Insolvence Dražby Exekuce Rozhodčí řízení Likvidace Inzerce

Insolvence | Dražby | Exekuce | Rozhodčí řízení | Likvidace | Inzerce

B

U

L

L

E

T

I

N

»str. 2 Hovoříme s ústředním ředitelem »str. 5 Novela advokátního tarifu České obchodní inspekce sníží výši odměn Mojmírem Bezecným

cena 99 Kč | www.kn.cz

číslo 7 | 24. července 2014 | ročník XVII | celostátní vydání | měsíčník

»str. 11 V České republice většina »str. 23 Vláda schválila novelu zákona, věřitelů nezíská v insolvenčním která má lépe chránit klienty řízení ani korunu cestovních kanceláří

Společnost PROKONZULTA, a. s. je číslo jedna na poli dražeb v České republice. Nabízí služby v oblasti: ‣ Dobrovolných veřejných dražeb ‣ Nedobrovolných veřejných dražeb ‣ Elektronických dražeb Realizujeme již od roku 2000 detailní a komplexní přípravu dražeb, včetně případného zajištění služeb soudních znalců nebo právní a daňové podpory navrhovatelů. Společnost PROKONZULTA, a. s. rychle a transparentně zpeněžuje majetek. Tím je dosahováno maximálních možných výnosů ve prospěch dražebních věřitelů.

PROKONZULTA, a. s. je držitelem rekordu v dosažené částce v rámci jedné dražby areál Zbrojovka Brno, vydraženo za 707 mil. Kč

PROKONZULTA, a. s. zpeněžila majetek ve veřejných dražbách již za 4,7 mld. Kč

CHCETE ZPENĚŽIT MAJETEK? Kontaktujte www.prokonzulta.cz

B.714.1

»1 »2

Editorial Rozhovor

»5

Legislativa

»6

Exekuce

Mojmír Bezecný sebelepší zákon nezmění důvěřivost spotřebitelů a jejich bezstarostnost při uzavírání smluv novela advokátního tarifu sníží výši odměn Virus ve falešných exekučních výzvách krade hesla k internetovému bankovnictví Členská práva v bytových družstvech se draží za skutečnou tržní cenu V noci někdo podpálil exekutorský úřad v Plzni Věřitelé by měli platit zálohy za provedení exekuce

Kompromis není slabost

» 10 naše anketa

O politice se říká, že je uměním možného. Obvykle ji označujeme jako proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory. V rámci rozhodovacích procesů řídí stát a také hájí jeho zájmy vůči státům ostatním. Jako správa věcí veřejných se, bohužel, stala výlučnou záležitostí politiků, méně již občanů. V otevřených demokratických společnostech vstupují do politiky politickým přesvědčováním, argumentací zúčastněných stran a vyjednáváním, často kompromisní dohodou, a tak vytvářejí či spoluvytvářejí politická rozhodnutí. Dokáží se však naší politici domluvit a na základě konsenzu rozhodnout? Dokáží celospolečenské zájmy nadřadit zájmům svých stranických sekretariátů? uveďme několik příkladů, zda tomu tak je. Všechny členské státy evropské unie již mají služební zákon, jehož přijetí Česká republika řadu let odkládá. naši politici si zvykli, snad po vzoru někdejší vlády jedné strany, obsazovat lukrativní místa podle stranické nomenklatury osvědčenými kádry, jejichž hlavní kvalifikací je většinou to, že mají politicky jasno a dodržují stranickou linii a disciplínu. Tak proč takovou praxi měnit, říkají si nejspíše. snad s nimi dokáže pohnout jen hrozba, že pokud služební zákon nenabude začátkem příštího roku účinností, tak Česká republika nebude moci počítat s přílivem evropských peněz. A ty by mohly přijít. Vláda minulý týden schválila zbývající dva operační programy pro programové období 2014 až 2020, dohromady již celkem devět programů, přes které může Česká republika v dalším programovém období čerpat až 22 miliard euro - téměř 600 miliard korun. „Při jednání se zástupci evropské komise se podařilo dosáhnout rozhodujícího pokroku a směřujeme ke shodě. V následujících dnech si budeme vyjasňovat a dolaďovat jednotlivé formulace ve více jak 200 stránkovém dokumentu. Po odeslání do Bruselu bude zahájen schvalovací proces. nejpozději v září bychom měli rádi dokument schválený, abychom do konce roku mohli začít vypisovat výzvy k podávání projektových žádostí,“ řekl první náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. Politické reprezentace většiny členských států evropské unie se již také dohodly na svém eurokomisaři. To se našim reprezentantům dlouho nedařilo. Možná i proto, že za nesplnění tohoto úkolu nehrozí žádné sankce. A tak premiér sobotka odjel minulý týden do Bruselu s prázdnýma rukama a prostor pro případné vyjednávání o nějaký zajímavý rezort pro našeho nominanta byl v podstatě nulový. Co z toho vyplývá? naši politici se nejspíše mohou dohodnout jen když hrozí uzavření penězovodu z Bruselu. Také zapomínají, že nejde jen o to, kdo zvítězí v té či oné stranické půtce, ale i o občana, a že kompromis v zájmu dobré věci rozhodně není slabost.

V České republice většina věřitelů nezíská v insolvenčním řízení ani korunu

Karel Žítek šéfredaktor

uspokojování věřitelů v insolvenčních řízeních

» 11 Rozhovor

» 14 Realitní trh

Odhad obvyklé ceny jako komplikace tržní realizace

» 16 Insolvenční poradna

"nové dluhy" dlužníka v insolvenčním řízení

» 17 výběr z judikatury

Vs v Olomouci k otázce přípustnosti zproštění správce funkce z důvodu existence více provozoven

» 19 Legislativa

Vyloučení člena statutárního orgánu či osoby v obdobném postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce

» 20 Insolvence

Zkrachovala CK Monmare travel

» 21 Legislativa

Vláda schválila novelu zákona, která má lépe chránit klienty cestovních kanceláří helena Válková jednala se soudci o dopadech nové legislativy na soudní soustavu

» 25 úvaha

Čas dluhů a sluhů VII.

» 27 Insolvence

V červnu vzrostl počet bankrotů firem i fyzických osob podnikatelů Čtyři z deseti českých zadlužených firem se vymlouvají

» 28 Ekonomika

Podnikatelé volí daňové ráje hlavně kvůli zajištění anonymity Z tuzemských podnikatelů se stávají individualisté

» 29 Legislativa

souběh funkcí již není od 1. 1. 2014 přípustný

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako Bulletin. vydává: COOPer Press, spol. s .r. o. Redakce: 602 00 Brno, Čechyňská 419/14a, mobil: 775 854 021, fax: 543 211 084, e-mail: [email protected] ředitel: Mgr. lukáš Pachl, mobil: 775 854 021, e-mail: [email protected] šéfredaktor: Karel žítek, mobil: 607 551 383, e-mail: [email protected] Manažerka inzerce: hana Kratochvílová, mobil: 723 467 405, e-mail: [email protected] Grafická úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK tiskne: International mail service, s. r. o. Rozšiřují: Mediaprint&Kapa a společnosti Pns, a. s. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČr e 12417. Issn 1213-4023.

Konkursní noviny 7/2014 | 1

E DI t o RI aL

O B S A H

ROZH OVOR

Hovoříme s ústředním ředitelem České obchodní inspekce Mojmírem Bezecným

Sebelepší zákon nezmění důvěřivost spotřebitelů a jejich bezstarostnost při uzavírání smluv V lednu 2011 nabyl účinnosti zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, který rozšířil úpravu podmínek smluv, v nichž je sjednáván spotřebitelský úvěr. Další rozšíření spotřebitelských práv při uzavírání úvěrových smluv přinesla novela tohoto zákona, která je účinná od 25. 2. 2013. Další novelu zákona o spotřebitelském úvěru červnu letošního roku projednávala Poslanecká sněmovna. Protože dozor nad dodržováním podmínek stanovených uvedeným zákonem vykonává Česká obchodní inspekce, jejího ústředního ředitele, Mojmíra Bezecného, jsme se zeptali:. TEXT: karel Žítek, FOTO: kn

Potenciálních kontrolovaných osob jsou desetitisíce

2 | Konkursní noviny 7/2014

Jaké výsledky vaše kontroly přinesly? Česká obchodní inspekce (ČOI) se dělí o kontrolní pravomoci při dozorové činnosti nad tímto zákonem s Českou národní bankou, ale k tomu musím doplnit, že kontroluje tu problematičtější část podnikatelů, kteří spotřebitelské úvěry zprostředkovávají nebo poskytují na základě živnostenských oprávnění, kterých bylo vydáno přes 30 tisíc. Jedná se tedy o subjekty působící mimo bankovní sektor, což zásadním způsobem ovlivňuje jak zaměření kontrol, tak i jejich výsledky. Potenciálních kontrolovaných osob jsou, jak jsem již uvedl, desetitisíce. Jedná se nejen o velké a malé společnosti, ale rovněž o samostatně výdělečné osoby. Musíme brát v úvahu i tu skutečnost, že zprostředkování úvěru nabízejí obchodní řetězce, autobazary, realitní kanceláře, a také fyzické osoby podnikající v této oblasti prostřednictvím internetu nebo telefonu, či inzercí v tisku, a to mnohdy i bez příslušného oprávnění k podnikání. Často je velmi komplikované dopátrat se ke konkrétnímu podnikatelskému subjektu, zejména pokud má svou „živnost“ zavedenou přes mobilní telefon. Bohužel se v této branži pohybuje značné procento nepoctivců a dokonce i podvodníků, kteří se snaží využít tíživé životní situace lidí, většinou finančně téměř negramotných. Ti pak doplácejí nejen na neseriózní jednání těchto podnikavců s lidskou bídou a důvěřivostí, ale i na neznalost svých práv a zákonů. Úkolem České obchodní inspekce pak je prokázat a následně postihnout právě ty nejhorší problémy a praktiky, na něž zájemci o úvěr doplácejí. Do této kategorie lze zařadit například platby za příslib zprostředkování úvěru předem, příslib úvěru vázaný na uzavření pojistné smlouvy, úvěr zajištěný směnkou nebo nemovitostí nebo zprostředkování úvěru prostřednictvím telefonní linky s vysokým tarifem a další. A nyní k vlastní kontrolní činnosti: V 1. čtvrtletí 2014 inspektoři v rámci 65 kontrol zjistili porušení povinností

stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru v 63 procentech případů, další kontroly jsou rozpracovány. Pravomocně bylo za toto období uloženo celkem 49 pokut v hodnotě 2 917 500 Kč. K nejčastějším nedostatkům patří trvale porušování obsahových náležitostí reklamy spotřebitelského úvěru, neúplné informace zprostředkovatelů o rozsahu jejich činnosti a také zjištění, že smlouvy neobsahují zákonem stanovené informace a náležitosti. Počet kontrol zaměřených na plnění povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru meziročně roste a poměr zjištění, bohužel, neklesá – trvale se pohybuje těsně pod hranicí 50 procent. Další informace jsou k dispozici ve výroční zprávě ČOI za rok 2013 dostupné na webu – www.coi.cz. Vzhledem k četným nedostatkům budou i nadále kontroly spotřebitelských úvěrů jednou z nejsledovanějších oblastí dozoru. Kde získáváte podněty k těmto kontrolám? Kromě monitorování nabídek na zprostředkování nebo poskytnutí spotřebitelského úvěru jsou cenným zdrojem informací o možném protiprávním jednání podnikatelů v této oblasti podání spotřebitelů a následná spolupráce s nimi, prověřování zaslaných nabídek a reklam na spotřebitelský úvěr a také již uzavřených úvěrových smluv a tak dále. Je podle vás stávající právní úprava dostatečná? Pokud ne, co by se mělo změnit? Pro současnou chvíli lze považovat stávající právní úpravu za vyhovující – jak jste v úvodu připomněl, zákon již byl jednou novelizován a v Poslanecké sněmovně je další návrh. Změny zákona však následují až poté, kdy nemravné jednání podnikatelů poškozující spotřebitele není možné postihnout podle stávající právní úpravy. Co však ani ten sebelepší zákon nezmění, je přílišná důvěřivost spotřebitelů a jejich bezstarostnost při uzavírání úvěrových smluv

Mojmír Bezecný "Česká obchodní inspekce kontroluje tu problematičtější část podnikatelů," říká Mojmír Bezecný.

a také jejich minimální zájem o informace, než zprostředkovatelskou nebo úvěrovou smlouvu podepíší. Větší obezřetnost by jim ušetřila mnoho peněz a také starostí. Při prověřování smluv zjišťujeme, že se někteří dlužníci ani neseznámí s obsahem smlouvy, jejíž podmínky se svým podpisem zavázali dodržovat. nezajímají se ani o obsah obecných obchodních podmínek, například o sankce za porušení smlouvy, a nevyužívají příliš často svého zákonného práva odstoupit od zprostředkovatelské nebo úvěrové smlouvy do 14 dnů. A tak bych mohl pokračovat… Stanoví zákon o spotřebitelském úvěru nějaký maximální limit hodnoty RPSn, roční procentní sazby nákladů, respektive je dnes možné stanovit, co je a co ještě není lichva? V tomto případě je třeba rozlišovat mezi správním deliktem a trestným činem. Zákon o spotřebitelském úvěru žádný limit pro výši rPsn nestanoví, pouze informační povinnosti o podmínkách spotřebitelského úvěru. Zda se podmínky půjčky rovnají lichvě a jedná se tedy o trestný čin musí posoudit orgány činné v trestním řízení. K tomu se jako zástupce správního orgánu nemohu vyjádřit. Jaké další ukazatele kromě RPSn jsou nejčastěji užívány pro posouzení výhodnosti či nevýhodnosti úvěru? Každému potenciálnímu žadateli o spotřebitelský úvěr bych doporučil, aby při posuzování výhodnosti zapojil zdravý selský rozum a porovnal dvě čísla – jakou sumu dostane a kolik za ni zaplatí celkem. Pak už záleží jen na něm, zda posoudí nabídku úvěru jako výhodnou či přijatelnou nebo bude hledat jiného věřitele, případně ještě jednou zváží nutnost řešení své finanční situace úvěrem. Je třeba si uvědomit, že každý úvěr spotřebitel přeplatí. Jaké sankce dnes hrozí společnostem, které úvěry s extrémně vysokými úroky poskytují? Myslím, že tato otázka je poněkud zavádějící. Co je myšleno „extrémně vysokými“ úroky? Pokud je spotřebitel

o všech smluvních podmínkách řádně (tj. v rozsahu stanoveném zákonem) a pravdivě informován, pak je pouze na jeho rozhodnutí, zda je cena, kterou za půjčení peněz zaplatí, pro něj přijatelná, či nikoliv. A obecně, co se týče sankcí, jednou z nich je pokuta uložená dozorovým orgánem za porušení zákona o spotřebitelském úvěru a další sankcí – a to často i mnohonásobně vyšší, mohou být, například v případě nesprávně stanovené rPsn, vracené částky, pokud se poškození dlužníci budou domáhat přepočtu spotřebitelského úvěru úrokovou sazbou ČnB platnou v době sjednání smlouvy. Zákon o spotřebitelském úvěru umožňuje uložit kontrolované osobě v případě určitého správního deliktu pokutu až do výše 20 milionů korun. Při stanovení výše pokuty se v konkrétním případě přihlíží, kromě prokázaného porušení zákona, také k závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání a následkům i dalším okolnostem, za nichž k porušení zákona došlo. V souvislosti se spotřebitelským úvěrem je vhodnější hovořit o roční procentní sazbě nákladů, tzv. rPsn. Tento ukazatel totiž daleko lépe odráží náklady na spotřebitelský úvěr. na rozdíl od úroků totiž postihuje i další náklady se spotřebitelským úvěrem spojené, jako poplatky, povinné pojištění atp. není nijak neobvyklé, že je úrok u krátkodobých úvěrů nulový, ale poplatek za uzavření smlouvy se v rPsn projeví ve stovkách až tisících procent. Výše rPsn není zákonem o spotřebitelském úvěru omezena.

Úkolem ČOI je prokázat a postihnout ty nejhorší problémy a praktiky

Poskytujete výstupy ze svých kontrol i orgánům činným v trestním řízení? Ano. Česká obchodní inspekce spolupracuje nejen s dalšími orgány státní správy, ale samozřejmě i s orgány činnými v trestním řízení, kterým jednak postupuje případy, stojící mimo kontrolní pravomoci ČOI, a rovněž je i informuje o závažných zjištěních v rámci kontrolní činnosti. Poslanci napříč politickým spektrem dnes deklarují zájem zarazit lichvu v České republice. Banky ale ostře Konkursní noviny 7/2014 | 3

Někteří dlužníci se ani neseznámí s obsahem smlouvy

nesouhlasí, aby se v rámci tohoto tažení direktivně zákonem omezilo kolik dlužníci za spotřebitelský úvěr mohou maximálně ročně zaplatit. Hájí se tím, že se nedopouštějí lichvářského jednání a legislativní změna by měla dopad právě na ně. vyplynulo to ze semináře Boj proti lichvě, který v dubnu uspořádal v Poslanecké sněmovně ústavně-právní a Rozpočtový výbor. zástupci bank a leasingových společností odmítli předloženou novelizaci zákona o spotřebitelském úvěru, která navrhuje určit maximální horní hranici RPSn. Jaká je váš názor. Mělo by se stanovit horní hranice RPSn? Podle mého názoru stanovení horní hranice pro sazbu rPsn nic neřeší. Jakákoliv striktní omezení, která brání volnému pohybu zboží a služeb, jsou důsledkem selhání jiných mechanismů a regulátorů podmínek zdravého podnikatelského prostředí. Za úvahu spíš stojí, zda stále nejsou podmínky pro podnikání ve specifikovaných oblastech, kam finanční služby určitě patří, příliš benevolentní. v Poslanecké sněmovně prošel v červnu druhým čtením poslanecký návrh, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Sledujete toto jednání? Jaký je váš názor na změny, které má přinést? ČOI samozřejmě sleduje zákony nebo jejich novely, které jsou ve schvalovacím procesu, zejména pokud souvisí s její kontrolní činností. K řadě těchto návrhů se také vyjadřuje. Obecně pak vítá všechny změny, které jednoznačným způsobem upraví povinnosti prodávajících nebo

Ústřední inspektorát České obchodní inspekce najdeme na rohu štěpánské a žitné ulice v Praze.


poskytovatelů služeb tak, aby byla práva spotřebitelů nezpochybnitelná a vymahatelná. Pokud jde o novelu zákona, která měla stanovit maximální výši rPsn, ta byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení zamítnuta. zaměřuje se váš úřad i na prevenci? co doporučujete klientům před tím, než se rozhodnou vzít si úvěr? na co by si měli dát pozor? na prevenci je zaměřena konzultační a přednášková činnost pracovníků ČOI. Jedná se o různá odborná či problematická témata v oblasti obchodu a služeb, která jsou prezentována na akcích pořádaných profesními asociacemi nebo organizacemi zaměřenými na pomoc spotřebitelům. Zanedbatelné nejsou ani rady či doporučení prezentovaná v médiích, která jsou určena široké veřejnosti. Co se týče obecných rad, myslím, že spotřebitelé by měli v první řadě znát svá práva a umět je vymáhat. V případě úvěru by měli vzít rozum do hrsti a udělat si čas na přečtení smlouvy a veškerých dodaných informací dřív, než ji podepíší. A měli by všem podmínkám, k jejichž plnění se svým podpisem zavazují, rozumět – pokud nerozumí, musí se ptát. A nedostanou-li srozumitelné a uspokojující odpovědi na svoje otázky, neměli by žádnou smlouvu podepisovat. Jinak je velmi pravděpodobné, že se následně dostanou do problémů, které za ně nikdo nevyřeší. Česká obchodní inspekce může při zjištěném porušení zákona uložit sankci – v některých případech i velmi vysokou, ale nezruší nevýhodnou smlouvu, kterou bude muset spotřebitel dodržet, případně se domáhat svých nároků soudní cestou.

