III. Vyhodnocení účinnosti intervencí Agentury pro sociální začleňování od doby jejího vzniku do současnosti a informace o plánované realizaci Individuálních systémových projektů v letech 2016 až 2022
Předkládaný materiál obsahuje celkové shrnutí a zhodnocení činnosti Odboru pro sociální začleňování (Agentura) Úřadu vlády ČR od doby jeho vzniku v roce 2008 do současnosti a popis plánovaných individuálních systémových projektů realizovaných v letech 2016 až 2022. V materiálu jsou podrobně hodnoceny přínosy a výstupy individuálního projektu „Zavádění systémových nástrojů sociálního začleňování v sociálně vyloučených lokalitách" v letech 2013 až 2015, který byl spolufinancován v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – reg. č. CZ.1.04/3.2.00/90.00001 (kapitola 5 a Příloha č. 2). Dále se materiál věnuje popisu současného stavu v oblasti sociálního vyloučení v ČR, postavení Agentury ve struktuře veřejné správy a její koordinační roli na úrovni ústředních orgánů stání správy i na úrovni samosprávy, popisu intervenčního schématu činnost Agentury v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, obecně popisuje spolupráci s obcemi, metodickou a výzkumnou činnost Agentury a její přínos k realizaci projektů sociální integrace na lokální úrovni. Materiál také zmiňuje v mediálním prostoru viditelnou „Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti v letech 2014-16“. Stěžejními kapitolami materiálu jsou kapitoly 5 a 11, které popisují tři externí evaluace Agentury pro sociální začleňování provedené v letech 2011, 2012 a 2015 (kapitola 5) a dva plánované Individuální projekty Agentury (kapitola 11) „Systémové zajištění sociálního začleňování“ (Operační program Zaměstnanost) a „Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami“ (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). 1. Současný stav sociálního vyloučení v ČR Sociální vyloučení je složitým strukturálním problémem, jehož eliminace by měla být v základu politik moderního evropského státu. Pod tímto pojmem rozumíme následující: Sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních
1
kontaktů mimo sociálně vyloučené lokality. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.), ze které si takto postižené osoby obvykle nedokáží samy pomoci. Sociálně vyloučení lidé nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR 1 , kterou na zadání MPSV realizovala v letech 2014-15 společnost GAC s.r.o. identifikovala na území České republiky 606 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije 95 000 až 115 000 obyvatel, přičemž podobná analýza provedená v roce 2006 odhalila 310 lokalit s 60 – 80 tisíci obyvatel. Do chudoby a sociálního vyloučení se vlivem socioekonomického vývoje společnosti propadá stále více obyvatel ČR. Sociálně vyloučené lokality však také mění svůj charakter – je jich více, ale jsou méně lidnaté. Zatímco v roce 2006 připadalo na jednu sociálně vyloučenou lokalitu přibližně 271 obyvatel, v roce 2014 to bylo již pouze 188 osob. Celkově lze říci, že se tedy sociálně vyloučené lokality rozpadají do většího počtu menších celků (výrazně přibylo sociálně vyloučených lokalit obývaných 25 až 50 obyvateli). Sociálně vyloučení lidé se stěhují nebo jsou stěhováni do více odlehlých obcí s málo funkční infrastrukturou. Sociální vyloučení přestává mít svůj dominantně městský charakter. Ke koncentraci sociálně slabých domácností dochází zejména v oblastech severních Čech a severní Moravy, nově se sociálně slabí koncentrují také na tzv. vnitřních periferiích krajů. Více než polovina ze všech sociálně vyloučených lokalit vznikla přirozeným sestěhováním z důvodu nižších životních nákladů (hlavně nájmu) a migrací za možností bydlení, dalších 35 % pak vzniklo řízeným sestěhováním z jiných částí obce či jiných obcí, nejčastěji vinou praktik obcí a vlastníků nemovitostí. Došlo k enormnímu nárůstu počtu lidí bydlících na ubytovnách. Specifickým aspektem sociálního vyloučení v České republice je jeho etnický rozměr. Většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit jsou Romové. Oproti roku 2006 se však zvýšil podíl sociálně vyloučených lokalit, v nichž Romové netvoří většinu. Zatímco v roce 2006 jich bylo 18 procent, v roce 2014 to bylo jedna čtvrtina2.
1 2
viz http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf viz http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf
2
Z dosavadních poznatků na poli boje proti sociálnímu vyloučení je zjevné, že s tímto sílícím společenským fenoménem je možné účinně bojovat pouze tehdy, budou-li všechny relevantní složky veřejné správy a lokální aktéři svou činnost společně koordinovat a vytvářet vzájemné synergie. Roli hlavního koordinátora integračních procesů na vládní úrovni od roku 2008 zastává Agentura pro sociální začleňování (Agentura).
2. Status Agentury pro sociální začleňování a její postavení ve struktuře veřejné správy
Činnost Agentury pro sociální začleňování (dříve Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách) byla konstituována usnesením vlády č. 85/2008 z 23. ledna 2008. Byl stanoven základní harmonogram práce Agentury, a to tak, aby do 31. 12. 2009 působila ve 12 pilotních lokalitách a připravila metodiku práce v lokalitách. Následně od roku 2010 měla Agentura za úkol vstoupit do plošné fáze působení, tedy být k dispozici také dalším městům a obcím nad rámec pilotních lokalit. Zároveň měl být podle původního rozhodnutí vlády v průběhu roku 2008 připraven věcný záměr zákona, podle kterého od roku 2011 vznikne Agentura jako samostatná instituce s právní subjektivitou. Nakonec se tak nestalo, Agentura je i nadále součástí Úřadu vlády ČR a svou činnost realizovala v rámci národního individuálního projektu (v letech 2010 - 2012) a navazujícího individuálního projektu (1. 1. 2013 - 31. 12. 2015) z prostředků Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Do budoucna je tedy třeba diskutovat o podobě vládního nástroje na podporu sociálního začleňování a zajištění sociální soudržnosti v ČR na úrovni ústředních orgánů státní správy i na úrovni lokální a zajistit finanční udržitelnost Agentury mimo prostředky ESIF tak, aby mohla nadále fungovat. V současné době má odbor pro sociální začleňování (Agentura) 11 systemizovaných míst placených ze státního rozpočtu. Tento počet by měl do konce realizace individuálních systémových projektů narůst na minimálně 25, což by umožňovalo zajistit v dostatečné míře odborné činnosti na úrovni ústředních orgánů státní správy i reálnou podporu a poradenství obcím při tvorbě a realizaci opatření sociální inkluze. Zásadním ukotvením Agentury a její činnosti na další roky se stalo uzavření Dohody o partnerství pro programové období 2014 - 2020 (Dohoda) stanovující cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů za účelem naplňování strategie Evropa 2020. Na základě Dohody o partnerství vznikl Koordinovaný přístup
3
k sociálně vyloučeným lokalitám3 založený na spolupráci a koordinaci Řídících orgánů 3 operačních programů: OP Zaměstnanost (OPZ), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OPVVV) a Integrovaný regionální operační program (IROP) a Agentury pro sociální začleňování. Z metodiky koordinovaného přístupu vyplývá, že v období 2014 - 2020, resp. 2023 zajistí Agentura komplexní podporu 70 městům, obcím a mikroregionům. Výzvy k předkládání projektů budou připravovány řídícími orgány koordinovaně, v návaznosti na Strategický plán sociálního začleňování, který obce a jejich partneři za metodické a facilitační podpory Agentury zpracují. Koordinovaný přístup je uplatňován mnoha formami. Některé výzvy jsou vyhlašovány cíleně pro jednotlivé vlny Koordinovaného přístupu (OPZ), jiné jsou vyhlášeny v režimu, který umožňuje zapojení lokalit z více vln (IROP – kolové výzvy, OPVVV – kombinace zjednodušeného vykazování tzv. šablon a speciální výzvy pro Koordinovaný přístup; březen 2016). Spolupráce mezi Agenturou a Řídícími orgány směřuje k intenzivní participaci na dikci výzev a jejich časování dle potřeb lokalit zapojených do Koordinovaného přístupu a na nastavování reálných hodnotících kritérií. Vzájemné jednání mezi jednotlivými Řídícími orgány jak na úrovni ředitelů odborů, tak na úrovni náměstků přispívají ke slaďování jejich přístupů.
3. Koordinační úloha Agentury Agentura pro sociální začleňování rozvíjí své aktivity ve dvou základních rovinách. Jednou z nich je koordinace a metodické vedení národní politiky sociálního začleňování. V rámci toho je úkolem Agentury vytváření politik a strategických koncepcí s dopadem na sociálně vyloučené lokality na celostátní úrovni a dohled nad jejich implementací do praxe. Agentura měla v gesci přípravu národní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-15 (Strategie), a rovněž monitorování jejího naplňování. Příprava strategie obnášela kromě tvorby obsahové složky a ideového zarámování také dlouhodobá vyjednávání s relevantními rezorty o jejich roli a úkolech v boji proti sociálnímu vyloučení. 3
Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) je nástrojem pomoci městům a obcím při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů za místní podpory Agentury pro sociální začleňování. KPSVL vychází z dosavadní praxe Agentury ze spolupráce s obcemi a jeho cílem je zajištění adresnosti, koordinace, konzistence a synergie sady místních opatření sociální integrace založených na lokálních potřebách, která budou realizována prostřednictvím specifického mechanismu financování z prostředků ESIF.
4
Z evaluace Strategie připravené Agenturou, kterou schválila vláda usnesením č. 133 dne 23. února 2015, vyplynulo, že z celkového počtu 71 opatření bylo zcela splněno 18, částečně splněno 26 a nesplněno 24 opatření. Z těchto výsledků i podle výše popisovaných aktuálních zjištění v oblasti sociální exkluze je patrné, že po dobu platnosti Strategie nedošlo ke kýžené synergii a koordinované aktivitě všech zainteresovaných rezortů. V současné době pod vedením Agentury vzniká navazující strategie na období do roku 2020, v níž bude opět kladen důraz především na spolupráci a koordinovaný mezirezortní přístup k řešení problému. Dále Agentura tvoří věcný záměr zákona o sociálním podnikání. Tento věcný záměr je předkládán na základě Plánu legislativních prací vlády ČR na rok 2015. Gestorem zpracování určila vláda ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Se souhlasem předsedy vlády ČR byl původní termín předložení vládě změněn z roku 2015 na leden 2016. Svůj odborný potenciál využívala Agentura rovněž při síťování relevantních aktérů sociálního začleňování na úrovni krajů a místních akčních skupin, kterým rovněž předávala své know-how.
4. Intervenční činnost Agentury v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami Druhou rovinou působení Agentury je její přímá intervenční činnost v obcích, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality (SVL). Klíčovým posláním Agentury je zajištění podpory těmto obcím v procesu sociální integrace, a to na úrovni samosprávy (samostatná působnost) i státní správy (přenesená působnost). Agentura podporuje obce a města tak, aby mohly plnit svoji funkci v zajišťování rovného přístupu ke vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, sociálním službám a bezpečí všem občanům bez ohledu na jejich sociální status. Agentura pomáhá na lokální úrovni implementovat opatření, která usnadňují samosprávám proces sociální integrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a usilují o komplexní rozvoj území, na nichž se nacházejí sociálně vyloučené lokality, v kontextu a zájmu celé obce. Jejím zásadním úkolem je napomoci propojování jednotlivých lokálních subjektů tak, aby mohly efektivně spolupracovat při integračních procesech. Agentura rovněž podporuje nadresortní přístup a propojování působení veřejné správy s neziskovým sektorem. Při navázání spolupráce obce s Agenturou se rozbíhá standardizovaný proces, v jehož rámci je na základě zmapování stavu sociálního vyloučení v konkrétní obci vypracován strategický 5
plán sociálního začleňování 4 a ustaveno tzv. lokální partnerství 5 , platforma, v níž se sdružují všichni relevantní lokální aktéři a společně koordinují své začleňovací aktivity. Celý proces vede odborník z řad Agentury, tzv. lokální konzultant. Obvyklá délka trvání intenzivní podpory6, jak je Agenturou nazýván tento proces, je 3 roky. Po tuto dobu se lokální partneři, obecní samospráva a lokální konzultant Agentury snaží realizovat integrační opatření navržená v strategickém plánu sociálního začleňování. Součástí procesu je také monitorování efektivity jednotlivých intervenčních opatření a průběžné vyhodnocování situace. Na období intenzivní podpory navazuje období tzv. vzdálené podpory, kdy Agentura v obci prostřednictvím lokálního konzultanta již přímo nepůsobí, ale poskytuje partnerským obcím potřebnou pomoc při udržení integračních procesů distančně. Kromě cyklu intenzivní a vzdálené podpory dále Agentura nabízí ad hoc krizovou intervenci a mediaci jako pomoc při řešení problematických a krizových situací souvisejících se sociálním vyloučením, o kterou mohou požádat jak obce či regiony, tak i jednotlivci či skupiny občanů. Podrobný popis intervenční činnosti Agentury v obcích poskytuje tabulka 1, v níž jsou uvedeny dílčí cíle působení Agentury a způsoby jejich dosahování. Tyto cíle byly závazně stanoveny v materiálu k usnesení vlády č. 85/2008.
