Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013

Zpracováno v období únor- květen 2007 Počet stran celkem 81 ( dokument 79+ příloha 2 strany)


Pracovní tým tvorby integrované strategie Programový výbor Ing. Zdeněk Toul (svazek obcí Malá Haná) Bohuslav Kuda (mikoregion Letovicko ) Vladimír Dražil (LEDEKO, a.s.) Ing. Ladislav Menšik (MASOODBYT) Předseda svazku Ing. Stanislav Kamba (Orelio, spol.s r.o.) Manažer MAS Petr Dvořáček Terénní spolupracovníci (sběr dat v rámci MAS, realizace dotazníkové ankety) Mikroregion Letovicko- Vladimír Stejskal, Ing. Přemysl Toul, Ing. Pavel Novotný, Ing. Jan Halata, Lukáš Oujestský, Oldřiška Kořístková, Josef Jílek, Leopold Jež, Ing. Jiří Michalovský, Marcela Kobylková, Tomáš Kraut, Růžena Fojtová, Ing. Petr Poláček, Jaroslav Staněk, Vladimír Stejskal Mikroregion Malá Haná- Zbyněk Tajovský, Zdeněk Čížek, Břetislav Strnad, Petr Horák, František Lizna, Karel Riesner, Miroslava Strnadová, Ing. Jiří Cikánek Externí poradce Ing. Lada Horáková

2


OBSAH 1. Tvůrce strategie 4 2. Analýza území 5 2.1 Úvod 5 2.2 Prostorová charakterist. území a umístění MAS v rámci ČR 5 2.3 Historie 7 2.4 Socio-demografické podmínky území MAS 8 2.5 Ekonomická infrastruktura 11 2.5.1 Průmyslová výroba 11 2.5.2 Zemědělství 12 2.5.3 Lesní hospodářství 14 2.6 Doprava a technická infrastruktura 15 2.6.1 Doprava 15 2.6.2 Vodní hospodářství, zásobování vodou 17 2.6.3 Energetické zdroje, elektrická energie, plynofikace, vytápění 19 2.6.4 Telekomunikační služby, vysokorychlostní Internet 21 2.7 Sociální infrastruktura a služby 22 2.7.1 Komerční služby 22 2.7.2 Veřejné služby 23 2.7.3 Školství 23 2.7.4 Zdravotnictví a sociální služby 23 2.7.5 Kultura a sport 24 2.8 Životní prostředí 25 2.8.1 Klima a ovzduší 25 2.8.2 Voda 26 2.8.3 Půdy 26 2.8.4 Ochrana přírody a krajiny 27 2.8.5 Odpady 28 2.9 Cestovní ruch a rekreace 29 3. Vyhodnocení dosavadních koncepcí 31 3.1 Popis dosud realizovaných programů na území MAS 31 3.2 Rozvojové programy a strategie územních celků 38 4. Analýza silných a slabých stránek (SWOT) 39 4.1 Ekonomika a podnikání 39 4.2 Technická infrastruktura 40 4.3 Zemědělství a lesnictví 41 4.4 Rozvoj regionu 42 4.5 Lidské zdroje a občanská společnost 43 4.6 Životní prostředí a přírodní zdroje 44 4.7 Cestovní ruch 45 5. Dotazníková anketa, průzkum mezi obyvateli MAS 46 5.1 Vyhodnocení ankety 65 6. Vize MAS Partnerství venkova 67 7. Strategické cíle 68 7.1 Definice strategických cílů 68 8. Zásobník projektů 73 9. Závěr 79 Příloha č. 1 Vzor dotazníku pro průzkum názorů veřejnosti v regionu MAS ( počet stran 2)

3


1. Tvůrce strategie Místní akční skupina (MAS) Název subjektu: Místní akční skupina Partnerství venkova Adresa: Vísky 96, 679 33 Vísky Datum založení MAS: 14.1.2005 Datum registrace MAS: dne 25.1.2005 pod č. VS/1-1/59777/05-R Právní forma: Občanské sdružení IČO: 26989018 Web: www.visky.cz Statutární zástupci MAS: Předseda MAS: Telefon: E-mail:

Ing. Stanislav Kamba + 420 516 474 480 [email protected]

Manažer MAS: Telefon: E-mail:

Petr Dvořáček + 420 724 267 328 [email protected]

Lokalizace MAS Mikroregiony: Okres (NUTS IV): Kraj (NUTS III): Region (NUTS II):

Svazek obcí Letovicko Svazek obcí Malá Haná Blansko Jihomoravský Jihovýchod

4


2.Analýza území 2.1 Úvod Cílem analýzy území MAS Partnerství venkova je řešení potřeb lokality z hlediska jejího dalšího vývoje tak, aby v maximální míře odrážely jak podmínky, tak skutečné potřeby daného území, na kterém se veškeré aktivity odehrávají. Území MAS Partnerství venkova se rozkládá na území 2 mikroregionů, a sice Svazku obcí Letovicko a Svazku obcí Malá Haná. Oba mikroregiony na sebe územně navazují a do roku 2002 úzce spolupracují. Svazek obcí Letovicko a Svazek obcí Malá Haná jsou sdružení obcí, která byla založena v souladu s ustanoveními §49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ke znásobení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahující svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce a region. Mikroregion Letovicko jako sdružení obcí byl založen 18. května 2000. Dne 11. prosince 2001 se v souladu s platnou legislativou transformoval na Svazek obcí Letovicko. Nejvyšším orgánem mikroregionu Letovicko je valná hromada. Je tvořena zástupci všech členů mikroregionu. Členy svazku obcí jsou tyto obce: Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky, Vranová a Chrudichromy. (MAS zastupuje celý Svazek obcí Letovicko, vyjma obce Chrudichromy, která je již členem MAS Boskovicko PLUS a dle pravidel a principů Leader nemůže být 1 obec členem zároveň dvou MAS). Svazek obcí Malá Haná byl založen dne 26. 11. 2001 na setkání starostů obcí Velké Opatovice, Cetkovice, Uhřice, Úsobrno, Borotín, Malá Roudka, Světlá, Vanovice, Šebetov. Nejvyšším orgánem Svazku obcí Malá Haná je valná hromada. Je tvořena zástupci všech členů mikroregionu.

2.2 Prostorová charakteristika území a umístění MAS v rámci ČR Celková rozloha MAS Partnerství venkova činí 18 807,39 ha (cca 188 km2), 24 obcí. Území sousedících mikroregionů Letovicko a Malá Haná se nachází v NUTS II Jihovýchod, v nejsevernější části Jihomoravského kraje (NUTS III), v okrese Blansko (NUTS IV). Oba mikroregiony hraničí na severu s okresem Svitavy v Pardubickém kraji, zbytek území je obklopen okresem Blansko v Jihomoravském kraji, kromě části území Malé Hané, které hraničí na východě ještě s okresem Prostějov v Olomouckém kraji. Mikroregion Letovicko se nachází v mírně zvlněném rázu krajiny na východním okraji Českomoravské vrchoviny s poměrně bohatým lesním porostem, jihovýchodní část spadá do geomorfologické jednotky Boskovické brázdy. Malá Haná se nachází východně od tohoto regionu. Ráz krajiny je také mírně zvlněný a množství lesů je srovnatelné. Území leží na rozhraní vlivů tří velkých administrativních center. Prvním z nich je Brno – sídlo vlastního kraje na jihu, druhým je Olomouc na východě a třetím jsou Pardubice na severozápadě. Svazek obcí Letovicko zaujímá plochu 103 km2, což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko, s celkovým počtem 9 723 obyvatel (k 1.1.2007), tj. přibližně 8,9 %

5

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 obyvatelstva blanenského okresu. Mikroregion sdružuje celkem 16 obcí ( v MAS je ze Svazku obcí přihlášeno pouze 15 obcí- bez obce Chrudichromy, která je podle pravidel Leader již členem MAS Boskovicko PLUS, není tedy v MAS Partnerství venkova registrována) Oblast Svazku Malá Haná zaujímá plochu 85 km2 a žije zde na 7 772 obyvatel ( k 1.1.2007) v devíti obcích. Mapy č.1,2: Poloha MAS Partnerství venkova v rámci ČR a v rámci okresu ta

Zdroj: http://ias.kr-jihomoravsky.cz:8080/website/mikrose/viewer.htm

6

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Tabulka 1: Seznam obcí mikroregionu Letovicko k datu 1.1.2007

Obec

Počet obyvatel celkem

Počet žen

Počet mužů

Rozloha správního území (ha)

Deštná

231

115

116

330,00

Horní Poříčí

265

132

133

506,00

Horní Smržov

137

67

70

389,00

Křetín

509

272

237

605,00

Lazinov

163

81

82

386,00

Letovice

6685

3452

3233

5102,00

Míchov

157

77

80

305,00

Pamětice

226

109

117

350,00

Petrov

146

70

76

316,00

Roubanina

139

75

64

268,00

Prostřední Poříčí

261

123

138

480,00

Skrchov

97

49

48

212,00

Stvolová

137

Vísky

236

68 123

69 113

375,00 379,00

Vranová Celkem

334

163

171

390,00 10 393,00

9723

Zdroj: ČSÚ, 2007 Tabulka 2: Seznam obcí mikroregionu Malá Haná k datu 1.1.2007 Počet obyvatel celkem

Počet žen

Počet mužů

Borotín

437

227

210

762,80

Cetkovice

717

357

358

853,14

Malá Roudka

181

95

86

385,50

Světlá

207

101

106

223,27

Šebetov

917

556

361

942,67

Uhřice

305

162

143

657,46

Úsobrno

445

235

210

780,46

Vanovice

529

272

1215,34

4034

1980

257 2054

Obec

Velké Opatovice Celkem Zdroj: ČSÚ, 2007

7772

Rozloha správního území (ha)

2593,75 8414,39

2.3 Historie Řada archeologických nálezů svědčí o tom, že úrodné nižší polohy boskovické brázdy byly člověku známy již v prehistorické době. Základní sídelní struktura, vzniklá převážně v průběhu 13.století, se v podstatě dochovala až do dnešních dob. Ještě na počátku 15. století bylo nejvýznamnějším

7

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 sídlem v dotčeném území královské město Jevíčko, jeho roli postupně přebírají do dnešních dob Boskovice Lokalita v Borotíně – na hřbetě „Borotínského čihadla“ byl objeven bronzový poklad z období popelnicových polí (12.-11.století př. n. l.). Lokalita v Úsobrně – opevněná tvrz v trati „Durana“, snad souvisí s existencí „provincie a celnice úsobrnské“, zmiňované r. 1145 a 1228-58. Nálezy dokládají osídlení až do 15. století. Lokalita ve Velkých Opatovicích – na hřbetě „Opatovického hradiska“ jihozápadně od města jsou zbytky opevněného hradiska, na němž bylo zjištěno osídlení ze sklonku starší doby bronzové (17. století př. n.l.), z období popelnicových polí (6.-5. století př.n.l.) a z doby hradištní. Postupnou vnitřní kolonizací bylo území osídlováno zejména v 11. a 12. století, vyšší polohy lemujících pahorkatin a vrchovin čekaly na trvalejší přítomnost člověka až do kolonizace ve 13. a 14. století. Nejstarší obce jsou uváděny v písemných pramenech Cetkovice – 1078, Uhřice – 1078, Šebetov – 1078, Úsobrno – 1073, Vanovice – 1167, většina ostatních ve století 13-náctém. Obec Světlá byla založena později (uváděna poprvé 1499).

2.4 Socio-demografické podmínky území MAS Socio-demografické podmínky Oba územní celky mají téměř stejnou průměrnou hustotu zalidnění 96 a 95 obyvatel na 1 km2. Oba regiony jsou svou hustotou osídlení výrazně pod průměrem jak okresním (115 ob./km2), celostátním (131 ob./1 km2), tak i krajským (163 ob./1km2), což dokládá venkovský charakter převážné části jejich území. Průměrná hustota zalidnění MAS Partnerství venkova je 96 obyvatel na 1 km2. Pro sídelní strukturu je charakteristická velká míra roztříštěnosti. Obce jsou malé, ale vesměs leží v malé vzdálenosti od sebe. Kromě Letovic a Velkých Opatovic, které jsou městy s počtem obyvatel nad 4 000, neexistuje na území MAS větší významnější středisko. Ostatní obce jsou všechny pod 1 000 obyvatel, většina jich je pod 500 obyvatel. Tabulka 3: Velikostní struktura obcí mikroregionu Malá Haná v roce 2004 Počet obyvatel

< 499

500 -999

1000 -1999

Počet obcí 5 3 0 Počet obyvatel 1611 2204 0 Počet obyv. (%) 20,20 27,63 0 Zdroj:www.mesta.obce.cz, http://www.gymjev.cz/kabinety/ze/sp/02.htm

> 2000 1 4163 52,17

Tabulka 4: Velikostní struktura obcí mikroregionu Letovicko v roce 2004 Počet obyvatel Počet obcí Počet obyvatel Počet obyv. (%) Zdroj: ČSÚ, 2004

< 499 13 2483 25,36

500 -999 1 509 5,19

8

1000 -1999 0 0 0

> 2000 1 6799 69,44

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Tabulka 5: Velikostní struktura obcí mikroregionu Malá Haná k 1.1.2007 Počet obyvatel

< 499

500 -999

Počet obcí 5 Počet obyvatel 1575 Počet obyv. (%) 20,26 Celkový počet obyvatel k 1.1.2007 je 7 772

3 2163 27,83

1000 -1999

> 2000

0 1 0 4034 0 51,91 Zdroj:matriky jednotlivých obcí

Tabulka 6: Velikostní struktura obcí mikroregionu Letovicko k 1.1.2007 Počet obyvatel < 499 Počet obcí 13 Počet obyvatel 2529 Počet obyv. (%) 26,01 Celkový počet obyvatel k 1.1.2007 je 9 723

500 -999 1 509 5,24

1000 -1999 > 2000 0 1 0 6685 0 68,75 Zdroj:matriky jednotlivých obcí

Počet obyvatel na území MAS od roku 2004 k 1.1.2007 celkově poklesl z 17 683 obyvatel na 17 495 obyvatel, pokles v tomto období činí 1,06% trvale žijících obyvatel. Úbytek obyvatel v regionu však není rovnoměrmě vyvážen v obou mikroregionech, v uvedeném období mikroregion Malá Haná zaznamenal větší pokles počtu obyvatel, a to z 8 024 na 7 772- celkem tedy pokles o 3,14%, což je orientačně 1% úbytku obyvatel/rok. Naopak v mikroregionu Letovicko vzrostl počet obyvatel území v uvedeném období z 9 659 na 9 723, nárůst od roku 2004 k 1.1.2007 činil tedy 0,66%. Nedá se říci, že by pokles počtu trvale žijících obyvatel byl však způsobem stěhováním „mladých“ do větších sídel (Letovice, Velké Opatovice) za lepšími službami a pracovními příležitostmi. Úbytek obyvatel v rámci obou regionů je mezi malými a velkými sídly plošný a téměř vyvážený. Skladba obyvatelstva Počet obyvatel na území MAS se s hospodářským rozvojem od 17. stol. trvale zvyšoval, maxima dosáhl ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Problematiku obyvatelstva je nutné sledovat v širším politickém, ekonomickém a sociálním kontextu vývoje v posledních letech. Podstatně se mění charakteristiky demografického vývoje obyvatelstva. Zatímco dříve se zvyšoval počet obyvatel ČR jako celek, budoucí vývojová tendence je opačná. V okrese Blansko od r. 1961 počet obyvatel stagnoval, v období 1990-1991 se snížil o 5%. Vývoj v posledních 10 letech zastavil tendence výrazného ubývání počtu obyvatel. Prakticky celých posledních 30 let dochází na území MAS k mírnému snižování počtu obyvatel. Během 90. let došlo sice ke zpomalení tohoto trendu, ale vzhledem k celkovému trendu v rámci ČR nelze očekávat, že by docházelo v příštích letech k přírůstku počtu obyvatel. Nepříznivý populační vývoj úzce souvisí s nízkou mírou urbanizace území a velkým počtem malých venkovských obcí. Pro tyto obce je příznačné jak stárnutí a vymírání obyvatelstva (obecný trend ve všech venkovských prostorech v ČR), tak také stěhování venkovského obyvatelstva do měst.

9

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Zásadním způsobem se změnila ekonomická struktura na celém území, dochází k celkovému posilování terciální sféry. Objevil se dříve neznámý problém nezaměstnanosti, pohybuje se v průměru ČR, kolem 10%. Vzniká potřeba nových pracovních sil a nových ploch pro některá, především obchodní zařízení a zařízení pro využití volného času zejména na území měst a v jejich zázemí. Restrukturalizované ekonomické základně neodpovídá rozmístění obyvatelstva v území. To bylo čtyřicet let usměrňováno potřebami průmyslu a koncentrováno do tradičních center okresních a dalších významných měst. Obyvatelstvo se novým podmínkám bude přizpůsobovat pomalu. Podstatně omezená bytová výstavba neumožňuje vzniknout trhu bytů v potřebném rozsahu, obyvatelstvo nemůže volněji migrovat do rozvojovějších oblastí. Změněné sociální podmínky ovlivňují negativně reprodukci obyvatelstva. Přírůstek nelze očekávat ani v řešeném území, ani v celé ČR. Nezaměstnanost Tabulka 7 : Míra nezaměstnanosti jednotlivých obcí k 31.3.2007 Obec Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová

Dosažitelní uchazeči celkem 17 27 9 6 7 18 4 248 5 3 8 9 15 8 0 2 5 30 21 10 27 138 5 9

EAO 203 331 116 135 62 241 70 3 090 92 63 96 69 120 35 44 65 91 378 139 220 249 1 988 97 145

Míra nezaměstnanosti 8,4% 8,2% 7,8% 4,4% 11,3% 7,5% 5,7% 8,0% 5,4% 4,8% 8,3% 13,0% 12,5% 22,9% 0,0% 3,1% 5,5% 7,9% 15,1% 4,5% 10,8% 6,9% 5,2% 6,2%

zdroj: www://portal.mpsv.cz

V rámci okresu Blansko činila nezaměstnanost k 31.12.2006 6,67%, přičemž průměrná nezaměstnanost JM kraje byla ke stejnému datu 8,82%. Ovšem v severní části okresu Blansko se obyvatelé potýkají s vyšší nezaměstnaností, než území jižnější. Je to dáno jak přirozenou skladbou větších center v jižní částí území okresu, 10

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 tak také menší vzdáleností od největší moravské metropole Města Brna, které je pro některé profese vzdálenostně dostupné a lidé tam tak nacházejí pracovní uplatnění. Nezaměstnanost úzce souvisí s celkovým vývojem na trhu práce a se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými možnostmi, a strukturou regionální ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v MAS k 31.3.2007 je různorodá, u označených obcí v tab. 3 většinou převyšuje průměr ČR (7,26 %) a o něco více hodnotu okresu Blansko (6,4 %). Jihomoravský kraj má jako celek nezaměstnanost (8,37 %). Po srovnání hodnot k 31.12.2006 a 31.3.2007 je možné konstatovat neustálé pozitivní trend ve snižování nezaměstnanosti jak v ČR, tak v JM kraji i samotném okrese Blansko. zdroj:http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_jihomoravskem_kraji_k_31_brezn u_2007