Č Lán E K

novELa aDvoKátníHo taRIFu SníŽí výšI oDMěn s ÚČInnOsTí OD PrVníhO ČerVenCe MInIsTersTVO sPrAVeDlnOsTI Čr VíCeMéně BeZ KOnZulTACí s ČesKOu ADVOKáTní KOMOrOu nOVelIZOVAlO ADVOKáTní TArIf. tEXt: MGR InG. štěPán DRaŽKa, Foto: Kn

Od 1. července Ministerstvo spravedlnosti Čr (na snímku) novelizovalo advokátní tarif.

Zásadní změnou je včlenění nové části páté pod názvem Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, která má za cíl omezit byznys s pohledávkami. Předmětné ustanovení stanoví kumulativní podmínky, za kterých v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným – na ustáleném vzoru – uplatněném opakovaně – týmž žalobcem – ve skutkově i právně obdobných věcech, – v němž je předmětem řízení peněžité plnění – a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a – v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10.000 Kč 200 Kč, 2. přes 10.000 Kč do 30.000 Kč 300 Kč, 3. přes 30.000 Kč do 50.000 Kč 500 Kč nejedná se tedy jen o spory ze spotřebitelských smluv uzavřené adhezním způsobem. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v těchto řízení je omezena výší tarifní hodnoty.

Ve věcech výkonu rozhodnutí (pravděpodobně jen v řízení výše uvedeným), je-li (splněno kumulativně) – vymáháno peněžité plnění a – tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů (tj. 2x100 Kč). V těchto věcech paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí 100 Kč za každý z úkonů právní služby. sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních výše uvedených se stanoví podle ustanovení § 7 (sazba mimosmluvní odměny). Při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se o náhradě nákladů řízení rozhodne podle dosavadních právních předpisů.

Zvláštní ustanovení má za cíl omezit byznys s pohledávkami


Č Lán E K

EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE

vIRuS vE FaLEšnýcH EXEKuČnícH výzvácH KRaDE HESLa K IntERnEtovÉMu BanKovnIctví exeKuTOrsKá KOMOrA Čr řeší OD POlOVIny ČerVenCe TIsíCe PODněTů OD lIDí, KTeří se sTAlI OBěTí PODVODnýCh exeKuČníCh VýZeV. PODle DAlšíCh ZJIšTění Je CíleM sPAMOVéhO ÚTOKu ODPOslOuCháVání hesel užIVATelů K InTerneTOVéMu BAnKOVnICTVí. ADresáTI By PrOTO V žáDnéM PříPADě neMělI OTeVírAT PřílOhu fAlešnýCh exeKuČníCh VýZeV A nA uVeDená ČíslA BAnKOVníCh ÚČTů By neMělI ZAsílAT žáDné fInAnČní PrOsTřeDKy. tEXt: MGR. PEtRa BáČová, tISKová MLuvČí EXEKutoRSKÉ KoMoRy ČR

Mgr. Petra Báčová tisková mluvčí exekutorské komory Čr


Podle sdělení serveru www.hoax.cz obsahuje příloha podvodných exekučních výzev škodlivý virus, jenž je s to detekovat pouze jeden antivirový systém. Označení exekutorského úřadu, jehož názvu a adresy bylo ve zprávě zneužito, se mění a vychází z dat shromážděných z volně přístupných informací na internetu. spamový útok má vysoký potenciál ohrozit finanční prostředky adresáta. Ačkoliv jsou čísla bankovních účtů zřejmě fiktivní, a platba by tak nebyla provedena, k trestnému činu neoprávněné obohacení může dojít právě nabouráním viru do internetového bankovnictví uživatele. exekutorská komora Čr v této věci již spolupracuje s finančně analytickým útvarem Ministerstva financí Čr a připravuje podklady pro podání trestního oznámení. Informace pravidelně uveřejňuje na webových stránkách www.ekcr.cz, informační servis poskytují všichni zaměstnanci exekutorské komory Čr prostřednictvím telefonních linek, kde je mimořádná úvodní nahrávka varující před falešnými exekucemi. lze také doplnit obecné poučení o tom, jak má standardně vypadat exekuční příkaz. Platí, že exekuční příkaz ani výzvu ke splnění vymáhané povinnosti neposílá soudní exekutor e-mailem. exekuční příkaz vždy obsahuje označení způsobu, kterým má být exekuce prováděna. Tato listina se doručuje poštou nebo datovou schránkou, neboť okamžik doručení je určující pro uplynutí zákonných lhůt. V písemném vyhotovení exekučního příkazu soudní exekutor mimo jiné uvádí: – označení exekučního soudu (např. Okresní soud v Benešově),

Křenová 26, 602 00 Brno Tel. / fax: 543 255 515 e-mail: [email protected]

DRAŽBA VILY v BRNĚ-Řečkovicích

DRAŽBA RD Olešnice, okr. Rychnov nad Kněžnou

realizujeme dražbu domu s pozemkem, garáží a bazénem, CP 1.111 m2 Popis RD

Velikost m2 175

Nejnižší podání Kč 5,8 mil.

Odhad Kč 10,6 mil.

Příhoz Kč 10 tis.

Čas dražby 10:00

Dražba se koná v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26 dne 16.9.2014. Prohlídky se konají 3.9.2014 a 10.9.2014 v 11:00 hod., sraz účastníků u domu Vitáskova 6, Brno.

DRAŽBA RD V k.ú. LIŠANY okres RAKOVNÍK realizujeme dražbu RD v k.ú. Lišany, řadový, zděný, 1 byt. jednotka

Popis RD

Velikost m2 360

Nejnižší podání Kč 600 tis.

Odhad Kč 1,2 mil.

Příhoz Kč 2 tis.

DRAŽBA pozemků v k.ú. LIŠANY okres RAKOVNÍK realizujeme dražbu pozemků v k.ú. Lišany, celková plocha pozemků 8.198 m2 Velikost m2 8.198


Odhad Kč 66.010

Příhoz Kč 1 tis.

DRAŽBA RD v k.ú. ROZSTÁNÍ u Moravské Třebové

realizujeme dražbu RD 2+1 v k.ú.Rozstání u Mor. Třebové, sam. stojící, celková plocha pozemku 596 m2 Velikost m2 227


Odhad Kč 457 tis.

Příhoz Kč 1 tis.

Čas dražby 11:20

Dražba se koná v dražební místnosti ve Svitavách, budova MěÚ na ulici T. G. Masaryka 40/25 dne 17.9.2014. Prohlídky se konají dne 29.8.2014 a 5.9.2014 vždy v 13:15 hod., sraz účastníků na adrese Rozstání 76, Rozstání.

DRAŽBA RD ve Svitavách

realizujeme dražbu RD 4+1 ve Svitavách, ul. Blatnická, koncový, zděný, podsklepený, pozemek celkem 204 m2 Popis RD 4+1

Velikost m2 161


Odhad Kč 1 mil.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 11:00

Dražba se koná v dražební místnosti ve Svitavách, budova MěÚ na ulici T. G. Masaryka 40/25 dne 17.9.2014. Prohlídky se konají 29.8.2014 a 5.9.2014 vždy v 11.30 hod., sraz účastníků u domu Blatnická 438/6, Svitavy-předměstí.

DRAŽBA RD v k.ú. Sklené u Svitav

Velikost m2 161


Odhad Kč 1 mil.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 11:00

Dražba se koná v dražební místnosti ve Svitavách, budova MěÚ na ulici T. G. Masaryka 40/25 dne 17.9.2014. Prohlídky se konají dne 22.8.2014 v 10:00hod. a 10.9.2014 v 17:30 hod., sraz účastníků na adrese Sklené č.p. 65, Sklené u Svitav.

Mgr. Klára Odehnalová | 608 718 040 | [email protected]

DRAŽBA – AREÁL SRBSKO

realizujeme veřejnou dražbu OPAKOVANOU výrobního a skladovacího areálu, velikost pozemků 5.358 m2 v k.ú. Srbsko u Karlštejna, okr. Beroun Popis areál

Velikost podl. ploch m2 Nejnižší podání Kč 1.600 2,5 mil.

Odhad Kč 8,5 mi.


Čas dražby 11:40

Dražba se koná v dražební místnosti v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 9.9.2014. Prohlídky se konají 25.7.2014 v 11:00 a 21.8.2014 ve 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Srbsko č.p.214, 267 18 Srbsko.

E-AUKCE – SOUBOR POHLEDÁVEK

realizujeme E-aukci na prodej souboru pohledávek vedených v účetnictví dlužníka Otrokovické papírny, a.s. v celkové nominál. hodnotě cca 7,5 mil. Popis Nominální hodnota Kč Nejnižší podání Kč Aukční jistota Kč pohledávky cca 7,5 mil. 1,1.000,-

Příhoz Kč 1.000,-


Odhad Kč 1,1 mi.


Čas aukce 9.00 – 10.00

Čas dražby 14:30

E-AUKCE – AREÁL ROKYTNICE N. J.

prodej bývalého výrobního areálu ELITEX v obci Rokytnice nad Jizerou, okr. Semily. Areál s možností komerčního využití, jako rekreační středisko. Popis areál

Velikost pozemků m2 Odhad Kč Nejnižší podání Kč 43.681 3,45 mil. 7,63 mil.


Aukční jistota Kč 300 tis.

Místo konání E-aukce: www.prokonzulta.cz dne 16.9.2014 v 8:00-12:30 hod. Prohlídka se koná dne 22.8.2014 v 16:00 na adrese Dolní Rokytnice č.p. 219, Rokytnice nad Jizerou.

E-AUKCE – POZEMKY, k.ú. HABROVANY

realizujeme prodej formou E-aukce a to pozemků v k.ú. Habrovany, okr. Vyškov. Jedná se o zahrádkářskou lokalitu. Popis pozemky

Velikost pozemků m2 Odhad Kč Nejnižší podání Kč 2.272 150 tis. 5 tis.



Místo konání e-aukce: https://www.online-drazby.cz/ Soutěžní kolo E-aukce: 5.8.2014, 8:00-9:00 hod. Prohlídka se koná 21.7.2014 v 16:00 hod., sraz účastníků na adrese Čechyně č.p. 147, 683 01 Rousínov.

E-AUKCE – RD Dyjákovičky

realizujeme prodej formou E-aukce a to samostatného, přízemního RD 5+kk se zahradou, užitná plocha 120 m2 v k.ú. Dyjákovičky, okr. Znojmo. Popis RD

Velikost pozemků m2 Nejnižší podání Kč 4.610 1.050.000,-



Odhad Kč 1,4 mil.

Místo konání e-aukce: https://www.online-drazby.cz/ Soutěžní kolo E-aukce: 5.8.2014, 8:00-10:00 hod. Prohlídka se koná 23.7.2014 v 10:30 hod., sraz účastníků na adrese Dyjákovičky č.p. 134, 669 02 Dyjákovičky.

E-AUKCE – POHLEDÁVKY UCL SK

realizujeme e-aukce na prodej pohledávek vzniklých nesplácením leasingových a úvěrových smluv společnosti UniCredit Leasing Slovakia, a.s. Nominální hodnota každého souboru je cca 800.000,- EUR. Soubory budou prodávány samostatně. Popis Nominální hodnota EURO Nejnižší podání EURO Aukční jistota EURO pohledávky cca 800 tis. 1,5 tis.

realizujeme dražbu RD v k.ú. Sklené u Svitav, část. podsklepený, zahrada Popis RD 4+1

Pozemky m2 646

Dražba se koná v dražební místnosti v Hotelu Černigov, Riegrovo náměstí 1494/4, Hradec Králové dne 11.09.2014. Prohlídky se konají 5.8.2014 v 15:20 a 21.8.2014 ve 20:15 hod., sraz účastníků na adrese Olešnice č.p.98, 517 36 Olešnice.

Čas dražby 11:20

Dražba se koná v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 9.9.2014. Prohlídky se konají dne 17.7.2014 a 24.7.2014 vždy v 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Na Vápenici 139, Lišany.

Popis RD

Popis RD

Čas dražby 11:00

Dražba se koná v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 9.9.2014. Prohlídky se konají dne 17.7.2014 a 24.7.2014 vždy v 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Na Vápenici 139, Lišany.

Popis pozemky

realizujeme veřejnou dražbu OPAKOVANOU RD se zahradou. RD je podsklepený, 1NP, část. využité podkroví, sedlová střecha, tuhá paliva i plyn

Příhoz EURO 1 tis

Místo konání e-aukcí: https://www.online-drazby.cz/

DRAŽBA RD+obchod Třebechovice, okr. Hradec Králové realizujeme veřejnou dražbu obytného domu s obchodními prostory a garáží. RD je zděný, sam. stojící, část. podsklepený, 2NP, sedlová střecha, všechny IS. Popis RD

Pozemky m2 318

Nejnižší podání Kč 3,1 mil.

Odhad Kč 4.050 tis.


Čas dražby 14:00

Dražba se koná v dražební místnosti v Hotelu Černigov, Riegrovo náměstí 1494/4, Hradec Králové dne 11.9.2014. Prohlídky se konají 5.8.2014 ve 14:45 a 21.8.2014 v 18:15 hod., sraz účastníků na adrese Pitrova č.p. 372, Třebechovice pod Orebem.

DRAŽBA BYTU 4+1 v Hradci Králové

realizujeme veřejnou dražbu bytové jednotky o celkové ploše 95,9 m2 v 1 NP, KL se spotřebiči, pl. okna, vestavěné skříně, 2x koupelna. Popis 4+1

Pozemky m2 297

Nejnižší podání Kč 1.695 tis.

Odhad Kč 2.260 tis.


Čas dražby 13:40

Dražba se koná v dražební místnosti v Hotelu Černigov, Riegrovo náměstí 1494/4, Hradec Králové dne 11.09.2014. Prohlídky se konají 5.8.2014 ve 14:00 a 21.8.2014 v 17:30 hod., sraz účastníků na adrese Prokopa Holého 284/13, Hradec Králové.

Lukáš Rychnovský | 777 948 131 | [email protected]

Úplné znění vyhlášek a informace na www.prokonzulta.cz – označení soudního exekutora, který na základě pověření soudu vede exekuční řízení (seznam všech exekutorských úřadů je k dispozici na www.ekcr.cz), – exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila (např. rozsudek či platební rozkaz vydaný příslušným soudem, rozhodčí nález vydaný konkrétním rozhodcem…),

– – – –

označení účastníků včetně rodného čísla povinného, způsob provedení exekuce, označení osob, jimž se doručuje exekuční příkaz, výrok, poučení o odvolání, den a místo vydání exekučního příkazu a podpis soudního exekutora. Výše uvedené zákonné náležitosti v podvodných exekučních výzvách chybějí. Konkursní noviny 7/2014 | 7

B.714.1

E-aukce se koná na www.online-drazby.cz, dne 10.9.2014 od 9:00 do 10:00. Prohlídka předmětu E-aukce se pro zájemce uskuteční po předchozí dohodě s organizátorem.

Č LÁNE K


Členská práva v bytových družstvech se draží za skutečnou tržní cenu Postup soudního exekutora, kterým se Ústavní soud zabývá v nálezu IV. ÚS 4489/12 a který se odehrál v roce 2004, není podle současné legislativy možný. Novela zákona zavedla v loňském roce nová pravidla pro zpeněžení družstevního podílu. Od r. 2009 zákon detailněji definuje i institut přiměřenosti v exekučním řízení. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

Ke změně způsobu exekučního postihu došlo novelou občanského soudního řádu

Pokud je dlužník členem bytového družstva, lze v rámci vymáhání peněžité pohledávky exekučně postihnout i jeho družstevní podíl, byť dlužník není vlastníkem bytové jednotky. Ke změně způsobu exekučního postihu členských podílů v bytových družstvech došlo novelou občanského soudního řádu, která je účinná od 1. ledna 2013. Pokud soud či soudní exekutor postihl podíl dlužníka v družstvu před tímto datem, členství v družstvu zaniklo a družstvo dlužníkovi vyplatilo tzv. vypořádací podíl vyčíslený podle obchodního zákoníku. Ten však mnohdy nedosahoval tržní hodnoty bytu. Vypořádací podíl býval kvůli vadné právní úpravě až o řád nižší než tržní hodnota družstevního podílu, jehož zpeněžení tak bylo nevýhodné jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Z výsledku těžilo pouze bytové družstvo, které za zlomek ceny získalo volný byt. Novela občanského soudního řádu však tento problém k návrhu Exekutorské komory ČR efektivně vyřešila. Mimo jiné upravila možnost dražit členská práva v bytových družstvech. Podle nových pravidel je družstevní byt zpeněžen formou dražby za jeho skutečnou tržní cenu a z výtěžku je možné uspokojit několikanásobně větší část dluhů povinného. Tato změna posiluje jak postavení dlužníka, jehož pasiva se výrazně sníží, tak věřitele, jehož pohledávka bude uspokojena. Bohužel Ústavní soud říká, že v posuzovaném případě měla být rozhodná cena předmětu. V kauze však nebyl postihnut byt jako takový, ale členský podíl, za který družstvo dle tehdejší právní úpravy vyplácelo pouze vypořádací podíl.

Pokud jde o přiměřenost postupu soudního exekutora, z pozice úřední osoby postihuje majetek dlužníka v takové míře a takovými zákonnými způsoby, aby bezpečně a s jistotou dosáhl uspokojení věřitele, včetně příslušenství a úhrady nákladů exekuce. Soudní exekutor je nicméně povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dlužníka dosaženo. V případě, že se ostatní způsoby provedení exekuce ukážou jako nedostatečné či neúčinné, však nelze např. provedení exekuce prodejem nemovitosti považovat za nepřiměřený postup soudního exekutora. Konstatoval to Nejvyšší soud ČR, který uvádí, že v případě, že jiným způsobem exekuce nelze pohledávku věřitele vůbec nebo v přiměřené době uspokojit, není zvolený způsob exekuce nevhodný, i když cena předmětu, z něhož má být věřitel uspokojen, značně přesahuje výši vymáhané pohledávky. Podle názoru Ústavního soudu nejde v daném případě o pochybení soudního exekutora nebo porušení zákona, ale o problém formalistického výkladu ustanovení, resp. o jiný právní názor. Soudní exekutor je proti odpovědnosti za škodu ze zákona pojištěn. Podle zákona je za správné provádění srážek z důchodu odpovědný plátce příjmu. Pokud se prokáže, že pochybil, je spoluodpovědný nebo odpovědný za vzniklou škodu.


V noci někdo podpálil exekutorský úřad v Plzni V noci koncem června došlo k rozsáhlému požáru budovy Exekutorského úřadu Plzeň-město v Radyňské ulici. Podle předběžných zjištění jde o žhářský útok. Pokud 8 | Konkursní noviny 7/2014

vyšetřování hasičů toto potvrdí, jsou dány podmínky pro odsouzení dosud neznámého pachatele za trestný čin. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

Při požáru došlo k poničení objektu, zejména pak jeho vnější části. Škody jdou do statisíců korun. Exekutorská komora ČR však ujišťuje veřejnost, že tato událost nebude mít vliv na průběhy řízení a že veškeré exekuce zvládne Exekutorský úřad Plzeň-město soudní exekutorky JUDr. Jitky Wolfové vyřídit řádně, včas a dle zákona. Funkčnost úřadu ve vztahu k účastníkům řízení tedy zůstává plně zachována, stejně jako úřední hodiny.

Jestliže se prokáže hypotéza, že žhářský útok byl iniciován účastníkem řízení, Exekutorská komora ČR je připravena poskytnout orgánům činným v trestním řízení maximální součinnost tak, aby došlo k přísnému potrestání viníka. Negativních projevů agresivity dlužníků, kteří neumějí řešit svou situaci adekvátním způsobem, totiž přibývá a podobná jednání vůči úředním osobám, které vykonávají spravedlnost coby přenesenou působnost státu, nelze tolerovat.

