Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
HODNOCENÍ VLIVU ČINNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Mgr. Dr. Jaroslav Knotek
Michal Páník Brno 2007
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma „Hodnocení vlivu činnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. na životní prostředí“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne……………………………………………….. podpis studenta...………………………………… 1
PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych upřímně poděkovat panu Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi za odborné vedení bakalářské práce, poskytovaní konzultací a důležitých připomínek, které mě vedly při vypracování bakalářské práce.
Dále děkuji paní RNDr. Ivaně Matelové a Ing. Marcele Valentové za poskytování materiálů ke zpracování dané problematiky a společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. za vstřícný přístup a umožnění vypracování bakalářské práce.
2
ABSTRAKT Bakalářská práce na téma „Hodnocení vlivu činnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. na životní prostředí“ vychází především ze zjištění možného dopadu provozu této společnosti na životní prostředí. Bakalářská práce začíná přehledem historie vodárenství v městě Přerově. Tato kapitola pojednává o přechodu obyvatelstva ve využívání pitné vody z vlastních studní na vodovodní přípojky. S růstem města souvisela i zvětšující se poptávka po pitné vodě. Byly hledány nové zdroje pitné vody a rozšiřovala se i vodovodní síť, která byla budována včetně kanalizačních přípojek. Na historii dále práce navazuje základními údaji
o
akciové společnosti
a seznamuje
s předmětem
činnosti
organizace
a jednotlivými složkami činnosti, které by mohly negativně ovlivňovat životní prostředí a obyvatelstvo. Jedná se především o problematiku jímání a úpravy vody a následně o problematiku čištění odpadních vod. Závěr shrnuje v celkovém měřítku vliv činnosti akciové společnosti na životní prostředí a také upozorňuje na zásadní skutečnost, že se lidstvo neobejde bez pitné vody.
3
ABSTRAKT The Bachelor thesis “The Evaluation of the Activities of Přeřov Water Supply and Sewerage Company on the Environment“ addresses potential impacts of the company on various segments of the environment. At first the history of drinking water provision in Přerov township is described especially focusing on the period when the private wells were replaced by the water pipelines. The demand for drinking water increased together with the population and it was necessary to widen the water supply network and sewage system. In the next chapters of the thesis the present status of the stock company is described together with individual activities of the company that could be potentially harmful for the environment and city population. The most important of these activities are processes of water collection and treatment and of subsequent sewage purification. Conclusions summarize the overall influence of the company on the environment and stress the importance of the provisioning of drinking water in the future.
4
OBSAH 1.
ÚVOD……………………………………………………………………...7
2.
HISTORIE PŘEROVSKÉHO VODÁRENSTVÍ…………........ 9 2.1. Zásobování vodou od středověku do poloviny 19. století……………… 9 2.2. Snahy o zřízení moderního vodovodu z důvodu závadnosti studen vlivem kontaminace půd……………………………………………….. 9 2.3. Stavba vodovodu a jeho provoz do vzniku republiky…………………...10 2.4. Městský vodovod v samostatné republice…………………………….... 11
3.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S.........…........... 14 3.1. Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu……………...16 3.2. Měření a analýza; výroba, opravy a montáž měřidel; velkoobchod s materiálem pro vodárenství; vodoinstalatérství………... 18 3.3. Činnost technických poradců v oblasti vodního hospodářství…………..19 3.4. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných); podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady……………………………………...19 3.5. Projektová činnost ve výstavbě; inženýrská činnost v investiční výstavbě; přípravné práce pro stavby; provádění staveb, jejich změn a odstraňování……………………………………………………. 20 3.6. Silniční motorová doprava nákladní……………………………………..20
4.
PROCES JÍMÁNÍ A ÚPRAVY VODY…………………………... 21 4.1. Úpravna vody v Troubkách…………………………………………….. 23 4.1.1. Technologie úpravy vody………………………………………….24 4.1.2. Výroba a dodávka pitné vody……………………………………...25
5
5.
PROCES ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY…………………………... 27 5.1. Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov……………………………….27 5.1.1. Odvádění a čištění odpadní vody, likvidace kalů………………….29 5.1.2. Měření tuhých a plynných znečišťujících látek…………………... 30 5.1.2.1. Průběh měření………………………………………………. 30 5.1.2.2. Místa, kde probíhala měření………………………………... 31 5.1.3. Měření pachových látek…………………………………………... 33 5.1.3.1. Popis zdroje emisí………………………………………....... 34 5.1.3.2. Popis odběrných míst………………………………...…....... 36
6.
VZTAH K ENVIRONMENTU…………………………………...... 39 6.1. Hlediska posouzení environmentálních aspektů…………………........... 40 6.2. Environmentální aspekty a jejich dopady na ŽP………………………...40
7.
PŘÍPADOVÁ STUDIE TRANSFERU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ŽIVOČICHŮ…....………………………………. 44
8.
ZÁVĚR………………………………………………………………….... 46
9.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………….. 48
10. SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ…………………………...... 50 11. SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK……………………………... 51 12. SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT…………………………….. 52
6
1. ÚVOD Voda patří k základním a nenahraditelným tekutinám nutným k životu a provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Člověk se odedávna usídloval a trvale žil pouze tam, kde byla voda. Nároky na vodu a způsob jejího využívání jsou jedním z kritérií ukazujících vývoj lidské kultury a dosažené kulturní úrovně. Význam vody, v té které zemi, je tedy především dán rozsahem nároků na vodu, její kvalitu a způsobem využívání na jedné straně a přírodními podmínkami, určujícími v daném teritoriu přírodní zdroje, na straně druhé. Voda patří mezi nejvýznamnější součást národního bohatství a je jednou ze základních složek životního prostředí. Technický a ekonomický rozvoj moderní společnosti několikanásobně urychlil čerpání tohoto tak významného přírodního bohatství a součastně přinesl i negativní důsledky pro čistotu vod. Tento problém se projevuje dnes prakticky v celém světě, a to takovou měrou, že problematika vody přesahuje hranice jednotlivých státu a stává se celosvětovým problémem. Počet lidí na Zemi stále stoupá a každý pátý člověk v dnešní době nemá možnost volného přístupu k vodě. Z tohoto důvodu můžeme jen konstatovat, že totéž nelze očekávat od vodních zásob, ba naopak. Sladká voda tvoří pouze 3 % světového vodstva, z toho 2 % jsou obsaženy v ledovcích, přitom lidský organismus, rostliny a veškeré živé i neživé formy v přírodě jsou z menší či větší části tvořené vodou, na níž jsou závislé. Na rozdíl od jiných surovin, které jsou vyčerpatelné, má voda přirozený koloběh, který je však člověkem stále více negativně ovlivňován. Dnešní společnost v první řadě preferuje pokrok a zvýšení vlastního blahobytu, ale nezamýšlí se nad možnými otázkami např. „co bude zítra“. Bakalářskou práci na téma „Hodnocení vlivu činnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. na životní prostředí“ jsem si vybral z jednoho i prostého důvodu. Mým hlavním zájmem není nestranně přihlížet na ničení přírody, které člověk není pánem, ale pouze její součástí, ale zasadit se o porozumění přírodních hodnot a přispět svou činností k zachování přírodních krás a hodnot, které příroda člověku poskytuje. Společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. je jednou z organizací, jejímž hlavním a prioritním cílem, jak ostatně vyplývá již ze samotného názvu, je zásobení obyvatel pitnou vodou a následné čištění odpadních vod. Svou bakalářskou práci jsem proto zaměřil především na zjištění a popis vlivu činnosti této společnosti na životní prostředí
7
při jímání a distribuci vod a při nakládání s odpadními vodami. Cílem mé práce je přitom zjištění, zda činnost výše uvedené společnosti sebou nese i některé negativní dopady na životní prostředí.
8
2.
HISTORIE PŘEROVSKÉHO VODÁRENSTVÍ Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. navazují na dlouholetou tradici a proto mám
za to, že než se začnu věnovat současné době a vlivu této společnosti na životní prostředí, je zde nezbytné alespoň v krátkosti uvést něco z historie.
2.1. Zásobování vodou od středověku do poloviny 19. století Voda má nezastupitelné místo v životě lidí, a proto bylo zajištění jejího dostatečného množství vždy jedním z prvořadých úkolů každého lidského společenství. Ve starověkých říších měla dokonce státotvornou úlohu, neboť zabezpečení zavlažování bylo otázkou bytí a nebytí samotného státu. Ve středověkých poměrech uspokojovaly potřebu nejdříve povrchové toky, rybníky a studny. Ze studní se voda získávala ručně hákem, vážnicí nebo rumpálem, popř. šlapacím kolem. „V našich poměrech považujeme polovinu 14. století za počátek cílevědomého zásobování obyvatelstva z veřejných vodovodů. Voda z pramene se tehdy zachycovala haltýřem, jímkou z dřevěného roubení a později z tesaného kamene. V případě města Přerova jsme informováni o získávání vody nejprve z archeologických nálezů. V roce 2001 byla odkryta v prostoru před kostelem sv. Michala středověká studna. Byla čtvercového půdorysu o velikosti 115 x 95 cm, sroubenou výdřevu tvořily tesařsky opracované dubové fošny. Dle materiálu, který byl uvnitř zjištěn, byla studna v používání od konce 13. století do poloviny 16. století. K udržování osobní hygieny sloužily lázně. Ve 2. polovině 17. století byly očistné lázně někde poblíž Bečvy na pravém břehu, kde byla později Lázeňská ulice a zřídlo „sirkového“ pramene“ (Dějiny města Přerova, 1970).