2.5 Ekonomická infrastruktura Charakter osídlení MAS Partnerství venkova je výrazně venkovský, z ekonomického pohledu rázu průmyslově-zemědělského. Většina obyvatelstva Letovicka je zaměstnána v průmyslu a službách, ale současně značnou část jeho plochy představují území využívaná pro zemědělskou činnost, především pro zemědělskou činnost typickou v podhorských oblastech (pícninářství, pěstování méně náročných plodin, chov skotu). Průmyslových ploch v regionu Malá Haná je minimum a jsou soustředěny převážně do Velkých Opatovic, případně Úsobrna (Sklárny Moravia). Na okraji většiny obcí byly vybudovány rozsáhlé areály živočišné výroby. Jejich využití v současnosti v důsledku snížení chovů hospodářských zvířat stagnuje. Značná část těchto ploch je v územních plánech předurčena k přestavbě (průmyslové zóny, distribuce, služby apod.). Zájem investorů je však dosud malý. Uvnitř obcí je většinou dostatek plochy k dostavbám, kapacita nových stavebních ploch pro bydlení v extravilánu je dostatečná i v případě velkých požadavků. Žádoucí je však dokončit nejprve regeneraci a modernizaci stávajícího bytového fondu a zastavět volné proluky uvnitř obce. Převážnou část území MAS Partnerství venkova zaujímá zemědělská půda (63 % Letovicko, 49% Malá Haná), lesní půda pak zabírá v obou mikroregionech přes 30 %. 2.5.1 Průmyslová výroba Po roce 1989 došlo v ČR k výrazným změnám v průmyslové výrobě. Dřívější velké státní podniky byly většinou zprivatizovány, v řadě případech se rozpadly na několik firem. Naopak některé nové závody byly postaveny tzv. „na zelené louce“. Oblast obou mikroregionů patří mezi zemědělsko-průmyslové oblasti ČR. Velké Opatovice jsou významným průmyslovým střediskem. Nejvýznamnější firmou je továrna na Žáruvzdorné zboží (P.D. REFACTORIES CZ). Firma v poslední době snižuje počet zaměstnanců, územně je stabilizovaná. V Úsobrně sídlí Sklárny Moravia, a.s. Firma trvale zvyšuje objem výroby a navyšuje stavy zaměstnanců. Plánuje se nárůst počtu zaměstnanců až na 160. Na Letovicku najdeme tři větší strojírenské podniky. Jediným podnikem se zahraniční kapitálovou účastí je firma ABL, s.r.o. se švédským kapitálem. Vyrábí regálové systémy, zabývá se zpracováním plechů na CNC strojích. Kovostroj Křetín 11

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 produkuje pásové pily. MD Let se zaměřuje na zakázkovou strojírenskou výrobu a svařování hliníku a nerezu. Stavebnictví patří k poměrně rovnoměrně rozšířenému odvětví národního hospodářství. Ekoterm má širokou škálu činností: montáže topení, vody, plynu, stavební a zemní práce, výroba nábytkových úchytek, kovovýroba, výroba tepla, sušení dřeva, doprava a další. Keramika Letovice patří mezi tradiční výrobce kachlů pro stavbu kamen a krbů, dále vyrábí kamnářské šamoty, suché a plastické keramické hmoty, šamotové komínové vložky. Dalšími podniky v této oblasti jsou Letostav spol. s.r.o., zabývající se stavebními pracemi a poskytující řadu řemeslných činností, Kamenoprůmysl Komárek, zpracovávající přírodní kámen, Metal Granit spol. s r.o., vyrábějící široký sortiment užitkových i dekoračních předmětů z kamene. Tylex a.s. je největším výrobcem záclon v ČR, dále najdeme v jeho sortimentu ubrusy, krajky, krajkovinu, výšivky, tyl a technické síťoviny. Z dalších průmyslových firem v Letovicích mají větší význam jen Letovické strojírny, a.s. a Wood and Plastics Industries, s.r.o. Návrhové plochy pro rozvoj průmyslu, tak jak je uvádí schválený ÚPN SÚ Letovice, jsou situovány severovýchodně od nádraží ČD. Jedná se v podstatě o rozšíření stávající průmyslové zóny. Limitujícím faktorem využití průmyslového areálu je jeho poloha v zátopovém území řeky Svitavy, do plochy zasahuje ÚSES. Výstavba je podmíněna provedením protipovodňových opatření a respektováním vymezeného ÚSES, tak jak je navrženo v ÚPN SÚ Letovice. Mimo město Letovice se na Letovicku z významnějších firem nachází jen Teluria, s.r.o., významný producent barev, laků a lepidel ve Skrchově. Firma Teluria je od roku 2002 držitelem certifikátu ISO a mnohé z jejich výrobků nesou ocenění Ekologicky šetrný výrobek. V ostatních obcích Letovicka není průmysl lokalizován a vzhledem k velikosti těchto obcí se zde jeho umístění ani nenavrhuje. 2.5.2 Zemědělství Řešené území patří z hlediska podmínek pro zemědělskou výrobu ke kvalitnějším oblastem v ČR. V podstatě lze doporučit pro hospodaření v řešeném území následující zásady: - na orné půdě hospodařit podle zásad trvale udržitelného zemědělství, - svažitou půdu zatravnit, - louky a pastviny sklízet kosením nebo pastvou, - nepřístupné, kamenité plochy zalesnit. Struktura rostlinné výroby bude vycházet ze současného stavu, který odpovídá zařazení půd do výrobních oblastí. Ovocné sady zůstanou i nadále v okolí Borotína, Vanovic, Brťova a Velkých Opatovic. Skladováním a zpracováním ovoce se zabývá řada nově vzniklých subjektů, využívajících stávající kapacity bez územních nároků (Borotín, Vanovice). Specialitou v regionu je tradiční školkařtví v obci Vanovice, zaměřené na nové odrůdy ovocných stromů a okrasných keřů. Zejména z ekonomických důvodů bylo omezeno používání průmyslových hnojiv (dávky čistých živin v půdě poklesly). Snížením stavu skotu došlo i ke snížení produkce chlévské mrvy, jejíž náhradou mohou být komposty. V rostlinné výrobě se i na úrodnější půdy rozšiřuje používání půdoochranných systémů šetrných k půdě.

12

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Lze předpokládat, že se některé subjekty zaměří na výrobu zdravotně nezávadných potravin, v tom případě bude žádoucí zřídit v řešeném území alespoň jednu laboratoř, která by v budoucnu udělovala certifikát biopotravin. Živočišná výroba bude v zájmovém území zaměřena na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Vyšší koncentrace chovu skotu zůstane zřejmě v obci Šebetov, Brťov, Cetkovice, Vanovice, Uhřice, chov prasat v obci Vanovice, Šebetov, chov drůbeže v obci Brťov. Převážná většina kapacity živočišné výroby bude soustředěna ve stávajících objektech. Je třeba počítat i se vznikem malých farem soukromě hospodařících rolníků, kteří se budou vracet do sídel i malých stájí uvnitř obytné zástavby. Vedle farem lze předpokládat rozvoj agroturistiky, ovšem za předpokladu vzniku kvalitní infrastruktury a služeb. Speciální problematikou je u většiny zemědělských objektů nepříznivý stavební stav, ekologická a estetická úroveň. Rovněž je třeba prosazovat ozelenění areálů, jejich odclonění od obytné zástavby či volné krajiny. U nevyužívaných objektů zemědělských areálů (např. drůbežárna v Opatovicích, kravíny v obcích Pamětice, Drvalovice) bude nutno, k přikročit k jejich asanaci, nebude-li existovat perspektiva jejich využití. V mnoha případech není vybudována dostatečná síť účelových zemědělských komunikací, která by umožnila vyloučit zemědělskou dopravu ze zastavěného území obce. Doporučuje se řešit tuto situaci v rámci komplexních pozemkových úprav. Na obhospodařování zemědělské půdy se podílejí převážně přetransformovaná ZD, ZOD, DV. V menší míře soukromí vlastnící či nájemci. Od roku 1990 počet pracovníků v zemědělství neustále klesá, k zásadnímu snížení došlo v letech 1992 a 1993 v souvislosti s transformací zemědělských družstev a privatizaci státních statků. Na druhé straně se zlepšuje věková struktura pracovníků, ale přetrvává požadavek na zvýšení kvalifikace dosavadních zaměstnanců. Ve vztahu zemědělství k cestovnímu ruchu a rekreaci půjde o vytváření podmínek pro vzájemné výhodné propojení zemědělského hospodaření s rozvojem rekreace a cestovního ruchu (agroturistika, pobytová rekreace, apod.). Pro agroturistiku jsou zde dobré teoretické předpoklady, avšak pro realizaci chybí kapitál pro rozšíření či rekonstrukci zemědělských usedlostí s možností ubytování, stravování, chovu koní, ovcí. Chybějí doplňkové služby. Je třeba zvážit možnost využívání polních cest, na kterých probíhá zemědělský provoz, pro rekreační účely – pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Zemědělské komunikace by měly být zpevněné a alespoň jednostranně ozeleněné. V tomto směru nachází uplatnění ÚPD obcí, vymezující trasy cyklostezek v rámci katastrálního území s návazností na systém cyklotras regionálních a nadregionálních, postupně vybavovaných odpovídající vybavenosti (informační centra, servis, ubytování, občerstvení), která se může stát vhodnou doplňkovou činností při zajišťování zemědělské výroby. Část zemědělské půdy se vrací restituentům, kteří na ní začínají hospodařit. Tabulka 8: Výpis zemědělských organizací v území Malá Haná Název organizace VOS zemědělců Velké Opatovice Josef Toul Čermák Jan Zemánek František

Sídlo

Obec

Zem./Orná Poznámka půda

Velké Opatovice

Borotín

238/248

RV, ŽV

Borotín 44 Borotín 39

Borotín Borotín Cetkovice

10/10 12/12 100/100

RV, ŽV RV, ŽV RV, ŽV

13

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Název organizace

Sídlo

Obec

Zem./Orná Poznámka půda 80/80 RV, ŽV koně 142/132 RV RV, ŽV

Vašíček František Cetkovice Farma CH Cetkovice Agrospol Knínice Knínice Světlá Agropodnik Skalice n. Svit. Skalice n. Svit. Šebetov VOS zemědělců Velké Velké Opatovice Uhřice 452 Opatovice VOS zemědělců Velké Velké Opatovice Úsobrno Opatovice Agrospol Knínice Knínice Vanovice 830/645 RV, ŽV Horák Vanovice RV Krejcarová Vanovice RV VOS zemědělců Velké Velké Opatovice Velké Opatovice 2932/2551 RV, ŽV Opatovice Pavel Skácel Velké Opatovice 40/40 RV Roman Jalový Velké Opatovice 17/8 RV, ŽV Evženie Dokoupilová Velké Opatovice 19/13 RV, ŽV Vítězslav Toul Velké Opatovice 50/20 RV, ŽV Josef Havránek Velké Opatovice 14/10 RV, ŽV Zdroj: Strategická vize rozvoje mikroregionu Malá Haná Pozn.: RV-rostlinná výroba, ŽV-živočišná výroba

Významné zemědělské podniky v Letovicku : LEDEKO a.s. Letovice - výroba rostlinných a živočišných produktů Toul Jaroslav, Míchov, soukromý zemědělec výroba rostlinných a živočišných produktů Štrych Jan, Meziříčko, soukromý zemědělec, výroba rostlinných a živočišných produktů Zedník Ladislav, Horní Poříčí, soukromý zemědělec, výroba rostlinných a živočišných produktů Chladil Otta, Slatinka, soukromý zemědělec, výroba rostlinných a živočišných produktů

2.5.3 Lesní hospodářství Význam lesního hospodářství pro společnost spočívá nejen v produkci dřevní hmoty, ale především v plnění ostatních celospolečensky významných funkcích, jako je ochrana zdrojů pitné vody, ochrana půd, rekreace, ekostabilizační a krajinotvorná funkce lesa, atd. Les je jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí. Základní právní normou v oblasti lesního hospodářství je zákon č. 289/1995 Sb. Lesy zaujímají cca 30% území MAS Partnerství venkova V řešeném území jsou početně zastoupeny lesy jehličnaté. Ochrana lesa vyžaduje dlouhodobé dodržování principů a zásad hospodářských opatření, zvláště pak při zvyšování stability lesa proti škodlivým činitelům. S ochranou lesa bezprostředně souvisí zakládání, pěstování a obnova lesních porostů. Je proto nutné uplatňovat všechny dostupné metody hospodaření včetně jejich kombinací, které jsou vhodné pro dané lokality, s důslednou snahou o zabezpečení přirozené obnovy cílových dřevin. Kalamitám není možno hospodaření v lese zcela zabránit, je však možné vhodnými opatřeními zmenšovat jejich rozsah. Kalamity negativně ovlivňují pěstování, obnovu a plánovitost hospodaření v lese. Potencionální přirozená vegetace, tj.vegetace odpovídající současným geologickým, orografickým a klimatickým podmínkám s vyloučením všech antropogenních faktorů, se podstatně liší od složení vegetace současné. V řešeném území jsou dva lesní hospodářské celky se schváleným hospodářským plánem na rok 1999 –2008, LHC Uhřice a LHC Cetkovice. V Cetkovicích je rovněž provozována lesní školka. 14

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Společnosti zajišťující činnost v lese (těžba), pěstební práce: Lecus s.r.o. Cetkovice Manipulační a expediční sklady, pily: Manipulační sklad Šebetov.

2.6 Doprava a technická infrastruktura Pokrytí území komunikacemi a vybavenost technickou infrastrukturou jsou jednou ze základních charakteristik daného území. Určují dostupnost daného území vůči okolí, kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podávají informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroje vody, kanalizaci a čistírnu odpadních vod (ČOV) a dále dopravní dostupnost různých typů dopravy. S rozvojem informačních technologií se k tomu v poslední době řadí i pokrytí signálem mobilních operátorů a možnosti připojení k Internetu. 2.6.1 Doprava Z dopravního hlediska je poloha mikroregionu Letovicka vcelku výhodnější než poloha Malé Hané. Územím Letovicka prochází I. český železniční koridor (IV. panevropský multimodální koridor) a evropská trasa E 461 (silnice I. třídy č. 43). Obě tyto dopravní tepny představují významné spojnice ve středoevropském prostoru ve směru SZ-JV (železnice) a v severo-jižním směru (silnice), což umožňuje relativně bezproblémové napojení na centrum kraje a poskytuje tudíž dobré předpoklady pro další rozvoj obou regionů. Dá se tedy konstatovat, že se jedná o regiony, které mají z hlediska infrastruktury dobré předpoklady pro rozvoj. Je však též nutné dodat, že rozvojové podmínky jsou vázány převážně na venkovský prostor s relativně slabou hospodářskou základnou. Naopak výraznou předností je existence kvalitního, čistého a esteticky atraktivního životního prostředí. Silniční doprava Svým významem je v dopravních vztazích nejvýznamnější doprava silniční jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Silniční síť v důsledku postupného růstu přeprav a růstu motorizace, nedostatečné průběžné obnovy a modernizace v minulém období nevyhovuje současným potřebám dopravního provozu. Podle vládního usnesení 631/1993 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových komunikací, včetně pozdějších novel, se počítá s výstavbou rychlostní komunikace R 43, která bude procházet územím MAS Partnerství venkova a umožní napojení na krajské město Brno na jihu a na severu na vyšší komunikace ve směru západ – východ (R35 H.Králové – Olomouc). S postupnou výstavbou bude tato silnice přebírat převážnou část provozu stávající silnice č. 43 Svitavy-Letovice-Brno a bude postupně narůstat její nadregionální význam jako součásti evropské silniční sítě (tah E461). V obcích byla postupně vybudována poměrně rozsáhlá síť místních komunikací. Pouze u dopravně významnějších by mělo dojít k oddělení pohybu chodců a vozidel. Ostatní jsou z dopravního hlediska zklidněné se souběžným pohybem vozidel i chodců. Část MK má zpevněný povrch (penetrační makadam, nověji hutněné asfaltové vrstvy), ostatní jsou nezpevněné (záhumní cesty). Technický stav místních 15

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 komunikací většinou není dobrý. Nedostatek finančních prostředků neumožňuje obcím provádět opravy a zkvalitňování technického stavu místních komunikací v potřebném rozsahu. Železniční doprava Základní systém pro obsluhu území doplňuje železniční doprava. Po roce 1989 značně pokleslo zatížení železničních tratí především omezením nákladní dopravy. Snadnější dostupnost autobusové dopravy při cenově srovnatelných nákladech pohodlí cestování způsobuje malý zájem o osobní železniční dopravu, důsledkem je a další omezování železničních osobních spojů. Přes řešené území prochází trať ČD č. 262 Skalice nad Svitavou - (Boskovice – Jevíčko) - Chornice – Česká Třebová. Situace na této trati je stabilizovaná a ČD nepřipravují žádné větší rekonstrukce. Jedná se o obslužnou, jednokolejnou neelektrifikovanou regionální trať. Umožňuje cestování do významných železničních uzlů Brna a České Třebové a odtud s přestupem dál s využitím komfortních vlaků včetně mezinárodních spojů (rychlíky EC v relaci Vídeň – Praha – (Berlín) apod). Trať v době svého vzniku umožňovala například pohodlný příjezd lázeňských hostů z Vídně do Velké Roudky. Nemotorová doprava Územím mikroregionu prochází tyto turistické pěší trasy : červená : žlutá : modrá :

Jaroměřice – Jevíčko – Velké Opatovice – Velká Roudka – Letovice Olešnice Velké Opatovice, nádraží – centrum Šebetov – Horní Štěpánov – Šubířov – Dzbel Kunštát – Letovice – Vanovice – Šebetov – Boskovice Jaroměřice – Vrchhora (Uhřice) – Horní Štěpánov – Sloup

Místní cyklotrasy byly v posledních letech z větší části na území MAS dobudovány. Nadregionální a regionální trasy mají v budoucnu propojit všechna významná místa v řešeném území a spojit ho s ostatními oblastmi ČR, případně i se zahraničím. Na tyto trasy budou napojeny místní cyklotrasy, které zavedou turisty do všech zajímavých míst v území. Cyklistický provoz má v současné době význam a podporu státních orgánů, neboť bycikl se považuje za ekologicky vhodný dopravní prostředek. Na zřizování cyklostezek se poskytují dotace ze státního rozpočtu a v ÚPN se zařazují do veřejně prospěšných staveb. Cyklistické trasy jsou směrovány do turisticky atraktivních míst, ke kulturním památkám a přírodním zajímavostem. Navrhují a zřizují je místní a okresní organizace. Garantem sítí cyklistických tras je Klub českých turistů (KČT). Cyklistické trasy jsou podle důležitosti zařazeny do tříd, jako v silniční síti, včetně číslování. Stále rozšiřována a budována je díle síť cyklotras. Tyto vedou ve většině případů po stávajících, méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, asfaltových nebo jinak zpevněných polních a lesních cestách.

16

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Současný stav: Cyklistické trasy II. třídy : č. 61 (Moravská Třebová – Městečko Trnávka – Jaroměřice – Úsobrno – Horní Štěpánov - Žďárná) s dalším napojením na Boskovice místními cyklotrasami po lesních cestách nad Šebetovem. Cyklistické trasy IV.třídy (označení/trasa/délka km) : 4066 Jevíčko-Velké Opatovice 16 km 5085 Sloup-Rájec-Jestřbí- Kunštát-Telecí 47 km 5142 Kunstát-letovice 8 km 5144 Nýrov- Býkovice 8 km 5146 Velké Opatovice – Novičí – Letovice, 16 km 5147 Velké Opatovice – Borotín- Vísky- Letovice, 18 km 5148 Velké Opatovice – Slatina, 6 km 5160 Letovice- Hutě rozc. 13 km 5161 Sulíkov- Křenov 26 km 5162 Skrchov-Stvolová 1 km 5163 Podolí- Boskovice 6 km 5164 Letovice žel. st.- Dolní Hráčov 6 km 5165 Drválovice – Kladoruby, 4 km 5166 Lazinov-Letovice žel. st. 5 km 5167 Na červené-Deštné- Rumburk 10 km 5169 Skrchov- Dolní Smržov 3 km 5230 Borotín (křižovatka)- Cetkovice- Pohora Letecká doprava Letecká doprava má na celkovém objemu dopravy malý podíl, lze však předpokládat její postupná nárůst. V řešeném území se žádné zařízení pro leteckou dopravu nenachází, ani se výhledu nepočítá z jeho výstavbou. Leteckou dopravu zajišťuje letiště v Brně – Tuřanech, východně centra Brna, které bude dobře dostupné po vybudování rychlostní komunikace R43 (60 km) 2.6.2 Vodní hospodářství a čištění, zásobení vodou, ochrana proti povodním Zásobení vodou Území MAS Partnerství venkova disponuje dostatečnou kapacitou kvalitních vodních zdrojů a vysoce integrovanou soustavou skupinových vodovodů umožňujících v případě potřeby převody pitné vody mezi hlavními zdrojovými oblastmi okresu. Některé menší obce disponují vlastními zdroji vody- prameny a vodojemy, větší obce jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť. Ke správě těchto veřejných obecních vodovodů a kanalizace obce vytvořily Svazek měst a obcí okresu Blansko. Provoz a údržbu zajišťuje Vodárenská akciová společnost a.s., divize Boskovice.

