2001 Sb., p íloha. 3

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545 575 250, 545 576 740 Fax.: 545 576 250 E-mail: [email protected] Iý: 46990798 DIý: CZ 46990798

Brno, Ĝíjen 2011

OBSAH: A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................ 3 I. Údaje o oznamovateli ............................................................................................................ 3 B. ÚDAJE O ZÁMċRU ............................................................................................................ 3 I. Základní údaje ........................................................................................................................ 3 II. Údaje o vstupech ................................................................................................................ 10 1. PĤda (zábor pĤdy) .............................................................................................................. 10 2. Voda (odbČr a spotĜeba vody) ............................................................................................. 14 3. Ostatní (surovinové a energetické zdroje) ........................................................................... 14 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .......................................................................... 15 5. Nároky na kácení stromĤ a keĜĤ .......................................................................................... 15 6. Ochrana kulturních hodnot .................................................................................................. 16 7. Soulad s ÚPD, vztah k funkþnímu využití území ............................................................... 16 ÚDAJE O VSTUPECH - shrnutí ............................................................................................ 16 III. Údaje o výstupech .............................................................................................................. 17 1. Ovzduší (množství a druh emisí do ovzduší) ...................................................................... 17 2. Vody (množství odpadních vod a jejich zneþištČní) ........................................................... 20 3. Odpady (kategorizace a množství odpadĤ) ......................................................................... 23 4. PĤda………………………………………… ..................................................................... 24 5. Ostatní (rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií, hluk a vibrace)…… ..................................................................................................................... 24 ÚDAJE O VÝSTUPECH - shrnutí ......................................................................................... 32 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ V DOTýENÉM ÚZEMÍ ........................ 33 1. Výþet nejzávažnČjších environmentálních charakteristik dotþeného území ....................... 33 2. Struþná charakteristika stavu složek životního prostĜedí v dotþeném území, které budou pravdČpodobnČ významnČ ovlivnČny ...................................................................................... 45 SHRNUTÍ………………........................................................................................................ 46 D. ÚDAJE O VLIVECH PROJEKTU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ ............................................................................................................................ 48 1. Charakteristika možných vlivĤ a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravdČpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) ........................................................... 48 2. Rozsah vlivĤ vzhledem k zasaženému území a populaci ................................................... 52 3. Údaje o možných významných nepĜíznivých vlivech pĜesahujících státní hranice ........... 53 4. OpatĜení k prevenci, vylouþení, snížení, popĜípadČ kompenzaci nepĜíznivých vlivĤ ........ 53 5. Charakteristika nedostatkĤ ve znalostech a neurþitostí, které se vyskytly pĜi specifikaci vlivĤ ......................................................................................................................................... 55 E. POROVNÁNÍ VARIANT ěEŠENÍ PROJEKTU .............................................................. 56 F. DOPLĕUJÍCÍ ÚDAJE ........................................................................................................ 56 G. VŠEOBECNċ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .... 57 H. PěÍLOHY ............................................................................................................................ 58

PĜíloha þ. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí

Oznámení zámČru podle § 6 zákona þ. 100/2001 Sb., pĜíloha þ. 3

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI I. Údaje o oznamovateli 1. 2. 3. 4.

Oznamovatel: Iý: Sídlo: OprávnČný zástupce oznamovatele: telefon : e-mail:

Vysoþina, kraj se sídlem v JihlavČ 70890749 Žižkova 57, 587 33 Jihlava, RYBÁK – PROJEKTOVÁNÍ STAVEB, spol. s r.o. Ing. Vít Rybák 605 946 363, 543 236 081 [email protected]

B. ÚDAJE O ZÁMċRU I. Základní údaje 1. Název zámČru Úprava komunikace II/360 TRNAVA - RUDÍKOV ZaĜazení zámČru podle pĜílohy þ. 1: Posuzovaný zámČr spadá dle zákona þ. 100/2001 Sb. ve znČní zákona þ. 93/2004 Sb. a zákona þ. 163/2006 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, pĜílohy þ. 1 do kategorie II (zámČry vyžadující zjišĢovací Ĝízení), bod 9.1. Novostavby, rozšiĜování a pĜeložky silnic všech tĜíd a místních komunikací I. a II. tĜídy (zámČry neuvedené v kategorii I). 2. Kapacita (rozsah) zámČru Stavba zaþíná na SV okraji obce Rudíkov a pokraþuje v délce 3,740 km. Stavba Ĝeší modernizaci silnice II/360 v úseku od odboþení silnice III/36057 do Rudíkova (ve smČru od V. MeziĜíþí) po rybník Velký Bor pĜed Trnavou, kde zaþíná již zrekonstruovaný úsek silnice II/360 na kategorii S 9,5. Silnice leží mimo zastavČné území obcí Rudíkova i Trnavy. Souþástí stavby budou i úpravy kĜižovatek silnic III/36057 a III/36058, tj. o nakolmení obou odboþení do Rudíkova. Stavba bude pravdČpodobnČ realizována ve dvou etapách: 1. od Rudíkova po odboþku silnice II/390 na Nárameþ v dl. 2,616 km a 2. od odboþky silnice II/390 na Nárameþ až k rybníku Velký Bor pĜed Trnavou v dl. 1,124 km. Oba popsané úseky silnice II/360 budou muset být postupnČ uzavĜeny, aby bylo možné rekonstrukci silnice realizovat. PĜedložený projekt Ĝeší 3. rozšíĜení stávající silnice II/360 od napojení sil. III/36057 (odb. do Rudíkova od V. MeziĜíþí) z kategorie S 7,5 na kategorii S 9,5 v délce cca 2,7 km (po odb. sil. II/390 do Budišova – u rybníka BĜezina; silnice byla postavena jako obchvat Rudíkova cca pĜed 25 lety a zĤstane ve stejné trasy a nebude mČnČna ani niveleta,

3


4. celkovou rekonstrukci silnice II/360 v úseku od rybníka BĜezina po nový úsek u rybníka Velký Bor v délce cca 1,050 km tak, aby bylo dosaženo u smČrového i výškového Ĝešení normových parametrĤ podle ýSN 73 6101 v kategorii S 9,5; stávající silnice je úzká, zcela nevyhovující narĤstajícímu provozu, 5. kĜižovatku se silnicí III/36057 – odb. do Rudíkova od Velkého MeziĜíþí, tzn. nakolmení odboþení, 6. kĜižovatku se silnicí III/36058 – odb. do Rudíkova od TĜebíþe, tzn. nakolmení odboþení. 3.

UmístČní zámČru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Okres: ORP: Obec: Katastrální území:

Vysoþina TĜebíþ TĜebíþ Rudíkov 743267 Rudíkov, 768286 Trnava u TĜebíþe.

PĜíslušným úĜadem k provedení zjišĢovacího Ĝízení je krajský úĜad kraje Vysoþina – odbor životního prostĜedí, zemČdČlství a lesnictví. 4.

Charakter zámČru a možnost kumulace s jinými zámČry

Hodnocený zámČr rekonstrukce silnice II/360 v úseku Rudíkov - Trnava není ve stĜetu s jinými zámČry. 5.

ZdĤvodnČní potĜeby zámČru a jeho umístČní, vþetnČ pĜehledu zvažovaných variant a hlavních dĤvodĤ (i z hlediska životního prostĜedí) pro jejich výbČr, resp. odmítnutí

Hlavním úþelem stavby, je rekonstrukce a zkapacitnČní silnice II/360 od napojení sil. III/36057 (odb. do Rudíkova od V. MeziĜíþí) z kategorie S 7,5 na kategorii S 9,5 v délce cca 2,7 km (po odb. sil. II/390 do Budišova – u rybníka BĜezina). Silnice byla postavena jako obchvat Rudíkova cca pĜed 25 lety a zĤstane ve stejné trasy a nebude mČnČna ani niveleta. Díky výše uvedeným úpravám se zvýší také bezpeþnost zrekonstruované komunikace. Souþástí stavby bude také úprava dvou stávajících kĜižovatek pĜed a za Rudíkovem, které v dnešní podobČ zdaleka neodpovídají ýSN a jsou velmi nebezpeþné pĜi dávání pĜednosti v jízdČ pĜi odboþování. Nejvíce nebezpeþná kĜižovatky se silnicí III/36057 bude upravena tak, aby vznikla po nakolmení kĜižovatka tvaru T, splĖující normu ýSN 73 6102. Silnice III/36057 bude napojena na hlavní komunikaci tak, aby cesta chodcĤ pĜes silnici II/360 k nádraží byla nejkratší a kolmá. 6.

Struþný popis technického a technologického Ĝešení zámČru

Zahájení výstavby s ohledem na vykoupení pozemkĤ, získání územního rozhodnutí a stavebního povolení lze pĜedpokládat v období 2 let, tedy v letech 2012 - 2013. Stavba Ĝeší rekonstrukci a zkapacitnČní komunikace II/360 v úseku Rudíkov - Trnava. PĜístup na staveništČ bude bez problému – po stávajících silnicích II/360 a II/390. Stavba bude pravdČpodobnČ realizována ve dvou etapách: 1. od Rudíkova po odb. silnice II/390 na Nárameþ v dl. 2,616 km a 2. od odboþky silnice II/390 na Nárameþ až k rybníku Velký Bor pĜed Trnavou v dl. 1,124 km. Oba popsané úseky silnice II/360 budou muset být postupnČ uzavĜeny, aby bylo možné rekonstrukci silnice realizovat. BČhem stavby bude pro úþely stavby, pro dopravní obslužnost 4


Rudíkova a zejména pro integrovaný záchranný systém trvale prĤjezdný jeden jízdní pruh v 1. úseku stavby.Zde se silnice II/360 pouze rozšiĜuje ve stávající niveletČ. Ve 2. úseku od odboþky silnice II/390 až po novou úpravu pĜed Trnavou bude silnice pro veškerý provoz uzavĜena. Zemní práce doporuþujeme zahájit v kalendáĜním roce na pĜelomu léta, kdy bývá spíše sucho. Problémy se spodní vodou by nemČly podle geologického prĤzkumu nastat. NejdĜíve dojde k pĜípravČ území, tzn. vykácení stromĤ, odhumusování zabíraných pozemkĤ a atd. Popis jednotlivých stavebních objektĤ: SO 001 Demolice propustkĤ Tento stavební objekt zahrnuje veškeré demoliþní práce související s pĜestavbou propustkĤ propustkĤ v celé délce úpravy silnice II/360. Výtok z rybníka BĜeziny z požeráku doporuþujeme kamerovat. SO 101 Silnice II/360 od Z.Ú. po silnici II/390 (dl. 2,575 km) Tento objekt pĜedstavuje rozšíĜení stávající silnice od odboþení sil. III/36057 do Rudíkova od V. MeziĜíþí po odboþení sil. II/390 do Budišova. Stávající silnice byla vystavČna cca pĜed 30 lety jako obchvat Rudíkova v kategorii S 7,5/60. Stávající živiþná vozovka je témČĜ bez poruch, pouze vlevo ve stoupání za odboþením k þerpací stanici PHM je vozovka prosedlá – pĜesnČ v místČ sondy J5. NovČ navržená niveleta respektuje niveletu stávající silnice, ale za podmínky dodržení návrhových parametrĤ odpovídající kategorii silnice S 7,5/60 (smČrodatná rychlost 70 km/h). Nejmenší hodnota vypuklého výškového oblouku je R = 3200 m a vydutého oblouku R = 2000 m. Sklon svahu násypu pĜi oboustranném, víceménČ symetrickém rozšiĜování, je navržen 1:2,5. U výšky násypu nad 3 m je navrženo silniþní ocelové svodidlo a sklon svahu je navržen 1:1,75. Trojúhelníkový pĜíkop bude vysvahován 1:2,5 od krajnice. Povrchové odvodnČní je Ĝešeno zpevnČnými rigoly (pĜíkopy). PláĖ silniþního tČlesa bude vyvedena mino silniþní tČleso do terénu a kde to není možné, bude zĜízen trativod. Plná skladba vozovky bude následující: asfaltový beton pro obrusnou vrstvu spojovací postĜik z kationaktivní emulze asfaltový beton pro ložní vrstvu spojovací postĜik z kationaktivní emulze asfaltový beton pro podkladní vrstvu infiltraþní postĜik z kationaktivní emulze smČs stmelená cementem štČrkodrĢ

ACO 11+ 40 mm PS-E ACL 16+ 60 mm PS-E ACP 16+ 50 mm PI-E SC;C8/10 130 mm ŠDA min. 220 mm

celkem……………………………………………………………min. 500 mm Základní sklon je stĜechovitý 2,5 %, ve smČrových obloucích je navrženo klopení max. 5,5 %. Obrubníky nebudou nikde navrženy, úprava odpovídá extravilánu. SmČrové oblouky se oproti stávající trase nemČní. Minimální polomČr v tomto úseku þiní R=310 m. Souþástí tohoto stavebního objektu budou také propustky: 5


trubní propust v km 1,142 50 bude pĜestavČn na rámový propustek svČtlosti 2,0 m a udaný stoletý prĤtok Q100=5,2 m3/s, výška otvoru bude upĜesnČna v dalším stupni PD, v této dokumentaci je uvažována výška minimální z hlediska prĤtoþné kapacity. trubní propust v km 1,550 60 bude pĜestavČn na rámový propustek svČtlosti 2,0 m na udaný stoletý prĤtok Q100=1,8 m3/s., výška otvoru bude upĜesnČna v dalším stupni PD, v této dokumentaci je uvažována výška minimální z hlediska prĤtoþné kapacity. Dále sem náležejí také propustky pĜes polní cesty a propustky pĜevádČjící vodu z pĜíkopu/rigolu z jedné strany silniþního tČlesa na druhou s vyústČním do terénu. Všechny tyto propustky jsou i na dnešní silnici, ale v rámci stavby bude vČtšina s nich nahrazena novými, protože stávající jsou ve špatném stavu, stávající propustky v dobrém technickém stavu budou jen prodlouženy, aby odpovídaly novému šíĜkovému uspoĜádání rekonstruované silnice. ZpĤsob odvádČní povrchových vod ze zájmového území zĤstane zachován. Všechny propustky vþetnČ dimenze jsou popsány v situaci. Souþástí objektu jsou i napojení jednotlivých vjezdĤ na sousední pozemky a napojení silnice III/36059 na PĜeckov. KvĤli zvýšení bezpeþnosti dopravy na zrekonstruované silnici II/360 bylo zrušeno napojení místní komunikace do obce Rudíkov v km 0,606 a nepoužívaný sjezd v km 1,034. Dále v rámci stavby bude nové napojení silnice III/36057 – samostatný objekt (SO 111) a také se silnicí III/36058 – samostatný objekt (SO 112). Na silnice II/360 jsou novČ na obou kĜižovatkách navrženy odboþovací pruhy vlevo. Na silnice II/360 v rekonstruovaném úseku bude nutné od km cca 0,760 úpravy smČrem od Velkého MeziĜíþí po sjezd v km 0,838 80 snížit dovolenou na 70 km/h. Dále na tento sjezd nebude, dopravním znaþením, umožnČn vjezd ze silnice II/360. Rozhledový trojúhelník je nakreslen v situaci a je zkonstruován dle ýSN 73 6101, þlánku 11.9. SO 102 Silnice II/360 od silnice II/390 po K.Ú. (dl. 1,125 km) Tento stavební objekt pĜesnČ navazuje na objekt pĜedcházející – SO 101. Jedná o celkovou rekonstrukci silnice II/360 vþetnČ nové nivelety a s vyrovnáním smČrových obloukĤ u hráze rybníka BĜeziny. Vozovka v celém úseku bude mít novou konstrukci s kompletním využitím všech vrstev stávající vozovky do podkladních vrstev s využitím recyklace za studena. Skladba vozovky bude následující: asfaltový beton pro obrusnou vrstvu spojovací postĜik z kationaktivní emulze asfaltový beton pro ložní vrstvu spojovací postĜik z kationaktivní emulze asfaltový beton pro podkladní vrstvu infiltraþní postĜik z kationaktivní emulze penetraþní makadam/SROSM*) penetraþní makadam/SROSM*) štČrkodrĢ

ACO 11+ 40 mm PS-E ACL 16+ 60 mm PS-E ACP 16+ 50 mm PI-E PM/SROSM 150 mm PM/SROSM 150 mm ŠDA min. 150 mm

celkem……………………………………………………………min. 600 mm ____________________

*) smČs recyklovaná za studena na místČ, pĤvodní penetraþní makadam s možným výskytem dehtu bude rozprostĜen v celém vytČženém objemu ze stávající vozovky a doplnČn vhodným pasivaþním plnivem a pojivem.

Silnice v pĜíþném Ĝezu bude rovnČž navržena v normové kategorii S 9,5 pro návrhovou rychlost 60 km/h (smČrodatná rychlost 70 km/h). Základní sklon je stĜechovitý 2,5 %, ve smČrových obloucích je navrženo klopení max. 5,5 %. Úprava odpovídá extravilánu.

6


U hráze rybníka BĜeziny dojde k vyrovnání stávajících smČrových obloukĤ tak, aby bylo dosaženo min. polomČru R = 250 m (tento polomČr limituje hodnotu návrhové/smČrodatné rychlosti). Výškové oblouky jsou navrženy tak, aby silnice kopírovala v maximální možné míĜe terén a pĜitom aby byly získány co nejdelší úseky na pĜedjíždČní a aby souþasnČ byla vyrovnaná bilance výkopu v tomto úseku s využitím do násypu objektu SO 101. PĜíkopy budou navrženy na vypoþítaný prĤtok pĜi pĜívalových deštích se zaústČním do rybníkĤ Velkého a Malého Boru. Trubní propust v km 2,600 DN 1300 u rybníka BĜeziny bude bućto zrekonstruován, anebo jen prodloužen. PĜed zpracováním DSP bude tĜeba ovČĜit jeho stavební stav (Q100=6,0 m3/s). Dále souþástí tohoto objektu jsou také propustky pĜes polní cesty. S propustky pod silnicí II/360 v tomto úseku neuvažujeme. K omezení dovolené rychlosti z dĤvodu rozhledových pomČrĤ nedojde. U kĜižovatky se silnicí II/390 dojde k rozšíĜení krajnice pro odboþení vozidel vlevo a také je navrženo rozšíĜení krajnice pro odboþující vozidla vpravo, tak aby odboþení bylo plynulejší a nebránilo plynulosti dopravy na silnici II/360. SO 111 Napojení silnice III/36057 Napojení je navrženo v kategorii silnice S 7,5/30 s rozšíĜením v obloucích, v délce 144,5 m. Nebezpeþná kĜižovatka bude upravena tak, aby vznikla po nakolmení kĜižovatka tvaru T, splĖující normu ýSN 73 6102. Silnice III/36057 bude napojena na hlavní komunikaci tak, aby cesta chodcĤ pĜes silnici II/360 k nádraží byla nejkratší a kolmá. Tvar kĜižovatky bude zapracován do zmČny þ. 5 územního plánu obce. Skladba vozovky bude odpovídat objektu SO 101: asfaltový beton pro obrusnou vrstvu spojovací postĜik z kationaktivní emulze asfaltový beton pro ložnou vrstvu spojovací postĜik z kationaktivní emulze asfaltový beton pro podkladní vrstvu infiltraþní postĜik z kationaktivní emulze smČs stmelená cementem štČrkodrĢ

ACO 11+ 40 mm PS-E ACL 16+ 60 mm PS-E ACP 16+ 50 mm PI-E SC;C8/10 130 mm ŠDA min. 220 mm

celkem……………………………………………………………min. 500 mm

SO 112 Napojení silnice III/36058 ŠíĜkové uspoĜádání napojení odpovídá kategorii S 7,5 s rozšíĜením v obloucích, v délce 144,5 m. Tato kĜižovatka bude upravena nakolmením odboþující silnice do Rudíkova ve smČru od TĜebíþe obdobnČ u SO 111 jako na opaþném konci obce. I skladba bude obdobná jako u SO 101 a SO 111. Tvar kĜižovatky je plnČ v souladu se zmČnou územního plánu þ. 3 vþetnČ sjezdu na pozemek p. Kotaþky. SO 113 Napojení silnice II/390 Napojení je navrženo v kategorii silnice S 7,5/30 s rozšíĜením v obloucích, v délce 52,26 m. Silnice bude v nezbytnČ nutném rozsahu upravena tak, aby se dosáhlo plynulého napojení smČrovČ i výškovČ na rekonstruovanou silnici II/360. Souþástí tohoto objektu je i pĜejízdný smČrovací ostrĤvek. 7


SO 121 NástupištČ a chodníky Souþástí objektu jsou autobusové zálivy u kĜižovatky na PĜeckov, vþetnČ nástupišĢ a chodníkĤ. Délka nástupní hrany je navržena 15,0 m, výška 0,20 m a celé uspoĜádání je Ĝešeno bezbariérovČ. Vytíženost autobusové zastávky v jednom smČru (z Rudíkova smČrem na Trnavu) pĜi nejvČtší intenzitČ je 11 autobusĤ dennČ. Dále autobusy linky 790300 zastavují v obou smČrech v blízkosti kĜižovatky na Nárameþ (zastavení na budoucí zastávce v blízkosti kĜižovatky na PĜeckov není možné). Vytíženost v jednom smČru je pak 3 autobusy dennČ. SO 122 Toþna autobusu a nástupištČ V dĤsledku zrušení napojení místní komunikace na silnici II/360 v obci Rudíkov, bylo nutné zĜídit u základní školy obratištČ pro autobus. ObratištČ má stĜedový ostrĤvek a kryt nástupištČ je navržen z dlažby. Souþástí objektu bude zrekonstruované nástupištČ zastávky na místní komunikaci pĜed školou. NástupištČ je navrženo jako bezbariérové s nástupní hranou dl. 15,0 m a výškou 0,2 m. Po vykácení dĜevin bude také tĜeba posunout dva stožáry venkovního osvČtlení o cca 3 m. StĜed dvou autobusĤ se nepĜedpokládá vzhledem velmi nízké intenzitČ. PĜi návrhu této toþny bylo také posouzeno odboþení autobusĤ ze silnice III/36057 ke škole a ve zpáteþním smČru výjezd autobusĤ na silnici III/36057 smČrem na V. MeziĜíþí. SmČrovČ to bude možné – doporuþujeme domČĜit v dalším stupni. Výškové uspoĜádání je ponČkud nepĜíznivé a vzhledem k pĜilehlé zástavbČ se tČžko podaĜí situaci zlepšit. DĤsledkem návrhu toþny je také omezení parkovacích míst u školy. Byla navržena parkovací stání podél hĜištČ. Dojde k odsunu plotu u hĜištČ pro výstavbu parkovacích stání. Je navrženo celkem 15 parkovacích míst z toho jedno pĜepravující osobu tČžce pohybovČ postiženou. SO 381 Úpravy meliorací Silnice II/360 kĜižuje nČkolik místních vodoteþí v horních þástech povodí, na nichž byly vybudovány rybníky. ZemČdČlské pozemky po obou stranách silnice II/360 jsou odvodĖovány melioraþními systémy, od nichž nemáme žádné podklady ani plány. Proto je tĜeba v dokumentaci pro stavební povolení poþítat s náklady na eventuální doplnČní meliorací pĜi rozšiĜování silnice. SO 461 Ochrana místních sdČlovacích kabelĤ v km 0,618 V místČ zaslepené místní komunikace (pod školou) bude tĜeba prodloužit chrániþky v místČ kĜížení trasy místních telefonních kabelĤ se silnicí II/360 ve staniþení km 0,618. SO 481 PĜeložka a ochrana dálkových optických kabelĤ V místČ novČ navržené kĜižovatky pro odboþení do Rudíkova od Velkého MeziĜíþí (odb. sil. III/36057) je tĜeba pĜeložit optický kabel Rudíkov - Budišov mimo tČleso nové komunikace. Jedná se o optický kabel typu SAMSUNG 24 f + Cu pár. Tato pĜeložka bude vedena soubČžnČ s pĜeložkou stl plynovodu (SO 501). Realizace pĜekládky stávajícího optického kabelu je podmínČna uzavĜením smlouvy o pĜeložce mezi majetkovým správcem a investorem stavby. Tato smlouva musí být uzavĜena v pĜedstihu pĜed vydáním stavebního povolení na rekonstrukci komunikace. U kĜížení optických kabelĤ Rudíkov - Budišov v místČ zaslepené místní komunikace (pod školou) v km 0,618 bude tĜeba prodloužit chrániþky. Kabel spolu se 2 trubkami barvy oranžové a þerné bude nutno zabezpeþit v souvislosti s rozšíĜením silniþního tČlesa. Stávající chrániþka na kabelu PE ø 110 mm, uložená pod komunikací v hloubce cca 0,9-1,2 m, bude ve 8


stejném profilu prodloužena v délce cca 5 m. Podmínkou realizace pĜeložky optického kabelu je jeho vytýþení v terénu v pĜedstihu a upĜesnČní polohy konce stávající chrániþky. SO 501 PĜeložka a ochrana stl plynovodu V místČ novČ navržené kĜižovatky pro odboþení do Rudíkova od Velkého MeziĜíþí (odb. sil. III/36057) je tĜeba vymístit mimo novou vozovku stl plynovod PE 110 v délce cca 80 bm. PĜeložka plynovodu bude uložena mimo tČleso novČ budované komunikace a bude provedena z trubek PE 110x10 SDR 11 do výkopu hl. min. 1,0 m. Nová þást plynovodního potrubí bude opatĜena signalizaþním vodiþem, pískovým obsypem a výstražnou fólií žluté barvy. V místČ kĜížení stávajícího STL plynovodu PE 90 v km 0,844 (u hĜbitova) bude potrubí uloženo do chrániþky PE 160 v délce 23 bm, opatĜené þíchaþkami do poklopu. SO 701 Protihluková stČna Na žádost obce Rudíkov je navržena podél silnice II/360 vpravo protihluková stČna od km 0,325 do km 0,752 úpravy, tzn. pod zástavbou RD a dále až za konec hĜištČ. Výška zdi bude 2,50 m. Místní komunikace kolem základní školy, kolmá na silnici II/360, bude zaslepena v místČ protihlukové stČny. K zaslepení komunikace bylo pĜistoupeno rovnČž z bezpeþnostních hledisek. SO 801 Technická rekultivace Rudíkov SO 802 Technická rekultivace Trnava OpuštČné þásti vozovek budou technicky zrekultivovány, tzn. po odtČžení vozovkových vrstev a ohumusování budou zatravnČny a osázeny dĜevinami. Rekultivace jsou rozdČleny na dva objekty podle etap výstavby. SO 811 Náhradní výsadba Rudíkov SO 812 Náhradní výsadba Trnava NovČ vytvoĜené silniþní tČleso bude osázeno vhodnými keĜi a stromy tak, aby nebyly nikde omezeny rozhledové pomČry, a pĜedevším aby dĜeviny nebyly po letech pĜíþinou smrtelných úrazĤ pĜi nárazu vozidel do nich. Krátká alej bude vysázena na zaþátku úpravy vlevo v patČ násypu, na nČmž bude svodidlo. Vegetaþní úpravy jsou rozdČleny na dva objekty podle etap výstavby.

