiþe ještČ pĜed prvním jednáním ve vČci absolvují spoleþné mediaþní jednání. Budou-li rodiþe s mediací souhlasit, bućte jim nápomocni pĜi hledání vhodného mediátora, nebo jim mediaci rovnou zprostĜedkujte.
u e
Z pohledu nejlepšího zájmu dítČte je dĤležité smČrovat rodiþe ke smírnému vyĜešení jejich konfliktu. Informujte se o nových zpĤsobech Ĝešení partnerských problémĤ, konfliktních situací a sporĤ. ýím více informací, pĜípadnČ pozitivních zkušeností OSPOD má, tím se zvyšuje jeho schopnost úspČšnČ motivovat rodiþe a získat je, aby nČkterou z tČchto metod využili. Není-li situace vhodná pro aplikaci jedné varianty (napĜ. mediace), mĤže OSPOD navrhnout alternativní zpĤsob Ĝešení - napĜ. právo spolupráce (collaborative law). Právo spolupráce je podrobnČji popsáno v kapitole vČnované advokátĤm (þást B, kapitola 2., oddíl 8. Využití alternativních metod…).
h h e d o lí
ͺǤͺāÀâÀý
ÀȚͷͶǤÀǤȌȚͷͺǤÀǤȌ V pĜípadČ odmítnutí spolupráce s odborným poradenským zaĜízením nebo mediátorem i pĜes to, že tato spolupráce byla OSPOD uložena, zbývá ještČ možnost využití pĜípadové konference (dále jen PK) dle § 10 odst. 3 písm. e) ZOSPOD. Na PK mohou kromČ rodiþĤ, zástupcĤ školy, pediatra nebo organizací, které s rodinou þi dČtmi již spolupracují, pozvat OSPOD i další zástupce poskytovatelĤ služeb nebo fyzické osoby, od nichž se dá oþekávat, že by rodinČ mohli nabídnout buć své služby, nebo podat jiné dĤležité informace pro informované rozhodnutí (napĜ. státní zástupce mĤže informovat o povaze a postupu v pĜípadech, kdy nČkterý z rodiþĤ maĜí výkon úĜedního rozhodnutí a vykázání). Aþkoliv využití PK v pĜípadech rozvodových sporĤ není uvedeno v § 14 odst. 1 ZOSPOD, jejich využití právČ v tČchto pĜípadech lze více než doporuþit. Tam, kde selhává i mediace, dokáže spoleþné jednání na PK pohnout situací mnohdy až neþekanČ.
s é , t ,t o u v h e
DĤvodĤ je celá Ĝada, mezi hlavní však patĜí pĜedevším fakt, že jsou jednání pĜítomny i jiné osoby než pouze rodiþe, což s sebou nese efekt a vliv sociální i objektivizaþní. Sociální vliv spoþívá ve spoleþenském tlaku, který rodiþe þasto pociĢují v pĜítomnosti lidí, pĜed nimiž chtČjí zachovat jisté dekorum (tradiþnČ lékaĜi a uþitelé jejich dČtí). Objektivizaþní vliv pak spoþívá v tom, že rodiþe sami v mediaci nČkterá tvrzení þasto používají více þi ménČ upravená a pĜekroucená, tradiþnČ se jedná o odkazování na sdČlení jiných dĤležitých osob, tyto bývají na PK þasto pĜítomny a je možné vČci vyjasnit a tzv. objektivizovat. StejnČ tak se pozitivní efekt projevuje v návrzích možností a Ĝešení, jelikož nezĜídka se stává, že nČkterá Ĝešení rodiþe nevysloví, napĜ. z toho dĤvodu, že se ještČ necítí být pĜipraveni nebo mají dojem, že druhý ještČ nebyl dostateþnČ potrestán. Pokud však nČjaké Ĝešení nebo možnost existuje, na PK ho nČkdo s nejvČtší pravdČpodobností zmíní. A Ĝešení, které je již na stole, se odmítá mnohem hĤĜe, než Ĝešení nevyĜþené. Tím spíše je to obtížné, když zde opČt do hry þasto vstupuje sociální tlak v situacích, kdy se navržená varianta jeví všeobecnČ pĜijatelná vČtšinČ ostatních úþastníkĤ PK.
é v íj á á íj í í e a á o Č
Faktem je, že oproti více „klasickým formám PK“ mají PK v konfliktech týkajících se úpravy porozvodové péþe þasto podobu víceþlenné mediace. KladnČ lze pĜi využití PK ve sporech o úpravu porozvodové péþe hodnotit i fakt, že prakticky nemohou dopadnout špatnČ. Buć se na jejich základČ podaĜí vytvoĜit plán, který povede ke stabilizaci situace, což je nepochybnČ žádoucí. Druhou variantou je, že se ke spoleþnému plánu akceptovatelnému i rodiþi dojít
y h e Č tí
ϭϵ
ϵ
nepodaĜí. To je sice nepĜíjemnost, nikoliv katastrofa, protože na rozdíl napĜ. od mediace je na PK kromČ rodiþĤ klíþová role svolavatele PK, tedy OSPOD. Ten totiž na svou roli rezignovat nemĤže a vždy je to v poslední instanci on, kdo musí nČjaké rozhodnutí uþinit. výchovných Ǥͳ opatĜení, resp. informování soudu Takovým rozhodnutím mĤže být uložení o vývoji. PK tak hraje roli jistého rozcestí, protože i v situaci, kdy rodiþe nejsou ochotni najít À³
ÀǦ³
À« smírné Ĝešení, musí OSPOD pĜed využitím následujících krokĤ uspoĜádat PK, jak mu to ukládá § 14 odst. 2 písm. b) ZOSPOD.
±«ÀæââÀ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
,eĜakél ohékstČd ,ylokš eldev íĜtap )DOPSO nej elád( ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO e j etČtíd Čtoviž i itsonþelops ev ínevatsop žhcijej ,Ĥlíddo hcínvotrops a Ĥkžuork hcývomjáz ͺǤͻāÀý
ý
âÀȚͷǤͷ íOdmítají-li jots utkilfnrodiþe ok ohésoustavnČ ksvoþidor využít ČdapíĜodborné p v itČtídpomoci, éretk ,vyĜešit ytkejbusvĤj s izekonflikt m ,énšaildupravit o Čnzavzájemné rýv kašv .vztahy, ínezíĜ ínnedávají duos il-áhtím íbordítČti p ,etČtjinou íd memožnost kínvortaponež mínžít zilovk neustálém ynávonemj napČtí, uosj alduprostĜed ivarpZ .ežsporu ílbjen D O P S O e s í s u m e n , í j a l d o h e n t i š e Ĝ i n a a í š e Ĝ e n m e d u o s d e Ĝ p r o p s j Ĥ v s e þ i d o r d ukoby P a vystavují ho neúmČrné zátČži. Takové jednání by nemČlo být jen mlþky pĜehlíženo, mČly e n þ a z , í v z o d Č n i d o r o e s e ž i l t s e J . t Č d Č v z o d c e b Ĥ v Č n i d o r v i c a u t i s é n a v o k i l p m o k a é n ž a v á z o z nČj být vyvozeny pro rodiþe urþité následky. Čnidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmop o tamíjaz enþaz es žČnvor a tavocarp DOPSO ín s – kenevaznnejsilnČjších i tavovejorpnástrojĤ, áníþaz ekteré s žoc mají ,ádárOSPOD ts ukdelskĤd míjej v Čjetíduložení ,ánžavávýchovného z Čnþetuks Jedním dispozici, yopatĜení b ČdapíĜpodle p mév§ok13 at odst. V .ym1élZOSPOD. borp imíntoPrvní vardzz ,možností Ĥkdelsýv hjecínapomenutí, nlokš imanČm z ,ínáse vojiž hc vim anČfázi mz které této e ž ,Čdaale píĜp spíše V .eĜakmíjet él iþ ylúþinkem, okš ynarts protože ez Čvárp„symbolické návomrofni upozvednutí vats mévokahlasu t o týb alČmpohrožení DOPSO bude ýkcinomrahsid h ej arodiþe utkilfnpo okvšech ohénmpĜedchozích ejázv ínešeĜkrocích an es tjen uontČžko dohodzapĤsobí. inpohcs uNáslednČ osjen eþidlze or ukazováþkem“ jižcijna tuložit uonhápovinnost saz ísum využít ,tavocaodbornou rp Čbos aporadenskou n uhans obenpomoc mejáz(vþetnČ íjamen rodinné imas elamediace ,ejužČtazmimo Čtíd režim hatzv Č tíd ybao,ymediaci) kork éretnebo kČn tu onkinsetkání dop ežĤ neT .DOPSmediátorem O Čvárp izáf(§ínv13 rp odst. V .atir1 otupísm. a íšjČnd)v zákona první sem zapsaným u kyts ,Čtíd oJednou eþép uzvamožných rpú o ínevariant zíĜ ínejázintenzivnČní haz k tČndopmotivace uduos takdohledání p ežĤmĜešení Čndaprodiþi íĜp ,linmĤže árhc ZOSPOD). .ybeĜtop ínláutka edohledu ld ínezíĜnad ohínpéþí duosooh íntépodle rknok písmena ínejáhaz ab), n hna rvánČmž n ČndakromČ píĜp ,mOSPOD etČtíd s být i využití stanovení dítČ mohou participovat i osoby povČĜené výkonem SPOD a za vzájemné souþinnosti alespoĖ á váktes nejpalþivČjší es ýretk ,DOproblémy, PSO Čváspoþívající rp ot ej ,ytnapĜ. ákovdvamaĜení an evrkontaktĤ pjen ítárbjednoho oen eþirodiþe dor ess ddČtmi, ukoP sanovat m elokú mínrámdČtí irP .proti utkatndruhému ok v ecívrodiþi, jen i kapĜedevším p iþidor s evšak j a evna íĜdvynucení jen metkilfuložené nok mýkpovinnosti svoþidor s programování .utkilf8noZOSPOD, k ohéksvoþatd. idor uNa rtnerovinu cipe v opČt ízáhcapĜiznejme, n es éretk ,že etČsvou tíd anaroli rhcozde ej Dsehraje OPSO podle § 14 odst. io spoleþenský jeden u neĜíšzor s tlak. ícbo PĜi Ĥdstanovení aĜú hcíncdohledu ebo icíse nvojedná carp oka šv ezs nejvýznamnČjších metkilfnok mýkssignálĤ voþidopro rS jednoho z rodiþĤ, že situace, kterou vČdomČ udržuje nebo vytváĜí je velmi závažná. ynarhco ínvárp-Čnláicos akínvocarp ilor v Čnrámirp íjaváktesen uoništČv ítsonbosĤp
e þidor es je edksi ,huvČdomit, cánidor v ítže Čd OSPOD aništČV .amá kínvdvČ ortamožnosti. po .vzt ilorBuć v elao ,)uložení DOPS nvýchovného ej elád( ítČd DĤležité 6 § e l d o p í t Č d h c ý n e ž o r h o e i r o g e t a k o d á d a p s e n y k c i t a m o t u a , í j Č d á v z o r o b e n íjezáhmusí czor opatĜení rozhodne sám, nebo dá podnČt þi návrh soudu pro jeho uložení. OSPOD á v ý b D O P S O . ) D O P S O Z n e j e l á d ( í t Č d Č n a r h c o í n v á r p Č n l á i c o s o , . b S 9 9 9 1 / 9 5 3 . þ a n o káz reflektovat konkrétní okolnosti každého pĜípadu. Je-li zahájeno soudní Ĝízení a bude-li o h é k s n a þ b o , . b S 2 1 0 2 / 9 8 . þ a n o k á z 3 . t s d o 2 9 8 § e l d o p m e k í n v o r t a p o n á v o n e m j m e d u os návrh na vydání výchovného opatĜení v rámci pĜedmČtu tohoto Ĝízení, mČl by OSPOD elád( hcínduocestou s hcínezpodnČtu. íĜ hcíntšálPokud vz o ,.bS 102Ĝízení /292 .þvedeno anokáz v 96jiné 4 § avČci, )ZO mČl nej eby lád(výchovné ukínokáz postupovat je 3ale ,ČdapíĜp m édžaksám. v vilokin DOPSO mekínvortapo ejunemj duos ež ,ídávu ela neT .)SěZ nej opatĜení uložit ákcizyf iþ ákcinvárp ánij i anávonemj týb ežĤm mekínvortapo mínziloK .aldivarpz žrbýn ohínzilok menokýv izem oktínvor ékcitamotua ejutsixeen ež ,ánemanz oT .aboso DOPSO melokú ,ecputsáz ilor anokáz ez ínlp kínvortapO .DOPS menokýv a ívtcinvortapo ͺǤͼÀ
±â³ā±âÀȚͺͻa m enémj íniþ ,íniþ etČtíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej .teþĜádné ú ohejpéþe an a bez etČtíohledu d ohélitna elze n Zjistí-li OSPOD, že se ocitlo nezletilé dítČ ve stavu nedostatku to, zda tu je þi není osoba, která má právo o dítČ peþovat, nebo je-li život dítČte, jeho normální ívývoj jam ,nebo DOPSjiný ejudĤležitý Ģšijaz ýzájem retk ,icvážnČ om énohrožen jeĜev unnebo ágro byl-li ínebo sĤp ohémĤže ntatsosám mas podat ohévs na icm ár V narušen, soud h c ý l i t e l z e n Ĥ m j á z í n Č t š i j a z k í j a v í ž u y v h c ý r e t k , í n Č n v á r p o a i t s o n n i v o p a n o k á z e z D O P SO návrh na vydání tzv. rychlého pĜedbČžného opatĜení podle § 452 a násl. ZěS. Ĥþidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd .Soud ililČdsnáslednČ eþidor mpĜedbČžným ij oc ,uduos opatĜením u tavokapoupraví ezuoppomČry a hcákdítČte ur hcina jej vnezbytnČ ijortsán nutnou táts es dobu vilokin a tak, .že ČtínaĜídí, d-atneilaby k ejudítČ putsbylo az eumístČno gel xe ezuve opvhodném net ,þidoprostĜedí, r míj íneN které .Čtíd e DOPSO m etneilk mínrámirP v jusnesení oznaþí. es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO 20 ϴ
ϮϬ
PĜedbČžné opatĜení dle § 452 a násl. ZěS pĜedstavuje nejzávažnČjší zásah do dosavadního prostĜedí dítČte. Jako takový nesmí být nadužíván, ale také nesmí být OSPOD neþinný, pokud je na místČ tohoto rychlého zásahu. Z dĤvodu naĜízení tohoto tzv. rychlého pĜedbČžného opatĜení slouží soudci i pohotovost, návrh je proto možné podat kdykoli.
o , o
PĜi naĜízení tohoto pĜedbČžného opatĜení není dítČ zastoupeno, OSPOD jej nepodává jako kolizní opatrovník dítČte, ale jedná z pozice orgánu, který je právČ povolán v pĜípadČ ohrožení dítČte zasáhnout.
o Č
ͺǤͽǤāÀý
â³āý
âÀ Dle individuálních okolností každého pĜípadu mĤže být naĜízeno i jiné pĜedbČžné opatĜení než dle § 452 a násl. ZěS. Zde je však potĜeba dbát zvláštní opatrnosti.
í
Chce-li OSPOD klientĤm doporuþit byĢ jen doþasné Ĝešení jejich situace formou pĜedbČžného opatĜení, nebo jim dokonce s pĜípravou návrhu na vydání pĜedbČžného opatĜení pomoci, mČl by zvážit, je-li tento postup skuteþnČ nezbytnČ nutný. Zda by nebylo lepší snažit se o zprostĜedkování dohody mezi rodiþi, nebo pĜispČt k urychlení vydání rozhodnutí ve vČci samé. Stále zde platí rizika z bodu 1 – tedy ztráta nestrannosti a dĤvČry jednoho z rodiþĤ. Je-li konflikt mezi rodiþi vyhrocený, dá se oþekávat, že jeden z rodiþĤ se proti pĜedbČžnému opatĜení odvolá, což samozĜejmČ výraznČ prodlouží Ĝízení ve vČci samé, stejnČ jako to prohloubí pravdČpodobný konflikt mezi nespokojeným rodiþem a pracovníkem OSPOD. Pro úþinnou pomoc je však v drtivé vČtšinČ pĜípadĤ nutná spolupráce s obČma rodiþi. Primárním úþelem pĜedbČžného opatĜení je prozatímní úprava pomČrĤ. V této souvislosti je potĜeba rodiþe upozorĖovat na to, že prozatímní úprava nepĜedjímá koneþné rozhodnutí soudu.
u o o í y e , a o é
OSPOD mĤže samozĜejmČ podávat podnČty k naĜízení jakéhokoli pĜedbČžného opatĜení.
ͺǤ;ǤÀ«±ÀÀ³±««õȚͷǤͷâÀ³Ǥ
Ǥ
ͺ Nepomohou-li ani taková opatĜení, která mohou OSPOD pĜi své bČžné praxi využít, je na místČ, aby se o pĜístupu rodiþĤ dozvČdČl soud, v rámci Ĝízení na nČj adekvátnČ reagoval a pĜípadnČ z nČj vyvodil patĜiþné dĤsledky. PravdČpodobnČ nejtvrdší reakcí, kterou mĤže OSPOD využít ve chvíli, kdy pĜedchozí výchovná opatĜení nevedla k nápravČ, je podání návrhu k soudu, aby podle § 13a odst. 1 pĜípadnČ odst. 4 ZOSPOD doþasnČ odejmul dítČ z péþe rodiþĤ a umístil ho do zaĜízení pro dČti vyžadující okamžitou pomoc, resp. do zaĜízení poskytovatele zdravotních služeb. Do zaĜízení poskytovatele zdravotních služeb (vČtšinou se má na mysli psychiatrická léþebna) se mĤže dítČ umístit pouze v pĜípadČ, že to vyžaduje jeho zdravotní stav. Pokud tedy jde o psychiatrickou léþebnu, zdravotní stav dítČte se týká psychických potíží takové intenzity, že vyvolávají potĜebu pobytu v takovém zaĜízení. SouþasnČ s tím je mimo jiné nutné rodiþĤm uložit povinnost využít odbornou poradenskou þinnost smČĜující k nápravČ jejich vztahĤ, podle § 13a odst. 4 písm. d) ZOSPOD.
a l e í Č í e e á .í u
Ϯϭ
ϭ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ͷǤāÀ
ÀȚͷͻ
Je tĜeba od rodiþĤ dĤslednČ vyžadovat, aby se Ĝídili doporuþeními a pokyny OSPOD. SouþasnČ ale i OSPOD musí své úkoly a povinnosti plnit stejnČ dĤslednČ. Což zahrnuje Ǥͳ i kontrolu plnČní povinností uložených rodiþĤm a v pĜípadČ, že rodiþe soustavnČ své povinnosti porušují, pĜistoupit bysice mČly být uplatnČny À³jena
místČ À Ǧ³kvyužití
sankcí. Sankce À « až jako poslední nástroj pĜi jednání s rodiþi, ale tolerovat svévoli a nezodpovČdné chování rodiþĤ nelze do nekoneþna. Nesplní-li rodiþe povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ±«ÀæââÀ nebo úþastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž uložení nebo být ,eĜakél orozhodl hékstČdOSPOD ,ylokš epodle ldev íĜ§ta12 p )D OPS§O 13 nejZOSPOD, elád( ítČd mĤže ynarhmu co ín várudČlena p-Čnláicopokuta s ynágrdo O výše e j etČ20 tíd000,-ČtovižKþ. i itsonþelops ev ínevatsop žhcijej ,Ĥlíddo hcínvotrops a Ĥkžuork hcývomjáz íjots utkilfnok ohéksvoþidor ČdapíĜp v itČtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarýv kašv VČtšina .ínezíĜ ínOSPOD duos il-áse híbovyužití rp ,etČsankcí tíd mekbrání, ínvortapĜedevším po mínzilokkvĤli ynávadministrativním onemj uosj aldivaarptechnickým Z .ežílbjen pĜekážkám, ale také s ohledem na vliv na budoucí spolupráci DOPSO es ísumen ,íjaldohen tišeĜ ina a íšeĜen meduos dse eĜpsankcionovaným rops jĤvs eþidorodiþem. r dukoP Technicky e nþaz ,ívzoby d Čse nidmuselo or o es estát žiltsto, eJ .že tČdOSPOD Čvzod ceby bĤvvšechny Čnidor vpodklady icautis énmusel avokilppĜedat mok a komisi énžavápro zo projednávání Č nidor v ecaupĜestupkĤ tis il-eJ .et(dále Čtíd yjen rČmKPPP) op o taamta íjaby z eonþpĜíslušné az es žČsankci nvor a rozhodla. tavocarp RozhodnČ DOPSO ínby s KPPP sankce, – kenenemČla van i tabýt vovsložena ejorp ánzíþpracovníkĤ az es žoc OSPOD. ,ádárts uProblematické kdelsĤd míjej vje Čtaké tíd ,ávymáhání nžaváz Čn þetuks odmítal vymáhat ypokud b Čdapby íĜppovinný mévokarodiþ t V .ym élborp sankþní imíntovapokutu rdz ,Ĥkdzaplatit. elsýv hcOSPOD ínlokš imby anČmusel mz ,ínpokutu ávohc im anČmz sám, pĜípadnČ se obrátit na exekutora, resp. soud. Záleží na praxi jednotlivých úĜadĤ, ež ,ČdapíĜp V .eĜakél iþ ylokš ynarts ez Čvárp návomrofni uvats mévokat o týb lČm DOjakým PSO zpĤsobem své ýkcinomrahvymáhají sid hcijej a utkpohledávky. ilfnok ohénmKaždopádnČ ejázv ínešeĜ existuje an es tusilná ondohobava, od inpože hcsuložení uosjensankce eþidor an rodiþem, tdefinitivnČ uonhásaz ísuzavĜe um ,tavjakoukoliv ocarp Čbosspolupráci an uhans omezi ben mOSPOD ejáz íjame imas ela ,který ejužČtabude z Čtíd hledat hatzv všemožné cesty ke své obranČ. Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv u kyts z,Čmožností tíd o eþépjeuuložení varpú o sankce ínezíĜ ín ejáhaz k tnebo Čndoppodnikající uduos tadfyzické op ežĤosobČ, m Čndakterá píĜp ,lse inájako rhc Další právnické . y b e Ĝ t o p í n l á u t k a e l d í n e z í Ĝ o h í n d u o s o h í n t é r k n o k í n e j á h a z a n h r v á n Č n d a p í Ĝ p , m e t Č t í ds zamČstnavatel, škola, školské nebo jiné obdobné zaĜízení, poskytovatel zdravotních služeb
ává em
nebo á váktejako s espovČĜená ýretk ,DOosoba PSO Čanebo várp ojako t ej poskytovatel ,ytákovda ansociálních evrpjen ítslužeb árboen dopustí eþidor esprávního s dukoP deliktu pro m elokú tím, mínrže ámnesplní irP .utkapovinnost tnok v ecívsdČlit jen i bezplatnČ kap iþidor súdaje ej a potĜebné evíĜdjen m etkiposkytnutí lfnok mýkssociálnČvoþidor s právní ochrany.upodle tkilfno§k 59i ohéZOSPOD. ksvoþidor urtnecipe v ízáhcan es éretk ,etČtíd anarhco ej DOPSO
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
Aþkoliv jak rodiþi u oneĜíšzvyužití or s ítČchto cbo ĤdprostĜedkĤ aĜú hcíncby ebomČlo icínbýt vocaž arpposlední kašv emožností, s metkilfn ok s m ýksvpracovat, oþidor S nezdráhejte se k ní pĜistoupit. I když ukládání povinností, nebo opatĜení, která ynarhco ínvárp-Čnláicos akínvocarp ilor v Čnrámirp íjaváktesen uoništČvrodiþe ítsonvnímají bosĤp primárnČ rodiþĤm e þidor es jako edk sankce, ,hcánidomĤže r v ítČuzavĜít d aništcestu ČV .akkín vortapoa .ztížit vzt idalší lor v práci ela ,)sDnimi, OPS nevyhýbejte nej elád( ítČse d využívání 6 § eldop tČchto ítČd hcprostĜedkĤ. ýnežorho eirVždy ogetakzvažte, od ádazda psenjeykpĜístup citamoturodiþĤ a ,íjČdánatolik vzor obšpatný, en íjezáže hczjej or neovlivní á výb DOPani SO sankþní .)DOPSOopatĜení, Z nej elánebo d( ítČdzda Čnaby rhculožení o ínvárpsankce -Čnláicosnebo o ,.bjiného S 9991opatĜení /953 .þ amohlo nokáz rodiþe motivovat, být impulsem pro zahájení fungující spolupráce. ohéksnaþbo ,.bS 2102/98 .þ anokáz 3 .tsdo 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos elád( hcínduos hcínezíĜ hcíntšálvz o ,.bS 3102/292 .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz ,ČdapíĜp médžak v vilokin DOPSO mekínvortapo ejunemj duos ež ,ídávu ela neT .)SěZ nej ákcizyf iþ ákcinvárp ánij i anávonemj týb ežĤm mekínvortapo mínziloK .aldivarpz žrbýn ohínzilok menokýv izem oktínvor ékcitamotua ejutsixeen ež ,ánemanz oT .aboso DOPSO melokú ,ecputsáz ilor anokáz ez ínlp kínvortapO .DOPS menokýv a ívtcinvortapo menémj íniþ ,íniþ etČtíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej .teþú ohej an a etČtíd ohélitelzen
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se
íjam ,DOPS ejuĢšijaz ýretk ,icom énjeĜev unágro ínebosĤp ohéntatsomas ohévs icmár V hcýlitelzen Ĥmjáz ínČtšijaz k íjavížuyv hcýretk ,ínČnvárpo a itsonnivop anokáz ez DOPSO Ĥþidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd .ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO
ϴ
22 ϴ
ϮϮ
ĚŽŚŽĚĂƌŽĚŝēƽĂƉůĄŶŽƉĂƚƎĞŶş ĚŽ/WK
ŶĂƉŽŵĞŶƵƚş Α ϭϯŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ĂͿK^WK
WƎşƉĂĚŽǀĄŬŽŶĨĞƌĞŶĐĞ
ƵůŽǎĞŶşǀljĐŚŽǀŶĠŚŽŽƉĂƚƎĞŶş
Α ϭϬŽĚƐƚ͘ϯƉşƐŵ͘ĞͿK^WK
Α ϭϯŽĚƐƚ͘ϭK^WK
Α ϭϰŽĚƐƚ͘ϮƉşƐŵ͘ďͿK^WK
ƵůŽǎĞŶşƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝƐƉŽůƵƉŽƌĂĐŽǀĂƚƐ ƉŽƌĂĚĞŶƐŬljŵnjĂƎşnjĞŶşŵ Α ϭϯŽĚƐƚϭƉşƐŵ͘ĚͿK^WK
ŶĞƐŚŽĚĂƌŽĚŝēƽ
ĚŽŚůĞĚ Α ϭϯŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿK^WK
ŶĄǀƌŚŶĂĚŽēĂƐŶĠŽĚĞũŵƵƚş ĚşƚĢƚĞ Α ϭϯĂŽĚƐƚ͘ϭĂϰK^WK
KďƌĄnjĞŬϲ͗sLJƵǎŝƚşƉƎşƉĂĚŽǀljĐŚŬŽŶĨĞƌĞŶĐş
ǤlÀÀâÀÀ ͳǤÀÀ Jak bylo výše Ĝeþeno, po zahájení Ĝízení mĤže OSPOD pĤsobit ve své druhé roli, a to jako zástupce dítČte v soudním Ĝízení. V takovém pĜípadČ se role OSPOD mČní do role procesního subjektu (zástupce úþastníka), jehož postavení, práva i povinnosti se Ĝídi zákonem þ. 99/1963 Sb., obþanským soudním Ĝádem (dále jen OSě) a zákonem þ. 292/2013 Sb., ZěS. V rámci soudního Ĝízení vyplývají OSPOD procesní práva a povinnosti. Není možné shrnout všechny úkony, které OSPOD jako kolizní opatrovník musí v Ĝízení þinit, ale v rámci tohoto metodického doporuþení uvádíme ty nejzásadnČjší:
ͷǤͷ³
À³ Soud uloží OSPOD zpravidla zjistit aktuální pomČry dítČte a podat o tom soudu zprávu. Žádost o prošetĜení pomČrĤ je pĜitom obvykle ohraniþena termínem, který však ne vždy koresponduje s blížícím se termínem soudního jednání. Pokud je mezi prošetĜením pomČrĤ a soudním jednáním delší þasová prodleva, musí OSPOD informovat soud o rodinné situaci prĤbČžnČ a tČsnČ pĜed jednáním soudu provést další šetĜení, pohovor s rodiþi, pĜípadnČ i pohovor s dítČtem z vlastní iniciativy, aby mČl pĜi jednání aktuální informace o rodinČ a mohl soudu poskytnout co nejpĜesnČjší a nejpodrobnČjší údaje o situaci dítČte. Pro soud jsou nejpodstatnČjší informace o rodinČ jako takové, tj. jak jednotliví þlenové rodiny navzájem komunikují, jak rodina funguje, jak tráví spoleþný þas, kdo je s dítČtem nejþastČji, kdo vyvolává konflikty a kdo a jakým zpĤsobem tyto konflikty Ĝeší.
Ϯϯ
ŬŽŵƵŶŝŬĂĐĞ ŵĞnjŝēůĞŶLJ ƌŽĚŝŶLJ Ǥͳ
À³
ÀǦ³
À« ŬĚŽĂũĂŬƎĞƓş ŬŽŶĨůŝŬƚLJ
ĨƵŶŐŽǀĄŶş ƌŽĚŝŶLJ
±«ÀæââÀ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
njĄŬůĂĚŶş ,eĜakél ohékstČd ,ylokš eldev íĜtap )DOŝŶĨŽƌĂŵĐĞ PSO nej elád( ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO ej etČtíd Čtoviž i itsonþelops ev ínevatsŽƌŽĚŝŶĢ op žhcijej ,Ĥlíddo hcínvotrops a Ĥkžuork hcývomjáz íjots utkilfnok ohéksvoþidor ČdapíĜp v itČtíd éretk ,ytkejbus izem ,énšildo Čnzarýv kašv .ínezíĜ índuos il-áhíborŬĚŽǀLJǀŽůĄǀĄ p ,etČtíd mekínvortapo mínzilok yƚƌĄǀĞŶş návonemj uosj aldivarpZ .ežílbjen ƐƉŽůĞēŶĠŚŽ DOPSO es ísumen ,íjaŬŽŶĨůŝŬƚLJ ldohen tišeĜ ina a íšeĜen meduēĂƐƵ os deĜp rops jĤvs eþidor dukoP enþaz ,ívzod Čnidor o es ežiltseJ .tČdČvzod cebĤv Čnidor v icautis énavokilpmok a énžaváz o Čnidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmop o ŬĚŽĂũĂŬ tamíjaz enþaz es žČnvor a tavocarp DOPSO ín s ēĂƐƚŽŽĚşƚĢ – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ƉĞēƵũĞ ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks yb ČdapíĜp mévokat V .ymélborp imíntovardz ,Ĥkdelsýv hcínlokš imanČmz ,ínávohc imanČmz ež ,ČdapíĜp V .eĜakél iþ ylokš ynarts ez Čvárp návomrofni uvats mévokat o týb lČm DOPSO ýkcinomrahsid hcijej a utkilfnok ohénmejázv ínešeĜ an es tuondohod inpohcs uosjen eþidor tKďƌĄnjĞŬϳ͗ĄŬůĂĚŶşŝŶĨŽƌŵĂĐĞŽƌŽĚŝŶĢ uonhásaz ísum ,tavocarp Čbos an uhans oben mejáz íjamen imas ela ,ejužČtaz Čtíd hatzv Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv ukyts ,Čtíd o eþép uvarpú o ínezíĜ ínejáhaz k tČndop uduos tadop ežĤm ČndapíĜp ,linárhc .ybeĜtopro p ínlúþely áutka eporozvodového ld ínezíĜ ohínduo s ohíntérknojek íkonkrétnČ nejáhaz anvhodné hrván Čn dapíĜpsdČlit ,metČtaké tíd s Ve zprávČ uspoĜádání soudu
následující á váktes esskuteþnosti, ýretk ,DOPna SOkteré Čvárjep dĤležité ot ej ,yse tákpĜi ovdsepisování a an evrpzprávy jen ítázamČĜit: rboen eþidor es dukoP melokú mínrámirP .utkatnok v ecívjen i kap iþidor s ej a evíĜdjen metkilfnok mýksvoþidor s • prvotní specifikace dítČte .utkilfnok ohéksvoþidor urtnecipe v ízáhcan es éretk ,etČtíd anarhco ej DOPSO • jak se dítČ stýká s rodiþi, jaké má k nim vazby dítČte, kdo uon•eĜíškoníþky zor s íc bo Ĥd aĜúnahnČ cínpĜispívá cebo icínvocarp kašv es metkilfnok mýksvoþidor S zdravotní s adítČtem yna•rhco ínvárp-stav ČnláidítČte cos a–kíkdo nvoc rp ilor dochází v ČnrámkirlékaĜi p íjaváktesen uoništČv ítsonbosĤp navštČvuje, eþid•or ejaké s edpĜedškolní k ,hcánidornebo v ítČdškolské aništČVzaĜízení .akínvodítČ rtapo .vzt ilor v jaký ela ,je )Djeho OPS prospČch, nej elád( jaké ítČd 6 § eldjsou op ítpĜípadné Čd hcýnevýchovné žorho eiroproblémy getak odve ádškole apsen ykcitamotua ,íjČdávzor oben íjezáhczor kdo pĜevážnČ ávýb• DO PSoOdítČ .)DO PSOZ nepeþuje j elád( ítČd Čnarhco ínvárp-Čnláicos o ,.bS 9991/953 .þ anokáz ohé•ksnasourozenecká þbo ,.bS 2102vazba /98 .þaavztahy nokáz k3 širší .tsdorodinČ 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos elád•( hcpoþet índuovyživovacích s hcínezíĜ hcípovinností ntšálvz o ,.ubSkaždého 3102/29z2rodiþĤ .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz ,Čda•píĜpkde mévedou džak vrodiþe vilokinrodinnou DOPSOdomácnost, mekínvortap o e j mj dujsou os enáklady ž ,ídávuna elajejich neTvedení .)SěZ nej s kýmunaekolik ákci•zyf jaký iþ áje kcmajetek invárp árodiþĤ nij i anaájaké vonejsou mj týjejich b ežĤ m m e k í n v o r t a p o m í n z i l o K . a l d i v a r pz žrbýn závazky ohínzilok menokýv izem oktínvor ékcitamotua ejutsixeen ež ,ánemanz oT .aboso DOPSO melokú ,ecputsáz ilor anokáz ez ínlp kínvortapO .DOPS menokýv a ívtcinvortapo ͷǤ³À«ÀȚͶǤͺa m enémj íniþ ,íniþ etČtíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej .teþú ohesoudním j an a etČĜízení, tíd ohékteré litelzese n Soud je povinen dle § 20 odst. 4 ZěS informovat dítČ o probíhajícím
ho týká, o dĤsledcích vyhovČní jeho názoru a dĤsledcích soudního rozhodnutí. Právo na íjam ,DOPS ejuĢšijaz ýretk ,icom énjeĜev unágro ínebosĤp ohéntatsomas ohévs icmár V informace spadá do participaþních práv dítČte, která jsou zaruþena dítČti také Úmluvou hcýlitelzen Ĥmjáz ínČtšijaz k íjavížuyv hcýretk ,ínČnvárpo a itsonnivop anokáz ez DOPSO o ochranČ práv dítČte. Tuto informaþní povinnost soudy realizují zpravidla právČ Ĥþidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd prostĜednictvím kolizního opatrovníka, resp. OSPOD. .ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP SplnČní informaþní povinnosti je tĜeba realizovat dle rozumové a volní vyspČlosti dítČte. DítČti es yba ,énžom íneN .ynávotkepser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO není tĜeba sdČlovat všechny podrobnosti, které jsou v soudním Ĝízení Ĝešeny, napĜ. jaký mají
24 ϴ
Ϯϰ
rodiþe výdČlek v Ĝízení o výživném. Je tĜeba klást dĤraz na pochopení situace dítČtem a co nejšetrnČjší pĜístup. Je tĜeba dítČti objasnit, kdo je to soud, jaká je jeho úloha a v pĜípadČ úpravy porozvodové péþe tam, kde je to možné, klást dĤraz i na objasnČní, že maminka a tatínek se nesoudí, protože se sami rozhodli, ale protože pĜed rozvodem se to tak musí vždy dČlat.
í
ͷǤæ³ÀÀ³ Dalším participaþním právem dítČte je právo na sdČlení názoru a jemu odpovídající povinnost soudu tento názor zjistit. Soud mĤže zjistit názor sám pĜímo prostĜednictvím výslechu dítČte, ale také dle § 100 odst. 3 OSě prostĜednictvím kolizního opatrovníka. Tím je na opatrovníka kladena velká odpovČdnost pĜedpokládající správnou práci s dítČtem a pokud možno objektivní zjištČní jeho názoru. Objektivitou zde máme na mysli zjištČní provedené neutrální, profesnČ erudovanou osobou, na základČ více zdrojĤ poznání, zasazené do kontextu vývoje dítČte a rodinné situace atd.).
í
Zcela nepĜípustné je nutit dítČ vybrat si mezi rodiþi þi urþovat, koho má radČji. Názor dítČte je možné vtČlit do zprávy o pomČrech dítČte. ZjištČní názoru dítČte v již probíhajícím Ĝízení dle § 100 odst. 3 OSě není to samé, jako rozhovor s dítČtem dle § 8 odst. 2 ZOSPOD. V žádném pĜípadČ nelze oznaþit za dobrou nebo šetrnou praxi vyþkávání s rozhovorem až na zahájení soudního Ĝízení! ZjištČní názoru dítČte dle § 100 odst. 3 OSě by þasto mČlo být již pĜinejmenším druhým setkáním a rozhovorem pracovníka s dítČtem! Ke zjištČní takového názoru je nutná alespoĖ elementární dĤvČra dítČte k opatrovníkovi. Lze jen obtížnČ oþekávat, že dítČ na prvním setkání dokáže získat dĤvČru ke zcela cizímu þlovČku a rovnou mu bez obav sdČlit svĤj názor. Jako dobrou praxi je tedy možné doporuþit spíše opakovaná setkání opatrovníka s dítČtem, aþkoliv úþelem vČtšiny setkání vĤbec nemusí být zjištČní jakýchkoliv informací, ale prostČ jen budování dĤvČry. SouþasnČ lze doporuþit takto citlivou vČc konzultovat s dalšími oborníky nebo s nimi v této vČci spolupracovat. Pokud jde o samotné provedení zjištČní názoru dítČte, lze využít nČkterá doporuþení z kapitoly vČnované rozhovoru s dítČtem dle § 8 (kapitola I. 3.2.2).
í
ti
í
ͷǤͺ
õÀ³ Je nezbytné si uvČdomit, že jako zástupce dítČte, musí OSPOD respektovat jeho pĜání. Zástupce jedná za zastoupeného, není tomu tak, že dítČ se podĜizuje úkonĤm OSPOD. S ohledem na þasto dvojí roli opatrovníkĤ (tj. vedle role kolizního opatrovníka mají také roli zástupce orgánu veĜejné moci, který pracuje s ohroženými rodinami dle zákonných požadavkĤ) se mohou dostat v rámci tČchto svých dvou rolí do stĜetu. NapĜ. pokud je vedeno Ĝízení o ústavní výchovČ, ke kterému sám OSPOD dal podnČt, a dítČ, které zastupuje, jednoznaþnČ dává najevo, že do ústavní výchovy nechce. Tyto situace je nezbytné Ĝešit. Pokud postavení orgánu OSPOD není zjevnČ v souladu s pĜáním dítČte, nelze postavení OSPOD pĜedsunout pĜáním dítČte.
Ϯϱ
. . il
, . í
ϱ
V takovém pĜípadČ je nutné ihned podat návrh dle § 469 odst. 2 ZěS na to, aby soud dítČti jmenoval jiného opatrovníka. V rámci postavení opatrovníka jako zástupce je možné navrhovat dĤkazní úþastníka Ǥͳ prostĜedky, vyjadĜovat se ke všem již provedeným dĤkazním prostĜedkĤm, klást dotazy À³pĜi
jejich Àúþastnickém Ǧ³výslechu
apod. Opatrovník À«má právo nahlížet do svČdkĤm, úþastníkĤm soudního spisu, je proto vždy na jeho uvážení, kdy tČchto práv využít.
±«ÀæââÀ
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
Jako zástupce úþastníka je OSPOD vždy pĜedvolán k jednání ve vČci samé, stejnČ tak Ĝakél ohékksjinému tČd ,ylosoudnímu kš eldev íroku Ĝtap )dle DOP O nZěS. ej eláSvou d( ítČneúþast d ynarhcby o ínmČl várpOSPOD -ČnláicosdĤslednČ ynágrO i,epĜípadnČ §S18 e j etČtídzejména Čtoviž i proto, itsonþeže, lopsjakevbylo ínevvýše atsopuvedeno, žhcijej ,Ĥtyto líddokontakty hcínvotrosprodinou s a Ĥkžupomáhají ork hcývozjistit mjáz zvážit, ípĜípadné jots utkilfohrožení nok ohékdítČte. svoþidoPĜi r Čdjednání apíĜp v také itČtíd OSPOD éretk ,ytnejlépe kejbus izhájí em zájmy ,énšildozastupovaného Čnzarýv kašv .ínezíĜ íomluvit nduos il-svou áhíboneúþast rp ,etČtídjemproto ekínvomožné rtapo mjen ínzivlopĜípadech, k ynávonemkdy j uosi sj mĤže aldivarbýt pZ .OSPOD ežílbjen dítČte, DOPže SOtoto es nebude ísumen na ,íjaújmu ldohendítČte. tišeĜ Pokud ina a má íšeĜe n meduza os to, deže Ĝp jeho ropsúþast jĤvs na eþiĜízení dor dudítČti koP jist, OSPOD e nþnepĜinese, az ,ívzod ČnmĤže idor oopČt es epostupovat žiltseJ .tČdČdle vzo§d469 cebĤZěS v Čnaidnavrhnout or v icautissoudu, énavokaby ilpmjmenoval ok a énžajiného váz o nic Č nidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmop o tamíjaz enþaz es žČnvor a tavocarp DOPSO ín s opatrovníka. – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks yb ČdapíĜp mévokat V .ymélborp imíntovardz ,Ĥkdelsýv hcínlokš imanČmz ,ínávohc imanČmz ež ,ČdapíĜp V .eĜakél iþ ylokš ynarts ez Čvárp návomrofni uvats mévokat o týb lČm DOPSO ͷǤͻ³«ý ýkcinomrahsid hcijej a utkilfnok ohénmejázv ínešeĜ an es tuondohod inpohcs uosjen eþidor mČl jako tJako uonházástupce saz ísum úþastníka ,tavocarp Čmá bosOSPOD an uhanprávo, s oben které mejázby íjam en vnímat imas elakvĤli ,ejuždítČti Čtaz Čtaké tíd ha tzv povinnost, a to vyjádĜit se k tomu, jak má rozhodnutí soudu vypadat. Toto právo mĤže Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv OSPOD rámci pomČrĤ, u kyts ,Čtírealizovat d o eþép uuž varvpú o ínezprávy zíĜ ínejo áhprošetĜení az k tČndop uduos tale adotaké p ežĤpĜi m vlastním ČndapíĜp soudním ,linárhc jednání. Za nevhodnou praxi lze oznaþit situace, kdy OSPOD využívají neutrální .ybeĜtop ínláutka eld ínezíĜ ohínduos ohíntérknok ínejáhaz an hrván ČndapíĜp ,vyjádĜení metČtíd s „ponechávám na zvážení soudu“. Takové vyjádĜení by se mČlo v závČreþném návrhu á váktes esnaprosto ýretk ,DminimálnČ, OPSO Čváresp. rp ot témČĜ ej ,ytnikdy. ákovdaV aĜízení n evrpjejeOSPOD n ítárboezástupcem n eþidor esdítČte dukoP objevovat a m eloktakový ú mínrámá mirvyjádĜit P .utkatnpĜedevším ok v ecívjen kapjeiþvidzájmu or s ej dítČte, a evíĜdjaká jen m etkilfjeho nok m ýksvodále þidorby s jako to,i co jsou pĜání, .utkilfnokk jakým ohéksvzjištČním oþidor urtndošel, ecipe vkterá ízáhczjištČní an es érjsou etk ,evlastní tČtíd anarhkterá co ej D OPSO mČl OSPOD uvést, získaná z dalších zdrojĤ (vþetnČ rodiþĤ). Zejména zde je dĤležité zĜetelnČ uvádČt jednotlivá zjištČní u onkontextu eĜíšzor sinformací, ícbo Ĥdkterá aĜú jsou hcínczískána ebo iczínrozhovorĤ vocarp kasšdČtmi. v es ZávČreþný metkilfnoknávrh mýkby svomČl þido rS do také y n a r h c o í n v á r p Č n l á i c o s a k í n v o c a r p i l o r v Č n r á m i r p í j a v á k t e s e n u o n i š t Č v í t s o n b o s Ĥp obsahovat jednak zhodnocení rizik, ale i možných pĜínosĤ jednotlivých variant, které preferují e þ i d o r e s e d k , h c á n i d o r v í t Č d a n i š t Č V . a k í n v o r t a p o . v z t i l o r v e l a , ) D O P S n e j e l á d ( í t Čd jak rodiþe, tak i dČti. V zkratce lze tedy uvést, že závČreþný návrh by mČl obsahovat: 6 § eldop ítČd hcýnežorho eirogetak od ádapsen ykcitamotua ,íjČdávzor oben íjezáhczor ávýb DOPSoO .Co )DOvyplývá PSOZ n j elád( ítČds rodiþi Čnarhco ínvárp-Čnláicos o ,.bS 9991/953 .þ anokáz zerozhovorĤ ohéksnaþboo ,.bCo S 2vyplývá 102/98 z.þrozhovoru anokáz 3s .dítČtem tsdo 298 § eldjsou op m ekínpĜání, vortapjeho o nápĜedstavy vonemj meduos – jaká jeho elád( hcíndo uosCo hcívyplývá nezíĜ hcze íntšsdČlení álvz o ,dalších .bS 310subjektĤ 2/292 .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz ,ČdapíĜp mé k v vjsou ilokinvýchovné DOPSO pĜedpoklady mekínvortapkaždého o ejunemrodiþe j duos ež ,ídávu ela neT .)SěZ nej odža Jaké ákcizyf iþ áokciJaké nvárpjeávýchovné nij i anávprostĜedí onemj týb ežĤm m ekínvaorjeho tapo stálost mínziloK .aldivarpz žrbýn každého rodiþe ohínzilok o menKdo okýav jak izese m dosud oktínvpodílel or ékna citavýchovČ motua aejpéþi utsixoedČti en ež ,ánemanz oT .aboso DOPSO meolokJaké ú ,ecpvarianty utsáz ilobudoucího r anokáz euspoĜádání z ínlp kínvojsou rtapO OPS mevnzájmu okýv adítČte ívtcinavproþ ortapo dle.DOSPOD menémj íno iþ ,íJaké niþ evarianty tČtíd kínbudoucího vortapo okuspoĜádání aj DOPSOjsou érepreferované tk ,ynokú ,ČdítČtem tíd tavoapuproþ tsaz ydet ej .teþdalší ú ohevývoj j an adítČte etČtíd ohélitelzen o Jaké mají jednotlivé varianty pĜínosy a rizika pro o Jaká vhodná opatĜení lze pĜijmout pro snížení þi eliminaci takových rizik íjam ,DOPS ejuĢšijaz ýretk ,icom énjeĜev unágro ínebosĤp ohéntatsomas ohévs icmár V hcýlitelzen Ĥmjáz ínČtšijaz k íjavížuyv hcýretk ,ínČnvárpo a itsonnivop anokáz ez DOPSO Ĥ þidor ínávoputsyv a ínávohc tavogirok ítČd hcýlitelzen umjáz v ylČm yb ynágro otyT .ítČd ͷǤͼ«ÀÀâÀÀ .Je ililČtĜeba ds eþid mij oc ,udže uosaniu tpoté, avokaco po nabude ezuop a právní hcákurmoci hcijejmeritorní v ijortsánrozhodnutí táts es vilosoudu kin a sioruvČdomit, .oČtúpravČ íd-atneilpomČrĤ k ejuputsnezletilého az egel xe edítČte, zuop nnemusí et ,þidorúloha míj íneOSPOD N .Čtíd ekonþit. j DOPSPraxe O metnse eilkvelmi mínráþasto mirP e s y b a , é n ž o m í n e N . y n á v o t k e p s e r i þ i d o r t ý b y b y l Č m , i c o m é n j e Ĝ e v y n á g r o u o s j D O P SO potýká s nerespektováním soudního rozhodnutí, þi není vylouþeno, že teprve až pĜi vlastní 26 ϴ
Ϯϲ
realizaci soudního rozhodnutí bude zjištČno, že takto nastavená úprava pomČrĤ dítČte jeho zájmĤm nevyhovuje, respektive vyhovovat pĜestala. OSPOD má i v tČchto pĜípadech k dispozici výše uvedené nástroje, mĤže však také podat soudu podnČt ke zmČnČ vydaného rozhodnutí postupem dle § 475 ZěS nebo i pro naĜízení výkonu rozhodnutí o péþi dle § 500 a násl. ZěS.
ʹǤâ±
Pro pĜehlednost znovu opakujeme, že i po zahájení soudního Ĝízení má OSPOD postavení orgánu veĜejné moci, který plní úkoly stanovené ZOSPOD tak, jak jsme je popsali výše. Po zahájení soudního Ĝízení je však tĜeba vždy pĜihlédnout k tomu, že v celé záležitosti vystupuje i další orgán veĜejné moci, a to soud. Ten je nadán vČtší rozhodovací pravomocí. Proto musí být kroky OSPOD þinČny ve spolupráci se soudem, nikoli nezávisle na nČm. KĜížení jednotlivých krokĤ není ku prospČchu vČci. PĜípadnou aktivitu mĤže OSPOD realizovat také podnČtem k soudu. Soud je povinen podnČty vyhodnocovat a jednat v zájmu dítČte s co nejvČtším urychlením. Pokud soud nereaguje a nevydá písemnČ žádný výstup, jak s podnČtem naložil, mĤže OSPOD využít postupĤ, které jsou pro tento pĜípad urþeny, napĜ. stížnost na prĤtahy v Ĝízení dle zákona þ. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
í it . .
t
«ÀâÀÀ ͳǤÀl Setká-li se OSPOD s pĜípadem, v nČmž figuruje zahraniþní prvek (jeden z rodiþĤ se dlouhodobČ zdržuje v zahraniþí þi je cizí státní pĜíslušník), mČl by kontaktovat ÚMPOD. Právníci ÚMPOD mají zkušenosti s Ĝešením tČchto pĜípadĤ, což je užiteþné zejména pro posouzení právní a spoleþenské situace v zahraniþí. Mohou OSPOD poskytnout relevantní informace týkající se mezinárodních únosĤ dČtí nebo realizace práva styku s dítČtem þi uznání a vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v ýeské republice v konkrétní zemi.
. í i
ʹǤāÀý
âæÀ«ý
õÀ Pro Ĝešení rodiþovských konfliktĤ s mezinárodním prvkem se mediace jeví jako vhodnČjší nástroj oproti dlouhodobým návštČvám rodinné poradny. DĤvodem bývá skuteþnost, že každý z rodiþĤ žije v jiné zemi a je tedy obtížné, aby se rodiþe ve stejný þas dostavovali do poradny, krizového centra nebo obdobného zaĜízení. V takových situacích se nabízí jako pĜijatelnČjší Ĝešení mezinárodních rodiþovských konfliktĤ mediace. V jejím rámci se nevyžaduje tolik spoleþných sezení, je možné ji realizovat i on-line formou, kdy každý z rodiþĤ zĤstává ve své zemi. Setkání sice trvají déle, ale práce s rodiþi pĜípadnČ s celou rodinou je intenzivnČjší. Znovu lze doporuþit kontaktování ÚMPOD, který dlouhodobČ realizuje rozsáhlý mediaþní program ve þtyĜech cizích jazycích.
í
Ϯϳ
ϳ
ý
aĜe, je tojí ení. OD þne inČ k – by že cký out dítČ yku
ává em
ou any iþe § 6 ývá ého ále dČ, cká ho OD em
mají ých iþĤ Člili. ítČ. se ϴ
͵ǤæëÀ
õý
Àǡā
Setkává-li se OSPOD pravidelnČ s rodiþi cizích národností nebo pĜíslušníky odlišných etnik, musí se zajímat o jejich zvyklosti, obyþeje, zvláštnosti jejich kultury. Bude tak lépe pĜipraven Ǥͳ na jednání s takovými rodiþi, bude lépe chápat jejich specifické projevy. MĤže se stát, že aniž by rodiþe À³nČco mysleli
ÀšpatnČ, Ǧmohou ³
svým pĜirozeným projevem À«vyvolat negativní dojem. Mohou se chovat zpĤsobem, který je v þeské kultuĜe zvláštní a neobvyklý, ale pro jinou kulturu je zcela bČžný, spontánní, pĜirozený. OSPOD by se tedy mČl na jednání ±«ÀæââÀ s cizincem v mezích možností co nejlépe pĜipravit. Seznámit se, pĜípadnČ si prohloubit sociokulturní þidetniku ,eĜakél ohékspoznatky tČd ,ylokšo ekonkrétní ldev íĜtapzemi, )DOPjejí SOkultuĜe nej elá ( ítČd ytak, narhaby co pĜedešel ínvárp-ČnnedorozumČní láicos ynágrO aj nebyl zaskoþen chováním, e etČtíd ČbČhem toviž i ijednání tsonþelop s ev íneva tsop žhcijekteré j ,Ĥlíddpracovník o hcínvotrOSPOD ops a Ĥkžneþeká uork hcýavokteré mjáz ízjodĤvodu ts utkilfneznalosti nok ohéksdané voþidokultury r ČdapmylnČ íĜp v itinterpretuje. Čtíd éretk ,yJednou tkejbus z imožností, zem ,énšiljak do tyto Čnzainformace rýv kašv získat, þeské .ínezíĜ je índobrátit uos il-se áhísbodotazem rp ,etČtídnamjednotlivé ekínvortap o mínzastupitelské zilok ynávoneúĜady mj uovsjkonkrétních aldivarpZ .zemích. ežílbjen Na DOPnásledujícím SO es ísumeodkazu n ,íjaldozhwebových en tišeĜ instránek a a íšeĜMinisterstva en meduos zahraniþí deĜp rops ýR jĤvsjeeþmožné idor dunajít koP kontakty zastupitelské úĜady: e nþaz ,ívzna odjednotlivé Čnidor o e s ežiltseJ .tČd Čvzod cebĤv Čnidor v icautis énavokilpmok a énžaváz o Čnidor v ecautis il-eJ .etČtíd yrČmop o tamíjaz enþaz es žČnvor a tavocarp DOPSO ín s http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/ceske_urady_v_zahra – kenevan i tavovejorp áníþaz es žoc ,ádárts ukdelsĤd míjej v Čtíd ,ánžaváz Čnþetuks ynici/index.html b ČdapíĜp mévokat V .ymélborp imíntovardz ,Ĥkdelsýv hcínlokš imanČmz ,ínávohc imanČmz e ž ,Čdapvariantou íĜp V .eĜakjeélobrátit iþ ylokse š ynsadotazem rts ez Čvána rp ÚMPOD, návomrofn i uvamĤže ts mévOSPOD okat o týnasmČrovat b lČm DOPSna O Druhou který ý k c i n o m r a h s i d h c i j e j a u t k i l f n o k o h é n m e j á z v í n e š e Ĝ a n e s t u o n d o h o d i n p o h c s u o s j e n e þ i d o r jednotlivé odborníky (kulturní antropology a další) ze své neformální sítČ odborníkĤ. tuonhásaz ísum ,tavocarp Čbos an uhans oben mejáz íjamen imas ela ,ejužČtaz Čtíd hatzv Čtíd yba ,ykork éretkČn tuonkindop ežĤm neT .DOPSO Čvárp izáf ínvrp V .atirotua íšjČnv ukyts ,Čtíd o eþép uvarpú o ínezíĜ ínejáhaz k tČndop uduos tadop ežĤm ČndapíĜp ,linárhc ͶǤÀÀæÀÀý
â
âÀÀ .ybeĜtop ínláutka eld ínezíĜ ohínduos ohíntérknok ínejáhaz an hrván ČndapíĜp ,metČtíd s NejvČtší zkušenosti s pĜípady s mezinárodním prvkem a jejich specifiky mají OSPOD ve á váktes mČstech es ýretk nebo ,DOPSvOpĜíhraniþních Čvárp ot ej oblastech. ,ytákovda V anjiných evrpjeþástech n ítárboýR en enemusí þidor esbýt duktyto oP velkých m e l o k ú m í n r á m i r P . u t k a t n o k v e c í v j e n i k a p i þ i d o r s e j a e v í Ĝ d j e n m e t k i l f n o k m ý k s v o þ i d o rs pĜípady tak þasté. Bylo by proto velmi užiteþné, vybudovat platformu pro sdílení zkušeností . u t k i l f n o k o h é k s v o þ i d o r u r t n e c i p e v í z á h c a n e s é r e t k , e t Č t í d a n a r h c o e j D O P S O a informací, které by mohly využívat OSPOD v regionech, kde se pĜípady s mezinárodním prvkem u oneĜíšzneĜeší or s ítak cboþasto. ĤdaĜNapĜíklad ú hcíncesíĢ, bo vicjejímž ínvocrámci arp kby ašvbyly essdíleny metkizkušenosti lfnok mýkasvinformace oþidor S o tom, jak s rĤznými (nejþastČji se vyskytujícími) národnostními skupinami ynarhco ínvárp-Čnláicos akínvocarp ilor v Čnrámirp íjaváktesen uoništpracovat, Čv ítsonbco osĤod p nich oþekávat, jak k nim pĜistupovat, jak s nimi jednat, apod. Vhodné je urþitČ také sdílení eþidor es edk ,hcánidor v ítČd aništČV .akínvortapo .vzt ilor v ela ,)DOPS nej elád( ítČd užiteþných vyskytujícími 6 § eldop ípoznatkĤ tČd hcýne(„tipĤ žorhoa trikĤ“) eirogepro tak jednání od ádapssþastČji en ykcse itam otua ,íjČdávkomunitami. zor oben íjezáhczor
ávýb DOPSO .)DOPSOZ nej elád( ítČd Čnarhco ínvárp-Čnláicos o ,.bS 9991/953 .þ anokáz ohéksnaþbo ,.bS 2102/98 .þ anokáz 3 .tsdo 298 § eldop mekínvortapo návonemj meduos elád( hcínduos hͳcǣínezíĜ hcíntšálvz o ,.bS 3102/292 .þ anokáz 964 § a )ZO nej elád( ukínokáz õ ,ČdapíĜp médžak v vilokin DOPSO mekínvortapo ejunemj duos ež ,ídávu ela neT .)SěZ nej ZOSPOD á kcizyf iþ ákcinvárp ánij i anávonemj týb ežĤm mekínvortapo mínziloK .aldivarpz žrbýn o ínzodst. ilok 1men kýv izepovinnosti m oktínvvyužít or ékodbornou citamotuaporadenskou ejutsixeen pomoc ež ,ánemanz oT .aboso §h12 – oUložení D O m1ela) okú– ,Napomenutí ecputsáz ilorosoby anokáodpovČdné z ez ínlp kíza nvodítČ rtapnebo O .DOosoby PS mnarušující enokýv a Ĝádnou ívtcinvortapo §O 13PS odst. menémj íniþ ,íniþ etČvýchovu tíd kínvortapo okaj DOPSO éretk ,ynokú ,Čtíd tavoputsaz ydet ej § 13 odst. 1 b) – Stanovení dohledu .teþú ohej an a etČtíd ohélitelzen § 13 odst. 1 d) – Uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc odst. soudu rodiþĤ í§ja13a m ,D OPS1 eajuodst. Ģšijaz4 – ýrNávrh etk ,ico m énjna eĜedoþasné v unágroodejmutí ínebosĤdítČte p ohéznpéþe tatsom as ohévs icmár V §c53 výkonu h ýlitodst. elzen1Ĥ–mVýzva jáz ínČktšbezplatnému ijaz k íjavížuposkytnutí yv hcýretk informací ,ínČnvárppotĜebných o a itsonnivkop anokáSPOD z ez DOPSO § Ĥþ53 idoodst. r ínáv2ob) pu– tsyVýzva v a ínrodiþĤm ávohc takvodostavení girok ítČdkehcspoleþnému ýlitelzen umosobnímu jáz v ylČmjednání yb ynágro otyT .ítČd § 59 odst. 1 i) – Rozhodnutí o spáchání pĜestupku ztČžováním þi maĜením úĜedního .ililČds eþidor mij oc ,uduos u tavokapo ezuop a hcákur hcijej v ijortsán táts es vilokin a rozhodnutí o uložení výchovného opatĜení podle § 13 odst. 1 .Čtíd-atneilk ejuputsaz egel xe ezuop net ,þidor míj íneN .Čtíd ej DOPSO metneilk mínrámirP e s yba ,énžom íneN .ynávotk epser iþidor týb yb ylČm ,icom énjeĜev ynágro uosj DOPSO ϭ
EĄǀƌŚLJǀƓĞĐŚǀnjŽƌƽnjƚĠƚŽŬĂƉŝƚŽůLJůnjĞŶĂůĠnjƚŶĂŬŽŶĐŝƚĠƚŽƉƵďůŝŬĂĐĞ͘
28 ϴ
Ϯϴ
§ 59a odst. 1 – Rozhodnutí o spáchání pĜestupku nesplnČním povinnosti využití odborné poradenské pomoci podle § 12 nebo 13 § 59i – Rozhodnutí o spáchání správního deliktu nesplnČním povinnost sdČlit bezplatnČ údaje potĜebné pro poskytnutí sociálnČ-právní ochrany podle § 53 odst. 1. ZěS § 452 – Návrh na pĜedbČžné opatĜení upravující pomČry dítČte
Ϯϵ
ϵϮ
§ 59a odst. 1 – Rozhodnutí o spáchání p estupku nespln ním povinnosti využití odborné poradenské pomoci podle § 12 nebo 13 § 59i – Rozhodnutí o spáchání správního deliktu nespln ním povinnost sd lit bezplatn údaje pot ebné pro poskytnutí sociáln -právní ochrany podle § 53 odst. 1. Z S § 452 – Návrh na p edb žné opat ení upravující pom ry dít te
30
§ 59a odst. 1 – Rozhodnutí o spáchání p estupku nespln ním povinnosti využití odborné poradenské pomoci podle § 12 nebo 13 § 59i – Rozhodnutí o spáchání správního deliktu nespln ním povinnost sd lit bezplatn údaje pot ebné pro poskytnutí sociáln -právní ochrany podle § 53 odst. 1. Z S § 452 – Návrh na p edb žné opat ení upravující pom ry dít te
31
ʹǤ Ǥʹ «À À« ÀõââæÀ«± ±«ÀæââõÀ
ít Ĥ. m h ký o é
Rodiþovské tíjyv ežĤm urspory ops oh nemají éksvoþvítČze. idor z eUdržovat ž ,eĜív evrodiþe eþidorve tavvíĜe, ožrdže U .zezrodiþovského Čtív íjamen yrsporu ops ékmĤže svoþidvyjít oR jako .ĤkíntvítČz, saþú zjeýneprofesionální. ndáž tárhyv ežĤm V erodinnČprávních n hcerops hcínvsporech árpČnnido nemĤže r V .ínlávyhrát noisefožádný rpen ezj úþastníkĤ. ,zČtív okaj Rodiþovské mýkaj ,bosĤpkonflikty Z .imecojsou me yvíce nežínež taz yjakékoliv rops énijjiné vilokspory ékaj žzatíženy en ecív u emocemi. osj ytkilfnZpĤsob, ok éksvojakým þidoR budou hcízatzvĜešeny, hcýksdse ilizedĜíve m v ízþi ardpozdČji o Čnletuzcela nhyven nevyhnutelnČ alecz ijČdzoodrazí p iþ evíĜmezilidských d es ,ynešeĜvztazích uodub ývksrodinČ. rentrap Pro hcijemnoho j latoksrodiþĤ ortz ežje,tsprohrou onþetuksužžuskuteþnost, uorhorp ejžeĤþztroskotal idor ohonm jejich orP partnerský .Čnidor v o (manželský) t ežĤmen ,yvztah. narts éI nkdyž dej usoud hrván svým ívohyrozhodnutím v mítundohzovyhoví r mývs návrhu duos žyjedné dk I .strany, hatzv )ýnemĤže ksležnamto( é pro nmžádnou ejázv ekzeiþistran dor izznamenat em olšodevýhru, n ínezípokud Ĝ icmárvvrámci dukopĜízení ,urhýnedošlo v tanemamezi nz narodiþi rts ezkeuovzájemné ndáž orp dohodČ, kterou budou oba dva .tavdo otkbudoucna epser intohochotni co ancurespektovat. odub od avd abo uodub uoretk ,Čdohod
e a m é ny vy á e, u .͞
e DítČ s ohvékonfliktu retk od ,mezi ijobuorodiþi s v ávzĤstává árhorP .vždy mýnežporaženým. arop ydžv áProhrává vátsĤz iþivdosouboji, r izem udo tkilfkterého nok v Čtse íD a nemohlo beĜtop esamo j mĤþid aktivnČ oR .tinvzapojit ilvo omaajehož s olhoprĤbČh men hČnemohlo bĤrp žohesamo j a tijoovlivnit. paz ČnvRodiþĤm itka omasjeopotĜeba lhomen pĜipomínat memjáz es zájmy udaluojejich s v aldítČte yb ybaa,kusmČrĖovat at ínándej hjejich cijej tajednání voĖrČmtak, su aaby etČtbyla íd hcvije souladu j ymjáz se tanzájmem ímopiĜp é dítČte. kat taJedná-li ndej ísum advokát ež ,tanvím zájmu opaz ísvého msen ,klienta, atneilk o nesmí hévs u zapomínat, mjáz v tákože vdmusí a il-ánjednat deJ .etaké tČtíd v ynzájmu ykop ndítČte. ázáv táPodle kovda §íne16 n ivČty icakodruhé vda o zákona anokáz oéhadvokacii urd ytČv 6není 1 § advokát eldoP .evázán tČtíd upokyny mjáz v yklienta, vulmÚ pokud 7 .lþ ejsou ldoP v.m rozporu esipdeĜps právním mýksvovatsstavovským a mínvárp spĜedpisem. uropzor v Podle uosj dþl. uko7p Úmluvy ,atneilk á orprávech etk ,atnedítČte ilk ohémá vs udítČ rh aprávo n tákona vdaoba il-íprodiþe. uotsiĜPPĜistoupí-li .eþidor aboadvokát an ovárna p Čhru tíd ásvého m etČtklienta, íd hcevákterá rp o ,smČĜuje etČtíd mkev odstranČní árp s uropdruhého zor v ándrodiþe ej ,etČtze íd aživota toviž edítČte, z eþido jedná r ohévhu rozporu rd ínČnasrtprávem sdo k ejdítČte, uĜČms u které ovs amu n„ izaruþuje lazávaz itÚmluva. ákovda eSložením s ubils ohadvokátního íntákovda mslibu ínežolse S .advokáti avulmÚ ezavázali juþuraz u „na m ésvou retk ͞þest .aváa rpsvČdomí, áksdil tinže árhbudou c a atáctít kovprávo da ínálaov etiku op upovolání kite a ováadvokáta rp títc uod auchránit b ež ,ímlidská odČvspráva.͞ a tseþ Zájem dítČte je na prvním .eþidor místČ, inepuoitskdyž az mjsou etákoadvokátem vda uosj žyzastoupeni dk i ,Čtsím rodiþe. mínvrp an ej etČtíd mejáZ
D. o D d e ali ní
õâæÀ«± ±«Àæâõ ͳǤl
lǤͳ
.Jedním DOPSOz ČnejdĤležitČjších nþanzondej ĤtnpartnerĤ eilk hcijejpro Čmadvokáty ork ej ytákjeovkromČ da orpjejich ĤrentklientĤ rap hcíšjednoznaþnČ jČtiželĤdjen zOSPOD. míndeJ Jednou od tíjev a z hprvních ans týbaktivit alČm yadvokáta b atneilk pĜi ohéĜešení vs ecasituace utis ínešsvého eĜ iĜp klienta atákovdby a tmČla ivitkabýt hcín snaha vrp z u vejít onddo eJ D kontaktu OPSO tsavpĜíslušným omrofnI .ČnOSPOD, boso obeaĢ n yuž kcintelefonicky ofelet žu Ģnebo a ,DOosobnČ. PSO mýInformovat nšulsíĜp s uOSPOD tkatnok d oezastoupení lhop o i tamsvého íjaz Čnklienta, vitka essdČlit Čnsajeho þuospĜedstavy ela yvatsdale eĜpsouþasnČ ohej tilČdsse,aaktivnČ tneilk ohzajímat évs íneipo uopohled tsaz o e dalších v itákovstran, da ybpĜedevším a ,Ĥtneilk upak mjázsamotného v eJ .DOPOSPOD. SO ohéntJe oma v szájmu kap m klientĤ, íšvedeĜaby p ,naadvokáti rts hcíšlave d spolupráci ilavoĖlpod ,saOSPOD tsím ápelzkoušeli s iþ itsolvyjasnit anvorsennČkteré éretkČnnesrovnalosti tinsajyv ilešuþiokslepá z DOPmísta, SO s idoplĖovali cárpulops íinformace nádop abeatd. Ĝt ejI ookapĜípadných j ,Ĥkork hcýúvahách retkČn icresp. azilaerealizaci r .pser hcnČkterých áhavú hcýkrokĤ, ndapíĜjako p o Ije.dtĜeba ta ecapodání mrofni návrhu k soudu, by mČl advokát informovat .DOP i OSPOD. SO i tavomrofni tákovda lČm yb ,uduos k uhrván
ʹǤ³ÒÀõ
õÀÒ³Ǥʹ
h mí
h Advokát cýnČntsstojí aþúz vhrodiþovském cešv ez ežílbkonfliktu jen otsaþsvému ivotneiklientovi lk umévsþasto utkilfnnejblíže ok méksze voþvšech idor v zúþastnČných íjots tákovdA íprofesí. morkuosRodiþ mévsmu o edĤvČĜuje, camrofni zcela ejulČdssamozĜejmČ um ČmjeĜzomu massdČluje alecz informace ,ejuĜČvĤd uomsvém þidoRsoukromí .íseforp
ϯϮ
32 Ϯϯ
ϯϮ
i o dalších þlenech své rodiny, þeká od nČj útČchu i radu. DĤvČra je þasto tak velká, že klient slepČ následuje právní rady svého advokáta. Zkušenosti ukazují, že rodiþe jsou ochotni souhlasit se snahou o smírné Ĝešení, s využitím odborné pomoci a poradenství až tehdy, pokud jim takový postup doporuþí nebo schválí také jejich advokát. Tedy: -
-
advokát by se mČl snažit podpoĜit klienta/rodiþe, pokud pĜišel s Ĝešením situace, které by mČlo být z dlouhodobé perspektivy prospČšné, pokud se rodiþ rozhodne pro smírné Ĝešení sporu, advokát by ho nemČl odrazovat, ale naopak mu nabídnout, že pokud bude potĜebovat, napĜ. v prĤbČhu mediace, mĤže zavolat a ovČĜit si správnost navrhovaných procesních postupĤ v pĜípadu, doporuþovat alternativní zpĤsoby Ĝešení sporu, vysvČtlovat klientovi, že mu pomĤže jako právník, ale ne jako psycholog
tn in ,y é ,t ,e
͵ǤýÀǷÀæ±Dz Advokát by nemČl pĜistupovat na konfliktní strategie svých klientĤ. Advokát bývá jediný odborník, kterému je klient þasto ochoten se svČĜit a dĤvČĜovat. Chce-li klient za každou cenu nejrĤznČjšími prostĜedky agresivnČ rozdmýchávat konflikt a tzv. házet na druhého rodiþe špínu a „prát špinavé prádlo“, mČl by se mu advokát snažit vysvČtlit, že tímto jednáním pouze vyvolá stejnou reakci a zejména, že tímto svým jednáním nejvíce ublíží nikoliv bývalému partnerovi, ale svému dítČti. Rodiþe takto zbyteþnČ ztíží práci soudci i sociálním pracovníkĤm, kteĜí se na Ĝešení pĜípadu podílejí. Je vhodné, pokud advokát upozorní svého klienta, že pokud bude hrubČ ztČžovat postup soudního Ĝízení, mĤže mu být podle § 53 OSě uložena poĜádková pokuta až do výše 50 000 Kþ. Dobrý advokát v rodinných vČcech nikdy nezapomíná na dítČ - když se klient usmČrnit nenechá, klidnČ ukonþí právní zastoupení.
