N Likvidace ekologických zátěží N Nepřetržitá havarijní služba pro úniky závadných látek
N Moderní sanační postupy N Hydrogeologické průzkumy a nové zdroje vody N Inženýrskogeologické průzkumy N Vodovody a kanalizace N Průzkumné práce za účelem
zjištění existence ekologické zátěže N Odběry vzorků a zajištění analýz (voda, zemina, stavební materiály) N Ekologické audity, analýzy rizik a posudky EIA N Úpravny vody
N Odradonování, optimalizační studie N Plastikářská výroba N Domovní čistírny odpadních vod N Semináře a konference N Vydávání odborných publikací
INZERCE
1307%¥.&,0.1-&9/¥ 4-6j#:75¤$)500#-"45&$)
Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim III, Czech Republic, tel.: +420 469 682 303-5, fax: +420 469 682 310, e-mail:
[email protected], www.ekomonitor.cz
INZERCE
Prezentace str. 12
„Styděl jsem se, že mezi těmi dvě stě osmdesáti jedna osobami sedím,“ říká o volbě prezidenta šéf senátorského klubu ODS Jiří Stříteský
Historicky nejlepší obchodní výsledky ČSOB Pojišťovny
ROZHOVOR, STRANY 10 a 11 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Firma přežila ultimátum města
www.csobpoj.cz
www.krajskenoviny.cz
číslo 3 /březen 2008
Pardubický kraj má nového hejtmana
Jihočeský kraj
ročník 7
cena 15
Synthesia a staré ekologické zátěže Prezentace
strana 8
strana 19
K TÉMATU
Mamutí hangár v Náměšti kraj Vysočina strana 15 Biomasa najde využití Královéhradecký kraj
Martin Bursík, ministr životního prostředí
strana 14 KOMENTÁŘ Když jsem při páteční volbě prezidenta, při defilé volitelů snad po padesáté z nejrůznějších úst slyšela vážené poslankyně, vážené senátorky, vážení všichni (kromě těch doma) a pak vyslechla cosi, co se dá nejpatřičněji přirovnat ke slovu humus, vyskočila jsem, že ty nestoudné ubohosti vypnu. Bylo to však silnější než já, byla jsem jak u vytržení. Nakonec jsem to, na rozdíl od některých volitelů, vše přežila ve zdraví, respektive nekleplo mě. Česká politická scéna předvedla striptýz nejhrubšího kalibru. Dodnes si ten hrůzyplný zážitek pamatuji a říkám si, to raději ať na Hradě sedí třeba Bolek Polívka, hlavně když si ho národ zvolí sám. Pevně věřím, že po obscénnostech spojených s volbou prvního muže naší země se k Bolkovi připojí i naši volitelé - zákonodárci a začnou se zaobírat změnou Ústavy. Mirkovi Topolánkovi je třeba pogratulovat. Opětovně vyhrál, Václav Klaus se stal prezidentem. Zdaleka ovšem není jisté, zda to je pro premiéra opravdové vítězství. Václav Klaus totiž v žádném případě není a nebude Dmitrij Medveděv. Navíc usedl na svého koně naposledy a vůbec není jasné, zda se z koníka nestane neřízená střela Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka
Po loňské listopadové smrti nejmladšího českého hejtmana Michala Rabase, který podlehl těžké nemoci, vedl Pardubický kraj vicehejtman Roman Línek. V únoru byl zvolen hejtman nový, který tradici nejnižšího věku drží také – dosavadní náměstek hejtmana Ivo Toman. Tomu dalo v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu svůj hlas třiačtyřicet zastupitelů. Toman, který si zodpovědnost za oblast dopravy ponechal i po svém zvolení, kromě kraje vede také kandidátku své strany do podzimních krajských voleb. (mes)
Účet za ekologické zátěže: 40 miliard Další desítky miliard jsou nutné, aby přestala tikat „časovaná bomba“ KRAJE ČR – Ekologické zátěže. Problém, se kterým se v České republice potýkají všechny kraje. Sami zástupci tuzemských hejtmanství je chápou jako „časované bomby, které nebezpečně tikají“. Kde všude tikají? Kdo je způsobil? A jak se daří eliminovat riziko? V České republice se dodnes nachází řada kontaminovaných míst. Podle vlády je to pozůstatek více než šedesátiletého působení nedemokratických režimů, které se nedokázaly rozumně postavit k ekologii. Současní ekologové zase tvrdí, že demokratický systém už měl dlouhou dobu
na to, aby situaci výrazně změnil. Systematické odstraňování starých ekologických zátěží začalo ve větší míře až po roce 1990. Za některé z nich převzal odpovědnost stát, jinde se angažují kraje. Do současné doby státní správa se samosprávami v tomto směru proinvestovala přes
čtyřicet miliard korun. Stále však podle odhadů na vyřešení situace chybí desítky miliard korun. Problémem ovšem nejsou jen peníze, ale také nejednotný postup. „Stále se nepodařilo zajistit jednotný, na národní úrovni koordinovaný přístup a některé oblasti nikdo neřeší. Jsou tak ohrožová-
ni občané – a to buď přímo, nebo prostřednictvím kontaminované podzemní vody,“ potvrdila KN Jarmila Krebsová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí České republiky. A doplnila, že ministerstvo připravuje „postupné řešení této nevyhovující situace.“ (pokračování na straně 3)
Hyundai už proinvestovala deset miliard Výstavba výrobních hal v Nošovicích stála Hyundai přes pět miliard korun, zbytek prozatím stály stroje a další výrobní zařízení. Stavební část je kromě administrativní budovy téměř dokončena, takže další investice půjdou v tomto roce už jenom do technologie. Celkem má stavba automobilky stát více než jednu miliardu eur. „Automobil Hyundai i30, který se začne sériově vyrábět v Nošovicích v březnu roku 2009, se stal nedávno ve Španělsku Autem roku 2008. Vítězství je pro Hyundai o to cennější, že je to vůbec poprvé, co se vítězem stal asijský výrobce. Všechny vavříny dosud sklízeli pouze evropští výrobci,“ uvedl mluvčí Hyundai Mo-
tor Manufacturing (HMMC) Czech Petr Vaněk. Auto se prozatím vyrábí pouze v Koreji. O zaměstnání v automobilce se uchází tisíce zájemců, náborové středisko v objektu budovy ČSAD u Frýdlantských mostů v některé dny doslova praská ve švech. Zájemci vyplňují dotazník a registrují se tak do firem-
ní databáze. „Samozřejmě že ne všichni, kdo se zaregistrovali, se nakonec skutečně stanou našimi zaměstnanci. Byli bychom spokojeni, kdyby se úspěšnost u náboru pohybovala někde okolo třiceti procent,“ řekl Jiří Havlín, vedoucí náborového týmu HMMC. „Letos přijmeme do výroby něco okolo 1 500 lidí,“ uvedl další člen týmu Rae-Wook Hong. Náborové centrum bude HMMC provozovat minimálně 2-3 roky. HMMC už v lednu tohoto roku avizoval případným uchaze-
čům o místo v automobilce nadstandardní příjmy, jejich výše však dosud nebyla upřesněna. Vedení automobilky předpokládá, že většina přijatých zaměstnanců bude z Moravskoslezského kraje, neplánuje proto v areálu továrny výstavbu ubytovny. K dispozici budou firemní autobusy, které prozatím jezdí z Ostravy a Frýdku-Místku. Od března budou dopravovat zaměstnance i z Karviné, Havířova a Nového Jičína. Pavel Plohák
Odstraňování starých ekologických zátěží je dlouhodobý a poměrně komplikovaný proces. Velmi se liší charakter kontaminace jednotlivých míst i míra jejich zamoření. To je dáno i geologickým prostředím v dané lokalitě a také složitostí vlastnických vztahů. Veřejné prostředky musí být investovány efektivně a transparentně i do sanací starých zátěží. Proces odstraňování starých ekologických zátěží není v ČR zajišťován z jednoho finačního zdroje. Největším finančním objemem se na odstraňování starých ekologických zátěží podílí ministerstvo financí, které zajišťuje plnění tzv. ekologických smluv, které mohly podniky privatizované v 2. vlně privatizace uzavírat s Fondem národního majetku. Na ty bylo již vynaloženo zhruba 36 miliard Kč. Staré ekologické zátěže jsou rovněž odstraňovány z prostředků MPO, MD a MO. MŽP se stará o odstraňování zátěží po Sovětské armádě. Podíl krajských úřadů je zatím zanedbatelný. Jejich zásadním problémem je nedostatek finančních prostředků. Masivní pomoc v této problematice nabízíme z Operačního programu Životní prostředí - veškeré podrobnosti jsou k dispozici na jeho internetové stránce www.opzp.cz. INZERCE
www.skeko.cz
2
ČESKÁ REPUBLIKA
| KN | březen 2008
Plnohodnotné kraje? V některých stále chybí krajské soudy Když se v roce 2000 změnilo územně-správní členění země, zdálo se, že se konečně našel ten pravý a fungující územně-správní systém. Kdo by však čekal, že si po osmi letech budou všechny kraje stejně rovné a plnohodnotné alespoň z hlediska úřadů, velice by se mýlil. Při zřizování čtrnácti nových krajů se totiž tato úprava nepromítla do uspořádání soudní soustavy a v šesti nově vytvořených krajích tak postupně místo krajských soudů vznikly pouze pobočky kraj-
ských soudů jiných krajů. Přesto se však o plnohodnotných krajských soudech pro všechny kraje nepřestalo mluvit. Jejich zřízení jde ruku v ruce se zřízením krajských policejních ředitelství, avšak s tím rozdílem, že na soudy si počkáme zřejmě déle. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila by policejní ředitelství měla být ve všech krajích nejpozději do roku 2012. U soudů je tento termín reálný mnohem méně. „My vnímáme realitu, že vznikem krajské
samosprávy je nutné upravit i struktury ostatních orgánů veřejné moci, které v zemi působí, tedy i orgány moci soudní. Říkáme však, že takový proces nesmí probíhat zbrkle, a proto je rok 2012 rokem, kdy by ve všech krajích mohly být i krajské soudy. Říkám mohly, protože je to věcí vlády a parlamentu a ten o tom ještě nerozhodl,“ řekl ministr při únorové návštěvě Pardubic, na které si prohlédl pozemek pro plánovanou výstavbu nové soudní budovy.
Legislativní proces však není to jediné, co zavedení plnohodnotné krajské justice brzdí. Je to také věcí výstavby nových budov krajských soudů. Ty mají být postaveny ještě ve čtyřech krajích – kromě Pardubického ještě v Karlovarském, Zlínském a Libereckém. Dohromady za ně má stát zaplatit kolem jedné až dvou miliard korun. Že je absence krajských soudů v šesti krajích ostudou politiků, ministr Pospíšil důrazně odmítl: „Nevidím důvod, proč by to mělo být ostudou
politiků. Podíváme-li se právě třeba na Pardubice, tak pro občany je důležitá kvalita poskytovaných justičních služeb a ta je ve východních Čechách na velmi dobré úrovni. To zda jsou ty služby poskytovány v domě pronajatém či v domě, který ministerstvu spravedlnosti patří, to si myslím, že běžného člověka skutečně netrápí.“ Koho však současný stav trápí, to jsou hejtmani krajů, kterých se to týká. „Dnešní stav soudnictví v kraji je neudržitelný. Budova soudu v Liberci má sice
nápis krajský, ve skutečnosti se však jedná o pobočku Krajského soudu Ústí nad Labem, která je řízena z vedlejšího kraje. Situace je zmatečná nejen pro laickou veřejnost, ale mnohdy i pro soudní odborníky,“ řekl hejtman Libereckého kraje Petr Skokan na jednání v sídle kraje, které se uskutečnilo za účasti ministra Jiřího Pospíšila, představitelů kraje a soudců. A svými slovy tak jenom potvrdil většinový názor ostatních krajů. Filip Appl
Od příštího roku budou mít všechny kraje rovnocenné policejní správy JIHLAVA (KRAJ VYSOČINA) - Všechny české i moravské kraje budou mít už začátkem příštího roku vlastní krajské policejní ředitelství. Vyplynulo to z jednání policejního prezidenta Oldřicha Martinů s hejtmany krajů, které dosud policejní správu neměly. Nejpozději do 1. 1. 2012 bude v zemi 14 krajských policejních správ. Tedy přesně tolik, kolik je českých krajů. Územní a organizační uspořádání Policie ČR vycházející z připravené reformy bylo hlavním a jediným bodem jednání, které svolal v polovině února policejní prezident Oldřich Martinů na Vysočinu. Jeho rozhodnutí uspořádat policii tak, aby její organizační členění kopírovalo hranice vyšších územních samosprávných celků příznivě přijali všichni přítomní hejtmani a další zástupci dotčených krajů. Zavedená fungující praxe stojí na osmi krajských samosprávách, čtyřech obvodních ředitelstvích – Praha a 76 okresních ředitelstvích. „Jsme připraveni maximálně podporovat kroky, které povedou k existenci krajské policejní správy. Na Vysočině uděláme vše proto, aby správa byla v zájmu občanů co nejdříve plně funkční. To s se-
bou přinese i posílení dobrého jména policie a zvýšení bezpečnosti v kraji,“ uvedl hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. Reforma policejního sboru počítá s redukcí policejních špiček, které vykonávají řídící činnost, a zároveň plánuje posílení počtu příslušníků v ulicích. V celé zemi by mělo dojít ke zjednodušení organizační struktury a v šesti krajích, kde dosud neexistoval krajský článek, dokonce bude oproti současnému stavu o jednu úroveň velení méně. Vznikne tak prostor pro významné omezení počtu řídících funkcionářů ve prospěch výkonu služby. Policejní sbor se stane výkonnějším a akceschopnějším. Policejní reforma se týká především krajské a okresní úrovně řízení, jen minimální dopad může mít na jednotlivá obvodní
KOMENTÁŘ Domnívám se, že v České republice se poměrně úspěšně daří likvidovat staré ekologické zátěže a již se velké množství z nich podařilo úspěšně asanovat. V současné době se v naší zemi a jednotlivých krajích diskutuje o nutnosti zintenzivnění likvidace starých ekologických zátěží a o uvolnění dalších finančních prostředků v řádech desítek miliard korun na tuto činnost. Osobně nejsem přesvědčen o tom, že staré ekologické zátěže představují ten nejnaléhavější problém v otázkách životního prostředí. V reálném hledisku se jen velmi zřídka jedná v souvislosti s nimi o akutní nebo vážné nebezpečí pro lidské zdraví nebo ekosystémy. Jejich sanace je mimořádně nákladná, ale výsledný efekt bývá občas menší, než by se očekávalo. Před každým uvolněním finančních prostředků by mělo dojít k důkladnému zvážení a analýze skutečných potřeb jednotlivých sanací (s použitím metody analýzy rizika pro každý jednotlivý případ). Existuje další celá řada priorit v oblasti životního prostředí. Jako naléhavější oblasti vidím problematiku zlepšení čistoty vod a ovzduší. Jako příklad bych uvedl nutnost zlepšení kvality ovzduší, zvláště zmírnění znečištění jemnými prachovými částicemi. Podle evropské statistiky způsobí v České republice toto znečištění ročně nejméně 10 000 předčasných úmrtí. Na rozdíl od tohoto údaje mi do této doby není známo, že by staré zátěže způsobily byť jediné předčasné úmrtí. Účinným opatřením by byla například podpora kvalitního vytápění rodinných domků na malých obcích, které hlavně na podzim a v zimním období připomínají plynové komory. Bedřich Moldan (ODS), senátor
oddělení. Naprosto nepravděpodobné je rušení jakéhokoliv útvaru pořádkové policie, hlídky nebo dopravního oddělení. Naopak, uvolněné personální i finanční zdroje mohou vést ke zvýšení rozsahu i intenzity výkonu služby. Do funkcí územních policejních ředitelů v šesti krajích nastoupí podle Martinů k 1. lednu 2009 lidé, s nimiž se v blízké budoucnosti počítá na pozice krajských ředitelů. Tím bude zajištěna jejich motivace pro podporu reformy. Podle informací Oldřicha Martinů by jako první mohlo vzniknou územní pracoviště v Liberci, následovat budou další. „Kraj je připravený vyjít vstříc záměru vybudovat pro krajské policejní ředitelství v Liberci nové moderní zázemí. Výstavbu nové budovy podpoříme v letech 2008 - 2010 celkovou částkou 45 milionů korun. Věříme, že pokud bude mít Policie ČR vlastní správu v Liberci, dokáže lépe řídit všechny své složky v rámci kraje,“ doplnil hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.
Na jednání v Jihlavě se potkali kromě dalších hostů hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil, policejní prezident Oldřich Martinů, hejtman Libereckého kraje Petr Skokan a hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. Celkové náklady se mají vyšplhat ke třem stům milionů korun. Většinu financí zajis-
tí stát a fondy EU. Krajskou policejní správu dosud nemá kromě kraje Vysočina ani Li-
berecký, Zlínský, Pardubický, Karlovarský a Olomoucký kraj. Ondřej Štekl
Jihomoravský kraj pomáhá při regeneraci brownfieldů Protože březnové číslo Krajských novin spojuje téma ekologie a navíc se nedávno v Brně uskutečnila konference o regeneraci brownfieldů, zeptala jsem se na tuto problematiku Milana Venclíka, I. náměstka hejtmana Jihomoravského kraje. Kolik brownfields je v Jihomoravském kraji? Je na jejich obnovu vyhrazena nějaká částka? V letech 2005 - 2006 zpracoval Jihomoravský kraj (JMK) společně s agenturou Czechinvest Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldů v Jihomoravském kraji – na území kraje tak byly identifikovány celkem 182 lokality. Kraj následně v letech 2006 - 2007 podpořil, odborně i finančně, přípravu konkrétních modelových studií regenerace brownfieldů. Jen v letošním rozpočtu JMK je pro Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy (RRAJM), která má řešení brownfieldů v kraji na starosti, vyčleněno devět milionů korun. Lze na regeneraci získat peníze ze strukturálních fondů? Na regeneraci brownfieldů lze získat peníze z řady zdrojů: z Operačního programu Životního pro-
středí (opatření 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží nebo 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny), Operačního programu Podnikání a inovace (Program nemovitosti), z Regionálního operačního programu (prioritní osa 3. – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel) nebo například z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (Modernizace zemědělských podniků). Jak kraj podporuje majitele brownfields? V únoru letošního roku Jihomoravský kraj společně s Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy uspořádal konferenci s názvem „Regenerace brownfieldů – výzvy nových programů“, která měla za cíl poskytnout majitelům brownfieldů aktuální informace právě o dostupnosti a stavu programů financovaných ze zdrojů EU v obdo-
bí 2007 – 2013. Konference navazovala na celou řadu předchozích, podobně zaměřených akcí, které kraj spolu s RRAJM pro všechny subjekty zainteresované na řešení této problematiky pořádal již v minulosti. Výsledkem posledně jmenované konference bude zřízení nové jednotky, která bude mít za úkol všechny aktivity ve vztahu k revitalizaci brownfieldů v kraji koordinovat. Výkonnou funkcí bude pověřena RRAJM. Struktura činnosti jednotky regenerace brownfieldů se v tuto chvíli dolaďuje, nicméně současná představa o jejích úkolech je zhruba následující: vytváření širšího povědomí o problematice brownfieldů; realizace seminářů, účast na oborových veletrzích a konferencích, tvorba osvětových materiálů; poskytování informací partnerům a klientům; identifikace lokalit, záměrů a projektů dle jejich požadavků; iniciace nových projektů na regeneraci území brownfieldů a příprava jejich realizace; vyhledávání zdrojů pro přípravu a realizaci
projektů revitalizace brownfieldů, aktivní komunikace s relevantními subjekty; příprava konkrétních brownfieldů na získání prostředků z nových operačních programů pro období 2007 - 2013 s důrazem na asistenci municipalitám a výběr lokalit vhodných pro další rozvoj (nutné nastavení vhodných výběrových kritérií); implementace Národní strategie regenerace brownfieldů do koncepce regionálních strategií. Připravila: Žaneta Neužilová
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | březen 2008 |
3
Účet za ekologické zátěže: 40 miliard Další desítky miliard jsou nutné, aby přestala tikat „časovaná bomba“ (pokračování ze strany 1) Jak chce ministerstvo ekologické zátěže řešit? Svým operačním programem pro období 2007 – 2013. V současné době úřad usiluje o to, aby převzal roli odborného garanta odstraňování všech starých zátěží, které jsou v majetku státu nebo podléhají jeho kompetenci. Řešení této problematiky je totiž stále roztříštěné mezi jednotlivé resorty: náprava ekologických škod způsobených armádou spadá pod ministerstvo obrany, ministerstvo průmyslu a obchodu má zase dohlížet na odstraňování starých ekologických zátěží v oblastech postižených hornickou činností a na brownfields. Počet lokalit, kde se staré ekologické zátěže nacházejí, je stále alarmující. Ministerstvo si je rozdělilo do několika kategorií. V „extrémním riziku“ je například jen na území Jihomoravského kraje devět lokalit. Dalších dvacet sedm jich stále zůstává ve „vysokém riziku“. Podobně je na tom Moravsko-
slezský kraj. Ve všech místech se aktivně zapojují hejtmanství. Vynakládají nemalé prostředky na to, aby snížily hrozbu. Aby se vyhnuly katastrofě. HROZBA JIŽNÍCH ČECH: MYDLOVARY U BUDĚJOVIC Za kraji už stojí výsledky. Například v Jihočeském kraji už skončily sanační práce v Motoru Vodňany, skládce kalů Suchomel v Českých Budějovicích nebo na skládce Švábův Hrádek na okraji krajského města. V současné době odborníci pracují například v Jihočeských dřevařských závodech v Soběslavi na Táborsku nebo na odkališti MAPE v Mydlovarech na Budějovicku. Právě Mydlovary patří k nejvýznamnějším starým ekologickým zátěžím na jihu Čech, v blízkosti vesnice se tu na ploše 285 hektarů nachází 36 milionů tun nebezpečných chemikálií. „Je to úložiště nebezpečného odpadu, které obsahuje zbytky uranu, radia a kyselých solí. MAPE tu
skončilo svou činnost v roce 1991, před tím tu ale závod zpracoval 17 milionů tun uranové rudy a na odkaliště se uložilo kolem 36 milionů tun kalů,“ sdělila KN mluvčí Jihočeského kraje Maria Ptáčková. Mydlovary jsou pro jižní Čechy skutečně problematickou lokalitou. Lidé tu příliš nechtějí bydlet. Někteří z nich by se rádi odstěhovali. O jejich domy ale není zájem. „Měla jsem tam chatu, na okraji obce, osm set čtverečních metrů pozemku. Prodávala jsem to několik let, nikdo to nekoupil. Nebýt mého bratra, který měl o nemovitost zájem, asi bych nikdy nenašla kupce,“ popsala Lenka Štěpánová z Českých Budějovic. Podobné lokality jsou ve všech krajích. Hejtmanství tvrdí, že se snaží předcházet „časovaným bombám, které nebezpečně tikají“. Do starých ekologických zátěží věnují finanční prostředky ze svých zdrojů, hledají peníze u státu nebo Evropské unie. „Tikající zátěží“ je například v Jihomoravském kraji mís-
Tab. A4.1 Počet a rozdělení starých ekologických zátěží v r. 2007 Number and distribution of contaminated sites in 2007 Hl. m. Praha StředoCapital český City of Prague 0 – neznámé 2 10 unknown 1 – extrémní 6 7 extreme 2 – vysoké 6 72 high 3 – střední 17 136 medium 4 – nízké 30 200 low 5 – žádné 6 31 none Riziko Risk
Jihočeský
Plzeňský
MoravskoJihoKrálovéKarloOlomoucký Zlínský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina slezský moravský hradecký varský
8
8
1
49
8
5
6
2
2
175
7
4
7
3
7
3
7
6
1
9
4
8
5 5
47
43
26
42
18
26
16
27
27
36
27
26
101
70
46
136
49
68
41
82
77
60
30
90
83
63
33
177
71
70
60
83
110
91
46
115
8
12
5
6
9
18
23
6
18
23
6
13
Zdroj: MŽP Source: ME CR
Laguna betasmoly v areálu společnosti Synthesia.
to, které v minulosti zaneřádil KOVO Bzenec a DESTA. Lokalita se navíc nachází v pásmu hygienické ochrany pitné vody – u prameniště Bzenec. „Jedná se o velmi závažné znečištění chlorovanými uhlovodíky a cílem sanace je, aby se znečištění nejen podstatně snížilo, ale hlavně aby se nedostalo do jímacích studní,“ vysvětloval KN Václav Horák, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje. V SYNTHESII ZŮSTÁVAJÍ STATISÍCE TUN CHEMIKÁLIÍ Podle poslanců se krajům při odstraňování ekologických zátěží daří. „Jdou tvrdě za tím, aby rizika pro občany byla co nejniž-
ší. Spolupráce s hejtmanstvími je v tomto směru na velice dobré úrovni, postupují koordinovaně, v mnoha věcech ve spolupráci s Parlamentem,“ sdělil KN Miroslav Váňa, poslanec a člen poslaneckého výboru pro životní prostředí. Stále ale zůstává řada míst, na které jsou zatím samosprávy krátké. Například v Pardubickém kraji je takovým případem podnik Synthesia. Jeho vedení potvrzuje, že se od roku 1989 ve spolupráci se státem snaží škody odstraňovat. Stát jako bývalý majitel tu převzal odpovědnost a zavázal se zajistit likvidaci starých ekologických zátěží včetně financování. „Zatím se ale v Synthesii podařilo
foto: Miloš Spáčil
odstranit jen čtrnáct procent z celkové zátěže vzniklé před revolucí,“ přiblížil KN mluvčí Synthesie Daniel Rubeš. Většina problémů, které mohou ohrožovat životní prostředí, v Synthesii trvá a jejich řešení se oddaluje. Přetrvává tak vysoké riziko jak v okolí podniku, tak na území kolem řeky Labe. „Podle původních plánů má být více než milion tun staré ekologické zátěže zlikvidován do roku 2010. Kontaminované podzemní vody a půda se mají sanovat do roku 2012. Současné tempo ale ukazuje, že se to nepodaří splnit,“ doplnil Rubeš.
Jan Štifter
„Na staré ekologické zátěže je potřeba najít 150 miliard,“ říká člen poslaneckého výboru pro životní prostředí Ladislav Libý PRAHA - Sto padesát miliard korun. Takovou částku by měla podle Ladislava Libého, člena poslaneckého výboru pro životní prostředí, najít Česká republika, pokud se chce zbavit starých ekologických zátěží. Najde ji? „Řešit se musí všechny dluhy vůči minulosti. Současné ministerstvo financí a vláda je řešit bude,“ říká v rozhovoru KN Libý. Jakou lokalitu, kde se nachází staré ekologické zátěže, považujete za nejrizikovější? Je jich opravdu spousta. Tak třeba jen v Pardubickém kraji je to Syn-
thesia a Paramo. Dlouhodobě se tam nic neřešilo, nic se neudělalo. Hrozí tam aktuálně nějaké nebezpečí?
Podle mne ne. Ale člověk nikdy neví. Pod zemí látky pracují, nevíme, co bude za dva tři roky. Osmnáct let po revoluci jsou v České republice desítky míst, kde se nacházejí problematické ekologické zátěže. Není to dlouhá doba na to, aby byly staré ekologické zátěže stále takovým problémem? Likvidace se zatím provádí skutečně pomalu. Je škoda, že nám utek-
la řada let, mohli jsme už dnes být jinde. Kolik peněz by podle Vás bylo potřeba, aby z České republiky zmizely všechny problematické lokality? Přibližně sto padesát miliard. To je obrovská suma. Pane poslanče, co byste si vybral - sto padesát miliard pro církve
nebo na likvidaci ekologických zátěží? Řešit se musí všechny dluhy vůči minulosti. Současné ministerstvo financí a vláda je řešit bude. Proslýchá se, že se objeví tendr na likvidaci všech ekologických zátěží. Ano, taková myšlenka tu skutečně je, ta možnost existuje.
