Integrovaná územní strategie MAS Moravskobudějovicko

INTEGROVANÁ ÚZEMNÍ STRATEGIE MAS MORAVSKOBUDĚJOVICKO

Vypracoval: Odborný garant: Datum vypracování:

International Education and Consultation Centre, o. p. s. (MAS Moravskobudějovicko) Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o Leden 2006

Integrovaná územní strategie MAS Moravskobudějovicko

Obsah: 1. Téma strategie ........................................................................................................... 3 2. Ţadatel a předkladatel strategie ................................................................................... 4 2.1 Identifikace ţadatele ............................................................................................. 4 2.2 Odborný garant přípravy strategie .......................................................................... 4 3. Stručné představení oblasti.......................................................................................... 5 3.1 Popis oblasti ......................................................................................................... 5 3.1.1 Poloha a rozloha ............................................................................................ 5 3.1.2 Obyvatelstvo .................................................................................................. 6 3.1.3 Doprava ......................................................................................................... 7 3.1.4 Technická infrastruktura .................................................................................. 9 3.1.5 Hospodářství mikroregionu ............................................................................ 10 3.1.6 Trh práce ..................................................................................................... 14 3.1.7 Občanská vybavenost.................................................................................... 16 3.1.8 Cestovní ruch ............................................................................................... 17 3.1.9 Ţivotní prostředí ........................................................................................... 20 3.2 Zdůvodnění jednotného charakteru území ve vztahu k navrţenému tématu Strategie 22 3.2.1 Důvod výběru daného území......................................................................... 22 3.2.2 Vznik a charakter území ................................................................................ 22 3.2.3 Zaměření strategie - výchozí šetření ............................................................... 23 4. Shrnutí dosud realizovaných programů v dané oblasti .................................................. 29 4.1 Popis dosud realizovaných programů v dané oblasti a shrnutí dosaţených cílů a výsledků .................................................................................................................. 29 4.1.1 Programy ČR ................................................................................................ 29 4.1.2 Programy EU ................................................................................................ 30 5. SWOT analýza území ................................................................................................ 32 5.1 Výchozí podmínky ............................................................................................... 32 5.2 SWOT analýza území ........................................................................................... 32 5.3 Závěr SWOT analýzy ........................................................................................... 35 6. Popis strategie ......................................................................................................... 37 6.1 Celková strategie ................................................................................................ 37 6.1.1 Strategie rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu ................................... 37 6.1.2 Soulad strategie řešené v rámci Leader s celkovou strategií území .................... 37 6.2 Strategie v rámci LEADER+ .................................................................................. 38 6.2.1 Cílové skupiny na kterou je strategie zaměřena ............................................... 38 6.2.2 Vývoj a přínosy strategie pro území ................................................................ 39 6.2.3 Pilotní povaha strategie ................................................................................. 39 6.3 Představení jednotlivých akcí Strategie (Fichí)........................................................ 40 7. Popis realizace partnerství ......................................................................................... 44 8. Organizace MAS ....................................................................................................... 46 8.1 Popis struktury MAS a rozdělování odpovědnosti .................................................... 46 8.2 Popis postupu při realizaci Strategie ...................................................................... 48 9. Realizace Strategie prostřednictvím dílčích projektů ..................................................... 51 9.1 Časový plán ........................................................................................................ 51 9.2 Pravděpodobné projekty ..................................................................................... 52 10. Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS........................................................ 53 11. Vztah k ostatním programům uplatněným v území ..................................................... 55 11.1 Strategický plán rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu ............................. 55 11.2 Program rozvoje kraje Vysočina .......................................................................... 55

2


1. TÉMA STRATEGIE Na základě vyhodnocení analytických podkladů, projektových záměrů subjektů v regionu, provedeného dotazníkového šetření a společných pracovních setkání bylo zvoleno tématické zaměření Integrované územní strategie MAS (dále Strategie MAS). Zvolené téma uvedené níţe bylo přijato všemi členy MAS s tím, ţe nejlépe vystihuje identifikované potřeby v regionu.

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY ŢIVOTA A ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH Udrţení a rozvoj kvalitních sluţeb jsou nezbytné podmínky pro ţivot venkovských oblastí. Ve své podstatě také posilují přitaţlivost těchto oblastí. Je třeba omezovat diskriminaci a podporovat začleňování slabších vrstev stejně jako rovnost mezi muţi a ţenami. Zvyšovat atraktivitu území, aby se udrţelo, ale i přilákalo obyvatelstvo. Aktivity, které by mohly být v tomto rámci vykonány, jsou např.:       

      

průzkumy, analýzy, expertízy, předběţné studie, kulturní, společenské a zábavné akce související s tématem (festivaly, slavnosti, pouti), vzdělávání, informace pro uţivatele, propagace, vnitřní komunikace, sluţby nezbytné pro hospodářství a ţivot obyvatelstva na venkově, podpora pracovních aktivit, včetně s tím souvisejících studií, se zřetelem na dostupnost těchto oblastí, hromadnou dopravu, správu a obnovu veřejných nezastavěných prostranství s cílem podporovat zlepšení stavu ţivotního prostředí, zapojit slabší vrstvy a respektovat rovnost příleţitostí, snahy uplatnit nové sluţby, vytváření a obnova multifunkčních společenských prostor, posilování dostupnosti a různorodosti sluţeb pro širokou veřejnost, modernizace veřejných sluţeb, podpora iniciativ majících za cíl vyuţívání obnovitelných zdrojů paliv a energie, studie a práce v oblasti ochrany rázu krajiny, aktivity, jejichţ cílem je integrace slabších vrstev do společnosti a podpora jejich potřeb.

3


2. ŢADATEL A PŘEDKLADATEL STRATEGIE 2.1 Identifikace ţadatele Identifikace ţadatele:

International Education and Consultation Centre, o. p. s. (MAS Moravskobudějovicko)

Právní forma: Sídlo: Kontaktní adresa:

Obecně prospěšná společnost nám. ČSA 55, 676 00 Moravské Budějovice nám. ČSA 55, 676 00 Moravské Budějovice

IČO: 2 DIČ:

6903237 CZ26903237

Předsedkyně správní rady: Kontaktní osoba Tel.:

Ing. Iva Kršňáková Ing. Tomáš Palko 608829962

Elektronická adresa: Internetové stránky:

[email protected] www.iecc.cz Společnost je vedena u Krajského soudu v Brně, oddíl O, vloţka 222

2.2 Odborný garant přípravy strategie Název

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o.

Sídlo: IČO: Ředitelka: Tel.: Fax: Elektronická adresa: Internetové stránky:

Kříţová 2, 586 01 Jihlava 70857555 Ing. Zdeňka Škarková 567 578 500 567 578 501 [email protected] www.rrav.cz

4


3. STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ OBLASTI 3.1 Popis oblasti Strategie MAS bude realizována na území Moravskobudějovického mikroregionu. Další popis oblasti se tedy zaměřuje na hodnocení socioekonomické situace v mikroregionu a respektuje všechny důleţité oblasti pro navrţení budoucí strategie. Tedy geografii území, ekonomickou situaci, historii, kulturní aspekty, sociální oblast, stav ţivotního prostředí a jiné. Základním zdrojem dále uvedených informaci byla podrobná analýza mikroregionu, jeţ byla vypracována v rámci aktualizace Strategického plánu rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu ve II. pol. roku 2005. Popis oblasti shrnuje hlavní body této dříve vypracované analýzy území.

3.1.1 Poloha a rozloha Moravskobudějovický mikroregion se rozkládá na území kraje Vysočina. Všech 23 obcí (celkem 34 místních částí) náleţí k okresu Třebíč. Rozloha mikroregionu je 22.902 ha, hustota osídlení 68,4 obyvatel/km2. Hlavním centrem mikroregionu je město Moravské Budějovice. Moravské Budějovice jsou s účinností od 1. ledna 2003 obcí s rozšířenou působností do jejíţ správního obvodu náleţí celkem 47 obcí. Všechny obce mikroregionu jsou součástí tohoto správního obvodu. Celé území mikroregionu (dle Usnesení vlády České republiky ze dne 16.7.2003 č. 722) je součástí hospodářsky slabého regionu - okres Třebíč. Tab. 3.1: Obce/členové mikroregionu – základní informace Obec Babice Cidlina Častohostice Dědice Dešov Domamil Hornice Jakubov Kojatice Komárovice Láz Lesná Lesonice Litohoř Lukov Martínkov

Počet obyvatel1 207 109 186 139 422 291 77 600 350 113 276 85 494 522 368 265

Moravské Budějovice Nimpšov Nové Syrovice Radkovice u Budče Vícenice Zvěrkovice

7957 66 1015 146 211 213

Ţeletava Celkem

1554

15666

Rozloha (ha) 957 876 350 405 2 244 1 096 327 992 562 310 467 248 893 758 872 1 005

Hustota osídlení (obyv./ km2)

21,63 12,44 53,14 34,32 18,81 26,55 23,55 60,48 62,28 36,45 59,10 34,27 55,32 68,87 42,20 26,37

3 715 98 2 162 534 448 825

214,19 67,35 46,95 27,34 47,10 25,82

2 758

56,35 68,40

22902

Místní části: Babice, Bolíkovice Cidlina Častohostice Dědice Dešov Domamil Hornice Jakubov u Moravských Budějovic Kojatice, Velký Újezd Komárovice Láz Lesná Horní Laţany, Lesonice Litohoř Lukov Martínkov Jackov, Laţínky, Moravské Budějovice, Vesce, Vranín Nimpšov Krnčice, Nové Syrovice Radkovice u Budče Vícenice Zvěrkovice Bítovánky, Horky, Šašovice, Ţeletava

Zdroj: ČSÚ 1

Údaje k 1.1.2005

5


3.1.2 Obyvatelstvo Moravskobudějovický mikroregion sdruţuje 23 obcí (34 místních částí) s téměř 15.700 obyvateli. Největší a jediné město mikroregionu jsou Moravské Budějovice s necelými 8.000 obyvateli. Mezi nejmenší obce patří Nimpšov, Hornice a Lesná, kde počet obyvatel nepřesahuje 100. Území mikroregionu je ve srovnání s ukazateli za ČR řídce osídleno. Hustota osídlení dosahuje v mikroregionu hodnoty 68,4 obyvatel na km2, coţ je niţší hodnota a to jak v komparaci s průměrem za kraj Vysočina (75,3 obyv./km2), tak především za ČR (130,5 obyv./km2). Uvnitř mikroregionu avšak existují dosti výrazné vnitroregionální rozdíly v hustotě osídlení jednotlivých částí území, kdy nejhustěji je osídleno území města Moravské Budějovice (zde na jeden km2 připadá 214,2 obyvatel). Naproti tomu minimálně je osídleno katastrální území obcí Cidlina či Dešov, kde hustota osídlení nepřesahuje 20 obyvatel na km2. Prostorovou diferenciaci v hustotě osídlení území mikroregionu dokumentuje tab. 3.1.

Vývoj populace mezi roky 1991 – 2005 V období mezi Sčítáním lidu, domů a bytů SLDB 1991 a 2001 došlo na území mikroregionu k poklesu obyvatel (pokles o 127 obyvatel). Naopak během posledních 5 let dochází zpět k pozvolnému nárůstu (nárůst o 106 obyvatel). Pozitivní vývoj v oblasti vývoje počtu obyvatel je patrný v posledních letech zejména v obci Lukov a Jakubov (relativní nárůst o 24%, resp. 8%). Naopak výraznější pokles počtu obyvatel nastal v obci Nimpšov či Kojatice (relativní pokles o 27%, resp. 17%).

Věková struktura Věková struktura obyvatel ţijících na území Moravskobudějovického mikroregionu je v porovnání s ukazateli za kraj Vysočina, resp. celou ČR mírně horší především u produktivní sloţky populace. Naopak pozitivní je situace u předproduktivní sloţky obyvatelstva. Výrazné zastoupení obyvatel starších 60 let je v obci Kojatice (42,5%). Vzájemný poměr poproduktivní a předproduktivní věkové skupiny (tzv. index stáří) dosahuje hodnoty 106. Jde o ukazatel mírně horší ve srovnání s ukazatelem za kraj Vysočina, avšak pozitivní v komparaci s ukazatelem za celou ČR. Tento index je důleţitý pro příznivé perspektivy populace z hlediska přirozené měny.

Sídelní struktura V rámci sídelní struktury jednoznačně převaţují menší obce do 500 obyvatel (18 obcí). Jediným městem jsou Moravské Budějovice, kde ţije více neţ 50% všech obyvatel mikroregionu. Tab. 3.2: Velikostní struktura obcí Moravskobudějovického mikroregionu (k 1.1.2005) Velikost obce (počet obyvatel) > 100 100-199 200-499 500-999 1000-1999 2000 a více

Počet obcí 3 5 10 2 2 1

Podíl obcí (v%) 13,04% 21,74% 43,48% 8,70% 8,70% 4,35%

Počet obyvatel 228 693 3 097 1 122 2 569 7 957

Podíl obyvatel (v%) 1,46% 4,42% 19,77% 7,16% 16,40% 50,79%

Zdroj: Šetření RRAV

6


Bydlení v obcích mikroregionu Domovní fond K poslednímu SLDB bylo na území Moravskobudějovického mikroregionu 4.251 domů, z celkového počtu domů bylo 81,5% domů trvale obydleno (TOD). Vyuţití domovního fondu v mikroregionu je v komparaci s hodnotou za kraj Vysočina (80,2% TOD) na vyšší úrovni. V porovnání s průměrným ukazatelem za ČR (82,8% TOD) jde o mírně niţší hodnotu. Neobydlené domy v řadě případů slouţí k rekreačním účelům, kdy kvalita místního přírodního prostředí má pozitivní vliv na chalupaření v území. Ve struktuře domovního fondu jednoznačně převaţují rodinné domy, které tvoří více neţ 94% všech TOD. Ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj Vysočina (85%), resp. ČR (86%) jde o hodnotu vyšší. Vyšší hodnota odpovídá venkovskému charakteru mikroregionu. Z hlediska struktury stáří domovního fondu bylo 36% všech TOD postaveno v období let 1946 – 1980. Mírně pozitivní je vzhledem k průměrným hodnotám za ČR údaj charakterizující výstavbu v posledních cca 25 letech. Domy postavené po roce 1981 jsou zastoupeny ze 27% (v ČR je to pouze 24%). Domy v mikroregionu postavené do roku 1919, resp. v období 1920-1945 odpovídají průměrným hodnotám za ČR. Z hlediska stavebního materiálu má v mikroregionu převahu kombinace cihel a tvárnic, z tohoto stavebního materiálu je postaveno 54% domů (vztaţeno k TOD). Panelové domy jsou zastoupeny pouze ze 2%. Ostatní stavební materiál je zastoupen ze 44%. Obdobná situace, co se týče stavebního materiálu, je i u jiných územních celků. Bytový fond V období SLDB 2001 bylo na území Moravskobudějovického mikroregionu 6.267 bytů, z celkového počtu bytů bylo 83,2% bytů trvale obydleno (TOB). Jde o niţší míru vyuţitelnosti bytového fondu, a to jak ve srovnání s průměrem za kraj Vysočina (84,5% TOB), tak i v komparaci s průměrem za ČR. Z hlediska obsazenosti připadají na jeden trvale obydlený byt 3 osoby. Ve srovnání s průměrnými ukazateli za ČR (2,7), resp. i kraj Vysočina (2,9) jde o údaj vyšší.

3.1.3 Doprava Dopravní poloha mikroregionu se dá charakterizovat jako tranzitně dobrá a je daná zvláště významem silniční dopravy, která zajišťuje přiměřenou dostupnost bývalého okresního města Třebíče (23 km) a prostřednictvím komunikace I/38 dobrou dostupnost krajského města - Jihlavy (40 km ze sídla mikroregionu) s napojením na dálnici D1. Z jádrového sídla mikroregionu Moravských Budějovic je hraniční přechod ČR/Rakousko ve Znojmě – Hatích vzdálen cca 30 km jihovýchodním směrem.

Silniční doprava Mikroregionem neprochází dálnice D1, ale velký význam pro státní i transevropskou dopravu má silnice I. třídy č. I/38 (E 59) Mladá Boleslav – Kutná Hora – Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod – Jihlava –– Moravské Budějovice – Znojmo – Vídeň. Druhým nejvýznamnějším silničním spojem je dopravní propojení Jemnice – Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč, silnice II. třídy č. 152. Dalšími významnějšími dopravními tahy procházející mikroregionem jsou komunikace: - II/411 Moravské Budějovice - Vratěnín – hranice ČR/Rakousko.

7


-

II/410 II/151 II/400 II/408

Třebíč – Ţeletava – Jemnice – Vratěnín Litohoř – Domamil – Dačice odbočka I/38 – Zvěrkovice – Rozkoš – Miroslav – komunikace I/54 Jemnice – Dešov - Hevlín

Ostatní komunikační struktura pro silniční dopravu má spíše místní charakter. Dle sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 (provedeno Ředitelstvím silnic a dálnic) patří v rámci mikroregionu mezi nejvytíţenější následující komunikace: - I/38 – na území mikroregionu se intenzita dopravy na této komunikaci pohybuje v hodnotách okolo 3000 vozidel/den. Horší situace je přímo v Moravských Budějovicích, kde v některých úsecích na této kumunikaci intenzita dopravy přesahuje aţ 8700 vozidel/den. V celé délce, kde tato komunikace prochází městem, neklesá intenzita dopravy pod hodnotu 6700 vozidel/hod. -

II/152 – na území mikroregionu ve směru Moravské Budějovice – Jaroměřice n. Rok. projede po této komunikaci cca o 5000 vozidel/den. V Moravských Budějovicích jde o hodnotu přesahující 5300 vozidel/den. Ve směru Moravské Budějovice – Jemnice se intenzita dopravy pohybuje v hodnotách okolo 2000 vozidel/den (na území města Moravské Budějovice jde o hodnotu vyšší – cca 3300 vozidel/den).

