¤ÍJEN 2001
CENA 3 Kâ
Naši významní absolventi Učitelského ústavu v Příboře Profesor Alois Zbavitel (1889—1977) PHDR. LADISLAV POLÁŠEK, CSC. Pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm, kde se 18. 8. 1889 narodil. Zemřel 27. 2. 1977 rovněž v rodném městě. Je znám jako učitel, profesor, okresní škol. inspektor, muzejní pracovník, vlastivědný spisovatel. Po absolvování základní školy vystudoval v letech 1904—1908 učitelský ústav v Příboře, na kterém maturoval v roce 1908. Vyučoval na obecných školách ve Frenštátě, pak na cvičné škole při učit. ústavech v Příboře a v Brně. V roce 1918 se stal profesorem na učit. ústavu v Brně. Po r. 1918 odešel na Slovensko a tam působil jako prof. učit. ústavu v Modré (1919— 1923), dále na UÚ v Košicích (1923—1927). V letech 1927— 1933 působil jako okresní škol. inspektor ve Spišské Nové Vsi a výrazně přispěl k rozvoji školství a kultury v okrese. Pak odešel na Moravu a vyučoval jako prof. na učit. ústavě v Opavě (1933—1938) a posléze na učitelském ústavě ve Valaš. Meziříčí od roku 1939 do odchodu na důchod v roce 1950. V době od 1. 10. 1950 do 30. 6. 1956 byl správcem muzea a archivu ve Frenštátě a zasloužil se o rozvoj těchto zařízení. Byl významným průkopníkem československé vzájemnosti. Své působení na Slovensku bral jako službu a pomoc slovenskému národu. Proto i po odchodu ze Slovenska zůstal v srdcích slovenského lidu a slovenských pedagogů v úctě a vážnosti, což bylo vyjádřeno v publikaci „Alois Zbavitel, vódca učiteľsva a pastier slovenského ľudu“ (ve Spišské Nové Vsi r. 1934). Za svého působení jako správce muzea ve Frenštátě založil neperiodický časopis „Hlasy“ okres. muzea ve Frenštátě, ve kterém hodně publikoval. Byl velmi plodný publicista. Napsal řadu studií, vlastivědných článků, drobnější publikace o frenštátském školství, monografie o významných osobnostech regionu a severní Moravy. Náměty čerpal ze zdrojů archivních, muzejních, z kronik a dalších literárních zdrojů. Byl též významným řečníkem, zejména se proslavil slavnostním projevem při odhalování sochy Radegasta na Radhošti 5. 7. 1931. Jeho působení pedagogické a kulturně osvětové bylo velmi široké. Svým působením přispěl k rozvoji kultury na Moravě a na Slovensku. Má trvalé místo v kulturní historii obou národů. Z jeho bohaté publikační činnosti si alespoň výběrově připomeneme několik děl: 1. Z dějin frenštátského školství, Frenštát 1940; 2. Jan Blokša, Frenštát 1941; 3. Jan Bartoš, Frenštát 1942; 4. Frenštátské školství v době Chocholově, Frenštát, 1948; 5. Emil Raška, hrdina domácího odboje, Frenštát, 1947. Též jsou známa jeho další dílka o sochaři, prof. Albínu Poláškovi, o prof. Filipu Kalusovi a řadě dalších. Svým publicistickým dílem se trvale zapsal do kulturní historie regionu Valašska. Na závěr ještě připomeneme, že spolu s Frant. Karáskem, spisovatelem povídek a historických románů se Al. Zbavitel zasloužil o založení Národních jednot ve Veřovicích, Tiché, Trojanovicích, Kozlovicích, Kunčicích a Čeladné v letech 1910—1912. Tím přispěl k rozvoji kulturního života v těchto obcích. Z literatury pro základní orientaci: Kulturní místopis Novojičínska, OVÚ N. Jičín, 1967. K stému výročí narození A. Zbavitele (Dr. K. Chobot), VSONJ, č. 44/1989, s. 71. A. Zbavitel, Pedagogická orientace č. 4/2000, s. 114 (Dr. Lad. Polášek, CSc.).
MùSTA P¤ÍBORA Z jednání městské rady ING. ARNOŠT VANĚK — TAJEMNÍK MĚÚ Za uplynulé období se městská rada sešla třikrát, a to na řádném zasedání v celkovém pořadí 77, 78 a 79. 77. mimořádné zasedání se uskutečnilo 5. září 2001 a městská rada projednala mj. tyto záležitosti: Projednala — návrh cen nebytových prostor bývalé ZŠ Dukelská, předložených ředitelem DS Příbor, za přítomnosti předsedy FV p. Mocka návrh III. změny rozpočtu města Příbora. Byla seznámena — s návrhy III. změny rozpočtu města Příbora předloženými volebními stranami a finančním výborem, s dalšími požadavky na rozpočet, přednesenými vedoucí finančního odboru MÚ. 78. řádné zasedání se uskutečnilo 11. září 2001 a městská rada projednala mj. tyto záležitosti: Projednala — za přítomnosti předsedkyně komise p. Judity Šprochové problematiku komise pro kulturu a vyslovila spokojenost s prací této komise. Schválila — výši nájmu tělocvičny v objektu bývalé ZŠ na ulici Dukelská na částku 100 Kč/hod. pro šk. rok 2001/2002, výši nájmu místnosti – třídy o ploše do asi 25 m2 v objektu bývalé školy na ulici Dukelská v částce 6 000 Kč/rok v případě krátkodobého pronájmu 50 Kč/hod. Pověřila — organizační složku města Příbora – Městskou policii v Příboře organizováním likvidace vraků vozidel na místních komunikacích města Příbora a dalších veřejných plochách, které jsou ve vlastnictví města. Vzala na vědomí — Zápis z jednání finančního výboru ze dne 27. 8. 2001, — Zápis z jednání komise pro výchovu a vzdělání z 29. 8. 2001, — Zápis z jednání komise pro rozvoj a podnikání z 27. 8. 2001. Schválila — z důvodu přestěhování výpůjčku movitého majetku Domu dětí a mládeže LUNA, ulice Dukelská 1346 v Příboře v celkové hodnotě 966 755,18 Kč. 79. řádné zasedání se uskutečnilo 25. září 2001 a městská rada projednala mj. tyto záležitosti: Schválila — pronájem části pozemku parc. č. 1414/1, k. ú. Příbor — dětské dopravní hřiště, za účelem občasné výuky dopravní výchovy pro děti MŠ, žáky ZŠ v Příboře a jiných měst a obcí, na dobu neurčitou od 1. 10. 2001 s výpovědní lhůtou 3 měsíce, za roční nájemné 100 Kč, s možností zvýšení této ceny v letech budoucích, paní Bronislavě Maly, bytem Příbor, Choráze čp. 1491. Součástí nájemní smlouvy bude provozní řád dětského dopravního hřiště. Vyhlásila — veřejnou zakázku formou výzvy více zájemcům dle § 49 a zákona 199/1994 Sb. pro realizaci akce „Pěstební práce v městských lesích“, — veřejnou zakázku formou výzvy více zájemcům dle § 49 a zákona 199/1994 Sb. pro realizaci akce „Těžba dřeva v městských lesích“. Projednala — problematiku komise pro životní prostředí za přítomnosti člena komise p. Jalušky. Vyslovila — spokojenost s činností této komise.
Vzala na vědomí 1. Zápis z jednání komise výstavby, ÚP a dopravy ze dne 5. září 2001, 2. Zápis z jednání programové rady ze dne 5. září 2001, 3. Zápis z jednání hlavní organizační komise oslav města Příbora ze dne 12. 9. 2001, 4. Zápis z jednání Osadního výboru v Prchalově dne 5. 9. 2001. Schválila — přidělení grantu v plné výši tj. 20 000 Kč v souladu s vypsanými podmínkami grantu BaV klubu v Příboře, bezúplatný převod majetku formou darovací smlouvy — 5 ks dětských jízdních kol v celkové hodnotě 2 750 Kč z DDM Luna Příbor paní Bronislavě Maly, Příbor, Choráze 1491 za účelem provozování dopravního hřiště v Příboře. Doporučila — zastupitelstvu města schválit výkup nemovitosti část pozemku parc. č. 1475 zastavěná plocha, bez stavby, k.ú. Příbor, po zaměření dané části pozemku a vyhotovení geom. plánu, na kterém je umístěn objekt veřejných WC a septik — majetkoprávní vypořádí, a to podíl 1/2 od paní Miroslavy Bilské, bytem Příbor, U Tatry 1486 a podíl 1/2 od pana Dušana Prášila, bytem Rudolfov, Jabloňová 640/6, za smluvní cenu 302 Kč/m2. Kupní cena bude prodávajícím zaplacena do 30 dnů od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Veškeré náklady spojené s prodejem, vkladem práva a daň z převodu nemovitostí hradí kupující, — zastupitelstvu města nepřijmout nabídku darování ani výkup nemovitosti část pozemku parc. č. 26, k. ú. Hájov, do majetku města Příbora, — zastupitelstvu města nepřijmout nabídku darování ani výkup nemovitosti část pozemku parc. č. 14/1, k. ú. Hájov, do majetku města Příbora, — zastupitelstvu města nepřijmout nabídku darování ani výkup nemovitosti část pozemku parc. č. 13/1, k. ú. Hájov, do majetku města Příbora. Schválila — pronájem části pozemku parc. č. 571/2 o výměře 202 m2, k. ú. Příbor (dle zákresu v geom. plánu), k užívání jako zahrádku, na dobu neurčitou od 1. 10. 2001 s výpovědní lhůtou 1 rok před 1. 10. běžného roku, za roční nájemné 1,50 Kč/m2, s možností zvýšení této ceny v letech budoucích, Českému zahrádkářskému svazu, ZO, osada „Sídliště“, Příbor. Nájemní smlouva bude obsahovat oboustrannou dohodu — výpověď z veřejného zájmu, a to 6 měsíců před 1. 10. běžného roku. Vzala na vědomí — plnění úkolů z jednání RM předložených tajemníkem. Doporučila — zastupitelstvu města schválit uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě pro zřízení věcného břemene, kterému odpovídá právo SITEL, s. r. o. Praha, Baarova 957/15 na nemovitostech parc. č. 1924, 2426, 2472, 2514, 2603, 2636, 2915, 2916, 2922/1, 2967, 3041, 3045 PK (925/2), 2927/1 PK (846), (1123), (1137), 2966/1 PK (1344), 2810 PK (1951/3), k. ú. Příbor, parc. č. 2251 JK (401), 2224/1 JK (403), (404/1), 2178/1 JK (177), (178), 2282/1, 2283 JK (230/2) k. ú. Véska u Příbora, parc. č. 781/2, 778 PK (845), k. ú. Klokočov u Příbora, vše obec Příbor, zřídit a provozovat podzemní vedení telekomunikační sítě, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů v délce 1097 m, v šířce 1,5 m na každou stranu výkopu, jehož šířka je 0,5 m (celkem 3 839,5 m2) a dále v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na ně v souvislosti s opravou a údržbou telekomunikačních vedení a zařízení, na dobu neurčitou. Věcné břemeno město Příbor zřizuje za jednorázovou úplatu ve výši, která bude stanovena na jednání ZM, kterou oprávněný po ukončení prací a vypracování geodetického zaměření skutečné polohy vedení zaplatí na jeho účet do 10 dnů po podpisu Smlouvy o zřízení věcného břemene. Náklady na vyhotovení smlouvy a poplatek za vklad práva uhradí oprávněný. Souhlasila — s rozšířením zakázky „Oprava komunikace Na Kopec“ v rozsahu o asi 100 m2 za podmínky dodržení schválených prostředků na tuto akci v rozpočtu města a respektování jednotlivých cen ze smlouvy s dodavatelem. MùSÍâNÍK
Z jednání zastupitelstva města ING. ARNOŠT VANĚK — TAJEMNÍK MĚÚ Za uplynulé období se zastupitelstvo města sešlo jedenkrát, a to na zasedání v celkovém pořadí třicátém druhém. 32. zasedání se uskutečnilo dne 6. září 2001 a zastupitelstvo města projednalo mj. tyto záležitosti: Schválilo — darování nemovitosti část parc. č. 1375/2 ostatní plocha, hřiště – stadion o výměře asi 300 m2, k. ú. Příbor, po zaměření předmětné části pozemku a vyhotovení geom. plánu – majetkoprávní vypořádání, Tělocvičné jednotě SOKOL Příbor. Náklady spojené s převodem, včetně daně z převodu nemovitostí uhradí žadatel, — odprodej nemovitosti část parc. č. 1375/2 ostatní plocha, hřiště – stadion o výměře asi 100 m2, k. ú. Příbor, po zaměření předmětné části pozemku a vyhotovení geom. plánu, za smluvní cenu 100 Kč/m2, plus náklady spojené s prodejem, včetně daně z převodu nemovitostí, manželům Teichmanu Jiřímu a Boženě, bytem Příbor, Lidická čp. 511. Neschválilo — návrh p. Mocka neodkupovat nemovitost parc. č. 3251/1 za cenu 40,50 Kč. Schválilo — výkup nemovitosti — pozemku parc. č. 3251/1 ostatní plocha, manipulační plocha o výměře 4 438 m2, k. ú. Příbor, včetně zpevněné plochy, na asi 1/3 výměry pozemku, za dohodnutou kupní cenu ve výši 180 000 Kč, od organizace TATRA a. s., se sídlem v Kopřivnici do majetku města Příbora, — uzavřít Smlouvu o budoucí smlouvě pro zřízení věcného břemene, kterému odpovídá právo OKD, DPB Paskov, a. s. se sídlem v Paskově (dále oprávněný), na nemovitosti parc. č. 106, k. ú. Prchalov, obec Příbor, zřídit a provozovat vedení elektrického kabelu nn pod úrovní této pozemkové parcely v délce 40 m a šíře 1 m na každou stranu od tohoto vedení a umístění elektroměrného pilíře od kraje pozemkové parcely a dále právo vstupovat na uvedenou parcelu za účelem údržby a oprav těchto zařízení, na dobu neurčitou. Věcné břemeno město Příbor (dále povinný) zřizuje za jednorázovou úplatu ve výši 3 200 Kč, kterou oprávněný povinnému zaplatí na jeho účet do 10 dnů po podpisu Smlouvy o zřízení věcného břemene. Povinný uzavře s oprávněným Smlouvu o zřízení věcného břemene do 30 dnů po kolaudaci stavby RS plynu Příbor – Prchalov, jejíž součástí je vedení nn. Poplatek za vklad práva odpovídající věcnému břemenu uhradí oprávněný. Rozhodlo — z důvodu nekompletnosti předloženého materiálu neprojednávat na tomto zasedání žádost o odprodej pozemku parc. č. 2559/2, 2559/3, 2559/4, k. ú. Příbor, manželům Lubomíru a Aleně Bechným, bytem Kopřivnice, Pod Zahradami čp. 1295. Projednalo — informativní zprávu o plnění rozpočtu města Příbora za rok 2001 k 30. 6. 2001 a bere tuto zprávu na vědomí. Neschválilo — návrh p. Mocka projednat návrh na vyplácení odměn neuvolněným členům ZM jako součást tohoto bodu jednání. Schválilo — návrh p. starosty projednat návrh na vyplácení odměn neuvolněným členům ZM v rámci organizačních záležitostí dnešního programu zasedání zastupitelstva. Projednalo — předložený návrh 3. změny rozpočtu města. Schválilo — přerozdělení účelových fondů mezi Základní školu na ul. Jičínská a Školní jídelnu na ul. Komenského. Projednalo — zprávu o výsledku mimořádné inventarizace v některých školských zařízeních na území města (ŠD Sv. Čecha, ZŠ Dukelská, ŠJ Dukelská, ŠJ Komenského) a návrhy na převody majetku mezi některými školskými zařízeními.
