Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s

Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s. Contribution of MAS as a support tool for development of rural areas. Case study of LAG Boskovicko PLUS, o. s. Michaela Dejmková, Jiří Schneider, Ivana Lampartová

Abstrakt: Příspěvek se zabývá přínosem místních akčních skupin jako vhodného nástroje podpory rozvoje venkovských oblastí. Cílem práce bylo hodnocení přerozdělování a čerpání finanční podpory z Programu rozvoje venkova osy IV Leader do členských obcí na příkladu MAS Boskovicko PLUS , o.s.. Byla provedena analýza přerozdělování finanční podpory do členských obcí v letech 2008–2012. Na základě této analýzy byla navržena rámcová opatření na efektivní čerpání finanční podpory pro dosud neaktivní území.

Klíčová slova: venkovské oblasti, místní akční skupina, Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova, Leader

Abstract: The article deals with the topic of contribution of local action groups as a suitable tool for development of rural areas. The aim of work was evaluation of financial support contribution from Rural Development Programme, axis IV Leader, into the member municipalities of LAG Boskovicko PLUS. with included case study of LAG Boskovicko PLUS, is to The suitable arrangements will be made based on this analysis in order to increase the efficiency of financial support, especially in the remote areas.

Key words: rural areas, local action group, Common Agricultural Policy, Rural Development Programme, Leader

Úvod V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, můžeme zaznamenat zvyšující se zájem právě o oživení venkovského prostoru, prostřednictvím vzniku celé řady politik a programů. Venkovský prostor zde není chápán pouze jako nástroj pro zemědělskou činnost, ale je považován i za oblast, která se stává atraktivním místem pro turismus a rekreaci, přispívající k rozvoji regionu. Jednou z aktuálních politik, která slouží jako nástroj podpory venkova je Společná zemědělská politika (dále jen SZP). Jedná se o jednu z nejstarších a nejrozsáhlejších politik EU, do které směřují nemalé finanční prostředky z rozpočtu EU. SZP je zakotvena a

podrobně rozpracována v Římské smlouvě, uzavřené v roce 1957. V platnost vstoupila o rok později. Tato politika byla také jedním ze základních pilířů evropské integrace. Cíle SZP byly vymezeny Římskou smlouvou. Původním cílem této politiky byla podpora produktivity práce v zemědělství, zajištění životní úrovně zemědělských výrobců pomocí zvyšování příjmů, stabilizace zemědělských trhů, zajištění plynulého zásobování a dodávek potravin pro spotřebitele za přijatelné ceny (König, 2009). Jako nástroj podpory venkovského prostoru, na programové období 2007–2013, byl Společnou zemědělskou politikou stanoven Program rozvoje venkova České republiky. Tento program je rozdělen celkem do čtyř oblastí podpor tzv. os. Tyto osy jsou pak naplňovány prostřednictvím stanovení jednotlivých opatření. Jednou z takovýchto oblastí je osa IV Leader, která je zacílena právě na podporu venkovských oblastí. Metoda Leader je založena na zdůrazňování principu partnerství a spolupráce místních aktérů, kteří společně přispívají k rozvoji venkova. Pro tuto metodu je typický tzv. princip „zdola nahoru“, umožňující, aby se na rozvoji venkovského regionu podíleli místní občané, kteří území dobře znají a tím dokáží efektivně využít potenciál v něm skýtající. Nástrojem využití této metody jsou právě místní akční skupiny, pomocí kterých se přerozdělují a čerpají finanční prostředky, formou dotací, z Programu rozvoje venkova, přispívají k rozvoji venkovských regionů.

MAS Boskovicko PLUS, o. s. MAS Boskovicko PLUS (dále jen MAS Boskovicko) byla založena v roce 2006, jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V současné době zaujímá území pěti mikroregionů, nacházejících se na území Jihomoravského kraje v severní části okresu Blansko. MAS Boskovicko v současné době sdružuje 62 obcí a měst, zajímající území mikroregionů Boskovicko, Kunštátsko-Lysicko, Olešnicko, Svitava a Lomnicko (Boskovicko SOBĚ, 2012).