Co si o ní myslíte? Má spoustu pro a proti. Nevím, jestli je dobré všechno svěřit jedné firmě. Na druhou stranu bychom se v dohledné době mohli problému rozumně zbavit. Uvidíme. Hlavní je, aby se v téhle věci něco dělo.
Připravil: Jan Štifter
JAK TO VIDÍ
Odstraňování ekologických škod z dob socialismu: je třeba zrychlit
Ivan Fuksa, 1. náměstek ministra financí
Někteří lidé se domnívají, že čtyřicet let socialismu zanechalo naši zemi bez dluhů. Ano, statisticky bylo Československo nejméně zadluženou zemí socialistického bloku, nicméně statistka neumí zachytit všechny jevy. Jedním z nich jsou ekologické škody z této doby, které byly dodatečně vyčísleny na ohromných cca 200 mld. Kč! Příslušné útvary z mé sekce na ministerstvu financí zodpovídají
za odstraňování škod způsobených státními podniky, tedy za drtivou většinu z výše uvedené částky. Ta byla na počátku procesu vyčíslena na 157,7 mld. Kč, odstranění škod stát garantoval. Dalších 36 mld. Kč představuje částka na nápravu škod po těžbě nerostů a revitalizaci území. Zákon č.92/1991 Sb. umožnil financovat likvidaci škod výnosem z prodeje majetku státu. Nejčastější formou realizace se staly veřejné zakázky. Tato agen-
da přešla na MF ČR z Fondu národního majetku. Z částky 157,7 mld. Kč bylo ke konci roku 2006 proinvestováno pouhých 30 mld. Kč. Zpoždění spadá hlavně na vrub rozhodnutí bývalého ministra financí Sobotky, který v roce 2004 zastavil zadávání veřejných zakázek z důvodu přesměrování privatizačních příjmů do jiných oblastí. Tímto rozhodnutím došlo k výraznému prodlení s plněním ekologických
závazků státu, které vedly k výzvám nabyvatelů privatizovaných podniků, že budou nuceni vymoci tento závazek soudní cestou. Současná vláda se snaží tyto problémy urychleně řešit, byl obnoven přerušený proces zadávání veřejných zakázek, ale tento systém není dále udržitelný. MF například v roce 2007 vypsalo přes 100 zakázek velkého rozsahu v hodnotě 10 mld.Kč, kterými se zabývá pouhých 20 lidí, ve FNM
mělo tuto agendu na starosti 50 lidí. Chceme-li odstranit ekologické škody za cca 10 let a vyhnout se soudním sporům, musíme výrazně zefektivnit práci. V současně době zpracováváme materiál, který zanedlouho předložíme do vlády. Tento materiál přinese konkrétní alternativy řešení celého problému, nicméně podrobnosti zveřejníme až po projednání materiálu vládou.
4
| KN | březen 2008
PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ
K TÉMATU MĚSÍCE Pokud jde o staré ekologické zátěže ovlivňující jakost povrchových a podzemních vod, tak nápravná opatření v této oblasti jsou ukládána v převážné většině Českou inspekcí životního prostředí. Vodoprávní úřad Magistrátu hl.m.Prahy v této oblasti působí při vydávání povolení k nakládání s vodami, potřebnému při sanačních pracích. Mnoho starých ekologických zátěží bylo v uplynulém období řešeno v rámci nové zástavby v areálech bývalých průmyslových podniků. Zde je možné jmenovat sanace průmyslových areálů ČKD Lokomotiva a ČKD Elektrotechnika na Praze 9, ZPA Jinonice v Praze 13 a areál Avia Letňany v Praze 9. Problém nastává v případě, že nelze provedení nápravných opatření uložit původci, protože sanace znečištění v případě starých ekologických zátěží je velice nákladná. V letech 2003-2007 bylo zlikvidováno přibližně 350 skládek a ekologických zátěží v celkovém objemu vynaložených finančních prostředků 91 mil. Kč. Vzhledem k finanční náročnosti odstraňování starých ekologických zátěží využilo hl.m. Praha v roce 2007 možnosti požádat o finanční prostředky z evropských fondů a podalo 3 žádosti o podporu z prostředků Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží v celkové výši realizace 102 mil. Kč. Konkrétně se jedná o tyto žádosti: rekultivace skládky odpadů v Praze – Řepích, dále sanace staré ekologické zátěže skládky odpadů ve Slivenci a odstranění kontaminace ropnými uhlovodíky v areálu bývalé firmy Váhostav v Hrdlořezích. V dohledné době je očekáváno rozhodnutí ministra životního prostředí ČR k akceptaci žádostí o podporu. V současné době probíhá také aktualizace databáze stávající evidence skládek a starých ekologických zátěží na území hlavního města Prahy, která má za úkol stanovit lokality skládek a starých ekologických zátěží s největším rizikem pro životní prostředí, včetně odborného navržení rámcových opatření pro jednotlivé lokality, odborného odhadu nákladů na provedení opatření k nápravě a odborného odhadu doby potřebné k provedení jednotlivých opatření. Tyto údaje budou sloužit jako podklad pro další postup při řešení ekologických zátěží.
Petr Štěpánek, radní hl. m. Praha pro oblast životního prostředí
K TÉMATU MĚSÍCE Středočeský kraj se vyrovnává se dvěma druhy ekologických zátěží. Jsou to jednak zátěže vzniklé během druhé poloviny 90. let minulého století a po roce 2001. Typickým příkladem takových zátěží byla velká skládka chladniček a mrazniček v Kácově či současně řešený případ nelegálního skladu odpadních chemikálií v Nalžovicích. V těchto případech kraj přímo organizoval či organizuje sanaci zátěží a toto odstranění také často spolufinancuje. Role Středočeského kraje je v uvedených případech zcela nezastupitelná, protože nese velkou míru odpovědnosti za úspěch vyřešení uvedených zátěží. Druhým typem ekologických zátěží jsou takové, které vznikaly převážně před rokem 1990, jsou spojené hlavně s průmyslovou činností na území kraje a byly uznány jako tzv. staré ekologické zátěže Fondem národního majetku ČR v procesu velké privatizace. Příkladem takové zátěže jsou objekty kontaminované dioxiny ve Spolaně Neratovice. Při řešení těchto projektů vystupuje Středočeský kraj často jako iniciátor vlastní supervizní činnosti, která mu dává dobrý přehled o důležitých ekologických projektech realizovaných na jeho území. Krajský úřad Středočeského kraje pak vstupuje do takových projektů jako významný správní orgán, který pro realizaci jejich odstranění stanovuje na základě platné legislativy příslušná pravidla a limity. V případě sanace dioxinové zátěže ve Spolaně Neratovice jsme se rozhodli pro zcela nadstandardní kontrolu odborné firmy, která zátěž odstraňuje za prostředky státu. Zvolili jsme tento postup z důvodu ojedinělého významu a možného rizika extrémně náročného sanačního zásahu. Těší mě, že uvedený postup je v současnosti oceňován odbornou veřejností v oblasti sanací jako příkladný a rovněž ze strany dodavatele sanace je hodnocen jako jednoznačně přínosný pro výsledek sanace. Uvedený sanační zásah bude sloužit jako příklad spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty a definuje nové standardy kvality a odpovědného chování v dané oblasti.
Vilém Žák, náměstek hejtmana Středočeského kraje
Praha chystá ekologické projekty za sto milionů Odstraňování starých ekologických zátěží je komplikovaný proces, kterému se nevyhnul a nevyhne žádný kraj v zemi. A ani hlavní město Praha není výjimkou. Největším problémem je, stejně jako v jiných krajích, nebezpečí vlivu starých ekologických zátěží na povrchové a podzemní vody. Nápravná opatření v této oblasti obvykle ukládá Česká inspekce životního prostředí a hlavní město hraje v celém procesu roli převážně jako výdejce povolení k nakládání s vodami, které je nutné při sanačních pracích. Stejně jako v jiných krajích se však i Praha na
sanacích podílí finančně a některé přímo zajišťuje. V letech 2003-2007 bylo na území hlavního města zlikvidováno přibližně 350 skládek a ekologických zátěží za celkovou částku 91 mil. Kč. Mnoho starých ekologických zátěží bylo v uplynulém období řešeno v rámci nové zástavby v areálech bývalých průmyslových podniků. Vzhledem k finanční náročnosti odstraňování starých ekologických zátěží, využilo hl.m. Praha v roce 2007 možnosti požádat o finanční prostředky z evropských fondů a podalo 3 žádosti o podporu z prostředků Operačního pro-
gramu Životní prostředí, v celkové výši realizace 102 miliony korun. Největší projekt, na který má Evropská unie přispět téměř 80 milionů korun, je zaměřen na rekultivaci a zatěsnění povrchu skládky Praha - Řepy tak, aby se omezila možnost kontaminace okolní půdy. Druhým projektem, pro který hlavní město žádá více než 14 milionů korun, je sanace staré ekologické zátěže skládky odpadů v Praze-Slivenci. Poslední žádostí je pak žádost o více než 8 milionů korun na sanaci staré ekologické zátěže v Praze 9 - Hrdlořezech, kde půjde hlavně o od-
těžení kontaminované zeminy, čištění podzemní vody, vytvoření podzemních stěn a další sanační a zabezpečovací práce. Zatím však není jisté, zda hlavní město od Unie potřebné prostředky obdrží. V dohledné době je očekáváno rozhodnutí ministra životního prostředí k akceptaci žádostí o podporu. Další postup v této problematice a možné sanační projekty budou záviset na výsledcích aktualizace evidence skládek a starých ekologických zátěží, která v současnosti na Magistrátu hlavního města Prahy probíhá. Filip Appl
Sanace ve Spolaně by měla být hotová do konce roku Skládky, chemičky, spalovny. To všechno jsou ekologické problémy Středočeského kraje. Ekologické problémy, které se naštěstí pomalu, ale jistě zlepšují. V minulosti i v současnosti průmyslový Středočeský kraj zaznamenal a zaznamenává velký počet ekologických zátěží. Nejvíc jich zůstalo ještě z dob komunismu, ale čas od času se objeví i nějaká nová. Největší Středočeskou kauzou posledních let, z hlediska ekologie, je případ Spolany Neratovice. Hlavní nebezpečí vzniklo ve Spolaně už v šedesátých letech, kdy se ve dvou budovách neratovické
Spolany vyráběly přípravky na odstraňování plevelů. Dioxiny, které při výrobě vznikaly, pak v továrně zůstaly bez povšimnutí celých čtyřicet let. Teprve v roce 2005 začal projekt na odstranění dioxinového nebezpečí, které je, podle americké organizace Blacksmith, mezi 35 nejhoršími ekologickými zátěžemi světa. Bezpečné odstranění dioxinů ve Spolaně se stalo jedním z největších sanačních projektů na světě. Speciálně vyvinutou metodou ji provádí firma BCD za dohledu ostatních institucí. „Spolana je samozřejmě největší dlouhodobý projekt. Dioxinová zátěž se postupně odstraňuje,
kraj přitom provádí supervizi a pečlivě situaci monitoruje,“ říká radní za životní prostředí Vilém Žák. Celkové náklady na likvidaci dioxinového zamoření ve Spolaněse odhaduje na necelé tři miliardy korun. Projekt platí stát z prostředků Fondu národního majetku, jehož pravomoci spadají pod ministerstvo financí. Sanační práce by měly být hotové do konce tohoto roku. Spolana však není jedinou starou ekologickou zátěží v kraji. Radní Vilém Žák zmiňuje i další nebezpečná místa, jako je například Permon v Roztokách u Křivoklátu nebo Draslovka Kolín, kde
vznik ekologické zátěže sahá dokonce až do druhé světové války, kdy z areálu podniku v důsledku bombardování uniklo mnoho nebezpečných látek. Naposledy se Draslovka výrazně ozvala před dvěma lety, kdy tam kyanid unikající do Labe zabil několik tun ryb. Nejnovějším projektem, který byl spuštěn koncem února tohoto roku, je likvidace odpadů, chemických látek a přípravků uložených v bývalém zemědělském objektu v Nalžovicích. Sanační práce vykonává společnost Wastech a předpokládané náklady činí více než 9 milionů korun. Filip Appl
Modernizace dráhy Praha-Ruzyně-Kladno do pěti let? Po dvaceti letech více či méně vášnivých diskuzí na téma železniční rychlodráha Praha - Ruzyně - Kladno, která by lépe propojila Středočeský kraj s hlavním městem, se zdá, že by se věci mohly dát konečně do pohybu. Výraznější posun představovala už schůzka vedoucích představitelů ministerstva dopravy, Hlavního města Prahy, Městské části Prahy 6, Středočeského kraje, Dopravního podniku hlavního města Prahy a SŽDC. Na té se účastníci dohodli na společném postupu při přípravě a realizaci projektu modernizace železničního spojení Prahy a Kladna a na základě jednání si nechalo ministerstvo dopravy vypracovat od ČVUT studii, která měla posoudit všechny možnosti vý-
stavby. „Jde nám o rychlou a pro všechny strany přijatelnou dohodu. Doprava mezi Kladnem a Prahou, přes mezinárodní letiště v Ruzyni, je pro ministerstvo dopravy hlavní prioritou následujících let,“ řekl v prosinci na toto téma ministr dopravy Aleš Řebíček. A že už se ani tak nemluví o nové rychlodráze, jako spíš o modernizaci železniční trati z Prahy do Kladna se zastávkou na Ruzyňském letišti, potvrdila i zmíněná studie Dopravní fakulty ČVUT. Nová železniční trať by tak mohla vést stejně jako nyní tzv. Buštěhradská dráha a konečnou stanici by měla mít na Masarykově nádraží. Návrh ČVUT respektuje, a proti modernizaci tratě tak není ani radnice Prahy 6, která dříve vystupovala proti záměru
postavit rychlodráhu. Radnice ji nepovažovala za přínosnou. Elektrifikace, vybudování druhé koleje a modernizace zastávek a jejich napojení na město, to jsou základní kameny modernizace, která by v optimálním případě mohla být v provozu už v roce 2013. Během dvaceti let, kdy se o rychlodráze mluví, se různými způsoby také měnila částka, kterou má celý projekt stát. Před více než deseti lety to bylo 5 až 7 miliard korun, nyní se cena vyšplhala už na 20 miliard a ani to nemusí být konečná. Zřejmě jedinou možností, jak takové finance získat, bude tzv. PPP projekt, tedy spojení veřejného a soukromého kapitálu. Kdo by se však na financování měl podílet, zatím není jasné.
Jedno je však jisté. Modernizované spojení by bylo dalším významným střípkem v mozaice kvalitní infrastruktury Středočeského kraje. Ta se nyní stále zlepšuje, a to hlavně díky značným prostředkům z Evropské unie. „Díky úvěru a díky našemu regionálnímu operačnímu programu se nám podařilo vytvořit silný nástroj pro významné zkvalitnění silniční sítě ve Středočeském kraji,“ řekl na toto téma hejtman Petr Bendl. Doplnil, že z celkové částky přibližně 14,5 miliardy korun by v následujících sedmi letech mohlo plynout z prostředků strukturálních fondů do dopravní infrastruktury ve středních Čechách 4,5 miliardy korun. Filip Appl
ANKETA Máte ve vaší obci (městské části) dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že Praha využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Městská část Praha 7 letos plánuje investovat do oblasti životního prostředí cca 48 mil. Kč. Tato částka bude vynaložena na řadu pravidelných aktivit, jako je úklid chodníků, vývoz košů, likvidace černých skládek, údržba dětských hřišť, údržba veřejné zeleně či na jednorázové rozsáhlejší projekty typu rekonstrukce vnitrobloků. Vzhledem k tomu, že celková výdajová část rozpočtu MČ Praha 7 činí 388 mil. Kč, představuje vyčleněná částka poměrně významný podíl prostředků, kterými sedmý pražský obvod disponuje. Problematiku životního prostředí však bezesporu neřeší pouze objem vynaložených financí. Do oblastí, jako je např. čištění chodníků od psích exkrementů, bychom mohli investovat téměř libovolné množství prostředků a situaci by to stejně nevyřešilo. Našim hlavním cílem v této chvíli tedy je, pokusit se změnit myšlení lidí, kteří jsou za znečišťování ulic a další ohrožování životního prostředí přímo zodpovědní. Proto sedmý pražský obvod podal na hl. m. Praha žádost o poMarek Ječmenek (ODS), skytnutí grantu na realizaci rozsáhlejší kampaně, která by se tímto tématem zabývala. starosta MČ Praha 7
Co se týká hlavně odpadů, tak si myslím, že máme poměrně dostatečné prostředky. Snažíme se maximálně využívat grantů a další pomoci, kterou nám poskytuje kraj. Myslím, že kraj využívá peníze určené na životní prostřední poměrně efektivně. Jediné k čemu bych měl výhrady, je podle mne možná až přehnané investování do ekologických informačních kampaní – různých letáků a podobně. Myslím si, že spoustu z těchto věcí, které nyní financuje kraj, zvládnou na nižších úrovních stejně efektivně i jiné organizace, jako jsou například školy. Jiří Havelka (ODS), starosta města Lysá nad Labem
PLZEŇSKÝ KRAJ
Fakultní nemocnice zavedla „sestry – letušky“ Fakultní nemocnice Plzeň se dlouhodobě potýká s nedostatkem zdravotních sester. V současné době by toto významné zdravotnické zařízení přijalo okamžitě dvě desítky zdravotních sester na různá zdravotnická oddělení nemocnice, především však pro jednotky intenzivní péče a pro dětská oddělení. Trvalým problémem je také nedostatek porodních asistentek. Nedobrá situace přiměla vedení Fakultní nemocnice Plzeň k netypickému a velmi zajímavému řešení, které by se možná mohlo stát inspirací i pro jiná podobná zařízení. Během několika týdnů začne ve Fakultní nemocnici Plzeň působit speciální mobilní tým pěti zdravotních sester, které si pro svoje přelétávání z oddělení na oddělení vysloužily již předem přezdívku letušky. Sestřičky-letušky nebudou mít stálé pracoviště, ale bu-
dou podle aktuální potřeby působit na různých odděleních, která budou v danou chvíli potřebovat posilu. Bude se jednat o elitní tým sester, který bude schopen práce na specializovaných odděleních intenzivní péče. O nasazení sester na konkrétní oddělení se bude
rozhodovat podle momentálních potřeb. Nápad je prozatím západočeským unikátem. Fakultní nemocnice Plzeň v současné chvíli hledá mezi všeobecnými sestrami – specialistkami pět zájemkyň o tuto netradiční práci. Bude se jednat o sestry s vyšším nebo dokonce s vysokoškolským vzděláním v oboru všeobecná sestra a specializací pro práci v intenzivní péči. Jejich práce bude náročná, proto budou kladeny požadavky i na morální bezúhonnost, odolnost proti stresu, schopnost přizpůsobit se různým kolektivům i neustálým změnám. Práce to
však může být i pestrá a zajímavá, neboť vybrané sestry budou mít možnost poznávat různé situace i kolektivy. Vysoké požadavky kladené na práci mobilních sester ze strany vedení nemocnice budou na druhé straně vyváženy zvláštními pracovními podmínkami včetně odpovídajícího platového ohodnocení a celé řady zaměstnaneckých výhod. Fakultní nemocnice Plzeň bude sestry letušky podporovat mimo jiné i v dalším odborném vzdělávání, čímž jim zajistí možnost profesního růstu. Jana Bartošová
Ač již odstartovala reforma zdravotnictví a byly zavedeny poplatky u lékaře, zprávami o potížích v tomto resortu se to stále jen hemží. Fakultní nemocnice v Plzni je nucena pro akutní nedostatek sester zřídit mobilní tým. Z nemocnice v Klatovech pro změnu odcházejí ve velkém lékaři, případně svůj odchod zvažují. Poukazují přitom na špatnou komunikaci s vedením a neodpovídající mzdy. Kritika vedení se však ozývá i od lékařů, kteří prozatím v nemocnici zůstávají. Kraj si však za ředitelkou nemocnice stojí a tvrdí, že na zvýšení platů nejsou peníze. Co se bude dít, až vedle financí nebudou ani lékaři, je otázka? Jana Bartošová
ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Předpokládám, že jako ve všech obcích, tak ani u nás nepovažujeme peníze, které můžeme vydat na ekologii, za dostatečné. Samozřejmě se snažíme využívat maximálně státních dotačních programů. Osobně si myslím, že kraj finance na životní prostředí využívá dobře. Samozřejmě každá vydaná koruna ve veřejné správě se musí pečlivě zvážit a chybami se člověk učí, nicméně nemám žádné signály o tom, že by kraj s penězi nakládal špatně. Vlastimil Sýkora (nez.), starosta města Mirošov
Plzeňský Prazdroj slaví úspěchy. V uplynulém roce 2007 se mu navzdory stoupajícím cenám podařilo zvýšit celkový domácí i zahraniční prodej piva na více než 10,9 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst představoval 2% a zásluhu na něm mělo především zvýšení exportu. rů připadlo na proslulý ležák Pilsner Urquell, zbytek připadal na další značky, především na Velkopopovický Kozel a Gambrinus. Plzeňský Prazdroj pokračuje také v podpoře svých sesterských společností skupiny SABMiller, kterým dodává pivo nejlepší kvality a současně jim pomáhá s propagací svých značek. Vlajkovou lodí globálního portfolia SABMiller je ležák Pilsner Urquell, který se v současné době vyváží do 56 zemí, mezi které se nedávno zařadila kupříkladu Albánie, Gruzie nebo Srbsko. Díky marketingové kampani skupiny SABMiller vzrostlo renomé i v případě značky Velkopopovický Kozel, která se stala
5
GLOSA
Plzeňský Prazdroj láme rekordy Na domácím trhu se Plzeňský Prazdroj úspěšně soustředí především na zvyšování podílu v prémiovém segmentu. Nejoblíbenější prémiovou značkou je Pilsner Urquell. Na tomto trhu prodal v loňském roce Plzeňský Prazdroj necelých 8,2 milionu hektolitrů. Oproti roku 2006 tak došlo k nárůstu o 0,5%. Prodeje piva do zahraničí stouply loni v porovnání s rokem 2006 dokonce o 7% na rekordních 2,76 milionu hektolitrů. Plzeňský Prazdroj v roce 2007 vyvezl nejvíce piva ve své více než stopadesátileté historii. Jednalo se o 846 tisíc hektolitrů piva. 675 tisíc hektolit-
KN | březen 2008 |
KRÁTCE Vydra skoro rekordní Malá vodní elektrárna Vydra vyrobila v loňském roce 33 GWh, což je o pouhou desetinu méně než v rekordním povodňovém roce 2002. Oproti roku 2005, kdy došlo k rozsáhlým odstávkám kvůli rekonstrukcím, vzrostlo množství čisté elektřiny z vod Vchynicko-tetovského kanálu o více než třetinu. (bar)
Romové do toho šli mínky pro vývoz piva do zahraničí. Stěžejními zeměmi pro export Plzeňského Prazdroje zůstávají země EU, především Německo a Španělsko, ale také Skandinávie a USA. Jana Bartošová
Skupina dvanácti Romů z Dobré Vody a Nové Farmy se zúčastnila kurzu Jak si hledat práci, který v únoru pořádalo občanské sdružení Český západ ve svém sídle v Dobré Vodě u Toužimi. Cílem kurzu, je zvýšit šance místních Romů na pracovním trhu. (bar)
Obří ekologický projekt byl dokončen
Téměř 20 milionů korun dala v roce 2007 radnice centrálního plzeňského obvodu na investice a údržbu mateřských škol. Na samotné investiční akce šlo přes 10 milionů korun. Mimo jiné tak proběhla celková rekonstrukce sociálního zařízení ve 32. MŠ v Resslově ulici, zateplení dvou pavilonů 55. MŠ v Mandlově ulici či výměna oken a dveří v 63. MŠ v Lábkově ulici. Zbylé peníze mateřské školy utratily kupříkladu za výměny písku v pískovištích, drobné zámečnické, instalatérské a elektro opravy, nutné revize a podobně. (bar)
Jeden z největších ekologických projektů v Plzeňském kraji nazvaný Čistá Radbuza byl dokončen. Devět měst a obcí ležících na toku jedné z největších řek v kraji se dočkalo nové vodohospodářské infrastruktury pro čištění odpadních vod. Celá akce byla slavnostně zahájena 10. října 2006 v Dobřanech. Připravována však byla již od roku 1999 obcemi Mikroregionu Radbuza, který zahrnuje 26 měst a obcí s celkem 37 000 obyvateli. Akce se zúčastnila města a obce Dobřany, Chotěšov, Líně, Stod, Zbůch, Holýšov, Poběžovice, Horšovský Týn a Bělá nad Radbuzou. Projekt zasahoval do tří okresů. Akce byla výjimečná tím, že se jednalo doposud o jediný projekt v rámci České republiky, který řešil výstavbu vodohospodářské infrastruktury prostřednictvím dobrovolného svazku obcí. Soustava čistíren si vyžádala celkové náklady 885 milionů korun a financována byla ze tří čtvrtin Evropskou unií a pěti procenty Státním fondem životního prostředí. Zbývající náklady pokryly obce ze svých vlastních prostředků. V rámci šestnácti staveb vzniklo šedesát dva kilometrů kanalizačních či stokových řadů a osm rekonstruovaných čistíren, ve Zbůchu a Líních vznikla jedna společná čistírna, dále pak tři čerpací stanice a 2000 přípojek. Obce v povodí Radbuzy se tak již dopředu připra-
vily na přísné normy Evropské unie platné od roku 2010 pro obce s více než 2000 obyvateli. Stejně tak budou splňovat požadavky českého zákona o vodách. V Mikroregionu Radbuza se zvýšil počet přípojek o 40 procent. Akce Čistá Radbuza s sebou přinesla nejen vyčištění toku řeky od Domažlicka po Plzeň, s tím spojené snížení koncentrace fosforu v řece přibližně o 40%, stejně tak jako výrazné snížení množství dusíku, ale také možnosti dalšího rozvoje bytové výstavby a podnikání ve všech zúčastněných obcích. V celé řadě obcí a měst zapojených do projektu byly vybudovány kanalizační řady v místech, kde doposud nebyly. Do projektu se původně přihlásilo 35 měst a obcí Plzeňského kraje. 26 z nich však odstoupilo, neboť povětšině nedosahovala hranice dvou tisíc obyvatel a přísné normy se tak na ně nebudou v roce 2010 ještě vztahovat. Navíc dostávají příspěvky od kraje a ministerstva zemědělství. Kromě toho mohou získat peníze také z nového Operačního programu Životní prostředí. Akce Čistá Radbuza byla druhou největší novodobou ekologickou investicí v Plzeňském kraji. Největší je ta, kterou zahájilo město Plzeň v září roku 2006, kdy začalo budovat šest vodovodů a kanalizací za 1,7 miliardy Kč. Jinou podobnou investicí je akce Klatovy –Čisté
díky striktně kontrolované licenční výrobě nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. V současné době byly v plzeňském pivovaru také již dokončeny všechny hlavní investiční projekty, jejichž úkolem je vytvářet pod-
město, která by měla být dokončena v průběhu letošního května. Jedná se o rekonstrukci a rozšíření kanalizační a vodovodní sítě města Klatov a jeho částí. Jde o velmi rozsáhlou akci, během které bude vybudováno více než 24 km kanalizačních stok, 11 km vodovodních
řadů, čtyři čerpací stanice, vodojem a další vodohospodářské objekty. Vznikne také téměř čtyři sta nových domovních kanalizačních přípojek a bude zrekonstruováno skoro 33 000 m2 komunikací. Jana Bartošová
ŠKODA ELECTRIC dodá trolejbusy do Českých Budějovic Dceřiná firma ŠKODY HOLDING a.s., ŠKODA ELECTRIC a. s., se stala vítězem v tendru na novou dodávku kloubových trolejbusů pro Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. ŠKODA ELECTRIC a.s. tímto získala zakázku až na osm kloubáků, jejichž celková částka se bude pohybovat v ceně okolo 105 milionů Kč a úspěšně tak navázala na své předešlé dodávky v letech 2005 až 2007, kdy pro českobudějovický dopravní podnik dodala třináct kloubových trolejbusů ŠKODA 25 Tr. Nový kontrakt se tak stal logickým pokračováním předchozí spolupráce. První dva kloubové trolejbusy doputují ze ŠKODY ELECTRIC a.s. do jihočeské metropole již v průběhu letošního roku. Dopravní podnik města České Budějovice disponuje v současné době již padesáti kloubovými trolejbusy, mimo to vlastní
ještě další tři, které nejsou kloubové. Všechny budějovické trolejbusy pocházejí ze Škodovky. ŠKODA ELECTRIC a.s. je dnes jedním z hlavních světových výrobců trakčních elektronických pohonů, zdrojů i elektrických motorů pro trolejbusy, tramvaje, lokomotivy, příměstské vlakové jednotky, metro či důlní vozidla. Vznikla v průběhu roku 2003 fůzí společností ŠKODA TRAKČNÍ MOTORY s.r.o., závodu CONTROLS společnosti ŠKODA ENERGO s.r.o. a oddělení Elektrické pohony ze ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA s.r.o. Jen v loňském roce dodala ŠKODA ELECTRIC celkem 80 trolejbusů do několika českých, ale i slovenských měst. Od října loňského roku dodává trolejbusy také do lotyšské metropole Rigy. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších evropských tendrů. (bar)
Miliony do školek
Excalibur chce hrad Gotický hrad Buben ze 14. století by rádo převzalo do své péče plzeňské občanské sdružení Excalibur. Členové sdružení by památku vlastními silami a za sponzorské peníze a dotace opravili a pořádali by tam kulturní akce. Hrad patří kraji, respektive jeho příspěvkové organizaci Muzeum a galerie Severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Muzeum se prozatím předání hradu brání, ale v současné chvíli nemá jasnou vizi co s ním. (bar)
Hlávka na známkách Začátkem března se objeví na nových českých poštovních dopisnicích portrét přeštického rodáka, architekta a mecenáše Josefa Hlávky. Korespondenční lístky se známkou v hodnotě 10 Kč vyšly 5. března, šest dnů před stým výročím Hlávkova úmrtí. Kromě známky s portrétem bude v levé části lístku vyobrazen Hlávkův zámek Lužany. (bar)
Partnerství mezi školami Smlouvu o partnerství mezi Střední odbornou školou ve Stříbře a Evropským učilištěm ve Weidenu podepsali v březnu ředitelé těchto škol - Václav Halada a Josef Weilhammer. Spolupráce obou škol funguje již od prosince 2006. Od té doby se studenti škol ze Stříbra a z Weidenu pravidelně navštěvují. Cílem těchto návštěv je především seznámení se s právními systémy a pracovním procesem v obou zemích, ale také vytvoření přátelství mezi žáky a prohloubení jejich jazykových dovedností. (zr)
6
KARLOVARSKÝ KRAJ
| KN | březen 2008
V Karlových Varech se staví nová letištní hala
K TÉMATU MĚSÍCE Staré ekologické zátěže registrujeme především v opuštěných průmyslových areálech, tzv. brownfields a na nerekultivovaných plochách po těžbě nerostných surovin, v případě Karlovarského kraje především hnědého uhlí, kaolinu, nebo kovových rud. Karlovarský kraj není vlastníkem těchto areálů nebo ploch, nicméně se aktivně zapojuje do jejich řešení. Prvořadou úlohou bylo samozřejmě shromáždit co nejvíce detailních informací o těchto lokalitách, čemuž posloužily dvě vyhledávací studie financované krajem, jedna věnovaná vyhledání a zhodnocení brownfields, druhá zaměřená přímo na vyhledání starých ekologických zátěží. S kontaminovanými lokalitami jsme samozřejmě seznámili také ministerstvo životního prostředí a vlastníky těchto lokalit jsme informovali o možnosti čerpat na jejich dekontaminaci prostředky Evropské unie z Operačního programu Životní prostředí. Zvláštním případem je rekultivace a resocializace území dotčených těžbou hnědého uhlí v Karlovarském a Ústeckém kraji, které se Karlovarský kraj aktivně účastní a napomáhá obcím dotčeným těžbou hnědého uhlí při podávání žádostí o podporu projektů ministerstvu průmyslu a obchodu.
