Insolvence Dražby Exekuce Rozhodčí řízení Likvidace Inzerce

Insolvence | Dražby | Exekuce | Rozhodčí řízení | Likvidace | Inzerce

B

U

L

L

E

»str. 2 Hovoříme s asistentem Katedry podnikové ekonomiky VŠE v Praze Ing. Jaroslavem Schönfeldem

T

I

N

»str. 5 Česká ekonomika roste rychleji než se čekalo, po hubených letech míří opět vzhůru...

cena 99 Kč | www.kn.cz

číslo 6 | 19. června 2014 | ročník XVII | celostátní vydání | měsíčník

»str. 13 Novela zpřesní definici právního prostředí a technického řešení elektronických dražeb

»str. 22 Kauza „Harvard“ má pokračování v legalizaci výnosů z trestné činnosti

Společnost PROKONZULTA, a. s. je číslo jedna na poli dražeb v České republice. Nabízí služby v oblasti: ‣ Dobrovolných veřejných dražeb ‣ Nedobrovolných veřejných dražeb ‣ Elektronických dražeb Realizujeme již od roku 2000 detailní a komplexní přípravu dražeb, včetně případného zajištění služeb soudních znalců nebo právní a daňové podpory navrhovatelů. Společnost PROKONZULTA, a. s. rychle a transparentně zpeněžuje majetek. Tím je dosahováno maximálních možných výnosů ve prospěch dražebních věřitelů.

PROKONZULTA, a. s. je držitelem rekordu v dosažené částce v rámci jedné dražby areál Zbrojovka Brno, vydraženo za 707 mil. Kč

PROKONZULTA, a. s. zpeněžila majetek ve veřejných dražbách již za 4,7 mld. Kč

CHCETE ZPENĚŽIT MAJETEK? Kontaktujte www.prokonzulta.cz

B.614.1

»1

Editorial

»2

Rozhovor

»5

Ekonomika

»8

Exekuce

Ing. Jaroslav Schönfeld Pokud insolvenční řízení dokonale neznáme, těžko můžeme navrhovat legislativní změny Česká ekonomika roste rychleji než se čekalo, po hubených letech míří opět vzhůru... exekutorská komora podporuje místní příslušnost exekutorská komora varuje před falešným exekutorem

Kontroly nám netřeba Začátkem června Ministerstvo financí Čr ukončilo základní fázi hloubkové prověrky hospodaření vybraných rezortů, konkrétně ministerstva financí, spravedlnosti, obrany, pro místní rozvoj, dopravy a životního prostředí. Ta odhalila výrazné rezervy v jejich hospodaření a možnost rychlé úspory provozních nákladů v minimální výši 227 milionů korun. Závažná zjištění se týkají zejména oblasti nákupu, kdy totožné zboží bylo jednotlivými organizacemi nakupováno v cenovém rozpětí, které se lišilo až o 300 procent. V ojedinělých případech také docházelo k přijímání a proplácení faktur firmám, které ukončily svoji činnost, nebo dle evidence Českého statistického úřadu nemají žádné zaměstnance. Ministerský tým identifikoval více než 1200 obchodních případů v celkovém objemu 16 miliard korun, u kterých nebyla dohledána veřejná zakázka. Cílem auditů bylo zjistit skutečný stav, v němž se jednotlivá ministerstva nacházejí. „Odhalili jsme okamžitou úsporu veřejných prostředků ve výši téměř čtvrt miliardy korun a celou řadu závažných zjištění, jejichž postupná náprava přinese další miliardy,“ uvedl k výsledkům prověrky hospodaření ministr financí Andrej babiš. Prověrka hospodaření totiž odhalila, kromě nejednotností v nákupech, již zmíněné problémy s nepřesnými daty v systémech a se zadáváním veřejných zakázek. „byly nalezeny transakce za 16 miliard korun, ke kterým neproběhly veřejné zakázky, i když podle objemu plnění proběhnout měly,“ potvrdil zjištění 1. náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht s tím, že tyto případy byly předány k prověření jednotlivým rezortům. Možná si nyní řeknete, že tato zjištění zburcovala i ostatní ministerstva k tomu, aby hledala rezervy a začala více šetřit. Omyl! S možností zapojení do prověrek hospodaření Ministerstvo financí Čr oslovilo všechny koaliční resorty dopisem prvního náměstka Lukáše Wagenknechta již koncem března, ale na nabídku reagoval pouze rezort Ministerstva práce a sociálních věcí Čr, který konstatoval, že bude prověrku realizovat sám. Ministerstvo zdravotnictví Čr se zase dotázalo, kdo bude audit realizovat a Ministerstvo kultury Čr ani nebylo schopno po upřesnění dodat potřebná data. Jak je vidět, zájem o to, zda se i v dalších rezortech dá nějaká ta miliarda nalézt a ušetřit, zatím valný není. V této souvislosti se nemohu nezeptat, jestli ministerstva budou tak netečná a nečinná i na podzim, až se bude sestavovat státní rozpočet na příští rok, nebo zda naopak budou chtít nějakou tu "naprosto nezbytnou" miliardu navíc ze státní pokladny tvrdě vyžadovat. Možná, že tentokráte daňové poplatníky mile překvapí, začnou hledat samy u sebe a budou se držet zpátky. Nebo si myslíte, že se mýlím? Karel žítek šéfredaktor

V Černošicích manželka dlužníka napadla autem vykonavatele Cestovní náhrady v rámci exekuce postihnout nelze

» 11 Naše anketa

Co by nemělo chybět v novele zákona o veřejných dražbách?

» 12 Insolvence

Konference Insolvencce 2014

» 13 Rozhovor

Novela zpřesní definici právního prostředí a technického řešení elektronických dražeb

» 15 Výběr z judikatury

Dva rozsudky evropského soudního dvora, které se týkají výkladu čl. 3, odst. 1 a čl. 24, odst. 1 Nařízení 1346/2000

» 18 Insolvenční poradna

Na dotaz odpovídá Mgr. Ing. eva hepperová

» 19 Legislativa NOZ: Svěřenský fond

» 21 Úvaha

Čas dluhů a sluhů VI.

» 23 Rozhovor

Kauza „harvard“ má pokračování v legalizaci výnosů z trestné činnosti

» 27 Legislativa

Služební zákon je klíčový pro to, aby dobře fungoval stát

» 29 Daňová politika

Čtyři důvody, proč je výhodné zvyšovat daňové zvýhodnění

» 30 Statistika

Osobní bankroty v květnu 2014

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako Newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako bulletin. Vydává: COOPer PreSS, spol. s .r. o. Redakce: 602 00 brno, Čechyňská 419/14a, mobil: 775 854 021, fax: 543 211 084, e-mail: [email protected] ředitel: Mgr. Lukáš Pachl, mobil: 775 854 021, e-mail: [email protected] šéfredaktor: Karel žítek, mobil: 607 551 383, e-mail: [email protected] Manažerka inzerce: hana Kratochvílová, mobil: 723 467 405, e-mail: [email protected] graﬁcká úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK tiskne: International mail service, s. r. o. Rozšiřují: Mediaprint&Kapa a společnosti PNS, a. s. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. Názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČr e 12417. ISSN 1213-4023.

Konkursní noviny 6/2014 | 1

E DI t o RI aL

O B S A H

ROZH OVOR

Hovoříme s vědeckým a odborným asistentem Katedry podnikové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze Ing. Jaroslavem Schönfeldem, Ph.D.

Pokud insolvenční řízení dokonale neznáme, těžko můžeme navrhovat legislativní změny V minulých dnech Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Českou národní bankou uspořádala konferenci "Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům" Jedním z přednášejících byl vědecký a odborný asistent Katedry podnikové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze Ing. Jaroslav Schönfeld, Ph.D., kterého jsme sezeptali: TEXT: karel Žítek, FOTO: kn

Co vám konference Insolvence 2014 přinesla? To je tradiční akce, už to byl pátý ročník, přičemž zájem veřejnosti spíše roste, což ukazuje, že problematika insolvenčních řízení už není oblastí pro nějakou úzkou skupinu ekonomů a právníků. Konference přinesla řadu odborných podnětů, ale možná to nejpodstatnější je, že se zkoumání insolvencí dostává do centrální oblasti ekonomických výzkumů včetně dopadů na ekonomiku. Můžeme si celkem bez nadsázky říci, že Vysoká škola ekonomická, a především Katedra podnikové ekonomiky, je v tomto směru výzkumu na špičce.

Naše zkoumání zahrnuje asi 2400 případů

Na konferenci jste vystoupil s přednáškou "Skutečné výsledky insolvenčních řízení v České republice". Můžete například říci, jak dlouhé období váš tým zkoumal a o kolik insolvenčních řízení šlo? Co se týká zkoumaného období, pak jde o celou dobu od účinnosti insolvenčního zákona, tedy celé období, ve kterém funguje insolvenční rejstřík jako náš základní informační zdroj. Naše zkoumání nyní zahrnuje celkem asi 2400 případů oblasti korporátních insolvenčních řízení, která byla pravomocně ukončena do konce září 2013. Těch bylo v danou dobu dohromady téměř deset tisíc. Dá se tudíž říci, že náš vzorek je dostatečně reprezentativní. V různých výstupech našeho vědeckého týmu Výzkum insolvence byste našel různé rozlišení tohoto období. To je dáno tím, že jednotlivé vlny šly za sebou v čase, takže například první vlna pokrývala období od 1.1.2008 do konce roku 2012, druhá pak zhruba do jara roku 2013, třetí do konce října 2013. V dalších zkoumáních znovu náš vzorek rozšíříme. Roste nebo klesá počet insolvenčních řízení? Pokud klesá, z jakých důvodů? Samotný počet insolvenčních řízení stále roste, i když nyní pouze mírně. Lze předpokládat, že za celý letošní rok bude stagnovat a následně se dokonce počne snižovat. Počet insolvenčních řízení závisí na hospodářském cyklu.

2 | Konkursní noviny 6/2014

Po nějaké době probíhajícího oživení počty insolvenčních návrhů, a tedy zahájených insolvenčních řízení, poklesnou. Slušelo by se poznamenat, že co do počtu hrají samozřejmě prim insolvence fyzických osob, které zažily v posledních letech opravdu bouřlivý vzestup. I nyní je to kategorie, které stále roste a táhne vlastně celý segment. Kdybychom se podívali na firemní konkurzy, tedy nikoliv na samotné podané insolvenční návrhy, ale na skutečně vyhlášené konkurzy, pak je jasné, že v této oblasti jsme na nejvyšším bodu a pomalu směřujeme za něj. Prodlužuje se nebo zkracuje délka insolvenčních řízení? Liší se u jednotlivých soudů? Zde platí, že délka řízení se dlouhodobě spíše postupně zkracuje, ale bude ještě několik let trvat, než budeme moci mluvit o těchto údajích opravdu ve věcné rovině, nyní jsou to do značné míry pouze interpretace. To je dáno stejným důvodem, který platí i pro výnosy a další parametry. Zatím jsme v takovém stavu zjišťování, že několik specifických insolvenčních řízení může do značné míry vychýlit celý výsledek. Ostatně věci nejsou nijak jednoduché i z dalších důvodů. Je třeba si představit, jak insolvenční řízení probíhají. Je to proces, který trvá od několika měsíců až po například tři roky nebo i delší dobu. Když je nějaké řízení dokončeno, tak bychom jeho výsledky měli počítat k roku, kdy započalo, nebo až do roku, kdy skončilo? Kdybychom použili rok počátku řízení, dozvíme se o tomto roce něco, co bude daleko spíše ovlivněno následujícími léty, kdy řízení opravdu probíhá. Tím chci říci, že u insolvenčních řízení jako mechanismů, které probíhají v čase, nemají údaje za jednotlivé roky příliš velkou vypovídající schopnost. Nicméně jsem osobně přesvědčen a dílčí výsledky výzkumu to potvrzují, že ani ne v polovině sedmého roku účinnosti zákona můžeme říci, že nynější stav je zcela jistě daleko lepší než stav v době účinnosti zákona o konkurzu a vyrovnání. A stejně jistě můžeme říci, že i když jsou věci lepší, vidíme mnoho opravdu zvláštních nebo nepochopitelných jevů a dále pak zde máme výnosy

Ing. Jaroslav Schönfeld "Zkoumání insolvencí se dostává do centrální oblasti ekonomických výzkumů včetně dopadů na ekonomiku," říká Ing. Jaroslav Schönfeld.

pro věřitele, které nás nemohou opravdu nijak uspokojit. Například můžeme konstatovat s naprostou jistotou, že mezi jednotlivými soudy a jejich insolvenční praxí jsou obrovské rozdíly. Například ve druhé a třetí vlně zkoumání Krajský soud v brně vykázal dohromady podíl 97 procent řízení s vyhlášením úpadku a 3 procenta bez vyhlášení, podobné to bylo v budějovicích, v Plzni, na Krajském soudu v Praze nebo v Ostravě. Ale například Městský soud v Praze vykázal třicet procent případů s úpadkem a sedmdesát procent bez úpadku, v ústí to bylo 40 ku 60 a v hradci Králové půl na půl. To jsou obrovské rozdíly, pro které máme nějaká dílčí vysvětlení, ale bude třeba analyzovat práci těchto soudů důsledně – a jedním z parametrů by mělo být také posouzení, jaké tyto soudy vykazují výsledky v oblasti uspokojení věřitelů. Jaká byla reálná efektivita insolvenčních procesů? Roste nebo klesá? Tady znovu platí, že zkoumat výnosy v jednotlivých letech je dosti obtížné a složité a navíc je otázka, jak to vlastně dělat. Proto těžko říci, zda výnosy rostou nebo klesají, zase ale můžeme v podstatě s jistotou říci, že ve srovnání s působností předchozí zákonné normy, tedy zákona o konkurzu a vyrovnání, je nynější situace zcela jistě podstatně lepší. Celkově můžeme říci, že uspokojení nezajištěných věřitelů v korporátních konkurzech se pohybuje kolem 1,2 až 6 procent v průměru případů, a záleží na řadě okolností. Pokud bychom měli říci nějakou hladinu obvyklého uspokojené nezajištěných věřitelů v těch insolvenčních řízeních, kde byl vůbec vyhlášen úpadek, pak je to kolem čtyř procent z objemu jejich pohledávky. Proč tak zdůrazňuji vyhlášení úpadku? To je velmi podstatné, protože dejme tomu asi polovina insolvenčních řízení, která jsou zahrnuta v našich výzkumech, skončila bez vyhlášení úpadku dlužníka. My celkem přesně víme, jak to s nimi bylo a můžeme celkem jistě říci, že u asi 60 až 70 procent z nich nemělo insolvenční řízení význam, protože dlužník neměl v dané době žádný relevantní ma-

jetek. A dále – i v těch řízeních, kde je vyhlášen úpadek, to ještě neznamená, že dlužník má nějaký majetek, kterým je možné uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů. Ono totiž platí, že u prohlášených konkurzů asi v polovině případů nedojde k tomu, že by byla vyplacena nějaká suma nezajištěným věřitelům a často nejsou pokryty ani pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. To znamená, že hovořit o výnosech je obecně problematické, protože například z nějakého vzorku dvou tisíc insolvenčních řízení jich tedy tisíc nedospěje k vyhlášení úpadku, tedy ani nezjistíme, jaké tam byly pohledávky. Čili netušíme, jaké jsou ztráty věřitelů. A dále ze zbylého vzorku jednoho tisíce případů jich pět set končí bez rozvrhu, tedy tak, že nezajištění věřitelé nedostanou nic. Průměrný objem pohledávek tam, kde jsou zjištěny, je 7,7 milionu – to je údaj ze třetí vlny. Kdybychom to statisticky očistili od extrémních hodnot, dostáváme se asi na sumu kolem dvou milionů korun, to by tedy bylo „obvyklé“ insolvenční řízení. Ale jak vidíme ze samotného očištění a jeho výsledku, stačí ze statistiky odstranit několik případů a to zcela změní charakter vzorku. Proto je dosti obtížné hovořit o nějakém vývoji v čase a to zvláště nyní, když jsou zatím v průběhu i některá řízení započatá před třemi a více lety. Avšak obecně lze tvrdit, výnosy pro věřitele spíše pomalu rostou. Problematika pohledávek a jejich uznávání je významnou kapitolou insolvenčních řízení. Co průzkum v tomto směru přinesl? To je oblast statisticky poklidnější, řekl bych. Máme tady řadu jednotlivých údajů, které jsou samy o sobě zajímavé, ale z hlediska nějakého vědeckého nebo legislativního zpracování to patří k tomu méně podstatnému. Ale zajímavostí je zde řada – například nám jasně vychází, že popřeny jsou v případech nezajištěných pohledávek spíše pohledávky nadprůměrně vysoké. Naopak pokud jde o zajištěné pohledávky, tam je situace naprosto opačná a popřeny jsou pohledávky výrazně podprůměrné. Ve sku-

Samotný počet insolvenčních řízení stále roste


Délka řízení se dlouhodobě spíše postupně zkracuje

tečnosti je dosti těžké tuto situaci komentovat nebo interpretovat. Snad bychom ale mohli soudit, že u zajištěných pohledávek panuje větší právní jistota a spor se zde vede možná spíše o výklad smluv a například o to, jaká je přesná výše pohledávky, než o samotný princip, zda je či není pohledávka skutečná či oprávněná. Naopak výrazně vyšší suma u popřených nezajištěných pohledávek než je průměr těchto pohledávek naznačuje, že insolvenční řízení jsou atakována mnohdy pravděpodobně i kriminálně laděnými pokusy o přihlášení pohledávek. zkoumali jste také odměny insolvenčních správců. K čemu jste dospěli? I zde jde spíše o poklidnou část našeho výzkumu. Původně jsme očekávali, že se objeví nějaké výraznější asymetrie, ale zatím nic takového nemůžeme dokázat. Máme zde určitá zjištění, která jsou pravděpodobně zajímavá kvůli možnosti poznat, „jak to na soudech chodí“, ale zatím jsme zveřejnili pouze dílčí informace. Jde o toto – máme zpracovaných cirka 20 procent všech případů, které započaly po roce 2008 a byly pravomocně ukončeny do konce roku 2013. Vzhledem k tomu, jak probíhá výzkum, ale máme některé časové oblasti zmapované přesněji a některé zatím pouze velmi okrajově. To znamená, že v části dat může docházet k určitému zkreslení – zveřejnit taková data v případě, že se týkají konkrétních in-

Studenty na jejich cestě parkem do poslucháren Vysoké školy ekonomické v Praze sleduje z vysokého podstavce sám Winston Churchil.


solvenčních správců nám nepřipadá seriozní. Chceme tato čísla zveřejnit tehdy, až budeme mít zpracováno více než padesát nebo šedesát procent z celku případů. Nicméně mohu konstatovat, že v průměru se odměna insolvenčního správce ve firemních konkurzech pohybuje v jednotlivých vlnách výzkumu od 80 do 100 tisíc Kč na jeden případ. V drtivé většině se však jedná o minimální výši odměny 45 tisíc Kč. Vím, že to nebylo předmětem výzkumu, ale můžete některá vámi získaná data srovnat s údaji ze zahraničí? Především je třeba říci, že naše čísla jsou jedinečná a v podstatě není na světě země, ve které by nyní měli k dispozici nějaké statistiky o skutečném vývoji insolvenčních řízení. Všude se musejí opírat o více nebo méně rozsáhlé výzkumy nebo o odhady, což nutně všechna data relativizuje. Jedinou srovnávací bází jsou zkoumání Doing business, ale to je zvláštní kapitola, která je postavená na specifické metodologii. Jde o anketu, ve které odborníci z jednotlivých zemí posuzují opakovaně stejný insolvenční případ s tím, že odhadují některé parametry toho, jak by takové řízení dopadlo v jejich zemi v dané době. V tomto srovnání na tom nejsme nějak excelentně, ale patříme ke státům, které údajně učinily v posledních letech největší pokrok. A s tím lze souhlasit – co se týká právní čistoty a kvality řízení, tak

Může váš výzkum insolvenční praxe pomoci vytvořit návrhy změn legislativy, které by umožnily zvýšit výnosy z insolvenčních řízení a tím i napomohly zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky? Tak to je především cíl a smysl obou našich projektů – tato statistická zkoumání jsou v podstatě jenom cestou k přesnějšímu poznání vývoje insolvenčních řízení, protože pokud tato řízení dokonale neznáme, pak těžko můžeme navrhovat nějaké legislativní změny. My jsme některé naše návrhy již na konci loňského a na začátku tohoto roku poskytli senátorům a poslancům k jejich další legislativní práci. Předpokládáme, že během konce tohoto a začátku příštího roku začneme o těchto změnách jednat a začneme je silněji prezentovat politickým představitelům země. Směřujeme k několika oblastem. Jednou z nich je definice předlužení, která je pro nás příliš volná a umožňuje dlužníkům vstupovat do insolvenčních řízení ve stavu nulového nebo marginálního majetku. Hledáme

také možnosti jak eliminovat dále zneužívání insolvenčního řízení v konkurenčním boji. Je to řada směrů, které dohromady uleví soudům, zvýší odpovědnost osob dlužníka za výsledek insolvenčního řízení, umožní soudům rychleji konat a tak dále. Budete ve výzkumu pokračovat? Co vás čeká v nejbližší době? Nyní je naše práce zaměřena na řešení projektu "Výzkum insolvenční praxe v ČR s cílem vytvořit návrhy změn legislativy, které by umožnily zvýšení výnosů z insolvenčních řízení pro věřitele, a tím by napomohly zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky" (registrovaný u Technologické agentury České republiky (TA ČR) pod evidenčním číslem TD020190). První vlny výzkumu byly dělány v rámci našeho minulého projektu "Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin" (registrovaný u Technologické agentury České republiky (TA ČR) pod evidenčním číslem TD 010093). Ve zbytku letoška a v příštím roce bychom chtěli soustavně pokračovat ve sběru dat a upřesňovat naše výstupy. Naplánováno máme mnoho dalších věcí, včetně legislativních aktivit.