Obr. 1: Vymezení území MAS Boskovicko PLUS, o. s.

Tab. 1: Vybrané demografické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2011 Počet Počet obyvatel obyvatel ve věku 0–14 Boskovicko KunštátskoLysicko Olešnicko Svitava MAS celkem*

Počet obyvatel ve věku 15–64

Počet obyvatel ve věku 65 a více

Rozloha v km2

Hustota zalidnění na km2

17 779

2 677

12 126

2 976

128,74

138,10

9 887

1 642

6 762

1 483

134,07

73,74

2 894

448

1975

471

45,44

63,69

5 391

814

3 725

852

50,25

107,28

34 898

5 422

23 867

5 609

336,89

103,59

* Celkový součet nekoresponduje se součtem údajů za všechny mikroregiony. Je to dáno tím, že údaje za tři obce jsou započítány v celkovém součtu pouze jednou, poněvadž jsou tyto obce současně členy dvou mikroregionů.

zdroj: ČSÚ, 2011

Celková rozloha MAS Boskovicko k 31. 12. 2011 je 336, 88 km2. Na této ploše je zároveň koncentrováno 34 898 obyvatel. Z hlediska počtu obyvatel tvoří největší zastoupení na řešeném území mikroregion Boskovicko. Naopak v rámci rozlohy tvoří největší zastoupení mikroregion Kunštátsko-Lysicko. Co se týče věkového složení obyvatelstva, ve všech mikroregionech tvoří největší podíl tzv. produktivní složka (obyvatelé ve věku 15–64 let).

Metodika Práce vychází z kvalitativního paradigmatu s využitím induktivně-deduktivního přístupu. K dosažení stanoveného cíle bylo v práci navrženo několik metodických kroků, zajišťujících jeho naplnění. Jedná se například o metodu analýzy, syntézy, hodnocení, interpretace, ale i metodu komparace. Prvním krokem bylo provedení analýzy dostupných odborných publikací a strategických dokumentů, zabývajících se problematikou venkovských oblastí v kontextu politik a programů, podporujících rozvoj venkova. Dalším krokem byla analýza knižních publikací, informačních příruček a internetových zdrojů, zabývajících se problematikou místních akčních skupin. Tyto poznatky byly následně syntetizovány do jednotlivých logických celků. Dalším krokem byl sběr informací o řešeném území, tedy MAS Boskovicko PLUS. Z důvodu absence souhrnné publikace o MAS Boskovicko PLUS, bylo primárním zdrojem dat využití vlastního terénního výzkumu v zázemí kanceláře MAS Boskovicko PLUS. Pro pochopení a uvědomění si fungování a činnosti celé místní akční skupiny byly stěžejní rozhovory s manažerkou místní akční skupiny, Ing. Olgou Ondráčkovou, které byly vedeny formou nestrukturovaného, neboli neformálního rozhovoru (Hendl, 2005). Otázky byly orientovány zejména na činnost a fungování celé místní akční skupiny, dále pak na průběh příjímání a schvalování projektových žádostí, ale také její spolupráci a partnerství s ostatními místními akčními skupinami. Další metodou využitou při získávaní informací, bylo otevřené zúčastněné pozorování, kdy jsem měla možnost po dobu jednoho měsíce pozorovat činnost v zázemí této místní akční skupiny. Sekundárním zdrojem využitým ke zpracování základních informací o MAS Boskovicko PLUS, byly webové stránky řešené místní akční skupiny, na kterých byl mimo výročních zpráv, stanov a zpravodajů uveden také Strategický plán Leader „Boskovicko SOBĚ“, který se stal nepostradatelnou součástí celé analýzy. Na základě sběru všech dostupných dat a informací o MAS Boskovicko PLUS, byla provedena následná syntéza všech údajů.

