Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
Institucionální zajištění ekonomické diplomacie ve vybraných zemích Evropské unie
Informační podklad č. 3.037
Zpracovali: Michal Částek Jan Němec Září-prosinec 2005
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
2
Obsah ÚVOD..................................................................................................................................................... 3 I. O EKONOMICKÉ DIPLOMACII OBECNĚ ................................................................................ 3 I.1 PODPORA DOMÁCÍCH EXPORTÉRŮ _________________________________________________________ I.2 PODPORA INVESTIC ___________________________________________________________________ I.3 ZASTUPOVÁNÍ ZÁJMŮ DOMÁCÍHO PODNIKATELSKÉHO SEKTORU _________________________________ I.4 ORGANIZACE PRO PROPAGACI KULTURY A CESTOVNÍHO RUCHU _________________________________ I.5 ORGANIZACE PRO PODPORU INCOMINGOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ______________________________
4 4 5 5 6
II. ČESKÁ REPUBLIKA ..................................................................................................................... 6 II.1 KODEX SPOLUPRÁCE __________________________________________________________________ 7 II.2 PODPORA EXPORTU - CZECH TRADE ______________________________________________________ 8 II.3 PODPORA ZAHRANIČNÍCH INVESTIC CZECHINVEST __________________________________________ 9 II.4 ČESKÁ CENTRA_______________________________________________________________________ 9 II. 5 CZECHTOURISM ____________________________________________________________________ 10
III. VYBRANÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE ..................................................................................... 11 III.1 BELGIE ...................................................................................................................................................... 11 PODPORA EXPORTU _____________________________________________________________________ 11 PODPORA INVESTIC _____________________________________________________________________ 11 ČINNOST MINISTERSTVA ZAHRANIČÍ __________________________________________________________ 12 III.2 IRSKO......................................................................................................................................................... 12 POLITIKA PODPORY ZAHRANIČNÍCH INVESTIC A EXPORTU________________________________________ 13 INSTITUCIONÁLNÍ ZAŠTÍTĚNÍ _______________________________________________________________ 14 III.3 PORTUGALSKO ..................................................................................................................................... 14 PROEXPORTNÍ POLITIKA __________________________________________________________________ 15 PODPORA ZAHRANIČNÍCH INVESTIC __________________________________________________________ 15 ČINNOST MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ________________________________________________ 16 III. 4 RAKOUSKO ............................................................................................................................................. 17 VLÁDNÍ PROGRAM “GO-INTERNATIONAL”_____________________________________________________ PROEXPORTNÍ POLITIKA __________________________________________________________________ PODPORA ZAHRANIČNÍCH INVESTIC_________________________________________________________ OSTATNÍ INSTITUCE _____________________________________________________________________
17 18 18 19
III.5 SLOVENSKO............................................................................................................................................. 19 PODPORA ZAHRANIČNÍCH INVESTIC A PROEXPORTNÍ POLITIKA ____________________________________ 20 OSTATNÍ INSTITUCE _____________________________________________________________________ 20 III.6 SLOVINSKO.............................................................................................................................................. 21 PODPORA ZAHRANIČNÍCH INVESTIC _________________________________________________________ 22 PODPORA SLOVINSKÉHO EXPORTU __________________________________________________________ 22 III.7 ŠVÉDSKO .................................................................................................................................................. 22 PROEXPORTNÍ POLITIKA __________________________________________________________________ 23 PODPORA ZAHRANIČNÍCH INVESTIC __________________________________________________________ 23 PROPAGACE ŠVÉDSKA____________________________________________________________________ 24
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 24 PRAMENY A LITERATURA........................................................................................................... 25 PŘÍLOHA Č. 1 .................................................................................................................................... 27
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
3
Úvod Komparativní studie se věnuje otázkám spojeným s ekonomickou diplomacií ve vybraných členských státech Evropské unie. Klíčovým cílem pro zpracování studie bylo nastínit postavení a činnost jednotlivých institucí zajišťujících ekonomickou dimenzi zahraniční politiky členských zemí Unie. Do své studie jsme záměrně vybrali malé země, které mají, podobně jako Česká republika, exportně orientované hospodářství a mají výrazný zájem na úspěšném exportu svých podniků a na přílivu produktivních zahraničních investic do země. Vedle společných znaků v ekonomické rovině vykazují vybrané země některé zvláštnosti, které vyplývají z rozdílného historického vývoje, jejich ekonomických, politických a kulturních vazeb či z vnitrostátních specifik. Sledované portfolio zemí navíc nabízí možnost srovnání dvou institucionálních modelů, neboť ve Švédsku a ve Slovinsku je ekonomická složka zahraniční politiky realizována prostřednictvím pouze jednoho ministerstva, v případě Irska, Portugalska, Belgie, Rakouska, Slovenska a ČR tuto funkci zajišťují ministerstva dvě. Studie však nedává odpověď na otázku, jak efektivní je ekonomická diplomacie jednotlivých členských zemí, k tomuto účelu bychom museli zpracovat podrobnější empirickou studii a analyzovat veškeré vnitřní i vnější faktory, které mají na účinnost ekonomické diplomacie vliv.
I. O ekonomické diplomacii obecně Provázání ekonomických a politických zájmů státu je jevem, který je vlastní každé zemi bez ohledu na její politický režim či ekonomický systém, velikost území anebo relativní význam ve světové ekonomice. Přímo úměrně rostoucí internacionalizaci ekonomických vztahů roste i význam ekonomické diplomacie vlád. Hlavním cílem ekonomické diplomacie je, prostřednictvím zvýšení exportní a investiční výkonnosti ekonomiky, podpora hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Hlavními nástroji ekonomické diplomacie jsou instituce podporující domácí exportéry, instituce podporující příliv zahraničních investic a v neposlední řadě kulturní centra zemí v zahraničí. Na poli ekonomické diplomacie mají nezastupitelné místo diplomatické a konzulární mise státu v zahraničí, které provádějí sběr informací o podnikatelských příležitostech a rizicích, konkurenčním prostředí, a případných legislativních omezeních podnikání v zemi akreditace. Spolupracují s příslušnými domácími i zahraničními institucemi při propagaci podniků své země a v neposlední řadě využívají možností neformálních kontaktů při podpoře aktivit domácího podnikatelského sektoru v zahraničí. Vlády, někdy ve spolupráci se soukromým sektorem, obvykle zřizují specializované agentury, jejichž úkolem je každodenní provádění politiky podpory exportní a investiční činnosti a její koordinace s dalšími relevantními institucemi.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
4
Stát se tedy v rámci aktivit ekonomické diplomacie obecně podílí na třech základních oblastech. I.1 Podpora domácích exportérů Zvýšení vývozních aktivit má vliv na celkový růst domácí produkce, respektive národního důchodu. U malých zemí, jejichž vnitřní trh má jen omezenou kapacitu, je volba modelu ekonomického růstu založeného na výrazné exportní orientaci národního hospodářství patrně jednou z možných cest k dlouhodobému makroekonomickému růstu. Vzhledem
k existenci
tarifních
i
netarifních
překážek
v mezinárodním
obchodu
představuje asistence státu poskytovaná exportujícím podnikům jeden ze způsobů překonání těchto překážek či zmírnění jejich dopadu. Vlády se proto zaměřují na poskytování informačního servisu o podnikatelských příležitostech a rizicích v cizích zemích, mnohdy nabízejí i přímé finanční dotace na úhradu nákladů spojených s pronikáním na zahraniční trhy. Stát dále může poskytovat různé pojišťovací a úvěrové služby exportérům v případech, kdy je privátní sektor z různých důvodů nenabízí. Vedle těchto aktivit zaměřených „dovnitř“ působí stát prostřednictvím sítě svých zahraničních zastoupení a dalších institucí na poli celkové propagace domácího podnikatelského sektoru v cizích zemích. I.2 Podpora investic Investiční činnost je další významnou složkou národního hospodářství, která se přímo odráží na jeho celkové výkonnosti a růstu. V případě ekonomik otevřených zahraničnímu kapitálu je zájmem státu posílit příliv zahraničního investičního kapitálu do domácí ekonomiky a napomoci investičním aktivitám vlastních podnikatelských subjektů v zahraničí, pokud taková investice přinese větší zhodnocení vložených prostředků než její případná realizace doma. S cílem přilákat zahraniční investory se vlády - také vzhledem k stále rostoucí mezinárodní konkurenci - uchylují k poskytování různých pobídek a úlev případným zahraničním investorům, které mohou mít podobu finanční spoluúčasti státu na investičních nákladech, daňových prázdnin pro příjmy plynoucí z realizované investice či zlevnění nákladů na pracovní sílu atp. Nedílnou součástí vládní vstřícnosti vůči zahraničním investorům je většinou bezplatné poskytování informací o investičním prostředí v dané zemi. Agentury pověřené touto službou mnohdy i zprostředkovávají kontakty s případnými dodavateli a odběrateli, pomáhají při vytipování nejvhodnější lokality zamýšlené investice atd. Ve vztahu k domácímu podnikatelskému sektoru a jeho investičním záměrům v zahraničí se vlády zaměřují především na finanční jištění různých rizik ekonomické i neekonomické povahy
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
5