Ţelezniční doprava V mikroregionu je nejvýznamnější ţelezniční tratí trať č. 241 Okříšky – Moravské Budějovice – Znojmo. Dále mikroregionem prochází trať č. 243 Moravské Budějovice – Jemnice. Osobní ţelezniční doprava nedosahuje zatím takového významu jako doprava silniční. Ţelezniční zastávky na území mikroregionu: Trať č. 241: - Moravské Budějovice - Vesce (m.č. Moravských Budějovic) Trať č. 243: - Moravské Budějovice - Jackov (m.č. Moravských Budějovic) - Dědice

Veřejná autobusová doprava Veřejnou autobusovou dopravou zůstávají propojeny všechny obce mikroregionu, avšak se sniţujícím se počtem spojů (především o víkendech a v menších obcích leţících mimo významné komunikace). Hromadnou autobusovou dopravu na území mikroregionu provozuje především firma TRADO Třebíč. V menší míře pak ICOM TRANSPORT Jihlava a.s., ČSAD Rosice a menší soukromí dopravci.

8


3.1.4 Technická infrastruktura Zajištění zásobování území zemním plynem Stav v oblasti zásobování území mikroregionu zemním plynem je na dobré úrovni. Z celkového počtu 34 obcí (zahrnuty i místní části) není plynofikováno pouze 5 obcí. Problémem je však současný stav v oblasti zvyšujících se cen energií a následný zmenšující se zájem obyvatel (především v menších obcích) vyuţívat plyn. Regionem prochází vysokotlaký plynovod Jihlava - Znojmo.

Zajištění dodávky pitné vody Veřejný vodovod je vybudován celkem ve 12 obcích mikroregionu (zahrnuty i místní části). Obyvatelé v ostatních obcích jsou odkázáni na vlastní studny. Další aktivity spojené s rozvojem vodovodů v obcích mikroregionu jsou řešeny v rámci vypracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVUK). Problémem u malých obcí je vysoký podíl nákladů na jednoho zásobeného obyvatele. Je tedy nutné provést podrobnou analýzu zahrnující pořizovací i provozní náklady na navrţenou variantu řešení. Nedostatek pitné vody je jedním z limitujících faktorů pro umísťování podnikatelských kapacit ve sledovaném území.

Kanalizační sítě Stav v oblasti čištění odpadních vod v obcích mikroregionu je na nízké úrovni. Dle PRVUK lze jako vyhovující hodnotit situaci pouze v obci Babice. V ostatních obcích je současný stav nevyhovující. Kanalizační síť svedena do ČOV je v Moravských Budějovicích a v obci Babice. V ostatních obcích, kde je vybudována kanalizační síť jsou splaškové vody svedeny do místních vodotečí a potoků. Celkem 25 obcí (zahrnuty i místní části) nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci odvádějící splaškové odpadní vody. Obdobně jako v oblasti zajištění dodávky pitné vody je i zde problém (zejména u menších obcí) ve vysokých nákladech na jednoho odkanalizovaného obyvatele.

Zásobování el. energií Distributorem el. energie v území mikroregionu je společnost E.ON. Stav v oblasti zásobování el. energií je ve všech obcích mikroregionu hodnocen jako vyhovující.

Telekomunikace Rozvoj sítí odpovídá dynamice oboru v okolním území a ve většině obcí je hodnocen stav telefonizace jako dobrý. Obce poukazují především na nutnost postupné kabelizace telefonních rozvodů. Signál pokrytí území mikroregionu mobilními telefonními operátory je většinou hodnocen jako přiměřeně dobrý. Moravskobudějovickým mikroregionem (v trase Ţeletava – Moravské Budějovice) prochází páteřní optická sítě kraje Vysočina ROWANet. Tato páteř, která je v současné době budována za podpory prostředků ze strukturálních fondů EU (SROP), bude subjektům veřejné správy nabízet vysokokapacitní (1Gb/s) konektivitu ke sluţbám: - Internet – prostřednictvím sítě akademické sítě Cesnet2 (uzel Jihlava, 1Gb/s) - KIVS – komunikační infrastruktura veřejné správy (Český Telecom, univerzální přípojka) - Resortní datové sítě – MPSV, MVČR, GovBone

9


Obyvatelé v Moravských Budějovicích mohou jiţ delší období vyuţívat sluţeb kabelové televize, kabelového internetu a dále také bezdrátového WiFi internetu. Provozovatelem je společnost NAME Moravské Budějovice s.r.o. Tato společnost provozuje WiFi internet i v jiných obcích mikroregionu. V současné době jde o tyto obce: Dešov, Domamil, Jakubov, Martínkov, Litohoř a Nové Syrovice. Počet obcí s WiFi internetem se neustále zvyšuje. Aktivitu obcí Moravskobudějovického mikroregionu v oblasti zřízení vysokorychlostního bezdrátového internetu dokládá také počet ţádostí podaných v rámci Fondu Vysočiny, grantovém programu Metropolitní sítě. Tento program je zaměřený právě na zkvalitnění základní komunikační infrastruktury. Mimo jiţ zmíněné obce, které získaly podporu na vybudování bezdrátové technologie WiFi, dotaci v posledním kole grantového programu obdrţely také obce: Nové Syrovice (m. č. Krnčice), Lukov, Lesonice, Kojatice. Také v těchto obcích budou moci obyvatelé vyuţívat bezdrátový internet. Rozvoj vysokorychlostního internetu v malých obcích mikroregionu je důleţitým krokem pro celkový rozvoj obcí, udrţení obyvatel na venkově, rozvoj drobného podnikání apod.

Územně plánovací dokumentace Z celkového počtu 23 obcí Moravskobudějovického mikroregionu má 5 obcí schválený územní plán sídelního útvaru. Celkem 3 obce mají schválen návrh. Urbanistickou studii má vypracovanou celkem 12 obcí. Obce Hornice, Láz, Nimpšov nemají k dispozici ţádný územně plánovací dokument ani podklad.

3.1.5 Hospodářství mikroregionu V obcích mikroregionu má v současné době (stav k 30. 6. 2005) sídlo cca 2570 podnikatelských subjektů, a to dle Registru ekonomických subjektů (pozn. databáze ČSÚ). Převáţná většina subjektů je registrována v Moravských Budějovicích, ve městě má sídlo více jak 56% podnikatelských subjektů mikroregionu. V rámci velikostní struktury mají významnou převahu drobní podnikatelé, tj. podnikatelské subjekty zaměstnávající 0 aţ 9 zaměstnanců. Takto velké firmy se podílí téměř 97% na celkovém počtu ekonomických subjektů mikroregionu (viz Tab. 3.3). Velikostní struktura u jednotlivých sektorů hospodářství mikroregionu je názorně zachycena v tab. 3.3. Tab. 3.3: Velikostní struktura ekonomických jednotek v mikroregionu (stav k 30.6.2005) sektory NH zemědělství průmysl stavebnictví sluţby celkem

bez zaměst. 91,6 86,1 97,0 86,6 88,7

1-5 4,6 6,9 2,2 9,6 7,4

6-9 0,8 0,7 0,0 1,1 0,8

10-19 20-24 25-49 0,8 1,5 0,0 1,1 1,0

1,1 1,0 0,3 0,4 0,5

0,3 0,5 0,3 0,6 0,5

50-99 0,8 1,5 0,3 0,6 0,7

100-199 0,0 1,2 0,0 0,1 0,2

200-249 0,0 0,5 0,0 0,0 0,1

250-499 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty

Rozmístění ekonomických jednotek v mikroregionu respektuje velikostní strukturu obcí, viz např. první odstavec této kapitoly. Jedním z ukazatelů, charakterizující úroveň podnikatelského prostředí, je ukazatel míra „podnikatelské aktivity obyvatel“, která udává počet podnikatelských subjektů připadajících na 1000 obyvatel. Míra podnikatelské aktivity je v Moravskobudějovickém mikroregionu (164 podnikatelských subjektů/1000 obyvatel) na mnohem niţší úrovni, neţ jak tomu je v rámci celé ČR (193 podniků/1000 osob). Obec

10


Radkovice u Budče jako jediná z obcí mikroregionu vykazuje míru podnikatelské aktivity na vyšší úrovni (247 podniků/1000 osob), neţ jaká je platná pro ČR. Z hlediska struktury ekonomických jednotek (viz Obr. 3.1) má v mikroregionu nejvýznamnější postavení sektor sluţeb, zde působí více neţ polovina hospodářských subjektů mikroregionu. Druhým největším sektorem v ekonomice mikroregionu je pak průmyslová výroba. Obr. 3.1: Struktura hospodářství mikroregionu podle počtu subjektů, stav k 30.6.2005

služby 55,5 zemědělství 14,4

stavebnictví 14,4

průmysl 15,7

Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty

V hospodářské struktuře Moravskobudějovický mikroregion, jak vyplývá z Obr. 3.1, hraje významnou roli oblast průmyslové výroby a stavebnictví. Průmyslová výroba má v regionu dlouholetou tradici, v minulosti především v Moravských Budějovicích působili významní zaměstnavatelé ze sektoru průmyslu. Naproti tomu má v mikroregionu podprůměrné postavení sektor sluţeb. Celé území Moravskobudějovického mikroregionu je zahrnuto (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 16.7.2003) mezi regiony se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006.

Struktura ekonomiky mikroregionu Zemědělská výroba V zemědělském sektoru působí nejméně ekonomických subjektů ze všech hospodářských sektorů mikroregionu, avšak i přesto je význam zemědělství v hospodářské struktuře mikroregionu na úrovni sektorů průmyslu a stavební výroby. Zemědělská výroba patří i nadále mezi významné zaměstnavatele ekonomicky aktivního obyvatelstva mikroregionu, a to především co se týče populačně menších obcí. Pro sektor zemědělství je charakteristické, ţe většina ekonomických subjektů je zastoupena podniky fyzických osob,

11


tzn., ţe tito podnikatelé nemají své zaměstnance. Významné postavení má v zemědělské výrobě kategorie samostatně hospodařících rolníků (SHR), ta se podílí na celkovém počtu hospodářských subjektů působících v zemědělské výrobě téměř 36%. Většina ekonomických subjektů ze sektoru sluţeb se zabývá zemědělskou výrobou, pouhých 19,5 % subjektů podniká v oblasti lesnictví. Mezi nejvýznamnější zemědělské společnosti sídlící na území mikroregionu patří ZEAS,

a.s., Moravské Budějovice a ZD Dešov.

Průmyslová výroba V Moravskobudějovickém mikroregionu má průmyslová výroba významné postavení, coţ je také dáno historickým významem průmyslové výroby v tomto regionu. Průmyslová výroba v mikroregionu má tak ve srovnání s ostatními územními celky nadprůměrné postavení v hospodářské struktuře. V předrevolučním období působila na území mikroregionu řada významných zaměstnavatelů, velká část z nich v devadesátých letech minulého století ukončila svoji výrobní činnost. Mezi významné zaměstnavatele, kteří po roce 1989 ukončili, popřípadě významně omezili svoji výrobní činnost, patřili tyto závody: Královopolská strojírna – závod Moravské Budějovice (936 zaměstnanců), ÚP Závody Rousínov – Moravské Budějovice (237 zaměstnanců), Stavokonstrukce Praha SP – Moravské Budějovice (204 zaměstnanců), Strojnákup KP – Ţeletava (168 zaměstnanců) aj.. Útlum výroby příp. její ukončení představuje pro obce mikroregionu řadu problémů, a to jak v oblasti nezaměstnanosti, tak co se týče chátrajících nevyuţitých prostor. V průmyslové výrobě mikroregionu v současné době působí více jak 400 hospodářských subjektů, přičemţ většina těchto subjektů (více jak 86 %) nemá ţádného svého zaměstnance (velikostní struktura podnikatelských subjektů je zachycena v Tab. 3.3). Z hlediska odvětvové struktury průmyslové výroby je nejvýznamnějším odvětvím, co do počtu ekonomických subjektů, oblast kovodělného průmyslu. Druhým nejvýznamnějším odvětvím je oblast dřevozpracujícího průmyslu. Stavebnictví Stavebnictví je druhým nejmenším sektorem hospodářství subjektů, a to co do počtu ekonomických subjektů (názorně viz Obr. 3.1). Pro sektor stavebnictví je charakteristické, ţe je tvořen téměř výhradně malými podniky, a to především ekonomickými subjekty fyzických osob. Více neţ 97% ekonomických jednotek zabývajících se stavební výrobou nemá ţádného zaměstnance. Větší stavební firmy sídlí hlavně v Moravských Budějovicích, největší stavební firmou je Stavitel, spol. s r.o. Sluţby Sektor sluţeb je nejrozsáhlejším sektorem hospodářství Moravskobudějovického mikroregionu, ve sluţbách působí více neţ 55 % ekonomických subjektů (Obr. 3.1). I přesto je postavení sektoru sluţeb ve srovnání s vybranými územními celky výrazně podprůměrné. Významné postavení má sektor sluţeb v Moravských Budějovicích, kde hodnota podílu překračuje průměry za okres a kraj, avšak v komparaci s republikovou hodnotou2 je podíl sluţeb ve městě podprůměrný. Větší obce mikroregionu (resp. město Moravské Budějovice) zabezpečují základní sluţby, které vyuţívají občané okolních menších vesnic. 2

Vyšší podíl sektoru sluţeb oproti republikovému průměru (tj. 69,9 % podíl) vykázaly obce Lesná a Nimpšov, coţ je však ovlivněno celkově malým počtem ekonomický subjektů v těchto obcích.

12


Také pro sektor sluţeb platí, ţe i zde jde hlavně o malé podniky (tab. 3.3), kdy více neţ 86% subjektů je bez zaměstnance. Avšak v tomto sektoru oproti zbývajícím sektorům hospodářství mikroregionu hrají významnou roli také drobní podnikatelé, tj. zaměstnavatelé zaměstnávající méně neţ 10 pracovníků. Z hlediska struktury sektoru sluţeb má dominantní postavení odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboţí, mezi další významné odvětví sektoru sluţeb lze zařadit ještě činnosti pro podniky a ostatní sluţby. Nejvýznamnější zaměstnavatele ze sektoru sluţeb zachycuje Tab. 3.4. Tab. 3.4: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů, zaměstnávajících více jak 50 osob Firma

sektor

odvětví

kategorie prac.

obec

DŮM SV. ANTONÍNA

sluţby

sociální sl.

50-60

Moravské Budějovice

ZŠ TGM

sluţby

školství

50-60


Brabenec spol. s r.o.

průmysl

strojírenský

50-60

Ţeletava

Oldřich Vonka-Pekárna

průmysl

potravinářství

50-60


ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉČE, přísp. org.

sluţby

sociální sl.

50-60

Nové Syrovice

ISOBAST, spol. s r.o.

průmysl

plastikářský

50-60


Plyno elektro Ţelezný

stavebnictví stavebnictví

50-60


Dr. Oetker, spol. s r.o.

průmysl

potravinářství

50-60


ZŠ M. Bud.-Havlíčkova

sluţby

školství

50-60


Gymnázium a SOŠ, Moravské Budějovice

sluţby

školství

60-70


Domov důchodců, Velký Újezd přísp. organizace

sluţby

sociální sl.

60-70

Kojatice

Technické sluţby Moravské Budějovice

sluţby

ostatní sl.

60-70


TIRAD, s.r.o.

průmysl

kovodělný

60-70

Ţeletava - Šašovice

ZD Dešov

zemědělství zemědělství

60-70

Dešov

Agrovýkup, a.s.

průmysl

potravinářství

70-80


KOLLER HOLZ, s,r,o,

průmysl

dřevozprac.

70-80


STROJMONT CZ a.s.

průmysl

kovodělný

70-80

Ţeletava

SOU řemesel a sluţeb

sluţby

školství

80-90


Město Moravské Budějovice

sluţby

veřejná správ.

80-90


Rolnická společnost Lesonice a.s.


80-90

Lesonice

Štěpanovský, a.s.

průmysl

80-90


ZEAS, a.s.


80-90


STAVITEL, spol. s r.o.

stavebnictví stavebnictví

80-90


J+R s.r.o.3

průmysl

potravinářství

100-110


KPS Metal a.s.

průmysl

strojírenský

100-110


GROWELA - výroba obuvi, s.r.o.

průmysl

obuvnictví

110-120


FERRUM s.r.o.

sluţby

obchod

110-120


Model MB Karton s.r.o.

průmysl

papírenský

130-140


BAST, spol. s r.o.

průmysl

kovodělný

150-160


BEL Sýry Česko a.s.

průmysl

potravinářství

190-200

Ţeletava

Drůbeţ -Vysočina spol. s r.o.

průmysl

potravinářství

230-240


JMB druţstvo

sluţby

obchod

370-380


papírenský

Zdroj: ÚP Třebíč; RES – 30.6.2005, ČSÚ Jihlava

3 - firma majetkově provázána s Jaroměřickou mlékárnou, a.s.