PĜedpokládaná lhĤta výstavby Zahájení výstavby s ohledem na vykoupení pozemkĤ, získání územního rozhodnutí a stavebního povolení lze pĜedpokládat v období 2 let, tedy v letech 2012 - 2013. Dobu výstavby navrženého díla doporuþujeme provádČt vždy ve druhé polovinČ kalendáĜního roku, tzn. v dobČ sucha kvĤli zemním pracím. 7.

Výþet dotþených územnČ samosprávných celkĤ

Kraj: Okres: ORP: Obec:

Vysoþina TĜebíþ TĜebíþ Rudíkov

9


PĜíslušný obecní úĜad: PĜíslušná obec s rozšíĜenou pĤsobností:

Obecní úĜad Rudíkov, Rudíkov 2, 675 05 Rudíkov TĜebíþ MČstský úĜad TĜebíþ, Karlovo nám. 104/55, 674 01 TĜebíþ

Celá trasa posuzovaného zámČru nachází na území vyššího územnČ samosprávního celku kraje Vysoþina. ZámČrem budou dotþeno katastrální území obce: 743267 Rudíkov a 768286 Trnava u TĜebíþe 8.

Výþet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úĜadĤ, které budou tato rozhodnutí vydávat

PĜíslušná obec s rozšíĜenou pĤsobností:

TĜebíþ MČstský úĜad TĜebíþ, Karlovo nám. 104/55, 674 01 TĜebíþ PĜíslušný stavební úĜad: ÚĜad mČstyse Budišova, stavební úĜad 675 03 Budišov 360. Územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudaþní rozhodnutí stavební úĜad mČstyse Budišova. Souhlas k odnČtí pĤdy ze zemČdČlského pĤdního fondu – pĜíslušné orgány ochrany ZPF, podle zákona þ. 334/1992 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Dle zákona ýeské národní rady þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ: • MČstský úĜad TĜebíþ - Závazné stanovisko OŽP - zásah do VKP, krajinný ráz, kácení dĜevin rostoucích mimo les. • Krajský úĜad Vysoþina – udČlení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláštČ chránČných živoþichĤ (§ 49, § 50, § 56) zákona ýeské národní rady þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

II. Údaje o vstupech 1. PĤda (zábor pĤdy) PĤdní podmínky na trase navrhované komunikace lze charakterizovat jako rĤznorodé. V nižším reliéfu pĜevládají kambizemČ typické kyselé na svahovinách z rul a granulitĤ, které smČrem do vyšších poloh pĜecházejí do kambizemí dystrických. Tyto pĤdy jsou doplnČny primárními pseudogleji na polygenetických hlínách. V údolí menších vodních tokĤ jsou vyvinuty typické gleje. Základním informaþním zdrojem pro stanovení pĤdních a zemČdČlsko-produkþních podmínek se staly mapy bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek (dále BPEJ). Jednotlivé BPEJ jsou oznaþeny pČtimístným þíselným kódem (napĜ. 2.01.00.), který vyjadĜuje první þíslicí klimatický region, další dvČ hlavní pĤdní jednotku a poslední dvojice rĤznou þíselnou kombinaci sklonitosti, expozice, hloubky a skeletovitosti pĤdy. (BPEJ kvalitativnČ vyhodnocují pouze pozemky zemČdČlské pĤdy, nikoliv napĜ. lesní pozemky). Základní pĤdní vlastnosti - pĤdní typ, subtyp, druh a varietu - vyjadĜuje hlavní pĤdní jednotka. Na základČ mateþní horniny, klimatických a geomorfologických faktorĤ v zájmovém území vznikly následující hlavní pĤdní jednotky: 10


JednoznaþnČ pĜevažuje skupina hnČdých pĤd (kambizemí): HPJ 32 (43,67%) HnČdé pĤdy a hnČdé pĤdy kyselé (kambizemČ a kambizemČ kyselé) - na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách; vČtšinou slabČ až stĜednČ štČrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, znaþnČ vodopropustné, vláhové pomČry jsou velmi závislé na vodních srážkách HPJ 29 (38,8%) HnČdé pĤdy, hnČdé pĤdy kyselé a jejich slabČ oglejené formy (kambizemČ, kambizemČ pseudoglejové a kambizemČ kyselé) - pĜevážnČ na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; stĜednČ tČžké až lehþí, mírnČ štČrkovité, vČtšinou s dobrými vláhovými pomČry. PĤdní profily hnČdých pĤd jsou pĜevážnČ stĜednČ hluboké a hluboké. Ornice jsou pĜevážnČ mČlké, 18 – 20 cm, hnČdošedé, porušené drobtovité struktury, hlinitopísþité až hlinité zrnitosti. Ornice se zpravidla rovná humusovému horizontu a pĜechází do horizontu zvČtrávání vČtšinou pĜímo. PĜirozená úrodnost hnČdých pĤd je snižována nižší biologickou aktivitou a kyselou až extrémnČ kyselou reakcí. dále jsou zastoupeny na menší rozloze: HPJ 50 (12,94%) HnČdé pĤdy oglejené a oglejené pĤdy (kambizemČ pseudoglejové a pseudogleje primární, kyselý) na rĤzných horninách (hlavnČ žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla stĜednČ tČžké, slabČ až stĜednČ štČrkovité až kamenité, doþasnČ zamokĜené HPJ 67 (3,30 %) Glejové pĤdy – (typický glej) mČlkých údolí a rovinných celkĤ pĜi vodních tocích; stĜednČ tČžké až velmi tČžké, zamokĜené, po odvodnČní vhodné pĜevážnČ pro louky HPJ 68 (1,29 %) Glejové pĤdy zrašelinČlé a glejové pĤdy úzkých údolí (glej typický a glej organozemní), vþetnČ svahĤ, obvykle lemující malé vodní toky; stĜednČ tČžké až velmi tČžké, zamokĜené, po odvodnČní vhodné pouze pro louky Komunikace bude vedena v pĜevážné míĜe pozemky, náležejícími do zemČdČlského pĤdního fondu, zejména ornou pĤdou. Kvantitativní údaje, uvádČné v následujícím textu jsou pĜevzaty z podkladĤ projektanta. Pro relativní zaĜazení jednotlivých BPEJ a jejich srovnání v rámci rĤzných klimatických regionĤ jsou pĤdy zaĜazeny do tzv. tĜíd ochrany. TĜídy ochrany TĜídy ochrany zemČdČlské pĤdy vymezuje metodický pokyn Odboru ochrany lesa a pĤdy MŽP þj. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996, platný dnem 1. ledna 1997. Tímto metodickým pokynem je stanoveno pČt tĜíd ochrany zemČdČlské pĤdy: 1. Do I. tĜídy ochrany jsou zaĜazeny bonitnČ nejcennČjší pĤdy v jednotlivých klimatických regionech, pĜevážnČ v plochách rovinných nebo jen mírnČ sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimeþnČ, a to pĜevážnČ na zámČry související s obnovou ekologické stability krajiny, pĜípadnČ pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. tĜídy ochrany jsou situovány zem. pĤdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionĤ nadprĤmČrnou produkþní schopnost. Ve vztahu k ochranČ ZPF jde o pĤdy vysoce chránČné, jen podmínČnČ odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíneþnČ zastavitelné. 3. Do III. tĜídy ochrany jsou slouþeny pĤdy s prĤmČrnou produkþní schopností a stĜedním stupnČm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. 11


4. Do IV. tĜídy ochrany jsou sdruženy pĤdy s pĜevážnČ podprĤmČrnou produkþní schopností, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. tĜídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které pĜedstavují zejména pĤdy s velmi nízkou produkþní schopností vþetnČ pĤd mČlkých, velmi svažitých, hydromorfních, štČrkovitých až kamenitých a eroznČ nejvíce ohrožených. VČtšinou jde o zem. pĤdy pro zem. úþely postradatelné. U tČchto pĤd lze pĜedpokládat efektivnČjší nezemČdČlské využití. Jde vČtšinou o pĤdy s nižším stupnČm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chránČných území a dalších zájmĤ ochrany životního prostĜedí. ZaĜazení BPEJ do tĜíd ochrany BPEJ tĜída ochrany 7 29 01 I. 7 32 01 II. 7 32 11 II. 7 50 01 III. 7 50 11 III. 7 67 01 V. 7 68 11 V. Vyhodnocení záboru pĤdy Trvalý zábor jednotlivých BPEJ v k.ú. Rudíkov BPEJ Trvalý zábor (m2) tj. % 7 29 01 446 4,57 7 32 01 1996 20,46 7 32 11 4845 49,67 7 50 01 1004 10,29 7 50 11 719 7,37 7 67 01 649 6,65 7 68 11 95 0,97 Celkem 9754 100,00 Trvalý zábor jednotlivých BPEJ v k.ú. Trnava u TĜebíþe BPEJ Trvalý zábor (m2) tj. % 7 29 01 7 32 01 7 32 11 7 50 01 7 67 01 Celkem

4141 914 293 1322 451 7121

58,15 12,84 4,11 18,56 6,38 100,00

Zastoupení tĜíd ochrany ZPF v k.ú. R u d í k o v TĜída ochrany ZPF Procento zastoupení I. 4,57 II. 70,14 III. 17,66 IV. 0 V. 7,63 Celkem 100,00 12


Zastoupení tĜíd ochrany ZPF v k.ú. Trnava u TĜebíþe TĜída ochrany ZPF Procento zastoupení I. 58,15 II. 16,95 III. 18,56 IV. 0 V. 6,38 Celkem 100,00

tĜída I II III IV V CELKEM

Zastoupení tĜíd ochrany ZPF CELKEM ha 0,4587 0,8048 0,3045 0 0,1195 1,6875

% 27,18 47,69 18,04 0,00 7,08 100,00

Do I. tĜídy ochrany jsou zaĜazeny bonitnČ nejcennČjší pĤdy v jednotlivých klimatických regionech, pĜevážnČ v plochách rovinných nebo jen mírnČ sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimeþnČ, a to pĜevážnČ na zámČry související s obnovou ekologické stability krajiny, pĜípadnČ pro liniové stavby zásadního významu.

Výše uvedená tabulka dokumentuje, že stavba komunikace na 27,2 % pĤdy zpĤsobí trvalý zábor nejpĜísnČji chránČných pĤd, I. tĜída ochrany a dalších 47,7 % náležejících do II. nejpĜísnČji chránČné kategorie, pouze 18,0% je ve III. tĜídČ ochrany a 7,1 % je v V. tĜídČ ochrany. Z hlediska ochrany zemČdČlského pĤdního fondu je to skuteþnost dosti závažná, avšak lze konstatovat, že ne do té míry, aby v jejím dĤsledku mČla být stavba vylouþena. Trvalý zábor zemČdČlského pĤdního fondu þiní 1,6875 ha. Návrh skrývky kulturních vrstev pĤdy byl stanoven na základČ sondáží provedených v rámci prĤzkumu. PĜed zahájením stavebních prací bude na ploše trvalého záboru ZPF provedena skrývka ornice a podorniþí v tl. 20 cm. Skrytá ornice bude využita dle pokynu orgánu ochrany ZPF, pĜípadnČ bude ponechána na deponiích v místČ stavby a po jejím skonþení využita napĜ. pro rekultivace v rámci stavby. Kontaminace pĤd Kontaminace zemČdČlských pĤd se projevuje pĜedevším v zátČži pĤd tČžkými kovy. Z výsledkĤ prĤzkumu Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemČdČlského Brno, provedeného v letech 1990 - 1992 vyplývají následující obsahy tČžkých kovĤ v zemČdČlských pĤdách (odvozeno z map v mČĜítku 1:500 000): • Pb: ménČ než 15,0 – 40,0 mg.kg-1 (maximálnČ pĜípustné hodnoty u lehkých pĤd 50,0 mg.kg-1, u ostatních pĤd 70,0 mg.kg-1) • Cd: 0,20 mg.kg-1 (maximálnČ pĜípustné hodnoty u lehkých pĤd 0,4 mg.kg-1, u ostatních pĤd 1,0 mg.kg-1) • Cr: ménČ než 6,0 mg.kg-1 (maximálnČ pĜípustné hodnoty 40,0 mg.kg-1) Pozn.: 1. Obsah Pb, Cd a Cr stanoven ve 2 M HNO3. 13


2. MaximálnČ pĜípustné hodnoty pĜedstavují mezní hodnoty prvkĤ, pĜi jejichž pĜekroþení vzniká riziko vstupu tČchto prvkĤ do potravního ĜetČzce, nebo pĜedstavuje ohrožení dalších složek životního prostĜedí.

Z pĜehledu vyplývá, že zemČdČlská pĤda je tČžkými kovy kontaminována podlimitnČ. PĜesnČjší hodnoty obsahu tČžkých kovĤ v pĤdách dotþené oblasti, resp. pĤd podél stávající trasy komunikace nejsou dostupné. Zábor pozemkĤ urþených k plnČní funkce lesa Pozemky urþené pro plnČní funkce lesa budou v Ĝešeném území navrhovanou výstavbou dotþeny v rozsahu 2 904 m2 trvale, doþasný zábor pĜedstavuje 909 m2. 2. Voda (odbČr a spotĜeba vody) Pitná voda V dobČ výstavby komunikace bude pitná voda spotĜebována pouze pro sociální úþely v lokalitách stavebních dvorĤ (sociální zaĜízení staveništČ - umývárny, WC, pĜíp. kuchyĖ). Výše spotĜeby pitné vody vþ.stanovení konkrétních odbČrových míst nelze v souþasné fázi projektové pĜípravy zodpovČdnČ urþit. Podle smČrnice MLVH þ.9 /1973 þiní kalkulaþní množství spotĜebované pitné vody na jednoho pracovníka a smČnu : pití .......................................5 l mytí, sprchování ...............120 l V dobČ hlavních stavebních prací lze prĤmČrnou spotĜebu pitné vody odhadovat na cca 5 m3/den. Problematika spotĜeby vody pro sociální úþely bude však Ĝešena samostatnČ v rámci dalších stupĖĤ projektové pĜípravy, t.j. projektu zaĜízení staveništČ. Z analogických podmínek na obdobných stavbách však lze usuzovat, že s ohledem na rozsah stavby a bČžnČ dosahované mČrné spotĜeby pro zaĜízení staveništČ, budou odbČry vody relativnČ malé a v žádném pĜípadČ neohrozí zásobování obyvatelstva vodou. Jako zdroj vody poslouží podle lokality umístČní stavebních zdrojĤ buć veĜejný vodovod nebo pĜípadnČ obecní zdroje (po dohodČ s uživatelem, event. vlastníkem zaĜízení). Voda pro technologické úþely Vodou pro technologické úþely v dobČ stavby silniþních komunikací se rozumí zejména zámČsná voda pro pĜípravu betonových (pĜíp. maltových) smČsí a voda pro ošetĜování konstrukþního betonu ve fázi jeho tuhnutí. Kvantifikovat spotĜebu této vody v dané fázi projekþní a technologické pĜípravy je mimo rámec solidního odhadu. Co do místa odbČru technologické vody je možno vcelku oprávnČnČ pĜedpokládat, že její spotĜeba bude v plném rozsahu kryta z interních zdrojĤ provádČjící stavební firmy, tzn. dovozem buć hotové betonové smČsi z centrální betonárky nebo dovozem v cisternách. (Pro pĜípravu kvalitních konstrukþních betonĤ je nutno použít vodu s požadovaným složením. V mnoha pĜípadech nelze použít ani kvalitní užitkovou þi pitnou vodu). 3. Ostatní (surovinové a energetické zdroje) Elektrická energie bude zajištČna mobilními centrálami, odbČry budou velmi malé. V pĜípadČ vyšší potĜeby el. energie bude možné odebírat el. energii z místních rozvodĤ Veškerá mechanizace potĜebná na stavbČ bude až na výjimky na naftu. PĜi výstavbČ stavby: -

budou používány suroviny v rozsahu a sortimentu obvyklém pro srovnatelné asfaltový beton spojovací asfaltový postĜik obalované kamenivo štČrkodrĢ štČrkopísek 14


Bilance ornice a podorniþí je vyþíslena v samostatné þásti dokumentace pro územní rozhodnutí, kde jsou stanoveny kubatury pro jednotlivé stavební objekty. Stavba jako celek vykazuje pĜebytky kulturních vrstev pĤdy. Podrobná bilance bude souþástí další dokumentace. Skryté kulturní vrstvy pĤd budou doþasnČ uložené na pozemcích obce v þásti, která nebude dotþena navrhovanými stavebními úpravami a dále použita z využití zemČdČlsky hospodaĜícím subjektĤm. Skrývka kulturních vrstev pĤd bude využita pro zpČtné ohumusování (podorniþí v tl. 0,1m) po výstavbČ komunikace. ýást zeminy bude využita pĜi realizaci ploch veĜejné zelenČ. Zbývající ornice a podorniþí bude uložena na pozemcích dle pokynĤ orgánu ochrany ZPF a po dohodČ s obcemi. Skrývka pĤdního horizontu Ap [m2, m3] Katastrální území

] tl. 15 cm

1

2

objem 3

tl. 20 cm 4

objem

tl. 25 cm

5

6

objem 7

tl. 30 cm 8

objem 9

tl. 35 cm 10

objem celkem

objem 11

12

BILANCE SKRÝVKY KULTURNÍCH VRSTEV - TRVALÝ ZÁBOR Rudíkov

273

41

2174

435

3890

973

854

256

473

166

1870

Trnava

0

0

1331

266

4115

1029

1517

455

0

0

1750

celkem

273

41

3505

701

8005

2001

2371

711

473

166

3620

BILANCE SKRÝVKY KULTURNÍCH VRSTEV - DOýASNÝ ZÁBOR Rudíkov

0

0

0

0

13190

3298

0

0

0

0

3298

Trnava

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

celkem

0

0

0

0

13190

3298

0

0

0

0

3298

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Navržená stavba respektuje veškeré vazby na dopravní a technickou infrastrukturu, tzn. že budou respektovány stávající inženýrské sítČ, polní cesty, sjezdy a vjezdy k nemovitostem. V pĜípadČ kolize jsou navrženy pĜeložky jako vyvolané investice. 5. Nároky na kácení stromĤ a keĜĤ Vzhledem k tomu, že stavba se nachází v zemČdČlské krajinČ, vyžádá si kacení menšího množství stromĤ podél rekonstruované komunikace, pĜevážnČ v místČ rozšíĜení z kategorie S 7,5 na S 9,5 v délce cca 2,7 km (po odb. sil. II/390 do Budišova – u rybníka BĜezina). Dále vzniknou nároky na kácení alejí, které lemují stávající komunikaci. S jednostrannou lipovou alejí vpravo se poþítá i po rekonstrukci, ta zĤstane z pĜevážné þásti zachována a bude dosázena.

15


V místech kĜížení komunikace s vodoteþemi bude vykáceno i menší množství bĜehových porostĤ. Za pokácené dĜeviny bude jako kompenzace navržena v dalším stupni projektové dokumentace náhradní výsadba v obci. 6. Ochrana kulturních hodnot Posuzovaná silnice prochází v daném úseku zhruba severojižní smČrem a nezasahuje do intravilánu obce, ale tČsnČ se pĜimyká v délce asi 600 m k jejímu východnímu okraji. Rekonstruovaná komunikace se nachází v PĜírodním parku TĜebíþsko. V trase leží pouze tĜi boží muka, která zĤstanou tČsnČ vedle silniþního tČlesa – u odb. silnice III/36058, III/36059 (na PĜeckov) a II/390. Pro uvažovanou stavbu obchvatu silnice II/360 se nepoþítá s demolicí obytných staveb. Zákon þ. 20/1987 Sb. platném znČní také upravuje ochranu archeologických nálezĤ. Podle nČj je možno každé území považovat za potencionální archeologické nalezištČ. Celé Ĝešené území je tedy územím archeologického zájmu. 7. Soulad s ÚPD, vztah k funkþnímu využití území ÚzemnČ plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) Obce Rudíkov a Trnava u TĜebíþe mají schválený územní plán. V souþasné dobČ je projednáván Územní plán sídelního útvaru Rudíkov - ZmČna þ. 5 ÚPSÚ, kde je trasa komunikace v návrhu, ing. arch. L. Brožek, 2010 Územní plán obce Trnava u TĜebíþe - ZmČna þ. 1 ÚPO Trnava, ing. arch. L. Brožek, 2007 Navržená trasa komunikace je prakticky shodná s trasou zakreslenou v ÚPD. Poloha vĤþi záplavovému území Trasa obchvatu zasahuje do dvou povodí, povodí Mlýnského potoka (4.16-01-100) a do povodí BĜezinky (4-16-01-094) .Komunikace je v horní, pramenní oblasti tČchto tokĤ, leží mimo záplavové území.

ÚDAJE O VSTUPECH - shrnutí Realizace posuzovaného zámČru stavby rekonstrukce a rozšíĜení silnice II/360 v úseku Rudíkov – Trnava je témČĜ v celé své délce vedena v pĤvodní stopČ, v extravilánu obce. Pro realizaci výstavby posuzovaného zámČru bude nejvýznamnČjším vlivem, z hlediska vyvolaných nárokĤ na vstupy, požadavek na trvalý zábor zemČdČlské pĤdy o výmČĜe 1,7068 ha. V období výstavby silnice II/360 bude vlastní stavba dále vyžadovat zvýšené nároky na potĜebu vstupních stavebních materiálĤ a surovin (náspy, propustky a mosty, vozovka silnice apod.). Vzhledem k tomu, že se bude jednat o jednorázovou a koneþnou potĜebu, která bude zajištČna dovozem z okolních dobývacích prostorĤ nebo výroben (pĜípadnČ z mezidepónie odtČžených zemin), nejsou tyto jednorázové nároky posouzeny jako významný vliv na sledované složky životního prostĜedí v dotþeném území. Jiné významnČjší nároky, z hlediska požadovaných vstupĤ (energie, paliva, voda apod.), realizace výstavby ani vlastní provozování posuzovaného zámČru stavby silnice II/360 v úseku Rudíkov – Trnava o celkové délce 3,740 km nebude vyžadovat. Stavba objektu bude provádČna ve dvou etapách: 1. od Rudíkova po odb. silnice II/390 na Nárameþ v dl. 2,616 km a 16


2. od odb. silnice II/390 na Nárameþ až k rybníku Velký Bor pĜed Trnavou v dl. 1,124 km. Oba popsané úseky silnice II/360 budou muset být postupnČ uzavĜeny, aby bylo možné rekonstrukci silnice realizovat.

