Integrovaná strategie území MAS Partnerství venkova na období Analytická část. Spolufinancováno Jihomoravským krajem

Integrovaná strategie území MAS Partnerství venkova na období 2014 – 2020

Analytická část

Spolufinancováno Jihomoravským krajem

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!!

Obsah 1.1. Charakteristika území MAS Partnerství venkova ....................................................................... 3 1.2. Obyvatelstvo .............................................................................................................................. 5 1.3. Pozemková struktura ............................................................................................................... 19 1.4. Občanská vybavenost .............................................................................................................. 23 1.5. Hospodářská činnost ................................................................................................................ 30 1.6. Nezaměstnanost ...................................................................................................................... 35 1.7. Technická infrastruktura a územně plánovací dokumentace .................................................. 37 1.8. Rekreace a cestovní ruch ......................................................................................................... 40 1.9. Dopravní dostupnost a obslužnost .......................................................................................... 41 1.10. Ekologická situace a ochrana životního prostředí ................................................................... 48 1.11. Shrnutí ...................................................................................................................................... 51 1.12. Vyhodnocení současného stavu z pohledu aktérů z území ..................................................... 53 1.13. SWOT analýza .......................................................................................................................... 57 Seznam grafických prací ................................................................................................................... 59

2


1.1.Charakteristika území MAS Partnerství venkova Území MAS Partnerství venkova se rozkládá v severní části okresu Blansko, který je nejseverněji položeným okresem Jihomoravského kraje. Ten tvoří společně s krajem Vysočina region NUTS II Jihovýchod. MAS PV tedy na severu sousedí s okresem Svitavy v Pardubickém kraji a na východě s okresem Prostějov v Olomouckém kraji. Zbytek území je obklopen okresem Blansko. Oba mikroregiony spadají do územní působnosti ORP Boskovice. Obr. 1. Poloha a okolí MAS Partnerství venkova

Zdroj: NS MAS ČR, vlastní úprava

Celková rozloha území MAS činí 188 km2, což představuje přibližně 22 % rozlohy okresu Blansko. Západní část území tvoří mikroregion Letovicko, který zabírá téměř 104 km2 a jeho přirozeným centrem je město Letovice. Zbývajících 84 km2 ve východní části území náleží mikroregionu Malá Haná s centrem ve Velkých Opatovicích. Letovicko se nachází na pomezí Českomoravské vrchoviny a Boskovické brázdy, zatímco východněji položená Malá Haná se rozkládá na pomezí Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny. Krajina na celém území má mírně zvlněný ráz s množstvím lesů a kvalitní zemědělskou půdou.

3

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Obr. 2. Mikroregiony tvořící území MAS Partnerství venkova

Zdroj: MapoMat, vlastní úpravy

4


1.2.Obyvatelstvo Demografický vývoj patří k základním charakteristikám rozvojového potenciálu regionu. V této podkapitole se podíváme na vývoj počtu obyvatel mezi roky 2008 a 2012 a jejich genderovou strukturu, migrační saldo v tomtéž období, hustotu zalidnění za oba roky, věkovou strukturu podle posledních tří Sčítání lidí domů a bytů a konečně na vzdělanostní strukturu obyvatelstva dle SLDB 2011. Graf 1 znázorňuje údaje o celkovém počtu obyvatel a jejich genderové struktuře, která je navíc znázorněna v absolutním i relativním vyjádření. Absolutní vyjádření udává, kolik přesně mužů a žen na daném území k 1. 1. žilo. Relativní vyjádření je naznačeno pomocí barevných pruhů a slouží k rychlejší orientaci v předkládaných datech. Podle toho, zda pruhy přesahují nebo nepřesahují hranici 50 %, odhadneme velikost podílu příslušné skupiny v populaci. V grafu jsou vyjádřeny hodnoty z let 2008 a 2012, což umožňuje srovnat změny a zachytit směr posledního vývoje.

5

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Graf 1. Počet obyvatel v letech 2008 a 2012

Borotín

208

216

424

2012

203

221

424

Cetkovice

2008

362

368

730

2012

374

372

746

2008

114

110

224

2012

107

114

221

2008

126

128

254

2012

142

138

280

2008

66

64

130

Křetín

514

Lazinov

272

2008 2012

80

72

152

Letovice

242

2008

2008

3359

3555

6914

2012

3327

3454

6781

Malá Roudka

136

2008

96

93

189

2012

93

90

183

Míchov

73

2008

72

72

144

2012

85

79

164

Pamětice

63

2008

119

105

224

2012

127

120

247

Petrov

2012

2008

76

71

147

2012

77

67

144

Prostřední Poříčí

Horní Smržov Horní Poříčí

2008

Deštná

CELKEM

2008

143

120

263

2012

152

132

284

ženy 2012

249

259

508

72

83

155

0%

50%

100%

6

muži


Roubanina Skrchov

2008

47

49

96

2012

52

53

105

2008

68

66

134

2012

74

67

141

2008

113

104

217

2012

113

109

222

55

79

134

2008

2008

141

150

291

2012

135

153

288

2008

216

240

456

2012

204

229

433

2008

260

276

536

2012

261

269

530

2008

2101

1963

4064

2012

2024

1932

3956

2008

110

121

231

361

2012

916

522

891

2012

134

129

263

Vranová

369

555

2008

174

160

334

2012

166

159

325

MAS CELKEM

Vísky

Šebetov

2012

Uhřice

138

Úsobrno

81

Vanovice

57

Velké Opatovice

Světlá

2008

Stvolová

CELKEM

2008

8703

9022

17725

2012

8666

8892

17558

0%

50%

100%

Zdroj: ČSÚ

7

ženy

muži

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Na území MAS jako celku žilo k 1. 1. 2008 17 725 obyvatel. Tento počet poklesl do roku 2012 na 17 558. Přibližně 51% celkového počtu obyvatel tvořily ženy, což odpovídá genderové struktuře na úrovni ČR, kraje i okresu. Největší podíl žen v populaci můžeme nalézt v obcích Šebetov (kde však během sledovaného období podíl klesal) a Roubanina. Naopak největší podíl mužů v populaci nalezneme v obci Prostřední Poříčí, významný nárůst zaznamenala také obec Lazinov. V tabulce 1 můžeme pozorovat změny počtu obyvatel na úrovni MAS, okresu, kraje a ČR v letech 2008 – 2012, přičemž hodnoty jsou pro lepší orientaci barevně zvýrazněny (čím vyšší, tím tmavší). Při pohledu na data za jednotlivé roky v tabulce zjistíme, že na území MAS podobně jako v celé ČR nepřevládl ve sledovaném období žádný jednoznačný trend. Naopak na okrese Blansko a v Jihomoravském kraji lze vysledovat rostoucí trend. Tab. 1. Celkový počet obyvatel ve vyšších územních celcích (v tis.) 2008 MAS

2009

2010

2011

2012

17,7

17,8

17,8

17,5

17,6

okr. BK

106,2

106,5

106,9

106,8

107,4

JMK

1 147

1 152

1 155

1 166

1 169

10 468

10 507

10 533

10 505

10 516

ČR Zdroj: ČSÚ

Nejlidnatější obcí na území MAS je město Letovice, následují Velké Opatovice, a tím končí výčet obcí s počtem obyvatel v řádech tisíců. Nejblíže se této pomyslné hranici přiblížila obec Šebetov. Kromě Šebetova spadají do kategorie obcí s 500 – 999 obyvateli ještě obce Cetkovice, Křetín a Vanovice. Ostatních 18 obcí má méně než 500 obyvatel. Na všechny tyto obce dohromady připadalo v roce 2012 přibližně 29% celkového počtu obyvatel MAS. Území MAS je tedy charakterizováno velkou mírou roztříštěnosti s velkým množstvím vzájemně poměrně vzdálených malých obcí a dvěma regionálními středisky – městy Letovice a Velké Opatovice. Obecně lze však konstatovat, že zatímco v těchto městech ve sledovaném období obyvatel ubylo, ve většině malých obcí se naopak počet obyvatel zvýšil. Zajímavý úhel pohledu nabízí následující tabulka. Tab. 2. Saldo migrace mezi roky 2008 a 2012 Borotín

Cetkovice

Deštná

-1; 0,24% Malá Roudka 13; 7,1%

28; 3,75%

5; 2,26%

Horní Poříčí -13; 4,64%

Míchov

Pamětice

Petrov

-2; 1,22%

18; 7,29%

-5; 3,47%

Světlá

Šebetov

Uhřice

Úsobrno

7; 3,15%

-9; 1,01%

0

3; 0,69%

Horní Křetín Smržov 10; 0 7,35% Prostřední Roubanina poříčí 20; 0 7,04% Velké Vanovice Opatovice 10; -92; 1,89% 2,33%

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet

8

Lazinov

Letovice

-11; 7,24%

-26; 0,38%

Skrchov

Stvolová

0

16; 11,35%

Vísky

Vranová

14; 5,32%

19; 5,85%

MAS CELKEM

4; 0,02%

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! V tabulce 2 je zachyceno saldo migrace za období 2008 – 2012 v každé obci MAS a v MAS jako celku v absolutním vyjádření a i jako procentuální podíl na počtu obyvatel v roce 2012. Saldo migrace je definováno jako rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovaných obyvatel za dané časové období. Pokud se v tomto období více obyvatel přistěhovalo, než odstěhovalo, bude saldo kladné a naopak, pokud se více obyvatel odstěhovalo, než přistěhovalo, bude saldo záporné. Z tabulky je patrné, že polovina obcí MAS zaznamenala kladné migrační saldo. Nejvyšších hodnot dosáhla obec Cetkovice s celkovým počtem obyvatel přesahujícím 700, ale za ní následovaly Prostřední Poříčí, Vranová a Pamětice, jejichž průměr se pohybuje kolem 300 obyvatel. V relativním vyjádření pak jednoznačně vedly obce nedosahující ani 200 obyvatel, a to Stvolová a Horní Smržov. Osm obcí se potýkalo se záporným migračním saldem. Absolutně největší saldo zaznamenala obě města, zatímco v relativním vyjádření dosáhly největšího salda malé obce, Lazinov a Horní Poříčí. Avšak skutečnost, že do této skupiny spadají tři nejlidnatější obce MAS, svědčí o atraktivitě prostředí malých vesnic ve srovnání s městy a většími obcemi. Jak je ale vidět z tabulky, toto pozorování neplatí univerzálně, neboť velikost obce je pouze jedním z faktorů, nikoli jediným, a je třeba přihlížet i k ostatním charakteristikám, zejména pak k úrovni občanské vybavenosti a životnímu prostředí. V grafu 2 je vyjádřena hustota zalidnění jednotlivých obcí i MAS jako celku za roky 2008 a 2012, což opět nabízí srovnání obou let a naznačuje směr vývoje tohoto ukazatele. Hustota zalidnění se vypočítá jako počet obyvatel na km2 ve sledovaném území. Vzhledem k tomu, že rozloha území se v daném období neměnila, můžeme již na základě známých výše uvedených údajů usuzovat, jaký bude směr vývoje. Graf ovšem nabízí k porovnání i konkrétní hodnoty hustoty zalidnění.

9

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Graf 2. Hustota zalidnění v letech 2008 a 2012 Borotín

56 56

Cetkovice

86 87

Deštná

68 67

Horní Poříčí

50 55

Horní Smržov

33 35

Křetín Lazinov

86 85 40 39

Letovice

136 133

Malá Roudka

49 47 47 54

Míchov Pamětice

64 71

Petrov Prostřední Poříčí

54 58 51 50 45 50

Roubanina Skrchov Stvolová

2008

47 46

2012

36 38

Světlá

97 100 97 94

Šebetov Uhřice

44 44

Úsobrno Vanovice

58 55 44 44

Velké Opatovice Vísky

157 153 61 70

Vranová

86 83

MAS CELKEM

94 93


10

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! V roce 2008 byla průměrná hustota osídlení na území MAS PV 94 obyvatel na km2, což je výrazně pod průměrem okresním, krajským i celostátním. Do roku 2012 došlo navíc ještě k mírnému poklesu hustoty zalidnění na 93 obyv./km2, zatímco na úrovni okresu a kraje hustota zalidnění vzrostla a ČR jako celku se nezměnila. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny tabulce. Tab. 3. Hustota zalidnění vyšších územních celků MAS

okr. BK

JMK

ČR

2008

94

123

159

133

2012

93

124

162

133


Podle definic Eurostatu i OECD se jedná o venkovskou oblast, pokud hustota zalidnění v příslušné oblasti nepřesáhne hodnotu 150 obyv./km2. Tato hodnota byla mírně překročena pouze ve Velkých Opatovicích a i tam postupně klesá. Podle SRR ČR je hranice mezi urbanizovanou oblastí a venkovem stanovena na hodnotě 100 obyv./km2. V tom případě by kromě obou měst do kategorie urbanizovaných oblastí těsně spadala i obec Světlá. Nicméně MAS jako celek spadá do kategorie venkovských oblastí podle obou definic. Navíc mediánová hodnota 56 obyv./km2 se nachází hluboko pod průměrem MAS, tudíž i na základě tohoto ukazatele lze hovořit o ryze venkovském charakteru území MAS. V grafu 3 můžeme sledovat vývoj počtu příslušníků jednotlivých věkových skupin podle Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991, 2001 a 2012 v jednotlivých obcích i v MAS jako celku. Věková struktura obyvatelstva je zde prezentována data v absolutním vyjádření, které udává počet příslušníku jednotlivých skupin obyvatel, i v relativním vyjádření, které udává relativní podíly jednotlivých věkových skupin na celkové populaci příslušného územního celku. Relativní vyjádření znázorněno pomocí barevných ploch, podle jejichž velikosti se lze snáze zorientovat ve vývoji v jednotlivých obcích.