Dalším metodickým krokem bylo zhodnocení činnosti MAS Boskovicko PLUS z pohledu realizovaných a odsouhlasených projektů v letech 2008–2012. Pro zhodnocení stavu projektové úspěšnosti a efektivity byly stanoveny následující kritéria:  počet projektů v jednotlivých obcích,  celkové vynaložené náklady na projekty v jednotlivých obcích,  počet projektů podle typu žadatele,  počet projektů směřovaných do členských mikroregionů,  projekty podle typu fiche (v procentním zastoupení i peněžním vyjádření). Podle těchto kritérií byly jednotlivé projekty ve sledovaném období posuzovány. Dalším krokem bylo provedení interpretace shromážděných dat. Tyto data byla interpretována pomocí grafických a kartografických výstupů. Následujícím krokem bylo pomocí metody komparace naleznout shody, podobnosti, ale i odlišnosti jednotlivých analyzovaných území. Na základě provedení výše zmíněné analýzy, jsou pomocí induktivně-deduktivní metody navržena opatření pro všechna neaktivní území. Pomocí této metody jsou pomocí návrhů a shrnutí výsledků vymezena konkrétní opatření na efektivní a účelové přerozdělování dotací do neaktivních území.

Výsledky MAS Boskovicko PLUS vyhlásilo první výzvu v rámci LEADERu v roce 2008. V této výzvě, realizované prostřednictvím osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové spolupráce, byly vyhlášeny celkem čtyři fiche (Fiche 1: Boskovicko vesnicím, Fiche 2: Boskovicko občanům, Fiche 3: Boskovicko zemědělcům a Fiche 4: Boskovicko turistům). Výsledkem této výzvy byla realizace celkem 12 projektů. Celkové náklady na všechny projekty činily 8 069 984 Kč. EAFRD přispěl z této částky dotací ve výši 5 311 729 Kč. Další rok byla vyhlášena výzva opět formou čtyř fichí. V tomto roce bylo schváleno celkem 13 projektů (viz příloha 4). Celkové náklady na projekty činily celkem 13 655 353 Kč. Z toho dotace ve výši 9 071 695 Kč. V roce 2010 vyhlásila MAS Boskovicko prostřednictvím Fiche 3: Boskovicko zemědělcům, Fiche 4: Boskovicko turistům a nově zařazené Fiche 5: Boskovicko historii, další výzvu. Výsledkem bylo podpoření 13 projektů podpořených z EAFRDu ve výši 10 699 464 Kč. Celkové náklady na projekty činily 18 223 824 Kč. V roce 2011 byly čtyři základní fiche doplněny o Fichi 5: Boskovicko historii a Fichi 6: Boskovicko spolkům. MAS Boskovicko v tomto roce podpořila celkem 19 projektů v celkové výši vyplacené dotace 6 199 200 Kč. Celkové náklady projektů se vyšplhaly na 10 306 067 Kč. V roce 2012 vyhlásila MAS Boskovicko pátou výzvu, prostřednictvím všech šesti fichí. Tato výzva byla zatím nejúspěšnější výzvou, z hlediska počtu podaných projektů, vyhlášenou MAS Boskovicko od roku 2008. Výsledkem této výzvy bylo podpoření celkem 26 projektů. Celková výše dotace se vyšplhala na 6 207 600 Kč. Náklady na všechny projekty byly stanoveny na 11 043 065 Kč.

30 26

25 20 19 15

12

13 13

10 5 0 2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 2: Vývoj počtu realizovaných a schválených projektů opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové spolupráce v letech 2008–2012 (zdroj dat: MAS Boskovicko PLUS, vlastní výpočty)

Analýza území z pohledu realizovaných a schválených projektů v období 2008–2012 Následující část se věnuje podrobné analýze realizovaných a schválených projektů MAS Boskovicko PLUS v letech 2008–2012. MAS Boskovicko realizovala za posledních pět let celkem 83 projektů z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie. Celkové náklady na tyto projekty činily celkem 61 298 293 Kč. MAS Boskovicko podpořila tyto projekty dotací ve výši 37 489 688 Kč.

