Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007 - 2013

1


Analytická část

2

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví I. Úvod .................................................................................................................................................. 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS.............................................................. 5 II. Analytická část............................................................................................................................... 6 A. Situační analýza regionu.............................................................................................................. 6 1. Úvod k Situační analýze ................................................................................................................ 6 2. Charakteristika regionu Horní Pomoraví ................................................................................. 7 2. 1. Poloha a přírodní podmínky................................................................................................ 7 2. 2. Krajinné a kulturní zajímavosti .......................................................................................... 7 2. 3. Správní členění....................................................................................................................... 8 2. 4. Složení a vznik MAS.............................................................................................................. 8 2. 4. 1. Základní údaje o regionu.............................................................................................. 8 2. 5. Rozvoj regionu........................................................................................................................ 8 3. Obce a rozloha ..............................................................................................................................10 3. 1. Přehled obcí...........................................................................................................................10 3. 1. 1. Vznik obcí.......................................................................................................................11 3. 2. Sídelní struktura .................................................................................................................12 3. 2. 1. Obce podle velikosti ....................................................................................................12 3. 2. 2. Obce podle počtu obyvatel.........................................................................................12 3. 2. 3. Obce Horního Pomoraví v územním srovnání s vyššími celky..........................13 3. 2. 4. Horní Pomoraví v územním srovnání s obvody Olomouckého kraje...............15 4. Složení obyvatelstva ....................................................................................................................16 4.1. Vývoj počtu obyvatel.............................................................................................................16 4. 2. Obyvatelstvo a migrace.......................................................................................................18 4. 2. 1. Demografické údaje okresu Šumperk .....................................................................19 4. 2. 2. Srovnání demografických údajů Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR .......20 4. 3. Věková struktura obyvatelstva..........................................................................................21 4. 3. 1. Index stáří......................................................................................................................22 4. 3. 2. Srovnání věkové struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR .................23 4. 4. Obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu...................................................................24 4. 5. Vzdělanostní struktura .......................................................................................................25 4. 5. 1. Srovnání vzdělanostní struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR .......27 5. Ekonomické ukazatele ................................................................................................................28 5. 1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo .....................................................................................28 5. 2. Trh práce podle odvětví......................................................................................................29 5. 2. 1. Srovnání pracovních odvětví v regionu, v okrese, kraji a ČR .............................30 5. 3. Dojížďka do zaměstnání a škol .........................................................................................31 5. 3. 1. Srovnání vyjížďky z obcí v Horním Pomoraví, v okrese, kraji a ČR..................33 5. 4. Podnikání ..............................................................................................................................34 5. 5. Nezaměstnanost...................................................................................................................37 5. 5. 1. Srovnání nezaměstnanosti v Horním Pomoraví, okrese, kraji a ČR .................39 5. 6. Platy........................................................................................................................................41 6. Sociální charakteristika regionu...............................................................................................43

3


6. 1. Národnostní složení.............................................................................................................43 6. 2. Náboženské vyznání............................................................................................................45 6. 2. 1. Srovnání náboženského vyznání v regionu Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR.................................................................................................................................................47 7. Krajina a technické vybavení regionu......................................................................................48 7. 1. Pozemky .................................................................................................................................48 7. 1. 1. Srovnání druhů pozemků na Šumpersku a v kraji ................................................50 7. 2. Domovní a bytový fond.......................................................................................................51 7. 3. Technická vybavenost.........................................................................................................53 8. Občanská vybavenost..................................................................................................................54 8. 1. Školství ...................................................................................................................................55 9. Doprava..........................................................................................................................................56 9. 1. Přehled významných tahů ..................................................................................................56 9. 1. 1. Silniční komunikace ....................................................................................................56 9. 1. 2. Železnice ........................................................................................................................57 9.1.3. Autobusová doprava......................................................................................................57 9. 1. 4. Místní doprava .............................................................................................................57 10. Závěr k situační analýze regionu ............................................................................................58 B. SWOT analýza ..............................................................................................................................58 1. Úvod k SWOT analýze .................................................................................................................58 1.1. Popis tvorby SWOT analýzy ................................................................................................59 2. Přehled SWOT analýzy MAS .....................................................................................................59

4


I. Úvod

Strategie místního partnerství MAS Horní Pomoraví je zpracovávána na období

2007–2013 a vychází z původní strategie rozvoje mikroregionu Hanušovicko a strategie rozvoje regionu Ruda. Součástí strategie MAS je i aktualizace situační analýzy regionu,

formulace vize, sestavení SWOT analýzy a navržení systému akčního plánování, který vymezuje aktivity. Aktivity bude možné realizovat díky spolupráci místního partnerství ve vymezeném časovém horizontu.

Strategie respektuje požadavky místního partnerství MAS Horní Pomoraví, o.p.s.,

rozsáhlost území regionu a členství všech zainteresovaných subjektů – ziskových a

neziskových - v místní akční skupině, jež umožňuje řešení řady jejich problémů samostatně, na místní úrovni. Strategie dále využívá principy metody Leader a bere v potaz stávající projekty MAS.

II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS Integrovaná strategie rozvoje se skládá ze tří hlavních částí. První (analytická) část

obsahuje souhrnnou situační analýzu a SWOT analýzu sledovaného území. Druhá část dokumentu je zpracována již jako návrhová (strategická) a vyplývají z ní prioritní

projektové záměry MAS Horní Pomoraví. Třetí část popisuje implementaci strategie

formou akčního plánu vymezujícího konkrétní aktivity a projekty určené k realizaci ve vymezeném období. Členění dokumentu: •

Analytická část:

Situační analýza SWOT analýza

5


•

Strategická část:

•

Vize

Priority

Opatření

Aktivity

Akční plán – katalog projektů

Implementační část:

Systém řízení a financování rozvoje MAS

Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace strategie

II. Analytická část A. Situační analýza regionu 1. Úvod k Situační analýze První z komplexních dokumentů vytvořených v rámci strategického plánování

MAS Horní Pomoraví je tzv. situační analýza.

Situační analýza je text, jehož cílem je komplexně zmapovat dané území. Kvalitní

popsání stavu je východiskem pro správné stanovení strategických směrů a cílů.

Většinou se jedná o kombinaci “tvrdých” dat a mírně hodnotícího stylu. Každá kapitola

má svůj vlastní závěr, ve kterém je zdůrazněno to nejdůležitější v dané oblasti (největší problémy, největší potenciál, výjimečnost atd.).

Součástí situační analýzy je i vyhodnocení dotazníkových šetření, která proběhla

v prosinci 2006 až květnu 2007. Dotazníky byly strukturovány jednak na základě zjištění

aktuálních potřeb a stavu vybavenosti obcí regionu, ale i na základě zjištění potřeb a

6


vnímání situace v regionu prostřednictvím dotazování aktivních obyvatel. Vyhodnocení dotazníkového šetření je přílohou Integrované strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví.

2. Charakteristika regionu Horní Pomoraví 2. 1. Poloha a přírodní podmínky Území regionu Horní Pomoraví leží v CHKO Jeseníky. Z hlediska klimatického

jsou Jeseníky chladnější oblastí bohatou na srážky. Bohatá je zde též sněhová pokrývka, která se v hřebenové části pohoří vyskytuje zpravidla od poloviny října až do konce května, což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty. Osu oblasti tvoří v severojižním

směru protékající řeka Morava. Jejími největšími přítoky jsou levostranné přítoky Krupá a Branná a odtékají s ní do Dunaje a Černého moře.

Z hlediska využití ploch převažuje lesní půda, představuje cca 40 % plochy území,

zemědělská půda zaobírá necelých 30 %. V oblasti jsou vymezeny maloplošné chráněné

přírodní rezervace a památky.

2. 2. Krajinné a kulturní zajímavosti Region návštěvníky zaujme příjemnou přírodou jako stvořenou pro pěší i

cykloturistiku. V oblasti je celá řada přírodních zajímavostí – přírodní rezervace Na Hadci, Štola Mařka či památný strom Fetkova lípa.

Ještě širší spektrum možností nabízejí místní historické, kulturní a technické

památky – hrad Kolštejn, budova fojtství v Branné, zřícenina Nového hradu, zámek v Rudě nad Moravou, pivovar v Hanušovicích a další. V obcích se dosud uchovávají

tradiční venkovské zvyky této oblasti jako pálení čarodějnic, stavění či kácení máje. Nedílnou součástí života obcí je i fungování místních spolků, které se mimo jiné podílejí na kulturním životě obce.

7


2. 3. Správní členění

Z administrativního hlediska se region Horní Pomoraví rozkládá v severní části

někdejšího okresu Šumperk. Z hlediska veřejné správy je region součástí vyššího územně samosprávního celku (VÚSC) Olomouckého kraje.

2. 4. Složení a vznik MAS MAS Horní Pomoraví tvoří 10 obcí ze správního obvodu Šumperk, který vykonává

státní správu pro celkem 76 obcí. Členem MAS Horní Pomoraví jsou zároveň 2 obce samostatného mikroregionu Ruda, který má celkem 5 obcí - k Hornímu Pomoraví

nepatří tři obce tohoto regionu - Bohutín, Olšany a Bušín. MAS Horní Pomoraví byla založena v roce 2006.

2. 4. 1. Základní údaje o regionu

Region se rozkládá na území o rozloze 33 800,93 hektarů s hustotou 35,90

obyvatel/km2. V 10 obcích MAS žije 12 135 obyvatel. Dominantní postavení v tomto

směru nemá žádná obec, přestože Hanušovice (3 451 obyvatel) a Staré Město (1 970

obyvatel) mají statut města. Obec Ruda nad Moravou s 2 573 obyvateli je největší obcí bez statutu města v regionu. Další dvě obce mají nad tisíc obyvatel (Jindřichov – 1 418, Bohdíkov – 1 418). Čtyři obce mají počet obyvatel do pěti set a z toho dvě do sta obyvatel.

Jmenovitě tvoří MAS Bohdíkov, Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá

Morava, Ruda nad Moravou, Staré Město, Šléglov, Vikantice.

2. 5. Rozvoj regionu Region Horní Pomoraví vstoupil do iniciativy LEADER, aby mohl žádat o finanční

prostředky z fondů EU (především PRV – osy IV. Leader). V zemích Evropské unie i v

8


České republice je rozvoj venkovských oblastí financován právě z tohoto programu. Ten se zaměřuje na financování záměrů, které rozvíjejí místní ekonomiku, přispívají k

ochraně přírodního a kulturního dědictví, zlepšují kvalitu života ve vesnicích a malých městech. Zvláštností programu je, že díky němu mohou financovat své záměry jak obce,

tak i firmy, jednotliví živnostníci, spolky, zájmové organizace a další organizace, které v

daném regionu působí. Jedná se o finančně málo náročné projekty (řádově statisíce až miliony Kč), které jsou však v daném území nové, inovativní a které dohromady vytvářejí tématicky jednotný plán rozvoje daného regionu.

MAS Horní Pomoraví navazuje v rámci přípravy na program LEADER a ve svých

aktivitách na již započaté činnosti mikroregionu Ruda, který má zpracovanou Strategii

rozvoje z roku 2003. Dále MAS využívá zkušeností a navazuje na Strategický dokument mikroregionu Hanušovicko z roku 2000.

Strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví bere také zřetel na rozvojové dokumenty

vyšších územních celků a dlouhodobé koncepční dokumenty, a to především: Dokumenty na úrovni státu (NUTS I): • • •

Národní (regionální) rozvojový plán Národní dlouhodobé koncepce

Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje

•

Strategie regionálního rozvoje České republiky

•

Program rozvoje územního obvodu kraje

Dokumenty na úrovni kraje (NUTS III): • • • •

Koncepce odpadového hospodářství kraje Strategie cestovního ruchu

Územní energetická koncepce

Podpora podnikání, brownfields, aftercare

•

Marketingová koncepce kraje

•

Rámec podpory Společenství

Dokumenty pro využití strukturálních fondů:

9


•

Sektorové operační programy

3. Obce a rozloha 3. 1. Přehled obcí Základní údaje o obcích regionu Horní Pomoraví Obec

Počet Místní části Obyvatel ∗

Bohdíkov Branná Hanušovice

1 418 312 3 451 1 418 296 574

Ruda n.M. Staré Město

2 573 1 970

Jindřichov Kopřivná Malá Morava

Rozloha** (ha)

Hustota obyv./

4 2 9

2 622,5519 1 456,3842 3 681,8277

5 170,9998 1 185,6057 6 830,2907

km2 54,06 21,42 93,73

6 5

2 501,6865 8 630,2435

102,85 22,83

4 5

Šléglov 33 Vikantice 90 Celkem 12 127 * Počet obyvatel: ČSÚ 31.12.2006 ** Rozloha: údaje ČSÚ roku 2004

717,4644 1 003,8784 33 800,9328

27,42 24,97 8,40

4,60 8,97 35,90

Největší počtem obyvatel v regionu je město Hanušovice s 3 451 obyvateli.

Největší obcí bez statutu města je Ruda nad Moravou s 2 573 obyvateli. Nejmenší Šléglov má 33 obyvatel. Všechny obce, kromě Branné, Šléglova a Vikantic, mají své místní části.

Většinou větší počet místních částí značí větší rozlohu. Největší obec je Staré Město s

rozlohou 8 630 ha se svými 5 místními částmi. Nejvíce místních částí - 9, má Malá

Morava, která je rozlohou druhou největší s 6 830 ha. Město Hanušovice je s rozlohou 3

10


681 ha menší, kromě již zmíněných (Staré Město, Malá Morava) ještě než Jindřichov (5 170 ha). Obec Šléglov (4,60), kvůli nízkému počtu obyvatel, a Malá Morava (8,40), kvůli své velké rozloze, jsou nejméně zalidněnými obcemi na km2 v regionu. Nejhustěji zalidněnou obcí je Ruda n. M. (102,85), pak město Hanušovice (93,73).

3. 1. 1. Vznik obcí

Město Hanušovice bylo povýšeno na město 3. 5. 1975, při 650. výročí 1. písemné

zmínky o Hanušovicích. Již od roku 1923 byly Hanušovice městysem. V tomto roce došlo k spojení s místní částí Holba, kde byl od roku 1874 pivovar, hlavně díky němuž jsou

dnes Hanušovice známé. Od této doby nastává hospodářský vzestup a obec (městys)

roste. Roku 1975 byla k Hanušovicím připojena Kopřivná, která se však v roce 1991 osamostatnila.

Obec Jindřichov vznikla v roce 1953 spojením osad Pusté Žibřidovice, Pekařov,

Sklené, části Hanušovic, Vikantic a Nových Losin. Od tohoto roku je také součástí okresu Šumperk.

Vznik obcí regionu Horní Pomoraví

Hanušovice Staré Město Bohdíkov Jindřichov Malá Morava Ruda nad Moravou Šléglov Vikantice Branná Kopřivná

rok vzniku 1 325 1325 1351 1958 před 1350 1310 1992 1437 1282 1414

Dnešní podoba obce Malá Morava vznikala

postupným připojováním okolních vesnic (Vojtíškov,

Podlesí, Křivá Voda, Vysoká, Vlaské, Vysoký Potok a Sklené), ležících na svazích Hrubého Lesa a Kralického Sněžníku v jeden správní celek. Těmto obcím byl

společný nepříznivý vývoj zejména po druhé světové válce, který byl způsobený odsunem původních obyvatel

německé

národnosti

a

Moravou

byly

dosídlením nových obyvatel. K Rudě

nad

nedostatečným v roce

přičleněny Hostice a v roce 1980 Hrabenov.

1960

11


3. 2. Sídelní struktura

Střediskem regionu je město Hanušovice. Nemá však výraznou převahu v počtu

obyvatel nad největšími obcemi. Má pouze o 878 obyvatel více než největší obec Ruda nad Moravou. Statut města v regionu drží ještě Staré Město. Hanušovice však s určitostí

(vychází i z dotazníkového šetření) můžeme označit za centrum regionu. Město Staré

Město a velké obce Bohdíkov, Jindřichov a Ruda nad Moravou tvoří největší procento populace v regionu. Jedinou obcí středně velkou je Malá Morava (574). Obce Branná a

Kopřivná již musíme zařadit do kategorie obcí malých, Šléglov a Vikantice s počtem obyvatel nižším než 100 do kategorie obcí velmi malých. 3. 2. 1. Obce podle velikosti

V rozdělení obcí podle velikosti nejsou uvedena města Hanušovice a Staré Město.

Mimo obec Malá Morava můžeme tvrdit, že region se skládá z obcí velkých a malých. Dvě obce jsou velmi malé.

A) Velké obce – přes 1000 obyvatel (3)

Bohdíkov, Jindřichov, nad 2000 má Ruda nad Moravou B) Středně velké obce – 500-1000 obyvatel (1) Malá Morava

C) Malé obce – méně než 500 obyvatel (2) Branná, Kopřivná

D) Velmi malé obce – méně než 100 obyvatel (2) Vikantice, Šléglov

3. 2. 2. Obce podle počtu obyvatel

Obce regionu Horní Pomoraví lze rozdělit také podle počtu obyvatel. Dominantní

postavení mají velké obce.

12


Skupiny obcí podle počtu obyvatel obyvatel 3 451 1 970 5 409 574 608 123

Hanušovice Staré Město Velké obce Středně velké obce Malé obce Velmi malé obce

Graf 1

% obyvatel 28,44% 16.23% 44,58% 4,73% 5,01% 1,01%

Skupiny obcí podle počtu obyvatel

28% 45%

16%

5% 1% 5%

Hanušovice

Staré Město

malé obce

velmi malé obce

středně velké obce

velké obce

3. 2. 3. Obce Horního Pomoraví v územním srovnání s vyššími celky

Horní Pomoraví v územním srovnání okresu, kraje a ČR (1) Obyvatelé Region Horní Pomoraví Okres Šumperk

Olomoucký kraj Česká republika

12 205

% okresu

% kraje % ČR

9,77%

1,91%

0,12%

124 966

-

-

-

638 981

-

-

-

10 234 092

-

-

-

Rozloha (ha) 33 801 131 600

% % kraje okresu 25,68% 6,42%

% ČR 0,33%

-

-

-

526 678

-

-

-

7 886 800

-

-

-

Zdroj: ČSÚ, 2004 (Počet obyvatel k 31. 12. 2005)

13

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví MAS Horní Pomoraví se podílí 10 procenty na počtu obyvatel okresu Šumperk,

podíl regionu na obyvatelstvu kraje činí 2 procenta a na obyvatelstvu České republiky 0,12 procenta. Region se podílí 26 procenty na rozloze okresu, 6 procenty na rozloze kraje a 0,33 procenty na rozloze ČR.

Horní Pomoraví v územním srovnání okresu, kraje a ČR (2) Hustota poměr zalidnění okresu

poměr kraje

poměr ČR

Počet obcí

%

% kraje

%

2,52

ČR 0,16

Region Horní Pomoraví Okres Šumperk

36,11

menší

menší

menší

10

okresu 12,82

95

-

-

-

78

-

-

-

121

-

-

-

397

-

-

-

Česká republika

130

-

-

-

6 249

-

-

-

Olomoucký kraj

Zdroj: ČSÚ, 2005 (Počet obyvatel k 31. 12. 2005)

Hustota zalidnění je u regionu menší než v okrese, kraji i celé ČR. Nejvíce se blíží

okresnímu číslu, ovšem i tak je rozdíl značný. Počtem obcí se Horní Pomoraví podílí na

okrese 13 procenty, v případě kraje je to 2,52 procenty. Podíl obcí Horního Pomoraví na celé ČR činí 0,16 procenta.

14


3. 2. 4. Horní Pomoraví v územním srovnání s obvody Olomouckého kraje

Srovnání MAS Horní Pomoraví se správními obvody Olomouckého kraje (2005) obcí

částí obcí

Kraj celkem

397

767

Region Horní Pomoraví

10

Šumperk Jeseník Konice Lipník nad Bečvou

ORP

katastrů obyvatel Rozloha Hustota (hektary) zalidně ní 765

639 423 526 689

123

35

42

12 205

33 801

36,11

35 24 21 14

87 63 45 21

96 59 38 21

72 652 42 014 11 513 15 303

85 744 71 895 17 805 11 855

84,73 58,44 64,66 129,08

Litovel Mohelnice

20 14

60 31

58 39

23 435 18 674

24 750 18 838

94,69 99,13

Olomouc

45

107

102

158 433 85 860

184,52

Prostějov

75

113

106

97 854

59 183

165,34

Přerov Šternberk

59 21

80 34

80 37

84 074 23 920

40 081 30 667

209,76 77,99

Hranice 31 51 53 34 804 32 537 106,97 Uničov 10 31 29 23 027 20 745 111 Zábřeh 28 44 47 33 720 26 728 126,16 Údaje jsou k 1. 1. 2005, kdy se Olomoucký kraj rozšířil o 3 nové obce. Zdroj: ČSÚ 2005

MAS Horní Pomoraví je součástí správního obvodu Šumpersko. Těžko lze

srovnávat region Horní Pomoraví s vyššími územními celky uvedenými v tabulce z pohledu počtu obcí, počtu obyvatel či rozlohy území. Proto srovnáváme ORP Šumperk jako vyšší celek, kterého je region součástí. Správní obvod Šumpersko je podle počtu

obyvatel i podle počtu obcí na čtvrtém místě v Olomouckém kraji. Velká rozloha obvodu

15


(85 744 ha), která je jen o 100 ha menší než u Olomoucka, dává obvod na druhé místo v Olomouckém kraji. Znamená však pro Šumpersko nízkou hustotu zalidnění (84,73),

která je čtvrtá nejnižší v kraji. Nižší má jen Jesenicko, Konicko a Šternbersko. Region Horní Pomoraví můžeme srovnat s vyššími celky z pohledu hustoty zalidnění, kde s 36 obyvateli na km2 značně zaostává za srovnávanými obvody.

4. Složení obyvatelstva 4.1. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel v obcích regionu Horní Pomoraví

Obec

1990

1995

2000


1 399 606 4 100

1 373 403 3 701

1 403 389 3 566

Jindřichov 1 329 Kopřivná 300 Malá Morava 608

1 431 302 599

1 387 317 582

Ruda n. M. 2 342 2 477 2 488 Staré Město 2 200 2 067 2 152 Šléglov 28 30 26 Vikantice 145 106 105 Celkově 13 057 12 489 12 415 Zdroj: Český statistický úřad, 31.12.2006

sčítání 2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 405 284 596

1 413 344 3 589

1 390 288 595

1 427 341 3 556

1 423 324 3 556

1 410 322 3 519

1 418 312 3 451

2 529 2 009 32 91 12 205

2 573 1 970 33 90 12 135

1 422 357 3 595

2 474 2 122 26 96 12 377

2 478 2 058 29 101 12 285

1 409 288 589

2 490 2 054 33 97 12 284

1 400 300 584

2 518 2 016 33 91 12 245

1 414 294 585

1 418 296 574

Celospolečenské změny na začátku 90. let se nejvíce projevily v obci Branná, kde

došlo za 5 let (1990-5) k poklesu populace o více než 30%. K většímu poklesu v těchto letech dochází také v Hanušovicích (-399), Starém Městě (-133) a na své poměry i ve Vikanticích, kde úbytek o 39 obyvatel znamená 28 %. Poté se situace stabilizuje. Ve většině obcí ovšem dochází k postupnému úbytku. Celková populace v regionu klesá

v každém roce. Největší úbytek byl v letech 1990-95 o 568 obyvatel. Za dalších 11 let klesl o 354 obyvatel. Největší pokles za sledovaných 16 let nastal v obci Branná, kde dosáhl

16


téměř 50 procent. Pokles pokračuje také ve zmíněných Hanušovicích a Starém Městě.