Č LÁN E K

přes všechny problémy, které máme, je to pořád o míle lepší než před rokem 2008. Ve skutečnosti se v těchto mezinárodních srovnáních neumisťujeme nijak dobře – alespoň nikoliv v celku – ale v mezinárodním srovnání pro rok 2014 jsme v kategorii kvality insolvenčních řízení vedeni jako 29. země, to je naše jednoznačně nejlepší umístění ze všech srovnávacích kategorií.

Mezi jednotlivými soudy a jejich insolvenční praxí jsou obrovské rozdíly

Česká ekonomika roste rychleji než se čekalo, po hubených letech míří opět vzhůru... Naše ekonomika se v prvním čtvrtletí vyvíjela lépe, než činil první odhad z poloviny května. Hrubý domácí produkt proti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 0,4 procenta a meziročně stoupl o 2,5 procenta, nejvíce za poslední tři roky. Ve zpřesněném odhadu to uvedl Český statistický úřad. TEXT: karel Žítek, FOTO: kn

Ekonomika těžila z rostoucí zahraniční i domácí poptávky a také z velice nízké srovnávací základny, neboť loňské první čtvrtletí bylo z hlediska ekonomického výkonu nejslabší za poslední čtyři roky. Zlepšení o půl procentního bodu v porovnání s odhadem přičítají statistici hlavně zpracovatelskému průmyslu, zejména výrobě aut. Díky teplému počasí se také dařilo stavebnictví, zemědělství, obchodu a službám. Začínají utrácet i domácnosti K celkovému růstu ekonomiky výrazně přispěl zahraniční obchod. Vývoz a dovoz zboží byly meziročně vyšší o více než desetinu a proti předchozímu čtvrtletí o téměř pět procent. Zakázky ze zahraničí se zvedly o 16,4 a tuzemské o 11,4 procenta. K meziročnímu růstu nových zakázek podle statistiků přispěla, stejně jako k růstu produk-

ce, nejvíce výroba motorových vozidel, u které zakázky vzrostly o 22,7 procenta. Dobrá čísla přicházejí nejen z českého průmyslu, ale pomalu začínají utrácet i české domácnosti. Jejich výdaje se zvýšily o 1,5 procenta při nižším zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby a potraviny a naopak rostoucích útratách za bydlení, služby, obuv a odívání. Pozitivním rysem je fakt, že oživení je založeno na širokých základech. Meziroční růst povzbudily všechny hlavní složky poptávky, tedy soukromá i vládní spotřeba, investice a export. Více zakázek pro stavebnictví První čtvrtletí přineslo z veřejných zdrojů více peněz pro českou ekonomiku, než tomu bylo v minulosti. Vzrostl finanční objem výběrových řízení vypsaných na nové zakázky i zadaných zakázek. Oproti předchozím obdobím se

Dobrá čísla přicházejí nejen z českého průmyslu Konkursní noviny 6/2014 | 5

Výhled na další měsíce zůstává podle většiny expertů příznivý

v prvním čtvrtletí 2014 viditelně změnila struktura veřejných zakázek. Významně posílil příliv veřejných zakázek do českého stavebnictví. „Zaznamenaný nárůst počtu zahájených zadávacích řízení mě těší, roste objem investic a to je důkaz, že se ozdravuje ekonomika. Veřejní zadavatelé připravují větší objem zakázek, k čemuž jim pomáhá technická novela zákona o veřejných zakázkách. Cílem našeho ministerstva bylo odstranění nedostatků předchozí právní úpravy s důrazem na zjednodušení a odstranění zbytečné byrokracie z celého procesu,“ hodnotí situaci ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, Duben potvrdil nastoupený trend Průmyslová produkce v dubnu meziročně vzrostla reálně o 7,7 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 1,1 procenta. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v dubnu 2014 meziročně vzrostly o 10,3 procenta. hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 14,7 procenta. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky ve srovnání s loňským dubnem stoupl o 1,9 procenta. Průměrná měsíční nominální hrubá mzda zaměstnance v průmyslu meziročně vzrostla o rovná dvě procenta, a činila tak 27 431 korun. Stavební produkce v dubnu 2014 vzrostla meziročně reálně o 8 procent. Stavební úřady ale vydaly meziročně o 5,7 procenta stavebních povolení méně a jejich orientační hodnota klesla o 10,2 procenta. bylo také zahájeno meziročně o 18,5 procenta bytů méně, dokončeno bylo o 23,7 procenta bytů méně.

Oživení se dočkalo také stavebnictví, které mohlo využít letošní příznivé počasí.


Podle předběžných údajů skončila v dubnu bilance zahraničního obchodu v národním pojetí v běžných cenách přebytkem 16,5 mld. Kč, což představovalo meziroční přírůstek o 1,5 mld. Kč. Tržby v maloobchodě včetně motoristického segmentu po očištění o sezónní vlivy klesly v dubnu reálně meziměsíčně o 0,1 procenta a meziročně očištěné o kalendářní vlivy vzrostly o 4,9 procenta. Na meziročním růstu tržeb bez očištění o 6 procent se podílel zvýšený prodej jak v motoristickém segmentu, tak i v maloobchodě. Výhled na další měsíce zůstává podle většiny expertů příznivý. hovoří o tom, že krize se již blíží ke konci, ekonomika je z nejhoršího venku a pomalu se nadechuje k růstu. Naši sousedé se také snažili Podle údajů zveřejněných eurostatem průmyslová produkce v březnu 2014 v eu28 meziročně vzrostla po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 0,5 procenta. A jak dopadlo srovnání České republiky se sousedními státy? Například německá ekonomika meziročně stoupla o 2,5 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. O poznání lépe se dařilo ekonomice Polska, kde hrubý domácí produkt vzrostl na začátku roku o 3,4 procenta. Nejlepšího výkonu ze zemí Visegrádu ale dosáhlo Maďarsko – tamní ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 3,5 procenta.

Křenová 26, 602 00 Brno Tel. / fax: 543 255 515 e-mail: [email protected]

DRAŽBA AREÁLU U TŘEBÍČE

realizujeme dražbu výrobního, skladového areálu se zpevněnými plochami v Okrašovicích, 8km od Třebíče. Velikost m2 1.061

Nejnižší podání Kč 1 mil.

Odhad Kč 1,25 mil.

Příhoz Kč 20 tis.

Čas dražby 10:00

Dražba se koná v sídle dražebníka, Křenová 26, Brno dne 24.6.2014.

DRAŽBA HOTELU – SLAVKOV U BRNA

realizujeme dražbu hotelu na náměstí ve Slavkově, v blízkosti zámku a golfového hřiště. Popis hotel

Velikost m2 661

Nejnižší podání Kč 6,9 mil.

Odhad Kč 11 mil.


Čas dražby 10:00

Dražba se koná v sídle dražebníka, Křenová 26, Brno dne 21.8.2014. Prohlídka se koná 24.6. a 24.7.2014 v 13:30 hod, sraz účastníků u hotelu, Palackého nám. 75, Slavkov u Brna.

DRAŽBA RD V PETŘVALDU

realizujeme dražbu samostatně stojícího domu s pozemky. V domě je vyčleněna nebytová jednotka, dvě bytové jednotky a garáž. Popis RD

Velikost m 341

2


Odhad Kč 3,65 mil.


Čas dražby 14:00

Dražba se koná v Harmony Club Hotel, Ostrava, 28.října 170 dne 26.6.2014. realizujeme dražbu výrobního a skladového areálu s dobrou dostupností pro automobilovou i železniční dopravu. Popis areál

Velikost m 30.724


Odhad Kč 27 mil.


Čas dražby 12:20

Dražba se koná v sídle dražebníka, Křenová 26, Brno dne 24.6.2014.

DRAŽBA POZEMKŮ U OPAVY

realizujeme veřejnou dražbu id. ½ pozemků v lokalitě Sádek u Opavy, obec Velké Heraltice. Popis pozemky

Velikost m2 4.279

Nejnižší podání Kč 99 tis.

Odhad Kč 313 tis.

Příhoz Kč 2 tis.

Čas dražby 08:30

Dražba se koná na internetu www.prokonzulta.cz dne 26.6.2014. Prohlídka se koná 18.6. a 19.6.2014 v 10:00 hod., sraz účastníků u kostela v Sádku u Velkých Heraltic.

Ing. Jaroslav Hradil | 777 817 853 | [email protected]

DRAŽBA BYTU v Chomutově

Velikost m2 76,7


Odhad Kč 400 tis.

Příhoz Kč 2 tis.

Čas dražby 12:00

DRAŽBA areálu v Náchodě

realizujeme dražbu výrobně-skladovacího areálu v Náchodě, součástí jsou skladovací, kancelářské a dílenské prostory, zast.plocha 1.102 m2 Velikost pozemků m2 2.057


Odhad Kč 6,991 mil.


Čas dražby 11:30

Dražba se koná v dražební místnosti Hotelu TOMMY, Kaštanová 205, 547 01, Náchod dne 21.7.2014. Prohlídky se konají 18.6. v 13:00 hod a 1.7. v 12:30 hod., sraz účastníků na adrese Wiesnerova 1835, Náchod.

DRAŽBA PODÍLU VE VÝŠI 1/4 RD V K.Ú. RADHOŠŤ realizujeme dražbu spoluvlastnického podílu ve výši ¼ RD 2+1 s pozemkem v k.ú. Radhošť, okres Ústí nad Orlicí.

Popis RD

Velikost m2 18,3

Nejnižší podání Kč 48.750

Odhad Kč 65 tis.

Příhoz Kč 1 tis.

Čas dražby 11:00

Dražba se koná v dražební místnosti Harmony Club Hotelu v Pardubicích, Bělehradská 458 dne 11.9.2014. Prohlídky se konají 1.7. a 22.7.2014 v 11:00 hod., sraz účastníků u domu Radhošť č.p. 10.

DRAŽBA BYTU v Chrášťanech u Prahy Velikost m2 56,5


Odhad Kč 1,65 mil

Příhoz Kč 5 tis.



Čas dražby 11:00

OPAKOVANÁ DRAŽBA RD S POZEMKY V K.Ú. MARTÍNKOV okres TŘEBÍČ

Realizujeme opakovanou dražbu RD s rozsáhlými pozemky v k.ú. Martínkov, pozemky celkem: 29.777 m2 Popis RD

Velikost m2 2.756



Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 10:30

Dražba se koná v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26 dne 22.7.2014. Prohlídky se konají 9.6.2014 a 11.6.2014, vždy v 10:15 hod., sraz účastníků před domem č.p. 45, Martínkov.

DRAŽBA RD V K.Ú. LIŠANY okres RAKOVNÍK

Realizujeme dražbu RD v k.ú. Martínkov, 1NP, jedna byt. jednotka, částečně podsklepen. Velikost m2 360


Odhad Kč 1,2 mil.

Příhoz Kč 2 tis.

Čas dražby 11:00

Dražba se koná v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 9.9.2014. Prohlídky se konají dne 17.7.2014 a 24.7.2014 vždy v 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Na Vápenici 139, Lišany.

DRAŽBA POZEMKŮ V K.Ú. LIŠANY okres RAKOVNÍK Realizujeme dražbu pozemků v k.ú. Martínkov, celková plocha pozemků 8.198 m2.

Popis pozemky

Velikost m2 8.198


Odhad Kč 66.010

Příhoz Kč 1 tis.

Čas dražby 11:20

Dražba se koná v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 9.9.2014. Prohlídky se konají dne 17.7.2014 a 24.7.2014 vždy v 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Na Vápenici 139, Lišany

DRAŽBA areálu v Teplicích – Trnovanech

realizujeme veřejnou dražbu výrobního areálu s pozemkem, CP 4.344 m2. Popis areál

Velikost pozemků m2 4.344

Nejnižší podání Kč 6 mil.



Čas dražby 16:00

Mgr. Klára Odehnalová | 608 718 040 | [email protected]

DRAŽBA – AREÁL SRBSKO

realizujeme veřejnou dražbu OPAKOVANOU výrobního a skladovacího areálu, velikost pozemků 5.358 m2 v k.ú. Srbsko u Karlštejna, okr. Beroun. Popis areál

Čas dražby 11:40

Dražba se koná v Národním domě, Nám. Míru 9, Praha 2 dne 6.8.2014. Prohlídky se konají 17.7. a 24.7.2014 v 10:30 hod., sraz účastníků u domu Chrášťany 203.

REALIZUJEME VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ PRODEJ podniku Východočeská tiskárna spol. s r.o. v obci Sezemice okres Pardubice Soubor majetku: nehmotných aktiv, nemovitostí, movitých věcí, zásob, pohledávek a finančních prostředků určených k realizaci hlavní hospodářské činnosti dlužníka, kterou je polygrafická výroba. Hala: novostavba z r.2004 – recepce, šatny, kanceláře, výrobní prostory, ZP 3792,36 m2, pozemky celkem: 14.943 m2 Odhad: 40 mil. Kč Minimální nabídková cena není stanovena, kauce ve výši 3 mil. Kč. Termín pro podání nabídek končí dnem 1.7.2014 včetně do 12:00 hod. Přihlášení do VŘ nutno podat osobně nebo poštou na adresu organizátora, Brno, Křenová 26. Podmínky VŘ k dispozici na webu organizátora.

Velikost podl. ploch m2 Nejnižší podání Kč 1.600 2,5 mil.

Odhad Kč 8,5 mi.


Čas dražby 11:40

Dražba se koná v dražební místnosti v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 9.9.2014. Prohlídky se konají 25.7.2014 v 11:00 a 21.8.2014 ve 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Srbsko č.p.214, 267 18 Srbsko.

E-AUKCE – RD KRASÍKOV

realizujeme E-aukci (2.kolo) na prodej RD se zahradou v obci Krasíkov, okr.Ústí nad Orlicí Popis RD

Velikost pozemku m2 1.269

Velikost zahrady m2 863 m2

Nejnižší podání Kč 890 000

Aukční jistota Kč 200 tis.

Příhoz Kč 10 000

Místo konání E-aukce: www.online-drazby.cz, dne 16.7.2014 od 9:00 do 11:00 hod. Prohlídka se koná na adrese Krasíkov č.p. 60, 561 01 Krasíkov, dne 1.7.2014 v 9:15 hod.

E-AUKCE – OBJEKT BÝVALÉHO MLÝNA, k.ú. TATENICE Realizujeme E-aukci (2.kolo) na prodej. Nemovitost sestává z obytné části, bývalé mlýnice a hospodářských objektů v obci Tatenice, okr.Ústí nad Orlicí.

Popis RD

realizujeme dražbu bytu 2+1 s lodžií a sklepní kójí v Chomutově. Popis Byt 2+1


Dražba se koná v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2 dne 22.10.2014. Prohlídky se konají 25.7.2014 v 9.30 hod. a 21.8.2014 v 12.30 hod., sraz účastníků u domu Na Hvížďalce 1662/13, Praha.

Dražba se koná v Národním domě, Nám. Míru 9, Praha 2 dne 6.8.2014. Prohlídky se konají 17.7. a 24.7.2014 v 16:15 hod., sraz účastníků u domu Školní pěšina 5132, Chomutov.

Popis areál

Velikost m2 549,6

Dražba se koná dražební místnosti hotelu Antonietta, Sv.Čecha 1362/9, Teplice dne 25.6.2014. Prohlídky se konají 17.6.2014 a 19.6.2014 vždy v 12:00 hod., sraz účastníků na adrese Thámova 21, Teplice.

realizujeme dražbu bytu 4+1 s lodžií a sklepní kójí v Chomutově. Popis 4+1

Popis RD

Popis RD

DRAŽBA AREÁLU – BYSTŘICE N. P. 2

realizujeme dražbu spoluvlastnického podílu ve výši ½ RD, 1PP+2NP, zast. plocha všech podlaží 549,6 m2, pozemek celkem 557 m2

Velikost pozemku m2 Odhad Kč Nejnižší podání Kč 1.331 1,1 mil. 660 000

Příhoz Kč 10 000

Aukční jistota Kč 100 tis.

Místo konání E-aukce: www.online-drazby.cz , dne 16.7.2014 od 9:00 do 12:00 hod. Prohlídka se koná na adrese Tatenice č.p.12, 561 31 Tatenice, dne 01.07.2014 v 9:45 hod.

DRAŽBA – AREÁL MORAVSKÁ N.V.

Realizujeme veřejnou dražbu OPAKOVANOU areálu a pozemků. Jedná se o administrativu s ubytovnou, vodárna, elektro. rozvodna, nedokončená čerpací stanice, hygienické místnosti, expediční sklady, výrobní haly. Areál má velký prostor volných venkovních odstavných a manipulačních ploch, v obci Moravská Nová Ves / Mikulčice, okr. Břeclav. Popis areál

Celková plocha domu m2 55.702


Odhad Kč 7,46 mi.


Čas dražby 10:30

Dražba se koná v dražební místnosti v v sídle dražebníka, Brno Křenová 26 dne 15.07.2014. Prohlídky se konají 17.6. a 23.6.2014 vždy ve 15:00 hod., sraz účastníků na adrese Moravská Nová Ves č.ev. 101, Moravská Nová Ves.

Lukáš Rychnovský | 777 948 131 | [email protected]

Úplné znění vyhlášek a informace na www.prokonzulta.cz

B.614.1

Popis areál

DRAŽBA PODÍLU VE VÝŠI 1/2 RD V PRAZE STODŮLKÁCH

?????????? Č LÁN E K

EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE • EXEKUCE

Exekutorská komora podporuje místní příslušnost Exekutorská komora ČR podporuje místní příslušnost. Rozhodli o tom na dnešním sněmu v Brně soudní exekutoři. Pro hlasovalo 85 z celkového počtu přítomných 102. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

V současné době mají soudní exekutoři celorepublikovou působnost.

„Exekutorská komora dlouhodobě vnímá téma místní příslušnosti soudních exekutorů jako své a jako důležité,“ uvedl Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR. Už v loňském roce proto Exekutorská komora ČR ustanovila expertní skupinu v čele s viceprezidentem Mgr. Michalem Rudým, která zpracovává odborné argumenty k problematice místní příslušnosti a případná legislativní i technická řešení. Sněm soudních exekutorů navázal na loňskou anketu Exekutorské komory ČR mezi exekutorskými úřady, jejímž cílem bylo zjistit preference ohledně územní příslušnosti. 57 % soudních exekutorů se v ní vyslovilo kladně, proti tzv. teritorialitě se v tomto anketním hlasování postavilo 10 % soudních exekutorů, zbývající část se do ankety nezapojila. V současné době mají soudní exekutoři celorepublikovou působnost. Soudního exekutora pověřuje provedením exekuce soud na základě návrhu věřitele. Hypoteticky tak soudní exekutor z Aše může vykonávat exekuci např. ve Valašském Meziříčí. Pokud konkrétní řízení dospěje do sekundární fáze, tzn., že dlužníkovi nelze srážet ze

mzdy nebo nemá prostředky na bankovních účtech a je přistoupeno k soupisu movitých věcí, eventuální náklady na cestu do jeho bydliště podléhají přísnému limitu. Omezení nákladů na cestovné platí od 1. ledna 2013 díky revoluční novele občanského soudního řádu a exekučního řádu. „Výše cestovních výdajů soudního exekutora se ponovu určuje maximální částkou, a to 1.500 korun, přičemž i nadále platí, že koná-li se během jedné cesty více úkonů v různých řízeních, náleží soudnímu exekutorovi náhrada pouze jednou, a sice v poměrné části,“ konstatoval viceprezident Exekutorské komory ČR Mgr. Michal Rudý. Exekutorská komora ČR se k tématu místní příslušnosti soudních exekutorů staví již řadu let vstřícně. Hojně jej diskutovali bývalí čelní představitelé této stavovské organizace JUDr. Jana Tvrdková a Mgr. Ing. Jiří Prošek. Nadto v listopadu 2011 zavázal sněm soudních exekutorů tehdejší vedení Exekutorské komory ČR k prosazování principu tzv. nepravé teritoriality, tedy územního principu při vymáhání pohledávek orgánů státní správy, územní samosprávy a zdravotních pojišťoven.


Exekutorská komora varuje před falešným exekutorem Na Znojemsku se objevil falešný exekutor. Zfalšoval dokumenty o exekuci a zaslal je dlužnici s tím, že u ní proběhne návštěva „inspektora“. Soudní exekutorka, jejíž jméno bylo zneužito, již podala trestní oznámení. Exekutorská komora ČR tímto vyzývá veřejnost k obezřetnosti. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

Padělky úředních listin obsahují chybné spisové značky a neexistující kontakty na Exekutorský úřad Znojmo, podpis soudní exekutorky je zfalšován a na listinách též chybí potřebná razítka.


Pokud se objeví další poškození, nechť se se svou věcí obrátí na policii a informují Exekutorskou komoru ČR.

Křenová 26, 602 00 Brno Tel. / fax: 543 255 515 e-mail: [email protected]

REALIZUJEME E-AUKCI – MANIPULAČNÍ TECHNIKA 5ks

Dražby ve Zlínském kraji Pekárna Ostrožská Nová Ves RD 5+1 s garáží Ostrožská Nová Ves

Prodej 5ks vysokozdvižných vozíků – společná aukce (2.kolo), stroje se budou dražit jednotlivě. Celkový odhad za všechny stroje Kč 1.579.050,- Kč

Čas aukce 9:00-11:00

Místo konání E-aukce: www.online-drazby.cz dne 15.7.2014. Prohlídky se konají dne 19.6.2014 v 10:00 a 3.7.2014 v 16:00 na adrese Brněnská 33, 594 42 Měřín

E-AUKCE – SOUBOR POHLEDÁVEK

Nominální hodnota Kč cca 7,5 mil.

Nejnižší podání Kč 1,-

E-AUKCE – SOUBOR POHLEDÁVEK

realizujeme 2.kolo E-aukce na prodej souboru pohledávek vedených v účetnictví dlužníka AGT International CZ, s.r.o. v likvidaci v celkové nominální hodnotě cca 1,800.000,- Kč. Nominální hodnota Kč cca 1,8 mil.

