HIV poradenství u injekčních uživatelů drog. Mgr. Vojtěch Janouškovec, DiS. Mgr. Jan Špaček

HIV poradenství u injekčních uživatelů drog Mgr. Vojtěch Janouškovec, DiS. Mgr. Jan Špaček 12. 5. 2015

Obsah          

Úvod Adiktologie vs. adiktologie Systém léčby/síť Cílová skupina služeb PROGRESSIVE o.p.s. v této síti Průměrný i.v. uživatel drog Práce s i.v. uživateli drog Možné obtíže při spolupráci Incidence a prevalence HIV v i.v. kontextu Specifika práce s i.v. uživateli drog 2

Úvod

 Kdo pracuje v přímé práci s uživateli drog?  

  

sociální pracovníci + pracovníci v soc. službách adiktologové lékaři všeobecné zdravotní sestry a další…

 Často je různý přístup v očekávání či cílech

klienta/pacienta  

zařídit si OP vs. dodržovat léčbu jiná pravidla

3

Systém léčby/síť • nízkoprahové služby – TP, KC. Vstup do systému… • detoxifikace • substituční léčba • léčba krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá

(ústavní, terapeutické komunity, ambulantní) • doléčování • k tomu bývají připojené další služby (chráněné

bydlení, dluhové poradenství atp.)

4

Adiktologie vs. adiktologie  adiktologie jako zdravotnický nelékařský obor - profese  profese adiktologa - zákon č. 96/2004 Sb.

 činnosti adiktologa - vyhl. č. 55/2011

 obor adiktologie od roku 2005  bakalářský studijní program (Bc.)  magisterský studijní program (Mgr.)  postgraduální doktorský studijní program adiktologie (Ph.D.)

 registrace = „registrovaný adiktolog“ (po absolvování studia -

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů)  adiktolog – celkem 230 osob  adiktologické zdravotnické výkony

5

Adiktologie vs. adiktologie  širší pojetí adiktologie – systém služeb, programů zaměřených

 



 

na práci s uživateli návykových látek zdravotní, sociální služby Lékaři, nelékaři, sociální pracovníci, pedagogové, speciální pedagogové, pracovníci v sociálních službách aj. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog (usnesením vlády, od 2006, nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu)

6

Cílová skupina  v souladu s Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN-10) jsou

psychoaktivními látkami ty, které se podílejí na vzniku poruch uvedených v diagnostických skupinách F10–F19  tj. alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa nebo hypnotika, kokain, stimulancia včetně kofeinu, halucinogeny, tabák, organická rozpouštědla a případně další látky nebo kombinace látek  patologické hračství – v MKN-10 jde o diagnostickou jednotku F63.0 z okruhu nutkavých a impulzivních poruch (F63). 7

Cílová skupina  Závislost - primární, chronická nemoc systému

odměňování v mozku, motivace, paměti a dalších souvisejících funkcí  poruchy těchto funkcí vedou k charakteristickým biologickým, psychologickým, sociálním a spirituálním projevům (bio-psycho-socio-spirituální model závislosti)  MKN-10 užívá pojmy „syndrom závislosti“ a „škodlivé užívání“  škodlivé užívání (abusus) je klasifikováno kódem diagnózy F10 až F19.1 a je definováno jako užívání vedoucí k poruše zdraví - může být somatické a/nebo psychické 8

Cílová skupina  syndrom závislosti je klasifikován kódem diagnózy F10 až

F19.2 a je definován jako soubor behaviorálních‚ kognitivních a fyziologických stavů  Syndrom závislosti může být pro specifickou psychoaktivní substanci, pro skupinu látek nebo pro širší rozpětí farmakologicky rozličných psychoaktivních substancí

9

Rozsah problematiky v ČR  alkohol (18–64 let)  rizikově či škodlivě interval od 990 tis. až 1,4 mil. (z toho 800 tis. až 1 mil. mužů a 220–320 tis. žen)  značné riziko závislosti nebo závislost odhad 50 – 150 tis. osob (z toho 40 – 135 tis. mužů a 7 – 10 tis. žen)  tabák (18–64 let)  23 % denních kuřáků  30 % populace kouří  gambling  počet patologických hráčů v ČR odhadnut na 0,5 až 1 % populace tj. přibližně 35 až 70 tis. osob.