Tabulka 1: Dílčí cíle Agentury (dle usnesení vlády č. 85/2008) Dílčí cíle Agentury CÍL a) ve spolupráci s lokálními partnerstvími iniciovat a zabezpečovat realizaci kvalitativních a kvantitativních sociologických výzkumů, s cílem zmapovat sociálně ekonomickou situaci Romů
NAPLŇOVÁNÍ CÍLE Ve všech lokalitách jsou na počátku intervence provedeny situační analýzy7, které jsou realizovány jednak odborným externím subjektem na základě veřejné zakázky (zejména v oblasti kvalitativním dat), jednak lokálním partnerství (v oblasti kvantitativních dat). Vedle situačních analýz zpracovává Agentura odborné studie8 v různých oblastech své intervence.
4
Strategický plán sociálního začleňování (SPSZ) – standardizovaný dokument, v němž jsou formulovány cíle, jichž chce obec dosáhnout a způsoby jejich dosahování. Na jeho tvorbě se podílí lokální partnerství pod metodickým vedením lokálního konzultanta a za podpory expertů Agentury. 5 Lokální partnerství - platforma, na které dochází k pravidelnému setkávání zástupců samosprávy, státní správy, neziskového sektoru a dalších aktérů, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování v obci. Členové partnerství se setkávají na pravidelných jednáních několikrát ročně (případně v tematických pracovních skupinách) a společně připravují strategické plány a konkrétní projekty pro podporu sociálního začleňování. Lokální partnerství je základem činnosti Agentury pro sociální začleňování v jednotlivých lokalitách. 6 Intenzivní podpora – zpravidla 3-letý proces, v jehož rámci Agentura vytvoří na základě rozboru současného stavu obce (Situační analýza) cíle integračních procesů a plán, jak jich dosáhnout (Strategický plán sociálního začleňování), a za přítomnosti lokálního konzultanta Agentury intervenuje při jejich realizaci. 7 Situační analýzy jsou k dispozici na www.socialni-zaclenovani.cz 8 všechny studie a výzkumy jsou k dispozici na www.socialni-zaclenovani.cz
6
b) v návaznosti na analýzy a ve spolupráci s lokálními partnery definovat potřeby obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit v oblasti poskytování sociálních služeb, zaměstnanosti, podpory vzdělání, bydlení, podpory sociální ekonomiky a drobného podnikání, zdravotní péči a redukci zdravotních rizik a dalších oblastech podle aktuální potřeby c) podporovat vznik lokálních partnerství obcí, nestátních neziskových organizací, škol, firemních a podnikatelských subjektů a dalších institucí na místní úrovni
Definice potřeb cílové skupiny ve všech zmiňovaných oblastech je vždy provedena na začátku procesu plánování, tj. v první fázi přípravy strategického plánu lokálního partnerství. Vstupní definice potřeb jsou provedeny v situačních analýzách vč. přímého dotazování cílové skupiny a následné ověřovány při jednáních lokálních partnerství. Lokální partnerství se konstituovala jako zcela ústřední nástroj spolupráce Agentury na místní úrovni. Ve všech lokalitách byla lokální partnerství ustavena, a dále dělena v jednotlivých oblastech do pracovních skupin. Lokální partnerství nejprve řídí proces zpracování situačních analýz, následně proces plánování opatření a konečně také proces implementace opatření do terénu, vč. odborného dohledu. Klíčovým záměrem je trvalé udržení funkčnosti lokálního partnerství i po skončení intervence Agentury v lokalitě. Příprava a realizace strategického plánu lokálního partnerství je ústředním výkonem lokálního partnerství již v prvním roce intervence, po roce je dále tento plán revidován a doplněn o opatření, která v průběhu prvního zpracování nebyla uplatněna. Všechny strategické plány jsou schvalovány radami a zastupitelstvy měst a mají vysokou věcnou i politickou relevanci.
d) napomáhat (prostřednictvím know-how a finančních prostředků) místním partnerům při vzniku komplexních, lokálním podmínkám na míru šitých, strategií zaměřených na eliminaci sociálního vyloučení v romských lokalitách. Lokální strategie budou vycházet z výše uvedené kvantitativní a kvalitativní analýzy situace a definování potřeb sociálně vyloučených obyvatel lokality. Jejich nedílnou součástí bude návrh strategie změny, včetně realizačního či akčního plánu k naplnění strategie v praxi. e) poskytovat lokálním partnerstvím poradenství a odborné vedení formou mentoringu při realizaci komplexních lokálních strategií, s cílem motivovat je k předkládání projektů zaměřených na podporu zaměstnanosti, rozvoje sociální ekonomiky, vzdělání, výstavbu a rozvoj sociálního bydlení, poskytování sociálních služeb a na další aktivity realizované v sociálně vyloučených romských lokalitách a vyplývající z lokální strategie a specifických potřeb lokality. Půjde zejména o posílení kapacity lokálních partnerů v oblasti fundraisingu, projektového řízení a odborné práce s klienty
Podpora lokálním partnerům, vedení k přípravě projektů a následné projektové poradenství se staly ústřední metodou financování naplánovaných opatření pro cílovou skupinu, a to zejména z prostředků strukturálních fondů. Vznikl podpůrný tým pro přípravu projektů, Agentura spolupracovala s řídícími orgány strukturální fondy (MMR, MPSV) na přípravě specifických výzev k předkládání projektů pro partnery (tzv. individuální projekty Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a investiční podpora z Integrovaného operačního programu). Je zaveden standardizovaný mechanismus projektového poradenství, vč. tzv. projektových seminářů. Ke 30. 6. 2011 se Agentura podílela na přípravě 163 projektů v lokalitách9. Agentura každoročně předkládá výroční zprávu o činnosti ve všech lokalitách, a to v dopadech na primární i sekundární cílovou skupinu. Přehledně jsou zmapovány veškeré výdaje související s činností Agentury na všech úrovních a zároveň je vyčíslen přínos činnosti Agentury pro cílové skupiny v oblasti podpory financování opatření na podporu sociální integrace z dotačních prostředků resortů a strukturálních fondů. Dále je zaveden standard evaluace působení Agentury v lokalitách po skončení tříleté intervenční doby.
f) pravidelně hodnotit dopad své činnosti na: a. primární cílovou skupinu (instituce lokálních partnerství), b. sekundární cílovou skupinu (obyvatele sociálně vyloučených lokalit, a obyvatele města/obce) c. veřejné rozpočty
9
Viz evaluace Agentury provedená v roce 2011.
7
g) analyzovat potřeby, kapacity a limity celé obce, spolu s dílčí asistencí při vytváření strategie rozvoje celé obce
K analýze potřeb, absorpčních kapacit i limitů v inkluzívních politikách a v obecní správě spolupracujících obcí dochází již v rámci zpracování situační analýzy. Opatření, která jsou následně zapracována do strategických plánů lokálního partnerství, překračují rámec integrace obyvatel sociálně vyloučených lokalit a mají celostní povahu, tj. zasazují inkluzivní politiky do kontextu rozvoje celé obce. Jednotlivá opatření obvykle nemají povahu afirmativních akcí, ale naopak jsou na principu zajištění rovných příležitostí dostupná všem obyvatelů obce. Agentura se rovněž podílí na zpracování obecně rozvojových strategií a dokumentů, jako jsou integrované plány rozvoje měst, strategie udržitelného rozvoje, komunitní plány, atd. Za účelem naplnění tohoto dílčího cíle bylo sestaveno metodické oddělení, ve kterém pracují experti pro jednotlivé oblasti (bydlení, vzdělávání, zaměstnanost, dluhové poradenství, sociální služby, rodinná politika, bezpečnost, regionální spolupráce), kteří vedle přímé podpory lokálním konzultantům přenášejí informace ze samosprávné a regionální úrovně na úroveň státní správy, poskytují resortům zpětnou vazbu na účinnost jednotlivých politik a legislativních i nelegislativních opatření. Experti se účastní jednání na resortech, resortních a meziresortních pracovních skupin, připomínkují legislativní návrhy. Jsou klíčovými zpracovateli Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Tuto činnost realizuje Agentura zejména v součinnost s ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem vnitra, ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V jednotlivých jednáních navrhuje resortům úpravu dotačních titulů a rozvojových programů, aby optimálně a koordinovaně reagovaly na situaci na lokální úrovni. Agentura zpracovává tzv. grantový kalendář, jehož prostřednictvím informuje partnery na místní úrovni o vhodných dotačních příležitostech a jejich kombinacích. Agentura je mediálně aktivní, a to jak na lokální úrovni, tak na celostátní. Provozuje vlastní informační portál www.socialni-zaclenovani.cz, týdně realizuje v průměru cca deset mediálních výstupů. Připravuje aktuality, které rozesílá prostřednictvím mailing listů politické reprezentaci, odborníkům i veřejnosti.
h) přenášet výsledky hodnocení a poznatky z práce v terénu na národní úroveň
ch) Usilovat o součinnost a synergii mezi jednotlivými resorty při realizaci komplexních strategií na lokální úrovni, především v oblasti koordinace finančních zdrojů a zaměření jednotlivých aktivit
i) napomáhat při změně veřejného mínění a vytváření veřejné podpory při naplňování strategií eliminace sociálního vyloučení
Při práci v lokalitách využívá Agentura sadu osvědčených integračních opatření, jejichž účinnost je podložená expertními analýzami i úspěšnou zahraniční a domácí praxí. Tyto nástroje Agentura získává a zdokonaluje prostřednictvím činnosti svých expertů na jednotlivé oblasti intervence. Od počátku existence Agentury byla její činnost koncipována jako synergie expertní činnosti v 6 základních oblastech podpory (bydlení, vzdělávání, zaměstnanost, sociální služby, rodina, bezpečnost) a systematických intervencí v
8
konkrétních obcích se sociálně vyloučenou lokalitou. V průběhu 7 let se tak vytvořila provázanost, jíž je zakotven samotný základ činnosti Agentury. Kromě základních zásad sociálního začleňování, jimiž jsou síťování a vzájemná koordinace relevantních lokálních aktérů a prosazování rovného přístupu všech občanů obce ke zdrojům, Agentura při své přímé intervenční činnosti uplatňuje také specifická opatření rozpracovaná agenturními experty. V oblasti podpory bydlení je takovým opatřením systém
bydlení
s garancí v nejvyšším stupni10, v oblasti podpory zaměstnanosti jde o systém prostupného zaměstnávání 11, sociálním podnikání a sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek 12 , v oblasti bezpečnosti je to Community policing13. Činnost Agentury v lokalitách od roku 2015 je modifikována uplatňováním Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (dále jen „Koordinovaný přístup“). Agentura nadále postupuje podle prověřené metodiky, tedy od analýzy situace a sestavení lokálního partnerství (obec – úřady – NNO – školy a školská zařízení – policie – zaměstnavatelé – veřejnost a další relevantní aktéři) přes sestavení Strategického plánu sociálního začleňování (dále jen „Strategický plán“) k jeho naplňování a vyhodnocování, včetně revize plánu pro další období. Na základě vypracovaného Strategického plánu pak obce a ostatní partneři mohou v rámci Koordinovaného přístupu žádat o finanční podporu ze tří Evropských strukturálních a investičních fondů zároveň. Cílem tohoto koordinovaného čerpání peněz z OPZ, OPVVV a IROP je zajištění vzájemné konzistence a synergie sady místních opatření sociální integrace založených na adresných lokálních potřebách v dostatečně dlouhé době.
5. 10
Jeho cílem je zvýšit dostupnost nájemního bydlení mimo SVL pro domácnosti, které jsou ze strany soukromých pronajímatelů vnímány jako rizikové a které na volném trhu na běžné bydlení nedosáhnou. Garantované bydlení snižuje rizika, která na sebe berou majitelé, když pronajímají byty nízkopříjmovým obyvatelům tím, že závazek placení nájmu přechází na nevládní neziskovou organizaci, která vykonává s nájemníkem bytu sociální práci. 11 Prvním stupněm prostupného zaměstnávání je veřejná služba, druhým dotované zaměstnání, třetím stupněm pak zaměstnání na volném trhu práce. 12 Uplatňování podmínky zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob v rámci zadávání veřejných zakázek podle § 44 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách 13 Tato koncepce vychází ze zásady, že za bezpečnost a veřejný pořádek není odpovědna pouze policie, nýbrž širší skupina institucí a veřejnost. Hodnoty aktivní občanské společnosti tak postupně nahrazují přetrvávající lhostejnost občanů k věcem veřejným a v této souvislosti nejvíce k bezpečnosti.