spojených s realizací investice zahraničí. Stát rovněž využívá různých forem lobbingu u cizích vlád např. v případě státních zakázek atp. I.3 Zastupování zájmů domácího podnikatelského sektoru Suverénní státy, které stále představují hlavní aktéry mezinárodních vztahů, disponují celou řadou politických nástrojů, jimiž se mohou zasadit o ochranu a propagaci zájmů domácích podnikatelských subjektů v cizích zemích. Mezi tyto nástroje patří vyjednávání bilaterálních dohod, zastupování zájmů na multilaterální úrovni v rámci různých mezinárodních organizací či využívání možností neformálních kontaktů s představiteli jiných států na různých úrovních. Vzhledem k tomu, že všechny státy, jejichž stručné případové studie jsou obsaženy v této práci, jsou členskými zeměmi Evropské unie, je třeba si uvědomit existenci tří druhů jednání, do nichž jednotlivé vlády těchto zemí vstupují: •
bilaterální jednání se subjekty, s nimiž EU žádné rámcové smlouvy nedojednala,
a jednání, která jdou nad rámec takových dohod, •
jednání s partnery v EU, zejména o formování společné obchodní politiky, při němž
zástupci státu hájí zájmy svých podnikatelů, •
jednání jako člen EU při řešení standardních problémů společné obchodní politiky
EU, jako jsou např. vyjednávání různých technických nebo zdravotních norem pro exportované výrobky, celní a daňové otázky, právní ochrana zahraničních investic, subvence, veřejné zakázky,atp. I.4 Organizace pro propagaci kultury a cestovního ruchu Svou roli v ekonomické diplomacii státu, byť nepřímou, hrají i různé instituce pověřené propagací kultury a jazyka dané země. Tyto organizace (instituty, centra, nadace apod.) pochopitelně v závislosti na finančních možnostech státu a zahraniční poptávce, často zajišťují výuku jazyka, včetně mezinárodně uznávané certifikace jeho znalosti, pořádají rozmanité akce na propagaci kulturní produkce své země, mnohdy poskytují studijní stipendia či vědecké granty, podílejí se na zajišťování studentské a vědecké mobility, kulturní výměny atd. Význam institucí tohoto typu pro ekonomické zájmy státu spočívá především v přiblížení dané země zahraničním subjektům, přispívají k budování její celkové pozitivní image a v neposlední řadě i k získáváním příznivců dané kultury či jazyka mezi cizími státními příslušníky, která se pak v závislosti na jejich postavení ve společnosti může příznivě projevit při navazování nových neformálních kontaktů.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
6
I.5 Organizace pro podporu incomingového cestovního ruchu Zisky z cestovního ruchu tvoří u mnoha států významnou část národního příjmu. Vzhledem k vysoké konkurenci mezi zeměmi na tomto poli, která v Evropě panuje, se velký počet vlád rozhodl podporovat rozvoj cestovního ruchu ve své zemi prostřednictvím aktivit za tím účelem zřízených institucí. Ty se starají o propagaci nabídky dané země v oblasti cestovního ruchu a spolupracují se soukromými subjekty operujícími na tomto trhu. Vedle prvoplánově ekonomických výsledků přispívá cestovní ruch také k většímu poznání dané země cizinci, což se v případě kladné zkušenosti může projevit na její obecně dobré pověsti v zahraničí. Taková země se pak spíše stane cílem zahraničního investičního kapitálu a výrobky, které pocházejí od jejích producentů mohou těžit z dobrého zvuku „made in …“.
II. Česká republika Ekonomická diplomacie a proexportní politika jsou součástí Koncepce zahraniční politiky ČR, schválené usnesením vlády č. 223 ze dne 3. března 2003 na období let 2003-2006. Ekonomickou diplomacií se v bilaterálních vztazích rozumí „vytváření podmínek pro rozvoj konkrétních obchodních kontaktů a podněcování zájmů zahraničních investorů o přímé zahraniční investice v České republice.“1
Do ekonomické diplomacie v oblasti dvoustranných vztahů se řadí i jednání
představitelů státu, pořádání podnikatelských misí o otázkách vnějších hospodářsko-obchodních vztahů. V oblasti multilaterálních vztahů Koncepce uvádí jako cíl „upevňovat postavení ČR v mezinárodních ekonomických organizacích typu OECD, Světová banka, Mezinárodní měnový fond či Světová obchodní organizace a další a bude se aktivně podílet na jejich činnosti.“ Přistoupením k Evropské unii Česká republika ztratila suverenitu v obchodně-politických otázkách a veškeré kompetence v této oblasti přešly do rukou Evropské komise. ČR může ovlivňovat obchodní politiku EU vůči třetím zemím prostřednictvím svého ministerského zástupce v Radě, která schvaluje mandát pro vyjednávací pozici Komise. Přistoupením k EU se českým firmám také otevřel trh veřejných zakázek v zemích Evropské unie. Na druhé straně proexportní politika se skládá z mnoha částí, na jejichž tvorbě a fungování se podílí kromě Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) i jejich organizace, jako jsou CzechTrade, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Správa českých center a v menší míře řada dalších ministerstev (Ministerstvo pro místní rozvoj) a organizací.
1
Koncepce zahraniční politiky ČR na léta 2003-2006. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW:
.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
7
Hlavním cílem současné ekonomické diplomacie a její proexportní politiky je otevírání zahraničních trhů, odstraňování obchodních překážek, sledování rovného přístupu firem na trh, budování dobré pověsti země a zejména poskytování služeb českým firmám. Naše firmy by měly vnímat zastupitelské úřady jako možné spoluhráče při prosazování obchodních zájmů na zahraničních trzích. Na 68 zastupitelských úřadech v zahraničí působí více než 100 obchodně-ekonomických diplomatů s odborným vzděláním, jejichž prací je proexportní politiku uskutečňovat. V současnosti existující reálnou obchodně-politickou překážkou je vedle korupčního prostředí v některých zemích hlavně preference domácích dodavatelů. Česká diplomacie však nemůže jednat jménem firem, financovat jejich aktivity nebo vykonávat takové pomocné práce, jako například vyhledávat dostupné marketinkové informace, jednotlivé položky celních sazebníků, poskytovat překladatelské a tlumočnické služby a podobně. II.1 Kodex spolupráce Poskytování
konkrétních
služeb
českým
firmám
obchodně-ekonomickými
úseky
zastupitelských úřadů je řízeno Kodexem spolupráce. Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR usilují v této oblasti o zlepšení komunikace mezi státní správou a podnikateli a pro tento účel vydaly „Zásady spolupráce zastupitelských úřadů České republiky s českými podnikatelskými subjekty v obchodně ekonomické oblasti“ (dále Kodex). Kodex velmi obecně vymezuje rozsah a formu pomoci a podpory, které mají poskytovat MZV a MPO a jejich příspěvkové organizace – agentura pro podporu exportu CzechTrade, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Správa českých center. V rámci podpory českých podnikatelských subjektů mají zahraniční úřady zejména respektovat princip rovnosti a dbát na dodržování mezinárodních závazků a zájmů ČR. MZV, MPO a jejich příspěvkové organizace shromažďují a vyhodnocují informace obchodně ekonomického charakteru a poskytují informace o teritoriích ve svých informačních databázích. Po získání základních informací z internetových stránek příspěvkových organizací, by měly podnikatelské subjekty podle Kodexu kontaktovat ZÚ v dotyčné zemi. Kodex rozděluje jednotlivé zastupitelské úřady do tří kategorií a podle těchto kategorií určuje i rozsah služeb, které jsou na daným úřadem poskytovány. Rozsah pomoci ze strany ZÚ se odvíjí od kapacitních možností. Nejmenší rozsah pomoci nabízejí úřady, ve kterých nepůsobí obchodně ekonomické úseky (OEÚ). Jedná se zejména o poskytnutí základních kontaktů na možné obchodní partnery, konzultace o obchodně ekonomickém a podnikatelském prostředí, doporučení služeb právních kanceláří. Větší možnosti mají zahraniční úřady s obchodně ekonomickým úsekem, které mohou navíc poskytnout podporu při účastech podnikatelů na veletrzích a výstavách, podporu při zapojení do mezinárodních soutěží a výrobních kooperací, poskytnutí informací o příležitostech na zahraničním trhu. Nejrozsáhlejší pomoc mohou poskytnout zahraniční úřady jak s OEÚ tak s kanceláří CzechTrade,
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
8
které mohou provést průzkum trhu, ověření zájmu o nabízený český produkt a další asistenční služby v zahraniční, včetně prezentace české firmy. Zahraniční úřady na druhé straně kladou na podnikatele požadavky: seriozní a profesionální jednání, přiměřenost a reálnost žádostí vůči úřadům, poskytnutí dostatečného množství informací o firmě a o jejích záměrech. II.2 Podpora exportu - Czech Trade Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade (CT) je příspěvkovou organizací a byla zřízena s účinností od 1. května 1997. Posláním CT je poskytování informačních , poradenských a podpůrných služeb zaměřených na zlepšování výsledků zahraničního obchodu České republiky. CzechTrade poskytuje celou řadu služeb pokrývajících různorodé požadavky a potřeby českých exportérů2 a spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nabídka služeb se s časem mění s tím, že tyto úpravy vycházejí z požadavků klientů CT a poskytované služby jsou nefinanční povahy3. České firmy mohou získat zdarma služby týkající se základních informací o zemi, kontaktních údajů na potenciální obchodní partnery, konzultací o obchodně-ekonomickém a podnikatelském prostředí, až po zprostředkování služeb placených, jako je průzkum trhu nebo ověření zájmu o nabízený produkt. Každá zahraniční kancelář CT má ve své centrále v ČR koordinátora zajišťujícího spolupráci mezi pracovníky v zahraničí a klientem. Koordinátor plní úlohu asistenta personálu zahraniční kanceláře, vyřizuje nezbytnou administrativu a rovněž komunikaci s klientem. Koordinátor je prvotním zpracovatelem požadavku klienta a předává zahraniční kanceláři již kvalifikovaný požadavek na konkrétní služby. CT napomáhá exportu českých výrobků a služeb do zahraničí i prostřednictvím sítě vlastních zahraničních kanceláří, což umožňuje přímou podporu v zemi nebo regionu, kam klient hodlá vyvážet. Informační služby agentury CzechTrade byly na konci roku 2004 nabízeny ve 30 zahraničních kancelářích, které se nacházejí ve 27 zemích světa. V průběhu roku 2004 bylo otevřeno 6 nových zahraničních kanceláří: Bukurešť, Bombaj, Hamburk, Sao Paolo, Stockholm a Vídeň, ke konci roku 2004 byla uzavřena kancelář v Miami. V prosinci 2005 schválila vláda Exportní strategii ČR na léta 2006-2010. Strategie navazuje na Koncepci proexportní politiky na léta 2003-2006 a zohledňuje změnu obchodně-ekonomického prostředí, které přineslo přistoupení České republiky k Evropské unii.
