Integrovaná rozvojová strategie regionu MAS Podhorácko na léta

Integrovaná rozvojová strategie regionu MAS Podhorácko na léta 2008 - 2020 Využití krajiny a kulturního dědictví pro kvalitu života obyvatel regionu

Podhorácko, o.p.s. ©2008, 2010 E consulting E.U.R. s.r.o Třebíč © 2008, 2010 Aktualizace 2010 Verze 110606

Obsah:

Úvod

1. Strategická vize MAS 2. Proces tvorby a aktualizace strategie 3 Sociodemografická analýza regionu 4. Týmová S.W.O.T. analýza týmu MAS 5. Týmový audit zdrojů 6. Strategické priority a opatření pro roky 2008 – 2020 7. Vazby Integrované strategie území MAS na relevantní strategické dokumenty 8. Samostatné přílohy Pozn. : modře označeny změněné části strategie při aktualizaci 2010

2

Úvod:

Programový tým Místní akční skupiny Podhorácko vytvořil tuto Integrovanou strategii území jako živý dokument rozvoje regionu MAS na roky 2008 – 2020. Strategie je výsledkem partnerské spolupráce veřejného, soukromého a občanského sektoru a předpokládá široký rozvoj území Podhorácka s využitím metody LEADER. Dokument navazuje na předchozí strategie mikroregionů, které však obohacuje nejen o další pohledy ze strany podnikatelské a občanské, ale prohlubuje zejména důraz na lidi zde žijící a jejich zájmy. Vytvořena komunitně zástupci veřejnosti v Programovém týmu si strategie klade za cíl být přijata obyvateli regionu jako vodítko pro směrování rozvojových aktivit. Naplňováním vize této Integrované strategie území chce MAS Podhorácko přispět k nové kvalitě života obyvatel a současně návštěvníkům regionu poskytnout udržitelnou formou rekreaci a relaxaci a podělit se s nimi o krásy jeho krajiny. Strategie počítá s udržitelným rozvíjením a využíváním zdrojů regionu za použití soukromých i veřejných prostředků dostupných v Evropské unii, České republice a kraji Vysočina, aby projekty zde realizované pokrývaly všechny oblasti vedoucí k naplnění vize a vzájemně násobily veřejný prospěch. Aktualizovaná verze strategie 2010 rozšiřuje region MAS o obec Okřešice, uvádí nové složení programového týmu, aktualizuje sociodemografické údaje na stav roku 2010, rozšiřuje popis území o kapitolu věnovanou přírodě Podhorácka a doplňuje SWOT analýzu na aktuální stav ke konci roku 2010.V popisu procesu aktualizace stručně uvádí procesní kroky. Kapitola věnovaná přírodním podmínkám byla zpracována Chaloupky, o.p.s.

2008, 2010

Řízení procesu, facilitace, sociodemografická analýza a formální úprava ©E consulting E.U.R., s.r.o. Třebíč

3

1. Strategická vize MAS

VIZE PRO PODHORÁCKO 2020 Občané Podhorácka jsou hrdí na místo, kde žijí, i na to, čeho partnerskou spoluprací dosáhli. Jsou si prospěšní navzájem jako dobří sousedé, jsou tolerantní, spolupracují a nezávidí, umí si vzájemně naslouchat a dokážou se společně bavit. V regionu je rozvinuto komunitní školství, první stupně škol jsou co nejblíže dětem a všichni od předškolního věku po seniory mají možnost celoživotního vzdělávání dle svých potřeb přímo v obcích a v jejich blízkosti. Region čerpá ze spolupráce se středními a vysokými školami v kraji i v zahraničí. Do rozvoje jsou zapojeny aktivně ženy a celé rodiny, vedoucí dětí a mládeže mají zájem o tuto prestižní, veřejně uznávanou činnost. Studenti se po studiích se zkušenostmi vracejí zpět domů. Je budováno partnerství mezi všemi sektory (podnikatelé, zemědělci, obce a nezisková sféra) ve veřejném zájmu ku prospěchu obcí a regionu. Čistá, pestrá a udržovaná krajina je lákavá pro návštěvníky a je dobře prostupná širokou sítí cest (polních cest, cyklostezek, hippostezek i naučných okruhů) s dobrým přístupem po kvalitních silnicích a s fungujícím systémem veřejné dopravy. Krajina si zachovává svůj nezaměnitelný ráz s upravenými centry vesnic a městysů, zemědělská půda není samoúčelně znehodnocována zástavbou. Obyvatelé si uvědomují význam přírodně cenných území a zapojují se do péče o ně. Zemědělci a majitelé lesů podnikají s citem dobrých hospodářů. Stabilizované průmyslové firmy se rozvíjejí s dlouhodobým výhledem šetrným k životnímu prostředí. Zajímavé turistické možnosti a služby motivují návštěvníky, aby se do regionu vraceli, někteří se na Podhorácko stěhují, jiní v regionu přínosně investují a přinášejí nové nápady. Svými nároky motivují místní podnikatele k udržitelnému rozvoji celé oblasti. V regionu je zajímavá nabídka zaměstnání nedaleko bydliště jak u velkých průmyslových zaměstnavatelů, tak v malých podnicích, a to i pro absolventy vysokých škol. Lidé mají dost času i příležitostí k odpočinku a relaxaci v promyšlené regionální síti sportovních a zájmových aktivit. Obyvatelé Podhorácka stejně jako návštěvníci zde za své peníze dostanou kvalitní produkty a služby poskytované místními podniky, řemeslníky a zemědělci, proto nemají důvod utrácet peníze jinde. Region bohatne i přílivem zdrojů z turistiky, která je vedle atraktivní polohy zprostředkována promyšlenou nabídkou možností s dlouhodobě udržitelným výhledem. Místní akční skupina je respektovaným lídrem Podhorácka a mezi jeho obyvateli má kredit garanta rozvoje regionu.

4

2. Proces rekonstrukce a tvorby integrované strategie 2007 - 2008 Tato integrovaná strategie území MAS Podhorácko je výsledkem zásadní změny přístupu k rozvoji území v letech 2007 - 2008, který dal důraz na způsob tvorby, využití komunitních technik a zejména zapojení všech rozhodujících sil regionu do funkčního dělného partnerství. Současně se působnost Místní akční skupiny rozšířila na území o 40% převyšující původní rozlohu Podhorácka Zatímco předchozí strategické dokumenty vycházely z dílčích mikroregionálních strategií a zahrnovaly pouze sféru veřejnou a byly zpracovávány expertními metodami dodavatelským způsobem, v konci roku 2007 po přihlášce SPL do Programu rozvoje venkova progresívní síly ve stávající MAS Podhorácko začaly upozorňovat na nedostatečné zapojení veřejnosti a místních lídrů, stejně jako na nejasné a vágní formulace vize i prioritních oblastí rozvoje území. Zjara 2008, kdy se tento pohled potvrdil neúspěchem Strategického plánu Leader MAS Podhorácko v prvním kole výběru MAS pro podporu z Programu rozvoje venkova, tak byly vytvořeno klima pro zásadní rekonstrukci strategie jednak s využitím osvědčených postupů, zejména pak se zapojením všech zdrojů na území, a to hlavně místních lídrů ze všech sektorů. Z nich někteří v minulých dvou letech prokazovali aktivitu přesto, že k jejímu širšímu využití chyběly ze strany MAS podmínky. Správní rada rozhodla v začátku roku 2008 zpracovat tuto strategii týmovým způsobem s využitím zkušeností a původních metod firmy E consulting za její aktivní spolupráce při řízení procesu, facilitaci, tvorbě statistické části a editaci dokumentu.Tato firma byla zvolena na základě rozsáhlých zkušeností a výsledků ve venkovském rozvoji a v Leaderu. Při zpracování strategie byly využity postupy facilitované týmové práce navozující synergii a pracující s vlivem skupinové dynamiky (Pravidla týmu, konsensuální rozhodování, sektorová vyváženost…), s použitím původních metod „Komunitní workshopy“ © E consulting a „Budování týmů“ © E consulting. Nejprve byla na území MAS Podhorácko široce oslovena veřejnost a vyzvána ke spolupráci na základním rozvojovém dokumentu území, kde žije nebo působí. Komunitní workshopy byly realizovány celkem na čtyřech místech: ve Starči, v Přibyslavicích, Opatově a Kojeticích s celkovou návštěvou 80 aktivních účastníků pestrého věkového i profesního složení. Workshopům předcházelo veřejné i osobní pozvání starostů obcí v regionu pro všechny občany. Hlavním cílem workshopů bylo zjištění problémů a nedostatků regionu formou skupinového brainstormingu, z něhož ve druhé fázi na každém ze čtyř workshopů účastníci vybrali klíčová hesla s dopadem na celé území a jeho populaci z hlediska veřejného zájmu. V samostatné části každé z tvůrčích dílen pak byli účastníci seznámeni s MAS, jejími záměry a dosavadní činností, nechyběla ani přehledná informace o metodě Leader. Na pozadí jednání workshopů probíhal systematický výběr aktivních účastníků vyváženě ze všech oblastí života regionu (25), kteří byli na závěr osloveni a přizváni k práci v Programovém týmu nad novou strategií. Většina z oslovených pozvání přijala a vytvořila spolu s některými zakladateli MAS Podhorácko jádro týmu, který se stal myšlenkovým centrem Podhorácka. Na práci se od jejího začátku podílela profesionální manažerka MAS. Účastníci prvního společného setkání nejprve prošli facilitovaně kroky od skupiny jednotlivců k týmu, schopnému produkovat synergické myšlenky a vize se společným cílem. Pracovali podle pravidel, která si sami navrhli. Poté začal tým pracovat na SWOT analýze jako východisku společné strategie, do které byla na závěr začleněna všechna relevantní hesla z předcházejících veřejných komunitních dílen. Tak byl dodržen slib daný účastníkům komunitních dílen, že žádný z nápadů nezapadne.

5

Týmová část návrhu strategie proběhla ve čtyřech setkáních. K jejich zajímavým rysům patří, že proběhla na třech různých místech regionu se zastoupením všech tří sektorů Leader – neziskového, veřejného i podnikatelského. Dvakrát se členové týmu setkali v prostorách neziskového ekologického vzdělávacího centra Chaloupky, potřetí v mateřské školce v Okříškách a na závěr na Ranči Vápenka v Nové Vsi, který je turistickým centrem s jezdeckými aktivitami. Náplní týmové práce byly kromě SWOT analýzy ještě audit zdrojů a vytvoření vize do roku 2020 a strategických priorit rozčleněných do opatření. Doplňování týmu probíhalo zejména na základě úvodní dohody na větší zapojení žen, mladých lidí a zemědělců. Někteří členové týmu v průběhu práce nové zájemce přímo přivedli. Na závěrečném setkání se členové týmu dohodli na doplnění MAS (pléna Místní akční skupiny) s použitím metody Vennova diagramu o další kompetentní aktéry tak, aby Místní akční skupina byla reprezentativním garantem rozvoje území Podhorácka. Noví členové MAS se budou podílet na práci MAS v plénu, v případě zájmu mají otevřenu i možnost zapojení do činnosti všech jejích orgánů. Rozšíří tak Programový tým nebo některou z komisí Místní akční skupiny. Se strategickými partnery, kterými jsou významní zaměstnavatelé a největší vlastníci a nájemci půdy na území, budou uzavřeny individuálních partnerské dohody s MAS, které zohlední jejich vliv na území a umožní hledat společný zájem a cesty rozvoje. Členové programového týmu si oslovení zástupců těchto subjektů rozdělili mezi sebou s tím, že je zároveň pozvou na některé ze dvou setkání, buď schůzku se strategickými partnery, nebo valnou hromadu MAS, kde bude představena Integrovaná strategie území a Strategický plán Leader. Vedle strategického partnerství navrhli členové Programového týmu vzájemně výhodné expertní rozvojové partnerství s nejbližšími vysokými školami, vybranými středními školami a subjekty orientovanými na venkovský rozvoj a expertní činnost v této oblasti. Na schůzkách strategického týmu bylo nově definováno zaměření strategie na využití kulturního dědictví a turistického potenciálu území daného jedinečností přírody a krajiny s cílem zvýšení kvality života občanů regionu. Otevřenost procesu tvorby strategie MAS Podhorácko se ukázala na významném zvýšení povědomosti o MAS na území a průběžně na zájmu dalších podniků, spolků a místních lídrů o spolupráci. Tvorba strategie probudila zájem v nových obcích sousedících s původním územím MAS a byla jedním z hlavních důvodů přistoupení dalších 11 obcí. Viditelná je v kvalitě výsledků společné práce. Nositelem všech věcných myšlenek strategie byl 28členný Programový tým MAS s využitím podnětů 80 účastníků komunitních workshopů na území. Expertní činnost firmy E consulting měla charakter coachingu - vedení v procesu práce. Výsledkem je zcela nová integrovaná strategie území MAS otevřená v budoucnu pro zapojení dalších nositelů myšlenek z území Podhorácka v rámci průběžných aktualizací. Toto jsou její hlavní rysy: 1) Sociodemografická analýza vychází z nově rozšířeného území a zpracovatel na základě zadání týmu reflektuje i oblasti, které se osvědčily v předchozích strategických dokumentech mikroregionů a ve strategii předchozí 2) SWOT analýza zahrnuje nejen práci Programového týmu MAS, ale je doplněna o klíčová hesla z veřejností hojně navštívených komunitních dílen, které zpracování předcházely 3) Strategie obsahuje oddíl věnovaný podrobně Procesu tvorby a aktualizace strategie 4) Je připojen seznam členů Programového týmu, kteří se podíleli na týmové práci na Integrované strategie území a je tak dán předpoklad pro kontinuitu budoucích změn za jejich účasti

