Činnost jezer a moří

Činnost jezer a moří

jezera • Těleso stojaté vody, které nekomunikuje se světovým oceánem (okrajová moře) žádným způsobem – ani podzemní vodou • Není definováno velikostně • Není definováno typem vody • Vztah tvaru a vzniku – Oválná – glacigenní, vulkanismus – Pravidelný tvar – tektonika

• Vznik – Jezera hloubená – nejprve deprese, pak zaplavení vodou – Jezera hrazená – vodní tok přehrazen a pak vznik jezera

Původ vody • Vstup vodního toku – říční přítok – Odtoká jezera – bezodtoká – V jezerech může být sladká, brakická i slaná voda – Slaná voda – původ solí souvisí s tím, jakými horninami říční voda protéká – evapority – vypaření – koncentrace solí – není to zákonitost

Původ vody • Srážky • Prameny – Existují jezera, která mají na svém dně pramen

Jezerní stratifikace • Vody v jezerech mají rozdílné vlastnosti, můžeme oddělit vrstvy • Voda se velmi málo mísí – Teplotní – Hustotní • Různý obsah rozpuštěných látek (solí, karbonátů…), případně různé množství organiky • U dna nejvyšší hustota, nahoře řidší • Směrem ke dnu klesá koncentrace kyslíku

• Stagnující voda – mrtvá jezera – Pokud nedojde jednou začas ke změně stratifikace

Procesy vedoucí k pohybu vody • Hlavní proud – Od vtoku k odtoku chladnější voda dolů a ven

• Vlnění – Pohyb vzduchu vede k rozpohybování vody

• Dmutí – Na velkých jezerech

• Atmosférický tlak – Změna V vody

Kolísání hladiny vody v jezeře • Souvisí s klimatem • Mírný pás –minimální kolísání • Aridní, arktický – velké rozdíly, při kolísání celá břežní část odkryta může působit eolická činnost - Aralské jezero – zasolování)

Skupiny jezer • Hloubená jezera – 1. endogenní procesy • Vulkanismus – vznik spousty depresí, které se mohou zaplnit vodou

– Kráterová j. – dominantně voda ze srážek – Maarová j. – z freatické erupce (Francie, Německo) – Kalderová j. – nejrozsáhlejší • Tektonika – velice častá

– Deformace vrásové – v rámci brachiosynklinál – Zlomová j. – nejrozšířenější, příkopové propadliny, souvisí s kontinentálními rifty (Afrika, Bajkal, Rýnský prolom)

Skupiny jezer – Exogenní procesy • Krasová jezera

– – – –

J. závrtová – dno vyplněné jíly J. slepých, poloslepých údolí Polje I v rámci solného krasu • Glacigenní procesy

– Karová j. – závěr trogu v místech odkud se ledovec vzal – Trogová j. – Roháče – Deprese v mrtvém ledu – kettles – moréna, deprese po ledu

Skupiny jezer – Říční činnost • vodopád – ležatý vodní válec – vodopád ustupuje – celá řada depresí • Velice vzácně v zakleslých meandrech na středním toku – zkrácení meandru

– Termokrasová j. – souvisí s permafrostem, když degraduje – vzniká deprese – Impaktová – Eolická – v depresích mezi dunami

Skupiny jezer • Hrazená jezera – Druhotná - existoval tok, druhotně přehrazen – Endogenní procesy • Vulkanická j. – přehrazený tok proudy lávy nebo pyroklastiky • Tektonická j. – tektonické pohyby doprovázeny deformacemi terénu, přehrazení vodního toku

– Exogenní procesy • Gravitační pohyby – sesuvy, řícení, jezera v oblastech přilehlých elevací (plesa) – Štrbské • Ledovcová jezera – j. přímo hrazena splazem ledovce – extrémně náchylné, ledovec se pohybuje, puká – Morény – černé jezero – Eskery

• Říční procesy – máme hlavní tok s přítoky, po velkých srážkách může vzniknout krátkodobé jezero, procesy v rámci delty

jezera • Činnost moře

– Výjimka – Moře může kosu přehradit záliv – vzniká laguna (může existovat podpovrchová komunikace) – J. typu sebcha, playa • Obrovská tělesa evaporitů • Eolická činnost

– Migrující duny mohou přehradit vodní tok (vádí) • Geol.činnost organismů a člověka

– Bobři, rašeliny

Rušivá činnost jezer • Oblast břehů a hráze – narušování • Vznik břežní eroze – málo zpevněné sedimenty (podmílání) až abrazní plošiny • Jezerní terasa – plošiny, které lemují oblast, kde původně existovalo veliké jezero – souvisí s klesáním hladiny

Transportační činnost jezer • • • • •

Pasti pro sediment Není výrazný Stratifikace, změna chemismu, přeprava roztokem Jezerní sedimenty – klastické, chemogenní, organogenní Klastické – – – –

•

Jemnozrnné, laminace, rytmičnost Hrubší u vstupu Střídání sedimentů z vodního proudu a z vodní masy (suspenze) Odráží klimatické změny

Chemogenní – Klima v místech výskytu jezera – evaporace – Jaké horniny stékají do jezera – Pohyb vody v jezeře, hloubce – bahenní Fe-rudy, evapority, karbonáty, křída, vápence

•

Organogenní – Někdy naprostá dominance – Diatomity – periodický rozvoj rozsivek – Rašeliny – obrovský přínos organiky

Zánik jezer • Dlouhodobější jsou tektonická jezera • Jezera jsou pasti pro sedimenty, neprobíhá-li trvalá subsidence – zaniká • Zanesení, zasedimentování – i umělé rybníky,jezera • Klimatický zánik – zvětšení výparu, zmenšování • Eroze hráze • Zarostení jezera

Moře a oceány • Světový oceán – Všechna masa povrchové vody kromě ledovce, jezer, řek, vody v minerálech,biosféře a atmosféře

• Oceán – – – – –

Součást světového Leží mezi pevninami Má hlubokooceánské pánve 4-6 km Ve středu má rift (středooceánský hřbet) Každý oceán svůj vlastní systém mořských proudů

• studuje oceánografie • světový oceán se skládá z jednotlivých moří a ty se dělí na : – moře vnitřní – moře okrajová – zálivy

• činnost moří ovlivňuje reliéf moří

• • • • •

Břežní čáry : předbřeží (šelf) litorál strand příbřeží

• Moře – část oceánu, která zasahuje do pevniny, nebo je oddělena řadou ostrovů • Mělkovodní část, která zasahuje na pevninu • Moře leží na šelfu – kontinentální kůře

Vznik mořských proudů • dle směru pohybu částic lze pohyby mořské vody rozdělit : – vertikální pohyby (krátkodobé) • • • •

Hladina oceánu roste a klesá – příliv, odliv teplota transgrese a regrese eustatická změna hladiny (celoplanetární) dlouhodobé • relativní změna hladiny (jen v pozorovaném místě)

Vertikální pohyby • Eustatické – Souvisí s tektonikou – Přibude vody na planetě – roztaní ledovce

• Relativní – Probíhají jen v určité oblasti – Změna klimatu, lokální tektonika, subsidence – Transgrese • Mořské prostředí zaplavuje kontinent

– Regrese • Ústup, pokles hladiny

– Ingrese • Obrovsky rychlá transgrese

• horizontální pohyby – Přemisťování vody odněkud někam – Kompenzace těles vody rozdílné hustoty, teploty… – Dle pohybu : • vlnění (pohyb podél orbitální dráhy) • proudění (pohyb v určitém směru z A do B)

• Vlnění – Eolické – vyvoláno silou větru – vnitřní vlnění – vznik vln uprostřed masy vody –mísení různě teplých a hustých mas vody – stojaté vlnění – rezonuje kolem uzlového bodu – katastrofické (jednorázové) – dlouhá perioda, vysoká výška, hodně vody, pohyb dna, tektonika - tsunami – příbojový proud – (refrakce vln) – opakované lámání

• Výčasy - dmutí (příliv a odliv) • jsou to tzv. slapové síly • ve vazbě k hladině podzemní vody rozeznáváme tyto části moře : – supralitorál (pobřeží občas zalité vodou – hladina při max. přílivu) – sebchy (vysychající laguny) – eulitorál – sublitorál (200 m hloubky – s vegetací, převažuje fotosyntéza nad rozkladem) Mělkomořské procesy probíhají v šelfu

• Rušivá činnost moře • spočívá především v abrazi (obrušování) pobřeží • vznikají tak : • abrazní plošiny (terasy) • skalní brány • skalní jehly

• Vnik pláže – pláže vznikají v důsledku lámání vln a převahou přínosu materiálu nad jeho odnosem

• Bariérové ostrovy • Laguny

• Mořské proudy • uplatňují se v rámci otevřeného moře (oceánů) • mají schopnost termoregulační • systém proudění je uzavřený

• Mořské sedimenty – 1.) • klastické • neklastické

– 2.) • mělkomořské • hlubokomořské

Exogenní procesy -

zabývají se působením geologických činitelů, které ovlivňují horniny a geologická tělesa zemské kůry zvnějšku. Exogenní činitelé mají svůj původ většinou ve vnějších obalech zemského tělesa - v atmosféře, hydrosféře a biosféře. Hlavními energetickými zdroji pohybu látek je sluneční energie, měsíční energie, zemská tíže a zemské teplo. Vnější geologičtí činitelé - voda, led, vzduch a organismy působí na zemský povrch rušivě a tvořivě. Tyto činitele rozrušují horniny na zemském povrchu, způsobují jejich zvětrávání a vyvolávají v nich chemické změny. Současně dochází k rozrývání zemského povrchu působením větru, vody, ledu a organismů. Oba rušivé procesy se označují jako denudace. Tvořivý proces - sedimentace. Endogenní a exogenní činitele působí protikladně. Jejich protiklad se projevuje v tom, že vnitřní činitele způsobují především výnos látek ze zemského nitra na povrch a výzdvihy horstev. Vnější činitele působí naopak rozrušování a chemické přeměny látek vynesených z hlubin a zarovnání (peneplenizaci) horstev. *** úsilí o dosažení fyzikální a chemické rovnováhy v zemském tělese ****

Zdroje exogenních procesů • Činnost Slunce – Daleko více energie než endogenní – Sluneční energie prochází atmosférou a dopadá na povrch – jsme schopni ovlivnit množství energie – skleníkový efekt – Rozdílné množství sluneční energie – odraznost – albedo (poměr odražené a přijaté energie – dle charakteru terénu) – cykly – atmosféra – přemisťování masy vzduchu – vítr – hydrologický – v různých částech planety různě rozmístěná voda, různé teploty – biologický - fotosyntéza

Zdroje exogenních procesů • Gravitace – Přemisťování materiálu – Gravitace Slunce a Měsíce • Slapové síly – dmutí – oceánský příliv a odliv

Zdroje exogenních procesů • Činnost organismů a člověka – Člověk přemístí velké množství materiálu, více než přirozené zvětrávání a transport materiálu

• Zvětrávání – Charakter zvětrávání a jeho produktů – Přizpůsobování hornin změnám na zemském povrchu – Vznik sedimentů – eroze (zvětrávání), transport, usazení, zpevnění (diageneze)

• Reliéf je výsledkem endo a exogenních sil – kdyby nebyly, byl by reliéf jednotný • endogenní síly – geomorfologicky tvořivé (sopky, orogény) • exogenní síly – rušivé – deprese zanášeny, elevace zarovnávány • reliéf se dlouhodobě zarovnává – rovnováha (fyzikální i chemická) • krátkodobý pohled – endogenní síly převládají a naopak • až Země ztratí endogenní síly, bude vypadat jako Mars (nedochází k tvorbě elevací)

Reliéf

Faktory vzniku reliéfu • rozdílná geologická stavba • rozdílná odolnost vůči zvětrávání (vznik bradel – Pálava) • tektonické a vulkanické procesy • rozdílný vývoj erozních bází

zvětrávání • Proces, který má určitou dobu trvání • Reakce, kterou horniny (litosféra) reagují na podmínky zemského povrchu (atmo, hydro, biosféra) – přizpůsobení se novým podmínkám (chemismus, teplota, tlak) • Výsledkem je zvětralina – regolit – transportem a usazením vzniká sediment • vede k novotvořeným minerálům • Vede k transportu materiálu – mohou vznikat ložiska – rozsypy (Au)

zvětrávání • Diferencované zvětrávání – různé horniny zvětrávají různě rychle (např. křemence v rámci pískovců)

Závislost zvětrávání • • • • •

Hornina a její vlastnosti - zrnitost, tvar, složení Klima – teplota, srážky, rozdělení srážek Reliéf – sklon, orientace vůči světovým stranám Čas – jak dlouho zvětrávání probíhá Antropogenní vlivy + organismy – splodiny činností člověka – jiné procesy

Tyto faktory určují typy zvětrávání

Typy zvětrávání • Mechanické (fyzikální) • Chemické • Biochemické (biogenní) – chemické i fyzikální vyvolané činností organismů