17

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Čištění odpadních vod a kanalizace V současné době je v širším území pouze část obcí (větší sídla), které mají ČOV v provozu nebo rozestavěnou a další část obcí má zpracovány různé návrhy koncepcí v různých úrovních od studií až po dokumentaci ke stavebnímu povolení. Významní producenti odpadních vod v regionu mají ČOV vlastní. Původně významné zdroje znečištění vod jsou podchyceny, nicméně v povodích zbývají ještě menší zdroje znečištění. Je zpracován Program rozvoje vodovodů a kanalizací,okres Blansko, červen 1994, Zpracovatel PROVO, s.r.o. Křížíkova 70, Blansko Pokud jde o vlastní kanalizační sítě, jedná se většinou o dešťovou kanalizaci, která byla vybudována svépomocí během 60. a 70. let bez celkové koncepce a často nebyla provedena ani v souladu s tehdy platnými předpisy. Tyto kanalizace zpravidla odvádějí i některé splaškové vody. Vodní toky, nádrže, ochrana proti povodním Extrémní povodně v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách přinesly kromě značných materiálních škod a ztrát na životech také úvahy a limitech lidských zásahů v povodí toků, limitech hospodářského využití údolních niv a pochyby o prospěšnosti ryze exaktních přístupů při regulaci řek. Snaha předejít v budoucnu podobným katastrofám úzce souvisí s nutností posílit přirozenou i umělou retenční schopnost území, s obnovou přirozených odtokových poměrů v rámci povodí a původních ekosystémů v údolních nivách. Stejnou hrozbou jako katastrofální povodně představují extrémní sucha. Právě prudké výkyvy srážkových úhrnů, přisuzované globálním klimatickým změnám, mohou mít nepředvídatelný dopad na vodohospodářskou bilanci příštích let. Tato okolnost musí vést k důslednější ochraně veškerých vodních zdrojů, jejich racionálnímu využívání a zejména k zachování těch přírodních podmínek, které tvorbu vodních zásob umožňují. V této souvislosti nelze rovněž opomenout význam umělých vodních nádrží, zejména v zemědělsky využívaných oblastech. Za jednoznačně pozitivní trend uplynulého období lze považovat výrazný pokles potřeby pitné vody, a tím i šetrnější využívání stávajících vodních zdrojů a celkově nižší objem odpadních vod. Značné prostředky byly vynaloženy do výstavby čistíren odpadních vod a jejich rekonstrukci, navzdory tomu podíl nečištěných odpadních vod vypouštěných do vodotečí je i nadále vysoký. Celé území náleží do povodí řeky Moravy, jež náleží k povodí Dunaje, který odvádí vody do Černého moře. Úpravy a revitalizace vodních toků Obecnými cíli koncepčních řešení jsou zejména revitalizační procesy v povodích a na tocích, s nimiž souvisí řada dílčích problematik – zemědělství, průmysl, lesní půda, retenční schopnost krajiny, vlastní říční síť. Koncepce rozvoje v oblasti vodních toků

18

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 má v současné době těžiště právě v těchto procesech, avšak s nutností zachovat některé funkce, zejména ochranu před účinky přívalových vod. V kontextu revitalizačních procesů je proto třeba zaměřit pozornost na: - Retenční schopnost krajiny - Zpomalení odtoku - Akumulaci vody v malých nádržích, resp. mokřadech V této souvislosti je nutná náprava některých nevhodně provedených velkoplošných meliorací, pozemkových úprav, úprav toků. Retenční schopnost krajiny je možno zvyšovat novými nádržemi nebo obnovou zrušených, ale také v mokřadech a podporou infiltrace např. zdržením vzdouvacími objekty, zpomalením průtoku. Zcela nezastupitelný je zde význam lesa jako prostředku ochrany pře povodněmi a erozí svahů. Území není bezprostředně ohroženo záplavami, určité nebezpečí představují přívalové vody na úbočích svahů lemujících kotliny. Srážky při prudkých bouřkách v nedávné době způsobily značné škody v některých obcích (Vanovice). Je třeba zvýšenou pozornost věnovat údržbě stávajících zařízení pro odvod dešťových vod (kanalizace, příkopy ap.) a vybudování v případě potřeby nových zařízení. V koridorech pro odvod přívalových vod je vždy po určité období, kdy je sucho, projevují snahy po zástavbě, příkopy se zanáší a zarůstají náletovou zelení. Takové překážky brání odtoku vod, zpětným vzdutím se rozšiřují i zatápěné plochy a zvyšuje se rozsah škod. Těmto tendencím je třeba nekompromisně zabránit. Malé vodní nádrže tvoří v krajině významný prvek její ekologické stability. Výstavba nových malých vodních nádrží ve vhodných místech povodí nebo rekonstrukce dříve zrušených nádrží je jedním z efektivních prvků revitalizace krajiny. Vodní nádrže působí v krajině prakticky ve všech případech pozitivně. Obecně lze konstatovat, že žádná malá vodní nádrž není pouze jednoúčelová (zásobní nádrž, ochranné, rybochovné, nádrže upravující vlastnosti vody, hospodářské, speciální účelové, asanační, rekreační, nádrže na ochranu flory a fauny, nádrže krajinotvorné). 2.6.3 Energetické zdroje, elektrická energie, plynofikace, vytápění Energetická tematika má v rozvoji venkova důležité postavení. Uvědomujeme si nutnost zabývat se jí v celé šíři, neboť řešení otázek spojených se zacházením s energií rozhodne budoucnost celé naší planety, ale také jednotlivých venkovských oblastí. Princip trvale udržitelného života, zachování našeho současného světa i pro budoucí pokolení, je v rámci energetické politiky jedním z nejdůležitějších kritérií. Lidstvo spaluje v současnosti obrovské množství tun nafty, uhlí a zemního plynu. Postupné vyčerpávání zdrojů povede v dohledné době nejen k citelnému nedostatku a nevratnému růstu cen, ale také se projeví především množstvím CO2 v ovzduší, což pravděpodobně způsobí změny podnebí se znepokojujícími důsledky. „Čistá“ atomová energie v sobě nese nezanedbatelné bezpečnostní riziko a navíc se jako alternativa zpochybnila haváriemi v posledních desetiletích. Zodpovědná energetická politika směřuje k využívání obnovitelných zdrojů energie a sluneční energie. Tento druh energie nabízí jasné výhody:  jistotu zásobování nezávislou na krizových situacích v mezinárodní politice

19

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013   

je obnovitelný, nespotřebovávají se omezené a vyčerpatelné přírodní zdroje surovin vysoká efektivita vytváření pracovních míst a zhodnocování místních zdrojů odpovídá nové etice odpovědného chování člověka k planetě Zemi, která je také v souladu s budoucí celoevropskou politikou (podle Evropská komise se má dosud malý podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2010 zdvojnásobit na více jak 10%)

Skandinávské země, především Dánsko, dokazují, že přechod na obnovitelné zdroje energie není pouze nutný, ale také prakticky proveditelný. Systémy a technologie pro využívání obnovitelných zdrojů energie patří k nejúčinnějším růstovým trhům a průkopníci z toho přirozeně profitují nejvíce. Nedostatkem je nepříznivě deformované cenové a daňové prostředí, které upřednostňuje tradiční způsoby výroby energií pomíjením skutečných dlouhodobých nákladů na jejich výrobu a odstraňování následků jejich spotřeby. Těžištěm v oblasti obnovitelných energetických zdrojů představuje v podmínkách obou mikroregionů biomasa. Elektrická energie V zásobování elektrickou energií je celé území jihomoravského kraje výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetický zdroj, Jaderná elektrárna Dukovany, leží mimo kraj. Distribuční společností je Jihomoravská energetika a.s. Rozvodny nadřazené soustavy nejsou provozovány ani se o nich výhledově neuvažuje – jedná se rozvodny 400/110, příp. 220/110 kV. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z distribuční sítě soustavy, která je majetkem a.s. Jihomoravská energetika. Hlavním napájecím zdrojem pro zajištění elektrické energie v území jsou rozvodny 110/22 kV – Boskovice a Velké Opatovice, napájeny z rozvodny nadřazené soustavy 400 kV Čebín. Plánuje se výstavba transformace 110/22kV Letovice. Kromě těchto vedení 110 kV je v území vybudována celá soustava hlavních napájecích linek 22 kV. Na tato napájecí vedení jsou potom připojeny jednotlivé odbočky a přípojky, ze které jsou napájeny veškeré transformační stanice TS 22/0,4, zajišťující odběry el. energie pro maloodběratele, střední odběr i velkoodběratele v řešeném území. Při rekonstrukcích sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TR je nutné soustředit liniové prvky v krajině tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch. Při plánování nové výstavby, eventuelně při provádění různých staveb montážních prací nebo zemních pracích je nutno respektovat ochranná pásma, stanovená Energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. Plynofikace a vytápění V řešeném území není provozována žádná soustava centrálního zásobování teplem. Vliv individuálních topenišť na pevná paliva, negativně ovlivňujících ovzduší exhalacemi, je na území mikroregionu vzhledem ke stupni plynofikace velmi malý.

20

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 V budoucnu se budou obce snažit využívat možnosti alternativních zdrojů. Alternativní a obnovitelné zdroje jsou vzhledem k přírodním podmínkám mikroregionu perspektivním způsobem pro ekologicky šetrné získávání energie. Jejich využitím šetříme nejen primární zdroje energie (uhlí, plyn, ropu), ale i naše životní prostředí. Jedná se především o energii solární, větrnou a využití biomasy. V řešeném území je rozhodující distribuční plynárenskou společností Jihomoravská plynárenská a.s. Zásobování je zajištěno z rozsáhlé sítě vysokotlakých plynovodů. Podstatným důvodem pro provozování tepelných zdrojů spalujících zemní plyn je ekologický přínos. Diskutovanou složkou emisí při spalování zemního plynu jsou oxidy dusíku (Nox). Jejich množství je ale menší než při spalování pevných paliv a podstatné je prakticky odstranění oxidu siřičitého a pevných látek (popílku). 2.6.4 Telekomunikační služby, vysokorychlostní Internet Na řešeném území je v podstatě dokončena výstavba digitální telefonní sítě a digitálních ústředen a to tak, aby v průměru z 90% pokryla telefonizaci bytů s příslušnou rezervou pro ostatní uživatele a podnikatelské aktivity včetně rozvojových rezerv. V rámci ÚPD je třeba do všech nových zástaveb bytové občanské vybavenosti i průmyslových, zahrnout kabelovou a optickou síť pro zprostředkování telefonních, textových, videotextových a datových služeb. Z dalších spojovacích zařízení se v daném území nacházejí dálkové optické kabely a metalické místní kabely, které jsou ve správě Českého Telecomu. Nové optické kabely jsou převážně vedeny v souběhu s kabely metalickými nebo v trasách nových. Tyto jsou převážně vedeny podél komunikací. Telefonizace prostřednictvím mobilních telefonů vykazuje značnou dynamiku, služby operátorů mobilních sítí jsou dostupné na většině území mikroregionu. Také připojení území a jednotlivých domácností k vysokorychlostnímu Internetu patří v současné době k nutné samozřejmosti „zasíťování“ území. Některé části MAS jsou pokryty připojením pomocí pevných linek technologie ADSL, někde je využito k připojení ještě vytáčeného spojení (prostřednictvím pevných telefonních stanic) a neustále více se rozmáhá a zlepšuje připojení vzduchem (WIFI), které nabízejí různí poskytovatelé konektivity. Dostupnost připojení k Internetu se zvyšuje jednak neustálým zkvalitňováním technologií, a tím větší dostupností uživatelům, ale také masivním využíváním a „popularizací“ Internetu, a to jak ve školách a domácnostech, tak ve všech oblastech podnikání

21

2.7 Sociální infrastruktura a služby

OBEC

Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horn.Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostř. Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice

Obch.střediska Potraviny Ovoce-zel. Drogerie Prům. zb. Kadeřnictví Prádelna Restaurace, pohost. Ubytování Pošta Banka Pojišťovna Prakt. lékař Dětský lékař Stomatolog MŠ ZŠ 1. st ZŠ úplná Kostel Kulturní dům Knihovna Kino Tělocvična Koupaliště Hřiště Jiné zařízení

Tab. 9: Vybavenost obcí MAS vybranými druhy a zařízeními služeb k datu 30.4.2007

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A

A A A A

Úsobrno

A A A A A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A A Vanovice A A A A A A Velké Opat. A A A A A A A A A A A A A A A A Vísky A A A A A A Vranová A A A A

A A A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A

A A Arboretum,pálenice Výletiště u KD A A Kurt-tenis,volejbal A A A A A A A Výletiště A Výletiště, hřiště A Výletiště A A A A Kurt-tenis,volejbal A A Výletiště, volejbal Výletiště, hřiště A A A Výlet.,kurty-vol,ten Dět.hřiště, kurty A tenis, volejbal A Výlet.,kurty-vol,ten A Kurty ten+vol,zámek A A A

2.7.1 Komerční služby Rostoucí význam služeb a jejich rychlá diverzifikace ukázaly, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku – jedná se totiž o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Část služeb, která souvisí s produkcí, distribucí a spotřebou materiálních statků, je nazývána komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské služby, maloobchodní služby a finanční a poštovní služby. Představitelé obcí považují vybavenost obcí službami spíše za nevyhovující. V mnoha obcích fungují pouze potraviny nebo smíšené zboží, chybí jakékoli specializované obchody či služby. Kvalita komerčních služeb je nejvíce ohrožována konkurencí v podobě supermarketů a vylidňováním obcí. Čtvrtina obcí místní podnikatele ve službách zvýhodňuje, nejčastěji formou poskytnutí obecních prostor, nízkého nebo nulového nájmu, osvobození od poplatků apod.


2.7.2 Veřejné služby K ekonomickému a sociálnímu rozvoji přispívají služby rozvíjející lidský potenciál. Oblast veřejných služeb zahrnuje zařízení, instituce a programy, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Zdrojem informací o rozmístění těchto služeb na území mikroregionu byly především informace z jednotlivých obecních úřadů obcí (existence služeb a subjektů služby poskytující), dále dotazníkové šetření provedené v jednotlivých obcích v roce 2007 a také všeobecné trendy ve vývoji (školství, sociální péče, zdravotnictví). Podle dotazníkové ankety z roku 2007 tazatelé hodnotili jako velmi kvalitní úroveň předškolního a základního školství a aktivitu a kvalitu služeb obecních úřadů v obou mikroregionech , v regionu Malá Haná pak také úroveň vzhledu veřejných prostranství a úroveň informovanosti o dění v regionu. Jako velmi slabá a nekvalitní byla naopak hodnocena v obou regionech úroveň ostatních služeb pro obyvatele a návštěvníky. 2.7.3 Školství Zřizovateli základních škol jsou obce, financování škol je pro ně náročné, většina zastupitelstev obcí vidí velkou důležitost existence školy pro stabilitu sídel. Nepříznivý demografický vývoj v příštích letech pravděpodobně vyvolá tlak na další redukci sítě především ve školách, kde počet žáků v mnoha případech klesá pod limit stanovený zákonem č. 138/95 Sb. Kvalita výuky je dobrá, i když existují rozdíly mezi jednotlivými základními školami, promítající se v uplatnění absolventů na středních školách. V přijímaní žáků na střední školy existují rozdíly mezi městskými a venkovskými ZŠ dané nižší motivací na venkově dosahovat vyššího vzdělání. Na území MAS fungují základní školy v Deštné, Horním Poříčí, Křetíně, Vískách, Vanovicích, Úsobrně, Šebetově, Cetkovicích (neúplné ZŠ), pouze v Letovicích a ve Velkých Opatovicích se nachází úplná základní škola (1.-9. třída). Ze zbývajících obcí žáci dojíždějí. Za středoškolským a vysokoškolským vzděláním obyvatelé regionu dojíždějí do větších měst. V Letovicích sídlí dvě střední školy: SOŠ a SOU – Masarykova škola práce a Biskupské gymnázium. Z dalších škol se v Letovicích nachází ZUŠ a Základní škola Tyršova (dříve Zvláštní škola Letovice).Ve Velkých Opatovicích je k dispozici Střední odborné učiliště, střední odborná škola. Další střední školy jsou v Blansku, Boskovicích a v Brně, kde jsou i vysoké školy. Existence mateřských škol je dána možnostmi obcí a jejich velikostí, většinou existence MŠ kopíruje existenci základní školství (v obci, kde není ZŠ, není ani MŠ a rodiče děti odvážejí do škol v okolních obcích). 2.7.4 Zdravotnictví a sociální služby Základem zdravotní péče v území je síť praktických lékařů a zdravotních středisek. V části obcí MAS fungují ordinace praktického lékaře, občané menších obcí dojíždějí za zdravotnickou péčí do větších sídel.

23

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Specializovanou lékařskou péči – gynekologická, kožní, orthopedická a jiné ordinace – zajišťují lékaři ve větších centrech- Boskovicích, Velkých Opatovicích a Letovicích, kde se také nachází Nemocnice milosrdných bratří (120 lůžek). Samostatné polikliniky v území nejsou. Za specializovanou péčí dojíždějí občané do Brna. Pro obyvatele mikroregionu je dostupná i záchranná služba se sídlem v Boskovicích. Dále se v okolí nachází několik specializovaných zdravotnických zařízení – Dětská léčebna pohybových poruch v Boskovicích (30 lůžek), dětská ozdravovna v Křetíně (70 lůžek). TRN Babice nad Svitavou (nemocnice TBC a respiračních chorob, 85 lůžek), Dětská léčebna se speleoterapií Ostrav u Macochy (42 lůžek). Sociální péče na území MAS je zajišťována zejména v rodinách. Sociální péči zajišťuje také Pečovatelská služby- Centrum sociálních služeb v Letovicích a Oblastní charita Blansko. Do některých obcí vozí letovická pečovatelská služba seniorům obědy. pro seniory, kteří potřebují zvláštní péči, jsou určeny Dům s pečovatelskou službou a Domovinka v Letovicích. Ve městě se také nachází Denní stacionář Agapé pro postižené děti a mládež. Postupně však bude narůstat potřeba sociální péče pro ohrožené skupiny obyvatel, seniory apod. (sociální bydlení, zdravotnické a jiné služby atd...) Potřebná budou i další sociální zařízení jako domov pro matky s dětmi, azylové domy, domovy s pečovatelskou službou apod. Tato zařízení budou plně v kompetenci obcí. Město Letovice je součástí Národní sítě zdravých měst ČR, což je součást mezinárodního projektu, iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tento projekt je zaměřen na podporu zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života. „Zdravé město“ je prestižní označení. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, aktivně se ptají svých obyvatel na jejich názory. Akční plán města Letovic, vytvořený pro časový horizont roku 2015, předpokládá pozitivní změny v oblasti zdravého životního stylu, životního prostředí, sociální péče, aktivního odpočinku, kultury a vzdělanosti, zaměstnanosti, dopravy a bezpečnosti. V roce 2005 byly realizovány např. plavecký výcvik dětí, turistické vycházky, Městský den zdraví apod. Z mikroregionálního hlediska je nevýhodou fakt, že se tyto aktivity soustřeďují (až na výjimky) pouze do města Letovic, bez přímých vazeb na další obce mikroregionu. 2.7.5 Kultura a sport Kulturní zařízení na území MAS v jednotlivých obcích zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. Je nutná jejich finanční podpora, neboť v současné době je nákup knih pro některé skupiny obyvatelstva finančně nedostupný, což zvyšuje důležitost existence veřejných knihoven, zejména v menších obcích. Knihovny je však třeba vybavit počítači s připojením na Internet, aby se mohly stát kanálem pro získávání informací a vyspělou komunikaci. Z širšího pohledu hraje významnou roli pro obyvatele MAS zejména město Boskovice, které je tradičním kulturním centrem. Velkým nedostatkem je, že se na území dnešní MAS nekonají žádné významnější kulturní akce, snad jen ve Vanovicích, kde je již každoročně od měsíce června do konce srpna uspořádán cyklus 4 koncertů spojených s výstavou výtvarných prací. Tyto koncerty a výstavy zajišťuje v prostorách evangelického kostela církev českobratrskáevangalická, ve spolupráci s obcí Vanovice. Chybí zde muzea (mimo unikátního Kartografického muzea ve Velkých Opatovicích a nově otevřeného muzea zemědělské

24

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 techniky a vybavení domácností v Horním Smržově) a stálé prostory pro konání výstav umění, koncerty ap. Důležitým rysem kulturního života Letovicka je náboženství – při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se k víře v Boha přihlásilo 59,9 % obyvatel mikroregionu, což je o třetinu více než průměrně v Jihomoravském kraji a dvojnásobný podíl oproti průměru ČR. Mezi věřícími převažují katolíci (85,0 %), významný podíl zaujímají také evangelíci (9,1 %). Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti. Podle výsledků dotazníkového šetření se hřiště nachází ve většině obcí MAS. V Letovicích je v provozu také stadion. Především dostatečný počet hřišť je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit dětí, který je tou nejlepší prevencí sociálně patologických jevů. Také velký počet knihoven je dobrým předpokladem k vytvoření veřejně přístupných informačních sítí, které by jistě přispělo k rozvoji posilování identifikace obyvatelstva s regionem. Naopak nedostatek tělocvičen vede k výraznému omezení tělovýchovných aktivit v zimním období. Nejnaléhavějším problémem v oblasti sportu začíná být zanedbanost a špatný technický stav řady objektů sportovní infrastruktury a nedostatek náročnějších sportovních zařízení jak pro sportovní vyžití široké veřejnosti (kryté plavecké bazény, koupaliště, haly, zařízení pro netradiční sporty). V obcích panuje čilý spolkový život, nejčastěji se sdružují hasiči, Sokolové, myslivci a různé sportovní kluby. Ostatní spolky během 90. let většinou zanikly.