6

5) Ve strategii jsou týmově zpracovány oblasti auditu zdrojů území 6) Programový tým za souhlasu všech jeho členů zformuloval vizi pro Podhorácko 2020 a navrhl priority vedoucí k jejímu naplnění, rozčleněné do opatření 7) Jako přílohy jsou připojeny závěry komunitních workshopů včetně vyhodnocení zpětnovazebních dotazníků Schema procesu tvorby Integrované strategie území MAS Podhorácko je na zvláštním listu. Pravidla programového týmu MAS Podhorácko (2008) 1. Neskáčeme si do řeči. 2. Na začátku schůzky si stanovíme její cíl a časový rámec. 3. Rozhodujeme se konsensuálně, nedohodneme-li se, rozhodnutí odložíme. 4. Hledáme řešení „jak to jde“ a nepřemýšlíme „ proč to nejde“. 5. Facilitátor a manažerka jsou členy týmu. 6. Tato pravidla jsou otevřený systém. Výběr hesel zpětnovazebních dotazníků Komunitních workshopů (průměr) Líbila se Vám společná práce nad problémy regionu?

82 %

Vysvětlili jsme srozumitelně metodu Leader?

88 %

Zapojí se podle Vás v regionu do rozvoje venkova většina subjektů, které zde působí? Myslíte, že je u Vás možné partnerství napříč sektory (veřejná správa, podniky, neziskovky, spolky, občané) a že se Vámi navržené myšlenky skutečně prakticky uplatní?

62 % 72 %

Jak hodnotíte facilitaci/ moderaci workshopu ve skupinách?

79 %

Myslíte, že skupinami navržené myšlenky a nápady se skutečně prakticky uplatní?

54 %

Reprezentují závěry Vaší skupiny/ všech skupin Váš názor?

76 %

Myslíte si, že jste se v rámci práce skupiny uplatnili?

67 %

Co Vám ještě chybělo? Co se chcete dozvědět? - Tato otázka vyžaduje větší časový odstup. - zemědělci a jejich návrhy, zájem ochrany přírody, zájmových organizací (Skaut, Junák)

97 % nic

7

přesný postup – vysvětlení, jak bude probíhat rozdělení peněz a sběr projektů další harmonogram přípravy, připomínkování vznikající strategie MAS podrobnější informace o realizaci projektů - více času na diskusi Chcete něco sdělit nebo se zeptat? - chtěla bych podrobnější informace týkající se konkrétní realizace projektu - možná později, až to doma přelouská mozek -

Nejkladnější odpověď 100%, nejzápornější 0% Výběr hesel zpětnovazebních dotazníků při práci programového týmu MAS Otázka/

den práce

Jste spokojeni s dnešní týmovou prací ? Pracovalo se Vám dobře týmovými technikami ? Myslíte, že jste se v rámci skupiny uplatnili ? Jak hodnotíte facilitaci dnešní práce ?

1.

2.

3

4.

79% 87% 66% 94%

90% 83% 94% 98%

79% 81% 72% 89%

92% 92% 69% 92%

Nejkladnější odpověď 100%, nejzápornější 0% Celkový objem práce Programového týmu na strategii byl (přepočítáno na jednotlivce) 620 hodin.

Strategie MAS Podhorácko 2008 bude dále aktualizována ve dvou až tříletém intervalu. Za stanovení termínu aktualizace odpovídá předseda správní rady o.p.s., který k této činnosti vyzve Programový tým MAS Podhorácko. Aktualizace 2010 této Integrované strategie proběhla v souvislosti s evaluací a aktualizací Strategického plánu LEADER, který je z hlediska této strategie Střednědobým programem v prioritách podporovaných Programem rozvoje venkova Ministerstva zemědělství v letech 2009-2013 ( pro MAS Podhorácko) Vedle evaluačních činností SPL ( viz samostatný dokument) proběhlo doplnění SWOT analýzy společné pro oba dokumenty na facilitovaných setkáních programového týmu. Expertně byla aktualizována sociodemogragická část strategie , která byla doplněna o kapitolu věnovanou Přírodě a krajině Podhorácka, jejímž zpracovatelem jsou Chaloupky, o.p.s.

8

V – veřejná správa - 7, Z – zemědělec - 2,

Žen Mladí do 30let

6 4

P – podnikatel - 4, N – NNO, spolek - 6,

O – občan Celkem

-6 - 25

Celkem z 18 obcí

9

Main Topic

Process chart Mind Map (c) Eceur,fej2008

epracování Integrované územní strategie MAS Podhorácko 2008- proces zapojení ve ejnosti (2) (2).mmap - 5.11.2008 -

3. Sociodemografická analýza regionu I. Úvod Území Podhorácka leží v jižní části kraje Vysočina, největší částí v okrese Třebíč. Oblast je charakteristická zemědělskou výrobou v minulosti i současnosti. V některých obcích regionu vznikly v posledních patnácti letech nové podniky papírenského, dřevařského a strojírenského průmyslu. Analýza zpracovává územní oblast s 33 obcemi, celkovou katastrální výměrou 23.884 ha a s 14.656 obyvateli. Lesní plochy zabírají 6.615 ha, orná půda 12.202 ha. Index ekologické stability oblasti je 0,81. První písemné zmínky o obcích regionu pocházejí ze 13 - 14. století.

Ilustrace 1: Umístění regionu v rámci kraje Vysočina Zdroj : zákres E consulting E.U.R. Spol s r.o.

10

Zemědělská půda (ha)

Zastavěné plochy

KES

323.85

6.46

387.23

24.55

0.53

410.43

841.79

21.22

979.21

25.06

0.59

Kněžice

590843

2,238

1,438

64.24

842.30

875.05

39.10 1,222.55

24.11

1.22

Rokytnice nad Rokytnou

591611

808

897

111.08

131.80

529.54

7.67

606.83

14.46

0.37

Přibyslavice

591459

614

802

130.62

99.68

311.81

5.23

427.54

11.93

0.56

Opatov

591319

1,901

766

40.30

745.47

783.72

35.90

998.27

20.28

1.10

Předín

591432

1,512

697

46.11

727.40

565.50

4.73

716.24

14.41

1.40

Čáslavice

590436

1,020

527

51.69

206.66

653.62

15.20

713.19

15.80

0.38

Kojetice

590860

465

451

97.00

46.28

306.66

4.36

365.83

10.29

0.31

Petrovice

591360

619

420

67.91

34.05

456.56

6.87

536.97

7.92

0.24

Římov

591645

916

413

45.11

328.82

434.40

13.77

521.39

10.34

0.88

Kouty

590908

833

369

44.27

164.10

534.79

1.49

623.22

9.16

0.44

Heraltice

590592

702

366

52.14

289.50

306.49

2.23

378.67

7.89

1.08

Čechtín

590452

633

296

46.73

93.17

386.01

0.96

501.52

6.88

0.49

Štěměchy

591815

994

302

30.38

488.53

343.20

4.47

459.45

7.27

1.58

Čechočovice

590444

398

286

71.85

115.39

214.35

1.75

241.97

5.20

0.57

Číchov

590487

957

242

25.29

410.55

301.93

8.90

455.24

6.41

1.50

Bransouze

590363

516

251

48.67

70.51

275.00

6.00

342.76

5.98

0.39

Markvartice

591114

320

249

77.75

31.73

220.22

0.61

250.17

5.21

0.25

Chlístov

590703

377

249

66.05

20.02

237.00

5.39

308.32

5.69

0.35

Krahulov

550710

488

234

47.94

19.53

313.87

20.03

390.14

6.79

0.29

Mastník

591122

530

256

48.34

135.78

309.95

0.68

361.18

5.45

0.55

Nová V es

591246

435

213

48.96

56.58

291.42

5.44

327.61

8.37

0.55

Číhalín

590479

634

192

30.29

131.02

391.60

4.01

464.10

4.93

0.49

Červená Lhota

590461

740

181

24.46

138.18

452.80

3.19

552.85

7.14

0.49

Chlum

590711

693

159

22.95

177.20

316.70

6.07

464.68

5.27

0.92

Zašovice

591963

340

119

34.97

46.80

204.24

2.39

259.88

4.30

0.45

Pokojovice

550370

179

90

50.35

13.17

81.53

3.54

150.50

2.61

0.92

Hvězdoňovice

590690

260

86

33.13

25.58

177.04

2.20

211.27

3.03

0.31

Hrutov

590681

256

86

33.63

19.49

156.96

3.01

218.12

3.18

0.49

Radonín

591556

398

70

17.58

195.17

116.95

2.26

182.58

2.36

1.97

Horní Smrčné

550612

333

48

14.43

136.48

115.03

2.53

169.89

1.85

1.40

Okřešice

546933

582

176

30.26

105.13

372.50

0.47

448.10

4.86

0.45

23,884

14,656

61.36 6,614.63 12,202.08 248.13 15,237.47

298.98

0.81

ce lk e m

Obyvatel/km

Obyvatel

Vodní plochy (ha)

158.13

108.69

Orná půda (ha)

312.26

1,672

Lesní půda (ha)

2,053

1,538

2

657

591742

Výměra v ha

591301

Stařeč

ZUJ Okříšky

Tabulka 1: Seznam obcí MAS, základní údaje Zdroj : ČSÚ – MOS 31.12.2010

11

Z hlediska počtu obyvatel lze obce regionu rozdělit do tří základních skupin : - 25 obcí s méně než 500 obyvateli - 5 obcí s 500 – 999 obyvateli - 3 obce s více než 1000 obyvatel

Ilustrace 2: Rozdělení obcí podle počtu obyvatel Zdroj : ČSÚ MOS 2010

12

II. Obecná demografie

Počty obcí podle velikostních skupin 3

5

Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí 35%

40%

25

0-499

500-999

25%

1000 a více

0-499

Graf 1: Počet obcí v jednotlivých velikostních skupinách Zdroj : ČSÚ – MOS 31.12.2010

500-999

1000 a více

Graf 2: Podíl jednotlivých velikostních skupin obcí na počtu obyvatel v regionu Zdroj : ČSÚ – MOS 31.12.2010

Hektarová výměra jednotlových velikostních skupin obcí 19%

57%

0-499

25%

500-999

1000 a více

Graf 3 : Podíl jednotlivých velikostních skupin obcí na celkové výměře regionu Zdroj : ČSÚ – MOS 31.12.2010

Přibližně 35% obyvatelstva žije v obcích s více než 1000 obyvateli. V obcích do 500 obyvatel žije přibližně 25% obyvtelstva. Obce s počtem obyvatel do 500 zabírají 57% rozlohy regionu.