2 Aktuální služby a ceny za služby jsou uvedeny v oficiálním Nabídkovém listu a ceníku CzechTrade pro dané období. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: < http://www.czechtrade.cz/Global>. 3 Služby pro exportéry, které mají finanční povahu, poskytují v ČR Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. a Česká exportní banka, a.s.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
9
II.3 Podpora zahraničních investic CzechInvest Od svého založení v listopadu 1992 posiluje agentura CzechInvest (CI) prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů konkurenceschopnost české ekonomiky, a to především prostřednictvím podpory přílivu přímých zahraničních investic do ČR. CzechInvest podporuje také rozvoj domácích podniků a to prostřednictvím svých služeb, rozvojových programů a zlepšováním podnikatelského prostředí. Svým klientům, respektive zahraničním investorům poskytuje potřebné informace a poradenství a zprostředkovává nezbytné kontakty. Hlavní smyslem práce CzechInvestu bylo až do poloviny roku 2003 propagovat Českou republiku jako ideální lokalitu pro přímé zahraniční investice a pomáhat potenciálním investorům s realizací jejich projektů v oblasti výroby, výzkumu a sdílených služeb. Veškeré služby CzechInvestu jsou českým i zahraničním subjektům poskytovány bezplatně4. CzechInvest se už během své existence podílel na víc než 300 investičních projektech v celkové hodnotě převyšující 325 miliard korun. Díky těmto investicím by mělo postupně vzniknout víc než 78 tisíc přímých pracovních míst. V oblasti průmyslu investují nejvíce tradičně firmy z Německa (26 %) a Japonska (21 %). Společnosti sídlící v České republice zaujímají s 11 % čtvrtou pozici. Kromě tradičních sektorů, jako jsou automobilový (47 %) a elektrotechnický (18 %) průmysl, se stále častěji objevují investice do inovací a moderních odvětví (mikroelektronika, biotechnologie)5.
II.4 Česká centra Česká centra jsou samostatnou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR, která byla zřízena v roce 1993 a jejím hlavním posláním je vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s aktivním prosazováním zájmů ČR, které jsou v souladu se zahraničněpolitickou orientací ČR. Na základě Statutu ze dne 30. 6. 2004 je jejich hlavní činností organizace prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, obchodu, vzdělávání a cestovního ruchu. Důležitým cílem organizace je upoutat zájem široké zahraniční veřejnosti a představit Českou republiku jako vyspělý demokratický stát, se kterým lze navázat důvěryhodnou spolupráci. Současný stav a budoucí rozvoj organizace shrnuje dokument Koncepce činnosti. Česká centra převzala úlohu tzv. kulturních a informačních středisek, jež působila v zahraničí (zejména ve východním bloku) od počátku 50. let až do rozpadu Československé federace. Po vzniku 4
Od začátku roku 2003 se CzechInvest začal připravovat na novou roli – roli rozvojové agentury, která bude zastřešovat podporu podnikání ve zpracovatelském průmyslu. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu o sloučení CzechInvestu s dalšími dvěma agenturami – Agenturou pro rozvoj podnikání a CzechIndustry – vedlo ve druhé polovině roku 2003 k velkým změnám v jeho struktuře. Všechny tyto přípravy vyvrcholily 2. ledna 2004 vznikem nové Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. 5 Převzato z: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. [online], [cit. 2005-10-25]. Dostupné z WWW: < http://www.czechinvest.org/web/pwci.nsf/home/cs?OpenDocument>.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
10
České republiky byla kulturním a informačním střediskům rozšířena náplň činnosti a byla přejmenována na česká centra. Jejich síť byla obohacena o státy západní Evropy a USA. V roce 2005 dosáhla Česká centra počtu 19-ti zahraničních zastoupení, byla otevřena pobočka také v italském hlavním městě Římě a činnost Českých center se tak rozšířila do 16-ti zemí světa6.
II. 5 CzechTourism CzechTourism (CTO) je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj ČR a byla založena v roce 1993. CzechTourism spravuje v současné době 26 zahraničních zastoupení s tím, že část z nich jsou tzv. zastoupení prostřednictvím soukromého subjektu v dané zemi. CzechTourism usiluje o koordinaci propagace cestovního ruchu ze strany státu s činností jeho podnikatelských subjektů. Zahraniční zastoupení CTO mají za úkol
podávat informace zahraničním novinářům,
odborné i laické veřejnosti o nabídce cestovního ruchu v ČR. Další důležitou činností je podpora jednotlivých regionů ČR ve formě organizování seminářů, regionální prezentace, venkovská turistika, atd.). Mezi další činnosti agentury CTO patří analyzování trhu cestovního ruchu, zjišťování motivace příjezdu turistů a zejména důvodů, proč turisté nepřijeli. Roku 2003 byla představena nová koncepce propagování ČR v zahraničí s tím, že se zúžil počet aktivit agentury CTO na pět oblastí7. Základním cílem agentury CTO je na základě Strategie propagace České republiky 2004-20108 zajištění maximálních příjmů z incomingového cestovního ruchu, kterých lze dosáhnout vyššími příjezdy zahraničních turistů, vyšším počtem dnů strávených v ČR a vyšší útratou turistů v České republice.
6
Pod vedení ústředí Českých center patří také Obchodně-technické středisko Čertanovo a České centrum – Český dům v Moskvě. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . 7 1) Hrady, zámky a historická města, 2) Zdravá a aktivní dovolená, 3) Zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé), 4) Lázně: místo pro odpočinek a potěšení, 5) Církevní památky a poutní místa 8 Strategie propagace České republiky 2004-2010. CzechTourism. [online], [cit. 2005-12-8]. Dostupné z WWW: .
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
11
III. Vybrané země Evropské unie
III.1 Belgie V důsledku federativního uspořádání státu jsou kompetence na poli ekonomické diplomacie rozděleny mezi federální vládu a jednotlivé oblastní autority regionů Vlámsko, Valonsko a Brusel. Podpora exportu Federalizace Belgie a decentralizace pravomocí na regionální autority se projevila i v provádění proexportní politiky. Všechny regiony mají vlastní agentury vytvořené za účelem podpory domácích exportérů: •
Vlámsko - Flanders Investment & Trade - F.I.T.