Pokračuje, ale výrazně se zpomaluje až ustává ve Vikanticích. Stabilní počet s drobnými

výkyvy zůstává v Bohdíkově, Kopřivné, Malé Moravě a Šléglově. Nárůst počtu obyvatel je zaznamenán v Rudě nad Moravou a Jindřichově. V obou obcích je nárůst spatřen

v letech 1990-95. V Rudě nad Moravou mírně pokračuje a v posledních dvou letech i roste. V Jindřichově po poklesu v letech 1995-2000 počet mírně roste. V obou obcích je však nárůst za 16 let patrný.

graf 2

Vývoj počtu obyvatel regionu Horní Pomoraví 13057

20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

12489 12415 12377 12285 12284 12245 12205 12135

19 90 19 95 20 sč ítá 00 ní 20 01

13200 13000 12800 12600 12400 12200 12000 11800 11600

Vývoj počtu obyvatel – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast

Sčítání 2001

2002

2003

2004

31.12.2005

1.1.2007

12 337

12 285

12 284

12 245

12 205

12 135

126 292

125 924

125 794

125 268

124 966

124 595

Olomoucký 639 369 kraj

636 750

636 313

635 126

638 981

639 894

10 200 774

10 201 651

10 206 923

10 234 092

10 287 189

Region Horní Pomoraví Okres Šumperk Česká republika

10 224 192

Zdroj: Český statistický úřad, 2005 – údaje k 31. 12. 2005

17


Počet obyvatel obcí, které v současnosti příslušejí k regionu Horní Pomoraví,

v posledních šesti letech mírně klesá. Na úrovni okresu Šumperk je pokles obyvatel znatelnější. Snižování populace na úrovni Olomouckého kraje se zastavilo v roce 2004,

poté následuje zvyšování. V roce 2007 již kraj udává o 525 obyvatel více než při sčítání lidu v roce 2001. Ke stejnému obratu došlo v roce 2004 na úrovni celé České republiky.

4. 2. Obyvatelstvo a migrace

Narození, zemřelí a přírůstek v regionu Horní Pomoraví Obec

Bohdíkov

Branná Hanušovice

stěhováním

Živě Zemřelí Přírůstek narození stěhováním 15 16 -3

Jindřichov

Kopřivná Malá Morava Ruda n. M.

Staré Město

4 32

3 23

-18 -9

4 10

3 4

11 -11

14

28

20

10

27 16

Šléglov 0 2 Vikantice 2 1 Celkově 129 105 Zdroj: Český statistický úřad, 2004

-13 27

-42 2 -7 -63

Celkový přírůstek -4 -17 0 -9

12 -5

28

-38

0 -6 -39

Vzhledem k současné demografické situaci, která je v celé České republice

charakterizována velmi nízkou porodností je zřejmé, že přirozenou měrou dochází

k početním úbytkům obyvatel. V regionu Horní Pomoraví byl však ve sledovaném roce

2004 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých. V ČR se rodí méně dětí než na počátku devadesátých let, avšak v regionu je situace v tomto ohledu odlišná. Problém regionu je s vystěhováváním. Přesto, že se o 24 obyvatel více narodilo než zemřelo, je celkový přírůstek v regionu negativní. Je to z důvodu 63 vystěhovaných obyvatel.

Celkový přírůstek je tedy negativní a činí -39 obyvatel.Vyšší natalita než mortalita je ve všech obcích regionu, s výjimkou Bohdíkova (-1) a Šléglova (-2). Nejlepší bilanci v tomto

ohledu mají Hanušovice (+9). Situace větší natality než mortality ve většině obcí je v České republice spíše raritou.

Problém s vystěhováváním je zřejmý ve všech osadách

18


kromě Rudy nad Moravou, Kopřivné a Šléglova. Zatímco u Rudy nad Moravou se zdá být

tento jev pravidelný, jako asi momentálně u jediné obce regionu, tak u Kopřivné a Šléglova je to spíše výjimka (viz tabulka vývoj počtu obyvatel v obcích regionu). Ostatní obce zaznamenaly úbytek. Největší emigrace byla zjištěna u Starého Města (-42). Ostatní

čísla již nejsou tak vysoká, pouze Jindřichov, Branná a Malá Morava mají nad 10

vystěhovaných. Celkový pozitivní přírůstek má Ruda nad Moravou (+28) a Kopřivná

(+12). Hanušovice a Šléglov zakončili rok s přírůstkem 0. Ostatní obce mají záporný

přírůstek – Staré Město (-38), Branná (-17), Jindřichov (-9), Vikantice (-6), Malá Morava (-5) a Bohdíkov (-4).

4. 2. 1. Demografické údaje okresu Šumperk

Demografické údaje v okrese Šumperk za delší časové období

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Živě Zemřelí narození

Přírůstek stěhováním

Celkový Počet přírůstek obyvatel

Sňatky

Rozvody

1 150 1 130 1 127 1 151 1 152 1 186

-51 -236 -233 0 -457 -265

-168 -306 -368 -130 -526 -302

573 525 557 512 551 559

335 341 357 340 385 371

1 267 1 200 1 262 1 281 1 221 1 223

126 887 126 292 125 924 125 794 125 268 124 966

V případě roku 2001 je v této časové řadě jiný údaj než v případě jiných tabulek, které uvádějí v roce 2001 údaj ze sčítání lidu. Zdroj: Český statistický úřad, 2004

U statistik okresu Šumperk už vidíme jasný celorepublikový trend vyšší mortality

než natality. Problémem vystěhovávání však trpí celý okres. Výjimkou byl pouze rok

2003, kdy byl přírůstek stěhováním nulový. Celkově tedy každoročně počet obyvatel

v okrese Šumperk klesá. Co se týče počtu sňatků ročně, tak zde se hodnoty drží přibližně na stejné úrovni. Mírně roste počet rozvodů.

19


4. 2. 2. Srovnání demografických údajů Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR

Narození, zemřelí a přírůstek v regionu Horní Pomoraví – srovnání okresu, kraje a ČR Obec

Živě Zemřelí Přírůstek Celkový narození stěhováním přírůstek 2004 129

2004 105

2004 -63

2004 -39

8,6

-5,1

-3,2

1221

-457

-526

- na 1000 9,2 obyvatel:

9,7

-3,6

-4,2

6 357

-743

- 1 187


10,0

-1,2

-1,9

107 177

18 635

9 122


10,5

1,8

0,9

Region Horní Pomoraví - na 1000 10,5 obyvatel Okres Šumperk

1152

Olomoucký 5 913 kraj Česká republika

97 664

Zdroj: Český statistický úřad, 2004

Zatímco údaje o celkovém počtu obyvatel znamenají pro Horní Pomoraví pokles,

počet živě narozených vykazuje opačný trend. Ve srovnání s okresem, krajem a ČR se

v regionu narodilo v roce 2004 10,5 dětí na 1000 obyvatel, zatímco v okrese Šumperk 9,2, v Olomouckém kraji 9,3 a v ČR 9,6. Přitom v regionu zemřelo méně obyvatel na

1000 osob než v případě okresu, kraje i ČR a to velmi výrazně. V případě ČR 10,5, v případě regionu 8,6 na 1000 obyvatel.

Zatímco celá ČR zaznamenala v roce 2004 přírůstek obyvatel díky přistěhovalcům

(1,8 na 1000 obyvatel), úbytek pocítil Olomoucký kraj (-1,2), okres Šumperk (-3,6) i region Horní Pomoraví (-5,1).

20


I když celá Česká republika zaznamenává kladný celkový přírůstek obyvatel

(narození + přistěhovalí), kraj, okres i region Horní Pomoraví hlásí úbytek. Zde má

ovšem region (-3,2) vyšší hodnotu než okres Šumperk (-4,2) kvůli vyšší natalitě a nižší mortalitě.

4. 3. Věková struktura obyvatelstva

Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle věkové struktury Obec

0-4

5-14

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-64 65-74


62 14 162

188 60 491

84 31 257

258 57 602

182 57 543

196 61 526

181 43 480

68 9 154

107 27 234

Kopřivná Malá Morava

18 32

36 84

18 36

60 122

41 74

40 80

34 82

12 22

21 40

Jindřichov

Ruda n. M.

79

123

Staré Město 129 Šléglov Vikantice Celkem

211

286

290

84

143 174

234

452 397

1 3 3 6 3 19 10 11 623 1668 840 2199 2291 8 116 Celkem v % 18,45 6,76 17,7 42,92 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

191

307

273

195

344

331

164

67

120

75+ nezj. 81 16 150 58 16 16

346

113

208

152

0 5 532 2010 16,19

2 6 914

2 3 564

250

5 17 1690

3 17 1793

2 12 1594

13,6 40,89

14,44

12,84

82

149

70

21


Graf 3

Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle věkové struktury 2500 2000 1500 1000 500 0 0-4

5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+

4. 3. 1. Index stáří

Z uvedené statistiky je patrné, že Index stáří (počet obyvatel ve věku 60 let a více k počtu osob v regionu žije více mladých lidí než starých. 0–14) Výjimku tvoří pouze Ruda nad Moravou Bohdíkov 1,024 Malá Morava Branná 0,703 Ruda n. M. Hanušovice 0,824 Staré Město Jindřichov 0,845 Šléglov Kopřivná 0,875 Vikantice CELKEM: 0,877 Zdroj: výpočet dle SLDB 2001

0,672 1,156 0,718 1,000 0,636

(1,156) a Bohdíkov (1,024). Ve Šléglově je poměr

starých

a

mladých vyrovnaný.

Nejmladší obcí jsou Vikantice s indexem

0,636. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel není hodnota až tak směrodatná. Avšak u

Malé Moravy (0,672) a Starého Města (0,718) index ukazuje na velmi mladé obce. Ale i

hodnoty těsně nad 1,000 nejsou vysoké. Celkově lze region (0,877) označit za mladý, bereme-li v úvahu stárnutí populace v České republice. Nejvíce

obyvatel

je

ve

většině

obcí

(8)

ve

věkové

kategorii

od 20 do 29 let. Vzhledem k tomu, že sčítání lidu se konalo v roce 2001, přesunula se tato věková kategorie, kterou tvoří silné populační ročníky začátku sedmdesátých let, do

kategorie starší 30-39 let. Nejvíce čtyřicátníků žilo v Branné (61, třicátníků 57) a Vikanticích (zde stejně třicátníků – 17).

22


V celém regionu Horní Pomoraví tvoří děti do 14 let 18,45 procenta a lidé starší 60

let 16,19 procenta populace. Zbylých 65,36 procenta tvoří lidé od 15 do 59 let. Poměrně vyrovnaný je přitom poměr populace do 30 let, která tvoří 42,92 procenta, a lidé od 30 do 60 let zaujímají 40,89 procenta celkového počtu.

