HODNOCENÍ PROSPERITY PODNIKU. Ing. Marie Vejsadová Dryjová. Úvod

INPROFORUM 2009, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-173-4

HODNOCENÍ PROSPERITY PODNIKU Ing. Marie Vejsadová Dryjová

Úvod Podnikovou prosperitu lze mimojité posuzovat také podle vývoje finančního zdraví podniku odrážejícího současný stav podnikových financí, které je zcela ovlivněno způsoby finančních postupů a chování podnikového managementu. Pro testování finančního zdraví existuje několik typů bonitních a bankrotních modelů, které jsou založeny na statistickém zpracování účetních údajů vycházejících z účetních závěrek vybraných souborů podniků. Bonitní modely odráží výkonnostní kvalitu podniku, zatímco bankrotní modely ratingové hodnocení [1]. V zahraničí se hojně využívají bonitní modely typu Tamariho model a Kralickův Quick test, či bankrotní model Altmanovo Z-score. Jelikož model Altmanovo Zscore byl vytvořen pro americký trh a legislativní a účetní podmínky českého trhu jsou naprosto odlišné, není tento ukazatel pro české podniky příliš vhodný. Proto byl pro české prostředí vytvořen jiný hodnotící model – dnes již nejznámější modely manželů Neumaierových index IN 95 a index IN 99.

Cíl a metodika Prvotním cílem práce je zhodnotit úroveň podnikové prosperity zemědělských podniků pomocí analýzy finančního zdraví, respektive pomocí Grünwaldova bonitního modelu. Dílčími cíly je poté blíže charakterizovat, jakými postupy a metodami bylo posouzení prováděno. Výběrový soubor byl sestaven z databáze zemědělských podniků. Pro zajištění kritéria srovnatelnosti jednotlivých podniků byly vybrány podniky jednotné právní formy, tj. akciové společnosti. Zpočátku bylo provedeno testování finančního zdraví základními třemi poměrovými ukazateli – rentabilitou, likviditou a finanční stabilitou. [2] V rámci základní provedené analýzy se jednalo o ukazatele: rentabilita celkového kapitálu (Return on Assets – ROA), rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity – ROE), provozní pohotová likvidita, krytí zásob pracovním kapitálem, krytí dluhů peněžními toky a úrokové krytí. Za jednotlivé finanční ukazatele byly přiřazeny body, následně byly body shrnuty do závěrečné syntézy (indexu). Hodnocení podnikové prosperity bylo provedeno za pomoci Grünwaldova bonitního modelu, který ztvárňuje komplexní úsudek o finančním zdraví podniků. Grünwaldův bonitní model obsahuje krajní přijatelné hodnoty poměrových ukazatelů, které představují autorovy doporučené hodnoty vycházející nejen z tržního prostředí. Výsledkem Grünwaldova bonitního modelu je pak začlenění podniku do některého ze čtyř pásem vyjadřující verbální ratingové stupně.

Výsledky Celkové šetření bylo provedeno na 45 zemědělských podnicích v rámci meziročního srovnání za minulé období (r. 2006) a běžné období (r. 2007). Jednotlivé poměrové ukazatele finanční analýzy jsou zobrazeny v následující tabulce.

399

INPROFORUM 2009, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-173-4

Tabulka 1 – Vývoj ukazatelů finanční analýzy

Ukazatelé finanční analýzy Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Provozní pohotová likvidita Krytí zásob pracovním kapitálem Krytí dluhů peněžními prostředky Úrokové krytí

r. 2006 2,00 1,34 2,11 1,11 0,32 3,57

r. 2007 6,07 7,70 2,56 1,31 0,58 10,78

Index 3,035 5,746 1,213 1,180 1,813 3,020

Zdroj: Vlastní šetření

Jak uvádí Grünwald, krajní přijatelná hodnota rentability celkového kapitálu je dána průměrnou úrokovou mírou z přijatých nákladových úroků. Dále krajní přijatelnou hodnotu rentability vlastního kapitálu model určuje jako průměrnou úrokovou míru z přijatých úvěrů, přičemž úroková míra je zdaněna sazbou daně z příjmů. Krajní přijatelná hodnota ukazatele provozní pohotové likvidity je dána požadavky bank při poskytování úvěru. Jako prahová hranice je uváděna minimální hodnota ukazatele jedna, při které krátkodobé pohledávky včetně krátkodobého finančního majetku postačují k úhradě krátkodobých závazků. Česká literatura udává doporučené prahové hranice ukazatele provozní pohotové likvidity 1,5 [3], či 1,2. [4] Krajní přijatelná hodnota ukazatele krytí zásob pracovním kapitálem vychází z předpokladu, že zásoby trvalého charakteru by měly být kryty dlouhodobým kapitálem. Proto by hodnota ukazatele měla být nižší než jedna, a to v závislosti na oboru podnikání. Krajní přijatelná hodnota ukazatele krytí dluhů peněžními prostředky by měla být mnohem menší než jedna (ukazatel je kvantifikován jako převrácená hodnota ukazatele doby splácení dluhů). Přijatelná hodnota hodnotícího ukazatele úrokového krytí musí být větší než jedna, aby v podniku nedocházelo ke ztrátě. Krajní přijatelné hodnoty ukazatelů finanční analýzy jak je uvádí Grünwaldův bonitní model (kromě spočteného ukazatele rentabilita celkového kapitálu a rentabilita vlastního kapitálu) jsou znázorněny v tabulce 2. Tabulka 2 – Krajní přijatelné hodnoty bonitního modelu