2.8 Životní prostředí 2.8.1

Klima a ovzduší

Jihomoravský kraj je podnebně ovlivněn nadmořskou výškou, vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu. Složité mezoklimatické poměry a nepravidelné rozložení zdrojů znečištění ovzduší vede k velmi proměnlivé distribuci exhalací. Okres Blansko patří do skupiny „velmi čistých“ okresů. I přes menší úhrny prašných emisí může za nepříznivých povětrnostních situacích docházet k hromadění prašného znečištění. Takové situace nastávají v 17-22% dnů, převážně v chladné části roku, kdy jsou také denní úhrny produkce prašných emisí výrazně vyšší (domácí topeniště). Podmínky pro výskyt plošně rozlehlé, ale méně mocné místní inverze, má údolí Uhřického potoka mezi Uhřicemi a Borotínem. Přestože většina kraje spadá do teplé klimatické oblasti, tak celé území MAS leží v oblasti mírně teplé. Tato oblast je ještě charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje v kraji mezi 6 – 10°C. Ve vyšších polohách jsou tyto teploty přibližně o 1°C menší. V nejteplejším měsíci roku červenci se dlouhodobé roční teploty pohybují v rozmezí 16 – 18°C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu to je pouze -2 – -5°C. Z pohledu množství srážek se řadí území MAS mezi mírný krajský nadprůměr, neboť průměrný srážkový úhrn na celém území činí 600 – 700 mm. V kotlinách a těsných údolích se často vyskytují teplotní inverze a vytvářejí mlhy, zvláště na podzim a v zimě (údolí Svitavy). Obecně lze ale konstatovat, že ovzduší je na dobré úrovni, hlavně v malých obcích. Pouze v inverzní poloze města Letovice se občas vyskytnou vyšší koncentrace škodlivin, způsobené nejen uzavřeným údolím Svitavy, ale především lokalizací průmyslové výroby v těsné blízkosti města.

25

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 2.8.2

Voda

Prvek voda je nezastupitelnou součástí abiotické složky přírodního prostředí, umožňující intenzivní přínos látek a energie, přičemž sám je životním prostředím mnoha organismů. Z povrchových útvarů jsou nejvíce zastoupeny tekoucí vody, i když jsou představovány ponejvíce menšími vodními toky. Vodní bilance kraje není příznivá. Převážná většina kraje náleží k oblastem chudým na podzemní vody, což je zapříčiněno přítomností krystalických hornin, které obsahují pramenné oblasti Českomoravské vrchoviny. Zásoby vody podzemních vod jsou v křídových pískovcích. Mezi jednu ze dvou hydrologických dominant území patří řeka Svitava. Řešeným územím protéká Jevíčka, jejímiž přítoky jsou Uhřický a Úsobrnský potok. Dále toky Bělá a Semíč, které jsou levými přítoky řeky Svitavy. Celková délka toku Svitavy je 98 km (na území Letovicka to je přibližně 7 až 8 km), plocha povodí 1160 km² a průtok je ovlivněn odběry I. a II. Březovského vodovodu (1m3 za sekundu z celkového průtoku 3,5m3 za sekundu). Spadá do povodí řeky Svratky a dále k povodí Černého moře. Mezi její největší mikroregionální přítok patří říčka Křetínka, která se do Svitavy vlévá ve městě Letovice. Na Křetince leží druhá vodní dominanta Letovicka, což je vodní nádrž Letovice. Přehrada se nalézá západně od města při silnici vedoucí do Křetína a dále do Poličky. Změnila tvářnost krajiny mezi Letovicemi a Křetínem. Stavba přehrady proběhla v letech 1972 – 1976. Říčku Křetínku přehradila hráz o délce v koruně 143 m a výšce 28,5 m. Tím vznikla údolní nádrž o délce 2,9 km, objemu 11,5 miliónu m³ vody a hloubce přes 27 m. Maximální plocha této vodní nádrže je 111 ha. Nádrž byla vybudovaná za účelem nadlepšení průtoku v řece Svitavě, sportovního rybářství a vodáctví, k rekreaci, není zde však povolena výstavba individuálních rekreačních objektů. Další přítoky řeky Svitavy jsou už všechny pravé a od severu to jsou říčky Zavadilka, Kladorubka (je na ní zbudován Letovický rybník) a Semíč. Potok Semíč se sice již nevlévá do Svitavy na území mikroregionu, ale protéká přes katastry obcí Letovicka. Řeka Svitava je částečně znečištěna především z důvodu umístění průmyslu ve městech (Svitavy, Letovice, Blansko a Brno), kterými protéká a odpadní komunální vodou. Z hlediska dopravy je oblast Letovické přehrady upravena hygienickými pásmy. Jelikož ještě není v obcích kolem přehrady vybudovaná kvalitní splašková kanalizace s napojením na ČOV, tak může docházet k jejímu znečištění a dlouhodobému zhoršení kvality vody. Velkým probléme této vodní nádrže jsou sinice a řasy, jejichž rozvoj souvisí s teplotou a přesycením vody živinami z polí a obcí. To má své následky pro celý mikroregion, a to nejen z hlediska hydrologického, ale také z hlediska cestovního ruchu. 2.8.3

Půdy

V obou mikroregionech- Malé Hané i Letovicku- převládají půdní druhy hlinité a písčitohlinité. Podél vodních toků jsou půdy těžší, převážně jílovito-hlinité. Z půdních typů jsou nejvíce rozšířeny hnědozemě , dále jsou tu zastoupeny hnědé půdy a také nivní hydromorfní půdy, na Malé Hané i černozemě (nadprůměrně produkční půdy). V nedávné socialistické minulosti bylo prováděno mnoho činností, které způsobily vážné škody na půdním fondu ČR. Největší hrozbou pro půdu je člověkem vyvolaná zrychlená větrná (na Letovicku není tolik výrazná) a vodní eroze, kterou je ohroženo minimálně 50% půd rovnoměrně rozmístěných po celé republice. Je to způsobeno tím, že více jak 70% zemědělského půdního fondu leží na svažitých pozemcích (z toho polovina na svazích o sklonu větším než 5°). To se týká i území MAS. Dnes se prosazuje trend extenzifikace půdy, což je asi nejúčinnější opatření proti její erozi. Rovněž na půdu působí negativně používání nadmíry umělých hnojiv a přílišného zasolování půd okolo silničních komunikací. To se díky restrukturalizaci a poklesu zemědělské výroby v 90. letech velmi zlepšilo. V současnosti je 26

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 velká poptávka po ekologických výrobcích, u kterých se zakazuje používání umělých hnojiv při jejich pěstování. Poslední škodlivou složkou půd jsou kyselé deště, které způsobují jejich zvýšenou kyselost (až 2 – 3 pH) a následkem toho menší úrodnost. V rámci nových pozemkových úprav je nutno vytvořit systém protierozních opatření, prostřednictvím protierozních osevních postupů a realizací biotechnických staveb (meze, terasy, pásy zeleně aj.) Protierozní opatření budou velmi nákladná, přičemž nelze v dnešní době předpokládat, že budou mít majitelé pozemků dostatek prostředků na jejich realizaci. Pro snížení erozního ohrožení půd je nutno omezit velkoplošné holoseče, včasně zalesňovat holiny, zvyšovat podíl přirozených druhů dřevin, zpevnit hlavní lesní cesty. Na půdách nejvíce erozně ohrožených je nutné zvýšit podíl trvalé vegetace, a to např. pomocí navrhovaných biokoridorů, biocenter resp. interakčních prvků, které je na zemědělské půdě nejúčelnější fixovat při realizaci komplexních úprav. Meliorace Rozsah odvodnění v řešeném území je poměrně rozsáhlý, novější meliorační stavby mohou zkomplikovat prodej pozemků vzhledem k vyšší ceně. S většinou zařízení lze uvažovat tzv. na dožití. V okrese Blansko bylo 7985 ha odvodněných pozemků (18%). V zásadě lze považovat výstavbu meliorací za ukončenou, přesto pokud budou ještě některé stavby realizovány, musí se jejich řešení na rozdíl od současné praxe klást daleko větší důraz na potřeby ochrany krajiny. Jednotlivé stavby bude nutno řešit tak, aby nezpůsobovaly rychlý odtok vody z území, který má za následek záplavy na dolních tocích řek a větší odvodnění podmínit výstavbou malých retenčních nádrží. 2.8.4 Ochrana přírody a krajiny Oba mikroregiony patří mezi regiony České republiky s nejlepším životním prostředím. Je to dáno především díky absenci velkých průmyslových podniků (kromě Letovic) v mikroregionu a jeho částečně periferní polohou na rozhraní krajů. V řešeném území se nachází lokality obecné i zvláštní ochrany přírody, dle zák.č.114/92 Sb. a navazujících vyhlášek. V rámci obecné ochrany přírody je kladen největší důraz na ochranu všech pozitivních, přírodních a přírodě blízkých segmentů v rámci maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných území (registrované významné krajinné prvky a přírodní parky), na ochranu krajinného rázu a na obnovu ekologických vztahů prostřednictvím ÚSES. V řešeném území se nachází registrované prvky, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu (tzv. ekologicky významné krajinné segmenty-EVSK). Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a některé z nich registrovány jako významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. Důležitým úkolem ochrany přírody a krajiny je udržení její biodiverzity. V kulturní, člověkem využívané krajině budou vždy významně zastoupeny z ekologického hlediska méně stabilní nebo nestabilní ekosystémy záměrně udržované pro vysokou produkci biomasy, např. polní kultury a hospodářské lesy. Plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů je třeba vyvážit vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilních přírodních a přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou. Vstupem do EU Česká republika převzala i legislativu Evropského společenství ohledně ochrany přírody. V současnosti jde hlavně o dokument zvaný NATURA 2000, týkající se ochrany stanovišť a ptačích oblastí. Na území MAS je vyčleněna pouze oblast ochrany stanovišť, která se nachází v údolí řeky Svitavy. Ptačí oblasti zde vymezeny nejsou. Tato 27

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 území mají svůj speciální režim zacházení především pro hospodářskou činnost podobně jako chráněná území vymezená českou legislativou. K významným rizikům, která se v mikroregionu vyskytují, patří povodně. Na území mikroregionu hrozí povodně zejména v okolí řeky Svitavy, ovšem bez rizika nejsou ani lokality položené při jejich přítocích. Z toho důvodu bude potřebná podpora vhodných a efektivních protipovodňových opatření, která by mohla povodním buď zabránit či případně minimalizovat jimi působené škody. MAS má vynikající předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj svou přírodou a záleží na lidech, jak ji dokáží využívat v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Rezervy jsou v dalším zjemňování režimů péče o kulturní krajinu, její přírodu, kterou nelze automaticky chápat jako zdroj a je nezbytný uvážený přístup. Především jde o udržení kulturní krajiny snížení jejího maximalistického využívání, ale zároveň zabránění zpustnutí krajiny. Působí zde faktor poklesu zájmu o krajinu, který může na jedné straně vést k posílení biodiverzity, ale na druhé straně i k riziku zaplevelení krajiny. Vše záleží na lidech a péče o lidské zdroje by měla být i jedním z faktorů trvalé udržitelnosti celé lokality MAS. 2.8.5 Odpady Odpadové hospodářství tvoří nedílnou součást technické obsluhy řešeného území. Hospodaření s odpady vyžaduje vždy specifický přístup pro každý podnik, obec, město, okres či region. Je však nutné, aby řešení v jednotlivých případech vycházelo ze skutečných podmínek a stavu v daném řešeném území s ohledem na základní strategii v odpadovém hospodářství. Odpady jsou jedním z nejzávažnějších faktorů znehodnocujících životní prostředí. V řešeném území není rozhodující oblastní skládka. Naprostá převaha odpadů se sváží na skládku Březina v okrese Svitavy. Povolené skládky objemného interního odpadu (výkopová zemina, kamenivo, stavební suť) jsou v Boskovicích, Adamově, Černé Hoře, Kunštátě. Nemocniční odpad je zneškodňován firmou EURO-TREND Adamov, která provádí sběr do uzavřených kontejnerů a odváží jej do spaloven. Separovaný odpad není příliš rozvinut. Uskutečňuje se sběrem do připravených nádob v obcích. Nejrozšířenější je sběr skla, papíru a plastů. Staré zátěže jsou trvalým problémem. Chybí vyčerpávající evidence a zejména klasifikace jejich nebezpečnosti.

28

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Mapa 3: Chráněná území, přírodní parky, přírodních rezervace a významné

krajinné prvky Jihomoravského kraje

Zdroj: http://www.aopk.cz/index.php?id_subjekty=3&v2=

2.9 Cestovní ruch a rekreace Obecně lze za hlavní turistickou atraktivitu v mikroregionech považovat esteticky hodnotnou, členitou a rozmanitou krajinu, ve které se střídají lesy, louky, pole a v některých případech i vodní plochy. Nejedná se tedy o konkrétní historické objekty nebo pamětihodnosti, nýbrž o soubor drobných atraktivit, které v kombinaci s přírodním rámcem skýtají v době, kdy se lehké formy turistiky opět těší zvýšené oblibě, dobré vyhlídky na rozvoj do budoucna. Propagaci krajinných krás území MAS (včetně jeho hodnoty ekologické – čisté a klidné prostředí) lze považovat za nejsilnější stránku Letovicka a Malé Hané z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu, kterou je třeba uchovat a s ohledem na životní prostředí, co nejlépe využít. Na území se nachází několik atraktivit, které by svým regionálním významem a v kombinaci s polohou v blízkosti krajského města i relativně dobrým dopravním spojením mohly umožnit rozvoj turismu v regionu. To platí především pro zámek v Letovicích, Křetínskou přehradu (vodní nádrž Letovice), která je vhodná k rekreačnímu využívání a několik drobných dalších atraktivit (koupaliště v Letovicích, zámek v Křetíně, kostely v Roubanině, Vískách, Kochově, Křetíně a Letovicích a Vanovicích, Arboretum Borotín). Z hlediska konkrétních forem turistického ruchu je nutné zmínit ne zcela dostatečné napojení všech částí regionů na stávající síť značených turistických stezek Klubu českých turistů. V oblasti existuje také potenciál pro rozvoj lyžování, jak pro zbudování menších sjezdových svahů pro začátečníky, tak především pro běh na lyžích. V neposlední řadě je vhodné zvážit možnost rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím cykloturistiky a agroturistiky, dvou forem cestovního ruchu, které nabývají na popularitě v posledním letech. Pro agroturistiku skýtají Letovicko i Malá Haná velmi vhodné podmínky díky půvabnosti své zemědělské krajiny, ale 29

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 do oficiální sítě a katalogu ekoagrofarem společnosti ECEAT není žádný subjekt na území MAS dosud zapojen. Rovněž z hlediska cykloturistiky, která představuje vhodný doplněk k agroturisitce jako další z forem šetrné turistiky, je potenciál regionu dosud nevyužit. Jeho poloha je přitom velmi vhodná, protože se nachází mezi třemi dálkovými cyklotrasami celostátního významu – trasa Znojmo-Jeseník, která prochází severně od mikroregionu přes Svojanov a Brněnec, dále Pražská cyklotrasa, která jde ve směru SZ-JV přes Nedvědici na Bystřici nad Pernštejnem a trasa Břeclav-Hradec Králové, která prochází východně od regionu (přes Moravský kras, východně od Boskovic a přes Šebetov dál směrem na severozápad). Seznam místních cyklotras je uveden v kap. 2.6.1 Doprava- Nemotorová doprava. Z tohoto pohledu je zřejmý potenciál, který by mohl být využit propojením těchto dvou spojnic přes území MAS. Zajímavostí MAS je i lokální biokoridor, který vede bezprostředním okolím dálničního tělesa ve směru Vídeň–Vratislav, jehož výstavba byla zahájena za II. světové války. S ohledem na kvalitní dopravní, zejména železniční, napojení obou regionů jak na Brno, tak i na Prahu, by dokonce při vhodném natrasování mohlo území MAS sehrát roli jakéhosi nástupního či koncového místa cykloturistů pro zmíněné dvě trasy.

Mikroregion Letovicko K přírodním zajímavostem patří: 

    

Letovice – přírodní park Letovice, významný krajinný prvek Letovské amfibolity, významný krajinný prvek Lada nad Slatinkou, přírodní park Babolský háj, evidovaný krajinný prvek bývalé lázně Andělka (Kladoruby), Skalní útvar Kamenná svatba (Kochov); Vlkov - významný krajinný prvek Vlkovské jalovce; Podolí - významný krajinný prvek Lada nad Hodiškou; Skrchov - významný krajinný prvek Meandry u Skrchova, mokřady; Horní Poříčí - významný krajinný prvek Ščerky; Od Brna do Letovic a dále údolím Křetínky vedla původní Trstenická stezka do Čech přes Svojanov, Poličku, Litomyšl. Leží na ní obce Vranová, Křetín, Dolní, Prostřední a Horní Poříčí. V roce 1976 byla za Letovicemi vybudována Vodní nádrž Letovice, která slouží k rekreaci i rybolovu. Oblíbená je cyklovyjížďka z Letovic kolem přehrady na hrad Svojanov.

Svazek obcí Malá Haná K přírodním zajímavostem patří:  

 

Úsobrno - přírodní rezervace Durana; Borotín - Arboretum Borotín (jako součást lokálního biocentra V Občinách)bylo založeno v roce 1918 majiteli panství, rodinou Riedlů; obnoveno bylo v 80. letech minulého století. Směrem na sever a severozápad vedou z Borotína vycházkové trasy k Borotínskému čihadlu (538 m.n.m.) a Opatovickému hradisku (514 m.n.m.) s reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstera od Karla Otáhala, které jsou součástí významného regionálního biokoridoru vedoucího od Pamětic ke Smolenské přehradě poblíž Velkých Opatovic; Velké Opatovice – přírodní park, zámecký park; Naučná stezka Hanýsek- vznikla r.2006 a je pojmenována podle mikroregionu Malá Haná. Stezka je koncipována jako okruh 9km s odbočkou na Kamennou svatbu. 30




Stezka prochází obcemi Velká Roudka a Borotín. Zajímavosti: Opatovické hradisko, reliéfy Petra Bezruče a skladatele J.B.Foerstra, vytesané do skály ak. sochařem K. Otáhalem, pověstmi opředený pískovcový útvar Rýbrcoulovo srdce, bývalé lázně ve Velké Roudce s kvalitní pitnou vodou, kamenný útvar Kamenná svatba připomínající zkamenělé koňské spřežení a svatební kočáry a v neposlední řadě Borotínské arboretum zahrnujícími přes 2000 druhů rostlin a pohyblivé betlémy. Šebetov - přírodní park, zámecký park, nepřístupný.