4. 3. 2. Srovnání věkové struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR

Věková struktura – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast

0-14

Region 2 291 Horní Pomoraví -v% 18,45% Okres 21 659 Šumperk -v%

Olom. kraj -v% ČR -v%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-64

65-74

840 8 116

2 199

1 690

1 793

1 594

914

17.71 21 994

13,61 16 498

14,44 18 303

12,84 17 400

532 2 010

6,76 8 641

82 836 17,11% 6,83 105 384 43 962 417 715 16,48% 6,88 1654862 683436

17,38 109 374

13,03 85 123

17,11 13,31 1708699 1 376 677

6 687 905 16,17% 6,68 16,70 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

13,46

16,19% 5 729

9 576

75+ nezj. 564

6 767

22 072 14,46 13,75 17,44% 92 008 87 248 29 401 51 570 35 299 116 270 14,39 13,65 18,18% 1 466362 1 452731 473212 840681 573 373 14,33

14,20

1 887 266 18,45%

Region Horní Pomoraví má zajímavý potenciál v nejmladších obyvatelích. Při

srovnání věkových kategorií při sčítání lidu v roce 2001 totiž vykazuje největší procento

osob do 14 let (v roce 2007 dosahují nejstarší z nich 20 let) – 18,45 procenta oproti 16,17 v celé ČR. Region má také menší procento osob starších 60 let než okres, kraj i celý stát.

23


4. 4. Obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu

Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle pohlaví a rodinného stavu Obec

Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava

Muži Svobodní

306 91 788 334 78

Ženatí 327 77 810

299 65

Rozvedení

33 18 149 59 9

Ovdovělí 19 4 20 23 1

Ženy Svobodné

251 72 620 235 45

Vdané 325 71 808 290 64

Rozvedené

49 15 182 66

8

Ovdovělé

96 25 183 80

23

164

107

30

4

121

104

25

32

Ruda n. M.

518

618

62

25

410

620

67

146

Šléglov Vikantice

9 29

3 18

2 5

2 1

5 19

3 18

1 3

2 8

Staré Město 531 Celkově Celkem muži/ženy

2 848 6 174

444

2 768

80

447

12

111

405

2 183 6 154

443

2 746

93

509

121

716

Celkem v %

23,10 22,45 3,63 0,90 17,71 22,27 4,13 5,81 50,08 49,92 Do počtu celkově sčítaných obyvatel (viz tabulka Vývoj počtu obyvatel SL 2001) je třeba započítat údaj nezjištěno, který v regionu tvoří 57 mužů a 31 žen. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

V obcích regionu Horní Pomoraví převládá mírně počet svobodných mužů, ale

naopak výrazně vdaných žen, což může svědčit o tom, že ženy se vdávají dříve. U mužů tvoří výjimku Bohdíkov, Hanušovice a Ruda nad Moravou. U žen Malá Morava (velmi

mladá obec, viz tab. index stáří) a velmi malé obce např. : Branná, Vikantice a Šléglov,

kde je ovšem poměr téměř vyrovnaný. Nápadně a několikanásobně více je ovdovělých

žen než mužů, což svědčí o tom, že se ženy dožívají vyššího věku. Zajímavé je, že ve všech obcích je více svobodných mužů než žen, přitom poměr mezi muži a ženami je v regionu Horní Pomoraví vyrovnaný. Mužů (6174) je jen o 20 více než žen (6154).

24


4. 5. Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní struktura Pomoraví od 15 let Obec


Bez vzdělání

9 1 26 10 2 7

základní

338 105 897 431 87 185

vyučení,

obyvatel Úplné

regionu

Vyšší Vysokoodborné,

odborné, střední,

nástavba školské

500 109 1236 436 115 196

18 5 62 22 2 7

bez mat.

Maturita 250 61 560 168 23 61

36 18 95 19 2 14

Horní Nezjištěno

6 2 70 27 11 2

Ruda n. M. 11 561 870 460 35 100 28 Staré Město 27 593 664 297 41 76 28 Šléglov 1 5 6 5 1 4 1 Vikantice 0 33 39 6 1 0 2 Celkem 94 3 235 4 171 1 891 194 364 177 Celkem v % 32,83 42,32 19,19 1,97 3,69 Celkové údaje v procentech nezahrnují skupinu 271 osob, kteří uvedli bez vzdělání a kde údaj nebyl zjištěn. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

Vzdělání ovlivňuje schopnosti uplatnit se na trhu práce. Vyšší vzdělání přináší

větší využití ekonomického potenciálu regionu. Nejvíce obyvatel regionu Horní Pomoraví patří do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity

(tato kategorie vzdělání převládá ve všech 10 obcích). Bohužel také ve všech obcích převažují lidé se základním vzděláním nad počtem lidí, kteří mají střední školu

s maturitou (bez vyššího a vysokoškolského). Výjimkou je pouze Šléglov, kde je počet těchto lidí vyrovnaný (5:5). Bohužel se také v mnoha obcích počet lidí se základním

vzděláním velmi blíží počtu lidí vyučených. V Branné, Jindřichově a Malé Moravě je menší rozdíl než 10.

25


Do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity patří

4 171 obyvatel regionu, tedy 42,32 procenta.

Úplné střední vzdělání s maturitou má 1 891 obyvatel, tedy 19,19 procenta.

Významnou skupinou jsou osoby se základním vzděláním, která je zastoupena 32,83 procenty lidí (3235).

Počet osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním je 5,56 procent obyvatel

regionu, tedy 558.

Celkové shrnutí vzdělanostní struktury regionu lze charakterizovat tak, že je velmi

vysoký počet osob se základním vzděláním a významná je skupina vyučených či se

středním odborným vzděláním bez maturity. Celkem je to 75,14 procenta obyvatel (7 406).

graf 4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva regionu Horní Pomoraví od 15 let (%) 1,97 3,69 19,19

32,83

42,32 základní

úplné střední, maturita

vyučení, odborné, bez maturity vyšší odborné, nástavba

vysokoškolské

26


4. 5. 1. Srovnání vzdělanostní struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR

Vzdělanostní struktura od 15 let – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec

Bez

vzdělání

základní vyučení,

Úplné

Vyšší Vysokoodborné, nástavba školské

Nezjištěno

Region Horní Pomoraví v% Okres Šumperk

94

3235

Odborné střední, , bez mat. Maturita 4 171 1891 194

435

32,83 27 087

42,32 42 042

25,82 125 990

40,08 23,23 208 586 131 709

2,86 16 020

6,48 43 368

5 273

v% Česká republika

37 932

23,97 1 975 109

39,68 3 255 400

3,04 296 254

8,25 762 459

113 127

v% Olomoucký 3039 kraj

19,19 24 372

25,05 2 134 917

364

177

1,97 2 996

3,69 6 802

1 174

v% 23,45 38,64 25,34 3,52 9,05 Celkové údaje v procentech nezahrnují skupinu 271 osob, které v dotaznících uvedly „bez vzdělání“, nebo údaj nebyl zjištěn. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

S výším vzděláním je na tom region Horní Pomoraví nejhůře ve všech

porovnáních. Region má pouze 3,7 procenta vysokoškoláků a 2,0 procenta lidí s vyšším

odborným vzděláním a nástavbou, zatímco okres Šumperk má 6,5 procenta vysokoškoláků a 2,9 osob s vyšším vzděláním. Okres Šumperk pak ještě zaostává za krajskými ukazateli (8,3 vysokoškolské, 3,0 vyšší) a i kraj zaostává za ukazateli

celorepublikovými (9,1 vysokoškoláků, 3,5 vyšší). Stejně tak zaostává v ukazatelích

obyvatel se středním vzděláním s maturitou. Naopak co se týká osob se základním a středním

vzděláním

bez

v celorepublikovém průměru.

maturity

je

v regionu

hodnota

o

14%

vyšší

než

27


5. Ekonomické ukazatele

5. 1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Obyvatelstvo v obcích ekonomické aktivity Obec

Ekonomicky aktivní

regionu

V tom: Zaměstnaní Z toho:

Horní

Nezaměstnaní

Pomoraví EkonoZ toho: micky neaktivní

Pracu- Ženy ** jící dů- na machodci teřské Bohdíkov

Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná

684

611

11

6

73

podle

Žáci, Neprastudenti cující učni důchodci

712

335

245

194 1 831 654 145

143 1 527 498 94

1 27 8 1

2 16 19 4

51 304 156 51

178 1 721 730 141

68 741 333 69

83 646 238 43

Ruda n. M. 1 178

1 063

13

12

115

1 270

627

413

Malá Morava

295

222

2

7

73

288

129

101

Staré 1 052 785 7 22 267 1 070 424 400 Město Šléglov 15 13 0 0 2 11 5 4 Vikantice 42 26 0 0 16 58 25 27 Celkem 6 090 4 982 70 88 1 108 6 179 2 756 2 200 Celkem v % 18,19% Pozn. * V tabulce není uveden počet nezjištěných osob v SLDB. Počet nezjištěných osob je 148. ** Nezaměstnanost v této tabulce je uvedena dle sčítání lidu v roce 2001. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel regionu Horní Pomoraví byl podle

sčítání obyvatel 6 090 obyvatel. Toto číslo je nižší než počet obyvatel ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti), kterých bylo 6 179, tedy 50,4 procenta.

28


5. 2. Trh práce podle odvětví

Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle pracovních odvětví Obec

Ekonomicky aktivní

Zemědělství, lesnictví rybolov

Průmysl

Stavebnictví

Obchod, opravy motor. vozidel

684

74

54 151 38 10 62

239

33 684 301 50 112

86

13 147 25 9 36

49

Ruda n. M.

1 178

109

383

93

Šléglov Vikantice

15 42

3 17

3 12

0 0

Bohdíkov

Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava

celkem 194 1 831 654 145 295

Staré Město 1 052

154

271

Celkem 6 090 672 2 088 Celkem v % 13,83 42,96 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

97

506 10,41

Pošta, Veřejná telekomunikace, správa, obrana, soc. zabez. doprava

Školství zdravotnictví, sociální činnost

9 126 26 3 22

14 190 24 4 7

12 111 17 7 5

23 99 25 3 13

103

94

63

114

0 1

1 2

63

402 8,27

66

47

449 9,24

33

56

78

82

328 6,75

415 8,54

0 2

0 0

Z hlediska pracovního odvětví výrazně převažuje v regionu Horní Pomoraví práce

v průmyslu – 42,96 procenta. Následuje zemědělství, lesnictví a rybolov – 13,83 procenta, stavebnictví - 10,41 procenta, pošta, telekomunikace a doprava – 9,24

procenta, školství, zdravotnictví a sociální sféra –8,54 procenta, obchod – 8,27 procenta a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení – 6,75 procenta. Podíl nezaměstnaných činil v době sčítání lidu v roce 2001 celkem 18,19 procenta ekonomicky aktivních obyvatel.

29


Graf 5

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v regionu Horní Pomoraví podle pracovního odvětví 8%

7%

14% 10% 9%

43%

9%

zemědělství, lesnictví, rybolov

stavebnictví

pošta, telekomunikace, doprava

školství, zdravotnictví, sociální činnost

průmysl

obchod, opravy motor. vozidel

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

5. 2. 1. Srovnání pracovních odvětví v regionu, v okrese, kraji a ČR

Pracovní odvětví – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast

Region Horní Pomoraví -v% Okres Šumperk

-v% Olomoucký kraj -v% ČR

Ekonomicky aktivní celkem 6 090 63 664

Zemědělství, lesnictví rybolov

Průmysl

Stavebnictví

Obchod, opravy motor. vozidel

672

2 088

506

402

13,83 3 794

42,96 23 087

10,41 5 207

45,37 100 185

10,23 30 374

7,46 324 278 18 618

Pošta, Veřejná telekomunikace, správa, obrana, soc. zabez. doprava

449

328

Školství zdravotnictví, sociální činnost

8,27 5 380

9,24 3 972

6,75 3 147

8,54 6 296

10,57 31 259

7,81 20 827

6,18 20 347

12,37 37 319

8,04 350 916

7,86 14,41 322 008 570 450

7,19 38,69 11,73 12,07 5 253 230 475 1 525 454 835 555 913 400 837

415

-v% 5,75 38,05 11,34 13,86 8,75 8,03 14,22 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001. Údaje v procentech jsou počítány pouze ze zaměstnaných.

