HISTORIE CHRÁMU
SVATÝCH
PETRA A
PAVLA
V LYSICÍCH
CHRÁM SVATÝCH PETRA A PAVLA V LYSICÍCH Z HISTORI E CHRÁMU Chrám svatých Petra a Pavla patří mezi nejstarší a nejvýznamnější lysické památky. První písemná zmínka o lysickém kostele je z roku 1398. Patronátní právo náleželo patronovi kostela, většinou tomu, kdo kostel postavil, později jeho dědicům nebo jiným nabyvatelům. V roce 1398 je patronátní právo kostela již rozděleno na čtyři díly jako ostatní majetek mezi čtyři bratry z Rychvaldu. Kostel postavil přinejmenším jejich otec Kuna, který zemřel v roce 1366. Lysický kostel tedy musel být postaven před rokem 1366. O jeho stáří svědčí i známky přechodu slohu románského do gotického, patrné zejména na věži, která pochází ze 14 – 15. století. Původní románský kostelík byl mnohem menších rozměrů. Byl 24m dlouhý a prodělal mnoho drobných úprav a oprav. Kolem tehdejšího kostelíka byl i hřbitov. Fara se připomíná od roku 1390, matriky jsou vedeny od roku 1657. Od roku 1527 až do roku 1634 se lysické panství ocitlo v držení rodu Černických z Kácova a Březnických z Náchoda. Jako protestantští faráři se připomínají dva s právci lysičtí, Ondřej Poříčský (asi 1590 – 1609) a Krištof Plorautius (asi 1609 – 1623).Tak se chrám dostal v državu protestantských českých bratří. Platilo pravidlo, jak věří vrchnost, tak věří lid, takže obyvatelé Lysic byli nuceni vyznávat evangelickou víru. A to až do rekatolizace, která započala v roce 1625, k dy Jiří Březnický přestoupil na katolickou víru a povolal do Lysic dva jezuity.
OPRAVY Z dochovaných písemných pramenů: 1697 Vnitřek kostela byl vydlážděn a střecha nově pokryta šindelem. 1707 Byly zhotoveny nové schody na věž a na věži umístěny věžní hodiny, v roce 1719 však byly odstraněny. 1716 – 1717 Byla znovu opravena střecha. Snad krutost vůči podaným za jejich působení v Lysicích přiměla poslední Piatovce hledat spásu a odpuštění ve stavební renovaci kostela. Roku 1771 nechali vyměnit všechna okna, 1774 dali kostelu novou šindelovou střechu a v roce 1776 se zabudovaly nové hlavní dveře. Nakonec se rozhodli pro celkovou přestavbu kostela. V rámci příprav roku 1781 zrušili hřbitov kolem kostela a nechali zřídit nový mimo obec a roku 1782 po vykoupení přilehlé nemovitosti bylo s přestavbou započato.
V letech 1782 – 1784 byl kostel prodloužen o rotundu a kněžiště. Rotunda s nízkou kopulí je slohu čistě vlašského, v průměru je 10,75 m široká s čistými ornamenty štukovými. Kostel byl rozšířen o obě sakristie s oratořemi pro panstvo, kněžiště a v západní části kostela o kůr.
Na lodní straně nechali Emanuel a Jan Piati umístit znak svého rodu. Od přestavby chrámu je lysický kostel 35m dlouhý a v úrovni lavic 10m široký. Nová část byla již pokryta křidlicí, zatímco na původní stavbě zůstal šindel. Roku 1786 byl takto rozšířený kostel znovu vysvěcen, což připomíná pamětní deska nad vnitřními dveřmi bočního vchodu. Nese nápis: Emanuel a Jan Piati z Drnovic, bratři, postavili tento kostel. Matěj František h rabě Chorinský, první biskup brněnský, jej Bohu posvětil 24. 9. 1786. Zbytek staré stavby byl roku 1806 značně zvýšen tak, aby dobře navazoval na novostavbu. Emanuel Piati nechal opravit celou věž. Věžní báň byla opravena a pozlacena nákladem hraběnky Antonie Piati. 1821 František Pursche opravil varhany. Celý stroj rozebral, vyčistil, zjištěné vady opravil a scházející cínové píšťaly nahradil novými. Varhany zvedl tak, aby při hře bylo vidět na oltář. 1834 Provedena oprava kostelních střech. 1846 Z předsíně bočního vchodu byly vestavěny nové schody na kůr, tak jak je dodnes užíváme. 1854 Zřítilo se střechové sedlo na věži. Opravu provedl pokrývač František Koszler z Moravské Třebové. 1885 I když byly staré varhany v roce 1821 důkladně opraveny, ale zřejmě další opravy už nebyly vhodné, byly zhotoveny v dílně bratří Riegrů z Krnova varhany nové a 6. prosince posvěceny. Zaplatil je společně patron hrabě Quido Dubský a lysický konkurenční výbor.