Mechanické zvětrávání • dezintegrace (rozpad) horniny, větší úlomky se rozpadají na menší beze změny chemismu • Zvyšuje se reakční povrch – množství ploch

Faktory • Teplota – Tepelné změny na povrchu planety – rozdílné množství tepla dopadající na jednotku plochy – rozdíl den x noc (může být až 60°C), hornina je špatný vodič tepla – Různé minerály – rozpraskání – puklinky – rozpad – DESKVAMACE = odlupování

Faktory • Tlak – Litostatický tlak – v přípovrchové zóně minimální tlak – pokles tlaku - celá řada subhorizontálních puklin EXFOLIACE – Exfoliační dómy, vznik kleneb

faktory • Teplotní změny spojené s roztoky + krystalizace solí – Při přechodu z kap. Do pevné fáze se objem vody zvětší až o 9% – Voda v puklině – přechod v led- roztahování pukliny a trhání horniny – Voda v aridních oblastech není čistá – soli krystalizují – solný květ – hydroskopický – vysráží se další sůl – rozšiřování pukliny

Faktory – erozní činnost větru – Písečná zrnka se nesou – brusná pasta pro překážky, ty jsou erodovány

Faktory - Eroze spojená s činností vody – v rámci říčních břehů – kde voda naráží na břeh ABRAZE– odnáší se materiál, př. Doverské klify – prudké břehy s velkým sklonem

faktory - gravitace

Chemické zvětrávání • Soubor chemických reakcí – hornina reaguje s plyny a kapalinami atmo, hydro a biosféry • Faktory – Vlastní hornina – Reakční činitel

Chemické zvětrávání • Vlivem činnosti člověka změna chemického složení hydrosféry a atmosféry • Mění se rychlost i intenzita zvětrávání, nové reakce • INTENZITA se může časem měnit, ovlivněno i fyzikálními vlastnostmi (př. přinášení nového, čerstvého zvětralého materiálu, odnos starého) • TRANSPORT • Produktem jsou často novotvořené minerály (jíly, oxidy…), typická je nižší měrná hmotnost než původní, větší pórovitost, propustnost

• Pórovitost – soubor otvorů se vzduchem (nebo může být prostor naplněný kapalinou) • Propustnost – jak spolu póry komunikují – jak reakční činitelé migrují

REAKCE • • • • • • •

Oxidace Redukce Hydrolýza Hydratace Dehydratace Karbonatizace Rozpouštění

Reakce – oxidace, redukce • Oxidace - reakce minerálů se vzdušným kyslíkem – probíhá od doby, kdy v atmosféře bylo dostatečné množství kyslíku – prekambrické rudy oxidy neobsahují • Redukce – souvisí s oxidací, se změnou pH • Oxidace i redukce jsou vázány na hladinu podzemních vod – nad hladinou oxidace, pod hladinou redukce

Reakce – oxidace, redukce • Př. Oxidace sulfidů železa • Zvětšuje se teplota a chemismus, voda mění pH (může vést k hoření slojí, důlních hald OXIDACE - kyzové zvětrávání FeS2 + 7O + H2O = FeSO4 + H2SO4 2FeSO4 + O + 5H2O = 2Fe(OH)3 + 2H2SO4 CaCO3 + H2SO4 + H2O = CaSO4 . 2H2O + CO2

Reakce - rozpouštění • Látky se rozpouští ve vodě • Např. evapority + voda • V přírodě nemám čistou vodu – reakce vody s minerály • Rozpouštění kalcitu (vápence) – krasové jevy CaCO3 + H+ + HCO3- → Ca2+ + 2HCO3-

• Tímto způsobem se rozpouští i jiné horniny - evapority

Reakce - hydrolýza 2K[AlSi3O8] + H2O + 2H+ + 2HCO-3 = Al2[(OH)4Si2O5] + 2K++ 2HCO3- + 4SiO2 ortoklas

kaolinit

• Hornina se hydrolýzou štěpí činností H+ vysoce el. nabitý, aktivní, malá velikost • Při hydrolýze H+ vytěsňuje jiné ionty • K se uvolňuje – rozvolnění struktury původních minerálů, vznik nových – závislé na teplotě, množství vody, typ solí – udává pH

karbonatizace • Proces je vázán na reakce s CO3 • Vede k vysrážení uhličitanů v rámci evaporitů • Souvisí s hydratací

hydratace • Přijetí vody do krystalové mřížky – velké změny, vznik vrás CaSO4 + 2H2O → CaSO4 . 2H2O anhydrit

sádrovec

Fe2O3 + n H2O → Fe2O3 . n H2O hematit

limonit

Stálost minerálů • Nejstálejší minerály jsou ty, které leží nejníže v Bowenově schématu • tmavé minerály jsou méně odolné než světlé • Z původně stejné vzniknou úplně jiné než původní

Chemické zvětrávání • křemen – velmi stálý, těsná a čistá krystalová mřížka, rozpadá se jen na menší zrníčka • K-živce + slídy – vznik jílových minerálů • Feromagnetické minerály – jílové, oxidy a hydroxidy železa

Biochemické zvětrávání • Rozpad kořeny - mechanické • chemické – to co organismy produkují • organismy pohybující se v rámci sedimentů tvoří nové plochy • Činností organismů se mění rychlost zvětrávání – rostlinný pokryv (před devonem – žádné suchozemské rostliny – čistě chemické a fyzikální reakce, křída – rozšíření travin – zmenšení eroze • organismy jsou schopny vyrovnávat tyto procesy

Vlastnosti hornin • Snadněji zvětrávájí rozpukané horniny a horniny minerálně bohatší • Charakter zrn - chemicky zvětralé – jemnozrnné, fyzikálně – hrubozrnné • Textura – masivní horniny jsou odolnější než zvrstvené a rozpukané (snadnější pohyb fluid

reliéf • • • •

Jak vypadá oblast Elevace – víc vystaveny zvětrávání Tektonické postižení Orientace svahů – S jiné množství tepla než J • Návětrná strana – více srážek

Vegetace • Snižuje rychlost eroze • Usnadňuje odtok • Umožňuje delší dobu chemického zvětrávání

čas • Čím více času, tím intenzivnější zvětrávání může být

Člověk • nevypočitatelný faktor • výrazné urychlení procesů

klima • Určuje charakter zvětrávání – Fyzikální – Chemické – Biochemické – Určuje, zda může proběhnout biochemické – Bez vody a ve vodě rozpustných látek nemůže proběhnout chemické

klima • Zemi můžeme rozdělit na oblast: – Arktickou – dominantně mechanické zv. – Aridní – dominantně mechanické zv. – Humidní• Sialitické zvětrávání – vznik jílových minerálů – mírný pás Al : Si < 1 • Sialitiocko-alitické – specifický typ půd –subtropy Al : Si = 1 • Alitické – laterity, bauxity – tropický pás Al : Si > 1

terminologie • ELUVIUM – zvětralá hornina leží na svém místě • DELUVIUM = KOLUVIUM – svahový sediment – sesunutí eluvia po svahu • DILUVIUM – pleistocenní (starší čvrtohory) • PROLUVIUM – svahoviny nahromaděné při úpatí svahu • FLUVIÁLNÍ oblast – říční, tekoucí voda, ovlivněno proluviem • ALUVIUM – sedimenty údolní nivy, při úpatí pohoří

eluvium

deluvium

Tvorba půd • Pedosféra – zóna, na kterou je vázaná produkce potravin • Půda – spolupůsobení lito, atmo, hydro, biosféry – vznikla tenká vrstva PEDOSFÉRA • PŮDA – produkt fyzikálního, chemického i biochemického zvětrávání, je schopna poskytovat živiny rostlinnému krytu • PEDOSFÉRA – spjata citlivě se zv. procesy – po určité době mohou deluvia přejít do konečného stadia - půd

Pedogenní činitelé • Prakticky identické se zvětráváním – – – – –

Mateční hornina Klima Organičtí činitelé Reliéf Čas

Na planetě vznikaly půdy po dobu, kdy bylo chemické zvětrávání – nacházíme i FOSILNÍ PŮDY (pohřbené) např. Brno – ve spraších světlé černé polohy, Boskovická brázda – pohřbené sedimenty – rhizolity (kořenové zóny)

Mateční hornina a klima • Hornina je ve spojení s klimatem dominantním faktorem vzniku půd – KLIMATOGENNÍ PŮDY – klima naprosto dominantní role, role substrátu potlačena – pomalé pedogenní procesy, dost času – ANTIKLIMATICKÉ PŮDY – málo času, dominantní roli hraje hornina – v počátečních stádiích vzniku půd, nevhodné klima pro vznik půd – Kombinace těchto dvou faktorů určuje BONITU půdy – úrodnost, výživnost, kvalita

Kvalita půd – mateční hornina • Kvalitu půdy určuje obsah organických i anorganických prvků, přítomnost vody, organismů a půdního vzduchu • Matečná hornina je zdrojem anorg. látek – Na, K a Mg – hlavní anorganické prvky – vznikají hydrolýzou původních minerálů (živce, plagioklasy, …) – Bazické horniny – bohatá minerální stavba, ale nedostatek alkálií – K, navíc se nadměrně tvoří jílové minerály – dobrá půda ze začátku zvětrávání – Granitoidní horniny – minerálně chudé, ale dobrý SKELET půdy – písčitá křemenná zrníčka – pevná tělíska nutná pro migraci fluid

klima • Rozhodující činitel – určuje jaký typ půd v oblasti vznikne • Fosilní půdy jsou indikátorem paleoklimatu • Teploty a sezónnost srážek určují směr pohybu vody v rámci profilu

Klima - pedalfery • Ped + Al + Fe • Vznikají v zónách mírného klimatu nebo s pravidelnými srážkami • Dominantní směr pohybu vody je dolů – transport značné části materiálu – vzniká nabohacený horizont (jílové minerály) • U nás jsou dominantní • Oxidy a hydroxidy Fe a Al malý transport, zůstávají v nabohacené vrstvě

Klima – pedocaly • V oblastech s nepravidelně rozmístěnými srážkami • Voda vzlíná směrem vzhůru • Horizont akumulace – vzniká v místech výparu vody – zůstávají špatně separovatelné látky – soli • Vzniká horizont – CALICHE – zpevněný koncentrovaný horizont – bělavý – půdní kalcit

Klima - laterity • Oblasti tropů a subtropů • Obrovský přebytek srážek • Hromadění nejméně mobilních složek – oxihydroxidy Fe a Al, zbytek se odplaví • Laterity < Fe, bauxity > Fe • Půdy s teoreticky nízkou bonitou • Bonitu nahrazuje organická hmota, která je ale velmi slabá • Krátkodobá úrodnost, po odstranění této vrsty se z nich stávají neúrodné

klima • HARDPLAN – neúrodná vrstva –vzniká při obnažení vegetace a části půdy v pedalferech a pedocalech na pastvinách • V obou případech je nabohacená vrstva odolná vůči zvětrávání • Klima ovlivňuje pedogenetické procesy i nepřímo – určuje zda zde budou organismy

organismy • Poskytují do půdy organické komponenty • HUMUS – soubor všech odumřelých organismů a jejich extrakty • EDAFON – organismy žijící v půdě, kypří půdu, umožňují pohyb vodu a vzduchu, mísí půdu

reliéf

• Ovlivňuje přímo tvorbu půd – charakter pohybu vody – V ukloněných terénech – rychlý odtok – gravitační sesuvy – nový materiál – málo času na vytvoření půd – NEZRALÉ PŮDY – Deprese – nahromadění půd • Nepřímo – tvar určuje rozložení mikroklimatu

Čas • Větší či menší uplatnění procesů • Nezralé a vyzrálé půdy

Klasifikace půd • Popis půdního profilu – Půdní horizonty – deskovitá tělesa od sebe se lišící: • • • • •

Barvou Zrnitostí Výskytem humusu Uplatněním zvětrávání Kyselostí

• Rozhodující uplatnění zvětrávacích procesů a pohybu vody • Horizonty se označují A, B, C, D + malá čísla latinsky (subhorizonty)

• Horizont A – nejsvrchnější vrstva – zóna vyluhování, voda se vyplavuje a rozpouští komponenty směrem dolů – největší míra humusu • Horizont B – zóna akumulace – ukládání vyluhovaných látek, určuje bonitu půdy – organické komponenty – určují i barvu • Horizont C – zvětralá mateční hornina – zvětralina, neprodělala pedoprocesy, nový materiál pro vznik půd • Horizont D – nezvětralá mateční hornina – přestává pohyb dolů a začíná téct vodorovně • Toto je praktické dělení – vidíme stádia – zvětrávání, vznik novotvořených minerálů, promísení

Genetické dělení - oblast střední Evropy

• Terestrické – podle hladiny podz.vody – v C a D – – – – –

Černozemě Hnědozemě Podzoly – podhorské oblasti Terrae calcis – vznikají na karbonátech Platosoly, latosoly - lateritické