21% 12%

30% 37% Kunštátsko-Lysicko

Boskovicko

Olešnicko

Svitava

Obr. 3: Podíl počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých svazků obcí z opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 (zdroj dat: MAS Boskovicko PLUS, vlastní výpočty)

Nejaktivnějším mikroregionem, z hlediska podpořených a schválených projektů, byl ve sledovaném období mikroregion Kunštátsko-Lysicko. V tomto mikroregionu bylo v posledních pěti letech realizováno, pomocí metody Leader, celkem 31 projektů. Aktivním byl i mikroregion Boskovicko, který na svém území realizoval celkem 25 projektů, na celkovém počtu se tak podílí 30 %. V rámci mikroregionu Olešnicko bylo podpořeno metodou Leader celkem 17 projektů (celkový podíl 21 %). Zbývajících 10 projektů bylo realizováno na území mikroregionu Svitava.

Obr. 4: Aktivita obcí z hlediska počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých žadatelů v letech 2008–2012 Ve sledovaném období bylo na území MAS Boskovicko, z opatření Realizace místní rozvojové strategie, realizováno a schváleno celkem 83 projektů. Za účelem získání informací o tom, jaké obce byly z hlediska počtu projektů nejvíce aktivní, rozhodla jsem se využít výše uvedené mapy. Z celkem 54 sdružených obcí realizovalo na svém území své projektové žádosti, pomocí metody Leader, celkem 28 obcí. Obcí, které nerealizovaly žádný projekt (respektive neaktivní území) je celkem 19. Jelikož jsou tyto obce předmětem samostatné kapitoly, nebudu se teď jimi zabývat. Na první pohled je zřejmé, že nejvíce projektů v letech 2008–2012 směřovalo do obcí Olešnice, Lysice, Kunštát a Boskovice. Jedná se o středisková centra jednotlivých mikroregionů, kde je koncentrováno nejvíce obyvatel. Z tohoto důvodu je tedy jasně patrné, proč je směřováno nejvíce projektů právě sem. Ze všech těchto obcí bylo nejvíce projektů realizováno ve městě Olešnice. Celkem se jednalo o 12 projektů. Tato obec by se z hlediska počtu projektů realizovaných pomocí metody Leader, dala označit za nejaktivnější území. Za aktivní obec se dá považovat i městys Lysice, která prostřednictvím jednotlivých žadatelů, realizovala celkem 11 projektů na podporu rozvoje své obce. Město Kunštát realizovalo celkem 10 projektů a město Boskovice 8 projektů. I tyto obce by se z hlediska počtu projektů daly považovat za aktivní. Naopak za nejméně úspěšné, neboli nejméně aktivní obce se dají označit obce Ludíkov, Okrouhlá, Obora, Žďárná, Zbraslavec, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Hodonín, Crhov a další. V každé z těchto obcí byl realizován pouze jeden projekt. Kompletní seznam všech realizovaných a schválených projektů na území MAS Boskovicko je uveden v přílohách 3 – 7. Každá z aktivních obcí vynakládá na své projekty nemalé finanční prostředky. Za účelem toho, abychom mohli analyzovat, do kterých obcí směřovala nejvyšší finanční alokace, byla

vytvořena následující mapa. Pro větší transparentnost jsem celkové náklady v jednotlivých obcích přepočítala na obyvatele.