Při požáru došlo k poničení objektu


Věřitelé by měli platit zálohy na provedení exekuce Soudní exekutoři prosazují obligatorní zálohy na provedení exekuce. Tím, že by se věřitelé finančně podíleli na nákladech řízení, nebyly by nařizovány zbytečné exekuce. Zároveň by klesly počty exekucí. Soudní exekutoři podpořili toto usnesení minulý měsíc na sněmu v Brně. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

Ustanovení o zálohách, které by měli hradit věřitelé na provedení exekuce, není novinkou. Je součástí exekučního řádu již od r. 2001, zakotveno je i ve vyhlášce č. 330/2001 Sb. Ustanovení sněmu staví tento institut najisto a formálním způsobem jej aktualizuje. V současné době nemají věřitelé s vedením exekuce žádné náklady, přestože tyto vznikají. V důsledku to může vést k negativním projevům: K soudu jsou podávány návrhy na zahájení exekuce proti nemajetným osobám či proti dlužníkům, kteří čelí většímu počtu exekucí. Věřitelé leckdy nepřistupují ke správě svých pohledávek odpovědně a žalují každého dlužníka, bez zvážení konkrétních rozměrů kauzy. Uvedená skutečnost má dopad na celkový počet exekucí. Záloha kryje náklady exekuce, nikoliv odměnu soudního exekutora. Spotřebuje se typicky v těch řízeních, v nichž dlužník nedisponuje žádným postižitelným majetkem. Takové exekuce jsou ukončovány negativně, bez toho, že by byla vymožena pohledávka. Náklady na provedení těchto kauz však nesou soudní exekutoři z vlastních prostředků. Ačkoliv jsou úředními osobami a stát na ně přenesl svou pravomoc vykonávat právo, jako jediná právnická profese (na rozdíl od insolvenčních správců nebo likvidátorů) nemají zákonem zaručenu minimální odměnu. Není přitom myslitelné, aby neúspěšná řízení, která jsou vykonávána na základě návrhu věřitele a ve prospěch státní garance vymáhání spravedlnosti, dotovali soudní exekutoři ze svých zdrojů – zvláště za situace, kdy jim byly razantním způsobem

sníženy odměny a kdy některé exekutorské úřady hlásí rozpočtové potíže. Pokud je zájem věřitele vymoci pohledávku finančně vázán na výsledek řízení, lze předpokládat, že nebudou zahajovány exekuce, v nichž je předem zřejmá nevymahatelnost pohledávky, zejména kvůli bezmajetnosti neplatiče. Částečné finanční zapojení věřitele má zrovnoprávnit postavení účastníků řízení. Lze jej srovnat např. se soudním poplatkem. Soudní exekutor musí zálohu zúčtovat rozhodnutím, proti němuž může věřitel podat námitky. Pokud by záloha přesahovala částku 3.500 Kč, musejí být náklady podrobně zdůvodněny. V rámci legislativního procesu lze také uvažovat, že záloha bude odpuštěna věřitelům, jejichž finanční situace nedovoluje nést zálohy na náklady řízení. V současné době jde o rodiče, kteří prostřednictvím soudního exekutora vymáhají výživné pro své děti po druhém partnerovi. Okruh osob osvobozených od záloh by se však dle názoru Exekutorské komory ČR mohl rozšířit. Pakliže je záloha hrazena, v případě úspěšného vedení exekuce se refunduje věřiteli a náklady na vedení řízení standardně nese dlužník. Exekutorská komora ČR se domnívá, že toto opatření povede k další humanizaci exekučního prostředí, společně se zavedením místní příslušnosti soudních exekutorů, a k zajištění kvalitnějšího vymáhání práva v České republice.

Záloha kryje náklady exekuce, nikoliv odměnu soudního exekutora


NAŠE ANKE TA

NAŠE

ANKETA

•

NAŠE

ANKETA

•

NAŠE

ANKETA

Uspokojování věřitelů v insolvenčních řízeních Společnost InsolCentrum, která zkoumala všechna tuzemská insolvenční řízení v podnikatelské sféře v letech 2011 a 2012, zjistila, že v 64, respektive v 58 procentech řízení věřitelé nezískali ani korunu. To znamená, že většina majetku dlužných podnikatelských subjektů "zmizela" ještě před vyhlášením úpadku. Proto jsme se vybraných insolvenčních správců zeptali: "Jaké máte zkušenosti s uspokojováním věřitelů v insolvenčních řízeních?" Tady jsou jejich odpovědi: Mgr. Lukáš Pachl, insolvenční správce: "Uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení se do značné míry odvíjí od způsobu řešení úpadku, který věřitelé, respektive insolvenční soud, zvolí. V případě podnikatelských subjektů, jejichž úpadek je řešen konkurzem, je skutečně uspokojení nezajištěných věřitelů zanedbatelné. V odborných diskusích je stále řešeno v čem by bylo možno zlepšit úpravu obsaženou v insolvenčním zákoně tak, aby se uspokojení věřitelů zvýšilo. Problém, dle mého soudu, však nespočívá v právní úpravě insolvenčního řízení, ale v pasivitě věřitelů v průběhu insolvenčního řízení, zejména před jeho zahájením. Věřitelé jsou si mnohdy dlouhodobě vědomi ekonomických problémů dlužníka, ale nadále do něj investují své finanční prostředky. Velmi málo bankrotů přijde jako blesk z čistého nebe, ale naopak jsou to dlouhodobé ekonomické problémy, které dlužníka k úpadku přivedou. Zvýšení uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení tak přinese pouze větší snaha věřitelů o ochranu svých investic a případně včasné podání insolvenčního návrhu na dlužníka." JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D., advokát, insolvenční správce se zvláštním povolením:

venčního návrhu již dlužník často nemá žádný zpeněžitelný majetek), ale též jejich nečinností po jeho zahájení. Často se totiž stává, že dlužník, respektive statutární orgán dlužníka, je zcela nekontaktní. Nezřídka je do funkce statutárního orgánu nedlouho před zahájením insolvenčního řízení instalován „bílý kůň“ – obvykle jde o občana některého ze států bývalého Sovětského svazu, ale již jsme se setkali (byť tedy jen na papíře) i s jednateli s bydlištěm v Indii, Číně anebo Vietnamu. S tím pak souvisí buď naprostá absence účetních dokladů, anebo se nám účetnictví do rukou sice dostane, ale společně s informací, že relevantní dokumenty shořely, byly omylem skartovány anebo prostě – nevysvětlitelně – zmizely. Tímto je pak samozřejmě výkon funkce insolvenčního správce zásadně ztížen, což se následně promítá i do míry uspokojení věřitelů. Vzhledem k tomu, že naše zkušenost ukazuje, že policie není schopna proti uvedeným jevům jakkoliv bojovat, využíváme při naší činnosti služeb detektivní agentury, s jejíž pomocí se nám opakovaně podařilo zjistit chybějící informace, respektive zajistit potřebné dokumenty, v důsledku čehož došlo též k vyššímu uspokojení pohledávek věřitelů insolvenčního dlužníka." Mgr. Adam Sigmund, advokát – partner, Žižlavský, advokátní kancelář s.r.o.:

statek majetku je zajisté skličující. Z naší vlastní praxe však známe i opačné „extrémy“. V případě dlužníka SAMETEX došlo ke 100% uspokojení zajištěných věřitelů a dokonce i k 100% uspokojení nezajištěných věřitelů. Je to však v našem prostředí (na rozdíl například od Japonska) skutečné unikum. Ano, řadě dlužníků se podaří ještě před insolvencí opravdu prohospodařit veškerá aktiva; ať již při tom mají svědomí čisté anebo více, či méně poskvrněné. Na druhé straně však velmi záleží na aktivitě konkrétního insolvenčního správce. Jsou tací, kteří v případě, že dlužník nevlastní lukrativní nemovitost, či peníze na účtu, rezignují na další úkony, kterými je možné majetek do podstaty dostat (napadání neúčinných úkonů dlužníka, aktivní vymáhání pohledávek, efektivní provoz podniku, jednání s potenciálními zahraničními investory apod.). Pro míru uspokojení věřitelů je tak osoba konkrétního insolvenčního správce klíčová; přičemž její volba je pouze v jejich vlastních rukou." (kž) B.714.4 Insolvenční správce nabízí k prodeji nejvyšší nabídce:

1. 1467 ks sprejů s mikrotečkami (autodot), r. v. 2006 2. Přihláška vynálezu „Inteligentní mikročástice obsahující data a strojově čitelnou variabilní informaci a způsob její výroby“ vedenou pod spis. zn. PV 2007-731 u ÚPV 3. Přihláška PCT – mezinárodní „Device for protection of art works and objects against counterfeiting“ číslo CZ2006/000006 vedená u ÚVP 4. Přihláška PCT – mezinárodní „Intelligent representstion devices such as displays, screens and monitors with microchip or transponder“, číslo CZ 2006/000005 u ÚVP 5. Přihláška – mezinárodní „Intelligent microparticle containing data and machine-readable varible Information and method of its production“, číslo CZ2008/000120 vedená u ÚVP 6. Glitter cutting machine c-150 včetně odsávacího zařízení. Stroj je určen na vysekávání plastových teček z holografické folie. Tečky jsou velikosti 0,5 mm a hexagonálního tvaru. Vylisovaná folie obsahuje hologram, který se opakuje po celé ploše. Tečky slouží na identifikaci materiálů a výrobků, protože nesou vylisovaný holografický kód, který se opakuje na všech tečkách

Nabídky zasílejte e-mailem na [email protected] do 15. 6. 2013 Insolvenční správce si vyhrazuje nevybrat žádnou z došlých nabídek

Nejrozsáhlejší databáze konany´ch dražeb, dražebníku˚, exekutoru˚, odhadcu˚, atd.

"Hovoříme-li o insolvenčních řízeních, ve kterých je úpadek dlužníka řešen konkurzem, je třeba říci, že nízké uspokojení věřitelů je zapříčiněno nejen činností dlužníků před zahájením insolvenčního řízení (když ke dni podání insol-


"Statistika, podle níž více než polovina insolvencí v České republice končí zrušením pro nedo-

www.e-aukce.com www.drazebnikalendar.cz B.714.2

Ro z H o vo R

JuDr. Jarmila veselá "stát jako organizátor insolvenčních procesů si v roli věřitele počíná hůř než průměrný živnostník," tvrdí JuDr. Jarmila Veselá.

Hovoříme s jednatelkou společnosti Insolcentrum JuDr. Jarmilou veselou

v ČESKÉ REPuBLIcE většIna věřItELů nEzíSKá v InSoLvEnČníM řízEní anI KoRunu... V OBlAsTI InsOlVenCe PODnIKATelů exIsTuJe JeDen PrOBléM. ZeJMénA PráVnICKé OsOBy, KOrPOrACe, se DOsTáVAJí DO InsOlVenČníhO říZení POZDě, V DOBě, KDy už neMAJí žáDný MAJeTeK. sITuACe V ČesKé rePuBlICe MnOhDy PřIPOMíná BOnMOT, PODle KTeréhO Je InsOlVenČní říZení PrOCes, Ve KTeréM DlužníK PřeMísTí Vše CO Má DO KAPes OD KAlhOT A sVůJ KABáT ODeVZDá VěřITelůM. PrOTOže nás ZAJíMAlO, JAK TOMu u nás s InsOlVenCeMI sKuTeČně Je, ZAšlI JsMe DO sPOleČnOsTI InsOlCenTruM nA PrAžsKýCh VInOhrADeCh A PrOMluVIlI sI s JeJí JeDnATelKOu JuDr. JArMIlOu VeselOu. tEXt: KaREL ŽítEK, Foto: Kn

Můžete společnost Insolcentrum představit? společnost InsolCentrum vznikla koncem roku 2009. Pracují v ní kolegové advokáti a ekonomové, kteří se krizovému řízení, konkurzům a insolvencím věnují celou novodobou historii.

Čeho se týká váš nedávný hloubkový průzkum insolvencí? InsolCentrum zpracovalo databázi insolvenčních řízení. Databáze je výsledkem čtyřletého výzkumu, ve kterém jsme se zabývali pouze ekonomickými údaji. Výzkum byl Konkursní noviny 7/2014 | 11

V ČR nejsou k dispozici žádná věrohodná ekonomická data, která se týkají insolvenčních řízení

Insolcentrum sídlí v tomto domě v hradecké ulici v Praze.


prvotně zaměřen na podnikatelskou sféru. Zatím jsme se nezabývali oddlužením, takže databáze neobsahuje údaje o osobních bankrotech ani o reorganizacích. Motivem ke zpracování výzkumu byla skutečnost, že v České republice nejsou k dispozici žádná věrohodná ekonomická data, která se týkají insolvenčních řízení. existuje sice spousta údajů o procesních věcech – kolik je insolvenčních návrhů, kolik je incidenčních sporů, ale neexistují žádné informace o ekonomické realitě. nevíme, jak velkého majetku se insolvenční řízení týká, jak byli uspokojeni věřitelé, kolik insolvenční řízení stojí. znamená to, že se ekonomickými údaji z insolvencí u nás nikdo nezabývá? Kromě nás se ekonomickými údaji o insolvenčních řízeních začala zabývat pouze Vysoká škola ekonomická v Praze. V rámci projektu výzkumu insolvence provedl kolektiv autorů pod vedením profesorky evy Kislingerové zpracování výběrových ekonomických dat z insolvenčních řízení a dospěl k podobně varujícím závěrům jako my.

Světová banka nás ale chválí ... světová banka o nás uvádí skvělé údaje, podle ní jsme východoevropským „tygrem“. Banka však jako své zdroje zmiňuje pouze dotazníkové akce v té či oné zemi, a současný údaj uspokojení věřitelů v České republice ve výši 75 % je absolutně nesmyslný. co váš průzkum konkrétně přinesl? Jako základnu pro výzkum jsme vzali všechny insolvenční případy podnikatelské sféry v České republice ukončené v letech 2011 a 2012. V roce 2011 se to týkalo 672 případů, v roce 2012 došlo k nárůstu ukončených konkurzů na 831 případů. V majetkových proporcích (zjištěné pohledávky) prošlo rokem 2011 zhruba pět miliard Kč a rokem 2012 již více než 13 miliard Kč. V dalších letech bude pravděpodobně výše pohledávek dále stoupat. co všechno jste ještě u insolvencí sledovali? Vyšli jsme z insolvenčního rejstříku a zabývali jsme se každým případem do jednotlivých podrobností. Jednotlivé

konkurzy byly sledovány z hlediska téměř 160 ukazatelů, takže za čtyři roky práce máme k dispozici více než 227 tisíc údajů. Soubor dat umožňuje vytvářet komplexní analýzy na míru rezortů, regionů, věřitelů či makroekonomických analytiků. Soubor je tvořen základními daty, která lze porovnávat a vzájemně kombinovat. Jedná se o ohromnou informační sondu vypovídající nejenom o insolvenčních řízeních, ale i o chování dlužníků, věřitelů či státních orgánů ještě před rozhodnutím o úpadku. Rozsah databáze může sloužit pro analýzy nejenom státní správy, ale i soukromé sféry, či pro vědecký výzkum v oblasti ekonomie, sociologie či antropologie. Zkoumali jste také, kdo jsou věřitelé? Co se týče struktury věřitelů, tak v roce 2011 poměrně významnou část z hlediska výše pohledávek tvořil stát, který reprezentoval 30 % z celkového množství. Dalších 11 % z věřitelského spektra představovaly banky a ostatní věřitelé činí 59 %. V roce 2012 došlo k velké, ale předpokládané změně, a vše se překlopilo ve prospěch bank. V ukončených konkurzech tohoto roku již banky reprezentovaly 47 %, zatímco stát jen 15 %. Zbývající věřitelé tvoří 38 % z celku. V našich výstupech uvádíme vždy věřitele, kteří jsou uvedeni v závěrečném rozvrhu. Jestliže banka prodala svoji pohledávku, tak na konci v našem výstupu není uvedena ona, ale kupec pohledávky. Protože se nedozvíme, za kolik banka pohledávku prodala, nemůžeme její efektivitu sledovat do konce. Prodané pohledávky bank jsou proto ekonomicky hodnoceny v balíku ostatních věřitelů. Co jste zjistili o dlužnících? Sledujeme i dlužníky – úpadce. Víme o nich téměř vše. Jak se chovali před úpadkem, jakou měli právnickou formu, jak velký měli majetek a dluhy. Sledujeme i jednotlivá odvětví či regiony, což může sloužit pro makroekonomické či regionální analýzy. Víme, ve kterém kraji bylo kolik dlužníků, které kraje byly postiženy více, které méně. Můžeme sledovat dlužníky podle odvětví – nejvíce jich bylo ve velkoobchodu a maloobchodu, pak následuje zpracovatelský průmysl a jako třetí stavebnictví. Odvětví lze hodnotit také po krajích či menších územních celcích. Podle počtu případů je nejvíce zatížen Moravskoslezský kraj. Po něm následuje Praha, která má velký počet registrovaných podnikatelů, takže se tam i hodně subjektů dostane do úpadku. Monitorujete také soudy? Ano. Monitorujeme soudy i insolvenční správce. Insolvenční soudy i správci se dají hodnotit opět podle velké řady kritérií. Například podle počtu případů, výše majetku, efektivity, odvětví. Nejvíce případů připadá na Městský soud v Praze, posléze na Krajské soudy v Brně a Ostravě, což kopíruje množství zdejších podnikatelských subjektů. Víte také, jak dlouho trvá, než dlužník získá zpět své peníze? U případů ukončených v roce 2011 činila průměrná doba trvání konkurzu 18 měsíců, v roce 2012 se trochu prodloužila na 21,5 měsíce. Oproti stavu podle starého zákona o konkurzu a vyrovnání došlo k významnému urychlení procesů. Jak byli v insolvenčních řízeních uspokojeni nezajištění věřitelé? Nezajištění věřitelé v roce 2011 dostali dvě procenta, v roce 2012 dvě a půl procenta. To znamená dvě koruny, respektive dvě koruny padesát z každé zapůjčené stokoru-

ny. V této souvislosti si položme otázku: "Když budete nezajištěný věřitel, má pro vás význam, abyste šel a najímal právníka, přihlásil pohledávku, čekal dva roky a pak dostal dvě procenta? Je to k něčemu?“ V této souvislosti nelze nevnímat úvahy týkající se smysluplnosti insolvenčních řízení. „Mají vůbec insolvenční řízení nějakou cenu, když stojí značné finanční prostředky, které nejsou adekvátní výsledku?“ Jak byli uspokojeni zajištění věřitelé? Ti na tom bývají většinou lépe ... Při přijímání nového insolvenčního zákona platila základní teze, že zákonodárci musí vyjít vstříc zajištěným věřitelům. Tito věřitelé pak budou uspokojeni a budou mít snahu efektivně ovlivňovat insolvenční řízení. Teď vidíme, kolik dostali. V případech ukončených v roce 2011 byli zajištění věřitelé uspokojeni v průměru z 32 procent, v roce 2012 jen ze 16 procent.

Zabývali jsme se každým případem do jednotlivých podrobností

Dostane z insolvencí tak málo i stát? Stát dostává nejenom méně než banky, ale bohužel také ještě méně než běžní věřitelé. V roce 2012 získaly banky ze zajištěných i nezajištěných pohledávek průměrně 8,5 procenta, běžní věřitelé 6 procent, ale stát pouze 4,5 procenta. Jde o varující signál nízké funkčnosti státního aparátu. V kolika procentech řízení nedostanou věřitelé ani korunu? V této fázi se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu. V roce 2011 nedostali věřitelé ani korunu v 64 procentech řízení, v roce 2012 v 58 procentech řízení. „Co se to děje? Proč tam majetek není? Kam se ztratil?“ Podle naší databáze víme, že majetek se u dlužníků původně nacházel. Podle přihlášek věřitelů můžeme u každého případu velmi přesně určit, jak velká aktiva dlužník od věřitelů získal. Odpovědi na otázky zda a jaký majetek se ztratil před rozhodnutím o úpadku, jak byl zbylý majetek prodán a jak velké byly náklady konkurzu, jsou klíčové pro hodnocení efektivity insolvenčních řízení.