11


Petrov

Pamětice

Míchov

Malá Roudka

Letovice

Lazinov

Křetín

Horní Smržov

Horní Poříčí

Deštná

Cetkovice

Borotín

Graf 3. Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 1991, 2001 a 2011

0-4

1991

27

2001

28

2011

60

34

56

14

41

115

2001

44

98

2011

32 14

26

2001

19

25 25

1991

16

2011

13

1991 2011

8

20

1991

31

12

19

1991

součást Letovic

2011

5

1991

391

2001

319

2011

360

1991

součást Velkých Opatovic

2001

6

2011

4 9

1991

součást Letovic

15

1046

12

2011

14

1991

16

880

385

34

26

13

6

39

28

23

11

28

2011

13

30

1991

10

2001

10

16

12

2011

7

19

9

15

21

19

34 19 29 14 30-39

19 11

40-49

12

36 25

18

28

16

16 60-64

9 15

19

17

7 12

15

6 7

14 65-74

10

13 12 11

24

14 50-59

13

358

13

14

21

26

18

17

6 14

35

48

19

20-29

32

41

7

425 601

20

22

9 7

659

19

15

14

29

21 28

15-19

23

5

652

9

20

27

395 498

18

26

19 312

30

17

31

9

445

29

24

28

32

69

885 912

25 22

12

20

847

5

44

28

753

940

981

19

11

824

9

13

13

968

6 7

30 22

9 9

33

16 964

22

7 48

73

26

1046 840

2001

5-14

568 492

25

2001

17

20 5

80

54

21

6

19

75

18

26

15

78

22

18

17

5 15

24

15

12 78

15

11

614

18

79

7

805

17

48

68

2001

13

21

95

33

16

15

15

21

14

40

21

17 23

20

29

18

63

46

39

41

39

12 10

36

28

58

18

30

39

56

16 31

28 40

44

19

40

21 44

97

32

36

13

93

2011

34

44

8

54

84

41

30

25

19

96

37

44

23

2001

99

24

43

21

12

33

40

16

14 10

19

37

75

27

28

44

90

32

32

36

92

27

46

40

14 47

96

32

16

42

43

110

22

31

2001

126

31

79

52

94 85

40

46

53

53

10

25

2001

56

54

1991

54

58

81

142

74

29

39

4

85

23

1991

2011

64

10

8

11

12

12

10

75 + nezjištěno

Prostřední Poříčí Skrchov Roubanina

1991

2001

9

12

6

2011

8

14

4

1991

10

18

8

25

17

2001

9

19

12

19

21

2011

6

1991

součást Šebetova

2001

6

2011

12

1991

70

19

2001

14

2011

17 10

2001

10

2011

39

64

16

2001

17

33

2001

25

44

2011

19

44

1991

32

2001

35

2011

27

1991

249

2001

215

2011

219

1991

19 17 18

Vranová

2011 1991 2001

13

2011

16

MAS CELKEM

Vísky

29

11

1991

1047

2001

900

2011

887 5-14

48

21

1991

37

45

62

25

80

11

44

87 38

418

532

288

363

256

739 18

22

22

20

40

56

17

47 36

28 21

2712 1624 1066

20-29

38

27

51

34

50

60 2890

2147 30-39

2228 2540 40-49

Zdroj: ČSÚ

13

2208 50-59

51

392 16

10 15 13

1836

216 13

19

14

24

16 29

25 33

20 24

931 1225 1033

2432

65-74

39

16

23

17 22

2424 60-64

49

221 280 149

36

2486

45

178 216 159

22

2551

29

68

276

45

31

464

32

41 2511

42

44

34

39

17 39

29

30

46

2307

1276

31

34

49 1540

539

26

30

598

27

28

43

26

609

51 35

25

44

85

35

32

49

71

60

526

28

60

20

597

567

39

29

50

573

446

36 27

634

67

35

78

571

71 76

38

66 73

58

11

56

10 17

33

41

59

76

17 22

13

81

71

66

713

15-19

67

94

34

2188

72

54

68 47

44

17 8

47

56

65

15

16

80

48

18

104

42

57

21

86

38

7 18

27

32

8

21

7

51

32

52

61

12

171

39

5 9

173

113

35

26

26

Úsobrno

10

33

6

9

11 13

5

205

3 6

12

10

168

122

8

12

2

29

204

21

17

9

24

123

91

48

25

149

131

47

24

15

29

7

12

17 22

29

8

17

14

18

12

11

33

12

9

16

18

12

17

21

30

21

13

17

14

100 52

9

12

37

156

20

18

14

12

9

13

17

17

33

23

16

17

31

31 35

14

15

30

24

19

8

1991

9

30 35

8

8

19

106

37 29

11

20

35

38

5

14

32

42

29

8

35

0-4

17

20

2011

2001

46

43

25

2001

2011

26

11

4

1991

35 20

Velké Opatovice Vanovice

Uhřice

Šebetov

Světlá

1991

Stvolová


866 1492 925

1219

1707

1260

75 + nezjištěno

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Při podrobnějším pohledu na data za celou MAS zjistíme, že demografický vývoj zde jde v souladu s všeobecným trendem stárnutí populace. Můžeme pozorovat značný propad zejména v nejmladších kategoriích a zároveň zjevný nárůst ve starších kategoriích. Velmi podobný vývoj lze pozorovat i u jednotlivých obcí. Obzvlášť výrazně se projevil v obci Křetín, kde došlo během 20 let k poklesu populace v kategorii 5 – 14 let o téměř 60 % a k nárůstu v kategorii 60 – 64 let o 150 %. Jedinou výjimkou z tohoto trendu byla obec Roubanina. Dále je třeba mít na zřeteli, že k propadu v kategorii 30 – 49 let v obci Borotín výrazně přispělo zrušení tamějšího Ústavu sociální péče v roce 2000 a přestěhováním jeho klientů do Velkých Opatovic. Trend stárnutí populace na území MAS, okresu, kraje a celé republiky lze pozorovat na datech v následující tabulce. Tabulka 4 zjednodušuje věkovou strukturu na tři kategorie a opět nabízí pro snazší orientaci zvýraznění hodnot podle velikosti. Tab. 4. Celkový počet obyvatel vyšších územních celků podle věkových skupin 0 – 14 MAS

okr. BK

JMK

ČR

1991 2001 2011 1991 2001 2011 1991 2001 2011 1991 2001 2011

3 759 3 088 2 511 21 977 16 964 15 786 235 826 177 258 168 031 2 120 802 1 621 862 1 541 241

15 – 64 11 676 12 178 11 604 69 032 72 394 73 018 756 044 791 461 803 165 6 876 788 7 170 017 7 262 768

64 a více 2 258 2 417 2 967 13 247 14 671 18 043 153 417 162 822 195 117 1 314 958 1 414 557 1 701 436

Zdroj: ČSÚ

Kategorie 0 - 14 let dosahovala na všech úrovních svých nejvyšších hodnot v roce 1991 a od té doby vytrvale klesá. Kategorie 15 - 64 zaznamenala přesně opačný vývoj na úrovni okresní, krajské a republikové. Na území MAS došlo nejprve do roku 2001 k nárůstu počtu obyvatel v produktivním věku, avšak během následujícího desetiletí se jejich počet naopak snížil ještě pod úroveň roku 1991. A konečně u kategorie 64 a více let můžeme pozorovat zrychlující se zvyšování počtu příslušníků. Graf 4 nabízí údaje o vzdělanostní struktuře obyvatelstva podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Jedná se o počty jedinců starších 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání v jednotlivých obcích i celé MAS. Stupně vzdělání jsou rozděleny do šesti kategorií, kde 0 znamená bez školního vzdělání a 5 vysokoškolské vzdělání. Každá kategorie je navíc rozdělena podle pohlaví a počet obyvatel v dané kategorii je vyjádřen absolutně i relativně vůči celkové populaci (starší 15 let) v rámci příslušné kategorie daného územního celku.

14


Letovice

Lazinov

Křetín

Horní Smržov

Horní Poříčí

Deštná

Cetkovice

Borotín

Graf 4. Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5

26 83 35 5 14

46 71 45 9 13 1 63 98 85 14 26

35 147 63 8 24 14 51 14 7 1 16 65 23 2 6

28 39 15 3 4 2 24 43 34 4 2

12 16 14

18 13 15

4

3 1 56 65 72 9 15

29 109 46 7 20 5 32 16 2 11 3 312 1 200 711 102 308 0%

ženy

muži 0 - bez vzdělání 1 - základní a neukončené základní 2 - vyučení a střední odborné bez maturity 3 - úplné střední s maturitou 4 - vyšší odborné a nástavbové 5 - vysokoškolské

10 22 17 2 11 5 604 935 843 164 271 50%

100%

15

Stvolová

Skrchov

Roubanina


Petrov

Pamětice

Míchov

Malá Roudka

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5

1 21 32 14 3 2

5 50 17 3 3 2 2 23 15 4 6

14 24 17 7 3

10 53 22 3 13 1 12 29 14

23 33 27 2 8 18 21 10 4 2

3 1 22 71 23 1 5

0%

6 20 9 3 3

36 35 26 2 6 1 19 22 13 2 6

2 15 15 1 4

4 9 12 5 4

12 27 7 5 4

9 24 17 6 2 50%

ženy

muži 0 - bez vzdělání 1 - základní a neukončené základní 2 - vyučení a střední odborné bez maturity 3 - úplné střední s maturitou 4 - vyšší odborné a nástavbové 5 - vysokoškolské

100%

16

MAS CELKEM

Vranová

Vísky

Velké Opatovice

Vanovice

Úsobrno

Uhřice

Šebetov

Světlá

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5

10 48 28 2 16 2 43 175 86 7 24

23 26 21 5 8 63 145 127 51 19 19 1 38 43 29 9 8

17 62 37 2 11 13 94 52 3 11 35 112 56 7 12 62 279 736 412 42 111

61 59 45 5 6 1 57 85 50 7 14 2 419 561 338 84 97

20 47 29 2 14

12 36 20 11 15

15 55 52 5 23 72 952 3 320 2 014 216 657 0%

ženy muži 0 - bez vzdělání 1 - základní a neukončené základní 2 - vyučení a střední odborné bez maturity 3 - úplné střední s maturitou 4 - vyšší odborné a nástavbové 5 - vysokoškolské

29 38 43 8 17 78 1 777 2 461 1 641 384 562 50%

100%

Zdroj: ČSÚ

17

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Nejpočetnějšími vzdělanostními skupinami na území MAS jsou kategorie 2 (vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity) a 3 (úplné střední vzdělání s maturitou). Stejně tomu tak je i na okresní, krajské a celostátní úrovni. Ženy na území MAS jako celku zaujímají nadpoloviční většinu v kategoriích 0 (bez školního vzdělání), 1 (základní a neukončené základní vzdělání) a 4 (vyšší odborné a nástavbové vzdělání). Muži naopak mají převahu v kategoriích 2, 3 a 5 (vysokoškolské vzdělání). Na úrovni okresu, kraje i celé ČR převažují muži pouze ve skupinách 2 a 5. Jednoznačná dominance mužů v těchto kategoriích je patrná i na úrovni jednotlivých obcí. U kategorie 3 je poměr počtu obcí s převahou mužů a žen téměř vyrovnaný. V kategoriích 0, 1 a 4 existuje jasná převaha počtu obcí s nadpolovičním počtem žen. V kategorii 0 se obvykle jedná o jednotlivce. Výjimkou s poměrně vysokým počtem jedinců v této kategorii jsou obce Velké Opatovice a Šebetov, kde sídlí ústavy sociální péče. V tabulce 5 se můžeme přesvědčit, že vzdělanostní struktura obyvatelstva je téměř shodná na všech úrovních. Díky barevnému zvýraznění je na první pohled zjevné, že jediným rozdílem na úrovni MAS, je převyšující podíl absolventů VOŠ nad absolventy VŠ, jako je tomu u vyšších územních celků. Tab. 5. Celkový počet obyvatel vyšších územních celků podle nejvyššího dosaženého vzdělání bez vzdělání

základní a neukončené základní

vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

MAS

150

2 095

5 182

4 202

1 220

1 137

okr. BK

413

15 380

33 642

24 677

3 776

10 232

3 813

175 879

323 328

268 936

40 147

146 796

42 384

1 571 602

2 952 112

2 425 064

365 048

1 114 731

JMK ČR

Zdroj: ČSÚ

Úroveň vzdělanosti je pro regionální rozvoj důležitá, protože znamená potenciální zdroj budoucího ekonomického růstu. Podíváme-li se do tabulky 6 na vývoj podílu jednotlivých skupin na celkové populaci starší 15 let mezi SLDB 1991 a 2011, uvidíme jednoznačně pozitivní trend. Tab. 6. Podíl vzdělanostních skupin na populaci starší 15 let dle SLDB 1991 a 2011 (v %) 0 1991 2011

1 2,33 1,07

2 34,15 14,97

3 41,03 37,04

4 18,57 30,04

5 0,14 8,72

3,75 8,13

Zdroj: ČSÚ

Podíl kategorií ‚bez vzdělání‘ a ‚základní a neukončené základní‘ byl v roce 2011 méně než poloviční oproti roku 1991, poklesl rovněž podíl kategorie ‚vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity‘. U kategorií vyššího vzdělání podíl naopak rostl. Podíl obyvatel s maturitou vzrostl více než o třetinu, s vyšším odborným nebo nástavbovým vzděláním dokonce vzrostl více než osmkrát a podíl vysokoškolsky vzdělaných byl dvojnásobný.