10

Rozsah problematiky v ČR  nelegální látky (celá populace, celoživot. prevalence)  nejčastěji užitou nelegální drogou jsou konopné látky (23– 34 %), následované extází (4–10 %), halucinogenními houbami (4–9 %) a LSD (2–6 %).  v posledním měsíci uvádí užití nelegálních drog mimo

konopné látky méně než 1 %respondentů.  mladí dospělí (15–34 let)  vykazují vyšší míry užívání – přibližně pětina má zkušenosti

s konopnými látkami v posledním roce, a vykazují tak jedny z nejvyšších hodnot v Evropě 11

Rozsah problematiky v ČR  odhad počtu problémových uživatelů drog - 44 900 osob  z nichž 34,2 tisíc užívá pervitin, zbytek opiáty, často více látek najednou  80 - 90 % injekční uživatelé Vývoj počtu problémových uživatelů drog  Praha - 14 600 osob 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

0

12

Systém/síť služeb a programů  typy adiktologických služeb dle § 20 Zákona č. 379/2005 Sb.

o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami  Z hlediska zdravotních služeb je více relevantní zákon o zdravotních službách (372/2011 Sb., 373/2011 Sb.), který však pro změnu není schopen adekvátně reflektovat mezioborový charakter adiktologických služeb a je tak vhodné pracovat s oběma normami. Zásadní je však zohlednit přitom nejednotnost definici a další drobné nesoulady. Příkladem může být např. terminologická nejednotnost ve výkladu následné péče versus doléčovací program, které je v obou dokumentech definovana odlišně. 13

Systém/síť služeb a programů  akutní lůžková péče – diagnostická a léčebná péče poskytovaná



   

pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví, případně ohrožuji sebe nebo své okolí (záchytky) detoxifikace - léčebná péče poskytována ambulantními a ústavními zdravotnickými zařízeními při předcházení abstinenčnímu syndromu terénní programy - programy sociálních služeb a zdravotní osvěty pro problémové uživatele návykových látek a osoby na nich závislé kontaktní a poradenské služby ambulantní léčba – léčba závislosti na tabákových výrobcích, alkoholu a jiných návykových látkách, stacionární programy - nelůžková denní léčbu problémovým uživatelům a závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, jejichž stav vyžaduje pravidelnou péči bez nutnosti vyčlenit je z jejich prostředi 14

Systém/síť služeb a programů  krátkodobá a střednědobá ústavní péče - léčba problémových uživatelů a

závislých na alkoholu a jiných návykových látkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obvyklém rozsahu 5–14 týdnů  rezidenční péče v terapeutických komunitách - léčba a resocializace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a v nezdravotnických zařízeních v obvyklém rozsahu 6–15 měsíců  programy následné péče - zajišťuji zdravotnická zařízení a jiná zařízení; obsahuji soubor služeb, které následuji po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udrženi abstinence  substituční léčba, kterou je krátkodobá nebo dlouhodobá léčba závislosti na návykových látkách, jež spočívá v podávaní nebo předepisovaní látek nahrazujících původní návykovou látku, je prováděna ve zdravotnických zařízeních ambulantní peče pod vedením lékaře 15

Systém/síť služeb a programů  Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách  Zákon definuje 31 typů sociálních služeb, které rozděluje na (1) služby

sociální péče, (2) služby sociální prevence a (3) sociální poradenství  uživatelé návykových látek jsou v zákoně uvedeni jako jedna z cílových skupin  relevantní služby dle Z. 108:  terénní programy  kontaktní centra  terapeutické komunity  služby následné péče a chráněné bydlení

 domovy se zvláštním režimem (zahrnující zejména pobytovou péči pro starší

klienty závislé na alkoholu)  sociální rehabilitace 16

Harm reduction programy  snižování rizik spojených s užíváním drog je jednou z hlavních

oblastí české protidrogové politiky

 nízkoprahová kontaktní centra (57) a terénní programy (54)  výměnný program jehel a stříkaček v r. 2013 nabízelo 110

nízkoprahových programů  v r. 2013 celkem 6,2 milionů stříkaček (Praha cca 2,6 milionů)  v r. 2013 nabízelo možnost testování na HIV 72 nízkoprahových programů, na VHC 78, na VHB 52 a na syfilis 51 programů. 17