Důstojná vstupní brána do Karlovarského kraje, lepší komfort pro cestující a větší zájem leteckých společností. To jsou hlavní cíle rozsáhlé modernizace karlovarského letiště, kterou koncem roku 2005 zahájil kraj. Ten převzal letiště od státu v roce 2004 a v roce 2006 dokončil první dvě etapy modernizace. Rekonstrukce povrchu vzletové a přistávací dráhy a instalace nového světelného signalizačního a zabezpečovacího zařízení, stála dohromady více než 146 milionů korun. Přes 50 milionů získal kraj jako dotaci z EU. „Všeobecným cílem modernizace letiště je zvýšení atraktivity a návštěvnosti oblasti Západních Čech (tj. Karlovarského, Ústeckého a Plzeňského kraje). Předpokladem naplnění tohoto cíle je zlepšení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím rozvoje doprovodné infrastruktury nadregionálního významu,“ uvedl pro
Krajské noviny ředitel letiště Václav Černý. Nyní modernizace letiště vstoupila do poslední fáze. Její nejdůležitější částí je výstavba nové odbavovací haly s moderními a komfortními prostory pro odbavení cestujících a poskytování souvisejících služeb. Výstavba této nové haly začala v únoru a
její dokončení se očekává v dubnu roku 2009. Stavba připomínající trup letadla bez křídel, kterou navrhl architekt Petr Parolek, bude stát více než 98 milionů korun. Až 85 procent finančních prostředků chce přitom kraj získat z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad. Po uvedení nové odbavovací haly do provozu dojde k navýšení kapacity současně odbavovaných osob, což umožní odbavení 3 až 4 dopravních letadel střední velikosti souběžně. Letiště by tak mohlo odbavit až půl milionu cestujících ročně. Celkovou modernizací se má dosáhnout vyšší technické úrovně tak, aby letiště bylo srovnatelné s
jinými regionálními letišti v EU. A co to znamená pro občany? „Občanům ve spádové oblasti letiště přinese modernizace zejména významné zvýšení jejich mobility zapojením regionu do světové letecké sítě formou leteckého spojení s některým z velkých evropských přestupních letišť a dále postupné rozšiřování nabídky charterových letů do oblíbených turistických destinací,“ říká Václav Černý a dodává, že značným přínosem je i přilákání zahraničních investorů, kteří v regionu vytvoří nová pracovní místa. Do budoucna se počítá také s vyřešením silničního napojení letiště na nedalekou rychlostní silnici R6. Filip Appl
Josef Pavel, hejtman
ANKETA Máte ve Vaší městské části dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že Praha využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Otázkou je, jak široce pojem „ekologie“ pojímáme. Jde pouze o likvidaci odpadů, údržbu a rozvoj zeleně, čištění ulic a podobné činnosti? Nebo i například systém vytápění ve městě, řešení dopravy aj.? Obecně ale myslím, že na „ekologii“ v užším slova smyslu máme prostředky relativně dostatečné díky jejich vícezdrojovému zajišťování.. Využívání prostředků na životní prostředí Karlovarským krajem je podle mne v pořádku, chcete-li tedy efektivní. René Bolvari (ODS), starosta města Kynšperk nad Ohří
Odbavovací hala má tvar letadla bez křídel. Navrhl ji brněnský architekt Petr Parole
Kraj a Bavorsko postaví silnici
Krajská setkání začínají 9. dubna v Karlovarském kraji Tradiční Krajská setkání, pořádaná Svazem měst a obcí ČR, letos znovu proběhnou ve třinácti krajích České republiky. V průběhu měsíce dubna a května se jich tradičně zúčastní odborníci z Kanceláře Svazu i jednotliví členové Rady Svazu. Ke stolům pro hosty pak zasedají pozvaní poslanci, senátoři, hejtmani a primátoři. Na všechna setkání je vstup zdarma.
krajské setkání
termín
Karlovarský kraj
9. dubna
Vysoina
11. dubna
Liberecký kraj
14. dubna
Plzeský kraj
21. dubna
Jihomoravský kraj
30. dubna
Ústecký kraj
6. kvtna
Zlínský kraj
12. kvtna
Olomoucký kraj
13. kvtna
Moravskoslezský kraj
16. kvtna
Jihoeský kraj
19. kvtna
Stedoeský kraj
21. kvtna
Pardubický kraj
27. kvtna
Královéhradecký kraj 30. kvtna
Termíny byly určeny na základě dohody s kancelářemi primátorů a hejtmanů vždy příslušného kraje a s ohledem na jiné probíhající akce. Program je vždy od 9.00 do 14.00 hodin. Tisková konference pak od 14.00 hodin. Kontaktní osobou pro Krajská setkání na Svazu měst a obcí České republiky je Kateřina Štréblová (tel.: 739 069 673).
místo konání Parkhotel Richmond Slovenská 3, Karlovy Vary Krajský úad kraje Vysoina Žižkova 57, Jihlava Dm kultury Liberec Soukenné nám. 613, Liberec Magistrát msta Plze Nám. Republiky 1, Plze Kongresové centrum, (sál A) Výstavišt 1, Brno Krajský úad Ústeckého kraje Velká hradební 3118, Ústí nad Labem Technologické inovaní centrum, (budova 23) Vavrekova 5262, Zlín Kulturní dm Lola, Sudova 16, Olomouc Kulturní zaízení Ostrava-Jih Dr. Martínka 1439/4, Ostrava-Hrabvka Gerbera Budvar Aréna Mánesova 24/3, eské Budjovice Magistrát hl.m. Prahy Mariánské nám. 2, Praha 1 Kulturní dm Hronovická Hronovická 406, Pardubice Amber Hotel ernigov Riegrovo nám. 1494, Hradec Králové
počítačová animace, zdroj : www.airport-k-vary.cz
Lepší propojení mezi Mýtinou, Doubravou a Lipvou v Karlovarském kraji a německým regionem Neualbenreuth a Sybillenbad. To bude hlavní význam šest kilometrů dlouhé silnice, na jejíž výstavbě se v rámci mezinárodní spolupráce dohodli zástupci kraje se zástupci Státního stavebního úřadu v Německém Ambergu-Sulzbachu. Dvanáctikilometrový úsek povede z Mýtiny na Chebsku do německého Neualbenreuth. Německá strana o propojení usilovala již od roku 1990. Projekt, který je dalším posunem ve vzájemném dopravním propojení obou regionů, se zamlouval hlavně radnici
v Neualbenreuthu, která o přeshraniční silnici usiluje už od roku 1990. Podle zástupců radnice je totiž lokalita ekonomicky zajímavá i vzhledem k možnosti rozvíjení cestovního ruchu. Nová silnice však není prvním sousedským projektem, který toto malé Bavorské městečko podpořilo. V minulosti už podporovalo také otevření přechodu pro pěší. Ten funguje od roku 1992. Nejen nová silnice je cílem projektu, ale také rekonstrukce a přeložky silnic na trase mezi Mýtinou, Doubravou a Lipovou a také modernizace a rozšíření komunikací na německé straně.
Projekt výstavby silnice předcházelo uzavření kooperační dohody mezi Karlovarským krajem a státem Bavorsko, nutné k získání potřebných dotací z Evropské unie. Ty by měly pokrýt až 85 procent nákladů z předpokládaných 253 milionů korun, které bude silnice stát. Termín dokončení je naplánován nejdříve na rok 2013. Nyní bude celé stavbě předcházet územní řízení, jehož délku zatím nelze odhadovat. Po dostavbě bude silnice Mýtina Neualbenreuth už devátým otevřeným hraničním přechodem do Německa pro osobní auta v kraji. Filip Appl
píjem pihlášek do 31. 3. 2. 4. 7. 4. 14. 4. 23. 4. 29. 4. 6. 5. 6. 5. 7. 5. 12. 5. 14. 5. 20. 5. 23. 5.
Nové dopravní terminály budou v několika městech kraje Cheb, Sokolov a Mariánské Lázně. To jsou města kraje, ve kterých by v nejbližších letech měly vzniknout nové dopravní terminály. Záměrem projektu, který navazuje na projekt Českých drah „Živá nádraží“, je přetvořit okolí nádraží v Karlovarském kraji v respektované součásti života městských center, kam lidé rádi chodí nejen když cestují, ale například i za nákupy a dalšími volnočasovými aktivitami. Projekt je však určen pouze pro obce a města, jejichž dopravní terminál kombinuje více druhů dopravy, tedy nejlépe železniční a autobusovou. Právě
tuto podmínku nesplnilo město Chodov, které tak bylo nakonec z projektu vyjmuto. Nejblíže realizaci je nyní město Sokolov, které už má i potřebné stavební povolení. Stavba nového terminálu v Sokolově má zahrnovat autobusové nádraží, parkoviště pro 98 osobních vozidel, úpravy příjezdové a odjezdové komunikace a ozelenění. „Náklady na realizaci stavby jsou ve výši kolem 85 milionů korun. Všechna města chtějí ale na stavby získat peníze z regionálního operačního programu Evropské unie, odkud bude možné letos na podzim požádat o 85 procent nákladů,“ vysvětlil v Hejtmanských listech kraje prv-
ní náměstek hejtmana Jan Zborník. Nový sokolovský terminál je součástí celkové modernizace zdejšího nádraží, jejíž celkové náklady dosáhnou přibližně 533 milionů korun. V Mariánských Lázních a Chebu mají k novému terminálu také poměrně blízko. Momentálně se v obou městech čeká na zpracování projektové dokumentace. Projekt terminálu v Mariánských Lázních má stát 47 milionů korun, v Chebu pak 58 milionů korun. Terminály v obou těchto městech by podle plánu měly stát do roku 2011. Filip Appl
ÚSTECKÝ KRAJ Podnikatelé diskutovali s hejtmanem a ředitelkou Czechinvestu o trhu práce v kraji Ústecký kraj zůstává s nezaměstnaností 11,2% posledním regionem ČR, ve kterém podíl lidí bez práce přesahuje deset procent. Přesto se místní firmy shodují v tom, že je pro ně stále obtížnější najít nové zaměstnance. Řešení hledali na společném setkání pořádaném agenturou CzechInvest v Ústí nad Labem nejvyšší představitelé soukromých firem, škol i státní správy. Pozvání přijal i hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. „Přesto, že je v našem kraji stále vysoká nezaměstnanost, často při svých cestách po kraji slyším nářky na nedostatek zaměstnanců,“ řekl účastníkům diskuze Jiří Šulc. „Nejde při tom o nějaké špičkové odborníky. Firmy nemají dostatek dělníků nebo řidičů,“ doplnil hejtman. „Ústecký kraj přitom patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější kraje pro nové investory. Například vloni přilákal vůbec nejvíc investic – za 20 miliard korun,“ upozorňuje Alexandra Rudyšarová, pověřená řízením agentury CzechIn-
vest. „Mezi hlavními důvody, proč je Ústecký kraj tak úspěšný, patří výhodná poloha na hranicích s Německem, tedy na hranicích s nejsilnější ekonomikou EU, podpořená dobrou infrastrukturou. Kromě toho je to ovšem i vyšší počet lidí bez práce, které mohou investoři využít.“ Jak se ale shodli všichni účastníci debaty, samotná vysoká nezaměstnanost nestačí. Je potřeba, aby lidé chtěli pracovat a také měli potřebnou kvalifikaci. V souvislosti s „chtěním“ pracovat, Jiří Šulc připomněl, že kraj proto ini-
cioval pilotní projekt, který má primárně zabránit zneužívání sociálních dávek a druhotně odstranit stav, kdy lidé pobírající sociální dávky mají stejnou životní úroveň jako ti, kteří chodí do práce. „Jen pokud bude chození do práce finančně výhodnější než pobírání dávek, podaří se snížit nezaměstnanost a plně odstranit problémy s nedostatkem pracovních sil,“ řekl k tomu Jiří Šulc. Valná část ústecké debaty se týkala především nedostatečné kvalifikace zaměstnanců. „Děti, ale především jejich rodiče by si měli uvědomit, že každý nemůže být lékařem, učitelem nebo úředníkem,“ uvedl k tématu Jiří Šulc a pokračoval: „Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že technické obory skýtají jistotu, a to jak pracovní, tak finanční.“ Hejtman dále připomněl, že kraj v tomto směru vyvíjí nemalé aktivi-
ty; studentům vysokých škol v kraji poskytuje stipendia, letos rozjede už druhý ročník projektu, který má pomoci středoškolákům připravit se na studium technických vysokých školách. Václav Douša z firmy Aisan v Lounech k tomu řekl, že je potřeba začít u dětí na základních školách: „Přesvědčovat děti na středních školách, aby šly do technických oborů, je už pozdě. Je potřeba začít už od základních škol a pokud možno soustředěně.“ Alexandra Rudyšarová zmínila aktivity CzechInveszu v této oblasti: „Dlouhodobě se snažíme víc propojit zaměstnavatele se školami. Například vloni jsme v Ústeckém kraji podpořili vznik vzdělávacího polygonu ve střední škole technické Most-Velebudice, který věrně simuluje výrobu v jednotlivých podnicích regionu a dospělí se v něm učí zásadám
KN |březen2008 |
7
ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Finančních prostředků není nikdy dostatek a ekologie je tak široký pojem, že na to nelze rychle odpovědět. Samozřejmě si myslím, že se snažíme pro ekologii dělat opravdu hodně a to hlavně co se týká třídění odpadů, však se také skvěle umísťujeme v soutěžích zaměřených na tuto problematiku. Na další věci týkající se životního prostředí nám bohužel moc peněz nezbývá, ale na to, abych mohl spekulovat o tom, zda kraj prostředky na tuto oblast využívá efektivně, bych se musel s jeho hospodařením podrobněji seznámit. Miroslav Weis (SNK – ED), starosta města Česká Kamenice
práce v těchto společnostech.“ „Nedávný průzkum mezi japonskými investory ukázal, že mezi hlavní problémy, se kterými se v Ústeckém kraji potýkají, patří nedostatek kvalifikovaných pracovníků na operátorských i vyšších pozicích, malá ochota stěho-
vat se za prací nebo vysoká fluktuace a nemocnost. Na druhou stranu si na Češích cení kreativity, spolehlivosti a vysoké kvality práce,“ konstatuje Martin Slabý, předseda Sdružení pro zahraniční investice AFI. (zr)
Policie má jednu z nejmodernějších Kraj uspěl služeben v republice Nově zrekonstruovanou budovu Policie České republiky v Ústí nad Labem slavnostním přestřižením pásky předali policistům k dennímu užívání hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, ředitel Severočeské policejní správy Jiří Vorálek a primátor statutárního města Ústí nad Labem Jan Kubata. Budova v krajském městě, v níž sídlí skupina dopravních nehod dopravního inspektorátu a dále služba kriminální policie, byla zrekonstruová-
na v rámcu projektu P 1000 Ministerstva vnitra ČR. Slavnostního předání služeben po stavebních úpravách a se zmodernizovaným vybavením se dnes dočkali také policisté v Litoměřicích, Lovosicích a v Duchcově. „Jsme svědky toho, jak se Policie České republiky stává moderní policií jedenadvacátého století. Projekt ministra Langera slouží vynikající věci a já jsem rád, že ani Ústecký kraj nestojí stranou. Každým rokem přispíváme policii na vy-
bavení a ani letošní rok nebude výjimkou. Už za týden bude krajská rada projednávat můj návrh, v němž chci pro severočeskou policejní správu prosadit prostředky na nákup terénního vozidla, navigace GPS nebo přenosného záznamového zařízení, využívajícího nejmodernějšího formátu HDV a Blue-Ray,“ konstatoval v úvodní řeči nejvyšší představitel kraje. Jak informovala policie, projekt P 1000 vznikl v roce 2006 z iniciativy
ministra vnitra Ivana Langera. Cílem projektu je postupné zlepšení podmínek na služebnách pro policisty a také pro občany, kteří služebny navštíví. Pro severočeskou policii bylo v první fázi projektu v roce 2006 vyčleněno zhruba 57 milionů korun. V letošním roce by podle policie měly být v severních Čechách zrekonstruovány další 23 služebeny, s celkovými náklady 62,3 milionu korun. (zr)
Na ústním jednání koncem února Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo společnosti Dopravní podnik Ústeckého kraje, a.s. (DPÚK) nařízeno změnit svůj název tak, aby nadále neobsahoval odkaz na Ústecký kraj. Toto rozhodnutí soudů bude do budoucna bránit tomu, aby společnost DPÚK pokračovala ve vyvolávání klamavého dojmu u veřejnosti, že je kontrolována Ústeckým krajem a že Ústecký kraj může ovlivňovat její postup. Po pravomocném rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo společnosti DPÚK zakázáno nadále nezákonně používat znak Ústeckého kraje, a pravomocném rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým byla společnost DPÚK potrestána za zneužití dominantního postavení na trhu, přestavuje rozsudek Vrchního soudu v Praze další z pravomocných rozhodnutí, ve kterých se státní orgány odmítly ztotožnit s argumentací DPÚK. (zr)
Setkání starostů pokračovala v Ústeckém kraji III. setkání zástupců měst a obcí Ústeckého kraje se konalo v centru krajského města za účasti šesti desítek představitelů samospráv. Setkání bylo jako obvykle zaměřeno na Rozvoj kraje a regionální operační programy, rozvoj obcí – aktuality a příležitosti obcí do roku 2013, posílení příjmů samospráv, dotace, ekologie a informační systémy. Lukáš Tesař, ředitel pořadatelské firmy Regionservis – Centrum služeb pro samosprávy, v úvodu krátce představil pořádající společnost a pozval přítomné na II. konferenci o bezpečnosti dopravy a infrastruktuře (29. dubna 2008 v Praze), resp. na Národní setkání starostů (10. června 2008 v Praze). Slovo dostala i Jana Chládková, starostka obce Vchynice, jejíž obec získala v minulém roce stotisícový grant na úpravu prostor dvora pohostinství, který bude nyní sloužit jako místo k odpočinku a pro děti. Projekt nazvaný Krásný dvůr vstoupí do života v sobotu 17. května 2008 a paní starostka pozvala všechny přítomné na slavnostní otevření. V I. odborném panelu ROZVOJ KRAJE A OBCÍ, REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY, podal Petr Achs, zastupující administraci projektů Úřadu Regionální rady, celkovou informaci o Regionální radě s 58 zaměstnanci a o Regionu soudržnosti Ústeckého a Karlovarského kraje. Hovořil především o prioritních osách ROP Severozápad (Regenerace a rozvoj měst, Integrovaná podpora místního rozvoje,
Dostupnost a dopravní obslužnost, Udržitelný rozvoj cestovního ruchu, Technická asistence, napomáhající řízení programu), informoval rovněž o připravovaném semináři k tomuto tématu v dubnu. Na jeho výklad navázala Jana Čekalová, specialistka EU POINT Komerční banky a.s., region Ústí nad Labem. Hovořila na téma Možnosti financování a poradenství pro projekty dotované z EU a představila rozsah pomoci klientům s přípravou jejich projektů – od zajištění dotačního průzkumu po asistenční pomoc spolupracujících poradenských firem. Zvláštní pozornost pak věnovala programu PONTE II., který je určený pro flexibilní financování projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU – od poskytování příslibů financování, předfinancování dotací a kofinancování projektů. Jako příklad úspěšnosti představila realizovaný projekt rekonstrukce lázeňské části města Klášterec nad Ohří a představila další možné alternativy (spolupráce s EIB a Evropskou bankou pro regionální rozvoj). V II.odborném panelu - Dotace a posílení financování obcí – poskytl marketingový ředitel EU Centrum Jakub Zahrádka konkrétní návody, jak získat a využít dotaci. Firma, jejíž hlavní činnost je soustředěna na města a obce a poskytuje služby jak komerčním subjektům, tak institucím státní správy, využívá šestileté zkušenosti existence firmy a může tudíž pomoci s volbou re-
álných a efektivních projektů, které mají naději na úspěch, případně varovat před častými chybami a omyly. Zdůraznil počáteční stanovení priorit, vyhodnocení nákladů, 5 fází přípravy, nutnou komunikaci všech zúčastněných, varoval před podceněním kvality závěrečné zprávy (vracení dotace není výjimečným zjevem). Jako praktický příklad pak uvedl zpracování projektové dokumentace historické památky v Bavorově. Luděk Tesař, ekonom s mnohaletými zkušenostmi ze státní správy, upřesnil náplň činnosti Regionservisu a porovnal ji s firmami obdobného názvu. V přednášce se pak věnoval reálným cestám a zdrojům posílení financí obcí. Rozebral problémy samospráv v ČR, poukázal na chyby systému, nepoměr mezi počtem starostů a úředníků správy či řešení problémů výhradně na vyšší instanci. Porovnal postavení Ústeckého kraje s ostatními regiony a jeho veskrze praktický vstup upozorňoval zastupitele na všechny souvislosti a možnosti pro obce, zatím ovlivněné faktem, že finanční prostředky jsou především v rukou státní správy. Posílení samospráv je zde prvořadý, nadstranický úkol, ze kterého vyplývá i odpovídajícím způsobem navýšený objem finančních prostředků. Úspěšná obec bude ta, která má dobře zmapovanou situaci, jasno v cílech a prioritách (tj. má plán, jedná rychle a dobře ví, co si může dovolit). Také informoval o možnosti
připojit podpis pod petici Stop dotacím z centra, zelenou samosprávám a zdůraznil, že jedinou silou, schopnou ovlivnit přerozdělování, jsou starostové obcí. III. odborný panel byl věnován informačním systémům, ekologii a odpadovému hospodářství. Rostislav Babarík, account manager pro oblast veřejné správy společnosti Microsoft (oficiální partner Regionservisu) vysvětlil obecně zásady e-governmentu, klady a zápory při jeho budování. Na příkladu „založení živnosti“ provedl přítomné návštěvou všemi úkony, které se dnes jeví jako časově náročné a komplikované, v budoucnu však budou zcela dostupné elektronickou cestou. S politováním konstatoval, že v současné době neexistuje oficiální strategie (po zrušení ministerstva informa-
tiky převzala kompetence ministerstva vnitra, místního rozvoje, průmyslu a obchodu). Představil nový projekt e-GON, spisovou službu Light a věnoval se rovněž licenční politice. Pavel Jašek, odborník na problematiku odpadového hospodářství, se soustředil na zákon č.185/2001 o odpadech, nyní již 3. v pořadí, který je pro praktickou aplikaci značně nepoužitelný. Hovořil o připravované novelizaci s platností od r. 2010, která zohlední technologické využívání odpadů a v této souvislosti lze očekávat navýšení poplatků. K této problematice bylo vzneseno mnoho dotazů a kritických slov, týkajících se především obav z nárůstu byrokracie (popisy odpadu apod.). Generálním partnerem III.ročníku setkání starostů a místosta-
rostů Ústeckého kraje byla firma AVE CZ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ s.r.o., jejíž zástupce David Kouba, vedoucí obchodního oddělení pobočky Ústí nad Labem, prezentoval činnost firmy s 1 200 zaměstnanci, která se věnuje recyklaci, separaci, údržbě zeleně, sanaci starých ekologických zátěží a nakládání s druhotnými surovinami. Možnosti představit své firmy dostali i představitelé hlavních partnerů (Jiří Antoš, ředitel společnosti TR ANTOŠ s.r.o. a Karel Švec z firmy OCÉ Česká republika). ELSTAV lighting poskytl poukaz na nákup prvků veřejného osvětlení, SOVT RADIO 50 000 korun na bezdrátovou instalaci a Profi Regal dárkové balíčky. (Všechny příspěvky je možnost nalézt na www.regionservis.cz) (PR)
8
| KN |březen 2008
K TÉMATU MĚSÍCE Plán hlavních povodí České republiky schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23.5.2007 č. 562 stanovil pro naplnění rámcových cílů v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí pro období do roku 2012 jako jednu ze svých priorit sanace starých ekologických zátěží a starých skládek s významným vlivem na stav vod. Jde o urychlení odstraňování starých ekologických zátěží, které mají negativní vliv na vodní prostředí nebo ho ohrožují. V návaznosti na současné právní úpravy je nutné zajistit finanční zabezpečení potřebných akcí, zejména s využitím Operačního programu Životní prostředí. V současné době na území Jihočeského kraje se sanují například odkaliště MAPE Mydlovary; Jihočeské dřevařské závody- lokalita Soběslav; Jihočeská plynárenská, a.s.- lokalita České Budějovice; ČZ Strakonice; Groz-Beckert Czech s.r.o., České Budějovice; ČEPRO, a.s. - areál bývalého distribučního skladu PHM v Českých Budějovicích – Novém Vrátě; letiště Bechyně; Robert Bosch spol. s r.o.. Některé, jako např. Lenora , jsou již vyřešeny. Další lokality – skládka nebezpečného odpadu Pohnánec, areál COGEBI a.s. (dříve EIT a.s.) v Táboře jsou ve fázi přípravy sanace. Úspěšně byly ukončeny sanační práce například na lokalitách MOTOCO a.s., České Budějovice, Motor Vodňany, skládka kalů Suchomel - České Budějovice, skládka Švábův Hrádek, Jihostroj Kaplice, letiště České Budějovice, VÚ Písek, ČS PHM Vyšší Brod, Hluboká nad Vltavou, Orlík nad Vltavou, Bechyně, České Budějovice Pražská, Lnáře. Krajský úřad Jihočeského kraje se v současné době účastní meziresortní koordinační skupiny pro přípravu Jednotné inventarizace starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst v ČR.