18


1.3.Pozemková struktura Pozemkovou skladbu území MAS Partnerství venkova zachycuje graf 5. Tento graf se vlastně skládá z 25 menších výsečových grafů, které znázorňují pozemkovou skladbu území jednotlivých obcí a nakonec MAS jako celku. Graf 5. Pozemková skladba obcí na území MAS

Borotín 0,4%

1,6%

Cetkovice

Deštná

1,5% 5,4% 1,1%

7,1%

1,2%

0,3%

11,5% 14,8%

36,5% 34,0%

37,0%

6,2%

28,5%

0,2%

68,1%

2,7% 8,9%

3,0%

18,2%

3,7%

0,3%

7,8%

0,8%

Horní Poříčí 0,4%

Horní Smržov

0,5%

1,0%

7,4%

10,3% 32,0%

31,8% 24,5% 45,0%

2,6%

12,8%

0,6%

29,0%

Lazinov

Křetín

Letovice

1,2% 2,7%

1,9% 0,8%

8,7%

1,5%

9,8% 21,7%

22,5% 2,4%

9,6% 52,9%

1,5%

13,7%

9,7%

1,6%

35,8%

0,3% 10,9%

0,8%

34,9%

40,4% 11,7%

3,4% 1,1%

19


Malá Roudka 1,0%

4,1%

Pamětice

Míchov 5,9%

1,0%

1,3%

1,1% 0,3% 8,0%

32,1%

24,4%

24,6% 58,8%

9,6%

53,6%

45,9% 10,8%

2,3% 0,7%

2,1%

0,3% 2,9%


Petrov

1,0% 0,4%

0,9% 0,3%

9,2%

13,3%

10,1% 35,5%

44,0% 22,8%

29,4%

17,4%

2,9%

20,1%

0,6%

1,3%

Skrchov

Roubanina 0,4%

1,1%

6,3%

0,3%

1,4% 1,9%

26,8%

0,4% 1,9%

0,8% 5,9%

13,2%

12,5%

15,1%

50,5%

53,5% 9,7%

Stvolová

24,5% 52,9%

15,1% 2,8%

20

2,4% 0,8%


Šebetov

Světlá

0,4% 2,2% 8,5%

5,8%

1,8%

0,9%

7,6%

0,4%

Uhřice

1,4%

5,2%

0,6%

0,4% 29,4%

5,4%

50,7%

76,3%

24,4%

3,1% 0,8% 6,1%

Úsobrno

1,2% 0,5%

0,5% 2,3%

1,3%

3,6% 11,4%

63,8%

2,0%

Vanovice 7,0%

0,6%

2,1%

23,0%

12,1%

53,1% 69,2%

7,7% 4,4% 2,8%

Velké Opatovice 0,5%

Vísky

Vranová 1,3%

1,3% 6,6%

1,9%

2,8%

8,0%

27,8%

24,4%

48,7%

9,2%

23,8%

47,7%

53,6% 9,2%

11,3%

11,6%

0,2% 2,2%

1,9%

2,1%

21

0,8%

3,1%


MAS CELKEM 1,5% 1,2%

8,1%

41,5% 32,8%

11,1% 1,2% 2,8% Orná půda Lesní půda

Zahrady Vodní plochy

Ovocné sady Zastavěné plochy

Trvalé trávní porosty Ostatní plochy

Zdroj: ČSÚ

Z grafického znázornění pozemkové skladby území jednotlivých obcí i celé MAS je jasně vidět zemědělský charakter oblasti. Orná půda zabírá největší podíl v 17 obcích, z toho v 9 dokonce více než 50 %. Významnou položku tvoří i lesní půda. Ta převažuje na území zbývajících 7 obcí a z toho ve 4 s podílem věším než 50 %. Pomyslná třetí příčka náleží trvalým travním porostům. Pozemková skladba obcí na území MAS je velmi podobná. Celkově na území MAS zabírá největší plochu orná půda, následována lesní půdou a trvalými travními porosty. Jak můžeme vidět v tabulce 7, nijak zvlášť se tím neliší od zbytku republiky. Na celostátní úrovni zaujímají největší podíl orná a lesní půda a vodní plochy. Na úrovni krajské a okresní je kategorie vodních ploch nahrazena kategorií ostatní. Tab. 7. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků (v %) Orná půda

Lesní půda

Trvalé travní porosty

Ostatní plochy

Vodní plochy

MAS

41,5

32,8

11,1

8,1

1,2

okr. BK

34,0

43,3

9,7

7,3

0,8

JMK

49,2

28,1

4,2

8,5

2,2

ČR

38,1

33,7

12,5

-

12,6


22


1.4.Občanská vybavenost Vybavenost obcí službami patří k základním indikátorům kvality života v regionu. Obec, ve které chybí základní služby obyvatelům, bude méně přitažlivá pro potenciální nové obyvatele a hrozí také odliv stávajícího obyvatelstva do obcí s lepší obslužností. Nedostatečná občanská a sociální vybavenost obce tedy představuje ohrožení pro její budoucí rozvoj. V tabulce následuje přehled vybavenosti obcí MAS Partnerství venkova vybranými základními službami. Tab. 8. Vybavenost obcí základními službami obec

potraviny

hospoda

restaurace (s kuchyní)

pošta

SDH

kadeřnictví

auto/pneuservis

Borotín

1

1

1

1

1

1

Cetkovice

3

1

1

1

1

1

Deštná

1

Horní Poříčí

1

Horní Smržov

1

1

Křetín

2

1

Lazinov

1

1

Letovice

7

1

1

1

2

1

9

1

1

1

1 1

Malá Roudka

9

6

5

1

Míchov

1

Pamětice

1

Petrov

1

Prostř. Poříčí

1

Roubanina

1

1 1 1

1

1

1 1

Skrchov Stvolová

2

1

Světlá

1

1

Šebetov

2

2

Uhřice

1

1

Úsobrno

1

1

1

1

Vanovice

2

1

1

2

1

1

V. Opatovice

5

6

2

1

4

4

3

Vísky

1

1

1

1

1

Vranová

1

1

1

37

22

20

MAS celkem

1 1 1

1

1

1 1

1

2 1

9

32

16

14

Zdroj: MOS, vlastní šetření

Základem občanské vybavenosti všech obcí je možnost nakoupit potraviny a zboží základní potřeby v místě bydliště. Občané, kteří dojíždějí za prací do měst, si mohou nakoupit cestou z práce, ale obzvlášť pro seniory jsou tyto možnosti omezené. Vzhledem k trendu stárnutí populace je dobře, že obchod s potravinami nalezneme téměř v každé obci. Výjimku tvoří pouze obce Malá Roudka, Míchov a Skrchov. 23

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Hospody přestavují zejména na malých obcích důležitý pilíř občanské vybavenosti. Nabízejí občanům možnost scházet se u dobrého moku, navazovat a udržovat vzájemné vztahy, diskutovat o nejrůznějších problémech a v neposlední řadě se bavit a nabídnout občerstvení pocestným. Je tedy dobře, že takové zařízení existuje v téměř každé obci mikroregionu, s výjimkou obcí Malá Roudka, Pamětice, Roubanina a Skrchov. V obcích v okolí přehrady – v Letovicích, Stvolové a Vranové najdeme také rychlá občerstvení. Ta fungují i v Šebetově a Velkých Opatovicích. V obcích Stvolová, Vísky a Vranová nalezneme shodně po jednom zařízení s kuchyní a bez kuchyně. Restaurace na Vískách a v Horním Smržově jsou součástí ubytovacího zařízení. V Šebetově nalezneme dokonce dvě hospody a jednu restauraci, kde se vaří. Město Velké Opatovice se kromě šesti hospod a dvou restaurací může pochlubit také cukrárnou a kavárnou. Součástí ubytovacího zařízení jsou i dvě z devíti letovických restaurací. Kromě nich jsou v Letovicích ještě dvě hospody, kde se nevaří, dvě cukrárny a kavárna. Dosti rozšířenou službou jsou služby kadeřnictví. Najdeme jich na území MAS celkem 16. Podobně jsou rozšířeny i služby auto- a pneuservisů. Těch je celkem 14. Dostupnost základních poštovních služeb je i přes některá úsporná či nelogická opatření stále na dobré úrovni. Pobočka pošty je v celkem 9 obcích. Pod křetínskou poštu spadají z území MAS kromě Křetína ještě obce Horní Poříčí, Lazinov, Petrov, Prostřední Poříčí a Vranová. Obce Malá Roudka, Světlá a Uhřice spadají pod Velké Opatovice. Vísecká pošta slouží pouze pro obec Vísky. Zbytek regionu obsluhuje letovická pošta. Poněkud nelogicky spadají Drválovice jako součást obce Vanovice s vlastní poštou pod poštu v Letovicích. Malé vesnické pošty už slouží pouze jako pošty podací. Rozvážení zásilek z centrální pošty, které nahradilo práci místních poštovních doručovatelů, způsobuje, že se častým jevem stává doručování pošty na nesprávné adresy. Postupně jsou také omezovány služby výplaty starobních důchodů malými vesnickými poštami, což působí nepříjemnosti seniorům. Velkou tradici v regionu mají sbory dobrovolných hasičů. Hasičský sbor ve Vanovicích byl založen již v roce 1872 a je nejstarším hasičským vesnickým sborem na Moravě. Sbor ve Velkých Opatovicích byl založen jen o rok později. Alespoň jednu jednotku SDH v současnosti nalezneme téměř v každé obci. Dobrovolní hasiči se věnují pořádání různých společenských a sportovních akcí, námětových cvičení a soutěží v požárním sportu. Pomáhají také při zvelebování veřejných prostranství nebo svozu želeného šrotu. Když je potřeba, pomáhají v okolí svých obcí v práci profesionálním hasičům. Vybavenost školními zařízeními je jednou z determinant ekonomického růstu regionu. Dostatečná kapacita mateřských škol umožňuje lepší uplatnění se na trhu práce pro rodiče s malými dětmi. Dostatečně hustá síť základních škol snižuje nároky na přepravu žáků. Malotřídní školy jsou navíc obecně chváleny za osobní přístup, který umožňuje kvalitnější vzdělání ve srovnání s klasickými třídami se 30 žáky. Střední a vyšší vzdělání pak představuje investici do lidského kapitálu, který v dlouhodobém horizontu výrazně přispívá k rozvoji regionu. V následující tabulce jsou shrnuty počty jednotlivých typů školních zařízení v obcích MAS.

24

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 9. Školská zařízení na území MAS obec

MŠ

ZŠ (1. - 5. roč.)

ZŠ (1. - 9. roč.)

Borotín

1

Cetkovice

1

1

Deštná

1

1

Křetín

1

1

Letovice

4

SOŠ

SOU

nástavba

ZUŠ

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

2

2

2

2

Malá Roudka Světlá Šebetov

1

1

Úsobrno

1

1

Vanovice

1

1

Velké Opatovice

2

Vísky

1

1

14

7

Uhřice

MAS celkem


Nejvíce se na území MAS vyskytují mateřské školy. Celkem jich je 14, z toho čtyři v Letovicích. Podle šetření v obcích však není kapacita mateřských škol považována za dostatečnou. Školky fungují dobře, ale je těžké do nich dítě dostat. Populace MAS stárne a především ve městech obyvatel ubývá. Bude-li tento trend pokračovat, problém se časem vyřeší sám. Malotřídních základních škol nalezneme na území MAS celkem 7. V Křetíně funguje také speciální MŠ a ZŠ při dětské ozdravovně. Úplné ZŠ jsou pouze v Letovicích a Velkých Opatovicích. V obou městech je také po jedné střední škole. Masarykova střední škola Letovice nabízí učební obory zedník, truhlář, umělecký keramik a elektrikář – silnoproud; maturitní obory stavebnictví, nábytkářská a dřevařská výroba a výtvarné zpracování keramiky a porcelánu; a nástavbové studium v oboru podnikání. Ve Velkých Opatovicích je SOŠ a SOU tradičních řemesel. V obou městech je také možné navštěvovat základní uměleckou školu. Za ostatními typy středních škol musí studenti dojíždět převážně do Boskovic nebo do Brna. Za vysokoškolským vzděláním se musí dojíždět do krajských měst, převážně Brna a Olomouce. Služby v sociální oblasti slouží k péči o znevýhodněné skupiny obyvatel. Do této skupiny patří například dětské domovy, nízkoprahová centra pro mládež, léčebny dlouhodobě nemocných, různé terénní služby nebo domovy seniorů. Přehled zařízení poskytujících služby v sociální oblasti se sídlem na území MAS Partnerství venkova nabízí tabulka 10.

25

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 10. Sociální oblast obec

domov pro osoby se zdravotním postižením

domov pro seniory

dům s pečovatelskou terénní sociální službou služby 1

Cetkovice 1

Letovice Petrov Šebetov

1

Velké Opatovice

1

MAS celkem

2

1

1 1

1

1

1

3

3


K dispozici jsou služby zejména seniorům – celkem 3 domy s pečovatelskou službou a domov pro seniory. Terénní pečovatelské služby jsou zaměřeny primárně na seniory a osoby se zdravotním postižením, kteří z důvodu snížené soběstačnosti potřebují pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu nebo pomoc při zajišťování chodu a údržby domácnosti. V Petrově poskytuje podobné služby soukromá pečovatelka. Nachází se tu také 2 domovy pro osoby se zdravotním postižením, a to v Šebetově a ve Velkých Opatovicích. Zdravotnické služby představují podstatný zájem většiny obyvatel. Napříč věkovými a sociálními skupinami potřebuje každý někdy využít služeb lékaře. Dostupnost zdravotnických služeb patří k determinantám atraktivity regionu pro potenciální nové obyvatele. Přehled zdravotnických zařízení v mikroregionu naleznete v tabulce 11. Tab. 11. Zdravotnická zařízení na území MAS obec praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro děti a dorost stomatolog

Cetkovice

poradna

Křetín

Letovice

Šebetov

V. Opatovice

MAS celkem

1

4

1

2

8

1

2

1

1

5

2

3

1

1

7

gynekolog

1

detaš. pr.

1

jiný specialista

3

3

6

lékárna odborný léčebný ústav záchranná služba

2

1

3

výdejna

1

1 1

LDN

1

1 1


Vidíme, že zdravotnická péče je dostupná v pěti obcích. Základem zdravotnické péče je ordinace praktického lékaře. Těch pro dospělé na území MAS nalezneme celkem 8, čtyři v Letovicích, dvě ve Velkých Opatovicích a po jedné v Křetíně a Šebetově. Dětských lékařů je tu celkem 5. Dva mají ordinaci v Letovicích a po jednom v Křetíně, Šebetově a Velkých Opatovicích. V obci Cetkovice ordinuje jednou týdně v poradně dětská lékařka MUDr. Machačová, která má stálou ordinaci v Šebetově.