3.Vyhodnocení dosavadních koncepcí 3.1 Popis dosud realizovaných programů na území MAS Tabulka 10: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko za léta 1996-2006

Náklady v tis. Kč

Obec (mikroregion LETOVICKO) Letovice ČOV a kanalizace dům s pečovatelskou službou nadstavba bytů (Komenského) plynofikace vodovod Zábludov nadstavba bytů (Bezručova) vodovod Zboněk rekonstrukce mostu oprava a zateplení střechy MŠ Komenského plynofikace Kulturního domu plynofikace ZŠ územní plán Oprava fasády ZŠ Tyršova Regulace topení v ZŠ Komenského Rekonstrukce kuchyně v ZŠ Komenského Rekonstrukce kuchyně MŠ Třebětínská Rekonstrukce kuchyně a rozvodů el. MŠ Čapk Kanalizace Zábludov Rek. Podlahy a stropu v sále KD Lapák štěrku na ČVO Domov důchodců Bytový dům (30 BJ ) na ul. J. Haška Vodovod Jasinov Kanalizace Příční Rek. Masarykova nám. (II. A III. etapa ) Bezbariérové úpravy chodníků Opravy místních komunikací Parkoviště Komenského Skatepark Inženýr. sítě Třebětín II.

116 398 42 000 20 757 14 348 10 431 6 228 5 272 2 230 537 1 543 1 252 1 000 5 791 975 3 731 909 2 116 658 3 102 1 937 85 500 28 271 7 314 1 601 6 911 1 072 15 847 988 960 10 064

Deštná 3 500 740

plynofikace kabelová televize

31

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Náklady v tis. Kč

Obec (mikroregion LETOVICKO) hřiště s umělým povrchem oprava místních komunikací oprava dešťové kanalizace Horní Poříčí oprava místních komunikací (1996-98) oprava hasičské zbrojnice oprava mostků pro pěší Horní Smržov cyklohřiště Plynofikace obce, vč. Obú Čekárna Draha, odstavný pruh, kanalizace Muzeum rekonstrukce rozhlasu sekačka traktůrek Husqwarna vodovod rekonstrukce vodní nádrže hřiště na malou kopanou Křetín rekonstrukce ZŠ plynofikace revitalizace říčních systémů rekonstrukce rybníka oprava místních komunikací (1996-98) kanalizace a inženýr. sítě pro rod. domy oprava hřbitova oprava místních komunikací dětské hřiště u Základní školy vybudování chodníků prodloužení vodovodních řadů přístřešek u pohostinství Lazinov výstavba budovy OÚ, obchodu a hospody výstavba tech. infrastruktury pro rod. domy Plynofikace obce Míchov plynofikace (1998-99) vodovod (1994-1996) rekonstrukce el. sítě oprava místních komunikací oprava střechy kulturního domu oprava kapličky park před kulturním domem bezbariérový přístup a rekonstrukce WC v KD dokončení plynofikace kultur. domu oprava místních komunikací u kapličky Pamětnice plynofikace opravy místních komunikací výstavba požární zbrojnice obnova historického sklepa na návsi oprava kapličky

32

800 750 370 2 309 530 320 199 2 130 409 6 945 285 150 543 404 196 16 800 2 500 1 400 1 200 850 3 600 1 800 1 000 1 200 2 100 300 500 5 000 3 100 1 500 1 900 1 300 700 490 640 180 90 380 200 210 2 500 720 1 700 200 350

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Náklady v tis. Kč

Obec (mikroregion LETOVICKO) rozšíření vodovodu výstavba 2 čekáren autobusové dopravy zbudování sportovního hřiště

320 420 100

Petrov plynofikace vodovod kabelová televize plynofikace a rekonstrukce Obecního úřadu opravy místních komunikací úpravy chodníků v obci Rekonstrukce místního rozhlasu Prostřední Poříčí opravy místních komunikací oprava Obecního úřadu Rubanina plynofikace (1. fáze) kanalizace opěrná zeď Skrchov opravy komunikací a výkupy pozemků plynofikace rekonstrukce kapličky a obecního úřadu rekonstrukce hřiště oprava a rekonstrukce místního rozhlasu Stvolová opravy komunikací úprava prostranství u obec. úřadu a čekárna cyklo trasa Stvolová – Rozhrání oprava kapličky ve Vlkově oprava obec. úřadu + knihovna a soc. zařízení rekonstrukce sociál. zař. v obecní hospodě nové vytápění na tuhá paliva v obec. hospodě Vísky Půdní vestavba ZŠ Přírodní sportovně-kulturní areál Travnaté hřiště Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce ZŠ Nástupní ostrůvek u ZŠ Rekonstrukce veř. osvětlení plynofikace výstavba víceúčelové budovy OÚ Vranová rekonstrukce Kulturního domu plynofikace oprava komunikací rekonstrukce autobusové čekárny rekonstrukce budovy kulturního domu CELKEM

33

1 950 1 200 525 339 1 400 85 195 1 800 1 200 1 500 1 000 1 000 885 400 210 110 95 700 596 212 180 240 300 340 3 500 1 350 200 1 200 3 000 300 450 3 200 10 200 1 800 1 000 240 386 950 518 311

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Tabulka 11: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná za léta 1996-2006

Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Bezděčí oprava požární nádrže hřiště občanský výbor a kulturní dům - fasáda občanský výbor a kulturní dům -sociální zař.

470 80 165 150

Borotín Plynofikace obce Územní plán obce Oprava MK Oprava budovy Stará škola Úprava prostor nového Obú a pošty Výstavba nové autob. čekárny Obnova zeleně a oprava rybníka arboreta Vybudování bezdrát. rozhlasu

2 000 242 3 495 1 300 800 412 1 737 600

Brťov oprava kapličky

250

Cetkovice Plynofikace Oprava a rekonstrukce Obú Oprava kostela a fary Zřízení bezdrátového rozhlasu Generální oprava MŠ Generální oprava ZŠ Oprava MK a chodníku střed Výstavba ČOV a kanalizace Rekonstrukce kuchyně MŠ Rekonstrukce a zatravnění hřiště Rekonstrukce MK Úvoz Korbelova Lhota oprava požární zbrojnice komunikace Malá Roudka, Skočova Lhota Úprava návsi a stavba autobusových čekáren Opravy místních komunikací Stavba vodojemu Rekonstrukce Obú Chodníky v obci Světlá Plynofikace obce Oprava MK Plynofikace a oprava stropů na Obú Přívod NN k prameništi Oprava budovy Obú Výkup pozemků k výstavbě Rozšíření sítě NN u RD Rozšíření sítě veř. osvětlení u RD Autobusová zastávka s čekárnou Oprava MK v obci Inženýr. sítě

34

4 321 1 892 4 140 570 860 2 230 1 850 35 200 460 1 400 490 200 95 1 100 2 520 2 100 850 420 2 800 1 100 555 72 160 445 482 106 202 200 2 141

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Vybudování vrtu pro posílení prameniště Oprava MK Vybudování komunikace u RD

401 247 655

Šebetov Čistírna odpadních vod Bezdrátový rozhlas Hasičská cisterna Zastávka veřejné dopravy Kabelová televize Chodník - náves Chodníky – od křižovatky Chodníky k Zábraní Místní komunikace Horní Zábraní Filtrace vody - koupaliště Rekonstrukce vodovodu a kanalizace - Zábraní

8 984 441 2 200 163 188 299 482 178 750 248 660

Uhřice Inženýrské sítě Komunikace před r. 2000 plynofikace Komunikace po r. 2000 chodník komunikace Veřejné osvětlení Územní plán čekárna Oprava obecního úřadu MŠ střecha

430 580 1 500 2 440 1 000 1 300 140 167 180 600 300

Úsobrno Rekonstrukce vodovodu Vybudování zábradlí u MK Výstavba 2 bytů Plynofikace 1 bytu Dostavba věže kostela Úprava okolí kostela Rekonstrukce místních komunikací Vanovice, Drválovice Stavba autobusových čekáren Plynofikace obou obcí Rekonstrukce kultur, domu Oprava budovy Obú Chodníky v obci Vanovice Chodníky na hřbitově Opravy MK do r. 2000 v obou obcích Propojení vodovodu Vanovice-Drvalovice Plynofikace kultur. domu a OBú Rekonstrukce vodovodu Vanovice Víceúčelové hřiště Oprava MK po r. 2000 v obou obcích Velké Opatovice veřejné osvětlení veřejný rozhlas

35

11 079 55 558 49 1 759 514 1 614 650 4 150 950 1 150 1 850 950 1 930 563 950 750 1 600 3 500 680 1 940


Náklady v tis. Kč

opravy komunikací chodníky a opěrné zdi ČOV a kanalizace výstavba nových bytových jednotek rekonstrukce zámku Základní škola - oprava střechy - oprava bazénu kabelová televize Infocentrum inženýrské sítě – rodinné domy „Pod Dubím“ koupaliště zámecký park

14 500 1 350 2 650 14 470 26 550 2 300 1 700 18 000 650 11 500 2 500 450

Svárov komunikace Velká Roudka komunikace kotelna CELKEM

70 500 60 239 386

Tabulka 12: Největší kapitálové výdaje společných projektů mikroregionu Letovicko za dobu jeho existence ( květen 2000 )

Mikroregion LETOVICKO-společné akce

Náklady v tis. Kč

2005 Oprava kapliček Vísky, Míchov, Zábludov, kříž Roubanská a Vranová Škola obnovy venkova Vísky- zřízení Strategie rozvoje

311 72 65

2006 Škola obnovy venkova- pokračování Oprava dopravního značení v obcích Letovice, Deštná, Lazinov, Rubanina, Skrchov, Stvolová, Chrudichromy

88 272

2007 Obnova mobiliářů Program projektových manažerů

50 100 958

CELKEM

Tabulka 13: Největší kapitálové výdaje společných projektů mikroregionu Malá Haná za dobu jeho existence ( listopad 2001 ) Mikroregion MALÁ HANÁ- společné akce

Náklady v tis. Kč

2001-2003 Příprava strategie rozvoje

200

Projekt tajemství a záhady Malé Hané

270

Projekt Malá Haná 2005

340

2004 2005

36

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Mikroregion MALÁ HANÁ- společné akce

Náklady v tis. Kč

Aktualizace strategie rozvoje mikroregionu Propagace na Region tour BVV

92 21

2006 Projekt Malá Haná 2005 Propagace na Region tour BVV

254 21

2007 Pilotní turistická akce Úprava www stránek mikroregionu Příprava a vydání propagačních materiálů Doplnění venkovního mobiliáře v obcích Semináře eko-výchova, obnovitelné zdroje en. CELKEM

20 30 50 100 50 1 448

Tabulka 14: Největší kapitálové výdaje společných projektů MAS Partnerství venkova za dobu její existence (prosinec 2004 ) MAS Partnerství venkova- společné akce

Náklady v tis. Kč

2006 Realizace strategie LEADER ČR 2006 Vybudování přírodně sportovního areáluObec Vísky Stroj na údržbu zeleně v obci- Obec Horní Smržov Bezdrátový rozhlas- Obec Borotín Stroj na vyžínání trávy,pro údržbu příkopů a mezí Ledeko- Letovice a.s. MAS- realizace strategie CELKEM

1 350 150 600 2 499 300 4 899

V posledních 10 letech se na území MAS proinvestovalo plných 765 002 mil. Kč. Většina financí byla použita na realizaci projektů základní infrastruktury v jednotlivých obcích. Od doby existence obou mikroregionů a MAS se velmi dobře rozvíjí vzájemná spolupráce při hledání možností a společných projektů, majících efekt pro širší region.

37


3.2 Rozvojové programy a strategie územních celků V rámci MAS byly v minulosti zpracovány následující strategické dokumenty: Strategie mikroregionu Letovicko (aktualizovaná verze prosinec 2005) Rozvojová strategie mikroregionu Malá Haná (verze z roku 2003) Záměr MAS pro Leader ČR 2006 (zpracováno březen 2006) Strategie Leader MAS Partnerství venkova pro léta 2007-2013 navazuje na uvedené koncepční dokumenty území, prolíná aktivity obou mikroregionů a pokračuje v záměru MAS Partnerství venkova, realizovaném v průběhu roku 2006 v rámci inciativy Leader. Pro tvorbu Strategie Leader MAS Partnerství venkova pro léta 2007-2013 bylo krom výše uvedených strategických dokumentů zpracovaných na území MAS také využito : - dotazníkového šetření na území obou mikroregionů, které probíhalo v březnu-dubnu 2007 (výsledky ankety jsou vyhodnoceny a zpracovány v bodu 5 tohoto dokumentu, formulář použitého dotazníku je poté přiložen jako příloha č.1 dokumentu) - pracovním týmem zpracované SWOT analýzy pro jednotlivé oblasti, která je uvedena v bodu 4 tohoto dokumentu - statistických dat a přehledů vývoje zpracovaných JM krajem, MPSV, ČSÚ - detailních průzkumů a informací z jednotlivých obcí (matriky, školy, OÚ...)

38


4.Analýza silných a slabých stránek (SWOT) SWOT analýza : 4.1 EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ

    

     

Silné stránky Výhodná poloha u podružného evropského dopravního koridoru (plánovaná komunikace R43) Ložiska nerostných surovin (žáruvzdorné jíly, cihlářské hlíny) Existence regionální železniční trati (trať č.262) Volné stávající výrobní objekty Možnost nové výstavby na nevyužitých plochách v areálech zemědělské výroby s dostupnou infrastrukturou Probíhají přípravy průmyslových zón Relativně nižší míra nezaměstnanosti v rámci ČR Přítomnost větších podniků Přizpůsobivost a flexibilita zaměstnanců v oblasti dělnických profesí Komparativní výhoda nižších nákladů na mzdy Poměrně vysoký potenciál cestovního ruchu

Příležitosti  Zlepšení podmínek pro umisťování nových investic po realizaci komunikace R43  Využití podpory státu a EU při zakládání a modernizaci malých a středních podniků  Programy pro podpora podnikání, řemesel, pomoc při vzniku nových podnikatelských subjektů  Rozvoj podnikání v menších obcích  Zvýhodňování podnikatelů ve službách  Využití programů pro rozvoj venkova v oblasti diverzifikace hospodářských činností jako doplňkového zdroje obživy obyvatel  Celoživotní vzdělávání  Využití volných kapacit

       

Slabé stránky Nízká míra podnikatelské aktivity Absence hnacích firem v širším území Podmíněně vhodné podmínky pro umístění nových investic Nepřipravenost pro nové investice, neúplná infrastruktura Špatná dopravní dostupnost a stav komunikací Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Nízká kvalifikace a malá mobilita velké části obyvatel Obtížné podmínky pro začínající podnikatele

Hrozby  Zpožďování investic státu, zejména komunikace R43  Nedostatek investičních prostředků pro dobudování infrastruktury  Neúspěšnost aktivit směřujících k získání investorů  Konkurence regionů při získávání dotací a podpor  Migrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do větších center  Nedostatečná motivace ke zvyšování kvalifikace a vzdělávání

39


SWOT analýza : 4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

  

      

Silné stránky Dostatečná hustota silniční sítě Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R43 Existence mezinárodní železniční trati č.260 Brno- Česká Třebová (součást koridoru Berlín- Praha- BudapešťIstanbul) Hustá síť cyklotras Dostatečné množství kvalitní pitné vody v regionu splňující normu ČSN Ukončení plynofikace ve všech obcích (až na výjimky) Dostatečné pokrytí rozvodnými sítěmi elektrické energie Dobré podmínky pro využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie Zájem o výstavbu rodinných domůatraktivní území Dostupnost telefonních služeb a Internetu

         

Slabé stránky Neuspokojivý technický stav silniční sítě Pomalý postup výstavby rychlostní silnice R43 Absence přechodů pro chodce před školami, nepřehlednými místy Nízké využití regionální železniční trati Nedostatečné čištění odpadních vod Nepřipravenost infrastruktury pro nové investice Nedostatečná ploch a připravenost území pro stavbu rodinných domů Špatná dopravní obslužnost obcí o sobotách a nedělích Neschválené územní plány ve všech obcích Nevyužívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie

Příležitosti Hrozby  Využití podpory státu a EU při využití  Potíže v oblasti provozování netradičních zdrojů energie regionálních železničních tratí  Využití podpory státu a EU pro  Nedostupnost investičních prostředků zlepšení stavu komunikací II.a III.třídy  Nedostatečná motivace ke třídění a místních komunikací odpadů a využívání netradičních  Využití podpory státu a EU pro zdrojů energie zajištění čistoty odpadních vod  Využití programů pro podporu infrastruktury pro bydlení  Optimalizace systému veřejné dopravy  Využití programů pro rozvoj venkova

40


SWOT analýza : 4.3 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

     

Silné stránky Velmi dobré půdní podmínky pro zemědělství, potenciál území Tradice zemědělství a ovocnářství Kvalifikované zkušené vedení zemědělských subjektů Pružnost a přizpůsobivost pracovníků Zájem o modernizace Existence zemědělských podpor a dotací

 





Slabé stránky Převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků neumožňující investice a inovace Nedostatek moderních zpracovatelských kapacit, odbytových center zemědělských produktů, kvalitních skladovacích kapacit Redukované stavy chovů skotu s negativními dopady na hospodaření na zemědělské půdě a využití ploch horší kvality Nízká produktivita práce, přetrvávání dřívější praxe extenzívního hospodaření JZD

Příležitosti Hrozby  Využití podpory státu a EU směřující k  Potíže v oblasti zemědělství v rámci modernizaci a zvýšení ČR a kraje, absence hnacích firem konkurenceschopnosti zemědělství v regionu  Zapojení do programů pro rozvoj  Výkyvy trhu venkova (metoda Leader)  Dumpingové ceny zemědělských  Diverzifikace zemědělství, doplňkové produktů ze zahraničí služby k zemědělské výrobě  Regulované objemy dodávek a  Rozvoj venkovské turistiky a nabídky vyráběných množství v rámci EU ubytování na venkově (agroturistika,  Choroby v zemědělství s dopadem na ekoturistika, hippoturistika) lidské zdraví (výskyt, mediální  Podpora ovocnářství kampaň, pokles trhu)  Zájem obchodu o kvalitní produkty a  Kalamity a přírodní katastrofy produkty ekologických hospodářství  Nedostupnost investičních prostředků  „Certifikace místních produktů“ Nízká aktivita při využívání značky garantující jejich kvalitu nabízených podpor, zavádění inovací,  Pořádání různých propagačních akcí pěstování netradičních plodin apod. na prodej regionálních produktů  Nedostatečná motivace ke zvyšování  Zlepšení informovanosti občanů o kvalifikace a vzdělávání kvalitních výrobcích a jejich  Kolaps zemědělství, zaplevelení dostupnosti v regionu krajiny  Účast zemědělských subjektů na výstavách, veletrzích, trzích a jarmarcích

41


SWOT analýza : 4.4 ROZVOJ REGIONU

   

Silné stránky Příznivé přírodní podmínky, příjemné krajinné prostředí Jedinečná kulturní tradice spojená s prostředím, relativně živá lidová kultura a tradice Relativně dobrý stav bytového fondu venkovských sídel, veřejných budov a prostranství Spolkový život

      

Slabé stránky Potřeba dobudování technické infrastruktury (vodovody, kanalizace, místní komunikace, informační sítě) Nízký stupeň vybavení místní občanskou vybaveností a zařízeními veřejných služeb Nižší kvalita dopravní obslužnosti, obtížná dopravní dostupnost Potřeba sociální stabilizace mladé generace v regionu Vylidňování regionu Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva znemožňuje vznik kvalifikovaných pracovních míst Zlepšení vzhledu obcí