PROGRRESSIVE o.p.s.  vznik 2003  realizace programů snižování rizik a dopadů

problémového užívání drog  ochrana veřejného zdraví  poskytování odborného poradenství v oblasti závislostí aktivním uživatelů drog, jejich rodinám, přátelům, odborníkům z jiných profesí

18

19

 terénní program  monitoring drogové scény,

vyhledávání problémových uživatelů drog, navazování kontaktů, výměna injekčního materiálu, distribuce HR materiálu, zdravotní, sociální, právní poradenství, doprovod klienta do zařízení, motivace ke změně rizikového způsobu života, edukace o bezpečnějším braní, sexu, motivace ke změně, základní zdravotní ošetření, krizová intervence, sběr stříkaček

20

21

 Základní statistiky roku 2014  Počet kontaktů 12 934  Počet klientů v kontaktu 2 358  Stříkačky OUT 92 424  Stříkačky IN 77 610

22

kontaktní centrum  výměna stříkaček  distribuce zdravotního      

materiálu Kontaktní místnost poradenství zdr./soc/práv krizová intervence pitný a potravinový servis základní zdravotní ošetření edukace o bezpečnějším způsobu užívání drog a sexu

 orientační testy na HIV, HBV,      

HCV, syfilis z kapilární krve práce s motivací odkazy a asistence do následných institucí poradenství pro rodiče, rodinu, přátele uživatelů drog individuální práce s klienty internet filmový klub 23

 Základní statistiky roku 2014      

Počet kontaktů Počet klientů Stříkačky OUT Stříkačky IN Základní zdravotní ošetření Individuální konzultace

15 620 1 325 332 968 335 213 858 178

24

25

 Prodejní automaty na zdravotnický materiál  3 v ČR (původně v Praze, dnes již ne) od roku 2008  Cíle  zvýšení dostupnosti harm reduction materiálu  vysoce anonymní způsob získaní harm reductin materiálu  pslovení specifických skupin uživatel, kteří nechtějí být v kontaktu s terénními programy, kontaktními centry (imigranti - cizinci, mladí uživatelé, uživatelé s vyšším sociálním statutem)

26

 Za rok 2014 se prodalo  11 255 jednotlivých krabiček, tj.  16 719 stříkaček

27

 zaměstnávání aktivních uživatelů drog  likvidace použitých stříkaček  bezpečnostní kontejnery na použitý

injekční materiál  10 kontejnerů v Praze

 Cíle  získání/obnovení pracovních návyků  zlepšení zdravotní a sociální situace  anonymní možnost zlikvidovat použitý injekční materiál 28

 Počet tréninkových pracovních

pozic 4  Počet nalezených inj. stříkaček v kontejnerech 1 143  Počet nalezených inj. stříkaček v terénu 3 303

29

Nízkoprahové programy • 108/2006 Zákon o sociálních službách  § 59 Kontaktní centra  Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služba podle obsahuje tyto základní činnosti:  a) sociálně terapeutické činnosti,  b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,  c) poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. 30

Nízkoprahové programy  108/2006 Zákon o sociálních službách  § 69 Terénní programy  Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti:  a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,  b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 31

Průměrný klient služeb terénního programu + kontaktního centra  Muž 33 (35) let • Užívá více drog • Hep C • Nedokončené středoškolské vzdělání • Často bez domova • Záznam v RT • Bez trvalého zaměstnání

32

Práce s IUD  Malý počet pravidel (TP x KC)  Práce na ulici - rizika i výhody  Nepravidelnost v kontaktech  Nehodnotíme

 Kl. je expert na svůj život – my jsme odborníci na systém  Nízká zpětná vazba pro pracovníky

33

Co ovlivňuje spolupráci  UD jsou často bez domova – dodržování času atp.  Strach z bolesti – návštěva lékaře pouze v akutních

případech  Kombinace zdravotních obtíží + opiáty  Duální diagnózy  Formální komplikace – doklady atp.

34

Co může překvapit  Nemoci objevující se v pozdějším věku u mladých UD  Nízké povědomí v oblasti zdraví  Přenos nemocí  Mýty – jak se má co léčit  Očekávání zázračných léků vs. životospráva  Možnosti dokončit léčebnou proceduru  Finanční možnosti/preference

35

HIV pozitivní IUD  Malé procento mezi IUD  Klienti jsou pro nás většinou anonymní - o zdrav. stavu

většinou moc nevíme  Víme li, že je UD HIV pozitivní…  Možnost injekčního materiálu navíc  Snaha o asistence do služeb (nejen pro HIV pozitivní IUD)  Jsme schopni nabídnout služby s preferencí (zajedeme za

klienty kvůli atp.)