•
Valonsko - AWEX Walloon Export & Foreign Investments Agency
•
Brusel - Brussels Export
Tyto instituce vykonávají svěřené funkce, mezi než patří např. podávání informací o zahraničních trzích firmám a poradenství, nebo různorodá podpora exportérů včetně případných finančních dotací. Federální vláda se nezbavuje odpovědnosti za proexportní politiku, jejím polem působnosti je nicméně především používání různých finančních nástrojů (úvěry, dotace) podpory domácích exportérů. Agentury regionů pak buď přímo provozují vlastní kanceláře v zahraničí, anebo využívají služeb a možností belgických zastupitelských úřadů v cizích zemích. Podpora investic Stejně jako v případě podpory exportů je i investiční politika svěřena především do rukou regionálních autorit. Všechny tři samosprávné oblasti za tímto účelem vytvořily zvláštní agentury, v jejichž popisu práce je přilákat zahraniční investice do regionu a orientovat domácí investory na příležitosti zahraničních trhů. Federální vláda má nicméně v rukou nástroje, kterými může ovlivňovat investiční klima v zemi. Proto byly vytvořeny mechanismy koordinace postupu jednotlivých aktérů – zástupců všech tří regionů a reprezentantů ministerstev zahraničních věcí a hospodářství za federální vládu. Spolupráce regionů s belgickými diplomatickými a konzulárními misemi je pak nedílnou a nezbytnou součástí státní politiky podpory investic.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
12
Činnost ministerstva zahraničí V rámci federativního modelu uspořádání státu spadá zahraniční politika, do níž mezinárodní negociace všeho druhu náleží, do kompetence federální vlády. V případě Belgie pak tuto politiku včetně její ekonomické stránky – provádí ministerstvo zahraničních věcí. Za účelem identifikace zájmů belgického podnikatelského sektoru pořádá příslušný odbor ministerstva zahraničí pravidelné porady s jeho zástupci a se zástupci zainteresovaných regionálních autorit. Tyto porady, spolu s občasnými konzulárními konferencemi konanými v zahraničí, mají za úkol nalézat podnikatelské příležitosti v určité zahraniční oblasti. Nedílnou součástí tohoto procesu je i využívání možností neformálních kontaktů zástupců belgických zájmů (obchodní komory, honorární konzulové atp.) s relevantními subjekty v cizí zemi. Od roku 1998 se ministerstvo zahraničí snaží sledovat politiku omezení kvantity vztahů se zahraničními zeměmi ve prospěch prohloubení jejich kvality. Strategie koncentrace zájmu na tzv. partnerské země, jejichž výběr je prováděn na základě ekonomických a politických kritérií, by měla vést k mnohostrannému prohloubení vzájemných kontaktů na úrovni vlád, regionů i občanské společnosti.
V roce 2001 měla Belgie 121 zastupitelských úřadů, kde byl zaměstnáno 4 400
zaměstnanců. III.2 Irsko Ekonomický vzestup Irska v průběhu 90. let minulého století se stal často citovaným vzorem pro mnohé transformující se ekonomiky. Jakkoliv by se podobnost mezi ostrovním státem na západní výspě Evropy a některými státy střední Evropy mohla nabízet, hospodářský úspěch Irska založený na přílivu zahraničního kapitálu je patrně neopakovatelným jevem. Vstup Irské republiky do Evropských společenství počátkem 70. let sice otevřel nové možnosti pro rozvoj obchodních a investičních vztahů, výrazný nárůst výkonnosti irského hospodářství nastal však až na počátku 90. let, kdy daňová politika vlády zatraktivnila zemi pro zahraniční investory. Využití kontaktů irské diaspory - především ve Spojených státech amerických - pak bezpochyby přispělo k úspěchu Irska coby příjemce zahraničních investic. Odhaduje se, že mezi lety 1993 - 2000 bylo 25 % amerických investic realizovaných v zemích Evropské unie umístěno právě v Irsku. Došlo tak k překonání celkové dominance britského kapitálu, jenž byl soustředěn v tradičních odvětvích a k posunu k nově nastolené převaze amerických investic, které směřovaly především do oblasti moderních technologií.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
13
Vedle takových komparativních výhod, jakými jsou znalost angličtiny nebo relativně vysoká míra kvalifikace irské pracovní síly, se na hospodářském vzestupu země podílely i aktivity vlády na poli ekonomické diplomacie. Politika podpory zahraničních investic a exportu Irsko je svým způsobem průkopníkem politiky podpory přímých zahraničních investic v domácí ekonomice a modelu ekonomického růstu založeném na exportech v Evropě vůbec. Proexportní politika a podpora zahraničních investic ze strany vlády jsou tedy v případě této země dvěma stranami téže mince. V 50. letech 20. století došlo k redefinici vládní hospodářské politiky a do té doby spíše protekcionistický přístup byl nahrazen výrazně pozitivním postojem vůči přílivu přímých zahraničních investic do národního hospodářství. Vláda tento příliv stimulovala celou řadou motivačních nástrojů, např. daňovými prázdninami či dotacemi na pořizovaní investic, to vše však pouze u investorů, jejichž produkce byla určena výhradně pro export. Domácí sektor byl tak chráněn před zesílenou zahraniční konkurencí na domácím trhu a exportní výkonnost ekonomiky dostala nový impuls. Vstupem Irska do Evropského hospodářského společenství v roce 1973 se však tato diskriminační praxe dostala do rozporu se závazky vyplývajícími z Římských dohod a irská vláda byla nucena modifikovat svou politiku podpory zahraničních investic ve směru rozšíření okruhu investorských subjektů, které se mohou o státní dotace a další pobídky ucházet, i na firmy zamýšlející vyrábět také pro irský trh. V období po vstupu do EHS se irská ekonomika stala ještě atraktivnější pro zahraniční investory, především pro zvýšenou možnost snadnějšího vstupu na zajímavý evropský trh. Na počátku 90. let se pak novým impulsem pro investiční aktivity zahraničních firem stalo zavedení zvýhodněné 10% sazby daně z příjmu právnických osob pro zahraniční investory. Tato sazba byla v důsledků tlaku zemí EU zvýšena v roce 2003 na 12,5 %, přesto se ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále pohybuje na nejnižší úrovni daně z příjmů v EU. Příliv
především
amerického
investičního
kapitálu,
jenž
využil
již
zmiňovaných
komparativních výhod irské pracovní síly a neformálních vazeb na irské emigrantské kruhy v USA, směřoval hlavně do moderních odvětví, např. do oblasti vývoje softwarových produktů či komunikačních technologií, které svým vlastním zájmem na kvalifikaci pracovníků dále tuto kvalifikaci zvyšovaly. Vláda i nadále poskytuje různé úlevy pro strategické investiční projekty, které mohly dosahovat až 60 % celkových nákladů investice. Vzhledem k tomuto úspěchu a jeho dopadu na snížení nezaměstnanosti se irská vláda mohla zaměřit na selektivní podporu zahraničních investorů. Hlavními kritérii udělení státní podpory zahraničním investorům se staly úmysl realizovat investici v některém z méně rozvinutých regionů
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
14
země, přínos pro celkový technologický rozvoj ekonomiky, zvýšená kvalifikační náročnost na pracovní sílu a tomu odpovídající péče investora o rozvoj dovedností pracovníků a v neposlední řadě i dopad zamýšlené investice na kvalitu životního prostředí. Institucionální zaštítění Industrial Development Agency of Ireland (IDA Ireland), která spadá pod Ministerstvo podnikání obchodu a zaměstnanosti Irska, je státní agentura zřízená v roce 1993, která má hlavní odpovědnost za provádění vládní politiky podpory zahraničních investic. IDA udržuje 13 kanceláří v zahraničí, největší počet ve Spojených státech a další v Evropě a v asijsko-pacifické oblasti. Tato instituce rovněž posuzuje vhodnost přidělení státní dotace na konkrétní investiční projekty. Příjmová stránka rozpočtu IDA na rok 2004 činila 145 milionů eur (necelých 60 % pocházelo ze státního rozpočtu, dalším významný zdroj financí tvoří strukturální fondy EU), na přímé dotace podnikatelským subjektům pak bylo určeno více než 65 milionů. Enterprise Ireland má v kompetenci poskytování podpůrného servisu pro strategická spojenectví mezi domácími a zahraničními podnikatelskými subjekty a je součástí Ministerstva podnikání, obchodu a zaměstnanosti Irska. Dále domácím exportérům nabízí informace o ekonomických, právních i politických podmínkách podnikání v cizích zemích a o vývozních příležitostech v zahraničí. Enterprise Ireland provozuje 34 vlastní kanceláře v zahraničí, v celé řadě dalších zemí pak poskytuje své služby prostřednictvím jiných institucí. V roce 2004 tato agentura disponovala téměř 240 miliony eur (90 % původem ze státního rozpočtu) a necelou polovina těchto prostředků byla určena na finanční dotace exportérům. Ekonomická diplomacie v Irsku spadá pod ministerstvo zahraničí a pod ministerstvo podnikání, obchodu a zaměstnanosti. Irsko mělo v roce 2001 celkem 66 zastupitelských úřadů, ve kterých bylo zaměstnáno 2373 zaměstnanců. III.3 Portugalsko V závěru 40. let minulého století byl v reakci na změněné podmínky v mezinárodním systému (všeobecná tendence k liberalizaci mezinárodních ekonomických vztahů v rámci „západního světa“) portugalskou vládou vytvořen Fond na podporu vývozů (Fundo de Fomento de Exportações), jehož prostřednictvím stát napomáhal portugalským vývozcům s cílem dosažení větší teritoriální a komoditní diverzifikace exportů. V oblasti zahraničních investic pak působil Institut pro zahraniční investice (Instituto de Investimento Estrangeiro). V roce 1982 byl Fond přetvořen na Institut portugalského zahraničního obchodu (Instituto do Comércio Externo de Portugal – ICEP), který byl nadán finanční a administrativní autonomií. O sedm let později na něj byly přeneseny funkce a kompetence Institutu pro zahraniční investice, který
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
15
tím jako samostatná instituce zanikl. Roku 1992 ICEP navíc převzal agendu do té doby existujícího Institutu pro podporu cestovního ruchu. V letech 2002 a 2004 pak došlo k opačnému procesu a z ICEP se vydělily Portugalská investiční agentura (Agência Portuguesa para o Investimento – API) a Portugalský institut cestovního ruchu (Instituto de Turismo de Portugal - ITP). ICEP je dnes hlavní institucí, která se zabývá provádění ekonomické diplomacie Portugalska. Vedoucí jednotlivých poboček v zahraničí často tuto funkci kumulují s funkcí ekonomického či obchodního rady na příslušné portugalské diplomatické misi. Proexportní politika V současné době ICEP, jenž je autonomní státní agenturou a podléhá sdílené pravomoci ministerstev hospodářství (obecná funkční pravomoc) a zahraničních věcí (kompetence v oblasti ekonomické diplomacie), působí v oblasti zahraničního obchodu Portugalska, především formou podpory poskytované domácím exportérům a propagace portugalských značek v zahraničí. Dále má za úkol napomáhat rozvoji spolupráce portugalských podniků s jejich zahraničními partnery a navazovat kontakty s podobnými institucemi v ostatních zemích. ICEP ke své činnosti využívá databáze informací přístupné zahraničním zájemcům o portugalskou ekonomiku i domácím podnikatelům s údaji o příležitostech v zahraničí, propagace na různých mezinárodních veletrzích. ICEP také poskytuje státní finanční podpory exportérům, kterou stát provádí prostřednictvím celé řady podpůrných programů a fondů. ICEP sám finančními zdroji podobného určení nedisponuje. Podle výroční zprávy ICEP za rok 2004 pochází drtivá většina finančních prostředků Institutu z dotací a transferů z veřejných zdrojů: z celkových 107 388 420 eur pochází 47 % ze státního rozpočtu a 33 % ze strukturálních fondů Evropské unie. Ostatní zdroje pochází z vlastní ekonomické činnosti, zisků z poskytnutých půjček či z darů veřejných i soukromých donorů, případně i z penalizačních poplatků. Celých 37 % přidělených finančních prostředků je pak vynaloženo na vlastní fungování ICEP. ICEP má zastoupení ve 39 zemích, v několika dalších státech provozuje kanceláře podřízené některé z hlavních poboček.