26

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Na území MAS nalezneme také 7 stomatologických ordinací, dále gynekologickou, kožní, interní a urologickou ordinaci v Letovicích a ordinaci gynekologa, ortopeda, internisty a oční ambulanci ve Velkých Opatovicích. Lékárny jsou na území MAS celkem tři a k tomu jedna výdejna léků. V Křetíně je také dětská ozdravovna. V Letovicích funguje také léčebna dlouhodobě nemocných – Nemocnice Milosrdných bratří. Poskytuje lůžkovou následnou péči, péči poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní a rehabilitační. Celkový počet lůžek je 120 na 4 ošetřovacích jednotkách. Také kulturní, společenské a sportovní aktivity jsou důležitou součástí života obyvatel. Ve větších městech jsou možnosti kulturního, společenského i sportovního vyžití nesrovnatelně bohatší než na malých vesnicích. Dostupnost těchto aktivit i ve venkovském prostředí je potom výsledkem a mnohdy zatěžkávací zkouškou spolupráce subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru a aktivity a zájmu občanů. Přehled počtu kulturních zařízení v mikroregionu nabízí následující tabulka. Tab. 12. Kulturní zařízení na území MAS obec

knihovny

kina

muzea

dětská centra

galerie

sakrální stavby

ostatní zařízení

Borotín

1

1

1

Cetkovice

1

1

1

Deštná

1

1

1

Horní Poříčí

1

Horní Smržov

1

Křetín

1

Lazinov

1

Letovice

14

Malá Roudka

1

1 1

1

3

1

5 1

Míchov

1

Pamětice

1

2

Petrov

1

1

P. Poříčí

1

1

Roubanina

1

1

Skrchov

1

Stvolová

1

Světlá

1

Šebetov

1

Uhřice

1

Úsobrno

1

Vanovice

2

V. Opatovice

5

Vísky

1

Vranová

1

MAS celkem

40

1

1 1

1 1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

1

1

3

1

2 1

2

2


27

1

2

16

28

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Mezi kulturními zařízeními na území MAS jednoznačně vedou knihovny. Výpůjční služby veřejné knihovny mohou v místě svého bydliště využít obyvatelé všech obcí s výjimkou Horního Smržova a Míchova. Nejvíce knihovních zařízení nalezneme pochopitelně v Letovicích, respektive v různých místních částech města. Druhou nejpočetnější kategorií jsou ostatní kulturní zařízení. Sem můžeme zařadit například kulturní domy, různé sály, výletiště a podobná prostranství sloužící pro pořádání kulturních, ale i společenských nebo sportovních akcí. Sakrálních staveb – kostelů a kaplí – se na území MAS nachází celkem 16, z toho 3 v Letovicích a dva kostely ve Vanovicích. V Šebetově a ve Velkých Opatovicích přežívají dvě stálá kina. Dále jsou na území MAS ještě dvě muzea v Úsobrně a Velkých Opatovicích, galerie ve Velkých Opatovicích a centrum pro děti a mládež v Letovicích a Šebetově. Území MAS je bohaté na množství menších kulturních památek, kterým se v poslední době dostává dobré péče a oprav. Společenské události jsou v malých obcích obvykle zajišťovány činností spolků a zájmových sdružení – zejména TJ Sokol, SDH a mysliveckých sdružení. V zimní sezoně se pořádají plesy, v létě taneční zábavy a dlouhé tradici se těší také poutě. Tyto svátky, jejichž datum konání se odvíjí od svátku patrona, kterému je zasvěcen místní kostel, ocení děti i dospělí. Do vsí přijíždějí kolotoče a konají se zábavy. Neméně důležité jsou také sportovní akce. Každoročně jsou na území MAS organizovány běžecké závody, turistické pochody, turnaje v míčových hrách a mnoho dalších. Velké oblibě se těší zejména cyklovýlet Okolo Malé Hané, který se koná každý rok koncem srpna. Na konec prázdnin každoročně připadají také závody dračích lodí, které se konají na křetínské přehradě. Kromě účasti na organizovaných hromadných akcích je samozřejmě možné využít individuálně služby různých sportovních zařízení. Jejich přehled naleznete v následující tabulce.

28

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 13. Sportovní zařízení na území MAS obec

koupaliště a bazény

Borotín

hřiště 1

otevřené stadiony

tělocvičny

ostatní zařízení

2

Cetkovice

2

1

1

Deštná

2

1

1

Horní Poříčí

1

Horní Smržov

2

Křetín

2

Lazinov

1

Letovice

1

1

3

Malá Roudka

1

Míchov

1

Pamětice

1

4

1

5 1

Petrov

1

P. Poříčí

2

Roubanina Skrchov

1

Stvolová

1

Světlá

1

Šebetov

1

1

Uhřice

1

Úsobrno

1

Vanovice

1

2

V. Opatovice

1

2

3

Vísky

1

2

1

Vranová MAS celkem

1

1 2

2 5

33

13

2

12


Nejrozšířenějším typem sportovního zařízení na území MAS jsou venkovní hřiště. Celkem se jich zde nachází 33, z toho 3 v Letovicích. V ostatních obcích nalezneme jedno až dvě hřiště, naopak žádné hřiště nemají v Petrově a Roubanině. Velmi rozšířené jsou také tělocvičny a ostatní sportovní zařízení jako například posilovny. Největší koncentrace těchto zařízení je v Letovicích. Mezi ostatní zařízení můžeme zařadit také bowling v Letovicích a na Vískách, kluziště v Petrově, střelnici v Deštné a Velkých Opatovicích a Sportovně-kulturní objekt v Malé Roudce. Venkovní koupaliště nalezneme v Borotíně, Letovicích, Šebetově a Velkých Opatovicích. Jediný krytý bazén je v agrocentru Ohrada na Vískách. Otevřené stadiony jsou ve městech Letovice a Velké Opatovice.

29


1.5.Hospodářská činnost Charakter hospodářský činnosti na území MAS pomůže ilustrovat následující grafické znázornění. Opět se jedná o 24 menších výsečových grafů za každou obec zvlášť a nakonec 1 za MAS jako celek. Ve středu každého kruhu je vždy vyjádřen celkový počet registrovaných podnikatelských subjektů a po obvodu je znázorněno jejich rozdělení podle převažující činnosti jako procentní podíl počtu těchto subjektů na jejich celkovém počtu. Údaje jsou platné k 31. 12. 2012. Graf 6. Hospodářská činnost – podnikatelské subjekty podle převažující činnosti

Cetkovice

Borotín 15% 3% 5% 3% 2% 6% 2% 3%

2% 14%

65

20%

9% 17%

1% 7% 4% 1% 5% 2% 2% 7% 1% 3%1% 3% 4% 15%

Deštná 11%

16%

123

10%

18%

3% 3% 5% 3% 5%

30%

37

5% 5%

11% 19%

Horní Poříčí 4% 4% 4% 2%

8%

10% 17%

52

8% 4%

15% 25%

Horní Smržov 6% 13% 6% 9%

9%

32 16%

3% 3% 19%

30

16%


2% 6% 2% 1% 2%

Letovice

Lazinov

Křetín 1%

2% 5% 5%

10%

1% 8% 3% 4% 1%1% 1%1%

14%

7%

7% 3% 1% 7%

24%

87

14%

18%

44

5%

5%

14%

14%

14%

18%

9% 3% 2% 2% 7% 2%

16%

1330

14%

24%

Malá Roudka 5% 5% 5%

14%

10% 10%

21

19%

5% 5% 24%

Pamětice

Míchov 6% 3% 6% 3% 6% 6%

32

19%

6% 16%

9%

16%

13%

6% 3% 6% 3% 3% 3% 6%

Petrov

12%

10% 12%

34

5%

5% 15%

5%

20

18% 21%

30%

31

15%

15%



8%

6%

13% 3% 6%

23%

15%

26 3%

13%

8%

8%

23%

10%

14% 24%

21

5% 5% 5%

8% 4%

3%

10%

8%

19%

31

6%

Skrchov

Roubanina

10%

19%

4%

19%

Stvolová 6%

3%3%

16%

9% 3% 3%

32

19%

6% 13%

19%

Šebetov

Světlá 7% 2%5% 5%

22%

7% 7%

22% 12%

2% 24%

19%

4% 4%

6% 4%

15% 7%

127

41

7% 2%

2% 6% 2% 3% 3% 2% 1% 2% 4% 4%

Uhřice

17%

32

13% 11%

54

9%

4% 9% 6%

20%


Úsobrno 4% 14% 4% 2% 4% 2%2% 2%2%

13% 16%

56

13% 14%

2%

4% 1% 4%

6% 4%

12%

9%

Velké Opatovice

Vanovice

1% 1% 4% 1%

3% 6%

1% 8% 2% 0,3% 1% 1%

12% 9%

11%

8%

63

590

7% 2% 2%5% 2%

25% 14%

19%

21%

Vísky 3%

8%

15%

5%

2% 3% 5% 2% 3%

13%

60

12%

8% 3%

17%

MAS CELKEM 1% 8% 2% 1% 1% 2%

Vranová 3% 2% 3% 11% 3%

63 6% 3% 6% 2% Zdroj: ČSÚ

8% 15%

8%

3047

14%

17%

3%

3% 2% 1%

8%

15% 6% 2%

21%

21%

33

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Podle podílu na celkovém počtu podnikatelských subjektů lze identifikovat 6 nejvýznamnějších kategorií: „Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“, „Stavebnictví“, „Průmysl“ a „Zemědělství“. Kategorie velko- a maloobchodu patří k nejvýznamnějším (tj. má dvouciferný podíl) ve 23 obcích. Následují kategorie stavebnictví a průmyslu, z nichž každá vyniká v 18 obcích a kategorie zemědělství, která má výrazný podíl v 16 obcích. I zde jsou tedy zjevně shodné rysy území MAS. V následující tabulce jsou čtyři nejvýraznější kategorie doplněny ještě o dvě další, které dosáhly dvouciferného podílu alespoň ve dvou obcích: „Profesní, vědecké a technické činnosti“ a „Ubytování, stravování a pohostinství“. Pro srovnání zde opět nalezneme data za úroveň okresu, kraje a ČR. Na území MAS nalezneme nejvíce podnikatelských subjektů v kategorii „Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“, obdobně tomu tak je na okresní, krajské i celostátní úrovni a u více než poloviny sledovaných obcí. Druhý největší podíl zaujímá kategorie „Stavebnictví“, následuje „Průmysl“ a „Zemědělství“. V těchto kategoriích se již území MAS od vyšších územních celků liší. Zejména výrazný je tento efekt u kategorie „Zemědělství“, která převyšuje hodnotu okresu o 2,6 a republikovou dokonce o 4,2 procentního bodu, tedy více než dvojnásobně. Mírně vyšší podíl zaujímá na území MAS také kategorie pohostinství. Na druhou stranu, v profesních, vědeckých a technických činnostech území MAS zaostává za vyššími územními celky, zejména za krajem (o 7,6 p. b.). Tato skutečnost reflektuje nižší vzdělanost obyvatelstva. Tab. 14. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků (v %) MAS

okr. BK

JMK

ČR

Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

21,1

21,8

23,1

25,1

Stavebnictví

15,1

12,8

12,6

12,5

Průmysl

14,5

17,1

14

12,5

Zemědělství

8,3

5,7

4,5

4,1

Profesní, vědecké a technické činnosti

7,8

11,4

15,4

14,3

6

6

4,9

5,4

Ubytování, stravování a pohostinství Zdroj: ČSÚ

34


1.6.Nezaměstnanost K základním makroekonomickým ukazatelům patří míra nezaměstnanosti. Nejedná se o jev z definice škodlivý, naopak, určitá míra nezaměstnanosti je v ekonomice přítomna vždy. Jedná se o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti, která je průvodním jevem ekonomického a technologického pokroku, kdy některá odvětví přirozeně zanikají a jsou průběžně nahrazována nově vznikajícími. Z dlouhodobého hlediska tedy tato přirozená nezaměstnanost nepředstavuje výraznější problém. Co způsobuje nepříjemnosti, jsou krátkodobé fluktuace míry nezaměstnanosti (zejména nad její přirozenou míru). V grafu 7. můžeme pozorovat vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích i na území MAS jako celku v letech 2008 – 2011. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Nezaměstnaným se rozumí uchazeč o zaměstnání, který zaměstnání aktivně hledá (např. je v evidenci úřadu práce). Za ekonomicky aktivní se tedy nepovažují např. studenti nebo důchodci. Hodnoty v následujícím grafu jsou vypočítány v souladu s dosavadní praxí ČSÚ podle počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva dle SLDB 2001. Již při prvním pohledu na graf je zjevné, že místní ekonomika se nevyhnula globální ekonomické recesi, která vypukla v roce 2008. Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti kopíruje vývoj HDP s určitým zpožděním, můžeme dopady recese v podobě zvýšení míry nezaměstnanosti pozorovat od roku 2009. Ke zvýšení míry nezaměstnanosti došlo ve všech obcích, avšak s rozdílnou intenzitou. Nejvýraznější skok v míře nezaměstnanosti mezi roky 2008 a 2009 byl zaznamenán v obcích Míchov (o 19 procentních bodů) a Skrchov (o 18,2 p. b.), naopak jako nejodolnější se ukázaly obce Křetín a Horní Smržov, kde došlo ke zvýšení pouze o 1,6 p. b. Vývoj míry nezaměstnanosti se v následujících letech v jednotlivých obcích značně lišil. V 8 případech došlo do roku 2010 ještě k nárůstu a následně pak k poklesu míry nezaměstnanosti. V 7 případech klesala hned od roku 2010. Ve zbylých 9 případech byl vývoj značně různorodý. Odhlédneme-li od krajních případů obcí s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti (Roubanina, Světlá), zjistíme, že se jednotlivé obce od průměru MAS příliš nevzdalují. V celém sledovaném období byla míra nezaměstnanosti na území MAS vyšší než na úrovni okresu, kraje i celé republiky. Pro přehlednost jsou příslušná data zanesena do následující tabulky. Tab. 15. Míra nezaměstnanosti vyšších územních celků (v %) 2008

2009

2010

2011

MAS

7,6

13,4

12,8

11,6

okr. BK

6,5

11,1

10,3

8,7

JMK

6,8

10,6

10,9

9,8

ČR

6,0

9,2

9,6

8,6

Zdroj: ČSÚ

35


Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno

10,3% 6,6% 14,5% 13,0% 16,6% 7,8% 14,7% 12,1% 11,2% 8,1% 14,1% 8,1% 8,1% 9,7% 11,3% 14,5% 14,5% 7,1% 8,7% 11,6% 10,4% 4,3% 8,6% 10,0% 5,7% 7,7% 12,6% 11,9% 10,1% 9,8% 17,4% 10,9% 14,1% 3,2% 22,2% 12,7% 15,9% 9,4% 13,5% 11,5% 16,7% 8,7% 15,9% 20,3% 11,6% 8,3% 10,0% 10,8% 10,0%