13


3.1.6 Trh práce Pracovní síla Moravskobudějovického mikroregionu V současné době je na území Moravskobudějovického mikroregionu 7450 osob ekonomicky aktivních, do této skupiny patří jak osoby zaměstnané tak na mateřské dovolené, ve vojenské sluţbě a dále i osoby nezaměstnané. Situaci v oblasti pracovní síly nejlépe vystihuje míra ekonomické aktivity obyvatelstva, coţ je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ku obyvatelstvu staršímu 15 let. Míra ekonomické aktivity dosahuje v Moravskobudějovickém mikroregionu úrovně 58,2%, jde o hodnotu poměrně podprůměrnou, a to jak ve srovnání s průměrem za ČR (61,3%), tak i v rámci kraje Vysočina (59,8%). V rámci mikroregionu existují výrazné vnitroregionální rozdíly v míře ekonomické aktivity obyvatelstva mezi jednotlivými obcemi, niţší hodnoty u tohoto ukazatele jsou vykazovány především u populačně malých obcí (v těchto obcích má většinou významné postavení poproduktivní kategorie obyvatel). Pouze u dvou obcí mikroregionu přesahuje míra ekonomické aktivity obyvatel republikový průměr, jde o obce Lesonice a Lukov. Naproti tomu minimální míru ekonomické aktivity obyvatel vykazuje obec Kojatice. Míra ekonomické aktivity obyvatel významně koreluje s věkovými poměry v dané obci. Informace o tom, jak je vyuţit pracovní kapitál vzhledem ke stavu ekonomické aktivity obyvatel, rozebírá subkapitola Nezaměstnanost. Tab. 3.5: Základní charakteristiky trhu práce název obce

zaměstnaní

Babice Cidlina Častohostice Dědice Dešov Domamil Hornice Jakubov Kojatice Komárovice Láz Lesná Lesonice Litohoř Lukov Martínkov Moravské Budějovice Nimpšov Nové Syrovice Radkovice u Budče Vícenice Zvěrkovice Ţeletava mikroregion

88 48 77 44 158 98 31 237 88 37 108 32 225 215 158 106 3534 30 349 37 80 86 689 6555

M-EAO 58,4 55,6 57,2 49,0 53,5 55,3 49,3 58,3 33,0 50,5 54,5 50,6 62,7 61,1 64,3 51,3 60,8 47,7 49,7 53,8 58,2 56,9 60,7 58,2

vyjíždějící cel.(%)

80,7 83,3 72,7 79,5 48,1 69,4 83,9 83,1 69,3 59,5 83,3 90,6 57,8 71,6 76,6 66,0 27,4 83,3 59,0 67,6 87,5 74,4 37,9 43,7

denní vyj. (%)

88,7 95,0 82,1 100,0 68,4 89,7 88,5 89,3 83,6 95,5 80,0 93,1 78,5 86,4 81,0 90,0 64,4 88,0 84,5 80,0 90,0 85,9 66,7 76,5

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava Pozn.: M-EAO – míra ekonomické aktivity obyvatel

14


Struktura zaměstnanosti v území V současné době má zaměstnaní více neţ 6500 obyvatel mikroregionu, počet pracujících v jednotlivých obcích zachycuje Tab. 7.1. Počet pracujících závisí především na velikosti konkrétní obce a na jejích věkových poměrech. Druhotným faktorem, jenţ přímo ovlivňuje počet zaměstnaných osob, je stávající ekonomická situace u podnikatelských subjektů v regionu. Ve struktuře zaměstnanosti má nejvýznamnější postavení sektor sluţeb, ve kterém pracuje téměř 46 % obyvatel mikroregionu. Vyšší podíl sektoru sluţeb na zaměstnanosti je dán přítomností města Moravské Budějovice, kde je dostatek pracovních příleţitostí ve sluţbách (a to i díky jeho administrativnímu významu). Avšak i přesto je postavení sektoru sluţeb ve srovnání s průměrnou hodnotou za ČR značně podprůměrné. Druhým nejvýznamnějším sektorem z pohledu zaměstnanosti je průmyslová výroba. Zemědělská výroba hraje v zaměstnanosti mikroregionu významnou úlohu, podíl zaměstnaných v zemědělství je vzhledem k ostatním územním celkům značně nadprůměrný. Také ve struktuře zaměstnanosti platí, ţe mezi jednotlivými obcemi existují značné vnitroregionální rozdíly. Například u čtrnácti obcí mikroregionu má zaměstnanost v zemědělství více jak pětinový podíl, jde opět o menší obce, ve kterých zemědělská výroba představuje de facto jediného většího zaměstnavatele místních obyvatel. V sektoru sluţeb, jak jiţ bylo řečeno, je zaměstnáno nejvíce obyvatel mikroregionu. Nejvýznamnějším odvětvím v sektoru sluţeb je uskupení činností školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb. Tato skutečnost je dána širokým dopadem (resp. celospolečenským významem) těchto činností na společnost. Mezi další významné odvětví patří oblast obchodu a oprav spotřebního zboţí a motorových vozidel. Struktura sektoru sluţeb je podstatným způsobem ovlivněna přítomností města Moravské Budějovice, které má významné postavení (64 % podíl) na celkovém počtu osob pracujících ve sluţbách. Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu Ve struktuře obyvatel dle vzdělání má převahu sloţka osob se středním odborným vzděláním a vyučených, ta má 40,7 % podíl na obyvatelstvu mikroregionu starším patnácti let. Jde o nadprůměrnou hodnotu v porovnání s republikovým průměrem. V rámci kraje Vysočina jde o hodnotu typickou. Větší podíl vyučených osob můţeme dát také do souvislosti s nadprůměrným postavením průmyslu v hospodářství mikroregionu. Druhou největší vzdělanostní kategorií je skupina osob se základním vzděláním případně s neukončeným vzděláním (28,3 % podíl na osobách starších 15ti let). Aţ třetí největší vzdělanostní kategorií je skupina osob středoškolsky vzdělaná (21,9 % podíl na osobách starších 15ti let).

Nezaměstnanost K datu 30. 5. 2005 bylo na území mikroregionu registrováno 1157 osob ucházejících se o práci, coţ odpovídá míře nezaměstnanosti na úrovni 15,1 %. Míra nezaměstnanosti je v mikroregionu vysoko nad průměrnými hodnotami, a to jak ve srovnání s krajem Vysočina (8,8 %), tak i v porovnání s poměry v ČR (9,4 %). Nezaměstnanost v mikroregionu je dokonce výrazně na vyšší úrovni, neţ jaká je vykazována za okres Třebíč. Velmi vysoká míra nezaměstnanosti (více neţ 20%) byla ke konci dubna 2005 vykázána v obcích Komárovice, Lukov, Nové Syrovice a Radkovice u Budče (blíţe viz Tab. 3.6).

15


Tab. 3.6: Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu v období 31.12.2001 aţ 30.4.2005 obec Babice Cidlina Častohostice Dědice Dešov Domamil Hornice Jakubov Kojatice Komárovice Láz Lesná Lesonice Litohoř Lukov Martínkov Moravské Budějovice Nimpšov Nové Syrovice Radkovice u Budče Vícenice Zvěrkovice Ţeletava mikroregion

XII. 2001 10,4 10,1 12,1 12,7 10,7 18,5 6,5 10,9 16,5 8,5 13,4 14,6 9,3 9,6 14,4 12,2 11,7 4,9 15,2 15,9 14,0 8,2 9,3 11,6

XII. 2002 13,2 7,2 14,1 9,5 13,8 20,8 8,7 13,5 13,3 11,9 19,3 12,2 14,1 10,0 17,3 13,7 11,7 2,4 16,6 21,7 13,0 10,7 9,3 12,3

XII. 2003 13,2 26,1 12,1 19,0 11,1 16,9 6,5 14,7 17,1 16,9 21,0 17,1 15,9 13,9 20,1 10,8 13,5 9,8 15,7 17,4 15,0 14,8 12,6 14,1

XII. 2004 10,4 8,7 13,1 12,7 9,8 16,2 8,7 15,8 15,2 10,2 22,7 9,8 12,2 15,9 18,7 13,7 13,7 19,5 18,0 17,4 19,0 9,0 14,4 14,2

IV. 2005 7,5 11,6 16,2 11,1 11,6 18,5 2,2 16,2 15,2 20,3 16,0 14,6 16,3 15,5 23,0 13,7 13,9 14,6 24,3 27,5 18,0 18,0 14,4 15,1

Zdroj: ÚP Třebíč; vlastní výpočty; www.mpsv.cz

Ve sledovaném časovém období docházelo v mikroregionu k trvalému nárůstu míry nezaměstnanosti, coţ koresponduje s vývojem míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč. Celý okres Třebíč je hospodářsky slabým regionem4.

3.1.7 Občanská vybavenost Školství Školskou soustavu na území mikroregionu tvoří 9 mateřských škol (Dešov, Domamil, Jakubov u Moravských Budějovic, Lesonice, Litohoř, Lukov, Moravské Budějovice, Nové Syrovice a Ţeletava), 4 úplné základní školy (Domamil, 2x Moravské Budějovice a Ţeletava) a 6 malotřídek (Dešov, Jakubov u Moravských Budějovic, Lesonice, Litohoř, Lukov a Nové Syrovice). V Moravských Budějovicích se dále nachází Speciální školy (sdruţující zvláštní a pomocnou školu), Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeţe. V Moravskobudějovickém mikroregionu působí jedna střední škola (Gymnázium a Střední odborná škola Moravské Budějovice) a jedno učiliště (Střední odborné učiliště řemesel a sluţeb a Učiliště), které vzniklo sloučením učiliště zemědělského, strojírenského a lesnického. Na území mikroregionu ani na území kraje Vysočina se nenachází ţádná škola, která by umoţňovala vysokoškolské studium. Studenti dojíţdějí do měst, která toto studium nabízejí (Brno, Praha). Vysokoškolské studium ve vybraných oborech nabízejí v blízkosti také města: Jihlava (Vysoká škola polytechnická Jihlava), Telč (stálá pracoviště Ekonomickosprávní fakulty MU Brno a Fakulty architektury ČVUT Praha) a Třebíč (Západomoravská vysoká škola Třebíč). 4

Usnesení vlády České republiky ze dne 16. července 2003 č. 722, o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006.

16


Zdravotní a sociální péče Zdravotní a sociální péče je v území mikroregionu především soustředěna do města Moravské Budějovice. V Moravských Budějovicích je zajišťována také Lékařská sluţba první pomoci (LSPP) a dále se zde nachází stanoviště Rychlé lékařské pomoci. V Moravských Budějovicích se nachází zařízení Nemocnice Třebíč, p.o. – Léčebna dlouhodobě nemocných. Praktičtí i odborní lékaři poskytují péči převáţně v budově polikliniky. Specializovaná nemocniční péče je pro občany mikroregionu poskytována především v Třebíči, Jihlavě popř. Dačicích. Na území mikroregionu se nacházejí 4 lékárny (3x Moravské Budějovice, 1x Ţeletava). V oblasti sociální péče se na území mikroregionu nachází Domov důchodců (Kojatice – Velký Újezd) a Dům s pečovatelskou sluţbou (Moravské Budějovice). V obci Nové Syrovice je provozován Ústav sociální péče. Od 1.10.2003 poskytuje Město Moravské Budějovice pro své občany pečovatelskou sluţbu.

Prostory pro volnočasové aktivity Stav v oblasti nabídky prostor pro volnočasové vyţití je v obcích mikoregionu na různé úrovni. Horší stav je v oblasti mnoţství a kvality sportovišť v jednotlivých obcí. Z celkového počtu 23 obcí se přístupné sportoviště pro občany nachází v pouze ve 12 obcích. Centrem mikroregionu i z pohledu volnočasových aktivit je město Moravské Budějovice. Mimo řady kulturních zařízení, nejrůznějších sportovišť je dále v Moravských Budějovicích k dispozici občanům nový krytý zimní stadion či koupaliště se zázemím (restaurace, sauna, sportoviště).

3.1.8 Cestovní ruch Moravskobudějovický mikroregion se rozprostírá v jiţní části Českomoravské vysočiny. V oblasti aktivního vyţití volného času mohou návštěvníci mikroregionu vyuţít značených cyklistických a pěších tras, veřejně přístupná sportoviště v obcích apod. V Moravských Budějovicích mohou návštěvníci vyuţít letní koupaliště vč. zázemí (sauna, sportoviště – tenis, pláţový volejbal, restaurace atd.). V zimních měsících je v Moravských Budějovicích k dispozici krytý zimní stadion. Na území mikroregionu se nenachází ţádná turistická atraktivita nadregionálního významu. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je však významná poloha v dostupné vzdálenosti měst, resp. významných turistických lokalit. Sem patří např. dvě města zapsaná na seznam světového kulturního a přírodní bohatství UNESCO (Třebíč, Telč) či Vranovská přehrada aj. Významnou pozitivní úlohu v oblasti návštěvnosti můţe sehrát také vzdálenost od hraničního přechodu s Dolním Rakouskem. Zdejší příroda a celkový reliéf krajiny vytváří vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky (cykloturistiky, pěší turistiky, rybaření, houbaření apod.). Toto potvrzuje také větší mnoţství bytů určených k rekreaci, které se na území mikroregionu nachází. Nejvíce rekreačních chalup se po Moravských Budějovicích a Ţeletavě nacházejí v obcích Lesonice, Martínkov a Dešov. V obci Nimpšov tvoří rekreační byty dokonce více něţ 30% ze všech bytů nacházejících se v této obci. Na území mikroregionu se nachází celkem 383 bytů slouţících k rekreaci, coţ je 6,1% všech bytů v mikroregionu (v ČR je tento ukazatel pouze 3,9%). Důleţitou úlohu na poli rozvoje kultury, pořádání kulturních a společenských akcí (regionálních, nadregionálních i mezinárodních) v Moravských Budějovicích zajišťuje Městské kulturní středisko, příspěvková organizace města (MěKS). V Moravských Budějovicích se nachází Městské informační centrum, které poskytuje základní turistické informace.

17


Kulturně-přírodní zajímavosti na území mikroregionu V území mikroregionu se nachází celá řada kulturních památek. Jak jiţ bylo uvedeno nejde o památky nadregionálního významu, které by samy o sobě byly zásadním „tahounem“ cestovního ruchu ve městě (jako je tomu např. v jiných městech v okolí – Telč, Třebíč apod.). Stav těchto památek a jejich další vyuţití a propagace je však pro další rozvoj cestovního ruchu v území velice významné. Moţný potenciál z pohledu rozvoje cestovního ruchu nabízí rozsáhlé podzemí pod zámkem a pod některými domy na náměstí, zejména č.p. 60 „Blaţkův dům“ (vyuţití v budoucnu např. na restaurační společenské účely aj.). Značná zachovalost reliéfů krajiny a její vegetace vedla k vyhlášení řady maloplošných zvláště chráněných území. Zde se můţeme setkat se vzácnými druhy rostlin, ojedinělými druhy ţivočichů a zajímavými geologickými útvary. Přehled některých ZCHU je součástí kap. 10 Ţivotní prostředí

Turistická infrastruktura Ubytovací a stravovací zařízení Vedle existence kulturního a přírodního potenciálu je nutné mít vybudovanou síť sluţeb, která návštěvníkům umoţní delší pobyt. Jde zejména o stravovací a ubytovací zařízení. Ubytovací a stravovací zařízení jsou soustředěny do centra mikroregionu, města Moravské Budějovice. V některých menších obcích jsou individuálně pronajímány chalupy k rekreaci (tzv. ubytovací objekt se zázemím – kuchyňka, sociálky apod.) Sportoviště, informační centrum Komplexnější nabídka sluţeb je soustředěna především v Moravských Budějovicích. Mimo nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit zde návštěvníci mohou vyuţít např. zázemí letního koupaliště. Letní koupaliště nabízí všem svým návštěvníkům rekreaci v bazénech 50 x 21 m; 25 x 12,5 a pro děti v brouzdališti 25 x 12,5, na 56 m dlouhém tobogánu, na volejbalovém hřišti s umělým povrchem, na 3 hřištích pro pláţový volejbal, na tenisovém hřišti nebo na minigolfu. Ze sluţeb mohou návštěvníci vyuţít půjčovnu sportovních potřeb a slunečníků, sauny s moţností masáţe, nakoupit si v prodejně potravin nebo vyuţít nabídky restaurace. Provozovatelem koupaliště je společnost Koupaliště, sauna a restaurace v Moravských Budějovicích, příspěvková organizace města Moravské Budějovice. V zimních měsících mohou dále návštěvníci vyuţít zázemí nového krytého zimního stadionu. V Moravských Budějovicích se nachází Městské informační centrum, které poskytuje základní turistické informace. Turistické trasy v území Během posledních let došlo k výraznému rozvoji cykloturistiky v ČR. Také v mikroregionu vznikla řada nových tras, které přivádějí návštěvníka do různých, z pohledu cestovního ruchu zajímavých částí mikroregionu. Tyto trasy vyuţívají stávající dopravní komunikace niţších tříd v území, jenţ jsou vyuţívány pro motorovou dopravu (cyklotrasy). Na území mikroregionu se nenachází ţádná speciální trasa pro cyklisty (cyklostezka). Moravskobudějovický mikroregion je jedním z partnerů významného nadregionálního projektu řešící výstavbu dálkové cyklostezky Jihlava – Třebíč - Jaroměřice nad Rokytnou Moravské Budějovice - Jemnice - Raabs an der Thaya (délka trasy cca 120km). Další etapa

18


projektové přípravy je v současné době řešena za pomoci finančních prostředků Iniciativy společenství Interreg IIIA. Tab. 3.7: Stávající cyklotrasy procházející územím mikroregionu Číslo trasy 5125 5103

Průběh trasy Jaroměřice nad Rokytnou - Telč Mastník - Moravské Budějovice

5233 5124

Moravské Budějovice - Zblovice Moravské Budějovice - Javořice

Obce mikroregionu na trase Ţeletava, Bítovánky (Ţeletava), Cidlina, Horní Laţany (Lesonice), Moravské Budějovice, Horní Laţany (Lesonice), Babice, Bolíkovice (Babice) Moravské Budějovice, Krnčice (Nové Syrovice), Nové Syrovice, Moravské Budějovice, Vranín (Moravské Budějovice), Domamil, Radkovice u Budče

Zdroj: Data RRAV

Na území mikroregionu se také kříţí několik turistických tras pro pěší. Nejvýznamnější pěší trasa procházející mikroregionem je tzv. Březinova cesta. Jde o červeně značenou tématicky zaměřenou turistickou trasu o délce 64,5 km.