JIHOČESKÝ KRAJ Odpadová firma přežila tvrdé ultimátum města Jednoznačné ultimátum dal společnosti A.S.A. Česká republika, která v Českých Budějovicích zajišťuje odvoz odpadu, primátor města Juraj Thoma. Buď firma neprodleně napraví nedostatky při svozu a likvidaci odpadu, nebo město odstoupí od smlouvy a svoz odpadu bude v Českých Budějovicích zajišťovat někdo jiný. Město nebylo dlouhodobě spokojeno s činností její dceřinné firmy. K nápravě nedošlo ani po písemném upozornění z 18. ledna. Proto se 31. ledna primátor se zástupci firmy sešel a ultimátum jim osobně sdělil.
„Firmu na nedostatky v jejích službách opakovaně upozorňujeme už od podzimu. Reagujeme tak na četné stížnosti občanů, že svoz odpadu nefunguje, jak by měl. Avšak žádná náprava se nekoná. Odpadkové koše v parcích přetékají nebo úplně chybí,
svoz domovních popelnic a kontejnerů je často nepravidelný nebo neúplný,“ zdůvodnil své rozhodnutí primátor Thoma. Provozní ředitel firmy A.S.A. Pavel Tomášek připustil pouze některá drobná pochybení, která nastala na konci loňského roku kvůli výpadku v technice. „Došlo k tomu, že se nám najednou porouchalo sedm vozidel,“ upřesnil výpadek v technice generální ředitel firmy A.S.A. Arnošt Kastner. Uznal, že společnost se s touto situací nevypořáda-
Jiří Netík, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, vodního a lesního hospodářství (celé znění komentáře radního Jiřího Netíka najdete na www.krajskenoviny.cz)
České Budějovice uvažují o stavbě tří mostů
Máte ve vašem městě dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí?
Magistrát Českých Budějovic má plán, jak rozmělnit současnou neúnosnou dopravu v ulicích města. Stále sílící potřeba kvalitní dopravní obslužnosti vede k úvahám o výstavbě tří nových mostů. Podle náměstka primátora města Františka Jelena by náklady mohly dosáhnout řádově stamilionů korun, zdrojem potřebných financí by pak kromě jiného měly být například zdroje evropské.
Město Třeboň je město parků, zeleně a rybníků. A je také sídlem Správy CHKO. Není zde těžký průmysl, ale především lázeňství a služby související s turistickým ruchem. V tom máme jistou výhodu před jinými městy. Zdálo by se tedy, že bychom na ekologii mnoho zdrojů nepotřebovali. Chceme-li však Třeboň zachovat takovou jaká je, nesmíme ochranu životního prostředí podcenit a o to se snažíme. Samozřejmě, že bych si uměl představit více zdrojů do ekologie, ale je to vždy věc priorit a nakonec kompromisu. Musím se přiznat, že se touto problematikou systematicky nezabývám. Než odpovím na tuto otázku, zkusil jsem se zamyslet jestli znám případ, kdy kraj v této oblasti nějak s prostředky hýřil nebo je využil neefektivně. O žádném takovém případu nevím, a proto se domnívám, že je využívá efektivně. Jan Váňa (ODS) , starosta města Třeboň
Všichni se však shodují, že něco se s enormně narůstající dopravou v Českých Budějovicích udělat musí. „Podle průzkumů připadlo v České republice v roce 1990 přibližně jedno vozidlo na dvanáct obyvatel, v loňském roce to už ale bylo jedno až dvě vozidla na jednoho obyvatele,“ informovala mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová. A České Budějovice podle názorů odborníků tuto celostátní situaci v dopravě kopírují. Úvahy o nových mostech rozvádí náměstek primátora František Jelen. „Jeden by měl vyrůst na jihu
ANKETA
la dostatečně rychle, zároveň však ujistil, že nyní už je vše zase v pořádku. Město dalo firmě čas na nápravu do konce února. A výsledek? „Poskytované služby se viditelně zlepšily a vytýkané nedostatky byly uvedeny do pořádku. Proto jsme se dohodli na pokračování vzájemné spolupráce,“ rozhodl na začátku března primátor Thoma. Generální ředitel společnosti Arnošt Kastner takové rozhodnutí uvítal a ujistil, že firma o spolupráci s městem stojí i nadále. „Město České Budějovice je jedním z našich nejdůležitějších zákazníků,“ řekl. I proto A.S.A. poskytuje v Českých Budějovicích podle generálního ředitele nadstandardní služby. „Například nově poskytujeme odpadové taxi,“ naznačil Kastner. Jde o malé svozové vozidlo, které slouží k rychlému odstraňování odpadků mimo běžný svozový režim. Taxi tak může kdykoliv na zavolání občana odstranit odpad z kontejnerů, které nebyly vyprázdněny kupříkladu vzhledem ke špatně zaparkovaným vozidlům, kvůli kterým se k nádobám nedostala vozidla v rámci pravidelného svozu. Jan Laštovička
města v lokalitě Lineckého předměstí. Překlenul by řeku Vltavu a pokračoval dál do prostoru Jižní zastávky až přes další českobudějovickou řeku Malši,“ přibližuje Jelen. Podle této vize by tudíž mělo jít o poměrně monstrózní stavbu. Druhý most přes Vltavu by podle náměstka spojil její břehy v prostoru mezi supermarketem Tesco a ulicí Trojická. Třetí stavba by se týkala přemostění Dlouhé louky ve směru Dlouhý most – Výstaviště. „Kdyby na těchto třech vytipovaných místech stály mosty, určitě by se stá-
vající svízelná dopravní situace velmi vylepšila,“ je přesvědčen František Jelen a dodává, že hlavním cílem nových staveb je především rozmělnění dopravy ve městě. Přemostění na těchto vytipovaných místech by určitě uvítala i většina řidičů. „Trávím desítky minut dnes a denně v ranní i odpolední špičce. Mosty by určitě pomohly, ale nevěřím, že se těchto tří staveb v nějakém rozumném čase dočkáme,“ komentoval plány radnice řidič z Českobudějovicka Petr Bicek. Další z oslovených řidičů, Martin Kopecký, rozvedl, proč je podle něho doprava v krajském městě neúnosná. „Přemostění je tu jen několik, z jednoho břehu na druhý se musí často objíždět polovina města. Je to daň za to, že České Budějovice leží na soutoku dvou řek,“ soudí Kopecký.
Zástupci magistrátu ujišťují, že rozhodně ve vnitřním městě nechtějí stavět žádné autostrády. „Nutnost výstavby mostů je však i vzhledem k zeměpisné poloze Českých Budějovic opodstatněná,“ uzavírá náměstek Jelen. Přesto se dá předpokládat, že pokud rozhodnutí o stavbách mostů padne, najdou se i hlasy proti. Například při loňském zprůjezdnění Modrého mostu pro automobilovou dopravu se pod petici za znovuzavření mostu podepsalo více než osm set obyvatel Havlíčkovy kolonie. „Zvýšila se doprava, hluk a provoz v naší klidové čtvrti,“ tvrdili tehdy tamní obyvatelé. Magistrát přesto jejich hlasy nevyslyšel s odůvodněním, že otevření mostu ulevilo dopravě na Mánesově ulici. Jan Laštovička
LIBERECKÝ KRAJ ANKETA Máte ve vašem městě dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? V rámci možností vyčleňujeme z rozpočtu dostatečné finanční prostředky. Pokud směřujeme k eventuelní novele zákona o odpadech, tak to je samozřejmě velký problém, protože nyní na ten systém obec doplácí. Samozřejmě je diskutabilní, zda je to správné nebo není, protože tím ulevujeme samotným občanům. Pakliže by se to mělo udělat podle té změny, která je připravována, tak je to dlouhodobě neudržitelné. Alespoň obec naší velikosti ty příjmy nemá a těžko bude hledat prostředky, aby zafinancovala např. v roce 2013 1500 Kč za tunu komunálního odpadu. My již dnes třídíme vše podle novely kromě bio odpadu, takže z tohoto pohledu pro nás ta novela nic moc nepřináší. Co se týče kraje, tak my fakticky od kraje jakoby nic nezískáváme. Že bych měl pocit, že nám kraj dává peníze na ekologii, tak to nemám. Jestli by se to mělo projevit někde v nějakých dotacích na ekologické projekty, tak o tom upřímně já nic nevím. Josef Šimek (BezPP), místostarosta města Lomnice nad Popelkou
Kraj chce pomoci při odstranění ekologických zátěží Území s ekologickou zátěží pomůže některým obcím asanovat Liberecký kraj. Podle studie, kterou nechal zpracovat, se jako nejpotřebnější místa kromě okolí letiště v Hradčanech ukázaly bývalé kotelny na lehké topné oleje v Doksech a Jablonném v Podještědí a také areál bývalé čerpací stanice ve Cvikově. Kraj pomůže se zpracováním podkladů pro žádosti o dotace. „Před zadáním studie jsme oslovili města a obce, aby vytipovaly místa nesoucí ekologickou zátěž z minulosti,“ uvedl náměstek hejtmana Libereckého kraje Radim Zika. „My připravíme projekty, obce pak podají žádosti o dotace do operačních programů životního prostředí na odstranění zátěží,“ dodal náměstek. Půdu kontaminovanou leteckými kero-
seny už několik let asanují v okolí hradčanského letiště. „Letos skončí čištění podloží pomocí vrtů, do nichž se vhání voda. Ještě dva roky budou odborníci monitorovat výsledky čištění,“ popsal Vít Příkaský, náměstek hejtmana. Dodal, že věří, že výsledky budou uspokojivé a alespoň část území se podařilo od starých zátěží vyčistit. Na území okresu
Česká Lípa, které je z tohoto hlediska nejvíce ekologicky zatížené, jsou kontaminovány podzemní vody především vlivem chemické těžby uranu, kde v současné době probíhá sanace. Pokračuje sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky v areálu SAP, s. r. o. Mimoň, vzniklé činností bývalého Veterinárního asanačního ústavu v lokalitě Boreček, sanace znečištění ropnými látkami v lokalitě Hradčany, zátěže vzniklé činností vojsk v bývalém vojenském újezdu Ralsko. Pokračují práce v lokalitě Kuřivody, kde zátěž vznikla rovněž činností
armády. V okrese Liberec dále pokračuje sanace v Benzině, a. s. v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy Tanex, s. r. o. Hrádek nad Nisou. Sanační práce byly přerušeny v areálu Teplárny, a. s. Liberec. Sanace pokračuje také v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s. r. o. v Jablonci nad Nisou. V okrese Semily jsou zjištěny chlorované uhlovodíky v prameništi Nudvojovice. V areálu závodu 12 firmy Preciosa, a. s. v Turnově pokračuje sanace podzemních vod. Vojtěch Grat
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | březen 2008 |
9
„Prokázalo se, že naše samosprávy mají připravené projekty a čísla ukazují, že příležitosti využily,“ říká Daniel Toušek, náměstek ministra pro místní rozvoj Politika soudržnosti představuje snahu členských států EU posílit rozvoj všech regionů Unie. Jaké jsou hlavní nástroje EU pro pomoc regionům? Rozhodujícím nástrojem pro pomoc regionům je nepochybně tržní prostředí a jeho stálé zlepšování. Protože však existují území, resp. oblasti, ve kterých trh selhal, nebo působí nedostatečně, uplatňují se zde strukturální fondy (SF). Je ovšem zřejmé, že veřejná podpora nikdy nemůže nahradit schopnost rozvíjet území a tím jeho přitažlivost výhradně nebo převážně prostřednictvím finanční podpory. Navíc vždy jde o zásah do prostředí, kdy je nezbytné velmi pečlivě hodnotit, zda pomocí „někomu“ nedochází k poškození někoho jiného. Podle jakého klíče je stanovena úroveň rozvoje jednotlivých regionů, a pak přerozdělení konkrétní pomoci? Základním klíčem (kritériem) je výše tvorby HDP. Srovnání zemí podle tohoto kriteria umožňuje spočítat průměr. Z tohoto pohledu rozlišujeme dvě kategorie území: území, která mají průměr menší než 75 %, a kde se uplatňuje plošná podpora ve všech oblastech intervencí, a území, ve kterých jsou řešeny pouze dílčí oblasti. Jak jsou na tom v tomto srovnání české a moravské regiony? Česká republika kromě Prahy je pod hranicí 75 %, proto nejsou velké rozdíly mezi jednotlivými kraji. Z analýz je však patrné, že dnes existují území, kde potenciál je v důsledku celé řady faktorů výhodný pro další růst, a na druhé straně území, kde se jeví jako nezbytné cíleně podpořit koncentraci pomoci, zejména v důsledku celé řady faktorů, které podmiňují růst. V tomto směru je zřejmé, že v České republice obecně a zejména na území krajů bude nutné podstatně více a cílevědoměji věnovat pozornost hodnocení potenciálů a bez ohledu na nástroje kohezní politiky EU věnovat pozornost otázkám konkurenceschopnosti a přitažlivosti území. Bohužel většina veřejné správy spíše než by systematicky a cílevědomě ve vlastním zájmu pracovala na rozvoji spíše očekává úkoly a zadání „zvenčí“. K tomu může významně napomoci úloha MMR jako orgánu státní správy, který má za úkol zajistit prosazení regionální politiky do strategií a koncepcí i operativních rozhodnutí jednotlivých průřezových a odvětvových ministerstev.
V roce 2008 se jako členský stát EU dostáváme do etapy, kdy realizace základních finančních nástrojů politiky HSS, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro období 2004 – 2006 se blíží ke „konci“. Rok 2008 je posledním rokem v tzv. období „n+2“, kdy mají být dočerpány prostředky celého programového období 2004 - 2006. Jaký objem financí využily naše samosprávy z těchto prostředků a na jaké konkrétní projekty? Samosprávy vyčerpaly ke dnešnímu dni přibližně částku 6,98 miliardy korun, což je 15,7 % celkové
alokace, a nasmlouváno mají 10,83 miliardy korun (24,4 %). Jedná se o velmi široké spektrum projektů ze všech operačních programů (OP), jednotných programových dokumentů (JPD) i iniciativ Společenství, které pokrývají široké cíle strukturální politiky. Jednotlivé OP mají například i opatření, kde je majoritním žadatelem samospráva. Vymezit tedy konkrétní projekty je velmi obtížné. Proč jsou ty cifry takové, byly tedy regiony (ne)úspěšné v čerpání? Regionální rozložení u jednotlivých OP/JPD/Iniciativ je rozdílné, ale lze říci, že kraj, který je méně úspěšný u jednoho OP, je naopak úspěšnější u jiného. Souhrnně lze konstatovat, že samosprávy jsou v čerpání prostředků strukturálních fondů velmi úspěšné. Nelze hodnotit úspěšnost samospráv z pohledu předložených žádostí pouhým výčtem objemů prostředků, zejména proto, že ve SF se předem určuje kolik a na co mají být finanční prostředky vyčleněny. V ČR se prokázalo, že municipální sektor má připravené projekty a čísla ukazují, že samosprávy příležitosti využily. Kolik peněz zbývá ve zmíněných fondech z období 2004 – 2006? V současné době je smlouvami již pokryta celá alokace programového období 2004 - 2006 a finanční prostředky, které zbývají jsou ty, kde se čeká na dokončení realizace projektů a jejich následné proplacení. Pokud jde o samosprávy, je tato částka ve výši 3,85 miliardy korun. Programy nového programového období 2007 – 2013 se teprve rozjíždějí. Co tedy čeká Českou republiku, resp. její regiony, v nejbližších měsících v oblasti politiky soudržnosti? Evropská komise již schválila všechny operační programy České republiky, s výjimkou Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V současné době se operační programy rozbíhají a vyhlašují výzvy. Například regionální operační programy (ROP) vyhlásily první výzvy v říjnu 2007 na oblast rozvoje dopravní infrastruktury a v následujících měsících se předpokládá, že budou vyhlášeny výzvy do všech tématických oblastí uvedených níže. Jaké projekty lze na úrovni regionů uplatnit v rámci prostředků z fondů EU? Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tématických a regionálních operačních programů. V programovém období 2007 – 2013 je připraveno celkem sedm ROP určených pro celé území ČR s výjimkou Hlavního města Prahy, pro něž jsou připraveny dva speciální pražské programy a osm tématických operačních programů. Pro rozvoj regionů jsou určeny především ROP. Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata:
Ing. Daniel Toušek řídí od dubna 2007 z pozice náměstka ministra agendu evropských záležitostí na ministerstvu pro místní rozvoj. foto: MMR ČR
- dopravní dostupnost a obslužnost, např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací včetně odstraňování bodových závad, výstavba stezek pro bezmotorovou dopravu, výstavba nebo rekonstrukce dopravních terminálů, železničních stanic a pořízení vozidel veřejné dopravy, - rozvoj území, např. příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby, revitalizace centra měst a venkova, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, objektů sociální a vzdělávací infrastruktury, stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, náměstí, odstranění nevyužitých staveb a ekologických zátěží, - rozvoj cestovního ruchu, např. výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty), včetně doprovodné in-
Speciální příloha příštího vydání Krajských novin:
»Pokračování výstavby rychlostní silnice R35«
frastruktury a značení, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit, rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti pro využití cestovního ruchu. Kde naleznou reprezentanti samospráv informace a pomoc při žádostech podpory na své projekty? Uvedený výčet podporovaných aktivit se může v jednotlivých ROP lišit, proto je důležité se předem seznámit s podmínkami ROP. Informace a pomoc při zpracovávání žádostí o podporu Vám rádi poskytnou jednotlivé řídící orgány příslušných operačních programů. Informace o všech OP, včetně kontaktů na příslušné osoby a webové stránky lze nalézt na webové adrese www.strukturalni-fondy.cz. (rie)
Téma měsíce v příštím vydání Krajských novin:
»Největší investice v regionech« Kdo jsou největší tuzemští a zahraniční investoři posledních let v regionech? Kam a proč investovali? Jaký přínos pro kraje, města a obce ČR znamenaly jejich investice?
Nabízíme možnost Vaší prezentace nebo PR příspěvku k Tématu měsíce, resp. do Speciální přílohy. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte na tel.: 466 611 139 nebo e-mail:
[email protected]. Příští číslo Krajských novin vychází 11. dubna. Redakce Krajských novin si vyhrazuje právo úpravy tématu vydání.
10
ROZH
| KN | březen 2008
„Styděl jsem se, že mezi těmi dvě st
říká o volbě prezidenta šéf senátorského klubu ODS 13. listopadu 2004 započal váš senátorský mandát. Jste na třináctku pověrčivý? Nejsem. Třináctka mi nic neříká. Černá kočka přes cestu taky ne. To jste šťastný člověk. V předvolební kampani do senátu jste řekl, že je třeba horní parlamentní komoru reformovat, v krajním případě, poněkud absurdně, že jste i pro její zrušení. Je po necelých čtyřech letech váš názor obdobný, případně co konkrétního jste pro reformu senátu udělal? Svůj názor jsem zásadně změnil, protože jsem tehdy nepředpokládal politický vývoj v oblasti sněmovních voleb atd. Dnes je senát opravdu pojistkou demokracie. Pomocí senátu se dá vyřešit řada věcí, což se prokázalo ke konci vlády sociální demokracie, kdy senát mohl velmi účinně zasáhnout do legislativy. Opodstatněnost senátu se také zcela jednoznačně potvrdila při poslední volbě prezidenta. Reformu senátu si představuji ve smyslu zvýšení pravomocí tohoto orgánu. Více pravomocí? Senát je občany hodnocen jako nejméně důvěryhodná instituce v zemi. Proč tomu tak podle vás je? Jaké kroky děláte pro to, aby tomu tak nebylo? Hodnocení občanů je velmi chybné a právě více pravomocí a jejich úspěšné řešení posílí senát v očích občanů. Takové věty asi občané od politiků neslyší příliš rádi. Něčím si ale to negativní hodnocení senátoři museli vysloužit. Možná k tomuto hodnocení dospívají lidé na základě vystoupení některých senátorů, kteří si myslí, že když budou předčítat patnáct, dvacet či padesát minut naprosto bezobsažné projevy, že tím zvýší důvěru v senát. Jak jsem již řekl, senát může velmi aktivně působit na legislativu. Senát má být vnímán jako pojistka demokracie. Kdy konkrétně jako pojistka už zafungoval? Na tuto otázku bohužel nejsem teď okamžitě připraven. Jsou to ale některé zásadní zákony, například reformní balíček senát v podstatě podržel. Převahou jednoho nebo dvou hlasů ve sněmovně by měl velmi krátký život. Senát je v mnoha zemích vnímán jako rada starších, často ho tvoří i zástupci regionů. Myslíte si, že by se měl senát otevřít i krajským hejtmanům či zástupcům? Mezi mé reformní nápady senátu patřilo mimo jiné i to, že v senátu by měli být za každý kraj dva zástupci. Měl bych ale trochu obavy z toho, kdyby byli voleni například krajským zastupitelstvem. Vycházeli by z politického prostředí a neutkávaly by se osobnosti jako takové. A to by, myslím, nebylo pro republiku dobré. Jak jste řekla, senát je vnímán jako rada starších či moudrých a na rozdíl od sněmovny do senátu bojuje každý sám za sebe. Takže se do senátu dostávají skutečně osobnosti, které v civilním životě něco znamenají. Máme tam řadu lékařů, vysokoškolských profesorů, lidí, kteří už něco dokázali. Zkušenosti, které jsou při rozhodování zapotřebí, mají a vůbec politika bych si představoval jako člověka, který se umí úspěšně živit, než se stane politikem. Jste šéfem senátorského klubu ODS, jehož členové tvoří v senátu většinu. Není to trochu nuda, když můžete zákony schvalovat bez ostatních stran? Nuda to v žádném případě není. Jsem zastáncem toho a dokazoval jsem to i v osmiletém působe-
ní ve funkci primátora města Pardubic, že v žádném případě nikdy nechci nikoho válcovat silou. Jsem pro odbornou diskuzi a chci, aby každý zákon vznikl průřezem těch moudrých, kteří v senátu jsou. Nemyslete si, že je to jednoduché, vůbec ne. Klub ODS je největší a nepanuje tam, ani bych to nechtěl, nějaká železná disciplína. Každý má právo na svůj názor. Proto se klub pravidelně, skoro každý týden, schází a tříbí názory. Největší radost mám, když se k rozhodnutí jak budeme hlasovat, dopracujeme diskuzí a vysvětlováním a ne striktními příkazy. Při kterém zákonu jste se dohadovali nebo předpokládáte, že se budete dohadovat? Například při zákonu o kouření. Půlka možná bude pro a půlka proti. To jste tam takhle pěkně napůleni na kuřáky a nekuřáky? To přesně nevím, ale je to jedno, protože nevylučuji, že i někteří kuřáci budou pro protikuřácký zákon hlasovat a naopak, jsou tam někteří nekuřáci, kteří zákon nepodpoří. Z osobní zkušenosti o vás vím, že jste zavilý až militantní odpůrce kuřáků, takže se asi ani nemusím ptát, kterou verzi zákona podpoříte. Ano, jsem militantní odpůrce kuřáků a samozřejmě už jsem avizoval, že budu podporovat jakákoli opatření proti kuřákům, protože si myslím, že je to správné. Blíží se senátní volby. Ponesete osobní zodpovědnost za to, když senátoři za ODS neuspějí?
stáli a brali to jako vstřícný krok k vyhrání voleb. Jsem spokojen s tím, čeho jsem dosáhl. Když jste se tak úspěšně v senátu etabloval, budete znovu kandidovat? Tuto otázku dostávám poměrně často. Ale já, poučen životními zkušenostmi a tragédiemi, odpovídám – zeptejte se mne v lednu roku 2010. Rozhodující pro mou opětovnou kandidaturu bude můj zdravotní stav. Jste členem grémia ODS, nejvyššího stranického orgánu. Budete usilovat o předsednický či místopředsednický post v ODS? Už jste se jednou, žel neúspěšně pokoušel. V žádném případě. Jestli o něco budu v listopadu tohoto roku usilovat, tak o to, abych byl opět zvolen šéfem senátorů. A vaše další politické ambice? Neláká vás křeslo ministra či premiéra? Mojí největší ambicí je, že v listopadu chci (pro případné gratulanty je to třetího – pozn. red.) oslavit pětašedesáté narozeniny a pak úspěšně každý rok znovu. Člověk musí umět být soudný. Ministrem netoužím být v žádném případě. Dneska vidím hochy, kteří jsou o deset, patnáct let mladší než já a mají toho plné zuby. To je skutečně obrovské nasazení. Usednout do ministerského křesla jen proto, abych byl ministrem, to není moje parketa. Jsem zvyklý dělat vždycky všechno naplno a takové nasazení bych asi doopravdy nevydržel. Totéž, ještě důrazněji, platí o funkci předsedy strany i premiéra. Neříkám, kdyby mně bylo o deset, patnáct let méně, že bych nějaké ambice neměl. Ale teď už ne. A prezidentem byste se nechtěl stát?