Státní orgány nereagují včas na signály insolvence

To znamená, že většina majetku dlužných podnikatelských subjektů mizí ještě před vyhlášením úpadku. Jaké z toho plynou podle vás závěry? Stát jako organizátor insolvenčních procesů si v roli věřitele počíná hůř než průměrný živnostník. Státní orgány nereagují včas na signály insolvence, dostatečně nevyužívají zákonem daných zajišťovacích a vymáhacích institutů. Když se zamyslíme, zjistíme, že stát první může vidět u svého plátce daně, že se něco děje. Finanční úřady mají k dispozici účetní závěrky, daňová přiznání a mohou poznat, když má plátce daně finanční problémy. Jakmile se začne subjekt zadlužovat, měl by finanční úřad své nedoplatky na daních u dlužníka zajistit a poté neprodleně dluhy vymáhat. Prioritní oprávnění zajištění a výkonu rozhodnutí mají také orgány správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny i celní úřady. I tyto orgány obdobně jako finanční úřady mají nízkou efektivitu vymáhání pohledávek. Může se něco ztrácet i v insolvenčních řízeních? Veřejnost vysílá řadu signálů, že v insolvenčních řízeních není vždy vše v pořádku. Z naší databáze můžeme zpracovat analýzy, které budou hodnotit jak velký majetek do řízení vstupuje a jaká majetková hodnota z procesu vystupuje. Zda se něco ztrácí, zda se majetek prodává pod cenou a jaké jsou náklady konkurzu. Výsledky majetkové analýzy určitě mnohé napoví ... Konkursní noviny 7/2014 | 13

Č LÁNE K

Občané i podnikatelská sféra přestávají věřit právním institutům

Podle mne také jde, vedle poruchy právního prostředí, i o narušení podnikatelského prostředí. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR snižuje netransparentnost insolvenčních řízení konkurenceschopnost České republiky. Podle vlastního průzkumu mezi členy svazu z letošního dubna jsou tak čtyři pětiny z nich přesvědčeny, že co se týče vymahatelnosti práva, situace v České republice se stále nezlepšuje ... Samozřejmě. Příkladem může být i případ viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavla Juříčka, který, jak tvrdí, přišel o podnik v průběhu insolvenčního řízení. Svaz průmyslu a dopravy oficiálně vyjadřuje vážné obavy o legálnost a transparentnost insolvenčních řízení. Tyto hlasy je potřeba brát vážně, protože signalizují problémy ve fungování insolvenčních řízení, které jsou prokázány i našimi údaji. Ve svém materiálu uvádíte, že není pouze jediný viník a změna prostředí vyžaduje zapojení státu i soukromé sféry ... Insolvenční řízení jsou komplikované procesy, které v sobě obsahují nejenom právní, ekonomické, ale také sociologické aspekty. Z našich dat o bezmajetkových případech lze vyvodit řadu vážných závěrů. Občané i podnikatelská sféra přestávají věřit právním institutům. Dlužníci ve většině případů zašantročí majetek předtím, než se zahájí insolvenční řízení. Věřitelé, zejména státní orgány, téměř rezignovali ve svých tlacích na dosažení co největších výnosů. Orgány činné v trestním řízení či trestní soudy mají velké problémy při odhalování a prokazování majetkové trestné činnosti. Insolvenční soudy ani správci nejsou motivováni k dohledávání majetku v rámci insolvenčních řízení. A tak bychom mohli pokračovat dále.

Problém je také v tom, že pokud tuzemští podnikatelé tyto a podobné případy vidí, mohou mít strach z nedostatečnosti legislativního prostředí, nevymahatelnosti práva a přesunout své podnikání jinam, kde jsou lépe chráněni, a platit daně tam... To je to, co říkal Pavel Juříček ... Na druhou stranu tento stav může ohrozit zájem zahraničních investorů. Hrozí totiž nebezpečí, že budou s příchodem do České republiky váhat... Samozřejmě, je to tak. Kontaktovali jste v souvislosti se závěry vašeho zkoumání insolvencí jako InsolCentrum příslušné státní instituce, například ministerstva? Mají o závěry vašich průzkumů vážný zájem? V současné době jsme v jednání s ministerstvy financí, spravedlnosti a vnitra. Předběžně jsme společně s pracovníky těchto institucí uvažovali o průřezové analýze, která by umožnila implementaci insolvenčních dat do činnosti všech těchto rezortů. Pokračujete dále ve zkoumání insolvencí? Pokud ano, kdy se budete moci podělit o další výstupy? InsolCentrum pokračuje ve zpracování dat z ukončených konkurzů podnikatelských subjektů v roce 2013. Předpokládáme, že koncem letošního roku tento výzkum dokončíme a budeme mít v insolvenční databázi k dispozici souhrn dat o více než 400 tisících údajích. Věříme, že jejich znalost umožní definovat kritická místa insolvenčních řízení a pomůže ke zlepšení efektivity těchto procesů.

Odhad obvyklé ceny jako komplikace tržní realizace V realitní praxi se řada účastníků trhu potýká s problematikou určení ceny obvyklé či tržní hodnoty nemovitých věcí. Existuje řada metodických postupů, jak se k výsledkům dopracovat. Vždy se však jedná o odborný odhad a nějaký výpočet. TEXT: Ing. Jaroslav Novotný, FOTO: kn

Výsledkem porovnání neporovnatelného jsou mnohdy opravdu bizardní odhady 14 | Konkursní noviny 7/2014

Oceňováním nemovitostí se v současné době zabývá kde kdo. Fundovaný názor má však jen část odborníků. Oceňování nemovitostí je koncesovaná živnost, pro kterou je třeba prokázat jistou odbornou kvalifikaci. Oceňováním se také zabývají znalci odhadci z oboru Ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Další skupinou, která sděluje názory na cenu obvyklou či tržní hodnotu jsou realitní kanceláře či makléři. Jak to v praxi vypadá? V praxi se stále setkáváme s poměrně značnými rozdíly ve výsledcích odhadů. Plyne to jednak z různě využitých metodických postupů a také mnohdy z naprosté neznalosti věci. To se týká , bohužel, zejména řady takzvaných realitních makléřů. Nejčastěji používanou metodou výpočtu bývá metoda

srovnávací, nebo jinak, přístup na bázi porovnání. Na trhu však stále schází dostatek relevantních informací o skutečně realizovaných obchodech. Navíc, každá nemovitost je svým způsobem unikátní a tak najít srovnatelné věci je dalším problémem. Výsledkem porovnání neporovnatelného jsou mnohdy opravdu bizardní odhady. Vzorky použité pro porovnání zdaleka neodpovídají oceňované věci, hodnota vzorků není nijak podrobena analýze a případné srovnávací korekci. Často jsou pro porovnání použity pouze nerealistické nabídkové ceny z inzerce. Ty mnohdy odpovídají přání prodávajícího či realitní kanceláře, ale od skutečně realizovatelné ceny se i významně liší. Výsledná hodnota odhadu ceny obvyklé či tržní hodnoty může být tímto postupem velmi zkreslena. Dovedu si představit, že existují situace, kdy je tento fakt účastníkům trhu zcela lhostejný. Dovedu si předsta-

vit situace, kdy může takto zkreslený výsledek vyhovovat klientovi, který žádá o úvěr. Dovedu si představit situaci, kdy zkreslený výsledek naopak nemusí aktuálně i v budoucnu vyhovovat bance. řešení komplikací při splácení hypotéčního či jiného úvěru jsou toho důkazem. Dovedu si i představit situaci, kdy tyto přístupy umožňují takzvaně kouzlit s cenou pro různé účely. nesprávně provedený odhad = komplikace, nákladná tržní realizace Důsledkem nějakého kouzlení je bohužel často znevěrohodnění institutu oceňovatele, ať už je jím kdokoliv. To samozřejmě neprospívá ani branži realitních makléřů, natož branži oceňovatelů. Jistě existují cesty, jak se pokusit tento stav formálně, legislativně vylepšit. nedělám si však ambici toto řešit. V realitní praxi však nastávají situace, kdy nám zkreslený odhad nemovitosti může působit značné obchodní potíže. To se může projevit ve zbytečně nervózním vyjednávání podmínek prodeje, následně vyvolat zvýšené náklady na tržní realizaci a v neposlední řadě s tím související vysokou časovou náročnost tržní realizace. Takovou situací může například být prodej nemovitých věcí při zpeněžování majetku v rámci insolvenčního řízení. Při určení nabídkové ceny často vychází správce, respektive soud či věřitel, z původně propočtené obvyklé ceny nebo nově zpracovaného posouzení. Pokud je takové ocenění zatíženo uvedenými nepřesnostmi, tak se tržní realizace časově významně prodlužuje a významně rostou náklady na realizaci. I z obchodního hlediska se jedná o nepříznivou situaci, neboť nabídková cena bývá v těchto případech obvykle výrazně vyšší než realizovatelná. Trh pak na situaci postupného snižování nabídkové ceny reaguje tak, že již při prvním či druhém snížení si poptávající řekne, ještě si počkám. Bude to jistě ještě klesat. V praxi se pak při realizaci dosáhne ještě nižší ceny, než které by bylo dosaženo při optimálním a realistickém navržení nabídkové ceny. K dispozici je jistě mnoho příkladů, kterými bychom tuto skutečnost potvrdili. Je tedy nanejvýš zřejmé, že odhadnout cenu obvyklou je velmi těžké a často s vysokou přesností nemožné. Obvyklou cenu vždy určí až tržní realizace sama. naše společnost se problematikou oceňování i tržními realizacemi zabývá. Považujeme se za odborníky a přesto si sami nejsme často jisti svým odborným názorem. V rámci celého rozsahu služeb v oblasti soutěžního prodeje jsme zavedli i vyhledání kupce formou elektronické aukce. V praxi se nám osvědčilo využít tento instrument i k optimálnímu nastavení nabídkové ceny. Již řada našich klientů této služby využila a k tržní realizaci došlo např. i nabídkou nemovitosti v takzvaném přímém prodeji za cenu vylicitovanou v elektronické aukci. z nevýhody výhoda V čem spočívá půvab tohoto instrumentu? elektronická aukce totiž není dražbou dle zákona o dražbách a tudíž není povinnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu s vítězem aukce. Mnoho lidí z laické i odborné veřejnosti tuto skutečnost považuje za handicap elektronických limitních aukcí. některé uskutečněné aukce s limitní cenou byly nevhodně s veřejností komunikovány a pak i veřejností oprávněně kritizovány. Zkusme se však na někdy citovanou nevýhodu limitní elektronické aukce podívat jinýma očima. nedá se některých uváděných negativ využít k pozitivním účelům? Dospěli jsme k závěru, že ověření si tržní hodnoty nebo obvyklé ceny v elektronické aukci s předem určeným limitem nejnižší prodejní ceny může být pro prodávajícího a organizátora prodeje přínosné. rozhodli jsme se tedy

Ing. Jaroslav novotný

ve spolupráci s sW odborníky uvést do života systém, který umožňuje elektronickou aukci provést. Praktické provedení aukce je již nenákladná záležitost s poměrně krátkým časovým intervalem realizace. V praxi jsme si ověřili, že příznivě nastavená takzvaná vyvolávací cena překoná i mentální rezervaci zájemců o koupi prostřednictvím aukce s předem nastaveným cenovým limitem, který není veřejnosti znám. výsledkem je spokojenost všech účastníků Praxe nám ukazuje, že předpoklady a očekávání, které jsme měli v souvislosti se zavedením elektronických aukcí, se postupně naplňují. Vhodně volenou komunikací docilujeme toho, že prodávající lépe chápou využití tohoto instrumentu k vytvoření si názoru na obvyklou cenu. Organizátorovi prodeje to usnadňuje jednání o parametrech tržní realizace, snižuje náklady i časovou náročnost. A jak je na tom kupující? Je třeba účastníky aukce řádně předem připravit na všechny eventuality, které mohou po uzavření licitace nastat, aby se necítili být klamáni. V praxi dochází k různým variantám vyústění aukce. Pokud je dosaženo limitní ceny a prodávající je ochoten uzavřít kupní smlouvu, smlouva se uzavře. Pokud není dosaženo limitu, prodávající nemusí a může prodat a kupující může koupit. Vše záleží na dalším vývoji komunikace s oběma účastníky. Praxe nám potvrzuje, že i mnohdy velmi rozdílné názory na hodnotu nemovitosti se daří těmito instrumenty přiblížit a docílit prodeje ke spokojenosti obou stran.

Obvyklou cenu vždy určí až tržní realizace sama

(Autor je místopředsedou představenstva RAK CZ a.s., prezidentem Asociace realitních kanceláří ČR a odborně působí na Institutu oceňování majetku při VŠE v Praze). Konkursní noviny 7/2014 | 15

I nSo LvE n Čn í P o RaDn a

Insolvenční poradna „nové dluhy“ dlužníka v insolvenčním řízení Insolvenční zákon v příslušných ustanoveních podrobně upravuje způsob uplatňování a uspokojování pohledávek, které je nutno v rámci insolvenčního řízení přihlásit a které se v rámci insolvenčního řízení následně uspokojují plněním rozvrhového usnesení v konkurzu, plněním splátkového kalendáře v oddlužení či plněním reorganizačního plánu v reorganizaci. ust. § 109 odst. 1 písm. a) IZ pak zakazuje věřitelům – nositelům těchto pohledávek, aby po zahájení insolvenčního řízení uplatňovali tyto své přihlasitelné nároky za dlužníkem nově podávaným žalobami, když případné porušení zákazu podat žalobu vede podle ust. § 141a IZ k zastavení řízení o takové žalobě, a to po právní moci rozhodnutí o úpadku. V důsledku rozhodnutí o úpadku jsou pak podle ust. § 140a IZ přerušena i dříve zahájená soudní řízení o pohledávkách a jiných právech, týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, aniž by bylo možno v těchto řízeních nadále pokračovat; toto platí pro ty případy, kde rozhodnutí o úpadku bylo vydáno po 1. 1. 2014. V ostatních případech (kdy rozhodnutí o úpadku bylo vydáno do 31.12.2013) pak podle ust. § 140b IZ platí, že v těchto (nepřerušených) soudních řízeních nelze o zmíněných nárocích rozhodnout. ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ znemožňuje věřitelům, kteří svoji pohledávku ošetřili exekučním titulem ještě před zahájením insolvenčního řízení, aby byla jejich pohledávka po zahájení insolvenčního řízení uspokojena výkonem rozhodnutí či exekucí, když podle zmíněného ustanovení lze sice výkon rozhodnutí či exekuci nařídit nebo zahájit, nelze je však provést. ust. § 140e IZ dokonce nově od 1. 1. 2014 zakazuje pro pohledávku, jež má být v rámci insolvenčního řízení uplatňována přihláškou pohledávky, výkon rozhodnutí dokonce nařídit nebo zahájit. Veškerá výše uvedená ustanovení směřují k tomu, aby věřitelé – nositelé starých pohledávek za dlužníkem – uplatňovali své pohledávky toliko prostřednictvím insolvenčního řízení a aby tyto pohledávky byly z dlužníkova majetku hrazeny toliko prostřednictvím insolvenčního řízení. Insolvenční zákon rovněž podrobně upravuje mechanismus uplatňování a uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (jejichž výčet je uveden v § 168 IZ) a pohledávek na naroveň postavených pohledávkám za majetkovou podstatou (výčet je uveden v § 169 IZ), když tyto pohledávky se podle ustanovení § 203 IZ uplatňují v insolvenčním řízení u osoby s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě (tedy u dlužníka nebo u insolvenčního správce podle stadia insolvenčního řízení a podle způsobu řešení úpadku). ustanovení § 111 odst. 2 IZ pak osobě s dispozičním oprávněním velí uspokojovat tyto pohledávky v termínech jejich splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. Má-li osoba s dispozičním oprávněním pochyb-


JuDr. Jolana Maršíková

Foto: KN

nosti o existenci či o výši uplatňované pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí naroveň postavené a odmítá ji dobrovolně věřiteli uhradit, může věřitel osobu se dispozičním oprávněním o zaplacení zažalovat u obecného soudu a získat v pravomocném soudním rozhodnutí exekuční titul. ust. § 109 odst. 1 písm. c) pak výslovně připouští, že po zahájení insolvenčního řízení lze pro pohledávky za majetkovou podstatou a pro pohledávky jim naroveň postavené vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, a to na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Tento režim pak následně platí i po rozhodnutí o úpadku (ust. § 140e odst. 1 věta za středníkem), i po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Insolvenčnímu zákonu lze důvodně vytknout, že nedostatečným způsobem reguluje postavení věřitelů, jejichž pohledávky za dlužníkem vznikají v průběhu insolvenčního řízení v době, kdy již uplynula možnost uplatnit nárok do insolvenčního řízení přihláškou a kdy věřitelem uplatňovaný nárok nelze kvalifikovat jako pohledávku za majetkovou podstatou v režimu ust. § 168 nebo pohledávku jim na roveň postavenou v režimu ust. § 169 IZ. V takovém případě lze konstatovat, že se jedná o pohledávku, jejíž uspokojení je prostřednictvím insolvenčního řízení vyloučeno,

byť tento typ pohledávek není výslovně zmíněn ve výčtu v obsaženém ust. § 170 IZ. Typickými příklady takového „nového dluhu“ dlužníka, jsou závazky vůči dodavatelům elektrické energie, plynu, vody či datových služeb, jež jsou dodávány dlužníkovi do místa, které slouží k jeho bydlení, dlužné nájemné bytu, neplacené zdravotní pojištění a podobně. Jak mají tedy věřitelé uplatňovat takové pohledávky za dlužníkem, který se nachází v insolvenčním řízení? Jak už bylo zmíněno, výše uvedené pohledávky nejsou pohledávkami, jež by bylo možno uplatnit do insolvenčního řízení přihláškou, nebo které by bylo možno pokládat v insolvenčním řízení za přihlášené. Proto pro tyto nově vznikající pohledávky neplatí zákaz uplatňovat je vůči dlužníkovi žalobou, který jinak platí podle ust. § 109 odst. 1 písm. a) IZ po zahájení insolvenčního řízení a podle ust. § 140c IZ po rozhodnutí o úpadku. Věřitel je tedy oprávněn u obecného soudu dlužníka o zaplacení této nové pohledávky, která se neuspokojuje v rámci insolvenčního řízení, zažalovat, a bez ohledu na to, jakým způsobem je úpadek dlužníka řešen, tedy i v případě, kdy dlužníkův úpadek je řešen konkurzem, a kdy osobou s dispozičním oprávněním k majetku, který tvoří majetkovou podstatou, má insolvenční správce (pohledávka, která je předmětem sporu nemá totiž být uspokojována z majetkové podstaty). Věřitel tedy má možnost bez procesních komplikací získat u obecného soudu v průběhu insolvenčního řízení exekuční titul pro tuto nově vzniklou pohledávku. Jak je možné takový exekuční titul v průběhu insolvenčního řízení vykonat? Pro tyto nově vznikající pohledávky, jež nelze uspokojit v rámci insolvenčního řízení, neplatí zákaz nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce ani zákaz jejich provedení, jak plynou tyto zákazy z ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ (jako účinek zahájení insolvenčního řízení) a z ust. § 140e IZ (jako účinek rozhodnutí o úpadku). Pro tyto nové pohledávky lze výkon rozhodnutí nejen nařídit, ale lze jej i provést. Problematickým se může jevit, jaký majetek dlužníka může být k uspokojení pohledávky ve výkonu rozhodnutí či exekucí postižen. Majetková podstata je definována v ust. § 2 písm. e) IZ jako majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Pojem a obsah majetkové podstaty pak vymezují ust. § 205 až § 208 IZ. soupis majetkové podstaty provádí podle pravidel stanovených v § 217 až § 224 IZ vždy insolvenční správce po rozhodnutí o úpadku, a to bez ohledu na to, jakým způsobem bude úpadek dlužníka řešen. Je-li úpadek dlužníka řešen konkurzem, pak zpeněžení podléhá veškerý majetek sepsaný insolvenčním správcem do majetkové podstaty, když podle ust. § 280 IZ je soupis listinou, která insolvenčního správce v rámci konkurzu opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Pokud však dojde postupem podle ust. § 227 IZ se souhlasem věřitelského výboru a insolvenčnímu

výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, pokud jde o majetek, jenž slouží k zajištění. Dále toto ustanovení výslovně uvádí, že majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně, které vzniknou až, poté co nastanou účinky schválení oddlužení. Pokud zůstaneme toliko u této výslovné právní úpravy, pak si lze jen stěží představit, že si dlužník z nezabavitelné části svých příjmů opatří takový majetek, jenž by mohl být zajímavým pro budoucí vedení výkonu rozhodnutí nebo exekuci. Na místě je nutno upozornit, že hodnoty získané dědictvím, darem, jakož i jiné mimořádné příjmy, které získal dlužník po schválení splátkového kalendáře, je dlužník povinen použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, tedy tento majetek není postižitelný výkonem rozhodnutí či exekucí pro nové dluhy. V poslední době jsem zaznamenala názory, že poté, co je dlužníkovi schváleno oddlužení ve formě splátkového kalendáře, není majetek, který dlužníkovi patřil v době schválení této formy oddlužení, a který zůstává v dispozici dlužníka, majetkovou podstatou chráněnou před výkonem rozhodnutí či exekucí ve smyslu ust. § 09 odst. 1 písm. c) IZ či ve smyslu ustanovení paragrafu 140e IZ, neboť v důsledku schválení této formy oddlužení se již nejedná o majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů – viz definice majetkové podstaty uvedená v § 2 písm. e) IZ.