III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší (množství a druh emisí do ovzduší) Úkolem pĜedkládané þásti OZNÁMENÍ dle §6 zákona þ. 100/2001 Sb. je prognóza imisního pĜíspČvku a posouzení jeho vlivu na území dotþené akcí: "II/360 TRNAVA - RUDÍKOV". Výsledky vycházejí z rozptylové studie (ENVIROAD s.r.o., Ostrava, 2010). Cílem rozptylové studie je: 1. prognóza množství hlavních škodlivin exhalovaných do ovzduší jako dĤsledek provozu silniþních motorových vozidel na projektované trasy stavby (viz výše), pĜiþemž za hlavní škodliviny se v souvislosti se silniþní dopravou považují oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), oxid dusiþitý (NO2), suspendované þástice (PM10), benzen (C6H6) a benzo(a)pyren (C20H12). 2. na základČ této prognózy kvantifikovat imisní pĜíspČvek stavby k stávajícím imisním koncentracím hlavních škodlivin. Dokumentace DÚR stavby uvažuje s jedinou variantou. Dále uvádČné hodnoty emisních a imisních pĜíspČvkĤ stavby jsou prognózované k þasovému horizontu roku 2030. Emisní charakteristika zdroje Základní veliþinou pro výpoþet škodlivých emisí Ei produkovaných silniþním provozem (tj. CO, NOx, NO2, PM10, C6H6, C20H12) je intenzita dopravy [vozidel/24 hod.], které pro výpoþtový rok 2030 þiní: ∼ osobní automobily ................................. 4 888 ∼ nákladní automobily a autobusy ............ 1 019 ∼ celkem .................................................... 5 907 Uvedené hodnoty intenzity dopravy byly poskytnuté objednatelem. K výpoþtu množství exhalací produkovaných automobilovým provozem jsou použity jednotkové emisní faktory osobních automobilĤ (eOA) resp. tČžkých nákladních automobilĤ (eNA) obsažené v databázi produktu MEFAv2 (MŽP ýR). PĜehled tČchto jednotkových emisních faktorĤ je uveden v následující tabulce, minimální hodnoty pĜísluší 0% podélnému sklonu vozovky, maximální hodnoty pak 6% podélnému sklonu. TAB. 1

Emisní faktory jednotkových vozidel dle MEFA CO

NOx

NO2

PM10

C6H6

C20H12

eOA

0.5456 - 0.9678 0.3168 - 0.4525 0.0063 - 0.0091 0.0029 - 0.0029 0.0064 - 0.0096 0.5057 - 1.2692

eNA

2.3587 - 3.3533 1.8101 - 3.1076 0.0775 - 0.1330 0.0600 - 0.0915 0.0044 - 0.0061 2.3715 - 6.9293

Poznámka: Hodnoty emisních faktorĤ jsou uvedeny v jednotkách o rozmČru [vozidlo⋅g/km], kromČ benzo(a)pyrenu, který je uveden v jednotce o rozmČru [vozidlo⋅µg/km].

17


Lokalizace stavby UmístČní stavby je patrné z mapových grafických pĜíloh. Stavba v celé své trase víceménČ kopíruje stávající silnici II/360, v km 0,0 zaþíná severnČ od Rudíkova, v km cca 3,8 konþí v prostoru rybníkĤ Bor. Imisní charakteristika dotþeného území K popisu imisní situace stavbou dotþeného území se nabízí výsledky mČĜení ze stanic ýeského hydrometeorologického ústavu a stanic Zdravotního ústavu, umístČných v okolí stavby. Hodnoty imisních koncentrací zaznamenaných na uvedených mČĜících stanicích jsou shrnuty v následující tabulce TAB. 2 Imisní koncentrace hlavních škodlivin zjištČné na okolních mČĜických stanicích [µg.m-3] škodlivina

CO

doba prĤmČrování

8h

NOx

NO2 r

PM10

C6H6

1h

r

24h

C20H12 r

ýHMÚ 1480 TĜebíþ

-

-

14,2

79,6

24,4

95,7

-

-

ýHMÚ 1498 Dukovany

-

-

9,0

-

19,0

87,0

-

-

1011,3

-

15,2

80,7

24,3

105,3

-

-

ZÚ 505 Jihlava - Znojemská

-

-

-

-

29,5

85,0

-

-

ýHMÚ 1326 Velké MeziĜíþí

-

-

28,2

-

-

-

-

-

ýHMÚ 1499 KĜižanov

-

-

9,6

-

18,2

79,0

-

-

ZÚ 1196 Žćár n. Sázavou

-

-

14,6

67,0

19,7

55,9

-

-

ZÚ 1684 Žćár n. Sázavou

-

-

-

-

-

-

-

0,7

ýHMÚ 1477 Jihlava

Použité zkratky:r 8h maximální denní 8-hodinový klouzavý prĤmČr r roþní prĤmČr 1h maximální 1-hodinový prĤmČr 24h maximální 24-hodinový prĤmČr

Dle SdČlení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základČ dat za rok 2007) jsou na území spadajícím do pĤsobnosti stavebního úĜadu MČÚ TĜebíþ pĜekraþovány hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 0,8% území. Na základČ uvedených údajĤ lze stavbou dotþené území klasifikovat jako oblast s dobrou kvalitou ovzduší. Metodika výpoþtu K predikci imisního zatížení dotþeného území (tj. imisních koncentrací hlavních škodlivin emitovaných silniþním provozem), za výše definované modelové situace, byl použit modelový výpoþet dle metodiky SYMOS’97 (viz pĜíloha þ. 6 k naĜízení vlády þ. 597/2006 Sb.). Model SYMOS'97 je založen na aplikaci stacionárního Ĝešení difúzní rovnice za pĜedpokladu, že rozptyl zneþišĢujících látek se Ĝídí Gaussovým normálním rozdČlením. 18


Silniþní komunikace pĜedstavuje z dle hlediska metodiky SYMOS'97 liniový zdroj, modelovaný jako ĜetČzec navazujících plošných elementĤ zvolené délky a šíĜky rovné souþtu šíĜek jízdních pruhĤ silniþní komunikace. Zdroj emisí hlavních škodlivin je v daném pĜípadČ modelován souborem celkem 77 plošných elementĤ délky 50 m. Základní vyhodnocení imisního zatížení škodlivinami emitovanými silniþními motorovými vozidly vychází z komparace vypoþtených pĜíspČvkĤ imisních koncentrací zneþišĢujících látek s povolenými imisními limity stanovenými pĜílohou þ. 1 NaĜízení vlády þ. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší. Hodnoty povolených imisních limitĤ pro hlavní zneþišĢující látky exhalovaných silniþní dopravou stanovené pro ochranu zdraví lidí jsou shrnuty v následující tabulce. TAB. 3

Hodnoty imisních limitĤ hlavní škodliviny emitované silniþními motorovými vozidly škodliviny

imisní limity [µg.m-3/doba prĤmČrování1)]

CO

NOx

10000/8h*)

30*)/r

NO2

PM10

40/r

20/r

200/1h

C6H6

C20H12

5/r

0,001/r

50/24h

PrĤmČrné povČtrnostní podmínky v oblasti jsou modelovány pomocí osmiramenné vČtrné rĤžice, konstruované jako percentuální podíl smČrĤ vČtru v þlenČní na 3 tĜídy rychlosti a 5 tĜíd stability. Odborný odhad reprezentativní vČtrné rĤžice pro dotþené území provedl ýHMÚ Praha (graficky - viz pĜíloha þ. 1 až 3). Modelový výpoþet imisních koncentrací hlavních škodlivin v dotþeném území byl proveden na souboru 1575 referenþních bodĤ, uspoĜádaných do pravidelné þtvercové sítČ 100×100 m. Výstupní údaje Ve výpoþtu celkových exhalací hlavních škodlivin jsou jednotkové emise eOA resp. eNA (viz TAB. 1) interpolovány dle podélného sklonu vozovky. Použity byly mČrné emise prognózované k horizontu roku 2010 (vzdálenČjší þasový horizont MEFA neobsahuje), tzn., že s další progresí smČrem ke snižování exhalací z motorových vozidel se neuvažuje, což je na stranČ vČtší bezpeþnosti výpoþtu. Celkový emisní pĜíspČvky hlavních škodlivin [t/rok]: oxid uhelnatý (CO) ................................. 16,665 oxidy dusíku (NOx) ................................ 27,119 oxid dusiþitý (NO2) .................................. 0,930 þástice (PM10) ........................................... 0,766 benzen (C6H6) ........................................... 0,150 benzo(a)pyren (C20H12) ........................ 1,3⋅10-5 Kompletní modelové výpoþty imisních koncentrací na celé množinČ referenþních bodĤ byly provedeny pro všechny hlavní škodliviny. Na základČ výsledkĤ výpoþtĤ jsou sestrojeny izolinie (plochy rozptylu) koncentrací imisních pĜíspČvkĤ oxidu uhelnatého (CO), oxidĤ dusíku (NOx), oxidu dusiþitého (NO2) a þástic (PM10). Hranice ploch, resp. prĤbČh izolinií rozptylu imisních pĜíspČvkĤ benzenu (C6H6) a benzo(a)pyrenu (C20H12) jsou pak v pĜíslušném pomČru obdobné jako u þástic (PM10/r). Poloha izolinií (resp. ploch rozptylu) provedena metodou Kriging (souþást software Surfer 8).

19


PĜehledy prĤmČrných a absolutnČ maximálních imisních pĜíspČvkĤ hlavních škodlivin, vþ. jejich komparace a percentuálního podílu vztaženého k povoleným limitĤm je uveden v následující tabulce. TAB. 4

PĜíspČvky imisních koncentrací hlavních škodlivin

škodlivina oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (NOx) oxid dusiþitý (NO2) prach (PM10) benzen (C6H6) benzo(a)pyren (C20H12)

doba prĤmČrování (viz TAB. 2) 8h r 1h r 24h r

prĤmČr [µg⋅m-3] 3,86

% podíl povoleného limitu [%] <0,1 1,7

[µg⋅m-3] 24,20 4,19

0,2 0,7 0,1 0,5 <0,1 <0,1

0,47 7,48 0,12 1,91 2⋅10-2 2⋅10-6

0,51 0,07 1,39 0,01 0,25 2⋅10-3 3⋅10-7

absolutní maximum

% podíl povoleného limitu [%] 0,2 14,0 1,2 3,7 0,3 3,8 0,4 <0,1

ZávČry Na základČ zjištČných skuteþností, vstupních údajĤ a modelových výpoþtĤ je možno formulovat následující závČry: ∼ realizací stavby nedojde ve stavbou dotþeném území k navýšení celkových emisí, ani k navýšení pĜíspČvkĤ imisních koncentrací hlavních škodlivin - viz vedení stavby v pĤvodní trase silnice II/360, ∼ veškeré pĜíspČvky imisních koncentrací hlavních škodlivin emitovaných provozem na trase stavby budou v uvažovaném výhledu pĜi uvažovaných výhledových intenzitách (rok 2030) s rezervou pod v souþasnosti povolenými imisními limity, ∼ protože se v území dotþené stavbou neprovádí kontinuální monitoring imisních koncentrací uvažovaných hlavních škodlivin (viz TAB. 2), nelze s urþitostí potvrdit, zda vypoþtené pĜíspČvky imisních koncentrací hlavních škodlivin v souþtu s "pozaćovým" zneþištČním budou, þi nebudou pĜekraþovat v souþasnosti povolené limity, lze však do jisté míry pĜedpokládat jejich pĜekraþování u þástice (PM10). PĜedpokládané pĜekroþování pĜíslušného limitu (PM10/24h) však patrnČ nelze pĜipsat pouze na vrub silniþní dopravy, jak plyne z TAB. 4, ∼ pĜedchozí závČr platí za pesimistického pĜedpokladu stagnace kladného vývoje v ochranČ ovzduší pĜed prĤmyslovými zdroji a stagnace technického pokroku v oblasti snižování emisí škodlivin silniþními motorovými vozidly, a to až do výhledového roku 2030. 2. Vody (množství odpadních vod a jejich zneþištČní) Splaškové odpadní vody V dobČ výstavby vznikají odpadní vody v sociálních zaĜízeních stavebních dvorĤ (splaškové vody). Množství tČchto vod je pĜímo závislé na její spotĜebČ, t.j. poþtu pracovníkĤ v jedné smČnČ. ZpĤsob zneškodĖování tČchto vod je opČt nedílnou souþástí dalších stupĖĤ projektové pĜípravy (projekt zaĜízení staveništČ), tzn. že zpĤsob vypouštČní, pĜípadnČ úprava pĜed vypouštČním podléhá pĜíslušnému schvalovacímu Ĝízení. Z hlediska technologie zneškodĖování tČchto vod pĜichází v úvahu (podle umístČní pĜíslušného stavebního dvora) 20


buć vypouštČní do splaškové kanalizace (je - li územnČ dostupná) nebo zbudování vodotČsné žumpy se smluvnČ zajištČnou možností vyvážet její obsah na þistírnu odpadních vod. Odpadní vody ze srážek (déšĢ, sníh) V prostoru kĜížení stavby komunikace s vodními toky, t.j. zejména v místech budování mostních konstrukcí, v dobČ stavebních prací a souþasnČ v dobČ dešĢové srážky je nutno upozornit na nebezpeþí splachu pĤdy, pĜípadnČ ropných látek ze stavebních mechanismĤ do povrchových vod. Uvedeným nežádoucím jevĤm mohou plnČ zamezit provádČcí stavební firmy, t.j. dĤsledným dodržováním organizaþní a technologické káznČ. Období provozu V období bČžného provozu odtékají ze silniþní komunikace hlavnČ srážkové vody. Podle zákona þ. 254/2001 Sb. o vodách a následujících, voda spadlá na zemský povrch se stává buć vodou povrchovou nebo vodou podzemní nebo vodou zvláštní nebo vodou odpadní. Srážková voda se stává vodou odpadní pouze v pĜípadČ, že se smísí s jinou odpadní vodou, tj., že je svedena do jednotné kanalizace. Jestliže je srážková voda smísena a odvádČna oddílnou, dešĢovou kanalizací nebo silniþními pĜíkopy, je z hlediska dikce vodního zákona vodou povrchovou (uvedený výklad však nemusí být pĜíslušným vodohospodáĜským orgánem uznán). Z tohoto dĤvodu a z dĤvodĤ pĜedpokládaného zneþištČní úkapy ropných látek, zbytky posypových materiálĤ ze zimní údržby, odČry z pneumatik a úlety ze sypkých nákladĤ, je veškerá odpadní voda odvádČná z vozovky silnice v souladu s principem pĜedbČžné opatrnosti považována za vodu odpadní. Detailní Ĝešení bude upĜesnČno v další fázi projektové dokumentace. Celkové množství odvádČných srážkových vod z posuzovaného úseku silnice II /360 bude þinit cca: V s = P x hs x K Vs .................objem srážkových vod z úseku silnice (m3/rok) P .................celková plocha komunikace m 2 hs ..................prĤmČrný úhrn srážek (m/rok) 0,660 m K ..................odtokový koeficient z plochy K = 0,9 Celková plocha nových komunikací: Stavební objekt SO 101 SO 102 Celkem

Úsek

Délka odvod. ŠíĜka úseku odvod. úseku RozšíĜení II/360 2.616 m 9,5 Rekonstrukce II/360 1.124 m 9,5 3 740 m

V s = P x hs x K Vs = 35.530 x 0, 660 x 0,90 z toho za zimní období X-III 38 %

Plocha odvod. úseku 24.852 m2 10.678 m2 35.530 m2

= 21 105 m3/rok = 6 331 m3/rok

PĜebytek srážkových vod bude usmČrĖován ze zpevnČného povrchu komunikace a svádČn do místních vodoteþí, pĜípadnČ vsakován do terénu. Odpadní vody (tj. splachové vody) z povrchu vozovky mohou obsahovat zejména tyto zneþišĢující pĜímČsi : - toxické stopové prvky; - ropné látky (nepolární extrahovatelné látky - NEL); - zbytky posypových materiálĤ ze zimní údržby vozovky. Hlavními stopovými toxickými prvky, jejichž zdrojem je silniþní doprava, jsou pĜedevším olovo, kadmium, nikl, chrom a mČć .NejvČtší þást tohoto druhu zneþištČní pĜipadá na vrub olovu, jehož výskyt se však snižuje s rostoucím podílem spotĜeby bezolovnatých benzínĤ.

21


Nepolární extrahovatelné látky se do splachových vod dostávají prostĜednictvím jejich úkapĤ (zejména mazacích olejĤ) na povrch vozovky. Toxicita tČchto látek je nízká, jejich ve vodČ však znaþnČ zhoršuje její organoleptické vlastnosti. Období provozu Hlavními pĜísadami do postĜikĤ pro zimní údržbu vozovky jsou chlorid sodný a chlorid vápenatý, nebo jejich smČs.MénČ se používá moþovina nebo octan hoĜeþnovápenatý. Každá z uvedených pĜímČsí, kromČ octanu hoĜeþnatého, znamená nežádoucí zneþištČní splachové vody. Octan hoĜeþnovápenatý, svým obsahem hoĜþíku a vápníku, zprostĜedkovatelnČ pĤsobí na pĤdu pĜíznivČ, není to však pro svou vysokou cenu bČžnČ aplikován. V následném období bČžného provozu na komunikaci II/360 bude voda spotĜebována pro pĜípadné mytí vozovky, zejména pro pĜípravu smČsí pro její zimní údržbu. Zdroje pro odbČr tČchto vod s potĜebnými povoleními vodohospodáĜských orgánĤ si zajišĢuje organizace, provozující tyto služby, t.j., pĜíslušná Správa a údržba silnic. ZneþištČní recipientu chloridy Cl (limit dle NaĜízení vlády 171/92 Sb. ....350 mg/l) PrĤmČrný odtok v zimním období : qz. = Vz / t = 6 331 / 150 = 42,21 m3/den Vz........ objem odpadních vod za zimní období (m3.km-1) t ...........poþet dnĤ v zimním období -150 dnĤ Celkové množství posypových materiálĤ Cl za zimní období : A = P s.. k conc . Ku = 35.530. 1. 0,606 . 0,7 = 15.072 kg : 150 = 100,48 kg/den P............plocha vozovky 35.530 m2 s............prĤmČrná spotĜeba soli na 1 m2 - 1 kg/m2 k conc...koeficient zastoupení Cl- v posypovém materiálu ku.........koeficient snížení spotĜeby posypu za použití zkrápČného solení Koncentrace chloridĤ Cl- v odtoku srážkových vod z povrchu pak þiní : C cl = A : qz = 100,48 / 42,21 = 2,380 kg / m3 = 2,38 mg / l PĜedpokládané množství nárazového zneþištČní odpadních vod z komunikace chloridovými solemi bude vyšší než je limit vládního naĜízení 82/1999 (ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ). ZneþištČní recipientĤ ropnými látkami Odlišná situace je oþekávána ve zneþišĢování vod ropnými látkami z úkapĤ vozidel. Zatímco u solení vozovky se jedná o další zátČž území, v pĜípadČ ropných látek není další navýšení kontaminace oþekáváno, hustota dopravy zĤstane témČĜ stejná. Množství posypových materiálĤ, aplikované pĜi zimní údržbČ vozovek, je pĜímo úmČrné velikosti ploch udržovaných vozovek, na rozdíl od úhrnného množství úkapu ropných produktĤ, které je závislé na intenzitČ dopravy a technickém stavu vozidel. Stavba nezasahuje do vyhlášeného ochranného pásma vodních zdrojĤ, dochází k jejímu kĜížení s nČkolika drobnými potoky, technické Ĝešení tohoto kĜížení (propustky) zĤstane ponecháno. Na konci úseku vede trasa v tČsné blízkosti rybníkĤ Malý Bor a Velký Bor. Vliv na kvalitu povrchové vody Voda, odtékající ze zpevnČných ploch plánované komunikace, bude taktéž obsahovat Ĝadu kontaminantĤ, které budou mít vliv na jakost povrchových vod. NaĜízení vlády ýR þ. 82/1999 Sb.(ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) nestanoví podmínky pro vypouštČní dešĢových odpadních vod z povrchu komunikací do vod povrchových v ukazatelích I. a II. Tyto vody se musí posoudit až po smíšení s vodou recipientu podle ukazatelĤ III., které stanovují povolený maxim. obsah zneþišĢujících látek v povrchových vodách. 22


Odtok dešĢových odpadních vod z vozovky novČ plánované komunikace nemá charakter prĤbČžného vypouštČní, jak je tomu u vod komunálních a prĤmyslových. Jejich vypouštČní je nárazové a krátkodobé, závisí na trvání srážky a snČhové pokrývky, stupeĖ zneþištČní pak na délce usazování zneþišĢujících látek a na dopravní intenzitČ. Vliv na odvodĖovací systémy Jedná se o rekonstrukci, resp. rozšíĜení stávající komunikace, vliv stavby na pĜípadné odvodĖovací systémy bude zanedbatelný. 3. Odpady (kategorizace a množství odpadĤ) Produkce odpadu bude velmi nízká. PĜedpokládáme pouze vznik odpadu z úklidu zpevnČných ploch komunikací, pĜípadnČ z údržby komunikace - osvČtlení, opravy svodidel, þistČní pĜíkopĤ a lapaþĤ splavenin, þistČní komunikace v jarním období, apod. Ve smyslu platného zákona þ. 185/2001 Sb. o odpadech, je odpad každá movitá vČc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a pĜísluší do nČkteré ze skupin odpadu uvedených v pĜíloze þ. 1 zákona. Odpady vznikající pĜi výstavbČ Následující tabulka uvádí pĜedpokládané odpady vznikající bČhem výstavby. Jsou uvedeny druhy odpadĤ s oþíslováním dle Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP ýR þ. 381/2001 Sb.). Katalogové þíslo odpadu 05 01 05 15 02 02 15 01 06 17 01 01 17 01 02 17 01 03 10 72 01 17 02 02 17 02 03 17 03 01 17 03 02 17 04 05 17 04 11 17 05 04 17 09 03 20 20 01 20 02 03

Typ odpadu N N O O O O O O O N O O O O N O O

Název odpadu Uniklé (rozlité) ropné látky Sorbent a upotĜebené þistící a filtraþní materiály SmČsné obaly Beton Cihly Keramika DĜevo Sklo Plasty Asfaltové smČsi obsahující dehet Asfaltové smČsi neuvedené pod þíslem 17 03 01 Železo Kabely Zemina a kamení Jiné stavební a demoliþní odpady obsahující nebezpeþné látky Biologicky rozložitelný odpad Jiný biologicky nerozložitelný odpad

O – ostatní odpad N – nebezpeþný odpad

Dodavatel musí zajistit kontrolu práce a údržby stavebních mechanizmĤ s tím, že pokud dojde k úniku ropných látek do okolí, je nezbytné kontaminovanou zeminu ihned vytČžit a uložit do nepropustné nádoby (kontejneru). U malých nepropustných ploch je možno provést dekontaminaci ploch vapexem. U stacionárních strojĤ bude osazena olejová vana pro záchyt unikajících olejĤ. Dle platné legislativy je tĜeba klást dĤraz na pĜedcházení vzniku odpadĤ, omezovat jejich množství a nebezpeþné vlastnosti. Odpady, které vzniknou v prĤbČhu výstavby, budou v souladu s ustanovením zákona þ. 185/2001 Sb. pĜedávány k využití. Materiálové využití má 23


pĜednost pĜed jiným využitím odpadĤ. S odpady je tĜeba nakládat dle jejich skuteþných vlastností. Veškeré odpady, které v prĤbČhu výstavby vzniknou, budou pĜedány pouze osobČ, která je oprávnČna k pĜevzetí odpadĤ dle zákona o odpadech. Odpady vznikající pĜi provozu PĜi provozu dotþeného úseku bude vznikat minimální množství odpadĤ. S údržbou komunikací souvisí vznik odpadĤ uvedených v následující tabulce (pĜedpoklad). Jsou uvedeny druhy odpadĤ s oþíslováním dle Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP ýR þ. 381/2001 Sb.). Název druhu odpadu Kód druhu odpadu 05 01 05 Uniklé (rozlité) ropné látky 15 02 02 Sorbent a upotĜebené þistící a filtraþní materiály 16 01 03 Pneumatiky 19 08 02 Odpady z lapákĤ písku 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 03 03 Uliþní smetky O – ostatní odpad N – nebezpeþný odpad