ý u o ot íž ic t e tá Č
ͶǤÀÀÀǡÀāâý
Ve vČci v níž advokát nemá dostatek zkušeností nebo speciálních znalostí by nemČl podle þl. 8 odst. 3 advokátního etického kodexu odmítnout poskytnutí právní služby. Advokát, neposkytujte právní rady, kterými si není jist, pĜípadnČ, o jejichž správnosti a adekvátnosti jejich aplikace na konkrétní situaci není pĜesvČdþen. Klient þasto není schopen posoudit správnost poskytovaných informací. Pokud se informace poskytnuté advokátem liší od informací získaných od jiného subjektu (napĜ. OSPOD), klient bude vČtšinou spoléhat na rady advokáta. To ale v pĜípadČ, že doporuþení advokáta nebudou správná, mĤže vyústit i v negativní dĤsledky pro jeho osobu. Propast mezi klientem a jinými subjekty se tím jenom zvČtšuje.
lČ .y it ín ét e u i
ͷǤ À
ÀÀ Advokát se má omezit pouze na právní poradenství (poskytování právních služeb) a v ostatních otázkách odkázat klienta na specialisty v daném oboru (napĜ. psychology, mediátory). Dále by mČl advokát osvČtlit, jaké jednání je v mezích zákona, jaké jednání se od klienta v konkrétní situaci dle zákona oþekává, jaké následky mĤže mít, pokud nebude jednat v souladu se zákonem. Informování klienta o tom, které konkrétní možnosti mu právo dává,
ϯϯ
) ,y d ta ,á ϯ
jaký je optimální zpĤsob Ĝešení jeho situace v intencích právního Ĝádu a doporuþení takového postupu, vþetnČ vysvČtlení všech dopadĤ, Ǥʹkteré klientovo rozhodnutí bude mít, je další z povinností advokáta. Cílem by mČlo být pĜiblížit klientovi, jaké právní (ale bude mít jeho Àrozhodnutí, «jaké výhody a nevýhody pĜináší i spoleþenské a lidské) následky daná varianta postupu.
±«ÀæââõÀ
ít Ĥ. m h ký o é
tíjyv ežĤm urops ohéksvoþidor z ež ,eĜív ev eþidor tavožrdU .ezČtív íjamen yrops éksvoþidoR Ǥ³ÀÀ
õ«õ .Ĥkíntsaþú z ýndáž tárhyv ežĤmen hcerops hcínvárpČnnidor V .ínlánoiseforpen ej ,zČtív okaj mýkaj vycházet ,bosĤpZ .zimtoho, ecomže e yklient/rodiþ nežítaz yrop s éprávní nij vilokúpravu ékaj žean správnČ ecív uosrozumí j ytkilfnovšem k éksprávním voþidoR Nelze zná hcízatzv PĜijde-li hcýksdiliza zem v ízardo rodiþ, Čnletukterý nhyvetrvá n ana leczurþité ijČdzúpravČ op iþ záležitosti evíĜd es týkající ,ynešeĜ se uojeho dub pojmĤm. advokátem ýdítČte, ksrentrvap hcijĜadČ ej latby okso tz ežmČla ,tsonbýt þetupeþlivČ ks žu analyzována uorhorp ej Ĥþjeho idor situace. ohonm o rP .Čnna idosvé r v prvé s rním Rodiþ o t ežĤmen zarputile ,ynarts én dej nČkdy uhrván i ívproto, ohyv m ohzor možnostech mývs duos žyneví, dk I .nebo hatzv si )ýkje slešpatnČ žnam( pĜedstavČ trvá žeítuondjiných é nmejázva eproto k iþidje or odmítá. izem olšýasto oden se ínelze zíĜ isetkat cmár vs drodiþi, ukop ,kteĜí urhývsetadomnívají, nemanz naže rtssvČĜením ez uondádítČte ž orp vykládá, tavotke pser irodiþ ntohcoveanvztahu cuodubkoddítČti avd veškerá abo uodupráva. b uoretObzvláštČ k ,Čdohod do péþe jednoho z rodiþĤ .ztrácí druhý dĤležité je vysvČtlení þeské právní úpravy, zastupuje-li advokát cizince, který mĤže vycházet z právní úpravy v zemi svého pĤvodu, jež však nemusí být vĤbec totožná.
e a m é ny vy á e, u .͞
es ohéretk od ,ijobuos v ávárhorP .mýnežarop ydžv ávátsĤz iþidor izem utkilfnok v ČtíD Mezi mylné informace, které klienti dostávají od advokátĤ nejþastČji, patĜí zejména abeĜtop ej mĤþidoR .tinvilvo omas olhomen hČbĤrp žohej a tijopaz Čnvitka omas olhomen informace typu: memjáz es udaluos v alyb yba ,kat ínándej hcijej tavoĖrČmsu a etČtíd hcijej ymjáz tanímopiĜp éka•t tasvČĜení ndej ísudo m péþe ež ,taznamená, nímopaz íže msdruhý en ,atrodiþ neilk nebude ohévs umoci mjázblokovat v tákovdnČkterá a il-ándrozhodnutí eJ .etČtíd ynykop (pĜ. názškola, áv tákbydlištČ) ovda ínen iicakovda o anokáz éhurd ytČv 61 § eldoP .etČtíd umjáz v yvul•mÚna7 vycestování .lþ eldoP .m sipdeĜpdomzahraniþí ýksvovatsnení a m ínvársvolení p s urodruhého pzor v urodiþe, osj dukpokud op ,atmáte neilk se dítČtem tĜeba áretk ,adítČ tneilksvČĜeno ohévs udo rh péþe an tákovda il-ípuotsiĜP .eþidor abo an ovárp Čtíd ám etČtíd hcevárp o ,etČ•tíd þeské mevársoudní p s urorozhodnutí pzor v ándje ejautomaticky ,etČtíd atovuznatelné iž ez eþido héhurvdzahraniþí ínČnartsdo k ejuĜČms i ur o soudĤ uov•s an „ i l a z á v a z i t á k o v d a e s u b i l s o h í n t á k o v d a m í n e ž o l S . a v u l m mediaþní dohoda je zbyteþná, protože nebude uznána soudem Ú ejuþuraz um éretk ͞.av•árpatd. áksdil tinárhc a atákovda ínálovop ukite a ovárp títc uodub ež ,ímodČvs a tseþ .eþidor inepuotsaz metákovda uosj žydk i ,Čtsím mínvrp an ej etČtíd mejáZ •
D. o D d e ali ní
h mí
ϯϮ
ǤÀÀï«ÀõâÀÀÀ
ÀÀ Advokáti vycházejí z toho, že všichni profesionálové ±«zúþastnČní Àæâna procesu õĜešení problému jejich klienta se snaží napomoci k dosažení Ĝešení, které bude pĜijatelné pro obČ strany, bude v zájmu rodiny a pĜedevším dČtí jejich klienta. Je dĤležité, aby si klient
uvČdomil, lže Ǥͳ každé jeho rozhodnutí mĤže mít dlouhodobé dopady do budoucnosti, na což by ho mČli .DOPSO Čnþanzondej Ĥtneilk hcijej Čmork ej ytákovda orp Ĥrentrap hcíšjČtiželĤdjen z míndeJ advokáti upozornit. RovnČž by advokáti mČli rodiþe upozorĖovat na význam konstruktivní od tíjev ahans týb alČm yb atneilk ohévs ecautis ínešeĜ iĜp atákovda tivitka hcínvrp z uondeJ komunikace s druhým rodiþem. DOPSO tavomrofnI .Čnboso oben ykcinofelet žu Ģa ,DOPSO mýnšulsíĜp s utkatnok delhop o i tamíjaz Čnvitka es Čnsaþuos ela yvatsdeĜp ohej tilČds ,atneilk ohévs ínepuotsaz o e v itákovda yba ,Ĥtneilk umjáz v eJ .DOPSO ohéntomas kap míšvedeĜp ,narts hcíšlad ͺǤāÀÀÀ
âæÀ«ý
õ ilavoĖlpod ,atsím ápels iþ itsolanvorsen éretkČn tinsajyv ilešuokz DOPSO s icárpulops Advokáti se v zájmu svých klientĤ zajímají se o alternativní metody Ĝešení rodiþovských ínádop abeĜt ej okaj ,Ĥkork hcýretkČn icazilaer .pser hcáhavú hcýndapíĜp o I .dta ecamrofni sporĤ (napĜ. mediace, collaborative law, pĜípadové konference) a doporuþují je rodiþĤm. .DOPSO i tavomrofni tákovda lČm yb ,uduos k uhrván Informují je i o rĤzných možnostech smírného Ĝešení sporu, vysvČtlují jim jejich výhody. Doporuþení ke smírnému Ĝešení problému i doporuþení k využití nČkteré z alternativních metod Ĝešení sporu je rodiþi zpravidla lépe pĜijímáno, pokud jim je doporuþí jejich advokát, õkonferenci, ÀÒtak ³je to Ǥʹ než sociální pracovník. Pokud OSPOD pozve advokáta na pĜípadovou proto, že považuje jeho úþast na ní za potĜebnou. Advokát by v takovém pĜípadČ nemČl hcýnČntsaþúz hcešv ez ežílbjen otsaþ ivotneilk umévs utkilfnok méksvoþidor v íjots tákovdA ímorkuos mévs o ecamrofni ejulČds um ČmjeĜzomas alecz ,ejuĜČvĤd um þidoR .íseforp
34 Ϯϯ
ϯϰ
odmítnout a pĜispČt svými odbornými znalostmi a podporou svého klienta ke smírnému Ĝešení situace.
u
Pro advokáty spoþívá nejvíce prostoru k aktivnímu využití v metodČ práva spolupráce (tzv. collaborative law). Je založeno na Ĝešení problémĤ a informovaných dohodách. Využívá osobní setkání všech stran a právníkĤ, kteĜí pĜi tČchto schĤzkách slyší stejné informace ve stejnou dobu a mají možnost okamžitČ napravit jakákoliv nedorozumČní. Advokáti vyškolení v mediaþních technikách pomáhají svým klientĤm na základČ podepsané smlouvy o spolupráci vyjednat s „protistranou“ co možná nejlepší Ĝešení jejich situace bez nutnosti zahajovat nebo pokraþovat v soudním Ĝízení. Tento strukturovaný proces vyjednávání umožĖuje stranám projednat dopodrobna všechny otázky, které je tíží a na které by þasto v soudním Ĝízení nebyl þas ani prostor. PĜi jednáních se dodržuje odsouhlasený program setkání bez jakýchkoliv pĜekvapení, požadavkĤ (uplatĖování zákonného práva) nebo soudních jednání. Strany sporu urþují, jaké podklady a informace jsou nezbytné pro dosažení Ĝešení sporné vČci. Advokáti pĜenechávají stranám Ĝízení þasového rozvržení všech schĤzek a koneþných termínĤ. HojnČ se využívají soukromé a dĤvČrné schĤzky. Právníci tak 100 % svého þasu a dovedností – a také penČz klienta – zamČĜují na nalezení optimálního Ĝešení. Ve složitČjších pĜípadech jsou do procesu pĜizváni další tzv. „spolupracující odborníci“ – dČtští psychologové, terapeuti þi sociální pracovníci specializující se na pomoc dČtem ve složité rodinné situaci, kouþové þi finanþní þi další specialisté podle Ĝešené oblasti. Znalci jsou najímáni spoleþnČ a nikdy nesvČdþí u soudu; tak šetĜí peníze a také umožĖuje vČtší výbČr znalcĤ. PĜedpokladem je, aby strany/právníci narovnali všechna nedorozumČní nebo chyby. Pracuje se skrze úplné sdČlení skuteþností a poskytnutí veškerých dokumentĤ nebo jiných informací, které mají jakýkoliv vliv na vyĜešení sporu. Dbá se na stejné podmínky pro všechny tím, že je všem stranám pĜenechána kontrola nad výbČrem znalcĤ a finanþními výdaji.2
.v á e í y it í v o o í .y í .v íc el e il ít á d
ͻǤõāÀ
Advokát respektuje mediaci a výsledek, kterého je v jejím prĤbČhu dosaženo. Rozhodne-li se klient Ĝešit rodiþovský konflikt prostĜednictvím mediace, advokát respektuje jeho rozhodnutí a podpoĜí ho v nČm. Respektuje rovnČž mediaþní jednání a pĜípadnou dohodu, která z nČj vzejde. Advokát klientovi pĜedem objasní jednotlivé právní pojmy a vysvČtlí mu, jaké dĤsledky mohou mít jednotlivé rýsující se varianty Ĝešení. V souvislosti s výstupy z mediace advokát dbá na to, aby dohoda byla v souladu se zákonem. Advokát jednoduše respektuje fakt, že jeho klient je dospČlý svéprávný jedinec plnČ odpovČdný za rozhodnutí, která uþiní. Pokud s urþitou úpravou pĜi mediaci souhlasil, uþinil tak za plného vČdomí a s možností promyslet si všechny dĤsledky takového kroku. Svému klientovi mĤže advokát nabídnout svou úþast na mediaci, že v prĤbČhu mediace bude na telefonu, pokud by si potĜeboval ovČĜit nČjaké procesní aspekty, pĜípadnČ že ovČĜí, zda dohoda, ke které na mediaci dojdou je v souladu se zákonem.
e ít jČ é e ej .í ít tu la ej
Ϯ
ĂŝŶĨŽƌŵĂĐĞŽƉƌĄǀƵƐƉŽůƵƉƌĄĐĞĚĢŬƵũĞŵĞ:hƌ͘ǀĢsĂŸŬŽǀĠ͘
ϯϱ
ϱ
Ǥʹ ÀƷēĂƐƚŶĂ « ŵĞĚŝĂĐŝ
±«ÀæââõÀ
ít Ĥ. m h ký o é
tíjyv ežĤm urops ohéksvoþidor z ežŵŽǎŶŽƐƚŝ ,eĜív ev eþidor tavožƚĞůĞĨŽŶŝĐŬĄ rdU .ezČtív íjamen yrops éksvoþidoR .Ĥkíntsaþú z ýndáž tárhyv ežĤmenĂĚǀŽŬĄƚĂǀ hcerops hcínvárpČnnŬŽŶnjƵůƚĂĐĞ idor V .ínlánoiseforpen ej ,zČtív okaj mýkaj ,bosĤpZ .imecome ynežítazƐŽƵǀŝƐůŽƐƚŝ yrops énij vilokékaj ǀƉƌƽďĢŚƵ žen ecív uosj ytkilfnok éksvoþidoR hcízatzv hcýksdilizem v ízardo ČnƐŵĞĚŝĂĐş letunhyven alecz ijČŵĞĚŝĂĐĞ dzop iþ evíĜd es ,ynešeĜ uodub ýksrentrap hcijej latoksortz ež ,tsonþetuks žu uorhorp ej Ĥþidor ohonm orP .Čnidor v ŽǀĢƎĞŶş ot ežĤmen ,ynarts éndej uhrván ívohyv mítundohƐŚŽĚLJ zor mývs duos žydk I .hatzv )ýksležnam( énmejázv ek iþidor izem olšoden ínezíĜ icmár v d ukop ,urhýv tanemanz narts ez uondáž orp ǀljƐƚƵƉƽnj .tavotkepser intohcoŵĞĚŝĂĐĞƐ ancuodub od avd abo uodub uoretk ,Čdohod ƉƌĄǀŶşŵ ƎĄĚĞŵ
e a m é ny vy á e, u .͞
es ohéretk od ,ijobuos v ávárhorP .mýnežarop ydžv ávátsĤz iþidor izem utkilfnok v ČtíD a beĜtop ej mĤþidoR .tinvilvo omas olhomen hČbĤrp žohej a tijopaz Čnvitka omas olhomen KďƌĄnjĞŬϭϬ͗DŽǎŶŽƐƚŝĂĚǀŽŬĄƚƽǀƐŽƵǀŝƐůŽƐƚŝƐŵĞĚŝĂĐş memjáz es udaluos v alyb yba ,kat ínándej hcijej tavoĖrČmsu a etČtíd hcijej ymjáz tanímopiĜp ékat tandej ísum ež ,tanímopaz ímsen ,atneilk ohévs umjáz v tákovda il-ándeJ .etČtíd ynykop názáv tákovda ínen iicakovda o anokáz éhurd ytČv 61 § eldoP .etČtíd umjáz v Pokud klient požádá advokáta o sepsání dohody, advokát by mu mČl doporuþit, aby v praxi yvulmÚ 7 .lþ eldoP .mesipdeĜp mýksvovats a mínvárp s uropzor v uosj dukop ,atneilk vyzkoušel, jak bude navrhované uspoĜádání pomČrĤ fungovat. Pokud rodiþe postupují áretk ,atneilk ohévs urh an tákovda il-ípuotsiĜP .eþidor abo an ovárp Čtíd ám etČtíd hcevárp o v opaþném poĜadí, tedy nejprve sepíšou dohodu a poté se snaží podle ní fungovat, mĤže to ,etČtíd mevárp s uropzor v ándej ,etČtíd atoviž ez eþidor ohéhurd ínČnartsdo k ejuĜČms zpĤsobovat zbyteþné problémy. Rodiþe si pĜi pĜípravČ a podpisu dohody þasto jen obtížnČ uovs an„ ilazávaz itákovda es ubils ohíntákovda mínežolS .avulmÚ ejuþuraz um éretk pĜedstavují, co bude taková úprava reálnČ znamenat. ͞.avárp áksdil tinárhc a atákovda ínálovop ukite a ovárp títc uodub ež ,ímodČvs a tseþ .eþidor inepuotsaz metákovda uosj žydk i ,Čtsím mínvrp an ej etČtíd mejáZ
D. o D d e ali ní
ͳͲǤāÀý
õâÀÀ U každého podaného návrhu advokát zvažuje ±jeho «nezbytnost. ÀæâTo, õže zákon umožĖuje podat návrh, ještČ neznamená, že tento návrh bude odpovídat konkrétním okolnostem. NapĜíklad doporuþuje-li advokát svému klientovi variantu Ĝešení sporu formou pĜedbČžného
lǤͳ opatĜení, nebo již návrh na vydání pĜedbČžného opatĜení pĜipravuje, mČl by zvážit, je-li tento .postup DOPSOskuteþnČ Čnþanzoefektivní. ndej ĤtneilAlternativní k hcijej ČmorĜešení k ej ytáakosnaha vda orpo ĤzprostĜedkování rentrap hcíšjČtižedohody lĤdjen zby mínvždy deJ o d t í j e v a h a n s t ý b a l Č m y b a t n e i l k o h é v s e c a u t i s í n e š e Ĝ i Ĝ p a t á k o v d a t i v i t k a h c í n v r p z u o n d eJ mČla zĤstat jednou z preferovaných alternativ. Totéž platí i pro návrhy na výkon rozhodnutí. D O P S O t a v o m r o f n I . Č n b o s o o b e n y k c i n o f e l e t ž u Ģ a , D O P S O m ý n š u l s í Ĝ p s u t k a t n o k Je-li konflikt mezi rodiþi vyhrocený, dá se oþekávat, že se rodiþ, jehož pĜedstavám nebude d e l h o p o i t a m í j a z Č n v i t k a e s Č n s a þ u o s e l a y v a t s d e Ĝ p o h e j t i l Č d s , a t n e i l k o h é v s í n e p u o t s a z o rozhodnutí soudu o pĜedbČžném opatĜení vyhovovat, proti nČmu odvolá, což samozĜejmČ ev itákovprodlouží da yba ,Ĝízení ĤtneilkveuvČci mjázsamé. v eJ Opakované .DOPSO ohpodávání éntomas návrhĤ kap mína švevydání deĜp ,npĜedbČžného arts hcíšlad výraznČ ilavoĖlpodrovnČž ,atsímzatČžuje ápels iþsoudy itsolan orsen érpouze etkČn ke tinsa jyv ilešuokjejich z DOþinnosti, PSO s iccož árpunení lops opatĜení avpĜispívá zpomalení ížádoucí. nádop abeĜt ej okaj ,Ĥkork hcýretkČn icazilaer .pser hcáhavú hcýndapíĜp o I .dta ecamrofni .DOPSO i tavomrofni tákovda lČm yb ,uduos k uhrván
õÀÒ³Ǥʹ
h mí
hcýnČntsaþúz hcešv ez ežílbjen otsaþ ivotneilk umévs utkilfnok méksvoþidor v íjots tákovdA ímorkuos mévs o ecamrofni ejulČds um ČmjeĜzomas alecz ,ejuĜČvĤd um þidoR .íseforp
ϯϮ
36 Ϯϯ
ϯϲ
ƷnjŬĄ ƐƉŽůƵƉƌĄĐĞƐ K^WK
WŽƐŬLJƚŽǀĄŶş ƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀşƉŽƵnjĞ ǀ ŽďůĂƐƚŝ͕ŬĚĞŵĄŵ ƉŽƚƎĞďŶĠnjŶĂůŽƐƚŝ
sLJŚljďĄŶşƐĞ ͣƉƌĂŶşƓƉŝŶĂǀĠŚŽ ƉƌĄĚůĂ͞
sĞĚĞŶşŬůŝĞŶƚĂ Ŭ ƌĞƐƉĞŬƚƵ Ŭ ŽƐƚĂƚŶşŵ ƷēĂƐƚŶşŬƽŵƎşnjĞŶş
sLJƐǀĢƚůŽǀĄŶş ƉƌĄǀŶşĐŚƉŽũŵƽ
WŽƐŬLJƚŽǀĄŶş ƉŽƵnjĞƉƌĄǀŶşŚŽ ƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş
sLJƵǎşǀĄŶş ĂůƚĞƌŶĂƚŝǀŶşĐŚ ŵĞƚŽĚƎĞƓĞŶş ƌŽĚŝēŽǀƐŬljĐŚƐƉŽƌƽ
WŽĚƉŽƌĂǀĞ ǀLJƵǎŝƚşŵĞĚŝĂĐĞ
ǀĄǎĞŶş ŶĞnjďLJƚŶŽƐƚŝ ũĞĚŶŽƚůŝǀljĐŚ ŬƌŽŬƽǀƎşnjĞŶş
hƐŵĢƌŸŽǀĄŶş ŬůŝĞŶƚƽ
KďƌĄnjĞŬϭϭ͗DŽǎŶŽƐƚŝĂĚǀŽŬĄƚƽƉƎŝƉƌĄĐŝƐƌŽnjǀĄĚĢũşĐşŵŝƐĞƌŽĚŝŶĂŵŝ
«ÀâÀÀ ͳǤõÒÀǡāõý
À
±õ±Àâ Advokáti musí zdĤrazĖovat rodiþĤm, že v rĤzných zemích jsou platné rĤzné právní pĜedpisy, a že právní pojmy mĤžou v cizinČ sice stejnČ znít, ale nemusí mít stejný obsah. Stejné þi obdobné právní pojmy þi instituty mohou mít v rĤzných právních Ĝádech odlišný obsah. V pĜípadech s mezinárodním prvkem je potĜeba jednak upozornit klienty na rozdíly v rodinném právu v úvahu pĜicházejících právních ĜádĤ, jednak s nimi dĤkladnČ probrat zejména odlišnosti právních úprav ve vČcech týkajících se dČtí. Je tĜeba dát si zejména pozor na to, jak bude vykládáno rozhodnutí þeského soudu v zahraniþí, jak bude chápán jeho obsah v kontextu zahraniþní právní úpravy. NapĜíklad skuteþnost, že v ýeské republice zĤstává rodiþovská odpovČdnost zachována obČma rodiþĤm i v pĜípadČ, kdy je dítČ svČĜeno do péþe pouze jednoho z nich, neznamená, že bude rodiþovská péþe takto posuzována i v zahraniþí. V pĜípadČ Ĝešení rodiþovského konfliktu v zahraniþí pak je dobré klienta upozornit na to, o þem bude soud rozhodovat, jak mĤže zahraniþní soud rozhodnout a jaké dĤsledky mĤže mít rozhodnutí zahraniþního soudu pro rodiþe i pro dítČ. Vhodné by bylo doporuþit klientovi advokáta pĜímo z dané zemČ specializovaného na oblast rodinného práva, neboĢ ten bude mít lepší pĜedpoklady k tomu, aby klienta v zahraniþí zastupoval. Takové informace lze získat napĜ.:
,y iþ . yl ta a n e o a at é ol o .l
- na stránkách ministerstva zahraniþí - po konzultaci s ÚMPOD - na stránkách e-justice - na stránkách ministerstva spravedlnosti
ϯϳ
ϳ
ít Ĥ. m h ký o é
e a m é ny vy á e, u .͞
D. o D d e ali ní
ʹǤ
l
lépe získat Ǥʹ Spolupráce s ÚMPOD advokátĤm umožĖuje informace o právní úpravČ v zemi, na níž má jejich klient vazbu. Pro Ĝešení pĜípadĤ s mezinárodním prvkem je vhodná À« specializace. Specialista na právní úpravu dané zemČ klientovi snáze vysvČtlí rozdíly ve výkladu jednotlivých právních institutĤ, poukáže na jejich odlišné pojetí (napĜ. Po konzultaci ±sÚMPOD «Àbude æâadvokát âõvČdČt, na Àco klienta u rodiþovské odpovČdnosti). upozornit, by tíjyv ežĤm vurþem ops o hémohlo ksvoþidojít dor zkenedorozumČním, ž ,eĜív ev eþidor tzámČnám, avožrdU .ešpatným zČtív íjamvýkladĤm. en yrops éksvoþidoR
.Ĥkíntsaþú z ýndáž tárhyv ežĤmen hcerops hcínvárpČnnidor V .ínlánoiseforpen ej ,zČtív okaj mýkaj ,bosĤpZ .imecome ynežítaz yrops énij vilokékaj žen ecív uosj ytkilfnok éksvoþidoR hcízatzv hcýksdilizem v ízardo Čnletunhyven alecz ijČdzop iþ evíĜd es ,ynešeĜ uodub ͵ǤæÀāõāÀ
ýksrentrap hcijej latoksortz ež ,tsonþetuks žu uorhorp ej Ĥþidor ohonm orP .Čnidor v Má-li advokát zahraniþního klienta, mČl by se snažit zjistit co nejvíce informací o kulturních ot ežĤmen ,ynarts éndej uhrván ívohyv mítundohzor mývs duos žydk I .hatzv )ýksležnam( a spoleþenských specificích a zvláštnostech typických pro jeho národnost nebo etnikum. énmejázv ek iþidor izem olšoden ínezíĜ icmár v dukop ,urhýv tanemanz narts ez uondáž orp Bude tak pĜipraven na situace, kdy by ho urþité jednání klienta, byĢ ne nČjak zle myšlené .tavotkepser intohco ancuodub od avd abo uodub uoretk ,Čdohod a v dané kultuĜe zcela pĜirozené, mohlo vyvést z míry, pĜekvapit. Sdílejte své zkušenosti získané pĜi jednání se zahraniþními klienty i s dalšími kolegy advokáty a zajímejte se i o jejich zkušenosti. Takto získané informace se vám mohou hodit i pĜi jednání s novým e s ohéretk od ,ijobuos v ávárhorP .mýnežarop ydžv ávátsĤz iþidor izem utkilfnok v ČtíD klientem. abeĜtop ej mĤþidoR .tinvilvo omas olhomen hČbĤrp žohej a tijopaz Čnvitka omas olhomen memjáz es udaluos v alyb yba ,kat ínánǀƌƽnjŶljĐŚ dej hcijej tavoĖrČmsu a etČtíd hcijej ymjáz tanímopiĜp ékat tandej ísum ež ,tanímopaz ímsnjĞŵşĐŚƉůĂƚş en ,atneilk ohévs umjáz v tákovda il-ándeJ .etČtíd ynykop názáv tákovda ínen iicakovda oƌƽnjŶĠ anokáz éhurd ytČv 61 § eldoP .etČtíd umjáz v yvulmÚ 7 .lþ eldoP .mesipdeĜp mýksƉƎĞĚƉŝƐLJͲ vovats a mínvárp s uropzor v uosj dukop ,atneilk áretk ,atneilk ohévs urh an tákovda il-ípusz:^E/d otsiĜP .eþidor abo an ovárp Čtíd ám etČtíd hcevárp o ZK/pD ,etČtíd mevárp s uropzor v ándej ,etČtíd atoviž ez eþidor ohéhurd ínČnartsdo k ejuĜČms uovs an„ ilazávaz itákovda es ubils ohíntákovda mínežolS .avulmÚ ejuþuraz um éretk ͞.avárp áksdil tinárhc a atákovda ínálovop ukite a ovárp títc uodub ež ,ímodČvs a tseþ .eþidor inepuotsaz metákovda uosj žydk i ,Čtsím mínvrp an ej etČtíd mejáZ ŵŽǎŶŽƐƚŝ ĂĚǀŽŬĄƚƽƉƎŝ ƉƌĄĐŝƐ ŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵŝ ƌŽĚŝŶĂŵŝ ±«Àæâõ
njŶĄƚĂ ƌĞƐƉĞŬƚŽǀĂƚ ŬŽŶnjƵůƚŽǀĂƚ
lǤͳ ŶĄƌŽĚŶşĂ ƉƎşƉĂĚLJƐ .DOPSO ČnþanzondŬƵůƚƵƌŶş ej Ĥtneilk hcijej Čmork ej ytákovda orp Ĥre ntrap hcíšjČtiželĤdjen z míndeJ jDWK od tíjev ahans týb aƐƉĞĐŝĨŝŬĂ lČm yb atneilk ohévs ecautis ínešeĜ iĜp atákovda tivitka hcínvrp z uondeJ
DOPSO tavomrofnI .Čnboso oben ykcinofelet žu Ģa ,DOPSO mýnšulsíĜp s utkatnok delhop o i tamíjaz Čnvitka es Čnsaþuos ela yvatsdeĜp ohej tilČds ,atneilk ohévs ínepuotsaz o KďƌĄnjĞŬϭϮ͗DŽǎŶŽƐƚŝĂĚǀŽŬĄƚƽƉƎŝƉƌĄĐŝƐŵĞnjŝŶĄƌŽĚŶşŵŝƌŽĚŝŶĂŵŝ ev itákovda yba ,Ĥtneilk umjáz v eJ .DOPSO ohéntomas kap míšvedeĜp ,narts hcíšlad ilavoĖlpod ,atsím ápels iþ itsolanvorsen éretkČn tinsajyv ilešuokz DOPSO s icárpulops ínádop abeĜt ej okaj ,Ĥkork hcýretkČn icazilaer .pser hcáhavú hcýndapíĜp o I .dta ecamrofni .DOPSO i tavomrofni tákovda lČm yb ,uduos k uhrván
õÀÒ³Ǥʹ
h mí
hcýnČntsaþúz hcešv ez ežílbjen otsaþ ivotneilk umévs utkilfnok méksvoþidor v íjots tákovdA ímorkuos mévs o ecamrofni ejulČds um ČmjeĜzomas alecz ,ejuĜČvĤd um þidoR .íseforp
ϯϮ
38 Ϯϯ
ϯϴ
͵Ǥ «ÀÀ
À ȋǡǡȌ ÀÀ
À
ÀââæÀ«± V pĜípadČ napjaté situace v rodinČ je pĜedevším potĜeba pracovat s obČma rodiþi. U nČkterých služeb se jedná o výhodu (párové/manželské poradenství), u jiných se jedná o nezbytnost (napĜ. mediace). V nČkterých typech služeb je dokonce nezbytné pracovat nejenom s obČma rodiþi, ale i s dČtmi (napĜ. asistované styky). V této kapitole budou veškeré informace vČnovány pĜedevším poskytovatelĤm sociálních služeb podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách (dále jen ZSS), ale i soukromým osobám, které své služby nabízejí jako živnostníci.
.i á ta é 6 íj
Z poskytovatelĤ sociálních služeb se jedná pĜedevším o:
Manželské a rodinné poradny (§ 37 ZSS) Obþanské poradny (§ 37 ZSS) Poradny pro obČti trestných þinĤ a domácího násilí (§ 37 ZSS) Azylové domy (§ 57 ZSS) Intervenþní centra (§ 60a ZSS) SociálnČ aktivizaþní služby pro rodiny s dČtmi (dále jen SASPRD), vþetnČ rodinné mediace (§ 65 ZSS).
é
V pĜípadČ soukromých osob/živnostníkĤ máme na mysli zejména:
Zapsané mediátory dle zákona 202/2012 Sb. o mediaci Terapeuty Psychology
Služby nebo metody práce, které bývají všemi pomáhajícími subjekty nabízeny pro rodiþe nebo rodiny s dČtmi jsou:
e
Odborné sociální poradenství Odborné psychologické poradenství pro dospČlé Odborné psychologické poradenství pro dČti Rodinná terapie Párová terapie PodpĤrné sebezkušenostní programy pro dČti3 Mediace Asistované styky / asistovaná pĜedávání PĜípadové konference Rodinné konference
ϯ
EĂƉƎ͘ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ĚĞƚƐŬLJƉƌƵǀŽĚĐĞƌŽnjǀŽĚĞŵ͘Đnjͬ
ϯϵ
ϵ
ǤÀ±±
±±ÀǤ
m, nČ na erý ch
,meron hpomáhajících cínvárp akilokprofesí Čn icneje tsixkomplikovanČjší e ykíd íšjČnavokdíky ilpmoexistenci k ej ísefonČkolika rp hcícíjprávních ahámop enorem, cautiS Situace Č nrámna irP jejich .éndĤhþinnost citorp Čdopadají, nmejázv uaosjejichž j ypicnprincipy irp žhcijejsou j a ,vzájemnČ íjadapod tsprotichĤdné. onniþ hcijej PrimárnČ an éretk které an iþidovČtšinou r s icárpuvlorežimu ps ejudsociálních ažyv neT .služeb SSZ elpodle dop beZSS. žuls h cínlá icos umižspolupráci er v uoništsČrodiþi v íjugnna uf fungují Ten vyžaduje ýklientském, retk ,ybžulsresp. merepartnerském ntrap ydžv yzákladČ. det ej þRodiþ idoR .Čjedaltedy káz m éksrepartnerem ntrap .pserslužby, ,mékstkterý neilk vždy hcícíjahámop icíonvpodmínkách ocarP .íneþnoslužby, ku ohíjvþetnČ ej Čnteþjejího v ,ybžukonþení. uls hcákníPracovníci mdop o eju dohzorulops spolurozhoduje pomáhajících .tavovcrežimu unyv ocZSS Čn obnemohou en tavozarodiþĤm kiĜp Čnvnic itatiautoritativnČ rotua cin mĤþpĜikazovat idor uohomnebo en SnČco SZ um ižer v íseforp profesí vynucovat.
OD D. je Čt. je dal ím
DOPdruhou S unokstranu ýv k ínmá eĜČvspousta op Čnsaþneziskových uos ícazinagorganizací ro hcývokssouþasnČ izen atsuopovČĜení ps ám unkavýkonu rts uohuSPOD rd aN Na .podle DOPS§O48 Z ín evonatsu na a yjehož picnirpzákladČ i íjuhatzse v Čna n anČ n evztahují s Čdalkái zprincipy žohej aa n ustanovení ,DOPSOZ 8ZOSPOD. 4 § eldop ZOSPOD, ej íneježaprincipiálnČ sod žohej ovystavČn rp ,etČtídkolem umjáz konceptu ohíšpeljennejlepšího utpecnok zájmu melokdítČte, nČvatspro yv Čjehož nláipicdosažení nirp ej neje T Ten .možné tČprts svystupovat occel i ísum yboso íšlad pĜiþemž oben eþirodiþe dor žmnebo eþiĜp další ,Čnvitaosoby tirotuamusí i tavoi pleccos utsyv éstrpČt. nžom i autoritativnČ, e j etČtíd aynadalším rhco um jáz v ,itje sonmožné nivop taukládat dálku épovinnosti, nžom ej mvábzájmu oso mochrany íšlad a dítČte mĤþidoje R RodiþĤm osobám ladnČkterých SSZ ydetsituacích es yb dinformovat ukoP .dta až mínse ČdžzpoždČním opz es ža atd. tavom rofni hby cícase utistedy hcýrZSS etkČndal o o Pokud mívolsuos tavozslovem iretkarah„partnerství“, c énžom olyb yb DOPby SOZ ,“ívmožné tsrentrapcharakterizovat „ mevols tavozsouslovím iretkarahc charakterizovat ZOSPOD bylo “.icom )énjeĜev( nokýv„ „výkon (veĜejné) moci.“
elĤ nČ ím D.
ā
À
õÀ« Ǥ Ǥ «Àõ
À
ā Ĥ letavotyksoohlednČ p ícamrotČchto fni itsodvou nrČvĤnorem d Čdapbyly íĜp v vypĜípadČ lyb merodĤvČrnosti n uovd othinformací cČt ČndelhposkytovatelĤ o itsonsajeN Nejasnosti Č ntalpzĜešeny eb tson§ niv100a op beodst. žuls m letavkterý otyksoukládá p ádálkposkytovatelĤm u ýretk ,SSZ 1 .služeb tsdo a0povinnost 01 § ynešbezplatnČ eĜ bežuls služeb 1 ĤZSS, mítundohzoúdaje r alyb nezbytné éretk ,ybopro so eposkytnutí s ícíjakýt D OPS ítýkající tuntyksose p oosoby, rp éntykteré bzen byla ejadúrozhodnutím tuontyksop poskytnout SPOD .DOPSOZuložena eldop cpovinnost omop uokvyužít snedaroodbornou p uonrobdporadenskou o tížuyv tsonpomoc nivop apodle nežoluZOSPOD. DOPSO OSPOD :tilČdvždy s ydžsdČlit: v nenivop ej bežuls hcínláicos letavotyksoP Poskytovatel sociálních služeb je povinen
,ybžusmlouvu ls ínláicoos poskytování ínávotyksop sociální o uvuolm s leĜvazu uoboso s adz zda s osobou uzavĜel služby, ,yvuolms itsontalp ubod dobu platnosti smlouvy, ,ybžslužby, uls ínláicos ínávotyksop íneþnoku mutad datum ukonþení poskytování sociální ,anezČdĤvod, vopyv pokud avuolmbyla s alysmlouva b dukop vypovČzena, ,dovĤd índČvopýv ČdapíĜpop popĜípadČ výpovČdní .ybžusociální ls ínláico s ínávotyksop uhČbĤrp ínecondohz zhodnocení prĤbČhu poskytování služby.
dle 2
e ld itsorodina, nnivop érodiþe nežolunebo ČdaldítČ káz a n ybžuls ínsociální láicos íjaslužby vížuyve nČ tíd obenuložené eþidor ,povinnosti anidor dukdle oP Pokud nevyužívají na základČ 2 .tsdao 13 a00ZOSPOD, 1 § Čdalkámusí z an bposkytovatelé ežuls hcínláicsociálních os életavotslužeb yksop ína sum ,DOPS§O100a Z 31 odst. a 21 § § 12 základČ 2 bezplatnČ poskytnout následující informace::ecamrofni ícíjudelsán tuontyksop Čntalpzeb
bo
obea) n ejzda utyksosobČ op ítČduvedené ynarhcov ížádosti nvárp-Čnorgánu láicos usociálnČ-právní nágro itsodáž vochrany énedevudČtí Čbo so adz )nebo a poskytuje ,ubžuls ínláicos lavotyksop poskytoval sociální službu, a ínávotyksosociální p ubod služby a ybžulas ídobu nláicoposkytování s énavotyksaop umrof a hurd )b b) druh a formu poskytované .ybžusociální ls ínláico s ínávotyksop uhČbĤrp ínecondohz )c c) zhodnocení prĤbČhu poskytování služby.
že se
e ž ,Čdpovinnost apíĜp momusí t v Čnposkytovatelé idej tinlps besociálních žuls hcínláslužeb icos élesplnit tavotykjedinČ sop ísuvmtom tson nivop otuže T Tuto pĜípadČ, e s urozávn žádosti ohej eldvýslovnČ op a etČtíuvede, d icautže is lvyhodnotil itondohyv esituaci ž ,edevdítČte u Čnvo ýv itsjeho odáž názoru v DOPSse O OSPOD alspodle .DOPSOZ 6 § eld Čtíd o ándej jedná o dítČ dle § 6 ZOSPOD.
du py nČ že
u elhop ohejpĜípadech z uosj éremĤže tk ,ecOSPOD amrofni tpožadovat avodažop Dinformace, OPSO ežĤkteré m hcjsou edapízĜpjeho hcýrpohledu etkČn V VdnČkterých ypotĜebné picnirp s pro udaposkytnutí luos v ej ĢoSPOD, ben ,ám en levšak tavotyposkytovatel ksop kašv érnemá, etk ,DO PS ítu sop orp séprincipy nbeĜtop které neboĢ jentvyksouladu Č n an esslužby iþ ,eju dažopen atnpomoc, eilk do autonomie ).ja eimonoaj.) tua od ,com op ,ívnepožaduje, tsrentrap( ybžþiulsseínna láicnČ os sociální (partnerství, klienta e ž ,iliþanzan anebo emsj žjeiJ do .ídápísemné vuen atndokumentace eilk ecatnemukklienta od énm esíp od Již ej ojsme bena naznaþili, ejuĜČmazeže n nezamČĜuje neuvádí.
ϰϬ
40 Ϭϰ
ϰϬ
sociální služby jsou orientovány na cíle klienta a i obsah spisové dokumentace to výraznČ ovlivĖuje.
Č
Ǥ
Àý
ā Názor nČkterých pracovníkĤ poraden, mediátorĤ i advokátĤ je, že si rodiþe zpravidla mnohem více váží pomoci, kterou nedostanou úplnČ zdarma. Proti tomuto pomČrnČ rozšíĜenému mýtu lze uvést nČkolik námitek.
a Č
PĜednČ neexistuje žádný výzkum, který by tento pĜedpoklad potvrzoval (dlužno však dodat, že není ani výzkum, který by tuto domnČnku pĜímo vyvracel). NejþastČji je slyšet z úst tČch profesionálĤ, kteĜí své služby poskytují na komerþním principu a jakákoliv konkurence v podobČ bezplatných služeb z jejich pohledu deformuje trh (což je pravda). Je možné vysledovat jistou souvislost mezi komunikací rodiþĤ pĜed zahájením služby a její bezplatností, nicménČ tato souvislost již není patrná po zahájení poskytování služby. Ze statistik nČkterých mediaþních center vyplývá (viz Brzobohatý, Poláková, 2013), že aþkoliv více než 75 % jejich klientĤ je na prvním mediaþním setkání více þi ménČ nedobrovolnČ (napĜíklad pouze respektují dĤrazné doporuþení OSPOD nebo soudu) a takovou službu by si pravdČpodobnČ nezaplatili, více než 80% z tČchto nedobrovolných klientĤ pĜijde opakovanČ již na základČ vlastního rozhodnutí, pĜiþemž celková míra dosažených dohod se pohybuje mezi 60 - 80%.
k t e é íj e v Č i Č e
Dalším argumentem je fakt, že by se pĜi nutnosti jejího financování ze strany klientĤ mohla stát odborná poradenská pomoc pro Ĝadu klientĤ nedostupná. Jakýmkoliv zpoplatnČním služeb se zvyšuje tzv. práh využitelnosti, resp. rostou pĜekážky pro jejich využití. S právČ Ĝeþeným pak souvisí i riziko toho, že ekonomicky silnČjší rodiþ bude tím, kdo bude rozhodovat o tom, zda bude odborná pomoc využita.
Ĥ v h ,
Proti argumentu zpoplatnČní služeb však nejsilnČji hovoĜí zákonná norma. V § 72 ZSS je jasnČ stanoven seznam sociálních služeb, které se musejí poskytovat bezplatnČ. V tomto seznamu je vČtšina služeb, které mohou rodiny v situaci rozvodu nebo rozpadu vztahu využít (napĜíklad služby rodinných poraden, poskytovatelĤ SASPRD, kam patĜí rodinné mediace nebo asistované styky, pĜípadnČ služby intervenþních center).
e . u íĜ
Jistou cestou, jak Ĝešit deformovaný trh a zapojit do Ĝešení i ty profesionály, kteĜí nejsou zamČstnanci poskytovatelĤ sociálních služeb, je opČt využít spolupráce s OSPOD. Ty totiž disponují dotací na výkon SPOD, kterou je možné využít i na hrazení nČkterých služeb, jako jsou mediace, asistované styky, psychologické poradenství atd.
íĜ e í í
Metodika Ministerstva práce a sociálních vČcí pro poskytování dotací ze státního rozpoþtu obcím s rozšíĜenou pĤsobností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálnČ-právní ochrany dČtí pro rok 2015 PM þ. 29/2014 (dále jen Metodický pokyn) k tomuto konkrétnČ uvádí, že náklady spojené s poskytováním nebo zprostĜedkováním odborné poradenské pomoci pro dČti, rodiþe a jiné osoby odpovČdné za výchovu dítČte podle § 11 odst. 1, § 12 odst. 1 a §13 odst. 1 písm. d) ZOSPOD je možné hradit z dotace SPOD. MĤže se jednat o poradenskou pomoc, kterou orgán sociálnČ-právní ochrany dČtí zajišĢuje pĜímo zamČstnanci sociálnČprávní ochrany dČtí nebo prostĜednictvím jiných osob a subjektĤ. Zejména jde o odbornou poradenskou pomoc poskytovanou poradenským zaĜízením (rodinná, manželská poradna,
u ít e o 3 u u ,
ϰϭ
ϭ
m, nČ na erý ch
OD D. je Čt. je dal ím
elĤ nČ ím D.
dle 2
bo
že se
du py nČ že
ϰϬ
zaĜízení odborného poradenství pro péþi o dČti),
jiným
registrovaným ±poskytovatelem ±ÀǤ sociálních služeb (napĜ. poskytovatelé SASPRD, krizové pomoci, rané péþe, ,meron hcínvárp akilokČn icnetsixe ykíd íšjČnavokilpmok ej íseforp hcícíjahámopterénních ecautiS programĤ), ČnrámirP .éfyzickou ndĤhcitorap právnickou Čnmejázv osobou uosj ypipovČĜenou cnirp žhcijekj výkonu a ,íjadasociálnČ-právní pod tsonniþ hciochrany jej an érdČtí etk vanoblasti iþidor poskytování s icárpulops poradenské ejudažyv nepomoci T .SSZ dČtem, eldop brodiþĤm ežuls hcínebo nláicojiným s umižosobám er v uonodpovČdným ištČv íjugnuf ýza retkvýchovu ,ybžuls dítČte, merentrapsychologem, p ydžv ydet estĜediskem j þidoR .Čdvýchovné alkáz mékpéþe srentrapnebo .pserpedagogicko,mékstneilk psychologickou poradnou. MĤže se jednat rovnČž o odbornou poradenskou hcícíjahámop icínvocarP .íneþnoku ohíjej Čnteþv ,ybžuls hcáknímdop o pomoc ejudohve zorformČ ulops rodinné mediace, která je zajišĢována zapsaným mediátorem podle ZOM. Využití .tavocunyv ocČn oben tavozakiĜp Čnvitatirotua cin mĤþidor uohomen SSZ umižer vodborné íseforp poradenské pomoci uvedenými subjekty mĤže být rodiþĤm nebo jiným osobám odpovČdným za DOvýchovu PS unokýdítČte v k índoporuþeno eĜČvop ČnsaOSPOD, þuos ícazanebo inagro jim hcývyužití voksizetéto n atsodborné uops ámporadenské unarts uohpomoci urd aN vþetnČ prvního .mĤže DOPSbýt OZ íuloženo nevonatsrozhodnutím u a ypicnirp i OSPOD, íjuhatzv Čn an es uložení Čdalkáz povinnosti žohej an ,Dúþastnit OPSOZ se 84 § eldop setkání ej ínežasse od zapsaným žohej orp ,emediátorem tČtíd umjáz ovhíšrozsahu peljen ut3pehodin. cnok mNáklady elok nČvana tsyvposkytnutí Čnláipicnirpodborné ej neT je .poradenské tČprts soccepomoci l i ísumdČtem, ybosorodiþĤm íšlad obnebo en eþjiným idor žosobám meþiĜp ,odpovČdným Čnvitatirotua za i tavýchovu, voputsyv která énžom poskytována možné e j etČtíd ynajinými rhco osobami umjáz v nebo ,itsonsubjekty, nivop tadnež álkuje éOSPOD, nžom ejje m ábosohradit míšlazddotace a mĤpouze þidoR za jiným lad pĜedpokladu, SSZ ydet eže s rodiþĤm yb dukonebo P .dta mínosobám Čdžopz odpovČdným es ža tavomza rofvýchovu ni hcícanebyla utis hcna ýretúhradu kČn o tČchto mívolsunákladĤ os tavokrajskou ziretkarahpoboþkou c énžom ÚĜadu olyb ypráce b DOýR PSOpĜiznána Z ,“ívtsreanvyplacena trap„ mevojednorázová ls tavoziretkdávka arahc mimoĜádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. c) zákona þ. 111/2006 “.icom )éSb., njeĜeov(pomoci nokýv„ v hmotné nouzi, anebo že tato jednorázová dávka nepostaþuje k úhradČ plné výše nákladĤ na poskytnutí odborné poradenské pomoci. profesí, ā
Àzda
vejdou õdo jednání sOSPOD o Àmožnostech « Ǥ Je tedy zcela na vĤli pomáhajících alepodmínkách Ĥ tavotyksop ícvyužití amrofni dotace itsonrČvSPOD Ĥd Čdana píĜpjejich v ylybslužby. meron OSPOD uovd othcpak Čt ČsamozĜejmČ ndelho itsonsmusí ajeN vyhodnotit, Č ntalpzeb tszda onnivtakové op bežuslužby ls mĤlevtaregionu votyksoppotĜebuje ádálku ýraetksouþasnČ ,SSZ 1 .tsjedoneposkytuje a001 § ynešnikdo eĜ bežjiný uls bezplatnČ. mítundohzoI ron alyjeb totiž éretkvázán ,ybospovinností. o es ícíjakýt DOPS ítuntyksop orp éntybzen ejadú tuontyksop .DOPSOZ eldop comop uoksnedarop uonrobdo tížuyv tsonnivop anežolu DOPSO I nadále však bude existovat jisté znevýhodnČní :tilČds ydžv nprofesionálĤ enivop ej bežživnostníkĤ uls hcínláicotam, s letakde votyjejich ksoP služby poskytuje i jiný subjekt bezplatnČ, neboĢ OSPOD jsou v takovém pĜípadČ vázány správním Ĝádem, který ,jim ukládá ybžu ls ínláicpovinnost os ínávotydát ksoppĜednost o uvuolmslužbČ s leĜvazlevnČjší, u uobosopĜed s adzslužbou dražší a službČ kvalitnČjší, pĜed službou ménČ kvalitní – v tomto ,yvuolpĜípadČ ms itsonjde talp pochopitelnČ ubod o kritérium ceny. ,ybžuls ínláicos ínávotyksop íneþnoku mutad ,anezČvopyv avuolms alyb dukop ,dovĤd índČvopýv ČdapíĜpop .ybžuls ínláicos ínávotyksop uhČbĤrp ínecondohz
À
À
ÀâæÀ«± eld itsonnivop énežolu Čdalkáz an ybžuls ínláicos íjavížuyven Čtíd oben eþidor ,anidor dukoP 2 .tsdo a001 § Čdalkáz an bežuls hcínláicos életavotyksop ísum ,DOPSOZ 31 a 21 § ͳǤÀ :ecamrofni ícíjudelsán tuontyksop Čntalpzeb Na zaþátku je vždy dĤležité vyjasnit, kdo zadává požadavek na pomoc rodiþĤm. Aþkoliv oben ejutyksop ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos unágro itsodáž v énedevu Čboso adz )a jsou klienty služby primárnČ rodiþe, resp. rodina, je pĜi dojednávání kontraktu nutné vyjasnit, ,ubžuls ínláicos lavotyksop jestli pĜišli na doporuþení OSPOD, nebo jim to OSPOD þi soud naĜídil. Od subjektu a ínávotyksop ubod a ybžuls ínláicos énavotyksop umrof a hurd )b zadavatele zakázky se odvozují i další související okolnosti. Tato informace bývá významná .ybžuls ínláicos ínávotyksop uhČbĤrp ínecondohz )c zejména v prvotních fázích spolupráce. Rodiþe, kteĜí sami nejsou pĜesvČdþeni o nutnosti, správnosti, e ž ,ČdapíĜpužiteþnosti mot v Čnnebo idej efektivnosti tinlps bežulpomoci, s hcínláimohou cos élektaterapii votyksonebo p ísumediaci m tsonnpĜistupovat ivop otuT zcela zjistit, e s uropasivnČ. zán ohejVetakovém ldop a etpĜípadČ Čtíd icaujetisužiteþné litondoh yv ežco ,edjeevpĜíþinou u Čnvolsjejich ýv itspasivity, odáž v DaOhned PSO v úvodu se pokusit je motivovat, nastínit jim možné pĜínosy spolupráce, .DOPS OZ 6 § eld Čresp. tíd o árizika ndej nespolupráce atd. udelhop ohej z uosj éretk ,ecamrofni tavodažop DOPSO ežĤm hcedapíĜp hcýretkČn V ypicnirp s udaluos v ej Ģoben ,ámen letavotyksop kašv éretk ,DOPS ítuntyksop orp énbeĜtop Čn an es iþ ,ejudažopen atneilk do ).ja eimonotua ,comop ,ívtsrentrap( ybžuls ínláicos ež ,iliþanzan emsj žiJ .ídávuen atneilk ecatnemukod énmesíp od ej obena ejuĜČmazen 42 Ϭϰ
ϰϮ
ʹǤ³Àā
PĜi Ĝešení tzv. rozvodových kauz je nutné vyjasnit, v jakém režimu se spoleþnČ s rodiþi pohybujeme – zda se jedná o režim sociálních služeb nebo výkonu SPOD. Aþkoliv se poskytovatel služeb bude s rodiþi pohybovat v režimu sociálních služeb (protože na jejich poskytování vČtšinou, na rozdíl od výkonu SPOD, dostávají dotaci), hledisko SPOD zĤstává dĤležitým faktorem.
i e h á
Zejména je to urþující pro skuteþnost, komu a v jakém rozsahu budou podávány informace a zprávy o prĤbČhu a výsledku práce s rodinou. SamozĜejmČ je nutné zachovat povinnost mlþenlivosti a nezbytnou dĤvČru mezi pomáhajícím odborníkem a klienty. Jestliže rodiþe kontaktovali pĜíslušné zaĜízení sami, nemČly by být bez souhlasu rodiþĤ nikomu poskytnuty jiné informace, než pouhé konstatování, zda poradenství probíhá þi nikoliv. Ovšem pokud rodiþe odbornou pomoc vyhledali na doporuþení OSPOD nebo na základČ rozhodnutí soudu, mČly by tyto subjekty mít možnost získat více informací o prĤbČhu poradenství, zejména jakým zpĤsobem k nČmu rodiþe pĜistupují. V tu chvíli je však klíþovým úkolem poskytovatelĤ takových služeb si vyjasnit, kdo zadává jakou zakázku. Jednu mají jistČ rodiþe, jinou mĤže mít OSPOD nebo soud. Taková situace þasto pĜináší úskalí v podobČ poskytovateli služeb pociĢovaného tlaku ze strany OSPOD nebo soudu. NČkterými ze zpĤsobĤ, jak tomu pĜedejít jsou:
y é
a) VyjasnČní obou, resp. všech zakázek smČĜujících k poskytovateli služeb a jejich pojmenování ve spisové dokumentaci. b) VytvoĜení rámcové dohody mezi OSPOD a poskytovatelem služeb c) Sepisování trojstranných kontraktĤ mezi poskytovatelem služeb, klienty a OSPOD u každého pĜípadu
h
u á a u íj Č e
u
ǀLJũĂƐŶĢŶş ǀƓĞĐŚ njĂŬĄnjĞŬ
&ĂŬƚŽƌLJ ƵƐŶĂĚŸƵũşĐş ƐƉŽůƵƉƌĄĐŝ ^^WZĂ ^WK
ǀLJƵǎşǀĄŶş ƚƌŽũƐƚƌĂŶŶljĐŚ ŬŽŶƚĂŬƚƽ
ǀLJƚǀŽƎĞŶş ƌĄŵĐŽǀĠ ĚŽŚŽĚLJƐ K^WK
KďƌĄnjĞŬϭϯ͗&ĂŬƚŽƌLJƵƐŶĂĚŸƵũşĐşƐƉŽůƵƉƌĄĐŝ^^WZĂ^WK
ϰϯ
ϯ
m, nČ na erý ch
OD D. je Čt. je dal ím
elĤ nČ ím D.
dle 2
bo
že se
du py nČ že
ϰϬ
VyjasnČní všech zakázek pomáhá zpĜehlednit zainteresovaných
situaci
a oþekávání ± ±ÀǤ subjektĤ. Pokud je cokoliv nejasného, mČl by poskytovatel služeb kontaktovat ,meron hcínvárp akilokČn icnetsixe ykíd íšjČnavokilpmok ej íseforp hcícíjahámoppĜíslušný ecautiS OSPOD ČnrámirP a.énpokusit dĤhcitorse p Čvyjasnit nmejázv i ujeho osj ypzakázku. icnirp žhcVzájemná ijej a ,íjadakomunikace pod tsonniþ hmezi cijej aOSPOD n éretk a anposkytovatelem iþidor s icárpulopslužeb s ejudaje žyvklíþová neT .Spro SZ ejejí ldopsprávné bežuls hformulování, cínláicos umižpro er vmotivaci uoništČv rodiþĤ íjugnuf ýi rpro etk vyjasnČní ,ybžuls mmožností erentrap yadžnabízených v ydet ej þslužeb idoR .ze Čdastrany lkáz mposkytovatele. éksrentrap .pseOSPOD r ,méksmĤže tneilk mít oþekávání hcícodlišná íjahámop icínvocarod P .tČch, íneþnkterá oku omají híjej rodiþe Čnteþva ,yjebždobré uls hcna ákntoto ímdomyslet p o ejako judohna zorjeden ulops z bodĤ, spolupráce rodiþi. .tavokterý cunyvjeotĜeba cČn obzapojit en tavdo ozadojednávání kiĜp Čnvitatirozakázky tua cin m Ĥþidor uohsom en SSZ umižer v íseforp Jako DOPSdalší unokkrok ýv k vzešlý íneĜČvozp opakovaných Čnsaþuos ícajednání zinagro mezi hcývoOSPOD ksizen ata suposkytovatelem ops ám unarts uslužeb ohurd ase N .nabízí DOPSOvytvoĜení Z ínevonatsrámcové u a ypicnirpdohody. i íjuhatzvPokud Čn an eOSPOD s Čdalkáz využívá žohej an poskytovatele ,DOPSOZ 84 §služeb eldop opakovanČ situace ej ínežasodsžžádostí ohej orpo ,obdobné etČtíd umslužby, jáz ohíšjepemožné ljen utpnČkteré ecnok m elok nČošetĜit vatsyvrámcovou Čnláipicnismlouvou rp ej neT o spolupráci, která bude upravovat principy vzájemné spolupráce (napĜ. .tČprts soccel i ísum yboso íšlad oben eþidor žmeþiĜp ,Čnvitatirotua i taspoleþná voputsyv úvodní énžom aj závČreþná spolupráci e etČtíd ynjednání arhco usmrodiþi, jáz v zpĤsob ,itsonnivaoobsah p tadápodávání lku énžozpráv m e j om áboso matd.). íšlad a mĤþidoR lad SSZ ykrokem det es jeybpak dukpĜistoupit oP .dta m nČdžopz etzv. s žatrojstranných tavomrofni hcdohod ícautis mezi hcýretrodiþi, kČn o Logickým k ívytváĜení m í v o l s u o s t a v o z i r e t k a r a h c é n ž o m o l y b y b D O P S O Z , “ í v t s r e n t r a p „ m e v o l s t a v o z i r e t k arahc OSPOD a poskytovatelem služeb (jejíž sepsání by mČlo být obsahem úvodního “ . i c o m ) é n j e Ĝ e v ( n okýv„ spoleþného setkání).
