29.4.2015
Téma cvičení
Makroekonomie I
Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika
Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
Nominální a reálná úroková míra
Výpočet reálné úrokové míry
Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu je velmi důležité, proto se rozlišuje se nominální a reálná úroková míra. Nominální úroková míra vyjadřuje procentní přírůstek z uložené částky. Reálná úroková míra vyjadřuje procentní změnu kupní síly, neboli o kolik procent zboží si lze koupit více. Bere se v úvahu změna cenové hladiny – míra inflace.
iR = iN – π iR …. reálná úroková míra iN …. nominální úroková míra π …. míra inflace
Příklad Ekonomika byla ve sledovaném období charakterizována následujícími údaji: nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 9 %, nominální úroková míra činila 11 %, míra nezaměstnanosti byla 5 % a reálný hrubý domácí produkt vzrostl o 3 %. Vypočtěte: a) Kolik přibližně činila míra inflace b) Kolik činila reálná úroková míra
Řešení Kolik přibližně činila míra inflace Dáno: nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 9 % reálný hrubý domácí produkt vzrostl o 3 % Východisko – vzorec: % změna reálného důchodu = % změna nominálního důchodu – % změna cenové hladiny 3 = 9 - % změna cenové hladiny % změna cenové hladiny (míra inflace) = 6 % a)
1
29.4.2015
Řešení
Příklad
b) Kolik činila reálná úroková míra iR Dáno: Nominální úroková míra iN …… 11 % Míra inflace π …… 6 % Vzorec: iR = iN – ̟ iR = 11 % - 6 % = 5 %
P. Samuelson převedl původní Philipsovu mzdově inflační křivku na cenově inflační křivku. Mzdová inflace činila 15 % a tempo růstu produktivity práce dosahovalo 6 %. Kolik činila cenová inflace?
Řešení
Otevřená ekonomika
Dáno: Mzdová inflace …….. 15 % Produktivita práce …….. 6% Východisko: Cenová inflace (v %) = Mzdová inflace (v %) – Růst produktivity práce (v %) Cenová inflace = 15 - 6 = 9 %
Vnější ekonomické vztahy
Otevřená ekonomika – teorie absolutní a komparativní výhody
Složky vnějších ekonomických vztahů 1.
Otevřená ekonomika - základem je existence vnějších ekonomických vztahů, žijeme v době globalizoavané ekonomiky, kde jednotlivé státy jsou vzájemně propojeny.
2. 3. 4.
Pohyb komodit Pohyb pracovních sil Pohyb kapitálu Pohyb transferů
2
29.4.2015
Mezinárodní obchod – pohyb komodit Výchozí filozofie: Každý stát stejně jako každý jedinec je univerzální spotřebitel, ale ne univerzální producent. Teoreticky si lze představit, že si každá země může vyrobit jakékoliv produkty, které potřebuje. Otázkou však je, kolik ji to bude stát a zda pro ni někdy není někdy méně nákladné raději určité množství dovézt. V tom je podstata mezinárodního obchodu – jednotlivé země mají rozdílné náklady na produkci určitých komodit.
Export Výsledky ekonomických aktivit, které byly uskutečněny v tuzemsku jsou používány v zahraničí: export statku export služeb export kapitálových aktiv (prodej aktiv do ciziny, příjmy z fin. aktiv v cizině, úvěry od zahraničí)
Co je mezinárodní – zahraniční obchod? Zahraniční obchod je směna komodit výrobků a služeb, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice.
Složky zahraničního obchodu
Export Import
Import Výsledky ekonomických aktiv, skutečněných v zahraničí, jsou využívány v tuzemsku. Import statku Import služeb Import kapitálových aktiv (platby za nákup aktiv v zahraničí, výplata dividend cizincům, splácení úvěru poskytnutých ze zahraničí)
Podstata zahraničního obchodu Země, která má nízké výrobní náklady u určité komodity, kdežto u jiné vysoké, se může na zboží s nízkými náklady specializovat a vyvážet jej. Naopak zboží, u kterého má vysoké výrobní náklady, může přestat vyrábět a raději jej importovat.
3
29.4.2015
Proč se země liší ve výrobních nákladech? Několik aspektů: Rozdílné přírodní a klimatické podmínky Rozdílné vybavení surovinovými zdroji Rozdílné kvalifikační struktury obavatelstva Historické aspekty
Vysvětlení ekonomických výhod mezinárodního obchodu absolutní výhoda - nižší náklady, vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech. Pro ostatní státy je ekonomičtější zboží dovézt než ho doma vyrábět dráž (s větší spotřebou domácích zdrojů - výrobních faktorů); komparativní výhoda - komparativní můžeme přeložit jako poměrná, srovnávací výhoda. Souvisí s omezeností zdrojů (viz hranice produkčních možností) každé země. Pro zemi, která dosahuje absolutní výhodu u všech vyráběných výrobků (rozvinutou zemi) je výhodné vyrábět produkci, u které dosahuje ve srovnání s ostatními zeměmi co největší absolutní výhodou a ostatní výrobky (i když zde také dosahuje absolutní výhodu) dovážet, protože tím si na jedné straně uvolní zdroje pro nejlukrativnější a nejefektivnější výrobek a zároveň umožní druhé zemi také něco vyvážet a získávat tak devizy, protože jinak by jí nemohla za její export platit. Tato země tak dosáhne komparativní (srovnávací) výhodu a spokojená i druhá země (méně rozvinutá), která si mezinárodním obchodem taktéž ekonomicky pomohla.
