Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Libuše Fišerová

Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.

Brno 2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Juřeníkové, Ph.D. a uvedla jsem všechny zdroje pouţité literatury.

Brno 10. 4. 2012

……………………………

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Petře Juřeníkové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala.

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................................... 6 1

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY .................................................................. 7

2

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ................................................................................ 8 2.1

Patogeneze akutního infarktu myokardu ..................................................................... 8

2.1.1 3

Druhy poškození myokardu ................................................................................ 8

ATEROGENEZE .............................................................................................................. 10 3.1

Vývoj aterosklerózy .................................................................................................. 10

3.1.1

Rizikové faktory aterosklerózy ......................................................................... 11

4

KLINICKÝ OBRAZ AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU ..................................... 12

5

DIAGNOSTIKA AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU ........................................... 13

6

7

5.1

Anamnéza.................................................................................................................. 13

5.2

Fyzikální vyšetření .................................................................................................... 14

5.3

Laboratorní vyšetření ................................................................................................ 14

5.4

Elektrokardiogram..................................................................................................... 15

5.5

Echokardiografie ....................................................................................................... 16

5.6

Koronarografie .......................................................................................................... 17

LÉČBA INFARKTU MYOKARDU ................................................................................ 18 6.1

Farmakologická léčba ............................................................................................... 18

6.2

Angioplastika ............................................................................................................ 19

6.3

Koronární bypass ...................................................................................................... 19

PREVENCE INFARKTU MYOKARDU ........................................................................ 20 7.1

Primární prevence ..................................................................................................... 20

7.2

Sekundární prevence ................................................................................................. 21

7.2.1

Farmakologická léčba v sekundární prevenci ................................................... 21

7.2.2

Nefarmakologická opatření v sekundární prevenci ........................................... 22

4

7.2.3

Informovanost pacientů v sekundární prevenci infarktu myokardu .................. 24

8

METODIKA ..................................................................................................................... 27

9

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ........................................................ 28

10

DISKUZE...................................................................................................................... 54

11

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ A DOPORUČENÍ PRO

PRAXI....................................................................................................................................... 61 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 62 ANOTACE................................................................................................................................ 64 LITERATURA A PRAMENY ................................................................................................. 66 SEZNAM ZKRATEK............................................................................................................... 68 SEZNAM TABULEK............................................................................................................... 69 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................... 70 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................... 71 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 72

5

ÚVOD

V posledních desetiletích jsme zaznamenali značný pokrok ve světě vědy a techniky. Rozvoji se nevyhnula ani oblast medicíny. Onemocnění, která byla ještě před nedávnem smrtelná, jsou dnes velmi dobře vyléčitelná. Mezi ně se řadí také akutní infarkt myokardu, ačkoliv stále ještě zaujímá jedno z prvních míst v ţebříčku smrtelných chorob. I kdyţ je jeho dobrá léčitelnost bezesporu velmi pozitivním jevem, spoustu lidí v populaci to přivádí k mylné domněnce, ţe se nemusí o své zdraví starat, protoţe jim v nemocničním zařízení pomůţou, aniţ by k tomu oni sami přispěli. Tito jedinci proto zanedbávají prevenci onemocnění, ať uţ prevenci primární nebo sekundární. Právě těmto lidem je důleţité vštípit, ţe nejen medikamentózní léčba, ale také změna jejich ţivotního stylu a změna přístupu k sobě samému, vede k navrácení zdraví a udrţení si dobré kvality ţivota. Vztah pacienta s lékařem nemá být stavěn na příkazech a zákazech, ale na vzájemné důvěře a hlavně spolupráci. Právě tento přístup vede k tomu, aby si klient uvědomoval zodpovědnost za vlastní zdraví. Je samozřejmě také moţné, ţe se o otázku prevence pacienti zajímají, ale jsou o ní nedostatečně informováni ať uţ svým praktickým lékařem, nebo v případě kardiaků, svým kardiologem. Akutní infarkt myokardu a další kardiovaskulární onemocnění se jiţ řadí mezi tzv. choroby civilizační a proto je správná a cílená prevence velmi důleţitá. Přesně z těchto důvodů jsem se rozhodla psát práci na téma Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci. Chtěla jsem zjistit, zda klienti mají informace o všech sloţkách sekundární prevence tohoto onemocnění, kdo a jak je informoval a jak byli s podanými informacemi spokojeni, ať uţ po stránce kvalitativní nebo kvantitativní. Je velmi důleţité, aby byli klienti schopni podané informace správně vyuţít ve svém běţném kaţdodenním ţivotě. Dle mého mínění u nás stále chybí dostatek tzv. edukačních ambulancí, kde by získávali stále nové informace a osvěţili si informace jiţ nabyté. Tuto práci jsem se snaţila psát tak, aby přinesla nové poznatky o informovanosti klientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci, a aby její výsledky mohly být přínosem pro zkvalitnění podávání informací nejen na Interní kardiologické klinice, kde byla tato problematika zkoumána.

6

1

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl č. 1 Zjistit spokojenost respondentů s mnoţstvím a kvalitou poskytnutých informací o ţivotosprávě po infarktu myokardu. Cíl č. 2 Zjistit znalosti respondentů o správné ţivotosprávě po prodělaném infarktu myokardu. Cíl č. 3 Navrhnout opatření ke zlepšení a rozšíření informovanosti pacientů o sekundární prevenci IM. K výše uvedeným cílům jsem stanovila 5 očekávaných výsledků. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládám, ţe víc neţ 50 % respondentů ví, co je to sekundární prevence. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládám, ţe více neţ 75 % respondentů je naprosto spokojených s kvalitou podaných informací. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládám, ţe více neţ 75 % respondentů je naprosto spokojených s mnoţstvím podaných informací o sekundární prevenci. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládám, ţe pro více neţ 50 % byly podané informace naprosto dostatečné. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládám, ţe alespoň 50 % respondentů odpoví správně na polovinu znalostních otázek.

7

2

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

Infarkt myokardu je akutní loţisková ischemická nekróza srdečního svalu vzniklá na podkladě náhlého uzávěru či extrémního zúţení věnčité tepny zásobující krví danou oblast. Toto onemocnění obvykle patří mezi bolestivé formy ischemické choroby srdeční. Aţ 20 % případů akutního infarktu myokardu (dále jen AIM) patří mezi nebolestivé formy.1 Nejčastější příčinou je koronární ateroskleróza a následná ruptura ateromového plátu. Mezi další příčiny patří syfilis, systémový lupus erythematodes, intrakoronární embolie, arteritidy nebo vzácně různé anomálie koronárních tepen.2

2.1

Patogeneze akutního infarktu myokardu

„Akutní infarkt myokardu je komplikací pokročilého aterosklerotického onemocnění věnčitých tepen. Jeho příčinou je přibliţně v 95 % uzávěr věnčité tepny trombem nasedajícím na plát, ostatní příčiny jsou vzácné: embolie do věnčité tepny, spasmus věnčité tepny, poranění a zánět věnčité tepny.“3

2.1.1 Druhy poškození myokardu Poškození srdce při AIM můţe být reverzibilní, pokud dojde k obnovení dodávky kyslíku do dvaceti minut od vzniku uzávěru. Po uplynutí této doby dochází k nekróze buněk postiţeného místa, čili dochází k ireverzibilnímu poškození myokardu. Přechod ischémie v nekrózu buněk je obvykle ukončen za 4 – 6 hodin od uzávěru koronární

1

Srov. Špaček R., Widimský P., Infarkt myokardu, s. 13 Srov. Cheitlin, M.D, Sokolow, M., McIlroy, M.B., Klinická kardiologie, s. 175 3 Kolář J., et al., Kardiologie pro sestry intenzivní péče, s. 229 2

8

artérie. Nejznámější dělení infarktu myokardu je na transmurální a netransmurální, neboli Q infarkt a non-Q infarkt myokardu.4 Transmurální infarkt myokardu se projevuje postiţením celé tloušťky stěny komory. Vzniká uzávěrem velké větve koronární cévy. Zatímco netransmurální infarkt myokardu postihuje buď jen oblast přiléhající k endokardu (subendokardiální infarkt), oblast přiléhající k epikardu (subepikardiální infarkt) nebo oblast uvnitř stěny levé komory (infarkt intramurální). Netransmurální infarkt myokardu postihuje přibliţně třetinu nemocných s IM. Obvykle vznikají přechodným uzávěrem koronární cévy. Přechodný uzávěr můţe být způsoben spazmem tepny nebo trombem, který se samovolně rozpadne nebo rozpustí. 5 Při koronarografickém vyšetření lékař také zjišťuje, která koronární tepna je ucpaná a zprůchodní ji. Můţe se jednat o neprůchodnost sestupné větve levé koronární cévy, tzv. RIA (ramus interventricularis anterior), obvykle v její dolní třetině, nebo uzávěr cirkumflexní větve (ramus cirkumflexus), tzv. RC, popřípadě pravé koronární tepny, tzv. ACD.6 Pokud je uzávěr RIA, mluvíme o anteroseptálním infarktu myokardu. Pokud je stenóza či uzávěr v cirkumflexní větvi nebo v pravé věnčité tepně (ACD), jedná o zadní infarkt. Anteroseptální, neboli přední infarkt myokardu bývá obvykle rozsáhlejší, neţ spodní infarkty. Nemocní s tímto druhem IM jsou ohroţeni komorovými arytmiemi nebo rupturou stěny levé komory. Spodní infarkt má obvykle příznivější prognózu, bývá méně rozsáhlý. Při spodním IM se vyskytují atrioventrikulární blokády častěji neţ u předních infarktů, ale jsou většinou jen přechodné.7

4

Srov. tamtéţ Srov. Kolář J. et al., Kardiologie pro sestry intenzivní péče, s. 233 6 Srov. Špaček R., Widimský P., Infarkt myokardu, s. 21 7 Srov. Kolář J. et al., Kardiologie pro sestry intenzivní péče, s. 231 5

9

3

ATEROGENEZE

Pojmem aterogeneze rozumíme vznik aterosklerózy, při které hraje hlavní roli porušení celistvosti nebo struktury endotelu cévní stěny. Proces aterogeneze trvá léta. První stádia nezpůsobují pacientovi potíţe, takţe si nevšimne, ţe u něj nějaké změny vedoucí ke vzniku nemoci probíhají. Ovšem v poslední fázi nastává kalcifikace ateromového plátu. Tím se céva stává definitivně nepruţnou.

3.1

Vývoj aterosklerózy

„Ateroskleróza jsou proměnlivé změny v intimě a medii tepen, způsobené nahromaděním lipidů, sacharidů, krevních buněk, vaziva a vápníku.“8 Aterosklerotický proces začíná porušením endotelové funkce a zvýšením endotelové propustnosti pro molekuly lipidů. Rozlišujeme tři stádia změn ve stěnách tepen: 1. stádium: tvorba tzv. lipidového prouţku. Vzniká pronikáním LDL lipoproteinů z krve do intimy a medie tepen. Tyto lipoproteiny v cévní stěně přitahují monocyty, které pronikají skrz poškozený endotel a lipidy jsou jimi fagocytovány. Svým naplněním tukovými kapénkami si vyslouţily název pěnové buňky. V tomto stádiu je klient bez klinických příznaků. 2. stádium: v tomto stádiu vzniká fibrózní plát, přibliţně mezi 30. – 40. rokem. Fibrózní plát zuţuje lumen cévy, a proto jiţ dochází k prvním symptomům. Tento plát je tvořen buňkami hladkých svalů, vazivem, makrofágy a lipoproteiny. Do 2. stádia patří i aterosklerotický plát, jenţ je charakterizován přítomností ateromu. Horní vrstva ateromu můţe být velmi tenká, takţe vlivem námahy či stresu dojde k prasknutí a začne se tvořit další. 3. stádium: objevuje se ateromový vřed. Vznikne z prasknutého aterosklerotického plátu, ve kterém se začnou shlukovat trombocyty.9

8 9

Šafránková A., Nejedlá M., Interní ošetřovatelství I, s. 126 Srov. Šafránková A., Nejedlá M., Interní ošetřovatelství I, s. 127, 128

10

Aterosklerotické, nebo ateromové, pláty můţeme rozdělit na stabilní a nestabilní. Stabilní pláty zuţují cévní stěnu, čímţ mohou způsobit anginu pectoris. Nestabilní aterosklerotické pláty se mohou uvolnit a tím způsobit AIM.

3.1.1 Rizikové faktory aterosklerózy Ateroskleróza je nazývána onemocněním multifaktoriálním. Coţ znamená, ţe se na jejím vzniku podílí větší mnoţství rizikových faktorů. Rizikové faktory dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné faktory se obvykle řadí: 1. věk 2. pohlaví – touto chorobou jsou více postiţeni muţi 3. genetická zátěţ 4. pokleslá fibrinolytická aktivita Mezi ovlivnitelné faktory řadíme zejména: 1. kouření – zvyšuje riziko aterosklerózy trojnásobně. Způsobuje zvýšené vyplavování katecholaminů, které usnadňují shlukování trombocytů. 2. hypertenzi – vysoký krevní tlak mechanicky poškozuje výstelku cévy. 3. dyslipoproteinémii a zvýšený lipoprotein – především zvýšená hladina LDL. Příčinou je často nadměrný příjem cholesterolu v potravě. Také se můţe objevit vrozená porucha metabolismu tuků. Jedinci s hodnotou cholesterolu nad 6,5mmol/l v krevních odběrech mají dvakrát vyšší riziko vzniku aterosklerózy. 4. přítomnost DM – při diabetu se zvyšuje koncentrace tuků v krvi a riziko AIM se zvyšuje aţ trojnásobně. 5. obezitu – nadměrná hmotnost je často spojena s vysokým cholesterolem a hypertenzí či tachykardiemi. Kardiovaskulární systém je více namáhán a tím můţe dojít k poškození cévní stěny. 6. stres – přítomnost stresu zvyšuje tepovou frekvenci a vyplavování katecholaminů, coţ, jak jsem jiţ uvedla výše, způsobuje snadnější shlukování trombocytů v oslabených místech cévy.10

10

Srov. Špaček R., Widimský P., Infarkt myokardu, s.29

11

4

KLINICKÝ OBRAZ AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU

„Nejčastějším příznakem AIM je retrosternální bolest, která zpravidla trvá déle neţ 20 minut.“11 Tento typ bolesti pacienti popisují jako svíravý nebo pálivý s typickou propagací. Také se nazývá stenokardie. Obvyklá propagace bolesti je do krku, zad, levé horní končetiny, dolní čelisti. Někdy můţe být zaměněna za bolesti břicha, čímţ je ztrácen čas potřebný k léčbě diagnostikou náhlé příhody břišní. Klient se stenokardií při AIM nereaguje na podání nitrátu sublingválně, na rozdíl od klienta trpícího stabilní anginou pectoris. Dalšími příznaky akutního infarktu myokardu jsou: Úzkost a strach z úmrtí, vyprovokované náhlou svíravou bolestí Tachykardie se vyskytne aţ později, na začátku spíše bradykardie Pocení – studený, lepkavý pot Palpitace – subjektivně pociťované silné bušení srdce. Někdy můţe být provázená arytmiemi Dyspnoe se vyskytuje spíše při levostranné insuficienci Nauzea, zvracení Hepatomegalie u infarktu pravé komory12 Někteří klienti mohou prodělat také tzv. němý infarkt myokardu. Při tomto postiţení nemocný nepociťuje ţádné výrazné obtíţe. Němý infarkt se častěji objevuje u pacientů s onemocněním diabetes mellitus nebo například u pacientů léčících se s hypertenzí. V takovém případě se na prodělaný infarkt myokardu přijde náhodně, například při elektrokardiografickém nebo echokardiografickém vyšetření prováděném za jiným účelem.