Nejnižší podání Kč 2.000,-

Odhad Kč Příhoz Kč Aukční jistota Kč 58 tis. 1.000,1.000,-

E-aukce se koná na www.online-drazby.cz , dne 15.07.2014 od 9:00 do 12:00. Prohlídka se koná 7.7.2014 od 10:00 do 11:00 hod., sraz účastníků na adrese Velkopavlovická 25, 628 00 Brno.

Lukáš Rychnovský | 777 948 131 | [email protected]

DRAŽBA RD Mšeno se zahradou 385 m2, okr. Mělník Popis RD 5+1 se zahradou

Užitná plocha m2 206


Odhad Kč 850 tis.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 11:40

Dražba se koná v dražební místnost v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2, dne 17.6.2014.


Odhad Kč 180 tis.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 13:00

664

950 tis.

2.2 mil.

10 tis.

10:30

Odhad Kč 630 tis.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 10:20

Dražba se koná v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26, dne 24.6.2014. Prohlídka se koná 12.6.2014 v 15:15 hod. na adrese Tovární 175, Králíky 561 69.

Dražba bytu 1+kk Líšeň, Jedovnická Odhad Kč 800 tis.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 12:00

Dražba se koná v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26, dne 24.6.2014.

DRAŽBA byt 2+1 Bruntál Nejnižší podání Kč 250 tis.

Odhad Kč 360 tis.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 11:20

Dražba se koná v Parkhotelu Opava, Lipová 105/3, 746 01 Opava, dne 26.6.2014.

DRAŽBA RD Javorník Popis Pozemek m2 Nejnižší podání Kč dvougenerační RD, dříve hospoda 1.831 850 tis.

Popis 2+kk s terasou, byt č. 1108/6 2+kk s terasou, byt č.1109/6 2+kk s terasou, byt č. 1110/5 2+kk s terasou, byt č. 1110/6

Užitná plocha m2

Nejnižší podání Kč

Odhad Kč

Příhoz Kč

Čas dražby

68,23

1.14 mil.

1. 52 mil.

5 tis.

14:00

68,23

1.14 mil

1.52 mil.

5 tis.

14:20

68,23

1.35 mil

1.8 mil.

5 tis.

14:40

68,23

1.29 mil

1.72 mil.

5 tis.

15:00

Dražby se konají v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26, dne 24.6.2014. Prohlídky se konají 9.6.2014 v 14:00 a 17.6.2014 v 16:00 hod., sraz účastníků na adrese Růžová 1108/19, Velké Pavlovice 691 06. Popis RD 3+1

Pozemek m2 213

Nejnižší podání Kč 1.5 mil.

Odhad Kč 2.2 mil.

Příhoz Kč 2 tis.

Čas dražby 10:30

Odhad Kč 1.72 mil.

Příhoz Kč Čas dražby 5 tis. 12:00

Dražba se koná v Parkhotelu Opava, Lipová 105/3, 746 01 Opava, dne 26.6.2014.



Odhad Kč 1.07 mil.

Příhoz Kč 5 tis.

Čas dražby 12:20

Dražba se koná v dražební místnosti v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2, dne 17.6.2014. Prohlídky se konají 12.6.2014 v 14:00 a 13.6.2014 v 14:00 hod., sraz účastníků na adrese Dolní Bezděkov č.p. 24, Bratronice 273 62.

Eva Jeřábková | 603 434 536 | [email protected]

realizujeme veřejnou dražbu rozsáhlých lesních pozemků

Čas dražby


byt. jednotka č. 1110/6, byt. jednotka č. 1110/5, byt. jednotka č. 1109/6, byt. jednotka č. 1108/6

DRAŽBA ROZSÁHLÝCH LESNÍCH POZEMKŮ v k.ú. Bukovno, (okres Mladá Boleslav)

Dražba RD Králíky

Popis byt 2+1

OPAKOVANÉ DRAŽBY MIGESTAV s.r.o. bytových jednotek 2+kk s terasou ve Velkých Pavlovicích

Popis RD Dolní Bezděkov

Příhoz Kč


Dražba se koná v dražební místnost v Harmony Club Hotel, Ostrava, 28.října 170, dne 26.6.2014.

OPAKOVANÁ DRAŽBA RD Bratronice – Dolní Bezděkov

Odhad Kč


Čas dražby 14:20

12:00

Dražba se koná v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26, dne 23.6.2014. Prohlídka se koná 16.6.2014 v 11:00 hod., sraz účastníků na adrese Borová č.p. 2077 (Semanínská 2077), Česká Třebová 560 02.

Popis 1+kk

Příhoz Kč 5 tis.

5 tis.

Nejnižší podání Kč


Odhad Kč 370 tis.

1.75 mil.

Užitná plocha m2

Pozemek m2 1.352


Dražba se koná v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26, dne 27.6.2014. Prohlídky se konají 13.6.2014 v 19:00 a 15.6.2014 v 14:00 hod. na adrese Přímětická 51, Znojmo 669 02.

OPAKOVANÁ DRAŽBA areálu potravinářské výroby LEKTUS Česká Třebová

Popis 4+1


Čas dražby

Dražba se koná v dražební místnosti v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2, dne 17.6.2014.

Popis areál potravinářské výroby

Popis 2+1s balkonem

Příhoz Kč

DRAŽBA Bytu 2+1 Ústí nad Labem, Mojžíř Užitná plocha m2 63

Čas dražby 10:40 11:00

Odhad Kč

Dražba se koná v dražební místnosti v Národním domě na Vinohradech, náměstí Míru 9, Praha 2, dne 17.6.2014. Popis byt 3+1

Příhoz Kč 5 tis. 5 tis.

Dražba RD Znojmo, ul. Přímětická

Dražba mezonetového bytu 3+kk v lázeňském městě Poděbrady nedaleko centra, na ul. Dr. Horákové Popis Užitná plocha m2 Nejnižší podání Kč mezonetový byt 94 1.07 mil. v podkroví zděné budovy

Odhad Kč 756.366 1.058.771

Dražba bytu 2+1 Karviná - Ráj

Odhad Kč Příhoz Kč Aukční jistota Kč 150 tis. 1 tis. 10.000,-

E-aukce se koná na www.online-drazby.cz, dne 27.06.2014 od 9:00 do 10:00 hod. Prohlídka se na základě žádosti a domluvy s organizátorem může uskutečnit dne 11.06.2014 v 10:00 hod.

Popis pohledávky

Užitná plocha m2 Nejnižší podání Kč 270 530 tis. 253 730 tis.

Dražby se konají v dražební místnosti v sídle dražebníka, Brno Křenová 26, dne 24.6.2014.

realizujeme E-aukci na prodej souboru pohledávek vedených v účetnictví dlužníka Otrokovické papírny, a.s. v celkové nominál. hodnotě cca 7,5 mil. Popis pohledávky

Popis pekárna RD 5+1

Popis lesní pozemek

Velikost m2 929.936


Odhad Kč 13 mil.


Čas dražby 12:20

Dražba se koná v Národním Domě v Praze na Vinohradech, Náměstí Míru 820/9, dne 25.6.2014.

DRAŽBA ROZSÁHLÝCH LESNÍCH POZEMKů v k.ú. Lipiny (obec Nečín, okres Příbram) Popis lesní pozemky

Velikost m2 216.984

Nejnižší podání Kč 1,25 mil

Odhad Kč 2,8 mil

Příhoz Kč 10 tis

Čas dražby 12:40

Dražba se koná v Národním Domě v Praze na Vinohradech, Náměstí Míru 820/9, dne 25.6.2014.

DRAŽBA RD V ČECHÁCH POD KOSÍŘEM (okres Prostějov) realizujeme dražbu RD s velkou zahradou

Popis RD zahrada

Velikost m2 2.599


Odhad Kč 2.2 mil.


Čas dražby 11:30

Dražba se koná v sídle dražebníka, Křenová 26, Brno, dne 22.7.2014. Prohlídky se konají 8.7. a 18.7.2014 v 10:00 hod., sraz účastníků u domu č.p. 109, Čechy pod Kosířem.

5 elektronických dražeb movitých věcí dlužníka MORA – TOP, s.r.o. Realizujeme 5 elektronických dražeb věcí movitých a to: zásoby a stroje a zařízení, nejnižší podání 6,962 mil Kč, odhad 6,962 mil Kč kancelářské vybavení podniku, nejnižší podání 331 tis. Kč, odhad 331 tis Kč historická kamna, nejnižší podání 70 tis. Kč, odhad 70 tis. Kč automobil Škoda Octavia Combi, nejnižší pod 176 tis. Kč, odhad 176 tis. Kč, automobil Škoda Octavia hatchback, nejnižší pod 85 tis. Kč, odhad 85 tis. Kč Dražby se konají 30.6. od 8:00 hod. na www.prokonzulta.cz. Prohlídky se konají 11.6. a 18.6.2014 v 10:00 hod., sraz účastníků u vchodu do areálu MORA – TOP s.r.o., Šumperská 1349, Uničov.

Josef Machů | 605 808 600 | [email protected]

Úplné znění vyhlášek a informace na www.prokonzulta.cz

B.614.1

Popis VZV

Č LÁN E K


V Černošicích manželka dlužníka napadla autem vykonavatele V Černošicích došlo k napadení vykonavatele. Pokus o soupis movitých věcí skončil útokem manželky dlužníka na zaměstnance soudního exekutora. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

Dlužná částka činí zhruba milión korun

Najela do něj automobilem Mercedes-Benz GL 350, který byl posléze zajištěn. Napadený je v současné době v péči lékařů. Exekutorský úřad Praha 5 podává na útočníka trestní oznámení, a to pro ublížení na zdraví a maření úředního výkonu. Dlužník čelí dvěma exekucím, které vede soudní exekutor kvůli dluhům na výživném. Jde tedy o přednostní pohledávku. Alimentační nárok dvou dětí je v rámci exekuce vymáhán již od července 2013. Celková dlužná částka činí zhruba jeden milión korun. Před úředním výkonem

sekundárních způsobů provedení exekuce byly nejprve řádně vyčerpány způsoby primární, které však byly zcela neúspěšné. Exekutorská komora ČR považuje daný případ za další negativní důkaz stoupající agresivity neplatičů. Registruje desítky napadení vykonavatelů ročně. K poslednímu ataku došlo minulý týden, kdy dlužník zbil vykonavatele Exekutorského úřadu Cheb. Exekutorská komora ČR se coby dohledový orgán snaží předcházet útokům na zaměstnance exekutorských úřadů všemi prostředky.


Cestovní náhrady v rámci exekuce postihnout nelze Cestovní náhrady nespadají do exekuce. Exekutorská komora ČR je ráda, že Nejvyšší soud projevil svůj sjednocující právní názor, díky čemuž se odstraňuje stav nejistoty, který zde panoval. TEXT: MGR. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ EXEKUTORSKÉ KOMORY ČR

Cestovní náhrady se nepočítají do čisté mzdy 10 | Konkursní noviny 6/2014

Zákon výslovně uvádí, že cestovní náhrady se nepočítají do čisté mzdy. To znamená, že cestovní náhrady nebylo možné postihnout srážkami ze mzdy. O této skutečnosti nikdy nebylo pochyb. Bylo však sporné a mezi soudy mnoho let nevyjasněné, zda je možné cestovní náhrady postihnout přikázáním jiné peněžité pohledávky. Nejvyšší soud nyní tyto nejasnosti odstranil, když autoritativně potvrdil, že to možné není. Exekutorská komora ČR toto rozhodnutí vítá, neboť daná věc byla dosud diskutabilní a existovalo mnoho právních výkladů. Současně je však nutné upozornit, že soudní exekutoři postihovali cestovní náhrady zásadně jen tam, kde měl zaměstnanec např. minimální mzdu a nepoměrně

vysoké cestovní náhrady. V takových případech tedy bylo důvodné podezření, že cestovní náhrady jsou fakticky příjmem, a nikoliv refundací skutečně vynaložených nákladů. Tento jev bohužel není nijak neobvyklý. V praxi se nemálo zneužívá toho, že cestovní náhrady jsou nedaňová položka a neodvádí se z nich pojistné. To v důsledku vede nejen k nemožnosti věřitele domoci se po takovém dlužníkovi zaplacení dluhu v rámci exekuce, ale také ke krácení odváděného pojistného na úkor řádně platících zaměstnanců a účastníků systému. Exekutorská komora ČR zvažuje schůzku s představiteli Ministerstva financí za účelem odstranění tohoto negativního jevu podobného tzv. švarcsystému.

ANKETA

•

NAŠE

ty finanční prostředky chce mít na účtu. Dnes to takhle udělat nejde, neboť zákon o veřejných dražbách na doplacení při nedobrovolné dražbě delší lhůtu než třicet dní nemá. To pak jako dražebník moc zájemců nenalákám, když například rodinný dům za 4,9 milionu musí být doplacen do deseti dnů."

3. V případě dražeb nedobrovolných rozšířit okruh navrhovatelů – dražebních věřitelů i o subjekty, které mají právo předmět dražby zcizit (insolvenční správce, věřitel dle dohody dle NOZ, notář aj.) a stanovit odměnu dražebníka pevným tarifem a možnost vybírat odměnu i od vydražitele pro všechny předměty dražby a i dražby nedobrovolné. 4. Odstranit šikanózního ustanovení, kdy dlužník pouhým podáním návrhu na insolvenci dosáhne upuštění od nedobrovolné dražby. 5. V případě dražeb dobrovolných ponechat termíny na úhradu ceny dosažené vydražením na smluvní volnosti, v případě dražeb nedobrovolných prodloužit tyto termíny, aby bylo možné využít hypotéční úvěry vydražiteli. 6. Snížit nákladovost dražeb, a to v oblasti provádění prohlídek, konání opakovaných dražeb, elektronické formuláře. 7. Upravit i další zákony, a to katastrální zákon (zápisy vlastnického práva) a insolvenční zákon (omezení nákladů na zpeněžení).

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda Komory dražebníků ČR:

JUDr. Miloslav Oliva, prezident České asociace dražebníků:

Co by v novele ZVD nemělo chybět? 1. Odstranění nekompatibility pojmu dražba vymezené v novém občanském zákoníku (NOZ) a v zákonu o veřejných dražbách (ZVD). V případě NOZ jde o zvláštní způsob uzavření smlouvy, soukromoprávní akt, vůle navrhovatele dražby a dražitele uzavřít zvláštním způsobem (licitací) smlouvu. V ZVD je dražba definována jako přechod, tj. veřejnoprávní akt, originální nabytí vlastnického či jiného práva vydražitelem na základě práva navrhovatele předmět dražby zcizit, i když není vlastníkem (například insolvenční správce, který má právo zcizit majetek dlužníka dle insolvenřného zákona). 2. Navrhovatelem v dražbě dobrovolné by měl být výhradně vlastník předmětu dražby (převod práva). V případě, že navrhovatelem dražby je subjekt, který má dle zvláštního zákona právo předmět dražby zcizit (insolvenční správce, věřitel, notář aj.), potom by se mělo jednat o dražbu nedobrovolnou (přechod práva).

"Česká asociace dražebníků (ČAD) byla přizvána Ministerstvem pro místní rozvoj ČR ke spolupráci na novelizaci zákona o veřejných dražbách, kde ČAD delegovala své zástupce. Při prosazování svých podnětů ČAD vychází z názorů a zkušeností našich členů s tím, že preferuje podstatné zjednodušení a zlevnění procesu výkonu dražeb v návaznosti na stále častěji využívaný a preferovaný přenos dat elektronickou cestou (elektronické formuláře). Další změny, na které je třeba dle našeho názoru reagovat, přinesl i insolvenční zákon, kdy při zpeněžování majetku z majetkových podstat má zajištěný věřitel při rozhodování o způsobu a podmínkách zpeněžení rozhodující postavení, které v podstatě insolvenční správce jen akceptuje. Dražebník je přesto povinen ze zákona informovat osoby uvedené v katastru nemovitostí a tím zvyšovat náklad dražby. Mimochodem rekord v tomto registrujeme 37 subjektů, které dražebník musel obeslat, přičemž v insolvencích o pohledávkách věřitelů rozhoduje

ANKETA

•

NAŠE

ANKETA

Novela zákona o veřejných dražbách Ministerstvo pro místní rozvoj ČR začalo pracovat na novele zákona o veřejných dražbách. Protože nás zajímalo, co od ní dražebníci očekávají, některých jsme se zeptali: "Co by podle vás tato novela měla obsahovat, respektive co by v této novele nemělo chybět?" Tady jsou jejich odpovědi:

Mgr. Josef Machů, PROKONZULTA a. s.:

"Uvítali bychom, kdyby byly ze zákona odstraněny nepraktické věci, které jsou dle našich mnohaletých zkušeností nesmyslné a dražebníkům jen komplikují situaci. Proč by například měla být součástí protokolu o provedené dražbě také dražební vyhláška, když se protokol posílá identickým subjektům, jako vyhláška. Tyto subjekty už vyhlášku více než měsíc povinně ze zákona mají a po dražbě by se jim správně měla posílat znovu jako součást protokolu. To považujeme za zbytečné. Také se nám nelíbí, že musíme před dražbou nemovitostí dělat povinně dvě prohlídky v různých časech. Zájem každého dražebníka je vydražit, takže ať si prohlídek organizujeme, kolik uznáme za vhodné, a naopak u pozemku někde v Horní Dolní je nesmysl tyto dvě povinné organizované prohlídky, když si pozemek může prohlédnout každý sám. Proč by znalecký posudek nemohl být před dražbou starší než půl roku? Když ročně připravujeme několik stovek dražeb, zbytečně jsme nuceni v mnoha případech tyto posudky aktualizovat a přitom se v nich nic než datum nemění. Proč je na doplacení v nedobrovolné dražbě, kdy cena dosažená vydražením nepřesáhne pět milionů korun, jen deset dní? A proč je na věc třeba za sto milionů pouze třicet dnů? Proč zde není volnost jako u insolvence? Nechť navrhovatel dražby sám určí, do jakého termínu


N AŠE AN KE TA

NAŠE

příklad vypracovaní znaleckého posudku, který například nesmí být u nemovitostí při zpeněžování dražbou starší šesti měsíců. Náklady tak jdou dle našeho názoru zbytečně k tíži majetkové podstaty a dlužníka. K diskusi jsou proto témata, zda by některé úkony exekutora nemohly být uznávány, nemusely být prováděny duplicitně a náklady by byly přiznány tomu, kdo je již dříve vynaložil a byly účelně vynaložené. Dalším tématem je rozšíření okruhu oprávněných, kterým

Konference Insolvence 2014: první ročník konference máme za sebou V květnu se v Praze konala velká konference pro insolvenční správce. Konkursní noviny (KN) byly u toho nejen v roli mediálního partnera, ale také v roli moderátora diskuse. Konference se účastnilo přes 150 akreditovaných účastníků z řad insolvenčních správců, advokátů, ale také několik jednotlivců z akademické obce. Konference Insolvence 2014, byl pro organizátora akce, společnost Insolvence 2008, a.s., první podobnou akcí tohoto druhu, ale je třeba říci, že akce proběhla bez větších organizačních přešlapů. Mgr. Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, a.s., pro KN uvedl: „Ke zorganizování konference nás vedl zájem insolvenčních správců, kteří sami projevili o podobnou akci zájem. Na přelomu roku totiž došlo ke změnám v insolvenčním zákoně, na což jsme reagovali sérii školení na toto téma. Zorganizování konference pak bylo logickým vyústěním této aktivity, jelikož mnoho správců opakovaně projevilo zájem o komunikaci přímo se soudci, kteří jsou hybnými elementy aplikace těchto změn.“ Celá akce se odehrávala v konferenčním centru City v Praze na Pankráci, což byla dobrá volba z hlediska nejen dostupnosti, ale také organizačního zajištění. Mnoho kanceláří se na akci dopravilo právě metrem, které bylo pár kroků od centra a ti co zvolili dopravu autem, pohodlně zaparkovali v nákupním centru Arkády. Aktuální témata měla úspěch Účastníci akce pozitivně hodnotili především výběr řečníků a témat. Výběr padl na čtyři témata a pět řečníků, profesionálů v oboru, kteří určují ve svých oblastech vývoj judikatury. Akci zahájil Mgr. Tomáš Braun, soudce Městského soudu v Praze s tématem „NOZ a jeho dopady do insolvenčního řízení“. Po přestávce pokračoval Mgr. Rostislav Krhut, místopředseda Krajského soudu v Ostravě s tématem „Oddlužení manželů, oddlužení fyzických osob podnikatelů, pobočky insolvenčních správců“, což je jedno z témat, která se v poslední době poměrně často objevovala i na stránkách Konkursních novin. Přednáška místopředsedy Krhuta se nesla v odlehčeném duchu, byla velmi zajímavá a přinášela jeho pohled na tyto otázky vzhledem k novele insolvenčního zákona. Po obědě navázal na předchozího řeční-


ka Mgr. Luboš Dörfl, soudce Vrchního soudu v Praze, který si připravil oblast „Aktuální soudní praxe při rozhodování žalob na neúčinnost právních úkonů a o popření vykonatelných pohledávek podaných insolvenčním správcem; soudní spory v průběhu konkurzu“. K jeho přednesu měla celá řada účastníků konference hodně dotazů a vznikala tak mezi správci a soudcem konstruktivní diskuse v příjemné atmosféře. Na závěr akce vystoupili dva řečníci. Mgr. Jan Kozák, místopředseda Krajského soudu v Brně a JUDr. Jitka Studená, odbornice na exekuční řízení, se společným tématem „Insolvenční vs. exekuční řízení“, které se nakonec svou diskusí protáhlo až do úplného konce akce. První velkoformátová konference v řadě Mgr. Tomáš Valášek, ředitel insolvence 2008, a.s. v rozhovoru pro KN doplnil, že se nejednalo o ojedinělou akci tohoto druhu, jelikož už nyní se díky výstupům z Konference Insolvence 2014 uvažuje o podobných akcích i v budoucnu. Podle jeho slov jde hlavně o komunikační platformu, která by měla pomoci vyměňovat formou přednášek a moderovaných setkání zkušenosti oběma směry a dává tak možnost správcům nejen lépe odhadnout, jak budou soudy v jednotlivých případech postupovat, ale také dát soudcům zpětnou vazbu na konkrétní situace, které mohou ojediněle nastávat a které insolvenční právo například nepříliš přesně řeší. Podle vyjádření Pavla Mikulenky, manažera marketingu Insolvence 2008, a.s., se tak mohou insolvenční správci v budoucnu těšit na další podobné akce tohoto druhu. Osloveni nabídkou účasti budou opět emailem jako nyní.

