Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
MAS Polabí, o.p.s. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí 2014–2020 Nositel Strategie: MAS Polabí, o.p.s. Sídlo: Husovo náměstí 23, 289 22 Lysá nad Labem Kancelář: Husovo náměstí 23, 289 22 Lysá nad Labem IČ: 29415551
ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE JE REALIZOVÁNO V RÁMCI PROJEKTU REG.Č. CZ.1.08/3.2.00/14.00204, SPOLUFINANCOVANÉHO Z OPERAČNÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ POMOC A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A KRAJE.
1
¨
Návrh obsahu pro MAS Polabí, org.sl., je zpracován v souladu s návrhem „Manuálu tvorby Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014– 2020“
.
2
¨
Obsah A. ANALYTICKÁ ČÁST ..................................................................................... 9 1. POPIS ÚZEMÍ ........................................................................................ 10 1.1. Obyvatelstvo........................................................................................... 17 1.2. Technická infrastruktura ........................................................................ 22 1.3. Doprava .................................................................................................. 24 1.4. Lesnická infrastruktura........................................................................... 34 1.5. Bydlení ................................................................................................... 35 1.6. Životní prostředí ..................................................................................... 36 1.7. Odpadové hospodářství .......................................................................... 37 1.8. Životní prostředí ..................................................................................... 40 1.9. Příroda a krajina ..................................................................................... 53 1.10. Bezpečnost ........................................................................................... 66 1.11. Život v obcích....................................................................................... 68 1.12. Sociální a zdravotní péče ..................................................................... 76 1.13. Ekonomický potenciál .......................................................................... 86 1.14. Zaměstnanost a trh práce ...................................................................... 88 1.15. Sociální vyloučení a boj s chudobou.................................................... 95 1.16. Vzdělávání, školství ............................................................................. 98 1.17. Cestovní ruch...................................................................................... 103 1.18. Zemědělství ........................................................................................ 108 1.19. Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území ........................... 112 2. ANALÝZA ROZVOJOVÝCH POTŘEB A POTENCIÁLU ÚZEMÍ 114 3. PROBLÉMOVÁ ANALÝZA – SWOT ............................................... 114 4. ZÁSADNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO STR. ČÁST ............... 120 B. STRATEGICKÁ ČÁST ................................................................................ 121 1. DLOUHODOBÁ VIZE ROZVOJE ÚZEMÍ ....................................... 124 2. HORIZONTÁLNÍ TÉMATA............................................................... 125 2. 1. Rovné příležitosti a udržitelný rozvoj ................................................. 125 2. 2. Rovné příležitosti ................................................................................ 125 2. 3. Udržitelný rozvoj území ...................................................................... 125 3. KLÍČOVÉ OBLASTI ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................... 126 4. POPIS INTEGROVANÝCH A INOVATIV. RYSŮ STRATEGIE ... 128 4. 1. Integrační prvky strategie .................................................................... 128 4. 2. Inovativní prvky strategie ................................................................... 128 C. PRIORITY SPECIFICKÝCH CÍLŮ............................................................. 129 Prioritní oblast č. 1: MÍSTNÍ EKONOMIKA ................................................ 129 SPECIFICKÉ CÍLE..................................................................................... 130 1.1. Zaměstnanost ........................................................................................ 130 1.2. Podnikání, obchod, služby a inovace ................................................... 130 1.3. Zemědělství .......................................................................................... 132 1.4. Cestovní ruch........................................................................................ 132 3
¨
Prioritní oblast č. 2: INFRASTRUKTURA, DOPRAVA, BYDLENÍ, VÝSTAVBA, VZHLED OBCÍ ........................................................................................... 133 SPECIFICKÉ CÍLE..................................................................................... 134 2.1. Technická infrastruktura ...................................................................... 134 2.2. Doprava ................................................................................................ 134 2.3. Bydlení, výstavba, vzhled obcí, urbanismus ........................................ 135 Prioritní oblast č. 3 OBČANSKÁ SPOLEČNOST, VYBAVENOST, VEŘEJNÉ SLUŽBY, VOLNÝ ČAS ............................................................................. 136 SPECIFICKÉ CÍLE..................................................................................... 137 3.1. Řízení, spolupráce, koordinace, informovanost ................................ 137 3.2. Občanská vybavenost a veřejné služby ............................................ 137 3.3. Volný čas, kultura, sport, společenský život ..................................... 138 3.4. Kulturní a historické dědictví regionu ............................................... 139 3.5. Výchova, vzdělávání, školství ........................................................... 139 3.6. Bezpečnost ......................................................................................... 140 Prioritní oblast č. 4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................. 141 SPECIFICKÉ CÍLE..................................................................................... 141 4.1. Životní prostředí ................................................................................ 141 4.2. Ochrana přírody, přírodních prvků a prostupnost krajinou ............... 142 4.3. Odpadové hospodářství ..................................................................... 142 4.4. Zásobování energiemi........................................................................ 143 4.5. Vzdělávání, výchova, osvěta a ochrana životního prostředí ............. 143 4.6. Zemědělství ....................................................................................... 144 5. PROVÁZANOST PRIORIT. OBLASTÍ SE SPECIFICKÝMI CÍLY 145 6. VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY .................................. 147 D. SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................... 149 Příloha č. 1 ..................................................................................................... 149 PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP ................................................................. 149 Příloha č. 2 ..................................................................................................... 153 FICHE Operační program Zaměstnantost ..................................................... 153 Příloha č. 3..................................................................................................... 157 FICHE PRV................................................................................................... 157 Příloha č. 4 ..................................................................................................... 162 PROJEKTY SPOLUPRÁCE MAS............................................................... 162 Příloha č. 5 ..................................................................................................... 163 Finanční plán 2014-2023 ............................................................................... 163 Příloha č. 6 ..................................................................................................... 169 Indikátory jednotlivých opatření ................................................................... 169 PŘÍLOHA č. 7 ............................................................................................... 173 Přehled památkových objektů na území MAS Polabí ............................. 173
4
¨
Základní informace o MAS Polabí: Nezisková organizace MAS Polabí, obecně prospěšná společnost vznikla dne 31. 1. 2013. Impulzem pro vznik organizace byla podpora meziobecní spolupráce starostů Mikroregionu POLABÍ, který je historicky daný územím ORP Lysá nad Labem. MAS POLABÍ funguje na bázi dlouhodobých dobrých vztahů starostů regionu a byla založena ve spolupráci se zástupci veřejného, soukromého a neziskového sektoru, jejímž cílem je především spolupráce, podpora a rozvoj jednotlivých venkovských regionů v území kraje. Pro získání možnosti se podílet na rozvoji území podala MAS POLABÍ, o.p.s., žádost o finanční podporu pro místní partnerství do Programu rozvoje venkova - Opatření III.4.1. Získávání dovedností animace a provádění, aby splnila a naučila se základní principy osvojení dovedností při výběru projektů. MAS Polabí, o.p.s. působí v oblasti Středočeského kraje, území MAS tvoří kromě obcí Mikroregionu měst Benátky nad Jizerou a jiné podnikatelské subjekty a nestátní neziskové organizace. V roce 2013 měla členská základna MAS celkem 29 členů. De dni 31.3.2015 má 34 členů-partnerů. Pravidla i principy fungování odpovídají procesům nastaveným Metodikou pro standardizaci místních akčních skupin v programovém období 2014 - 2020. A splnila požadavky Standardizace. Významné změny: Ke dni 18. 8. 2014 přestoupila obec Přerov nad Labem do sousední MAS Střední Polabí. Dne 1.5.2015 byl usnesením zastupitelstva města Benátky nad Jizerou poskytnut souhlas pro zpracování strategie na území města. Znaky měst a obcí tvořící území MAS Polabí
Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem
Ostrá
Semice
5
¨
Milovice
Stará Lysá
Stratov
Hlavní cíle činnosti MAS Polabí: Koordinovat projekty a produkty zaměřené na rozvoj regionu v souladu s přijatou integrovanou rozvojovou strategií území MAS Zajišťovat služby při administraci projektů k rozvoji regionu, zejména shromažďování a posuzování projektů v iniciativách a programech LEADER Podporovat péči o krajinu a její prostupnost, sídla, kulturní a přírodní dědictví a aktivní život obyvatel Dlouhodobě koncepčně a udržitelně podporovat multifunkční zemědělství Rozvíjet lidské zdroje v regionu a podporovat zapojování lidí do rozvojových procesů Vytvářet informační zázemí k rozvoji regionu, informovat o regionu a vytvářet příznivý obraz regionu navenek Vyhledávat a kultivovat spolupráci s domácími i zahraničními subjekty ve prospěch rozvoje regionu Hledat pro region komplexní řešení v oblasti služeb (zdravotnických, sociálních, komunálních i vzdělávacích), stejně jako ve všem, co ovlivňuje kvalitu života Podporovat podnikání, zejména malé a střední podniky a mikroregin s cílem vytváření nových pracovních příležitostí Podporovat služby v oblasti tvorby místních akčních plánů V roce 2013 MAS POLABÍ vznikla jako obecně prospěšná společnost. V roce 2014 vyšla nová metodika pro vznik a fungování místních akčních skupin, a organizace se těmto principům podřídila, MAS POLABÍ, o.p.s. změnila svoji organizační strukturu a stala se organizační složkou MAS Polabí, o.p.s. Výkonné orgány organizační složky MAS POLABÍ jsou: Plénum tvořené partnery MAS na základě uzavřené rámcové smlouvy, programový výbor, výběrová komise a kontrolní výbor. Členové jednotlivých komisí byli jmenováni na Plénu organizační složky MAS POLABÍ dne 13. 4. 2015. Podrobnosti jsou uvedeny v Implementační části strategie.
6
¨
Organizační schéma MAS POLABÍ, o.p.s.
Komise jsou složeny ze zástupců veřejného, soukromého a podnikatelského sektoru tak, aby žádný ze sektorů nepřekročil hranici 49 % hlasovacích práv. Pravidlo zajišťuje nemožnost jakékoliv lobby některé ze skupin. Kromě tohoto principu jsou členové jednotlivých orgánů rozděleni dále do zájmových skupin. MAS POLABÍ, organizační složka, má tyto zájmové skupiny: Podnikatelé a podpora podnikatelských aktivit Cestovní ruch a rozvoj regionu Venkov a životní prostředí Volnočasové aktivity Podpora vzdělávání a sociální oblast Účast v zájmové skupině je určena dle převažující činnosti organizace člena, a zapsána do rámcové smlouvy. Tento princip ještě více zajišťuje transparentnost při hlasování. V případě, že by některá ze zájmových skupin převyšovala stanovené procento, dochází k přepočtu hlasů dle Metodiky pro standardizaci MAS. Tabulky pro přepočet hlasů uvádí Státní zemědělský intervenční fond na internetových stránkách. Způsob tvorby strategie Integrovaná strategie území MAS je zpracovaná jako více odvětvová, na základě komunikace s obyvateli, neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli a obcemi v regionu. Je doložená realizací plánování v rámci MAS, obsahující kompletní problematiku území s definováním všech rozvojových směrů. Strategie je vytvářena na základě poptávky komunity se zohledněním principů udržitelného rozvoje. Snaží se jasně definovat a především podložit jednotlivé požadavky a potřeby regionu. 7
¨
Strategie je vytvářena na základě reálných potřeb (CO potřebujeme?) zjištěných na základě doložitelného průzkumu regionu, přístup k tvorbě strategií je založený na důkazech (PROČ to potřebujeme?). Je hodnocen vztah mezi potřebou, předpokládaným naplněním, reálným přínosem a dopady strategií. Důležitou otázkou pro zpracování integrované strategie území je PROČ potřebujeme danou oblast řešit => následuje stanovení klíčových problémů a jejich pořadí. Důležité je stanovení kvantifikovaných monitorovacích indikátorů = VSTUP > VÝSTUP > VÝSLEDEK. V procesu přípravy pracovní verze strategie rozvoje MAS Polabí byly uplatňovány principy komunitního přístupu a projednávání se všemi skupinami aktérů. S využitím různých způsobů a metod byly provedeny:
sběr informací, identifikace problémů, jejich ověření, projednání a stanovení důležitosti, sběr názorů na rozvojové priority a podnětů pro konkrétní opatření, stanovení a projednání klíčových oblastí a směrů rozvoje.
Tým pro zpracování strategie Pracovní verze Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (Integrované strategie rozvoje území) MAS Polabí byla zpracována v úzké koordinaci členů Programového výboru MAS Polabí, externího zpracovatele (LB plán, s.r.o.) a dalších spolupracovníků včetně veřejnosti. Tato Strategie byla schválena formou per-rollam dne 18.3.2016 členy Pléna MAS POLABÍ, o.p.s..
8
¨
A. ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část strategie obsahuje popis řešeného území a vyhodnocení možností jeho dalšího rozvoje. Zejména se zabývá:
shrnutím zásadních dat a informací o území, zhodnocením potenciálu území, identifikací problémových oblastí, vyhodnocením potřeb území, shrnutím zásadních analytických závěrů a doporučení pro návrhovou část.
ZMAPOVÁNÍ STRATEGIÍ V rámci analytických prací byla provedena rešerše (zmapování) existujících strategických podkladů, které se vztahují k řešenému území. Bylo zjištěno, že některé strategie, které mají na dané území dopad, nejsou většinou aktuální a tudíž ani realizované. K rozporům při realizaci Integrované strategie území MAS Polabí by tedy nemělo dojít. Přesto bylo zejména při formulaci strategických cílů a rozvojových opatření přihlíženo k výstupům všech existujících (byť starších či nekonkrétních) rozvojových dokumentů. Přehled zásadních podkladů a zdrojů informací pro tvorbu pracovní verze strategie:
Strategický plán rozvoje Mikroregionu Polabí, zpracovaný v roce 2010 Strategický plán rozvoje města Lysá nad Labem, zpracovaný v roce 2012 Strategický plán rozvoje města Benátky nad Jizerou, zpracovaný v roce 2008 Podklady z jednání a řízených rozhovorů s aktéry z území MAS (10/2012 – 10/2015) Výsledky dotazníkových šetření - občané (listopad 2013) a obce (listopad 2013), podnikatelé 2015 Projektové záměry, studie Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy 2013-2020 Územní plány měst a obcí Územně analytické podklady ORP Lysá nad Labem Územní plán města Benátky nad Jizerou – město má zpracovaný nový územní plán, schválený v listopadu 2014 Program rozvoje Středočeského kraje 2014–2020 Data o území z ČSÚ a další statistická data Diplomová práce, Ing. Petr Eliška Analýza sociálně vyloučených lokalit Výsledky dotazníkového šetření – Kultura–sport a volný čas Milovice (říjen 2015) Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje cestovního ruchu a generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. 9
¨
Plán sociálních služeb města Lysá nad Labem Komunitní plán v Benátkách nad Jizerou – připravuje se aktualizace www stránky měst a obcí http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/analyza-socialne-vyloucenych-lokalit-v-cr
1. POPIS ÚZEMÍ Obecný popis území: Území MAS Polabí je totožné s vymezením správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Lysá nad Labem a města Benátky nad Jizerou (obec s pověřeným obecním úřadem). Nachází se v severní a východní části Středočeského kraje, v západní části bývalého okresu Nymburk a město Benátky nad Jizerou v bývalém okrese Mladá Boleslav. Sousedními správními obvody jsou ORP: Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Český Brod a Nymburk. Správní obvod obce s rozšířenou působností Lysá nad Labem je vymezen územím obcí: Jiřice, Lysá nad Labem, Milovice, Ostrá, Semice, Stará Lysá, Starý Vestec, Stratov. Obec s pověřeným obecním úřadem Benátky nad Jizerou Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem v Benátkách nad Jizerou je vymezen územím obcí Benátky nad Jizerou, Dolní Slivno, Horní Slivno, Kochánky, Mečeříž, Předměřice, Sedlec, Skorkov, Sojovice, Tuřice, Zdětín. Pozn. Členem MAS POLABÍ je pouze město Benátky nad Jizerou.
10
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
11
¨
12
¨
V roce 2003 starostové obcí spadajících do správního území obce s rozšířenou působností Lysá nad Labem založili sdružení Mikroregion Polabí. Pravidelně se setkávají a hledají společná řešení problémů. Historicky tak byl úspěšně realizován investiční projekt čistírny odpadních vod ve Starém Vestci a Bříství za 70 milionů a následně zpracován projekt na skupinový vodovod, na který se podařilo získat dotaci ve výši 130 mil Kč. Výsledkem společné činnosti je mimo jiné geografický informační systém GIS, ve kterém jsou do13
¨
stupné mapové podklady pro všechny obce Mikroregionu, vybudování technologického centra, počítačové serverovny v hodnotě 5 mil. Kč a spisové služby. Významným projektem z oblasti informatiky je vytvoření systému právních informací Codexis. Dalším potřebným posláním je vzájemné předávání informací o změnách v legislativě, či bezpečnostní /např. instalace radaru Starý Vestec/ a jiné akce. Členění správního obvodu Mladá Boleslav (město Benátky nad Jizerou) viz obrázek vpravo. Místní akční skupinu Polabí tvoří 9 obcí, z toho 3 se statutem města: Města: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem a Milovice. Obce: Jiřice, Ostrá, Semice, Stará Lysá, Starý Vestec a Stratov. Rozloha území činí 14 594 ha, hustota zalidnění je 183 osob/km2. Zemědělská půda tvoří polovinu území 50,5% (8053,3ha). Nezemědělské plochy tvoří převážně lesní plochy s 3273 ha, zastavěné plochy činí pouze 356 ha. Vodní plochy reprezentuje tok řeky Labe, který se táhne přes celý obvod ORP. Většina obcí leží při jeho kraji. V severní části území MAS Polabí pak řeka Jizera, na které leží město Benátky nad Jizerou. Koncem 50. Let 20. století se při Labi těžily písky a štěrkopísky a po ukončené těžbě vznikly nové vodní plochy využitelné k rekreaci. Je to především oblast bývalého řečiště na Felinkách a rozsáhlá vodní plocha mezi zastavěným územím Ostré a Labem, na které bylo v polovině 60. let minulého století zřízeno v severní části koupaliště s písečnou pláží. Dále tu má část plochy také koupaliště nacházející se v Ostré. V severní části MAS Polabí v oblasti Benátek nad Jizerou je vodních ploch nedostatek, vyskytují se pouze v okolí toku 14
¨
Jizery (slepá ramena, tůně).Ve správním obvodu se nachází několik památek a muzeí, nejznámější například skanzen v Přerově nad Labem a Botanicus v Ostré, zámek v Lysé nad Labem a zámek a muzeum Benátky nad Jizerou – pobočka Muzea Mladoboleslavska, Muzeum hraček v Benátkách nad Jizerou. Srovnání půdního fondu na území MAS Polabí v letech 2011 a 2013
Obec
Celková výměra v hektarech
Orná půda
Zahrady
Ovocné sady
201 1
201 1
201 1
201 3
2014
838
348
347
347
7,9
3367
167 7
166 6
1652, 9
2831
107 3
107 2
Ostrá
1107
694
Semice
944
Stará Lysá
Trvalé travní porosty
Zemědělská půda
Lesní pozemky
Vodní plochy
Zastavěné plochy a nádvoří
Ostatní plochy
Nezemědělská půda
201 3
201 4
201 1
201 3
2014
201 1
201 3
2014
201 1
201 3
2014
201 1
201 3
2014
201 1
201 3
2014
201 1
2013
2014
7,9
2,6
2,6
2
2
2,5
360
360
359,9
366
366
366,2
0
0
0,5
11
11
11,4
100
100
118, 8
118, 4
41,2 41,2
156
156
156
199 3
198 2
1968, 6
795
795
797,5
88
88
92,2
105
106
104, 8
396
1071, 9
30,8
30,8
4,7
4,7
35
35
34,8
114 4
114 3
1142, 2
289
288
289,2
14
14
13,6
89
87
87
694
693,6
15,4
15,4
1,5
1,5
59
59
58,8
769
769
769,2
163
163
163,1
63
63
62,7
14
14
639
638
638,9
16,5
16,6
1,2
1,2
26
24
23,7
682
680
680,5
140
140
140,2
48
50
49,6
19
971
442
441
441
11
11,3
2,6
2,6
83
83
83,1
538
538
538,1
362
362
362
3
3
3,5
Starý Vestec
355
232
223
231,9
3,8
3,8
0
0
0
0
0,1
236
236
235,7
92
92
91,8
3
3
Stratov
630
560
559
558,4
13,1
13,2
0,3
0,3
7
7
7
580
579
578,9
3
7
6,8
1
Benátky nad Jizerou
3548
163 1
1592, 9
88,6
89,2
6,1
6,1
74
91,1
180 1
1780, 7
105 9
Celkem
14591
737 1
7228, 5
305, 9
306, 6
60,2 60,2
440
457, 1
808 8
8053, 8
327 2
Jiřice Lysá nad Labem Milovice
2013 2014
201 1
2013
2014
99,6
478
477,7
397
403,8
1385, 4
1398, 3
192 8
1300
1299, 5
1689
1689, 3
14,5
97
97
97,5
338
337,8
19
18,8
55
55
55,5
264
264,1
15
15
15,2
52
53
52,5
433
433,1
2,9
7
7
7
18
18
17,8
119
119,5
1
0,9
15
15
15,2
28
28
28,2
51
51,2
1056, 1
26
29,8
82,9
82,8
579, 5
601,2
1746, 6
1769, 9
3272, 9
248
255, 7
287
356, 7
2126
2655, 6
6504
6540, 9
15
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
Z hospodářského hlediska lze území MAS Polabí charakterizovat jako průmyslovězemědělskou oblast. Celkově na jeho území působí 6 569 podnikatelských subjektů (ČSÚ 2014). Z toho 16,4 procenta je registrováno jako průmyslové společnosti stejně tak jako společnosti stavební. Zemědělské společnosti se podílí na počtu podnikatelských subjektů 3,75 procenta. Největší počet podnikatelských subjektů je zahrnut v kategorii velkoobchodu, maloobchodu a služeb autoopraven. V oblasti průmyslu je významným zaměstnavatelem společnost CONSOLIS CZ a.s. (dříve DYWIDAG PREFA a.s.) Lysá nad Labem, zaměřená na výrobu stavebních prefabrikátů. Dalším tradičním zaměstnavatelem v průmyslu je společnost KOVONA, a.s., (Lysá nad Labem), která je výrobcem kovového nábytku. Nejvýznamnější podnikatelské subjekty v Benátkách nad Jizerou: Carborundum Electrite, a.s (výroba brusných nástrojů z umělého korundu a SiC), Družstevní závody Dražice, s.r.o. (tradiční český výrobce bojlerů), Bilsing Automation Czech, s.r.o. (vývoj, výroba, prodej a montáž manipulačních ramen a podavačů z modulárního stavebnicového systému), UACJ Extrusion Czech s.r.o. (aluminiové víceúčelové trubice do výparníku a kondenzátorů pro klimatizaci do automobilů), AVE odpadové hospodářství, s.r.o., provozovna Benátky nad Jizerou, Korund Benátky, s.r.o. (výroba brusných zrn bílých, hnědých korundů a karbidů křemíku, Akrylux,s.r.o. (výroba, montáž a servis světelných a nesvětelných reklam). Základem průmyslu je větší množství menších průmyslových podniků. Podnikatelsky významná je i společnost Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s.r.o., která zde provozuje rozsáhlý výstavní areál přímo v centru města. Rozvoj průmyslové výroby, spolu se získáním většího množství pracovních příležitostí, by mohla přinést výstavba podnikatelské zóny v oblasti bývalého vojenského letiště Boží Dar v Milovicích, kde nyní probíhá demolice zdevastovaných nevyužitelných objektů. Významná je i průmyslová zóna v Benátkách nad Jizerou, ve které funguje řada důležitých podnikatelských subjektů a existují zde i další prostory pro rozvoj průmyslové zóny, ale pozemky již nejsou ve vlastnictví města, a proto má město na další rozvoj jen omezený vliv. V současné době v průmyslové zóně pracují tyto společnosti: Bilsing Automation Czech s.r.o., UACJ Extrusion Czech s.r.o., GSP Sign & Design s.r.o., Kobras, s.r.o., Profika s.r.o., Vojtěchovský František a Eva, CS Servis s.r.o., Včas, s.r.o., RL – Nemovitosti s.r.o. (Gigasport), ISS a.s., Alukrom s.r.o., Bepatech, s.r.o. V oblasti zemědělství dominuje na území MAS Polabí produkce zeleniny. Zdejší zemědělské firmy se zaměřují na pěstování a prodej zeleniny, i dekorativní zeleně (školky). V oblasti Benátecka se pěstují tradiční plodiny (existence velkého zemědělského podniku v Předměřicích a dalších významných soukromých zemědělců). Farmářské trhy se konají v Benátkách nad Jizerou a v Milovicích 1x týdně.
16
¨
V oblasti průmyslu zde dominují menší podniky. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu zůstává i nadále zemědělská společnost Bramko Semice, a.s. BRAMKO je největším pěstitelem zeleniny a brambor v České republice. Tato firma byla založena v roce 1992 a jde o ryze českou firmu bez zahraničního kapitálu. Její sídlo je v Semicích - v nejúrodnější oblasti Polabí. 1.1. Obyvatelstvo Na území MAS Polabí žije celkem 30 560 obyvatel s trvalým bydlištěm, z toho 15 584, tj. 51 % žen a 49 % mužů (stav k 31. 12. 2014). Vývoj počtu obyvatel je v posledních letech příznivý a to i ve srovnání s průměrnými hodnotami ČR a kraje. Od roku 2005 do roku 2014 došlo k navýšení počtu obyvatel o 7570, tj. o 25%. Hustota zalidnění v ORP Lysá nad Labem se v posledních 7 letech zvýšila cca o 15 procent a do budoucna lze počítat s jejím dalším nárůstem. Nejvyšší podíl na tomto nárůstu má město Milovice (nová bytová výstavba a obnova bytového fondu ve městě cenově dostupných pro mladé lidi). Migrační saldo vykazuje v posledních letech poměrně vysoké kladné hodnoty (+500 až 900 osob za rok). Počet obyvatel ve městě Benátky nad Jizerou je dlouhodobě vyrovnaný bez velkých rozdílů. Další vývoj nárůstu počtu obyvatel bude i nadále souviset s rozvojem bytové výstavby a s ní související občanské infrastruktury. Největší potenciál má stále město Milovice, především v možnosti obnovy domů po Sovětské armádě. Také z hlediska věkové struktury jsou v obcích MAS Polabí odlišnosti ve srovnání s průměrem ČR, index stáří a další ukazatele vykazují v poslední dekádě příznivější hodnoty. Relativně vysoké jsou i podíly mladších věkových kategorií a osob v produktivním věku. Přesto je pro budoucnost významný podíl osob nad 65 let (3 855 osob, tzn. 13,8%). Od roku 2005 dochází ke snižování průměrného věku obyvatel, a to i v porovnání s celorepublikovými výsledky. Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu je ovlivňována vývojem počtu sňatků a počtu rozvodů. Podíl svobodných občanů v populaci obyvatel správního obvodu,(včetně dětí) dosáhl v posledním sčítání 35%. Sezdaní tvořili 47% obyvatelstva správního obvodu, to je o 12,41 % více než svobodní. Rozvedení tvořili 7,8% a ovdovělí 9,2%. Tabulka s počtem obyvatel a rozlohou na území MAS (stav k r. 2014) Obec Lysá nad Labem Milovice Semice Stratov Ostrá
Počet obyvatel 9222 10625 1115 552 540
Celková výměra v ha 3366,9 2831,5 944,6 630,1 1107,1 17
¨
Stará Lysá Starý Vestec Jiřice Benátky nad Jizerou Celkem
647 189 227 7410 30560
971,2 355,2 837,6 3550,5 14594,7
Zdroj:ČSÚ
Výpočet hustoty zalidnění na území MAS Polabí rozloha 145,95 km², počet obyvatel = 30560 obyvatel. K 1. 1. 2015 31 777, hustota zalidnění 30560/145,95 = 209 obyvatel na km². Tabulka podle počtu obyvatel Obec 1-199 obyvatel 200-499 obyvatel 500-999obyvatel 1000-1999 obyvatel 2000-4999 obyvatel 5000 + obyvatel
Obce Starý Vestec Jiřice Stratov, Ostrá, Stará Lysá,
Počet obyvatel 189 227 1739
% 0,6% 0,2% 6,2%
1115
3,6%
0
0%
27257
89,4%
30560
100%
Semice 0 Lysá nad Labem, Milovice, Benátky nad Jizerou
Celkem
Věková struktura obyvatelstva 1991,2001,2013,2014 na území MAS Počet obyvatel Rok k 31.12.2014 muži ženy 0-14 15-64
65 a více
1991
13446
6540
5926
2486
8960
2020
2001
16269
7948
8321
2983
11142
2144
2013
30044
14 724
15 320
6 010
20 270
3 764
2014
30560
14753
15007
5457
20750
3442
Zdroj: ČSÚ
18
¨
Podíl obyvatel MAS a kraje v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva k 31. 12. 2014 v %. Středočeský kraj
MAS
Věk 2013 6010 20270 3764 30044 63
Předproduktivní (0-14 let) Produktivní(15-64 let) Poproduktivní(65 a více let) Celkem Index stáří
2014 6183 20467 3910 30560
2013 214 652 875 654 212 030 1 302 336 98,8
2014 220 787 874 701 219 811 1315299
Podíl obyvatelstva za jednotlivé obce k 31. 12. 2014 Benátky n.Jizerou Semice Stratov Ostrá St.Lysá St.Vestec Jiřice Předproduktivní 2571 2732 1489 1619 1 239 1272 154 170 112 112 96 94 111 118 28 29 35 37 Věk
Produktivní
Milovice Lysá n.L.
6966 7285 5974 5974 4 927 4929 767 784 356 360 356 374 485 484 129 131 137 146
Poproduktivní 505 Celkem Index stáří
608 1525 1629 1 194 1214 162 161 77 80 67 72 80 73 29
29 42 44
10042 10625 8988 9222 7 360 3766 1083 1115 545 552 519 540 676 675 186 189 214 227 19,6
102,4
96,4
105,2
68,8
69,8
72,1
103,6
120
Pohyb obyvatelstva v MAS Polabí, Středočeském kraji a ČR (v porovnání s rokem 2012 a 2013 v %) MAS
Středočeský kraj
ČR
2012 2013 2014 %
2012
2013
2014
% 2012
2013
-40 1676
1294
2271
-23 387
-2409 6209
Údaje Přirozený přírůstek
201
221
207
Přírůstek stěhováním 350
922
1278 163 26003 24781 25466 -5
Celkový přírůstek
1043 1485 -18 12471 10520
551
2014
% -722
30298 29579 41625 -198
-16 10680 -3706
-134
19
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
Obce MAS s největším přírůstkem obyvatelstva mezi roky 2001 a 2011 a 2014 Obec Milovice Semice Ostrá Benátky nad Jizerou
SLBD 2014 SLBD2011 SLBD2001 10625 9800 1115 1069 540 519 7415 7366
Růst v % 4593 885 360 6693
113 21 44 10
ORP Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem Mladá Boleslav
20
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel MAS Polabí v letech 2005-2014 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pozn.1.5. 2014 přijala MAS POLABÍ do svého území město Benátky nad Jizerou.
Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v Benátkách nad Jizerou v letech 2011-2014 7420 7410 7400 7390 7380 7370 7360 7350 7340 7330 2011
2012
2013
2014
V Lysé nad Labem žije 1629 seniorů ve věku starším 65 let, tzn., že v Lysé nad Labem je 17,25% seniorů nad 65 let z celkového počtu 9 222 obyvatel. V Benátkách nad Jizerou žije z celkového počtu 7 415 obyvatel, 12 014 seniorů nad 65 let, tj. 16,2% obyvatel. Celorepublikové procento je 17,36%.
21
¨
1.2. Technická infrastruktura Voda Veřejným vodovodem je vybavena většina obcí na území MAS Polabí, výjimkou jsou pouze, Semice a Starý Vestec (má připraven projekt). Obec Přerov nad Labem od plánovaného společného projektu s obcemi Bříství a Semice (člen MAS) odstoupila a připravený záměr na vybudování skupinového vodovodu tak nebyl realizován, takže vodovod chybí i v obci Semice. Rekonstrukce a rozšiřování vodovodu se připravuje v Semicích, Stratově a Lysé nad Labem. Ostatní obce na vodovod napojeny jsou. Zásadní problémy se zásobováním pitnou vodou nejsou. Na území MAS jsou obce napojeny na tyto vodovodní soustavy: Skupinový vodovod Milovice – Mladá Skupinový vodovod Benátky nad Jizerou Vodovod Lysá nad Labem Vodovod Stratov Vodovod Ostrá Vodovod Stará Lysá Vodovod Milovice Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje počítá s rozšířením či výstavbou skupinových vodovodů, které se týkají území MAS: Skupinový vodovod pro Bříství, Přerov nad Labem, Starý Vestec a Semice (poslední dvě obce členové MAS). Na vodovod je napojeno 7 obcí regionu (70%). Napojené obce: Lysá nad Labem, Milovice, Stratov – vrty a rozvody, Ostrá, Jiřice, Benátky nad Jizerou, Stará Lysá) Bez napojení: 2 - Semice, Starý Vestec. Zdroje pitné vody pro obce MAS: Prameniště a vodojem Lysá nad Labem a Milovice, Mladá Boleslav pro Benátky nad Jizerou, vodní zdroj Káraný, vrty Stratov, vlastní studny. Pitnou vodou je zásobováno asi 86,55% domácností v MAS Polabí. Kanalizace Nakládání s odpadními vodami lze charakterizovat jako uspokojivé. Drtivá většina obcí je alespoň částečně odkanalizována s odvodem splaškových vod do vyhovující ČOV. Odkanalizovaní se doposud nepodařilo dokončit v místní části Lysé nad Labem - Dvorce, kde je na její výstavbu nyní zpracovávána projektová dokumentace a v Byšičkách a na Řehačce (rovněž součást Lysé nad Labem). Splašková kanalizace rovněž chybí ve Šnepově, což je místní část obce Ostrá. Veřejnou splaškovou kanalizaci nemá pouze obec Jiřice. 22
¨
Čištění odpadních vod je řešeno v obcích dle místních podmínek různým způsobem, 4 obce disponují kapacitními ČOV. Intenzifikace ČOV se připravuje v Semicích. Rekonstrukce problematických částí kanalizace jsou připravovány v Lysé nad Labem a v Milovicích. Počet obcí s kanalizací byl v roce 2013 9, počet obcí s ČOV 7 a 2 obce jsou napojeny na ČOV sousedních obcí (90 %). Obce s kanalizací: 9 (Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Milovice, Semice, Starý Vestec, Ostrá pouze ½ obce, Stratov, Stará Lysá, Bříství) Obce bez kanalizace: 1 (Jiřice) Obce s ČOV: 7 (Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Milovice, Semice, Ostrá pouze ½ obce, Stará Lysá) Obce připojené na ČOV jiných obcí: 2 - St. Vestec (Bříství), Stratov (Lysá) Kanalizaci má cca 41,64 % domácností v MAS Polabí. Protipovodňová ochrana Protipovodňová ochrana není na sledovaném území řešena žádnými speciálními zařízeními. Řeka Labe je regulována již od meziválečného období. U Lysé nad Labem jsou vybudovány ochranné valy. Město Lysá nad Labem má zpracovaný protipovodňový plán. Protipovodňová ochrana – řeka Jizera Základní navrhovaná opatření na řece Jizeře: Obnovení obtokového ramene v Dražicích, v Benátkách (Olšiny a u ČOV) investice cca 47,6 mil Kč - zatím nerealizováno Úprava slepého ramene Jizery – město je přihlášeno jako žadatel o finanční podporu do programu Protipovodňová opatření II z Ministerstva zemědělství ČR – realizace byla dokončena 30. 8. 2015, Revitalizace nivy řeky Jizery, čerpána dotace 28 mil. Kč, 5% SFŽP, 95 % EU–v realizaci Stavba – sypaná hráz, montované hráze – realizováno 2013, z dotace Ministerstva zemědělství ČR, investice státu – Povodí Labe, město Benátky nad Jizerou, pořídilo projektovou dokumentaci v hodnotě asi 3 mil. Kč. Město Benátky nad Jizerou má zpracovaný povodňový plán vč. digitální formy a protipovodňový varovný systém a nová protipovodňová opatření. V roce 2014 bylo dokončeno ohrázování města (mobilní valy, hráze) v místech, ve kterých ho řeka může ohrozit. Realizátoři – Povodí Labe a město Benátky nad Jizerou (pokud opatření bylo třeba realizovat na soukromých pozemcích, město pozemky vykoupilo, aby vše bylo umístěné na pozemcích města). Celková výše investice cca 70 mil. Plyn Obce, které jsou připojeny na plynovod – Benátky nad Jizerou, Milovice, Lysá nad Labem, Semice, Jiřice). Vybudován nebyl v obcích Ostrá, Stratov, Stará Lysá a Starý Vestec. Počet obcí s plynem (i částečně) byl v roce 2013 5, což je 50 % území působnosti MAS. 23
¨
Plyn je přiveden do cca 78,98 % domácností v MAS Polabí. Závěry - slabé stránky: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou je různá: v některých obcích chybí vodovod, kanalizace, ČOV, plynofikace. Středočeský kraj významně zaostává za počtem obyvatel připojených na vodovod. Podle údajů Ministerstva zemědělství ČR bylo v roce 2011 připojeno na kanalizaci pouze 68,9% obyvatel Středočeského kraje, tzn., že cca 360 000 obyvatel není v kraji připojeno na řádnou kanalizaci. V krajském srovnání je Středočeský kraj na posledním místě (průměr ČR je 82,6% připojených obyvatel). Situace v kraji je nepříznivá i v čištění odpadních vod. Z celkem 364 mechanickobiologických čistíren odpadních vod má dodatečné odstraňování dusíku a fosforu jen 87 čistíren odpadních vod. Dalších 111 ČOV odstraňuje pouze dusík. Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je uspokojivé a spolehlivé. Distribuční síť je průběžně inovována. Postupně je majitelem rozvodné sítě vrchní vedení nahrazováno podzemním. Centrální vytápění je zřízeno pouze na sídlišti v Lysé nad Labem a v Benátkách nad Jizerou je na centrální vytápění napojeno sídliště, poliklinika a zařízení města (mateřská škola, základní škola, klub dětí). Problémem téměř ve všech obcích MAS Polabí je nedostatečné nebo zastaralé veřejné osvětlení a jeho údržba. Nabízí se možnost společného řešení, které by mohlo být efektivní při pořízení, provozu i údržbě veřejného osvětlení. Nezanedbatelný je také přínos pro zvýšení bezpečnosti v obcích. 1.3. Doprava Území MAS je poměrně dobře napojeno na silniční i železniční síť, velmi dobré je spojení s hlavním městem Prahou. Z hlediska silniční dopravy leží mezi dálnicí D11 a rychlostní silnicí R10, na které je napojeno. Jen město Benátky nad Jizerou se nachází na druhé straně rychlostní silnice R10. Na sledovaném území se nenachází žádná dálnice, pouze 1 silnice I. třídy, a to právě rychlostní silnice R 10. Dálnice D 11 však leží těsně za hranicemi správního území, které míjí sledované území několik set metrů za hranicí v sousedství obce Starý Vestec. Tato blízkost obou významných komunikací je ve sledovaném území slabou i silnou stránkou zároveň. Spojovací silnice II. a III. třídy jsou intenzivně využívány pro osobní i nákladní dopravu a zejména průjezdní úseky městy a obcemi způsobují problémy (Lysá nad Labem, Benátky nad Jizerou i některé další obce). Situaci by pomohlo vyřešit vybudování obchvatů, především v Lysé nad Labem a řešení některých dalších problematických míst (sjezd z D 11 u Starého Vestce, průjezd Benáteckou Vruticí atd.).