11 12

Špaček R., Widimský P., Infarkt myokardu, s. 39 Srov. Šafránková A., Nejedlá M., Interní ošetřovatelství I, s. 146

12

5

DIAGNOSTIKA AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU

Jako u kaţdého onemocnění, i u AIM diagnostické vyšetření začíná anamnézou, pokračuje fyzikálním vyšetřením, náběrem krevních vzorků a přístrojovým vyšetřením – elektrokardiogram, echokardiografie a koronarografie.

5.1

Anamnéza

Anamnestické údaje odebírá zpravidla lékař a sestra. Jelikoţ se jedná o akutní stav vyţadující rychlé jednání, zdravotnický personál zjišťuje pouze nejnutnější údaje, které můţe později doplnit. Mezi ně řadíme také údaje o nejbliţším příbuzném, kterému se mohou podávat informace. Anamnézu zpravidla rozdělujeme na rodinnou, osobní, pracovní a sociální, farmakologickou. U ţen doplňujeme také anamnézu gynekologickou. 1. Rodinná anamnéza – od klienta zjišťujeme onemocnění v blízké rodině, výskyt infarktu myokardu u rodičů, prarodičů, sourozenců. Ptáme se také na další kardiologická onemocnění, jako je hypertenze, angina pectoris a na další chronická onemocnění – diabetes mellitus, poruchy krevní sráţlivosti, krvetvorby, onemocnění ledvin, štítné ţlázy aj. 2. Osobní anamnéza – v osobní anamnéze nás zajímají choroby nemocného. Ptáme se na jiţ proběhlá onemocnění, operace nebo jiné zákroky. Poté klient popíše svůj nynější stav – začátek obtíţí, první symptomy, začátek a charakter bolesti. 3. Pracovní a sociální anamnéza – v této části se snaţíme zjistit klientovo zaměstnání, jak současné, tak minulé, jeho sociální zázemí a rodinný stav. Tyto informace jsou důleţité proto, ţe mohou být moţným zdrojem stresu nebo jiných rizikových faktorů – např. sedavé zaměstnání, prašné prostředí aj. 4. Farmakologická anamnéza – ptáme se na všechny léky a potravinové doplňky, které klient uţívá nebo v blízké minulosti uţíval a na případné léky, které klient uţil po začátku onemocnění. Do farmakologické anamnézy můţeme zařadit i alergie na léky nebo např. kontrastní látku, coţ je velice důleţitý údaj. 13

5. Gynekologická anamnéza – zjišťujeme moţná onemocnění, záněty, menstruační cyklus, počet porodů, popřípadě potratů.13

5.2

Fyzikální vyšetření

Při fyzikálním vyšetření stav pacienta s podezřením na infarkt myokardu zjišťujeme inspekcí (pohledem), palpací (pohmatem), perkusí (poklepem) a auskultací (poslechem). Inspekce – pacient je bledý, opocený, úzkostný a většinou se snaţí sedět. Dále pozorujeme neverbální projevy bolesti, projevy nauzei a zvracení. Palpace – pohmatem zjistíme pacientovu srdeční frekvenci. V akutním stádiu je pacientův pulz spíše bradykardický, později přechází do tachykardie. Dále můţeme zjistit nepravidelnost rytmu. Kůţe je studená, opocená. Krevní tlak můţe být hypotenzní i hypertenzní. Perkuse – poklepové vyšetření se u AIM moc nevyuţívá, snad jen k vyloučení náhlé příhody břišní. Auskultace – poslechově zjistíme dušnost, nepravidelný dech a zrychlené dýchání neboli tachypnoe. Při komplikovaném infarktu myokardu můţeme slyšet i stridorózní dýchání. Lékař poslechem vyšetřuje také srdeční akci a případné arytmie, které se mohou při probíhajícím infarktu myokardu objevit. 14

5.3

Laboratorní vyšetření

Pro laboratorní vyšetření odebíráme klientovi vzorky krve. Krev odebíráme do zkumavek pro hematologickou laboratoř – krevní obraz a koagulace, včetně antiXa a pro biochemickou laboratoř. Odběr na biochemické vyšetření je při infarktu myokardu stěţejní. Pro diagnostiku AIM jsou v biochemickém vyšetření důleţité kreatinkiná13 14

Srov. Chrobák L. et al., Propedeutika vnitřního lékařství, s. 17 - 23 Srov. Kolář J. et al., Kardiologie pro sestry intenzivní péče, s. 238

14

za, myoglobin, izoformy CK – MB, LD (laktátdehydrogenáza) a troponiny. Dále vyšetřujeme základní biochemické vyšetření a jaterní testy. Vše, kromě jaterních testů, posíláme do laboratoře tzv. na statim. Pacientovi se obvykle odebírá venózní krev z periferie. Kreatinkináza (CK) – tento enzym je přítomen nejen v myokardu, ale i v dalších orgánech. Aktivita CK se v krevní plazmě zvýší za 4 – 6 hodin po vzniku infarktu myokardu a dále se zvyšuje aţ do dvanácti hodin po vzniku IM. Po přibliţně 36 – 40 hodinách se hladina kreatinkinázy vrací k normě.15 Myoglobin – malá bílkovina, která je obsaţená ve více tkáních. Začátek zvyšování hladiny myoglobinu je v 1. – 4. hodině po začátku infarktu myokardu. K normě se navrátí během 24 hodin. Izoformy CK – MB – izoenzym CK – MB v plasmě začíná stoupat po 3 – 12 hodinách od počátku infarktu myokardu, vrcholná koncentrace je asi po 24 hodinách a normálních hodnot dosahuje asi po 72 hodinách. Podle rychlosti uvolnění do krevní plasmy můţeme určit rychlost rekanalizace postiţené tepny. Laktátdehydrogenáza (LD) – srdce obsahuje izoenzym laktátdehydrogenázy LD1. Ovšem tento izoenzym můţeme nalézt i v jiných orgánech, proto hladinu LD vyšetřujeme jen k potvrzení diagnózy subakutního infarktu myokardu. Troponiny – jsou proteiny, jejichţ koncentrace v plasmě stoupá 4 – 6 hodin od propuknutí infarktu, nejvyšší koncentrace nastává za 18 – 24 hodin a na rozdíl od výše uvedených přetrvává 5 – 10 dní. Nejčastěji stanovujeme hladiny Troponinu T a Troponinu I.16

5.4

Elektrokardiogram

Elektrokardiografické vyšetření (EKG) je jedním za stěţejních při diagnostice akutního infarktu myokardu. Vyšetření elektrokardiografickým přístrojem patří mezi vyšetření neinvazivní. Sestra pouze pacienta uloţí do vodorovné polohy a uvolní oděv 15 16

Srov. Špaček R., Widimský P., Infarkt myokardu, s. 46 - 49 Srov. Špaček R., Widimský P., Infarkt myokardu, s.46 – 49

15

na hrudníku a končetinách. Samozřejmě předtím pacienta poučí o tom, jaké vyšetření jej čeká a co se s ním bude během pořizování záznamu dít. Na záznamu lékař hodnotí zejména změnu úseku ST, vlny Q a změny T vln. Elevace ST úseku – také nazývána Pardeeho vlna. Pokud zvýšení tohoto úseku rychle ustoupí, znamená to opětovné obnovení průchodnosti postiţené tepny. Pokud ale tento ústup trvá 6 hodin a déle, uzávěr je trvalý. Tato změna na EKG ukazuje na tzv. STEMI infarkt myokardu. Pokud elevace ST úseku chybí, označujeme infarkt jako NSTEMI. Patologický kmit Q – rozdíl mezi fyziologickým a patologickým kmitem je v šířce a v hloubce. Díky kmitu Q dokáţeme určit, zda došlo k nekróze myokardu. Negativní T vlna – vzniká tehdy, kdyţ se v okolí ischemické oblasti prodlouţí fáze depolarizace a repolarizace.17

5.5

Echokardiografie

Jedná se o neinvazivní ultrazvukové vyšetření srdce. Echokardiografii (ECHO srdce) provádí lékař a zkoumá srdce, jeho kinetiku, moţný výpotek, trombus, domykavost chlopní a mimo jiné i ejekční frakci. Dvourozměrné ECHO pomáhá lékařům určit rozsah poškození myokardu, ale nedokáţe ukázat, zda se jedná o nový nebo dříve prodělaný infarkt myokardu.18 Echokardiografie je prováděna buď na vyšetřovně k tomu určené, nebo lze pojízdným přístrojem vyšetřit pacienta na lůţku jeho pokoje. V tomto případě mluvíme o tzv. bed side echokardiografii. Pacient leţí na boku, popřípadě mění polohu dle pokynů lékaře. Pro lepší přehlednost lze pacienta vyšetřit také jícnovou echokardiografií, před kterou ovšem musí být pacient lačný.

17 18

Kolář J. et. al., Kardiologie pro sestry v intenzivní péči, s. 245 Srov. Hradec J., Spáčil J., Kardiologie, Angiologie, s. 70

16

5.6

Koronarografie

Koronarografické vyšetření patří mezi invazivní výkony. Pacient podepisuje souhlas s tímto výkonem a vyplňuje přiloţený dotazník, ve kterém uvádí, zda netrpí chronickým onemocněním, není alergický na kontrastní látku apod. Po přečtení souhlasu a vyplnění dotazníku projde s pacientem tyto formuláře ještě ošetřující lékař a zodpoví mu případné dotazy a vysvětlí nejasnosti. Před vyšetřením musí být pacient od půlnoci lačný a nekouří, ráno je mu zaveden periferní ţilní katétr, obvykle do pravé horní končetiny. Urgentní koronarografie se provádí před angiografií a angioplastikou. Umoţní zobrazit koronární řečiště a místo poškození (uzávěru). Koronarografické vyšetření se můţe provádět dvěma přístupy. Lékař můţe katétr zavádět buď femorální artérií, nebo radiální artérií. Při přístupu přes femorální tepnu je nutné, aby klient po vyšetření minimálně čtyři hodiny leţel s kompresí na místě vpichu a dolní končetinu, na které je vpich, nezatěţoval a zbytečně nekrčil. Chůze je v prvních hodinách po výkonu naprosto zakázána. Při vpichu do artérie radiální má klient na místě vpichu minimálně čtyři hodiny kompresivní náplast a ruku má zavěšenou na šátku. Klient je poučen o tom, aby končetinu, na které byla koronarografie prováděna, nezatěţoval, neopíral se o ni a případné potíţe, jako krvácení nebo cyanózu ruky, okamţitě hlásil sestře. Po odstranění komprese ruka zůstává v závěsu a pacient je poučen, aby danou končetinu zatěţoval co nejméně. Po odstranění komprese, ať uţ na horní nebo na dolní končetině, musí sestra sledovat, zda místo vpichu nekrvácí a dále sleduje případnou tvorbu hematomu v okolí místa vpichu.

Pokud je výsledek koronarografického

vyšetření negativní a výsledky koagulačního vyšetření jsou v normě, pacient odchází druhý den po vyšetření domů. 19

19

Srov. Hradec J., Spáčil J., Kardiologie, Angiologie, s. 71

17

6

LÉČBA INFARKTU MYOKARDU

Léčbu akutního infarktu myokardu dělíme na předhospitalizační a hospitalizační. Léčba

před

hospitalizací

spočívá

hlavně

v časné

farmakoterapii

a v rychlém dopravení do nemocnice, nejlépe na koronární jednotku, kde je, kromě jiţ zmíněné farmakoterapie, klientovi poskytnuta léčba invazivní, kdy se provede angioplastika a popřípadě, je-li to nutné, koronární bypass.

6.1

Farmakologická léčba

Před příjezdem do nemocničního zařízení se obvykle pacientovi podávají následující léky: nitroglycerin – můţe zmírnit příznaky, slouţí k vyloučení angíny pectoris, kyselina acetylsalicylová (ASA) – má prokázaný antiagregační účinek, čímţ zmírňuje poškození nebo zhoršení stavu. Obvyklá dávka při podezření na AIM je 200 – 500mg per os. Diazepam 5mg. Po příjezdu na koronární jednotku musí lékař, či zdravotník ze záchranné sluţby oznámit personálu, zda a jaké léky byly pacientovi podány. V nemocničním zařízení bývají obvykle klientovi podávány: antiagregantia analgetika – tlumení bolesti je primárním úkolem oxygenoterapie – kyslík podáváme obvykle maskou, 6 – 8l/min.. Pokud u klienta nastala, nebo hrozí hypoxie, lékař můţe naordinovat podpůrnou ventilaci – tzv. C – pap nebo tzv. PEEP ventil, coţ je ventilace s pozitivním přetlakem na konci expiria.20

20

Srov. Hradec J., Spáčil J., Kardiologie, Angiologie, s. 73

18

trombolytika – trombolytická terapie je indikována u pacientů s diagnostikovaným AIM, musí být podána do dvanácti hodin po vzniku uzávěru. Kontraindikace pro tuto léčbu jsou zejména krvácivé stavy, alergie, gravidita, renální insuficience, CMP v osobní anamnéze a mimo jiné také vředová choroba gastroduodena.21

6.2

Angioplastika

Po koronarografickém vyšetření, které se provádí pro zmapování postiţené oblasti myokardu, se můţe u pacientů s kontraindikovanou nebo neúspěšnou trombolytickou léčbou provést tzv. PTCA – Percutaneous transluminal coronary angioplasty, neboli perkutánní transluminární koronární angioplastika. Na rozdíl od, jiţ zmíněné, trombolytické léčby nemá prakticky ţádné kontraindikace, proto je nejvhodnější pro jedince s rizikem krvácivých stavů. Do periferie postiţené cévy se zasune vodič, po kterém se vsune balónek nebo stent do postiţené části, tímto se tento úsek dilatuje. Stentů můţe být pouţito více, i v jedné cévě. V místě uzávěru bývají často tromby, proto se klientovi aplikuje blokátor trombotických receptorů a pod uzavřený úsek se zasune tzv. košíček pro záchyt uvolněných trombů.22

6.3

Koronární bypass

Koronární bypass neboli obchvat, je indikován u pacientů, u kterých PTCA nebyla úspěšná a ve dvou týdnech po infarktu trpí opakovanými stenokardiemi. Bypass obnovuje průtok věnčitou tepnou přemostěním uzavřené části tepny. Bypass bývá tvořen umělou variantou cévy nebo cévou pacientovou. Můţe být pro něj pouţita i ţíla, protoţe je schopna se přeměnit na artérii. Na rozdíl od stentu vydrţí koronární obchvat aţ deset let. Ovšem můţe dojít k uzávěru či stenóze. U zúţeného bypassu můţe být provedena PTCA, ale pokud dojde k úplnému uzávěru, je tato alternativa takřka nemoţná.23

21

Srov. Kolektiv autorů, Sestra a urgentní stavy, s. 153 Srov. Kolář J., et. al., Kardiologie pro sestry intenzivní péče, s. 268 23 Srov. Kolektiv autorů, Sestra a urgentní stavy, s.154 22

19

7

PREVENCE INFARKTU MYOKARDU

Slovo prevence pochází z latinského slova praevenire – předcházet něčemu. Ve zdravotnictví rozeznáváme prevenci primární a sekundární. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, ţe v primární prevenci by měli lidé předcházet samotnému vzniku onemocnění, zatímco v sekundární prevenci by se měli snaţit zabránit rozvoji nemoci, která u nich jiţ proběhla.