by bylo umožněno uzavřít smlouvu o provedení dobrovolné dražby s dražebníkem. Samozřejmě, že témat k diskusi je celá řada a Česká asociace dražebníků na svých webových stránkách podněty našich členů zveřejňuje a vyzývá přitom další subjekty i nečleny ČAD k diskusi na toto téma. Dovolte mi zároveň, abych touto cestou poděkoval všem, kteří se se svými názory poděli, a předali nám podněty k projednání." (kž)

Podobné akce mají smysl Mgr. Luboš Dörfl, soudce Vrchního soudu v Praze, se k akci samotné vyjádřil v tom duchu, že je za Vrchní soud v Praze rád, že může touto formou mezi správce distribuovat závěry aktuální judikatury z pohledu soudce odvolacího soudu a dodal: „Pokud totiž správci chtějí, aby byl jejich postup v insolvenčních řízeních právně konformní, tak by se měl o aktuální judikaturu opírat. Díky podobným akcím mají tak správci možnost vyhnout se některým riskantním krokům anebo naopak mohou ve vztahu ke své činnosti využívat nejnovějších postupů, což hodnotím velmi pozitivně.“ Z dotazníků, které účastníci na místě vyplnili, vyplynulo, že valná většina účastníků bylo s konferencí jako takovou spokojeno a určitě by účast i příště doporučili svým kolegům správcům. Přednášky byly obsahově vyvážené, akce byla po organizační stránce dobře zvládnutá, takže pozitivní výstupy od účastníků jsou na místě. Za Konkursní noviny se akce účastnil Mgr. Lukáš Pachl, který celým dnem v roli moderátora provázel. Mezi dalšími mediálními partnery akce bylo nakladatelství Wolters Kluver anebo periodikum Právní rádce. Další akce z dílny společnosti Insolvence 2008, a.s., budou Konkursní noviny také bedlivě sledovat a i příště vám z nich přineseme krátkou reportáž. (red)

Kresba: Miloš Krmášek

Č LÁN E K

insolvenční soud v rámci přezkumného jednání a výplata věřitelů je prováděna v rámci soudem schváleného rozvrhu a mimo dražebníka. Dalším okruhem diskuse je i řešení situace, kdy majetek dlužníka přechází z exekučního do řízení insolvenčního, což je problém stále častější, zejména při oddlužení, kdy při zahájení zpeněžení tohoto majetku exekutorem činí tento úkony, které se po přechodu majetku dlužníka do majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení dublují na-

Ro z H o Vo R

Ing. Jiří Houdek "určitě naší snahou bude, aby zákon byl velmi srozumitelný a samozřejmě i jednoduchý," říká ing. Jiří houdek.

NoVELa zPřESNí DEFINICI PRáVNíHo PRoStřEDí a tECHNICKÉHo řEšENí ELEKtRoNICKýCH DRažEb ZJeDNODušIT DrAžebNí PrOCeS, ODSTrANIT ADMINISTrATIVNí ZáTěže, KTeré JSOu V DObě eLeKTrONIZACe PřežITKeM, A ZeJMéNA ODbLOKOVAT DOSuD ZáKONeM DANé PODMíNKy PrO VýKON NeDObrOVOLNýCh A eLeKTrONICKýCh DrAžeb by NeJSPíše MěLA NOVeLA ZáKONA O VeřeJNýCh DrAžbáCh (ZVD), KTerOu PřeD ČASeM ZAČALO PřIPrAVOVAT MINISTerSTVO PrO MíSTNí rOZVOJ Čr. JDe PřeCe hLAVNě O TO, Aby NOVý ZáKON byL žIVOTASChOPNý, refLeKTOVAL POTřeby PrAxe A VeřeJNé DrAžby Se STALy NáSTrOJeM TrANSPAreNTNíhO ZPeNěžeNí MAJeTKu, MAxIMáLNíhO uSPOKOJeNí VěřITeLe A ODDLužeNí DLužNíKA. .JAK PříPrAVA NOVeLy ZáKONA O VeřeJNýCh DrAžbáCh POKrAČuJe, O TOM JSMe hOVOřILI S NáMěSTKeM MINISTryNě PrO MíSTNí rOZVOJ INg. JIříM hOuDKeM. tEXt: KaREL žítEK, Foto: KN

Na nedávné tiskové konferenci ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová uvedla, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) začalo pracovat na novele zákona o veřejných dražbách. Co v této novele bude, jaké hlavní cíle sleduje?

hlavním tématem chystané novely je aktuální problematika elektronických dražeb. Novelizce zákona o veřejných dražbách (zákon č. 26/200Sb.), která proběhla v roce 2013, byla přijata na základě poslanecké iniciativy bez vědomí MMr, a přestože byla vedena zřejmě dobrou Konkursní noviny 6/2014 | 13

Není reálné počítat s účinností před 1. lednem 2017

vůlí urychlit zavedení elektronických dražeb, přinesla, bohužel, řadu nejasností a dokonce ustanovení, která jsou na hranici kompatibility s právním řádem České republiky. Proto musí novela především reagovat na tyto problémy a zpřesnit definici právního prostředí a technického řešení elektronických dražeb. Druhým tématem novelizace budou nejpalčivější problémy současného systému veřejných dražeb, například otázka sladění některých pojmů s novým občanským zákoníkem či katastrálním zákonem. Při vědomí toho, jaké krajní názory na současný systém veřejných dražeb mezi odbornou veřejností rezonují, je třeba říci, že o některých podnětech k novelizaci nemůže zřejmě být ani diskutováno, neboť by posunuly veřejné dražby do jiného teritoria. Vím, že je dost předčasné o tom hovořit. Přesto by mě zajímalo, jestli by novela podle vás také neměla zjednodušit dražby i podmínky pro podnikání dražebníků?

Jedno z pracovišť Ministerstva pro místní rozvoj Čr nalezneme na dolním konci pražského Václavského náměstí.


určitě naší snahou bude, aby zákon byl velmi srozumitelný a samozřejmě i jednoduchý. Aby byla zanechána možnost využití zákona jednoduše samosprávami. Musí zároveň zajistit zájmy a ochranu dražebníka i dražitele. Jaké jsou termíny předložení této novely? Kdy by mohla nabýt účinnosti? Současná vláda sama sobě uložila přípravu řady nových zákonů či novelizací některých platných předpisů. Novela zákona o veřejných dražbách mezi prioritami není, takže zřejmě není příliš reálná šance dosáhnout nějaké výjimky v krocích a lhůtách standardního legislativního procesu. A ty u novelizace zákona začínají obecně na zhruba 26 měsících. Pokud budeme chtít zachovat alespoň běžnou tříměsíční legisvakanční lhůtu od publikace ve Sbírce zákonů, není reálné počítat s účinností před 1. lednem 2017.

Není časový horizont předložení novely zákona příliš dlouhý? Problémy dražebníků jsou známy několik let. Navíc mnozí dražebníci poukazují na zcela zásadní rozpor mezi platnou dražební legislativou a občanským zákoníkem... Kratší lhůty, než výše uvedené, nejsou standardně dosažitelné. Výjimky z legislativního procesu se poskytují jen se souhlasem ministra – předsedy Legislativní rady vlády – velmi zřídka a musí být zdůvodněny závažným finančním dopadem z důvodů nečinnosti nebo ohrožením zdraví, či život osob. Další možnou výjimkou jsou implementace evropských předpisů. Ani jeden z výše uvedených důvodů však jako potřeba mimořádně urychlené novelizace zákona o veřejných dražbách, dle mého názoru, neobstojí. Pokud však odborná nebo občanská veřejnost cítí potřebu zrychlit zákonodárný proces, vždy se může obrátit na poslance ve Sněmovně. Ti stojí v legislativním procesu vždy výše než jakýkoli exekutivní orgán. Je však třeba uvést, že u právních předpisů, které neprojdou standardním legislativním procesem, tedy mimo jiné i připomínkovým řízením, je podstatně vyšší pravděpodobnost, že nemusí být zcela v souladu s právním řádem České republiky i předpisy Evropské unie. Dle názoru Ministerstva spravedlnosti České republiky je úprava veřejných dražeb speciální právní úpravou ve vztahu k novému občanskému zákoníku. Při organizaci veřejných dražeb se tudíž postupuje podle zákona o veřejných dražbách - oba předpisy tak v rozporu nejsou. I přesto se snažíme předkládat v rámci připravované novely občanského zákoníku návrhy na jeho změny tak, aby výklad obou právních předpisů byl jednoznačný a shodný. Na webových stránkách MMR jsem nenalezl žádnou informaci o zapojení odborníků z praxe, dražebníků či jejich komor, do procesu vzniku novely zákona o dražbách. Je obvyklé, že novela zákona je diskutována se širokou odbornou veřejností. Počítá se s účastí předních dražebníků či jejich profesních komor? Pracovní skupina existuje a je složena ze zástupců dražebníků a rezortů, kterých se problematika týká. Počet členů je samozřejmě omezen, ale za odbornou veřejnost jsou zastoupeny nejvýznamnější svazy a organizace. V rámci zpracování konzultací s odbornou i laickou veřejností v procesu zpracování rozboru dopadu nového právního procesu na regulaci právního prostředí (tzv. "RIA"), které je uloženo podmínkami vládní legislativy,bude oslovena odborná i laická veřejnost a požádána o zaslání námětů na novelizaci. Po určitou dobu bude návrh novely předpisu zveřejněn a budou se přijímat náměty k jeho úpravě. To by mohlo nastat ve druhé polovině roku 2014. Ve druhé fázi, v takzvaném "připomínkovém řízení", budou znovu osloveny vybrané odborné subjekty a bude jim předložen k připomínkám návrh již v podobě konkrétních paragrafů. Zpravidla se jedná o různé komory, občanská sdružení, zájmové svazy a tak dále. Tyto skutečnosti nejsou běžně na webových stránkách zveřejňovány. Může to však být pro nás námět k zamyšlení. Již v minulosti fungovala podobná pracovní komise k novele zákona o dražbách, která však žádný výstup nepředložila. Jedinou novelou zákona bylo zavedení e-dražeb, a to formou přílepku za zády MMR, které tento postup kritizovalo... O ne zcela šťastné novelizaci jsem se zmínil výše. Novelizace zákona o veřejných dražbách nebyla plánovaná dříve, než vstoupí v platnost rozsáhlá legislativa, která souvisí s přijetím nového kodexu občanského práva. V rámci doplňkových předpisů v rámci takzvaného "reko-

difikačního zákona" se sice novela objevila, ale předkladatel – Ministerstvo spravedlnosti ČR - jasně odmítl jakékoliv změny, které nejsou přímo vynuceny přijetím výše zmíněného občanského kodexu. Zřízení oficiální pracovní skupiny se připravovalo již v roce 2013, ale existence "přechodné vlády" tomu příliš nenahrávala. Předchozí společná platforma dražebníků a Ministerstva pro místní rozvoj ČR analyzovala podněty od zástupců odborné veřejnosti, které budou využity a aktualizovány v rámci nově vzniklé pracovní skupiny. Dílčí výsledky budou zveřejněny v momentě, kdy bude daná problematika projednána pracovní skupinou a bude dosažena, pokud možno, společná shoda všech zúčastněných subjektů. Nehrozí nebezpečí, že současná komise dopadne podobně? Je například novela zákona o veřejných dražbách již zahrnuta do plánu legislativních návrhů ministerstva pro příští období? To, jestli existuje nějaké nebezpečí ohrožení práce komise, tak to v určité míře existuje vždy. Bude-li však konstruktivní vůle zákon připravit, tak se tak stane. MMR s tímto legislativním procesem počítá. Kuloárně se šíří mezi dražebníky informace, že všechna jednání k novele zákona jsou neveřejná. Je možné aspoň prozradit, jak byli členové této komise delegováni a jejich seznam? Dokonce jsem zaslechl, že většinu členů tvoří nedražebníci... Vlastní jednání pracovní skupiny zřízené na základě rozhodnutí náměstka ministra jsou neveřejná. U výstupu z její činnosti, na nichž bude, pokud možno, shoda všech členů pracovní skupiny, počítáme s jejím zveřejněním. Je třeba ale uvést, že pracovní skupina pracuje na demokratickém principu, kdy je rozhodováno většinou. Tedy nikoliv rozhodnutím MMR bez ohledu na stanovisko a názor většiny členů skupiny. V některých etapách bude tato pracovní skupina záměrně publikovat připravené návrhy a bude očekávat reakce a návrhy široké veřejnosti. Jak byl sestaven návrh na jmenování pracovní skupiny? Návrh na jmenování pracovní skupiny byl sestaven jednak s ohledem na dosavadní aktivitu členů stávající platformy, dále bylo osloveno sdružení dražebníků, nyní pod novým vedením, které v minulosti opustilo předchozí pracovní skupinu , a bylo osloveno také další nově založené sdružení dražebníků. Vzhledem k tomu, že novelizace zákona o veřejných dražbách se bude z větší části týkat elektronických dražeb, byli do pracovní skupiny pozváni IT odborníci, kteří mají zkušenosti s elektronickým dražebním systémem. Jmenný seznam pracovní skupiny není problém zveřejnit, zřejmě opět na našich webových stránkách. Znamená to tedy, že postup při přípravě novely zákona o veřejných dražbách bude otevřený podobně, jako je na půdě MMR otevřená příprava novely zákona o veřejných zakázkách? Již jsem uvedl, že počítáme se zapojením nejen odborné, ale i laické veřejnosti, a současně budou na základě shody členů pracovní skupiny zveřejňovány její výstupy. I tento postup vzniku a projednávání zákona o veřejných dražbách považuji, stejně jako u návrhu novely zákona o veřejných zakázkách, za velmi otevřený a transparentní. Možná, že se o zákonu o veřejných dražbách nyní tak aktuálně nemluví, neboť jeho doba projednávání bude delší než u zákona o veřejných zakázkách. Zároveň musím podotknout, že zákon o veřejných zakázkách je přece jenom zákonem významnějším a pro vládu prioritnějším, než zákon o veřejných dražbách.

Pracovní skupina je složena ze zástupců dražebníků a rezortů

Vlastní jednání pracovní skupiny jsou neveřejná

Počítáme se zapojením nejen odborné, ale i laické veřejnosti


Č LÁN E K

Výběr z judikatury Čtenářům Konkursních novin v tomto díle Výběru z judikatury přinášíme dva rozsudky Evropského soudního dvora, které se týkají výkladu čl. 3, odst. 1 a čl. 24, odst. 1 Nařízení 1346/2000. Evropský soudní dvůr – k výkladu čl. 3 odst. 1 Nařízení 1346/2000 Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 3 odst. 1 nařízení vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu, na jehož území bylo zahájeno úpadkové řízení, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který nemá bydliště na území členského státu. Za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba úvodem připomenout, že čl. 3 odst. 1 nařízení pouze stanoví, že k zahájení úpadkového řízení vůči dlužníkovi jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy tohoto dlužníka. Ve věci v původním řízení se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nachází v Německu. Nejprve je však třeba určit, zda v případě, kdy se jediný cizí prvek, který dotčená situace vykazuje, týká vztahu mezi členským státem a třetím státem, úpadkové řízení spadá do příslušnosti soudů tohoto členského státu podle čl. 3 odst. 1 nařízení, nebo zda musí být tato otázka mezinárodní příslušnosti naopak vyřešena za použití vnitrostátního práva tohoto členského státu. Pokud jde o otázku, která vyvstává v rámci tohoto určení, zda použití nařízení v každém případě předpokládá existenci cizích prvků v tom smyslu, že do rozsahu působnosti nařízení spadají pouze situace, které vykazují vazby na dva či více členských států, je třeba poznamenat, že takováto obecná a absolutní podmínka z ustanovení nařízení nevyplývá. Jak totiž připomněla generální advokátka v bodě 25 svého stanoviska, ani článek 1 nařízení, nadepsaný „Oblast působnosti“, ani příloha A nařízení, která obsahuje seznam úpadkových řízení, na která se tento článek vztahuje, neomezují použití nařízení na řízení, která by vykazovala cizí prvek ve smyslu, jenž byl uveden v předchozím bodě. Totéž platí, pokud jde o čtrnáctý bod odůvodnění nařízení, podle něhož je použití tohoto nařízení vyloučeno pouze tehdy, jsou-li hlavní zájmy dlužníka soustředěny mimo Evropskou unii. Použití některých ustanovení nařízení zajisté předpokládá existenci prvků vztahujících se k území nebo k právnímu řádu alespoň dvou členských států, jako je tomu v případě čl. 5 odst. 1 nařízení, který stanoví pravidlo týkající se věcných práv třetích osob k majetku dlužníka, který se v okamžiku zahájení řízení nachází na území „jiného členského státu“, nebo v případě ustanovení kapitoly III nařízení, která platí pro „vedlejší úpadková řízení“ a vztahují se pouze na vedlejší řízení, která byla zahájena v jiném členském státě. Nicméně jiná ustanovení nařízení, jako například jeho články 6 a 14, takováto výslovná omezení neobsahují. Kromě toho čl. 44 odst. 3 písm. a) nařízení stanoví, že se toto nařízení nepou-


žije v žádném členském státě, pokud je ve věcech úpadku neslučitelné se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy uzavřené tímto státem s jednou nebo více třetími zeměmi před vstupem tohoto nařízení v platnost. Toto ustanovení by bylo v zásadě nadbytečné, pokud by se dotčené nařízení nevztahovalo na vztahy mezi členským státem a třetím státem. Pokud jde v této souvislosti o ustanovení nařízení, která výslovně nestanoví existenci cizího prvku zahrnujícího alespoň dva členské státy, je nutno konstatovat, že cíle sledované nařízením, které vyplývají zejména z jeho bodů odůvodnění, rovněž nesvědčí ve prospěch zužujícího výkladu rozsahu působnosti nařízení, který by předpokládal nezbytnou existenci takového prvku. Platí totiž, že sice z druhého až čtvrtého bodu odůvodnění nařízení vyplývá, že cílem tohoto nařízení je zejména zajistit „řádné fungování vnitřního trhu“, avšak z uvedeného čtvrtého bodu odůvodnění plyne, že tento cíl vyžaduje zejména „vyhnout se podnětům, které motivují zúčastněné strany k převodům majetku nebo soudních řízení z jednoho členského státu do druhého za účelem výhodnějšího právního postavení (tzv. forum shopping)“. Osmý bod odůvodnění nařízení zmiňuje cíl „zvýšení účinnosti a zrychlení úpadkových řízení s mezinárodním dopadem“ a dvanáctý bod odůvodnění nařízení uvádí, že úpadková řízení spadající do rozsahu působnosti nařízení „mají obecnou platnost a vztahují se na veškerý majetek dlužníka“. Posledně uvedené cíle mohou zahrnovat nejen vztahy mezi členskými státy, nýbrž ze své podstaty a podle svého znění i všechny přeshraniční situace. Omezení rozsahu působnosti nařízení na situace, které nezbytně zahrnují alespoň dva členské státy, nevyplývá konečně ani z vlastních specifických cílů čl. 3 odst. 1 nařízení. V tomto ohledu je třeba připomenout, že toto ustanovení se omezuje na stanovení pravidla upravujícího mezinárodní příslušnost, podle něhož „soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení úpadkového řízení“. Ve světle osmého bodu odůvodnění nařízení je tedy cílem čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení podpořit předvídatelnost, a v důsledku toho právní jistotu, pokud jde o soudní příslušnost v úpadkových věcech. Soudní dvůr již rozhodl, že pro účely určení soudu příslušného pro zahájení úpadkového řízení musí být místo soustředění hlavních zájmů dlužníka určeno k datu, kdy byl podán návrh na zahájení úpadkového řízení (viz rozsudek ze dne 17. ledna 2006, Staubitz Schreiber, C 1/04, Sb. rozh. s. I 701, bod 29). Jak uvedla generální advokátka v bodě 29 svého stanoviska, v tomto raném stadiu může být existence jakéhokoli cizího prvku neznámá. Určení příslušného soudu nicméně ne-

může být odloženo až do doby, kdy kromě střediska zájmů dlužníka bude známo místo různých skutečností relevantních pro řízení, jako například bydliště potenciálních odpůrců adhezních žalob. Čekání, než bude toto známo, by bylo v rozporu s cíli spočívajícími ve zlepšení a zrychlení úpadkových řízení, která mají přeshraniční účinky. Použití čl. 3 odst. 1 nařízení proto obecně nemůže záviset na existenci cizího prvku zahrnujícího jiný členský stát. Pokud jde za těchto podmínek o konkrétní otázku, zda soudy členského státu, na jehož území bylo zahájeno úpadkové řízení, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který nemá bydliště na území členského státu, je třeba připomenout, že Soudní dvůr v bodě 21 výše uvedeného rozsudku Seagon rozhodl, že čl. 3 odst. 1 nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že soudům členského státu, který je příslušný pro zahájení úpadkového řízení, přiznává rovněž mezinárodní příslušnost rozhodnout o žalobách, které přímo vyplývají z uvedeného řízení a úzce s ním souvisejí. V bodě 25 uvedeného rozsudku Soudní dvůr rovněž rozhodl, že tyto soudy jsou tedy příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který má statutární sídlo v jiném členském státě. Nicméně pouhá skutečnost, že se Soudní dvůr v tomtéž rozsudku omezil na to, že konstatoval příslušnost soudu, který zahájil úpadkové řízení, rozhodnout o žalobách směřujících proti žalovaným usazeným v jiném členském státě, neumožňuje dospět k závěru, že by takováto příslušnost byla předem vyloučena v případě, kdy je dotyčný žalovaný usazen ve třetím státě, neboť Soudní dvůr nebyl o rozhodnutí o této otázce požádán. Žalovaná ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Seagon, totiž byla usazena v členském státě. Kromě toho je nutno konstatovat, že cíle sledované článkem 3 odst. 1 nařízení, které spočívají, jak bylo připomenuto v bodě 27 tohoto rozsudku, v podpoře předvídatelnosti soudní příslušnosti v úpadkových věcech, a v důsledku toho právní jistoty, svědčí ve prospěch výkladu v tom smyslu, že toto ustanovení zakládá rovněž příslušnost rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který má své bydliště ve třetím státě. Harmonizace v rámci Unie pravidel týkajících se soudní příslušnosti pro odpůrčí žaloby podané v úpadkovém řízení totiž přispívá k uskutečnění těchto cílů nezávisle na tom, zda má žalovaný své bydliště v členském státě nebo ve třetím státě. Tento závěr nemůže být zpochybněn skutečností, kterou na jednání zdůraznila německá vláda, že žalovaný by v rámci takovéto odpůrčí žaloby byl žalován u soudu, který sídlí v jiném státě, než ve kterém se nachází jeho bydliště. Je totiž nutno konstatovat, že kritérium, které pro určení soudu příslušného pro rozhodnutí takovéto žaloby nařízení stanoví, totiž místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je pro žalovaného obvykle předvídatelné, a žalovaný ho může zohlednit v okamžiku, kdy se spolu s dlužníkem účastní úkonu, jenž může být v rámci úpadkového