Obr. 5: Celkové náklady vynaložené na projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 Nejvyšší výdaje na projekty rozvoje jednotlivých obcí, z osy IV Leader, byly vynaloženy v obcích Olešnice, Hodonín, Kozárov, Rozsíčka, Štěchov, Lysice, Nýrov a Benešov. Jednoznačně nejvyšší náklady byly vynaloženy v obci Hodonín, která měla dle ČSÚ (2011) k 31. 12. 2011 celkem 120 obyvatel. I přes to, že tato obec realizovala pouze jeden projekt, stal se tento projekt tím nejnákladnějším ze všech realizovaných v přepočtu na obyvatele. Cílem tohoto projektu, realizovaného v roce 2010, bylo vybudování multifunkčního hřiště, rekreačním střediskem Brožovo, s. r. o. Celkové náklady na tento projekt činily 2 168 892 Kč. Dotace tohoto projektu byla stanovena na 50 % v celkové výši 1 084 446 Kč. Celkové náklady na jednoho obyvatele tak byly stanoveny ve výši 18 074 Kč. Další obcí je Obec Kozárov. Tato obec vynaložila na svůj projekt „Kulturně společenský areál Kozárov“, který realizovala obec, celkové náklady ve výši 1 100 000 Kč. Tento projekt byl podpořen dotací ve výši 80 %, což představovalo 880 000 Kč. V této obci žije dle ČSÚ (2011) celkem 128 lidí. Na jednoho obyvatele tak spadá celkem 8 595 Kč. Obec Rozsíčka realizovala celkem dva projekty v celkové výši 1 333 200 Kč. První projekt byl podpořen dotací v celkové výši 70 %. Jednalo se o vybudování zóny odpočinku a aktivní zábavy v Rozsíčce. Druhý projekt, podpořený dotací 40 %, byl „Optimalizace pracovního prostředí“, realizovaným soukromou firmou. Celkové náklady na obyvatele této obce byly vyčísleny na 8 771 Kč. V neposlední řadě obcí, která vynakládá na svůj rozvoj značné výdaje je město Olešnice. Za pětileté období, fungování Leaderu, bylo v tomto městě realizováno celkem 12 projektů o celkových nákladech 15 013 479 Kč. Z této částky byly všechny projekty podpořeny dotací ve výši 9 345 181 Kč. Náklady na jednoho obyvatele byly vypočteny na 8 719 Kč.

Za neaktivní území jsou označeny ty obce, které doposud nerealizovaly žádný projekt. Jedná se celkem o 19 obcí. Je však důležité zmínit, že čtyři obce označené jako neaktivní, jsou ve skutečnosti aktivní, ale v rámci jiného opatření osy IV Leader. Jedná se o obce Černovice, Dlouhá Lhota, Lhota Rapotina a obec Sulíkov. Všechny tyto obce byly aktivní v rámci opatření IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce. Jednalo se konkrétně o projekty „Hřbitovy naše kamenná historie“ a Venkov – můj domov aneb „Víš, kde žiješ?“

Obr. 6: Aktivita mikroregionů z pohledu počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých žadatelů v letech 2008–2012 Z pohledu aktivity jednotlivých mikroregionů, na území MAS Boskovicko, je nejúspěšnější mikroregion Kunštátsko-Lysicko. Z celkových 83 projektů bylo na tomto území realizováno celkem 31 projektů. Z hlediska struktury žadatelů v tomto mikroregionu převažují projekty nestátních neziskových organizací, spolků (celkem 11 projektů) a obcí (celkem 10 projektů). Podnikatelské a zemědělské projekty jsou na tomto území zastoupeny 7 projekty. Z toho 4 projekty byly realizovány zemědělci a zbývající 3 podnikateli. Projekty školských zařízení jsou zastoupeny 3 projekty. Druhým nejúspěšnějším mikroregionem je Boskovicko. Na tomto území bylo ve sledovaném období realizováno celkem 25 projektů. Nejvíce projektů realizovaly obce a to celkem 11 projektů. 10 projektů realizovaly nestátní neziskové organizace a spolky. Zemědělci realizovali celkem 2 projekty, podnikatelé v tomto mikroregionu nerealizovali žádný projekt. Stejný počet projektů realizovaly i školy. Mikroregion Olešnicko realizoval na svém území celkem 17 projektů. Z toho nejvíce projektů realizovala obec, celkem 8 projektů. Nestátní neziskové organizace a spolky realizovaly celkem 6 projektů. Podnikatelé a zemědělci realizovali celkem 3 projekty, z toho 2 podnikatelské a 1 zemědělský. Naopak nejméně úspěšným svazkem je mikroregion Svitava. Na jeho území bylo realizováno celkem 10 projektů. Překvapivě nejvíce projektů realizovala školská zařízení, celkem 4 projekty. Nestátní neziskové organizace a spolky realizovaly celkem 3 projekty. Obec realizovala pouze 3 projekty.