Příležitosti Hrozby  Využití podpory státu a EU směřující k  Nízká účast občanů na programech modernizaci venkovských regionů rozvoje municipalit a regionu  Zapojení všech subjektů území do  Nedostatek finančních prostředků iniciativy Leader k rychlejší realizaci potřebných investic  Prezentace tradic a jejich podpora  Změny globálních podmínek  Mezinárodní spolupráce s jinými ovlivňující udržitelnost rozvoje regiony  Setrvačnost extenzívního  Zapojení do programů pro rozvoj hospodaření v krajině venkova  Ztráta zájmu občanů o veřejné dění  Podpora alternativních ekonomických činností (řemesel, živností a služeb) ve venkovském prostoru  Podpora venkovské turistiky  Podpora „hrdosti“ na svůj region  Systematická příprava projektů a získávání dotací podporujících rozvoj regionu  Zřízení turistických informačních center ve vybraných obcích MAS  Spolupráce s okolními územními celky (MAS, mikroregiony)  Zkvalitnění informovanosti občanů (reg. tisk, www stránky)

SWOT analýza: 4.5 LIDSKÉ ZDROJE A OBČANSKÁ SPOLEČNOST 42


Silné stránky           

 Zkušenosti samosprávy obcí z POV Zkušenosti MAS pracující metodou Leader Dobrá úroveň a aktivita místní samosprávy Velký pokrok ve vybavení venkova infrastrukturou Relativně kvalitní sociální prostředí Dobrá úroveň mezilidských vztahů, vysoká úroveň neformálních vztahů Volné objekty pro bydlení Dostatek prostoru pro novou výstavbu rodinných domů Dobrý stav základního vybavení pro sport a volný čas Zatím nízká úroveň výskytu sociálně patologických jevů Relativně dobrá síť MŠ a 1. stupně ZŠ

           

Slabé stránky Rezervy v oblasti spolupráce obcepodnikatelé- církve- NNO- občané Rezervy ve využití nevyužívaných výrobních a zemědělských objektů) Nízká vybavenost zdravotnickými zařízeními Nedostatečná vybavenost službami, v některých obcích i maloobchodem Vysoký podíl obyvatel dojíždějících za prací Zastaralé vybavení MŠ a ZŠ Nedostatečná nabídka středních škol Velký podíl osob dlouhodobě nezam. Absence náročnějších kulturních akcí Migrace obyvatel za prací a kvalitnějšími službami Nedostatek hřišť různých typů Nevyřešené plochy pro stavby nových rodinných domů, nedostatečná infrastruktura, územní plán Poptávka po penzionu pro seniory

Příležitosti Hrozby  Aktivizace obyvatel, spolků,  Špatné uplatnění absolventů škol a neziskových organizací rekvalifikačních kurzů  Nevyužitá veřejná vybavenost obcí  Nedostatečná motivace ke zvyšování (kulturní domy, školy, školky) kvalifikace a vzdělávání  Možnost využití volných  Nedostatečná motivace ke spolupráci hospodářských budov mezi sektory a zapojení občanů do rozvojových programů  Obnovení tradičních trhů, výročních slavností  Ztráta zájmu občanů o veřejné dění a ztráta aktivit různých spolků  Sdružování finančních prostředků při realizaci rozvojových programů  Rušení škol v důsledku poklesu populace  Zřízení informačního systému regionu a zpřístupnění informací  Nárůst sociálně patologických jevů prostřednictvím internetu v důsledku nedostatečných příležitostí volnočasových aktivit  Prevence sociálně patologických jevů formou a rozšiřování nabídky mimoškolních činností pro děti a mládež  Aktualizace územních plánů ve spojení s informačním systémem o území  Zkvalitnění a aktuálnost informací o dění v regionu (zpravodaje, reg. tisk, www stránky obcí a spolků...)  Celoživotní vzdělávání obyvatel

43


SWOT analýza : 4.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE      

Silné stránky Atraktivní a kvalitní životní prostředí v rámci ČR Rozmanitost přírodního prostředí, krajiny a sídel území celé MAS Dobrý rekreační potenciál v letní sezóně Kvalitní vodní zdroje Vysoká úroveň přirozené úrodnosti zemědělských půd Hustá síť cyklotras



      

Příležitosti            

Propojení ochrany krajiny s jejím obděláváním v inteligentním systému využívání přírodních zdrojů Zmírňování dopadů zemědělské výroby na kulturní krajinu Sladění zpřístupnění atraktivních lokalit MAS s masovou devastací krajiny Tvorba vymezených naučných tras zajímavými místy regionu Využití podpory státu a EU při využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie Využití programů pro rozvoj venkova Realizace programu úspor energie Zavedení systému třídění a sběru odpadů Zavádění kompostáren a zpracování bioodpadů Realizace programu revitalizace krajiny, obnova luk a pastvin Zvýšené využití biomasy Preventivní protipovodňová opatření

Slabé stránky Poškození životního prostředí a krajiny způsobené zejména nevhodnými způsoby hospodaření zemědělských podniků, relativně nízký stupeň ekologické stability území Deficit vodních ploch Nevyhovující stav vodních toků Nedostatečné čištění odpadních vod Nevyužívání obnovitelných zdrojů energie Černé skládky na obecních pozemcích Málo vodních prvků v obcích (pítka, fontány) V důsledku špatné dostupnosti do zaměstnání a četnosti spojů častější využití vlastních vozů (zvýšená doprava, znečištění a zátěž krajiny)

Hrozby  Nedostupnost investičních prostředků  Narušení oběhu vody v krajině neuváženými technickými zásahy  Nedostatečná motivace ke třídění odpadů a využívání netradičních zdrojů energie  Přírodní katastrofy (povodně, polomy)

44


SWOT analýza : 4.7 CESTOVNÍ RUCH          

Silné stránky Scénicky velmi zdravá a atraktivní krajina pro cestovní ruch Dobré možnosti venkovské turistiky, agroturistiky ve vazbě na ovocnářství, chov koní apod. Existující vysoká poptávka po aktivitách ve venkovské krajině Návaznost na atraktivní turistické destinace regionu (Boskovice, Blansko) Široká nabídka ubytovacích služeb Hustá síť cyklotras Poměrně dobrá úroveň zajištění základních kulturních a sportovních aktivit Existence regionální železniční trati se spojením na Brno Dobrá dostupnost krajských měst Brno, Olomouc na realizaci víkendových a krátkodobých výletů Velké množství chat a chalupsezónní zvýšení počtu obyvatel

         

Slabé stránky Nedostatečné vybavení území rozvinutou turistickou infrastrukturou Nedostatečná síť turistických cest, turistických programů Neuspokojivý stav silniční sítě Nízké využití regionální železniční trati Chybí turistická atraktivita nadregionálního významu Nedostatek víceúčelových hřišť a dětských hřišť a ostatních sportovních ploch Někde nepořádek v obcích- špatný dojem návštěvníků Nedostatečná nabídka služeb doplňkové turistické infrastruktury Chybí informační databáze o nabídce na území mikroregionu Neexistující organizační struktura cestovního ruchu v regionu

Příležitosti Hrozby  Využití programů pro rozvoj venkova  Pokles zájmu turistů v důsledku nedostatečně kvalitní či absentující  Využití strukturálních fondů infrastruktury v oblasti služeb podporujících rozvoj cestovního ruchu cestovního ruchu a návazných služeb  Potíže v oblasti provozování  Podpora podnikatelských subjektů regionálních železničních tratí pracujících v cestovním ruchu  Nedostupnost investičních prostředků  Realizace tématických programů na opravu památek a objektů lidové venkovské turistiky architektury  Cílená propagace (infocentra  Opožděnost nebo nepřipravenost na v regionu, tištěné letáčky s popisy čerpání finančních podpor pro lokalit, tras, památek, významných cestovní ruch z EU jak podnikatelů, míst, internetové prezentace obcí a tak obcí a tématicky zaměřených spolků na www stránkách, NNO objednávkový systém ubytovacích zařízení a služeb na ubytování „po  Neúspěšnost aktivit směřujících netu“ k získání nových investorů  Zapojení do propagace v rámci JM  Nedostatečná údržba tratí, jejich kraje v rámci ČR (Regiontour, značení a vydávání map a popisů tématické publikace apod.)  Mezinárodní propagace území a jeho krás (jazykové mutace propagačních brožur a www stránek, mezinárodní veletrhy a semináře cestovního ruchu)

45


5. Dotazníková anketa, průzkum mezi obyvateli MAS (Vzor dotazníku je uveden v samostatné příloze č.1 strategického dokumentu MAS Partnerství venkova) Graf č.1 1. Věk tazatele

4

60 a více let

3

26 - 59 let

2

15 - 25 let

1

0 - 14 let 0

20

40

60

80

Hodnota (%) Malá Haná

Letovicko

Graf č.2 2. Pohlaví tazatele

Muž

2

Žena

1

0

10

20

30

40


Letovicko

46

50

60

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.3 3. Nejvyšší dosažené vzdělání

Vyskokoškolské

4

Středoškolské

3

2

Vyučen/a

1

Základní 0

10

20

30

40

50

60

70

80


Letovicko

Graf č.4 4. Pracovní zařazení tazatele Jiné

6

Důchodce

5 4

Nezaměstnaný

3

Podnikat., živnostník

2

Zaměstnanec

1

Žák, student 0

10

20

30

40

50


Letovicko

47

60

70

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.5 5. Kvalita péče o předškolní děti

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50

60


Letovicko

6. Náměty na zlepšení v oblasti péče o předškolní děti v regionu Malá Haná Chybí dětské hřiště Zvýšit nároky na děti přicházející do MŠ Zvýšit platy učitelkám Vybavení MŠ – nábytek, zahradní vybavení Delší otvírací doba v MŠ Dopravní hřiště – výchova Letovicko Lepší dozor Oddělená jídelna Zvýšit počet kvalitních hřišť 5x Malý počet dětí na venkově – hledat další péči o děti Vybavit hřiště – prolézačky 2x Nedostatek volně přístupných hracích koutů (dřevěné hrady, průlezky) Zvážit podporu domácí péče pro děti

48

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.6 7. Úroveň základního školství

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40


Letovicko

8. Náměty na zlepšení v oblasti základního školství v regionu Malá Haná Změnit hodnocení na slovní Zrušit hlášení rukou u dětí Více projektů Kvalifikovaní mladí učitelé Společné akce pro více škol v regionu Letovicko Uplatňovat moderní metody výuky Vybavení počítači Přísnější dozor Zbudování hřiště, bazénu Péče o volný čas dětí 2x Zlepšit vybavenost 2x Kvalitnější výuka Řešit školy s malým počtem dětí Zvýšit úroveň na venkovských školách Zvýšení individ. přístupu k jednotl. žákům podle schopností Kvalitnější učitelský sbor Snížit šikanu 2x Zamezit výskytu drog 2x

49

50

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.7 9. Možnosti středního a učňovského školství

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

10. Náměty na zlepšení v oblasti střed. a učňovského školstní v regionu Malá Haná Na Opatovsku chybí střední školy Málo lidí, kteří by chtěli pracovat rukama Více odbornosti ze strany pedagogů Málo učilišť Větší vstřícnost zaměstnanců vůči učňům na praxi Sledování trhu práce Více učebních oborů včetně kvalitních pedagogů Rozšíření umělec. oborů SUPŠ V. Opatovice Letovicko Upřednostňovat obory, po kterých je v regionu poptávka Zvýšit kvalitu výuky Přísnější dozor Úroveň pedagogů 2x Zkvalitnit morální profil jedinců Popularizovat a vyšovat prestiž řemesel a kvalitní ruční práce Rozšíření nabídky učňovských oborů v SOŠ Letovice Větší rozsah učebních oborů 2x Chybí možnost studia pro dálkové a večerní studium Nerušit řemeslné profese 2x

50

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.8 11. Kvalita a kapacita bydlení

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

12. Náměty na zlepšení v oblasti kvality bydlení v regionu Malá Haná Chybí ubytovny pro zaměstnance Více staveb Cena pozemků pro mladé rodiny Zásobování vodou Místní komunikace – opravy Výkup pozemků pro nové stavebníky Výstavba bytů pro mladé Velká poptávka, malá nabídka Vysoké ceny Dotovaná stavební místa Výstavba malomontážních bytů Letovicko Situace se výrazně lepší Možnost získání dotací pro malé obce na byty pro mladé rodiny, aby neodcházely Větší počet nájemních bytů Výstavba nových bytů i pro soc. slabší rodiny 3x Opravy starých bytovek a bytových domů 2x Nedostatek stavebních míst pro slabší ekonomické vrstvy 2x Vysoké ceny pronájmů Slevy z nájmu, vybavenost

51

3x

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.9

13. Zajištění péče o seniory

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30


Letovicko

14. Náměty na zlepšení v oblasti péče o seniory v regionu Malá Haná Chybí klubové zařízení pro důchodce, zájezdy Více ext. pracovišť pro seniory Pečovatelská služba pro důchodce i v malých obcích Zlepšení péče – nákupy, obědy V regionu Malá Haná není domov důchodců! Přestavět zámek v Borotíně na domov důchodců Penzion pro důchodce ve Vel. Opatovicích Letovicko Zvýšení kapacity penzion pro důchodce 2x Zlepšení zdravotní péče Zlepšení úrovně léčby dlouhodobě nemocných

52

40

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.10 15. Nabídka a dostatečnost zdravotnických služeb

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50

60


Letovicko

16. Náměty na zlepšení v oblasti zdravotnických služeb v regionu Malá Haná Špatný stav nemocnice v Boskovicích Neplatit u lékaře Nerozšiřovat nadstandardní péči Nedostatečná úroveň obvodních i odborných lékařů Ženský lékař v Šebestově Více zubařů, Více zdrav.oborů (lékařů) v menších městech Dlouhé čekací doby u lékaře Rehabilitace, rekondice Velké Opatovice – autobusová zast. je 0,5 km od zdrav. střediska- vhodnější by byla přímo. Letovicko Zřízení ambulancí specialistů 3x Více lékařů, zlepšit vybavení 2x Možnost výběru odborných oddělení dle kvality služeb i mimo region Rychlejší zdravotní pomoc Zlepšit kvalitu a zájem o pacienta 3x Zachovat a zlepšit situaci pohotovosti a lékárny v nemocnici v Boskovicích 4x Zubní pohotovost v Boskovicích Zlepšení vzhledu nemocnic Chybí bezbariérové přístupy u praktických lékařů Chybí ultrazvuk 3x Chybí oční ambulance 2x Špatná doprava do nemocnice Nerušit internu (ambulanci v klášteře v Letovicích) Zkrátit objednací časy a zkrátit čekání i po objednání Zajisti kvalitnější lékařskou péči v Boskovické nemocnici Lepší finanční dostupnost lékařů pro seniory Soustředit zdrav. služby do jedné budovy Zasadit se o navrácení lékařské služby – vyšetření SONO zpět do Letovic 53

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.11 17. Podmínky, kvalita a možnosti sportování

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

18. Náměty na zlepšení v oblasti sportovního vyžití v regionu Malá Haná Chybí víceúčelové hříště (na volejbal, malou kopanou, nohejbal, tenis) Kulturní středisko pro mladé Modernizace hřišť Vyloučit vandalismus Koupaliště Minigolf Plavecký krytý stadion Chybí tělocvičny v obcích Nekvalitní povrch na veřejn. prostř. a sportovištích v obcích Získat dotace EU na zlepšení a rozšíření spotrtovišť Víceúčelová malá hřiště Využít kvalitních trenérů a vybudovat běžkařské lyžařské tratě v regionu MAS (údržba, mapa, služby, návaznost na vlak a autobus) Letovicko Chybí krytý plavecký bazén 15x Chybí víceúčelová hřiště 5x Více možností pro maminky s dětmi Podpořit dotace sportovišť 2x Chybí zimní stadion 4x Chybí lyžařský vlek Oprava silnic pro cykloturistiku Vybudovat nové hřiště u ZŠ Komenského Letovice 2x Více peněz pro hřiště na vesnicích Motivovat mladou generaci Zbudovat umělou ledovou plochu 54

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.12 19. Nabídka + kvalita kulurních, společenských a sportovních akcí

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

20. Náměty na zlepšení kulturních, společenských a sportovních akcích Malá Haná Podpora ochotnic. divadel Chybí společné regionální akce Bavit se bez alkoholu a cigaret Něco více než diskotéky Podpora oprav a budování kult. domů Kino Dokončení areálu zámku ve V. Opatovicích Větší podpora organizací v obcích od státu Větší informovanost o akcích Festivaly (obnovit Borotínský festival bez drog a alkoholu) Koncerty, výstavy Letovicko Dostupnost ve městech dobrá, ale na vesnicích horší 2x Rozšířit nabídku podle zájmu dětí 2x Rozšířit nabídku kult. akcí Organizovat závody Sokolovna Krytý bazén v Letovicích 2x V malých obcích chybí společenské místnosti Akce pro seniory – dostupné i finančně Finanční podpora zájmových organizací (hasiči, ČČK, SOKOL) jako nositele kulturního dění

55

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.13 21. Úroveň a nabídka mimoškolních aktivit pro děti a mládež

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

22. Náměty na zlepšení v oblasti mimoškolních aktivit dětí a mládeže Malá Haná Chybí volně přístupné prvky pro děti (skateboard) Více malých hřišť pro pohybové aktivity mládeže Více lidí ochotných pracovat s dětmi ve svém volném čase Kina Diskotéky Skauting Fotokroužky Více finanční podpory na akce pro mladé hasiče a na jejich vybavení Letovicko Dostupnost ve městech dobrá, ale na vesnicích horší 2x Rozšířit nabídku podle zájmu dětí 2x Rozšířit nabídku sportu a tanečních krožků Rozšíření soutěží Více hřišť 2x Cyklostezky Chybí vedoucí mimoškolních aktivit (zapojení rodičů) Větší propagace ve školách Vybudovat centrum ekol.vých. Vzdělávací centra : knihovny: obě oddělení pohromadě, studovna, čítárna

56

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.14 23. Úroveň a kvalita ostatních služeb

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

24. Náměty na zlepšení v oblasti ostatních služeb v regionu Malá Haná Chybí řemeslníci, klempíři, pokrývači Nerušit stávající pošty Bohatší sortiment zboží v prodejnách Ubytování Turistika Letovicko Dostupnost ve městech dobrá, ale na vesnicích horší Obchod otevřený do 20:00 2x Přibližování služeb občanů do Letovic Obnovit finanční úřad v Letovicích Výstavba supermarketu v Letovicích – konkurence pro Albert Podpora drobných živnostníků

57

60

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.15 25. Stav dopravní situace

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

5

10

15

20

25

30

35

40


Letovicko

26. Náměty na zlepšení v oblasti dopravní situace v regionu

¨

Malá Haná I DS se nelíbí, hlavně při cestování do Brna Údržba silnic: Borotín – V. Opatovice, Borotín – Vanovice Obnovit vlak.křižovatku ve Světlé Přetížení dopravy Dostavět R43 Opravit silnicemezi obcemi Špatné dopravní značení v obcích Návrat ke starému jízdnímu řádu, ne IDS Dokončit rekonstrukci silnic III.třídy i v menších obcích a mezi nimi Letovicko Špatný stav vozovek 10x Špatné značení (ukazatele) Začleněním do IDS by se měla zlepšit kvalita dopravy 3x Složitý systém IDS Nepřehl.situace na náměstí k Karlova a ZUŠ c Letovicích Oprava všech komunikací v regionu 3x Spoje nenavazují Postavit R43 2x Rekonstrukce silnice na Svitavy Dražší jízdné po zavedení IDS Dořešit parkování na náměstí a u bytovek Dlouhé čekací doby na spoje z Letovic Zavedení menších autobusů Řešit situaci na západní části náměstí Opravit chodníky 58

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.16 27. Vzhled veřejn. ploch a prostranství