Kategorie odpadu N N O O O O

Vlastní výstavba posuzovaného úseku bude provedena dodavatelským zpĤsobem na základČ výbČrového Ĝízení specializovanou stavební firmou (generální dodavatel). Smlouva uzavĜená s dodavatelem stavebních prací bude zahrnovat i požadavky na sledování a evidenci vznikajících odpadĤ z výstavby a na zpĤsob jejich zneškodnČní dodavatelem do ukonþení prací. Výkazy o množství a doklady o zpĤsobu zneškodnČní odpadu budou pĜedávány oznamovateli zámČru v termínu ukonþení prací. 4. PĤda Návrh skrývky kulturních vrstev pĤdy byl stanoven na základe sondáží provedených v rámci prĤzkumu. PĜed zahájením stavebních prací bude na ploše trvalého záboru ZPF provedena skrývka ornice a podorniþí v tl. 20 až 30 cm. Skryté kulturní vrstvy pĤd budou doþasnČ uložené na pozemcích investora, v þásti, která nebude dotþena navrhovanými stavebními úpravami. Pokud budou skryté kulturní vrstvy pĤd skladovány déle než tĜi mČsíce, je nutné bČhem vegetaþního období zajistit pĜechodné osetí složištČ jetelotravní, nebo travní smČsí na ochranu proti zaplevelení a pĜípadné erozi. Osetí bude provedeno dle DIN 18 917 (sadovnictví a krajináĜství – zakládání trávníkĤ). Pozemky doþasných záborĤ pĤd, nárokované pro období výstavby posuzovaného zámČru budou po ukonþení výstavby rekultivovány a vráceny pĤvodnímu úþelu užívání. Biologická rekultivace bude Ĝešena uplatnČním vhodného osevního postupu. 5. Ostatní (rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií, hluk a vibrace) Rizika havárií Rizika vzniku havárií, zpĤsobená navrhovanou stavbou nejsou pravdČpodobná. Nelze však vylouþit potencionální riziko možné havárie zpĤsobené dopravní nehodou vozidel pĜepravujících látky nebezpeþné vodám a ovzduší, a tím i obyvatelstvu a životnímu prostĜedí. 24


Jedná se zejména o ropné produkty, kyseliny a další chemikálie a následné zneþištČní vody i pĤdy v okolí trasy silnice, po úniku tČchto látek z havarovaného pĜepravního vozidla. PravdČpodobnost tohoto rizika je však obdobná jako na všech ostatních komunikacích a následky takto vzniklé havárie musí být Ĝešeny vyškolenými záchrannými složkami. Hluková zátČž Aktualizace hluková studie stavby „Silnice II/360 Trnava – Rudíkov“ byla provedena na základČ objednávky firmy Rybák – projektování staveb, spol. s r.o., Havlíþkova 139/25a, Brno 602 00. Její provedení vyplynulo z požadavkĤ orgánĤ ochrany zdraví (KHS kraje Vysoþina, pracovištČ TĜebíþ), obsažených ve vyjádĜení k „Rekonstrukci komunikace II/360 RudíkovTrnava“- oznámení zámČru, který podléhá zjišĢovacímu Ĝízení dle zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí ze dne 12.5.2011. Uvedená studie hodnotí vliv hlukové zátČže ze silniþní dopravy na chránČnou zástavbu v okolí rekonstruované silnice II/360 na základČ nejnovČjších dopravnČ-inženýrských podkladĤ a posuzuje úþinnost protihlukových opatĜení navržených v projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí „II/360 Trnava – Rudíkov“. Aþkoliv protihlukové opatĜení, tzn. vybudování protihlukové stČny pro samotnou rekonstrukci silnice II/360 z hlediska stávající legislativy není nutné, pĜesto byla hluková zeć navržena na základČ požadavku obce Rudíkov. Uvedená protihluková opatĜení korespondují s doporuþením obsaženém v pĜedchozí hlukové studii z roku 2010 (HBH Projekt spol. s r.o.). KromČ stávající zástavby tato studie hodnotí i vliv dopravy z této komunikace na plochy pro bydlení zahrnuté v územním plánu sídelního útvaru (UPSU) Rudíkov a situované podél této silnice. A. VÝCHOZÍ PODKLADY 1) II/360 Rudíkov – Trnava, DÚR, Rybák – projektování staveb, 2010) 2) Rudíkov - hluková studie (HBH Projekt spol. s r.o., 2010) 3) Územní plán sídelního útvaru Rudíkov, vþetnČ jeho zmČn þ.1 až 5. 4) Sþítání dopravy na sil. II/360 (Rybák – projektování staveb, kvČten 2011) 5) Intenzity dopravy v roce 2000 (ěSD ýR) 6) TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy 7) Metodika pro výpoþet hluku (1991) a novela pĜílohy þ.1 této metodiky z roku 2004 (Hluk ze silniþní dopravy, RNDr. M. Liberko) 8) NaĜízení vlády o ochranČ zdraví pĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací þ.148/2006 Sb. 9) VyjádĜení KHS kraje Vysoþina, územní pracovištČ TĜebíþ ze dne 12.5.2011 10)Protokol o zkouškách þ. 4070/2010/HP (Zdravotní ústav se sídlem v BrnČ, zkušební laboratoĜ þ.1390 Jihlava, 2010) B. CHARAKTERISTIKA OBLASTI A POSUZOVANÝCH OBJEKTģ plocha pro bydlení

plocha pro bydlení

sil.II/360

Samotná obec Rudíkov má v souþasné dobČ 698 trvale bydlících obyvatel, z toho 418 v produktivním vČku. Stávající chránČná zástavba je od osy upravované silnice II/360 vzdálena minimálnČ 38 metrĤ. ChránČnou zástavbu pĜedstavují samostatnČ stojící, pĜevážnČ dvoupodlažní rodinné domy a objekt 25


základní školy. Nejbližší výhledová obytná zástavba se uvažuje dle UPSU západnČ od stávající silnice ve vzdálenosti vČtší než 120 m (viz obr. vlevo). ZámČr rozšíĜení sil. II/360 je vyvolán snahou o zlepšení úrovnČ kvality dopravy a zvýšení bezpeþnosti v tomto úseku (PĜíloha 1). V celé posuzované oblasti je dominantní hluk ze silniþní dopravy a tento stav se nezmČní ani po úpravČ silnice II/360. Ostatní zdroje hluku jsou nevýznamné. Úprava silnice II/360 spoþívá v rozšíĜení této komunikace v úseku od kĜižovatky se sil. II/390 po kĜiž. se sil. III/36057 z kategorie S 7,5 na S 9,5 (zhruba o jeden metr na každou stranu). PĜi rozšíĜení silnice se nemČní smČrové, ani výškové uspoĜádání. Komunikace výškovČ v podstatČ kopíruje okolní terén. Pouze mezi km 0,4 a 0,6 je vedena v nízkém záĜezu. Souþástí rekonstrukce silnice je i výstavba souvislé protihlukové stČny v délce 427 m výšky 2,5 až 4 m. PHS je umístČna po pravé stranČ komunikace (ve smČru od Velkého MeziĜíþí) v místech stávající nejbližší obytné zástavby a sportovního areálu. V místech podél stávající i výhledové zástavby je povolená rychlost 90 km/hod. PĜedpokládaná realizace této stavby je v prĤbČhu roku 2013. C. METODIKA POSOUZENÍ Hlukové posouzení spoþívá v porovnání výhledových imisních pĜíspČvkĤ ze silniþní dopravy, po realizaci stavby pĜed stávající chránČnou zástavbou, s povolenými hodnotami ekvivalentních hladin hluku pro venkovní prostĜedí. Výpoþty ekvivalentních hladin akustického tlaku A (LAeq,T) byly provedeny programem HLUKPLUS, verze 28, vypracovaným na základČ „Metodiky pro výpoþet hluku ze silniþní dopravy“ a novely její pĜílohy þ.1 „Hluk ze silniþní dopravy“ (Ing. Jan Kozák a RNDr. Miloš Liberko). Pro dotþené území obce Rudíkov byl vytvoĜen výpoþtový hlukový model obsahující komunikaþní síĢ, chránČnou obytnou zástavbu, resp. ostatní zástavbu a hranici území výhledovČ využitého pro obytnou zástavbu. Rozsah posuzovaného území je vzhledem k intenzitČ dopravy na této komunikaci, omezen jen na území s výskytem stávající, resp. výhledové chránČné zástavby. V pĜíloze 2 „Situace posuzovaného území“ je vyznaþeno umístČní jednotlivých výpoþtových bodĤ, situování fotografických snímkĤ i umístČní protihlukové stČny. PrĤbČhy izofon pro denní i noþní dobu.jsou dokladovány pro stávající stav komunikace (pĜílohy 3 a 4) a pro stav po provedení rekonstrukce (pĜílohy 5 a 6). Za posuzované þasové období je vždy uvažován rok pravdČpodobného provedení stavby – 2013. Výška izolinií 5 m nad terénem byla zvolena z dĤvodu typu pĜevažující dvoupodlažní obytné zástavby. Pro podrobnČjší posouzení hlukové situace byl proveden výpoþet v podrobných bodech. Jednotlivé body byly vybrány tak, aby dostateþným zpĤsobem reprezentovaly hlukovou situaci v chránČném venkovním prostoru stávající i výhledové obytné zástavby. Výpoþet v podrobných bodech byl proveden i pro výhledové období roku 2033 z dĤvodu posouzení výhledové lokality urþené pro bydlení. V tomto území totiž v žádném pĜípadČ není možnost uplatnČní korekce na starou hlukovou zátČž. Pozn. Aby bylo možno posoudit, zda lze uplatnit korekci na starou hlukovou zátČž pro stávající zástavbu, byla hluková zátČž vypoþtena i pro intenzity a stav vozového parku odpovídající roku 2000. Takto získané hodnoty byly porovnány s hlukovou zátČží po rekonstrukci silnice. Vypoþtené výsledky dle této metodiky spadají do tĜídy pĜesnosti II (±2 dB).

26


D. DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ Použité vstupní hodnoty dopravního zatížení jednotlivých komunikací byly získány z výsledkĤ dopravního prĤzkumu, který provedli pracovníci firmy Rybák-projektování staveb v kvČtnu 2011. Vzhledem k úplné uzavírce sil. II/360 v úseku Oslavice-Oslaviþka v loĖském roce, nemohly být totiž použity hodnoty uvedené ve sþítání dopravy z roku 2010. Výhledové hodnoty dopravního zatížení byly odvozeny pomocí TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy. V následující tabulce jsou uvedeny intenzity dopravy v roce 2000, hodnoty odvozené z výsledkĤ dopravního prĤzkumu a výhledové intenzity dopravy použité pĜi výpoþtu. Intenzity dopravy na silnici II/360 v rekonstruovaném úseku (voz za 24 hod) druh vozidel rok osobní automobily

nákladní a autobusy

celkem

2000

1 912

676

2 588

2011

3 610

730

4 340

2013

3 770

740

4 510

2033

5 100

770

5 780

Pozn. Kategorie osobní automobily zahrnuje v sobČ osobní automobily, motocykly a dodávkové automobily. Skupina „nákladní a autobusy“ pĜedstavuje nákladní automobily, návČsové i pĜívČsové soupravy, autobusy a traktory. E. HYGIENICKÉ LIMITY

Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadĜují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Nejvyšší pĜípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví souþtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a pĜíslušné korekce pro denní nebo noþní dobu a místo (dle NaĜízení vlády o ochranČ zdraví pĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací þ. 148/2006 Sb.). Korekce pro stanovení nejvyšších hodnot hluku v chránČném venkovním prostoru a v chránČných venkovních prostorech staveb korekce dB

zpĤsob využití území

1)

2)

3)

4)

chránČné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní

-5

0

+5

+15

chránČný venkovní prostor nemocnic a lázní

0

0

+5

+15

chránČné venkovní prostory ostatních staveb a chránČné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

Pro noþní dobu se pro chránČný venkovní prostor staveb pĜiþítá další korekce –10 dB s výjimkou hluku na železniþních drahách, kde se použije korekce – 5 dB.

27


1)

2) 3)

4)

Použije se pro hluk z veĜejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojĤ hluku, s výjimkou letišĢ, pozemních komunikací, nejde-li o úþelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniþní stanice zajišĢující vlakotvorné práce. Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou úþelových komunikací, a na drahách. Použije se pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na tČchto komunikacích je pĜevažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se v pĜípadČ staré hlukové zátČže z dopravy na pozemních komunikacích a pro krátkodobé objízdné trasy. Starou hlukovou zátČží se rozumí stav hluþnosti pĤsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chránČných venkovních prostorech staveb a v chránČném venkovním prostoru vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zĤstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výmČnČ kolejového svršku, popĜípadČ rozšíĜení vozovek pĜi zachování smČrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, pĜi které nesmí dojít ke zhoršení stávající hluþnosti v chránČném venkovním prostoru staveb a v chránČném venkovním prostoru.

V posuzovaném území nedochází pĜi rozšíĜení silnice II/360 ke zmČnČ smČrového ani výškového vedení. Nelze pĜedpokládat, že dĤsledku realizované úpravy dojde ke zvýšení intenzity dopravy, tudíž ke navýšení množství produkovaných hlukových emisí z automobilové dopravy. Vzhledem k této skuteþnosti lze u stávající chránČné zástavby použít korekci na starou hlukovou zátČž za podmínky, že nedošlo k navýšení hlukové zátČže proti úrovni roku 2000 o prokazatelnou hodnotu (více než 1 dB). Pro porovnání hlukových zátČží v roce 2013 a 2000 byl proveden výpoþet hluku s použitím intenzit dopravy v roce 2000 a odpovídající kvality vozového parku. Z tČchto výpoþtĤ vychází, že pĜestože se výraznČ zvýšil poþet lehkých vozidel v dopravním proudu (pĜíslušné intenzity jsou uvedeny v pĜedcházející kapitole), navýšení hlukových emisí je max. jen 0,8 dB. To znamená, že hluková zátČž se prokazatelnČ nezvýšila a bylo by tedy možno pro uvažovanou rekonstrukci použít, u stávající chránČné zástavby i chránČných území, korekci na starou hlukovou zátČž. PodrobnČjší údaje o hlukové situaci v roce 2000 jsou uvedeny v kapitole 7. Vyhodnocení hlukové situace v tabulce „Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A /$HT7 v roce 2000 a po realizaci stavby“. V následující tabulce jsou uvedeny nejvyšší pĜípustné hodnoty ekvivalentní hladiny hluku pro hluk v chránČném venkovním prostoru pro dotþené území i pro výhledové území urþené pro obytnou výstavbu.

pro stávající objekty v chránČném staveb

venkovním

prostoru

v chránČném venkovním prostoru

pro výhledovou zástavbu

ve dne

v noci

ve dne

v noci

70 dB

60 dB

60 dB

50 dB

70 dB

-

60 dB

-

28


Korekce pro stanovení hygienických limitĤ hluku v chránČném vnitĜním prostoru staveb

6.00 až 22.00 hod 22.00 až 6.00 hod

korekce v dB 0 -15

operaþní sály

po dobu užívání

0

lékaĜské vyšetĜovny, ordinace

po dobu užívání

-5

6.00 až 22.00 hod 22.00 až 6.00 hod 6.00 až 22.00 hod 22.00 až 6.00 hod

0+) -10+) +10 0

druh chránČného vnitĜního prostoru

doba pobytu

nemocniþní pokoje

obytné místnosti hotelové pokoje pĜednáškové sínČ, uþebny, pobytové místnosti škol, jeslí a mateĜských škol

+5

koncertní sínČ, kulturní stĜediska

+10

þekárny, vestibuly veĜejných úĜadoven a kulturních zaĜízení, kavárny, restaurace

+15

prodejny, sportovní haly

+20

Pro ostatní pobytové místnosti, v tabulce jmenovitČ neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkþnČ obdobné. Úþel užívání je dán kolaudaþním rozhodnutím. +) Pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. tĜídy a místních komunikacích I. a II. tĜídy (dále jen hlavní pozemní komunikace), kde je hluk z dopravy na tČchto komunikacích pĜevažující, a v ochranném pásmu drah se pĜiþítá další korekce + 5 dB. Tato korekce se nevyužije ve vztahu k chránČnému vnitĜnímu prostoru staveb navržených a zkolaudovaných po dni nabytí úþinnosti tohoto naĜízení. V pĜípadČ zástavby podél sil. II/360 je tedy nutné splnit následující limity uvnitĜ chránČných místností: ve dne

v noci

u stávající zástavby

45 dB

35 dB

u výhledové zástavby (dle UPSU)

40 dB

30 dB

F. VYHODNOCENÍ HLUKOVÉ SITUACE Stávající zástavba a chránČná území Nejvyšší hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chránČném venkovním prostoru nejbližších domĤ (þp. 153, 154 a 170) budou po realizaci stavby v denní dobČ LAeq,T cca 55dB a v noci 47 dB. Na této relativnČ pĜíznivé hlukové situaci se pozitivnČ podílí navržená protihluková opatĜení v kombinaci s vČtší vzdáleností od zdroje hluku i pomČrnČ pĜíznivá skladba dopravního proudu. Ve výhledovém období lze oþekávat navýšení hlukových emisí zhruba o 1 dB. PĜesto i v roce 2033 budou pravdČpodobnČ nejvyšší LAeq,T v denní dobČ pod hodnotou 56 dB a v noci do 48 dB. Hodnoty hluku uvnitĜ chránČných místností budou i v dlouhodobém výhledu hluboko pod stanovenými základními limity. To znamená, že v žádném místČ nedojde k nadlimitní expozici chránČného venkovního ani vnitĜního prostoru. 29


V následující tabulce je uvedeno srovnání ekvivalentních hladin hluku v nejbližším okolí silnice II/360 v roce 2000, po realizaci stavby (v roce 2013) i ve výhledovém období dvaceti let po provedení rekonstrukce. UmístČní jednotlivých bodĤ je v pĜíloze 2 „Schéma posuzovaného úseku“. Pro doplnČní je pĜiložen odhad maximálních LAeq,T v chránČném vnitĜním prostoru tČchto objektĤ. PĜi jeho vypracování se vycházelo z poznatkĤ mČĜení neprĤzvuþnosti obvodových plášĢĤ u obdobné zástavby v jiných lokalitách. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T v roce 2000 a po realizaci stavby bod objekt þíslo þp.

1 2 3 4 5 6 7 8

v roce 2000

v roce 2013*

v roce 2013**

v roce 2033**

ohhad LAeq,T uvnitĜ chránČných místností (dB) v roce 2033**

57,0/49,9

57,8/50,3

52,1/44,3

52,9/45,1

22,9/15,1

57,6/50,5

58,4/50,9

54,0/46,2

54,8/47,0

24,8/17,0

57,1/50,4

57,9/50,8

52,1/44,3

52,9/45,1

22,9/15,1

59,4/52,3

60,2/52,7

54,5/46,8

55,3/47,6

25,3/17,6

58,6/51,5

59,4/51,9

54,1/46,4

54,9/47,2

29,9/22,2

58,0/51,0

58,8/51,4

53,8/46,0

54,6/46,8

24,6/16,8

52,9

53,7/***

49,9/***

50,7/***

21,7/**

61,7

62,5/***

57,2/***

58,0/***

-

LAeq,T v chránČném venkovním prostoru ve dne/v noci (dB) umístČní bodu

2 m pĜed severní obvodovou stČnou 2 m pĜed východní 144 obvodovou stČnou 2 m pĜed severní 153 obvodovou stČnou 2 m pĜed východní 153 obvodovou stČnou 2 m pĜed východní 170 obvodovou stČnou 2 m pĜed východní 171 obvodovou stČnou 2 m pĜed východní 167 stČnou školy jihovýchodní roh hĜištČ sportovního areálu 144

*

LAeq,T bez realizace protihlukových opatĜení

**

s navrženými protihlukovými opatĜeními

***

nehodnoceno

Výhledové plochy pro bydlení Pro vyhodnocení území urþeného pro bydlení (dle UPSU Rudíkov) byl proveden výpoþet ve dvou nejbližších místech uvažovaného pozemku. Z vypoþtených hodnot vyplývá, že i v hlukem nejvíce postižených místech výhledové chránČné zástavby budou požadované limity i v roku 2033 s rezervou splnČny. Vzhledem k nízkým hodnotám venkovního hluku není u tČchto objektĤ rozhodující kvalita obvodového pláštČ. I v pĜípadČ použití zvukovČ ménČ kvalitních oken, nebude v žádném pĜípadČ hrozit riziko nesplnČní požadovaných hodnot v chránČném vnitĜním prostoru.

30


Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T v nejbližších místech plochy uvažované pro obytnou zástavbu v roce 2013 a 2033 bod þíslo

LAeq,T v chránČném LAeq,T v chránČném venkovním. prostoru v roce venkovním. prostoru v roce 2013(dB) 2033(dB)

umístČní

ve dne

v noci

ve dne

v noci

9

severovýchodní roh plochy bydlení

50,8

43,3

51,6

44,1

10

jižní roh plochy pro bydlení

50,5

43,0

51,3

43,8

G. VYHODNOCENÍ MċěENÍ HLUKU NA SIL. II/360 Vzhledem k absenci mČĜení hluku v postiženém území bylo provedeno i vyhodnocení výsledkĤ mČĜení hlukové zátČže v lokalitČ obce Oslaviþka, ležící cca 5 kilometrĤ severnČ na stejné komunikaci (obrázek vlevo). Vzhledem ke skuteþnosti, že nejbližší chránČná zástavba obce Rudíkov je vzdálena minimálnČ 40 m od osy silnice II/360 a vyhodnocovaný objekt þ.p.23 místo mČĜení v Oslaviþce leží v bezprostĜední blízkosti této hluku silnice, byl k porovnání výsledkĤ vytvoĜen jednoduchý hlukový model. Do výpoþtĤ byly postupnČ zadány hodnoty intenzit dopravy pĜevzaté z mČĜení hluku a následnČ i údaje použité v této hlukové studii. V tabulce na následující stranČ jsou uvedeny hodnoty LAeq,T v chránČném venkovním prostoru domu þ.p.23 v Oslaviþce získané tímto zpĤsobem a z mČĜení hluku. ekvivalentní hladina akustického tlaku A vypoþtená þasový interval

namČĜená

výsledná *

LAeq,T1

LAeq,T2

z intenzit zjištČných pĜi mČĜení hluku LAeq,T3

vypoþtená z intenzit

rozdíl

použitých v hlukové

(LAeq,T2 - LAeq,T4)

studii LAeq,T4

den

69,1 ± 2 dB

67,1 ± 2 dB

65,4 ± 2 dB

66,0 ± 2 dB

- 1,1

noc

62,2 ± 2 dB

60,2 ± 2 dB

58,7 ± 2 dB

58,5 ± 2 dB

- 1,7

* s korekcí dle Metodického návodu pro hodnocení hluku v chránČném venkovním prostoru staveb Pozn. Vypoþtené hodnoty v tabulce jsou nižší než hodnoty z mČĜení hluku. DĤvodĤ mĤže být více. Roþní období mČĜení hluku – zaþátek dubna, znamená že naprostá vČtšina aut jezdí ještČ na mnohem 31


hluþnČjších zimních pneumatikách. Hlukovou zátČž v tomto místČ mĤže zhoršovat i negativní vliv protilehlého záĜezu, který pĜispívá k þásteþnému zpČtnému odrazu hlukových emisí. Je pravdČpodobné že v tomto pĜehledném úseku silnice II/360 dochází v denní i v noþní dobČ k pĜekraþování povolené rychlosti.

PĜestože vypoþtená hluková zátČž je o 1,1 až 1,7 dB nižší než výsledná hodnota z mČĜení hluku, lze pĜedpokládat, že výsledky výpoþtĤ hlukové zátČže v chránČném venkovním prostoru stávající i výhledové zástavby by se nemČly lišit od skuteþnosti o více než ±2 dB. Na základČ dlouhodobých zkušeností byl v hlukovém modelu, v místech mezi nejbližší zástavbou a silnicí II/360, použit odrazivý terén. Ve skuteþnosti je ale útlum hlukových emisí na vzdálenost vyšší než zde uplatnČný, neboĢ nejbližší okolí chránČné zástavby má spíše charakter pohltivého povrchu (viz pĜíloha 7). Následující tabulka ukazuje útlum hlukových emisí ze vzdálenosti 7,8 m od osy silnice II/360 (mČĜící místo v Oslaviþkách) na vzdálenost 40m (nebližší chránČná zástavba obce Rudíkov) a 50 m, pĜi odrazivém terénu i pohltivém terénu, pro výšku posuzovaného bodu 7,5 m nad terénem. vzdálenost

útlum pĜi pohltivém

útlum pĜi odrazivém

rozdíl

(m)

terénu (dB)

terénu (dB)

(dB)

40

8,5

6,6

1,9

50

10,3

7,7

2,6

Z tČchto údajĤ je zĜejmé, že rozdíl mezi údaji hlukové zátČže uvedenými v hlukové studii a zjištČnými pĜi mČĜení hluku po realizaci stavby bude pravdČpodobnČ výraznČ nižší, než porovnávacím výpoþtem zjištČná hodnota 1,7 dB. H. NEJISTOTY HLUKOVÉHO POSOUZENÍ Termín vypracování hlukové studie znemožnil uskuteþnČní objektivního mČĜení hluku pro úþely kalibrování výpoþtového modelu i zjištČní aktuální intenzity dopravy. PĜes tyto nedostatky je reálný pĜedpoklad, že výsledky výpoþtĤ by se nemČly lišit od skuteþnosti o více než ±2 dB.