7.1

Primární prevence

Pod pojmem primární prevence rozumíme soubor opatření proti vzniku onemocnění. V případě kardiovaskulárního onemocnění, jako je infarkt myokardu, je důleţitá prevence aterosklerózy. Oblasti, na které by se měl jedinec zaměřit při prevenci aterosklerózy, jsou: kouření – kouření zvyšuje aktivitu sráţecích faktorů, tělesná aktivita – pravidelný pohyb napomáhá sníţení tělesné hmotnosti, snazšímu zpracování cholesterolu a obnově či zvýšení práce B buněk Langerhansových ostrůvků, je vhodné provádět tělesnou aktivitu denně minimálně 20 minut. hypertenze – vysoký krevní tlak zvyšuje námahu srdce a poškozuje i další orgány, jako jsou oči nebo ledviny, diabetes mellitus – při tomto onemocnění se zvyšuje cholesterol a triglyceridy, které nasedají na stěny cév, tělesná hmotnost – nadváha, či obezita několikanásobně zvyšují riziko vzniku aterosklerózy. Škodlivým faktorem u lidí s nadváhou, či obézních je cholesterol a lipidy, které nasedají na cévní stěnu a tím zuţují její průsvit, hypercholesterolémie – udrţení, zejména LDL cholesterolu v normě je ţádoucí ze stejného důvodu, jako v případě hmotnosti, je vhodné omezit vepřové a hovězí maso,

20

stres – časté proţívání zátěţových a stresových situací zvyšuje nároky na práci myokardu, Preventivní prohlídky – prevence u praktického lékaře je mezi dospělou populací stále podceňována. Proto můţe docházet k rozvoji aterosklerózy bez povšimnutí. Při pravidelných návštěvách lékaře se také mohou lidé dozvědět víc o kardiovaskulárních chorobách a jejich předcházení. Preventivní prohlídky je vhodné absolvovat minimálně jednou za dva roky, zvláště u lidí s výskytem minimálně dvou rizikových faktorů z výše uvedených oblastí.

7.2

Sekundární prevence

Pojem sekundární prevence je definován jako soubor léčebných opatření, kterými se předchází komplikacím a zhoršením projevu nemoci. Po prodělání infarktu myokardu doporučujeme klientům dodrţovat zásady sekundární prevence, aby nedošlo k další epizodě této nemoci. Tyto zásady jsou prakticky stejné, jako u prevence primární. Coţ znamená přestat kouřit, zvýšit tělesnou aktivitu, sníţit tělesnou hmotnost, kompenzovat diabetes mellitus, sníţit hodnoty cholesterolu, vyhýbat se stresovým situacím a samozřejmě pravidelně chodit na preventivní prohlídky. K těmto zásadám se v sekundární prevenci přidává ještě farmakologická léčba. I přes veškerá poučení se ovšem najdou klienti, kteří zásady sekundární prevence nedodrţují. Podle studie EUROASPIRE III, jeţ byla uskutečněna v devíti zemích Evropy, asi jedna pětina kardiaků po infarktu myokardu začala po propuštění do domácí péče opět kouřit, 25 % pacientů mělo BMI nad 30, 53 % nemocných mělo hypertenzi, 44 % trpělo hypercholestrolémií a 18 % klientů mělo diabetes mellitus.24

7.2.1 Farmakologická léčba v sekundární prevenci Léky, podávané po infarktu myokardu sniţují mortalitu i morbiditu pacientů. Jedná se hlavně o tyto lékové skupiny: ACE inhibitory, Beta-blokátory, antiagregantia a hypolipidemika. 24

Srov. Widimský P., Sekundární prevence po infarktu myokardu, s. 11

21

1. ACE inhibitory – podávají se ke sníţení tlaku krve a zejména u pacientů s insuficiencí levé komory. Jako většina farmak, mají i tyto neţádoucí účinky.

Patří mezi ně neproduktivní kašel a neţádoucí hypotenze.

2. Beta-blokátory – blokují účinky hormonů při reakci organismu na stres, čímţ sniţují nároky myokardu na kyslík. Dále zabraňují arytmiím a sniţují krevní tlak. Mezi neţádoucí účinky patří bradykardie, hypotenze. Pacienti trpící onemocněním astma bronchiale by neměli tyto léky uţívat.25 3. Antiagregantia – neboli léky proti shlukování trombocytů. Patří mezi ně kyselina acetylsalicylová a tiklopidin. Tiklopidin se podává zejména pacientům, kterým byl do postiţené cévy zaveden stent. 4. Hypolipidemika – sniţují hladinu cholesterolu v krvi. Podávají se všem pacientům po infarktu myokardu také proto, ţe stabilizují ateromové pláty.26 Další léky předepisované kardiakům jsou: nitroglycerin, diuretika, antiarytmika nebo blokátory Ca kanálu.

7.2.2 Nefarmakologická opatření v sekundární prevenci Rizikové faktory opětovného vzniku AIM jsou, stejně jako u prevence primární: kouření, obezita, hypertenze, stres, nízká pohybová aktivita, hypercholesterolémie, diabetes mellitus. Po propuštění z nemocničního zařízení by měl klient dbát na dodrţování racionální výţivy, na pohybovou aktivitu a v neposlední řadě na pravidelné prohlídky u svého kardiologa a praktického lékaře. Lékař by se měl pokaţdé ujistit, zda má klient o problematice sekundární prevence správné informace a zda se těmito informacemi řídí. Kouření – pokud byl klient před infarktem myokardu kuřákem, měl by s touto činností neprodleně přestat. Pokud pomineme vliv cigaret na respirační systém a vznik rakovinotvorných buněk, stejně je nutné pacienta varovat před jejich vlivem na kardiovaskulární systém. Kouřením tabáku se zvyšuje hladina karboxyhemoglobinu v krvi,

25 26

Srov. Špinar J., Vítovec J., Jak dobře žít s nemocným srdcem, s. 62 Srov. Špinar J., Vítovec J., Jak dobře žít s nemocným srdcem, s. 63

22

dále se zvyšuje agregace trombocytů a citlivost myokardu na katecholaminy. U kuřáků dochází k inzulinové rezistenci a sníţení hladiny HDL cholesterolu. Obezita – nadváha či obezita negativně ovlivňuje zdravotní stav pacientů. Zvyšuje se hladina lipidů v krvi, coţ potencuje vznik dalšího ateromového plátu. Proto je ţádoucí, aby klienti po IM upravili svou hmotnost pod BMI = 25.27 Při úpravě stravování by měli klienti omezit příjem tuků, vyhýbat se tučným jídlům, jako jsou smaţená jídla, vepřové a hovězí maso. Naopak je vysoce ţádoucí zvýšit příjem ovoce a zeleniny a to aţ na 600g za den. Hypertenze – v prevenci nového vzniku aterosklerózy je důleţité dostat krevní tlak do normálních hodnot. To se můţe podařit jednak farmakologickou cestou (diuretika, beta-blokátory), tak i reţimovým opatřením. Pacient by se měl vyvarovat stresu, tučným jídlům, vysoké fyzické i psychické námaze. Velmi důleţité je omezit přisolování jídel, optimálně by měli přijmout maximálně 5g soli denně. Naopak pohyb, který byl doporučen lékařem, můţe mít pozitivní vliv na tlak krve pacienta.28 Stres – infarkt myokardu je onemocnění, které klienta zatíţí nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Objevuje se úzkost, strach, obavy o své zdraví. To vše se můţe projevovat poruchami spánku, apatií, poruchami chuti k jídlu. Lékař by měl pacientovi vysvětlit, ţe i úvahy a tzv. černé myšlenky škodí jeho zdravotnímu stavu. Proto je vhodné pacientovi poradit, aby dodrţoval pravidelný spánkový reţim, během dne se snaţil zaměstnat oblíbenou činností, čas trávil v příjemném prostředí s dostatkem světla a vzduchu. Dále by měl klient zhodnotit, zda pro něj například jeho zaměstnání není zdrojem velkého stresu a popřípadě jej změnit. Nízká pohybová aktivita – klienti, kteří nedodrţují pohybový reţim, mají aţ 4krát vyšší mortalitu, neţ ti, kteří mají pravidelný pohyb. S rehabilitací se pacient setká jiţ v nemocničním zařízení, v prvních dnech po IM. Po 48 hodinách od infarktu myokardu cvičí končetinami na lůţku a provádí dechovou rehabilitaci. Další den se stabilizovaný pacient můţe posadit s dolními končetinami svěšenými z nemocničního lůţka.

V domácím

prostředí

klient

cvičí

podle

doporučení

fyzioterapeutů.

Za hospitalizace je mu nabídnuto, ţe po propuštění do domácího ošetřování můţe do-

27 28

Srov. Špinar J., Vítovec J., Ischemická choroba srdeční, s. 324 Srov. Widimský P., Sekundární prevence po infarktu myokardu

23

cházet na kardiotréninky do nemocničního zařízení. Obvykle se pacientovi doporučuje pohyb kaţdý den minimálně dvacet minut. Nejvhodnější pohybovou aktivitou je například chůze, plavání, jízda na kole. Lidé věnující se zahradničení či zemědělství, mohou tuto činnost provozovat po domluvě s lékařem. Hypercholesterolémie – jak jiţ bylo uvedeno výše, vysoké hodnoty cholesterolu poškozují stěny tepen a podporují vznik aterosklerózy. V léčbě vysokého cholesterolu samozřejmě pomáhají hypolipidemika. Ale důleţitá jsou také reţimová opatření, mezi která patří: sníţení tělesné hmotnosti do normálních hodnot BMI, omezení konzumace alkoholu, pravidelný pohyb, kontroly u lékaře. V dnešní době je lidem s vysokým cholesterolem doporučována pravidelná konzumace ryb, a to minimálně dvě porce týdně.29 Diabetes mellitus – infarkt myokardu patří ke chronickým komplikacím této nemoci. Cukrovka, respektive vysoká koncentrace cukru v krvi, podporuje rychlý rozvoj aterosklerózy v důsledku vysokých hodnot cholesterolu a triglyceridů. Proto by měl pacient dbát na pravidelné kontroly u diabetologa, dodrţování diabetické diety a samozřejmě na pravidelnou aplikaci léků.30

7.2.3 Informovanost pacientů v sekundární prevenci infarktu myokardu Právo pacienta na veškeré informace o jeho zdravotním a stavu, o všech dostupných terapeutických metodách a o následné péči, v našem případě o sekundární prevenci, je zakotveno v zákoně č. 20/1966 Sb., zákon o péči a zdraví lidu. Dále práva pacientů zajišťuje Úmluva o lidských právech a biomedicíně, kterou je Česká republika povinna dodrţovat.31 Kaţdý pacient by měl být se svými právy seznámen a zároveň by měl být seznámen se všemi aspekty nemoci a rekonvalescence, pokud si nepřeje jinak. Povinností zdravotnického personálu je klienty po infarktu myokardu řádně informovat o sekundární prevenci. Tyto informace by měly zahrnovat ţivotní styl (kouření, pohybová aktivita, stravování), aplikaci léků a kontroly u lékaře. Informace podáváme 29

Srov. Špinar J., Vítovec J., Jak dobře žít s nemocným srdcem, s. 66 Srov. Klener P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 20 31 Srov. http://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-pacienta-na-informace-a-nahlizeni-do-zdravotnickedokumentace-55240.html 30

24

ústní i písemnou formou. V rámci multidisciplinárního týmu jsou informace poskytovány nejen ošetřujícím lékařem, ale také všeobecnou sestrou a fyzioterapeutem. V ideálním případě se zapojí i nutriční terapeut. Zdravotnický personál musí zhodnotit zdravotní a psychický stav pacienta a tím zajistit, ţe podané informace bude schopen vnímat a zapamatovat si. Rozhovor – informativní rozhovor vedeme formou dialogu. Nejen, ţe klientovi předáme informace, důleţité pro prevenci, ale také se ujistíme, jestli všemu porozuměl a dáme mu prostor pro dotazy. Snaţíme se vyhýbat odborným výrazům, které jsou pro laika nesrozumitelné. Také si musíme kontrolovat tón a výšku hlasu, je vhodné je v průběhu rozhovoru měnit. Na konci rozhovoru zajistíme zpětnou vazbu – kontrolními otázkami zjistíme, zda všemu klient porozuměl. V rozhovoru také klademe důraz na srozumitelnost a stručnost.32 Při kontaktu s pacientem se představíme, vysvětlíme, za jakým účelem s ním budeme hovořit a co bude náplní rozhovoru. Nesmíme zapomínat na zásady haptiky, mimiky, proxemiky a posturologie, čili na zásady neverbální komunikace.33 Haptika – komunikace dotyky. Nejčastější je podání ruky při setkání s klientem. Podání ruky by mělo být pevné, srdečné, ne příliš dlouhé. Mimika – komunikace výrazem obličeje. Informující pracovník by neměl dávat najevo negativní emoce, během rozhovoru je vhodné se na klienta usmát, dát najevo, ţe jej posloucháme. Naopak z výrazu obličeje klienta můţeme poznat, zda nás vůbec poslouchá nebo zda je mu vše jasné. Proxemika – komunikace prostřednictvím vzdálenosti mezi dvěma jedinci. Při informování klienta je vhodné dodrţovat osobní zónu, pokud mu to není nepříjemné. Nejvhodnější je, aby zdravotník i pacient seděli v úhlu 90°, coţ dává pacientovi na výběr, zda udrţovat oční kontakt či nikoliv. V ambulanci to znamená komunikovat tzv. přes roh stolu, u lůţka pacienta se sestra či lékař posadí na ţidli vedle pacientova lůţka. Posturologie – komunikace postoji a polohou těla. Zdravotník se musí vyvarovat negativních postojů těla – ruce zkříţené, ruce v kapsách, podpírání hlavy rukou, 32 33

Srov. Venglářová M., Mahrová G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 31 Srov. Juřeníková P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 19

25

zkříţené dolní končetiny.34 V pacientovi tyto postoje vyvolávají pocit, ţe obtěţují, zdrţují. Pokud takový postoj zaujme při komunikaci pacient, je to pro sestru, lékaře či jiného zdravotníka signál, ţe se něco klientovi nelíbí, něco je v probíhajícím rozhovoru špatně a měl by zjistit, čeho se klientova nelibost týká. Písemné informace – podávání informací v písemné podobě je stále ještě nejčastěji vyuţívaná metoda. Ve většině případů je pacientům předáván leták či broţura. Lékař i sestra by měli být schopni se v broţuře orientovat, znát, jaké informace obsahuje a také vědět, kde najít informace chybějící. Samozřejmě písemně podané informace nestačí, musí být doplněny vysvětlením pojmů a dalšími informacemi podanými ústní formou. Názorná ukázka – součástí seznamování klienta s léčebným reţimem můţe být i názorná ukázka. Například se pacient seznámí s tonometrem či injekcí antikoagulantia. Je důleţité mu postup předvést alespoň třikrát a poté jej vyzvat, aby postup zopakoval. Pokud pacient není schopen danou činnost vykonávat sám, je vhodné danou činnost naučit provádět rodinného příslušníka nebo osobu, která bude o pacienta pečovat v domácím prostředí.35

34 35

Srov. Čechová V, Mellanová A., Kučerová H., Psychologie a pedagogika II, s. 144 Srov. Juřeníková P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 39

26

8

METODIKA

Pro sběr dat od respondentů jsem si vybrala formu anonymního dotazníku. Dotazník zahrnuje souhrn otázek, na které daná osoba odpovídá písemnou formou. Tato forma mi umoţnila získat co největší počet respondentů. Anonymita zároveň zajišťuje, aby byli respondenti ve svých odpovědích co moţná nejvíce upřímní. Dotazník obsahoval 25 poloţek. V první části jsem zjišťovala demografické údaje respondentů (poloţky č. 1 – 8). Druhá část, poloţky 9 – 24, zkoumala úroveň informovanosti dané skupiny pacientů o sekundární prevenci IM a zároveň spokojenost respondentů se získanými informacemi o ţivotosprávě po prodělaném infarktu myokardu. Poslední, dvacátá pátá, poloţka v dotazníku umoţňovala respondentům napsat své náměty a připomínky k danému tématu. K očekávaným výsledkům se vztahovaly poloţky 12 – 14 a poloţky 17 – 24. Poloţka č. 9 se vztahovala k očekávanému výsledku č. 1, poloţka č. 13 se vztahovala k očekávanému výsledku č. 2 a poloţka č. 12 k očekávanému výsledku č. 3. Poloţka č. 14 se vztahovala k očekávanému výsledku č. 4 a poloţky č. 17 – 24 se vztahovaly k očekávanému výsledku č. 5.