MùSTA
P¤ÍBORA 2
Vzalo na vědomí — informace k připravovanému silničnímu obchvatu města včetně stanovisek Krajského úřadu MS kraje a Ředitelství silnic a dálnic. Jmenovalo — nového člena Osadního výboru na Hájově, a to Josefa Kabáta, bytem Příbor, část Hájov 39. Schválilo — vyplacení mimořádných odměn neuvolněným členům ZM, kteří jsou členy rady města nebo předsedové komisí a výboru dle předloženého návrhu, vyplacení mimořádných odměn dalším neuvolněným členům ZM a členům komisí a výborů dle předloženého návrhu. Neschválilo — souhlasné stanovisko s převodem Domova důchodců Příbor na Moravskoslezský kraj, — návrh RM přijmout souhlasné stanovisko se změnou zřizovatelské funkce Domova důchodců Příbor s podmínkou bezplatného převodu nemovitého a movitého majetku a plné dotace rozdílu mezi náklady a výnosy ze státního rozpočtu. Vzalo na vědomí — dopis MPSV ČR čj. 22—35978/2001 ve věci převodu Domova důchodců Příbor ze dne 24. 8. 2001 a respektuje učiněné rozhodnutí, — informaci o setrvání Kontaktního místa státní sociální podpory v Příboře v objektu piaristického gymnázia. Neschválilo — návrh p. Mocka neposkytnout finanční příspěvek na opravu nemovitosti čp. 28, — návrh p. Mocka neposkytnout finanční příspěvek na opravu nemovitosti čp. 30. Projednalo — návrh Rady města Příbora z 28. 8. 2001 na rozdělení finančních příspěvků na opravy domů v MPR. Schválilo — přidělení příspěvků majitelům domů v MPR na opravu: a) nemovitosti čp. 28 ve výši 19 000 Kč paní J. Karbanové, bytem Příbor, U Tatry 1498. b) nemovitosti čp. 30 ve výši 19 000 Kč p. Hirešovi, bytem Příbor, Dukelská 1338. Souhlasilo — s uvolněním částky ve výši 24 000 Kč z kapitoly 3322 (příspěvky na opravu domů v MPR) za účelem restaurování litinového kříže na pozemku čp. 1636 v k. ú. Příbor.
Opatření přijatá ke zmírnění křivd způsobených osobám, které se musely v letech 1939 — 1945 z důvodů rasové perzekuce ukrývat nebo byly ze stejných důvodů soustředěny ve vojenských pracovních táborech. Ukrývané osoby a osoby soustředěné do vojenských pracovních táborů jakožto osoby, jimž byla omezena osobní svoboda jinak ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.
I. (1) Za omezení osobní svobody jinak je třeba zejména považovat ukrývané osoby, které prokáží, že měly v Protektorátu Čechy a Morava nebo ve Slovenském státě právní status Žida a zároveň prokáží, že k ukrývání po dobu stanovenou v zákonu skutečně došlo. (2) Dalším omezením osobní svobody jinak bylo rovněž umístění osob s právním statusem Žida nebo Roma v pracovních táborech (určených pro Židy a Romy) Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu. Za omezení osobní svobody jinak je třeba rovněž považovat prokázané ukrývání se nežidovských občanů Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu, kteří prokáží, že důvodem tohoto ukrytí po zákonem stanovenou dobu bylo jejich závažné zjevné a bezMùSÍâNÍK
prostřední ohrožení na životě nacistickou nebo fašistickou mocí, a to buď proto, že vyvíjeli po určitou dobu před ukrýváním bojovou nebo politickou činnost proti nacistickým nebo fašistickým okupantům, resp. uskutečnili jednotlivý závažný akt proti nim, nebo skutečnost, že šířili své politické názory nebo národnostní přesvědčení. II. (1) Tato ustanovení Směrnic jsou pouze vodítkem pro diskreční pravomoc posuzovatele jednotlivého případu, přičemž užití diskreční pravomoci v neprospěch žadatele musí byt precizně odůvodněno. (2) Žádost občanů, kteří požadují vydání osvědčení z důvodů ukrývání, musí obsahovat pravdivé údaje uvedené v dotazníku s podrobným popisem činnosti a níže uvedené důkazní prostředky. (3) K ověření uváděných údajů žádající osoby uskuteční Ministerstvo obrany České republiky vlastní šetření ve spolupráci s archivní a spisovou službou Ministerstva vnitra České republiky. (4) Žádost o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. o přiznání statusu československého politického vězně mohou podat osoby, které se ukrývaly po dobu alespoň tři měsíců v době od 15. března 1939 do 4. května 1945 za nelidských podmínek z důvodu rasové, náboženské a národní perzekuce ode dne předvolání (výzvy) k transportu na území tehdejšího Protektorátu a na území bývalého Slovenského státu, z důvodu perzekuce smíšeného manželství, z důvodu stanných práv na území bývalého Protektorátu, z důvodu zastrašovacích akcí ze strany nacistů jako GITTER I a II, Albrecht, Akce 14 F13, Akce E — 17. září 1942, z důvodů zatýkání — Akce Sokol — 8. 10. 1941, z důvodu ukrývání se před totálním nasazením nebo po útěku z něho, z důvodů ukrývání se před zatčením pro odbojovou nebo politickou činnost a z důvodů skrývání se za poskytování pomoci ukrývané osobě nebo účastníku odboje. Totéž platí i pro osoby, které se ukrývaly po dobu kratší, utrpěly-li však újmu na zdraví nebo na těle vážnějšího rázu nebo zemřely následkem omezení osobní svobody. (5) Za ukrývání jako omezení osobní svobody ve smyslu § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb. lze považovat ukrývání se: a) mimo trvalé bydliště nebo b) v trvalém bydlišti, ale za předpokladu ukrývání se za lidsky nedůstojných podmínek (ve sklepích, bunkrech, jeskyních, půdách, mezi zdmi a v dalších nevhodných prostorách). Za trvalé bydliště podle této směrnice lze považovat i místo obvyklého pobytu. (6) Ministerstvo obrany České republiky bude po občanech, žádajících o přiznání statusu československého politického vězně a vydání osvědčení za ukrývání ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb., požadovat jeden z následujících důkazních prostředků: — ověřenou kopii evidenčního listu Federace židovských obcí, — ověřenou kopii předvolání (výzvy) k transportu, — úředně ověřené svědecké prohlášení z vlastní přímé vědomosti, — úředně ověřené svědecké prohlášení osoby znalé uvedené události. (7) U osob, které byly soustředěné v 6. pracovním praporu armády Slovenského státu nebo v tzv. Munka táborech na území Maďarska, se bude požadovat: — úřední potvrzení židovské obce k povolání do pracovního praporu s výpisem z vojenských kmenových dokladů nebo — výpis z lékařské dokumentace o utrpěné újmě na zdraví v souvislosti s výkonem vojenské prezenční služby v 6. pracovním praporu. (8) Za podpůrné doklady budou považovány například: — úředně ověřený výpis z kroniky obce o ukrývané osobě, — úředně ověřená kopie dokladu o odevzdání potravinových lístků. (9) Osoby, ukrývající se z důvodu povolání na pracovní nasazení či zběhnutí z něho, předloží: — úředně ověřenou kopii předvolání na pracovní nasazení (pracovní příkaz) nebo
MùSTA
P¤ÍBORA 3
— úředně ověřené svědecké prohlášení z vlastní přímé vědomosti nebo — úředně ověřené svědecké prohlášení účastníka znalého uvedené události. (10) Osoby, ukrývající se z důvodů před zatčením pro odbojovou nebo politickou činnost, předloží: — úředně ověřenou kopii policejního zatykače nebo — úředně ověřené svědecké prohlášení z vlastní přímé vědomosti nebo — úředně ověřené svědecké prohlášení osoby znalé uvedené události. III. Tímto doplňkem se současně zrušuje původní přijaté opatření ze dne 26. května 1994 k ukrývaným dětem do 15 let věku. Osvědčení vydané jim podle zákona č. 255/1946 Sb. v letech uplynulých zůstává nedotčeno.
Pár otázek a odpovědí k uzavírání manželství podle nového zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, užívání jména a příjmení ZDENKA PUSTĚJOVSKÁ, MATRIKÁŘKA 11. Kdo může uzavřít manželství? Manželství mohou uzavřít pouze muž a žena. 12. A které osoby manželství uzavřít nemohou? Právní úprava neumožňuje uzavřít manželství osobám téhož pohlaví. 13. Jak je to s věkem? Věk k uzavření manželství je dán dovršením 18 let u obou pohlaví. Pouze ve výjimečných případech může soud povolit uzavření manželství nezletilým mladším 18 let, avšak starším 16 let. Dítě mladší 16 let manželství uzavřít nemůže. Soud této osobě povolit uzavřít manželství nesmí, a to ani na přání rodičů apod. 14. Jaké jsou překážky uzavřeni manželství? — jiné manželství — příbuzenstvo (v řadě přímé a mezi sourozenci, týká se i nezrušitelného osvojení) — závažná duševní porucha 15. Co musí uzavření manželství předcházet? Uzavření manželství musí vždy předcházet předoddavkové řízení. Koná se před matričním úřadem a je povinné nejen pro civilní sňatek, ale i pro manželství uzavíraná církevní formou. Cílem tohoto řízení je prozkoumat, zda snoubenci mají dostatečný věk a že jim nebrání žádná překážka k uzavření platného manželství. Snoubenci musí řízení zahájit žádostí (vyzvednou si ji na matrice) a doložit tyto doklady: — rodný list (v případě cizince, cizozemský + překlad) — občanský průkaz (cizinec pas nebo povolení k pobytu) — doklad, že předchozí manželství zaniklo, pokud se jedná o opětovný sňatek — soudní povolení k uzavření manželství, má-li manželství uzavřít nezletilý starší 16 let anebo osoba trpící duševní poruchou — vysvědčení o právní způsobilosti (cizinec) — rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky v případě, že byl rozvod vysloven soudem v cizině a v České republice není účinný — potvrzení cizinecké policie o povoleném pobytu na území ČR (nesmí být starší sedmi dní) MùSÍâNÍK
Jsou-li splněny všechny výše uvedené podmínky, je předoddavkové řízení ukončeno: — stanovením termínu svatby v případě civilního sňatku — vydáním osvědčení v případě církevního sňatku 16. Kam musí vést první kroky snoubenců? Jak už bylo řečeno, povinným předpokladem uzavření manželství je předoddavkové řízení. Proto musí první kroky snoubenců směřovat na obecní (městský) úřad pověřený vedením matrik, v jehož obvodě má jeden ze snoubenců trvalý pobyt. 17. Jaké formy uzavření manželství existují? — civilní sňatek probíhající před matričním úřadem — církevní sňatek, který se může uskutečnit pouze před státem registrovanou církví nebo náboženskou společností (seznam je na matričním úřadě) — konzulární sňatek před zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí — sňatek na palubě letadla registrovaného v České republice, na lodi plující pod vlajkou České republiky a u vojenské jednotky České republiky v zahraničí, a to pouze je-li život jednoho se snoubenců přímo ohrožen 18. Lze uzavřít svatbu „v zastoupení“? Toto zastoupení je chápáno jako výjimka a je možné pouze na základě písemné plné moci jednoho ze snoubenců a na základě povolení okresního úřadu. 19. Kdy je manželství uzavřeno? Manželství je uzavřeno již souhlasným prohlášením snoubenců, že spolu vstupují do manželství. 10. Jaký význam má zápis manželství do civilní matriky? Pouze civilním oddacím listem mohou manželé prokazovat existenci svého manželství a ten se vydává na základě výpisu z matriční knihy. Je proto nutné zapsat i církevní sňatek do civilní matriky. 11. Co je to neplatné manželství? — manželství bylo uzavřeno s již ženatým mužem nebo vdanou ženou (bigamie) — manželství uzavřel nezletilý starší 16 let, avšak mladší 18 let, a to bez povolení soudu — manželství uzavřela osoba trpící duševní poruchou, a to bez povolení soudu — manželství uzavřeli příbuzní v řadě přímé (vnučka a dědeček) nebo sourozenci — manželství bylo uzavřeno na základě bezprávné vyhrůžky (někdo hrozil něčím, čím nebyl oprávněn hrozit za účelem vynucení si manželství) — snoubenec se spletl v totožnosti druhého snoubence — snoubenec měl za to, že se nejedná o svatbu, ale o něco jiného, např. pouze zásnuby nebo křtiny (zejména u cizinců) O neplatnosti manželství může rozhodnout jedině soud. Pokud soud manželství neprohlásí za neplatné, je nutné na ně pohlížet jako na manželství platná se všemi důsledky jak pro manžele, tak pro jejich děti. 12. Co znamená pojem zdánlivé manželství? Pod tímto pojmem rozumíme manželství, která vůbec nevznikla a která nevyvolávají žádné právní následky. Na manželství pohlížíme jako na nevzniklé zejména tehdy, jestliže: — „ano“ prohlásily osoby téhož pohlaví — „ano“ prohlásily děti mladší 16 let — „ano“ bylo prohlášeno na základě fyzického násilí — „oddával“ duchovní státem neregistrované církve — církevnímu sňatku nepředcházelo předoddavkové řízení a vydání tzv. osvědčení. To by bylo v krátkosti vše k uzavření manželství podle zákona č. 301/2000 Sb., který je v platnosti od 1. července 2001. V příštím čísle se objeví otázky a odpovědi k předmanželským smlouvám.