9
Externí evaluace Agentury pro sociální začleňování Externí evaluace činnosti a efektivity Agentury v lokalitách byla po dobu její existence provedena celkem třikrát.
5.1 Evaluace provedená v roce 2011 První vyhodnocení splnění cílů stanovených materiálem k usnesení vlády ČR z roku 2008 (cíle uvedeny v kapitole 4.) a efektivitu intervencí Agentury ve 13 pilotních lokalitách provedla v roce 2011 společnost Sociofactor s následujícími závěry14: „Hlavní cíle Agentury byly splněny, byť s mírnými výhradami. Intervence má řadu zamýšlených i nezamýšlených důsledků. Nejvýznamnější cíl naplňuje – podporuje lokální sociální integraci. Přichází s pojmenováváním a uvědomováním sociálního problému v místě, aktivizuje aktéry lokální sociální politiky, podporuje a prosazuje integrační přístup jako alternativu k segregačním a restriktivním praktikám, v nichž vidí řada lokálních politiků jediný nástroj řešení, podporuje rozvoj různorodých aktivit přímo v lokalitách, přichází s aktivizací místních systémových aktérů a systémovými nástroji. Výhodou intervence je, že je prováděna se silným symbolickým významem z pozice Úřadu vlády ČR, na druhé straně je omezena časově a naráží na řadu překážek. Mezi nejvýznamnější patří rezistence některých obcí vůči systémovému přístupu daná kapacitou místních politických reprezentací a sklony k populistické lokální politice. Agentura je limitována tím, že nedisponuje žádnými pravomocemi v lokalitách. Přestože výhradně používá nástrojů motivace a přesvědčování, tak v případech problematických situací nemá prostředky, jimiž by například brzdila segregační procesy odehrávající se v některých obcích. Agentura uspěla v oblastech síťování a většího angažování obcí a kultivovala přístupy obcí k řešením sociálního problému. Vzhledem k cíli je patrné, že se Agentura stala významným nástrojem sociální integrace, nicméně se dosahování hlavních cílů odvíjí od kvality spolupráce s lokálními, regionálními a dalšími partnery a zejména pak od jejich ochoty spolupracovat. Agentura rozvíjí komplexní přístupy v rámci multidimenzionálního problému, byť nerovnoměrně v různých oblastech. Postupně intervenuje i do značně komplikovaných oblastí, k nimž patří oblast zaměstnatelnosti obyvatel a intervence do lokálních trhů práce.
14
Studie je dostupná na www.socialni-zaclenovani.cz
10
Dosahování cílů Agentura podmiňuje kvalitou, připraveností a testováním nástrojů a metod Agentury. Z hlediska času je zřejmé, že dosahování cílů je realizováno od poloviny roku 2009, kdy jsou vyprofilovány a zpracovány první metodické postupy. Zlepšení je evidentní právě v oblastech řízení, metodiky a systematické práce v lokalitách, což zvyšuje efektivitu Agentury. Organizace se rozvíjí do podoby učící se organizace a postupně si buduje zkušenostní kapitál, který přenáší mezi lokalitami navzájem. Podpora Agentury se projevuje především v oblasti sociálních služeb, ale i bydlení či vzdělávání. Agentura byla poměrně úspěšná v podpoře procesu sociálního začleňování v obcích, zejména pokud zohledníme různou míru podpory z jejich strany. Mnohé procesy mají setrvačnost a jejich výsledky se budou dále v čase projevovat. U dosahování cílů se rovněž projevuje potřeba vypracování exit strategií po odchodu Agentury z obce. Intervence Agentury je užitečná i účinná, pokud je podpořena místními aktéry, zejména obcí. Co se týká samotných dopadů v rovině vlivu na místní situaci (změny trvalejšího charakteru) a na sociálně vyloučené – lokality i osoby, nelze od intervence očekávat okamžité změny. Intervence vyžaduje čas, aby v místních kontextech a podmínkách identifikovala hlavní mechanismy sociálního vyloučení a ve spolupráci s partnery hledala adekvátní nástroje na potírání sociální exkluze. V tomto směru Agentura čelí mnohým překážkám a rezistencím, skrývajících se především v záludnosti působení mechanismů vyloučení a jejich reprodukci mezi generacemi vyloučených osob. Cíl působit na obce a zaměřit se především na ně byl splněn. Agentura působila jako mediátor mezi obcí a ostatními místními aktéry a komunikovala místní vztahy. Agentura působila v řadě míst jako spouštěč integračních procesů, což bylo v lokalitách obvykle aktéry pozitivně přijímáno. V obcích se začalo více plánovat a pracovat systematičtěji a koordinovaněji. Zajímavé je, že v místech, kde sociální problém kulminoval, a došlo ve veřejném prostoru k sociálním konfliktům, tam se dařilo Agentuře naplňovat cíle lépe. Prostředí bylo více nakloněno potřebám řešit problém systémověji, což korespondovalo s působením Agentury. K naplnění očekávání došlo častěji tam, kde byly pro Agenturu příznivější podmínky a lepší postoje vůči jejímu příchodu. Očekávání od Agentury byla naplněna častěji na straně obcí, než neziskových a příspěvkových organizací. Obce byly celkově spokojenější. Výsledky externí evaluace ukazují, že se Agentuře podařilo v obcích podpořit proces sociálního začleňování, a to především v oblasti síťování a procesů v iniciování lokálních partnerství. Celkem přínos Agentury spatřují v místě více než dvě třetiny aktérů. 11
Ukazuje se, že cíle jsou naplněny tam, kde byly vytvořeny příznivé podmínky. Tedy tam, kde Agentura dosáhla konkrétních výsledků, objasnila své působení, a kde bylo prostředí ztotožněno s cíli a posláním Agentury. Působení Agentury hodnotí častěji jako přínosné obce, což dokazuje vhodné zaměření její činnosti právě na ně. Z externí evaluace dále vyplývá, že Agentura je pokládána za smysluplnou organizaci.“15 Z uvedené externí evaluace jednoznačně vyplývá, že i přes dílčí nezdary byly cíle činnosti Agentury v letech 2008 - 2010 naplněny. Naplnění dílčích cílů bylo také schváleno vládním usnesením č. 570/2012.
5.2 Evaluace provedená v roce 2012 V roce 2012 byla zadána další externí evaluace činnosti Agentury, tentokrát v lokalitách, kde byla intervence zahájena v letech 2010 a 2011. Zpracovatel evaluace Demografické informační centrum o. s. dospěl k následujícím shrnujícím závěrům16: „Na základě použitých metod a dostupných dat o úspěšnosti v naplňování cílů lze konstatovat, že ve většině měst splnila intervence svůj účel, respektive svůj účel plní. (...) Zároveň se ukazuje jistá závislost mezi úspěšností uplatňování standardních nástrojů Agentury, jako je lokální partnerství, strategický plán apod., a mezi naplňováním samotného cíle intervence, tedy zaváděním potřebných opatření. Města, která byla nejúspěšnější po procesní stránce, jsou nejúspěšnější i při zavádění prointegračních opatření. (…) Zároveň analýza referenčních měst poukazuje na výhody, které Agentura spolupracujícím městům přináší. Jedná se jednak o know-how v oblasti projektového poradenství a rozvoje sociálních služeb, institucionalizaci komunikace relevantních partnerů v obci a v neposlední řadě odbornou podporu ve specifických oblastech, jako je například bydlení. Právě dluhy spojené s bydlením tvoří stěžejní problémy v referenčních městech Bečov a Horní Slavkov, kde nakonec Agentura působit nezačala a dnes můžeme, především v Bečově pozorovat typické projevy segregačních politik.“17 Po prodloužení existence Agentury schválením usnesení vlády č. 570/2012 byla pro činnost Agentury na období 1. 1. 2013 - 30. 4. 2015 definována následující modifikovaná sada
15
Sociofaktor: Externí evaluace činnosti Agentury pro sociální začleňování v pilotních lokalitách, 2011 studie dostupná na www.socialni-zaclenovani.cz 17 DIC, o.s.: Efektivita intervence Agentury pro sociální začleňování (hodnoceno u lokalit, kde byla intervence zahájena v letech 2010 a 2011), 2012, s. 65n. 16
12
indikátorů referující o efektivitě jejího působení a naplňování stanovených cílů (viz tabulka 2): Tabulka 2: Indikátory-oblasti intervence (vztaženo k jedné lokalitě) Oblast Zaměstnanost
Vzdělávání
Bydlení
Opatření Funkční sociální firma Směrnice pro odpovědné zadávání veřejných zakázek (tzv. pravidlo 10%) Funkční lokální síť zaměstnanosti (obec, ÚP, NNO, zaměstnavatelé) Programy prostupného zaměstnávání (VSVPP-trh) Úhrn počtu projektů na podporu zaměstnanosti Služby pracovního a kariérového poradenství Veřejná služba Preventivní programy proti nelegální a pololegální práci IAP s klienty zpracovávají vedle pracovníků ÚP také terénní pracovníci Úhrn počtu projektů na podporu vzdělávání Funkční raná a včasná péče o děti ze SVL MŠ mají programy na podporu dětí ze SVL ZŠ mají programy na podporu dětí ze SVL V ZŠ jsou zavedeni asistenti pedagoga Funkční mezioborová spolupráce OSPODškoly-NNO ZŠ spolupracují se SŠ na podpoře dalšího vzdělávání dětí ze SVL Programy doučování Volnočasové aktivity Pravidla přidělování obecních bytů upravena tak, aby byla transparentní a nediskriminující Vhodné využívání institutu zvláštního příjemce dávek Programy prevence ztráty bydlení Realizován program péče o bytový fond a veřejný prostor v SVL založených na participaci obyvatel SVL Existují doprovodné sociální programy pro pod/nájemníky sociálních/tréninkových bytů Je zřízeno krátkodobé krizové bydlení (azylový dům/noclehárna/ubytovna se soc.programem) Město vyčlenilo byty/pronajímá/provozuje tréninkové bydlení Město vyčlenilo/provozuje sociální byty mimo SVL Funkční systém prostupného bydlení Funkční systém prostupného bydlení (s
13
Indikátor (-y) Ano/v přípravě/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Počet projektů/beneficiantů Ano/Ne (počty klientů) Meziroční nárůst/pokles klientů Ano/Ne Ano/Ne Počet projektů/beneficiantů Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Meziroční stavy Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne
Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne
Ano/Ne
Ano/Ne Ano/Ne (počet) Ano/Ne (počet) Ano/Ne Ano/Ne
garancemi) Opatření na obranu proti spekulativním ubytovatelům Bytová politika města Sociální služby prevence
Dluhová problematika
Úhrn počtu projektů na podporu sociálních služeb Funkční terénní programy Funkční sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Funkční NZDM Ostatní služby / jaké? Rozšíření kapacit sociálních služeb prevence Podpora/organizace a realizace sociálních služeb ze strany samosprávy Adekvátní kapacity a struktura služeb na potřeby obyvatel SVL / občanů města Terénní pracovník se specializací na dluhové poradenství Služby zaměřené na bezplatné dluhové poradenství Výuka zvyšování finanční gramotnosti na ZŠ
Ano/Ne Ordinální škála – evaluační výzkum Počet projektů/beneficiantů Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Registrace sociální služby Ano/Ne Ano/Ne Ordinální škála – evaluační výzkum Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne
Kromě této sady indikátorů byl definován ještě soubor procesních indikátorů (viz tabulka 3). Tabulka 3: Indikátory-procesy (vztaženo k jedné lokalitě) Oblast
Název
Kategorie
Lokální partnerství a spolupráce
Lokální partnerství Memorandum o spolupráci s městem Počet organizací v LP Počet jednání LP Pracovní skupiny Počet jednání PS Aktivní podíl města na chodu LP Spolufinancování opatření městem Zapojení ASZ do pracovních orgánů města Situační analýza Využití situační analýzy pro SP Pravidelný sběr dat Strategický plán Schválen RM a ZM Počet priorit Počet opatření ve strategickém plánu Počet opatření v rámci okamžité intervence Počet projektů (schválených, zamítnutých, v přípravě) Výše podpory (schválená, v přípravě) Počet podpořených osob (zaměstnanost, služby, vzdělávání, jiné) Role ASZ/LK poradenství/koordinace příprav
Ano/Ne Ano/Ne Počet Počet Počet Počet Ano/Ne Částka Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Ano/Ne Počet Počet Počet Počty
Situační analýza
Strategický plán
Projektové poradenství
14
Částka Počet poradenství/koordin ace příprav/podíl na žádosti
Jednání s politiky a s veřejností
Exit strategie a celkové hodnocení
Počet vystoupení LK v Radě města/Zastupitelstvu města Počet veřejných slyšení Počet návštěv v lokalitě Počet antidiskriminačních intervencí Převzetí platformy LP městem Institucionální zakotvení LP Udržitelnost Kapacita pokračující platformy Hodnocení metod ASZ (situační analýza, LP, SP, síťování, projektové poradenství Hodnocení dopadů na kapacitu partnerů Hodnocení dopadů na SV populaci
Počet Počet Počet Počet Ano/Ne Ano/Ne Ordinální škála – evaluační výzkum Ordinální škála – evaluační výzkum Ordinální škála – evaluační výzkum Ordinální škála – evaluační výzkum Ordinální škála – evaluační výzkum
Naplňování těchto indikátorů je průběžně monitorováno jak v monitorovacích zprávách Individuálního systémového projektu a ve výročních zprávách o činnosti Agentury, tak interními evaluačními činnostmi Agentury. 5.3 Evaluace provedená v roce 2015 V letošním roce byla zadána třetí externí evaluace hodnotící situaci v 18 lokalitách 18 , se kterými Agentura spolupracovala v letech 2012-14. Tato evaluace má za cíl zhodnotit účinnost intervencí Agentury v těchto místech na základě předdefinovaného souboru ukazatelů vycházejícího z výše uvedených indikátorů účinnosti Agentury (viz tabulka 2 a 3). Na základě těchto evaluací se zjišťuje, že lze dobře sledovat a hodnotit činnost Agentury na procesních indikátorech zachycujících zavádění nových mechanismů, způsobů práce a iniciaci integračních procesů, na metodologické limity se však naráží v případě indikátorů výsledkových, neboli v hodnocení dopadů podle standardizovaných ukazatelů. Na účinek agenturních intervencí má vliv mnoho vnějších faktorů, které Agentura není schopna nijak ovlivnit. V budoucím období by se tedy Agentura měla zaměřit na monitorování méně rozsáhlé sady konkrétních a jednoznačných indikátorů sociálního vyloučení v lokalitách, a to jednak nastolením systému průběžného monitoringu, jednak realizací specifických výzkumů. Celý jev by se měl průběžně sledovat na několika důležitých a metodologicky jednoznačných a nezpochybnitelných ukazatelích. Jedině tak lze hodnotit úspěšnost intervencí Agentury na lokální úrovni i státních politik s dopadem na lokální a regionální úroveň.