Poloţky 17 – 24 byly poloţkami

znalostními. Za kaţdou správně označenou odpověď získal respondent 1 bod. Celkem mohl získat 8 bodů. V poloţce č. 19 byly dvě správné odpovědi a v poloţce č. 21 byly tři správné odpovědi. Respondenti získali bod, pouze pokud označili všechny správné odpovědi. Poloţky zahrnuté v dotazníku byly rozděleny na otevřené a uzavřené. Kritéria pro vyplnění dotazníku byly: věkové rozmezí 18 a více let a prodělání akutního infarktu myokardu minimálně šest měsíců před vyplněním dotazníku. U respondentů starších 60 let jsem pouţila test kognitivních funkcí pro zajištění relevantních informací. V dotazníkovém šetření jsem distribuovala 100 dotazníku, které byly umístěny na PTCA ambulanci Interní kardiologické kliniky ve FN-Brno a na odděleních téţe kliniky od 12. 12. 2011 do 29. 2. 2012. Povolení pro sběr informací jsem dostala od náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky, Mgr. Erny Mičudové. Výsledky jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Excel 2007 a v Microsoft Office Word 2007. Poloţky jsou zpracované v tabulkách s absolutní a relativní četností a tyto tabulky jsou, pro názornost, dále doplněny grafy. V poloţce č. 3 jsem vypočítávala BMI respondentů z uvedené výšky v centimetrech váhy v kilogramech. Pro výpočet jsem pouţila vzorec: BMI = hmotnost (kg)/výška (m)2. 27

9

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Díky výborné spolupráci personálu Interní kardiologické kliniky byla návratnost dotazníků 100 %, čili se vrátilo všech 100 dotazníků. Z tohoto sta dotazníku byly 4 (4 %) dotazníky nepouţitelné z důvodu částečného vyplnění. Proto má práce obsahuje výsledky z devadesáti šesti dotazníků. Tab. 1: Pohlaví respondentů. Pohlaví respondentů Muţi Ţeny

Absolutní četnost (n) 66 30

Relativní četnost (%) 68,75 31,25

Celkem

96

100,00

31,25 % muţi 68,75 %

ţeny

Obr. 1: Pohlaví respondentů.

Poloţka č. 1 zjišťovala pohlaví respondentů. Muţů bylo 66 (68,75 %), zatímco ţen bylo 30 (31,25 %).

28

Tab. 2: Věk respondentů. Věk respondentů 30 - 44 let 45 - 64 let 65 - 90 let Celkem

Absolutní četnost 6 48 42 96

Relativní četnost [%] 6,25 50,00 43,75 100

60.00 50.00

50.00

43.75

40.00

30-44 let

[%] 30.00

45-64 let 65-90 let

20.00 10.00

6.25

0.00 Obr. 2: Věk respondentů.

V poloţce č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Respondenty jsem zařadila do tří věkových skupin. První skupinu (střední dospělost, 30 – 44 let) tvořilo 6 (6,25 %) respondentů. Ve druhé skupině (pozdní dospělost, 45 – 64 let) bylo 48 (50,00 %) respondentů. Třetí skupinu (stáří, 65 – 90 let) tvořilo 42 (43,75 %) respondentů. Nejmladší respondent byl muţ ve věku 36 let, po prvním akutním infarktu myokardu a nejstaršímu respondentovi bylo 83 let a prodělal dva infarkty myokardu. Průměrný věk všech účastníků dotazníkového šetření byl 62,3 let.

29

Tab. 3: Hodnoty BMI. Hodnota BMI 18,5 - 24,9 25,00 - 29,9 30 a více

Absolutní četnost 20 50 26 96

Celkem

Relativní četnost [%] 20,83 52,08 27,08 100,00

60.00 52.08 50.00 40.00

18,5-24,9 27.08

[%] 30.00 20.83

25-29,9 30 a více

20.00 10.00 0.00 Obr. 3: Hodnoty BMI.

V poloţce č. 3 jsem se ptala na výšku a váhu respondentů. Z těchto hodnot jsem vypočítala jejich Body Mass Index (BMI) a rozdělila je do tří skupin. Skupinu s BMI v normě (18,5 – 24,9) tvořilo 20 (20,83 %) respondentů. Nejvíce respondentů se pohybovalo v rozmezí BMI 25 – 29,9, coţ je klasifikováno jako nadváha. Tuto skupinu tvořilo 50 (52,08 %) respondentů. Ve třetí skupině (BMI 30 a více, obezita) bylo 26 (27,08 %) respondentů.

30

Tab. 4: Nejvyšší dosaţené vzdělání. Vzdělání respondentů Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Absolutní četnost (n) 18 31 33 4 10

Relativní četnost (%) 18,75 32,29 34,38 4,17 10,42

Celkem

96

100,00

40.00 35.00

32.29

34.38

Základní

30.00

Středoškolské bez maturity

25.00 [%] 20.00

Středoškolské s maturitou

18.75

15.00

10.42

10.00 5.00

Vyšší odborné Vysokoškolské

4.17

0.00 Obr. 4: Nejvyšší dosaţené vzdělání.

Poloţka č. 4 zjišťovala nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. 18 (18,75 %) respondentů uvedlo jako své nejvyšší dosaţené vzdělání, vzdělání základní. Odpověď středoškolské vzdělání bez maturity označilo 31 (32,29 %) respondentů. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 33 (34,38 %) respondentů. Pouze 4 (4,17 %) respondenti uvedlo vyšší odborné vzdělání. Poslední moţnost, vzdělání vysokoškolské, označilo 10 (10,42 %) respondentů.

31

Tab. 5: Zaměstnání respondentů. Zaměstnání respondentů Zaměstnaný Nezaměstnaný Pracující důchodce Starobní důchod Částečný invalidní důchod Invalidní důchod

Absolutní četnost (n) 24 7 8 50 3 4

Relativní četnost (%) 25,00 7,29 8,33 52,08 3,13 4,17

Celkem

96

100,00

60.00

Zaměstnaný 52.08

50.00

Nezaměstnaný

40.00

Pracující důchodce

[%] 30.00 25.00

Starobní důchod

20.00 10.00

7.29 8.33

3.13 4.17

Částečný invalidní důchod Invalidní důchod

0.00 Obr. 5: Zaměstnání respondentů.

V poloţce č. 5 jsem zjišťovala, v jaké sociální situaci se respondenti nacházejí. Zaměstnaných pacientů bylo 24 (25 %). Moţnost nezaměstnaný označilo 7 (7,29 %) respondentů. Moţnost pracující důchodce označilo 8 (8,33 %) respondentů. Největší počet respondentů 50 (52,08 %) označilo, ţe jsou ve starobním důchodu. 3 (3,13 %) respondenti označili částečný invalidní důchod a 4 (4,17 %) respondenti invalidní důchod.

32

Tab. 6: Počet infarktů myokardu. Počet infarktů myokardu Jeden Dva Tři a více

Absolutní četnost (n) 68 23 5

Relativní četnost (%) 70,83 23,96 5,21

Celkem

96

100,00

80.00 70.00

70.83

60.00 50.00

První

[%] 40.00 30.00

Druhý třetí a více

23.96

20.00 10.00

5.21

0.00 Obr. 6: Počet infarktů myokardu.

Poloţka č. 6 zjišťovala, kolik infarktů myokardu respondenti prodělali. Z celkového počtu 96 (100 %) respondentů prodělalo pouze jeden infarkt 68 (70,83 %) respondentů. Dva infarkty prodělalo 23 (23,96 %) respondentů a tři nebo více infarktů uvedlo pouze 5 (5,21 %) respondentů.

33

Tab. 7: Poslední infarkt myokardu. Poslední infarkt myokardu 6 měsíců - 11 měsíců 1 - 5 let 6 - 10 let 11 let a více

Absolutní četnost (n) 41 42 8 5

Relativní četnost (%) 42,71 43,75 8,33 5,21

Celkem

96

100,00

50.00 45.00

42.71

43.75

40.00

6 - 11 měsíců

35.00 30.00

1-5 let

[%] 25.00

6-10 let

20.00 15.00

11 let a více

8.33

10.00 5.00

5.21

0.00 Obr. 7: Poslední infarkt myokardu.

Poloţka č. 7 zjišťovala, jak dlouhá doba uplynula od respondentova posledního infarktu myokardu. 41 (42,71 %) respondentů uvedlo, ţe měli poslední IM v rozmezí šest aţ 11 měsíců. V rozmezí 1 – 5 let mělo infarkt myokardu 42 (43,75 %) respondentů. Před šesti aţ deseti lety mělo infarkt myokardu 8 (8,33 %) respondentů. Nejméně respondentů uvedlo poslední infarkt myokardu před více neţ jedenácti lety. Počet těchto respondentů byl 5 (5,21 %).

34

Tab. 8: Návštěvy kardiologa. Kontroly u kardiologa Dvakrát za 1 rok Jednou za 1 rok Jednou za 3 měsíce Jednou za 1 měsíc Celkem

60

Absolutní četnost 52 24 14 6 96

Relativní četnost 54,17 25,00 14,58 6,25 100

54.17

50 Dvakrát za 1 rok

40 [%] 30

Jednou za 1 rok

25.00

20

Jednou za 3 měsíce Jednou za 1 měsíc

14.58 6.25

10 0 Obr. 8: Návštěvy kardiologa.

Poloţka č. 8 zjišťovala, jak často respondenti navštěvují svého kardiologa. Celkem 52 (54,17 %) respondentů uvedlo, ţe na kontroly chodí po dvakrát za rok. Jednou ročně uvedlo 24 (25,00 %) respondentů. Jednou za tři měsíce navštěvuje svého kardiologa 14 (14, 58 %) respondentů a jednou za měsíc pouze 6 (6,25 %) respondentů.

35

Tab. 9: Znalost pojmu sekundární prevence. Sekundární prevence Moţnost A Moţnost B Moţnost C Moţnost D



Celkem

96

100

80.00

Sek. prev. je zaměřena proti vzniku nemoci (A)

69.79

70.00 60.00

Sek. prev. je je soubor opatření, která mají zabránit dalšímu rozvoji nebo znovu vzplanutí nemoci (B)

50.00 [%] 40.00

Sek. prev. znamená pravidelné návštěvy lékaře a zákaz kouření (C )

30.00 20.00

12.50

10.00

15.63

Ţádná odpověď není správná (D)

2.08

0.00 Obr. 9: Znalost pojmu sekundární prevence.

V poloţce č. 9 respondenti označovali tvrzení, které podle nich nejlépe charakterizovalo sekundární prevenci. Pro nízkou kapacitu jsou moţnosti v tabulce označeny písmeny A – D. Moţnost A, sekundární prevence je zaměřena proti vzniku nemoci, označilo 12 (12,50 %) respondentů. Správnou moţnost B, sekundární prevence je soubor opatření, která mají zabránit dalšímu rozvoji nebo znovuvzplanutí nemoci, označil největší počet respondentů, a to 67 (69,79 %) dotazovaných. Moţnost C, sekundární prevence znamená pravidelné návštěvy lékaře a zákaz kouření, označilo 15 (15,63 %) dotazovaných. Poslední moţnost D, podle které nebylo ţádné tvrzení správné, označili pouze 2 (2,08 %) respondenti.

36

Tab. 10: Informující osoba/y. Informující osoba Praktický lékař Kardiolog Zdravotní sestra Fyzioterapeut Nikdo Někdo jiný Celkem

50

Absolutní četnost (n) 55 87 24 18 3 2 189

Relativní četnost (%) 29,10 46,03 12,70 9,52 1,59 1,06 100,00

46.03

45 40 35 30

Praktický lékař Kardiolog

29.10

Zdravotní sestra

[%] 25

Fyzioterapeut

20 12.70

15 10 5

Nikdo Někdo jiný

9.52 1.59 1.06

0 Obr. 10: Informující osoba/y.

V poloţce č. 10 respondenti uváděli osobu/osoby, jeţ je informovali o jejich nemoci a o ţivotním stylu. Respondenti měli moţnost zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 189 (100 %) odpovědí, respondenti uvedli 55 (29,10 %) odpovědí k moţnosti praktický lékař, 87 (46,03 %) odpovědí k moţnosti kardiolog, 24 (12,70 %) odpovědí k moţnosti zdravotní sestra. Pouze 3 (1,59 %) respondenti nebyli nikým informováni. Poslední moţnost, ţe pacienta informoval někdo jiný, označili 2 (1,06 %) dotazovaní. V tomto

případě

byli

tito

dotazovaní

a diabetologem.

37

informováni

nutričním

terapeutem

Tab. 11: Forma podání informací. Forma podání informací Ústní formou Písemnou formou Ústní i písemnou formou Nebyly poskytnuty Nepamatuji se Celkem

60.00



56.25 Ústní formou

50.00

Písemnou formou

38.54

40.00

Ústní i písemnou formou

[%] 30.00

Nebyly poskytnuty

20.00

Nepamatuji se

10.00 2.08

2.08 1.04

0.00 Obr. 11: Forma podání informací.

V poloţce č. 11 respondenti označovali, jakou formou jim informující osoba informace poskytla. 54 (56,25 %) respondentů, coţ byl nejvyšší počet dotazovaných, uvedlo, ţe byli informováni pouze ústní formou. Písemnou formou byli informováni 2 (2,08 %) dotazovaní. Ústní i písemnou formou bylo informováno 37 (28,54 %) respondentů. Dva respondenti (2,08 %) uvedli, ţe jim nebyly informace vůbec poskytnuty a pouze 1 (1,04 %) respondent se nepamatoval, jak byl informován.

38

Tab. 12: Spokojenost s mnoţstvím informací. Mnoţství informací Naprosto spokojený Spíše spokojený Spokojený i nespokojený Spíše nespokojený Naprosto nespokojený Celkem

60.00



53.13 Naprosto spokojený

50.00 40.00

Spíše spokojený

36.46

Spokojený i nespokojený

[%] 30.00

Spíše nespokojený

20.00 10.00 0.00

7.29 3.13

0.00

Naprosto nespokojený

Obr. 12: Spokojenost s mnoţstvím informací.

Poloţku č. 12 tvořila škála, na které respondenti označovali, jak jsou spokojeni s mnoţstvím podaných informací. 51 (53,12 %) respondentů uvedlo, ţe jsou s mnoţstvím informací naprosto spokojení. Spíše spokojených bylo 35 (36,46 %) respondentů. Spokojených i nespokojených bylo 7 (7,29 %) dotazovaných. Pouze 3 (3,13 %) respondenti byli spíše nespokojení. Moţnost naprosto nespokojený neoznačil ţádný z respondentů.