Vanovice

16,3% 15,8%

Velké Opatovice

8,9%

Vísky

2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011

MAS CELKEM Vranová


Petrov

Pamětice

Míchov

Malá Roudka

Letovice

Lazinov

Křetín

Horní Smržov

Horní Poříčí

Deštná

Cetkovice

Borotín

Graf 7. Nezaměstnanost v letech 2008 – 2011

Zdroj: ČSÚ

36

2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011

22,9% 25,7% 25,7% 34,3% 4,5% 22,7% 11,4% 9,1% 3,1% 10,8% 12,3% 7,7% 8,8% 20,9% 25,3% 26,4% 6,9% 16,7% 14,8% 12,2% 10,8% 15,8% 17,3% 15,1% 6,4% 14,1% 12,3% 9,1% 8,4% 18,1% 13,3% 16,1% 7,6% 12,9% 13,3% 12,3% 7,2% 14,4% 10,3% 8,2% 3,4% 7,6% 7,6% 7,6% 7,6% 13,4% 12,8% 11,6%


1.7.Technická infrastruktura a územně plánovací dokumentace Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou má podobně jako vybavenost základními službami zásadní vliv na kvalitu života v mikroregionu a jeho atraktivitu pro potenciální nové obyvatele. Vybavení technologiemi zajišťujícími např. čištění vod má vliv také na kvalitu životního prostředí. Rozdrobená sídelní struktura, zejména na Letovicku, znamená vyšší finanční náročnost vybavení území kvalitní technickou infrastrukturou. V tabulce 16 naleznete přehled zasíťovanosti území tak, jak uvedli zástupci jednotlivých obcí. Tab. 16. Technická infrastruktura v obcích MAS obec Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová

vodovod ANO ANO ANO částečně (70 %) částečně (98 %) ANO částečně (95 %) částečně ANO ANO ANO ANO

kanalizace dešťová částečně (90 %) částečně (10 %) částečně (90 %) částečně (5 %) částečně (20 %) částečně částečně (85 %) částečně částečně (10 %) částečně (50 %) částečně (70 %)

kanalizace s ČOV částečně (80 %) částečně (1 %)

částečně

plynovod částečně (95 %) ANO částečně (90 %) částečně (80 %) ANO ANO částečně (50 %) částečně částečně (80 %) ANO ANO

částečně

částečně (90 %)

ANO ANO částečně (95 %) ANO ANO částečně (98 %) ANO ANO

částečně (50 %) částečně (40 %) částečně (10 %) částečně (98 %) částečně (95 %)

ANO částečně (50 %) částečně (75 %) ANO ANO částečně (95 %)

částečně (65 %)

ANO

ANO

částečně (2,3 %)

ANO ANO

částečně (73 %) ANO

ANO

částečně (75 %)

částečně (75 %) ANO ANO

Zdroj: šetření u obcí

Pitná voda z kohoutku je v dnešní době samozřejmostí, je proto dobře, že drtivá většina obcí hlásí 100% napojení na vodovod nebo se této hodnotě těsně blíží. Skutečnost, že město Letovice nemá 100% zasíťovanost je způsobena velkým počtem místních částí, kde, podobně jako v dalších malých obcích, využívají lidé vodu z vlastních studen. Taková voda bývá mnohdy kvalitnější než ze společného vodovodu. Kvalitnější zdroj pitné vody hledají ve Vanovicích pro místní část Drválovice. Co se týká kanalizace, nejlepší situace je v Šebetově, kde je ze 100 % napojena na čistírnu odpadních vod. 80% napojení na ČOV je také v Cetkovicích. Ve Velkých Opatovicích je tento podíl 75 % kvůli většímu počtu místních částí. V ostatních obcích převažuje kanalizace dešťová. Ta je 100% v obci Vranová, přes 90 % je v obcích Borotín, Deštná, Světlá a Uhřice. 37

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Dřívější hojné využívání zemního plynu v domácnostech je v posledních letech omezováno z důvodu jeho rostoucí ceny. Mnoho obyvatel se vrací k vytápění tuhými palivy (což má vliv na kvalitu ovzduší) a je zbrzděno i další rozšiřování sítě. Obce Cetkovice, Horní Smržov, Křetín, Pamětice, Petrov, Roubanina, Světlá, Šebetov, Vanovice, Vísky a Vranová jsou plně plynofikovány. V ostatních obcích proběhla plynofikace alespoň z poloviny. Plynovod není zaveden pouze do Malé Roudky a Úsobrna. V roce 2011 byla dokončena stavba protipovodňové ochrany na více než dva kilometry dlouhém úseku řeky Svitavy a na části jejího přítoku Křetínce. Opatření zvýšilo kapacitu koryta řeky a byly vybudovány nové ochranné zídky, které zamezují rozlití vody do zástavby. Obecní rozhlas je zaveden ve všech obcích, i když v některých částech není úplně slyšet. Možnosti soukromého připojení k internetu existují ve všech obcích, pouze se různí možná rychlost připojení. Veřejný internet je možné využít prakticky ve všech knihovnách, ale příliš mnoho občanů to nedělá. Veřejné připojení k internetu přes wifi je možné v Křetíně, Letovicích, Šebetově a Úsobrně. Signál tří hlavních mobilních operátorů je poměrně dobře dostupný po celém území MAS. Podle map pokrytí má nejlepší pokrytí O2, kde chybí pouze kousek katastru Deštné, Horního Smržova a Úsobrna. S T-Mobilem budete mít potíže ve třech severních obcích, Deštné, Horním Smržově a Roubanině, částečně kolem přehrady v Křetíně, Lazinově, Prostředním Poříčí a Vranové, a také na území Malé Roudky, Šebetova, Uhřic a Úsobrna. Nejhorší pokrytí nabízí Vodafone. Nepokrývá části obcí Deštná, Horní Smržov, Roubanina, Horní Poříčí, Prostřední Poříčí, Křetín, Stvolová, Míchov, Šebetov, Uhřice, Úsobrno, Velké Opatovice a místní část Letovic Podolí. Podle šetření v obcích třídí většina obyvatel MAS alespoň částečně odpad. Kontejnery na tříděný odpad jsou dostupné ve většině obcí a svoz komunálního odpadu obvykle funguje pravidelně. Problém nejen z estetického hlediska představují odpadky vyhazované u silnic a v lesích. Na území MAS se nachází také jedna zemědělská bioplynová stanice, a to ve Velkých Opatovicích. V následující tabulce naleznete přehled základních údajů o územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí, a to rok pořízení, případně poslední aktualizace ÚPD, a jméno, případně název, jejího zpracovatele.

38

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 17. Přehled ÚPD obcí MAS Obec Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová

Rok pořízení/aktualizace ÚPD 2006 2009 2006 2010 2004 2013 2012 2009 1996 2009 1997 1997 2007 2013 2013 2006 2006 2009 2013 2013 1995 2009

Zpracovatel ÚPD Ing. arch. Ladislav Brožek Ing. arch. Ladislav Brožek Ing. arch. Stanislav Svoboda Ateliér architektury Ing. arch. Stanislav Svoboda Urbanistické studio Brno UBS Brno Ing. arch. Ladislav Brožek MěÚ Letovice Ing. arch. Stanislav Svoboda Letostav, spol s r.o. SAURA, spol. s r.o. Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. arch. Stanislav Svoboda Ing. arch. Naděžda Rozmanová Ing. arch. Vlasta Šilhavá Ing. arch. Stanislav Svoboda Ing. arch. Alena Košťálová Ing. arch. Soňa Lahodová MěÚ Boskovice Ing. arch. Stanislav Svoboda Ing. arch. Stanislav Svoboda

Zdroj: ÚÚR, šetření u obcí

Vidíme, že většina obcí má zpracovanou územně plánovací dokumentaci. Výjimkou jsou pouze obce Horní Poříčí a Prostřední Poříčí. U zbývajících obcí, kromě Míchova, Petrova, Roubaniny a Vísek, není ÚDP starší než 10 let. Nejčastěji se obce při zpracování ÚPD obracely na Ing. arch. Stanislava Svobodu z Letovic. Hlavním tématem územního rozvoje v mikroregionu jsou nová stavební místa, případně jejich zasíťování. V některých obcích také ještě není dořešena kanalizace, případně čištění odpadních vod.

39


1.8.Rekreace a cestovní ruch Cestovních ruch je souhrnem mnoha služeb, které slouží k uspokojování potřeb na cestách. Zahrnuje ubytování, stravování a pohostinství (tzv. primární služby cestovního ruchu) a také kulturní, zábavní a rekreační činnost (tzv. doplňkové, sekundární služby cestovního ruchu). Ubytovací služby souvisí s pobytovou stránkou cestovního ruchu. Umožňují přenocování nebo přechodné ubytování v cílovém místě. Ubytovací zařízení dělíme na hotely, penziony, motely a ostatní ubytovací zařízení. Sportovní, kulturní a rekreační služby poskytují možnost využít volný čas formou aktivního odpočinku. Stravovací služby zabezpečují uspokojování potřeb výživy účastníků cestovního ruchu. Spadají sem služby základního stravování, doplňkového stravování a občerstvení, ale i společensko-zábavní služby, spojené s hudební produkcí či kulturním programem. Zprostředkovatelské služby souvisí se zprostředkováním, často i organizováním a zabezpečováním činností podmiňujících a umožňujících účast na cestovním ruchu. Zprostředkování služeb, které jsou výsledkem činnosti dodavatelských podniků a organizací, zabezpečují hlavně cestovní kanceláře a cestovní agentury. Někdy se jako samostatná kategorie vyčleňují také služby venkovského cestovního ruchu včetně agroturistiky. Mezi kategoriemi NACE dostupnými v databázi ČSÚ se ale nevyskytuje, proto v následující tabulce rozlišujeme kategorie ubytování, stravování a pohostinství, zprostředkování a rezervace, a sport, zábava a rekreace. Tab. 18. Podíl ek. subjektů v cestovním ruchu na jejich celkovém počtu (k 31. 12. 2012), v % stravování a pohostinství

ubytování MAS okres BK JMK ČR

0,2 0,5 0,4 0,6

4,9 4,8 4,1 4,4

zprostředkování a sport, zábava a rezervace rekreace 0,2 1,1 0,3 1,7 0,3 1,6 0,4 1,8

Zdroj: ČSÚ

S pomocí tabulky můžeme porovnávat podíly daných kategorií služeb cestovního ruchu na různých územních úrovních. Nejvýznamnější kategorií služeb cestovního ruchu co do počtu aktivních ekonomických subjektů je kategorie stravování a pohostinství. Na území MAS navíc dosahuje nejvyššího podílu ve srovnání s vyššími územními celky. Podíl ekonomických subjektů zabývajících se ubytovacími službami je na území MAS naopak nižší než u všech vyšších územních celků. A podobně tomu je i u doplňkových služeb – sport, zábava a rekreace. U zprostředkovatelských a rezervačních služeb je podíl také nízký ve srovnání s vyššími územními celky.

40


1.9.Dopravní dostupnost a obslužnost Směr dopravy je orientován převážně severojižním směrem. Tato skutečnost je dána orientací hlavních dopravních koridorů - silnice první třídy I/43 a železniční trati 260 (Brno – Česká Třebová), která je součástí panevropského multimodálního koridoru IV (Norimberk/Berlín – Praha – Budapešť – Istanbul). Obě dopravní tepny prochází údolím řeky Svitavy, které protíná mikroregion v jeho samotném středu. Spojení západ – východ vede pouze po silnicích II. a III. třídy. Navzdory dobré dopravní dostupnosti se mikroregion nachází částečně na periferii kraje, což z něj ale zároveň dělá tranzitní region do kraje Pardubického. Obr. 3. Síť pozemních komunikací na území MAS

Zdroj: ŘSD, vlastní úprava

Silniční doprava Jak už bylo popsáno výše, hlavním silničním koridorem na území MAS je silnice první třídy č. 43, která vede v severojižním směru z Brna na Svitavy. V rámci celorepublikového řešení severojižních tahů je tato komunikace kapacitně nedostačující a do budoucna se plánuje zlepšit dopravní situaci dobudováním rychlostní silnice R43. Tato komunikace by výrazně zlepšila dopravní dostupnost východní části území. Historie projektu výstavby R43 sahá až před II. světovou válku a v současné době podle oficiálních informací ŘSD stále probíhá „hledání schůdné trasy“1. Územím MAS procházejí čtyři silnice II. třídy. Silnice II/365 vede z Letovic severozápadním směrem přes Vranovou, Křetín, Prostřední Poříčí a horní Poříčí do Pardubického kraje. Druhá silnice II/368 směřuje také z Letovic do Pardubického kraje, ale severovýchodním směrem. Silnice II. třídy č. 374 spojuje města Boskovice a Jevíčko a protíná obce Šebetov, Světlá, Cetkovice a Uhřice. Silnice II/372 spojuje Letovice a Jevíčko a prochází přes Velké Opatovice a Malou Roudku.

1

Viz Historie projektu výstavby rychlostní silnice R43.