Neponesu, protože jsem budoucí kandidáty nenominoval. Jako šéf senátu nesu zodpovědnost za senátory, kteří už tam jsou a ne za ty, kteří o vstup teprve usilují. Určitým způsobem ale můžu mít odpovědnost jako člen grémia ODS. V Pardubickém kraji se v letošním roce senátní volby nekonají. Týká se nás jen malá oblast kolem Holicka, kde bude kandidovat kandidát za Rychnovsko. Byl jste primátorem Pardubic. Vyzkoušel jste si a říkal jste, že je výhodné být zároveň primátorem i senátorem. Proč? Chtěl byste stát opět v čele krajského města? Mluvit o tom, která vrátka otevírá senátorská legitimace bych snad ani nechtěl, ale je jasné, že to tak je a že Pardubice na tom neprodělaly. Vykonávat ale obě funkce se daly jen v době, kdy jsem byl prostým, tím nejposlednějším senátorem v řadě. Dnes, kdy jsem členem organizačního výboru, šéfem klubu senátorů, členem nejprestižnějšího výboru, který tam je, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak už si takovou kombinaci představit opravdu nedovedu. To, že bych se někdy vrátil, nepřichází v úvahu. Platí ono známé pořekadlo - nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Nehledě na to, že tato práce je natolik jiná a navíc se mně zalíbila… Proč jste nepřijal nabídku některých členů ODS a nekandidoval na hejtmana Pardubického kraje po smrti Michala Rabase? Tuto otázku jsem samozřejmě zvažoval. Na to téma jsem měl i diskuzi s předsedou strany Mirkem Topolánkem. Kandidaturu mně nenabídla jen poměrně velká skupina členů ODS města Pardubic, ale i z ostatních oblastí, na druhou stranu byla určitá skupina lidí, která si to nepřála.Nechtěl jsem procházet stadiem, že budu někoho přesvědčovat a o podporu bojovat. Jsem člověk, který si je vědom určitých kvalit a do té funkce bych šel jedině v okamžiku, kdy by o to všichni
(Smích) Tak o tom jsem opravdu neuvažoval. Jsem člověk, který má rád a ve svém životě potřebuje mít určitou svobodu. Rozhodně není mým životním stylem a představou to, abych byl čtyřiadvacet hodin někým hlídán a někam voděn, to mě vážně neláká. Nechce se mi věřit, že vaší životní metou bylo stát se šéfem senátorského klubu ODS. Uměl byste si představit, že jste předsedou senátu celého? Předsedou senátu je můj kamarád Přemek Sobotka a dělá to dobře. Nemám nejmenší ambici ho odtamtud nějakým způsobem dostávat. V senátu jsou ale ještě jiné zajímavé funkce. Třeba být předsedou některého prestižního výboru. To vše je ještě ve hře a je to na úrovni předsedy klubu. Když to vezmu z hlediska hierarchie, tak je předseda senátu, jako člen klubu mým podřízeným. Ve vašem životopise jsem vyčetla, že jste mimo jiné i vášnivým lyžařem. Platí to dosud anebo životopis nebyl delší dobu aktualizován? To musím zaklepat. Zdraví je naštěstí jakžtakž v pořádku, takže pořád ještě lyžuji, jezdím na motorce i na koni. Aktivně trošku posiluji, i když jsem to v posledním půlroce velmi zanedbával. Brzo, možná už dneska pomalinku zase začnu. Udržuji se, protože mým krédem je, že je sice hezké mít různé funkce, ale nerad bych je užíval na invalidním vozíku. Když bilancuji svůj život, tak jsem pořád pracoval víc než osm hodin denně a samozřejmě jsem si něco nahospodařil. A to bych rád a s chutí začal užívat, což se mi momentálně nedaří. Dám příklad – zaplatil jsem si letos krásnou dovolenou na horách a zkažená první volba prezidenta mně tam znemožnila odjet, protože jsem se musel věnovat přípravě druhé volby. A teď už nemám do konce zimy vůbec prostor, abych si těch hor užil.
Příští rok prezidentské volby nebudou, takže si snad konečně zalyžujete. Když už jsme u těch letošních prezidentských voleb, tak byste mohl, jako jeden z členů vyjednávacího týmu, poodhalit roušku zákulisních jednání. Představoval jsem si, že když jsem členem vyjednávacího týmu,že budeme vyjednávat. Že někdo vznese argumenty pro a někdo proti a budeme se přesvědčovat, čí argumenty jsou silnější. Když je ale jediným argumentem nenávist vůči ODS, tak s tím asi nejde nic dělat, tam jsme ani neztráceli čas nějakým vyjednáváním. Roli vyjednavače jsem absolvoval poprvé a do konce života na to nezapomenu. Do teď jsem byl přesvědčen, že když se něco dohodne, že to platí. Pro mne nejhorší zážitek byl, když jsme na úrovni nejvyš-
ších orgánů sněmovny a než jsme vyšli z místnost jsme něco dojednali a k tak ani ti, kteří to navr ruku. To dodnes nemůž mě hluboce a lidsky ra sprostota a nesčetný po ří lidé dokázali vznést na kamerami. Taky se mě d jako například, že ODS senátu válcuje opozici at Mluvil jste o vulgaritě. A vulgárnějších politiků s stranický kolega Mirek Z našich řad byly vyřčeny kem Topolánkem, tak Iva
OVOR
KN | březen 2008 |
11
tě osmdesáti jedna osobami sedím,“ S Jiří Stříteský dvě nezávislé senátorky řekly do kamery, že budou volit Václava Klause. Takže ve tři čtvrtě na devět bylo jasné, jak to dopadne. Celý národ ale mohl vidět úpornou snahu opozice, aby se ten den nevolilo, aby se celá noc využila k přesvědčování některých lidí z těch sto čtyřiceti dvou hlasů. Především lidí z KDU-ČSL a z řad nezávislých. K letošním prezidentským volbám přibyly ještě další atributy, které by neměly mít s volbami nic společného – obálky s kulkami a střelným prachem, které obdrželi poštou někteří vaši kolegové. Máte představu, kdo to dělal? My jsme to nedělali, to je logické. Proč bychom děsili ty, kteří chtěli volit našeho kandidáta. Já věřím, že se to nějakým způsobem vyšetří. Kdybychom tohle začali zavádět do běžného života, tak to jsme někde na dálném východě. To si nedokážu, ani nechci vůbec představovat. Styděl jste se, jako většina národa za průběh volby prezidenta? Jistě. Styděl jsem se, že mezi těmi dvě stě osmdesáti jedna osobami sedím. Pro mne je funkce prvního muže ve státě velmi významná, ať ji zastává kdokoli. Já bych před dvanácti lety taky nevolil Václava Havla, ale nedovolil bych si proti němu vystupovat a jako prezidenta jsem ho vždycky ctil. I na můj osobní mail přišla řada anonymů a většinou nebyly slušné. O to víc mě potěší lidé, kteří řeknou, že jsme zvolili správně. Když jste se styděl za způsob volby prezidenta, který naši poslanci a senátoři předvedli, byl byste pro přímou volbu? Jsem pro nejvyšší formu demokracie a tou přímá volba je. Mám ale obavy, aby se to nezvrhlo. Abychom se nedostali do situace, kdy bychom například zvolili prezidentku jenom proto, že je pěkná a populární.
jednu kávu dvacet nebo pětadvacet korun a víme, že tento lahodný nápoj stojí v cizině dvě eura, což je padesát dva korun. A že bychom tady prodávali kávu za žádná celá osm euro se mně věřit nechce. Takhle o tom musí lidé uvažovat. Ještě se vraťme k volbám. Podal jste trestní oznámení na předsedu SNK Josefa Novotného, který tvrdil, že se ho někdo z ODS pokoušel podplatit, když podpoří Klause. Jako důkaz pravdivosti svého tvrzení chce podstoupit zkoušku na detektoru lži, což mně připadá poněkud úsměvné. Jak myslíte, že to dopadne? Detektor lži neukázal nic ani u Kořistky, tak nevím. Ale jak znám pana Novotného, tak si myslím, že se tak vžil do role, že už tomu dokonce sám věří. Ale když nemá žádné důkazy, tak se to asi vyšetřit nedá. Považuji za velmi, velmi trestuhodné říci o někom něco, když pro to nemám žádné důkazy. Rád bych, aby z tohoto případu vznikl precedens. Protože tímto způsobem může být nařčen kdokoli z čehokoli. Jak se vám podařilo přesvědčit většinu senátorů za KDU-ČSL, kteří předtím prezidenta Klause nevolili? My jsme víceméně nikoho nepřesvědčovali. Já jsem komunikoval na úrovni šéfa senátního klubu a od začátku nám bylo jasné, kteří lidé budou pana Klause volit a kteří nikoli. To vše vycházelo z nějakého jejich vnitřního přesvědčení. Jsem dalek někoho přesvědčovat, ctím osobní názor každého. O to víc mě mrzí a přímo rozčiluje nařčení senátora Novotného z toho, že mu někdo nabízel úplatek. Proč myslíte, že Jiří Čunek podporoval Jana Švejnara? To nevím, to byste se měla zeptat jeho. Já jsem se pana Čunka ptala. Mě spíš zajímal váš názor. Myslíte si, že by se Jiří Čunek měl vrátit do vlády? Hlasoval jste pro nebo proti jeho vydání orgánům činným v trestním řízení?
Jiří Čunek je předsedou KDU-ČSL, takže to je především problém této strany. Jsem přesvědčen, že předseda koaliční strany by měl ve vládě být. Když má KDU-ČSL jako předsedu Jiřího Čunka, tak nám asi nic jiného nezbude. O jeho vydání či nevydání jsem nehlasoval. Byl jsem na zahraniční dovolené, kterou jsem měl dlouhodobě zařízenou. Kvůli tomuto hlasování jsem neuznal za vhodné přijet, abych se za deset minut zase musel vracet. A kdybyste přece jen hlasoval, jak byste se s odstupem času rozhodl? Hlasoval bych pro jeho vydání orgánům činným v trestním řízení. Jsem pro to, ať se všechno vyšetří. Tohle byla hospodářská nikoli politická kauza. Pro politickou imunitu zákonodárců samozřejmě jsem. Ujistila mě o tom mimo jiné i volba prezidenta. Necítíte se už unaven? Kdy jste naposled nasedl na hřbet svého koně, abyste si, jak říkáte pročistil hlavu? Abych pravdu řekl, cítím se unaven. Ani nejsem pořádně schopen spočítat, kdy jsem naposledy na koni seděl, ale jaro vše napraví. Doufám, že si to užiji. Stíháte vůbec svoji rodinu? Ženu, dcery a vnuka? Říkala jste ženy? Říkala jsem ženu. Ale klidně se můžu opravit. To nemusíte. Už jsem otázce porozuměl. V manželce mám obrovskou oporu, která mně pomáhá. Je schopná okamžiky, kdy tu nejsem, nějakým způsobem přežít nebo za mnou přijet do Prahy. Mrzí mě, že nestíhám domácí práce, kdy je potřeba tu něco přibít, přidělat či opravit. Naše stavení je opravdu velké a já to absolutně nezvládám. Jinak se snažím, aby se alespoň jednou do týdne celá naše rodina sešla.
Vám by se nelíbila pěkná a populární prezidentka? Kdyby k tomu byla ještě chytrá, tak to by šlo. Prezident naší republiky sice moc pravomocí nemá, ale přece jen nějaké má. Když si vzpomenu na reformu veřejné správy, která byla uzákoněna za prezidenta Havla, tak jsme všichni očekávali, že tuto reformu bude vetovat. On tak neučinil. Mrzí mě to, protože z tohoto paskvilu se dodnes republika nezotavila a není jednoduché to vrátit na nějakou přijatelnou úroveň. Prezident musí být člověk, který je schopen vnímat situaci, která v republice je a musí být schopen pomoci. Vy si myslíte, že občané nejsou schopni takového člověka vybrat?
a senátu něco dohodli a ti, tak to neplatilo. Nebo když se o tom hlasovalo rhli, pak pro to nezvedli u pochopit a strávit. Co anilo, byla vulgárnost a čet urážek, které něktea plénu před televizními dotýkala řada nesmyslů, deptá a zastrašuje lidi, v td. Ale cejch jednoho z nejsi už dříve vysloužil váš k Topolánek. y dvě vulgarity. Jak Miranem Langerem. Je nut-
no ale říci, že to zaznělo ve chvílích hlubokého rozčilení a byly vyřčeny víceméně soukromě, neměly být puštěny do éteru. To, že byly zachyceny, považuji za zásah do soukromí. Když jsem mluvil o vulgaritě, měl jsem na mysli to, co zaznělo v rámci oficiálních projevů. Jinak jsem samozřejmě přesvědčeným zastáncem slušné mluvy. Který z těch projevů vás nejvíc rozčílil? Všechny, které ze strany opozice zazněly. Jsem přesvědčen, že volba prezidenta je natolik důstojná záležitost, že i když máme ke kandidátům velké výhrady, tak nemůžeme sklouznout do polohy urážek. My jsme vůbec nemuseli nikoho deptat ani zastrašovat. Měli jsme jasný počet našich senátorů, znali jsme voliče za KDU-ČSL a
Podle toho jaké jsem slyšel padat návrhy, například Zdeněk Svěrák, Karel Gott atd., tak nevím. Pan Švejnar není špatný ekonom, ale když jsem slyšel jeho názory na zavedení eura v daném čase, tak mě napadá, že ten člověk vůbec neví, co se v republice děje. Když s ním někteří souhlasili, řekl jsem dobře, převod je dvacet šest korun za euro a vy budete pobírat důchod v eurech, pak teprve lidi pochopili, co je to za nesmysl. Na druhé straně si vážím prohlášení prezidenta Klause, který naopak řekl, že bude korunu bránit tak dlouho, dokud to bude pro lidi této země výhodné. Dosavadní posilování koruny mu dává za pravdu. Jakmile spadne euro pod dvacet korun, pak pro nás má smysl se o tom bavit. Dneska, když se sedmitisícová penze vydělí dvaceti šesti, tak nevím, co by si za to ti důchodci koupili. Když se zavede euro, trochu se pozmění i ceny. Teď jsme zvyklí platit za
POSLEDNÍ SLOVO Setkáte-li se s šéfem senátorského klubu ODS poprvé, máte pocit, že se jako politik narodil. Vzbuzuje respekt a jen stěží si dokážete představit jak sviští v lyžařské kombinéze ze svahu dolů či v kožených kalhotách túruje motorku. Už vůbec ne, jak vyskakuje na hřbet koně, aby se pokochal projížďkou líbeznou krajinou. To všechno je ale prokazatelně pravda. A nejen to. Úžasně zpívá a je skvělý společník. Až na jedno. Během rozhovoru několikrát nepříjemně utrousil – vy ale vážně moc kouříte. A to jsem měla popelník na židli.
S Jiřím Stříteským hovořila Jarmila Kudláčková
12
| KN | březen 2008
PREZENTACE
Obchodní výsledky ČSOB Pojišťovny za rok 2007 ČSOB Pojišťovna loni zaznamenala nejlepší obchodní výsledek ve své historii: její celkové předepsané pojistné stouplo o 18 procent na 9,055 miliardy korun. V životním pojištění přitom částka, již klienti platí zejména za svou pojistnou ochranu, vyskočila o více než 22 procenta na 5,420 miliardy korun a v neživotním pojištění se zvýšila o 12 procent na 3,635 miliardy korun. „Je to jednoznačný úspěch naší obchodní strategie, která stojí na třech hlavních pilířích: rozvoji vlastní distribuční sítě, prohlubování spolupráce s makléřskými společnostmi a především rozšiřování křížového prodeje v rámci Skupiny ČSOB,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen.
V životním pojištění byl loňský předpis rozložen téměř rovnoměrně mezi jednorázově a běžně placená pojištění. O výrazný meziroční vzestup předpisu se však zasloužila hlavně jednorázově placená pojištění, jichž se loni prodalo za bezmála tři miliardy korun, což bylo o 42 procenta víc než rok předtím. Lví podíl na tom má prodej život-
ních pojištění ČSOB Pojišťovny v obchodní síti ČSOB: na ni loni připadlo 85 procent všech nově prodaných jednorázových pojistek. „Tento výsledek souvisí s prudce rostoucí oblibou investičních životních pojištění vázaných na zajištěné fondy,“ podotkl van Leeuwen. V neživotním pojištění bylo hlavním motorem růstu především pojištění motorových vozidel, tedy povinné ručení a havarijní pojištění. V povinném ručení stouplo předepsané pojistné meziročně o 15,3 procenta na 1,219 miliardy korun, v havarijním pojištění pak o 14,4 procenta na 964 miliony korun.
„I v roce 2007 tak ČSOB Pojišťovna dynamikou růstu v povinném ručení předstihla průměr trhu,“ podtrhl van Leeuwen. Nicméně výrazný nárůst zaznamenala ČSOB Pojišťovna i v ostatních skupinách retailového a průmyslového pojištění. Celkem v roce 2007 ČSOB Pojišťovna sjednala 738 tisíc nových pojištění s objemem obchodní produkce 6,378 miliardy korun. V počtu sjednaných pojištění zůstává i nadále jednoznačně nejdůležitějším distribučním kanálem vlastní síť ČSOB Pojišťovny, následovaná makléřským obchodem a obchodní sítí Skupiny ČSOB. Objemem obchodní
produkce se však na první místo řadí křížový prodej prostřednictvím členů Skupiny ČSOB, na nějž loni připadla již 44 pro-
centa obchodní produkce. Podíl interní sítě a makléřského obchodu na obchodní produkci je obdobný a činí 26 procent.
Životní pojištění ČSOB Pojišťovny ČSOB Pojišťovna měla téměř loni opět zajistila vysoký výnos miliardu zisk S nadprůměrným zhodnocením svých úspor mohou počítat lidé, kteří ukládají peníze do životních pojištění ČSOB Pojišťovny. Klientům, kteří si u ČSOB Pojišťovny sjednali její nejprodávanější životní pojištění Spektrum, popřípadě jeho variantu KZP Life, bude za loňský rok připsáno zhodnocení 5,4 procenta a vysoké výnosy se týkají i dalších druhů životních pojištění. Celkem klienti ČSOB Pojišťovny díky zhodnocením připsaným za rok 2007 zbohatnou o 632 miliony korun. „Výnos ve výši 5,4 procenta ročně si životní pojištění Spektrum drží již čtvrtým rokem po sobě, čímž se stalo jedním z nejlukrativnějších spořících pojištění na domácím trhu,“ řekl člen představenstva a ředitel divize životního pojištění ČSOB Pojišťovny Karel Svoboda. „V porovnání s loňskou
inflací je výnos z tohoto pojištění téměř dvojnásobný,“ dodal Svoboda. ČSOB Pojišťovna, která je čtvrtou největší pojišťovnou v ČR, loni v životním pojištění zaznamenala prudký nárůst předepsaného pojistného, tedy částky, kterou klienti platí za svou
pojistnou ochranu. Předpis vyskočil o více než 22 procenta na 5,420 miliardy korun. O výrazný meziroční vzestup se zasloužila hlavně jednorázově placená pojištění, jichž se loni prodalo za bezmála tři miliardy korun, o 42 procenta víc než rok předtím. Tento výsledek souvisí s prudce rostoucí oblibou investičních životních pojištění vázaných na zajištěné fondy. Životní pojištění mělo u ČSOB Pojišťovny na konci loňského roku uzavřeno téměř 420 tisíc klientů, protože však někteří z nich si sjednali více pojištění, dosahuje celkový počet aktivních smluv bezmála 540 tisíc. Naprostá většina klientů má přitom své životní pojištění uzavřené tak, že může využít daňových úlev garantovaných státem. Všem klientům, kteří mohou požádat o úlevu na dani z příjmu, již ČSOB Pojišťovna koncem ledna rozeslala potvrzení o výši zaplaceného pojistného za rok 2007, celkem těchto potvrzení bylo 420 tisíc. Zaměstnanci, jimž přiznání o dani z příjmu zpracovává mzdová účtárna, museli podklady pro daňovou úsporu za životní pojištění předat k vyřízení nejpozději do 15. února.
„Loňský rok byl pro nás velmi úspěšný. Nejenže jsme se stali nejziskovější pojišťovnou Skupiny KBC ve střední Evropě, ale nadprůměrným tempem rostlo i předepsané pojistné,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen. Dobré výsledky ČSOB Pojišťovny oceňuje i přední světová ratingová agentura Standard & Poor’s, která v závěru loňského roku zvýšila rating společnosti na stupeň A-. „Loňský rok byl pro nás velmi úspěšný. Nejenže jsme se stali nejziskovější pojišťovnou Skupiny KBC ve střední Evropě, ale nadprůměrným tempem rostlo i předepsané pojistné,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen. Dobré výsledky ČSOB Pojišťovny oceňuje i přední světová ratingová agentura Standard & Poor‘s, která v závěru loňského roku zvýšila rating společnosti na stupeň A-. ČSOB Pojišťovna loni vykázala zisk jak na technickém účtu životního pojištění, kde zisk zejména díky výsledkům investiční činnosti dosáhl 1,139 miliardy korun, tak na účtu neživotního pojištění, jenž skončil v přebytku 122 mili-
onů korun, a to i přes zvýšené náklady na likvidaci pojistných událostí po orkánu Kyrill. Náklady na pojistná plnění se loni meziročně zvýšily o 11 procent na téměř 4 miliardy korun. Celkové předepsané pojistné ČSOB Pojišťovny loni stouplo o 18 procent na 9,055 miliardy korun, a její tržní podíl se tak podle předběžných údajů České asociace pojišťoven přiblížil 7 procentům. Oproti průměru trhu bylo tempo nárůstu předpisu ČSOB Pojišťovny více než dvojnásobné. V životním pojištění, kde předepsané pojistné vyskočilo o více než 22 procenta na 5,420 miliardy korun, přitom tržní podíl ČSOB Pojišťovny překročil 10
procent a v neživotním pojištění, jež vykázalo růst o 12 procent na 3,635 miliardy korun, vzrostl na téměř pět procent. „Úspěšná implementace obchodní filozofie mateřské KBC začíná nést své ovoce. Naše strategie, postavená na rozvoji bankopojištění v rámci Skupiny ČSOB, prohlubování spolupráce s makléři a zkvalitňování vlastní distribuční sítě, se vyplácí,“ komentoval obchodní výsledky van Leeuwen. Při vysoké konkurenci na trhu je podle něho potěšující jak vysoký nárůst v životním pojištění, o který se zasloužil zejména úspěšný prodej investičních životních pojištění vázaných na zajištěné fondy, tak posílení pozic v řadě segmentů neživotního pojištění. Například v povinném ručení loni ČSOB Pojišťovna vykázala z hlavních hráčů druhé nejrychlejší tempo růstu na trhu a velmi pozitivně se vyvíjelo také pojištění podnikatelských rizik.
ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2007 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň A- a přidělila mu stabilní výhled.
ČSOB Pojišťovna vyplatila klientům čtyři miliardy korun Bezmála čtyři miliardy korun získali od ČSOB Pojišťovny její klienti na pojistných plněních za rok 2007. Přes 2,1 miliardy korun z této sumy připadá na životní pojištění, pojistné události z neživotního pojištění představují více než 1,8 miliardy korun. Oproti roku 2006 se loni celkové náklady na pojistná plnění zvýšily o 11 procent, což obnáší téměř 400 milionů korun. Bezmála čtyři miliardy korun získali od ČSOB Pojišťovny její klienti na pojistných plněních za rok 2007. Přes 2,1 miliardy korun z této sumy připadá na životní pojištění, pojistné události z neživotního pojištění představují více než 1,8 miliardy korun. Oproti roku 2006 se loni celkové náklady na pojistná plnění zvýšily o 11 procent, což obnáší téměř 400 milionů korun. Výrazně, o více než 16 procent, loni vzrostly náklady na pojistná plnění z končících životních pojištění. „Souvisí to s tím, že klienti uzavírají životní pojištění na stále vyšší částky,“ vysvětlil člen před-
stavenstva a ředitel divize životního pojištění ČSOB Pojišťovny Karel Svoboda. Za jednu pojistnou událost ČSOB Pojišťovna loni vyplatila v průměru 25 600 korun, zatímco o rok dřív to bylo necelých 20 000 korun. V neživotním pojištění se více než dvě třetiny výplat týkaly pojistných událostí souvisejících s motorovými vozidly. Jejich podíl na celkových pojistných plněních přitom v posledních letech zřetelně stoupá. „Tento trend logicky souvisí s rychlým nárůstem počtu vozidel, která jsou u nás pojištěna,“ řekl Michal Kaněra, člen představenstva a ředitel divize neživot-
ního pojištění ČSOB Pojišťovny. Jen za loňský rok vyplatila ČSOB Pojišťovna za škody z povinného
ručení 645 milionů korun a podíl tohoto pojištění na celkových plněních vzrostl na více než 35 pro-
cent. Ještě v roce 2004 přitom činil pouze 26 procent. Dalších více než 625 milionů korun poukázala
loni ČSOB Pojišťovna motoristům za škody z havarijního pojištění. Z hlediska živelních škod (kromě požárů) byl rok 2007 pro klienty ČSOB Pojišťovny relativně příznivější než rok 2006, a to i přesto, že loni v lednu postihla republiku největší větrná kalamita posledních desetiletí - orkán Kyrill. Z pojistných událostí, které vznikly loni v souvislosti s řáděním živlů, ČSOB Pojišťovna vyplatila nebo ještě vyplatí 86,7 milionu korun (z čehož až 71 milion se týká škod z orkánu Kyrill). V roce 2006 byla pojistná plnění za živelní škody zhruba dvojnásobná a dosáhla 186,5 milionu korun. Likvidátoři ČSOB Pojišťovny vyřídli v loňském roce přes 139 tisíc pojistných událostí, z nichž více než 82 tisíce se týkalo životního pojištění a téměř 56 tisíc neživotního pojištění.
PARDUBICKÝ KRAJ Vstoupí do Krajské nemocnice Pardubice soukromý investor? ný po celém světě a pokud chceme naši nemocnici zmodernizovat, tak je zřejmě jediný možný.“ O co se vlastně jedná? Hlavním cílem projektu je zefektivnění poskytování zdravotní péče a koncentrování medicínských služeb do zrekonstruované části areálu nemocnice. Projekt počítá s tím, že se provozní a obslužné činnosti koncentrují do okrajové části areálu nemocnice. Rekonstrukce má také přinést zvýšení a zlepšení uživatelského a provozního standardu areálu nemocnice tak, aby si péče o pacienty nejen zachovávala stávající úroveň, ale aby se neustále zlepšovala. Tento projekt, který má pomoci dostat do Krajské nemocnice Pardubice více než dvě miliardy korun, má trvat třicet let, během kterých bude soukromý investor vydělávat poskytováním ziskových nelékařských služeb v nemocnici a zajišťovat průběžnou modernizaci vybavení nemocnice. „Zjednodušeně řečeno, princip PPP projektu znamená spolupráci veřejných rozpočtů se soukromým investorem. Tento investor ze svých zdrojů zajistí modernizaci komplexu nemocnice a bude provozovat nemedicínské služby. Pardubický kraj zůstane
K TÉMATU MĚSÍCE
ilustrační foto: autor vlastníkem majetku i pozemků, partner tu bude v nájmu,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro zdravotnictví Josef Janeček a zároveň poukazuje na nejzásadnější výhodu projektu. „Je to jediná možnost, jak během šesti až osmi let zrekonstruovat Pardubickou krajskou nemocnici. Jedná se totiž zhruba o dvě miliardy korun a to by kraj nikdy nebyl schopen zaplatit.“ Že by se vstupem soukromého sektoru do nemocnice mohl zhoršit přístup k péči o pacienty, Josef Janeček zcela vylučuje a dodává, že soukromník bude muset nemocnici modernizovat i po dobu trvání projektu. „Vstup partnera do nemocnice se netýká vůbec medicínských věcí, pouze oblastí jako je kuchyně,
spalovna, prádelna, parkoviště atd. Investor bude navíc muset samozřejmě modernizovat i v průběhu těch třiceti let a pokud se projekt osvědčí, není samozřejmě vyloučená další spolupráce – prodloužení smlouvy atd.“ Radní Janeček se nebojí ani politických změn ve vedení kraje. „Pokud je projekt viditelně prospěšný, tak nezáleží na tom, zda je u žezla Petr nebo Pavel – pravice nebo levice.“ Projekt spolupráce veřejného a soukromého sektoru v Krajské nemocnici Pardubice není jediným českým PPP projektem. Je totiž dokonce jedním ze sedmi takových pilotních projektů v České republice. Filip Appl
Ekologické zátěže představují ekonomickou zátěž, tvrdí hejtman Ivo Toman Miliardové částky nutné pro asanaci strarých ekologických zátěží, to je záležitost i Pardubického kraje. Pohled na tuto problematiku jsme zjišťovali u čerstvě zvoleného hejtmana kraje Ivo Tomana. Pane hejtmane, jak velký problém pro Pardubický kraj představují staré ekologické zátěže? Ekologické zátěže se našeho kraje dotýkají citelně. V první řadě je to dané tradiční chemickou výrobou v okolí krajského města, tedy především chemičkami VCHZ Synthesia a Paramo. V době, která už naštěstí minula, se v těchto areálech příliš na ekologii nedbalo a s touto zátěží se dosud potýkáme a ještě nějakou dobu bude jejich odstranění trvat. A jestliže jsem zmínil tyto dva podniky, musím zároveň dodat, že současná vedení obou firem se na likvidaci zátěží velmi účinně podílejí a pokud budou k dispozici dostatečné finanční prostředky, věřím, že k odstranění tohoto nepěkného dědictví
minulosti dojde v řádu několika následujících let. V této oblasti má kraj ale roli víceméně pozorovatele, likvidaci, včetně finanční stránky věci, řeší stát. Jistě ale existují ekologické problémy, které kraj řeší… Samozřejmě. Mediálně velmi známým se stal nelegální sklad chemikálií ve Chvaleticích obsahující neuvěřitelných sto tun značně nebezpečných odpadů. Další špendlík označující ekologickou zátěž bychom si mohli zapíchnout do mapy také v Boru u Skutče, kde snad letos likvidaci úspěšně završíme, jmenovat bych mohl také Hodonín na Chrudimsku, kde práce na odstranění místní nebezpečné skládky také probíhají.