13

V regionu na konci sledovaného období (r. 1960 - 31. prosinec 2010) žilo na území regionu cca 88% počtu obyvatel z roku 1961. U velikostních skupin obcí od 0-499 obyvatel došlo k poklesu absolutního počtu obyvatel i k poklesu podílu na celkovém počtu obyvatel regionu. V roce 1961 žilo v těchto obcích 7.799 obyvatel, kteří tvořili cca 47 % obyvatel regionu. Podle údajů z roku 2010 žilo v těchto obcích 5.807 obyvatel a tvořili již pouze 40 % obyvatel regionu. U skupiny obcí nad 999 obyvatel došlo k růstu počtu obyvatel z 4.519 v roce 1961 na 5.163 v roce 2010 a v růstu podílu na počtu obyvatel regionu z cca 27 % na cca 35 %.

velikostní skupiny

Vývoj podílu obyvatel jednotlivých velikostních skupin obcí 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

1000 a v íce 500-999 0-499

1 8 6 9

1 8 9 0

1 9 1 0

1 9 3 0

1 9 6 1

1 9 8 0

1 9 9 1

1 9 9 5

2 0 0 0

2 0 0 5

2 0 1 0

rok Graf 4 : Vývoj počtu obyvatel v regionu; Vývoj podílu počtu obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí v letech 1869-2010 Zdroj : ČSÚ – SLDB 1961, 1970, 1980, 1991, 2001; MOS 1991-2010

14

Obce 500 - 999 obyatel

Obce do 499 obyvatel 35

35

30

30

25

25 N

20

N

20

M

M I

15

I

15

E

E

10

10

5

5

0

0

19 91

19 95

20 00

20 05

19 91

20 10

19 95

20 00

20 05

20 10

Graf 6: Pohyb obyvatelstva v obcích 500-999 obyvatel Zdroj : ČSÚ MOS 1991-2010

Graf 5: Pohyb obyvatelstva v obcích do 500 obyvatel Zdroj : ČSÚ MOS 1991-2010

Obce 1000 a více obyvatel

Region

35

30

30

25

25

20 N

20

M I

15

N M

15

I

E

E

10

10

5

5 0

0 19 95

20 00

20 05

20 10

Graf 7: Pohyb obyvatelstva v obcích nad 999 obyvatel Zdroj : ČSÚ MOS 1991-2010

19 95

20 00

20 05

20 10

Graf 8 : Pohyb obyvatelstva v regionu Zdroj : ČSÚ MOS 1991-2010

Legenda grafů : N – natalita, M – mortalita, I – imigrace, E - emigrace

V obcích s počtem obyvatel do 499 převažovala až do roku 2004 emigrace obyvatel nad imigrací a ve sledovaném období převažuje s výjimkou let 2004 a 2006 úmrtnost nad porodností. V obcích s 500-999 se projevoval se projevoval trend polesu počtu obyvatel v důsledku vystěhovávání z obcí a v důsledku vyšší úmrtnosti než porodnosti. V obcích s více než 999 obyvateli byla situace opačná. Imigrace byla po většinu období vyšší než emigrace. Úmrtnost však přesahovala porodnost. U této skupiny obcí ve výsledku k růstu počtu obyvatel.

15

U všech velikostních typů obcí došlo k poklesu procenta obyvatel věku do 14ti let ve prospěch počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Procento obyvatel ve věku 65 a víec let se v zásadě nezměnilo.

2006

1991 100.00%

100.00%

90.00%

90.00%

80.00%

80.00%

70.00%

> 65

60.00%

15 - 59

50.00%

0 - 14

70.00%

> 65 15 - 59

60.00%

0 - 14

50.00%

40.00%

40.00%

30.00%

30.00%

20.00%

20.00%

10.00%

10.00%

0.00%

0.00%

0-499

500-999

1000 a v íce

Mikroreg ion

0-499

Graf 9 : Věková struktura obyvatel jednotlivých velikostních typů obcí v r. 1991 Zdroj : ČSÚ - SLDB 1991

Počet obyvatel/ věk 0-499 500-999 1000 a více Region

0-14

15-59

65 a více

500-999

1000 a v íce

Mikroreg ion

Graf 10 : Věková struktura obyvatel jednotlivých velikostních typů obcí v r. 2010 Zdroj : ČSÚ - MOS 2010

Počet obyvatel/ věk

0-14

15-59

65 a více

1093

3766

890

0-499

862

4021

924

785

2461

611

500-999

551

2543

595

1005

3174

613

1000 a více

779

3611

773

Region 2192 10175 Tabulka 3: Rozdělení obyvatel podle věku v roce 2010 Zdroj : MOS 2010

2292

2883

9401

Tabulka 2: Rozdělení obyvatel podle věku v roce 1991 Zdroj : MOS 1991

2114

V regionu v letech 1991-2010 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel o cca 2%. Změnila se mírně struktura ve prospěch ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zvýšení proběhlo na úkor počtu dětí. Velikost skupiny obyvatel nad 65 let se v zásadě také nezměnila. Vzhledem k vyššímu průměrnému věku lze usuzovat, že ve skupině obyvatel nad 65 let došlo k zvýšení věku.

16

III.

Vzdělanost

V souladu s obecnýmy trendy ve vývoji struktury obyvatelstva sledujeme v obcích nad 1.000 obyvatel výrazně vyšší podíl obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou oproti zbytku regionu. Region potvrzuje pravidlo, že s klesajícím počtem obyvatel v obci klesá podíl úrovně vyššího vzdělání a recipročně se zvyšuje podíl osob bez maturity a se základním vzděláním. Tento trend je způsoben mimo jiné i stářím obyvatel malých obcí. Tzn. vyšším podílem osob, které byly mladé v době, kdy platily ve společnosti jiné zvyklosti ohledné vzdělání. K dispozici jsou v současné obě v oblasti vzdělanosti data z SLDB roku 2001. Z tohoto důvodu hodnoty uváděné v grafech a tabulkách ne zcela odpovídající současnému stavu. Základní charakteristiky však s velkou pravděpodobností zůstávají i v r. 2010 shodné.

Vzdělanostní struktura 100.00% 90.00%

nezjištěno bez vzdělání vysokoškolské vč. vědecké přípravy

80.00% 70.00%

vyšší odborné a nástavbové úplné střední s maturitou vyučení a střední odborné bez maturity základní a neukončené

60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00% 10.00% 0.00% 0-499

500-999

1000 a v íce

Celkem

Graf 11 : Struktura vzdělanosti obyvatel regionu podle velikostních skupin obcí Zdroj : SLDB 2001

základní a neukončené Velikostní skupiny 0-499

vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

bez vzdělání

nezjištěno

1403

2131

1021

101

165

11

26

946

1334

626

82

116

8

10

1050

1767

882

87

212

8

9

Region 3399 5232 2529 270 Tabulka5 : Tabulka dosaženého vzdělání obyvatel podle jednotlivých velikostních skupin obcí Zdroj : SLDB 2001

493

27

45

500-999 1000 a více

Ze srovnání s průměrem kraje Vysočina vyplývá, že míra osob se základním vzděláním je ve srovnání s krajským průmerem vyšší. V kraji je více osob s maturitním vzděláním přibližně stejně vyučených. Tento jev je v souladu s již zmíněným obecným trendem koncentrace lépe vzdělaných lidí do větších obcí.

17

IV. Náboženské vyznání Pro region je charakteristická tradičně vyšší míra obyvatel (oproti krajskému i celostátnímu průměru) hlásících se k některému z náboženství. Nejvyšší podíl lidí hlásících se k některé církvi je zastoupený římskokatolickým náboženstvím. Druhou největši skupinou jsou pak lidé bez vyznání (více než 50% obyvatel). Nejvyšší podíl je zaznamenán u obcí do 499 obyvatel. Vypovídací schopnost dat z oblasti náboženského vyznání z důvodu stejného zdroje obdobná jako u dat z oblasti vzdělanosti.

Struktura naboženského vyznání 100.00% Nezjištěno Bez vyznání Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých zemích Českobratrská církev evangelická Církev československá husitská Církev římskokatolická

90.00% 80.00% 70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00% 10.00% 0.00% 0-499

500-999

1000 a v íce

Celkem

Graf 12 : Struktura náboženských vyznání podle velikostních typů obcí Zdroj : SLDB 2001

Církev římskokatolic ká Velikostní skupiny

Církev českoslovens ká husitská

Českobratrsk á církev evangelická

Pravoslavná církev v českých zemích

3512 3 44 2 1938 9 5 15 1000 více 2458 5 17 3 Region 7908 17 66 20 Tabulka 6 : Počet obyvatel hlásících se k některému z vybraných náboženství Zdroj : SLDB 2001 0-499

500-999

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

4 5 9 18

Bez vyznání

1408 1206 1607 4221

Nezjištěno

724 493 656 1873

18

V. Národnostní složení

Národnosti v regionu 1%

10%

česká moravská Ostatní 90%

Graf 13 : Rozdělení obyvatel regionu podle národnosti; Zdroj : SLDB 2001

Z hlediska národnostního je region homogenní. Více než 99% obyvatel se hlásí k české nebo moravské národnosti.

VI. Bytový a domovní fond Již z výše uvedeného demografického vývoje regionu lze dovodit vývoj domovního fondu. U jednotlivých velikostních typů obcí dochází k různému vývoji v počtu obydlených domů. V obcích s 1.000 a více obyvateli počet trvale obydlených domů stále roste. U obcí s maximálně 500-999 obyvateli počet trvale obydlených domů mírně klesá. U obcí s počtem obyvatel do 500-999 je podíl rekreačních domů nejvyšší ze všech typů obcí. Proměna domů na rekreační účely je u obcí nad 1.000 obyvatel obvyklá. Použitá data jsou však ze sčítání v roce 2001. Data ze sčítání v letošním roce nejsou bohužel v této chvíli k dispozici.

Struktura využití domovního fondu podle velikostního typu obce 100.00%

17%

14%

20%

17%

80.00% 70.00% 60.00% 50.00%

74%

40.00%

69%

82%

počet domů

míra využití domovního fondu

90.00%

Vývoj počtu trvale obydlených domů

75%

30.00% 20.00% 10.00%

9%

0.00%

11%

99 0-4 00 10

4%

av

íce

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1056%

1113%

1049%

1039%

1704%

70 19

8%

Domy nevyužité Domy obydlené Domy rekreační

1710%

80 19

1139%

994%

1650%

91 19

1182%

961%

1646%

1000 a více 500-999 0-499

01 20

rok

Graf 14 : Porovnání struktury domovního fondu k 1.3.2001; Porovnání jednotlivých Graf 15 : Porovnání struktury trvale obydlených domů r. 1970-2001; Porovnání velikostních typů obcí, regionu jednotlivých velikostních typů obcí, regionu Zdroj : vlastní výpočty E consulting, ČSÚ databáze SLDB 2001 Zdroj : vlastní výpočty E consulting, ČSÚ databáze SLDB 1970-2001

19

VII. Ekonomika V regionu samotném je poměrně výrazně zastoupena primární sféra hospodářství. Zěmědělství a lesnictví. Region je úzce navázán na krajské město Jihlava a bývalé okresní město Třebíč. Tyto dvě obce mají bohatou strojírenskou historii, která pokračuje dodnes a v regionu jsou velkými zaměstnavateli podniky navázané a automobilý průmysl. Mikropodniky se v regionu zabývají především obchodní činností, zemědělstvím, řemesly a stavebnictvím. Zvláště zajímavým je u mikropodniků velký podíl stavebních firem. Souvisí pravděpodobně s rozšířenou praxí najímání zednických profesí tzv. na „živnostenský list“. U středně velkých podniků je stále velký podíl firem priméru (tj. zemědělství, lesnictví a rybolov). Tento podíl má dopady do vysoké míry nezaměstnanosti a do velkých sezónních rozdílů ve stavu míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je v regionu průměrně na dvojnásobku krajského stavu. U malých obcí dosahuje až 2,5 násobku krajského průměru. Od ledna roku 2006 nastoupil pozitivní sestupný trend míry nezaměstnanosti, který byl přerušen postupným nástupem krize. Po dosažení dvojitého vrcholu na konc let 2009 a 2010 je nyní nezaměstnanost mírně nižší než ve stejném období roku 2010.

Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých velikostních typech obcí 16 14 12 10 8 6 4 2 0 6/1

12/1

6/2

12/2

6/3

12/3

6/4

12/4

6/5

12/5

0-499

6/6

12/6

500-999

6/7

12/7

6/8

12/8

6/9

12/9

6/10

12/10

1000 a více

Graf 16: Vývoj míry nezaměstnanosti v regionu a jednotlivých typech obcí od června 2001 do května 2011 Zdroj : MPSV červen 2011

VIII. Neziskové organizace V regionu neexistuje žádná organizace typu nadace, nadační fond. V regionu působí dvě obecně prospěšné společnosti a to Podhorácko, o.p.s. , která právně zastřešuje MAS a Chaloupky o.p.s. Školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, které je zaměřeno na ekologii a pokyt v přírodě. Mezi významnější občanská sdružení patří S.K. Jalovec, o.s. - provozovatel lyžařských vlků v katastru obce Číchov, Český svaz ochránců přírody Kněžice, aktivní jsou spolky zejménaSokol v některých obcích. Početně největší skupinou jsou organizace dobrovolných hasičů, následované spolky mysliveckými a sportovními kluby a sdruženími.

20

IX.Občanská vybavenost

Ilustrace 3: Plynofikace obcí, plynovými přípojkami, vybavenost vodovodem a kanalizací s ČOV Zdroj : ČSÚ – MOS 2010

21

Ilustrace 4: Dostupnost zdravotní a sociální péče Zdroj : ČSÚ – MOS 2010

Ve větších obcích regionu jsou zřízená samostatná nebo detašovaná pracoviště praktických lékařů a stomatologů. Nemocniční péče je dostupná v regionální centrální obci Třebíč.

22

Ilustrace 5: Dostupnost pošty, hasičů a policie Zdroj : ČSÚ – MOS 2010

Pobočka České Pošty je k dispozici ve dvou z větších obcích regionu – Okříškách a Kněžicích.

23

Ilustrace 6: SÍť školních zařízení - nejvyšší dostupná škola v obci Zdroj : ČSÚ – MOS 2010

24

X. Krajina

Ilustrace 8: Index ekologické stability Zdroj : ČSÚ – MOS 2010

25

KES – Koeficient ekologické stability je definován jako poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků. Stabilní prvky

Nestabilní prvky

Lesní půda

Orná půda

Vodní plochy a toky

Antropogenizované plochy

Trvalý travní porost

Chmelnice

Pastviny Mokrořady Sady Vinice

Hodnoty koeficientu jsou interpretovány následovně : KES <= 0,1 území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být trvale nahrazovány technologickými zásahy 0,1< KES <= 0,3 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přirodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,3 < KES <= 1,00 území intenzivně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačnícj pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,00 < KES < 3,00 vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů KES >= 3,00 přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem.

Východní část regionu je poměrně intenzivně zemědělsky využívaná. Západní se vyznačuje vcelku vyváženou krajinou. Ekologické zátěže v regionu jsou spíše menší nebo střední závažnosti.

26

XI. Kulturní památky Díky své historii a tradici sahající do 13. století disponuje region mnoha klasickými venkovskými, sakrálními, a dalšími kulturními památkami.

22881 / 7-2943 18372 / 7-2945 33503 / 7-2942

Okříšky Okříšky Okříšky

45974 / 7-3055 30975 / 7-3059 27417 / 7-3057 86965 / 7-3058 21323 / 7-3056

Stařeč Stařeč Stařeč Stařeč Stařeč

34796 / 7-3021 20381 / 7-3031 25718 / 7-3032 23354 / 7-3022 46070 / 7-3033 27227 / 7-3034

Rokytnice Rokytnou Rokytnice Rokytnou Rokytnice Rokytnou Rokytnice Rokytnou Rokytnice Rokytnou Rokytnice Rokytnou

čp.22 čp.585

kostel P. Marie vodní mlýn, z toho jen: barokní štít zámek - areál s hospodářským dvorem

čp.4

kostel sv. Jakuba Staršího boží muka socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Sarkandra fara

nad

kostel sv. Jana Křtitele

nad

socha sv. Jana Nepomuckého

nad nad nad nad

v obci u zámku JV část jádra obce

při křižovatce Kojetice - Mastník

socha sv. Jana Zlatoústého čp.13

fara

čp.36

venkovská usedlost

čp.83

venkovská usedlost

28331 / 7-2993

Přibyslavice

kostel Narození P. Marie

37534 / 7-2946 21800 / 7-2948 29670 / 7-2947

Opatov Opatov Opatov

kostel sv. Bartoloměje socha sv. Jana Nepomuckého fara

při mostě

41660 / 7-2964 15194 / 7-2809

Petrovice Petrovice

boží muka smírčí kámen

při škole pole u silnice směr Krahulov

34361 / 7-2588 32342 / 7-2590

Čáslavice Čáslavice

23262 / 7-2592

Čáslavice

čp.23

41958 / 7-2586

Čáslavice

čp.68

kostel sv. Martina V okraj obce socha sv. Jana Nepomuckého náves venkovský dům - rodný dům Bedřicha náves Václavka Z nad obcí Kojetice, Pod hrad Sádek (Ungersberk) lesem, čp. 44, 61, 68, 71, 72, 73, 74, 75

41660 / 7-2964 15194 / 7-2809

Petrovice Petrovice

boží muka smírčí kámen

26194 / 7-3041 14659 / 7-3042

Římov Římov

socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého

18414 / 7-2637 30836 / 7-2640 37312 / 7-2638

Heraltice Heraltice Heraltice

čp.26

kostel sv. Jiljí socha sv. Floriána fara

náves náves

35473 / 7-2593

Čechtín

čp.

cihelna

J okraj obce

čp.7

při škole pole u silnice směr Krahulov

27

30339 / 7-3074 34807 / 7-3075 31015 / 7-3076

Štěměchy Štěměchy Štěměchy

16986 / 7-3078

Štěměchy

18098 / 7-3079

Štěměchy

30152 / 7-3077

Štěměchy

47846 / 7-2541 21678 / 7-2542 45449 / 7-2543

Bransouze Bransouze Bransouze

40054 / 7-2807 17879 / 7-2808 16573 / 7-7176

Krahulov Krahulov Krahulov

27044 / 7-2594 17987 / 7-2596 24471 / 7-2595 54883 / 7-9040

tvrz, zřícenina zvonice náves pamětní kámen Mařenka výšinné opevněné sídliště - hradiště Dolní hradiště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště Horní hradiště, archeologické stopy zaniklá ves Zašovice/Dašovice?, archeologické stopy

čp.7 čp.10

tvrz, zřícenina venkovská usedlost venkovský dům

v obci v obci

tvrz, archeologické stopy kostel sv. Petra socha sv. Jana Nepomuckého

v obci

Červená Lhota Červená Lhota Červená Lhota Červená Lhota

kostel sv. Vavřince kaplička sloup se sochou sv. Rocha silniční most

v obci JZ od obce náves Na Klokočkových

15392 / 7-2658 33973 / 7-2659 33676 / 7-2662 45101 / 7-2661 45865 / 7-2660

Chlum Chlum Chlum Chlum Chlum

tvrz, zřícenina kostel sv. Václava venkovská usedlost venkovská usedlost fara

37311 / 7-3195

Zašovice

18298 / 7-2967

Pokojovice

15918 / 7-3010

Radonín

čp.24 čp.26 čp.32

kaple P. Marie čp.1

návrší v obci SZ část obce u kostela sv. Václava náves

venkovská usedlost smírčí kámen

u chaty na okraji lesa

28

XII. Příroda Podhorácka ( zpracovatel kapitoly Chaloupky o.p.s.) Krajina Území obcí, které jsou součástí MAS Podhorácko, se nachází v severozápadní části Třebíčska. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Jedním z nejvýznamnějších krajinných prvků je údolí řeky Jihlavy, které prochází územím v jeho východní části zhruba od Horního Smrčného po Krahulov, kde je místo s nejnižší nadmořskou výškou v oblasti (Palečkův mlýn 401 m). Krajina je v této části poměrně členitá a pestrá. Západní částí území prochází severojižně orientovaný lesnatý hřbet s nejvyššími vrcholy oblasti, kterými jsou Mařenka (711 m), Vrchy (687 m) a Bukovec (678 m). Historie osídlení území, se kterým souvisí vývoj krajiny člověkem aktivně přetvářené sahá do raných období kolonizace Českomoravské vrchoviny ve 12.-13 st. Územím procházelo několik obchodních stezek zejména podél Jihlavy. V západní části území v okolí Opatova a Předína se ve středověku těžilo zlato a stříbro, což významně urychlilo vznik a rozvoj sídel a s tím související odlesnění. V klimaticky a půdně příznivějších níže položených částech v okolí Krahulova, Starče a Okříšek dosáhlo odlesnění nejvyšší úrovně, naopak v severní a severozápadní části území, kde je krajina více členitá se lesy zachovaly ve větší míře. Nejnižší podíl lesů byl pravděpodobně zhruba v 18. až 19. st., významně se plocha lesů zvyšuje v posledních desetiletích díky postupnému zarůstání některých dříve obdělávaných ploch, pastvin a také záměrnému zalesňování. Přírodní poměry Území Podhorácka patří z přírodního hlediska k poměrně chudým oblastem. Nezachovaly se zde rozsáhlejší přírodní celky a většina území je tvořena jednak zemědělskou krajinou nebo kulturními lesy. K nejzajímavějším územím patří širší okolí údolí Jihlavy, kde díky členitosti a silnému migračnímu potenciálu říčního údolí najdeme řadu významných přírodních fenoménů, zejména teplomilných prvků, které pronikají Pojihlavím do oblasti Českomoravské vrchoviny z Moravského termofytika. Naopak v západní části zejména v okolí Kněžic, Hrutova, Opatova a Předína se v pramenných oblastech zachovaly drobné fragmenty rašelinišť, rašelinných luk a pramenišť s řadou významných chladnomilných druhů typických pro vyšší polohy Českomoravské vrchoviny. Lesy Většina lesních společenstev v území je tvořena produkčními lesy s nepřirozenou druhovou skladbou, kde převažují porosty smrku, méně je zastoupena borovice, modřín nebo některé další nepůvodní dřeviny. Drobné fragmenty bučina najdeme v západní části území na nejvyšších vrcholech. K nejvýznamnějším patří přírodní rezervace Troják a U Římské studánky nebo severovýchodní svah Mařenky. Drobné fragmenty přírodě blízkých lesních porostů najdeme také v údolí Jihlavy, jedná se však spíše o druhotně vzniklé porosty náletových dřevin na např. v zařízlých údolích přítoků Jihlavy. Tyto porosty mají pestrou druhou skladbu a doznívají zde některé teplomilné druhy jako je habr nebo dub zimní. Podél vodních toků zejména v lesnatých územích najdeme zbytky podmáčených olšin nebo jasanoolšových luhů. K významným druhům lesní květeny patří zejména druhy světlých hájů nebo bučin jako je dymnivka dutá (Corydalis cava), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) či brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) a řada dalších. Jejich výskyt je však ostrůvkovitý až vzácný. K významným lesním druhům ptáků patří zejména čáp černý (Ciconia nigra), který v oblasti pravidelně hnízdí. Poměrně hojným druhem je datel černý (Dryocopus martius). V rozsáhlých smrčinách najdeme řadu druhů podhorských až horských lesů jako ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), křivka obecná (Loxia curvirostra), sýc rosný (Aegolius funereus) nebo kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum).