2.2. Snahy o zřízení moderního vodovodu z důvodu závadnosti studen vlivem kontaminace půd Ve 2. polovině 30. let 19 století se začala stavět železniční síť z Vídně do Krakova přes Přerov. Provoz na nádraží vyžadoval větší množství vody pro lokomotivy. Jako vhodné se ukázalo využití pramene vody, který vytékal ze svahu
9
pod cestou z Dluhonic do Předmostí v polní trati „Rybníky“. První podchycení bylo provedeno v roce 1858 a druhý pramen byl zachycen roku 1875. Byl vypracován a realizován projekt, podle němž byla na svahu zvaném „Pivná“ zřízena vodárna, odkud tekla voda samospádem potrubím přes Bečvu pod železničním mostem v délce 2,68 km s malým spádem 1,517 m. Potrubí bylo jen mělko v zemi a za nižších teplot voda v potrubí zamrzala a ani výkyvy teploty kvalitě vody neprospívaly. Za 24 hodin bylo z obou pramenů zachyceno 46 m³ vody. Naprostá většina obyvatel města používala vodu ze studní, v nichž hladina spodní vody podléhala výkyvům, a to až 70 cm během roku, a jen malé procento používalo k pití přímo říční vody. Při průzkumu přerovských studní jich bylo 80 % shledáno závadnými. Z 66 studní bylo 5 zkoušek (tj. 7,6 %) vyhovujících, 4 (tj. 6,0 %) částečně vyhovujících, 57 (tj. 86,4 %) špatných. Příčina špatného stavu byla spatřována v půdě znečištěné odpadky a lidskými exkrementy. Ty se hromadily v jámách, často nevyzděných, které byly jen z času na čas vyváženy. Rozpustné látky se vsakovaly do země a tak se dostaly do podzemní vody. O nepříliš dobrém stavu v zásobování obyvatelstva vodou svědčí nejlépe dobový záznam, který nyní cituji. „Do roku 1903 brala se pitná voda ze studní, jež skoro v každém domě se nacházely. Jelikož ale spodní vrstvy města jsou na mnoze různými infiltracemi zkaženy, stávala se voda ze studní čím dále užívání nezpůsobilou, ba stala se, že vyluhování spodiny při vysokém stavu spodní vody a usazování její ve studních, povstaly zpětně ve městě nemoce nakažlivé. Zdravotní úřady s důvodů těchto naléhaly na zastupitelstvo města, aby zřízením vodovodu s dobrou pitnou vodou, těchto poměrům nakonec učinilo“ (Technická zpráva o zřízení vodovodu pro město Přerov, 1903).
2.3. Stavba vodovodu a jeho provoz do vzniku republiky Obecní výbor Přerova se usnesl 30. ledna 1903 na postavení vodovodu. Podáním z 12. února 1903 proto požádala městská rada o udělení povolení ke zřízení vodovodu pro pitnou a užitkovou vodu na základě předloženého projektu. Okresní hejtmanství povolilo městu Přerovu vodoprávním nálezem ze dne 27. července 1903, č. 15 040, zřízení městského vodovodu rozprostírajícího se též v území obcí Velkých Prosenic a Malých Prosenic. Již od začátku června se práce na vodovodu rozeběhly spolu se
10
stavbou betonového mostu přes Bečvu, přes který mělo vést rovněž vodovodní potrubí. Dne 30. listopadu šla první voda ze studní u Lýsek do rezervoáru na Čekyňském kopci, začátkem prosince již bylo proplachováno potrubí položené ve městě, v polovině téhož měsíce již část domů, napojených na vodovodní síť, mohla vodu odebírat. Do konce roku 1903 byl dle projektu uveden do provozu celý vodovod. V lednu 1904 pak byla voda trvale puštěna do města. Vybudováním vodovodu v městě Přerově došlo k významnému předělu v životě občanů. Zdroj pitné vody v Lýskách, včetně úprav a rekonstrukcí na posílení vodního zdroje, zůstal až do roku 1966 hlavním zdrojem pitné vody pro město Přerov.
2.4. Městský vodovod v samostatné republice Postupně s rostoucí bytovou kulturou rostly i požadavky na hygienická zařízení, v nových domech se zřizovaly již splachovací klozety a ve většině i koupelny. Zatímco v roce 1920 bylo ve městě jen 843 klozetů a 320 koupelen, v roce 1932 bylo v činnosti již 2 982 klozetů a téměř 1 000 koupelen. V roce 1938 stálo v Přerově asi 2 220 domů, v nichž bylo užíváno 1 250 koupelen a 3 650 klozetů. Samozřejmě, že tyto skutečnosti vyvolaly zvýšenou spotřebu vody kvůli níž bylo třeba provést na vodovodu úpravy. Proto bylo vyměněno celé strojní zařízení čerpací stanice v Lýskách.
Obrázek č. 1: Strojní zařízení čerpací stanice v Lýských 11
Bylo zavedeno přesné registrování množství načerpané vody zamontováním centrálních vodoměrů jednak v čerpací stanici v Lýskách a jednak na Velké Dlážce. Vodoměr na Velké Dlážce byl spojen elektrickým vedením a grafickým ukazovatelem průtoků s technickou kanceláří na Šířavě. Teprve v roce 1923 byly namontovány přesné měřící přístroje a odběr vody začal být měřen rokem 1924. Následně od roku 1925 se změnil způsob placení tak, že se účtovalo výhradně vodné jen podle skutečné spotřeby vody (tj. podle údajů vodoměrů). Platby za spotřebovanou vodu měřenou vodoměry se proto staly jediným zdrojem vodárenských příjmů. Vodovod překročil již 25 let svého trvání, tedy maximální dobu, na kterou bylo celé zařízení projektováno a vystavěno. Provedeným hydrogeologickým průzkumem bylo však také zjištěno, že další zvyšování vydatnosti bylo v této oblasti již vyloučeno, neboť ve sledovaném povodí měly zásahy ve vodním hospodářství krajiny, tj. meliorace, regulace Bečvy a podobně za následek snížení stavu hladiny podzemních vod a ztrátu vydatnosti. Další rozvoj města způsobil, že již v roce 1934 byla letní spotřeba vody stěží kryta. V roce 1935 správa vodárny předložila návrh infiltrace vody z náhonu Strhanec do odběrného území v Lýskách. V dohodě se Zemským úřadem v Brně bylo realizováno provizorní zařízení na odběr vody z náhonu v množství 5 l/s. Voda prošla sedimentační nádrží a skružovou studní s velmi hrubou filtrací a sbírala se ve sběrné studni. Pozorováním teploty, tvrdosti a množství vody v této studni se zjistil kladný filtrační účinek. Příznivé situační poměry a dobré výsledky provizória vedly k tomu, že bylo za definitivní zařízení zvoleno stejné místo infiltrace, jen ve větších rozměrech a to co do odběru vody, tak i co do délky infiltračních zářezů. Na základě průzkumů byl vypracován a schválen v roce 1965 projektový úkol na realizaci stavby „Skupinový vodovod Přerov" který v zásadě počítal s využitím podzemní vody v prostoru Troubky-Záříčí a jezera v Tovačově. Výstavba nového vodního zdroje byla zahájena v roce 1967. Již v prosinci 1972, tedy půl roku před uvedením úpravny vody Troubky do provozu, bylo zjištěno, že ve vrtech, ze kterých měly být postupně budovány studny pro plné využití kapacity prameniště, se objevily ropné látky. Proto veškerá podzemní voda z prameniště byla odstavena z provozu a jako zdroj vody zůstalo pouze štěrkoviště Tovačov, kde byl výkon zvýšen z původních 90 l/s na 120 l/s a tím byl nahrazen úbytek odstavené podzemní vody. Problémy však pokračovaly dál. Na podzim roku 1973 se začala zhoršovat kvalita vody i ve štěrkovišti. 12
Ve vodě se objevily kolonie kvasinek, plísně a bakterie, které pronikavě zhoršily chuťové vlastnosti vody. Tyto jevy byly považovány za známku průniku uhlovodíků do štěrkoviště, které je od zasažené oblasti vzdáleno asi 5 km. Analýzy, které provedla Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, tuto možnost vyloučily. Zápach však zůstal a otázka, jak se ho zbavit, také. V laboratořích tehdejšího KSVK Ostrava byl vyzkoušen vliv ozonu na upravenou vodu. Výsledky laboratorních zkoušek byly velmi nadějné. Po mnoha konzultacích bylo rozhodnulo instalovat na úpravně vody Troubky ozonizační zařízení. Byla zakoupena starší ozonizační jednotka OK 500, výrobek Královopolské strojírny Brno. Jednotka byla nainstalována a dne 1. dubna 1974 uvedena do provozu. Ozon byl použit jako před úprava štěrkovištní vody hned po jejím vstupu na úpravnu vody a byl dávkován do „vodního skoku“ pro dokonalé promísení s vodou. Již první chemické zkoušky takto upravené vody prokázaly správnost předpokladů a zlepšení kvality vody. V rámci rekonstrukce úpravny vody Troubky byla přebudována její energetika, vyměněna výtlačná čerpadla na výkon 190 l/s a zvýšen odběr vody ze štěrkoviště Tovačov na 160 l/s, investice byla uvedena do provozu v březnu 1978. Přitom s touto stavbou byla připravena nová investice, a to rozšíření úpravny vody Troubky, která měla využít vodu z nového prameniště podzemní vody „Les" o kapacitě 50 l/s. Úpravna měla být rozšířena na konečnou kapacitu 300 l/s přístavbou čtyř rychlofiltrů, budovy aerace a flokulace a druhé akumulační nádrže. Navazovat měla druhá stavba s využitím vod připravovaného prameniště u Citova a případné vrtu HV 501 u Brodku. Rozšíření kapacity úpravny a vybudování nového prameniště „Les" bylo zahájeno v roce 1979 a do zkušebního provozu byla stavba uvedena v roce 1985, trvalý provoz byl zahájen od roku 1989. K 1. lednu 1977 došlo k další organizační změně. V rámci Severomoravského kraje vznikla nová organizace Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) a Okresní vodovody a kanalizace Přerov se začlenily do této organizace pod názvem SmVaK Ostrava, odštěpný závod 08 Přerov. Od 1. července 1991 se bývalý SmVaK OZ 08 Přerov osamostatnil a vznikl samostatný státní podnik Vodovody a kanalizace Přerov, s.p., který byl následně privatizován do právní formy akciové společnosti.
13
3.