18
Byly to následující obce: Bílina, Bruntál, Havířov, Jáchymov, Jirkov, Kutná Hora, Obrnice, Trmice, Teplá a Toužim, Děčín, Hodonín, Kadaň, Kolín, Krupka, Mělník, Sokolov, Vejprty, Větřní
15
Evaluace zpracované v 18 lokalitách externími subjekty19 jednoznačně prokázaly, že činnost Agentury pro sociální začleňování v konkrétních obcích je unikátním a efektivním nástrojem státní správy v oblasti sociálního začleňování. Na vzorku osmnácti obcí, s nimiž Agentura spolupracovala v letech 2012-14, bylo možné zhodnotit účinnost a adekvátnost postupů Agentury jak směrem k cílové skupině, tak i v rámci struktury Agentury jako takové. Na základě podrobného zhodnocení stavu v jednotlivých lokalitách, kde Agentura intervenovala, se ukázalo, že je velmi dobře odborně vybavena a má výborně zvládnuté procesní otázky intervence. V oblasti konkrétních výstupů a výsledků s dopadem na zjištění míry změny situace v oblasti sociálního vyloučení nebylo podle předpokladu dosaženo jednoznačných výsledků. V případě naplňování konkrétních cílů vytýčených strategickým plánem do procesu implementace opatření k jejich dosažení vstupuje kromě aktivity Agentury také řada vnějších, těžko ovlivnitelných faktorů, jimiž je místní kontext (např. volby do samosprávných orgánů obce), obecný společenský vývoj či sociální politika státu. Přestože se v některých obcích spolupráce nezdařila - příkladem je třeba seskupení měst Toužim - Teplá, kde se nepodařilo prosadit základní pilíř Strategického plánu, kterým bylo zřízení komunitního centra, nebo Děčín, s kterým byla spolupráce předčasně ukončena z důvodu nepodpory politického vedení města - ve všech evaluovaných obcích se naprostá většina místních aktérů shodla na tom, že spolupráce s Agenturou byla pro obec přínosem. Za hlavní přínos činnosti Agentury na lokální úrovni je ve všech sledovaných lokalitách považováno propojení do té doby často solitérních místních subjektů participujících na sociálním začleňování a vytvoření komunikačních a pracovních platforem, díky nimž lze v místě vytvořit soustředěnou aktivitu směřující k integraci sociálně vyloučených osob. Spolu s tím si místní osvojili nové pracovní postupy, které jim pomohly při řešení integračních otázek. Vyzdvihována byla také skutečnost, že Agentura svým statusem jednoho z odborů Úřadu vlády ČR poskytuje místním aktérům výraznou morální podporu při realizaci integračních aktivit. Z evaluace vyplývá, že by Agentura měla nadále plnit roli prostředníka mezi státem a samosprávami, posílit oboustranný přenos informací tak, aby vrcholné orgány státní správy měly přehled o reálné situaci v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, který mohou využít při formulování obecných sociálních politik. Kupříkladu v oblasti zaměstnanosti nelze bez znalosti mechanismů fungování šedé ekonomiky na lokální úrovni a možností její eliminace vytvořit účinnou politiku
19
Veřejné zakázky na vyhotovení evaluace realizovaly tyto výzkumné subjekty: Sociotrendy, M’am’aloca o.s., Radostný L., Kaiserová I., Sedmý kontinent o. s., Kokavec, P. Všechny dílčí evaluace i souhrnná evaluační zpráva jsou zveřejněny na: www.socialni-zaclenovani.cz
16
zaměstnanosti osob marginalizovaných na trhu práce. K lepšímu získávání a využití terénních poznatků Agentury by mělo přispět posílení výzkumné činnosti a pravidelné setkávání zástupců rezortů při hodnocení naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na léta 2016 – 2020 (pozn.: strategie bude předložena vládě ČR v prosinci 2015). Efektem působení Agentury ve všech obcích bez ohledu na míru celkového úspěchu spolupráce bylo nastartování integračních a inkluzívních snah, které by bez její přítomnosti často vůbec nevznikly. Tohoto účinku bylo dosaženo pravděpodobně tím, že odborníci Agentury seznámili místní aktéry s podstatou jevu sociální exkluze, možnostmi jeho zmírňování či obecně rozvojovými přístupy, což byly informace, s nimiž se mnozí z nich do té doby nesetkali, a přestože je zpočátku povětšinou odmítali, později je uznali jako vhodné prostředky k řešení problematických situací. Jako příklad můžeme uvést město Jáchymov, kde v době spolupráce s Agenturou v podstatě veškeré integrační snahy ztroskotaly na nevůli místní politické reprezentace a veřejného mínění, a přitom nyní, několik let po odchodu Agentury, město samo uvedlo do praxe myšlenku prostupného bydlení. Dalším ilustrativním příkladem je město Kolín a jeho sociální politiky, které jsou inspirovány minulou spoluprací s Agenturou a nyní s nimi město slaví úspěchy. Takový vývoj Agentura považuje za velmi příhodný. Jiným zásadním podnětem pro další rozvoj, který vzešel zevnitř Agentury a byl potvrzen externími evaluacemi, je potřeba zintenzivnit komunikační, propagační a mediální činnost zástupců Agentury v místě působení i na celostátní úrovni. Integrační snahy v obcích často narážejí na odpor veřejného mínění i lokální politické a samosprávní reprezentace a končí neúspěchem. Mnohdy by se tato bariéra dala překonat dostatečnou a přiměřenou komunikací problému, prezentací možností jeho řešení a očekávaného dopadu na sociálně vyloučené i celou obec všem zainteresovaným subjektům. Ukazuje se, že pokud zástupci Agentury věnují zvýšenou pozornost výkladu opatření, která chtějí ve spolupráci s obcí zavádět, jejich vysvětlování a formulaci jeho dopadů, získávají pro své aktivity potřebnou podporu. V této souvislosti je rovněž třeba zmínit, že lokální konzultanti a další agenturní experti musejí přizpůsobit své komunikační způsoby danému publiku. Lze tedy konstatovat, že poté, co se Agentura etablovala ve své pomáhající činnosti, měla by se více soustředit na vypracování komunikačních a PR strategií na celostátní úrovni a se svou činností seznamovat širokou veřejnost, jejíž informovanost je podmínkou pro možnost široké občanské participace při řešení problému sociálního vyloučení. Klíčovým opatřením v informačně osvětových
17
aktivitách Agentury by mělo být šíření dobrých praxí, tedy popularizace úspěšných integračních zásahů Agentury, obcí i neziskového sektoru20. Zásadním pilířem intervenční činnosti v lokalitách je osoba lokálního konzultanta, na jeho kompetencích i osobnostních vlastnostech do značné míry závisí úspěch celé intervence. Všech 18 externích evaluací se méně či více zabývá osobností lokálního konzultanta, přičemž v naprosté většině z nich je lokální konzultant hodnocen velmi pozitivně, a to třeba i přes neúspěch celé agenturní mise (např. Toužim – Teplá). Velmi negativně však byla v evaluacích hodnocena výměna lokálních konzultantů, ke které došlo v několika obcích v průběhu intervenčního cyklu. Je zřejmé, že změna lokálního konzultanta působí negativně na místní spolupracující aktéry a problematizuje celý proces spolupráce. V souvislosti s tím byl také často zmiňován nedostatečně fungující systém dokumentace činností lokálního konzultanta i lokálního partnerství, který se ukazuje jako slabina právě v momentě předávání lokality novému lokálnímu konzultantovi. V několika evaluacích dále zaznělo, že by - vzhledem k důležitosti této pozice - bylo vhodné do budoucna upevnit pracovní postavení lokálního konzultanta v rámci výhodnější pracovní smlouvy a zvýšit jeho pracovní úvazek.21 Další výtkou vůči efektivitě činnosti Agentury ze strany evaluátorů byly pozdě a nekvalitně zpracované situační analýzy obcí, s nimiž se navazovala spolupráce. Jak již bylo popsáno výše, situační analýza lokality, je klíčovým dokumentem pro sestavení Strategického plánu sociálního začleňování dané obce. Dosavadní způsob zpracovávání situační analýzy byl problematický především proto, že fungoval v režimu veřejných zakázek a proces jejich zadávání byl velmi nepružný a zdlouhavý. Zadavatel (Agentura) měl rovněž velmi úzký prostor k ovlivňování kvality analýzy a omezenou pozici při vymáhání lhůty plnění22. Zásadním obecným zjištěním evaluace je fakt, že intervenční činnost Agentury je úspěšná tam, kde si dokáže získat podporu politického vedení a místní samosprávy, její činnost je tedy citlivá na volební cyklus a s ním související politické strategie obcí. Důležitá je rovněž
20
Na potřebu zintenzivnění komunikační a informační činnost reaguje nový individuální systémový projekt hrazený z prostředků OPZ, v němž je tým Agentury posílen o pracovníky, kteří budou z nově vzniklých regionálních center poskytovat lokálním konzultantům podporu v komunikačních a PR činnostech. 21 Lokální konzultanti mají v současné době uzavřenou s Úřadem vlády ČR nejčastěji Dohodu o pracovní činnosti s rozsahem max. 80 pracovních hodin měsíčně na působení v jedné lokalitě. Připravovaný individuální projekt OPZ i na základě tohoto hodnocení navrhuje, aby lokální konzultant měl se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu ve výši plného úvazku na dobu určitou do konce trvání projektu, tj. do prosince roku 2020. 22 V budoucím období se proto Agentura bude snažit vytvářet situační analýzy vlastními silami, k čemuž je v individuálním systémovém projektu OPZ navrženo posílení týmu o další analyticko-výzkumné kapacity. Po tomto posílení bude Agentura také schopna lépe reagovat na aktuální výzkumné potřeby, tak, aby si udržela své exkluzivní postavení na poli budování vědomostní báze v oblasti sociálního začleňování.