V regionu Horní Pomoraví pracuje ve srovnání s okresem Šumperk, Olomouckým

krajem i Českou republikou nejvíce lidí v zemědělství a lesnictví (o 8 procent více než

30


ČR), dále v průmyslu (o 5 procent více než ČR) a také v oblasti dopravy, pošt a telekomunikací (o necelé 1 procento).

Naopak ve srovnání s okresem, krajem a státem je v regionu nejméně pracovníků

obchodu (o 5,5 procenta), školství, zdravotnictví a sociální činnosti (0 5,5 procenta),

veřejné správy, včetně obrany (o více než 1 procento) a ve stavebnictví (o necelé 1

procento). V celokrajské oblasti jsou srovnání podobná. Drobné rozdíly jsou jen

v rozsahu procent. V okrese Šumperk je narozdíl od republikových a celokrajských srovnání méně zaměstnanců v průmyslu (o 2,5 procenta) a více ve veřejné správě, obraně a soc. zabezpečení a jen nepatrně více ve stavebnictví.

5. 3. Dojížďka do zaměstnání a škol Vyjíždění do zaměstnání a škol z obcí regionu Horní Pomoraví Obec

Bohdíkov

Výjezd do práce

559

Z toho: V rámci Obce 115

119

142

101

104

66

103

18

36

0

58

50 298

Kopřivná

82

1

71

Malá Morava

375

126

38 887 189

39

V rámci Mimo kraje kraj

129 1 403 432

Žáci mimo obec

V rámci Okresu 374

Branná Hanušovice Jindřichov

Práce mimo obec denně

17

20 49 0

7 115 2

59 329 65

206

79

62

Ruda n. M.

956

295

584

20

36

569

Šléglov Vikantice

6 22

0 2

3 11

0 6

1 3

3 14

Staré Město

Celkem Celkem v %

693

397

173

23

84

175

denně 22 177 34

40

4 18

4 488 2 003 1 752 153 381 1 835 684 73,69% 44,63% 39,04% 3,41% 8,49% 30,13% 31,09% z EAO * z EAO* ** * EAO je 6090. ** Celkem je podle SLDB v kategorii žáci, studenti, učni 2200 osob. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

31

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Do práce dojíždí 73,7 procent ekonomicky aktivních obyvatel Horního Pomoraví.

Z toho 44,6 procenta lidí dojíždí v rámci obce; 39 procent v rámci okresu; 3,4 procenta v rámci kraje a 8,5 procenta obyvatel dojíždí za prací mimo kraj. Přitom denně mimo

obec za prací dojíždí 1 835 obyvatel, což znamená 30,13 procenta ze všech ekonomicky

aktivních obyvatel. Denně mimo svou obec podle sčítání lidu v roce 2001 vyjíždí 684 žáků a studentů, což činí 31 procent ze všech.

Graf 6

Vyjíždění do práce a škol z regionu Horní Pomoraví 684

Žáci mimo obec denně

1835

Práce mimo obec denně Mimo kraj V rámci kraje V rámci okresu V rámci obce Výjezd do práce

381 153 1752 2003 4488

32


5. 3. 1. Srovnání vyjížďky z obcí v Horním Pomoraví, v okrese, kraji a ČR

Vyjíždění do zaměstnání a škol – srovnání regionu Horní Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec

Výjezd do Z toho: práce

Práce mimo obec denně

Žáci mimo obec 684

V rámci Obce 2003

V rámci Okresu 1752

V rámci Mimo kraje kraj 153

381

1835

Denně**

Region Horní Pomoraví -v%

4 488

73,69 % * 44,63%

39,04%

3,41%

8,49%

30,13 %* 31,09%

Okres Šumperk

51385

24182

19514

1831

3851

20623

-v%

80,71 % *

47,06%

37,98%

3,56%

7,49%

Olomoucký kraj

258 457

134 323

86 732

12 264

17 327

32,39 % 30,47% * 97 643 33 399

-v%

79,70 % * 51,97 %

33,56 %

4,74 %

6,70 %

30,11 % * 29,09 %

Česká republika

4287 908 2039 504 1066899 690 002

320 827

1434 336 458 918

81,62 % * 47,56 %

7,48 %

27,30 % 25,93 % *

-v%

24,88 %

16,09 %

7008

* Procenta jsou počítána z EAO: v Horním Pomoraví 6090, v okrese Šumperk 63 664, v kraji 324 278, v ČR 5 253 400. ** Celkem je podle SLDB v kategorii žáci, studenti, učni v regionu 2200 osob, v okrese 23 002, v kraji 114 817, v ČR 1 770 062. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

Z regionu Horní Pomoraví vyjíždí za prací nejméně lidí ve srovnání okresu, kraje a

státu (o 6-8 procent v jednotlivých srovnáních). V případě denní vyjížďky za prací je poměr

mnohem

vyrovnanější.

Procento

je

prakticky

srovnatelné

s hodnotou

Olomouckého kraje, je o 2 procenta nižší než v případě okresu, ale o 3 procenta vyšší než

v ČR. Žáků, kteří vyjíždí mimo obec, je v jednotlivých procentuálních srovnáních nejvíce. V rámci okresu a kraje je rozdíl 1 respektive 2 procenta. Největší rozdíl je v celorepublikovém porovnání, kde je větší než 5 procent.

33


V případě vzdálenosti vyjížďky za prací vyjíždí nejvíce obyvatel v rámci obce (44,5

procent), avšak v procentuálním srovnání s okresem, krajem a ČR jich vyjíždí v rámci

obce nejméně. Rozdíl je největší ve srovnání s krajem, kde činí 8 procent. Jen o 5 procent méně ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí v rámci okresu (39 procent). Zde je ve

srovnání s ČR velký rozdíl 15 procent. Procento je větší i ve srovnání s krajem a okresem.

Rozdíl 13 procent je ve srovnání regionu s ČR. V opačném případě se projevuje ve výjezdu za prací v rámci kraje. V Horním Pomoraví jsou to pouze 3,4 procenta, zato v České Republice 16,1 procenta. Hodnota je nižší i v rámci okresu a kraje, ale zde jen minimálně. Procentuální bilance výjezdu mimo kraj je nejvyrovnanější, v regionu je nejvyšší, ale rozdíly tvoří pouze 1-2 procenta.

Tyto údaje v kostce znamenají, že lidé z Horního Pomoraví nejvíce pracují ve své

obci nebo v rámci okresu, když vyjíždějí za prací. V rámci okresu se nejčastěji vyjíždí za prací do Šumperka, Hanušovic, případně Zábřeha. Zhruba 12 procent ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací v rámci kraje nebo mimo něj.

5. 4. Podnikání Největší zaměstnavatelé v regionu působí v Hanušovicích. Mezi firmy, které mají

více než 100 zaměstnanců patří Pivovar Holba, a.s. a firma ZKL, a.s., podnikající

v automobilovém průmyslu. V textilnictví zaměstnává v regionu nejvíce firma Slezan Frýdek-Místek, a.s., mající provozovnu v Hanušovicích. Hanušovická lesní, a.s. (lesnictví) a Stavrel v.o.s. (stavebnictví) zaměstnávají také kolem 100 lidí.

Významnými zaměstnavateli mimo Hanušovice jsou Olšanské papírny, a.s. závod

Aloisov (papírenství), Lesy Ruda nad Moravou (dřevozpracující), PRO-BIO s.r.o. Staré Město a firma Kameníček a.s. (zemědělství).

34


Počet ekonomických subjektů v obcích a v ORP Horní Pomoraví Bohdí- Brakov nná

Hanušovice

Jindřichov

Kopři- Malá vná Morava

Ruda n. M.

Staré Město

Šléglov

Vikan- celtice kem

Počet podnikatelských subjektů

250

77

716

222

34

114

457

446

12

20

2348

50

23

90

50

9

21

51

101

1

11

407

Průmysl

38

4

122

38

5

19

75

75

4

1

381

obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

67

22

191

72

8

28

139

118

3

3

651

ostatní obchodní služby

25

7

97

24

2

8

65

43

0

1

272

1

2

1

1

1

1

1

1

2

1

12

školství a 3 zdravotnictví

1

12

3

0

2

13

7

0

0

41

ostatní veřejné, sociální a osobní služby

15

6

61

8

2

11

37

37

1

0

178

Státní organizace

2

1

2

1

0

0

4

1

0

0

11

zemědělství, lesnictví, rybolov stavebnictví doprava a spoje

veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

45 6

7 5

108 34

19 7

4 3

18 6

53 23

44 20

1 0

1 2

300 106

35


Počet ekonomických subjektů v obcích a v ORP Horní Pomoraví Bohdí- Brakov nná

Hanušovice

Jindřichov

Kopři- Malá vná Morava

Ruda n. M.

Staré Město

Šléglov

Vikan- celtice kem

Akciové společnosti

0

0

4

0

0

0

2

3

0

0

9

Obchodní společnosti

5

1

19

8

0

4

12

22

1

0

72

Družstevní organizace

0

0

1

0

0

0

1

1

0

0

3

Peněžní organizace

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Podnikatelé - fyzické osoby

196

54

564

169

26

84

343

334

6

18

1794

Samostatně hospodařící rolníci

26

13

26

27

5

10

36

42

0

1

186

Svobodná povolání

4

1

31

10

0

4

27

16

1

0

94

7

68

7

3

12

32

27

4

1

172

ostatní 13 právní formy

zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

36


5. 5. Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v obcích regionu Horní Pomoraví Obec

Bohdíkov

EAO Počet Ekonomicky uchazečů o práci 2001 aktivní 684

73

Míra Počet nezaměstna- uchazečů o nosti 2001 práci 2006 10,67%

65

Míra nezaměstnanosti 2006 9,50%

Branná Hanušovice

194 1831

51 304

26,29% 16,60%

40 232

20,61% 12,67%

Kopřivná

145

51

35,17%

33

22,76% 8,49%

Jindřichov

Malá Morava Ruda n. M. Staré Město Šléglov Vikantice

654

156

23,85%

126

295

73

24,75%

1 178

115

9,76%

100

254

24,14%

5 14

33,33% 33,33%

1052

267

25,38%

15 42

2 16

13,33% 38,10%

53

19,27%

Celkem 6 090 1108 18,19% 922 zdroj:EAO: je uveden z konečných výsledků SLDB 2001, ÚP 1.1.2006

17,97%

15,14%

Nezaměstnanost v regionu Horní Pomoraví je velkým problémem. Situace z

období let 2001-2006 se sice zlepšila z 18,19 procenta na 15,14 procenta, ale jelikož se celková míra nezaměstnanosti v České Republice pohybuje pod 10 procenty, patří Horní Pomoraví mezi výrazně ohrožené regiony.

Porovnáme–li míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích, zjistíme velké rozdíly.

K zlepšení došlo ve všech obcích s výjimkou Šléglova, kde 3 nezaměstnaní navíc udělali

v celkových číslech rozdíl 20 procent (13,3 procenta na 33,3 procenta). Nejvyšší

nezaměstnanost ,a to v kritických číslech, byla v roce 2001 (38,1 procenta) i v roce 2006 (33,3 procenta) ve Vikanticích. Přestože v Kopřivné byla v roce 2006 vysoká nezaměstnanost (22,7 procenta), došlo zde k výraznému zlepšení o téměř 13 procent.

37


Čísla přes 20 procent jsou ještě ve Starém Městě (24,1 procenta) a v Branné (20,6 procenta). Přes 19 procent v Jindřichově a 18 procent v Malé Moravě je také velmi vysoká hodnota. V Hanušovicích sledujeme zlepšení o 4 procenta (z 16,6 na 12,7).