ZÁKLADNÍ
ÚDAJE
O
AKCIOVÉ
SPOLEČNOSTI
VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S. Společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. byla založena 1. listopadu 1993 privatizací státního podniku Vodovody a kanalizace Přerov. Jejím hlavním úkolem je plynulá a spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody zákazníkům regionu. Zajišťuje rovněž odvádění a čištění odpadních vod s velkou účinností čištění.
Obchodní jméno:
Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.
Sídlo:
Přerov I - Město, Šířava 483/21 750 02 Přerov
Právní forma:
akciová společnost
Den vzniku:
1. listopadu 1993
Předmět podnikání:
-
provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu,
-
měření a analýza,
-
výroba, opravy a montáž měřidel,
-
velkoobchod s materiálem pro vodárenství,
-
vodoinstalatérství,
-
činnost technických poradců v oblasti vodního hospodářství,
-
nakládání s odpady (vyjma nebezpečnými),
-
podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady,
Zápis do obchodního rejstříku:
-
projektová činnost ve výstavbě,
-
inženýrská činnost v investiční výstavbě,
-
přípravné práce pro stavby,
-
provádění staveb, jejich změn a odstraňování,
-
silniční motorová doprava nákladní.
společnost je zapsaná do Obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka č. 675.
14
Akcionáři společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. jsou obce a města držící 94,5 % akcií. Stát prostřednictvím Fondu národního majetku drží akcii se zvláštními právy a 5,5 % vlastní drobní akcionáři.
Schéma č. 1: Organizační schéma společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.
15
3.1. Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu S rozvojem urbanizace území a vývojem požadavků na množství a kvalitu pitné vody se jejími zdroji stávají moderní a dostatečně kapacitní vodovody, které jsou napájeny jakostní vodou z lokalit nezasažených negativními vlivy lidské činnosti. V mnoha případech je přírodní (surová) voda ještě upravována a její kvalita v jímacích zařízeních i ve vodovodní síti je pod příslušnou kontrolou jak provozovatelů vodárenských zařízení, tak i kontrolou orgánu hygienické služby. Neméně důležité je i bezpečné odvádění a kvalitní čistění odpadních vod. Proces jímání a úpravy vody včetně likvidace odpadních vod bude popsán v následující kapitole. Na území bývalého přerovského okresu je vybudován rozsáhlý systém veřejného vodovodu, který umožňuje dodávat kvalitní vodu pro většinu obyvatel, zemědělských podniků a usedlostí i pro potřeby průmyslu a služeb. Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. vlastní a provozuje celkem pět skupinových vodovodů a jeden samostatný vodovod:
Obrázek č. 2: Mapka znázorňující vodní zdroje užívané Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Skupinový vodovod Přerov, Skupinový vodovod Bělotín - Hranice - Lipník, Skupinový vodovod Záhoří, Skupinový vodovod Potštát, Skupinový vodovod Kojetín, Samostatný vodovod Podhoří.
16
Z těchto vodovodů pro veřejnou potřebu jsou zásobováni pitnou vodou odběratelé z měst, obcí a jejich části: •
Skupinový vodovod Přerov zásobuje odběratele obcí a městských částí: Předmostí, Brodek, Rokytnice, Kokory, Majetín, Žeravice, Citov, Dluhonice, Císařov, Lýsky, Popovice, Luková, Přerov, Troubky, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Bochoř, Pavlovice, Vlkoš, Újezdec, Beňov, Stará Ves, Henčlov, Kozlovice, Želátovice, Lověšice, Říkovice, Domaželice, Tučín, Křtomil, Čechy, Přestavlky, Lipová, Turovice, Líšná, Radkova Lhota, Věžky, Dobrčice, Podolí, Radkovy, Prusy.
•
Skupinový vodovod Bělotín - Hranice – Lipník zásobuje odběratele obcí a městských částí: Bělotín, Černotín, Špičky, Kunčice, Hluzov, Lučice, Hranice, Drahotuše, Milenov, Teplice nad Bečvou, Slavíč, Klokočí, Rybáře, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Jezernice, Veselíčko, Dolní Újezd, Loučka, Bohuslávky, Nové Dvory, Tupec, Prosenice, Vinary, Lazníky, Buk, Radvanice, Sobíšky, Zábeštní Lhota, Velká.
•
Skupinový vodovod Záhoří zásobuje odběratele obcí a městských částí: Všechovice, Opatovice, Soběchleby, Ústí, Skalička, Vítonice, Paršovice, Rakov, Býškovice, Malhotice, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Blazice, Radotín, Bezuchov, Valšovice, Provodovice, Oprostovice, Kamenec (Zámrsky).
•
Skupinový vodovod Potštát zásobuje odběratele Potštátu a Kyžlířova.
•
Skupinový vodovod Kojetín zásobuje odběratele obcí a městských částí: Kojetín, Tovačov, Klenovice, Lobodice, Měrovice, Uhřičice, Vrchoslavice, Polkovice, Křenovice, Oplocany, Tvorovice, Obědkovice, Stříbrnice, Kovalovice, Popůvky.
•
Samostatný vodovod Podhoří zásobuje odběratele Podhoří.
Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. dále provozují vodovody pro veřejnou potřebu jiných vlastníků. Spolupracuje dále se společnostmi Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. a Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s., kterým předává vodu pro zásobování blízkých vesnici u hranic mezi bývalými okresy. Systém zásobení obyvatelstva pitnou vodou na území okresu Přerov, kde působí společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., se zcela zásadně změnil v roce 2004. Počátkem roku 2004 byl uveden do provozu vodovodní přivaděč DN 500, délky 30,5 km, kterým je na území okresu přiváděna voda z Ostravského oblastního vodovodu. 17
Postupně byly nahrazovány nevyhovující vodní zdroje a dále bylo omezeno množství odebíraných vod z vodních zdrojů, které slouží jako záložní. Trvale zůstávají v provozu vodní zdroje Troubky, Klopotovice, Podhoří, Ústí, Potštát a Lhotka.
Tabulka č. 1: Údaje o provozovaném majetku Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Počet obyvatel zásobených z veřejných vodovodů Délka vodovodní sítě (bez přípojek) v km Počet vodovodních přípojek
121 750 741 21 535
Počet zásobených obcí pitnou vodou
110
Počet úpraven vody
7
Objem vyráběné vody v mil. m3/rok
9
Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
88 430
Počet čistíren odpadních vod
5
Délka kanalizační sítě (bez přípojek) v km Počet kanalizačních přípojek
215 10 105
Objem čištěných odpadních vod v mil. m3/rok
10,4
Počet obcí se zajišťováním odkanalizování
20
3.2. Měření a analýza; výroba, opravy a montáž měřidel; velkoobchod s materiálem pro vodárenství; vodoinstalatérství Veškerá vodovodní síť je osazena měřící technikou, která zajišťuje přesné informace o průtocích a stavech hladin vody. Následné informace slouží k řízení dodávky vody od prvopočátku až k následnému odběrateli. „Základním úkolem metrologie je zabezpečení jednotnosti a správnosti měření“ (Metrologický řád VaK Přerov a.s, 2005). Měřidla - vodoměry se dále užívají pro obchodní účely (tj. pro měření vody dodané jednotlivým zákazníkům a odebrané podzemní a povrchové vody). Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. provádějí kromě výroby, oprav a montáže měřidel i veškeré doprovodné práce, jako je velkoobchod s materiálem pro vodárenství a následnou vodoinstalatérskou činnost. Cílem je zajištění nepřetržité dodávky pitné vody pro obyvatelstvo.
18
3.3. Činnost technických poradců v oblasti vodního hospodářství Společnost provádí rovněž poradenskou činnost týkající se veškerého vodního hospodářství, při které vychází ze zákonů a povinností z nich plynoucích.
3.4. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných); podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady Společnost nakládá s odpady jak nebezpečnými, tak ostatními: -
z vlastní činnosti, především v podobě kalů z provozu úpraven vody, ČOV a kanalizace,
-
jiných subjektů.
Pro výše uvedené činnosti má společnost příslušná povolení k nakládání s nebezpečnými odpady v souladu s právními požadavky. Zabezpečuje nakládání s odpady v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími vyhláškami MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění pozdějších předpisů a č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Vydává závazné pokyny k nakládání s odpady pro provozy vodovodů a kanalizací, čistíren odpadních vod včetně laboratoře odpadních vod, provozu autodopravy, zásobování, dispečinku, laboratoře pitných vod a správy budov v působnosti společnosti (dále jen provozy). „Za jejich plnění a informovanost pracovníků o způsobu nakládání s odpady a vedení jejich evidence podle tohoto příkazu jsou odpovědni vedoucí jednotlivých provozů a útvarů“ (Směrnice č. 11/2005 o Nakládání s odpady). Dále jsou v této směrnici zakotveny povinnosti při nakládání s odpady, vedení evidence odpadů, soustřeďování odpadů, nakládání s nebezpečnými odpady a zpětného odběru některých výrobků. „Prevence a předcházení vzniku odpadů je zakotveno již ve směrnici 75/442EHS o odpadech a ve směrnicích na ni navazujících jako přístup s nejvyšší prioritou. Stejný důraz je kladen na snižování jejich nebezpečnosti“ (Filip, 2002).
19
3.5. Projektová činnost ve výstavbě; inženýrská činnost v investiční výstavbě; přípravné práce pro stavby; provádění staveb, jejich změn a odstraňování Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. zásobují obyvatele okresu Přerov pitnou vodou a k tomu, aby z kohoutků přímo v bytech mohla téci pitná voda, zajišťují technicko-ekonomické studie, projekty, povolení a následné výstavby, modernizace či případně odstraňování staveb, sloužících pro dodávku pitné vody.
3.6. Silniční motorová doprava nákladní Silniční motorová doprava nákladní slouží pro dovoz pitné vody (cisternou v době poruchy či odstávky vodovodu), k čištění kanalizací a kanalizačních přípojek (včetně vyvážení jímek a likvidace odpadních vod) a k mechanizační práci (výkopy, řezání a frézování asfaltu, nakládání a odvoz zeminy aj.).
Obrázek č. 3: Nákladní automobil na čištění kanalizací a kanalizačních přípojek
20
4.