ā
À
õÀ« Ǥ ͵Ǥ³Àā
« Ĥ letavotykslužby sop ícajsou mroforientované ni itsonrČvĤd na Čdklienty apíĜp v jako ylyb na mepartnery ron uovd pro othcspolupráci. Čt Čndelho Rodiþe itsonsajtak eN Sociální Č n t a l p z e b t s o n n i v o p b e ž u l s m Ĥ l e t a v o t y k s o p á d á l k u ý r e t k , S S Z 1 . t s d o a 0 0 1 § y n e š e Ĝ b e ž uls musí být informováni o všech podmínkách a okolnostech, které na tuto spolupráci mohou mít m í t u n d o h z o r a l y b é r e t k , y b o s o e s í c í j a k ý t D O P S í t u n t y k s o p o r p é n t y b z e n e j a d ú t u o n t y k s op vliv. Jestliže má poskytovatel služeb ještČ povČĜení k výkonu SPOD, pĜípadnČ má-li .rámcovou DOPSOZ smlouvu eldop co omspolupráci op uoksnesdOSPOD arop uo(viz nrobdvýše), o tížujeyv nezbytné, tsonnivopabyanoežpovinnostech olu DOPSO lČds ydžv nenzakázky ivop ej bspolupráce. ežuls hcínláicSlužbu os letavoby tykstak oP poskytovatele vČdČli rodiþe již pĜi :tidojednávání poskytovatelé služeb mČli,ynastavit bžuls ínlájako icostakovou, ínávotykskterá op o má uvusvé olmspovinnosti leĜvazu uovĤþi bosoOSPOD s adz atyto povinnosti jasnČ definovat a popsat. Ideálním zpĤsobem spolupráce ,yvuolms itsjeonpotom talp ubospoleþné d individuální plánování za pĜítomnosti služby ,ybžklientĤ, uls ínláicoposkytovatele s ínávotyksop íne þnoku mautazástupce d OSPOD. ,anezČvopyv avuolms alyb dukop ,dovĤd índČvopýv ČdapíĜpop
.ybžuls ínklient, láicos ítedy návotrodina, yksop uhrodiþe ČbĤrp ínebo necondítČ! dohz Služba Cílem služby je to, co si jako cíl definuje pomáhá eld itsonnklientovi ivop énežvodosažení lu Čdalkáztohoto an ybžcíle. uls ínSláklientem icos íjavížvšak uyvenmĤže Čtíd obýt benreflektován eþidor ,anidúkol or duþikocíl P OSPOD jako souþást spolupráce. Proto je komunikace mezi poskytovatelem 2 .tsdo a001 § Čdalkáz an bežuls hcínláicos életavotyksop ísum ,DOPSOZ 31 aslužby 21 § a OSPOD dĤležitá. Ze stejného dĤvodu zdĤrazĖujeme :ecamrofni ívhodnost cíjudelsán atuúþelnost ontyksopspoleþného Čntalpzeb jednání všech tĜí stran. Pokud ke spoleþnému jednání všech tĜí stran pĜi dojednávání zakázky který o ben ejutsykposkytovatelem sop ítČd ynarhcslužby o ínvárnedojde p-Čnláicoas klienti unágrosi itzvolí sodážcílv služby énedevodlišný u Čbosod o acíle, dz )a sleduje OSPOD, mČla by taková informace být jednou z,utČch, bžulskterou ínláicoposkytovatel s lavotyksop služby zanese do pĜípadné vyžádané pro a ínávotyzprávy ksop ub od OSPOD. a ybžuls ínláicos énavotyksop umrof a hurd )b .ybžuls ínláicos ínávotyksop uhČbĤrp ínecondohz )c ež ,ČdapíĜp mot v Čnidej tinlps bežuls hcínláicos életavotyksop ísum tsonnivop otuT ͶǤ
ý«ý e s urozán ohej eldop a etČtíd icautis litondohyv ež ,edevu Čnvolsýv itsodáž v DOPSO .DsOklienty, PSOZ 6kteĜí § eldpĜicházejí Čtíd o ándna ej V nČkterých situacích se poskytovatelé nutnČ musí setkat doporuþení OSPOD, resp. z rozhodnutí OSPOD nebo soudu, ale spolupráci odmítají, resp. u delhop ohpravidla ej z uosslužby. j éretk ,ecamrofni tavodažop DOPSO ežĤm hcedapíĜp hcýretkČn V nedodržují ypicnirp s udaluos v ej Ģoben ,ámen letavotyksop kašv éretk ,DOPS ítuntyksop orp énbeĜtop Čn an es iþ ,ejudažopen atneilk do ).ja eimonotua ,comop ,ívtsrentrap( ybžuls ínláicos ež ,iliþanzan emsj žiJ .ídávuen atneilk ecatnemukod énmesíp od ej obena ejuĜČmazen 44 Ϭϰ
ϰϰ
ͺǤͷÀõ
Ȃ Prvním krokem je samozĜejmČ pokusit se klienta motivovat. Oproti zažitým pĜedstavám, že k motivaci povede vysvČtlování výhod spolupráce a rizik nespolupráce nabízíme alternativní postup tzv. teorie proudu, kterou pro zvýšení motivace klientĤ v mediaci rozvinul pĜední þeský mediátor R. Brzobohatý. K jejímu vytvoĜení vedla þastá konfrontace s nedobrovolnými klienty v mediaci, kteĜí se od zaþátku buć rovnou odmítali mediace zúþastnit, pĜípadnČ sice pĜišli, ale dávali najevo, že tam nechtČjí být, resp. tam jsou pouze z toho dĤvodu, aby uþinili zadost požadavku soudu, resp. OSPOD.
e í í i e ili
ýastou reakcí mediátorĤ, resp. profesionálĤ v pomáhajících profesích v takové chvíli bývá témČĜ automatická snaha vysvČtlit klientĤm, jaké všechny výhody mediace má, v þem je pro nČ užiteþná, jak za pokus nic nedají atd. Jsme pĜesvČdþeni, že je to, jestli ne chybná, pak pĜinejmenším neúþinná strategie. OkamžitČ tím totiž ztrácíme dĤvČru klienta, protože mu vlastnČ dáváme najevo, že to co Ĝíká, nepovažujeme za dost dĤležité oproti všemu, co mu mĤžete Ĝíci my, jako profesionálové. Jedná se o naskoþení do komunikaþního schématu, které klient dobĜe zná od svého protČjšku v konfliktu. VlastnČ tak „plaveme“ proti proudu uvažování klienta. S železnou pravidelností se osvČdþuje jít naopak po proudu uvažování klienta – neodmítnout rovnou jeho názor nebo postoj, ale naopak ho pĜijmout a pracovat s ním jako s naprosto pravdivým a rozumným. To znamená uznat ho a nabídnout þistou reflexi toho, co klient Ĝíká, s následným ovČĜením, jaký je klientĤv plán „co dál“. Klienti pak þasto zmiĖují cíle a kroky, které jsou ve shodČ s posláním a cíli služby, pĜípadnČ jich lze pomocí služby dosáhnout. Takové pĜijetí samo o sobČ þasto vede ke zmČnČ postoje klienta, který získává dojem, že zde je skuteþnČ svobodným partnerem v rozhovoru, který ho nikam netlaþí.
á o k u o o it u t o o , Č ,
KďƌĄnjĞŬϭϰ͗dĞŽƌŝĞƉƌŽƵĚƵ
Zlaté pravidlo tu mĤže znít: „Vždy se zajímejte nejdĜíve o þlovČka, který sedí pĜed vámi, až potom o to, co mu mĤžete nabídnout!“ Pokud tedy napĜ. matka dítČte sdČluje, že už do žádného centra nepĤjde, protože ona už je z toho všeho unavená, poĜád nČkam chodit, lítat po soudech a sociálkách, ona už by to chtČla mít hlavnČ za sebou, udČlá pracovník dobĜe, pokud tzv. spolkne vČtu ve stylu: „Ale tohle už vám urþitČ pomĤže, ještČ jste to nezkoušeli…“ RadČji by tedy mČl zareagovat již zmiĖovaným uznáním a reflexí: „Takhle to zní, že už jste
ž o t , “ e
ϰϱ
ϱ
m, nČ na erý ch
OD D. je Čt. je dal ím
elĤ nČ ím D.
dle 2
bo
že se
du py nČ že
ϰϬ
z toho hodnČ unavená a nevidíte moc smyslu v tom chodit,
poĜád
nČkam ±když ±to Àzatím Ǥ k,mniþemu nevedlo. I proto moc nevČĜíte, že by tahle možnost mČla nČco zmČnit. Vy už eron hcínvárp akilokČn icnetsixe ykíd íšjČnavokilpmok ej íseforp hcícíjahámop ecautito S hlavnČ sebou. Co toreco Čnrámirchcete P .éndmít Ĥhciza torp ČnmeJaká jázv je uovaše sj yppĜedstava icnirp žhcico jej dál? a ,íja daje poteć d tsváš onniplán, þ hciabyste jej an é tk nejrychleji za an iþidor s imČla cárpulo ps sebou?“ ejudažyv Vnetakovou T .SSZ echvíli ldop brodiþe ežuls hcvČtšinou ínláicos uzaþnou mižer v mluvit uoništČvo íjsvých ugnuf pĜedstavách a cílech, kterých lze dobĜe dosáhnout i prostĜednictvím služby. ýretk ,ybžuls merentrap ydžv ydet ej þidoR .Čdalkáz méksrentrap .pseTeprve r ,méknyní stneije lk ale pokusit možnostech, hcícþas íjahá mop icse ínvhovoĜit ocarP o.ín eþnoku ohíjkteré ej Čnjsou teþv k,ydispozici. bžuls hc„Aha, áknímmyslíte, dop o eže judbychom ohzoruloteć ps chvíli tom, vám právČ .tamohli vocunmluvit yv ocČo no ben jak tavo zakimy Ĝp ČmĤžeme nvitatirotupomoci a cin mkĤþtomu, idor uco ohojste men SSZĜíkala? umižerKdyž v ísefjste orp mi to Ĝíkala, napadlo mČ, že…“ DOPS unokýv k íneĜČvop Čnsaþuos ícazinagro hcývoksizen atsuops ám unarts uohurd aN .DOPSOZ ínevonatsu a ypicnirp i íjuhatzv Čn an es Čdalkáz žohej an ,DOPSOZ 84 § eldop ej ínežasod žohej orp ,etČtíd umjáz ohíšpeljen utpecnok melok nČvatsyv Čnláipicnirp ej neT ͺǤǤ À
ā .tČprts soccel i ísum yboso íšlad oben eþidor žmeþiĜp ,Čnvitatirotua i tavoputsyv énžom I jpĜes e etČtveškerou íd ynarhcsnahu o umjáklienty z v ,itsmotivovat, onnivop tanČkteĜí dálku klienti énžomspolupráci ej mábosodmítají, o míšladresp. a mporušují ĤþidoR pravidla služby nechodí na schĤzky, nesdČlují potĜebné informace atd. Takové lad SSZ ydet es yb dukoP .dta mínČdžopz es ža tavomrofni hcícautis hcýrejednání tkČn o mĤže mívolsubýt os tdĤvodem avoziretkarpro ahc vypovČzení énžom olyb služby. yb DOPNa SOZrozdíl ,“ívtsrod entraOSPOD p„ mevoals soudĤ tavoziretnemají karahc poskytovatelé služeb vĤþi rodiþĤm možnost uplatĖovat sankce, vynucovat “.icom )énjeĜev( nurþité okýv„ jednání, byĢ by bylo nanejvýš žádoucí a v zájmu jejich dítČte. Pokud tedy rodiþe odmítají spolupráci, resp. soustavnČ jednají v rozporu s doporuþeními a instrukcemi poskytovatelĤ služby, jedná se o další z bodĤ, jež by mČl být obsahem vyžádané zprávy pro OSPOD, resp. ātoho,
zda Àse
jedná õosituaci, na kterou Àse « Ǥ soud. Obsah zprávy je odvislý od vztahuje informaþní nastaveny Ĥ letavotyksopovinnost, p ícamrofni anebo itsonrČvzda Ĥd Čposkytovatel dapíĜp v ylyb služby meron má uovdtakto othcČ t Čndelho podmínky itsonsajeN jejího tedy Č ntalpzposkytování eb tsonnivop –be žulszda mĤlje etasoustavné votyksop áporušování dálku ýretkpravidel, ,SSZ 1 .opakované tsdo a001 §nerespektování ynešeĜ bežuls instrukcí mítundohazodoporuþení r alyb éretkpĜedem ,yboso oznaþeno es ícíjakýjako t DOinformace, PS ítuntykskterá op orbude p éntsybOSPOD zen ejadresp. ú tuosoudem ntyksop sdílena. .DOPSOZ eldop comop uoksnedarop uonrobdo tížuyv tsonnivop anežolu DOPSO :tilČds ydžv nenivop ej bežuls hcínláicos letavotyksoP Principem, na jehož základČ lze takové ustanovení mít i jako podmínku poskytování napĜ. odborného sociálního poradenství ,ybžuls ínlánebo icos ínSASPRD, ávotyksopjeo usledování vuolms leĜvnejlepšího azu uobosozájmu s adz dítČte. PĜi kolizi požadavkĤ ZSS a ZOSPOD nelze urþit, který ze zákonĤ ,yvuolmá ms vyšší itsontasílu, lp ubresp. od který z nich je druhému nadĜazený. NadĜazený obČma ,ybdruhému žuls ínláictotiž os ínnení ávotyani ksojeden. p íneþnNad oku m utad však stojí Úmluva o právech ,anedítČte, zČvopyvjejíž avuustanovení olms alyb dujsou kop ,nadĜazena dovĤd índČvobČma opýv ČdtČmto apíĜpozákonĤm p a tato smČĜují k zajištČní ochrany, .práv ybžula s ípotĜeb nláicos dČtí. ínávoSouþástí tyksop uhČpodmínek bĤrp íneconposkytování dohz služby tak zcela legitimnČ mĤže být informování OSPOD nebo soudu v tČch pĜípadech, eld itjednání sonnivoprodiþĤ énežonebo lu Čdajiných lkáz aosob n ybžu ls ínlá os íjavížse uyvzájmy en Čtíd oben Pokud eþidor ,poskytovatelé anidor dukoP kdy bude v icrozporu dítČte. 2 . t s d o a 0 0 1 § Č d a l k á z a n b e ž u l s h c í n l á i c o s é l e t a v o t y k s o p í s u m , D O P S O Z 31 a 2dítČ 1 § služeb shledají, že rodiþe navzdory jejich doporuþením a instrukcím svým jednáním camrofni ícíorgánĤm, judelsán tukteré ontykmají sop Čzákonnou ntalpzeb poškozují, mČly by tuto skuteþnost oznámit:epĜíslušným pravomoc a mohou zmČnu chování od rodiþĤ vyžadovat z moci úĜední. PĜedpokladem oben ejutyksop ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos unágro itsodáž v énedevu Čboso adz )a ovšem je, že budou poskytovatelé služeb souþasnČ OSPOD nebo soudu vysvČtlovat: ,ubžuls ínláicos lavotyksop a í n á v o t y k s o p u b o d a y b ž u l s í n l á i c o s avotypĜístup ksop um of a hurd aby )b se z jakého dĤvodu od rodiþĤ požadovali, aby zmČniliénsvĤj a rchování, . y b ž u l s í n l á i c o s í n á v o t y k s o p u h Č b Ĥ r p í n e c o n d o h z )c nČþeho zdrželi þi naopak nČco konali,
,Čdapopis píĜp toho, mot vjakČse nidrodiþe ej tinlchovají ps bežunyní, ls hcínláicos életavotyksop ísum tsonnivop otuT jaká rizika pro dítČ z takového urozán ohej eldop a etČtíd icautchování is litondplynou, ohyv ež ,edevu Čnvolsýv itsodáž v DOPSO jaké chování by bylo žádoucí, .DOPSOZ 6 § eld Čtíd o ándej konkrétní doporuþení a návrhy, jak postupovat dál, byl optimální. udelhopcoose hejod z rodiþĤ uosj éoþekává retk ,ecaamjaký rofnstav i tavby oda žozp pohledu DOPSOdítČte ežĤm hcedapíĜp hcýretkČn V ypicnirp s udaluos v ej Ģoben ,ámen letavotyksop kašv éretk ,DOPS ítuntyksop orp énbeĜtop Čn an es iþ ,ejudažopen atneilk do ).ja eimonotua ,comop ,ívtsrentrap( ybžuls ínláicos ež ,iliþanzan emsj žiJ .ídávuen atneilk ecatnemukod énmesíp od ej obena ejuĜČmazen ež es
46 Ϭϰ
ϰϲ
ͺǤǤ
³ý« V nČkterých službách (napĜ. psychologické poradenství) lze smysluplnČ spolupracovat i pouze s nČkterými þleny rodiny. Pracuje-li se jen s jedním rodiþem, nebo s dítČtem na žádost pouze jednoho rodiþe, je potĜeba o tomto postupu vést záznam, informovat o prĤbČhu vzájemné interakce další zapojené instituce a orgány a danou skuteþnost pĜi posuzování pĜípadu zohledĖovat. Poþáteþní neochota spolupracovat by nemČla bránit opakovaným nabídkám ke spolupráci a možnosti pozdČjšího vstupu do služby. Jiné typy služeb však spolupráci pouze s nČkterými þleny rodiny vyluþují – napĜ. mediace nebo asistované styky. Pokud jeden z rodiþĤ není ochoten se ani dostavit, spolupráce by v takovém pĜípadČ nemČla být zahájena, dokud tento nezmČní názor, pĜípadnČ nedojde k uložení jeho povinnosti se úþastnit.
t a u í k . a e
ͺǤͺǤāÀÀ
À±āÀā NČkteĜí rodiþe mají tendenci využívat služeb velkého množství poskytovatelĤ, s cílem získat v nepĜehledném terénu výhodu nalezení profesionála nebo pracovištČ, které bude co nejvíce podporovat jejich pohled na situaci a jejich zájmy. „Klienti-cestovatelé“ þasto nehledají pomoc, ale spojence, který jim pomĤže dosáhnout jejich cíle a realizovat právČ jejich pĜedstavu Ĝešení. Proto je pĜi úvodních rozhovorech užiteþné zjišĢovat i to, zda již rodiþe využili služeb jiného poradenského zaĜízení, nebo mají zkušenosti s jinou metodou mimosoudního Ĝešení sporu. V pĜípadČ, že již nČjakou zkušenost mají, mĤže být pro další postup užiteþné vČdČt, co v jiných procesech fungovalo, které postupy lze pĜenést jako efektivní a na þem naopak pĜedchozí pokusy selhaly a þemu se tak vyhnout. PĜedchozí zkušenosti s poradenstvím by však nemČly být konzultovány s tím, kdo klientovi již pomoc poskytoval. Takový postup je neetický.
t e íj h ž u t t í c
Je-li již klient v péþi jiného poradenského zaĜízení, je nutné zvážit situaci v tom smyslu, zda klientovi poskytnout další doplĖkovou službu nebo zda mu doporuþit, aby v prĤbČhu Ĝešení konfliktu poskytovatele pomoci nemČnil. Koordinaci a poskytnutí informací ohlednČ pomoci rĤzných subjektĤ by vždy mohl poskytnout OSPOD v roli opatrovníka, proto je dĤležité být s OSPOD v kontaktu.
a í Č e
Specifickou oblastí je zde kromČ využívání sociálních služeb i nadmČrné využívání specialistĤ z oblasti zdravotnictví, které mohou nasvČdþovat i projev tzv. Münchhausenova syndromu by proxy (tedy v zastoupení). Jde o poruchu, kdy si pacient vymýšlí rĤzná onemocnČní, pĜedstírá symptomy a nechává se neustále vyšetĜovat a hospitalizovat. V zastoupení se pak projevuje tím, že rodiþ pĜenáší zmínČné pĜíznaky na jinou, na nČm závislou osobu, tedy dítČ.
í a á .t
KaždopádnČ by jakákoliv domnČnka ohlednČ toho, že dítČ je nepĜimČĜenČ zatČžováno spoluprací s jinými odborníky vždy konzultována s OSPOD. Takové jednání mĤže být vyhodnoceno jako týrání dítČte, na nČž se vtahuje všeobecná oznamovací povinnost!
o t
ͷǤâ±
À
À Na základČ stejného principu nadĜazenosti Úmluvy lze pĜistupovat i k dohodám, které jsou výsledkem spolupráce rodiþĤ s poskytovateli služeb. Jakákoliv dohoda týkající se dítČte
u e
ϰϳ
ϳ
m, nČ na erý ch
OD D. je Čt. je dal ím
elĤ nČ ím D.
by mČla být v souladu s jeho zájmy. Nejlépe disponováni
pro posouzení ±souladu ±Àdohody Ǥ se zájmy dítČte jsou stále rodiþe. Poskytovatelé služeb zpravidla nedisponují ani zlomkem ,meron hcínvárp akilokČn icnetsixe ykíd íšjČnavokilpmok ej íseforp hcícíjahámop ecautiS všech Č nrámiinformací rP .éndĤhaciznalostmi torp Čnmeokolností, jázv uosj které ypicnjsou irp žpro hcijkaždou ej a ,íjarodinu dapod specifické tsonniþ hcaijkteré ej anrodiþe éretk pĜi svém rozhodování zvažují. PĜesto však ve zcela výjimeþných pĜípadech mohou an iþidor s icárpulops ejudažyv neT .SSZ eldop bežuls hcínláicos umižer v uoništČv íjrodiþe ugnuf dítČte napĜíklad dohodu ýchtít retk uzavĜít ,ybžuldohodu, s merenkterá trap bude ydžv vyrozporu det ej se þidzájmy oR .Čd alkáz– m éksrentra p .pseor tom, ,mékže stndítČ eilk se již nebude stýkat s jedním z rodiþĤ, aþkoliv o to dítČ stojí, ale rodiþe nejsou schopni se hcícíjahámop icínvocarP .íneþnoku ohíjej Čnteþv ,ybžuls hcáknímdop o ejudohzorulop s dohodnout na podmínkách kontaktu a jsou již napĜ. vyþerpaní. V takovém pĜípadČ má .tavocunyv ocČn oben tavozakiĜp Čnvitatirotua cin mĤþidor uohomen SSZ umižer v íseforp i poskytovatel služby možnost odmítnou spolupráci þi asistenci pĜi uzavírání takové dohody DOPS unaoinformovat kýv k íneĜČvoopníČOSPOD. nsaþuos ícazinagro hcývoksizen atsuops ám unarts uohurd aN .DOPSOZ ínevonatsu a ypicnirp i íjuhatzv Čn an es Čdalkáz žohej an ,DOPSOZ 84 § eldop V z rodiþĤ vzjiné tak ej pĜípadČ, ínežasodžežokaždý hej orp ,etČtíd žije umjá ohízemi špeljean dohoda utpecnoby km elomČla k nČvbýt atsyrealizována v Čnláipicnina rp eúzemí j neT dvou rĤzných státĤ, je potĜeba také zjistit, zda je nalezené Ĝešení v souladu .tČprts soccel i ísum yboso íšlad oben eþidor žmeþiĜp ,Čnvitatirotua i tavoputsysv obČma énžom právními e j etČtíd Ĝády. ynarhPokud co umposkytovatelé jáz v ,itsonnivslužeb op tadnemají álku édostatek nžom ej znalostí, mábosoaby míšprávní lad a náležitosti mĤþidoR dohody rodiþĤ posoudili sami, mČly by vyhledat pomoc odborníkĤ právníkĤ, lad SSZ ydet es yb dukoP .dta mínČdžopz es ža tavomrofni hcícautis hcpracovníkĤ ýretkČn o OSPOD mínČni právní mívolsuonebo s tavoÚMPOD. ziretkarahPrávníky c énžomzde olybtentokrát yb DOPspíše SOZ nejsou ,“ívtsren trap„ m evols zástupci tavoziretrodiþĤ. karahc Jestliže právní náležitosti dohody nedokáží poskytovatelé služeb “posoudit .icom )énjesami Ĝev( nani okýza v„ pomoci odborného konzultanta, mČli by doporuþit rodiþĤm, aby soulad dohody s právem sami zkonzultovali s pĜíslušnými specialisty, pĜípadnČ takové specialisty pozvat na mediaþní nebo jiné jednání, kde se dohoda uzavírá. ā
À
õÀ« Ǥ Ĥletavotyksop ícamrofni itsonrČvĤd ČdapíĜp v ylyb meron uovd othcČt Čndelho itsonsajeN Čntalpzeb tsonnivop bežuls mĤletavotyksop ádálku ýretk ,SSZ 1 .tsdo a001 § ynešeĜ bežuls mítundohzor alyb éretk ,yboso es ícíjakýt DOPS ítuntyksop orp éntybzen ejadú tuontyksop .DOPSOZ eldop comop uoksnedarop uonrobdo ƐƌŽĚŝēŝ tížuyv tsonnivop aŵŽƚŝǀŽǀĄŶşŬĞ nežolu DOPSO ƐƉŽůƵƉƌĄĐŝ :tilČds ydžv nenivop ej bežuls hcínláicos letavotyksoP
ŶĄƐƚƌŽũĞƉŽŵĄŚĂũşĐşĐŚ ƉƌŽĨĞƐş
,yƐũĞĚŶĄŶşĂǀLJũĂƐŶĢŶş bžunjĂŬĄnjŬLJ ls ínláicos ínávotyksop o uvuolms leĜvazu uoboso s adz /ŶĨŽƌŵŽǀĄŶşŽ ,yvuolms itsŶĞƐƉŽůƵƉƌĄĐŝƌŽĚŝēƽ ontalp ubod ,ybžuls ínláicos ínávotyksop íneþnoku mutad ƐK^WK ,anƐƉŽůƵƉƌĄĐĞƉŽƵnjĞƐ ezČvopyv avuolms alyb dukop ,dovĤd índČvopýv ČdapíĜpop ŶĢŬƚĞƌljŵŝēůĞŶLJƌŽĚŝŶLJ .ybžuls ínláicos ínávotyksop uhČbĤrpŬŽŽƌĚŝŶĂĐĞǀƉƎşƉĂĚĢ ínecondohz ǀLJƵǎşǀĄŶşǀşĐĞƐůƵǎĞď
dle 2
eld itsonnivop énežolu ČdaŵŽǎŶŽƐƚŽĚŵşƚŶŽƵƚ lkáz an ybžuls ínláicos íjavížuyven Čtíd oben eþidor ,anidor dukoP 2 .tsdo a001 § Čdalkáz ƐƉŽůƵƉƌĄĐŝƉƎŝƌŽnjƉŽƌƵ an bežuls hcínláicos életavotyksop ísum ,DOPSOZ 31 a 21 § ƐĞnjĄũŵLJĚşƚĢƚĞ :ecamrofni ícíjudelsán tuontyksop Čntalpzeb
bo
oben ejutyksop ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos unágro itsodáž v énedevu Čboso adz )a ,ubžuls ínláicos lavotyksop a ínávotyksop ubod a ybžuls ínláicos énavotyksop umrof a hurd )b KďƌĄnjĞŬϭϱ͗EĄƐƚƌŽũĞƉŽŵĄŚĂũşĐşĐŚƉƌŽĨĞƐş .ybžuls ínláicos ínávotyksop uhČbĤrp ínecondohz )c
že se
ž ,ČdapíĜp mot v Čnidej tinlps bežuls hcínláicos életavotyksop ísum tsonnivop otuT e es urozán ohej eldop a etČtíd icautis litondohyv ež ,edevu Čnvolsýv itsodáž v DOPSO
«ÀâÀÀ .DOPSOZ 6 § eld Čtíd o ándej
du py nČ že
u delhop ohej z uosj éretk ,ecamrofni tavodažop DOPSO ežĤm hcedapíĜp hcýretkČn V ͳǤ
Àý
ÀǡâÀÀ
±
±æ ypicnirp s udaluos v ej Ģoben ,ámen letavotyksop kašv éretk ,DOPS ítuntyksop orp énbeĜtop
À
Čn an es iþ ,ejudažopen atneilk do ).ja eimonotua ,comop ,ívtsrentrap( ybžuls ínláicos Aþkoli e ž ,iliþase nzanČkteré n emsj profese žiJ .ídávbezprostĜednČ uen atneilk ecnepodílejí atnemukodnaénĜešení mesíp rodiþovského od ej obena konfliktu, ejuĜČmazeje n dobré zvážit pĜínos konzultací pĜípadĤ s mezinárodním prvkem s odborníky na
ϰϬ
48 Ϭϰ
ϰϴ
problematiku cizincĤ. Jedná se napĜíklad o sociology, kulturní/sociální antropology a pĜíbuzné profese se zamČĜením na otázky cizincĤ, interkulturní nebo migraþní problematiku. Pokud je jeden z rodiþĤ cizinec, nebo ýech, který ovšem dlouhodobČ pobýval v zahraniþí, mohou se vyskytnout konkrétní, zcela specifické problémy, k jejichž vysvČtlení by tyto profese mohly pomoci. Tito odborníci nemusí být zapojeni do Ĝešení rodiþovského konfliktu pĜímo. NejvhodnČjší konzultace s tČmito odborníky je pĜed samotným jednáním s rodiþem-cizincem, jako pĜíprava na pĜípadné problémy související s konkrétní kulturou þi stĜetem rĤzných kultur, jež mohou vzniknout. Jednotlivé odlišnosti ve zvyklostech rĤzných kultur je vhodné vždy hodnotit v širším kontextu daného prostĜedí, nikoliv jen vytrhávat ze souvislostí a srovnávat s tím, co je zvykem v naší kultuĜe.
y í l í o í it ,í
ʹǤõý
õ Každá zemČ má svá specifika, spoleþenská, kulturní a þasto odlišnou právní úpravu. To, co považujeme za samozĜejmé v ýR, nemusí automaticky platit a být pĜijímáno v cizím státČ. Mnoho rodiþĤ nemá ani základní pĜedstavu o právní úpravČ rodinného práva ve své zemi, tím ménČ pak v zemi svého partnera. Pokud se za dané situace rodiþe jsou schopni domluvit na Ĝešení, mĤže jejich dohoda ztroskotat na nemožnosti ji vykonat, nebo na rozporu s právem právČ ve státČ druhého rodiþe, kde by také mČla být dodržována. Je dĤležité vþas rozeznat a pĜedejít situaci, kdy rodiþe, resp. jeden z nich, pĜistupují na dohodu jen zdánlivČ, pĜiþemž ve skuteþnosti poþítají s tím, že ji ve svém domovském státČ nebudou nuceni dodržovat. V pĜípadech s mezinárodním prvkem proto vždy doporuþujeme konzultace konkrétní situaci s odborníky na právo obou zemí. Ideální je se spojit s pracovníky ÚMPOD a požádat je o doporuþení, rady, informace k právní úpravČ v dotþených zemích. Je také nutné se zdržet hodnocení kultury a zvykĤ dané zemČ. V nČkterých pĜípadech je lepší pouze trpČlivČ objasĖovat, že ýR má odlišné tradice.
o . ,i ti u s , i e y e í
͵Ǥ
ÀÀ
ïõ³À PĜípady mezinárodních (rodiþovských) únosĤ dČtí jsou v mnoha ohledech specifické. Existuje zde znaþné emoþní napČtí doprovázené þasovou tísní. Je vyžadováno urychlené Ĝešení situace, rovnČž soudní Ĝízení o navrácení dítČte je svázáno pomČrnČ krátkými lhĤtami. Aþkoliv v nČkterých pĜípadech by se jako vhodnČjší Ĝešení vztahĤ mezi rodiþi mohla jevit spíše rodinná terapie než mediace, z þasového hlediska nepĜichází v úvahu, neboĢ má zpravidla nČkolikanásobnČ vyšší þasovou dotaci. Pro úpravu nejaktuálnČjších otázek vyžadujících urychlený zásah se proto více hodí mediace jako nástroj umožĖující v pomČrnČ krátkém þasovém horizontu navázat komunikaci mezi rodiþi a pomoci jim vyjasnit si nČkteré sporné otázky. Vylouþeno není ani souþasné využití rĤzných dalších metod. I v tomto pĜípadČ je vždy vhodné postup konzultovat s ÚMPOD, který realizuje vlastní mezinárodní mediaþní program ve þtyĜech svČtových jazycích.
. é .i ti á k í ti . í
ϰϵ
ϵ
ͶǤ ǤͶ «À
À« À
õââæÀ«± ±«Àæââõ
À
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
h Soudce cijej o tpro uond rodiþe ohzor pĜedstavuje comovarp ánejvČtší m áretk autoritu, ,utirotua která íštČvjemá n epravomoc juvatsdeĜp rozhodnout eþidor orp e ocdjejich uoS m dalším Čn o osudu yba ,eja epĜedevším tČtíd umjázo m osudu íšpeljjejich en V dítČte. .etČtíd V hcnejlepším ijej uduso ozájmu míšvedítČte deĜp aje, udaby uso omínČm šlad yabve umsvém ot k ČdĤsledku várP .eþidorjeho ohejbudoucnosti imas ilavodorozhodovali hzor itsoncusami odubjeho ohejrodiþe. o ukdePrávČ lsĤd mkétomu vs evby a soudce hcijej ínájako vohcnejvČtší az manzautorita ýv mij ta mČl voltČrodiþe vsyV .vést. tsév eVysvČtlovat þidor lČm ajim tirotvýznam ua íštČvjzachování en okaj ecjejich duos slušného hcijej ítezvvzájemného eĜp uménvotvztahu Čpo k esj ohledem tsév ,ČtídnaandítČ, medvést elho je s ukhopČtovnému atzv ohénmepĜevzetí jázv ohén jejich šuls e spoleþné s tižans rodiþovské ,ydohod énodpovČdnosti, mejázv ydohývvysvČtlovat tavoltČvsyvvýhody ,itsondvzájemné Čvopdo ékdohody, svoþidor snažit énþelop se s ízprostĜedkovat tižuyv )tidíĜan Čkomunikaci dapíĜp mínja mezi rk v(rodiþi, tiþuropnebo od mjim ij obdoporuþit en ,iþidor(vizkrajním em icakipĜípadČ numok tnaĜídit) avokdeĜvyužití tsorpz u odborné ohurd aN pomoci .Č dohpro od oobnovení ínándej íjejich nejáhakomunikace z a ecakinum a ozahájení k hcijej íjednání nevonboo odohodČ. rp icomoNa p én druhou robdo stranu ,ejuþansám zan fakt, ,uhrvže ánse ohrodiþe énsalhobjevili uos zebpĜed medsoudem uos deĜpbez ilivesouhlasného jbo eþidor esnávrhu, ež ,tkaf naznaþuje, más unarts ,že ínebude šeĜ hc zcela ývoka namístČ t ínezasvyužít orp k ,autoritu, ám duos kterou uoretk soud ,utirotmá, ua tkížprosazení uyv Čtsímatakových n alecz ed Ĝešení, ub ež která budou chránit dítČ a jeho nejlepší zájem. .mejáz íšpeljen ohej a Čtíd tinárhc uodub áretk
se de tu po te ta ho se ch na ro
e ýas s usjeaþv upĜípadČ hČbĤrp rodinných V .Ĥrotkaf konfliktĤ hcíšjČntajedním tsdopjenz znejpodstatnČjších míndej Ĥtkilfnok faktorĤ. hcýnnidoVr prĤbČhu ČdapíĜp vþasu ej sase ý e stabilizuje dub ijČdzstatus op míý quo, .esdítČ ejutsi pad zvyká a a yna kním nové dop podmínky évon an áakyadaptuje vz is Čtídse. ,ouýím q sutpozdČji ats ejuzibude libats u vydáno tilaer ínrozhodnutí, deĜtsorpzebtím težse árdo zvyšuje edubenriziko, ež ,ože kizinebude r ejušyvodrážet z es mítbezprostĜední ,ítundohzor orealitu nádyv o vprodinČ. ,jovýv oAþkoli hej orpdĜíve íšjČvby inztatáž íĜp alyúprava b a etČbyla tíd uvmzájmu jáz v adítČte lyb avaarpbyla ú žápĜíznivČjší tat yb evíĜdpro ilokjeho þA .vývoj, Čnidorpo v e nČkolika tČtíd ínemČsících žrtyv ícuonebo dáženi aletech éndoh mĤže ven v vyústit titsúyv venevhodné žĤm hceteal inežádoucí oben hcícvytržení ísČm akidítČte lokČn a z tprostĜedí, otsijen ej una saþkteré ínebsi osjiž Ĥpzvyklo. mekdelDalším sĤd mývýznamným nmanzýv míšdĤsledkem laD .olkyvzpĤsobení žij is éretkþasu an ,je ídenejistota Ĝtsorp z o ahenervozita. j edub ýkRodiþe aj a ínezpravidla zíĜ índuoneví, s tahíjak borpbude edubprobíhat kaj ,íven soudní aldivaĜízení rpz eþaidojaký R .abude tizovrejeho n a e výsledek, s ánejopcož s atse izovsamo reN .uosesobČ rts uopojí kváds výraznou uonzarýv sdávkou íjop Čbstresu. os o oNervozita mas es žospojená c ,kedelsse ýv soudním hcýnČnímz Ĝízením aríM .ytzvyšuje kilfnok e napČtí juĜtsoya v napČtí ítČpan vyostĜuje a ítČpan e konflikty. jušyvz mMíra ínezíĜ zmínČných mínduos a negativních n íjakeþ eþemocí idor eje lédpĜímo míý úmČrná .ínezíĜ odélce hínduosoudního s ecléd áĜízení. nrČmú ýím omíĜpdéle ej ícrodiþe ome hcþekají ínvitagna en o jednotlivé rp ot íštČvúkony, mít ,.dnaĜízení ta ,Ĥkdus jednání, op hcýkvýsledky celanz ykznaleckých delsýv ,ínánposudkĤ, dej ínezíĜa atd., n ,yntím okúvČtší éviltto onpro dej nČ i pro dítČ pĜedstavuje stres. .serts ejuvatsdeĜp Čtíd orp i Čn
ní že
Je ínedsamozĜejmé, evorp ohéndá že Ĝ rrychlý okú anpostup týb ímvsesoudním n ínezíĜ Ĝízení mínduo nesmí s v pubýt tsopnaýlhúkor cyr eĜádného ž ,émjeĜzprovedení omas eJ e všech ž ,tČdrelevantních Čv eþidor orpdĤkazĤ ej évoþaílKzjištČní .etČtídnejlepšího umjáz ohízájmu špeljendítČte. ínČtšijzKlíþové a Ĥzakje Ĥdpro hcírodiþe ntnavevČdČt, ler hceže šv se ve vČci nČco dČje, že se jejich .problémem ávýbaz odkČnČkdo n memzabývá. élborp hcijej es ež ,ejČd ocČn icČv ev es
ob ou D, ho
ͳǤ
Àæý
³õ
õ³
ýæÀ
Ǥͳ
b Podle oso h§cý474 kcinvodst. árp a2 hZěS cýkcisoud zyf ínvyĜizuje ČnrozoppodnČty u a ytČndaoupozornČní p ejuziĜyv dufyzických os SěZ 2a .právnických tsdo 474 § eosob ldoP u stran otižepéþe lán taovonezletilého nČv abeĜt eaj u þiní tČnvhodná dop uméopatĜení. džaK .íneKaždému Ĝtapo ándpodnČtu ohv íniþ a je otĜeba hélitevČnovat lzen o eþnáležitou ép narts ,peþlivost. DOPSO cPokud Čv ádesoud Ĝp ,uhshledá, asáz ohže índještČ uos Čnení tsím na an místČ ínen Čsoudního tšej ež ,ádzásahu, elhs duopĜedá s dukvČc oP .OSPOD, tsovilþep o který híndu má os kČdispozici tsím an ka celou šv il-eškálu J .DOopatĜení, PSO íneĜviz tapopatĜení o ziv ,íneOSPOD. Ĝtapo ulákJe-li š uovšak lec icna izomístČ psid k soudního ám ýretk zásahu, soud zahájí Ĝízení dle § 13 ZěS. .SěZ 31 § eld ínezíĜ íjáhaz duos ,uhasáz
ʹǤ
«ÀõÀ³
³ÀõÀ«
Ǥʹ
Čtí or
íUniverzálnČ tČd hcýlitelzplatným en es hcprincipem ícíjakýt hcpro ecČvveškerá ev ínánjednání dej árekve ševvČcech orp me týkajících picnirp mse ýntnezletilých alp ČnlázrevdČtí inU rby ozmČla án jĤvbýt s tasnaha lČdu olohoposkytnutí m is yba ,uvšech mot kinformací itČtíd ícam dítČti rofnikhtomu, cešv ítaby untysi ksmohlo op o ah udČlat ans týsvĤj b alČnázor m yb
ϱϬ
50 Ϭϱ
ϱϬ
a následnČ ho sdČlit. Soud takové poskytnutí mĤže udČlat sám a teoreticky mu v tom nic nebrání. Na druhou stranu je dĤležité najít odpovídající pomČr mezi zajištČním práva a co nejmenšími psychologickými a sociálními dopady na dítČ. Pokud to je tedy alespoĖ trochu možné, lze doporuþit jako postup požádat o splnČní této povinnosti OSPOD, který by již mČl být s dítČtem opakovanČ v kontaktu a má s ním navázaný vztah dĤvČry. Primárním zpĤsobem zjištČní názoru dítČte je jeho výslech dle § 100 odst. 3 OSě. PĜi využití jiných postupĤ je na místČ vždy vyhodnotit, zda pĜi jejich využití nedochází ke zkreslení názoru dítČte, zejména pokud jej prezentují rodiþe. VČková hranice 12 let v § 867 OZ je pouze doporuþující a soudu nic nebrání vyslechnout i dítČ mladší.
c o u l
Výslech dítČte má svá specifika a je proto dĤležité se úþastnit pravidelných školení, napĜ. školení Justiþní akademie.
,í
ít e t
Více k tomuto tématu pojednávají þásti v kapitole vČnované OSPOD.
͵ǤÀâÀæ Péþe soudu o nezletilé pĜedstavuje specifické souhrnné Ĝízení, které má pokud je to možné ve vztahu k nezletilému týchž rodiþĤ vést po celou jeho dobu jeden soud a ideálnČ také jeden soudce. V pĜípadČ návrhu podaného k nepĜíslušnému soudu, je na místČ rychlé postoupení vČci dle § 105 OSě soudu pĜíslušnému. ZmČní-li se v prĤbČhu Ĝízení bydlištČ nezletilého, pĜichází pĜenesení pĜíslušnosti dle § 5 ZěS v úvahu nikoli automaticky, ale jen tam, kde je to v zájmu dítČte. Ne každé pĜestČhování se dítČte þi doþasný pobyt mimo místo jeho bydlištČ má vést ke zmČnČ soudu a tím k nadbyteþnému protahování Ĝízení.
é é é Č n o
ͶǤâÀÀÀÀ Co nejrychlejší postup chrání dČti. NaĜízení prvního jednání ve vČci v nejbližším možném termínu (tedy bezodkladnČ) mĤže být zcela zásadním faktorem pro efektivní Ĝešení v zájmu dítČte. Aþkoliv zahájení Ĝízení není totožné s naĜízením prvního jednání ve vČci, je to právČ termín prvního jednání, který nejenom pro rodiþe ale i pro ostatní subjekty pĜedstavuje zlomový bod, k nČmuž se þasto upínají. ObjektivnČ lze také Ĝíci, že dokud rodiþe nestojí pĜed soudcem na prvním jednání, je jeho autorita spíše neznatelná a pozitivní efekty autority soudu, resp. soudce tak pĜicházejí vniveþ. Bohužel to þasto mĤže znamenat také prodlužované ohrožení harmonického vývoje dítČte.
u Č e íj y é
Rodiþovský konflikt a rodinná situace jsou obecnČ samy o sobČ pomČrnČ dynamické. Co bylo uvedeno v návrhu na zahájení Ĝízení, nemusí být už za týden aktuální. I proto je dĤležité jednat urychlenČ a naĜizovat jednání co nejdĜíve po doruþení návrhu na zahájení Ĝízení. Pokud soud žádá o zprávu, o prošetĜení pomČrĤ dítČte, zprávu školy þi dČtského lékaĜe, je užiteþné zadat termín pro její dodání co nejblíže naĜízenému termínu jednání, aby všechny dožádané subjekty mohly soudu podat co nejaktuálnČjší informace. Pokud soud obdrží zprávu o dítČti, o kterou bude opírat své rozhodnutí o pĤl roku pozdČji, je velmi pravdČpodobné, že již nebude odpovídat skuteþnému stavu, zejména v situaci, kdy mezi rodiþi panuje otevĜený konflikt.
o é .í e y d i i
ϱϭ
ϭ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
se de tu po te ta ho se ch na ro
ní že
ob ou D, ho
Čtí or
ϱϬ
ǤͶ njĂŚĄũĞŶş ƐŽƵĚŶşŚŽ ƎşnjĞŶş
À«
ƵŬŽŶēĞŶş ƐŽƵĚŶşŚŽ ƎşnjĞŶş
ēĂƐ ±«Àæââõ
À
hcijej o tuondohzor comovarp ám áretk ,utirotua íštČvjen ejuvatsdeĜp eþidor orp ecduoS mČn o yba ,ej etČtíd umjáz míšpeljen V .etČtíd hcijej uduso o míšvedeĜp a uduso míšlad yb umot k ČvárP .eþidor ohej imas ilavodohzor itsoncuodub ohej o ukdelsĤd mévs ev a hcijej ínávohcaz manzýv mij tavoltČvsyV .tsév eþidor lČm atirotua íštČvjen okaj ecduos hcijej ítezveĜp uménvotČpo k ej tsév ,Čtíd an medelho s uhatzv ohénmejázv ohénšuls es tižans ,ydohod énmejázv ydohýv tavoltČvsyv ,itsondČvopdo éksvoþidor énþelops ēĂƐ ítižuyv )tidíĜan ČdapíĜp mínjark v( tiþuropod mij oben ,iþidor izem icakinumok tavokdeĜtsorpz uohurd aN .Č dohod o ínándej ínejáhaz a ecakinumok hcijej ínevonbo orp icomop énrobdo ,ejuþanzan ,uhrván ohénsalhuos zeb meduos deĜp ilivejbo eþidor es ež ,tkaf más unarts EĂƎşnjĞŶş dĞƌŵşŶ ,ínešeĜ hcývWŽĚĄŶş okat ínezasorp k ,ám duos uoretk ,utirotua tížuyv ČtsímanWƌǀŶş alecz edub ež ƉƌǀŶşŚŽ .mejáz íšpelĚŽĚĄŶş jen ohej a Čtíd tinárũĞĚŶĄŶş hc uodub áretk ŶĄǀƌŚƵ ũĞĚŶĄŶş njƉƌĄǀLJ ǀĞǀĢĐŝ es usaþ uhČbĤrp V .Ĥrotkaf hcíšjČntatsdopjen z míndej Ĥtkilfnok hcýnnidor ČdapíĜp v ej saý KďƌĄnjĞŬϭϲ͗snjƚĂŚēĂƐƵĂƉƌŽĐĞƐŶşĐŚƷŬŽŶƽƉƎŝnjĂŚĄũĞŶşƐŽƵĚŶşŚŽƎşnjĞŶş e dub ijČdzop míý .es ejutpada a yknímdop évon an ákyvz is Čtíd ,ouq sutats ejuzilibats utilaer índeĜtsorpzeb težárdo eduben ež ,okizir ejušyvz es mít ,ítundohzor onádyv op ,jovýv ohej orp íšjČvinzíĜp alyb a etČtíd umjáz v alyb avarpú žátat yb evíĜd ilokþA .Čnidor v etČtíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ežĤm hcetel i oben hcícísČm akilokČn ͷǤÀÀ±âæÀ atotsijen ej usaþ ínebosĤp mekdelsĤd mýnmanzýv míšlaD .olkyvz žij is éretk an ,ídeĜtsorp z Je-li Ĝešením o hej etodubv zájmu ýkaj a dítČte, ínezíĜ íje ndunejvhodnČjším os tahíborp edu b kaj ,ívdohoda en aldivarodiþĤ. rpz eþidZcela oR .atve izovshodČ ren a s pĜedpokladem vČtšiny opatrovnických soudcĤ by to mČli být pĜedevším rodiþe, bude es ánejops atizovreN .userts uokvád uonzarýv s íjop Čbos o omas es žoc kdo ,kede lsýv rozhodovat o budoucnosti svých dČtí. NejpĜímČjší cestou, jak tohoto dosáhnout, je využít hcýnČnímz aríM .ytkilfnok ejuĜtsoyv ítČpan a ítČpan ejušyvz mínezíĜ mínduos smírného alespoĖ situace.Proto § í9ĜpZěS a n íjakeþ Ĝešení eþidorcelé, elédþi m íý .íneþásti zíĜ oh índuos ecléd soudy ánrČmdle ú om ej ícvedou ome húþastníky cínvitagen ke smírnému Ĝešení. Hledání smírného Ĝešení musí být optimálnČ vyváženo orp ot íštČv mít ,.dta ,Ĥkdusop hcýkcelanz ykdelsýv ,ínándej ínezíĜan ,ynokú éviltsovýše ndej uvedenou rychlostí Ĝízení. Konkrétní doporuþení viz bod 2.2. .níže. serts ejuvatsdeĜp Čtíd orp i Čn ínedevorp ohéndáĜ rokú an týb ímsen ínezíĜ mínduos v putsop ýlhcyr ež ,émjeĜzomas eJ ež ,tČdČv eþidor orp ej évoþílK .etČtíd umjáz ohíšpeljen ínČtšijz a ĤzakĤd hcíntnaveler hcešv
õâæÀ«± .ávýbaz odkČn memélborp hcijej es ež ,ejČd ocČn icČv ev es Je-li to tĜeba, soud nejprve zjistí, co již OSPOD uþinil za opatĜení a jaký mČla tato opatĜení efekt. Neoddiskutovatelnou i logickou možností soudu je však vždy uþinit vlastní opatĜení, aĢ již formou motivace, doporuþení, instrukce nebo pĜímo naĜízení. I možnosti soudcĤ lze õ³
ýæÀ
Ǥͳ umisĢovat na pomyslnou osu od nejménČ direktivních až po ty naprosto direktivní. boso hcýkcinvárp a hcýkcizyf ínČnrozopu a ytČndop ejuziĜyv duos SěZ 2 .tsdo 474 § eldoP uotiželán tavonČv abeĜt ej utČndop umédžaK .íneĜtapo ándohv íniþ a ohélitelzen o eþép narts ,DOPSO cČv ádeĜp ,uhasáz ohínduos Čtsím an ínen Čtšej ež ,ádelhs duos dukoP .tsovilþep ͳǤ ÀÀȚͶͻa«±ÀȚͶͶǤ͵ ohínduos Čtsím an kašv il-eJ .DOPSO íneĜtapo ziv ,íneĜtapo ulákš uolec icizopsid k ám ýretk a .SěZ 31 § eld ínezíĜ íjáhaz duos ,uhasáz Soud pĜi zahájení Ĝízení jmenuje dítČti opatrovníka dle § 469 odst. 1 ZěS. Dle tohoto ustanovení má být opatrovníkem zpravidla jmenován OSPOD. Posouzení jmenování jiné osoby vychází z pĜedmČtu Ĝízení a konkrétních NapĜ. jevhodné okolností ³ÀõpĜípadu. À«
pĜi Ǥʹ složitých záležitostech týkajících se jmČní dítČte opatrovníkem jmenovat advokáta, a naopak ítČd hcýlitelzen es hcícíjakýt hcecČv ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp ČnlázrevinU pĜi jednoduchých právních jednáních, které vyžadují souhlas soudu, nemohou však mít rozán jĤvs talČdu olhom is yba ,umot k itČtíd ícamrofni hcešv ítuntyksop o ahans týb alČm yb 52 Ϭϱ
ϱϮ
zásadní dopady do pomČrĤ dítČte, mĤže být opatrovníkem i pĜíbuzný dítČte. Ve specifických pĜípadech mĤže i nezletilý jednat samostatnČ.
h
Bývá úþelné, aby soud zjišĢoval, která opatĜení již OSPOD pro pomoc s Ĝešením rodinné situace využil a s jakým výsledkem. Úþelnost tohoto zjišĢování u OSPOD zĤstává zachována i v pĜípadČ, kdy soud jmenuje opatrovníkem jiný subjekt nebo osobu. Kroky, které mohou OSPOD provést pĜed zahájením soudního Ĝízení a které by mČly soud zajímat, jsou zejména:
é á é u
zda byl proveden rozhovor s obČma rodiþi dle § 53 odst. ZOSPOD a s jakým výsledkem zda bylo rodiþĤm poskytnuto poradenství dle § 11 odst. 1 a) a s jakým výsledkem zda byla vyhodnocena míra ohrožení dítČte dle § 10 odst. 3 ZOSPOD a s jakým výsledkem zda bylo rodiþĤm doporuþeno využít služeb odborného poradenského zaĜízení (mediace, terapie, poradenství, asistovaný styk) nebo zapsaného mediátora, pĜípadnČ zda jim byla taková povinnost uložena dle § 12 odst. 1 písm. b) a c) nebo dle § 13 odst. 1 písm. d) ZOSPOD a s jakým výsledkem zda se již realizovala pĜípadová konference dle § 10 odst. 3 písm. e) a § 14 odst. 2 písm. b) ZOSPOD a s jakým výsledkem zda bylo nČkterému, obČma rodiþĤm nebo rodiþĤm i dČtem uloženo výchovné opatĜení dle § 13 odst. 1 ZOSPOD zda musel OSPOD pĜistoupit k uložení sankcí dle §59a ZOSPOD a s jakým výsledkem
í , o 2 é
Výstupy práce OSPOD by mČly být zohledĖovány soudem pĜi rozhodování. Komunikace mezi OSPOD a soudy vČtšinou probíhá bez problémĤ a je nastavena na velmi dobré úrovni. Toho je potĜeba využít. Je v zájmu soudĤ, aby v rámci plynulého postupu Ĝízení podporovaly spádové OSPOD dČtí již v prĤbČhu jednání s rodiþi, bylo-li zahájeno Ĝízení.
.í i í
Pokud soud na základČ informací obdržených pĜedem od OSPOD zaþíná zvažovat možné další kroky, jeví se jako vhodné a úþelné je ve shodČ s § 474 odst. 3 ZěS pĜedem konzultovat s OSPOD jako se subjektem, který byl doposud s rodiþi v kontaktu nejvíce a mĤže dát soudu dĤležité podnČty, které budou mít vliv na výbČr nejvhodnČjšího postupu soudu. Takový tandem soudce a opatrovníka/pracovníka OSPOD dává nejvČtší jistotu, že zvažovaná opatĜení budou pĜesnČ cílit na nejlepší zájem dítČte. Hned po rodiþích je vlastnČ tato dvojice nejvíce schopna udČlat správné rozhodnutí v jeho zájmu.