24
¨
Území správního obvodu ORP Lysá nad Labem se potýká se silným zatížením silniční dopravou. Obyvatelům i firmám umožňuje rychlé napojení na dálkovou dopravní síť. Dojezdová doba z Lysé nad Labem na dálnici D 11 u Bříství je 12 minut při vzdálenosti 8 km. Město Milovice má dojezdovou dobu na rychlostní silnici R 10 u Benátek nad Jizerou 16 minut při dojezdové vzdálenosti 8,5 kilometru. Město Benátky nad Jizerou leží těsně u rychlostní silnice R10. Blízkost dvou významných dálkových silničních tahů však přináší i řadu negativ. Řada dopravců využívá silnice II/272, která vede přes města a obce ve správním obvodu, ke spojení mezi hlavními dálničními tahy D1, D 11 a R 10. Tento negativní jev je ještě umocněn tím, že využitím silnic nižších tříd se dopravci vyhnou placení mýtných poplatků. Problémem některých měst a obcí je neexistence obchvatů, které by z jejich center odvedly tranzitující dopravu. To je případ především Lysé nad Labem, kde byla po roce 2000 vybudována pouze první část silničního obchvatu okolo místní části Litol, spolu s novým mostem přes Labe. Centrum města včetně náměstí zůstává tranzitní dopravou zatíženo doposud. Aktuálně Středočeský kraj podepsal s městem smlouvu o obchvatu, jsou připraveny smlouvy o výkupu pozemků a zaslány jejich majitelům. Stejný problém je i v Benátkách nad Jizerou, které jsou díky silnici 272 a silnicí 610 zatíženy kamionovou dopravou, protože si řidič tímto průjezdem města zkracují cestu na Bělou pod Bezdězem z R10 na Katusice a Bělou, silnice je souběžná s R10 a díky tomu nemusí platit dálniční poplatky. Silnice II/272 pak prochází rovněž místní částí Milovic, Benáteckou Vruticí a okrajem obce Jiřice. Město Milovice je napojeno na silnici II/272 komunikací stejné kategorie II/332 Lysá nad Labem Krchleby. I tato silnice prochází centrem města. Další páteřní komunikací, která prochází územím správního obvodu je silnice II/331 z Nymburka do Podbrah, která území prochází východo-západním směrem a protíná obec Ostrá a rovněž město Lysá nad Labem přímo v jeho historickém centru. Silniční síť je doplněna řadou silnic III. třídy, které propojují jednotlivé obce navzájem a zasahují i za hranice správního území ORP. Intenzitu vytížení silniční sítě dokládají i statistiky. Podle sčítání dopravy z roku 2010 dosahuje intenzita dopravy v nejzatíženějším úseku silnice II/272 v Lysé nad Labem až 9810 vodidel denně. V pracovních dnech tato hodnota přesahuje 10 tisíc. Seznam silnic II. třídy Silnice č. Trasa komunikace Délka na území MAS Polabí 272 Benátky nad Jizerou - Lysá nad Labem – Český 18,9 km Brod 331 Sojovice – Lysá nad Labem – Kostomlaty 12,4 km Nymburk 332 Lysá nad Labem – Milovice – Lipník 6,3 km Seznam silnic III. třídy: Silnice číslo Trasování 2454
Přerov – Čelákovice
délka v km na území MAS Polabí 1,5 25
¨
2722 2724 2727 2725 3308 3314 3315 3316 3321 3322
Semice – Sadská Semice – Přerov – Mochov Stará Lysá – Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem - Stratov - Kostomlaty nad Labem Semice – Velenka Lysá nad Labem – Stará Lysá - Předměřice n. J. Lysá nad Labem – Byšičky Milovice-Stratov – II/332 Milovice- Lipník Jiřice – Lipník
2,2 5,2 9,4 10,4 1,7 4,4 4 5,4 4,5 2,7
Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost je na území MAS Polabí zajištěna autobusovou a vlakovou dopravou. Významným faktorem osobní dopravy je Integrovaný dopravní systém veřejné dopravy Středočeského kraje (SID). Ten se v prostoru SO ORP Lysá nad Labem střetává se systémem pražské příměstské dopravy (ROPID). V rámci ORP je v provozu několik autobusových linek, které spojují okolní vesnice s velkými městy, především s Milovicemi a Lysou nad Labem, kde je zajištěna také návaznost na kapacitní taktovou dopravu železniční. Benátky nad Jizerou mají velmi dobré spojení s hlavním městem i městem Mladá Boleslav. Autobusové linky na této trase zajíždí do Benátek nad Jizerou. Existoval speciální spoj do Milovic, ale byl velmi málo využívaný, a tak byl zrušen. Ale pro naplnění potřeb regionu – možnost většího propojení mezi sídly, by byl užitečný. Plánované propojení Milovice – Všejany (železniční trať Milovice – Vlkava, nazývaná též vlkavská spojka, všejanská spojka nebo milovická spojka, byla zamýšlená stavba na Nymbursku, která měla o 7,5 kilometru prodloužit stávající pětikilometrovou trať Lysá nad Labem – Milovice a propojit ji ve Všejanech v blízkosti Vlkavy s tratí Nymburk – Mladá Boleslav. Spojka měla umožnit přímější spojení Prahy s Libereckem, které je dosud vedeno jednokolejnou neelektrifikovanou tratí přes Neratovice a Všetaty.) Tím by vznikla nástupní stanice na vlak do Prahy a bylo by zprovozněno výborné spojení na trase – Praha – MB – Liberec. Oblast Polabí není zapojena v pražském integrovaném systému, ale je vyvíjeno úsilí, aby se tato situace změnila. Patří mezi priority celého regionu. Dílčím problémem je nedostatečné autobusové spojení Přerov nad Labem – Lysá nad Labem. Základní dopravní obslužnost je financována prostřednictvím Středočeského kraje. Ostatní dopravní obslužnost je pak financována z příspěvků obcí a měst na úrovní okresu Nymburk. Ty přispívají do společného fondu částkou 150 korun na občana. Koordinátorem tohoto systému je město Městec Králové. Tento systém se v poslední době dostává do těžkostí, protože některé obce a města do něj přestávají přispívat. Lysá nad Labem pro letošní rok odmítla platit plnou částku 150 korun na obyvatele a nabídla zaplacení pouze poloviční částky. Město zároveň požaduje, aby byly všechny linky na jejím území integrované do systému Pražské integrované dopravy PID. Zároveň nesouhlasí s tím, aby z prostředků, které 26
¨
obce shromažďují na provozování autobusové dopravy na území okresu, byla financována městská hromadná doprava v Nymburce. V případě, že by se tento systém rozpadl, lze předpokládat, že by počet provozovaných autobusových spojů poklesl. Páteřním systémem veřejné dopravy je na území správního obvodu železnice (vyjma města Benátky nad Jizerou), která je doplněna sítí autobusových linek. Ty zajišťují dopravu především do obcí, které železniční spojení nemají. Všechny železniční linky jsou zapojené do systému Pražské integrované dopravy s výjimkou zastávky Lysá nad Labem – Dvorce na trati 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. Tato linka má však z hlediska dopravy v rámci ORP okrajový význam. Z autobusových linek je do systému PID integrovaná jen část. Jedná se o linky z Lysé nad Labem do Přerova nad Labem, Semic, Starého Vestce a o linku spojující Semice a Přerov nad Labem se Sadskou a Čelákovicemi, které leží mimo území ORP. V Benátkách nad Jizerou neexistuje vlakové spojení, pouze jede autobusová linka do Lysé nad Labem, kde je možné využít vlakové spojení. Jedna z linek PID zajišťuje vnitroměstské spojení v Milovicích. Část autobusových linek není do systému PID zapojena a je součástí středočeského dopravního systému SID. Jedná se o linky z Lysé nad Labem do Milovic, Jiřic a Staré Lysé a o linku Lysá nad Labem - Mladá Boleslav, Milovice - Nymburk a dále o linku spojující Lysou nad Labem a Nymburk přes Stratov a Kostomlaty. Všechny obce mají zajištěno dopravní spojení se sídelním městem ORP Lysá nad Labem 6 až 8 spoji denně v pracovních dnech. Ve víkendových dnech jsou v současnosti některé obce bez spojení veřejnou hromadnou dopravou. Jde o Jiřice a Starou Lysou. Dle vyjádření zástupců samospráv těchto obcí byly spoje zrušeny pro nedostatečný zájem cestující veřejnosti. Obce, ve kterých je zajištěno autobusové spojení prostřednictvím linek integrovaných do systému PID, mají zajištěno spojení do Lysé nad Labem o víkendech v počtu 2 až 4 spojů s tím, že některé jsou vedeny s přestupem na vlak v Čelákovicích. Další linkou, která zajišťuje na území správního obvodu veřejnou autobusovou dopravu, je linka 398 PID, která je vedena z Poděbrad přes Starý Vestec do Prahy. Tato linka zajišťuje spojení i s přestupem pro Semice. Benátky nad Jizerou jsou s hlavním městem spojeny autobusovou dopravou, která dopraví cestující na stanoviště autobusových zastávek na Černém Mostě. Spojení je ve špičkách v dvacetiminutových intervalech, mimo špičku ve čtyřicetiminutových intervalech. Spojení s Prahou, která je nejvýznamnějším dopravním cílem zajišťuje dvoukolejná elektrizovaná trať 231 Praha - Nymburk – Kolín. Mezi Lysou nad Labem a Prahou je v pracovních dnech zajištěno spojení v půlhodinových intervalech s posílením dalšími spoji v ranní dopravní špičce. Město Milovice má pak zajištěno spojení s Prahou i Lysou nad Labem v půlhodinových intervalech s tím, že přímé spojení do Prahy bez přestupu v Lysé je realizováno každou půl hodinu. Spojení Stratova a Ostré je zajištěno s Prahou a Lysou nad Labem celotýdenně v hodinovém intervalu s posílením v ranní špičce. 27
¨
Víkendové spojení je zajištěno z Lysé nad Labem a Milovic prostřednictvím železnice v půlhodinovém intervalu. ¨ V rámci MAS Polabí, respektive ORP Lysá nad Labem by bylo třeba vybudovat nové a obnovit stávající zastávky autobusových linek. Město Benátky nad Jizerou takovou potřebu nemá, protože autobusové spojení do města i související infrastruktura jsou dostatečné. V menších obcích funguje základní obslužnost (do práce, do školy), ale mimo špičky je spojení méně časté. Jako jeden největších problémů veřejné dopravy v regionu se jeví právě neprovázanost a nepropojenost jednotlivých druhů veřejné hromadné dopravy. Některé příměstské autobusy totiž nenavazují, a tím se zhoršuje atraktivita veřejné hromadné dopravy. Železniční doprava Územím prochází významná železniční trať, dobré je spojení s Prahou i dalšími směry (vyjma města Benátky nad Jizerou). Chybí prodloužení tratě z Milovic do Mladé Boleslavi, které by bylo významné pro pohyb pracovních sil, dojížďku do škol i rekreační dopravu. Lysá nad Labem, která je správním centrem ORP, je významnou železniční křižovatkou. Prochází jí významné železniční spojení Prahy a východních Čech, tak i z hlediska nákladní dopravy jedna z nejvýznamnějších tranzitních tras spojující východní a severní část ČR s vazbou na Německo. Z Lysé nad Labem odbočuje rovněž z hlediska příměstské dopravy významná trať do Milovic. Zásady územního rozvoje i územní plány Milovic a Lysé nad Labem počítají s propojením železniční trati do Milovic s železniční stanicí Čachovice, tzv. všejanskou spojkou, čímž by vzniklo železniční propojení Prahy s Mladou Boleslaví a Libercem přes území ORP Lysá nad Labem. Strategické dokumenty zároveň počítají s modernizací všech tratí procházejících sledovaným územím, která by zlepšila technické parametry dopravní cesty. Samotná železniční stanice Lysá nad Labem prošla modernizací v polovině 90. let minulého století. Nemotorová doprava Pěší doprava Problémem většiny obcí je nedostatečná bezpečnost cest pro pěší. Chybějící chodníky nebo jejich špatný technický stav řeší prakticky všechny obce a také zde by se mohl najít prostor pro společná řešení. Výstavba a rekonstrukce chodníků souvisí s budováním kvalitního veřejného prostoru pro obyvatele i návštěvníky měst a obcí. Při přípravě těchto projektů je potřeba dbát na komplexní řešení – včetně přeložek inženýrských sítí, nahrazování vrchního vedení elektrické energie podzemním, odvod dešťových vod ze zpevněných ploch atd. K cestám pro pěší patří rovněž přechody přes komunikace, zejména přes frekventované průjezdní úseky silnic II. a III. třídy. Jako společné projekty MAS by se mohly realizovat také potřebné úpravy pro cyklodopravu (dojížďku do práce a škol), ať už se jedná o samostatné cyklostezky nebo pruhy pro cyklisty v nebezpečných úsecích, značení 28
¨
cyklotras, bezpečný průjezd centrem nebo další doplňkové zařízení pro cyklisty. Značené turistické cesty Barevné Trasa turistické stezky označení Modrá (Dražice) – Benátecký Vrch – Milovice – Ostrá – Mydlovary – (až do Nymburka) Žlutá Lysá nad Labem - Litol U Mostu – Ostrá u jezera Zelená (Čelákovice) – Přerov – (Kersko) Červená Benátky nad Jizerou - (Sojovice)- Stará Lysá – Lysá nad Labem – Semice –(Kersko-Nymburk) Červená (Káraný) – Sv. Václav - Lysá nad Labem Žlutá Lysá nad Labem – Milovice Červená Milovice – (Všejany – Loučeň) Modrá Stará Lysá – (Káraný – Čelákovice) Žlutá Přerov – Starý Vestec – (Velenka – Kersko) Červená Turistická stezka podél Jizery (Benátky nad Jizerou - Sojovice Naučné stezky Název
Délka na území MAS v km 25,1 3,9 11 21,4 5,1 5,5 4,1 3,2 7,1 9,2
Trasování
Délka na území MAS NS Pozorovatelna Okruh v k.ú. Milovice 1,9 NS Krajinou Rudolfa (Brandýs nad Labem) - Byšičky – Lysá nad La- 15,7 II. bem – Stará Lysá –(Benátky) NS Údolím Labem (Čelákovice) - Byšičky -Dvorce - Lysá nad La- 14,4 bem Litolská ministezka k.ú. Litol 2,7 Benátky nad Jizerou v podzámeckém parku vytvořila NS ZŠ Husovo náměstí Naučná stezka v Benátkách nad Jizerou existuje pouze v podzámeckém parku, vytvořily ji samy děti ze ZŠ Husovo náměstí. Další naučná stezka je uvažována v lokalitě Traviny. Měla by být vytvořena společně s AOPK (sledování fenoménu bezlesé krajiny, někdejší vojenské střelnice a vojenského výcvikového prostoru). Další zajímavosti krajiny – umístění divokých koní a praturů do bývalého vojenského prostoru (Milovice) a divokých koní a zubrů v lokalitě Traviny. Město Benátky nad Jizerou chce vybudovat pozorovatelnu života území (ideový záměr), v prostoru mezi golfovým hřištěm a hranicí chráněného území. Souhlasný názor projevila i Agentura pro ochranu přírody a krajiny (vlastník pozemků) a souhlasí i golfový klub. Vznikl by tak prostor pro zajímavý výhled do kraje. Realizace projektu závisí na finančních zdrojích a definování dohod o partnerství. Vytipované pozemky nejsou ve vlastnictví města 29
¨
Benátky nad Jizerou, ale ve vlastnictví AOPK, která získala pozemky do svého vlastnictví od Středočeského kraje. Cyklistická doprava V celém ORP je stávajících asi 120km tras, převážně se jedná o trasy druhé a čtvrté kategorie. Tento stav je nedostačující. Rozdělení dle kategorie: 1. třídy - trasy mezinárodní úrovně propojující města v Evropě 2. třídy - trasy neregionálního významu 3. třídy - trasy propojení regionálních cílů 4. třídy - lokální propojení Převážně se jedná o trasy s označením T trekové a MTB horské. Silniční cyklostezky a cyklostezky pro přiblížení občanů ve městech chybí úplně. Nové cyklostezky jsou navrženy v územních plánech jednotlivých obcí. Cyklotrasy registrované - Cyklotrasy I. třídy Cyklistická Průběh cyklotrasy trasa č. 2.
Délka na území ORP Lysá nad Labem v km (Stará Boleslav – Káraný) – Byšičky – Ostrá – (Nym- 13,8 burk)
Cyklotrasy IV. třídy Cyklistická Průběh cyklotrasy trasa č. 0019 0037 0041
Délka na území ORP Lysá n. L. v km (Čelákovice) – Přerov nad Labem – Lysán nad Labem 9,3 Litol - U Mostu – (Hradišťko) (Káraný) – Lysá nad Labem – Stará Lysá – Milovice 11 (Káraný) – Dvorce – Stará Lysá – Čihadla (Kochánky) 8,5
30
¨
Zdroj: Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje
Výhody lokálních cyklostezek: - odklonění cyklistické dopravy mimo dopravně zatíženou silniční síť - zvýšení osobní bezpečnosti cyklistů, zejména dětí a seniorů - zlepšení cyklistické dostupnosti, měst, obcí, chatových a rekreačních oblastí (vodních ploch) - rozšíření dopravních možností pro obyvatele Polabí - rozšíření stávající sítě cyklotras a cyklostezek v návaznosti na celou ČR a Evropu 31
¨
Rozvoj cyklistiky jako prvku každodenní mobility obyvatelstva v důsledcích umožní: - snížení počtu automobilů na motorových komunikacích - snížení nároků na parkovací plochy ve městech - snížení počtu dopravních nehod - snížení počtu dopravních nehod s účastí cyklistů
Další: -možnost uplatnění místních podnikatelů v oblasti služeb, půjčovny kol, prodej sportovního vybavení, kempů, restauračních zařízení a jiné -možnost cestování místních obyvatel do práce -nárůst významu rekreačního využití -narůst ekonomicky zajímavých obyvatel Cílem propojení obcí s Lysou nad Labem - nejdůležitější trasy jsou v oblasti 16 km, v okolí města Lysá nad Labem a propojení na Milovice. V realizaci je parkovací věž pro cyklisty dojíždějící do zaměstnání do Prahy, která je u nádraží. Cyklisti zde budou mít možnost nechávat svá kola bez omezení po celý den. Plánované cyklistické trasy pro bezpečnější dopravu dětí a dospělých do práce a do školy: Okruh: obec Ostrá-Stratov, 2km Okruh: město Lysá nad Labem- Dvorce, 2km Okruh: Lysá – Milovice 3km Okruh: Benátky nad Jizerou – Milovice 5km Okruh: Lysá – Stratov 4km Okruh: Lysá-Stará Lysá – 3,2km Další možnost cyklostezek ve městech na území MAS Polabí: Okruh : sever-jih- z Litole do ulice Družstevní - projekt a stavební povolení 2016, realizace 2017 3,7 km Okruh : pravý břeh Labe – 5,5 km, cyklostezka asfalt, realizace 2018 Okruh : Lysá nad Labem – Ostrá - 5km Okruh : Lysá nad Labem – Semice - 3km Okruh : Lysá nad Labem - Přerov nad Labem - 3km Okruh : Jiřice-Stará Lysá-přes kopec- Lysá nad Labem – 3km Okruh : Starý Vestec-Semice-nejsou vyjasněny majetkové poměry a pozemkové úpravy nejsou reálné Okruh : ulice Na Vysoké mezi od svodidel v Litoli dále, bude stavební povolení, realizace komunikací, 1 km r. 2017, plánovaná zámková dlažba. 32
¨
Kromě cyklistických cest, sloužících pro dopravu obyvatel hlavně do měst je také připravován plán tras turistických, především v Milovicích, který ale není součástí této strategie. Město projekty realizuje samo z fondů ESFD. Projektem lesních cest chtějí Milovice přilákat turisty převážně z Prahy a okolí, jejichž potřeby turistiky jsou v území zásadní. Letecká doprava: Na území ORP Lysá nad Labem je pouze jedno letiště, a to v Milovicích. Jde o letiště původně vojenské, které však není v současné době využíváno. V Benátkách nad Jizerou letiště nemají. Vodní doprava Území je napojeno na síť vodních cest prostřednictvím řeky Labe. Přístaviště či kotviště lodí zde však vybudováno není. V Lysé nad Labem bylo přístaviště vypuštěno úpravou územního plánu. Územní plán počítal i s možností vybudování velkého nákladního přístaviště. Město uvažuje o změně územního plánu tak, aby bylo na Labi možné vybudovat přístaviště pro rekreační dopravu. Ředitelství vodních cest České republiky plánuje v příštích letech vybudování kotviště pro výletní a rekreační lodě. Ani v Benátkách nad Jizerou neexistuje žádné přístaviště. Potřebné investiční akce Z hlediska míry potřebnosti se na území správního obvodu jeví jako nejpotřebnější modernizace silnice II/272 mezi dálnicí D 11 a rychlostní silnicí R 10. Tato investice představuje jak obnovu úseků, které jsou ve špatném technickém stavu, tak i přeložky řady úseků, které již neodpovídají dnešním provozním potřebám, a obchvaty sídel. Jde o obchvat Starého Vestce, přeložky u tzv. semické křižovatky na křížení se silnicí III/2724, nové zaústění na most přes Labe na jižním břehu a druhou etapu obchvatu Lysé nad Labem. Dále je třeba vybudovat i obchvat místní části Milovic, Benátecké Vrutice a Jiřic. Nejdůležitější dopravní investicí v Benátkách nad Jizerou je vybudování obchvatu města II/610, tzn. propojení silnic R10, II/272 a III827212, Benátky nad Jizerou – Zdětín – tzv. sjízdná komunikace – propojení dálnice a silnice na Lysou nad Labem a dalšími komunikacemi. Jde o klíčovou investici, která by odklonila dopravu, která směřuje do průmyslové zóny, na skládku a dále směrem na Straky, Nymburk. V současné době musí veškeré dopravní prostředky vjet do města, k benzinové pumpě a otáčí se do obytné zóny. Projektová dokumentace je již připravená a je také vydáno stavební povolení. Vše je v kompetenci Středočeského kraje. Významná dopravní akce, kterou by měl realizovat Středočeský kraj (město Benátky nad Jizerou nechalo zpracovat projektovou dokumentaci) je akce Průtah Benátkami ve směru Tuřice - Kbel. Další akce – rekonstrukce komunikací - Pickova ulice směr nahoru na ulici Podolecká přes centrum města. Prioritní investicí do silniční sítě je také vybudování obchva33
¨
tu silnice II/232 v Milovicích a napojení připravované milovické průmyslové zóny v lokalitě Boží Dar na hlavní silniční komunikace. Dalšími potřebnými investicemi, které jsou zaneseny v územních plánech měst a obcí, je severozápadní obchvat silnice II/331 u Lysé nad Labem spolu s obchvatem místní části Dvorce. V územních plánech Semic a Přerova nad Labem jsou pak zaneseny obchvaty silnice III/2722 a III/2724, které by tyto obce zbavily dopravní zátěže. Přestavbu polní cesty na silniční komunikaci, která by spojila Starou Lysou s místní částí Milovic s Benáteckou Vruticí, zamýšlí obec Stará Lysá spolu s Milovicemi. Tato komunikace by nejen zkrátila cestu mezi oběma obcemi, ale rovněž umožnila optimální vedení linek veřejné autobusové dopravy. V oblasti investic je v současné době budována obchvatová komunikace v místní části Milovic Benátecká Vrutice, která v této lokalitě sníží zatížení automobilovou dopravou a zkrátí cestu z Milovic ve směru na Benáteckou Vrutici a rychlostní silnici R 10. Probíhají i jednání o vybudování obchvatu silnice II/272 ve Starém Vestci. Obci se podařilo zajistit vykoupení většiny potřebných pozemků a u posledního pozemku probíhají jednání. 1.4. Lesnická infrastruktura Na území MAS Polabí je třeba podpořit budování lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality či zvýšení hustoty lesních cest. Ke zvýšení hustoty dojde realizací výstavby nové cesty či zvýšením kategorie stávající cesty její rekonstrukcí. Zohledněn bude rovněž vliv cestní sítě na odtokové poměry či vybavenost cest pro účely ochrany lesa. Lysá nad Labem vlastní 26 ha lesa, které jsou udržovány prostřednictvím výseků soukromých vlastníků. Největším vlastníkem lesů v území je obec Semice, které údržbu lesů provádí externí služba. Milovice, které vlastní 76 ha se snažily rozvíjet lesy tak, aby se staly rekreačním místem, přestože lesy jsou uprostřed zástavby. Vojenský újezd spadá pod vojenské statky. Jeden z největších komplexů je také vojenský. Co se týče zvýšení konkurenceschopnosti lesů bylo by možné v oblasti turistického ruchu. Mezi největší vlastníky lesů patří Mydlovar s.r.o. a zámek Bon Repos. Vlastníci Mydlovaru i Bon Reposu chtějí na svých pozemcích vytvořit obory. Benátky nad Jizerou v současné době mají ve svém majetku cca 220 ha lesů, obhospodařuje je město prostřednictvím příspěvkové organizace Správa městských lesů a ochrana přírody a krajiny. V minulosti zde byl realizován projekt úpravy zeleně v prostorách dražického hradu a v Olšinách (včetně úpravy koryta). Ve třech etapách byla provedena zásadní revitalizace parku pod zámkem – vyčištění, odstranění náletových dřevin, dosadby. Mezi důležité akce v oblasti péče o zeleň je nutné zařadit výsadbu a údržbu stromořadí na obnovené historické cestě na Sedlec, revitalizaci topolové aleje za domovem důchodců. Významným vlastníkem lesů v bývalém vojenském území jsou Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Je připravený společný projekt s městem Benátky nad Jizerou na řešení území v 34
¨
bývalém vojenském prostoru. Bylo by vhodné, aby bylo zadáno vypracování profesionální studie údržby lesů, a to jak soukromých, tak obecních. Zajímavým projektem je propojení vycházkového okruhu, kterým je cesta lesem v Obodři , kdy hlavní polní cesta vede směrem k lesu Slepeč, ale bohužel je ukončená v poli asi 50 m od lesa. Město vede jednání, aby se cesta prodloužila až do lesa a navázala na cestu, která vede lesem, a dále by se mohlo pokračovat až k řece a pak jít podél řeky. 1.5. Bydlení Data ze SLBD 2014 (Sčítání lidí, bytů a domů) – aktuální údaje k dispozici na ČSÚ: počet obydlených domů celkem 5 136 počet obydlených bytů celkem 11 344 V menších obcích MAS Polabí je převažující bydlení v rodinných domech, a to jak u stávající, tak i nové zástavby. V Lysé nad Labem je větší počet bytových domů, ve kterých je cca třetina všech bytů ve městě. V Benátkách nad Jizerou je převažující rodinná zástavba. Naprosto atypická je skladba bytů a domů v Milovicích (průměr téměř 6 bytů na dům), v porovnání Lysá nad Labem průměr 1,6 bytů na dům a v Benátkách nad Jizerou 1,95 bytů na dům a ostatní obce průměr 1,2 bytu na dům. Obrovský rozvoj bytové výstavby v rámci celé České republiky se odrazil i v Benátkách nad Jizerou. Došlo k výstavbě v rámci obytných zón, ale také k výstavbě a revitalizaci bytových domů. Další rozvojové lokality v oblasti bydlení jsou připravené (vydané stavební povolení). Nové byty Nejvyšší přírůstky jsou zaznamenány v Milovicích (1488 bytů za období 2001-2014), celkem na území MAS Polabí bylo za období 2001 – 2014 postaveno 2529 nových bytů - viz tabulka níže. Dokončené byty – nová výstavba Obec Dokončené byty celkem Dokončené byty Dokončené byty 2001-2014 (vč. nástaveb v rodinných domech v bytových domech a příst., domů pro senio- 2001-2014 2001-2014 ry aj.) Benátky nad Jize316 172 62 rou Jiřice 36 33 0 Lysá nad Labem 550 215 269 Milovice 1488 198 90 Ostrá 26 23 0 Semice 29 26 0 Stará Lysá 37 35 0 35
¨
Starý Vestec Stratov Celkem
3 44 2529
2 43 747
0 0 421
Další projektové záměry a potřeby v oblasti bytové politiky: Pokračování revitalizace bytového fondu v Milovicích Stavebně technický stav budov Zateplování budov Sociální bydlení Dům s pečovatelskou službou 1.6. Životní prostředí Z geografického hlediska je území MAS Polabí umístěno v Polabské nížině. Největším problémem v oblasti životního prostředí je silné znečištění ovzduší především prachovými částicemi. Zásadní negativní vliv na něj má intenzivní automobilová doprava. Především silnice II/272, která je spojnicí dálnice D 11 a vede v těsné blízkosti města Benátky nad Jizerou, dále rychlostní silnice R 10, která prochází centry měst a obcí, především Lysé nad Labem. Především sezónní záležitostí jsou emise z lokálních topenišť na pevná paliva. Ekologickým problémem je poměrně znečištěné ovzduší z průmyslové výroby, především chemické. 25 km západně od Lysé nad Labem se nachází významný podnik, Spolana Neratovice. Jen o dalších 12 km na západ od Neratovic se nachází další centrum chemického průmyslu, Kralupy nad Vltavou. Při převažujícím západním proudění větru tyto emisní zdroje, spolu s dalšími, poměrně negativně ovlivňují životní prostředí na území správního obvodu. Zdrojem znečištění prachem je i vysoce zorněná zemědělská půda. Kvalita podzemních vod je pak ovlivněna používáním chemických hnojiv při intenzivní zemědělské činnosti. Mohlo by se zdát, že životní prostředí negativně ovlivňuje i skládka komunálního odpadu v Benátkách nad Jizerou, která však leží za hranicí správního obvodu. V globále to tak není, protože se zde řeší odpadové hospodářství na kvalitní a profesionální úrovni, dobře funguje recyklace, svoz bio odpadu. Významný je také fakt, že existence skládky znamená pro město Benátky nad Jizerou významný finanční přínos a město je může dobře investovat právě v oblasti podpory kvality životního prostředí a svého dalšího rozvoje. Celá oblast Benátecka není identifikovaná jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. Ani v zimních měsících nedochází k závažnému zhoršení kvality ovzduší. Dle průzkumů a sledování vývoje znečištění ve městě je situace stabilizovaná, resp. mírně se zlepšující. V současné době mezi hlavní zdroje znečistění ovzduší patří prach ze zemědělské dopravy (zemědělské stroje a auta projíždějící středem města přes most) a šířící se zápach při hnojení zemědělských pozemků a někdy zápach ze skládky. Zdroji znečistění jsou i lokální topeniště. Nejhorším zdrojem znečištění je doprava. Zemědělská výroba je také velký znečišťovatel (prach z polí, ze zemědělských strojů, vozidel, hnojení). Průmyslové podniky 36
¨
jsou sanované. Dominantním zdrojem emisí jsou společnosti Carborundum Electrite a.s. a KORUND, s.r.o., (typ znečištění - prach) a rychlostní komunikace (Praha - Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou - Brandýs nad Labem – Praha). Lokální topeniště – situace se zhoršuje. Obyvatelé mají sice zavedený plyn, ale v mnoha případech znovu obnovili kotle nebo kamna na dřevo a uhlí. Nikdy se však situace nedostává na úroveň, která byla před rokem 1990. Významným faktorem z hlediska životního prostředí je na území MAS Polabí řeka Labe a rozsáhlé lužní lesy podél jejího toku. Severně od Lysé nad Labem se nachází Národní přírodní památka Hrabanovská černava. Tato lokalita požívá státní ochrany již od roku 1933. Dalšími z hlediska ochrany přírody významnými lokalitami jsou Polabské húry (Přerovská, Semická, Břístevská) jejichž části jsou zahrnuty mezi evropsky významné lokality Natura 2000. V blízkosti města Benátky nad Jizerou se nachází několik chráněných území. Přírodní památka Slepeč - území se nachází v jihozápadní části Slepečské obory na pravém břehu Jizery, 1,5 km jihozápadně od Benátek nad Jizerou v katastrálním území Kochánky. Území zaujímá necelých 8 ha. Hlavním motivem ochrany je výskyt v Pojizeří kriticky ohroženého střevíčníku pantoflíčku a společenstva teplomilných rostlin, které je jako jediné v Pojizeří. Přírodní památka Stará Jizera - území leží v úseku nivy Jizery mezi obcemi Dražice a Horky nad Jizerou. Řeka zde tvoří výrazný meandr v celé šíři nivy, tj. cca 500 m. Území bylo v roce 1987 vyhlášeno jako chráněný přírodní výtvor o ploše 2,54 ha. Hlavním cílem ochrany je poměrně zachovalý komplex mokřadů a luk s rozptýlenými solitéry mohutných dubů. Je to jedna z posledních ukázek nivního ekosystému na Jizeře. Navržená přírodní rezervace Traviny - území bylo v letech 1904 až 1990 součástí vojenského výcvikového prostoru Mladá. Jeho celková rozloha je cca 200 ha. Vlastní rezervace by měla zaujímat 68 ha. Větší část území je rovina, dnes s povrchem členěným antropogenními tvary - "tankovými" úvozy, okopy, zákopy a krátery po granátech. V nich se po větších deštích a zvláště na jaře udržuje voda, která je biotopem velmi vzácných žábronožek a listonohů letních, příp. obojživelníků. 1.7. Odpadové hospodářství Organizace odpadového hospodářství řeší území MAS Polabí jednotlivé obce samostatně, využívají při tom jak specializované firmy (AVE Benátky, FCC Enviroment Lysá nad Labem, dříve .A.S.A., s.r.o.), tak i vlastní pracovníky a střediska technických služeb. Města Lysá nad Labem, Benátky nad Jizerou a Milovice provozují také sběrné dvory (vzhledem k poskytnuté dotaci jen pro své občany) tzn., že v malých obcích nejsou sběrné dvory k dispozici. Odpadové hospodářství v rámci správního obvodu ORP funguje na standardní úrovni. Celková produkce odpadu ve správním obvodu Lysá nad Labem za rok 2012 dosáhla 27,5 tis. tun, nebezpečného téměř 823 tun. Celková produkce odpadu za město Benátky nad 37
¨
Jizerou za rok 2012 dosáhla 3,13 tis. tun, nebezpečného odpadu 1,72 tuny, tzn., že za celé území MAS Polabí byla produkce odpadů za rok 2012 30,63 tis. tun, nebezpečného téměř 824,7 tun. Svoz bioodpadu je ve městě Benátky nad Jizerou zajišťován prostřednictvím běžného svozu komunálního odpadu (občané mají samostatnou hnědou popelnici na umístění bioodpadu, ale nenavyšuje se jim poplatek, doplácí město Benátky nad Jizerou z vlastních zdrojů). I přesto, že správní obvod Lysá nad Labem patří k nejmenším, je celkem úspěch, že se v obvodu daří třídit a likvidovat odpad v takovém množství. Likvidace a zpracování odpadu je významným úkolem obcí. Na území MAS Polabí se nachází tři sběrné dvory: Sběrné dvory: FCC Enviroment spol. s r.o. Lysá nad Labem - pro občany s trvalým bydlištěm v Lysé nad Labem s počtem cca 9000 obyvatel FCC Enviroment spol. s r.o. Milovice - pro občany Milovic s celkovým počtem cca 10000 obyvatel Sběrný dvůr Benátky nad Jizerou, provozovatel Technické služby města Benátky nad Jizerou, příspěvková organizace. Kapacita je dostatečně zajištěna častým odvozem odpadu společností FCC Enviroment spol. s r.o. , Benátky nad Labem, velkokapacitními sběrnými úložišti (kontejnery, odpadové nádoby). Sběrná místa jsou rozmístěna po celém území MAS Polabí, a to je dělá dostupnými pro všechny občany. V letní sezóně je zohledněn i častější svoz v turistických střediscích. Zároveň je zajištěn častější odvoz BRO v době úprav zeleně, zahrad a parků. Situaci by zlepšilo zpřístupnění sběrných dvorů ve městech i pro malé okolní obce, ale bohužel díky financování výstavby sběrných dvorů prostřednictvím dotačních titulů, toto není možné. Společnosti provozující zařízení pro nakládání s BRO na území MAS Polabí Č. 1 2
Provozovatelé zařízení Adresa provozu Kompostárna Šibák, Lysá nad Labem AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Benátky nad Jizerou
V Benátkách nad Jizerou je svoz bioodpadu zajišťován prostřednictvím společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Občané mohou používat hnědé popelnice na svoz BRO a nemají díky tomu navýšenou platbu za svoz odpadu. Na území MAS chybí kapacitní zařízení pro likvidaci biologicky rozložitelného odpadu (pro Lysou nad Labem je od roku 2014 k dispozici kompostárna Šibák s kapacitou 150 t odpadu) dostupné pro širokou veřejnost všech obcí MAS. Částečným řešením tohoto problému by bylo i vybudování společné kompostárny pro obce a města ve správním obvodu ORP či dalších z blízkého okolí. Na území MAS Polabí je v provozu pouze jedna kompostárna a to v lokalitě Šibák v Lysé nad Labem. Jedná se však pouze o tzv. zařízení malého rozsahu do 150 tun, které je v 38
¨
provozu od 1. 1. 2014, a proto není uvedeno ZÚJ. V současné době se používá pouze pro město Lysá nad Labem. Je zde shromažďován odpad z údržby zeleně, zahrad a parků města. Kompost se dále využívá zpětně na hnojení v rámci potřeb města. Odpad z řezu stromů a keřů se naštěpkuje a opět se dále využívá při úpravě zahrad nebo parků v Lysé nad Labem. Jiné využití není možné. Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Provozova Adresa provozu mimo území Průměrně tel/vlastní Roční ORP využitá k Provozovatelé maximální Č roční zařízení kapacita Ulice a kapacita [t] číslo Obec ZÚJ (O, OK, S) [t] popisné AVE CZ Benátky 1 odpadové Průmyslov nad 535451 200 000 S . hospodářství á 1002 Jizerou s.r.o. Zdroj dat: vlastní šetření
Jediné zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti území ORP Lysá nad Labem se nachází v Benátkách nad Jizerou. Skládka v Benátkách nad Jizerou je nejen největší skládkou společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., ale také největším zařízením tohoto druhu v České Republice vůbec. Skládka byla založena v letech 1993-1994 v bývalém vojenském prostoru. Celková kapacita skládky je 4 449 000m3, plocha areálu je 45 ha a z toho skládkové těleso 27,1ha. Jedná se o biodegradační plochu / dekontaminační/ o rozměru 20 000m2 . Ze zpracovaného bioodpadu vzniká certifikovaný organický humusní substrát VITAHUM, který je dál komerčně využíván. Svozové společnosti působící na území MAS Polabí, vč. Benátek nad Jizerou Výčet všech obcí využívajících služby Č. Název společnosti společnosti 1.
FCC Enviroment spol. s r.o.
Lysá nad Labem, Milovice a Semice
2.