39

Tab. 13: Kvalita podaných informací. Kvalita informací Naprosto spokojený Spíše spokojený Spokojený i nespokojený Spíše nespokojený Naprosto nespokojený Celkem

60.00



53.13 Naprosto spokojený

50.00 40.00

Spíše spokojený 33.33 Spokojený i nespokojený

[%] 30.00


20.00 10.00

8.33

5.21

0.00

0.00


Obr. 13: Kvalita podaných informací.

Poloţku č. 13 tvořila škála, na které dotazovaní označovali tentokrát kvalitu podaných informací. Naprosto spokojených, s kvalitou podaných informací, bylo 51 (53,13 %) z celkového počtu 96 dotazovaných. Spíše spokojených bylo 32 (33,33 %) respondentů. Spokojených i nespokojených respondentů bylo 8 (8,33 %). Pouze 5 (5,21 %) respondentů bylo spíše nespokojených. Moţnost naprosto nespokojený neuvedl nikdo z dotazovaných.

40

Tab. 14: Dostatečnost podaných informací o ţivotosprávě. Informace o ţivotosprávě Naprosto dostatečné Spíše dostatečné Dostatečné i nedostatečné Spíše nedostatečné Naprosto nedostatečné Celkem

50.00 45.00 40.00


47.29 Naprosto dostatečné

39.58

Spíše dostatečné

35.00 30.00

Dostatečné i nedostatečné

[%] 25.00 20.00

Spíše nedostatečné

15.00 10.00 5.00

Relativní četnost (%) 47,29 39,58 7,29 4,17 1,04 100

7.29

4.17

1.04

Naprosto nedostatečné

0.00 Obr. 14: Dostatečnost podaných informací o ţivotosprávě.

Poloţka č. 14 byla poslední škálou, na které dotazovaní označovali dostatečnost informací o změně jejich ţivotosprávy. Pro 46 (47,29 %) respondentů byly podané informace naprosto dostatečné. Za spíše dostatečné označilo tyto informace 38 (39,58 %) respondentů. Dostatečné i nedostatečné byly pro 7 (7,29 %) dotazovaných. Pro 4 (4,17 %) respondenty byly informace spíše nedostatečné a 1 (1,04 %) respondent uvedl, ţe podané informace byly naprosto nedostatečné.

41

Tab. 15: Oblasti zahrnuté v podaných informacích. Oblasti zahrnuté v informacích Stravování Pohybová aktivita Kontroly u kardiologa Aplikace léků Kouření Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 87 81 69 69 51 1 358

30 25 20 [%] 15

Stravování 24,30

22.63

Pohybová aktivita 19.27 19.27 Kontroly u kardiologa

14.25

Aplikace léků

10

Kouření

5 0

Relativní četnost (%) 24,30 22,63 19,27 19,27 14,25 0,28 100,00

0.28

Jiné

Obr. 15: Oblasti zahrnuté v podaných informacích.

V 15. poloţce dotazníku jsem zjišťovala, o kterých oblastech sekundární prevence infarktu myokardu byli pacienti informováni. Respondenti měli moţnost zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 358 odpovědí (100 %), respondenti zvolili 87 (24,30 %) odpovědí pro oblast stravování, 81 (22,63 %) odpovědí pro pohybovou aktivitu. Kontroly u kardiologa byly označeny šedesátkrát devětkrát (19,27 %). Stejný počet odpovědí respondenti zvolili také pro oblast aplikace léků. Kouření označilo 51 (14,25 %) respondentů. Moţnost jiné byla označena pouze jednou (0,28 %). Respondentovi informace byly doplněny o sexuálním ţivotě po infarktu myokardu.

42

Tab. 16: Optimální příjem ovoce a zeleniny. Příjem ovoce a zeleniny Aţ 200g Aţ 400g Aţ 600g Celkem

45.00



40.63

40.00

36.46

35.00 30.00 [%]

25.00

Aţ 200 g

22.92

Aţ 400 g

20.00

Aţ 600 g

15.00 10.00 5.00 0.00 Obr. 16: Optimální příjem ovoce a zeleniny.

V poloţce č. 17 respondenti uváděli, jaké mnoţství ovoce a zeleniny by měli denně přijmout. Moţnost 200g označilo 22 (22,92 %) respondentů. Moţnost aţ 400g označilo 39 (40,63 %) respondentů. Poslední a zároveň správnou moţnost, aţ 600g, označilo 35 (36,44 %) respondentů.

43

Tab. 17: Optimální příjem soli u dospělého člověka. Optimální příjem soli 5mg 5g 10g Celkem



70.00 60.00

59.38

50.00 40.00 [%]

5 mg

35.42

5g

30.00

10 g

20.00 10.00

5.21

0.00 Obr. 17: Optimální příjem soli u dospělého člověka.

V dotazníkové poloţce č. 18 jsem se pacientů ptala, jaký je optimální denní příjem soli u dospělého člověka. Nejvíce respondentů označilo moţnost 5mg. Těchto respondentů bylo 57 (59,38 %). Správnou moţnost, 5g, označilo pouze 34 (35,42 %) respondentů. Poslední moţnost, příjem 10g/den, označilo 5 (5,21 %) respondentů.

44

Tab. 18: Maso nevhodné pro konzumaci při kardiovaskulárních chorobách. Nevhodné maso pro konzumaci Kuřecí Hovězí Vepřové Králičí Celkem

60.00

Absolutní četnost (n) 4 63 82 2 151

Relativní četnost (%) 2,65 41,72 54,30 1,32 100,00

54.30

50.00 41.72 40.00

Kuřecí Hovězí

[%] 30.00

Vepřové Králičí

20.00 10.00

2.65

1.32

0.00 Obr. 18: Maso nevhodné pro konzumaci při kardiovaskulárních chorobách.

V poloţce č. 19 měli respondenti moţnost více odpovědí. Označovali, který druh masa je nevhodný konzumovat při kardiovaskulárních chorobách. Z celkového počtu 151 odpovědí (100 %), patřily 4 (2,65 %) odpovědi k moţnosti kuřecí maso, 63 (41,72 %) odpovědí ke správné moţnosti maso hovězí, 82 (54,30 %) odpovědí ke správné moţnosti maso vepřové a pouze 2 (1,32 %) odpovědi k moţnosti králičí maso.

45

Tab. 19: Minimální týdenní konzumace ryb. Konzumované porce ryb za týden Jednu porci Dvě porce Tři porce Pět porcí Ryby by se neměly konzumovat


Relativní četnost (%) 0 63,54 33,33 2,08

1

1,04

96

100

Celkem

70.00

63.54

60.00

Jednu porci

50.00

Dvě porce

40.00

33.33

[%]

Tři porce

30.00

Pět porcí

20.00 10.00 0.00

0.00

2.08 1.04

Ryby by se neměly konzumovat vůbec

Obr. 19: Minimální týdenní konzumace ryb.

Dotazníková poloţka č. 20 zjišťovala, zda respondenti ví, jaké minimální mnoţství porcí ryb by měli týdně zkonzumovat. Správnou odpověď, dvě porce, označilo 61 (63,54 %) respondentů. Tři porce by konzumovalo 32 (33,33 %) respondentů. Pět porcí týdně označili dva z dotazovaných (2,08 %). Pouze jeden z dotazovaných (1,04 %) označil, ţe ryby by se neměly konzumovat vůbec. Moţnost jednu porci týdně neoznačil nikdo z dotazovaných.

46

Tab. 20: Nejvhodnější pohybová aktivita v rámci sekundární prevence. Pohybová aktivita Cvičení v posilovně Procházky sviţným tempem Plavání Horolezectví Práce na zahradě Vytrvalostní běh Jízda na kole Celkem

40.00 35.00

Absolutní četnost (n) 5 93 64 0 36 2 63 263

Cvičení v posilovně

35.36

30.00 25.00

24.33

23.95

13.69

Práce na zahradě

10.00 5.00 1.90 0.00

Procházky sviţným tempem Plavání Horolezectví

[%] 20.00 15.00

Relativní četnost (%) 1,90 35,36 24,33 0,00 13,69 0,76 23,95 100,00

Vytrvalostní běh 0.00

0.76

Jízda na kole

Obr. 20: Nejvhodnější pohybová aktivita v rámci sekundární prevence.

Poloţka č. 21 se ptala na nejvhodnější pohybovou aktivitu po akutním infarktu myokardu. Respondenti měli moţnost uvést více odpovědí. Správně odpovědi byly procházky sviţným tempem, plavání, jízda na kole, popř. práce na zahradě. Z 263 odpovědí je 5 odpovědí (1,9 %) u moţnosti cvičení v posilovně, u moţnosti procházky sviţným tempem je 93 (35,36 %) odpovědí, u moţnosti plavání 64 (24,33 %) odpovědí, moţnost horolezectví neoznačil nikdo z respondentů. 36 (13,69 %) odpovědí z celkového počtu je u moţnosti práce na zahradě, 2 krát byla označena moţnost vytrvalostní běh (0,76 %). 63 (23,95 %) odpovědí patří k moţnosti jízda na kole.

47

Tab. 21: Frekvence pohybové aktivity. Frekvence pohybové aktivity Denně minimálně 20 minut Jednou za tři dny 20 minut Třikrát týdně 60 min. intenzivní zátěţe Dvakrát týdně hodinu Celkem

80.00

Absolutní četnost (n) 72 17

Relativní četnost (%) 75,00 17,71

4

4,17

3 96

3,13 100,00

75.00

70.00 Kaţdý den minimálně 20 minut

60.00 50.00

Jednou za tři dny 20 minut

[%] 40.00

Třikrát týdně 60 minut intenzivní zátěţe

30.00 20.00 10.00

Dvakrát týdně hodinu

17.71 4.17

3.13

0.00 Obr. 21: Frekvence pohybové aktivity.

Dotazníková poloţka č. 22 zjišťovala, zda klienti ví, jak často by se měli věnovat pohybové aktivitě v rámci sekundární prevence. Správnou odpověď, denně minimálně 20 minut, uvedlo 72 (75 %) respondentů. Jednou za tři dny uvedlo 17 (17,71 %) respondentů. 4 (4,17 %) respondenti uvedli třikrát týdně 60 minut. Poslední moţnost, dvakrát týdně hodinu, uvedli 3 (3,13 %) dotázaní z celkového počtu 96 respondentů.

48

Tab. 22: Vliv kouření na kardiovaskulární systém. Vliv kouření na KVS Není prokázán vliv Sniţuje prokysličení, zvyšuje aktivitu trombocytů 5 cigaret/den neškodí Nevím Celkem

80.00

Absolutní četnost (n) 3

Relativní četnost (%) 3,13

69

71,88

2 22 96

2,08 22,92 100,00

Není prokázán vliv kouření na vznik infarktu myokardu

71.88

70.00 60.00

Kouření sniţuje prokysličení tkání, zvyšuje aktivitu krevních destiček, které napomáhají sráţení krve

50.00 [%] 40.00 30.00

22.92

20.00 10.00

Kouření maximálně pěti cigaret/den neškodí srdečnímu systému, ale pouze systému dýchacímu Nevím

3.13

2.08

0.00 Obr. 22: Vliv kouření na kardiovaskulární systém.

Poloţka č. 23 zjišťovala, zda respondenti ví, jak kouření ovlivňuje kardiovaskulární systém. Pouze 3 (3,13 %) respondenti uvedlo, ţe není prokázán vliv kouření na kardiovaskulární systém. Správnou odpověď, ţe kouření sniţuje prokysličení tkání, označilo 69 (71,88 %) respondentů. 2 (2,08 %) respondenti se domnívají, ţe kouření max. pěti cigaret/den neškodí a 22 (22,92 %) respondentů označilo moţnost nevím.

49

Tab. 23: Aplikace léků. Aplikace léků Hladina léků musí být konstantní Účinná látka působí dlouho Pokud zapomenu, můţu vzít 2 Nevím Celkem

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

96

100,00

0

0,00

0

0,00

0 96

0,00 100,00

. 120.00 100.00

Ano, hladina léků musí být v konstantní výši

100.00

Ne, účinná látka daného léku působí dlouhou dobu Ne, pokud zapomenu, můţu si pak vzít dva naráz Nevím

80.00 [%] 60.00 40.00 20.00 0.00

0.00

0.00

0.00

Obr. 23: Aplikace léků.

V poloţce č. 24 uvedlo všech 96 (100 %) respondentů, ţe léky musí brát pravidelně, aby jejich hladina byla v konstantní výši. Ţádná z nesprávných odpovědí nebyla respondenty označena.

50

Poloţka č. 16 byla otázkou otevřenou. Ţádný z respondentů na ni neodpověděl, proto jsem ji nezahrnula do zpracovaných výsledků. V poloţce č. 25 jsem dala respondentům prostor pro jejich náměty a připomínky k danému tématu. Ovšem nikdo z respondentů mi ţádný námět ani připomínku nepřipsal.

51

Pro větší přehlednost jsem vypracovala další dvě tabulky. Tabulka č. 24 znázorňuje, kolik respondentů uvedlo správné odpovědi u jednotlivých poloţek obsaţených ve druhé části dotazníku. V tabulce č. 25 je znázorněno, kolik správných odpovědí respondenti uvedli. V dotazníku bylo osm znalostních otázek, čili respondent mohl dosáhnout maximálně osmi bodů. Tab. 24: Počet správných odpovědí. Číslo poloţky č. 17 č. 18 č. 19

Název poloţky Optimální příjem ovoce a zeleniny Optimální příjem soli Nevhodné maso pro konzumaci

Správné odpovědi (n)

Správné odpovědi (%)

Špatné odpovědi (n)

Špatné odpovědi (%)

35

36,46

61

63,54

34

35,42

62

64,58

40

41,67

56

58,33

č. 20

Minimální týdenní konzumace ryb

61

63,54

35

36,46

č. 21

Nejvhodnější pohybová aktivita

46

47,92

50

52,08

72

75,00

24

25,00

69

71,88

27

28,13

96

100,00

0

0,00

č. 22 č. 23 č. 24

Frekvence pohybové aktivity Vliv kouření na KVS Aplikace léků

Tabulka č. 24 znázorňuje, s jakou úspěšností respondenti odpovídali na jednotlivé znalostní poloţky. U poloţky č. 17, optimální příjem ovoce a zeleniny za den, označilo správnou odpověď, 600g/den, 35 (36,46 %) respondentů. Chybnou odpověď označilo 61 (63,54 %) respondentů. U poloţky č. 18, optimální denní příjem soli, byla správná odpověď 5g. Tuto moţnost označilo 34 (35,42 %) respondentů, zatímco 62 (64,58 %) dotazovaných označilo chybnou moţnost. U poloţky č. 19 měli respondenti moţnost označit více odpovědí. V tomto případě byly správné odpovědi vepřové a hovězí maso. Obě moţnosti označilo pouze 40 (41,67 %) respondentů, zatímco 56 (58,33 %) dotazovaných označilo jen jednu ze správných moţností nebo moţnost chybnou. Poloţka č. 20 zjišťovala, zda respondenti znají minimální mnoţství porcí ryb za týden. Z 96 dotazovaných označilo správnou odpověď, dvě porce za týden, 61 (63,54 %) respondentů, zatímco 35 (36,46 %) respondentů označilo moţnost jinou. U poloţky č. 21 měli respondenti opět moţnost zvolit více moţností. Správnými moţnostmi byly: 52

procházky sviţným tempem, plavání a jízda na kole. Uznala jsem také moţnost práce na zahradě, protoţe ta je pacientovi povolena na základě domluvy s lékařem. Všechny správné moţnosti zvolilo 46 (47,92 %) respondentů, jiné moţnosti nebo jen část správných označilo 50 (52,08 %) respondentů. Poloţka č. 22 se ještě týkala pohybové aktivity. V této poloţce byla pouze jedna správná odpověď, a to, ţe pohyb je vhodný denně minimálně dvacet minut. Tuto moţnost označilo 72 (75,00 %) respondentů, zatímco 24 (25,00 %) dotazovaných označilo jinou, chybnou moţnost. Poloţka č. 23 zjišťovala, zda respondenti znají vliv kouření na kardiovaskulární systém. Správnou odpověď, kouření sniţuje prokysličení tkání a zvyšuje aktivitu krevních destiček, označilo 69 (71,88 %) dotazovaných, jinou odpověď označilo 27 (28,13 %) respondentů. Nejvyšší úspěšnost měli u poloţky týkající se aplikace léků. Správně odpovědělo, ţe léky předepsané kardiologem se musí uţívat pravidelně, všech 96 (100 %) respondentů.