é e u , e
ʹǤÀ«õÀ±âæÀ V první ĜadČ samozĜejmČ soud mĤže sám rodiþe vést ke smírnému Ĝešení dle § 9 ZěS, resp. § 99 odst. 1 OSě, tedy pĜímo v soudní síni rodiþe motivovat þi instruovat k tomu, aby se dohodli. Takový postup je zcela legitimní a mnozí soudci ho využívají. Je na místČ si položit otázku, co je nyní, pĜed soudem, jinak než v pĜedchozím období? Jak je možné, že se rodiþe týdny nebyli schopní dohodnout a nyní se toho po nČkolika desítkách minut podaĜilo dosáhnout u soudu? První možností je samozĜejmČ pĜiznat, že mnozí soudci disponují významnou dávkou mediátorského talentu, dokáží pĜesnČ vysvČtlit dopady protrahovaných
, , i e o íj h
ϱϯ
ϯ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
se de tu po te ta ho se ch na ro
ní že
ob ou D, ho
Čtí or
ϱϬ
sporĤ apod., takže rodiþe souhlasí, protože cítí, že ǤͶtak je to správnČ. StejnČ tak je ovšem pravdČpodobné, že oba ustoupí ze svých požadavkĤ kvĤli autoritČ, kterou soud má, nikoliv
Rizikem tak mĤže À«být, že z pĜesvČdþení, že to tak chtČjí. rodiþe budou souhlasit s nČþím, o þem se domnívají, že tím vyjdou vstĜíc soudu (a nebudou tak zhoršovat svou pozici jako nespolupracující rodiþe), nicménČ Ĝešení samo ±nemusí «být Àtím, æco âjsou âschopni õ
nebo Àochotni reálnČ naplĖovat. To není otázka dovedností soudcĤ, nýbrž podmínek, v nichž takové vedení h cijsmíru ej o tu ondohz–orsoudní comovsíĖ, arp kde ám „kdykoliv“ áretk ,utirmĤže otua ípadnout štČvjen rozhodnutí, ejuvatsdeĜp které eþidoby r ose rp jednomu ecduoS ke probíhá m Č n o y b a , e j e t Č t í d u m j á z m í š p e l j e n V . e t Č t í d h c i j e j u d u s o o m í š v e d e Ĝ p a u d u s o míšlad nebo druhému nemuselo úplnČ líbit, pokud budou shledáni jako „problémoví.“ yb umot k ČvárP .eþidor ohej imas ilavodohzor itsoncuodub ohej o ukdelsĤd mévs ev a h cijej ínávohcastejnČ z mandobrou zýv mijvariantou tavoltČvsje yVponechat .tsév eþrodiþĤm idor lČm prostor atirotuak tomu, íštČvjeaby n okmohli aj ecdsvou uos PĜinejmenším hcijej ítĜešit ezveĜmimosoudnČ p uménvotČp–o za k epomoci j tsév ,mediátora Čtíd an mnebo edelhoporadny. s uhatzPro v ohvyužití énmejátČchto zv ohénebo nšuls situaci e tižanszpĤsobĤ ,ydohodmimosoudního énmejázv ydoĜešení hýv tavby oltČrodiþe vsyv ,mČli itsonddostat Čvopdopodporu, éksvoþidþastČji or énþevšak lops i sjiných ípĜímo tižuyv instrukci, )tidíĜan Čdakpþemuž íĜp mínjmĤže ark v( soud tiþurop od mještČ ij obevyužít n ,iþido§r 9 izeZěS, m icaresp. kinum§ok99taodst. vokde1ĜtOSě, sorpz stále u ohurdpĜípadnČ aN .Č doh§od114a o ínodst. ándej 2ínbod ejáhab) z aOSě. ecakDalo inumo k se hcijnamítat, ej ínevonže borodiþe orp ico mopdost énroþasu bdo resp., by mČli ,ejuþanzkroky an ,uhprovést rván ohé nsalhuonež s zebbylo medprvní uos djednání eĜp ilivejnaĜízeno. bo eþidor Zde es ežje,tkmožno af más upouze narts takové pĜedtím, ,zopakovat, ínešeĜ hcýže voprvní kat ínjednání ezasorpsoudu k ,ámje dþasto uos umezníkem, oretk ,utirna otukterý a tížujedna yv Čtnebo símanobČ alestrany cz edu b ež þekají .mejápár z íšminut peljendá ohsoud ej a Čza tídpravdu tinárhcjejich uoduvariantČ b áretk s nČkdy až nereálnými oþekáváními, že bČhem a budou mít po starostech. PrávČ autorita a vážnost soudu zde þasto hraje významnou e s uspro aþ uzmČnu hČbĤrp Vstanoviska .Ĥrotkaf hcístran šjČntatve sdovztahu pjen z mkínvolbČ dej Ĥtkalternativního ilfnok hcýnnidorzpĤsobu ČdapíĜp v Ĝešení, ej saý roli e dub ijČvšak dzoptato míý .es eju„nekontaminuje“ tpada a yknímdoppotenciální évon an ákvýsledek, yvz is Čtídkterého ,ouq subývá tats e juzilibats pĜitom autorita dosaženo u ilaer índeĜtprostĜedí sorpzeb za težápomoci rdo edu ben ež ,otĜetí kizirosoby, ejušyvkterá z es jinak mít ,ínemá tundoh zor stranami onádyv v tneutrálním nestranné nad o p ,jovývjinou ohejmoc! orp íšjČvinzíĜp alyb a etČtíd umjáz v alyb avarpú žátat yb evíĜd ilokþA .Čnidor v žádnou etČtíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ežĤm hcetel i oben hcícísČm akilokČn atotsijen ej usaþ ínebosĤp mekdelsĤd mýnmanzýv míšlaD .olkyvz žij is éretk an ,ídeĜtsorp z ohej edub ýkaj a ínezíĜ índuos tahíborp edub kaj ,íven aldivarpz eþidoR .atizovren a ǤͷāÀ±
es ánejops atizovreN .userts uokvád uonzarýv s íjop Čbos o omas es žoc ,kedelsýv Pokud hcýnČnse ímzrodiþe aríMani.ypĜes tkilfnmotivaci ok ejuĜsoudu tsoyv sami ítČpanerozhodnou n a ítČpanvyužít ejušmožnosti yvz mínmediace, ezíĜ mínmĤže duos se soud za stejným cílem vydat dvČma rĤznými cestami. Jednak mĤže využít an íjakeþ eþidor eléd míý .ínezíĜ ohínduos ecléd ánrČmú omíĜp ej ícome hobecného cínvitagen §r100 stranám se o p ot íodst. štČv m2ít OSě ,.dta ,ĤakdnaĜídit usop hc ýkcelanzpovinnost ykdelsýv ,íúþastnit nándej íne zíĜaprvního n ,ynokúsetkání éviltondse ej zapsaným mediátorem. První setkání se zapsaným mediátorem se vždy .serts ejuvatsdeĜp Čtídodehrává orp i Čn v mezích zákona þ. 202/2012 Sb. o mediaci. První setkání s mediátorem není mediace. íJde nedo evinformaþní orp ohéndá Ĝ rokú ana n týníž b íse msmediátor en ínezíĜsnaží míndu os v pupĜedstavit tsop ýlhcymediaci, r ež ,émjjejí eĜzmožnosti omas eJ schĤzku, stranám e ,tČdČav pomoci eþidor ojim rp erozhodnout j évoþílK .ese, tČtídzda umchtČjí jáz ohmediaci íšpeljenvyužít. ínČtšijzPokud a Ĥzaktak Ĥd strany hcíntna velersepíše hcešv ažlimity uþiní, . á v ý b a z o d k Č n m e m é l b o r p h c i j e j e s e ž , e j Č d o c Č n i c Č v ev es s nimi mediátor smlouvu o mediaci, jejíž souþástí je i vyþíslení odmČny mediátora. Taková mediace tedy probíhá vždy na komerþní bázi. Oproti rodinným mediacím poskytovaným v režimu služeb podle zákona þ. 108/2006 Sb. o sociálních službách, zapsaný mediátor prakticky nemĤže poskytnout rodinnou mediace bezplatnČ, õ³jelikož
ýježivnostníkem. æÀ
Nutnost Ǥͳ úhrady za služby mediátora je dosud pĜetrvávající a nejvýraznČjší pĜekážkou, pro niž boso hcýkcinvárp a hcýkcizyf ínČnrozopu a ytČndop ejuziĜyv duos SěZ 2 .tsdo 474 § eldoP rodiþe nevyužívají služeb zapsaných mediátorĤ ani v Ĝádu jednotek procent tak, jak by uotiželán tavonČv abeĜt ej utČndop umédžaK .íneĜtapo ándohv íniþ a ohélitelzen o eþép narts bylo možné. Dalším rysem naĜízení prvního setkání se zapsaným mediátorem podle zákona ,DOPSO cČv ádeĜp ,uhasáz ohínduos Čtsím an ínen Čtšej ež ,ádelhs duos dukoP .tsovilþep o mediaci je vylouþení možnosti pĜedávání informací smČĜujících od mediátora k jiným ohínduos Čtsím an kašv il-eJ .DOPSO íneĜtapo ziv ,íneĜtapo ulákš uolec icizopsid k ám ýretk subjektĤm. Zapsaný mediátor neposkytuje nikomu žádné informace a má v tomto podporu .SěZ 31 § eld ínezíĜ íjáhaz duos ,uhasáz zákona. Jediný, komu poskytne potvrzení o absolvování mediace, jsou strany, a to pouze v tom pĜípadČ, že o nČj samy požádají. Zapsaný mediátor nesmí poskytnout ani informaci o tom, zda u nČj konkrétní lidé mediaci podstupují, jestli ho už kontaktovali þi nikoli apod. Jinými slovy, možnost orgánĤ SPOD nebo soudĤ ³koordinovat Àõsvé À«kroky
sohledem na Ǥʹ prĤbČh mediace je v pĜípadČ rodinné mediace podle zákona o mediaci mizivá, jelikož ítČd hcýlitelzen es hcícíjakýt hcecČv ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp ČnlázrevinU informací. rmediátor ozán jĤvsmusí talČdzachovávat u olhom is dĤvČrnost yba ,umot veškerých k itČtíd ícam rofni hcešv ítuntyksop o ahans týb alČm yb 54 Ϭϱ
ϱϰ
Druhou možností, kterou mají pouze soudci rodinných sporĤ, je využít § 474 odst. 1 ZěS, které jim umožĖuje rodiþĤm uložit na dobu nejvýše 3 mČsícĤ úþast na mimosoudním smírþím nebo mediaþním jednání. Jen pro úplnost srovnejme tuto úpravu s pĜedchozí možností podle § 100 odst. 2 OSě. Soud nenaĜizuje pouze první setkání s mediátorem, ale rovnou úþast na mediaþním jednání. NČkteĜí soudci do rozsudku pĜímo vnášejí povinnost úþastnit se pĜedem stanoveného minimálního poþtu setkání. Takové mediaþní jednání musí probíhat mimo rámec zákona o mediaci, zpravidla tak probíhá v intencích zákona þ. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Poskytovatelé sociálních služeb mají povinnost informovat na vyžádání jak soud, tak i OSPOD. Aþkoliv i zde mediátoĜi ctí dĤvČrnost informací, které zazní v rámci mediace, jsou oprávnČni soudu podat alespoĖ informace o tom, zda již strany mediátora kontaktovaly, zda již probČhlo mediaþní jednání, zda je dohodnuto další mediaþní setkání nebo již rodiþe s mediací skonþili. V pĜípadČ uzavĜení mediaþní dohody nebo souhlasu rodiþĤ se zprávou jsou poskytovatelé sociálních služeb oprávnČni soudu podat i takové informace, resp. dokumenty. Soud tak nemusí þekat na uplynutí lhĤty, kterou rodiþe dostali, a mĤže ihned po obdržení informací zaþít jednat. Nezanedbatelnou charakteristikou mediací poskytovaných v režimu sociálních služeb je jejich bezplatnost.
, í e t í a t t e e í b a .t b
Pokud se rodiþe rozhodnou využít pomoc poradny nebo mediátora, nebo je jim vyhledání takové pomoci uloženo ze strany soudu, mČlo by být v pĜimČĜeném þasovém odstupu naĜízeno další jednání, bČhem kterého se budete zajímat o další posun ve vČci. V pĜípadČ odroþení jednání za úþelem dosažení dohody mezi rodiþi je vhodné stanovit pĜimČĜené lhĤty. TĜi mČsíce vČtšinou bývají dostateþným þasem pro realizaci krokĤ v mimosoudních jednáních.
í u Č . h
Mnozí soudci, kteĜí pravidelnČ využívají možnost odeslat rodiþe na mediaci, dospČli ke zkušenosti, že i pĜes to, že se rodiþe ne vždy vrátí z mediace s uzavĜenou dohodu, tím spíše dohodou Ĝešící veškeré sporné otázky, je pro nČ úþast rodiþĤ na mediaci pĜínosná. Jednak rodiþe mČli spoustu þasu na to, aby si vzájemnČ vyjasnili nČkteré situace, jež vedly až jejich rozchodu nebo rozvodu, takže nemají potĜebu vyĜizovat si úþty pĜed soudem. Jednak bývají rodiþe mnohem zorientovanČjší v tom, co potĜebují a v þem nejsou schopní se shodnout, takže se k soudu vrátí s jasnČ formulovaným požadavkem, jak oba chtČjí, aby soud rozhodl. Za tĜetí se pouze zĜídka stává, že by výsledkem mediace nebylo vĤbec nic. Rodiþe vČtšinou dokáží nalézt shodu þi spoleþnou Ĝeþ alespoĖ v nČkterých otázkách, aþkoliv to nemusí staþit na uzavĜení dohody jako takové.
e . y . í y . ,
ǤâÀ
Netradiþním postupem dle § 474 odst. 1 ZěS je využití pĜípadových konferencí (PK). Jedná se o nástroj bČžnČ využívaný OSPOD podle § 10 odst. 3 písm. e) ZOSPOD. Jeho funkcí je zejména v pĜípadech konfliktĤ rozvádČjících se rodiþĤ právČ de facto smírþí jednání za úþasti rodiþĤ, OSPOD a dalších fyzických þi právnických osob, jež jsou s rodinou v kontaktu. ZjednodušenČ by bylo možné PK popsat jako mediaci s více stranami sporu. Takové jednání je (podobnČ jako mediace) vedené nestranným odborníkem na facilitování obtížných rozhovorĤ. Jedním z úþastníkĤ PK mĤže být samozĜejmČ i soudce. Soud by pĜi zvažování této varianty mČl nejprve ovČĜit, zda již nebyla v nedávné minulosti PK svolána OSPOD, pĜípadnČ s OSPOD dle § 474 odst. 3 ZěS probrat úþelnost využití PK. Pokud soud dojde k závČru, že je úþelné takové opatĜení využít, mĤže rodiþĤm naĜídit úþast na takové PK
á e it . í h í , e K
ϱϱ
ϱ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
se de tu po te ta ho se ch na ro
ní že
ob ou D, ho
Čtí or
ϱϬ
podle § 474 odst. 1 ZěS. V kapitole vČnované jsou podrobnČ popsány sociální OSPOD ǤͶ i objektivizaþní efekty PK, které by v pĜípadČ soudem naĜízené PK byly ještČ významnČjší.
oPK podle §À 3písm. e) ZOSPOD, efekty i prĤbČh Aþkoliv se nejedná stricto sensu 10« odst. jsou zcela totožné, aĢ již se takovému jednání bude Ĝíkat jakkoliv.
±«Àæââõ
À hcijej o tuondohzor comovarp ám áretk ,utirotua íštČvjen ejuvatsdeĜp eþidor orp ecduoS Ǥ ýÀȚͷ;a m Čn o yba ,ej etČtíd umjáz míšpeljen V .etČtíd hcijej uduso o míšvedeĜp a uduso míšlad yPoslední b umot kvariantou, ČvárP .eþjíž idolze r ovyužít hej impro as ivedení lavodorodiþĤ hzor itke son cuodub onalezení hej o ukĜešení delsĤdsituace, mévs ejev a smírnému hcijej ínájiného vohcasoudního z manzývroku mij dle tav§ol18 tČvsZěS. yV .tZpravidla sév eþidose r ljiný Čm soudní atirotuarokíšvyužívá tČvjen ovkasituacích, j ecduos naĜízení hcijesoud j ítezpotĜebuje: veĜp uménvotČpo k ej tsév ,Čtíd an medelho s uhatzv ohénmejázv ohénšuls kdy es tižans ,ydohod énmejázv ydohýv tavoltČvsyv ,itsondČvopdo éksvoþidor énþelops ítižuyv )mluvit tidíĜanpouze ČdapíĜspnČkterými mínjark v(úþastníky tiþuropod mij oben ,iþidor izem icakinumok tavokdeĜtsorpz mluvit jmenovitČ uohurd aN .Č dohod o ínpouze ándej síndítČtem ejáhaz a ecakinumok hcijej ínevonbo orp icomop énrobdo budovu ,ejuþanvést zan jednání ,uhrvánmimo ohénsoudní salhuos zeb meduos deĜp ilivejbo eþidor es ež ,tkaf más unarts ,ínešeĜ hcývokat ínezasorp k ,ám duos uoretk ,utirotua tížuyv Čtsíman alecz edub ež Nic nebrání tomu ale, aby si v rámci jiného soudního roku soudce pozval úþastníky Ĝízení .mejáz íšpeljen ohej a Čtíd tinárhc uodub áretk a promluvil si s nimi mimo jednací místnost, která mĤže þasto sama o sobČ pĤsobit jako prostor pro eskalaci konfliktu. Jiný soudní rok se mĤže jevit vhodným i z toho dĤvodu, že es usaþ uhČbĤrp V .Ĥrotkaf hcíšjČntatsdopjen z míndej Ĥtkilfnok hcýnnidor ČdapíĜp v ej saý z nČj lze vylouþit veĜejnost, aniž by byl soud vázán dĤvody podle § 116 OSě. Zahraniþní edub ijČdzop míý .es ejutpada a yknímdop évon an ákyvz is Čtíd ,ouq sutats ejuzilibats praxe nasvČdþuje tomu, že pozvat úþastníky mimo jednací místnost, ke kulatému stolu, ale utilaer índeĜtsorpzeb težárdo eduben ež ,okizir ejušyvz es mít ,ítundohzor onádyv souþasnČ se zachováním autority soudce, který jednání vede, je pro úþastníky pĜínosnČjší op ,jovýv ohej orp íšjČvinzíĜp alyb a etČtíd umjáz v alyb avarpú žátat yb evíĜd ilokþA .Čnidor v než praní špinavého prádla v jednací místnosti. Shledá-li to tedy soudce vhodné, svolá etČtíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ežĤm hcetel i oben hcícísČm akilokČn k pĜípravČ a projednání vČci jiný soudní rok, v rámci kterého dá soud úþastníkĤm prostor, atotsijen ej usaþ ínebosĤp mekdelsĤd mýnmanzýv míšlaD .olkyvz žij is éretk an ,ídeĜtsorp z aby se k vČci vyjádĜili, nebo zjistí jejich stanoviska jiným vhodným zpĤsobem (napĜ. oddČlené ohej edub ýkaj a ínezíĜ índuos tahíborp edub kaj ,íven aldivarpz eþidoR .atizovren a jednání). ZpĤsob, místo a prĤbČh jiného soudního roku urþí pĜedseda senátu opatĜením. es ánejops atizovreN .userts uokvád uonzarýv s íjop Čbos o omas es žoc ,kedelsýv hcinstitutu ýnČnímz jiného aríM soudního .ytkilfnokroku ejuse Ĝtsskrývá oyv ítČobrovská pan a ípĜíležitost, tČpan ejujak šyvrodiþe z mínvést ezíĜ kmnalezení índuos V a n íjakeþĜešení eþidosporu. r eléd míý .ínezíĜ ohínduos ecléd ánrČmú omíĜp ej ícome hcínvitagen smírného orp ot íštČv mít ,.dta ,Ĥkdusop hcýkcelanz ykdelsýv ,ínándej ínezíĜan ,ynokú éviltondej .serts ejuvatsdeĜp Čtíd orp i Čn í͵Ǥa±«À³ÀâÀ«õȚͺͺͺǡȚͺͺͻȚͻͲǤʹ nedevorp ohéndáĜ rokú an týb ímsen ínezíĜ mínduos v putsop ýlhcyr ež ,émjeĜzomas eJ e ž ,povinností tČdČv eþidorodiþĤ r orp edbát j évoo þílzdraví, K .etČtído uduševní, mjáz ohíštČlesný, peljen ínmorální Čtšijz a aĤzcitový akĤd hvývoj cíntnajejich veler dítČte. hcešv Je . á v ý b a z o d k Č n m e m é l b o r p h c i j e j e s e ž , e j Č d o c Č n i c Č v ev es Nutí-li rodiþe své dítČ žít v ohnisku vzájemného konfliktu, být svČdkem hádek, výstupĤ, osoþování a napadání, nebo dokonce využívají-li rodiþe dítČ jako nástroj v tČchto sporech, snaží-li se jej oddČlit od druhého z rodiþĤ, dítČti tím pouze ubližují a ohrožují jeho Ĝádný vývoj. Pokud rodiþe ani po upozornČní OSPOD, pĜípadnČ õ³soudu
ývætomto Àsvém
jednání Ǥͳ nejsou ochotni pĜestat, musí k tomu soud pĜihlédnout a vyvodit z toho pro rodiþe patĜiþné boso hcýkcinvárp a hcýkcizyf ínČnrozopu a ytČndop ejuziĜyv duos SěZ 2 .tsdo 474 § eldoP dĤsledky. Soudy tedy konkrétnČ vyhodnocují stávající a oþekávanou stálost výchovného uotiželán tavonČv abeĜt ej utČndop umédžaK .íneĜtapo ándohv íniþ a ohélitelzen o eþép narts prostĜedí, v nČmž má dítČ napĜíštČ žít, citové vazby dítČte k jeho sourozencĤm, prarodiþĤm, ,DOPSO cČv ádeĜp ,uhasáz ohínduos Čtsím an ínen Čtšej ež ,ádelhs duos dukoP .tsovilþep popĜípadČ dalším pĜíbuzným i nepĜíbuzným osobám, stejnČ jako zpĤsob, jakým každý ohínduos Čtsím an kašv il-eJ .DOPSO íneĜtapo ziv ,íneĜtapo ulákš uolec icizopsid k ám ýretk z rodiþĤ zajišĢuje harmonický vývoj dítČte. Výchozím bodem je zde fakt, že rodiþovská .SěZ 31 § eld ínezíĜ íjáhaz duos ,uhasáz odpovČdnost náleží obČma rodiþĤm. PĜi rozhodování ve vČci je dobrou praxí soudĤ zohledĖovat zpĤsob, jakým se doposud rodiþe k Ĝešení situace stavČli. Zejména bývá provČĜováno, jakým ³zda Àaõ zpĤsobem À«
rodiþ, který má Ǥʹ dítČ v péþi, podporuje pravidelný kontakt s druhým rodiþem. Pokud jeden z rodiþĤ brání ítČd hcýlitelzen es hcícíjakýt hcecČv ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp ČnlázrevinU veškerým pokusĤm na smírné Ĝešení, brání kontaktĤm dítČte s druhým rodiþem a odmítá rozán jĤvs talČdu olhom is yba ,umot k itČtíd ícamrofni hcešv ítuntyksop o ahans týb alČm yb 56 Ϭϱ
ϱϲ
pĜedávat druhému rodiþi informace, anebo jinak ztČžuje možnost dítČte mít oba rodiþe, soud zpravidla zohledĖuje takové jednání pĜi posuzování všech návrhĤ, o nichž ve vČci rozhoduje.
d .
Soud rodiþĤm napomáhá jak vhodným pouþením, tak i správným znČním výroku. PĜi hledání smírného Ĝešení mĤže soud dle § 99 OSě pouþovat i o hmotném právu, proto je na místČ rodiþĤm objasnit, co zahrnuje pojem péþe a co je obsahem rodiþovské odpovČdnosti. PĜi rozhodnutí o styku je správné výrok formulovat dle § 888 OZ, vþetnČ uložení povinnosti dítČ na styk ĜádnČ pĜipravit. Je-li naĜizován asistovaný styk, jeví se úþelné do výroku pĜímo vymezit konkrétní místo asistovaného styku, osoby, které se jej budou úþastnit, jakož i jejich práva a povinnosti. Lze-li pĜedpokládat, že navazování vztahu dítČte s rodiþem nebo i komunikace obou rodiþĤ budou obtížné, je možné ve výroku poskytnout osobČ, která styku asistuje, právo rozhodnout o podmínkách prĤbČhu styku nebo styk i ukonþit.
í Č iĜ Č o h o u
Pokud soud zjistí, že nČkterý z rodiþĤ hrubČ ztČžuje postup Ĝízení, mĤže mu uložit poĜádkovou pokutu až do výše 50 000,- Kþ. Faktem je, že pro znaþnou þást rodiþĤ není ani taková þástka dostateþnČ velká, aby je od nevhodného jednání odradila, a mnozí ji rádi zaplatí jako cenu za vylouþení druhého rodiþe ze života dítČte. Proto je zcela na místČ, pokud soudy využívají další Ĝešení, kterým je zmČna výchovného prostĜedí dle § 889 OZ. Není-li možné nebo vhodné svČĜit dítČ do péþe druhého z rodiþĤ, je na místČ stanovit nad výchovou dítČte dohled, uložit rodiþi povinnost spolupráce s psychologem nebo terapeutem nebo povinnost zajistit odbornou psychologickou nebo psychoterapeutickou péþi pro dítČ, apod.
ti i i , 9 Č e u
ƌŽĚŝŶŶĄ ŵĞĚŝĂĐĞ
ŵŽǎŶŽƐƚŝ ƐŽƵĚƵǀLJƵǎşƚ ƐŵşƌŶĠŚŽ ƎĞƓĞŶş
ũŝŶljƐŽƵĚŶş ƌŽŬ
ƉƎşƉĂĚŽǀĄ ŬŽŶĨĞƌĞŶĐĞ
KďƌĄnjĞŬϭϳ͗DŽǎŶŽƐƚŝƐŽƵĚƵǀLJƵǎşƚƐŵşƌŶĠŚŽƎĞƓĞŶş
ͶǤāÀý
âÀ
ý
õȚͳͳͶȚͳʹa Soudy vČtšinou vycházejí z pĜedpokladu, že doposud byli oba rodiþe stejnČ výchovnČ zpĤsobilí a tak je tomu i nadále.V situaci, kdy jsou k výchovČ dítČte zjevnČ zpĤsobilí oba rodiþe, je primárnČ jejich odpovČdností se na výchovČ dohodnout. V tČch pĜípadech, kdy
Č a y
ϱϳ
ϳ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
se de tu po te ta ho se ch na ro
ní že
ob ou D, ho
vyvstane domnČnka, že jeden z rodiþĤ není nadále ǤͶ schopen vhodnČ na dítČ pĤsobit a vychovávat ho, pĜichází na Ĝadu zvažování, jak takovou domnČnku vyhodnotit. K tomu
veškeré pĜedchozí À«pokusy soudy pĜistupují až v pĜípadČ, že o smírné Ĝešení ztroskotaly. Prvním nástrojem soudu, po kterém v takové situaci sahají, je vyžádání si odborného ±«Àæââõ
À vyjádĜení podle § 127 odst. 1 OSě. Odborné vyjádĜení mĤže pocházet od OSPOD, stejnČ h cijej od o tudalších ondohzosubjektĤ, r comovanapĜ. rp ámlékaĜĤ, áretk ,uvzdČlávacích tirotua íštČvjeinstitucí, n ejuvatsposkytovatelĤ deĜp eþidor orp ecduoS jako sociálních m Čn o yosob ba ,ej povČĜených etČtíd umjázvýkonem míšpeljenSPOD V .etČtíad hdalších. cijej udusAby o o msoudy íšvedeĜnebyly p a udublokovány so míšlad služeb, ynekoneþným b umot k Čváþekáním rP .eþidona r ovyjádĜení hej imas nČkterého ilavodohzo itsoncuodjeví ub ose hejako j o užádoucí kdelsĤdstanovit mévs epro va z rodborníkĤ, hcijej ínávohodborného caz manzývvyjádĜení mij tavolhĤtu, ltČvsydo V .které tsév ese þidmusí or lČm atirotuavyjádĜit. íštČvjen okaj platí, ecduo vypracování odborník Znovu žes hcijkonec ej íteztéto veĜplhĤty umémČl nvobýt tČpocok nejblíže ej tsévtermínu ,Čtíd anaĜízeného n medelho jednání. s uhatzv ohénmejázv ohénšuls by es tižans ,ydohod énmejázv ydohýv tavoltČvsyv ,itsondČvopdo éksvoþidor énþelops není íJestliže tižuyv )tidpro íĜan složitost ČdapíĜp mposuzované ínjark v( tiþurotázky opod mijtakový oben ,iþpostup idor izem icakpostaþující inumok tavoknebo deĜtsoje-li rpz pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádĜení, ustanovují soudy znalce. Zadávání uohurd aN .Č dohod o ínándej ínejáhaz a ecakinumok hcijej ínevonbo orp icomop énrobdo znaleckých pĜichází v esituacích, ,ejuþanzan ,posudkĤ uhrván oh énsalhuna os zĜadu eb mpouze eduos d Ĝp ilivejbokdy eþidexistuje or es ežvážný ,tkaf mdĤvod ás unarse ts domnívat, že jeden z rodiþĤ není zpĤsobilý k výchovČ dítČte, pĜitom ale o svČĜení ,ínešeĜ hcývokat ínezasorp k ,ám duos uoretk ,utirotua tížuyv Čtsíman alecz dítČte edub do ež své péþe usiluje. Znalecké zkoumání totiž .memnohdy jáz íšpelneúmČrnČ jen ohej a Čprotahuje tíd tinárhcsoudní uodubĜízení. áretk NehledČ k tomu, že závČry znaleckého posudku podané formou srovnání rodiþĤ jako vychovatelĤ e s usaþ uhČbpouze Ĥrp V vyostĜují .Ĥrotkaf hkonflikt cíšjČntamezi tsdoprodiþi. jen z mKaždé índej Ĥdalší tkilfnovyšetĜení k hcýnnidaorsetkání ČdapíĜpsv dalšími ej saý cizími osobami zainteresovanými na Ĝešení rodiþovského konfliktu je edub ijČdzop míý .es ejutpada a yknímdop évon an ákyvz is Čtíd ,ouq spro utatsdítČ ejuzivelice libats zatČžující. u tilaer índZe eĜtsstejného orpzeb tdĤvodu ežárdo se edsoudy uben esprávnČ ž ,okizirþasto ejušbrání yvz evyhovČt s mít ,ítnávrhu undohznČkterého or onádyvz rodiþĤ o p ,jovýav naĜídit ohej orrevizní p íšjČvinznalecké zíĜp alyb posuzování a etČtíd umjápouze z v alyzb toho avarpdĤvodu, ú žátat yže b evrodiþ íĜd ilonení kþA .spokojen Čnidor v s výsledkem znaleckého zkoumání. etČtíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ežĤm hcetel i oben hcícísČm akilokČn
atotsijen ej usaþ ínebosĤp mekdelsĤd mýnmanzýv míšlaD .olkyvz žij is éretk an ,ídeĜtsorp z Pokud je dĤležitým kritériem þas, je možné využití znalce urychlit nČkolika zpĤsoby. První ohej edub ýkaj a ínezíĜ índuos tahíborp edub kaj ,íven aldivarpz eþidoR .atizovren a variantou je podání znaleckého posudku ústní formou. Takovou možnost jednoznaþnČ nabízí es ánejops atizovreN .userts uokvád uonzarýv s íjop Čbos o omas es žoc ,kedelsýv § 127 odst. 1 OSě. Tato možnost však þasto naráží na preferenci písemného znaleckého hcýnČnímz aríM .ytkilfnok ejuĜtsoyv ítČpan a ítČpan ejušyvz mínezíĜ mínduos posudku. Aþkoliv se jedná o zvyk, je to zvyk výraznČ zažitý. Druhou možností je postupovat an íjakeþ eþidor eléd míý .ínezíĜ ohínduos ecléd ánrČmú omíĜp ej ícome hcínvitagen stejnou cestou jako v pĜedchozím bodČ, tedy vyslechnout znalce, nicménČ nechat ho orp ot íštČv mít ,.dta ,Ĥkdusop hcýkcelanz ykdelsýv ,ínándej ínezíĜan ,ynokú éviltondej dodateþnČ zpracovat písemné vyhotovení posudku. Tak mĤže soud urychlit jednání a pĜitom .serts ejuvatsdeĜp Čtíd orp i Čn zachovat zvykem oþekávanou písemnou formu posudku do spisu. TĜetí možností je požádat osobním ínedevorpdotazem ohéndáĜ znalce rokú ano tývyjádĜení, b ímsen ínzda ezíĜ jemíschopen nduos v pznalecký utsop ýlhcposudek yr ež ,émzpracovat jeĜzomas do eJ konkrétní schopen e ž ,tČdČv elhĤty þidornapĜ. orp ejdvou évoþínebo lK .etČtĜítídmČsícĤ. umjáz oPokud híšpeljeznalec n ínČtštakového ijz a ĤzakĤvypracování d hcíntnavele r hcešv není, soud zvažuje jiného znalce..ávýbaz odkČn memélborp hcijej es ež ,ejČd ocČn icČv ev es
õ³
ýæÀ
Ǥͳ boso hcýkcinvárp a hcýkcizyf ínČnrozopu a ytČndop ejuziĜyv duos SěZ 2 .tsdo 474 § eldoP uotiželán tavonČv abeĜt ej utČndop umédžaK .íneĜtapo ándohv íniþ a ohélitelzen o eþép narts ,DOPSO cČv ádeĜp ,uhasáz ohínduos Čtsím an ínen Čtšej ež ,ádelhs duos dukoP .tsovilþep ohínduos Čtsím an kašv il-eJ .DOPSO íneĜtapo ziv ,íneĜtapo ulákš uolec icizopsid k ám ýretk .SěZ 31 § eld ínezíĜ íjáhaz duos ,uhasáz
³ÀõÀ«
Ǥʹ
Čtí or
ítČd hcýlitelzen es hcícíjakýt hcecČv ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp ČnlázrevinU rozán jĤvs talČdu olhom is yba ,umot k itČtíd ícamrofni hcešv ítuntyksop o ahans týb alČm yb
ϱϬ
58 Ϭϱ
ϱϴ
ƉŽĚĄŶş njŶĂůĞĐŬĠŚŽ ƉŽƐƵĚŬƵƷƐƚŶş ĨŽƌŵŽƵ Α ϭϮϳŽĚƐƚ͘ϭ K^\
ŵŽǎŶŽƐƚŝ ƵƌLJĐŚůĞŶş njŶĂůĞĐŬĠŚŽ ƉŽƐƵĚŬƵ
ĚŽƚĄnjĂƚƐĞ njŶĂůĐĞ͕njĚĂ njƉƌĂĐƵũĞ ƉŽƐƵĚĞŬĚŽ ŬŽŶŬƌĠƚŶşŚŽ ĚĂƚĂ
ǀLJƐůĞĐŚŶŽƵƚ njŶĂůĐĞĂ ƉşƐĞŵŶĠ njƉƌĂĐŽǀĄŶş ǎĄĚĂƚƉŽƐůĠnjĞ
KďƌĄnjĞŬϭϴ͗DŽǎŶŽƐƚŝƐŽƵĚƵƵƌLJĐŚůŝƚǀljƐůĞĚŬLJnjŶĂůĞĐŬĠŚŽnjŬŽƵŵĄŶş Je dobrou praxí soudĤ neptat se znalcĤ, který z rodiþĤ má lepší výchovné pĜedpoklady, kdo je lepší a kdo horší vychovatel. Takovéto závČry znaleckých posudkĤ pouze vyhrocují napjaté vztahy mezi rodiþi. Namísto toho se soudy znalcĤ ptají, zda nČkterý z rodiþĤ je pro výchovu nezpĤsobilý a proþ. V pĜípadČ nejasností ohlednČ vhodného formulování otázek na znalce s nimi soudy toto znČní nezĜídka konzultují. Základní otázka pro soudní znalce totiž zní: „Jsou oba rodiþe schopní zajistit péþi o dítČ a jeho výchovu? Pokud ne, z jakého dĤvodu?“
é Ĥ ý o a o
Pro další Ĝešení vČci je úþelné, aby souþástí zadání soudĤ pro znalce bylo i posouzení, jaká opatĜení je nutné pĜijmout, aby bylo možné obnovit komunikaci a korektní vztahy mezi rodiþi, aby rodiþe opČt pĜijali spoleþnou odpovČdnost za své dítČ, jak se rodiþe mají chovat, aby svým rozchodem neubližovali svému dítČti. Znalci tak mohou doporuþit plán stabilizace vzájemného vztahu rodiþĤ.
á ,i y e
PĜi zvažování, zda znalecké posudky využít, þi nikoliv, mĤže soud posloužit následující baterie otázek pro i proti využití znaleckých posudku.
í
Otázky pro využití posudkĤ:
Je k dispozici vyjádĜení OSPOD, že chování rodiþe mĤže ohrožovat dítČ? Je k dispozici vyjádĜení jiných odborníkĤ, že chování rodiþe mĤže ohrožovat dítČ? Je k dispozici vyjádĜení samotného dítČte, které naznaþuje možnost jeho ohrožení chováním jednoho nebo obou rodiþĤ? Je soudu jinak známo, že chování rodiþe mĤže ohrožovat dítČ?
í
ϱϵ
ϵ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
se de tu po te ta ho se ch na ro
ní že
ob ou D, ho
Čtí or
ϱϬ
Pokud alespoĖ na jednu z tČchto otázek mĤže soud ǤͶ odpovČdČt ANO, je zcela na místČ zvážit zpracování znaleckého posudku.
À«
Otázky proti využití posudkĤ:
který z± «je zpĤsobilejší? Àæââõ
À Je úþelem posouzení srovnání, rodiþĤ Je úþelem posouzení zjištČní, kterého z rodiþĤ dítČ hcijej o tuondohzor comovarp ám áretk ,utirotua íštČvjenpreferuje? ejuvatsdeĜp eþidor orp ecduoS ovlivĖuje? jeusdítČ mČn o Je ybaúþelem ,ej etČposouzení, tíd umjáz mkterý íšpelzjerodiþĤ n V .etdítČ Čtíd h cijej uduso(v opĜípadech, míšvedeĜpkdy a ud o mdelší íšlad ve yb umodobu t k Čvá rPfaktické .eþidorpéþi ohejednoho j imas ilzavrodiþĤ) odohzor itsoncuodub ohej o ukdelsĤd mévs ev a hcijej ínJeví ávohse cazjako manpravdČpodobné, zýv mij tavoltČvsže yV jediným .tsév eþidĤvodem dor lČm ažádosti tirotua írodiþe štČvjen ookzpracování aj ecduos hcijej ítznaleckého ezveĜp uméposudku nvotČpo je k odložení ej tsév rozhodnutí ,Čtíd an mna edepozdČji? lho s uhatzv ohénmejázv ohénšuls
es tižans ,ydohod énmejázv ydohýv tavoltČvsyv ,itsondČvopdo éksvoþidor énþelops Pokud alespoĖ na jednu z tČchto otázek mĤže soud odpovČdČt ANO, je vhodné ítižuyv )tidíĜan ČdapíĜp mínjark v( tiþuropod mij oben ,iþidor izem icakinumok tavokdeĜtsorpz uvažovat o jiném nástroji, který by bylo lze využít. uohurd aN .Č dohod o ínándej ínejáhaz a ecakinumok hcijej ínevonbo orp icomop énrobdo ,ejuþanzþasto an ,uhrpĜedkládají ván ohénsavlastní lhuos zeposudky b meduonebo s deĜpodborná ilivejbo evyjádĜení, þidor es ežkteré ,tkaf m unarts Rodiþe siásnechali ,ínešeĜ hcývaniž okatby íneznalec, zasorpnebo k ,ámpsycholog duos uormČl etk ,kudispozici tirotua tížspis uyv aČtprovedl síman avyšetĜení lecz edubcelé ež vypracovat, .mejáza z íšp eljen ohbyl ej atakový Čtíd tinznalecký árhc uoduposudek b áretk rodiny. Je vhodné pĜihlédnout k podmínkám, kterých vypracován. Zpráva odborníka, který nepracoval s obČma rodiþi, dítČtem nebo dČtmi, e s usaþ uhdalšími ČbĤrp Vklíþovými .Ĥrotkaf hcosobami, íšjČntatsdzpravidla opjen z mínemá ndej Ĥtstejnou kilfnok hcvypovídací ýnnidor Čdahodnotu píĜp v ej jako saý pĜípadnČ e dub ijČdposudek zop míývypracovaný .es ejutpadaz apovČĜení yknímdosoudu. p évonSoukromé an ákyvz znalecké is Čtíd ,ouposudky q sutatsmohou ejuziliba ts znalecký být u tilaer índe ĜtsorzávČry pzeb tmohou ežárdo být edujednostrannČ ben ež ,okizvyhodnoceny ir ejušyvz eve s m ít ,ítundo hzor okterý nádyje v tendenþní, jejich prospČch rodiþe, o p ,jovýJe v otĜeba hej orp íšjČvinzíĜpĜi p ahodnocení lyb a etČtíd tČchto umjáz dĤkazĤ, v alyb ava rpú žvstupní átat yb informace evíĜd ilokþAmČl .Čnznalec idor v zadal. zohlednit jaké e Čtíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ežĤm hcetel i oben hcícísČm akilokČn k tdispozici. atotsijen ej usaþ ínebosĤp mekdelsĤd mýnmanzýv míšlaD .olkyvz žij is éretk an ,ídeĜtsorp z ýastým o hej edunešvarem b ýkaj a pĜi ínevyužívání zíĜ índuosznalcĤ tahíbje orppokládání edub kaotázek, j ,íven které aldivazrpnČjakého z eþidoRdĤvodu .atizovrznalci en a nemohou pĜi e s ánejopszodpovČdČt. atizovreN .Soudy userts uby okvse ád u onzvyužívání arýv s íjopznalcĤ Čbos omČly omasvyhnout es žoc pĜedevším ,kedelsýv následujícím hcýnČnímz aotázkám: ríM .ytkilfnok ejuĜtsoyv ítČpan a ítČpan ejušyvz mínezíĜ mínduos an íjakeþ eþidor eléd míý .ínezíĜ ohínduos ecléd ánrČmú omíĜp ej ícome hcínvitagen 1) Otázky, jež nelze pĜi použití obecnČ akceptovaných psychologických metod a znalostí orp ot íštČv mít ,.dta ,Ĥkdusop hcýkcelanz ykdelsýv ,ínándej ínezíĜan ,ynokú éviltondej zodpovČdČt: Jedná se napĜíklad o typickou otázku „Který z rodiþĤ má lepší výchovné .serts ejuvatsdeĜp Čtíd orp i Čn schopnosti“. V odborné literatuĜe nejsou uvedeny jakékoliv metody ani obecná ínedevodoporuþení, rp ohéndáĜ která rokú aby n tumožĖovala ýb ímsen íneporovnávat zíĜ mínduosrodiþovské v putsop ýkompetence lhcyr ež ,émujenormálních Ĝzomas eJ musí otázku ež ,tČdČosob. v eþidoZnalec r orp ej proto évoþílK .etČtíodpovČdČt, d umjáz ohíšže peljtuto en ínČ tšijz a Ĥna zakzákladČ Ĥd hcíntnstandardních aveler hcešv psychologických metod nelze .ávýbzodpovČdČt. az odkČn meVytváĜením mélborp hcihypotéz jej es ežo,etom, jČd okdo cČn je icČzvrodiþĤ ev es lepší peþovatel, bez dostateþného odĤvodnČní, se znalec dopouští velmi závažného odborného i etického pochybení, které mĤže mít pro dítČ i rodiþe velmi závažné konsekvence. Soud v takovém pĜípadČ dostává zcela nerelevantní informace, jež õ³
ýæÀ
Ǥͳ jsou založeny toliko na osobním názoru znalce jako þlovČka a nemají oporu boso hcvýžádném kcinvárp az nástrojĤ, hcýkcizyf které ínČnromĤže zopu aznalec ytČndopvyužít ejuziĜjako yv duodborník. os SěZ 2 .Jejich tsdo 47vypovídací 4 § eldoP uotiželáhodnota n tavonČje v astejná, beĜt ejjako utČnby dopseum édža K .íneĜtnáhodného apo ándohvkolemjdoucího. íniþ a ohélitelzen o eþép narts soud dotázal ,DOPSO cČv ádeĜp ,uhasáz ohínduos Čtsím an ínen Čtšej ež ,ádelhs duos dukoP .tsovilþep ohín2) duoOtázky s Čtsím smČĜují an kašv kil-hodnocení eJ .DOPSOnerelevantních íneĜtapo ziv ,ínoblastí: eĜtapo ulJedná ákš uolse ec io cizobvyklou opsid k ámotázku ýretk hodnocení osobnosti. Soud by se mČl .SzamČĜit ěZ 31 § epouze ld ínezíĜna íjáhhodnocení az duos ,uhatČch sáz charakteristik, které mají pĜímý vliv na rodiþovské kompetence. Ostatní zjištČní nejsou v dané vČci relevantní. PodrobnČji viz. kapitola 5. Doporuþení pro soudní znalce. ³ÀdĤkazĤ, õþinČní À«návrhĤ
pro rozhodnutí Ǥʹ 3) Otázky smČĜují do právní oblasti – posuzování apod.: V oblasti opatrovnických posudkĤ není výjimkou, že je znalec ítČd hcýlitelzen es hcícíjakýt hcecČv ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp Čntázán lázrevinna U konkrétní návrh úpravy péþe o dítČ. Znalec však mĤže uvádČt pouze odborný rozán jĤvs talČdu olhom is yba ,umot k itČtíd ícamrofni hcešv ítuntyksop o ahans týb alČnázor m yb 60 Ϭϱ
ϲϬ
na to, co je z psychologického hlediska pro dítČ vhodné. Komplexní posouzení situace je otázkou soudu a nemČlo by být pĜenášeno na znalce.
í
4) Otázky pĜekraþují odborné kompetence psychologa nebo nespadající do oboru psychologie: v tČchto pĜípadech je nutné vždy pĜibrat konzultanta z pĜíslušného oboru nebo musí soud jmenovat další znalce z pĜíslušného oboru. Jako pĜíklad zde mĤže posloužit otázka, zda má dítČ v souvislosti s formou péþe nČjaké zdravotní problémy. Znalec z oboru psychologie nemĤže posoudit zdravotní stav dítČte a je tedy vhodné konzultovat tuto záležitost s pediatrem (þi jiným odborníkem z oblasti zdravotnictví), resp. pĜibrat v této otázce znalce z oboru zdravotnictví.
u u e . é ,)
Jako jeden z možných zdrojĤ inspirace pĜi formulaci otázek mĤže posloužit následující soubor okruhĤ, na nČž by znalci bez obtíží mČli být schopni nabídnout empiricky podloženou odpovČć. Znalci jsou schopni posoudit:
í u
ƌŽĚŝēŽǀƐŬĠ ŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞ
ŽďůĂƐƚŝ ƉŽƐƵnjŽǀĄŶşƉƎŝ njŶĂůĞĐŬĠŵ njŬŽƵŵĄŶş ǀnjƚĂŚLJŵĞnjŝ ƌŽĚŝēŝĂĚĢƚŵŝ
ƉƐLJĐŚŽůŽŐŝĐŬĠĂ ǀljǀŽũŽǀĠ ƉŽƚƎĞďLJĚşƚĢƚĞ ǀēĞƚŶĢũĞŚŽ ƉƎĄŶşĂŶĄnjŽƌƵ
KďƌĄnjĞŬϭϵ͗KďůĂƐƚŝƉŽƐƵnjŽǀĄŶşƉƎŝnjŶĂůĞĐŬĠŵnjŬŽƵŵĄŶş
Soudy mohou od znalcĤ získat konkrétn19í odpovČdi ohlednČ: • • • • •
výchovných kompetencí rodiþĤ, hodnot rodiþĤ, které se týkají rodiþovství, schopnosti a ochoty plánovat budoucnost podle potĜeb dítČte, schopnosti poskytnout stabilní a milující domov, potenciálu pro nevhodné chování nebo pochybení, které by mohly negativnČ ovlivnit dítČ,
ϲϭ
ti
ϭ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
se de tu po te ta ho se ch na ro
ní že
ob ou D, ho
•
schopnosti a ochoty podporovat kontaktu s druhým rodiþem (kdy absence dítČ ke ǤͶ nebo omezení této schopnosti pĜedstavuje významné snížení rodiþovských
À« kompetencí).
±«Àæââõ
À
ͷǤāÀÀ
ý
õ hcijej o tuondohzor comovarp ám áretk ,utirotua íštČvjen ejuvatsdeĜp eþidor orp ecduoS V nČkterých pĜípadech je tĜeba zadat zpracování revizního znaleckého posudku. Zde je mČn o yba ,ej etČtíd umjáz míšpeljen V .etČtíd hcijej uduso o míšvedeĜp a uduso míšlad nutno vyjasnit, že revizní znalecký posudek není novým znaleckým posudkem, nýbrž jde yb umot k ČvárP .eþidor ohej imas ilavodohzor itsoncuodub ohej o ukdelsĤd mévs ev a o posouzení dvou základních otázek, které se týkají vhodnosti, resp. zpĤsobilosti osoby hcijej ínávohcaz manzýv mij tavoltČvsyV .tsév eþidor lČm atirotua íštČvjen okaj ecduos znalce a vyhodnocení metod a zpĤsobu, jakým bylo znalecké zkoumání provedeno. hcijej ítezveĜp uménvotČpo k ej tsév ,Čtíd an medelho s uhatzv ohénmejázv ohénšuls e s tižaznaleckého ns ,ydohodposudku énmejáprobíhá zv ydovhýnásledujících v tavoltČvsyvkritériích, ,itsondČkterá vopdby o mČl éksvsoud oþidopro r érevizi nþelops Revize ívyužít, tižuyv resp. )tidíĜavyžadovat: n ČdapíĜp mínjark v( tiþuropod mij oben ,iþidor izem icakinumok tavokdeĜtsorpz uohurd aN .Č dohod o ínándej ínejáhaz a ecakinumok hcijej ínevonbo orp icomop énrobdo ,ejua) þanZpĤsobilost zan ,uhrvánosoby ohénznalce salhuos zeb meduos deĜp ilivejbo eþidor es ež ,tkaf más unarts b) Hodnocení odborné ,ínešeĜ hcývokat ínezasorsprávnosti p k ,ám duznaleckého os uoretk zkoumání: ,utirotua tížuyv Čtsíman alecz edub ež i) hodnocení teoretických východisek, .meojánČž z íšpznalec eljen oopírá hej asvĤj ČtídzávČr, tinárhc uodub áretk ii) hodnocení empirického základu posudku, tj. kvality a množství zjištČných znakĤ es usaþ uhzkoumaných ČbĤrp V .ĤrotobjektĤ, kaf hcíšjČntatsdopjen z míndej Ĥtkilfnok hcýnnidor ČdapíĜp v ej saý edub ijiii) Čdzhodnocení op míý .epoužitých s ejutpadaodborných a yknímdmetod op évoan postupĤ, an ákyvz is Čtíd ,ouq sutats ejuzilibats iv) hodnocení, zda subsumpce konkrétního utilaer índeĜtsorpzeb težárdo eduben ež ,okizir ejuempirického šyvz es mít základu ,ítundohpod zor oobecný nádyv teoretický základ je správná. op ,jovýv ohej orp íšjČvinzíĜp alyb a etČtíd umjáz v alyb avarpú žátat yb evíĜd ilokþA .Čnidor v
etČtíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ežĤm hcetel i oben hcícísČm akilokČn Je k íšjednotlivým a totzcela sijen enepĜípustné, j usaþ ínebosĤaby p mse ekdznalec elsĤd mvyjadĜoval ýnmanzýv m laD .olkyvz žosobám ij is éretknebo an ,íddokonce eĜtsorp z navrhoval o hej edub ýreformulaci kaj a ínezíĜ ízávČrĤ. nduos tahÚþelem íborp edujeho b kaj posouzení ,íven aldivarpjez eþistČ þidoR zhodnocení .atizovren a metodologické tomu e s ánejops atizsprávnosti ovreN .userpĜedmČtného ts uokvád uonzposudku. arýv s íjopPakliže Čbos ojeom as esjinak, žoc ,soud kedelsby ýv s hctakovým ýnČnímz revizním aríM .ytposudkem kilfnok ejunemČl Ĝtsoyvdále ítČpracovat, pan a ítnepĜihlížet Čpan ejušykvjeho z mzávČrĤm ínezíĜ maínzadat duos posudek a n íjakeþnový. eþidor eléd míý .ínezíĜ ohínduos ecléd ánrČmú omíĜp ej ícome hcínvitagen orp ot íštČv mít ,.dta ,Ĥkdusop hcýkcelanz ykdelsýv ,ínándej ínezíĜan ,ynokú éviltondej .serts ejuvatsdeĜp Čtíd orp i Čn Ǥâ³āâÀ ínedevorp ohéndáĜ rokú an týb ímsen ínezíĜ mínduos v putsop ýlhcyr ež ,émjeĜzomas eJ PĜedbČžná prozatímní ež ,tČdČv eþopatĜení idor orp emají j évoþsloužit ílK .etČktíd umjáz ohíúpravČ špeljen íaktuální nČtšijz a situace ĤzakĤd dítČte, hcíntnavje-li elertaková hcešv úprava nezbytnČ nutná. ObecnČ .je ávývšak baz otento dkČn právní memélinstitut borp hcrodiþi ijej es „nadužíván“ ež ,ejČd ocČna icvyužíván, Čv ev es þasto k neúmČrnému protahování Ĝízení. Soudy zde mohou využít pomoc OSPOD, které mohou rodiþĤm vysvČtlovat a instruovat je, aby tento institut nezneužívali, nepoužívali ho nadbyteþnČ a neprotahovali tak soudní Ĝízení. To totiž není v zájmu žádné ze stran a nijak to õ³
ýæÀ
Ǥͳ nepĜispČje k usnadnČní složité situace dítČte. Rodiþe by mČli být také pouþeni o tom, že soud b oso hcýpĜedbČžného kcinvárp a hcýopatĜení kcizyf ínnepĜedjímá Čnrozopu a koneþné ytČndop rozhodnutí ejuziĜyv duove sS ěZ 2Odvolají-li .tsdo 474se§ rodiþe eldoP vydáním vČci. uotižerozhodnutí lán tavonČvo apĜedbČžném beĜt ej utČndopatĜení, op umédžtato aK .ískuteþnost neĜtapo ándsoudu ohv íninijak þ a oh élitelzenv opokraþování eþép narts proti nebrání ,vDĜízení OPSOacČ v ádeĜp ,uhave sázvČci ohínsamé duos Č–tssoudy ím an ímohou nen Čtšnadále ej ež ,ád elhs du os dukovyslechnout P .tsovilþep rozhodování naĜídit jednání, o hínduos ČĜízení, tsím aprovádČt n kašv il-edokazování J .DOPSO íapod. neĜtapSoudy o ziv ,ínsieĜpro tapotyto uláúþely kš uolvytváĜejí ec icizopspomocný id k ám ýspis retk úþastníky . S ě Z 3 1 § e l d í n e z í Ĝ í j á h a z d u o s , u h a sáz dle § 166a vnitĜního a kanceláĜského Ĝádu (instrukce Ministerstva spravedlnosti þ. 505/2001 Org.), þímž maximálnČ urychlují další prĤbČh Ĝízení.
³ÀõÀ«
Ǥʹ
Čtí or
ítČd hcýlitelzen es hcícíjakýt hcecČv ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp ČnlázrevinU rozán jĤvs talČdu olhom is yba ,umot k itČtíd ícamrofni hcešv ítuntyksop o ahans týb alČm yb
ϱϬ
62 Ϭϱ
ϲϮ
ǤýÀ Rodiþ, který se nemĤže domoci svých práv plynoucích mu z rozhodnutí soudu (nejþastČji jde o právo na styk s dítČtem, þasto ale také o rozhodnutí týkající se péþe o dítČ), se þasto snaží dosáhnout kýženého stavu prostĜednictvím výkonu rozhodnutí. V nČkterých pĜípadech sice mĤže mít efekt hnacího motoru pro jednání rodiþĤ již jen hrozba zásahu soudního vykonavatele. V jiných pĜípadech se však rodiþe nezastaví ani pĜed pĜípadnou pokutou a jsou pĜesvČdþení o tom, že k odebrání dítČte nedojde. Pokud však rodiþe nejsou ochotni své povinnosti plnit a spoléhají na to, že k výkonu rozhodnutí nedojde, je na místČ vyvodit dĤsledky z takového postupu, byĢ by mČlo dojít k odebrání dítČte. Samotné odnČtí dítČte by pak mČlo být provádČno zpĤsobem co nejšetrnČjším k dítČti (nikoliv odebírat násilím dítČ rodiþi, ale zamezit rodiþi, aby do výkonu rozhodnutí zasahoval, a dítČ pak s vysvČtlením nastalé situace úmČrným jeho vČku pĜedat druhému rodiþi).
e í e o u i ti y Č
Možnosti výkonu rozhodnutí jsou pĜedevším: a) Výzva ke splnČní povinnosti dle § 501 ZěS. Pokud soud vyzývá k plnČní povinnosti, mĤže vyzvat pĜímo rodiþe, souþasnČ však vyzvat i pĜíslušný OSPOD, aby rodiþe k plnČní jeho povinností vedl. Takový postup se jeví jako nejvýše úþelný. b) NaĜízení výkonu rozhodnutí podle § 502 ZěS. Zde je naĜízením výkonu myšlena pokuta až ve výši 50 000,- Kþ, která mĤže být uložena i opakovanČ. Již jsme naznaþili, že pokuta v rodiþovských sporech þasto nemá soudem zamýšlený efekt. c) TĜetí možností je vést tzv. tvrdČ rodiþe k hledání smírného Ĝešení Soud tak naĜizuje první setkání se zapsaným mediátorem podle § 503 odst. 1 bodu a) ZěS. První setkání s mediátorem lze ovšem naĜídit pouze povinnému a oþekává se, že druhý rodiþ se prvního setkání a pĜípadné mediace zúþastní dobrovolnČ. d) Další variantou je naĜízení navykacího režimu dle § 503 odst. 1 bodu b) ZěS s jasným urþením podmínek takového plánu, stejnČ jako s urþením odborné osoby, která bude nad navykacím plánem dohlížet. Tomuto opatĜení se také Ĝíká asistovaný styk a je zpravidla provádČn poskytovateli sociálních služeb. e) Obdobnou variantou je naĜízení asistovaného styku za asistence OSPOD, který však naráží na metodické pokyny MPSV, aby OSPOD takové styky spíše nevykonávaly. f) PĜedposlední variantou je naĜízení setkání s pedopsycholgem pro povinného, který by mu mČl pomoci získat náhled na vlastní chování i jeho dopady na dítČ, pĜípadnČ napomoci pĜekonat nČkteré emocionální bloky apod. g) Poslední a souþasnČ nejvíce invazivní podobou výkonu rozhodnutí je v pĜípadČ, že všechny pĜedchozí možnosti selhaly, odnČtí dítČte dle § 504 ZěS.
ϲϯ
,i e a e e í ý S , ý k ý Č e
ϯ
ch m by ch ch se ití ou e, ní,
hcijej o tuondohzor comovarp ám áretk ,utirotua íšt vjen ejuvatsde p e idor orp ecduoS m n o yba ,ej et tíd umjáz míšpeljen V .et tíd hcijej uduso o míšvede p a uduso míšlad yb umot k várP .e idor ohej imas ilavodohzor itsoncuodub ohej o ukdels d mévs ev a hcijej ínávohcaz manzýv mij tavolt vsyV .tsév e idor l m atirotua íšt vjen okaj ecduos hcijej ítezve p uménvot po k ej tsév , tíd an medelho s uhatzv ohénmejázv ohénšuls es tižans ,ydohod énmejázv ydohýv tavolt vsyv ,itsond vopdo éksvo idor én elops ítižuyv )tidí an dapí p mínjark v( ti uropod mij oben ,i idor izem icakinumok tavokde tsorpz uohurd aN . dohod o ínándej ínejáhaz a ecakinumok hcijej ínevonbo orp icomop énrobdo ,eju anzan ,uhrván ohénsalhuos zeb meduos de p ilivejbo e idor es ež ,tkaf más unarts ,íneše hcývokat ínezasorp k ,ám duos uoretk ,utirotua tížuyv tsíman alecz edub ež .mejáz íšpeljen ohej a tíd tinárhc uodub áretk
se de tu po te ta ho se ch na ro
es usa uh b rp V . rotkaf hcíšj ntatsdopjen z míndej tkilfnok hcýnnidor dapí p v ej sa edub ij dzop mí .es ejutpada a yknímdop évon an ákyvz is tíd ,ouq sutats ejuzilibats utilaer índe tsorpzeb težárdo eduben ež ,okizir ejušyvz es mít ,ítundohzor onádyv op ,jovýv ohej orp íšj vinzí p alyb a et tíd umjáz v alyb avarpú žátat yb eví d ilok A . nidor v et tíd ínežrtyv ícuodážen a éndohven v titsúyv ež m hcetel i oben hcícís m akilok n atotsijen ej usa ínebos p mekdels d mýnmanzýv míšlaD .olkyvz žij is éretk an ,íde tsorp z ohej edub ýkaj a ínezí índuos tahíborp edub kaj ,íven aldivarpz e idoR .atizovren a es ánejops atizovreN .userts uokvád uonzarýv s íjop bos o omas es žoc ,kedelsýv V cizin duos) hcp ýnípadech nímz asrípMeshrani .ytkilfnním ok prvkem eju tso(nap yv í.t nachází-li pan a íse t pdít an nebo ejušyjeden vz mzínrodi ezí mvín využívají soudy p i pot eb spolupráce se zahrani ními soudy pomoc dalších ú ad , které an íjake e idor eléd mí .ínezí ohínduos ecléd ánr mú omí p ej ícome hcínvita gen ními orgány zkušenosti. Zejména se obracejí na ÚMPOD, mají s komunikací se zahrani ej orp ot íšt v mít ,.dta , kdusop hcýkcelanz ykdelsýv ,ínándej ínezí an ,ynokú éviltondna mezinárodní odbor civilní Ministerstva spravedlnosti .seeské rts ejurepubliky, vatsde p tpracovníky íd orp i n zastupitelských ú ad , p ípadn na eského lena tzv. Haagské sít sty ných soudc . ínedevorp ohéndá rokú an týb ímsen ínezí mínduos v putsop ýlhcyr ež ,émje zomas eJ ež ,t d v e idor orp ej évo ílK .et tíd umjáz ohíšpeljen ín tšijz a zak d hcíntnaveler hcešv .ávýbaz odk n memélborp hcijej es ež ,ej d oc n ic v ev es
ní že
ob ou D, ho
boso hcýkcinvárp a hcýkcizyf ín nrozopu a yt ndop ejuzi yv duos S Z 2 .tsdo 474 § eldoP uotiželán tavon v abe t ej ut ndop umédžaK .íne tapo ándohv íni a ohélitelzen o e ép narts ,DOPSO c v áde p ,uhasáz ohínduos tsím an ínen tšej ež ,ádelhs duos dukoP .tsovil ep ohínduos tsím an kašv il-eJ .DOPSO íne tapo ziv ,íne tapo ulákš uolec icizopsid k ám ýretk .S Z 31 § eld ínezí íjáhaz duos ,uhasáz
tí or
ít d hcýlitelzen es hcícíjakýt hcec v ev ínándej árekšev orp mepicnirp mýntalp nlázrevinU rozán j vs tal du olhom is yba ,umot k it tíd ícamrofni hcešv ítuntyksop o ahans týb al m yb 64
ͷǤ «ÀÀ
Doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáþek, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF a VFN v Praze
À
õââæÀ«± SoudnČ znalecká þinnost v oboru psychologie hraje v rozhodování soudĤ o úpravČ péþe o dítČ v ýeské republice pomČrnČ výraznou roli. Soudní znalci jsou ustanovování za úþelem zodpovČzení otázek pokládaných soudem primárnČ za úþelem zjištČní nejlepšího zájmu dítČte v situaci rozpadu primární rodiny. Variabilita zadání, a pĜedevším pak variabilita ve zpĤsobech zpracování znaleckých posudkĤ otevírá Ĝadu otázek o úþelu a smyslu této þinnosti. ZvláštČ plná absence jakýchkoliv standardĤ pro psychologickou znaleckou þinnost vytváĜí z tohoto oboru pro soud i ostatní úþastníky velmi nepĜehledný terén. PĜitom v ĜadČ státĤ, zvláštČ Evropy a Spojených státĤ amerických, je tato þinnost pĜedmČtem pomČrnČ pĜísné regulace a podléhá aplikaci velmi striktních pravidel a standardĤ, jejichž úþelem je pĜedevším to, aby znalecké posudky byly zpracovány pĜehledným a pĜedvídatelným zpĤsobem, který bude založen na aktuálních a odbornČ akceptovatelných metodách. ZávČry by pak mČly být jasnČ zdĤvodnČny odbornČ akceptovatelnými a dohledatelnými odbornými studiemi, nikoliv prostým dojmem znalce, eventuálnČ odkazem na bČžnou zkušenost tak, jak se v souþasné dobČ nČkdy stává. Znalecká þinnost v oboru psychologie je v ýeské republice v souþasné dobČ pĜedmČtem pomČrnČ výrazné kritiky (viz napĜ. Veselá Samková, 2008). Kritizována je primárnČ absence standardĤ v této oblasti a z ní i plynoucí problémy s erudicí znalcĤ, použití problematických metod, odborná kvalita posudkĤ a kontaminace odborných závČrĤ osobními postoji a pĜedsudky. Nutno však uvést, že znalecká þinnost v této oblasti je pĜedmČtem kritiky i v jiných státech. NapĜíklad McCurley s kolektivem (2004) publikovali rozsáhlou studii o ochranČ dČtí pĜed nekompetentními znaleckými posudky a výpovČćmi znalcĤ v USA. V zásadČ lze Ĝíci, že kritika znalecké þinnosti je velmi podobná té, se kterou se setkáváme v ýR. Cílem této kapitoly je návrh standardĤ pro oblast soudnČ znalecké þinnosti v oboru psychologie se zamČĜením na problematiku úpravy péþe o dítČ v ýeské republice, které by mohly napomoci urþitému zpĜehlednČní a systematizaci dané oblasti.
e u e o t Č Č e y i k
e h ij y ii . e u y
³
« SoudnČ znalecká þinnost se primárnČ Ĝídí zákonem þ. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumoþnících a vyhláškou þ. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumoþnících. V civilních záležitostech jsou nČkteré otázky soudnČ znaleckých posudkĤ Ĝešeny v OSě v § 114a a § 127.
h .