PROCES JÍMÁNÍ A ÚPRAVY VODY Zásobení pitnou vodou na území, kde působí akciová společnost Vodovody
a kanalizace Přerov, a.s. se děje prostřednictvím odběrných míst surové vody, které srovnává níže umístěná tabulka.
Tabulka č. 2: Vyhodnocení odběrů surové vody (srovnání odběrů) Skutečný odběr v r. 2006 Zdroj
m3
Povolený odběr m3
l/s
l/s
Využití * %
Provoz Přerov Brodek u Přerova
0
0,0
311 000
40,0
záložní zdroj
652 746
20,7
4 730 000
150,0
13,8
Tovačov II
2 577 036
81,7
2 900 000
80,0
88,9
Troubky - les
1 143 531
36,3
1 200 000
38,0
95,3
Troubky - studna
176 465
5,6
380 000
12,0
46,4
Klopotovice
132 770
4,2
250 000
10,0
53,1
0
0,0
125 000
16,0
záložní zdroj
16 664
0,5
125 000
4,0
13,3
0
0
360 000
12,0
záložní zdroj
Lhotka
163 262
5,2
250 000
8,0
65,3
Ústí
309 229
9,8
400 000
13,0
77,3
85 775
2,7
100 000
3,2
85,8
9 599
0,3
15 000
0,5
64,0
12 076
0,4
15 000
0,5
80,5
505
0,02
6 000
0,2
8,4
73 217
2,3
83 000
24,0
88,2
Tovačov I
Provoz Lipník Závrbek Peklo Provoz Hranice Nový odbyt
Potštát ČOV Henčlov - S3 Henčlov - kalolis Kojetín Hydraulická clona
* využití povolených průměrných limitů
Kvalitu pitné vody mimo jiné ovlivňují geologické podmínky stanoviště. Geologickými poměry je dána propustnost hornin. „Důležitější než míra propustnosti
21
matečných hornin mohou však být vlastnosti zvětralinového pláště a zóna zvětrávání“ (Hubačíková, 2002). Dále kvalitu vody ovlivňuje její tvrdost. Tvrdostí vody se rozumí suma koncentrace vápníku a hořčíku ve vodě. Senzorické vlastnosti vody jsou ovlivňovány vyšší tvrdostí vody, která také může mít pro některé lidi až nepříjemnou chuť. Dále tvrdá voda rovněž snižuje životnost potrubí tvorbou inkrustací. U vod obsahujících hydrogenuhličitany dochází varem k odstranění oxidu uhličitého a k přeměně rozpustných hydrogenuhličitanů na nerozpustný uhličitan, který se vyloučí ve formě kotelního kamene na stěnách varných nádob a bojlerů. Naopak velmi měkká voda bývá agresivní a způsobuje korozi potrubí. Z hlediska použití vody pro pitné účely je žádoucí určitý obsah vápníku a hořčíku, neboť se jedná o tzv. biogenní prvky, potřebné pro lidský organismus. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, uvádí jako doporučenou hodnotu tvrdosti pitné vody 2 - 3,5 mmol/l.
Tabulka č. 3: Meze tvrdosti vody Voda
mmol/l
°dh (něm. stupnice)
°F (franc. stupnice)
< 0,7
< 3,9
<7
měkká
0,7 - 1,25
3,9 - 7
7 - 12,5
středně tvrdá
1,26 - 2,5
7,01 - 14
12,6 - 25
tvrdá
2,51 - 3,75
14,1 - 21
25,1 - 37,5
> 3,75
> 21
> 37,5
velmi měkká
velmi tvrdá
Tabulka č. 4: Tvrdost vody ze zdrojů ve správě Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Vodovod
Charakter vody
Tvrdost mmol/l
Tvrdost °dH
ÚV Troubky
středně tvrdá
2,2
12,3
ČS Klopotovice
velmi tvrdá
4,8
26,9
VZ Lkotka
středně tvrdá
2,1
11,8
ČS Ústí
středně tvrdá
2,1
11,8
ÚV Potštát
velmi měkká
0,5
2,8
Peklo
měkká
0,7
3,9
Ostravský oblastní vodovod
měkká
1,0
5,6
tvrdá
2,7
15,1
Porubská brána (Milotice n/B)
22
Z tabulek výše uvedených je patrné, že tvrdost vody je důležitou složkou kvality pitné vody. Soupis zdrojů, ze kterých se dodává voda do vodovodů nám poskytuje informace o vlastním charakteru vod.
4.1. Úpravna vody v Troubkách Úpravna vody v Troubkách je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody v okrese Přerov zabezpečující výrobu a zásobení vodou cca 50 tisíc obyvatel. Její vodou jsou zásobeny cca 2/3 města Přerova a dalších 49 obcí a měst okresu Přerov a okrajových obcí okresů Prostějov a Kroměříž. Nejvýznamnějším zdrojem vody jsou důlní vody jezer Tovačov I – sever a Tovačov II (kapacita 215 l/s) a podzemní vody prameniště Troubky – les a ÚV (kapacita 72 l/s). Tyto zdroje zásobují vodou Skupinový vodovod Přerov a ve velké míře i Skupinový vodovod Kojetín, který je zásoben i z vodního zdroje Klopotovice (kapacita 10 l/s).
Obrázek č. 4: Letecký snímek Úpravny vody Troubky
Obrázek č. 5: Letecký snímek jezer Tovačov
23
4.1.1. Technologie úpravy vody
Úpravna vody v Troubkách je dimenzovaná na 300 l/s vody. Jedná se o úpravnu se samostatnou předúpravou podzemní a důlní vody a jednostupňovou separací. Voda podzemní ve směsi ze všech zdrojů je podrobena intenzivní aeraci na aeračním zařízení INKA, které má 5 sekcí po 30 l/s. Za aerací se do vody aplikuje dávka hydrátu vápenatého za účelem eliminace zbytku oxidu uhličitého po aeraci.
Obrázek č. 6: Pískový filtr
Obrázek č. 7: Aerace
Za aerací je rovněž možné aplikovat dávku primárního chlóru pro potřeby dooxidace železa, respektive manganu v podzemní vodě. Nadávkovaná voda se vede do nádrže pomalého míchání (100 m) o třech sekcích vybavených mechanickým mícháním pomocí pádlových míchadel. Takto předupravená voda je vedená do směšovací nádrže (180 m), kde dochází k směšování s vodou povrchovou po její samostatné předúpravě. Voda povrchová je čerpána ze dvou zdrojů - štěrkovišť. Je nadávkovaná technologickou dávkou ozonu a Preflocu a poté přivedena do reakční nádrže (80 m), kde je dostatečné zdržení pro reakci s vodou. Z reakční nádrže je voda přiváděna do směšovací nádrže, kde je směšována s podzemní vodou. Úpravna vody je vybavena rovněž zařízením pro aplikaci manganistanu draselného do vody, které bylo přednostně využíváno k oxidaci železa a manganu v podzemní vodě. Směs vody je převáděna na 8 ks filtračních jednotek s filtrační plochou cca 300 m. Voda po filtraci je odváděna do akumulační nádrže (cca 2 500 m). Před vstupem do akumulace je voda hygienicky zabezpečována dávkou plynného chlóru. Upravená voda je z akumulace čerpána horizontálními čerpadly do vodojemu Švédské Šance (10 000 m3), který je jedním ze dvou řídících
24
vodojemů pro Přerov a do vodojemu Polkovice (3 000 m3), který je řídícím vodojemem skupiny Kojetín a Tovačov. Případně může být čerpána i do vodojemu Čekyně.
Tabulka č. 5: Hodnoty kvality pitné vody z ÚV Troubky za rok 2006 Parametr
Značka
Jednotka
Průměr
Limit
Barva Pt
-
mg/l
< 5,0
20
Zákal
-
ZFn
0,62
5
pH
-
7,84
9,5
KNK4,5
mmol/l
2,53
-
Σ Ca + Mg
mmol/l
2,19
3,5
Fe
Acidobazická reakce Kyselin. neutralizační kapacita do ph 4,5 Vápník a hořčík (tvrdost) Železo
mg/l
< 0,08
0,2
Amonné ionty
NH4
+
mg/l
< 0,02
0,5
Dusičnany
NO3-
mg/l
1,9
50
Dusitany
NO2-
mg/l
< 0,004
0,5
Sírany
SO42-
mg/l
105,4
250
Cl-
mg/l
23,7
100
CHSKMn
mg/l
0,67
3,0
-
mS/m
47,1
125
Chloridy Chemická spotřeba O2 manganistanem Vodivost
Kontrolu kvality pitné vody provádí, jak ve zdrojích a úpravnách vody, tak i ve vybraných odběrných místech rozvodné sítě, vlastní laboratoř, která postupuje dle harmonogramů kontrol, schválených orgánem hygienické služby a v návaznosti na platné předpisy. Laboratoř obhájila v roce 2003 osvědčení o akreditaci ČIA č. 007/2004 dle norem ČSN EN ISO/EIC 17025, v rámci kterého rozšířila akreditaci na 35 metod stanovení ukazatelů kvality vody. Analýzy náročné na technické vybavení jsou zabezpečovány u externích laboratoří s příslušnými oprávněním.
4.1.2. Výroba a dodávka pitné vody
Následujícím schématem bych chtěl nastínit složitost procesů výroby vody vedoucí až ke koncovému odběrateli dodávkou pitné vody.
25
Schéma č. 2: Přehled procesu od požadavku na pitnou vodu po dodání k obděrateli
26
5.