AVE CZ Benátky nad Jizerou
Ostrá, Stratov, Stará Lysá, Starý Vestec, Jiřice
Spolupráce obcí a měst při společné organizaci svozu odpadu by mohla přinést snížení cen, ale i napomoci v řešení některých problémů, které komunální sféru v oblasti odpadového hospodářství čekají. V posledních letech stoupá podíl separovaného odpadu (papír, sklo, plasty). Jeden ze základních problémů, který bude muset být v blízké budoucnosti řešen, je kompostárna, která nyní slouží pouze městu Lysá nad Labem. Ačkoliv v roce 2008 proběhla kampaň obcí na třídění odpadu, obyvatelé jsou stále neukáznění. Zároveň se vyskytuje stále větší procento neplatičů poplatku za odpady. I když mají občané v každé obci zajištěn odvoz odpadu, potřebný komfort je zajištěn jen v Lysé nad Labem a Milovicích, kde jsou vybudovány sběrné dvory a odpad je do nich možné odvážet celoročně ve stanovených provozních 39
¨
hodinách. Tato zařízení však mohou využívat jen občané s trvalým bydlištěm v Lysé nad Labem a Milovice. Obyvatelé ostatních obcí a rekreanti musí využívat pouze svozové firmy s omezenými možnostmi využití. V nejbližší budoucnosti je potřeba vyřešit skládkování. Možné zvýšení poplatků za skládkování může likvidaci komunálního odpadu výrazně zdražit, přičemž již v uplynulých třech letech náklady výrazně vzrostly. Je zde velký potenciál pro společné řešení odpadového hospodářství, které by mohlo být pro obce i jejich občany dlouhodobě perspektivní a ekonomicky výhodné. Mohlo by řešit všechny druhy odpadu, od jejich koordinovaného sběru až po likvidaci, včetně dlouhodobě udržitelného systému separace, využití sběrných dvorů, kompostáren atd. Prvním krokem ke společnému řešení by mohlo být společné zpracování plánů odpadového hospodářství. Likvidace odpadu na území MAS Polabí Č. Provozovatelé zařízení Sídlo AVE CZ odpadové hospodářství 1. Průmyslová 1002, Benátky nad Jizerou s.r.o. Koncovým zařízením pro nakládání s odpady je v současné době provozovatel AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Společnost FCC Enviroment spol. s r.o. sváží odpad z obcí a odváží do zařízení v Benátkách nad Jizerou. Závěry - návrh: Cílem obcí a měst je poskytnout kvalitní službu svým občanům, což znamená pravidelnost svozu a dostupnost sběrných míst za současného udržení ceny na přijatelné úrovni, což je i přirozené očekávání samotných občanů. I když je dostupnost míst pro separaci běžného odpadu (sklo, plasty, papír apod.) relativně uspokojující, o čemž svědčí stoupající množství separovaného odpadu. Budoucím záměrem je vybudování zařízení na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Společné úsilí může přinést podstatně lepší efekty při čerpání možných dotačních titulů. 1.8. Životní prostředí Celkově lze stav životního prostředí v území MAS Polabí označit za uspokojivý. V některých obcích se vyskytují dílčí problémy a starší zátěže. Zejména se to týká okolí Milovic – pozůstatky provozu vojenského letiště a existence vojenského výcvikového prostoru (kontaminace půdy a vod, nevratné zásahy do charakteru přírody a krajiny). Ochrana povrchových i podzemních vod byla několikrát zmíněna při veřejném projednávání, včetně kontrolovaného rekreačního využití vytěžených pískoven a podobných lokalit. Potřebná je zvýšená ochrana mokřadů a dalších v území typických krajinných prvků. Z hlediska hrozících záplav jsou více než výška hladiny Labe nebo Jizery problémové přívalové deště a zvyšování hladiny podzemních vod a starých ramen Labe nebo Jizery. K tomuto je třeba vypracovat realizační plán, který by mohl danou oblast od povodní uchránit. 40
¨
Skládky Podle informací od starostů obcí se na celém území MAS Polabí nenachází žádná legální ani dlouhodobá černá skládka. Na území ORP se nachází pouze několik kontaminovaných míst. U většiny proběhla sanace a probíhá průběžný monitoring. Jedná se o následující kontaminovaná místa: Lysá nad Labem: Fišerka - bývalé vojenské výcvikové prostory Skládka Fišerka se nacházela po pravé straně silnice Lysá nad Labem - Benátecká Vrutice v těsném sousedství Hrabanovské Černavy. Sloužila pro ukládání odpadů Sovětské armády i obci Benátecká Vrutice a zřejmě Lysé. Skládka je rekultivována a v terénu nerozpoznatelná, povrch je zemědělsky využit pro pěstování obilí. Kruhovka Skládka se nachází JV od obce Lysá nad Labem, vznikla zavážením rybníka, na předměstí Litole. Dříve se ukládal odpad po Sovětské armádě (dále jen SA). V současné době je zrekultivována - zatravněna. Část skládky tvoří požární nádrž. V těsné blízkosti se nachází kynologické cvičiště. Sojovice – okopy – bývalé vojenské výcvikové prostory Ve VVP Mladá v oblasti "Lysá - předpolí sojovicko-káranského jímání" cca 1 km jihovýchodně od obce Sojovice jsou v lesnatém území rozesety četné staré tankové okopy v záložním prostoru SA pro výjezd kolové i pásové bojové techniky mezi Sojovicemi a Starou Lysou. Některé okopy jsou přímo v dosahu vodárenských studní. Vodní zdroje zásobují hl. m. Prahu a část Středních Čech. SA provedla likvidaci okopů zahrnutím, často i s komunálním odpadem. Milovice: Armádní ulice Benátecká Vrutice - bývalé vojenské výcvikové prostory V Armádní ulici, v Milovicích, se nacházely 4 nepoužívané podzemní nádrže na skladování pohonných hmot po SA. Obsah nádrží byl vyčerpán a zlikvidován. Nádrže byly rozřezány a vyjmuty, z důvodu četných inženýrských sítí nemohly být vyzvednuty přímo a likvidovány. Kontaminovaná zemina byla odtěžena. Výkop zasypán inertním materiálem. Zásypový materiál byl průběžně hutněn. Tábor VVP Mladá – bývalé vojenské výcvikové prostory Tábor VVP Mladá se nachází v prostoru bývalé vojenské základny Sovětské armády. Znečištění horninového prostředí se nachází ve třech dílčích lokalitách označovaných jako - lokalita Velkosklad PHM, - lokalita Autoparky a lokalita Jižní okraj. Lokality Velkosklad a Autoparky jsou kontaminovány ropnými látkami. Kontaminace pochází z manipulace s těmito látkami a z míst jejich skladování. Lokalita Jižní okraj je kontaminována chlorovanými uhlovodíky, což je následek činnosti vojenské čistírny oděvů. Skála – skládka TKO - vytvořena Sovětskou armádou 41
¨
Skládka Skála leží po pravé straně při silnici ve směru Benátecká Vrutice - Lysá nad Labem. Jde o vytěženou pískovnu. Sloužila pro ukládání odpadů posádkám SA i obci Benátecká Vrutice. Dnes je skládka rekultivována. Bohumilov - bývalé vojenské prostory Lokalita naváděcího stanoviště leží v polích jižně od Milovic, jihozápadně od silnice Milovice - Stratov. Má charakter remízu, zarostlého stromy a nálety. Nachází se zde vybydlená jednopatrová budova. Dnes je lokalita v soukromém vlastnictví. Další informace nejsou známy. Garnizon – skládka TKO vytvořena bývalou Sovětskou armádou Skládka byla v bývalé vytěžené pískovně v lesnatém pásu mezi Milovicemi a Mladou, ve vojenském prostoru za novými paneláky. Byl zde ukládán nebezpečný odpad (sudy a plechovky se zbytky olejů a barev), byla zde nalezena munice, autobaterie, filtry protiplynových masek. Dnes je skládka odborně rekultivována a udržována. Naskládkovaný materiál se dnes nachází pod úrovní až v úrovni původního terénu. Dnešní úroveň terénu byla při rekultivaci velmi mírně zvýšena. Skládka byla ze svrchní části překryta těsnící fólií. Povrch nad skládkou je v současnosti využíván jako výběh pro dobytek a prostor k pastvě. Prostor lze považovat za obhospodařovaný, traviny jsou spásány dobytkem či koseny, většina stromků vysazených na lokalitě se uchytila. Chemické cvičiště – bývalé výcvikové prostory. Skládkový prostor leží v k. ú. Milovice. Jedná se o část opuštěné pískovny. V současnosti leží bývalý skládkový prostor ladem, částečně je zarostlý již vzrostlejšími stromy a dále prakticky zcela chaoticky zarůstá lučními travinami a keři i ostružiníkem. Území je protkáno poměrně hustou sítí nezpevněných cest. Spalovna Alisa – skládka Nebezpečné odpady obsahující polychlorované bifenyly přivezla v letech 1990 - 1994 do bývalého vojenského prostoru Milovice firma Alisa pro svůj údajně připravovaný provoz spalovny nebezpečných odpadů. Odpady však nezabezpečila z hlediska ochrany životního prostředí a ochrany zdraví. Brzy poté, co odpady uložila, firma zkrachovala. Nebezpečné odpady byly z lokality odstraněny, ale lokalita nebyla prozkoumána a existuje vysoká pravděpodobnost kontaminace horninového prostředí a podzemních vod. Na válci /Velká, U lípy/ - skládka TKO vytvořena bývalou Sovětskou armádou, která využívala daný skládkový prostor v době své přítomnosti v daném regionu, ukládala zde vedle povoleného inertního stavebního odpadu též kovový šrot i odpad nebezpečný (sudy a plechovky od PHM, maziv či barev, nepotřebné cisterny a nádrže, akumulátorové a suché baterie, omezeně chemikálie apod.). Souběžně s uvedeným skládkováním byl do prostoru ukládán i komunální odpad z obce Milovice i vojenských posádek. V rámci počáteční rekultivace byl na lokalitu přivážen i různorodý materiál ze skládky Vápensko, převoz však nebyl nikdy dokončen. Vápensko - skládka bývalé Sovětské armády. Skládka nazývaná Vápensko dle nejbližší obce se nacházela vpravo od silnice Milovice Zbožíčko u odbočky na Vápensko. Sloužila pro ukládání odpadu posádkám SA i obci. Byla to divoká skládka ve značně neurovnaném terénu. Část skládky byla v rámci rekultivace odtěžena a odvezena na skládku Na válci. V současnosti již není skládka v terénu pozorovatelná, jelikož prostor je překryt obdělávaným polem. 42
¨
Skládka Zbožíčko asi 250 m severně od silnice Milovice-Zbožíčko. Jde o zavezenou starou pískovnu. Byla to částečně zarostlá, neurovnaná divoká skládka. Sloužila pro ukládání odpadu okolním obcím i posádkám SA v okolí. Dnes je skládka rekultivována. Sovětská armáda ukládala do konce 80. let minulého století na skládku po opuštěné pískovně různorodý odpad. V části skládky bylo vrtným průzkumem ověřeno uložení stavebního odpadu, popelu, škváry, skla, výkopových zemin z části kontaminovaných, vápna, mouru s úlomky uhlí a minoritně též ostatních materiálů. Skládka byla ze svrchní části překryta těsnící fólií. Povrch nad skládkou není v současnosti využíván a leží ladem. Prostor není jakkoliv obhospodařován, traviny nejsou pravidelně koseny. Břízy - skládka vytvořena bývalou Sovětskou armádou. Skládka Břízy leží cca 2 km severně od letiště Boží Dar, poblíž tzv. tankové cesty v bývalém VVP Mladá. Sloužila k ukládání odpadu SA, byla zřízena jako divoká skládka polního ležení - rozptýlené divoké skládky menšího rozsahu. Skládka již dnes v terénu není patrná. Byly vybudovány dva vrty, zjištěno mírné znečištění podzemních vod nad přirozené pozadí ropnými látkami, polyaromáty a aromáty. Divoké skládky byly odstraněny. Boží Dar – bývalé vojenské prostory Po opuštění prostoru Sovětskou armádou již území nebylo vojensky využíváno. Průzkumné území je v současné době slouží jako lesní pozemek (2009). Vlastní území je rovinaté s nadmořskou výškou okolo 200 m, mírně se svažující k jihu. Severní část lokality leží na úbočí tzv. Kozího hřbetu, zalesněné vyvýšeniny. Typ zóny: komerční širší území: zemědělská půda, plánované využití území: komerční Ostrá Chatová oblast Felinka – bývalé vojenské prostory Lokalita Ostrá - Felinka se nachází na pravém břehu Labe, jihozápadně od obce Ostrá. Před rokem 1968 užíváno ČSLA, od roku 1968 lokalita sloužila jako rekreační objekt SA. Žádné sklady ropných ani jiných látek ani plochy manipulace s těmito látkami. Na lokalitě nejsou potenciální zdroje znečištění. Kontaminace nesaturované zóny a podzemní vody nebyla průzkumem prokázána. Rekreační areál je opuštěný, zarostlý náletovými dřevinami, se zbytky plotu a relikty hřiště, bez staveb. Lokalita není kontaminována, vzhledem k původnímu využití a absenci potenciálních zdrojů znečištění nepředstavuje riziko pro životní prostředí. Za humny – areál Botanicus – skládka TKO Skládka byla vymístěna a povrch byl zpevněn. Semice U Semické křižovatky – skládka TKO Podloží skládky je místy podmáčené Stará Lysá Písák – skládka TKO V povodí pod skládkou se povrchové toky nevyskytují. Nelze vyloučit, že skládka kontaminuje podzemní vody v okolí. Skládka je poměrně malého rozsahu, není pravděpodobně významným zdrojem ohrožení. 43
¨
Benátky nad Jizerou Ve městě neexistují žádné závažné kontaminace těžkými kovy a arzenem, ani žádná riziková území, není zde ani nadměrný výskyt radonu. Jediné území s kontaminací bylo v bývalém Vojenském a výcvikovém prostoru Mladá. Území bylo dekontaminováno. Na území, které využívá akciová společnost Carbodundum Electrite, a.s. jsou některé plochy částečně zatížené starými zátěžemi, které jsou postupně odborně odstraňovány. V katastrálním území Benátky nad Jizerou je provozována skládka komunálního a průmyslového odpadu firmou AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. Provozovna v Benátkách nad Jizerou byla založena v roce 1993 současně s vybudováním skládky komunálního a průmyslového odpadu v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Mladá, na jižním svahu Benáteckého vrchu ve vzdálenosti 2,5 km od okraje města. Skládka je projektována ve skupině S-NO (s celkovou kapacitou 4 449 000m3), což znamená, že na ní mohou být ukládány kromě odpadu kategorie „ostatní“ také určitý odpad kategorie „nebezpečný“. Spalovací zařízení na území MAS Polabí č
Provozovatelé zařízení
Adresa provozu na území MAS Polabí
1
BWD LINE s.r.o.
Parc.č. 2086-2091, Lysá nad Labem
Spalovna v Lysé nad Labem je stále odstavena kvůli sporu s dodavatelem nevhodných filtrů za 5,5 milionu korun. V roce 2006 ji ale současný majitel, firma BDW Line, vyřadil, z ekonomických důvodů, z provozu. Náklady na likvidaci nebezpečného odpadu byly údajně příliš vysoké. Znovu spalovna obnovila provoz v roce 2010 pouze ve zkušebním provozu, který byl následně ukončen. Od té doby nebyla schopna svou činnost řádně zahájit. Občasné zkoušky však trvaly až do roku 2013, kdy byla definitivně odstavena. V menších obcích i starších zástavbách včetně Milovic je bez plynofikace v zimních měsících zhoršená kvalita ovzduší z důvodu vytápění tuhými palivy. Město Benátky nad Jizerou je takřka celé plynofikované, jen malé části nejsou plynofikovány. Negativní vlivy dopravy se projevují zvýšenou prašností a hlukem, a to především v okolí intenzivněji zatížených průjezdních úseků silnic II. a III. třídy. Fenoménem této oblasti je také sezonně vysoká intenzita průjezdů zemědělské techniky. S tím souvisí pozemkové úpravy a obchvat, zmiňovaný již v kapitole ekonomiky. Všechny obce MAS Polabí se snaží o snižování energetické náročnosti zejména u veřejných budov. Jsou připraveny další projekty na zateplení a změny způsobu vytápění. V omezené míře je využívána energie z obnovitelných zdrojů, kromě fotovoltaických článků na veřejných i soukromých budovách je významnějším zdrojem malá vodní elektrárna na Labi. 44
¨
Poměrně značný průtokový potenciál Jizery v Benátkách nad Jizerou umožňuje ve městě provozování soukromých vodních elektráren na dvou stávajících jezech – V Dražicích a v Benátkách nad Jizerou. 1. Vodní elektrárna – soukromá – v areálu společnosti Carborundum Electrite,a.s. (Instalovaný výkon 1MW, roční výroba 5 000 MWh) 2. Vodní elektrárna – společnost SP Dražice,s.r.o. Do výstavby ani provozu těchto vodních zdrojů není město nijak nezapojeno. Území naštěstí nebylo zásadně zasaženo boomem ani větrných, ani solárních elektráren (menší soukromá solární elektrárna existuje pouze v areálu Carborunda, Benátky nad Jizerou. Jedna malá solární elektrárna je na soukromém pozemku a jedna větší u průmyslové zóny, také soukromé vlastnictví. Na střechách některých rodinných domů jsou umístěny solární panely). Naleziště na území MAS Horninové prostředí a geologie Silné -vyhlášené netěžené ložisko štěrkopísku B3 Stará Lysá, dobývací prostor a chráněné ložiskové území -na západě do území zasahuje okrajově výhradní ložisko B3 Sojovice II -prognózní zdroje štěrkopísku -nízké riziko ohrožení radonem Příležitosti -zahájení těžby štěrkopísku -prostor pro koupání po vytěžení
Slabé -ojediněle se nachází sesuvná území (Semice)
Hrozby -změny v rázu krajiny
V ORP Lysá nad Labem je stanovený dobývací prostor těžby štěrkopísku DP 701136 Stará Lysá. V Benátkách nad Jizerou není registrován dobývací prostor, ale je zde prokázáno naleziště černého uhlí. Těsně za západní hranicí k. ú. Stará Lysá se nachází DP 701074 Sojovice II. Do území MAS Polabí zasahuje ochranné pásmo minerálních vod Poděbrady. Chráněné ložiskové území Chráněné ložiskové území těžby štěrkopísku 00340000 Stará Lysá.
45
¨
Ložisko nerostných surovin Ve Staré Lysé se nachází výhradní netěžené ložisko štěrkopísku B3 0034000Stará Lysá. Okrajově do západní části katastru zasahuje výhradní těžené ložisko štěrkopísku B3 088900 Sojovice. Prognózní zdroje štěrkopísku se nacházejí v západní části k.ú. Lysá nad Labem. Ložiska nerostných surovin a těžební činnost ve městě Benátky nad Jizerou - ložiska jsou evidována ve státním registru – naleziště černého uhlí. V minulosti zde byly lokální pískovny a lomy na opuku a u Jizery se těžil kvalitní písek. Sesuvné území a území jiných geologických rizik Sesuvná území se nachází v Semicích – na svazích Přerovské a Semické hůry. Radonové riziko ozáření je nízké. Odval, výsypka, odkaliště, halda Tento jev se nalézá v Ostré. Podle nové metodiky spadá do datové vrstvy Deponie. Ochrana ovzduší, vod a půdy Hygiena životního prostředí Silné ochranná pásma vodních zdrojů chráněná oblast přirozené akumulace vod ochranné pásmo minerálních vod Poděbrady v některých obcích je plynofikace některé obce mají vodovod a splaškovou kanalizaci v území nevzniká žádná nezabezpečená skládka nebezpečného odpadu, odpad je likvidován odbornými firmami mimo území v obcích jsou sběrné dvory či jsou vyčleněná místa pro kontejnery na tříděný odpad Příležitosti vybudování kanalizací a čistíren odpadních vod za pomocí dotací provedení plynofikace území, podpora ušlechtilých paliv a alternativních
Slabé v některých obcích chybí splašková kanalizace a čistírny odpadních vod některé obce nemají vodovod v některých obcích není plynofikace v Lysé nad Labem se nachází spalovna odpadu nadměrný hluk ze železniční dopravy (Lysá nad Labem), a ze silniční dopravy (především Benátky nad Jizerou, Starý Vestec) staré zátěže (bývalé skládky, bývalý VVP Milovice) území MAS se nachází v území se zhoršenou kvalitou ovzduší lokální topeniště zhoršují kvalitu ovzduší v obcích Hrozby prosakování a vypouštění odpadních vod způsobuje znehodnocování podzemních vod jímaných studněmi a znečišťování vodních toků 46
¨
zdrojů energie vybudování vodovodů ve všech obcích podpora tříděného sběru; zavést třídění dalších složek odpadu, včetně bioodpadu Staré zátěže území a kontaminované plochy Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadu, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Mezi nejzávažnější staré ekologické zátěže (ve vztahu k ohrožení jakosti vod) se ve Středočeském kraji zařadil i bývalý vojenský prostor Milovice s kontaminovanou podzemní vodou a horninovým prostředím ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky. Od roku 1991 byly sanační práce postupně zahájeny v nejvíce postižených lokalitách, takže k dnešnímu datu na většině lokalit již nezbytná sanace proběhla. Od začátku sanačních prací v roku 1991 bylo do konce roku 2012 vyčerpáno 1 454 mil. Kč. Předpokládalo se, že budou sanační práce ukončeny v roce 2016 a celkem bude ještě potřeba cca 142 mil. Kč. V průběhu minulých let však docházelo k postupnému krácení finančních prostředků, a tudíž na roky 2013 –2016 bylo vyčleněno pouze 40 mil. Kč, tím došlo k redukci prací. Informace o starých zátěžích lze nalézt na stránkách www.sekm.cz. V území ORP se nachází i několik bývalých skládek odpadu. Finanční zdroje i odborná stanoviska pro staré ekologické zátěže Středočeského kraje poskytlo MŽP ČR, Odbor environmentálních rizik a ekologických škod MŽP (OEREŠ), který je odborným garantem takovýchto projektů a vydává ke každé žádosti závazné stanovisko. V ORP Lysá nad Labem se podle České geologické služby nachází 23 lokalit + 6 skládek. Kvalita ovzduší Čistota ovzduší – dle ÚAP Středočeského kraje Velký vliv na kvalitu ovzduší má vzrůstající intenzita silniční dopravy, zejména prostřednictvím nárůstu imisí polétavého prachu a oxidů dusíku. Ovzduší ovlivňují i průmyslové zdroje, energetika a lokální zdroje znečištění. 47
¨
Porovnáním podílů jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích Středočeského kraje lze dojít k následujícím závěrům: podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidu siřičitého SO2, významný v případě oxidů dusíku NOx, tuhých znečišťujících látek TZL, a amoniaku NH3 a marginální v případě oxidu uhelnatého CO, podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO1) na celkových emisích kraje je významný v případě NH3 a částečně TZL a marginální v případě SO2, NOx, těkavých organických látek (VOC) a CO, podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě NH3, VOC a TZL, významný v případě SO2 a CO a marginální v případě NOx, podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě NOx, VOC a CO, významný v případě TZL a marginální v případě SO2 a NH3. V případě oxidů dusíku je trvale překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu. Emise těkavých organických látek (VOC) jsou na základě detailních šetření na úrovni, která se emisnímu stropu blíží. Vzhledem k charakteru průmyslu, který se ve Středočeském kraji rozvíjí, je potřeba vytvářet prostor pro nově vzniklé výroby snižováním emisí VOC ve výrobách stávajících. VOC jsou navíc, spolu s NOx, prekurzorem tvorby přízemního ozonu, jehož dlouhodobý imisní cíl je překračován na většině území kraje. Je indikováno zhoršení situace a překračování limitů pro prašné částice v lokalitách, Brandýs nad Labem, Slaný, Nymburk a Poděbrady. Z mobilních zdrojů (REZZO 4) se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II. třídy, okrajově též drážní vozidla a nesilniční mobilní stroje. V ORP Lysá nad Labem žádné měření kvality ovzduší neprobíhá, takže nelze jednoznačně říci, zda tu též dochází k překračování limitů. Vzhledem k blízkosti Mladé Boleslavi a Brandýsa nad Labem, a převažujícím západním větrům, lze předpokládat, že kvalita ovzduší v ORP Lysá nad Labem nebude asi nejlepší. Výměra OZKO na základě dat z roku 2006 Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se rozumí území, kde je překročena hodnota imisního limitu z hlediska lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek. Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší bylo podle imisních limitů a mezí tolerancí provedeno pro jednotlivé stanice vyhodnocení překračování limitů pro roční průměrné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu, benzo(a) pyrenu, kadmia, arzenu a niklu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM10 a SO2, četnosti překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 a četnosti překračování osmihodinových imisních limitů oxidu uhelnatého a troposférického ozonu. 48
¨
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší provádí Ministerstvo životního prostředí ČR jednou ročně, výsledky zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR. Výpočet: -čitatel: 100x plocha OZKO -jmenovatel: celková plocha územní jednotky Okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj celkem
Výměra v ha 152 347 66 191 69 147 74 284 91 755 71 239 105 779 87 604 58 400 58 615 162 791 93 029 1 091 181
Výměra OZKO v ha/% (pro rok 2006 data z ČHMÚ) 25 800 / 17% 26 200 / 40% 16 500 / 24% 55 584 / 75% 19 200 / 21% 36 000 / 51% 22 400 / 21% 79 704 / 91% 41 600 / 71% 39 315 / 67% 37 100 / 23% 6 300 / 7% 204 019 / 19%
Překročení imisního limitu O3 pro ochranu zdraví na základě dat za rok 2008 v porovnání s rokem 2006 (v závorkách). Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci Středočeského kraje, max. denní 8h klouzavý. průměr (> 120 μg.m-3) Okres Výměra v ha Ha % plochy územního celku Benešov 147478(152347) 146478(152347) 99,32 (100) Beroun 66192 (66191) 62620 (66191) 94,60 (100) Kladno 71957 (69147) 66777 (69147) 92,80 (100) Kolín 74283 (74284) 63065(58024) 84,90 (69) Kutná Hora 91757 (91755) 70380 (56440) 76,70 (62) Mělník 70095 (71239) 63806 (58940) 91,03 (83) Mladá Boleslav 102287(105779) 101274(61179) 99,01 (58) Nymburk 85048 (87604) 67144 (66404) 78,95 (76) Praha-východ 75616 (58400) 65407 (46200) 86,50 (79) Praha-západ 58041 (58615) 55778 (58615) 96,10 (100) Příbram 169233(162791) 145562(162791) 86,01 (100) Rakovník 89614 (93029) 88896 (93029) 99,20 (100) Středočeský 1101601(1091181) 997185(949307) 90,52( 86) kraj celkem 49
¨
Zóna/ aglo merace
Stře dočeský kraj
Obec PM 10 s roční 36. rozprůmax šíře- měr > 24h nou 40 průpůμg.m - měr > sob3 50 ností μg.m Lysá x 100.0 nad 0 Labem
NO2 Benzen Souhrn překroroční roční prů- průměr > čení LV měr > 5 μg.m -3 40 μg.m33
SouAs BaP roční roční hrn průměr prů- překro > 6 měr > čení TV μg.m 1 3 μg.m -3
x
x
100.00
x
76.10
76.10
Hluk (dle ÚAP Středočeského kraje) Hluk je významným fyzikálním faktorem negativních vlivů na životní prostředí a je jednou z podmiňujících okolností pro možné využití území i vnitřních prostorů ze zdravotních hledisek. Z těchto důvodů jsou hlukové vlivy sledovány a pro různé způsoby využívání území i vnitřních prostorů jsou také hlukové hodnoty platnými právními předpisy limitovány. Problematika ochrany před hlukem je legislativně řešena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a jsou vztaženy k chráněným venkovním prostorům, chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným vnitřním prostorům dle definice v zákoně č.258/2000 Sb. Prioritní je tedy ochrana veřejného zdraví. Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, plošné a bodové. Liniové zdroje představují v zájmovém území silniční a železniční komunikace. Z plošných zdrojů hluku dále působí velká letiště s intenzivním leteckým provozem: Milovice (v současné době není v provozu díky špatnému technickému stavu). Rozdělení letišť na území Středočeského kraje podle typu provozu (podle Programu rozvoje Středočeského kraje): neprovozované bývalé vojenské letiště: Boží Dar. Hluk z dopravy obecně závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti, a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění a odrazech zvuku. Orientačně lze uvést, že k překročení hladiny hluku LAeq,16h = 70 dB v denní době dochází ve vzdálenosti 7 m od osy komunikace již při intenzitě dopravy okolo 3 000 vozidel/den s 20% podílem nákladní dopravy. K poklesu akustické imise pod 60 dB přitom dochází až ve vzdálenosti cca 30 –50 m od osy komunikace. 50
¨
Vzhledem k rozsahu řešeného území i počtu komunikací a sídel není možno v rámci této analýzy provádět modelové výpočty nebo měření hluku na dotčených komunikacích. Z akustického hlediska jsou „problematické“ úseky komunikací, kde: je pravděpodobně překračován hygienický limit pro hluk z hlavních pozemních komunikací (60/50 dB) u zástavby ve vzdálenosti do 30 -50 m od osy komunikace, u zástavby v bezprostřední blízkosti komunikací (např. oddělené pouze chodníkem) je pravděpodobně překračován hygienický limit pro hluk z hlavních pozemních komunikací včetně korekce na starou hlukovou zátěž (70/60 dB), při dalším rozvoji těchto lokalit je nutno zohlednit akustické hledisko. Při nové výstavbě již není možno uvažovat korekci pro případ staré hlukové zátěže, což může v praxi znamenat značný odstup zástavby od komunikace nebo budování dodatečných protihlukových opatření. V obcích, kde se zástavba nachází v bezprostřední blízkosti komunikace, jsou téměř jistě překračovány limitní hodnoty 60dB, resp. 55dB a s vysokou pravděpodobností i limit 70 dB, který platí v případě použití korekce pro starou hlukovou zátěž. Z uvedeného vyplývá, že není pravděpodobně možné, vzhledem k rozsahu hlukové zátěže po celém území Středočeského kraje, za současných intenzit dopravy technickými prostředky zcela zamezit značné expozici obyvatel nadlimitnímu hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. V dnešní době realizovaná opatření (zejm. výstavba obchvatů a nových komunikací mimo zastavěné území obcí) ochrání jen malou část populace vystavené nadlimitnímu hluku. Vzhledem k tomu, že k překračování limitních hodnot dochází již i při relativně nízkých intenzitách dopravy, může být jediným řešením do budoucna jen radikální snížení intenzit dopravy např. prostřednictvím masivní podpory dopravy veřejné a nákladní železniční dopravy. Realizace tohoto návrhu je však za současných, zejména socioekonomických podmínek, utopická. Současná úroveň dopravy s sebou nese několik zásadních negativních vlivů: značné emise PM10, způsobujících (zejm. spolu s malými spalovacími zdroji) nadlimitní koncentrace zdraví škodlivého polutantu, narušování celistvosti a prostupnosti krajiny výstavbou nových úseků komunikací, vysokou až nadlimitní hlukovou zátěž. Současná úroveň osobní a nákladní automobilové dopravy se jeví, z hlediska principů trvale udržitelného rozvoje, díky zásadním dopadům na kvalitu lidského života a na životní prostředí, jako trvale neudržitelná. V ORP Lysá nad Labem je hlukem z automobilové dopravy nejvíce zatížen Starý Vestec, přes který vede silnice II. třídy II/611, v jehož blízkosti prochází dálnice D11. U Starého Vestce je i nájezd na tuto dálnici. Dále město Benátky nad Jizerou, které leží těsně 51
¨
u rychlostní silnice R10 a prochází jím silnice II/272.Blízkost dvou významných dálkových silničních tahů přináší řadu negativ. Řada dopravců využívá silnice II/272, která vede přes města a obce ve správním obvodu, ke spojení mezi hlavními dálničními tahy D1, D 11 a R 10. Tento negativní jev je ještě umocněn tím, že využitím silnic nižších tříd se dopravci vyhnou placení mýtných poplatků. Z hlediska železniční dopravy je hlukem nejvíce zatížena Lysá nad Labem, kde dochází ke křížení tratí 232 Praha – Nymburk – Kolín s odbočkou na Milovice – převážně pro osobní dopravu a trati 072 Ústí nad Labem – Lysá nad Labem (přes Nymburk a Kolín dál) s převážně nákladní dopravou. Železnice dále prochází Stratovem a Ostrou, kde jsou též železniční zastávky. Nově elektrifikovaná, i když zatím pouze jednokolejná trať s přímým spojením na Prahu je z Milovic.V případě překračování hlukových limitů způsobených železniční dopravou je častým řešením výstavba protihlukových stěn. Celá ORP i město Benátky nad Jizerou leží v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Benátky nad Jizerou Jiřice Lysá nad Labem Milovice Ostrá Semice Stará Lysá Starý Vestec Stratov
Počet 2014
obyvatel
r.
7 357 218 8803 10 140 505 1 053 647 188 486
Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj Emise (v tunách) Měrné emise (v tunách/km2) ČR, tuhé oxid oxidy oxid tuhé oxid oxidy kraj, okres siřičitý dusíku uhelsiřičitý dusíku (SO2) (NOx) natý (SO2) (NOx) (CO) ČR 25 169 121 226 0,3 2,2 1,5 355,8 620,9 528,4 900,2 Středočes- 302,0 805,4 2 195,9 1 764,8 0,6 1,6 4,4 ký kraj Nymburk 218,8 552,7 202,4 1 282,8 0,3 0,7 0,2
oxid uhelnatý (CO) 2,9 3,6 1,5
52
¨
1.9. Příroda a krajina Pro území je schválen ucelený Územní systém ekologické stability (ÚSES). Problémem v některých lokalitách jsou střety zemědělské výroby s ochranou ŽP (intenzivní využívání půdy, používání nevhodných chemikálií) nebo naopak neudržování některých ploch. Návazně chybí systém dorozumívání státního úřadu se zemědělci, který by navrhl pravidla pro hospodaření a údržbu krajiny v chráněných oblastech okolí MAS. V oblasti Benátky nad Jizerou se také nachází Územní systém ekologické stability (ÚSES). Systém je vymezen jako území se zvláštní ochranou (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a je tvořen koridory (regionální, lokální) a biocentry (regionální, lokální) tak, jak je uveden v Územním plánu správního území Benátky nad Jizerou. Územní systém ekologické stability je v lokální podobě vypracovaný pro celé katastrální území spadající pod Benátky nad Jizerou a je funkčně spjat s generelem nadregionální a regionální úrovně. Širší zájmové území města Benátek nad Jizerou a nejbližšího okolí leží v intenzivně zemědělsky využívané krajině, kde převažuje orná půda (pšenice, řepa, kukuřice, brambory, zelenina, vojtěška) s nízkým stupněm ekologické stability, pouze kolem intravilánu obcí a při okrajích lesních komplexů jsou malé výměry nepříliš intenzivně obhospodařovaných luk. Naopak v nivě Jizery jsou významné výměry luk, které spolu s břehovými porosty Jizery tvoří ekologicky hodnotná společenstva niv. V rámci popisované trasy procházejí tři nadregionální biokoridory (nadregionální biokoridor č. 19, nadregionální biokoridor 32, lokální biokoridor – ÚSES) s napojením kolem Dražic a na říční pojizerskou nivu. O další využití si také říká tzv. suchoteč, kterou protéká voda jen, když jsou vysoké vodní stavy (např. jarní tání, přívalové deště), jedná se o tzv. občasnou vodoteč. K této situaci dochází v průměru každých 5 let, ale v posledních dvou letech tato situace nastala každoročně. Na území MAS Polabí se nachází několik významných lokalit ochrany přírody jako např. národní přírodní památka Milovice-Mladá, významná lokalita z hlediska entomologického, i z hlediska vřesovišť. Národní přírodní památka Hrabanovská černava, Přerovská a Semická hůra, Mydlovarský luh a dalších několik přírodních rezervací a významných krajinných prvků např. jabloňová alej podél říčky Vodoteče.
53
¨
Koeficient ekologické stability 2012. Katastrální KES rok 2008 území Jiřice 0,83 Lysá nad La- 0,55 bem Milovice 0,15 Ostrá 0,37 Semice 0,32 Stará Lysá 0,91 Starý Vestec 0,38 Stratov 0,05 Benátky nad Jizerou ORP 0,39 Středočeský 0,66 kraj ČR 1,04
území k 31. 12. 2013 v porovnání s roky 2008, 2010, KS rok 2010
KES rok 1012
KES rok 2013
0,81 0,5
0,83 0,55
0,83 0,55
0,13 0,35 0,3 0,88 0,37 0,02
0,15 0,37 0,32 0,91 0,38 0,05 0,55
0,15 0,37 0,32 0,91 0,38 0,05 0,55
0,36
0,39 0,67
0,39
1,06
Koeficient ekologické stability (KES) je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků podle vzorce /1/: í ů
í á ů
í é
ř
54
¨
Biokoridory Jižní a střední část Lysé nad Labem se nachází v1.7 Polabském bioregionu. Milovice a Jiřice a severní část Staré Lysé se nachází v1.6 Mladoboleslavském bioregionu, pouze do severní části Jiřic zasahuje malou částí 1.4 Benátecký bioregion. Oblastí Benátek nad Jizerou procházejí tři nadregionální biokoridory. Nadregionální biokoridor K32 "Příhrazské skály K10(Labe)" - v daném případě prochází údolím Jizery a po jejích svazích a tvoří osu celého území. Jedná se širší území Jizery, svazek několika os a ochranné pásmo: osa vodní (V) vodní tok s břehovými a doprovodnými porosty; osa nivní (N) – vlhké louky v nivě, v místě zástavby je osa vedena v souběhu s vodním tokem; osa teplomilná doubravní (T) zvaná též „Pojizeří“, obchází město po východní straně. Osa vodní a nivní je dle OG ÚSES Mladá Boleslav označena jako nadregionální biokoridor - NRBK 8, osa teplomilná doubravní jako nadregionální biokoridor - NRBK 19. V trase nadregionálního biokoridoru jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena regionální a lokální biocentra. Seznam evropsky významných lokalit – Natura 2000 Lokalita, roz- Kategorie Umístění loha ochrany Pod Benátec- Přírodní Severně od obce Milokým vrchem, rezervace vice v oblasti bývalého 1244,1 ha v r. 2002, vojenského prostoru, Natura jižní část katastrálního 2000 – v r. území obce Benátky 2005 nad Jizerou Hrabanovská NPR - v r. Severní oblast katastčernava, 54,96 1993, NPK rálního území obce ha – v r. 2011 Lysá nad Labem Ve správě Natura CHKO Koko- 2000 řínsko – v roce 2011 Máchův kraj. Hrabáčkovy NPR – v r. Katastrální území obcí tůně, 348,1ha 1989 Káraný, Lysá nad Labem, Přerov nad Labem, Sedlčánky Polabské hůry, 24,8ha
PP
Tři vrchy ležící mezi obcemi Semice a Přerov nad Labem
Význam Vegetace smíšené lesy s bohatými bylinnými společenstvy zvláštního významu
Vegetace trvalé travní porosty a mokřady zvláštního významu
Soubor unikátních lokalit výskytu biotopů i rostlinných a živočišných druhů. Vegetace měkké i tvrdé lužní lesy, podmáčené louky a společenstva vázaná na vodu. Výrazné svědecké vrchy, na svazích hůr jsou vyvinuta typická společenstva bílých strání s hojným výskytem druhů červeného seznamu. Lokalita je významná i výskytem celé řady vzácných druhů bezobratlých. 55
¨
Mydlovarský luh, 3,95
PR
Slepeč
PP
Katastrální území obcí Spojka mezi Vltavou a Labem Ostrá představuje vhodnou lokalitu pro existenci populace hořavky duhové. Západní část katastrál- Lesní kultury s nepůvodními jehního území obce Be- ličnatými dřevinami nátky nad Jizerou u obce Kochánky
Významné krajinné prvky Významné krajinnými prvky jsou ze zákona definovány „jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“ (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.).Ze zákona jsou to tedy veškeré lesy, toky, vodní plochy, údolní nivy a mokřady. Významným krajinným prvkem je ve sledovaném území řeka Labe, která zde protéká s délkou 10,8 km a řeka Jizera, která protéká městem Benátky nad Jizerou. Vodstvo a vodní toky Řeka Labe v délce 10,8 kilometru. Přítoky: Pravý břeh: Litolská svodnice, Farský potok, Hronětický náhon, Mlynařice, Černava Levý břeh: Kounický potok, Semický potok, Velenský potok. 56
¨
Největší regionální biocentrum na území MAS Polabí je Niva Labe, která prochází katastrálním územím obcí Sratov, Ostrá, Lysá nad Labem, Semice, Přerov nad Labem a dalšími mimo území MAS Polabí. Řeka Jizera ve městě Benátky nad Jizerou Na katastrálním území Benátky nad Jizerou se nachází kromě významného toku Jizery i několik místních vodotečí. Především jde o Zdětínský potok, pravostranný přítok Jizery. Jizera má délku toku 161,842 km, správcem toku je Povodí Labe, s.p. Obnova břehů řeky Jizery bude mít přínos pro několik oblastí – rekreace, zlepšení estetického vzhledu, zajištění přístupů k vodě, další protipovodňové opatření, která pomohou hasičskému záchrannému sboru a ostatním záchranářům při potřebě čerpání vody a podobně. Po pravém břehu řeky střídavě povede cyklostezka, nyní se hledají vhodné trasy pro mezinárodní cyklostezku Greenway Jizera. Biologická identifikace území v návaznosti na řeku Jizeru Biologicky jde o značně rozdílné území s různými typy biotopů, s odlišnou biologickou hodnotou. V převážné části zájmové oblasti řeky Jizery, určené k plánované revitalizaci, jde o tok regulovaný. Místy se však některé úseky (zvláště pod Benátkami nad Jizerou) dají zařadit díky svému přírodnímu charakteru k hodnotnějším lokalitám. Biologicky velmi cenné je maloplošné chráněné území přírodní památka Stará Jizera, ležící těsně za severovýchodní hranicí sledované lokality, které je tvořeno slepými rameny, zbytky lužního lesa a výskytem hydrofilních až mezofilních společenstev. Vodní plochy Významným vodním prvkem v krajině je tůň Hladoměř mezi Dvorcemi a Starou Lysou a vodní plochy Řehačka u Byšiček a jezero u obce Ostrá. Důležitými vodními plochami jsou tůně a jezera, která vznikla většinou jako pozůstatky původních meandrů Labe z doby před regulací řeky v období před II. světovou válkou. Řada vodních ploch či mokřadů je prohlášena za přírodní rezervaci či národní přírodní památku. Vodních ploch je v Benátkách nad Jizerou a okolí nedostatek, vyskytují se pouze v okolí toku Jizery (slepá ramena, tůně). Vodní režim Silné územím protéká Labe a Jizera podél obou řek je stanoveno záplavové území, vč. aktivní zóny postupně realizovaná protipovodňová opatření na řece Jizeře chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída
Slabé plošné odvodnění v údolních nivách (potok Mlynařice) přetvořená koryta vodních toků v některých obcích chybí vodovody, kanalizace a ČOV celé území je zařazeno mezi zranitelné oblasti (ohrožení vod dusičnany) 57
¨
ochranné pásmo vodních zdrojů Káraný (2a a 2b) ochranné pásmo minerálních vod Poděbrady vodní zdroje nivní půdy v některých obcích jsou vybudovány ČOV malé vodní elektrárny obec Stará Lysá si vybudovala „umělý“ mokřad Příležitosti Hrozby realizace opatření uvedených v Plánu povodí znečištění vodních toků a podzemních horního a středního Labe a Plánu povodí Jizery vod splašky revitalizace údolních niv rozšíření přírodně-rekreační využití nivy Mlynařice ochrana údolních niv vybudování kanalizace a čistíren odpadních vod Vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem Do západní části k.ú. Lysá nad Labem zasahuje ochranné pásmo vodních zdrojů Káraný – odběr pro Prahu z Jizery u Brandýsa nad Labem. Vodárna Káraný patří společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Do k.ú. Lysá nad Labem zasahuje I. a II. ochranné pásmo. Výstavba vodárenského komplexu byla první svého druhu nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Vodárna v Káraném je umístěna na soutoku Jizery s Labem. Byla uvedena do provozu v roce1914 a byla první, která zajišťovala zdravotně nezávadnou pitnou vodu pro Prahu. Její maximální kapacita je cca1900 l.s-1. Voda je do Prahy čerpána třemi výtlačnými řady, z nichž každý má délku 23 km. Část vyrobené vody je předávána městům a obcím v nejbližším okolí. Vodárna v Káraném je jednou ze tří výroben pitné vody pro Prahu, jejíž část produkce je z podzemních zdrojů. Voda je jímána studnami ze štěrkopískových vrstev, menší část je z artéských vrtů. Dalším zdrojem je povrchová voda z řeky Jizery, upravená umělou infiltrací. Předností vody z této úpravny je její výborná kvalita. Nevýhodou je dlouhodobá i krátkodobá závislost na klimatických podmínkách a nutnost energeticky náročného čerpání vody do Prahy. Na celkové výrobě pitné vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. se vodárna Káraný v roce 2006 podílela 24,2%, což představuje v porovnání s rokem 2005 jen nepatrné zvýšení podílu (o 0,2 procentního bodu). Zákon o vodách (č.254/2001Sb.) řeší ochranná pásma vodních zdrojů formou obecné ochrany. Z tohoto titulu je provozovatelem zajišťován kontrolní monitoring jakosti jímané vody a surové vody v Jizeře, včetně dalších kontrolních míst zájmového území. Od roku 2004 je využíván při provozování úpravny a monitoringu jímacího území matematický model. Trvá cílený „dusičnanový monitoring“ na jímacích řadech břehové infiltrace. Matema58
¨
tický model je na základě výsledků monitoringu kalibrován 1x za dva roky. V některých oblastech jímacího území byly zjištěny koncentrace dusičnanů v surové jímané vodě v nadlimitních koncentracích. Díky citlivému provozování nebyla dotčena výsledná kvalita vody z úpravny Káraný. Na východním okraji Lysé nad Labem se nachází vodní zdroj a jeho ochranná pásma, odkud je získávána voda pro zásobování Lysé nad Labem. I v okolních obcích jsou obecní zdroje vody, které jsou zaneseny ve výkresové části dokumentace. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Do západní části ORP (k.ú. Stará Lysá, Jiřice, Benátecká Vrutice, Lysá nad Labem) zasahuje CHOPAV Severočeská křída. Vláda Československé socialistické republiky nařizuje tuto oblast podle § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), nařízením vlády Československé socialistické republiky ze dne 24. 6. 1981, a to z důvodu, že pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod. Zranitelná oblast Celé území ORP Lysá nad Labem se nachází ve zranitelné oblasti. Zranitelné oblasti pro ORP Lysá nad Labem byly vymezeny v roce 2003. Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nově řeší stanovení zranitelných oblastí a akční program Nařízení vlády č.262/2012 Sb. Vodní útvar povrchových a podzemních vod Obec Stará Lysá obdržela v roce 2009 státní dotaci ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Životního prostředí na projekt „Mokřad a tůně Hladoměř“, prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny, akceptační číslo - 09029906. Stavba byla dokončena v červnu 2011. Financování výstavby Dotace z EU (85%) Prostředky obce
16 746 875,- Kč 1 970 220,- Kč 59
¨
(10%) Státní fond ŽP (5%) Celková cena výstavby
985 110,- Kč 19 702 205,- Kč
Jde zhruba o desetihektarový pozemek, na němž vodní plocha tvoří více než polovinu. Zamokřené a neobdělávané území bylo téměř z poloviny porostlé invazním javorem jasnolistým a hrozilo pokrytí pozemku touto dřevinou. Javor není živnou dřevinou pro místní entomofaunu, je tedy bez hmyzu a na něj vázaných ptáků. Území předtím bez života se nyní stane velmi atraktivním přírodním prostředím. Lokalita bude plnit i funkci krajinotvornou u lokálního biokoridoru potoka Mlynařice. Počítá se s tím, že bude tvořit lokální biocentrum. AOPK a CHKO Kokořínsko předpokládají, že dojde i k osídlování stanovišť chráněnými a ohroženými rostlinami z nedaleké přírodní rezervace. Nemalý význam má i pro procházkové, rekreační využití občanů obce Stará Lysá i širšího okolí, což se ostatně okamžitě po ukončení stavby projevilo na návštěvnosti Hladoměře. Povodí vodního toku, rozvodnice Celé území ORP Lysá nad Labem se nachází v povodí Labe – oblast povodí Horního a Středního Labe. Labe prochází cca středem území od východu k západu, obcemi Ostrá, Semice, Lysá nad Labem, Přerov nad Labem. Do Labe se vlévá potok Mlynařice, který protéká Milovicemi, Starou Lysou a Lysou nad Labem. V území jsou i další drobné vodoteče. Povodí Jizery je povodí řeky 2. řádu a je součástí povodí Labe. Na území Benátek nad Jizerou nemá Jizera žádné přítoky. Záplavové území řeky Labe Aktivní zóna záplavového území Krajský úřad Středočeského kraje stanovil pod čj.: 124630/2006/KUSK ze dne 22. 11. 2006 záplavové území řeky Labe v říčním km 110,35 až 209,10 na území okresů Mělník, Praha-východ, Nymburk, Kolín, Kutná Hora. Zároveň vymezil aktivní zónu výše stanoveného záplavového území. V rámci ORP Lysá nad Labem stanovené záplavové území zasahuje do obcí: Lysá nad Labem, Přerov nad Labem, Ostrá, Semice. Dále KÚSK stanovil dne 6. 8. 2009, pod č. j. 104279/2009/KUSK záplavové území vodního toku Vlkava, které se týká v rámci ORP Lysá nad Labem obce Ostrá. Záplavové území řeky Jizery Benátky nad Jizerou Krajský úřad Středočeského kraje stanovil pod čj.: 1513-15353/04/OŽP/V-Vi ze dne 13. 5. 2004 záplavové území řeky Jizery v říčním km 0,00 až 72,00, které zasahuje i do územního obvodu města Benátky nad Jizerou. Zároveň vymezil aktivní zónu výše stanoveného záplavového území. 60
¨
Omezení činností v záplavovém území se řídí ustanoveními § 67 vodního zákona: V aktivní zóně záplavového území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, provádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odváděním srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zóně je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu může stanovit podmínky vodoprávní úřad (nejčastěji v rámci řízení o udělení souhlasu podle § 17 vodního zákona). Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody; včetně ochranných pásem Do východní části ORP (Stratov, Milovice, Ostrá) zasahuje ochranné pásmo II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Poděbrady a Sadská, které stanovilo usnesení vlády ČSR č. 127 ze dne 2.6.1976 - ozn. v částce 21/1976 Sb., sděl. částka 19-22/1976 Věst. MZ ČSR; vyhláška 41/2008 Sb. ze dne 30. 1. 2008 – ozn. v částce 12/2008 Sb. Přírodní léčivé zdroje ani zdroje přírodní minerální vody se zde nevyskytují. Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky jsou lesní komplexy Staroboleslavských lesů, lesů v okolí Přerova a Semic a lesů v prostoru bývalého VVP Milovice - Mladá. Vedle toho je na sledovaném území registrován a řada dalších VKP. Lokalita Bon Repos
Popis Registrovaný VKP Bon Repos se nachází na vrchu Čihadla východně od stejnojmenné obce. Vrch je kulturní a historickou dominantou místa a má v kontextu vývoje města Lysé nad Labem a okolí zásadní význam. Svou vzrostlou parkovou zelení, která přiléhá k areálu loveckého zámečku, se velmi výrazně uplatňuje v krajinných pohledech a spolu se stromořadím jírovců a kaplí sv. Simeona Stylita vytváří krajinářskou úpravu, která je dokladem vnímání a tvorby krajiny. Červený HráRegistrovaný VKP (trvalé travní porosty, zbytky starých ovocných sadek, Lysá nad dů, remízy, polní cesty, zemědělsky obhospodařované pozemky a zbytLabem ky historického osídlení) se nachází na jihozápadním svahu vrchu Na a Stará Lysá Viničkách, v k.ú. Lysá nad Labem a k.ú. Stará Lysá. Jedná se o geomorfologicky významnou část Polabí, která se svou nadmořskou výškou 220 m n. m. uplatňuje v dálkových pohledech. Farní sad, Lysá Zbytek starého ovocného sadu v centru městské památkové zóny v Lysé 61
¨
nad Labem v sousedství zámeckého parku. Unikátně dochovaná luční společenstva nedaleko od závodiště v Lysé nad Labem byla nalezena v rámci mapování ČR pro soustavu NATURA 2000. Plocha bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá se v některých místech (především severně od Milovic) dochovala se zajímavými zbytky původní přírody. Bývalý opukový lom severně od zámeckého parku, postupně zarůstající náletovými dřevinami. Původní kolonie dřevěných domků se na dně bývalého lomu začala stavět v průběhu první čtvrtiny 20. století. Registrovaný VKP se nachází na temeni Zámeckého vrchu ve výšce 220 m n. m. Dominantou vrchu je budova zámku a kláštera, park však tvoří horizont zámeckého vrchu a nechává tak dominantám vyniknout. Je ohraničen kamennou zdí, skládá se ze dvou částí - formální a přírodně krajinářské. Formální část je tvořena převážně tvarovanými živými ploty, přírodně krajinářská je složena ze stromových skupin, lesoparku a travnatých ploch. Přerovská hůra Registrovaný VKP (trvalé travní porosty, zbytky starých ovocných sa– Přerov nad dů, remízy, polní cesty a zemědělsky obhospodařované pozemky) se Labem nachází na jižním svahu Přerovské hůry v k. ú. Přerov nad Labem. Svědecký vrch vystupuje do výšky 230 m.n.m. nad plochou polabskou krajinu. Sad ve Staré Sad v návesním prostoru mezi obecním hřbitovem, kaplí sv. Jana KřtiteLysé le a bývalým panským dvorem. Semická hůra Registrovaný VKP (trvalé travní porosty, zbytky starých ovocných sadů, remízy, polní cesty a zemědělsky obhospodařované pozemky) se nachází na jižním svahu Semické hůry v k. ú. Semice nad Labem. Svědecký vrch vystupuje do výšky 230 m n.m. nad plochou polabskou krajinu. Stromořadí u Registrovaný VKP stromořadí u kaple sv. Simeona se nachází v obci kaple sv. SiČihadla mezi areálem kaple sv. Simeona a areálem zámečku „Bon Remeona, Stará pos". Stromořadí vybíhá z parku do volné krajiny v úseku cca 150 m. Lysá Za zámkem Registrovaný VKP (trvalé travní porosty, zbytky starých ovocných saLysá nad Ladů, remízy, polní cesty a zemědělsky obhospodařované pozemky) se bem nachází na západním svahu Zámeckého vrchu v k. ú. Lysá nad Labem. Zámecký vrch vystupuje do výšky 220 m n.m. nad plochou polabskou krajinu. Zámecké stro- Registrovaný VKP se nachází na Zámeckém vrchu na pozemku p.č. mořadí – Lysá 3451/14 (3451/14 dle PK) a spolu s budovami zámku, bývalého augusnad Labem tiniánského kláštera a kostelem sv. Jana Křtitele tvoří kulturní a historickou dominantu města. Svou zelenou hmotou, která se velmi výrazně uplatňuje mezi zástavnad Labem Louka u závodiště –Lysá nad Labem Bývalý VVP Milovice – Mladá Opukový lom – Lysá nad Labem Zámecký park Lysá nad Labem
62
¨
bou na horizontu Zámeckého vrchu vytváří typickou urbanistickou úpravu, která je dokladem vnímání a tvorby urbanizované krajiny, Jednodruhové oboustranné stromořadí jírovců starých cca 100 let rostlo na místě původního jírovcového stromořadí v centrální části města a propojovalo plochu náměstí se Zámeckým vrchem. Na podzim 2007 bylo stromořadí nahrazeno novými lípami. Na Křemenech Nachází se na severovýchodním okraji lesního komplexu Slepeč, západně od městské části Obodř, Benátky nad Jizerou. Území zaujímá terasovaný svah, orientovaný k jihozápadu a spadající směrem k severovýchodnímu okraji lesa Slepeč. Svah je součástí roklinatého terénu, který je pro toto území typický. Území významného krajinného prvku Na křemenech je refugiem přirozených a přírodě blízkých ekosystémů teplomilných křovin, travinobylinných společenstev a je zároveň územím, kde se soustřeďuje vysoké procento bezobratlých živočichů a hájových ptáků. V křovinách nocuje a hnízdí pernatá a spárkatá zvěř. U Čachovické Nachází se v sousedství obce Lipník. Jedná se o louku s výběžky dřevin cesty na víceméně pravidelném svahu velmi mírného sklonu. Jsou zde zastoupena převážně luční společenstva trávovitých a bylinných druhů rostlin. V současné době je tato lokalita využívána pouze pro extenzivní kosení. Významný krajinný prvek U Čachovické cesty je cenný především významnou flórou pro dané území. U Pěšin Nachází se cca 300 m západně od Nových Benátek (části města Benátky nad Jizerou). Je tvořen skupinami keřů a stromů, které lemují pruhy orné půdy ve zvlněném terénu. Z celého území je využívána pouze orná půda (zemědělské využívání). Významný krajinný prvek U pěšin je jako lokální biocentrum a lokální biokoridor součástí lokálního územního systému ekologické stability. Kromě útočiště pro zvěř má význam i krajinářský, protože napomáhá zvýšení diverzity v krajině. U Trati Území se nachází 500 m severně od Benátek nad Jizerou. Jedná se o výslunný svah výchozů křídových sedimentů mezi železniční tratí, vedoucí z Benátek nad Jizerou do Zdětína u Chotětova, a mezi silnicí, vedoucí z Benátek do Zdětína. Svah je orientován k jihozápadu, táhne se zhruba od bývalé cihelny až ke Zdětínu. Ve svahu je několik drobných lůmků po těžbě opuky, která se místně používala jako stavební kámen. V minulosti bylo území intenzivně využíváno k pastvě, na méně strmých svazích jako louka a pravděpodobně i jako vinice. Je velmi cenným refugiem přirozených nebo přírodě blízkých rostlinných společenstev. Kromě toho se v této lokalitě koncentruje vysoké procento živočišných druhů, především bezobratlých. Husté křoviny a lesní dřeviny jsou místem úkrytu a hnízdištěm velkého množství ptačích druhů, drobných savců, ale i nocovištěm per63
¨
naté a spárkaté zvěře, protože stráně jsou z větší části obklopeny ornou půdou.
