Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007 - 2013
1
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Analytická část
2
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví I. Úvod .................................................................................................................................................. 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS.............................................................. 5 II. Analytická část............................................................................................................................... 6 A. Situační analýza regionu.............................................................................................................. 6 1. Úvod k Situační analýze ................................................................................................................ 6 2. Charakteristika regionu Horní Pomoraví ................................................................................. 7 2. 1. Poloha a přírodní podmínky................................................................................................ 7 2. 2. Krajinné a kulturní zajímavosti .......................................................................................... 7 2. 3. Správní členění....................................................................................................................... 8 2. 4. Složení a vznik MAS.............................................................................................................. 8 2. 4. 1. Základní údaje o regionu.............................................................................................. 8 2. 5. Rozvoj regionu........................................................................................................................ 8 3. Obce a rozloha ..............................................................................................................................10 3. 1. Přehled obcí...........................................................................................................................10 3. 1. 1. Vznik obcí.......................................................................................................................11 3. 2. Sídelní struktura .................................................................................................................12 3. 2. 1. Obce podle velikosti ....................................................................................................12 3. 2. 2. Obce podle počtu obyvatel.........................................................................................12 3. 2. 3. Obce Horního Pomoraví v územním srovnání s vyššími celky..........................13 3. 2. 4. Horní Pomoraví v územním srovnání s obvody Olomouckého kraje...............15 4. Složení obyvatelstva ....................................................................................................................16 4.1. Vývoj počtu obyvatel.............................................................................................................16 4. 2. Obyvatelstvo a migrace.......................................................................................................18 4. 2. 1. Demografické údaje okresu Šumperk .....................................................................19 4. 2. 2. Srovnání demografických údajů Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR .......20 4. 3. Věková struktura obyvatelstva..........................................................................................21 4. 3. 1. Index stáří......................................................................................................................22 4. 3. 2. Srovnání věkové struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR .................23 4. 4. Obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu...................................................................24 4. 5. Vzdělanostní struktura .......................................................................................................25 4. 5. 1. Srovnání vzdělanostní struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR .......27 5. Ekonomické ukazatele ................................................................................................................28 5. 1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo .....................................................................................28 5. 2. Trh práce podle odvětví......................................................................................................29 5. 2. 1. Srovnání pracovních odvětví v regionu, v okrese, kraji a ČR .............................30 5. 3. Dojížďka do zaměstnání a škol .........................................................................................31 5. 3. 1. Srovnání vyjížďky z obcí v Horním Pomoraví, v okrese, kraji a ČR..................33 5. 4. Podnikání ..............................................................................................................................34 5. 5. Nezaměstnanost...................................................................................................................37 5. 5. 1. Srovnání nezaměstnanosti v Horním Pomoraví, okrese, kraji a ČR .................39 5. 6. Platy........................................................................................................................................41 6. Sociální charakteristika regionu...............................................................................................43
3
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
6. 1. Národnostní složení.............................................................................................................43 6. 2. Náboženské vyznání............................................................................................................45 6. 2. 1. Srovnání náboženského vyznání v regionu Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR.................................................................................................................................................47 7. Krajina a technické vybavení regionu......................................................................................48 7. 1. Pozemky .................................................................................................................................48 7. 1. 1. Srovnání druhů pozemků na Šumpersku a v kraji ................................................50 7. 2. Domovní a bytový fond.......................................................................................................51 7. 3. Technická vybavenost.........................................................................................................53 8. Občanská vybavenost..................................................................................................................54 8. 1. Školství ...................................................................................................................................55 9. Doprava..........................................................................................................................................56 9. 1. Přehled významných tahů ..................................................................................................56 9. 1. 1. Silniční komunikace ....................................................................................................56 9. 1. 2. Železnice ........................................................................................................................57 9.1.3. Autobusová doprava......................................................................................................57 9. 1. 4. Místní doprava .............................................................................................................57 10. Závěr k situační analýze regionu ............................................................................................58 B. SWOT analýza ..............................................................................................................................58 1. Úvod k SWOT analýze .................................................................................................................58 1.1. Popis tvorby SWOT analýzy ................................................................................................59 2. Přehled SWOT analýzy MAS .....................................................................................................59
4
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
I. Úvod
Strategie místního partnerství MAS Horní Pomoraví je zpracovávána na období
2007–2013 a vychází z původní strategie rozvoje mikroregionu Hanušovicko a strategie rozvoje regionu Ruda. Součástí strategie MAS je i aktualizace situační analýzy regionu,
formulace vize, sestavení SWOT analýzy a navržení systému akčního plánování, který vymezuje aktivity. Aktivity bude možné realizovat díky spolupráci místního partnerství ve vymezeném časovém horizontu.
Strategie respektuje požadavky místního partnerství MAS Horní Pomoraví, o.p.s.,
rozsáhlost území regionu a členství všech zainteresovaných subjektů – ziskových a
neziskových - v místní akční skupině, jež umožňuje řešení řady jejich problémů samostatně, na místní úrovni. Strategie dále využívá principy metody Leader a bere v potaz stávající projekty MAS.
II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS Integrovaná strategie rozvoje se skládá ze tří hlavních částí. První (analytická) část
obsahuje souhrnnou situační analýzu a SWOT analýzu sledovaného území. Druhá část dokumentu je zpracována již jako návrhová (strategická) a vyplývají z ní prioritní
projektové záměry MAS Horní Pomoraví. Třetí část popisuje implementaci strategie
formou akčního plánu vymezujícího konkrétní aktivity a projekty určené k realizaci ve vymezeném období. Členění dokumentu: •
Analytická část:
Situační analýza SWOT analýza
5
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
•
Strategická část:
•
Vize
Priority
Opatření
Aktivity
Akční plán – katalog projektů
Implementační část:
Systém řízení a financování rozvoje MAS
Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace strategie
II. Analytická část A. Situační analýza regionu 1. Úvod k Situační analýze První z komplexních dokumentů vytvořených v rámci strategického plánování
MAS Horní Pomoraví je tzv. situační analýza.
Situační analýza je text, jehož cílem je komplexně zmapovat dané území. Kvalitní
popsání stavu je východiskem pro správné stanovení strategických směrů a cílů.
Většinou se jedná o kombinaci “tvrdých” dat a mírně hodnotícího stylu. Každá kapitola
má svůj vlastní závěr, ve kterém je zdůrazněno to nejdůležitější v dané oblasti (největší problémy, největší potenciál, výjimečnost atd.).
Součástí situační analýzy je i vyhodnocení dotazníkových šetření, která proběhla
v prosinci 2006 až květnu 2007. Dotazníky byly strukturovány jednak na základě zjištění
aktuálních potřeb a stavu vybavenosti obcí regionu, ale i na základě zjištění potřeb a
6
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
vnímání situace v regionu prostřednictvím dotazování aktivních obyvatel. Vyhodnocení dotazníkového šetření je přílohou Integrované strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví.
2. Charakteristika regionu Horní Pomoraví 2. 1. Poloha a přírodní podmínky Území regionu Horní Pomoraví leží v CHKO Jeseníky. Z hlediska klimatického
jsou Jeseníky chladnější oblastí bohatou na srážky. Bohatá je zde též sněhová pokrývka, která se v hřebenové části pohoří vyskytuje zpravidla od poloviny října až do konce května, což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty. Osu oblasti tvoří v severojižním
směru protékající řeka Morava. Jejími největšími přítoky jsou levostranné přítoky Krupá a Branná a odtékají s ní do Dunaje a Černého moře.
Z hlediska využití ploch převažuje lesní půda, představuje cca 40 % plochy území,
zemědělská půda zaobírá necelých 30 %. V oblasti jsou vymezeny maloplošné chráněné
přírodní rezervace a památky.
2. 2. Krajinné a kulturní zajímavosti Region návštěvníky zaujme příjemnou přírodou jako stvořenou pro pěší i
cykloturistiku. V oblasti je celá řada přírodních zajímavostí – přírodní rezervace Na Hadci, Štola Mařka či památný strom Fetkova lípa.
Ještě širší spektrum možností nabízejí místní historické, kulturní a technické
památky – hrad Kolštejn, budova fojtství v Branné, zřícenina Nového hradu, zámek v Rudě nad Moravou, pivovar v Hanušovicích a další. V obcích se dosud uchovávají
tradiční venkovské zvyky této oblasti jako pálení čarodějnic, stavění či kácení máje. Nedílnou součástí života obcí je i fungování místních spolků, které se mimo jiné podílejí na kulturním životě obce.
7
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
2. 3. Správní členění
Z administrativního hlediska se region Horní Pomoraví rozkládá v severní části
někdejšího okresu Šumperk. Z hlediska veřejné správy je region součástí vyššího územně samosprávního celku (VÚSC) Olomouckého kraje.
2. 4. Složení a vznik MAS MAS Horní Pomoraví tvoří 10 obcí ze správního obvodu Šumperk, který vykonává
státní správu pro celkem 76 obcí. Členem MAS Horní Pomoraví jsou zároveň 2 obce samostatného mikroregionu Ruda, který má celkem 5 obcí - k Hornímu Pomoraví
nepatří tři obce tohoto regionu - Bohutín, Olšany a Bušín. MAS Horní Pomoraví byla založena v roce 2006.
2. 4. 1. Základní údaje o regionu
Region se rozkládá na území o rozloze 33 800,93 hektarů s hustotou 35,90
obyvatel/km2. V 10 obcích MAS žije 12 135 obyvatel. Dominantní postavení v tomto
směru nemá žádná obec, přestože Hanušovice (3 451 obyvatel) a Staré Město (1 970
obyvatel) mají statut města. Obec Ruda nad Moravou s 2 573 obyvateli je největší obcí bez statutu města v regionu. Další dvě obce mají nad tisíc obyvatel (Jindřichov – 1 418, Bohdíkov – 1 418). Čtyři obce mají počet obyvatel do pěti set a z toho dvě do sta obyvatel.
Jmenovitě tvoří MAS Bohdíkov, Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá
Morava, Ruda nad Moravou, Staré Město, Šléglov, Vikantice.
2. 5. Rozvoj regionu Region Horní Pomoraví vstoupil do iniciativy LEADER, aby mohl žádat o finanční
prostředky z fondů EU (především PRV – osy IV. Leader). V zemích Evropské unie i v
8
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
České republice je rozvoj venkovských oblastí financován právě z tohoto programu. Ten se zaměřuje na financování záměrů, které rozvíjejí místní ekonomiku, přispívají k
ochraně přírodního a kulturního dědictví, zlepšují kvalitu života ve vesnicích a malých městech. Zvláštností programu je, že díky němu mohou financovat své záměry jak obce,
tak i firmy, jednotliví živnostníci, spolky, zájmové organizace a další organizace, které v
daném regionu působí. Jedná se o finančně málo náročné projekty (řádově statisíce až miliony Kč), které jsou však v daném území nové, inovativní a které dohromady vytvářejí tématicky jednotný plán rozvoje daného regionu.
MAS Horní Pomoraví navazuje v rámci přípravy na program LEADER a ve svých
aktivitách na již započaté činnosti mikroregionu Ruda, který má zpracovanou Strategii
rozvoje z roku 2003. Dále MAS využívá zkušeností a navazuje na Strategický dokument mikroregionu Hanušovicko z roku 2000.
Strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví bere také zřetel na rozvojové dokumenty
vyšších územních celků a dlouhodobé koncepční dokumenty, a to především: Dokumenty na úrovni státu (NUTS I): • • •
Národní (regionální) rozvojový plán Národní dlouhodobé koncepce
Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje
•
Strategie regionálního rozvoje České republiky
•
Program rozvoje územního obvodu kraje
Dokumenty na úrovni kraje (NUTS III): • • • •
Koncepce odpadového hospodářství kraje Strategie cestovního ruchu
Územní energetická koncepce
Podpora podnikání, brownfields, aftercare
•
Marketingová koncepce kraje
•
Rámec podpory Společenství
Dokumenty pro využití strukturálních fondů:
9
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
•
Sektorové operační programy
3. Obce a rozloha 3. 1. Přehled obcí Základní údaje o obcích regionu Horní Pomoraví Obec
Počet Místní části Obyvatel ∗
Bohdíkov Branná Hanušovice
1 418 312 3 451 1 418 296 574
Ruda n.M. Staré Město
2 573 1 970
Jindřichov Kopřivná Malá Morava
Rozloha** (ha)
Hustota obyv./
4 2 9
2 622,5519 1 456,3842 3 681,8277
5 170,9998 1 185,6057 6 830,2907
km2 54,06 21,42 93,73
6 5
2 501,6865 8 630,2435
102,85 22,83
4 5
Šléglov 33 Vikantice 90 Celkem 12 127 * Počet obyvatel: ČSÚ 31.12.2006 ** Rozloha: údaje ČSÚ roku 2004
717,4644 1 003,8784 33 800,9328
27,42 24,97 8,40
4,60 8,97 35,90
Největší počtem obyvatel v regionu je město Hanušovice s 3 451 obyvateli.
Největší obcí bez statutu města je Ruda nad Moravou s 2 573 obyvateli. Nejmenší Šléglov má 33 obyvatel. Všechny obce, kromě Branné, Šléglova a Vikantic, mají své místní části.
Většinou větší počet místních částí značí větší rozlohu. Největší obec je Staré Město s
rozlohou 8 630 ha se svými 5 místními částmi. Nejvíce místních částí - 9, má Malá
Morava, která je rozlohou druhou největší s 6 830 ha. Město Hanušovice je s rozlohou 3
10
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
681 ha menší, kromě již zmíněných (Staré Město, Malá Morava) ještě než Jindřichov (5 170 ha). Obec Šléglov (4,60), kvůli nízkému počtu obyvatel, a Malá Morava (8,40), kvůli své velké rozloze, jsou nejméně zalidněnými obcemi na km2 v regionu. Nejhustěji zalidněnou obcí je Ruda n. M. (102,85), pak město Hanušovice (93,73).
3. 1. 1. Vznik obcí
Město Hanušovice bylo povýšeno na město 3. 5. 1975, při 650. výročí 1. písemné
zmínky o Hanušovicích. Již od roku 1923 byly Hanušovice městysem. V tomto roce došlo k spojení s místní částí Holba, kde byl od roku 1874 pivovar, hlavně díky němuž jsou
dnes Hanušovice známé. Od této doby nastává hospodářský vzestup a obec (městys)
roste. Roku 1975 byla k Hanušovicím připojena Kopřivná, která se však v roce 1991 osamostatnila.
Obec Jindřichov vznikla v roce 1953 spojením osad Pusté Žibřidovice, Pekařov,
Sklené, části Hanušovic, Vikantic a Nových Losin. Od tohoto roku je také součástí okresu Šumperk.
Vznik obcí regionu Horní Pomoraví
Hanušovice Staré Město Bohdíkov Jindřichov Malá Morava Ruda nad Moravou Šléglov Vikantice Branná Kopřivná
rok vzniku 1 325 1325 1351 1958 před 1350 1310 1992 1437 1282 1414
Dnešní podoba obce Malá Morava vznikala
postupným připojováním okolních vesnic (Vojtíškov,
Podlesí, Křivá Voda, Vysoká, Vlaské, Vysoký Potok a Sklené), ležících na svazích Hrubého Lesa a Kralického Sněžníku v jeden správní celek. Těmto obcím byl
společný nepříznivý vývoj zejména po druhé světové válce, který byl způsobený odsunem původních obyvatel
německé
národnosti
a
Moravou
byly
dosídlením nových obyvatel. K Rudě
nad
nedostatečným v roce
přičleněny Hostice a v roce 1980 Hrabenov.
1960
11
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
3. 2. Sídelní struktura
Střediskem regionu je město Hanušovice. Nemá však výraznou převahu v počtu
obyvatel nad největšími obcemi. Má pouze o 878 obyvatel více než největší obec Ruda nad Moravou. Statut města v regionu drží ještě Staré Město. Hanušovice však s určitostí
(vychází i z dotazníkového šetření) můžeme označit za centrum regionu. Město Staré
Město a velké obce Bohdíkov, Jindřichov a Ruda nad Moravou tvoří největší procento populace v regionu. Jedinou obcí středně velkou je Malá Morava (574). Obce Branná a
Kopřivná již musíme zařadit do kategorie obcí malých, Šléglov a Vikantice s počtem obyvatel nižším než 100 do kategorie obcí velmi malých. 3. 2. 1. Obce podle velikosti
V rozdělení obcí podle velikosti nejsou uvedena města Hanušovice a Staré Město.
Mimo obec Malá Morava můžeme tvrdit, že region se skládá z obcí velkých a malých. Dvě obce jsou velmi malé.
A) Velké obce – přes 1000 obyvatel (3)
Bohdíkov, Jindřichov, nad 2000 má Ruda nad Moravou B) Středně velké obce – 500-1000 obyvatel (1) Malá Morava
C) Malé obce – méně než 500 obyvatel (2) Branná, Kopřivná
D) Velmi malé obce – méně než 100 obyvatel (2) Vikantice, Šléglov
3. 2. 2. Obce podle počtu obyvatel
Obce regionu Horní Pomoraví lze rozdělit také podle počtu obyvatel. Dominantní
postavení mají velké obce.
12
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Skupiny obcí podle počtu obyvatel obyvatel 3 451 1 970 5 409 574 608 123
Hanušovice Staré Město Velké obce Středně velké obce Malé obce Velmi malé obce
Graf 1
% obyvatel 28,44% 16.23% 44,58% 4,73% 5,01% 1,01%
Skupiny obcí podle počtu obyvatel
28% 45%
16%
5% 1% 5%
Hanušovice
Staré Město
malé obce
velmi malé obce
středně velké obce
velké obce
3. 2. 3. Obce Horního Pomoraví v územním srovnání s vyššími celky
Horní Pomoraví v územním srovnání okresu, kraje a ČR (1) Obyvatelé Region Horní Pomoraví Okres Šumperk
Olomoucký kraj Česká republika
12 205
% okresu
% kraje % ČR
9,77%
1,91%
0,12%
124 966
-
-
-
638 981
-
-
-
10 234 092
-
-
-
Rozloha (ha) 33 801 131 600
% % kraje okresu 25,68% 6,42%
% ČR 0,33%
-
-
-
526 678
-
-
-
7 886 800
-
-
-
Zdroj: ČSÚ, 2004 (Počet obyvatel k 31. 12. 2005)
13
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví MAS Horní Pomoraví se podílí 10 procenty na počtu obyvatel okresu Šumperk,
podíl regionu na obyvatelstvu kraje činí 2 procenta a na obyvatelstvu České republiky 0,12 procenta. Region se podílí 26 procenty na rozloze okresu, 6 procenty na rozloze kraje a 0,33 procenty na rozloze ČR.
Horní Pomoraví v územním srovnání okresu, kraje a ČR (2) Hustota poměr zalidnění okresu
poměr kraje
poměr ČR
Počet obcí
%
% kraje
%
2,52
ČR 0,16
Region Horní Pomoraví Okres Šumperk
36,11
menší
menší
menší
10
okresu 12,82
95
-
-
-
78
-
-
-
121
-
-
-
397
-
-
-
Česká republika
130
-
-
-
6 249
-
-
-
Olomoucký kraj
Zdroj: ČSÚ, 2005 (Počet obyvatel k 31. 12. 2005)
Hustota zalidnění je u regionu menší než v okrese, kraji i celé ČR. Nejvíce se blíží
okresnímu číslu, ovšem i tak je rozdíl značný. Počtem obcí se Horní Pomoraví podílí na
okrese 13 procenty, v případě kraje je to 2,52 procenty. Podíl obcí Horního Pomoraví na celé ČR činí 0,16 procenta.
14
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
3. 2. 4. Horní Pomoraví v územním srovnání s obvody Olomouckého kraje
Srovnání MAS Horní Pomoraví se správními obvody Olomouckého kraje (2005) obcí
částí obcí
Kraj celkem
397
767
Region Horní Pomoraví
10
Šumperk Jeseník Konice Lipník nad Bečvou
ORP
katastrů obyvatel Rozloha Hustota (hektary) zalidně ní 765
639 423 526 689
123
35
42
12 205
33 801
36,11
35 24 21 14
87 63 45 21
96 59 38 21
72 652 42 014 11 513 15 303
85 744 71 895 17 805 11 855
84,73 58,44 64,66 129,08
Litovel Mohelnice
20 14
60 31
58 39
23 435 18 674
24 750 18 838
94,69 99,13
Olomouc
45
107
102
158 433 85 860
184,52
Prostějov
75
113
106
97 854
59 183
165,34
Přerov Šternberk
59 21
80 34
80 37
84 074 23 920
40 081 30 667
209,76 77,99
Hranice 31 51 53 34 804 32 537 106,97 Uničov 10 31 29 23 027 20 745 111 Zábřeh 28 44 47 33 720 26 728 126,16 Údaje jsou k 1. 1. 2005, kdy se Olomoucký kraj rozšířil o 3 nové obce. Zdroj: ČSÚ 2005
MAS Horní Pomoraví je součástí správního obvodu Šumpersko. Těžko lze
srovnávat region Horní Pomoraví s vyššími územními celky uvedenými v tabulce z pohledu počtu obcí, počtu obyvatel či rozlohy území. Proto srovnáváme ORP Šumperk jako vyšší celek, kterého je region součástí. Správní obvod Šumpersko je podle počtu
obyvatel i podle počtu obcí na čtvrtém místě v Olomouckém kraji. Velká rozloha obvodu
15
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
(85 744 ha), která je jen o 100 ha menší než u Olomoucka, dává obvod na druhé místo v Olomouckém kraji. Znamená však pro Šumpersko nízkou hustotu zalidnění (84,73),
která je čtvrtá nejnižší v kraji. Nižší má jen Jesenicko, Konicko a Šternbersko. Region Horní Pomoraví můžeme srovnat s vyššími celky z pohledu hustoty zalidnění, kde s 36 obyvateli na km2 značně zaostává za srovnávanými obvody.
4. Složení obyvatelstva 4.1. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel v obcích regionu Horní Pomoraví
Obec
1990
1995
2000
Bohdíkov Branná Hanušovice
1 399 606 4 100
1 373 403 3 701
1 403 389 3 566
Jindřichov 1 329 Kopřivná 300 Malá Morava 608
1 431 302 599
1 387 317 582
Ruda n. M. 2 342 2 477 2 488 Staré Město 2 200 2 067 2 152 Šléglov 28 30 26 Vikantice 145 106 105 Celkově 13 057 12 489 12 415 Zdroj: Český statistický úřad, 31.12.2006
sčítání 2001
2002
2003
2004
2005
2006
1 405 284 596
1 413 344 3 589
1 390 288 595
1 427 341 3 556
1 423 324 3 556
1 410 322 3 519
1 418 312 3 451
2 529 2 009 32 91 12 205
2 573 1 970 33 90 12 135
1 422 357 3 595
2 474 2 122 26 96 12 377
2 478 2 058 29 101 12 285
1 409 288 589
2 490 2 054 33 97 12 284
1 400 300 584
2 518 2 016 33 91 12 245
1 414 294 585
1 418 296 574
Celospolečenské změny na začátku 90. let se nejvíce projevily v obci Branná, kde
došlo za 5 let (1990-5) k poklesu populace o více než 30%. K většímu poklesu v těchto letech dochází také v Hanušovicích (-399), Starém Městě (-133) a na své poměry i ve Vikanticích, kde úbytek o 39 obyvatel znamená 28 %. Poté se situace stabilizuje. Ve většině obcí ovšem dochází k postupnému úbytku. Celková populace v regionu klesá
v každém roce. Největší úbytek byl v letech 1990-95 o 568 obyvatel. Za dalších 11 let klesl o 354 obyvatel. Největší pokles za sledovaných 16 let nastal v obci Branná, kde dosáhl
16
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
téměř 50 procent. Pokles pokračuje také ve zmíněných Hanušovicích a Starém Městě.