29

Louky a pastviny K nejhodnotnějším přírodním prvkům na Podhorácku patří zachovalé louky a pastviny s vysokou diverzitou rostlin i živočichů. K nejvýznamnějším patří zejména unikátní rašelinné louky a prameniště v okolí Opatova, Předína a Kněžic. Na neodvodněných rašelinných a mokřadních loukách zde najdeme početné populace mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů jako např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia) či všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Z živočichů zde najdeme ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), velmi vzácně zmiji obecnou (Vipera berus) a mnoho druhů bezobratlých, z nichž lze uvést některé ohrožené druhy denních motýlů např. hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina) nebo perleťovce kopřivového (Brenthis ino), zcela výjimečný je výskyt horského druhu vážky lesklice severské (Somatochlora arctica) na lokalitě Opatovské zákopy. K místům s nejvyšší biodiverzitou v regionu patří suché trávníky, které se zachovaly zejména na historických pastvinách. Ty leze najít prakticky po celém území, k nejzachovalejším ukázkám patří lokality v okolí Štěměch, Salátův kopec u Zašovic, Kamenný vrch u Heraltic, řada ploch v okolí Radonína, Číchova, Bransouz a jednotlivě i jinde. Jedním z nejvýznamnějších druhů patří hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox bohemica), který zde v minulosti měl jedny z nejbohatších populací v ČR, dnes však stojí na pokraji vymření. Na poslední lokalitě najdeme kdysi hojný druh suchých pastvin vstavač kukačka (Orchis morio), naopak poměrně hojný je dosud vemeník dvojlistý (Platanthera bifolia). K dalším významným druhům rostlin patří kociánek dvoudomý (xxx), hruštička prostřední (Pyrola media) nebo hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Velmi významná je největší kolonie vzácného mravence Formica foreli na bývalé obecní pastvině u Štěměch, která je zřejmě největší populací tohoto druhu ve střední Evropě. Zejména v na výslunných svazích v údolí Jihlavy najdeme řadu teplomilných druhů, jako jsou např. motýli ostruháček švestkový (Satirium pruni), soumračník rezavý (Spialia sertorius) nebo modrásek jetelový (Polyommatus bellargus).

Chráněné území PR Na Podlesí

30

Rybníky a mokřady Umělé nádrže v podobě rybníků nebo menších tůní nacházejí roztroušeně po celém území, soustavu větších rybníků najdeme na Stařečském potoce. Většina z nich je rybářsky obhospodařována a hostí běžnou mokřadní a vodní flóru a faunu. Z přírodního hlediska jsou nejzajímavější menší nádrže nebo tůně bez ryb nebo s minimální obsádkou, případně nově vybudované nádrže před zarybněním. V oblasti se pravidelně vyskytuje vydra říční (Lutr lutra), která žije především na větších tocích, ale pravidelně navštěvuje také stojaté vody. Z vodních ptáků patří k nejčastějším kachna divoká (Anas platyrhynchos), kopřivka obecná (Anas strepera), polák chocholačka (Aythya fuligula) nebo potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Na litorální porosty rybníků je vázán moták pochop (Circus aeruginosus), v okolí Krahulova se vzácně vyskytuje rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus). Polní krajina Pole a kulturní louky hostí typické druhy polní krajina jako je zajíc polní (Lepus europaeus), koroptev polní (Perdix perdix) nebo křepelka polní (Coturnix coturnix). K zajímavostem regionu patří početná hnízdící populace v ČR vzácného motáka lužního (Cyrcus pygargus). Otevřené plochy polní zejména v jihovýchodní části území pravidelně využívají k zimování káně rousná (Buteo lagopus) a moták pilich (Cyrcus cyaneus).

Hnědásek řešetlákový

31

Horeček český

32

Ochrana přírody V území se nachází celá řada maloplošných zvláště chráněných území různého charakteru od lesních rezervací s ukázkou přírodě blízkých lesných porostů, přes mokřadní a rašelinné louky a ž po suché louky a pastviny. Přehled chráněných území v oblasti: PR U Trojáku, PR U Římské studánky – ukázka přírodě blízkých porostů bučin u Kněžic PP Habří – ukázka přírodě blízkého lesa v údolí Jihlavy u Horního Smrčného s výskytem bramboříku nachového PR Na Podlesích, PP Urbánkův palouk, PR U hájenky – zachovalé rašelinné a mokřadní louky PP Jalovec, PP Na kopaninách, PP Kamenný vrch, PP Na Skaličce – drobné lokality suchých trávníků s výskytem významných druhů rostlin V území se dále nachází některé registrované významné krajinné prvky (např. Salátův kopec) a památné stromy (Štěměchy, Opatov, Předín).

4. Týmová SWOT analýza ( aktualizace 2010) SWOT analýza jako základní analytický nástroj je výchozím bodem pro uvědomění si jak současného stavu, tak budoucí cesty. Má významný reflexní vliv na nositele strategie. Pokud nositel nebo jeho zástupci na SWOT analýze týmově spolupracují, tak způsob, jakým se na této práci podílejí, ovlivňuje „přijetí strategie za svou“. Proto byla SWOT analýza zpracována za kolektivního spolupráce Programového týmu a komunitně týmovými metodami se zapojením veřejnosti. Práce týmu probíhala s facilitací a procesním řízením práce. Současně tým MAS specifikoval zadání statistické analýzy pro expertního zpracovatele, které rozšiřovalo zřejmá demografická a územní kriteria. Přes reprezentativní složení programového týmu MAS byla ponechána možnost doplnit SWOT analýzu o hesla, která vyplynou z expertní sociodemografické analýzy. Následující analýza byla zpracována týmovým brainstormingem za pomoci facilitace Programového týmu MAS (2008) - týmem podrobena kritické diskusi a s uplatněním tzv. Paretova pravidla byla vybrána hesla, která jsou z hlediska rozvoje regionu klíčová. Vybraná hesla jsou v následující tabulce zvýrazněna s černě v závorce uvedeným počtem preferenčních hlasů. Zelená čísla v závorkách za vybranými klíčovými hesly označují počet preferenčních hlasů z komunitních workshopů. Hesla doplněná na základě statistické analýzy jsou na konci každého oddílu kurzívou. Formální rozdělení hesel do oddílů a jejich seřazení do pořadí bylo provedeno expertně.

S

silné stránky

W

slabé stránky

O příležitosti

T hrozby

Krajina a zemědělci čistota přírody a vzduchu (1) krajina Podhorácka

nedobrá spolupráce obcí se zemědělskými podniky malý zájem o zemědělství u mladých (1) špatný stav zemědělských budov (negativní vliv na obce) (1)

poroste význam zemědělské půdy

devastující hospodaření v krajině 33

problém se zemědělskou dopravou (cesty rozbité, znečištěné) neexistuje trh s půdou nevhodné osevní postupy žádná deratizace v ZD málo rybníků, málo vodních ploch v krajině (2) málo vody v půdě špatný stav vodních toků (7) zanesené koryto řeky – povodně špatný stav krajiny (5) neudržovaná krajina (3) špatné hospodaření v krajině (2) neupravenost veřejných prostranství vztah lidí k veřejným prostranstvím (černé skládky, skládky dřeva atp.) malý počet naučných stezek zapojení zemědělců

regulace neprůhledný velkých mechanismus zemědělských prodeje půdy ploch (1) rodinné farmy

černé skládky

bio produkce trhy produktů mapování přírody zapojit zemědělce do péče o krajinu (způsoby)

Ekologie a související oblasti (energie, odpady...) špatné ekologické povědomí občanů o ŽP (1) (2) čistírny odpadových vod v malých obcích chybí třídění odpadů, chybí zařízení na bioodpady špatná informovanost chalupářů (svoz nebezpečného odpadu)

využití jiných zdrojů energie (biomasa) (6) vymyslet společný systém sběru odpadu výchova k nakládání s odpadem

Lidé mezi sebou Programový tým MAS Pracovitý PT VK, MV, SR

malé vyžití pro mládež + nedostatek sportovišť (2) pasivita dětí malá nabídka akcí pro děti mladí nejsou motivovaní k zapojení chybí jim patriotismus k regionu (1) nezájem lidí v obci o věci veřejné netolerantnost občanů, závist uzavírání se do sebe někde není podporována kreativita a iniciativa lidí chybí identifikace občanů s obcí, s prostředím kde žijí chybí smysluplné vyžití pro všechny (1) nedostatek volnočasových aktivit a akcí pro

lidský potenciál v regionu(2)

nebudou vedoucí pro mládež

motivace dětí

kriminalita mládeže, bezdomovci (1)

využití internetu pro spolujízdu osobním autem do měst motivace, příklady dobré praxe nová

34

seniory nezájem lidí o MAS

zastupitelstva – nápady

nezájem lidí o veřejné dění – apatie

uspořádat „Souboj starostů“

málo nových lidí do funkcí

Rozvojové možnosti regionu pro život občanů komunikace (silnice) v regionu (1) (5) lidský potenciál přetížená silniční doprava (kamiony – obchvaty) (3) bezpečný region malá dopravní bezpečnost v obcích (např. více dětských zón „30 km“) řada budov pro dopravní obslužnost kulturní život dojíždění za prací a do škol (1) (2) špatná údržba polních cest – neprostupné kroužek lidové kultury v Okříškách (kolo, pěší) – alejí a drobné architektury (3) chybějící chodník ze Starče do Boroviny a jeho využití jako cyklotrasy (1) ochotnická divadla špatná dopravní dostupnost (do měst) (Okříšky, Předín) nejsou řemeslníci zaměstnání lidí mimo obec hodnocení MAS v rámci ČR ztrácí se pracovní příležitosti v místě (3) (3) zájem o projekty chybí podnikatelé ze všech sektorů nedostatek kvalitních firem a řemeslníků (2) obecná chybí podpora tradičních řemesel (1) povědomost o nižší platy proti jiným regionům v republice (1) MAS lidé se stěhují pryč hodnocení MAS v rámci ČR 4 komunitní školy soutěž obcí MAS

malá nabídka bydlení chybí stavební místa satelitní rezidentní městečka nedostatečná spolupráce škola x obec (1) chybí kroužky na školách se zaměřením na obec (tradice) ohrožení malých ZŠ malé možnosti zájmových aktivit a mimoškolního vzdělávání špatné materiální vybavení „vesnických“ škol nízké zapojení učitelů do dění v obci škola není otevřená pro dospělé (1) chybí kurzy vzdělávání pro dospělé horší dostupnost vzdělávání pro dospělé (CŽV) špatná jazyková vybavenost obyvatel chybí veřejně přístupná hřiště málo příležitostí pro sportovní vyžití chybí finance na údržbu sportovních zařízení (4) chybí lidé k vedení mládeže i kvůli malé podpoře obcí pro vedoucí mládeže (4)

větší doprava spolupráce obcí x vylidňování podnikatelů x (mladí) (1) NNO (8) satelitní rezidentní městečka (motivovat rezidenty) rozvoj tradic, založení nových tradic

pokoutní prodejci stárnutí populace na venkově nepřístupná zastupitelstva

učitelé bydlící ve vsích zapojování lidí v obcích do věcí veřejných komunitní rozvoj v obcích vzdělávání dospělých komunitní školy (2) místní produkty a trhy vlastních produktů lepší využití regionální značky „Vysočina“ vzdělávání pro veřejnou správu v rámci „MAS“ obecní kulturáky naplnit

35

malá podpora akcí pro rodiny s dětmi špatná spolupráce obec x podnikatelé

kulturním životem využít obecní infrastrukturu nejsou zpracovány komunitní strategie obcí i pro občany, absence partnerství mezi subjekty v obci (1) (2) podnikatele nedocenění dobrovolnické práce (1) dokázat komerčně chybí partnerství mezi obcemi (rivalita) nabídnout slabá přeshraniční spolupráce kulturní zařízení v obci byrokracie na úřadech nejsou zdroje ze strukturálních fondů na nastartování rozvoje nízká informovanost spolků a sdružení o svých nové způsoby možnostech pro dopravu obtížné sehnat dotace (3) lidí zatížení starostů státní správou zvýšit dostupnost sociálních služeb pro seniory nedostatek a nedostupnost služeb v menších obcích (4) chybí lékařská péče chybí informace o službách, které v regionu jsou chybí zmapované zdroje regionu (služby...) (1) špatný stav kulturních zařízení (4) chybí větší kulturní akce v regionu (3) chybí galerie místních umělců chybí lepší využití slavných rodáků nedostatek informací o historii regionu chybí regionální zpravodaj chybí regionální web roztříštěná propagace regionu (1) nízké využití informačních center chybí vesnické trhy (ovoce, zelenina) nízké tresty za delikty (přestupky) špatné rozpočtové určení daní nepodařilo se realizovat projekty pro více obcí

regionální dopravní firma spolupráce mezi obcemi – kulturní akce návaznost ochotníků na školu (výchova...) zatáhnout ženy do rozvoje v obcích (3) trhy produktů putovní výstava o MAS Podhorácko ples mapování historie DB podnikatelů DB spolků a NNO pravidelná anketa MAS