19


3.1.9 Ţivotní prostředí Mikroregion se rozprostírá na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny a severozápadním okraji Znojemské pahorkatiny. Tvoří jej mírně zvlněná a členitá krajina s nadmořskou výškou v průměru od 400 do 550 m s nejvyšším bodem na kopci Mařenka u Ţeletavy. Nejvýznamnějším vodohospodářským tokem, který odvodňuje území mikroregionu, je řeka Rokytka. Na území pramení větší mnoţství dalších místních toků, které určují charakterický ráz krajiny, jejímţ znakem je v celku vyšší hustota méně lidnatých sídel a obcí. V mikroregionu se nachází větší počet menších vodních nádrţí a rybníků, největší význam má rybník Nový u Háje u Moravských Budějovic a Vidlák u Jakubova. Z hlediska klimatického je moţno mikroregion charakterizovat jako mírně teplou oblast s vyšším úhrnem sráţek, který se pohybuje mezi 650 aţ 750 mm ročně. Územím převaţují větry ze SZ a Z kvadrantu. Říční údolí jsou méně dobře provětrávána a často se vyskytují údolní inverze a mlhy. Stav znečištění ovzduší je charakterizován stupněm č. 1 – nezávadné ovzduší. Zhoršené ovzduší je v zimním období, v některých sídlech leţících v kotlinách, způsobeno zvláště spalováním fosilních paliv při vytápění objektů. Pozitivní je výrazná tendence ke změně vytápění zemním plynem a dřevem. Pro zlepšení kvality ovzduší je nutné podporovat i potřebné vyuţití biomasy a dalších alternativních zdrojů energie. Zemědělská půda vykazuje vysoké procento zornění, coţ je dáno způsobem vyuţití rostlinné velkovýroby. Vyšší blokace plodnosti půd je spojená s omezením vodní sítě, coţ způsobuje zrychlený rozvoj eroze půdy – její rozrušování, přenos a ukládání na rozsáhlých územích. Lesnatým celkům chybí rozmanitost dřevin, převaha smrkových monokultur je proti stabilizaci ekosystému krajiny. Přes řadu dílčích zlepšení ŢP v sídlech Moravskobudějovického mikroregionu trvá poţadavek jak na scénickou kvalitu ŢP, tak i na manipulaci s odpadem, identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší a především vod a péči o zeleň. Sledujeme-li prostorovou skladbu krajinných ekosystémů Moravskobudějovického mikroregionu, pak zjišťujeme, ţe nejsou stabilizované, krajina je fragmentární, ekosystémy nepropojené, postrádáme síť jak biocenter, tak biokoridorů. Přitom při podrobnějším studiu krajiny nalezneme zbytky dříve vyváţené krajiny s pestřejším a šetrnějším vyuţíváním přírodních zdrojů. Většina mělkých a méně úrodných půd je zalesněna, zatímco téměř veškeré půdy s vlastnostmi lepšími jsou rozorány. Stupeň zornění je ve srovnání s maximem moţného rozorání velmi vysoký a orná půda je organizována vesměs ve velkých blocích půdy. Tyto velké bloky orné půdy způsobily zrychlení odtoku vody provázeného zrychlenou erozí půdy a jejím ukládáním v údolní síti, kde zanáší další úrodné půdy. Kritickou vlastností půdy ve vztahu k její erozi je hloubka půdy. V kotlině Moravskobudějovické jsou vesměs hlubší půdy na starších zvětralinách a s podílem spraší, takţe jejich mocnost dosahuje aţ 2 m. Vzhledem k jejich textuře – zrnitosti – stále v nich zůstává potřebný minerální podíl k sorpci umělých hnojiv a tudíţ se udrţuje jejich produkční vlastnost. Horší je to na hřbetech, kde dochází při erozi půdy k jejich změlčení do takové míry, ţe na povrchu vystupuje horninový podklad. K tomu dochází i v horních úsecích svahů, především v úvalinových údolích. Sporný je agrochemický stav půdy, neboť v posledních letech došlo k celkovému sníţení mnoţství pouţívaných agrochemikálií a nejsou známa rezidua. Rozhodně však by měla být vypracována, pokud nejsou, protierozní opatření a pokud jsou vypracována, pak je nutné zajistit jejich dodrţování. Velmi je ohroţena vodní síť nadměrnými a příliš silnými melioracemi – drenáţemi, zatrubňováním, napřimováním vodních toků a absencí kaskád malých vodních nádrţí, minimální péčí o prameny a pramenná území. Celkové zkracování délky vodní sítě a její napřimování vedlo ke zrychlení odtoku, k vysoké rozkolísanosti průtoku a dokonce vysychání některých vodních toků v letních měsících. I na Rokytce a Rokytné, méně na Ţeletavce, se 20


dostavují dny, kdy se průtok zcela zastavuje. Existují přitom okraje lesů a některé nivy, které mají řadu rybníků a jejichţ údolní nivy mají zachované mokřiny. Jsou to však jen některé úseky a navíc vesměs nesouvislé, fragmentární. Doporučuje se srovnat vodní síť se sítí údolní a poučit se z velkých rozdílů. V kaţdém případě by větší toky měly mít obnoveny meandrové pruhy s volnými meandry, které lze stabilizovat břehovými dřevinami a keři. Je bezpodmínečně nutné obnovit nivní louky s křovinami a luţními lesíky proloţenými vodními nádrţemi. Transformace niv na ornou půdu je činem zřetelně protiekologickým. Stav lesů není příliš ekologicky pozitivní. Převládají smrkové monokultury. Je potřebná změna na alespoň smíšené lesy s bohatším druhovým sloţením i v podrostu. V lesích nejsou zcela uznány nivy potoků jako ekologicky důleţité a mají často smrkové porosty. I v lesích by však měla být uznávána vodní síť a nivy by měly mít luţní vegetaci – dřeviny, křoviny, louky. Velkým ekologickým problémem jsou okraje lesů – lesní lemy. Převaţují tvrdé přechody typu smrčina – orná půda, ale vyskytují se i lemy lesů s listnatými dřevinami a keři. Ty by měly být rozšířeny na všechny lesní lemy. Navíc by měly být na kontaktu les-vodní tok-orná půda více zastoupeny louky, nejdříve především nivní a měla by být rozšířena praxe okrajových vodních nádrţí, rybníků a rybníčků. Tyto části krajiny lze vyuţít i rekreačně. Smrkovým monokulturám hrozí polomy, vývraty a jiné kalamity, včetně větší náchylnosti k šíření škůdců. Nelesní přirozená vegetace téměř zcela z krajiny zmizela, najdeme jen smutné zbytky remízků, mezí a solitérních stromů případně křovin. Jejich protierozní funkce a zároveň stanoviště pro ţivočišstvo tak byla výrazně aţ drasticky sníţena. V krajině nenajdeme souvislé pruhy přirozené vegetace, jeţ by bylo moţné označit za regionální biokoridory, maximálně se zde objevují lokální biokoridory. S tím souvisí i nízký podíl luk a pastvin daný výrazným zorněním krajiny – jejich návrat by znamenal posílení stability nejen půdního pokryvu, ale i krajiny celkově. Na okrajích sídel přeţívají přestárlé sady a ovocné zahrady – jejich plocha by se měla zvýšit, sídla by tak mohla mít tlumivé – buferové okraje, které by je mohly oddělit od chemizovaných polí. Zatím nedošlo k výraznějšímu zastavení obdělávání půdy, šíření plevelů, coţ je stejně ekologicky nevítané jako nadměrné zornění ve velkých blocích půdy. Stav ovzduší není kritický ani v sídlech, jen za zimních inverzí při vytápění uhlím hrozí smogové situace. Kromě přinášeného znečištění z jiných regionů se zde nevyskytují větší zdroje znečištění. Horší je to s kvalitou vody. V lesích je sice přijatelná, ale v rozorané krajině je zatíţena, ba přetíţena agrochemikáliemi. Jen tam, kde vodní toky meandrují a protékají luţními společenstvy (louky, křoviny, lesíky) jsou podmínky pro uplatnění samočistící schopnosti vody. V těchto úsecích se můţe odbourat znečištění z menších sídel. V kaţdém případně neodtékají Rokytná, Ţeletavka a Jevišovka či Bihanka výrazněji znečištěny do sousedních regionů. Co však potřebuje naléhavě revitalizaci, to jsou údolní nivy, jak bylo uvedeno výše. Příroda na území mikroregionu je bohatá na památné stromy, nachází se zde zvláště chráněné lokality. V katastrálním území obce Dešov je známá přírodní rezervace Suchá hora a přírodní památka Černá blata. V katastrálním území obce Nové Syrovice se nachází přírodní rezervace Habrová seč a přírodní památka U Lusthausu. V obvodu obce Cidlina byla vyhlášena přírodní rezervace Blatná hráz.

21


3.2 Zdůvodnění jednotného charakteru území ve vztahu k navrţenému tématu Strategie 3.2.1 Důvod výběru daného území Důvody výběru daného území souvisí s přirozeným vývojem spolupráce obcí a dalších subjektů. Hlavní specifika výběru území: - Jde o území homogenní s podobnými ekonomickými, demografickými, sociálními, historickými a geografickými parametry. - Místní akční skupina Moravskobudějovicko byla zaloţena na území Moravskobudějovického mikroregionu. - Území je spojováno společnými zájmy obcí a obyvatel, které tyto zájmy (či problémy) dokáţou řešit společně. - V území je patrný aktivní zájem subjektů společnými silami realizovat další vyváţený rozvoj. - Nejde o uměle vytvořený celek, který účelově vzniknul pouze pro program LEADER+, ale jde o přirozeně a postupně vzniknuvší oblast. - Moravské Budějovice jsou přirozeným centrem regionu a pro všechny obce a subjekty v mikroregionu zajišťují správu vyplývající z činností obce s rozšířenou působností.

3.2.2 Vznik a charakter území Místní akční skupina Moravskobudějovicko byla zaloţena na území Moravskobudějovického mikroregionu. Moravskobudějovický mikroregion byl ustanoven v dubnu 2000. Obecným cílem a úkolem je všeobecná spolupráce, koordinace vzájemné činnosti a podpora rozvoje celého mikroregionu. Mikroregion chce spolupracovat se všemi podnikateli, organizacemi a institucemi, které mají zájem podporovat hospodářský, sociální, kulturní a společenský rozvoj mikroregionu. Současné území mikroregionu plně respektuje správní obvod Moravských Budějovic jako obce s pověřeným obecním úřadem. Jde o jednotné a ucelené území venkovského charakteru. V území převaţují obce do 500 obyvatel (celkem 18 obcí z 23) s celkovou hustotou osídlení 68,4 obyvatel na km2. Území je charakteristické vysokou mírou nezaměstnanosti - dle Usnesení vlády České republiky ze dne 16.7.2003 č. 722 je součástí hospodářsky slabého regionu - okres Třebíč. Výběr tématu úzce koresponduje s charakterem území Moravskobudějovického mikroregionu. Tedy snaha o vyváţený a trvale udrţitelný rozvoj kvality ţivota a ţivotních podmínek ve venkovské oblasti. Mezi společné problémy, identifikované v území patří zejména zkvalitnění podmínek pro rozvoj podnikání, rozvoj zaměstnanosti a rozvoj občanské vybavenosti. Moravskobudějovický mikroregion vypracoval v roce 2001 (aktualizace v roce 2005) Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravskobudějovického mikroregionu. Dokument byl vypracován ve společné koordinaci se všemi obcemi mikroregionu. Společná vize a strategické cíle zakotvené ve strategii mikroregionu jsou plně v souladu se zvoleným tématem. Vize mikroregionu zní:

22


Společně usilovat o celkové zlepšení sociálně ekonomické situace obyvatel mikroregionu, společně podporovat kulturní a společenský rozvoj jednotlivých obcí a tím i celého mikroregionu, společně zvyšovat přitažlivosti mikroregionu pro domácí i zahraniční návštěvníky.

Obr.3.2: Území (obce) Moravskobudějovického mikroregionu

3.2.3 Zaměření strategie - výchozí šetření V období druhé poloviny roku 2005, tedy v období přípravy této Strategie MAS, proběhlo v mikroregionu dotazníkové šetření hodnotící potřeby a rozvojové priority obcí a zároveň v návaznosti na realizaci projektu „Partnerství pro Vysočinu“5 došlo ke sběru projektových záměrů od nejrůznějších subjektů v území mikroregionu. Hlavní výstupy, vč. grafického vyjádření, jsou uvedeny dále. Výstupy z těchto šetření byly důleţitým zdrojem informací pro další zaměření Strategie MAS.

5

Projekt realizován krajem Vysočina za účelem vytvoření společného rozvojového plánu kraje.

23


A. Vyhodnocení dotazníkového šetření: Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 21 obcí Moravskobudějovického mikroregiou. Úlohou zástupců obcí bylo obodovat (stupnicí od 1-5) jednotlivé rozvojové priority a opatření dle individuálních potřeb dané obce. Oblasti, které v průměru získaly 3 a více bodů jsou součástí následující tabulky.

Bodové hodnocení odpovídalo tomuto slovnímu hodnocení: 1: Nevnímáme, ţe tato oblast je pro naší obec důleţitá. 3: Důleţitá oblast, lze však řešit postupně. 5: Velice důleţitá oblast, měla by být řešena přednostně.

Tab. 3.8 Hodnocení potřeb obcí dle provedeného dotazníkového šetření Oblast

Téma

Doprava Technická infrastruktura Lidské zdroje Ţivotní prostředí Ţivotní prostředí Bydlení a volný čas Ţivotní prostředí Ţivotní prostředí Bydlení a volný čas Bydlení a volný čas Cestovní ruch Ţivotní prostředí Ţivotní prostředí

Oprava místních komunikací a chodníků Systém svedení a likvidace odpadních vod Vytváření nových pracovních příleţitostí Výsadba a péče o zeleň v obcích Podpora třídění odpadu Výstavba či rekonstrukce sportovních zařízení v obci Údrţba krajiny, sečení neudrţovaných ploch, struh apod. Omezení a recyklace odpadů Oţivení bytové výstavby, příprava parcel pro výstavbu Výstavba či rekonstrukce kulturních zařízení v obci Oprava památek Zvýšení osvěty v oblasti ŢP Revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků Zkvalitnění informovanosti obcí o grantových příleţitostech ČR a EU Propojený informační systém mikroregionu Propagace a reklama mikroregionu (propagační materiály, www stránky, informační tabule apod.) Zkvalitnění sociálních a zdravotních sluţeb v mikroregionu Rozšíření vzájemné komunikace mezi zástupci obcí mikroregionu Udrţení sítě základních a mateřských škol Zlepšení dostupnost zdravotní péče Rozšíření volnočasových aktivit (kulturních a sportovních) pro obyvatele obce Zkvalitnění stavu výpočetní techniky ve veřejné správě Protipovodňová a protierozní opatření Zpracování (aktualizace) krizového plánu obce (koncepce řešící komplexní bezpečnost a ochranu obyvatel) Zlepšení dostupnost sociální péče Rozvoj terénní pečovatelské sluţby Rozvoj tradičních i netradičních společenských akcí v obci Zkvalitnění, popř. vytvoření internetových stránek obce Zpracování protipovodňového plánu obce

Informovanost, informační systémy Informovanost, informační systémy Cestovní ruch Sociální a zdravotní infr. Informovanost, informační systémy Lidské zdroje Sociální a zdravotní infr. Bydlení a volný čas Informovanost, informační systémy Ţivotní prostředí Informovanost, informační systémy Sociální a zdravotní infr. Sociální a zdravotní infr. Bydlení a volný čas Informovanost, informační systémy Ţivotní prostředí

Průměrný počet bodů 4,43 4,19 4,19 4,05 4,00 3,81 3,67 3,57 3,48 3,48 3,43 3,43 3,38 3,38 3,38 3,33 3,24 3,24 3,19 3,19 3,19 3,19 3,14 3,14 3,10 3,05 3,05 3,05 3,00

Následující graf hodnotí jednotlivé oblasti dle počtu do nich spadajících aktivit, které v celkovém průměrném hodnocení získali více neţ 3 body (první číslo uvedené v grafu značí počet témat v dané oblasti, druhé číslo vyjadřuje podíl počtu témat pro danou oblast na celkovém počtu zvolených témat. Z tab. 3.8 a obr.3.3 je patrné, ţe významně hodnocenou oblastí je oblast ţivotní prostředí a také oblast řešící informovanost a informační systémy. Více je také zastoupena oblast bydlení a volný čas a oblast sociální a zdravotní infrastruktura.