řízení zrušen. Za těchto podmínek cíle předvídatelnosti soudní příslušnosti v úpadkových věcech a právní jistoty, které vyplývají z osmého bodu odůvodnění nařízení, jakož i případně cíl vyhnout se podnětům, které motivují zúčastněné strany k převodům majetku z jednoho členského státu do druhého, aby si zde za účelem výhodnějšího právního postavení založili soudní příslušnost, který je uveden ve čtvrtém bodě odůvodnění nařízení, převažují nad snahou zabránit tomu, aby žalovaný nebyl žalován u zahraničního soudu. Nemůže uspět ani argument vycházející z toho, že soudy třetích států nic nezavazuje uznat či vykonat rozhodnutí vydané příslušným soudem v rámci Unie, neboli řečeno jinak, že by použití čl. 3 odst. 1 nařízení v případě, kdy žalovaný má bydliště ve třetím státě, bylo zbaveno užitečného účinku. Jak totiž zdůraznila generální advokátka v bodech 36 a 38 svého stanoviska, skutečnost, že ustanovení nařízení týkající se uznávání a výkonu rozhodnutí vydaných soudem, který zahájil úpadkové řízení, nemohou zavazovat třetí státy, nebrání použití pravidla o příslušnosti stanoveného v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení. Kromě toho, i když v konkrétním případě není možné se o samotné nařízení opřít, pokud jde o uznávání a výkon soudních rozhodnutí, někdy lze dosáhnout uznání a výkonu rozsudku vydaného příslušným soudem na základě dvoustranné dohody. Dále je nutno konstatovat, že i v případě, kdy takovýto rozsudek není státem, ve kterém se nachází bydliště žalovaného, uznán a vykonán na základě dvoustranné dohody, lze tento rozsudek uznat a vykonat v jiných členských státech na základě článku 25 nařízení, a to zejména v případě, kdy se určitá část majetku tohoto žalovaného nachází na území těchto států. S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět, že čl. 3 odst. 1 nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu, na jehož území bylo zahájeno úpadkové řízení, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který nemá bydliště na území členského státu. Evropský soudní dvůr – k výkladu čl. 24 odst. 1 Nařízení 1346/2000 Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda je třeba vykládat čl. 24 odst. 1 Nařízení č. 1346/2000 v tom smyslu, že do oblasti působnosti tohoto ustanovení může spadat platba uskutečněná na pokyn dlužníka, který se nachází v úpadkovém řízení, ve prospěch jeho věřitele. Úvodem je třeba uvést, že i když Nařízení č. 1346/2000 obsahuje kromě jiného kolizní normy týkající se určení mezinárodní soudní příslušnosti a použitelného práva (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 5. července 2012, ERSTE Bank Hungary, C 527/10, bod 38 a citovaná judikatura), článek 24 tohoto nařízení mezi tyto kolizní normy nepatří, nýbrž představuje hmotněprávní ustanovení, které se použije v každém členském státě nezávisle na lex concursus. Podstatou položené otázky je pouze to, zda platba, tak jak byla poskytnuta společností Dexia Banque Inter-

nationale à Luxembourg ve prospěch společnosti Kostner na pokyn společnosti Grontimmo spadá do působnosti prvního odstavce tohoto ustanovení, podle něhož je ten, kdo v některém členském státě splní závazek ve prospěch dlužníka, který se nachází v úpadkovém řízení zahájeném v jiném členském státě, zatímco jej měl splnit ve prospěch správce podstaty v tomto řízení, je zproštěn závazku, pokud o zahájení řízení nevěděl. Jak poznamenali všichni dotčení účastníci, kteří předložili svá vyjádření, je za účelem zodpovězení této otázky třeba zjistit, zda pojem splnění závazku „ve prospěch“ dlužníka, který se nachází v úpadkovém řízení, zahrnuje pouze platby či jiná plnění poskytnutá dlužníkovi v úpadku, anebo i platby či jiná plnění poskytnutá věřiteli tohoto dlužníka. C. Van Buggenhout, I. Van de Mierop, francouzská vláda a Evropská komise se domnívají, že uvedený pojem nezahrnuje platbu věřiteli dlužníka v úpadku. Naopak společnost BIL, jakož i belgická, německá a portugalská vláda tvrdí, že taková situace spadá pod tento pojem. Podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíl sledovaný právní úpravou, jíž je součástí (viz zejména rozsudek ze dne 4. května 2010, TNT Express Nederland, C 533/08, Sb. rozh. s. I 4107, bod 44 a citovaná judikatura). Nutnost jednotného výkladu unijního nařízení dále vylučuje, aby byl text ustanovení v případě pochybností posuzován izolovaně, a vyžaduje naopak, aby byl vykládán a uplatňován ve světle svého znění v ostatních úředních jazycích (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 10. září 2009, Eschig, C 199/08, Sb. rozh. s. I 8295, bod 54 a citovaná judikatura). Ke znění čl. 24 odst. 1 Nařízení č. 1346/2000 je třeba uvést, že podle obvyklého významu výrazů „ve prospěch“ nezahrnuje splnění závazku ve prospěch osoby, která se nachází v úpadkovém řízení, per se situaci, kdy je daný závazek splněn na pokyn této osoby ve prospěch některého z jejích věřitelů. V rámci běžného pojetí tyto výrazy vyjadřují pouze to, že závazek byl splněn ve prospěch uvedené osoby, jak to potvrzuje zejména španělské („a favor de“), anglické („for the benefit of“), italské („a favore del“), nizozemské („ten voordelen van“) a portugalské znění tohoto ustanovení („a favor de“). Bod 30 odůvodnění Nařízení č. 1346/2000 ostatně uvádí, a to konkrétně v německém („Zum Schutz solcher Personen, die […] eine Zahlung an den Schuldner leisten“), anglickém („In order to protect such persons who make a payment to the debtor“) a švédském znění („För att skydda sådana personer som infriar en skuld hos gäldenären“), že situací, které se konkrétně týká čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení, je situace, kdy došlo k „zaplacení“ dlužníkovi v úpadku. Uvedený čl. 24 odst. 1 mimoto stanoví, že závazek splněný ve prospěch dlužníka v úpadku měl být splněn ve prospěch správce podstaty. Z tohoto upřesnění jednoznačně vyplývá, že se tento článek týká pohledávek dlužníka v úpadku, které se staly pohledávkami majetkové podstaty po zahájení úpadkového řízení.

Tyto skutečnosti umožňují dospět k závěru, že podle znění daného ustanovení, jehož výklad je požadován, jsou osobami chráněnými tímto ustanovením dlužníci dlužníka v úpadku, kteří přímo nebo zprostředkovaně splní v dobré víře závazek ve prospěch naposled uvedeného dlužníka. Okolnost, že ve věci v původním řízení poskytla na pokyn a na účet dlužníka v úpadku dotčenou platbu banka, není v tomto ohledu relevantní. I když banka plnila smluvní povinnost vůči tomuto dlužníku v úpadku, nesplnila tento závazek „ve prospěch“ tohoto dlužníka ve smyslu článku 24 Nařízení č. 1346/2000, neboť uvedený dlužník nebyl příjemcem této platby. K cíli uvedeného čl. 24 odst. 1 Nařízení č. 1346/2000 a právní úpravy, jíž je toto ustanovení součástí, z bodu 30 odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že tento článek umožňuje vyjmout z kontroly správcem podstaty některé situace, které jsou v rozporu s novými okolnostmi nastalými v důsledku zahájení úpadkového řízení. Tento čl. 24 odst. 1 konkrétně umožňuje, aby rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení nebylo okamžitě uznáno v rozsahu, ve kterém povoluje zmenšení majetkové podstaty o pohledávky dlužníka v úpadku, které byly tomuto dlužníku zaplaceny prostřednictvím jeho dlužníků jednajících v dobré víře. To však neznamená, že by toto ustanovení mělo být vykládáno ve smyslu, jenž by umožňoval zmenšení majetkové podstaty také o majetek, který dlužník v úpadku dluží svým věřitelům. Pokud by se uplatnil takový výkladu, mohl by dlužník v úpadku tím, že by prostřednictvím třetích osob, které nevěděly o zahájení úpadkového řízení, plnil závazky, které má vůči věřiteli, přemisťovat majetek z podstaty tomuto věřiteli, a mohl by tak ohrozit jeden ze základních cílů Nařízení č. 1346/2000, který je uveden v bodě 4 odůvodnění tohoto nařízení a spočívá v zamezení podnětům, které motivují zúčastněné strany k převodům majetku z jednoho členského státu do druhého za účelem výhodnějšího právního postavení. Ze všech úvah týkajících se znění a cíle čl. 24 odst. 1 Nařízení č. 1346/2000, kontextu tohoto ustanovení a cílů sledovaných právní úpravou, jíž je součástí, vyplývá, že taková situace, jako je situace v původním řízení, kdy dlužník v úpadku zprostředkovaně splnil závazek vůči některému ze svých věřitelů, nespadá do působnosti uvedeného ustanovení. Okolnost, že čl. 24 odst. 1 Nařízení č. 1346/2000 nelze použít na takovou situaci, jako je situace v původním řízení, však sama o sobě nemá za následek povinnost dotčené banky vrátit spornou částku do majetkové podstaty věřitelů. Otázka případné odpovědnosti této banky je upravena použitelným vnitrostátním právem. S ohledem na výše uvedené je na položenou otázku třeba odpovědět tak, že čl. 24 odst. 1 Nařízení č. 1346/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že do působnosti tohoto ustanovení nespadá platba uskutečněná na pokyn dlužníka, který se nachází v úpadkovém řízení, ve prospěch jeho věřitele. Lukáš Pachl (Plné znění uvedených rozhodnutí mají předplatitelé Konkursních novin k dispozici na www.kn.cz). Konkursní noviny 6/2014 | 17

I NSOLVE N ČN Í P ORADN A

Insolvenční poradna Na dotaz odpovídá insolvenční správce se zvláštním povolením Mgr. Ing. Eva Hepperová Jsem insolvenční správce dlužníka, jemuž bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře od června 2009, a poslední splátka byla provedena v květnu 2014. Od 1. 1. 2012 jsem se stal plátcem daně z přidané hodnoty, tedy splátky od června 2009 do prosince 2011 nebyly zatíženy DPH. Můžete mi prosím sdělit, jak bude vypadat výpočet odměny a hotových výdajů správce v konečné zprávě s ohledem na změnu plátcovství a také změny sazeb DPH? K vámi popsané situaci je v praxi přistupováno dvěma způsoby. Ale vždy bude znamenat pro insolvenčního správce v souhrnu všech řízení, kterých se to bude dotýkat, značný finanční dopad. Pro větší názornost budu oba přístupy aplikovat na konkrétní modelový příklad, kde pro zjednodušení použiji celá roční období. Dlužník tedy provedl poslední splátku v měsíci prosinci 2013. Splátky probíhaly po dobu 60 měsíců, od měsíce ledna 2009 do měsíce prosince 2013. Dlužník uhradil 60 % všech pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů, čímž splnil obě podmínky pro úspěšné splnění oddlužení. Na zálohách odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajích bylo uhrazeno 54.000,- Kč a DPH ve výši 4.428,- Kč, tj. celkem 58.428,– Kč. Insolvenční správce se stal plátcem DPH od 1. 1. 2012, proto nebylo ze záloh na odměnu a hotové výdaje vyplácených insolvenčnímu správci v roce 2009 až 2011 odváděno DPH. Jedná se o 36 záloh, tedy celkem o částku 27.000,- Kč na odměnách a 5.400,- Kč na hotových výdajích. Přístup k výpočtu DPH z odměny a hotových výdajů v konečné zprávě (§ 21 odst. 8 a 9 ZDPH)

Insolvenční správce při výpočtu DPH kopíruje částky, již odvedené ze záloh, takto: Odměna Počet měsíců oddlužení: 60 měsíců (36x bez DPH-IS neplátce,12x DPH 20%,12x DPH 21%) Celkem odměna bez DPH: 45.000,00 Kč DPH: 3.690,00 Kč Celkem odměna včetně DPH: 48.690,00 Kč (12x DPH 20%, 12x DPH 21%) Na zálohách bylo vyplaceno: 48.690,00 Kč Zbývá vyplatit: 0,00 Kč Hotové výdaje Počet měsíců oddlužení: 60 měsíců (36x bez DPH-IS neplátce,12x DPH 20%,12x DPH 21%) Celkem hotové výd. bez DPH: 9.000,00 Kč DPH: 738,00 Kč Celkem hot. výd. včetně DPH: 9.738,00 Kč (12x DPH 20%, 12x DPH 21%) Na zálohách bylo vyplaceno: 9.738,00 Kč Zbývá vyplatit: 0,00 Kč Při této konstrukci výpočtu je argumentováno § 21 odst. 8 a 9 z.č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH). § 21 odst. 8 ZDPH hovoří o dílčím plnění, kterým se rozumí zdanitelné plnění, které se

Insolvenční správce obdržel za období od 1/2009 do 12/2013 zálohu na odměnu IS ve výši 45.000,- Kč a DPH v zákonné výši takto:

Insolvenční správce obdržel za období od 1/2009 do 12/2013 zálohu na náhradu hotových výdajů ve výši 9.000,- Kč a DPH v zákonné výši takto:

podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. V tomto případě by se dílčí plnění považovalo za uskutečněné dnem uvedený ve smlouvě, případně dnem převzetí části díla dle smlouvy. § 21 odst. 9 ZDPH hovoří o opakovaných plněních, která jsou službou stejné povahy a uskutečňují se ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období. V tomto případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Domnívám se, že na výkon funkce insolvenčního správce nelze aplikovat výše uvedená ustanovení, neboť služba, kterou poskytuje insolvenční správce, sestává z mnoha různých úkonů, které nejsou totožné v jednotlivých měsících. Insolvenční správce není dosazen do své funkce na jednotlivé konkrétní úkony, ale soud jej jmenuje na celou dobu insolvenčního řízení. Pro účely DPH není rozhodující, kdy se dokončí určitý úkon, ale kdy dojde k poskytnutí smluvené služby. Teprve poskytnutí služby generuje zdanitelné plnění a povinnost účtovat DPH. Tato služba nekončí, když správce učiní úkon např. vyplacení jednotlivé splátky, ale až když vyúčtuje v konečné zprávě svou odměnu a náhradu hotových výdajů, přičemž plnění je považováno za uskutečněné okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů. Přístup k výpočtu DPH z odměny a hotových výdajů v konečné zprávě (§ 36 a § 37a ZDPH) Insolvenční správce postupuje dle ust. § 36 a § 37a ZDPH a výpočet bude následující: Odměna Počet měsíců oddlužení: 60 měsíců (36x bez DPH-IS neplátce,12x DPH 20%,12x DPH 21%) Základ daně dle § 36 odst. 1 ZDPH = 45.000 Kč (60x 750,00 Kč) Souhrn základů daně dle § 36 odst. 2 ZDPH = 18.000,00 Kč (12x DPH 20%, 12x DPH 21%) Základ daně dle § 37a ZDPH = 45.000 – 18.000 = 27.000 (+ 21% DPH ve výši 5.670,00 Kč) Celkem odměna bez DPH: 45.000,00 Kč Celkem odměna včetně DPH: 54.360,00 Kč (12x DPH 20%, 48x DPH 21%) Na zálohách bylo vyplaceno: 48.690,00 Kč Zbývá vyplatit: 5.670,00 Kč Hotové výdaje Počet měsíců oddlužení: 60 měsíců (36x bez DPH-IS neplátce,12x DPH 20%,12x DPH 21%) Základ daně dle § 36 odst. 1 ZDPH = 9.000 Kč (60 x 150,00 Kč) Souhrn základů daně dle § 36 odst. 2 ZDPH = 3.600,00 Kč (12x DPH 20%, 12x DPH 21%) Základ daně dle § 37a ZDPH = 9.000 – 3.600 = 5.400 (+ 21% DPH ve výši 1134,00 Kč) Celkem hotové výd. bez DPH: 9.000,00 Kč Celkem hot. výd. včetně DPH: 1 0 . 8 7 2 , 0 0 K č (12x DPH 20%, 48x DPH 21%) Na zálohách bylo vyplaceno: 9.738,00 Kč Zbývá vyplatit: 1.134,00 Kč Celkem na zálohách a), b) vyplaceno: 58.428,00 Kč Celkem zbývá doplatit a), b) 6.804,00 Kč


jaté zálohy v období, kdy byl insolvenční správce plátcem DPH, neboť v období, kdy plátcem DPH nebyl, nevztahoval se na něj Zákon č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty a tedy nelze hovořit o přijaté úplatě ve smyslu tohoto zákona. V daném případě byly tedy přijaty úplaty (zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013) před uskutečněním zdanitelného plnění (usnesení o schválení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce soudem v roce 2014, dnem nabytí jeho právní moci). Odst. 1 ust. § 37a zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty stanoví, že základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 § 36 odst. 1 Zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty stanoví, že základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, bez daně za toto zdanitelné plnění. V tomto případě jde o schválenou odměnu insolvenčního správce ve výši 45.000,- Kč § 36 odst. 2 zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty stanoví, že základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 až do roku 2011 IS nebyl plátce DPH, nelze podřadit pod pojem přijaté úplaty definované v § 36 odst. 2 přijaté zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v letech 2009 až 2011, proto základ daně dle tohoto ustanovení činí u odměny 27.000,- Kč, u hotových výdajů činí základ daně dle tohoto ustanovení 5.400,-Kč. K odměně insolvenčního správce Bude-li insolvenční správce postupovat dle ust. § 37a zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty při stanovení základu daně, musí od základu stanoveného dle ust. § 36 odst. 1 Zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši 45.000,- Kč odečíst souhrn základů

NOZ: Svěřenský fond Při zjištění, že občanský zákoník obsahuje i úpravu svěřenského fondu (obdobu například amerického trustu), proběhly médii poplašné zprávy, že tento druh fondu může být zneužíván pro praní špinavých peněz, daňové úniky či korupci. Podívejme se proto, jak je tento institut upraven zcela nově v českém právu. Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Tím vzniká oddělené vlastnictví, k němuž původní vlastník žádná vlastnická práva již nemá. Tato práva vykonává svěřenský správce, ale ani ten není vlastníkem svěřenského fondu, protože není nadán vlastnickou svobodou (ve smyslu § 1012) – na-

opak, je povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva obmyšlených. Správci náleží plná správa vyčleněného majetku. Svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, liší se od nich však zejména nedostatkem právní osobnosti, dočasným trváním, větší variabilitou účelu a zásadní absencí veřejnoprávního dohledu nad nimi. Svěřenský fond se spravuje statutem obsaženým ve smlouvě, závěti či vydaným samostatně.

daně podle ust. § 36 odst. 2, tedy 18.000,- Kč. Rozdíl ve výši 27.000,- Kč bude pro insolvenčního správce základem daně dle § 37a a musí být podroben aktuální sazbě daně, tedy v roce 2014 sazbě 21% DPH, což činí 5.670,00 Kč. Insolvenční správce tedy k odměně ve výši 45.000,- Kč musí připočíst DPH již odvedené, ve výši 3.690,00 Kč a DPH, které je povinen odvést ke dni nabytí právní moci usnesení o schválení odměny insolvenčního správce ve výši 5.670,00 Kč. Celkem tedy má insolvenční správce nárok na odměnu ve výši 45.000,- Kč + DPH ve výši 9.360,- Kč, což činí 54.360,- Kč. K hotovým výdajům Bude-li insolvenční správce postupovat dle ust. § 37a zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty při stanovení základu daně, musí u náhrady hotových výdajů od základu stanoveného dle ust. § 36 odst.1 Zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty ve výši 9.000,-Kč, odečíst souhrn základů daně podle ust. § 36 odst.2, tedy 3.600,-Kč. Rozdíl ve výši 5.400,-Kč bude pro insolvenčního správce základem daně dle § 37a a musí být podroben aktuální sazbě daně, tedy v roce 2014 sazbě 21% DPH, což činí 1.134,00 Kč. Insolvenční správce tedy k hotovým výdajům ve výši 9.000,-Kč musí připočíst DPH již odvedené, ve výši 738,00 Kč a DPH, které je povinen odvést ke dni nabytí právní moci usnesení o schválení hotových výdajů insolvenční správce ve výši 1.134,00 Kč. Celkem tedy má insolvenční správce nárok na hotové výdaje ve výši 9.000,-Kč + DPH ve výši 1.872,-Kč, což činí 10.872,-Kč. Vzhledem k tomu, že v době, kdy insolvenční správce zpracovává konečnou zprávu, již dlužník uhradil nezajištěným věřitelům nejméně 30 % zjištěných pohledávek, otevírá se otázka, odkud bude hrazen tento doplatek vyúčtovaný insolvenčním správcem. Domnívám se, že tato pohledávka, která je pohledávkou za majetkovou podstatou by měla být dlužníkem uhrazena před rozhodnutím soudu o jeho osvobození dle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.

Svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Nevzniká tedy vydáním statutu fondu, který je sice povinný, ale s jeho absencí není spojena žádná sankce, což bude umožňovat vznik fondu antedatovat. Hlavními důvody založení fondu by obdobně jako u trustu měly být anonymita, ochrana majetku a nízká míra zdanění. Nicméně prolomení anonymity se v brzké době dá očekávat s účinností nové evropské směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Nízká úroveň zdanění pro svěřenský fond neplatí vůbec, když, přestože není právnickou osobou, podléhá zdanění jako by byl a zdaňuje se i výplata obmyšlenému jako ostatní příjem, pokud se nejedná o pořízení pro případ smrti. Ochrana majetku v české právní úpravě přetrvala. Majetek ve svěřenském fondu totiž není možné postihnout v rámci exekučního či insolvenčního řízení. Pokud však obmyšlenému v době trvání Konkursní noviny 6/2014 | 19

Č LÁN E K

Zákon č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty v §21 odst. 1 říká: „Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečněného zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak.“ Ust. § 21 odst. 4 stanoví, že při poskytnutí služby (čemuž odpovídá výkon funkce insolvenčního správce) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (tedy dnem nabytí právní moci usnesení o schválení odměny insolvenčního správce). Ust. § 14 zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty definuje poskytnutí služby pro účely tohoto zákona jako všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitostí. Z této definice vyplývá, že odměna za činnost insolvenčního správce je pro účely tohoto zákona považována za poskytnutí služby. Z výše uvedeného je zřejmé, že insolvenční správce je povinen ke dni uskutečněného plnění (tedy ke dni nabytí právní moci usnesení o schválení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce) přiznat DPH v sazbě platné ke dni uskutečněného zdanitelného plnění (což v roce 2014 činí 21%). Vzhledem k tomu, že insolvenční správce se stal plátcem DPH od 1. 1. 2012, byl povinen přiznat v souladu s ust. § 21 odst. 1 DPH také z přijatých úplat za období, za které byl plátcem DPH, tedy od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013. Z těchto úplat bylo v souladu se zákonem č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty odváděno DPH v platné sazbě, tedy z úplat přijatých v roce 2012 bylo odváděno DPH ve výši 20% a z úplat přijatých insolvenčním správcem v roce 2013 bylo odváděno DPH v platné sazbě DPH ve výši 21%. Situace, kdy se mění sazba DPH je řešena v ust. § 37a zákona č. 235/2004, Sb., o dani z přidané hodnoty, které uvádí způsob, jakým se má stanovit základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění. Za úplaty definované tímto zákonem lze považovat až při-

svěřenského fondu vznikne nárok na konkrétní plnění, ten již bude postižitelný. ekonomické logice a hospodářskému určení svěřenského fondu odpovídá, aby správce měl možnost s majetkem ve fondu investorsky nakládat, protože jinak by byl svěřenský fond disfunkční. Z toho důvodu zasahují správce svěřenského fondu povinnosti zatěžující správce cizího majetku (§ 1411). Svěřenské fondy se budou častěji zřizovat jen na omezenou dobu, zejména, bude-li se jednat o fondy zřízené k prospěchu určité osoby nebo k jinému soukromému účelu. Svěřenský fond může být zřízen jednak bezúplatně rozhodnutím zakladatele věnovat část svého majetku určitému účelu, zřízení svěřenského fondu však může být sjednáno i za úplatu nebo jiné protiplnění (například od osoby, která se má stát obmyšleným, ale i od osoby jiné). Podle toho se pak odvíjí i právní postavení obmyšleného. Zákon rozlišuje svěřenské fondy podle účelového určení na veřejně prospěšné (zřízené k naplňování účelů kulturních, vzdělávacích, vědeckých, náboženských nebo podobných) a soukromé. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Důvodem vzniku svěřenského fondu může být ze zákona, pravidelně to však bude smlouva nebo ustanovení závěti. Protože svěřenskému fondu musí být ustaven svěřenský správce, vyžaduje ustanovení § 1451 souhlas osoby označené za svěřenského správce se svým ustavením. úkolem správce svěřenského fondu je vykonávat plnou správu spravovaného majetku, tedy měnit jeho podstatu, rozmnožovat ji a investovat. Svěřenského správce ustavuje zakladatel, nestanoví-li statut jiná pravidla, případně jej jmenuje soud; táž pravidla platí i pro odvolání správce (§ 1455). Nelze vyloučit, aby se správcem svěřenského fondu stal jeho zakladatel nebo obmyšlený; pro ten případ je však nezbytné předem zabránit vzniku rizik, k nimž taková situace může případně vést. Z toho důvodu se volí konstrukce, že tehdy, je-li svěřenským správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí mít svěřenský fond ještě dalšího spolusprávce, který nebude ani zakladatelem, ani obmyšlený, přičemž oba spolusprávci musí za takové situace jednat společně. Přestože svěřenský fond představuje oddělené vlastnictví se zřetelem k účelu, jemuž má sloužit, musí být přece někdo zapsán nebo evidován jako jeho vlastník (například ve veřejném seznamu u nemovitých věcí, v obchodním nebo patentovém rejstříku, případně v jiných evidencích). Tím se však – vzhledem k § 1448 - majetek ve svěřenském fondu nestává vlastnictvím svěřenského správce, neboť ten pouze vykonává vlastnická práva – navíc, jak uvedeno výše, jen v rozsahu omezeném účelem správy. Obmyšlený svěřenského fondu je ten, komu má být ze svěřenského fondu plněno. Plnění ze svěřenského fondu může být reprezentováno poskytováním plodů, užitků, výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z nich, anebo vydáním podstaty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku. Protože zakladatelem fon-


du může být i člověk, navrhuje se v zájmu spravedlivého uspořádání vztahů založených vznikem svěřenského fondu stanovit, že obmyšleným svěřenského fondu zřízeného bezúplatně může být jen osoba, která je způsobilá po zakladateli v den vzniku svěřenského fondu dědit. Vymezení obmyšlených je přednostně právem zakladatele svěřenského fondu. Zakladatel může již ve statutu svěřenského fondu určit, kdo je jeho obmyšleným a co mu bude ze svěřenského fondu plněno. Může však také určit okruh osob, z nichž má být obmyšlený vybrán, anebo i svěřit oprávnění určit obmyšleného někomu jinému. Není-li taková klauzule ve statutu, nepůsobí to obecně jeho neplatnost (ledaže jde o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem) a působnost jmenovat obmyšleného a určit, co mu bude ze svěřenského fondu plněno, přechází na správce. Povahou věci je však dáno, že při zřízení svěřenského fondu k soukromému účelu (tedy ve prospěch nějaké osoby, na její památku, případně

Mgr. Ing. štěpán Dražka

Foto: Michal Mazanec

za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi určité osoby) nemůže být svěřenský správce při stanovování obmyšlených plně autonomní, nýbrž že v takovém případě musí statut alespoň vymezit okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. Statut má určit podmínky plnění ze svěřenského fondu a obmyšlenému může právo na plnění vzniknout jen tehdy, jestliže tyto podmínky splní. Jednou z těchto podmínek může být i stanovení doby, kdy právo na plnění obmyšlenému vznikne. Omezuje se volnost v určení časových podmínek tak, že právo na plnění obmyšlenému musí vzniknout nejpozději sto let od vzniku svěřenského fondu. Tím však není trvání fondu omezeno nanejvýš na sto let, protože právo na majetkové plnění při zániku svěřenského fondu stoletým limitem omezeno být nemůže, nehledě již k tomu, že po vzniku práva na výnos z fondu může docházet k jeho konzumaci i opakovaně, přičemž tato další plnění mohou být poskytována delší dobu. Protože svěřenský správce spravuje majetek, který není jeho, bylo vhodné vyřešit také otázku

kontroly jeho činnosti. Vzhledem k povaze svěřenského fondu musí jít o kontrolu dvojí. Předně musí právo kontroly náležet zakladateli svěřenského fondu, případně - při smrti nebo zániku zakladatele - jeho právnímu nástupci. Stejně tak ale musí náležet stejné právo také osobě, která je označena za obmyšleného, protože v její prospěch má být ze svěřenského fondu plněno. Zákon řeší pro tento účel případy, kdy obmyšleného nelze určit nebo kdy obmyšlený ještě není. V určitých zvláštních případech může zákon stanovit i zvláštní kontrolní působnost jiné osoby nebo veřejného úřadu. Komu náleží kontrola nad správou svěřenského fondu, musí být informován, že mu vzniklo právo kontroly a vůči komu je má uplatnit. To, stejně jako základní oprávnění kontrolujícího, řeší ustanovení § 1465. Následující ustanovení občanského zákoníku pak dále rozmnožují právní nástroje k odvrácení rizika malverzace nebo jiných nekvalifikovaných zásahů při správě svěřenského fondu směřujících k poškození svěřenského fondu nebo učiněných k újmě věřitelů. Při postupu sledujícím ochranu svěřenského fondu musí být ovšem respektována obecná ustanovení o ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře. Kdo zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, není jeho zakladatelem. Majetek takto nabytý podléhá správě podle statutu a zákona. Soud může na návrh osoby, která na tom má právní zájem, rozhodnout, že svěřenský fond zruší, pokud je dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné, zejména následkem okolností zakladateli neznámých nebo pro zakladatele nepředvídatelných. Jedná-li se o svěřenský fond zřízený za veřejně prospěšným účelem, může soud rozhodnout, že jeho původní účel nahradí podobným účelem. Naloží-li svěřenský správce při zániku správy s majetkem podle statutu, popřípadě vydá-li majetek nebo převede-li jej, svěřenský fond zanikne. Odpadnou-li důvody existence svěřenského fondu uplynutím času, naplněním účelu nebo z jiných příčin, není ani důvod, aby jeho správa nadále trvala. Skončení správy však nemůže vést současně k zániku fondu, protože tím okamžikem by ztratil povahu samostatného vlastnictví, a tudíž by se popřely výhody, které jsou s tím spojeny. Z toho důvodu se stanovuje, že svěřenský fond zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby, popřípadě, jde-li o fond veřejně prospěšný, převodem do jiného svěřenského fondu s obdobným účelem. Protože svěřenský správce není vlastníkem svěřenského fondu, musí vydat majetek reprezentující svěřenský fond oprávněným osobám. Kdo je k získání takového majetku oprávněn, má především stanovit statut fondu. Mlčí-li statut, náleží majetek ze svěřenského fondu obmyšlenému; není-li obmyšlený, pak tento majetek připadne zakladateli svěřenského fondu. Neřeší-li další osud majetkové podstaty svěřenského fondu zřízeného za veřejným účelem, může soud na návrh svěřenského správce rozhodnout, že majetek bude spojen s jiným svěřenským fondem nebo vydán právnické osobě, které slouží stejnému nebo zhruba stejnému veřejnému účelu. Mgr. Ing. Štěpán Dražka

Čas dluhů a sluhů VI. O věčných pravdách a svěžích nápadech… Tento text a snad i ten následující se budou zabývat otázkami dluhů napříč časem. Nebudeme přitom ztrácet ze zřetele, že každý dluh jde napříč časem, protože je důsledkem plnění posunutých v čase, ale budeme především věnovat směně starého za nové, bez toho, že by nové bylo vnímáno a priori jako „lepší“, ale toliko jako „jiné.“ Nepůjde ovšem zdaleka o běžnou výměnu opotřebovaných předmětů, ale rovněž o zaměnitelnost inovací různých stupňů a v neposlední řadě o změnu názorů a vidění světa počínaje od malých posunů v osobních pohledech na okolí až po změnu celkového společenského diskursu nebo vědeckého paradigmatu. S tím bude souviset popis podivuhodného vztahu člověka i společnosti ke status quo a celá problematika společenských změn, kolapsů a revolucí. Dojde i na dnes tolik politiky omílané zadlužování u budoucích generací, ale i na dluhy, či snad lépe závazky, které máme ke svým předkům. Budeme se zabývat tematikou prostoru důvodů, genia loci i genia tempori, který známe spíše jako duch doby, krásným germanismem řečeno, „cajtgajst.“ Dotkneme se i otázky v našem myšlení tolik opomíjeného kvalitativního vnímání času a synchronicity, jako výskytu několika na sobě nezávislých, přitom současných a nekompatibilních interpretací reality. Naše evropské nebo obecně západní myšlení ovládané křesťanskou a osvíceneckou tradicí v zásadě nepřipouští nic jiného než nutnost příčinnosti v čase, kauzality. Je to právě neustálé hledání příčin a viníků, co naší kultuře více škodí, než prospívá. Vyjdeme z teze, že naše prostředí je obecně utvářeno koevolucí svobodné komunikace či směny na straně jedné, a jejich rámců či pravidel na straně druhé. Nádherné podobenství této „koevolující“ dvojice poskytuje Goethovo rčení o šedivé teorii (pravidlech) a zeleném stromu života (živé komunikaci). Zatímco procesy směny či komunikace jsou poháněny individuálními motivacemi jejich účastníků, pak jejich pravidla nebo rámce jsou tvořeny nejen dohodou těchto účastníků, ale navíc se na procesu jejich tvorby účastní i vnější faktory, ať již partnerské nebo z jiných úrovní prostředí. Pravidla a jejich komplexy jsou klíčovým bohatstvím společnosti. Mají moc tvořit pojmy, podobně jako pravidla šachové hry tvoří její figurky i šachovnici. Nejlepším důkazem tohoto tvrzení je hra naslepo, která jasně ukazuje, že pravidla jsou to jediné, co ke hře doopravdy potřebujeme. Pojmy pak tvoří základy soudů, které jsou základem „vědění, že“ tedy „know that“, které je na rozdíl od „know how“ tedy „vědět jak“ sice abstraktnější, ale jen těžko bez něj může existovat, protože je to právě „vědět jak“, které tvoří pravidla. Analogicky tedy kolem nás probíhá koevoluce „know how“ a „know that“. V jiné analogii jde o koevoluci základní lidské touhy po zachování své existence a neméně základní lidské touhy po důstojnosti a uznání. To předpokládá sdílení své existence, včetně individuální svo-

body s ostatními jedinci. Z důvodu různosti lidských individualit právě sdílení vyžaduje určitou primární dohodu a ta musí generovat pravidla sdílení individuálních svobod, jejichž nositelé se této komunikace účastní. Takto můžeme nahlížet do hlubinné, vysoce stabilní části prostoru důvodů, ze kterého pochází naše aktuální jednání jako zdůvodněné chování. Kdo by chtěl vidět důsledek toho, když podobná koevoluce poněkud zvrhne, pak si může prohlédnout současnou EU, která se svými institucionálními rámci a formálními pravidly naprosto nejen odtrhla od života lidí, národních států a jejich společností, ale dokonce i od klíčových životních zájmů samotné EU, o Evropě ani nemluvě. Toto odtržení je tak zásadní, že už vlastně mezi nimi žádná komunikace a koevoluce neprobíhá a EU tak aspiruje na to, stát se slepým evolučním výhonkem a zaniknout. Pro téma tohoto textu však musíme zdůraznit především skutečnost, že výše uvedená koevoluce neprobíhá jenom mezi životem a jeho pravidly v reálném čase, ale že mohou „koevoluvat“ i napříč časem, že dochází ke komunikaci mezi minulostí, přítomností a budoucností. Lidská mysl má schopnost míchat zkušenost, představu a bezprostřední smyslové vjemy a vytvářet mezi nimi složité předivo vztahů. A právě tato schopnost lidské mysli rozepnout se nad časem v různých časových rovinách na škále od retrospektivy po perspektivu tvoří základ této úvahy. Připomenu, že jde o výsadu toho, co nazýváme kulturní evoluce, kde existuje daleko větší skupina pravidel, které můžeme změnit, než je tomu v případě evoluce přírodní, kde přírodní zákonitosti prostě změnit nelze. Takové zákonitosti můžeme nalézt i ve společnosti, ale jde o důsledky toho, že člověk je přes veškeré kulturní výsady živým tvorem, součástí živočišné říše. Jakkoliv se může zdát, že půjde o spíše filosofickou rozcvičku, která nemá v hospodářství žádný reálný význam, pokusíme se ukázat, že tomu tak není. Naopak, právě kvalita vztahu k minulosti a budoucnosti je jedním z významných základních kamenů individuální, společenské a tedy i hospodářské prosperity. Jde totiž mimo jiné o to, že na průsečíku vztahu k budoucnosti a minulosti leží oblast vztahu k přítomnosti a o jeho důležitosti již pochybuje málokdo. Naopak, většina z nás je přesvědčena, že záleží právě pouze na něm, a neuvědomuje si, že vztah k přítomnosti nemusí být autentický, ale že jde do značné míry o výslednici celé řady jiných vztahů, mezi kterými mají vztahy k minulosti a budoucnosti důležité postavení. Začneme s jednoduchou myšlenkou, která ho-

voří o tom, že život lze pochopit pouze zpětně, ale žít je ho třeba dopředu. To je, tak říkajíc, evidentní, až nesporné a odpovídá to naší životní zkušenosti. K tomu připojíme známé orwellovské úsloví o tom, že kdo ovládá přítomnost, ten ovládá minulost, a kdo ovládá minulost, ten ovládá budoucnost. Právě tohle jednoduché úsloví preferuje vztah k přítomnosti jako určující a schopný ovlivnit vztah k minulosti i budoucnosti, ale nikde se už v něm neodpovídá na otázku, jak se to stane nebo alespoň, co je předpokladem toho, že někdo ovládá přítomnost. Být úspěšný tady a dnes znamená nejen vědět, kudy a jak jsme se do tohoto časoprostoru, hovorově snad lépe „do dané situace“, dostali, ale zároveň mít představu, kam se chceme dál ubírat. Znalost minulosti a představa budoucnosti jsou důležité faktory, které ovlivňují naše jednání v přítomnosti, tedy i to, jestli jsme schopni být pány aktuální situace, tedy subjektem dění, nebo zda jsme spíše objektem, jinými slovy, třtinou ve větru se klátící… V rámci zkoumání vztahu k budoucnosti a minulosti nelze opominout tři základní jistoty, vycházející z prastaré Hérakleitovy teze, že „vše plyne“, ergo „panta rhei“. Tou první je ta, že každá minulost kdysi byla budoucnost, tou druhou ta, že každá budoucnost bude jednou minulostí a do třetice, že přítomnost prostě přejde. Tahle jistota se prý dokonce dostala v podobě výrazu „to přejde“ i na prsten krále Šalamouna. V každé časové rovině minulosti, přítomnosti a budoucnosti pak samozřejmě platí určité napětí mezi tím, co, alespoň podle našeho názoru, „je“, „může být“ a „má být.“ To, co je, je jedním z toho, co by „mohlo být“ a zároveň je jediným skutečným. Ono „mělo by být“ vyjadřuje onu zvláštní možnost, která nejlépe odpovídá přijatým pravidlům, v určitém kontextu jde o to nejpravděpodobnější možnost, nejlépe odpovídající známým faktům, propozicím a předpokladům. „Mělo by být“ se tak váže k každém ohledu k představě, která vznikla v minulosti a velikost reálné diference mezi tím co „je“ a tím, co by „mělo být“, vyvolává poptávku po zhodnocení a případné změně v prostoru pravidel. V momentu, kdy se tato diskuse otevře, objeví se celá řada dalších argumentů z pozice, co všechno by mohlo být. Jenom zcela nestabilní prostor, systém či komplex pravidel bývá primárně přehodnocován na základě toho, co by mohlo být, tedy na základě virtuální diference, bez toho, že by byl patrný skutečný rozdíl. Pro ilustraci, tohoto voluntarismu jsme pravidelně svědky při zacházení s právním řádem České republiky, který se mění bez toho, že by docházelo ke skutečným zásadním problémům, pouze na základě přání mocných, aby měli ještě větší moc, byli nepostižitelní, oddělení od plebsu a získali lehčí přístup k veřejným penězům. Tady už se blížíme k reálnému životu. Všichni známe řešení situace, kdy se prostě něco nepovede. Připomenu v tomto textu pět základních fází řídícího procesu, které s určitým nadhledem říkají, že jde o organizační nadšení, realizační vystřízlivění, hledání viníků, potrestání nevinných a vyznamenání nezúčastněných. Nám půjde o ono hledání viníků. Otázka zní, kde se stala Konkursní noviny 6/2014 | 21