Klíþová podmínka pro jmenování znalcem spoþívá v pĜedpokladu „potĜebné znalosti a zkušenosti v oboru“. Zákon ani v doprovodných pĜedpisech neuvádí, o jaké podmínky se jedná. Konkrétní vzdČlání a praxi by tak mČly posuzovat poradní sbory ministra spravedlnosti a pĜedsedĤ krajských soudĤ. NicménČ i zde je výrazný limit ve skuteþnosti, že
it e a e
ϲϱ
ϱ
ní ci ní rá
tyto ínávo sbory, nemj a pakliže n kat íjjsou amenvĤbec a íjucaktivní, arpulopmezi sen usebou obes iznespolupracují em ,ínvitka cebaĤvnemají uosj etak žilka na p ,jmenování yrobs otyt iclanz yidve k ,estejném cautis ooboru d kat eidentické s emávátpožadavky. soD .ykvadaDostáváme žop ékcitnese di utak robdo o msituace, énjets ekdy v i eznalci clanz znalce ínálČdzv énpro lídzostejný r imlevobor, íjam eventuálnČ ,icazilaicepsi ispecializaci, Čnláutneve mají ,robovelmi ýnjetsrozdílné orp ína vonemj jmenovaní vzdČlání retk ,icautis To k ezvláštČ dev itsopĜi nniþabsenci ékcelan z itsalbo vvĤoblasti dradnaznalecké ts icnesbaþinnosti iĜp Čtšávede lvz okT situaci, .itsoneškterá ukz i iázkušenosti. standardĤ .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej je þasto nepĜehledná pro soudy i ostatní úþastníky.
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
u obes eseþinnost n a ánþvooblasti rán ecilúpravy ev Čnropéþe bdo eoj Č tíd o þép yvarvelice pú itsanároþná lbo v tsoannnese iþ ákcsebou elanZ Znalecká dítČ je eodbornČ á váts kedspoleþenskou usop ýkcelanzodpovČdnost. es ydk ,hcedaTo píĜzvláštČ p v ČtšávlvpĜípadech, z oT .tsondkdy Čvop doznalecký uoksneþposudek elops uokstává osyv vysokou se otét v tszon niþ ákcepodkladĤ lanz ej udpro ovĤrozhodnutí d otohot Z .soudu. uduos íZ tutohoto ndohzodĤvodu r orp Ĥdje alkznalecká dop hcínvþinnost alh z mvíntéto dej jedním hlavních yoblasti T .ydravdĜadČ nats zemí imínse forp Ėopsekonkrétními la oben yldivpravidly arp imínnebo térknoalespoĖ k anávoprofesními luger ímez standardy. ČdaĜ v itsalTy bo regulována nokývvtéto orp oblasti aldivarp íjuzemyv za Čnszásadní, aj kandeprotože j ežotorpjednak ,índasjasnČ áz az vymezují tavožavop itsalbo pro otétvýkon v ezl lze považovat pravidla hcýkþinnosti, celanz elale etavtaké ižu ovytváĜejí rp ídeĜtsopĜehledné rp énletadaívpĜedvídatelné deĜp a éndelheprostĜedí Ĝp íjeĜávtpro yv éuživatele kat ela ,itznaleckých sonniþ otét této an ukvadaVžopĜípadČ, p itsalbože v ijakékoliv na ot a ,standardy íjutsixeen neexistují, ydradnats vailoto kékani aj evžoblasti ,Čdapípožadavku Ĝp V .Ĥkdusna op posudkĤ. uondelheĜp en alecstává z eigose lohcznalecká ysp urobo v tsonvnioboru þ ákcepsychologie lanz es ávázcela ts ,eclnepĜehlednou anz ínálČdzv vzdČlání znalce, þinnost tsonepĜedvídatelnou. nniþ ákcelanz ám Vedtéto k ,ím ez ČdaĜ v se tavlze oripinspirovat sni ezl es vitsĜadČ olsivzemí, uos otkde ét V má .uon letadívdeþinnost Ĝpen a a souvislosti znalecká íĜtap Čm z évokatorganizace izeM .nokývytváĜejí v íjej orpdoporuþení íneþuropodpro íjeĜjejí ávtyvýkon. v ecaziMezi nagrotakové ínseforzemČ p a icpatĜí idart tradici a eprofesní oben eĜada inátirB ákleV ,okszemí, uokaRjako ,okcnapĜíklad: emČN :dalNČmecko, kíĜpan okaRakousko, j ,ímez hcýVelká ksporvBritánie e adaĜ nnebo ejen nejen evropských .ASU žét ela ,oksroN Norsko, ale též USA.
se ké
esnásledujícím ícíjakýt íneþtextu uropoduvedeme a ydradnejprve nats éncobecné ebo evrstandardy pjen emedaevudoporuþení utxet míctýkající íjudelsánse V V ékcificeps tavonČtestĤ v emevdoblasti ub es znalecké elád a itsþinnosti onniþ ékacedále lanz se itsalbudeme bo v ĤtsevČnovat t hcýkcigspecifické olohcysp psychologických otázce standardĤ v oblasti úpravy péþe o dítČ. .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto
õ
«
«
õ
«
±
±
«
st le dĤ ik
tsonniþ uoliteratura kcelanz arelativnČ n ykvadakonsensuálnČ žop índalkáz íuvádí dávu Č nláusnespožadavky nok Čnvitalna er aznaleckou rutaretil ánþinnost robdO Odborná základní yvbo psychologie yT .)“ygoloh(v cyszahraniþní p cisnerof„literatuĜe okaj ánČuvádČná dávu eĜutjako aretil„forensic ínþinarhapsychology“). z v( eigolohcyTy sp obvykle urobo v velkoboru Ĥ adnats hnárodních cývoeyrF oadaptacích ben hcývotrvycházejí ebuaD .vzzt tzv. z íjeDaubertových záhcyv hcícatpnebo ada hFryeových cíndorán hstandardĤ cýnzĤr v i id vrrĤzných kilokČn aíjukol. nifed2014), a itsonkteré niþ ése kcelobecnČ anz ek vztahují íjuhatzv ke Čncznalecké ebo es éþinnosti retk ,)41a02definují .lok a nČkolik lotraB( (Bartol :tsonnþinnost: iþ íntrepxe uokcelanz an Ĥkvadažop hcíndalkáz základních požadavkĤ na znaleckou expertní
ýt
týb 1)ísum Empirické aksidohcývtestování: ákciteroetpoužité a ydometody tem étiža uopteoretická :ínávotsetvýchodiska ékciripmE musí)1 být letitarvyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset testovatelná, falsifikovatelná .aánvyvratitelná. .y2)rutaretPoužitá il énrobdvýchodiska o énavokilbaupmetody z ezuovycházejí p íjezáhcypouze v ydotezmpublikované a aksidohcýodborné v átižuoP )2 literatury. .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM )3 3) Metody mají známé chyby a nedostatky. lortnok hca ijemechanismus j sumsinahcemjejich a ydkontroly. radnats ,ymron íjutsixE )4 4) Existují normy,.ystandardy tem a ytkse urtspouze nok ,eznámé iroet énaam íjiĜp ČnpĜijímané cebo a émteorie, ánz ezkonstrukty uop es íjavaížmetody. uoP )5 5) .ydoPoužívají obecnČ
né du mi, tu
ϲϲ
(viz napĜ. Bartol, Bartol, 2014)
)4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv(
é nij vilokékstandardy aj k okaj udoporuþují kdusop ohépĜistupovat kcelanz ČbkrotvorbČ vt k tavznaleckého oputsiĜp íjuþposudku uropod yjako dradknajakékoliv ts énežrvjiné aN Navržené udaluos vpráci, ejuzilakdy er gvojádru lohcysstojí p éreovČĜování tk ,yzétopy h ínávoĜČkteré vo íjopsycholog ts urdáj v yrealizuje dk ,icárpv ésouladu kcedČv vČdecké hypotézy, amron platnou imýntalppsychologickou s ydotem ínredmetodologií, om ávížuyv ,ívyužívá igolodotmoderní em uokcimetody golohcyspplatnými uontalp normami, Čncebo s s,im obecnČ utxetnovýstupy k a uputlze sopovČĜit. ohíntnInterpretace erapsnart Čdþiní alkáznaanzákladČ íniþ ectransparentního aterpretnI .tiĜČvopostupu ezl yputasýkontextu v žhcijej jejichž obecnČ pĜijímaných teorií a empirických studií. .íiduts hcýkciripme a íiroet hcýnamíjiĜp Čncebo 66 ϲϲ
ϲϲ
Pakliže bychom mČli uvažovat o aplikaci tČchto základních principĤ v oblasti znaleckých posudkĤ v úpravČ péþe o dítČ, kde základní zadání obvykle smČĜuje k zodpovČzení dvou základních okruhĤ otázek:
h u
1) výchovné kompetence rodiþĤ 2) doporuþení pro vhodné výchovné uspoĜádání pro dítČ.
Znalec k tČmto základním otázkám pĜistupuje jako k „nulové hypotéze“ (základní nebo implicitní), tedy „výchovné kompetence rodiþĤ jsou pro výchovu daného dítČte dobré“ a „je vhodné, aby se rodiþe podíleli na výchovČ dítČte ekvivalentním zpĤsobem“ (tedy, aby výchovné uspoĜádání se podobalo co nejvíce dosavadnímu modelu, kdy rodiþe vychovávali dítČ spolu).
o a , e
ũĞǀŚŽĚŶĠ͕ĂďLJƐĞƌŽĚŝēĞƉŽĚşůĞůŝŶĂ ǀljĐŚŽǀĢĚşƚĢƚĞĞŬǀŝǀĂůĞŶƚŶşŵnjƉƽƐŽďĞŵ
ΗŶƵůŽǀĠŚLJƉŽƚĠnjLJΗ ǀljĐŚŽǀŶĠŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞŽďŽƵƌŽĚŝēƽũƐŽƵ ĚŽďƌĠ
KďƌĄnjĞŬϮϭ͗sljĐŚŽnjşŚLJƉŽƚĠnjLJnjŶĂůĐĞ
Veškeré použité metody jsou dále zamČĜeny na ovČĜení platnosti nebo vyvrácení tČchto hypotéz. V oblasti výchovných kompetencí rodiþĤ tedy znalec posuzuje informace a okolnosti, které by je mohly eventuálnČ forenznČ podstatným zpĤsobem ovlivĖovat. Pakliže takové neprokáže, je nutné konstatovat platnost výchozí hypotézy – tedy skuteþnost, že napĜ. výchovné kompetence rodiþe jsou dobré. Analogicky je nutné postupovat v oblasti eventuálních doporuþení k úpravČ péþe o dítČ. ZvláštČ zde je nutné, aby formulace základní hypotézy byla nezatížená znalcovými domnČnkami, ale vycházela z aktuální odborné literatury, která uvádí, že základní potĜebou dítČte v rozpadajících se rodinách je možnost uchovat si ekvivalentní kontakt s obČma rodiþi. Znalec i v tomto pĜípadČ platnost této
o e .t ,t it í é t o
ϲϳ
ϳ
ní ci ní rá
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
hypotézy ínávonemjovČĜuje an kat ía jam na enjejí a íjupodporu carpulopnebo sen uopopĜení bes izem argumentuje ,ínvitka cebĤmetodologicky v uosj ežilkap ,správnými yrobs otyt iclanz ydk ,Obdobným ecautis od zpĤsobem kat es emápostupuje vátsoD .ypĜi kvazodpovídání dažop ékcitndalších edi urootázek. bo ménjets ev i eclanz argumenty. ínálČdzv énlídzor imlev íjam ,icazilaiceps i Čnláutneve ,robo ýnjets orp ínavonemj Výše þinnosti. áretk ,iuvedené cautis k edstandardy ev itsonniþpĜedstavují ékcelanz itsdoporuþení albo v Ĥdradnpro ats iobecný cnesba ivýkon Ĝp Čtšálznalecké vz oT .itson ešukz i V oblasti psychologie je ovšem nutné vČnovat náležitou pozornost i volbČ psychologických .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej metod. V tomto kontextu jsou v odborné literatuĜe formulovány rĤzné požadavky, které obvykle zohledĖují oblast aplikace daných psychodiagnostických metod. ObecnČ lze Ĝíci, že jakékoliv použití psychologických metod by mČlo vycházet z obecnČ platných principĤ z«principĤ
publikovaných õAmerickou
psychologického testování, které obvykle vycházejí psychologickou u obes esen a áasociací nþorán e(dále cilev jen Čnro„APA“) bdo ej aČtkteré íd o ebyly þép pĜeloženy yvarpú itsaalbpublikovány o v tsonniþ iávkcýeské elanZ republice þeské á váts keduvsonakladatelství p ýkcelanz es Hogrefe ydk ,hcedTestcentrum apíĜp v Čtšálvvz roce oT .ts2001, ondČvovpd o uoksliteratuĜe neþelops viz uokotaké syv Urbánek (2010). o tét v tson niþ ákcelanz ej udovĤd otohot Z .uduos ítundohzor orp Ĥdalkdop hcínvalh z míndej yT .ydradnats imínseforp Ėopsela oben yldivarp imíntérknok anávoluger ímez ČdaĜ v itsalbo KromČ testování nokýv oobecných rp aldivarpstandardĤ íjuzemyv pro Čnspsychologické aj kandej ežoto rp ,índasodborná áz az tavliteratura ožavop ituvádí salbo specifické otét v ezl požadavky na použití psychologických metod v oblasti znalecké psychologie. NejþastČji hcýkcelanz eletavižu orp ídeĜtsorp énletadívdeĜp a éndelheĜp íjeĜávtyv ékat ela ,itso nniþ otét citované an ukvadpožadavky ažop itsalbpublikovali o v ina ot napĜíklad a ,íjutsixeautoĜi en ydHeilbrun radnats avilDeMatteo okékaj ež (2012). ,ČdapíĜTi p VuvádČjí, .Ĥkdusože p psychologické uondelheĜpen metody alecz epoužité igolohcyspĜi p znaleckém urobo v tsozkoumání nniþ ákceby lanmČly z es splĖovat áváts ,etyto clanpožadavky, z ínálČdzv tkteré sonnipĜímo þ ákcenavazují lanz ám na edkvýše ,ímeuvedené z ČdaĜ v tobecné avoripsnstandardy: i ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a íĜtap1.Čm e z é v o k a t i z e M . n o k ý v í j e j o r p í n e þ u r opod ídokumentace jeĜávtyv ecazinavgropodobČ ínseforp manuálu a icidart Komerþní dostupnost testu, adekvátní oben eainminimálnČ átirB ákleVdvČ ,okdostupné suokaR ,odborné okcemČN : d a l k í Ĝ p a n o k a j , í m e z h c ý k s p o r v e a d a Ĝ nejen publikace o jeho použití. . A S U ž é t e l a , oksroN 2. PĜimČĜená reliabilita, existence platných norem. PĜímá relevance es 3. ícíja kýt ín eþuropodk Ĝešené a ydraotázce. dnats éncebo evrpjen emedevu utxet mícíjudelsán V 4. Administrace standardním ékcificeps tavonČv emedub es ezpĤsobem. lád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp 5. Aplikovatelnost na relevantní populaci. .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto 6. Možnost objektivního hodnocení výsledku, minimalizace subjektivního dojmu. 7. Existence kontrolních mechanismĤ (napĜ. validizaþních indexĤ).
Z uvedených standardĤ je patrné, že kladou
primárnČ dĤraz «na transparentnost
arelevanci ±
diagnostického procesu, který má zajistit vČdecky relevantní výsledek, který je možné tsonniþ uokcelanz an ykvadažop índalkáz ídávu Čnláusnesnok Čnvitaler arutaretil ánrobdO nezávisle provČĜit (Menton a kol., 2007). elkyvbo yT .)“ygolohcysp cisnerof„ okaj ánČdávu eĜutaretil ínþinarhaz v( eigolohcysp urobo v Ĥ dradnats hcývje oeyrnutné F oben zmínit, hcývotreb uaDrozhovor .vzt z íjezá yv hcícatpadazĤstávají hcíndorán základními hcýnzĤr v i SamozĜejmČ že ahcpozorování k i l o k Č n í j u n i f e d a i t s o n n i þ é k c e l a n z e k í j u h a t z v Č n c e b o e s é r e t k , ) 4 1 0 2 . l o k a lotraB( psychologickými metodami, pĜesto, že nejsou standardizované. Jsou však základními : t s o n n i þ í n t r e p x e u o k c e l a n z a n Ĥ k v a d a ž o p h c klinickými nástroji psychologa, které nemohou být nahrazeny metodami jinými.índalkáz týbpraxi ísuto m pak aksznamená idohcýv pĜedevším ákciteroet nutnost a ydopoužívat tem étižpouze uop :metody, ínávotsetkteré ékcjsou iripm1) E komerþnČ )1 V nletitarvyalespoĖ v a ánletanČjaká vokifislaliteratura f ,ánletavootsjejich et dostupné, 2) mají platné normy a 3).áexistuje použití .yrutaretiproblému. l énrobdo éVna vokilburepublice p z ezuopjeíjtato ezáhsituace cyv ydopomČrnČ tem a akssložitá, idohcývprotože átižuoPdostupnost )2 v Ĝešeném ýeské .yktatsodeznaþnČ n a ybyhlimitovaná, c émánz íjaproto m ydojsou teM i výraznČ )3 psychodiagnostických metod je oproti zahraniþní . y l o r t n o k h c i j e j s u m s i n a h c e m a y d r a d n a t s , y m r o n í j u t s i x E )4 limitované i možnosti znalcĤ pro volbu vhodných postupĤ. To ovšem neznamená, že z tohoto . y d o t e m a y t k u r t s n o k , e i r o e t é n a m í j i Ĝ p Č n c e b o a é m á n z e z u o p e s í j a v í ž u o P )5 aby dĤvodu lze uvádČná kritéria nedodržovat. Uvedená kritéria jsou pĜedevším apelem na to,
ve znaleckých posudcích nebyly používány jako primární metody projektivní testy, testy )4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv( zastaralé, nebo nerelevantní testy, u nichž nelze ani pĜímo dovodit vztah mezi metodou, zjišĢovaným odpovČdností é nij vilokékaj konstruktem k okaj ukdusoapĜešenou ohékcelaotázkou. nz ČbrovtJe k tprimární avoputsiĜp íjuþuropod ydznalce radnatsrozhodnout énežrvaN o udvhodné aluos v aejodbornČ uzilaer gakceptovatelné olohcysp éretk metodologii. ,yzétopyh ínLze ávoakceptovat ĜČvo íjots upĜípad, rdáj v ykdy dk znalec ,icárp époužívá kcedČv metody ,imamronnestandardizované, imýntalp s ydotem íanrto edotehdy, m ávížjestliže uyv ,íigojelodpoužívá otem uopouze kcigolohjako cyspsekundární uontalp Čnczdroje ebo s informací. být u txetnok aNevhodnČ uputsop ozvolený híntnerappostup snart Čtvorby dalkázznaleckého an íniþ ecaposudku terpretnI by .tiĜČmČl vo e zl yvždy putsýdĤvodem v žhcijej pro jeho odmítnutí. .íiduts hcýkciripme a íiroet hcýnamíjiĜp Čncebo 68 ϲϲ
ϲϴ
Uvedené standardy pro tvorbu znaleckých posudkĤ by mČly tvoĜit základ jakékoliv znalecké þinnosti v oboru psychologie. Jak je patrné, jedná se o obecné principy, nikoliv specifická doporuþení pro použití konkrétních metod. Každému psychologovi to umožĖuje pĜipravit znalecké zkoumání dle svých zkušeností, znalostí a konkrétního uvážení v daném konkrétním pĜípadu. Požadavky jsou kladeny pouze na metodologické charakteristiky aplikovatelného postupu a tvorbu závČrĤ.
é á ti y
âï³±«À³ Vzhledem ke specifickým charakteristikám posuzování v oblasti úpravy péþe o dítČ je zapotĜebí vycházet nejen z obecných principĤ tvorby znaleckých posudkĤ, ale je nutné vytváĜet standardy specifické právČ pro tuto oblast.
e é
American Psychological Associaion (dále jen „APA“) vydává doporuþené standardy pro rozhodování týkající se úpravy péþe o dítČ a jiných otázek zamČĜených na péþi o dČti – napĜ.: adopce, pČstounská péþe, ukonþení nebo omezení rodiþovských práv. Standardy jsou pravidelnČ updatovány, poslední revize probČhla v roce 2010 a pĜedstavují pouze doporuþení pro psychology, kteĜí v pĜedmČtných otázkách zpracovávají znalecký posudek. Fakt, že se jedná pouze o doporuþení, odráží skuteþnost, že APA respektuje možné vČcné a odbornČ správné adaptace postupu hodnocení, které vyplývají z konkrétní situace.
o – u e . é
Standardy APA v poslední revizi z roku 2010 jsou podkladem pro profesní doporuþení v ĜadČ státĤ svČta vþetnČ Evropy (viz napĜ. Westhoff, 2013). Jejich otevĜenost a nezávislost umožĖuje s urþitou adaptací i zvážení možnosti jejich využití v ýeské republice.
Č t
Standardy pro oblast úpravy péþe o dČti jsou þlenČny do tĜech základních celkĤ: A. Úvodní doporuþení – úþel posudku, B. Obecná doporuþení – pĜíprava posudku, C. Procedurální doporuþení – prĤbČh posudku. Dále je uveden návrh jejich adaptace pro výkon znalecké þinnosti v této oblasti v ýeské republice, v nČkterých pĜípadech doplnČné struþným komentáĜem reflektujícím souþasnou praxi.
é u
ͳǤlÀ«Àǣï« ͳǤͳÀï«â
ÀæÀ ȋ
±ȌÀ³ „Nejlepší zájem dítČte“ je interdisciplinární pojem. Lze ho interpretovat v oborových kontextech – napĜ. psychologickém nebo zdravotním, ale též v kontextu právním. PĜi tvorbČ znaleckého posudku je dĤležité, aby psycholog zohlednil skuteþnost, že pouze poskytuje podporu pĜi nalézání nejlepšího zájmu dítČte, o kterém v dĤsledku rozhoduje soud. Znalec se pĜi tomto bez výhrady soustĜedí na otázky pokládané soudem a používá obecnČ akceptovatelnou metodologii, která je transparentní a v souladu s obecnými profesními standardy. PĜi tvorbČ závČrĤ a interpretací vychází z obecnČ akceptovaných teorií nebo
h Č e e Č i o
ϲϵ
ϵ
ní ci ní rá
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
publikovaných ínávonemj an kempirických at íjamen a íjstudií ucarpuslodostateþnou psen uobes izdĤkazní em ,ínvithodnotou. ka cebĤv uNázory osj ežilkapzkušenosti, ,yrobs otyt iclanzvyplývají ydk ,ecapouze utis odzekazkušenosti t es emáváznalce, tsoD .yjsou kvada op ékcitnjasnČ edi urodlišeny. obo ménjRozhodnČ ets ev i ecnení lanz které vžposudku ínálČdzvabyénznalec lídzor psal imlev posudek íjam ,icjako azilaiodborný ceps i Čþlánek nláutnesve ,robo výn jets oAle rp mČl ínavoby nem nutné, citacemi textu. vej áretk ,icautiposudku s k edev uvést itsonnobecná iþ ékcelateoretická/metodologická nz itsalbo v Ĥdradnats icnvýchodiska, esba iĜp Čtšze álvzkterých oT .itso nešukz i znaleckém vychází. .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej ͳǤʹÀ³â±
akcentuje «
zájmy aõpotĜeby dítČte
nad BČhem tvorby znaleckého posudku znalec nestrannČ u obes esen zvažováním a ánþorán epotĜeb cilev Čdalších nrobdo úþastníkĤ. ej Čtíd o V eþnČkterých ép yvarpúpĜípadech itsalbo v se tson niþ ápokouší kcelanZ eventuálním znalci á váts krovnováhu edusop ýkcmezi elanzpožadavky, es ydk ,hcepotĜebami dapíĜp v Čtašáprávy lvz oTrodiþe .tsondaČvzájmy opdo udítČte. oksneþToto elopsv užádném okosyv nalézt o tét v tson niþ ápĜedmČtem kcelanz ej udznaleckého ovĤd otohot Zposudku .uduos ítzunoboru dohzorpsychologie. orp ĤdalkdopPsycholog hcínvalh z m índej pĜípadČ není znalec S itímto yprimárnČ T .ydradnhodnotí ats imínzájmy seforpdítČte Ėopsevladané obensituaci. yldivarp míntéúzce rknoksouvisí anávolunutnost ger ímezjištČní z ČdaĜ vnázoru itsalbo a vrdané znalec nopĜání kýv ordítČte p aldiva p íjuzesituaci, myv Čnskteré aj kan dej ežmusí otorp vČku ,índasodpovídajícím áz az tavožavzpĤsobem op itsalbo ozohlednit tét v ezl hcývkpĜípadČ, celanz ele ižu ozávČry rp ídeĜtsaordoporuþení p énletadívde Ĝp a énsdenimi lheĜpvíjsouladu, eĜávtyv ékmusí at elato,itsdostateþnČ onniþ otét a žetavjeho nejsou an ukvadažop itsalbo v ina ot a ,íjutsixeen ydradnats vilokékaj ež ,ČdapíĜp V .Ĥkdusop zdĤvodnit. uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálČdzv tsonniþ ákcelanz ám edk ,ímez ČdaĜ v tavoripsni ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a íĜtap Čmez évokat izeM .nokýv íjej orp íneþuropod íjeĜávtyv ecazinagro ínseforp a icidart ͳǤ͵³â«±
ǡ
±ý±â oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporve adaĜ nejen À³ý .ASU žét ela ,oksroN PĜi tvorbČ znaleckého posudku se znalec zamČĜuje pouze na Ĝešení vČcnČ souvisejících es ícíjamezi kýt íkteré neþurpatĜí opodpĜedevším a ydradposouzení: nats éncebo evrpjen emedevu utxet mícíjudelsán V otázek, ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto a) rodiþovských kompetencí, b) psychologických a vývojových potĜeb dítČte vþetnČ jeho pĜání a názoru
c) jejich výsledné shody–tedy eventuální
doporuþení «uspoĜádání
péþe. ±
tsonniþ uokcmusí elanzbýt anprimárnČ ykvadažovýchovné p índalkázkompetence, ídávu Čnláusn esnok Čnvhodnoty italer arurodiþĤ, taretil ákteré nrobdse O Hodnoceny eventuálnČ e l k y v b o y T . ) “ y g o l o h c y s p c i s n e r o f „ o k a j á n Č d á v u e Ĝ u t a r e t i l í n þ i n a r h a z v ( e i g o l o h c y s p u r o b o v týkají rodiþovství, schopnosti a ochotu plánovat budoucnost podle potĜeb dítČte, schopnosti Ĥ d r a d n a t s h c ý v o e y r F o b e n h c ý v o t r e b u a D . v z t z í j e z á h c y v h c í c a t p a d a h c í n d o r á n h c ý n z Ĥ r v poskytnout stabilní a milující domov, ale také potenciál pro nevhodné chování neboi kilokČn íjunkteré ifed abyitmohly sonniþnegativnČ ékcelanzovlivnit ek íjudítČ. hatzvJako Čncsamostatnou ebo es éretkvýchovnou ,)4102 .loschopnost k a lotraBje( pochybení, : t s o n n i þ í n t r e p x e u o k c e l a n z a n Ĥ k v a d a ž o p ndalkáz nutné hodnotit faktickou schopnost a ochotu podporovat dítČ ke kontaktu hscídruhým rodiþem, nebo snížení týb ísum absenci aksidoh cýv omezení ákciteroetéto t aschopnosti ydotem je étinutné žuop hodnotit :ínávotsei tjako ékcvýznamné iripmE )1 rodiþovských kompetencí. .ánletitarvyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset
.yrutaretilpsychopatologie énrobdo énavokinebo lbup zspecifických ezuop íjezáhrysĤ cyv yd otem a akje sidvotČchto hcýv átipĜípadech žuoP )spíše 2 Hodnocení osobnosti tatsodedaná n a ybyzjištČní hc émámají nz íjaprokazatelný m ydoteM )3 na sekundární a je relevantní pouze tehdy,.ykpakliže vliv .ylorV tnžádném ok hcijej pĜípadČ sumsinase hceovšem m a ydrnejedná adnats ,yomprimární ron íjutsúþel ixE posudku. )4 výchovné schopnosti rodiþĤ. . y d o t e m a y t k u r t s n o k , e i r o e t é n a m í j i Ĝ p Č n c e b o a é m á n z e z u o p e s í j a v í ž u o P )5 UvádČna by mČla být vždy pouze zjištČní, která mají pĜímou relevanci k výchovným schopnostem. )4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv( Znalci é nij viloby kése kajmČli k okdĤraznČ aj ukdusovyvarovat p ohékcelpopisu anz Čbrosobnostních ovt k tavoputscharakteristik, iĜp íjuþuropod které ydradnejsou nats énvežpĜímé rvaN souvislost s konkrétními rodiþovskými kompetencemi. Rozsáhlé popisy osobnosti udaluos v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp éjsou kcedve Čv vČtšinČ úpravy ,imamronpĜípadĤ imýntalpnejen s ydotezcela m ínrenerelevantní dom ávížuyv ,víigoblasti olodotem uokcigpéþe olohcyosp dítČ, uontalani p Čnnemají cebo s dostateþnou u txetnok a upoporu utsop voodborné híntnerapliteratuĜe, snart Čdalale kázmohou an íniþjednotlivé ecaterprerodiþe tnI .tiĜČivvýrazným o ezl yputszpĤsobem ýv žhcijej zcela bezdĤvodnČ znevýhodnit. V pĜípadČ, že.íiznalec je tázán na zhodnocení duts hcýkciripme a íiroet hcýnamvýchovných íjiĜp Čncebo kompetencí a rozhodne se pro tento úþel zvolit nČkteré relevantní testy osobnosti, je odbornČ 70 ϲϲ
ϳϬ
a eticky akceptovatelné pouze to, aby konstatoval, zda zjištČné osobnostní vlastnosti jsou nebo nejsou v souladu s oþekávanými výchovnými kompetencemi. Pakliže zjistí, že nejsou, je nutné pochopitelnČ je popsat a odĤvodnit, nicménČ jestliže neprokáže osobnostní vlastnosti limitující výchovné schopnosti, je detailní popis osobnosti nevČcný a mĤže být pro nČkteré rodiþe i stigmatizující a znevýhodĖující i po celou dobu Ĝízení.
u , ín o
ʹǤ
±ǣâÀ ʹǤͳ
Àāõ Soudy a obecnČ všichni úþastníci Ĝízení oþekávají, že znalec je schopen používat moderní, odbornČ správné metody, zná aktuální odbornou literatury a je schopen její závČry a doporuþení aplikovat. Psychologové znalci musí tedy neustále rozšiĜovat své stávající dovednosti a znalosti, a to pĜedevším v kontextu rozvíjející se poznatkové základny v oblastech psychologie dítČte a rodiny, vývoj dítČte a rodinné psychopatologie, dopadĤ rozpadu rodiny na dČti atp. Znalci musí též vČnovat náležitou pozornost pĜíslušným právním pĜedpisĤm. V pĜípadČ, že znalec v prĤbČhu zpracování posudku narazí na otázky, které pĜekraþují jeho odbornost, je povinen si pĜibrat konzultanta.
,í yr íc y Ĥ
V ýeské republice je v souþasné dobČ nedostatek aktuálních odborných informací v této oblasti. Znalec musí proto v ĜadČ pĜípadĤ vycházet ze zahraniþní odborné literatury, to ovšem pro nČkteré znalce mĤže být limitem.
ot ot
é
ʹǤʹl
ýǡý
ÀÀ ± Psycholog pĜi zpracování posudku nepĤsobí jako soudce, který dČlá koneþné rozhodnutí o konkrétní úpravČ péþe, ale pouze poskytuje odborné informace soudu pro rozhodnutí. Psycholog také nepĤsobí jako advokát nebo psychoterapeut, který pĜedkládá klientovi nejlepší možnosti. Znalec vyváženým a nestranným zpĤsobem poskytuje soudu informace o relevantních faktorech, které je z psychologického hlediska nutné zvážit pĜi úpravČ péþe o dítČ. Znalec by mČl být zcela nestranný bez ohledu na to, zda je požádán o pomoc soudem nebo soukromou osobou. V pĜípadČ, že není schopen pĜijmout tuto neutrální roli, mČl by požádat o stažení se z pĜípadu. Znalec musí dále velmi jasnČ a pĜísnČ oddČlit své odborné názory vycházející pouze z jeho zkušenosti a aplikaci odborných teorií nebo empirických studií. ZávČry posudku, které jsou netransparentním zpĤsobem kontaminovány vlastními domnČnkami a zkušenostmi, jsou zcela nepĜijatelné. V nČkterých znaleckých posudcích v ýeské republice znalci þasto uvádČjí argumenty typu: „v tČchto situacích se obvykle doporuþuje“ nebo „na základČ mé praxe“. PĜestože mĤže jít o erudované odborníky, v oblasti soudnČ znalecké þinnosti není možné tento pĜístup pĜijmout. Veškeré závČry by mČly být vždy v rámcovém souladu s aktuální odbornou literaturou.
ϳϭ
ít .í iv e e y é h i :u tíj p u
ϭ
ní ci ní rá
ínávonemj an kat íjamen a íjucarpulopsen uobes izem ,ínvitka cebĤv uosj ežilkap ,yrobs otyt ʹǤ͵
³À
«ý
âõ iclanz ydk ,ecautis od kat es emávátsoD .ykvadažop ékcitnedi urobo ménjets ev i eclanz ³«³Ǥ ínálČdzv énlídzor imlev íjam ,icazilaiceps i Čnláutneve ,robo ýnjets orp ínavonemj Oblast propojena áretk ,icposuzování autis k edevúpravy itsonnipéþe þ ékceoladítČ nz itje savelmi lbo v Ĥúzce dradn ats icnesbsaĜadou iĜp Čtšotázek, álvz oT které .itsonemohou šukz i být svázány s pĜedsudky napĜ. týkající se .vČku, pohlaví, rasy, etnického pĤvodu, ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpnárodnosti, en otsaþ ej náboženství, sexuální orientace, zdravotního postižení, jazyku, kultury a sociálnČekonomického postavení, a mohou i významným zpĤsobem narušit objektivní hodnocení a doporuþení. Znalec si musí být možných zkreslení vyplývajících z osobních nebo «do
nestranného õposouzení.
spoleþenských pĜedsudkĤ vČdom a pĜedejít jejich proniknutí
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
uobes esen a ánþorán ecilev Čnrobdo ej Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v tsonniþ ákcelanZ Vvýeské nČkteré á áts kedrepublice usop ýkcestále lanz pĜetrvávají es ydk ,hcevdoblasti apíĜp v znalecké Čtšálvz oþinnosti T .tsondČ vopdo upĜedsudky. oksneþelopJeštČ s uokdnes osyv se lze setkat s paušálními závČry napĜ. ve smyslu: „dítČ daného vČku by mČlo být otét v tsonniþ ákcelanz ej udovĤd otohot Z .uduos ítundohzor orp Ĥdalkdop hcínvalh primárnČ z míndej þiní, ysTmatkou“, .ydradnakteré ts imznalec ínseforp Ėopaniž selaby obfakticky en yldivzhodnotil arp imíntékontakt rknok adítČte návolusgobČma er ímezrodiþi. ČdaĜ vAktuální itsalbo odborná literatura nicménČ jasnČ ukazuje, že nejde primárnČ o pohlaví rodiþe, nokýv orp aldivarp íjuzemyv Čnsaj kandej ežotorp ,índasáz az tavožavop itsalbale o ootékvalitu t v ezl kontaktu hcýkcelandítČte z eletsavním, ižu oarptaídmĤže eĜtsorbýt p ézhodnocena nletadívdeĜp pouze a éndevlhreálné eĜp íjeinterakci. Ĝávtyv ékat ela ,itsonniþ otét an ukvadažop itsalbo v ina ot a ,íjutsixeen ydradnats vilokékaj ež ,ČdapíĜp V .Ĥkdusop uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálČdzv tsonniþ ákcelanz ám edk ,ímez ČdaĜ v tavoripsni ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a ʹǤͶ
ýÀ
«ýõ íZnalec Ĝtap Čm ezobecnČ évokat vyhýbá izeM .nposuzování okýv íjej orposob íneþaurrodin, opod kde íjeĜápĤsobil vtyv ecajako zinag ro ínsefo rp a kde icidaby rt se terapeut nebo o b e n e i n á t i r B á k l e V , o k s u o k a R , o k c e m Č N : d a l k í Ĝ p a n o k a j , í m e z h c ý k s p o r v e a d a Ĝ n e j e n jeho vztah k posuzovaným osobám mohl narušit nezávislost posouzení. Toto ovšem . A S U ž é t e l a , o k s r o N psychologovi nebrání vypovídat jako svČdek v otázkách, které se týkají dotþených osob,
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
zvláštČ tím es ícíjavkpĜípadech, ýt íneþurokdy pod tyto a syd radsouhlasí. nats éncebo evrpjen emedevu utxet mícíjudelsán V ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto
͵Ǥ
Àǣ
À
«
±
͵Ǥͳ³âý±ā± tsonniþ uokcelanz an ykvadažop índalkáz ídávu Čnláusnesnok Čnvitaler arutaretil ánrobdO Posudek elkyvbo yTje .zamČĜený )“ygolohcysvýhradnČ p cisnerofna „ okpodstatu aj ánČdávĜešeného u eĜutaretproblému il ínþinarhaaz odpovídá v( eigolohcna ysppoložené urobo v otázky. Ĥ dradnaVe ts hvČtšinČ cývoeypĜípadĤ rF oben je hcnutné ývotrezpracovat buaD .vzt komplexní z íjezáhcyvposudek, hcícatpakterý da hcvyžaduje índorán hposouzení cýnzĤr v i obou ovšem kilokČrodiþĤ n íjunia fejejich d a iinterakce tsonniþ éskcdítČtem. elanz ekV nČkterých íjuhatzv ČpĜípadech ncebo es mĤže éretk být ,)41 02 .lovyžadováno k a lotraB( pouze posouzení rodiþovských schopností nebo :tsonnjednoho iþ íntrepxrodiþe e uokce lanz apouze n Ĥkvaposouzení dažop hcínddítČte. alkáz Jako akceptovatelné zadání lze pĜijmout kritické zhodnocení metodologie a oprávnČnosti týb ísum aksidohcýposudku v ákciterjiného oet a znalce. ydotemZcela étižuoneakceptovatelné p :ínávotset ékcje iripvyjadĜovat mE )1 se závČrĤ znaleckého ánletitarosobnČ. vyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset k osobám, které znalec nemČl možnost .vyšetĜit .yrutaretil énrobdo énavokilbup z ezuop íjezáhcyv ydotem a aksidohcýv átižuoP )2 .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM )3 .ylortnok hcijej sumsinahcem a ydradnats ,ymron íjutsixE )4 ͵Ǥʹ
Àý³ý
ï«Àõ³± .ydotem a ytkurtsnok ,eiroet énamíjiĜp Čncebo a émánz ezuop es íjavížuoP )5 ï«À³ÀÀ
Àõ )4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv( PĜi realizaci znaleckého posudku znalec zajištuje, že každý dospČlý úþastník si je vČdom a)nikdo posudek é j viloksiékznalecký aj k okaj u kdusop ovyžádal, hékcelanrozumí z Čbrovb) t k úþelu tavopuposudku tsiĜp íjuþuarorámcovČ pod ydradi nzpĤsobu ats énežrjeho vaN realizace. Znalec by mČl informovat dospČlé úþastníky o prĤbČhu vyšetĜení základní udaluos v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárap é kcedČv charakteristice ,imamron imýntavyšetĜovacích lp s ydotem ínmetod. redom áInformaci vížuyv ,íigooloúþelu dotema uprĤbČhu okcigolohvyšetĜení cysp uontajelp též Čncnutné ebo s poskytnout dítČti, a to vČku odpovídajícím zpĤsobem. Znalec též musí informovat úþastníky utxetnok a uputsop ohíntnerapsnart Čdalkáz an íniþ ecaterpretnI .tiĜČvo ezl yputsýv žhcijej o tom, jaké informace zĤstávají dĤvČrné a jaké .íidujsou ts hcpĜedmČtem ýkciripme a zveĜejnČní íiroet hcýnave míjznaleckém iĜp Čncebo posudku. 72 ϲϲ
ϳϮ
͵Ǥ͵
āÀ³³ Znalec vždy zakládá své hodnocení na nČkolika zdrojích informací. Základním prostĜedkem sbČru dat jsou metody klinické - rozhovor, pozorování, a metody psychologické diagnostiky. KromČ tČchto prostĜedkĤ je vždy nutné doplnit informace získané ze spisu, zdravotnické dokumentace, školských zaĜízení atp. Informace získané pouze od jedné strany sporu nikdy nemohou sloužit jako relevantní podklad pro tvorbu konkrétních závČrĤ. ZvláštČ v posudcích o úpravČ péþe o dítČ mĤže znalec získávat Ĝadu informací poskytovaných jednotlivými úþastníky. Není neobvyklé, že se rodiþe navzájem pomlouvají a pĜinášejí znalci dĤkazy o problémovém þi nevhodném chování druhého rodiþe. Znalec zde musí zachovat bezvýhradnou objektivitu a ve svém posudku zohledĖovat pouze informace, které jsou získané nČkolika nezávislými kanály (alespoĖ 2) nebo které jsou doložené soudem.
m .y é y h i y ta u
͵ǤͶ
āÀ³
±āÀâ³À±
Znalec se zcela zdržuje vyvozování závČrĤ, které nejsou dostateþnČ podpoĜeny konkrétními nálezy nebo nejsou v souladu s obecnČ akceptovanými teoretickými východisky nebo pĜijatelnými empirickými studiemi. Znalec interpretuje veškeré získané informace aĢ již prostĜednictvím rozhovorĤ, pozorování nebo psychologických testĤ opatrnČ a konzervativnČ. Znalec vždy informuje o pĜípadných nedostatcích použitých metody nebo zdrojĤ dat.
i o ži .Č
V þeské praxi není neobvyklé, že znalecké posudky a výpovČdi znalcĤ pĜed soudem jsou založené na primárním argumentu „vlastní praxe“. Požadavky na doložení urþitého tvrzení odbornou literaturou nejsou zatím þasté, ale zaþínají se objevovat. Je proto nutné, aby si znalec byl pĜi tvorbČ svých závČrĤ vČdom možnosti, že bude konfrontován s požadavkem na doložení svých závČrĤ a doporuþení – alespoĖ na úrovni konkrétních odborných napĜ. souhrnných publikací.
u ín is a .Ĝ
͵Ǥͷ³«À³Àā³æÀ
ý À³ Veškerá doporuþení a závČry, které znalec uvádí, musí primárnČ sledovat nejlepší psychologické zájmy dítČte a musí být založeny na a) interpretaci pĜímo získaných dat, b) relevantní odborné literatuĜe a být v souladu s odbornými a vČdeckými standardy. Veškeré uvádČné názory musí být vždy v souladu s konkrétní odbornou literaturou. Je zcela nepĜijatelné uzavírat znalecký posudek pouze na základČ své zkušenosti nebo nepodloženého názoru.
íš ,t é al o
͵Ǥ
À± Znalec by mČl mít dostateþným zpĤsobem zaznamenaný prĤbČh posudku, jakožto uchovávat i veškeré písemnosti (napĜ. záznamové archy testĤ nebo pozorování), které mohou být relevantní pĜi eventuálním posuzování správnosti a oprávnČnosti závČrĤ.
ϳϯ
ot é
ϯ
ní ci ní rá
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
ínávonemj an kat íjamen a íjucarpulopsen uobes izem ,ínvitka cebĤv uosj ežilkap ,yrobs otyt ͶǤ±À«À
ý
õ
iclanz ydk ,ecautis od kat es emávátsoD .ykvadažop ékcitnedi urobo ménjets ev i eclanz Uvedené standardy jsou primárnČ o obecných doporuþeních a metodologických aspektech ínálČdzv énlídzor imlev íjam ,icazilaiceps i Čnláutneve ,robo ýnjets orp ínavonemj znaleckého posuzování. V praxi se pak znalec potýká s Ĝadou konkrétních otázek – jak áretk ,icautis k edev itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥdradnats icnesba iĜp Čtšálvz oT .itsonešukz i pĜíslušné standardy naplnit, jaké konkrétní metody zvolit, jak konkrétní zjištČní interpretovat. .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej Touto problematikou se zabývá pomČrnČ rozsáhlá odborná literatura. Konkrétní metodologie posudku by mČla být vždy být zamČĜená na položené otázky. Cokoliv, co znalec Ĝeší iniciativnČ nad jejich rámec, by mČlo zdĤvodnČno. být vždy «jasnČ
õZadávané
otázky se obvykle týkají þtyĜ základních okruhĤ: uobes esen a ánþorán ecilev Čnrobdo ej Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v tsonniþ ákcelanZ ávát-s keRodiþe dusop aýkrodiþovské celanz es ykompetence dk ,hcedapíĜp v Čtšálvz oT .tsondČvopdo uoksneþelops uokosyv otét-v tsDítČ, onniþjeho ákcenázor lanz eaj pĜání udovĤd otohot Z .uduos ítundohzor orp Ĥdalkdop hcínvalh z míndej yT .-ydraVztahy dnats idítČte mínseaforodiþĤ rp Ėopsela oben yldivarp imíntérknok anávoluger ímez ČdaĜ v itsalbo noký- v oZávČry rp aldivaadoporuþení rp íjuzemyv(doporuþení Čnsaj kandekj úpravČ ežotorppéþe ,índaosdítČ) áz az tavožavop itsalbo otét v ezl hcýkcelanz eletavižu orp ídeĜtsorp énletadívdeĜp a éndelheĜp íjeĜávtyv ékat ela ,itsonniþ otét an ukvadažop itsalbo v ina ot a ,íjutsixeen ydradnats vilokékaj ež ,ČdapíĜp V .Ĥkdusop uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálČdzv tsonniþ ákcelanz ám edk ,ímez ČdaĜ v tavoripsni ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a íĜtap Čmez évokat izeM .nokýv íjej orp íneþuropod íjeĜávtyv ecazinagro ínseforp a icidart oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporve adaĜ nejen .ASU žét ela ,oksroN
ŚůĂǀŶş ŽďůĂƐƚŝ ƉŽƐƵĚŬƵ
ͻ ZŽĚŝēĞĂƌŽĚŝēŽǀƐŬĠ ŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞ͕ ydradnats éncebo evrpjen emedevu
es ícíjakýt íneþuropod a utxet mícíjudelsán V ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto
ͻ şƚĢ͕ũĞŚŽŶĄnjŽƌĂ ƉƎĄŶş͕
ͻ snjƚĂŚLJĚşƚĢƚĞĂƌŽĚŝēƽ
«
±
tsonniþ uokcelanz an ykvadažop índalkáz ídávu Čnláusnesnok Čnvitaler arutaretil ánrobdO elkyvbo yT .)“ygolohcysp cisnerof„ okaj ánČdávu eĜutaretil ínþinarhaz v( eigolohcysp urobo v Ĥdradnats hcývoeyrF oben hcývotrebuaD .vzt z íjezáhcyv hcícatpada hcíndorán hcýnzĤr v i kilokČn íjunifed a itsonniþ ékcelanz ek íjuhatzv Čncebo es éretk ,)4102 .lok a lotraB( :tsonniþ íntrepxe uokcelanz an Ĥkvadažop hcíndalkáz KďƌĄnjĞŬϮϮ͗ĄŬůĂĚŶşŽŬƌƵŚLJnjŶĂůĞĐŬljĐŚƉŽƐƵĚŬƽ týb ísum aksidohcýv ákciteroet a ydotem étižuop :ínávotset ékciripmE )1 .ánletitarvyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset .yrutaretil énrobdo énavokilbup z ezuop íjezáhcyv ydotem a aksidohcýv átižuoP )2 Zcela samostatným tématem je, jakým zpĤsobem soudy formulují otázky. To je vČc, kterou .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM )3 znalec þasto nemĤže ovlivnit a musí se s nimi vyrovnat a zodpovČdČt je. V oblasti formulace .ylortnok hcijej sumsinahcem a ydradnats ,ymron íjutsixE )4 otázek se lze setkat s nČkolika typy problémĤ: .ydotem a ytkurtsnok ,eiroet énamíjiĜp Čncebo a émánz ezuop es íjavížuoP )5 )4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv( énij vilokékaj k okaj ukdusop ohékcelanz Čbrovt k tavoputsiĜp íjuþuropod ydradnats énežrvaN udaluos v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp ékcedČv ,imamron imýntalp s ydotem ínredom ávížuyv ,íigolodotem uokcigolohcysp uontalp Čncebo s utxetnok a uputsop ohíntnerapsnart Čdalkáz an íniþ ecaterpretnI .tiĜČvo ezl yputsýv žhcijej .íiduts hcýkciripme a íiroet hcýnamíjiĜp Čncebo 74 ϲϲ
ϳϰ
KďƌĄnjĞŬϮϯ͗WƌŽďůĞŵĂƚŝĐŬĠƚLJƉLJŽƚĄnjĞŬƉƌŽnjŶĂůĐĞ
1) Otázky pĜekraþují odborné kompetence psychologa nebo nespadají do oboru psychologie: v tČchto pĜípadech je nutné vždy pĜibrat konzultanta z pĜíslušného oboru nebo soud požádat o jmenování další znalce z pĜíslušného oboru.
u o
2) Otázky nelze pĜi použití obecnČ akceptovaných psychologických metod a znalostí zodpovČdČt: Jedná se napĜíklad o typickou otázku „Který z rodiþĤ má lepší výchovné schopnosti“. V odborné literatuĜe nejsou uvedeny jakékoliv metody ani obecná doporuþení, která by umožĖovala porovnávat rodiþovské kompetence u normálních, sociálnČ dobĜe integrovaných osob, bez pĜedchozích záznamĤ o rodiþovském selhání. VytváĜením hypotéz o tom, kdo je z rodiþĤ lepší peþovatel, bez dostateþného odĤvodnČní, se znalec dopouští velmi závažného odborného i etického pochybení, které mĤže mít pro dítČ i rodiþe velmi závažné konsekvence. Výchovné kompetence/schopnosti je nutné posuzovat v kontextu konkrétních informací, které spadají více do oblasti sociálnČ právnČ ochrany, dČtí než klasické psychodiagnostiky. Výchovné kompetence je tedy možné porovnávat pouze tehdy, napĜ. když u jednoho rodiþe bylo prokázáno napĜ. používání fyzických trestĤ, snížená ochota k podpoĜe dČtí s druhým rodiþem nebo jiné selhání v rodiþovské roli. Výchovné schopnosti samozĜejmČ mohou ovlivĖovat též nČkteré sociálnČ patologické jevy, nČkteré duševní poruchy atp. Blíže viz model rodiþovských kompetencí.
d á in e Ĥ ,l o .e h é ,y á .il é
3) Otázky smČĜují k hodnocení vČci nerelevantních oblastí: Jedná se o obvyklou otázku hodnocení osobnosti. Znalec by se mČl zamČĜit pouze na hodnocení tČch charakteristik, které mají pĜímý vliv na rodiþovské kompetence, a dále uvést, že ostatní zjištČní nejsou v dané vČci relevantní.
u h e
ϳϱ
ϱ
ní ci ní rá
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
ínáv4) oneOtázky mj an kasmČĜují t íjamen do a íjuprávní carpulopoblasti sen uob–esposuzování izem ,ínvitka dĤkazĤ, cebĤv uosþinČní j ežilkanávrhĤ p ,yrobs pro otyt iclanz yrozhodnutí dk ,ecautis apod.: od kat eVs oblasti emávátopatrovnických soD .ykvadažopposudkĤ ékcitnednení i urobvýjimkou, o ménjetsžeevjei znalec eclanz ínálČdzvtázán énlína dzokonkrétní r imlev návrh íjam úpravy ,icazilaicpéþe eps oi dítČ. ČnláZnalec utneve musí ,robovždy ýnjjasnČ ets ordeklarovat, p ínavonem žej áretk ,icuvádí autis kpouze edev odborný itsonniþ énázor kcelanna z itto, salbco o vjeĤzdrpsychologického adnats icnesba iĜp Čtšálvz pro oT .dítČ itsonvhodné ešukz i hlediska kíntsaþú íntsituace atso i ydje uootázkou s orp ándsoudu. elheĜpeV n ocivilním tsaþ ej a jasnČ deklarovat, že komplexní.yposouzení Ĝízení by mČl též znalec odmítnout požadavky na hodnocení vČrohodnosti výpovČdi jednotlivých osob. «jednotlivých
õokruhĤ znaleckého
Dále se budeme zabývat konkrétními problémy vrámci posuzování. u obes esen a ánþorán ecilev Čnrobdo ej Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v tsonniþ ákcelanZ áváts kedusop ýkcelanz es ydk ,hcedapíĜp v Čtšálvz oT .tsondČvopdo uoksneþelops uokosyv otét v tsonniþ ákcelanz ej udovĤd otohot Z .uduos ítundohzor orp Ĥdalkdop hcínvalh z míndej yT .ydradnats imínseforp Ėopsela oben yldivarp imíntérknok anávoluger ímez ČdaĜ v itsalbo ͶǤͳ««±
nokýv orp aldivarp íjuzemyv Čnsaj kandej ežotorp ,índasáz az tavožavop itsalbo otét v ezl ýasto hcýkcepokládané lanz eletavižotázky u orp ídeĜtsorp énletadívdeĜp a éndelheĜp íjeĜávtyv ékat ela ,itsonniþ otét an - ukvCharakterizovat adažop itsalbo vosobnost ina ot aotce ,íjutasixmatky, een yddefinovat radnats vjejich ilokékpsychickou aj ež ,Čdapkondici íĜp V .Ĥakdjejich usop uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálČdzv výchovné pĜedpoklady pro výchovu nezletilých dČtí. tsonniþ ákcelanz ám edk ,ímez ČdaĜ v tavoripsni ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a íĜta-p ČZda mezjeévpro okanezletilého t izeM .novhodnČjší kýv íjej orvýchova p íneþuro pod íjþi eĜotce. ávtyv ecazinagro ínseforp a icidart matky oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporve adaĜ nejen - Zda nČkterý z rodiþĤ netrpí duševní poruchou, vadou osobnosti .ASnebo U žét nadmČrným ela ,oksroN užíváním alkoholických nápojĤ (závislostí) nebo omamných prostĜedkĤ þi jedĤ, které es ícíby jakýnČkterému t íneþurop d abránilo, ydradn ats seépodílel ncebo na evdalší rpjen péþi emo ednezletilé evu utxdítČ. et mícíjudelsán V zonich aby ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp - Zda má nČkterý z rodiþĤ sklony k agresivitČ, .Čtídpáchání o eþép ynásilí. varpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto -
Jaké jsou schopnosti a možnosti každého z rodiþĤ pro další výchovu nezletilých, který z nich má lepší výchovné pĜedpoklady.
«
±
- Posoudit osobnost nezletilého, matky a otce, výchovné schopnosti matky a otce, jaké tsonniþjsou uokosobnostní celanz an yrysy kvadmatky ažop ínadotce, alkáz zda-li ídávu se Čnuláumatky snesnþi okotce Čnviprojevují taler arutarysy retil agresivity ánrobdO elkyvboobecnČ yT .)“ygaolozejména hcysp cisnpak erof„ve okavztahu j ánČdávku nezletilému, eĜutaretil ínþinzda-li arhaz vmají ( eigorodiþe lohcysptendenci urobo v Ĥdradnkatfyzickému s hcývoeytrestání rF obennezletilého. hcývotrebuaD .vzt z íjezáhcyv hcícatpada hcíndorán hcýnzĤr v i kilokČn íjunifed a itsonniþ ékcelanz ek íjuhatzv Čncebo es éretk ,)4102 .lok a lotraB( :tsonniþ íhlediska ntrepxe ujeví okce lanz aan otec. ĤkvadJaké ažop mají hcíndrodiþe alkáz - Jak se z výchovného a psychologického matka výchovné pĜedpoklady a schopnosti. Jak vyznívá srovnání výchovných schopností týb ísrodiþĤ? um aksidohcýv ákciteroet a ydotem étižuop :ínávotset ékciripmE )1 .ánletitarvyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset .-yruPopište taretil énrosobnost obdo énavorodiþĤ kilbup za ezporovnejte uop íjezáhcje, yv ydzvláštČ otem a a sidohcývvhodnosti átižuoP kontaktu )2 vkotázce .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM )3 s nezletilým. .ylortnok hcijej sumsinahcem a ydradnats ,ymron íjutsixE )4 .ydotem a ytkurtsnok ,eiroet énamíjiĜp Čncebo a émánz ezuop es íjavížuoP )5 Z výše uvedených dotazĤ, které jsou vybrány z nČkolika usnesení )410rĤzných 2 ,lotraBsoudĤ, ,lotraB je .Ĝppatrné, an ziv( že soud se primárnČ dotazuje na zjištČní okolností, které nČjakým zpĤsobem interferují ij vilokékaj kkompetencemi okaj ukdusop orodiþe. hékcelV antéto z Čbsouvislosti rovt k tavopjeutnutné siĜp íjuzohlednit þuropod nČkolik ydradnaskuteþnosti: ts énežrvaN sénvýchovnými udaluos v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp ékcedČv ,im-amrmožnost on imýntavýchovy lp s ydovlastního tem ínreddítČte om ávnení ížuyvvázána ,íigolodna otespecifické m uokcigoosobnostní lohcysp uonvlastnosti, talp Čncebo s vČtšina rodiþĤ pĜed rozvodem nebo obecnČ rozpadem rodiny utxetnok a uputsop ohíntnerapsnart Čdalkáz an íniþ ecaterpretnI .tvykonává iĜČvo ezl ydobĜe putsývveškeré žhcijej rodiþovské povinnosti a obvykle o nich není .íidupochyb, ts hcýkciripme a íiroet hcýnamíjiĜp Čncebo 76 ϲϲ
ϳϲ
-
-
-
není proto dĤvodné posuzovat a popisovat osobnostní vlastnosti rodiþĤ, jestliže o nich nejsou konkrétní pochyby, psychodiganostické metody lze použít pouze za úþelem vylouþení duševních poruch nebo specifické osobností patologie, výchovné kompetence se týkají pĜedevším specifických dovedností a odpovČdností, které dle odborné literatury nemají žádnou souvislost s konkrétními osobnostními vlastnostmi, dítČ potĜebuje zažívat rodiþe takového, jaký je, nikoliv pouze takového, kterého psycholog sezná vhodným, výchovné kompetence je nutné posuzovat pĜedevším na základČ dosavadní historie a v kontextu konkrétního modelu rodiþovských kompetencí (viz napĜ. Cox, Bentovim, 2000), v pĜípadČ, že znalec zjistí konkrétní faktory, které snižují výchovné kompetence rodiþe, je nutné je ĜádnČ popsat a doložit relevantní odbornou literaturou.
h h ,ít i o ei , ,e
Otázka posuzování rodiþovských kompetencí pĜedstavuje zcela specifickou oblast, která pĜekraþuje prostor této kapitoly. Je nutné pouze zdĤraznit, že rodiþovské kompetence by mČly být posuzovány na základČ konkrétního teoretického modelu. V oblasti moderní forenzní psychologie a obecnČ sociálnČ právní ochrany dČtí se velmi þasto používá „Rámec pro hodnocení dČtí a jejich rodin“ dle Coxe a Bentovima (viz uvedené schéma). Jedná se o komplexní model, který umožĖuje komplexní zhodnocení celé situace dítČte, nebo pouze fokusované hodnocení rodiþovských kompetencí.
á y ín c e e
PĜi posuzování otázek vztahujících se k rodiþĤm by mČl znalec mít vždy na mysli, že má posuzovat pouze otázky a oblasti, které se pĜímo vztahují k výchovČ dČtí. Detailní popisy osobnostních charakteristik a vlastností jsou þasto zcela nerelevantní a mohou i zásadním zpĤsobem posuzované rodiþe znevýhodnit nebo dokonce stigmatizovat.
á y
Jestliže se znalec rozhodne pro použití osobnostních testĤ, aby vylouþil eventuální pĜípadnou osobností patologii, která by mohla ovlivĖovat výchovné kompetence rodiþe (což lze dle odborné literatury zcela akceptovat), mČl by volit metody relevantní, a své nálezy o osobnosti rodiþe udržet pouze v relevantním konceptu:
í ž y
Osobnostní charakteristiky posuzovaného/posuzované nejsou dle dostupné odborné literatury v rozporu s výchovou vlastních nezletilých dČtí. V oblasti výchovných kompetencí rodiþe neshledávám faktory, které by je forenznČ podstatným zpĤsobem narušovaly.