24


Obr.3.3: Počet zvolených témat dle jednotlivých oblastí 1; 3% 1; 3% 6; 21%

2; 7%

Doprava Technická infrastruktura

2; 7%

Lidské zdroje

8; 28%

Ţivotní prostředí Bydlení a volný čas Sociální a zdravotní infr.

4; 14%

Cestovní ruch Informovanost, informační systémy

5; 17%

B. Záměry dle projektu „Partnerství pro Vysočinu“ „Partnerství pro Vysočinu“ je projektem, který realizuje Krajský úřad kraje Vysočina a jehoţ cílem je vybudovat v kraji partnerský dialog, v němţ budou zastoupeni všichni ti, kteří mají co říci k rozhodování o budoucnosti kraje. Výstupy z tohoto dialogu budou impulsem pro vytváření společného rozvojového plánu kraje. Dialog probíhá na místních úrovních (v jednotlivých obcích s rozšířenou působností) za účasti místních samospráv, podnikatelského sektoru, nestátních neziskových organizací, vzdělávacích institucí apod. Vzhledem k zapojení různých subjektů jsou výstupy z projektu Partnerství pro Vysočinu vhodným zdrojem informací také pro tuto Strategii MAS. Ze všech záměrů, které uvedly subjekty v rámci Partnertsví pro Vysočinu byly vybrány pouze záměry spadající do území MAS Moravskobudějovicko. Takto upravené výsledky jsou součástí následující tabulky, resp. grafů.

25


Tab. 3.9: Výstupy z Projektu pro Vysočinu vztažené k území Moravskobudějovicka 1. Veřejná správa, informovanost, strategický rozvoj

3

Celkové náklady (tis. Kč) 25 000

Informovanost

1

9000

Oblast

Krizový systém

Počet záměrů

2

16000

26

342 528

Odpady, ochrana a revitalizace půd, staré ekologické zátěţe

4

36950

Zeleň a čistota veřejných a jiných ploch

2

3400

2. Životní prostředí

Pitná voda, voda povrchová a odpadní

15

244528

Energie

5

57650

3. Zdravý životní styl, zdravotní prevence, zdravotní služby

2

19 700

Stravování, pohyb, prevence kriminality

1

18000

Zdravotní sluţby

1

1700

23

348 895

4. Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský život Příleţitosti pro sport a místní rekreaci

7

89650

Příleţitosti pro kulturu a společenský ţivot

7

178145

Volný čas dětí a mládeţe

4

21400

Kulturní dědictví, památky a tradice

4

55200

Ostatní

1

4500

5. Sociální problematika, bydlení sociopatologické jevy

3

77 000

Sociální sluţby a poradenství

1

65000

Bydlení

2

12000

6. Vzdělání a osvěta

5

78 200

Podmínky pro vzdělávání (školy, školská zařízení, knihovny, vzdělávací centra, …)

4

63200

Věda a výzkum a ostatní

1

15000

7. Podnikání, ekonomika, cestovní ruch

19

559 945

Podpora podnikání a investic

9

260100

Dostupnost a podpora místních sluţeb

1

7000

Podpora zaměstnanosti

2

40000

Cestovní ruch a sluţby pro cestovní ruch

7

252845

8. Zemědělství a venkov

9

92 100

Péče o krajinu

6

78000

Ekologicky šetrné způsoby hospodaření

1

14000

Podpora zemědělského hospodaření, lestnictví a zpracování místních produktů

1

100

Ostatní

1

0

29

408 030

Dopravní síť v regionu a širší návaznosti

5

203050

Dopravní bezpečnost a zklidňování dopravy

2

27200

Hromadná doprava, integrované dopravní systémy, dopravní obsluţnost Pěší a cyklistická doprava

1 2

1200 15000

Kvalita místních komunikací, chodníků a mobiliáře

18

153580

Dopravní řešení ve městech a obcích, vč. parkování

1

8000

9. Doprava

26


Obr. 3.4: Počet záměrů dle jednotlivých oblastí % 2%

4%

20%

7%

9%

11%

18%

13% 16% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Obr. 3.5: Náklady na realizaci záměrů dle jednotlivých oblastí % 1% 18%

21%

1% 5%

18%

4%

28% 4% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

27


Legenda k výše uvedeným grafům: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Veřejná správa, informovanost, strategický rozvoj Ţivotní prostředí Zdravý ţivotní styl, zdravotní prevence, zdravotní sluţby Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský ţivot Sociální problematika, bydlení sociopatologické jevy Vzdělání a osvěta Podnikání, ekonomika, cestovní ruch Zemědělství a venkov Doprava

Mezi nejvíce zastoupené oblasti jak co se týče počtu záměrů, tak i dle velikosti nákladů zakomponovaných projektů patří:

-

Ţivotní prostředí Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský ţivot, Doprava Podnikání, ekonomika, cestovní ruch

Výstupy z obou šetření, tedy jak z dotazníkového šetření, tak i z projektu Partnerství pro Vysočinu plně korespondují a navazují na zvolené téma této strategie tedy Zlepšování kvality ţivota a ţivotního prostředí ve venkovských oblastech. Aktivity charakteristické pro toto zvolené téma (viz kap. 1) jsou výrazně zastoupené ve výstupech obou šetření, tedy zvolených potřebách zúčastněných subjektů.

28


4. SHRNUTÍ DOSUD REALIZOVANÝCH PROGRAMŮ V DANÉ OBLASTI 4.1 Popis dosud realizovaných programů v dané oblasti a shrnutí dosaţených cílů a výsledků Subjekty v území Moravskobudějovického mikroregionu mohly (mohou) vyuţívat řady grantových programů ČR a EU. Jde tedy jak o standardní, resp. celoplošné dotační programy, tak i o programy určené pro vybraná území (např. Interreg - přeshraniční projekty, programy určené pro oblasti spadající do „hospodářsky slabých regionů“ apod.) Moţnost vyuţití stávajících programů EU a ČR má významný vliv na socio-ekonomický rozvoj území. Jde jak o projekty řešící rozvoj podnikání a zaměstnanosti v území, tak i projekty zaměřené na rozvoj občanské vybavenosti, sociálních sluţeb apod. Mezi ţadateli se objevují mikroregion, obce i podnikatelé a neziskové organizace. Projekty jsou připravovány ţadateli individuálně dle zaměření daného grantového programu. Současné grantové programy realizované na území Moravskobudějovického mikroregionu jsou vytvářeny a implementovany na vyšší úrovni s tím, ţe Moravskobudějovický mikroregion nemá (oproti principům LEADER) přímý vliv na znění a zaměření programů a výběr konečných projektů. Záměrem této Strategie MAS je navázat na stávající programy a zaměřit se především na řešení aktivit (projektů), které lze obtíţně přímo financovat ze stávajících programů EU a ČR a jejichţ realizace bude mít výrazný vliv na vyváţený a trvale udrţitelný rozvoj území.

4.1.1 Programy ČR Nejrozšířenějším programem v území mikroregionu je Program obnovy venkova a dále krajský program – Fond Vysočiny. Obou programů se kaţdoročně zúčastňuje řada obcí mikroregionu i jiných subjektů (Fond Vysočiny) s ţádostí o realizaci drobnějších investičních i neinvestičních aktivit. Zvýšený zájem je především o dotace směřující do zkvalitnění občanské vybavenosti, zavádění internetu na obce apod. Mezi další programy ČR, které subjekty v území vyuţívají patří např.: Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postiţených regionů, programy Státního fondu ţivotního prostředí a další. Vzhledem k počtu podaných ţádostí na tomto místě uvádíme pouze některé úspěšně realizované projekty z programů ČR.

29


Tab. 4.1: Programy ČR – vybrané schválené projekty Nositel

Název projektu

Program


Stavební úpravy bývalých objektů Královopolské strojírny Moravské Budějovice pro podnikání II.


Sportovní centrum Moravské Budějovice nadstavba ubytovací části


Oprava plaveckého bazénu ZŠ Havlíčkova

Obec Ţeletava

TIRAD, s.r.o.,

Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury Restrukturalizace průmyslové výrobní základny

MMR - Program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postiţených regionů MMR - Program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postiţených regionů MMR - Program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postiţených regionů MZE - Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod MZE - Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod MPO - SOP2


Novostavba veřejných záchodů


Regenerace městského parku

MMR Podpora budování doprovodné infrastruktury CR na území MPR a MPZ SFŢP

Obec Zvěrkovice

Rekultivace skládky Zvěrkovice

SFŢP

Obec Ţeletava

Čistírna odpadních vod a obecní kanalizace

SFŢP

Moravský rybářský svaz Místní organizace Ţeletava Obec Častohostice

Odbahnění a oprava rybníka

SFŢP

Odbahnění rybníka

SFŢP

ŢŠ Jakubov

Instalace demonstračního fotovoltaivkého a fototermického systému

SFŢP

Obec Ţeletava

4.1.2 Programy EU Subjekty v území Moravskobudějovického mikroregionu se snaţí aktivně vyuţívat prostředky, které nabízí fondy EU. Jde jak o dříve realizované předstrukturální fondy EU či v současné době spuštěné strukturální fondy a iniciativy EU. V rámci předstupních programů EU šlo především o programy SAPARD a PHARE (PHARE CBC a PHARE 2003). V oblasti strukturálních fondů EU a Iniciativ EU se subjekty v regionu snaţí vyuţívat především tyto programy: - Společný regionální operační program (SROP) - Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) - Operační program Zemědělství (OPZ) - Interreg IIIA - Interreg IIIA – Dispoziční fond

30


Tab. 4.2: Předstrukturální fondy EU – vybrané úspěšné projekty v území

Obec Ţeletava

Místo Ţeletava Domamil Moravské Budějovice Ţeletava

Městské kulturní středisko


Občanské sdruţení K4

Moravské Budějovice Moravské Budějovice

Nositel TIRAD, s.r.o. Obec Domamil Město Moravské Budějovice

Základní škola TGM

Název projektu Zavedení systému řízení firmy Rekonstrukce mateřské školy a její nové vyuţití Rekonstrukce kanalizace a oprava vozovky komunikace v ulici K Hoře Zlepšení přístupu k podnikatelským objektům v obci Šašovice XIII. Mezinárodní přehlídka dechových hudeb Moravské Budějovice 2003 Proti proudu

Program SAPARD SAPARD PHARE 2003

Partner

CBC PHARE

PHARE 2003 CBC PHARE

CBC PHARE

Tab. 4.3: Strukturální fondy a Iniciativy EU – vybrané úspěšné projekty v území Nositel BAST, spol. s r.o. Základní škola T.G. Masaryka Moravské Budějovice Občanské sdruţení K4

Místo Moravské Budějovice

Program OPPP (Rozvoj)

Moravské Budějovice Moravské Budějovice

Interreg IIIA Interreg IIIA/Dispoziční fond

Město Moravské Budějovice je také součástí partnerského projektu měst a obcí Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Hrotovice, Okříšky, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou a Třebíč „Podnikatelský a výzkumný inkubátor“ řešený z programu PHARE CBC. ZŠ Havlíčkova v Moravských Budějovicích je dlouholetým účastníkem v programu SOKRATES.

31


5. SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ 5.1 Výchozí podmínky SWOT analýza je metoda řešící kvalitní vyhodnocení veškerých relevantních podkladů, analýz, průzkumů a jiných informací o území, vč. výstupů z pracovních jednání. SWOT analýza zpracovaná v této strategii postihuje všechny moţné rozvojové oblasti v území. SWOT analýza vychází především z provedené komplexní analýzy území, provedeného dotazníkového šetření na obcích, výstupů z projektu Partnerství pro Vysočinu a zejména také z výstupů pracovních jednání zástupců MAS Moravskobudějovicko. Zakomponovaná SWOT analýza plně koresponduje se SWOT analýzou Moravskobudějovického mikrororegionu, jenţ je zakomponována ve Strategickém plánu rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu. Výsledky předchozích analýz a průzkumů, koncentrované do této SWOT analýzy, budou vyuţity pro upřesnění Strategie MAS, která by měla být dále realizována v rámci Leader, vč. formulace akcí strategie. Snahou MAS je akcentovat silné stránky a naopak odstraňovat a omezit slabé stránky. Snahou dále bude v maximální míře vyuţít nabízejících se příleţitostí a potlačit dopad identifikovaných ohroţení. SWOT analýza byla připravena odborným garantem přípravy strategie v úzké spolupráci se zástupci MAS Moravskobudějovicko.

5.2 SWOT analýza území S – silné stránky

W – slabé stránky

 Pozitivní Index stáří  Pozitivní vývoj počtu obyvatel mikroregionu v posledních 5 letech  Větší zastoupení dětské sloţky populace  Existence přirozeného střediska mikroregionu, zabezpečující základní funkce pro všechny obce mikroregionu  Součástí mikroregionu je obec s rozšířenou působností  Existence MAS

 Řídké osídlení mikroregionu.  Méně zastoupená produktuvní sloţka obyvatelstva  Niţší vyuţití domovního a bytového fondu pro účely trvalého bydlení.  Vyšší obsazenost bytů  Nerovnoměrnost ve věkové struktuře obyvatelstva v jednotlivých obcích – výrazné zastoupení staršího obyvatelstva v některých menších obcích mikroregionu

 Poloha na komunikaci nadregionálního významu I/38  Většina obcí mikroregionu plynofikována  Vyhovující stav v obcích v oblasti dodávky elektrické energie  Poloha mikroregionu na krajské páteřní optické síti kraje Vysočina ROWANet.  Kabelová televize a kabelový internet v Moravských Budějovicích  Aktivní zájem obcí mikroregionu o zavedení bezdrátového internetu

 Nevyhovující stav místních komunikací a komunikací vyšších tříd  Chybějící obchvaty obcí mkroregionu  Zatíţení komunikací I/38 a II/152 v Moravských Budějovicích  Horší dopravní obsluţnost, především o víkendech a v menších obcích leţících mimo významné komunikace  Nevyhovující stav autobusových zastávek v obcích mikroregionu  Nevyhovující stav čištění odpadních vod ve většině obcí mikroregionu  Nevyhovující stav v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou  Horší stav v oblasti vybaveností obcí ÚPD

32


S – silné stránky

W – slabé stránky

 Pozitivní vývoj počtu podnikatelů sídlících v mikroregionu  Významné postavení průmyslové výroby  Nízká úroveň průměrných výdělků ve všech odvětvích NH je atraktivní pro zahraniční investory  Okres Třebíč je hospodářsky slabý region – přístup (pro podnikatele i obce) k vybraným dotacím pro rozvoj podnikání  Vyšší podíl obyvatel v mikroregionu s učňovským vzděláním

 Nedostatečně zainvestované a přípravené objekty a pozemky vhodné pro rozvoj podnikání  Podprůměrná míra ekonomické aktivity obyvatelstva  Nezaměstnanost výrazně nad celostátním průměrem  Podprůměrné postavení sektoru sluţeb na zaměstnanosti místních obyvatel.  Nízká intenzita soukromého podnikání, zejména v menších obcích  Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v mikroregionu  Nedostatečný počet nově vytvářených pracovních míst  Vyšší intenzita vyjíţďky do zaměstnání  Opuštěné a chátrající hospodářské budovy v obcích mikroregionu  Niţší podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel  Vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním  Malá provázanost veřejné a podnikatelské sféry  Celkově nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou (ubytovací, sportovně – rekreační sluţby, nabídka venkovské turistiky)  Málo turistických programů pro zahraniční i tuzemské návštěvníky s komplexním zajištěním sluţeb  Nestálá pokrývka sněhu, krátká zimní sezóna  Zhoršený technický stav některých památek

 Existence kvalitního zázemí pro návštěvníky v Moravských Budějovicích (koupaliště, zimní stadion)  Blízkost významných turistických lokalit (Telč, Třebíč - UNESCO, Vranovská přehrada)  Přírodní prostředí a reliéf krajiny vytváří vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky  Větší počet domů v obcích slouţících k rekreaci  Kvalitní podmínky pro rozvoj cykloturistiky  Existence značených cykloturistických tras v mikroregionu  Aktivní činnost MěKS na poli kultury a rozvoje CR  Poloha mikroregion v blízkosti hranic s Rakouskem  Pravidelné významné kulturní a sportovních akce na území mikroregionu

 Kvalitní síť sluţeb zdravotnictví a sociální péče v centru mikroregionu  Dostatečně široká struktura mateřských a základních škol  Existence učňovských a středních škol v mikroregionu  Existence LSPP v Moravských Budějovicích  Široká nabídka kulturních akcí v jednotlivých obcích mikroregionu během roku

 Horší dostupnost zdravotních a sociálních sluţeb pro obyvatele v menších obcích mikroregionu  Nerovnoměrná úroveň občanské vybavenosti v obcích  Technický stav a vybavení školských zařízení v mikroregionu  Nedostatek vhodných prostor pro volnočasové aktivity dětí a mládeţe  Horší stav v oblasti mnoţství a kvality sportovišť v obcích

 Pestrá krajinná mozaika  Vodní toky a plochy vhodné pro víceúčelové vyuţití  Minimální znečištění venkovských oblastí, nízká produkce emisí (zejména SO2), chybí větší zdroje znečištění

 Chybějící síť biocenter a biokoridorů  V důsledku pouţívání agrochemikálií v některých částech horší kvalita vody  Narušená vodní síť nadměrnou meliorací a napřimováním vodních toků  Zvýšená eroze půdy v důsledku zrychleného odtoku vod  Značný podíl smrkové monokultury  Ve většině obcí chybí kvalitní likvidace znečištěných odpadních vod