1902 Vymalován vnitřek kostela malířem pokojů Edvardem Vrbickým z Boskovic. 1903 Oprava fasády kostela zednickým mistrem p. Koláčkem ze Žerůtek. 1905 Pozlacení Monstrance, darovaná antipendia a věnce na kříž. 26. června 1906 daroval Msgr. Vilém Michele do kostela velum. 1913 Na Š tědrý den byl do kostela na kamennou dlažbu položen nový kokosový koberec, pořízený ze sbírek farníků. 1917 Bylo instalováno první elektrické osvětlení. Šlo o osvícení středového lustru a věčného světla. Elektrický proud dodal zdarma pan Ladislav Jaroš, majitel válcového mlýna a zemědělské elektrárny ve Zboňku. Oprava varhan 19. – 24. listopadu. František Fabiánek varhanář ze Sloupu, varhany úplně rozdělal, vyčistil, opravil pedálové píšťaly a měchy. Do takto opravených varhan zasáhla bezohledná válka. 5. března 1918 rekvírovala vojenská správa 27 cínových píšťal. Za píšťaly zaplatila 595,5K. Těchto peněz bylo použito k pořízení nových píšťal zinkových. Dodal je a varhany opravil František Fabiánek za 750K. Doplatek byl zajištěn milodary. Dle záznamů ve farní kronice z r. 1918 byly na začátku války ve farním kostele tyto zvony: Velký (hrubý) o průměru 108cm, hmotnosti 790kg, zvuk zvonu je jasný, ladění je do F. Nápis je na něm psaný latinkou „Regina Celi Letare A“. Na východní straně zvonu je reliéf Páně, umělecky proveden. Na kříži Kristus pod ním P. Maria a sv. Jan. Výška reliéfu 20cm šířka 10cm. Jedinou jeho ozdobou jsou dva pásy, jeden v horní třetin 5 cm široký. V něm je nápis, druhý ve spodní třetině je 12cm široký Jednoduché, příliš masivní zpracování svědčí o starobylosti. Uvádí se, že pochází z 15. stol. Druhý zvon (poledňák) o průměru 74cm, hmotnosti 192kg, zvuk jasný, ladění je do C je z roku 1453 písmo na zvonu je gotické. Třetí zvon měl v průměru 65cm, vážil 154kg, letopočet 1876, ulit byl u Emila Vebera v Brně. Tento zvon byl odebrán vojenskou správou a poukázán za něj filiálkou živnobanky ve Vídni obnos 528K., tedy jeden kilogram zvonoviny stál 3,40K. Z malé věžičky (sanktusové) tehdy zvoníval „umíráček“ z roku 1882 o hmotnosti 50,7kg. Zvon dodala zvonařská firma Hilterová – vdova a syn. V roce 1899 dostal vlivem špatného zavěšení trhlinu, byl ve firmě přelit a 9. 9. 1899 zavěšen. Na zvonu je nápis „In honorem S.S. Petri et Pauli patronorum ecclesiae lisiciensis“. Zvon byl v roce 1992 přemístěn na věž k ostatním zvonům a přestavěn na elektrický pohon. 1919 Byla důkladně opravena střecha kostela. 1921 Oprava venkovní omítky a nalíčení kostela stavitelem Š těpánem z Letovic. Vzhledem k velmi nepříznivým povětrnostním podmínkám se již na jaře 1922 začala na věži loupat barva. S ocha sv. Jana Nepomuckého z 16. až 17. století stála původně v parku před kostelem vedle kašny. Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána a přemístěna do rohu ke kašně a na žádost občanů, bydlících na Horním náměstí (v horním konci) opravena a přemístěna nad rybník. U firmy Ježek v Blansku bylo opraveno litinové zábradlí, kameny podstavce odvezeny z fary, socha natřena malířem z Černé Hory. 14. k větna 1923 za hojné účasti i drnovských s hudbou za zpěvu písně „Bože cos ráčil“ odebral se průvod na místo, kde Otec Krchňák měl promluvu o sv. Janu Nepomuckém. S ochu s prof. Adámkem posvětili
a potom se zase ve spořádaném prů vodě za zpěvu písně „Tisíckrát pozdravujeme Tebe“ vrátili do kostela. Dlouho nebyl po Lysicích tak pěkný církevní průvod. První oprava byla provedena v roce 1975. Protože byla socha velmi poškozena (poškozený obličej, chybějící část pravé ruky), lysický rodák pan Jaroslav Vaněk ji zdarma na jaře 1990 opravil. Byl proveden nátěr podstavce, upraveno okolí, položena okolo sochy dlažba a vysázeny růže. Bohužel zábradlí se již neobnovilo, bylo zničeno po havárii traktorem. 2. června 1990 byla socha požehnána P. Janem Horálkem za velké účasti farníků a doprovodu hudby. 10. – 16. července 1923 byla provedena důkladná oprava varhan varhanářem Čapkem, rodákem z Letovic. 1930 Bylo provedeno vymalování kostela a pozlacení všech soch. 1934 Oprava venkovní fasády a výměna zčernalé dlažby okolo oltáře za dlažbu z umělého kamene. Položení zařídil stavitel Moráň zdarma a stará dlažba od oltáře byla využita k opravě prošlapané dlažby předsíně kostela. 1959 Byla vyměněna nová krytina na kostele. 1961 – 1962 Provedena nová fasáda kostela a vymalování vnitřku kostela. 1968 Bylo uvedeno do provozu zařízení pro elektrický pohon velkých zvonů. 1971 Při důkladné prohlídce byl vnitřek kostela shledán ve velmi špatném stavu. Oltáře, všechny sochy a částečně i lavice v kostele byly silně poškozeny červotočem. Některé části soch úplně chyběly. Obrazy rovněž bylo třeba renovovat. Po dohodě se zástupci Krajského střediska památkové péče v Brně byla oprava zadána restaurátorovi Ladislavu Josefu Kozány z Jihlavy. V červnu byl odvezen hlavní oltář a některé sochy do jeho dílny. Oprava oltáře trvala půl roku. Potom pokračovaly opravy bočních oltářů s obrazy patronů našeho kostela, oratoře a křížové cesty, která byla nově instalována na stěny kostela. Lešení bylo stavěno podle potřeby restaurátorů, kteří prováděli opravy na oratoři a byli ubytováni na faře. El. instalace neodpovídala bezpečnostním předpisům a místy byly dráty vedeny na povrchu omítky. Proto musela být celá el. instalace přebudována. Bylo pořízeno pět akumulačních kamen. Všechna okna včetně mozaikových byla zdvojena. Oteplení kostela prospělo i vnitřnímu interiéru. 1972 bylo pokračováno na dokončení vnitřku kostela. Byla opravena kazatelna (mnoho ozdob chybělo, byly zhotoveny nové), křtitelnice a sochy nad ní - Bůh Otec a dva andělé. Na půdě byly nalezeny závěsné svícny, které byly původně v kostele. Po opravě byly zavěšeny na své původní místo na stěnách kostela. Do kostela byla pořízena nová osvětlovací tělesa, aby lépe vystihla krásu tohoto památného kostela. Lustr, který byl před oltářem a bránil pohledu na svatostánek, byl po důkladné opravě umístěn v lodi kostela. V předsíni kostela byla nevhodná velká socha sv. Jana Nepomuckého a sádrová soška sv. Antonína Paduánského. Tyto sochy byly odstraněny a do předsíně byl umístěn opravený starobylý kříž, který ležel na půdě (pravděpodobně kříž misijní). Věž nad kopulí byla nově natřena, aby se zabránilo korozi. Pod kůr byly nově umístěny čtyři lavice. 1973 Novým vchodem byla spojena sakristie s jižní oratoří. Na starém kůře bylo nalezeno osm cechovnic ve velmi špatném stavu, které pocházejí z konce 18. a počátku 19. století. Po opravě byly umístěny vedle lavic v lodi kostela. Znaky v jejich horních částech připomínají řemesla, v tehdejší době v obci rozšířená.