Podpora zahraničních investic Portugalská investiční agentura se orientuje především na velké strategické zahraniční investory. Ostatní podniky se při svých investičních aktivitách mohou obrátit na Institut pro podporu malých a středních podniků a investic (Instituto de Apoio às Pequenas e Médias Empresas e ao Investimento – IAPMEI). API svým klientům nabízí široký informační servis týkající se investičních příležitostí v Portugalsku a jejich ekonomických, právních, geografických i pracovních aspektů, zprostředkovává
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
16
kontakty s relevantními institucemi i případnými podnikatelskými partnery - domácími dodavateli a odběrateli - a pomáhá s vyřizováním různých formalit nutných pro instalaci zahraničního investora v Portugalsku. Prostřednictvím několika finančních fondů, na nichž se podílí, pak API působí také na poli přímé finanční podpory zahraničních investičních projektů. Členové představenstva API jsou jmenováni vládou na základě společného návrhu ministerstev financí a hospodářství, pod jejichž pravomoc agentura také spadá. V mnoha situacích, vzhledem k povaze jejích aktivit, také úzce spolupracuje s ministerstvem zahraničních věcí.
Činnost ministerstva zahraničních věcí Vedle výše zmíněných autonomních institucí se v oblasti ekonomické diplomacie v mezích svých širokých možností pochopitelně pohybuje ministerstvo zahraničních věcí, v jehož rámci existuje kabinet pro hospodářské otázky. Vedle dojednávání mezinárodních dohod týkajících se ekonomické spolupráce mezi státy je ministerstvo zahraničních věcí dále zodpovědné za poskytování informací o hospodářské situaci Portugalska svým diplomatickým misím v zahraničí.
Za účelem koordinace postupu vládní ekonomické diplomacie pak byla vytvořena společná pracovní skupina ministerstva zahraničí a hospodářství, na jejímž chodu se podílí i zástupci dalších zainteresovaných vládních institucí. Portugalsko v roce 2001 mělo 146 zahraničních zastupitelských úřadů, na kterých bylo zaměstnáno 4995 pracovníků. Společenství lusofonních zemí (Comunidade dos Países de Língua Portuguesa - CPLP) je institucí, která navazuje na koloniální minulost státu s přesahem do hájení ekonomických zájmů současného Portugalska. Tato mezinárodní mezivládní organizace, jejímiž členy jsou Angola, Brazílie, Guinea-Bissau, Kapverdy, Mosambik, Portugalsko, Svatý Tomáš a Princův ostrov a Východní Timor, se prostřednictvím Podnikatelského fóra (Fórum Empresarial) podílí na ekonomické diplomacii Portugalska v ekonomicky významné části světa. Cílem fóra je konsolidovat a všestranně prohlubovat ekonomickou spolupráci mezi členskými zeměmi CPLP. Výstupy Fóra, jež mohou být formalizovány na mezivládní úrovni prostřednictvím CPLP, a rozvíjení neformálních kanálů spolupráce mezi podnikatelskými sektory daných zemí, jsou hlavním přínosem Společenství v oblasti ekonomické diplomacie Portugalska. Portugalská společenství v zahraničí (Comunidades Portuguesas) jsou živým reliktem portugalské expanzivní minulosti. Společenství Portugalců žijících v zahraničí a jejich potomků hraje důležitou roli v rámci ekonomické diplomacie této země. Světová konfederace podnikatelů portugalských společenství (Confederação Mundial dos Empresarios das Comunidades Portuguesas – CMECP) je sice soukromou organizací, požívá nicméně přinejmenším morální podpory portugalské vlády - ministr zahraničních věcí rovněž nese titul ministra pro portugalská společenství v zahraničí
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
17
v širším slova smyslu. Konfederace si klade za cíl využít možností společného kulturního a jazykového základu, na němž chce sdružit a hájit zájmy podnikatelů portugalského původu v zahraničí. Udržuje kontakty s portugalskými vládními organizacemi jako je ICEP, s obchodními komorami v zahraničních zemích i přímo s portugalskou vládou, které slouží jako jeden z důležitých poradců v oblasti ekonomické diplomacie. Camõesův institut (Instituto Camões - IC) - tato instituce byla vytvořena jako autonomní právnická osoba pod pravomocí portugalského ministerstva zahraničí, charakter její činnosti si však vyžaduje spolupráci i s resorty kultury a školství. IC je nástupnickou organizací někdejšího Institutu portugalského jazyka a kultury (Instituto de língua e cultura portuguesa), jehož transformací vznikl v roce 1992, nejprve pod kompetencí ministerstva školství. Institut realizuje různé programy zaměřené na šíření portugalského jazyka a kultury, zajišťuje certifikaci znalosti portugalštiny jako cizího jazyka, zapojuje se do bilaterálních kulturních vztahů země atp. Provozuje celou řadu portugalských kulturních center v zahraniční (podle dostupných údajů v 89 zemích světa) , mnohdy v rámci různých univerzitních zařízení.