Nejlépe jsou na tom Ruda nad Moravou (8,5 procenta) a Bohdíkov (9,5 procenta). V jediné Rudě byly hodnoty pod 10 procenty již v roce 2001 (9,8 procenta).

Míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními regiony ČR odhaluje některé

závažné problémy regionu Horní Pomoraví. Relativní údaje upozorňují na nepříznivé skutečnosti. Jedná se například o: - růst počtu uchazečů o práci,

- vysoký počet evidovaných nezaměstnaných mladých uchazečů, - růst počtu dlouhodobě (nad 12 měsíců) evidovaných uchazečů,

- nesoulad mezi strukturou uchazečů a strukturou nahlášených volných pracovních míst (podle požadavků na vzdělání, dovednosti a znalosti),

- u pracovních míst s nízkou kvalifikací (či bez kvalifikace) není rovnovážný stav mezi

mzdou a pracovními podmínkami, a proto se uchazečům nevyplatí (s ohledem k výši nabízené mzdy a výši sociálních dávek) pracovat,

- volná pracovní místa nahlášená v souvislosti s požadavkem na zaměstnávání cizinců jsou prakticky pro zprostředkování uchazečů minimálně použitelná,

- značná část uchazečů neunese stav, kdy chtějí pracovat, ale jsou potencionálními

zaměstnavateli odmítáni (především problém pro specifické skupiny obyvatelstva -

v předdůchodovém věku, ženy po mateřské, příslušníci romské menšiny); po delší době evidence se dané situaci přizpůsobí a o zaměstnání již v podstatě neusilují,

- vznik vrstvy obyvatel, kde z rodiny nikdo nepracuje – děti přejímají životní postoje od svých rodičů.

Je možno říci, že zdrojem zaměstnanosti v příštích letech bude zejména vysoká

odbornost a kvalifikace, vysoká flexibilita i ochota a možnost využívat zkrácené pracovní úvazky, pružné, nepravidelné pracovní doby, možnost plně využívat nabídek pracovního trhu EU a možnosti, které skýtá využití Evropského sociálního fondu.

38


5. 5. 1. Srovnání nezaměstnanosti v Horním Pomoraví, okrese, kraji a ČR

Míra nezaměstnanosti – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast Region Horní Pomoraví Okres Šumperk

Počet uchazečů 922

Olomoucký kraj Česká republika

Míra nezaměstnanosti

15,14%

7 986

11,96%

36 180

10,65%

410 200

7,90%

Zdroj: ÚP, 2006.

Srovnání míry nezaměstnanosti ukazuje, že v regionu Horní Pomoraví byla v roce

2006 výrazně vyšší míra nezaměstnanosti (15,14 procenta) než v okrese Šumperk (11,96 procenta) i v Olomouckém kraji (10,65 procenta). Celostátní míra nezaměstnanosti (7,9

procenta) je o více než 7 procent nižší než v Horním Pomoraví. I přes klesající míru nezaměstnanosti je stále ve všech srovnávaných datech míra nezaměstnanosti v regionu Horní Pomoraví výrazně vyšší.

39


Nezaměstnanost ve správních obvodech ORP v Olomouckém kraji Registrovaní z toho podíl (v %) uchazeči Kraj, ORP

o práci -2004

Kraj celkem

39 591

Šumperk Hranice Jeseník Konice

žen

Registrovaná míra nezaměstnanosti v x) Absolventů Lidí se % změněnou Škol

pracovní schopností

k 31. 12. 2003

k 31. 12. 2004

49,8

7,83

13,94

12,57

12,21

4 956 2 075 4 012 702

51,67 53,49 47,06 50 48,47

7,45 6,36 6,16 10,68

8,03

14,31 12,53 12,09 17,24

8,87

12,96 12,69 17,24 13,77

17,11

13,39 11,9 18,43 12,77

17,05

Litovel Mohelnice

1 394 1 138

50,72 49,74

8,39 9,31

16,21 13,01

13,52 11,21

11,89 11,76

Prostějov Přerov Šternberk

5 081 5 771 1 201

48,77 47,83 45,38

8,72 6,78 6,49

17,26 10,64 17,65

10,72 13,9 13,27

10,52 13,26 11,86

Lipník Bečvou

Olomouc

n. 1 308

7 909

50,27

8,89

15,5

10,42

9,53

Uničov 1 872 53,15 8,28 14,58 17,26 16,04 Zábřeh 2 172 52,76 8,2 11,56 12,04 12,86 x) Registrovaná míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních (podle sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001)

V roce 2004 bylo na Šumpersku více nezaměstnaných žen - 51,7 procenta. Ve

srovnání třinácti správních obvodů Olomouckého kraje je toto číslo průměrné jako i

v ostatní sledovaných údajích. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo na Hranicku – 53,5 procenta, zatímco nejméně jich bylo na Šternbersku – 45,4 procenta. Podíl nezaměstnaných absolventů je na Šumpersku 7,45 procenta. Nejmenší byl na Jesenicku – 6,2 procenta a největší na Konicku -10,7 procenta.

Celková míra nezaměstnanosti byla na konci roku 2004 na Šumpersku čtvrtá

nejvyšší – 13,4 procenta (horší čísla byla na Jesenicku - 18,4, v okrese Lipník - 17,05, na

40


Uničovsku – 16,04 ). Byla vyšší i než celkorajský průměr (12,2). Od roku 2003 došlo k zvýšení o půl procenta - 12,96. To bylo za Šumperskem ještě 7 regionů. Kromě

Jesenicka, okresu Lipník a Uničovska ještě Šternbersko, Přerovsko, Konicko a Litovelsko.

5. 6. Platy Olomoucký kraj trvale zaujímá předposlední místo ve výši průměrného platu při

srovnání 14 krajů. V prvních třech čtvrtletích roku 2005 si lidé z Olomouckého kraje podle Českého statistického úřadu vydělali v průměru 15 726 korun (ve fyzických osobách). Za poslední rok tak přibylo zaměstnancům v Olomouckém kraji na výplatních

páskách v průměru 788 korun, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 o 5,3 % více.

Průměrné měsíční mzdy v Olomouckém kraji a okresech v 1. - 3. čtvrtletí Oblast

Průměrná měsíční mzda v Kč 1. - 3. 1. - 3. rozdíl čtvrtletí čtvrtletí 20052005 2004 2004

index 2005/2004

Česká republika 18 421

17 415

1 006

105,8

Olomoucký kraj 15 726

14 938

788

105,3

Šumperk Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Zdroj: ČSÚ 2005

14 456 13 428 15 292 14 826 15 209

767 774 897 734 617

105,3 105,8 105,9 105 104,1

15 223 14 202 16 189 15 560 15 826

Mezi pěti okresy Olomouckého kraje jsou na tom finančně nejhůře lidé, kteří

pracují v okrese Jeseník. Jejich průměrná mzda v 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 činila

14 202 korun, což je o 4 219 korun méně než celorepublikový průměr. Nejlépe placeným 41

v

kraji

je

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví okres

Olomouc

s průměrnou

mzdou

16 189

korun.

Podle odvětví byli v Olomouckém kraji nejlépe placeni zaměstnanci ve stavebnictví -

18 975 korun - a v oboru dobývání nerostných surovin - 18 482 korun. Naopak nejhůře placeni jsou pracovníci restaurací a hotelů, kteří v hodnoceném období pobírali

v průměru pouze 9 885 korun. Údaje pro nižší územní jednotku bohužel nejsou

dostupné, proto posuzujeme obyvatele regionu Horní Pomoraví jako obyvatele okresu Šumperk. Průměrná měsíční mzda na Šumpersku stoupla mezi 2004 a 2005 o 767 korun na 15 223 korun, což je o 5,3% (stejné procento jako v celém Olomouckém kraji). Za celkovým krajským průměrem však okres Šumperk v roce 2005 zaostával o 503 korun.

Graf 7 – Průměrné mzdy v krajích (Zdroj: ČSÚ)

42


Mapa 1 – průměrná mzda (Zdroj: ČSÚ)

6. Sociální charakteristika regionu 6. 1. Národnostní složení Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité

národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní. Občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se ke své národnosti. Národnostní složení místních

populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkami implikují různorodost stávající populace. Z hlediska regionu Horní Pomoraví se jeví tato

43


situace jako celorepublikově průměrná, pouze s mírně zvýšenou národností německou z důvodu oblasti bývalých Sudet.

Obyvatelstvo národnosti Obec

Česká

Bohdíkov

1 290

Branná Hanušovice

296 3 079

Kopřivná

258

Jindřichov

v obcích

regionu

Moravská

Slezská

27 188

0 0

75

0

Horní

Pomoraví

Slovenská

Romská

Polská

12 128

3

0 6

2

23

0 9

podle

Německá

Jiné

24 49

1 5

5

0

1 128

72

0

112

0

6

22

0

502

9

0

51

0

1

7

2

Ruda n. M.

2 210

146

0

29

0

7

8

2

Šléglov Vikantice

20 75

0 0

0 0

5 12

0 0

0 0

0 10

0 0

Malá Morava

Staré Město

1 787

19

92

0

0

Celkem 10 645 628 0 Celkem v % 88,48 5,22 Jiné národnosti: ukrajinská, vietnamská Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

5

161

538 4,47

9

4

22

1

3

29

2

30

157 1,30

0

2

12

Naprostá většina obyvatel regionu Horní Pomoraví se hlásí k české národnosti

(téměř 88,48%). Menší zastoupení má národnost moravská (5,22%). Výraznější

zastoupení má také menšina slovenská (4,47%), německá menšina již je zastoupena pouze 1,30%. V žádné obci není výraznější postavení některé z menšin.

Celkově lze říci, že region nemá výrazné zastoupení některé z národnostních

menšin. Přesto je určitým paradoxem, že dle výsledků SLDB z roku 2001 je v regionu Horní Pomoraví zastoupena minimálně romská národnost (22). To je však zapříčiněno faktem, že většina příslušníků této menšiny se hlásí k národnosti české nebo slovenské. graf 8

44

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle národnosti

Slezská

Polská

Německá

jiná

Slovenská

jiná; 12

Moravská

Německá; 157

Česká

Polská; 29

Rómská; 22

Slezská; 0

0

Moravská; 628

5000

Česká; 10645

10000

Slovenská; 538

15000

Rómská

6. 2. Náboženské vyznání Obyvatelstvo obcí regionu náboženského vyznání Obec


Věřící

533 115 1 028 454 132 218

Horní

Pomoraví

podle

Pravoslavná

Svědk.

Bez vyznání

Nezjištěné

0 0 1 3 0 0

754 224 2 179 781 143 319

120 36 392 168 21 51

2 1 0 0 7 -

1 157 1 239 8 48 6 852 55,18%

270 189 3 18 1 268 10,21%

Řím.katolická

Husitská

ČB

482 100 911 411 116 197

24 0 25 4 1 2

10 1 36 15 2 3

0 0 6 3 4 3

3 28 2 1 102 -

0 8 0 0 24 -

Ruda n. M. 1 047 957 38 Staré Město 717 598 11 Šléglov 16 9 0 Vikantice 37 28 1 Celkem 4 297 3 809 106 Celkem v % 34,61% Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

Evangelická

Jehovovi

vyznání

45


graf 9

Obyvatelsko v Regionu Horní Pomoraví podle náboženského vyznání 8000 6000

0

1268

4297

2000

6852

4000

1 věřící

bez vyznání

nezjištěné vyznání

Počet věřících obyvatel je v celém regionu menší než obyvatel bez vyznání.