Výběr z judikatury Ve výběru z judikatury vám tentokrát přinášíme rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci k otázce zprošťování správců funkce z důvodu existence většího počtu provozoven. VS v Olomouci k otázce přípustnosti zproštění správce funkce z důvodu existence více provozoven. Po stránce skutkové jsou pro posouzení důvodnosti podaného odvolání rozhodné následující skutečnosti, které vyplývají z obsahu insolvenčního spisu. Usnesením ze dne 6.2.2014, č. j. KSOS 33 INS 26288/2013-A-8 byl zjištěn úpadek dlužníka Stanislava Zbruže, povoleno mu řešení úpadku oddlužením a insolvenčním správcem byl ustanoven AS ZIZLAVSKY v.o.s. Tento insolvenční správce, který je veřejnou obchodní společností, oznámil soudu ve svém prvním podání ze dne 6.2.2014, kdo bude ve věci vykonávat jménem společnosti funkci správce (ohlášený společník Mgr. Adam Sigmund, advokát) a kdo tvoří tým, ustanovený pro tuto věc (Mgr. Hana Himmatová, advokát, Tereza Čechová, manažer insolvencí, Petr Timura, manažer zpeněžování).

V tomto podání publikovaném v insolvenčním rejstříku učinil příslušné výzvy dlužníku, věřitelům a třetím osobám, sdělil bankovní spojení, telefonní a e-mailový kontakt a předložil smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu a osvědčení o registraci plátce DPH. Usnesením ze dne 7.2.2014 soud vyzval insolvenčního správce ke sdělení, kolik provozoven zřídil a ve kterých dnech a hodinách vykonává svou činnost v sídle a v každé své provozovně. Ve sdělení ze dne 14.2.2014 správce s odkazem na veřejný seznam správců uvedl, že má 12 provozoven a ve všech má úřední hodiny v pátek od 9:00 do 15:00 hodin, v sídle vykonává činnost v pracovních dnech od 9:00 do 17:30 hodin. Krátce poté soud zprostil správce funkce s tím, že je vyloučeno, aby v tolika provozovnách vykonával řádně a pečlivě svou funkci, z čehož dovodil, že správce porušil svou povinnost vykonávat činnost v sídle i pro-

Argumentace stojí na tom, že po schválení oddlužení ve formě splátkového kalendáře je dlužník oprávněn s tímto svým majetkem nakládat jakýmkoliv způsobem (například jej i prodat a získané finanční prostředky použít dle svého uvážení, případně i k dobrovolné úhradě nových dluhů), proto by nemělo tedy být na překážku, aby na tento majetek (nepodléhající režimu insolvenčního řízení) mohl být veden výkon rozhodnutí či exekuce za účelem uspokojení nových dluhů dlužníka. Výše uvedený názor pokládám za výklad spíš odvážný, když domýšlím další souvislosti, které při aplikaci tohoto názoru mohou vzniknout. Například pokud je insolvenční řízení vedeno toliko vůči jednomu z manželů a tomuto dlužníkovi bylo schváleno oddlužení ve formě splátkového kalendáře, pak podle výše uvedeného názoru není majetek patřící do SJM, který měli dlužník a jeho manželka v době schválení oddlužení, chráněn proti výkonu rozhodnutí a exekuci účinky ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ a účinky ust. § 140e IZ, neboť se nejedná o majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Jestliže např. smlouvu o půjčce uzavřeli před zahájením insolvenčního řízení s věřitelem oba manželé, pak věřitel pohledávku přihlásí do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (a bude uspokojován ve splátkovém kalendáři), paralelně jí však může vymáhat vůči manželce dlužníka a ve výkonu rozhodnutí vedeném proti manželce dlužníka jako povinnému bude možno postihnout i nechráněný majetek v SJM. Soudní praxe ukáže, nakolik jsou výše popsané názory správné. JUDr. Jolana Maršíková, Krajský soud v Hradci Králové

vozovnách skutečně (tj. zajišťovat jejich provoz) a počínat si s odbornou péčí. Po posouzení takto vymezeného skutkového rámce dospěl odvolací soud předně k závěru, že na základě soudem prvního stupně uvedených důvodů nebylo možné byť jen uvažovat o zproštění insolvenčního správce funkce podle ust. § 32 IZ. Z formulace tohoto ustanovení vyplývá, že musí jít o porušení konkrétní povinnosti insolvenčního správce v konkrétním řízení. Oba odvolací soudy ve své rozhodovací činnosti považují za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, zejména skutečnost, že při výkonu své funkce správce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z ust. § 36 IZ, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s ust. § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V záKonkursní noviny 7/2014 | 17

Č LÁNE K

soudu k vynětí neprodejných věcí a nedobytných pohledávek z majetkové podstaty, dispoziční oprávnění k tomuto majetku získává opět dlužník a není vyloučeno jej postihnout výkonem rozhodnutí vedeným proti dlužníkovi pro nově vzniklé pohledávky. Je-li úpadek dlužníka řešen oddlužením ve formě zpeněžení majetkové podstaty, majetek, který má být při této formě oddlužení insolvenčním správcem zpeněžen a použit pro uspokojení přihlášených věřitelů, bude označen insolvenčním soudem v rozhodnutí, jímž se oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty schvaluje – § 406 odst. 2 písm. b) IZ. Podle ust. § 398 odst. 2 IZ platí, že při oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty nenáleží do majetkové podstaty majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, kdy nastaly účinky schválení oddlužení touto formou. Ust. § 408 odst. 2 IZ výslovně říká, že dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Po schválení oddlužení lze tento majetek postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně, které vzniknou, poté co nastanou účinky schválení oddlužení. Poněkud problematičtěji se jeví možnost vést výkon rozhodnutí či exekuci pro nové pohledávky za dlužníkem v případě, kdy úpadek dlužníka je řešen oddlužením ve formě splátkového kalendáře. Ust. § 409 odst. 2 IZ říká, že dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení

vislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem (viz. např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 78 INS 4635/2008, 2 VSPH 417/2010-B-146 a Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 37 INS 1061/2010, 2 VSOL 579/2011, nebo sp. zn. KSBR 26 INS 7336/2010, 2 VSOL 257/2013). V přezkoumávané věci byl insolvenční správce zproštěn funkce v počáteční fázi řízení, kdy ještě neměl ani příležitost své povinnosti podstatným způsobem porušit. V usnesení o úpadku bylo správci uloženo, aby postupoval v souladu se Standardním pokynem pro oddlužení zveřejněným na internetových stránkách Krajského soudu v Ostravě. V něm je správci mimo jiné uloženo, aby soudu bez dalšího sdělil, kolik má provozoven, a jaké v nich má úřední hodiny, což správce splnil dne 14.2.2014. Lze pouze doplnit, že k témuž byl správce vyzván také samostatným usnesením. Jelikož toto usnesení bylo vyhotoveno pouhý den po vydání usnesení o úpadku, neměl správce dostatečný časový prostor splnit svou povinnost bez výzvy. Podle soudu prvního stupně je s ohledem na znění ust. § 5a odst. 4 ZIS a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 355/2013 Sb. z povahy věci vyloučeno, aby insolvenční správce měl vedle sídla více než čtyři provozovny, protože by nebyl fyzicky schopen dodržet úřední hodiny a zajistit osobní průběžný dohled nad jeho zaměstnanci. Vyslovil domněnku, že porušení těchto povinností povede k porušení povinností daných ust. § 36 IZ (svědomitý a pečlivý postup), což je samozřejmě možné, ale jde o porušení povinností toliko potenciální, ke kterému v daném insolvenčním řízení dosud nedošlo, tedy nemůže být důvodem pro zproštění správce funkce. K tomu lze přistoupit pouze na základě skutečného porušení konkrétních povinností. Situace, kterou soud prvního stupně nastínil a kterou se pokusil řešit prostřednictvím svých úvah o možnosti insolvenčního správce zřídit maximálně čtyři provozovny, vyvstala v návaznosti na novou úpravu ustanovování insolvenčních správců, kdy se správci ustanovují rotačním způsobem. Pokud ovšem mají provozovny ve více krajích, jsou do seznamu pro ustanovování správců zapsáni ve všech krajích. Je proto evidentní, že insolvenční správci mohou mít zájem na existenci co největšího počtu provozoven. Není výjimečná situace, kdy má insolvenční správce více než 20 provozoven. Existence další provozovny znamená zařazení do dalšího tzv. kolečka. Situace se ovšem liší podle toho, zda jde o ustanovení správce do řízení, ve kterém je řešen úpadek konkurzem či oddlužením. Seznamy pro ustanovení správců jsou totiž dva; jeden seznam se vede podle obvodu okresních soudů pro oddlužení a jeden podle krajských soudů pro konkurz (§ 17 odst. 3 ZIS). Dle ust. § 5a odst. 5 ZIS může mít správce v jednom kraji více provozoven (pokud bude každá v jiném okrese), ale pro účely tzv. kolečka se počítá jen jedna provozovna v každém kraji. Pro účely ustanovování do konkurzů tedy nemá význam zřídit více


než 7 provozoven (při existenci osmi soudních krajů, z nichž jeden pokryje sídlo správce a zbylých 7 jednotlivé provozovny). To znamená, že insolvenční správce – fyzická osoba, který zřídil provozovny, bude mít maximálně 8x vyšší nápad věcí, ve kterých je úpadek řešen konkurzem, než správce, který nemá žádnou provozovnu (resp. jen přibližně; nápad se pravděpodobně bude lišit podle krajů). Pro oddlužení se však seznamy vedou podle okresů. Hypoteticky tedy správce, který by měl provozovnu ve všech okresech (obvodech) v České republice, by měl 86x vyšší nápad než správce, který žádnou provozovnu nemá. Počty insolvenčních správců zjevně ne vždy odpovídají osídlení okresu, jak je vidno na následujících příkladech. Okres Přerov má asi 133.000 obyvatel a 37 správců, což je 1 správce na 3.590 obyvatel. Srovnatelný je s okresem Ostrava-město, který má asi 330.000 obyvatel, což je při 86 správcích 1 správce na 3.840 obyvatel. Avšak třeba okres Liberec má při 170.000 obyvatelích 26 správců, tedy 1 správce na 6.540 obyvatel, okres Mladá Boleslav má při 123.000 obyvatelích 18 správců, tedy 1 správce na 6.833 obyvatel. U insolvenčních správců – veřejných obchodních společností dochází k modifikaci tím, že správce se do seznamu zapíše tolikrát, kolik má právnická osoba ohlášených společníků (§ 17 odst. 7 ZIS). Na příkladu konkrétního insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. se třemi ohlášenými společníky a 41 provozovnami je patrno, že tento správce (se třemi osobami, která by každá mohla být sama správcem – fyzickou osobou) bude mít 123x větší nápad oddlužení než správce – fyzická osoba bez provozoven. Nápad konkurzních věcí bude mít 24x větší, protože se stále počítá jen jedna provozovna, resp. sídlo na kraj. Existence i relativně malého počtu insolvenčních správců s velkým počtem provozoven vede k podstatné deformaci rovnovážného stavu, kterým by byla situace, kdy by správci neměli žádné provozovny (nebo by se nezapisovaly do seznamů). Logickou obranou proti tomuto vytěsňování je zřizování dalších provozoven. Pokud bude mít každý insolvenční správce 20 provozoven, nebude žádný z nich znevýhodněn. Rovnovážného stavu ve smyslu stejného nápadu by bylo dosaženo, pokud by každý správce měl 85 provozoven (vedle sídla), tj. v každém okrese (obvodě) jednu provozovnu. Výsledkem výše uvedeného rozboru je nastolení stavu, kdy lze připustit, že z hlediska spravedlivého ustanovování insolvenčních správců a rovnoměrného přidělování věcí jednotlivým správcům mají úvahy soudu prvního stupně, které ústí v závěr o potřebě regulace počtu provozoven insolvenčních správců, své opodstatnění i racionální konsekvence. Současně však je nutno akcentovat, že soudy mohou toliko interpretovat obsah zákona, nikoliv vytvářet právní normy a pravidla. V dané věci soud prvního stupně vyložil ust. § 5a odst. 1 a odst. 4 ZIS a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 355/2013 Sb. tak, že skutečný výkon činnosti správce v sídle a provozovně je podmíněn faktickou přítomností insolvenčního správce, a proto správce nemůže být schopen zajistit řádnou činnost (při úředních hodinách nejméně

jednou týdně po 6 hodin) ve více než čtyřech provozovnách. Tento výklad však považuje odvolací soud za nepřijatelný. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací odvolatele, že zákon nevyžaduje, aby insolvenční správce vykonával všechny činnosti osobně. V odvolání označil odvolatel 18 osob, které výkon jeho činnosti zajišťují (mezi nimi 2 ohlášené společníky, 4 advokáty, 4 právníky a 2 ekonomy, z čehož dvě osoby mají trvalé bydliště v okrese Přerov). Pouhý jazykový výklad zákona o insolvenčních správcích by spíše nasvědčoval tomu, že všechny potřebné činnosti (zejména provoz v úředních hodinách) by měl zajišťovat osobně insolvenční správce. Jazykový výklad právních předpisů je však pouze východiskem pro objasnění smyslu a účelu aplikované právní normy. Exkursem do historie právní vědy je zjistitelné, že pravidlům výkladu práva se věnovala řada právních teoretiků. V poměrech dané věci jsou případné například postuláty Friedricha Carl von Savigny (1779 – 1861), který interpretaci práva (zákona) považoval za úsilí identifikovat myšlenku, kterou zákonodárce textově vyjádřil, ať tak učinil jasně nebo nejasně, případně kterou vyjádřit chtěl. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že zákonodárce při přijetí souhrnné novely insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (účinné od 1.1.2014) nebyl veden myšlenkou, že insolvenční správce musí vykonávat všechny činnosti osobně, ani že může zřídit maximálně čtyři své provozovny. Povinností insolvenčního správce je účast na jednáních u soudu (přezkumné jednání, schůze věřitelů, incidenční spory) nebo na jiných místech (jednání s věřiteli, dražebníky, znalci, realitními kancelářemi, účetními a daňovými poradci) a rovněž konat místní šetření. Z povahy věci tedy nelze po insolvenčním správci požadovat, aby byl v provozovně osobně přítomen bezvýhradně po celou úřední dobu. Ostatně ani ve svém sídle nemůže být insolvenční správce přítomen nepřetržitě. Na podporu tohoto názoru je možno poukázat na některá ustanovení insolvenčního zákona a dále na znění důvodové zprávy k zákonu č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. V insolvenčním zákoně je výslovně zakotvena možnost insolvenčního správce využívat pomoci jiných osob. Odvolatel správně odkázal na ust. § 99 odst. 2 a § 410 odst. 1 IZ, dle kterých se může správce dát zastoupit na schůzi věřitelů a při přezkumu v oddlužení na vlastní náklady třetí osobou (mimo oddlužení se však na přezkumném jednání může nechat zastoupit jen jinou osobou zapsanou v seznamu správců – § 190 odst. 2 IZ), a na ust. § 40 odst. 3 IZ, dle kterého správce může pověřit svého zaměstnance, aby za něj jednal v soudních a jiných řízeních. Nadto insolvenční zákon rovněž upravuje odpovědnost správce za škodu způsobenou osobami, které správce použil k plnění svých úkolů (§ 37odst. 2 IZ) nebo zahrnuje ustanovení, dle kterého mohou písemnosti určené do vlastních rukou správce přebírat jeho zaměstnanci či jiné zmocněné osoby (§ 77 odst. 2 IZ).

Z důvodové zprávy k zákonu č. 294/2013 Sb. plyne, že „zakotvení rotačního způsobu určování insolvenčních správců pro konkrétní insolvenční řízení se v rámci odborných diskusí zdálo být nejvhodnějším řešením, jež má za cíl zajistit co možná nejspravedlivější distribuci insolvenčních věcí a zároveň co možná nejvíce eliminovat možný vznik nežádoucích vazeb v insolvenčním řízení. Navrhované řešení předpokládá zavedení teritoriálních seznamů pro jednotlivé způsoby řešení dlužníkova úpadku s možností insolvenčních správců profilovat své odborné zaměření tím, že se zapíší do seznamu správců odborně zaměřených na řešení úpadku dlužníka oddlužením (na okresní úrovni), nebo konkurzem (na krajské úrovni)“. V části druhé této důvodové zprávy zákonodárce uvedl, že „zákon o insolvenčních správcích zakotvuje pravidlo, podle kterého může insolvenční správce vykonávat svou činnost ve více provozovnách s tím, že v obvodu jednoho okresního soudu může mít pouze jednu provozovnu nebo sídlo. Toto opatření má zabránit opakovaným zápisům osoby insolvenčního správce v rámci jednoho obvodu okresního soudu. Obdobné pravidlo ve vztahu k obvodu krajského soudu, pokud jde o situaci podle navrhovaného ust. § 25 odst. 2 písm. a) IZ, je vedeno stejnými příčinami. Proto se stanoví, že v rámci seznamu vedeného pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, bude vedeno pouze to sídlo nebo provozovna, u kterého insolvenční správce připojil prohlášení o odborném zaměření na řešení úpadku dlužníka konkurzem

jako první. Uvedený princip umožňuje insolvenčním správcům zvolit si zaměření pro sídlo a každou provozovnu zvlášť podle požadavků trhu v tom kterém obvodu okresního nebo krajského soudu dlužníka“. Výše uvedená zjištění a úvahy odvolacího soudu rezultují v závěr o důvodnosti námitek, které odvolatel vymezil ve svém odvolání pod body a) až e). Naopak, odvolací soud nepovažuje za důvodné odvolací námitky rozvedené pod body f) až i) odvolání. Námitka, že napadené usnesení porušilo pravidla pro ustanovování insolvenčních správců, zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení a jde o nedůvodný zásah do přidělování věcí, nemůže obstát již proto, že insolvenční zákon výslovně počítá s možností zprostit správce funkce a odvolat správce z funkce. Jde tedy o posouzení toho, zda jsou dány důvody pro zákonem předvídaný postup soudu a otázka porušení tzv. kolečka je nepodstatná. Podle mínění odvolacího soudu nebyla odvolateli ani způsobena žádná újma. K námitce o porušení norem ústavního práva odvolací soud podotýká, že soud prvního stupně napadené usnesení řádně odůvodnil, omezení počtu provozoven zdůvodnil nikoliv nahodile a jeho argumentace, že vytváření neomezeného počtu provozoven vede k neoprávněnému zvýhodnění některých správců, není svévolná. Skutečnost, kdy ostatní soudy nepostupují obdobně jako Krajský soud v Ostravě, je významná, ale současně je nutné poukázat na to, že jde o novou právní úpravu, u které

dosud nebyla příležitost ke sjednocení rozhodovací praxe. Zbývá se vypořádat s námitkou, že soud prvního stupně odňal správci právo na slyšení dle ust. § 32 odst. 1 IZ. Odvolací soud je toho názoru, že od slyšení správce bylo možné v dané věci upustit, a to s ohledem právě na důvody (objektivní), pro které soud správce zprostil funkce (nemožnost správce být fakticky osobně přítomen ve všech provozovnách). Dále nelze pominout, že o zproštění správce funkce rozhodoval soud z vlastní iniciativy, nikoliv k návrhu dlužníka či věřitelského orgánu, kdy by slyšení správce bylo žádoucí (v případě jeho nesouhlasu s návrhem). Závěrem odvolací soud poznamenává, že ani porušení povinností stanovených v zákoně o insolvenčních správcích a vyhlášce č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, nemusí mít vliv na konkrétní insolvenční řízení a je postihováno jako správní delikt dle ust. § 36b odst. 1, písm. d) ZIS (sankcí je pokuta v částce až 200.000 Kč). V této souvislosti nutno reflektovat, že k výkonu dohledu nad podmínkami pro výkon činnosti insolvenčních správců a plněním jejich zákonných povinností je povoláno Ministerstvo spravedlnosti (§ 36 až § 37 ZIS). Je tedy žádoucí, aby tento dohled byl co nejefektivnější. Lukáš Pachl (Plné znění rozhodnutí mají předplatitelé k dispozici na www.kn.cz).