Pokračuje, ale výrazně se zpomaluje až ustává ve Vikanticích. Stabilní počet s drobnými
výkyvy zůstává v Bohdíkově, Kopřivné, Malé Moravě a Šléglově. Nárůst počtu obyvatel je zaznamenán v Rudě nad Moravou a Jindřichově. V obou obcích je nárůst spatřen
v letech 1990-95. V Rudě nad Moravou mírně pokračuje a v posledních dvou letech i roste. V Jindřichově po poklesu v letech 1995-2000 počet mírně roste. V obou obcích je však nárůst za 16 let patrný.
graf 2
Vývoj počtu obyvatel regionu Horní Pomoraví 13057
20 02 20 03 20 04 20 05 20 06
12489 12415 12377 12285 12284 12245 12205 12135
19 90 19 95 20 sč ítá 00 ní 20 01
13200 13000 12800 12600 12400 12200 12000 11800 11600
Vývoj počtu obyvatel – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast
Sčítání 2001
2002
2003
2004
31.12.2005
1.1.2007
12 337
12 285
12 284
12 245
12 205
12 135
126 292
125 924
125 794
125 268
124 966
124 595
Olomoucký 639 369 kraj
636 750
636 313
635 126
638 981
639 894
10 200 774
10 201 651
10 206 923
10 234 092
10 287 189
Region Horní Pomoraví Okres Šumperk Česká republika
10 224 192
Zdroj: Český statistický úřad, 2005 – údaje k 31. 12. 2005
17
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Počet obyvatel obcí, které v současnosti příslušejí k regionu Horní Pomoraví,
v posledních šesti letech mírně klesá. Na úrovni okresu Šumperk je pokles obyvatel znatelnější. Snižování populace na úrovni Olomouckého kraje se zastavilo v roce 2004,
poté následuje zvyšování. V roce 2007 již kraj udává o 525 obyvatel více než při sčítání lidu v roce 2001. Ke stejnému obratu došlo v roce 2004 na úrovni celé České republiky.
4. 2. Obyvatelstvo a migrace
Narození, zemřelí a přírůstek v regionu Horní Pomoraví Obec
Bohdíkov
Branná Hanušovice
stěhováním
Živě Zemřelí Přírůstek narození stěhováním 15 16 -3
Jindřichov
Kopřivná Malá Morava Ruda n. M.
Staré Město
4 32
3 23
-18 -9
4 10
3 4
11 -11
14
28
20
10
27 16
Šléglov 0 2 Vikantice 2 1 Celkově 129 105 Zdroj: Český statistický úřad, 2004
-13 27
-42 2 -7 -63
Celkový přírůstek -4 -17 0 -9
12 -5
28
-38
0 -6 -39
Vzhledem k současné demografické situaci, která je v celé České republice
charakterizována velmi nízkou porodností je zřejmé, že přirozenou měrou dochází
k početním úbytkům obyvatel. V regionu Horní Pomoraví byl však ve sledovaném roce
2004 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých. V ČR se rodí méně dětí než na počátku devadesátých let, avšak v regionu je situace v tomto ohledu odlišná. Problém regionu je s vystěhováváním. Přesto, že se o 24 obyvatel více narodilo než zemřelo, je celkový přírůstek v regionu negativní. Je to z důvodu 63 vystěhovaných obyvatel.
Celkový přírůstek je tedy negativní a činí -39 obyvatel.Vyšší natalita než mortalita je ve všech obcích regionu, s výjimkou Bohdíkova (-1) a Šléglova (-2). Nejlepší bilanci v tomto
ohledu mají Hanušovice (+9). Situace větší natality než mortality ve většině obcí je v České republice spíše raritou.
Problém s vystěhováváním je zřejmý ve všech osadách
18
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
kromě Rudy nad Moravou, Kopřivné a Šléglova. Zatímco u Rudy nad Moravou se zdá být
tento jev pravidelný, jako asi momentálně u jediné obce regionu, tak u Kopřivné a Šléglova je to spíše výjimka (viz tabulka vývoj počtu obyvatel v obcích regionu). Ostatní obce zaznamenaly úbytek. Největší emigrace byla zjištěna u Starého Města (-42). Ostatní
čísla již nejsou tak vysoká, pouze Jindřichov, Branná a Malá Morava mají nad 10
vystěhovaných. Celkový pozitivní přírůstek má Ruda nad Moravou (+28) a Kopřivná
(+12). Hanušovice a Šléglov zakončili rok s přírůstkem 0. Ostatní obce mají záporný
přírůstek – Staré Město (-38), Branná (-17), Jindřichov (-9), Vikantice (-6), Malá Morava (-5) a Bohdíkov (-4).
4. 2. 1. Demografické údaje okresu Šumperk
Demografické údaje v okrese Šumperk za delší časové období
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Živě Zemřelí narození
Přírůstek stěhováním
Celkový Počet přírůstek obyvatel
Sňatky
Rozvody
1 150 1 130 1 127 1 151 1 152 1 186
-51 -236 -233 0 -457 -265
-168 -306 -368 -130 -526 -302
573 525 557 512 551 559
335 341 357 340 385 371
1 267 1 200 1 262 1 281 1 221 1 223
126 887 126 292 125 924 125 794 125 268 124 966
V případě roku 2001 je v této časové řadě jiný údaj než v případě jiných tabulek, které uvádějí v roce 2001 údaj ze sčítání lidu. Zdroj: Český statistický úřad, 2004
U statistik okresu Šumperk už vidíme jasný celorepublikový trend vyšší mortality
než natality. Problémem vystěhovávání však trpí celý okres. Výjimkou byl pouze rok
2003, kdy byl přírůstek stěhováním nulový. Celkově tedy každoročně počet obyvatel
v okrese Šumperk klesá. Co se týče počtu sňatků ročně, tak zde se hodnoty drží přibližně na stejné úrovni. Mírně roste počet rozvodů.
19
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
4. 2. 2. Srovnání demografických údajů Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR
Narození, zemřelí a přírůstek v regionu Horní Pomoraví – srovnání okresu, kraje a ČR Obec
Živě Zemřelí Přírůstek Celkový narození stěhováním přírůstek 2004 129
2004 105
2004 -63
2004 -39
8,6
-5,1
-3,2
1221
-457
-526
- na 1000 9,2 obyvatel:
9,7
-3,6
-4,2
6 357
-743
- 1 187
- na 1000 9,3 obyvatel:
10,0
-1,2
-1,9
107 177
18 635
9 122
- na 1000 9,6 obyvatel:
10,5
1,8
0,9
Region Horní Pomoraví - na 1000 10,5 obyvatel Okres Šumperk
1152
Olomoucký 5 913 kraj Česká republika
97 664
Zdroj: Český statistický úřad, 2004
Zatímco údaje o celkovém počtu obyvatel znamenají pro Horní Pomoraví pokles,
počet živě narozených vykazuje opačný trend. Ve srovnání s okresem, krajem a ČR se
v regionu narodilo v roce 2004 10,5 dětí na 1000 obyvatel, zatímco v okrese Šumperk 9,2, v Olomouckém kraji 9,3 a v ČR 9,6. Přitom v regionu zemřelo méně obyvatel na
1000 osob než v případě okresu, kraje i ČR a to velmi výrazně. V případě ČR 10,5, v případě regionu 8,6 na 1000 obyvatel.
Zatímco celá ČR zaznamenala v roce 2004 přírůstek obyvatel díky přistěhovalcům
(1,8 na 1000 obyvatel), úbytek pocítil Olomoucký kraj (-1,2), okres Šumperk (-3,6) i region Horní Pomoraví (-5,1).
20
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
I když celá Česká republika zaznamenává kladný celkový přírůstek obyvatel
(narození + přistěhovalí), kraj, okres i region Horní Pomoraví hlásí úbytek. Zde má
ovšem region (-3,2) vyšší hodnotu než okres Šumperk (-4,2) kvůli vyšší natalitě a nižší mortalitě.
4. 3. Věková struktura obyvatelstva
Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle věkové struktury Obec
0-4
5-14
15-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-64 65-74
Bohdíkov Branná Hanušovice
62 14 162
188 60 491
84 31 257
258 57 602
182 57 543
196 61 526
181 43 480
68 9 154
107 27 234
Kopřivná Malá Morava
18 32
36 84
18 36
60 122
41 74
40 80
34 82
12 22
21 40
Jindřichov
Ruda n. M.
79
123
Staré Město 129 Šléglov Vikantice Celkem
211
286
290
84
143 174
234
452 397
1 3 3 6 3 19 10 11 623 1668 840 2199 2291 8 116 Celkem v % 18,45 6,76 17,7 42,92 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
191
307
273
195
344
331
164
67
120
75+ nezj. 81 16 150 58 16 16
346
113
208
152
0 5 532 2010 16,19
2 6 914
2 3 564
250
5 17 1690
3 17 1793
2 12 1594
13,6 40,89
14,44
12,84
82
149
70
21
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Graf 3
Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle věkové struktury 2500 2000 1500 1000 500 0 0-4
5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+
4. 3. 1. Index stáří
Z uvedené statistiky je patrné, že Index stáří (počet obyvatel ve věku 60 let a více k počtu osob v regionu žije více mladých lidí než starých. 0–14) Výjimku tvoří pouze Ruda nad Moravou Bohdíkov 1,024 Malá Morava Branná 0,703 Ruda n. M. Hanušovice 0,824 Staré Město Jindřichov 0,845 Šléglov Kopřivná 0,875 Vikantice CELKEM: 0,877 Zdroj: výpočet dle SLDB 2001
0,672 1,156 0,718 1,000 0,636
(1,156) a Bohdíkov (1,024). Ve Šléglově je poměr
starých
a
mladých vyrovnaný.
Nejmladší obcí jsou Vikantice s indexem
0,636. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel není hodnota až tak směrodatná. Avšak u
Malé Moravy (0,672) a Starého Města (0,718) index ukazuje na velmi mladé obce. Ale i
hodnoty těsně nad 1,000 nejsou vysoké. Celkově lze region (0,877) označit za mladý, bereme-li v úvahu stárnutí populace v České republice. Nejvíce
obyvatel
je
ve
většině
obcí
(8)
ve
věkové
kategorii
od 20 do 29 let. Vzhledem k tomu, že sčítání lidu se konalo v roce 2001, přesunula se tato věková kategorie, kterou tvoří silné populační ročníky začátku sedmdesátých let, do
kategorie starší 30-39 let. Nejvíce čtyřicátníků žilo v Branné (61, třicátníků 57) a Vikanticích (zde stejně třicátníků – 17).
22
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
V celém regionu Horní Pomoraví tvoří děti do 14 let 18,45 procenta a lidé starší 60
let 16,19 procenta populace. Zbylých 65,36 procenta tvoří lidé od 15 do 59 let. Poměrně vyrovnaný je přitom poměr populace do 30 let, která tvoří 42,92 procenta, a lidé od 30 do 60 let zaujímají 40,89 procenta celkového počtu.