Věřících je 34,61 procenta a bez vyznání 55,18 procenta lidí. Spíše mezi věřící však lze

zahrnout i větší část skupiny „nezjištěné vyznání“ (10,21 procenta lidí), protože jsou to osoby, které nejsou výslovně bez vyznání, ale jejich příslušnost k náboženským skupinám, společnostem či vyznáním nelze zařadit mezi tradiční církve. Ve všech obcích, kromě Šléglova, převládají nevěřící. V procentuálním srovnání věřících s nevěřícími je po

Šléglovu největší podíl věřících v Kopřivné a Rudě nad Moravou, kde se blíží 50 procentům. Nejméně věřících je v Hanušovicích (32 procent), Branné (34 procent),

Starém Městě (36 procent) a Jindřichově (37 procent). V celém regionu i ve všech obcích převládá Římsko-katolická církev.

46


6. 2. 1. Srovnání náboženského vyznání v regionu Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR

Náboženské vyznání – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec

Věřící

Bez vyznání

Nezjištěné vyznání

7

6 852

1 268

651

123

55,18% 71 018

10,21% 11 160

2,84% 4 330

2 162

1 002

56,11% 344 162

8,82% 58 766

1,83%

-

-

53,83%

9,19%

-v% 32,14% 83,35% 3,01% 3,56% 59,04% Obyvatel celkem: Šumpersko – 126 567; Olomoucký kraj – 639 369; ČR – 10 230 060. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

8,82%

Region Horní Pomoraví -v% Okres Šumperk

-v% Olomoucký kraj -v% Česká republika

Řím.katolická

Husitská

ČB

Pravoslavná

Svěd.

4 297

3 809

106

102

24

34,61% 44389

88,64% 37 845

2,47% 1 408

2,37% 1261

35,07% 236 441

85,26% 207 113

3,17% 7 106

36,98%

87,59%

3,00%

3 288 088 2 740 780

99 103

Evangelická

117 212

22 968

Jehovovi

23 162

6 039 991 901 981

V regionu Horní Pomoraví je ve srovnání s okresem a krajem nižší počet věřících

obyvatel, ale ve srovnání celorepublikovém je vyšší. V regionu je 34,61 procent věřících, v okrese Šumperk 35,07 procenta, v Olomouckém kraji 36,98 procenta v celé ČR už jen 32,14 procenta. Mezi lidmi, kteří se hlásí k víře, je nejvíce římských katolíků. V Horním Pomoraví je jich nejvíce (88,64%) ve srovnání s okresem Šumperk (85,26%), více než

v krajském (87,59%) a republikovém (83,35%) srovnání. Na okresní, krajské a celostátní

úrovni je více lidí, kteří se hlásí k husitské církvi. K českobratrské evangelické církvi se hlásí v regionu více lidí než v kraji, ale méně než v okrese a ČR.

47


7. Krajina a technické vybavení regionu 7. 1. Pozemky

Využití krajiny regionu – druhy pozemků v hektarech Obec

orná půda


240,38 115,67 568,97 495,24 117,25 527,59

Ruda n. M. Staré Město Šléglov Vikantice Celkem

454,98 12,33 1,73 1,92 2 536,06

zahrady ovocné trvalé sady travní porosty

zeměděl- lesní ská půda půda

vodní plochy

47,96 4,59 38,92 18,21 9,05 7,34

0,49 0 0 1,05 0 0

389,39 497,47 1 130,11 1 199,46 459,23 1 986,01

678,22 617,73 1 738,01 1 713,97 585,53 2 520,95

1 749,45 675,47 1 565,58 3141,65 526,18 3 915,49

23,99 8,71 29,92 30,11 1,33 51,56

102,70 15,18 0,26 0,11 244,3

0,31 0 0 0 1,85

686,28 2 831,38 442,59 594,62 10 216.54

1 244,27 2 858,89 444,58 596,65 12998,80

1 001,24 5 056,73 217,59 331,23 18 180,61

12,91 105,8 0,51 5,61 270,49

zastavě- ostatní né plochy plochy 21,28 5,89 39,37 24,86 7,92 32,23

149,6 148,6 309 260,4 64,65 310,1

35,18 35,19 1,86 5,01 208,8

208,10 573,60 52,94 65,38 2142,29

Celkem v % 5,42 0,52 21,83 27,78 38,85 0,57 0,45 Zdroj: Český statistický úřad, Městská a obecní statistika (údaje roku 2004 v hektarech)

4,58

48


graf 10

Využití krajiny v regionu - druhy pozemků v hektarech

2536 244 2 10217 12999 1

18181 270 209 2142

0

2000

ostatní plochy trvalé travní porosty

4000

6000

zastavěné plochy ovocné sady

8000

10000

vodní plochy zahrady

12000

14000

16000

lesní půda orná půda

18000

20000

zemědělská půda

Velkou část území regionu Horní Pomoraví zaujímají lesy – nejvíce jich je v

katastru Starého Města (5056 hektarů), Malé Moravy (3915 ha) a Jindřichova (3141 ha). Velkou část také zaujímá zemědělská půda a trvalé travní porosty.

Nejvíce orné půdy je v Hanušovicích (569 ha), Malé Moravě (528 ha), Jindřichově

(495 ha) a Rudě nad Moravou (455 ha). Ovocné sady jsou pouze v Bohdíkově, Jindřichově a Rudě nad Moravou. Nejvíce vodních ploch je v Malé Moravě (52 ha), Jindřichově (30 ha), Hanušovicích (30 ha) a Bohdíkově (24 ha).

49


7. 1. 1. Srovnání druhů pozemků na Šumpersku a v kraji

Druhy pozemků v kraji a ORP v roce 2005 Podíl v %

Kraj, ORP Rozloha v zemědělské lesních zastavěhektarech půdy pozemků

Kraj celkem

526 689

53,62

34,72

ných ploch 1,57

Šumperk 85 744 36,88 54,95 1 Hranice 32 537 66,27 22,25 1,57 Jeseník 71 895 33,62 59,28 0,97 Konice 17 805 58,24 33,51 1,25 Lipník 11 855 69,52 18,62 1,97 nad Bečvou Litovel 24 750 58,51 32,6 1,59 Mohelnice 18 838 54,79 34,85 1,44 Olomouc 85 860 45,76 31,45 1,88 Prostějov 59 183 74,42 15,12 2,1 Přerov 40 081 74,96 10,13 2,51 Šternberk 30 667 59,42 32,77 1,19 Uničov 20 745 75,3 15,86 1,99 Zábřeh 26 728 53,89 36,45 1,58 Údaje jsou k 1. 1. 2005, kdy k Olomouckému kraji přistoupily tři nové obce. Zdroj: ČSÚ 2005

Správní obvod Šumpersko je těsně za Olomouckem druhý největší (85744 ha). Je

zde velký podíl lesních pozemků (54,95 procenta), druhý největší po Jesenicku (59,28

procenta) v Olomouckém kraji. Podíl zemědělské půdy je na Šumpersku naopak druhý nejmenší (36,88 procenta) ve srovnání dalších ORP opět za Jesenickem (33,62 procenta). Zastavěných ploch je na Šumperku o 0,57 procenta méně než je podíl v celém kraji, který činí – 1,57 procenta. I procento zastavěných ploch je druhé nejnižší po Jesenicku (0,97 procenta).

50


7. 2. Domovní a bytový fond

Podle výsledků SLDB 2001 bylo v regionu Horní Pomoraví sečteno celkem

2 957 domů určených k bydlení, z toho 2 427 jich bylo trvale obydlených. V regionu tvoří většinu bytový fond (celkem 5 014, obydlených 4 323).

Domovní fond v obcích regionu Horní Pomoraví Obec

Bohdíkov

Branná Hanušovice

Domy obydle- Z toho: obydlené né Rodinné Bytové

429

99 503

371

72 470

51 345

Jindřichov

303

Malá Morava

190

136

115

Ruda n. M.

878

661

634

Šléglov Vikantice

15 23

Kopřivná

Staré Město

84

433

233

352

73

382 10 19

187 69

303 9 14

13

16 106 42

z úhrnu obydlených domů ve vlastnictví: postavené: soukro- obce, SBD do 1920- 1946- 1981mých státu 1919 1945 1980 2001 osob

348

50 320

8

1

79

30 147 25

100

24

1

0

25

16

607

21

1

0 4

7 13

0 0

Celkem 2957 2 427 2 079 285 Celkem v % 82,07 85,66 11,74 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

76

21 82

17 67

74

0 18

24

70

155

8 70

180

4

65

275

60

1 970 81,17

222 9,15

1 5

4

0 4

28 1,15

37

55

12 141 16

72

8 94 33 6

21

39

21

126

109

264

156

2 2

6 6

1 7

80

57

129

102 1 3

509 540 840 496 20,97 22,25 34,61 20,44

51


Bytový fond v obcích regionu Horní Pomoraví Obec

Byty

byty obydlené

Z obydlených Bytové

Rodinné

Bohdíkov

565

490

433

50

Hanušovice

1352

1284

423

826

Malá Morava

258

197

120

72

Branná

Jindřichov Kopřivná

Ruda n. M. Staré Město Šléglov Vikantice

168

581 106

1124 808 15 37

134

58

499 90

204 76

868 719

761 322

10 32

9 16

Celkem 5014 4 323 2 422 Celkem v % 86,22 56,03 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001

podle důvodu byty slouží k neobydlené rekreaci

obydlené přechodně

6

23

1

6

75

67

4

292 14

8 1 3

44

92 383

11 9

134 23

256 89

1812 41,92

43

304

691 13,78

0 16

0 0

16

34

45 8

82 16

5 0

68 61

5 5

V regionu je 82,07 procenta obydlených domů a 86,22 procenta obydlených bytů.

Na území Horního Pomoraví je velký počet neobydlených bytů – podle sčítání lidu,

domů a bytů z roku 2001 je jich v celém regionu 691. Jen necelá polovina bytů z tohoto počtu (304) slouží k přechodné rekreaci.

Z obydlených domů je 85,66 procent rodinného typu a 11,74 procent

bytového. Z obydlených bytů je 56 procent rodinných a 42 procent bytových. 81 procent domů je v soukromých rukou, jen 9 procent domů je státních nebo patří obci. Státní

bytové družstvo má v regionu jen 22 domů. Problém je stáří domů. Z celkového úhrnu domů je totiž více domů postavených před rokem 1919 (509) než po roce 1981 (496). Většinu domů tvoří domy postavené v letech 1946-1980 (840).

52


7. 3. Technická vybavenost

Technická vybavenost obcí regionu Horní Pomoraví (údaje roku 2004) Obec

KanaPlynolizace s fikace napojením na ČOV

Obvodní Pošta oddělení policie ČR

Požární Sbor Veřejný hydrant, dobrovo- vodovod nádrž lných hasičů

Bohdíkov

ne

ne

ano

Jindřichov

ano

Ruda n. M.

ne

ano

ano

Ano

ano

Branná ano Hanušovice ano

ne ano

ne ano

ano ano

ano ano

Ano Ano

ano ano

Kopřivná Malá Morava

ne ne

ne ne

ne ne

ano ano

Ne Ano

ano ano

ne ano

Staré Město ano Šléglov ne Vikantice ne

ano

ne

ano

ano

Ano

ano

ano

ne

ano

ano

Ano

ano

ne ne ne

ano* ne ne

ano ne ne

ano ne ne

Ano Ne Ne

ano ne ne

Zdroj: Český statistický úřad, 2004 * Obvodní ne, ale Referát pohraniční a cizinecké policie

Každá obec, kromě Šléglova a Vikantic, má veřejný vodovod. Plynofikovány jsou

pouze Bohdíkov, Hanušovice, Jindřichov a Ruda nad Moravou. Kanalizaci s napojením

na čističku odpadních vod (ČOV) má Branná, Hanušovice, Jindřichov, Malá Morava a

Staré Město. Každá obec kromě Kopřivné, Šléglova a Vikantic má sbor dobrovolných hasičů, požární hydrant a nádrž. Pošta je v Bohdíkově, Branné, Hanušovicích,

Jindřichově, Malé Moravě, Rudě nad Moravou a Starém Městě. Obvodní oddělení policie ČR je v Hanušovicích. Ve Starém Městě je Referát pohraniční a cizinecké policie.