PROCES ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S pitnou a užitkovou vodou také nevyhnutelně souvisí i problematika
odstraňování odpadní vody. Všechny kanalizace provozované společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. mají zpracované Kanalizační řády, které vytvářejí předpoklad pro užívání veřejné kanalizační sítě v jednotlivých městech a obcích tak, aby uživatelům veřejné kanalizace a producentům odpadních vod byla umožněna co největší hospodárnost při odvádění odpadních vod. Kanalizační řád také stanovuje nejvyšší přípustnou míru znečištění a množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, definuje látky, které nejsou odpadními vodami, a jejichž vniknutí do veřejných stok musí být zabráněno a další podmínky provozu veřejné kanalizace. Podmínky se stanovují zejména podle kapacitních možností kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Kdo vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, může tak činit pouze s povolením vodoprávního úřadu a za podmínek stanovených vodoprávním úřadem. Dle Přílohy č. 1 zákona č. 254/2002 o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou stanoveny látky, jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno. Jde o seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno. Celá kanalizační síť ústí do jedné stokové soustavy, která přivádí odpadní vody na čistírnu odpadních vod. Jelikož Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. má sídlo ve městě Přerově, rád bych se zmínil o čistírně odpadních vod přímo pro toto město.
5.1. Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov je moderní čistírnou odpadních vod, vybavenou jak vysoce účinnou technologií čištění, tak strojně technologickým zařízením na špičkové úrovni. Čistící účinky dosahují dobrých výsledků, a to jak pro odstranění organického znečištění i suspendovaných látek, tak pro nutrienty. Legislativou stanovené emisní standarty, stejně jako limitní hodnoty platné v Evropské unii jsou s rezervou dodržovány, což nepochybně výrazně přispívá k dobré kvalitě vody v řece Bečvě pod Přerovem.
27
Obrázek č. 8: Letecký snímek Čistírny odpadních vod Přerov - Henčlov
Čistírna odpadních vod Přerov je mechanicko-biologickým zařízením. V mechanickém stupni jsou odstraněny hrubé nečistoty v lapáku štěrku, na česlích a v lapáku písku a tuků, mechanický stupeň je ukončen usazovací nádrží. Biologická linka sestává z nízko zatěžované aktivace na principu systému ALPHA, kdy je směs odpadní vody a biologického kalu střídavě vystavována podmínkám, při kterých je zajištěno biologické odstraňování dusíku. Systém je modifikován pro zvýšené biologické odstraňování fosforu v anaerobním reaktoru a doplněn o možnost chemického srážení fosforu. Biologický stupeň je zakončen dvěma moderními dosazovacími nádržemi a dvěma původními dosazovacími nádržemi. Kalové hospodářství sestává z dvojice mezofilních vyhnívacích nádrží, kde se zpracovává primární kal z usazovacích nádrží a přebytečný kal z biologického stupně, zahuštěný na odstředivce. Sem je též dovážen gravitačně zahuštěný kal z několika menších obecních Čistíren odpadních vod v okolí města Přerova. Bioplyn uvolněný procesem vyhnívání se jímá v plynojemu a následně se využívá pro vyhřívání vyhnívacích nádrží a k výrobě elektrické energie. Stabilizovaný kal se průchodem vyhnívacím procesem shromažďuje v uskladňovací nádrži, odkud se odebírá k odvodnění na kalolisech. Po odvodnění je kal předán k dalšímu zpracování jako surovina pro průmyslové komposty. Přečištěná voda je otevřeným příkopem odváděna do řeky Bečvy. 28
5.1.1. Odvádění a čištění odpadní vody, likvidace kalů
Následující schéma popisuje procesy odvádění a čištění odpadní vody. Konečnou fází procesu je vypoštění odpadní vody do povrchového toku - řeky.
Schéma č. 3: Přehled proces odvádění a čištění odpadní vody
29
Tabulka č. 6: Porovnání výsledků čištění odpadních vod s legislativními požadavky Výsledky čištění Legislativní požadavky Ukazatel
jednotka
Skutečnost*
Směrnice rady
Nařízení vlády
Vodoprávní
ES-91/271/EHS
ČR-61/2003 Sb.
povolení
r. 2003 r. 2004
BSK5
mg/l
25
15
10
2,4
2,4
CHSK
mg/l
125
75
60
24,9
23,9
NL
mg/l
35
20
15
5
7
N-NH4
mg/l
-
-
3/10/ (Z)
0,64
1,20
Nanorg.
mg/l
-
-
10/20/ (Z)
5,5
4,8
Nc
mg/l
10*
10*
-
7,8
6,3
Pc
mg/l
1*
1*
1,5
0,45
0,47
* roční průměr 5.1.2. Měření tuhých a plynných znečišťujících látek
Autorizované měření emisí prováděla společnost EKOME s r. o. ze Zlína, která je členem autorizovaných laboratoří pro měření emisí. Účelem jednorázového měření bylo stanovit množství tuhých a plynných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší.
5.1.2.1. Průběh měření
Měřeny byly: →
tuhé znečišťující látky (dále jen TZL) na základě manuálních jednorázových odběrů.
→
plynné znečišťující látky (dále jen PZL) na základě kontinuálního měření:
→
-
oxidu siřičitého SO2,
-
oxidů dusíku vyjádřené jako NO2,
-
oxidu uhelnatého CO,
-
organických látek (úhrnná koncentrace včetně metanu).
pomocné veličiny: -
kyslík O2,
-
oxid uhličitý CO2. 30
Měření tuhých znečišťujících látek
Pro stanovení koncentrace TZL ve spalinách byla použita odběrová aparatura STE - 15 Sartorium Ströhlein. Aparatura se skládá z topené odběrové sondy, zachycovače, chladiče, měřící clonky, plynových hodin a vývěvy. Vlastní měření bylo provedeno podle normy ČSN 12 4070 - Měření tuhých příměsí v proudové vzdušině s gravimetrickým vyhodnocením v podmínkách izokinetického odběru vzdušiny. Vyhodnocení hmotnosti záchytových filtrů bylo provedeno gravimetricky na digitálních vahách Meter AG 245 s citlivostí 10-5 g.
Měření plynných emisí a pomocných veličin
Pro stanovení PZN (SO2, NOx a CO) a pomocných veličin (O2 a CO2) byl použit systém úpravy vzorku „ENDA - 1800 (P)“ firmy HORIBA. Tento systém tvoří odběrová sonda s primárním filtrem, vytápěné odběrové vedení, jednotka úpravy vzorku ES - 250 a analyzátor CFA 321A a CMA 331A. Vzorek je odebírán odběrnou sondou s vytápěným filtrem, dále prochází vedením vytápěným na 160 °C do jednotky úpravy vzorku. Zde vzorek prochází přes zachycovač SO2, konvektor NO2 - NO a jemný filtr do čerpadla vzorku. Za čerpadlem se vzorek pomocí termoelektrického chladiče ochlazuje na cca 5 °C a pokračuje do katalyzátoru. Jako referenční plyn se pro analyzátory používá okolní vzduch, který se čistí a upravuje na stejné fyzikální podmínky jako odebíraný vzorek plynu. Takto upravený vzorek a referenční plyn přicházejí do analyzátorů. Analyzátory vyhodnocují obsah SO2, NO, CO a CO2 pracující na principu nedisperzní infračervené absorbce (NDIR) s modulací střídání proudů. Analyzátor vyhodnocující obsah O2 pracuje na principu magnetopneumatické analýzy.
5.1.2.2. Místa, kde probíhala měření
a)
Na kotelně jsou instalovány dva kotle DeDietrich (P 401, P 402), které umožňují spalovat zemní plyn nebo bioplyn. Jedná se o nízkotlakové teplovodní kotle osazené monoblokovým přetlakovým hořákem.
31
Kategorie:
stávající střední zdroj
Druh paliva:
plynná paliva z neveřejných distribučních sítí (kalový bioplyn)
Vztažné podmínky:
normální stanovené podmínky, referenční obsah O2 3,0 (%)
Tabulka č. 7: Porovnání naměřených hodnot u kotlů s emisními limity pro TZL a PZL Znečišťující látky
TZL
SO2
NOx jako NO2
CO
Emisní limity
ρN (Xi) [mg.m-3]
50
900
200
100
Kotel P 401
ρN (Xi) [mg.m-3]
1,0
32
61
33
0,5
40
55
21
-3
ρN (Xi) [mg.m ]
Kotel P 402
Závěr: Zdroje splňují emisní limity dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
b)
Kogenerační jednotka je umístěna v přízemí budovy kalového hospodářství, může spalovat zemní plyn nebo bioplyn.
Tabulka č. 8: Porovnání naměřených hodnot u kogenerační jednotky s emisními limity pro TZL a PZL Znečišťující látky
TZL
SO2
NOx jako NO2
CO
TOC
Emisní limity
ρN (Xi) [mg.m-3]
2001)
nest.
500
650
nest.
palivo „bioplyn“
ρN (Xi) [mg.m-3]
1,42
21,3
410
559
344
palivo „zemní plyn“
ρN (Xi) [mg.m-3]
-
-
293
461
397
Pozn.:
1)
obecný emisní limit; specifický limit pro plynná paliva nebyl stanoven
-
SO2 = limitní hodnotou je obsah síry v palivu
-
TOC = limitní hodnota platná až při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h
Závěr: Zdroje splňují emisní limity dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
c)
Hořák
zbytkového
plynu
(pochodeň)
slouží
pro
spalování
přebytků
bioplynu. Odběrová místa byla vybrána s ohledem na stávající podmínky na výstupu spalovacího zařízení, před ústím spalin do ovzduší.