1974 Před hlavním vchodem do kostela byla jen malá ulička široká 1,5m. Zdivo na této straně bylo vlhké a podmáčené. Proto se souhlasem kapitulní konsistoře v Brně, Státní památkové péče v Brně, církevního oddělení v Blansku a MNV v Lysicích byla nejprve zbourána část farních hospodářských budov a zasypány stávající sklepy. Tím bylo získáno před hlavním vchodem kostela prostranství 7m široké. Od farní zahrady byla postavena nová opěrná zeď. Od května se prováděla oprava fasády kostela, vyměnily se plechy na římsách, natřely se okapy a svody, opravila se krytina na kostele, izolovala se a natřela věž, opravila báň na věži a kostel byl opatřen hromosvody. Terén na severní části kostela byl snížen o 1,5m, aby zdivo mohlo lépe větrat. Cihlový kanál prosakoval, byl nahrazen novým kameninovým potrubím. Před hlavní vchod byla položena nová dlažba. Oprava varhan. Mnoho píšťal chybělo, některé rejstříky se nedaly použít, jiné byly rozladěny, proto provedl generální opravu varhan pan Hlaváček z Brna. Na kůru byly vyměněny nové dveře se zárubní zhotovené z modřínu. Byla pořízena nová ambona a vymalována sakristie a předsíň. 1976 Aby kostel v létě mohl větrat a byl chráněn před zcizením vzácných památek, byla k hlavnímu vchodu instalována kovová brána (zhotovil pan Rudolf Ku bíček). Pod kůrem byl zazděn starý vchod na kůr. 1980 Dlažba v celém kostele i v sakristii byla velmi špatná a vyšlapaná, pod lavicemi vůbec nebyla, proto bylo přikročeno k výměně za novou. Při této příležitosti bylo rozhodnuto provést úpravu liturgického prostoru dle směrnic II. vatikánského koncilu. Návrh na úpravu vypracoval Ludvík Kolek z Brna (byl schválen státní památkovou péčí v Brně), ale kapitulní vikář Ludvík Horký rozhodl jinak. S tará dlažba byla vytrhána, terén v kostele snížen pod kůrem o 35cm, kolem zdi byla zhotovena větrací šachta, položeny trubky pro nově instalované el. rozvody, provedena důkladná izolace a položena dvojitá vrstva betonu. V květnu bylo postaveno v celém kostele lešení, oškrabána špatná omítka a provedena nová výmalba kostela. Restaurátoři očistili oltáře, sochy a ozdoby. 6. června 1980 po náročném vyjednávání P. Horálka se státní památkovou péčí v Brně se vrátila do kostela původní socha Panny Marie s Ježíškem, která byla od roku 1920 na zámku. S távala na tomto místě do roku 1920, kdy si ji do zámecké kaple vyžádal hrabě Albrecht Dubský. Po důkladné renovaci a pozlacení (svatozář musela být nově zhotovena) byla postavena na své původní místo, kde stojí dodnes. Do sakristie byla instalována vodovodní přípojka s průtokovým ohřívačem a umyvadlem. Do kostela bylo instalováno rozhlasové zařízení, aby bylo možno slyšet boží slovo od ambony po celém kostele. 1981 Byla do kostela, sakristie a boční chodby položena dlažba. Lavice byly opraveny a zabu dovány na nové deskové podium a s klekátky přišroubovány. Do rozšířeného presbytáře byl 6. 7. 1981 instalován středový oltář. Bylo použito některých částí ze zrušeného oltáře u křtitelnice, který zhotovil lysický rodák Jaroslav Vaněk v roce 1962. Do tohoto oltáře byly vloženy ostatky svatých mučedníků, Inocentii, Caelesini et Columboni, které pocházejí ze zničeného oltáře v hřbitovní kapli.
Těsně před svátky vánočními byly umístěny nové vyřezávané sedes (jedna pro kněze a 6 pro ministranty). 1983 Instalovány nové dubové dveře k hlavnímu a vedlejšímu vchodu a na věž. Dveře zhotovili stolaři v Olešnici, kování pánové Holcner a Kubíček. 1984 Vybudována plynová přípojka pro topidla na severní oratoři. Z jižní strany kostela byla vybudována nová přístupová cesta z obalované drtě. 10. května 1985 se započalo s generální opravou venkovní fasády kostela. Postavilo se svépomocí lešení, jedna třetina zdiva se osekala, nahradila se novou vápennou omítkou a po vyzrání zdiva nalíčena vápennou barvou. Všechny žlaby, svody a většina paží je nová. Věž kostela byla opatřena dvojitým nátěrem izokrytu. Ochoz kolem věže byl izolován několika vrstvami lepenky s hliníkovou vložkou, svařen a natřen asfaltem. 1986 Před hlavním vchodem do kostela byla vybudována jeskyně pro sochu Panny Marie z terracotty, kterou zhotovil akademický sochař Vincenc Vosmík z Prahy. S ocha stávala od roku 1920 ve výklenku v kostele vpravo u zákristie. Před jeskyni byla instalována železná mříž, která se nacházela před vnitřní úpravou presbytáře v roce 1981 před hlavním oltářem. Prostranství před hlavním vchodem bylo upraveno, oseto trávou, vysázeny růže a okrasné dřeviny. Obnovu nátěru sochy provedli nejprve v roce 1986 pan Julius Gebrian a v roce 2002 pan Michal Fojt. 1991 K zajištění větší bezpečnosti kostela byla zajištěna okna z farské zahrady rámy s pletivem. Všechny dveře mimo od bočního vchodu byly zajištěny zastrkovadly, protože 10. 3. 1991 byl vykraden filiální kostel v Drnovicích. 1992 Protože mělo být na podzim biřmování a svěcení nových zvonů, byla provedena úprava okolí kostela a farní budovy. Byly osazeny parkové obrubníky, upraveny travnaté plochy, velmi vzrostlé tuje byly odstraněny a vysázeny nové okrasné keře. Byly zabudovány dvě nové vývěsní skříňky, které informují o důležitých událostech, týkajících se duchovního života. Byly též provedeny úpravy na věži, doplnění trámů a vyztužení podlahy, aby bylo možné namontovat nové zvony. Byly pořízeny dva zvony: Větší o hmotnosti 420kg., laděn Ais 1, nese nápis „Svatý Petře a Pavle, och raňujte naši farnost“ a reliéf sv. Petra a Pavla. Druhý menší zvon má hmotnost 146kg, má ladění Dis 2, nápis „Panno Maria, zůstaň matkou lidu svého“ a reliéf Panny Marie. Zvony byly pos věceny 27. 9. 1992 brněnským biskupem Vojtěchem Cirklem.