MùSTA
P¤ÍBORA 4
Pokračování ze závěrečné zprávy sociologického průzkumu vnímání pocitu ohrožení obyvatel města Příbora: LENKA FILIPCOVÁ Hodnocení práce Policie ČR Téměř dvě třetiny respondentů (64,2 %) jsou spokojeny (spíše a naprosto) s prací Policie ČR v místě svého bydliště. Blíže výsledky dokumentuje graf ①. Hodnocení práce městské policie Více než polovina respondentů (51,7 %) je (spíše nebo naprosto) spokojena s prací městské policie v místě svého bydliště. Menší polovina obyvatel (48,3 %) hodnotí práci městské policie spíše nebo rozhodně negativně. Podrobně jsou výsledky prezentovány v grafu ②. Stejně jako v případě hodnocení práce Police ČR v místě bydliště, také městskou policii hodnotí ženy pozitivněji než muži. Podle téměř dvou pětin respondentů (39,9 %) by si Městská policie v Příboře mohla zvýšit svůj vliv při ochraně bezpečnosti občanů razantnějšími zákroky vůči vandalům. Téměř pětina respondentů (18,9 %) se domnívá, že v Příboře nehrozí reálné
nebezpečí ohrožení větší skupiny mládeže užíváním návykových látek (drog) a téměř polovina respondentů (46,1 %) připouští určité nebezpečí mezi některými skupinami mládeže. Blíže graf ③. Zatímco posílení počtu policistů v ulicích preferují rovnoměrně všechny věkové skupiny, podporu zařízení pro trávení volného času mládeže požaduje nejčastěji nejmladší skupina obyvatel. Nejmladší občané naopak nejméně často požadují větší pravomoci pro policii. U obyvatel s nejvyšším stupněm vzdělání zaznívá častěji požadavek na větší ostrahu v okrajových částech města a na nebezpečných místech. Ženy požadují častěji než muži více policistů v ulicích a větší podporu zařízení pro trávení volného času mládeže.
Muži preferují častěji větší pravomoci policie. Jak vyplývá z analýzy výsledků, dvě pětiny respondentů (39,7 %) jsou připraveny svědčit a podílet se na objasnění trestného činu v případě, že k tomu budou vyzváni a téměř pětina (19,1 %) je připravena se osobně dostavit na policii se svědectvím. Více než třetina respondentů (34,9 %) by byla ochotna pouze anonymně zavolat policii. Jak vyplývá z výsledků průzkumu, téměř polovině (48,1 %) respondentů vadí poškozování fasád domů sprejery (grafitti). Ostatní druhy poškozování obecního majetku se zaznamenanými četnostmi odpovědí jsou uvedeny v grafu ④. (pokračování příště)
①
②
③
④
Vyznání domovu důchodců Příbor MARKÉTA HRADILOVÁ, OBYVATELKA DD V našem domově mnoho sestřiček i dva bratříčky máme. Všichni dobré srdce a zlaté ruce mají a nám ze všech svých sil, ke zdraví pomáhají. Časně ráno každý den do domova vrchní sestra Sonička přichází. Projde celou budovu, u každých dveří se zastaví, s babičkami se pozdraví, vyslechne jejich přání a stížnosti, dobrým slovem poradí a v rámci možností všem vyhoví. I finanční záležitosti babiček vyřeší. Zajišťuje i kulturní akce jako zájezdy do Beskydského divadla v NJ, výlety na příborské Orinoko. Pozvala do domova také pana Banáta z Kopřivnice, který nám zahrál pro poslech i tanec a svým zpěvem se doprovázeli. Když pan Banát pro nemoc vypověděl, pozvala pana Tomáše, který nám opět hraje k poslechu a tanci. Všem se tento pořad velmi zamlouvá. I já jsem osobně ji velmi vděčná, když mě přesvědčila, že se musím podrobit operaci krčku na noze, jinak že by ze mne tvrdý ležák byl. Dále jsme pořádali papučový bál, mikulášskou nadílku, kdy manžel sestřičky Bohušky za Mikuláše se ustrojil a všech-
ny pokoje navštívil. Také někdy mezi nás školní děti i děti mateřských škol zavítají. Svou hrou, zpěvem a různými soutěžemi nás velmi potěší. Každé ráno do domova Pavlínka z Hájova přichází. Vždy dobrou náladu má, píseň si zazpívá. Práce ji rychle ubývá, všem babičkám dobrý den popřeje a nám k dobré náladě přispěje. Sestřička Monika, hbitá jak srnečka, ráno babičky umývá, postele ustýlá, dobrou snídani a oběd přináší, přitom léky rozdává a tím našemu zdraví prospívá. Sestřičku Bohušku, tu druhou maminkou jsem nazvala. Protože mne znovu chodit naučila a poradila, jak sama do koupelny a toaletu se dostala. Tím mi velmi prospěla, že na sestřičky stále nezvoním a sama sobě v něčem posloužím. Také sestřička Miluška mi velmi ku prospěchu posloužila, když mi masáže nohou prováděla. Sestřičce Lence, také velmi vděčná jsem, protože mne v mém nejtěžším období, kdy mne na operaci do nemocnice vezla, celou cestu mne utěšovala „nebojte se, všechno dobře dopadne a já si pro vás přijedu a do domova vás zpět přivezu“. Také na kontrolu mne odvezla a pan doktor konstatoval, že se na nohu postavit mohu a zažertoval, že si se mnou ještě někdy i zatančí. „Lenko, až do smrti Vám to nezapomenu, co jste pro mne dobrého udělala.“
MĚSÍČNÍK MĚSTA PŘÍBORA 5
Sestřička Jitka, když večer službu nastoupí, zkontroluje, jestli vše v pořádku je, čaje dolije i po tváři pohladí a dobré noci nám popřeje. Také sestřičku Zdenku rádi máme, účesy nám upravuje, vlasy ostřihá, a tak jsme rádi, že nás do pořádku dá. Sestřička Eva, ta si ráda s námi zazpívá a tím nám dobrou náladu přináší. Sestřička Petra, hodná jak všechny ostatní je. Šikovnou však osmiletou dceru Terezku má, která společně i s maminkou babičky na procházku vyváží, odpoledne svačiny rozdá. Jednou, když tady obchodník byl, tak jsem ji požádala: „Terezko, šla bys mi něco nakoupit“. Terezka zaváhala, ale po chvíli řekla: „Zkusím to“. Dala jsem jí peníze a Terezka odběhla. Po chvíli se celá šťastná vrátila, požadované věci donesla, účtenku donesla i zbytek peněz vrátila. I sestřičce Marcele její dcera Markétka do domova pomáhat chodí, babičkám poslouží a při její návštěvě obdivuji její vlasy. Ráda bych však připomněla, že žádnou sestřičku nad jiné nepovyšuji, všechny je stejně ráda mám a všechny mi k mému zdraví slouží. Ještě bych se zmínila o sestřičce Pavlínce, která mi jednou krásnou chvíli připravila, když do služby se svým čtyřnohým miláčkem Benym přišla. Když léky šla rozdávati na klín mi ho posadila. Když jsem ho hladila, pod krkem pošimrala, ulehl, hlavu sklonil a pokorně ležel. Když jsem mu všeptala „Benynku, Pavlínka jde“, hned z klína seskočil a za Pavlínkou běžel. Jednou večer se do mého pokoje zatoulal, na mou postel vyskočil a vedle mne ulehl. Po příchodu Pavlínky z postele seskočil a odběhl. Pan ředitel Josef velký budovatel je, finance zajistil, nový domov postavil, zmodernizoval, prostředí kolem domova upravit nechal, velkou zahradu zvelebil, na niž altánek postavit nechal, kde všichni sedáváme při zpěvu a při harmonice bývalé sestřičky Adamcové si rádi zazpíváme. Také pana Františka rádi máme. Když něco pokazíme, hned to zase opraví. Na zahradě při altánku dobré vuřty opéká, a pro dobré trávení i skleničku piva podá. Teď bych se ráda zmínila o naší soc. pracovnici Katce. Již ráno se chodbou ozývá „Katko, pomozte mi!, Katko jste tu?" Když Katka do práce přichází, k snídani babičky dovede a po snídani odvede. Pak všechny pokoje projde, čaje dolije, ovoce oloupe, přesnídávku připraví, kávu zalije. Ve zbytku času do oběda s babičkami do parku jezdívá. Také do cukrárny s námi zajde, kdy při šálku kávy a zákusku společně pobesedujeme a k obědu se vrátíme. Po obědě babičky na terasu vyváží, našeho Ladíčka poprosí, aby nám něco na harmoniku zahrál a zazpíval. Také nám čte různé knihy na pokračování, v poslední době Káju Maříka. Tato kniha se nám velice líbí. Před ukončením pracovní doby do každého pokoje zavolá „Naschle zítra“. Když nám Katka oznámila, že týden na dovolenou odchází, všichni jsme zesmutněli. Každý den jsme ji vzpomínali a na její návrat se velmi těšili. Také bych se ráda zmínila o našich kuchařkách, které nám dobrá a chutná jídla připravují. Pradlenky prádlo čisté vyperou a vyžehlí a na pokoje zpět doručí. Všechny naše uklizečky v domově pořádek a čistotu udržují a někdy i krkolomné kousky provádějí, když špinavé záclony sundávají, okna čistí a čisté záclony na okno znovu věší. Důležitou pracovnicí v našem domově je ekonomka Lenka. Každému z nás osobní účet vede, kde přírůstky a úbytky na účet zapisuje, rozdíl vyhodnotí a také nám výplaty připraví. Ještě jednu dobrou duši v domově máme. Je to obyvatelka paní Marie Návratová, která všem babičkám různé nákupy a léky přináší, za což jí velmi děkujeme. Paní Popelková ve jménu MÚ do domova přichází, všem jubilantům popřeje a dárek přinese, a ještě jednu věc na srdci mám, ať za tuto činnost MÚ za nás všechny poděkuje. Společně se sestrou Helenkou pro naše věřící pobožnosti uspořádá, na které někdy pana faráře a někdy pana doktora To-
máše pozve, kteří nám něco z evangelia přečtou, svaté přijímání podávají, společně se pomodlíme, nábožné písně zazpíváme a s klidem v duši do pokojů odcházíme. Této pobožnosti se také pan Monsport zúčastňuje a přitom babičky navštěvuje. Na stěně mé světničky visí obraz Boží rodičky. K ní se denně modlívám a z celého srdce ji prosím, aby u syna svého všem babičkám v domově zdraví vyprosila. Někdy teskno a bolno u srdce mi je, když z našich řad dobrá duše do nenávratná odchází. Tak už to na světě je, že člověk na svět přichází a z něho odchází. Dny, týdny, měsíce ubíhají, já si každý den na své děti, vnoučata a pravnoučata vzpomínám a z jejich návštěv se velmi těšívám. Zároveň si vědoma jsem, že sil a zrak mi ubývá, roků přibývá a jednou přijde den, kdy i já z tohoto světa odejdu. Tak jako všichni ostatní, někdo dříve, někdo později. Život ani penězi, ani zlatem nevykoupíš. Tím jsem své povídání ukončila a řekla, jak já svůj život v domově prožívám.
Vzácná a milá návštěva ING. BEDŘICH TUREK V neděli dne 23. září 2001 se na příborské radnici zastavil na krátkou návštěvu kremnický mistr rytec pan Ján Allerám s chotí. Byli doprovázeni panem Zdeňkem Klimovičem, předsedou místní pobočky České numismatické společnosti, a jeho paní. Pan Ján Allerám se narodil v roce 1936 a má za sebou padesát let rytecké práce. Zhotovil raznice pro přibližně 230 různých tuzemských i zahraničních mincí a pro téměř 100 různých medailí pro ražby ve Státní mincovně Kremnica. S Příborem jej pojí mimo jiné zhotovení raznic pro tři medaile posledního desetiletí – k příležitosti 300 let příchodu piaristů do Příbora (1993), ke znovuvysvěcení rekonstruované kaple na Hájově (1999) a k 750. výročí založení města Příbora (2001). Autorem návrhů všech tří medailí byl pan Zdeněk Klimovič a společně s panem Allerámem tak stáli u zrodu krásné série. Pan Allerám obdržel z rukou starosty a místostarosty pamětní list města Příbora a další propagační materiály. Vzácní hosté odjížděli z Příbora s velmi krásnými dojmy, za což patří poděkování rovněž manželům Klimovičovým. Pozn.: Jubilejní medaili lze ještě zakoupit v Městském informačním středisku v budově radnice.