Druh paliva:
plynná paliva z neveřejných distribučních sítí (kalový bioplyn)
Vztažné podmínky:
normální stanovené podmínky, referenční obsah O2 11,0 (%)
32
Tabulka č. 9: Porovnání naměřených hodnot u HZP s emisními limity pro TZL a PZL Znečišťující látky
SO2
NOx jako NO2
CO
Emisní limity EL
ρN (Xi) [mg.m-3]
900
200
200
Naměřené hodnoty HZP
ρN (Xi) [mg.m-3]
<8
16
187
Závěr: Zdroje splňují emisní limity dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
5.1.3. Měření pachových látek
V roce 2005 byly na Čistírně odpadních vod Přerov - Henčlov provedeny odběry vzorků pro následnou analýzu ovzduší. Hodnocení znečištění ovzduší pachovými látkami provedl Zdravotní ústav v Ostravě autorizovaný podle zákona 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro měření pachových látek. K vyhodnocování byl použit Olfaktometr model TO8-4, Systém Mannebeck. Konstrukce tohoto olfaktometru splňuje v plném rozsahu normy VDI standart 3881/3882 (SRN) a evropský standart EN 13725. Sběr vzorků znečištěného vzduchu byl prováděn do Nalophanových vaků přes vzorkovací nádobu ECOMA Vakuum Sampling Device - Seriál NO.: EP.131. Vzorkovací Nalophanové vaky byly po každém odběru vzorku vyměněny za nové. Pro olfaktometrické měření byl použit pachově neutrální vzduch, který byl nasán přes bezpachové a sušící filtry s aktivním uhlím pomocí bezolejového kompresoru DK 5O 2VS. Měření pachových emisí bylo prováděno podle normy EN 13725 ve smyslu vyhlášky č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
33
5.1.3.1. Popis zdroje emisí
Odpadní vody jsou přivedeny kanalizační stokou. Po průchodu lapákem štěrku je odpadní voda vedena na hrubé česle a následně čerpána do česlovny. Česlovna je vybavena strojně stíranými česly a lisem na shrabky. Odpadní voda dále natéká do dvojice podélných provzdušňovacích lapáků písku. Do česlovny je instalováno zařízení pro praní a separaci zachyceného písku. Pro primární sedimentaci je využita stávající usazovací nádrž. Na usazovací nádrž navazuje čerpací stanice za mechanickou částí, přečerpávající mechanicky vyčištěné vody na vyšší úroveň hladiny v nových objektech čistírny odpadních vod, chráněných před povodněmi. Čerpací stanice je osazena třemi kusy ponorných čerpadel, každé pro Q = 300 l/s a h = 6,5 m. Odtok přečerpané vody se dělí mezi anaerobní nádrž a aktivační nádrže. Anaerobní nádrž slouží především pro zintenzivnění biologického odstranění fosforu. Každá z nádrží je osazena hyperboloidním míchadlem. Anaerobní nádrž je spojena s anoxickou částí aktivační nádrže potrubím interní recirkulace DN 800 s ponorným vrtulovým čerpadlem s parametry Q = 907 l/s. Aktivační nádrže jsou provedeny jako kaskádový systém, kde kaskáda sestává z anoxické sekce s míchadlem a z provzdušňované sekce s postupným odtokem. Aktivační nádrž je rozdělena na anoxickou část a část aerobní s postupným střídavým protékáním těmito částmi. Obě části aktivační nádrže jsou rozděleny na tři stejné koridory. Do anoxické části koridoru č. I přitékají vody z anaerobní nádrže, vratný kal ze starých a nových dosazovacích nádrží a do anoxické části koridoru č. I, II, III přitékají vody z mezičerpání. Přebytečný kal se odebírá přímo z přívodního potrubí vratného kalu. Interní cirkulace je z anoxické části koridoru č. I čerpána čerpadlem do anaerobní nádrže. Anoxické sekce jsou míchány ponornými hyperboloidními míchadly, k provzdušňování aerobní části aktivační nádrže je využit jemnobublinný aerační systém. Mechanicky předčištěná odpadní voda protéká spolu s vratným kalem jednotlivými kaskádami. V anoxické části první kaskády probíhá intenzivní denitrifikace a aktivační směs je převáděna čerpáním do anaerobní nádrže. Po průtoku směs odpadní vody a kalů odtéká z anoxické části první kaskády do následně zařazené provzdušňovací zóny, kde dochází k dalšímu odstranění uhlíku a k nitrifikaci. Aktivační směs potom protéká anoxickou zónou do druhé kaskády, do které se přivádí 33,3 % průtoku z celkově předčištěné odpadní vody. V následující aerobní nádrži se opakuje stejný postup jako v kaskádě č. I. Ve třetí kaskádě se přidává zbývajících 33,3 % přítoku a opakuje se postup kaskády č. II. Na konci kaskády 34
je umístěna odplyňovací zóna. Potrubím DN 1400 odpadní voda odtéká z aktivační nádrže přes rozdělovací objekt a dvě nové dosazovací nádrže o vnitřním průměru 32 m se středovou kalovou jímkou a hloubkou vody u stěny 3,58 m. Dosazovací nádrže jsou vybaveny flokulačním prostorem v betonovém provedení s dnovým deflektorem proudění, zajišťující optimální separaci aktivovaného kalu od vyčištěné odpadní vody. Paralelně je možné do linky zapojit i původní dvě menší dosazovací nádrže. Odsazená vyčištěná voda je přes měrný objekt odváděna do řeky Bečvy. Plovoucí kal u nových dosazovacích nádrží je stírán a přečerpáván čerpadly. Čerpací stanice vráceného kalu u nových dosazovacích nádrží je vystrojena dvěma ponornými čerpadly Q = 309 l/s a h = 1,6 m. Čerpací stanice vratného kalu u původních dosazovacích nádrží je vystrojena třemi čerpadly do suché jímky pro Q = 150 l/s a h = 4 m. Výroba stlačeného vzduchu pro aerační systém aktivační nádrže je zajišťována čtyřmi dmychadly s dopravovaným množstvím 5 522 m3/h (jedno dmychadlo), řízeným frekvenčními měňiči v závislosti na potřebě kyslíku v oxických sekcích aktivace. U objektu dmýchárny je vybudována dávkovací stanice se čtyřmi zásobními nádržemi na Fe2(SO4)3 o objemu 4x10 m3 pro možnost chemického dosrážení fosforu. Na úseku kalového a plynového hospodářství byl vybudován nový objekt pro zahuštění kalu, kde přebytečný kal, zahuštěný na odstředivce o výkonu 60 m3/h na sušinu 5-6 %, je dále smíchán v jímce opatřené míchadly s primárním kalem a odtud je dopravován vřetenovými čerpadly do dvou vyhnívacích nádrží. Původní vyhnívací nádrž má objem 2 247 m3 a nová 1 220 m3. Míchání v obou vyhnívacích nádrží je prováděno míchacími čerpadly, osazenými na plynotěsných víkách vyhnívacích nádrží. Vyhnilý kal je přečerpán do sanované uskladňovací nádrže, vybavené míchadlem kalu. Vyrobený bioplyn je z vyhnívajících nádrží odváděn do suchého plynojemu s pružnou membránou o obsahu 550 m3 s pracovním tlakem 1,6 kPa. Bioplyn je dále využíván jednak v kotelně pro vytápění celého areálu čistírny odpadních vod a zpětného vyhřívání vyhnívacích nádrží, jeho přebytky se využívají v kogenerační jednotce, vybavené plynovým motorem s výkonem elektrických 235 kW a topných 330 kW. Řídící a informační systém je decentralizovaný a tvoří jej několik procesních stanic napojených optickým kabelem na centrální řídící počítač umístěný ve velínu ČOV. Součástí stavby jsou rozvody vodovodu pitné a provozní vody, kanalizace, zemního plynu, kabelové rozvody, zpevněná skládka kalu, komunikace, sklad, provozní objekt a laboratoře. 35
5.1.3.2. Popis odběrných míst
č. 1
- vzorek ovzduší byl odebrán na hranici pozemku u vjezdu do areálu ČOV - v okolí roste několik vysokých stromů, za nimi se rozprostírají pole, - naproti odběrného místa jsou umístěny aktivační nádrže, které byly v provozu.
Tabulka č. 10: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 1 Hodnota
Jednotka
Použitá metoda
Nejistota*
Koncentrace pachových látek
27
ouE/m3
SOP 514
10 %
Koncentrace pachových látek
14,3
db
SOP 514
10 %
Ukazatel
Závěr: Koncentrace pachových látek převyšují emisní limity stanovené vyhláškou č. 356/2002 Sb..
č. 2
- vzorek ovzduší byl odebírán na hranici pozemku u kalových polí, - naproti odběrného místa je umístěna dosazovací nádrž č. 4,
Tabulka č. 11: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 2 Ukazatel
Hodnota
Jednotka
Použitá metoda
Nejistota*
Koncentrace pachových látek
512
ouE/m3
SOP 514
10 %
Koncentrace pachových látek
27,1
db
SOP 514
10 %
Závěr: Koncentrace pachových látek převyšují emisní limity stanovené vyhláškou č. 356/2002 Sb..
č. 3
- vzorek byl odebírán na hranici pozemku za pomocnými budovami a vyhnívací a uskladňovací nádrží, - za oplocením se nachází pouze pole a několik stromů.
Tabulka č. 12: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 3 Ukazatel
Hodnota
Jednotka
Použitá metoda
Nejistota*
Koncentrace pachových látek
91
ouE/m3
SOP 514
10 %
Koncentrace pachových látek
19,6
db
SOP 514
10 %
36
Závěr: Koncentrace pachových látek převyšují emisní limity stanovené vyhláškou č. 356/2002 Sb..
č. 4
- ovzduší bylo odebíráno na hranici pozemku, u plynové stanice a odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod Přerov - Henčlov, - za oplocením se nachází louka a za ní cca 30 m řeka Bečva, - naproti místa odběru se nacházejí tři usazovací nádrže a dvě budovy s plynovým hospodářstvím.
Tabulka č. 13: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 4 Ukazatel
Hodnota
Jednotka
Použitá metoda
Nejistota*
Koncentrace pachových látek
45
ouE/m3
SOP 514
10 %
Koncentrace pachových látek
16,5
db
SOP 514
10 %
Závěr: Koncentrace pachových látek převyšují emisní limity stanovené vyhláškou č. 356/2002 Sb..
č. 5
- vzorek byl odebírán v bezprostřední blízkosti správní budovy, - ve vzdálenosti 7 m se nachází přítok do kanalizace, - v okolí roste pár stromů a za oplocením leží pole.
Tabulka č.14: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 5 Hodnota
Jednotka
Použitá metoda
Nejistota*
Koncentrace pachových látek
40
ouE/m3
SOP 514
10 %
Koncentrace pachových látek
16,1
db
SOP 514
10 %
Ukazatel
* Uvedené rozšíření nejistoty měření jsou součinem standardní nejistoty měření a koeficientu rozšíření k = 2, což odpovídá hladině spolehlivosti 95 %.