4. 3. 2. Srovnání věkové struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR
Věková struktura – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast
0-14
Region 2 291 Horní Pomoraví -v% 18,45% Okres 21 659 Šumperk -v%
Olom. kraj -v% ČR -v%
15-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-64
65-74
840 8 116
2 199
1 690
1 793
1 594
914
17.71 21 994
13,61 16 498
14,44 18 303
12,84 17 400
532 2 010
6,76 8 641
82 836 17,11% 6,83 105 384 43 962 417 715 16,48% 6,88 1654862 683436
17,38 109 374
13,03 85 123
17,11 13,31 1708699 1 376 677
6 687 905 16,17% 6,68 16,70 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
13,46
16,19% 5 729
9 576
75+ nezj. 564
6 767
22 072 14,46 13,75 17,44% 92 008 87 248 29 401 51 570 35 299 116 270 14,39 13,65 18,18% 1 466362 1 452731 473212 840681 573 373 14,33
14,20
1 887 266 18,45%
Region Horní Pomoraví má zajímavý potenciál v nejmladších obyvatelích. Při
srovnání věkových kategorií při sčítání lidu v roce 2001 totiž vykazuje největší procento
osob do 14 let (v roce 2007 dosahují nejstarší z nich 20 let) – 18,45 procenta oproti 16,17 v celé ČR. Region má také menší procento osob starších 60 let než okres, kraj i celý stát.
23
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
4. 4. Obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu
Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle pohlaví a rodinného stavu Obec
Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava
Muži Svobodní
306 91 788 334 78
Ženatí 327 77 810
299 65
Rozvedení
33 18 149 59 9
Ovdovělí 19 4 20 23 1
Ženy Svobodné
251 72 620 235 45
Vdané 325 71 808 290 64
Rozvedené
49 15 182 66
8
Ovdovělé
96 25 183 80
23
164
107
30
4
121
104
25
32
Ruda n. M.
518
618
62
25
410
620
67
146
Šléglov Vikantice
9 29
3 18
2 5
2 1
5 19
3 18
1 3
2 8
Staré Město 531 Celkově Celkem muži/ženy
2 848 6 174
444
2 768
80
447
12
111
405
2 183 6 154
443
2 746
93
509
121
716
Celkem v %
23,10 22,45 3,63 0,90 17,71 22,27 4,13 5,81 50,08 49,92 Do počtu celkově sčítaných obyvatel (viz tabulka Vývoj počtu obyvatel SL 2001) je třeba započítat údaj nezjištěno, který v regionu tvoří 57 mužů a 31 žen. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
V obcích regionu Horní Pomoraví převládá mírně počet svobodných mužů, ale
naopak výrazně vdaných žen, což může svědčit o tom, že ženy se vdávají dříve. U mužů tvoří výjimku Bohdíkov, Hanušovice a Ruda nad Moravou. U žen Malá Morava (velmi
mladá obec, viz tab. index stáří) a velmi malé obce např. : Branná, Vikantice a Šléglov,
kde je ovšem poměr téměř vyrovnaný. Nápadně a několikanásobně více je ovdovělých
žen než mužů, což svědčí o tom, že se ženy dožívají vyššího věku. Zajímavé je, že ve všech obcích je více svobodných mužů než žen, přitom poměr mezi muži a ženami je v regionu Horní Pomoraví vyrovnaný. Mužů (6174) je jen o 20 více než žen (6154).
24
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
4. 5. Vzdělanostní struktura
Vzdělanostní struktura Pomoraví od 15 let Obec
Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava
Bez vzdělání
9 1 26 10 2 7
základní
338 105 897 431 87 185
vyučení,
obyvatel Úplné
regionu
Vyšší Vysokoodborné,
odborné, střední,
nástavba školské
500 109 1236 436 115 196
18 5 62 22 2 7
bez mat.
Maturita 250 61 560 168 23 61
36 18 95 19 2 14
Horní Nezjištěno
6 2 70 27 11 2
Ruda n. M. 11 561 870 460 35 100 28 Staré Město 27 593 664 297 41 76 28 Šléglov 1 5 6 5 1 4 1 Vikantice 0 33 39 6 1 0 2 Celkem 94 3 235 4 171 1 891 194 364 177 Celkem v % 32,83 42,32 19,19 1,97 3,69 Celkové údaje v procentech nezahrnují skupinu 271 osob, kteří uvedli bez vzdělání a kde údaj nebyl zjištěn. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
Vzdělání ovlivňuje schopnosti uplatnit se na trhu práce. Vyšší vzdělání přináší
větší využití ekonomického potenciálu regionu. Nejvíce obyvatel regionu Horní Pomoraví patří do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity
(tato kategorie vzdělání převládá ve všech 10 obcích). Bohužel také ve všech obcích převažují lidé se základním vzděláním nad počtem lidí, kteří mají střední školu
s maturitou (bez vyššího a vysokoškolského). Výjimkou je pouze Šléglov, kde je počet těchto lidí vyrovnaný (5:5). Bohužel se také v mnoha obcích počet lidí se základním
vzděláním velmi blíží počtu lidí vyučených. V Branné, Jindřichově a Malé Moravě je menší rozdíl než 10.
25
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity patří
4 171 obyvatel regionu, tedy 42,32 procenta.
Úplné střední vzdělání s maturitou má 1 891 obyvatel, tedy 19,19 procenta.
Významnou skupinou jsou osoby se základním vzděláním, která je zastoupena 32,83 procenty lidí (3235).
Počet osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním je 5,56 procent obyvatel
regionu, tedy 558.
Celkové shrnutí vzdělanostní struktury regionu lze charakterizovat tak, že je velmi
vysoký počet osob se základním vzděláním a významná je skupina vyučených či se
středním odborným vzděláním bez maturity. Celkem je to 75,14 procenta obyvatel (7 406).
graf 4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva regionu Horní Pomoraví od 15 let (%) 1,97 3,69 19,19
32,83
42,32 základní
úplné střední, maturita
vyučení, odborné, bez maturity vyšší odborné, nástavba
vysokoškolské
26
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
4. 5. 1. Srovnání vzdělanostní struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR
Vzdělanostní struktura od 15 let – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec
Bez
vzdělání
základní vyučení,
Úplné
Vyšší Vysokoodborné, nástavba školské
Nezjištěno
Region Horní Pomoraví v% Okres Šumperk
94
3235
Odborné střední, , bez mat. Maturita 4 171 1891 194
435
32,83 27 087
42,32 42 042
25,82 125 990
40,08 23,23 208 586 131 709
2,86 16 020
6,48 43 368
5 273
v% Česká republika
37 932
23,97 1 975 109
39,68 3 255 400
3,04 296 254
8,25 762 459
113 127
v% Olomoucký 3039 kraj
19,19 24 372
25,05 2 134 917
364
177
1,97 2 996
3,69 6 802
1 174
v% 23,45 38,64 25,34 3,52 9,05 Celkové údaje v procentech nezahrnují skupinu 271 osob, které v dotaznících uvedly „bez vzdělání“, nebo údaj nebyl zjištěn. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
S výším vzděláním je na tom region Horní Pomoraví nejhůře ve všech
porovnáních. Region má pouze 3,7 procenta vysokoškoláků a 2,0 procenta lidí s vyšším
odborným vzděláním a nástavbou, zatímco okres Šumperk má 6,5 procenta vysokoškoláků a 2,9 osob s vyšším vzděláním. Okres Šumperk pak ještě zaostává za krajskými ukazateli (8,3 vysokoškolské, 3,0 vyšší) a i kraj zaostává za ukazateli
celorepublikovými (9,1 vysokoškoláků, 3,5 vyšší). Stejně tak zaostává v ukazatelích
obyvatel se středním vzděláním s maturitou. Naopak co se týká osob se základním a středním
vzděláním
bez
v celorepublikovém průměru.
maturity
je
v regionu
hodnota
o
14%
vyšší
než
27
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
5. Ekonomické ukazatele
5. 1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Obyvatelstvo v obcích ekonomické aktivity Obec
Ekonomicky aktivní
regionu
V tom: Zaměstnaní Z toho:
Horní
Nezaměstnaní
Pomoraví EkonoZ toho: micky neaktivní
Pracu- Ženy ** jící dů- na machodci teřské Bohdíkov
Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná
684
611
11
6
73
podle
Žáci, Neprastudenti cující učni důchodci
712
335
245
194 1 831 654 145
143 1 527 498 94
1 27 8 1
2 16 19 4
51 304 156 51
178 1 721 730 141
68 741 333 69
83 646 238 43
Ruda n. M. 1 178
1 063
13
12
115
1 270
627
413
Malá Morava
295
222
2
7
73
288
129
101
Staré 1 052 785 7 22 267 1 070 424 400 Město Šléglov 15 13 0 0 2 11 5 4 Vikantice 42 26 0 0 16 58 25 27 Celkem 6 090 4 982 70 88 1 108 6 179 2 756 2 200 Celkem v % 18,19% Pozn. * V tabulce není uveden počet nezjištěných osob v SLDB. Počet nezjištěných osob je 148. ** Nezaměstnanost v této tabulce je uvedena dle sčítání lidu v roce 2001. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel regionu Horní Pomoraví byl podle
sčítání obyvatel 6 090 obyvatel. Toto číslo je nižší než počet obyvatel ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti), kterých bylo 6 179, tedy 50,4 procenta.
28
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
5. 2. Trh práce podle odvětví
Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle pracovních odvětví Obec
Ekonomicky aktivní
Zemědělství, lesnictví rybolov
Průmysl
Stavebnictví
Obchod, opravy motor. vozidel
684
74
54 151 38 10 62
239
33 684 301 50 112
86
13 147 25 9 36
49
Ruda n. M.
1 178
109
383
93
Šléglov Vikantice
15 42
3 17
3 12
0 0
Bohdíkov
Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava
celkem 194 1 831 654 145 295
Staré Město 1 052
154
271
Celkem 6 090 672 2 088 Celkem v % 13,83 42,96 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
97
506 10,41
Pošta, Veřejná telekomunikace, správa, obrana, soc. zabez. doprava
Školství zdravotnictví, sociální činnost
9 126 26 3 22
14 190 24 4 7
12 111 17 7 5
23 99 25 3 13
103
94
63
114
0 1
1 2
63
402 8,27
66
47
449 9,24
33
56
78
82
328 6,75
415 8,54
0 2
0 0
Z hlediska pracovního odvětví výrazně převažuje v regionu Horní Pomoraví práce
v průmyslu – 42,96 procenta. Následuje zemědělství, lesnictví a rybolov – 13,83 procenta, stavebnictví - 10,41 procenta, pošta, telekomunikace a doprava – 9,24
procenta, školství, zdravotnictví a sociální sféra –8,54 procenta, obchod – 8,27 procenta a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení – 6,75 procenta. Podíl nezaměstnaných činil v době sčítání lidu v roce 2001 celkem 18,19 procenta ekonomicky aktivních obyvatel.
29
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Graf 5
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v regionu Horní Pomoraví podle pracovního odvětví 8%
7%
14% 10% 9%
43%
9%
zemědělství, lesnictví, rybolov
stavebnictví
pošta, telekomunikace, doprava
školství, zdravotnictví, sociální činnost
průmysl
obchod, opravy motor. vozidel
veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
5. 2. 1. Srovnání pracovních odvětví v regionu, v okrese, kraji a ČR
Pracovní odvětví – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast
Region Horní Pomoraví -v% Okres Šumperk
-v% Olomoucký kraj -v% ČR
Ekonomicky aktivní celkem 6 090 63 664
Zemědělství, lesnictví rybolov
Průmysl
Stavebnictví
Obchod, opravy motor. vozidel
672
2 088
506
402
13,83 3 794
42,96 23 087
10,41 5 207
45,37 100 185
10,23 30 374
7,46 324 278 18 618
Pošta, Veřejná telekomunikace, správa, obrana, soc. zabez. doprava
449
328
Školství zdravotnictví, sociální činnost
8,27 5 380
9,24 3 972
6,75 3 147
8,54 6 296
10,57 31 259
7,81 20 827
6,18 20 347
12,37 37 319
8,04 350 916
7,86 14,41 322 008 570 450
7,19 38,69 11,73 12,07 5 253 230 475 1 525 454 835 555 913 400 837
415
-v% 5,75 38,05 11,34 13,86 8,75 8,03 14,22 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001. Údaje v procentech jsou počítány pouze ze zaměstnaných.