1995 Pro lepší větrání božího hrobu bylo obnoveno okno, které zhotovil pan Pavelka.
1997 Protože stávající elektrické topení nestačilo kostel vytopit, bylo nahrazeno ústředním vytápěním s plynovým kotlem. Aby se nemusela poškodit dlažba v kostele, byla v božím hrobě, kde se umístil závěsný kotel, odstraněna část dlažby, vykopala se drážka, která vedla pod základy kostela přes park až do presbytáře, kde se provedlo provrtání zdi. Teplovodní potrubí bylo uloženo do betonové armatury, zaděláno víkem a zasypáno. Dlažba byla uložena zpět na původní místo. Topení instaloval pan Krška s kolegou. 1998 Montáž nového rozhlasu do kostela. 1999 Dřevěné zpovědnice pod kůrem již dosloužily a byly nahrazeny zděnými zpovědními místnostmi. Zárubně a dveře zhotovil pan Pavelka a vnitřní vybavení místností pan Tenora ze Lhoty u Lysic. Před zpovědní místnosti se umístily dvě lavice, dovezené z bedřichovského kostela. Obecní úřad vyhověl žádosti lysické farnosti a zajistil osvícení kostela dvěma světly. Pan Bačovský prováděl opravu a výměnu některých částí varhan 2000 Provedena instalace světelné tabule s čísly písní, které se při mši svaté zpívají. Dále bylo zbudováno telefonní spojení mezi sakristií a varhaníkem na kůr a instalován čtvrtý mikrofon do první lavice u kazatelny. 2001 Začala se provádět generální oprava fasády kostela. Osekala se od zákostelí až k WC vlhká omítka do výše asi 2m, postavilo se lešení k severní části kostela a špatná omítka se odstranila (bylo jí většina). Kamenná zeď se musela natáhnout rabicovým pletivem a nahodit. S oučasně se provádělo odvlhčení zdí vykopáním sanační drážky před kostelní zdí, položení novodurového potrubí a vykopání dvou odvodňovacích šachet s víky. Do drážky byla položena textilní folie a zasypána štěrkem. Při té příležitosti bylo v rohu chodby na jižní oratoř zbudováno WC, přístupné ze sakristie. 2002 Pokračovalo se v generální opravě fasády kostela. Po postavení lešení se prováděla oprava omítky. Většina omítky nad bočním vchodem se musela odstranit, včetně jednotlivých říms a zhotovit nová. Ostatní omítka se opravila a nalíčila. Protože bylo málo lešení, muselo se postupně svépomocí přestavovat. Na ochozu věže byla špatná izolace, musela se vyměnit. Vyměnily se plechy na ochozu a římse pod ní. Byla zhotovena osm nových obloukových oken na věži kostela. Vyměnily se dveře na obě oratoře a zárubeň ke dveřím na věž. 2005 Provedla se celková výměna elektrické instalace v kostele a na věži, moderní nasvícení kostela a vymalování. Lustr, který byl umístěn v lodi kostela, byl opraven a instalován na jiném místě – foto lustru. V témže roce zajistil obecní úřad Lysice úpravu kostelního náměstí, včetně vydláždění, osvícení kostela i parku, osazení funkční fontánky, laviček a parkovou úpravu.
Farnost přesunula informační nástěnky a za přispění S polečenství živého růžence financovala opravu kříže před kostelem, který byl přesunut blíže ke kostelu a opraven včetně litinového ozdobného plůtku panem Františkem Brodeckým. Kříž byl zbudován v roce 1863 na počest tisíciletého výročí příchodu s v. Cyrila a Metoděje na Moravu. Byl dříve několikrát opravován (viz tabulka). 2006 Byly opraveny lavice, nainstalováno nové čalounění. 2012 Byly natřeny všechny venkovní dveře. Opraveny varhany varhanářem Karlem Zadákem z Veselky u Brna. Byly vyměněny některé rejstříky a především štoky pod píšťalami. Oprava byla částečná. 2013 Byla restaurována čtyři mozaiková okna. Opravu provedla firma pana Mitaga z Brna – Slatiny. Okno u kazatelny bylo opravováno v roce 1972. Pro potřeby Mateřského centra „Jablíčko“ byly rozšířeny informační nástěnky o jednu prosklenou nástěnku s rámem (použita nevyužitá nástěnka z Drnovic). Lysický občan Ing. arch Jiří Š ťasta zhotovil do výklenku nad bočním vchodem mozaiku svatých Petra Pavla, patronů lysického kostela. Po mši svaté v neděli 29. září, sloužené k 227. výročí pos věcení kostela, mozaiku požehnal lysický farář P. Mgr. S lavomír Bedřich.
INTERIÉR KOSTELA
Jako v každém chrámu, tak i v lysickém je nejdůležitějším a nejposvátnějším místem oltář se svatostánkem. Hlavní oltář je dílem sochaře Ondřeje S chweigla z roku 1771. Byl zhotoven jako náhrobní oltář pro královnu Konstancii, zakladatelku kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Po stranách bohatě vyřezávaného svatostánku jsou adorující andělé. Lysické farnosti byl prodán 19. 3. 1782 po zrušení klášterů. Ve stejném roce byl získán i velký bronzový kříž se sochou ukřižovaného Krista, který byl za hlavní oltář umístěn místo obrazu (pro svou uměleckou hodnotu a nádheru). Byl ulit z čistého bronzu a váží kolem tří centů. Kříž byl zhotoven asi v polovině 18. století pro klášter kartuziánů v Brně - Králově poli, a to jako kopie kříže v mohučské katedrále. Model Kristovy sochy pochází opět z dílny Ondřeje S chweigla. Po stranách kříže jsou sochy jáhnů, vlevo sv. Š těpána, vpravo sv. Vavřince. Nad křížem jsou ztvárněny postavy sv. archanděla Michaela (uprostřed), sv. Vendelína (vpravo) a sv. Notburgy z Rottenbergu (vlevo). Pod hlavním oltářem je klenutá hrobka, dnes je nepřístupná, má zabudovaná větrací zamřížovaná okénka. Do ní se ukládaly tělesné ostatky členů rodu Piati a Dubských až do roku 1881, kdy byla postavena nová kaple s hrobkou na dnešním lysickém hřbitově. Tam byly z kostelní hrobky 6. 12. 1881 ve čtyři hodiny ráno převezeny pozůstatky zemřelých.
Vlevo od obětního stolu je boční oltář, zasvěcený Panně Marii. S ocha Nejčistšího srdce Panny Marie byla darována 29. září 1907 zdejšímu kostelu p. Marií Suchánkovou. Nad oltářem je obraz sv. Petra, se znázorněním Božího zjevení sv. Petra v Joppe, s ním se můžeme seznámit v Písmu sv. (Sk 10,9 – 16) Na protější straně je oltář Nejsvětějšího srdce Páně a nad ním obraz sv. Pavla. Ten je, stejně jako obraz sv. Petra dílem brněnského malíře Josefa S vítila. Tyto obrazy připomínají patrony našeho kostela, tzn. komu je náš chrám zasvěcen. S ochy našich svatých patronů, tak jak to bývá z vykem ve většině chrámů, nevlastníme. Na horních rámech obrazů sv. Petra a Pavla jsou sochy starozákonních patriarchů, pravděpodobně Abraháma a Jákoba. Oba boční oltáře zhotovil Ondřej S chweigl. Křtitelnice, pocházející z roku 1785 je darem šlechtického rodu Piati. V jeho blízkosti je na zdi upevněno sousoší Boha Otce a dvou andělů. Jejich protějškem je na pravé straně kostela starobylá socha Panny Marie s Ježíškem. S távala na tomto místě do roku 1920, kdy si ji do zámecké kaple vyžádal hrabě Albrecht Dubský. Jak již bylo uvedeno, byla socha Panny Marie Lurdské i s naznačenou jeskyní přemístěna v roce 1986 do venkovního prostoru u hlavního vchodu. Tato socha je darem hraběte Albrechta Dubského z roku 1920. Hovoříme – li o sochách Panny Marie v našem chrámu, pak je pozoruhodný jejich počet i rozmístění. Málo který chrám se může pochlubit hned třemi sochami Kristovy Matky, které jakoby při váděly lysické farníky do náruče S yna ze strany severní, západní i jižní.