41

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Zbytek území je propojen silnicemi III. třídy. K nejvýznamnějším patří silnice III/3653, která představuje jediné spojení Petrova s okolními obcemi; dále III/36511 spojující Křetín s Lazinovem; III/36829, která vede ze Skrchova přes Deštnou, Horní Smržov a Roubaninu a spojuje tak I/43 s II/368; III/37418 vede z Letovic přes Míchov a Chrudichromy do Boskovic a propojuje I/43 s II/150 a na ni navazující III/37417, která vede přes Vísky a Pamětice; III/3743, která spojuje Uhřice s Úsobrnem; III/3744, která prochází Šebetovem a Vanovicemi, spojuje I/43 s II/373 a v Drválovicích se kříží s III/37414; III/3748, která představuje jediné spojení Borotína s okolím; a konečně III/3742 spojující Cetkovice a Velké Opatovice. Ředitelství silnic a dálnic ČR provádí jednou za 5 let celostátní sčítání dopravy, pomocí něhož je měřena intenzita dopravy na jednotlivých úsecích dálniční a silniční sítě ČR. Intenzita dopravy je měřena jako počet vozidel, která projedou daným úsekem za 24 hodin. Uváděné hodnoty jsou ročním průměrem denních intenzit dopravy. Přehled nejvytíženějších úseků na území MAS přináší tabulka 19. Na všech měřených úsecích projede denně dohromady 68 167 motorových vozidel, což pro srovnání odpovídá průměrné vytíženosti dálnice D1 v Brně. Převážnou část (79,5 %) tvoří osobní vozidla. 19,7 % připadá na těžká motorová vozidla. Do této kategorie kromě nákladních vozidel spadají také např. autobusy a traktory. Zbývajících 0,8 % provozu tvoří motorky. Nejvytíženější silniční komunikací na území MAS je samozřejmě I/43. V úseku na ulici Pražská v Letovicích mezi kruhovým objezdem a odbočkou na ulici Jevíčská projede denně v průměru 12 069 motorových vozidel. Zdaleka se však nejedná o nejvytíženější úsek této silnice v rámci okresu Blansko, ten se nachází na samé hranici okresu za obcí Lipůvka a denně tudy projede 22 165 motorových vozidel. Zjednodušeně lze říct, že čím více se sledovaný úsek blíží Brnu, tím hustší je na něm provoz. Na silnici I/43 projíždí také největší podíl těžkých motorových vozidel. V nejsevernějším úseku mezi Letovicemi a Stvolovou je to 24,1 %. Největší podíl osobních aut (88,5 %) projede po silnici III. třídy č. 37418, která spojuje Letovice s Boskovicemi, v úseku mezi ulicí Alb. Krejčího a odbočkou na Svitávku. Nejvíce motorkářů (2,7 %) máme šanci potkat na nejméně frekventovaném z měřených úseků, a sice na silnici III/3652 v úseku mezi Křetínem a odbočkou na Petrov. Dlouhodobým problémem regionu je špatný stav silničních komunikací, zejména těch III. třídy. Pro ilustraci mohou posloužit údaje z portálu Výmoly.cz, kde mají řidiči možnost evidovat výtluky a monitorovat stav silnic ve svém okolí. Z 16 výtluků evidovaných na území okresu Blansko k 31. 8. 2013 se jich 10, tedy téměř dvě třetiny, nachází na území MAS Partnerství venkova. 2 výtluky navíc patří do TOP 20 nejhorších výtluků v ČR, jeden obsadil 9. a druhý 19. místo. K nejhorším silnicím vůbec patří silnice III. třídy č. 37414 a 37417.

42

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 19. Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 Číslo komunikace I/43 I/43 I/43 I/43

Úsek

Těžká motorová vozidla

Letovice, Pražská: kruhový objezd - odbočka na Jevíčskou Letovice: odbočka na Brněnskou - Zboňek Letovice: odbočka na Tyršovu odbočka na Brněnskou Letovice: kruhový objezd odbočka na Tyršovu

Osobní a dodávková vozidla

Jednostopá motorová vozidla

Celkový počet vozidel

18,7%

80,7%

0,6%

12 069

22,8%

76,4%

0,8%

9 565

23,9%

75,5%

0,6%

9 374

21,6%

77,9%

0,5%

8 609

I/43

Letovice - Stvolová

24,1%

75,0%

0,9%

7 902

II/365

Letovice, Masarykovo náměstí

10,7%

88,2%

1,0%

3 151

II/374

Šebetov - Cetkovice

16,5%

82,4%

1,0%

2 309

II/372

Velké Opatovice - hranice JMK

15,6%

83,6%

0,8%

1 947

III/37418

Letovice, Alb. Krejčího odbočka na Svitávku

10,7%

88,5%

0,8%

1 748

II/365

Letovice, Česká - Křetín

12,7%

86,3%

1,1%

1 295

II/374

Cetkovice - hranice JMK

18,4%

80,6%

1,0%

1 260

II/368

Letovice, Jevíčská - Chlum

19,1%

79,4%

1,4%

1 192

III/37418

Letovice: Brněnská - odbočka na Bártovu)

12,0%

86,7%

1,3%

1 033

III/3742

Velké Opatovice - Cetkovice

19,1%

79,3%

1,6%

996

II/365

Křetín - Horní Poříčí

15,9%

83,4%

0,7%

869

II/372

Chlum - Velké Opatovice

22,1%

77,0%

0,9%

857

II/3657

Letovice, Tyršova - odbočka na Petrov

17,9%

81,6%

0,5%

663

III/3744

Šebetov - Drválovice

18,0%

80,5%

1,5%

538

III/3744

Letovice, Bártova - Kladoruby

16,5%

81,2%

2,3%

394

III/3652

Křetín - odbočka na Petrov

10,8%

86,5%

2,7%

334

CELKEM

všechny měřené úseky

19,7%

79,5%

0,8%

68 167

Zdroj: ŘSD

43

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Železniční doprava Územím MAS prochází dvoukolejná železniční trať č. 260, která prochází údolím řeky Svitavy ve směru Brno – Česká Třebová. Trať je součástí českého koridoru č. 1, který spojuje města Děčín, Ústí nad Labem, Praha, Pardubice, Česká Třebová, Brno a Břeclav. Tento koridor je dále součástí panevropského koridoru, který zajišťuje spojení z Německa do Turecka. Osobní vlaky zastavují na zastávkách Zboněk, Letovice zastávka a Letovice. Ve stanici Letovice staví také spěšné vlaky a rychlíky, které umožňují spojení města s Brnem a Prahou. Dále tudy vede jednokolejná železniční trať č. 262, která zajišťuje osobní přepravu mezi Skalicí nad Svitavou a Velkými Opatovicemi. Ve Skalici navazuje na trať č. 260, která zajišťuje spojení na Brno a Prahu. Z Velkých Opatovic pokračuje trať na sever pouze pro nákladní dopravu. Osobní vlaky zastavují na zastávkách Šebetov, Cetkovice a Velké Opatovice. Dříve stavěly vlaky i na zastávce Světlá, tato zastávka ale přestala být od roku 2007, kdy se místní trať stala součástí IDS JMK, obsluhována. Z dotazníkového šetření vyplývá, že místní občané by uvítali zařazení zastávky do systému alespoň jako zastávky na znamení. Nevýhodou zastávek Šebetov, Světlá a Cetkovice je jejich vzdálenost do středu obce, která se pohybuje od 1200 do 1800 m. Dopravní obslužnost Území MAS Partnerství venkova je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje od 4. 3. 2007. Přechod na IDS znamenal zvýšení četnosti spojů v regionu, lepší návaznost autobusových linek na vlaky i mezi sebou a jednotný tarif platný pro autobusy i vlaky. V teoretické rovině vypadá tento systém skvěle, ale praxe je bohužel horší. Za 6 let provozu systému se dosud nepodařilo vychytat všechny mouchy. Problémy jsou zejména s návazností autobusů na vlaky, které jsou paradoxně způsobeny garancí návaznosti linek. V praxi to potom vypadá tak, že autobus A sice přijede do stanice včas, ale musí zde čekat na autobus B, který má zpoždění, tím pádem nabere zpoždění i autobus A. Ovšem opožděný autobus A má dále navazovat na vlak C, který na autobus čekat nemůže kvůli návaznosti na jiné vlaky, a cestující si počká minimálně 30 minut na další vlak. Ve většině případů se podaří vlak ještě na poslední chvíli chytit, ale faktem zůstává, že několikaminutové zpoždění je běžnou každodenní záležitostí. I přes tyto výhrady lze konstatovat, že Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje pomohl zlepšit dopravní obslužnost území. Přinesl větší počet spojů za den zejména o víkendech, kdy mnohými obcemi neprojížděl jediný autobus. Příznivou změnou bylo i zavedení spojů ve večerních hodinách. Přehled všech vlakových a autobusových linek i mimo IDS nabízí tabulka 20. V tabulce jsou kromě čísel linek obsluhujících jednotlivé obce a příslušných cílových zastávek přehledně uspořádány také počty spojů, které denně v obci zastaví (počítáno na každé lince v obou směrech dohromady). V posledních sloupcích je pak vždy uveden čas odjezdu prvního ranního a posledního večerního spoje z obce.

44

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 20. Přehled vlakových a autobusových linek Obec Borotín

Linky

251 290 680794 272 274 680022 680733 272 274 680022 680733 274

Skalice n. Svit. – Jevíčko Boskovice – V. Opatovice Skalice n. Svit. – Velké Opatovice Skalice n. Svit. – Jevíčko Cetkovice – Jevíčko Jevíčko – Brno Letovice – V. Opatovice Letovice – Bohuňov Polička – Brno Polička – Brno Letovice – V. Opatovice Letovice – Bohuňov Polička – Brno Polička – Brno Letovice – Bohuňov

R2 S2 253 254 255 270 271 272 273 274 275 276 277 000140 540601 640384 680022 680773 690100 690240 720307 720385 780980 780990 810150

Malá Roudka Míchov

Cetkovice

Deštná Horní Poříčí

Horní Smržov Křetín

Lazinov Letovice

251 253 S21

Směr

Počet spojů denně po - pá so - ne 23 16 24 0 11 4

po - pá 4:29; 22:44

so - ne 5:17; 21:46

4:19; 22:40

5:23; 21:32

4:28; 23:21 4:19; 23:01

5:33; 19:25 5:19; 22:02

4:26; 23:23 4:28; 22:43

5:31; 19:27 5:28; 21:57

4:33; 22:47 3:55; 23:17

5:33; 16:22 3:58; 23:17

17

16 16 8 8 9 3 2 8 8 3 2 8

Praha – Brno/Jeseník Č. Třebová – Křenovice Boskovice – V. Opatovice Boskovice – Letovice Boskovice – Letovice Kochov – Třebětín Letovice – V. Opatovice Letovice – V. Opatovice Letovice – Březová n. Svit. Letovice – Bohuňov Letovice – Olešnice Letovice – Kunštát Letovice – Horní Štěpánov Trutnov – Žiar n. Hronom Liberec – Brno Náchod – Brno Polička – Brno Polička – Brno Špindlerův Mlýn – Brno Trutnov – Brno Žamberk – Brno Hradec králové – Brno Prostějov – Hr. Králové Liberec – Brno Vyškov – Liberec

24 47 24 31 26 28 25 25 26 32 22 24 20 2 6 2 2 4 2 0 2 0 3 0

18 38 0 6 8 9 6 8 15 8 6 6 10 0 5 0 3 2 0 4 2 5 2 3

0

2

271

Letovice – V. Opatovice

25

6

4:26; 22:46

7:34; 17:26

253 254

Boskovice – V. Opatovice Boskovice – Letovice

24 31

0 6

4:47; 22:48

6:02; 18:49

45

46 26 15 25 30 2 4 24 34

První a poslední spoj

2 4

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Obec Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov

Uhřice

Úsobrno

Vanovice Velké Opatovice

Linky 274 680022 680773 272 272 273 273 251 680794 S21 251 277 680794 251 290 680794 290 291 253 277 S21 251 253 271 272 291 171100 680794 680861 710913 710914

Směr Letovice – Bohuňov Polička – Brno Polička – Brno Letovice – V. Opatovice Letovice – V. Opatovice Letovice – Březová n. Svit. Letovice – Březová n. Svit. Skalice n. Svit. – Jevíčko Jevíčko – Brno Skalice n. Svit. – Velké Opatovice Skalice n. Svit. – Jevíčko Letovice – H. Štěpánov Jevíčko - Brno Skalice n. Svit. – Jevíčko Cetkovice – Jevíčko Jevíčko – Brno Cetkovice – Jevíčko Velké Opatovice – Horní Štěpánov Boskovice – V. Opatovice Letovice – H. Štěpánov Skalice n. Svit. – Velké Opatovice Skalice n. Svit. – Jevíčko Boskovice – V. Opatovice Letovice – V. Opatovice Letovice – V. Opatovice V. Opatovice – Horní Štěpánov V. Opatovice – Praha Jevíčko – Brno M. Třebová – Jevíčko V. Opatovice – Olomouc V. Opatovice – Olomouc

Počet spojů denně po - pá so - ne 32 8 2 3 4 2 25 8 25 8 26 15 26 15 46 16 15 8 11 4 46 20 15 16 26 3 25 11

16 10 8 1 16 1 14 0

24 20 11

0 10 4

41 18 25 25 7

16 0 6 8 0

2 12 25 4 2

5 7 4 0 0

První a poslední spoj po - pá 4:23; 22:57

so - ne 5:23; 22:00

4:23; 23:25 4:36; 23:13

5:28; 19:29 5:12; 19:17

5:13; 22:50 4:21; 22:37

5:13; 18:39 5:25; 21:30

4:25; 22:37

5:29; 21:27

4:45; 22:45

5:17; 19:42

4:35; 22:51

5:07; 19:48

4:31; 22:40

5:35; 19:25

4:15; 23:09

4:45; 21:53

Zdroj: IDOS.cz

Linka označená jako R2 přestavuje jediné dálkové vlakové spojení na území MAS. Rychlíky a spěšné vlaky staví pouze ve stanici Letovice, ale je možné se odtud bez přestupu dostat až do Prahy, případně Pardubic či České Třebové nebo v opačném směru do Brna, případně Olomouce, Šumperku či Jeseníku. Druhá vlaková linka S2 zajišťuje spojení tří letovických zastávek s Březovou nad Svitavou a Brnem, případně Křenovicemi. Ve všední dny jsou tyto vlaky vypravovány v obou směrech téměř každou hodinu. Linka označená jako S21 představuje jediné vlakové spojení ve východní části MAS. Jedná se o místní trať, která spojuje dopravní uzel ve Skalici nad Svitavou a Velké Opatovice. Ve Velkých Opatovicích osobní vlaky končí a dále funguje pouze nákladní doprava. Třemi číslicemi jsou označena autobusová spojení, která jsou součástí IDS JMK. Nejhůře obsluhovanou obcí je obec Petrov, která jako jediná na Letovicku nemá přímé spojení do Letovic. 46

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Projíždí tudy jediná linka ve směru na Boskovice a Olešnici. Ostatní obce přímé spojení na Letovice nebo Velké Opatovice mají. Ve všední dny staví nejméně spojů v obci Lazinov (17) a o víkendech v Míchově, odkud se lze třikrát denně dostat do Boskovic a stejně tak do Letovic. Obslužnost ostatních obcí je ještě mnohem vyšší. Dálkové autobusy jsou označeny šesti číslicemi. Nespadají do systému IDS, ale doplňují přímé vlakové spojení o další města. Přímé autobusové spojení ve směru Brno - Polička je možné využít 6 krát denně ve všední dny a pětkrát o víkendech z Letovic, Vranové, Křetína, Prostředního Poříčí a Horního Poříčí. Ostatní přímá autobusová spojení lze využít pouze z Letovic, a to například až do Žiaru nad Hronom, Liberce, Špindlerova Mlýna, Hradce králové nebo Prostějova. První ranní spoj má ve všední dny odjíždět mezi 4:15 a 4:45 ze všech obcí kromě Letovic, odkud první vlak vyjíždí v 3:55. O víkendu vyjíždí ze všech obcí první spoje mezi 5:15 a 5:45, s výjimkou Letovic (3:58), Velkých Opatovic (4:45), Míchova (6:02) a Malé Roudky (7:34). Poslední spoje ve všední dny ze všech obcí vyjíždí mezi 22:30 a 23:30. O víkendech odjíždí poslední spoj nejdříve z Lazinova (16:22) a nejpozději z Letovic (23:17). Z ostatních obcí vyjíždí poslední spoj v intervalu mezi těmito dvěma.