V regionu Horní Pomoraví pracuje ve srovnání s okresem Šumperk, Olomouckým
krajem i Českou republikou nejvíce lidí v zemědělství a lesnictví (o 8 procent více než
30
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
ČR), dále v průmyslu (o 5 procent více než ČR) a také v oblasti dopravy, pošt a telekomunikací (o necelé 1 procento).
Naopak ve srovnání s okresem, krajem a státem je v regionu nejméně pracovníků
obchodu (o 5,5 procenta), školství, zdravotnictví a sociální činnosti (0 5,5 procenta),
veřejné správy, včetně obrany (o více než 1 procento) a ve stavebnictví (o necelé 1
procento). V celokrajské oblasti jsou srovnání podobná. Drobné rozdíly jsou jen
v rozsahu procent. V okrese Šumperk je narozdíl od republikových a celokrajských srovnání méně zaměstnanců v průmyslu (o 2,5 procenta) a více ve veřejné správě, obraně a soc. zabezpečení a jen nepatrně více ve stavebnictví.
5. 3. Dojížďka do zaměstnání a škol Vyjíždění do zaměstnání a škol z obcí regionu Horní Pomoraví Obec
Bohdíkov
Výjezd do práce
559
Z toho: V rámci Obce 115
119
142
101
104
66
103
18
36
0
58
50 298
Kopřivná
82
1
71
Malá Morava
375
126
38 887 189
39
V rámci Mimo kraje kraj
129 1 403 432
Žáci mimo obec
V rámci Okresu 374
Branná Hanušovice Jindřichov
Práce mimo obec denně
17
20 49 0
7 115 2
59 329 65
206
79
62
Ruda n. M.
956
295
584
20
36
569
Šléglov Vikantice
6 22
0 2
3 11
0 6
1 3
3 14
Staré Město
Celkem Celkem v %
693
397
173
23
84
175
denně 22 177 34
40
4 18
4 488 2 003 1 752 153 381 1 835 684 73,69% 44,63% 39,04% 3,41% 8,49% 30,13% 31,09% z EAO * z EAO* ** * EAO je 6090. ** Celkem je podle SLDB v kategorii žáci, studenti, učni 2200 osob. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
31
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Do práce dojíždí 73,7 procent ekonomicky aktivních obyvatel Horního Pomoraví.
Z toho 44,6 procenta lidí dojíždí v rámci obce; 39 procent v rámci okresu; 3,4 procenta v rámci kraje a 8,5 procenta obyvatel dojíždí za prací mimo kraj. Přitom denně mimo
obec za prací dojíždí 1 835 obyvatel, což znamená 30,13 procenta ze všech ekonomicky
aktivních obyvatel. Denně mimo svou obec podle sčítání lidu v roce 2001 vyjíždí 684 žáků a studentů, což činí 31 procent ze všech.
Graf 6
Vyjíždění do práce a škol z regionu Horní Pomoraví 684
Žáci mimo obec denně
1835
Práce mimo obec denně Mimo kraj V rámci kraje V rámci okresu V rámci obce Výjezd do práce
381 153 1752 2003 4488
32
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
5. 3. 1. Srovnání vyjížďky z obcí v Horním Pomoraví, v okrese, kraji a ČR
Vyjíždění do zaměstnání a škol – srovnání regionu Horní Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec
Výjezd do Z toho: práce
Práce mimo obec denně
Žáci mimo obec 684
V rámci Obce 2003
V rámci Okresu 1752
V rámci Mimo kraje kraj 153
381
1835
Denně**
Region Horní Pomoraví -v%
4 488
73,69 % * 44,63%
39,04%
3,41%
8,49%
30,13 %* 31,09%
Okres Šumperk
51385
24182
19514
1831
3851
20623
-v%
80,71 % *
47,06%
37,98%
3,56%
7,49%
Olomoucký kraj
258 457
134 323
86 732
12 264
17 327
32,39 % 30,47% * 97 643 33 399
-v%
79,70 % * 51,97 %
33,56 %
4,74 %
6,70 %
30,11 % * 29,09 %
Česká republika
4287 908 2039 504 1066899 690 002
320 827
1434 336 458 918
81,62 % * 47,56 %
7,48 %
27,30 % 25,93 % *
-v%
24,88 %
16,09 %
7008
* Procenta jsou počítána z EAO: v Horním Pomoraví 6090, v okrese Šumperk 63 664, v kraji 324 278, v ČR 5 253 400. ** Celkem je podle SLDB v kategorii žáci, studenti, učni v regionu 2200 osob, v okrese 23 002, v kraji 114 817, v ČR 1 770 062. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
Z regionu Horní Pomoraví vyjíždí za prací nejméně lidí ve srovnání okresu, kraje a
státu (o 6-8 procent v jednotlivých srovnáních). V případě denní vyjížďky za prací je poměr
mnohem
vyrovnanější.
Procento
je
prakticky
srovnatelné
s hodnotou
Olomouckého kraje, je o 2 procenta nižší než v případě okresu, ale o 3 procenta vyšší než
v ČR. Žáků, kteří vyjíždí mimo obec, je v jednotlivých procentuálních srovnáních nejvíce. V rámci okresu a kraje je rozdíl 1 respektive 2 procenta. Největší rozdíl je v celorepublikovém porovnání, kde je větší než 5 procent.
33
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
V případě vzdálenosti vyjížďky za prací vyjíždí nejvíce obyvatel v rámci obce (44,5
procent), avšak v procentuálním srovnání s okresem, krajem a ČR jich vyjíždí v rámci
obce nejméně. Rozdíl je největší ve srovnání s krajem, kde činí 8 procent. Jen o 5 procent méně ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí v rámci okresu (39 procent). Zde je ve
srovnání s ČR velký rozdíl 15 procent. Procento je větší i ve srovnání s krajem a okresem.
Rozdíl 13 procent je ve srovnání regionu s ČR. V opačném případě se projevuje ve výjezdu za prací v rámci kraje. V Horním Pomoraví jsou to pouze 3,4 procenta, zato v České Republice 16,1 procenta. Hodnota je nižší i v rámci okresu a kraje, ale zde jen minimálně. Procentuální bilance výjezdu mimo kraj je nejvyrovnanější, v regionu je nejvyšší, ale rozdíly tvoří pouze 1-2 procenta.
Tyto údaje v kostce znamenají, že lidé z Horního Pomoraví nejvíce pracují ve své
obci nebo v rámci okresu, když vyjíždějí za prací. V rámci okresu se nejčastěji vyjíždí za prací do Šumperka, Hanušovic, případně Zábřeha. Zhruba 12 procent ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací v rámci kraje nebo mimo něj.
5. 4. Podnikání Největší zaměstnavatelé v regionu působí v Hanušovicích. Mezi firmy, které mají
více než 100 zaměstnanců patří Pivovar Holba, a.s. a firma ZKL, a.s., podnikající
v automobilovém průmyslu. V textilnictví zaměstnává v regionu nejvíce firma Slezan Frýdek-Místek, a.s., mající provozovnu v Hanušovicích. Hanušovická lesní, a.s. (lesnictví) a Stavrel v.o.s. (stavebnictví) zaměstnávají také kolem 100 lidí.
Významnými zaměstnavateli mimo Hanušovice jsou Olšanské papírny, a.s. závod
Aloisov (papírenství), Lesy Ruda nad Moravou (dřevozpracující), PRO-BIO s.r.o. Staré Město a firma Kameníček a.s. (zemědělství).
34
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Počet ekonomických subjektů v obcích a v ORP Horní Pomoraví Bohdí- Brakov nná
Hanušovice
Jindřichov
Kopři- Malá vná Morava
Ruda n. M.
Staré Město
Šléglov
Vikan- celtice kem
Počet podnikatelských subjektů
250
77
716
222
34
114
457
446
12
20
2348
50
23
90
50
9
21
51
101
1
11
407
Průmysl
38
4
122
38
5
19
75
75
4
1
381
obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství
67
22
191
72
8
28
139
118
3
3
651
ostatní obchodní služby
25
7
97
24
2
8
65
43
0
1
272
1
2
1
1
1
1
1
1
2
1
12
školství a 3 zdravotnictví
1
12
3
0
2
13
7
0
0
41
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
15
6
61
8
2
11
37
37
1
0
178
Státní organizace
2
1
2
1
0
0
4
1
0
0
11
zemědělství, lesnictví, rybolov stavebnictví doprava a spoje
veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění
45 6
7 5
108 34
19 7
4 3
18 6
53 23
44 20
1 0
1 2
300 106
35
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Počet ekonomických subjektů v obcích a v ORP Horní Pomoraví Bohdí- Brakov nná
Hanušovice
Jindřichov
Kopři- Malá vná Morava
Ruda n. M.
Staré Město
Šléglov
Vikan- celtice kem
Akciové společnosti
0
0
4
0
0
0
2
3
0
0
9
Obchodní společnosti
5
1
19
8
0
4
12
22
1
0
72
Družstevní organizace
0
0
1
0
0
0
1
1
0
0
3
Peněžní organizace
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Podnikatelé - fyzické osoby
196
54
564
169
26
84
343
334
6
18
1794
Samostatně hospodařící rolníci
26
13
26
27
5
10
36
42
0
1
186
Svobodná povolání
4
1
31
10
0
4
27
16
1
0
94
7
68
7
3
12
32
27
4
1
172
ostatní 13 právní formy
zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
36
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
5. 5. Nezaměstnanost
Nezaměstnanost v obcích regionu Horní Pomoraví Obec
Bohdíkov
EAO Počet Ekonomicky uchazečů o práci 2001 aktivní 684
73
Míra Počet nezaměstna- uchazečů o nosti 2001 práci 2006 10,67%
65
Míra nezaměstnanosti 2006 9,50%
Branná Hanušovice
194 1831
51 304
26,29% 16,60%
40 232
20,61% 12,67%
Kopřivná
145
51
35,17%
33
22,76% 8,49%
Jindřichov
Malá Morava Ruda n. M. Staré Město Šléglov Vikantice
654
156
23,85%
126
295
73
24,75%
1 178
115
9,76%
100
254
24,14%
5 14
33,33% 33,33%
1052
267
25,38%
15 42
2 16
13,33% 38,10%
53
19,27%
Celkem 6 090 1108 18,19% 922 zdroj:EAO: je uveden z konečných výsledků SLDB 2001, ÚP 1.1.2006
17,97%
15,14%
Nezaměstnanost v regionu Horní Pomoraví je velkým problémem. Situace z
období let 2001-2006 se sice zlepšila z 18,19 procenta na 15,14 procenta, ale jelikož se celková míra nezaměstnanosti v České Republice pohybuje pod 10 procenty, patří Horní Pomoraví mezi výrazně ohrožené regiony.
Porovnáme–li míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích, zjistíme velké rozdíly.
K zlepšení došlo ve všech obcích s výjimkou Šléglova, kde 3 nezaměstnaní navíc udělali
v celkových číslech rozdíl 20 procent (13,3 procenta na 33,3 procenta). Nejvyšší
nezaměstnanost ,a to v kritických číslech, byla v roce 2001 (38,1 procenta) i v roce 2006 (33,3 procenta) ve Vikanticích. Přestože v Kopřivné byla v roce 2006 vysoká nezaměstnanost (22,7 procenta), došlo zde k výraznému zlepšení o téměř 13 procent.
37
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Čísla přes 20 procent jsou ještě ve Starém Městě (24,1 procenta) a v Branné (20,6 procenta). Přes 19 procent v Jindřichově a 18 procent v Malé Moravě je také velmi vysoká hodnota. V Hanušovicích sledujeme zlepšení o 4 procenta (z 16,6 na 12,7).