ÚDAJE O VÝSTUPECH - shrnutí Z hlediska vyhodnocených výstupĤ z období výstavby i z provozování posuzovaného zámČru mĤžeme považovat produkci odpadu z realizace stavby za nevýznamný vliv. Bude se jednat o jednorázovou produkci odpadu kategorie O bez nebezpeþných vlastností z demolice menších þástí stávajícího tČlesa silnice a ze zemních prací pro výstavbu nové komunikace. Produkce odpadu pĜi provozu na nové komunikaci bude velmi nízká. Dá se pĜedpokládat pouze vznik odpadu z úklidu zpevnČných ploch komunikací, pĜípadnČ z údržby komunikace osvČtlení, opravy svodidel, þistČní pĜíkopĤ a lapaþĤ splavenin, þistČní komunikace v jarním období, aj. Na základČ výsledkĤ modelových výpoþtĤ, vstupních údajĤ a dalších skuteþností lze Ĝíci, že realizaci stavby pravdČpodobnČ neovlivní nárĤst poþtu vozidel. Postupný malý nárĤst lze pĜedpokládat, ale to je spojeno s celkovým trendem nárĤstu silniþní dopravy obecnČ. Rekonstruovaná komunikace probíhá v pĤvodní trase a veškeré imisní pĜíspČvky koncentrací hlavních škodlivin emitovaných silniþním provozem na stavbČ budou s rezervou pod v souþasnosti dovolenými imisními limity. Protože se v oblasti dotþené stavbou neprovádí kontinuální monitoring imisních koncentrací hlavních škodlivin, lze s pĜihlédnutím k tabulkovým hodnotám pĜepokládat, že ani v souþtu s "pozaćovým" zneþištČním nebudou pĜekraþovány v souþasnosti povolené imisní limity stanovené pro hlavní škodliviny. 32


PĜedchozí závČr navíc vychází z pesimistického pĜedpokladu, že v následném období bude stagnovat vývoj v ochranČ ovzduší pĜed prĤmyslovými zdroji a zároveĖ i technický vývoj v oblasti snižování škodlivých emisí ze silniþních motorových vozidel. Silniþní doprava je považována za silný zdroj tzv. druhotné prašnosti, tj. víĜením prachu vlivem pojezdu motorových vozidel. Kvantifikovat podíl této prašnosti na celkové imisní koncentraci þástic v ovzduší je zatím nad možnosti vČrohodných modelových výpoþtĤ. Po realizace úpravy silnice II/360 s navrženou protihlukovou stČnou dojde ke snížení hlukové zátČže u zástavby v blízkosti silnice II/360. Pro ovČĜení vypoþtených hodnot a upĜesnČní návrhu pĜípadných protihlukových opatĜení se doporuþuje uskuteþnit mČĜení hluku a zamČĜení širšího zájmového území.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ V DOTýENÉM ÚZEMÍ Posuzovaný zámČr rekonstrukce a zkapacitnČní komunikace II/360 v úseku Rudíkov a Trnava o celkové délce 3,740 km, je liniovou stavbou malého rozsahu, která Ĝeší novou trasu komunikace. Trasa silnice je vedena pĜevážnČ ve volné krajinČ v extravilánu pĜes pozemky využívané pro zemČdČlské úþely. 1. Výþet nejzávažnČjších environmentálních charakteristik dotþeného území PĜírodní podmínky Geologie a reliéf Podle regionálního geomorfologického þlenČní ýeské republiky (Demek J. a kol., 1987) náleží širší okolí Ĝešeného území do geomorfologického celku KĜižanovská vrchovina. Západní þást k.ú. Rudíkov náleží ke geomorfologickému podcelku Brtnická vrchovina a okrsku ýechtínská vrchovina. Východní þást k.ú. Rudíkov náleží ke geomorfologickému podcelku Bítešská vrchovina, okrsku VelkomeziĜíþská pahorkatina. ýechtínská vrchovina – je vrchovina s pomČrnČ þlenitým povrchem, západní þást je tvoĜena cordieritickými migmatity, stĜední a východní þást žulami až syenodiority tĜebíþského plutonu. V žulách vznikl kupovitý povrch s ruwary a žokovitými balvany. Západní þást je rozĜezána hlubokými údolími levých pĜítokĤ Jihlavy. VelkomeziĜíþská pahorkatina – je pahorkatina proĜezaná hlubokým údolím Oslavy a pĜítokĤ, je budovaná pĜevážnČ rulami (v severní þásti) a žulami a syenodiority tĜebíþského masívu. V žulách vznikl kupovitý reliéf s rĤznými tvary zvČtrávání a odnosu – ruwary, žokovité balvany apod. Údolí Oslavy je úzké, místy s peĜejemi. Pro charakteristiku geologických pomČrĤ bylo použito geologické mapy ýSR list 23-42 TĜebíþ v mČĜítku 1:50 000 a publikace „Geologie ýSSR I. ýeský masív“ (MísaĜ 1983). Zájmová lokalita je souþástí moldanubické oblasti (moldanubika). Oblast moldanubická (moldanubikum) tvoĜí jižní a jihozápadní þást ýeského masivu. Budují ji silnČ pĜemČnČné (metamorfované) horniny prekambrického a paleozoického stáĜí, které jsou prostoupeny intruzivními tČlesy hlubinných granitoidních hornin, jež tvoĜí dva velké plutonické komplexy (stĜedoþeský a moldanubický) a nČkterá další tČlesa (z nich je nejvČtší tĜebíþský masív). Pro moldanubikum je typická nepĜítomnost kvartérního pokryvu a charakteristická migmatitizace. Moldanubikum se dČlí na dílþí jednotky se samostatnými názvy. PĜedkvartérní podloží Zájmová lokalita je souþástí tĜebíþského masívu. TĜebíþský masív pĜedstavuje plošnČ nejvČtší (asi 540 km2) tČleso rastenberského typu v ýeském masívu. Má trojúhelníkový tvar a rozkládá 33


se mezi JaromČĜicemi nad Rokytnou, Velkou Bíteší a Polnou. Leží na styku strážeckého a moravského moldanubika. Masív se projevuje jako výraznČ nemagnetické tČleso moldanubického plutonu, vyznaþuje se extrémnČ vysokou radioaktivitou. TĜebíþský masív je rozdČlen regionálními zlomy na tĜi þásti lišící se minerálním složením i chemismem. Posuzovaný úsek silnice se nachází ve stĜední þásti masívu, která je na jihu oddČlena tĜebíþským zlomem V – Z smČru a na severu je oddČlena bochovickým zlomem smČru JZ – SV. Severní þást je nejbaziþtČjší, smČrem k jihu bazické minerály ubývají a v jižní þásti pak témČĜ chybí. StĜední þást je vystouplá. Jsou zde zastoupeny porfyrické amfibol-biotitické melanokratní žuly až melanokratní žulové syenity – jde o základní facii tĜebíþského masívu, která se dále odlišuje – na drobnozrnnou facii, hrubČ porfyrickou facii nebo svČtlou facii tĜebíþského masívu. Na zájmové lokalitČ byly vrtnými pracemi zastiženy amfibol-biotitické melanokratní žuly až melanokratní žulové syenity – základní facie tĜebíþského masívu. Tyto horniny byly ovČĜeny v podobČ zdravé až velmi zvČtralé mateþní horniny (syenity?). Zdravé až velmi zvČtralé syenity byly ovČĜeny vrty J 2 od 0,6 m; J 3 od 2,2 m; J 4 od 0,6 m a J 5 od 1,9 m. Velmi až mírnČ zvČtralé syenity byly zastiženy v podobČ úlomkĤ do velikosti cca 5 až 10 cm (vrtáním rozbité), úlomky jsou rukou, pĜíp. kladívkem rozbitelné. Zdravé syenity byly ovČĜeny vrty J 3 a J 4, jsou velmi tČžce rozbitelné kladívkem. Na základČ morfologie terénu a dle skalních výchozĤ syenitĤ poblíž stávající silnice, pĜíp. záĜezĤ v syenitech, lze pĜedpokládat zastižení zdravých až mírnČ zvČtralých syenitĤ v podloží stávající silnice, pĜíp. v její tČsné blízkosti mezi km cca 0,650 – 0,450, 1,950 – 2,180 a 3,000 – 3,500. Kvartérní pokryv Nejmladšími sedimenty jsou kvartérní uloženiny, které jsou na zájmové lokalitČ zastoupeny deluviálními, deluviofluviálními, fluviálními a antropogenními uloženinami. Deluviální sedimenty byly zastiženy pouze v úseku kolem km 1,800, kde je zachytil vrt J 5 v podobČ hlinitých až štČrkovitých pískĤ. Byly zastiženy ihned pod navážkami v hloubce 0,9 m a sahaly do 1,9 m. Jsou hnČdČ zbarveny, slídnaté, stĜednČ ulehlé, s úlomky zvČtralých syenitĤ do velikosti 4 cm. Deluviofluviální sedimenty vyplĖují splachové deprese. V zájmovém území se nachází v údolích protékaných bezejmennými vodoteþemi, na zaþátku úseku Mlýnským potokem, typické jsou v nejnižších místech rybníky. Vrtnými pracemi byly ovČĜeny na zaþátku úseku do km cca 1,2 m, kde byly zastiženy pod navážkami vrty J 8, J 7 a J 6. Na základČ morfologie terénu lze pĜedpokládat, že se tyto uloženiny budou nacházet až do km cca 1,7. Dále pak byly ovČĜeny na konci úseku vrtem J 1 opČt v podloží navážek. Deluviofluviální sedimenty byly zastiženy v podobČ písþitých hlín až hlinitých pískĤ s promČnlivou pĜímČsí štČrkovité frakce nejþastČji do 2 cm. Jsou pĜevážnČ hnČdČ zbarvené a slídnaté, písky jsou þasto zvodnČné. Fluviální sedimenty byly ovČĜeny pouze vrtem J 3 v km cca 2,708. V tČchto místech je situován rybník „BĜezina“, ze kterého dĜíve vytékal potok, který je v souþasné dobČ zatrubnČn. Fluviální uloženiny byly ovČĜeny v podobČ þerné jílovité hlíny s pĜímČsí písku do cca 15 %, s ojed. úlomky hornin, ale i cihel do 3 cm a zbytky zetlelého dĜeva. Hlíny znaþnČ zapáchají hnilobou. Lze pĜedpokládat, že cihly se sem dostaly právČ pĜi záhozu dĜívČjšího potoka. Fluviální sedimenty na základČ morfologie terénu a geologického profilu vrtĤ J 3 a J 4 lze oþekávat v úseku od km cca 2,69 až 2,71. Antropogenní uloženiny byly, vzhledem k situování vrtĤ do tČlesa sinice, ovČĜeny všemi vrty. Jde o krycí vrstvu silnice (asfalt), konstrukþní vrstvy silnice v podobČ makadamu, pĜípadnČ písþitého štČrku a násypové materiály. Násypové materiály jsou zastoupeny pĜevážnČ hlinitými písky s promČnlivým zastoupením štČrkovité a jemnozrnné frakce. Byly ovČĜeny do hloubek 0,6 až 4,0 m. 34


Klimatické pomČry Podle Mapy klimatických oblastí ýR 1:500000 (E. Quitt, 1971) náleží Ĝešené území do mírnČ teplé klimatické oblasti MT 5. Tato klimatická oblast je charakterizována normálním až krátkým létem, mírným až mírnČ chladným, suchým až mírnČ suchým létem. PĜechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálnČ dlouhá, mírnČ chladná, suchá až mírnČ suchá s normálním až krátkým trváním snČhové pokrývky. PodrobnČjší údaje o oblasti MT 5 jsou uvedeny v následující tabulce. Klimatické charakteristiky oblasti MT 5 klimatické charakteristiky Poþet letních dnĤ Poþet dnĤ s teplotou vyšší než 10°C Poþet mrazových dnĤ Poþet ledových dnĤ PrĤmČrná teplota v lednu [o C ] PrĤmČrná teplota v þervenci [o C ] PrĤmČrná teplota v dubnu [o C ] PrĤmČrná teplota v Ĝíjnu [o C ] Poþet dnĤ se srážkami 1 mm a více Úhrn srážek ve vegetaþním období [mm ] Úhrn srážek v zimním období [mm ] Poþet dnĤ se snČhovou pokrývkou Poþet zamraþených dnĤ Poþet jasných dnĤ

MT 5 30 - 40 140 - 160 130 - 140 40 - 50 -4 až -5 16 - 17 6-7 6-7 100 - 120 350 - 450 250 – 300 60 - 100 120 - 150 50 - 60

PrĤmČrné mČsíþní a roþní úhrny srážek (v letech 1901 – 1950) podle nejbližší srážkomČrné stanice v TĜebíþi jsou uvedeny v tabulce. PrĤmČrné úhrny srážek (mm)

TĜebíþ

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

32

31

28

43

54

70

79

63

42

45

39

37

563

PrĤmČrné rozdČlení atmosférických srážek bČhem roku je z hydrogeologického hlediska nevýhodné, ponČvadž nejvČtší množství srážek spadne pĜevážnČ v letních mČsících (ve vegetaþním období), kdy je ovšem nejvČtší výpar a také je nejvČtší spotĜeba vody vegetací. PĜi pĜívalových deštích zase pĜevládá povrchový odtok. Proto ve vegetaþním období (v mČsících 4 – 9) se zásoby podzemních vod vlivem infiltrace srážek do horninového prostĜedí moc netvoĜí a hladiny podzemní vody mají spíše klesající tendenci. K nejvČtšímu obohacování zásob podzemních vod dochází zejména pĜi jarním tání snČhové pokrývky a þásteþnČ též i pĜi podzimních srážkách, kdy hodnoty výparu podstatnČ klesají. Hydrologické pomČry Podle mapy Regiony povrchových vod ýSR 1:500 000 (V. Vlþek,1971) náleží Ĝešené území do oblasti málo vodné se specifickým odtokem 3-6 l.s-1.km-2. NejvodnČjším mČsícem je bĜezen, retenþní schopnost je malá, odtok silnČ rozkolísaný, koeficient odtoku dosti vysoký. Podle mapy Regiony MČlkých podzemních vod v ýSR 1:500 000 (H. KĜíž, 1971) náleží Ĝešené území do oblasti se sezónním doplĖováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenĤ v bĜeznu až kvČtnu, s nejnižšími stavy v prosinci a lednu. PrĤmČrný specifický odtok podzemních vod je 0,51 – 1,00 l.s-1.km-2. 35


Dle hydrogeologické rajonizace podzemních vod ýeské republiky (Olmer et al. 2006) náleží zájmové území k hydrogeologickému rajónu 6550 „Krystalinikum v povodí Jihlavy“. Zájmová oblast je souþástí 2 povodí. První þást úseku od km 0,000 do 2,440 náleží k povodí s hydrologickým poĜadím 4-16-01-100 s názvem „Mlýnský potok po Jihlavu“ a druhá þást úseku od km 2,440 do 3,795 náleží k povodí s hydrologickým poĜadím 4-16-01-095 s názvem „Klapovský potok po Jihlavu“. V oblasti hydrogeologického masívu – hornin moldanubika lze vymezit svrchní zvodeĖ, vázanou pĜedevším na kvartérní pokryv, zónu zvČtrávání a podpovrchového rozpojení hornin a spodní zvodeĖ, vázanou na propustné tektonické zóny v hlubších þástech krystalinika. V celé ploše rozšíĜení hydrogeologického masívu pĜevažuje puklinový kolektor s promČnlivým podílem prĤlinové porózity v pásmu pĜipovrchového rozpojení a rozpukání hornin. PĜipovrchová zóna rozvolnČní a rozpukání hornin je zde zastoupena eluviálními zvČtraliny a zvČtralými pararulami. Tato zóna mĤže dosahovat až nČkolik desítek metrĤ. Ve svrchních partiích pĜevažuje prĤlinová propustnost, do hloubky prĤlinová propustnost vyznívá a pĜevažuje puklinová. Záleží na míĜe rozvolnČní hornin. Svrchní zvodnČní je na zájmové lokalitČ vázáno na kvartérní sedimenty. Hladina podzemní vody byla bČhem hloubení ig vrtĤ zastižena pouze vrty J 1 (v navážkách v hloubce 1,0 m), J 6 (v deluviofluviálních sedimentech v hloubce 2,35 m) a J 8 (v navážkách v hloubce 2,0 m). Tato zvodnČní jsou vázána na zasáknuté atmosférické srážky. Lze pĜedpokládat, že v obdobích dlouhotrvajícího sucha, zde žádná zvodnČní nebudou. Tuto domnČnku potvrzuje i skuteþnost, že bČhem hloubení sond, byla pozorována povrchová akumulace vod, pĜíp. mokĜady na pĜilehlých polích, právČ v nejnižších þástech posuzovaného úseku, kde byla zjištČna i hladina podzemní vody ve vrtech. Do nejnižších míst odtéká i srážková voda po povrchu terénu (nezasáknutá) a zde se akumuluje a postupnČ vsakuje a pak soustĜedČnČ odtéká k drenážním bázím (Mlýnský potok a Klapovský potok). Koeficienty filtrace (zjištČné ze zrnitostních kĜivek a empirického vzorce dle Hazena) kvartérních uloženin se pohybují v rozmezí Ĝádu 4.18-04 m.s-1 až 4,64.10-07 m.s-1. Jde o prĤlinovČ propustné sedimenty. Nižší koeficienty patĜí hlinitým sedimentĤm, které zde mají funkci poloizolátoru. Tyto sedimenty zpomalují zasakování podzemní vody a umožĖují tak þásteþný odtok po jejich povrchu ve smČru jejich úklonu. CelkovČ lze Ĝíct, že hladina podzemní vody je zde volná a sleduje konformnČ terén. V následující tabulce jsou uvedeny naražené hladiny podzemní vody bČhem vrtných prací. Vzhledem k tomu, že sondy byly realizovány v tČlese stávající silnice, nebylo možné ponechat vrty delší dobu otevĜené a monitorovat tak nástup hladiny podzemní vody. Severní þást trasy rekonstruované komunikace II/ 360 spadá do povodí Mlýnského potoka (þíslo hydrologického poĜadí 4-16-01-100) a jižní þást do povodí Klapovského potoka (4-1601-094) Poloha vĤþi záplavovému území ěešený úsek silnice je situován v nadmoĜské výšce, pohybující se kolem 500 m n. m. v oblasti horních tokĤ místních vodoteþí, jedná se o dva bezejmenné pĜítoky Mlýnského potoka Q100=5,2 m3/s a Q100=1,8 m3/s) a o potoky Gbelínek (Q100=1,5 m3/s) a BĜezinku (Q100=4,5 m3/s). Vyjmenované vodoteþe silnice II/360 víceménČ kolmo kĜíží. Celé území se svažuje jihozápadnČ, jak ukazuje i smČr všech vodoteþí. Z uvedených stoletých prĤtokĤ vyplývá, že povodnČ v místČ silnice nehrozí. Silnice kĜižující plochá údolíþka potokĤ mimo zástavbu sice tvoĜí pĜíþnou hráz, avšak bez nebezpeþí vČtších povodní. Vodoteþe jsou pĜevedeny propustky.

36


Kvalita povrchových vod Kvalita vody výše uvedených vodoteþí není známa, je však pravdČpodobnČ, dle výsledkĤ terénního prĤzkumu, že je dosti vysoká. Jako kvalitnČjší se jevila povrchová voda v pramenních oblastech drobných vodoteþí lesnatých lokalit. Horší kvalitu vykazovala povrchová voda v sídlech, kde docházelo ke zhoršování kvality ojedinČlým vypouštČním domovních splaškĤ .Vliv na kvalitu vody má pravdČpodobnČ i v nČkterých místech intenzivní zemČdČlská výroba, která spolu s chybČjícími protierozními opatĜeními a následným smyvem pĤdy tuto situaci zhoršují. Kvalita podzemních vod Poblíž trasy komunikace se nachází v nČkolika pĜípadech podzemní zdroje pitné vody. VČtšina tČchto zdrojĤ je kvalitní a je v hojné míĜe využívána k zásobení obyvatelstva pitnou vodou.Lze proto pĜedpokládat, že se jedná o podzemní vody kvalitou vyhovující ýSN 75 7111 Pitná voda. Ochranná pásma vodních zdrojĤ Stavba nezasahuje do vyhlášených ochranných pásem vodních zdrojĤ . PĤdní pokryv Mozaika pĤdního pokryvu odráží reliéfové a substrátové podmínky daného území. PlošnČ pĜevládají kambizemČ typické kyselé na svahovinách z kyselých a neutrálních intruziv, které v mČlkých údolích a depresích pĜecházejí do primárních pseudoglejĤ na polygenetických hlínách. V údolí vodních tokĤ jsou vyvinuty typické gleje. Biogeografie ěešené území leží v na území VelkomeziĜíþského bioregionu (1.50) (M. Culek a kol. 1996). 1.50 VELKOMEZIěÍýSKÝ BIOREGION Bioregion leží na severozápadČ jižní Moravy, pĜiþemž jižním cípem zasahuje do Rakouska. Zabírá moravskou stranu ýeskomoravské vrchoviny, tj. témČĜ celou KĜižanovskou vrchovinu (kromČ západního a východního okraje) a vyšší západní okraj Jevišovické pahorkatiny. Má protáhlý tvar ve smČru JZ – SV. Bioregion je tvoĜen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. PĜevažuje ochuzená hercynská biota 4., bukového stupnČ s pĜechody do 5. stupnČ. Zejména na východním okraji je patrný vliv suchých, teplejších þástí jihozápadní Moravy s pĜítomností východních a jižních migrantĤ a Ĝadou mezních prvkĤ. Potenciální vegetace náleží do jednotvárných bikových buþin, na þlenitČjším reliéfu i do kvČtnatých buþin. Netypickou þást tvoĜí jihovýchodní okraj bioregionu, který je nižší, teplejší, sušší, a vyskytují se zde i acidofilní doubravy, v údolích vČtších tokĤ též dubohabrové háje. PĜevažuje orná pĤda, lesy jsou pĜevážnČ kulturní smrþiny, ménČ bory; fragmenty buþin jsou nepatrné. Typické jsou drobné rybniþní pánve. Bioregion se rozkládá v mezofytiku a zaujímá stĜední, pĜevážnČ moravskou þást fytogeografického okresu 67. ýeskomoravská vrchovina, vþetnČ k severu smČĜujících výbČžkĤ fytogeografického okresu 68. Moravské podhĤĜí Vysoþiny. KromČ toho sem zasahuje jihozápadní okraj fytogeografického okresu 91. Žćárské vrchy, který již náleží oreofytiku. Vegetaþní stupnČ (Skalický): submontánní. V potenciální vegetaci pĜevažují acidofilní buþiny (Luzulo-Fagion), na úživnČjších substrátech jsou místy rozšíĜeny i kvČtnaté buþiny (pravdČpodobnČ nejþastČji Dentario enneaphylli-Fagetum). V nivách podél vodních tokĤ najdeme luhy (Stellario-Alnetum 37


glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum). Velmi vzácné jsou suĢové lesy (Tilio-Acerion) a fragmenty primární skalní vegetace, dokonce se zastoupením Woodsia ilvensis. PĜirozenou náhradní vegetaci reprezetují na mezofilních místech ovsíkové louky (Arrhenatherion), pĜípadnČ Violion caninae. Na vlhkých místech jsou louky podsvazĤ Calthenion a Filipendulenion a svazĤ Caricion fuscae a Caricion rostratae, vzácnČ i rašelinišĢní vegetace svazu Sphagno recurvi-Caricetum canescentis. Kolem rybníkĤ se pomístnČ vyskytuje vegetace svazu Magnocaricion elatae a na obnažených rybniþních dnech vegetace svazu Elatini-Eleocharition ovatae. Flóra je velmi chudá, s mezními prvky ménČ nároþných (panonských) termofytĤ, alpidských mezofytĤ a zþásti subatlantsky ladČných mezofytĤ. Je tvoĜená takĜka výhradnČ zástupci hercynské kvČteny, vliv Alp se projevuje vzácným výskytem submontánních druhĤ, napĜ. ostĜice chlupaté (Carex pilosa), ĜeĜišnice trojlisté (Cardamine trifolia) a dĜípatky horské (Soldanella montana). Z rašelinných druhĤ byla dĜíve typická vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a pampeliška Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). NČkteré druhy zde dosahují absolutní východní areálové hranice, napĜ. rozchodník pýĜitý (Sedum villosum), hoĜeþek þeský (Gentianella bohemica) a tuĜice blešní (Vignea pulicaris). Vlhkomilné a rašelinišĢní druhy minerálnČ silnČjších substrátĤ jsou vzácné, mezi nimi tuĜice odchylná (Vignea appropinquata), t. latnatá (V. paniculata) a suchopýrek alpský (Baeothryon alpinum). Velmi zajímavé druhy v minulosti hostila rybniþní pánev v okolí NámČštČ, odkud byly doloženy masnice vodní (Tillaea aquatica), puchýĜka útlá (Coleanthus subtilis) a úpor pĜeslenitý (Elatine alsinastrum). Na výjimeþnČ se vyskytujících vápencích roste hoĜeþek nahoĜklý (Gentianella amarella) a pcháþ bezlodyžný (Cirsium acaule). PĜevážnČ bČžná fauna hercynského pĤvodu, s poþínajícími východními vlivy (ježek východní) ve vysoce zkulturnČlé krajinČ. Byl zde zaznamenán výskyt podhorských prvkĤ, zejména v nejvyšších polohách v nepatrných torzech buþin. ěíþními údolími proniká od jihovýchodu teplomilnČjší prvek (otakárek ovocný, nČkteĜí modrásci). Poþetné rybníky jsou významné pro výskyt ptactva. Tekoucí vody patĜí pĜevážnČ pstruhovému pásmu, pod údolní nádrží MostištČ je sekundární pásmo pstruhové a lipanové. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), j. východní (E. concolor), vydra Ĝíþní (Lutra lutra), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: husa velká (Anser anser), vodouš rudonohý (Tringa totanus), slavík modráþek (Luscinia svecica), moudivláþek lužní (Remiz pendulinus), oĜešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), þeþetka zimní (Carduelis flammea). Plazi: ještČrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Kruhoústí: mihule potoþní (Lampetra planeri). MČkkýši: zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma), z. sametová (Causa holosericea), srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), zemoun skalní (Aegopis verticillus). Hmyz: otakárek ovocný (Papilio podalirius), modrásek Polyommatus coridon. Charakteristiky biochor nacházející se v Ĝešeném území: 4PP Pahorkatiny na neutrálních plutonitech 4. v.s. (severní þást k.ú.) V potenciální pĜirozené vegetaci se stĜídají kvČtnaté kyþelnicové buþiny (Dentario enneaphylli-Fagetum) a kyselomilné bikové buþiny (Luzulo-Fagetum) na lokálnČ ochuzených místech. Ve Šluknovském bioregionu (1.57) díky vysokým srážkám acidofilní buþiny zĜejmČ pĜevažují. Podél potĤþkĤ jsou ostĜicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum), u potokĤ nejspíše udatnové olšiny (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae). Na odlesnČných místech jsou charakteristické luþní porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. 38