Zahájení školního roku 2001/2002 ODBOR SPRÁVY MAJETKU, ŠKOLSTVÍ, KULTURY A ČR Ve školním roce 2001/2002 zasedlo do školních lavic základních škol Jičínská a Npor. Loma celkem 969 žáků. Do čtyř prvních tříd jsme přivítali 75 prvňáčků. Základní školu Npor. Loma navštěvuje 525 žáků ve 22 třídách a základní školu Jičínská navštěvuje celkem 444 žáků umístěných do 19 tříd. Příprava nového školního roku byla ovlivněna jednou zásadní změnou, kterou bylo ukončení činnosti ZŠ Dukelská. O chystané změně byli naši občané již dříve informováni. Žáci, kteří doposud školu navštěvovali, byli umístěni ve zbývajících dvou základních školách, tj. Jičínská a Npor. Loma. Výjimku tvoři tři třídy prvního stupně, které působí doposud v budově bývalé ZŠ Dukelská jako elokované pracoviště ZŠ Jičínská. Další uvolněné prostory v budově začne v průběhu měsíce října využívat Dům dětí a mládeže Luna, který se zde přestěhoval z bývalého působiště na ul. Masarykově. Uvedené změny si vyžádaly nejen organizační zásahy, ale rovněž některé stavební úpravy. Zvýšeným pracovním úsilím
MùSÍâNÍK MùSTA P¤ÍBORA 6
pedagogických a provozních pracovníků včetně některých příborských firem se podařilo vše zvládnout před zahájením školního roku. Mateřské školy, které jsou na území města tři, přivítaly 3. září nově nastupující děti. Celkem by mělo navštěvovat mateřské školy v průběhu nového školního roku 220 dětí. Přejeme všem dětem a žákům příborských škol, ať se jim ve školách líbí a zejména našim prvňáčkům mnoho úspěchů při studiu.
Proč ještě není hotova fasáda na piaristické koleji? ING. JAROSLAV ŠIMÍČEK Občané města i jeho návštěvníci jistě zaznamenali, že v průběhu prázdnin došlo k zastavení prací na fasádě piaristické koleje. Nebylo to zapříčiněno „dlouhodobou dovolenou“ pracovníků dodavatelské firmy, ale skutečností, že v horní části fasády byly zjištěny původní fragmenty sgrafit. Z tohoto důvodu uložili zástupci Památkového ústavu v Ostravě městu provést restaurátorský průzkum a následně restaurátorský záměr, který vyřeší konečnou podobu fasády. Tyto práce musel provést restaurátor s licencí Ministerstva kultury ČR, což mělo za následek i větší časovou prodlevu v přerušení stavebních prací. V průběhu průzkumu byly dále zjištěny další části ornamentů v plochách mezi okny 2. NP, které budou rovněž na fasádě obnoveny. Začátkem září schválil PÚ Ostrava konečné řešení fasády, jejíž provedení bude následující: 1. Plocha odspodu až po římsu mezi okny v l. NP a 2. NP bude provedena sanační omítkou a přeštukována speciální směsí. 2. Na ploše mezi římsou v l. NP a kordónovou římsou v 2. NP budou rekonstruována sgrafita restaurátorem ve spolupráci s dodavatelskou firmou. 3. Sgrafita v pásu mezi kordónovou římsou a střešní římsou budou kompletně restaurována restaurátorem. Barevně bude fasáda řešena kombinací režné omítky na velkých plochách a bílé barvy na vystupujících ozdobných prvcích. Vzhledem k tomu, že přístavba (dříve sloužící jako vzpírárna) nevykazuje žádné historicky cenné fragmenty, byla její fasáda dokončena dříve dle původního záměru pouze s úpravami barevného odstínu dle požadavku památkářů. V případě příznivého počasí je reálné dokončení fasády piaristické koleje z ulice Lidická do konce října tohoto roku.
Zajímavý Příbor LUBOMÍR LOUKOTKA, RUDOLF JARNOT Dnes pokračujeme obrazem Josefa Ulricha o vpádu Švédů do Příbora v roce 1643. Obrázky v minulém čísle ukazovaly spíše skutečnost, ty dnešní zobrazují spíše pověst. Na radnici se švédští důstojníci vrhli na připravené truhlice s penězi. Městští radní vytasili ukryté nože a nic netušící Švédy pozabíjeli. Obr. č. III. je pojmenován „Smluvené znamení“. Tímto znamením byl vystřel z radnice, načež obyvatelé začali ze všech oken a vrat domů na náměstí na Švédy střílet. Ti utíkali z náměstí ke kostelíku sv. Františka (na starém hřbitově), kde na ně začali pálit střelci ukrytí ve staré košaté lípě. Švédové prchali zpět dolů a nynější Švédskou uličkou utíkali z města pryč. U obrázku č. VI. (není uveřejněn) je napsáno „K. Václav zemřel 11. Juni 1657“. S největší pravděpodobností je míněn Václav Kosmian, kanovník brněnský, který působil na příborské faře v letech 1624—1657.
Autor obrazu, Josef Ulrich se narodil 7. 2. 1815 v č. 11. Jeho otec byl sládkem. J. Ulrich studoval na zdejším piaristickém gymnáziu. Pak absolvoval vídeňskou akademii. Nedostal místo profesora kreslení na nižší reálce v Novém Jičíně a přijal místo písaře u okresního soudu. V novojičínském muzeu je uloženo několik jeho obrazů měst Kravařska. Na současné výstavě „Příbor očima malířů“ je vystaven jeho obraz Příbora z poloviny 19. stol.
Vandalismus v Příboře PLK. BOHUMIL VLACH
Ještě jsme se nevzpamatovali z šoku po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu a již skupina fotbalových fanoušků před zahájením derby Sparty a Viktorie Žižkov zneuctila minutu ticha na počest zahynuvších obětí hlasitými projevy sympatií s terorismem. Zástupce ultrapravicového Národně sociálního bloku veřejně schvaloval teroristický útok v USA. V Č. Budějovicích kolovaly zase letáky schvalující „KRVAVÉ ÚTERÝ“ 11. září 2001 a v Karlových Varech byl poničen památník US ARMY. Podobných projevů bylo v České republice více. V Příboře se kdosi pokusil znehodnocením znevážit památník naší státnosti věnovaný padlým v první světové válce, pomalováním obličejů sousoší legionářů i toho padlého žlutou olejovou barvou a postříkáním desky se jmény padlých zase červenou. Redakce MORAVSKOSLEZSKÉHO DNE se mne telefonicky dotazovala, jestli toto pomalování pomníku spojuji s podporou teroristického útoku v USA, nebo s úsilím místní levice proti odhalení pamětní desky OBĚTEM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU, která měla být podle posledního rozhodnutí umístěna právě na tomto místě a nebo jestli to byla klukovina. NEVÍM! Při hodnocení těchto projevů a činů napadají však člověka otázky: „Jaký jsme my Češi vlastně národ, jací jsme to lidé a kdo nám takto pokřivil duši?“ Tento památník, jehož autorem je známý příborský sochař František Juráň, byl věnován především památce padlých le-
MùSÍâNÍK MùSTA P¤ÍBORA 7
gionářů – občanů Příbora, kteří na drsných pláních daleké Sibiře v Rusku, ale i u Terronu ve Francii a v italských Alpách na Doss Altu cedili za nás svou krev, za vznik ČSR i za toto město, ale i za to, abychom dnes mohli svobodně používat a dále rozvíjet náš český jazyk. Jsou na něm vyrytá jména i těch, kteří právě zde v Příboře hned po válce zorganizovali dva dobrovolnické prapory čs. domácího vojska a padli při konstituování čs. státnosti ve zdejším regionu. Tento pomník se neodvážili zničit ani němečtí nacisté po připojení Příbora k Německé říši, kteří souhlasili s jeho rozebráním a uložením v atelieru sochaře Juráně. Po druhé světové válce byl pomník opět postaven — tentokrát vedle školy na Jičínské ulici a doplněn jmény těch příborských občanů, kteří položili své životy v druhém zahraničním i domácím odboji za obnovení ČSR. Člověka opět napadá myšlenka, proč k tomuto zhanobení památníku došlo v době 64. výročí úmrtí tvůrce naší státnosti T. G. Masaryka? Jestli to však byla opravdu klukovina, potom je to hrubý nedostatek vlastenecké výchovy naší mládeže, nedostatek v pěstování hrdosti na svou zemi, na svůj národ, protože projevovat ji pouze při vítězství naší hokejové reprezentace je projevem poněkud chudobným na duchu. Nedostatků v této oblasti je v našem regionu víc jak dost. Například v okresním městě v Novém Jičíně měsští „konšelé“ každoročně horlivě oslavují generála Laudona, ale donedávna nevěděli vůbec nic o svém slavném rodákovi — zakladateli čs. legionářského letectva na Sibiři, majoru Robertu Lvu Melčovi. Jejich lhostejností nevědí o něm nic ani novojičínští občané ani děti ve školách. Nemá ani pomník ani pamětní desku ani není po něm pojmenována žádná ulice. Ať již je pachatelem zhanobení tohoto památníku v Příboře kdokoliv, doufám, že česká policie tohoto pachatele nakonec odhalí a dopadne a že bude po zásluze potrestán. Američané vždy na závěr říkají „Bože, chraň Ameriku!“. I když jsem atheista, rád bych použil podobný aforismus a řekl: „BOŽE, CHRAŇ TENTO NÁROD, TUTO ZEMI I TOTO MĚSTO!“.
OZNÁMENÍ TS MĚSTA PŘÍBORA Technické služby města Příbora oznamují občanům města Příbora, že od 17. 9. 2001 do konce roku 2001 bude uzavřena obřadní síň na městském hřbitově z důvodu rekonstrukce. V uvedené době budou církevní obřady probíhat ve farním kostele v Příboře a občanské obřady po dohodě s pohřební službou AGNES v jiných obřadních síních. Po dobu rekonstrukce obřadní síně na hřbitově se omlouváme za případné technické překážky a ztížený přístup ke kolumbáriím. Děkujeme všem za pochopení.
SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ DDM LUNA Příbor 3. 11.2001 Dopolední program: Sportovní dopoledne ve spolupráci s HOP (horolezecký oddíl) běh T. Foxe, a běh O cenu DDM Luna Příbor registrace — 09.00 hodin běh T. Foxe — 10.00 hodin sportovní hry, soutěže Odpolední program: Slavnostní otevření DDM Luna Příbor 14.00 — 18.00 hodin prezentace zájmových kroužků zábavné odpoledne s diskotékou MùSÍâNÍK
Pozvánka V neděli 28. října 2001 se v 11.00 hod. u pomníku T. G. Masaryka naproti Masarykova gymnázia uskuteční
slavnostní setkání občanů Ke Dni vzniku samostatného Československa. Připomínce tohoto výročí je věnován i večerní koncert v refektáři městského muzea.
NABÍDKA TECHNICKÝCH SLUŽEB MĚSTA PŘÍBORA Technické služby města Příbora nabízejí zametání komunikací a odstavných ploch novým strojem MULTICAR M 26 v provedení třístranného sklápěče a samosběrné zametací nástavby SCARAB. Je vhodný také pro haly a hangáry pro své menší rozměry. Možnost odsávání kanalizačních vpustí, skrápění a zálivka výsadby zeleně. Nabízíme volnou kapacitu pro úklid: ▼ před pořádáním různých akcí a oslav ▼ při úklidu škváry po zimním období ▼ při pravidelných úklidech (týdenních, měsíčních) ▼ dle přání a potřeb zákazníka ▼ možnost celoroční objednávky Cena za provedené služby: 620 Kč/1 hod. Nabídky prosím adresujte na: TS města Příbora, Štramberská 483, 742 58 Příbor tel./fax: 0656 / 72 50 46 Na spolupráci s vámi se těší TS města Příbora.