Nepřehlédnutelným zdobným prvkem chrámu jsou mozaiková okna. Citace z farní kroniky: str. 81Nová okna v presbytáři v ch rámu lysickém r. 1896. Členové zbožného spolku“ Živého růžence“ v Lysicích – hlavně přičiněním horlitele a kostelního hospodáře Jana Všianského z Lysic - konali mezi sebou sbírku, jejíž výsledek byl tak skvělým, že mohli na zbudování jednoho uměle malovaného okna kostelního pomýšleti. Za obnos docílený275 zl. objednáno u frmy Benedikta Škardy v Brně okno takové s obrazem sv.Petra, kteréž v měsíci červnu 1896 v presbytáři po straně epištolní zasazeno bylo.
Stejný obnos tj. 275 zl. věnovali zbožní manželé Karel a Anna Michelovi z Lysic č. 119, za který zbudováno bylo druhé okno v presbytáři po straně evangelní s obrazem sv. Pavla.
Nová okna v lodi chrámové 1897. By všecka okna v kostele stejná byla, dal vysoce urozený pán patron P. T. Qido, hrabě Dubský v dílně Benedikta Škardy v Brně zhotoviti 2 uměle malovaná okna se znaky hraběcího rodu Dubských v lodi chrámové
a vysoce urozená jeho choť Alžběta hraběnka Dubských roz. h raběnka Kinských jedno okno takové s obrazem bl. P. Marie Pomocnice naproti síni chrámové. Okna byla v dubnu r. 1897 zasazena.
V současné době je však vedle kazatelny okno jiné. Jeden farník si vzpomněl, že když ještě ministroval (narodil se v roce 1924), nechal pan hrabě Dubský asi v letech 1934 – 1938 instalovat vedle kazatelny nové okno, které vyrobila firma S klomalba O. Vačkáře z Brna. Všem bylo divné, že okno není stejné jako protější, ale je v moderním slohu. Důvod výměny okna a přesné datum výměny není znám. Na okně je pravděpodobně znázorněna postava sv. Alberta Jeruzalémského. Ve spodní části okna je nápis: „KE CTI SVÉHO PATRONA věnuje ALBERT HR. DUBSKÝ“
Druhý zápis z lysické farní kroniky str. 151. Páter Jan Horálek, tehdejší lysický farář v roce 1972 napsal: „Mozaikové okno u kazatelny bylo rozbito ještě z let válečných a provizorně otvory zalepeny lepicí páskou. Umělecká řemesla – Sklomalba z Brna – dali okno do původního stavu (7500Kč)“ tolik citace.
S tarobylé kazatelně vévodí socha sv. Dominika – zakladatele kazatelského řádu. Korpus kazatelny je zdoben reliéfy světců stejného řádu – sv. Alberta Velikého a sv. Tomáše Akvinského.
O čtrnácti obrazech křížové cesty víme jen to, že naposledy byly důkladně restaurovány v roce 1971. Po obou stranách hlavního vchodu jsou zpovědní místnosti. Jednu z nich zdobí starobylý obraz „ Uzdravení slepého“, druhou “Ježíš s učedníky v Emauzách“. Před levou zpovědní místností je socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. K dalším pozoruhodnostem lysického chrámu patří stříbrné „pacifikale“ se značnou částkou ostatků svatého Kříže. Podle farní kroniky ze dne 1. 11. 1891 je daroval kněz arcibiskupské kurie u sv.Š těpána ve Vídni P. Msgr. Vilém Michele, lysický rodák. Ostatky jsou opatřeny předepsanou autentikou. Pro svou velikost a úhlednost bývala vystavována k veřejnému uctění vždy v době sváteční, každý pátek, při požehnání a každou neděli odpoledne při konání pobožnosti křížové cesty. Za zmínku stojí i betlem, který je dílem kutnohorského řezbáře Bohumila Beka. V roce 1920 jej kostelu darovali manželé Julie a Albrecht Dubských. S kládá se z 36 sošek, jesliček, stáje a hvězdy. Opravy betléma byly provedeny v letech 1984 a 2005.
K “chrámovým cennostem“ patří i misál tištěný v Norimberku v roce 1499 a misál cisterciátský z roku 1688.
Celý interiér chrámu sv. Petra a Pavla v Lysicích je zapsán v seznamu národních kulturních památek. Je však zapsán i v srdcích mnoha jeho návštěvníků, těch pravidelných i zcela nahodilých, jako jeden z nejhezčích v kraji. Ale skutečná, pravá hodnota každého chrámu nespočívá v jeho starobylosti nebo vzácnosti soch či relikvií I kdyby byly všechny předměty v chrámu z ryzího zlata, ale ten byl liduprázdný, pak by chrám byl pouhým vězením Boha, přebývajícího ve svatostánku.
Jak to dosvědčují i další výroky svatých a moudrých lidí, je každý chrám: místem setkávání se s Bohem, který sestupuje z nebe a přichází naproti člověku v posvátných způsobech. Je to místo setkávání nejen s Bohem, ale i s knězem a se všemi, kteří jsou Duchem svatým sjednoceni v Kristově Církvi, aby se zúčastnili velikonoční oběti Pána, která se zpřítomňuje při každém slavení mše svaté místem, kam věřící chodí nasytit své duše Chlebem věčného života. Zde se člověk nechává obejmout Kristem, aby načerpal duchovní i fyzickou sílu ke službě bližnímu, obětem a k odpouštění pro každodenní obyčejný život. místem, kde při slavení posvátné liturgie, jako předobrazu budoucí, věčné a dokonalé liturgie nebeské, můžeme být svědky i účastníky největšího Božího zázraku – vtělení Krista do posvátných způsobů Chleba a Vína. V nich se člověk setkává se svým Bohem tváří v tvář, i když ta Boží je ještě zahalena závojem tajemství. místem, kde se nebe dotýká země, protože se zde eucharistický Kristu s bytostně a přímo hmatatelně dotýká člověka, aby s ním sdílel svou lásku, aby ho obdaroval svou milostí a tak jej proměňoval ke svému obrazu. S tředem a živým srdcem každého chrámu je svatostánek s Nejsvětější svátostí oltářní. To je nejposvátnější místo, ke kterému se věřící nejdříve obrací, které prvně hledá nejen svýma očima, ale i svým srdcem, aby se svému Bohu mohli klanět, děkovat i prosit, vzdát Mu ch válu, čest i slávu.
VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA V roce 1886 bylo ve farnosti slavnostně vzpomínáno stého výročí pos věcení rozšířeného kostela. Konal se velký průvod obcí za účasti všech tehdejších spolků a cechů, jejichž představitelé nesli své znaky a prapory. Bylo zde zastoupeno i tehdejší bratrstvo Ži vého růžence, na jehož tradice bylo po více jak sto letech opět navázáno. 26. a 27. září 1936 byla konána oslava 150. letého výročí posvěcení chrámu Páně v Lysicích. V sobotu 26. září v 7. hod. měl P. prof. Adámek kázání o dějinách kostela, potom měl svátostné požehnání. V neděli dopoledne byly slavné bohoslužby za účasti katolických spolků a odpoledne po svátostném požehnání akademie v Lidovém domě. 1986 Na připomínku 200. letého výročí posvěcení kostela již od jarních měsíců každou neděli v kostele probíhala duchovní příprava k tomuto výročí a zároveň i poučování o základních pravdách víry jako příprava na svátost biřmování. Vyvrcholení oslav bylo v neděli odpoledne 28. září, kdy administrátor diecéze prelát Ludvík Horký uděloval 85ti mladým lidem svátost biřmování. Byla to slavnost velmi pěkná, především po strán-
ce duchovní. Bylo nádherné počasí, sešlo se mnoho farníků i z okolí, aby oslavili toto výročí. Dechová hudba před kostelem ještě zvýšila tuto slavnostní náladu. Od roku 2006 se každoročně na konci září slaví výročí pos věcení kostela. Po odpolední mši svaté je ve farním dvoře kulturní program s občerstvením.
SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA Slavnost božího Těla se od nepaměti slavila průvodem po Lysicích u jednotlivých oltářů Naposledy v době komunistického režimu se v Lysicích konal po obci prů vod božího Těla 13. června 1971. Byly postaveny čtyři oltáře u Mackových (nyní je zde postaveno nákupní středisko COOP), u sloupu Panny Marie v parku na spodním náměstí, u Němcových ve vratech a u S tejskalových ve vratech. Obnovení průvodu oživil P. František Provazník v roce 1993, kdy byly venku dva oltáře, u Š najdrových a v parku u sloupu Panny Marie. Další dva roky se stavěly oltáře okolo kostela. V jubilejním roce 2000 byla slavnost božího Těla slavena v Oboře pod tenisovým kurtem. Od té doby se slaví tato slavnost ve farním kostele.
BIŘMOVÁNÍ Podle zápisu ve farní kronice se uskutečnilo biřmování: V roce 1777 bylo v Brně zřízeno biskupství. (Citace z publikace vydané při příležitosti dvoustého výročí pos věcení bedřichovského kostela): „Brzy na to bylo v Lysicích biřmování. Asi už dlouho nebylo, protože biřmovanců bylo velké množství z celého okolí. Lysický kostel ještě nebyl rozšířený na dnešní velikost, a proto nestačil pojmout tolik věřících. Biřmování se konalo v aleji u Beraníka, která již v té době stála.“ 1889 S oučasně s generální vizitací uděloval brněnský biskup Dr. František Saleský Bauer svátost biřmování 386 biřmovancům, z toho 237 z Lysic, 92 z Drnovic,17 ze Žerůtek, 19 z Lačnova a 21 ze Š těchova. 1895 Brněnský biskup Dr. František S aleský Bauer uděloval svátost biřmování 354 biřmovancům, mezi nimiž byla i komtesa Felicitas z Dubských. 14. a 15. června 1903 zavítal do Lysic biskup brněnský Dr. František Saleský Bauer, aby vykonal generální vizitaci a udílel svátost biřmování. S vátost biřmování přijalo 474 biřmovanců. Dopoledne byli biřmováni přespolní a odpoledne domácí. 26. října 1910 biskup Pavel hrabě Huyn po slavnostním kázání udělil svátost biřmování chlapcům farnosti lysické. Druhý den v úterý po mši svaté udělil sv. biřmování biřmovankám z lysické farnosti a odpoledne biřmovancům z farnosti bedřichovské.
10. května 1925 udílel Otec biskup THDr. Josef Kupka svátost biřmování biřmovancům a biřmovankám z lysické a bedřichovské farnosti. Bylo jich celkem 600. Při příjezdu byl u fary uvítán zástupci lidové strany, kostelními hospodáři, zástupci spolků a zástupcem patrona. Druhý den byli všichni pozváni na oběd do zámku. Z Lysic odejel Otec biskup do Kunštátu. 5. června 1934 současně s generální vizitací udělil brněnský biskup THDr. Josef Kupka svátost biřmování ve tři hodiny odpoledne chlapcům a ve čtyři hod. dí vkám, 6. června odpoledne uděloval svátost biřmování v Bedřichově. 1972 Poněvadž v některých farnostech diecéze nebylo udělováno již několik desítek let biřmování, rozhodl Otec biskup Msgr. THDr. Karel S koupý ještě za svého života, že se bude udělovat v roce 1972 tato svátost věřícím starším 18 let, vždy na dvou až třech místech v děkanství. Po jeho smrti začal podle stanoveného plánu udělovat tuto svátost kapitulní vikář Ludvík Horký. V Lysicích přijalo svátost křesťanské dospělosti 379 biřmovanců v neděli 8. října po mši svaté, kterou sloužil sám prelát Ludvík Horký. Z lysické farnosti bylo u biřmování více než 200 biřmovanců, ostatní byli z farnosti Bedřichov, Černovice, Dlouhá Lhota a Černá Hora. V sobotu 10. září 1977 uděloval Jeho Milost prelát Ludvík Horký, kapitulní vikář brněnský 90 biřmovancům z naší farnosti svátost „ posilnění ve víře“. 28. září 1986 administrátor diecéze prelát Ludvík Horký uděloval 85.ti mladým lidem svátost biřmování. Při udělování svátosti biřmování bylo přítomno 18 kněží. 27. září 1992 udělil Otec biskup Msgr. Vojtěch Cikrle 100 věřícím (67 farníků a 33 z jiných farností) svátost biřmování. Při udělování svátosti byly přítomny tři desítky kněží. Po mši svaté vedl Otec biskup s farníky neformální besedu. 18. červen 2006 Přípravu na biřmování prováděli pozvaní kněží formou přednášek a besed. Na biřmování přislíbil přijet biřmovat Otec biskup Vojtěch Cikrle, ale z důvodů nemoci ho musel zastoupit kanovník Václav Slouk. Bylo biřmováno 32 věřících.