Kolik finančních prostředků v této oblasti kraj vynakládá? Předně bych chtěl říci, že likvidace starých ekologických zátěží je ekonomicky velmi nákladná. Jen pro představu, sanace v již zmíněném areálu chemičky Synthesia je vyčíslena v řádu miliard korun. Proto jsme velice rádi, že se nám daří naše ekologické zátěže z části finančně krýt prostředky ze státních dotací a také evropskými penězi. Investované prostředky se totiž pohybují v řádech desítek milionů korun, což by samozřejmě pro samotný kraj představovalo obrovskou finanční zátěž. Věříte, že zatímco na jedné straně se za obrovských finančních nákladů likvidují staré ekologické zátěže, nevznikají na straně druhé zátěže nové? Vždyť chemická výroba v regionu funguje stále. To samozřejmě máte pravdu, chemická výroba zejména v krajském
13
Ekologické zátěže pocházejí převážně z dob minulých a jsou jakési časované bomby, které nebezpečně tikají. Pardubický kraj proto dělá vše pro jejich odstranění. Věnuje na to své finanční prostředky a především se snaží shánět dotace ze státu i Evropské unie. A zatím se snad daří. V roce 2007 se nám po roce a půl podařilo zlikvidovat nelegální sklad chemikálií a nebezpečného odpadu ve Chvaleticích. Odborníci odtud odvezli více než 100 tun různých chemikálií, jedů, ale i radioaktivních materiálů a střelných zbraní. Například v Hodoníně na Chrudimsku jsme v říjnu loňského roku ukončili II. etapu prací, kdy bylo postupně odváženo kontaminované podloží a letos v květnu bychom měli dokončit sanace a monitoring podzemních vod. Toto vše nás stálo 65 mil. Kč, na kterých se podílela i EU a Státní fond životního prostředí. Na zdejší skládku byly nebezpečné odpady včetně obalů od pesticidů, silážních šťáv, chlorovaných přípravků či pevných i tekutých odpadů z asanačních jímek ukládány v letech 1967 až 1981. Při sanaci skládky odtud bylo odvezeno a následně zlikvidováno více než 4 343 tuny odpadů. Podobná situace je v Boru u Skutče, kde nás také trápí ekologická zátěž způsobená průmyslem v dobách minulých. Tady by práce mohly skončit také ještě letos. A čeká nás i nový projekt, další skládka nebezpečného odpadu v malebné přírodě – v Lukavicích.
Petr Šilar, radní zodpovědný za životní prostředí
INZERCE
Jedno z nejdůležitějších zasedání krajského zastupitelstva se odehrálo ve čtvrtek 21. února. Kromě volby hejtmana a definitivního schválení jižní varianty R35 se také debatovalo o projektu Kompletní modernizace Krajské nemocnice Pardubice, kterou kraj vlastní. Už na podzim loňského roku totiž schválili krajští radní zadávací řízení na poskytnutí poradenských služeb při přípravě a realizaci tzv. projektu PPP (Public Private Partnership) v Pardubické krajské nemocnici. Na únorovém zasedání zastupitelstva pak zastupitelé měli dát zelenou dalšímu pokračovaní v přípravách projektu. To také nakonec jednoznačně učinili, přestože schválení návrhu předcházela dlouhá diskuze. Někteří zastupitelé totiž projevili obavu, že spuštěním tohoto projektu budou znevýhodněny ostatní nemocnice v kraji. To vyloučil radní zodpovědný za zdravotnictví Josef Janeček slovy, že financování nemocnic se spuštěním projektu nezmění. Zároveň také dodal, že jde o jinými zeměmi spolehlivě odzkoušený systém. Že nejde o žádný experiment potvrzuje i Radim Petráš, výkonný ředitel nemocnice: „Takovýto model spojení privátního a veřejného sektoru je běž-
KN | březen 2008 |
PARTNER VYDÁNÍ ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Na takové ty drobnější věci jako je městská zeleň apod. máme prostředků relativně dostatek. Momentálně se snažíme o realizaci projektu sběrných dvorů, kde jde o peníze v řádech desítek milionů korun a ty získat bude samozřejmě mnohem těžší. Zřejmě jedinou možností odkud je sehnat jsou fondy EU. Co se týká práce kraje, myslím, že s penězi nakládá dobře. Alespoň tedy nemám žádný důvod myslet si, že by tomu tak nebylo. Pavel Hladík (ODS), starosta města Holice
městě a jeho okolí pokračuje. Oproti minulým dobám se ale razantně změnil přístup firem k ekologii, velmi podstatně se zlepšil monitoring a chemická výroba má také daleko přísnější ekologická pravidla. A nové výrobní úseky, které v těchto továrnách vznikají, nemají z technologického a ekologického hlediska, s těmi někdejšími nic společného Takže, abych odpověděl na vaši otázku, ano, věřím. INZERCE
w w w . s k e k o . c z
Skládka v Lukavici přijde na stovky milionů korun Pardubický kraj vydá ročně na likvidace starých ekologických zátěží desítky milionů korun. Nejčastějším terčem kritiky ekologických organizací v Pardubickém kraji jsou tradičně firmy jako Synthesia, Paramo či elektrárny ve Chvaleticích a Opatovicích. Zatímco postupné odstraňování ekologické zátěže v areálu chemičky Synthesie v Pardubicích, probíhající už od roku 1989 pokračuje a to nejhorší by mělo být hotové do konce roku 2010, menší ekologické zátěže postupně mizí. V minulém roce to byla hlavně nebezpečná skládka u Hodonína, kterou odborníci kvůli jejímu možnému vlivu na spodní vody v CHKO Železné hory označili za nebezpečnou časovanou bombu. Pracovníci z Chrudimské firmy Ekomonitor si při její likvidaci museli poradit s více než čtyřmi a půl tisíci tun zamořené zeminy a odpadu. Asanace přišla na více než 64 miliony korun. 40 milionů přišlo z Evropské unie. A další velký projekt je před svým zahájením. „Chystáme sanaci skládky u Lukavice na Chrudimsku,“ uvedl radní za životní prostředí Petr Šilar. Na lokalitu u křižovatky na Lukavici v minulosti vyvážela své odpady pardubická rafinérie Paramo, ale i další podniky. Skládka, ve které bylo uloženo tisíce tun odpadů, strašila občany více než čtyři desetiletí. Většina odpadu na ní totiž pochází z šedesátých let. Sanace této skládky, která se už oddaluje více než dvacet let, by měla začít během tohoto roku. Odhadovaná částka je 200-250 milionů korun a kraj opět požádá o pomoc Evropskou unii. Nebezpečné skládky - to je zřejmě největší ekologický problém Pardubického kraje. Podle odborníků jich v kraji mohou být desítky. Na odstranění některých, jako je například skládka v Boru u Skutče nebo znečištění v Transportě Chrudim, se stále pracuje. O některých menších se ale vůbec nemusí vědět. „Já jim říkám malé skryté tikající bomby, protože u nich hrozí nebezpečí kontaminace spodních vod,“ řekl Petr Šilar. Podle jeho slov vydá Pardubický kraj ročně na sanace starých ekologických zátěží více než 20 milionů korun. Ostatní peníze poskytuje stát či Evropská unie. Filip Appl
14
| KN | březen 2008
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Největším ekologickým problémem jsou skládky Staré ekologické zátěže jsou palčivým ekologickým problémem, který trápí kraje v celé zemi a ani Královéhradecký kraj není v tomto směru výjimkou. Největším problémem jsou zřejmě staré a nebezpečné skládky či kontaminované průmyslové objekty, které často ukrývají řadu nebezpečných látek. Naprostá většina starých ekologických zátěží pochází z dob před rokem 1989, čas od času se
ale i přes veškerou snahu úřadů objeví nová nepovolená skládka i dnes. Naštěstí se státu a kraji daří postupně ty nejhorší ekologické zátěže likvidovat. Ve zprávě o stavu životního prostředí v Královehradeckém kraji v roce 2006 se píše o pokračování či dokončení sanací starých ekologických zátěží, které v kraji zůstaly jako nepříjemná vzpomínka právě na doby komunismu. Mezi taková místa
patří například FAB Rychnov nad Kněžnou, DS Benzina Jičín nebo kontaminované podzemní vody v podniku KARA Trutnov. Sanace proběhla také v bývalém podniku Elton Nové Město nad Metují a dalších. A jak je na tom kraj v současnosti? „V současné době evidujeme v Královéhradeckém kraji na 400 starých ekologických zátěží, ale je samozřejmě pravděpodobné, že o některých ještě vůbec nevíme,“
říká radní za životní prostředí Jiří Vambera. Zároveň dodává, že některé významné ekologické zátěže zde po sobě zanechala sovětská vojska. Povinnost odstraňovat staré ekologické zátěže má ze zákona hlavně stát. Zapojit se při odstraňovaní zátěže ze svého území se však musí logicky i kraj. „My jsme ze zákona povinni hradit subjektu, který zátěž odstraňuje, ty prostřed-
ky, které on sám nemůže požadovat po tom, kdo za starou ekologickou zátěž nese odpovědnost. Obvykle se při financování likvidací vejdeme do deseti milionů korun ročně. Vloni to bylo o něco víc, kvůli sanaci ekologické zátěže v Libčanech,“ dodává Jiří Vambera. A sklad v Libčanech, který policisté objevili v dubnu roku 2006, byl skutečně zřejmě největší ekologickou zátěží v kraji za poslední roky. Vždyť
pracovníci firmy Dekonta, kteří dostali zlikvidování zátěže na starost, odstranili ze skladu během posledních dvou let na 600 tun jedů, hořlavin a chemikálií. Václav Etlík, který je podle obžaloby za nelegální sklad zodpovědný, dostal od krajského soudu 6,5 let vězení. Proti rozsudku se ale odvolal a momentálně je vyšetřován na svobodě. Filip Appl
Kraj bude efektivně využívat dřevěnou biomasu z lesů Královéhradecký kraj spouští proces, který zatím v České republice nemá obdoby. Už na podzim loňského roku totiž zastupitelé schválili projekt, který nese na první pohled záhadný název: „Řešení odpadní dendrobiomasy v Královéhradeckém kraji“. V praxi to však neznamená nic jiného, než že se dřevěný odpad, který těžaři nevyužijí při kácení stromů, bude měnit v užitečnou surovinu. Cílem jsou, podle předkladatelů projektu, čistší lesy a nový obnovitelný zdroj energie. V půlce února zastupitelé v realizaci projektu pokročili, když schválili založení firmy, která se zpracováním dřevěné biomasy bude zabývat.
ANKETA Máte ve Vaší městské části dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že Praha využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Dostatečné finanční zdroje na ekologii jako u všeho nemáme, protože tu máme zpracováno spoustu žádostí, co se ekologie týče na regeneraci zeleně a podobně. Ale snažíme se žádat, jak na krajském úřadě, tak z evropských fondů. A jestli kraj využívá tyto prostředky dobře nebo účelově? To jde jen těžko posoudit, ale mám naději a pevně doufám, že ano. Štěpán Jelínek (US-DEU), starosta města Opočno
„Tento velice zajímavý projekt je první svého druhu v zemi. Vzniká díky spolupráci našeho kraje a společnosti Lesy České republiky, se kterou jsme uzavřeli před několika týdny deklaraci o partnerství a vzájemné spolupráci. Nabízí se jedinečná příležitost, jak dřevní hmotu, která vzniká při výchovných zásazích v mladých porostech a při těžbě, využít jako obnovitelný zdroj energie,“ řekl koncem loňského roku hejtman Pavel Bradík. Radní Královéhradeckého kraje za životní prostředí Jiří Vambera potvrzuje, že je tento projekt u nás svým způsobem průkopnický. „Skutečně je toto náš pilotní projekt a my máme v plánu nabídnout toto řešení nejen ostatním krajům, ale i soukromým vlastníkům lesů.“ A přitom jde o poměrně jedno-
duchý postup. Dřevěné zbytky, které nevyužijí těžaři, budou posbírány a slisovány. „Takovéto palivo budeme nabízet velkým teplárnám jako je například teplárna Poříčí, ale i občanům do jejich rodinných domků.“ Radní ale zároveň dodává, že všechny dřevěné zbytky samozřejmě využít nemohou. „Třicet procent dřevěné hmoty v lese zůstane. Na to jsou předpisy EU.“ Definitivní ano řekli zastupitelé v půlce února, kdy odsouhlasili vznik obchodní společnosti Silvestris HK, která bude mít celý proces výroby paliva z dřevěné biomasy na starost. Jejími akcionáři mají být vedle Královéhradeckého kraje také státní podnik Lesy České republiky a poradenská firma D&D Projekt. Usnesení, které schválili zastupitelé, počítá s
většinovou účastí Královéhradeckého kraje. Projekt je jedním z konkrétních výsledků spolupráce Královéhradeckého kraje a Lesů České republiky a znamená další při-
spění k plnění závazku, že do roku 2010 bude ČR pokrývat 8 procent vyrobené energie z obnovitelných zdrojů. Filip Appl
ZLÍNSKÝ KRAJ Největší „bomby“ z minulosti už byly zneškodněny
ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? V minulosti se město vypořádalo s ekologickou zátěží, kde proběhla sanace a území je nyní monitorováno. Jinak s krajem, hlavně tedy s odborem životního prostředí, máme v tomto směru velmi dobré zkušenosti. Nyní ještě řešíme s odborem resty v oblasti odkanalizování, ale jelikož máme svoji čističku, tak z 98% je město odkanalizované. Zhoršuje se stav ovzduší hlavně v zimních obdobích z důvodu zdražení plynu a tím, že lidé kvůli tomu přecházejí na jiné způsoby topení. Jiří Dohnal (KDU-ČSL), starosta obce Bílovice
Ve Zlínském kraji je v současné době evidováno 126 lokalit, které lze shrnout pod označení „staré ekologické zátěže.“ Jde především o bývalé skládky a průmyslové areály. U více než dvaceti, jež jsou hodnoceny jako vysoce rizikové, je třeba provést nápravná opatření v nejbližším možném časovém období. „Nejkritičtější lokality jsou ovšem už léta vyřešeny. Byla to převážně území na Kroměřížsku,“ uvedl Tomáš Hladík z Odboru životního prostředí Zlínského kraje. „Šlo například o sanaci skládky nebezpečných odpadů podniku Magneton v lokalitě Hvězda. Za padesát milionů korun bylo zabezpečeno územní pásmo blízko Hulína, kde reálně hrozilo znečištění jímacího území pitné vody.“
Rekultivována byla také skládka ve vytěženém prostoru hliniště cihelny ve Vážanech, kam byl ukládán především domovní odpad, jehož výluhy kontaminovaly povrchovou i podzemní vodu v okolí takovým způsobem, že v blízkém rybníčku vyhynula populace raků, ryb i obojživelníků. Nyní je sanovaná skládka využívána k odběru bioplynu, který vytápí kroměřížské sídliště Zachar.
Přestože nejnebezpečnější ekologické zátěže v kraji jsou odstraněny, zůstává řada lokalit pod přísným dohledem. „V plánu odpadového hospodářství máme osmadvacet skládek, u nichž je potencionální nebezpečí ohrožení životního prostředí,“ řekl Hladík. Jde například o skládku Technoplastu v Chropyni. „V každém okrese je asi pět takových lokalit, jež musejí být do roku 2014 zrekultivovány.“ Likvidaci starých ekologických zátěží by měl podle zákona platit subjekt, který je způsobil. Protože však často viník už neexistuje, padne toto břemeno obvykle na obce či současné vlastníky. „Obce
však mají až do roku 2013 šanci požádat o podporu na likvidaci těchto zátěží z fondů Evropské unie,“ upozornil Hladík. Například Halenkov na Vsetínsku hodlá rekultivovat s přispěním evropských peněz bývalý velkosklad pohonných hmot Armády ČR. „Nákladem 55 až 60 milionů korun budou odstraněny prázdné nádrže umístěné v zemi, které pro obec představují ekologickou zátěž. Na místě skladu by pak měly vyrůst nové domy nebo podnikatelská zóna,“ prozradil starosta Halenkova Jiří Lušovský. „Podle optimistických prognóz by sanace měla být hotova během dvou let.“ Drahomír Kvasnička
Nový zlínský multiplex Velké kino ve Zlíně zatím neuzavře Dny největšího stále hrajícího kina v České republice mohly být na začátku dubna definitivně sečteny. Filmové ateliéry - dosavadní nájemce Velkého kina ve Zlíně – vypověděly totiž v polovině ledna smlouvu z nájmu. Jedno z nejstarších kin v republice, které nedávno prošlo nákladnou rekonstrukcí, však nakonec nezanikne, jak se zpočátku zdálo. Zlínská radnice, které funkcionalistická a památkově chráněná budova patří, už totiž našla nového nájemce, který se zavázal, že splní podmínky, které si město vymínilo. Druhému nejnavštěvovanějšímu kinu v republice měl zlomit vaz první zlínský multiplex, který vznikne v budovaném obchodním centru Zlaté jablko uprostřed města. Dosavadní pronajímatel kinosálu o kapacitě 1010 míst přesune své aktivity právě tam. Multiplex Golden Apple Cinema má začít promítat už na začátku dubna. „Je absolutně nereálné, aby se vedle multiplexu udrželo Velké kino při
životě, přestože je v současné době téměř nejnavštěvovanějším v republice,“ objasnil ředitel Filmových ateliérů Zdeněk Skaunic výpověď z nájmu. Velké kino neslouží jen pro filmová představení. Kinosál hostí i koncerty, kulturní a společenské akce, každoroční finále Miss Academia nebo Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Také nejstarší festival svého druhu na světě by se měl stěhovat do
nového multiplexu. „Jsme v kontaktu s lidmi ze Zlatého jablka. Jsou k nám velmi vstřícní. Počítáme s tím, že většina projekcí se uskuteční v novém multiplexu,“ nastínil budoucnost Zdeněk Skaunic, jenž je zároveň většinovým majitelem společnosti Filmfest, která festival provozuje. Zlínské radnici trvalo měsíc, než zajistila nového nájemce nejen pro Velké kino, ale také pro kino Květen v místní části Malenovice. Stane se jím společnost Golden Apple Cinema, tedy provozovatel nového multiplexu, která z něj s největší pravděpodobností udělá tzv. artkino pro náročnější, ale početně slabou klientelu diváků. „Velké kino je závažná věc, patří k životu Zlína, navíc je to památkově chráněný objekt. Nechtěli jsme proto
udělat ukvapené rozhodnutí. Dlouho jsme zvažovali všechny aspekty včetně ekonomických. Máme několik podmínek, které musí nový nájemce splňovat. Mezi ně patří zachování v co nejširší míře stávajícího hracího profilu kin a také provozování dalších kulturních a společenských aktivit. Chceme, aby byla obě kina provozována současně,“ uvedla zlínská primátorka Irena Ondrová. Nájemce musí též umožnit pronájem obou objektů pro konání Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež a musí zachovat centrální předprodej na kulturní a společenské akce v objektu Velkého kina. „Důležitý bude i byznys plán s promyšlenými a reálnými činnostmi a co největší mírou samofinancování. Jsme rozhodnuti, že nějakou menší částkou budeme
provozovateli přispívat,“ dodala Ondrová. O objekt projevila zájem také Univerzita Tomáše Bati, která by z něj ráda zřídila Středisko volnočasových aktivit studentů. Podle kvestora univerzity Alexandra Černého počítá škola
s touto variantou za pár let. „Jestliže po dokončení Kongresového centra bude město hledat pro využití Velkého kina cílové řešení, je to jedna z možností,“ podotkl Černý. Drahomír Kvasnička
KRAJ VYSOČINA
Největší ekologické zátěže na Vysočině mají řešení Největší starosti dělá na Vysočině ekologům i odborné veřejnosti havarovaná skládka toxického odpadu v Pozďátkách u Třebíče. Firma Logika, která skládku vlastní, se po návštěvě ministra Bursíka loni v listopadu netajila, že by se skládky ráda zbavila. Řešením je odprodej a rychlá sanace skládky, kterou přislíbil zaplatit stát. „Problém skládky musíme řešit společně. Čas hraje proti nám a stále hrozí nebezpečí poškoze-
ní zdraví. Kraj i obce odmítají projekt vlastníka, který počítal s rozšířením a dalším provozem skládky, stejný postoj zaujalo i ministerstvo. Jediným přijatelným řešením je tedy pouze sanace,“ deklaruje hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil.Logika chtěla skládku sice sanovat, ale zároveň dál v rozšířené podobě provozovat desítky let. To aby dostala zpět peníze vložené do likvidace. Loni v únoru ale Bursíkovo ministerstvo
15
ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí?
Skládka nebezpečného odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku 1994 - zahájení provozu skládky, 1997 - prokázán havarijní únik skládkových vod mimo těleso skládky, 2004 - vláda uvolňuje ze svého rozpočtu 100 milionů korun na sanaci skládky. K sanaci nedochází, neboť skládku v rekordně krátkém čase od vydání rozhodnutí o příspěvku na sanaci kupuje společnost ICKM, 2005 - skládka mění vlastníka, který má zájem na dalším provozování skládky, 2006 - Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina říká, že na území kraje Vysočina není nutné budovat zpracovatelské závody nebezpečných odpadů. Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina plán zamítlo. Skládka přestala být pro majitele zajímavá, region však straší dál. Náklady na sanaci skládky se odhadují na desítky až stovky milionů korun. Na zhruba čtyřicet milionů přijde sanace na desáté nejhorší skládce nebezpečného odpadu v Česku u Nového Rychnova na Pelhřimovsku. Zde se podařilo majiteli skládky - obci ve spolupráci s krajem Vysočina sanovat více než dvě stovky tun zeminy, která hrozila kontaminací zdrojů pitné vody. Více než polovinu nákladů za-
KN |březen 2008 |
platí dotace z Evropské unie. Na financování se dále podílí kraj a Státní fond životního prostředí. V současné době se hledá řešení i pro likvidaci skládky ve Svratce, kam jsou ukládány komunální a průmyslové odpady z místního průmyslového podniku. Skládka nemá žádné technické zabezpečení, nemá ani monitorovací systém. Doporučení odborníků je rychle dokončit sanaci a zabránit černému skládkování.
Tak samozřejmě peněz není nikdy dost, nicméně si myslím, že to zvládáme poměrně dobře. Co se týče kraje, tak jsem s jeho prací spokojený. Pomáhá nám dostatečně hlavně prostřednictvím různých grantů. Myslím dokonce, že v této oblasti je Vysočina jeden z nejlepších krajů v České republice. Svatopluk Veroněk (ODS), starosta obce Jiřice
GLOSA Vysočina bude mít krajské ředitelství policie. Na pohled celkem nenápadná zpráva, která ani nestojí za zaznamenání. Jenže při troše přemýšlení je hned všechno jinak. Je třeba vědět, že policie je součástí záchranného systému – kromě ní jsou tam ještě hasiči a zdravotní záchranka. A tenhle systém musí fungovat jako hladce namazaný stroj – už třeba jenom proto, že sebemenší zdržení při dopravní nehodě může znamenat katastrofu. A teď si představte, že na integrovaném systému je i pomoc při daleko rozsáhlejších pohromách, než jsou dopravní nehody. Taková povodeň, rozsáhlý lesní požár nebo, nedej Bůh, průmyslová havárie v jaderné elektrárně. Při chaosu, který by nastal, pak policii řídí tu z Hradce Králové, tu z Brna, tu z Českých Budějovic. Tak to dosud opravdu chodilo, a proto je krajská policejní správa tak výbornou zprávou. Ondřej Štekl
Ondřej Štekl
KRÁTCE
Kraj v loňském roce hospodařil s přebytkem 200 milionů korun Kraj Vysočina ukončil loňské hospodaření s přebytkem přes 206 milionů korun, podobně jako o rok dříve. Asi 80 milionů, které nebyly vyčerpány kvůli zpoždění některých plánovaných akcí, bude převedeno do letošního rozpočtu. Zbývající částka podle radního Miroslava Houšky zřejmě poslouží k financování projektů dotovaných Evropskou unií. Krajští zastupitelé o ní ale budou rozhodovat až po dokončení závěrečného účtu kraje za minulý rok. „Peníze v krajské pokladně na přelomu roku zůstaly nevyčerpány díky opatrnějšímu hospodaření a také kvůli tomu, že jsme nepočítali s tak příznivým příjmem z daní, “ řekl radní Houška. Závěrečný účet bude projednán nejpozději do letošního června.
Z 80 milionů korun, které budou zařazeny do letošního rozpočtu, připadne asi 26 milionů na pokrytí nedokončených stavebních akcí v dopravě. Kraj provede zpožděné opravy komunikací v Horní Cerkvi, Vlkově, Havlíčkově Brodě i dokon-
čení stavby v Pelhřimově. Dalších téměř 37 milionů poslouží k nákupu nemovitého majetku a opravám budov. O rozdělení zbývajících 126 milionů korun z loňského přebytku hospodaření rozhodne krajské zastupitelstvo v první polovině tohoto roku. „S největší pravděpodobností budou tyto peníze převedeny do fondu strategických rezerv,“ řekl Houška. Fond slouží k úhradě akcí, na něž kraj získal příspěvek z EU. Pokud budou peníze na dotované akce chybět, kraj
zvažuje otevření kontokorentního úvěru. Kraj bude letos hospodařit s příjmy a výdaji kolem 7,55 miliardy korun. V předchozích dvou letech si krajská samospráva půjčila od Evropské investiční banky celkem půl miliardy korun na opravy silnic. Letošní rozpočet byl schválen bez úvěru. V celém kraji by měly být zahájeny opravy více než dvou stovek kilometrů silniční sítě. Část peněz půjde i do rekonstrukcí mostů. Ondřej Štekl
Na náměšťském letišti vyrostl mamutí hangár Vojenští letci z Náměště nad Oslavou zprovoznili v polovině února obří hangár. Mamutí objekt budovaný s finanční spoluúčastí NATO je největším vojenským hangárem ve střední Evropě. Stavěl se od roku 2006. Půdorys objektu má rozměr jako 1,5 fotbalového hřiště. Do jeho útrob se naráz vejde šest vojenských vrtulníků MI 24, pokud dva z nich složí vrtuli. Nebo se tam naskládá osm velkých proudových letounů, případně 12 albatrosů. O investici 577 milionů korun se podělilo české ministerstvo obrany s fondy NATO, které přispěly třetinou. Hangár není určen k pouhému „ustájení“ strojů – jeho funkce je daleko širší. O tom svědčí i dvoupatrová část objektu s četnými dílnami, velíny vybavenými výpočetní technikou a se zázemím pro 280 zaměstnanců. Mimo jiné zde budou pracovat i radisté nebo zbrojíři, tedy personál, který dbá na to, aby piloti naskočili do perfektně připraveného stroje.