Basketbal Příbor Svou formu před mistrovskými zápasy si jely minižačky BK Příbor vyzkoušet na turnaj do Přerova. Turnaje se zúčastnilo 10 družstev. Naše děvčata ve skupině „A“ sehrála tyto zápasy: Basketsport Přerov — BK Příbor 6 : 56 BK Příbor — Kralupy nad Vltavou 19 : 3 OSK Olomouc — BK Příbor 11 : 43 Basket Slovanka Praha — BK Příbor 11 : 41 Po vítězství ve skupině „A“ pak hrála finále s vítězem skupiny „B“, družstvem Viktoria Košice. Viktoria Košice — BK Příbor 52 : 42 7:6; 14:13; 11:12; 20:11 Z průběhu jednotlivých čtvrtin je patrno, že zápas byl velmi vyrovnaný a obě družstva se neustále střídala ve vedení. Družstvo Košic zvrátilo výsledek ve svůj pospěch až v poslední minutě zápasu, kdy musela dvě naše děvčata povinně střídat pro 5 osobních chyb a soupeř jim nastřílel 8 bodů. Celkové pořadí turnaje: 1. Viktoria Košice 2. BK Příbor 3. BŠ Přerov 4. OSK Olomouc 5. Basket Hloubětín Praha 6. Kralupy nad Vltavou 7. Strakonice 8. Basket Slovanka Praha 9. Basketsport Přerov 10. Krnov Za BK Příbor se turnaje zúčastnila tato děvčata: Kateřina Bečáková, Monika Göttlicherová, Tereza Kusiaková, Zuzana Monsportová, Jana Nedomová, Jana Nenutilová – kapitánka, Klára Pavlačíková, Lucie Rektoříková, Jana Rosíková, Petra Supíková, Iveta Šitavancová, Veronika Tinková a Aneta Vránová. Trenér: Ing. Petr Rosík Asistent trenéra: Ivo Nedoma
MùSTA
P¤ÍBORA 8
Program kina ÚSMĚV Příbor na měsíc listopad 2001 Pátek 2. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin ŠÍLENÁ / KRÁSNÝ Romantický film USA, 100’, č. tit., přístupný On je krásný — ona je bláznivá. Jsou ideální pár. Je možné se vzdát opravdové lásky? Pondělí 5. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin LARA CROFT — TOMB RAIDER Akční film USA, 100’, č. tit., přístupný Filmové zpracování nejúspěšnější počítačové hry. Bond a Indiana Jones v dokonalém ženském těle. Středa 7. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin KRÁL TANČÍ Historický film — Francie, 110’, č. tit., přístupný od 15 let. Historická freska o skrytém nadání krále Slunce. Když tančí, uniká lidskému světu, všemožným omezením. Exceluje, získává svou vlastní tvář, cítí se být bohem na zemi. Teprve čtrnáctiletý Ludvík XIV. Pátek 9. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin JAKO PAVOUK Psychologický thriller USA, 103’, č. tit., přístupný od 12 let. Hra ještě zdaleka neskončila… S detektivem Alexem Crossem jsme se poznali ve filmu Sběratel polibků. Tentokrát se s ním vypravíme do prominentní soukromé školy, odkud se i přes všechna bezpečnostní opatření ztratila dcerka známého kongresmana. Podaří se detektivu zachránit život malého děvčátka? Pondělí 12. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin EVOLUCE Sci-fi komedie USA, 104’, č. tit., přístupný „Užijte si konec světa!“ Při výzkumu obrovského kráteru po meteoritu jsou objeveny zárodky vesmírných organismů. Evoluce, která by ve vesmíru trvala desítky tisíc let, probíhá na Zemi vesmírnou rychlostí — najednou se objevují podivuhodné bytosti… Jed na mimozemšťany se skrývá ve velmi překvapivém přípravku. Středa 14. 11. v 17 a ve 20.00 hodin PEARL HARBOR Válečné drama USA, 183’, č. tit., přístupný od 12 let. Láska, válka a nejmohutnější letecký útok, jaký kdy byl natočen. Pátek 16. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin Dr. DOLITTLE 2 Komedie USA, 87’, česká verze, přístupný Dolittle se vrací… tentokrát jako obhájce zvířecích práv. Pondělí 19. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin MALÝ NICKY Komedie USA, 84’, č. tit., přístupný od 12 let. Kdyby byl váš otec ďábel a vaše matka anděl, taky byste nevěděli, čí jste! Středa 21. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin BABÍ LÉTO Komedie ČR, 95’, přístupný Tragikomický příběh mladého pětasedmdesátníka, který na rozdíl od své milované, ustarané manželky, se odmítá smířit s údělem rezignujícího stáří. Hrají: V. Brodský, S. Zázvorková, S. Zindulka, O. Vetchý, Z. Kabátová, J. Lábus, S. Stašová a další.
Pondělí 26. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin DRACULA 2000 Komedie USA, 99’, č. tit., přístupný od 12 let. Dracula řádí v nové podobě, ale žízeň má staromódní… Proč nesnáší světlo, stříbro a křesťanskou symboliku? Jen se nechejte překvapit… Středa 28. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin TAXI, TAXI Komedie USA, 83’, č. tit., přístupný od 12 let. Peugeot kontra Mitsubishi — novodobí celníci ze Saint Tropez proti Jakuze. Pátek 30. 11. v 18.00 a ve 20.00 hodin Zlatíčka pro každého Americký film. „Je to pohádka“, říká o filmu jeho režisér. „Je to příběh o Popelce, kterou diváci poznají v Kiki (Julia Roberts) – velmi reálné postavě pohybující se v blýskavém světě současné hollywoodské šlechty. Ten příběh je zároveň tak pravděpodobný, že se mohl stát každému. Každý totiž zažil, že se někdo z jeho rodiny či přátel ocitl v situaci, kdy potřeboval pomoc…“ H R A J E M E
P R O
M A T E Ř S K É
Š K O L Y :
Pondělí 5. 11. v 9.30 hod. O ZLATÉ RYBCE Zveme i rodiče s malými dětmi! Využijte promítání reklamy v našem kině: 150 Kč / 1 měsíc. Využijte pronájmu kinosálu k různým akcím: 150 Kč / 1 hodina. Rezervace vstupenek a místenek je možná na tel.: 725 182 – vedoucí domů, 722 101 – pokladní domů, 725 200 – kino
Pozvánka Městský úřad v Příboře ve spolupráci s Regionálním energetickým centrem Valašské Meziříčí pořádají v rámci poradenství pro občany přednášku na téma Tepelná čerpadla a úspory energií při vytápění, stavbě a rekonstrukci rodinného domu Program: ❇ možnosti úspory energií při stavbě a rekonstrukci ❇ tepelná čerpadla, princip, možnosti uplatnění, zkušenosti s realizací ❇ porovnání investičních a provozních nákladů s jinými zdroji vytápění ❇ státní dotace a podpory ❇ diskuse Přednášet budou poradci a auditoři České energetické agentury. Akce se uskuteční v úterý 23. 10. 2001 od 17.00 hod. v zasedací místnosti budovy bývalého piaristického gymnázia (vedle městské knihovny).
Pozvánka pro všechny, kteří chtějí strávit večerní hodinku ve společnosti veršů a hudby v pásmu nazvaném
Běh času a podoby lásky Sejdeme se v pátek 9. listopadu 2001 v 19.00 hodin v aule Masarykova gymnázia Příbor. Poezii od dob nejstarších civilizací po dnešek přednesou členky a členové umělecké skupiny Slunovrat. Vstupné 15 Kč. Na setkání se těší a srdečně zve Slunovrat a Městský úřad v Příboře.
MùSÍâNÍK MùSTA P¤ÍBORA 9
SOUTĚŽE k 750. výročí založení města Příbora jsou tady pro Vás!
IV. KONCERTNÍ SEZÓNA KOMORNÍCH KONCERTŮ 2001—2002
Ještě stále máte šanci vyhrát pěkné ceny! Soutěž o nejlepší videosnímek Téma: Oslavy města Příbora v roce 2001 reportáž nebo krátký šot pořízený v Příboře v roce jeho oslav Podmínky soutěže: jsou k dispozici v provozovně televize (DUYVIS VIDEO) a v infocentru Termín uzávěrky: 15.11. 2001 Ceny pro výherce: satelitní komplet, stativy, kazety, autorádio Věnovali je:
28. říjen 2001 — Zahajovací koncert „Příborští hudebníci“ Eva Bedřichová – Borovská, Pavlína Mikešová, Hana Pukovcová, Jiřina Lacná, Josef Pukovec ml. — flétny Iva Krčmáriková — Drholecká — hoboj Roman Volný, Roman Šimíček, Pavla Kovalová–Hnitková, Dalibor Pukovec — klarinety Milan Zajíček — fagot Vítězslav Pukovec — trubka Martin Volný, Ivo Lacný — trombony Dora Pukovcová, Daniela Pukovcová, Jaroslav Bradáč — housle Jitka Kaifášová — Krestová, Judita Šprochová — violoncella Irena Laníková — zpěv Eva Pajdlová — klavírní spolupráce Začátek mimořádně v 18.30 hod. 23. listopad 2001 Dušan Foltýn — hoboj Pavel Hromádka — trubka Tomáš Thon — barokní pozitiv 14. prosinec 2001 Jarmila Chaloupková — zpěv Brian Wright (Anglie) — loutna leden 2002 — Landek Quartet Ostrava — smyčcové kvarteto Dora Pukovcová — I. housle Jiří Ruta — II. housle Miloš Habusta — viola Ilona Kučerová — violoncello 15. březen 2002 — Karlovarské duo Monika Nováková — housle Jarmila Štruncová — klavír duben 2002 — Brožkovo dechové trio Adéla Hylišová — hoboj Jan Kerber — klarinet Milan Wichterle — fagot Začátky koncertů (kromě zahajovacího) 19.00 hodin, v refektáři městského muzea v Příboře. Vstupné 45 Kč dospělí, 25 Kč důchodci, 10 Kč děti a studenti. Změna programu vyhrazena
Kontakt na organizátora: Pavel Nedoma, Mgr. Irena Nedomová, Jičínská 12, Příbor tel. 725 211, 725 344, 0608 738 793 Soutěž o nejlepší fotografii Téma: Oslavy 750 let města ve fotografii Podmínky soutěže: je možné poslat 3 fotografie černobílé, barevné, min. formát 13✕18 Termín uzávěrky: 15. 11. 2001 Kontakt na organizátora: Rudolf Jarnot — konkrétní kontakt získáte v informačním centru. Televizní vědomostní soutěž Probíhá od března v městské televizi, má celkem 17 kol. 14. kolo — uzávěrka příjmu odpovědí — 5. 10. zveřejnění výherců — 11. 10. 15. kolo — uzávěrka příjmu odpovědí — 19.10. zveřejnění výherců — 25. 10. 16. kolo — uzávěrka příjmu odpovědí — 2. 11. zveřejnění výherců — 8. 11. 17. kolo — uzávěrka příjmu odpovědí — 16. 11. zveřejnění výherců — 22. 11. Ukončení soutěže: závěr listopadu — všechny správně vyplněné kupony zaslané do soutěže v jejím celém průběhu zařadíme do závěrečného losování o tři mobilní telefony. Věnovali je:
Kontakt na organizátory: Mgr. Irena Nedomová, Jičínská 12, Příbor tel. 725 344, 725 211, 0608 738 793 Soutěž v Měsíčníku Probíhá 1✕ měsíčně Závěrečné kolo: říjen. Uzávěrka příjmu odpovědí: 30. 10. 2001. Ceny do závěrečného kola: propagační materiály města (knihy o Příboře a jiné) Kontakt na organizátora: městské informační centrum.
Střípky městské policie 1. Na žádost OO PČR PŘÍBOR výjezd na ulici Zahradní, kde hlídka PČR přijala oznámení o volně pobíhajících psech. Na ulici Zahradní byli odchycení dva psi, a to německý ovčák a haski, kteří byli umístěni v kotcích na technických službách. Asi po čtrnácti dnech se ozval majitel psů a po zaplacení všech náležitosti, které činily, 2 700 Kč za ustájení a krmení, 300 Kč za odchyt a 600 Kč bloková pokuta za porušení vyhlášky města, si psy odebral. 2. Na žádost rychlé zdravotní služby prověřeno anonymní oznámení, které se mělo týkat umírající ženy. Výjezd na místo, kde se žena měla nacházet. Na místě nebyla žádná umírající žena, ale v podnapilém stavu p. D. K. Toto bylo nahlášeno na RZS. 3. V nočních hodinách provedena kontrola ve Whisky–baru na ulici Místecká, zda se nepodává alkohol mladistvým. V baru zjištěno, že servírka M. J. podala alkoholické nápoje mladistvým M. S. a M. K. Mladiství byli převezeni do místa bydliště a předáni rodičům. Servírce byla udělena bloková pokuta, na místě nezaplacena, ve výši 500 Kč za porušení §30.a, zák. 200/90Sb.
MùSÍâNÍK MùSTA P¤ÍBORA 10
UPOZORNĚNÍ!
Jóga v denním životě?
Nové termíny zahajovacích schůzek DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE Lima PŘÍBOR název kroužku, kurzu, klubu zahajovací schůzka Kč/rok technika KLUB PLAST. MODELÁŘŮ Tóra 12. 10. 16.00 400 VÝPOČETNÍ TECHNIKA 16. 10. 16.00 400 přírodověda RYBÁŘSKÝ l. — 3. 15. 10. 16.00 500 ASTRONOMICKÝ 12. 10. 16.00 400 CHOVATELSKÝ 18. 10. 16.00 400 OCHRANÁŘ PŘÍRODY. VČELAŘ 18. 10. 16.00 400 KLUB PSÍCH KAMARÁDŮ 18. 10. 16.00 400 sport BASKETBAL — dívky BASKETBAL — chlapci AEROBIC 11. 10. 16.00 400 FLORBAL 19. 10. 16.00 400 MÍČOVÉ HRY 11. 10. 16.00 400 ROZTLESKÁVAČKY 19. 10. 16.00 400 estetika, společenské vědy KERAMIKA 19. 10. 16.00 1000/1200 DOVEDNÉ RUCE (výtvarný) 18. 10. 15.00 200 NETRADIČNÍ TECHNIKY 19. 10. 16.00 400 MANEKÝNY 19. 10. 15.00 400 MLSNÁ VAŘEČKA 15. 10. 16.00 400 ŠIKULKY 19. 10. 16.00 200 HRA NA KYTARU* 400 KOND. A RELAX. CVIČENÍ PRO ŽENY 400 DOPOLEDNÍ CVIČENÍ PRO MAMINKY 16. 10. 9.00 200 ANGLIČTINA pro začátečníky / dosp.* 900 ANGLIČTINA pro pokročilé / dosp. 15. 10. 16.00 900 NĚMČINA pro začátečníky* 900 pro veřejnost VÝPOČETNÍ TECHNIKA — hrátky středa 15/hod. KERAMIKA pátek 16.00—18.00 20, 25/hod. * Na zahajovací schůzku budete pozváni korespondenčními lístky. Do nenaplněných kroužků se můžete přihlásit i v průběhu celého roku. Přihlášky a informace obdržíte v DDM Luna Příbor telefon, fax: 0656 / 725 029. Kdo si hraje, nezlobí!