III. 4 Rakousko Vládní program “Go-International” Rakousko se řadí k malým exportně orientovaným státům EU, v roce 2003 tvořil vývoz zboží a služeb 53 % HDP země, což odpovídalo 4. místu na žebříčku tehdejší patnáctky Evropské unie. Vláda si plně uvědomuje prvořadý význam zahraničních trhů pro rakouskou ekonomiku, a proto v únoru roku 2004 představila společnou iniciativu Spolkového ministerstva hospodářství a práce a Hospodářské komory Rakouska “Go-International – die Internationalisierungoffensive”, v rámci této strategie bylo k čerpání do konce roku 2006 vyčleněno 100 milionů eur na podporu internacionalizace rakouské ekonomiky. Hlavní odpovědnost za provádění ekonomické diplomacie Rakouska na vládní úrovni nese ministerstvo hospodářství, v souladu s potřebami pak spolupracuje s ministerstvem zahraničí a také s Hospodářskou komorou, která je nezávislou organizací rakouského podnikatelského sektoru. V souvislosti se zahájením tohoto programu byl vytvořen post Zvláštního zmocněnce pro strategický zahraniční obchod (Sonderbeauftragter des Bundesministers für Strategische Aussenwirtschaft), který má k disposici vlastní pracovní aparát (Stabsstelle für Strategische Aussenwirtschaft) vyčleněný v rámci Spolkového ministerstva hospodářství a práce. Mezi úkoly, které byly tomuto útvaru vytyčeny, patří „otevírání dveří“ na nové trhy a prohlubování stávajících kontaktů, hájení a prosazování zájmů rakouského podnikatelského sektoru. Dalším cílem této iniciativy je definování a analýza strategicky významných trhů a prostřednictvím zvýšení informovanosti na ně orientovat rakouské podnikatele.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
18
Mezi hlavní úkoly zvláštního zmocněnce a jeho odboru přísluší i koncipování a řízení výše zmíněné strategie “Go-International“. Program je strukturován podle tří základních oblastí zapojení státu do mezinárodních ekonomických vztahů: vývoz zboží, vývoz služeb a přímé zahraniční investice cizích subjektů v Rakousku i domácích podnikatelů v zahraniční. Vedle cílené podpory domácím podnikům je součástí programu i všestranná aktivita ve směru odstraňování bariér pronikání rakouských podniků na zahraniční trhy a snaha o snižování nákladů spojených se vstupem na nové trhy. Iniciativa si rovněž klade za cíl zvýšit kvalifikační profil osob pohybujících se v oblasti zahraničního obchodu prostřednictvím podpory výzkumu a vzdělávání v této oblasti. Program také obsahuje systém státního spolufinancování exportních a investičních projektů. Vedle centrální vlády vstupují na pole ekonomické diplomacie státu i vlády devíti spolkových zemí. Všechny země disponují fondy na podporu hospodářství (Wirtschaftsförderungsfonds), některé pak založily i další instituce přímo či nepřímo zaangažované na internacionalizaci rakouské ekonomiky (např. korutanská Entwicklungsagentur Kärnen). Proexportní politika Následující instituce jsou zaštítěny zvláštním zmocněncem vlády a jejich cílem je podpora zapojení rakouských podnikatelských subjektů do mezinárodní obchodní výměny. Organizace pro zahraniční obchod (Aussenwirtschaftorganization - AWO) je součástí organizační struktury Hospodářské komory (viz dále), nepodléhá žádnému z ministerstev, je však významným partnerem vlády při formulaci a provádění zahraničního dimenze hospodářské politiky státu. Je oficiálním reprezentantem rakouského podnikatelského sektoru v zahraničí. Provozuje 70 vlastních kanceláří v 53 zemích světa a 30 kanceláří v potenciálně ekonomicky zajímavých oblastech. AWO spolupořádá podnikatelské mise do zahraničí a podílí se na prezentaci Rakouska na mezinárodních veletrzích. Dále poskytuje informační servis a asistenci rakouským podnikům, pomáhá jim navazovat kontakty v zahraniční zemi atd. AWO nabízí své služby také zahraničním podnikatelským subjektům, které projeví zájem o provádění ekonomických aktivit v Rakousku. Austria Wirtschaftsservice (AWS) má své kořeny v instituci založené roku 1954 na podporu malých a středních podniků. Jedná se o vládní grantovou a úvěrovou agenturu, která má za úkol podporovat rakouské podnikatele. AWS působí pod sdílenou kompetencí ministerstev financí a hospodářství a je ve 100% vlastnictví státu. Vedle svých finančních služeb zajišťuje také poradenství v oblasti různých podpůrných programů, včetně informací o možnostech podpory z fondů Evropské unie. Podpora zahraničních investic Rakouská obchodní agentura (Austrian Business Agency - ABA) je vládní agenturou, která se věnuje podpoře zahraničních investic v Rakousku. ABA poskytuje zdarma celou řadu služeb, např. všestranný informační servis o podmínkách podnikání v Rakousku, pomoc při vyřizování zákonných povinností podnikatelů anebo při získávání veřejných finančních prostředků určených na podporu
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
19
investičních aktivit. ABA je rovněž zodpovědná za propagaci Rakouska jako destinace vhodné pro realizaci zahraničních investic, v jejímž rámci byla pověřena řízením programu “Location Austria“, který byl zahájen v roce 1997. Agentura oslovuje vytipované potenciální investory. Má vlastní zastoupení v New Yorku a Tokiu, v dalších zemích působí prostřednictvím zástupců Hospodářské komory Rakouska. Ostatní instituce •
Hospodářská komora (Wirtschaftskammern Österreichs) představuje oborovou samosprávnou organizaci, která je nezávislá na vládě a sdružuje podstatnou část rakouského podnikatelského sektoru. Členství je pro podniky nepovinné, v současnosti má komora asi 300 000 členů. Hospodářská komora koordinuje činnost svých relativně autonomních kanceláří v každé z devíti spolkových zemí. Ze zákona je jí rovněž svěřen úkol podílet se na podpoře zahraničního obchodu - především prostřednictvím poskytování informačního servisu, zastupováním zájmů podnikatelů ve vztahu k vládě i zahraničním partnerům anebo spoluúčastí na realizaci propagačních aktivit rakouského podnikatelského sektoru v zahraničí (veletrhy apod.), věnuje se i propagaci Rakouska jako destinace zahraničních turistů.
•
Rakouský institut (Österreich Institut) byl založen v roce 1997 a spadá pod pravomoci ministerstva zahraničí. Rakouský institut se věnuje především výuce německého jazyka v cizích zemích s přihlédnutím ke zvláštnostem rakouské jazykové normy. Institut se také zaměřuje na propagaci rakouské kultury. V současné době udržuje vlastní kanceláře v několika zemích především středoevropského regionu.
III.5 Slovensko Na provádění ekonomické diplomacie se na vládní úrovní podílí ministerstva hospodářství a zahraničních věcí. Těžiště odpovědnosti leží především na ekonomickém ministerstvu, ministerstvo zahraničních
věcí
však
významnou
měrou
v rámci
svých
možností
přispívá
k rozvoji
internacionalizace slovenského hospodářství. Vedle hájení zájmů slovenského podnikatelského sektoru na bilaterálních i multilaterálních jednáních (např. v rámci Světové obchodní organizace, Evropské unie atp.), se také podílí na celkové prezentaci země v zahraničí a v neposlední řadě i na chodu obchodně-ekonomických oddělení na 52 zastupitelských úřadech Slovenské republiky v zahraničí, za jejichž práci však již nese odpovědnost ministerstvo hospodářství. Ministerstvo hospodářství je taktéž zodpovědné za rozdělování státních prostředků vymezených na podporu exportních a investičních aktivit slovenských podniků. V konečné instanci řídí proexportní grantový systém vlády, který se realizuje prostřednictvím SARIO a SZRB (viz dále). Dále se ministerstvo hospodářství angažuje v celkové propagaci slovenských podniků v zahraničí, podílí se na
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
20
uzavírání bilaterálních dohod s dalšími státy a sleduje a v mezích svých možností řídí obchodní vztahy Slovenska se zahraničím. Podpora zahraničních investic a proexportní politika Slovenská agentúra pre rozvoj investicií a obchodu (SARIO) vznikla v roce 2001 jako příspěvková organizace ministerstva hospodářství. Má za úkol vyvíjení aktivit v oblasti přímých zahraničních investic, provádění proexportní politiky i relevantní agendu týkající se strukturálních fondů Evropské unie. Provozuje Slovenské exportné a informačné centrum (SEIC), které za úplatu vypracovává rešerše na zadané téma či poskytuje již zpracované informační podklady podle zájmu klienta. Vedle toho je také zodpovědná za provádění celkové propagační činnosti Slovenska coby destinace pro zahraniční investice a podílí se na budování dobrého jména slovenských výrobků v cizích zemích, včetně zajišťování účasti země na různých veletrzích, organizaci různých seminářů a konferencí atd. Její zástupce se rovněž účastní zasedání společné komise ministerstev hospodářství a zahraničních věcí pověřenou definováním celkové strategie i dílčích významných kroků ekonomické diplomacie Slovenska. Ostatní instituce •
Slovenská záručná a rozvojová banka (SZRB) je bankovní institucí ve vlastnictví státu vytvořená v roce 1991 s cílem podporovat malé a střední podnikání na Slovensku. Poskytuje půjčky těm podnikatelům, pro které je komerční z různých důvodů nedostupný. Nepřímo se tak podílí i na proexportní politice Slovenska např. přes udělování bankovních záruk na exportní projekty do rizikových zemí.
•
Na stejného klienta jako předcházející instituce se zaměřuje Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania, vytvořená v roce 1993 na základě společné iniciativy Evropské unie a slovenské vlády, ke které se přidaly soukromé subjekty Združenie podnikateľov Slovenska a Slovenský živnostenský zväz. Jak sám název agentury napovídá, jejím úkolem je všestranně napomáhat rozvoji sektoru malých a středních podniků, včetně jeho zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů. Nástroji, které na tomto poli používá jsou především poskytování informací o možnostech a podmínkách pronikání na zahraniční trhy, pořádání různých seminářů a konferencí atd.
•
Exportno-importná banka (Eximbanka SR) vznikla v roce 1997 a v současné době je jejím jediným vlastníkem stát. Banka se zaměřuje na financování a pojišťování vývozních úvěrů.