Ukazatelé finanční analýzy Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Provozní pohotová likvidita Krytí zásob pracovním kapitálem Krytí dluhů peněžními prostředky Úrokové krytí

Krajní přijatelná hodnota 6,48 4,93 1,20 0,70 0,30 2,50

Zdroj: GRÜNWALD, R. Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. Praha: EKOPRESS, 2001. 76 s. ISBN 8086119-47-5.

K jednotlivým poměrovým ukazatelům jsou přiřazeny body, a to podle stanoveného poměru zjištěné hodnoty a krajní přijatelné hodnoty (pokud hodnocený podnik získá jeden bod, značí to, že dosáhl požadovaného minima nutného pro pozitivní hodnocení z hlediska analyzovaného finančního zdraví, prosperity). Dílčí index za jednotlivé poměrové ukazatele byl dán poměrem bodů za běžný a minulý rok. Celkový index se z důvodu transparentnosti následně kvantifikoval jako prostý aritmetický průměr dílčích indexů poměrových ukazatelů. Přestože je v bonitním modelu celkový index spočten aritmetickým průměrem, bylo by možné vytvořit i takovou variantu bonitního modelu, kde by se jednotlivým poměrovým ukazatelům přiřadily váhy podle subjektivního zhodnocení analytika, například podle toho, jakým

400

INPROFORUM 2009, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-173-4

ukazatelům by přikládal největší význam. Udělené body a dílčí indexy včetně celkového hodnotícího indexu jsou uvedeny v následující tabulce 3. Tabulka 3 – Bonitní model

Ukazatelé finanční analýzy Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Provozní pohotová likvidita Krytí zásob pracovním kapitálem Krytí dluhů peněžními prostředky Úrokové krytí Výsledný index

Krajní přijatelná hodnota

Zjištěná hodnota r. 2006

Udělené body r. 2006

Zjištěná hodnota r. 2007

Udělené body r. 2007

Dílčí indexy

6,48

2,00

0,31

6,07

0,94

3,03

4,93

1,34

0,27

7,70

1,56

5,78

1,20

2,11

1,76

2,56

2,13

1,21

0,70

1,11

1,59

1,31

1,87

1,18

0,30

0,32

1,07

0,58

1,93

1,80

2,50

3,57

1,43

10,78

3,00

2,10 2,52

Zdroj: Vlastní šetření

Bodové hodnocení každého finančního ukazatele je limitováno spodní hranicí určenou nula body a horní hranicí určenou maximálně třemi body. Limitní omezení hranic je nastaveno proto, aby díky extrémně vysokým či nízkým hodnotám finančních ukazatelů nedocházelo ke zkreslení hodnocení finančního zdraví. Krajní přijatelné hodnoty nastavené Grünwaldovým modelem vcelku korespondují s vypočtenými hodnotami ukazatelů, kromě takových ukazatelů, ve kterých figuruje zisk, ať už v podobě zisku po zdanění či zisku před úroky a zdaněním. Konkrétně se jednalo o ukazatele rentability a ukazatele úrokového krytí. Zisk po zdanění oproti roku 2006 zaznamenal v průměru nárůst o 342 %, přičemž vlastní kapitál vzrostl o pouhých 7 %. Proto dílčí index rentability vlastního kapitálu nabírá nejvyšších hodnot. Podobná situace nastala rovněž u ukazatele rentability celkového kapitálu, kde zisk před úroky a zdaněním vzrostl oproti minulému roku o 165 % a celkový kapitál o 6 %. Dílčí index rentability celkového kapitálu zaznamenává druhou nejvyšší hodnotu. Ukazatel úrokové krytí v čitateli dosáhl nárůst nákladových úroků o samotné 1 %. V celkovém šetření tak došlo k jedinému překročení krajní přijatelné hodnoty (hodnota ukazatele překročila krajní přijatelnou hodnotu o více jak 4krát), proto musely být ukazateli úrokové krytí pro rok 2007 uděleny hraniční tři body. Ukazatel provozní pohotová likvidita dokazuje, že podniky jsou schopny se vyrovnat se svými závazky, bez toho aniž by byly nuceny prodávat své zásoby. V obou dvou hodnocených obdobích ukazatel překročuje doporučenou krajní přijatelnou hodnotu, ovšem pro přesnější vyjádření ukazatele by bylo vhodné data očistit o nedobytné či o pochybné pohledávky. Rovněž ukazatel krytí dluhů peněžními prostředky se shoduje s doporučenou přijatelnou hodnotou, pouze v roce 2007 zaznamenal nárůst zapříčiněný zvýšenou hodnotou zisku.