 Motivujeme k testování IUD, kteří nejsou testováni 36

HR služby a incidence HIV  Ukrajina 2001 - 40 000 HIV/AIDS z toho 30 000 i.v. UD  Ukrajina 2015 (leden) – 220 000 HIV/AIDS z toho 116 000

i.v. UD  Od roku 2011 je incidence mezi uživateli drog a neuživateli drog obdobná.

37

Incidence a prevalence - srovnání  Z 232 nově diagnostikovaných lidí HIV v ČR v roce 2014 –

15 (9+6) i.v. uživatelů drog  Vývoj služeb u nás po 1989 – HR služby (snížení škod při užívání drog) se rozvíjely současně s větší dostupností drog = Aktivní přístup.  Např. na Ukrajině rozvoj služeb až po rozšíření HIV/AIDS v populaci uživatelů drog = Reaktivní přístup.

38

Co může zvýšit šance na dodržení léčby  Ubytování  Substituční léčba  Bezplatné služby – např. antibiotika si osoba bez domova

pravděpodobně nekoupí atp.  Jednání zaměstnanců v sociálních či zdrav. službách

39

Zdroje  

    





Csémy, L., Chomynová, P. and Sadílek, P. (2009). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády ČR. 978-80-87041-94-9. Csémy, L.. a Chomynová, P. (2012). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Přehled hlavních výsledků studie v České republice v roce 2011. Zaostřeno na drogy, 10, 1–12. EMCDDA. (2012) Výroční zpráva za rok 2012:Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk:Úřad pro publikaci EU. Kalina, K. a kol. (2003). Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. 1+2. Praha: NMC/Úřad vlády ČR. Kalina, K., a kol. (2008). Základy klinické adiktologie. Praha: Grada Publishing. MKN 10 Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Škařupová, K., Šťastná, L., Škrdlantová, E., Kiššová, L., Běláčková, V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Kalina, K., Gabrhelík, R., Zábranský, T. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2009 [Annual Report on Drug Situation 2009 – Czech Republic]. Praha: Úřad vlády České republiky, 2010. Mravčík, V., Pešek, R., Škařupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šťastná, L., Kiššová, L., Běláčková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2009). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2008 [Annual Report on Drug Situation 2008 – Czech Republic]. Praha: Úřad vlády České republiky. MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., NEČAS, V., GROLMUSOVÁ, L., KIŠŠOVÁ, L., NECHANSKÁ, B., SOPKO, B., FIDESOVÁ, H., VOPRAVIL, J., JURYSTOVÁ, L. 2014. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013 [Annual Report on Drug Situation 2013 – Czech Republic] MRAVČÍK, V. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky. 40

Zdroje  

 

   

 

Nešpor, K. and Csémy, L. (2005). Kolik je v České republice patologických hráčů? Čas. lék. čes., 144 (10), pp. 706–708. Sovinová, H. and Csémy, L. (2010). The Czech audit: Internal consistency, latent structure and identification of risky alcohol consumption. Cent. Eur. J. Public Health, 18(3), 127–131. Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP a Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze (2013). Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb. Verze 4.7 schváleno výborem SNN ČLS JEP a ČAA. Zabranský, T., V. Běláeková, Štefunková, M., Vopravil, J., Langrova, M. (2011). Společenské náklady užíváni alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ER v roce 2007. Praha, Centrum adiktologie, Psychiatricka klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze. Zákon č. 108/2006 o sociálních službách Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami www.drogy-info.cz www.adiktologie.cz http://www.aids-hiv.cz/html/novepripady.html http://www.aidsalliance.org.ua/cgi-bin/index.cgi?url=/ru/library/statistics/index.htm

41

Kontakty  Mgr. Vojtěch Janouškovec, DiS. [email protected]  Mgr. Jan Špaček [email protected]  PROGRESSIVE o.p.s. www.progressive-os.cz  Česká asociace adiktologů www.asociace-adiktologu.cz

42

Připomínky, otázky, diskuze

Děkujeme za pozornost!

43