Tab. 25: Dosaţený počet bodů. Dosaţený počet bodů

Počet respondentů (n)

Počet respondentů (%)

0 bodů 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů 6 bodů 7 bodů 8 bodů Celkem

0 0 2 19 29 18 16 11 1

0,00 0,00 2,08 19,79 30,21 18,75 16,67 11,46 1,04

96

100,00 %

Z osmi znalostních otázek zodpověděli správně pouze dvě 2 (2,08 %) respondenti. Tři správné odpovědi uvedlo 19 (19,79 %) respondentů. Čtyři správné odpovědi uvedlo 29 (30,21 %) dotazovaných, pěti bodů dosáhlo 18 (18,75 %) respondentů a šesti bodů 16 (16,67 %) respondentů. Sedm bodů získalo 11 (11,46 %) respondentů. Pouze 1 (1,04 %) respondent zodpověděl správně všech osm znalostních poloţek.

53

10

DISKUZE

V této bakalářské práci jsem se zaměřila na sekundární prevenci po infarktu myokardu. Cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti informováni o změně ţivotního stylu a léčebných opatřeních. Dotazníkové šetření proběhlo ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice na Interní kardiologické klinice, a to v rozmezí dva a půl měsíce. Pro zpracování výsledků jsem pouţila 96 dotazníků (96 %). Dotazníkové poloţky 1 – 7 zjišťovaly demografické údaje respondentů, na jejichţ základě jsem určila zkoumaný vzorek respondentů. Nejdříve jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z 96 respondentů bylo 68,75 % muţů a 31,25 % ţen. Ačkoliv byl počet respondentů nízký, tento poměr potvrzuje, ţe muţi stále trpí na kardiální onemocnění více, neţ ţeny. Druhá poloţka v dotazníku zjišťovala věk respondentů. Respondenty jsem rozdělila do tří věkových skupin – střední dospělost (30 – 44 let), pozdní dospělost (45 – 64 let) a stáří (65 – 90 let). Ve věkovém rozmezí 30 – 44 let bylo 6,25 % respondentů. V rozmezí 45 – 64 let bylo 50,00 % respondentů a v poslední skupině, ve věkovém rozmezí 65 – 90 let bylo 43,75 % dotazovaných. Nejmladší respondent byl muţ ve věku 36 let, po prvním AIM a nejstaršímu respondentovi bylo 83 let a prodělal dva infarkty myokardu. Průměrný věk respondentů byl 62,3 let. V dotazníkovém šetření bakalářské práce na stejné téma, prováděném v roce 2009 na téţe klinice, byl průměrný věk respondentů 62,4 let a v poměru muţů a ţen byl rozdíl pouze jedno procento.36 Třetí poloţka zjišťovala hmotnost a výšku respondentů, protoţe, jak je známo, nadváha a obezita jsou významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárního onemocnění. Podle získaných údajů trpělo 52,08 % respondentů nadváhou a 27,08 % bylo obézních. Ve výzkumu bakalářské práce z roku 2009 bylo 36,79 % pacientů obézních a 42,45 % dotazovaných mělo nadváhu. Z těchto výsledků se dá usuzovat, ţe pacientů po IM s BMI nad 30 ubývá.

36

Chromíková Katarína, Sekundární prevence po infarktu myokardu, 2009

54

Ve čtvrté poloţce jsem se ptala na nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů, abych porovnala, zda má vzdělání vliv na výskyt infarktu myokardu. 34,38 % respondentů uvedlo, ţe mají středoškolské vzdělání s maturitou. Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity, z 96 dotazovaných jich bylo 32,29 %. Pouze 4,17 % pacientů po infarktu myokardu byli lidé s vyšším odborným vzděláním. Vysokoškolské vzdělání mělo 10,42 % respondentů. Vzhledem k malému počtu respondentů se nedá jednoznačně říci, zda jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé méně rizikovou skupinou pro vznik infarktu myokardu, neţ lidé se základním či středním vzděláním. V další poloţce jsem zjišťovala zaměstnání respondentů, protoţe prodělání AIM mohla mít negativní dopad na jejich práceschopnost. Vzhledem k věku bylo 52,08 % respondentů ve starobním důchodě, 25,00 % bylo zaměstnaných a jen 4,17 % dotazovaných mělo uznaný invalidní důchod. Částečný invalidní důchod mělo 3,13 % respondentů. Z těchto výsledků proto nelze jednoznačně říci, ţe by infarkt myokardu invalidizoval jedince. Dokonce 8,33 % klientů uvedlo, ţe jsou pracujícími důchodci. Respondenti také uváděli, kolik srdečních příhod překonali. Nejvíce respondentů, 70,83 %, uvedlo, ţe prodělali pouze jeden infarkt myokardu. Dva infarkty prodělalo 23,96 % dotazovaných a tři a více pouze 5,21 % dotazovaných. I přes nízký celkový počet respondentů lze říci, ţe cílená sekundární prevence můţe ovlivnit další ţivot jedinců postiţených touto příhodou a další infarkt myokardu se nemusí objevit. Poloţka č. 7 byla spíše eliminační. Jak jsem uvedla výše, dotazníkové šetření bylo určeno pacientům minimálně šest měsíců po infarktu myokardu. Díky výborné spolupráci personálu byla tato podmínka splněna u všech dotazovaných. Podle výsledků prodělalo 43,75 % respondentů infarkt myokardu v rozmezí uplynulých pěti let, 42,71 % respondentů mělo infarkt myokardu před šesti měsíci aţ jedním rokem. Pouze 5,21 % dotazovaných prodělalo tuto chorobu před více neţ deseti lety. V další poloţce respondenti uváděli, jak často navštěvují svého kardiologa. Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila proto, abych zjistila, zda dodrţují lékařské kontroly. Intervaly návštěv nejsou přesně dané, záleţí na stavu klienta a na době, kdy k infarktu myokardu došlo. 54,17 % respondentů uvedlo, ţe kardiologa navštěvují dvakrát za rok. Jednou ročně chodí ke svému kardiologovi 25,00 % dotazovaných. 14,58 % respondentů chodí na kontroly jednou za tři měsíce a 6,25 % dotazovaných mají kontroly 55

jednou za měsíc. Domnívám se, ţe měsíčně chodí na kontroly pacienti ve studii nebo pacienti uţívající antikoagulantia. Další část dotazníku se jiţ zabývala informovaností dotazovaných jedinců. Nejdříve měli označit tvrzení, které nejlépe charakterizuje sekundární prevenci. Správně odpovědělo69,79 % dotazovaných, 15,63 % dotazovaných se domnívalo, ţe tento pojem zahrnuje pouze pravidelné návštěvy lékaře a zákaz kouření. Z celkového počtu uvedlo12,50 % respondentů, ţe sekundární prevence je zaměřena proti vzniku nemoci a 2,08 % respondentů se domnívalo, ţe ţádná odpověď není správná. Znalost tohoto pojmu je prvním krokem k pochopení, proč změnit svůj ţivotní styl. Pacienti by měli pochopit smysl změny svých návyků a neměnit je jen proto, ţe jim to nařídil lékař. Mimo jiné respondenti odpovídali i na to, kdo je informoval o jejich onemocnění a změně ţivotního stylu. Pro získání nejkvalitnějších informací je dobré, aby byl klient informován a později i edukován celým multidisciplinárním týmem. Proto měli respondenti moţnost označit více moţností. Přesto 46,03 % odpovědí patřilo pouze k moţnosti kardiolog, 29,10 % respondentů uvedlo moţnost praktický lékař. Pouze 12,70 % odpovědí bylo uvedeno u moţnosti zdravotní sestra a 9,52 % respondentů označilo moţnost fyzioterapeut. Dokonce pouze 1,59 % dotazovaných uvedlo moţnost nikdo a 1,06 % respondentů bylo informováno někým jiným, v tomto případě diabetologem a nutričním terapeutem. Z těchto výsledků vyplývá, ţe ne všichni z multidisplinárního týmu mají moţnost nebo zájem informovat klienty o opatřeních, které by měli učinit v rámci sekundární prevence. Jak vyplývá ze zásad podávání informací a edukace, klienti by měli být informováni nejen formou ústní, ale i písemnou. Písemná forma nejenţe doplňuje názornost, ale také zajišťuje, ţe si klient můţe potřebné informace znovu najít, pokud je v lékařské ordinaci přeslechl, nebo jim nerozuměl. Přesto 56,25 % dotazovaných získalo informace pouze ústní formou, 38,54 % respondentů získalo informace ústní i písemnou formou. Pouze písemnou formou byly informace poskytnuty 2,08 % respondentů a stejný počet respondentů uvedl, ţe informace jim nebyly poskytnuty vůbec. Jeden z dotazovaných (1,04 %) se jiţ na formu podání informací nepamatoval. Z těchto výsledků vyplývá, ţe způsob podávání informací nesplňuje veškerá kritéria. V práci Bc. Chromíkové 66,98 % respondentů uvedlo, ţe získalo informace jen ústní formou, a jen 27,36 % dotazovaných získalo informace ústní i písemnou formou. Je tedy

56

vidět, ţe k určitému posunu ve stylu podávání informací na Interní kardiologické klinice došlo.37 Kromě informovanosti dotazovaných jsem se zajímala i o to, jak jsou spokojeni mnoţstvím podaných informací, s kvalitou těchto informací a jak byly informace o ţivotosprávě dostatečné. Z celkového počtu bylo 53,13 % respondentů s mnoţstvím a kvalitou podaných informací naprosto spokojených. Spíše spokojených bylo s mnoţstvím informací 36,46 % respondentů a s kvalitou 33,33 % respondentů. Naprosto nespokojený s kvalitou a mnoţstvím informací nebyl nikdo z dotazovaných, ale 3,13 % dotazovaných bylo spíše nespokojených s mnoţstvím a 5,21 % dotazovaných s kvalitou podaných informací. 47,29 % respondentů povaţovalo informace za naprosto dostatečné, spíše dostatečné byly informace pro 39,58 % respondentů. Za naprosto nedostatečné označil informace jeden z dotazovaných, spíše nedostatečné byly informace pro 4,17 % respondentů z celkového počtu 96 respondentů. I přes svou nespokojenost se klienti ostýchají ptát se lékaře na to, čemu nerozuměli, či na to, co jim v podaných informacích chybělo, jak vyplývá z toho, ţe na otázku č. 16 (Uveďte, které informace Vám chyběly), neodpověděl ţádný z respondentů. Z těchto výsledků vyplývá, ţe se očekávané výsledky č. 2, č. 3 a č. 4 nepotvrdily. V očekávaném výsledku č. 2 jsem předpokládala, ţe více neţ 75 % respondentů bude s kvalitou informací naprosto spokojených, ovšem naprosto spokojených bylo pouze 53,13 % respondentů. Stejné procento dotazovaných bylo naprosto spokojených s mnoţstvím podaných informací, coţ znamená, ţe se nepotvrdil ani očekávaný výsledek č. 3, ve kterém jsem předpokládala, ţe více neţ 75 %

respondentů

bude

s mnoţstvím

informací

naprosto

spokojených.

V očekávaném výsledku č. 4 jsem předpokládala, ţe více neţ 50 % respondentů bude povaţovat podané informace za naprosto dostatečné. Jelikoţ tuto moţnost označilo 47,29 % dotazovaných, nepotvrdil se ani očekávaný výsledek č. 4. Další informace, na kterou jsem se dotazovala, byla, které oblasti byly zahrnuty v informacích, které byly respondentům podány. Z 358 odpovědí bylo 24,30 % uvedených u stravování, 22,63 % moţností bylo označeno u pohybové aktivity, 19,27 % respondentů označilo aplikaci léků a kontroly u kardiologa a pouze 14,25 % respondentů označilo moţnost kouření. Moţnost jiné označil jeden respondent (0,28 %). Tento 37

Srov. Chromíková Katarína, Sekundární prevence po infarktu myokardu, 2009, str. 72

57

respondent byl navíc informován o sexuální aktivitě. Kaţdý lékař by měl podat informace systematicky o všech oblastech ţivotního stylu. Pokud pomineme kouření, nejméně lékaři informovali respondenty o aplikaci léků. To můţe být nebezpečné, pokud pacienti uţívají antiagrantia nebo antikoagulantia. Velmi důleţitou částí sekundární prevence je stravování. Proto mne zajímalo, zda respondenti mají informace o tom, jaké mnoţství ovoce a zeleniny mají denně přijmout. Ačkoli je podle odborníků optimální denně přijmout aţ 600g ovoce a zeleniny, 40,63 % respondentů označilo jako správnou odpověď 400g. Správnou odpověď, aţ 600g, označilo 36,46 % respondentů. 22,92 % respondentů se domnívá, ţe optimální příjem této sloţky potravy je 200g denně. Ovoce a zelenina je pro tělo důleţitým zdrojem vitamínů, antioxidantů, vlákniny a u některých druhů i vápníku a bílkovin. Proto je důleţité pacienty informovat o jejich optimální konzumaci a případnému vyvarování se některým druhům, které by mohly interagovat s uţívanými léky (například zelenina bohatá na vitamín K konzumovaná spolu s Warfarinem, můţe vyrušit účinky tohoto léku). Další sloţkou potravy, která ovlivňuje cévní systém a tlak krve je sůl. Někteří odborníci na výţivu se domnívají, ţe sůl obsaţená běţně v potravinách postačuje, není třeba přisolovat. Nutriční terapeuti uvádějí, ţe klienti po infarktu myokardu mají denně přijmout maximálně 5g soli. Přesto 59,38 % respondentů, označilo jako správnou odpověď 5mg soli denně. Moţnost 5g označilo pouze 35,42 % dotazovaných. 5,21 % respondentů se domnívá, ţe optimální denní příjem soli je 10g. Domnívám se, ţe většina z dotazovaných povaţuje sůl za nedílnou část přípravy pokrmu a proto neznají optimální mnoţství, které by měli přijímat. Nedílnou součástí stravování je konzumace masa. V poloţce č. 19, která se této problematiky týkala, byly dvě správné odpovědi. A to, ţe nevhodným masem pro konzumaci je pro kardiaky nejen maso hovězí, ale i vepřové. Přesto 54,30 % respondentů označilo pouze vepřové maso a 41,72 % respondentů označilo maso hovězí. 2,65 % respondentů se domnívalo, ţe nevhodným masem je maso kuřecí a dva z dotazovaných označilo jako nevhodné maso králičí. Další poloţka zjišťovala, jestli respondenti mají představu o tom, kolik porcí ryb by měli minimálně přijmout za týden. Konzumace ryb má velice příznivý efekt na zdravotní stav jedince. Látky, které mají příznivý efekt, se nazývají omega3 – poly58