401

INPROFORUM 2009, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-173-4

Závěr Grünwaldův model je jednoduchý bonitní model, který je postaven na testování tří základních aspektů finančního zdraví, a to rentability, likvidity a finanční stability. Data nutná pro testování vychází z rozvahy a výsledku zisků a ztrát. Poměrové ukazatele jsou nastaveny tak, aby bylo možné provádět porovnání jednotlivých podniků. Model testuje finanční zdraví pomocí čtyř vymezených intervalů hodnot, které vyjadřují verbální stupně ratingu. Na základě výše provedeného testování bylo zjištěno, že soubor zemědělských podniků s výsledným indexem 2,52 by se nacházel za optimálních podmínek v intervalu klasifikovaném jako „pevné zdraví“ (výsledný index dosáhl hodnoty vyšší než dva). Bohužel soubor zemědělských podniků nesplňuje podmínku pro zařazení do tohoto intervalu, jelikož všechny poměrové ukazatele nedosáhly hodnoty v obou letech alespoň jednoho bodu. Proto se v ratingové stupnici modelu soubor podniků posunuje na nižší hodnotící příčku charakterizovanou jako „dobré zdraví“. Výsledkem verbálního ratingu je tedy následující hodnocení podniků: Podniky by mělo dobré zdraví udržet při přechodných nesnázích v rámci obvyklých podnikatelských aktivit. Dobré zdraví zároveň neopravňuje věřitele a investory k obavám o své pohledávky. Protože se podniky nachází velice těsně pod úrovní pevného zdraví, podniky by měly být odolné proti externímu ohrožení. Zároveň by podniky měly uplatňovat strategii stability a neustále usilovat o upevňování finančního zdraví.

Literatura [1] [2] [3] [4]

NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: GRADA Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: VŠE v Praze, 2001. 196 s. ISBN 80-7079-587-5. MAREK, P. Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2006. 624 s. ISBN 80-86119-37-8. GRÜNWALD, R. Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. Praha: EKOPRESS, 2001. 76 s. ISBN 80-86119-47-5.

402

INPROFORUM 2009, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-173-4

Title: Economic prosperity rating Název: Hodnocení prosperity podniku Author/s: Marie Vejsadová Dryjová Abstract: Financial analysis in addition to value and bankruptcy models based on accounting data from previous years tries to identify the future prosperity of the enterprises achieved through actual financial health and financial management. In terms of the financial analysis a firm may gain or lose the valuable confidence of creditors and investors. The loss of confidence may lead to the beginning bankruptcy. This paper presents a classification of the financial health of enterprises with the Grünwald value model. At first, the basic aspects of financial health were tested and classified with a certain number of points. The resulting evaluation index of value model, obtained as the arithmetic average of the sub-indices, classified a sample of agriculture enterprises into the rating zone of a "good health". Abstrakt: Finanční analýza vedle bonitních a bankrotních modelů se na základě účetních dat z minulých období snaží rozpoznat budoucí prosperitu podniků, kterou podniky dosahují při současném finančním zdraví a finančním řízení. Na základě provedených finančních analýz podnik může získat, nebo ztratit cennou důvěru věřitelů a investorů, přičemž ztráta získané důvěry může vést i k počínajícímu bankrotu. V předloženém článku je prezentováno hodnocení finančního zdraví podniků za pomoci Grünwaldova bonitního modelu. Z počátku byly testovány základní aspekty finančního zdraví, kterým byly následně přiřazeny body. Výsledný hodnotící index bonitního modelu, získaný jako aritmetický průměr z dílčích indexů, zařadil vybraný soubor zemědělských podniků do ratingového pásma „dobré zdraví". Key words: Prosperity business, finantial health, Grünwald´s prime model, financial analysis indicators Klíčová slova: Prosperita podniku, finanční zdraví, Grünwaldův bonitní model, ukazatelé finanční analýzy Contact Ing. Marie Vejsadová Dryjová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta, Katedra účetnictví a financí Studentská 13, 37005 České Budějovice [email protected]

403