Obr.7: Vynaložené náklady na realizované a schválené projekty z opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008-2012 zdroj: Dejmková, 2013

Obr. 8: Náklady vynaložené na projekty z osy IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008-2012 v přepočtu na obyvatele zdroj: Dejmková, 2013

Na základě výše uvedené analýzy bylo vytipováno následujících 19 obcí, která doposud o žádný projekt, pomocí metody Leader, nežádala. Jedná se o tyto obce: Býkovice, Kněževes, Krhov, Kunčina Ves, Kunice, Lhota u Lysic, Louka, Makov, Rozseč nad Kunštátem, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Sudice, Suchý, Tasovice, Újezd u Boskovic, Ústup, Vážany, Voděrady, Žerůtky.

Obr. 9: Přehled aktivních a neaktivních území v rámci Leader na území MAS Boskovicko PLUS, o. s. v letech 2008–2012 Návrh potenciálních opatření pro dosud neaktivní nebo neúspěšné obce Jak je zřejmé z výše uvedených analýz, většina z dosud neúspěšných či neaktivních obcí profituje z projektů realizovaných především v blízkých střediskových centrech. Navzdory tomu je však prospěšná snaha o získání finanční podpory pro samotné obce. To však předpokládá jejich zvýšenou aktivitu v rámci struktury MAS, ale především vlastní zájem o získání prostředků usilovat. Samozřejmě, že obce, místní podnikatelé a občané by měli mít nejlépe vnímat svoje potřeby. Nicméně, jako možná témata k řešení a zapojení lze navrhnout například následující fiche:  Bockovicko spolkům – Vybavení a rekonstrukce budov hasičských zbrojnic; Vybavení a rekonstrukce kluboven a dalšího zázemí ochotnických divadel a TJ Sokol  Boskovicko historii – Rekonstrukce sakrálních staveb; Obnova prvků venkovské krajiny; Výstavba Vesnického muzea; Výstavba Domu zaniklých řemesel  Boskovicko občanům – Výstavba nebo rekonstrukce obecní knihovny; Vytvoření hřiště pro seniory; Nákup mikrobusu pro usnadnění mobility starších občanů  Boskovicko občanům – Vybudování dětského hřiště  Boskovicko vesnicím – Rekonstrukce místních komunikací v obci; Obnova veřejných prostranství obce

Shrnutí: Na území MAS Boskovicko PLUS byla provedena analýza projektů realizovaných v letech 2008-2012 v rámci osy IV Leader. Hodnocení bylo provedeno prostřednictvím následujících kritérií:  počet projektů v jednotlivých obcích  celkové vynaložené náklady na projekty v jednotlivých obcích  počet projektů dle typu žadatele  počet projektů směřovaných do členských mikroregionů  projekty podle typu fiche (v procentním zastoupení i finančním vyjádření) Z celkem 51 obcí jich bylo 19 dosud neaktivních nebo neúspěšných. Většina z nich však profituje z přínosů projektů realizovaných ve střediskových obcích (Olešnice, Kunštát, Lysice a Boskovice). Realizované a schválené projekty jsou celkem rovnoměrně rozděleny mezi tři svazky obcí, nižší čerpání vykazuje pouze mikroregion Svitava.

Literatura: DEJMKOVÁ, M. Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s. FRRMS MENDELU V Brně. Brno 2013. 115 s. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, 2009. 630 s. ISBN 978-80-7400-011-9. Strategický plán Leader „Boskovicko SOBĚ" [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_strategicky_plan.htm

Kontaktní adresa autora: Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Ústav environmentologie a přírodních zdrojů FRRMS MENDELU v Brně, Tř. generála Píky 2005/7, [email protected].