33


P – Příleţitosti  Podpora bytové výstavby  Budování bytů pro sociálně slabé spoluobčany  Podpora modernizace a revitalizace bytového a domovního fondu  Posílení pozice cestovního ruchu v mikroregionu – podpora vyuţití neobydlených domů pro rekreaci  Další aktivní rozvoj území prostřednictvím MAS, zapojení dalších subjektů  Podpora výstavby rychlostní komunikace I/38  Iniciovat realizaci obchvatů obcí a zlepšení technického stavu silnic v mikroregionu  Obnova místních komunikací v obcích  Budování cyklotras a především cyklostezek – posílení bezpečnosti cyklistů  Koordinace vlakové a autobusové osobní dopravy (jízdní řády), podpora aktivit spojených se zkvalitnění veřejné dopravy v mikroregionu  Zkvalitnění stavu v oblasti čištění odpadních vod  Zkvalitnění stavu v oblasti zásobování obcí pitnou vodou  Vyuţití blízkosti hranic s Dolním Rakouskem pro realizaci aktivit s přesraničním dopadem (Interreg)  Vyuţívání obnovotelných zdrojů energie  Posílení významu internetu, budování kvalitní IKT v obcích mikroregionu, veřejný internet na obcích  Posilování znalostí IKT ve veřejné správě  Vytipovat a zainvestovat vhodné plochy a budovy k rozvoji podnikání  Vybudování obsluţné komunikace pro průmyslovou zónu Moravské Budějovice  Vytvořit databázi vhodných lokalit a nabídnout ji potencionálním investorům  Restrukturalizace zemědělské výroby (např. zvyšovat podíl alternativních plodin, ekologických způsobů hospodaření, zpracování bioproduktů), modernizace farem  Podpora modernizace technologií v zemědělství  Rozvoj činností podporujících alternativní příjmy s vyuţitím místních surovin a podmínek, rozvoj infrastruktury ve venkovském prostoru  Podpora diverzifikace zemědělské činnosti  Podpora všech forem odborného vzdělávání včetně poradenství, rozšířením rekvalifikačních programů pro nezaměstnané a dalším odborným vzděláváním pracujících zvyšovat adaptabilitu a flexibilitu obyvatelstva na trhu práce  Snaha o maximální vyuţití grantových příleţitostí ČR i EU pro podnikatele i obce v oblasti rozvoje podnikání v mikroregionu  Zvýšit, zefektivnit a zkoordinovat spolupráci podnikatelského sektoru, místních samospráv a státní správy při tvorbě podnikatelského klimatu mikroregionu  Vytvářet poradenské sluţby pro podnikatele, informační podpora malým a středním podnikatelům

W-Ohroţení  Depopulační tendence ve vývoji populace.  Vylidňování malých obcí

 Tzv. „třebíčská varianta“ komunikace I/38, coţ by znamenalo nepříznivé následky pro celý mikroregion  Nerentabilita budování infrastruktury v rozdrobené sídelní struktuře můţe nadále sniţovat atraktivitu malých obcí pro bydlení v nich  Případný útlum hromadné dopravy  Nejasnost cenové politiky v dodávce energií a vody, nezájem obyvatel vyuţívat plyn

 Rušení dopravních spojů, zejména v malých obcích, by vedlo ke zhoršení situace na trhu práce.  Ekonomické problémy významných zaměstnavatelů.  Zhoršení přístupu malých podnikatelských subjektů k úvěrům a jiným finančním zdrojům.  Zvyšující se objem levných zemědělských a potravinářských produktů, zejména pro nadnárodní obchodní řetězce ohroţuje domácí producenty

34


P – Příleţitosti

W-Ohroţení

 Technická obnova a dovybavení škol v mikroregionu  Koordinace vzdělávacích programů odborných škol s poţadavky trhu práce a s předpokládanými vývojovými trendy v mikroregionu  Rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a výchovných aktivit, jako součásti systému prevence sociálně patologických sociálních jevů  Zlepšit dostupnost zdravotních a sociálních sluţeb v obcích mikroregionu  Rozvoj komunitního plánování  Aktivní spolupráce s neziskovými subjekty v mikroregionu

 Sniţující se počet dětí v obcích – uzavírání škol  Zvýšení sociálně patologických jevů u mládeţe

 Zvýšení propagace mikroregionu s pohledu rozvoje cestovního ruchu, zvýšení počtu turistických programů a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním sluţeb  Podpora budování chybějících ubytovacích kapacit v obcích  Zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu  Podpora rozvoje hipoturistiky a agroturistiky  Vyuţití místních tradic pro rozvoj cestovního ruchu  Podpora vyuţití volného venkovského méně kvalitního bytového fondu pro rekreaci obyvatelstva (chalupářství a pronájmy objektů).  Zlepšení stavu památek a historických objektů, vyuţití zázemí těchto objektů pro rozvoj cestovního ruchu  Podpora realizace netradičních a návštěvnicky zajímavých společenských akcí  Podpora realizace tradičních kulturních a jiných společenských akcí  Rozvoj (budování) cyklotras a turistických tras.  Podpora realizace cyklostezky Jihlava – Raabs  Prohloubení přeshraniční spolupráce – realizace společných projektů  Důsledné uplatňování Územního systému ekologické stability  Vznik nových chráněných území  Vyuţívání alternativních zdrojů energie  Revitalizace krajiny doplněná o komplexní pozemkové úpravy  Péče o zeleň a veřejná prostranství  Sniţování mnoţství pouţívaných agrochemikálií  Posílení polyfunkčního vyuţívání krajiny  Třídění odpadů

 Nedostatečná prezentace  Nedocenění významu kulturního bohatství.

a

přírodního

 V případě sniţování lesních ploch zvyšování rizika eroze půdy  Ekologické zátěţe, zejména bývalé skládky, divoké skládky  Špatný technický, popř. zhoršující se stav kanalizační sítě by mohl v budoucnu přinést i vyšší negativní vlivy na ekologii  Neenviromentální těţba  Nárůst automobilové dopravy v území  Z důvodu zvyšujících cen energií – přechod na spalování fosilních paliv při vytápění

5.3 Závěr SWOT analýzy Vypracovaná SWOT analýza respektuje všechny aspekty ovlivňující vývoj a ţivot v území MAS Moravskobudějovicko a je tedy úplným zdrojem informací pro stanovení strategie území a specifikaci fiší Strategie MAS. území

Vypracovaná SWOT analýza poukazuje na nutnost oţivení venkovského prostředí MAS Moravskobudějovicko především v oblastech rozvoje podnikatelských

35


příleţitostech, rozvoje občanské vybavenosti, prostor pro volnočasové aktivity, kultury, ţivotního prostředí a cestovního ruchu. Rozvoj uvedených oblastí podnítí vznik nových pracovních míst, stabilizaci obyvatel na venkově a rozvoj sluţeb pro obyvatele. Na základě provedených průzkumů, společných setkání a vypracované SWOT analýzy se MAS Moravskobudějovicko zaměří především na tyto příleţitosti: - zkvalitnění stavu ţivotního prostředí v území - zlepšení vzhledu obcí a krajiny, údrţba krajiny - třídění odpadu, omezení a recyklace odpadů - protipovodňová a protierozní opatření - zvýšení osvěty v oblasti ŢP - revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků - posílení informačních technologií (IT) v území, podpora zavádění IT v podnicích a ve veřejné správě - zkvalitnění infrastruktury pro trávení volného času obyvatel a návštěvníků - rozšíření volnočasových aktivit (kulturních a sportovních) pro obyvatele a návštěvníky - rozvoj tradičních i netradičních společenských akcí v obci - podpora podnikatelských aktivit - kvalitní infrastruktura pro rozvoj podnikání v území - Kvalitní základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu - Propagace a marketing

36


6. POPIS STRATEGIE 6.1 Celková strategie Vypracovaná Strategie MAS vychází a plně respektuje Strategický plán rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu.

6.1.1 Strategie rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu Strategie rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu (strategie mikroregionu) byla vypracována v roce 2001. Jejím cílem bylo zmapovat území mikroregionu a definovat vhodné rozvojové aktivity v návaznosti na celkový rozvoj území. Důleţitým faktorem přípravy dokumentu byla také návaznost na čerpání fondů EU a ČR. Strategie mikroregionu postihuje všechny oblasti ţivota v mikroregionu a je určena pro všechny subjekty v mikroregionu. Strategie mikroregionu stanovila hlavní směry vyváţeného rozvoje mikroregionu a následně identifikovala vhodné rozvojové záměry. Strategie mikroregionu je výchozím materiálem pro přípravu projektů do grantových programů EU. Poslední aktualizace tohoto dokumentu proběhla ve druhé polovině roku 2005.

Strategické cíle Moravskobudějovického mikroregionu: 1. Rozvoj technické a dopravní infrastruktury s ohledem na zachování typického krajinného rázu území. 2. Rozvoj dopravní infrastruktury, podpora budování rychlostní komunikace I/38 Jihlava – Moravské Budějovice – Znojmo. 3. Podpora podnikání, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti zaloţené na místní tradici a potenciálu pracovní síly. 4. Vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj bydlení, sluţeb, vzdělání a současně i kulturního, sportovního a společenského vyţití obyvatel mikroregionu. 5. Podporovat další rozvoj cestovního ruchu, který můţe přivést domácí i zahraniční hosty a místním obyvatelům nabídne prostor pro trávení volného času. 6. Usilovat o návrat stabilních a stabilizujících ekologických systémů do krajiny. Postupně restrukturalizovat vyuţívání krajiny do trvale udrţitelné podoby, zejména jejich zvlášť citlivých částí. Dosáhnout příznivých ţivotních podmínek v obcích.

6.1.2 Soulad strategie řešené v rámci Leader s celkovou strategií území Strategie rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu Strategie MAS je zaměřena na realizaci tématu řešící zlepšování kvality ţivota a ţivotního prostředí ve venkovských oblastech. Toto téma, resp. aktivity, které ho reprezentující se prolínají do všech priorit a opatření vypracovaného Strategického plánu rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu.

37


Výčet priorit Moravskobudějovického mikroregionu: - PRIORITA 1: Lidé, ţivot na obci, tradice - PRIORITA 2: Podpora a rozvoj podnikání - PRIORITA 3: Řešení dopravní infrastruktury - PRIORITA 4: Řešení technické infrastruktury, zvýšení kvality ţivotního prostředí Potřeby řešené ve Strategii MAS a způsob jejich naplňování plně s výstupy strategie mikroregionu.

koresponduje

6.2 Strategie v rámci LEADER+ 6.2.1 Cílové skupiny na kterou je strategie zaměřena Strategie MAS Moravskobudějovicko je komplexním materiálem, který klade důraz na zapojení co nejširšího počtu místních aktérů. Cílem je, aby se do realizace strategie zapojily subjekty přicházející ze všech sektorů společnosti, tj. veřejná správa, podnikatelský sektor a nestátní neziskový sektor. Podrobnější výčet cílových skupin je uveden níţe:

Tab. 6.1: Specifikace cílových skupin jenž budou naplňovat Strategii MAS Cílová skupina Podnikatelské subjekty - Malé a střední podniky - Drobní ţivnostníci - Začínající podnikatelé -

Neziskové organizace

-

Obce a jimi zřízené organizace

Bliţší specifikace - Zemědělské subjekty - Provozovatelé sluţeb - Průmyslové subjekty - Ostatní podnikatelské subjekty (stavebnictví, informační technologie apod.) - Organizace působící v oblasti sociální, ţivotní prostředí, kultury apod. - Sportovní kluby - Obce - Mikroregion - Školy - Kulturní organizace - Sluţby - Ostatní organizace

Strategie MAS byla vypracovávaná místní akční skupinou, jejíţ členové zastupují výše uvedené cílové skupiny. Při formulaci Strategie MAS a formulaci potřeb výše uvedených cílových skupin se vycházelo jak ze společných pracovních setkání členů MAS, provedené analýzy území, provedených šetření, tak i z výstupů jiných aktivit nezávisle vyvíjených v regionu. Šlo např. o projekt „Partnerství pro Vysočinu“ (viz kap. 3.2.2). V rámci tohoto projektu byly na základě sběru záměrů a řízených diskusí hodnoceny potřeby subjektů v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Tyto potřeby jsou zohledněny také v této Strategii MAS.

Tab. 6.2: Sektorové členění členů MAS Veřejný sektor Podnikatelé Neziskové organizace

1 15 2

38


6.2.2 Vývoj a přínosy strategie pro území Zaměření Strategie MAS vychází z analýzy potřeb cílových skupin a obyvatel ve vztahu ke zlepšování kvality jejich ţivota. Existuje výrazný předpoklad, ţe realizace Strategie MAS a samotná činnost místní akční skupiny bude v dlouhodobějším horizontu pozitivně ovlivňovat dění v mikroregionu. Strategie MAS je příleţitostí jak efektivním způsobem aktivizovat veřejnost v mikroregionu a motivovat ji k činnostem, které jsou pro obyvatele mikroregionu potřebné. Přínosy Strategie MAS pro území lze spatřovat zejména v těchto aspektech: -

podpora aktivit vycházejících z aktuálních potřeb v území, podpora projektů, které lze obtíţně financovat z jiných grantových programů, zapojení místních aktérů do rozhodovacích procesů spojených se specifikací potřeb území, podpora aktivit spojených se stabilizací a rozvojem ekonomických a sociálních procesů, obohacení společenského, kulturního a sportovního ţivota v mikroregionu posílení absorpční kapacity v regionu z pohledu čerpání finančních prostředků z grantových programů ČR a EU.

V současné době je procesní stránka realizace Strategie MAS nastavena tak, aby byla v souladu s pravidly Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství na období 2004 – 2006 podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova - podopatření typu LEADER+ (dále „LEADER+“) a aby odpovídala moţnostem a schopnostem členů místní akční skupiny, která přebírá odpovědnost za realizaci Strategie MAS, výběr a kontrolu realizace jednotlivých projektů. Tato práce bude pro členy MAS znamenat velikou zkušenost, která se zcela jistě projeví na vývoji jejich názorů na některá pravidla, která byla stanovována v kompetenci MAS (např. bodovací kritéria, stanovení specifických přijatelných nákladů, stanovení monitorovacích indikátorů pro realizaci a výsledky projektů). Současně se budou muset členové MAS vyrovnat s odpovědností za výběr projektů a tento výběr před veřejností (a hlavně neúspěšnými ţadateli) obhájit. Tyto nové zkušenosti a nová role MAS v mikroregionu pravděpodobně ovlivní vývoj procesu realizace Strategie MAS a změnu postavení MAS v mikroregionu. Zatímco je zřejmé, ţe změny, které se dotknou způsobu realizace Strategie MAS budou moci být zapracovány aţ do její aktualizované verze pro období po roce 2006, posuny v postavení MAS v mikroregionu bude moţno vnímat jiţ v průběhu roku 2006. Lze předpokládat, ţe činnost místní akční skupiny v současném sloţení povede k aktivizaci dalších subjektů v mikroregionu a projeví se zájmem o členství v MAS a dojde tedy k rozšíření počtu členů MAS. Strategie MAS bude na základě podnětů od členů MAS a podnětů cílových skupin v území v pravidelných intervalech (ročně) aktualizována.

6.2.3 Pilotní povaha strategie Pilotní povahu Strategie MAS lze vnímat především v těchto oblastech: - nové metody vzájemně kombinující vyuţití přirozených lidských a finančních zdrojů daného území podporující efektivnější vyuţití stávajícího potenciálu, - netradiční způsoby řízení a napojení místního obyvatelstva v rozhodovacím procesu a realizaci projektu,

39


-

-

aktivizací podnikatelských subjektů a neziskových organizací a probuzení jejich zájmu o veřejný ţivot a získání zkušeností s řídící a strategickou prací v týmu, která vede zdola, nová aktivita prováděná v území.

Zdůvodnění: Iniciativa Leader vytváří a buduje v území nový neznámý a netradiční přístup

zaloţený na bázi partnerství všech aktérů v regionu. Leader podporuje obyvatele venkovských oblastí v tom, aby se vzájemnou spoluprací realizovanou na principu partnerství vypořádali s novými problémy, kterým venkovské oblasti čelí. Cílem je, aby se představitelé venkovských oblastí zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí a současně implementovali nové integrované strategie pro vyváţený trvale udrţitelný rozvoj území a rozdělovali podporu dle potřeb a specifik daného území.

6.3 Představení jednotlivých akcí Strategie (Fichí) Předchozí průzkumy a analýzy poukazují na nutnost oţivení venkovského prostředí území MAS Moravskobudějovicko především v oblastech rozvoje podnikatelských příleţitostech, rozvoje občanské vybavenosti, prostor pro volnočasové aktivity, kultury, ţivotního prostředí a cestovního ruchu. Členové MAS Moravskobudějovicko na základě provedených průzkumů a analýz přistoupili ke zpracování fiší, které by v maximální míře prostřednictvím dílčích projektů veřejných i soukromých subjektů rozvíjely výše uvedené oblasti v území. MAS Moravskobudějovicko vypracovala tyto akce (fiche). 1. Ţijme aktivně a zdravě 2. Zvyšme úlohu informačních technologií 3. Zkvalitněme naší přírodu 4. Podpořme podnikání a sluţby 1. NÁZEV FICHE: „ŢIJME AKTIVNĚ A ZDRAVĚ“ Cíl fiche: Vytvořit a zkvalitnit podmínky pro aktivní trávení volného času dětí a mládeţe, místních obyvatel i návštěvníků. Soulad se strategii: Kvalitní nabídka nejrůznějších aktivit v oblasti trávení volného času obyvatel a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení v obcích přispěje ke zvýšení atraktivity venkovského prostředí Moravskobudějovicka a zlepšování kvality ţivota místních obyvatel.