• Semiterrestrické – Nivní – Glejové – Slané

• Subhydrické – Gyttja – Almy – jezerní křída

• Rašelinné – vrchoviště – slatinné

Geologická činnost větru Eolická činnost

vítr • Pohyb vzdušných částic, který je vyvolán rozdílným teplotním zahříváním různých částí planety • Vzniká teplotní gradient, který je vyrovnáván pohybem vzdušných mas • Země není homogenní těleso – oceány – absorpce teploty a její uvolnění • Rozmístění oceánů není stejné na severní a jižní polokouli, kontinenty jsou tvořeny elevacemi a depresemi • Projevuje se na celé planetě

Pohyb vzduchu • Vzduch má nízkou viskozitu – laminární proudění je výjimečné, ve vzdušné mase převažuje turbulentní proudění • Vzdušné víry – v oblasti s překážkou – např. kopec – mění se tlak a výrazně se rychlost • Nejčastější eolické sedimenty jsou na návětrných a závětrných svazích

Rychlost větru • Existuje 12 stupňová stupnice pro rychlost větru • Km/h, m/s • Dále je důležitá povaha dráhy větru a materiál, na který vítr působí

Nepřímé působení větru • Vítr přemisťuje i vodní páru a tím určuje charakter srážek v dané oblasti • Vznik srážkového stínu (vznik pouští) • U nás v sev. Čechách – návětrná strana Krušných hor (Německo) – velké množství srážek, závětrná – srážkový stín

Přímé působení větru • Rychlost – Čím větší je, tím má vítr větší energii a tím je schopen transportovat větší počet a větší částice

• Povaha dráhy – Pro usazení částic je nutná změna rychlosti a ta je dána změnou dráhy – závětrné a návětrné oblasti

Přímé působení větru • Horniny – Důležité – částice musí ležet volné na povrchu (částice není ničím tmelena např. i vodou) – Částice musí mít vhodnou váhu, velikost a tvar (menší a lehčí částice se přemisťují snáze, stejně jako nepravideln, ostrohranné částice

• Rostlinstvo – Fixuje povrch a zabraňuje odnosu částic větru

Činnost člověka • Vznik plochých oblastí (pole) – nemění se povaha dráhy větru – odvátí materiálu – nutné vysázet větrolamy • Sezónně je půda zakrytá nebo odkrytá – rozrušení skeletu horniny těžkou zemědělskou technikou

Rušivá činnost větru - eroze • Dvojí působení – Deflace • Větrný odnos částic z povrchu – mění se původní geologická stavba dané oblast • Odnos jemnozrnných částic a vznik reziduí – zbytkové části původní horniny a vzniká pouštní dlažba

deflace • Vznikají tzv. tabulové (svědecké) hory – Ploché temeno – Eolické činnost je zde doprovodem vyhlazení a odnos jemných zvětralin – Deflace může vést i ke vzniku depresí (voštin) v krajině – vznik větrným vírem

Větrná eroze • Větrná koroze – obrus – Částice transportované větrem obrušují materiál, do kterého narážejí – Je to selektivní proces – přednostně jsou vyerodovány méně odolné částice – Vznik voštin (aerocysty) – nepravidelná deprese v původně hladké skále – mohou vznikat i zvětráváním – Facety – žlábky vyerodované do pískovce

obrus • Viklany, skalní hřib, skalní okna, brány – geologická činnost větru je doprovodná, poblíž terénu jsou transportovány větší úlomky a také ve větším množství – základna je více erodovaná než elevační část

voštiny

činnost větru • Selektivní činnost se uplatňuje i na transportovaný materiál – zůstávájí pouze ty nejodolnější částice – zejména křemen (eolické písky) • Hranec (glyptolit) – velký úlomek, který původně ležel zaoblený písku nebo jiném sedimentu – působením částic odnášeného materiálu je úlomek opracován – vzniká více opracovaných ploch – kámen neleze v terénu, ale vítr působí z mnoha stran – jsou u nejodolnějších úlomků

obrus • Wadi (vádí) – Údolí s kolmými stěnami a na dně jsou zbytky fluviálních sedimentů – nejvíce vznikají činností občasných toků – vítr pouze domodelovává údolí

• Jardangy – Typické pro hlinité nebo solné pouště – Z tabulové hory vybíhají úzké dlouhé výběžky – za bouřek spláchne materiál voda

Transportační činnost větru – Valení, sunutí (creep) • Velmi malá vzdálenost (v metrech) • Bez ztráty kontaktu s podložím • Nejhrubší částice

– Saltace • Leží na podloží, zvednutí, usazení • Písčitá frakce • Záleží na síle větru – jak úlomek padá narazí na další – přidání energie – pohyb větších částic než je síla větru – částice jsou typicky tvarované mělké dolíčky

Transportní činnost větru • Vznos, suspenze – Částice vyzvednuta vírem vysoko nad terén, aby spadla musí přestat foukat, nebo změnit povahu dráhy – usazování na návětrné nebo závětrné straně – Dobré vytřídění částic

Eolická činnost - eolianty • Dělí se na: – Hrubé, štěrkovité – Písčité – Prachovité

Eolická činnost – štěrkovité sed • Pasivní charakter – Nebyly transportovány nebo velice krátce – rezidua – nejsou čistě sedimenty – Pouště • Hamada – ostrohranná • Serir – oblázky

– Typická je pouštní dlažba, pouštní lak, solný květ

Eolická činnost – štěrkovité sed • Pouštní lak – Povrch je lesklý a dolíčkovaný – medově hnědé až žlutohnědé – Obrovsky se střídá teplota, část vody vzlíná k povrchu a sní i sloučeniny železa, ty se vysráží na povrchu

• Pouštní květ – Pokud je víc vody, soli se vysráží na povrchu – Evaporitová průrva – kapilarita, vzlínání, vyluhování okolí, vysráží se chloridy či sírany

Eolická činnost – písčité sed • Nejcharakt. pro eolickou činnost • Erg – Dobře vytříděné – Saltace – Pouštní lak – Tvoří charakteristická tělesa

tělesa • Pokryvy – Kryjí terén, modelují reliéf, tvoří deskovité těleso, jsou vzácnější – Důsledek písečné bouře – písek ve vznosu, pak síla větru klesne a sedimentace – Cover sandy – malá mocnost (cm, dm) – Paralelní vrstevnatost, čeřiny

tělesa • Duny, akumulace – Místně nabohacené těleso písku – Dělí se na duny připoutané a stěhovavé (písečný přesyp) • Připoutané duny – fixované na místě vzniku – pohyb větru vystaven nerovnosti – vznik větrných vírů – duny, faktory velikost a orientace větru přívěj brázda návěj

brázda závěj

tělesa • Stěhovavé duny – Geografické dělení • Přímořské, pobřežní – okraj moře, pláž směrem do vnitrozemí duny – mohou být fixované – stromový porost, méně rozsáhlé, kopulovitý tvar – na pobřeží je směr větru proměnlivý (Polsko, Kurská kosa) • Vnitrozemské – v rámci pouští, uprostřed kontinentů – Dle velikosti – Dle tvaru dun – souvisí se silou a stálostí větru a s dostatkem písku

Tělesa – vnitrozemské duny • Srpovitá duna, barchan – – – – – –

Malé duny Návětrná strana proti větru pozvolná, vypouklá, Závětrná – prudká, krátká, konkávní Kraje méně mocné, rychlejší pohyb Proti větru eroduje, na druhé straně sedimentuje a spadává Šikmé zvrstvení

Tělesa – vnitrozemské duny • Příčná duna – Deformace barchanu – Spojení barchanu – Napříč větru, stovky metrů

Tělesa – vnitrozemské duny • Podélná duna – Rovnoběžně s větrem – Vznikají za nerovností terénu - závěj

Tělesa – vnitrozemské duny • Duna typu U – – – –

Konkávní stranou proti směru větru Eroze staršího písčitého pokryvu Zvýšená eroze destrukce okraje dunového pole Fixované okraje

Tělesa – vnitrozemské duny • Hvězdicovité duny – Mnohem větší duny – Často na velkých dunách vyvinuty menší – Kolem určitého uzlového bodu

Eolické sedimenty prachovité • Sedimentace ze vznosu • Rychlá náhlá sedimentace • Vznikají bezstrukturní sed., masivní charakter • Kryjí plynule terén • Zvýšení akumulace v místech roklí, návětrné a závětrné strany • Mohou přejít ve spraš

• Spraš – – – – – –

Prachovité eolické sedimenty, které se mohou ve spraš vyvinout Jemnozrnný, bezstrukturní Rozmokavá Ve vyschlých spraších kolmé stěny, po dešti se hroutí Hranolová odlučnost Vápnitost – zesprašování – po sedimentaci – chemickým zvětráváním ze silikátů se uvolňuje Ca, který se váže se slabou HCO3 – karbonáty – konkrece – cicváry, – rhizolity – kořenovitá struktura v místech původních kořenů – Pseudomycelie – výplň pórů – Typicky klimatický sediment

Geologická činnost ledu, mrazu, ledovců

Pevné skupenství vody • Sníh nebo led – typický povrchový činitel, vyvolává a vyvolával obrovské změny • V minulosti existovaly doby glaciálu – ledovce tvořili velkou část pevniny + zamrzlé půdy, zbyly geomorfologické pozůstatky, tvary, reliéf, glac. Sedimenty, hlavně z pleistocénu – Období ordoviku – Gondwana – obrovské ledovce – Jura, křída – neexistovaly ani led. polární čapky

ledovec • těleso ledu vzniklé překrystalizováním ze sněhu, pohybuje se a je schopno utvořit geologické procesy • sníh – akumulace vzniklá z ovzduší z vodní páry při teplotě pod 0°C • led - z vody při teplotě pod 0°C - firn - působení slunce a stlačování sněhu rekrystalizace - Regelace –změnami tlaku schopnost změny tání ledu (pod 0°C)

• Minerál • Hexagonální soustava • Odlučnost dle bazální plochy – ledovce pohyb dle bazální plochy, pohyb v rámci pevného materiálu • Tvrdost při 0°C = 1,5, s klesající teplotou tvrdost roste, při -50°C až 6 (běžná tvrdost hornin) • Záznamy z grónského ledovce – sledování oscilací – Ledovcový vzduch – charakteristické složení – Prach – voda

led

Led x ledovec Led – Celá řada míst s ledem, které nejsou ledovec – Půdní led – Puklinový led – Voda při přechodu z kapalného na pevné skupenství zvětší svůj objem cca o 9% půdní, puklinový led – zvětrávací faktor – Někdy jako ledovce označována tělesa plujícího ledu – je to led, který se utrhl z ledovce

Led x ledovec • Vysoké ledy – Grónsko – vysoké pobřeží, Antarktida ploché – těmito ledy se dostává do oceánu sladká voda

• Materiál z ledovců – zaoblené opracované bloky materiálu – plující ledovce mají v sobě zamrzlý materiál, jak roztává - upadávají

ledovec • Překrystalizování sněhu • V oblasti musí být záporná tepelná bilance – delší hromadění sněhu • Hranice mezi tepelně kladnou a zápornou je sněhová čára – pozice u nás je proměnlivá

ledovec • Sníh – firn – firnový led – ledovcový led • Změna stavby • Firn – částečné tání sněhové vločky, přes kapalinu jsou částečky ledu pospojovány – sníh těžkne • Firnový led – ledové agregáty, tavný led • Ledovcový led – překrystalizovaný agregát ledu

ledovec • vločka – obroušení (prachový sníh) – zvyšuje se teplota – granulární sníh – teplota roste – firn – firnový led – ledovcový led – agregát • tvar vloček závisí na vlhkosti, rychlosti krystalizace…. • faktory jsou teplota, tlak a čas • mění se mechanické vlastnosti, objem, měrná hustota • snižuje se množství vzduchu, teplotní vlastnosti • Mění se stavba • pohyb ledovce – díky gravitaci • činnost ledovců má geologický význam

Pohyb ledovec • Nejrychleji se pohybuje nejsvrchnější část ledovce – v dolních partiích se projevuje tření • Rigidní vrstva – stejná rychlost pohybu jako velká kra • V rámci ledovce vznikají trhliny – Rozdílná rychlost podloží a vrcholové části i okrajů a středních částí (okraje tření – pomalejší) – Tvar podloží • V místech prudkého sklonu podloží nedokáže creep vyrovnat – tento sklon – ztráta dpojitosti (spodní část plastická, horní pevná), vznikají praskliny (pukliny)

Charakteristika puklin • Pukliny příčné – Prudký sklon podloží – ledovec nestíhá vyrovnat creep = ledopády

• Okrajové trhliny – Okraj ledovce styk s okolní horninou

• Podélné trhliny – Čelní zóna ledovce – rychlejší pohyb – materiál nemá schopnost vyrovnat rychlost bez ztráty spojitosti rozpraskání