Prutník
Bývalý hliník
Nachází se jihozápadně od obce Otradovice. Jeho součástí jsou bývalé meandry Jizery po obou stranách železniční tratě s vlhkými, periodicky zamokřovanými loukami, skupinami stromů a keřů, trvalá vodní plocha (tůň) s přerušovaným břehovým porostem. V současné době je území využíváno pro kosení a pro pastvu. Významný krajinný prvek Prutník je jako lokální biocentrum součástí lokálního územního systému ekologické stability a zároveň plní funkci regionálního biokoridoru v regionálním územním systému ekologické stability. Významný krajinný prvek Bývalý hliník je opuštěný prostor po těžbě jílu u silnice, vedoucí z Benátek nad Jizerou do Zdětína (cca 500 m severně od Benátek nad Jizerou). Tato lokalita je jako lokální biocentrum součástí lokálního územního systému ekologické stability. Území je cenné především svojí flórou. Stěny bývalého lomu se po odtěžení staly druhotnými stanovišti, která osidlují společenstva teplomilných trávníků s válečkou prapořitou a dostávají stejný charakter, jako jsou svahy přirozené. V současné době není území nijak využíváno a navrhuje se i nadále ponechat přirozenému vývoji.
Památné stromy Kód Název 208 028.1/3 – 3/3 208 093.1/1 208 062.1/1 – 6/6 208 104.1/20 – 20/20 208 108.1/33 – 33/33 208 099.1/1 208 100.1/1 208 101.1ú44/4
Tři lípy malolisté u studánky Pod Viničkami Tis červený v zámeckém parku Bon Repos Šest lip u kaple Jana Křtitele
Lysá nad Labem
Skutečný počet 3
Stará Lysá Stará Lysá
1 6
Stromořadí dvaceti platanů javorolistých v bývalém rakouském táboře skupina 33 dubů letních na Řehačce
Milovice
20
Platan javorolistý v zámeckém parku „Petzoldův platan“ Nahovětvec dvoudomý v zahradě evangelické fary Čtyři lípy velkolisté v Byšičkách
Obec
Byšičky - Řehač- 33 ka Lysá nad Labem 1 Lysá nad Labem
1
Byšičky
4 64
¨
208 109.1/1 208 063.1/1 208 095.1/1 208 098.1/1 208 094.1/22/2 208 103.1/2 – 2/2 208 096.1/1 208 110.1/44/4 208 107.1/44/4 103791 103793 106020
103768 103767
Lípa srdčitá ve Stratově Lípa srdčitá na návsi ve Staré Lysé Jírovec maďal v zámeckém parku Jírovec maďal u školy na náměstí Bedřicha Hrozného Dvě lípy velkolisté Na Františku
Stratov Stará Lysá Lysá nad Labem Lysá nad Labem
1 1 1 1
Lysá nad Labem
2
Dvě lípy srdčité Nad Křížem
Benátecká Vrutice Lysá nad Labem Přerov nad Labem Ostrá
2
Dub letní na Šibeničním Vrchu Čtyři lípy srdčité Na Vrších u Božích muk
Čtyři duby letní v přírodní rezervaci Mydlovarský luh Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) u zám- Benátky nad Jizeku rou Mahalebka (Prunus mahaleb) Benátky nad Jizerou Buk lesní v podzámeckém parku Benátky nad Jizerou Morušovník bílý (Morus Alba) Hlavenec Lípa malolistá, dva stromy (Tilia Cordata) Kostelní Hlavno Lípa u kostela v Mečeříži (Tilia Cordata) Mečeříž Borovice u Mečeříže (Pinus Sylvestris) Mečeříž
1 4 4 1 1 1 1 2 1 1
65
¨
Benátkách nad Jizerou se nacházejí 3 chráněné stromy a v jejich blízkém okolí dalších 5 památných stromů.
1.10. Bezpečnost Na území ORP Lysá nad Labem jsou zřízeny dvě obvodní oddělení Policie České republiky, a to v Lysé nad Labem a v Milovicích, a další obvodní oddělení Policie ČR je v Benátkách nad Jizerou, které vykonává službu i pro okolní obce (územní působnost - Benátky nad Jizerou, Bezno, Brodce nad Jizerou, Dolní Slivno, Dražice, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Slivno, Hrušov, Hřivno, Chotětov, Kačov, Kbel, Kochánky, Kojovice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kropáčova Vrutice, Krpy, Mečeříž, Nemyslovice, Otradovice, Podbrahy, Předměřice nad Jizerou, Sedlec, Skorkov, Slivínko, Sobětuchy, Sojovice, Sovínky, Střížovice, Sudovo Hlavno, Sušno, Tuřice, Zdětín). Obvodní oddělení PČR v Lysé nad Labem vykonává službu na území města Lysá nad Labem a obcí Stará Lysá, Stratov, Ostrá, Semice, Starý Vestec a Přerov nad Labem. OO PČR Milovice, pak na území ORP Lysá nad Labem zajišťuje službu v Milovicích a Jiřicích. Městskou policii mají zřízenu města Lysá nad Labem a Milovice. MP Lysá nad Labem vykonává svoji činnost pouze na území města Lysá nad Labem a od 1. 5. 2015 také ve městě Benátky nad Jizerou. Město Milovice pak vykonává svoji činnost na území Milovic a na základě veřejnoprávní smlouvy i v Jiřících a ve Stratově. V obci Starý Vestec je pak provozován Městskou policií Lysá nad Labem stacionární radar. 66
¨
Městská policie Lysá nad Labem provozuje v Lysé nad Labem kamerový systém s 9 bezpečnostními kamerami. Vedle toho provozuje i systém PCO – pult centrální ochrany, který slouží k ochraně majetku města, firem a občanů Lysé nad Labem. Systém bezpečnostních kamer je provozován i ve městě Milovice, kde jich je nainstalováno 17. V roce 2016 město Milovice plánuje pořízení dalších 4 kamerových bodů. Systém bezpečnostních kamer je provozován i ve městě Benátky nad Jizerou, ve kterém je instalováno cca 15 bezpečnostních kamer. Obec Starý Vestec zajišťuje bezpečnost v obci smluvně prostřednictvím bezpečnostní agentury. Index Kriminality – ORP Lysá nad Labem OO PČR Počet trestných Obec činů 06/2013 – 06/2014 Lysá nad Labem Lysá nad Labem 208 Stará Lysá 10 Přerov 18 Semice 9 Ostrá 15 Stratov 13 Starý Vestec 5 Milovice Milovice 221 Jiřice 6
Index kriminality 231,34 160,7 154,5 84,1 283,55 246,1 271,7 217,9 355,32
Údaje za 07/2013-06/2014: Zdroj: OO PČR Lysá nad Labem
Index Kriminality - Benátky nad Jizerou – data pouze za územně správní jednotku OO PČR Počet trestných Index kriminaliObec činů 06/2013 – ty 06/2014 Benátky nad Ji- Benátky nad Jize- 483 272,02 zerou rou územně správní jednotka – počet obyvatel 17 756) Index Kriminality – Středočeský kraj v porovnání s jinými okresy OO PČR Počet trestných Index kriminaličinů 1. čtvrtletí ty 2014 Nymburk 579 91 Praha-východ 583 91,5 Mladá Boleslav 798 86,2 67
¨
Kolín Kutná Hora Středočeský kraj
952 395 8713
96 95,9 92,4
Zdroj:Policejní prezidium ČR
1.11. Život v obcích Sport, zázemí pro volnočasové aktivity Lysá nad Labem Ve městě působí více než 20 sportovních klubů a organizací. Ve vlastnictví města je 6 dětských hřišť, veřejný sportovní areál ZŠ J. A. Komenského, skateboardové hřiště a 3 další sportovní plochy. Problémem je technický stav některých zařízení a zajištění jejich údržby. Ročně vydává město na údržbu sportovišť a podporu sportovních aktivit cca 2,5 – 3 mil. Kč. Městu chybí větší víceúčelová sportovní hala (záměr je připraven). Milovice Ve městě působí cca 20 sportovních organizací a zájmových skupin. K dispozici mají Hakenův stadion, 1 fotbalové hřiště, 2 víceúčelová sportovní hřiště pro míčové hry, 3 dětská hřiště, skatepark, 4 tělocvičny, 2 soukromé sportovní haly (vysoký nájem), dopravní hřiště a další menší plochy pro sport a volný čas, včetně cyklostezky, dráhy pro bikros a horolezecké stěny. V plánu výstavby je areál Vital parku, plánovaná investice v rozsahu sedmi milionů korun se však zatím nepodařila zrealizovat. V části zvané Balonka vzniklo nové hřiště a tělocvična. Na sportovní akce přispívá město ročně částkou 2 mil. Kč. Vzhledem ke skladbě obyvatel je potřeba zajistit dostatek ploch a aktivit k využití volného času. Současný stav lze hodnotit jako nedostatečný a je třeba vybudovat zázemí pro mládež. Kromě multifunkčních hřišť chybí také vybavení hřišť herními prvky jak pro seniory, tak pro mládež. Benátky nad Jizerou Sport je v Benátkách nad Jizerou na mimořádně vysoké úrovni. Ve městě působí více jak 25 sportovních oddílů např. hokej, hokejbal, badminton, vodní slalom, rychlobruslení, kulečník, tenis, volejbal, motokros, šachy i kopaná. Badmintonový oddíl získal 5x titul mistra ČR družstev. Benátecký hokejový klub je v podstatě evropskou raritou, neboť se zde hraje třetí nejvyšší soutěž ve městě s jedním z nejmenších počtů obyvatel. Volejbalový oddíl hraje na úrovni extraligy. Město má bazén, zimní stadion, letní (fotbalový) stadion, tenisové kurty (venkovní i kryté), největší dráhu pro kolečkové bruslení v ČR a skate park. Asi 1,5 km od města leží Golf Club Resort Paradise. Celý areál se nachází v oblasti s nejdelším trváním golfové sezony v České republice. Příznivci motokrosu mohou navštívit závodiště Kbel. Na své si přijdou i milovníci bowlingu, squashe a posilování. Město ročně vydává na podporu sportu nemalé prostředky a v budoucnu by chtělo realizovat ještě další projekty v oblasti sportovní vybavenosti. 68
¨
V dalších obcích MAS Polabí působí 3 sportovní kluby a organizace. Čtyři obce mají na svém území dětská hřiště. Obec Ostrá má na dětské hřiště projektový záměr. Stratov hřiště nemá, ale občané a matky s dětmi mají možnost využívat zahradu u obecního úřadu. Jiné fotbalové hřiště nebo jiné sportovní plochy chybí. Problém však je s odměňováním lidí, kteří se aktivně podílejí např. na sportovní činnosti s dětmi a mládeží. Z volnočasových aktivit jsou sportovní nejvíce organizované a podporované, i když v mnoha případech zejména díky dobrovolnosti a aktivitě jedinců. Sportovní akce organizuje např. obec Semice – Běh Semicemi, jehož se účastní jak děti, tak dospělí. Zájmem více obcí je vybudovat sportovní zázemí pro starší občany. Není však zřejmé financování takového záměru.
Obec Lysá nad Labem Milovice Semice Ostrá Stratov Stará Lysá Starý Vestec Jiřice Benátky nad Jizerou
Tělocvičny Hřiště včetně škol- včetně Koupaních školních Stadion Bazén liště 5 10 1 0 0 5 17 0 0 0 1 1 0 0 0 0 2 0 0 1 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 3 1 3 7 1
V Lysé nad Labem chybí vybudované zázemí pro mládež případně zázemí pro sociálně slabší komunitu. V Benátkách nad Jizerou velmi dobře funguje Klub dětí a mládeže, ale chybí nízkoprahové centrum. V Milovicích vznikly 2 nízkoprahové kluby, v Lysé nad Labem se aktuálně jedná o zřízení centra pro děti. Prostor ani místo však zatím nejsou dány, ale pro programové období bude vhodné využití prostředků k nákupu vybavení. Kultura Lysá nad Labem Mezi nejdůležitější kulturní zařízení patří: Městské kino (stálé a letní) Městská knihovna Calypsso music club Státní oblastní archiv Praha Muzeum Bedřicha Hrozného ZUŠ Františka Antonína Šporka Významný počet kulturních akcí podporuje město Lysá nad Labem pomocí Fondu kultury, z něhož v roce 2014 přispělo na veřejně přístupné kulturní akce pořádané jednotlivci i organizacemi 300 tis. Kč. Na práci s dětmi a mládeží poskytlo v roce 2014 město společen69
¨
ským organizacím dotaci ve výši 410 tis. Kč. Provoz kina stojí ročně 900 tis. Kč a v roce 2014 byla realizována investice 1,85 mil. Kč. Zajímavé kulturní osobnosti vystupují také v rámci doprovodných programů pořádaných při výstavních akcích na Výstavišti Lysá nad Labem. Na území města Lysá nad Labem se nachází celá řada kulturních památek a objektů. Na obnovu kulturních památek v městské památkové zóně (MPZ) město čerpá dotace Ministerstva kultury ČR a dotace Středočeského Fondu kultury a obnovy a také zdroje z programu Podpora obnovy kulturních památek. Město má připravenou celou řadu záměrů pro zvýšení využitelnosti kulturních zařízení i památek (Zámecký vrch, letní kino, Muzeum Bedřicha Hrozného, kulturní sál - projekt Zahrada a má připravené další náměty na pořádání kulturních akcí. Milovice Kulturní dům Budova kulturního domu v části města Milovice je významným místem pro pořádání kulturních, společenských a dalších akcí, kde se pro tyto nachází účely dva sály. Velký taneční sál s kapacitou 260 míst k sezení je učen pro pořádání plesů, dětských karnevalů, kurzů tance, hudebních a divadelních představení, besed a dalších společenských akcí. V plesové sezoně se zde pravidelně koná 12 tradičních plesů pořádaných místními spolky i spolky z okolí. V budově kulturního domu se také nachází malý sál s kapacitou 50 míst k sezení, který slouží pro pořádání, menších společenských akcí, besed a vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost. Malý sál také využívá klub seniorů jako zázemí pro své aktivity. Atrium milovické radnice Moderní prostory atria milovické radnice nabízejí možnosti konání výstav, koncertů, projekce dokumentární filmů a další společenských akcí Dotační program města Milovice Z rozpočtu města Milovice jsou každoročně finančně podporovány činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti kultury, sportu, sociální oblasti a dalších volnočasových aktivit. Finanční prostředky jsou poskytovány v souladu se schváleným dotačním programem - Poskytování dotací z rozpočtu města Milovice. Posláním dotačního programu je podpora kulturního, kulturně společenského, sportovního života města, využití volného času obyvatel (především dětí a mládeže) a prezentace města v regionálním a jiném měřítku. Program podporuje úsilí o atraktivnější životní postoj jeho obyvatel a posilování sounáležitosti k místu, kde žijí. Koncepce potřeby volnočasových aktivit na léta 2014-2018 Dokument analyzuje činnost nestátních neziskových organizací působících v Milovicích a stanovuje potřeby zkvalitnění služeb v oblasti volnočasových aktivit a sociálních služeb. 70
¨
Víceúčelové kulturní zařízení Milovice Příspěvková organizace zřízená městem Milovice, která zajišťuje provoz městské knihovny a pořádá kulturní i vzdělávací akce pro širokou veřejnost. Od roku 2015 zajišťuje speciálně pro seniory výuku Virtuální Univerzity třetího věku, s tématem Lidské zdraví. Benátky nad Jizerou Veřejnosti slouží dva společenské sály a městská knihovna. Ve městě působí Kruh přátel umění, divadelní soubory, Keramický ateliér U Matouše, Spolek rodáků a další. Město Benátky nad Jizerou je také pořadatelem mnoha kulturních akcí, mezi ty tradiční patří bezpochyby Novoroční ohňostroj, Prvomájový jarmark, Ochutnávka vín, Dětský den, Setkání s důchodci, Zámecké slavnosti, Ples města, Benátecký pohár – soutěž ve společenských tancích třídy A, divadelní představení apod. Na podzim se pravidelně koná soutěž filmových amatérů – Benátky filmových amatérů. Ve městě chybí vhodný sál pro konání plesů a tanečních kurzů. Obojí by mohlo být vyřešeno dokončenou výstavbou víceúčelové haly. Město pořádá cca 3x – 4x do roka divadelní představení v místním společenském sále Záložna (jde o zájezdová představení). Dříve ve městě fungovalo kino, to však bylo postupem času zrušeno. Areál bývalého letního kina v zámeckém parku v současné době slouží Dětskému dni, popřípadě Romskému slavíku. Nabídka kulturních aktivit je pestrá, ale stále trvá snaha o její rozšíření. Benátecký čtyřlístek – sdružení, které velmi dobře funguje (aktivita základních a mateřských škol, dětí a vedoucích kroužků z Klubu dětí a mládeže a jiných organizací ve městě, aktivních pozitivně a ekologicky smýšlejících občanů, za podpory města Benátky nad Jizerou) a pořádá řadu zajímavých akcí a provozuje vlastní internetové stránky. Kultura v obcích MAS Polabí Obec Lysá nad Labem Milovice Semice Ostrá Stratov Stará Lysá Starý Vestec Jiřice Benátky nad Jizerou
Knihovna 2 2 1 1 1 1 1 1 1
Klubovny, Kulturní spolky sál Letní kino Stálé kino 8 1 1 1 8 2 0 0 7 1 0 0 5 0 0 0 1 0 0 0 3 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 35 2 0 0
Muzeum a galerie: Lysá nad Labem: Muzeum Bedřich Hrozného 71
¨
Milovice: Mezinárodní vojenský hřbitov (expozice k historii hřbitova a zajateckého tábora v období 1. světové války) Benátky nad Jizerou: pobočka Muzea Mladoboleslavska, soukromé Muzeum hraček pyšnící se největší sbírkou historických hraček v ČR. Další obce Kulturních akcí v ostatních obcích MAS Polabí je organizováno poměrně málo. Pokud se nějaké konají, pak v převážné většině díky aktivní činnosti dobrovolných spolků nebo zájmových sdružení. Obyvatelé těchto obcí musí za kulturou vyjíždět do Lysé nad Labem. Akce organizuje obec Semice ve spolupráci se základní školou, SDH Semice a nově se tvořícím klubem seniorek. Podařilo se přilákat obyvatele k aktivnímu způsobu života a zahájení tradice společných zážitků s rodinami. Spolková a zájmová činnost Lysá nad Labem Ve městě jsou činná místní občanská sdružení, nadace a spolky, které významnou měrou obohacují život obyvatel a pomáhají vytvářet vhodné podmínky pro návštěvníky města. Mezi důležité subjekty lze zařadit zejména následující: Spolek rodáků a přátel města Lysé nad Labem Spolek pro rozvoj města Lysá nad Labem OS romských občanů Lysá nad Labem, Milovice MO Českého rybářského svazu Taneční klub dospělých Taneční a sportovní klub Dynamik Junák - Svaz skautů a skautek ČR, středisko Lysá nad Labem Železniční modelářský kroužek Klub přátel dechové hudby Sbor dobrovolných hasičů Lysá Klub českých turistů OS Pro dětský úsměv Lysá České baráčnictvo ČS včelařů Chrámový sbor Klub dobré zprávy Radioklub Myslivecké sdružení Doubrava Myslivecké sdružení Černava Klub filatelistů OS Lysin OS Empatie MC Parníček zájmové kroužky při ZŠ 72
¨
Milovice Nestátní neziskové organizace zajišťují pestrou nabídku volnočasových aktivit pro všechny věkové kategorie obyvatel města. Sportovní spolky a kluby Cyklokros Milovice – pořádání cyklistických závodů AFK Milovice – fotbalový klub Sokol Milovice – volejbal, badminton, cvičení s dětmi, florbal MHK Milovice – házená Horolezecký oddíl Alpici – horolezecký oddíl Target sport Milovice - karate a atletiky Šachový kroužek Sbor dobrovolných hasičů – požární sport Tenisový klub Milten – pořádání tenisových turnajů Kynologický klub – výcvik psů Rybářský kroužek Benátecká Vrutice - rybolov Taekwondo ITF – bojové umění Vem Camará Capoeira – bojový tanec Malá liga milovického fotbalu - futsal Sport Dynamo Milovice – judo, sambo Zájmové spolky Kroužek ručních prací milovických seniorek Klub seniorů Sdružení zahrádkářů Český svaz chovatelů Včelařský kroužek Přátelé a rodáci Milovic Spolek rodáků Benátecké Vrutice Odbočka „30“gen. Mrázka – svaz letců Klub železničních cestovatelů Sociální oblast Rodinné centrum Milovice – preventivní programy na podporu rodiny Nízkoprahový klub (pro děti a mládež 12 -26 let) D- klub pro děti (6 – 12 let) Kultura A-Z Divadlo z. s. 73
¨
SHŠ Poutníci štěstěny Yettion z.s.
Základní a mateřské školy nabízejí pro své žáky řadu mimoškolních aktivit formou kroužků, které mohou žáci navštěvovat v odpoledních hodinách po vyučování, soukromá mateřská škola Milischool pořádá pro dospělé i děti kroužky angličtiny. Benátky nad Jizerou Město klade velký důraz na aktivní vyžití dětí a mládeže. Na benáteckých základních školách se dětem nabízí celá škála kroužků a volnočasových aktivit. Úplné základní vzdělání v oboru hudebním, tanečním, výtvarném i literárně dramatickém mohou získat nejen děti, ale i dospělí v Základní umělecké škole J. A. Bendy. Na základě iniciativy městského úřadu bylo v roce 1999 v Benátkách nad Jizerou otevřeno odloučené pracoviště mladoboleslavského Domu dětí a mládeže. Kromě stálé zájmové a klubové činnosti pořádá táborové pobyty o hlavních prázdninách i v průběhu školního roku. AMK Kbel Astronomický kroužek Badmintonový klub BMX – akrobacie na kole Český rybářský svaz Český svaz chovatelů Český svaz včelařů Český svaz zahrádkářů Český svaz žen Golf Club Resort Paradise Hokejový klub Hokejbalový klub Horolezecký klub Horská kola - sjezd JUNÁK – Svaz skautů a skautek Klub dětí a mládeže Klub sportovního bruslení Kulečníkový klub Kynologický svaz Loutkové divadlo Rolnička Motokros klub AČR Myslivecké sdružení Nohejbal klub 74
¨
Občanské sdružení Romano SK Kopaná Karbo Spolek rodáků a přátel Benátek nad Jizerou Šachklub Karbo TJ Sokol Benátky nad Jizerou TJ Sokol Kbel TJ Start Dražice Tenisový klub Veteran car club Vodní slalom Karbo Volejbalový klub
Dobrovolné svazky hasičů Obec, část obce, Vyvíjí činnost Semice ANO Stratov NE Ostrá NE Jiřice NE Starý Vestec ANO Stará Lysá ANO Lysá nad Labem ANO Milovice ANO Benátky nad JizeANO rou Další obce: V některých obcích fungují zájmová sdružení, která se podílejí na organizování volného času v obci. Sbor dobrovolných hasičů ve Starém Vestci organizuje Čarodějnice, Dětský den, bude probíhat i vítání občánků. Obecně lze konstatovat, že volnočasové aktivity jsou v ostatních obcích MAS Polabí závislé na aktivních jedincích, kteří jsou ochotni ve svém volném čase organizovat akce pro děti a mládež. Problémem je dost často zázemí pro volnočasové aktivity, případně jeho stav a úroveň. Zájmem současných starostů je takové zázemí vybudovat, pokud možno s přispěním dotačních finančních prostředků. Některé obce mají v tomto směru připravené projekty. Dílčí závěry: Ve třech největších městech MAS (Lysá nad Labem, Milovice, Benátky nad Jizerou) pracují sportovní i společenské organizace velice aktivně, zapojují se do společenského života města, pořádají kulturní, sportovní akce pro veřejnost. U Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou lze říci, že nabídka dostatečně uspokojuje potřeby obyvatel (včetně dětí a mládeže) v oblasti volnočasových aktivit. Systém dotací v Lysé nad Labem se za poslední 3 roky zlepšil, potěšující je i nárůst objemu přidělovaných prostředků. Benátky nad Jizerou investují do 75
¨
podpory volnočasových aktivit značné finanční prostředky a také jsou úspěšné v čerpání dotací pro rozvoj této oblasti. Výrazné zvýšení by bylo žádoucí v Milovicích, kdy v roce 2013 byly prostředky na činnost neziskových organizací ve výši 2,5mil. Kč, v roce 2014 však jen 1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že počet obyvatel dohromady ve třech největších městech (Lysá nad Labem 9 000 obyvatel, Milovice 10 200 obyvatel a Benátky nad Jizerou cca 7 100 obyvatel) přesáhl 26 000 a počet obyvatel v regionu MAS Polabí je více jak 30 000 osob, bylo by vhodné začít společně uvažovat o velkých projektech, které zatím nebyly realizovány, jako je sportovní hala nebo plavecký bazén s parametry pro pořádání republikových soutěží. 1.12. Sociální a zdravotní péče Sociální péče Na území MAS Polabí působí celkem 20 registrovaných sociálních služeb, které poskytuje 8 subjektů. - přehled nejvýznamnějších zařízení a služeb: Domov pro seniory (Lysá nad Labem) Městské centrum komplexní péče (Benátky nad Jizerou) – domov pro seniory, odlehčovací služby, denní stacionář, pečovatelská služba Domov U Anežky (Benátky nad Jizerou) – příspěvková organizace Krajského úřadu Středočeského kraje – domov pro seniory Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (Milovice) Sociální poradna (Lysá nad Labem) Domov Mladá pro osoby se zdravotním postižením, denní stacionář (Milovice) Dětské centrum Milovice Domov pro osoby se zdravotním postižením - Občanské sdružení Nezávislý život, o.s. (Benátky nad Jizerou - Benátky nad Jizerou II) Azylový dům (Lysá nad Labem) Azylový dům (Benátky nad Jizerou) Přehled sociálních služeb pro obyvatele MAS Polabí (sídlící v území MAS + ostatní) Druh sociálních služeb počet Centra denních služeb Denní stacionáře 6 Týdenní stacionáře 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 Domovy pro seniory 4 Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy 3 Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc 2 76
¨
Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Odlehčovací služba Pečovatelská služba Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Ostatní Celkem
3 1 1 10
1 2 16 54
Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci MAS Typ zařízení sociálních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Azylové domy Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociální poradny Pracoviště rané péče Intervenční centra Ostatní Celkem Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb Druh sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Odlehčovací služby Služby sociální péče Denní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Dětský domov
Počet 4 1 2 3 2 1 2 7 1 2 9 35
3 1 1 1 2 1 1 1 77
¨
Služby sociální Prevence
Raná péče Azylové domy Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy
1 1 1 1 2 1 2
Sociálním poradenstvím se zabývají následující sociální zařízení: Sdružení romských občanů Lysá nad Labem Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p. s. ve všech obcích MAS Respondeo o. s. ve všech obcích MAS Občanské sdružení Nezávislý život, o.s. (Benátky nad Jizerou - Benátky nad Jizerou II) Osobní asistencemi se zabývají: Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. ve všech obcích MAS Pečovatelskou službu provozuje: Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o. p. s. - nachází se v Lysé nad Labem Městské centrum komplexní péče (Benátky nad Jizerou) Odlehčovacími službami se zabývají: Domov Na Zámku Lysá nad Labem Městské centrum komplexní péče, Benátky nad Jizerou Denní stacionář provozují: Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. - nachází se v Lysé nad Labem Domov Mladá, Milovice Městské centrum komplexní péče, Benátky nad Jizerou Domov pro osoby se zdravotním postižením: Domov Mladá, Milovice Domov pro osoby se zdravotním postižením - Občanské sdružení Nezávislý život, o.s. (Benátky nad Jizerou - Benátky nad Jizerou II) Domov pro seniory: Domov Na Zámku, Lysá nad Labem Městské centrum komplexní péče, Benátky nad Jizerou Domov U Anežky, Benátky nad Jizerou Azylové domy: Dětské centrum Milovice- bude zde vystavěn dům celkem ve třech etapách, financování bude realizováno za podpory Středočeského kraje, nyní je hotová první etapa, bude vybudováno šest bytových jednotek pro matky s dětmi. 78
¨
Sdružení romských občanů Lysá nad Labem Azylový dům, Benátky nad Jizerou Krizovou pomoc provozují: Sdružení romských občanů, Lysá nad Labem Intervenční centrum se nachází: Respondeo o. s. – mohou využít všechny obce MAS Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež se nachází: Maminky dětem, z.s. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi využívají: Sdružení romských občanů, Lysá nad Labem Středisko rané péče Lysá nad Labem Terénní programy: Sdružení romských občanů, Lysá nad Labem Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. – mohou využívat všechny obce MAS Středisko rané péče – mohou využívat všechny obce MAS Semiramis, o.p.s. Celkově lze konstatovat, že síť základních sociálních služeb je občanům k dispozici. Chybí některé specializované a navazující druhy služeb (rehabilitace, odlehčovací služby). Bylo by potřebné pokračovat také v trendu posilování terénních nebo ambulantních forem služeb (namísto pobytových). Značným rizikem sociálních služeb je nejistota ve financování služeb (vyplývající ze současné praxe přiznávání dotací) i nevyhovující stav některých zařízení. Problémem je stále také nízká informovanost občanů o možnostech služeb a rovněž malá koordinace poskytování služeb v území (včetně například rozmístění kapacit), kterou je možné vyřešit společným komunitním plánováním. V Lysé nad Labem je velké množství seniorů nad 55 let. Mnoho z nich využívá sociální služby, které jsou zde převážně zajišťovány Centrem sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. a Domovem Na Zámku. Ještě větší podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel je v Benátkách nad Jizerou. Tam jsou jejich potřeby zajišťovány prostřednictvím zařízení – např. Městské centrum komplexní péče, Benátky nad Jizerou a Domov U Anežky, Benátky nad Jizerou. Trend pomoci seniorům je však víc v oblasti služeb v jejich domácím prostředí. Pečovatelské služby a osobní asistence poskytují alternativu, která umožňuje klientům žít nadále doma se svými blízkými. Služby poskytují stravu, osobní hygienu, úklid i nákupy. V rámci těchto služeb však chybí informovanost v přilehlých obcích. Senioři v Lysé jsou zvyklí navštěvovat sociální centrum, které je ale pro ostatní občany žijící mimo město daleko a jsou závislí na příslušnících z rodiny.
79
¨
Komunitní plán ORP Lysá nad Labem připravuje nově zřízená pracovní skupina sociální komise a školství, které se MAS účastní. Jde o dlouhodobou koncepci náročnou na přípravu i na finance. Komunitní plán má být vytvořen nejméně na období pěti let ve spolupráci s MAS. Nejvýznamnější sociální služby v rámci ORP Lysá nad Labem: 1. Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s., se sídlem Lipanská 721, Poděbrady, pracoviště Lysá nad Labem. Společnost poskytuje v regionu nymburského okresu komplexní sociální služby (pečovatelskou službu, osobní asistenci, denní stacionář) a domácí zdravotní péči občanům, kteří mají sníženu soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Pomáhá všem lidem, kteří se ocitli v nepříznivé situaci. Podporu poskytuje občanům v domácím prostředí a ambulantně. 2. Domov Mladá, se sídlem Rakouská 552, Milovice. Tato organizace zřízená Středočeským krajem, poskytuje pobytové, zdravotní, ošetřovatelské, rehabilitační, výchovné a vzdělávací služby pro zdravotně handicapované. Domov Mladá neprošel a ani neprochází transformací. Důvodem je to, že Středočeský kraj vybral pro transformaci omezený počet těchto zařízení s tím, že přednost dostala ta, která byla v nevyhovujícím technickém stavu, v odlehlých místech a složení jejich klientů bylo pro transformaci vhodné. Naopak Domov Mladá je v dobrém stavu a 80 % klientů je s 4 stupněm zdravotního postižení. Cílová skupina: osoby se zdravotním postižením bez rozdílu pohlaví od 3 let věku, osoby s mentálním postižením, v kombinaci s dalším postižením (smyslovým, tělesným), mobilní i imobilní, bez psychiatrické diagnózy a denní lékařské péče a osoby se sníženou schopnosti uplatňovat svá práva. Poskytované služby: - Denní pobyt – je možný pro děti od 5 let věku. Pracují zde kvalifikované pracovnice. V programu dne je pamatováno na výchovu a práci s dětmi, je možné zajišťovat rehabilitační cvičení dle pokynů lékaře. - Celoroční pobyt – pro děti od 3 let věku a pro dospělé. Poskytované služby jsou na základě zpracovaných individuálních plánů zaměřeny na výchovnou, zdravotní, rehabilitační, vzdělávací terapii, u mládeže a dospělých je podporováno i pracovní zařazení dle jejich zájmu a schopností. 3. Domov Na Zámku, se sídlem Na Zámku 1, Lysá nad Labem. Zřizovatelem je Středočeský kraj. Domov Na Zámku je pobytové zařízení s celoročním pobytem. Domov je určen především pro seniory s trvalým pobytem v České republice, kteří jsou příjemci starobního, invalidního popřípadě vdovského důchodu, a kteří pro změny zdravotního stavu potřebují péči, která jim nemůže být zabezpečena rodinou, pečovatelskou službou ani jinými službami sociální péče nebo potřebují služby domova z jiného závažného důvodu. Domov není vhodný pro osoby vyžadující akutní zdravotní péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení, pro osoby, které by narušovaly kolektivní soužití 80
¨
4.