MISIE Od 5. do 15. června 1913 provedli Redemptoristé z Brna první misie v lysické farnosti. Přes počáteční nedůvěru se misií zúčastnilo přes 2000 farníků. Na upomínku prvních misií byl před kostel umístěn dřevěný kříž. Od 15. do 16. března 1924 se konaly druhé misie, které vykonali členové Tovaryšstva Ježíšova na povznesení ducha života. Byl zhotoven nový kříž, náhradou za poškozený z roku 1913. Od 22. do 30. března 1931 Klement Žůrek, premonstrát z Nové říše, vykonal svaté misie za dosti hojné účasti asi 1200 účastníků. S vaté přijímání přijalo asi 1800 farníků. P. Žůrek velmi horlivě pracoval po celý týden a v časových přednáškách snažil se probudit zájem o vyšší statky. Od 16. do 24. prosince 1940 byla v Lysicích svatá misie, kterou vedli P. Vojtěch Metelka a P. Jan Trneček. Účast na misiích byla veliká. Bylo vykonáno 3500 sv. zpovědí a 4000 sv. přijímání. Misie byly zakončeny svěcením misijního kříže, průvodem s hudbou po Lysicích za neobyčejné účasti.
FARA Jak je uvedeno v úvodu, fara se připomíná od roku 1390. Ze záznamů ve farní kronice můžeme vyčíst, že o farní budovu, hospodářské objekty, dvůr a zahradu bylo vždy starostlivě pečováno. Podle potřeby se opravovaly nebo budovaly jednotlivé objekty, udržovaly se střechy, vzhled budov a občanské vybavení farní budovy. Za posledních deset let bylo na lysické faře mimo jiné opraveno nebo zbudováno: V letech 2003 – 4 byla opravena venkovní fasáda. Na jaře 2006 se na dvoře postavila letní pergola pro různá letní setkávání. 2007 Byla dokončena přestavba bývalých hospodářských budov na víceúčelový areál. Z bývalých chlévů a konírny vznikl stylový prostor pro setkávání věřících, ale i ostatních obyvatel lysické farnosti. S tavebními úpravami vznikl prostorný sál, kuchyňka a sociální zařízení. S ál se zachovalým klenutým stropem má kapacitu 50 osob. V sále jsou stylové stoly a lavice, osvětlení, ozvučení, přípojka na satelit a internet, ústřední topení, krbová kamna a zázemí pro podávání občerstvení. Byl též stylově upraven prostor pod bývalou kolnou a vydlážděn vjezd na faru. 2008 Pokračovaly práce na úpravě farního dvora. Do středu dvora byl instalován dětský koutek, osazen pískovištěm a houpačkami. Do prostoru dvora se vchází bočním vchodem po schodech se zábradlím vyústěným za hlavní vchod do kostela. Tyto venkovní prostory se sálem byly na lysickou pouť požehnány boskovickým děkanem P. Miroslavem Š udomou. 2009 Při venkovní zdi bylo zbudováno WC. Nový sál začaly využívat matky s dětmi. Jejich časové požadavky ale nebylo možné plně uspokojit, protože sál byl určen především pro jiné akce, spojené s občerstvením, například „Poděkování za úrodu“, soutěž „ Veselé harmoniky,“ „Slavnost posvícení kostela“ a další. Proto byl zahájen nový projekt v prostorách staré sýpky, k de vznikne sál pro děti a jejich volno časové programy. Zednických prací se ujala firma Rudolfa S pohnera. Kovové schody do poschodí vyrobil pan Vladimír Fojt z Bedřichova. 2010 Rok byl zahájen slavnostním otevřením horního sálu s příslušenstvím. Po bohoslužbě a za přítomnosti poslance Jana Husáka, který se zasloužil o finanční pomoc z nadace ČEZ, byl sál předán do užívání Mateřskému centru „ Jablíčko“, které má na využívání objektu uzavřenou prozatímní nájemní smlouvu. V prvním patře farní budovy se provedlo zateplení všech místností. 2011 Bylo započato s vybudováním budovy technického zázemí, potřebné pro garážování vozidla a k výdeji občerstvení při jednotlivých venkovních kulturních akcí. 2012 Byla dokončena a zkolaudována budova technického zázemí a provedena generální oprava kanceláře. Podle potřeby se pokračuje v drobných opravách farního kostela i fary za hojného finančního přispění a brigádnické výpomoci ochotných farníků.
Kurendou č. 1/97 pag. 3 bylo nařízeno, by ze všech farností diecéze předložen byl seznam kaplí, soch, Božích muk, křížů polních i jiných památností v jednotlivých farnostech stávajících. Na základě toho nařízení byl sestaven seznam tento: V obvodu Lysic: Č.
Předmět
1.
Kaple v zámku P. Marii Pomocnici zasvěcená s mešním induktem. Kaple nad hraběcí kryptou vedle hřbitova, zasvěcená Pozdvižení sv.Kříže s mešní induktem, postavená nákladem Emanuela hr. Dubského. Kříž železný na kostelním náměstí, blíž faře, s nápisem: „ Na památku tisícileté slavnosti příchodu sv. apoštolů Cyrilla Metoda do Moravy a pokřestění našich slovanských praotců. Dne 5. července 1863“. Kříž ten postaven nákladem občanů Lysických. Kříž železný u „ kamene neb „ u lípy“ u okresní silnice z Lysic směr k Pohodlí vedoucí, postaven nákladem Emanuela hr. Dubského a jeho choti Mathildy roz. hr.Žerotínové r.1833. Kříž železný u silnice z Lysic k Černé Hoře na hranici katastrů Lysic a Bořitova, nákladem Antonie hraběnky z Dubských zbudován r. 1822. Kříž železný u silnice z Lysic k Černé Hoře (u cesty do Žerůtek) vedoucí, postaven nákladem manželů Emanuela a Josefy Jaškových z Lysic č. 32 roku 1873. Kříž železný, starý, bez všeho nápisu v údolí ke střelnici vedoucí (pod samou střelnicí). Postaven asi v roce 1820. Kříž kamenný u sýpky v Lysicích (u Kubíčkových č. 283) vedle cesty do Žerůtek vedoucí, postaven místo starého, již sešlého kříže dřevěného nákladem Marie a Jana Markových v roce 1895. Kříž dřevěný, s obrazem sv. Marka evangelisty na cestě k Žerůtkám. Do 25. dubna 1800 stál kříž ten na vrcholu kopce tak zvaného „Marek“, kteréhož dne byl přenesen pod kopec na nynější stanoviště.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Poznámka
S věcena biskupem Dr. Františkem S aleským Bauerem 28. října 1884.
Byl v červnu 1899 nákladem nejmenovaného dobrodince a dodatkem z kostelního jmění (5 zl.) pozlacen a důkladné obnoven od zdejšího Josefa Volfa a dále několikrát opravován, naposledy 2005, kdy byl při opravě náměstí přesunut blíže ke kostelu.
Nápis na kříži: Iz 29,13 Tento lid mě ctí rty, ale jejich srdce je ode mne daleko. Opravován 1966, 2011.