Vyloučení člena statutárního orgánu či osoby v obdobném postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce

o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl. Vyloučit minulé členy statutárního orgánu tak lze jen ex officio. Zákon váže časový okamžik na rozhodnutí o úpadku, bude se tedy týkat i řešení úpadku reorganizací, nejen konkurzem. Zákon nespecifikuje, kdo by měl být osobou v obdobném postavení člena statutárního orgánu, ale celý tento díl zákona o obchodních korporacích se obdobně užije i na ni. Touto osobou je bezesporu likvidátor (viz § 193 - Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.). Určitě i fyzická osoba vykonávající funkci statutárního orgánu za právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu obchodní korporace (§ 69 odst. 1 ZOK). Je-li statutárním orgánem obchodní korporace právnická osoba, použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace i na fyzickou osobu, která byla touto právnickou osobou určena k tomu, aby funkci statutárního orgánu za ni vykonávala. Kdo dál se bude mezi ně počítat není zcela jasné. Insolvenční soud rozhoduje o vyloučení ze dvou důvodů. Za prvé, když vyjde v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku obchodní korporace. Podstatný tedy bude výkon funkce a nikoliv výsledek výkonu,

Zákon stanoví dvě možnosti vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, a to jednak v souvislosti s úpadkem obchodní korporace (za přivodění úpadku a za jednání vedoucí ke snížení majetkové podstaty a poškození věřitele) a dále z důvodu porušení péče řádného hospodáře. Vyloučení nenastává automaticky ze zákona, ale rozhoduje o něm soud. A to buď insolvenční, nebo ten klasický. Nebude již tedy možné zhojit „nezpůsobilost“ orgánu, například rozhodnutím valné hromady. Pro úplnost však zákon o obchodních korporacích v přechodném ustanovení § 779 odst. 3 uvádí, že překážka výkonu funkce nastalá podle obchodního zákoníku (§ 38l) trvá i po nabytí účinnosti zákona. Zákon o obchodních korporacích ukládá povinnost (dikce „soud rozhodne“) insolvenčnímu soudu v průběhu insolvenčního řízení (vyjde-li to s přihlédnutím ke všem okolnostem najevo) i bez návrhu rozhodnout za splnění níže uvedených podmínek, že člen statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního

orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení. To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. Pokud soud takovéto rozhodnutí nevydá, návrh na vydání rozhodnutí může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. Protože však ustanovení tohoto odstavce odkazuje na odstavec první, může se tento návrh týkat pravděpodobně pouze vyloučení člena statutárního orgánu (plus osoby v obdobném postavení) upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, a nikoliv toho, kdo v době vydání rozhodnutí


Mgr. Ing. štěpán Dražka

Foto: Michal Mazanec

rozhodnutí o vyloučení vydat, krajský soud tak učinit nemusí, jak vyplývá z dikce ustanovení („může“). uvedené se použije obdobně na toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře. Vztáhne se tedy nejen na členy statutárních orgánů, ale například i na členy kontrolních orgánů, prokuristy a další. Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o vyloučení rozhodl, rejstříkovému soudu.

zkrachovala cK Monmare travel Druhou cestovní kanceláří, která letos ukončila činnost vyhlášením úpadku, byla brněnská Monmare travel, a to pouhý rok po svém založení. tou první cestovní kancelář byla pražská conti, která kvůli finančním problémům na sebe v květnu podala návrh na insolvenci. Majitel Monmare Roman tandler vlastní ještě cestovní agentury, jejichž osud je nejasný. Monmare travel patřila mezi menší cestovní kanceláře, přičemž koncesi získala teprve loni v červnu. „Vzhledem k nízkým prodejům a cenám na trhu jsme nebyli schopni dále situaci udržet a musíme ukončit činnost,“ citovala agentura ČTK vyjádření kanceláře. Monmare měla v červenci v zahraničí 86 turistů, z toho 21 v Turecku a 65 v Bulharsku. Ti měli ubytovaní i letenky uhrazené, dovolenou tak dokončí a repatriace prý nebude nutná. Klienti, kteří měli odletět do Turecka, už ale neodcestují. Cestovní kancelář je kontaktovala s informacemi o postupu uplatnění nároku u pojišťovny generali, u níž má uzavřené povinné pojištění proti úpadku. „Podle odhadů je pojistný limit CK kolem šesti milionů korun a cestovní kancelář je přesvědčena, že pokryje veškeré oprávněné nároky klien-


tů,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Petříčková. Poškození zákazníci se nyní mohou obracet na asistenční službu europ Assistance. Podrobné pokyny najdou na webových stránkách generali.cz. „Klienti Monmare travel, kteří měli u generali uzavřené individuální připojištění rizika neuskutečnění zájezdu, mohou očekávat výplatu pojistného plnění do 14 dnů. V opačném případě je lhůta až šest měsíců,“ upřesnil mluvčí pojišťovny Jiří Cívka. (red)

Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího statutárního orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal. soud (insolvenční či obecný) i bez návrhu rozhodne, že osobu, která porušila zákaz uložený jí v rozhodnutí o vyloučení, opětovně vylučuje až na 10 let. návrh na vydání rozhodnutí může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. soud může rozhodnout, že osoba, která byla vyloučena, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí být i nadále členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce v této obchodní korporaci, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů; návrh na vydání rozhodnutí může podat vyloučená osoba nebo dotčená obchodní korporace podle tohoto zákona. Toto ustanovení se bude týkat zejména insolvenčního soudu, který má povinnost osobu při splnění zákonných podmínek vyloučit. Mgr. Ing. Štěpán Dražka

Kresba: Miloš Krmášek

problematický výklad může být u „všech okolností“ (všechny momentálně soudu dostupné nebo všechny podstatné, …). Za druhé insolvenční soud vyloučí toho, kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace po zahájení insolvenčního řízení, přispěl-li zřejmě svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů. Zákon stanoví rovněž dvě výjimky, kdy o vyloučení insolvenční soud nerozhodne. nedojde k vyloučení toho, kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace v době jejího hrozícího úpadku, ledaže jeho jednání před zahájením insolvenčního řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedlo k úpadku obchodní korporace, nebo kdo prokáže, že při svém jednání vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení. Ten, kdo bude jednat v souladu s ustanovením § 51 zákona o korporacích a § 159 odst. 1 o. z. (s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí), jistě vyloučen nebude. O předchozích typech vyloučení rozhodoval insolvenční soud. O dalším typu vyloučení již rozhoduje soud „klasický“, a to soud krajský (§ 9 Osř, § 85 zákona o zvláštních řízeních soudních). Tento soud může i bez návrhu rozhodnout o vyloučení, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu (osoba v obdobném postavení) v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou s výkonem jeho funkce. návrh na vydání rozhodnutí může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. na rozdíl od rozhodnutí insolvenčního soudu, který má povinnost

Č LÁNE K

Vláda schválila novelu zákona, která má lépe chránit klienty cestovních kanceláří V minulých dnech vláda projednala a schválila návrh novely zákona o podnikání v cestovním ruchu. Cestovní agentury budou muset podle vládního návrhu zákona u prodávaných zájezdů nově uvádět, která cestovní kancelář zájezd organizuje. Zvýšit se má i ochrana klientů cestovních kanceláří v případě jejich úpadku. TEXT: karel Žítek, FOTO: kn

Norma, která by měla začít platit od příštího roku, zavede cestovním kancelářím povinnost pojistit se před případným krachem a informovat klienty o své ekonomické situaci. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR může nově cestovní kanceláře pokutovat, nebo i zavřít. „Navrženými opatřeními dojde zejména k posílení ochrany spotřebitelů, tedy klientů cestovních kanceláří a cestovních agentur, v případě úpadku cestovní kanceláře a ke zlepšení jejich informovanosti,“ komentovala schválený materiál ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Ministerstvo zveřejní informace o cestovních kancelářích Cílem předkládaného materiálu je především uvedení zákona do souladu s občanským zákoníkem a živnostenským zákonem. Dále pak zvýšení ochrany zákazníka týkající se úpravy povinného pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře tak, aby nemohlo ze strany pojišťovny dojít k omezení rozsahu pojistného plnění. V neposlední řadě pak úprava dozoru správních orgánů nad činností cestovních kanceláří a cestovních agentur a zavedení správního trestání včetně sankcí. Zlepšit by se měla informovanost klientů cestovních kanceláří. U zájezdů prodávaných prostřednictvím cestovních agentur bude muset být jasně uvedeno, která cestovní kancelář zájezd pořádá. Podstatné informace o zájezdu budou muset být zřetelně uvedeny na stejné úrovni internetové stránky v případě prodeje zájezdu prostřednictvím internetu. Nově je zahrnut poukaz na zájezd do povinného pojištění záruky pro případ úpadku. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) na svých internetových stránkách také zveřejní seznam cestovních kanceláří, z něhož bude zřejmé, zda je CK pojištěna proti úpadku, u jaké pojišťovny či zda cestovní kancelář má zákaz uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat již smlouvy uzavřené. MMR bude nově moci zakázat v případě nesplnění povinností vůči pojišťovně prodej dalších zájezdů. CK budou muset také předkládat pojišťovnám před uzavřením smlouvy mimo jiné údaje o hospodaření a počtu zájezdů. Minimální limity pojistného plnění Novela má přimět cestovní kanceláře, aby se dostatečně pojistily proti úpadku. Zavádí proto minimální limity pojistného plnění, a to čtyři miliony korun pro cestov-

ní kanceláře, které nabízejí zájezdy leteckou dopravou, a jeden milion korun pro CK, které prodávají například autobusové zájezdy. Podle platné právní úpravy nesmí být limit pojistného plnění nižší než 30 procent plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Provozovatel cestovní kanceláře také bude muset vést evidenci o počtu prodaných zájezdů i výši tržeb za tyto zájezdy. Za nesplnění této povinnosti je možno uložit pokutu do výše 500.000 korun. Účelem zavedení této povinnosti je zvýšení spolehlivosti údajů, které cestovní kancelář poskytuje pojišťovně. Nově se doplňuje výslovný zákaz pro cestovní kancelář uzavřít smlouvu o zájezdu, pokud by jejím uzavřením došlo k překroční limitu pojistného plnění sjednaného ve smlouvě. Porušením tohoto zákazu je správním deliktem krytým pokutou a odpovědnost statutárního orgánu je zajistit, aby cestovní kancelář neporušila uvedenou povinnost. „Zákon výrazně posílí ochranu spotřebitelů, v tomto případě turistů. Cestovní kanceláře jim budou muset poskytnout lepší informace o tom, jaká společnost je bude dopravovat, jaká je jejich ekonomická kondice a jaká jsou rizika, že zůstanou trčet někde v zahraničí,“ uvedla minystryně Jourová na tiskové konferenci. Norma může být i likvidační Ministerstvo diskutovalo o novele i s Asociací cestovních kanceláří, která se obává, že norma může být pro malé cestovní kanceláře likvidační. „Ano, jsme si vědomi toho, že pro menší cestovky to může být riziko,“ řekla Jourová s tím, že zákon by měl ale solidní poskytovatele služeb v turismu chránit. „Každoroční krachy cestovních kanceláří a obrázky turistů spících na letištích v cizích zemích přece poškozují jejich byznys,“ uvedla. Podle České asociace pojišťoven (ČAP) navrhované změny nutí pojišťovny, aby místo cestovních kanceláří nesly odpovědnost za výši sjednaných pojistných limitů. „Tím se prakticky nepřípustně přesouvá kontrola nad řádným výkonem podnikatelské činnosti jednoho podnikatele na jiný podnikatelský subjekt, navíc bez úpravy práv pojišťoven v případě neplnění či porušení nových povinností ze strany cestovních kanceláří,“ říká Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP, a dodává: „Správné stanovení pojistného limitu musí být, a to i podle evropské směrnice, jednoznačně odpovědností cestovní kanceláře.“

Novela má přimět cestovní kanceláře, aby se dostatečně pojistily proti úpadku


návrh zákona dále obsahuje ustanovení o povinnosti pojišťoven plnit i nad sjednaný limit pojistného plnění. neohraničená výše pojistného plnění je však z hlediska regulace pojišťovnictví nepřípustná. Zákon o pojišťovnictví ukládá pojišťovnám podnikat obezřetně, přičemž uzavření pojistných smluv bez stanovení pojistných limitů je striktně v rozporu se zmíněným zákonem. Pro pojišťovny by to znamenalo riziko postihu ze strany ČnB. „Zároveň je třeba brát v úvahu i skutečnost, že pro smlouvy bez horní hranice výše pojistného plnění nezískají pojišťovny zajištění a současně nebudou schopny tvořit odpovídající rezervy na pojistná plnění,“ upřesňuje Tomáš síkora

Vláda na svém červencovém jednání novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu schválila.


a shrnuje: „V případě přijetí takové právní úpravy hrozí, že pojišťovny nebudou cestovní kanceláře proti úpadku pojišťovat. V konečném důsledku tak paradoxně na přijetí novely doplatí spotřebitelé, které by novela měla chránit.“ návrh zákona je totožný s návrhem zákona, který již byl schválen vládou v minulém roce a byl postoupen Poslanecké sněmovně, kde byl projednán v prvním čtení. K dalšímu projednání již nedošlo v důsledku rozpuštění sněmovny. Pokud parlament zákon schválí a podepíše jej prezident, měl by vstoupit v platnost od začátku roku 2015.

Č LÁNE K

Helena Válková jednala se soudci o dopadech nové legislativy na soudní soustavu O aktuálním stavu legislativních prací Ministerstva spravedlnosti ČR, dopadu rekodifikace soukromého práva na rozhodovací praxi soudů a problematice opakovaného jmenování soudních funkcionářů jednala ministryně spravedlnosti Helena Válková s předsedy krajských, vrchních a nejvyšších soudů. TEXT: karel Žítek, FOTO: kn

Ministryně spravedlnosti vyzvala předsedy soudů k průběžnému zasílání podnětů k novelizaci nového občanského zákoníku a k podpoře alternativních trestů, které napomáhajících ke snižování recidivy. „Velmi si vážíme vašich podnětů. Řada oblastí nejenom v legislativě má ne vždy jednoznačné řešení, a proto se bez vaší zpětné vazby neobejdeme,“ uvedla během jednání ministryně Válková a na tiskovém brífinku doplnila, že oproti předchozí praxi budou porady s předsedy soudů probíhat častěji. Tento přístup ocenili i vrcholní představitelé soudů: „Jsem rád, že ministerstvo a paní ministryně pochopila, že jakékoliv změny v justici nelze dělat bez justice. Ta dnešní porada byla velmi věcná, velmi konkrétní,“ řekl před novináři předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Je nutná novelizace zákona o soudech a soudcích Z připravovaných opatření se projednával například návrh na zavedení automatického generátoru přidělování věcí na soudy, který by mohl eliminovat riziko, že konkrétní věc bude cíleně putovat k určitému soudci. Ministerstvo chce tento systém otestovat v pilotním projektu na vybraném soudu, nicméně s vrcholnými představiteli soudní soustavy bude diskutovat legislativní a technická řešení. Jednání vrcholných představitelů justice se dotklo rovněž činnosti rejstříkových soudů, do jejichž agendy budou spadat i případy právnických osob, které do konce června nestihly přizpůsobit své zakladatelské dokumenty novému zákonu o obchodních korporacích. Podle předsedů soudů se nemusí zainteresované subjekty obávat, že by soudy proti nim uplatňovaly nejpřísnější restrikci, nicméně je potřeba, aby společnosti respektovaly zákonná ustanovení a daly veškeré náležitosti po případné výzvě do pořádku. U tématu jmenování soudních funkcionářů se vedení ministerstva shodlo s předsedy soudů na nutnosti novelizace zákona o soudech a soudcích, protože Ústavní soud již dříve vydal nález, podle kterého nemůže být soudní funkcionář opakovaně jmenován do své funkce. Úprava zákona by v souladu s tímto nálezem měla eliminovat nebezpečí vzniku nežádoucích personálních vazeb a zajistit výběr vhodných kandidátů na místa předsedů a místopředsedů soudů.

Důležité bude i ekonomické vzdělávání soudců Na problémy se zneužíváním insolvenčního zákona reaguje Ministerstvo spravedlnosti ČR nejen diskusí o elektronicky řízeném výběru soudců a insolvenčních správců k jednotlivým případům, ale také důrazem na zvyšování odborné kvalifikace soudců, kteří mají tyto případy na starosti. „Pokusy o manipulaci insolvenčních řízení v neprospěch věřitelů vážně ohrožují podnikatelské prostředí v České republice, proto klademe velký důraz na odborný růst soudců, kteří se problematikou insolvencí zabývají,“ zdůrazňuje ministryně spravedlnosti Helena Válková. Justiční akademie, která je jednou z organizačních složek Ministerstva spravedlnosti ČR, vytváří a realizuje systém dalšího vzdělávání pracovníků justice právě v oblasti ekonomie, hospodářství a financí. Cílem projektu je zvýšit ekonomické a finanční znalosti soudců a státních zástupců, posílit jejich vhled a cit při aplikaci právních předpisů na reálné hospodářské děje a především zvýšit jejich schopnosti posuzovat a stíhat hospodářskou trestnou činnost. Od července 2012, kdy byl projekt zahájen, uspořádala Justiční akademie celkem 98 seminářů, kterých se dohromady zúčastnilo více než osm set osob z řad zaměstnanců soudů, státních zástupců, asistentů a čekatelů. Jedno až třídenní kurzy jsou zaměřeny například na celní a daňovou kriminalitu, finanční účetnictví, audity či znalecké posudky. Řada témat je přednášena odborníky z význačných soukromých společností a akademických institucí, například poradenské firmy PricewaterhouseCoopers a Delloitte, či vedoucími pracovníky v bankách a pojišťovnách. Kromě seminářů vzdělávací systém využívá moderní výukové metody. „V roce 2014 jsme zahájili zpracování e-learningových modulů, které umožní případné distanční vzdělávání,“ uvedl manažer projektu Radovan Dluhý-Smith z Justiční akademie. Dále jsou ve výuce soudců využívány případové studie, ke kterým jsou následně vypracovány oponentské posudky. Obsah seminářů je přitom upravován v návaznosti na zpětnou vazbu od účastníků kurzů. „Zavedli jsme nové semináře na témata Bankovních poplatků, Základní typologie úvěrů a Daňových rájů. Pro Městský soud v Praze a Městské státní zastupitelství v Brně byly připraveny na míru semináře z oblasti účetnictví a daní,“ dodal Dluhý-Smith.