•
Kanceláře Slovenského inštitútu fungují pod pravomocí ministerstva zahraničních věcí v hlavních městech osmi evropských zemí. Jejich prvořadým úkolem je propagovat slovenskou kulturu v dané zemí, prezentovat Slovensko jako turistickou destinaci anebo v závislosti na místních podmínkách organizovat výuku slovenského jazyka. V případě, že disponuje vlastními prostorami
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
21
(někdy bývá součástí zastupitelského úřadu), může je využívat i jako místo pro obchodní jednání slovenských podnikatelů s jejich zahraničními partnery.
III.6 Slovinsko Slovinské ministerstvo hospodářství je odpovědné za koordinaci ekonomické diplomacie vlády. Ve vládním programu podpory podnikání a konkurenceschopnosti na období let 2002 - 2006 je zastoupena i podpora internacionalizace slovinského podnikatelského sektoru a posílení pozice země ve světové ekonomice. Za účelem posílení pozice národního hospodářství v mezinárodní konkurenci byly ve Slovinsku vytvořeny některé podpůrné mechanismy spojující zahraniční a hospodářskou politiku státu. K dosažení tohoto cíle mají napomoci různé vládní projekty, jako např. všestranná podpora malých a středních podniků - včetně finančních dotací - při jejich snahách o proniknutí na zahraniční trhy či snižování investičních nákladů pro zahraniční investory, jejichž působení v zemi má vliv na zvýšení zaměstnanosti, příliv nových technologií a přispění vyváženosti regionálního rozvoje Slovinska. Zvyšování přitažlivosti země pro zahraniční investory vláda provádí prostřednictvím finanční spoluúčasti státu při budování potřebné infrastruktury v lokalitě nové investice,
poskytováním
finanční dotace při akvizici potřebných nemovitostí a případně i technologického zařízení anebo cestou příspěvku ke snížení pracovních nákladů – v mezích možností státu - po dobu 2 let. Tyto nástroje podpory zahraničním investorům se týkají především nových investic budovaných „na zelené louce“. Pro program sdílení nákladů zahraničních investic byla pro rok 2005 vyhrazena celková částka 900 milionů slovinských tolarů (přibližně 3 750 000 eur), přičemž podíl státního grantu na nákladech nesmí překročit 40 % nákladů konkrétní investice. Podobně se vláda ve svém programu hlásí k aktivní podpoře investic slovinských podniků v zahraničí prostřednictvím různých nástrojů spolufinancování projektů, podporou kvalifikace potřebného personálů atp. Ministerstvo hospodářství dále využívá možností ministerstva zahraničních věcí a jemu podřízených diplomatických a konzulárních misí akreditovaných v cizích zemích. Podle údajů z března 2004 bylo u 21 slovinských diplomatických misí a konzulátů jmenováni ekonomičtí a obchodní radové.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
22
Podpora zahraničních investic Vládní agentura pro podporu obchodu a investic (Trade and Investment Promotion Agency TIPO) je podřízena ministerstvu hospodářství. Zdarma poskytuje standardní služby pro zahraniční klienty: informační servis o právním, ekonomickém a politickém prostředí v zemi, zprostředkovávání kontaktů s případnými domácími dodavateli, vládními i lokálními autoritami atd. Vedle aktivit zaměřených na zahraniční investory se TIPO věnuje i domácímu podnikatelskému sektoru při jeho pronikání na zahraniční trhy a následném upevňování pozice v cizích zemích. Zdarma je poskytována databáze dat o některých zemích světa identifikovaných jako potenciální podnikatelské příležitosti. Podpora slovinského exportu Slovinská exportní společnost (Slovene Export Corporation) založená roku 1992 je exportní úvěrovou agenturou ve formě akciové společnosti, v níž stát drží majoritní podíl. Poskytuje domácím exportérům standardní finanční služby jako např. pojištění exportů, jejich úvěrování, informace o zahraničních partnerech, pomoc při vymáhání dluhů atd., přičemž na účet státu jsou prováděny operace, které obsahují rizika, jež komerční pojišťovací a kreditní ústavy nejsou ochotny zaštítit. Stejné služby Společnost poskytuje i slovinským investorům zaměřených na zahraničí. Slovinská obchodní a průmyslová komora (Chamber of Commerce and Industry of Slovenia) je nezávislou neziskovou oborovou organizací s povinným členstvím pro podniky působící na slovinském území. V současné době tvoří její členskou základnu více než 65 tisíc subjektů. Spolu s TIPO se podílí na provozování informačních databází a jejich zpřístupnění na internetu, je minoritním akcionářem Slovinské exportní společnosti. Působí především na poli propagace domácího obchodního a průmyslového sektoru na různých mezinárodních veletrzích a při dalších příležitostech podobného druhu. Je partnerem vlády při formování její hospodářské politiky. III.7 Švédsko Hlavním vládním orgánem odpovědným za provádění a koordinaci ekonomické diplomacie Švédska je ministerstvo zahraničních věcí. V rámci jednotlivých odborů ministerstva, které jsou vytvořeny na geografickém základě, působí pracovníci zaměření na ekonomický rozměr švédské zahraniční politiky v daném regionu, včetně obchodní a investiční problematiky. Vedle toho existuje na ministerstvu zahraničních věcí i samostatný odbor pro podporu švédských exportů. Ministerstvo také monitoruje podnikatelské příležitosti, které se naskýtají u investičních projektů mezinárodních institucí a organizací, jako jsou např. Světová banka, Organizace spojených
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
23
národů, Evropská unie atp. Dostupné informace poté ministerstvo poskytuje švédskému podnikatelskému sektoru. Zastupitelské úřady Švédska v zahraničí slouží nejen jednotlivým švédským firmám v případě potřeby asistence při jejich pronikání na daný trh, ale všemi dostupnými prostředky rovněž pracují na celkové propagaci švédského podnikatelského sektoru v zemi akreditace. Kromě více než 100 diplomatických a konzulárních misí působících v cizích zemích se na aktivitách ekonomické diplomacie podílí další vládní i soukromé instituce. Proexportní politika Švédská obchodní rada, na jejímž řízení se paritně podílejí vláda prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí a soukromý sektor zastupovaný Generální vývozní asociací (General Export Association of Sweden), je agentura pověřená všestrannou asistencí švédským exportérům a provozuje vlastní pobočky ve 40 zemích světa. V ostatních státech působí prostřednictvím příslušné diplomatické anebo konzulární mise Švédska. Základní služby jsou podnikům poskytovány zdarma, náročnější projekty, které podle zadání exportéra Rada vypracuje, si však klient musí hradit. Mezi aktivity, které kanceláře Rady v zahraničí provádějí, patří sběr informací (s důrazem na ekonomickou a politickou situaci v zemi a podnikatelské příležitosti), právní poradenství ohledně legislativní úpravy podnikání v konkrétní zemi, všestranná asistence podnikům, které teprve pronikají na daný trh (start-up services), zprostředkovávání kontaktů na různé instituce vládní i soukromé povahy, případně i vypracovávání individuálních podnikatelských projektů v určité zahraniční zemi pro konkrétní firmu. Swedfund je vládní organizací, která spadá pod pravomoc ministerstva zahraničních věcí. Podílí se na investiční činnosti švédských firem v podnikatelsky rizikovějších oblastech (východní Evropa, rozvojový svět) především prostřednictvím svého informačního servisu o daných zemích a částečným finančním krytím případných podnikatelských rizik. Úzce spolupracuje se Švédskou obchodní radou. Švédská exportní úvěrová společnost (Swedish Export Credit Corporation – SEK), původně soukromý bankovní subjekt, od roku 2003 však plně ve vlastnictví státu, poskytuje střednědobé a dlouhodobé úvěry pro švédské exportéry. Podpora zahraničních investic Invest in Sweden Agency (ISA – Agentura pro investice ve Švédsku) je vládní agenturou zaměřenou na zahraniční investory. S cílem zvýšit přitažlivost Švédska jako příjemce zahraničního investičního kapitálu poskytuje ISA informace o všech aspektech života v zemi, které jsou pro potenciálního investora relevantní, vydává oborově vymezené publikace o investičních příležitostech
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
24
v zemi atp. Vedle základního informačního servisu, který je poskytován zdarma, nabízí ISA individuální konzultace a poradenství, v jehož rámci také zprostředkovává kontakty s vládními i lokálními autoritami či s domácím podnikatelským sektorem, a asistuje při výběru vhodné lokality pro konkrétní investici. Nedílnou součástí práce ISA je i informování o různých formách státních pobídek zahraničním investorům. Propagace Švédska Švédský institut má na starosti propagaci švédské kultury v zahraničí a zajišťuje programy mezinárodních výměn v oblasti vzdělávání a vědy, ve spolupráci s ministerstvem zahraničí se podílí i na rozvojové politice státu. Švédský institut provozuje pouze jedno kulturní centrum (v Paříži), své aktivity nicméně provozuje prostřednictvím jiných institucí (zahraniční univerzity, diplomatické a konzulární mise atd.). Dále existuje celá řada oborových organizací, které tvoří součást švédské propagace v zahraničí jako např. Švédská rada pro cestovní ruch, Asociace obchodních a průmyslových komor, Konfederace švédských podnikatelů atp. Švédsko mělo v roce 2001 své zastoupení ve sto zemích, pracovalo zde 3681 zaměstnanců.