18
prvotní motivace obce pro navázání spolupráce s Agenturou: pokud je jí pouze vidina dotací z evropských strukturálních fondů a nikoliv skutečná vůle po začlenění sociálně vyloučených osob, nelze očekávat výrazný efekt. Úspěšně se integrační procesy prosazují také tehdy, pokud na nich aktivně participují místní aktéři včetně obyvatel sociálně vyloučené lokality a veřejnosti. Pro udržení integračních procesů je tedy zásadní, aby se členové lokálního partnerství emancipovali od vedení lokálního konzultanta a sami dokázali převzít aktivitu. Stejně jako v předchozích evaluacích je zdůrazňována kvalitní příprava exit strategie Agentury, tedy nastavení toho, co se bude dít po převzetí integračních procesů místními aktéry. Pokud jde o zhodnocení konkrétních dopadů na situaci v obcích, které spolupracovaly s Agenturou, největších konkrétních úspěchů bylo dosaženo v oblasti sociálních služeb, kde se v patnácti z osmnácti sledovaných obcí podařilo rozšířit síť sociálních služeb, které adekvátně reflektují potřeby sociálně vyloučených. Velmi úspěšná byla Agentura také v zavádění služby dluhového poradenství, které funguje ve třinácti obcích. Dařilo se i v oblasti bezpečnosti – ve dvanácti obcích byla zřízena pozice asistenta prevence kriminality; patnáct z evaluovaných obcí realizuje aktivity v oblasti prevence kriminality. V oblasti vzdělávání evaluátoři naráželi na metodologické limity zadaných indikátorů, účinek intervencí tedy nebyl dostatečně zmapován. Ve většině obcí však bylo prokazatelně dosaženo úspěchů v síťování jednotlivých školských zařízení a iniciaci inkluzivních snah. Výrazným počinem byla proměna školské sítě ve městě Sokolov, kde se podařilo zrušit silně ghettoizovanou základní školu a její žáky rozmístit rovnoměrně do škol hlavního vzdělávacího proudu. Co se týče zaměstnanosti, dobrého efektu bylo dosaženo v zakládání sociálních podniků, jimiž v současnosti disponuje sedm z osmnácti evaluovaných obcí. Ve dvanácti obcích funguje formální či neformální lokální síť zaměstnanosti, ve všech sledovaných obcích s výjimkou Větřní se realizují projekty na podporu zaměstnanosti a v patnácti obcích pak funguje služba pracovního a kariérního poradenství. Nejméně přesvědčivý dopad měla činnost Agentury v oblasti bydlení, kde se naplnily zadané indikátory průměrně v polovině obcí. Řešení bydlení sociálně vyloučených osob je ovšem jednou z nejsložitějších, politicky nejproblematičtějších a zároveň finančně nejnáročnějších aspektů sociálního začleňování. (Více o konkrétních dopadech činnosti Agentury v Příloze č. 2).
19
6. Obce spolupracující s Agenturou Od založení Agentury do současnosti projevilo zájem o součinnost s Agenturou při řešení problému sociálně vyloučených lokalit v 5 náborových vlnách celkem 169 obcí (viz Příloha č. 1). Agentura celkem k dnešnímu datu intervenovala či intervenuje v 58 obcích (či mikroregionech). S ohledem na to, že takřka 60 % uchazečů o spolupráci nebylo úspěšných, lze konstatovat, že poptávka obcí po spolupráci s Agenturou několikanásobně převyšuje
možnosti
Agentury dané
personálními
a materiálními
kapacitami.
Uvědomíme-li si navíc, že přibližný celkový počet obcí, v nichž byla identifikována sociálně vyloučená lokalita, tedy počet potenciálních zájemců o intervenci Agentury v současnosti činí 297 23 , je zřejmé, že k uspokojení poptávky by bylo třeba výrazně zvýšit kapacity Agentury. V Příloze č. 1 je uveden přehled obcí, které se ucházely o spolupráci s Agenturou od doby jejího vzniku do poslední náborové vlny zakončené výběrem obcí ke spolupráci Monitorovacím výborem Agentury v únoru 2015. V současné době (listopad 2015) spolupracuje Agentura s 28 lokalitami zapojenými do Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, s 6 lokalitami v rámci standardní tříleté spolupráce a dalším 14 lokalitám je poskytována vzdálená podpora. Způsob výběru obcí se mezi jednotlivými vlnami náboru lehce modifikoval, základní principy však zůstávají stejné. Smyslem pravidel je vybrat takové obce, města nebo mikroregiony, které – kromě toho, že na jejich území existuje sociálně vyloučená lokalita a je prokázána potřebnost intervence Agentury – prokáží motivaci rozvíjet prointegrační sociální politiku, a to jednak svými dosavadními aktivitami, ale především závazkem ke spolupráci s Agenturou v konkrétních oblastech. Cíle, které si jednotlivé obce uloží pro spolupráci s Agenturou, by měly být zaměřeny na systémové změny, případně navazovat na dosavadní výsledky. Při výběru Agentura spolupracuje s krajskými koordinátory romských poradců a dalšími experty. Konečný výběr provádí Monitorovací výbor Agentury. Z Přílohy č. 1 je patrná disproporce mezi počtem uchazečů v první vlně náboru a ve vlnách dalších, která pravděpodobně souvisí především s tím, že při vzniku Agentury se předpokládal také vznik adekvátního samostatného dotačního titulu, kterým by tato organizace disponovala.
23
viz http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf
20
Tento předpoklad zřejmě podnítil zájem obcí, které si od spolupráce s Agenturou slibovaly mimo jiné i přímou finanční podporu. V současné době lze díky zavádění Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám předpokládat opětovné zvýšení zájmu obcí o spolupráci s Agenturou, neboť v rámci této spolupráce bude možné profitovat z přínosu provázaného čerpání dotací na integrační politiky. V rámci Koordinovaného přístupu jsou v některých Operačních programech totiž pevně alokovány finanční prostředky pro obce spolupracující s Agenturou. Ostatní obce se mohou samozřejmě ucházet o dotace v rámci výzev otevřených pro všechny subjekty.
7. Metodická a výzkumná činnost agentury
Agentura pro sociální začleňování je kromě své činnosti v lokalitách a strategické koordinační úlohy také významným hráčem na poli budování znalostní kapacity tématu sociální integrace. Za dobu své existence bylo na její zadání externími i interními subjekty vytvořeno 76 výzkumů, analýz či evaluací zabývajících se sociálním vyloučením a souvisejícími tématy. Agentura se tak stala unikátním zdrojem informací z této oblasti. Dalším zásadním efektem dosavadní činnosti Agentury je vytvoření metodik k procesům sociální integrace a manuálů dobrých praxí24 určených lokálním i strategickým aktérům boje proti sociálnímu vyloučení. V této aktivitě Agentura čerpá ze svého základního konceptu propojení lokálních konzultantů a expertů na jednotlivé klíčové oblasti podpory tak, že je schopna transponovat terénní i expertní znalosti do komplexu lokálních politik a integračních opatření k jejich maximální využitelnosti.
24
Jde o následující publikace: Hrubeš, J.: Práce s rodinami v sociálně vyloučených lokalitách (Manuál dobrých praxí), Hrubeš, J.: Práce s rodinami v sociálně vyloučených lokalitách (Metodika), Besedová, M.: Manuál Dluhové poradenství, Besedová, M.: Vytváření sítí dluhového poradenství (Manuál dobrých praxí), Melková, G.: Prostupné zaměstnávání (Manuál dobrých praxí), Melková, G.: Prostupné zaměstnávání (Metodika), Melková, G.: Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (Manuál dobrých praxí), Melková, G.: Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (Metodika), Snopek, J., Sládek, J.: Prostupné bydlení (Manuál dobrých praxí), Snopek, J., Matoušek, R.: Prostupné bydlení (Metodika), Lukešová, K.: Koordinace sociálních služeb v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami (Manuál dobrých praxí), Nedělníková, D.: Koordinace sociálních služeb v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami (Metodika), Vedralová, A., Piorecký, V., Macků, L.: Kombinované sociálně pedagogické intervence (Manuál dobrých praxí), Piorecký, V., Macků, L.: Kombinovaná sociálně pedagogické intervence (Metodika), Pospíšil, F.: Úloha krajů při sociálním začleňování (Manuál dobrých praxí), Krebs, M.: Bezpečnost, prevence a krizová intervence (Manuál dobrých praxí), Drhová, Z., Ledinská, S.: Posilování občanské společnosti a rozvoj sousedství (Metodika) – vše dostupné na www. socialni-zaclenovani.cz
21
Celkem Agentura v rámci dvou individuálních projektů vyprodukovala 311 inovovaných produktů, mezi něž se řadí výše jmenované metodiky, manuály dobré praxe, výzkumy a strategické materiály.
8. Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti v letech 2014-16 Agentura je v letech 2012-2015 řešitelem projektu podpořeného z finančních mechanismů EHP/Norska „Národní, regionální a místní iniciativy pro snižování meziskupinových nerovností a na podporu sociálního začleňování“. Tento projekt je zaměřen na posílení společenské podpory pro zavádění inkluzivních politik a pro potírání projevů extremismu a rasismu. V jeho rámci byla vyhlášena Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti v letech 2014-16, jež zahrnuje propagační a výzkumné aktivity směřující k výše popsanému cíli. Kampaň má několik klíčových aktivit: mediální (Hate Free Culture), výzkumnou (výzkum lichvy a migrace v rámci sociálně vyloučených lokalit), vzdělávací (pro policisty a školy v Ústeckém a Moravskoslezském kraji se zaměřením na potlačení rasismu a násilí z nenávisti), sdílení a šíření dobré praxe (založena na sběru dobré praxe a její šíření prostřednictvím politiků a pracovníků samospráv obcí). V nejbližší době bude spuštěna webová stránka sloužící k šíření dobrých praxí a k informování o aktualitách v rámci projektu.
Nejviditelnější částí Kampaně je její mediální část HateFree Culture. Ta si klade za cíl přimět zejména mladé uživatele internetu (cílové skupina 15-25) ke kritické reflexi informací z mediálního prostoru, které se týkají xenofobie a vzájemného soužití. Konstantním působením zejména na sociálních sítích se snaží kultivovat veřejnou diskusi na tato problematická a nepopulární témata (více na www.hatefree.cz). Projekt postupně přechází do offline prostoru. V lednu 2015 byla představena značka HateFree Zone, kterou se mohou označit prostory (kavárny, divadla apod.), která se deklarují jako místa vítající každého bez rozdílu jeho etnické, náboženské, sexuální i jiné příslušnosti. V těch se v průběhu projektu odehrávají různé kulturní a společenské akce. V návaznosti na značku HateFree Zone byla vytvořena značka HateFree Fest, ke které se hlásí různorodé festivaly po celé zemi. Spolu s Centrem současného umění DOX byla také vyhlášena otevřená výzva pro umělce a širokou veřejnost pro předkládání uměleckých projektů reflektující témata xenofobie a vzájemného soužití. Vybraná díla byla uvedena do veřejného prostoru v různých regionech České
22
republiky, v lednu 2016 pak budou vystavena na obsáhlé výstavě přímo v galerii DOX. Projekt byl veřejně spuštěn na konci listopadu 2014 televizními a rádiovými spoty - celkem bylo odvysíláno 536 TV spotů (skupina Nova, Óčko, Česká televize) a 698 radiospotů (Evropa 2), další série spotů s tématy hoaxů a nenávistných komentářů se bude v médiích vysílat v listopadu a prosinci 2015. Kampaň má doposud na Facebooku, který je hlavním komunikačním kanálem, bezmála 22.000 fanoušků s průměrným týdenním zásahem 200.000 uživatelů této sociální sítě. Na webu www.hatefree.cz, který od 24. 11. 2014 do 20. 9. 2015 navštívilo téměř 250.000 lidí, se registrovalo přes 1800 uživatelů, aktuálně je také registrováno na 85 HateFree Zones po celé ČR, proběhlo také 15 HateFree Festů (Budějovický Majáles, Khamoro, Prague Pride, Letiště, Habrovka, Refufest apod.). S HateFree Culture chce spolupracovat čím dál více organizací a iniciativ – například se skupinou muslimů vznikla virální kampaň Ne mým jménem, kde jsme nafotili na 30 muslimů žijících v ČR s jasným distancem od teroristických útoků, společně se zmíněnou skupinou byl také na Úřadu vlády ČR zorganizován seminář pro média a neziskové organizace o islámu. Celková povaha kampaně je aktuální a reakční. Snaží se sledovat aktuální dění a vždy na něj reaguje – ať už formou komiksů, vtipných obrázků, komentářů, videí, fotokampaní apod.