4BP Erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v.s. (jižní þást k.ú.) Potenciální pĜirozenou vegetaci tvoĜí mozaika acidofilních doubrav bikových (Luzulo albidae-Quercetum petraeae) nebo jedlových (Abieti-Quercetum), které na chladnČjších svazích a humóznČjších vlhþích místech doplĖovaly ochuzené kvČtnaté buþiny asociace Tilio cordatae-Fagetum, které v moravské variantČ zĜejmČ zastupovala asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Podél potokĤ se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesnČných místech jsou charakteristické luþní porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion, místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae. Aktuální stav krajiny V rámci hodnocení byla hodnocena trasa navržené komunikace a její blízké okolí. Pro hodnocení krajinného rázu bylo zbČžnČ prozkoumáno i širší okolí. BČhem prĤzkumu byl poĜízen terénní zápis a fotodokumentace. Rekonstrukce komunikace v úseku Rudíkov – Trnava je navržena v celkové délce 3, 740 km. Komunikace je vedena v celé své délce v pĤvodní trase, V Ĥseku 2,7 km po odboþku silnice II/390 do Budišova dojde k jejímu rozšíĜení. Z poþátku silnice prochází tČsnČ vedle západního okraje obce Rudíkovy a dále probíhá zemČdČlskou krajinou v níž hrají významnČjší roli ve formováni krajinného rázu rybníky. Vzrostlejší vegetace se nachází vČtšinou v okolí vodoteþí a rybníkĤ, významné jsou také aleje lemující komunikaci. Komunikace kĜíží dva bezejmenné potoky a potok BĜezinka. V okolí rekonstruované silnice se nacházejí 4 rybníky (Velký a Malý Bor, Klášterský r. a BĜezina), jenž jsou zdrojem biodiverzity a útoþištČm pro vlhkomilné druhy organismĤ a rostlin. V trase rekonstrukce jsou tĜi boží muka, která zĤstanou tČsnČ vedle silniþního tČlesa – u odb. silnice III/36058, III/36059 (na PĜeckov) a II/390. ěešené území náleží do geomorfologického celku KĜižanovská vrchovina. Západní þást k.ú. Rudíkov náleží ke geomorfologickému podcelku Brtnická vrchovina a okrsku ýechtínská vrchovina. Východní þást k.ú. Rudíkov náleží ke geomorfologickému podcelku Bítešská vrchovina, okrsku VelkomeziĜíþská pahorkatina. ýechtínská vrchovina – je vrchovina s pomČrnČ þlenitým povrchem, západní þást je tvoĜena cordieritickými migmatity, stĜední a východní þást žulami až syenodiority tĜebíþského plutonu. V žulách vznikl kupovitý povrch s ruwary a žokovitými balvany. Západní þást je rozĜezána hlubokými údolími levých pĜítokĤ Jihlavy. VelkomeziĜíþská pahorkatina – je pahorkatina proĜezaná hlubokým údolím Oslavy a pĜítokĤ, je budovaná pĜevážnČ rulami (v severní þásti) a žulami a syenodiority tĜebíþského masívu. V žulách vznikl kupovitý reliéf s rĤznými tvary zvČtrávání a odnosu – ruwary, žokovité balvany apod. Údolí Oslavy je úzké, místy s peĜejemi. Flora Jedná se o krajinu s pomČrnČ þlenitým povrchem ýechtínské vrchoviny. V Ĝešeném území se nachází zejména biota 4. (bukového) a slabČji vyvinutého 5. (jedlobukového) vegetaþního stupnČ. V zájmové lokalitČ pĜevažují stanovištČ oligotrofnČ mezotrofní (trofická meziĜada AB), výjimeþnČ na skalnatých výchozech a kamenitých mezích stanovištČ oligotrofní (trofická Ĝada A). Podél periodických tokĤ (bezejmenné levostranné pĜítoky Klapovského a Mlýnského potoka) jsou zmapovány stanovištČ mezotrofnČ nitrofilní (meziĜada BC) a v tČsné blízkosti rybníkĤ (Velký a Malý Bor, BĜezina) stanovištČ mezotrofnČ nitrofilní až nitrofilní (BC-C). V pĜedmČtné lokalitČ je vyhláškou Okresního národního výboru v TĜebíþi z roku 1982 vyhlášen pĜírodní park TĜebíþsko, tehdy jako oblast klidu zaujímající celá katastrální území Batoucovice, Hroznatín, PĜeckov, Rudíkov, Hodov, Trnava, a zasahující do katastrálních 39


území Benetice, VČstoĖovice, Horní Vilémov, Budíkovice, Pocoucov, TĜebíþ, Hostákov, Valdíkov, Nárameþ, Oslaviþka, Vlþatín a Horní HeĜmanice. Tento pĜírodní park zaujímá esteticky, biologicky a krajinnČ nejhodnotnČjší území severnČ od TĜebíþe. PĜedmČtný úsek silnice však do této oblasti zasahuje pouze okrajovČ a to jižnČ od obce Pocoucov smČrem k mČstu TĜebíþ. Rozloha tohoto parku je 9800 ha.

Z hlediska hydrického režimu se zde na mírných svazích vyskytují stanovištČ hydricky normální, na mezích a kamenicích pak pĜecházejí ve stanovištČ omezená. V místech s konkávnČ prohnutým reliéfem a podél vodních tokĤ dochází k lokálnímu zamokĜení (hydrická Ĝada 4, zamokĜená) a v tČsné blízkosti rybníkĤ se nacházejí stanovištČ mokrá se stagnující vodou (hydrická Ĝada 5b). Tento jev je na Ĝešené lokalitČ znatelný v segmentech 7 a na úpatí segmentu 9 (viz mapa 2). 40


Z hlediska potenciální vegetace jsou v rámci Ĝešeného území zmapovány tyto skupiny typĤ geobiocénĤ: jako kompaktní jednotka jedlodubových buþin (4AB3) na celém území þlenité vrchoviny v okolí Rudíkova, které na stanovištích s mČlkými pĤdami pĜecházejí v zakrslé buþiny (4A-AB2). Podél vodních tokĤ jsou lokalizovány javorové jasanové olšiny vyššího stupnČ (4BC4) a jako pobĜežní spoleþenstva rybníkĤ olšiny vyššího stupnČ (4BC-C5b).

Charakter krajiny okolí obce Rudíkova tvoĜí jednoduchá mozaika polí a luk, které jsou doplnČny vegetaþními formacemi vyvinutými na mezích spolu se solitérními dĜevinami. Významným fenoménem této krajiny je pĜítomnost alejí podél významných komunikací a výskyt ovocných dĜevin pĜevážnČ na hranicích historických parcel pozemkĤ (viz segment 22). Objevují se i tvarovČ zajímavČjší liniová dĜevinná spoleþenstva podél vodních tokĤ. Tuto

41


krajinou strukturu doplĖují lesní porosty, které jsou formovány v menších plochách a drobné rybníþky s pobĜežní vegetací. V nejbližším okolí silnice jsou však nejþastČjším typem aktuální vegetace pole (viz mapa 2, segment 4), na kterých jsou pČstovány obilniny (nejvíce oves, ménČ pšenice). V bezprostĜední blízkosti obdČlávané pĤdy þi pĜímo mezi kulturními plodinami se vyskytují segetální druhy: pýr plazivý (Elytrigia repens), rmen rolní (Anthemis arvensis), pumpava obecná (Erodium cicutarium), jitrocel vČtší (Plantago major), penízek rolní (Thlaspi arvense), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), pelynČk þernobýl (Artemisia vulgaris) nebo kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). V segmentu 6 se nachází antropogenní plocha se sporadickou vegetací. Zde pĜevažují ruderální a segetální druhy. Dalším nelesním typem aktuální vegetace jsou v okolí Rudíkova zmapovány intenzivnČ obhospodaĜované louky, které byly v minulosti meliorovány a dnes jsou silnČ ovlivnČné eutrofizací. Na hydricky normálních stanovištích (viz mapa 3, segment 2) se vyskytují druhovČ chudší luþní porosty s tČmito druhy: z trav je nejhojnČjší ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psárka luþní (Alopecurus pratensis), kostĜava luþní (Festuca pratensis) a pýr plazivý (Elytrigia repens), z bylin poté ĜebĜíþek obecný (Achillea millefolium), tĜezalka teþkovaná (Hypericum perforatum), zvonek rozkladitý (Campanula patula), šĢovík tupolistý (Rumex obtusifolius), ĜeĜišnice luþní (Cardamine pratensis), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), toten lékaĜský (Sanguisorba officinalis), mochna husí (Potentilla anserina), mochna nátržník (Potentilla erecta), pryskyĜník prudký (Ranunculus acris), smetanka (Taraxacum sp.), jitrocel vČtší (Plantago major) nebo jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Louky a pole jsou doplnČny dĜevinnými formacemi, které se vyvinuly na mezích a kamenicích (viz mapa 3, segment 3). Tyto porosty jsou tvoĜeny pĜevážnČ tČmito dĜevinami: javor klen (Acer pseudoplatanus), oĜešák þerný (Juglans nigra), trnka obecná (Prunus spinosa), bĜíza bČlokorá (Betula pendula), habr obecný (Carpinus betulus), zĜídka i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Významným liniovým vegetaþním prvkem jsou také aleje, a to aleje ovocných dĜevin: napĜ. jablonČ domácí (Malus domestica), nebo slivonČ švestky (Prunus domestica) (viz segment 5) nebo aleje lipové (viz segment 5), které lemují významné cesty zpravidla po obou stranách. Bylinná spoleþenstva podél komunikace jsou tvoĜena pĜevážnČ tČmito druhy: z trav je pĜítomen ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pýr plazivý (Elytrigia repens), tĜtina kĜovištní (Calamagrostis epigeios), srha laloþnatá (Dactylis glomerata), kostĜava luþní (Festuca pratensis) a psárka luþní (Alopecurus pratensis), z bylin zde roste chrastavec rolní (Knautia arvensis), smetanka (Taraxacum sp.), silenka nící (Silene nutans), silenka širolistá (Silene litofoila), ĜebĜíþek obecný (Achillea millefolium), kopĜiva dvoudomá (Urtica dioica), pelynČk þernobýl (Artemisia vulgaris), pcháþ oset (Cirsium arvense), svízel bílý (Galium album), svízel syĜišĢový (Galium verum), pĜesliþka rolní (Equisetum arvense), svlaþec rolní (Convolvulus arvensis), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), tĜezalka teþkovaná (Hypericum perforatum), chrpa modrá (Centaurea cyanus), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) nebo ruderální druh locika kompasová (Lactuca serriola). Podél silnice se místy na štČrkových násypech vyskytují travobylinná spoleþenstva se zastoupením nČkterých suchomilných druhĤ rostlin napĜ. zvonek klubkatý (Campanula patula), bika ladní (Luzula campestris), chrpa þekánek (Centaurea scabiosa), rozchodník ostrý (Sedum acre), mateĜídouška vejþitá (Thymus pulegioides), pavinec horský (Jasione montana); dále ostĜice srstnatá (Carex hirta), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), štírovník rĤžkatý (Lotus corniculatus) nebo tĜezalka teþkovaná (Hypericum perforatum) (viz segment, mapa 01).

42


Podél vodních tokĤ (viz segmenty 5 a 3, mapa þ. 2) se na podmáþených stanovištích vyvinula liniová bĜehová spoleþenstva, kde ve stromovém patĜe dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléþ (Acer platanoides), olše lepkavá (Alnus glutinosa), tĜešeĖ ptaþí (Prunus avium), dále javor klen (Acer pseudoplatanus) a líska obecná (Corylus avellana). Dále zde mĤžeme nalézt bez þervený (Sambucus racemosa), topol osiku (Populus tremula) a bĜízu bČlokorou (Betula pendula). Synuzie bylinného podrostu odpovídá již výše popsaným stanovištním podmínkám, kde pĜevažují mezofilní druhy napĜ. dČhel lesní (Angelica sylvestris), lipnice bahenní (Poa palustris), pomnČnka (Myosotis sp.), skĜípina lesní (Scirpus sylvaticus), lopuch hajní (Arctium nemorosum), pšeníþko rozkladité (Milium effusum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Výrazný je podíl nitrofilních druhĤ z dĤvodu splavování hnojiv z pĜilehlých polí napĜ. kopĜiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkavka nedĤtklivá (Impatiens noli-tangere) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Z vlhkomilných spoleþenstev se na Ĝešeném území dále vyskytují pobĜežní spoleþenstva podél rybníkĤ. V nezapojeném stromovém patĜe dominuje vrba popelavá (Salix cinerera), vrba pČtimužná (Salix pentadra) a vrba jíva (Salix caprea), dále bĜíza bČlokorá (Betula pendula), javor mléþ (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula) a bez þerný (Sambucusa nigra). V bylinném podrostu mĤžeme najít ostĜici štíhlou (Carex gracilis), ostĜici mČchýĜkatou (Carex vesicaria), ostĜici vyvýšenou (Carex elata), chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea), rákos obecný (Phragmites australis) nebo orobinec širokolistý (Typha latifolia). Posledním typem aktuální vegetace, který se v okolí Rudíkova nachází, jsou lesy. Jedná se pĜedevším o smíšené porosty se pozmČnČnou druhovou skladbou (segment 1) rĤzného stáĜí se zastoupením druhĤ: habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléþ (Acer pseudoplatanus), borovice lesní (Pinus sylvestris), bĜíza bČlokorá (Betula pendula), tĜešeĖ ptaþí (Prunus avium, tĜešeĖ domácí (Prunus domestica) a modĜín opadavý (Larix decidua), v keĜovém patĜe pak rĤže šípková (Rosa canina), ostružiník (Rubus sp.) nebo bez þerný (Sambucus nigra). K dominantním druhĤm patĜí bika hajní (Luzula luzuloides), bika chlupatá (Luzula pilosa) a tĜtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), spoludominantní bývá lipnice hajní (Poa nemoralis). OjedinČle se objevuje ostĜice kulkonosá (Carex pilulifera) a montánní druh tĜtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Z bylin jsou þasté tyto druhy: locika zední (Mycelis muralis) a starþek FuchsĤv (Senecio ovatus). ChránČné a ohrožené druhy ChránČné druhy rostlin (podle vyhl. MŽP þ. 395/1992 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ þ. 175/2006 Sb.) v území nebyly nalezeny. Fauna V zájmové oblasti je pĜevážnČ zastoupena fauna lesopolní krajiny s bČžnými druhy a poþetné rybníky jsou významné pro výskyt ptactva a dalších živoþichĤ vázaných na vodní prostĜedí. ChránČné a ohrožené druhy Z chránČných druhĤ živoþichĤ podle vyhl. MŽP þ. 395/1992 Sb. v platném znČní þ. 175/2006 Sb. v okolí obce Rudíkov byl zaznamenán výskyt luĖáka hnČdého (Milvus migrant) – kriticky ohrožený druh, pravdČpodobný je i výskyt bobra evropského (Castor fiber) – silnČ ohrožený druh. ObecnČ ve VelkomeziĜíþském bioregionu je popsán výskyt tČchto chránČných druhĤ. Na vodních tocích a v rybnících je dle ústního sdČlení AOPK, pracovištČ HavlíþkĤv Brod, zaznamenána pĜítomnost vydry Ĝíþní (Lutra lutra) – silnČ ohrožený druh.

43


Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména pĜírodní, kulturní a historická charakteristika urþitého místa þi oblasti, je chránČn pĜed þinností snižující jeho estetickou a pĜírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisĢování a povolování staveb, mohou být provádČny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkĤ, zvláštČ chránČných území, kulturních dominant krajiny, harmonické mČĜítko a vztahy v krajinČ. Stavba leží v PĜírodním parku TĜebíþsko s dobĜe dochovaným krajinným rázem. Místem krajinného rázu, dotþeného posuzovanými stavbami (tedy plochy z které potenciálnČ mohou být stavby vidČt) je pomČrnČ rozsáhlý areál. Charakteristiky krajinného rázu: PĜírodní charakteristiky: viz. kap. C.1. ěešené území v rámci ýeské republiky náleží do megatypu polootevĜené zemČdČlské krajiny. Tento megatyp je na našem území þlenČn makrotypĤ (LÖW & spol., Projekt VaV/640/1/03 Typologie þeské krajiny, 2004): ěešené území a jeho širší okolí náleží k makrotypu – krajina vrcholnČ stĜedovČké kolonizace Hercynského okruhu, a jeho severní þást pak k makrotypu - krajina pozdnČ stĜedovČké kolonizace Hercynského okruhu Krajina vrcholnČ stĜedovČké kolonizace Hercynského okruhu Vymezení: 3. a 4. vegetaþní stupeĖ Hercynika a Polonika Primární struktura: Georeliéf je v pĜevážné vČtšinČ tvoĜen pahorkatinami a plochými vrchovinami, v jižních ýechách i chladnými plošinami. Z výjimeþných typĤ reliéfu jsou zde význaþnČ zastoupena výrazná, zaĜíznutá údolí, v nČkterých þástech reliéf izolovaných kuželĤ a kup a zdvižených tabulí, místy i lávových pĜíkrovĤ, skalních mČst a krasĤ. V pĜirozených lesích pĜevažovaly listnaté porosty – buky a duby s pĜímČsí jedle. Sekundární struktura: Kultivace probíhá od poþátku 13. století a její celková délka je tedy max. 800 let. Makrotyp je tvoĜen v drtivé vČtšinČ lesopolní krajinou, lesní a polní krajina tvoĜí pouze enklávy. To znamená, že zastoupení lesních porostĤ se pohybuje mezi 30 – 70%. Jde o oblast pravých traĢových plužin, vzniklých za stĜedovČké kolonizace. Sídelní struktura je statická, stĜedisková. Osídlení je zásadnČ soustĜedČné, vsi jsou pĜevážnČ menší, v kategorii do 200 obyvatel. Urbanizovaná území do této oblasti zasahují jen okrajovČ. PĜevažují vsi návesní a návesní ulicovky, v enklávách se vyskytují i vsi hromadné s úsekovou plužinou a vsi ulicové s plužinou délkovou. Terciární struktura: PĜevažuje typ þeskomoravského roubeného domu, do které okrajovČ zasahuje i západoevropský hrázdČný dĤm. Mimo menší okrajové oblasti a enklávy, kde se až donedávna dochovalo nČmecké prostĜedí, šlo o þeské osídlení. Oblast tvoĜí hlavní prostor kolonizaþních krajin ýR. Širší návaznosti: Makrotyp je typický pro všechny stĜedoevropské krajiny kolonizované ve stĜedovČku. Naše hranice tak pĜekraþuje v prostoru Žitavska a ZhoĜelecka, tak i nisského Slezska, pĜedevším však na jižní MoravČ do Horního Rakouska. Mezotypy: Katastrální území obce Rudíkov náleží k mezotypu lesopolní krajiny vrcholnČ stĜedovČké kolonizace Hercynského okruhu. 44


2. Struþná charakteristika stavu složek životního prostĜedí v dotþeném území, které budou pravdČpodobnČ významnČ ovlivnČny Posuzovaným zámČrem je oprava komunikace II/360 v úseku Rudíkov – Trnava. Jedná se o liniovou dopravní stavbu, jejímž úþelem je rekonstrukce a rozšíĜení stávající trasy silnice mimo intravilán obce. Celková délka rekonstrukce je 3,740 km, silnice probíhá v pĤvodní trase. Kategorie silnice je S7,5/60. ZámČrem je její celková rekonstrukce a rozšíĜení na kategorii S 9,5/80 v délce cca 2,7 km (po odb. sil. II/390 do Budišova – u rybníka BĜezina . Po dokonþení realizace posuzovaného zámČru nedojde k žádným významným zmČnám stávajícího stavu u všech sledovaných složek životního prostĜedí v dotþeném území, mimo záborĤ ZPF. Úþelem stavby silnice je zajištČní vyžadovaných podmínek pro provoz silniþní dopravy, pro kterou jsou charakteristické i doprovodné negativní vlivy z provozu motorových vozidel, jejichž pĤsobením mĤže docházet k ovlivnČní nČkterých složek životního prostĜedí v dotþeném území. Jedná se pĜedevším o produkci zneþišĢujících látek a hlukových emisí, které jsou závislé na intenzitČ i skladbČ dopravy, technickém stavu vozidel a komunikace. Ostatní sledované složky životního prostĜedí budou ovlivnČny jednorázovČ vlastní výstavbou posuzovaného zámČru (napĜ. zásah do horninového prostĜedí, odnČtí pĤdy ze ZPF i PUPFL, likvidace zelenČ apod.) nebo to budou vlivy vyĜešené technickým opatĜením a zajištČním stavby (odvod dešĢových vod, pĜekonání vodních tokĤ mosty a propustky, produkce a likvidace odpadu apod.). Jak je zĜejmé z vyhodnocených vstupních i výstupních údajĤ posuzovaného zámČru v pĜedcházející þásti, jsou možné nepĜíznivé vlivy z provozu silniþní dopravy hodnoceny jako málo významné, pouze lokálního dosahu a jejich dopady lze sledovat pĜedevším v okolí trasy pĜeložky silnice II/360. Z tČchto dĤvodĤ je možné jako dotþené území pro realizaci posuzovaného zámČru oznaþit plochu pozemkĤ ležících do vzdálenosti zhruba 50 m od osy navrhované trasy. Podle dostupných podkladových materiálĤ lze stávající charakteristiky složek životního prostĜedí v dotþeném území, které mohou být posuzovaným zámČrem významnČji ovlivĖovány hodnotit následovnČ: Charakteristika stavu zneþištČní ovzduší Viz kapitola III. Údaje o výstupech Charakteristika stavu hlukové zátČže Viz kapitola III. Údaje o výstupech Charakteristika odvodnČné oblasti PĜi celkové ploše silnice II/360 – 0,035 km2, a pĜi specifickém odtoku 5 -6 l/s-1 .km2, bude teoretický úbytek podzemních vod þinit cca 0,2 l.s-1. Skuteþný úbytek bude však nižší, protože voda z komunikace bude svedena do recipientĤ a vodních tokĤ a také v pĜíkopech bude mít voda možnost vsakovat. Plocha navrhované komunikace bude zanedbatelná vzhledem k celkovým plochám povodí, jimiž komunikace prochází. Nelze tedy pĜedpokládat významnČjší zásah do vodního režimu krajiny, ale je tĜeba poþítat s þásteþným pĜerozdČlením odtoku a vsaku srážkových vod. Tento negativní dopad lze však minimalizovat vhodnými technickými opatĜeními. Charakteristika a kvalita povrchové vody Voda, odtékající ze zpevnČných ploch plánované silnice, bude taktéž obsahovat Ĝadu 45