é h
Takováto formulace se v kontextu obvyklých košatých popisĤ osobnosti mĤže zdát velmi strohá, nicménČ je plnČ informativní, formulovaná jako hypotéza, kterou lze ovČĜit a posuzované rodiþe žádným zpĤsobem nestigmatizuje ani neznevýhodĖuje. V pĜípadČ, kdy psycholog zjistí nČkteré osobnostní charakteristiky, které ovlivĖují výchovné kompetence, je nutné jasnČ je popsat a dále uvést, že nálezy lze doložit odbornou literaturou:
i tiĜ y ej
Psychologickým/psychiatrickým vyšetĜením zjišĢujeme symptomy odpovídající hraniþní poruše osobnosti, tento nález je potvrzen i v dostupné zdravotnické dokumentaci. Dále prokazujeme dlouhodobé zneužívání alkoholu, v jehož dĤsledku posuzovaná již opakovanČ ztratila práci. Posuzovaná není aktuálnČ ochotna podrobit se protialkoholní léþbČ. Uvedená porucha osobnosti, dlouhodobé zneužívání alkoholu s konkrétními dopady na sociální adaptaci a neochota k Ĝešení svého zdravotního
íc é u ti u o
ϳϳ
ϳ
ní ci ní rá
ínávone(závislosti mj an kat íjana menalkoholu) a íjucarpujsou lopsenvuodborné obes izemliteratuĜe ,ínvitka cepopsány bĤv uosj ežjako ilkap významné ,yrobs otyt stavu iclanz ydkfaktory, ,ecautiskteré od kazávažným t es emávázpĤsobem tsoD .ykvadaovlivĖují žop ékcitn edi urobo schopnosti ménjets ev i rodiþe. eclanz rizikové výchovné íVýchovné nálČdzv énkompetence lídzor imlev matky íjam ,icproto azilaicevpstéto i Čsouvislosti nláutneve ,ro bo ýnjets jako orp ínforenznČ avonemj hodnotíme á retk ,icautisnížené. s k edev itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥdradnats icnesba iĜp Čtšálvz oT .itsonešukz i podstatnČ .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
uobes esen a ánþorán ecilev Čnrobdo ej Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v tsonniþ ákcelanZ áváts kedusop ýkcelanz es ydk ,hcedapíĜp v Čtšálvz oT .tsondČvopdo uoksneþelops uokosyv otét v tsonniþ ákcelanz ej udovĤd otohot Z .uduos ítundohzor orp Ĥdalkdop hcínvalh z míndej yT .ydradnats imínseforp Ėopsela oben yldivarp imíntérknok anávoluger ímez ČdaĜ v itsalbo nokýv orp aldivarp íjuzemyv Čnsaj kandej ežotorp ,índasáz az tavožavop itsalbo otét v ezl hcýkcelanz eletavižu orp ídeĜtsorp énletadívdeĜp a éndelheĜp íjeĜávtyv ékat ela ,itsonniþ otét an ukvadažop itsalbo v ina ot a ,íjutsixeen ydradnats vilokékaj ež ,ČdapíĜp V .Ĥkdusop uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálČdzv tsonniþ ákcelanz ám edk ,ímez ČdaĜ v tavoripsni ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a íĜtap Čmez évokat izeM .nokýv íjej orp íneþuropod íjeĜávtyv ecazinagro ínseforp a icidart oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporve adaĜ nejen .ASU žét ela ,oksroN
se ké
es ícíjakýt íneþuropod a ydradnats éncebo evrpjen emedevu utxet mícíjudelsán V ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
«
õ
KďƌĄnjĞŬϮϰ͗ZĄŵĞĐƉƌŽŚŽĚŶŽĐĞŶşĚĢƚşĂũĞũŝĐŚƌŽĚŝŶ;Ždž͕ĞŶƚŽǀŝŵ͕ϮϬϬϬͿ
«
±
t sonniþ uokcelanz an ykvadažop índalkáz ídávu Čnláusnesnok Čnvitaler arutaretil ánrobdO elkyvbo yT .)“ygolohcysp cisnerof„ okaj ánČdávu eĜutaretil ínþinarhaz v( eigolohcysp urobo v PĜi Ĥ draposuzování dnats hcývorodiþĤ eyrF ovbopatrovnických en hcývotrebuasporech D .vzt z je íjetedy záhcynutné v hcícprimárnČ atpada hvycházet cíndorán zhcinformací ýnzĤr v i o tom, zda pĜed rozvodem/rozpadem rodiny rodiþ své výchovné povinnosti kilokČn íjunifed a itsonniþ ékcelanz ek íjuhatzv Čncebo es éretk ,)4102 .loplnil k a Ĝádným lotraB( zpĤsobem, pakliže ano, je vysoká pravdČpodobnost, výchovné :tsonniþ íntrepxže e ui ojeho kcela nz an Ĥkvkompetence adažop hcíndbudou alkáz minimálnČ pĜijatelné i v situaci znaleckého posouzení. Znalec pĜi tvorbČ posudku musí jasnČ rozlišovat, týb ísum které aksidoinformace hcýv ákcmají iteroekt dané a ydvČci otemrelevanci, étižuop které :ínávonikoliv, tset ékacirkteré ipmEeventuálnČ )1 mohou posuzované rodiþe znevýhodnit .ánnebo letitarvykrajním v a ánletpĜípadČ avokifislapoškodit. f ,ánletavoPĜi tsetposuzování rodiþovských setem primárnČ nejedná .yrutaretil ékompetencí nrobdo énavje oktéž ilbupnutné z ezusiopuvČdomit, íjezáhcyvže ydo a aksido hcýv átio župsychologický oP )2 konstrukt, ale konstrukt spadající více do oblasti ochrany .yktatsosociálnČ den a ybprávní yhc ém ánz íjamdČtí. ydoteM )3 .ylortnok hcijej sumsinahcem a ydradnats ,ymron íjutsixE )4 .ydotem a ytkurtsnok ,eiroet énamíjiĜp Čncebo a émánz ezuop es íjavížuoP )5
)4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv(
énij vilokékaj k okaj ukdusop ohékcelanz Čbrovt k tavoputsiĜp íjuþuropod ydradnats énežrvaN udaluos v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp ékcedČv ,imamron imýntalp s ydotem ínredom ávížuyv ,íigolodotem uokcigolohcysp uontalp Čncebo s utxetnok a uputsop ohíntnerapsnart Čdalkáz an íniþ ecaterpretnI .tiĜČvo ezl yputsýv žhcijej .íiduts hcýkciripme a íiroet hcýnamíjiĜp Čncebo 78 ϲϲ
ϳϴ
ͶǤʹÀ³ǡâÀ ĂƐƚŽƉŽŬůĄĚĂŶĠŽƚĄnjŬLJ -
Posoudit osobnost nezletilého, jeho vývoj a psychický stav, jeho vztah ke každému z rodiþĤ.
-
Získejte vyjádĜení nezletilého k úpravČ pomČrĤ/aktuální situaci, zjistČte jeho pĜání.
-
ZjistČte, zda je dítČ týráno nebo zanedbáváno.
u
Samostatnou oblastí v opatrovnických sporech je posuzování dítČte. Psychologické vyšetĜení dítČte by mČlo být vždy minimálnČ zatČžující a zamČĜené bez výhrady na dotazované oblasti a pĜedmČt posouzení. Pakliže si napĜíklad soud pĜeje zjistit pouze názor a pĜání dítČte, je obvykle irelevantní rozsáhle testovat jeho intelekt a osobnost (to mĤže být pĜedmČtné pouze v odĤvodnČných pĜípadech). Jádrem znaleckého posuzování dítČte je pĜedevším zjištČní názoru a pĜání dítČte v dané situaci.
ín it ej e ín
KomplexnČjší vyšetĜení psychického a vývojového stavu dítČte mĤže být dĤležité v situacích, kdy je podezĜení, že daná situace má na dítČ negativní vliv a je tĜeba þinit opatĜení, která by vedla k jeho nápravČ.
,h y
Je též nutné zdĤraznit, že názor a pĜání dítČte se zjišĢuje vČku odpovídajícím rozhovorem. Použití rĤzných projektivních technik v pĜípadČ dČtí mĤže být urþitým doplĖkem, nelze z nČho ovšem vyvozovat jakékoliv závČry o tom, co si dítČ pĜeje nebo co si dítČ myslí. Velmi dĤležité je, aby dítČ bylo pĜimČĜenČ vČku o vyšetĜení a jeho prĤbČhu informováno.
. e i
V nČkterých pĜípadech mĤže být znalec dotazován na otázky, zda je s dítČtem nevhodnČ zacházeno. Zde je nutné, aby znalec uvedl, že tyto otázky nelze zodpovČdČt psychologickými metodami. Znalec psycholog mĤže zjistit, co dítČ o urþitých skuteþnostech Ĝíká, mĤže též zjistit eventuální projevy traumatizace nebo jiných psychických dopadĤ, ale nemĤže se vyjádĜit k právní kategorii͘
Č tČ h el
V pĜípadČ zjišĢování názoru dítČte je nutné si uvČdomit a dítČ informovat o tom, že je dĤležité, aby se k situaci vyjadĜovalo, nicménČ jeho vyjádĜení ho neþiní zodpovČdným za finální rozhodnutí, které bez výhrady náleží soudu a pro který je vyjádĜení dítČte pouze jednou z informací.
ej e
ͶǤ͵À³«õ ĂƐƚŽƉŽŬůĄĚĂŶĠŽƚĄnjŬLJ
-
Zda dochází k ovlivĖování dítČte rodiþi, þi þleny jejich rodin.
-
Zda a jak vede každý z rodiþĤ k úctČ a lásce druhému z nich. OvlivĖuje snad nČkterý z rodiþĤ dČti negativnČ proti svému rodiþovskému partnerovi?
ýr
-
Jaké vztahy mají dČti ke svým rodiþĤm, tj. k otci a k matce. Jak se tyto vztahy jeví pĜi vzájemném porovnání?
iĜ
ϳϵ
ϵ
ní ci ní rá
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
Otázky ínávonevmtéto j an oblasti kat íjam obvykle en a íjusmČĜují carpulokpshodnocení en uobes i1) zem vztahĤ ,ínvitdítČte ka cebkĤvrodiþi uosjaenaopak žilkap ,yaro2) bs otyt nz ydk ,ecotázky, autis ozda d kaje t edítČ s ejedním mávátso .ykva(nebo dažopjinou ékcitosobou) nedi uronavádČno bo ménjetproti s ev i eclanz kiclahodnocení zDrodiþĤ ínálČdzv rodiþi énlídz(nebo or imjiné lev osobČ). íjam ,icazilaiceps i Čnláutneve ,robo ýnjets orp ínavonemj druhému áretk ,icautis k edev itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥdradnats icnesba iĜp Čtšálvz oT .itsonešukz i Hodnocení vztahu dítČte k rodiþi lze provést .ykvínzásadČ tsaþú ínpouze tatso i ypĜi duhodnocení os orp ándereálné lheĜpeinterakce. n otsaþ ej SamozĜejmČ je nutné zjistit, co dítČ o vztahu Ĝíká, nicménČ dále musí být poskytnut prostor, aby bylo možné hodnotit vztah dítČte a rodiþe ve vzájemné interakci. Pakliže toto není možné, je nutné, aby znalec jasnČ uvedl, že objektivní hodnocení vztahu není možné a lze hodnocení «
interakce õdítČte srodiþem
pouze uvést to, co dítČ o vztahu Ĝíká. Je vhodné,když probíhá u obes esve en strukturované a ánþorán ec(napĜ. ilev Čnrspoleþný obdo ej Čúkol), tíd o ale eþépi nestrukturované yvarpú itsalbo v (napĜ. tsonniþvolná ákcelhra) anZ situaci. pĜi alvtedy alodítČtem á váts keZnalec dusop ýse kce lanhodnocení z es ydk ,htéto cedainterakce píĜp v Čtšá z oTi .tvztahĤ sondČvmezi opdo rodiþem uoksneþe ps uokodrží syv popisné interpretuje, o tét v tsoroviny nniþ áa kcvelpĜípadČ, anz ej udže ovurþité Ĥd otoprojevy hot Z .ud uos ítundohdrží zor ose rpopČt ĤdalkvČcné dop hroviny cínvalhaznevnáší míndej ydo T intepretace .ydradnats isvé mínspĜedsudky eforp Ėopsaeosobní la obennázory. yldivarp imíntérknok anávoluger ímez ČdaĜ v itsalbo nokýv orp aldivarp íjuzemyv Čnsaj kandej ežotorp ,índasáz az tavožavop itsalbo otét v ezl Posouzení toto hcýkcelanz otázky, eletavižzda u orje p ídítČ deĜtsnavádČno orp énletaje dívobvykle deĜp a évelmi ndelhsložité. eĜp íjeĜáVvtnČkterých yv ékat elapĜípadech ,itsonniþ o tét dítČ pĜímo uvede: „Táto o mámČ þasto Ĝíká, že nás opustila a nechová s k nám hezky.“, an ukvadažop itsalbo v ina ot a ,íjutsixeen ydradnats vilokékaj ež ,ČdapíĜp V .Ĥkdusop „Maminka uondelheĜpmi enĜekla, aleczžeekigvám olohcjdeme ysp uproto, robo vabych tsonnvám iþ ápovČdČla, kcelanz ejak s áje vátáta ts ,zlej eclaa nzšpatnej ínálČdna zv Velmi tmaminku“. sonniþ ákcV elapodobných nz ám edk pĜípadech ,ímez ČdaĜlze v tamluvit voripsinoi emožnosti zl es itsolpĜímého sivuos otovlivĖování ét V .uonletadítČte. dívdeĜp en a íþasto Ĝtap Čovšem mez évpĜímé okat iinformace zeM .nokýo v tomto íjej orpnezjistíme. íneþuropoDítČ d íjeje Ĝávvšak tyv epĜesto cazinagpostojovČ ro ínseforvyhranČno: p a icidart „Táta je zlej a špatnej, nechci k nČmu, ale nevím proþ.“ V ĜadČ podobných oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporvsituací e adaĜnemusí nejen docházet k pĜímému ovlivĖování, ale dítČ spontánnČ a neuvČdomovanČ .ASU žpĜijímá ét ela ,onázory ksroN a postoje rodiþe, se kterým tráví více þasu. V tomto pĜípadČ je dĤležité, aby znalec uvedl, že se es nemusí ícíjakýtjednat íneþuorosituaci pod apĜímého ydradnovlivĖování, ats énceboaleeovrpĜirozenou pjen emedidentifikaci evu utxetdítČte mícísjurodiþem. delsán V ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp K hodnocení vztahĤ mezi dítČtem a rodiþem.Čmusí maximální tíd o eznalec þép yvapĜistupovat rpú itsalbo vvždy Ĥdradsna ts eczáto pozorností a odpovČdností a výhradnČ na základČ osobního kontaktu. Hodnocení vztahĤ bez možnosti pozorování reálné interakce je odbornČ i eticky neakceptovatelné.
«
±
tsonniþ uokcelanz an ykvadažop índalkáz ídávu Čnláusnesnok Čnvitaler arutaretil ánrobdO ͶǤͶ³«À elkyvbo yT .)“ygolohcysp cisnerof„ okaj ánČdávu eĜutaretil ínþinarhaz v( eigolohcysp urobo v ĂƐƚŽƉŽŬůĄĚĂŶĠŽƚĄnjŬLJ Ĥ dradnats hcývoeyrF oben hcývotrebuaD .vzt z íjezáhcyv hcícatpada hcíndorán hcýnzĤr v i kilo-kČnJaké íjunje ifezd pohledu a itsonnpsychologie iþ ékcelanzvhodné ek íjuh atzv Čncebpéþe o eso é retk ,)4102 .lok a lotraB( uspoĜádání dítČ? :tsonniþ íntrepxe uokcelanz an Ĥkvadažop hcíndalkáz - Pokud by byly dČti svČĜeny do stĜídavé péþe, jaký interval stĜídání by byl namístČ? týb ísum aksidohcýv ákciteroet a ydotem étižuop :ínávotset ékciripmE )1 .ánzmČnu letitarvypéþe, v a ánzda letaje vonamístČ kifislaf ,ánovČ nletavupravit otset styk otce - Pokud by nebyl shledán dĤvod pro .yrustadČtmi retil énaropokud bdo énano, avokvilb up zrozsahu? ezuop íjezáhcyv ydotem a aksidohcýv átižuoP )2 jaké .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM )3 - Zda v dĤsledku zjištČných skuteþností, .ylortnok h cijej sumsinajehcnamístČ em a ydrzmČna adnats ,výchovy ymron íjunezletilých, tsixE )4tedy jejich péþe souþasného uspoĜádání, .ydotesvČĜení m a ytkudo rtsno k ,eirostĜídavé, et énamíjnamísto iĜp Čncebo a émánz ezu op es íjavížukdy oP jsou)5dČti svČĜeny do péþe matky? )4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv( - Posoudit vhodnost svČĜení nezletilého do výchovy matky þi otce nebo o stĜídavé péþe, énij viloposoudit kékaj k ovhodnost kaj ukdusorozsahu p ohékcstyku elanz Čnezletilého brovt k tavosptím utsiĜzprodiþĤ, íjuþuropdo odjehož ydradpéþe nats éby nežnebyl rvaN udaluosvČĜen. s v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp ékcedČv ,imamron imýntalp s ydotem ínredom ávížuyv ,íigolodotem uokcigolohcysp uontalp Čncebo s utx-etnoLze k a si upvutdaném sop ohípĜípadČ ntnerapspĜedstavit, nart Čdalkáže z astĜídavá n íniþ ecvýchova aterpretnIby.tiĜbyla Čvo evznejlepším l yputsýv žzájmu hcijej dČtí, anebo by zájem dČtí vyžadoval jiné .Ĝešení, pĜípadČ íiduts hcvýtom kcirip me a íiruvećte, oet hcýnjaké. amíjiĜp Čncebo 80 ϲϲ
ϴϬ
-
VyjádĜit se k vhodnosti návrhu otce na stĜídavou výchovu obou nezletilých dČtí, pĜípadnČ navrhnout, jak jinak by mČla být výchova nezletilých dČtí dle znalce soudem upravena.
,ít
Velkou otázkou, a to i v zahraniþní odborné literatuĜe, je to, zda by mČl znalec þinit jakékoliv návrhy smČrem k úpravČ péþe. NČkteré skupiny odborníkĤ, ale i laikĤ uvádČjí, že znalci psychologové by mČli pouze popisovat situaci a rozhodnutí o úpravČ péþe ponechat soudu. Neþinit tedy jakákoliv doporuþení. S tím ovšem nelze jednoznaþnČ souhlasit. Jestliže pĜedmČtem znaleckého posudku má být pĜíspČvek ke zhodnocení nejlepšího zájmu dítČte v dané situaci, je nezbytnČ nutné, aby znalec poskytl expertízu k otázce, jaká úprava péþe by pro dítČ byla z psychologického hlediska vhodná. Soud pak toto mĤže vzít v úvahu pĜi komplexní úvaze o faktické úpravČ péþe. Toto je názor, na kterém se shodne vČtšina odborníkĤ v dané oblasti (viz napĜ. Ackerman, 2006, Millar, 2009, Galatzer-Levy a kol., 2009).
vi ic .u e et y iĜ a ,.l
Je ovšem nezbytnČ nutné, aby doporuþení znalce vycházela z obecnČ pĜijímaných teorií a v pĜípadČ, že je to možné, i konkrétních odborných studií nebo textĤ, které empiricky prokazují vhodnost navrhovaného Ĝešení.
í ir y
PrávČ proto, že závČry a doporuþení pĜedstavují v oblasti znaleckých posudkĤ pĜedmČt nejvČtších dohadĤ a sporĤ – a to i v rámci odborné veĜejnosti, je nutné vycházet z jasných, odbornČ, ale i lidsky obhajitelných stanovisek. Je mimo možnosti této kapitoly diskutovat o vhodnosti a dopadech jednotlivých forem péþe. Znalec si pĜi tvorbČ závČrĤ znaleckého posudku musí uvČdomovat, že uvádČná doporuþení se mohou stát podkladem pro rozhodnutí soudu a tedy i ovlivnČní lidských životĤ. Daná doporuþení je nutné tedy korigovat nejen s ohledem na konkrétní odborné studie, ale též širší spoleþenský a lidskoprávní kontext.
tČ ,h ta o o ta ín
Jestliže nahlédneme do odborné literatury, která Ĝeší „vČdecké základy“ úpravy péþe o dítČ (viz napĜ. Galatzer-Levy a kol., 2009), lze napĜíþ rĤznými studiemi najít nČkteré styþné body:
Čt :
-
-
-
-
Rozvod jako takový má na vývoj dítČte negativní vliv v aktuální situaci i vývojové perspektivČ. Budoucí vývoj dítČte v postrozvodové situaci neovlivĖuje primárnČ forma péþe, ale kvalita mezilidských vztahĤ mezi rodiþi, dítČ trpí pĜedevším v dĤsledku intenzity sporu mezi rodiþi. Doporuþení pro postrozvodové uspoĜádání musí proto primárnČ akcentovat mezilidské vztahy a jejich rozvoj, protože mezi nejzávažnČjší následky rozpadĤ rodiny patĜí závažnČ a dlouhodobČ narušený vztah k jednomu z rodiþĤ. Primární doporuþení by mČla proto vždy smČĜovat k podpoĜe úpravy péþe, která umožní dítČti pokraþovat v možnosti rozvíjet si vztah k obČma rodiþĤm ekvivalentním nebo ekvivalentu blížícím se zpĤsobem. ObecnČ lze konstatovat, že navrhovaná doporuþení by mČla vycházet z axiomu, že mezilidské vztahy jsou vždy na prvním místČ.
é el u é íĜ á m e
PĜi formulaci psychologických doporuþení pro úpravu péþe je tedy nutné, aby je znalec stavČl na konkrétních empirických a teoretických základech, ale také to, aby soudy nepĜenášely na
lČ a
ϴϭ
ϭ
ní ci ní rá
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
se ké
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
znalce ínávoneodpovČdnost mj an kat íjam zaenkonkrétní a íjucarprozhodování, ulopsen uobea s iznalci zem ,ín ve vitsvých ka cebodpovČdích Ĥv uosj ežilkjasnČ ap ,yrvymezili obs otyt iclanz ydsvých k ,ecanávrhĤ. utis od kat es emávátsoD .ykvadažop ékcitnedi urobo ménjets ev i eclanz platnost ínálČdzv énlídzor imlev íjam ,icazilaiceps i Čnláutneve ,robo ýnjets orp ínavonemj áretk ,icautis k edev itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥdradnats icnesba iĜp Čtšálvz oT .itsonešukz i .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej
³
Znalecká þinnost v oblasti psychologie je mimoĜádnČ nároþnou a spoleþensky velmi odpovČdnou þinností. Psychologové znalci by k tČmto úkolĤ mČli pĜistupovat s maximální «
õ
odbornou pĜípravou, profesní i osobní odpovČdností. Cílem znaleckého posudku je primárnČ u o b e s e s e n a á n þ o r á n e c i l e v Č n r o b d o e j Č t í d o eþnejlepšího ép yvarpú zájmu itsalbo dítČte, v tsonnparalelnČ iþ ákcelanje Z poskytnout psychologickou podporu pĜi zjišĢování á v á t s k e d u s o p ý k c e l a n z e s y d k , h c e d a p í Ĝ p v Č t š á l v z o T . t s o n d Č v o p d o u o k s n e þ e l o p s u o k o s y ovšem dĤležité, aby závČry a doporuþení smČĜovaly k podpoĜe spolupráce a harmonizacev otét v tsaon niþ ákmožno celanz omezovaly ej udovĤd omožnosti tohot Z .urivality duos ítmezi undohrodiþi, zor orkp þemuž ĤdalkdomĤže p hcíndojít valhnapĜíklad z míndej vztahĤ pokud ypĜi T .ydetailních dradnats inerelevantních mínseforp Ėopsepopisech la oben yosobnosti, ldivarp imínvytváĜení térknok anneodĤvodnČných ávoluger ímez Čdanerovných Ĝ v itsalbo nokýv orp akterá ldivarnejsou p íjuzem yv Čnsaj kodbornČ andej ežzdĤvodnČná otorp ,índasatp. áz az tavožavop itsalbo otét v ezl hodnocení, dostateþnČ hcýkcelanz eletavižu orp ídeĜtsorp énletadívdeĜp a éndelheĜp íjeĜávtyv ékat ela ,itsonniþ otét Znalecká þinnost psychologie an ukvada žop itsvaloboru bo v in a ot a ,íjutje sixvesouþasné en ydradndobČ ats vipĜedmČtem lokékaj ež výrazné ,ČdapíĜp kritiky, V .Ĥkdvelmi usop þasto zcela oprávnČné. Znalecké posudky jsou velmi þasto podávány pouze v proudu uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálletité Čdzv tzabČhlé sonniþ ápraxe, kcelanzkterá ám evĤbec dk ,ímenezohledĖuje z ČdaĜ v tavorposun ipsni evzl oblasti es itsolmetodologie, sivuos otét V nových .uonletaempirických dívdeĜpen a ízjištČní, Ĝtap Čmani ez zmČn évokavt teoretických izeM .nokýv aíjlidskoprávních ej orp íneþuroppĜístupech od íjeĜávtyĜešené v ecaziproblematiky. nagro ínseforp a icidart oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporve adaĜ nejen Znaleckou þinnost v této oblasti je proto nezbytnČ nutné kultivovat. To pĜedevším z dĤvodĤ, .ASU žét ela ,oksroN jejich spoleþenské závažnosti, ale také proto, aby psychologie nebyla vnímaná jako vágní vČda, která jeeþzaložena es ícíja kýt ín uropod a naydrosobních adnats énnázorech cebo evrppsychologĤ, jen emedevkteré u utxejsou t míþasto cíjudelszcela án V v kontradikci s názory jiných odborníkĤ. ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp
.Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto Je zcela pochopitelné a samozĜejmé, že každý psycholog znalec má své osobní názory, postoje a zkušenosti, které nemusí být nezbytnČ v souladu s empirickými studiemi nebo zmČnami v teoretických východiscích. V rámci znaleckých posudkĤ je však nutné tyto jasnČ posudku
mohl vybrat, «zda
bude akcentovat doporuþení ±
odlišit, aby si uživatel znaleckého posuzujícího tpostavená sonniþ uokna celodborných anz an ykvstudiích adažop nebo índalkkonkrétní áz ídávuzkušenosti Čnláusnesn ok Čnvitaler odborníka. arutaretil ánrobdO
elkyvbo yT .)“ygolohcysp cisnerof„ okaj ánČdávu eĜutaretil ínþinarhaz v( eigolohcysp urobo v Autor si je vČdom, že znalecká þinnost v oblasti úpravy péþe o dítČ je pĜespĜíliš složitá, než Ĥdradnats hcývoeyrF oben hcývotrebuaD .vzt z íjezáhcyv hcícatpada hcíndorán hcýnzĤr v i aby bylo možné ji regulovat prostou aplikací konkrétních standardĤ, je také samozĜejmé, že kilokČn íjunifed a itsonniþ ékcelanz ek íjuhatzv Čncebo es éretk ,)4102 .lok a lotraB( pakliže se standardy mají stát obecnČ akceptovanými, musí projít odbornou diskusí v širší :tsonniþ íntrepxe uokcelanz an Ĥkvadažop hcíndalkáz odborné veĜejnosti i v rámci odborných spoleþností. Uvedený pĜíspČvek je pokusem o vytvoĜení týb ísum platformy aksidohcýpro v další ákcitediskusi roet aa kultivaci ydotem znalecké étižuop þinnosti :ínávotvseoboru t ékcpsychologie. iripmE )1 .ánletitarvyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset .yrutaretil énrobdo énavokilbup z ezuop íjezáhcyv ydotem a aksidohcýv átižuoP .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM . y l o r t n o k h c i j e j s u msinahcem a ydradnats ,ymron íjutsixE Odborná literatura: .ydotem a ytkurtsnok ,eiroet énamíjiĜp Čncebo a émánz ezuop es íjavížuoP Ackerman, M. J. (2006). Clinician’s Guide to Child Custody Evaluations. John Wiley & Sons.
)2 )3 )4 )5
)4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv(
Ackerman, M. J. (2010). Essentials of forensic psychological assessment (Vol. 77). John Wiley & Sons.
énij vilokékaj k okaj ukdusop ohékcelanz Čbrovt k tavoputsiĜp íjuþuropod ydradnats énežrvaN
American Psychological Association, & National Council on Measurement in Education. (2001). Standardy pro udaluos v eaju zilaer golohtestování.Praha: cysp éretk ,yTestcentrum. zétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp ékcedČv pedagogické psychologické
,imamron imýntalp s ydotem ínredom ávížuyv ,íigolodotem uokcigolohcysp uontalp Čncebo s žhcijej .íidutsofhparenting cýkciripmcapacity e a íiroin et child hcýnprotection. amíjiĜp ČnOxford cebo Budd, K. S., Clark, J. R., & Connell, M. (2011). Evaluation Bartol, utxetnC. okR.,a &uBartol, putsopA. oM.hí(2014). ntneraPsychology psnart Čdand alkáLaw: z anResearch íniþ ecand aterPractice. pretnI .SAGE tiĜČvoPublications. ezl yputsýv University Press.
82 ϲϲ
ϴϮ
Condie, L. O. (2007). Parenting evaluations for the court: Care and protection matters (Vol. 18). Springer Science & Business Media.
e
Cox, A., & Bentovim, A. (2000). Framework for the assessment of children in need and their families: the family pack of questionnaires and scales. Stationery Office, Department of health.
yl
Fowler, J. (2003). A practitioner's tool for child protection and the assessment of parents. Jessica Kingsley Publishers.
y
Galatzer-Levy, R. M., Kraus, L., & Galatzer-Levy, J. (2009). The Scientific Basis of Child Custody Decisions. John Wiley & Sons.
n
Heilbrun, K., & DeMatteo, D. (2012). Toward Establishing Standards of Practice in Juvenile Forensic Mental Health Assessment. In Handbook of Juvenile Forensic Psychology and Psychiatry (pp. 145-156). Springer US.
la
Herman, S. P. (2012). A Comprehensive Guide to Child Custody Evaluations: Mental Health and Legal Perspectives. Journal of the American Academy of Psychiatry and the Law Online, 40(1), 155-155.
la
McCurley, M. J., Murphy, K. J., & Gould, J. W. (2004). Protecting children from incompetent forensic evaluations and expert testimony. J. Am. Acad. Matrimonial Law., 19, 277.
s
Melton, G. B., Petrila, J., Poythress, N. G., & Slobogin, C. (2007). Psychological evaluations for the courts: A handbook for mental health professionals and lawyers. Guilford Press.
A
Millar, P. (2009). The Best Interests of Children: An Evidence-Based Approach. University of Toronto Press. Musil, J. (2010). Hodnocení znaleckého posudku. Kriminalistika, 3. Pavlát, J. (2012). Porozvodové uspoĜádání. ýeská a slovenská psychiatrie,108(2), 88-92. Pavlát, J. (2011). Dlouhodobé následky rozvodu pro dČti. ýeská a slovenská psychiatrie, 107(5): 297 -300 Pavlát, J., & Šusta, M. (2008). DČti v rodiþovských soudních sporech.ýeskoslovenská psychologie, 52(5), 458467. Pavlát, J. (2008). Otcovství, dČti a rodina. ýeská a slovenská psychiatrie,104(4), 189-195. Pavlát, J., & Janáþková, L. (2007). Syndrom odcizeného rodiþe a porozvodová adaptace. ýeská a slovenská psychiatrie, 3, 131-135. Patton, W. W. (2006). Legal Ethics in Child Custody and Dependency Proceedings: A Guide for Judges and Lawyers. Cambridge University Press.
d
Reder, P., Duncan, S., & Lucey, C. (2003). Studies in the Assessment of Parenting. Psychology Press. Shapiro, D. L., Mixon, L., Jackson, M., & Shook, J. (2015). Psychological expert witness testimony and judicial decision making trends. International journal of law and psychiatry.
la
Urbánek, T. (2010). Stav þeské psychologické diagnostiky a evropský model recenze testu. TESTFÓRUM, 1(1). Veselá Samková, K. (2008). Lesk a bída soudních znalcĤ duší. Soudce, 10 (10), 32–35. Westhoff, K., Terlinden-Arzt, P., & Klüber, A. (2013). Entscheidungsorientierte psychologische Gutachten für das Familiengericht. Springer-Verlag.
s
Webové zdroje: ŠKOCH, P. Znalec a obþanské soudní Ĝízení. znaleckyportal.cz. (citováno 3.5.2012) Dostupné z:
Zákony: Zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.
ϴϯ
ϯ
ní ci ní rá
Zákon þ.e292/2013 zvláštních pozdČjších ínávon mj an kaSb., t íjaom en a íjuĜízeních carpulosoudních, psen uove beznČní s izem ,ínvitkapĜedpisĤ. cebĤv uosj
ežilkap ,yrobs otyt iclanz ydk ,ecautis od kat es emávátsoD .ykvadažop ékcitnedi urobo ménjets ev i eclanz Zákon þ. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumoþnících, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. ínálČdzv énlídzor imlev íjam ,icazilaiceps i Čnláutneve ,robo ýnjets orp ínavonemj Vyhláška þ.u37/1967 áretk ,ica tis k edSb., ev iotsznalcích onniþ éaktlumoþnících, celanz itsalbveo znČní v ĤdrpozdČjších adnats icpĜedpisĤ. nesba iĜp Čtšálvz oT .itsonešukz i .ykíntsaþú íntatso i yduos orp ándelheĜpen otsaþ ej
Zákon þ. 95/2004 Sb., o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. [6] Zákon þ. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.
«
õ
ou vá to Ty on ch na ou st tĜí bo
uobes esen a ánþorán ecilev Čnrobdo ej Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v tsonniþ ákcelanZ áváts kedusop ýkcelanz es ydk ,hcedapíĜp v Čtšálvz oT .tsondČvopdo uoksneþelops uokosyv otét v tsonniþ ákcelanz ej udovĤd otohot Z .uduos ítundohzor orp Ĥdalkdop hcínvalh z míndej yT .ydradnats imínseforp Ėopsela oben yldivarp imíntérknok anávoluger ímez ČdaĜ v itsalbo nokýv orp aldivarp íjuzemyv Čnsaj kandej ežotorp ,índasáz az tavožavop itsalbo otét v ezl hcýkcelanz eletavižu orp ídeĜtsorp énletadívdeĜp a éndelheĜp íjeĜávtyv ékat ela ,itsonniþ otét an ukvadažop itsalbo v ina ot a ,íjutsixeen ydradnats vilokékaj ež ,ČdapíĜp V .Ĥkdusop uondelheĜpen alecz eigolohcysp urobo v tsonniþ ákcelanz es áváts ,eclanz ínálČdzv tsonniþ ákcelanz ám edk ,ímez ČdaĜ v tavoripsni ezl es itsolsivuos otét V .uonletadívdeĜpen a íĜtap Čmez évokat izeM .nokýv íjej orp íneþuropod íjeĜávtyv ecazinagro ínseforp a icidart oben einátirB ákleV ,oksuokaR ,okcemČN :dalkíĜpan okaj ,ímez hcýksporve adaĜ nejen .ASU žét ela ,oksroN
se ké
es ícíjakýt íneþuropod a ydradnats éncebo evrpjen emedevu utxet mícíjudelsán V ékcificeps tavonČv emedub es elád a itsonniþ ékcelanz itsalbo v Ĥtset hcýkcigolohcysp .Čtíd o eþép yvarpú itsalbo v Ĥdradnats eczáto
st le dĤ ik
ýt
né du mi, tu
ϲϲ
«
±
tsonniþ uokcelanz an ykvadažop índalkáz ídávu Čnláusnesnok Čnvitaler arutaretil ánrobdO elkyvbo yT .)“ygolohcysp cisnerof„ okaj ánČdávu eĜutaretil ínþinarhaz v( eigolohcysp urobo v Ĥdradnats hcývoeyrF oben hcývotrebuaD .vzt z íjezáhcyv hcícatpada hcíndorán hcýnzĤr v i kilokČn íjunifed a itsonniþ ékcelanz ek íjuhatzv Čncebo es éretk ,)4102 .lok a lotraB( :tsonniþ íntrepxe uokcelanz an Ĥkvadažop hcíndalkáz týb ísum aksidohcýv ákciteroet a ydotem étižuop :ínávotset ékciripmE .ánletitarvyv a ánletavokifislaf ,ánletavotset .yrutaretil énrobdo énavokilbup z ezuop íjezáhcyv ydotem a aksidohcýv átižuoP .yktatsoden a ybyhc émánz íjam ydoteM .ylortnok hcijej sumsinahcem a ydradnats ,ymron íjutsixE .ydotem a ytkurtsnok ,eiroet énamíjiĜp Čncebo a émánz ezuop es íjavížuoP
)1 )2 )3 )4 )5
)4102 ,lotraB ,lotraB .Ĝpan ziv( énij vilokékaj k okaj ukdusop ohékcelanz Čbrovt k tavoputsiĜp íjuþuropod ydradnats énežrvaN udaluos v ejuzilaer golohcysp éretk ,yzétopyh ínávoĜČvo íjots urdáj v ydk ,icárp ékcedČv ,imamron imýntalp s ydotem ínredom ávížuyv ,íigolodotem uokcigolohcysp uontalp Čncebo s utxetnok a uputsop ohíntnerapsnart Čdalkáz an íniþ ecaterpretnI .tiĜČvo ezl yputsýv žhcijej .íiduts hcýkciripme a íiroet hcýnamíjiĜp Čncebo 84 ϲϲ
ϴϰ
Ǥ «À« À«õââæÀ«± Rozvodem nebo rozchodem konþí manželství nebo partnerství, ale nekonþí rodina. I když rozchod a rozpad rodiny pĜedstavují složitou životní situaci, velkou ránu a zásah do plánĤ na spoleþnou budoucnost, tuto bolest a ztrátu rodiþe neprožívají sami. Jejich dČti také vnímají, co se kolem nich dČje. I když už nebudou všichni spoleþnČ bydlet, nemČla by se dítČti zavĜít možnost mít i nadále oba rodiþe. Proto by rodiþe nemČli: -
ž a ,í tí
zatahovat dítČ do svých sporĤ využívat ho jako prostĜedníka nebo se snažit udČlat z nČj komplice pĜenášet na nČj své pocity a emoce vĤþi bývalému partnerovi vnucovat þi podsouvat dítČti své názory mít dítČti za zlé to, že má rádo oba rodiþe
Vhodnou strategií naopak je nechat dítČ, aĢ si vytvoĜí na druhého rodiþe vlastní názor, vybuduje si s ním vlastní vztah a svobodnČ mu projevuje veškeré city. K takovému cíli by mČly dČti od svých rodiþĤ dostat veškerou podporu.
,r il
Je údČlem rodiþĤ (nČkdy nesmírnČ vysilujícím) zvládat nároþné životní situace jako dospČlí, vystupovat a chovat se zpĤsobem odpovídajícím jejich pozici a sociálnímu statusu rodiþe. V zájmu svého dítČte se rodiþe musíte nauþit þinit vstĜícné kroky vĤþi druhému rodiþi, i když to vyžaduje velkou dávku sebezapĜení.
,í . ž
DítČ není vČc, není niþí majetek. Je to živá bytost, která má city, vnímá, co se dČje kolem nČj. Má dva rodiþe, kteĜí jsou za nČ spoleþnČ odpovČdní. DítČ znamená celoživotní odpovČdnost obou rodiþĤ, není možné z této odpovČdnosti svévolnČ jednoho vylouþit. StejnČ tak není možné se vlastní odpovČdnosti zbavovat.
.j t í
Rodiþe by se mČli snažit se vyhnout zbyteþným konfliktĤm, povznést se nad maliþkosti, nad kterými by za trvání vztahu s bývalým partnerem mávli rukou. Je zcela zbyteþné vyþítat druhému rodiþi drobné úrazy þi nehody, kterým se nedá zabránit, a které jsou bČžnou souþástí života dítČte. To, že se dítČ umazalo, poškrábalo, nebo má modĜinu po pobytu s druhým rodiþem, nemusí být známkou špatné péþe, jsou to drobnosti, které se nepochybnČ dítČti stanou pod dohledem kohokoliv.
d t u u Č
«õââæÀ«± ͳǤ«À Partnerskou krizi je tĜeba zaþít Ĝešit vþas. Pokud konflikt rodiþe nezvládají Ĝešit sami, mČli by vyhledat odbornou pomoc. Je mnohem jednodušší Ĝešit konflikt v jeho poþátku, než na vrcholu nebo ve stadiu, kdy není cesty tam ani zpČt. Vþasná a vhodná odborná intervence mĤže pomoci partnerskou krizi vyĜešit a zachovat pozitivní emoce a fungující vazby.
y a e .
ϴϱ
ϱ
aci vá ho lo. em þit ní
mĤ ze ou oct ch Ĝní vit
ré e, íci py hy Čte hy
na Čti e) vit ké ení ak du žít je
ϴϲ
iHlavní cautis Ĥ jeþivšak dor icvþas om vsiínuvČdomit, en otsaý .že mévlbrodinČ orp lkinvznikl zv Čniproblém. dor v ež ,ýasto timodČnení vu isvsmoci aþv krodiþĤ ašv ej ísituaci nvalH ávohcaz ébez retkodborné ,ínešeĜ pomoci. évokat ta delh ydmusí žv ísu m eþhledat idoR .itakové comop Ĝešení, énrobdokteré zeb tu ondálvz zvládnout Rodiþe vždy zachová o hej z kontakt ,olšiĜp ybsanimi ,ížuoobČma lsazen ias sČtíjejich D .imarodinami. nidor hcijDítČ ej s si a a mČbo iminaby s tkpĜišlo, atnok zitjeho Čtíd dítČti nezaslouží, .olahles ĤbezdĤvodnČ, þidor ívtsrenttĜeba rap ežo ,jednu ot az e žĤmeN .NemĤže ukþibab u ndto, ej ožeabpartnerství eĜt ,ČndovĤrodiþĤ dzeb uselhalo. delhop pohledu babiþku. za meþid or moba ýrbod týB .ypo rencelý trapživot okaj vnímat en ,eþidjako or okrodiþe, aj tamíne nv jako tovižpartnery. ýlec op eBýt þidodobrým r abo edrodiþem ub ČtíD DítČ bude rodiþe tznamená iþdČvseĜpnepokoušet íseforp hcíse cíjažádnou hámop hze cýn Čntsaþúz ez upomáhajících ondáž es tešprofesí uokopenpĜesvČdþit ánemanz zúþastnČných íonetom, n elhže ot existuje – ýntapšpouze þidor jeden ej ýhudobrý rd netrodiþ a þido ýrbdruhý od nedje ej rodiþ ezuopšpatný ejutsix–e tohle ež ,mnení ot o arten .žČtuos soutČž.
ʹǤ͵ͷȚÀǡǡÀ«Ǥʹ ʹǤ«ÀǡǡÀȚͷ͵Ǥʹ «
«
Ĥ mjáz Čjsou narhcpodle o iĜ p D OPSOustanovení s tavocarppovinni ulops inspolupracovat nivop ínevonats uOSPOD otohot pĜi eldoochranČ p uosj ezájmĤ þidoR Rodiþe tohoto e ínávdítČte zoP .íanána ndvýzvu ej umín boso k tavoOSPOD vatsod ese s Ddostavovat OPSO ohén ulsíĜp uvzýjednání. v an a ePozvání tČtíd várpze a azpráv pĜíslušného kšosobnímu u ohansOSPOD ela ,eþidnení or okšikanou aj ítsonpnebo ohcszpochybnČní hcišav ínČnbvašich yhcopzschopností oben uonakjako iš ínrodiþe, en DOPale SOsnahou ynarts strany tocopomoc mop mĤaþrychlé idor amĜešení. Čbo ežĤSetkání m mekínse vosociálním carp mínlápracovníkem icos es ínáktemĤže S .íneobČma šeĜ élhrodiþĤm cyr a copomoct mop o h cijej knový aj titspohled ijz Čndana píĜpvČc, a icvyjádĜit autis ansvĤj rozá n íntsanázor lv jĤvsnatiĜsituaci dájyv ,caČvpĜípadnČ an delhozjistit p ývojak n tajejich ksíz získat vlastní ídítČ nĜtinvnímá v éhuoto, p aco énse þeodehrává nidej ej ČtípĜed d édžjeho aK .aoþima mod adoma. miþo oKaždé hej deĜdítČ p ávje árhjedineþné edo es oca,o t ámínvnitĜní v Čtíd pouhé tivulmorp abejednoho Ĝtop eJ .zíšrodiþĤ, eĜen icaže utisdítČ ,ejČnevidí d es oco c íse divedČje, n Čtídsituaci ež ,ĤþneĜeší. idor z oJe hopotĜeba ndej íneþpromluvit dČvseĜp pĜesvČdþení .mekínrobdo s is si s odborníkem. ͵ǤaÀ«Àǡ ǡÀ«ÀaǤ͵ é retk ,ínby eþumČli ropobýt d apozorní ydaR .DkOtomu, PSO ico cínjim vocradí arp ípracovníci dar mij oc ,OSPOD. umot k ínRady rozopatýdoporuþení, b ilČm yb eþkteré idoR Rodiþe ,ej époskytují, voþílK .énse mejnemusí íĜp týb poslouchat Čn orp ísumdobĜe en a aeĜbnemusí od tahcpro uolsnČ op být ísumpĜíjemné. en es ,íjuKlíþové tyksop m jim je,ij icínrobdO .se tuonnad hásotím, d íneþeho þuropo d ododržením thcČt mínetČchto žrdod edoporuþení zl oheþ ,mdosáhnout. ít dan es eOdborníci telsymaz zamyslete lze yzppomáhajících utsop éretk ,profesí ídČv a mají itsonesšupodobnými kz imecautsituacemi is imýnbodzkušenosti op s íjam aísevČdí, forp hkteré cícíjahpostupy ámop z yvhkonkrétních ans ,Čdrvt isituacích vorentrap zvolit. umélavSnahy ýb itorpostupovat p tavoputsoproti p yhabývalému nS .tilovz partnerovi hcícautis htvrdČ, cíntérksnahy nok v e tíd udiskreditaci mjáz itorp uvod j ,etČdítČte, tíd atovoižjeho ez ínvymazání ázamyv oze hejživota o ,etČdítČte, tíd hcíþjdou o v icproti atidezájmu rksid odítČte hej o otČjeho oþích yhbudou atzv íjatak hrteiĜphodnoceny. z ubod uohLítý uold boj an nevyĜeší es nej ,cinic, n íšejen Ĝyvse en na job dlouhou ýtíL .ynedobu condozpĜetrhají h i kat uovztahy dub a a etČtídrodiþi a iþidjako or izpartnery em ékat ale ela také yrentmezi rap orodiþi kaj iþidaodítČtem. r izem nejen ot A .ybzav a a vazby. A to nejen.mmezi
Àæâ±ÀÀā
ýÀ
æÀāǤͶ ͶǤāÀæ
Àý
āÀÀ±âæÀ an Čnþulýv ížeza l ,ídítČ sivuoas za merozhodování toviž ohej s oocvšem, ,mešvco o ísnájeho vodoživotem hzor az souvisí, a Čtíd aleží z tsovýluþnČ ndČvopdna O OdpovČdnost ibedrech tČtíd o mobou ínávorodiþĤ. dohzor Není s uonmožné ejops tspĜesunout ondČvopdodpovČdnost o tuonuseĜp éspojenou nžom íneN .Ĥþidor uobo hcoedítČti rdeb s rozhodováním )aecjeho duos budoucnosti .Ĝpan( kČvolna þ ízsoud ic lČmnebo yb þjiné orP osoby. .yboso Proþ énij oby benmČl duocizí s aþlovČk n itsonc(napĜ. uodub soudce) ohej a tivárt edub yodktom, a mjak ýk sbude ,takýdítČ ts ednadále ub es žít, mýksským ,tíž se eládbude an Čtstýkat, íd edubs kým kaj ,m t o tbude avodotrávit hzor rozhodovat aokdy é ksvoþiþas? dor ítRozhodnutí sáþuos ej eotČtíbudoucím d ohédžakživotČ Čtovižkaždého mícuodudítČte b o íje tundsouþástí ohzoR ?rodiþovské saþ ýnlov volný íodpovČdnosti. nešeĜ ohénrímRodiþe s itsonžby omproto énezímČli ban využít ynhcešvšechny v tížuyv nabízené ilČm otorpmožnosti yb eþidosmírného R .itsondČĜešení vopdo kaj ,uonPrvní dohodz nich imas jeeþsamozĜejmČ idor es ež ,anejþastČjší tnairav íšjČvarianta, tsaþjen Čže mjese Ĝzom as ej sami hcin zdohodnou, ínvrP .urojak ps sporu. rodiþe udovzor iĜpdalší eþidoživot r uorsvĤj etk ,ai tsvých nairav dČtí. íšjČtsTo aþje ej oT .ítČd varianta, hcývs i jĤkterou vs tovirodiþe ž íšladpĜi íjadrozvodu áĜopsu uspoĜádají jen nejþastČjší tížuyvPokud eþidorjeuospoleþná hom ,ánždomluva omen ĜČm ét iþobtížná ánžítboþišitémČĜ líĜp avnemožná, ulmod ánþe lops ejrodiþe dukoPvyužít .ílov volí. pĜíliš mohou ej icizopsizd možností K .yboso smírného ínlártuen Ĝešení íteĜt ecza netsasistence isa az ínetĜetí šeĜ neutrální ohénríms osoby. ítsonžoK m dispozici z uoretkČje n nČkterou :tnairav hcýnzĤr kilokČn nČkolik rĤzných variant: 86 ϲϴ
ϴϲ
MEDIACE Úþelem mediace je umožnit rodiþĤm, aby jim zĤstala zachována jejich maximální kontrola nad rozhodnutími, která se týkají budoucnosti jejich i jejich dČtí. PĜenechat tuto kontrolu nČkomu jinému, napĜ. soudu resp. soudci, je zcela legitimní možností, mČla by to však být až možnost poslední. NČkdo cizí, kdo dítČ nezná, možná ho ani nikdy nevidČl a neuvidí, by mČl takovou moc získat až ve chvíli, kdy je zĜejmé, že všechny jiné varianty byly vyþerpány a selhaly. Jsou to právČ rodiþe, kteĜí jsou vČtšinou schopni udČlat ta nejlepší rozhodnutí ve prospČch svých dČtí a vČtšinu jejich života to i dČlají.
a u ž l y e
PěÍPADOVÁ KONFERENCE Úþelem pĜípadové konference je vytvoĜit nekonfliktní prostor, kde bude rodiþĤm nabídnut soubor možných Ĝešení jejich situace ze strany rĤzných pomáhajících profesí. Dává možnost koordinovat jednotlivé aktivity v souladu se zájmem dítČte a vytvoĜit otevĜený a prostupný systém pomoci a podpory rodiny v krizi. DĤležitým faktorem je okamžitá možnost podpory ze strany zúþastnČných profesionálĤ nebo dalších úþastníkĤ.
t t ý e
RODINNÁ TERAPIE Úþelem rodinné terapie je v bezpeþném terapeutickém prostĜedí pracovat s rodinou na zmČnČ celého rodinného systému, získat náhled na nČkteré situace a jejich pĜíþiny a zmČnit nČkteré komunikaþní vzorce nebo zpĤsoby chování.
a ti
PRÁVO SPOLUPRÁCE Využívá osobní setkání všech stran a právníkĤ, kteĜí pĜi tČchto schĤzkách slyší stejné informace ve stejnou dobu a mají možnost okamžitČ napravit jakákoliv nedorozumČní. Advokáti vyškolení v mediaþních technikách pomáhají svým klientĤm na základČ podepsané smlouvy o spolupráci vyjednat s „protistranou“ co možná nejlepší Ĝešení jejich situace bez nutnosti zahajovat nebo pokraþovat v soudním Ĝízení. Tento strukturovaný proces vyjednávání umožĖuje stranám projednat dopodrobna všechny otázky, které je tíží a na které by þasto v soudním Ĝízení nebyl þas ani prostor. PĜi jednáních se dodržuje odsouhlasený program setkání bez jakýchkoliv pĜekvapení, požadavkĤ (uplatĖování zákonného práva) nebo soudních jednání. Strany sporu urþují, jaké podklady a informace jsou nezbytné pro dosažení Ĝešení sporné vČci. Advokáti pĜenechávají stranám Ĝízení þasového rozvržení všech schĤzek a koneþných termínĤ. HojnČ se využívají soukromé a dĤvČrné schĤzky. Ve složitČjších pĜípadech jsou do procesu pĜizváni další tzv. „spolupracující odborníci“ – dČtští psychologové, terapeuti þi sociální pracovníci specializující se na pomoc dČtem ve složité rodinné situaci, kouþové þi finanþní þi další specialisté podle Ĝešené oblasti.
é .í é z s é ý ) o í e ít é
ϴϳ
ϳ
aci vá ho lo. em þit ní
mĤ ze ou oct ch Ĝní vit
ré e, íci py hy Čte hy
na Čti e) vit ké ení ak du žít je
ϴϲ
icautis Ĥþidor icom v ínen otsaý .mélborp lkinzv Čnidor v ež ,timodČvu is saþv kašv ej ínvalH ávohcaz éretk ,ínešeĜ évokat tadelh ydžv ísum eþidoR .icomop énrobdo zeb tuondálvz ohej z ,olšiĜp yba ,ížuolsazen is ČtíD .iƌŽĚŝŶŶĄ manidor hcijej s a amČbo imin s tkatnok itČtíd ŵĞĚŝĂĐĞ .olahles Ĥþidor ívtsrentrap ež ,ot az ežĤmeN .ukþibab undej o abeĜt ,ČndovĤdzeb udelhop meþidor mýrbod týB .yrentrap okaj en ,eþidor okaj tamínv toviž ýlec op eþidor abo edub ČtíD tiþdČvseĜp íseforp hcícíjahámop hcýnČntsaþúz ez uondáž es tešuokopen ánemanz ínen elhot – ýntapš þidor ej ýhurd net a þidor ýrbod nedej ezuop ejutsixe ež ,mot o .žČtuos
ƌŽĚŝŶŶĄ ƚĞƌĂƉŝĞ
ŵŽǎŶŽƐƚŝ ƐŵşƌŶĠŚŽ ƎĞƓĞŶş
ƉƌĄǀŽ ƐƉŽůƵƉƌĄĐĞ
ʹǤ͵ͷȚÀǡǡÀ«Ǥʹ « Ĥmjáz Čnarhco iĜp DOPSO s tavocarpulops innivop ínevonatsu otohot eldop uosj eþidoR ez ínávzoP .ínándej umínboso k tavovatsod es DOPSO ohénšulsíĜp uvzýv an a etČtíd várp a uohans ela ,eþidor okaj ítsonpohcs hciƉƎşƉĂĚŽǀĄ šav ínČnbyhcopz oben uonakiš ínen DOPSO ynarts ŬŽŶĨĞƌĞŶĐĞ tcomop mĤþidor amČbo ežĤm mekínvocarp mínláicos es ínákteS .ínešeĜ élhcyr a comop o hcijej kaj titsijz ČndapíĜp a icautis an rozán íntsalv jĤvs tiĜdájyv ,cČv an delhop ývon taksíz íKďƌĄnjĞŬϮϱ͗DŽǎŶŽƐƚŝƐŵşƌŶĠŚŽƎĞƓĞŶşƐƉŽƌƵnjĂĂƐŝƐƚĞŶĐĞĚĂůƓşŽƐŽďLJ nĜtinv éhuop a énþenidej ej Čtíd édžaK .amod amiþo ohej deĜp ávárhedo es oc ,ot ámínv Čtíd tivulmorp abeĜtop eJ .íšeĜen icautis ,ejČd es oc ídiven Čtíd ež ,Ĥþidor z ohondej íneþdČvseĜp .mekínrobdo s is ͷǤlÀýýý
âÀ±
Ǥ Už jenom zmČna zpĤsobu komunikace mezi rodiþi že mĤže pĜispČt kǡtomu, À« se vbudoucnu ÀaǤ͵ budou schopni na nČkterých vČcech domluvit sami, aniž by k tomu potĜebovali tĜetí stranu. éretk ,íneþuropod a ydaR .DOPSO icínvocarp ídar mij oc ,umot k ínrozop týb ilČm yb eþidoR StejnČ tak užiteþná mĤže být jejich lepší orientace v tom, co je vlastnČ problém, který je tĜeba ,ej évoþílK .énmejíĜp týb Čn orp ísumen a eĜbod tahcuolsop ísumen es ,íjutyksop mij Ĝešit, jaké mají možnosti, pĜípadnČ jejich jistota v tom, jaké další rozhodnutí chtČjí udČlat icínrobdO .tuonhásod íneþuropod othcČt mínežrdod ezl oheþ ,mít dan es etelsymaz a proþ je to správnČ. yputsop éretk ,ídČv a itsonešukz imecautis imýnbodop s íjam íseforp hcícíjahámop z yhans ,Čdrvt ivorentrap umélavýb itorp tavoputsop yhanS .tilovz hcícautis hcíntérknok v etČtíd umjáz itorp uodj ,etČtíd atoviž ez ínázamyv ohej o ,etČtíd hcíþo v icatiderksid ohej o ǤāÀ±±
«± yhatzv íjahrteĜpz ubod uohuold an es nej ,cin íšeĜyven job ýtíL .ynecondoh i kat uodub a .metČtíd a iþidor izem ékat ela yrentrap okaj iþidor izem nejen ot A .ybzav a OSPOD mĤže rodiþĤm, kteĜí pĜesnČ nevČdí, jaký nejvhodnČjší proces Ĝešení vybrat, doporuþit, resp. uložit povinnost navštívit konkrétní zaĜízení nebo profesionála. Uþiní tak zejména proto, že na rozdíl od rodiþĤ: Àæâ±ÀÀā
ýÀ
æÀāǤͶ má OSPOD nadhled nad an Čnþulýv ížel ,ísivuos metoviž situací, ohej s oprotože c ,mešvdo o ní ínánení vodoosobnČ hzor azzapojen a Čtíd az tsondČvopdO setkává se pravidelnČ s rodiþi, kteĜí Ĝeší typovČ podobné itČtíd o mínávodohzor s uonejops tsondČvopdo tuonuseĜp énžomsituace íneN .Ĥþidor uobo hcerdeb os zná )ecdu .Ĝpamožnosti n( kČvolþpodpĤrné ízic lČmsítČ yb vþdaném orP .ybmístČ oso énij oben duos an itsoncuodub ohej a tivárt edmá ub ypovinnost dk a mýkuþinit s ,takkonkrétní ýts edub kroky, es mýpokud k s ,tížjeelneudČlají ádan Čtídrodiþe edub kaj ,mot o tavodohzor
éksvoþidor ítsáþuos ej etČtíd ohédžak Čtoviž mícuodub o ítundohzoR ?saþ ýnlov Doporuþení je þistČ na zvážení rodiþĤ a z jeho nerespektování pro rodiþe neplynou ínešeĜ ohénríms itsonžom énezíban ynhcešv tížuyv ilČm otorp yb eþidoR .itsondČvopdo žádné sankce. kaj ,uondohod imas eþidor es ež ,atnairav íšjČtsaþjen ČmjeĜzomas ej hcin z ínvrP .urops udovzor iĜp eþidor uoretk ,atnairav íšjČtsaþjen ej oT .ítČd hcývs i jĤvs toviž íšlad íjadáĜopsu Pokud však doporuþení rodiþe nevyužijí a situace se nadále zhoršuje þi nezlepšuje, mĤže tížuyv eþidor uohom ,ánžomen ĜČmét iþ ánžítbo šilíĜp avulmod ánþelops ej dukoP .ílov OSPOD uložit rodiþĤm povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo se setkat se ej icizopsid K .yboso ínlártuen íteĜt ecnetsisa az ínešeĜ ohénríms ítsonžom z uoretkČn zapsaným mediátorem. Z nerespektování takové povinnosti už však sankce plynou. :tnairav hcýnzĤr kilokČn Podle § 59a odst. 1 písm. b) ZOSPOD se rodiþ dopustí pĜestupku tím, že nesplní povinnost 88 ϲϴ
ϴϴ
využít odbornou poradenskou pomoc nebo úþastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie. Za tento pĜestupek mĤže OSPOD rodiþi uložit pokutu do výše 20 000 Kþ.
o
ǤÀÀ Pokud rodiþe hrubČ ztČžují postup soudního Ĝízení (napĜ. nadmČrným množstvím pĜedbČžných opatĜení), mĤže jim být podle § 53 OSě uložena poĜádková pokuta až do výše 50 000 Kþ. Takové jednání mĤže rodiþe v oþích soudu zdiskreditovat a soud mĤže zaþít pochybovat o schopnosti oprostit se od války s druhým rodiþem, což zatČžuje nejvíce dítČ, takže pĜistoupí k takové úpravČ péþe a styku, která mĤže být i znaþnČ omezena. DĤvodem takového rozhodnutí mĤže být to, že rodiþ ohrožuje právo dítČte na to, mít oba rodiþe, což mu garantuje Úmluva.
e tí e . a
ͺǤāÀÀÀ
³ To, že musí advokát hájit zájmy svých klientĤ, ještČ neznamená, že nemusí hájit nejlepší zájem dítČte. Samotný fakt, že si jeden z rodiþĤ pĜipadá jako lepší rodiþ, ještČ nemusí být v zájmu dítČte. Rozvod není soutČž, není zde vítČz ani poražený.
í t
ͻǤ³âÀÀ³±«À
À³À ā³ SvČĜení dítČte do péþe neznamená vítČzství a moc nad dítČtem ve smyslu, že pouze a jedinČ jeden rodiþ mĤže ovlivĖovat, co se s dítČtem bude dále dít. Péþí se v tomto smyslu rozumí pouze osobní péþe o dítČ, tj. dítČ u peþujícího rodiþe bydlí, stravuje se apod. Podstatné záležitosti týkající se dítČte (místo bydlištČ, škola, zdravotní zákroky, atd.) však rodiþe musí i nadále Ĝešit vždy s druhým rodiþem, tedy spoleþnČ. Skuteþnost, že dítČ bylo svČĜeno do péþe jednoho z rodiþĤ, neznamená, že druhý rodiþ bude pouze platit výživné a jinak navždy ze života dítČte zmizí. DítČ má právo být s obČma svými rodiþi. Podle þl. 7 Úmluvy o právech dítČte má dítČ právo znát své rodiþe a má právo na jejich péþi! A stejnČ tak rodiþ, do jehož péþe dítČ nebylo svČĜeno, má právo se s dítČtem stýkat, má právo na informace o nČm, má právo nadále se podílet na rozhodování o všech dĤležitých záležitostech týkajících se dítČte.