Závěr Studie ukazuje, že jednotlivé sledované země využívají zvláštní instituce (veřejnoprávní či soukromoprávní povahy) přímo zřizované ministerstvy či spadající svojí činnosti pod ministerstva k podpoře exportní výkonnosti svých podniků, k lákání zahraničních investorů do země a ke kulturní propagaci země v zahraničí. Každá země využívá svá zahraniční zastoupení k podpoře svých podnikatelských subjektů, údaje o efektivitě zastupitelských úřadů obecně, či v oblasti ekonomické dimenze zahraničních vztahů, studie nepodává. Na základě jedné ze studií, která porovnává efektivitu zahraničních úřadů vybraných 21 vyspělých ekonomik včetně České republiky, byla například Česká republika v přepočtu nákladů na jedno zahraniční zastoupení na druhém místě za Lucemburskem, třetí bylo Dánsko, čtvrtý Island. Tento ukazatel však nevypovídá o aktivitě daného zastupitelského úřadu, nezohledňuje počet zaměstnanců na jednotlivých zastoupeních a byl také přepočten na základě směnného kurzu a nikoliv podle parity kupní síly, která by lépe odrážela realitu9.
9
Údaje vychází jsou tabulky v příloze č. 1, která uvádí další srovnávací ukazatele.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
25
Prameny a literatura Belgie COOLSAET, R.: Trade and Diplomacy: The Belgian Case. International Studies Perspectives, 2004, č. 5, str. 61-65. Ministerstvo
zahraničí
Belgie.
[online],
[cit.
2005-11-8].
Dostupné
z
WWW:
. Regionální
agentury: [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW:
http://www.awex.be; http://www.brussels-export.irisnet.be>. Česká republika Česká centra. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. [online], [cit. 2005-10-25]. Dostupné z WWW: . CzechTrade. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: < http://www.czechtrade.cz/Global>. Strategie propagace České republiky 2004-2010. CzechTourism. [online], [cit. 2005-12-8]. Dostupné z WWW: . Koncepce zahraniční politiky ČR na léta 2003-2006. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Koncepce proexportní politiky pro období let 2003 – 2006. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Česká centra-podpora exportu. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Zahradil, J., Realismus místo iluzí. Modrá šance pro zahraniční politiku. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Holý, R., Je možné řídit efektivitu a výkonnost ministerstva zahraničních věcí? V Dánsku ano. Mezinárodní vztahy roč. 40, 2005, č. 1, s. 48-70.
Irsko Overseas
Private
Investment
Corporation
[online],
[cit.
2005-11-8].
Dostupné
z
WWW:
. IDA Ireland. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Enterprise Ireland [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Portugalsko ICEP [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW . API [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: < http://www.investinportugal.pt>. Ministerstva zahraničních věcí. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: < http://www.minnestrangeiros.pt>. Camõesův institut [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: .
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
26
Rakousko Austria goes international: Strategien für die Internationalisierung der österreichischen Wirtschaft [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . ABA. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . AWS. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Wirtschaftsstandort Österreich. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Go-International. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Organizace
pro
zahraniční
obchod.
[online],
[cit.
2005-11-8].
Dostupné
z
WWW:
. Spolkového
ministerstva
hospodářství
a
práce.
[online],
[cit.
2005-11-8].
Dostupné
z
WWW:
. Hospodářská komora Rakouska. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Rakouský institut. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: .
Slovensko Ministerstvo zahraničních věcí. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo hospodářství. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Eximbanka SROV. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Národnej agentúry pre rozvoj malého a stredného podnikania. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . SARIO. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Slovenská záručná rozvojová banka: [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: < http://www.szrb.sk>.
Slovinsko Ministerstvo zahraničních věcí. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: < http://www.gov.si/mzz/> Ministerstva hospodářství. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . TIPO.
[online],
[cit.
2005-11-8].
Dostupné
z
WWW:
a
http://www.izvoznookno.si >. Slovinská obchodní a průmyslová komora. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Slovinská exportní společnosti. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: .
Švédsko Švédská vláda. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Švédská obchodní rada. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . ISA [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Swedish Export Credit Corporation – SEK. [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: .
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
27
Švédský institut. ISA [online], [cit. 2005-11-8]. Dostupné z WWW: . Příloha č. 1
D 245
22
267
31
Island
2
Lucembursko 30
427
26
3
Nový Zéland 54
1465
4
Irsko
66
5
Dánsko
86
6
€R/FTE (tis. €/FTE)
Island
€R/PZÚ (mil. €/ZÚ)
Celkové náklady** (mil. €)
1
Země*
FTE/PZÚ (FTE/ZÚ/)
C 162
Počet zaměstnanců (FTE)*
B 105
Počet ZÚ
A 43
Země*
Země*
Země*
12,1
Lucembursko 0,85
Česká rep.
53,38
Lucembursko 14,2
Česká rep.
1.19
Španělsko
55,14
99
Švýcarsko
20,3
Dánsko
1,28
Dánsko
58,24
2373
196
Řecko
21,0
Island
1,40
Francie
59,76
1887
110
Dánsko
21,9
Finsko
1,70
Lucembursko 59,77
Švédsko
100 3681
240
Česká rep.
22,4
Švýcarsko
1,73
Portugalsko
61,59
7
Finsko
101 2744
172
Norsko
25,3
Norsko
1,76
Finsko
62,66
8
Norsko
101 2555
177
Rakousko
25,3
Nový Zéland
1,84
Švédsko
65,32
9
Rakousko
103 2611
305
Nový Zéland
27,1
Řecko
1,92
Nový Zéland
67,85
10
Belgie
121 4401
313
Finsko
27,2
Portugalsko
2,11
Norsko
69,40
11
Česká rep.
121 2705
144
Nizozemsko
32,4
Švédsko
2,40
Belgie
71,12
12
Portugalsko
146 4995
308
Portugalsko
34,2
Španělsko
2,44
Německo
74.96
13
Řecko
148 3115
285
Itálie
34,3
Belgie
2,59
Velká Británie 78,08
14
Nizozemsko
156 5060
506
Irsko
36.0
Rakousko
2,96
Irsko
82,65
15
Kanada
164 10313
1 172 Belgie
36,4
Irsko
2,97
Švýcarsko
85,22
16
Švýcarsko
170 3452
294
Švédsko
36,8
Nizozemsko
3,25
Řecko
91,42
17
Španělsko
188 8332
459
Španělsko
44,3
Itálie
3,72
Nizozemsko
100,09
18
Německo
217 12795
959
Německo
59,0
Německo
4,42
Itálie
108,49
19
233 21093
1647 Kanada
62,9
Francie
4,92
Kanada
113,64
20
Velká Británie Itálie
251 8618
935
82,4
Velká Británie 7,07
Island
115,72
21
Francie
278 22907
1359 Velká Británie 90,5
Kanada
Rakousko
116,79
Pořadí
Skupina (průměr ZÚ)
Náklady na zahraniční úřady ve vybraných zemích
Francie
7,15
* Údaje jsou z roku 2001 s výjimkou České republiky (rok 2003) a Dánska (rok 2004).
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 3.037
28
** Náklady jsou upraveny podle rozsahu odpovědnosti, a to bez nákladů na administraci ZRP a u většiny zemí (včetně Dánska a České republiky) též bez nákladů na podporu investic a exportu (bez CzechTrade a CzechInvest)! Poznámka: Tabulka je rozdělena na čtyři různé části, které jsou srovnány podle různých kritérií - nejdříve podle počtu ZÚ, pak podle ukazatele FTE/PZÚ, podle ukazatele €R/PZÚ a nakonec podle ukazatele 1000*€R/FTE. Pozorný čtenář, který si pamatuje „stejnou" tabulku z mé studie (Holý, 2004), si může povšimnout významných rozdílů. To je dáno tím, že ve studii byla použita souhrnná data, což zvýhodňovalo ta MFA, která nezajišťují administraci ZRP ani podporu investic a exportu. V této stati byla naopak použita data „očištěná" o různě rozsáhlé náklady na administraci ZRP a na podporu investic i exportu. To samozřejmě výrazně zlepšilo pozici dánského MFA, které obě tyto velmi nákladné funkce plně zajišťuje. Naopak v této tabulce je znevýhodněno šest MFA, které ekonomickou diplomacii také (částečně) zajišťují, ale tyto náklady nebylo možné odečíst, protože potřebná data nebyla k dispozici, včetně MZV ČR. Pro převedení různých měn na € byly použity kurzy ČNB z 21. 10. 2003, popřípadě pro starší data oficiální kurzy OECD - viz Interest rates and exchange rates - EO 74 Annex Tables, http://www.oecd.org/topicstatsportal/0,2647,en_2825_495635_l_l_l_l,00.html#49936 Pramen: Převzato: Holý, R., Je možné řídit efektivitu a výkonnost ministerstva zahraničních věcí? V Dánsku ano. Mezinárodní vztahy roč. 40, 2005, č. 1, s. 48-70.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.