40


Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: Podpora tradičních i netradičních společenských akcí v území. Podpora aktivit spojených s vyuţitím volného času dětí a mládeţe. Podpora aktivit přispívajících ke sníţení sociopatologických jevů u dětí a mládeţe. Příprava studií a projektových dokumentací na realizaci/obnovu sportovišť, kulturních zařízení a jiného zázemí pro volný čas obyvatel. Investice do zařízení: o Zkvalitnění infrastruktury pro trávení volného času dětí a mládeţe. o Zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj sportovních a kulturních aktivit v regionu.

Příjemci podpory: Obce Neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti apod.) Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby)

1. NÁZEV FICHE: „ZVYŠME ÚLOHU INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ“ Cíl fiche: Podpořit rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) pro obyvatelstvo, místní veřejnou správu, podnikatelské a jiné subjekty. Soulad se strategii: Informační technologie se stávají stále významnější oblastí podněcující rozvoj území. Jde o zkvalitnění vzájemné komunikace mezi nejrůznějšími subjekty, posílení informovanosti a vzdělání místních obyvatel. Informační technologie také výrazným způsobem ovlivňují rozvoj aktivit a konkurenceschopnost místních podnikatelů. Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: - Studie a projektové dokumentace řešící zavádění a zkvalitnění informačních. technologií v místních podnicích. - Zavádění vysokorychlostního internetu v území. - Budování míst veřejného přístupu k internetu. - Vybudování regionálních či místních komunikačních sítí. - Pořízení hardware a software v návaznosti na rozvoj vzdělání, podnikání, rozvoj neziskových organizací a zkvalitnění činnosti místní správy. - Pořízení speciálního software a hardware pro místní podnikatele, činnosti neziskových organizací a školská zařízení. - Vzdělávací aktivity zaměřené na zvýšení povědomí o IKT mezi obyvateli, zaměstnanci firem posílení apod.

41


Příjemci podpory: Obce Neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti apod.) Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby)

1. NÁZEV FICHE: „CHRAŇME NAŠÍ PŘÍRODU“ Cíl fiche: Podpořit aktivity místních subjektů v oblasti zkvalitnění přírodního prostředí v území. Soulad se strategii: Kvalitní ţivotní prostředí je základním předpokladem spokojenosti místního obyvatelstva, udrţení a posílení atraktivity území pro ţivot i atraktivního prostoru pro trávení volného času a rekreaci. Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: - Vypracování průzkumů, analýz, expertíz a studií. - Zlepšení vzhledu obcí a krajiny, údrţba krajiny. - Nákup a výsadba rostlin. - Podpora vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. - Třídění odpadu. - Omezení a recyklace odpadů. - Protipovodňová a protierozní opatření. - Revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků. - Zvýšení osvěty v oblasti ŢP. Příjemci podpory: Obce Neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti apod.) Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby)

1. NÁZEV FICHE: „PODPOŘME PODNIKÁNÍ A SLUŢBY“ Cíl fiche: Realizací vhodných aktivit podnikatelů, neziskových subjektů i obcí přispět k zvýšení podnikatelské aktivity a tvorbě nových pracovních míst v území. Soulad se strategii: Území Moravskobudějovické mikroregion je zahrnuto v rámci hospodářsky slabých regionů. Ţivot v území je výrazně ovlivněn vysokou mírou nezaměstnanosti a dalšími aspekty, které s tím souvisejí. Důleţitým bodem Strategie MAS je jak podpořit kvalitní a 42


efektivní rozvojové záměry místních podnikatelů, tak i zkvalitnit prostředí pro rozvoj a vznik nových podnikatelských příleţitostí.

Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: Studie a projektové dokumentace řešící rozvoj podnikatelských aktivit a zavádění nových technologií do firem. Podpora drobných, malých a středních podnikatelů v oblasti inovačního podnikání a technologického rozvoje. Podpora investičních projektů malých a středních podnikatelů (včetně podpory nákupu sluţeb spojených s rozvojem podniku). Podpora zavádění nových technologií do místních firem. Zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj podnikání v regionu. Vytváření a zkvalitňování sluţeb pro místní obyvatele a návštěvníky. Posílení ubytovacích a stravovacích kapacit v území. Podpora aktivit spojených s rozvojem základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Propagace území. Marketingové aktivity místních podnikatelů. Příjemci podpory: Obce Neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti apod.) Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby)

43


7. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ Vznik partnerství se váţe k zaloţení Moravskobudějovického mikroregionu na jaře roku 2000, kdy se starostové 23 obcí dohodli na zaloţení zájmového sdruţení právnických osob – dobrovolného svazku obcí, které bylo zaregistrováno na Okresním úřadě v Třebíči dne 5. dubna 2000 pod č.j. 5/2000. V návaznosti na dosavadní činnost Moravskobudějovického mikroregionu a v návaznosti na rozšíření uţší spolupráce se subjekty v regionu se v období roku 2004 začalo intenzivně vytvářet místní partnerství zaloţené na bázi principů programu Leader. Výsledek byl víc neţ příjemným překvapením. Po veřejné výzvě projevilo 17 subjektů z neveřejného sektoru zájem o bliţší spolupráci při zaloţení místní akční skupiny. Pozitivní je také to, ţe mezi členy jednoznačně převaţují podnikatelské subjekty (15) nad subjekty veřejnými (2) a neziskovými (2). MAS Moravskobudějovicko byla vytvořena v prosineci 2004. MAS je začleněna do orgánů společnosti IECC o.p.s. Společnost IECC (prostřednictvím svých pracovníků) plní funkci facilitátora a koordinátora činnosti MAS Moravskobudějovicko. Obr.7.1: Sektorové členění členů MAS Sektorové členění MAS

11%

6%

Veřejný sektor Podnikatelé Neziskové organizace

83%

V návaznosti na vývoj a naplňování Strategie MAS lze do budoucna předpokládat zvýšený zájem o členství v MAS. MAS Moravskobudějovicko je otevřena všem subjektům v území, které projeví aktivní zájem podílet se na rozvoji území Moravskobudějovického mikroregionu. Strategie MAS byla připravována od počátku vzniku MAS Moravskobudějovicko. Prvním krokem bylo na základě veřejných konzultací, pracovních seminářů řízených facilitátorem a na základě dostupných podkladů a informací nalezení vhodného tématu strategie. Zvolené bylo tedy téma č.1 Zlepšování kvality ţivota a ţivotního prostředí ve venkovských oblastech. Princip partnerství se prolíná celým průběhem přípravy této strategie. Důleţitým zdrojem informací o aktuálních potřebách v území byly nejen podněty od členů MAS, ale také podněty od jiných subjektů. Jednotlivé dílčí části, postup prací a realizované kroky byly zveřejňovány na internetových stránkách www.rrav.cz/moravskobudejovicko. Zde subjekty v regionu se mohly se Strategií MAS seznámit a předat své náměty a připomínky.

44


Do přípravy Strategie MAS vstoupily následující subjekty: -

IECC o.p.s. (MAS Moravskobudějovicko): Příprava strategie, zvolení nosného tématu, projednání dílčích částí strategie, schválení a naplňování výstupů strategie. Pracovníci IECC zároveň plní úlohu koordinátora realizace strategie, zajišťují komunikaci se členy MAS a s jinými subjekty v regionu, zajišťují zveřejnění výstupů strategie.

-

RRA Vysočina: Odborný garant přípravy strategie. Technické zpracování dat a výstupů z šetření v terénu a z pracovních jednáních. Provedení průzkumů. Vypracování podrobné analýzy území. Příprava pracovních materiálů pro jednání MAS Moravskobudějovicko.

-

Ostatní subjekty v regionu: Identifikované potřeby od subjektů v území byly důleţitým zdrojem informací pro přípravu Strategie MAS. Šlo především o povedené dotazníkové šetření na obcích mikroregionu a také výstupy z projektu Partnerství pro Vysočinu.

Informování veřejnosti Občané a subjekty v území jsou pravidelně informování o činnosti MAS Moravskobudějovicko a přípravě Strategie MAS. Informace jsou zveřejňovány prostřednictvím Listů Budějovicka (distribuce po celém mikroregionu) a prostřednictvím internetových stránek.

45


8. ORGANIZACE MAS 8.1 Popis struktury MAS a rozdělování odpovědnosti MAS Moravskobudějovicko svoji činnost vyvíjí na území Moravskobudějovického mikroregionu, jenţ respektuje území 23 obcí. Moravskobudějovický mikroregion je zároveň členem MAS. Členy MAS Moravskobudějovicko tvoří 18 subjektů. Výčet členů je součástí následující tabulky.

Tab. 8.1: Členové MAS Moravskobudějovicko Organizace Moravskobudějovický mikroregion Zemědělská společnost s.r.o., Litohoř ZEOS Vesce s.r.o, Vesce 50 AGROS spol s.r.o.Jaroměřice n/R Agrovýkup, a.s. Mor.Budějovice Hospodářské druţstvo M. Buděj. Zemědělská prvovýroba Lukov 18 Rolnická společnost Lesonice a.s. TJ Sokol Mor. Budějovice Tomáš Svoboda, Soukromě hospodařící rolník, Chelčického 117 Mor. Bud. Ing. František Hrůza, Soukromě hospodařící rolník, Moravské Budějovice Zdeněk Kruţík, Soukromě hospodařící rolník, Radkovice u Budče Ladislav Janíček, Soukromě hospodařící rolník, Komárovice Vladimír Menčík, soukromý podnikatel v lesnictví a obchodní činnost, Domamil Jozef Tengeri, Soukromě hospodařící rolník, Vícenice Ing. František Filipský, soukromě hospodařící rolník, Láz Orel jednota Moravské Budějovice Zdeněk Šplíchal, Soukromý zemědělec, Mor. Budějovice

Zástupce v MAS Ing. Jan Nekula, předseda Vladimír Jelínek, jednatel Milada Kavalcová, jednatelka Ing. Alena Dufková, jednatelka Ing. Jiří Dostál, jednatel jednatel ing. Jan Macálka Ing. František Simandl Radka Eberlová Ing. Věra Václavková, agronom Vladimír Waas Tomáš Svoboda Ing. František Hrůza Zdeněk Kruţík Ladislav Janíček Vladimír Menčík Jozef Tengeri Ing. František Filipský Barbora Kotrbová Zdeněk Šplíchal

MAS Moravskobudějovicko je začleněna do orgánů společnosti IECC o.p.s, coţ je deklarováno schváleným statutem. Plénum MAS Moravskobudějovicko schválilo své zástupce do řídících orgánů společnosti – správní a dozorčí rady. IECC, o.p.s zároveň vystupuje jako facilitátor a koordinátor MAS jak při vzniku, tak při tvorbě a dalším naplňování Strategie MAS. V souvislosti se zajištěním činnosti MAS a plněním vypracované Strategie MAS předpokládá společnost zřízení minimálně 1 pracovního místa, na které nastoupí osoba se ztíţeným přístupem k zaměstnání (absolvent, ţena po mateřské dovolené). Nejvyšším orgánem MAS je Plénum, kde uplatňují členové MAS své nezastupitelné právo řídit a kontrolovat činnost MAS a projednává všechny strategické otázky na základě týmové spolupráce. Hlasování a rozhodování se provádí demokraticky a veřejně. Toto uspořádání se jeví pro činnost MAS jako optimální, kdy je umoţněno rozšiřování a přistupování do MAS na základě zájmu o spolupráci a partnerství, coţ je deklarováno podpisem „Rámcové dohody o spolupráci“. Odpadá tak nutnost provádění změn v obchodním rejstříku z důvodu ukončení členství nebo naopak přistoupení. Sniţuje se tak „byrokracie“ v souladu s pohledem na „Kvalitu ţivota“, tak jak definovali členové MAS při brainstormingu a SWOT analýze. Plénum ze svého středu volí programový výbor a výběrovou komisi.

46


Opět v souladu se sníţením byrokracie je ve statutu společnosti zakotvena moţnost rozhodování per rolam (korespondenční vyjádření souhlasu) a taktéţ je umoţněno zasedání prostřednictvím techniky. Tyto moţnosti byly ustanoveny z důvodu, ţe na malých obcích pracují neuvolnění starostové a také zástupci podnikatelského sektoru jsou časově vytíţeni. Jedná se o nový prvek v řízení, o kterém většina členů MAS neměla povědomí a také nebyla obeznámena se skutečností, ţe takto přijatá rozhodnutí jsou právoplatná. Výše uvedené postupy nelze pouţít při schvalování projektů. Programový výbor má za úkol především navrhovat aktualizaci Strategie MAS a vybírat a navrhovat ke schválení opatření Strategie MAS, ve kterých budou vypisovány výzvy k podávání projektů. Programový výbor je volen Plénem MAS.

Tab. 8.2: Členové: Programového výboru Jméno Ing. Jan Nekula Ing. Jiří Dostál Ing. Věra Václavková Vladimír Waas Vladimír Menčík Zdeněk Šplíchal

Organizace Moravskobudějovický mikroregion Agrovýkup, a.s. Rolnická společnost Lesonice a.s. TJ Sokol Mor. Budějovice Vladimír Menčík, soukromý podnikatel v lesnictví a obchodní činnost, Domamil Zdeněk Šplíchal, Soukromý zemědělec, Mor. Budějovice

Výběrová komise má za úkol hodnotit projekty z mikroregionu a sestavovat jejich pořadí na základě samostatného bodování kaţdým členem výběrové komise. Na základě obodování budou projekty seřazeny dle počtu získaných bodů a postoupí takto zpracované projektové ţádosti ke schválení programovému výboru MAS. Výběrová komise je volena Plénem MAS. Výběr projektů je tedy řízen výběrovou komisí a vychází z hodnotících kritérií schválených programovým výborem. Snaha bude podpořit především projekty originální, se širším pozitivním dopadem na obyvatelstvo v území a rozvíjející spolupráci.

Tab. 8.3: Členové: Výběrové komise Jméno Vladimír Jelínek Pavel Karásek Radka Eberlová Ing. František Filipský Barbora Kotrbová

Organizace Zemědělská společnost s.r.o., Litohoř Starosta obec Dešov (mikroregion Moravskobudějovicko) ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA, Lukov Soukromě hospodařící rolník, Láz TJ OREL Moravské Budějovice

Koordinátor (manaţer) MAS Moravskobudějovicko Činnosti spojené s koordinací aktivit MAS Moravskobudějovicko a odborné činnosti v rámci naplňování Strategie MAS zajišťují pracovníci společnosti IECC o.p.s. Společnost IECC, o.p.s. vznikla v 2. polovině roku 2003 a zaměřuje se zejména na přípravu a zpracování projektových ţádostí hlavně pro obce a neziskový sektor. Pracovníci společnosti mají znalosti pro profesionální a komplexní zpracování celé projektové ţádosti včetně příloh – studie proveditelnosti a CB analýzy. Reference IECC (zkušenosti s projekty):  IB PHARE 2001  PHARE 2003

47


   

Fond Vysočina příprava projektů do OP průmyslu a podnikání, OP rozvoj lidských zdrojů a SROP Sokrates Leonardo

Úloha -

koordinátora bude v návaznosti na vypracovanou Strategii MAS spočívat zejména v: odborné a technické zajištění činnosti MAS, zorganizování výběrového řízení na nového pracovníka MAS, spolupráce se SZIF a MZE ČR, příjem projektů, jejich administrativní kontrola a kontrola přijatelnosti, vypracování zprávy o provedených kontrolách, organizace zasedání výběrové komise a příprava podkladů pro její zasedání, příprava podkladů a organizace zasedání programového výboru, sestavení plánu kontrol, pravidelné informování programového výboru o čerpání prostředků na administraci místní akční skupiny - další činnosti, které souvisí s operativním řízením MAS

8.2 Popis postupu při realizaci Strategie V případě schválení Strategie MAS a přiznání podpory z LEADER+ vyhlásí MAS Moravskobudějovicko výzvu k předkládání projektů. Zájemci budou moci ve stanovené lhůtě předkládat své ţádosti o podporu v rozdělení do jednotlivých fiší. Na internetových stránkách města Moravské Budějovice i v Listech Budějovicka, které jsou distribuovány po celém mikroregionu, bude zveřejněna výzva k podávání ţádostí v rámci Strategie MAS, vč. všech příloh a doplňujících informací. Na internetových stránkách taktéţ budou umístěny odkazy na elektronické formuláře. Po vyhlášení výzvy proběhne ve spolupráci s pracovníky IECC o.p.s (koordinátor MAS) informační kampaň a zároveň IECC o.p.s zajistí poradenský servis pro ţadatele. V rámci pracovních seminářů zajistí IECC také proškolení potencionálních ţadatelů. Tyto semináře budou zaměřeny jak na přípravu a zpracování ţádostí, tak i na dodrţení všech podmínek spojených s čerpáním podpory konečných příjemců. Poté co MAS Moravskobudějovicko vyhlásí výzvu k předkládání projektů budou zájemci moci ve stanovené lhůtě předkládat své ţádosti o podporu. Ţádosti budou v zalepené obálce s předem určeným označením doručeny na určenou adresu v stanoveném termínu. Otevírání obálek proběhne po ukončení příjmu ţádostí protokolárně na zasedání výběrové komise. Přímo na zasedání bude vypracován seznam podaných ţádostí dle času doručení. Pro výběr projektů budou realizovány celkem 3 fáze posouzení: 1. Posouzení formálních náleţitostí (administrativní soulad) 2. Posouzení přijatelnosti (kriteria přijatelnosti) 3. Hodnocení projektu (výběrová kriteria)