kontaminantĤ, které budou mít vliv na jakost povrchových vod. NaĜízení vlády ýR þ. 82/1999 Sb.(ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) nestanoví podmínky pro vypouštČní dešĢových odpadních vod z povrchu komunikace do vod povrchových v ukazatelích I. a II. Tyto vody se musí posoudit až po smíšení s vodou recipientu podle ukazatelĤ III., které stanovují povolený maximální obsah zneþišĢujících látek v povrchových vodách. Odtok dešĢových odpadních vod z vozovky nemá charakter prĤbČžného vypouštČní, jak je tomu u vod komunálních a prĤmyslových. Jejich vypouštČní je nárazové a krátkodobé, závisí na trvání srážky a snČhové pĜikrývky, stupeĖ zneþištČní pak na délce usazování zneþišĢujících látek a na dopravní intenzitČ. Charakteristika a kvalita podzemních vod Rekonstruovaná komunikace II/360 v úseku Rudíkov – Trnava bude potencionálním zdrojem zneþištČní podzemních vod posypovými solemi v zimním období a ropnými látkami z úkapĤ vozidel. Pro zimní období je pĜedpokládáno použití 1 kg posypové soli (pĜedevším chlorid sodný) na 1 m2 vozovky, pĜi ploše komunikace 35.530 m2 se tedy bude jednat o cca 35 530 kg soli za zimní období. Toto množství soli je možné snížit použitím technologie zkrápČného solení na 70 %, tedy na 24 871 kg, která obsahuje cca 60 % - 14 923 kg chloridových iontĤ (sodnými ionty se nezabýváme, neboĢ nejsou limitovány ýSN 75 7111 Pitná voda, ani naĜízením vlády ýR , kterým se stanoví ukazatele pĜípustného stupnČ zneþištČní vod). Toto množství rozpuštČných solí však z vČtší þásti nepronikne do pĤdního profilu, protože vČtšina bude odvedena povrchovými vodami. K prĤniku chloridĤ do podzemních vod bude také docházet pouze nárazovČ v zimním období a po zbytek roku budou tyto soli postupnČ vymývány dešĢovou vodou. Charakteristika zastavČného území - stávající trasa silnice II/360 Stávající trasa silnice II/360 leží mimo zastavČné území, pouze se v délce asi 600 m tČsnČ pĜimyká k východnímu okraji Rudíkova Rekonstruovaná silnice II/360 Trasa rekonstruované komunikace je shodná s pĤvodní trasou. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pĜírodních zdrojĤ – v území dotþeném výstavbou posuzovaného zámČru pĜeložky silnice II/360 nejsou evidovány žádné zdroje nerostných surovin ani jiných pĜírodních zdrojĤ. Schopnost pĜírodního prostĜedí snášet zátČž – realizace posuzovaného zámČru bude vyžadovat jednorázové nároky na stavební materiály i suroviny, které budou Ĝešeny dovozem z okolních tČžebních prostorĤ a výroben. Vlastní provozování posuzovaného zámČru nepĜinese žádnou významnou zátČž proti stávajícímu stavu. Niveleta pĜeložky kopíruje stávající niveletu na úseku obchvatu Rudíkova, od odboþení silnice II/390 u rybníka BĜezina bude niveleta upravena. Ostatní složky životního prostĜedí U ostatních složek životního prostĜedí není pĜedpokládáno žádné významné ovlivnČní realizací posuzovaného zámČru pĜeložky silnice II/360. SHRNUTÍ Trasa posuzovaného zámČru rekonstrukce silnice II/360 v úseku Rudíkov – Trnava o celkové délce 3,740 km je v souladu s územnČ plánovací dokumentací. Prochází v trase pĤvodní komunikace. V úseku o délce 2,7 km po odboþku do Budišova bude zvýšena kategorie silnice 46


z S 7,5na S 9,5. Území dotþené výstavbou tvoĜí pás pozemkĤ v podél trasy navrhované pĜeložky zhruba do vzdálenosti zhruba 50 m od osy komunikace. Toto území má pĜevážnČ zemČdČlský charakter. Trase navrhované pĜeložky silnice II/360 se nachází v PĜírodním parku TĜebíþsko. Vliv stavby na rostliny obecnČ je možné oznaþit za málo významný. ObecnČ nedojde k podstatnému záboru ploch pĜírodních biotopĤ mimo pozemky lesa. Za málo významné lze považovat i nepĜímé vlivy v podobČ ovlivnČní splachy ze silnice a výfukovými plyny. Kácení stromové a keĜové zelenČ bude pĜijatelné. Z hlediska fauny nepĜedpokládáme významné ovlivnČní. PĜímé vlivy nebudou pravdČpodobnČ významné, aþ nová silnice je pĜíspČvkem k fragmentaci krajiny a mĤže dojít ke zvýšení poþtu stĜetĤ zvíĜat s auty. Z nepĜímých vlivĤ bude významné rušení, které mĤže mít podstatný vliv na migraþní prostupnost v krajinČ (hluk, svČtla, otĜesy). ChránČné druhy živoþichĤ podle vyhl. MŽP þ. 395/1992 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ þ. 175/2006 Sb. Z chránČných druhĤ živoþichĤ podle vyhl. MŽP þ. 395/1992 Sb. v platném znČní þ. 175/2006 Sb. v okolí obce Rudíkov je prokázána pĜítomnost luĖáka hnČdého a eventuelnČ bobra evropského. PĜítomnost vydry Ĝíþní na vodních tocích a rybnících ovlivnilo Ĝešení propustkĤ, které jsou navrženy dle pokynĤ AOPK (rámový propustek o dostateþné propustnosti). Nutné je zachování migraþní propustnosti. Pro všechny migrující živoþichy budou u mostních objektĤ po obou stranách toku vybudovány suché bĜehy o šíĜce minimálnČ 0,5 m a dno koryta bude z kamenné dlažby do podkladního betonu nebo jen na sucho. CelkovČ ovlivnČní jejího prostĜedí nebude po provedených opatĜeních významné. Ostatní vlivy Dotþené území posuzovaného zámČru nemá charakter území historického, kulturního nebo archeologického významu, není rovnČž územím hustČ zalidnČným ani územím zatČžovaným nad míru únosného zatížení (vþetnČ starých ekologických zátČží). Na dotþeném území se nenachází žádná nalezištČ nerostných surovin, prameništČ vody ani tČžební nebo dobývací prostory, rovnČž po realizaci zámČru nedojde k narušení nebo omezení žádného pĜírodního zdroje. Vzhledem k místnímu dosahu pĤsobení nepĜíznivých vlivĤ z provozované silniþní dopravy na nové trase silnice II/360 (pĜedevším hluková zátČž a zneþištČní ovzduší) není pĜedpoklad, že jejich vlivy se budou významnČji projevovat mimo dotþené území. Z provedeného vyhodnocení stávajícího stavu složek životního prostĜedí na dotþeném území, které jsou ovlivĖovány provozováním stávající silniþní dopravy na posuzovaném úseku je zĜejmé: realizací rekonstrukce silnice II/360 mĤže dojít v dotþené oblasti k velmi mírnému nárĤstu celkových emisí všech hlavních škodlivin.Veškeré imisní pĜíspČvky koncentrací hlavních škodlivin emitovaných silniþní dopravou na trase pĜeložky silnice budou s rezervou pod v souþasnosti dovolenými imisními limity (viz Rozptylová studie), U ostatních složek životního prostĜedí není pĜedpokládáno významné negativní ovlivnČní z výstavby ani z provozování posuzovaného zámČru proti stávajícímu stavu. UMÍSTċNÍ ZÁMċRU Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání – posuzovaný zámČr je novou liniovou dopravní stavbou malého rozsahu, k jejíž realizaci dojde pĜevážnČ na zemČdČlsky využívaných pozemcích. Nová stavba vyvolá zábor zemČdČlské pĤdy. Trasa Ĝešeného úseku je vedena extravilánem. Zásahy vyvolané rekonstrukcí silnice II/360 v úseku 47


Rudíkov – Trnava. lze hodnotit jako pĜijatelné s minimálním negativním ovlivnČním dosavadního zpĤsobu trvale udržitelného využití území.

D. ÚDAJE O VLIVECH PROJEKTU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ 1. Charakteristika možných vlivĤ a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravdČpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Silniþní doprava je zdrojem mnoha látek, které zneþišĢují ovzduší a dále zdrojem hluku. Podle vyhodnocení možných negativních vlivĤ i jejich závČrĤ, provedených v pĜedcházejících þástech B a C, bude vzhledem k úþelu i charakteru posuzovaného zámČru docházet pĜi jeho výstavbČ i provozu k nejvýznamnČjšímu ovlivnČní složek životního prostĜedí vztažených k veĜejnému zdraví na dotþeném území, a to v oblastech zneþištČní ovzduší a hlukové zátČži venkovního prostoru. Z hlediska velikosti a významnosti jsou pro toto pĤsobení rozhodující þetnost a skladba silniþní dopravy, technické parametry komunikace a vozidel, poloha zástavby u komunikace atd. PĤsobení tČchto negativních vlivĤ lze považovat podle doby trvání i frekvence pro okolí komunikace za trvalé, stálé s nevýznamným kolísáním v prĤbČhu dne a s prognózou na postupné snižování tohoto pĤsobení v souvislosti s vývojem a zlepšováním technických parametrĤ motorových vozidel. Vliv na obyvatelstvo v plochách bydlení a rekreace, kterým komunikace II/360 prochází Kvalita funkce bydlení a rekreace je ovlivnČna zejména hlukem, kvalitou ovzduší, dále zvýšeným pohybem v území, estetickými hodnotami, dostupností území, jeho omezeností apod. Funkce bydlení a rekreace patĜí k základním funkcím, slouží k uspokojování základních potĜeb þlovČka. Území bydlení a rekreace jsou územím s vyššími hygienickými nároky. Pro hlavní þinitele, které mohou mít potencionálnČ negativní vliv na þlovČka a jeho zdraví (hluk, nebezpeþné látky v ovzduší) byly stanoveny limity. Tyto odpovídají mezním hodnotám, pĜi kterých se zaþínají projevovat pĜímé vlivy na zdraví þlovČka. ýlovČkem je však vnímán i hluk podlimitních hodnot, zápach, nadmČrný pohyb v území apod. I podlimitní hodnoty výše uvedených þinitelĤ tedy ovlivĖují kvalitu bydlení a rekreace. Hluk Realizace úpravy silnice II/360 nebude mít žádný vliv na hlukovou situaci v obci. PĜestože dnes nejsou a ani výhledu nebudou pĜekroþeny povolené limity hluku, nelze považovat hlukovou situaci nejbližší zástavby jako optimální. Z tohoto dĤvodu je na žádost obce navržena protihluková zeć v délce 427 m promČnné výšky 2,5 – 4,0 m v místech, kde je obytná zástavba silnici II/360 nejblíže. Díky pozitivním zkušenostem s aplikací povrchĤ snižujících hlukové emise, by bylo možno uvažovat s touto technologií i zde (v úseku prĤchodu okolo obytné zástavby). ZÁVċREýNÉ SHRNUTÍ Bydlení a obyvatelstvo V celé délce tohoto úseku se chránČná zástavba nenachází. Je ovšem vedena v její blízkosti a navíc i v blízkosti plánované obytné zástavby (podle schváleného územního plánu). I pĜes pomČrnČ nízké intenzity dopravy hrozí riziko pĜekroþení povolených limitĤ v chránČném venkovním prostoru zástavby, situované na pozemcích vyþlenČných k obytné výstavbČ. 48


Z tohoto dĤvodu je nutno v pĜípadČ naplnČní pĜedpokladĤ územního plánu (úplným zastavČním uvažovaného území pĜed hlukem chránČnými objekty) poþítat s dodateþnými protihlukovými opatĜeními. Rekreace Rekreaþní využití území nebude vážnČ narušeno. Srovnání stavu s návrhem Pro zhodnocení dopadĤ na obyvatelstvo je tĜeba provést srovnání se souþasným stavem. Stávající silnice II/360 v kategorii S,7,5 má v úseku obchvatu Rudíkova až po odb. sil. II/390 kvalitní živiþný povrch prakticky bez poruch, vyjma prosedlé krajnice v km 1,750 vlevo, v rámci rekonstrukce se bude stávající vozovka pouze frézovat. RozšíĜení bude provedeno na plnou konstrukci vozovky + násyp a odvodnČní. Úsek od odb. sil. II/390 až k novému úseku pĜed Trnavou má vozovku se zcela nevyhovující konstrukcí, kterou bude tĜeba bućto recyklovat za studena nebo odtČžit. Rekonstrukce povrchu vozovky a její rozšíĜení bude mít pozitivní vliv jak na bezpeþnost silniþního provozu tak i na hlukovou situaci. Vliv na zneþištČní ovzduší Na základČ zjištČných skuteþností, vstupních údajĤ a modelových výpoþtĤ je možno formulovat následující závČry: ∼ realizací stavby nedojde ve stavbou dotþeném území k navýšení celkových emisí, ani k navýšení pĜíspČvkĤ imisních koncentrací hlavních škodlivin - viz vedení stavby v pĤvodní trase silnice II/360, ∼ veškeré pĜíspČvky imisních koncentrací hlavních škodlivin emitovaných provozem na trase stavby budou v uvažovaném výhledu pĜi uvažovaných výhledových intenzitách (rok 2030) s rezervou pod v souþasnosti povolenými imisními limity, ∼ protože se v území dotþené stavbou neprovádí kontinuální monitoring imisních koncentrací uvažovaných hlavních škodlivin (viz TAB. 2), nelze s urþitostí potvrdit, zda vypoþtené pĜíspČvky imisních koncentrací hlavních škodlivin v souþtu s "pozaćovým" zneþištČním budou, þi nebudou pĜekraþovat v souþasnosti povolené limity, lze však do jisté míry pĜedpokládat jejich pĜekraþování u þástice (PM10). PĜedpokládané pĜekroþování pĜíslušného limitu (PM10/24h) však patrnČ nelze pĜipsat pouze na vrub silniþní dopravy, ∼ pĜedchozí závČr platí za pesimistického pĜedpokladu stagnace kladného vývoje v ochranČ ovzduší pĜed prĤmyslovými zdroji a stagnace technického pokroku v oblasti snižování emisí škodlivin silniþními motorovými vozidly, a to až do výhledového roku 2030. Vliv na hlukovou zátČž Hluková studie prokázala, že realizace stavby díky protihlukové stČnČ bude mít pozitivní vliv na hlukovou situaci v obci. PĜedpokládané hodnoty hlukové zátČže v chránČném venkovním i vnitĜním prostoru tČchto domĤ budou hluboko pod povolenými limity. Výhledová zástavba v území k tomu urþenému ÚP je pĜipravována v vzdálenosti min. 100 m od rekonstruované silnice II/360 a riziko pĜekroþení povolených limitĤ hluku ve venkovním chránČném prostĜedí tČchto domĤ nehrozí. V každém pĜípadČ lze doporuþit - výhledovou chránČnou zástavbu umísĢovat v co nejvČtší vzdálenosti od pĜeložky, aby se co nejvíce uplatnil pĜirozený útlum hluku na vzdálenost. U nejbližší zástavby na stranu k pĜeložce silnice neumisĢovat chránČné místnosti a - koordinovat ozelenČní ploch (s þásteþnou funkcí tlumící clony) na kraji výhledové zástavby se stavbou pĜeložky silnice. 49


Vliv na vodní režim krajiny a ochranná pásma Plánovaná rekonstrukce silnice nezhorší ve vČtší míĜe stávající vodní režim krajiny, dojde k navýšení zpevnČných ploch a þásteþnému minimálnímu ovlivnČní odtokových pomČrĤ. Souþástí její výstavby budou i náhradní opatĜení eliminující dopady pĜi stĜetu jejího tČlesa s již vybudovanými podzemními i povrchovými vodohospodáĜskými stavbami, kterými jsou vodovody, kanalizace, odvodnČní, závlahy a v neposlední ĜadČ i povrchové toky a melioraþní kanály. Je tĜeba respektovat je pĜitom tĜeba jak bČžný, tak i povodĖový prĤtokový režim, aby nedošlo k zhoršení dnešního stavu. K ohrožení kvality povrchových vod mĤže dojít pĜedevším pĜi vniknutí závadných þi škodlivých látek do pĜilehlých vodních tokĤ. Tyto látky se kanalizace mohou dostat povrchovým splachem z komunikací a zpevnČných ploch .Toto nebezpeþí hrozí pĜi neodborné obsluze a opravách. V pĜípadČ úniku závadných látek na propustný terén dojde k ohrožení podzemní vody, které mĤže vþasným sanaþním zásahem být odstranČno. Za normálního provozu nelze pĜedpokládat vznik situací, kdy by do vod mohly být emitovány zdraví škodlivé látky v množstvích zdravotnČ významných. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy PĜírodní biotopy Z hlediska pĜímých i nepĜímých vlivĤ na biotopy není stavba zásadním ovlivnČním. PĜírodní biotopy byly þlovČkem zniþeny nebo silnČ ovlivnČny již v minulosti, pĜípadnČ zde daleko významnČji pĤsobí jiné vlivy (eutrofizace, konec hospodaĜení na loukách). RelativnČ významné je ovlivnČní fragmentací krajiny, rušení, pĜípadnČ splachy ze silnice. Flóra Vliv stavby na rostliny obecnČ je možné oznaþit za málo významný. ObecnČ nedojde k podstatnému záboru ploch pĜírodních biotopĤ. Za málo významné lze považovat i nepĜímé vlivy v podobČ ovlivnČní splachy ze silnice a výfukovými plyny. Zásahy do populací ohrožených druhĤ budou nevýznamné. Kácení stromové a keĜové zelenČ bude pĜijatelné, dojde však k zásahĤm do stávajících doprovodných porostĤ komunikací, což bude nahrazeno v rámci stavby novými výsadbami. Z hlediska šíĜení invazních druhĤ je nová stavba riziková, protože zásahy do bĜehĤ, nové záĜezy a náspy budou atakovány invazními druhy. Každé zvýšení jejich poþetnosti v krajinČ vede ke zvýšení invazního potenciálu (agresivity). Fauna Z hlediska fauny nepĜedpokládáme ovlivnČní. PĜímé vlivy nebudou pravdČpodobnČ významné, z nepĜímých vlivĤ bude významné rušení provozem komunikace. Vliv zámČru na ÚSES V trase navrhované pĜeložky silnice II/360 nebude narušen ÚSES regionální a lokální úrovnČ. Vliv zámČru na krajinný ráz Jednotlivé aspekty hodnocení krajinného rázu uvedeny pĜehlednou formou, dle logiky § 12 zák. þ. 114/1992 Sb. Argumenty pro hodnocení jsou uvedeny níže.

50


Hodnocení krajinného rázu Aspekt/Parametr

Hodnocení

(1.) Zásah do pĜírodních hodnot (2.) Zásah do VKP (3.) Zásah do ZCHÚ (4.) Zásah do kulturních a historických hodnot (5) Zásah do estetických hodnot (6.) Zásah do kulturních dominant krajiny (7.) Zásah do harmonického a estetických mČĜítka (8.) Zásah do vztahĤ v krajinČ Celkové hodnocení

Slabý až stĜednČ silný vliv Slabý až stĜednČ silný vliv Žádný vliv Slabý vliv Slabý až stĜednČ silný vliv Žádný vliv Slabý vliv Slabý vliv Slabý vliv

1. Zásah do pĜírodních hodnot Biodiverzita v krajinČ je zde stĜední nebo spíše nízká a je patrné, že má klesající tendenci. Krajina má dnes nedostateþné množství pĜírodních biotopĤ typických pro lesopolní krajinu. Na jedné stranČ tedy už dnes není moc co zniþit, na stranČ druhé by právČ území s minimem pĜírodních prvkĤ mČla být pĜedmČtem snah o nápravu. Další technický prvek v silnČ ovlivnČném území znamená další etapu ve ztrátČ pĜírodních hodnot a prohloubení skepse na stranČ ochrany pĜírody. 2. Zásah do významných krajinných prvkĤ Z taxativnČ vymezených VKP se v trase rekonstrukce komunikace nachází údolní niva, vodní tok, les. 3. Zásah do zvláštČ chránČných území V posuzovaném území ani v souvisejícím okolí neleží zvláštČ chránČná území, lokality soustavy Natura 2000 ani území, která kvalit chránČného území nebo EVL dosahují. 4. Zásah do kulturních hodnot, kulturních dominant a historických hodnot Plánovaná trasa silnice se vyhýbá zástavbČ obcí. Podstatným zpĤsobem nezasahuje do urbanistického uspoĜádání obce, ani neovlivĖuje ráz vlastní obce. V okolí dotþeném silnicí se nenacházejí zvláštČ hodnotné historické stavby ani cenné þlovČkem modelované krajinné kompozice. V trase leží boží muka, která zĤstanou na pĤvodním místČ. Dopady na archeologická nalezištČ - celé dotþené území nutno považovat za území s archeologickými nálezy podle zákona þ. 20/1987 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. 5. Zásah do estetických hodnot Míra zásahu do estetických hodnot bude závislá na dimenzování a detailech dimenzování silnice - hmoty záĜezĤ a náspĤ, posazení do rostlého terénu, dimenzování kĜižovatek, pĜípadná protihluková stČna, ozelenČní. Negativní bude zásah do stávajících kompoziþnČ hodnotných doprovodných porostĤ stromĤ stávajících komunikací. Vzhledem k tomu že se jedná o rekonstrukci stávající komunikace pĜedpokládá se pouze slabý až stĜednČ silný zásah. Zásah do krajinného konceptu je obsahem bodu 7. 6. Zásah do harmonického mČĜítka krajiny Vzhledem k tomu, že rekonstrukce probíhá v celé délce v pĤvodní trase komunikace nepĜedpokládá se výraznČ vyšší zásah do harmonického mČĜítka krajiny než u pĤvodní stavby.

51


7. Zásah do vztahĤ v krajinČ Vztah lidí k území:zásah bude slabý. ěešení nezasahuje do stávající majetkové držby a významným zpĤsobem nebude ovlivĖovat pohyb lidí v krajinČ oproti pĤvodnímu stavu. NepĜedpokládá se , že by se silnice mČla stát tČžko pĜekonatelnou bariérou. Vlivy na pĤdu území a geologické podmínky Stavba komunikace na 38,8 % pĤdy zpĤsobí trvalý zábor nejpĜísnČji chránČných pĤd, I. tĜída ochrany a dalších 42,4 % pĤdy náležejících do druhé nejpĜísnČji chránČné kategorie z celkové plochy 17068 m2. Dojde tedy prakticky pĜedevším k záboru chránČných pĤd I. a II. tĜídy ochrany. Vliv na zneþištČní pĤdy V období výstavby mĤže dojít ke zneþištČní pĤdy únikem zejména ropných látek (mazadel a pohonných hmot) z dopravních prostĜedkĤ a strojĤ pracujících v místČ stavby. ýetnost a rozsah tČchto havárií nelze pĜedem pĜedvídat, jejich vznik však lze pĜedem eliminovat a minimalizovat opatĜeními, která jsou bČžná pro obdobné stavby a mimo jiné vyplývají z obecnČ platných pĜedpisĤ. Mezi opatĜení, která by mČla být na hodnocené stavbČ akcentována patĜí zejména: • nasazování pouze takových strojĤ a dopravních prostĜedkĤ, které jsou v Ĝádném technickém stavu, • manipulaci s ropnými produkty a pohonnými hmotami provádČt zásadnČ mimo stavbu a jen na plochách tomu urþených, • v pĜípadČ havárie provázené únikem škodlivých látek do pĤdního prostĜedí místo havárie okamžitČ asanovat, zneþištČnou zeminu uložit na zabezpeþenou plochu a zajistit její následné uložení na zabezpeþené skládce nebo jiné zneškodnČní. V období po uvedení stavby do bČžného provozu lze oþekávat, že zneþištČní pĤdy bČžným provozem v okolí nové komunikace bude na úrovni obdobných komunikací se srovnatelnou intenzitou dopravy. Vliv na zmČny místní topografie, stabilitu a erozi pĤdy Stavba prochází v pĤvodní trase se zachováním nivelety plĤvodního silniþního tČlesa, proto se nepĜedpokládá vliv na místní topografii. Stavba bude lokalizována pĜevážnČ v rovinatém terénu, nebude mít tudíž zásadní vliv na erozi pĤdy a na její stabilitu na okolních pozemcích. Negativní projevy eroze pĤdy a možné projevy její nestability na svazích násypĤ budou eliminovány volbou vhodných sklonĤ svahĤ, jejich odstupĖováním a navazujícími protierozními opatĜeními, zejména pĜed pĜívalovými dešti. Vliv na hmotný majetek Asanace, pĜemístČní objektĤ Komunikace neprochází v nové trase ,a proto se nepoþítá s pĜemísĢováním objektĤ ani jejich asanací. 2. Rozsah vlivĤ vzhledem k zasaženému území a populaci Stavba nebude zátČží pro životní prostĜedí, jedná se o Ĝešení nevyhovujícího stavu. BČhem rekonstrukce a rozšíĜení starého tČlesa silnice vznikne pĜi stavební þinnosti množství odpadového materiálu. Nakládání s odpadem musí odpovídat následujícím pĜedpisĤm: zákon þ. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech, 52


vyhláška 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadĤ, vyhláška 382/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Rozsah rekultivace je patrný ze situace. OpuštČné þásti vozovek budou technicky zrekultivovány a osázeny dĜevinami Ve smlouvČ investora se zhotovitelem na dodávku stavebních prací musí být zakotvena povinnost zhotovitele likvidovat odpady, vznikající jeho þinností. Zhotovitel díla musí bČhem stavebních prací zajistit kontrolu práce a údržby stavebních mechanismĤ s tím, že pokus dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytČžit a uložit do nepropustné nádoby a vyvést na pĜíslušnou skládku nebo do spalovny. Zhotovitel stavby vypracuje program odpadového hospodáĜství, které pĜedloží k odsouhlasení. 3. Údaje o možných významných nepĜíznivých vlivech pĜesahujících státní hranice NepĜíznivé vlivy pĜesahující státní hranice nejsou známy. 4. OpatĜení k prevenci, vylouþení, snížení, popĜípadČ kompenzaci nepĜíznivých vlivĤ Charakter a zpĤsob využívání dotþeného území pro výstavbu posuzovaného zámČru nevykazuje žádné zvláštní požadavky z hlediska podmínek ochrany sledovaných složek životního prostĜedí. PĜi dodržení podmínek urþených stavebním zákonem i pĜedpisy v oblasti ochrany životního prostĜedí nejsou nutná stanovovat žádná další ochranná opatĜení. Požadavky na jednorázové dodávky materiálu pro výstavbu budou zajištČny ze zdrojĤ a výroben v nejbližším okolí. Pro vlastní provozování stavby nejsou žádné suroviny nárokovány, minimální odbČr elektrické energie (napĜ. osvČtlení) bude zajištČn z místní sítČ. Pro realizaci rekonstrukce komunikace II/360 upozorĖujeme na zajištČní nČkterých zásad a Ĝešení dílþích problémĤ. Fáze pĜípravy stavby: Trasa rekonstrukce silnice II/360 bude ve velké þásti trasy vedena pĜes pozemky evidované jako zemČdČlská pĤda, proto musí být provedeno odnČtí tČchto ploch ze ZPF. Doþasný zábor zemČdČlské pĤdy nepĜekroþí dobu 1 roku. ObdobnČ musí být provedeno odnČtí PUPFL (trvalý i doþasný). Žádná chránČná pĜírodní území se v blízkém okolí stavby nenacházejí. V trase leží boží muka, která zĤstanou tČsnČ vedle silniþního tČlesa. Stavba si nevyžádá žádné demolice Za pokácené dĜeviny bude jako kompenzace navržena v dalším stupni projektové dokumentace náhradní výsadba. Výsadba nových dĜevin bude realizována na katastru obce a doplní stávající jednostrannou alej. PĜíjezd na staveništČ bude možný po kĜižujících komunikacích (silnice III. tĜídy)..BČhem stavby bude pro úþely stavby, pro dopravní obslužnost Rudíkova a zejména pro integrovaný záchranný systém trvale prĤjezdný jeden jízdní pruh v 1. úseku stavby.Ve 2. úseku od odb. silnice II/390 až po novou úpravu pĜed Trnavou bude silnice pro veškerý provoz uzavĜena. Niveleta pĤvodní komunikace bude zachována. OpatĜení k uvolnČní území pro výstavbu: Asanace není navrhována. OpatĜení k zabezpeþení ochrany majetku a kulturního dČdictví: Provést záchranný archeologický prĤzkum – umožnit oprávnČné organizaci archeologický prĤzkum území.