nenasycené mastné kyseliny, tzv. PUFA. Přesto v naší zemi není konzumace ryb mezi populací dostatečně rozšířena. První moţnost, ţe by se měla konzumovat minimálně jedna porce týdně, neoznačil ţádný z respondentů. Z 96 respondentů označilo správnou moţnost, minimálně dvě porce, 63,54 % dotazovaných. Minimálně tři porce týdně označilo 33,33 % respondentů. 2,08 % z dotazovaných se domnívají, ţe by měli týdně přijmout minimálně pět porcí ryb týdně. Jeden respondent (1,04 %) označil, ţe ryby by se neměly konzumovat vůbec. Kromě stravování jsem se zajímala i informovanosti respondentů o pohybové aktivitě v rámci sekundární prevence. Pohyb je, nebo by měl být, nedílnou součástí ţivotního stylu kaţdého jedince, a to nejen po prodělání infarktu myokardu. Jako nejvhodnější pohybovou aktivitu lékaři a fyzioterapeuti doporučují chůzi, plavání, jízdu na kole a popřípadě také práci na zahradě. Jen si musí spolu s klientem ujasnit, jakou práci můţe vykonávat. Nejčastěji zvolená moţnost byla procházky sviţným tempem. Označilo ji 35,36 % respondentů. 24,33 % dotazovaných označilo moţnost plavání a 23,95 % dotazovaných označilo za nejvhodnější pohybovou aktivitu plavání. Práce na zahradě byla označena 13,69 % respondentů. Moţnost horolezectví nezvolil ţádný z respondentů, ale 1,90 % z dotazovaných povaţuje za nejvhodnější pohybovou aktivitu cvičení v posilovně a 0,76 % klientů, z celkového počtu respondentů, označili moţnost vytrvalostní běh. V bakalářské práci z roku 2009 uvedlo 37,01 % respondentů, ţe nejvhodnější pohybovou aktivitou je chůze, 21,26 % respondentů uvedlo jízdu na kole a jen 7,87 % z dotazovaných označilo moţnost plavání38. Vzhledem k těmto výsledkům lze říci, ţe v oblasti pohybové aktivity jsou respondenti informování lépe, neţ před čtyřmi lety. Kaţdý z pacientů po akutním infarktu myokardu by měl znát frekvenci pohybové aktivity. Podle fyzioterapeutů, kteří vedou kardiotréninky, je optimální věnovat se sportu nebo jiné pohybové aktivitě kaţdý den minimálně dvacet minut. Pohyb nejen napomáhá sníţit nebo udrţet BMI, ale také má blahodárný vliv na kardiovaskulární a respirační systém, působí preventivně proti ateroskleróze a ischemii dolních končetin. Většina respondentů, celkem 75,00 %, označila správnou moţnost, a to, ţe pohybová aktivita by měla být provozována denně minimálně dvacet minut. 17,71 % z dotazovaných se domnívá, ţe pohyb stačí provádět jednou za tři dny, dvacet minut. Jen 4,17 % 38

Srov. Chromíková Katarína, Sekundární prevence po infarktu myokardu, 2009

59

respondentů označili jako správnou moţnost, ţe pohyb se má provozovat třikrát týdně hodinu intenzivní zátěţe a jen 3,13 % respondentů označilo hodinu pohybu dvakrát týdně jako optimální. Jak jsem jiţ uvedla výše, je prokázán negativní vliv kouření na kardiovaskulární i na respirační systém. Prvním krokem k zanechání kouření je pochopit, proč je kouření škodlivé. Proto jsem se snaţila zjistit, zda respondenti vědí, jaký vliv má kouření na kardiovaskulární systém. Více jak polovina respondentů, čili 71,88 %, označila, ţe kouření sniţuje prokysličení tkání a zvyšuje aktivitu trombocytů, coţ je správná odpověď. Druhou nejčastěji zvolenou moţností byla moţnost nevím. Označilo ji 22,92 % respondentů. Jen 3,13 % z dotazovaných se domnívá, ţe není prokázán vliv kouření na kardiovaskulární systém a 2,08 % z dotazovaných má pocit, ţe kouření maximálně pěti cigaret za den organismu neškodí. V poslední poloţce, na kterou respondenti odpovídali, jsem se ptala, zda musí uţívat léky předepsané kardiologem pravidelně. Všech 96, čili 100 %, respondentů správně uvedlo, ţe léky je vhodné brát pravidelně, protoţe hladina léků musí být v konstantní výši. Můţe se samozřejmě stát, ţe jedinec občas zapomene některý lék vzít. V takové situaci by měl vědět, ţe má tuto dávku vynechat a nebrat si později dávku dvojitou, coţ by mohlo zapříčinit kumulaci léčiva a neţádoucí efekt tohoto léčiva. Jak jsem jiţ uvedla výše, kaţdý respondent mohl v otázkách vědomostních získat maximálně 8 bodů. Plného počtu dosáhl pouze jeden respondent. Sedmi bodů dosáhlo 11,46 % respondentů. Na šest otázek zodpovědělo správně 16,67 % z dotazovaných a pět poloţek správně označilo 18,75 % respondentů. Čtyři body získalo nejvíce respondentů, a to 30,21 %. Tři správné odpovědi označilo 19,79 % dotazovaných a dvě správné odpovědi označilo 2,08 % respondentů. Ţádný z respondentů neměl všechny odpovědi špatné ani neodpověděl správně jen na jednu z otázek. Podle nastavených kritérií je ovšem označení méně jak čtyř správných odpovědí nedostatečné. Přesto minimálně na polovinu znalostních otázek odpovědělo správně 78,13 % respondentů. Tím se potvrdil očekávaný výsledek č. 5, ve kterém jsem předpokládala, ţe na polovinu znalostních otázek odpoví správně alespoň 50 % respondentů.

60

11

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ A DOPORUČENÍ

PRO PRAXI

Podle získaných výsledků je vidět, ţe nejméně jsou klienti informovaní o problematice stravování. V ostatních oblastech sekundární prevence po infarktu myokardu odpovídalo správně minimálně 50 % respondentů. Proto bych navrhovala jako řešení umístit na Interní kardiologické klinice ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice broţury se souhrnnými informacemi o sekundární prevenci. Tyto broţury by poslouţily také lékařům v ambulancích dané kliniky jako doplňující materiál k jejich poučení pacientů. Abychom sníţili počet jedinců postiţených infarktem myokardu, je potřeba navazovat na informovanost edukací. Jak je totiţ z této práce zřejmé, informovaností se nedá dosáhnout maximálního efektu. Proto bych dále navrhovala vytvořit ve spolupráci s nutričními terapeuty blok několika edukačních lekcí, které by byly zaměřeny na stravování pacientů po infarktu myokardu. Po kaţdé lekci by mohl nemocný dostat například týdenní vzorový jídelníček. Na konci poslední lekce by se mohla zpětná vazba klientů zajistit krátkým testem s otázkami zabývajícími se stravováním nebo zadáním, aby kaţdý klient zkusil sám sestavit vhodný jídelníček. Domnívám se, ţe v těchto edukačních lekcích by bylo vhodné zapojit, kromě nutričních terapeutů, i všeobecné sestry, aby bylo vyuţito potenciálu celého multidiscplinárního týmu. Co se týče pohybové aktivity, na této klinice jsou pro pacienty po infarktu myokardu kardiotréninky, které jsou vedené fyzioterapeuty tamní kliniky. Pacienti zde cvičí a trénují podle svých individuálních schopností a zároveň se učí, jaké pohybové aktivitě se věnovat v soukromí. Prvním krokem k plné a kvalitní informovanosti je změna postoje zdravotnického personálu k informování pacientů. Jak jsem jiţ uvedla výše, bylo by dobré navázat na informovanost edukací. Proto by měl být personál proškolen o zásadách informování a edukace klientů po infarktu myokardu a měl by být motivován ke snaze získat nové informace a zkušenosti, které by byly vyuţitelné při práci s klienty v rekonvalescenční fázi tohoto onemocnění. Proto bych navrhovala vytvořit edukační lekci pro nelékařské zdravotnické pracovníky, ve které by se naučili, jak správně informovat a edukovat klienty o ţivotním stylu a sekundární prevenci jejich onemocnění. 61

ZÁVĚR

Ačkoliv se problematika sekundární prevence dostává do povědomí lidí, jsou v této oblasti stále ještě nedostatky. Bakalářská práce se dělí na část teoretickou a na část empirickou. V první, teoretické, části bakalářské práce jsem zabývala problematikou infarktu myokardu, jeho vznikem a léčbou, dále problematikou primární a sekundární prevence a informovaností. Pro část empirickou jsem stanovila tři cíle. Tyto stanovené cíle byly splněny. Cíl č. 1 Zjistit spokojenost respondentů s mnoţstvím a kvalitou poskytnutých informací o ţivotosprávě po infarktu myokardu. Cíl č. 2 Zjistit znalosti respondentů o správné ţivotosprávě po prodělaném infarktu myokardu. Cíl č. 3 Navrhnout opatření ke zlepšení a rozšíření informovanosti pacientů o sekundární prevenci IM. K výše uvedeným cílům jsem stanovila 5 očekávaných výsledků. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládám, ţe víc neţ 50 % respondentů ví, co je to sekundární prevence. Tento očekávaný výsledek se potvrdil, protoţe 69,79 % označilo správné tvrzení o sekundární prevenci. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládám, ţe více neţ 75 % respondentů je naprosto spokojených s kvalitou podaných informací. Tento očekávaný výsledek se nepotvrdil, protoţe jen 53,13 % respondentů je naprosto spokojených s kvalitou podaných informací. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládám, ţe více neţ 75 % respondentů je naprosto spokojených s mnoţstvím podaných informací o sekundární prevenci.

62

Tento očekávaný výsledek se také nepotvrdil, protoţe jen 53,13 % respondentů bylo naprosto spokojených s mnoţstvím informací o sekundární prevenci IM. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládám, ţe pro více neţ 50 % byly podané informace naprosto dostatečné. Očekávaný výsledek č. 4 se nesplnil, protoţe jen 47,29 % respondentů povaţovalo podané informace za naprosto dostatečné. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládám, ţe alespoň 50 % respondentů odpoví správně na polovinu znalostních otázek. Tento očekávaný výsledek se splnil, protoţe 78,13 % respondentů odpovědělo správně alespoň na čtyři z osmi znalostních otázek, zatímco 21,87 % dotazovaných zodpovědělo správně jen tři nebo méně otázek. Nejlépe respondenti odpověděli na poloţku týkající se aplikace léků. Všech 96 dotazovaných ví, ţe léky se musí brát pravidelně, aby hladina účinné látky zůstala konstantní. Druhou nejlépe zodpovídanou znalostní poloţkou byla poloţka týkající se frekvence pohybové aktivity. Celých 75,00 % respondentů zodpovědělo správně. Dobrých výsledků respondenti dosahovali i u problematiky kouření. 71,88 % respondentů ví, jakým způsobem kouření škodí kardiovaskulárnímu systému i organismu celkově. Podle těchto výsledků je zřejmé, ţe respondenti nepovaţují informace podané zdravotnickým personálem za dostatečné. Proto by měl být na pracovišti kvalitní multidisciplinární tým, který by pacientům podával komplexní a kvalitní informace o sekundární prevenci a který by byl schopen zodpovědět všechny dotazy klientů. Samozřejmě za své zdraví si kaţdý zodpovídá sám, a proto je neméně důleţité posílit v klientech zodpovědnost za své zdraví a posílit jejich motivaci k udrţení nebo zlepšení jejich aktuálního zdravotního stavu. Pokud kaţdý jedinec nezačne zodpovídat sám za své zdraví, tak mu ţádný, byť sebelépe proškolený, multidisciplinární tým nepomůţe.

63

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Fišerová Libuše Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Název práce: Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci Vedoucí práce: Mgr. Petra Juřeníková, PhD. Počet stran: 80 včetně příloh Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: infarkt myokardu, sekundární prevence, informovanost

Tato bakalářská práce zjišťuje úroveň informovanosti pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci tohoto onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje poznatky o infarktu myokardu, jeho rizikových faktorech a vzniku. Dále jsou v ní obsaţeny informace o prevenci a jejím rozdělení a o tom, jaké jsou zásady informování klientů. Empirická část obsahuje údaje z průzkumného šetření, prováděného na Interní kardiologické klinice Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. Tyto údaje byly od respondentů získány formou anonymního dotazníku. Výsledky průzkumu a jejich analýza poskytují údaje o informovanosti pacientů o jejich spokojenosti s mnoţstvím a kvalitou podaných informací z oblasti sekundární prevence po infarktu myokardu. Cílem bakalářské práce bylo poukázat na nezbytnost sekundární prevence v léčbě akutního infarktu myokardu.

This thesis provides a level of awareness of patients after myocardial infarction about secondary prevention of this illness. Thesis is divided into two parts, theoretical part and empirical part. 64

Theoretical part contains information about myocardial infarction, its risk factors and information about formation of disease. In addition, it contains information about the prevention, its dividing and about principles of informing of clients. Empirical part contains data from an exploratory investigation, which was conducted in the Department of internal Medicine–Cardiology of University hospital BrnoBohunice. Data were obtained from respondents by means of an anonymous questionnaire. The survey results and their analysis provide data on patient awareness about their satisfaction with the quantity and quality of submitted information from the secondary prevention after myocardial infarction. The aim of this thesis was to highlight the need for secondary prevention in the treatment of acute myocardial infarction.

Keywords: myocardial infarction, secondary prevention, awareness.

65

LITERATURA A PRAMENY

ČECHOVÁ, Věra, MELLANOVÁ, Alena, KUČEROVÁ, Hana, Psychologie a pedagogika II. 1. vyd., Praha: Informatorium, 2004. 160 s. ISBN 80-7333-028-8. HRADEC, Jaromír, SPÁČIL, Jiří. Kardiologie, Angiologie.1. vyd., Praha: Galén, 2001. 359 s. ISBN 80-7262-106-8.

CHEITLIN, Melvin D., SOKOLOW M., MCILROY, Malcolm B. Klinická kardiologie. 1. vyd., Jinočany: H a H, 2005. 847s. ISBN 80-7319-005-2. CHROBÁK, Ladislav, a kolektiv. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. 244 s. ISBN 978-80-247-1309-0. CHROMÍKOVÁ, Katarína. Sekundární prevence po infarktu myokardu. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2009. IVANOVÁ, Kateřina, JUŘÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd., Olomouc 2009. 99s. ISBN 978-80-244-1832-2. JUDr. MERVARTOVÁ, Martina, Právo pacienta na informace a nahlížení do zdravotnické dokumentace, 55240 [online]. 3. 10. 2008 [cit. 2012-04-10]. Dostupné na WWW .

JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2010. 80 s. ISBN 978-80-247-2171-2. KLENER, Pavel, a kolektiv. Vnitřní lékařství III. 1.vyd., Praha: Informatorium, 2002. 196 s. ISBN 80-86073-98-X. KOLÁŘ, Jiří, et al. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4.vyd., Praha: Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5. KOLEKTIV AUTORŮ, Sestra a urgentní stavy, 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2008. 549 s. ISBN 978-80-247-2548-2.

66

ŠÁFRÁNKOVÁ, Alena, NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství I. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2006. 280 s. ISBN 978-80-247-1148-5. ŠPAČEK, Rudolf, WIDIMSKÝ, Petr. Infarkt myokardu. 1.vyd., Praha: Galén, 2003. 231 s. ISBN 80-7262-197-1. ŠPINAR, Jindřich, VÍTOVEC, Jiří, a kolektiv. Ischemická choroba srdeční. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2003. 364 s. ISBN 80-247-0500-1. ŠPINAR, Jindřich, VÍTOVEC, Jiří, a kolektiv. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4. VENGLÁŘOVÁ, Martina, MAHROVÁ, Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8. VOKURKA, Martin, HUGO, Jan. Praktický slovník medicíny. 7. rozšířené vyd., Praha: MAXDORF, 2004. 490 s. ISBN 80-7345-009-7. WIDIMSKÝ, Jiří. Sekundární prevence po infarktu myokardu. 1.vyd., Praha: TRITON, 1999. 117 s. ISBN 80-7254-058-0.