5.
zejména z důvodu duševní poruchy, závažné mentální poruchy a závislosti na návykových látkách. Domov Na Zámku je určen především seniorům, kteří se v důsledku svého věku a zdravotního stavu ocitli v nepříznivé sociální situaci, kterou nejsou schopni překonat ve svém vlastním prostředí ani za pomoci rodiny nebo jiného typu sociálních služeb a potřebují pravidelnou pomoc při zajištění svých potřeb. Cílová skupina: senioři od 55 let. Ve výjimečných případech lze přijmout klienta mladšího 55 let. Poskytované služby: ubytování, celodenní stravovaní úkony ošetřovatelské a zdravotní péče rehabilitace poradenská péče Sdružení romských občanů, se sídlem nám. B. Hrozného 1743, Lysá nad Labem Snahou sdružení je napomáhat ve vzdělávání, prohlubování vědomostí, vytváření lepšího sociálního prostředí, kultury a to prostřednictvím partnerství mezi školami, vládou, nevládními organizacemi a místním společenstvím. V areálu sdružení provozují azylový dům, který má jen dvě místa, kapacita není dostačující. Vedení města uvažuje o realizaci nového azylového domu v ulici Sojovická v objektu bývalé konírny, Nositelem projektu bude město Lysá nad Labem a finance poskytnou neziskové organizace ze svých peněz. Vytvoří se tak také pracovní příležitosti pro neziskový sektor. Cílová skupina: romské sociálně slabší rodiny s dětmi, mládež a dospělí jednotlivci. Maminky dětem, z. s., nám. 30. června Milovice . Hlavním cílem této nestátní neziskové organizace je provozování rodinného centra a klubovny, nízkoprahového klubu a podpora fungující rodiny ve všech jejich fázích. Cílová skupina: rodiny s dětmi, děti a mládež od 0 do 26 let, Rodinné centrum Milovice. Preventivní služba na podporu rodiny. V současné době nabízí širokou škálu aktivit pro celou rodinu, zejména pak pro děti od narození a jejich rodiče. Rodinné centrum zaměstnává osoby, které jsou vedeny na úřadu práce. Od roku 2012 rozšířili nabídku o sociální službu Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež od 15 let v ulici Komenského 582. Tento klub kapacitně nestačil a tak od dubna 2013 otevřeli druhý nízkoprahový klub s názvem D-klub pro mladší děti od 8 do 13 let v ulici Lesní 620. Od května 2013 získali pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a provozují Centrum poradenství a intervence POINT. Od září 2014 je otevřena kancelář na adrese Lesní 619. Na konzultaci je potřeba se předem objednat. Ve městě Milovice vznikl také první sociální podnik-rodinná restaurace s programem ,,Férovka“. Posláním této restaurace je provozování a rozvoj ekonomic81
¨
ky soběstačného sociálního podniku založeného za účelem kvalitních pracovních míst pro lidi znevýhodněné na regionálním trhu práce. Nabízí svačiny pro ZŠ, zdravé menu pro dospělé a děti s možností rozvozu po Milovicích. Občerstvení přímo v restauraci, poskytuje celoroční aktivity a doprovodné služby pro všechny generace. Benátky nad Jizerou Celodenní péči nabízí Domov U Anežky, Luštěnice, středisko Benátky nad Jizerou. Domov je příspěvkovou organizací Krajského úřadu Středočeského kraje. Organizační složkou města je Městské centrum komplexní péče, které sdružuje domov pro seniory, stacionář, pečovatelskou službu a domácí zdravotní ošetřovatelskou službu. Jde o příspěvkovou organizaci města. Domov pro seniory je pobytová sociální služba zajišťující nepřetržitou péči 24 hodin denně o potřeby klienta a jeho domácnost, zahrnující bydlení, praní a žehlení prádla a úklid. Zdravotní péči poskytují zdravotní sestry. Domov má kapacitu 30 obytných jednotek. Domácí ošetřovatelská péče je zabezpečována zdravotnickým personálem na základě doporučení praktického lékaře v domácnosti klienta. Provozní doba je 12 hodin denně 7 dnů v týdnu. Zajišťuje služby pro klienty z Benátek nad Jizerou a okolních obcí. Pečovatelská služba je terénní služba, pečovatelky zajišťují péči o klienta a jeho domácnost (úklid, nákupy, praní prádla, pochůzky, donáška oběda) v pracovní dny. Pečovatelskou službu by bylo možné v případě zájmu rozšířit i do okolních obcí. Denní i týdenní stacionář je určen pro pobyty klientů, o které v průběhu pracovní části dne nemohou pečovat jejich rodinní příslušníci. Stacionář poskytuje celodenní aktivizační program. Kapacita je maximálně 6 klientů v denním a 3 klienti v týdenním stacionáři. V azylovém domě zřízeném městem na adrese v ulici Podolecká 191 je 6 míst pro muže, potřeba je však větší. Problémem je neexistence azylových prostor pro ženy a matky s dětmi. Zatím se využívá Naděje v Mladé Boleslavi. Chybějící ubytování a případnou rekonstrukci ubytovny pro matky s dětmi řeší vedení města s agenturou CpKp. Místní obyvatelé, včetně handicapovaných osob, nemají problémy sehnat pracovní uplatnění. Zavedení speciální nabídky pracovních příležitostí (např. chráněné dílny) není potřebné. Přesto mezi záměry města patří vybudování nízkoprahového komunitního centra pro děti a mládež s cílem minimalizovat možná rizika spojená se současným způsobem života dětí a mládeže. Centrum by jim umožnilo lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a řešit problémy tak, aby se v budoucnosti nedostaly na okraj společnosti. Vhodné prostory a provozovatele (NNO) je potřeba najít. Potřebné je zajistit poradenské služby zajišťované v určitých dnech externími specialisty. Stejným způsobem by bylo vhodné řešit potřebu pe82
¨
dagogicko – psychologického a rodinného poradenství, včetně poradenství právního (v současnosti jsou tyto služby v Mladé Boleslavi). Uživatelům návykových látek přímo v jejich přirozeném prostředí poskytuje sociální služby nízkoprahového typu občanské sdružení Respondeo v rámci projektu „Centrum terénních programů na Mladoboleslavsku“. Zaměřuje se především na práci s nitrožilně užívajícími klienty, pro které je často obtížná dostupnost podobných služeb v regionu. Cílem aktivit je především snižování dopadů užívání drog na samotné uživatele i na „neužívající“ veřejnost, prevence infekčních chorob a ochrana veřejného zdraví. Ve městech žije několik vozíčkářů. Oni i ostatní osoby s omezením mobility mají velké problémy s řadou bariér ve městě, a je tedy potřeba tyto bariéry postupně odstraňovat. V některých případech u veřejných budov však tento požadavek naráží na požadavky památkové péče. Zejména v Lysé je to zásadní problém, který by bylo třeba nutně řešit. Nově vybudované provozovny již dbají na bezbariérový přístup, však u ostatních objektů, které jsou v památkové zóně a těch je většina, je velmi složité problém řešit. Vchody do budov jsou úzké a mnohdy zde není pro vybudování bezbariérového přístupu dostatek místa. Chybí také zájem majitelů, kteří by přístup do obchodů mnohdy spojený s náklady, chtěli řešit. Asistenční služby ve městě neexistují kromě asistence pedagoga u jednoho žáka základní školy v Benátkách nad Jizerou. Zavedení dalších asistenčních služeb pro žáky je momentálně velmi potřebné. Další služby poskytující péči pro dané ORP mimo sídlo. Název zařízení
Typ zařízení
Zřizovatel zařízení
Sídlo zařízení (ORP)
Centrum sociálních a zdravotních lsužeb PODĚBRADY O.P.S
komplexní sociální služby
KÚ Středočeského kraje
Poděbrady
Občanské sdružení Nezávislý život o. s.
intervenční centrum, sociální poradenství odborné sociální poradenství
Domov U Anežky
domov pro seniory
KÚ Středočeského kraje KÚ Středočeského kraje KÚ Středočeského kraje
Fokus Mladá Boleslav
terénní programy, sociálně intervenční centra
KÚ Středočeského kraje
Mladá Boleslav
Semiramis o. s.
terénní programy
KÚ Středočeského kraje
Nymburk
Respondeo o. s.
Nymburk Mladá Boleslav Benátky nad Jizerou
83
¨
Handicap centrum Srdce, o.p.s.
denní a týdenní stacionář, chráněná dílna
KÚ Středočeského kraje
Poděbrady
Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy
sociálně právní poradenství
KÚ Středočeského kraje
Nymburk
Středisko rané péče
terénní služby, poradenství
Oblastní charita
Kutná Hora
Zdroj dat: vlastní šetření
Počty zařízení dle zřizovatele Druh služby
MPSV kraj Denní stacionáře 0 2 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 0 1 Domovy pro seniory 0 2 Azylové domy 0 0 Zařízení pro krizovou pomoc 0 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 0 0 Sociální poradny 0 2 Intervenční centra 0 3 Ostatní 0 1 Celkem 0 11
Zřizovatel Obec církev FO 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 3 0
Jiný 0 0 0 1 1 2 0 0 1 5
Zdroj dat: www.mpsv.cz
Služby, které neposkytuje kraj: Sdružení romských občanů - sociální poradna a azylový dům, případně krizovou a aktivizační službu pro sociálně slabé rodiny a romské občany. Maminky dětem, z. s. - nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Středisko rané péče Dobrovolnické organizace na území ORP Analýzou a šetřením místních aktivních obyvatel bylo zjištěno, že zde není žádná dobrovolnická činnost, která by byla akreditovaná. Pouze v Domově Na Zámku existuje dobrovolnický program pro seniory, který založil MVDr. Jan Kořínek, který se snažil překonat samotu seniorů a vyplnit jejich čas organizací společných zážitků a hudebních koncertů, které pro seniory vytvořil. Bez nároků na finanční odměnu je ochoten i nadále obětovat volný čas a energii, případně své dovednosti i dovednosti seniorů k vytvoření kvalitního života seniorů. Příkladem je organizace tzv. Kavárničky pro dříve narozené, jejímž cílem je pravidelné setkávání, vzdělávání a společenské vyžití seniorů. Aktuálně se tato dobrovolnická organizace setkává v místní restauraci a v budoucnosti hledá vhodný prostor města. V úvahu připadá dům č. p. 13 na náměstí, stojící u školy, kam senioři dříve 84
¨
chodili, avšak toto se nesetkalo se souhlasem veřejnosti, hlavně nejbližších sousedů. Projektovým záměrem je ale jak rekonstrukce, tak vybavení klubovny pro seniory. V Domově Mladá neměli žádnou zkušenost s dobrovolnictvím, v roce 2012 Středočeský kraj zahájil kurz managementu dobrovolnictví, ze kterého vznikla skupina šesti dobrovolníků, kteří na základě získaných vědomostí pravidelně dochází za klienty a účastní se akcí domova, berou klienty na vycházky, povídají si s nimi a naslouchají jim. Nedostatky a hrozby sociálních služeb: nedostatečná informovanost obyvatel v přilehlých obcích nedostatečná nabídka rehabilitačních služeb nedostatečná kapacita domu s pečovatelskou službou chybějící denní stacionář chybějící nabídka odlehčovacích služeb daleká chráněná dílna pro zdravotně postižené a seniory financování rané péče chybějící azylový dům pro matky s dětmi chybějící hospicová péče Zdravotní péče Na území obcí MAS Polabí není žádná nemocnice ani jiné lůžkové zdravotnické zařízení. Spádová nemocnice je v Nymburku, další specializovanou péči najdou obyvatelé zdejších obcí zejména v Praze. Dle dostupných statistických údajů je v území 11 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 7 pro děti, 7 stomatologů a 13 specialistů. V území jsou 4 lékárny (v Lysé a v Milovicích), v Lysé je rovněž středisko rychlé zdravotní pomoci. Většina zdravotnických pracovišť v Benátkách nad Jizerou (státní zdravotnická zařízení i soukromé ordinace) je soustředěna v poliklinice a ve zdravotnickém středisku v zámeckém areálu. Ve městě působí 5 praktických lékařů a 3 dětští lékaři, 6 zubních lékařů, 11 specialistů a 2 lékárny. Benátky nad Jizerou také nemají vlastní nemocnici - patří do spádové oblasti nemocnice v Mladé Boleslavi. V Mladé Boleslavi bylo na jaře 2008 otevřeno také osvědčené zařízení pro záchranu matkami anonymně odložených dětí – babybox, které je nejblíže umístěným babyboxem k území MAS Polabí. Síť zdravotních služeb vcelku odpovídá potřebám, mezi její slabé stránky patří horší dostupnost z menších obcí a bariérovost některých zařízení, větší nabídka lékařů specialistů a hrozící uzavírání ordinací z důvodu důchodového věku některých lékařů.
85
¨
Přehled rozmístěných zdravotnických zařízení Počet Zařízení Obce pracovišť Lysá nad Labem, Milovice, SeSamostatná ordinace praktického lékaře pro mice, Ostrá, Benátky nad Jizedospělé 16 rou Samostatná ordinace praktického lékaře pro Lysá nad Labem, Milovice, Seděti 10 mice, Benátky nad Jizerou Samostatná ordinace praktického lékaře stoLysá nad Labem, Milovice, Bematologa 13 nátky nad Jizerou Samostatná ordinace praktického lékaře gyLysá nad Labem, Milovice nekologa 2 Lysá nad Labem, Milovice, BeSamostatná ordinace lékaře specialisty 22 nátky nad Jizerou Lysá nad Labem, Milovice Ostatní samostatná zařízení 10 Lysá nad Labem, Milovice, BeZařízení lékařské péče (lékárny) 8 nátky nad Jizerou Sdružená ambulantní zařízení 0 Nemocnice 0 Středisko záchranné služby a rychlé zdravotLysá nad Labem ní pomoci 2 Detašované pracoviště záchranné služby a ZP 0 Významná zdravotní zařízení – jiná 0 Dílčí závěry: Sociální a zdravotní služby jsou umístěny zejména ve třech větších městech regionu a slouží pro širší spádové území. Také díky tomu je i v dalších obcích MAS Polabí situace v sociálních a zdravotních službách relativně uspokojivá. Sice obyvatelé těchto obcí musí za zdravotními službami ve většině případů dojíždět do měst nebo sousedních obcí, ale z podkladů, které byly při zpracování tohoto dokumentu k dispozici, nevyplynul žádný konkrétní požadavek na změnu. V některých obcích (Stratov, Stará Lysá) je zájem vybudovat zázemí pro seniory – domov důchodců, dům s pečovatelskou službou. Tyto investice jsou však závislé na dotačních zdrojích, bez kterých jinak nebudou realizovány. Společné komunitní plánování by mohlo pomoci řešit doplnění sítě služeb, jejich návaznosti i společné investice. 1.13. Ekonomický potenciál V celém regionu MAS Polabí je registrováno 3483 ekonomických subjektů, tento počet však zahrnuje i celou řadu neaktivních subjektů (zejména fyzických osob). Nejvíce jsou 86
¨
zastoupeny služby (662), dále pak stavebnictví (383), zpracovatelský průmysl (306), poměrně vysoký počet má i zemědělství (174). Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v území jsou: BRAMKO Semice, největší pěstitel zeleniny a brambor v ČR, sídlo v Semicích CHOPA, výrobce v oblasti kosmetiky a drogerie, sídlo ve Starém Vestci Školky MONTANO, s.r.o. zahradnictví, lesní školka, sídlo v Přerově nad Labem Polabská zelenina Přerov nad Labem, s.r.o., zpracovatel zeleniny, sídlo v Přerově nad Labem BOTANICUS- výrobce přírodní kosmetiky, zabývá se pěstováním rostlin, bylin, ovoce a zeleniny ve vlastních ekologických zahradách, sídlo v Ostré nad Labem Akciová společnost Pěstitel Stratov,a. s. sídlo Stratov. IRE-Milovice, interiéry, reklama, výstavní expozice, sídlo v Milovicích CONSOLIS CZ a.s. (dříve DYWIDAG PREFA a.s.) výrobce a dodavatel železobetonových prefabrikovaných konstrukcí a systémů, sídlo Lysá nad Labem Linde - Wiemann CZ, s.r.o., výroba komponentů pro automobilový průmysl, sídlo Lysá nad Labem MISAN,s.r.o., Služby v oblasti CNC obrábění, sídlo Lysá nad Labem KOVONA, a.s., výrobcem kovového nábytku, sídlo Lysá nad Labem. BENET AUTOMOTIVE s.r.o.- výroba plastových dílů, lakovna, provoz Milovice Nejvýznamnější podnikatelské subjekty v Benátkách nad Jizerou: Carborundum Electrite, a.s (výroba brusných nástrojů z umělého korundu a SiC) Družstevní závody Dražice, s.r.o. (tradiční český výrobce bojlerů) Bilsing Automation Czech, s.r.o. (vývoj, výroba, prodej a montáž manipulačních ramen a podavačů z modulárního stavebnicového systému) UACJ Extrusion Czech s.r.o. (aluminiové víceúčelové trubice do výparníku a kondenzátorů pro klimatizaci do automobilů) AVE odpadové hospodářství, s.r.o., provozovna Benátky nad Jizerou Korund Benátky, s.r.o. (výroba brusných zrn bílých, hnědých korundů a karbidů křemíku Akrylux,s.r.o. (výroba, montáž a servis světelných a nesvětelných reklam). Tradičním odvětvím v Polabí bylo a stále je zemědělství, zejména pěstování a zpracování zeleniny a brambor. Jedním z problémů zemědělství je nízká úroveň platů ve srovnání s jinými obory (včetně například málo kvalifikovaných dělnických profesí v automobilovém průmyslu), která je příčinou zaměstnávání agenturních pracovníků, zejména cizinců. Tím dochází ke snižování nabídky pracovních příležitostí v území pro zdejší obyvatele. Problém je, že málokdo z místních obyvatel chce dělat nízko hodnocenou práci, která vyžaduje poměrně vysokou odbornost vzhledem k tomu, že v zemědělství je poměrně vysoká úroveň využití technických a elektronických zařízení. Největší problém pro zemědělství je infrastruktura, všechny traktory a nákladní auta jezdí přes město. Je třeba zahájit pozemkové úpravy tak, aby se doprava v zemědělství co nejvíce vyhýbala městu. Na toto navazuje údržba krajiny, vodotečí a další náklady spojené s péčí o krajinu. S tím souvisí 87
¨
nutnost pozemkových úprav, na základě kterých péči a údržbu krajiny převezmou zemědělci a vlastníci pozemků. Podmínky pro podnikání jsou v řešeném území poměrně dobré. Z hlediska dostupnosti je důležité napojení na páteřní síť silnic i železnic, problémem je stav a trasování silničních komunikací nižších tříd a průjezdních úseků. Místní správa se snaží o vytváření lepších podmínek pro potenciální investory, její možnosti jsou však omezené. Nejvýznamnější lokalitou z hlediska možnosti uplatnění větších investorů a vzniku nových pracovních míst jsou průmyslové zóny v Milovicích a v Benátkách nad Jizerou. Průmyslová zóna Milovice - rozvojový potenciál a význam pro celý region jsou velmi vysoké, mohla by výhledově nabídnout několik set pracovních míst pro obyvatele širší spádové oblasti, ale zejména pro občany Milovic a nejbližších obcí. Průmyslová zóna Benátky nad Jizerou poskytuje zázemí řadě významných firem, které vytvářejí pracovní příležitosti. Má další významný potenciál, ale volné pozemky nejsou bohužel v majetku města Benátky nad Jizerou, a tak město nemá de facto žádný vliv na její další rozvoj a využití. Určitý rozvojový potenciál mají také dosud nevyužité lokality (brownfields) v Lysé nad Labem. 1.14. Zaměstnanost a trh práce Analýza zaměstnanosti pro území MAS je velkým problémem, neboť nejsou k dispozici data za jednotlivé obce, nejmenší sledovanou jednotkou je okres nebo kraj. Proto jsou uvedena pouze některá data, získaná ze zdrojů ČSÚ nebo Úřadu práce v Nymburku. V roce 2011 (údaje ze SLBD) bylo v obcích MAS Polabí evidováno celkem 15 503 ekonomicky aktivních obyvatel, tzn. 52,3% z celkového počtu obyvatel. Okres Nymburk patří z hlediska míry nezaměstnanosti k průměru ČR (konkrétně v květnu 2014 byl podíl nezaměstnanosti v okrese Nymburk 7,7% a celorepublikový průměr 7,5%). Je však vyšší ve srovnání s průměrem ve Středočeském kraji (6,5%). Trend vývoje nezaměstnanosti v posledních letech odpovídá vývoji v celé ČR. Město Benátky nad Jizerou patří do okresu Mladá Boleslav, ve kterém je tradičně jedna z nejnižších úrovní míry nezaměstnanosti a ve sledovaném období činila 4,1%. Nejvíce ohroženými skupinami na trhu práce jsou osoby se základním vzděláním a nekvalifikovaní, dále osoby ohrožené sociálním vyloučením a také mladí absolventi škol bez praktického zaměření a matky s dětmi. Podíl nezaměstnaných osob, neumístění uchazeči a zaměstnání, volná pracovní místa 1. až 4. čtvrtletí 2014 Kraj, Podíl Neumístění uchazeči o zaměstnání Volná
88
¨
okresy
Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Prahavýchod Prahazápad Příbram Rakovník
neza městna Celných kem osob (%)
absolventi Ženy škol a mladiství
občané se zdravotním postižením
dosažitelní uchazeči o zaměstnání
pračástečně covní nezamísta městnaní
5 978 344 276 647 565
53 605 3 249 3 484 8 194 5 420
5 084 281 376 712 560
8215 812 620 491 695
6,36 4,26 5,87 8,22 8,31
56674 2774 3 551 8 959 5 477
2918 0 1 447 1 856 4 390 2 907
7,64 7,94
3823 5 773
2 025 214 3 076 372
676 544
4 215 5 067
477 397
312 371
4,42 7,85
3 776 5 029
2 068 241 2 560 270
514 606
3 748 4 859
285 435
1034 1380
3,33
3 865
2 078 266
323
3 170
134
903
4,37 9,04 7,14
3 941 7002 2 704
2 112 94 3 238 415 1 423 225
220 802 461
2 995 6 310 2 894
171 861 395
636 638 232
3 426 265 247 488 329
Pramen: Ministerstvo práce sociálních věcí České republiky
Graf 3: Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 - 2014
89
¨
Míra nezaměstnanosti v území ORP Lysá nad Labem 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 8,1 7,5 Míra nezaměstnanosti 5,9 9,7 10,8 10,3 - Dosažitelní uchazeči muži 4,9 8,4 9,8 9,3 - Dosažitelní uchazeči ženy 7,2 11,3 11,9 11,2 - 1307 1227 Počet uchazečů celkem 636 956 1110 979 - 136 Počet uchazečů OZP celkem 84 113 128 112 Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) 15 15 14 7 Počet uchazečů 50let a více 135 184 248 228 Průměrný věk uchazečů 33,5 38,8 38,9 38,9 44 34 Počet uchazečů absolventů 40 69 58 39 Počet uchazečů evidence nad 24 měsíců celkem 71 62 96 166
90
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP Lysá nad Labem NEZAMĚSTNANOST 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Evidovaní uchazeči o zaměstnání 916 916 834 750 568 636 956 1110 969 - 1307 Občané se zdravotním postižením 13,9 13,5 14,5 1,5 15,7 14,0 11,8 11,5 11,2 - 8,3 Absolventi 7,1 4,0 5,6 6,3 5,3 6,3 7,2 5,2 4,0 - 3,4 Osoby s délkou evidence nad 12 měsíců 39,6 42,9 34,3 36,4 31,7 19,7 17,5 27,6 36,3 - 40,1 Volná pracovní místa 516 600 156 447 649 411 100 63 278 963 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 1,8 1,5 5,3 1,7 0,9 1,5 9,6 17,6 3,5 1,4 Míra nezaměstnanosti (%) za ORP 11,25 11,25 9,64 8,45 6,43 7,44 11,66 13,46 11,90 8,11
91
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
Počet dosažitelných uchazečů Podíl nezaměstnaných Volná ve věku 15 - 64 let osob (v %) Obec pracovní místa celkem ženy celkem ženy Jiřice 9 7 6,2 11,5 5 Lysá nad Labem 363 200 6,1 6,7 68 Milovice 519 323 7,1 8,6 48 Ostrá 18 9 4,8 4,9 Benátky nad Ji240 146 4,9 5,9 115 zerou Semice 36 22 4,6 5,9 472 Stará Lysá 26 11 5,4 4,2 10 Starý Vestec 8 1 6,1 1,6 Stratov 26 12 7,2 7,1 -2 Fenoménem celé oblasti MAS Polabí je vysoký podíl osob vyjíždějících do škol, a zejména za prací. Cílem těchto cest je zejména Praha a její okolí, dále pak Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín a Poděbrady. Dojíždějící do obcí zaměstnání a do škol k 1. 1. 2013 Obec Celkem počet Do zaměstnání obyvatel Jiřice 214 155 Lysá nad Labem 8988 783 Milovice 10042 293 Ostrá 519 29 Semice 1083 52 Stará Lysá 656 13 Starý Vestec 186 17 Stratov 545 18 ORP 23437 1414 Benátky nad Ji- 3335 1672 zerou
Do škol 1 494 25 0 29 0 0 0 555 -
92
¨
Charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání v území ORP Lysá nad Labem Vyjíždějící do zaměstnání a škol
Celkem
Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce do jiné obce okresu v tom v tom
do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí
vyjíždějící do škol v tom
v rámci obce mimo obec
8 651 6 145 1 900 1 327 943 1 906 0 2 506 1 288 1 139
Zdroj:SLBD2011
V MAS POLABÍ vznikl sociální podnik, který se zaměřuje na uplatnění sociálně znevýhodněných obyvatel. Podnik První Férová, o.p.s. byl, založen v září roku 2013, aktuálně zaměstnává pět dlouhodobě nezaměstnaných. Do budoucna se bude také dál podílet na aktivitách MAS Polabí. Další neziskové organizace o podobném využití a realizaci sociálního podniku také uvažují. Ekonomická aktivita obyvatel území MAS Polabí Celkem Muži Ženy Ekonomicky aktivní celkem 11961 6508 5453 Zaměstnaní 10929 6000 4929 Zaměstnanci 8838 4666 4172 z toho podle zaměstnavatelé 282 217 65 postavení v pracující na zaměstnání vlastní účet 12932 899 393 v tom: pracující důchodci 388 190 198 ze ženy na zaměstnaných mateřské 336 0 336 dovolené Nezaměstnaní 903 508 395 Ekonomicky neaktivní celkem 10505 4578 4927 nepracující důchodci 3695 1413 2282 z toho žáci, studenti, učni 3194 1567 1627 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 1089 623 466 Zdroj: SLBD 2011
93
¨
Hospodářství na území Mas Polabí - porovnání za léta 2009 – 2013 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE 2009 2010 2011 2012 SÍDLEM NA ÚZEMÍ ORP Ekonomické subjekty celkem 4717 4944 5221 5319 Fyzické osoby celkem 3854 4014 4243 4329 z toho zemědělští podnikatelé 86 91 95 94 Vyjádření v % 2,2 2,3 2,2 2,1 Právnické osoby celkem 863 930 978 990 z toho obchodní společnosti 342 352 367 376 Vyjádření v % 39,6 38,2 37,5 37,9 Zemědělství, lesnictví a rybářství 4,2 4,4 4,5 4,6 Průmysl celkem 12,7 12,3 12,2 12,0 Stavebnictví 13,0 12,7 12,3 12,1 Velkoobchod, maloobchod; opravy a 29,9 30,0 30,6 30,6 údržba motorových vozidel Charakteristika trhu práce v území ORP Lysá nad Labem EKONOMI CKÉ SUBJEKT Y SE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 SÍDLEM NA ÚZEMÍ ORP Ekonomické subjekty 3705 3880 4011 4158 4391 4608 4717 4944 celkem Fyzické osoby 2989 3274 3361 3463 3628 3803 3854 4014 celkem z toho zemědělští 259 259 266 255 251 250 86 91 podnikatelé Vyjádření v 8,7 7,9 7,9 10,3 6,9 6,6 2,2 2,3 % Právnické osoby 499 606 650 695 763 805 863 930 celkem z toho obchodní 228 258 269 284 320 336 342 352 společnosti
2013 5382 4469 97 2,1 913 386 42,2 4,7 11,7 11,7 28,6
2011 2012 2013
5221 5319 5382
4243 4329 4469
95
94
97
2,2
2,1
2,1
978
990
913
367
376
389 94
¨
Vyjádření v 45,7 42,6 41,4 40,9 41,9 41,7 39,6 38,2 37,5 37,9 42 % Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (%) Zemědělství , lesnictví a 7,9 7,6 7,8 7,3 7,0 6,7 4,2 4,4 4,5 4,6 4,7 rybářství Průmysl 14,2 13,8 13,7 13,5 12,9 12,9 12,7 12,3 12,2 12,0 11,7 celkem Stavebnictví 12,3 12,3 12,1 12,2 12,2 12 13,0 12,7 12,3 12,1 11,7 Velkoobcho d, maloobchod ; opravy a 32,5 32,2 31,8 31,8 31,0 30,6 29,9 30,0 30,6 30,6 28,6 údržba motorových vozidel
1.15. Sociální vyloučení a boj s chudobou Na území MAS Polabí od začátku její existence neexistovala sociálně vyloučená lokalita. Tato skutečnost je popsána až v nové analýze sociálně vyloučených lokalit z roku 2015. MAS proto kontaktovala a začala jednat s Agenturou pro sociální začleňování, kdy společně na jednání vytyčila hlavní problémové lokality a návrhy pro řešení sociálně slabší skupiny obyvatel. Záměr řešení sociálně slabších skupin obyvatel bude řešen v následujícím období na úrovni neziskových organizací s Agenturou pro sociální začleňování, případně v rámci KPSVL. Zdroj: Demografická studie Milovice r. 2013 Podíl počtu obyvatel Milovice v ORP Lysá n.L. r.2013
44% 56%
ORP Lysá n.L
Milovice
95
¨
Na území MAS Polabí je bývalý vojenský prostor, ve kterém po roce 1989 zůstalo po odsunutí vojáků Sovětské armády na území mnoho opuštěných bytů, které byly prodány soukromým osobám. Objekty jsou postupně rekonstruovány a pronajímány. Rostoucí počty oprav bytových domů měly za následek levnější bydlení v dojezdu Prahy, což se projevilo pozitivním růstem obyvatel z řady občanů z východní části republiky, ale také rodin s dětmi a starších občanů, kteří využili příležitost přestěhovat se z drahých podnájmů z Prahy. Od roku 2006 jsou Milovice městem s nejvyšším přírůstkem přistěhovaných zejména mladých lidí, rodičů s dětmi. Průměrný věk obyvatel v Milovicích je nízký a jedná se o nejmladší město v rámci celé republiky. Mladí lidé zakládají rodiny, na druhou stranu dochází k jejich vykořenění, a po nějaké době se někteří vrací zpět do svých původních měst, odkud přišli. Pokud dochází k rozvodům, zůstává zde chudobou celorepublikově nejohroženější skupina matek s dětmi. Pro tuto skupinu je typický jev tzv. skrytého bezdomovectví, kdy matky samoživitelky jsou nuceny z finančních důvodů střídat adresy svého pobytu, protože nájmy jsou pro ně příliš drahé. Nemají dostatek finančních prostředků, aby svoji situaci dokázaly řešit jinak. Věkové složení obyvatel města Milovice:
2014 9%
12% 17%
49%
0-5
13%
6-17
18-29
30-59
60 a více
Zdroj: Demografická studie města Milovice z roku 2013
Dostupnosti bytů v Milovicích využila také města Lysá nad Labem a Čelákovice, ta zde vlastní okolo 250 až 300 bytových jednotek, které jsou prioritně určeny sociálně slabým rodinám. Sídliště, které zatím není sociálně vyloučenou lokalitou, se jí může stát, při opomenutí a negativní prevenci kriminality. Dlouhodobě a koncepčně se vedení města snaží hledat individuální řešení pro každý objekt i vzniklou situaci, otvírá jednání o investičních příležitostech v objektech i ve městě. Snaží se čelit problémům, které potenciálně mohou nastat.
96
¨
Na sídlištích, kde se vyskytují ženy samoživitelky, je problém vyřešení volného času dětí. Rodiče (matky) musí dojíždět za prací do měst a velká skupina dospívajících bezprizorních dětí nemá dostatečné zázemí po škole. Bylo by vhodné vyřešit tento problém ve spolupráci s protidrogovým preventistou. V rámci rodinného centra fungovalo krátce alespoň doprovázení dětí do školní družiny, kde děti mohly být do 18.00hod, ale tato služba byla využívaná jen občas, po problémech s organizací a objednáváním tato služba skončila. Region počítá s realizací projektů v rámci místních akčních plánů škol pro družiny s dětmi, kroužky a dalších. V lokalitě Milovic existuje skate park, který už je poměrně zastaralý. V Milovicích působí tyto registrované sociální služby: Domov pro osoby se zdravotním postižením – Domov Mladá Pečovatelská služba – Centrum zdravotních a sociálních služeb Poděbrady o Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – Nízkoprahový klub a D- klub Milovice Terénní programy – Semiramis Nymburk Sociální poradenství – Centrum POINT Raná péče – Oblastní charita Kutná Hora Chráněné bydlení – Dětský domov Nymburk Sociální sekce vznikla teprve v roce 2011 jako ,,malý a velký“ nízkoprahový klub a intervenční centrum POINT, které se zaměřuje na sociální poradenství, psychoterapii, oddlužování aj. Část sociálního poradenství vykonává rodinné centrum Maminky dětem, které se zaměřuje na celé rodiny. Nezisková organizace nahrazuje komunitního pracovníka pro organizaci všech druhů činností, aby lidé byli aktivizovaní, pořádali zábavná a společenská odpoledne a měli na společné akce čas a prostor. Všechna tři města v území jsou vybavena kamerovým systémem, který ale není dostatečný. V rozpočtu města Milovice na rok 2016 jsou alokovány prostředky na rozšíření městského kamerového systému, který hraje pozitivní roli ve snižování kriminality na území města. Město Milovice zároveň plánuje zřídit 4 pracovní pozice pro asistenty prevence kriminality, jejichž pracovní náplní by mělo být zejména hlídání přechodů pro chodce v blízkosti škol a školek a dále pochůzková činnost po městských sportovištích a lesoparku. Jistou nevýhodou a specifikem pro Milovice je rozsáhlost území. Rozloha bývalého vojenského prostoru způsobuje, že vzdálenosti mezi jednotlivými školami a kluby jsou leckdy přes dva kilometry. Děti i rodiče mají spoustu možností na procházky do prostorných příměstských lesů, ale hůř se dopravují za běžnými službami v městě. Pro cyklistickou dopravu vybavení úplně chybí. Doprava na území města Milovice je zajištěna městskou hromadnou dopravou, která je zapojena do systému PID a ROPID. Dále je zajištěna Okresní autobusovou dopravou Ko97
¨
lín. Autobusy MHD jezdí v pravidelných 30 min. intervalech a spojují dostatečně jednotlivé části města. Na území se vyskytuje problém, kdy matky samoživitelky nebo z rozvedených rodin odchází z mateřské dříve zpět do práce. Řešením vhodným pro takové případy je podpora vzdělávání a akreditace chův. Chůva odpovídá ohrožené skupině žen nad +55 let. S akreditací by se chůvy věnovaly dítěti i jeho doprovodu do zájmových kroužků po škole. O dítě by bylo postaráno a pracující matky by měly možnost pracovat na sobě a na svém vzdělání a rekvalifikaci. 1.16. Vzdělávání, školství Síť škol na území MAS Polabí (stav 01/2014): Mateřské školy (příspěvkové) jsou v 7 obcích (nemají Jiřice, Stará Lysá a Starý Vestec), celkem zahrnují 61 tříd pro předškolní děti. Ve školním roce 2012/13 navštěvovalo MŠ celkem 1 427 dětí a jsou zároveň i významnými zaměstnavateli v regionu. Teoretická kapacita 1 377 míst v MŠ je tedy překročena o 50 dětí. Existují zde také soukromé školky, např. Milischool Milovice, Anima. Základních škol je na území MAS Polabí celkem 9 a jsou umístěny ve 4 obcích (Lysá nad Labem, Milovice, Benátky nad Jizerou, Semice) s celkovým počtem 144 tříd, z toho 11 tříd speciálních (8 v Lysé nad Labem, 3 v Milovicích) detašovaná speciální třída v Milovicích by se měla realizovat v ZŠ Juventa . Ve školním roce 2012/13 navštěvovalo ZŠ celkem 3010 dětí (teoretická kapacita škol je 3360 dětí). V Lysé nad Labem existuje přípravná třída, která pomáhá dětem s aklimatizací na školní prostředí v předškolním věku, a uvolňuje tak kapacitu mateřským školám. V Základní škole J. A. Komenského v Lysé nad Labem je nově ve spolupráci se společností APLA Praha (Asociace pomáhající lidem s autismem) zřízeno specializované poradenství pro osoby s autistickými poruchami. V Lysé nad Labem jsou 2 střední školy a učební obor (malíř-natěrač) v obci Jiřice v rámci věznice. V Milovicích ani v Benátkách nad Jizerou neexistuje střední škola. Základní umělecká škola je jen v Lysé nad Labem a v Benátkách nad Jizerou. Při základních školách je zřízeno 10 školních jídelen, které jsou většinou provozovány soukromými subjekty, jejichž kapacita je zhruba naplněna a odpovídá potřebám. Mateřské školy Počet dětí v mateřských školách MAS Polabí Počet dětí v MŠ ve správním obvodu Kapacita všech MŠ k 30. 9. 2013
Volná místa Počet (kapacita – počet dětí) 1427 1234
Počet dětí/ kapacita v %/ 104% 98
¨
Známý nárůst nebo úbytek kapacity k 30. 9. 2018 Známý nárůst nebo úbytek kapacity k 30. 9. 2023 Počet dětí v MŠ k 30. 9. 2014 Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2018 Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2023
1490 1552 1427 1189 1239
1490 1552 1427 1540 1660
100% 100%
Problém umístění dětí do mateřských škol se daří řešit postupnou výstavbou dalších kapacit. Vybudování nové mateřské školky se realizuje v Benátkách nad Jizerou (přemístění mateřské školy a navýšení kapacity o 15 dětí), zvažuje se ve Staré Lysé, ve které obec její výstavbu před časem zastavila z důvodu upřednostnění investic do vodohospodářské infrastruktury. V Milovicích došlo v roce 2014 k navýšení kapacity jedné ze školek o 50 dětí. Rozsáhlejší investice jsou však do budoucna problematické protože prognózy budoucího nárůstu počtu dětí na dlouhodobější období jsou velmi nejisté. Vysoká poptávka po mateřských školách by měla kulminovat do roku 2018 a využití těchto objektů by po tomto horizontu mohlo být značně problematické. Podobná situace je i v jiných obcích. Největší problémy s umístěním mají zpravidla děti do 3 let věku. Budování dalších kapacit při nejisté budoucnosti jejich dalšího využití po odeznění populačního boomu je pro samosprávné orgány značným rizikem. I nadále však na sledovaném území zůstává velký potenciál pro rozvoj bytové výstavby. Počet dětí v mateřských školách tak bude závislý na tom, zda převáží vliv poklesu populační křivky, či vliv přílivu obyvatelstva. Především ve městě Milovice probíhá intenzivní bytová výstavba a počet dětí může i v budoucnu narůstat. Ostatní obce si s kapacitou vystačí. Především nejasná predikce počtu obyvatel a dětí, činí případné snahy obcí o vybudování kapacit mateřských škol, problematickými. Základní školy Přehled zapsaných škol v rejstříku v obcích MAS Polabí 2014 Název ZŠ Celkem za MAS Polabí Základní škola JAK Základní škola B. Hrozného Základní škola T. G. Masaryka Základní škola, Husovo nám. 55 Základní škola Pražská 135 Základní škola Základní škola T. G. Masaryka Základní škola Juventa
Obec Lysá nad Labem Lysá nad Labem Milovice Benátky nad Jizerou Benátky nad Jizerou Semice Lysá nad LabemLitol Milovice
Kapacita
Počet žáků
Volná místa
3972 550 600 630
3316 505 525 560
656 45 31 70
480
362
118
550
493
57
250
189
61
112
110
2
800
572
228 99
¨
Očekávaný vývoj počtu žáků v regionu Mas Polabí Počet žáků správního obvodu
Počet
Kapacita všech ZŠ k 30. 9. 2014 Známý nárůst nebo úbytek kapacity k 30. 9. 2018 Známý nárůst nebo úbytek kapacity k 30. 9. 2023 Počet žáků k 30. 9. 2014 Předpoklad ke konci roku 2018
3309
Předpoklad ke konci roku 2023
Volná místa Počet žáků / (kapacita – kapacita v % počet žáků) 331 85,48
2988
160
100
2988
160
100
3706
x
x
3770
x
x
3389
Počet a umístění základních škol je na území MAS relativně uspokojující. Největší problém s kapacitou, který byl dlouhodobě citelný v Milovicích, je řešen postupnou výstavbou nové školy v areálu tzv. Ruské školy. V roce 2016 by měla kapacita této základní školy dosáhnout na 1600 dětí. Problémem ostatních základních škol je nedostatek finančních zdrojů na investice do jejich rozvoje. Řada z nich byla vybudována před desítkami let a dnes již neodpovídají potřebným standardům. Mimo milovickou školu si investice do obnovy škol v rámci MAS Polabí vyžádá částku přesahující cca 200 milionů korun. Jen v Lysé nad Labem bude potřebné během následujícího desetiletí do dvou největších škol investovat částku téměř 150 milionů korun. Navíc lze uvažovat o dalších investičních potřebách v případě rozšíření základní školy v Lysé nad Labem – Litoli o druhý stupeň. Desetimilionové investice si vyžádá i obnova menších škol např. v Semicích. Školní jídelny zřizované obcemi r. 2013 Počet Počet ŠJ stravovaných a výdejen žáků Celkem 11 1943 Benátky nad Jizerou 3 834 Lysá nad Labem 2 200 Semice 2 226 Přerov nad Labem 1 154 Stratov 1 21 Ostrá 1 28 Jiřice 0 0 Stará Lysá 0 0
z toho v MŠ 634 200 200 65 45 21 28 0 0
ZŠ 1309 634 0 161 109 0 0 0 0
Cílová kapacita kuchyně 1739 634 200 250 200 25 30 0 0 100
¨
Milovice Starý Vestec
1 0
480 0
75 0
405 0
400 0
Přehled pracovníků ve školství v území ORP Lysá nad Labem a v Benátkách n.J. Průměrný počet pracovníků z toho Typ školy, zařízení Celkem pedagogů nepedagogů 2012/2013 mateřské školy 150 112 39 základní školy 230 186 48 základní umělecké školy 46 43 4 Gymnázia 0 0 0 mateřské školy pro děti se SVP 0 0 0 základní školy pro žáky se SVP 24 23 1 školní družiny a kluby 29 29 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 0 0 0 zařízení školního stravování 29 0 29 celkem rok 2012/2013 484 370 120 Střední školy Obchodní akademie Lysá nad Labem, Komenského 1534 Obory: 63-41 –M/02 Obchodní akademie 78-42-M/02 Ekonomické lyc eum Se zaměřením: Projektové a grantové řízení Ekonomika a podnikání Cestovní ruch a průvodcovské služby Marketing a reklama Škola provozuje doplňkovou činnost: výuku jazyků, pořádání odborných kurzů a vzdělávacích akcí.