9. Projektová činnost Agentury Agentura se významnou mírou zaměřila také na oblast implementace strukturálních fondů na podporu sociálního začleňování v programovém období 2010-2014, kdy poskytovala projektové poradenství v partnerských lokalitách, a zároveň se stala důležitým partnerem řídících orgánů při přípravě jednotlivých výzev pro předkládání projektů. Podpora při přípravě projektů a projektových žádostí byla jednou z klíčových aktivit Agentury v lokalitách. Lokální poradci Agentury přispěli k vytvoření projektů, díky nimž bylo v letech 2012-14 nasměrováno obcím čerpání finančních dotací z ESF, národních a soukromých zdrojů v celkovém objemu více než 1,2 miliardy Kč a podpořeno více než 27 tisíc osob. Přičemž lze konstatovat, že bez projektového poradenství expertů Agentury by k podobně výraznému čerpání finančních prostředků ve prospěch obcí velmi pravděpodobně nedošlo.
23
10. Rozpočet Agentury, zdroje jejího financování Agentura pro sociální začleňování po svém vzniku v roce 2009 hospodařila s financemi ze státního rozpočtu ve výši 10 989 698 Kč, v dalších letech se financování Agentury rozložilo mezi státní rozpočet a evropské strukturální fondy s meziročními výkyvy. Od roku 2013 do současnosti je hlavním zdrojem financování Agentury individuální projekt z ESF OP LZZ, resp. EHP. Státní rozpočet se od tohoto roku na chodu tohoto odboru vlády podílí pouze do výše 25 %. Úhrnná hodnota subvence ze státního rozpočtu na chod Agentury od doby jejího vzniku do konce roku 2014 činí 52 750 185 Kč (podrobně viz Tabulka 4). Tabulka 4: Zdroje financování Agentury
Rok
Podíl EU (85%) projekt OPLZZ (v Kč)
Podíl Finanční mechanism y EHP/Norsk a (80%) projekt EHP (v Kč)
Čerpání Agentury celkem (v Kč)
Státní rozpočet (v Kč)
2009
10 989 698
10 989 698 0
2010
15 022 356
9 826 165
5 196 191
2011
22 757 562
9 326 462
13 431 100
2012
28 625 517
13 169 898 15 455 619
2013
17 217 613
4 190 069
13 027 544
2014
27 601 677
5 247 893
18 778 735
3 575 049
Celkem v Kč
122 214 422 52 750 185 65 889 189
3 575 049
Celkem v %
100
3
43
54
Realizace projektů, které bude Odbor pro sociální začleňování (Agentura) realizovat od 1.1.2016 představuje finanční nároky na státní rozpočet uvedené v následující tabulce: 24
Rok
2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 CELKEM
Nároky na státní rozpočet - projekt Systémové zajištění sociálního začleňování 11 813 207 Kč 11 615 537 Kč 11 615 537 Kč 11 615 537 Kč 11 682 857 Kč 58 342 675 Kč
Nároky na státní rozpočet - projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami 7 096 059 Kč 5 104 512 Kč 7 519 411 Kč 7 519 411 Kč 7 519 411 Kč 7 519 411 Kč 1 879 854 Kč 44 158 069 Kč
Finanční prostředky budou rozpočtovány v kapitole 304 - Úřad vlády ČR po celou dobu trvání projektů. Podíl EU části bude zajištěn prostřednictvím souvztažného navýšení příjmů a výdajů v celkové výši 201 651 405 Kč v případě projektu Systémové zajištění sociálního začleňování a v celkové výši 185 831 875 v případě projektu Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami. Úřad vlády ČR prostřednictvím Návrhu státního rozpočtu na rok 2016 kapitoly 304 - Úřad vlády ČR, konkrétně v části 4.3 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU a finančních mechanismů, zajistil financování projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování" v roce 2016. Celkové výdaje na tento projekt činí 259.994.080 Kč. Finanční požadavek pro rok 2016 činí 52.634.520 Kč. Poměr financování je určen přes koeficient pro rata. Podíl hrazený z EU činí 77,56 %, tj. 40.830.313 Kč a podíl státního rozpočtu činí 22,44 %, tj. 11.813.207 Kč. Celkové výdaje na projekt "Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami" činí 229.989.944 Kč. Poměr financování je určen přes koeficient pro rata, podíl hrazený z rozpočtu EU činí 80,80 % a podíl státního rozpočtu činí 19,20 %. Pro rok 2016 byl v návrhu státního rozpočtu na rok 2016 kapitoly 304 - Úřad vlády ČR uplatněn finanční požadavek na zabezpečení národní části spolufinancování ve výši 7.096.059 Kč, z toho prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci ve výši 4.043.520 Kč. O finanční podíl hrazený z fondů EU pro rok 2016 požádáme prostřednictvím žádosti o souvztažné navýšení příjmů a výdajů ve výši 29 862 581,- Kč.
25
11. Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám a individuální systémové projekty realizované Agenturou od roku 2016 11.1 Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (Koordinovaný přístup) Koordinovaný přístup je nástrojem státu v pomoci městům a obcím při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů za místní podpory Agentury. Jeho koncept vznikal v průběhu příprav programového období 2014 – 2020. Koordinovaný přístup reflektuje dosavadní zkušenosti Agentury ze spolupráce s obcemi a je rozložen do tří fází: I.
od vstupní analýzy situace a sestavení lokálního partnerství (obec – úřady – nestátní neziskové organizace – školy a školská zařízení – policie – zaměstnavatelé – veřejnost, včetně obyvatel ohrožených vyloučením či sociálně vyloučených, případně další relevantní aktéři);
II.
přes sestavení Strategického plánu sociálního začleňování (Strategický plán) k jeho naplňování a vyhodnocování, vč. revize plánu pro další období;
III.
po efektivní získávání a využívání prostředků strukturálních fondů a poskytování obcím a ostatním partnerům rozsáhlého servisu ke zpracování, realizaci projektů, následnou evaluaci dopadů a zajištění udržitelnosti relevantních aktivit a výsledků.
Cílem Koordinovaného přístupu je zajištění adresnosti, koordinace, konzistence a synergie sady místních opatření sociální integrace založených na lokálních potřebách, která budou realizována prostřednictvím pro tyto účely vytvořeného specifického mechanismu financování z prostředků ESIF, a to konkrétně OPZ, OPVVV a IROP. Základním východiskem Koordinovaného přístupu na úrovni konkrétní obce je Strategický plán. Koordinovaný přístup inovativně zdůrazňuje jednak synergii realizovaných opatření sociální integrace a jednak synergii ve financování těchto plánovaných opatření, a to zejména za využití prostředků ESIF. Koordinovaný přístup je určen pro obce, které na svém území chtějí systematicky řešit problém sociálního vyloučení, zejména sociálně vyloučených lokalit, a budou k tomuto řešení potřebovat podporu z prostředků ESIF, zejména pak pro: obce, které předpokládají využití více než jednoho operačního programu
26
obce, které předpokládají podání více než jednoho či dvou projektů, neboť v rámci Strategického plánu budou tyto projekty dobře provázány a navázány na obecní veřejné politiky obce, které už mají vybudován tým či odborné pracovníky pro zpracování a realizaci projektů z ESIF, tak i pro obce projektově nezkušené (těm poslouží podpora při zpracovávání a realizaci projektů poskytnutá v rozsahu vyjednaném Agenturou) obce, které předpokládají využít zejména OPZ, neboť ke Strategickému plánu bude MPSV vázat prostředky vyhrazené na projekty plánované v rámci Strategického plánu obce, které chtějí využít možnosti výstavby a rekonstrukce bytů pro účely sociálního bydlení, neboť v rámci IROP bude ve výzvách vyčleněna alokace na základě potřeb, které vyplynou z jednotlivých Strategických plánů obce, které plánují řešit otázku inkluzivního vzdělávání na úrovni celého města (všech škol) i na úrovni konkrétních opatření uvnitř školy. Koordinovaný přístup se řídí Metodikou Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, kterou vytvořila Agentura ve spolupráci s Řídícími orgány příslušných operačních programů: OPZ, OPVVV a IROP. Její aktuální verzi schválil Monitorovací výbor Agentury dne 2. 10. 2015 (http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/metodika-kpsvl-aktualizovana-2-10-2015). Obce do Koordinovaného přístupu vybírá Monitorovací výbor Agentury zřízený usnesením vlády č. 352 ze dne 12. května 2014. Monitorovací výbor je poradním orgánem Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Koordinovaný přístup bude zajišťován v letech 2016 až 2020 Individuálním systémovým projektem realizovaným Agenturou Úřadu vlády ČR z prostředků OP Zaměstnanost.
11.2 Systémové zajištění sociálního začleňování – Individuální systémový projekt OP Zaměstnanost
Podpora státu obcím v oblasti sociálního začleňování a naplnění Koordinovaného přístupu bude od ledna 2016 do prosince 2020 zabezpečena prostřednictvím Individuálního systémového projektu hrazeného z Operačního programu Zaměstnanost s názvem Systémové zajištění sociálního začleňování, jehož realizátorem bude Agentura Úřadu vlády ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako Řídící orgán OPZ vypsalo pro tyto účely výzvu č. 03_15_030 v rámci Prioritní osy 2; Investiční priority 2.2. s alokací ve výši 260 mil. Kč. Návrh
projektu
Agentury
byl
v září
2015
27
doporučen
k dalšímu
rozpracování
Programovým partnerstvím OPZ, v říjnu byl projekt finalizován v MS2014+ a nyní se nachází v procesu posuzování a hodnocení. Hlavním, obecným cílem projektu je podpořit s využitím strategického plánování a současných dobrých praxí a inovativních přístupů procesy sociálního začleňování v obcích a městech se sociálně vyloučenými lokalitami, které se přihlásí ke spolupráci s Agenturou, a vytvářet tak rovné podmínky a příležitosti pro jejich znevýhodněné obyvatele. Tento cíl se dělí při realizaci 4 klíčových aktivit projektu do následujících cílů specifických: 1) zmapovat rozsah a souvislosti sociálního vyloučení v lokalitách provedením 110 vstupních analýz (70 intenzivní komplexní podpora + 40 vzdálená dílčí podpora), 70 tematických výzkumů na místní úrovni a 8 průřezových výzkumů v tematických oblastech; 2) poskytováním systematické metodické a facilitační podpory 25 lokálním partnerstvím v rámci A) intenzivní komplexní podpory dospět k 70 Strategickým plánům sociálního začleňování obsahujících synergická opatření v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti, komunitní práce, sociálního bydlení, práce s rodinnou, zdraví, bezpečnosti a prevence kriminality a oddlužování. Poskytnout obcím služby i po ukončení intenzivní podpory formou B) komplexní vzdálené podpory a v případě C) vzdálené dílčí podpory pomoci lokalitám ke vzniku 40 plánů podpory; 3) poskytováním odborného poradenství lokálním partnerům umožnit realizaci jednotlivých integračních opatření a naplnit tak cíle obsažené ve Strategických plánech (v každé lokalitě 4 opatření, celkem 280) nebo plánů podpory (v každé lokalitě se vzdálenou dílčí podporou 1 opatření, celkem 40 opatření); 4) nabídnout místním samosprávám a lokálním aktérům odborné poradenství pro jejich samostatné řešení problémů sociálně vyloučených lokalit vycházející z politik a centrálních metodik (v součinnosti s garanty daných oborů vznikne 5 nových či aktualizovaných metodik, které doplní stávající soubor příruček Agentury pro obce); 5) rozvinout kvalifikovanou a otevřenou komunikaci o problému sociálního začleňování s pomocí 70 lokálních komunikačních strategií, posílit participaci sociálně vyloučených a široké skupiny odborné veřejnosti na řešeních v oblasti sociálního
25
Koordinovaný přístup bude uplatňován v rámci intenzivní komplexní podpory (A) po dobu 3 let. Obce, které nemají ambice řešit otázku sociálního začleňování komplexně, nehodlají využít více než jeden operační program, ale trápí je pouze jeden problém, budou spolupracovat s Agenturou v rámci vzdálené dílčí podpory (C) po dobu 1 roku.
28
začleňování
a
posílit
komunikaci
se
zahraničními
nositeli
dobrých
praxí
prostřednictvím 2 zahraničních cest; 6) zhodnotit úspěšnost celého projektu provedením 70 evaluací Strategických plánů sociálního začleňování a 1 celkové evaluace projektu, vytvořit 1 evaluační manuál pro hodnocení práce Agentury v lokalitách.