ZA CVIČITELE M. LEGERSKÁ
Provozní řád dětského dopravního hřiště v parku na ul. Lidické Dopravní výuka na dětském dopravním hřišti Pondělí—pátek 7.00—14.00 hod. Za provoz na dětském dopravním hřišti zodpovídá: 1. vyučující dopravní výuky – pí Bronislava Maly 2. doprovázející učitel žáků Mimo vyznačenou dobu je dětské dopravní hřiště přístupno veřejnosti a každý sám zodpovídá za svou bezpečnost. MùSÍâNÍK
MùSTA
Je systematický program cvičení, který pomáhá: ochránit a upevnit zdraví ❇ rozvinout tvořivost, sebedůvěru, pevnou vůli a radost ze života ❇ předcházet nemocem ❇ překonat špatné vlastnosti, zlozvyky a strach, posilovat pozitivní vlastnosti a talent ❇ rozvíjet osobnost a rozšiřovat vědomí ❇ dosáhnout harmonie, vnitřní vyváženosti a čistoty ❇ poznat sebe sama Jóga v denním životě je osmidílný systém seřazený od nejjednodušších přípravných cvičení k pokročilejším jógovým pozicím. Obsahuje: ❇ Klasická jógová tělesná a dechová cvičení ❇ Relaxaci ❇ Koncentraci ❇ Meditaci Jde o jednoduchá cvičení, která jsou vhodná pro začátečníky, děti, starší lidi, nemocné nebo postižené. Tato efektivní cvičení příznivě působí na každého bez rozdílu věku nebo zdravotního stavu. Autorem systému Jóga v denním životě je paramhans svámí Mahéšvaronanda, který od roku 1972 žije a pracuje v Evropě. Podle tohoto systému se cvičí Jóga v denním životě také v Příboře, a to na dvou místech. Cvičení probíhá v MŠ na ul. Frenštátské (naproti letadla) vždy v úterý od 16.00 do 18.00 hodin pod vedením Marty Legerské. Cvičení probíhá v MŠ na ul. Pionýrů (sídliště u Tatry) vždy v úterý od 17.30 do 19.00 hodin pod vedením Ludmily Höhnové a Evy Holáškové. Zkuste si přijít nezávazně zacvičit. Je dobré vzít si podložku na cvičení (malá deka, karimatka) a pohodlné oblečení (stačí tepláky a tričko). První cvičení je zdarma. ❇
Nabídky k odprodeji Správce konkurzní podstaty Tatra Příbor, a. s., Místecká 1111, Příbor, nabízí k odprodeji
Budovu úpravny vody zast. plocha 162 m2 s pozemkem o výměře 1683 m2. Tato nemovitost je v blízkosti splavu řeky Lubiny, v blízkosti Lonky. Budova a pozemky jsou na parcelách 3248/2, 3248/3. Po dohodě s případným zájemcem bude z budovy odstraněno technologické vybavení, tak aby mohla být využita k podnikání, případně jako bytové či nebytové prostory. Vodojem průmyslové vody, který se nachází na kopci přibližně nad restaurací Na Kopečku. Vodojem má v podzemní části dvě komory, každá o objemu 250 m3 a nadzemní obslužnou stanici 34 m2 — parc. č. 714/11. Předmětem prodeje je také oplocený pozemek o výměře 1406 m2 — parc. č. 714/10. Podzemní prostory jsou vhodné ke skladování zeleniny, vlastní pozemek na zahrádku a nebo k rekreačním účelům. Zájemci o nabízené nemovitosti se můžou kontaktovat na adrese : Tatra Příbor, a. s., Místecká 1111, Příbor, nebo na telefonu 0656 / 725 118 Zájemci o použité a nepotřebné kancelářské vybavení (stoly, židle, psací stroje, registr. apod.) si mohou vybrat v areálu Tatra Příbor, a. s. po předchozí tel. dohodě na čísle tel. 725 118. P¤ÍBORA 11
Blahopřejeme našim občanům, kteří oslaví svá životní jubilea od 15.října do 15. listopadu 2001 Stanislava Rašková, Marie Růžová, Václav Slačík, Drahomíra Trnková, Jaromír Fajkus, Metoděj Křížek, Emil Macek, Anna Pustějovská, Marie Richterová, Anastazie Drholecká, Miroslava Filipcová, Marie Němcová, Helena Bartošová, Božena Krišková, Stanislav Swiderek
Vojenský otevřený penzijní fond oblastní kancelář v Kopřivnici ul. Záhumenní 1151, 5. p. (vedle MÚ) Vyřizujeme veškerou agendu: pondělí 14—17 středa 09—17 tel. kancelář: 81 18 22 mobil: 0603 / 24 43 29 Domluvte si konzultaci u vás!
OZNÁMENÍ V objektu budoucího Penny Marketu Příbor, ul. Lidická, hledáme nájemce pro čtyři prodejny s vlastním vchodem. Prodejna č. 1 = 27,m2 Prodejna č. 2 = 29,0 m2 Prodejna č. 3 = 29,0 m2 Prodejna č. 4 = 37,8 m2 Prodejny je možné přizpůsobit požadavkům nájemců. Přístup k prodejnám bude z ulice Ostravské. V případě zájmu zašlete svoje nabídky na adresu: BKB — Praha, spol s r. o., Na Nivách 16/1043, 141 00 Praha 4, fax: 02/41 48 26 63
Soutěž
Hygie, družstvo kadeřníků ve Frýdku–Místku Oznamujeme vám, že byla
znovu otevfiena holičsko–kadeřnická provozovna na ulici Jičínská 14, Příbor. Přijďte, budete rychle a kvalitně obslouženi. Těšíme se na vaši návštěvu. Pánské otevřeno pondělí—sobota Dámské otevřeno úterý—sobota Telefon: 0656 / 72 54 00
Vítejte u 10. kola „měsíčníkové“ soutěže „Co víš o Příboře?“ Vítězem zářijového kola se stává Robin Michálek z Příbora (správná odpověď byla „100 let“) Je tady desátá soutěžní otázka:
MùSÍâNÍK MùSTA
P¤ÍBORA
Měsíčník Městského úřadu v Příboře, tel.: 72 20 52, fax: 72 20 93. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Vydavatel není zodpovědný za názory přispěvatelů. Foto Rudolf Jarnot, Lubomír Loukotka. Vyrobila Beatris, Dobrá
Mimořádná příloha Měsíčníku města Příbora Vzhledem k tomu, že stať pana Josefa Jalušky věnovaná vládnímu vojsku, která vycházela na pokračování v minulých číslech Měsíčníku, vyvolala odbornou odezvu, je součástí tohoto vydání i samostatná příloha věnovaná této problematice. Redakční rada si dovoluje sdělit, že do budoucna budou s ohledem na zaměření a poslání tohoto periodika v Měsíčníku publikovány pouze informace týkající se města Příbora. Děkujeme dopisovatelům za pochopení. PRAVDA O (ČESKÉM) VLÁDNÍM VOJSKU PLK.BOHUMIL VLACH V dubnovém,květnovém a červnovém vydání MĚSÍČNÍKU se objevil článek na pokračování „Vládní vojsko — co o něm víme?“ z pera Josefa Jalušky. Presto, že uvedená tematika nemá nic společného s Příborem, čtenářům víc zamlžil, než vysvětlil, co a čím vládní vojsko bylo. Nevím, kde autor čerpal své informace, avšak to co, uvedl, je souhrn polopravd a velkých nepřesností. Bývá dobrým zvykem u takových článků uvést na závěr materiály, ze kterých autor čerpal a nebo uvést odvolávky na tyto materiály, ale ani to se čtenář nemohl dozvědět. Pokusím se tento nedostatek napravit a celou problematiku uvést do historické pravdy. Je jen na čtenáři samotném, aby posoudil co je věrohodnější. Vládní vojsko (z jehož názvu muselo být vyškrtnuto označení „české“) bylo zřízeno MNO v likvidaci (české MNO existovalo až do 31. prosince 1939) výnosy čj. 761 hlavní štáb / l. odd. 1939, čj. 775 hl. št. / l. odd. 1939 a podle čj. 899 hl. štáb / l. odd. 1939. Protože pražské MNO považovalo Protektorát za přechodné období, snažilo se z vládního vojska vytvořit profesionální českou ozbrojenou složku, která by byla jakousi kádrovou rezervou instruktorů pro v budoucnu obnovenou čs. armádu. Proto v průběhu června 1939 převedlo z likvidující české části bývalé Čs. armády 490 důstojníků, 2935 rotmistrů a 2515 délesloužících poddůstojníků všech složek zbraní a služeb, včetně příslušníků letectva — hlavně pilotů do vznikajícího vládního vojska. Z řad důstojníků bylo 70 a z řad rotmistrů 629 legionářů a italských domobranců, co mělo být zárukou pevného národního ducha ve vládním vojsku. Vojsko bylo doplněno i částí absolventů a frekventantů vojenské hudební školy a částí propuštěných četníků dříve působících na odtrženém území, vyšlých z řad délesloužících poddůstojníků armády. Dále bylo povoleno přijímat každý rok nováčky ve výši 4 % celkového stavu vojska, co představovalo 280 až 336 osob, kterými byl nahrazován úbytek těch, kteří odcházeli do výslužby. Služba ve vládním vojsku byla stanovena na 25 let. Vedle kategorie „vojáků“ bylo ve vojsku i 239 tzv. „vojenských úředníků“, což byli důstojníci a generálové služeb, kteří byli rovněž uniformovaní (byly to vojenské osoby), ale měli jiné názvy hodností (např. lékař v hodnosti plukovník se nazýval „vrchní štábní lékař“). Vojsko mělo i 250 civilních zaměstnanců. Celkový stav vládního vojska nikdy nepřekročil počet 7000 mužů. Po celou dobu existence tohoto vojska byla služební řečí čeština, čehož jiné protektorátní ozbrojené složky, jako české četnictvo, česká uniformovaná policie, protektorátní pohotovostní policie, protipožární policie, protiletecká policie a česká finanční stráž nikdy nedosáhly. Tam měli služební řeč buď německo–českou a nebo výhradně jen německou. Němci také usilovali o to, aby vládní vojsko používalo německé stejnokroje a německé hodnosti s nějakým protektorátním odznakem na levém nadloktí rukávu. Rychlým rozhodnutím generála Emingera byly vládnímu vojsku zachovány čs. stejnokroje, jen barva nebyla již khaki, ale olivově zelená. Jezdeckým rotám byly zachovány červené dragounské kalhoty a celému vojsku čs. ocelová přilba vz. 32 s českým lvíčkem na levé straně. Jen hodnostní znaky se musely změnit — nebyly však německé. Byly převedeny na límec. Jak při hodnostním označení, tak i u výsostního znaku bylo použito co nejvíc národních motivů, jako lípový list a český lev. Vládní vojsko bylo organizované do dvanácti praporů s arabskými čísly l—12. Prapor tvořil samostatné vojskové a hospodářské těleso, které představovalo velitelství, pomocnou četu, čtyři roty (l. pěší, 2. cyklistická, 3. jezdecká a 4. technická). Každá rota měla tři čety a technická čtyři (l. ženijní, 2. spojovací, 3. intendanční a 4. hudební). Prapor se vyznačoval číslem na
nárameníku a rota číslem na knoflíku nárameníku. Prapor měl asi 540 mužů a jeho organizace byla u všech praporů stejná jak doma, tak i později v Itálii. Jen prapor l, který tvořil čestnou (hradní) stráž protektorátního státního prezidenta Dr. E. Háchy, měl větší počty i větší hudební četu. Prapory podléhaly třem tzv. „inspektorátům“, které se označovaly římskými číslicemi. Inspektorát I — Praha měl v podřízenosti prapory l., 2., 3., 4. a 5. Inspektorát II — Hradec Králové měl v podřízenosti prapory 6., 7., 8. a 11. Inspektorát III — Brno měl v podřízenosti prapory 9., 10. a 12. V čele každého inspektorátu byl generál III. třídy. Nejvyšším velitelstvím byl tzv. „generální inspektorát“ v Praze, v jehož čele byl generální inspektor — generál I. tř. Jaroslav Eminger. Je pozoruhodné, že vládní vojsko mělo na svých 7000 mužů 11 generálů zbraní a služeb, zatím co tehdejší slovenská armáda měla na svých 80 000 vojáků pouze 5 generálů. Vládní vojsko mělo také v Praze zřízený tzv. „Jednoroční důstojnický kurz“, do kterého byli přijímáni nováčci maturanti, kteří po absolvování kurzu byli aspiranty — tzv. důstojnickými čekateli a podle potřeby byli jmenováni poručíky. Jednotlivé prapory byly posádkou: Prapor l — Praha, prapor 2 — Rakovník (odloučená rota — Královice), prapor 3 — Písek (odlouč. rota — Týn n. Vltavou), prapor 4 — Benešov, prapor 5 — Kutná Hora (odlouč. rota — Čáslav), prapor 6 — Hradec Králové, prapor 7 — Josefov, prapor 8 — Jičín (odlouč. rota — Turnov), prapor 9 — Vysoké Mýto, prapor 10 — Bučovice (odlouč. rota — Bzenec), prapor 11 — Kostelec n. Orlicí (odlouč. rota Rychnov), prapor 12 — Lipník n. Bečvou. Tedy v žádném Jevíčku, Jaroměři, Terezíně, nebo kdesi na Českomoravské vysočině a již teprve ne ve Znojmě (německy Znaim), protože Znojmo bylo součástí župy Sudetengau, která jak je známo byla součástí Německé říše a vládní vojsko mohlo být posádkou jen v Protektorátě. Generálnímu inspektorátu podléhaly ještě dva vojenské sklady, v Čechách Voj. sklad I v Josefově a na Moravě Voj. sklad II v Bučovicích. Podle Sb. z. a n. č. 216/1939 bylo úlohou vládního vojska spolupůsobit při udržování vnitřní bezpečnosti, včetně pomoci při živelných pohromách ohrožujících životy a majetek spoluobčanů. Od