Voda v ledovcích •

•

• •

Ledovec přijímá teplo – povrchem – činnost Slunce – na původně rovném povrchu dochází k ablaci – vznik malých tavných jamek – tendence tvořit kruhový průřez – ablace pokračuje dál (ve vysokohorském prostředí – elevace kuželovitého tvaru a ž 1 m – kajícníci Ledovcové stoly – na povrchu tělesa jsou horninové úlomky, chrání ledovcové podloží a noha stolu je neroztavený ledovec – voda stéká dolu až se dostane k bází – ovlivňováno horizontální silou – vznikají mýtiny, berou s sebou částice – vznik trychtýřovitých útvarů Voda z báze teplo přijímá z báze Regelace – tlak ledovce způsobuje tání uprostřed ledovce – zvýšeno smykovým namáháním při pohybu

Rozdělení ledovců • Vysokohorské – údolní • Pevninské – kontinentální • Úpatní - piedmonské

Vysokohorské ledovce • Vznikají ve vysokých horách, je zde oblast, kde se sníh hromadí a vzniká firnoviště, ledovec se pohybuje dolů led. splavem • Alpy, Dolomity, Pyreneje • V geologické minulosti v pleistocénu na území ČR v rámci Jeseníků, Šumavy, Krkonoš

Vysokohorské ledovce

Pevninské ledovce •

Je jako deska bez ohledu na podloží, z něho vykukují jen vrcholky – sběrací pánev je celý povrch ledovce • Antarktický, Grónský – zbytek mnohem většího – melé zbytky ledovce z pleistocénu – Island (vysokoh + kont), Norsko • Pleistocénu na území ČR zasahoval kontinentální ledovec 2x – především S. Morava – Opavsko, Ostravsko a S. Čechy – Hrádek nad Nisou

Upatní ledovce • Vzácné, pouze v rámci Aljašky • Úpatí hor – Piedmont – oblast v Itálii • Z vysokých se plazí ledovce dolů a dostávají se do přímoří – spečou se a mrtvě zde leží • Ovlivněno morfologií oblasti • U nás jsme neměli - Aljaška

Působení ledovců • Nepřímo – Klimatické působení • Jejich oblast se dá popsat jako oblast ledové chladné pouště – Periglaciální oblast – Proglaciální oblast – nezasahuje fyzicky

• Přímo – Geologicky a geomorfologicky • Ledovcová eroze • Ledovcový transport • Ledovcová sedimentace

• Glacigenní – ledovcový …sediment • Glaciální – projev glaciálu – doba ledová • Všechny 3 typy ledovců mají tyto činnosti

Činnost vysokohorských ledovců •

Pro vysokohorské ledovce je typická sběrací oblast – hromadění materiálu, překrystalizování sněhu, pohyb dolů ledovcovým splazem – firnová čára – nulová teplotní bilance, nad ní přibývá, pod ní ubývá • Ledovcový splaz – jednoduchý či složitý – končí tam, kde led taje – ledovcové čelo • Ledovec je tvořen vodou a příměsemi – vzduch, úlomky – brusná pasta – formuje okolí nejen ledem, ale i příměsemi

Ledovcová eroze • Exarace – brázdění • Detrakce – odlamování • Deterce - obrušování

Led. Eroze - exarace • Vznik ledovcových trogů (údolí tvaru U) – přemodelování z původního tvaru údolí V • Dá se rozdělit na několik specifických oblastí – ve sběracích oblastech vznikl kar (cirk) – kolmé stěny, polokruhovitě uzavřen • Směrem dolů ledovec vybírá místa s možností větší eroze (tektonické poruchy) – místa, kde byly hodně ledopády, výsky původně méně odolných hornin

Mocnost ledovce • V místech spojování – větší vyhloubení, boční ramena ledovců jsou výš – vysutá údolí (o několik metrů výš než konečné údolí již spojeného ledovce) • Carling – Matterhorn – špičaté tvary – spojení 3 cirků

Eroze - exarace • Exarace může být podmíněna: – Vlastnostmi podloží • Vlastní hornina, na které ledovec leží – míra odolnosti

– Množství úlomků hornina na bázi i vně ledovce – čím více, tím víc působí – Vlastnostmi úlomků – Množství a přítomnost vody na bázi – Mocnost ledovce

Eroze - exarace • U vysokohorských ledovců se jedná o erozi řízenou – tvar údolí určuje kudy bude probíhat

Tvary reliéfu • Oblík – Podloží obsahuje více odolnou složku, odolná zůstává – vypreparování odolnějšího z podloží – Na pomezí mezi exarací a obrusem (velikost až stovky m)

Eroze – deterze (obrus) • Úlomky v rámci ledovce obrušují podloží • Nejjednodušší tvar – rýhy – ledovcové škrábance • Ledovcové hrnce – voda vymílá hluboké deprese – oválné • V kombinací s exarací vzniká oblík

Eroze – detrakce (odlam) • Ledovec pohybem odlamuje ostrohranné úlomky a ty se vlečou dál • Úlomkům se říkalo souvky – ty mohou mít specifický tvar (roubíkovitý), samotné jsou taky rýhovány, dají se poznat díky kvalitě povrchu (u kontinentálních ledovců často pocházejí z velké dálky – exotické, eratické, bludné balvany

Transport materiálu • Ledovce materiál netřídí, neopracovávají • Velice málo • Míra opracování se liší – na povrchu – vůbec – Největší opracování – na bázi – rozbíjení, ulamování

Ledovcové sedimenty • Usazený materiál, který ledovec, či voda v ledovci transportoval • Till – nezpevněný • Tillit – zpevněný • Sedimenty jsou prachovité, písčité, úlomkovité – chybí jíl, není vrstevnatost • Sedimenty tvoří tělesa – morény – vznikají transportem v různých stádiích ledovce

till tillit

Ledovcové sedimenty • Morény stacionární, nepohyblivé – Celé těleso ledu odtaje, materiál z něho vypadne a zůstane ležet • Morény koncové • Morénu ústupové – kontinentální ledovce

glacigenní sedimenty - moréna

Ledovcové sedimenty • Pohyblivé morény – pohyb se samotným ledovce – M. svrchní – leží na ledovci – okrajové, střední – M. vnitřní – uvnitř ledovce – M. bazální – leží na bázi ledovce – základní, spodní

Ledovcové sedimenty • Stacionární morény – V čele ledovce tál led, vypadával materiál a vytvořil hráz, pak ledovec ustoupil, val zůstal – koncová moréna, pak zase odtál a vznikla ústupová moréna

čelní moréna alpského ledovce

Ledovcové sedimenty • Pohyblivé morény – Okrajové v místech kontaktu s horninami – Střední – pravá – ze dna údolí vystupuje podložní hornina – nunatak (kontinentální led), jak ledovec odtéká, odlamuje úlomky – Střední – nepravá – 2 ledovce se k sobě přiblíží a spojí v okrajových morénách

Ledovcové sedimenty • Vnitřní moréna – uvnitř ledovce – v místech přemodelování podloží odlamování materiálu – tavnými vodami se protaví úlomek a zamrzne • Bazální moréna – materiál na bázi ledovce, odlamování z báze, protavování k povrchu • Bazální – plochá, koncová, ústupová elevace

tvary • Drumlin(a) – Elevace na bazální moréně, tvar převrácené kávové lžičky, tvořeno tillem – Prudkou stranou proti směru ledovce – Desítky metrů

• Kamy – Podledovcový tok, díky tání, vystupuje zespod ledovce a morény – pokles tlaky, plochý vějíř

tvary • Kettle – kotel – deprese – V rámci bazální morény pochované těleso ledu, jak odtálo vznik deprese – bazální moréna není čistě deskovité těleso

Kontinentální ledovce • Kryjí oblast ploše jako deska • Nemají řízenou erozi, pouze na okrajích – fjordy – místa, kde kont. ledovce mohli působit exarací • Transport je stejný jako u vysokohorských • Nemají trogy • Velké oblasti – eratické balvany v ČR– nordické souvky ze Skandinávie, baltické z Pobaltí • Jednotlivé morény se liší obsahem • Sedimenty mnohem mocnější než u vysokohorských ledovců

sedimenty • • • • •

Till, tillit Koncové, ústupové a bazální morény Ostatní morény nejsou, maximálně na okrajích ústupové morény – celá řada Osar – esker – hadovitá elevace až desítky km v délce, vznikají činností podledovcových toků – tyto toky snadněji teplem erodují nahoru než dolů do bazální morény – na dně se vrší sedimenty – ty jsou patrné po odtání ledu

esker

esker

Kontinentální ledovec • Podledovcový tok – Voda vytékající z ledovce – Tato voda rozplavuje sediment a vznikají glacifluviální sedimenty – jsou lépe vytříděné a zpracované než ledovcové sedimenty

• Sandr – výplavová rovina – oblast protkaná toky

Kontinentální ledovce • V předpolí ledovce mohou vznikat jezera – jsou hrazena tělesy morén • Jezero hrazeno ledovcovým splazem – těleso ledovce se ohybuje a je rozbito řadou trhlin, při ústupu ledovce dojde k porušení jezera

Kontinentální ledovce • Jezera často v kontaktu se sezónními vodami a dochází k rytmickému ukládání sedimentů varvity

Kontinentální ledovce • Ledovce postupují do oceánu – telení (calving) ledovce – Podloží je pokryto ledovcem a ten postupuje do tělesa stojaté vody – Těleso vody má nižší hustotu než oceánská voda a určitou dobu se po ní pohybuje – Záleží na sklonu podloží a na vlnění vody – Podledovcové toky se mísí s mořskou vodou a vzniká laguna a z v vody vypadává sediment a vzniká mírná elevace – snížená salinita – Led se odlomí a pohybuje se do oceánu, množství ledu záleží na tvaru podloží – Pohybl ledovce závisí na mořských proudech

Proglaciální oblast • Je dále od ledovce a je ledovcem ovlivněna teplotně • Nízká teplota – vzniká permafrost (trvale zamrzlá půda) – v půdní vrstvě pod povrchme se nachází půdní led po období delší než 2 roky • Oblast má charakter ledové pouště – tajga, tundra • V dnešní době permafrost kryje kolem 20% povrchu planety (tvoří i část dna okrajových moří přiléhajících k Sibiři) – v pleistocénu bylo dno až o 150 m níže než dnes – dna promrzla a vznikl půdní led – poté byly tyto oblasti zaplaveny a vlivem nízké teploty vody přetrvaly

Proglaciální oblast • Činná vrstva – oblast na povrchu permafrostu, během polárního léta rozmrzá • Talik – nepromrzlá oblast uvnitř permafrostu – v těchto místech mají zeminy jiné mechanické vlastnosti a navíc podzemní voda sem přináší zvýšenou teplotu • Mocnost permafrostu – několik set metrů

Proglaciální oblast - permafrost • Oblasti promrzlé + oblasti výskytu čistého ledu (mrazový klín) • Při rozmrzání činné vrstvy vznikají na rovném povrchu elevace a deprese – v nich se hromadí voda – možný vznik rašeliniště

Proglaciální oblasti - kryoturbace • Texturní znaky sedimenty – kryotektonika – mrazové províření • Ledový (mrazový) klín – základní tvar – Původní mocná vrstva promrzne – rozpraská a rozdělí se do řady drobných ker (stejně jako bahenní praskliny) – do prasklin (mm) nateče z povrchu voda – zmrzne –zvětšení objemu a výsledkem je mrazový klín – Není to izolovaný útvar – vznikají polygony – jednotlivé trhliny jsou propojeny – tvar závisí na složení zeminy, na rychlosti a intenzitě teplotních změn a na množství vody

Proglaciální oblast • Mrazový (ledový) hrnec – Porušení mrazového klínu – např ve svahu soliflukcí (spec. Případ konkeliflukce), nebo procesem kryoturbace bez mrazového klínu

Proglaciální oblast - permafrost • Je-li činná vrstva na svahu dochází k pohybu této vrstvy (pomalý pohyb po nepropustné vrstvě – tvořená ledem = soliflukce, resp. kongeliflukce • Nebo může zanikat talik – agradace (narůstání) permafrostu – nově vznikající led vytvoří plochou elevaci – pinga • Zvětšování taliku – degradace permafrostu a v původně rovném reliéfu vznikne deprese – alas – deprese mohou být vyplněny vodou

• Vodní tok může přinášet do oblasti teplo – přednostně tají ledovcové klíny na bocích koryta – jsou gravitačně nestabilní a dochází k řícení do koryta

Proglaciální oblast - půdy • Smíšené zeminy – U nás na horách (Krkonoše, Jeseníky)

• Strukturní půdy – hrubé úlomky v půdě tvoří přednostní geometrickou strukturu – Tříděné půdy – Brázděné půdy – Dlážděné půdy

Tříděné půdy • Hrubé úlomky tvoří kruhovité obrazce (kamenné věnce) nebo mnohoúhelníkovitá tělesa (kamenné polygony) • Promrzání má několik zárodečných center, z nichž jsou úlomky odtláčeny pryč – zárodky se srazí – vznik polygonu

Brázděné půdy • Na svahu jsou kamenné řady – ke třídění se přidává i gravitace a úlomky tvoří protáhlou linii

Dlážděné půdy • V sedimentu jsou velké hrubozrnné úlomky uprostřed jemnozrnného sedimenty – promrzáním jemnozrnné hmoty jsou hrubozrnné úlomky tlačeny pryč směrem vzhůru a na povrchu tvoří jakoby dlažbu