Nejlépe jsou na tom Ruda nad Moravou (8,5 procenta) a Bohdíkov (9,5 procenta). V jediné Rudě byly hodnoty pod 10 procenty již v roce 2001 (9,8 procenta).
Míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními regiony ČR odhaluje některé
závažné problémy regionu Horní Pomoraví. Relativní údaje upozorňují na nepříznivé skutečnosti. Jedná se například o: - růst počtu uchazečů o práci,
- vysoký počet evidovaných nezaměstnaných mladých uchazečů, - růst počtu dlouhodobě (nad 12 měsíců) evidovaných uchazečů,
- nesoulad mezi strukturou uchazečů a strukturou nahlášených volných pracovních míst (podle požadavků na vzdělání, dovednosti a znalosti),
- u pracovních míst s nízkou kvalifikací (či bez kvalifikace) není rovnovážný stav mezi
mzdou a pracovními podmínkami, a proto se uchazečům nevyplatí (s ohledem k výši nabízené mzdy a výši sociálních dávek) pracovat,
- volná pracovní místa nahlášená v souvislosti s požadavkem na zaměstnávání cizinců jsou prakticky pro zprostředkování uchazečů minimálně použitelná,
- značná část uchazečů neunese stav, kdy chtějí pracovat, ale jsou potencionálními
zaměstnavateli odmítáni (především problém pro specifické skupiny obyvatelstva -
v předdůchodovém věku, ženy po mateřské, příslušníci romské menšiny); po delší době evidence se dané situaci přizpůsobí a o zaměstnání již v podstatě neusilují,
- vznik vrstvy obyvatel, kde z rodiny nikdo nepracuje – děti přejímají životní postoje od svých rodičů.
Je možno říci, že zdrojem zaměstnanosti v příštích letech bude zejména vysoká
odbornost a kvalifikace, vysoká flexibilita i ochota a možnost využívat zkrácené pracovní úvazky, pružné, nepravidelné pracovní doby, možnost plně využívat nabídek pracovního trhu EU a možnosti, které skýtá využití Evropského sociálního fondu.
38
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
5. 5. 1. Srovnání nezaměstnanosti v Horním Pomoraví, okrese, kraji a ČR
Míra nezaměstnanosti – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast Region Horní Pomoraví Okres Šumperk
Počet uchazečů 922
Olomoucký kraj Česká republika
Míra nezaměstnanosti
15,14%
7 986
11,96%
36 180
10,65%
410 200
7,90%
Zdroj: ÚP, 2006.
Srovnání míry nezaměstnanosti ukazuje, že v regionu Horní Pomoraví byla v roce
2006 výrazně vyšší míra nezaměstnanosti (15,14 procenta) než v okrese Šumperk (11,96 procenta) i v Olomouckém kraji (10,65 procenta). Celostátní míra nezaměstnanosti (7,9
procenta) je o více než 7 procent nižší než v Horním Pomoraví. I přes klesající míru nezaměstnanosti je stále ve všech srovnávaných datech míra nezaměstnanosti v regionu Horní Pomoraví výrazně vyšší.
39
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Nezaměstnanost ve správních obvodech ORP v Olomouckém kraji Registrovaní z toho podíl (v %) uchazeči Kraj, ORP
o práci -2004
Kraj celkem
39 591
Šumperk Hranice Jeseník Konice
žen
Registrovaná míra nezaměstnanosti v x) Absolventů Lidí se % změněnou Škol
pracovní schopností
k 31. 12. 2003
k 31. 12. 2004
49,8
7,83
13,94
12,57
12,21
4 956 2 075 4 012 702
51,67 53,49 47,06 50 48,47
7,45 6,36 6,16 10,68
8,03
14,31 12,53 12,09 17,24
8,87
12,96 12,69 17,24 13,77
17,11
13,39 11,9 18,43 12,77
17,05
Litovel Mohelnice
1 394 1 138
50,72 49,74
8,39 9,31
16,21 13,01
13,52 11,21
11,89 11,76
Prostějov Přerov Šternberk
5 081 5 771 1 201
48,77 47,83 45,38
8,72 6,78 6,49
17,26 10,64 17,65
10,72 13,9 13,27
10,52 13,26 11,86
Lipník Bečvou
Olomouc
n. 1 308
7 909
50,27
8,89
15,5
10,42
9,53
Uničov 1 872 53,15 8,28 14,58 17,26 16,04 Zábřeh 2 172 52,76 8,2 11,56 12,04 12,86 x) Registrovaná míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních (podle sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001)
V roce 2004 bylo na Šumpersku více nezaměstnaných žen - 51,7 procenta. Ve
srovnání třinácti správních obvodů Olomouckého kraje je toto číslo průměrné jako i
v ostatní sledovaných údajích. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo na Hranicku – 53,5 procenta, zatímco nejméně jich bylo na Šternbersku – 45,4 procenta. Podíl nezaměstnaných absolventů je na Šumpersku 7,45 procenta. Nejmenší byl na Jesenicku – 6,2 procenta a největší na Konicku -10,7 procenta.
Celková míra nezaměstnanosti byla na konci roku 2004 na Šumpersku čtvrtá
nejvyšší – 13,4 procenta (horší čísla byla na Jesenicku - 18,4, v okrese Lipník - 17,05, na
40
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Uničovsku – 16,04 ). Byla vyšší i než celkorajský průměr (12,2). Od roku 2003 došlo k zvýšení o půl procenta - 12,96. To bylo za Šumperskem ještě 7 regionů. Kromě
Jesenicka, okresu Lipník a Uničovska ještě Šternbersko, Přerovsko, Konicko a Litovelsko.
5. 6. Platy Olomoucký kraj trvale zaujímá předposlední místo ve výši průměrného platu při
srovnání 14 krajů. V prvních třech čtvrtletích roku 2005 si lidé z Olomouckého kraje podle Českého statistického úřadu vydělali v průměru 15 726 korun (ve fyzických osobách). Za poslední rok tak přibylo zaměstnancům v Olomouckém kraji na výplatních
páskách v průměru 788 korun, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 o 5,3 % více.
Průměrné měsíční mzdy v Olomouckém kraji a okresech v 1. - 3. čtvrtletí Oblast
Průměrná měsíční mzda v Kč 1. - 3. 1. - 3. rozdíl čtvrtletí čtvrtletí 20052005 2004 2004
index 2005/2004
Česká republika 18 421
17 415
1 006
105,8
Olomoucký kraj 15 726
14 938
788
105,3
Šumperk Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Zdroj: ČSÚ 2005
14 456 13 428 15 292 14 826 15 209
767 774 897 734 617
105,3 105,8 105,9 105 104,1
15 223 14 202 16 189 15 560 15 826
Mezi pěti okresy Olomouckého kraje jsou na tom finančně nejhůře lidé, kteří
pracují v okrese Jeseník. Jejich průměrná mzda v 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 činila
14 202 korun, což je o 4 219 korun méně než celorepublikový průměr. Nejlépe placeným 41
v
kraji
je
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví okres
Olomouc
s průměrnou
mzdou
16 189
korun.
Podle odvětví byli v Olomouckém kraji nejlépe placeni zaměstnanci ve stavebnictví -
18 975 korun - a v oboru dobývání nerostných surovin - 18 482 korun. Naopak nejhůře placeni jsou pracovníci restaurací a hotelů, kteří v hodnoceném období pobírali
v průměru pouze 9 885 korun. Údaje pro nižší územní jednotku bohužel nejsou
dostupné, proto posuzujeme obyvatele regionu Horní Pomoraví jako obyvatele okresu Šumperk. Průměrná měsíční mzda na Šumpersku stoupla mezi 2004 a 2005 o 767 korun na 15 223 korun, což je o 5,3% (stejné procento jako v celém Olomouckém kraji). Za celkovým krajským průměrem však okres Šumperk v roce 2005 zaostával o 503 korun.
Graf 7 – Průměrné mzdy v krajích (Zdroj: ČSÚ)
42
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Mapa 1 – průměrná mzda (Zdroj: ČSÚ)
6. Sociální charakteristika regionu 6. 1. Národnostní složení Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité
národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní. Občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se ke své národnosti. Národnostní složení místních
populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkami implikují různorodost stávající populace. Z hlediska regionu Horní Pomoraví se jeví tato
43
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
situace jako celorepublikově průměrná, pouze s mírně zvýšenou národností německou z důvodu oblasti bývalých Sudet.
Obyvatelstvo národnosti Obec
Česká
Bohdíkov
1 290
Branná Hanušovice
296 3 079
Kopřivná
258
Jindřichov
v obcích
regionu
Moravská
Slezská
27 188
0 0
75
0
Horní
Pomoraví
Slovenská
Romská
Polská
12 128
3
0 6
2
23
0 9
podle
Německá
Jiné
24 49
1 5
5
0
1 128
72
0
112
0
6
22
0
502
9
0
51
0
1
7
2
Ruda n. M.
2 210
146
0
29
0
7
8
2
Šléglov Vikantice
20 75
0 0
0 0
5 12
0 0
0 0
0 10
0 0
Malá Morava
Staré Město
1 787
19
92
0
0
Celkem 10 645 628 0 Celkem v % 88,48 5,22 Jiné národnosti: ukrajinská, vietnamská Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
5
161
538 4,47
9
4
22
1
3
29
2
30
157 1,30
0
2
12
Naprostá většina obyvatel regionu Horní Pomoraví se hlásí k české národnosti
(téměř 88,48%). Menší zastoupení má národnost moravská (5,22%). Výraznější
zastoupení má také menšina slovenská (4,47%), německá menšina již je zastoupena pouze 1,30%. V žádné obci není výraznější postavení některé z menšin.
Celkově lze říci, že region nemá výrazné zastoupení některé z národnostních
menšin. Přesto je určitým paradoxem, že dle výsledků SLDB z roku 2001 je v regionu Horní Pomoraví zastoupena minimálně romská národnost (22). To je však zapříčiněno faktem, že většina příslušníků této menšiny se hlásí k národnosti české nebo slovenské. graf 8
44
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle národnosti
Slezská
Polská
Německá
jiná
Slovenská
jiná; 12
Moravská
Německá; 157
Česká
Polská; 29
Rómská; 22
Slezská; 0
0
Moravská; 628
5000
Česká; 10645
10000
Slovenská; 538
15000
Rómská
6. 2. Náboženské vyznání Obyvatelstvo obcí regionu náboženského vyznání Obec
Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava
Věřící
533 115 1 028 454 132 218
Horní
Pomoraví
podle
Pravoslavná
Svědk.
Bez vyznání
Nezjištěné
0 0 1 3 0 0
754 224 2 179 781 143 319
120 36 392 168 21 51
2 1 0 0 7 -
1 157 1 239 8 48 6 852 55,18%
270 189 3 18 1 268 10,21%
Řím.katolická
Husitská
ČB
482 100 911 411 116 197
24 0 25 4 1 2
10 1 36 15 2 3
0 0 6 3 4 3
3 28 2 1 102 -
0 8 0 0 24 -
Ruda n. M. 1 047 957 38 Staré Město 717 598 11 Šléglov 16 9 0 Vikantice 37 28 1 Celkem 4 297 3 809 106 Celkem v % 34,61% Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
Evangelická
Jehovovi
vyznání
45
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
graf 9
Obyvatelsko v Regionu Horní Pomoraví podle náboženského vyznání 8000 6000
0
1268
4297
2000
6852
4000
1 věřící
bez vyznání
nezjištěné vyznání
Počet věřících obyvatel je v celém regionu menší než obyvatel bez vyznání.