ledna 1940 byla hlavní náplní činnosti vládního vojska železniční strážní služba, tzn. ozbrojená ochrana a ostraha hlavních úseků protektorátních tratí. Od roku 1942 se jak velení Wehrmachtu, tak i čeští kolaboranti pokoušeli, aby vládní vojsko bylo posíleno na divizi, moderně vyzbrojeno a nasazeno na východní frontu. Zásluhou gen. Emingera. ale i Dr. Háchy k tomu nedošlo. Gen. Eminger řekl Němcům přímo, že český voják proti Rusům bojovat nebude a že k nim přeběhne. Němci také uvažovali o změně vládního vojska na české SS. Všechny tyto pokusy však byly včas zmařeny, naopak německá zpravodajská služba měla informace o odbojové činnosti ve vládním vojsku. Došlo k zatčení řady vysokých českých důstojníků i příslušníků mužstva, kteří byli napojeni na odbojové skupiny OBRANA NÁRODA, NAREV a LÍPA. V roce 1943 byly z příkazu Wehrmachtu zřízeny u jednotlivých praporů předzvědné a úderné oddíly, které musely být v neustálé pohotovosti k zásahu proti spojeneckým výsadkům. Několik takových oddílů se potom zúčastnilo společného cvičení s jednotkami Wehrmachtu. K bojovému zasazení však nikdy nedošlo. V průběhu roku 1943 se K. H. Frank snažil vyvést vládní vojsko z Protektorátu do Rakouska a přeměnit ho na pracovní jednotky. Frankův strach z možného povstání v českých zemích, do kterého by se zapojilo i vládní vojsko, den ze dne sílil. V roce 1944 se mu nakonec podařilo přesvědčit Hitlera, aby vládní vojsko jako nespolehlivý prvek a nebezpečný element v Protektorátě bylo vyvezeno do severní Itálie. Hitler zdůrazňoval, aby nebylo použito k boji proti „bandám“, zvláště pak ne proti Titovi, ale pouze ke strážní službě. Rozkazem zmocněnce Wehrmachtu v Praze WBv. a Bfh. Abt. z. b. v. Nr. 136/1944 G ze dne 8. 5. 1944 bylo nařízeno vládnímu vojsku přesunout se
P¤ÍLOHA MùSÍâNÍKU MùSTA P¤ÍBORA 1
ze svých posádek v Protektorátě do severní Itálie. Doma mohl zůstat pouze l. prapor, jako hradní stráž a malé strážní jednotky v jednotlivých posádkách. Jedenáct praporů (tedy NE šest a NE v r. 1943) bylo potom v síle 4978 mužů ve dnech 27. až 29. května 1944 odsunuto po trase Plzeň—Domažlice—Mnichov— Rosenheim—Innsbruck—Brenner—Trident—Verona do Itálie. Již při odjezdu vyhlašovali čeští vojáci, že vědí, jaká je jejich národní „povinnost“ a jak mají „použít“ své zbraně. V Itálii bylo vládní vojsko podřízeno velení SS—Waffen a policie a bylo rozmístěno po celé šířce severní Itálie s úlohou strážit železniční tratě, mosty, tunely, vojenské továrny, muniční sklady a další vojenské objekty. Nové povinnosti však se svojí slabou výzbrojí, kterou tvořily rakouské pušky Mannlicher ráže 8 mm, mohli jen těžko plnit. To uznali i Němci, a tak doplnili jejich výzbroj těžkými francouz. kulomety Hotchkiss, lehkými ital. kulomety, francouz. samopaly Mitrailleur a ital. samopaly Beretta oba ráže 9 mm, pistolemi Steyr, revolvery Rast – Gasser a docela slušnou zásobou munice a německých ručních granátů s dřevěnou násadou. S těmito zbraněmi se museli vládní vojáci nejprve seznámit a provést s nimi ostré střelby. Italské obyvatelstvo mělo ještě v živé paměti čs. legionáře a čs. domobrance, a tak české vojáky přijímali jako Cecoslovacchi tzn. Čechoslováky, co bylo v Protektorátě zakázané označení. Italský odboj byl informován o příjezdu českého vojska a připravoval se na spolupráci. Kontakt s partyzány v severozápadní oblasti Itálie, kde byly velehory, byl vcelku jednoduchý. Horší to bylo v rovinách severovýchodních, kde partyzáni ani neoperovali. Hned po příjezdu vládního vojska začalo docházet k dezercím, které zvláště v severozápadní části začaly narůstat do nepřehlédnutelného množství. A tak vznikl ochranný termín „ODVLEČENI“, kterým velitelé maskovali dezerce — na čem se podílel i gen. Eminger v Praze. V krátké době vznikla řada čs. partyzánských skupin z dezertovaných českých vojáků, které byly pojmenované podle svých velitelů. Byly to: skupina škpt. Moťky, kpt. Petříka, npor. Vrány, por. Smělíka, por. Panoše, por. Kletečky, šrtm. Zvoníčka, šrtm. Pudla a rtn. Smékala. Počet dezertovaných českých vojáků dosáhl víc jak 800 mužů a to Němci nemohli přehlédnout. Celkové ztráty včetně mrtvých a zraněných dosahovaly 51 důstojníků a 901 příslušníků mužstva. Opatření Němců bylo rázné. Dne 14. září 1944 vydali příkaz k soustředění všech praporů vládního vojska a 2. října bylo české vojsko odzbrojeno. Důstojníkům byly ponechány pistole a mužstvu pouze bodáky. Současně byly vojsku odebrány všechny osobní a nákladní automobily, motocykly, jízdní kola a spojovací technika. Vládní vojsko bylo přeměněno na pracovní jednotky a pověřeno budováním opevnění na řece Pad a v tzv. „Údolí smrti“ v povodí Adiže. Zasazený generální inspektorát a zasazené inspektoráty II a III byly odsunuty do Protektorátu. Velení nad pracovními prapory převzal zasazený inspektorát I, přejmenovaný na Nejvyšší zasazený štáb se sídlem ve Villa Bartolomea. V jeho čele byl gen. Pražák, kterého později vyměnil gen. Vítěz. V té době již ve vojsku existoval Čs. vojenský revoluční výbor pro osvobození, v jehož čele stál major duchovní služby (vrchní polní kurát) PhDr. Jiří Maria Veselý O. P. , který prostřednictvím čs. zástupce ve Švýcarsku JUDr. Jaromíra Kopeckého udržoval kontakt s čs. MNO v Londýně a řídil se jeho příkazy. U všech praporů měl své důvěrníky a spojky. V Itálii se od roku 1943 nacházela také slovenská tech. brigáda (koncem roku 1944 přeorganizována na 2. tech. divizi slovenské domobrany a 12. železniční stavební rota, což bylo víc jak 7000 slovenských vojáků. I když v tom čase také budovali v sev. Itálii opevnění, byli na rozdíl od vládního vojska až do konce války ozbrojeni a ve své sestavě měli i protiletadlovou baterii. Také z řad Slováků dezertovalo asi 700 vojáků k italským partyzánům a mnozí se dostali i do čs. zahraniční armády na západě. Čs. MNO v Londýně mělo zájem o tyto české a slovenské vojáky, kteří by mohli posílit čs. armádu v Británii. Avšak uvažovalo i o jejich využití v Itálii, když byli společně v oblasti řeky Pad, kde mohli být postaveni proti ustupujícím Němcům od Bologně. Potřebovali jen zbraně a čs. velení. Čs. MNO vyslalo do jižní Itálie parašutisty a zahájilo akci SILICA. Ta se pak rozdělila na SILICI— NORTH (vel. npor. R. Hrubec) a SILICI—SOUTH (vel. npor. R. Krzák — dnes genmjr. v. v.). 0ba parašutisté měli se svými radisty seskočit v severní Itálii v oblasti působení českých a slovenských jednotek, pracovat jako instruktoři, zajistit shoz zbraní
a přijetí velících důstojníků. Celá akce však ztroskotala, když letoun RAF Halifax PS—L se SILICÍ—NORTH na palubě v noci 11. 9. 1944 v 23.30 hod. v Alpách havaroval a všichni zahynuli. Není ani jisté, jestli takové zasazení českých a slovenských vojáků proti zkušeným a dobře vyzbrojeným jednotkám Wehrmachtu bylo rozhodnutí šťastné a jak by dopadlo. Němci a italští fašisté zahájili v létě 1944 proti partyzánům v severozápadní Itálii rozsáhlou ofenzívu. Situace zvláště pro české partyzány byla hrozivá, protože jim chybělo domácí zázemí, které měli Italové. Ti, kteří byli poblíž švýcarské a francouzské hranice, se proto rozhodli ustoupit do Švýcarska a do Francie a vstoupit do čs. zahraniční armády. Do Švýcarska ustoupilo do poloviny srpna celkem 322 vládních vojáků většinou příslušníků 6. praporu z Hradce Králové, kteří byli soustředěni v čs. táboře ve Wittenbachu u St. Gallen pod velením škpt. Svobody. Těmto vojákům Švýcaři přiznali charakter válečných uprchlíků, a proto byli 18. října 1944 propuštěni do Francie. Z Itálie přímo do Francie ustoupila skupina českých partyzánů 12. 9. 1944 v počtu 262 mužů pod velením škpt. Jana Moťky. Všichni čeští vojáci byli ve Francii soustředěni v přístavu Marseill. Původní zámysl čs. MNO v Londýně byl přepravit těchto 584 českých vojáků do Neapole, kde by v rámci 5. americké armády vytvořili základ budoucí čs. zahraniční armády v Itálii, která by se dále mohla rozšiřovat o vojáky českého vládního vojska a slovenské domobrany. Pravděpodobně nedošlo k dohodě mezi americkou a britskou stranou, a tak byli nakonec vládní vojáci z Neapole dopraveni přes Alžír a Gibraltar do V. Británie k Čs. vojenskému výcvikovému a náhradnímu středisku. Ve Švýcarsku v táboře Lausanne byla internována druhá část čs. vojáků v počtu 122 mužů převážně Slováků, kteří pod velením Čechů por. Křepelky a rtm. Trefance vytvořili 2. čs. rotu. Ti museli setrvat ve Švýcarsku až do konce války a teprve v srpnu 1945 byli repatriováni do ČSR. Konec války v Itálii vystoupily některé slovenské, ale i české jednotky se zbraní v ruce proti Němcům, nebo celé jednotky přecházely na stranu 5. americké armády, což nakonec vedlo k uznání českých a slovenských vojáků za spojence. Američané soustředili všechny Čechy a Slováky do oblasti Verony, kde se ze slovenské divize stala l. čs. pešia divízia (velitel ppIk. jezd. J. Kmicikievič) a z vlád. vojska čs. samostatná brigáda (velitel plk. jezd. R. Moskorz). Čs. partyzáni se vrátili v amerických stejnokrojích s čs. symbolikou a vytvořili silnou jednotku polního četnictva. V zajateckých táborech se mezi německými zajatci českého původu prováděl nábor do čs. armády. Z těch, kteří se přihlásili, byl potom vytvořen l. čs. záložní pluk. Tento svazek měl i svoji polní nemocnici, polní prokuraturu a polní soud. Začal se nazývat Skupina čs. vojsk v severní Itálii (Czechoslovak Forces in Italy) a podléhal čs. vojenské misi při vrchním velitelství spojeneckých sil ve Středomoří(AFHQ. CFM.) se sídlem v Římě. Prozatímním velitelem tohoto svazku byl určen pplk. gšt. Václav Podhora z mise. Koncem června 1945 se uskutečnila v široké cypřišové aleji ve Villafranca slavnostní přehlídka vybraných jednotek a útvarů čs. svazku před čs. vyslancem v Itálii Dr. Vaňkem, náčelníkem čs. vojenské mise pplk. děl. K. Svobodou, velícím generálem US ARMY, veliteli skupiny, divize a brigády, před zástupci italského odboje a samosprávy. Při té příležitosti byli někteří čs. vojáci, poddůstojníci, rotmistři a důstojníci vyznamenáni a povýšeni. V srpnu 1945 se potom celý tento svazek čs. vojska v počtu asi 14 000 mužů z Itálie vracel po známé trase přes Rakousko a Německo do Československa. Česká brigáda do Strašic a slovenská divize dále přes Prahu a Brno do Malacek. Za celou dobu svého nasazení v Itálii z vládního vojska zahynuli 4 důstojníci, 14 rotmistrů, 31 poddůstojníků a 8 vojínů, co bylo 57 mrtvých z nichž 3 byli Němci popraveni (des. Sečkař, voj. Bohuslávek a voj. Reisinger). Ti vládní vojáci, kteří zůstali doma, hlavně l. prapor, se zapojili do Pražského povstání v květnu 1945. Vládní vojáci obsadili český rozhlas, při čem jeden důstojník padl a tři další vojáci byli zraněni. Vojáci bojovali na různých místech po celé Praze. Při svých bojových akcích na Dejvickém nádraží, ve Vojenském zeměpisném ústavu, ve Zbrojovce a v sídle štábu organizace Todt získali velké množství zbraní. Do jejich kasáren nastoupilo 1908 bývalých čs. vojáků, které vyzbrojili a zorganizovali do bojových jednotek. Prapor 1 byl v Praze nejspolehlivější jednot-
P¤ÍLOHA MùSÍâNÍKU MùSTA P¤ÍBORA 2
Vlevo nahoře: Slovenští důstojníci v Itálii při projížďce po moři – 1944. Uprostřed: Čestná stráž 1. praporu vládního vojska na Pražském hradě – 1943 Vpravo nahoře: Příjezd Slováků do Itálie – 1943. Vlevo dole: Exhumace popravených. Vpravo dole: Na veronském hřbitově při pohřbu popravených po válce.