Č í é e o é 7 Č a h
ͳͲǤýâÀ³À³ý«ǡâÀ Skuteþnost, že již nemĤže žít s obČma rodiþi, je sama o sobČ pro dítČ zatČžující. Rodiþe by dČtem nemČli situaci ještČ ztČžovat tím, že na nČj budou pĜenášet svoje problémy nebo si na nČm vylévat zlost. Rodiþe musí být v této obtížné životní etapČ dítČti oporou, naslouchat mu, zajímat se o jeho pocity, názory, pĜání. DítČ ocení pomoc a podporu. PĜání a názory dítČte nezlehþovat, zamýšlet se nad tím, co rodiþĤm Ĝíká, uvažovat, co ho vedlo k vyslovenému pĜání.
y a , e u
ϴϵ
ϵ
aci vá ho lo. em þit ní
mĤ ze ou oct ch Ĝní vit
ré e, íci py hy Čte hy
na Čti e) vit ké ení ak du žít je
ϴϲ
iIckdyž autis dítČ ĤþidonemĤže r icom vžít ínevnúplné otsaýrodinČ, .mélbosrpobČma lkinzv Čsvými nidor rodiþi, v ež ,tim i pĜesto odČvu by is sse aþvmČli kašoba v ej írodiþe nvalH ávohcaposkytnout z éretk ,ínedítČti šeĜ évpocit okat bezpeþí, tadelh ydjistoty, žv ísumzázemí. eþidoRNebránit .icomop mu énrob o zeb tuo ndálvz snažit v džádném pĜípadČ o ej z ,olšiĜspdruhým yba ,ížurodiþem, olsazen idovolit s ČtíD mu .imacítit nidoir jeho hcijelásku j s a aam Čbo imin si s ktknČmu atnok pevný itČtíd v hkontaktu vybudovat a .ostabilní lahles Ĥvztah. þidor ívTo, tsreže ntrpartner ap ež ,ozklamal t az ežĤjednoho meN .ukþzibrodiþĤ, ab undeještČ j o abneznamená, eĜt ,ČndovĤdže zebjeušpatný delhop rodiþ, že Vzájemnou rodiþovství ukazují m eþidoar m ýrbzklame od týB .iyrdítČ! entrap okaj en ,eþpodporou idor okaj tvam ínv toviž ýa lecrespektem op eþidor a bo edurodiþe b ČtíD tdítČti, iþdČvže seĜi pkdyž íseuž forspolu p hcínežijí, cíjahám op hcýnpro ČntnČj saþstále úz edobrými z uondárodiþi. ž es tešuokopen ánemanz zĤstáváte ínen elhot – ýntapš þidor ej ýhurd net a þidor ýrbod nedej ezuop ejutsixe ež ,mot o .žČtuos
«ÀâÀÀ ʹǤ͵ͷȚÀǡǡÀ«Ǥʹ ͳǤæ³ÀÀõ
À
æÀ «hodnotami, nebo Pokud je jeden z rodiþĤ jiné národnosti a vyrĤstal v jiné kultuĜe s odlišnými
i odlišného je s celkem Ĥ mjáz Čnarhnáboženství, co iĜp DOPSO tavocarppochopitelné, ulops innivop že ínevudržet onatsu takový otohot partnerský eldop uosj svazek eþidoR vyžaduje velkou e z ínávzoP .ínándaej oboustrannou umínboso k tavtoleranci. ovatsod esVDpĜípadČ OPSO ovýchovy hénšulsíĜpdČtí uvzvývetnicky an a etČsmíšeném tíd várp a vztahu zvýrazĖují, vePS které u ohansseelzmínČné a ,eþidor odlišnosti okaj ítsonp ohcs hcišaneboĢ v ínČnse byhtím coprodiþe z obenvrací uonake kiškultuĜe, ínen DO O ynsami arts vyrĤstali. PĜi Ĝešení konfliktních situací si tento fakt musí rodiþe uvČdomovat a snažit tcomop mĤþidor amČbo ežĤm mekínvocarp mínláicos es ínákteS .ínešeĜ élhcyr comopse o navzájem h cijej kaj tiprojevit tsijz Čndzvýšenou apíĜp a icmíru autis tolerance. an rozán DítČ íntsalby v jĤmČlo vs tiĜzískat dájyv ,veškerou cČv an depodporu lhop ývokaždého n taksíz íznrodiþĤ Ĝtinv éhseznámit uop a énþse ensidkulturou ej ej Čtídobou édžarodiþĤ. K .amod amiþo ohej deĜp ávárhedo es oc ,ot ámínv Čtíd tivulmorp abeĜtop eJ .íšeĜen icautis ,ejČd es oc ídiven Čtíd ež ,Ĥþidor z ohondej íneþdČvseĜp .mekínrobdo s is ʹǤÀl Je pĜirozené, že na poþátku každého vztahuipĜi si«nikdo zakládání rodiny ǡÀ nepĜipouští ÀaǤ͵ myšlenky, že by vztah nemusel vyjít. V pĜípadech smíšených partnerství, nebo pokud rodiþe éretk ,íneþuropod a ydaR .DOPSO icínvocarp ídar mij oc ,umot k ínrozop týb ilČm yb eþidoR žijí v cizí zemi, je totiž situace ještČ komplikovanČjší, neboĢ to, co by þlovČk Ĝešil ve svém ,ej évoþílK .énmejíĜp týb Čn orp ísumen a eĜbod tahcuolsop ísumen es ,íjutyksop mij domovském státČ podle práva své zemČ, musí Ĝešit s pĜihlédnutím k cizí právní úpravČ icínrobdO .tuonhásod íneþuropod othcČt mínežrdod ezl oheþ ,mít dan es etelsymaz a cizím právním tradicím. Žijí-li rodiþe v zahraniþí, mohou být veškeré otázky související yputsop éretk ,ídČv a itsonešukz imecautis imýnbodop s íjam íseforp hcícíjahámop z s rozvodem nebo rozchodem Ĝešeny pĜed zahraniþními orgány, dle místních právních yhans ,Čdrvt ivorentrap umélavýb itorp tavoputsop yhanS .tilovz hcícautis hcíntérknok v pĜedpisĤ. etČtíd umjáz itorp uodj ,etČtíd atoviž ez ínázamyv ohej o ,etČtíd hcíþo v icatiderksid ohej o yhatzv íjahrteĜpz ubod uohuold an es nej ,cin íšeĜyven job ýtíL .ynecondoh i kat uodub a Veškeré otázky spojené s rozpadem vztahu nebo rozvodem, které se týkají situací, .metČtíd a iþidor izem ékat ela yrentrap okaj iþidor izem nejen ot A .ybzav a kdy je jeden z rodiþĤ cizinec, nebo pokud jako rodiþe žijí v zahraniþí a minimálnČ jeden z nich si pĜeje se vrátit do ýR, je dobré pĜedem nebo i v prĤbČhu konzultovat s ÚMPOD. Àæâ±ÀÀā
ýÀ
æÀāǤͶ an Čnþulýv ížel ,ísivuos metoviž ohej s oc ,mešv o ínávodohzor az a Čtíd az tsondČvopdO itČtíd o mínávodohzor s uonejops tsondČvopdo tuonuseĜp énžom íneN .Ĥþidor uobo hcerdeb )ecduos .Ĝpan( kČvolþ ízic lČm yb þorP .yboso énij oben duos an itsoncuodub ohej a tivárt edub ydk a mýk s ,takýts edub es mýk s ,tíž eládan Čtíd edub kaj ,mot o tavodohzor éksvoþidor ítsáþuos ej etČtíd ohédžak Čtoviž mícuodub o ítundohzoR ?saþ ýnlov ínešeĜ ohénríms itsonžom énezíban ynhcešv tížuyv ilČm otorp yb eþidoR .itsondČvopdo kaj ,uondohod imas eþidor es ež ,atnairav íšjČtsaþjen ČmjeĜzomas ej hcin z ínvrP .urops udovzor iĜp eþidor uoretk ,atnairav íšjČtsaþjen ej oT .ítČd hcývs i jĤvs toviž íšlad íjadáĜopsu tížuyv eþidor uohom ,ánžomen ĜČmét iþ ánžítbo šilíĜp avulmod ánþelops ej dukoP .ílov ej icizopsid K .yboso ínlártuen íteĜt ecnetsisa az ínešeĜ ohénríms ítsonžom z uoretkČn :tnairav hcýnzĤr kilokČn 90 ϲϴ
ϵϬ
,ǣ2 A4
ϵϭ
ϭ
ͳǤâÀ±
ÀÀ³ ³ÀÀ
±ÀâǤͳ
tČte vník spČt lní), vná ánit Č se
etČtíd kínvOrgány ortapo ínsociálnČ-právní zilok okaj ínlpochrany ítČd yndČtí arhcoplní ínvájako rp-Čnlkolizní áicos yopatrovník nágrO :méldítČte borP Problém: kínvortapo ínziloak mnohdy okaj íjam unarts undúkoly. ej aN Na .ylokjednu ú éndstranu Ĥhcitorp ydhjako onm kolizní a énavopatrovník okifizrevid diverzifikované protichĤdné mají tprimárnČ ČpsiĜp a izastupovat þidor s tavodítČ carpaíjhájit am ujeho nartszájmy. uohurdNa aNdruhou .ymjázstranu ohej timají jáh apracovat Čtíd tavospurodiþi tsaz ČanpĜispČt rámirp nláicos i ín várp( ívtsnrodinných edarop mĤvztahĤ, þidor tavposkytovat otyksop ,Ĥh atzv hcýporadenství nnidor hcící(právní jugnuf ín vonbo k k,)íobnovení fungujících rodiþĤm ie sociální), ánvohcýse v tpĜimČt adálku rodiþe mĤþidokr nalezení uohom ,ísmírného nešeĜ ohéĜešení, nríms ín ezelan rodiþĤm k eþidor ukládat tČmiĜp evýchovná s tižans snažit mohou tinárhc maíšvsankce. edeĜp áPracovník m ítČd ynaorgánu rhco ínvsociálnČ-právní árp-Čnláicos unochrany ágro kínvdČtí ocarmá P .epĜedevším cknas a ínchránit eĜtapo opatĜení es Čtíale d ,uza tkilaktuální fnok ohésituace ksvoþidojer m ertibrmantinelem a a melenitnaaarbitrem m ešíps e j ecautis ínlákonfliktu, utka az edítČ la ,Čtse íd dítČ, spíše rodiþovského .ícártyv ecív eláts ecárp ohej z z jeho práce stále více vytrácí. âæÀǣ
chž dno sná sné
any aby ovat této
y by ech íkĤ,
na ního bou ých ány nost rolu ude
lnČmČly ské ého
žhci-n z V,ínrámci elČddo ántatssociálnČ-právní omas tiĜovtyv ítochrany Čd ynarhdČtí co ínvytvoĜit várp-Čnsamostatná láicos Ĥnágro icmár V z nichž orgánĤ oddČlení, ondej ajedno )iĜotárbude uk ínprimárnČ láicos Čnlá edi( uopro nidopráci r s icásrrodinou p orp on(ideálnČ eþru Čnrsociální ámirp edkurátoĜi) ub ondeja jedno urþeno ánsaþuo s( hcurþeno ínezíĜ hpro cíndpráci uos vsedítČtem tČtíd ínáavozastupování putsaz a medítČte tČtíd svicsoudních árp orp oĜízeních neþru ed(souþasná ub bude énsaþuo s v ejuvasociálnČ-právní tsdeĜp ívtcinvorochrany tapo ínzidČtí lok ––ítkolizní Čd ynaopatrovnictví rhco ínvárp-ČpĜedstavuje nláicos ínelČvddsouþasné o oddČlení .)ydnega hcijej % 09-08 Čbod dobČ 80-90 % jejich agendy). ynar-hcoMusí ínvábýt rp-Čn láicosnastaven mínelČddvzájemný o izem havztah tzv ýnmezi mejázoddČlením v nevatsansociálnČ-právní Čnsaj týb ísuMochrany jasnČ yba ,ecdČtí amroafnsociálními i tavádeĜp kurátory elunylp i– sé nžoaby m olbylo yb ybmožné a ,kat – rotáruk pĜedávat imínláicosinformace, a ítČd tak, si yplynule aby tavocarp ulopjasné, s uohokteré m yríúkoly m ékakterému j od ,íjadsubjektu apiĜp utke jbus umédo retkjaké ylokmíry ú éremohou tk ,énsspolupracovat aj olyb bylo pĜipadají, otét v éanvdo hv yb otázkách olyB .tavse ýrkejejich Ĝp ímsþinnost en tsonnesmí niþ hcipĜekrývat. jej es hcáBylo kzáto by hcývhodné kaj v a v této jakých .ukidotem tavocarpyv itsolsivuos souvislosti vypracovat metodiku. yb y-lČmPostup ,ýnecokolizních ndejs týb opatrovníkĤ lČm yb etČtípĜi d ínzastupování ávoputsaz iĜdítČte p Ĥkínby vormČl tapo být hcín zilok putsoPmČly - by sjednocený, hcetsČm hcíštČv jednotné eV .Ĥkínvstandardy ortapo hcín ziloþinnost k tsonnikolizních þ orp ydropatrovníkĤ. adnats éntonVe dej vČtších tavotsixe existovat pro mČstech ,Ĥkínvorby tapbylo o hcívhodné nzilok ecpracovníky, knuf tavánokteĜí kyv ubudou odub ívykonávat Ĝetk ,ykínvofunkce carp én dohv olyopatrovníkĤ, b yb kolizních .nágro ýnavozilartnec tiĜovtyv ,tižurds sdružit, vytvoĜit centralizovaný orgán. an t-ýb Alternativní uohom ohérvariantou etk od ,um zes ohínlspeciálního áiceps íneĜoseznamu, vtyv ej uodo tnaikterého rav ínvita nretlA být- na jeanvytvoĜení mohou ohínzilovlastní k icknužádost f tavánozapisovány kyv títhc uosoby, odub érkteré etk ,ybudou boso ychtít návosvykonávat ipaz tsodážfunkci íntsalkolizního v uobes sopatrovníka íšániĜp a íšdítČte. jČnavokToto ilpmoĜešení k Čnzajerývovšem mešvovýraznČ ej íneškomplikovanČjší eĜ otoT .etČtíd akaínpĜináší vortapos sebou hcýkaj aĜadu z a onových dk ,edeotázek, vop mankteré zes obude dk( tivpotĜeba arpu abupravit eĜtop e(kdo dub éseznam retk ,kezpovede, áto hcývkdo on uadza aĜ jakých ynágro podmínek s boso othdo cČt nČho hatzvbude edubmoct ýkaj být ,nászapsán, paz týb jaký tcombude edubvztah ohČn tČchto od kenosob ímdosp orgány tsonniþ sociálnČ-právní hcijej az ykínvochrany ortapo ín zilok kdo edubbude odk kolizní ,ítČd yopatrovníky narhco ínvárza p-Čnjejich láicos þinnost dČtí, ulortnokodmČĖovat, tČdávorp ejak dub bude odk ,Ĝešeno ínáválČdpravidelné zv énledivavzdČlávání, rp onešeĜ ekdo dub bude kaj ,tprovádČt avoĖČmdokontrolu edub ij þinnosti, mebosĤpbude z mýkpotĜeba aj a odkpro a uzapsání kšuokz složit tižols ízkoušku náspaz oarpkdo abeaĜtjakým op eduzpĤsobem b ,itsonniþ ji bude .).dta tavozinagro organizovat atd.). -Čnl-áicoVs této Ĥnágsouvislosti ro uhatzv je ukzpotĜeba áto tišeĜjednoznaþnČ yv ČnþanzondvyĜešit ej abeĜotázku top ej vztahu itsolsivuorgánĤ os otét sociálnČV ylČmen právní yb yduochrany oS .ívtcin vortaapÚMPOD o ohínzilo utxetnokkolizního v DOPMopatrovnictví. Ú a ítČd ynarhSoudy co ínvá rp nemČly dČtí vkkontextu by ékseý vjmenovat íjiž Čtíd iÚMPOD eþidor ykolizním dk ,hcedaopatrovníkem píĜp v mekínvvorpĜípadech, tapo mínzilkdy ok Drodiþe OPMÚi tdítČ avonžijí emvj ýeské ohéretkrepublice Čn ítsonšualsmezinárodní íĜp íntáts uonprvek šildo je ezudán op npouze ád ej odlišnou kevrp índstátní oránizpĜíslušností em a ecilbupnČkterého er .ynidor Ĥnelþ hcýretkČn oben nebo nČkterých þlenĤ rodiny. ʹǤý
ý
âÀ
užití lnČa to dítČ ϵϮ
ǣÀæâ
Àâ
ý
ýǤʹ
íProblém:Orgány tižuyv tidíĜan mĤþisociálnČ-právní dor tsonžom íjaochrany m yduosdČtí i ítČidsoudy ynarhcmají o ínvmožnost árp-ČnláirodiþĤm cos ynágnaĜídit rO :mévyužití lborP -odborné Čnláicospomoci ynágrOpĜi .ínĜešení eĜtapo jejich énvohsituace cýv énijnebo tižoluuložit obenjiné ecavýchovné utis hcijej opatĜení. ínešeĜ iĜpOrgány icomopsociálnČénrobdo o t a ,íjuochrany putsiĜpen íckknaukládání s a íneĜtpovinností, apo hcýnvovýchovných hcýv ,ítsonnopatĜení ivop ínádaálksankcí u k ítČd ynarhco ínvaárto p právní dČtí nepĜistupují, Č tíd vmpĜípadech, ínávohc mýkdy vs ejeþidtakový or ežotpostup orp ,Čtsna ím místČ, an putprotože sop ývokrodiþe at ej ysvým dk ,hcchováním edapíĜp v dítČ ina ani 92 Ϯϵ
ϵϮ
jednoznaþnČ poškozují, protože tato opatĜení musí ukládat v rámci správního Ĝízení a mnoho pracovníkĤ se obává, že pĜi tomto postupu mohou udČlat procesní chybu, na jejímž základČ bude rozhodnutí napadeno a kromČ toho, že rodiþe stejnČ povinnost nesplní, pĜíslušný pracovník bude vypadat jako hlupák, který nedČlá dobĜe svoji práci. U soudcĤ záleží více na uvážení a na pĜístupu konkrétní osoby. Odborná pomoc pĜitom rodiþĤm mĤže pĜinést pozitivní efekt, aþkoliv se nepodaĜí pĜímo dosáhnout dohody a vyĜešit jejich konflikt, mĤže dojít k posunu ve vzájemné komunikaci, vyĜešení nČkterých skrytých problémĤ, vyjasnČní vedlejších otázek vzájemného sporu, apod. V otázce výchovných opatĜení navíc dlouhodobČ panuje dvoukolejnost – tato opatĜení mohou ukládat jak orgány sociálnČ-právní ochrany dČtí, tak soudy, pĜiþemž úprava obsažená v zákonČ o sociálnČ-právní ochranČ dČtí, v zákonČ o zvláštních Ĝízeních soudních a v obþanském zákoníku není jednotná.
o Č ý a t e í í á h
âæÀǣ -
-
-
-
Sjednotit právní úpravu výchovných opatĜení. Tato opatĜení by mČly nadále ukládat rodiþĤm pouze soudy. Úþelem výchovných opatĜení je hájit zájmy dítČte, pĜípadnČ využít je jako represi vĤþi rodiþĤm, kteĜí své dČti poškozují. Soud by rozhodování o výchovných opatĜeních mČl Ĝešit pĜednostnČ, tato Ĝízení by mČla mít podobný režim jako pĜedbČžná opatĜení (možnou inspirací je slovenská právní úprava, kde existují tzv. neodkladná opatĜení). V zákonČ o sociálnČ-právní ochranČ dČtí by úprava výchovných opatĜení mČla být zcela zrušena. Shledají-li orgány sociálnČ-právní ochrany dČtí, že je potĜeba výchovné opatĜení využít, musí podat návrh soudu. Soudy by mČly rozhodovat o všech výchovných opatĜeních. V pĜípadČ uložení dohledu nad výchovou nezletilého dítČte, povinnosti rodiþĤm úþastnit se mediace, terapie, nebo poradenství, jiných zákazĤ þi povinností nebo sankcí, se jedná o zásah do ústavních práv a v tČchto pĜípadech by vždy mČl rozhodovat soud, nikoliv správní orgán. Jako opatĜení v rámci preventivní a poradenské þinnosti by mČla fungovat napomenutí a doporuþení, která by mohly využívat nadále orgány sociálnČ-právní ochrany dČtí. Pokud tato opatĜení nebudou efektivní, je na místČ podat návrh soudu na uložení výchovného opatĜení rodiþĤm.
t Č í íj t a í , h í t í u
͵Ǥ±æÀõ
±âÀÀ³
±« ± Problém: Rodiþovské konflikty a s nimi související soudní Ĝízení jsou zcela specifickou oblastí, která vyžaduje zvláštní znalosti (kromČ oblasti práva samotného i stran vyjednávání, psychologie atd.). Pokud je nČkterý z rodiþĤ zastupován advokátem, který si specifika tČchto problémĤ neuvČdomuje a k Ĝešení problému pĜistupuje jako k jakékoliv jiné sporné kauze, má potenciál rodiþovský konflikt ještČ vyostĜit. Stejný problém se vyskytuje v souvislosti s obecnými zmocnČnci, kteĜí þasto nemají ani odpovídající pĜehled o právní úpravČ, pouze své vnitĜní pĜesvČdþení, jak by mČla právní úprava de lege ferenda vypadat, o chybČjících komplementárních odborných znalostech a dovednostech ani nemluvČ. Podobné problémy se objevují i v souvislosti s nČkterými soudci, kteĜí ve svých rozhodnutích prokazují
u ,í o , it e h y íj
ϵϯ
ϯ
tČte vník spČt lní), vná ánit Č se
chž dno sná sné
any aby ovat této
y by ech íkĤ,
na ního bou ých ány nost rolu ude
lnČmČly ské ého
neznalosti právní úpravy rodinného práva, rigidní ³unijních ÀÀpĜedpisĤ
a ±lpČní na pĜekonaných ÀâǤͳ pĜedsudcích („dítČ patĜí matce“, nebo „nerozhodnu v rozporu se znaleckým posudkem“). etČtíd kínvortapo ínzilok okaj ínlp ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélborP kínvortapo ínzilok okaj íjam unarts undej aN .ylokú éndĤhcitorp ydhonm a énavokifizrevid
tČpsiĜp a iþidor s tavocarp íjam unarts uohurd aN .ymjáz ohej tijáh a Čtíd tavoputsaz Čnrámirp âæÀǣ ,)ínláicos i ínvárp( ívtsnedarop mĤþidor tavotyksop ,Ĥhatzv hcýnnidor hcícíjugnuf ínevonbo k - hcýPovinná ánvo v tadálkupravidelná mĤþidor uoškolení hom ,ínepro šeĜ oadvokáty, hénríms ínekteĜí zelan chtČjí k eþidozastupovat r tČmiĜp es klienty tižans v opatrovnických Ĝízeních, v krajním pĜípadČ povinné zastoupení tinárhc míšvedeĜp ám ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos unágro kínvocarP .ecknas advokátem a íneĜtapo es Čtíd v,uopatrovnických tkilfnok ohéksvĜízeních. oþidor mertibra a melenitnam ešíps ej ecautis ínláutka az ela ,Čtíd - Povinná pravidelná školení pro opatrovnické soudce. .ícártyv ecív eláts ecárp ohej z
ͶǤ±ÀââæÀ
ý
³
ÀÀ ǣÀæâ Problém: Je-li Ĝešení opatrovnických vČcí samo o sobČ specifickou oblastí, která vyžaduje žhcin z ,ínelČddo ántatsomas tiĜovtyv ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos Ĥnágro icmár V zvláštní pĜístup, pro opatrovnická Ĝízení s mezinárodním prvkem to platí dvojnásob. ondej a )iĜotáruk ínláicos Čnláedi( uonidor s icárp orp oneþru Čnrámirp edub ondej Zkušenosti množství se á nsaþuos( hscímezinárodními nezíĜ hcínduos pĜípady v etČtíd ímá návominimální putsaz a m etČtíd s icadvokátĤ, árp orp ontakže eþru enechá-li dub nČkterý z rodiþĤ zastoupit advokátem, který potĜebné zkušenosti nemá, vystavuje se énsaþuos v ejuvatsdeĜp ívtcinvortapo ínzilok – ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ínelČddo velkému riziku, že se advokát dopustí chyby, nebude znát si .)ydpotĜebné nega hcijesouvislosti, j % 09-08 ČnezaĜadí bod vČci do správného kontextu. Je-li rodiþ zastoupen obecným zmocnČncem, je riziko ynarhco ínvárp-Čnláicos mínelČddo izem hatzv ýnmejázv nevatsan Čnsaj týb ísuM ynesprávného ba ,ecamrofnpostupu i tavádeaĜps etím lunsouvisejících ylp is énžom chyb olyb ještČ yba ,kvČtší. at – yrotáruk imínláicos a ítČd tavocarpulops uohom yrím ékaj od ,íjadapiĜp utkejbus uméretk ylokú éretk ,énsaj olyb
otét v éndohv yb olyB .tavýrkeĜp ímsen tsonniþ hcijej es hcákzáto hcýkaj v a âæÀǣ .ukidotem tavocarpyv itsolsivuos yb y-lČmV,pĜípadech ýnecondejsopatrovnických týb lČm yb etČtĜízení íd ínávsomezinárodním putsaz iĜp Ĥkínvprvkem ortapo hby cínbylo zilok vhodné putsoP naĜídit povinné zastoupení advokátem, nejlépe advokátem, který disponuje hcetsČm hcíštČv eV .Ĥkínvortapo hcínzilok tsonniþ orp ydradnats éntondej tavotspotĜebnými ixe ,Ĥkínvorznalostmi tapo hcínazizkušenostmi. lok ecknuf tavánokyv uodub íĜetk ,ykínvocarp éndohv olyb yb - KromČ znalostí rodinného a mezinárodního by .nápráva gro ýna voadvokáti zilartnec mČli tiĜovtosvČdþit yv ,tižurdisznalosti an týb jazykové. uohom ohéretk od ,umanzes ohínláiceps íneĜovtyv ej uotnairav ínvitanretlA ohín-zilok icknuf tavánokyv títhc uodub éretk ,yboso ynávosipaz tsodáž íntsalv uobes s íšániĜp a íšjČnavokilpmok Čnzarýv mešvo ej ínešeĜ otoT .etČtíd akínvortapo ͷǤõ
õ hcýkaj az a odk ,edevop manzes odk( tivarpu abeĜtop edub éretk ,kezáto hcývon udaĜ yProblém:V nágro s bossouþasné o othcČt dobČ hatzv siedadvokáti ub ýkaj pĜi ,názápisu spaz týdo b tseznamu com edubvedeného ohČn od ýeskou kenímdo p advokátní tsonniþ hsami cijej zadávají az ykínoblasti vortaposvé ínzspecializace. ilok edub oChybí dk ,ítČvšak d ynjakákoliv arhco ínkontrola, várp-Čnlázda icosadvokát komorou ortnok tČdoblasti ávorp skuteþnČ edub odkpotĜebnou ,ínáválČdspecializaci zv énledivarmá, p onzda ešedisponuje Ĝ edub kapotĜebnými j ,tavoĖČmdznalostmi o vulpĜíslušné edzkušenostmi ub ij mebosĤprávČ pz mýpro kaj zvolenou a odk a u kšuokz tižols ínáspaz orp abeĜtop edub ,itsonniþ a oblast. .).dta tavozinagro -Čnláicos Ĥnágro uhatzv ukzáto tišeĜyv Čnþanzondej abeĜtop ej itsolsivuos otét V yâæÀǣ lČmen yb yduoS .ívtcinvortapo ohínzilok utxetnok v DOPMÚ a ítČd ynarhco ínvárp ékse- ý vChce-li íjiž Čtídadvokát i eþidor vystupovat ydk ,hcedapjako íĜp v odborník mekínvortna apo konkrétní mínzilok Doblast, OPMÚ mČl tavonby empovinnČ j ohéretkabsolvovat Čn ítsonšulsvíĜp íntáts uonšilintervalech do ezuop náodpovídající d ej kevrp ínmnožství doránizemkurzĤ, a ecilbsemináĜĤ uper pravidelných þi nidor ĤneMožnou lþ hcýrekontrolou tkČn obenby byla školení, v nichž bude udržovat a prohlubovat své.yznalosti. i pravidelná pĜezkušování pro zvolené oblasti. -
užití lnČa to dítČ ϵϮ
Variantou by bylo zavést kreditový systém za absolvovaná školení, kdo nebude mít ÀâkreditĤ
ýpro daný
ýobor, nemĤže Ǥʹ za stanovené období nasbírán potĜebný poþet soudem. ítižuyv tvidtČchto íĜan mĜízeních Ĥþidor tszastupovat onžom íjamklienty yduospĜed i ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélborP se -Čnl-áicoVs souvislosti ynágrO .ínese Ĝtazákonem po énvohcoývmediaci énij tižobyla lu obprosazena en ecautis specializace hcijej ínešeĜ imediátorĤ, Ĝp icomop ékteĜí nrobd o ot a ,íjurodinnou putsiĜpen mediací ícknas azabývají. íneĜtapo Problematika hcýnvohcýv ,ítrodinného sonnivop ínpráva ádálkujek íspecifická, tČd ynarhcoa ínproto várp Čtíd mínávohc mývs eþidor ežotorp ,Čtsím an putsop ývokat ej ydk ,hcedapíĜp v ina 94 Ϯϵ
ϵϰ
-
specializaci naléhavČ vyžaduje i právní zastupování v pĜípadech zejména vyhrocených rodiþovských sporĤ. Možnou inspirací je i systém vzdČlávání, který je praktikován u advokátních koncipientĤ.
a h
Ǥ³ÀÀâÀÀ³
±«± Problém: V souþasné dobČ nejsou Ĝízení ve vČcech péþe soudu o nezletilé spojena s žádnými soudními poplatky. Rodiþe tedy nejsou nijak omezeni v podávání návrhĤ, mnohdy opakovaných, a obracejí se na soud kvĤli každé maliþkosti. Otázkou je, zda zavedení soudních poplatkĤ bude limitujícím faktorem s pĜihlédnutím ke skuteþnosti, že rodiþe se zpravidla v tČchto Ĝízeních nechávají zastoupit advokátem, kdy náklady na toto zastoupení zĜejmČ výraznČ pĜesahují pĜípadný soudní poplatek. Dle souþasné právní úpravy soud v opatrovnickém Ĝízení nepĜiznává žádnému z rodiþĤ úhradu nákladĤ Ĝízení. K pĜiznání náhrady nákladĤ mĤže soud pĜistoupit pouze tehdy, odĤvodĖují-li to okolnosti pĜípadu, nebo jako sankþní opatĜení vĤþi jednomu z rodiþĤ. Jinak se rodiþe dČlí pouze o náklady na vypracování znaleckého posudku.
a y í e í d í o a
âæÀǣ -
-
-
-
-
Zavedení soudních poplatkĤ za zahájení Ĝízení by odradilo rodiþe od opakovaného podávání návrhĤ bez zjevného dĤvodu pro nové rozhodnutí. Soudní poplatky pĜedstavují finanþní zabezpeþení pro fungování soudnictví, je tedy na místČ, aby soudní poplatky byly spojeny i s Ĝízeními opatrovnickými, která jsou þasto velmi složitá a zdlouhavá. Na místČ by bylo i zavedení hrazení nákladĤ za výkon funkce kolizního opatrovníka v pĜípadech, kdy rodiþe Ĝízení úmyslnČ protahují, to by se mohlo stát i stimulem rodiþĤ pro uzavírání dohod. V této souvislosti se nabízí i varianta vracení soudního poplatku, pokud bude soudem schválena dohoda, nebo se rodiþe dohodnou nejpozdČji v prĤbČhu prvního jednání ve vČci. Problémem by mohly být pĜípady, kdy soud zahajuje Ĝízení bez návrhu nebo na návrh orgánĤ sociálnČ-právní ochrany dČtí. Stát (tedy i orgány sociálnČ-právní ochrany dČtí) by mČl být od poplatkové povinnosti osvobozen. Riziko zde pĜedstavuje varianta, kdy rodiþe úmyslnČ nebudou Ĝízení zahajovat a poþkají, až bude zahájeno z moci úĜední. PĜetrvávající konfliktní situací mezi rodiþi a neupravenými pomČry však nejvíce bude trpČt dítČ. Bylo by nutné také detailnČ propracovat, za jakých okolností bude možné pĜistoupit k osvobození od poplatkĤ. Musí dojít k zohlednČní ekonomicky slabých obþanĤ v tíživých životních situacích (napĜ. matky samoživitelky). Osvobození od soudních poplatkĤ v tČchto pĜípadech by však mČlo být vázáno na jasnČ daná pravidla (napĜ. evidence u ÚĜadu práce apod.). Soudy by mČly dĤslednČ pĜistupovat k ukládání povinnosti nahradit náklady Ĝízení, pokud jeden z úþastníkĤ Ĝízení pĜispívá k prĤtahĤm v Ĝízení (opakované návrhy na vydání pĜedbČžných opatĜení, odvolání proti všem dílþím rozhodnutím apod.).
ϵϱ
o y u a o u h )í y .í e ti Ĥ h .Ĝ ,í a
ϱ
ǤÀõ
Àï
ÀâÀÀȋÀÀ ³ÀÀ
±ÀâǤͳ
tČte vník spČt lní), vná ánit Č se
chž dno sná sné
any aby ovat této
y by ech íkĤ,
na ního bou ých ány nost rolu ude
lnČmČly ské ého
užití lnČa to dítČ ϵϮ
etČtíd kínvortapo ínzilok okaj ínlp ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélborP Àǡ³À±âÀÀȌ kínvortapo Postupy ínzilok oopatrovnických kaj íjam unarts soudĤ undej jsou aN .ynejednotné. lokú éndĤhcNejsou itorp ydh onm a énžádné avokifizlhĤty, revid Problém: stanoveny tvČnichž psiĜp abyiþimČl dor ssoud tavocnaĜídit arp íjaprojednání m unarts uovČci, hurd uþinit aN .ym j á z o h e j t i j á h a Č t í d t a v o p u t s a z Č n r á mirp jednotlivé procesní úkony. ýas je pĜitom ,v)ípĜípadČ nláicos i írodiþovského nvárp( ívtsnedkonfliktu arop mĤþijedním dor tavotzynejdĤležitČjších ksop ,Ĥhatzv hcýn n i d o r h c í c í j u g n u f í n e v o n bo k faktorĤ ovlivĖujících dalších á n v o h c ý v t a d á l k u m Ĥ þ i d o r u o h o m , í n e š e Ĝ o h é n r í m s í n e z e l a n k e þ i d o r t Č m i Ĝ p e s t i ž ans prĤbČh a vývoj rodinných vztahĤ. Soudní Ĝízení by na tuto skuteþnost mČlo reagovat a mČlo tby inárbýt hc m í š v e d e Ĝ p á m í t Č d y n a r h c o í n v á r p Č n l á i c o s u n á g r o k í n v o c a r P . e c k n a s a í n e Ĝ t a po rychlé a pružné. S tím souvisí i odpovídající podpora opatrovnických soudĤ, e s Čtíd ,utkjim ilfno k ohéksvoþidzázemí. or mertibra a melenitnam ešíps ej ecautis ínláutka az ela ,Čtíd poskytnutí dostateþného .ícártyv ecív eláts ecárp ohej z âæÀǣ ǣÀæâ - Zákon by mČl pevnČ stanovit lhĤty pro naĜízení prvního jednání ve vČci (optimálnČ do žhcin z 6,íntýdnĤ elČddoodánpodání tatsomanávrhu), s tiĜovtyvnejdelší ítČd ynprodlevu arhco ínvmezi árp-Čnjednáními láicos Ĥná(maximálnČ gro icmár VmČsíc), ondej aeventuálnČ )iĜotáruk íni lpro áicovydání s Čnláerozhodnutí di( uonidorves vČci icárp(6oaž rp 9onmČsícĤ). eþru Čnrámirp edub ondej ánsa s( hcínezby íĜ hmČly cíndubýt os ivlhĤty etČtídv souvislosti ínávoputsasz odvolacím a metČtíd sĜízením icárp o(od rp opodání neþru eodvolání dub - þuoUpraveny do énsaþuorozhodnutí s v ejuvatsodvolacího deĜp ívtcinvsoudu ortapobyínnemČlo zilok – íuplynout tČd ynarhvíce co ínnež várp9-ČmČsícĤ). nláicos ínelČddo .)ydnegva souvislosti hcijej % 09-s08jedním Čbod typem - Argumenty o tom, že pokud budou lhĤty stanoveny ynarhcoĜízení, ínvárpbude -Čnlávyvíjen icos mínátlak nelČddna o izto, emaby hase tzvtak ýnm ejázivv nsouvislosti evatsan Čsnsjinými aj týbĜízeními, ísuM -jsou stalo yba ,ecsice amrooprávnČné, fni tavádeĜpale elujenypotĜeba lp is énžopČt om oupozornit lyb yba ,kna at to, – yže rotrodinné áruk imíprávo nláicosa aopatrovnické ítČd tavocarp u l o p s u o h o m y r í m é k a j o d , í j a d a p i Ĝ p u t k e j b u s u m é r e t k y l o k ú é r e t k , é n s a j o Ĝízení je oblast zcela specifická, rozhoduje se v nČm o osudech a životechlybdČtí a je otét v étedy ndohna v místČ, yb olyaby B .ttato avýrĜízení keĜp íbyla msenrychlá, tsonnpružná iþ hcijeaj efektivní. es hcákŽádné záto hjiné cýkaĜízení j v a nemá . u k i d o t e m t a v o c a r p y v i t s o l s i v uos tak zásadní dopad na rodinný život úþastníkĤ, jako Ĝízení opatrovnické. yb ylČm ,ýnecondejs týb lČm yb etČtíd ínávoputsaz iĜp Ĥkínvortapo hcínzilok putsoP hcetsČm hcíštČv eV .Ĥkínvortapo hcínzilok tsonniþ orp ydradnats éntondej tavotsixe ,ͺǤāý
ý
³À
Ĥkínvortapo hcínzilok ecknuf tavánokyv uodub íĜetk ,ykínvocarp éndohv olyb yb .nágro ýnavozilartnec tiĜovtyv ,tižurds Problém: Opatrovnická Ĝízení jsou þasto neúmČrnČ dlouhá. Opatrovniþtí soudci musí sami an týb uohom ohéretk od ,umanzes ohínláiceps íneĜovtyv ej uotnairav ínvitanretlA zpracovávat jednoduché ohínzilok ickn uf tavánokyopakující v títhc use oduadministrativní b éretk ,ybosoúkony, ynávose sipkterými az tsodsoudcĤm áž íntsalvv jiných oblastech pomáhají asistenti. ýinnost opatrovnických soudcĤ je dlouhodobČ uobes s íšániĜp a íšjČnavokilpmok Čnzarýv mešvo ej ínešeĜ otoT .etČtíd akínvpodceĖovaná, ortapo opatrovnické pĜedsudek, co h cýkaj az a odsoudnictví k ,edevopje mpovažováno anzes odk( tiza varpodĜadné, pu abeĜtopexistuje edub ére tk ,kezáto hže cýna vonnČm uda„není Ĝ zkazit“. Opatrovnický soudce ale rozhoduje o životČ dítČte a dojde-li v prĤbČhu Ĝízení ynágro s boso othcČt hatzv edub ýkaj ,náspaz týb tcom edub ohČn od kenímdop pochybení, tkso nniþ hcijebude j az toykmít ínvnejhorší ortapo ídopad nzilok právČ edub naoddítČ. k ,ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ulortnok tČdávorp edub odk ,ínáválČdzv énledivarp onešeĜ edub kaj ,tavoĖČmdo edub ij mebosĤpz mýkaj a odk a ukšuokz tižols ínáspaz orp abeĜtop edub ,itsonniþ âæÀǣ .).dta tavozinagro -Čnl-áicoOpatrovniþtí s Ĥnágro uhsoudci atzv uby kzámČli to timít šeĜykvdispozici Čnþanzoasistenty, ndej abeĜkteĜí top eby j ijim tsolpomáhali sivuos otéstpĜípravou V pĜedevším opakujících se administrativních úkonĤ, aby tím ylČmen yb yduoS .ívtcinvortapo ohínzilok utxetnok v DOPMÚ a ítČd ynbyl arhcuvolnČn o ínvárp þasový odborné ékseý vprostor íjiž Čtípro d i esoudce, þidor ydkterý k ,hcby edamohli píĜp vvČnovat mekínvsvé ortap o mínzilpráci. ok DOPMÚ tavonemj ohéretkČn ítsonšulsíĜp íntáts uonšildo ezuop nád ej kevrp índoránizem a ecilbuper .ynidor Ĥnelþ hcýretkČn oben ͻǤæÀ
±
Problém: Soudci nemají povinnost absolvovat pravidelnČ školení, prĤbČžnČ se vzdČlávat. Àâ
ý
ýpak nČkteĜí soudci Ǥʹ Zda tak budou þinit je pouze na jejich rozhodnutí. V nČkterých pĜípadech prezentují základní neznalosti problematiky, nebo se snaží vyhýbat pĜípadĤm, v nichž si ítižuyv tidíĜan mĤþidor tsonžom íjam yduos i ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélbneví orP -rady, Čnláicþekají, os ynágaž rOse .ínevČc ĜtapvyĜeší o énvosama, hcýv énnebo ij tižolaž u ose benjíebudou cautis hmoci cijej ízbavit nešeĜ iĜ(napĜ. p icompĜenesením op énrobdo pĜíslušnosti). Ĝízení o t a ,íjuputsiĜpCož en ícpĜispívá knas a íkneprĤtahĤm Ĝtapo hcýn vohcýav ,negativnČ ítsonnivop se ínáodráží dálku kvítživotech Čd ynarhúþastníkĤ co ínvárp Ĝízení, v opatrovnických Ĝízeních pak primárnČ dČtí. Čtíd mínávohc mývs eþidor ežotorp ,Čtsím an putsop ývokat ej ydk ,hcedapíĜp v ina 96 Ϯϵ
ϵϲ
âæÀǣ -
-
Opatrovniþtí soudci by mČli mít povinnost pravidelnČ se vzdČlávat. MČla by být organizována pravidelná školení, nikoliv celorepubliková, ale na úrovni napĜ. krajĤ, aby pĜenos sdČlovaných informací byl co nejintenzivnČjší a souþasnČ se soudci nemuseli pĜemísĢovat pĜíliš daleko. Je vhodné soudce školit zejména v problematických otázkách – napĜ. problematika mezinárodních únosĤ dČtí je velmi palþivá, neboĢ soudci se domnívají, že se jedná o specifický problém Ĝešený pouze MČstským soudem v BrnČ, a neuvČdomují si, že se s ním mohou sami setkat napĜ. v podobČ návrhu na zákaz vycestování. Bylo by vhodné k této otázce provést dĤkladné školení.
i e a á e y
ͳͲǤ³æÀâ³ÀÀ«õÀÀ³
³æÀ
âÀ
Problém:Rodiþe se v nejvyhrocenČjších pĜípadech obracejí na soud a trvají na rozhodnutí o naprostých banalitách. Podávají v této souvislosti návrhy na pĜedbČžná opatĜení. Soud je pak nucen rozhodovat o vČcech, o nichž tĜeba ani není kompetentní rozhodovat (s tím pak souvisí zbyteþné zadávání dalších znaleckých posudkĤ).
ít e k
âæÀǣ -
V extrémnČ vyhrocených pĜípadech rodiþovských konfliktĤ je na místČ v rozhodnutí naprosto pĜesnČ vymezit rozhodovací pravomoci každého z rodiþĤ. Je-li zcela zĜejmé, že rodiþe nejsou schopni vzájemné spolupráce, musí být urþeno, kdo bude mít primární právo rozhodovat o bČžných záležitostech dítČte (pĜiþemž by mČlo být jasnČ urþeno, co jsou bČžné záležitosti). V podstatných záležitostech by mČlo být apelováno na dohodu rodiþĤ. V této souvislosti by soudy mČly vést rodiþe ke vzájemnému dialogu a spolupráci a to v krajních pĜípadech i za využití výchovných opatĜení.
ít , tí Č t e h
ͳͳǤÀ«õâ³āâÀý
âÀÀǡǤ ±±ǡ﫳± Problém: Rodiþe jsou v nČkterých pĜípadech schopni protahovat opatrovnické Ĝízení na nČkolik let, aniž by se vČcnČ cokoliv vyĜešilo. Opakované podávání návrhĤ na pĜedbČžná opatĜení a následné odvolávání se proti vyhovČní takovému návrhu nebo zamítnutí návrhu neúspČšným rodiþem pĜispívá k neúmČrné délce opatrovnického Ĝízení a celkovČ rodiþovského konfliktu.
a á u Č
âæÀǣ -
Poþet návrhĤ na vydání pĜedbČžného opatĜení v opatrovnickém Ĝízení by mČl být omezen pro každého rodiþe na tĜi, maximálnČ þtyĜi návrhy vycházející ze stejných skutkových okolností. Urþení optimálního poþtu je velmi složitou otázkou, byla by na místČ dĤkladná analýza v souvislosti s touto otázkou.
t h a
ϵϳ
ϳ
Rodiþe si musí rozmyslet, ve kterých situacích ³À Àje nutné,
aby ±soud upravoval Àâaktuální Ǥͳ situaci. Je dĤležité rodiþĤm neustále pĜipomínat, že pĜedbČžné opatĜení není a etČtíd kínvortapo ínzilok okaj ínlp ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélnemá borP vnkoneþném kínvortabýt po pĜedzvČstí ínzilok okatoho, j íjamjak unsoud arts u dej aN .ylorozhodnutí kú éndĤhcupraví itorp yspornou dhonm aotázku. énavokifizrevid tČps-iĜp Návrh a iþidorna s tnaĜízení avocarp pĜedbČžného íjam unarts uoopatĜení hurd aN by .ymmČl jáz být ohezatížen j tijáh a samostatným Čtíd tavoputsapoplatkem, z Čnrámirp relativnČ vysokým, což rovnČž pĜispČje k podávání zbyteþných ,)ínláicos i ínvárp( ívtsnedarop mĤþidor tavotyksop ,Ĥhatzv hcýnnidor hcopakovaných ícíjugnuf ínevnávrhĤ onbo k ánvohcýsvcílem tadáoddálit lku mĤrozhodnutí þidor uohosoudu m ,íneve ševČci Ĝ ohsamé. énríms ínezelan k eþidor tČmiĜp es tižans tinárhc míšvedeĜp ám ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos unágro kínvocarP .ecknas a íneĜtapo -
tČte vník spČt lní), vná ánit Č se
chž dno sná sné
any aby ovat této
y by ech íkĤ,
na ního bou ých ány nost rolu ude
lnČmČly ské ého
užití lnČa to dítČ ϵϮ
es Čtíd ,utkilfnok ohéksvoþidor mertibra a melenitnam ešíps ej ecautis ínláutka az ela ,Čtíd ͳʹǤý³ǡāýÀ³
ǡýâÀÀ .ícártyv ecív eláts ecárp ohej z ³
±Ǥ Problém: O výkonu rozhodnutí v nČkterých pĜípadech rozhoduje soudce, který se ǣÀæâ s pĜípadem nikdy pĜedtím nesetkal, nezná jeho konkrétní okolnosti, neví nic o prĤbČhu Ĝízení, žcož hcin z ,ínmít elČdnegativní do ántatsdopad omas na tiĜorozhodování vtyv ítČd yna hco ínvá rp-Čnláicos Ĥnágro icmár V mĤže orvýkonu rozhodnutí. o ndej a )iĜotáruk ínláicos Čnláedi( uonidor s icárp orp oneþru Čnrámirp edub ondej ánsaþuos( hcínezíĜ hcínduos v etČtíd ínávoputsaz a metČtíd s icárp orp oneþru edub âæÀǣ é nsaþuos v ejuvatsdeĜp ívtcinvortapo ínzilok – ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ínelČddo )ydnepĜípad ga hcije j%a 09který -08 Čjej bod - O výkonu rozhodnutí by mČl rozhodovat soudce, .který Ĝešil zná, zná ynarhcoúþastníky ínvárp-ČnĜízení, láicos zná mínspis, elČddzná o izpodrobnosti em hatzv ýnamokolnosti ejázv nevpĜípadu. atsan Čn aj týb se ísuM Vssituaci tedy -plnČ yba ,ecorientuje, amrofni tacož váde Ĝp elupĜispČt nylp iske énzrychlení žom olybayzkvalitnČní ba ,kat – yjeho rotáru k imínláicos a ítČd mĤže práce. tavocarpulops uohom yrím ékaj od ,íjadapiĜp utkejbus uméretk ylokú éretk ,énsaj olyb o tét v éndohv yb olyB .tavýrkeĜp ímsen tsonniþ hcijej es hcákzáto hcýkaj v a ͳ͵ǤÀ±âæÀ«ý
õāÀÀ
À
ÀǤ .ukido em tavo carpyv itsolautoritativního sivuos Problém: Rodiþe se þasto obracejí na soud pouze stcílem dosáhnout yrozhodnutí b ylČm ,ýnve ecosvém ndejs sporu, týb lČmaniž yb by etČse tíd pĜedtím ínávoputsami saz iĜpokusili p Ĥkínvoortnalezení apo hcínzspoleþného ilok putsoP Ĝešení. h c e t s Č m h c í š t Č v e V . Ĥ k í n v o r t a p o h c í n z i l o k t s o n n i þ o r p y d r a d n a t s é n t o n d e j t a v o t s i x e V souþasné dobČ mají soudci možnost naĜizovat rodiþĤm první setkání s mediátorem. ,Ĥktomuto ínvortapĜešení o hcínvšak zilok pĜíliš ecknuþasto f tavánepĜistupují, nokyv uodubnejsou íĜetk ,schopní ykínvocarrodiþe p éndomotivovat hv olyb ykb setkání K . n á g r o ý n a v o z i l a r t n e c t i Ĝ o v tyv ,tižpĜesvČdþeni urds s mediátorem, nemají o mediacích informace a zĜejmČ nejsou ani vnitĜnČ a týb uohomediace m ohérejako tk odtakové. ,umanDomnívají zes ohínláse, icepže s ímediace neĜovtyv by ej samotné uotnairavsoudní ínvitanĜízení retlA pouze onúþelnosti o h í n z i l o k i c k n u f t a v á n o k y v t í t h c u o d u b é r e t k , y b o s o y n á v o s i p a z t s o d á ž í n t s a l v zbyteþnČ zbrzdila. uobes s íšániĜp a íšjČnavokilpmok Čnzarýv mešvo ej ínešeĜ otoT .etČtíd akínvortapo hcýkaj az a odk ,edevop manzes odk( tivarpu abeĜtop edub éretk ,kezáto hcývon udaĜ yâæÀǣ nágro s boso othcČt hatzv edub ýkaj ,náspaz týb tcom edub ohČn od kenímdop tsonniþ hcijej az ykínvortapo ínzilok edub odk ,ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos - Zkušenosti z praxe dokládají, že 80 % lidí se mediace úþastní nedobrovolnČ. Z nich ulortnok tČdávorp edub odk ,ínáválČdzv énledivarp onešeĜ edub kaj ,tavoĖČmdo však pĜibližnČ 75 % dospČje v prĤbČhu mediaþního jednání k dohodČ. edub ij mebosĤpz mýkaj a odk a ukšuokz tižols ínáspaz orp abeĜtop edub ,itsonniþ - Mediaþní jednání se jeví jako úþinný nástroj pokud ne pĜímo k dosažení dohody, tak .).dta tavozinagro alespoĖ jako prostĜedek pro obnovení þi zlepšení komunikace mezi úþastníky. -Čnláicos Ĥnágro uhatzv ukzáto tišeĜyv Čnþanzondej abeĜtop ej itsolsivuos otét V - Nedojde-li mezi úþastníky Ĝízení k uzavĜení dohody v prĤbČhu prvního jednání, soudy ylČmen yb yduoS .ívtcinvortapo ohínzilok utxetnok v DOPMÚ a ítČd ynarhco ínvárp by obligátnČ mČli ukládat úþast na mediaþním jednání. ékseý v íjiž Čtíd i eþidor ydk ,hcedapíĜp v mekínvortapo mínzilok DOPMÚ tavonemj - Bude nutné vymezit, na která Ĝízení se tato povinnost bude vztahovat (nejeví se jako ohéretkČn ítsonšulsíĜp íntáts uonšildo ezuop nád ej kevrp índoránizem a ecilbuper úþelné vést mediaci kvĤli otázkám výživného, schválení právního jednání, umístČní .ynidor Ĥnelþ hcýretkČn oben dítČte v ústavním zaĜízení apod.). Mediace by mČla být povinná v Ĝízeních, v nichž se jedná o otázky práv a povinností vyplývajících z rodiþovské odpovČdnosti. - Mediace mĤže být užiteþná, i když se nepodaĜí dosáhnout dohody mezi rodiþi, mĤže Àâ
ý
ýǤʹ rodiþe posunout dál, zmČnit zpĤsob jejich komunikace, díky mediaci se mohou vyĜešit ítižuyv tmezi idíĜanrodiþi mĤþidnČkteré or tsonžoskryté m íjamproblémy, yduos i ítkteré Čd ynamohly rhco ínbránit várp-Čefektivnímu nláicos ynágĜešení rO :méljiných borP -ČnláicoproblémĤ. s ynágrO .íneĜtapo énvohcýv énij tižolu oben ecautis hcijej ínešeĜ iĜp icomop énrobdo o t a ,íjuputsiĜpen ícknas a íneĜtapo hcýnvohcýv ,ítsonnivop ínádálku k ítČd ynarhco ínvárp Čtíd mínávohc mývs eþidor ežotorp ,Čtsím an putsop ývokat ej ydk ,hcedapíĜp v ina 98 Ϯϵ
ϵϴ
ͳͶǤāÀÀāÀ
õâÀõ
Ǥ Problém:Soudní znalci nejsou nijak zaštítČni profesní organizací. Neexistuje žádná komora, která by znalce sdružovala, neexistuje žádný nadĜízený orgán, který by dohlížel nad Ĝádným výkonem þinnosti soudních znalcĤ. Není rovnČž nijak oficiálnČ sjednocen postup pĜi vypracování a ani samotný formát znaleckého posudku. Rodiþe i zástupci dalších profesí, kterým se hotový znalecký posudek dostane do rukou a mají se k nČmu vyjádĜit, tak vlastnČ neví, jestli byl vypracován a vyhodnocen správnČ, zda znalec uvedl všechny náležitosti, zda pro svá tvrzení má v provedeném šetĜení dostateþný podklad, zda použil správné metody. Chybí jakékoliv standardy pro þinnost soudních znalcĤ. Pokud je þinnost soudního znalce objektivnČ špatná, není žádný nadĜízený orgán, který by vĤþi nČmu mohl uplatnit kárná opatĜení, nebo ho z Ĝad soudních znalcĤ vylouþit. Problematická je i otázka spolupráce znalcĤ – je-li soubČžnČ nebo postupnČ vypracováván znalecký posudek více znalci (revizní znalecký posudek, znalecký posudek pro úþely civilního a trestního soudního Ĝízení), znalci jsou i vĤþi sobČ vázáni mlþenlivostí, nemohou si sdČlovat žádné informace, které zjistili, nemohou spolu situaci konzultovat.
, iĜ ,í Č a . e á e í i ,i
âæÀǣ -
-
Je nutné vytvoĜit profesní sdružení soudních znalcĤ, které bude vykonávat dohled nad þinností znalcĤ, bude moci uplatĖovat postihy za nekvalitní práci. Je taktéž nutné pĜijmout standardy, zákon by mČl upravit, že budou vypracovány a kdo je vypracuje. Standardy budou urþující pro to, jak má vypadat znalecký posudek, jaké náležitosti musí mít, jak má znalec pĜi své þinnosti postupovat apod. Zákon by mČl upravovat, že znalci, kteĜí vypracovávají posudky v jedné vČci (paralelnČ nebo postupnČ), nejsou vĤþi sobČ vázáni mlþenlivostí, mohou si výsledky vyšetĜení vzájemnČ sdČlovat a konzultovat.
d y ý i y
ͳͷǤý³ǡ±æÀõ³À
ýǤ Problém: Soudy pravidelnČ znalcĤm ukládají lhĤtu, v níž mají pĜedložit vypracovaný znalecký posudek. PĜesto se stále stává, že z dĤvodu znaleckého vyšetĜení se v Ĝízení pĤl roku i déle nic nedČje, protože se právČ þeká na vypracování znaleckého posudku.
ý l
âæÀǣ -
-
Je vhodné upravit formulaci § 127 obþanského soudního Ĝádu – soud znalci musí uložit pĜimČĜenou lhĤtu pro písemné vypracování znaleckého posudku (není žádoucí, aby zákon tuto lhĤtu omezoval, s pĜihlédnutím k okolnostem mĤže být vyžadována delší doba, než by byla zákonem stanovená maximální lhĤta), v odĤvodnČných pĜípadech mĤže tuto lhĤtu prodloužit. SouþasnČ je na místČ dát soudu možnost uložit znalci za nedodržení uložené lhĤty sankci (napĜ. v podobČ krácení odmČny).
í ,í a h y
ͳǤā
õæâ³À³âÀ³±âÀǤ Problém:Zejména malé dČti mohou mít z vyšetĜení u znalce strach a pĜed cizím þlovČkem v cizím prostĜedí se úplnČ neotevĜou, nechtČjí spolupracovat, necítí se dobĜe. V souþasné
é
ϵϵ
ϵ
tČte vník spČt lní), vná ánit Č se
chž dno sná sné
any aby ovat této
y by ech íkĤ,
na ního bou ých ány nost rolu ude
lnČmČly ské ého
užití lnČa to dítČ ϵϮ
dobČ sice nic nebrání tomu, aby znalci vyšetĜovali prostĜedí, ³ÀÀdČti ivjejich
pĜirozeném ± Àâdoma, Ǥͳ ale právČ mezi znalci existují rozpory v tom, zda je takový postup správný, nebo má znalec etČtíd kínvortapo ínzilok okaj ínlp ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélborP vyšetĜovat kínvortapo výluþnČ ínzilok ove kasvé j íjaordinaci. m unarts undej aN .ylokú éndĤhcitorp ydhonm a énavokifizrevid
tČpsiĜp a iþidor s tavocarp íjam unarts uohurd aN .ymjáz ohej tijáh a Čtíd tavoputsaz Čnrámirp ,)ínláicos i ínvárp( ívtsnedarop mĤþidor tavotyksop ,Ĥhatzv hcýnnidor hcícíjugnuf ínevonbo k âæÀǣ ánvohcýv tadálku mĤþidor uohom ,ínešeĜ ohénríms ínezelan k eþidor tČmiĜp es tižans seínsvdítČtem tinár-hc Znalci míšvedby eĜpmČli ámmít ítČmožnost d ynarhco árp-Čnlásetkat icos unvícekrát, ágro kínje-li vocatorPzapotĜebí. .ecknas aNemusí íneĜtapjít o jeedĤležité, es Čtíd o,uopakované tkilfnok ohévyšetĜení, ksvoþidor m rtibra a maby elensiitnznalec am ešíkpsdítČti ej ecnašel autis cestu, ínláutkazískal az elsi a ,jeho Čtíd dĤvČru. Což samozĜejmČ mĤže zvýšit náklady znaleckého .ícártvyšetĜení yv ecív eláatsjeecnutné, árp ohaby ej z tyto náklady byly v cenČ znaleckého posudku obhajitelné. - DĤležité je také podporovat prostory, kde se mĤže znalec s dítČtem setkat v neutrálním prostĜedí a bude-li to potĜeba, provést zde i vyšetĜení (inspirací ǣÀæmĤže âbýt v Chorvatsku provozovaná poliklinika Djeca: http://www.poliklinika-djeca.hr/english/). žhcin z ,ínelČddo ántatsomas tiĜovtyv ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos Ĥnágro icmár V V tomto prostĜedí musí být samozĜejmČ zajištČno soukromí, aby vyšetĜení mohlo ondej a )iĜotáruk ínláicos Čnláedi( uonidor s icárp orp oneþru Čnrámirp edub ondej probíhat v klidném prostĜedí a souþasnČ se nepovolané tĜetí osoby nemČly možnost ánsaþuos( hcínezíĜ hcínduos v etČtíd ínávoputsaz a metČtíd s icárp orp oneþru edub seznámit s obsahem sdČlení dítČte. Takovýmito prostory mohou být dČtská krizová énsaþuos v ejuvatsdeĜp ívtcinvortapo ínzilok – ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ínelČddo centra, rodinná a mateĜská centra apod. .)ydnega hcijej % 09-08 Čbod - Vhodná je novelizace § 127 odst. 4 obþanského soudního Ĝádu, dle aktuálního znČní ynarhco ínvárp-Čnláicos mínelČddo izem hatzv ýnmejázv nevatsan Čnsaj týb ísuM mĤže soud uložit úþastníkĤm Ĝízení povinnost dostavit se ke znalci, tento text by mČl yba ,ecamrofni tavádeĜp elunylp is énžom olyb yba ,kat – yrotáruk imínláicos a ítČd být pĜeformulován na povinnost podrobit se znaleckému vyšetĜení. tavocarpulops uohom yrím ékaj od ,íjadapiĜp utkejbus uméretk ylokú éretk ,énsaj olyb otét v éndohv yb olyB .tavýrkeĜp ímsen tsonniþ hcijej es hcákzáto hcýkaj v a
.ukidotem tavocarpyv itsolsivuos ͳǤÀ«³ý
À³
À
õǤ yb ylČm ,ýnecondejs týb lČm yb etČtíd ínávoputsaz iĜp Ĥkínvortapo hcínzilok putsoP Problém: h cetsČm hSoudní cíštČv eznalci V .ĤkínpĜi vorsvé tapopráci hcínzvycházejí ilok tsonnvýluþnČ iþ orp ydze radsoudního nats éntospisu. ndej taZde votsise xe mohou setkat s materiály, které pro jejich práci mohou mít význam, ovšem potĜebovali by ,Ĥkínvortapo hcínzilok ecknuf tavánokyv uodub íĜetk ,ykínvocarp éndohv olyb yb podrobnČjší informace, které jim ovšem osoba, která materiál zpracovala, nemĤže .nágro ýnavozilartnec tiĜovtyv ,tižurds poskytnout, an týb uohoprotože m ohéreje tk vázána od ,umamlþenlivostí nzes ohínlái(nejþastČji ceps íneĜopracovník vtyv ej uotOSPOD nairav ínnebo vitanrepomáhající tlA profese). ohínzilok icknuf tavánokyv títhc uodub éretk ,yboso ynávosipaz tsodáž íntsalv obes s íšániĜp a íšjČnavokilpmok Čnzarýv mešvo ej ínešeĜ otoT .etČtíd akínvortapo u hcýkaj az a odk ,edevop manzes odk( tivarpu abeĜtop edub éretk ,kezáto hcývon udaĜ âæÀǣ ynágro s boso othcČt hatzv edub ýkaj ,náspaz týb tcom edub ohČn od kenímdop Ĝízeních mČly tson-niþ V hopatrovnických cijej az ykínvo rtapo ínby zilo k edbýt ub znalecké odk ,ítČposudky d ynarhcvyužívány o ínvárp-ČminimálnČ nláicos (což není souþasná situace). Poté by bylo možné posílit postavení znalce a prolomit ulortnok tČdávorp edub odk ,ínáválČdzv énledivarp onešeĜ edub kaj ,tavoĖČmdo v jeho edub ij prospČch mebosĤpzmlþenlivost mýkaj a odknČkterých a ukšuokzprofesí tižols ípracujících náspaz orp sabrodinou. eĜtop eduMlþenlivost b ,itsonniþ chrání práva rodiþĤ, ale v dĤsledku jsou takto poškozena práva dČtí..).dta tavozinagro -Čnl-áicoNovelizace s Ĥnágro u§ha100 tzv uzákona kzáto to išesociálních Ĝyv Čnþanzslužbách ondej ab–eĜposkytovatelé top ej itsolsivusociálních os otét V služeb ylČmen (konkrétnČ yb yduoS .zaĜízení ívtcinvortpro apo krizovou ohínzilok pomoc, utxetnokterapeutické v DOPMÚ akomunity, ítČd ynarhsociální co ínvárporadny, p péþe, ékseý vcentra íjiž ČtsociálnČ íd i eþidorehabilitaþní r ydk ,hcedapéþe, píĜp vpracovištČ mekínvortrané apo m ínzilointervenþní k DOPMÚ centra) tavonemposkytují j na základČ písemné žádosti soudu pro úþely opatrovnického Ĝízení ohéretkČn ítsonšulsíĜp íntáts uonšildo ezuop nád ej kevrp índoránizem a ecilbupinformace er o osobách, jimž je poskytována poradenská pomoc .ynia door ĤformČ nelþ hacýprĤbČhu retkČn obposkytnuté en pomoci. Àâ
ý
ýǤʹ ͳͺǤýæ³
õǤ ítižuyv tidíĜan mĤþidor tsonžom íjam yduos i ítČd ynarhco ínvárp-Čnláicos ynágrO :mélborP Problém:OdmČna znalcĤ byla naposledy mČnČna v roce 1993, kdy byla zvýšena na 350,-Čnláicos ynágrO .íneĜtapo énvohcýv énij tižolu oben ecautis hcijej ínešeĜ iĜp icomop énrobdo Kþ hrubého za hodinu práce. V dnešní dobČ se již jedná o odmČnu zcela neadekvátní. Znalci ot a ,íjuputsiĜpen ícknas a íneĜtapo hcýnvohcýv ,ítsonnivop ínádálku k ítČd ynarhco ínvárp to Ĝeší tím, že svoji práci nadhodnocují co do poþtu odpracovaných hodin a je prakticky Čtíd mínávohc mývs eþidor ežotorp ,Čtsím an putsop ývokat ej ydk ,hcedapíĜp v ina neodhalitelné, kolik práce na pĜípadu reálnČ strávili. 100 Ϯϵ
ϭϬϬ
âæÀǣ -
Zvýšit hodinovou odmČnu znalce (riziko, že znalci budou rozsah své práce nadále nadsazovat a dojde pouze ke zvýšení cen posudkĤ). Zavést paušální odmČny znalcĤ (jednotná hodnota znaleckého posudku bez ohledu na to, kolik þasu znalci vypracování posudku zabere). Po vzoru právnických profesí zavést odmČny za jednotlivé úkony (setkání s klientem, prostudování spisu, každá zapoþatá strana textu písemného posudku apod.).
e u ,
ͳͻǤý±±³æÀ
âÀÀ
À
ȋ± âÀýÀȌǤ Problém:NČkteĜí soudci se domnívají, že pĜed naĜízením výkonu rozhodnutí ve vČcech péþe soudu o nezletilé musí naĜídit jednání. Takový postup jednak výkon rozhodnutí zbyteþnČ oddaluje, jednak dává prostor povinnému rodiþi pro pĜípadné taktizování.
e Č
âæÀǣ -
Novelizace § 502 zákona o zvláštních Ĝízeních soudních – výslovnČ zákonem upravit, že soud naĜídí výkon rozhodnutí ve vČcech péþe o nezletilé bez jednání.