36

lidský potenciál obcí vzdělávání zastupitelů regionů

Možnosti turistiky a cestovního ruchu region je mezi třemi chybí rekreační zařízení (koupaliště) (12) významnými centry koňské stezky (Třebíč, Jihlava, nemožnost koupání v přírodě Telč) cyklostezky nejsou (2) málo cyklostezek – chybí propojení s kulturními kulturní památky (1) památkami špatně upravené cyklotrasy region má turistům údržba a financování cyklostezek co nabídnout chybí vyhrazená tábořiště a ubytování pro turisty špatná úroveň pohostinství nízká atraktivita pro turisty (3) chybí lákadlo pro turisty – např. rozhledna (2) malé využití turistického potenciálu chybí zmapované zdroje pro turistiku nedostatečná prezentace a propagace regionu nedostatečné využití památek nedostatečná péče o památky chybí péče o drobné památky v krajině (1)

Udržitelný rozvoj turistiky (5)

expanze Holanďanů

souhrnná turistická nabídka (1) cyklostezky vedené zajímavou krajinou

Nová hesla z aktualizace SWOT 2010 jsou zvýrazněna

Komentář k výsledkům SWOT analýzy Komentář ke SWOT je zpracován v návaznosti na sociodemografickou analýzu z kapitoly 3. Z analýzy silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb je patrné, že území MAS Podhorácko - kompaktní část Vysočiny ležící mezi významnými regionálními centry Jihlavou, Třebíčí a Telčí - se vyznačuje zachovalou a zajímavě členitou krajinou nepoškozenou těžkým průmyslem, kterou neprocházejí hlavní dopravní tepny. Region tak dává předpoklady pro zdravou populaci a je zajímavým místem pro život. Má čisté ovzduší, avšak nedostatek vodních ploch, zejména takových, které by se daly využít pro rekreaci. Na území je několik turisticky atraktivních cílů, které však zdaleka nenaplňují možnosti, jež pro návštěvnické využití Podhorácko má. Kromě nejvyššího bodu bývalého třebíčského okresu - hory Mařenky - leží na jeho území regionálně významné lyžařské středisko Jalovec s možností umělého zasněžování, ale i nejsevernější vinice znojemské vinařské oblasti na vrchu Sádek u Kojetic, obnovená v nedávné minulosti v rámci projektu EU a úspěšně budující nové tradice, například festival cimbálu.

37

Region nemá žádné větší město, i když leží mezi dvěma největšími městy kraje Jihlavou a Třebíčí. Největší městys Okříšky má dva tisíce obyvatel, následují dvě sídla po 1 500 obyvatelích, avšak nejmenší z 33 obcí nemá ani 50 hlav. Okříšky na železniční trati Jihlava – Brno jsou východiskem trati do Šatova na rakouskou hranici, která však leží mimo region. Železnice prochází i několika dalšími obcemi a zlepšuje dopravní situaci, když autobusová doprava je nedostatečná. Migrace mladých lidí z regionu do měst region vylidňuje a v budoucnu může přerůst ve významné ohrožení. Nedostatek zaměstnání a nízké platy nutí obyvatele pracovat ve městech, čímž se snižují jejich možnosti zapojit se do rozvoje v místě bydliště. Tráví čas dojížděním, které však vzhledem k členitosti regionu a řadě zrušených místních komunikací se po silnicích ve velice špatném stavu, navíc někdy s projíždějícími kamiony, stává časově náročnou záležitostí. To je dalším důvodem, proč region opouštějí zejména mladí lidé s vyšší kvalifikací. Možnost zaměstnání v regionu je sice částečně kompenzována třemi velkými zaměstnavateli - MANN –HUMMEL, Huhtamaki a Fränkische, kteří dohromady zaměstnávají více než 1100 lidí, avšak jejich podniky se nacházejí v oblasti o průměru 5 km na katastrech Nové Vsi, Přibyslavic a Okříšek. Pro valnou část regionu jsou tyto podniky po špatných komunikacích hůře dostupné než velká města. Region má vedle zajímavého kopcovitého krajinného rázu velké množství kulturních památek a v krajině je i řada drobných sakrálních staveb, které však nejsou systematicky opraveny a udržovány. Poloha severní části regionu okolo řeky Jihlavy, nepříliš zatížené průmyslovým znečištěním, je i díky cyklostezce, která kolem řeky vede, velice atraktivním místem pro rekreaci. Škoda jen, že necitlivým hospodařením, nevhodnými osevními postupy a erozí v jeho blízkosti je koryto řeky - stejně jako další vodní toky v regionu - zanášeno splavenou půdou z okolních polí. I když má region dobré předpoklady pro venkovskou turistiku v pestrém prostředí, citelně se projevuje špatná provázanost nabídky a nedostatek ubytovacích kapacit, ale i dalších souvisejících služeb. Dobré předpoklady pro rozvoj má hippoturistika, která má na území podporu v několika koňských farmách, jež však dosud svoje aktivity nekoordinují. Pro tento druh rekreace bude nezbytné zaměřit úsilí na zvýšení prostupnosti krajiny, nejlépe v souvislosti s provedením pozemkových úprav. Silně podprůměrný technický stav vozovek je dále zhoršován provozem kamionů, které si po komunikacích v regionu zkracují cestu. Jedním z úkolů MAS tedy bude podpořit snahu k nalezení investičních prostředků v kraji pro obnovu dopravní infrastruktury. Může také přispět svým kreativním potenciálem ke hledání zástupného řešení organizace dopravy na úrovni regionu. SWOT analýza v několika různých bodech odráží nedostatečnou spolupráci, partnerství a jim předcházející vzdělávání zejména dospělé populace k novým formám rozvoje venkovských obcí a regionu. Chybějící osobní příklady stejně jako nedostatek lidí věnujících se práci s mládeží vede ke ztrátě venkovské identity - zdravého patriotismu u mladé generace, k nudě a frustraci, která je zpracovatelským týmem vnímána jako ohrožení. V této oblasti by významně mohly pomoci komunitní školy vybudované za přispění skupin občanů, stejně jako vytvoření komunitních strategií jednotlivých obcí za účasti vesnické veřejnosti. Příležitost se ukazuje zejména ve větším zapojení žen, což nutně povede k jejich většímu uplatnění i v zastupitelstvech obcí, mikroregionů a orgánech MAS, které je velmi žádoucí. Oblast základního celoživotního vzdělávání, pod níž si představujeme zejména kvalitní výuku angličtiny, počítačových dovedností a využití Internetu, povědomost o možnostech a příkladech dobré praxe v Evropě, v treninku komunikace a v rozvoji osobnosti nemůže být na základní úrovni zajišťována v jednom nebo několika málo místech regionu, ale nabízí se

38

využít právě vesnických škol, jež by mohly být využívány jako obecní komunitní školy a mohly by sloužit nejenom dopoledne pro děti, ale i odpoledne pro dospělé. S tímto pojetím se málo slučuje rušení škol na malých obcích. Škola je mnohdy jedním z hlavních důvodů, proč rodiny s dětmi v obci žijí. Vzdělávání populace by se mělo ubírat i směrem zvyšování ekologického povědomí a úcty ke zdrojům, které příroda v regionu nabízí. Příležitost k tomu má zejména vzdělávací ekologické středisko Chaloupky, které je navíc příkladem, jak zajímavým zaměstnavatelem může být nezisková organizace. Nedostatek vzdělanosti (ve smyslu klíčových kompetencí pro možnost flexibility na pracovním trhu a schopnosti „živit se sám“) se projevuje i v rozvoji sektoru drobného podnikání, zejména služeb, kdy začínající živnostník potřebuje kromě vlastní odbornosti řadu dalších znalostí a dovedností a v neposlední řadě i psychickou odolnost a víru ve své schopnosti. Podmínkou zvýšení zaměstnanosti, ale i rozvoje činností osob samostatně výdělečně činných se jeví probuzení zájmu, dodání sebedůvěry a potřebných znalostí a tím buď zvýšení vlastní ceny na trhu práce, nebo přijetí rozhodnutí začít provozovat živnost jako hlavní zaměstnání. Dle zkušeností z Evropy je zřejmé, že změna myšlení lidí je možná, ale potrvá dlouho. Vyžaduje totiž změnu hodnotového systému občanů. Rychlost změny pak mohou ovlivnit hlavně příklady hodné následování. Tomu předchází probuzení zájmu nejenom o sebeuplatnění, ale i o věci veřejné. Lze předpokládat, že k tomuto posunu mají blíž mladí. Pokud pocítí, že jim ostatní věří, dostanou příležitost mluvit do vlastní budoucnosti, jsou ochotni vzdát se i „virtuálního světa“, počítačů, televize a jsou lépe chráněni před možnými závislostmi Trvalejší motivace obecních skupin – místních partnerství závisí na kvalitě vedoucích mládeže a dalších místních lídrů. Příkladem mohou jít některé obce, které mají kvalitní komunitní prostředí, nebo ty, v nichž pracují obecní koordinátoři. Širší partnerství v regionu by mohlo přinést i řešení provozu a financování sportovních a rekondičních středisek, stejně jako dalších služeb. Šířeji by se měly rozvinout obnovitelné energetické zdroje budované s ohledem na krajinu, efektivitu a udržitelnost. Region nemá dostatečnou a koordinovanou propagaci ani kalendář zajímavých tradičních akcí a podniků na webu a v regionálním zpravodaji. Venkovskou krajinou regionu není pouze příroda, ale i obce a sídla, stejně jako veškeré historické památky, vyhlídky včetně citlivě umístěných rozhleden a nově objevená zajímavá přírodní zákoutí, někde zvýrazněná vysvětlujícími tabulemi a místy k odpočinku nebo zakomponovaná do naučných stezek. Zde se naskýtají možnosti pro vlastníky půdy a lesa, zejména v rámci zemědělských aktivit pro údržbu a zlepšení krajiny. Partnerství soukromých zemědělců v MAS stejně jako strategické partnerství MAS s největšími zemědělskými podniky je pro to dobrým předpokladem. Příležitostí pro zemědělce je i diverzifikace s uplatněním místních specifik, ekologická produkce, bio produkty a regionální produkty s vyšší přidanou hodnotou. Dobrý příklad dává například vinohradnictví na Sádku, koňské farmy, výborné podmínky jsou i pro chov ovcí pasoucích se na svažitých loukách. MAS může sehrát na území rozhodující úlohu zprostředkovatele a pomocníka. Vedle prezentace úspěšných příkladů a školení, jak dělat a realizovat projekty na území, ji čeká i nelehký úkol prohloubit důvěru lidí v regionu v sebe jako ve skupinu, která nesleduje vlastní prospěch, ale veřejný zájem všech. MAS musí plošně a systematicky informovat o své vizi a strategii pro území. Kampaň posilující důvěru by měla podpořit úspěšnými příklady v podobě realizovaných projektů. Aby se nenaplnila hrozba odchodu mladých, nesmí dojít ke ztrátě zajímavosti regionu jako místa pro život. Koordinovaná nabídka sítě služeb občanům, zajímavé řemeslné výrobky a provozovny, stejně jako jedinečné místní produkty, mohou být pádným důvodem pro život na území Podhorácka. Je však třeba nejen rozšířit služby, ale zachovat školy současně s posílením jejich komunitní funkce, zvýšit u dospívajících a mladých vědomí vlastní ceny a venkovské identity spolu s osvojováním občanských klíčových kompetencí při

39

současném zvyšování zaměstnatelnosti všech. Tato cesta půjde využít zejména v rozvoji cestovního ruchu a měla by vést k posilování vlastní „ekonomické soběstačnosti“ regionu. Do roku 2010 se v rámci MAS Podhorácko podařily první kroky, avšak necelé dva roky jsou příliš krátkou dobou na viditelnou změnu stavu společnosti a území Podhorácka. Podstatnými pro rozvoj se ukazují budování kapacity území, příklady dobré praxe a vzdělávání obyvatel zejména ve 4 nově otevřených komunitních školách. Zapojení podporuje i informovanost prostřednictvím Zpravodaje do všech domů a webu. Silnou stránkou je hodnocení MAS jako vysoce kvalitní nejen v rámci Vysočiny ale celé ČR, jako nové příležitosti se vedle vzdělávání jeví mapování území a studie v různých oblastech.