chyba…?!? Když se oprostíme od vlivu aktuálních mezilidských vztahů, zjistíme, že jedna skupina zúčastněných má tendenci obhajovat pravidla, na základě kterých problém vznikl. Ve společnosti jsou zakotveny nejrůznější ekleziomorfní struktury v podobě kongregací pro ochranu víry, ústavů pro studium totalitních režimů, ústavů marxismu-leninismu, výborů pro veřejné blaho a inkvizicí všeho druhu. Známe to všichni ze školy, reakcí na krizi mayské civilizace bylo více vytrhaných srdcí, na krizi socialismu měl MSG recept v podobě teze „více socialismu“ zatímco bruselští byrokrati chtějí krizi Evropy řešit podle vzorce „více Evropy.“ Prastaré poučení, že problémy nelze řešit metodami a postupy, na základě kterých vznikly, je pro velkou skupinu osob, spjatých s určitým komplexem pravidel, naprosto nepřijatelné. Selhávají jednotlivci, systém je zdravý, můžeme slyšet dnes, stejně jako na konci reálného socialismu nebo Staré říše v Egyptě. Mimochodem, asi vůbec nelze nalézt v lidských dějinách myšlenku, že by odpovědí na problémy lidí mělo být více lidskosti. Asi je to tím, že vnímat problém lidí je příliš složité, a tak se to vždy redukuje na nějakou tu krizi nějakého toho -ismu nebo paradigmatu. Zní to vznešeněji a dá se na tom více vydělat. Příkladem může být ukrajinská krize, kde se mluví o všem možném, jen o problémech jen desítek miliónů občanů Ukrajiny, kteří chtějí jen normálně žít, nemluví nikdo. Celá krize už dávno zdegenerovala na agitační kampaň vojensko-průmyslového komplexu za zvýšení veřejných výdajů na zbrojení, lidé trpí dál a nikoho nezajímají. Největší skupina lidí při výskytu libovolného společenského problému nebo dokonce krize vyčkává dalšího vývoje věcí, a tak de facto podporuje status quo. Vztah a obrana status quo je nejen výrazem určité lidské přirozené nechuti ke změně, ale zároveň jde i o jev, související s tím, že status quo stojí na celém komplexu nebo systému provázaných pravidel a změna jednotlivého pravidla zpravidla nemá význam a změna systému se zdá příliš velká. Je to podobný systém obrany jakou používají proti predátorům roje hmyzu, hejna ryb či ptáků nebo stáda savců. Navíc dobrý systém pravidel tenduje k tomu, činit sebe sama pravdivým a neustále se sebeprezentovat jako nejlepší, nebo dokonce jediný možný, a lidé ho tak rádi přijímají, protože je zbavuje nejen nutnosti, ale možnosti volby. Dokud lidé nedojdou k závěru, že daný systém pravidel je pro ně zcela bezperspektivní, neustále se s ním smiřují, omlouvají ho a tím ho de facto podporují. Stabilita pravidel má pro lidi velkou hodnotu. I proto, když dojde k nastolení nového status quo, lidé ho ochraňují podobně jako ten předchozí a velikost rozdílu v paradigmatu nového a starého status quo v tom nehraje žádnou velkou roli. Důležitější je předvídatelnost než obsah. Třetí skupinou jsou lidé, kteří vidí jako řešení možnost změny, inovaci, ať již jako nutnost nebo jako příležitost, ať již pro svůj nebo dokonce pro obecný prospěch. Je důležité si uvědomit, že i ty nejsamozřejmější věci kolem nás byly svého času inovacemi a bojovaly o své místo na slunci. Připomenutí si jejich osudů by nás mělo lépe poučit o tom, jak těžké nebo lehké to budeme mít, když se přidáme na stranu změny jako principu. Změ-


na je život, zní oblíbené rčení, ale aktivně k jeho pravdivosti přispívá jen menšina lidí. Změna znamená vyměnit nové za staré a záleží jen na okolnostech, jak moc se to nové liší od toho starého. Opravdu nové má tu podivuhodnou vlastnost, že se rodí z nápadu, jehož nositelem je na počátku vždy právě jeden jediný lidský jedinec. Prostřednictvím komunikace se postupně šíří mezi ostatní a v jejím rámci také samozřejmě získává nutně novou kvalitu, protože jen absolutní minimum nápadů je natolik dokonalých, že už jsou hotovou inovací, připravenou ke konkurenčnímu střetu se starým. Zajímavou problematikou je šíření nové myšlenky, o které pojednává řada teorií, mezí nimi teorie memů. Mem je stručně popsán jako replikující se jednotka kulturní informace a plní v kulturní evolucí podobnou roli, kterou přírodní evoluce přisuzuje genům. Na rozdíl od nich se ovšem memy mohou šířit nejen napříč časem jako geny, tedy vertikálně, ale i horizontálně, tedy v jedné časové rovině. Obecně je však třeba konstatovat, že aktuální rozvoj biologického poznání, sbližuje geny memy v tom smyslu, že klade daleko větší význam vlivu prostředí na genofond, než tomu bylo dosud. Obecně se dá říci, že jak příroda, tak kultura, systémy genů i memů stojí na sémiotickém vztahování se k informacím, jednoduše řečeno, jde opět o konfrontaci nového (informace) se starým (systém symbolů, který máme k dispozici pro zkoumání významu této informace). Inovace pak není ničím jiným než novým významem. Uvědomme si, jak složitě se šířil světem mem křesťanství, jak málo bylo učedníků, apoštolů a evangelistů, jak byli křesťané pronásledováni, a to zdaleka nejen ve starém Římě. Přitom se nejednalo o úplnou novinku, ve vztahu k judaismu se jednalo o cosi, co by se dalo nazvat jako „upgrade“. Podobným upgrade monoteismu byl i islám, ale judaismus, křesťanství a islám vytvořily trojici zcela konkurenčních, ba nesmiřitelných memů. Jsou přitom v podstatě o tomtéž, jen se nacházejí navzájem v časovém posunu a byly a priori určeny pro jiná prostředí. Jsou však i memy, které jsou navzájem se doplňující, komplementární nebo dokonce spolupracující. Například mem sekularismu je navzájem se doplňující s memem liberální demokracie. Některé nápady se šíří rychle a globálně, například nošení basebalové čepice kšiltem dozadu nebo digitalizace, jiné se prosazují nebo jsou odmítány v určitých vlnách, jako třeba jaderná energetika. To, co je pro vznik inovace a její prosazení do života důležité, je určitá kvalita prostředí, ve kterém se proces odehrává. Obecně by mělo být takové, aby poskytovalo prostor pro posouzení a vyzkoušení nového vedle starého, nechalo je nějakou dobu koexistovat. Proto je vždy složité, když se nové nebo staré prezentuje jako jediné možné stylem „všechno nebo nic“. „Proinovační“ prostředí, o kterém se teď tolik mluví v souvislosti s potřebou hospodářského růstu, není žádným zázrakem nebo vymožeností moderní nebo postmoderní doby. Jde o jev, který se vyskytuje v historii poměrně často a neperiodicky. Jak uvedeno výše, má jednotné vnitřní elementární základy. Na „makroúrovni“ je „proinovační“ prostředí neodmyslitelně spojeno se

suverenitou, nezávislostí a svobodou v daném společenství nebo na daném teritoriu. Inovace se mohou prosadit jenom tam, kde není dané společenství pod tlakem vyprodukovat na základě fungujícího paradigmatu maximální finanční zisk, který odvádí mimo svou působnost. Jen těžko může být inovační prostředí ve státě, jehož podstatná část ekonomiky je v cizích rukách. Stejně tak nemůže být inovační prostředí kdekoliv, kde je totalita, která trvá dlouho a přirozeně stojí na starém paradigmatu. Taková prostředí má jako ústřední téma maximální využívání starého a nové je bráno jako rušivý element, který bere onen příslovečný klid na práci. Naše společnost byla v proinovačním úsilí dlouhodobě brzděna domácí a sovětskou totalitou, které nepříznivě hleděly nejen na inovace společenské, které byly interpretovány jako protistátní činnost, ale i inovace technické. Sovětský svaz například zašlapal do země nejen inovace v automobilovém průmyslu, ale rovněž poškodil rozvoj československé koncepci kolejových vozidel, včetně metra. Stalinské teze o kybernetice a genetice jako buržoasních pavědách, které odvádějí dělnickou třídu od jejich revolučních ideálů, a jejich prosazování v hospodářské politice KSČ, měly pro hospodářský rozvoj naší společnosti katastrofální důsledky. Současná situace není o nic lepší, protože zahraniční vlastníci českých podniků nemají žádný zájem na rozvoji české společnosti a požadují z našich podniků jenom výkon a inovační byznys si ponechávají doma, podobně jako tomu bylo za německého protektorátu. Od nich také pochází velký tlak na likvidaci základního výzkumu ve prospěch výzkumu aplikovaného. Posléze bude aplikovaný výzkum likvidován ve prospěch automatizovaných montoven. Podobně jsou z podniků vlastněných zahraničními subjekty vyváděny nejen služby, ale dokonce už i obchodní činnost. V našem domácím prostředí zůstávají stále více jenom osobní náklady včetně povinných odvodů, ale ani koruna navíc na alternativu nebo inovaci. Přitom to není to nutné, zahraniční vlastníci jenom využívají neuvěřitelně benevolentních českých předpisů. Nelze je vinit z toho, že jim neleží na srdci společenský a ekonomický rozvoj cizí země, ať už si s jejich vlastí hraje na Evropskou unii nebo ne. Takové podmínky nenalezly cizí firmy dříve ani v koloniích svých mateřských zemí, protože být kolonizátorem znamená nést určitou odpovědnost. Odpovědné vedení jakékoliv organizace by mělo mít základní představu o životním cyklu základních funkčních celků této organizace a mělo by pracovat na jejich obnově. Žádná funkční část organizace není a nemůže být věčná a potřebuje obnovu a inovace. Pokud není součástí vedení jakéhokoliv systému plán jeho obnovy a rozvoje, pak prostě tam nemá jeho vedení personálně co dělat. To, co je standardem v činnosti každého živnostníka, který je plně odpovědný za svůj osud, to by mělo být standardem i v případě politického vedení země. Jinak totiž platí, že mimo pečlivě spravované prostředí je inovacím nejvíce nakloněno prostředí po kolapsu a zcela rozvrácené. Dobrým příkladem může být poválečné Německo nebo Čína po kulturní revoluci. (zak)

Ro z H o Vo R

Prof. zdeněk Častorál "Pravomocně odsouzení cestou různých společností a osob s nimi spřízněných zatím beztrestně legalizují výnosy z trestné činnosti," tvrdí prof. Zdeněk Častorál.

Hovoříme s likvidátorem Harvardského průmyslového holdingu, a.s. – v likvidaci prof. zdeňkem Častorálem

Kauza „HaRVaRD“ Má PoKRaČoVáNí V LEgaLIzaCI VýNoSů z tREStNÉ ČINNoStI hArVArDSKý PrůMySLOVý hOLDINg V LIKVIDACI (hPh), KTerý VZNIKL Z hLAVNí VěTVe hArVArDSKýCh INVeSTIČNíCh fONDů, SMěřuJe JAK Se ZDá K rOZDěLeNí. ČáST AKCIONářů TOTIž KONCeM KVěTNA NA SPOrNé VALNé hrOMADě SPOLeČNOSTI PrOSADILA ZáMěr NA VyTVOřeNí NOVé fIrMy, NA KTerOu by MěLy PřeJíT NárOKy VůČI býVALýM MANAžerůM fONDů VIKTOru KOžeNéMu A bOrISI VOSTréMu. PrOTO JSMe Se LIKVIDáTOrA hArVArDSKéhO PrůMySLOVéhO hOLDINgu, A.S. – V LIKVIDACI PrOf. ZDeňKA ČASTOráLA ZePTALI: tEXt: KaREL žítEK, Foto: KN

Dnes se hodně hovoří o legalizaci výnosů z trestné činnosti. týká se to i Harvardského průmyslového holdingu? Pravomocným odsouzením V. Koženého a b. Vostrého kauza „harvard“ nekončí, naopak začíná. Pravomocně

odsouzení, kteří se skrývají v zahraničí, a přes vydané mezinárodní zatykače cestou svých spolupracovníků a nastrčených firem legalizují výnosy ze své trestné činnosti. Náročný proces vymáhání majetku proto prakticky začíná. exekuce na majetek odsouzených jak v České reKonkursní noviny 6/2014 | 23

Pravomocně odsouzení cestou různých společností a osob legalizují výnosy z trestné činnosti

Spor je veden o prostředky, které pocházejí z prodeje Koženého luxusní chaty


publice, tak v zahraničí jsem zahájil. Problém je daleko složitější. Po téměř 10 letech zde máme pravomocně odsouzené. V odsuzujícím rozsudku je jim určena povinnost náhrady škody. Přesto pravomocně odsouzení cestou různých společností a osob s nimi spřízněných zatím beztrestně legalizují výnosy z trestné činnosti, kterého se odsouzení s dalšími osobami dopustili na majetku HPH. Tato druhá etapa, kdy odsouzeným saháte na majetek, je pro odsouzené a jejich spolupracovníky nejcitlivější, ale velmi obtížně se realizuje bez účinné spolupráce se státními orgány. V tomto směru se domnívám, že zde mají orgány činné v trestním řízení zřejmě velké rezervy. Z jejich strany se nám jeví jakási neochota se do těchto následných majetkových otázek pouštět nebo se jimi zabývat, často s argumentací, že pachatelé byli již potrestáni a soudem byla určena náhrada škody. Jako by neexistoval velmi závažný trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti a zejména pak tak skutečnost, že majetek blokovaný v trestním řízení je likvidátor nucen uplatňovat v občansko-právním řízení a je nucen platit náklady spojené se soudními poplatky, které jsou v tomto případě značné. Dále pak, že s výnosy z vyvedeného majetku hospodaří jiní, ke škodě poškozené společnosti. Jaký je právní stav ve věci Viktora Koženého a Borise Vostrého? Jak jistě čtenáři ví, rozsudkem Vrchního soudu v Praze z 17.10.2012 (6 To 52/2011) byli Viktor Kožený a Boris Vostrý odsouzeni pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Obžalovaný V. Kožený k trestu odnětí svobody na deset let a obžalovaný B. Vostrý k trestu odnětí svobody na 9 let. Současně jim trestním rozsudkem byla uložena povinnost k náhradě škody Harvardskému průmyslovému holdingu, a.s. – v likvidaci, včetně úroků z prodlení. K dnešnímu dni tak náhrada škody u V. Koženého dosahuje 12 miliard Kč a u B. Vostrého 3,4 miliardy Kč. Rozsudek je pravomocný a vykonatelný. Proti tomuto pravomocnému a vykonatelnému rozsudku Vrchního soudu v Praze podali v rámci mimořádného opravného prostředku V. Kožený a B. Vostrý dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Nejvyšší soud ČR na zasedání konaném dne 26. února 2014 posoudil obě dovolání jako zjevně neopodstatněná. Proto odmítl dovolání obou obviněných podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. Toto rozhodnutí podrobně a věcně zhodnotil na 89 stranách textu. Kde se majetek dnes vytunelovaných fondů nachází? – 2 0,2 miliónů US dolarů na účtu advokáta J. Bayera v Českých Budějovicích; – 1 00 364 209 Kč blokovaných při pokusu prodat zástavu Daventree Ltd. v Harms Holdings Ltd. slovenské společnosti Privat Slovakia Marketing, s. r. o. ze Starého Smokovce; – 3 1 miliónů US dolarů blokovaných na Kajmanských ostrovech; – 12,5 miliónů US dolarů blokovaných v Lucembursku; – 2 2 milionů US dolarů z prodeje nemovitosti v Aspenu na bankovním účtu Landlocked Shipping Campany, – n a Slovensku v přepočtu přes 2 miliardy Kč ve slovenských společností Druhá strategická, a.s. a TASS, a.s., včetně úroků z prodlení, –m ajetek ve společnosti Daventree Resources Ltd. Belize, kontrolovaný pravomocně odsouzeným B. Vostrým. B. Vostrý a V. Kožený cestou kyperských společností zřejmě drží další rozsáhlý majetek HPH ve formě nelegálně nabytých účastnických akcií HPH.

Jaká je situace v kauze Aspen? Pro osvětlení, předmětný spor je veden o prostředky, které pocházejí z prodeje Koženého luxusní chaty ve známém lyžařském středisku Aspen v USA. Tato chata byla prodána za částku odpovídající cca 413 milionům korun, které byly uloženy na účty vedené v USA. O zajištění těchto peněz až do května 2012 rozhodoval soud v USA. Bylo to na základě probíhajícího trestního řízení, vedeného v USA proti V. Koženému. Po květnu 2012 byl likvidátor tamním soudem, cestou Ministerstva spravedlnosti ČR dotázán, zda na tyto prostředky bude HPH uplatňovat nárok. Tento nárok (právo) bylo prostřednictvím likvidátora v USA uplatněno. Pro upřesnění je nutné uvést, že Kožený tvrdí, že tyto prostředky mu nepatří, ale že patří jeho matce MUDr. Jitce Chvatíkové. Proces vymáhání majetku likvidátorem v USA zkomplikovalo zveřejnění osobních poznámek ze soudního spisu soudkyně Ellen M. Coin na webových stránkách Ochranného sdružení malých akcionářů OSMA. O tom se soudkyně dozvěděla jistě s přispěním advokátů V. Koženého. Poté soudkyně vynesla negativní rozhodnutí vůči HPH. Toto jednání mohlo zřejmě podstatně ovlivnit rozhodování soudkyně, které posléze bylo odvolacím soudem zrušeno. Druhý pokus likvidátor zaznamenal dne 6.1.2014, když na stránkách OSMA byla zveřejněna dezinformace, že odvolací soud v USA likvidátor HPH prohrál. Důsledky této účelové dezinformace byly řešeny nejen na úrovni právních zástupců likvidátora HPH, ale i soudem v USA a to s výrazným odmítavým stanoviskem. Skutečnost je následující. Odvolací soud Nejvyššího soudu okresu New York vyhověl odvolání likvidátora HPH a dne 1.4.2014 ve věci Aspen obnovil řízení proti společnosti Landlocked Shipping Company a potvrdil trvání zajištění finančních prostředků ve výši 22 milionů USD. Z tohoto rozhodnutí cituji: „Odvolací soud Nejvyššího soudu pro okres New York ve svém rozhodnutí dne 1. 4. 2014, rejstříková značka 651826/12, vyhověl odvolání žalobce, likvidátora Harvardského průmyslového holdingu, a.s. v likvidaci, a zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu pro okres New York (soudce Ellen M. Coin, J.), ze dne 10. června 2013, kterým bylo vyhověno návrhu žalovaného, společnosti Landlocked Shipping Company, ovládané odsouzeným V. Koženým, na zamítnutí žaloby žalobce a odmítnut návrh žalobce, HPH na vydání příkazu k zabavení prostředků na bankovním účtu Landlocked ve výši 22 milionů USD. Jde o nesporný úspěch HPH a jeho právních zástupců. Odvolacím soudem byly vyjasněny ty nejzávažnější právní problémy. Odvolací soud dal HPH za pravdu. Všech 5 odvolacích soudců jednomyslně rozhodlo ve prospěch HPH. Rozhodnutí odvolacího soudu je vcelku stručné, přehledné, logické a dobře zdůvodněné. Závěry co do výroku: – ruší a mění se rozhodnutí prvostupňového soudu z 10. června 2013, tj. rozhodnutí soudkyně Ellen Coin, které bylo naopak ve prospěch Landlocked, – odmítá se návrh Landlocked na zamítnutí odvolání, – obnovuje se status řízení o výkonu rozsudku proti Landlocked, – soud poskytuje HPH zajištění prostředků. Podle odvolacího soudu HPH shromáždil dostatečné důkazy, aby přesvědčil o tom, že V. Kožený a Landlocked jsou alter ago (jeden a tentýž subjekt) a že důkazy HPH pro potřeby výkonu trestního rozsudku nad V. Koženým a B. Vostrým jsou dostatečné. To má zcela zásadní význam. Konstatuje se přitom, že účelem odsuzujícího rozsudku, ve spojení s náhradou škody, není obecně pouze nalezení veřejné spravedlnosti, ale především kompenzace škod vzniklých poškozenému protiprávní činností odsouzeného.

Objekt v pražské Ohradní ulici, který byl soudním rozhodnutím určen do vlastnictví harvardského průmyslového holdingu, je na prodej.


Čím nejvíce potrestáte pachatele trestné činnosti? Tím, že jim sáhnete na majetek

Skupina akcionářů na náhradní valné hromadě 23.5.2014 prosadila záměr takzvané realizace přeměny společnosti „rozdělením společnosti odštěpením“. Jaký je váš názor na tento postup? Svolání valné hromady nemělo základní náležitosti požadované zákonem a stanovami společnosti, mimo jiné nebyl k dispozici výpis emitenta CP k rozhodnému dni, rozhodný den byl v inzerátech na řádnou a posléze náhradní valnou hromadu zveřejněn chybně a byl tak porušen § 405 odst. 4 zákona o obchodních korporacích. K hlasování byly použity a registrovány plné moce již zemřelých akcionářů, tzv. „mrtvé duše“. Nepochybně se valná hromada, svolaná jediným členem představenstva, konala v rozporu se zákonem. Navíc není jisté, jestli svolavatel byl platně zvolen členem představenstva a soud o tom ještě nerozhodnul. Přesto je potřebné se k některým tendencím na zmíněné valné hromadě, kterou považuji jen za shromáždění akcionářů, vyjádřit. V inzerátu i na valné hromadě se svolavatelem deklarovalo, že odštěpenou částí bude nová společnost s nároky na náhradu škody, které má společnost vůči Viktoru Koženému a Ing. Borisi Vostrému. Tato takzvaná „odštěpená“ společnost však nebude mít žádné prostředky k vymáhání jakýchkoliv nároků HPH a nebude tedy moci pokračovat v soudních sporech o ukradený majetek, které likvidátor zahájil. Ztratí nejen právní kontinuitu, ale rychle půjde do insolvence (konkurzu). Pro nedostatek majetku pak bude společnost v konkurzu zrušena a vymazána z obchodního rejstříku. Oba odsouzení se tak v rozporu s pravomocným rozsudkem vyhnou tomu, aby nahradili trestním soudem stanovenou škodu. Akcionáři tak ztratí nárok na prostředky přesahující škodu cca 15 miliard Kč. Převážné části akcionářů by tak nebylo z likvidačního zůstatku vyplaceno nic. Odsouzeným B. Vostrému a V. Koženému by se díky návrhu svolavatele navíc zlegalizovaly jimi ukradené finanční prostředky. Rozdělením společnosti odštěpením by došlo k ukončení (zrušení) likvidace. To v době, kdy bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto dovolání odsouzených, likvidátor zahájil vykonávací řízení proti odsouzeným a domáhá se navrácení majetku ukrytého odsouzenými u nich spřízněných osob a společností. Narušení průběhu likvidace a vymáhání majetku je zřejmě cílem a záměrem shodným s osobami spojenými s B. Vostrým a V. Koženým a jejich zájmy, směřujícími k legalizaci výnosů z trestné činnosti ukradeného majetku.