kou čs. vojenského velitelství „Bartoš“. Také malé strážní jednotky vládního vojska v posádkových městech vystoupily se zbraní v ruce a hlavně se podílely na odzbrojování ustupující německé armády. Podobně si úspěšně vedli vládní vojáci i v čs. zahraniční armádě na západě. Bylo jich tam téměř 600. Několik se jich dostalo i k čs. perutím RAF. Někteří byli vybráni do speciálních parašutistických jednotek vycvičených pro seskok v týlu nepřítele. Pět „vladařů“ bylo dokonce v noci ze 4. na 5. května na palubě letounu nad územím západních Čech. Avšak pro bojové akce americké armády u Domažlic a pro velmi nepříznivé povětrnostní podmínky nebyl jejich výsadek uskutečněn. Většina však nastoupila k čs. samostatné obrněné brigádě a s ní se zúčastnili i obléhání severofrancouzského přístavu Dunkerque. Sloužili u 3. tankového praporu, u dopravního oddílu, u III. oddílu děl. pluku i u baterie KPÚV. Všude obstáli se ctí. Šestnáct vládních vojáků položilo své životy při obléhání Dunkerque. Nikdy však nevytvořili žádnou samostatnou náhradní tankovou rotu. Na závěr je třeba uvést do historické pravdy další tvrzení J. Jalušky, které je velmi zavádějící a hraničí s úplnou neznalostí našeho 2. zahraničního odboje. Na západě nikdy neexistoval čs. mechanizovaný sbor, který by se skládal ze tří brigád. Měli jsme tam (bohužel) jen čs. samostatnou obrněnou brigádu, která sice během svého vývoje třikrát měnila své pojmenování, ale vždy to byla pouze jedna brigáda. Tato brigáda nebyla nasazena do přímé útočné linie spojenců ne proto, že nebyla dostatečně vycvičená, nebo že jí spojenecké velení nedůvěřovalo, ale proto, že neměla žádné zálohy na krytí svých ztrát. Z toho důvodu byla zasazena k obléhání Dunkerque, kde se tak velké ztráty nepředpokládaly. Jakou měla důležitost a důvěru u spojenců dokazuje, že velitel ČSOB gen. Liška byl prohlášen operačním velitelem v severní Francii a přilehlé části Belgie, jako přímý představitel Spojeneckého hlavního stanu, jako nejvyšší správní autorita, proti jehož rozhodnutí nebylo odvolání. Čs. vlajka vlála u Dunkerque výš, než vlajky britská, americká
a francouzská. Gen. Liška dostal do podřízenosti kanadskou protiletadlovou brigádu, britský dělostřelecký pluk, kanadský prapor těžkých tanků, francouzský pěší prapor, francouzský oddíl těžkých houfnic a průzkumnou peruť RAF. Takové posilové prostředky se nesvěřují těm, kterým nedůvěřujeme. ČSOB byla vyzbrojena nejen tanky CROMWELL, ale i STUARD a SHERMAN, a přitom je třeba vědět, že jeden tankový prapor ČSOB měl víc tanků než celá l. čs. tanková brigáda v SSSR dohromady. ČSOB měla tři tankové prapory s celkovým počtem 300 tanků. Měla i obrněné automobily a obrněné pásové transportéry. Vedle automobilů FORD, měla i automobily AUSTIN, DODGE, MORRIS a JEEP. V závěru války velel gen. Liška 14 000 československým, britským a francouzským vojákům. Do jeho rukou osobně skládal kapitulaci Dunkerque viceadmirál F. Frisius s posádkou 13 000 vojáků, námořníků a příslušníků Luftwaffe. Ztráty ČSOB při obléhání Dunkerque byly 182 padlých, 461 raněných a 25 nezvěstných čs. vojáků. Do vlasti se Čs. samostatná obrněná brigáda vrátila s 6 500 vojáky, 300 tanky, 230 obrněnými auty a pásovými transportéry, s 1 300 ostatními motorovými vozidly a 96 děly, houfnicemi, kanóny a minomety. Podobným způsobem bych mohl rozebrat i nedostatky v článku J. Jalušky v lednovém vydání MĚSÍČNÍKU o dni dělostřelectva. Omezím se však jen na vysvětlení, že dělostřelci 200. čs. lehkého protiletadlového pluku východního nemohli v Tobruku sestřelit známé stíhací eso Luftwaffe Hauptmanna Hanse–Joachima Marseille. On ani sestřelen nebyl, ale po závadě úplně nového Bf 109G – 2/Trop, kdy mu začal hořet motor, opustil letoun na zádech a směrovka ho úderem do hlavy zabila. To se stalo 30. září 1942 a první jednotka čs. dělostřelců byla v Tobruku teprve až 30. prosince 1942. Marseille se nemusel „chlubit“ 115 sestřely, měl jich 158. U Luftwaffe se totiž nemohl chlubit nikdo, protože měla daleko přísnější podmínky pro uznávání sestřelů než spojenci. Navíc Marseille nebyl vůbec nacista — právě naopak. Po jeho smrti si gestapo nepochybně oddechlo úlevou. Tolik k historické pravdě.
P¤ÍLOHA MùSÍâNÍKU MùSTA P¤ÍBORA 3
Použitá literatura: Brůna Otakar: Dračí údolí, NOVINÁŘ, Praha 1969 Egoli Emo: I cecoslovacchi nella resistenza Italiana, Roma 1969 Klípa Bohumír: Vyslání vládního vojska do Itálie, Historie a vojenství č. 3/1999 Klípa Bohumír: Konec mise vládního vojska v Itálii, Historie a vojenství č.4/1999 Kudrnáč Jaroslav: Písecký prapor v Itálii v letech 1944—1945, Práchenské muzeum, Písek 1997 Marek Jindřich: Vlak do Švýcar nedojel, PŘÍSNĚ TAJNÉ, Literatura faktu, Praha 2000 Marek J. — Bruna 0.: Vladaři dračích údolí, Praha 1999 Marek Jindřich: Jaroslav Eminger, REFLEX, květen 2001 Nesvadba František: Vládní vojsko a jeho odsun do Itálie, Historie a vojenství č. 6—7/1968 Nesvadba František: Zasazení a rozklad vládního vojska v Itálii, Historie a vojenství č. 3/1970 Pejs Oldřich: Duchovní služba ve vládním vojsku, Historie a vojenství č. 5/1994 Revoluční výbor: Spis o skutečnostech v bývalém vládním vojsku a o jeho vlasteneckém úsilí v letech 1939 — 1945, Praha 1945 Svoboda Gustav, genmjr.: Československá samost. obrněná brigáda a operace OVERLORD, Historie a vojenství, č. 4/1994 Veselý J. M.—Staudek F.: Čs.odboj v Itálii 1944 — 45, Olomouc 1947 Veselý J. M.—Staudek F.: La resistenza cecoslovacca in Italia 1944/45, Milano 1975
Ještě dodatek k článkům „Vládní vojsko“ JOSEF JALUŠKA Vše se dá utlumit, zkrátit, nebo doplnit a rozšířit. Záleží na čitateli, co považuje za hlavní a podstatné a opačně. Doplnit a rozšířit je možno i pojednání o zahraničních legionářích a větší pozornost věnovat kladným a záporným postavám. Např. dobrovolník Sergej Vejcechovský od r. 1929 armádní generál. Za války ve špičkách domácího odboje a 12. května 1945 zatčen. Na jeho kontě mají být desítky a snad stovky popravených. Horší situace nastává, když dva čerpají z různých zdrojů a pramenů. Když jsem absolvoval dálkově kurz v Ústředním domu armády v Praze, tam jsem v brožurkách a písemnostech získal pojednání o Vládním vojsku, které jsem konzultoval s příslušníkem 6. praporu, který měl základnu v Hradci Králové. Byl to p. Šteidel, který mi mnoho oblastí ještě doplnil, upřesnil. Pouť jeho 6. praporu přes Alpy, Švýcarsko, Francii, Itálii, Anglii a vylodění v Antverpách jako „samostatná náhradní rota“ čs. západního odboje. Je mi líto, ale na uvedeném nemohu nic změnit a opravit, uvedený p. Šteidel je k dispozici a dosud žije v DPS Olomouc Pavlovičky. V mně dostupných informacích byl prapor hradní stráže veden samostatně a odděleně jako nebojový a pozornost byla věnována pouze zbývajícím 11 praporům, jejichž příslušníci a hlavně důstojníci byli pečlivě kádrováni německou policií. Pak dochází k velkým nesrovnalostem jak v uváděných počtech a hlavně čase. Rozdíl v odchodu prvních šesti praporů činí jeden rok. Prameny p. Vlacha uvádí přesun praporů ve dnech 27. až 29. května 1944 a p. Šteidel potvrzuje, že v té době byl již 6. prapor ve Švýcarsku. Rozdíly jsou i u jmen velitelů 6. praporu atd. Další rozdíl je v odplutí. Přístav Marseille ve Francii byl v doletu německého letectva, a proto byli přesunuti přes Veronu do Neapole, kde se vytvořil válečný konvoj a po zformování odplul do Anglie. Ne z Francie, ale z Itálie. Dovolím si doplnit nějaké údaje o slovenské divizi. Velitelem byl do zatčení gestapem Jaroslav Kmicikievič. Byl plukovníkem, ne pplk. Byl odsouzen k trestu smrti za spolupráci a podporu jugoslávských a hlavně italských partyzánů. Udal jej náčelník štábu, který proti němu i svědčil. Byl vězněn ve sklepení zámečku, kde sídlila úřadovna gestapa. Italští partyzáni přepadli sídlo gestapa a za velkých ztrát osvobodili odsouzené a vězněné. Do konce války byl u partyzánů. Italové natočili film o činnosti Slováků, který potvrzuje předešlé údaje. Mnoho Slováků padlo v řadách partyzánů a všichni byli soustředěni na jeden hřbitov, kde má každý náhrobek. Po válce byla plk. Kmicikievičovi snížena hodnost na podplukovníka a pak propuštěn z armády. Jeho fotografii s věnováním a adresou přikládám. Další rozdílné údaje jsou v organizaci čs. vojáků v Anglii. Jeden zdroj uvádí, že velitelem obrněné brigády byl jmenován gen. A. Liška a velitelem l. čs. smíšené brigády byl jmenován gen. B. Miroslav. Po jejím stmelení provedl její přehlídku premiér britské vlády Winston Churchill za přítomnosti presidenta Edvarda Beneše. Fotografii přikládám. Po skončení války v Africe byli čs. obránci Tobruku přepraveni do Anglie v létě 1943. Byl to 200. lehký dělostřelecký protiletadlový pluk o síle 500 mužů, který posílil naše pozemní jednotky.
Další velké rozpory jsou u našich tankistů na západě. Přikládám fotografii účastníka západního odboje Antonína Špačka. Z ČSR odešel jako důstojník a zúčastnil se bojů proti Němcům ve Francii a dostal se do Anglie. Dále píši z jeho životopisu: „V Anglii jsem plnil funkci zbrojíře pěšího praporu a připravoval se na invazi. Byl jsem mezi šedesáti důstojníky, kteří prodělali výcvik u Angličanů v 51. výcvikovém tankovém pluku a stal jsem se v roce 1943 velitelem tankové čety přezbrojené shermany, zatímco ostatní měli cromwely. Při invazi měly první sledy složené z Američanů, Angličanů a Kanaďanů těžké ztráty. Československá l. samostatná tanková brigáda byla zasazena až v druhém a třetím sledu a svými silami později obklíčila významný a jediný nezničený přístav Dunkerque, kde vedla zadržovací boj až prakticky až do konce II .světové války. Atd. Pak vzniká otázka, komu věřit? Jsou údaje tankisty, přímého účastníka války směrodatné? Tankista Antonín Špaček byl v r. 1945 velitelem hradní stráže v hodnosti kapitána. Po rehabilitaci se stal předsedou Československé obce legionářské a byl povýšen do hodnosti genmjr v. v. Tak byla tangová brigáda, nebo nebyla? Přikládám fotografii A. Špačka a také část jeho životopisu pojednávající o tankové brigádě. Snad dějiny tento spor rozsoudí. Podle údajů z ÚDA se koncem války prováděly přípravy na zformování dalších čs. jednotek na území osvobozené Francie, kde zůstalo mnoho krajanů, kteří bojovali v l. čs. pěší divizi a dělostřeleckém pluku. Otázkou zůstává zastřešení všeho vyšším rámcovým velitelstvím. Neshodujeme se ani v názvech tanků (dle genmjr. Špačka, ani v počtech tanků). Drobných rozdílů získaných z různých pramenů je mnoho. Uvažuji o situaci, kdy podle p. Vlacha mají tři tankové prapory 300 tanků a jen 60 přeškolených tankistů. Moje dřívější články neprošly jazykovou úpravou, a proto se omlouvám za nesprávně napsané jméno přístavu ve Francii a v názvu tanku, kdy jsem napsal Kromwel a patří Cromwel. Na VA jsme psali jedno l a jedno „l“ píše i tankista genmjr. Špaček. V dopise jsem nařčen, že používám „špatnou vojenskou terminologii“. Použil jsem terminologii, kterou jsme používali při dálkovém studiu na VAAZ v Brně, 3. fakulta a také ve škole v Košicích, v Liptovském Mikuláši a Hrádku. Tak tohle neberu, tady musím řádně přibrzdit: Otázku vzniku „Skupiny čs. vojsk v severní Itálii o síle 14 000 mužů jsem úmyslně vynechal, poněvadž na její vznik, složení a hlavně určení jsou opět různé pohledy a protichůdné názory“. Přikládám text „Bezpodmínečné kapitulace“. Zajímavé a poučné by bylo zjištění a zveřejnění dalšího zařazení náčelníka štábu slovenské divize, který spolupracoval s gestapem a udával… Dále se neshodneme u H. J. Marseille, hlavně zda byl nacista — opět údaje rozlišné. Stejně tak protichůdné jsou údaje o leteckém esu Udettovi, (doufám, že to píši správně), jedna verze hovoří, že zahynul při zalétávání letounu a měl velký státní pohřeb a druhá verze, že spáchal sebevraždu pro rozdílné názory vedení války a její taktiky. „V Anglii jsem plnil funkci zbrojíře pěšího praporu a připravoval se na invazi. Byl jsem mezi šedesáti důstojníky, kteří prodělali výcvik u Angličanů v 51. výcvikovém tankovém pluku a stal jsem se v roce 1943 velitelem tankové čety přezbrojené americkými shermany, zatímco ostatní měli cromwely. Při invazi měly první sledy složené z Američanů, Angličanů a Kanaďanů těžké ztráty. Československá 1. samostatná tanková brigáda byla zasazena až v druhém a třetím sledu a svými silami později obklíčila významný a jediný nezničený přístav Dunkerque, kde vedla zadržovací boj prakticky až do konce II. světové války. K Anglii mě pojí ještě jedna významná osobní událost“, přerušil Antonín své vyprá- V roce 1945 byl kapitán vění o bojích, v nichž se Čechoslováci Antonín Špaček velitedennodenně vyznamenávali. lem hradní stráže
P¤ÍLOHA MùSÍâNÍKU MùSTA P¤ÍBORA 4