5. Týmové vymezení oblastí pro audit zdrojů Programový tým formou facilitovaného dvoufázového brainstormingu stanovil oblasti pro audit zdrojů, který je zobrazen jako mentální mapa na následujícím vloženém listu. Oblasti budou rozpracovány v dalších programových dokumentech, jako je například Strategický plán Leader.

40

6. Strategické priority a jejich specifikace pro roky 2008 -2020

VIZE PRO PODHORÁCKO 2020 Občané Podhorácka jsou hrdí na místo, kde žijí, i na to, čeho partnerskou spoluprací dosáhli. Jsou si prospěšní navzájem jako dobří sousedé, jsou tolerantní, spolupracují a nezávidí, umí si vzájemně naslouchat a dokážou se společně bavit. V regionu je rozvinuto komunitní školství, první stupně škol jsou co nejblíže dětem a všichni od předškolního věku po seniory mají možnost celoživotního vzdělávání dle svých potřeb přímo v obcích a v jejich blízkosti. Region čerpá ze spolupráce se středními a vysokými školami v kraji i v zahraničí. Do rozvoje jsou zapojeny aktivně ženy a celé rodiny, vedoucí dětí a mládeže mají zájem o tuto prestižní, veřejně uznávanou činnost. Studenti se po studiích se zkušenostmi vracejí zpět domů. Je budováno partnerství mezi všemi sektory (podnikatelé, zemědělci, obce a nezisková sféra) ve veřejném zájmu ku prospěchu obcí a regionu. Čistá, pestrá a udržovaná krajina je lákavá pro návštěvníky a je dobře prostupná širokou sítí cest (polních cest, cyklostezek, hippostezek i naučných okruhů) s dobrým přístupem po kvalitních silnicích a fungujícím systémem veřejné dopravy. Krajina si zachovává svůj nezaměnitelný ráz s upravenými centry vesnic a městysů, zemědělská půda není samoúčelně znehodnocována zástavbou. Obyvatelé si uvědomují význam přírodně cenných území a zapojují se do péče o ně. Zemědělci a majitelé lesů podnikají s citem dobrých hospodářů. Stabilizované průmyslové firmy se rozvíjejí s dlouhodobým výhledem šetrným k životnímu prostředí. Zajímavé turistické možnosti a služby motivují návštěvníky, aby se do regionu vraceli, někteří se na Podhorácko stěhují, jiní v regionu přínosně investují a přinášejí nové nápady. Svými nároky motivují místní podnikatele k udržitelnému rozvoji celé oblasti. V regionu je zajímavá nabídka zaměstnání nedaleko bydliště jak u velkých průmyslových zaměstnavatelů, tak v malých podnicích, a to i pro absolventy vysokých škol. Lidé mají dost času i příležitostí k odpočinku a relaxaci v promyšlené regionální síti sportovních a zájmových aktivit. Obyvatelé Podhorácka stejně jako návštěvníci zde za své peníze dostanou kvalitní produkty a služby poskytované místními podniky, řemeslníky a zemědělci, proto nemají důvod utrácet peníze jinde. Region bohatne i přílivem zdrojů z turistiky, která je vedle atraktivní polohy zprostředkována promyšlenou nabídkou možností s dlouhodobě udržitelným výhledem. Místní akční skupina je respektovaným lídrem Podhorácka a mezi jeho obyvateli má kredit garanta rozvoje regionu.

41

Přehled priorit strategie P1 Partnerský rozvoj a vzdělávání Na základě partnerské spolupráce s aktivním zapojením žen a mladých lidí rozvíjíme zdola vztahy, vzdělanost a aktivní sousedství v obcích a regionu a působíme tak proti odlivu mladých do měst. P2 Služby a zaměstnanost Podporujeme vznik nových pracovních příležitostí, nové podniky (mikropodniky a MSP), služby a řemesla tak, aby občané regionu nacházeli dobře oceněnou práci co nejblíže svému bydlišti. Posilujeme vnitřní ekonomickou soběstačnost regionu a motivujeme jeho občany, aby v něm utráceli svoje peníze za kvalitní místní produkty a služby. P3 Zemědělství a péče o krajinu Aktivně zapojujeme zemědělce do role odpovědných hospodářů a správců krajiny. Dotváříme krajinný ráz Podhorácka daný přírodními podmínkami tak, aby činnost lidí krajinu kultivovala jako prostor pro život. P4 Ekologie a využívání přírodních zdrojů Aktivně ovlivňujeme veřejnost, podnikatele a zemědělce k udržitelnému využívání přírodních zdrojů, aby byla zachována čistota přírody, vody a vzduchu Podhorácka. P5 Venkovská turistika Využitím výhodné polohy a různorodých možností budujeme zázemí pro rodinnou i individuální aktivní a zážitkovou turistiku.

P1 Partnerský rozvoj a vzdělávání ¨ Na základě partnerské spolupráce s aktivním zapojením žen a mladých lidí rozvíjíme zdola vztahy, vzdělanost a aktivní sousedství v obcích a regionu a působíme tak proti odlivu mladých do měst.

Opatření 1.1. Rozvíjet komunitní školy jako základní centra celoživotního vzdělávání v obcích, iniciovat a podporovat spolupráci mezi školou a obcí i dalšími subjekty. Opatření 1.2. Zapojovat do práce s dětmi a mládeží kvalitní vedoucí a najít způsoby, jak ocenit jejich práci, stejně jako činnost ostatních dobrovolných pracovníků. Působit tak ke snižování sociálně nežádoucího jednání.

42

Opatření 1.3. Budovat v občanech pocit hrdosti na obec a region, podporovat obnovu a rozvoj místních tradic včetně údržby kulturních a přírodních památek. Děti a mládež seznamovat s novými rolemi zemědělství na venkově a nacházet způsoby, jak probudit jejich zájem o povolání farmáře. Opatření 1.4. Podporovat možnosti získání bydlení a zaměstnání pro mladé lidi. Opatření 1.5. V rámci regionu uvádět v život a udržitelně provozovat síť sportovních a zájmových aktivit a zařízení, nacházet nové příležitosti a místa pro setkávání lidí, využívat zanedbané, převážně zemědělské objekty (brownfields) a společně hledat jejich nové funkce. Opatření 1.6. Podporovat spolupráci mezi obcemi regionu a vytvářet informační a komunikační prostředí (web, zpravodaj...). Opatření 1.7. Spolupracovat v mezinárodních projektech a přenášet oběma směry zkušenosti a využívat příklady dobré praxe.

P2 Služby a zaměstnanost Podporujeme vznik nových pracovních příležitostí, nové podniky (mikropodniky a MSP), služby a řemesla tak, aby občané regionu nacházeli dobře oceněnou práci co nejblíže svému bydlišti. Posilujeme vnitřní ekonomickou soběstačnost regionu a motivujeme jeho občany, aby v něm utráceli svoje peníze za kvalitní místní produkty a služby.

Opatření 2.1. Vytvořením prostředí podporujícího vznik nových mikropodniků, řemeslných provozoven a služeb podporovat vznik pracovních míst v regionu, podporovat farmáře v diverzifikaci činností směrem k produkci místních produktů a turistickým službám v regionu.

43

Opatření 2.2. Vzájemnou spoluprací mezi obcemi za koordinace Místní akční skupiny vytvářet podmínky pro obnovu tradičních řemesel s možností využití v turistice. Opatření 2.3. Na úrovni regionu zmapovat zdroje a budovat průběžně aktualizovaný systém informující o výrobcích – místních produktech, řemeslných provozovnách a službách. Opatření 2.4. Aktivně spolupracovat v rámci společenské odpovědnosti firem (C.S.R.) mezi Místní akční skupinou a velkými zaměstnavateli a vlastníky půdy v regionu. Společně hledat nová řešení výhodná současně pro podnikatele i pro region. Opatření 2.5. Podporovat vznik a aktivity neziskových organizací, které přinášejí výnosy a vytvářejí nová pracovní místa v regionu.

P3 Zemědělství a péče o krajinu Aktivně zapojujeme zemědělce do role odpovědných hospodářů a správců krajiny. Dotváříme krajinný ráz Podhorácka daný přírodními podmínkami tak, aby činnost lidí krajinu kultivovala jako prostor pro život.

Opatření 3.1. Podporovat budování obcí, aby byly malebnou součástí venkovské krajiny. Nacházet využití zanedbaných a opuštěných zemědělských budov s dopadem na vzhled krajiny. Opatření 3.2. Regulovat vznik velkých zemědělských ploch a použití nevhodných osevních postupů, zejména s ohledem na omezování průchodnosti krajiny, zánik ekosystémů a ohrožení erozí a záplavami. Podporovat ekologicky šetrné zemědělství. Opatření 3.3. Podporovat obnovu silniční sítě v regionu a budování a udržování sítí všech druhů cest (pěší cesty, polní cesty, cyklostezky, hippostezky, lyžařské tratě...)

44

a zajišťovat tak prostupnost krajiny nejen s použitím automobilu nebo těžké zemědělské techniky. Opatření 3.4. Podporovat zřizování vodních ploch a rybníků a jejich vyvážené využití (produkční vs. rekreační či krajinářské účely), pečovat o malé vodní zdroje v přírodě, revitalizovat malé vodní toky. Opatření 3.5. Objevovat drobné kulturní památky a přírodně cenná území, krajinné zajímavosti, vyhlídky a místa hodná zastavení, pečovat o ně a informovat o nich.

P4 Ekologie a využívání přírodních zdrojů Aktivně ovlivňujeme veřejnost, podnikatele a zemědělce k udržitelnému využívání přírodních zdrojů, aby byla zachována čistota přírody, vody a vzduchu Podhorácka.

Opatření 4.1. Vzdělávat obyvatele a zástupce podniků v regionu v oblasti ochrany životního prostředí. Opatření 4.2. Chránit zdroje pitné vody, napomáhat udržení vody v půdě i v krajině. Opatření 4.3. S ohledem na krajinu citlivě zvažovat budování alternativních zdrojů energie a následně je co nejvíce využívat. Opatření 4.4. Hledat udržitelné systémy odpadového hospodářství v rámci obcí a regionu a vychovávat lidi k odpovědnému nakládání s odpady.

45

P5 Venkovská turistika Využitím výhodné polohy a různorodých možností budujeme zázemí pro rodinnou i individuální aktivní a zážitkovou turistiku.

Opatření 5.1. Průběžně mapovat turistické a návštěvnické zajímavosti a hledat jejich zhodnocení a využití. Koordinovat propagaci a vzájemné vazby v turistické nabídce Podhorácka. Zprostředkovávat ve spolupráci s MAS výměnu a nabídku informačních materiálů mezi jednotlivými provozovateli turistických a sportovních služeb. Opatření 5.2. Využít návštěvnicky významných měst v okolí (Jihlava, Třebíč, Telč), stejně jako internetu a dalších komunikačních kanálů pro propagaci regionu a zajistit pokrytí území regionu informačními tabulemi v rámci jednotného systému. Opatření 5.3. Podporovat výstavbu kulturních a sportovních zařízení včetně přírodních koupališť s možným využitím jak pro občany, tak v zážitkové turistice. Opatření 5.4. Podporovat budování přírodních, historických a kulturních naučných stezek. Opatření 5.5. Zakládat nové návštěvnické tradice v souladu s udržitelným rozvojem Podhorácka. Opatření 5.6. Podporovat farmářské aktivity v turistice s využitím nabídky místních produktů, bioproduktů a možností pobytu na venkově.

46

6. Srovnání Integrované strategie MAS s ostatními strategickými dokumenty Na dané území mikroregionu, či některou z jeho částí, se vztahuje kromě Integrované strategie MAS celkem 5 rozvojových strategií či programů. Jsou to Program rozvoje kraje Vysočina (poslední aktualizace 2007), Strategie mikroregionu Černé lesy (RRA Vysočiny 2001), Koncept rozvoje regionu Stařečského potoka (Agroprojekt Brno 1999), Program rozvoje obcí regionu Stařečského potoka (Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. a starostové sdružených obcí, poslední aktualizace 2005) a Strategie rozvoje mikroregionu Podhůří Mařenky (RRA Vysočina 2001). Integrovaná strategieMAS na roky 2008 – 2020 (dále jen Strategie) – je dlouhodobá strategie, která si klade za cíl vymezit působení MAS pro rozvoj území v tomto období. V letech 1999 - 2005 byly jednotlivými mikroregiony z území zpracovány Strategie rozvoje. Ve všech případech se jednalo o expertně zpracované strategie, které byly zadány pro svazky obcí - tedy sektor veřejný, zatímco tato Integrovaná strategie MAS zavádí jiný přístup, který je pro Leader charakteristický, a to je zapojení lidí zdola a partnerský přístup všech tří sektorů na území - podnikatelského, neziskového a veřejného.