„Objekt je určen k opravám a k technickým kontrolám strojů,“ řekl velitel základny Libor Štefánik. Vybavení se postupně přestěhuje z Přerova, odkud do Náměště k 1. říjnu letošního roku trvale přesídlí jedna kompletní vrtulníková letka s 24 stroji. Vedle ní bude mít vlastní letecký park základny, která je součástí sítě NATO, k dispozici ještě 10 letadel L-39. Nová budova nepostrádá ani skvěle vybavenou dvoupatrovou „padákovou věž“ na vysoušení a větrání padáků. Pro unikátní stavbu s půdorysem 160krát 60 metrů a s výškou 25 metrů bylo potřeba odtěžit 140 tisíc kubíků zeminy a vybetonovat šest tisíc plošných metrů. Čistá ocelová konstrukce díla váží 900 tun a doplňují ji čtyři tisíce kubíků betonových monolitů spolu s
Na podzim ZÓNA 2008 V druhé polovině listopadu proběhne v Jaderné elektrárně Dukovany a jejím okolí plánované cvičení ZÓNA 2008. Záměrem cvičení bude řešení mimořádné události vzniklé v důsledku simulované technologické havárie na jaderné elektrárně. O přípravách a zabezpečení cvičení dnes přijeli hejtmana Vysočiny Miloše Vystrčila informovat Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Miroslav Štěpán, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky. (ost)
Vysočina podepsala další region Vysočina má další partnerský region – Zakarpatskou oblast Ukrajiny. Smlouvu o spolupráci podepsali dnes v Jihlavě hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil a Mychajlovyč Kičkovskyj, předseda Zakarpatské oblastní rady. Okamžitě také začala pracovat tzv. Stálá konference, jejímž úkolem je konkrétní vymezení předmětu spolupráce. Pro letošní rok odsouhlasilo krajské zastupitelstvo možnou finanční spoluúčast na rozvojových projektech v Zakarpatí do výše pěti milionů korun. (ost)
Pasy s Dolním Rakouskem Už příští rok by rodiny z Vysočiny mohly čerpat slevy na kartu rodinných pasů i v Dolním Rakousku. V pondělí 25. února se zástupci kraje Vysočina v čele s Jiřím Vondráčkem, radním pro oblast sociálních věcí, komunitního plánování a neziskových organizací a zástupci Dolního Rakouska dohodli na vzájemné spolupráci na projektu rodinných pasů. Oficiální smlouva by měla být podepsána v druhé polovině dubna. (ost)
Ředitelka odchází
dvěma tisíci kubíky cihel. Zařízení, v němž letečtí mechanici nejrůznějších specializací budou běžně používat nejmodernější techniku, protkaly 72 kilometry kabelů. Na letišti je nyní zaměstnáno zhruba pět set lidí. Od října to budou 1033 pracovníci. S přerovskou tygří letkou se sem přemístí i piloti a obslužný personál.
Na pulzující základnu se okolí těší. V minulých letech panovaly obavy, že vojsko letiště zruší. Nakonec armáda zvolila kompromis, o vrtulníky se podělí Náměšť s Přerovem. Lidé kolem letiště musejí počítat s tím, že vrtulníky jsou hlučnější než proudové stroje. Létají v nižších výškách na poměrně malém území. Ondřej Štekl
Ředitelka Krajského úřadu kraje Vysočina Simeona Zikmundová odchází ze své funkce. Na konkrétním termínu odchodu z úřadu, v jehož čele stojí už od vzniku kraje v roce 2001, se současná ředitelka domluví s hejtmanem kraje Vysočina. Odejde po vzájemné domluvě. Důvodem odchodu první ženy krajského úřadu je pracovní příležitost mimo kraj Vysočina. Tuto příležitost chápe jako zdravou změnu po téměř osmi letech práce pro kraj Vysočina, jehož úřad je v současné době plně funkční a dostatečně stabilizovaný. Nový ředitel Krajského úřadu bude vybrán na základě výběrového řízení. Termín vyhlášení výběrového řízení není v této chvíli stanoven. Ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina je hlavním nadřízeným všech jeho zaměstnanců, kterých je v současné době 389. Jmenování nového ředitele bude muset schválit ministr vnitra. (zr)
16
| KN | březen 2008
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
MIC již pomáhá první firmě
K TÉMATU MĚSÍCE Náš kraj (jako jeden z mála, ne-li jediný) řeší jednu zátěž, která je skutečně velmi riziková, neboť se nachází v pásmu hygienické ochrany pitné vody – prameniště Bzenec –komplex, které zásobuje cca 160 tisíc obyvatel okresu Hodonín. Jedná se o velmi závažné znečištění chlorovanými uhlovodíky a cílem sanace je, aby se znečištění nejen podstatně snížilo, ale hlavně, aby se nedostalo do jímacích studní. Na této lokalitě je od roku 2004 zajištěno financování z prostředků Jihomoravského kraje, který má zákonnou povinnost vyčlenit ve svém rozpočtu část prostředků pro havarijní případy. K únikům chlorovaných uhlovodíků do horninového prostředí docházelo od 70. let až do počátku 90. let 20. století v souvislosti s výrobní činností v průmyslových areálech KOVO Bzenec a DESTA, kde se tyto látky používaly k odmašťování. Došlo tak ke kontaminaci zemin ve zmíněných průmyslových areálech a následně i k rozsáhlé kontaminaci podzemních vod. Navržená nápravná opatření zahrnovala jak sanaci nesaturované zóny horninového prostředí za účelem odstranění znečištění půdy, tak rovněž vlastní sanaci podzemních vod za účelem zajištění ochrany jímacího území. Sanace nesaturované zóny v obou areálech byla úspěšně ukončena během necelých dvou let v roce 1997, přičemž bylo z horninového prostředí odstraněno cca 730 kg znečišťujících látek (polutantů). Sanační systém podzemní vody byl navržen jako soustava sanačních vrtů ležících v podélné ose kontaminačního mraku zakončená hydraulickou bariérou na jeho čele. Doposud bylo z podzemních vod odstraněno více než 2100 kg polutantů. Vzhledem k příznivému vývoji lze očekávat, že sanační práce budou ukončeny v plánovaném termínu v prosinci 2009 a nadále bude probíhat postsanační monitoring. Kromě této staré ekologické zátěže Jihomoravský kraj ještě hradil náklady spojené se dvěma ekologickými haváriemi – na Znojemsku (2004) a na Hodonínsku (2007) – obě v pásmech hygienické ochrany vod.
Václav Horák, náměstek hejtmana
ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? V minulosti se město vypořádalo s ekologickou zátěží, kde proběhla sanace a území je nyní monitorováno. Jinak s krajem, hlavně tedy s odborem životního prostředí, máme v tomto směru velmi dobré zkušenosti. Nyní ještě řešíme s odborem resty v oblasti odkanalizování, ale jelikož máme svoji čističku, tak z 98% je město odkanalizované. Zhoršuje se stav ovzduší hlavně v zimních obdobích z důvodu zdražení plynu a tím, že lidé kvůli tomu přecházejí na jiné způsoby topení. Miroslav Procházka (BezPP), starosta města Ždánice
Microsoft Inovační Centra (Microsoft Innovation Centers, MIC) nabízejí svým zákazníkům a partnerům po celém světě široké spektrum programů a služeb s cílem podporovat rozvoj inovací a růstu lokální ekonomiky. Microsoft má v současné době v 60 zemích světa více než 110 inovačních center se zaměřením na podporu lokálního softwarového průmyslu v daných zemích. Do konce roku 2009 je plánováno zvýšit počet inovačních center na 200 v 85 zemích. Jedno MIC bylo v únoru také otevřeno v Jihomoravském inovačním centru (JIC) v prostorách Technologického inkubátoru II v Brně. Středisko nabízí začínajícím podnikatelům, studentům, vývojářům a výzkumným pracovníkům přístup ke zdrojům a informacím na světové úrovni. Pro zájemce je připravena celá řada aktivit nejen z oblasti vzdělávání a poradenství, ale i špičkové vybavení pro testová-
ní a vývoj nejnovějších technologií. Centrum pořádá semináře, které se zaměřují nejenom na oblasti, jak má taková IT firma úspěšně fungovat a prosperovat, ale také na oblast technických odborných znalostí, kde se bude klást důraz na tvorbu moderních a inovačních řešení postavených na technologiích společnosti Microsoft. Aby nabídka byla úplná, centrum nabídne semináře s tématy jako jsou finance, daně, personální politika a další. Školení zajistí jak specialisté společnosti Microsoft, partnerů Microsoftu a JIC, tak i externí lektoři a odborníci z České republiky i ze zahraničí. Microsoft pomůže v rámci Microsoft Inovačního Centra inkubovaným firmám v přípravě uvedení jejich produktů na trh nejen odbornými znalostmi, ale také zpřístupněním potřebného programového a technologického vybavení. Příkladem může být instalace moder-
ních serverů pro testování a vývoj nejnovějších technologií. JIC pak centru poskytne moderní a kvalitní zázemí inkubátoru, které pomůže začínajícím firmám překlenout počáteční problémy jako je například nedostatek finančních prostředků, volné pracovní prostory a další. Zajistí také znalosti potřebné pro další úspěšný rozvoj. První společností, která využila MIC, se stala firma webProgress. V té pracují studenti Vysokého učení technického v
Brně, kteří v roce 2006 uspěli v soutěži Imagine Cup se svým návrhem slepecké hole. Ta je určena pro navigaci slepců ve veřejných prostorách budov. Již teď mají za sebou část vývoje vedoucího k sestavení prvního prototypu. MIC i JIC chtějí nadále podporovat soutěž Imagine Cup a vítězným soutěžícím nabídnout další spolupráci na jejich díle. Žaneta Neužilová
Největším problémem je znečištění v okolí Bzence Na území Jihomoravského kraje (JMK) dochází již několik let k likvidaci starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu, které ohrožují zdroje pitné vody. Nejvyšším stupněm ohrožení jsou vrty – sondy v údolní nivě řeky Moravy, v tzv. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Kvartér řeky Moravy“ a v oblasti biosférické rezervace Dolní Morava. Na likvidaci těchto vrtů budou postupně vynaloženy skoro 42 miliony korun. Dotace z EU činí 75 % nákladů a 10 % hradí Státní fond životního prostředí. V závěru roku 2005 byly odstraněny první zátěže v oblasti Týnce, Kostic a Lanžhota.
Největší a přitom velice riziková kontaminace půdy a vody v pásmu hygienické ochrany pitné vody je u prameniště Bzenec-komplex. Toto ohrožení vzniklo výrobní činností v průmyslových areálech firem KOVO Bzenec a DESTA, kde došlo v období od 70. do 90. let minulého století k únikům chlorovaných uhlovodíků. Tyto látky kontaminovaly zeminu a v důsledku šíření polutantů i spodní vodu. Během těchto 20 let se vlivem proudění kontaminace rozšířila do vzdálenosti více než 1 km od areálů. Vzniklý kontaminační mrak se tak rozšiřoval rychlostí několika desítek cm za den k jímacím vrtům
prameniště. V roce 1996 hrozilo akutní znečištění pitné vody. V některých místech byl kontaminační mrak vzdálen jen 300 metrů od prameniště. Pokud by nedošlo k nápravě situace, byla by znehodnocena voda pro více než 100 000 obyvatel. Naštěstí byla kontaminace zjištěna díky indikačnímu systému. Začalo se se sanací zamořené půdy a podzemních vod. Financování vzal na svá bedra Fond národního majetku ČR a společnost DESTA. Během necelých dvou let byla sanace půdy v obou areálech dokončena, přičemž bylo z horninového prostředí odstraněno zhruba
730 kg polutantů. Doposud bylo z podzemních vod odstraněno více než 2100 kg polutantů. Celá sanace, která by se měla ukončit koncem roku 2009, se zkomplikovala nedostatkem financování a povodní v roce 1997, která protáhla dobu prací. Od roku 2004 jsou tyto práce financovány z prostředků Jihomoravského kraje (JMK), který na tyto účely uvolňuje každoročně zhruba 4 miliony korun. Pro rok 2008 je do Fondu životního prostředí určeno 10 miliónů korun pro dekontaminaci půd a čištění spodní vody v JMK. Žaneta Neužilová
ČESKÁ REPUBLIKA Vybrán poradce pro transformaci Budvaru Poradcem ministerstva zemědělství pro transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost bude sdružení firem pod vedením Advokátní kanceláře Kříž a Bělina. Na základě doporučení hodnotící komise o tom rozhodlo vedení ministerstva zemědělství (MZe) a Budvaru. „Výběr partnera pro poradenský servis zcela vycházel z doporučení pětičlenné komise složené ze zástupců ministerstva zemědělství, Budvaru a Advokátní kanceláře Kindl & partneři, která byla zastupujícím subjektem ministerstva
pro přijímání nabídek a písemných dotazů uchazečů k zadávací dokumentaci. Jsem přesvědčen, že jsme našli solidního partnera, který bude schopen kvalitu i dohodnuté termíny garantovat,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Předmětem veřejné zakázky jsou podle jeho slov finanční, daňové a právní služby. Cílem je nalézt optimální postup transformace Budějovického Budvaru z hlediska ekonomického a právního a následná implementace zvoleného postupu transformace národního podniku na akciovou společnost bez přerušení právní kontinuity, nejlépe formou zvláštního zákona.
foto: archiv
Klasa zdobí dalších šestnáct výrobků „Posuzována byla nejen ekonomická výhodnost předložených nabídek, ale zejména odborná úroveň a komplexnost navrhovaného postupu transformace, výše nabídkové ceny a přístup k realizaci zakázky a organizační a smluvní zajištění,“ zdůraznil ministr s tím, že celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřesáhne 12 500 000,- Kč bez DPH. Při posuzování podaných nabídek na postup transformace byly podle ministra Gandaloviče hlavními kritérii zachování právní kontinuity mezi národním podnikem a akciovou společností, kompatibilita s českým a evropským právem a řešení přechodu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a ostatních práv a označení, a to i s ohledem na probíhající národní a mezinárodní spory v této oblasti. Do soutěže na poradenské služby se v prosinci loňského roku přihlásili celkem tři uchazeči. Výzva k veřejné zakázce byla v souladu se zákonem od poloviny října zveřejněna na webových stránkách ministerstva zemědělství www.mze.cz a centrální adrese informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz. (mze)
Šestnácti novým výrobkům od devíti producentů, které přesvědčily spotřebitele v České republice o své nadstandardní kvalitě, propůjčil počátkem března ministr zemědělství Petr Gandalovič logo Klasa. Nyní je takto certifikovaných produktů 1392 celkem od 210 výrobců. „Dnes se evropská, a tedy i česká, potravinová politika soustřeďuje především na kvalitu. A jdeme ještě dále. Chceme, aby potraviny, které kupujeme, byly nějakým způsobem specifické, rádi se vracíme k prověřené kvalitě a tradici,“ uvedl při předávání certifikátů ministr zemědělství Petr Gandalovič. Kvalita českých výrobků se podle ministra neustále zvyšuje a v náročném tržním prostředí si certifikované výrobky získaly dobré jméno. „Nejde nám totiž již o potravinovou soběstačnost, tento argument je již minulostí. A stejně tak zdravotní nezávadnost potravin je předpokládána jako samozřejmost, která vyplývá z povinností každého výrobce a je dána ze zákona,“ řekl ministr. „Každý, kdo dá přednost značce Klasa, si může být jist, že zakoupil výrobek vyrobený z vysoce kvalitních surovin. Klasa si již našla cestu do českých domácností.“ KLASA je prestižní značka a ministerstvu zemědělství záleží nejen na zachování, ale i na dalším posílení její prestiže. Proto byla loni ještě více zpřísněna pravidla pro její udělování. Došlo k zásadní změně filosofie
značky KLASA. V květnu vypršelo tříleté přechodné období, které jsme získali po vstupu do Evropské unie, kdy bylo možné v rámci národní podpory klást hlavní důraz na národní specifika výrobků. Dnes jde především o kvalitu. A značka KLASA představuje kvalitu z naší země. Povědomí české veřejnosti o ní stále roste a MZe, resp. SZIF, se jej snaží podpořit cíleným oslovením spotřebitelské veřejnosti a prezentací kvalitních výrobků oceněnými značkou KLASA. Soustředit se chce také na posílení komunikace značky KLASA v regionech. Veškeré informace o ocenění KLASA včetně seznamu oceněných výrobků lze nalézt na webových stránkách www.szif.cz. (mze)
OLOMOUCKÝ KRAJ
Předlistopadové hospodaření státních podniků tíží kraj Tzv. staré ekologické zátěže jsou ekologické škody způsobené minulou činností státních podniků před privatizací. „Česká inspekce životního prostředí eviduje v Olomouckém kraji 67 starých ekologických zátěží, z nichž 34 je uvedeno v Regionálním seznamu priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží,“ informuje Bohumila Šišková z olomoucké pobočky ČIŽP. „Krajský úřad Olomouckého kraje na základě vlastních podkladů a podkladů ministerstva životního prostředí vytipoval na území Olomouckého kraje 14 lokalit, které představují závažné nebezpečí pro povrchové nebo podzemní vody a na nichž je třeba bezodkladně zahájit sanační práce, pokud již v minulosti nebyly zahájeny. Jedná
se o areál a.s. Farmak, kde byly sanační práce na základě uzavřené ekologické smlouvy zahájeny v loňském roce a jsou financované z prostředků ministerstva financí. V loňském roce byly pilotním pokusem zahájeny sanační práce na lokalitě bývalého letiště v Olomouci financované z prostředků ministerstva životního prostře-
dí. Sanační práce probíhají v areálu letiště Bochoř, v Granitolu v Moravském Berouně, v Siemens Elektromotory, s.r.o. v Mohelnici, v Pars nova v Šumperku, v Precheze a v Meoptě v Přerově, v depech kolejových vozidel v Olomouci, Hanušovicích, Šumperku a v Lipové – lázních,“ sdělila náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Jitka Chalánková (KDU-ČSL). Sanace jsou financovány z různých státních zdrojů. „Z Fondu národního majetku, respektive od roku 2006 ministerstvem financí. Ministerstvo životního
prostředí zajišťuje odstraňování zátěží po Sovětské armádě. Dále se využívá resortních zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu (CzechInvest, Diamo, PKÚ, s.p.), ministerstva obrany, ministerstva dopravy (České dráhy, a.s.) a ministerstva pro místní rozvoj. Čerpá se také ze zdrojů krajských úřadů, ze soukromých zdrojů a strukturálních fondů EU,“ uvádí Šišková. Výběr sanační firmy uskutečňuje ministerstvo financí formou výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách. (vim)
Na Bečvu se prý zapomíná Olomoucký kraj patřil v nedávné minulosti k povodněmi nejvíce postiženým regionům. Zvlášť v roce 1997 způsobily nezvladatelné řeky Morava a Bečva spoustu škod. V současné době se v Olomouckém kraji budují různá protipovodňová opatření. V roce 2007 byla ukončena I. etapa programu Prevence před povodněmi, který vyhlásilo ministerstvo zemědělství. V letech 2008 - 2012 má program pokračovat II. etapou. Tato protipovodňová opatření budou financována hlavně ze státních zdrojů. Stát na ně vyhradil 15 miliard korun (2 mld. ze státního rozpočtu, 4 mld. z výnosů z privatizací zajištěných novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku a 9 mld. z úvěru od Evropské investiční banky). O peníze mohou žádat správci toků – v Olomouckém kraji to je státní podnik Povodí Moravy. Správci také vypisují výběrová řízení na dodavatele, ovšem výběr dodavatele musí být schválen ministerstvem zemědělství. Největší investiční akcí první etapy preventivního programu v Olomouckém kraji bylo vybudování obtokového kanálu na řece Moravě v jižní části Olomouce, jehož součástí je i nový jez. Kanál má zvýšit průtočnost Mora-
vy v tomto úseku. Opatření přišlo na 266 milionů korun. Kanál má ovšem i své odpůrce. „Jedná se o ryze technické řešení, které nezohledňuje moderní trendy protipovodňových opatření ve městech. Ta by mimo převedení povodňového průtoku měla ještě zahrnovat dílčí zpřírodnění řeky a poříční zóny, zapojení do urbanistické struktury města a zejména zpřístupnění obyvatelům. Řeka by měla být zelenou páteří města. Vybudované obtokové koryto není nic víc než kanál. Navíc řešení daného úseku bylo dost drahé,“ uvedl Lukáš Krejčí z občanského sdružení Unie pro řeku Moravu. Další významnou stavbou je poldr Žichlínek na Moravské Sázavě, jehož vybudování stálo necelých 300 milionů korun. „Tento poldr se sice nachází na území Pardubického kraje u obce Žichlínek nedaleko
KN |březen 2008 |
17
K TÉMATU MĚSÍCE Za staré ekologické zátěže je považováno znečištění podzemních vod, horninového prostředí a půdního vzduchu, které vzniklo před privatizací činností průmyslových podniků v nezabezpečených provozech. Zejména znečištění podzemních vod představuje v České republice a rovněž na území Olomouckého kraje vážný ekologický problém. Krajský úřad Olomouckého kraje na základě vlastních podkladů a podkladů ministerstva životního prostředí vytipoval na území Olomouckého kraje 14 lokalit, které představují závažné nebezpečí pro povrchové nebo podzemní vody a na nichž je třeba bezodkladně zahájit sanační práce, pokud již v minulosti nebyly zahájeny. Jedná se o areál a.s. Farmak, kde byly na základě uzavřené ekologické smlouvy sanační práce zahájeny v loňském roce a jsou financované z prostředků ministerstva financí. V loňském roce byly pilotním pokusem zahájeny sanační práce na lokalitě bývalého letiště v Olomouci – Neředíně financované z prostředků ministerstva životního prostředí. Sanační práce probíhají v areálu letiště Bochoř, v Granitolu a. s. v Moravském Berouně, v Siemens Elektromotory, s.r.o. v Mohelnici, v Pars nova a.s. v Šumperku, v Precheze a.s. a v Meoptě, a.s. v Přerově, v depech kolejových vozidel v Olomouci, Hanušovicích, Šumperku a v Lipové – lázních. Probíhající sanační práce byly pozastaveny z důvodu finančně nekrytých víceprací v bývalém areálu Mora Moravia a.s. v Hlubočkách a ve Šternberku. Nadále zůstávají zastaveny sanační práce k odstranění znečištění pocházejícího z areálu bývalé Sigmy Lutín na území obce Olšany u Prostějova z důvodu zániku povinného subjektu. Znečištění chlorovanými uhlovodíky může ohrozit podzemní vody v prameništi Dubany a následně Hrdibořice, odkud je zásobováno město Prostějov a přilehlé obce pitnou vodou. V seznamu prioritních kontaminovaných lokalit je dále evidován distribuční sklad Benziny, s.r.o. ve Vikýřovicích, sklad kadmiumových kalů a areál rudných dolů ve Vikanticích a areál Eutech a.s. ve Šternberku. Likvidace starých ekologických zátěží probíhá na základě rozhodnutí o uložení nápravných opatření (stanovení cílových limitů sanace), která vydává příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí nebo příslušný městský úřad. Povolení k realizaci sanačních prací dle schváleného projektu sanačních prací (odběr podzemních vod, jejich čištění, vypouštění případně zasakování) současně s povolením vodních děl toto nakládání s vodami umožňující je v kompetenci Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství.
Jitka Chalánková, náměstkyně hejtmana Lanškrouna, avšak dopad v protipovodňové ochraně bude mít především v Olomouckém kraji. Měl by zmírnit průběh povodně na Moravské Sázavě, která je významným přítokem řeky Moravy,“ sdělila Vladimíra Kubišová z Olomouckého kraje. Ve druhé etapě protipovodňové ochrany budou podle vedení Povodí Moravy realizována protipovodňová opatření hlavně na řece Moravě, a to v Litovli a v Olomouci. Stavba nákladného poldru na řece Bečvě (cena se odhaduje na dvě miliardy korun) bude zahájena nejdříve v roce 2012. To se nelíbí starostům
ohrožených měst. „Dobrá zpráva to určitě není. Ještě dnes je na lidech v době dešťů znát nervozita, kterou u nich vyvolává vzpomínka na povodňový rok 1997,“ řekl Hranickému deníku starosta Vlkoše Miroslav Kroupa. „Stížnosti obcí na řece Bečvě jsou částečně oprávněné. Avšak i ony mají máslo na hlavě, protože některé obce se ptají, proč májí být poldry u nich, když pro jeich ochranu to nebude, a výstavbě poldrů nejsou zdaleka nakloněny. Poldr se nemůže stavět kdekoliv, vhodných míst na Bečvě zase tolik není,“ uvedla Kubišová. Viktor Merta
ANKETA Máte ve vaší obci dostatečné finanční zdroje na ekologii?Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Ohledně spravování kontejnerů na tříděný odpad spolupracujeme se soukromou firmou, která jejich provoz zajišťuje. Kontejnerů samozřejmě není moc, ale bohužel chybějí peníze, takže je dokupujeme postupně. V současné době také chystáme projekt výstavby čistírny odpadních vod a doufáme, že se nám podaří získat co nejvíce prostředků z EU. Kraj pomáhá hlavně formou různých grantů, které se snažíme maximálně využívat. Alena Sedlářová (nez.), starostka obce Bílá Lhota
Kavřík: „Když jsem odcházel, lidé mi tleskali“ V polovině února potrestal Vrchní soud v Olomouci náměstka hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Kavříka (ODS). Odsoudil ho k jednoročnímu trestu vězení s dvouletou podmínkou a k zákazu vykonávání veřejné funkce starosty po dobu tří let. Právě ve funkci starosty města Mohelnice se náměstek dopustil trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Kavřík jako jednatel městské společnosti Esmo podepsal v roce 1999 leasingovou smlouvu na nákup nové technologie, podle smlouvy měla Mohelnice ručit za úvěr společnosti svým majetkem. Kavřík smlouvu podepsal bez souhlasu zastupitelstva a tím porušil zákon. Proč jste tehdy podpis smlouvy neprojednal v zastupitelstvu? Bál jste se, že ji neschválí? Ve smlouvě se nějakým způsobem objevilo „ručení města“, i když jsme se domlouvali, že tam nebude. Já jsem si toho nevšiml a smlouvu podepsal. Proto vždycky říkám, že jsem udělal chybu – ten podpis tam prostě neměl být, ale nebyl to úmyslný trestný čin.
Takže jste si špatně přečetl smlouvu... Smlouvu připravoval ekonomický náměstek společnosti a ostatní lidé. Já jsem ji pouze přišel podepsat. Mám své osobní vysvětlení, proč se tam to ručení objevilo: v té době všichni tak věřili, že to bude vynikající podnikatelský záměr, že podle mne tam to ručení města dodali z důvodu, aby to schválilo představenstvo té leasingovky, a věřili, že to nikdy ne-
Můžete se ještě dovolat k Nejvyššímu soudu. Uvažujete o tom? Toto nechávám na právní kanceláři, která mě zastupuje. Ta rozhodne o dalším postupu, jakmile obdrží rozsudek v písemné podobě. Obdržet by jej měla každým dnem. Jinak já osobně vůči soudu nemám připomínky. Pokud rozhodl, že jsem vinen, tak jsem dostal trest, který už asi nemohl být menší. Trest se nevztahuje na funkci náměstka hejtmana. Hodláte v této funkci setrvat? Dohodl jsem se s panem hejtmanem, že až obdržím písemný rozsudek, tak mu ho předám. Teprve na jeho základě se budeme bavit o mém dalším působení v této funkci. budou potřebovat, a proto taky ani nepožadovali, aby to prošlo zastupitelstvem. Nakonec ale Esmo muselo jít do konkur-
zu. Mohelnici naštěstí nevznikla žádná škoda. Ta možnost tu ovšem byla a já uznávám svou chybu.