Proglaciální oblast – činnost mrazu • Tor – izolovaná skála – Vzniká z nejodolnějších úlomků –dlouhodobý proces – Geol. Činnost mrazu v pevných skalních horninách – Na vrcholu sedimentu jsou jemné částice, které promrzají a oblast se stává ze všech stran plošší a vzniká vrcholová elevace

• Palzy – Elevace – plochý pahorek vyplněný rašelinou – V oblasti hromadění organismů vzniká malá elevace – po napadení sněhu horní část promrzla – zvětšil se objem a elevace se zvětšila, v polárním létě svrchní část roztála – voda se dostala do podloží atd – Pozor – slatiny souvisí s tělesy podzemní vody, vznik rašelinišť, bažin a močálů – geol.činnost org

• Tufury (thufury) – Mírné elevace – do 1 m – Kořenový systém trávy tvořil malou elevace – více promrzl – voda do něj pronikla z boku a elevace se zvětšila

• Půdní girlandy – Do několika dm – Systém drobných elevací a hrázek na svahu – Elevace jsou drženy trávou a plošinky za nimi mohou být holé

Geologická činnost vody

hydrosféra • Vnější obal Země – Voda atmosferická – Voda povrchová – Voda podpovrchová

Povrchová voda • Dešťový ron – Všechna voda spadená do terénu, plošně neusměrněná, teče do rýn - aluviální

• Vodní tok - fluviální • Jezera - limnologie • Moře, oceány – oceánografie, mořská geografie

Podpovrchová voda • Vadózní vody – pod povrch z povrchu • Juvenilní vody – zbytková voda z magmatu

Hydrologický cyklus • Složitý systém cyklu vody se snaží zachytit hydrologický cyklus • jako první se ho snažil vyjádřit Le Matrie tzv. třetinové pravidlo – – – –

1/3 steče z povrchu 1/3 se vsákne 1/3 se vypaří Neplatí

• Různý poměr mezi srážkami, odtokem a vsakem

faktory • • • •

Podnebí Geomorfologie Vegetace Geologická stavba

Faktory - podnebí • • • •

Určuje vstup Důležité v jaké formě srážky spadnou Jak rychle spadnou (rychle – odtok) Kdy spadnou – velká rozdíl, zda pravidelně nebo jen občas

Faktory - geomorfologie • Sklon – Čím větší sklon, tím větší odtok a menší výpar a však – Orientace vůči světovým stranám – Srážkový stín – horské oblasti, nížiny pravidelnější srážky

Faktory - vegetace • Regulátor • zpomalovač

Faktory – geologické prostředí • •

Jakým způsobem jsou horniny schopny přijímat a hospodařit s vodou Závisí na: – Stavbě hornin v geologickém okolí – Volný prostor v horninách (komunikace mezi volnými prostorami)

• • •

Propustné horniny – voda zde migruje – kolektory Nepropustné horniny – voda není schopna pohybu – izolátory Absolutně nepropustná hornina neexistuje

Faktory – geologické prostředí • Území kde vystupují propustné hornina – málo povrchové vody, stálý režim podzemních vod • Nepropustné horniny – bažiny apod. • Propustná se může změnit na nepropustnou – Zaplavení jílem – Chemické vazby – Zalednění

Propustné horniny

• Puklinová propustnost

– Vázaná na tektonické poruchy – Pukliny různé geneze • Tlakové – jsou sevřené – špatná migrace vody • Tahové – otevřené – migrace vody snadnější

• Pórová propustnost – průlinová – Dominantně v sedimentech

Často se navzájem prolínají, průlinová je ale z hlediska kvality vody a migrace pomalejší • Dutinová propustnost – V podzemních prostorách dutiny, podzemní vodní toky, jeskyně

• Krasová propustnost – rozpouštění okolní horniny, pouze v rozpustných horninách

Podzemní voda Veškerá voda pod povrchem • Pod povrch z povrchu – vadózní voda • Zbytková z magmatu – juvenilní voda • Vsakování – infiltrace – povrch – déšť – gravitace • Vcezování – impregnace – povrch – déšť – gravitace – tlak

Podzemní voda • Voda pod povrchem migruje dokud nenarazí na nepropustnou horninu – izolátor – Začne stoupat nahoru – upraví se hladina podzemní (spodní) vody • 1.pásmo – povrch – hl.podz. vody – pásmo intenzivní saturace (provzdušnění, aerace), v tomto pásmu prostor pouze částečně vyplněn vodou, je zde vzduch • 2.pásmo – nasycení, saturace, zvodeň – kolektor, vše vyplněno vodou – kapilarita – vzlínání, vede k tomu, že je místně hladina podzemní vody zvedlá (podepřená kapilární voda), někdy kapilarita i v 1. pásmu – pokud není vsak trvalý, zůstávají zde kapičky vody

Rozdělení podzemní vody Podzemní voda je všechna voda pod povrchem • 1.Skalní vlhkost – Pouze technický význam – V submikroskopických prostorách hornin (mm) držena molekulárními silami – neodtéká

• 2.Spodní (pórová) voda – pouze pórová voda • 3.Puklinová voda – pouze puklinová • Spodní a puklinová voda se v terénu špatně rozlišují – spodní voda

Voda v podzemí • Kvalita vody pod povrchem se mění – Filtrace – odstranění mechanických nečistot – Chemicky – voda se v horninách chová jako roztok – změna chemismu

• spodní voda – značná filtrace, pomalý pohyb, mění se chemismus – mineralizovaná • Puklinová voda – rychlejší pohyb, menší filtrace, méně mineralizovaná

• 4. náplavová voda (poříční) – Všechna voda pod povrchem vcezováním, teče podél vodního toku – Nejhorší kvalita – Největší pohyb

Hladina podzemní vody • Běžně zaměnována za hladinu spodní vody • Hladina volná – není ničím ovlivněná – Určena množstvím vody, sklonem podloží, vlhkostí…. – V dosahu běžných studní

• Napjatá hladina – V hornině je vytvořena tlakem nadloží nebo dalšími fluidy (plyny) – Artézské studně – tlak – samovolný výtok ze studny • Při narušení vrchního izolátoru se dostane na úroveň volné hladiny

Voda ve studních • Studniční voda má dominantně volnou hladinu – freatická voda (volně tekoucí), chová se podle gravitace (gravitační voda), reaguje na sklon podloží, dle toho se pohybuje • Opakem je voda stagnující – výrazně mineralizovaná – hromadí se organické zbytky – špatně využitelná

Hladina podzemní vody • HPV kolísá – rozkyv – od horní úrovně ke spodní – rozdíl představuje režim podzemní vody • Kolísání ovlivňuje – – – – – –

1. Množství srážek 2. Sklon podloží 3. Propustnost 4. Barometrický tlak a teplota 5. Rostlinstvo 6. exploatace

Hladina podzemní vody • Ad 1) – čím více prší, tím více vody, ale s určitým zpožděním • Ad 2) stálý sklon – hladina stálá – Zmenšení sklonu – zmenšení pohybu – větší mocnost zvodní – Zvětšení sklonu – zvětšení pohybu – menší mocnost zvodní

• Ad 3) pohyb z hrubozrného prostředí do jemnozrného – zpomalení, voda nastoupá (více pórů, menší velikost)

Hladina podzemní vody • Povrchový tok ovlivňuje vcezováním HPV • Vcezování, impregnace – Vzniká náplavová, poříční voda, širší okolí vodních toků – Může ovlivňovat HPV v nivě – Málo kvalitní voda

• Nejblíže toku existuje pásmo, kde voda teče do řeky, či z ní, dále je pásmo, kde voda teče rovnoběžně

Čerpání podzemní vody • Začneme-li vodu čerpat, hladina poklesne – depresní kužel • Akční radius – kam až depresní křivka sahá (platí i pro čerpání plynu, ropy) • Depresní kužely by se neměly porušovat • Depresní křivka bývá deformovaná

Podzemní voda • PV může vystupovat na povrch přirozenou cestou – prameny – závisí na geologické stavbě – kontakt propustné horniny s nepropustnou – Sestupné prameny – podzemní voda pohyb dolu – Výstupné prameny – pohyb nahoru

Sestupné prameny • Proudy podzemní vody, které se dostaly na zemský povrch • sklon zvodně ukloněný – vrstevní pramen (může se z něho stát suťový) – kolektory uloženy horizontálně • Údolní pramen – v synklinálách vyerodované údolí – vděčí za svůj vznik depresi • Přelivové, vauclusseské – Překonání elevace – bývají periodické (jeskyně – vyvěračky)

Vzestupné prameny • Pohyb proti gravitaci • Většinou spojeno se zlomem • Prameny zlomové, dislokační – ovlivněny množstvím vody v nadložním sloupci – Mohou být periodické – CO2 způsobuje přetlak - vybublávání

Vlastnosti podzemní vody • Mineralizace – Voda pod povrchem se zbavuje mechanických nečistot a mění chemismus

• Tvrdost vody – Souhrn rozpuštěných látek – Ca, Mg • Všeobecná tvrdost – všechny rozpuštěné sloučeniny těchto prvků – inž., nebo geol. Průzkum • Přechodná tvrdost (uhličitanová) – hydrogenuhličitany Ca a Mg – snadno odstranitelná – převařením – kotelní kámen • Trvalá tvrdost – stálá, tvořená sírany, těžko odstranitelná

– Stupeň tvrdosti – množství výše uvedených látek • Německá stupnice – 1°= 10 mg CaO/1l • Francouzská – 1°= 10 mg CaCO3/1l • Anglický – nejméně – 1°= 14,3 CaCO3/1l

Vlastnosti podzemní vody • Celková mineralizace určuje zda je voda obecná či minerální • Minerálka více jak 1g / l rozpuštěných pevných sloučenin, které se běžně nerozpouštějí • Mineralizována voda – méně jak 1g • Pokud je příznivá pro člověka – voda léčivá

Vlastnosti podzemní vody • Mineralizované vody děleny – dle chemismu – co je ve vodě rozpuštěno – dle teploty – termy, akratopegy, akratotermy, hypertermální vody

• Měkká X tvrdá voda – Měkká voda – hodně CO2 – agresivní, hladová voda

Krasové jevy • Na území ČR a SR je řada hornin, které jsou schopné se rozpouštět – krasové horniny – dominantně karbonáty – vápence, dolomity, evapority • V ČR – několik skupin karbonátů – devonské, paleozoické – Mor. Kras – Jesenicko – Oblast Barrandienu, Český Kras – Podještědí

• Předdevonské, kambrické, krystalinické váp – Chýnov – Českomoravská vysočina – Jižní Čechy

Povrchové Krasové jevy • Na povrchu při kontaktu s povrchovou vodou • Souvisí s rozpouštěním • Rozdělení dle velikosti – Škrap (škrapové pole) • Při dopadu deště na karbonát – chemická reakce – vymílání materiálu, koroze, rozpouštění – záleží na sklonu terénu – obecné škrapy • Rovný terén – mělké prohlubně trychtýřovitého tvaru • Ukloněný terén – žlábkové škrapy • Postupně se rýhy zvětšují, ale hromadí se v nich nerozpustný zbytek – červenice – terra rosa (jílové minerály, trojmocné Fe), degradují, jsou ulámány

Krasové jevy – Geologické varhany • Kulisovitě uspořádané deprese, rozpouštění v ukloněné oblasti • Výrazné ovlivnění tvarů reliéfem a tektonikou • Několik m

– Závrt (z. pole) • • • •

Rozsáhlé deprese oválného tvaru v rozměrech desítek metrů Povrchová koroze karbonátů Povrchová voda tu vstupuje do podzemí Dělí se na – – – –

Korozivní – rozpouštěním řítivé – propad podzemních prostor Uzavřené zející

Povrchové krasové jevy – Ponory • často vznikají v závrtech – místo, kde mizí voda

– Propadání • rychlé zmizení – místo, kde dochází ke kontaktu hornin krasových a nekrasových (případně tektonika – hltač

– Uvala • Rozsáhlá deprese vzniklá spojením závrtů

– Polje • Des. Km, ze všech stran uzavřená deprese (Chorvatsko, Slovinsko) – v údolí vystupují mírné elevace humy – hůře rozp. karbonáty

ponor

Ponorový závrt

ponor

polje

Povrchové krasové jevy • Mogoty – tropický kras – Des. Až stovky metrů, prudký sklon, protkáno celou řadou jeskyní a kaveren – U nás pohřbené v Hranickém krasu (v rámci neogénu)

• Slepé údolí – Lžícovitá deprese ukončená svislou stěnou (ponor)

• Poloslepé údolí – Ponor nebyl schopen odvést všechnu vodu – tvořilo se jezero, voda pak odtekla jinudy – Mor. Kras

• Suchý žleb – Voda v minulosti, kolmé stěny

Povrchové krasové jevy • Vyvěračka (izvěra) – vývěrové údolí • Estavela – dle potřeby bud jako ponor či vývěr • Propast – – – – – –