48


Postup administrace ţádostí: Předběţná kontrola ţádosti, projektu a příloh - provádí MAS i RO SZIF6, zaregistrování ţádosti provádí RO SZIF; administrativní kontrola ţádosti, projektu a příloh - v případě, ţe MAS nebo RO SZIF dojde k závěru, ţe podmínky pro poskytnutí podpory nejsou splněny, sdělí to písemně ţadateli spolu s důvody a se závazným termínem pro odstranění závad; hodnocení přijatelnosti ţadatele a projektu - provádí MAS i RO SZIF. MAS i RO SZIF vypracují Hodnotící zprávy s výsledky hodnocení ţadatele a projektu. V případě, ţe MAS nebo RO SZIF dojde k závěru, ţe podmínky pro poskytnutí podpory nejsou splněny, sdělí to písemně ţadateli spolu s důvody, pro které nelze podporu poskytnout. Toto sdělení musí ţadateli zaslat bez zbytečného odkladu. Zamítnutí ţádosti je konečné a nelze proti němu podat odvolání; bodování projektů - všechny projekty, které byly z hlediska přijatelnosti MAS i RO SZIF hodnoceny kladně, jsou předloţeny Výběrové komisi MAS. Výběrová komise MAS na základě hodnotících zpráv a výběrových kritérií provede výběr projektů, které doporučí ke spolufinancování z OP Zemědělství; schválení/neschválení projektu k financování - v případě, ţe projekt nebyl vybrán ke spolufinancování z OP Zemědělství z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků, sdělí tuto skutečnost MAS písemně ţadateli. V případě, ţe projekt vybraný MAS byl schválen ke spolufinancování z OP Zemědělství na základě rozhodnutí Řídícího orgánu OP, je ţadatel písemně vyzván k převzetí Rozhodnutí a k podpisu Podmínek přímo RO SZIF.

a) b) c)

d)

e)

Cílem hodnocení bude vybrat kvalitní projekty, které splňují podmínky programu, přispějí k naplnění Strategie MAS a strategie Moravskobudějovického mikroregionu. Důleţitým faktorem při hodnocení bude také přidaná hodnota a udrţitelnost projektů. Hodnocení bude zaloţeno na jasném a jednoduchém systému bodovacích kritérií, které budou zohledňovat hlavní aspekty předloţených projektů. Mezi tyto aspekty patří např.: - schopnost ţadatele projekt zrealizovat, zafinancovat a zajistit udrţitelnost projektu, - relevance projektu vzhledem k potřebám a poţadavkům území MAS, - kvalita projektu z pohledu poţadovaných výstupů a výsledků, - provázaný plán aktivit, harmonogram a rozpočet projektu, - provázanost s jinými aktivitami v území, - dopady projektu na ţivotní prostředí, rovné příleţitosti, sociální integraci a informační společnost.

Neúspěšným ţadatelům bude ve zprávě sděleno zamítnutí z hlediska nedostatku finančních prostředků a současně uvedeny případné nedostatky ve zpracované ţádosti (s vyuţitím hodnocení projektů výběrovou komisí), tak aby je ţadatel byl schopen případně odstranit a podat jej případně v dalším kole výzvy nebo jiném programu. Do příjmu a hodnocení ţádostí budou vstupovat především tyto sloţky MAS Moravskobudějovicko: -

6

Pracovník MAS: zajištění sekretariátu MAS, kontakt s potenciálními ţadateli, informační kampaň, konzultace ţádostí.

Regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu

49


-

Koordinátor MAS: zajištění technických záleţitostí spojených s příjmem a hodnocením ţádostí. Odborný dohled nad zvoleným postupem, vypracování zprávy o provedených kontrolách apod.

-

Výběrová komise: hodnocení projektů a sestavení jejich pořadí na základě samostatného bodování kaţdým členem výběrové komise. Na základě obodování budou projekty seřazeny dle počtu získaných bodů a postoupí takto zpracované projektové ţádosti ke schválení programovému výboru MAS.

-

Programový výbor MAS: Na základě doporučení Výběrové komise konečné schválení vybraných a nevybraných ţádostí.

50


9. REALIZACE STRATEGIE PROSTŘEDNICTVÍM DÍLČÍCH PROJEKTŮ 9.1 Časový plán V případě schválení Strategie MAS a přiznání podpory z LEADER+ vyhlásí MAS Moravskobudějovicko výzvu k předkládání projektů. Zájemci budou moci ve stanovené lhůtě předkládat své ţádosti o podporu. Pracovník MAS provede administrativní kontrolu ţádostí a v případě potřeby vyzve ţadatele k jejich doplnění. Poté je předloţí k registraci na příslušný RO SZIF7. V tomto období bude provedeno hodnocené přijatelnosti ţadatele a projektu. Následně proběhne výběrovou komisí hodnocení projektů a sestavení jejich pořadí dle bodovacích kritérií. Konečné schválení přijatých a nepřijatých ţádostí provede programový výbor MAS. Předpokládá se vyhlášení 2-3 kol výzev (dle rozdělených prostředků). Třetí kolo je doplňkové a bude vyhlášeno pouze v případě, ţe předchozí dvě kola nevyčerpají celou alokaci. Realizace Strategie bude probíhat dle následujícího harmonogramu: I. kolo: - Čerpaná podpora : cca 50% z celkové alokované částky na realizaci Strategie MAS - Termín vyhlášení příjmu ţádostí : do 1 měsíce ode dne podpisu Smlouvy (Strategie byla vybrána k financování z OP Zemědělství Leader +). - Termín uzávěrky: do 3 měsíců ode dne podpisu Smlouvy - Termín dokončení výběru projektů: do 3 měsíců ode dne uzávěrky příjmu ţádostí. - Časový horizont realizace podpořených projektů: nejdříve po registraci ţádosti o finanční podporu projektu, ţádost o proplacení nejpozději do 30.6.2008, ne však později neţ do 1 roku od podpisu Podmínek (Podmínky poskytnutí finanční pomoci v rámci OP Zemědělství)8. II. kolo: - Čerpaná podpora : cca 50% z celkové alokované částky na realizaci Strategie - Termín vyhlášení příjmu ţádostí: do 4 měsíců od uzávěrky 1. kola příjmu ţádostí - Termín uzávěrky: do 2 měsíců od vyhlášení 2. kola výzvy - Termín uskutečnění výběru projektů : do 3 měsíců ode dne uzávěrky příjmu ţádostí. - Časový horizont realizace podpořených projektů: nejdříve po registraci ţádosti o finanční podporu projektu, ţádost o proplacení nejpozději do 1 roku od podpisu Podmínek. III. kolo (doplňkové kolo v případě, ţe v předchozích kolech nedojde k vyčerpání celé alokace na realizaci Strategie MAS) - Termín vyhlášení příjmu ţádostí : do 4 měsíců od uzávěrky 2. kola příjmů ţádostí - Termín uzávěrky: do 2 měsíců od vyhlášení 3. kola výzvy - Termín uskutečnění výběru projektů : do 3 měsíců ode dne uzávěrky příjmu ţádostí. - Časový horizont realizace podpořených projektů: nejdříve po registraci ţádosti o finanční podporu projektu, ţádost o proplacení nejpozději do 30.6.2008, ne však později neţ do 1 roku od podpisu Podmínek. Regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu. Výdaje jsou přijatelné aţ od zaregistrování ţádosti na RO SZIF, tj. bere se datum registrace uvedené v Potvrzení o registraci, které RO SZIF vyhotoví pro jednotlivé ţadatele a zašle MAS, která zajistí předání tohoto potvrzení ţadateli. 7 8

51


9.2 Pravděpodobné projekty Během přípravy Strategie MAS byly identifikovány moţné projekty, které by mohly být předloţeny se ţádostí o finanční podporu z podopatření LEADER +, pokud bude podpořena celková strategie/ záměr místní akční skupiny.

Jedná se např. o tyto typy projektů:

Realizace mimoškolních volnočasových aktivit dětí a mládeţe Příprava projektové dokumentace na realizaci/obnovu sportovišť, kulturních zařízení a jiného zázemí pro volný čas obyvatel - Rekonstrukce a výstavba zařízení pro volný čas obyvatel - Realizace tradičních i nových kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí ........................................................................................................................................ -

Studie a projektové dokumentace řešící zavádění a zkvalitnění informačních technologií v místních podnicích - Zavádění vysokorychlostního internetu v obcích - Zavádění informačních technologií do podniků - Zkvalitnění softwarového a hardwarového vybavení v místních podnicích - Zkvalitnění softwarového a hardwarového vybavení místních základních škol - Zkvalitnění softwarového a hardwarového vybavení neziskových organizací a místní veřejné správy - vzdělávací aktivity – rozvoj počítačové gramotnosti - vzdělávání zaměstnanců ve firmách – získávání nových znalostí a dovedností souvisejících s novými technologiemi - zavádění moderních informačních technologií jako komunikačních cest ve veřejné správě ........................................................................................................................................ -

- Vypracování průzkumů, analýz, expertíz a studií v oblasti zkvalitnění ţivotního prostředí - Projekty řešící zlepšení vzhledu obcí a krajiny, údrţba krajiny - Nákup a výsadba rostlin - Projekty řešící vyuţívání obnovitelných zdrojů energie - Zkvalitnění třídění odpadu, - Omezení a recyklace odpadů - Protipovodňová a protierozní opatření - Revitalizace říční sítě - Odbahňování rybníků - Zvýšení osvěty v oblasti ŢP ........................................................................................................................................ -

Studie a projektové dokumentace řešící rozšiřování podnikatelských aktivit Investice do podnikatelských budov Nákup strojů, zařízení a nových technologií Projekty řešící zkvalitnění sluţeb Investice do infrastruktury pro rozvoj podnikání v regionu Rozšíření/zkvalitnění stravovacích a ubytovacích zařízení Zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu Propagace a marketing

52


10. MONITORING, HODNOCENÍ A KONTROLA PRO ÚČELY MAS U kaţdého projektu proběhne minimálně jedna kontrola v místě realizace projektu. Během jeho trvání ji provedou pověření členové MAS, koordinátor MAS nebo zaměstnanec MAS. Na pokrytí s tím spojených cestovních výloh bude vyuţita část prostředků, které MAS obdrţí na zajištění realizace Strategie MAS. O průběhu kontroly bude vyhotoven zápis. Dále bude sledováno, zda nedochází k souběhu dotačních titulů, neboť toto program LEADER+ vylučuje. Pro řádné plnění a zvládnutí všech administrativně náročných úkolů spojených s monitorováním průběhu projektů a jejich následné kontroly bude MAS vyuţívat zkušeností pracovníků IECC o.p.s (koordinátor MAS). Pracovníci IECC se budou na podílet zejména na odborných pracích spojených jak s hodnocením tak i s monitoringem a kontrolou realizace projektů. IECC zajistí také po odborné stránce naplnění všech smluvních podmínek mezi MAS Moravskobudějovicko a SZIF. Finanční zdroje pro kontrolní a monitorovací činnost Prostředky na základní činnost MAS před přidělením dotace jsou a budou získávány z členských příspěvků, darů a z grantových programů Kraje Vysočina. Na pokrytí reţijních nákladů spojených s naplňováním přijaté Strategie MAS bude vyuţito části alokace z celkové schválené finanční podpory určené pro realizaci Strategie MAS. Tyto náklady na zajištění činnosti MAS tvoří neinvestiční výdaje v členění mzdové náklady pracovníků MAS, cestovné (monitoring projektů) pracovníků a členů MAS, reţijní – provoz kanceláře, telefony, materiál, nákup drobného hmotného majetku apod. Hodnocení programu Ve smyslu monitoringu a kontroly se MAS zavazuje, ţe dodrţí podmínky zakotvené v pravidlech MAS vydané Ministerstvem Zemědělství a pravidel dle Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (opatření LEADER+). Vedení účetnictví MAS Finanční prostředky budou podléhat reţimu hospodaření a účetnictví obecně prospěšné společnosti. Při případné kontrole předloţí MAS směrnici k účetní osnově v účetní

jednotce podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. MAS je také povinna uchovávat Smlouvu včetně Dodatků a veškeré doklady týkající se poskytnuté pomoci ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, po dobu stanovenou v tomto zákoně, nejméně však 12 let od poslední platby; Způsob účtování poskytované pomoci – konečný příjemce a) Budoucí příjemce pomoci je povinen vést účetnictví v souladu s národními právními předpisy. Příjemce pomoci, který nevede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je povinen vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, rozšířenou o dodatečné poţadavky:

53


-

příslušný doklad musí splňovat předepsané náleţitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběţně písemně chronologicky vedeny způsobem zaručujícím jejich trvalost; při kontrole příjemce pomoci poskytne na vyţádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu

b) ţadatel/příjemce pomoci vede o realizaci projektu samostatnou analytickou účetní evidenci (pokud je účetní jednotkou) nebo samostatnou analytickou evidenci (pokud není účetní jednotkou) o veškerých výdajích skutečně vynaloţených na projekt a veškerých příjmech, kterých se během realizace projektu dosáhlo (zejména příjmů z prodeje, pronájmů, sluţeb, zápisného apod.); případně si zřídí pro tuto účetní evidenci samostatné středisko; c) finanční prostředky jsou poukazovány na účet příjemce pomoci na základě schválené ţádosti o proplacení.

54


11. VZTAH K OSTATNÍM PROGRAMŮM UPLATNĚNÝM V ÚZEMÍ 11.1 Strategický plán rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu Strategický plán rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu (dále strategie mikroregionu) byl vypracován v roce 2001 (aktualizace v roce 2005). Jde o komplexní dokument řešící vyváţený rozvoj mikroregionu v dlouhodobém horizontu. Strategie MAS vychází a je plně v souladu se strategii mikroregionu. Strategie mikroregionu je sloţena ze čtyř priorit (Lidé, ţivot na obci, tradice; Řešení dopravní infrastruktury; Řešení technické infrastruktury; Zvýšení kvality ţivotního prostředí). Tyto priority jsou dále rozpracovány do opatření a konkrétních aktivit. Strategie MAS v návaznosti na zvolené téma řeší a rozpracovává vybraná opatření a strategie mikroregionu. Jde především o tyto opatření: Název fiche Ţijme aktivně a zdravě Zvyšme úlohu informačních technologií Zkvalitněme naší přírodu

Podpořme podnikání a sluţby

Návaznost opatření PRK  Opatření 1.2. Kulturní, společenské a sportovní příleţitosti, vzdělání  Opatření 1.5. Cestovní ruch  Opatření 1.4. Informační technologie  Opatření 4.5. Nakládání s odpady  Opatření 4.6. Ochrana, rehabilitace a tvorba krajiny, uchování typického krajinného rázu  Opatření 4.7. Obnovitelné zdroje energie  Opatření 2.3. Všeobecná podpora podnikání  Opatření 2.2. Podpora zemědělství  Opatření 2.4. Podnikání v oblasti cestovního ruchu

11.2 Program rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje (PRK) Vysočina je základní programový dokument krajské regionální politiky. PRK zahrnuje 4 hlavní cíle, které jsou členěny do dílčích cílů. Navrţené cíle jsou dále vyuţity jako základní obsahové východisko pro koncipování hlavních opatření a jejich specifikaci, konkretizující rozvojové záměry kraje. Hlavní cíle PRK Vysočiny: -

Hlavní cíl 1: Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky Hlavní cíl 2: Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů Hlavní cíl 3: Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury Hlavní cíl 4: Podpora zavádění principů trvale udrţitelného rozvoje kraje

55


Strategie MAS je plně v souladu s PRK Vysočiny a to především v těchto opatřeních: Název fiche Ţijme aktivně a zdravě

Zvyšme úlohu informačních technologií Zkvalitněme naší přírodu

Podpořme podnikání a sluţby

Návaznost opatření PRK  Opatření 1.3.6: Obnova a rozvoj venkovských sídel  Opatření 1.4.4: Budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu  Opatření 2.4.1: Rozvoj aktivit volného času s důrazem na dlouhodobé a pravidelné aktivity  Opatření 2.4.2: Rozvoj sportu a tělovýchovy  Opatření 2.5.2: Zachování kultury a kulturních tradic, rozvoj regionálních kulturních aktivit  Opatření 3.1.5: Rozvoj cyklistické dopravy  Opatření 3.2.1: Zlepšení moţností přístupu veřejnosti k informacím prostřednictvím informačních technologií  Opatření 3.2.2: Zavedení informačního systému veřejné správy (ISVS)  Opatření 4.1.1: Péče o krajinu Vysočiny  Opatření 4.2.1: Nakládání s odpady  Opatření 4.3.1: Úspory energie  Opatření 4.4.1: Rozvoj systému environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty  Opatření 1.2.1.: Všeobecná podpora malých a středních podniků  Opatření 1.3.2: Vyuţití místních specifik výroby a sluţeb  Opatření 1.3.3: Rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělské a lesnické výroby včetně programů revitalizace krajiny a nepotravinářského vyuţití zemědělských produktů

Strategie MAS a práce MAS dle principu a metody LEADER dále navazuje na

Opatření 1.3.4: Integrace ekologických a ekonomických rozvojových strategií, cílených na podporu rozvoje venkovských oblastí, a uplatňování metody LEADER na venkově.

56

Integrovaná územní strategie MAS Moravskobudějovicko

Recommend Documents