Srovnání ISÚ s Plánem rozvoje kraje Vysočina (2007) Vyšší příslušnou strategií území na území NUTS 2 Jihovýchod je Plán rozvoje kraje Vysočina. Cíl 1. Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky 1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí 1.2 Všeobecná podpora malých a středních podniků s důrazem na rozvoj exportních a inovačních kvalita 1.3 Ekonomická stabilizace venkova s důrazem na integraci ekonomických aktivit a polyfunkční využívání krajiny 1.4 Rozvoj cestovního ruchu S ohledem na velikost Podhorácka a jeho největších sídel ISÚ rozvíjí zejména body 1.3. a 1.4. na základě partnerské mezisektorové spolupráce Cíl 2. Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů 2.1 Zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a adaptability pracovních sil 2.2 Rozvoj bytové výstavby a regenerace bytového a nebytového fondu 2.3 Zvyšování standardu zdravotních a sociálních služeb a prevence zdravotních a sociálních rizik 2.4 Rozvoj volnočasových aktivit a sportu 2.5 Rozvoj kultury, zachování kulturního dědictví a kulturních tradic – významný prvek duchovního rozvoje života společnosti ISÚ se významně dotýká a dále rozvíjí v podmínkách regionu zejména 2.1., 2.2., 2.4. a 2.5. s organickým propojením 2.1. a 2.5. v prostředí venkovského regionu. S ohledem na velikost území je 2.3. relevantní z pohledu celokrajského, nikoliv však z pohledu regionu o 14 tisících obyvatelích, jehož občané jsou však pro síť sociálních služeb příjemci a MAS může fungovat jako zprostředkující subjekt v rámci celokrajských fór. Cíl 3. Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury 3.1 Rozvoj nadregionální dopravní sítě a zkvalitňování sítě regionálního významu s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy 3.2 Rozvoj telekomunikačních sítí s důrazem na rozvoj aktivit v oblasti informatiky

47

3.3 Optimalizace rozvoje energetických a vodohospodářských sítí 3.4 Vytváření dokumentů územního a regionálního rozvoje kraje Regionu se dotýká zejména 3.1. v části zkvalitňování sítě regionálního významu s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy. Dopravní infrastruktura je v regionu až na výjimky ve velmi špatném stavu. S ohledem na ekonomickou sílu regionu však projekty z této oblasti musí být financovány z krajských zdrojů. Cíl 4. Zavádění principů udržitelného rozvoje kraje 4.1 Péče o krajinu Vysočiny 4.2 Ekologicky a ekonomicky efektivní nakládání s odpady 4.3 Úspory energie a rozvoj vhodných alternativních energetických zdrojů 4.4 Rozvoj systému environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty 4.5 Agenda 21 a místní Agenda 21 V rámci cíle 4 ISÚ dále rozpracovává 4.1. na bázi partnerství a zapojení zemědělců a je v úplné shodě s cíli ostatními v rámci svých opatření.

Shrnující srovnání PR kraje Vysočina s ISÚ MAS Podhorácko Kromě 2.3 obsahuje nová strategie ISÚ ve svých opatřeních všechny cíle Programu rozvoje kraje Vysočina. V ISÚ je navíc zdůrazněno zapojení žen a mladých lidí, vzdělanost i sousedské vztahy, zabránění odlivu mladých do měst. Je vyjádřena nutnost vytváření pracovních příležitostí co nejblíže bydlišti, ekonomické soběstačnosti regionu, dostatečné informovanosti o službách i odpovědnosti hospodařících zemědělců a všech obyvatel regionu za zachování čistoty přírody. Je také kladen důraz na budování zázemí pro specifickou rodinnou i individuální aktivní a zážitkovou turistiku, na zakládání nových tradic pro přilákání turistů a na propagaci regionu. Závěr: ISÚ je s PRK Vysočina v zásadním souladu, nad krajskou strategii přináší však nové přístupy vyplývající z rozvoje zdola metodou bottom – up a partnerství Leader v akcentech na komunitní vzdělávání a aktivizaci lidí, dále úzkou vazbou mezi zemědělstvím a tváří venkovské krajiny. Společné rysy ISÚ s ostatními strategiemi mikroregionu (Komentář a srovnání kurzívou, ISÚ se myslí Integrovaná strategie MAS Podhorácko, ostatní dokumenty jsou vypsány celým názvem.) Souvislosti vizí ISÚ, PRK a mikroregionálních strategických dokumentů Souvislosti vizí Program rozvoje obcí regionu Stařečského potoka (aktualizace 2005) zpracovali starostové obcí a Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. Tomuto dokumentu předcházel První společný program v září 1998 obcí Stařeč, Čechočovice, Mastník, Markvartice a občanského sdružení Povodí Stařečského potoka. V roce 1999 vznikl Koncept rozvoje regionu Stařečského potoka - byl použit při aktualizaci společného programu, ke které došlo v únoru r. 2000. Druhá aktualizace programu následovala v r. 2001.

48

V r. 2005 je provedena další aktualizace, v níž byly zohledněny priority Národního rozvojového plánu 2004-6 a výsledkem je tento dokument. Hlavní vize A) Dosažení srovnatelné úrovně všech obcí regionu ve vybavení služeb a vybavení technickou infrastrukturou B) Zvýšení úrovně poznání historie regionální a místní vzdělanosti, kultury a místních tradičních řemesel C) Využití výpočetní techniky a grafických informačních systémů jako běžného nástroje řízení rozvoje obcí, využití internetu pro zvýšení informační úrovně obyvatel D) Náprava nešetrných zásahů do krajiny mikroregionu a revitalizace jejího všestranného využití. Srovnání s vizí ISÚ MAS Podhorácko bod A) – v ISÚ je obsažen a rozvinut v P1, P2, P3 a P5 bod B) – P1, P2, P5 bod C) – P1, P2, P3 a P5 bod D) – P3 a P4

Strategický plán rozvoje mikroregionu Černé lesy zpracovala Regionální rozvojová agentura Vysočina v r. 2001 Dokument obsahuje analytickou a strategickou část. V analytické části je zpracovaná charakteristika území, demografické údaje, dopravní a technická infrastruktura, hospodářství mikroregionu, občanská vybavenost, cestovní ruch a životní prostředí, je zde expertní SWOT analýza těchto oblastí. Ve strategické části je vize, strategické cíle a priority s uvedením opatření a aktivit. Jsou zde přiloženy projektové záměry mikroregionu obsahující projekty pro předvstupní program SAPARD. Vize: Zlepšení sociálně ekonomické situace v mikroregionu, podpora sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých obcí, zvýšit přitažlivost mikroregionu pro domácí i zahraniční návštěvníky. Celkem všeobecné formulace této vize mikroregionu převádí ISÚ do konkrétnější podoby A spojuje je se způsoby dosažení cílů, zejména s použitím metod rozvoje zdola, mezisektorového partnerství a komunitního vzdělávání. Strategické cíle: Vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj bydlení, služeb, vzdělání a současně i kulturního, sportovního a společenského vyžití obyvatel mikroregionu. Využití potenciálu mikroregionu pro rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj technické a dopravní infrastruktury s ohledem na zachování typického krajinného rázu území. Podpora podnikání, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti založené na místní tradici a potenciálu pracovní síly. Priorita 1. Zlepšení kvality života na obci Priorita 2. Kvalitní technická infrastruktura Priorita 3. Řešení dopravní infrastruktury

49

Priorita 4. Podpora a rozvoj podnikání Formulované cíle a priority jsou všechny v prioritách ISÚ obsaženy, jsou zde však ( v ISÚ) s ohledem na týmové zpracování ISÚ konkrétněji specifikovány pro potřeby regionu MAS. Strategický plán rozvoje mikroregionu Podhůří Mařenky zpracovala Regionální rozvojová agentura Vysočina v r. 2001 Plán je pro sedm obcí mikroregionu Podhůří Mařenky. Jsou to obce: Rokytnice nad Rokytnou, Předín, Římov, Čáslavice, Chlístov, Markvartice a Štěměchy. Strategický plán definuje hlavní problémové oblasti, které brání dalšímu rozvoji mikroregionu, a nabízí řešení, hledá možnosti financování, navrhuje termíny plnění a osoby či instituce odpovědné za realizaci těchto projektů. Analytická část obsahuje popis mikroregionu a hlavní demografické údaje, popisuje stav přírody, krajiny a dalších faktorů ovlivňujících život obyvatel mikroregionu, obsahuje hlavní ukazatele sociálního a ekonomického vývoje mikroregionu, SWOT analýzu a pasporty obcí mikroregionu. Ve strategické části je formulován hlavní cíl a dílčí cíle Strategického plánu rozvoje mikroregionu, návrh prioritních oblastí Strategického plánu, návrh opatření a prezentace opatření ve formě aktivit. Vize Zlepšení sociálně ekonomické situace v mikroregionu, sociální a kulturní rozvoj jednotlivých obcí, využití všech možností k zajištění nových a udržení dosavadních pracovních míst v obcích mikroregionu. Strategické cíle Vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj bydlení, služeb, vzdělání a současně i kulturního, sportovního a společenského vyžití obyvatel mikroregionu. Podporovat další rozvoj cestovního ruchu, který může přivést domácí i zahraniční hosty a místním obyvatelům nabídne prostor pro trávení volného času. Podpora podnikání, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti založené na místní tradici a potenciálu pracovní síly. Rozvoj technické a dopravní infrastruktury s ohledem na zachování typického krajinného rázu území. Priority Lidé, život na obci, tradice Podpora a rozvoj podnikání Řešení dopravní infrastruktury Řešení technické, zvýšení kvality životního prostředí Každá priorita obsahuje 3-7 opatření. Srovnání strategie mikroregionu Podhůří Mařenky s ISÚ MAS Podhorácko Podstatný rozdíl je v komunitním zpracování se zahrnutím všech tří sektorů ISÚ MAS Podhorácko zahrnuje všechny priority tohoto Strategického plánu rozvoje. Vizi má daleko hlouběji zaměřenou na mezilidské vztahy, vzdělávání a zachování venkovských škol díky komunitnímu školství. Do rozvoje aktivně zapojuje ženy a mladé, usiluje o udržení čisté krajiny a jejího nezaměnitelného rázu, o dobrou prostupnost krajiny i šetrné hospodaření zemědělců. Motivuje k rozvoji podnikatele,iniciuje turistický ruch a propagaci regionu.

50

51

Zkušenosti získané v rámci partnerských projektův ČR i EU

Lidské zdroje

MAS a Programový tým Místní lídři

NNO jako zaměstnavatelé a vzdělavatelé

Neziskový sektor a občanská společnost

Spolky

Rekreační a návštěvnický potenciál regionu Školy a školky v obcích regionu

Audit zdrojů regionu - přehled oblastí Místní produkty a jejich nositelé- tvůrci

Vysoké školy

Vzdělávací a expertní zdroje vně regionu

Diverzifikované multifunkční zemědělství

Střední školy Experntní partneři Příspěvky MAS Rozpočty obcí

Finanční a ekonomické zdroje

Krajina, přírodní zdroje a kladný vliv farmářů

Vlastní zdroje jednotlivých subjektů Strategické partnerství s velkými podniky (C.S.R.) Dotace a programy

Významné památky v obcích Drobné památky v krajině

Kulturní památky

Významné zahraniční podniky

Největší zaměstnavatelé a ekonomicky významné subjekty

Ekonomicky významné subjekty

Mikropodniky, řemesla, služby, rodinné farmy

Udržování a obnova tradic Zakládání nových tradic

Tradice

Vlastníci a nájemci půdy nad 2000 ha

Nemovitosti a budovy

Chátrající církevní majetek Brownfields

Creation of Mind Map (c) Econsulting E.U.R.,fej

Audit zdrojů regionu Podhorácko přehled oblastí.mmap - 5.11.2008 -