47


1.10.

Ekologická situace a ochrana životního prostředí

Životní prostředí na území MAS Partnerství venkova není zatěžováno významnými zdroji znečištění. Rozmanitost krajiny a členitý reliéf vytvářejí vysoce esteticky hodnotnou krajinu. Estetická hodnota krajiny je pouze místy narušena širými lány solárních panelů. Velmi podstatnou složkou životního prostředí je ovzduší, jeho kvalita se v souvislosti s návratem k vytápění tuhými palivy v důsledku nárůstu cen plynu zhoršuje zejména v zimním období. Předmětem stížností bývá také zápach, který souvisí se zemědělskou činností. Kvalita povrchových vod se dlouhodobě zlepšuje díky čištění odpadních vod. Kvalita podpovrchových vod se rovněž zlepšuje, a to díky méně intenzivnímu využívání hnojiv při zemědělské činnosti. Půdní pokryv ve východní části území, Malé Hané, tvoří zejména kvalitní hnědozemě a černozemě, které jsou pro vysoký obsah živin obzvlášť vhodné pro zemědělské využití. Půdní pokryv na území Letovicka tvoří zejména hnědé půdy a hnědozemě s charakteristickým načervenalým zbarvením, které jsou také zemědělsky využívány. Bližší pohled na životní prostředí rostlin a živočichů poskytuje vymezení přírodních stanovišť (biotopů) v mikroregionu. Biotop je místo, v němž žije společenstvo organismů. Je to prostředí, které splňuje charakteristické nároky pro život určitých druhů rostlin a živočichů.V ČR rozlišujeme 161 přírodních biotopů, které jsou členěny do 8 formačních skupin:        

Vodní toky a nádrže (zkratka V), Mokřady a pobřežní vegetace (M), Prameniště a rašeliniště (R), Skály, sutě a jeskyně (S), Alpínské bezlesí (A), Sekundární trávníky a vřesoviště (T), Křoviny (K), Lesy (L).

Existují také nepřírodní biotopy s označením X, které vznikly nebo byly sině poznamenány působením člověka. Kromě zástavby sem tedy spadají i pole nebo lesy s vysokým podílem nepůvodní vegetace. Struktura výskytu biotopů na území MAS je znázorněna v následujícím grafu.

48

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Graf 8. Struktura biotopů na území MAS (v ha)

859,42 17372,74

1432,26 105,26

117,81 324,01

21,53 0,01 4,21

V

M

R

S

T

K

L

X

Zdroj: AOPK ČR

V grafu vidíme, že z celkové rozlohy území 18 805 ha připadá 92,4 % na nepřírodní biotopy. Přírodní biotopy potom tvoří zbylých 7,6 %, tedy 1 432 ha. Z toho 60 % tvoří lesy, 23 % trávníky a vřesoviště, 8 % křoviny a 7 % vodní toky a nádrže. Mokřadní vegetace zabírá 21,5 ha. Zanedbatelný podíl náleží skalám a sutím a prameništím. Poslední typ, alpínské bezlesí, se nevyskytují vůbec. Přírodní biotopy tvoří celkem 26 % rozlohy ČR. Území MAS Partnerství venkova je tudíž z tohoto hlediska nadprůměrně poznamenané činností člověka. V rámci obecné ochrany přírody nalezneme na území MAS jednu přírodní rezervaci a 3 přírodní památky. PR Durana se nachází na území obce Úsobrno. Jedná se o jedinečný komplex bukových porostů s ojedinělými exempláři mohutných jedlí o rozloze 47 ha. PP Horní Bělá zasahuje na území obce Šebetov 9 ha z celkové rozlohy 22,5 ha. Předmětem ochrany je luční enkláva v údolní nivě říčky Bělé se zachovalými břehovými porosty a výskytem mokřadních a rašelinných společenstev. PP Babolský háj v Letovicích o rozloze 5,01 ha chrání mokřad s výskytem vzácného kapradníku bažinného (Thelypteris palustris). V PP Park Letovice o rozloze 27,57 ha jsou předmětem ochrany strmé skalnaté svahy nad Svitavou. V rámci soustavy NATURA 2000 se na území MAS nachází 3 Evropsky významné lokality, a to lokalita Nad kapličkou a Křetín – zámek. Lokalita Nad kapličkou se nachází ve Vranové a na rozloze 3,86 ha je zde chráněn modrásek bahenní (Maculinea nausithous). V křetínském zámku se usídlila letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). V borotínském zámku sídlí významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Postupně se v mikroregionu rozvíjí i Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem ÚSES je potom vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území s příznivým vlivem na okolí, zachování či

49

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systémy tedy mají zajistit vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny a přispívat tak k trvale udržitelnému rozvoji. V rámci ÚSES rozlišujeme plošné útvary – biocentra, která jsou propojena liniovými útvary – biokoridory. Takto vytvořená síť potom funguje na nadregionální, regionální a lokální úrovni. V ČR se už více než 10 let pracuje na Informačním systému ÚSES, který by dokázal poskytnout přehledné a ucelené informace o biocentrech a biokoridorech na různých úrovních. Tento informační systém ale dosud nebyl uveden do provozu. Následující tabulka přináší alespoň přehled nadregionálních a regionálních prvků ÚSES zasahujících na území mikroregionu. Tab. 21. ÚSES na území MAS Partnerství venkova Kód (název) Nadregionální biokoridor: NRBK02 Regionální biocentrum: RBC001 Panský les RBC002 Křetín RBC004 Zboněk RBC005 Křižánek RBC006 Na kopaninách RBC007 Smržovec RBC008 Duraně RBC009 Úsobrnské údolí RBC010 Pod Švancarkou RBC097 Meandry Svitavy RBC181 Ochoz Regionální biokoridor: RBK001 RBK002 RBK010 RBK011 RBK012 RBK013 RBK014 RBK015 RBK016 RBK017 RBK038 RBK120 RBK121

Lokalita Benešov, Cetkovice, Kořenec, Šebetov, Úsobrno Kněževes, Křetín Křetín Letovice, Nýrov Letovice, Míchov, Svitávka Vanovice Velké Opatovice Úsobrno Úsobrno Kořenec, Šebetov Letovice, Skrchov Lazinov, Letovice Horní Poříčí, Kněževes, Křetín, Prostřední Poříčí Křetín, Kunštát, Letovice, Nýrov, Sulíkov, Vranová Boskovice, Chrudichromy, Letovice, Lhota Rapotina, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Svitávka Letovice, Míchov, Nýrov, Svitávka, Letovice, Svitávka Letovice, Nýrov, Skrchov Letovice, Skrchov, Stvolová Letovice, Míchov, Pamětice, Vanovice, Velké Opatovice, Vísky Borotín, Malá Roudka, Vanovice, Velké Opatovice Velké Opatovice, Boskovice, Chrudichromy, Letovice, Lhota Rapotina, Míchov, Skalice nad Svitavou, Svitávka Boskovice, Chrudichromy, Letovice, Lhota Rapotina, Míchov, Skalice nad Svitavou, Svitávka Úsobrno Křetín, Lazinov, Letovice, Skrchov, Stvolová Lazinov, Letovice, Nýrov

Zdroj: Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje

50


1.11.

Shrnutí

Shodné rysy území V této části jsme měli možnost přesvědčit se, že území MAS je skutečně kompaktní a má spoustu shodných charakteristik. Kromě dvou městských středisek mikroregionů (Letovice a Velké Opatovice) mají všechny ostatní obce méně než 1000 obyvatel, 18 z nich dokonce méně než 500. Nízká hustota zalidnění, jejíž mediánová hodnota se nachází hluboko pod průměrem, svědčí o venkovském charakteru území. Zatímco v obou městech ve sledovaném období obyvatel ubylo, ve většině malých obcí se naopak počet obyvatel zvýšil. Tato skutečnost svědčí o atraktivitě prostředí malých vesnic ve srovnání s městy a většími obcemi. Dalšími shodnými charakteristikami jsou věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva, kterými se MAS blíží vyšším územním celkům. Většina obcí má téměř shodnou pozemkovou skladbu, výrazněji se odlišuje pouze obec Lazinov, do jejíhož katastru spadá část křetínské přehrady. U hospodářské činnosti můžeme na úrovni jednotlivých obcí pozorovat shodné rysy zejména u podílu největších kategorií „Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“, která patří k nejvýznamnějším ve 23 obcích, „Stavebnictví“ a „Průmysl“, z nichž každá vyniká v 18 obcích a kategorie „Zemědělství“, která má výrazný podíl v 16 obcích. Střediskem občanské vybavenosti město Letovice, za ním následují Velké Opatovice. Pouze ve městech se nachází střední školy. Prodejnu potravin najdeme v každé obci kromě Malé Roudky, Míchova a Skrchova. Hospoda nebo restaurace je ve všech obcích kromě Malé Roudky, Pamětic, Roubaniny a Skrchova. V obcích kolem přehrady, Šebetově a Velkých Opatovicích fungují i rychlá občerstvení. I přes hustou síť poštovních poboček kvalita služeb pošty upadá. Velký význam pro veřejný život v obcích má SDH. Dosti rozšířené jsou také služby kadeřnictví a auto- a pneuservisů. Síť mateřských a malotřídních základních škol je dostačující, to stejné ovšem nelze říci o jejich kapacitě. Za středním a vyšším vzděláním je nutno dojíždět do větších měst. Sociální a zdravotnické služby jsou na dobré úrovni. Nejrozšířenějším typem kulturních zařízení jsou knihovny a kulturní domy. Kulturní památky jsou spíše drobné či méně významné, ale v posledních letech byla věnována větší pozornost péči o ně. Společenské akce v obcích jsou organizovány různými spolky, ponejvíce vynikají jednotky SDH. Nejrozšířenějším typem sportovních zařízení jsou venkovní hřiště a tělocvičny. K negativním shodným rysům patří míra nezaměstnanosti. Odhlédneme-li od krajních případů obcí s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti (Roubanina, Světlá), zjistíme, že se jednotlivé obce od průměru MAS příliš nevzdalují. Vodovod byl zaveden v drtivé většině obcí, ale využívány jsou i soukromé studny. Alespoň z poloviny má vybudovanou dešťovou kanalizaci 15 obcí. Čištění odpadních vod je třeba zlepšit. Většina obcí je plynofikována více než z 50 %. Obecní rozhlas funguje ve všech obcích. Všichni tři hlavní mobilní operátoři nabízejí dobré pokrytí, horší situace je na severu území. Funguje pravidelný svoz i třídění odpadu. Problém představují odpadky vyhazované podél silnic a v lesích. Doprava na Letovicku je převážně orientována severojižním směrem. Nejvytíženější komunikací je I/43. Obce jsou propojeny hustou sítí silnic III. třídy, které jsou však mnohdy ve špatném až havarijním

51

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! stavu, o čemž svědčí také nelichotivé umístění na stránce Výmoly.cz. Západní část území MAS má výrazně lepší dopravní dostupnost než ta východní. Krajina vyniká vysokou estetickou hodnotou a nevyskytuje se tu žádný významný znečišťovatel životního prostředí. Životní prostřední je však značně poznamenané lidskou činností, o čemž svědčí nízký podíl přírodních biotopů. Postupně jsou rozvíjeny prvky ÚSES. Specifika území – čím se liší od vyšších celků? Území MAS je charakteristické velkou mírou roztříštěnosti s velkým množstvím vzájemně poměrně vzdálených malých obcí a tomu odpovídající nízkou hustotou zalidnění. Počty obyvatel na km 2 jsou výrazně pod průměrem okresním, krajským i celostátním. Další zvláštností území je výrazná role zemědělství, kterou lze odvozovat zejména ze skladby podnikatelských subjektů podle jejich převažující činnosti. Na území MAS je zemědělství čtvrtou nejvýznamnější kategorií, čímž se MAS značně odlišuje od vyšších územních celků. MAS vyniká vysokým podílem ekonomických subjektů činných v oblasti stravování a pohostinství. V ostatních oblastech cestovního ruchu za vyššími územními celky zaostává. K negativním specifikům patří míra nezaměstnanosti, která je na území MAS trvale vyšší než na úrovni okresu, kraje či republiky.

52


1.12.

Vyhodnocení současného stavu z pohledu aktérů z území

Zpracování této části vyžaduje širší zapojení veřejnosti. Na základě komunitního projednávání budou definována negativa, pozitiva a rozvojový potenciál území. Základem je vyhodnocení dotazníkového šetření, jehož výstupy budou doplněny na základě podnětů vzešlých z dalšího projednávání při setkáních s veřejností. Vyhodnocení dotazníkového šetření Úplná verze výsledků dotazníkového šetření je dostupná na www.maspartnerstvi.cz v sekci Dotazníkové šetření. V této podkapitole jsou shrnuty nejdůležitější výstupy dotazníkového šetření. Zajímavých, nikoli však překvapivých, výsledků bylo dosaženo u otázky č. 7. Obr. 4 Odpovědi na otázku č. 7 7. Které oblasti by měla naše MAS v budoucnu na svém území nejvíce podporovat? a. Zemědělství 1%

b. Zpracování místních zemědělských produktů c. Ochrana přírody

10%

d. Podnikání drobných podnikatelů (řemesla, služby) e. Cestovní ruch f. Opravy a využívání kulturního dědictví

12%

4% 4%

6% 8%

8%

g. Oprava komunikací 4%

h. Vodohospodářská infrastruktura

9%

i. Opravy/budování zázemí pro volnočasové aktivity 5%

j. Sociální projekty a práce se znevýhodněnými skupinami 25%

k. Péče o kulturní dědictví

4%

l. Školství a volnočasové aktivity mládeže m. Jiné Zdroj: dotazníkové šetření

Na tuto otázku odpovídali respondenti tak, že přidělovali jednotlivým oblastem počet bodů podle vlastního uvážení tak, aby součet přidělených bodů byl roven 100. Z celkového počtu přidělených bodů 14 200 získala největší podíl (25 %) oprava komunikací. Na druhém místě s téměř polovičním podílem skončilo zemědělství. Třetí příčku s 10% podílem obsadilo školství a volnočasové aktivity pro mládež. K dalším významným oblastem patří drobní podnikatelé, ochrana přírody a zázemí pro volnočasové aktivity. K těmto šesti prioritám lze přiřadit následující doporučení respondentů.