Závěr: Koncentrace pachových látek převyšují emisní limity stanovené vyhláškou č. 356/2002 Sb..
37
„V případě, že zdroj nemá vlastní komín, výduch nebo výpust nesmí překročit koncentrace fugitivních pachových látek na hranici pozemku stacionárního zdroje 5 ouER m-3, pokud je zdroj umístěn v obydlených částech intravilánů obcí nebo v jejich ochranných pásmech“ (Vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 2 - Emisní limity pro pachové látky).
Z hlediska příliš velké ekonomické nákladnosti na uzavření prostorů a vybudování soustavy vzduchových filtrů nelze docílit snížení koncentrace pachových látek. Technologický proces čištění odpadních vod nelze změnit a ani žádný článek soustavy nelze vynechat, proto eliminace pachových látek není možná.
38
6.
VZTAH K ENVIRONMENTU Protože společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. svou činností přímo
ovlivňuje zdraví obyvatelstva a kvalitu životního prostředí, staví ochranu životního prostředí mezi své priority. V oblasti výroby a dodávání pitné vody chrání vodní zdroje před ohrožením jejich vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti ochrannými pásmy, sleduje stavy hladin podzemní a povrchové vody a její kvalitu v širším okolí jímacích území, zavádí moderní technologie úpravy vody, pravidelně sleduje kvalitu vody od zdrojů přes úpravu vody až ke koncovému spotřebiteli, udržuje, opravuje a rekonstruje vodovodní sítě. V zájmu ochrany životního prostředí společnost modernizuje technologie čištění odpadních vod s cílem dosáhnout vyšší účinnosti čištění. Společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. má zavedený integrovaný systém řízení
jakosti
a
řízení
systém
ochrany
životního
prostředí
podle
norem
ČSN EN ISO 9001:2001 a 14001:2005 (v prosinci 2005 byla úspěšně certifikována certifikační společností Lloyd´s Register Quality Assurance). Akciová společnost si je vědoma odpovědnosti vůči našim zákazníkům a ochraně životního prostředí, a proto přijala „Politiku jakosti a vztahu k environmentu", kterou se při své činnosti řídí. Na základě této směrnice provedla společnost analýzu prováděných činností tj. zda existují aspekty činnosti (výrobků nebo služeb) produkovaných společností, které mají, nebo mohou mít vliv na životní prostředí, tzv. environmentální aspekty (dále jen EA).
Analýzou EA bylo hodnoceno hledisko: -
toku materiálů, výrobků a energie,
-
produktů činnosti:
-
žádoucích (výrobků, služeb apod.),
-
nežádoucích (emisí, odpadů apod.).
Dále se provádí i hodnocení významu environmentálních aspektů a jejich dopadů.
39
6.1. Hlediska posouzení environmentálních aspektů Posouzení EA se provádí ze tří hledisek a vždy ve třech úrovních: a) zda na environmentální aspekt (resp. jeho polutant) existuje právní požadavek: -
právní požadavek neexistuje nebo je plněn s velkou rezervou,
-
právní požadavek je plněn,
-
právní požadavek je plněn s obtížemi, případně překračován, nebo se očekává jeho zpřísnění.
b) rozsah výskytu dopadu environmentálního aspektu, nebo pravděpodobnost havárie při níž může k dopadu environmentálního aspektu dojít: -
výskyt jen zcela mimořádně, havárie není reálná,
-
občasný výskyt v malém rozsahu (délka výskytu nebo objem), havárie málo pravděpodobná,
-
častý až trvalý výskyt (nebo velký objem), havárie reálná .
c) ekonomické dopady výskytu environmentálního aspektu, resp. jeho dopadu: -
náklady na likvidaci následků dopadu jsou malé (vztaženo na podmínky společnosti),
-
náklady na likvidaci následků dopadu jsou střední, zatěžující (vztaženo na podmínky společnosti),
-
náklady na likvidaci následků dopadu jsou velké až likvidační (vztaženo na podmínky společnosti).
6.2. Environmentální aspekty a jejich možné dopady na ŽP Na základě norem ČSN EN ISO 9001:2001 a 14001:2005 prováděly Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. hodnocení EA a vymezily své činnosti dle významnosti na:
Nevýznamný – vliv činnosti, výrobků a služeb, které nejvýše naplňují některé z níže uvedených kritérií: -
podle současných poznatků nezpůsobují poškození životního prostředí a nejsou na ně proto kladeny požadavky právními předpisy nebo jsou tyto požadavky plněny s velkou rezervou,
40
- výskyt jejich dopadů je v omezeném rozsahu a související havárie jsou téměř vyloučeny, - ekonomické dopady spojené s výskytem (např. odstranění následků možné havárie) jsou minimální.
Méně významný – vliv činnosti, výrobků a služeb, které nejvýše naplňují některé z níže uvedených kritérií: - jejich následkem by mohlo dojít k poškození životního prostředí, jsou proto na ně kladeny požadavky právními předpisy ale ty jsou plněny, - jejich výskyt, resp. dopad je obvykle po dobu části pracovní doby, případná havárie způsobující zvýšený výskyt aspektu je výjimečná, - ekonomické dopady spojené s výskytem (např. odstranění následků možné havárie) jsou zatěžující.
Významný – vliv činnosti, výrobků a služeb, které nejvýše naplňují některé z níže uvedených kritérií: - jejich následkem by mohlo dojít k poškození životního prostředí, jsou proto na ně kladeny požadavky právními předpisy a ty nejsou zcela plněny nebo je očekáváno zpřísnění požadavků, - délka výskytu dopadu environmentálního aspektu je značná (aspoň po celou pracovní směnu), nebezpečí havárie je reálné, - ekonomické dopady spojené s výskytem (např. odstranění následků možné havárie) jsou velmi zatěžující (až likvidační).
Účelem vymezení významnosti EA bylo zajištění správného provedení identifikace a dopadů, aby bylo správně provedeno jejich hodnocení. Analýzou prováděných činností společnosti byly zjišťovány aspekty činnosti (výrobků a služeb), které mají, nebo mohou mít, vliv na životní prostředí. Identifikace a popis významných environmentálních aspektů je uvedena v Tabulkách č. 15, 16 a 17.
41
Tabulka č. 15: Hodnocení významných environmentálních aspektů pitné vody na úpravnách vody Kriteria hodnocení
Pitná voda, ÚV Činnost
Environmentální
Polutant
aspekt manipulace s
únik chemické
chemickou
látky
Právo
Výskyt
Ekonomie
chlór Cl2
látkou nebo
Význam
Sledování
aspektu významný
sledován
2
2
3
voda
3
2
2
významný
sledován
příměsi
3
2
2
významný
měřen
přípravkem a jejich skladování nekontrolovaný
devastující
únik vody ze
působení unikající
systému
vody
dodávky vody
kvalita vody
Tabulka č. 16: Hodnocení vybraných environmentálních aspektů odpadní vody na čistírnách odpadní vody Odpadní voda, ČOV Činnost Environmentální aspekt zpracování kalu z čištění odpadních vod čistění kanalizační sítě
vypouštění odpadní vody výstup z ČOV vypouštění odpadní vody výstup z ČOV vypouštění odpadní vody výstup z ČOV skladování chemických látek nebo přípravků
vznik ostatního odpadu vznik nebezpečného odpadu znečištění vody
znečištění vody
znečištění vody
únik chemické látky
Kriteria hodnocení Polutant
Právo
Výskyt
Ekonomie
Význam aspektu
ostatní odpad - kal z vyhnívání odpad s neidentifik ovatelným složením komplexní znečištění látkami komplexní znečištění látkami komplexní znečištění látkami síran železitý Fe2(SO4)3, flokulanty
2
2
3
významný
sledován
2
2
3
významný
sledován
3
2
2
významný
měřen
3
2
2
významný
měřen
3
1
2
významný
měřen
3
1
2
významný
sledován
42
Sledování
Tabulka č. 17: Hodnocení vybraných environmentálních aspektů při dopravě a mechanizaci Doprava, mechanizace Činnost Environmentální Polutant aspekt provoz vozidla únik ropných ropné produktů produkty (příp. další provozní kapaliny)
Kriteria hodnocení Právo Výskyt Ekonomie 3
1
2
Význam aspektu významný
Sledování sledován
Závěr: Důležitost Vztahu k environmentu popisuje Schéma č. 4, kde na základě identifikace a průběhu hodnocení je možné změnit technologii či právní požadavky, aby společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. nepoškozovala životní prostředí.
Schéma č. 4: Proces identifikace EA
43
7.
PŘÍPADOVÁ
STUDIE
TRANSFERU
ZVLÁŠTĚ
CHRÁNĚNÝCH ŽIVOČICHŮ Areál Úpravny vod Klopotovice zasáhla v dubnu roku 2006 „popovodňová“ vlna rozlivů řeky Blaty. Způsobila zatopení jímacích vrtů, ze kterých byla pozastavena dodávka pitné vody. Na povrchu voda vytvořila dočasnou tůni, ve které byly nalezeny některé zvláště chráněné druhy obojživelníků.
Obrázek č. 9: Rozlitá řeka Blata v areálu Úpravny vod Klopotovice
Z tohoto důvodu byly na pozemku Úpravny vod Klopotovice (vlastníkem jsou Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.) provedeny terénní úpravy v zájmu odchytu obojživelníků. Také byly pozdrženy odčerpávací práce, aby mohly být nalezené snůšky a obojživelníci přestěhovány do náhradní tůně. Na základě objednávky Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. byl proveden transfer zvláště chráněných druhů obojživelníků, který provedl biolog - herbolog Ivan Zwach (specialista na obojživelníky, plazy, vodní režim v krajině, bioindikace, revitalizace přírodních prostředí a krajinnou ekologii).