53


8. Občanská vybavenost

Každá obec s výjimkou Vikantic a Šléglova má na svém území knihovnu, některé

obce ji mají také ve svých místních částech. Ve všech obcích se nachází sakrální stavba – kostel, kaplička apod. Drtivá většina z obcí disponuje kulturním zařízením. Ve Starém

Městě je muzeum, Hanušovice a Staré Město mají stálé kino. Ve všech větších obcích najdeme také peněžní ústav. Lékař je k dispozici v Hanušovicích, Jindřichově, Rudě nad Moravou a Starém Městě.

Přehled služeb občanské vybavenosti v obcích regionu Horní Pomoraví Obec

Knihovna Sakrální Stálá Kulturní Hřbitov,smuteční Peněžní Lékař (včetně stavba kina,*přírodní zařízení, síň ústav, poboček) amfiteátry **muzea pojišťovna

Bohdíkov

3

Kopřivná

1

3

1*

1

3

1

0

Branná 1 Hanušovice 1 Jindřichov 2

1 4 4

0 1 0

1 1 1

1 4 3

1 2 1

0 14 5

Malá Morava

2

5

0

1

3

0

0

Ruda n. M. 4 Staré Město Šléglov Vikantice

1

6 7

3*

1

2

1+1**

2

2

2

6

0 0

1 1

0 0

0 0

1 1

0 0

0 0

2

0

1

V Malé Moravě Středisko pro volný čas dětí a mládeže

1

0

2

0

8

Zdroj: Český statistický úřad, Městská a obecní statistika, 2004

54

8. 1. Školství


Školství a sportovní vyžití v obcích regionu Horní Pomoraví (údaje 2004) Obec

Mateřská Základní Hřiště škola škola

Tělocvična

Bohdíkov

2

2 (1.-5.)

1

Jindřichov

1

1 (1.-5.)

Malá Morava

1

Branná Hanušovice 1 Kopřivná

Ruda n. M.

-

2

Staré Město 1 Šléglov Vikantice

-

3+1*

(včetně školní)

1 (1.-9.)

1 2+1*+1**

1 1

-

3

-

-

1

2+4*

2 (1.-5., 7+2 1.-9.) 1 (1.-9.) -

2+14* 1 -

1

1 3+1*** 1

-

*) Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) **) otevřené stadióny ***) koupaliště a bazény zdroj: ČSÚ 2004

Ve většině obcí regionu Horní Pomoraví je mateřská škola. Chybí jen ve třech

nejmenších obcích – Kopřivné, Vikanticích a Šléglově. V Bohdíkově a Rudě nad Moravou jsou dokonce 2. Úplnou devítiletou základní školu mají Hanušovice, Ruda nad Moravou

a Staré Město. Základní školu s prvním stupněm (pět ročníků) mají také v Rudě nad Moravou Hrabenově, dále Jindřichově a v Bohdíkově 2. Celkem je základní škola v 5 obcích z 10 obcí regionu.

55

9. Doprava


9. 1. Přehled významných tahů 9. 1. 1. Silniční komunikace

V regionu Horní Pomoraví je cca 60 kilometrů silnic II. a III. třídy Silnice II. třídy:

II/446 Olomouc-Uničov-Šumperk-Kopřivná-Hanušovice-Staré Město-Polsko

II/369

Ruda nad

Moravou-Bohdíkov-Hanušovice-Jindřichov-Branná-Lipová-lázně,

tam se napojuje na I/60 z Jeseníku do Javorníku II/312 Králíky-Hanušovice, navazuje na II/446

Silnici II. třídy mají kromě Malé Moravy, Vikantic a Šléglova všechny obce.

Silnice III. a IV. třídy dosahují délky přibližně 120 kilometrů. Z toho Hanušovice mají

28,3 km, Kopřivná 25 km, Bohdíkov 22 km a Jindřichov 15 km. Silnice III. třídy je ve všech obcích regionu.

Silnice v obcích regionu Horní Pomoraví

silnice silnice I. třídy II.třídy Bohdíkov ne II/369 II/369 Hanušovice ne II/312 II/446 Jindřichov ne II/369 Malá Morava ne ne Ruda nad Moravou I/11 II/369 Šléglov ne ne Vikantice ne ne Staré Město ne II/446 Kopřivná ne II/446 Zdroj: Dotazníkové šetření v obcích, 2007 Obec

silnice III.třídy Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

56

9. 1. 2. Železnice


Hanušovice jsou významným železničním uzlem. Rozbíhají se zde tratě na západ,

sever a jih. Západní trať směřuje na Dolní Lipku, kde se může dále pokračovat do Čech, jižní na Šumperk nebo Zábřeh, který leží na tranzitním železničním koridoru OlomoucPraha. Severní železnice vede do Jeseníku a dále do Polska.

Vlak jezdí do 6 obcí regionu. Obec Malá Morava je dostupná po železnici přes

místní části Vlaské a Podlesí. Bez vlakového spojení jsou obce Kopřivná, Vikantice a

Šléglov. V Hanušovicích a Bohdíkově jsou 3 vlakové zastávky, v Jindřichově, Rudě nad

Moravou a Starém Městě jsou pak 2. Jednu vlakovou zastávku má Branná. Jindřichov a Branná leží na trati Hanušovice-Jeseník-Polsko (č.t. 292). Ruda nad Moravou a Bohdíkov leží na trati z Bludova (případně Zábřeha či Šumperka) do Hanušovic

(č.t.292). Staré Město je konečnou zastávkou tratě z Hanušovic (č.t.294). Z Hanušovic vede dále trať č. 025 do Lipky, Letohradu a do východních Čech (Ústí nad Orlicí). 9.1.3. Autobusová doprava

Jedinou obcí, která nemá zajištěné autobusové spojení je Bohdíkov. Ruda nad

Moravou má 16 autobusových zastávek, Jindřichov 9 a Hanušovice 8. Autobusová obslužnost regionu není úplně dobrá. Problém je u večerních a víkendových spojů. 9. 1. 4. Místní doprava

Ve městě Hanušovice ji zajišťuje firma Vobus v.o.s. V Hanušovicích jsou tři místní

linky. Linka Hanušovice – sídliště Na Holbě – ZKL – Hynčice nad Moravou –

Hanušovice, Linka Hanušovice – Vysoké Žibřidovice – Hanušovice a Linka Hanušovice – Horní Hanušovice – Hanušovice.

Autobusy jezdí pouze v pracovní dny a slouží hlavně pro dovoz lidí do práce a dětí

do školy.

57


10. Závěr k situační analýze regionu

Největším problémem regionu je vysoká nezaměstnanost, která činí více jak

15 %. Některé obce mají nezaměstnanost dokonce vyšší než 20 %, což je již alarmující

číslo zvláště ve srovnání se statistickými údaji ČR, kde jsou hodnoty nižší než 8 %.

Hlavním úkolem pro rozvoj regionu by mělo být tedy zvýšení pracovních možností pro

občany. Důležité pro zmírnění tohoto problému bude také zvýšení vzdělanosti regionu. Dnes má úplné střední vzdělaní a vyšší v regionu pouhá čtvrtina obyvatel.

Největším pozitivem regionu je horská lokalita regionu s krásnou přírodou.

Existence sítě bioproducentů a ekologicky hospodařících zemědělců je velkým pozitivem

regionu a potenciálem k propagaci a rozvoji místních produktů a bioprodukce. Region má také velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Důležité bude do budoucna zkvalitnit služby pro turisty, zvýšit ubytovací kapacity a zkvalitnit propagaci regionu. Tím

je možno přinést mnoho finančních prostředků a částečně tak řešit problém s nezaměstnaností.

B. SWOT analýza 1. Úvod k SWOT analýze SWOT je metoda celkového určení pozitivních a negativních stránek regionu. Je tvořena formulací 4 částí: Strengths – silné stránky,

Weakness - slabé stránky,

Opportunities – příležitosti,

Threat - ohrožení území mikroregionu.

58


Silné a slabé stránky jsou vnitřní aspekty území. Příležitosti a ohrožení jsou

faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu MAS. Strategie rozvoje bude řešit

problémy obsažené ve slabých stránkách využitím silných stánek (předností) s ohledem na příležitosti a ohrožení rozvoje.

1.1. Popis tvorby SWOT analýzy SWOT analýza je v komplexu strategického plánování MAS Horní Pomoraví

jedním ze způsobů, jak komplexně popsat a hlavně zhodnotit dané území. Nejprve jsme pomocí brainstormingu formulovali silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Poté jsme tyto formulace upravili a pomocí bodování (v rámci pracovních skupin) prioritizovali.

Vzhledem k tomu, že takové úplné hodnocení představuje velmi široký záběr,

jsme se dopředu rozhodli, že zvolíme jako způsob zpracování SWOT analýzy tvorbu všech tématických oblastí rozvoje dohromady.

2. Přehled SWOT analýzy MAS Silné stránky Slabé stránky - Nízká zátěž intenzivní - Špatná dopravní dopravou – existence silnic infrastruktura a komunikací pouze nižších tříd - Kolštejnský okruh (závod - Nedostatek sportovních historických motocyklů) areálů - Existence Pivovaru Holba - Nedostatečné kulturní vyžití - F. Schubert – osobnost - Nedostatek aktivit pro regionu trávení volného času - Aktivní spolky v regionu - Vysoká nezaměstnanost (fotbal, hasiči) - Vysoký podíl ekologicky - Neexistence podpory hospodařících zemědělců vytváření nových pracovních příležitostí - Existence chráněných - Nekvalitní dopravní přírodních lokalit a výtvorů obslužnost 59


Silné stránky Slabé stránky - Existence Nadace F. - Slabá technická Schuberta infrastruktura - Tradiční kulturní a - Nízká úroveň vzdělanosti společenské akce (Hanušovický jarmark, Anenská pouť, pouť Vysoká a Svatá Trojice, Dny otevřených dveří Pivovaru Holba, Bioslavnosti) - Tradiční sportovní akce - Region není cílovým místem - Naučná stezka Pasák - Nedostatečná nabídka doplňkových zájmových aktivit a atrakcí - Významné kulturní a - Úbytek obyvatelstva historické památky v regionu (město Branná, pohraniční opevnění, kostel Kopřivná, kaple Pekařov – výroba varhan) - Kvalitní turistické značení - Nedostatečné služby v cestovním ruchu - Existence hraničního - Nevyužívání místních přechodu Staré Město – atraktivit Nowa Morava - Kvalitní životní prostředí - Nedostatek ubytovacích kapacit - Krásná příroda a krajina - Špatné podmínky k podnikání - Bohatá flora a fauna Příležitosti rozvoje Ohrožení rozvoje - Ochrana životního prostředí - Změny v legislativě - Šetrné zásahy do krajinotvorby - Změna klimatických podmínek - Neznečištěný vzduch - Vyhrocení mezilidských vztahů - Potenciál pro rozšíření nabídky - Byrokracie sezónních sportů a aktivit – turistika, lyže, voda, rybaření - Podpora biodiverzity území - Využití tradic a zajímavostí regionu – čarodějnické procesy (Kopřivná), kácení májek (Hynčice) - Potenciál zajímavých míst – atraktivit 60


Zpracováno v roce 2007

Zpracovatelé:

MAS Horní Pomoraví Hlavní 92 788 33 Hanušovice E-mail: [email protected] ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci střední Morava Regionální kancelář Šumperk Nemocniční 53, Šumperk, 787 01 E-mail: [email protected]

61

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

Recommend Documents