Otevřená, vertikálně omezená dutina Může i nemusí komunikovat Krasové i nekrasové horniny Mohou být i v jeskyních Na pomezí mezi krasem a nekrasem Vznikly bude korozí – povrchová voda rozpouští směrem dolů – úzké propasti, hluboké, typický pro kras vysokých pohoří (Fr. Alpy) – typ AVEN – Koroze + gravitační propadání – v krasu několik systému jeskyní, stropy perforovány – vznik propastí – větší rozměry, šířka, nepravidelné stěny – LIGHT HOLE – Macocha

Macocha

Hranice

Podpovrchové krasové jevy • Jeskyně – Horizontální chodba, dutina vzniklá erozivní či korozivní činností vody – Krasové jeskyně – v krasových horninách – roli hrála koroze i eroze – Nekrasové jeskyně – v nekrasových horninách – eroze • Puklinové jeskyně • Vrstevní jeskyně – vázané na sedimenty – dle vrstevních ploch • Rozsedlinové jeskyně – Dyje – rozsedlinové + puklinové – ledové sluje • Ledové jeskyně – Nepravé – krasové jeskyně vzniklé korozí s ledovou výzdobou – Pravé – na vysokých sopkách působením vulkanických plynů - Island

Krasové jeskyně • Podzemní dutiny a chodby, koroze a eroze • Koroze – Podle pukliny se nasákne voda a rozpouští okolní horniny – Horizontální pukliny – voda směrem dolu, pukliny se zvětšují, vznikají deprese a těmi protéká vodní tok – aktivní jeskynní systém – Pasivní jeskynní systém – pouze dutina, voda již neteče

Krasové jeskyně • Sifon – Strop jeskyně se ponořuje pod úroveň původního dna – Tvar záleží na tom, kolik vody teklo a jak – Eroze do boku – úzký strop, široké dno – hruškovitý tvar – Stropní koryta – dno vyplněno sedimenty, tlak vody do stropu, ve stropu otištěný vodní tok

Krasové jeskyně • Koroze – rozpouštění, vyčerpá se, jakmile voda nasákne dostatečným množstvím Ca(HCO3)2 • Eroze – boční – mechanická – Vzhůru – tlak – eforace – stropní koryta – vznik vodních vírů – evorze – vznik depresí – obří mísy – Facety – menší tvar, mělké misky, vymílání skály • Je možné určit, kudy voda tekla

Krasové jeskyně • Jeskynní patra – Lokální pro jeskyni, různá odolnost hornin – Systém horizontálních chodeb v rámci 1 jeskyně, v různé výšce vůči hlavnímu dnu

• Jeskynní úroveň – Platí pro celou oblast, vývoj erozní báze vstupu a výstupu podzemní vody – Vyšší hyerarchie – Různá úroveň erozních bází

Jeskynní výplň • Celá řada sedimentů • Autochtonní – vznikly přímo v jeskyni (zřícené stropy jeskyní, krápníková výzdoba) • Krápník = sintr (CaCO3) CaCO3 + H2O + CO2 – Ca(HCO3)2 – Změna koncentrace CO2 – tlakem - v puklinách je velký tlak, CO2 nemůže unikat, působením organismů

Jeskynní výplň • Alochtonní – Nějak přineseny – větrem, vodou (ze závrtu)

• Organogenní – Částečně autochtonní (guano, kosti) – Alochtonní – člověk

• Okrajové sedimenty – u velkého portálu – úsťový val, často se velmi liší od vnitrojeskynních • Vnitrojeskynní sedimety – mnohem komplikovanější roli hraje řícení stropů, sintrů….

Tvary v jeskyních • Egutační jamka – Nejzákladnější tvar – Na dně – Z povrchu jeskyně prosákne kapka, jsou i na povrchu krápníků, mohou i nemusí se dál vyvíjet

• Sintr – Silně porézní biogenněchemogenní původ – Vzniká vysrážením z roztoku karbonátového původu - Krápník – rampouchovitého tvaru vzniklý ve volném prostoru, mohou být ale tvořeny i jiným plastickým materiálem – láva, led, jíl, ale ty jsou velmi přechodné - Povlaky – na horizontálních plochách až desky

Tvary v jeskyních • Sintr – krápník – – – –

Stalaktit Stalagmit Stalagnát Vznik závisí • • • • •

na mineralizaci vody Rychlost pohybu vody Průtoku vody Stabilitě vzduchu Směr pohybu vzduchu

– Typická forma stalaktitu je brčko – duté – Stropy jeskyní jsou brčky posety – z nich vznikají další typy – Stalaktit zachovaný dutý střed

Tvary v jeskyních • Stalagmit – z egutační jamky – Nemají střední kanálek – Mnohem méně pravidelné – Pokud je pravidelný – stabilní podmínky – Není vítr, kapka na 1 místo, málo vody, málo mineralizovaná – Pokud mají vnitřky duté jádro – rostly od spodu

• Stalagnát - spojení

Tvary v jeskyních • Excentrita – • Narůstají na stalaktitu paprsčité útvary – sluníčko – rostou proti gravitaci • Záclony – Svislé, pospojované útvary (pospojování stalaktitů)

• Náteky, kůra – Na dně jeskyně sedimenty – Uložení vodorovně i svisle, na něm se ukládá sintr – Kůra – kryje proti erozi podložní sedimenty, ty pak jsou vyplaveny • Dají se datovat

Tvary v jeskyních • Vodopád – Misky, hrázky – Voda stéka po dně jeskyně, povrch není stejný

• Lekníny – Voda se vysrážela výparem na tělesech stojaté vody

• Nickamínek – Přechodná forma sintru – plastický sintr – biog.chemog. Proces – směs uhličitanů a koloidních roztoků, postupně se zpevní (bělavé žluté bahínko) – Zpevněním vzniká sintr – Jeskynní perla – kulavitá malá zrníčka vzniklá krystalizací

• Vše souvisí s tvořivou činností podpovrchové vody

Tvary v jeskyních • Konkrece – Pod povrchem vysrážení ze zvodnělých roztoků Si, Mn, Ca… – Nikdy nevznikaly do volného prostoru – Vznik při diagenezi – zbytky okolní horniny – Existují i výjimky

• Geoda – Dutina vyplněná krystaly

• Voda při pohybu nejen tvoří, ale i rozpouští – kavernózní vápence, dolomity • Gejzíry, vřídelní kameny – v okolí horkých vřídel, agresivní voda • V místech pramenů – travertin (sladkovodní vápenec) – vznik z nasycené podzemní vody – – – –

Travertinová kupa Travertinový kráter Travertinová kaskáda Nejčerstvější travertin je bílý

Povrchová voda • Působí korozivně i erozivně • Srážky • Prameny – kde voda vystupuje na povrch a stéká – záleží na sklonu, selekce hornin • Plošný splach – voda stéká v ploše pod dešti – Rozteklá plochá deska

• Dešťový ron – Orientovaná protáhlá tělesa (stékání vody v rámci drobných depresí) – Řízený pohyb dle linií – Nerovnost terénu, balvany

• V obou dominantně eroze

Povrchová voda • Eroze rozdělena na – Ronové stružky • Cm, V průřez

– Ronová rýha • Po dešti vyerodovaný kanál, m, V, až na skálu

– Ronové rokle (zmoly) • 1m – 10m, úzká zaříznutá údolí, V, využití jako cesty, v nezpevněných málo odolných horninách, jemnozrnných bez vegetace

Povrchová voda – Badland(s) • Oblast (10-100 km2), rozhodující mírou postižena ronovou erozí, v rámci této krajiny ronové stružky, rýhy, rokle

– Zemní pyramidy • Věžovité sloupcovité tvary, vzniklé v nezpevněných, nevytříděných horninách

– Zemní kulisy • Vertikální stěny rozřezané ronovou erozí

– Škrap • Dominantně koroze

Povrchová voda •

Vodní tok – Voda se pohybuje od pramene po ústí – Těleso, kde se voda pohybuje určitým směrem, dá se měřit směr – Pouze větší vodní toky mají šanci se zachovat v geologickém záznamu

•

Ústí – Vodní tok zaniká – Ponorné – Deltové – do tělesa stojaté vody, snižuje se rychlost proudění – vznik delt – Do jiného toku – nejsme schopni rozpoznat, jen dle petrografického složení

•

Povodí – Voda sbírána do toku

•

Rozvodí – Hranice mezi povodími

Povrchová voda • Vodní síť – Hlavní tok + vedlejší – Stromovitá • 1 hlavní tok na ten se napojuje spousta vedlejších • Jednolitá oblast • Roli nehraje tektonika

– Radiální • Kopulovité elevace či mísovité deprese • Obvykle znamenají vulkanismus či diapirismus

– Pravoúhlá • Oblasti výrazně tektonicky postižené, rozsekané řadou zlomů

– Rovnoběžná • Údolí napojována krátkými vedlejšími toky, tektonika či vrásy

– Průtočné množství – množství vody, které proteče vodním tokem a určité období

Pohyb vody • Voda se řídí gravitačním zákonem • Laminární proudění – Částice vody + nečistoty se pohybují po vodorovných trajektoriích – Nižší proudění, míň eroze i transportu – Nejvyšší tření u dna

• Turbulentní proudění – – – – – – – –

Proměnlivá trajektorie, nepravidelná Máme pouze celkový pohyb Mísení sedimentů, vody Vodní víry – laminární přechází v turbulentní Vodní válec pod splavem Výrazná eroze Ležatý vodní vír – nerovnost dna Vertikální vír – rozšíření řeky

eroze • Rychlost – Voda je vůči skalám relativně měkká – Čím rychleji teče, tím víc sedimentu naráží na okolní horninu – V rámci toku není stejná – největší rychlost – proudnice – v místech uprostřed vodního proudu lehce pod hladinou nejhlubší voda – myšlená čára uprostřed masy, meandrující řeka –jiné vlastnosti

• Vlastnosti hornin – Čím více odolné, méně výrazné eroze

• Intraklast – velký blok jílu v klastickém sedimentu (štěrku)

Typy říčních erozí • Evorze (vířivá) – Obří hrnce, mísy, vodní válec, dole valoun – eroze

• Hloubková – Postupné zahlubování vodního toku – Dominantně řízená sklonem – Místa s velkým sklonem

• Boční – Deprese se rozšiřuje do boku, proudnice se přibližuje k 1 či 2 břehu – vznik zákrutů až meandru (v místech vstupu a výstupu z meandru se vodní tok pohybuje proti sobě)

• Zpětná – Pramenná oblast eroduje zpět (říční pirátství)

Spádová křivka • Spojuje nejhlubší místa dna v terénu • Hlavním tvarem je říční údolí – vznik erozí, transportem i sedimentací • Spádová křivka začíná u pramene a končí v ústí • Profil rovnováhy – Parabolický tvar – v každém míst jakoby neerodovala ani nesedimentovala – to co přinesla odnáší – stabilní stav – každá řeka se snaží dosáhnou, ale nejde to • Od pramene po ústí nejsou stejné horniny • Geologický vývoj oblasti také není stejný • Geologické procesy – změna hladin v mořích, různé proudy, klima

Spádová křivka, profil rovnováhy •

Horní tok – Nevyrovnaná křivka – leží vysoko na vyrovnanou – dosahuje hloubkovou a zpětnou erozí – V tvar údolí – Hrubé klasty – Vodopády

•

Střední tok – – – –

•

Skutečná křivka se blíží ideální Boční eroze dominuje, hloubková malá Neckovitý tvar Zákruty, meandry

Dolní tok – – – – –

Skutečná křivka pod idální Dominuje sedimentace Mělká deprese – úval Teče po svých sedimentech Vznik klasických meandru (Dyje), zpomalení toku

Říční údolí • • •

Místa s největším sklonem Odolnost hornin - v místech s méně odolnými horninami Někdy vymílá odolné horniny i když vedle jsou méně odolné = epigenetická údolí – Svitava – Založeno geneticky

•

Antecedentní – Labe – Oblast měla sklon, řeka tekla údolím, oblast se pomalu zvedá, řeka na to stačila reagovat a hloubit se, až se zahloubila do krystalinika – Dlouhodobý, pomalý výzdvih krajiny, řeka vyrovnává svojí erozí

•

Konsekventní údolí – Hlavní roli zde hrál sklon georeliéfu

•

Subsekventní – vázána na pruhy méně odolných hornin, směr toku shodný se směrem vrstev

•

Obsekventní – Proti celkovému směru sklonu krajiny, jsou proti směru zapadání vrstev

•

Resekventní – Obdoba konsekventního

Říční terasy • Ploché stupně uloženy ve svazích říčního údolí • Každá terasa má 2 části – Plošina – Stupeň

• Terasy představují stará říční dna • Období stability – plošina, období změny – stupeň • Nejvyšší je nejstarší • Na plošině – říční sedimenty

Vznik teras • Klimatický – Střídání chladných a teplých období (málo vody - stabilita, hodně vody – zahloubení)