Střední škola oděvního a grafického designu Obory: 82-41M/14 Design interiéru a bytových doplňků 82-41-M/05 Grafický design 82-41-M/07 Modelářství a návrhářství oděvů 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 101
¨
Město Milovice nemá na svém území žádnou střední školu. Zřízení středního odborného učiliště, které by ve spojení s konkrétním zaměstnavatelem zajistilo praxi i zaměstnání absolventů je jednou z příležitostí v oblasti školství v Milovicích a celé oblasti. Přehled mateřských center Název Mateřské centrum Benátky Rodinné centrum Milovice, z.s. Rodinné centrum Parníček, z.s. Fajn klub Lysá
Obec Benátky nad Jizerou Milovice – Mladá Lysá nad Labem Lysá nad Labem
Mateřské centrum Benátky, Benátky nad Jizerou Mateřské centrum Benátky provozuje občanské sdružení Klub matek z Benátek. Občanské sdružení zastupuje pětičlenná rada. Profilují se jako přátelské místo pro neformální setkávání rodin s malými dětmi. Rodiče zde nacházejí příležitosti k aktivnímu trávení volného času s nejmenšími dětmi, navazují nová přátelství, získávají zkušenosti, nápady a podněty pro svoji rodinu. Pro děti je mateřské centrum ideálním místem pro přípravu na mateřskou školu. Dítě si zde zvyká na přítomnost dalších dětí, učí se komunikovat s vrstevníky i dalším dovednostem. První návštěva mateřského centra je zdarma. Rodinné centrum Milovice, z.s. Maminky dětem, z. s. je nestátní nezisková organizace. Hlavním cílem organizace je provozováním rodinného centra, klubovny, nízkoprahového klubu a podpora fungující rodiny ve všech fázích. Projekt „ Rodinného centra pro rodiny“ byl podpořen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, městem Milovice, Středočeským krajem a úřadem práce. Nabízí preventivní programy na podporu rodiny. Rodinné centrum Parníček, z.s. Lysá nad Labem Je neziskovou organizací, jejímž hlavním cílem je poskytnout rodinám s dětmi volnočasové aktivity za rozumné ceny. Své aktivity nabízejí také díky dotacím a finančním podporám, které získávají z obecního, krajského i státního rozpočtu, dokonce i s přispěním Evropské unie. FAJN klub Lysá nad Labem Je aktivní centrum nabízející aktivity pro rodiče i děti. Čas je věnován zcela volné činnosti podle zájmu přítomných. Zajišťuje dopolední i odpolední kroužky pro rodiče s dětmi, dopolední i večerní cvičení maminek s hlídáním dětí, narozeninové a rodinné oslavy. Základní umělecké školy ZUŠ v Benátkách nad Jizerou je zřízena Středočeským krajem. ZUŠ Lysá nad Labem je zřízena městem, pobočky má ještě mimo území MAS, a to v Kostomlatech nad Labem a Milovicích. Město Milovice se snažilo o zřízení vlastní ZUŠ, což zamítlo Ministerstvo škol102
¨
ství mládeže a tělovýchovy ČR s poukazem na dostatečnou síť těchto škol v regionu. V roce 2015 byla v Milovicích otevřena pobočka ZUŠ Lysá nad Labem. Název obce
z toho zřizovaných krajem
Celkem ZUŠ Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem Semice Stratov Ostrá Jiřice Stará Lysá Milovice Starý Vestec
1 1 0 0 0 0 0 0 0 0
obcemi 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0
jiným zřizovatelem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Nedostatky a hrozby: stavebně technický stav a bariérovost škol chybějící nebo zastaralé vybavení škol, ve třídách nebo kabinetech vysoká nákladovost provozu, špatný stav rozvodů vody, topení nedostatečná kapacita MŠ a ZŠ nedostatečná spolupráce s veřejností (malé zapojení rodičů) zahlcení administrativou, hlavně grantovou nedostatek speciálních pedagogických pracovníků a asistentů, logopedů stárnoucí pedagogický sbor v MŠ a ZŠ, nedostatek pedagogů bezpečí studentů a žáků /zabezpečení vstupu do budov, přechody žáků/ degradace profese učitele v očích veřejnosti bezpečnost přechodů před školami nízké platové ohodnocení učitelů MŠ, ZŠ bezpečnost v dopravní situace u škol 1.17. Cestovní ruch Turistický ruch Ve srovnání s jinými oblastmi lze konstatovat, že území MAS Polabí není typickým regionem cestovního ruchu. Přesto lze stavět jeho další rozvoj na významném přínosu tohoto odvětví. Proto je třeba využít turistický potenciál a jednotlivé atraktivity pro zlepšení nabídky, přilákání většího počtu návštěvníků, a tím i zvýšení ekonomických přínosů. Nevyužitý potenciál je hlavně v oblasti bývalého výcvikového prostoru Milovice-Mladá. Jde o prostor mezi městy Milovice – Benátky nad Jizerou – Stará Lysá, jehož historie sahá do dob Habsburků. 103
¨
Cílem MAS POLABÍ je zpřístupnit vojenský prostor pro bezpečnou dopravu mezi oběma městy a navíc ho využít pro účely vybudováním kvalitních lesních cest a samostatných turistických stanovišť a odpočívadel včetně služeb a informačních edukačních tabulí. Přehled významnějších atraktivit cestovního ruchu: Zámek a zámecký park v Lysé nad Labem Zámek Benátky nad Jizerou včetně zámeckého parku Městská památková zóna Benátky nad Jizerou Masivní vodárenská věž z 18. století v Benátkách nad Jizerou Skanzen Přerov nad Labem Botanicus Ostrá Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem Kostely a církevní památky Dostihové závodiště v Lysé nad Labem Mirákulum v Milovicích Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích Výstaviště Lysá nad Labem Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích a v lokalitě Traviny Tůně Josefov v Milovicích Naučná stezka Pozorovatelna v Milovicích Skiaréna Milovice A006 Památková zóna Lysá nad Labem včetně ochranného pásma Centrum Lysé nad Labem je od roku 2003 městskou památkovou zónou (rejstříkové číslo 2408). Stalo se tak vyhlášením Ministerstvem kultury ČR, vyhláška č. 108/2003 Sb., částka 44, ze dne 1. 4. 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu.Národní památkový ústav zpracoval pro určení podmínek ochrany Městské památkové zóny Lysá nad Labem tři části MPZ. A – určující charakter PZ B – dotvářející charakter PZ C – doplňující charakter PZ. Zároveň vytipoval objekty, linie a kompoziční osy, které jsou hodnotné, objekty které jsou vhodné k prohlášení za kulturní památky a které naopak ruší charakter MPZ. Ochranné pásmo památkové zóny nebylo vyhlášeno. Městská památková zóna v Benátkách nad Jizerou 28. 9. 1990 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou, jejíž rozloha činí 45 ha a nachází se zde 12 nemovitých kulturních památek. Území památkové zóny tvoří 104
¨
historická část města Nových Benátek. Nové Benátky byly založeny před polovinou 14. století Janem z Dražic. U několika obytných domů se dochoval jejich barokní vzhled (např. č.p. 77, č.p. 96 nebo fara u kostela sv. Máří Magdalény), některé domy mají zčásti zachované původní vnitřní uspořádání (např. domy č.p. 15, 19 a 20 na Husově náměstí). Nejzajímavějším měšťanským domem z hlediska stavebně historického je dům č.p. 59 na Husově náměstí, zvaný podle domovního znamení "U Ryby" nebo také "U Modrého kapra". Ve své nynější podobě byl postaven ve 20. letech 18. století. Barokní dům je bohatě zdoben plastikami a štukovou výzdobou kolem oken. Další potenciál cestovního ruchu: Přírodní zajímavosti Cyklistické trasy Rybářská turistika (meandry Labe, meandry Jizery) Přírodní koupání (pískovny), vodní sporty, přístaviště, půjčovna šlapadel, atd. Chatové oblasti Zelinářská tradice Historie vojenského újezdu Mladá – Milovice Tradiční produkt Služby a infrastruktura cestovního ruchu nejsou příliš rozvinuté a jejich úroveň je rozdílná. Ubytovacích kapacit je na území MAS Polabí poměrně málo a v nepříliš dobré kvalitě a šířce nabídky. V oblasti chybí sociální zázemí pro turisty, především v turisticky zajímavých lokalitách (zámecký park v Lysé nad Labem, okolí vodních ploch apod.). Informační centra v menších obcích neexistují, v Milovicích funguje informační centrum v budově radnice, v Lysé nad Labem (součást knihovny) a v Benátkách nad Jizerou je informační centrum. Přehled ubytovacích zařízení v MAS Polabí Název Adresa Kategorie Penzion Mi- Milovice, Mladá, Kaštanolovice vá 769 Penzion AL- Lysá nad Labem MasaryFA kova 630 Lysá nad LaPenzion bem, Přemyslova 592 Penzion U Lysá nad Labem, Dvorce Háje WOSTREY Ostrá
Penzion
Sezónní pro- Počet povoz kojů Celoroční 10 a méně Celoroční
10-50
Ostatní jinde Celoroční nezařazovaná
10-50
Ostatní jinde Letní provoz nezařazovaná Kemp Letní provoz
10 a méně
Penzion
100 a více 105
¨
Kemp Penzion a restaurace Na Statku Hotel a restaurace Na Staré koleji Hotel Venezia
Starý Vestec 11 Ostatní jinde Celoroční nezařazovaná provoz
Benátky nad Jizerou, U Stadionu 2 Benátky nad Jizerou, U Cukrovaru 655 Benátky nad Sport Hotel Jizerou, Letní stadion 645 nad Parkpension Benátky Jizerou, Lidická 594 nad Městské teni- Benátky sové centrum Jizerou, Mělnická 134
10 a méně
Hotel ···
Celoroční provoz
10-50
Hotel ···
Celoroční provoz
10-50
Hotel ···
Celoroční provoz
10-50
Penzion
Celoroční provoz
10-50
Ostatní jinde Celoroční nezařazovaná provoz
10-50
Podle údajů ČSÚ z roku 2012 bylo ve spádové oblasti ORP Lysá nad Labem a v Benátkách nad Jizerou registrováno 12 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 356 lůžek, ve kterých přenocovalo za rok celkem 7 120 osob. V roce 2013 už je ubytovacích zařízení 11, s kapacitou 223 lůžek přenocovalo 8817osob, v roce 2014 byl počet bytovaných 9615. Na území neexistuje komplexní systém pro turisty, který by sloužil pro rezervaci a zajištění ubytování. Cílem je dovybavení jak informačního centra vhodnými nástroji, propagačními materiály i personálem, aby nabídka regionu bylo komplexnější. Včetně zajištění přehledů a možností turistických cílů, restauračních zařízení a možnosti přenocování. Doposud je průměrný počet přenocování 2,3% na osobu a průměrná obsazenost lůžka cca 13%, což je nedostačující. Mezi možnosti, jak dosáhnout lepšího využití potenciálu území v MAS, lze zařadit společnou propagaci a marketing, koordinaci aktivit, společné produkty, zapojení dalších doplňkových služeb, větší využití zajímavých historických objektů, místních tradic, výrobků a specialit, zřízení cyklotras, informačního systému, informačních tabulí a značení ve městech a obcích. Nevyužité je Výstaviště v Lysé nad Labem, které dlouhodobě má potenciál pro organizaci významných akcí a propagaci regionu. Probíhá zde přibližně třicet akcí ročně, a chybí dostatečný prostor pro parkování aut. Závodiště Lysá nad Labem Areál závodiště v Lysé nad Labem má zpracovanou vlastní vizi. Cílem této strategie je 106
¨
navrhnout úpravy areálu závodiště tak, aby vznikl moderní areál, který by zajistil jednak kvalitní podmínky pro ustájení jezdeckých koní, zázemí pro zaměstnance, jezdce a vedení areálu, a zároveň aby vytvořil kulturní prostředí pro návštěvníky – diváky, s krytou tribunou a kvalitním sociálním zařízením tak, aby zde bylo možno pořádat široké spektrum kulturních akcí pro okolní obyvatele. Stávající stav Areál závodiště se nachází na východ od Prahy, za městem Lysá nad Labem, v území vymezeném ze severní strany železniční tratí, z jižní strany silnicí a také železniční tratí, z východu potokem a ze západní strany lesem. Vjezd na pozemek je ze silnice. Dostihová dráha částečně odděluje severní část areálu, ve které se nachází stáje pro jezdecké koně, sklady, kůlny a protipožární nádrže, od části jižní, která je určena návštěvníkům areálu. V této části se nachází dvě tribuny, věž rozhodčích a šatny – buňky pro jezdce a sprchy. V severní části areálu je nově postavena stáj pro koně, většina zbylých objektů, obzvlášť stájí, tribun a sociálních zařízení neodpovídají dnešním požadavkům, ale hlavně jsou ve špatném technickém stavu. Hlavní komunikace v areálu, příjezdová, od vjezdu do areálu dozadu k technickému zázemí je částečně zpevněná, a podle možnosti opravované. Ostatní komunikace mezi stájemi zpevněné nejsou a ve vlhkých obdobích je proto velice obtížné se v této části pohybovat. Z celého areálu je v nejlepším stavu samotná dostihová dráha. Rozdělení areálu Tato strategie řeší rozdělení areálu do několika zón, vycházejících ze stávajícího stavu i nových požadavků. V areálu byly vymezeny zóny pro koně a technické zázemí (severní část), pro dostihy a jiné kulturní akce (střední část), pro diváky a návštěvníky (západní část), pro parkování (jižní část) a pro výstavbu parkurového areálu (východní část). Vjezd do areálu zůstává stávající, tj. jižní bránou ze silnice III. třídy. Návrh úprav závodiště Návrh úprav závodiště řeší doplnění chybějících objektů a rekonstrukce stávajících, v zóně určené pro koně a technické zázemí. Konkrétně jde o dostavbu druhé části nové stáje se zázemím pro zaměstnance, výstavba a rozšíření skladovacích prostor pro techniku, seno a slámu, rekonstrukce dílny, zpevnění plochy hnojiště, a zpevnění cest kolem stájí. Střední část závodiště určená pro dostihový sport je z hlediska sportu na nejvyšší úrovni. V západní části, určené pro návštěvníky, se počítá se zbouráním stávajících dvou tribun a věže pro rozhodčí. Na jejich místo je navržena jedna, multifukční tribuna s občerstvením, kabinou pro rozhodčí a kapacitou cca 850 diváků. Tribuna bude rozdělena do tří částí, jedna určená pro diváky, zde je navrženo občerstvení formou bufetu, hygienické zařízení a sázkové kanceláře, celá tribuna je zastřešená. Dále jsou zde navrženy nové samostatné sociální zařízení pro muže a ženy, a to včetně přebalovací místnosti a bezbariérové toalety. V jižní části bude zpevněné parkoviště. Ve východní, která v tuto chvíli není využívaná, bude postaveno otevřené i kryté kolbiště pro parkurový sport včetně jeho zázemí, tj. tribuna, sociálky apod. Inženýrské sítě 107
¨
V areálu závodiště se v současnosti nachází studna na pitnou vodu. V současné době zde není kanalizace, ale do budoucna se počítá s její výstavbou a napojením na nově navrženou ČOV umístěnou v severní části areálu. Elektroinstalace: v souvislosti s prováděnými změnami je nutné posouzení stávajících sítí, popřípadě posílení trafostanice s nárůstem odběrných míst. Městům však chybí peníze na propagaci a rozvoj cestovního ruchu regionu. Jako další nevyužitý potenciál se jeví rovněž řeka Labe, například možnost zřízení přístavu pro pořádání rekreačních vyjížděk apod. 1.18. Zemědělství Region spadá do úrodného Polabí a je významnou zemědělskou oblastí. Význam zemědělského půdního fondu je důležitý pro tvorbu krajiny a rekreačního potenciálu. Svojí funkcí patří zemědělství na území k významným subjektům ekonomického růstu. Rostoucí cena práce a nedostatek levných pracovních sil (převážně z Rumunska a Slovenska) je pro zemědělce stále větší problém. Zemědělci používají drahou a náročnou techniku, která vyžaduje odbornou přípravu a stále menší personální obsazení. Investice do školení je časově i finančně náročná a zemědělcům se často nevyplácí, protože krátce po zaškolení zaměstnanci ,,utečou“ do regionů blíž východních hranic v lépe placeném průmyslu. Náklady na vstupu a finanční podhodnocení pracovní síly jsou nejčastější problémy zemědělců v regionu. Vliv zemědělství na krajinu Celorepublikový problém v legislativní oblastí vyskytující se na území je nedostatečná ochrana půdy. Dotaci na ochranu půdy dostane nájemce a legislativní rámec, který by určil povinnost majitelům pozemků neexistuje. Často dochází k rozporu mezi hospodářským využitím půdy a biodiverzitou krajiny. Vlivem častých chemických zásahů dochází k úbytku drobných živočichů na polích. Živočichové tak ztrácí přirozený prostor a při migrací za lepšími podmínkami musí překonávat stále větší překážky a delší vzdálenosti. Vize MAS POLABÍ je ve sjednocení postupů a zlepšení vztahů ke krajině s ohledem na zemědělskou, hospodářskou, ochrannou a rekreační funkci lesa. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry v katastru: Katastrální území Zemědělská půda Celkový výměry Podíl zemědělské (ha) k.ú. (ha) půdy (%) Jiřice 360 838 42,96 Lysá nad Labem 1993 3377 59,05 Milovice 1143 2832 40,4 Ostrá 769 1107 69,56 Semice 682 944 72,25 Stará Lysá 538 971 55,41 Starý Vestec 236 355 66,48 Stratov 580 631 92,08 108
¨
ORP Lysá nad Labem Benátky nad Jizerou
1813,2
3547
51,1
Počet zemědělců v MAS POLABÍ
SWOT analýza Silné stránky historie v zemědělství využívání dotací pro údržbu krajiny využívání dotací pro pořízení strojů zvýšená poptávka po bioproduktech poptávka po propagaci a volných prostorech pro marketing produktů úrodné Polabí, sklizeň dvakrát ročně
Příležitosti údržba okrajových lokalit, rekreačních lokalit spolupráce menších zemědělců a škol propagace produktů a regionu a ekologie agroturistika a vzdělávání obyvatel
Slabé stránky nedostatek vláhy v letních měsících nedostatek propagace produktů a regionu časová náročnosti zpracování žádosti o dotace chybějící infrastruktura a pozemkové úpravy neochota majitelů jednat a podporovat pozemkové úpravy vysoká konkurence ze stran hypermarketů roztříštěnost pozemků, stále větší zastavěnost regionu přerušení tradice zemědělství neudržované lokality pěstování omezených druhů zeleniny Hrozby
náročný systém dotací a administrace projektů, sankce rušení středních zemědělských škol finanční podhodnocení legislativa a nároky na zpracování 109
¨
obnova a prostupnost krajiny vyzdvihnutí charakteristiky krajiny a dopadů negativních vlivů v krajině využití tradičních plodin brambor, zelí, cibule, navýšení druhu podpora domácí výroby a produktů pořádání Farmářských trhů vzájemné setkávání, podpora a spolupráce příležitost pro drobný lihovar podpora hippostezky na koních údržba a čištění vodních ploch
produktů zpřísnění pravidel EU pro producenty riziko od supermarketů odchod kvalifikovaných odborníků do zahraničí nízká úroveň platů drahá pracovní síla
Potravinářský průmysl Brambory V pěstování brambor se projevuje stále větší riziko a konkurence ČR a dovozu, a tím také nezvyšování produkce. Místní zemědělci dbají na zvýšení efektivnosti pěstování využitím vhodné techniky a vhodným skladováním s cílem dosáhnout co nejvyšší kvality produktu za co nejkratší čas. Silné stránky Dlouhodobé smluvní vztahy s odběrateli Podpora EU Prodeje do distribučních skladů Slabé stránky Rostoucí dovoz za nižší ceny Snížení podpory EU Rostoucí ceny práce a dalších vstupů Nedostatek skladovacích prostor Klimatické změny-sucho
Ovoce a zelenina Na území MAS se jedná o méně náročnou produkci zelí a cibule a brambor. Náročnost je hlavně ve skladovacích prostorách a zpracovatelské technice při zaměření na vysokou kvalitu s využitím nejnovějších technologií. 110
¨
Silné stránky Vhodné klimatické podmínky pro pěstování zeleniny (zejména cibulové, košťálové, kořenové, listové), méně jablka apod. Rostoucí trend domácích spotřebitelů o tuzemskou produkci. Funkční distribuce do velkoskladů. Rostoucí nároky na bio kvalitu Zemědělský ráz krajiny Slabé stránky Malá a časově náročná rentabilita pěstování Nízký počet podniků na zpracování suroviny. Nedostatek „levných pracovních sil“ na sezonní práce. Malá informovanost dětí a dospělých o zdravých potravinách. Výkyvy počasí a nedostatek vody a zavlažování. Nedostatek vlastních zdrojů na investice, přílišná zadluženost zemědělců Rostoucí ceny práce a vstupních nákladů Dusičnany a hnojení. Legislativa ČR Podpora kvalitního zemědělství a distribuce čerstvého produktu konečným zákazníkům v co nejvyšší kvalitě je dlouhodobým cílem zemědělců v území. Efektivní práce a vyšší konkurenceschopnost místních zemědělců hraje významnou roli k rozvoji venkova, zemědělců i rozvoji turistického potenciálu. Složité podmínky, časová náročnost a nízká rentabilita výnosů mají za následek klesající zájem rodinných příslušníků o pokračování v tradici, a vlastníci musí často hledat své nástupce mezi svými zaměstnanci. Sociální zemědělství V regionu vznikl v roce 2014 první sociální podnik v souvislosti s podporou a dotační politikou EU. Zabývá se výrobou marmeláda i sirupů z regionálních potravin a jejich následnou distribucí. Jde o ideální propojení výroby se zemědělstvím a sociálním podnikem. Předpokládáme, že podobné podniky budou vznikat i v následujících letech. Podniky prvovýroby v území: První Férová, o.p.s. – restaurace s programem, podnik potravinářské výroby registrovaný dle Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Kozí farma v Benátecké Vrutici Dlouhodobým cílem MAS Polabí je dosažení soběstačnosti regionu, i když roste především dovoz z jiných regionů ČR a z ciziny a tento trend bude těžko ovlivnitelný na úrovni MAS.
111
¨
1.19. Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Následující tabulka uvádí počty obcí s platným územním plánem a strategickým plánem (programem rozvoje obce nebo jiným koncepčním dokumentem řešícím rozvoj) v rámci správního obvodu. Územní a strategické plánování Název údaje
Hodnota
% z celkového počtu Komentář obcí
Počet obcí s platným územním 9 plánem
100
Počet obcí se strategickým plánem 2
22,2
Lysá nad Labem, Benátky nad Jizerou
Zdroj dat: Webové stránky obcí.
Všechny obce ve správním obvodu ORP Lysá nad Labem mají schválen územní plán a také město Benátky nad Jizerou má schválený územní plán. Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovanikraj/zasady-uzemniho-rozvoje/. K dalším významným dokumentům z hlediska územního plánování patří územně analytické podklady Středočeského kraje http://www.kr-tredocesky.cz/portal/odbory/uzemniplanovani/uzemni-planovani-kraj/uap/ 112
¨
Z územního plánování na úrovni obcí (územní plány jednotlivých obcí), kraje (zásady územního rozvoje) a státu plyne příležitost napojení na další významné dopravní koridory nadnárodního významu.
113
¨
2. ANALÝZA ROZVOJOVÝCH POTŘEB A POTENCIÁLU ÚZEMÍ Přehled identifikovaných problémových oblastí (souhrn výstupů komunitního projednání, 03-06/2014) Doprava (cyklistická doprava, dopravní obslužnost území, stav dopravní infrastruktury) Volný čas (volnočasové aktivita pro děti, mládež i dospělé, vybavenost obcí) Zaměstnanost (pracovní příležitosti, včetně dopravy do zaměstnání a dalších služeb) Sociální služby (koordinovaná síť služeb, péče o děti, poradny, sociální bydlení, zvyšující se počet seniorů) Zachování čistého životního prostředí (ovzduší, čistota vod, hluk) Nevyužitý potenciál cestovního ruchu (památky, výstaviště, přírodní bohatství, služby) 3. PROBLÉMOVÁ ANALÝZA – SWOT Metodické poznámky: 1)SWOT analýza byla zpracována na základě vyhodnocení dostupných analytických podkladů a zejména výstupů z celé řady jednání s aktéry rozvoje na území MAS Polabí (starostové obcí, zástupci neziskových organizací, podnikatelé, veřejnost). 2) Silné a slabé stránky byly formulovány zejména jako „vnitřní“ záležitosti, alespoň zčásti ovlivnitelné místními aktéry z území MAS Polabí. Příležitosti a hrozby vyjadřují především vnější vlivy, které však velmi silně působí na život obyvatel ve městech a obcích. 3) Pořadí jednotlivých výroků nevyjadřuje jejich prioritu v rámci dané oblasti! Zdroj dat: Vlastní šetření
SILNÉ STRÁNKY – S Číslo Položka (výrok) Příznivý demografický vývoj – nárůst počtu obyvatel – mladé věkové S01 skupiny obyvatel v porovnání s ČR, index stáří v MAS Polabí je 63 S02 Relativně vysoký potenciál zaměstnavatelů zemědělců, podnikatelů. Dobrá úroveň hospodaření s veřejnými finančními prostředky a poměrně S03 vysoká míra využití dotací Snaha hledat společná řešení problémů (mikroregion, MAS) a společně S04 připravovat projekty, většinová spolupráce starostů obce, nízký počet obcí v ORP - jednoduší spolupráce a komunikace 114
¨
S05
Zajištění zásobování pitnou vodou s dlouhodobou perspektivou
S06
S13
Dostupnost všech zásadních druhů sociálních služeb Dobrá úroveň práce a koordinace složek integrovaného záchranného systému a vysoká úroveň činnosti dobrovolných hasičů Zavedená podpora neziskových organizací a spolkové činnosti Vysoké zastoupení i rozmanitost zaměření organizací a spolků pro využití volného času, pro rodiny s dětmi dostatek kulturních akcí ve městech Využitá kapacita škol Existence atraktivních lokalit pro návštěvníky regionu (zámek a park v Benátkách nad Jizerou, Botanicus, skanzen Přerov nad Labem, zámek Lysá nad Labem, dostihové závodiště Lysá nad Labem ap.) Tradice v zemědělství, úrodná oblast, výborné podmínky pro intenzivní výrobu v zemědělství (sklizeň 2x ročně) Výhodná poloha v blízkosti hlavního města
S14
Velmi dobrá občanská vybavenost
S15
Vysoký potenciál vytvoření pracovních míst v místě
S07 S08 S09 S10 S11 S12
SLABÉ STRÁNKY – W Číslo Položka (výrok) Doprava v centrech měst, vysoká dopravní zátěž území (intenzita dopraW01 vy, rušnost na průjezdních úsecích, chybějící parkování, nevyhovující silniční komunikace, chybějící obchvaty a celkově špatný technický a stav, vysoká prašnost cest) W01 Nedostatečná infrastruktura pro autobusovou dopravu, nízká četnost autobusových spojů a nedostatečné napojení okolních obcí b Nedostatečná síť a infrastruktura pro cyklistickou dopravu /cyklostezky, W01 nedostatečné napojení okolních obcí, nedostatek parkovacích míst pro cyklisty c ve městech /Lysá nad Labem, Milovice, Benátky nad Jizerou/ W02 Chybějící víceúčelová hala pro pořádání sportovních a kulturních akcí W03 Problematická věková a kvalifikační struktura nezaměstnaných Nedostatečná infrastruktura pro poskytovatele sociálních služeb v regioW4 nu /např. azylové domy, ambulantní a terénní služby/ W05 Absence sociálního a návazného bydlení W06 Chybějící komunitní centra W7 Špatný technický stav některých obecních a městských budov v regionu 115
¨
W8 W09 W10 W11 W12 W13 W14 W15 W16 W17 W18 W19 W20 W21 W22 W23 W24 W25 W26
vyžadující investice a obnovu. Vysoká míra nezaměstnaných osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou. Neúplná nabídka a horší dostupnost (+ bariérovost) zdravotnických služeb Nevyřešená likvidace biologického odpadu Absence ubytovacích a stravovacích kapacit, zejména středního a vyššího standardu Chybějící chodníky a veřejné osvětlení v některých obcích, bezbariérovost Chybějící vodovod a kanalizace v některých obcích Nedostatečná kapacita infrastruktury pro sport, kulturu a volnočasové aktivity Nízká nabídka volnočasových aktivit pro seniory Omezování sportovních a kulturních aktivit (oddílů) pro děti mládež z důvodu podfinancování Neprovázanost školství s trhem práce, nedostatečné možnosti uplatnění absolventů škol na trhu práce v regionu. Chybějící informovanost neziskových organizací (i vzájemná) Absence koncepce rozvoje a koordinace cestovního ruchu v území, chybějící informační centra v některých městech a především v obcích. Spolupráce a partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru a jejich vzájemná informovanost Chybí tradiční regionální produkt Chybí pozemkové úpravy zejména pro vybudování polních a lesních cest pro zemědělce Zhoršená kvalita vody v důsledku intenzivního zemědělského průmyslu Zhoršená kvality ovzduší vlivem intenzivní automobilové dopravy v centru Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou a Milovic Nedostatečná infrastruktura pro rozvoj sociálního podnikání a začínající podnikatele Potenciálně velké množství lidí ohrožených chudobou a finančně negramotných
PŘÍLEŽITOSTI – O Číslo Položka (výrok) Podpora vzniku nových pracovních příležitostí v území MAS, nárůst O01 pracovních příležitostí spojených s výstavbou průmyslové zóny v Milovicích O02 Příznivá poloha a relativně snadná dostupnost území, přímé spojení 116
¨
O03 O04 O05 O06 O07 O08 O09 O10 O11 O12 O13 O14 O14 O15 O16 O18 O17 O18 O19 O20 O21 O22 O23
s hlavním městem Vytvoření vhodných podmínek pro zlepšení kvality života obyvatel a přilákání mladé generace (infrastruktura, kvalita pitné vody, zeleň na veřejných prostranstvích, občanská vybavenost) Vybudování silničních obchvatů měst Řízený a koordinovaný rozvoj bezpečné technické infrastruktury Vybudování železničního spojení Milovice – Mladá Boleslav (Všejanská spojka) Vysoký podíl železniční dopravy na dopravní obslužnosti území Vyhovující kapacita a spolehlivost energetického zásobování Možnost zřízení centrálního místa pro všechny složky integrovaného záchranného systému Zlepšení dostupnosti zdravotní záchranné služby a rychlé lékařské pomoci Bezbariérové Polabí (dostupnost veřejných služeb pro všechny) Ideální podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku díky nenáročnému terénu Polabí, zkvalitňování dopravní obslužnosti regionu včetně cyklistické dopravy. Vytvoření koordinovaného systému informačních center a jeho využití pro rozvoj cestovního ruchu Intenzivní propagace mikroregionu, orientační tabule, poznávací trasy. Existence a potenciál výstaviště v Lysé nad Labem Založení střední školy v Milovicích Koordinace rozvoje sítě sociálních a navazujících služeb v souladu se schváleným komunitním plánem Potenciál pro rozvoj sociálního podnikání. Rozšíření kamerových systémů a doplnění systému vyrozumění pro zvýšení pocitu bezpečí obyvatel Výstavba domova pro seniory včetně zřízení denního stacionáře Zvýšení ekologické stability krajiny rozšířením ploch lesních porostů a posílení funkce stromořadí a větrolamů Provedení pozemkových úprav jako podmínky pro doplnění prvků územního systému ekologické stability Využití potenciálu chráněných území, přírodních a kulturních památek Koncepční řešení centra města v Milovicích Aktivní využívání zdrojů pro rozvoj regionu (evropské strukturální fondy, národní a krajské zdroje) 117
¨
O24 O25 O26
Vysoký potenciál pro rozvoj zemědělské prvovýroby, podpora v prodeji produktů, marketing Zlepšení bezpečné a environmentálně příznivé dopravy zejména prostřednictvím vybudování dobíjecích stanic pro alternativní dopravní prostředky s alternativním pohonem. Průmyslové zóny, brownfields, množství budov vhodných k rekonstrukci a investici v Milovicích
Hrozby – T Číslo Položka (výrok) T01 Pokračování růstu míry nezaměstnanosti T02 Nedostatek pracovních příležitostí v místě T03 Vysoký podíl obyvatel vyjíždějících za prací mimo území MAS Polabí Velké vnitřní rozdíly ve struktuře obyvatelstva (zejména odlišný vývoj T04 v Milovicích) T05 Pokračující stárnutí populace (především v Lysé nad Labem) T06 Technický stav silnic II. a III. třídy T07 Staré ekologické zátěže T08 Nedokončená protipovodňová opatření v Benátkách T09 Nízké platy v zemědělství T10 Příliv zahraničních pracovníků T11 Nekoordinované zdravotní a sociální služby T12 Vznik sociálně slabších lokalit Nerealizace výstavby obchvatů silnic (Lysá nad Labem, Milovice, Starý T13 Vestec, Semice) Zhoršující se bezpečnost dopravy v souvislosti s nárůstem intenzivní T14 dopravy a špatným stavem komunikací Nevyužití potenciálu Výstaviště v Lysé nad Labem a v něm pořádaných T15 akcí Nedostatek finančních prostředků na údržbu silnic a místních komuniT16 kací Nedostatek finančních prostředků na zřízení centrálního místa pro T17 všechny složky Integrovaného záchranného systému T18 Zanedbaný stav vodotečí a vodních ploch Rozšiřování rekreačních aktivit zejména v blízkosti přírodně nebo kraT19 jinně cenných lokalit Zhoršování čistoty ovzduší vlivem dopravy, zemědělské činnosti a topeT20 ním tuhými palivy 118
¨
T21 T22 T23
Legislativní změny Nedostatečné využívání evropských fondů. Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti
119
¨
4. ZÁSADNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO STRATEGICKOU ČÁST Přehled témat, která vzešla z projednávání jako příhodná pro hledání společných projektů a řešení (celá MAS, případně vybrané obce): Komunitní plánování sociálních služeb, podpora zaměstnanosti a služeb Podpora cyklistické dopravy – budování a údržba lokálních tras, stezek, pruhů a dalších zařízení pro cyklisty (místní i rekreační), vybudování cyklostezky od vlakového nádraží v Milovicích Budování, rekonstrukce a údržba chodníků a tras pro pěší, včetně bezbariérových přístupů, přechodů přes komunikace, zastávek, osvětlení atd. Výstavba, rekonstrukce a údržba veřejného osvětlení v komplexním řešení Podpora vybavení hasičů měst i obcí. Přiměřené rekreační využití pískovny Ostrá a jiných vodních ploch v území vhodných pro přírodní koupaliště Víceúčelová hala Plavecký sportovní bazén Podpora cestovního ruchu – doplnění potřebné infrastruktury, koordinace akcí, společný management (síť IC), informační značení, mapy, tabule, společná propagace území Společné akce a propagace zemědělských činností a produktů (Den pro zemědělce, případně neziskový sektor apod.) Aktivity zaměřené na posilování komunitního života v regionu
120
¨
B. STRATEGICKÁ ČÁST Integrovaná strategie území MAS Polabí je zpracována jako základní podmínka pro umožnění koordinované finanční podpory žadatelů v území MAS z fondů Společného strategického rámce v programovém období 2014 - 2020. Cílem strategie je analýza problémů a potřeb v daném území, identifikace způsobů pro překonání negativních rozvojových faktorů a využití pozitivních skutečností a impulzů pro definování strategických rozvojových oblastí. Účelem SCLLD je zvýšit kvalitu života obyvatel regionu, potenciál regionu pro bezpečnou práci i volný čas a zajistit udržitelný rozvoj regionu při zachování venkovského rázu krajiny, posilovat sounáležitost obyvatel s regionem a podporovat kulturně historickou identitu obyvatel. Principy rozvoje regionu: odpovědnost k budoucím generacím respekt k přírodě zachování kulturního dědictví partnerství a spolupráce Strategie se řídí některými základními principy: - zapojení jednotlivých typů aktérů v území do procesu zpracování strategie a komunitní projednávání jednotlivých významných kroků s místními zainteresovanými stranami a širokou veřejností, - respektování principu transparentnosti - respektování principů udržitelného rozvoje a vyváženosti jeho 3 pilířů (ekologického, ekonomického a sociálního) - respektování výstupů všeobecných i sektorových strategií existujících na území MAS nebo se k území vztahující - důraz na posílení vazeb mezi aktéry a principů partnerství v území - snaha o prosazování opatření se synergickým efektem. Region Místní akční skupiny Polabí je specifické území, které se nachází v dobré dostupnosti hlavního města, ale současně neleží přímo na jeho hranicích, což s sebou přináší své výhody a nevýhody. Jde o území, které bylo zcela zásadně dotčené minulým režimem, doslova zpřetrhanými přirozenými vazbami mezi jednotlivými sídly. Napravit tyto škody, které vznikaly několik desetiletí, je a bude velmi náročný úkol, který potrvá velmi dlouho, vyžádá si značnou energii i finanční prostředky a pro který neexistuje žádný vhodný následováníhodný příklad. Region v uplynulé krátké historii zaznamenal dynamický rozvoj a změny, které však nebyly ve všech zainteresovaných obcích stejné a také nebyly vždy jen přínosné. Někde se během krátkého období změnil ráz prostředí, skladba obyvatelstva a životní styl k dobrému, ale některé obce za tímto rozvojem trochu zaostávají. Postupně se mění 121
¨
obraz celého regionu. V některých sídlech vyrostly nové obytné domy, komerční budovy, nákupní střediska a služby, ale někde tato vybavenost zcela zásadně chybí. Některé části regionu zaznamenaly značný nárůst nových obyvatel (Milovice), jiná místa jsou hojně navštěvovaná turisty (Benátky nad Jizerou, Přerov nad Labem), kteří obdivují kulturní i přírodní památky. Region má nízkou míru nezaměstnanosti a přitahuje podnikatele a investory i mladé rodiny. Je dobrou adresou pro život schopného a vzdělaného obyvatelstva i nových příležitostí. Na druhé straně je region neustále zatěžován rostoucí automobilovou dopravou a hlukem, zastaralou nebo nedostatečnou infrastrukturou, narůstající kriminalitou i nepružnou veřejnou správou a v nemalé míře poznamenán každodenní vyjížďkou obyvatel za prací do hlavního města. Obce ne vždy efektivně hospodaří se svými pozemky a majetkem a nedostává se jim finančních prostředků na rozhodující investiční akce. Tyto problémy je nutno řešit v souladu s evropskými cíli v regionu a jeho možnostmi. Účelem SCLLD MAS Polabí je: - zajistit provázanost a synergii aktivit realizovaných na území MAS Polabí pro maximalizaci jejich pozitivních dopadů v souladu s myšlenkami víceúrovňové správy, - podněcovat k rozšiřování spolupráce aktérů MAS Polabí při respektování rozvojových problémů a potřeb území. Naplnění mise SCLLD MAS Polabí je založeno na následujících principech, které byly přijaty místními aktéry jako vůdčí principy rozvoje území MAS Polabí: - princip inteligentního rozvoje, - princip inkluzivního rozvoje, - princip udržitelného rozvoje, - princip dobré správy, - princip partnerství. V návaznosti na výše uvedené principy bude rozvoj území MAS Polabí respektovat cíl maximalizace souladu mezi ekonomickým růstem, sociální spravedlností a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví (princip udržitelného rozvoje). Zároveň bude rozvoj území MAS Polabí usilovat o naplnění cíle minimalizace vlivu znevýhodňujících faktorů (např. pohlaví, věk, zdravotní znevýhodnění, socioekonomický původ a další) na kvalitu života člověka (princip inkluzivního rozvoje). Dvou výše uvedených cílů rozvoje bude dosaženo prostřednictvím důrazu na inovativní řešení (princip inteligentního rozvoje) a při zajištění transparentního, otevřeného, odpovědného a efektivního způsobu implementace (princip dobré správy) s účastí širokého okruhu místních aktérů (princip partnerství). Snahy o ustanovení funkčního seskupení neziskových organizací, podnikatelů a představitelů samospráv je třeba podpořit přímou vazbou na co nejširší spektrum obyvatelstva regionu a další kroky v plánovitém rozvoji regionu provádět komunitním způsobem za co 122
¨
nejširší účasti a zapojení veřejnosti. Mnoho věcí a kroků již bylo vykonáno, ale největší kus práce je teprve před námi. Obdobně jako jiné evropské venkovské oblasti potřebuje Polabí vedle územního plánování i dlouhodobý programový dokument, formulující ucelenou a reálnou představu o budoucím ekonomickém, sociálním a prostorovém rozvoji v nových podmínkách – Integrovanou rozvojovou strategii území. Strategie zpracovaná pro roky 2014-2020 je tedy logickým pokračováním úsilí, které doposud zainteresovaní aktéři MAS Polabí vykonali. Doposud se MAS snažila pomáhat municipalitám a obyvatelům svého území, a to od svého vzniku v roce 2013. Strategie v sobě zahrnuje několik zásadních a důležitých momentů - definuje cíle vycházející z potřeb obyvatel území a snaží se vyhledat možné zdroje pro jejich uskutečnění, a to v programech dalšího finančního období Evropské unie, tj. 2014 - 2020. Naplňování cílů příštího programového a finančního období je možné jen tehdy, budeli se místní akční skupina řídit základními principy hnutí LEADER, zásadami fair play a dobrých lidských vztahů. Devět zásad komunitně vedeného rozvoje 1. MAS bude respektovat zásady hnutí LEADER a pravidla jednotlivých programových rámců, jejichž prostřednictvím chce svou strategii naplňovat. 2. MAS bude dodržovat pravidla své činnosti, daná základními dokumenty a definovanými kritérii organizace. 3. MAS zajistí, aby při výběru a realizaci záměrů byla dodržována pravidla otevřené, transparentní a nediskriminační soutěže. 4. MAS nastaví jasně formulované a měřitelné monitorovací a strategické indikátory a pravidla, jimiž je bude sledovat a vyhodnocovat. 5. MAS bude pravidelně auditem a výroční zprávou o.p.s. dokládat poctivost svého hospodaření a dodržování pravidel programů a příslušných zákonů. 6. MAS se bude chovat k přírodě a jejím zdrojům s jasně nastavenými principy její ochrany a péče o ni. 7. MAS může fungovat jedině na základě široké spolupráce s lidmi v regionu, bude proto otevřenou platformou pro jejich názory, fungující na zásadách rovné diskuse a respektu k názoru jiných. 8. V průběhu realizace strategie bude MAS její plnění průběžně vyhodnocovat a případně korigovat a upřesňovat cíle v jednotlivých oblastech. 9. O svých záměrech bude MAS v co největší míře a pohotově informovat obyvatele ve svém území a získávat další partnery pro spolupráci na plnění strategie. MAS Polabí je partnerskou organizací reflektující a koordinující rozvojové činnosti na území MAS. Zprostředkovává aktérům z území finanční prostředky na realizaci rozvojových záměrů zachycených ve strategii komunitně vedeného místního rozvoje. Současně se MAS 123
¨
podílí nebo přímo realizuje rozvojové aktivity podporující činnosti ostatních aktérů a rozvíjející místní potenciál. Veškerá činnost je založena na principech, naplňujících vizi Evropy 2020: partnerství spolupráce komunikace přiměřenosti koncentrace podpory nových myšlenek a přístupů hledání společných řešení využití potenciálu lidí i území. 1. DLOUHODOBÁ VIZE ROZVOJE ÚZEMÍ Vize a stanovení cílů a priorit Cílem strategické vize je určit zásadní představu o rozvoji území v daném časovém horizontu. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v daném území, přičemž jednotlivé části návrhu (strategický cíl, prioritní oblasti, specifické cíle a konkrétní opatření) jsou prostředkem k jejímu dosažení. Rozvojová vize území Polabí vychází ze základních principů udržitelného rozvoje a respektuje tak potřebu sladění sociální, ekonomické i environmentální oblasti rozvoje. Zapojením širokého spektra institucí a organizací do dlouhodobého strategického rozvoje vyjadřuje společné úsilí o nalezení shody nad prioritními oblastmi rozvoje území a jejich naplňování konkrétními aktivitami a projekty. Vize byla formulována s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že pouze od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných projektů. Území MAS Polabí je příjemným místem pro život obyvatel všech jeho měst a obcí. Nabízí a aktivně řeší pracovní příležitosti, dobré bydlení i možnosti všestranného vyžití. Úspěšně jsou využívány místní tradice, přírodní a kulturní bohatství, stejně jako potenciál Labe – řeky, která spojuje. Rychlý rozvoj Milovicka s využitím potenciálu bývalého Vojenského újezdu Mladá je sklouben s dlouhodobou stabilitou Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou včetně historického potvrzení a značného potenciálu i ostatních obcí Polabí, k čemuž přispívá realizace společných řešení a projektů. Region MAS POLABÍ, o.p.s. je region, kterému se podařil návrat k přirozené propojenosti a provázanosti a ke spojení přetrhaných tradičních vazeb, a to na úrovni infrastrukturním i lidském, což přispívá k jeho rozvoji i vzájemné podpoře. Změna VIZE MAS POLABÍ byla odsouhlasena per-rollam dne 18. 3. 2016. 124
¨
2. HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Při zpracování strategie bylo třeba dbát na dodržení jednoho ze základních principů pro tvorbu podobných koncepčních dokumentů - respektování horizontálních témat definovaných Evropskou komisí. Tato témata zasahují do všech socioekonomických oblastí, a proto se promítají do všech strategických i specifických cílů definovaných ve strategii. 2. 1. Rovné příležitosti a udržitelný rozvoj jsou základní horizontální témata, která byla zohledňována v průběhu zpracování všech částí Strategie, zejména při definování cílů a na ně navazujících opatření, projektů, aktivit a činností. Horizontální témata jsou promítnuta ve všech navržených strategických cílech. Za nejdůležitější principy při naplňování horizontálních témat lze považovat následující: 2. 2. Rovné příležitosti – strategie MAS zohledňuje podporu rovných příležitostí pro všechny skupiny obyvatel, které jsou reálně nebo potenciálně ohrožené diskriminací jakéhokoliv druhu. Měla by vytvářet příznivé podmínky pro jejich začleňování do společnosti a pro efektivní spolupráci všech skupin, institucí, měst a obcí. Všechny navržené cíle, plánované a připravované projekty budou přispívat ke zkvalitnění podmínek života obyvatel v území MAS Polabí, a to jak z pohledu rovných příležitostí v přístupu ke vzdělávání (od předškolního až po vysokoškolské a celoživotní vzdělávání), tak z pohledu vstupu nebo návratu na trh práce, ale i v oblasti sociálních a zdravotnických služeb. Tím bude eliminováno riziko vzniku sociálně patologických jevů, diskriminace jedince z rasového, sociálního nebo jiného důvodu. Naplněním tohoto principu budou vytvořeny podmínky pro zvyšování klíčových kompetencí, začleňování jedinců do většinové společnosti, lepší uplatnění osob zdravotně znevýhodněných na trhu práce apod. 2. 3. Udržitelný rozvoj území – tento princip je zohledněn v cílech, které se týkají dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, školských, zdravotnických, sociálních zařízení, ale také dalších aktivit, jejichž realizace má přímý vliv na kvalitu životního prostředí. Udržitelný rozvoj je jednou z hlavních priorit celé strategie MAS. Je zohledněn jak v cílech, týkajících se přímo životního prostředí a zásahů do něj, tak i v navržených cílech zaměřených na sociální a další potřeby obyvatel dotčeného území. Jedině při dodržení tohoto principu budou totiž zajištěny dobré životní podmínky, dobrá dostupnost i kvalita všech služeb pro občany i návštěvníky vymezeného území. Pro osoby z odlehlejších částí území se přiblíží sociální, zdravotnická a školská infrastruktura. Zvýší se tím šance pro uplatnění na trhu práce, který se stane dostupnějším pro všechny cílové skupiny obyvatel. Z hlediska udržitelného rozvoje budou realizovány jen takové projekty, které co nejvíce přispějí k souladu hospodářského a společenského pokroku s plnohodnotným zachováním příznivých životních podmínek a životního prostředí. Je třeba dosáhnout synergického efektu mezi činností člověka a životním prostředím, v které je činnost realizována. Realizací projektů musí docházet ke zlepšení kvality ovzduší, musí být odstraňovány staré ekologické zátěže, 125
¨
zvyšována energetická účinnost technologií, snižována konečná spotřeba energií. Musí být snižována rizika povodní, snižován hluk, využíváno ekologické vytápění, k přírodě šetrné druhy dopravy atd. Horizontální témata rovných příležitostí i udržitelného rozvoje budou dále zohledněna při dalším rozpracování a výběru projektů, které budou určené k realizaci. Dalším důležitým principem je využití synergických efektů navržených cílů a opatření, které tvoří vyvážený a vzájemně se podporující systém zajišťující rozvoj území. Již ve fázi návrhu cílů a opatření byla sledována podpora integrovaných řešení, namísto izolovaných projektů řešících pouze jednu problémovou oblast v jedné lokalitě. 3. KLÍČOVÉ OBLASTI ROZVOJE ÚZEMÍ Na základě vyhodnocení analytických materiálů, v návaznosti na formulovanou vizi rozvoje území MAS Polabí a závěrů z diskusí nad potřebami území byly definovány 4 klíčové oblasti rozvoje a v rámci každé z nich strategické cíle, podoblasti a specifické cíle. Klíčové oblasti představují ucelené tematicky uzavřené celky, které jsou podrobněji rozpracovány. Ve svém souhrnu jsou klíčové oblasti směřovány k naplnění strategického/globálního cíle. Pro každou z klíčových oblastí je stanoveno několik strategických cílů, k nimž jsou navržena konkrétní opatření pro jejich naplnění. Z dosud shromážděných a vyhodnocených podkladů, vstupů a jednání se v této fázi přípravy Integrované strategie MAS Polabí jeví jako prioritní (klíčové) oblasti rozvoje území:Rozvojová (strategická oblast) – klíčová oblast
1. 2. 3.