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

28. Náměty na zlepšení vzhledu veřejných prostranství Malá Haná Zapojit nezaměstnané a dlužníky do výkonu veřejně prospěšných prací Zajištění údržby přerostlých stromů Omezit volný pohyb psů Ekologické aktivity Pítka Fontány Vybudovat kvalitní přístup z návsi k arboretu Borotín Zbudovat odpočívadlo pro cykloturisty Letovicko Obecní pozemky bývají využívány k nepovoleným skládkám Špatná údržba okolí silnic (odpadky, vysoká trávy) – špatný dojem pro turisty 4x Chybí lavičky u zastávky dálkových autobusů Více veřejné zeleně 4x Obnova a zmlazování zeleně Více peněz na udržení veřejných prostranství v malých obcích 2x Málo lesního porostu Využití nezaměstnaných a trestaných na údržbu veř. prostranství 2x Motivovat občany k úklidu Nádraží Letovice – neuklizené peróny od sněhu a ledu, obtížné pro invalidy a seniory (vysoké schody, nejsou madla k přitažení)

59


29. Úroveň bezpečnosti obyvatel

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50


Letovicko

30. Náměty na zlepšení v oblasti bezpečnosti v regionu Malá Haná Více a častější policejní hlídky (i v noci) Krádeže a demolování majetku Snížit trestní odpovědnost na 12 let Přísnější tresty Kontrola rychlosti Více přechodů pro chodce před školami Snížení rychlosti u škol Větší osvěta a informovanost občanů Měřiče rychlosti v obcích Osvětlení přechodů Rozšíření služeb PČR v regionu Letovicko Zatím relativně dobrý stav Posílit obchůzky městských a státních policistů do odlehlejších a problémových oblastí Vandalismus na soukromém i obecním majetku Nezletilí jezdí dopravními prostředky Zavést kryté kamery Zvýšit počet a aktivitu policie 2x Pěší policie Pochůzky na hřbitovech a sídlištích Zamezit krádežím kovů (plechy, svody ze střech)

60


31. Aktivity obecního úřadu a kvalita jeho služeb pro občany

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30


Letovicko

32. Náměty na zlepšení v oblasti služeb OÚ občanům Malá Haná Změnit rozpočtové určení daní Více peněz pro malé obce Větší pravomoci ze strany OÚ Pořádat zájezdy na zimní stadion Podpora hasičů a fotbalistů Cirkus apod. Letovicko Velká spokojenost s OÚ Lepší úklid sněhu, posypy Veř. záchodky v Letovicích

61

40

50

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Graf č.19 33. Úroveň informovanosti občanů o dění v regionu

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30

40

50

60


Letovicko

Graf č.20

Typ zdroje informací

34. Zdroj informací o dění v regionu

4

OSTATNÍ

3

REGION. TISK, ZPRAVODAJ

VÝVĚSKA

2

INTERNET

1 0

20

40

60


Letovicko

62

80


34. Zdroj informací o dění v regionu Malá Haná

OSTATNÍ 10% INTERNET 59% REGIN. TISK, ZPRAVODAJ 72%

VÝVĚSKA OÚ 58%

Graf č.22

34. Zdroj informací o dění v regionu Letovicko

OSTATNÍ 21%

INTERNET 40%

REGION.TISK, ZPRAVODAJ 56%

VÝVĚSKA OÚ 55%

Graf č.23 35. Úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, organ. podnikateli a veř. sférou v regionu

Stupeň hodnocení

5 4 3 2 1 0

10

20

30


Letovicko

63

40

50


36. Náměty na zlepšení komunikace mezi všemi složkami v regionu Malá Haná Opravit obecní rozhlas Předávání zpráv SMS Reciproční návrhy Více otevřít OÚ občanům Více spolupracovat s podnikateli Letovicko Organizovat pravidelné setkávání všech složek na úrovni MAS Rozšíření společenských aktivit Rivalita mezi jednotlivými org., složkami – zlepšit komunikaci 37. Další náměty a připomínky ke zkvalitnění života a rozvoji v regionu, tipy na zlepšení… Malá Haná Vybudovat chodníky kolem silnic Zviditelnění obcí v rámci mikroregoinu Tradice zemědělství a řemesel – větrný mlýn Rozvodí Morava a Dyje Výletiště Cyklotrasy Dostavba moravského kartografického centra ve V. Opatovicích Dostavba koupaliště ve V. Opatovicích Autobus. nádraží ve V. Opatovicích – vybudovat velkou čekárnu a nainstalovat více laviček Výstavba supermarketů v regionu Tvorba pracovních míst a příležitostí Letovicko Úřady by mohly pracovat alespoň 1x týdně v odpol. až večerních hodinách, příp. v sobotu Podpora poctivých občanů Zkvalitnění morálky jednotlivců Další možnosti rozvoje cykloturistiky 2x Zřízení mini ZOO

64


5.1 VYHODNOCENÍ ANKETY:

5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35

Kvalita péče pro předškolní děti

LETOVICKO MALÁ HANÁ Úroveň základního školství L MH Možnosti středního školství a učňovského školství L MH Kapacita a kvalita bydlení L MH Zajištění péče o seniory L MH Nabídka a dostatečnost zdravotnických služeb L MH Podmínky, kvalita a možnosti sportování L MH Nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí L MH Úroveň a nabídka mimoškolních aktivit pro děti a mládež L MH Úroveň a kvalita ostatních služeb L MH Stav dopravní situace L MH Vzhled veřejných ploch a prostranství L MH Úroveň bezpečnosti obyvatel L MH Aktivity obecních úřadů a kvalita jejich služeb L MH Úroveň informovanosti občanů o dění v regionu L MH Úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnik. a veř. sf.L MH

65

Alarmující

Průměrný

Nadprůměrný

Vynikající

Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý nad 80 %, lze považovat úroveň statistiky jako vynikající Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý 60-80 %, lze považovat úroveň statistiky jako nadprůměrně kvalitní, s možností drobných zlepšení Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý 30-60%, lze považovat úroveň statistiky jako průměrnou, s vhodností dalších zlepšení Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý pod 30%, je stav konkrétního zjištění považován za alarmující, s akutní nutností zlepšení Tab. č.15 Srovnání obou mikroregionů a vyhodnocení podle hodnocení uchazečů Téma otázky POZNÁMKA Č. ot.

x x x x

+ + + + x x x x x x x x x x x x x x x x

! Těsně prům.

Těsně prům. ! !

x x x x

! Těsně prům. +Největší rozd.

x x x x

+ + x

x x x

+ !

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Hodnocení dotazníkové ankety probíhalo v období únor- březen 2006, anketa probíhala anonymní formou. Dotazníkové ankety se zúčastnilo celkem 221 osob regionu, přičemž z Mikroregionu Malá Haná 120 osob, z Mikroregionu Letovicko 101 osob, což představuje odpovědi vzorku populace ve výši cca 1,25 % počtu všech obyvatel MAS Partnerství venkova. Na otázky ankety odpovídal přibližně stejný počet mužů i žen, převážně produktivního pracovního věku od 26 do 59 let, středoškolského vzdělání a většinou pracujících v pozicích zaměstnanců. Tazatelé hodnotili jako velmi kvalitní úroveň předškolního a základního školství a aktivitu a kvalitu služeb obecních úřadů v obou mikroregionech , v regionu Malá Haná pak také úroveň vzhledu veřejných prostranství a úroveň informovanosti o dění v regionu. Jako velmi slabá a nekvalitní byla hodnocena v obou regionech úroveň ostatních služeb pro obyvatele a návštěvníky, v Letovicku pak navíc ještě úroveň služeb zdravotnických a spolupráce všech subjektů na území regionu (podnikatelé, zemědělci, neziskové organizace, obecní úřady a jednotliví občané). V regionu Malá Haná poté byl jako velmi nekvalitní hodnocen také stav dopravní situace. Největším rozdílem mezi oběma územími MS Partnerství venkova (Letovicko, Malá Haná) byl tazateli označen vzhled veřejných prostranství, kdy disproporce ve prospěch Malé Hané činila 33%, tedy třetinou tazatelů byl hodnocen vzhled veřejných prostranství jako nadprůměrně kvalitní. Hodnocení ostatních kritérií byla v kategorii „průměrná“ a označilo ji 30-60% všech tazatelů obou mikroregionů. Z ankety také vyplynulo, že zdroj informovanosti je v obou regionech trochu odlišný. V regionu Malá Haná používá až 60 % obyvatel k informovanosti o dění v regionu Internet a tištěné zpravodaje a regionální tisk čte pravidelně až 72% dotázaných. V regionu Letovicko používá Internet k informovanosti o dění v regionu pouze 40% obyvatel a tištěná regionální periodika čte také menší počet osob, pouze 56%. Přes rozdílnost hodnot obou mikroregionů jsou obě čísla vysoká a velmi pozitivní a svědčí o zájmu obyvatel o dění v celé lokalitě. Výsledky ankety v oblastech, které je potřeba z pohledu výzkumu veřejného mínění v oblasti zlepšovat, budou promítnuty do strategie území MAS Partnerství. Anketa je tedy jedním ze základních pilířů tvorby strategie rozvoje MAS Partnerství venkova.

66


6. Vize MAS Partnerství venkova Při řešení otázek sociálně-ekonomického rozvoje území MAS je prioritou rozvoj venkovské společnosti a zlepšení života obyvatel, péče o krajinu a venkovské území, rozvoj turistiky a také podpora rozvoje restrukturalizační zemědělské a průmyslové výroby. Pro všechny oblasti je nutnou podmínkou rozvoje dobrá dopravní a technická infrastruktura a veřejná vybavenost obcí. Oba mikroregiony MAS se budou zaměřovat na podporu aktivit, které povedou k oživení kulturního a společenského života v obcích, prohloubení navázaného meziregionálního i mezinárodního partnerství a spolupráci a součinnosti všech skupin místních obyvatel. Investice budou směřovat do doplnění občanské vybavenosti obcí, zlepšení dopravní obslužnosti a místních komunikací, stavu veřejných prostranství a úrovně služeb. Dalšími řešenými oblastmi bude koncepční příprava regenerace krajiny. Kultivované přírodní prostředí a kulturní aktivity jsou podmínkou na rozvinutí doplňkových ekonomických aktivit – rekreace, turistiky a agroturistiky. Podmínkou pro umisťování náročnějších investic je dostatek kvalifikovaných pracovníků v regionu. Předpokladem pro novou výstavbu a revitalizaci krajiny je postupné zpracování komplexních pozemkových úprav. Strategie je zpracována na období let 2007-2013 a vychází ze 3. tématické osy Národního programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Diverzifikace mimo zemědělství a kvalita života na venkově , kam patří následující okruhy zájmu MAS: 

Opatření na diverzifikaci hospodářských činností venkova: diverzifikace do nezemědělských činností, podpora živností a mikropodniků (do 10 zaměstnanců), cestovní ruch



Opatření na kvalitu života: základní občanské vybavení a služby, infrastruktura, obnova a rozvoj vesnic, péče o přírodní a kulturní dědictví, osvěta



Školení venkovských subjektů



Budování schopností místních partnerství

Na základě dosavadního stavu poznání je možné formulovat vizi rozvoje MAS Partnerství venkova takto:

Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel.

67


7. Strategické cíle Jednotlivé cíle strategie územního rozvoje pro území MAS Partnerství venkova byly stanoveny na základě definice vize MAS , dále zpracovaných strategií rozvoje obou mikroregionů (strategie mikroregionu Letovicko, Rozvojové strategie svazku obcí Malá Haná), záměru MAS připraveného pro iniciativu Leader ČR 2006 a také na základě dotazníkového šetření uskutečněného v období 03-04/2007 na území jednotlivých obcí obou mikroregionů. Dále bylo ke tvorbě strategických cílů využito SWOT analýzy zpracované přípravným týmem MAS a dalších dílčích šetření a informací zástupců MAS ve vztahu k jednotlivým OÚ a obcím. Strategické cíle byly nadefinovány podle jednotlivých okruhů a oblastí zájmu.

7.1 Definice strategických cílů Strategický cíl 1 – Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, podpora zaměstnanosti Rozvoj podnikatelských aktivit malých a středních podniků na území MAS, podpora unikátní krajové výroby, nových efektivních technologií, tradičních řemesel, produktů a výrobků, podpora diverzifikace zemědělských subjektů do oblasti služeb, cestovního ruchu a dalších nezemědělských aktivit, má velký význam pro utváření celého území a následně i rozvoj zaměstnanosti v regionu. Úlohou MAS je integrace území v této oblasti, která probíhá prostřednictvím komunikace jednotlivých subjektů uvnitř MAS a dále veřejným projednáváním i mimo ni. Výslednými aktivitami je veřejná podpora této oblasti a výčet činností, vedoucích k růstu, zlepšení informovanosti a podpoře počtu MSP na celém území. Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů na celém území MAS je možné podpořit také např. zvyšováním vzdělanosti obyvatel, tj. pořádáním tematicky zaměřených vzdělávacích kurzů, zajištěním rekvalifikací atd. Nezbytná je úzká spolupráce s úřadem práce a nastavení nástrojů aktivní politiky zaměstnaností (např. veřejně prospěšných prací) podle specifik území regionu. Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Opatření 1.4 Opatření 1.5 Opatření 1.6 Opatření 1.7

Zřízení průmyslových zón – investice do infrastruktury a příprava pozemků pro výstavbu Podpora místního zakládání malých a středních podniků, zejména firem přinášejících výrobu s vyspělou technologií, vysokou přidanou hodnotou a s využitím místních zdrojů Podpora odbytu výrobků místních řemesel (tradiční trhy, jarmarky, poutě apod.) Podpora diverzifikace činností v zemědělství a doplňkových činností zemědělských rodin (agroturistika, alternativní energie apod.), adaptace zemědělského sektoru na evropské standardy Obnova a využití zanedbaných hospodářských budov pro podnikatelskou činnost Informační služby pro podniky Celoživotní vzdělávání a zvyšování vzdělanosti obyvatel

68


Strategický cíl 2 – Polyfunkční využívání a technická infrastruktura krajiny Pro rozvoj území je podstatná péče o kvalitní životní prostředí a udržitelnost krajiny. S touto oblastí je jednoznačně spjata i kvalita technické infrastruktury na daném území, jejíž budování je, jako v každé jiné venkovské oblasti v ČR, nákladným a dlouhodobým problémem (funkční vodovodní řády, ČOV, napojení na kanalizace a oprava a budování stokových systémů), trápícím většinu zastupitelstev obcí. Do tohoto strategického cíle spadá i ochrana území MAS před následky velkých vod, kterým jsou vystavena některá území MAS (protipovodňová a protierozivní opatření, suché poldry, retenční nádrže apod.). Podporováno bude využívání ekologických paliv, obnovitelných a alternativních zdrojů energie (biomasy, solární zdroje, speciální eko-kotle apod. ). Komplexní pozemkové úpravy přispívají k vyjasnění vlastnických vztahů a jsou významné pro rozvoj zemědělského i jiného podnikání. Z tohoto důvodu by obce měly dohlížet na jejich provádění a požadovat jejich brzké dokončení. Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 2.4 Opatření 2.5

Podpora dobudování technické infrastruktury na území MAS Podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie Návrh a realizace komplexních pozemkových úprav Realizace protierozních a protipovodňových opatření a opatření na zvýšení retenční schopnosti zemědělské a lesní krajiny Rozvoj prvků územního systému ekologické stability s vícefunkčním využitím (biokoridory, revitalizace říčních toků, protierozní prvky, stezky, místní komunikace)

Strategický cíl 3 – Obnova a rozvoj vesnic, kultura, sport, volný čas Předpokladem pro hodnocení obce jako atraktivního území, ve kterém lidé rádi, dobře a spokojeně žijí a pracují, je příležitost k bydlení, kvalitně vybudovaná infrastruktura v oblasti sociálních služeb (zajištění zdravotní a sociální péče), ale zejména také školství na všech úrovních, dále dobrá dopravní dostupnost a obslužnost v regionu, atraktivní vzhled celé krajiny a podpora volnočasových aktivit jednotlivců i spolků. Úkolem tohoto strategického cíle je rozvoj všech prvků, které podporují spokojený život občana na území MAS. Občanská vybavenost a dostupnost služeb jsou základními znaky kvality života v obci. Je třeba zajistit jejich základní úroveň, aby nedocházelo ke stěhování ven z obcí. Výstavba bytů pro mladé rodiny může rovněž výrazně přispět k udržení těchto obyvatel v obci. Také je potřeba udržovat a zkvalitňovat prostředí obcí a pečovat o historické a kulturní dědictví území obou mikroregionů. Žádaná je podpora volnočasových aktivit, společenských a kulturních akcí a ostatních spolkových činností. Úspěšný rozvoj obce je založen na lidech, kteří v ní žijí. I lidským zdrojů je třeba věnovat 69

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 zvýšenou pozornost vedoucí k jejich rozvoji, a to nejen zlepšováním a dostupností celoživotního vzdělávání, ale také zlepšením informovanosti, budování informačních systému a dostupností těchto technologií. MAS pracující metodou Leader v rámci regionu na bázi partnerské spolupráce všech „vrstev“ subjektů. Efektivita rozvojových aktivit se zvyšuje při spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Oba sektory mají svá specifika, své klady a zápory při realizaci jednotlivých činností. Je proto žádoucí využít silných stránek těchto sektorů a spolupracovat při běžné činnosti i při rozvojových projektech. Samozřejmostí je pak i navazování další spolupráce „vně“ MAS, s ostatními regiony a MAS, a to jak v ČR, tak i v zahraničí. Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4 Opatření 3.5 Opatření 3.6 Opatření 3.7 Opatření 3.8 Opatření 3.9

Podpora aktivit volného času Rozvoj informovanosti o dění na celém území regionu- provázanostinformační systémy, komunikační technologie, sítě Péče o kulturní dědictví, ochrana a obnova památek a místních pamětihodností, památek lidové kultury Podpora širších vazeb regionu, spolupráce na úrovni mezikrajské a mezinárodní, podpora nových aktivit (utkání, kulturní výměny, apod.) Rekonstrukce a výstavba objektů občanského vybavení, škol a zařízení pro výuku včetně investic do vybavení Rozšíření komunálních technických služeb, zkvalitnění nakládání s odpady Zlepšení dopravní obslužnosti obcí Program účasti a iniciativy občanů při obnově veřejných prostor Výstavba a úpravy veřejných prostor (obnova veřejných prostranství a jejich funkcí, veřejné osvětlení, dlažby, výsadby apod.), obecní a rekreační zeleně, parků a úprava vodních toků v zastavěném území obcí

Strategický cíl 4 – Venkovská turistika, partnerství Cestovní ruch by se ve vybraných částech MAS mohl stát poměrně významným ekonomickým odvětvím; důležitou roli zde může hrát agroturistika a venkovská turistika. K využití potenciálu cestovního ruchu je třeba vytvořit ucelený koncept a cílené produkty a tyto produkty účelně propagovat. Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je dostatečná a kvalitní základní turistická infrastruktura. K těm patří zejména ubytování a stravování a také tvorba různých cyklotras a tématických stezek v terénu (naučné stezky, vodní trasy, hippostezky....). Na základní infrastrukturu pak navazují další doprovodné služby a produkty cestovního ruchu (cyklopůjčovny, muzea, vodní plochy ke koupání, místa občerstvení a odpočinku, průvodcovské služby, tématicky laděné pobyty, výlety apod.). Dobrá informovanost a propagace o produktech a nabídkách jednotlivým návštěvníkům regionu v celé MAS je nedílnou součástí dobře propracované kampaně v oblasti cestovního ruchu (infocentra, informační systémy, nezávislé turistické organizace, letáky, brožury, mapy......) Opatření 4.1 Opatření 4.2

Vybudování místní nezávislé turistické organizace, jejího zázemí a provozního zabezpečení Marketing cestovního ruchu, vytvoření loga, jeho registrace a následné zavedení do praxe v rámci mikroregionu, ve vnější

70


Opatření 4.3

Opatření 4.4 Opatření 4.5 Opatření 4.6 Opatření 4.7

prezentaci, v médiích apod. (korespondence obcí, www stránky, propagační materiály a další) Infrastruktura cestovního ruchu a) Areály pro koupání a letní rekreaci b) Lázeňská zařízení c) Zařízení pro agroturistiku d) Cyklostezky e) Trasy pro jízdu na koních (hippoturistika) f) Ubytovací kapacity, stravování, služby g) Drobná rekreační zařízení, kempy h) Výroční slavnosti, krajové speciality, možnost ochutnávky, nákupu i) Turistické informační centrum j) Informační tabule, navigace, inventář (přístřešky, lavičky, odp. koše apod.) Podpora iniciativ a nových služeb v oblasti cestovního ruchu, začínajících podnikatelů, investorů a jejich odborný růst Péče o krajinu, sídla a kulturní dědictví v zájmu cestovního ruchuzatraktivnění krajiny Dopravní dosažitelnost území Partnerství a spolupráce s ostatními mikroregiony a MAS, mikroregionem Mor.Třebová, navazování ostatních partnerství mezi MAS v ČR i zahraničí

71


Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel.