,t
ϭϬϭ
ϭ
õ Obrázek 1: Zahájení spolupráce OSPOD s rodiþi………………………………………………10 Obrázek 2: Jednání s rodiþi dle § 53 odst. 2 ZOSPOD…………………………………………11 Obrázek 3: Spor o dČti jako situace vyžadující SPOD…………………………………………12 Obrázek 4: Prvotní vyhodnocení situace dítČte dle § 10 odst. 3 písm. c)……………………16 Obrázek 5: Využití uložení povinnosti dle § 12 odst. 1 písm. b) a c) ZOSPOD…….………18 Obrázek 6: Využití pĜípadových konferencí………………………………………………………23 Obrázek 7: Základní informace o rodinČ…………………………………………………………24 Obrázek 8: Úkony OSPOD pĜed zahájením soudního Ĝízení…………………………………...30 Obrázek 9: Úkony OSPOD po zahájení soudního Ĝízení……………………………….………31 Obrázek 10: Možnosti advokátĤ v souvislosti s mediací……………………………….………36 Obrázek 11: Možnosti advokátĤ pĜi práci s rozvádČjícími se rodinami………………………37 Obrázek 12: Možnosti advokátĤ pĜi práci s mezinárodními rodinami…………………………38 Obrázek 13: Faktory usnadĖující spolupráci SASPRD a SPOD………………………………43 Obrázek 14: Teorie proudu…………………………………………………………….…………45 Obrázek 15: Nástroje pomáhajících profesí……………………………………………………48 Obrázek 16: Vztah þasu a procesních úkonĤ pĜi zahájení soudního Ĝízení……….…………52 Obrázek 17: Možnosti soudu využít smírného Ĝešení…………………………………………57 Obrázek 18: Možnosti soudu urychlit výsledky znaleckého zkoumání………………………59 Obrázek 19: Oblasti posuzování pĜi znaleckém zkoumání……………………………………61 Obrázek 20: Možnosti soudĤ pro Ĝešení rodiþovských sporĤ…………………………………64 Obrázek 21: Výchozí hypotézy znalce……………………………………………………………67 Obrázek 22: Základní okruhy znaleckých posudkĤ……………………………………….……74 Obrázek 23: Problematické typy otázek pro znalce……………………………………………75 Obrázek 24: Rámec pro hodnocení dČtí a jejich rodin………………………………….………78 Obrázek 25: Možnosti smírného Ĝešení sporu za asistence tĜetí nestranné osoby…….….…88
102
ϭϬϮ
ϭϬϯ
ȚͳʹǤͳ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ē͘ũ͙ͬ͘͘͘͘͘͘ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͘͘ ZŽnjŚŽĚŶƵƚş͗ ;KnjŶĂēĞŶş K^WKͿ ũĂŬŽ ǀĢĐŶĢ Ă ŵşƐƚŶĢ ƉƎşƐůƵƓŶlj ƐƉƌĄǀŶş ŽƌŐĄŶ ƉŽĚůĞ Α ϰ ŽĚƐƚ͘ ϭ ƉşƐŵ͘ ďͿ ĂΑϲϭ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ƌŽnjŚŽĚů ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ƚ Ă Ŭ ƚ Ž ͗ WĂŶƵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠŵƵ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ Ă ƉĂŶş͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ƌŽĚŝēƽŵŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ njĂƐƚŽƵƉĞŶĠŚŽŽƉĂƚƌŽǀŶşŬĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ƐĞƵŬůĄĚĄ ƉŽǀŝŶŶŽƐƚ ǀLJƵǎşƚ ŽĚďŽƌŶŽƵ ƉŽƌĂĚĞŶƐŬŽƵ ƉŽŵŽĐ ǀĞ ƐŵLJƐůƵ Α ϭϮ ŽĚƐƚ͘ ϭ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚ͕ ũĂŬlj ĚƌƵŚ ƉŽŵŽĐŝ ŵĄ ďljƚ ǀLJƵǎŝƚ͕ ŽnjŶĂēĞŶş njĂƎşnjĞŶş ŶĞďŽ ƐƵďũĞŬƚƵ͕ ŬƚĞƌlj ŵĄ ƉŽŵŽĐ ƉŽƐŬLJƚŶŽƵƚ͕ ǀLJŵĞnjŝƚ ĚĠůŬƵ ƚƌǀĄŶş͕ ƉŽ ŬƚĞƌŽƵ ŵĄ ďljƚ ƉŽŵŽĐ ǀLJƵǎşǀĄŶĂ͕ ēĂƐŽǀljƌŽnjƐĂŚ͕ƉƎşƉĂĚŶĢƵůŽǎŝƚƉŽǀŝŶŶŽƐƚƐƉŽůƵƉƌĂĐŽǀĂƚ͕ĚŽĚƌǎŽǀĂƚƌĂĚLJĂƉŽŬLJŶLJƵůŽǎĞŶĠnjĂƎşnjĞŶşŵͿ͘ KĚƽǀŽĚŶĢŶş͗
…………………………………………………………………………………………………
;njĚĞ ũĞ ƉŽƚƎĞďĂ ƵǀĠƐƚ ŬŽŶŬƌĠƚŶş ƉŽƉŝƐ ƐŬƵƚĞēŶŽƐƚş͕ njŶŝĐŚǎ ǀLJƉůljǀĄ ƉŽƚƎĞďĂ͕ ĂďLJ ƌŽĚŝēĞ ǀLJƵǎŝůŝ ŽĚďŽƌŶŽƵ ƉŽƌĂĚĞŶƐŬŽƵ ƉŽŵŽĐ͖ ũĂŬĠ ƌĂĚLJ Ă ĚŽƉŽƌƵēĞŶş ďLJůLJ ƌŽĚŝēƽŵ ƵĚĢůĞŶLJ͕ njĚĂ ƐĞ ƌŽĚŝēĞ ƚĢŵŝƚŽ ƌĂĚĂŵŝ Ă ĚŽƉŽƌƵēĞŶşŵŝ ƎşĚŝůŝ͖ ũĂŬĠ ƐŬƵƚĞēŶŽƐƚŝ ĚşƚĢ ŽŚƌŽǎƵũş Ă ũĂŬljŵ njƉƽƐŽďĞŵ ďLJ ǀƚŽŵƚŽ ƐŵĢƌƵ ŵŽŚůŽ ŽĚďŽƌŶĠ ƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş ƐŝƚƵĂĐŝ ǀƌŽĚŝŶĢ ƉƎŝƐƉĢƚ͘ ƵĚĞͲůŝ ƵƌēĞŶŽ ŬŽŶŬƌĠƚŶş ƉŽƌĂĚĞŶƐŬĠ njĂƎşnjĞŶş͕ ŬƚĞƌĠ ũƐŽƵ ƌŽĚŝēĞ ƉŽǀŝŶŶŝ ŬŽŶƚĂŬƚŽǀĂƚ͕ njũĂŬĠŚŽ ĚƽǀŽĚƵ ũĞ ǀŚŽĚŶĠ ǀLJƵǎşƚ ƉƌĄǀĢ ƚŽƚŽ njĂƎşnjĞŶş͕ ŶĞďŽ ƚĞŶƚŽĚƌƵŚƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀşͿ WŽƵēĞŶş͗ WƌŽƚŝ ƚŽŵƵƚŽ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ƐĞ ůnjĞ ŽĚǀŽůĂƚ ;ƉŽĚĂƚ ƌŽnjŬůĂĚͿ ǀƚĞƌŵşŶƵ ĚŽ ϭϱ ĚŶƽ ŽĚĞ ĚŶĞ ĚŽƌƵēĞŶşŬ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƵǀĞĚĞƐĞŶĄnjĞǀĂĂĚƌĞƐĂK^WK͕ŶĞũďůşǎĞǀLJƓƓşŚŽƐƚƵƉŶĢ 104
ϭϬϰ
ŶĂĚƎşnjĞŶĠŚŽ K^WK͕ ŬƚĞƌlj ŶĂƉĂĚĞŶĠ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀLJĚĂůͿ͕ ĂƚŽ ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƵǀĞĚĞƐĞK^WK͕ŬƚĞƌljŶĂƉĂĚĞŶĠƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀLJĚĂůͿ͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐǀĞĚŽƵĐşŚŽ K^WKͿ
;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ
ϭϬϱ
Țͳ͵ǤͳÀǤȌ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ē͘ũ͙ͬ͘͘͘͘͘͘ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͘͘ ZŽnjŚŽĚŶƵƚş͗ ;KnjŶĂēĞŶş K^WKͿ ũĂŬŽ ǀĢĐŶĢ Ă ŵşƐƚŶĢ ƉƎşƐůƵƓŶlj ƐƉƌĄǀŶş ŽƌŐĄŶ ƉŽĚůĞ Α ϰ ŽĚƐƚ͘ ϭ ƉşƐŵ͘ ďͿ ĂΑϲϭ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ϰ ƌŽnjŚŽĚů ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ƚ Ă Ŭ ƚ Ž ͗ EĞnjůĞƚŝůĠͬŵƵͬWĂŶƵͬWĂŶş͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŵƵ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ǀƉƎşƉĂĚĢƌŽĚŝēƽƵǀĞĚĞŶşǀnjƚĂŚƵŬĚşƚĢƚŝͿŵĂƚĐĞͬŽƚĐŝŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽ ĂƉƎşũŵĞŶşͿŶĂƌŽnjĞŶĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘ ;ǀƉƎşƉĂĚĢĚşƚĢƚĞŽnjŶĂēĞŶşŽƉĂƚƌŽǀŶşŬĂͿnjĂƐƚŽƵƉĞŶĠͬŵƵŽƉĂƚƌŽǀŶşŬĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘ ƐĞƵŬůĄĚĄ ŶĂƉŽŵĞŶƵƚş ƉŽĚůĞ Α ϭϯ ŽĚƐƚ͘ ϭ ƉşƐŵ͘ ĂͿ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ͘ KĚƽǀŽĚŶĢŶş͗
…………………………………………………………………………………………………
;njĚĞũĞƚƎĞďĂƵǀĠƐƚŬŽŶŬƌĠƚŶşƉŽƉŝƐƐŬƵƚĞēŶŽƐƚş͕ŬƚĞƌĠK^WKǀĞĚůLJŬƌŽnjŚŽĚŶƵƚşŽŶĂƉŽŵĞŶƵƚşĚşƚĢƚĞ ŶĞďŽ ƌŽĚŝēƽ͕ ŬŽŶŬƌĠƚŶş ƉŽƉŝƐ ĐŚŽǀĄŶş͕ ƵĚĄůŽƐƚş͕ ŬƚĞƌĠ ŬƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀĞĚůLJ͘ƽůĞǎŝƚĠ ũĞ ƚĂŬĠ njĚƽǀŽĚŶŝƚ͕ ƉƌŽēK^WKƉƎŝƐƚƵƉƵũĞƉƌĄǀĢŬƚŽŵƵƚŽŽƉĂƚƎĞŶş͕ƉƌŽēŶĞnjǀŽůŝůŽƉĂƚƎĞŶşƉƎşƐŶĢũƓş͕ŶĞďŽnjĂƚşŵŶĞnjƽƐƚĂů ƵƉƌĄĐĞƐƌŽĚŝŶŽƵͿ WŽƵēĞŶş͗ WƌŽƚŝ ƚŽŵƵƚŽ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ƐĞ ůnjĞ ŽĚǀŽůĂƚ ;ƉŽĚĂƚ ƌŽnjŬůĂĚͿ ǀƚĞƌŵşŶƵ ĚŽ ϭϱ ĚŶƽ ŽĚĞ ĚŶĞ ĚŽƌƵēĞŶşŬ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƵǀĞĚĞƐĞŶĄnjĞǀĂĂĚƌĞƐĂK^WK͕ŶĞũďůşǎĞǀLJƓƓşŚŽƐƚƵƉŶĢ ŶĂĚƎşnjĞŶĠŚŽ K^WK͕ ŬƚĞƌlj ŶĂƉĂĚĞŶĠ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀLJĚĂůͿ͕ ĂƚŽ ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƵǀĞĚĞƐĞK^WK͕ŬƚĞƌljŶĂƉĂĚĞŶĠƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀLJĚĂůͿ͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐǀĞĚŽƵĐşŚŽ K^WKͿ
ϰ
ĄůĞũĞƉŽƚƎĞďĂĚŽƉůŶŝƚĚĂůƓşʹƉƌŽǀĄĚĢĐşƉƌĄǀŶşƉƎĞĚƉŝƐʹnjĄŬ͘ϱϬϬͬϮϬϭϰʹƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͙ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚŝΑ͕ĚůĞŬƚĞƌĠŚŽƐĞŵĞƌŝƚŽƌŶĢ ƌŽnjŚŽĚƵũĞ͕ŶŝŬŽůŝǀũĞŶƵǀĄĚĢƚŵşƐƚŶşƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚ
106
ϭϬϲ
Țͳ͵ǤͳÀǤȌ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ē͘ũ͙ͬ͘͘͘͘͘͘ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͘͘ Z Ž nj Ś Ž Ě Ŷ Ƶ ƚ ş ͗ ;KnjŶĂēĞŶş K^WKͿ ũĂŬŽ ǀĢĐŶĢ Ă ŵşƐƚŶĢ ƉƎşƐůƵƓŶlj ƐƉƌĄǀŶş ŽƌŐĄŶ ƉŽĚůĞ Α ϰ ŽĚƐƚ͘ ϭ ƉşƐŵ͘ ďͿ ĂΑϲϭ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚşϱ͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ƌŽnjŚŽĚů ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ƚ Ă Ŭ ƚ Ž ͗ EĂĚǀljĐŚŽǀŽƵŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ njĂƐƚŽƵƉĞŶĠͬŚŽŽƉĂƚƌŽǀŶşŬĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘ ƐĞƐƷēŝŶŶŽƐƚşŽĚƉƌĄǀŶşŵŽĐŝƚŽŚŽƚŽƌŽnjŚŽĚŶƵƚşƐƚĂŶŽǀş ĚŽŚůĞĚ ƉŽĚůĞ Α ϭϯ ŽĚƐƚ͘ ϭ ƉşƐŵ͘ ďͿ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ͘ KĚƽǀŽĚŶĢŶş͗
…………………………………………………………………………………………………
;njĚĞũĞƚƎĞďĂƵǀĠƐƚŬŽŶŬƌĠƚŶşƉŽƉŝƐƐŬƵƚĞēŶŽƐƚş͕ŬƚĞƌĠK^WKǀĞĚůLJŬƌŽnjŚŽĚŶƵƚşŽƐƚĂŶŽǀĞŶşĚŽŚůĞĚƵ ŶĂĚ ǀljĐŚŽǀŽƵ ĚşƚĢƚĞ͖ ŬŽŶŬƌĠƚŶş ƉŽƉŝƐ ĐŚŽǀĄŶş͕ ƵĚĄůŽƐƚş͕ ŬƚĞƌĠ ŬƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀĞĚůLJ͘ ƽůĞǎŝƚĠ ũĞ ƚĂŬĠ njĚƽǀŽĚŶŝƚ͕ ƉƌŽē K^WK ƉƎŝƐƚƵƉƵũĞ ƉƌĄǀĢ ŬƚŽŵƵƚŽ ŽƉĂƚƎĞŶş͕ ƉƌŽē ŶĞnjǀŽůŝů ŽƉĂƚƎĞŶş ƉƎşƐŶĢũƓş͕ ŶĞďŽ ŵşƌŶĢũƓşͿ WŽƵēĞŶş͗ WƌŽƚŝ ƚŽŵƵƚŽ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ƐĞ ůnjĞ ŽĚǀŽůĂƚ ;ƉŽĚĂƚ ƌŽnjŬůĂĚͿ ǀƚĞƌŵşŶƵ ĚŽ ϭϱ ĚŶƽ ŽĚĞ ĚŶĞ ĚŽƌƵēĞŶşŬ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƵǀĞĚĞƐĞŶĄnjĞǀĂĂĚƌĞƐĂK^WK͕ŶĞũďůşǎĞǀLJƓƓşŚŽƐƚƵƉŶĢ ŶĂĚƎşnjĞŶĠŚŽ K^WK͕ ŬƚĞƌlj ŶĂƉĂĚĞŶĠ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀLJĚĂůͿ͕ ĂƚŽ ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƵǀĞĚĞƐĞK^WK͕ŬƚĞƌljŶĂƉĂĚĞŶĠƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀLJĚĂůͿ͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐǀĞĚŽƵĐşŚŽ K^WKͿ ;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ
ϱ
ĄůĞũĞƉŽƚƎĞďĂĚŽƉůŶŝƚĚĂůƓşʹƉƌŽǀĄĚĢĐşƉƌĄǀŶşƉƎĞĚƉŝƐʹnjĄŬ͘ϱϬϬͬϮϬϭϰʹƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͙ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚŝΑ͕ĚůĞŬƚĞƌĠŚŽƐĞŵĞƌŝƚŽƌŶĢ ƌŽnjŚŽĚƵũĞ͕ŶŝŬŽůŝǀũĞŶƵǀĄĚĢƚŵşƐƚŶşƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚ
ϭϬϳ
Țͳ͵ǤͳÀǤȌ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ē͘ũ͙ͬ͘͘͘͘͘͘ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͘͘ ZŽnjŚŽĚŶƵƚş͗ ;KnjŶĂēĞŶş K^WKͿ ũĂŬŽ ǀĢĐŶĢ Ă ŵşƐƚŶĢ ƉƎşƐůƵƓŶlj ƐƉƌĄǀŶş ŽƌŐĄŶ ƉŽĚůĞ Α ϰ ŽĚƐƚ͘ ϭ ƉşƐŵ͘ ďͿ ĂΑϲϭ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ϲ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ƌŽnjŚŽĚů ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ƚ Ă Ŭ ƚ Ž ͗ EĞnjůĞƚŝůĠͬŵƵͬWĂŶƵͬWĂŶş͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŵƵ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ǀƉƎşƉĂĚĢƌŽĚŝēƽƵǀĞĚĞŶşǀnjƚĂŚƵŬĚşƚĢƚŝͿŵĂƚĐĞͬŽƚĐŝŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽ ĂƉƎşũŵĞŶşͿŶĂƌŽnjĞŶĠͬŚŽ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘ ƐĞƵŬůĄĚĄ ƉŽǀŝŶŶŽƐƚǀLJƵǎşƚŽĚďŽƌŶŽƵƉŽƌĂĚĞŶƐŬŽƵƉŽŵŽĐǀĞƐŵLJƐůƵΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ĚͿnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚ͕ ũĂŬlj ĚƌƵŚ ƉŽŵŽĐŝ ŵĄ ďljƚ ǀLJƵǎŝƚ͕ ŽnjŶĂēĞŶş njĂƎşnjĞŶş ŶĞďŽ ƐƵďũĞŬƚƵ͕ ŬƚĞƌlj ŵĄ ƉŽŵŽĐ ƉŽƐŬLJƚŶŽƵƚ͕ǀLJŵĞnjŝƚĚĠůŬƵƚƌǀĄŶş͕ƉŽŬƚĞƌŽƵŵĄďljƚƉŽŵŽĐǀLJƵǎşǀĄŶĂ͕ēĂƐŽǀljƌŽnjƐĂŚ͕ƉƎşƉĂĚŶĢƵůŽǎŝƚ ƉŽǀŝŶŶŽƐƚƐƉŽůƵƉƌĂĐŽǀĂƚ͕ĚŽĚƌǎŽǀĂƚƌĂĚLJĂƉŽŬLJŶLJƵůŽǎĞŶĠnjĂƎşnjĞŶşŵͿ͘ KĚƽǀŽĚŶĢŶş͗
…………………………………………………………………………………………………
;njĚĞ ũĞ ƚƎĞďĂ ƵǀĠƐƚ ŬŽŶŬƌĠƚŶş ƉŽƉŝƐ ƐŬƵƚĞēŶŽƐƚş͕ njŶŝĐŚǎ ǀLJƉůljǀĄ͕ ǎĞ ƉƌŽ ƎĄĚŶŽƵ ǀljĐŚŽǀƵ ĚşƚĢƚĞ ũĞ ŶĞnjďLJƚŶĠ͕ ĂďLJ ĚşƚĢ ŶĞďŽ ƌŽĚŝēĞ ǀLJƵǎŝůŝ ŽĚďŽƌŶŽƵ ƉŽƌĂĚĞŶƐŬŽƵ ƉŽŵŽĐ͕ ŶĞďŽ ƐĞ ƷēĂƐƚŶŝůŝ ƉƌǀŶşŚŽ ƐĞƚŬĄŶşƐĞnjĂƉƐĂŶljŵŵĞĚŝĄƚŽƌĞŵēŝƚĞƌĂƉŝĞ͖ƌŽǀŶĢǎũĞŶƵƚŶĠƵǀĠƐƚ͕njũĂŬĠŚŽĚƽǀŽĚƵũĞǀŬŽŶŬƌĠƚŶşŵ ƉƎşƉĂĚĢǀŚŽĚŶljƉƌĄǀĢnjǀŽůĞŶljnjƉƽƐŽďƉŽŵŽĐŝƌŽĚŝŶĢ͖ũĞͲůŝƵůŽǎĞŶĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚĂďƐŽůǀŽǀĂƚƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş ǀŬŽŶŬƌĠƚŶşŵ njĂƎşnjĞŶş͕ ŶĞďŽ ƐĞ ƐĞƚŬĂƚ ƐŬŽŶŬƌĠƚŶşŵ ŵĞĚŝĄƚŽƌĞŵ͕ ũĞ ǀŚŽĚŶĠ njĚƽǀŽĚŶŝƚ͕ ƉƌŽē ďLJůŽ ǀLJďƌĄŶŽƉƌĄǀĢƚŽƚŽnjĂƎşnjĞŶşŶĞďŽƚĞŶƚŽŵĞĚŝĄƚŽƌͿ WŽƵēĞŶş͗ WƌŽƚŝ ƚŽŵƵƚŽ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ƐĞ ůnjĞ ŽĚǀŽůĂƚ ;ƉŽĚĂƚ ƌŽnjŬůĂĚͿ ǀƚĞƌŵşŶƵ ĚŽ ϭϱ ĚŶƽ ŽĚĞ ĚŶĞ ĚŽƌƵēĞŶşŬ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƵǀĞĚĞƐĞŶĄnjĞǀĂĂĚƌĞƐĂK^WK͕ŶĞũďůşǎĞǀLJƓƓşŚŽƐƚƵƉŶĢ ŶĂĚƎşnjĞŶĠŚŽ K^WK͕ ŬƚĞƌlj ŶĂƉĂĚĞŶĠ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀLJĚĂůͿ͕ ĂƚŽ ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƵǀĞĚĞƐĞK^WK͕ŬƚĞƌljŶĂƉĂĚĞŶĠƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀLJĚĂůͿ͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ϲ
ĄůĞũĞƉŽƚƎĞďĂĚŽƉůŶŝƚĚĂůƓşʹƉƌŽǀĄĚĢĐşƉƌĄǀŶşƉƎĞĚƉŝƐʹnjĄŬ͘ϱϬϬͬϮϬϭϰʹƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͙ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚŝΑ͕ĚůĞŬƚĞƌĠŚŽƐĞŵĞƌŝƚŽƌŶĢ ƌŽnjŚŽĚƵũĞ͕ŶŝŬŽůŝǀũĞŶƵǀĄĚĢƚŵşƐƚŶşƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚ
108
ϭϬϴ
;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐǀĞĚŽƵĐşŚŽ K^WKͿ ;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ
ϭϬϵ
Țͳ͵ǤͳȀȚͳ͵ǤͶ KŬƌĞƐŶşŵƵƐŽƵĚƵǀ͙͙͙͙͙͙͙͘͘ s͙͙͙͙͙͘ĚŶĞ͙͙͙͙͙͙͘͘ <ĞƐƉ͘njŶ͙͙͙͙͙͘͘;ƉŽŬƵĚƵǎũĞŽŶĞnjůĞƚŝůĠŵǀĞĚĞŶƐƉŝƐͿ EĂǀƌŚŽǀĂƚĞů͗
;ŽnjŶĂēĞŶşK^WKͿ
EĞnjůĞƚŝůljͬĄ͗
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘͘͘
DĂƚŬĂ͗
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĄ͙͙͙͙͙͙ ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͘͘
KƚĞĐ͗
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶlj͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͘
EĄǀƌŚŶĂnjĂŚĄũĞŶşƎşnjĞŶşŽƵůŽǎĞŶĠǀljĐŚŽǀŶĠŚŽŽƉĂƚƎĞŶşͲĚŽēĂƐŶĠŚŽŽĚĞũŵƵƚşŶĞnjůĞƚŝůĠŚŽnjƉĠēĞ ƌŽĚŝēƽƉŽĚůĞΑϭϯĂŽĚƐƚ͘ϭͬΑϭϯĂŽĚƐƚ͘ϰnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢĚĢƚş͕ǀĞ njŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ ƚǀĞƌŵŽ \şnjĞŶşũĞŽƐǀŽďŽnjĞŶŽŽĚƐŽƵĚŶşĐŚƉŽƉůĂƚŬƽ͘ WƎşůŽŚLJ͗ /͘ EĞnjůĞƚŝůljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƉŽƉŝƐ ƌŽĚŝŶŶĠ ĂŶĂŵŶĠnjLJ͕ ŽnjŶĂēĞŶş ƌŽĚŝēƽ ʹ ũŵĠŶŽ Ă ƉƎşũŵĞŶş͕ ĚĂƚƵŵ ŶĂƌŽnjĞŶş͕ďLJƚĞŵ͕ĚĄůĞũĞƉŽƚƎĞďĂƵǀĠƐƚnjĚĂƐĞĚşƚĢŶĂƌŽĚŝůŽǀŵĂŶǎĞůƐƚǀşēŝŵŝŵŽŵĂŶǎĞůƐƚǀş͕njĚĂǎŝũĞ ƐŽďĢŵĂƌŽĚŝēŝ͕ŶĞďŽũŝŶljŵŝŽƐŽďĂŵŝ͕njĚĂĂũĂŬĠŶĂǀƓƚĢǀƵũĞƓŬŽůŶşēŝƉƎĞĚƓŬŽůŶşnjĂƎşnjĞŶşĂƉŽĚ͘Ϳ ƽŬĂnj͗ƐĞnjŶĂŵĚƽŬĂnjƽ͕ŬƚĞƌljŵŝũĞŵŽǎŶĠĚŽůŽǎŝƚƵǀĞĚĞŶĠƐŬƵƚĞēŶŽƐƚŝ͕ŶĂƉƎ͘ƌŽĚŶljůŝƐƚ //͘ ;ŽnjŶĂēĞŶş K^WKͿ ƐĞ ũĂŬŽ ŽƌŐĄŶ ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶLJ ĚĢƚş ƐŝƚƵĂĐş ŶĞnjůĞƚŝůĠŚŽ njĂďljǀĄ ŽĚ ͙͙͙͙͙͙͙͕͘ ŬĚLJ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘ ;ƉŽƉŝƐ ŽŬŽůŶŽƐƚş͕ njĂ ũĂŬljĐŚ K^WK njĂēĂů ƉƌĂĐŽǀĂƚ ƐƌŽĚŝŶŽƵ͕ ƉŽƉŝƐ ǀljǀŽũĞ ƐŝƚƵĂĐĞ ĚşƚĢƚĞ ŽĚ njĂŚĄũĞŶş ƉƌĄĐĞ ƐƌŽĚŝŶŽƵ ĚŽ ƐŽƵēĂƐŶŽƐƚŝ͖ ũĞ ĚƽůĞǎŝƚĠ ƵǀĠƐƚ ǀĞƓŬĞƌĠ ŬƌŽŬLJ͕ ŬƚĞƌĠ K^WK ƉŽĚŶŝŬů ƉƌŽ njůĞƉƓĞŶş ƐŝƚƵĂĐĞ ŶĞnjůĞƚŝůĠŚŽ͕ ƵǀĠƐƚ ǀĞƓŬĞƌĄ ŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĄďLJůĂƉƎŝũĂƚĂ͕ƵǀĠƐƚǀljēĞƚǀƓĞĐŚǀljĐŚŽǀŶljĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĄďLJůĂƌŽĚŝŶĢƵůŽǎĞŶĂǀēĞƚŶĢ ĚĂƚĂǀLJĚĄŶşĂƐƚƌƵēŶĠŚŽƉŽƉŝƐƵũĞũŝĐŚŽďƐĂŚƵͿ͘ 110
ϭϭϬ
ƽŬĂnj͗
ƐĞnjŶĂŵ ĚƽŬĂnjƽ͕ ŬƚĞƌĠ ĚŽŬůĄĚĂũş ƚǀƌnjĞŶĠ ƐŬƵƚĞēŶŽƐƚŝ ;ŶĂƉƎ͘ ƉşƐĞŵŶŽƐƚŝ njĞ ƐƉŝƐƵ͕ njĄnjŶĂŵLJ Ž ƉŽŚŽǀŽƌĞĐŚ ƐƌŽĚŝēŝ͕ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş Ž ǀljĐŚŽǀŶljĐŚ ŽƉĂƚƎĞŶşĐŚ͕ ƐƚĂŶŽǀĞŶş ĚŽŚůĞĚƵ͕ƵĚĢůĞŶşŶĂƉŽŵĞŶƵƚş͕ĂƉŽĚ͘Ϳ ///͘
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ƉŽƉŝƐĂŬƚƵĄůŶşƐŝƚƵĂĐĞ͕ŬũĂŬĠnjĄǀĂǎŶĠƵĚĄůŽƐƚŝĚŽƓůŽ͕ǀēĞŵƐƚĄǀĂũşĐşƐŝƚƵĂĐĞĚşƚĢŽŚƌŽǎƵũĞĂƉƌŽēƐĞ ũĞǀş ũĂŬŽ ŶĞnjďLJƚŶĢ ŶƵƚŶĠ͕ ĂďLJ ĚşƚĢ ďLJůŽ ŽĚĞďƌĄŶŽ njƉĠēĞ ƌŽĚŝēƽ Ă ƵŵşƐƚĢŶŽ ĚŽ ƐƚƎĞĚŝƐŬĂ ǀljĐŚŽǀŶĠ ƉĠēĞ͕ ŶĞďŽ njĂƎşnjĞŶş ƉƌŽ ĚĢƚŝ ǀLJǎĂĚƵũşĐş ŽŬĂŵǎŝƚŽƵ ƉŽŵŽĐ͕ ŶĞďŽ ĚŽ njĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽ njĂƎşnjĞŶş͕ ǀƚŽŵ ƉƎşƉĂĚĢũĞŶƵƚŶĠƵǀĠƐƚŝŽŬŽůŶŽƐƚŝnjĚƌĂǀŽƚŶşŚŽƐƚĂǀƵĚşƚĢƚĞ͕ŬƚĞƌĠĚŽŬůĄĚĂũşƉŽƚƎĞďƵƚĂŬŽǀĠŚŽnjĄƐĂŚƵͿ͘ ƽŬĂnj͗
ƐĞnjŶĂŵĚƽŬĂnjƽ͕ŬƚĞƌĠĚŽŬůĄĚĂũşƚǀƌnjĞŶĠƐŬƵƚĞēŶŽƐƚŝ;ŶĂƉƎ͘ůĠŬĂƎƐŬĠnjƉƌĄǀLJ͕njƉƌĄǀLJnjĞ ƓŬŽůLJ͕njƉƌĄǀLJŽǀLJƓĞƚƎĞŶşƉƐLJĐŚŽůŽŐĞŵŶĞďŽũŝŶljŵŽĚďŽƌŶşŬĞŵ͕ĂƉŽĚ͘Ϳ /s͘
EĂnjĄŬůĂĚĢǀljƓĞƵǀĞĚĞŶljĐŚƐŬƵƚĞēŶŽƐƚşŶĂǀƌŚƵũĞŵĞ͕ĂďLJƐŽƵĚǀLJĚĂůŶĄƐůĞĚƵũşĐşƌŽnjƐƵĚĞŬ͗ EĞnjůĞƚŝůljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͘͘ ƐĞ ŽĚŶşŵĄ njƉĠēĞ ƌŽĚŝēƽ͕ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽŵĂƚŬLJͿŶĂƌŽnjĞŶĠ͙͙͙͙͙͙͙͙͙ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘Ă͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙;ũŵĠŶŽ ŽƚĐĞͿ ŶĂƌŽnjĞŶĠŚŽ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ďLJƚĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ Ă ƵŵşƐƛƵũĞ ƐĞ ĚŽ ƉĠēĞ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƉƎĞƐŶĠŽnjŶĂēĞŶşƐƚƎĞĚŝƐŬĂǀljĐŚŽǀŶĠ ƉĠēĞ͕ŶĞďŽnjĂƎşnjĞŶşƉƌŽĚĢƚŝǀLJǎĂĚƵũşĐşŽŬĂŵǎŝƚŽƵƉŽŵŽĐ͕ŶĞďŽnjĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽnjĂƎşnjĞŶşͿĂƚŽŶĂĚŽďƵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙;ŶĂǀƌǎĞŶĠƚƌǀĄŶşƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶş͕ĚşƚĢŵƽǎĞďljƚƵŵşƐƚĢŶŽǀnjĂƎşnjĞŶşĂǎŶĂĚŽďƵϯ ŵĢƐşĐƽͿ͘ ĄĚŶljnjƷēĂƐƚŶşŬƽŶĞŵĄƉƌĄǀŽŶĂŶĄŚƌĂĚƵŶĄŬůĂĚƽƎşnjĞŶş͘ WŽĚƉŝƐŶĂǀƌŚŽǀĂƚĞůĞ
ϭϭϭ
Țͷ͵Ǥͳ ;ŽnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ;ŽnjŶĂēĞŶşĂĚƌĞƐĄƚĂͿ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͙ ē͘ũ͙͙͙͙͙͙ͬ͘͘ sljnjǀĂŬƉŽƐŬLJƚŶƵƚşŝŶĨŽƌŵĂĐşĚůĞΑϱϯŽĚƐƚ͘ϭnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ǀĞnjŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿũĂŬŽǀĢĐŶĢĂŵşƐƚŶĢƉƎşƐůƵƓŶljƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶǀLJŬŽŶĄǀĂũşĐşƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶƵ ǀĞ ǀnjƚĂŚƵ ŬŶĞnjůĞƚŝůĠͬŵƵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŵƵ ͙͙͙͙͙͙͙͙ ƐĞ ŶĂ sĄƐ ŽďƌĂĐş ƐǎĄĚŽƐƚş ŽƐĚĢůĞŶş ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ŬŽŶŬƌĠƚŶş ƉŽƉŝƐƉŽǎĂĚŽǀĂŶljĐŚŝŶĨŽƌŵĂĐşʹŽnjĚƌĂǀŽƚŶşŵƐƚĂǀƵ͕ƓŬŽůŶşĐŚǀljƐůĞĚкЌ͕ĐŚŽǀĄŶşŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽĂƚĚ͘Ϳ WŽǎĂĚŽǀĂŶĠŝŶĨŽƌŵĂĐĞnjĂƓůĞƚĞƉşƐĞŵŶĢĚŽ͙͙͙͙͙͘͘;ƚĞƌŵşŶͿ͘ hƉŽnjŽƌŸƵũĞŵĞ͕ ǎĞ ŶĞƉŽƐŬLJƚŶƵƚş ƷĚĂũƽ ƉŽƚƎĞďŶljĐŚ ƉƌŽ ǀljŬŽŶ ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶLJ ũĞ ƐƉƌĄǀŶşŵ ĚĞůŝŬƚĞŵĚůĞΑϱϵŝŽĚƐƚ͘ϭnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢĚĢƚş͕njĂŬƚĞƌljũĞŵŽǎŶĠ ƵůŽǎŝƚƉŽŬƵƚƵĂǎĚŽǀljƓĞϱϬϬϬϬ͕ͲͲ<ē͘ ĢŬƵũĞŵĞnjĂsĂƓŝƐƉŽůƵƉƌĄĐŝ͘ ^ƉŽnjĚƌĂǀĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐƉƌĂĐŽǀŶşŬĂ K^WKͿ ;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ
112
ϭϭϮ
Țͷ͵ǤʹÀǤȌ ;ŽnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ;ŽnjŶĂēĞŶşĂĚƌĞƐĄƚĂͿ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͙ ē͘ũ͙͙͙͙͙͙ͬ͘͘ sljnjǀĂŬĚŽƐƚĂǀĞŶşƐĞŬĞƐƉŽůĞēŶĠŵƵũĞĚŶĄŶşĚůĞΑϱϯŽĚƐƚ͘ϮƉşƐŵ͘ďͿnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢĚĢƚş͕ǀĞnjŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿũĂŬŽǀĢĐŶĢĂŵşƐƚŶĢƉƎşƐůƵƓŶljƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶǀLJŬŽŶĄǀĂũşĐşƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶƵ ǀĞǀnjƚĂŚƵŬŶĞnjůĞƚŝůĠͬŵƵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŵƵ͙͙͙͙͙͙͙͙ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ sĄƐ ũĂŬŽ ƌŽĚŝēĞ ŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽ ǀLJnjljǀĄ͕ ĂďLJƐƚĞ ƐĞ ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ ĚŽƐƚĂǀŝůͬĂ ŬŽƐŽďŶşŵƵ ũĞĚŶĄŶş ŶĂ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘;ŽnjŶĂēĞŶş K^WK Ă ŵşƐƚŶŽƐƚŝ͕ ŬĚĞ ƐĞ ŵĄ ũĞĚŶĄŶş ŬŽŶĂƚͿ njĂ ƷēĞůĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙;ŬŽŶŬƌĠƚŶşƉŽƉŝƐ͕ēĞŚŽƐĞũĞĚŶĄŶşďƵĚĞƚljŬĂƚ͕njũĂŬĠŚŽĚƽǀŽĚƵũĞǎĄĚŽƵĐşũĞĚŶĄŶşŽďŽƵ ƌŽĚŝēƽĂƉŽĚ͘Ϳ͘EĂũĞĚŶĄŶşƐƐĞďŽƵƉƎŝŶĞƐƚĞ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƐĞnjŶĂŵƉŽĚŬůĂĚƽ ēŝĚŽŬƵŵĞŶƚƽ͕ŬƚĞƌĠƉƎşƉĂĚŶĢďƵĚĞŶƵƚŶĠ͕ĂďLJƌŽĚŝēĞƉƎŝũĞĚŶĄŶşƉƎĞĚůŽǎŝůŝͿ ^ƉƎşƉĂĚŶljŵŝ ĚŽƚĂnjLJ ƐĞ ŽďƌĂĐĞũƚĞ ŶĂ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ŽnjŶĂēĞŶş ƉƎşƐůƵƓŶĠŚŽ ƉƌĂĐŽǀŶşŬĂ ǀēĞƚŶĢ ƵǀĞĚĞŶşƚĞůĞĨŽŶŝĐŬĠŚŽŶĞďŽĞͲŵĂŝůŽǀĠŚŽŬŽŶƚĂŬƚƵͿ͘ hƉŽnjŽƌŸƵũĞŵĞ͕ ǎĞ njĂ ŶĞƐƉůŶĢŶş ƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝ ĚŽƐƚĂǀŝƚ ƐĞ ŬŽƐŽďŶşŵƵ ũĞĚŶĄŶşŵƽǎĞ ďljƚ ƌŽĚŝēŝ ƵůŽǎĞŶĂ ƉŽƎĄĚŬŽǀĄ ƉŽŬƵƚĂ ƉŽĚůĞ ΑϱϯŽĚƐƚ͘ϱ njĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ Ăǎ ĚŽ ǀljƓĞϮϬϬϬϬ͕ͲͲ<ē͘dƵƚŽƉŽŬƵƚƵůnjĞƵůŽǎŝƚŝŽƉĂŬŽǀĂŶĢ͘ ^ƉŽnjĚƌĂǀĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐƉƌĂĐŽǀŶşŬĂ K^WKͿ ;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ
ϭϭϯ
ȚͷͻǤͳÀǤȌ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ē͘ũ͙ͬ͘͘͘͘͘͘ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͙͘͘ ZŽnjŚŽĚŶƵƚş͗ KnjŶĂēĞŶşK^WKͿũĂŬŽǀĢĐŶĢĂŵşƐƚŶĢƉƎşƐůƵƓŶljƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƉŽĚůĞΑϰŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿĂΑϲϭnjĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ϳ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ƌŽnjŚŽĚů ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ƚ Ă Ŭ ƚ Ž ͗ WĂŶͬWĂŶş͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ƐĞĚŽƉƵƐƚŝůͬĂƉƎĞƐƚƵƉŬƵƉŽĚůĞΑϱϵŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ŝͿnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ǀĞnjŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ƚşŵ͕ǎĞ ǀĂƌŝĂŶƚĂ ƷŵLJƐůŶĢ ďƌĄŶŝůͬĂ ǀljŬŽŶƵ ĚŽŚůĞĚƵ ŶĂĚ ǀljĐŚŽǀŽƵ ŶĞnjůĞƚŝůĠͬŚŽ ͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ŶĂƌŽnjĞŶĠͬŚŽ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͕ ďLJƚĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͕ ŬƚĞƌlj ďLJů ƵůŽǎĞŶ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ŽnjŶĂēĞŶş K^WK͕ ŬƚĞƌlj ƌŽnjŚŽĚů Ž ƵůŽǎĞŶş ĚŽŚůĞĚƵ ŶĂĚ ǀljĐŚŽǀŽƵͿ njĞ ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͕͘ ŬƚĞƌĠ ŶĂďLJůŽ ƉƌĄǀŶş ŵŽĐŝ ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͙͕ Ă ƚŽ ƚşŵ͕ ǎĞ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ;ŬŽŶŬƌĠƚŶşƉŽƉŝƐ ƚŽŚŽ͕ũĂŬŽƐŽďĂďƌĄŶŝůĂǀĞǀljŬŽŶƵĚŽŚůĞĚƵŶĂĚĚşƚĢƚĞŵͿ ǀĂƌŝĂŶƚĂ ŶĞƐƉůŶŝůͬĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚǀLJƵǎşƚŽĚďŽƌŶŽƵƉŽƌĂĚĞŶƐŬŽƵƉŽŵŽĐͬƷēĂƐƚŶŝƚƐĞƉƌǀŶşŚŽƐĞƚŬĄŶşƐĞnjĂƉƐĂŶljŵ ŵĞĚŝĄƚŽƌĞŵŶĞďŽƚĞƌĂƉŝĞƵůŽǎĞŶŽƵƌŽnjŚŽĚŶƵƚşŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ŽnjŶĂēĞŶşK^WK͕ŬƚĞƌljƌŽnjŚŽĚů ŽƵůŽǎĞŶşĚŽŚůĞĚƵŶĂĚǀljĐŚŽǀŽƵͿnjĞĚŶĞ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͕͘ŬƚĞƌĠŶĂďLJůŽƉƌĄǀŶşŵŽĐŝĚŶĞ͙͙͙͙͙͙͙ ĂnjĂƚŽƚŽũĞĚŶĄŶşƐĞŵƵͬũşƵŬůĄĚĄƉŽŬƵƚĂƉŽĚůĞΑϱϵŽĚƐƚ͘ϮnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ǀĞ ǀljƓŝ ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ͲͲ <ē ;ũĞ ŵŽǎŶĠ ƵůŽǎŝƚ ƉŽŬƵƚƵ Ăǎ ĚŽ ǀljƓĞϱϬ͘ϬϬϬ͕ͲͲ<ēͿ͕ŬƚĞƌŽƵũĞƉŽǀŝŶĞŶͬƉŽǀŝŶŶĂnjĂƉůĂƚŝƚŶĂƷēĞƚ͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ŽnjŶĂēĞŶşK^WK͕ŬƚĞƌlj Ž ƐƉĄĐŚĄŶş ƉƎĞƐƚƵƉŬƵ ƌŽnjŚŽĚƵũĞͿ ē͙͙͙͙͙͙͙͕͘ ǀĂƌŝĂďŝůŶş ƐLJŵďŽů ͙͙͙ ǀĞĚĞŶlj Ƶ ͙͙͙͙͙͘͘ ;ŶĄnjĞǀ ƉĞŶĢǎŶşŚŽƷƐƚĂǀƵͿ͕ĂƚŽĚŽϭϱĚŶƽŽĚƉƌĄǀŶşŵŽĐŝƚŽŚŽƚŽƌŽnjŚŽĚŶƵƚş͘ KĚƽǀŽĚŶĢŶş͗
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………….. ϳ
ĄůĞũĞƉŽƚƎĞďĂĚŽƉůŶŝƚĚĂůƓşʹƉƌŽǀĄĚĢĐşƉƌĄǀŶşƉƎĞĚƉŝƐʹnjĄŬ͘ϱϬϬͬϮϬϭϰʹƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͙ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚŝΑ͕ĚůĞŬƚĞƌĠŚŽƐĞŵĞƌŝƚŽƌŶĢ ƌŽnjŚŽĚƵũĞ͕ŶŝŬŽůŝǀũĞŶƵǀĄĚĢƚŵşƐƚŶşƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚ
114
ϭϭϰ
;njĚĞũĞƚƎĞďĂƵǀĠƐƚ͕njĂũĂŬljĐŚŽŬŽůŶŽƐƚşĂnjũĂŬĠŚŽĚƽǀŽĚƵďLJůŽƉƎŝƐƚŽƵƉĞŶŽŬƵůŽǎĞŶşŽƉĂƚƎĞŶşĚůĞΑϭϯ ŽĚƐƚ͘ϭnjĄŬŽŶĂŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶLJĚĢƚş͕ǀĞnjŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ĂũĂŬljŵnjƉƽƐŽďĞŵŽƐŽďĂ ďƌĄŶŝůĂ ǀĞ ǀljŬŽŶƵ ĚŽŚůĞĚƵ ŶĂĚ ǀljĐŚŽǀŽƵ ĚşƚĢƚĞ͕ ŶĞďŽ ǎĞ ŶĞǀLJƵǎŝůĂ ŽĚďŽƌŶŽƵ ƉŽƌĂĚĞŶƐŬŽƵ ƉŽŵŽĐ͕ ŶĞďŽ ƐĞ ŶĞƷēĂƐƚŶŝůĂ ƐĞƚŬĄŶş ƐŵĞĚŝĄƚŽƌĞŵ ŶĞďŽ ƚĞƌĂƉŝĞ͕ ƉƎşƉĂĚŶĢ ũĂŬĠ ŬƌŽŬLJ ďLJůLJ ƉŽĚŶŝŬŶƵƚLJ͕ ĂďLJ ĚŽƓůŽŬǀljŬŽŶƵƚŽŚŽƌŽnjŚŽĚŶƵƚşĂnjũĂŬĠŚŽĚƽǀŽĚƵŶĞďLJůLJƷƐƉĢƓŶĠͿ WŽƵēĞŶş͗ WƌŽƚŝ ƚŽŵƵƚŽ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ƐĞ ůnjĞ ŽĚǀŽůĂƚ ;ƉŽĚĂƚ ƌŽnjŬůĂĚͿ ǀƚĞƌŵşŶƵ ĚŽ ϭϱ ĚŶƽ ŽĚĞ ĚŶĞ ĚŽƌƵēĞŶşŬ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƵǀĞĚĞƐĞŶĄnjĞǀĂĂĚƌĞƐĂK^WK͕ŶĞũďůşǎĞǀLJƓƓşŚŽƐƚƵƉŶĢ ŶĂĚƎşnjĞŶĠŚŽ K^WK͕ ŬƚĞƌlj ŶĂƉĂĚĞŶĠ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀLJĚĂůͿ͕ ĂƚŽ ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƵǀĞĚĞƐĞK^WK͕ŬƚĞƌljŶĂƉĂĚĞŶĠƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀLJĚĂůͿ͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐǀĞĚŽƵĐşŚŽ K^WKͿ ;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ
ϭϭϱ
ȚͷͻǤͳ ;KnjŶĂēĞŶşK^WKͿ ē͘ũ͙ͬ͘͘͘͘͘͘ s͙͙͙͙͙͙͙͘͘ĚŶĞ͙͙͙͙͙͘͘ ZŽnjŚŽĚŶƵƚş͗ KnjŶĂēĞŶşK^WKͿũĂŬŽǀĢĐŶĢĂŵşƐƚŶĢƉƎşƐůƵƓŶljƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƉŽĚůĞΑϰŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿĂΑϲϭnjĄŬŽŶĂ ē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ Ž ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ϴ ƌŽnjŚŽĚů ĚŶĞ ͙͙͙͙͙͙͘ƚ Ă Ŭ ƚ Ž ͗ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ŽnjŶĂēĞŶşƉƌĄǀŶŝĐŬĠŽƐŽďLJŶĞďŽƉŽĚŶŝŬĂũşĐşĨLJnjŝĐŬĠŽƐŽďLJͿ/͙͙͙͙͙͙͙ƐĞ ƐşĚůĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ƐĞĚŽƉƵƐƚŝůͬĂƐƉƌĄǀŶşŚŽĚĞůŝŬƚƵƉŽĚůĞΑϱϵŝŽĚƐƚ͘ϭnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶşŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ǀĞnjŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ƚşŵ͕ǎĞŶĞƐƉůŶŝůͬĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚďĞnjƉůĂƚŶĢƐĚĢůŝƚƷĚĂũĞƉŽƚƎĞďŶĠƉƌŽ ƉŽƐŬLJƚŶƵƚş ƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶLJ ƉŽĚůĞ Α ϱϯ ŽĚƐƚ͘ ϭ njĄŬŽŶĂ ē͘ ϯϱϵͬϭϵϵϵ ^ď͕͘ ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ŶĂ njĄŬůĂĚĢ ǀljnjǀLJ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ŽnjŶĂēĞŶş K^WK͕ ǎĄĚĂůŽƉŽƐŬLJƚŶƵƚşƷĚĂũƽͿnjĞĚŶĞ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ĂnjĂƚŽƚŽũĞĚŶĄŶşƐĞŵƵͬũşƵŬůĄĚĄƉŽŬƵƚĂƉŽĚůĞΑϱϵŝŽĚƐƚ͘ϮnjĄŬŽŶĂē͘ϯϱϵͬϭϵϵϵ^ď͕͘ŽƐŽĐŝĄůŶĢͲƉƌĄǀŶş ŽĐŚƌĂŶĢ ĚĢƚş͕ ǀĞ njŶĢŶş ƉŽnjĚĢũƓşĐŚ ƉƎĞĚƉŝƐƽ͕ ǀĞ ǀljƓŝ ͙͙͙͙͙͙͕͘͘ͲͲ <ē ;ũĞ ŵŽǎŶĠ ƵůŽǎŝƚ ƉŽŬƵƚƵ Ăǎ ĚŽ ǀljƓĞϱϬ͘ϬϬϬ͕ͲͲ<ēͿ͕ŬƚĞƌŽƵũĞƉŽǀŝŶĞŶͬƉŽǀŝŶŶĂnjĂƉůĂƚŝƚŶĂƷēĞƚ͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ŽnjŶĂēĞŶşK^WK͕ŬƚĞƌlj Ž ƐƉĄĐŚĄŶş ƉƎĞƐƚƵƉŬƵ ƌŽnjŚŽĚƵũĞͿ ē͙͙͙͙͙͙͙͕͘ ǀĂƌŝĂďŝůŶş ƐLJŵďŽů ͙͙͙ ǀĞĚĞŶlj Ƶ ͙͙͙͙͙͘͘ ;ŶĄnjĞǀ ƉĞŶĢǎŶşŚŽƷƐƚĂǀƵͿ͕ĂƚŽĚŽϭϱĚŶƽŽĚƉƌĄǀŶşŵŽĐŝƚŽŚŽƚŽƌŽnjŚŽĚŶƵƚş͘ KĚƽǀŽĚŶĢŶş͗
…………………………………………………………………………………………………
;njĚĞũĞƚƎĞďĂƵǀĠƐƚ͕ǀũĂŬĠƐŽƵǀŝƐůŽƐƚŝďLJůĂƉƌĄǀŶŝĐŬĄŽƐŽďĂŶĞďŽƉŽĚŶŝŬĂũşĐşĨLJnjŝĐŬĄŽƐŽďĂǀLJnjǀĄŶĂŬĞ ƐĚĢůĞŶş ƷĚĂũƽ͕ njũĂŬĠŚŽ ĚƽǀŽĚƵ͕ ŽnjŶĂēĞŶş ƉşƐĞŵŶŽƐƚŝ͕ ŶĞďŽ njƉƽƐŽďƵ͕ ũĂŬljŵ ďLJůĂ ǀljnjǀĂ ŽƐŽďĢ ĚŽƌƵēĞŶĂ͕ũĂŬĠƉƌŽƐƚƎĞĚŬLJďLJůLJǀLJƵǎŝƚLJ͕ĂďLJŬnjşƐŬĄŶşƉŽǎĂĚŽǀĂŶljĐŚƷĚĂũƽĚŽƓůŽͿ WŽƵēĞŶş͗ WƌŽƚŝ ƚŽŵƵƚŽ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ƐĞ ůnjĞ ŽĚǀŽůĂƚ ;ƉŽĚĂƚ ƌŽnjŬůĂĚͿ ǀƚĞƌŵşŶƵ ĚŽ ϭϱ ĚŶƽ ŽĚĞ ĚŶĞ ĚŽƌƵēĞŶşŬ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘;ƵǀĞĚĞƐĞŶĄnjĞǀĂĂĚƌĞƐĂK^WK͕ŶĞũďůşǎĞǀLJƓƓşŚŽƐƚƵƉŶĢ ŶĂĚƎşnjĞŶĠŚŽ K^WK͕ ŬƚĞƌlj ŶĂƉĂĚĞŶĠ ƌŽnjŚŽĚŶƵƚş ǀLJĚĂůͿ͕ ĂƚŽ ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ƵǀĞĚĞƐĞK^WK͕ŬƚĞƌljŶĂƉĂĚĞŶĠƌŽnjŚŽĚŶƵƚşǀLJĚĂůͿ͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ;ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶşĂƉŽĚƉŝƐǀĞĚŽƵĐşŚŽ K^WKͿ ;ƷƎĞĚŶşƌĂnjşƚŬŽͿ ϴ
ĄůĞũĞƉŽƚƎĞďĂĚŽƉůŶŝƚĚĂůƓşʹƉƌŽǀĄĚĢĐşƉƌĄǀŶşƉƎĞĚƉŝƐʹnjĄŬ͘ϱϬϬͬϮϬϭϰʹƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͙ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚŝΑ͕ĚůĞŬƚĞƌĠŚŽƐĞŵĞƌŝƚŽƌŶĢ ƌŽnjŚŽĚƵũĞ͕ŶŝŬŽůŝǀũĞŶƵǀĄĚĢƚŵşƐƚŶşƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚ
116
ϭϭϲ
ȚͶͷʹa KŬƌĞƐŶşŵƵƐŽƵĚƵǀ͙͙͙͙͙͙͙͘ s͙͙͙͙͙͘ĚŶĞ͙͙͙͙͙͙͘͘ <ĞƐƉ͘njŶ͙͙͙͙͙͘͘;ƉŽŬƵĚƵǎũĞŽŶĞnjůĞƚŝůĠŵǀĞĚĞŶƐƉŝƐͿ
EĂǀƌŚŽǀĂƚĞů͗
;ŽnjŶĂēĞŶşK^WKͿ
EĞnjůĞƚŝůljͬĄ͗
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘͘͘
DĂƚŬĂ͗
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶĄ͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘͘͘ ͙͙͙͙͙͙;ƉŽǀŽůĄŶş͕ŬƚĞƌĠŵĂƚŬĂǀLJŬŽŶĄǀĄ͕ũĞͲůŝƚĂƚŽƐŬƵƚĞēŶŽƐƚnjŶĄŵĂͿ
KƚĞĐ͗
͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘;ũŵĠŶŽĂƉƎşũŵĞŶşͿ ŶĂƌŽnjĞŶlj͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ͙͙͙͙͙͙͙͘͘͘͘͘ ͙͙͙͙͙͙;ƉŽǀŽůĄŶş͕ŬƚĞƌĠŽƚĞĐǀLJŬŽŶĄǀĄ͕ũĞͲůŝƚĂƚŽƐŬƵƚĞēŶŽƐƚnjŶĄŵĂͿ
EĄǀƌŚŶĂǀLJĚĄŶşƉƎĞĚďĢǎŶĠŚŽŽƉĂƚƎĞŶşƵƉƌĂǀƵũşĐşŚŽƉŽŵĢƌLJĚşƚĢƚĞƉŽĚůĞΑϰϱϮnjĄŬŽŶĂē͘ϮϵϮͬϮϬϭϯ ^ď͕͘ŽnjǀůĄƓƚŶşĐŚƎşnjĞŶşĐŚƐŽƵĚŶşĐŚ͕ǀĞnjŶĢŶşƉŽnjĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽ dƌŽũŵŽ \şnjĞŶşũĞŽƐǀŽďŽnjĞŶŽŽĚƐŽƵĚŶşĐŚƉŽƉůĂƚŬƽ͘ WƎşůŽŚLJ͗ /͘ EĞnjůĞƚŝůljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘ ďLJƚĞŵ ͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ƉŽƉŝƐ ƌŽĚŝŶŶĠ ĂŶĂŵŶĠnjLJ͕ ŽnjŶĂēĞŶş ƌŽĚŝēƽ ʹ ũŵĠŶŽ Ă ƉƎşũŵĞŶş͕ ĚĂƚƵŵ ŶĂƌŽnjĞŶş͕ ďLJƚĞŵ͕ njĚĂ ƐĞ ĚşƚĢ ŶĂƌŽĚŝůŽ ǀŵĂŶǎĞůƐƚǀş ēŝ ŵŝŵŽ ŵĂŶǎĞůƐƚǀş͕ njĚĂ ǎŝũĞ ƐŽďĢŵĂ ƌŽĚŝēŝ͕ ŶĞďŽ ũŝŶljŵŝ ŽƐŽďĂŵŝ͕ njĚĂ Ă ũĂŬĠ ŶĂǀƓƚĢǀƵũĞƓŬŽůŶşēŝƉƎĞĚƓŬŽůŶşnjĂƎşnjĞŶşĂƉŽĚ͘Ϳ ƽŬĂnj͗ƐĞnjŶĂŵĚƽŬĂnjƽ͕ŬƚĞƌljŵŝũĞŵŽǎŶĠĚŽůŽǎŝƚƵǀĞĚĞŶĠƐŬƵƚĞēŶŽƐƚŝ;ŶĂƉƎ͘ƌŽĚŶljůŝƐƚͿ //͘ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘
ϭϭϳ
;ƉŽƉŝƐĂŬƚƵĄůŶşƐŝƚƵĂĐĞ͕njĞŬƚĞƌĠŚŽǀLJƉůljǀĄ͕ǎĞƉĠēĞŽĚşƚĢŶĞŶşĚŽƐƚĂƚĞēŶĢnjĂũŝƓƚĢŶĂ͕ŶĞďŽǎĞũĞǎŝǀŽƚ ĚşƚĢƚĞ͕ũĞŚŽǀljǀŽũŶĞďŽũŝŶljnjĄũĞŵǀĄǎŶĢŽŚƌŽǎĞŶŶĞďŽďLJůŶĂƌƵƓĞŶͿ͘ ƽŬĂnj͗
ƐĞnjŶĂŵĚƽŬĂnjƽ͕ŬƚĞƌĠĚŽŬůĄĚĂũşƚǀƌnjĞŶĠƐŬƵƚĞēŶŽƐƚŝ;ŶĂƉƎ͘ůĠŬĂƎƐŬĠnjƉƌĄǀLJ͕njƉƌĄǀLJnjĞ ƓŬŽůLJ͕njƉƌĄǀLJŽǀLJƓĞƚƎĞŶşƉƐLJĐŚŽůŽŐĞŵŶĞďŽũŝŶljŵŽĚďŽƌŶşŬĞŵĂƉŽĚ͘Ϳ /s͘
EĂnjĄŬůĂĚĢǀljƓĞƵǀĞĚĞŶljĐŚƐŬƵƚĞēŶŽƐƚşŶĂǀƌŚƵũĞŵĞ͕ĂďLJƐŽƵĚŶĂƎşĚŝůŶĄƐůĞĚƵũşĐşƉƎĞĚďĢǎŶĠŽƉĂƚƎĞŶş͗ EĞnjůĞƚŝůljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘͘ ŶĂƌŽnjĞŶljͬĄ ͙͙͙͙͙͙͘͘ ƐĞ ƵŵşƐƛƵũĞ ĚŽ ƉĠēĞ ͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͙͘ ;ƉƎĞƐŶĠŽnjŶĂēĞŶşŽƐŽďLJŶĞďŽnjĂƎşnjĞŶş͕ĚŽũĞũşǎͬũĞŚŽǎƉĠēĞŵĄďljƚĚşƚĢƵŵşƐƚĢŶŽͿ WŽĚƉŝƐŶĂǀƌŚŽǀĂƚĞůĞ
118
ϭϭϴ
.
Interdisciplinární spolupráce v nejlepším zájmu dítěte Metodické doporučení pro řešení rodičovských konfliktů nejen s mezinárodním prvkem Robin Brzobohatý, Martina Cirbusová, Romana Rogalewiczová a kol. Vydal a vytiskl Tribun EU, s. r. o. Cejl 892/32, 602 00 Brno Vydání první Brno 2015 ISBN 978-80-263-1010-5
Rozvoj partnerství v oblasti mezinárodní spolupráce na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.00/81.00002.