Šlo by o závažný krok v rozporu se zákonem, tj. obcházení zákona. A ve svém konečném výsledku o snahu: – zmařit účel likvidace a protiprávně blokovat soudem jmenovaného likvidátora, – p řipravit 240 000 akcionářů o nárok na likvidační zůstatek, – porušit (obcházet) zákon a zbavit pravomocně odsouzené povinnosti nahradit škodu, – zajistit beztrestnost osob protiprávně spravující majetek vyvedený z HPH a navíc i umožnit jim nadále beztrestně užívat přírůstky z trestné činnosti ku svému prospěchu. Snahy o vystupování z likvidace likvidátor registruje od roku 2001. V reakci na ně soud vyslovil opakovaně názor, že v případě, že byl soudem jmenován likvidátor, který plně odpovídá za průběh likvidace, jde vždy o nezákonné akce. Tento názor je judikován jak rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR, tak i Ústavního soudu ČR. Ač byly s těmito právními skutečnostmi statutární orgány HPH seznámeny, jednají s nimi v rozporu a na úkor akcionářů i k možné škodě na likvidačním zůstatku. Vraťme se k původnímu názvu příspěvku. Jaká rizika, respektive problémy v úsilí o návrat majetku do společnosti HPH a jeho rozdělení zákonnou formou likvidačního zůstatku vidíte? Hodně se hovoří a napsalo o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnost. Státní orgány k tomu přijímají různá stanoviska a opatření a Česká republika se zavázala implementovat do své jurisdikce ustanovení bránící legalizaci výnosů z trestné činnosti a činit opatření k jejímu odhalování. Žel z naší praxe je skutečnost zcela jiná. Likvidátor byl dokonce odkazován, aby sám informoval orgány cizích států, že V. Kožený a B. Vostrý byli odsouzení a aby tyto přijaly opatření bránící legalizaci výnosů z trestné činnosti na jejich území. To bylo překvapující i pro zahraniční advokáty, se kterými likvidátor v tomto úzce spolupracuje. Čím nejvíce potrestáte pachatele trestné činnosti? Tím, že je odsoudíte a umístíte do vězení? Ne. Ale tím, že jim sáhnete na majetek, který získali svou trestnou činnosti a tento zkonfiskujete. Jsem optimista a věřím, že se časem i toto závažná úskalí v beztrestné legalizaci výnosů z trestné činnosti podaří překonat a v budoucnu s kompetentními orgány činnými v trestním řízení nalezneme společnou řeč. Kauze HPH se poslední době začíná věnovat i zahraniční tisk, který postup orgánů České republiky, ve věci legalizace výnosů z trestné činnosti, pečlivě sleduje.

Správce konkurzní podstaty úpadce

AANTEX, spol. s r.o.,

IČ: 44269901, se sídlem U studánky 12/650, Praha 7, v souladu s usnesením Městského soudu v Praze č.j. 89 K 46/2004-275 prodá mimo dražbu z konkurzní podstaty vykonatelnou pohledávku za Ing. Alešem Šrámkem ve výši 2.300.000,-Kč za nejvyšší nabídnutou cenu v písemné nabídce podanou na adresu konkurzního správce: JUDr. Jiří Vodička, advokát, Drtinova 10, 150 00 Praha 5. Podrobnosti o prodeji podá správce na tel. 602 257 127 nebo po dohodě při osobním jednání, nejpozději však do 30. 6. 2014. B.614.4 26 | Konkursní noviny 6/2014

Nejrozsáhlejší databáze konany´ch dražeb, dražebníku˚, exekutoru˚, odhadcu˚, atd.

www.e-aukce.com www.drazebnikalendar.cz B.614.2

Č LáN E K

SLužEbNí záKoN JE KLíČoVý PRo to, aby DobřE FuNgoVaL Stát MINuLý TýDeN, V úTerý 10. ČerVNA, ZAČALA 10. SChůZe POSLANeCKé SNěMOVNy, KTerá Je SVýM ZPůSObeM VýJIMeČNá. POSLANCI Se TOTIž rOZhODLI PrOJeDNAT A SChVáLIT NOVeLu ZáKONA O STáTNí SLužbě. řADu LeT ODKLáDANý SLužebNí ZáKON Je TOTIž JeDNíM Z NeJSTAršíCh úSTAVNíCh DLuhů ČeSKé rePubLIKy. tEXt: ED, Foto: KN

Zákon o státní službě je důležitá právní norma, která ve všech vyspělých demokraciích zajišťuje silné a nezávislé postavení státních úředníků. ústava České republiky s ní počítá v článku 79 už od roku 1993. Přesto zákon existuje teprve od roku 2002, kdy jeho přijetím Česká republika splnila jednu z nejdůležitějších podmínek pro vstup do evropské unie. Nicméně zákon nikdy nebyl uveden v život. účinnost zákona o státní službě č. 218/2002 Sb. byla českými vládami odložena celkem pětkrát. A tak Česká republika zůstává jedinou zemí evropské unie, kde tato norma v praxi nefunguje. Když nebude zákon, nebudou evropské peníze Skutečnost, že ani deset let po vstupu do evropské unie Česká republika nemá funkční normu, která upravuje

postavení svých úředníků, a de facto obchází podmínky našeho vstupu do eu, nese evropská komise dost nelibě. Vychází totiž z toho, že zavedení služebního zákona je nezbytnou podmínkou pro nezávislost, profesionalitu a stabilitu státních úředníků, a tím i pro efektivní fungování státní správy, která musí být schopna aplikovat právní řád evropské unie. Moderní státní správa je také důležitá pro hospodaření s fondy eu, tedy pro využívání finanční pomoci z unijních prostředků. Proto evropská komise učinila ze služebního zákona předem stanovenou podmínku pro zahrnutí České republiky do dalšího programového období evropských strukturálních a investičních fondů v letech 2014 až 2020. Jinými slovy: nebude-li Česká republika mít zákon o státní službě, nedostane se k evropským penězům. A s tím nemůže dělat nic ani český politik.

Osud novely služebního zákona mají nyní v rukou poslanci.


Č LÁN E K

Zákon zajišťuje silné a nezávislé postavení státních úředníků

Chybí jasná pravidla pro výběr úředníků Jaká je dnes situace? Česká státní správa zatím nemá jasná a univerzální pravidla pro výběr svých zaměstnanců. Časté reorganizace pak přispívají k vysoké fluktuaci úředníků, ztrátě institucionální paměti a v neposlední řadě k neprůhlednosti úřadů pro občana. Bez jasného a nepřekročitelného oddělení politických pozic – ministra a jeho kabinetu – od úřednického aparátu nelze zabránit, aby místa státních zaměstnanců nebyla obsazována na základě politického klíče. Současnou praxi, kdy po volbách dochází k masivní obměně na téměř všech vedoucích pozicích, je nutno bezpodmínečně ukončit. Situace, kdy do funkcí bývají dosazováni lidé bez jakékoliv odborné praxe, kteří často nemají ani rámcovou představu o fungování státní administrativy, vede k destabilizaci úřadů a k poklesu motivace zaměstnanců. Služba státu má být prestižní zaměstnání Bez chybějících zákonných kritérií rovněž není jasné, jaké úředníky vlastně Česká republika má, chce nebo potřebuje. Státní služba zavádí úřednickou zkoušku, povinné vzdělávání i hodnocení každého úředníka. Smyslem je, aby služba státu byla vnímána jako prestižní zaměstnání a svého druhu poslání. Na státní zaměstnance by měly být kladeny vysoké osobnostní i profesní nároky. Na oplátku jim bude nabízeno stabilní zaměstnání s transparentním a zákonným nakládáním. Za kvalitu státní správy zodpovídají v první řadě ministerstva a další ústřední orgány. Proto je ze selhání nutné vyvozovat odpovědnost nejen politickou, ale i úřednickou. Nová veřejnoprávní úprava služebního poměru přesně určí práva i povinnosti zaměstnanců. Ve chvíli, kdy bude státní správa měřit všem svým zaměstnancům stejným metrem, jednat podle práva, vstřícně a eticky, získá si důvěru občanů. Novela musí projít legislativním procesem V zájmu zkvalitnění státní služby poslanci Roman Sklenák, Jeroným Tejc a někteří další opětovně předložili loni v prosinci Poslanecké sněmovně novelu nyní platného zákona o státní službě. Prvním čtením prošla letos v lednu. Podle šéfa vládní legislativy Jiřího Dienstbiera musí norma celým legislativním procesem projít nejpozději v září nebo

v říjnu, tak aby nová útvar – Generální ředitelství státní služby – stihlo schválit příslušné předpisy a zorganizovat výběrová řízení na státní tajemníky, kteří se funkce ujmou začátkem příštího roku. Generální ředitelství sjednotí pravidla Profesionalizaci, nezávislost a odpolitizování státní služby tedy zajistí Generální ředitelství státní služby. Nepůjde o nový, samostatný úřad, nýbrž o organizační jednotku při Úřadu vlády, jak tomu bývá zvykem v mnoha evropských zemích. Bude mít na starost dohled nad zaváděním novelizovaného zákona o státní službě, navrhovat vládě centrální systemizaci služebních míst, zastřešovat kariérní, hodnotící a vzdělávací systém. V dalších fázích se bude metodicky podílet na zefektivnění všech řídících a rozhodovacích procesů správních úřadů. Ředitelství se zhruba 30 úředníky by tedy mělo mimo jiné sjednocovat pravidla pro výkon služby ve všech úřadech a organizovat vzdělávání úředníků. Na jednotlivých úřadech by pak měli působit státní tajemníci se sedmiletým funkčním obdobím. Šéfa Generálního ředitelství, takzvaného superúředníka, by vláda měla na doporučení výběrové komise jmenovat na podzim. Vstup do státní správy ohlídá úřednická zkouška Podle služebního zákona by všichni potenciální úředníci, kteří strávili ve státní službě méně než tři roky, měli absolvovat zkoušky. Úřednická zkouška se bude týkat asi pětiny úředníků. Po celý příští rok by se měla konat výběrová řízení na pozice vedoucích služebních úřadů a ředitelů sekcí. Následující rok mají být vypisovány konkurzy na ředitele odborů a vedoucí oddělení. Od příštího roku by také měla platit úprava odměňování úředníků. Budou zrušeny smluvní platy a zastropovány maximální odměny, které nebudou moci překročit pětadvacet procent ročního příjmu. Služební zákon je klíčový pro to, aby dobře fungoval stát, řekl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Také zdůraznil protikorupční aspekt zákona. "Kvalitně dobře fungující státní správa chráněná před nepřiměřeřenými politickými zásahy je naprosto zásadním a možná i naprosto nejdůležitějším protikorupčním opatřením," řekl. Služební zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015.

Čtyři důvody, proč je výhodné zvyšovat daňové zvýhodnění Návrh Ministerstva financí ČR počítá od roku 2015 se zvýšením daňového zvýhodnění na dani na druhé a další dítě o 100 Kč měsíčně. Podpora rodin s dětmi formou vyššího daňového zvýhodnění je totiž finančně výhodnější a efektivnější než zvyšování porodného či přídavků na děti. TEXT: MAZ, FOTO: KN

V roce 2014 mohou všichni zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění na každé dítě ve výši 1 117 Kč měsíčně. V případě úspěšného legislativního procesu u návrhu Ministerstva financí ČR by se částka daňového zvýhodnění


na druhé a další děti zvýšila o 100 Kč, tedy na 1 217 Kč. „Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů, při stejné hrubé mzdě by si tak rodina se dvěma dětmi za celý rok finančně polepšila o 1 200 Kč,

a to bez ohledu na výši hrubé mzdy,“ vysvětluje gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. úloha rodinné politiky ve vyspělých evropských zemích stoupá zejména kvůli nízké porodnosti. rodiny s dětmi jsou tudíž vládami těchto zemí podporovány formou daňové slevy nebo přídavků na děti. Daňové zvýhodnění je přitom jednou z nejefektivnějších forem finanční pomoci, a to hned ze čtyř důvodů, na které se nyní blíže podíváme. Rodiny nedostávají peníze automaticky Částku daňového zvýhodnění nedostávají rodiny přímo na svůj bankovní účet, jako je tomu v případě porodného nebo přídavku na děti. Pro uplatnění daňového zvýhodnění je nutné mít vlastní příjem, ať už ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, z kapitálu či pronájmu. Daňové zvýhodnění snižuje daňovou povinnost, čistá mzda zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet, se tedy zvýší z toho důvodu, že zaplatí méně na dani z příjmu fyzických osob.

Motivační prvek Daňové zvýhodnění hraje též důležitou motivační funkci pro přijetí práce, byť i jen za nízkou mzdu. V případě, že je daňová povinnost zaměstnance nižší než daňové zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus. Výše daňového bonusu je právě rozdílem mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu fyzických osob. Nárok na daňový bonus mají pouze rodiny, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, je samostatně výdělečně činný nebo pobírá jiný typ pravidelného příjmu v dostatečné výši. Zaměstnanci s nízkou mzdou tak v praxi neodvedou nic na dani z příjmu fyzických osob a ještě obdrží zmiňovaný daňový bonus. Maximálně lze na daňovém bonusu za celý rok 2014 obdržet 60 300 Kč, stejná částka by měla platit i pro rok 2015. Zaměstnanec se dvěma dětmi má v roce 2014 při hrubé mzdě 11 200 Kč svoji čistou mzdu 12 007 Kč (viz praktický příklad níže). rodičům s dětmi se tak vyplatí přijmout i hůře placenou práci, neboť z důvodu čerpání daňového bonusu mají čistou mzdu vyšší než hrubou mzdu.

Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů

Ministerstvo financí Čr chce v příštím roce zvýšit daňové zvýhodnění na dani na druhé a další dítě.


Č LÁN E K

Administrativní nenáročnost Pro čerpání přídavků na děti, porodného nebo jiných dávek je potřeba splnit zákonné podmínky a o dávky si zažádat na příslušném úřadu. Je nutné vyplnit předepsané tiskopisy a předložit potřebné přílohy. Pro uplatnění daňového zvýhodnění není třeba vyplňovat žádné speciální tiskopisy. Zaměstnanci pouze po narození dítěte doručí mzdové účetní rodný list dítěte a OSVČ či osoby, které pobírají jiný druh příjmu doloží kopii rodného listu k daňovému přiznání. Spravedlivost a jednoznačnost U většiny dávek se testuje rodinný příjem. Nárok na většinu dávek (například porodné nebo přídavky na děti) mají pouze rodiny s příjmem do testovaného limitu. Daňové zvýhodnění mohou uplatnit všechny rodiny, kde má alespoň jeden z rodičů příjem, ze kterého je možné daňové zvýhodnění uplatnit. Příjem rodiny testován není. Daňové zvýhodnění je tedy vůči rodinám s dětmi spravedlivé. Rodiny s více dětmi mají nárok na vyšší daňové zvýhodnění. U daňového zvýhodnění navíc nehrozí zneužití, jako je tomu v případě sociálních dávek. Za roky 2013 a 2014 nemůže daňové zvýhodnění na děti uplatnit OSVČ nebo osoba pobírající pouze příjmy z pronájmu, která uplatňuje výdaje paušálem, stejně tak nemůže tato osoba uplatnit slevu na manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc Kč za rok. Materiál MF však počítá s tím, že za rok 2015 budou moci daňové zvýhodnění

na děti a slevu na manželku uplatnit i tyto osoby. „Jedná se jistě o krok správným směrem, neboť například daňová zátěž živnostníka uplatňujícího výdajové paušály se dvěma dětmi, jehož manželka je na rodičovské dovolené s mladším dítětem, stoupla za rok 2013 oproti roku 2012 při stejném ročním hrubém zisku 550 tisíc Kč o 51 648 Kč, což bylo vůči mladým rodinám necitlivé. Naproti tomu pro svobodné a bezdětné OSVČ se nic nezměnilo,“ doplňuje Gabriela Ivanco. Na druhou stranu ovšem materiál MF počítá s tím, že za rok 2015 nebudou moci OSVČ uplatňující výdaje paušálem uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Toto opatření postihne všechny OSVČ uplatňující výdaje paušálem stejně. Praktický příklad Zaměstnanec pan Svoboda má hrubou mzdu 11 200 Kč. Dle legislativy roku 2014 vypočítáme čistou mzdu, kterou obdrží na svůj účet od zaměstnavatele v roce 2014 a v roce 2015, jestliže by došlo ke schválení návrhu MF. Rok 2014

Rok 2015

Hrubá mzda

11 200 Kč

11 200 Kč

Zdravotní pojištění

-504 Kč

-504 Kč

Sociální pojištění

-728 Kč

-728 Kč

Daň z příjmu

0 Kč

0 Kč

Daňový bonus

+2 039 Kč

+2 139 Kč

Čistá mzda

12 007 Kč

12 107 Kč

Osobní bankroty v květnu 2014 V květnu bylo vyhlášeno 1 414 osobních bankrotů, což je o 350 méně než v dubnu. Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 19 634 osobních bankrotů, a to je o 1 455 bankrotů více než v předchozím období. Meziročně se počet osobních bankrotů zvýšil o 6 procent, což je podstatně méně než v předchozích letech. Na jeden měsíc připadlo v průměru 1 636 osobních bankrotů. Vyplývá to z analýzy CRIF – Czech Credit Bureau, která se problematikou bankrotů dlouhodobě zabývá. Text: RED, FOTO: KN

Nejvíce osobních bankrotů bylo v květnu vyhlášeno ve Středočeském kraji 30 | Konkursní noviny 6/2014

V květnu bylo podáno 1 760 návrhů na osobní bankrot, a to je o 333 méně než v dubnu. Počet návrhů na osobní bankrot se snížil druhý měsíc po sobě. Za posledních 12 měsíců bylo podáno 25 042 návrhů na osobní bankrot, což je o 72 méně než v předchozím období. Meziročně se počet návrhů na osobní bankrot o 10 % snížil. Nejvíce osobních bankrotů bylo v květnu vyhlášeno ve Středočeském kraji (216 bankrotů) a v Moravskoslez-

ském kraji (190 bankrotů), nejméně pak v kraji Vysočina (30 bankrotů) a v Libereckém kraji (50 bankrotů). Za posledních 12 měsíců bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno opět ve Středočeském kraji (2 743 bankrotů) a v Ústeckém kraji (2 443 bankrotů), nejnižší počet bankrotů se týkal kraje Vysočina (543 bankrotů) a Pardubického kraje (787 bankrotů). Meziročně se počet osobních bankrotů zvýšil v devíti krajích. Nejvíce to bylo v Jihomoravském kraji (+ 38 %) a v Jihočeském Osobní bankroty a návrhy na ně kraji (+ 29 %). Pokles v počtu osobních bankrotů byl meziročně nejvyšší v Pardubickém kraji (- 24 %) a v Královéhradeckém kraji (- 15 %). Na 10 000 obchodních společností připadlo v průměru 18,7 osobního bankrotu. Nejvíce to bylo v Karlovarském kraji (37 osobních bankrotů) a v Ústeckém kraji (30 osobních bankrotů), nejméně pak v Praze (9 osobních bankrotů) a v kraji Vysočina (11 osobních bankrotů). Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s. (red)

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD BRNO-VENKOV, Veveří 125, 616 45 BRNO

JUDr. Petr Kocián, soudní exekutor tel .: +420 54 4 508 311, fax: +420 54 4 508 312 www.exekutorbrno.cz, e-mail: [email protected]

RD BRNO-ŽEBĚTÍN okr. Brno-město Výsledná cena: 1,000.000,- Kč Nejnižší podání: 666.667,- Kč Jistota: 300.000,- Kč Dne: 22.7.2014, 9:00 hod. Sp. zn. 137 EX 2420/12

ID. 3/20 POZEMKŮ TRUTNOV okr. Trutnov Výsledná cena: 59.000,- Kč Nejnižší podání: 39.333,- Kč Jistota: 15.000,- Kč Dne: 24.6.2014, 9:00 hod. Sp. zn. 137 EX 4117/10

RD HRUBÁ VRBKA - OPAKOVANÁ DRAŽBA

okr. Hodonín Výsledná cena: 150.000,- Kč Nejnižší podání: 75.000,- Kč Jistota: 30.000,- Kč Dne: 26.6.2014, 9:00 hod. Sp. zn. 137 EX 21713/10

POZEMKY HOLASICE okr. Brno-venkov Výsledná cena: 85.000,- Kč Nejnižší podání: 56.667,- Kč Jistota: 20.000,- Kč Dne: 1.7.2014, 9:30 hod. Sp. zn. 137 EX 18635/11

BYT DUBŇANY okr. Hodonín Výsledná cena: 800.000,- Kč Nejnižší podání: 533.333,- Kč Jistota: 200.000,- Kč Dne: 15.7.2014, 9:00 hod. Sp. zn. 137 EX 10854/12

ID. 1/2 RD PETROV okr. Praha-západ Výsledná cena: 555.000,- Kč Nejnižší podání: 370.000,- Kč Jistota: 150.000,- Kč Dne: 22.7.2014, 11:00 hod. Sp. zn. 137 EX 6799/11

BYT ZLÍN okr. Zlín Výsledná cena: 1,200.000,- Kč Nejnižší podání: 800.000,- Kč Jistota: 250.000,- Kč Dne: 7.8.2014, 11:00 hod. Sp. zn. 137 EX 8902/12

Kompletní podrobný seznam všech dražeb naleznete na: http://drazby.exekutorbrno.cz B 614.3

Insolvence Dražby Exekuce Rozhodčí řízení Likvidace Inzerce

Recommend Documents