Věřících je 34,61 procenta a bez vyznání 55,18 procenta lidí. Spíše mezi věřící však lze
zahrnout i větší část skupiny „nezjištěné vyznání“ (10,21 procenta lidí), protože jsou to osoby, které nejsou výslovně bez vyznání, ale jejich příslušnost k náboženským skupinám, společnostem či vyznáním nelze zařadit mezi tradiční církve. Ve všech obcích, kromě Šléglova, převládají nevěřící. V procentuálním srovnání věřících s nevěřícími je po
Šléglovu největší podíl věřících v Kopřivné a Rudě nad Moravou, kde se blíží 50 procentům. Nejméně věřících je v Hanušovicích (32 procent), Branné (34 procent),
Starém Městě (36 procent) a Jindřichově (37 procent). V celém regionu i ve všech obcích převládá Římsko-katolická církev.
46
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
6. 2. 1. Srovnání náboženského vyznání v regionu Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR
Náboženské vyznání – srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec
Věřící
Bez vyznání
Nezjištěné vyznání
7
6 852
1 268
651
123
55,18% 71 018
10,21% 11 160
2,84% 4 330
2 162
1 002
56,11% 344 162
8,82% 58 766
1,83%
-
-
53,83%
9,19%
-v% 32,14% 83,35% 3,01% 3,56% 59,04% Obyvatel celkem: Šumpersko – 126 567; Olomoucký kraj – 639 369; ČR – 10 230 060. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
8,82%
Region Horní Pomoraví -v% Okres Šumperk
-v% Olomoucký kraj -v% Česká republika
Řím.katolická
Husitská
ČB
Pravoslavná
Svěd.
4 297
3 809
106
102
24
34,61% 44389
88,64% 37 845
2,47% 1 408
2,37% 1261
35,07% 236 441
85,26% 207 113
3,17% 7 106
36,98%
87,59%
3,00%
3 288 088 2 740 780
99 103
Evangelická
117 212
22 968
Jehovovi
23 162
6 039 991 901 981
V regionu Horní Pomoraví je ve srovnání s okresem a krajem nižší počet věřících
obyvatel, ale ve srovnání celorepublikovém je vyšší. V regionu je 34,61 procent věřících, v okrese Šumperk 35,07 procenta, v Olomouckém kraji 36,98 procenta v celé ČR už jen 32,14 procenta. Mezi lidmi, kteří se hlásí k víře, je nejvíce římských katolíků. V Horním Pomoraví je jich nejvíce (88,64%) ve srovnání s okresem Šumperk (85,26%), více než
v krajském (87,59%) a republikovém (83,35%) srovnání. Na okresní, krajské a celostátní
úrovni je více lidí, kteří se hlásí k husitské církvi. K českobratrské evangelické církvi se hlásí v regionu více lidí než v kraji, ale méně než v okrese a ČR.
47
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
7. Krajina a technické vybavení regionu 7. 1. Pozemky
Využití krajiny regionu – druhy pozemků v hektarech Obec
orná půda
Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava
240,38 115,67 568,97 495,24 117,25 527,59
Ruda n. M. Staré Město Šléglov Vikantice Celkem
454,98 12,33 1,73 1,92 2 536,06
zahrady ovocné trvalé sady travní porosty
zeměděl- lesní ská půda půda
vodní plochy
47,96 4,59 38,92 18,21 9,05 7,34
0,49 0 0 1,05 0 0
389,39 497,47 1 130,11 1 199,46 459,23 1 986,01
678,22 617,73 1 738,01 1 713,97 585,53 2 520,95
1 749,45 675,47 1 565,58 3141,65 526,18 3 915,49
23,99 8,71 29,92 30,11 1,33 51,56
102,70 15,18 0,26 0,11 244,3
0,31 0 0 0 1,85
686,28 2 831,38 442,59 594,62 10 216.54
1 244,27 2 858,89 444,58 596,65 12998,80
1 001,24 5 056,73 217,59 331,23 18 180,61
12,91 105,8 0,51 5,61 270,49
zastavě- ostatní né plochy plochy 21,28 5,89 39,37 24,86 7,92 32,23
149,6 148,6 309 260,4 64,65 310,1
35,18 35,19 1,86 5,01 208,8
208,10 573,60 52,94 65,38 2142,29
Celkem v % 5,42 0,52 21,83 27,78 38,85 0,57 0,45 Zdroj: Český statistický úřad, Městská a obecní statistika (údaje roku 2004 v hektarech)
4,58
48
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
graf 10
Využití krajiny v regionu - druhy pozemků v hektarech
2536 244 2 10217 12999 1
18181 270 209 2142
0
2000
ostatní plochy trvalé travní porosty
4000
6000
zastavěné plochy ovocné sady
8000
10000
vodní plochy zahrady
12000
14000
16000
lesní půda orná půda
18000
20000
zemědělská půda
Velkou část území regionu Horní Pomoraví zaujímají lesy – nejvíce jich je v
katastru Starého Města (5056 hektarů), Malé Moravy (3915 ha) a Jindřichova (3141 ha). Velkou část také zaujímá zemědělská půda a trvalé travní porosty.
Nejvíce orné půdy je v Hanušovicích (569 ha), Malé Moravě (528 ha), Jindřichově
(495 ha) a Rudě nad Moravou (455 ha). Ovocné sady jsou pouze v Bohdíkově, Jindřichově a Rudě nad Moravou. Nejvíce vodních ploch je v Malé Moravě (52 ha), Jindřichově (30 ha), Hanušovicích (30 ha) a Bohdíkově (24 ha).
49
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
7. 1. 1. Srovnání druhů pozemků na Šumpersku a v kraji
Druhy pozemků v kraji a ORP v roce 2005 Podíl v %
Kraj, ORP Rozloha v zemědělské lesních zastavěhektarech půdy pozemků
Kraj celkem
526 689
53,62
34,72
ných ploch 1,57
Šumperk 85 744 36,88 54,95 1 Hranice 32 537 66,27 22,25 1,57 Jeseník 71 895 33,62 59,28 0,97 Konice 17 805 58,24 33,51 1,25 Lipník 11 855 69,52 18,62 1,97 nad Bečvou Litovel 24 750 58,51 32,6 1,59 Mohelnice 18 838 54,79 34,85 1,44 Olomouc 85 860 45,76 31,45 1,88 Prostějov 59 183 74,42 15,12 2,1 Přerov 40 081 74,96 10,13 2,51 Šternberk 30 667 59,42 32,77 1,19 Uničov 20 745 75,3 15,86 1,99 Zábřeh 26 728 53,89 36,45 1,58 Údaje jsou k 1. 1. 2005, kdy k Olomouckému kraji přistoupily tři nové obce. Zdroj: ČSÚ 2005
Správní obvod Šumpersko je těsně za Olomouckem druhý největší (85744 ha). Je
zde velký podíl lesních pozemků (54,95 procenta), druhý největší po Jesenicku (59,28
procenta) v Olomouckém kraji. Podíl zemědělské půdy je na Šumpersku naopak druhý nejmenší (36,88 procenta) ve srovnání dalších ORP opět za Jesenickem (33,62 procenta). Zastavěných ploch je na Šumperku o 0,57 procenta méně než je podíl v celém kraji, který činí – 1,57 procenta. I procento zastavěných ploch je druhé nejnižší po Jesenicku (0,97 procenta).
50
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
7. 2. Domovní a bytový fond
Podle výsledků SLDB 2001 bylo v regionu Horní Pomoraví sečteno celkem
2 957 domů určených k bydlení, z toho 2 427 jich bylo trvale obydlených. V regionu tvoří většinu bytový fond (celkem 5 014, obydlených 4 323).
Domovní fond v obcích regionu Horní Pomoraví Obec
Bohdíkov
Branná Hanušovice
Domy obydle- Z toho: obydlené né Rodinné Bytové
429
99 503
371
72 470
51 345
Jindřichov
303
Malá Morava
190
136
115
Ruda n. M.
878
661
634
Šléglov Vikantice
15 23
Kopřivná
Staré Město
84
433
233
352
73
382 10 19
187 69
303 9 14
13
16 106 42
z úhrnu obydlených domů ve vlastnictví: postavené: soukro- obce, SBD do 1920- 1946- 1981mých státu 1919 1945 1980 2001 osob
348
50 320
8
1
79
30 147 25
100
24
1
0
25
16
607
21
1
0 4
7 13
0 0
Celkem 2957 2 427 2 079 285 Celkem v % 82,07 85,66 11,74 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
76
21 82
17 67
74
0 18
24
70
155
8 70
180
4
65
275
60
1 970 81,17
222 9,15
1 5
4
0 4
28 1,15
37
55
12 141 16
72
8 94 33 6
21
39
21
126
109
264
156
2 2
6 6
1 7
80
57
129
102 1 3
509 540 840 496 20,97 22,25 34,61 20,44
51
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Bytový fond v obcích regionu Horní Pomoraví Obec
Byty
byty obydlené
Z obydlených Bytové
Rodinné
Bohdíkov
565
490
433
50
Hanušovice
1352
1284
423
826
Malá Morava
258
197
120
72
Branná
Jindřichov Kopřivná
Ruda n. M. Staré Město Šléglov Vikantice
168
581 106
1124 808 15 37
134
58
499 90
204 76
868 719
761 322
10 32
9 16
Celkem 5014 4 323 2 422 Celkem v % 86,22 56,03 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001
podle důvodu byty slouží k neobydlené rekreaci
obydlené přechodně
6
23
1
6
75
67
4
292 14
8 1 3
44
92 383
11 9
134 23
256 89
1812 41,92
43
304
691 13,78
0 16
0 0
16
34
45 8
82 16
5 0
68 61
5 5
V regionu je 82,07 procenta obydlených domů a 86,22 procenta obydlených bytů.
Na území Horního Pomoraví je velký počet neobydlených bytů – podle sčítání lidu,
domů a bytů z roku 2001 je jich v celém regionu 691. Jen necelá polovina bytů z tohoto počtu (304) slouží k přechodné rekreaci.
Z obydlených domů je 85,66 procent rodinného typu a 11,74 procent
bytového. Z obydlených bytů je 56 procent rodinných a 42 procent bytových. 81 procent domů je v soukromých rukou, jen 9 procent domů je státních nebo patří obci. Státní
bytové družstvo má v regionu jen 22 domů. Problém je stáří domů. Z celkového úhrnu domů je totiž více domů postavených před rokem 1919 (509) než po roce 1981 (496). Většinu domů tvoří domy postavené v letech 1946-1980 (840).
52
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
7. 3. Technická vybavenost
Technická vybavenost obcí regionu Horní Pomoraví (údaje roku 2004) Obec
KanaPlynolizace s fikace napojením na ČOV
Obvodní Pošta oddělení policie ČR
Požární Sbor Veřejný hydrant, dobrovo- vodovod nádrž lných hasičů
Bohdíkov
ne
ne
ano
Jindřichov
ano
Ruda n. M.
ne
ano
ano
Ano
ano
Branná ano Hanušovice ano
ne ano
ne ano
ano ano
ano ano
Ano Ano
ano ano
Kopřivná Malá Morava
ne ne
ne ne
ne ne
ano ano
Ne Ano
ano ano
ne ano
Staré Město ano Šléglov ne Vikantice ne
ano
ne
ano
ano
Ano
ano
ano
ne
ano
ano
Ano
ano
ne ne ne
ano* ne ne
ano ne ne
ano ne ne
Ano Ne Ne
ano ne ne
Zdroj: Český statistický úřad, 2004 * Obvodní ne, ale Referát pohraniční a cizinecké policie
Každá obec, kromě Šléglova a Vikantic, má veřejný vodovod. Plynofikovány jsou
pouze Bohdíkov, Hanušovice, Jindřichov a Ruda nad Moravou. Kanalizaci s napojením
na čističku odpadních vod (ČOV) má Branná, Hanušovice, Jindřichov, Malá Morava a
Staré Město. Každá obec kromě Kopřivné, Šléglova a Vikantic má sbor dobrovolných hasičů, požární hydrant a nádrž. Pošta je v Bohdíkově, Branné, Hanušovicích,
Jindřichově, Malé Moravě, Rudě nad Moravou a Starém Městě. Obvodní oddělení policie ČR je v Hanušovicích. Ve Starém Městě je Referát pohraniční a cizinecké policie.