4.
Klíčové oblasti Místní ekonomika - podnikání, obchod, služby a inovace, zemědělství, zaměstnanost, cestovní ruch Infrastruktura, doprava, bydlení, výstavba, vzhled obcí – technická infrastruktura, doprava - dopravní dostupnost, cyklistická doprava, doprava klidně a bezpečně Občanská společnost, vybavenost, veřejné služby, volný čas včetně infrastruktury – aktivity a zařízení pro volný čas, kultura, sport, společenský život, kulturní a historické dědictví, výchova, vzdělávání, školství, sociální a zdravotní služby, bezpečnost Životní prostředí – ochrana přírody, prostupnost krajiny, odpadové hospodářství, zásobování energiemi
Tyto identifikované klíčové oblasti rozvoje musí být realizovány ve spolupráci a koordinaci všech dotčených aktérů a subjektů, s využitím všech dostupných zdrojů financování. Zahrnují úkoly, na kterých se musí podílet stát, kraj, obce, podnikatelský i neziskový sektor. Aktivity v rámci MAS by mohly hrát důležitou roli nejen realizací dílčích projektů, ale také společným postupem při prosazování systémových řešení a větších investic v území. 126
¨
Definování podoblastí v jednotlivých oblastech, stanovení specifických (realizačních) cílů s přiřazením realizačních indikátorů Strategické a specifické cíle, opatření, indikátory hodnocení Strategie intervencí jednotlivých klíčových oblastí formulovaných výše jsou v této kapitole promítnuty do podoby hierarchicky uspořádaných strategických cílů, specifických cílů a opatření a navazujících indikátorů monitorování a evaluace jednotlivých klíčových oblastí rozvoje území MAS Polabí. V jednotlivých oblastech stanovení strategických (dlouhodobých) cílů s přiřazením strategických indikátorů Formulace návrhu indikátorů pro monitorování a evaluaci je založena na východiscích uvedených v metodických dokumentech pro tvorbu strategií komunitně vedeného místního rozvoje, konkrétně pak: 1. „Nositelé integrovaných nástrojů v rámci navržených specifických cílů integrovaných nástrojů nastavují indikátory z indikátorových soustav všech operačních programů, kterých se navržená strategie týká.“ – viz strana 26 Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020 2. „Nositel integrovaného nástroje monitoruje celkový kontext integrovaného nástroje a může navrhovat změny ve schváleném integrovaném nástroji.“ – viz strana 27 Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020 3. „Integrovaná strategie musí naplňovat cíle a závazné ukazatele programů, z nichž je financována“ – viz strana 28 Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020 4. Strategická část obsahuje „ Popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky“ – viz strana 36 Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020 Tyto faktory jsou promítnuty do návrhu indikátorů pro monitorování a evaluaci SCLLD MAS Polabí, a to následujícím způsobem: Formulace indikátorů je primárně stanovena na úrovni specifických cílů. Formulace indikátorů je primárně založena na indikátorové soustavě operačních programů pro programové období 2014-2020. V tomto ohledu předpokládáme možnost přístupu do Monitorovacího systému pro hodnocení intervencí z programů ESI fondů (dále jen MS2014+). V případě potřeby či vhodnosti je doplněn indikátor další, aby bylo možné sledovat kontext realizace strategie. Formulace indikátorů rozlišuje dvě úrovně – výstupů a výsledků s tím, že pro úroveň výstupů je definována vazba na dílčí opatření strategie. Zdůrazněme, že vzhledem k stále se upravujícím metodikám se jedná o návrh systému indikátorů k dopracování.
Obecné strategické cíle MAS: 127
¨
koordinovat projekty a produkty zaměřené na rozvoj regionu v souladu s přijatou integrovanou rozvojovou strategií území MAS, zajišťovat služby při administraci projektů k rozvoji regionu, podporovat péči o prostupnost krajiny sídla, kulturní a přírodní dědictví a aktivní život obyvatel, dlouhodobě udržovat a podporovat multifunkční zemědělství, rozvíjet lidské zdroje v regionu a podporovat zapojování lidí do rozvojových procesů, hledat pro region komplexní řešení v oblasti služeb (zdravotnických, sociálních, komunálních a vzdělávacích) stejně jako ve všem co ovlivňuje kvalitu života, podporovat podnikání zejména malé a střední podniky a mikroregiony s cílem vytváření nových pracovních příležitostí. 4. POPIS INTEGROVANÝCH A INOVATIVNÍCH RYSŮ STRATEGIE 4. 1. Integrační prvky strategie Integrovaná strategie rozvoje území slouží k rozvoji regionu MAS. Cílem je obnova fungování historicky významné vazby mezi městy Milovice, Lysá nad Labem na Benátkami nad Jizerou a také mezi obcemi včetně podpory spolupráce partnerů z neziskového, veřejného a soukromého sektoru. Historicky si města byla velice blízká a vazby mezi městy byly přetrhány. Integrovaná strategie území je důležitý nástroj ke sjednocení spolupráce v regionu. Potenciál je v nízké dostupnosti služeb a podpoře klasických turistických cílů a míst, kde společným cílem je zajištění soběstačnosti služeb a obyvatel města, ve kterém by došlo k omezení vlivu blízkosti pražské aglomerace. Region nemá dostatečně využit turistický potenciál a rekreační oblast je zde spíš formou individuální chatové rekreace, které přináší řadu negativních dopadů. Potenciál turistického ruchu je nutné podpořit možnostmi a délkou pobytu v regionu nejlépe promyšlenou strategií, ve které by byla podpořena především kvalita služeb a cyklistiky. Region je místem, s vysokým potenciálem zaměstnavatelů a tam, kde je zatížen průmyslem a zemědělstvím, je třeba ho podpořit postupnými kroky ve spolupráci s neziskovým a soukromým sektorem. 4. 2. Inovativní prvky strategie V rámci připravované strategie byly vytvořeny pracovní skupiny leadrů regionu, kteří jsou ochotni s nadšením pro region v MAS pracovat. Tito lidé jsou pro území a tvorbu cílů regionu důležití, jejich nadšení a práce je nevyšší přidanou hodnotou Integrované strategie. V rámci realizace CLLD jsou a budou navazovány nové postupy a komunikace, kterými 128
¨
chceme dosáhnout co nejširší provázanosti cílů a aktivit tak, aby byly naplněny cíle strategie a veřejnost víc a víc oslovena vizí a strategickými cíli regionu. Práce s lidmi Podpora spolupráce komunikace mezi partnery regionu, podpora aktivity zemědělců, začlenění zemědělců a podpora jejich produkce. Podpora spolkové činnosti na venkově s důrazem na prostupnost krajiny a obnovu přírodních památek Podpora komunikace mezi partnery regionu, podpora spolupráce města a obcí Podpora a koordinace žadatelů Spolupráce a podpora při administraci projektů případně informace o možnostech v regionu je a bude tou nejzásadnější funkcí v regionu. Systém webových stránek – kompletní data o objektech, fotodokumentace projektů, sdílení a šíření informací napříč územím. C. PRIORITY SPECIFICKÝCH CÍLŮ Prioritní oblast č. 1: MÍSTNÍ EKONOMIKA Prioritní oblast č. 1 – MÍSTNÍ EKONOMIKA - zaměstnanost, podnikání, obchod, služby a inovace, zemědělství, cestovní ruch. STRATEGICKÉ CÍLE Strategický cíl SC 1. I Podpora vzniku pracovních míst v regionu, zejména osob znevýhodněných v přístupu na trh práce. SC 1. II Podpora podnikání zaměřeného na inovace a šetrný přístup k ŽP (inovace v podnikání, environmentální aspekty podnikání, sociální podnikání,) pro drobné, malé a střední podnikatele, sociální podnikatele SC 1. III Rozvíjet síť kvalitních obchodů a služeb SC 1. IV Podporovat rozvoj multifunkčního zemědělství SC 1. V Rozvíjet šetrný příměstský cestovní ruch a s ním spojené příležitosti pro podnikání
NČI
Indikátor
Popis indikátoru a způsob ověření
Jednotka
Cílová hodnota
129
¨
072600
Podíl nezaměstnaných osob
Počet podpořených 075714 organizací
Míra nezaměstnanosti z registru uchazečů o zaměstnání na ÚP
%
6
Počet organizací, které realizují projekty zaměřené na začleňování lidí z ohrožených skupin
Počet
2
Podoblasti: 1. Zaměstnanost 2. Podnikání, obchod, služby a inovace 3. Zemědělství 4. Cestovní ruch SPECIFICKÉ CÍLE 1.1. Zaměstnanost Specifické cíle 1.1.1. Vytvářet podmínky pro pracovní uplatnění obyvatel regionu, především v místě 1.1.2. Podporovat zaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel – rodičů s malými dětmi, 50+ atd.
Opatření /aktivity/ Podpora vzdělávacích a poradenských aktivit vedoucích k lepší orientaci na trhu práce – základní kurzy, pracovní pohovory, životopisy, prezentace Podpora flexibilních forem zaměstnávání – práce na zkrácené úvazky, sdílené úvazky, práce z domova Podpora získání pracovních návyků Poradenství a vzdělávací aktivity zaměřené na rodiče na MD a RD, 50+, osoby se zdravotním znevýhodněním aj. Podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem zvýšení zaměstnanosti pečujících osob a usnadnění slučitelnosti pracovního a rodinného života Podpora činností vedoucích k uplatnění sociálně znevýhodněných skupin z trhu práce Podpora aktivit zaměřených na posilování rodičovských kompetencí
1.2. Podnikání, obchod, služby a inovace Specifické cíle Opatření 1.2.1 Rozvíjet podni Podpora začínajících podnikatelů – vytvoření podnikatelkatelskou infrastrukského inkubátoru turu Podpora poradenství a vzdělávacích aktivit pro podnikatele Podpora marketingových nástrojů na rozvoj podnikání Zvýšení povědomí o místních podnikatelích u místních obyvatel 130
¨
1.2.2 Vytvářet podmínky pro příchod vhodných investic a investorů 1.2.3 Podporovat sociální podnikání
1.2.4 Podporovat ekologicky šetrné způsoby podnikání 1.2.5 Vytvářet podmínky pro provázanost podnikatelských činností, podporovat spolupráci mezi podnikateli i napříč odvětvími 1.2.6 Posílit zainteresovanost obcí na podpoře místního podnikání, posílit komunikaci mezi soukromým a veřejným sektorem, se školami 1.2.7 Podporovat klientsky orientované obchody a služby (blíže k zákazníkovi) levné prostory, delší otevírací doba. 1.2.8 Vytvářet podmínky pro fungování potřebných služeb v obcích
Zmapování rozvojových ploch, brownfields, vytvoření „katalogu“ Propagace rozvojových ploch určených pro podnikání Podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj sociálních podniků, včetně společensky odpovědného zadávání zakázek Zvyšování povědomí a informovanosti o sociálním podnikání a spolupráce všech relevantních aktérů Podpora vzdělávání a poradenství související s podporou vzniku, založením, provozem a marketingem sociálního podniku Podpora regionální značky/produktu Projekty podnikání šetrné k přírodě Vznik Klubu podnikatelů
Uplatnit systém opatření zvýhodňující zachování, rozvoj a vznik služeb v obcích – úlevy na poplatcích a nájmech, oslovování místních podnikatelů k podání nabídek do výběrových řízení od obcí apod.) Společná koncepce tvorby pracovních míst.
1. Projekty podporující vstřícné postupy vůči zákazníkovi
2. Systém opatření podporující zachování a vznik služeb v obci
131
¨
1.2.9 Zajistit přenos dobré praxe z jiných regionů ČR a ze zahraničí (inovace) 1.2. 10. Rozvíjet vzdělávání podnikatelů 1.3. Zemědělství Specifické cíle 1.3.1. Podporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření 1.3.2. Podporovat aktivity vedoucích ke zkrácení dodavatelského řetězce (farmářské trhy, přímý prodej) 1.3.3. Podporovat ekonomické činnosti využívající místní zdroje (společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, zaměstnání znevýhodněných osob, informovanost o regionu a možnostech)
3. Projekty spolupráce zaměřené na získání inovativních poznatků 4. Podpora vzniku podnikatelského inkubátoru v území, klubu podnikatelů/-lek
Opatření 1. Podpora zemědělských činností týkající se revitalizace a údržby krajiny 2. Přímý prodej, bedýnkové systémy, donáškové systémy
3. Projekty podnikatelských činností využívajících místní zdroje
1.4. Cestovní ruch Specifické cíle Opatření 1.4.1. Zlepšit marke- Koncentrovat marketing a podporu prodeje pod jeden subjekt CR ting a podporu pro(např. MAS) deje turistické nabídky (Internetový portál pro Polabí – informační centrum MAS) 1.4.2. Zvýšit atrakti- Vytváření turistických produktů příměstského (šetrného) cestovvitu území pro šetrný ního ruchu (mapa, turistická známka, tradiční regionální proturistický ruch dukt) Vytváření zajímavých cílů pro turistický ruch se zaměřením na 132
¨
zážitkovou turistiku (např. zážitková naučná stezka Putování s Ječmínkem apod.) 1.4.3. Zvýšit atrakti- Podpora stávajících vitu turistických cílů a rozvoj nových informačních center v regionu
Prioritní oblast č. 2: INFRASTRUKTURA, DOPRAVA, BYDLENÍ, VÝSTAVBA, VZHLED OBCÍ Prioritní oblast č. 2 - INFRASTRUKTURA, DOPRAVA, BYDLENÍ, VÝSTAVBA, vzhled obcí – technická infrastruktura, doprava - dopravní dostupnost, cyklistická doprava, doprava v klidu STRATEGICKÉ CÍLE Strategický cíl S 2.I Zajistit moderní a efektivní technickou infrastrukturu S 2.II Zajistit moderní, efektivní, bezpečnou a environmentálně příznivou dopravu S 2.III Zajistit infrastrukturu pro vznik a rozvoj kvalitního bydlení, přiměřenou výstavbu a urbanistickou kvalitu obcí a měst v návaznosti na kapacitu území a stávající infrastrukturu včetně městské zeleně a terénních úprav. Podoblasti: 1. Technická infrastruktura 2. Doprava 3. Bydlení, výstavba, vzhled obcí NČI
Indikátor
Popis indikátoru a způsob ověření
Jednotka
Cílová hodnota
610105
Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací
Počet kilometrů nově vybodovaných a rekonstruovaných místních komunikací v regionu celkem
km
10
76100
Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras
Počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných km cyklostezek
Počet
10
133
¨
SPECIFICKÉ CÍLE 2.1. Technická infrastruktura Specifické cíle Opatření 2.1.1 Rekonstrukce starých a budování nových vodovodních sítí Zajistit dostatečně kapacitní a kvalitní vodovodní sítě 2.1.2 Rekonstrukce starých a budování nových kanalizačních sítí Zajistit možnost připojení obyvatel na kanalizační sítě 2.1.3 Podpora vzdělávacích aktivit v oblasti problematiky splaškoPodporovat oddělení vých vod. splaškových vod od dešťové kanalizace 2.1.4 Rekonstrukce starých a budování nových úpraven pitné vody a Zajistit kvalitní pitnou rekonstrukce vodních zdrojů a jejich ochranných pásem vodu pro obyvatele Rekonstrukce obecních studní regionu 2.1.5 Zajistit dostatečnou kapacitu ČOV – provázanost s životním prostředím 2.1.6 Zajistit dostatečné, efektivní a environmentálně šetrné veřejné osvětlení
Rekonstrukce a intenzifikace starých a budování nových ČOV Využití alternativních způsobů čištění vody (kořenové ČOV) Výstavba decentralizovaných ČOV Rekonstrukce, modernizace a rozšíření starého a budování moderního veřejného osvětlení
2.2. Doprava Specifické cíle Opatření 2.2.1Zajistit dostateč- Rekonstrukce a modernizace silnic II a III. třídy a místních konou a kvalitní domunikací pravní infrastrukturu Zvyšování nosnosti a průjezdnosti mostních objektů vč. infrastruktury pro Výstavba nových parkovacích míst a rekonstrukce stávajících dopravu v klidu – parparkovišť koviště, parkovací domy 134
¨
2.2.2 Zachovat dopravní obslužnost, zlepšit provázanost spojů – zapojení do systému PID 2.2.3 Zvýšit bezpečnost dopravy 2.2.4 Posílit nemotorovou dopravu vč. účelové cyklistické dopravy
Spolupráce obcí s ROPID, meziobecní spolupráce
Instalace značení a systémů na zvýšení bezpečnosti – retardéry, elektronických bezpečnostních prvků Výstavba a rekonstrukce cyklostezek a cyklotras Budování infrastruktury pro cyklisty – parkovací místa, parkovací domy, bezpečná úschova (ve školách, v institucích, půjčovny, cyklopruhy, apod.) Propojení místních cyklotras vzájemně a propojení na nadregionální a dálkové cyklotrasy 2.2.5 Rozvíjet veřej- Rekonstrukce a výstavba autobusových a železničních zastávek nou hromadnou do- Zavedení nízkokapacitních vozů veřejné dopravy pravu, zvýšit její Zavedení školních autobusů atraktivitu, zlepšit kvalitu a dostupnost a zajistit efektivitu provozu 2.2.6 Snížit objem Dopravní opatření, značení, spolupráce obcí kamionové dopravy 2.2.7 Snížit tranzitní Opatření ztěžující průjezd automobilů např. zpomalovací prvky dopravu přes obce a města 2.2.8 Posilovat prů- Výstavba chodníků, zavedení zpomalovacích prvků, dopravního chodnost a bezpečný značení, technických úprav, bezbariérové dopravní prvky pohyb pro děti, seniory, handicapované 2.3. Bydlení, výstavba, vzhled obcí, urbanismus Specifické cíle Opatření 2.3.1 Zachovat a dále Projekty cílené na rekonstrukce, zlepšení kvality bydlení zvyšovat kvalitu bytového fondu 2.3.2 Novou zástavbu Studie území vycházející z územního plánu řešit uváženě, snížit Tvorba územních plánů nenarušující venkovskou sídelní struksuburbanizaci a narutura a krajinu šování venkovského rázu krajiny 2.3.3Adaptovat Revitalizace nevyužívaných objektů a ploch 135
¨
brownfieldy pro nové využití 2.3.4Zlepšit vzhled a Revitalizace a adaptace veřejných prostranství funkčnost veřejných Podporovat celkovou kultivovanost prostředí prostranství Podporovat projekty zaměřené na úklid a upravenost, hlukovou a senzorickou kvalitu. Podporovat bezbariérovost budov a veřejných prostranství Prioritní oblast č. 3 OBČANSKÁ SPOLEČNOST, VYBAVENOST, VEŘEJNÉ SLUŽBY, VOLNÝ ČAS Prioritní oblast č. 3: - OBČANSKÁ SPOLEČNOST, VYBAVENOST, VEŘEJNÉ SLUŽBY, VOLNÝ Čas – aktivity a zařízení pro volný čas, kultura, sport, společenský život, kulturní a historické dědictví, výchova, vzdělávání, školství, sociální a zdravotní služby, bezpečnost STRATEGICKÉ CÍLE Strategický cíl S 3.I Rozvíjet občanskou společnost a spolupráci v rámci obcí, měst i regionu S 3.II Zlepšit občanskou vybavenost a veřejné služby vč. zdravotnických a sociálních služeb v obcích a městech S 3.III Zajistit možnosti kvalitního trávení volného času pro všechny věkové skupiny S 3.IV Rozvíjet kulturní a historické dědictví S 3.V Zajistit dostatečně kapacitní a kvalitní výchovu a vzdělávání napříč generacemi S 3.VI Zvýšit bezpečnost v obcích a městech Podoblasti: 1. Řízení, spolupráce, koordinace, informovanost 2. Občanská vybavenost a veřejné služby 3. Volný čas, kultura, sport, společenský život 4. Kulturní a historické dědictví regionu 5. Výchova, vzdělávání, školství 6. Bezpečnost NČI
Indikátor
Popis indikátoru a způsob ověření
Jednotka
Cílová hodnota 136
¨
Roční přírůs531100 tek/úbytek stěhováním.
531310 Index vzdělanosti
Rozdíl absolutních počtů přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území. (ČSÚ) Podíl součtu středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou ( (SŠ mat ) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel s trojnásobnou váhou (3*VŠ) na celkovém počtu obyvatel ve věku 15 a více let.
Počet
%
1000
0,95 (cílová hodnota)
SPECIFICKÉ CÍLE 3.1. Řízení, spolupráce, koordinace, informovanost Specifické cíle Opatření 3.1.1 Zkvalitnit ko- Zpravodaje, webové stránky, ankety, fóra, veřejná setkávání a munikaci mezi obecdalší zapojování obyvatel, které umožní získávat zpětnou vazbu ními úřady, vedením o skutečných dopadech a vnímání ze strany adresátů obcí a veřejností, zajistit zpětnou vazbu od různých cílových skupin 3.1.2 Rozvíjet spolu- Projekty spolupráce v rámci území MAS práci obcí v rámci Aktivní zapojení občanů, jejich informovanost a spolupráce MAS 3.1.3 Zajistit společný Vznik informačních center, jejich spolupráce s MAS marketing regionu 3.1.4 Zvýšit počet Motivační programy, pozitivní kampaně, výměna zkušeností obyvatel přihlášených k trvalému pobytu Občanská vybavenost a veřejné služby se zaměřením na sociální a zdravotnické služby Specifické cíle Opatření 3.2.1 Udržet a rozvi- Zachování stávající nabídky služeb a občanské vybavenosti v obcích (knihovny, pošta) nout efektivní síť ve3.2.
řejných služeb v obcích regionu a zefektivnit jejich provoz 3.2.2. Optimalizovat Komunitní plánování sociálních služeb pro území MAS síť sociálních služeb, 137
¨
zajistit potřebnou kvalitu služeb 3.2.3. Zvýšit informo- Programy na zvýšení informovanosti o využití jednotlivých sluvanost o sociálních žeb službách 3.2.4. Podpora terén- Navýšení kapacit stávajících terénních sociálních služeb, vznik ních sociálních služeb nových služeb, Aktivity na podporu osob pečujících o osobu blízkou, Podpora služeb sociální prevence 3.2.5. Podpora sociál- Komunitní centra, poradny, podpora služeb pro dlouhodobě ních služeb vedoucích nezaměstnané, krizové ubytování, sociální bydlení k sociálnímu začlenění 3.2.6. Podpora sociální Služby sociální rehabilitace, Půjčovna kompenzačních pomůcek integrace zdravotně postižených 3.2.7. Zachování a Vytvoření kvalitních podmínek pro práci lékařů v obcích rozšíření zdravotnic- Realizace preventivních programů v oblasti zdravého životního kých služeb a zdrastylu, prevence před chorobami votní prevence 3.3. Volný čas, kultura, sport, společenský život Specifické cíle Opatření 3.3.1. Vybavit obce Výstavba a rekonstrukce společenských sálů, kulturních domů, dostatečnou a kvalitní objektů pro realizaci aktivit ve volném čase vč. knihoven, kin infrastrukturou pro volný čas 3.3.2. Zlepšovat a vytvářet podmínky pro spolkovou a zájmovou činnost obyvatel 3.3.3. Vytvářet podmínky pro aktivní život seniorů 3.3.4. Podporovat volnočasové aktivity pro rodiny s dětmi 3.3.5. Rozvíjet možnosti aktivního trávení volného času pro – náctileté 3.3.6. Zlepšit podmín-
Podpora organizací působících v oblasti sportu, kultury, různé zájmové činnosti
Vznik míst pro setkávání seniorů např. kluby seniory, realizace akcí zaměřených pro seniory Akce pro rodiny s dětmi Aktivity pro smysluplné trávení volného času
Budování a rekonstrukce sportovišť a sportovních zařízení vč. 138
¨
koupališť, veřejně přístupných sportovních plácků, hřišť a fit ky pro rozvoj sporparků pro různé cílové skupiny, především pro náctileté… tovních aktivit všech věkových skupin obyvatelstva 3.3.7. Podporovat Aktivity podporující mezigenerační soužití mladé rodiny a mezigenerační vztahy 3.3.8. Podporovat Aktivity ke zlepšení vzájemných vztahů a ke ztotožnění vazbu mezi starouseds místem bydliště líky a nově příchozími obyvateli 3.4. Kulturní a historické dědictví regionu Specifické cíle Opatření 3.4.1 Oživovat, udržo- Podpora aktivit směřujících k oživení a zachování místních travat a rozvíjet místní dic tradice 3.4.2 Obnovovat památkově chráněné objekty 3.4.3 Zpřístupnit a využívat kulturní a historické památky a cesty pro současný život (tam, kde je to možné)
Rekonstrukce památek Zpřístupnění a využívání kulturních a historických památek Nové využití památek Obnova historických cest, jejich využití
3.5. Výchova, vzdělávání, školství Specifické cíle Opatření 3.5.1 Zajistit dosta- Výstavba, rozšíření a vybavení mateřských škol tečnou kapacitu a Podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem zvýšení zaměstvybavení předškolnanosti pečujících osob a usnadnění slučitelnosti pracovního a ních zařízení rodinného života Podpora vzniku dětských skupin 3.5.2 Zajistit dosta- Rekonstrukce a rozšíření kapacit ZŠ, vybavení ZŠ tečnou kapacitu a vybavení základních škol 3.5.3 Optimalizovat Spolupráce, síťování škol využití kapacity škol a předškolních zaří139
¨
zení 3.5.4 Podporovat po- Projekty komunitních škol lyfunkční úlohy škol, zejména u menších škol 3.5.5Zajistit osvětu a Osvětové a vzdělávací programy v různých společenských oblasvzdělávání obyvateltech stva v oblastech ochrany ŽP, finanční a počítačové gramotnosti, zdravotní a sociální oblasti, oblasti bezpečnosti, odpadového hospodářství a dalších oblastech 3.5.6 Propojit systém Spolupráce škol se zaměstnavateli, s úřady práce vzdělávání s potřebami trhu práce 3.6. Bezpečnost Specifické cíle 3.6.1 Zajistit dostatečnou prevenci kriminality 3.6.2 Zapojovat různé subjekty do prevence kriminality 3.6.3 Integrovat stávající a doplňovat potřebné monitorovací nebo signalizační systémy zaměřené proti rizikovému či kriminálnímu jednání 3.6.4 Zajistit bezpečnost před živelnými katastrofami 3.6.5 Eliminovat rizikové faktory z hlediska bezpečnos-
Opatření Realizace preventivních programů, prevence sociálně patologických jevů Podpora NNO zapojených do prevence kriminality
Zavedení a rozšíření kamerových systémů Zavedení dalších moderních systémů či prostředků zvýšení bezpečnosti
Propojení prvků jednotného záchranného systému - technika, mobily, náhradní elektr. zdroje apod. Databáze aktuálních vlastníků vodních ploch Vytvoření útulku či jiného zařízení pro psy, osvětlení tmavých míst 140
¨
ti
Prioritní oblast č. 4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Prioritní oblast č.4: -ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – ochrana přírody, prostupnost krajiny, odpadové hospodářství, zásobování energiemi STRATEGICKÉ CÍLE Strategický cíl S 4.I Zajistit zdravé životní prostředí S 4.II Zajistit ochranu přírody a krajiny a její prostupnost a zdraví S 4.III Zajistit efektivní odpadové hospodářství obcí S 4.IV Zvýšit povědomí obyvatel o ochraně životního prostředí Podoblasti: 1. Životní prostředí 2. Ochrana přírody, přírodních prvků a prostupnost krajinou 3. Odpadové hospodářství 4. Zásobování energiemi 5. Vzdělávání, výchova a osvěta 6. Udržitelné zemědělství NČI
Indikátor
Plocha nově založené nebo 6651120 rekonstruované veřejné zeleně Počet projektů zvyšující 330100 atraktivitu měst
Popis indikátoru a způsob Jednotka Cílová ověření hodnota Plochy rekonstruované veřejné zeleně
ha
Počet projektu zabezpečující atraktivitu měst.
počet
2 3
SPECIFICKÉ CÍLE 4.1. Životní prostředí Specifické cíle Opatření 4.1.1 Zajistit čistotu Revitalizace vodních toků a rybníků, jejich čištění, obnovopovrchových vání zaniklých a budování nových rybníků 141
¨
i podzemních vod 4.1.2 Zajistit čistotu Zlepšení dostupnosti ekologických způsobů vytápění, opatřeovzduší ní na snižování emisí 4.1.3 Zajistit ochranu Protierozní opatření, dodržování správných zemědělských půdy postupů Využití všech možností komplexních pozemkových úprav i proti odplavování orné půdy 4.1.4 Eliminovat různé Projekty na snížení negativních dopadů hluku a světelného druhy znečištění – hluk, znečištění světelné znečištění , prach 4.1.5 Pečovat o zeleň, Revitalizace, rozšiřování veřejné zeleně a její údržba, studie rozšiřovat ji obnovy a revitalizace zeleně, podpora techniky na údržbu zeleně (technika, plány péče, nové výsadby - využití odborníků 4.2. Ochrana přírody, přírodních prvků a prostupnost krajinou Specifické cíle Opatření 4.2.1 Zajistit prostup- Informační systémy vztahující se k prostupnosti krajiny – nost krajiny značení, mapy, infotabule Obnova a údržba polních cest, - údržba stávajících cest a obnova využitelných původních 4.2.2 Obnovovat, revi- Vyhledávání, revitalizace a ochrana přírodních prvků talizovat a chránit pří- Obnovení a vytváření krajinotvorných prvků, studie a plánorodní prvky v krajině vání krajinotvorných prvků 4.2.3 Zvýšit retenční Realizace protipovodňových opatření schopnosti krajiny pro- Využití vsakovacích jímek pro řešení odvodu povrchové vody tipovodňová opatření 4.2.4 Zvýšit biodiverzi- Budování nových přírodních prvků vedoucích ke zvýšení bitu v krajině odiverzity krajiny - výsadba zeleně, zakládání remízků apod. Vytváření prvků Územních systémů ekologické stability (ÚSES) i jakožto orientačních bodů a linií v krajině – shluků stromů a alejí 4.3. Odpadové hospodářství Specifické cíle Opatření 4.3.1 Snížit náklady ob- Spolupráce obcí, např. společná svozová firma, společné cí na likvidaci odpadů smluvní podmínky 4.3.2 Snížit produkci Rozšíření sběrných míst a kontejnerů na tříděný odpad směsného komunálního Zkrácení docházkové vzdálenosti ke kontejnerům odpadu a zvýšit výtěžnost využitelných složek odpadů 142
¨
4.3.3 Zavést vícedruho- Podpora separace odpadů a jejich druhotného využívání vé třídění vč. biologicky Zřizování, rozšiřování a modernizace sběrných míst a komrozložitelného odpadu postáren (BRO) Svoz bioodpadu a následné využití Využívání kompostérů 4.3.4 Kamerový dohled v místech černých skládek Snížit počet černých Rekultivace uzavřených a starých (černých) skládek odpadů skládek Řešení problému kontaminovaných skládek průzkumy a odbornou pomocí s dotačním managementem Evidence, návrhy a snížení nebezpečnosti starých skládek 4.3.5 Zvýšit povědomí Vzdělávací a motivační programy, internetové aplikace apod. obyvatel o vhodném třídění a využití odpadů 4.4. Zásobování energiemi Specifické cíle Opatření 4.4.1 Snížit spotřebu Izolace budov, tepelné regulace energie u veřejných budov 4.4.2 Podporovat snižo- Podpora výměny kotlů v domácnostech, instalace technologií vání spotřeby energie u snižujících spotřebu energie a vody budov soukromých subjektů 4.4.3 Podporovat Nabídka poradenství, dotační managament úsporné technologie a provozy 4.5. Vzdělávání, výchova, osvěta, informovanost a spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a krajiny Specifické cíle Opatření 4.5.1. Zvyšovat ekolo Vzdělávací programy pro různé věkové a profesní skupiny, gické povědomí obyvapřednášky tel všech věkových sku- Webové aplikace, hry pin 4.5.2. Zajistit dostateč- Tvorba informačních materiálů, webové aplikace nou informovanost Vzdělávací programy obyvatel o stavu životního prostředí v regionu 4.5.3. Zapojit aktivně Vzdělávací programy pro veřejnost obyvatele regionu do 143
¨
péče o životní prostředí, přírodu a krajinu 4.5.4. Zajistit osvětu Vzdělávací programy, workshopy, informační materiály starostů a dalších před- Spolupráce s orgány MZE a SZIF stavitelů obcí o správných zemědělských postupech a zajistit informovanost a osvětu zemědělců o ekologických postupech 4.6. Zemědělství Specifické cíle 4.6.1 Zajistit prostupnost krajiny 4.6.2 Obnovovat tradiční produkty, 4.6.3 Zvýšit biodiverzitu v krajině 4.2.4 Sociální zemědělství
Opatření Lesnická infrastruktura, komplexní systém údržby Obnova a údržba polních a lesních cest, Vyhledávání podnikatelů a podpora prvovýroby, zjednodušení vstupu na trh Využití dešťové vody k zavlažování
Osvěta a podpora stávajících i nových sociálních podnikatelů
Priority specifických cílů: Navržené specifické cíle byly po jejich prodiskutování se členy mas a na veřejném projednání 13. 3. 2014 v milovicích podrobeny procesu priority – tj. Stanovení jejich vzájemné důležitosti. Všichni členové mas a další aktivní aktéři procesu tvorby integrované strategie Mas Polabí byly požádáni o stanovení pořadí specifických cílů.