• Odraz tektoniky – Pramen se zvedl nahoru, narovnání, zaříznutí

• Změní říčních bází – Pozice pramene a ústí, změna mořské hladiny

Říční terasy • Symetrické - stejná výška P a L břehu – Rovné části horního toku

• Asymetrické – pouze po 1 straně, meandry, zákruty • Nejnižší terasa – údolní niva – Rovina na které teče řeka – Občas zaplavovaná – Ovlivněna hladinou podzemní vody v rámci řečiště – zvedne-li se voda v řece, zvedne se podzemní voda

Inverze reliéfu • Deprese se stávají elevacemi a naopak • Původně vypadal reliéf opačně (Dolní Rakousko – 90 km pruh uložením z Dunaje – tektonikou vyzdviženo – dnes elevace • Elevační části při vrásnění jsou mnohem více namáhány – eroze – zahlubování – vznik 2 deprese – kozí hřbety

Tvořivá činnost vody • Řeky jsou hlavním transportním činitelem na kontinentech • Přenos materiálu z kontinentů do moří • Maximální množství materiálu, který se dostane do řeky je erozní materiál – dna, břehů, z ronů • Denudační chronologie = stratigrafická Karbon Kambrium inverze Devon

Devon

kambrium

karbon

transport • Jak voda nese materiál, tak jej i opracovává • Trakce – klasty aspon občas kontakt se dnem – sedimentace při snížení rychlosti – Vlečení – Valení – Saltace

• Suspenzí – mimo kontakt s bází v médiích – Nepravý roztok – Roztok – usadí se pouze tehdy, když se voda vysráží pryč – Sedimentace při zastavení či odpaření vody – sedimenty nivy, mimo řečiště

• Flotace – drobná zrníčka s velmi nepravidelným povrchem nabírají vzduchové bublinky, nadnášejí se a plavou na povrchu – nutný přístup vzduchu – vodopády – využití při čištění vody

Říční sedimenty • Sedimenty řečiště – – – –

Dno vodního toku Hrubozrnné, písky, štěrky Relativně dobře vytříděné Šikmé zvrstvení

• Sedimenty mimo řečiště (overbank deposits) – – – – –

Ukládaly se v ploché oblasti Horizontální vrstevnatost Období klidu a sedimentace – rytmicita Jemnozrnné sedimenty Občas zarůstá – kořenové půdy

Říční sedimenty • Sedimenty říčních ramen – Řeka si zkrátí svůj tok přes meandr, vznikne slepé rameno – Stagnující, zarůstající oblast – Horizontální vrstevnatost, rytmicita – Spíše jílová sedimentace – Organika – rašelina

• Chemogenní sedimenty – Z vodního toku se mohou vysrážet laminky minerálů (karbonáty) – Stojaté vody

•

Do tělesa stojaté vody

Říční ústí

– Dochází k několika procesům – Prudce se sníží rychlost pohybu vody, sedimentace – Styk několika prostředí – vznik přechodného prostředí

•

Uzavřené, chráněné ústí – Stavba přístavů – Stabilní oblast – Řeka přináší obrovské množství materiálu, přepracováno příbřežními proudy – Vzniká písčité těleso – po určité době zanesené sedimenty – Kosa

•

Eustuarium (nálevkovité ústí) – Dominuje činnost jezera či moře (příliv, odliv) – Málo transportovaného říčního materiálu – přepracování jezerních sedimentů

•

Delta – Řeka se dělí do ramen, vytváří plochou oblast – Obrovská převaha materiálu – Delta postupuje směrem do moře či jezera

Eratem/eon eonotem

útvar

hadaikum

oddělení

stupeň

Čas (Ma)

události

46003800

4570 Ma Vznik Země 4400 Ma -zirkon 4100 Ma - nejstarší hornina

prekam archaikum (prahory) brium

proterozoikum (starohory)

paleo-

38002500

jednobuněčný život

2500550

množství O2 v kyslíku na 15% dneška

meso-

vznik Rodinie

neo-

rozpad Rodinie

paleozoikum

kambrium

(prvohory)

spodní

550

střední

kambrická exploze, rozdělení života

svrchní ordovik

tremadok

488

arenig

dominují bezobratlí první pozemní rostliny

llanvirn llandeilo caradok ashgill spodní

silur

llandover

444

wenlock

cévnaté rostliny,

ludlow

ryby s čelistí

přídolí devon

spodní

lochkov

416

prag

střední

ems

obojživelníci

eifel

plavuně

givet svrchní

frasn famen

karbon

spodní

svrchní

svrchní perm

spodní

tournai

360

visé

první obratlovci

namur

rozmach hmyzu,

westphal

první plazi

stephan

černé břidlice

autun

300

saxon svrchní

velké primitivní stromy,

thuring

velké vymírání 250

vyhynulo až 95% rodů

eratem mesozoikum

útvar

oddělení

trias

spodní (scyth)

(druhohory)

jura

stupeň

čas

události

první dinosauři, 251 ptakoještěři,

střední

rozlomení Pangey na Gondwanu a

svrchní

Laurentii

spodní (lias) střední (dogger)

200 vačnatí svaci, ptáci, první kvetoucí rostliny

svrchní (malm) křída

spodní svrchní

vrchol a vymření 145 dinosaurů, první placentálové

eratem

útvar

terciér

paleogén paleocén

(třetihory)

oddělení

stupeň

čas

65 první druhy moderních savců

eocén

oligocén

neogén

miocén

pliocén

události

23

eratem

útvar

oddělení

stupeň

čas

kvartér

pleistocé n

spodní

günz

2,6 / 1,8

střední

günzmindel

Ma

(čtvrtohory

mindel

evoluce lidí

mindel-riss riss svrchní

riss-würm würm

holocén

spodní

střední

preboreál

10 000 let

boreál

př.n.l.

atlantik epiatlantik

svrchní

subboreál subatlantik subrecent

události

Svahové procesy • •

přemísťování materiálu za účelem dosažení rovnovážného stavu uplatňují se : – – – – –

•

Svahové pochody – – – –

•

sluneční energie zemská gravitace energie proudů, vzduchu a vody energie skalního podloží objemové změny vody zvětrávání gravitace kryogenní pochody (pochody za nízkých teplot) biologické pochody

Svahové sedimenty – kamenité – písčité – hlinité

Svahové procesy • uplatnění gravitace • SVAH – ukloněný povrch minimálně 2% – 90% zemského povrchu, většina svahů je ale ukloněné více jak 10% – během svahových procesů – velké katastrofy (v minulosti hlavně v rámci Číny)

• gravitace – na svazích se materiál pohybuje od shora dolů

Vnější faktory • Tepelné změny – Působení slunce – Materiál mění svůj objem – Ovlivňuje příjem vody

• Voda – Je schopna se dostat do spáry a zmírnit tření, ovlivnění pohybu mat. po svahu

• Činnost organismů a člověka – Stavba dálnic ve spodní části svahu

klasifikace • Výsledkem toho je svahová analýza – – – –

Co se pohybovalo Jak rychle se pohybovalo Jakým způsobem Proč se pohybovalo

• Podle rychlosti – Pomalé (mm/rok) – Středně rychlé – Rychlé (m/hod a rychlejší)

klasifikace • Podle mechanismu pohybu – Řícení, padání • • • •

Nejrychlejší, dochází ke ztrátě kontaktu materiálu se svahem Krátké, rychlé Volný pád Jičínsko, Skalní města

– Tok • Středně rychlé • Materiál se chová jako tekutina, různě hustá • Bahení proudy, tekoucí písky, vznik nových těles, ztráta spojitosti

– Ploužení – creep • Dlouhé • Bez ztráty spojitosti

5 základních skupin svahových pohybů • Dle materiálu – Svahové pohyby zvětralin – pokryvných tvarů – Sv.pohyby klastických sedimentů – psamitů (více jak 50% pískové frakce) – Sv. pohyby klastických sedimentů – pelitů (jílovců) – Sv.pohyby sklaních hornin – pevné horniny – Zvláštní případy – subakvatické procesy (podvodní skluzy a laviny)

Svahové pohyby pokryvných tvarů (sutě, svahové hlíny) •

slézání suti (plíživý pohyb) – výsledkem je hákování vrstev, případně opilý les - creep • soliflukce (půdotok) – pohyb po nepropustném podloží (zmrzlá půda – kongeliflukce) • sesuvy (velké pohybující se těleso) – plošné – proudové

•

suťové proudy (mury – v Alpách) – výrazným transportačním médiem je voda • suťové ledovce – klasty nesené masou ledu • Pozn. k sesuvům : – Pojem sesuv = proces i těleso – Sesuv vzniká v důsledku poruchy pevnosti horniny (plocha smyku) – Sesuvy dělíme na planární, rotační a rotačně planární

Svahové pohyby zvětralin • Plížení, ploužení – creep – Pomalý, dlouhodobý pohyb, různá rychlost – Nevede ke ztrátě spojitosti – Deformace, ohyb dolů ze svahu, počátek mnoha dalších pohybů

Svahové pohyby zvětralin • Podpovrchový creep – Gravitační namáhání celého svahu – Pomalé rozpadání skalních masivů, může vést až k řícení skal

• Povrchový creep – Hákování vrstev – vrstvy mění směr a uklání se se svahem – Opilý les

• Vyvoláno gravitací • Rychlost se v závislosti na sezónních změnách mění

Svahové pohyby zvětralin • SOLIFLUKCE (půdotok) – proudový proces (např. zrychlením creepu) – Pohyb husté hmoty – Tečení hornin po svahu – Na svahu musí být 2 materiály propustný a nepropustný – Podle vzniku nepropustné vrstvy dělíme na • SOLIFLUKCI – nepropustná vrstva je nezvětralá hornina • KONKELIFLUKCE – činná vrstva (rozmrzlá půda) se pohybuje po vrstvě půdního ledu

Svahové pohyby zvětralin • SESUVY – dochází ke ztrátě soudržnosti a spojitosti, vzniká nové těleso, které se od svahu oddělí tzv. SESUVNOU TRHLINOU – záleží na tvaru a genezi odlučné plochy (v češtině těleso i proces) – Rovná plocha – planární sesuvy, pohyb podle starších ploch (z 90% vrstevnatost) , mohou to být i tektonické plochy – Konkávní plocha, kuželovitá, větší sklon nahoře, dole se srovnává, materiál rotuje – rotační sesuvy – dochází k výrazné změně orientace materiálu – Rotačně planární sesuv

Svahové pohyby zvětralin • Kolem sesuvu další procesy – Uvnitř a na okrajích vznikají trhliny a pukliny pohyb je rychlý – Střední část – středné trhliny – určitá stabilita

Svahové pohyby zvětralin • Dělení sesuvů podle tvaru – Proudové – výrazně delší než širší – Plošné – výrazně široký • Př.oblast Petřína – zvětraliny po jarních srážkách

Svahové pohyby zvětralin • Vliv ledu a vody – Suťové ledovce – na svahu je velké množství sutě a mezi ni se dostane led – jak rozmrzá a zamrzá se vyvíjí různý tlak na materiál, následuje pohyb materiálu – Suťové proudy – ve vysokých horách, úlomky hornin se vysokou rychlostí pohybují dolů vlivem srážek, případně zemětřesení (zrnotok – energie dána narážením zrn do sebe – nejsou moc mocné max. dm). Velké srážky – klasty nadzvednuty a tečou dolů v rámci vodního toku - katastrofické

Svahové pohyby nezpevněných hornin - psamitů • Tekuté písky (quick sands) – Písky, pískovce mají volné póry – naplní se vodou – tečou rychle jako tekutá pasta – K pohybu dochází při důlní podpovrchové vrstvě – Při narušení vrstvy (např. odstranění nepropustného krytu) se voda snaží vytéct velmi rychle, bere s sebou písek, pokles svahu – Často zavalení, zasypání, může nastat i v důlních prostorách – Ztekucení písku po srážkách – těžebny písku

Svahové pohyby nezpevněných hornin - psamitů • Lahary – Pohyb vulkanoklastického materiálu, např. protržení hráze jezera, zvodnění klastických úlomků, kaldery

Svahové pohyby nezpevněných hornin - pelitů • Sesuvy – platí to stejné jako u zvětralin – Jílovce jsou velmi citlivé – plasticita – pod vlivem jakéhokoliv namáhání se pohybují • Značná deformace v rámci sesuvů jako těles • Tendence ke vzniku rotačních sesuvů • Těleso bývá prohnětnuto

• Sesuvy pevných skalních hornin – pokud pevné těleso leží na jílovci dochází k sesuvům – vytlačení plastických jílů v podloží – Pokud sesuv popisuje v rámci pevných těles – kerný sesuv

Svahové pohyby nezpevněných hornin - pelitů • Bahenní proudy, bahnotoky – Materiál se zvodní a teče jako hustá pasta – Jak jsou husté, mají tendenci unášet velké plochy velkou rychlostí – Výrazná geologická stopa i v rámci geologických odkryvů

Svahové pohyby pevných skalních hornin • Řícení (opadávání) – Kolmý svah – Odlamují se úlomky, pohyb volným pádem