Pokusy o manipulaci insolvenčních řízení vážně ohrožují podnikatelské prostředí v České republice


součástí projektu je i vzdělávání v oblasti takzvaného case managementu, jež je určeno především soudním funkcionářům a je zaměřené na kvalitní správu soudů. Výsledkem této části bude vydání publikace s názvem efektivní case management v české justici, která bude první odbornou publikací o této problematice v Čr.

Ministryně Válková na brífinku informuje o jednání s předsedy soudů.


Podle analýz se návratnost pohledávek pro nezajištěné věřitele v posledních letech pohybovala v řádech dvou až tří procent. na tento stav si stěžují především zástupci zaměstnavatelů a odbory, přičemž někteří podnikatelé dokonce hrozí, že kvůli kritické situaci uvažují o přesídlení svých společností do zahraničí.

Č LÁNE K

Čas dluhů a sluhů VII. Nové za staré nebo naopak…?!? Výměna nového za staré je nejednoduchý proces, který, jak bylo konstatováno v minulém pokračování této rubriky, zdaleka nezávisí jenom na vlastnostech onoho nového a starého, jakkoliv nutně platí, že v samotném prostředí změny musí být ono staré poněkud nefunkční a „unavené“ a nové připravené jej nahradit. Znovu je třeba připomenout a zdůraznit, že tento text nevnímá nové jako „lepší“, ale toliko jako „jiné“. Předpokladem úspěchu změny je mimo jiné sjednocení nastupujícího nového po stránce ideové a organizační. Pro kvalitu sjednocování je klíčová „úloha jednotlivce v dějinách“. Neméně však závisí na vnějších podmínkách, na celém kontextu změny. Kvalita komplexu těchto podmínek je nutně spojena s otázkou kvality místa a času změny. Dalšími parametry této kvality je míra tolerance ve společnosti a schopnost vytvořit dostatečně pestrou a různorodou sociální strukturu a v neposlední řadě i disponibilní množství využitelné energie potřebné ke změně. Přidržme se právě myšlenky o toleranci a různorodosti a pestrosti, protože jde o parametry, které je možné v každé společnosti systematicky pěstovat jako součást její politické a sociálně ekonomické kultury. Pokud je pěstování takové kultury úspěšné, získáváme řadu dostatečně nezávislých dílčích prostředí, ve kterých mohou vznikat inovace v různých kontextech a prokazovat tak svoji životaschopnost. Nejde přitom zdaleka jen o příznivé prostředí pro inovace nebo změny obecně. Jde o skutečnou svobodu a demokratické smýšlení ve společnosti, kde je přirozené být demokratem bez ohledu na etnické, jazykové, generační nebo sociální různosti. Tolerance se nedá nařídit, tak jako selhalo heslo: „Proletáři, všech zemí spojte se!" (takže se k tomu dodávalo: „…nebo vás postřílíme…!!!“). V EU se nedávno podobným způsobem zhroutila mantra multikulturalismu. Ještě před pár lety se proti němu nedalo v zásadě veřejně vystoupit. Dnes jsou ti, kteří o něm hovoří, bráni jako snílci nebo naopak nostalgici, v každém případě ovšem náležející do propadliště dějin. Ve veřejném prostoru se objevují myšlenky, které by dříve znamenaly, když ne trestní řízení, tak alespoň exkomunikaci ze společnosti nebo dokonce mezinárodní sankce v rámci EU, tak jako vůči Rakousku za výroky Jörga Haidera. Současný, poněkud extrémní trend opovrhování a odmítání multikulturalismu, je přirozenou reakcí na jeho dřívější hloupé a bezohledné, zdaleka nejen mocenské, ale i společensky módní, prosazování. Zároveň oba extrémy ukazují celkem jasně nejen na to, kde se stala chyba, ale i na to, kudy by mohla vést cesta nejen ke spolužití různých kultur a etnik, ale udržování a utváření různorodého sociálně ekonomického prostředí ve společnosti obecně. Znovu je třeba upozornit na to, že selhání evropského způsobu multikulturálního přístupu ke společnosti má závažné ekonomické důsledky a to zdaleka nejen v oblasti inovací. Jde o to, že podstatná část společnosti necítí sounáležitost se svým prostředím a rozhodla se z něj více brát než dávat, nejlépe pak nedávat nic a brát vše, co je možné. Toto masové „černé pasažérství“ má devastující účinky na celou společnost, protože je na jedné straně neuvěřitelně nakažlivé a na druhé straně budí až fanatický

odpor, který je živnou půdou extremismu. Základním omylem evropské koncepce multikulturalismu bylo to, že měla fungovat v rámci homogenního státu s jednotným zákonodárstvím, justicí, berním, zdravotním, sociálním i vzdělávacím systémem, zaměřeným na individuální svobodu, která degraduje v povinnost konzumovat a nakupovat to, co není třeba, za peníze, které nedostáváme za práci, kterou nechceme dělat. V rámci těchto bariér se pak mohou jednotliví občané odlišovat barvou pleti, v soukromí jazykem a mohou nejlépe v uzavřených prostorech a schválených akcích provozovat své náboženství a navíc cosi jako folklórní činnost, ovšem v mezích zákona. Francouzský spor o šátky je nedůstojný obou stran a podobně je nedůstojný německý údiv nad tím, že se z druhé a zejména třetí generace tureckých přistěhovalců nestali černovlasí a černoocí Němci, citující nadšeně Schillera, Goetha a Kanta v originále. Zvláště je to celé absurdní proto, že je skutečná německá elita dnes už víceméně anglofonní. Vzpomeňme v této souvislosti velice zdařilé soužití česko-slovenské, které vždy trpělo, když se přišlo s nějakou přitroublou unifikační koncepcí, třeba ideou československého národa. Na straně druhé, kdykoliv se propojila různorodost národních charakteristik a charakterů ve společných federálních týmech, výsledky byly pozoruhodné. Koncepce sovětského národa byla ještě větším nesmyslem, protože vycházela z toho, že se budou lidé postupně mísit do jednotného genotypu a navíc je v zásadě lhostejné, v jakém kroji a jakým jazykem chválí moudré vedení KSSS, generálního tajemníka, VŘSR a klasiky marxismu-leninismu. Přesto byl sovětský model přes veškeré chyby daleko sofistikovanější než to, s čím přišla EU. Sovětská totalita si velmi dobře uvědomovala potřebu systematického utváření vztahu občanů nejrůznějších skupin k vlasti. Že se to dařilo, vidíme dnes na Rusku a jeho obyvatelstvu. Naopak v Evropě, zejména západní, bylo a oficiálně stále je slovo vlast a vlastenectví stigmatem nacismu. Je to nepochopení důležitosti určité hodnotové struktury pro udržení společnosti. Člověka a jeho život nelze zcela oddělit ani od času ani od místa, udělat z něj jakéhosi univerzálního tvora, který se stejně dobře nebo

špatně cítí kdekoliv a kdykoliv. Pokus o vymýcení rozlišování kvality místa z lidských myslí zřejmě navazuje na velmi úspěšný pokus o vymýcení kvality času. Křesťanství a následně osvícenství s moderní vědou ponechaly v našem vnímání, až na řídké výjimky, jen čas ve smyslu kvantitativním a to ještě liniovém a nejlépe v podobě přímky opatřené šipkou s neměnným směřováním od minulosti k budoucnosti. Je skoro neuvěřitelné, že stačilo pár desítek let a rozmach přístrojů na měření času a pojem kvalita času se z našich životů rychle vytratil. Přitom staří Řekové měli pro čas dva výrazy, jeden pro kvantitu, tedy „chronos“, a druhý pro kvalitu času, tedy „kairos.“ K tomu připočtěme i výraz „hórai“, který vyjadřuje časový úsek více nebo méně vhodný pro úspěšné konání. My to známe spíše z barů, kde nám transparent „happy hours“ signalizuje, že dostaneme více pití za nižší cenu, nejčastěji pak dvě sklenky za cenu jedné. Pokud bychom hledali v našem prostředí místa, odkud ještě „kairos“ nevymizel, musíme se podívat na mistry ve svých oborech. Jenom mistr kuchař umí říci kdy jsou těstoviny „al dente“, i když na obalu je uvedeno, že za 7 minut. Stejně tak vinař dokáže přesně určit, kdy je čas sklizně vinné révy, i když všichni víme, že na podzim, a proto jsme si sklizeň naplánovali na 16. září, na den sv. Ludmily. Ani patronka české země však nezpůsobí, že bude pro vinobraní vhodná chvíle. Všechno má svůj čas, říkávala moje babička a jen některý čas je vhodný k určitému konání. Je čas sbírání kamenů a je čas jejich rozmetání, říká biblická moudrost. Každá doba má také svého ducha, kterému se hezky česky říká „cajtgaist“ a latinsky „genius tempori“, což je daleko méně známý a jazyku frekventovaný sourozenec „genia loci“. Na straně druhé bez „chronosu“ bychom asi těžko něco organizovali, protože představa, že se sejdeme, až se všichni dobře vyspíme a nasnídáme, by asi velký úspěch setkání nepřineslo, pokud bychom se vůbec sešli. Bez „chronosu“ by jen těžko mohla vzniknout celá ta podivná i podivuhodná „vědotechnika“, kterou Evropa obohatila celý svět. Zkrátka „chronos“ a „kairos“ jsou dvě neoddělitelné součásti času. Místo má také svůj rozměr, velikost, vyjádřenou počtem nějakých jednotek, ale má i kvalitu, která je objektivní a subjektivní. Záleží totiž nejen na tom, jestli máme své křeslo v restauraci nebo v opeře, ale také na tom jaký máme k tomu místu vztah. Místo nejen jako prostor daný metrikou, ale místo jako „topos“, mající svůj „genius loci“, hebrejsky „makom“. Jak vidno, staré jazyky mají jak pro čas, tak pro místo či prostor daleko bohatší slovník, než je tomu v současnosti. Pokud půjdeme trochu do odborné literatury, pak najdeme i paralelu k „ekotonu“, jako rozhraní dvou nebo více míst. Tím výrazem je „transgrese“, česky přeliv, jako hranice dvou a možná i více dob, charakterizovaných svými odlišnými duchy, jinými slovy, majících odlišné prostory důvodů a v důsledku toho i jiné komplexy pravidel. Jakkoliv předchozí pasáž připomínala spíše historický, filosofický nebo jazykovědný koutek, ukazuje základní předpoklady toho, jak dělat Konkursní noviny 7/2014 | 25

úspěšnou multikulturní politiku, tedy jak úspěšně reagovat na danou různorodost a pestrost společnosti, nebo jak různorodost a pestrost ve společnosti udržovat či dokonce vytvářet, jak společnost jako celek i jako souhrn jeho částí udržovat v dynamické rovnováze a přitom schopnou reagovat na vnější změny prostředí i generovat svoje vlastní změny. Především je nutné se zbavit onoho nepříjemného zlozvyku, který se stále více v evropském politickém myšlení prosazuje, a tím ono příslovečné „všechno nebo nic.“ Podoba pestré a různorodé společnosti v rámci homogenního státu s pravidly, které jsou buď každý pes jiná ves, anebo vycházejí z tradice jedné, té nejstarší nebo nejsilnější části společnosti, se neosvědčila a nadělala daleko více škody než užitku, pokud ovšem nepočítáme nabyté zkušenosti. Zkušenosti ze všech úspěšných multikulturálních projektů v různých impériích v dějinách se zdá, že je zapotřebí vytvořit pro každou entitu ve společnosti její místo a poskytnout jí dostatek autonomie. Ta spočívá v zachování základ rodinného a dědického práva, základního školství, náboženství a dokonce i zachování základních prvků sociálního systému. Základem fungování entity je schopnost toto fungování zabezpečit a v jeho rámci dokázat druhým něco užitečného nabídnout. Na straně druhé je zcela legitimní, když je po jednotlivých entitách požadována ze strany ostatních účast na společných projektech a deklarace loajality ke společnému státu. To, co je z hlediska vedení a řízení společnosti klíčové, je péče o strukturu společenských „ekotonů“, jako přechodů mezi místy, ale i společenských „transgresí“, přelivů mezi různými dobami, ve kterých entity žijí. Jedním ze základních omylů je totiž to, že všichni žijeme v jednom čase, nebo v jedné době, ale to je pravda jenom podle konkrétního kalendáře nebo podle časového signálu z Frankfurtu nad Mohanem, tedy v kategorii „chronos“. Lidé a jejich skupiny žijí v rámci jedné společnosti, jurisdikce a jednoho teritoria v různých dobách a to nejen podle svého etnika, kultury a náboženství, ale rovněž podle své generace, sociálního statusu a řady dalších parametrů. Bez dostatečného citu a respektu pro tuto skutečnost bude velmi obtížné dosáhnout ve společnosti pocit sounáležitosti a hlavně zajistit schopnost kolektivní akce. Zkrátka a dobře, pokud se máme pokusit nalézt klíčové slovo, pak si musíme uvědomit, že jde o maximálně efektivní síť možností komunikace ve společnosti. Tím klíčovým slovem je „možnost“. Znalci bible tvrdí, že i jejím klíčovým slovem je možnost, hebrejsky „timšel.“ Dalším zásadním pochybením evropského přístupu k jakémukoliv problému, který se v prostředí vyskytne, je téměř absolutní převaha kauzality a kauzálního usuzování doslova nad vším ostatním. Hluboké přesvědčení o tom, že každý jev má svůj důvod a svou příčinu a na straně druhé, že všechno má nutně své důsledky. K tomu přispívá i přesvědčení, že jsme schopni důvody a příčiny odhalit, ať již prostřednictvím vědeckých metod, nebo méně sofistikovaným způsobem, například mučením. Je to spojeno s dalším přesvědčením, že mezi sebou máme takové jedince a takové instituce, které jsou vyvolány a povolány k hledání pravdy. Celé dohromady to dává


skvělé podmínky pro to, aby mohl být kdokoliv obviněn z čehokoliv. Navozením podobné atmosféry strachu je dosaženo toho, že takovou vystrašenou společnost je snadné ovládat, a to jak plošně, tak prostřednictvím vyděšených obslužných elit. V rámci tohoto všeobecného strachu je také velmi snadné kohokoliv nařknout z toho, že někomu dluží nebo že někoho zadlužuje. Kvete udavačství, protože někdo přece za to musí moci a navíc přece „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“. To vede společnost k hlubokému morálnímu úpadku, udavačství je velmi vážená společenská aktivita a udavači jsou veřejnými i státními institucemi preferování již od nejútlejšího předškolního věku. Z hlediska časového pak taková společnost bloudí v minulosti, neustále se v ní přehrabuje a nalhává si, že v minulosti leží všechna bída i sláva současnosti. Nabývá to celé absurdního rozměru, kdy je vážně tvrzeno, že současné jednání nemá na naši přítomnost v podstatě žádný vliv, že je třeba znovu a opět pátrat v minulosti. Výsledkem je, že přítomnost nežijeme, ale permanentně ji vyšetřujeme. Tento investigativní vztah máme, bohužel, i k budoucnosti a tento styl uvažování o budoucnosti se neblahým způsobem mísí s odvěkou snahou budoucnost předpovídat a ústí v absurdní tendenci budoucnost nařídit. Dalším květem zla na této rostlince evropského myšlení je možnost kohokoliv kdykoliv obvinit z toho, že zadlužuje své děti nebo že nesplácí dluh svým předkům. Je to hrubý mocenský a manipulativní zásah do vnímání mezigenerační i rodinné solidarity, kterou Evropa a její instituce již několik set let systematicky rozbíjejí a nyní chce její nedostatek kvantifikovat, učinit za něj odpovědného člověka a nejlépe tento deficit zdanit, pod pláštíkem toho, že jej takto budeme splácet. Východní myšlení nemá žádný problém s tím, že se některé jevy dějí prostě jenom tak, že existují vedle sebe a žádný z nich není ten více správný. V evropském myšlení je v tomto ohledu nejznámější Jungova „synchronicita“, Kammererův „zákon sérií“ nebo Pauliho „princip neurčitosti“. Jejich problém spočívá v tom, že chtějí vědeckými metodami popsat to, co se vědě vymyká, vzpírá se kvantifikací a statistickým metodám. Toto nekauzální vnímání souvisejících jevů vyjadřuje i lidová moudrost, která se mnohde stala jeho posledním útočištěm. Připomeňme jenom moudrosti typu „o kom se mluvívá, nedaleko bývá“, „neštěstí nechodí nikdy samo“, německé „wo Tauben sind, fliegen Tauben zu“, nebo ono kafkovské, že „pocit viny přitahuje soud.“ Na druhé straně v čínské válečné praxi se ještě před sto lety zcela běžně volila taktika boje podle I-ťingu. V současné době je zřetelně patrné, že východní myšlení je v otázce přijímání inovací daleko pružnější a lépe a konstruktivně přijímá i samotné prvky západního myšlení, přinášejícího „vědotechniku“ a odlišný pohled na svět. Východ si je vědom toho, že dva pohledy jsou lepší než jeden, že nejde o souboj paradigmat, ale o lepší obraz reality, zatímco západní myšlení odlišné přístupy neustále šetří, porovnává a hodnotí, aniž by dokázalo přirozeně těžit z jejich komunikace a sdílení hodnot, která nutně přináší celou řadu inovativních pohledů a s nimi i nových hodnot.