Podle ústního podání mělo na tomto místě dojít k nějaké tragedii. Kříž byl pos věcen Msgr. Vilémem Michele dne 29. září 1895. Kříž ten pochází z dílny p. Cihláře z Černé Hory.
Protože byl kříž sešlý, darovala rodina Markových z Lysic 142 nový dřevěný. Za hojné účasti věřících byl 31. 7. 1927 posvěcen Msgr. Krchňákem a prof. Adámkem. Opravený v roce 1994.
10. Kříž dřevěný, poblíž hospodě na Perné na kraji pole, zbudován od manželů Františka a Anny Klímových, výměníků na Perné r. 1893. S věcen farářem lysickým Rudolfem Reitterem 24. 9. 1893. 11. S ocha bl. P. Marie na náměstí lysickém. Zde stála od pradávna socha kamenná, která v r. 1807 byla obnovena. Roku 1853 byla stará již sešlá socha odstraněna a postavena nynější nová socha nákladem jmění obecního. 12. S ocha Jana Nepomuckého z kamene (opuky) na kostelním náměstí, (u kašny) bez nápisu.
5. září 1937 byl sešlý kříž nahrazen novým kamenným, který darovali manželé Novotní z Perné a posvěcen děkanem Mazalem z Bořitova.
Byla několikrát opravovaná, naposledy v roce 2012, nákladem městyse Lysice.
Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána a přemístěna do rohu kostelního náměstí ke kašně a roku 1923 postavena nad rybníkem na Horním náměstí. Byla opravena 1975 a v r. 1990 lysickým rodákem panem Jaroslavem Vaňkem a požehnána 2. 6. 1990 P. Janem Horálkem. 13. S ocha sv. Jana Nepomuckého, kamen- Protože byla poškozena, je uložena ve ná na kopci u cesty do Drnovic vedou- výkopu vedle postavce a nahrazena socí, dle nápisu na zadní straně podstav- chou litinovou. ce vyrytého pochází z r. 1594, byla opravena správou velkostatku lysického r. 1832 a r. 1883. 14. S ocha sv. Víta, kamenná na cestě Opravena v roce 1938 a v roce 1990. Nez Lysic k Pohodlí, postavena manželi známými vandaly byla poškozena tak, že Františkem a Františkou Hlaváčkový- se již nedala opravit. Byla nahrazena litimi z Lysic r. 1871. novým křížem, který byl požehnán P. Slavomírem Bedřichem. 15. S ocha sv. Antonína Paduánského, kamenná blíž k Lysicím, na cestě k Černé Hoře, dle nápisu na podstavci vyrytého obnovena nákladem obce lysické r. 1870.
S ochy sv. Jana Nepomuckého: S v. Jan Nepomucký (vlevo) – nachází se na Horním náměstí S v. Jan Nepomucký (vpravo) – nachází se na kopci u cesty do Drnovic
Úřad městyse Lysice nechal všechny kříže v katastru Lysic opravit panem Vladimírem Ondrou v roce 2011.
Ve správě lysické farnosti je pohřební kaple s hrobkou rodiny Dubských a hrobka hraběnky Nimpschové. POHŘEBNÍ KAPLE S HROBKOU Na hřbitově je kaple, pod níž se nachází hrobka rodiny Dubských. Byla postavena nákladem hraběte Emanuela Dubského v roce 1881. Do hrobky byly 6. 12. 1881 ve čtyři hodiny ráno z klenuté hrobky pod lysickým kostelem převezeny pozůstatky zemřelých členů rodiny Piattiů a rodiny Dubských, kteří zemřeli do roku 1881. Kaple byla pos věcena 29. října 1884 brněnským biskupem Františkem Bauerem. Pan biskup sloužil rekviem za zemřelé z obou hraběcích rodin. Je zasvěcena Povýšení svatého Kříže. Dne 10. listopadu 1884 byla na základě mešní licence, udělená biskupskou konsistoří, sloužena mše svatá místním farářem za přítomnosti hraběcí rodiny. Mše svatá mohla být sloužena i při jiných příležitostech. V roce 1962 byla kaple rozhodnutím MNV Lysice přebudována na obřadní síň (odstraněny všechny sochy a oltář), která však nenašla uplatnění. Kaple s hrobkou byly nákladem farnosti a s přispěním památkové péče opraveny v letech 2000 – 2002, ale vnitřek kaple již obnoven nebyl. Objekt je ve správě lysické farnosti.
HROBKA HRABĚNKY KAROLI NY NIMPSCHOVÉ CHARAKTERIS TIKA S TAVBY Jedná se o zapsanou kulturní památku, novogoticky upravenou, která je součástí areálu hřbitova v Lysicích. Je ve správě lysické farnosti. Předmětná hrobka je přízemní zděná budova o půdorysných rozměrech 3,8 x 5,7m. Hřeben střechy je ve výšce 6,4m nad úrovní terénu. Fasáda je z režného zdiva, prolomena pravoúhlým vchodem s profilovaným ostěním a s vybranými rohy. Nad vchodem je kruhová roseta s profilovaným ostěním. Š tít stupňovitě zalamován. Ve vrcholu jednoramenný kříž. Vnitřek hrobky je omítnut. V roce 2008 byla navržena obnova hrobky, konkrétně statického zajištění a souvisejících oprav (střešní plášť, statické zajištění základů a obvodová drenáž, opravy nosného zdiva a klenby). Projekt pro dotaci JmK – havarijní fond – zpracoval ing. R. Veselý.
Tyto opravy byly provedeny v roce 2010, v roce 2011 bylo provedeno restaurování vstupního portálu - terakotového okna ve štítu a osazení kamenných prvků a opukové stříšky na ozubení štítu. OSOBNOS T KAROLINY NIMPS CHOVÉ Hrobka byla postavena v roce 1870 pro tetu hraběnky Matyldy Dubské, rozené ze Žerotína, manželky Emanuela Dubského. S vobodná paní Karolina Nimpschová zemřela 13. května 1861. Do hrobky byly její pozůstatky přeneseny až po dobudování hrobky. Uvedená dáma, nemaje žádných bližších příbuzných, věnovala Dubským velmi solidní finanční obnos. Je nasnadě, že nejen rodinná vazba a příbuzenský vztah vedly majitele panství k výstavbě hrobky pro jednu osobu.
Na náhrobku je vytesán nápis: Její excelence Carolina hraběnka Nimpschová rozená hraběnka a paní Zierocká z Lilgenau Vyznamenání kamenného kříže a Dáma Narozená 21. 5. 1777 Zemřela 13. 5. 1861 Zpracováno podle: 1.) předlohy S polečenství živého růžence v Lysicích z roku 2002 2.) farní kroniky farnosti Lysice 3.) knihy Phdr. Fr. Zřídkaveselého LYS ICE 1308 – 2008 – vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s městysem Lysice Prosinec 2013