53


ÚzemnČ plánovací opatĜení: – V platném ÚP Trnava je trasa pĜeložky zakreslena a je vedena jako veĜejnČ prospČšná stavba vþetnČ vyvolaných souvisejících staveb v koridoru, do zmČny ÚP Rudíkov je zakreslena trasu vþetnČ kĜižovatek a dalších napojení na stávající silniþní síĢ. Fáze realizace stavby: Horninové prostĜedí mĤže být v havarijním pĜípadČ bČhem výstavby areálu kontaminováno úniky ropných produktĤ ze stavebních þi dopravních mechanizmĤ. V tomto pĜípadČ bude nutné kontaminovanou zeminu ihned vytČžit a odvézt na zabezpeþenou skládku. PĜípadný únik motorového oleje, nafty þi benzinu bude eliminován pravidelnou kontrolou technického stavu a pravidelnou údržbou vozidel a stavebních mechanismĤ v prĤbČhu vlastní stavby. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, pĤdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel vycházející z dopravy používané v rámci stavebních prací lze technickými opatĜeními omezit na minimum. Problémy by mohly nastat pĜi nesprávném nakládání s odpady, pĜi nedodržení protipožárních opatĜení, pĜi havárii vozidel na pĜilehlých komunikacích v rámci stavby. Z hlediska ovlivnČní vodohospodáĜských pomČrĤ nebude mít výstavba komunikace nČjaký zásadní negativní vliv na kvalitu a kvantitu podzemních vod, v menší nepatrné míĜe dojde ke zmČnČ odtokových pomČrĤ vlivem zpevnČné trasy komunikace. PĜi výstavbČ a provozu je tĜeba ale dodržet nČkterá obecná ustanovení týkají se preventivních opatĜení: pĜi provádČní zemních prací zamezit únikĤm ropných látek ze stavebních strojĤ, v pĜípadČ úniku provést Ĝádnou asanaci místa úniku, stavební dvory umisĢovat mimo, ani v blízkosti pásem hygienické ochrany vodních zdrojĤ a odstavné plochy pro techniku zabezpeþit proti únikĤm ropných látek, na podkladČ definitivního Ĝešení odvodnČní posuzovaného úseku komunikace provést aktualizaci výpoþtu oþekávaného zneþištČní pĜíslušných recipientĤ vþetnČ návrhu technických opatĜení k zamezení jejich kontaminace pĜi havárii vozidel, pro jednotlivé úseky nové komunikace vypracovat dle pĜíslušných pĜedpisĤ havarijní Ĝády pro pĜípad havárie s následným únikem látek nebezpeþným vodám, úseky procházející v tČsné blízkosti nebo v prostoru pásem hygienické ochrany vodních zdrojĤ osadit svodidly, v blízkosti zdrojĤ pitné vody místního významu zamezit v co nejvČtší míĜe technickými prostĜedky vsakování odpadních vod z komunikace do pĤdního profilu, pĜi provádČní zemních prací v bezprostĜedním okolí vodních tokĤ zabezpeþit jejich koryta pĜed zanášením zeminou, v blízkosti rybníkĤ, mokĜadĤ a ekologicky cenných území nedopustit narušení jejich ekologické rovnováhy a zajistit migraci bioty, dostateþnČ dimenzovat mosty a propustky stávajících vodoteþí, omezit zemní práce, které by narušily odtokový režim podzemních vod. BČhem stavby mĤže být podzemní voda kontaminována, zejména úniky pohonných hmot, olejĤ a mazadel z dopravních þi stavebních mechanizmĤ. PĜi pĜípadné havárii bude nutné zahájit sanaþní þerpání a v dekontaminaþní jednotce odstranit ropné produkty z þerpané vody. Z hlediska ochrany vegetace je nutno dodržovat ýSN 83 9061 Technologie vegetaþních úprav v krajinČ – ochrana stromĤ, porostĤ a vegetaþních ploch pĜi stavebních pracích. Veškeré zásahy do dĜevinné složky provádČt mimo vegetaþní období. Z hlediska fauny budou veškeré práce provádČny mimo období rozmnožování obojživelníkĤ (mČsíce bĜezen až þerven). 54


Další doporuþení Finální úprava náspĤ Veškeré náspy, pĜípadnČ i záĜezy je doporuþeno ve finální úpravČ nechat bez ohumusování, aby byla pĜíležitost pro uchycení semen pĤvodních druhĤ keĜĤ a stromĤ, též je násep rychleji kolonizovaný planČ rostoucími rostlinami. Eliminace invazních druhĤ rostlin Místa narušená mechanizací, terénními úpravami a nové náspy budou atakovány invazními druhy rostlin. Tyto invaze je tĜeba prĤbČžnČ sledovat a likvidovat kosením (ne chemií). Kompenzaþní opatĜení Kompenzaþní opatĜení nejsou speciálnČ navrhována. Fáze provozování stavby PĜi zimní údržbČ minimalizovat posypy chloridy v trase komunikace. Zajistit Ĝádnou údržbu zelenČ a sledovat vývoj vegetaþních úprav. Verifikovat srovnávacím mČĜením vlivy hluku z dopravy v místech, kde byl proveden výpoþet pĜed realizací Po zprovoznČní zámČru bude provedeno upĜesnČní produkce odpadu a zajištČní dalších požadavkĤ kladených na pĤvodce odpadu dle zákona þ. 185/2001 Sb. a dalších provádČcích pĜedpisĤ platných v oblasti odpadového hospodáĜství (vyhlášky MŽP þ. 381 a 383/2001 Sb.). Stavební úpravy – snížení negativních jevĤ (nadlimitních hodnot hluku): u novČ realizovaných nebo pĜestavovaných obytných objektĤ Ĝešit jejich uspoĜádání tak, aby ke komunikaci byly situovány hygienická zaĜízení a další pĜíslušenství a na odvrácenou stranu do zahrad obytné místnosti. Úpravy na hranicích pozemkĤ obytných objektĤ pĜivrácených ke komunikaci – budování plných plotĤ, doplnČní zelenČ. PĜi úniku nebezpeþných látek je tĜeba co nejrychleji zabránit jejich dalšímu úniku, zejména do kanalizace, vodoteþí nebo rybníkĤ, v opaþném pĜípadČ pak co nejrychleji odþerpat kontaminanty z kanalizace a dalších objektĤ. Veškeré havárie je tĜeba nahlásit pĜíslušným orgánĤm (OŽP, Policie ýR, Záchranný hasiþský sbor apod.). 5.

Charakteristika nedostatkĤ ve znalostech a neurþitostí, které se vyskytly pĜi specifikaci vlivĤ

Oznámení bylo zpracováno v rozsahu stanoveném zákonem þ. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostĜedí, v platném znČní a pĜílohou þ. 3 k zákonu – náležitosti Oznámení, se zohlednČním zásad pro zjišĢovací Ĝízení dle pĜ. þ. 2 zákona. Pro vyhodnocení pĜedpokládaných vlivĤ posuzovaného zámČru na zneþištČní ovzduší bylo vycházeno z ustanovení zákona þ. 86/2002 Sb. o ochranČ ovzduší, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a navazujících provádČcích pĜedpisĤ. Dále byla využity údaje i data z databáze CHMÚ Praha. Vyhodnocení hlukové situace venkovního prostoru sledovaného území ve vztahu k posuzovanému zámČru bylo provedeno v souladu s ustanovením zákona þ. 258/2000 Sb. o ochranČ veĜejného zdraví, provádČcího pĜedpisu naĜízení vlády þ. 148/2006 Sb. o ochranČ zdraví pĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací i podle doporuþení dalších metodických pokynĤ. 55


Vodítkem pro vyhodnocení vlivĤ zámČru byla vyhláška MŽP ýR þ. 13/1994 Sb., metodický pokyn odboru ochrany lesa a pĤdy ze dne 1.10.1996 þj. OOLP/1067/96 k odnímání pĤdy ze ZPF podle zákona þ. 334/1992 Sb., ve znČní zákona ýNR þ. 10/1993 Sb. a zákon þ. 289/1995 Sb. o lesích, v platném znČní. Možné vlivy zámČru na vody byly hodnoceny v souladu se zákonem þ. 254/2001 Sb. o vodách, naĜ. vlády þ. 61/2003 Sb. a pod. Vlivy z oblasti odpadového hospodáĜství byly hodnoceny v souladu s platnými pĜedpisy zákon þ.185/2001 Sb. o odpadech v úplném znČní, vyhlášky þ. 477/2001 Sb.o obalech a navazujících provádČcích vyhlášek þ. 381 až 383/2001 Sb. Výchozím podkladem pro posouzení vlivu zámČru stavby rekonstrukce silnicí II/360 Rudíkov - Trnava na životní prostĜedí byl projekt zpracovaný na úrovni pro územní rozhodnutí. Proto mĤže dojít v prĤbČhu Ĝešení dalších projektových stupĖĤ k upĜesnČní nČkterých údajĤ. Podstatné informace o zámČru a výkresová þást o stavbČ však byly projektantem poskytnuty, prĤbČžný kontakt a konzultace s projektantem umožnily získat další fakta, nezbytná pro kvalifikované posouzení vlivu stavby na životní prostĜedí. Dílþí neurþitosti (napĜ. uložení ornice, pĜesná bilance zemních prací, kategorizace stavebních odpadĤ apod.) nemají zásadní význam a jejich pĜípadná nepĜesnost nemá vliv na formulace závČru provedených hodnocení. Další potĜebné údaje byly þerpány z dostupných pramenu (biologické hodnocení, zadané studie, internet, archiv zpracovatele atd.) a z místního šetĜení v dotþeném území výstavby. Zásadní nedostatky, které by bránily korektnímu vyhodnocení ovČĜovaných složek životního prostĜedí nebo nedokonþení nČkterých þástí Oznámení, se v prĤbČhu zpracování nevyskytly.

SHRNUTÍ Na základČ doložených výsledkĤ i závČrĤ provedených hodnocení je možné konstatovat, že nejvýznamnČjší vlivy posuzovaného zámČru (liniové dopravní stavby) z hlediska veĜejného zdraví, budou tvoĜit typické doprovodné produkty silniþní dopravy, kterými jsou produkce emisí hluku, jejichž velikost i významnost je závislá pĜedevším na intenzitách dopravy. Vzhledem k tomu, že silnice II/360 prochází v blízkosti stávající obytné zástavby obce Rudíkova, je navržena protihluková zeć v délce 427 m promČnné výšky 2,5 – 4.0 m. Obsah poskytnutých podkladĤ, údajĤ i znalostí o dotþeném území byl dostaþující pro posouzení vlivu v podrobnostech vyžadovaných zjišĢovacím Ĝízením, zásadní nedostatky pro specifikaci možných vlivu nebyly zjištČny.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ěEŠENÍ PROJEKTU Projekt nemá žádné další varianty.

F. DOPLĕUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová dokumentace týkající se údajĤ v oznámení (koordinaþní situace – 2 díly – v mČĜítku 1:2 000 s pĜesným zákresem lokalizace zámČru). 2. VyjádĜení Odboru životního prostĜedí MČstského úĜadu v TĜebíþi k zámČru stavby. 3. VyjádĜení Agentury ochrany pĜírody a krajiny ýR, stĜediska HavlíþkĤv Brod. Použité podklady Silnice II/360 – Rudíkov, rozptylová studie. Ing. P. Tovaryš, ENVIROAD s.r.o., Ostrava, 2010. 56


Silnice II/360 – Rudíkov. Hlukové posouzení. HBH projekt spol s.r.o. Kabátníkova 5, Brno, ateliér ADIAS, 2010, aktualizace 2011 Silnice II/360 Trnava - Rudíkov, dendrologický prĤzkum, inventarizace a ocenČní dĜevin. PrĤvodní zpráva a tabulky Ing. Václav Babka, Ing. OndĜej Neþaský, 2010.

G. VŠEOBECNċ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU PĜedmČtem posouzení je navržená stavba II/360 Rudíkov – Trnava. Posuzovaný zámČr spadá dle zákona þ. 100/2001 Sb. ve znČní zákona þ. 93/2004 Sb. a zákona þ. 163/2006 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, pĜílohy þ. 1 do kategorie II (zámČry vyžadující zjišĢovací Ĝízení), bod 9.1. Novostavby, rozšiĜování a pĜeložky silnic všech tĜíd a místních komunikací I. a II. tĜídy (zámČry neuvedené v kategorii I). Stavba zaþíná na SV okraji obce Rudíkov a pokraþuje v délce 3,740 km. Stavba Ĝeší modernizaci silnice II/360 v úseku od odboþení silnice III/36057 do Rudíkova (ve smČru od V. MeziĜíþí) po rybník Velký Bor pĜed Trnavou, kde zaþíná již zrekonstruovaný úsek silnice II/360 na kategorii S 9,5. Silnice leží mimo zastavČné území obcí Rudíkova i Trnavy. Souþástí stavby budou i úpravy kĜižovatek silnic III/36057 a III/36058, tj. o nakolmení obou odboþení do Rudíkova. Stavba bude pravdČpodobnČ realizována ve dvou etapách: 1. od Rudíkova po odb. silnice II/390 na Nárameþ v dl. 2,616 km a 2. od odb. silnice II/390 na Nárameþ až k rybníku Velký Bor pĜed Trnavou v dl. 1,124 km. Oba popsané úseky silnice II/360 budou muset být postupnČ uzavĜeny, aby bylo možné rekonstrukci silnice realizovat. PĜedložený projekt Ĝeší 7. rozšíĜení stávající silnice II/360 od napojení sil. III/36057 (odb. do Rudíkova od V. MeziĜíþí) z kategorie S 7,5 na kategorii S 9,5 v délce cca 2,7 km (po odb. sil. II/390 do Budišova – u rybníka BĜezina; silnice byla postavena jako obchvat Rudíkova cca pĜed 25 lety a zĤstane ve stejné trasy a nebude mČnČna ani niveleta, 8. celkovou rekonstrukci silnice II/360 v úseku od rybníka BĜezina po nový úsek u rybníka Velký Bor v délce cca 1,050 km tak, aby bylo dosaženo u smČrového i výškového Ĝešení normových parametrĤ podle ýSN 73 6101 v kategorii S 9,5; stávající silnice je úzká, zcela nevyhovující narĤstajícímu provozu, 9. kĜižovatku se silnicí III/36057 – odb. do Rudíkova od Velkého MeziĜíþí, tzn. nakolmení odboþení, 10. kĜižovatku se silnicí III/36058 – odb. do Rudíkova od TĜebíþe, tzn. nakolmení odboþení. Navržené smČrové a výškové vedení trasy silnice II/360 vychází z projektové dokumentace i zadávacích podmínek oznamovatele. Návrh svými parametry beze zbytku splĖuje požadavky normy ýSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic a ýSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Projektovou dokumentaci pro územní Ĝízení zpracovala spoleþnost RYBÁK – PROJEKTOVÁNÍ STAVEB, spol. s r. o. Hlavním úþelem stavby je zlepšit parametry silnice na sil. II/360, parametry stávající silnice II. tĜídy nejsou dostateþné pro moderní dopravu. Realizací stavby získá sil. II. tĜídy šíĜku a další návrhové parametry, hlavnČ plynulou trasu. ZámČr byl navrhován v nČkolika variantách. Ve zprávČ je hodnocena pouze jedna vybraná, která je v souladu s platným uzemním plánem a projednávanou zmČnou ÚP Rudíkov a je považována za nejvhodnČjší jak z hlediska technického Ĝešení, tak i z hlediska vlivu na pĜírodní prostĜedí a lidské zdraví. 57


Silnice bude podle výpoþtĤ splĖovat emisní i hlukové povolené limity. Tam, kde by se mohla v budoucnu nová výstavba pĜiblížit ke komunikaci, je doporuþena výstavba protihlukových opatĜení. Nová výstavba by se nemČla pĜiblížit více jak 70 m ke komunikaci. PĜíþné sklony vozovky jsou zvoleny v souladu s platnými pĜedpisy 2,5 % stĜechovité v pĜímé, v obloucích je vždy navrženo klopení s jednostranným pĜíþným sklonem dle polomČru oblouku a smČrodatné rychlosti. Pro realizaci výstavby posuzovaného zámČru bude nejvýznamnČjším vlivem, z hlediska vyvolaných nárokĤ na vstupy, požadavek na trvalý zábor zemČdČlské pĤdy o výmČĜe 1,6875 ha. Stavba komunikace na 27,2 % pĤdy zpĤsobí trvalý zábor nejpĜísnČji chránČných pĤd v I. tĜídČ ochrany a dalších 47,7 % náležejících do druhé nejpĜísnČji chránČné kategorie. Náhradní výsadby za kácenou dĜevinnou vegetaci budou uskuteþnČny na urþených pozemcích. V období výstavby silnice II/360 bude stavba dále vyžadovat zvýšené nároky na potĜebu vstupních stavebních materiálĤ a surovin (náspy, vozovka silnice apod.). Vzhledem k tomu, že se bude jednat o jednorázovou a koneþnou potĜebu, která bude zajištČna dovozem z okolních dobývacích prostorĤ nebo výroben (pĜípadnČ z mezideponie odtČžených zemin), nejsou tyto jednorázové nároky posouzeny jako významný vliv na sledované složky životního prostĜedí v dotþeném území. Jiné významnČjší nároky, z hlediska požadovaných vstupĤ (energie, paliva, voda apod.) realizace stavby ani vlastní provozování silnice II/360 v posuzovaném úseku nebude vyžadovat. Negativní doprovodné vlivy z provozu silniþní dopravy (hluk, zneþištČní ovzduší apod.) mírnČ narostou zejména z hlediska významnosti a rozsahu i celkové velikosti ve srovnání se stávajícím stavem. Tyto negativní vlivy však budou pĤsobit pĜedevším mimo zastavČné území. Negativní vliv hlukové zátČže z dopravy ve vztahu k chránČnému venkovnímu prostoru staveb mĤže v budoucnu pĤsobit u navrhované zástavby dle ÚP obce, je tedy nutno pĜi realizaci zámČru s tímto faktem poþítat.. Další vyhodnocené výstupy z bČžného provozování posuzovaného zámČru lze oznaþit z hlediska sledovaných složek životního prostĜedí a ochrany veĜejného zdraví za vlivy podlimitní a málo významné, bez nutnosti Ĝešení doplĖujících nebo speciálních ochranných opatĜení. Stavbou obecnČ nedojde k závažnému niþení pĜírodních hodnot, ale její zásadní dopad lze spatĜovat v ovlivnČní pĜíštího vývoje území, zejména ve fragmentaci krajiny. ZámČr nebude mít významný vliv na kvalitu a množství povrchových ani podzemních vod. Založení objektĤ pod hladinou podzemní vody se nepĜedpokládá. Odpadní vody splaškové nebudou produkovány, dešĢové vody budou svádČny do pĜilehlých recipientĤ.

H. PěÍLOHY VyjádĜení pĜíslušného stavebního úĜadu k zámČru z hlediska územnČ plánovací dokumentace. Stanovisko orgánu ochrany pĜírody vydané dle § 45i zákona þ. 114/1992 Sb., v platném znČní z hlediska vlivu zámČru na soustavu Natura 2000.

58


59


60


Údaje o zpracovateli oznámení 1. Obchodní firma: 2. Iý: 3. Sídlo:

LÖW & spol., s.r.o. 46990798 Vranovská 102, 614 00 Brno – Husovice tel.: 545 576 250; 545 575 250 e-mail: [email protected]

4. Zpracovatel oznámení: Doc.ing. arch. JiĜí Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brno oprávnČná osoba pro posuzování vlivĤ na životní prostĜedí podle zákona ýNR þ. 244/1992 Sb., osvČdþení þ.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993 tel.: 545576250; 723948742, e-mail: [email protected] 5. Spolupráce:

PaedDr. Pavel Hartl, CSc. Mgr. Leoš Pelikán Ing. JiĜí Vysoudil Ing. Eliška Zimová Ing. Radka Grosošová

Datum zpracování oznámení: Ĝíjen 2011

Podpis zpracovatele oznámení

61

ÚŘAD MĚSTYSE BUDIŠOV Stavební úřad 675 03 BUDIŠOV 360

.ULVW½QD+RUWRY¡

6LJQHU

&1 .ULVW½QD+RUWRY¡ & &= 2 0ÛVW\V%XGLġRY>,Ì@ VWDYHEQºęDG

3XEOLFNH\

56$ELWV

Č.j.: UMB 444/1-11 Tel.: 568 875 110 Fax: 568 875 100 E-mail: [email protected] Datum: 07.11.2011 RYBÁK – PROJEKTOVÁNÍ STAVEB, spol. s r.o. Havlíčkova 139/25a 602 02 Brno

Vyjádření Na základě Vaši žádosti ze dne 03.11.2011 doručené našemu stavebnímu úřadu téhož dne Vám stavební úřad Budišov, jako stavební úřad stanovený opatřením ze dne 28.04.2011 č.j. KUJI 35601/2011 vydaným Krajským úřadem kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu k provedení územního řízení o umístění stavby II/360 TRNAVA – RUDÍKOV vydává toto vyjádření, které bude sloužit jako příloha k oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. podávaného ke Krajskému úřadu Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, oddělení integrované prevence a EIA. Stavba se nachází na katastrálním území Rudíkov (stavební úřad Budišov) a Trnava u Třebíče (stavební úřad Třebíč). Vzhledem k tomu, že územní působnost stavebního úřadu Budišov se vztahuje pouze ke katastrálnímu území Rudíkov, sdělujeme, že obec Rudíkov má platný územní plán sídelního útvaru. Záměr se nachází v nezastavěném území a je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. Toto vyjádření není závazným stanoviskem, povolením nebo souhlasem, ani je nezahrnuje. Je vydáváno ve smyslu § 154 a násl. č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, nelze se proti němu odvolat.

„OTISK RAZÍTKA“ Ing. Kristýna Hortová referent stavebního úřadu

2001 Sb., p íloha. 3

Recommend Documents