ROZVOJ A DIVERZIFIKACE HOSP. ČINNOSTÍ, PODPORA ZAMĚST.

POLYFUNKČNÍ VYUŽÍVÁNÍ A TECH. INFRASTR. KRAJINY

OBNOVA A ROZVOJ VESNIC, KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS

Cíl 1: Vytvoření aktivního podnikatelského sektoru a zvýšení zaměstnanosti

Cíl 2: Zlepšení stavu a udržení živ. prostředí, prevence přír. anomálií a katastrof

Cíl 3: Zlepšení života na vesnici, infrastruktura soc. služeb, podpora volnočas. aktivit obyv.

Opatření 1.1:

Opatření 2.1:

Průmyslové zónyinvestice, infrastrukt., příprava pozemků

Podpora dobudování tech. infrastruktury

Opatření 2.2: Opatření 1.2: PodporaMSP s vysp. technol., využití místních zdrojů

Opatření 1.3: Podpora odbytu výrobků míst. řemesel

Opatření 4.1:

Podpora aktivit volného času

Vybud. nezávislé turist. organizace

Podpora využívání alternat. a obnovit. zdrojů energie

Opatření 3.2:

Opatření 4.2:

Rozvoj informovanosti v reg.

Marketing a propagace cest. ruchu

Opatření 2.3:

Opatření 3.3:

Návrh a realizace komplexních pozemkových úprav

Péče o kult. dědictví, ochrana a obnova památek a lid.kultury

Opatření 2.4

Opatření3.4: Podpora

Opatření 1.4:

mezikraj. a mezinárod. aktivit

Podpora diverzifik. zemědělství a doplň. činností zem. rodin

Opatření 2.5:

Obnova a využití zanedb. hosp. budov pro podnik. činnost

Opatření 1.6: Informační služby pro podniky

Opatření 1.7: Celoživot. vzděl. a zvyš. vzdělanosti obyvatel

Cíl 4: Rozvoj infrastruktury, služeb , akcí a propagace cestovního ruchu na území MAS, partnerství

Opatření 3.1:

Realiz. protieroz. a protipov. opatření

Opatření 1.5:

VENKOVSKÁ TURISTIKA, PARTNERSTVÍ

Opatření 4.3: Infrastruktura cestovního ruchu

Opatření 4.4: Podpora iniciativ cestovního ruchu

Opatření 3.5: Obč. vybav, školyrekonstr., obnova

Rozvoj prvků územ. systému ekol. stability

Opatření 4.5: Péče o krajinu v zájmu cest. ruchu

Opatření 3.6:

Opatření 3.7:

Rozš.komun. a tech. služeb a nakládání s odpady

Zlepšení doprav. obslužnosti obcí

Opatření 4.6: Dopravní dosažitelnost území

Opatření 4.7:

Opatření 3.9:

Opatření 3.8:

Výstavba a úprava veř. prostor

Program účasti a iniciativ občanů n.veř prostran.

72

Partnerství+spolupr. s ostat.mikroregiony a MAS i zahranič.


8. Zásobník projektů Zásobník projektů je krátkodobým dokumentem, jehož účelem je konkretizovat a naplňovat cíle stanovené v obecné rovině Integrované strategie rozvoje území MAS . Shrnuje aktivity, jež by měly být na daném území realizovány v nejbližších letech (3-4 roky) a dále výhledové aktivity (5.-8.rok). Aktivity blízké realizaci jsou většinou lépe připraveny a propracovány, aktivity dalšího období shrnují projekty většinou v úrovní záměrů, studií, výhledů. Všechny typy projektů pak sloužící k naplnění strategických cílů. Jde o „nejpracovnější“ část strategie rozvoje, kterou je nutné aktivně rozvíjet a průběžně kontrolovat její plnění. Nejméně každé dva až tři roky je třeba posoudit dosažený pokrok, navrhnout nové projekty, resp. oživit staré nerealizované projekty a vyhodnotit reálnost cílů stanovených v programu rozvoje. Optimální je ale každoroční revize projektů a témat, provedení úprav či doplnění nových záměrů. Strategie rozvoje MAS Partnerství venkova je zpracovávána v době, kdy členové MAS mají již zkušenosti s realizací projektů MZe v rámci programu Leader ČR 2006. Svazky obcí jako samostatné celky mají zkušenosti s realizací „partnerských projektů“ uvnitř mikroregionů, a to jak na bázi obec-obec, tak na bázi obce- spolky- podnikatelské subjekty-občané. Samotné obce mikroregionů pak mají velkou zkušenost s realizací vlastních investičních záměrů, projektů, akcí a iniciativ, jsou zapojeny do Programu obnovy venkova a již několik let využívají možnosti získat finanční prostředky z různých dotační titulů v rámci kraje, v rámci ČR i v rámci strukturálních fondů a ostatních aktivit EU. Na území MAS existuje množství rozvojových záměrů, které vyjadřují představy o potřebných krocích rozvoje území v nejbližším období. Pramenem k získání informací o těchto záměrech byl jak široký průzkum veřejnosti, tak informace poskytnuté starosty obcí, které mají navázánu těsnější spolupráci mezi podnikatelskými subjekty a spolky uvnitř jednotlivých obcích. V následujících tabulkách jsou sumarizovány aktivity a projekty, které se v rámci území MAS připravují a je předpoklad je realizovat v nejbližším období, tedy v letech 2007 až 2013. Tabulka 16: Předpokládané akce-aktivity v jednotlivých obcích mikroreg. Letovicko pro léta 2007-2013

Náklady v tis. Kč Letovice 2007 Vodovod Podolí MŠ Komenského rekonstrukce kuchyně MŠ Třebětínská vytápění, střecha, soc. zař. MŠ Čapkova výměna kotlů ZŠLetovice snížení energ. náročnosti vytápění ZŠ Tyršova dokončení fasády ZUŠ Letovice rekonstrukce zkušebny Kulturní dům Meziříčsko střecha Rekonstrukce VO Tyršova Rekultivace skládky Vodovod Slatinka Průmyslová zóna inž. sítě Regenerace panelového sídliště

73

4 700 1 350 395 256 780 782 240 200 840 1 000 1 933 500 2 500

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Náklady v tis. Kč Letovice 2008 Vodovod Slatinka Rekonstrukce náměstí Rekonstrukce hřiště ZŠ Parkoviště Nové město Cyklostezky Rekonstrukce přemostění Babolky Sběrný dvůr u TS Rekonstrukce budovy MěÚ odstranění havarie Letovice 2009 Rekonstrukce náměstí ZŠ Komenského vytápění štěpka Nový územní plán Rekonstrukce místních komunikací Letovice 2010 Protipovodňová opatření poldr Kladorubka Rozhledna Sportoviště - kluziště Vodovod Chlum Rekonstrukce místních komunikací ZŠ výměna oken, zateplení Letovice 2011 Objekt stálá výstava z historie města a regionu Vodovod Babolky Koupaliště rozšíření Letovice 2012 Kulturního domu vzduchotechnika Rekonstrukce ČOV Rekonstrukce místních komunikací Vodovod Novičí Letovice 2013 Rekonstrukce VO Cyklostezky Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce drobné architektury Deštná 2007 Oprava místních komunikací 2008 Stavba kulturně společenského areálu 2009 Výměna oken v ZŠ a MŠ Deštná Horní Poříčí 2007 Místní komunikace 2007 Oprava koryta řeky 2008-2009 Místní komunikace Horní Smržov 2007-08 Vodovod, přivaděč, vrt 2008-09 Úprava prostranství Draha 2009-10 Rozhledna, stezka 2011-13 Kanalizace, čistírna Křetín 2007 - Chodníky Kulturní dům – přístavba

74

2 700 3 500 2 500 4 300 2 000 4 500 5 500 8 000 5 000 6 500 5 500 2 000 5 000 1 200 3 000 5 800 2 000 10 000 5 500 4 500 7 000 3 000 12 000 3 000 5 500 4 500 4 000 5 000 2 000 1 200 350 400 500 300 500 1 500 850 4 000 10 000 1500 500

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Náklady v tis. Kč 2008 – oprava OÚ

400

Lazinov 2007 – Rozšíření hlavního sjezdu do obce 2008 – nový Územní plán obce 2008-10 Opravy+ protažení míst.kom., parking 2008 – Protažení sítí do nové zástavby 2008-12 – Výměna všech septiků za ČOV 2009-10 – Čisticí filtr před zátokou

700 100 5 000 400 3 000 300

Míchov 2007 – Oprava místní komunikace 2008 – Oprava místní komunikace 2009 – Oprava místní komunikace 2010 – Oprava čekárny Pamětnice 2007-13 Výstavba místní kom. u hasič.zbrojn. 2007-13 Zasíťování stavebních pozemků Petrov 2007 pořízení obecního mobiliáře, úř. desky 2007-08 oprava střechy budovy OÚ 2007-08 Internet do kabelové televize 2008 oprava kapličky a kříže s pam. padlých 2008-09 oprava kluziště, vybud. malého hřiště 2009-10oprava hostince, vestavba podkroví 2010-11rekonstrukce KD a vestavba podkroví 2011-13příprava výstavby kanalizace a ČOV Prostřední Poříčí 2007 Rekonstrukce obec. úřadu II.etapa 2007 Oprava místní komunikace 2008 Rekonstrukce obec. úřadu III.etapa 2008 Oprava kapličky 2008 Přemístění trafostanice z obytné zóny 2009 Oprava místních komunikací 2010 Rekonstrukce mostů 2011-13 Rekonstrukce mostů Roubanina 2007-08Rekonstrukce obecního domu 2007-08Vybud. areálu dětí a mládeže-volný čas 2009-10Rekonstrukce místních komunikací 2010-11Rozhledna s hvězd. tel.+techn. zázemím 2010-13Inž. sítě pro plánovanou byt. výstavbu Skrchov 2007-2013 Oprava vodovod Borová + napojení části Oprava hasičské zbrojnice - vrata Obnova stromového porostu na hřišti Kanalizace Stvolová 2007 Oprava opěrné zdi u řeky Svitavy 2007 Oprava komunikací 2008 Rozšíření vodojemu ve Vlkově

75

300 500 300 200 300 400 40 500 250 400 350 850 700 600 400 200 300 50 200 200 250 1 300 500 450 1 500 3 000 2 000

1 500 100 50 10 000 1.800 250 350

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 Náklady v tis. Kč 2009 Autobusová čekárna 2009 Chodníky u st. silnice 2010-13 Oprava komunikace ve Vlkově 2010-13 Parkovací plochy, hřiště

300 400 400 900

Vísky 2007 Rozšíření prameniště vodovodu 2008-10 Rekonstrukce místních komunikací 2009 Hřiště s umělým povrchem 2009 Inženýrské sítě pro rod. domky 2010 Obecní rybník

1 200 3 000 2 000 5 000 3 000

Vranová 2007-08-Inženýrské sítě pro RD 2008-09-Vestavba kult. domu pro účely OÚ 2009-Kabiny na hřišti 2010-11Rekon. has. domu na víceúč. budovu CELKEM

3 000 1 500 5 000 10 000 247 776

Tabulka 17: Předpokládané akce-aktivity v jednotlivých obcích mikroreg. Malá Haná pro léta 2007-2013

Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Borotín 2007 Oprava místních komunikací Projekt podkrovní byt na MŠ PC pro knihovnu Odkup pozemků na stavební parcely Dokončení změny č. 1 ÚP Oprava střechy nad kultur. domem 2008 Oprava MK na návsi a k arboretu Projekt inženýr. sítí ke stavebním parcelám 2009 Výstavba podkrovních bytů na MŠ Úprava cesty ke kostelu 2010 Oprava koupaliště a sport. areálu 2011Vybudování dětského areálu na návsi 2012 Oprava pavilonu v arboretu 2013 Rekonstrukce vodovodu Cetkovice 2007-2013 Víceúčelové hřiště s dětským hřištěm Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce veřejného osvětlení Přivaděč pitné vody s vodojemem Dětské hřiště Inženýr. sítě k nové zástavbě Malá Roudka, Skočova Lhota 2007-2009Rekonstrukce hřiště 2007-2013Opravy místních komunikací Světlá 2007 Posílení vodního zdroje Místní komunikace v nové zástavbě

76

700 100 50 500 50 150 500 200 2 000 150 1 000 500 500 1 000 4 500 5 000 750 17 000 500 3 000

5 000 500 400 500


Náklady v tis. Kč

Chodníky kolem hlavní silnice 2008 Chodníky kolem hl.silnice Oprava místní komunikace 2009 Příprava ČOV ČOV 2010 Nové stavební pozemky Inženýrské sitě ke stavebním pozemkům 2011-2013 ČOV Rozšíření budovy OÚ

200 200 300 500 800 300 800 400 2.000

Šebetov 2007 Vodovodní přivaděč a vodojem 2007-08 Bytový dům 2007-09 Oprava místních komunikací

13 000 15 000 1 000

Uhřice 2007-2013 Oprava místních komunikací

2 500

Úsobrno 2007 Další etapa rekonstrukce míst.komunik. 1. etapa stavebních úprav kabin pro TJ Úsobrno 2008 Pokračování v rekonstrukci MK Příprava na vybudování chodníků u silnice 2009-2013 Pokrač. rekonstr.míst.kom.,chodníky Kabiny pro TJ Úsobrno Vanovice, Drválovice 2007 Výstavba inženýr.sítí k nové zástavbě 2007-08-Rekonstrukce a dostavba kulturního domu 2007-09 Oprava ZŠ a MŠ Vanovice 2007-10Oprava místních komunikací 2012 Výstavba domu s pečovatelskou službou 2008 Rekonstrukce výletiště u kul. domu 2007 Dětské hřiště v Drvalovicích 2007-13Rekonstr. vodovodu ve Vanovicích 2009 Protipovodňová opatření ve Vanovicíh 2008 Posílení vodovodu o nový zdroj Velké Opatovice 2007 Moravské kartografické centrum Koupaliště Infrastruktura – rod. domy Oprava zámecké zdi Oprava západní části zámku 2008 Dětské hřiště Dokončení koupaliště Oprava komunikací Škola – vzduchotechnika v kuchyni 2009-11Rekonstrukce čističky 2009 Chodníky Kanalizace 2010 Oprava zámku Oprava komunikací 2011-13 Dům peč. služby

77

700 400 700 100 3 000 9 350 2 500 1 300 3 200 5 500 450 120 1 300 9 500 1 750 7 500 20 000 3 000 1 500 3 000 400 20 000 2 000 1 000 50 000 2 000 2 000 4 000 2 000 50 000


Náklady v tis. Kč

2011 Oprava komunikací Škola - hřiště 2012 Zdravotní středisko - okna Kanalizace 2013 Komunikace Hasičské auto

2 000 3 000 1 000 2 000 3 000 8 000 309 120

CELKEM

Tabulka 18: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu Letovicko pro léta 2007-2013

Mikroregion LETOVICKO-společné akce

Náklady v tis. Kč

2007 Obnova mobiliáře v obcích

500

2008-2009 Zdravě, krásně a bezpečně na Křetínce (projekt podpory cest. ruchu)

8 000

Dobudování, obnova a rozšíření cyklostezek v mikroregionu Letovicko

2 500

2010-2011

11 000

CELKEM

Tabulka 19: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu Malá Haná pro léta 2007-2013 Mikroregion MALÁ HANÁ-společné akce

Náklady v tis. Kč

2007 Cykloturist. výlet I. ročník „Malohanácké kolo“ Doplnění mobiliáře v členských obcích Uspořádání semináře na téma ekol. vytápění a ekol. zdroje včetně propagačního materiálu

100 200 100

2008 Úprava turistických tras po mikroregionu včetně doplnění info tabulí Navázání partnerství se zahraničním partnerem včetně prezentace

300 300

2009

2010 2011 2012 2013 CELKEM

Zadání a zhotovení projektu na turistickou rozhlednu v mikroregionu Vybudování turistické rozhledny Vybudování naučných stezek včetně info tabulí Uspořádat setkání mikroregionů ČR Vybudovat půjčovnu kol včetně vybavení

300 3 000 500 400 500 5 700

Pro období 2007-2013 předpokládají územní celky jednotlivých obcí a mikroregionů MAS investice ve svých regionech ve výši celkem 573 586 Kč, což je předpoklad ve výši adekvátního podílu profinancované částky v minulých 10 let (cca 765 mil. Kč).

78

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013 U investic, které obce v mikroregionu teprve zamýšlejí, či plánují (a to i bez ohledu na skutečnost, že údaje o jejich finanční náročnosti jsou jen předběžné), je patrný určitý posun k akcím, které kladou důraz i na jiné aspekty než je výstavba „tvrdé“ infrastruktury. Pro příští období sice zůstává podíl tohoto druhu investic stále dosti vysoký, ale v návrzích se objevují poněkud více i snahy o investice do obecních nemovitostí a zařízení pro volný čas. Uvedený posun v investičních prioritách obcí v MAS se z tohoto hlediska jeví jako vhodná příležitost ke zpracování společných projektů mikroregionů či MAS. Sdružování obcí a realizace společných projektů je totiž většinou snazší u projektů „měkkých“, tedy nikoliv infrastrukturních. Uvedený přehled představuje zásobník možných námětů, které budou využity při přípravě jednotlivých projektů. Současně je však z uvedeného přehledu zřejmé, že ve většině případů jde pouze o náměty či nerozpracované projektové záměry. Jejich zpracováním do konkrétních projektů s reálnou šancí na úspěch proto bude nutné věnovat ještě značné úsilí. Pozornost byla věnována také sladěním tematického zaměření existujících projektových záměrů s prioritami a cíli Programu rozvoje Jihomoravského kraje, čímž je zajištěn synergický efekt pro řešené území. V závislosti na možnostech získání finanční podpory přípravy a následně realizace projektů je však možná také kombinace více projektových záměrů do jednoho projektu nebo naopakrealizace jen určité části projektového záměru.

9. Závěr Dlouhodobá strategie rozvoje MAS Partnerství venkova vychází z kontextu regionální politiky ČR. jejím hlavním a dlouhodobým cílem je : Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel. Činnost MAS směřuje ke zvyšování atraktivity členských obcí z hlediska využití potenciálu krajiny v oblasti cestovního ruchu, zlepšení dostupnosti a vyžití těchto služeb i pro občany. Cílem aktivit je uchování a rozvoj potenciálu obou mikroregionů v návaznosti na lokální zdroje, zvýšení propagace regionu jako destinace cestovního ruchu s odpovídajícím kulturněsportovním zázemím a místem pro spokojený život všech občanů a podnikatelů, sdružení a spolků . Zvýšení podpory využívání těchto zdrojů povede k diverzifikaci ekonomických činností místních podnikatelů v zemědělství a k celkovému zlepšení ekonomického prostředí na venkově vedoucímu k trvale udržitelném rozvoji a stabilizaci pracovních příležitostí na venkově. Pro rozvoj cílové oblasti regionů sdružených do Místní akční skupiny je nezbytné využití přírodního potenciálu pro agroturistiku díky velmi vhodným podmínkám – půvabnosti zemědělské krajiny, v němž rozvoj agroturistiky a cykloturistiky jako šetrné formy cestovního ruchu představuje vhodný doplněk, neboť region se nachází mezi třemi dálkovými cyklotrasami celostátního významu. Kvalitativně budou procesy a činnosti v MAS posíleny připravující se spoluprací MAS Partnerství venkova s jinými MAS či sdruženími pracujícími na principu Leader, a to jak v rámci regionu, tak v rámci ČR i v zahraničí. 79

Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova

Recommend Documents