Víno 12 16
některé země mají monopol přírodních a klimatických podmínek (banány nerostou všude, nafta, zlato a drahé kamení taktéž nejsou rovnoměrně rozděleny apod.), odlišné preference domácností různých zemí (např. české sklo, skotská whisky nebo ruský kaviár jsou proslulé značkou, kterou mohou spotřebitelé řady zemí světa preferovat), absolutní a komparativní výhody - ekonomické výhody, které vedou k mezinárodnímu obchodu.
Teorie absolutních výhod Absolutní výhoda - nižší náklady, vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech. Typický příklad: Existují dvě země: A, B Předpokládá se, že práce je jediným výrobním faktorem Každá ze zemí vyrábí dva produkty: víno, pšenici V zemi A je potřeba na 1 litr vína 12 hodin práce, v zemi B 16 hodin. Země A potřebuje 8 hodin k výrobě 1 kilogramu pšenice, kdežto země B pouze 4 hodiny.
Průběh mezinárodního obchodu (podle absolutní výhody)
Řešení příkladu Země A B
Obecné ekonomické pohnutky k mezinárodnímu obchodu
Pšenice 8 4
Mezinárodní obchod bude probíhat na základě absolutních výhod: země A má absolutně nižší náklady na výrobu vína a země B má absolutně nižší náklady u pšenice.
4
29.4.2015
Cvičný úkol
Řešení
Jak musíme změnit údaje v tabulce, aby mezinárodní obchod na základě absolutních výhod mezi zeměmi A a B neprobíhal?
Mezinárodní obchod neprobíhá (na základě absolutní výhody) Země A B
Víno 12 16
Pšenice 12 16
Interpretace komparativní metody Země A B
Víno 16 12
Pšenice 8 4
U země B dáme stejná čísla (zachycující množství práce potřebné k výrobě jedné jednotky komodity), jako jsou u země A.
Teorie komparativních výhod V případě komparativních výhod se exportují komodity, u kterých jsou relativně nižší náklady.
Závěry z tabulky – komparativní výhoda Země B potřebuje na výrobu 1 litru vína 12 hodin práce oproti zemi A, která potřebuje 16 hodin práce, lze tedy říci, že země B je u vína 1,3 krát produktivnější (16/12). U pšenice potřebuje na 1 kg země B 4 hodiny práce, kdežto země A 8 hodin. Země B je tedy u pšenice 2 krát produktivnější (8/4). -------------------------------------------------------------Země B s bude specializovat na pšenici, neboť tam je produktivnější. Země A na víno, neboť má relativně menší nevýhodu. Země A komparativní výhodu na víno, země B na pšenici.
5
29.4.2015
Platební bilance Obecná definice: Je systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty dané země za určité časové období.
Běžný účet - struktura Obchodní bilance – export a import statků Bilance služeb – export a import služeb Bilance výnosů – jde o převod důchodů z vlastnictví: mzdy, dividendy, úroky, atd. Běžné převody – příspěvky mezinárodním organizacím
Finanční účet Přímé zahraniční investice – jestliže vzniká podíl na řízení společnosti Portfoliové investice Ostatní investice
Struktura platební bilance Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Saldo chyb a opomenutí Změna devizových rezerv
Kapitálový účet Jedná se o kapitálové transfery, např. odpuštění dluhů.
Saldo chyb a opomenutí, změna devizových rezerv Saldo chyb a opomenutí - vzniká z důvodu metodických a statistických nedokonalostí. Změna devizových rezerv – zahraniční měny, zlato, apod. v držení zejména centrální banky.
6
29.4.2015
Opakování
Příklad
Příklady
Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. a) 2340 b) 3520 c) 2000 d) jiná odpověď e) 1950
Řešení
Příklad
S = -300 + 0,15 YD Ca = 300 c = 0,85 YD = 300 + 0,85YD YD = 2000 c) 2000
Řešení Dáno: Náklady = 10 % ux = 4 % u =? Východiska: 1O = (u – 4) x 2 u=9%
Náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky skutečně vytvořeného produktu od potenciálního produktu činí 10%. Jaká je skutečná míra nezaměstnanosti, jestliže přirozená míra nezaměstnanosti je 4 %.
Příklad Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky Y od Y* když u = 10% a u* = 5%. Y* = 1000 mld. a) 150 mld b) 50 mld c) 200 mld * d) 100 mld e) jiná odpověď
7
29.4.2015
Řešení (u – u*) x 2 (10 – 5) x 2 = 10% Y* d) 100 mld
8