144
¨
5. PROVÁZANOST PRIORITNÍCH OBLASTÍ SE SPECIFICKÝMI CÍLY V této části musí jednoznačně vyplynout přidaná hodnota realizace opatření pro celé řešené území. Ideální stav spočívá v přidané hodnotě pro co nejširší území MAS Polabí a pozitivních dopadech na co nejvíce subjektů a obyvatel. Provázanost prioritních oblastí se specifickými cíly Prioritní oblast
Související oblast PO 2 – Infrastruktura, doprava vzhled obcí
PO 1 - Místní ekonomika
Zlepšení kvality infrastruktury a tím zajištění dostupných služeb, podpora podnikání a doprava do zaměstnání, podpora zeleně. Rozvoj cestovního ruchu.
SC 1.1, SC 17/a
PO 3 – Občanská vybavenost, společnost, veřejné služby a volný čas Zlepšení kvality služeb, zkulturnění SC17/a,SC19/b,SC2.1,SC1.3 veřejných prostor a zvýšení zájmu lidí o setkávání. PO 4 – Životní prostředí Zkvalitnění veřejného prostranství a SC17/c zvýšení zájmu o život o obci. Podpora zemědělských podnikatelů. PO 1 – Místní ekonomika Zlepšení ekonomiky a možnost uplat- SC1.1, SC17/c,SC2.4 nění místních obyvatel a služeb při budování cyklistické infrastruktury, včetPO 2 ně rozvoje cestovního ruchu. Infrastruktura, PO3 – Občanská vybavenost, společnost, veřejné služby a volný čas doprava a vzhled Bezpečnost dojíždění obyvatel mezi SC2.4,SC17/c obcí městy, do škol i do zaměstnání. PO 4 Životní prostředí Revitalizace toků a výsadba, využití SC17/c odborníků pro zlepšení vzhledu komplexně s infrastrukturou. PO3-Občanská PO1 Místní ekonomika Efektivní občanská společnost se odráží SC19/b,SC26 společnost, vybavenost, veřej- růstem místní ekonomiky. né služby, volný čase 145
¨
PO 4 - Životní prostředí
PO 1 Místní ekonomika Ráz krajiny se stává turistickým cílem. SC17/c,SC2.1 PO2-Infrastruktura, doprava a vzhled obcí Péče o zeleň, sdružuje společnost a vy- |SC2.1,SC2.4 tváří prostor příznivý pro život.
146
¨
6. VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY Strategie MAS Polabí, o.p.s. jsou v souladu s územními plány obcí a města a dalšími územně plánovacími dokumenty a vyššími strategickými dokumenty Prioritní strategické dokumenty jsou uvedeny níže. Území MAS POLABÍ je regionem zařazeným do potenciálního rozvojového území. Patří do něj většina území, rozdíl je mezi Milovicemi a Lysou, obě města mají v poměru s jinými městy např. Brandýs nad Labem vyšší nezaměstnanost. V Milovicích hraje zásadní roli prostor po bývalém vojenském újezdu a velké množství mladý ch rodin, které skýtá také riziko potenciálně nezaměstnaných a potenciálně sociálně ohrožených obyvatel. Při realizaci strategie byly využitý následující zdroje : Strategie regionálního rozvoje 2014-2020 Dohoda o partnerství pro programové období 2014-2020 Metodický pokyn pro využití Integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020 Národní dokument o územní dimenzi Národní program reforem pro rok 2015 Nařízení EU k politice soudružnosti 2014-2020 Politika územního rozvoje ČR Bílá kniha terciálního rozvoje ČR. Koncepce zemědělského aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015vysokých škol na období 2011 – 2015 10. Národní inovační strategie ČR 2012 – 2020 11. Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 12.Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 - 2020 13.Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 – 2020 14.Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů dokumenty krajů v dané oblasti 15.Komplexní strategie ČR k řešení problematiky kritické infrastruktury 16.Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti 17.Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb 18.Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 19.Národní koncepce podpory rodin s dětmi (2008) 5/So) Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012 20.Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 21.Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR s využitím technických a přírodě blízkých opatření (2010) 22.Plán hlavních povodí ČR. 23.Plán odpadového hospodářství pro roky 2015 – 2024 24.Politika ochrany klimatu v ČR 25.Státní politika životního prostředí 2012 - 2020 26.Státní program ochrany přírody a krajiny ČR 20091. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
147
¨
27.Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013 28.Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013) 29.Národní strategický plán rozvoje venkova 2007 – 2013 30.Zpráva o činnosti Úřadu práce České republiky za rok 2014 31.Analýza socioekonomického rozvoje Středočeského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Středočeského kraje v letech 2006 -2016 32.Územně analytické podklady ORP Lysá nad Labem a Mladá Boleslav. 33.Územně analytické podklady Mikroregionu Polabí, o.p.s. a měst MAS POLABÍ 34.Aktualizace strategického plánu rozvoje města Benátky nad Jizerou 2014 -2020
148
¨
D. SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1 PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP Specifický cíl stra- 2.2.3 tegie: Zvýšit bezpečnost dopravy 2.2.4 Posílit nemotorovou dopravu vč. účelové cyklistické dopravy 2.2.7 Snížit tranzitní dopravu přes obce a města 2.2.8 Posilovat průchodnost a bezpečný pochyb pro děti, seniory, handicapované Název opatření: 1.1. Bezpečně do práce na kole Vazba na specific- 1.2. Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zaký cíl IROP: stávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) Popis opatření:
Typy projektů:
Cílem je zlepšení bezpečné dopravy a provázání bezpečné dopravy pěší (zastávky) a cyklodopravy, jako vh odnějších alternativních způsobů dopravy do práce i za službami ve městech. Předmětem opatření bude realizace cyklostezek, pořizování bezpečnostních prvků a komplexní řešení chodníků, přechodů a zastávek. SCLLD Kapitola str. 31 K cestám pro pěší patří rovněž přechody přes komunikace, zejména přes frekventované průjezdní úseky silnic II. a III. třídy. Jako společné projekty MAS by se mohly realizovat také potřebné úpravy pro cyklodopravu (dojížďku do práce a škol), ať už se jedná o samostatné cyklostezky nebo pruhy pro cyklisty v nebezpečných úsecích, značení cyklotras, bezpečný průjezd centrem nebo další doplňkové zařízení pro cyklisty Výstavba a rekonstrukce cyklostezek. Výstavby a modernizace cyklotras. Budování doprovodné infrastruktury, např. stojanů na kola, úschoven kol, nabíjecích elektrických stanic na elektrokola, odpočívadel a dopravního značení-pouze jako komplexní řešení projektu cyklostezky. Doplňující zeleň u cyklostezek, např. zelené pásy a liniové výsadby. 149
¨
Modernizace přestupních terminálů, záchytných parkovišť a parkovacích domů v návaznosti na veřejnou dopravu. Bezpečné bezbariérové chodníky, komplexní řešení bezpečných autobusových zastávek. Příjemci podpory: Minimální a maximální výše podpory: Principy preferenčních kritérií: Výsledky:
Bude stanoveno ve výzvě MAS Bude stanoveno ve výzvě MAS Preferenční kritéria budou stanovené až v konkrétní výzvě MAS. Indikátory výstupu Kód NČI Název indikátoru 76100 Počet km nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras. Cyklostezka je pozemní komunikace nebo jízdní pás, nikoli pruh, vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, automobilová doprava je z ní vyloučena. Naopak cyklotrasa není z hlediska zákona o pozemních komunikacích druh komunikace, ale jedná se o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty. Výchozí hodnota 0 Cílová hodnota 4 Indikátory výsledku Kód NČI Název indikátoru 76310 Podíl cyklistiky na přepravních výkonech. Podíl přepravních výkonů cyklistiky měřených v osobokilometrech - na celkových dopravních výkonech osobní dopravy mě150
¨
řených v osobokilometrech. Výsledná hodnota musí být uváděna v %. Výchozí hodnota Cílový stav
7 10
Specifický cíl stra- 3.6.4 tegie: Zajistit bezpečnost před živelnými katastrofami Název opatření: 1.2. Hasiči Vazba na specific- 1.3. Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizika kaký cíl IROP: tastrof. Pořízení vybavení a opravy garážových prostor pro techniku a vybavení, pořízení elektrocentrály. Popis opatření:
Dosáhnout vyšší ochrany života obyvatel ve vazbě na změny v klimatu. Viz Příloha č .5 PD IROP Kapitola SCLLD str.35
Typy projektů:
Pořízení techniky a prostředků pro řešení mimořádných situací – nadprůměrné srážky, námrazy, orkány, větrné smrště, extrémní sucho, únik nebezpečných látek, dále pak likvidace havárií, technika pro vyprošťování osob, hasicí a výšková technika, mobilní elektrocentrály, detekční přístroje pro vyhledávání osob apod. Stavební úpravy stanice složky IZS (stavební úpravy projektu, v odůvodněných případech stavba nového projektu, pořízení a vybavení technologií) např. výstavba nových garážových prostor s cílem garážování techniky, uskladnění prostředků před povětrnostními vlivy a k zajištění připravenosti techniky. Vybudování stanice IZS změnou její dislokace na místo, kde budou vytvořeny podmínky pro rychlý výjezd složek k mimořádné události. Účelem je zvýšení odolnosti vůči účinkům mimořádné události. 151
¨
Příjemci podpory:
Minimální a maximální výše podpory: Principy preferenčních kritérií: Výsledky:
Obce, které zřizují jednotky požární ochrany §29 zákona č. 133/1985 Sb., složky IZS Jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie II a III (podle přílohy zákona o požární ochraně), doloží souhlasné stanovisko hasičského záchranného sboru ČR -Základní složky IZS dle zákona §4 zákona č. 239/2000Sb. Bude stanoveno ve výzvě MAS Preferenční kritéria budou stanovené až v konkrétní výzvě MAS. Indikátory výsledku Kód NČI Název indikátoru 5 75 20 Počet exponovaných území s nedostatečnou připraveností složek IZS (ORP Mladá Boleslav, ORP Lysá nad Labem) Výchozí hodnota 108 Cílová hodnota 48 Indkátor výstupu Kód NČI 5 70 01 Výchozí hodnota Cílová hodnota
Název indikátoru Počet nové techniky a věcných prostředků IZS 0 2
152
¨
PŘÍLOHA Č. 2 FICHE OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANTOST Specifický cíl stra- SC.1. I tegie: Podpora tvorby pracovních míst v regionu, zejména osob znevýhodněných v přístupu na trh práce. 1.1.1. Vytvářet podmínky pro pracovní uplatnění obyvatel regionu, především v místě 1.1.2. Podporovat zaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel – rodičů s malými dětmi, 50+ ad. Název opatření: 2.1. Řešení lokální nezaměstnanosti Vazba na specific- 2.3.1. Zvýšení zapojení lokálních aktérů do řešení ký cíl IROP: problémů nezaměstnanosti a soc. začleňování ve venkovských oblastech. 1) Popis cíle patření: Vytvoření nových pracovních míst s využitím lokálních aktérů. Zapojení obyvatel do nové práce z problémové skupiny obyvatel dlouhodobě nezaměstnaných. 2) Provázanost navrhovaných opatření a to včetně provázanosti na ostatní operační programy. 1.1. Vytvářet podmínky pro pracovní uplatnění obyvatel regionu, především v místě 1.2. Podporovat zaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel – rodičů s malými dětmi, zdravotně znevýhodněných osob, 50+ atd. 1.3. Podporovat sociální podnikání 1.2.8. Posílit zainteresovanost obcí na podpoře místního podnikání, posílit komunikaci mezi soukromým a veřejným sektorem, se školami 1.3.1. Podporovat ekonomické činnosti využívající místní zdroje (společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, zaměstnání znevýhodněných osob, informovanost o regionu a možnostech) 3) Priorizace navrhovaných opatření a) 1.1. Vytvářet podmínky pro pracovní uplatnění obyvatel regionu, především v místě 1.2. Podporovat zaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel – rodičů s malými dětmi, 50+ ad. b) 1.3. Podpora sociálního podnikání 4) Termín vyhlášené výzvy Výzva bude vyhlášena na začátku roku 2017. 5)Popis možných zaměření projektu 153
¨
Podpora vzdělávacích a poradenských aktivit vedoucích k lepší orientaci na trhu práce – základní kursy, pracovní pohovory, životopisy, prezentace Podpora flexibilních forem zaměstnávání – práce na zkrácené úvazky, sdílené úvazky, práce z domova Podpora získání pracovních návyků Poradenství a vzdělávací aktivity zaměřené na ženy na MD a RD, 50+ ad. Podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem zvýšení zaměstnanosti pečujících osob a usnadnění slučitelnosti pracovního a rodinného života Podpora činností vedoucích k uplatnění sociálně vyloučených na trhu práce 6) Podporované cílové skupiny - budou uvedeny v konkrétní výzvě. Osoby nad 50+ Osoby pečující o děti do 15 let věku Dlouhodobě nezaměstnaní Osoby do třiceti let ze sociálně znevýhodněného prostředí Limit pro výši způsobilých výdajů: Min. 400 000 Max. 3000 000 7) Typy příjemců Veřejný sektor, NNO, organizace zprostředkující práce, obce, mikroregiony a sdružení zřízená obcemi, obchodní společnosti, OSVĆ a družstva na území MAS, sociální podniky, s.r.o., konkrétně bude uvedeno vždy ve výzvě. 8) Absorpční kapacita Název Místo Mateřské centrum Benátky Benátky nad Jizerou Nízkoprahová zařízení pro děti a mlá- Milovice dež – Nízkoprahový klub a D- klub Milovice Maminky dětem, z. s. Rodinné centrum Parníček, z.s. Fajn klub Lysá První Férová, o.p.s. Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov Mladá Pečovatelská služba-Centrum zdravotních a sociálních služeb Poděbrady Semiramis Nymburk
Milovice Lysá nad Labem Lysá nad Labem Milovice Milovice Lysá nad Labem Nymburk 154
¨
Centrum Point Milovice Raná péče-Oblastní Charita Kutná Hora Kutný Hora Chráněné bydlení –Dětský domov Nymburk Ekonomické subjekty se sídlem na území ORP Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou. 9)Vliv opatření na naplňování horizontálních témat OPZ Podpora rovných příležitostí-neutrální -Rovnost mezi muži a ženami – projekty jsou z hlediska rovných příležitostí neutrální -Nediskriminace a udržitelný rozvoj – neutrální a pozitivní vliv na zvýšení lokální zaměstnanosti sociálně znevýhodněných skupin obyvatel. Udržitelný rozvoj – pozitivní 10)Principy pro určení preferenčních kritérií Budou podpořeny projekty ve vztahu k cílovým skupinám. 11) Indikátory výstupu Číslo indi- Název indiká- Popis Výchozí Cílová kátoru toru hodnota hodnota Počet osob/účastníků (žáků, studentů, zaměstnanců, pracovníků implementační struktury, osob cílových skupin apod.), které v rámci projektu získaly Celkový počet jakoukoliv formu podpory, bez ohledu na účastníků 63 000 0 2 (osoby) počet poskytnutých podpor. Každá podpořená osoba se v rámci projektu započítává pouze jednou bez ohledu na to, kolik podpor obdržela. Podpora je jakákoliv. 12) Indikátor výsledku Číslo indi- Název indiká- Popis Výchozí kátoru toru hodnota 50 105 Počet zaměst- Počet zaměstnavatelů, 0 navatelů, kteří kteří podporují flexi-
Cílová hodnota 2 155
¨
podporují fle- bilní formy práce xibilní formy práce
156
¨
PŘÍLOHA Č. 3 FICHE PRV Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV Vymezení Fiche -stručný popis Fiche -vazba na cíle SCLLD
Oblast podpory
Definice příjemce dotace
Výše způsobilých výdajů
3.1. Podpora prodeje zemědělských produktů 17/1/b Podpora je zaměřena na investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů. 1.3.4. Podporovat aktivity vedoucích ke zkrácení dodavatelského řetězce (farmářské trhy,prodej ze dvora,aj) 1.3.3.Podporovat ekonomické činnosti využívající místní zdroje (společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, zaměstnání znevýhodněných osob, informovanost o regionu a možnostech) Hmotné i nehmotné investice, které se týkají zpracování zem. Produktů a jejich uvádění na trh. Způsobilé jsou investice do výstavby a rekonstrukce budov vč. nezbytných manipulačních ploch, pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zem. produktů, finální úpravu, balení, značení výrobků, vč. technologií souvisejících s dohledatelností produktů. Způsobilé jsou rovněž investice vedoucí ke zvyšování a monitorování kvality, investice související s uváděním zemědělských potravinářských produktů na trh, včetně investic do marketingu a zařízení na čištění odpadních vod ve zpracovatelském provozu. Zemědělský podnikatel, výrobce potravin, krmiv, subjekty aktivní ve zpracování a uvádění na trh. Min. 50 000,00 Max. 1000 000,00 157
¨
Indikátory výstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav Indikátory vstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV Vymezení Fiche -stručný popis Fiche
-vazba na cíle SCLLD
Oblast podpory
93701 Počet podpořených podniků 0 0 1
94800 Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů 0 0 1 3.2. Lesní infrastruktura a zemědělská infrastruktura 17/1/c Zaměřena na investice, které se týkají infrastruktury s rozvojem, nebo modernizací a přizpůsobením se zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě. 1.3.1.Podporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření 1.4.2. Zvýšit atraktivitu území pro šetrný turistický ruch 4.2.5 Zvýšit rozlohu lesů a ekologickou hodnotu a využívat lesy k rekreaci SC 1. IV Podporovat rozvoj multifunkčního zemědělství S 2.II Zajistit moderní, efektivní, bezpečnou a environmentálně příznivou dopravu Podpora zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které souvisejí s rekonstrukcí a budováním zemědělské infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality a zvýšení hustoty 158
¨
polních cest. Kromě rekonstrukce a výstavby polních cest bude podporována i výstavba souvisejících objektů a technického vybavení. Polní cesty musí být realizovány na území, kdy byly dokončeny pozemkové úpravy a mimo intravilán obce. Definice příjemce dotace
Výše způsobilých výdajů Indikátory výstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav Indikátory vstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav
Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV Vymezení Fiche -stručný popis Fiche -vazba na cíle SCLLD
Fyzické nebo právnické osoby hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení,spolků s právní osobností, vysoké školy, obce a jejich svazky Min. 100 000,00 Max. 5 000 000,00
93701 Počet podpořených podniků 0 1 2
94302 Celková délka lesních cesta v km 0 1 4
3.3. Posílení rekreační funkce lesa 25 Neproduktivní investice v lesích Podpora zvyšuje environmentální a společenskou funkci les. 1.4.2. Zvýšit atraktivitu území pro šetrný turistický ruch 4.2.5 Zvýšit rozlohu lesů a ekologickou hod159
¨
notu a využívat lesy k rekreaci S 2. II Zajistit moderní, efektivní, bezpečnou a environmentálně příznivou dopravu Oblast podpory
Způsobilé jsou projekty zaměřené na posílení rekreační funkce lesa, značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře 2m. Značení významných přírodních prvků, herních a naučných prvků, dále aktivity k usměrňování návštěvnosti území, odpočinková stanoviště, přístřešky, info tabule, závory.
Definice příjemce dotace
Veřejní a soukromí držitelé lesů a jiné subjekty a jejich soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení.
Výše způsobilých výdajů
Indikátory výstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav Indikátory vstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV
Vymezení Fiche -stručný popis Fiche
Min. 10 000,00 Max. 5 00 000,00
92702 Počet podpořených akcí 0 1 2 93001 Celková plocha podpořená v ha 0 0 1 3.4. Stroje a zařízení 26 Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh. Podpora zaměřena na lesnické technologie, 160
¨
jejich mobilizaci a uvádění na trh. -vazba na cíle SCLLD Oblast podpory
Definice příjemce dotace
Výše způsobilých výdajů
Indikátory výstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav Indikátory vstupů Číslo Název Výchozí stav Hodnota pro mid-term (r. 2018) Cílový stav
Podpora je poskytována na pořízení strojů a technologií včetně přibližování, stroje ke zpracování zbytků, stroje pro přípravu půdy před zalesněním, zařízení pro lesní školkařskou činnost. Investice k zvyšování ekonomické hodnoty lesů musí být odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů. Žadatel hospodaří dle platného lesního hospodářského plánu nebo podle převzaté platné lesní hospodářské osnovy. Soukromí držitelé lesů. Obce, svazky obcí, střední podniky zaměřené na investice, které zvyšují lesnický potenciál, nebo souvisí se zpracování, mobilizací produktů a jejich uváděním na trh. Min. 100 000 Max. 5 000 000,00
93701 Počet podpořených podniků 0 1 1 94800 Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (Leader). 0 1 1
161
¨
PŘÍLOHA Č. 4 PROJEKTY SPOLUPRÁCE MAS Náměty pro projekty spolupráce: 1. Podpora lokální ekonomiky, tradic a řemesel - Rozvoj regionální značky Polabíregionální produkt, podpora gastroturistiky, propagace tradičních řemesel, přenášení příkladů dobré praxe - zavádění nových značek. Partneři: vybrané certifikované MAS ČR 2. Územní plánování v MAS POLABÍ – marketing a propagace , aktivity na zapojení veřejnosti a podporu k návrhům změn v územních plánech regionu. Partneři: vybrané certifikované MAS ČR 3. Zadržování vody v krajině a prostupnost krajinou - Protipovodňová opatření v krajině, boj se suchem - vzdělávání, návrhy opatření. Hospodaření s dešťovou vodou Účelem šetrného nakládání se srážkovými vodami je snaha o návrat vody do krajiny a napodobení přirozených odtokových poměrů území před urbanizací. Zařízení věnovaná hospodaření s dešťovými vodami jsou taková, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. Patří sem i opatření, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody, např. akumulací a užíváním dešťové vody nebo retencí a regulovaným odtokem do stokové sítě. Správné hospodaření s dešťovou vodou je prevencí povodní i sucha. Partneři: vybrané certifikované MAS ČR
162
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
PŘÍLOHA Č. 5 FINANČNÍ PLÁN 2014-2023 Programový rámec IROP Zaměstnanost PRV
40 199 000,00
40 200 000,00 13 600 000,00 11 441 000,00
15 470 000,00 11 462 000,00
CELKEM IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
PR PRV
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezam.
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3
2.1 ZVÝŠĚNÍ LOKÁLNÍ ZAM.
ZAM
2.3
3.1
3.1 PODPORA ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE
PRV
19.2
Čl. 17/1/b Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
19.2
Čl. 17/1/c Investice do zařízení souvsejícím s rozvojem zem. Lesnická infrastrukutra.
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
19.2
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
19.2
Čl. 26 Investice do lesnických technologií.
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
PR IROP
ZAM
Vazba na specifický cíl programu
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
Celkové způsobilé výdaje
37 485 000,00 4 725 000,00 13 600 000,00
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace Příspěvek Unie 30 345 000,00 3 825 000,00 11 560 000,00
Národní veřejné zdroje
5 355 000,00 675 000,00 1 530 000,00
Veřejné zdroje 1 785 000,00 225 000,00 170 000,00
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje 0,00
0,00
0,00
0,00
340 000,00
997 500,00
807 500,00
142 500,00
0,00
47 500,00
0,00
7 140 000,00
5 780 000,00
1 020 000,00
0,00
340 000,00
0,00
493 500,00
399 500,00
70 500,00
0,00
23 500,00
0,00
2 856 000,00
2 312 000,00
408 000,00
0,00
136 000,00
0,00
526 050,00
425 850,00
75 150,00
0,00
25 050,00
0,00
163
¨ 2016 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
ZAM
2.3
3.1
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
PR IROP
OP ZAM
2.1 ZVŠĚNÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
PRV
Vazba na specifický cíl programu
Celkové způsobilé výdaje
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3.1 Zvýšitzapojení lokálních katérů do řešní problémů nezaměstnansti. Čl. 17/1/b Investice do zařízení související se zpracováním zem. Prduktů. Čl. 17/1/c Podpora investic související s orzvojem, modenizací nebo přizpůsobením se zem. Lesnická infrastrukutra.Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace Národní veřejné zdroje
Příspěvek Unie
Veřejné zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje
0,00
0,00
0,00 0,00 0,00
0,00
0,00
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
0,00
0,00
26.1
Čl. 26 Investice do lesnickcýh technologií.
0,00
0,00
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
0,00
0,00
PR PRV
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
2017 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
ZAM
2.3
3
PRV
17/1/b
PRV
17/1/c
PR IROP
OP ZAM
PR PRV
2.1 ZVŠĚNÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ 3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
Vazba na specifický cíl programu
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň . Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
Celkové způsobilé výdaje
9 450 000,00 2 835 000,00 3 570 000,00
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace Příspěvek Unie 7 650 000,00 2 295 000,00 2 890 000,00
Národní veřejné zdroje
1 350 000,00 405 000,00 510 000,00
Veřejné zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje
450 000,00
0,00
135 000,00 170 000,00
210 000,00
170 000,00
30 000,00
10 000,00
3 150 000,00
2 550 000,00
450 000,00
150 000,00
0,00
164
¨ 3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
26.1 19.3
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
94 500,00
76 500,00
13 500,00
4 500,00
0,00
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
840 000,00
680 000,00
120 000,00
40 000,00
0,00
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
262 500,00
212 500,00
37 500,00
12 500,00
0,00
2018 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
ZAM
2.3
3
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
PR IROP
OP ZAM
PR PRV
2.1 ZVŠĚNÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
Vazba na specifický cíl programu
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň . Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace
Celkové způsobilé výdaje
Národní veřejné zdroje
Příspěvek Unie
9 975 000,00 1 890 000,00 3 570 000,00
8 075 000,00
Veřejné zdroje
1 425 000,00
475 000,00
270 000,00
90 000,00
1 530 000,00 2 890 000,00
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje 0,00
510 000,00
170 000,00
399 000,00
323 000,00
57 000,00
19 000,00
2 100 000,00
1 700 000,00
300 000,00
100 000,00
0,00
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
199 500,00
161 500,00
28 500,00
9 500,00
0,00
26.1
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
420 000,00
340 000,00
60 000,00
20 000,00
0,00
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
263 550,00
213 350,00
37 650,00
12 550,00
0,00
2019 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
PR IROP
OP ZAM
2.1 ZVŠĚNÍ LOKÁLNÍ ZAM.
ZAM
2.3
3
Vazba na specifický cíl programu
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
Příspěvek Unie 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň .
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace
Celkové způsobilé výdaje
Národní veřejné zdroje
Veřejné zdroje
9 775 000,00
1 725 000,00
575 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
3 570 000,00
2 890 000,00
510 000,00
12 075 000,00
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje 0,00
170 000,00
165
¨
PR PRV
3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
26.1
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
189 000,00
153 000,00
27 000,00
9 000,00
1 890 000,00
1 530 000,00
270 000,00
90 000,00
0,00
99 750,00
80 750,00
14 250,00
4 750,00
0,00
892 500,00
722 500,00
127 500,00
42 500,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2020 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
PR PRV
Vazba na specifický cíl programu
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň . Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
ZAM
2.3
3
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
26.1
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
PR IROP
ZAM
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
2.1 ZVŠĚNÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace
Celkové způsobilé výdaje
Národní veřejné zdroje
Příspěvek Unie
Veřejné zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje
5 985 000,00
4 845 000,00
855 000,00
285 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2 890 000,00
2 890 000,00
0,00
0,00
199 500,00
161 500,00
28 500,00
9 500,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
99 750,00
80 750,00
14 250,00
4 750,00
0,00
703 500,00
569 500,00
100 500,00
33 500,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2021 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
PR IROP
Fiche (Opatření CLLD) Program
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
4.1
1.2.
Vazba na specifický cíl programu
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost)
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
Celkové způsobilé výdaje
Z toho dotace Příspěvek Unie 0,00
Národní veřejné zdroje
Z toho vlastní zdroje příjemce Veřejné zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje 0,00
166
¨ 1.2 HASIČI OP ZAM PR PRV
IROP
4.1
1.3.
ZAM
2.3
3
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
26.1
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
19.3
2.1 ZVÝŠENÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň . Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
0,00
0,00
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
0,00
0,00
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
0,00
0,00
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
0,00
0,00
2022 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
OP ZAM
ZAM
2.3
3
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
PR PRV
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
Vazba na specifický cíl programu
Celkové způsobilé výdaje
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň . Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
Z toho vlastní zdroje příjemce
Z toho dotace Národní veřejné zdroje
Příspěvek Unie
Veřejné zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje
0,00
0,00
0,00
0,00
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
0,00
0,00
26.1
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
0,00
0,00
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
0,00
0,00
PR IROP
2.1 ZVÝŠENÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
2023 IDENTIFIKACE programu Programový rámec (Specifický cíl CLLD)
Fiche (Opatření CLLD) Program
Prioritní osa / Specifický cíl programu
Investiční priorita / Prioritní oblast
Vazba na specifický cíl programu
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč)
Celkové způsobilé výdaje
Z toho dotace Příspěvek Unie
Národní veřejné zdroje
Z toho vlastní zdroje příjemce Veřejné zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Soukromé zdroje
167
¨ 1.1 BEZPEČNĚ DO PRÁCE
IROP
4.1
1.2.
1.2 HASIČI
IROP
4.1
1.3.
0,00
0,00
ZAM
2.3
3
PRV
17/1/b
3.2. LESNICKÁ INFRASTRUKTURA
PRV
17/1/c
0,00
0,00
3.3. REKR. FECE. LESA
PRV
25.1
Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích
0,00
0,00
3.4. STROJE A ZAŘÍZENÍ
PRV
26.1
Ćl.26 Investice do lesnických telchnologií
0,00
0,00
PROJEKTY SPOLUPRÁCE
PRV
19.3
Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
0,00
0,00
PR IROP
2.1 ZVÝŠENÍ LOKÁLNÍ ZAM. 3.1. PODPORA ZEM. VÝROBKŮ
PR PRV
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy (zastávky, chodníky, parkoviště, bezpečnost, bezbariérovost) SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.3 Zvýšit zpojení lokálních aktérů do řešení problémů nezmaěstnantsti a soc. začleň . Čl. 17/1/b Investice do zemědělských podniků čl. 17/1/c Podpora investic souvisejícícch s rozvojem modernizac a přiupů zeměděl. Lesnická infrastruktura
168
¨
PŘÍLOHA Č. 6 INDIKÁTORY JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ Indikátory pro Programový rámec IROP Identifikace programu Program Prioritní Tématický osa cíl
SC
Kód NČI 2014+
Fiche
1.1.
IROP
4
9d
SC 1.2
7 63 10
1.1.
IROP
4
9d
SC 1.2
76100
1.1.
IROP
4
9d
SC 1.3
57001
1.1.
IROP
4
9d
SC 1.3
57520
Identifikace indikátorů Název indikátoru Měrná jednotka
Podíl cyklistiky na přepravních výkonech Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras
Počet nové techniky a věcných prostředků IZS Počet exponovaných území s nedostatečnou připraveností složek IZS
Hodnoty indikátorů Datum Cílová výchozí hodnota hodnoty
Typ indikátoru /výsledek/ výstup/dopad
Výchozí hodnota
%
Výsledek
7
31.12.2016
10
31.12.2023
Přebraná hodnota
Počet
Výstup
0
1.1.2016
4
31.12.2023
• 5,5 mil. Kč/km v rámci - nové cyklostezky • 0,4 mil. Kč/km v rámci - nové cyklotrasy
počet
Výstup
0
1.1.2016
2
31.12.2023
1,9 mil. Kč za jeden set
území
Výsledek
108
1.1.2014
48
31.12.2023
Expertní odhad
Datum cílové hodnoty
Odůvodnění nastavení hodnot
169
¨
Fiche
Identifikace programu Program PrioInvestiční ritní priorita osa
SC
FICHE OP ZAM Identifikace indikátorů OP ZAM Kód NČI Název indikáMěrná Typ indikáto2014+ toru jednotka ru /výsledek/ výstup/dopad
2.1.
O PZAM
2
3
1
50 105
2.1.
OP ZAM
2
3
1
63 000
Celkový počet zaměstnavatelů, kteří podporují flexibilní formy práce. Počet osob/účastníků (žáků, studentů, zaměstnanců, pracovníků implementační struktury, osob cílových skupin apod.), které v rámci projektu získaly jakoukoliv formu podpory, bez ohledu na počet poskytnutých podpor. Každá podpořená osoba se v rámci projektu započítává pouze jednou bez ohledu na
osoby
počet
Výchozí hodnota
Hodnoty indikátorů Datum Cílová Datum cílové výchozí hodnota hodnoty hodnoty
Odůvodnění nastavení hodnot
Výstup
0
1.1.2016
2
31.12.2023
Kvalifikovaný odhad
Výsledek
0
1.1.2016
2
31.12.2023
Kvalifikovaný odhad
170
¨ to, kolik podpor obdržela. Podpora je jakákoliv .
171
¨
Fiche
Identifikace programu Program PrioTématický ritní cíl osa
SC
Kód NČI 2014+
3.1.
PRV
6
19.2.
17/1/b
93701
3.1.
PRV
6
19.2.
17/1/b
94800
3.2.
PRV
6
19.2.
17/1/c
93701
3.2.
PRV
6
19.2.
17/1/c
94302
3.3.
PRV
6
19.2.
25
92702
3.3.
PRV
6
19.2.
25
93001
3.4.
PRV
6
19.2.
26
93701
3.4.
PRV
6
19.2.
26
94800
4.
PRV
19.3.
44
93102
FICHE PRV Identifikace indikátorů fiche PRV Název indikáMěrná Typ indikátotoru jednotka ru /výsledek/ výstup/dopad
Počet podpořených podniků Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů Počet podpořených podniků Celková délka lesních cest Počet podpořených akcí Celková plocha (podpořená) Počet podpořených podniků Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (Leader). Počet podpořených kooperačních činností
Výchozí hodnota
Hodnoty indikátorů Datum Cílová výchozí hodnota hodnoty
počet
Výstup
0
31.12.2016
1
FTE
Výsledek
0
1.1.2016
1
počet
Výstup
0
1.1.2016
2
km
Výsledek
0
1.1.2016
4
počet
Výstup
0
1.1.2016
2
ha
Výsledek
0
1.1.2016
1
počet
Výstup
0
1.1.2016
1
FTE
Výsledek
0
1.1.2016
1
počet
Výsledek
0
1.1.2016
1
Milník/Datu m cílové hodnoty
Odůvodnění nastavení hodnot
0 (2018) 31.12.2023 0 (2018) 31.12.2023
1 (2018) 31.12.2023 1 (2018) 31.12.2023 1 (2018) 31.12.2023 0 (2018) 31.12.2023 1(2018) 31.12.2023 0(2018) 31.12.2023
0(2018) 31.12.2023
172
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Polabí
PŘÍLOHA Č. 7 PŘEHLED PAMÁTKOVÝCH OBJEKTŮ NA ÚZEMÍ MAS POLABÍ Číslo rejstříuz Okres Sídelní útvar Část obce čp. Památka ku Benátecká Benátecká venkovská usedlost, z to104837 P Nymburk Vrutice Vrutice ho jen: brána s brankou Benátecká Benátecká kaplička sv. Jana Nepo22461 / 2-3134 S Nymburk Vrutice Vrutice muckého Benátecká Benátecká 104273 P Nymburk Vrutice Vrutice lávka - mostek jiná dopravní stavba hangár č. 12 (na vratech 105254 P Nymburk Boží Dar Boží Dar 10) 101805 P Nymburk Byšičky Byšičky čp.17 dvorec Karlov venkovská usedlost, z toho jen: půdorys celé 30338 / 2-1874 S Nymburk Byšičky Byšičky čp.? okrouhlice 28493 / 2-3169 S Nymburk Čihadla Čihadla kaplička sv. Symeona zámek - zámeček Bon 38885 / 2-1962 S Nymburk Čihadla Čihadla čp.1 Repos 103421 P Nymburk Čihadla Čihadla čp.19 venkovský dům 16049 / 2-1830 S Nymburk Jiřice Jiřice zvonička 101031 P Nymburk Litol Litol čp.147 vila cukrovaru Lysá nad La- Lysá nad 15264 / 2-1865 S Nymburk bem Labem kostel sv. Jana Křtitele Lysá nad La- Lysá nad sbor evangelický s farou 101639 P Nymburk bem Labem čp. 442
Ulice,nám./umístění č.or. HZ R čp. 22
Č
park na návsi
Č
přes potok Mlynařici
Č
bývalé vojenské letiště
náves
Mírová nám. dr. Bedřicha Hrozného
R
Č Č Č Č
R
Č Č Č 50 Č
R R
Č
R
Č 173
¨
Lysá nad La22731 / 2-1870 S Nymburk bem Lysá nad La19604 / 2-1872 S Nymburk bem Lysá nad La20023 / 2-1871 S Nymburk bem
Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem
Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem
Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem
Lysá nad La102995 P Nymburk bem Lysá nad La14687 / 2-1869 S Nymburk bem Lysá nad La100582 P Nymburk bem
Lysá nad Labem Lysá nad Labem Lysá nad Labem
Lysá nad La101924 P Nymburk bem Lysá nad La101211 P Nymburk bem
Lysá nad Labem Lysá nad Labem
100046 P Nymburk 21770 / 2-1868 S Nymburk 27223 / 2-1866 S Nymburk 104411 P Nymburk
socha stigmatizace sv. Františka
Na Františku
socha sv. Floriána Zámecká socha sv. Jana Nepomuckého Zámecká cihelna, z toho jen: budova pece cihelny včetně komína
Č
R
Č
R
Č
R
Č
R
čp.1
zámek
Zámecká
21 Č
R
čp.6
klášter
Zámecká
13 Č
R
čp.7
fara měšťanský dům - rodný dům prof. MUDr. Jedliččp.13 ky
nám. B. Hrozného
Č
nám. B. Brozného
20 Č
čp.23 radnice
Husovo nám.
čp.177 měšťanský dům Špitál,Muzeum Bedřicha Hrozného, s omezenímčp.265 bez brány čp.319 měšťanský dům
1 Č
R
Husovo náměstí
21 Č
R
nám. B. Hrozného
13 Č
Sojovická
21 Č
R 174
¨
100399 P Nymburk Milovice
Milovice
28464 / 2-1884 S Nymburk Milovice
Milovice
19552 / 2-1835 S Nymburk Ostrá 10828 / 2-4308 P Nymburk Ostrá
Ostrá Ostrá
Přerov nad 13500 / 2-1918 R Nymburk Labem Přerov nad 104293 P Nymburk Labem Přerov nad 45785 / 2-3159 S Nymburk Labem Přerov nad 36984 / 2-3161 S Nymburk Labem Přerov nad 46296 / 2-3160 S Nymburk Labem Přerov nad 103422 P Nymburk Labem 39558 / 2-1944 S Nymburk Přerov nad
Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov
čp.
kostel sv. Kateřiny v parčíku socha sv. Antonína Padu- na rozcestí silnic směr ánského Stratov a Zbožíčko hrad Mydlovar se zaniklou vsí, zřícenina a archeologické stopy sýpka expozice Polab.národop.muzea, přemístění z venkovský dům k.ú.Oskořínek,čp.65
Č
kostel sv. Vojtěcha
Č
Č
R
Č Č
R R
Č
R
výklenková kaplička sv. Vojtěcha
v polích JZ od vsi
Č
R
boží muka
V okraj vsi
Č
R
Č
R
Č Č
R
krucifix výšinné opevněné sídliště - hradiště Přerovská hůra čp.13 venkovská usedlost
175
¨
Labem
Přerov nad 10047 / 2-4292 P Nymburk Labem
nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem Přerov nad Labem
14005 / 2-1960 S Nymburk Semice
Semice
38818 / 2-3164 S Nymburk Semice
Semice Stará Lysá Stará Lysá Benátky nad Jizerou I
Přerov nad 10046 / 2-4295 P Nymburk Labem Přerov nad 33826 / 2-1942 S Nymburk Labem Přerov nad 33894 / 2-1945 S Nymburk Labem
22744 / 2-1961 S Nymburk Stará Lysá 42159 / 2-3165 S Nymburk Stará Lysá 32718 / 2-1466 R
Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou
čp.14 hospoda
Č
čp.17 zámek
Č
Staročeská rychta, částeč- expozice Polabského čp.19 ná zřícenina národopisného muzea
Č
čp.21 pivovar kostel sv. Maří Magdalény venkovská usedlost, z toho jen: průčelí domu statku a výměnku, ohradní čp.22 zeď s branou
Č
kaplička sv. Jana Křtitele
Č
krucifix
Č
kostel sv. Maří Magdalény
Č
R
R
Č
R
Ladislava Vágnera Č 176
¨
28488 / 2-1473 S 101327 P 30197 / 2-1471 S 29657 / 2-1470 S 40471 / 2-1467 S 39284 / 2-3561 S 45499 / 2-1468
Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou Mladá Benátky nad Boleslav Jizerou
Benátky nad Jizerou I Benátky nad Jizerou I Benátky nad Jizerou I Benátky nad Jizerou I Benátky nad Jizerou I Benátky nad Jizerou I Benátky nad Jizerou I
čp. čp.1
kaple sv. Martina, hřbitovní
hřbitov, mezi ul. Dražická - Rábova
socha Panny Marie s Ježíškem v nice domu čp. 76
Husova
socha sv. Jana Nepomuckého
Husovo nám.
vodárenská věž
Mírová, proti domu čp. 96
kaple sv. Rodiny
Č Č Č Č
Husovo nám. Č
čp.41 pošta
Husovo nám. Č
čp.49 zámek
S P- prohlášeno kulturní památkou R- zapsáno do státního seznamu před 1988 a část nebo celek prohlášen památkou S -zapsáno do státního seznamu před rokem 1988
Husovo nám. Č
177
¨
178