53
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
8. Občanská vybavenost
Každá obec s výjimkou Vikantic a Šléglova má na svém území knihovnu, některé
obce ji mají také ve svých místních částech. Ve všech obcích se nachází sakrální stavba – kostel, kaplička apod. Drtivá většina z obcí disponuje kulturním zařízením. Ve Starém
Městě je muzeum, Hanušovice a Staré Město mají stálé kino. Ve všech větších obcích najdeme také peněžní ústav. Lékař je k dispozici v Hanušovicích, Jindřichově, Rudě nad Moravou a Starém Městě.
Přehled služeb občanské vybavenosti v obcích regionu Horní Pomoraví Obec
Knihovna Sakrální Stálá Kulturní Hřbitov,smuteční Peněžní Lékař (včetně stavba kina,*přírodní zařízení, síň ústav, poboček) amfiteátry **muzea pojišťovna
Bohdíkov
3
Kopřivná
1
3
1*
1
3
1
0
Branná 1 Hanušovice 1 Jindřichov 2
1 4 4
0 1 0
1 1 1
1 4 3
1 2 1
0 14 5
Malá Morava
2
5
0
1
3
0
0
Ruda n. M. 4 Staré Město Šléglov Vikantice
1
6 7
3*
1
2
1+1**
2
2
2
6
0 0
1 1
0 0
0 0
1 1
0 0
0 0
2
0
1
V Malé Moravě Středisko pro volný čas dětí a mládeže
1
0
2
0
8
Zdroj: Český statistický úřad, Městská a obecní statistika, 2004
54
8. 1. Školství
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Školství a sportovní vyžití v obcích regionu Horní Pomoraví (údaje 2004) Obec
Mateřská Základní Hřiště škola škola
Tělocvična
Bohdíkov
2
2 (1.-5.)
1
Jindřichov
1
1 (1.-5.)
Malá Morava
1
Branná Hanušovice 1 Kopřivná
Ruda n. M.
-
2
Staré Město 1 Šléglov Vikantice
-
3+1*
(včetně školní)
1 (1.-9.)
1 2+1*+1**
1 1
-
3
-
-
1
2+4*
2 (1.-5., 7+2 1.-9.) 1 (1.-9.) -
2+14* 1 -
1
1 3+1*** 1
-
*) Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) **) otevřené stadióny ***) koupaliště a bazény zdroj: ČSÚ 2004
Ve většině obcí regionu Horní Pomoraví je mateřská škola. Chybí jen ve třech
nejmenších obcích – Kopřivné, Vikanticích a Šléglově. V Bohdíkově a Rudě nad Moravou jsou dokonce 2. Úplnou devítiletou základní školu mají Hanušovice, Ruda nad Moravou
a Staré Město. Základní školu s prvním stupněm (pět ročníků) mají také v Rudě nad Moravou Hrabenově, dále Jindřichově a v Bohdíkově 2. Celkem je základní škola v 5 obcích z 10 obcí regionu.
55
9. Doprava
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
9. 1. Přehled významných tahů 9. 1. 1. Silniční komunikace
V regionu Horní Pomoraví je cca 60 kilometrů silnic II. a III. třídy Silnice II. třídy:
II/446 Olomouc-Uničov-Šumperk-Kopřivná-Hanušovice-Staré Město-Polsko
II/369
Ruda nad
Moravou-Bohdíkov-Hanušovice-Jindřichov-Branná-Lipová-lázně,
tam se napojuje na I/60 z Jeseníku do Javorníku II/312 Králíky-Hanušovice, navazuje na II/446
Silnici II. třídy mají kromě Malé Moravy, Vikantic a Šléglova všechny obce.
Silnice III. a IV. třídy dosahují délky přibližně 120 kilometrů. Z toho Hanušovice mají
28,3 km, Kopřivná 25 km, Bohdíkov 22 km a Jindřichov 15 km. Silnice III. třídy je ve všech obcích regionu.
Silnice v obcích regionu Horní Pomoraví
silnice silnice I. třídy II.třídy Bohdíkov ne II/369 II/369 Hanušovice ne II/312 II/446 Jindřichov ne II/369 Malá Morava ne ne Ruda nad Moravou I/11 II/369 Šléglov ne ne Vikantice ne ne Staré Město ne II/446 Kopřivná ne II/446 Zdroj: Dotazníkové šetření v obcích, 2007 Obec
silnice III.třídy Ano Ano
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
56
9. 1. 2. Železnice
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Hanušovice jsou významným železničním uzlem. Rozbíhají se zde tratě na západ,
sever a jih. Západní trať směřuje na Dolní Lipku, kde se může dále pokračovat do Čech, jižní na Šumperk nebo Zábřeh, který leží na tranzitním železničním koridoru OlomoucPraha. Severní železnice vede do Jeseníku a dále do Polska.
Vlak jezdí do 6 obcí regionu. Obec Malá Morava je dostupná po železnici přes
místní části Vlaské a Podlesí. Bez vlakového spojení jsou obce Kopřivná, Vikantice a
Šléglov. V Hanušovicích a Bohdíkově jsou 3 vlakové zastávky, v Jindřichově, Rudě nad
Moravou a Starém Městě jsou pak 2. Jednu vlakovou zastávku má Branná. Jindřichov a Branná leží na trati Hanušovice-Jeseník-Polsko (č.t. 292). Ruda nad Moravou a Bohdíkov leží na trati z Bludova (případně Zábřeha či Šumperka) do Hanušovic
(č.t.292). Staré Město je konečnou zastávkou tratě z Hanušovic (č.t.294). Z Hanušovic vede dále trať č. 025 do Lipky, Letohradu a do východních Čech (Ústí nad Orlicí). 9.1.3. Autobusová doprava
Jedinou obcí, která nemá zajištěné autobusové spojení je Bohdíkov. Ruda nad
Moravou má 16 autobusových zastávek, Jindřichov 9 a Hanušovice 8. Autobusová obslužnost regionu není úplně dobrá. Problém je u večerních a víkendových spojů. 9. 1. 4. Místní doprava
Ve městě Hanušovice ji zajišťuje firma Vobus v.o.s. V Hanušovicích jsou tři místní
linky. Linka Hanušovice – sídliště Na Holbě – ZKL – Hynčice nad Moravou –
Hanušovice, Linka Hanušovice – Vysoké Žibřidovice – Hanušovice a Linka Hanušovice – Horní Hanušovice – Hanušovice.
Autobusy jezdí pouze v pracovní dny a slouží hlavně pro dovoz lidí do práce a dětí
do školy.
57
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
10. Závěr k situační analýze regionu
Největším problémem regionu je vysoká nezaměstnanost, která činí více jak
15 %. Některé obce mají nezaměstnanost dokonce vyšší než 20 %, což je již alarmující
číslo zvláště ve srovnání se statistickými údaji ČR, kde jsou hodnoty nižší než 8 %.
Hlavním úkolem pro rozvoj regionu by mělo být tedy zvýšení pracovních možností pro
občany. Důležité pro zmírnění tohoto problému bude také zvýšení vzdělanosti regionu. Dnes má úplné střední vzdělaní a vyšší v regionu pouhá čtvrtina obyvatel.
Největším pozitivem regionu je horská lokalita regionu s krásnou přírodou.
Existence sítě bioproducentů a ekologicky hospodařících zemědělců je velkým pozitivem
regionu a potenciálem k propagaci a rozvoji místních produktů a bioprodukce. Region má také velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Důležité bude do budoucna zkvalitnit služby pro turisty, zvýšit ubytovací kapacity a zkvalitnit propagaci regionu. Tím
je možno přinést mnoho finančních prostředků a částečně tak řešit problém s nezaměstnaností.
B. SWOT analýza 1. Úvod k SWOT analýze SWOT je metoda celkového určení pozitivních a negativních stránek regionu. Je tvořena formulací 4 částí: Strengths – silné stránky,
Weakness - slabé stránky,
Opportunities – příležitosti,
Threat - ohrožení území mikroregionu.
58
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Silné a slabé stránky jsou vnitřní aspekty území. Příležitosti a ohrožení jsou
faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu MAS. Strategie rozvoje bude řešit
problémy obsažené ve slabých stránkách využitím silných stánek (předností) s ohledem na příležitosti a ohrožení rozvoje.
1.1. Popis tvorby SWOT analýzy SWOT analýza je v komplexu strategického plánování MAS Horní Pomoraví
jedním ze způsobů, jak komplexně popsat a hlavně zhodnotit dané území. Nejprve jsme pomocí brainstormingu formulovali silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Poté jsme tyto formulace upravili a pomocí bodování (v rámci pracovních skupin) prioritizovali.
Vzhledem k tomu, že takové úplné hodnocení představuje velmi široký záběr,
jsme se dopředu rozhodli, že zvolíme jako způsob zpracování SWOT analýzy tvorbu všech tématických oblastí rozvoje dohromady.
2. Přehled SWOT analýzy MAS Silné stránky Slabé stránky - Nízká zátěž intenzivní - Špatná dopravní dopravou – existence silnic infrastruktura a komunikací pouze nižších tříd - Kolštejnský okruh (závod - Nedostatek sportovních historických motocyklů) areálů - Existence Pivovaru Holba - Nedostatečné kulturní vyžití - F. Schubert – osobnost - Nedostatek aktivit pro regionu trávení volného času - Aktivní spolky v regionu - Vysoká nezaměstnanost (fotbal, hasiči) - Vysoký podíl ekologicky - Neexistence podpory hospodařících zemědělců vytváření nových pracovních příležitostí - Existence chráněných - Nekvalitní dopravní přírodních lokalit a výtvorů obslužnost 59
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Silné stránky Slabé stránky - Existence Nadace F. - Slabá technická Schuberta infrastruktura - Tradiční kulturní a - Nízká úroveň vzdělanosti společenské akce (Hanušovický jarmark, Anenská pouť, pouť Vysoká a Svatá Trojice, Dny otevřených dveří Pivovaru Holba, Bioslavnosti) - Tradiční sportovní akce - Region není cílovým místem - Naučná stezka Pasák - Nedostatečná nabídka doplňkových zájmových aktivit a atrakcí - Významné kulturní a - Úbytek obyvatelstva historické památky v regionu (město Branná, pohraniční opevnění, kostel Kopřivná, kaple Pekařov – výroba varhan) - Kvalitní turistické značení - Nedostatečné služby v cestovním ruchu - Existence hraničního - Nevyužívání místních přechodu Staré Město – atraktivit Nowa Morava - Kvalitní životní prostředí - Nedostatek ubytovacích kapacit - Krásná příroda a krajina - Špatné podmínky k podnikání - Bohatá flora a fauna Příležitosti rozvoje Ohrožení rozvoje - Ochrana životního prostředí - Změny v legislativě - Šetrné zásahy do krajinotvorby - Změna klimatických podmínek - Neznečištěný vzduch - Vyhrocení mezilidských vztahů - Potenciál pro rozšíření nabídky - Byrokracie sezónních sportů a aktivit – turistika, lyže, voda, rybaření - Podpora biodiverzity území - Využití tradic a zajímavostí regionu – čarodějnické procesy (Kopřivná), kácení májek (Hynčice) - Potenciál zajímavých míst – atraktivit 60
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví
Zpracováno v roce 2007
Zpracovatelé:
MAS Horní Pomoraví Hlavní 92 788 33 Hanušovice E-mail:
[email protected] ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci střední Morava Regionální kancelář Šumperk Nemocniční 53, Šumperk, 787 01 E-mail:
[email protected]
61