Obce budou do Koordinovaného přístupu zapojovány postupně v tzv. vlnách. Režim postupného zapojování lokalit do Koordinovaného přístupu je závislý především na dvou zásadních faktorech: a) na disponibilním počtu volných úvazků lokálních konzultantů; b) na velikosti lokality 26 . Ukázalo se, že pro zapojení minimálně 70 obcí do Koordinovaného přístupu do roku 2020, bylo nezbytně nutné zahájit spolupráci s několika desítkami obcí již před započetím předkládaného Individuálního projektu Agentury (tj. již v roce 2015). První vlny koordinovaného přístupu sloužily k ověření metodiky Koordinovaného přístupu. Ta byla na základě dosavadních zkušeností z prvních vln revidována, její revize byla schválena Monitorovacím výborem Agentury dne 2. 10. 2015. V současné době je v Koordinovaném přístupu zapojeno 28 samospráv obcí nebo svazku obcí, které jsou dle stavu prací na tvorbě a především termínu schválení Strategického plánu rozděleny do 3 vln. Spolupráce s těmito obcemi započala v rámci stávajícího Individuálního projektu Agentury podpořeného z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který bude ukončen do 31. prosince 2015. Pro zachování kontinuity zahájených procesů spolupráce mezi Agenturou a obcemi by bylo ideální, kdyby byl předkládaný nový Individuální projekt zahájen k 1. lednu 2016. Nedošlo by tak k rozpadu lokálních partnerství a ke zpoždění při
26
V průběhu implementace Koordinovaného přístupu se potvrdilo, že původní koncept založený na poměru jedna obec = 0,5 úvazku lokálního konzultanta není pro velká města nebo svazky většího množství obcí udržitelný. Agentura přistoupila v roce 2015 k pilotnímu testování minitýmu v Ostravě, kde se do Koordinovaného přístupu zapojilo celé statutární město. Následovaly dva svazky obcí, resp. mikroregiony (Frýdlantsko – 20 obcí, Osoblažsko – 23 obcí), kde se ověřovala velikost potřebné personální dotace s ohledem na počet obcí, resp. jejich velikost. Velikost lokality je nyní odvozována jednak od počtu zapojených obcí a zároveň od počtu obyvatel. Níže uvedená tabulka zpřehledňuje nové personální nároky dle těchto dvou parametrů: 5.000 – 50.000 obyvatel/1 – 10 obcí 50.000 – 100.000 obyvatel/10 -20 obcí 100.000 - 150.000 obyvatel/20 -30 obcí 200.000 - 250.000 obyvatel 250.000 - 300.000 obyvatel nad 300.000 obyvatel
29
0,5 úvazku 1,0 úvazek 1,5 úvazku 2,0 úvazky 2,5 úvazky 3,0 úvazky.
tvorbě Strategických plánů nebo při zpracování žádostí o dotace v rámci vyhlášených výzev tří stěžejních Operačních programů (OPZ, OPVVV, IROP)27. Spolupráce Agentury s obcemi probíhá dle jasně daného časového harmonogramu, přičemž ke spolupráci obce přistupují v tzv. vlnách. Pro jednotlivé vlny je typické: čerpání dotací pro obce 1. vlny (Strategické plány mají již schváleny); tvorba projektů a žádostí o dotaci u obcí 2. vlny (Strategické plány musí mít schváleny do 10. 11. 2015), tvorba Strategických plánů u obcí 3. vlny (ty budou schváleny v dubnu 2016) a včasné zahájení analytických prací a ustavování lokálních partnerství pro obce 4. vlny (od ledna 2016). Jednotlivé vlny se od sebe liší začátkem zahájení spolupráce a termínem schválení Strategického plánu sociálního začleňování. Strategický plán bývá schválen zpravidla v prvním roce od začátku spolupráce obce s Agenturou. Pokud se však do Koordinovaného přístupu zapojily lokality, které již s Agenturou spolupracovaly dříve, může být doba nutná pro zpracování plánu kratší. Naopak se ukázalo, že některé lokality (zejména větší města či mikroregiony – kde je nutné schválení Strategického plánu všemi zastupitelstvy zapojených obcí) potřebují pro vyjednání a schválení Strategického plánu delší čas. Je proto možné, že některé lokality naberou zpoždění a „spadnou“ díky tomu do další vlny. Seznam obcí zapojených v současné době do realizace Koordinovaného přístupu ukazuje Tabulka 5.
Tabulka 5: 1. vlna / 10 obcí 2. vlna / 15 obcí
3. vlna / 3 obce
Dubí, Chodov, Kadaň, Krnov, Obrnice, Odry, Osoblažsko, Ostrava, Roudnice nad Labem, Štětí Bruntál, České Velenice, Frýdlandsko, Jesenicko - Mikulovice, Klášterec nad Ohří – Vejprty, Kolín, Litvínov, Moravský Beroun, Poběžovicko, Příbram, Ralsko, Slaný, Velké Hamry, Vrbensko, Žluticko Brno, Děčín, Kraslice28
27
Například pro 10 obcí první vlny Koordinovaného přístupu již byla výzva v rámci OPZ vypsána v září 2015 (č. 26) s alokací 610 mil. Kč a pro obce druhé vlny bude vypsána v prosinci 2015. Obdobně jsou již pro obce první vlny Koordinovaného přístupu vypsány výzvy v rámci IROP (říjen 2015 – sociální podnikání, listopad 2015 – investice do infrastruktury předškolního vzdělávání). V rámci OP VVV se připravuje speciální výzva pro obce zapojené do Koordinovaného přístupu, která bude vypsána v lednu 2016. 28
Uvedený výčet obcí je pouze indikativní. O vyhlášení 3. vlny se vedou mezi Agenturou a MPSV jednání. MPSV zvažuje také možnost úpravy obsahu výzvy pro 2. vlnu (výzva č. 46), která by zahrnula obce z nyní plánované 3. vlny.
30
Vyhlášení čtvrté vlny bylo schváleno Monitorovacím výborem Agentury dne 2. 10. 2015, přihlášky ke spolupráci s Agenturou v rámci Koordinovaného přístupu mohou obce či jejich svazky zasílat do 27. 11. 2015, výběr obcí provede Monitorovací výbor dne 16. 12. 2015. Níže uvedený odhad následujících vln Koordinovaného přístupu v Tabulce 6 je proto indikativní a bude záviset na výše popsaných faktorech.
Tabulka 6: vlny 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
vlna vlna vlna vlna vlna vlna vlna
vstup a ukončení spolupráce s Agenturou 2013* – 2017(18) 2013* – 2017(18) 2013* – 2017(18) 2016 – 2018 2017 (I. pololetí) – 2019 2017(II. pololetí) – 2019 2018 - 2020
počet lokalit 10 lokalit 15 lokalit 3 lokality 15 lokalit 6 lokalit 10 lokalit 11 lokalit
Kumulativní součet 10 25 28 43 49 59 70
*
V prvních třech vlnách se prolínají obce, které vybral do Koordinovaného přístupu Monitorovací výbor Agentury v únoru 2015 s obcemi, se kterými Agentura spolupracovala již dříve v rámci klasické tříleté spolupráce a které se rozhodly plynule přejít do aplikace metody Koordinovaného přístupu v průběhu této spolupráce.
Agentura zvolila pro řízení individuálního projektu filosofii maximální odpovědnosti státu s pozitivním dopadem na svou stabilitu a do manažerských pozic obsadila „kmenové“ zaměstnance Úřadu vlády ČR jak v zaměstnaneckém poměru (zákoník práce), tak ve služebním poměru (zákon o státní službě), kteří mají nebo budou mít uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Současný model 1 ředitel a 2 vedoucí oddělení bude nahrazen novým modelem v podobě 1 ředitel a 6 vedoucích oddělení (3 z nich budou vedoucí regionálních center). Regionální centra budou samostatná oddělení složená z lokálních konzultantů a plnohodnotného týmu odborných poradců. Regionální centra zajistí rychlejší kontakt s obcemi zapojenými do Koordinovaného přístupu, masivnější odbornou podporu lokálním konzultantům a obcím, hlubší místní znalosti a vhled do řešení problematiky i přenos informací a spolupráce na úrovni integrovaných nástrojů (RSK, ITI, IPRÚ, MAS). Regionální centra budou zřízena ve spádových oblastech s vysokou hustotou spolupracujících obcí, v průběhu trvání projektu a změně v počtu a složení spolupracujících měst se může jejich umístění změnit. Pro první období realizace projektu od ledna 2016 předpokládáme jejich vznik v Ústí nad Labem (zázemí pro Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj), Ostravě (Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj) a Praze (pro zbytek území).
31
Činnosti tří dalších oddělení reflektují v maximální možné míře obsah Klíčových aktivit projektu. Bude se jednat o: oddělení lokálních koncepcí a sociálního začleňování; oddělení metodiky a koordinace; oddělení výzkumů, projektů a komunikace. Management Agentury se změní z vertikálního pojetí, kdy nyní řídí 70 pracovníků (2 projekty s různými typy úvazků a smluv) pouze 2 vedoucí a ředitel na horizontální pojetí 6 oddělení s adresnějším rozdělením odpovědností. Umožní to řediteli Agentury i vedoucím pracovníkům efektivněji využít specializaci jednotlivých členů týmu a zajistit řízenou kooperaci uvnitř oddělení i mezi odděleními navzájem. Práce na finančním zajištění realizace předkládaného individuálního projektu a jeho organizačně personálním ukotvení započali již v červnu 2015 přípravou návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a pokračovali v září a říjnu návrhem systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2016. Agentura, jako jeden z útvarů Úřadů vlády ČR, má ve schváleném rozpočtu Úřadu vlády na rok 2016 vyčleněny finanční prostředky na spolufinancování projektu a zároveň bylo vládou ČR schváleno navýšení počtu zaměstnanců Úřadu vlády ČR o 53 nových systemizovaných služebních a pracovních míst. To nám umožnilo v rámci systemizace s účinností od 1.1.2016 navrhnout novou organizační strukturu Odboru pro sociální začleňování (Agentura) platnou k 1. lednu 2016. Celkem bude Agentura tvořena 11 zaměstnanci, jejichž mzda bude hrazena plně ze státního rozpočtu Úřadu vlády ČR a 53 pracovníky zaměstnanými na dobu určitou po dobu trvání projektu, jejichž mzda bude hrazena z rozpočtu projektu. " Nesrovnalosti v systemizační tabulce Úřadu vlády č. 1a) jsme zaznamenali a přijali opatření k odstranění těchto nesrovnalostí. Z tohoto důvodu byl materiál týkající se systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2016 stažen ze schůze vlády dne 2.12.2015 a ve změněné podobě předložen k projednání dne 7.12.2015. Dle námi dostupných informací byla schválena systemizace v podobě 11 pracovních míst na dobu neurčitou s úhradou výdajů ze státního rozpočtu a 53 pracovních míst na dobu určitou po dobu trvání projektu s úhradou z rozpočtu projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování".
32
11.3 Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami – Individuální projekt systémový OP Výzkum, vývoj a vzdělávání
Individuální systémový projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami, který je zpracováván na základě výzvy č. 02_15_01 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání je komplementární k projektu Systémové zajištění sociálního začleňování. Charta projektu (návrh projektu) byla 13. listopadu 2015 zaslána Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídícímu orgánu OPVVV a bude předložena ke schválení Monitorovacímu výboru OPVVV v prosinci 2015. Předpokládáme realizaci projektu od pololetí roku 2016 s ukončením v březnu 2022 (délka trvání bude 70 měsíců) s odhadovanou finanční náročnosti ve výši 225 mil. Kč. Individuální projekt OPVVV doplní činnosti Agentury v rámci Lokálních partnerství a Koordinovaného přístupu o oblast kvalitního a inkluzivního vzdělávání. To je také důvodem, proč se oblast inkluzivního vzdělávání, jinak nedílná a důležitá součást opatření sociálního začleňování, neobjevuje v projektu OPZ Systémové zajištění sociálního začleňování. V rámci individuálního projektu OPVVV vzniknou pozice lokálních konzultantů pro inkluzivní vzdělávání, pozice expertů/metodiků pro inkluzivní vzdělávání i projektových poradců na OPVVV. Individuální projekt OPVVV se od pololetí 2016 stane součástí nové organizační struktury Agentury vybudované v rámci IP OPZ a lokální konzultanti pro inkluzivní vzdělávání i další odborníci na oblast vzdělávání budou dislokování do regionálních center. Agentura počítá s aktivní spoluprací s ČŠI při realizaci IPs financovaného z OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. Konkrétně bude spolupráce probíhat v území za účelem podpory realizace aktivit IPs ČŠI, dále na úrovni výměny výsledků a výstupů projektů a odborná spolupráce na národní úrovni v rámci tzv. odborného panelu. Obdobně je nastavena spolupráce s dalšími organizacemi v resortu MŠMT, které realizují IPs v oblasti kvalitního a inkluzivního vzdělávání, tj. Národní ústav pro vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání.