• Skalní řícení – řícení celého skalního bloku – Důsledek podpovrchového creepu – Rozsedání dle puklin

• Kamenné laviny – – – –

bez ztráty kontaktu s podložím Pohyb úlomků pevné skalní horniny Vyvolán ztrátou stability svahu Impaktem – samoorganizovaný stabilní stav je porušen

Svahové pohyby pevných skalních hornin • Kerné sesuvy – Pohyb celých bloků po svahu dolů – Díky podložním plastickým horninám

• Sesuvy po předurčených plochách (často se zaměňují s kernými) – Pevné horniny, vrstevnatost, puklinatost je rovnoběžné se svahem – Pak sesuv sjede do údolí jako kra

• Gravitační skluzy – Dlohodobé deformace obrovských hmot, které se vlivem deformací dostaly do vyšších výšek a skouzávají dolů (Beskydy) – Střídání pískovců a jílovců (flyš), pomalé, dlouhodobé sklouzávání

Stabilizace svahů a svahová stabilita • Charakteristika svahu • Popis svahu – přírodní svahy – Konvekční (vrcholová) část – Srub – nejprudší sklon, skalní horniny vychází na povrch – nemusí být vždy – Konkávní část – hromadění materiálu ze shora – Erozní část – svah v kontaktu s vodou či silnicí

Stabilizace svahů a svahová stabilita • Svahové sedimenty – kamenné, písčité, jílovité – Zajímá nás z jakého materiálu – svahové procesy – Sklon svahu

• Materiál – řekne o procesech, co je vyvolalo

Stabilizace svahů a svahová stabilita • Procesy – Zvětrávání – díky němu transport materiálu dolu • Vyvoláno sluncem • Geologická činnost vody – Povrchová - plošná eroze– ron (stékání) – eliminace osetím – Podpovrchová – provádí soliflukci, creepy, skluzy

– Sufoze • podpovrchová voda s sebou veze částečky, vymílání zespod (prasknutí potrubí) • Vznik kaveren, chodeb – hlavně ve spraších

– Objemové změny • nestabilita materiálu, mrznutí a rozmrzání ledu

– Biologické procesy

svahová stabilita • Existuje několik faktorů stability svahu – Vnitřní • složení svahu, vrstevnatost…

– Vnější • přetížení svahu (Brno – Jundrov) • Odstranění opěry svahu – postavení komunikace • Přetížení vodou (deštěm)

Stabilizace svahu • Eliminace pohybu – navržení sklonu svahu – Stavba opěrných zdí • Za zdmi se ale hromadí voda, začne zamrzat – řícení, nutná odvodňovací mřiž

– Přitížení (přibíjení) svahu • Navážkou hrubé kameniny

– Injektáž • Nejdražší • Technickými pracemi se natlučou obrovské železné bloky, které se zabetonují

Vznik sedimentů

Sedimentární horniny • Struktura – označuje vzájemný vztah součástí horniny, podmíněný jejich velikostí a tvarem

• Textura – je dána prostorovým uspořádáním součástí hornin

Sedimentární horniny • Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného v pevném stavu nebo vyloučením látek z roztoku, k němuž dochází při chemických procesech nebo činností organismů.

Sedimentární horniny • • • •

Zvětrávání Transport Sedimentace Diageneze

zvětrávání • Mechanické • Chemické • Hornina je vystavena zvětrávání (přizpůsobení podmínkám okolí) • Horniny vzniklé za vysokých pT podmínek – na povrchu je vše nižší – rozpad – změna chemismu

Transport – Přesun materiálu

• • • •

Vodou Vítr Ledovce gravitace

Usazení - sedimentace • Zastavení pohybu transportního media • Ztracení transportního media • Vyjmutí částic z media

Diageneze - zpevnění • Není u všech • Diagenetické procesy začínají bezprostředně po uložení sedimentu a postupně vedou k jeho zpevnění - v průběhu diageneze se tedy mění nezpevněný sediment na zpevněný sediment • Písek – pískovec • Štěrk - slepenec

diageneze • Kompakce – Zmenšení objemu, změna uspořádání částic, tlak nadloží – Snížení porozity – Mechanická diageneze

• Tmel – Chemická diageneze (křemitý, železitý, karbonátový…) – Dotykový tmel – Porový – Obalový

• Matrix, pojivo

sedimenty • Velkou roli hraje způsob transportu podle toho se dělí na sedimenty: – Klastické – úlomkovité – Chemogenní – Biogenní

• Alogenní (alotigenní) minerály – klastické – pocházejí z rozrušovaných hornin • Autigenní minerály – při chemické sedimentaci – karbonáty, SiO2…

Klastické sedimenty • Dělí se podle velikosti (účast 50% částic) • psefity (převažují úlomky o velikosti nad 2 mm), • psamity(převažují úlomky o velikosti 0,063 až 2 mm), • aleurity (převažují úlomky o velikosti 0,004 až 0,063 mm), • pelity (převažují úlomky menší než 0,004 mm).

Klastické sedimenty • Psefity – Štěrky – nezpevněný sed., úlomky větší jak 2mm – Slepence – víc jak 25% větších 2mm, zpevněné, zaoblené úlomky – Brekcie – ostrohranné úlomky – Méně zaoblené – menší transport – Monomikní – valouny 1 horniny, poly - více

Klastické sedimenty • Psamity – Písky a pískovce – Droby – Arkozy

• Aleurity – Prachy, prachovce

• Pelity – Na hranici mezi chemogenními a klastickými – Jílovce a jíly

Chemogenní sedimenty • Vysrážením z roztoků • Evapority – Halit, sádrovec, anhydrit… – Stabilní těleso vody, která se odpařuje – roste koncentrace sloučenin – vysrážení na dně – Probíhá dodnes, jen v menší míře

Biogenní sedimenty • Vysrážení z roztoků, srážení ovlivněné činností organismů • Org. Si z roztoku berou určité prvky – zabudování do schránek – odumření – sedimentace – horniny – Útesotvorné org – Silicity, vápence, guano, ropa a zemní plyn

Stavba sedimentů • Odráží podmínky vzniku – ovlivněno časem, reliéfem, … • Hlavním tělesem sedimentů je VRSTVA – Těleso sedimentů přibližně deskovitého tvaru, které má shodné petrografické složení a liší se jím od podloží a nadloží – Hranice – vrstevní plochy (spodní-počva, báze a svrchní-strop) – nemají vertikální rozměr ani horninový obsah – Podél hranic může dojít k výraznému zvětrávání

Stavba sedimentů – Vrstevnatost – střídání vrstev lišících se složením, zrnitostí, barvou, uspořádáním částic – Odlučnost – jsme schopni dělit do ploch – Sloj – vrstva deskovitého tvaru, jejíž obsahem je uhelná hmota – Rudní lože – ložiska sedimentárních rud

tvary • Mocnost – Vzdálenost mezi svrchní a spodní vrstevní plochou • Nepravá mocnost – jakákoliv vzdálenost • Pravá mocnost – nejkratší vzdálenost mezi svrchní a spodní vrstevní plochou

– Mocnost je schopna říct • Velká mocnost – dlouhodobě stabilní prostředí, obrovský přínos materiálu, velká rychlost sedimentace • Malá mocnost - opak

tvary – Dle pravé mocnosti • Laminy – vrstvy do 1 cm • Desky – 1-25 cm • Lavice – více jak 25 cm

– Horizont • Plošně stálá vrstva, velmi málo mocná, podle horizontu lze srovnávat různě vzdálená místa

– Proplástek • Drobnější tělesa, málo mocná nacházející se uprostřed jiných vrstev – proplástky uhlí v pískovcích nebo jílovcích

tvary • Kde je vrstva- panovaly stabilní podmínky • U okraje vrstva zmenšuje svoji mocnost – Vyklínění – Přechod vrstev nemusí být vždy tak jednoduchý – prstovité – měnící se podmínky – Nebo postupné graduální přecházení – těžké určit přechod vrstvy – Výmoly (deprese) • Jednolité těleso – povrchová eroze (řeka) – výmol

• Termín vrstva je používán i stratigraficky – v určitém časovém období byly určité podmínky

tvary • Jiné než deskovité tvary sedimentů – Čočky • Horizontální převažuje nad vertikálním

– Hermy (biohermy) • Jednotné petrografické složení • Horizontálně nepřevyšuje vertikální – útesy

– Vnější znaky na vrstevních plochách • Mechanoglyfy x bioglyfy

mechanoglyfy • Čeřina (proudová, vlnová) – Symetrická, asymetrická

• Nárazové stopy – proud nese klasty, které zanechávají stopy • Proudové stopy – deprese ve tvaru V • Bahenní praskliny • Vtisky – kontakt plastického a neplastického materiálu • Stopy po dešti • Obrněné závalky – jílové jádro polepené pískem – transport na velkou vzdálenost

bioglyfy • Stopy po nejrůznější činnosti organismů, které jím lezly – tracefosils - bioturbace

Textura - vnitřní • Nehomogenita • Při sedimentaci dochází k malým rozdílům rychlosti proudění • Střídání poloh jemnějšího a hrubšího materiálu – zvrstvení – uspořádání materiálu v rámci vrstvy – Homogenní sedimentace nemá zvrstvení – Nepravidolné – Pravidelné zvrstvení – gradace • Pozitivní • Inverzní • S. bez gradace

zvrstvení – zvrstvení • způsob uspořádání sedimentárních částic (zrn, valounů apod.) v sedimentu. • vytváří se v průběhu sedimentace • V závislosti na podmínkách sedimentace vznikají různé typy zvrstvení

– nepravidelné zvrstvení (částice rozdílné velikosti jsou ve vrstvě rozmístěny nepravidelně), – rovnoměrné zvrstvení (částice rozdílné velikosti jsou ve vrstvě rovnoměrně rozmístěny, ale nejsou uspořádány), – gradační zvrstvení (částice jsou uvnitř vrstvy uspořádány tak, že jejich průměrná velikost postupně klesá ve směru od báze po strop vrstvy) – laminované zvrstvení (uvnitř jedné vrstvy jsou částice zrnitostně odpovídající pelitům a aleuritům uspořádány do tenkých lamin různé zrnitosti, které se vzájemně střídají – Planární

Zvrstvení a vnitřní textury •

Šikmé – Vnitřní plochy v rámci vrstvy jsou ukloněny v jednom směru

• • • • •

Křížové Korytové šikmé Zvlněné Skluzové textury – svahy delt Konvoluce – Typické pro spraše, rozdílné odvodňování sedimentů

•

Imbrikace – V rámci hrubozrnných sedimentů – Uspořádání klastů – delší plochou proti proudu

•

Konkrece – Silicity ve vápenci, karbonátové konkrece (cicváry) ve spraších – Rozptýleně v sedimentu jiného složení – vznikají při diagenezi

Soubory vrstev • Opakování vrstev s přibližně stejným složením • Vznik v obdobných podmínkách • Studují se ve vertikálním řezu – vrstevní sled – trend vrstev – Převrácený – normální

• Facie – Soubor znaků, kterým se hornina odlišuje od ostatních – Hledají se zákonitosti, přednostní uspořádání

• Cyklus – Střídání ABCBABCBABCBA – Cykly v jezerních pánvích, uhelných sedimentech – pohybují se kolem uzlového bodu

• Rytmus – Sedimentace proběhne cela – skončí proces a začne znovu ABCABCABC – Kontinentální okraj

Vertikální styk souboru vrstev • Konkordance – vrstvy se stýkají souhlasně, jedna vrstva nastupuje na druhou bez ztráty času • Diskordance – v určité době nepravidelná sedimentace, nebo eroze vrstvy – hiát – stratigrafický hiát (časové období) – Skrytá – Úhlová – Erozní

E C

B

A

Stavba sedimentů • Struktura – Mikroskopicky – velikost a tvar úlomků alotigenní složky, charakter pojiva, zrnitost sedimentu, přítomnost rozpoznatelných reliktů horninotvorných fosilií a charakter produktů desintegrace horninotvorných fosilií, přítomnost ooidů, pisoidů apod. – Podle velikosti alotigenní složky se rozlišují čtyři základní typy struktur: • •

psefitická struktura (převažují úlomky o velikosti nad 2 mm), psamitická struktura (převažují úlomky o velikosti 0,063 až 2 mm), • aleuritická struktura (převažují úlomky o velikosti 0,004 až 0,063 mm), • pelitická struktura (převažují úlomky menší než 0,004 mm).

Struktura sedimentů • Podle stupně zaoblení se úlomky označují jako: – ostrohranné (angulární) – zaoblené (ovální) – poloostrohranné (subangulární) – polozaoblené (subovální) úlomky. Důležitým strukturním znakem těchto sedimentů je i množství pojiva a jeho povaha

Základní strukturní typy tmelu: dotykový tmel (a), obalový tmel (b) a pórový tmel (c).

• Diageneticky rekrystalované sedimenty mají charakteristickou krystalickou strukturu. Podle velikosti zrna lze strukturu těchto sedimentů označit např. jako hrubě, středně nebo jemně zrnitou, příp. mikrokrystalickou či kryptokrystalickou.