Vyjádřil se nějak pan hejtman k vašemu trestu? Je vám známo jeho předběžné stanovisko?
Ne. My jsme si opravdu dali čas do toho písemného rozsudku. Pak pan hejtman rozhodne. Neměl byste na tuto funkci rezignovat sám už proto, že váš trest může vrhat špatné světlo na celé hejtmanství? Kdybych spáchal trestný čin typu, že bych třeba řídil v opilosti auto, tak bych určitě odstoupil. Tady ovšem vím, jak to celé probíhalo, že jsem neudělal nic úmyslného. To bychom za chvíli neměli politiky, každý kdo by udělal chybu, by pak musel odstoupit. Spíše jde o to, jak to vnímá veřejnost... Když jsem teď odcházel z funkce starosty, tak byl kulturní sál plný a lidé mi tleskali, což je pro mě signál, že voliči hodnotí mou práci pozitivně. Připravil: Viktor Merta
18
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
| KN | březen 2008
Největší ekologické zátěže zmizí
K TÉMATU MĚSÍCE Staré ekologické zátěže jsou pozůstatky minulosti, a to nejenom z hlediska jejich vzniku, ale rovněž z hlediska způsobu jejich řešení. V návaznosti na privatizaci společností byly zpracovány tzv. ekologické audity, na jejichž základě mohou nabyvatelé čerpat státní prostředky na řešení starých zátěží. Vznik krajů do tohoto již stanoveného systému nebyl zapracován, a proto vedení kraje musí hledat způsoby odstranění těchto zátěží, které mohou bránit dalšímu rozvoji kraje, individuálně s využitím všech dostupných možností. Je třeba zdůraznit, že řešení vyžaduje nemalé finanční prostředky, a proto se úsilí kraje zaměřuje na podporu řešení těch záměrů, které již řešitele mají a také na pomoc v hledání dalších možných zdrojů (např. operační programy) a v neposlední řadě se kraj zasadil o zařazení tohoto předmětu podpory do regionálního operačního programu Moravskoslezsko, kde je pro tento účel alokována nemalá částka. Přes problémy se podařilo prosadit přijetí usnesení vlády, kterým na revitalizaci našeho kraje se vyčleňují finanční prostředky ve výši 20 mld. Prostředky jsou vynakládány hlavně na zahlazení hornické činnosti a představitel kraje je členem mezirezortní pracovní skupiny, která předkládané projekty posuzuje. Při výběru je kladen velký důraz na skutečnost, aby věcný obsah projektů byl v souladu se záměry obcí s předmětným územím a aby navrhované řešení komplexní revitalizace území postiženého důlní činností vždy vycházelo z územních plánů obcí a regionů. Ve fázi projektové přípravy jsou jednotlivé záměry projednávány s příslušnými obcemi tak, aby konečné řešení v maximální míře odpovídalo rozvojovým cílům regionů. Dosud bylo projednáno cca 100 projektů ve výši více jak 7,5 mld. korun. Přestože se podařilo velký kus práce udělat, je nutno zrychlit zejména procesní postupy (výběr zpracovatelů) tak, aby přislíbené prostředky byly včas a účelně využity. Co se týče asi nejznámější staré zátěže v regionu - laguny Ostramo, musím konstatovat, že kraj podporuje urychlený způsob sanace, ale nemá v tomto případě kompetence, které o způsobu a harmonogramu řešení rozhodují. Domnívám se, že pro rychlejší způsob řešení starých zátěží (brownfieldové území, důsledky hornické činnosti apod) by bylo vhodné dát krajům větší kompetence,.Např. možnost žádat o dotace z evropských zdrojů. Dotaci na inventarizaci kontaminovaných míst v regionu mohou žádat pouze státní instituce, přičemž řádný popis zátěže je bezpodmínečně nutný pro navržení technologie, způsobu řešení samotného a žádosti o podporu. Může se tedy stát, že v okamžiku, kdy kraj bude vědět co nás zatěžuje a jak tyto problémy řešit, nebudeme mít již čas využít dosud nabízené finanční prostředky pro řešení v rámci programovacího období 2007-2013.
Pavol Lukša, náměstek hejtmana
ANKETA Máte ve vašem městě dostatečné finanční zdroje na ekologii? Myslíte, že váš kraj využívá efektivně prostředky určené na životní prostředí? Každý člověk může sám za sebe ovlivňovat životní prostředí. Když nebude ekologicky myslet a činit, finanční prostředky na ekologii nebudou nikdy dostačující. Myslím si, že kraj používá prostředky efektivně. Ing. Josef Dubec (KDÚ-ČSL), starosta města Fulnek
Laguny Ostramo nebo areál bývalé chemičky v Hrušově, to jsou dvě největší a nejznámější ostravské ekologické skvrny po průmyslovém rozmachu osmdesátých let minulého století. Na jedné straně obrovské množství ropných látek, které tvoří především zbytky vyjetých motorových olejů, na straně druhé zchátralý areál bývalé chemičky, která vyráběla tisíce tun kyseliny sírové, chlorovodíkové, chlorového vápna, hydrogensulfitu nebo ve výrobních procesech používala zinek, baryum a kobalt. Chemická manufaktura, kde bezpečnost práce a ekologická rozvaha dostávala ještě na začátku roku 1992 na frak. Ropné látky z bývalého areálu firmy Ostramo by se mohly začít těžit už letos. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že nejpozději v dubnu bude vydáno posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA),“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Ří-
man. „Konec roku 2010 je termín, kdy by měly být ropné látky vytěženy,“ dodal. Vládě zbývá vyrovnat se se správcem konkurzní podstaty a věřitelským výborem za firmou Ostramo. Na to by mělo být uvolněno 27 milionů korun. Pak
nebude hrozit, že by se celý proces mohl vzetím lagun do konkurzní podstaty zastavit. Z vytěžených látek se bude novou technologií vyrábět alternativní palivo. Do lagun se přidá vápno a uhelný prach. Potom se bude spalovat v elektrárně v Dětmarovicích, Třinci a několika cementárnách na jiných místech republiky. V Hrušově by v areálu bývalé chemičky měla vzniknout zóna lehkého průmyslu. V současnosti tam pokračuje demolice. Dnešní majitel, firma S. P. I. Holding, bude muset něco udělat i s haldou, která na pozemku areálu leží. Šedesátihektarové území
bývalé chemičky je kontaminováno hlavně anorganickými látkami, způsob jejich odstranění bude záviset na výsledcích analýzy, která prozatím stále probíhá. Jelikož je budoucí fungující zóna logistiky a skladování nedaleko nové dálnice, dostupnost z města je ideální a dokonce tam vede i železniční vlečka, město se o budoucnost celé oblasti nebojí. Pohlíží na Hrušov jako na celek. „Pokud se podaří celé území sjednotit a vykoupit je od soukromníků a firem, můžeme je nabídnout případným investorům,“ vysvětluje náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý. Pavel Plohák
V Ostravě bude Národní sportovní centrum Morava Ostrava chystá přestavbu městského stadiónu ve Vítkovicích, který už nevyhovuje mezinárodním měřítkům. Měla by to být jedna z největších investic v historii. Dva roky bude trvat výstavba nového Národního sportovního centra Morava, multifunkčního stadiónu pro fotbal a atletiku. Stavět by se mělo začít v létě příštího roku a investice si vyžádá něco okolo 2 miliard korun. Peníze by měly pocházet od soukromého investora, kterému město stadion pronajme na 20 let. Do hlediště by se mělo vejít 30 tisíc diváků, což bohatě splňuje i požadavky Mezinárodního olympijského výboru pro pořádání olympijských her. „Provozovatel sportovního centra bude vybrán při koncesním řízení, pak si sám vybere banku, která celou stavbu profinancuje,“ řekl na tiskové konferenci náměstek primátora Ostravy Zdeněk Trejbal. „V součinnosti s městem pak i vybere společnost, která stadión postaví. Město bude provozovateli přispívat každý rok zhruba 120 miliony korun.“ Ostravští radní už také vybrali poradenskou firmu, která má za úkol složité výběrové řízení připravit. Speciální konstrukce střechy stadionu, jakési bílé plastové membrány, umožní prů-
nik světla a zároveň ochrání diváky před nepřízní počasí. Kolem celého stadionu vznikne ochoz, kde se mohou diváci procházet a stále sledovat dění na ploše. Součástí ochozu budou i obchody a občerstvení, sociální zařízení nebo ošetřovna. Hlavní vstup do sportovního centra bude dvouúrovňový, což usnadní a urychlí divákům přístup. V blízkosti stadionu vzniknou nová parkoviště, na která se řidiči dostanou po novém mimoúrovňovém křížení ulic Závodní a Rudná. Plánovaný parkovací dům bude zřejmě
reprofoto: Vizualizace „Projekt Studio“ stát na místě dnešního tréninkového stadionu. V době výstavby centra přijde Ostrava o jeden ročník atletického mítinku Zlatá tretra, který se zřejmě uskuteční v Třinci. Potom se slavný mítink vrátí do Ostravy, kde bude mít světová atletická elita ty nejlepší podmínky. Nový stadion budou využívat i fotbalové kluby Baník Ostrava a FC Vítkovice. Fotbalový stadion na Bazalech, kde
hraje Baník už desítky let, je z hlediska komfortu a bezpečnosti už nevyhovující. „Chceme se probojovat do evropských pohárů, takže výstavbu nového stadionu vítáme,“ uvedl tiskový mluvčí Baníku Igor Bruzl. Na stařičký stadión ale nedají dopustit fanoušci ostravského klubu, z jejich strany zaznívají jediné kritické hlasy proti stěhování Baníku do Vítkovic. Pavel Plohák
GLOSA
Fakultní nemocnice projde přestavbou
Už aby to bylo pryč! Myslím ty smrduté kaly u ulice Mariáskohorské zvané „ostravské laguny“ nebo tu hrušovskou hrůzu, kde by se klidně mohl natáčet třetí díl Hostelu. Něco o tom vím, před patnácti lety jsem v chemičce dělal brigádu. Když jsem jednoho rána utíkal z prvního patra výrobny hydrogensulfitu po vratkém požárním žebříku s žíravými oblaky oxidu (dříve kysličníku) siřičitého v patách, byla ve mně malá dušička. Přežil jsem to, ale za týden jsem utíkal, tentokráte po něčem, co vzdáleně připomínalo dřevěné schodiště, z druhého patra téže budovy před ničivým smradem formaldehydu. I to jsem přežil. Ale když jsem o další týden později při otevírání obrovské plechovky zinkového prachu (otevírala se jako sardinky otvírákem velkým jako lopata) nemohl popadnout dech, a osprchoval jsem se nejbližší hadicí, která byla k dispozici (odpad z provizorního WC), raději jsem se chemii věnoval pouze teoreticky. Dodnes mě při cestě kolem hrušovské manufaktury rozbolí žaludek, popadne mě dávivý kašel a vůbec se mi udělá špatně…
Dva nejstarší pavilony Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě budou zásadně přestavěny. Infekční a onkologický pavilon stojí v areálu už přes padesát let a teď se změní k lepšímu od sklepa až po střechu. V dalších třech letech se rozšíří i lůžkové oddělení psychiatrie, centrum pro matku a dítě, bude modernizován i urgentní příjem.
Pavel Plohák
„V nových pavilonech budou menší ale modernější pokoje se samostatným sociálním zařízením a novým nábytkem. Prostředí bude přátelské a přívětivé k pacientům,“ říká ředitel nemocnice Svatopluk Němeček. „Rekonstrukce onkologického pavilonu přijde na 330 milionů korun, což je nejvyšší investicí nemocnice v letošním roce.“ Infekční pavilon se opraví za 130 milionů korun, celková výše investic bez
strukturálních fondů letos přesahuje tři čtvrtě miliardy. Nemocnice připravuje i projekt neuroonkologického centra, k jehož realizaci chce využít peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Součástí projektu je i speciální technologie tzv. kybernetického nože. „Díky této technologii zvládnou naši specialisté i bezbolestné a přesné operace, kdy jsou schopni zlikvidovat
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava.
malá nádorová ložiska v nepřístupných lokalizacích. To je důležité zejména při operacích mozku, pankreatu nebo plic. V republice budeme druhé takové centrum,“ vysvětlil Němeček. Nemocnice loni hospodařila se ziskem 56 milionů korun, přesto se mnoho jejich zaměstnanců obávalo útlumu. Nemocnice totiž nebyla ministerstvem zdravotnictví zařazena do nově vznikající sítě univerzitních nemocnic. Podle poslance Lubomíra Zaorálka je převod fakultních nemocnic na akciové společnosti začátkem jejich konce. „Jde o to, že stát nad takovýmito společnostmi ztratí kontrolu, a to může
znamenat i rušení některých oborů,“ říká Zaorálek. Ministr zdravotnictví Julínek ale nepovažuje obavy místních politiků za opodstatněné. „Název fakultní nemocnici zůstane, je pro Ostravu důstojný a odpovídá současné spolupráci se zdravotně-sociální fakultou. Investice, které plánujeme letos, budou pokračovat i nadále, tedy i po transformaci na obchodní společnost. Osobně si myslím, že kdyby si Ostravská univerzita pohnula s vybudováním lékařské fakulty, nic převodu na univerzitní nemocnici nebrání,“ vysvětluje Julínek. Pavel Plohák
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 7. Číslo: 3. Vychází: 14. března 2008 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme
PREZENTACE
KN |březen 2008 |
19
„Nejdál je sanace laguny železitých kalů,“ říká vedoucí odboru Životní a pracovní prostředí Synthesia, a.s. Jan Pokorný Velké zkušenosti se starými ekologickými zátěžemi ve svém areálu má akciová společnost Synthesia. Kromě kontaminovaných půd a saturované zóny horninového prostředí se tady nachází osm nezabezpečených skládek, na nichž je podle odhadů více než milion tun nebezpečných látek. Právě o těchto lokalitách a jejich sanacích jsme hovořili s vedoucím odboru Životní a pracovní prostředí Synthesia, a.s., Ing. Janem Pokorným.
Jaké zátěže a z jaké doby na území Synthesie jsou? Jedná se o osm nezabezpečených skládek nebezpečných odpadů a potom o saturovanou zónu horninového prostředí, což jsou vlastně kontaminované vody nacházející se pod areálem Synthesie. Vznik starých ekologických zátěží, zejména těch nezabezpečených skládek, se datuje do především sedmdesátých a osmdesátých let, kdy tady byly tehdejší Východočeské chemické závody. Jaké lokality starých ekologických zátěží tady konkrétně máte a jaké je množství nebezpečných látek? V areálu firmy je laguna železitých kalů, dále laguna betasmoly, laguna destilačních zbytků, skládky STOH II, STOH III, retenční nádrž Lhotka, laguna sádry a sedimentační jímka č. 3. V řadě případů se jedná o odpady, které mají nebezpečné vlastnosti a jen na nezabezpečených skládkách je uloženo kolem milionu tun odpadu. Pro současnou akciovou společnost se jedná o nepříjemné
dědictví, protože předpokládám, že v současné době se s odpady nakládá jinak… Samozřejmě. Synthesia se musí řídit platnou legislativou. Tento požadavek je naprosto striktní a firma si je vědoma, že nedodržování by znamenalo vystavit se sankcím. To ale není jediný důvod. Myslím, že nikdo nestojí o to, aby se provádělo to, co za minulého režimu. V současné době má Synthesia uzavřenou smlouvu s oprávněnou osobou, která může nakládat s odpady a veškeré odpady jsou likvidovány prostřednictvím této osoby, ať už je to ukládáním na řízené skládky nebo spalováním ve spalovnách. K jevům, k nimž tady docházelo v minulosti, v Synthesii už docházet nyní nemůže. Ukládání na řízené skládky nebo likvidace nebezpečných odpadů ve spalovnách je ovšem finančně náročná. Kolik šetrné likvidování odpadů Synthesii ročně stojí? Celkové roční náklady na likvidaci odpadů jsou přibližně patnáct milionů korun.
Jakým způsobem se se starými ekologickými zátěžemi vypořádáváte? S řešením se začalo v roce 1996, kdy byla dokončena aktualizace ekologického auditu jako podmínka pro získání finančních prostředků na likvidaci zátěží, tehdy z Fondu národního majetku. Tam byla vyčíslena částka ve výši zhruba 2,6 miliardy korun na likvidaci starých ekologických zátěží v Synthesii. Rok 1996 tedy můžeme považovat za období, kdy se vlastně se starými zátěžemi začalo něco dělat. V prosinci 1997 byla podepsána ekologická smlouva mezi Fondem národního majetku a Synthesií, a.s. a tím byla splněna jedna z podmínek nutných k zahájení vlastních sanací na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí. Tehdy ta ekologická smlouva byla uzavřena na částku 658 milionů korun, což už tehdy bylo zřejmé, že stačit nebude. Takže v červnu roku 2002 byl podepsán dodatek k ekologické smlouvě na částku 3,12 miliardy korun. Jedná se o státní peníze, neboť garanci za odstranění starých ekologických zátěží převzal stát. V současné době je tedy na vyřešení starých ekologických zátěží v areálu Synthesie určeno 3,12 miliardy korun. Jak je nastaven mechanismus, kterým se financují jednotlivé sanace? Synthesia, a.s. finanční prostředky na likvidaci ekologických zátěží nedostává a nehospodaří s nimi. To si zajištuje ministerstvo financí. Vypisuje výběrová řízení na základě
studií a projektů, vybírá firmy, které mají sanovat a zajišťuje proplácení provedených prací na základě faktur. Faktury kontroluje supervize, což je subjekt jmenovaný ministerstvem financí, a dále Synthesia, a.s., která kontroluje, zda jsou peníze vynakládány efektivně. Hovoříme o částce 3,12 miliardy korun, která byla vyčíslena v roce 2002. Byla od té doby nějak aktualizována? Částka nijak aktualizována není, zatím zůstává fixní a zatím z ní byla vyčerpána poměrně malá část. Už nyní lze ale říci, že i pokud by se potvrdily prognózy z roku 2002 a odhadované a skutečné množství uložených odpadů bylo stejné, vyčíslená částka by vzhledem k narůstajícím vstupům stačit nemusela. Navíc může dojít i k tomu, že složení odpadů bude jiné, než se původně předpokládalo. Například u laguny železitých kalů se původně předpokládal objem 35 tisíc tun, ukázalo se ale, že tam jsou 53 tisíce tun a za původně plánovanou částku se toto množství nedá sanovat. Tudíž muselo dojít k navýšení finančních prostředků. Jaký je v současné době stav likvidace ekologických zátěží? Nejdál je sanace laguny železitých kalů, která by podle předpokladů měla být dokončena ve druhém pololetí letošního roku. Počítáme s říjnem či listopadem. Pracuje se také na laguně betasmoly a laguně destilačních zbytků a v současnosti přichází na řadu doprůzkum sklá-
dek STOH II a STOH III. Dá se tedy říci, že z osmi lokalit se rozbíhá pět, z čehož jedna bude během letošního roku hotová. U saturované zóny horninového prostředí je vypracován projekt sanace a připravuje se výběrové řízení na dodavatele sanačních prací. Co se týká sedimentační jímky číslo 3 a laguny sádry, tyto lokality zatím nebyly řešeny. Cílem Synthesie ale je, aby se začalo pracovat na všech a za ideální stav bychom považovali, pokud by práce běžely na všech lokalitách. Pak máme ještě retenční nádrž Lhotka, kde se jedná o odpadní sediment z odpadních vod, který se v nádrži usazuje. Retenční nádrž zatím z provozních důvodů nelze zcela uzavřít, neboť jsou z ní přečerpávány odpadní vody na čistírnu odpadních vod provozovanou fir-
mou Veolia a tady je potřeba udělat sanaci ve dvou fázích. Lze nyní odhadnout v jakém časovém horizontu budou všechny zátěže zlikvidovány? To je v tuto chvíli těžké odhadnout. Původně plánovaný byl rok 2010, s výjimkou saturované zóny, kde byl termín 2012. Ovšem nyní je rok 2008 a sanace neprobíhají tak hladce, jak bychom si představovali, bude to trvat déle. Jako příklad mohu uvést skládku STOH II, která obsahuje zhruba 312 tisíc tun nebezpečného odpadu, který bude potřeba přetřídit, zčásti uložit na zabezpečené skládky, zčásti spálit. Nyní tam probíhá doprůzkum a věřím, že letos nebo příští rok by mohla začít samotná sanace.
Staré ekologické zátěže v areálu Synthesia, a. s. NEZABEZPEČENÉ SKLÁDKY Laguna železitých kalů
Skládka STOH II • 35 tisíc tun, v průběhu sanace zjištěna
Laguna sádry • odhadované množství 312 tisíc
skutečnost – 52,9 tisíc tun
• ukládáno v letech 1976 – 1992
• obsahuje směs oxidů a hydroxidů
• obsahuje směsný odpad
železa s obsahem aromatických aminů
z chemických výrob a stavební
a anilinů
suti s obsahem zbytků
• odtěženo cca 75% odpadu
• ukládáno v letech 1986 – 1993 • obsahuje odpadní sádru s obsahem příměsí z organických výrob jako je anilin, chlorované organické látky, stopově rtuť
chemických látek a těžkých kovů
• sanaci provádí Subterra, a.s.
• předpokládaná cena cca 83 miliony
• předpokládaná cena cca
• předpokládaná cena cca 100 mil. korun
Laguna betasmoly
• odhadované množství 83 tisíce tun
tun
• ukládáno v letech 1958 – 1996
korun
1 miliarda
Skládka STOH III • odhadované množství 34 tisíce tun
Sedimentační jímka č. 3 • odhadované množství 178
• ukládáno v letech 1956 – 1994
tisíc tun
• obsahuje naftalen, 2-naftol,
• ukládáno v 60. a 70. letech
naftalensulfo- kyseliny, aromatické
• obsahuje směsný odpad
uhlovodíky, anilin
z chemických výrob a stavební
• sanaci provádí Sdružení Čistý Semtín I
suti s obsahem zbytků
• předpokládaná cena cca 139,9 milionu
chemických látek a těžkých kovů
korun
• předpokládaná cena cca 800
• odhadované množství 5 tisíc tun • ukládáno od roku 1964 • obsahuje směsný odpad kontaminovaných sedimentů chemických výrob s obsahem zbytků chemických látek a těžkých kovů • předpokládaná cena cca 45 milionů korun
milionů korun
Laguna destilačních zbytků
SATUROVANÁ ZÓNA HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ
Retenční nádrž Lhotka • odhadované množství 7 tisíc tun • ukládáno v letech 1984 – 1990 • obsahuje destilační zbytky s převahou chlorovaných organických látek a těžkých kovů
• odhadované množství 375 tisíc tun • ukládáno od roku 1964
• kontaminované silně zabarvené vody s obsahem organických látek, CHSK kolem 3000 mg/l
• obsahuje směsný odpad konta-
• hlavní zjištěné kontaminanty : ben-
minovaných sedimentů chemic-
zen, toluen, chlorované organické
• sanaci provádí Sdružení Čistý Semtín I
kých výrob s obsahem zbytků
látky, naftalen, anilin, fenoly
• předpokládaná cena cca 104,9 milionu
chemických látek a těžkých kovů
a kresoly
korun
• předpokládaná cena cca 400 milionů korun
• předpokládaná cena kolem 750 milionů korun
20
| KN | březen 2008
PREZENTACE/INZERCE
Sanace skládky odpadů Hodonín Skládka odpadů u Obce Hodonín poblíž Nasavrk byla zřízena ONV v roce 1967. Bez jakéhokoliv zajištění proti průsakům nebezpečných látek do podzemních vod zde byly v prostoru bývalého malého lomu skládkovány především odpadní tuhé a tekuté hmoty ze středisek s. p. STS Slatiňany, obaly od pesticidních přípravků, tekuté a pevné odpady z asanačních jímek středisek ochrany rostlin, odpady z mytí součástí traktorů – odmašťovací přípravek Alkon (směs metasilikátu, fosforečnanu sodného, sody a tenzidů), chlorované přípravky sloužící k „neutralizaci“ ukládaného materiálu a další nebezpečné průmyslové odpady. V roce 1981 bylo další
Sanace skládky odpadů Hodonín.
ukládání odpadů v této lokalitě ONV zakázáno, ale dalších cca 8 let zde byly odpady ukládány nepovoleně. Od roku 1991 vyvíjel Obecní úřad obce Hodonín aktivity k poukázání na nebezpečnost problematiky skládky a snažil se zajistit likvidaci skládky. V roce 2005 se k aktivitám připojuje Krajský úřad Pardubického kraje, který přebírá investorství akce. Po úspěšném podání žádosti na financování pomocí dotace EU zahajuje Krajský úřad Pardubického kraje realizaci projektu „Sanace skládky odpadů Hodonín“. Celkové náklady projektu jsou 64,5 mil. Kč, z nichž 65% je hrazeno z Operačního programu Infrastruktura“,
vod v prostoru skládky a širokém okolí, apod. Náplní druhé etapy bylo především odtěžení a likvidace odpadů z tělesa skládky a znečištěných podložních zemin. V rámci těchto prací bylo celkem vytěženo a odvezeno k likvidaci 4 567 tun nebezpečných odpadů. Po odtěžení skládky a znečištěných zemin byla provedena rekultivace prostoru bývalé skládky formou zalesnění. Dále byl v rámci druhé etapy sanačních prací kontinuálně provozován systém čerpání a dekontaminace podzemních vod a realizován měsíční monitoring jakosti podzemních vod. Na konci druhé etapy sanačních prací v říjnu 2007 bylo v rámci sanace podzemních vod dosaženo poklesu koncentrací organochlorových pesticidů
10% je hrazeno z dotace Státního fondu životního prostředí a 25% je hrazeno z prostředků Pardubického kraje. Technická realizace projektu „Sanace skládky odpadů Hodonín“ byla zahájena v září roku 2006. Sanační práce jsou rozděleny do tří etap. V rámci první etapy byly provedeny především přípravné a průzkumné práce jako zbudová-
ní obslužné komunikace a přípojky elektrické energie k prostoru skládky, terénní úpravy, geofyzikální průzkum, zbudování sanačních a monitorovacích vrtů, hydrodynamické zkoušky, zbudování systému čerpání a dekontaminace podzemních vod, jeho uvedení do řádného kontinuálního provozu, zahájení pravidelného měsíčního monitoringu jakosti podzemních
v podzemních vodách v prostoru bývalé skládky o 70% oproti počátečním koncentracím těchto látek. Úkolem třetí etapy sanačních prací, která bude ukončena v květnu 2008, je především dokončení sanace podzemních vod a rekultivace prostoru bývalé skládky nebezpečných odpadů a také pokračování v pravidelném měsíčním monitoringu jakosti podzemních vod. Závěrem je nutno konstatovat, že bez výrazné a dlouhodobé aktivity zejména Krajského úřadu Pardubického kraje by skládka nebezpečných odpadů u obce Hodonín dosud ohrožovala životní prostředí, zdraví obyvatel a ekosystémy v CHKO Železné hory.
Stav po odstranění skládky a rekultivaci plochy.
NABÍDKA SLUŽEB: Likvidace ekologických zátěží Nepřetržitá havarijní služba pro úniky závadných látek Moderní sanační postupy Hydrogeologické průzkumy a nové zdroje vody Inženýrskogeologické průzkumy Vodovody a kanalizace Průzkumné práce za účelem zjištění existence ekologické zátěže Odběry vzorků a zajištění analýz (voda, zemina, stavební materiály) Ekologické audity, analýzy rizik a posudky EIA Úpravny vody Odradonování, optimalizační studie Plastikářská výroba Domovní čistírny odpadních vod
Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. Píšťovy 820, 537 01 Chrudim III, Czech Republic tel.: +420 469 682 303-5, fax: +420 469 682 310 e-mail:
[email protected], www.ekomonitor.cz
Semináře a konference Vydávání odborných publikací