Tabulka č. 18: Statistický přehled vylovených snůšek obojživelníků Druh
Nalezeno a přemístěno
ropucha obecná
6
ropucha zelená
5
Celkem
11 obojživelníků
44
Tabulka č. 19: Statistický přehled odchycených obojživelníků a plazů Druh
Odchyceno a přemístěno
ropucha obecná
12 ad. ex. + 3 juv. ex.
ropucha zelená
6 ad. ex.
rosnička zelená
34 ad. ex. + 5 juv. ex.
skokan hnědý
11ad. ex.
skokan zelený
42 ad. ex. (část se přemístila sama v závěru vypouštění)
skokan skřehotavý
64 ad. ex. (většina odešla sama v závěru vypouštění)
užovka obojková
území opustily samy
Celkem
177 jedinců šesti druhů
Použité zkratky a jejich vysvětlení: ad. ex. = adultivní exemplář (staří) juv. ex. = juvenilní exemplář (mladší)
Ve všech případech transferu zvláště chráněných obojživelníků byla všechna zvířata vypuštěna ihned a nebo nejpozději do dvou dnů (z důvodu hledání nejvhodnějšího místa pro vypuštění).
Závěr: Rovněž tato případová studie dokládá pozitivní přístup společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. k problematice ochrany životního prostředí.
45
8.
ZÁVĚR „Ze souhrnného pohledu hodnocení stavu a vývoje životního prostředí v České
republice vyplývá, že postupně dochází ke stabilizaci stavu životního prostředí. K nejvýznamnějším známkám zlepšení stavu životního prostředí v ČR patří poměrně vysoký a dále rostoucí podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům a k veřejným kanalizacím s následným čištěním odpadních vod a rovněž zlepšení jakosti vody ve významných vodních tocích (eliminace IV. a V. třídy jakosti)“ (Zpráva MŽP, 2005). Domnívám se, že ke zlepšení tohoto stavu svou měrou přispěla i společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., jejíž činností ve vztahu k životnímu prostředí jsem se v této práci zaobíral. Jednou z nejdůležitějších činností této společnosti je bezesporu zásobení obyvatelstva pitnou vodou. Než budeme moci otočit kohoutkem a čekat na první kapky pitné vody, musí voda projít dlouhou cestou. Základem jejího získání je čerpání z podpovrchových a povrchových zdrojů. Množství surové vody se sice v závislosti na letech stále zvyšuje, ale z ekologického hlediska má využívání jejích zdrojů svou únosnou míru. Společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. má stanovené povolené odběry vody, které jsou stropní hodnotou vydatnosti daného zdroje za rok a jejich překročení by mohlo vést k narušení podzemního podloží. Tato skutečnost je prvním mezníkem, který by mohl ohrozit vodní režim krajiny a celkově tak i životní prostředí. Surová voda je následně v úpravnách vod přeměněna na pitnou vodu, kde dalším možným zdrojem poškození prostředí je unik ozónu nebo chloru. V průběhu vedení pitné vody k odběrateli přitom nedochází k poškozování životního prostředí. Možným únikem vody do půdy nehrozí žádné její znehodnocení. Ohrožení životního prostředí může nastat až v době, kdy odběratel využívá pitnou vodu. Tehdy dochází k obohacování vody o nežádoucí látky, které používáme v rámci své každodenní činnosti, ať již v pracovním procesu či při osobní hygieně. Málokdy ale domýšlíme i důsledky této činnosti, tj. jak může být následně složité vzniklé odpadní vody vyčistit. Výsledky měření prokazují, že tuhé znečišťující látky současnými dostupnými technologiemi dokážeme eliminovat a splnit tak přísné normy. Ale na druhou stranu se potýkáme s pachovými látkami, které mnohokrát převyšují stanovené limity a nevíme si rady, jak je odstranit. Možná ještě není ta správná doba a teprve přijdou nové technologie, které podobné problémy snadno odstraní.
46
Při odpovědnějším přístupu by ale bylo jistě možné již nyní bez větších omezení snížit např. používání některých čistících prostředků s negativními vlivy na životní prostředí či se nejlépe obejít bez nich úplně. Setkal jsem se nedávno z názorem jednoho pána, který šel platit za jím odebranou vodu. Hlasitě přitom pokřikoval na pracovnice společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., proč by měl platit vodu, když „vždycky poteče z kopce do údolí“. Neuvědomuje si přitom fakt, že mu stačí pouze otočit kohoutkem ve svém příbytku a má postaráno o dodávku kvalitní pitné vody. Výše ceny vody je navíc odvislá nejen od nákladů vzniklých při dopravě vody, ale z velké míry i na likvidaci vod odpadních (tj. vodné + stočné). Mnohdy si lidé skutečně neuvědomují v jakém blahobytu žijí! Na závěr jsem dospěl k názoru, že společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. se zásadně podílí na zvyšování životního standartu obyvatelstva a ve vztahu k životnímu prostředí nijak nenarušuje vodní režim krajiny a ani jej jinak negativně neovlivňuje. Naopak je možné z pohledu ochrany životního prostředí kladně hodnotit, že společnost má zavedený systém managementu řízení jakosti a systém environmentálního managementu podle norem ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN ISO 14001:2005. Z hlediska ochrany životního prostředí je jistě pozitivní i to, že společnost využívá hodnocení environmentálních vztahů vycházejících z interního řízeného dokumentu - Vztah k environmnentu. Společnost tak sleduje, měří a monitoruje všechny zjištěné aspekty vedoucí k narušování životního prostředí a snaží se o modernizaci technologií (např. při čištění odpadních vod) s cílem dosáhnout co nejvyšší účinnosti. Svou preferenci k životnímu prostředí také Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. prokázaly objednávkou transferu zvláště chráněným obojživelníků. Pozastavily provoz úpravny vody do doby, než byly obojživelníci odchyceni a přeneseni na nové stanoviště. Ohrožené druhy obojživelníků tímto gestem dostali novou naději na rozvoj své málo početné populace.
47
9.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ČSN EN ISO 9001 : 2001: Systém managementu jakosti ČSN EN ISO 14001 : 2005: Systémy environmentálního managementu KOLEKTIV: Dějiny města Přerova, I. díl, Přerov, 1970. KOLEKTIV: Dějiny města Přerova, II. díl, Přerov, 1972. KOLEKTIV: Historie a rozvoj vodovodu města Přerova, In: Společenský večer vodohospodářů, Přerov, 1983. FILIP, J., A KOL.: Odpadové hospodářství, MZLU v Brně, Brno, 2002. HUBAČÍKOVÁ, V.: Hydrologie, MZLU v Brně, Brno, 2002. JÁSEK, J., A KOL.: Vodárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Praha, 2000. MŽP: Zpráva o životním prostředí České republiky, Cenia, Praha, 2005. Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ZWACH, I.: Závěrečná zpráva z transferu, průzkumu lokality a dozoru rozlivy řeky Blaty u Klopotovic, Prostějov, 2006.
Reklamní materiály akciové společnosti Vodovody a kanalizace Přerov -
10 let akciové společnosti VaK Přerov 1993 - 2003
-
Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov
-
Kvalita pitné vody v okresu Přerov za rok 2006
-
Rekonstrukce a rozšíření čistírny odpadních vod Přerov - Henčlov 1998 - 2001
-
Úpravna vody Troubky
-
Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.
48
Řízené interní dokumenty akciové společnosti Vodovody a kanalizace Přerov -
Metrologický řád, 2005
-
Organizační řád, 2006
-
Protokoly o měření tuhých znečišťujících látek, 2005
-
Protokoly o plynných znečišťujících látek, 2006
-
Protokoly o měření pachových látek, 2005, 2006
-
Směrnice č. 11/2005 o Nakládání s odpady
-
Směrnice IMS - Provoz vodovodů a kanalizací, 2005
-
Směrnice IMS - Řízení vztahu k environmentu, 2005
-
Technická zpráva o zřízení vodovodu pro město Přerov, 1903
Internetové stránky -
www.vakpr.cz
-
www.env.cz
-
www.mze.cz
49
10. SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Strojní zařízení čerpací stanice v Lýských Obrázek č. 2: Mapka znázorňující vodní zdroje užívané Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Obrázek č. 3: Nákladní automobil na čištění kanalizací a kanalizačních přípojek Obrázek č. 4: Letecký snímek Úpravny vody Troubky Obrázek č. 5: Letecký snímek jezer Tovačov Obrázek č. 6: Pískový filtr Obrázek č. 7: Aerace Obrázek č. 8: Letecký snímek Čistírny odpadních vod Přerov - Henčlov Obrázek č. 9: Rozlitá řeka Blata v areálu Úpravny vod Klopotovice
50
11. SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka č. 1: Údaje o provozovaném majetku Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Tabulka č. 2: Vyhodnocení odběrů surové vody (srovnání odběrů) Tabulka č. 3: Meze tvrdosti vody Tabulka č. 4: Tvrdost vody ze zdrojů ve správě Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Tabulka č. 5: Hodnoty kvality pitné vody z ÚV Troubky za rok 2006 Tabulka č. 6: Porovnání výsledků čištění odpadních vod s legislativními požadavky Tabulka č. 7: Porovnání naměřených hodnot u kotlů s emisními limity pro TZL a PZL Tabulka č. 8: Porovnání naměřených hodnot u kogenerační jednotky s emisními limity pro TZL a PZL Tabulka č. 9: Porovnání naměřených hodnot u HZP s emisními limity pro TZL a PZL Tabulka č. 10: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 1 Tabulka č. 11: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 2 Tabulka č. 12: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 3 Tabulka č. 13: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 4 Tabulka č. 14: Výsledky měření pachových látek venkovního ovzduší - místa č. 5 Tabulka č. 15: Hodnocení významných environmentálních aspektů pitné vody na úpravnách vody Tabulka č. 16: Hodnocení významných environmentálních aspektů odpadní vody na čistírnách odpadní vody Tabulka č. 17: Hodnocení významných environmentálních aspektů při dopravě a mechanizaci Tabulka č. 18: Statistický přehled vylovených snůšek obojživelníků Tabulka č. 19: Statistický přehled odchycených jedinců obojživelníků a plazů
51
12. SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT Schéma č. 1: Organizační schéma společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Schéma č. 2: Přehled procesu od požadavku na pitnou vodu po dodání k obděrateli Schéma č. 3: Přehled proces odvádění a čištění odpadní vody Schéma č. 4: Proces identifikace EA
52