Základní obrysy spolupráce byly
konzultovány již 3. 11. 2015.
Cílem projektu je v souladu s Koordinovaným přístupem podpořit na místní úrovni kvalitní a inkluzivní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami (70 obcí v intenzivní komplexní podpoře a minimálně 10 ve vzdálené dílčí). Cíl bude naplněn prostřednictvím lokálních analýz vzdělávací soustavy a potřeb, podporou procesu strategického plánování na úrovni obce, participací veřejnosti, především rodičů dětí a pedagogů na podobě vzdělávací
33
soustavy a inkluzivních opatření, vzděláváním pedagogů, vyhledáváním české i zahraniční dobré praxe a jejím sdílením. Přínosy projektu, respektive realizovaného procesu podpory kvalitního a inkluzivního vzdělávání na místní úrovni pro území se sociálně vyloučenými lokalitami spatřujeme v/ve: -
formulaci potřeb a nástrojů k jejich naplnění v rámci strategického plánování;
-
podpoře vzájemné komunikace a spolupráce mezi klíčovými aktéry za účelem podpory za účelem vytvoření aktivní spolupracující sítě;
-
motivaci klíčových pracovníků (ředitelé, pracovníci školy, úředníci) místní výchovně vzdělávací sítě;
-
poskytování vhodných podnětů a příkladů české i zahraniční dobré praxe za účelem nalezení vhodných modelů a podpory rozvoje těchto modelů;
-
poskytování odborné a metodické pomoci území se sociálně vyloučenými lokalitami při tvorbě místních akčních plánů jako nástroje pro rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání v místní výchovně vzdělávací síti s respektováním místně specifických problémů a potřeb;
-
zvyšování povědomí o důležitosti a prospěšnosti nastavené cesty změny;
-
propojování relevantních aktérů v rámci regionů.
Projekt bude mít výstupy uvedené v Tabulce 7. Tabulka 7: Název výstupu Strategické plány sociálního začleňování
Plány podpory
Analýzy
Stručný popis
Účel
Předpokládá se vznik 70 plánů, v nichž bude zpracována kapitola či část zahrnující podporu inkluzivního vzdělávání, které budou realizovány, implementovány, evaluovány a na základě evaluace případně inovovány. V plánech podpory na místní úrovni bude zahrnuto téma kvalita a inkluzivní vzdělávání. Plány vzniknou v obcích, kterým bude poskytována vzdálená dílčí podpora po dobu max. 1 roku. V každé zapojené obci budou provedeny vstupní/mikroanalýzy pro potřeby strategického plánování. Budou také provedeny analýzy jako podklad pro dvě metodiky.
Účelem je nastavení cílů a opatření vedoucích k podpoře kvalitního a inkluzivního vzdělávání na místní úrovni.
34
Účelem je nastavení cílů a opatření vedoucích k podpoře kvalitního a inkluzivního vzdělávání v rovině řešení pouze vymezené skupiny problémů. Zjištění relevantních kvalitativních, případně i kvantitativních, informací pro potřeby zhodnocení situace v území a následné využití v procesu plánování. Analýzy by měli také poukázat na faktory či okolnosti, které vedou či nevedou k segregaci a podpoře
Pracovní skupiny na podporu inkluzivního vzdělávání
Tyto pracovní skupiny vzniknou ve všech zapojených obcích.
Konference
Předpokládá se realizace regionálních konferencí v krajích a jedné celorepublikové. Workshopy jsou určeny zejména pro odborníky ve vazbě na oblast kvalitního a inkluzivního vzdělávání. Setkání jsou určená zejména pro rodiče a širší odbornou a laickou veřejnost ve vazbě na oblast kvalitního a inkluzivního vzdělávání.
Workshopy
Setkání
Evaluace
Snahou projektu je v relevantních případech měřit dopady projektu, ale vždy ve všech zapojených obcích provést zhodnocení realizace Strategických plánů.
Interní evaluace
Zhodnocení průběhu spolupráce s obcemi. Dokument popisující nastavení celého procesu evaluace.
Evaluační manuál
Komunikační strategie
Metodika realizace strategií rozvoje vzdělávání v oblasti inkluze a rovných příležitostí v uzavřených místních soustavách Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního vzdělávání na místní úrovni Memoranda o spolupráci
Exkurze a stáže
Zprávy zahraničních
Dokument podpořený odbornými konzultacemi, pomáhající nastavení komunikačních kanálů, ve vazbě na místní specifika, při komunikaci cílů a opatření na podporu kvalitního a inkluzivního vzdělávání. Bude popisovat efektivní formy spolupráce při procesu plánování.
inkluzivního vzdělávání. Zapojení všech relevantních aktérů do plánování opatření v rámci Strategického plánu sociálního začleňování na podporu inkluzivního vzdělávání. Harmonizace přístupů obcí k oblasti inkluzivního vzdělávání na území jednotlivých krajů. Harmonizace vize a cílů v oblasti podpory kvalitního a inkluzivního vzdělávání na místní úrovni. Zvýšení porozumění, připravenosti a podpory pro vzdělávání dětí a žáků, žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami s důrazem na žáky a žákyně s odlišnými životními podmínkami a pocházejícími s odlišného kulturního prostředí. Zhodnocení realizace projektu ve všech zapojených obcích z důvodu konstatování naplnění či nenaplnění stanovených cílů projektu a v relevantních případech změření dopadu projektu do území. Průběžné zjišťování silných a slabých stránek spolupráce obcí a žadatele. Nastavení evaluačních kritérií, zajištění provedení evaluace dle harmonogramu projektu, zjištění dopadů projektu na situaci v oblasti vzdělávání. Poskytnutí odborné podpory obcím při komunikaci velmi citlivého tématu změn ve vzdělávání pro rodiče i odborníky ve vazbě na proces sociálního začleňování. Je určená zejména pro zřizovatele škol a školských zařízení na místní úrovni.
Bude popisovat příklady dobré praxe.
Je určený zejména pro školy a školská zařízení.
Aktéři budou plně zapojeni do Koordinovaného přístupu na základě memoranda o spolupráci mezi Agenturou a samosprávou. Jedná se jak o zahraniční, tak i domácí stáže určené zejména pro úředníky obcí a pracovníky školských zařízení. Dokument ve stanoveném rozsahu,
Realizace metodiky Koordinovaného přístupu.
35
Zprostředkování inspirující dobré praxe s cílem podpory změny, jejího rozvoje a udržení Poskytnutí expertní zpětné vazby od
expertů
který bude formulovat expertní stanoviska k zamýšleným cílům a opatřením, zejména v případě velkých obcí či mikroregionů.
zkušených odborníků mimo ČR ke komplexním a rozsáhlým záměrům v oblasti podpory kvalitního a inkluzivního vzdělávání.
Projekt prošel při jeho přípravě množstvím konzultací, které jsou povinné z výzvy a prováděcích dokumentů k výzvám. Při konzultacích byl upravován obsah i rozsah projektu především byla zdůrazněna důležitost motivace rodičů a odborné veřejnosti k přijetí změn vedoucích ke kvalitnímu a inkluzivními vzdělávání, posílení praktických dopadů projektu na podobu vzdělávací soustavy zapojených lokalit zvýšeném počtu stáží a exkurzí a důrazem na komunikační a mediální podporu plánovaným procesům. Mezi povinnými konzultačními místy byly odborné útvary Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy i Ministerstva práce a sociálních věcí (snaha o odstranění duplicit a kompetenčních přesahů), přímo řízené organizace MŠMT – Národní institut dalšího vzdělávání, Národní ústav pro vzdělávání, Česká školní inspekce (zajištění komplementarity s jejich IPs), nestátní neziskové organizace – Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, Liga lidských práv, Slovo 21, Začít spolu Broumov (odborný pohled). Řídící orgány OPZ a OPVVV budou v průběhu realizace obou individuálních projektů podrobně sledovat jejich komplementaritu.
12. Závěr Z evaluace dosavadní činnosti Agentury pro sociální začleňování jednoznačně vyplývá, že Agentura je unikátním a efektivním nástrojem státu v oblasti sociálního začleňování. V rovině metodické a koordinační využila svůj odborný potenciál při přípravě a evaluaci Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 či připomínkování odborných nelegislativních i legislativních materiálů. Výsledkem této činnosti je mimo jiné 311 inovovaných produktů, mezi něž se řadí metodiky, manuály dobré praxe, výzkumy a strategické materiály. Podrobné zhodnocení intervencí Agentury na lokální úrovni ukázalo, že je dobře odborně vybavena a má zvládnuté zejména procesní otázky intervence. Naprostá většina místních aktérů se shodla na tom, že spolupráce s Agenturou byla pro obec přínosem. Za hlavní přínos činnosti Agentury na lokální úrovni je považováno propojení do té doby často
36
solitérních místních subjektů participujících na sociálním začleňování a vytvoření komunikačních a pracovních platforem, díky nimž lze v místě vytvořit soustředěnou aktivitu směřující k integraci sociálně vyloučených. Spolu s tím si místní aktéři osvojili nové pracovní postupy, které jim pomohly při řešení integračních otázek. Z evaluace rovněž vyplynulo, že by Agentura měla nadále plnit roli prostředníka mezi státem a samosprávami, posílit oboustranný přenos informací tak, aby vrcholné orgány státní správy měly přehled o reálné situaci v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, který mohou využít při formulování obecných sociálních politik. Efektem působení Agentury ve všech obcích bez ohledu na míru celkového úspěchu spolupráce bylo nastartování integračních a inkluzívních snah, které by bez její přítomnosti často vůbec nevznikly. Zásadním obecným zjištěním evaluace je fakt, že intervenční činnost Agentury je úspěšná tam, kde má podporu politického vedení a místní samosprávy, její činnost je tedy vysoce citlivá na volební cyklus a s ním související politické strategie obcí. Důležitá je rovněž prvotní motivace obce pro navázání spolupráce s Agenturou. Úspěšně se integrační procesy prosazují také tehdy, pokud na nich aktivně participují místní aktéři včetně obyvatel SVL a veřejnosti. Pokud jde o zhodnocení konkrétních dopadů na situaci v obcích, které spolupracovaly s Agenturou, největších konkrétních úspěchů bylo dosaženo v oblasti sociálních služeb, velmi úspěšná byla Agentura také v zavádění služby dluhového poradenství, dařilo se i v oblasti bezpečnosti. V otázkách vzdělávání bylo prokazatelně dosaženo úspěchů v síťování jednotlivých školských zařízení a iniciaci inkluzivních snah. Co se týče zaměstnanosti, dobrého efektu bylo dosaženo v zakládání sociálních podniků, ve vytváření lokálních sítí zaměstnanosti, v realizaci projektů na podporu zaměstnanosti či iniciaci služeb pracovního a kariérního poradenství. Nejméně přesvědčivý dopad měla činnost Agentury v oblasti bydlení, kde se naplnily zadané indikátory průměrně v polovině obcí. Řešení bydlení sociálně vyloučených je ovšem jednou z nejsložitějších, politicky nejproblematičtějších a zároveň finančně nejnáročnějších aspektů sociálního začleňování, která je vázaná na existenci zákona o sociálním bydlení. Dosavadní činnost Agentury v lokalitách byla posuzována především na základě procesních ukazatelů. Hodnocen byl tedy například počet organizací zapojených v lokálním partnerství, počet pracovních skupin a jejich jednání, vytvoření situačních analýz a strategických plánů, počet realizovaných projektů a podpořených osob, počet založených 37
sociálních podniků, počet nově zavedených podpůrných opatření na školách, vznik nediskriminujících pravidel přidělování bytů, počet bytů vyčleněných pro sociální bydlení, počet nově zavedených nebo rozšířených služeb atd. V dalším období činnosti Agentury chceme tento způsob hodnocení efektivity překonat a nastavit systém hodnocení dopadů činnosti Agentury přímo na obyvatele sociálně vyloučených lokalit a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Samostatnou kapitolou je úspěšné působení Agentury v oblasti projektového poradenství, kde se jí podařilo přispět k iniciování a podpoře při realizaci projektů z evropských strukturálních fondů v úhrnné hodnotě vyšší než 1,2 miliardy Kč. Ze současných kompetencí a úkolů uložených vládou Agentuře je možné vyzdvihnout tvorbu věcného záměru zákona o sociálním podnikání (bude předložen vládě v lednu 2016) a tvorbu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na léta 2016 až 2020 (bude předložena vládě ČR v prosinci 2015).
38