53

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Tab. 22. Doporučení respondentů Oprava komunikací

oprava komunikací vybudování cyklostezek mezi obcemi

Zemědělství

věnovat se udržení zemědělství v českých rukách věnovat pozornost rozvoji zemědělství (soukromí mladí zemědělci)

Školství a volnočasové aktivity pro mládež

zaměření na organizace věnující se dětem a mládeži

Drobní podnikatelé

podpora regionálních produktů (potravinářské i řemeslné) pomáhat získávat finanční prostředky nejen pro obce MAS, ale i pro drobné živnostníky

Ochrana přírody

udržení kulturnosti krajiny (ošetřování pozemků, obdělávání, případně zalesnění, parkové úpravy)

Zázemí pro volnočasové aktivity

podpora volnočasových aktivit všech věkových kategorií

Zdroj: dotazníkové šetření

V otázce bydlení se ukázalo, že 69 % respondentů nemá zájem měnit svou bytovou situaci. Z těch, kteří svou bytovou situaci měnit chtějí, jich 70 % hodlá řešit svou bytovou situaci výstavbou nebo přestavbou domu. 64 % respondentů považuje rozvojové plochy pro bydlení za dostatečné. Se stavem veřejných prostranství v okolí svého bydliště je spokojeno 70 % respondentů. Z 87 % respondentů, kteří mají dispozici osobní automobil, jich 74 % považuje kapacitu parkovacích míst v okolí svého bydliště za dostatečnou. Situace v oblasti bydlení se teda jeví jako uspokojivá. Pro další zlepšení situace navrhují respondenti zejména zaměřit se na    

údržbu a výsadbu zeleně, opravu a údržbu silnic a chodníků, pořádek a čistotu obecních prostor, zapojení občanů do úprav okolí domů (třeba formou soutěže).

88 % respondentů považuje místní životní prostředí za dobré. Za znepokojující faktory považují zejména:   

černé skládky odpadu, zhoršený stav ovzduší během topné sezóny, nakládání s odpadními vodami (ne všechny obce mají ČOV).

95 % respondentů třídí odpad, především plasty, sklo a papír. Kontejnery na tyto druhy odpadu mají v nejbližším dosahu a četnost a způsob svozu vyhovuje 76 % respondentů. Přeplněné bývají občas v letních měsících. 91 % respondentů nepovažuje nabídku pracovních míst za dostatečnou. Tento jev jde ruku v ruce se zvýšenou mírou nezaměstnanosti, která souvisí s pomalu odeznívající dlouhou ekonomickou recesí. Bylo by zajímavé položit stejnou otázku v době ekonomického růstu. S úrovní dopravy do zaměstnání je spokojeno 70 % respondentů. Přestože se díky systému IDS zlepšila dopravní obslužnost, přetrvávají námitky zejména v oblasti návaznosti linek. Problémová je 54

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! rovněž návaznost regionálních linek se sousedním krajem. A opět zde vyvstává zásadní problém – špatný stav pozemních komunikací. V otázce předškolního vzdělávání se projevil další celostátní trend – nedostatek místa v mateřských školách. K samotnému fungování MŠ se vyskytovaly převážně pozitivní ohlasy. K fungování ZŠ nebyl žádný výrazný ohlas. Vzhledem k nedostatečné kapacitě MŠ dnes lze očekávat nedostatečnou kapacitu ZŠ v příštích několika letech. Kulturní vyžití považuje za dostatečné 72 % respondentů a údržbu kulturního dědictví dokonce 85 %. Respondenti doporučují zaměřit se na opravy a údržbu drobnějších (převážně sakrálních) památek v obcích, zvýšení počtu kulturních představení a obnovení zaniklých tradic. Sportovní aktivity v obci považuje za dostatečné 75 % respondentů. Celkové možnosti využití volného času v obcích považuje 62 % respondentů za odpovídající, ale pouze 27 % za dobré. Respondenti následně navrhují řadu zajímavých akcí ve svých obcích. Jeden z návrhů se týká udržování běžkařských tratí v rámci celé MAS. 56 % respondentů vůbec nevyužívá možností veřejného přístupu k internetu, dalších 34 % je ale připojením spokojeno. Mezi návrhy na zlepšení patří k nejzajímavějším návrh na zavedení wifi na veřejná prostranství, která jsou v obcích nejfrekventovanější (zastávky, návsi). S možnostmi soukromého připojení k internetu je spokojeno 71 % respondentů. S bezpečnostní situací je spokojeno 84 % respondentů. Za největší problémy považují podomní prodejce, neukázněné řidiče, vloupání se do domů, vandalismus a volně pobíhající psi. V další části měli respondenti oznámkovat kvalitu služeb podle stupnice: výborná - 1, dobrá - 2, dostatečná - 3, špatná – 4. Nejlepší známky obdrželo zásobování vodou, plynem, teplem a elektrickou energií, jejichž známky dosahovaly průměru 1,7 - 2,0. O něco hůře dopadlo vydávání povolení, kanalizace a ČOV a propagace obce. Nejhorších výsledků dosáhla policie, údržba bytového fondu, údržba silnic, chodníků a přístupových cest a nakonec poskytování prostoru pro podnikání s průměry od 2,6 do 2,9. Žádná ze služeb tedy neskončila s označením špatná. Ještě lépe si vedly úřady, kde měli respondenti známkovat, zda s úřady jednali úspěšně (1), úspěšně s problémy (2) nebo neúspěšně (3). Většina dotčených institucí obdržela průměrné hodnocení 1,0, až na výjimky s průměrem do max. 1,3. Jedině ÚP v Boskovicích obdržel průměrné hodnocení 2,0. V otázce občanské vybavenosti se respondenti nejvíce zaměřili na    

obnovu či vytvoření budovy kulturního domu (11 %), obnovu či vytvoření veřejného koupaliště (10 %), obnovu či vytvoření venkovního hřiště pro malé děti (10 %), obnovu či vytvoření hřiště pro děti školního věku (9 %).

V sociální oblasti kladli respondenti největší důraz na    

zřízení obecního startovacího bytu pro mladé rodiny (24 %), zajištění rozvozu obědů do obce pro zájemce z řad občanů (15 %), zajištění příležitostné pečovatelské služby pro seniory formou objednávkové služby (14 %), zajištění služby dálkového dohledu na seniory prostřednictvím nouzových vysílačů (13 %).

V oblasti cestovního ruchu se nejvíce respondentů přiklánělo k 

vybudování nových cyklostezek (32 %), 55

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!!   

vybudování doprovodných turistických zařízení k turistickým trasám a cyklostezkám (19 %), vybudování veřejného tábořiště (17 %), vytvoření a označení v terénu nových turistických tras pro pěší (17 %).

A mezi ostatními službami v závěru dotazníku získalo největší podíl    

vytvoření kalendáře kulturních, společenských a sportovních akcí pro celé území MAS (16 %), pořádání společenských, sportovních a jiných zábavních akcí pro veřejnost (13 %), zvýšení bezpečnosti obyvatel v obci dozorem policie (11 %), pořádání společenských, sportovních a jiných zábavních akcí pro veřejnost zaměřených na děti (10 %).

56


1.13.

SWOT analýza

SWOT analýza vychází z výstupů a dílčích závěrů situační analýzy a přináší souhrnné hodnocení silných (S) a slabých (W) stránek a příležitostí (O) a ohrožení (T) pro realizaci rozvoje mikroregionu. Představuje základ pro formulaci strategických cílů, priorit a rozvojových aktivit a pro identifikaci negativních tendencí rozvoje (W a T) a rozvojového potenciálu (S a O). Vnitřní analýza (S a W) sdružuje faktory sociální a hospodářské soudržnosti mikroregionu, které je možné potenciálně ovlivnit rozvojovými aktivitami a intervencemi mikroregionu: •

S – jakékoliv konkurenční výhody regionu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit,

•

W – faktory, které uvnitř mikroregionu limitují nebo ohrožují rozvojové aktivity.

Vnější analýza (O a T) se vztahuje k procesům a trendům, které se vyskytují mimo oblast sociální a hospodářské soudržnosti mikroregionu, ale mohou mít pozitivní (O) nebo negativní (T) dopad. Mikroregiony mají velmi omezené možnosti řešit hrozby a kritické oblasti, které spadají do odpovědnosti státu (např. sociální politika, školství, zdravotnictví, apod.), patří sem i legislativní změny, hospodářská a finanční situace na národní a mezinárodní úrovni, sociální a politické změny, demografické změny, infrastruktura na národní a mezinárodní úrovni, živelné pohromy nebo nástroje strukturální politiky EU, ČR a regionu soudržnosti.

Vnitřní analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 Bohatý spolkový život – aktivní občané

 Vysoká nezaměstnanost

 Zkušenosti s čerpáním dotací

 Nízká míra podnikatelské aktivity

 Dobré podmínky pro zemědělství

 Stav silničních komunikací

 Množství společenských a kulturních akcí

 Návrat k tuhým palivům – znečišťují ovzduší

 Bohaté sportovní vyžití

 Zanedbaný cestovní ruch

 Vysoká estetická hodnota krajiny

 Nedořešené čištění odpadních vod

 Opravy a péče o památky

 Úroveň občanské vybavenosti

 Vysoká úroveň zasíťovanosti – voda, plyn

 Slabá propagace místní produkce

 Nízký výskyt sociálně patologických jevů

 Minimální sportovní vyžití v zimě

 Využívání alternativních zdrojů energie

 Nízký podíl přírodních biotopů

 Kvalitní zdroje pitné vody

 Nedostatečná propagace místní produkce

57


Vnější analýza PŘÍLEŽITOSTI  Lepší dopravní obslužnost díky R43  Zlepšující se struktura a úroveň vzdělanosti  Čerpání prostředků z rozvojových fondů

OHROŽENÍ  Odkládání R43  Horší dopravní dostupnost  Stav krajských silničních komunikací  Citlivost na výkyvy ekonomiky ČR

 Poptávka po agro/eko/hipoturistice  Poptávka po domácí zemědělské produkci  Programy meziregionální spolupráce

 Nastavení Společné zemědělské politiky EU  Administrativní zátěž podnikání  Administrativní náročnost čerpání dotací  Stárnutí populace

 Poptávka po regionálních produktech  Podpora třídění a zpracování odpadu  Podpora nových stavebních míst

 Odchod kvalifikovaných za prací  Úpadek kvality poštovních služeb  Nekoncepční hospodářská politika ČR  Roztříštěná sídelní struktura území

 Lepší informovanost díky rozmachu IT

 Koncentrace vybavenosti ve městech

58


Seznam grafických prací Obr. 1. Poloha a okolí MAS Partnerství venkova ................................................................................ 3 Obr. 2. Mikroregiony tvořící území MAS Partnerství venkova ........................................................... 4 Graf 1. Počet obyvatel v letech 2008 a 2012 ...................................................................................... 6 Tab. 1. Celkový počet obyvatel ve vyšších územních celcích (v tis.) ................................................... 8 Tab. 2. Saldo migrace mezi roky 2008 a 2012 .................................................................................... 8 Graf 2. Hustota zalidnění v letech 2008 a 2012 ................................................................................ 10 Tab. 3. Hustota zalidnění vyšších územních celků ............................................................................ 11 Graf 3. Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 1991, 2001 a 2011 ........................................... 12 Tab. 4. Celkový počet obyvatel vyšších územních celků podle věkových skupin ............................. 14 Graf 4. Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 ........................................................ 15 Tab. 5. Celkový počet obyvatel vyšších územních celků podle nejvyššího dosaženého vzdělání .... 18 Tab. 6. Podíl vzdělanostních skupin na populaci starší 15 let dle SLDB 1991 a 2011 (v %) .............. 18 Graf 5. Pozemková skladba obcí na území MAS ............................................................................... 19 Tab. 7. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků (v %) .................................................. 22 Tab. 8. Vybavenost obcí základními službami.................................................................................. 23 Tab. 9. Školská zařízení na území MAS ............................................................................................. 25 Tab. 10. Sociální oblast ..................................................................................................................... 26 Tab. 11. Zdravotnická zařízení na území MAS .................................................................................. 26 Tab. 12. Kulturní zařízení na území MAS .......................................................................................... 27 Tab. 13. Sportovní zařízení na území MAS........................................................................................ 29 Graf 6. Hospodářská činnost – podnikatelské subjekty podle převažující činnosti .......................... 30 Tab. 14. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků (v %) ................................................ 34 Tab. 15. Míra nezaměstnanosti vyšších územních celků (v %) ......................................................... 35 Graf 7. Nezaměstnanost v letech 2008 – 2011 ................................................................................. 36 Tab. 16. Technická infrastruktura v obcích MAS .............................................................................. 37 Tab. 17. Přehled ÚPD obcí MAS ........................................................................................................ 39 Tab. 18. Podíl ek. subjektů v cestovním ruchu na jejich celkovém počtu (k 31. 12. 2012), v % ....... 40 Obr. 3. Síť pozemních komunikací na území MAS ............................................................................ 41 Tab. 19. Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 ....................................................................... 43 Tab. 20. Přehled vlakových a autobusových linek ............................................................................ 45 Graf 8. Struktura biotopů na území MAS (v ha) ............................................................................... 49 Tab. 21. ÚSES na území MAS Partnerství venkova ........................................................................... 50 59

!!! PRACOVNÍ VERZE – PŘIPOMÍNKY SRDEČNĚ VÍTÁNY NA [email protected] !!! Obr. 4 Odpovědi na otázku č. 7 ........................................................................................................ 53 Tab. 22. Doporučení respondentů .................................................................................................... 54

60

Integrovaná strategie území MAS Partnerství venkova na období Analytická část. Spolufinancováno Jihomoravským krajem

Recommend Documents