67

SEZNAM ZKRATEK

AIM

Akutní infarkt myokardu

ASA

Acetyl salicylová kyselina

BMI

Body mass index

CK

Kreatinkináza

CMP

Cévní mozková příhoda

DM

Diabetes mellitus

ECHO

Echokardiografie

EKG

Elektrokardiografie

HDL

High density lipoprotein

IM

Infarkt myokardu

KVS

Kardiovaskulární systém

LD

Laktátdehydrogenáza

LDL

Low density lipoprotein

MMSE

Mini Mental State Examination – test kognitivních funkcí

NSTEMI Non ST elevation myocardial infarction PTCA

Percutaneous transluminal coronary angioplasty

PUFA

Omega3 – polynenasycené mastné kyseliny

RC

Ramus cirkumflexus, větev koronární artérie

RIA

Ramus intraventricularis anterior, větev koronární artérie

STEMI

ST elevation myocardial infarction, elevace ST úseku na EKG

68

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Pohlaví respondentů...................................................................................................... 28 Tab. 2: Věk respondentů. .......................................................................................................... 29 Tab. 3: Hodnoty BMI. ............................................................................................................... 30 Tab. 4: Nejvyšší dosaţené vzdělání. ......................................................................................... 31 Tab. 5: Zaměstnání respondentů. .............................................................................................. 32 Tab. 6: Počet infarktů myokardu. .............................................................................................. 33 Tab. 7: Poslední infarkt myokardu. ........................................................................................... 34 Tab. 8: Návštěvy kardiologa. .................................................................................................... 35 Tab. 9: Znalost pojmu sekundární prevence. ............................................................................ 36 Tab. 10: Informující osoba/y. .................................................................................................... 37 Tab. 11: Forma podání informací.............................................................................................. 38 Tab. 12: Spokojenost s mnoţstvím informací. .......................................................................... 39 Tab. 13: Kvalita podaných informací........................................................................................ 40 Tab. 14: Dostatečnost podaných informací o ţivotosprávě. ..................................................... 41 Tab. 15: Oblasti zahrnuté v podaných informacích. ................................................................. 42 Tab. 16: Optimální příjem ovoce a zeleniny. ............................................................................ 43 Tab. 17: Optimální příjem soli u dospělého člověka. ............................................................... 44 Tab. 18: Maso nevhodné pro konzumaci při kardiovaskulárních chorobách. ........................... 45 Tab. 19: Minimální týdenní konzumace ryb. ............................................................................ 46 Tab. 20: Nejvhodnější pohybová aktivita v rámci sekundární prevence. ................................. 47 Tab. 21: Frekvence pohybové aktivity. ..................................................................................... 48 Tab. 22: Vliv kouření na kardiovaskulární systém. .................................................................. 49 Tab. 23: Aplikace léků. ............................................................................................................. 50 Tab. 24: Počet správných odpovědí. ......................................................................................... 52 Tab. 25: Dosaţený počet bodů. ................................................................................................. 53

69

SEZNAM GRAFŮ

Obr. 1: Pohlaví respondentů...................................................................................................... 28 Obr. 2: Věk respondentů. .......................................................................................................... 29 Obr. 3: Hodnoty BMI. ............................................................................................................... 30 Obr. 4: Nejvyšší dosaţené vzdělání. ......................................................................................... 31 Obr. 5: Zaměstnání respondentů. .............................................................................................. 32 Obr. 6: Počet infarktů myokardu. .............................................................................................. 33 Obr. 7: Poslední infarkt myokardu. ........................................................................................... 34 Obr. 8: Návštěvy kardiologa. .................................................................................................... 35 Obr. 9: Znalost pojmu sekundární prevence. ............................................................................ 36 Obr. 10: Informující osoba/y. .................................................................................................... 37 Obr. 11: Forma podání informací.............................................................................................. 38 Obr. 12: Spokojenost s mnoţstvím informací. .......................................................................... 39 Obr. 13: Kvalita podaných informací........................................................................................ 40 Obr. 14: Dostatečnost podaných informací o ţivotosprávě. ..................................................... 41 Obr. 15: Oblasti zahrnuté v podaných informacích. ................................................................. 42 Obr. 16: Optimální příjem ovoce a zeleniny. ............................................................................ 43 Obr. 17: Optimální příjem soli u dospělého člověka. ............................................................... 44 Obr. 18: Maso nevhodné pro konzumaci při kardiovaskulárních chorobách. ........................... 45 Obr. 19: Minimální týdenní konzumace ryb. ............................................................................ 46 Obr. 20: Nejvhodnější pohybová aktivita v rámci sekundární prevence. ................................. 47 Obr. 21: Frekvence pohybové aktivity. ..................................................................................... 48 Obr. 22: Vliv kouření na kardiovaskulární systém. .................................................................. 49 Obr. 23: Aplikace léků. ............................................................................................................. 50

70

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 – Dotazník Příl. 2 – MMSE (mini mental state examination) Příl. 2 – Povolení k dotazníkovému šetření

71

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Dotazník Váţená paní, váţený pane, jmenuji se Libuše Fišerová a jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia v oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Ráda bych Vás poţádala o vyplnění tohoto dotazníku, jehoţ výsledky jsou stěţejní pro mou bakalářskou práci na téma Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci. Tento dotazník je anonymní. Zakrouţkujte prosím pouze jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. Děkuji za Váš čas a spolupráci Libuše Fišerová 1. Pohlaví a) Muţ b) Ţena 2. Uveďte prosím váš věk ……. 3. Uveďte prosím a) Současnou váhu ………kg b) Váhu před vznikem onemocnění…………kg c) Výšku ……..cm 4. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) Základní b) Středoškolské bez maturity c) Středoškolské s maturitou d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské 72

5. Jaké je Vaše zaměstnání? a) Zaměstnaný b) Nezaměstnaný c) Pracující důchodce d) Starobní důchod e) Částečně invalidní důchod f) Invalidní důchod 6. Kolikátý infarkt myokardu jste překonal/a a) První b) Druhý c) Třetí a více 7. Uveďte prosím, před kolika měsíci/lety jste měl/a poslední infarkt myokardu …………………….. 8. Jak často navštěvujete svého kardiologa? ……………………………… 9. Označte prosím tvrzení, které nejlépe charakterizuje sekundární prevenci a) Sekundární prevence je zaměřena proti vzniku nemoci b) Sekundární prevence je soubor opatření, která mají zabránit dalšímu rozvoji nebo znovuvzplanutí nemoci. c) Sekundární prevence znamená pravidelné návštěvy lékaře a zákaz kouření d) Ţádná odpověď není správná 10. Kdo Vás informoval o Vaší nemoci a o změně ţivotního stylu? (můţete uvést více odpovědí) a) Praktický lékař b) Kardiolog c) Zdravotní sestra 73

d) Fyzioterapeut e) Nikdo f) Jiný (uveďte)………………………………………………… 11. Jakou formou Vám byly informace poskytnuty? (můţete označit více odpovědí) a) Ústní formou b) Písemnou formou c) Ústní i písemnou formou d) Nebyly poskytnuty e) Nepamatuji se 12. Označte na škále, jak jste byl/a spokojen/a s mnoţstvím podaných informací

Naprosto spokojený

Spíše spokojený




13. Označte na škále, jak jste byl/a spokojen/a s kvalitou podaných informací.

Naprosto jený spokojený

Spíše spokojený



Naprosto nespoko-

14. Podané informace o ţivotosprávě po infarktu myokardu povaţuji za:

Naprosto dostatečné

Spíše dostatečné

Dostatečné i nedostatečné

Spíše nedostatečné

Naprosto nedostatečné

15. Které oblasti byly v podaných informacích zahrnuty? (můţete uvést více odpovědí) a) Stravování b) Pohybová aktivita 74

c) Kontroly u kardiologa d) Aplikace léků e) Kouření f) Jiné……………………………………………………………………… 16. Uveďte prosím, které oblasti v podaných informacích, podle Vás, zahrnuty nebyly ………………………………………………………………………………… 17. Jaké mnoţství ovoce a zeleniny byste měl/a, podle Vás, denně přijmout? a) Aţ 200g b) Aţ 400g c) Aţ 600g 18. Označte optimální denní příjem soli u dospělého člověka a) 5mg b) 5g c) 10g 19. Který druh masa je nevhodné konzumovat. (můţete uvést více odpovědí) a) Kuřecí b) Hovězí c) Vepřové d) Králičí 20. Kolik porcí ryb byste měl/a minimálně za týden zkonzumovat? a) Jednu porci b) Dvě porce c) Tři porce d) Pět porcí e) Ryby by se neměly konzumovat vůbec

75

21. Jaká je nejvhodnější pohybová aktivita po infarktu myokardu (můţete uvést více odpovědí) a) Cvičení v posilovně b) Procházky sviţným tempem c) Plavání d) Horolezectví e) Práce na zahradě f) Vytrvalostní běh g) Jízda na kole 22. Uveďte, jak často byste se měl / a věnovat pohybové aktivitě a) Kaţdý den minimálně 20 minut b) Jednou za tři dny 20 minut c) Třikrát týdně 60 minut intenzivní zátěţe d) Dvakrát týdně hodinu 23. Uveďte, jakým způsobem ovlivňuje kouření Váš srdeční systém. a) Není prokázán vliv kouření na vznik infarktu myokardu b) Kouření sniţuje prokysličení tkání, zvyšuje aktivitu krevních destiček, které napomáhají sráţení krve c) Kouření maximálně pěti cigaret / den neškodí srdečnímu systému, ale pouze systému dýchacímu d) Nevím 24. Je nutné brát léky předepsané Vaším kardiologem pravidelně? a) Ano, hladina léků musí být v konstantní výši b) Ne, účinná látka daného léku působí dlouhou dobu c) Ne, pokud zapomenu, můţu si pak vzít dva naráz d) Nevím 25. Zde je prostor pro Vaše náměty a připomínky k danému tématu …………………………………………………………………………………

76

Příloha č. 2 – Mini mental state examination (MMSE) Za kaţdý správně provedený úkol zatrhněte x, tj. 1 bod. 1. ORIENTACE - odpověď do 10 s o o o o o o o o o o

Které je roční období? Který máme nyní rok? Kolikátého je dnes? Který den v týdnu je dnes? Který je měsíc? Ve kterém jsme městě? Ve kterém jsme okrese (kraji)? V jaké jsme zemi? Jak se jmenuje toto zdravotní zařízení, kde jsme? V kolikátém jsme poschodí?

2. ZAPAMATOVÁNÍ “Nyní vyjmenuji tři věci. Aţ je všechny vyjmenuji, budu chtít, abyste je zopakoval. Dobře si je zapamatujte! Za několik minut se vás na tyto předměty znovu zeptám." Bod přidělte za kaţdou správnou odpověď. Pořadí je libovolné. Pokud není pacient schopen splnit úkol, opakujte výrazy, dokud si je nezapamatuje, maximálně však ještě pětkrát. Je to podmínka pro úkol číslo 4, tj. Vybavování. LOPATA ŠÁTEK VÁZA (… … …) "A nyní prosím tato slova opakujte." 3. POZORNOST A POČÍTÁNÍ "Nyní odečtěte od 100 vţdy 7, aţ odečtete pětkrát za sebou, skončete." Jestliţe udělá pacient chybu a od chybné hodnoty dál odečítá správně, počítejte pouze tuto chybu. 93 86 79 72 65 (… … … … …) Pokud pacient nechce počítat, vyzvěte jej: "Hláskujte pozpátku slovo POKRM." Dejte vţdy bod za kaţdé správné písmeno, např. M R K O P = 5 (… … … … …) 4. VYBAVOVÁNÍ "A teď, prosím zopakujte slova, která jsem vám před chvílí říkal." Za kaţdou správnou odpověď přísluší jeden bod. LOPATA ŠÁTEK VÁZA (… … …) 77

5. POJMENOVÁNÍ PŘEDMĚTU o o

"Co je to?" (ukaţte hodinky) "Co je to?" (ukaţte tuţku)

6. OPAKOVÁNÍ Za odpověď celou větou přidělte pacientovi jeden bod. Ale jen je-li odpovězeno bezchybně na první pokus. "Opakujte!: “První praţská paroplavba." (…) 7. STUPŇOVANÝ PŘÍKAZ Dejte pacientovi do ruky čistý papír a dejte mu tento úkol: “Nyní vezměte do pravé ruky tento papír, přeloţte jej na půl a dejte ho na stolek." 1. stupeň - uchopení papíru do pravice (…) 2. stupeň - přeloţení papíru na polovinu (…) 3. stupeň - poloţení papíru na stolek (…) 8. ČTENÍ A PLNĚNÍ PŘÍKAZU Pacientovi ukaţte kartičku s nápisem: ZAVŘETE OČI. Zároveň ho vyzvěte: "Přečtěte, co je tady napsáno a udělejte to!" Jeden bod přidělte pacientovi za splnění příkazu do 10 sekund, maximálně na tři pokusy. (…) 9. PSANÍ Dejte pacientovi psací potřeby a papír a vyzvěte jej: “Napište libovolnou větu." Věta můţe obsahovat pravopisné chyby, musí ale mít smysl a musí obsahovat podmět a přísudek.

78

10. OBKRESLOVÁNÍ Dejte pacientovi bílé papíry a psací potřeby, vyzvěte jej, aby namaloval níţe uvedený obrázek. Úkol můţe plnit na několik pokusů, ale v limitu jedné minuty. Nevadí roztřesenost. Musí být ale zachovány všechny strany a všechny úhly. Průnik obou pětiúhelníků musí tvořit čtyřúhelník.

Dosaţené skóre ……………

HODNOCENÍ Maximální počet je 30 bodů. 27 - 30 bodů

normální stav

25 - 26 bodů

hraniční nález, moţnost demence

10 - 24 bodů

patologický nález, demence mírného aţ středně těţkého stupně

6 bodů

demence středního aţ těţkého stupně

6 a méně bodů

demence těţkého stupně

79

Příloha č. 3 – povolení k dotazníkovému šetření Vážená paní, dovoluji si Vás informovat, že Vaše žádost č. 2011-17476/OOPVP-87 byla náměstyní pro NLZP Mgr. Mičudovou schválená. Je tedy možno v termínu od 12.12.2011 do 29.2.2012 na IKK FN Brno provádět sběr dat, a to dotazníkové šetření celkem u 100 pacientů FN Brno v souvislosti s Vaší závěrečnou odbornou prací na téma: "Informovansot pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci". Vzhledem k tomu, že jste rodinný příslušník vedoucího zaměstnance IKK, předpokládám, že dotazníkovou akci si zrealizujete ve vlastní režii. Pokud byste naznala, že byste ráda využila našich služeb, jsme Vám k dispozici.

Adresát: Libuše Fišerová nar. 27.12.1988 bytem: Chaloupky 14, Popůvky 664 41

S přáním pěkného dne. Bc. Jana NAVRÁTILOVÁ vedoucí Oddělení organizace řízení Fakultní nemocnice Brno, Jihlavská 20, 625 00 BRNO, telefon: 5 3223 2667 fax: 5 3223 3237 e_mail: [email protected]

80

Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci

Recommend Documents