Kvalita „proinovačního“ prostředí tedy bezprostředně závisí na tom, jakým způsobem je do něj zasahováno a jakým směrem je utvářeno. Pokud provedeme krátké shrnutí, pak je možné podtrhnout právě systematické úsilí o co nejširší možnost komunikace a sdílení hodnot mezi různými entitami, místy i časy v našem prostředí. Cílem je nastolení takových vazeb, které umožňují spolužití a vytváření nové kvality prostředí. Kvalita vazeb záleží nejen na komunikaci, která po nich probíhá, ale zároveň i na jejich architektuře, na tom jak jsou tyto vazby udržovány a inovovány. To předpokládá zcela přirozeně více vzájemně provázaných úrovní komunikace a zároveň vytváří nesmírně složitý kontext této komunikace, do kterého je tato komunikace, zcela v duchu původního významu latinského slova „contextus“, doslova vpletena a bez něhož se nemůže obejít. O takových komunikačních vazbách můžeme směle tvrdit, že jsou určující i pro utváření samotných komunikujících subjektů. Známe řadu úsloví o tom, že na základě popisu našich vztahů nám bude řečeno, kdo jsme. Příkladem může být úsloví řekni mi, co čteš nebo co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi. Kontext, tedy ono propletení, je právě tím, co musíme překonat a rozplést, když chceme věci změnit. Nezapomínejme, že tradičně se to neobejde bez úsilí až násilí a v každém případě to chce čas. Dnešní doba nepřeje těm, kteří se do toho chtějí seriózně a s plnou odpovědností systematicky pustit. Naštěstí ovšem dnešní doba ještě daleko méně přeje Alexandrům všeho druhu, kteří tak rádi rozplétají propletence mečem, Kdo by snad pochyboval o tom, že péče o kvalitu vazeb nepřináší své ovoce, nechť se rozhlédne kolem sebe. Stačilo dvacet let systematické politické, mediální a legislativní podpory predátorství, sociopatie a sociální deprivace všeho druhu a v naší společnosti nejen vyrostli znamenití predátoři, sociopati a deprivanti všeho druhu, ale navíc četnost jejich výskytu na vedoucích funkcích v soukromém i veřejném sektoru je až neuvěřitelná. My starší si pamatujeme, kam v letech normalizace přivedla společnost podobná systematická politická, mediální i legislativní podpora normalizovaných a normovaných vztahů a standardizovaných šedých prefabrikátů všeho druhu. Společnost se zbavila životaschopnosti, ale v některých segmentech žila dál a toužila po změně. Je na čase si položit otázku, jestli to, co prožíváme, je to, po čem jsme tehdy tolik toužili. Anglický král Jiří VI. ve své známé královské řeči v prvním válečném projevu řekl, že Británie pozvedne meč proti ideologii, která je osudnou každému civilizovanému řádu, stojící na primitivní doktríně, že pravda je na straně síly, že silnější má pravdu. Tento boj byl tenkrát a ještě mnohokrát úspěšně vybojován, ale nebyl, není a nemůže být nikdy dobojován a není jiné cesty, než se této doktríně postavit nejen s rozumem, ale i s ohněm a mečem znovu a znovu. Všechny úspěchy v tomto boji byly vybojovány především těmi z nás, kdož tento boj vybojovali v sobě samých. Tento boj je věcí každého z nás a platí, jak říká starý Indián, že v nás zvítězí ten vlk, kterého krmíme… (zak)

Č LÁNE K

V červnu vzrostl počet bankrotů firem i fyzických osob podnikatelů Počet osobních bankrotů v červnu se opět zvýšil – bylo jich vyhlášeno 1 621, o 207 více než v květnu. Meziročně se jejich počet zvýšil o 9 %, což je ale podstatně méně než v předchozích letech. Firemní společnosti se v červnu vrátily k rostoucímu trendu z dubna a po květnovém poklesu se opět zvýšily - vyhlášeno bylo 119 bankrotů obchodních společností, o 24 více než v květnu. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se navýšil na 683, o 56 více než v květnu. Vyplývá to z analýzy Czech Credit Bureau, která se problematikou bankrotů dlouhodobě zabývá. „V červnu bylo podáno 207 návrhů na bankrot obchodních společností a 901 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů. Je to o jeden návrh méně na bankrot u obchodních společností a naopak o 73 návrhů více na bankrot fyzických podnikatelů než v květnu,“ uvedla analytička CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková. Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 1 301 bankrotů obchodních společností (o 62 méně než v květnu) a 6 019 bankrotů fyzických osob podnikatelů (o 2 665 více než v květnu). Z celkového počtu bankrotů fyzických osob podnikatelů se vyřešilo formou oddlužení téměř 90 %. V průměru bylo za jeden měsíc vyhlášeno 108 bankrotů obchodních společností (meziroční pokles o 5 %) a 502 bankrotů fyzických osob podnikatelů (meziroční růst o 79 %). Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů bez případů řešených formou oddlužení se meziročně zvýšil o 34 %. Meziročně se počet bankrotů snížil Největší podíl bankrotů obchodních společností vyhlášených v červnu bylo v odvětví služeb (42) a obchodu a pohostinství (41). Na tato dvě odvětví připadlo téměř 70 % bankrotů vyhlášených v červnu. Meziročně se počet bankrotů snížil ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství.

Nejvíce se jejich počet snížil v odvětví zpracovatelského průmyslu a poté i ve stavebnictví. Z celkového počtu bankrotů obchodních společností vyhlášených v červnu (119) jich na ty se sídlem v Praze připadlo 44. Druhým kraje byl Jihomoravský se 16 bankroty. Ani jeden bankrot obchodní společnosti nebyl v tomto měsíci vyhlášen v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Meziročně se počet bankrotů obchodních společností snížil o 5 %. V případě bankrotů fyzických osob podnikatelů vyhlášených v červnu (683) jich nejvíce připadlo

Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Každá třetí firma v České republice neplatí faktury včas. Mnohdy se takové jednání neobejde bez řady výmluv, kterými se dlužníci snaží neuhrazené faktury vysvětlit. Dle údajů inkasní společnosti EOS KSI se vymlouvají čtyři z deseti dlužících firem. Nejčastěji za příčinu neplacení uvádějí důvod, že nemají peníze, fakturu již předaly k zaplacení nebo neobdržely upomínku o dlužné částce.

„Nemáme peníze“ je slyšet nejčastěji Dostupná data agentury ukazují, že nejčastější výmluvou bývá prostá replika „Nemáme peníze“, tu použije téměř každý druhý oslovený. Každá pátá dlužná společnost, která svému obchodní-

Více osobních bankrotů V červnu bylo vyhlášeno 1 621 osobních bankrotů, což je o 207 více než v květnu. Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 19 884 osobních bankrotů, a to je o 1 717 více než v předchozím období. Meziročně se počet osobních bankrotů zvýšil o 9 %, což je podstatně méně než v předchozích letech. V průměru připadlo na jeden měsíc 1 657 osobních bankrotů. Nejvíce osobních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Ústeckém (230 bankrotů) a Středočeském kraji (222 bankrotů), nejméně pak v kraji Vysočina (45 bankrotů) a Pardubickém kraji (55 bankrotů). Meziročně se počet osobních bankrotů snížil ve čtyřech krajích, nejvíce to bylo v Pardubickém kraji (pokles o 27 %). O téměř třetinu se meziročně zvýšil počet osobních bankrotů v kraji Jihomoravském a Jihočeském. (red)

Bankroty obchodních společností (OS) a fyzických osob podnikatelů (FOP)

Čtyři z deseti českých zadlužených firem se vymlouvají, nejčastěji na nedostatek peněz

Případy neproplacených faktur za služby či zboží nejsou ojedinělé, stejně jako neochota firem situaci řešit. To potvrzuje i jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel: „Ve 40 % případů při první upomínce dlužné firmy nespolupracují a pouze se vymlouvají.“

na Ústecký (111 bankrotů) a Moravskoslezský kraj (86 bankrotů). Nejnižší počet vykázala Praha (19 bankrotů) a kraj Vysočina (20 bankrotů). Meziročně se počet bankrotů fyzických osob podnikatelů zvýšil o 79 %.

mu partnerovi nezaplatila, naopak tvrdí, že fakturu již předala k proplacení své účetní či jiné osobě, platba ovšem zatím nebyla uskutečněna. Tento argument může být ovšem dle slov inkasního specialisty Filipa Černého ze společnosti EOS KSI i oprávněný: „V některých případech skutečně zjistíme, že faktura již byla proplacena, jak dlužník tvrdí. Dotyčný má doklad o zaplacení, jen například uvedl chybně variabilní symbol.“ V dalších případech se dlužníci ohrazují argumentem, že neobdrželi upomínku o nezaplacení, tedy žádnou dlužnou fakturu nemají. Tuto vý-

mluvu použije 15 % konfrontovaných firem. Stejné procento společností se odmítne problémem zabývat s vyjádřením, že „momentálně nemají čas upomínku řešit“. Každá desátá firma se naopak pozastavuje nad výší dlužné částky a uvádí, že „takovou částku nedluží“. Někteří dlužníci se nespokojí s obyčejnými výmluvami a vymýšlejí kuriózní situace, kterými vysvětlují nezaplacené faktury nebo se jimi snaží oddálit řešení problému. „Zaměstnanec nejmenované společnosti při telefonickém hovoru s inkasním specialistou sdělil, že pohledávku nemohli uhradit z důvodu požáru poštovní schránky, ve které upomínka byla,“ říká Vladimír Vachel. Jiným dlužníkům pouze postačí za odpovědnou osobu označit někoho dalšího ve firmě. „Skutečně se často stává, že dlužníci vinu svádí na zapomnětlivost svých kolegů,“ dodává Vachel. Výmluvy nic nevyřeší Jakékoli odkládání či zdržování při řešení nesplacených pohledávek ovšem poškozuje všechny zúčastněné strany a je samozřejmě i v zájmu neplatičů vypořádat se se situací co nejdříve Konkursní noviny 7/2014 | 27

Č LÁNE K

a nejefektivněji. Dlužníci si často neuvědomují, že bez ohledu na to, kolik a jaké výmluvy použijí, budou muset nakonec faktury uhradit. „Současná legislativa umožňuje vedle vlastní pohledávky vymáhat na dlužníkovi i náklady spojené s jejím uplatněním, což v důsledku znamená navýšení nákladů dlužníka v případě otálení s úhradou pohledávky.“ dodává Vladimír Vachel. Proto v případě, že dlužník přizná neschopnost zaplatit celý dluh najednou, je možné s věřitelem nebo zastupující inkasní agenturou dohodnout splátkový kalendář a situaci vyřešit rychle bez dalšího navyšování dluhu. (red)

Podnikatelé volí daňové ráje hlavně kvůli zajištění anonymity Počet společností, jejichž vlastník má adresu v daňovém ráji, za prvních šest měsíců letošního roku vzrostl o dalších 89, na celkových 13 189. Majitele z daňového ráje má aktuálně 3,3 % tuzemských firem. Detailní statistiky za první pololetí 2014 zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Majitelé z destinací považovaných za daňový ráj k 30. 6. 2014 kontrolovali 3,3 % českých firem a do základního kapitálu těchto podnikatelských subjektů investovali 411,1 miliard korun, což představuje 16 % celkového základního kapitálu českých firem. Vlastníka v daňovém ráji mají nejčastěji společnosti, které podnikají v oblasti nemovitostí nebo obchodu. „Pokračující trend využívání zahraničních společností v rámci podnikatelských aktivit není překvapením, a to mimo jiné z důvodu zákazu ano-

nymních akcií v Česku,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. „To potvrzují i naše statistiky. Největší přírůstky, s výjimkou Kypru (53 nových), jsme zaznamenali u destinací, které podnikatelům zajišťují vysoký stupeň zachování anonymity, jako například Seychely (67 nových, od konce roku 2013 přírůstek +9,3 %), Marshallovy ostrovy (28 resp. 90,3 %), Panama (17 resp. 7,9 %) a Belize (11 resp. 7,6 %),“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode. (red)

Počet českých společností s vlastníkem z daňového ráje Země

Změna 2013 – 1H 2014

1H 2014

2013

2012

2011

2010

2009

Bahamy

0

39

39

39

35

35

33

Belize

11

156

145

118

94

83

77

Bermudské ostrovy

-1

6

7

7

5

5

6

Britské Pan. ostrovy

-9

444

453

455

438

422

424

Gibraltar

3

77

74

74

66

66

70

Guernsey (Velká Británie)

1

30

29

30

29

28

26

Hongkong

7

98

91

80

69

59

49

Jersey (Velká Británie)

-4

43

47

49

51

51

46

Kajmanské ostrovy

-2

31

33

37

38

32

33

Kypr

53

2 071

2 018

1 904

1 705

1 550

1 411

Lichtenštejnsko

-6

231

237

261

255

245

262

Lucembursko

1

1 145

1 144

1 173

1 192

1 254

1 241

Malta

10

159

149

122

102

92

82

Monako

-12

48

60

51

54

64

48

Marshallovy ostrovy

28

59

31

14

5

5

5

Nizozemské Antily

0

15

15

16

15

14

13

Nizozemí

-94

4 274

4 368

4 443

4 501

4 519

4 551

Ostrov Man (Velká Británie)

10

43

33

35

34

35

35

Panama

17

233

216

199

190

170

162

Seychelská republika

67

784

717

512

414

330

262

Spojené arabské emiráty

5

260

255

225

214

184

162

Spojené státy americké

4

2 943

2 939

2 903

2 750

2 635

2 545

Celkem

89

13 189

13 100

12 747

12 256

11 878

11 543

Zdroj: Bisnode


B.714.3

Mgr. Martin Kopčil, Palackého tř. 119, 612 00 Brno, insolvenční správce dlužníka

STROJTOS LIPNÍK a.s., IČ: 60792515, se sídlem Praha 10 – Hostivař, náměstí Přátelství 1518/4, č.j. MSPH 79 INS 14770/2012,

nabízí k prodeji nehmotný majetek dlužníka (výkresová dokumentace výrobního programu dlužníka) sepsaný v majetkové podstatě dlužníka v části 2. Nehmotný majetek pod pol. č. 001 – 024 a specifikovaný na č.l. B-38 spisu. Podmínky zpeněžení viz. usnesení Městského soud v Praze, č.j. MSPH 79 INS 14770/2012 -B-48. Nabídky zasílejte v zalepené obálce označené „Výkresy Strojtos Lipník“ na adresu insolvenčního správce Mgr. Martin Kopčil, Palackého tř. 119, 612 00 Brno, nejpozději do 15. 8. 2014.

B.714.5

JUDr. Jiří Voda, LL.M. se sídlem Opletalova 57, 110 00 Praha 1 IČO: 68754515 insolvenční správce dlužníka

Finesko Invest a.s.

v likvidaci Hanusova 12, 140 00 Praha 4 IČO: 28190009 tímto nabízí k prodeji soubor pohledávek dlužníka zapsaný v soupise majetkové podstaty o celkové výši cca 14,5 mil. Kč tvořených z převážné většiny pohledávkami nabytými dlužníkem od společnosti ŠkoFIN s.r.o. bližší podmínky prodeje a další informace naleznete na: www.insolvencnispravce.biz (sekce prodej majetku) Termín předkládání nabídek insolvenčnímu správci do 29. 8. 2014 (12 hodin).

Č LÁNE K

Z tuzemských podnikatelů se stávají individualisté

maráda, začni s ním podnikat“. Z tuzemských podnikatelů se stávají individualisté. Čím dál jasněji preferují podnikání bez dalších společníků – předcházejí tím konfliktům a snižují rizika.

Nejoblíbenější právní formou pro podnikání v České republice jsou dlouhodobě společnosti s ručením omezeným. Téměř 85 % společností s ručením omezeným je vlastněno fyzickými osobami. Prostřednictvím společnosti s ručením omezeným podniká více než 354 922 Čechů a více než 139 000 cizinců. Údaje vyplývají z detailní analýzy vlastnických vztahů tuzemských společností s ručením omezeným, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

Živnostníci a fyzické osoby stále častěji volí právní formu společnosti s ručením omezeným Nicméně za výrazným nárůstem počtu firem s jediným vlastníkem stojí i fakt, že živnostníci a fyzické osoby pro své podnikání stále častěji volí právní formu společnosti s ručením omezeným. Ve srovnání s podnikáním na živnostenský list je hlavním důvodem omezení rizik a zvýšení prestiže,“ komentuje výsledky studie analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že největší riziko spojené s podnikáním na fyzickou osobu spočívá v tom, že živnostník ručí celým svým majetkem, zatímco u společnosti s ručením omezeným podnikatelé firem celým majetkem neručí.

Chceš-li přijít o kamaráda, začni s ním podnikat Za posledních pět let, kdy Bisnode tyto statistiky detailně sleduje, vzrostl podíl firem, které vlastní jedna fyzická osoba o 8,56 % (z 37,59 % v roce 2009 na 46,15 % v roce 2014), zatímco podíl společností ovládaných více fyzickými osobami klesl o 9,45 % (z 48,05 % na 38,60 %). „Za posledních pět let vzrostl počet společností s ručením omezeným, které vlastní právě jedna fyzická osoba o více než polovinu. Tento trend potvrzuje pravdivost rčení: „Chceš-li přijít o ka-

Dle databází Bisnode je aktuálně na trhu 25 334 aktivních akciových společností a 376 218 společností s ručením omezeným. V květnu 2014 Bisnode ve svých databázích evidoval 376 218 aktivních společností s ručením omezeným, které obecně reprezentují malé a střední podnikání. Většina z nich (84,75 %) je výhradně v rukou fyzických osob – 46,15 % (173 616) ovládá jedna fyzická osoba a 38,60 % (145 220) kontroluje více fyzických osob společně. Právnické osoby vlastní necelých 9 % společností s ručením omezeným. Společnosti s ručením omezením podle vlastnické struktury Počet (květen 2014)

Podíl na celku

Počet (květen 2013)

Podíl na celku

Počet (březen 2012)

Podíl na celku

Sro vlastněné právě jednou PO

31 192

8,29%

28 505

7,98%

26 144

7,62%

Sro vlastněné více než jednou PO (a ne FO)

5 109

1,36%

5 151

1,44%

5 605

1,63%

Sro vlastněné společně PO a FO

13 367

3,55%

13 196

3,69%

12 651

3,69%

Sro vlastněné právě jednou FO

173 616

46,15%

160 297

44,88%

141 647

41,30%

Sro vlastněné více než jednou FO (a ne PO)

145 220

38,60%

142 741

39,97%

145 107

42,31%

7 714

2,05%

7 271

2,04%

11 839

3,45%

Ostatní

Zdroj: databáze a výpočty Bisnode Vysvětlivky: PO – právnická osoba, FO – fyzická osoba Struktura vlastníků (fyzických osob) společností s ručením podle domicilu Domicil fyzické osoby*

Počet Počet Počet Podíl na celku Podíl na celku Podíl na celku (červen 2014) (květen 2013) (březen 2012)

Tuzemské FO

354 922

71,85%

346 291

71,66%

306 232

Zahraniční FO

139 029

28,15%

136 955

28,34%

173 636

63,82 % 36,18 %

Celkem

493 951

100,00%

483 246

100,00%

479 868

100,00 %

*členěno podle adresy fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku Vysvětlivky: FO – fyzická osoba Zdroj: databáze a výpočty Bisnode

Souběh funkcí již není od 1. 1. 2014 přípustný Mezi odbornou veřejností neustále panují spekulace, zda je souběh funkcí dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 stále ještě možný. Ministerstvo spravedlnosti ČR v této věci uvádí, že dle současné právní úpravy je souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téže činnosti nepřípustný. Dle právní úpravy, která byla účinná do 31. 12. 2013, byl souběh funkcí dovolen výslovným ustanovením § 66d zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, které do tohoto zákona bylo vloženo novelou účinnou od 1. 1. 2012. Jelikož v nové právní úpravě není obsaženo obdobné pravidlo, znamená to návrat k právnímu stavu před zmíněnou

novelou (tedy i k odpovídající judikatuře). Stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný s ohledem na ustanovení § 1791 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost

Každý třicátý Čech dnes podniká prostřednictvím společnosti s ručením omezeným Podle analýzy Bisnode má majetkový podíl v jedné nebo více společnostech s ručením omezeným více než 354 922 Čechů a více než 139 029 cizinců. „Z uvedené statistiky vyplývá, že každý 30. Čech, a to včetně dětí a nemluvňat, podniká prostřednictvím společnosti s ručením omezeným,“ upozornila Petra Štěpánová. (poznámka: k 31 .3. 2014 dosáhl počet obyvatel v ČR 10 517 408, zdroj: ČSÚ) „Počet Čechů, majitelů společností s ručením omezeným za poslední dva roky vzrostl o 16 %, zatímco počet zahraničních vlastníků se snížil o 20 %. Podnikatelské aktivity Čechů zcela jistě rostou, nicméně naše statistiky jsou ovlivněny tím, že domicil fyzických osob odvozujeme z adresy uvedené v obchodním rejstříku, což částečně vysvětluje výrazný pokles počtu zahraničních fyzických osob, které vlastní společnosti s ručením omezeným, neboť roste počet cizinců, kteří si do obchodního rejstříku zapisují adresu bydliště v Česku,“ uzavřela analytička Bisnode. (red)

nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru. Důsledkem výše uvedeného závěru je dále povinnost obchodních korporací dle ustanovení § 777 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, upravit a přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti. Při nesplnění této povinnosti hrozí členům statutárních orgánů, že výkon jejich funkce bude bezplatný. (red)


Insolvence Dražby Exekuce Rozhodčí řízení Likvidace Inzerce

Recommend Documents