Historická autenticita versus moderní duch města a jeho turistická atraktivita

Historická autenticita versus moderní duch města a jeho turistická atraktivita

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..........................................................

Podpis

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Zdeňku Burešovi, Ph.D. za jeho pomoc a odborné vedení při tvorbě této práce. Děkuji také všem respondentům, kteří si našli čas a odpověděli na mé dotazy. Ráda bych také vyjádřila poděkování mé rodině, která mě během vzniku této práce po všech stránkách podporovala.

Copyright© 2012 Jarošová Kateřina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Historická autenticita versus moderní duch města a jeho turistická atraktivita Bakalářská práce

Autor: Kateřina Jarošová Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Jihlava 2012

Abstrakt JAROŠOVÁ, Kateřina: Historická autenticita versus moderní duch města a jeho turistická atraktivita. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení vzniku moderní architektury v historickém prostředí města Prahy a jejím vlivu na autentickou atmosféru a turistickou atraktivitu města. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vznikem a historií Prahy, mapuje jednotlivá architektonická období a vznik památek v Praze napříč staletími. V této části práce jsou také popsány změny v historickém prostředí města v posledních letech a uvedeny konkrétní příklady moderních staveb v Praze. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením, které je zaměřeno na historickou a moderní architekturu v Praze a její turistickou atraktivitu. Výsledky výzkumu jsou prezentovány pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení. Klíčová slova: Praha, historie, moderní architektura, turistická atraktivita

Abstract JAROŠOVÁ, Kateřina: Historical autenticity versus modern spirit of the town and its tourist attractiveness. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. The department of tourism. Supervisor: Ing. Zdeněk Bureš, Ph.D. Bachelor’s degree. Jihlava 2012. The bachelor thesis is centred on evaluation of origin of the modern architecture in the historic surroundings of Prague and its influence on the authentic atmosphere and the tourist attractiveness of the city. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part deals with the origin and the history of Prague, describes particular architectonic period and the origin of historical sights in Prague throught the centuries. In this part there are also described the changes in the historical environment of the city in recent years and there are mentioned concrete examples of modern buildings in Prague. The practical part deals with the questionnaire survey which is focused on historical and modern architecture in Prague and its tourist attractiveness. The research results are presented using the graphs, tables and a verbal evaluation. Keywords: Prague, history, modern architecture, tourist attractiveness

Předmluva Praha, metropole České republiky. Do dnešní podoby se vyvíjela celých jedenáct století. Již od nepaměti je toto město sídlem českých panovníků, králů i císařů. Největší rozkvět zažila Praha za vlády císaře Karla IV., který si toto město zamiloval. Díky jeho náklonnosti k tomuto městu můžeme dnes v Praze obdivovat mnoho unikátních historických staveb, jako je např. Karlův most, domy na Malé Straně nebo Nové Město pražské. Praha je právem nazývána jedním z nejkrásnějších měst Evropy. V období Rakousko- uherské říše se stává hlavním centrem Vídeň, Praha je tak uchráněna většího architektonického přestavování historických staveb. Díky tomu si zachovala unikátní historický obraz, který dává vyniknout staleté historii města. Také během druhé světové války nebyla Praha naštěstí příliš poničena, na rozdíl od jiných evropských měst. A právě tato jedinečná atmosféra, kterou si Praha dokázala i po staletích zachovat, je jejím nejcennějším bohatstvím. Vždyť právě zachovalé historické památky, unikátní atmosféra Starého Města, Pražský hrad a historické centrum města, které bylo vyhlášeno památkovou rezervací UNESCO, to vše dohromady tvoří jedinečný celek, který ročně přiláká miliony turistů z celého světa. V roce 2011 byla Praha šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy. To dokazuje, jak velký význam má Praha pro cestovní ruch v České republice. Bohužel v posledním desetiletí je právě tato jedinečná atmosféra města v ohrožení. Děje se tak díky stále rozsáhlejším stavebním aktivitám, které zasahují i do samotného historického středu města, který je pro cestovní ruch a atraktivitu Prahy tolik důležitý. Každá novostavba nebo plánovaný projekt v tomto prostředí je pozorně sledován odbornou i laickou veřejností. V posledních letech se vedou diskuze hlavně na téma, jak mají tyto novostavby vypadat, nakolik mají respektovat své okolí nebo zda se vůbec do dané lokality hodí. Odborníci, kteří se sdružují v Klubu Za starou Prahu, se domnívají, že současná architektura patří i do historického prostředí města. Vždyť architektura Prahy se vyvíjela v každém století existence města a tento trend nelze přerušit nebo dokonce zastavit. Zároveň s tím se však pojí velké nebezpečí, aby nově vzniklé stavby příliš nepřetvářely dosavadní historickou hodnotu místa. Již z tohoto důvodu nelze architekty jakožto autory nových staveb zbavit odpovědnosti za to, jak bude jejich stavba

v historické lokalitě působit. Každý nový projekt by měl plně respektovat autenticitu místa a záměrně do ní nezasahovat. Tento názor však nevylučuje, že by v Praze nemohly vzniknout architektonicky kvalitní stavby a nové dominanty, vždy se však musí snažit se svým okolím splynout. Jak uvádí i odborníci z Klubu Za starou Prahu, vždy jde jen o to, zda chceme prostředí umocnit nebo jen přetvořit. Nutno však dodat, že pro řadu míst by takové přetvoření znamenalo výraznou ztrátu jejich vlastní identity, a tím také turisté atraktivity. Bohužel v posledních letech se zdá, že ty špatné projekty, které právě tyto hodnoty nerespektují, v Praze převažují. Nelze to však vztahovat na všechny novostavby, které v Praze vznikly, a zanevřít tak na současnou architekturu jako takovou. Vždy je třeba hledat i pozitivní příklady, které jsou hodny následování. I z tohoto důvodu uděluje každoročně Klub Za starou Prahu cenu za novou stavbu v historickém prostředí, které se podařilo tento problém zdárně vyřešit. Zachování historické autenticity města je pro cestovní ruch v Praze naprosto klíčové. Turisté obdivují zachovalé historické stavby, staré třeba pět set let, rádi se procházejí křivolakými uličkami Starého Města, ve kterém můžou vstřebávat přímo magickou atmosféru staleté historie Prahy. Pro cestovní ruch je taková atmosféra něco naprosto unikátního, o co je třeba neustále pečovat. V dnešní době však není situace právě nejpříznivější, vedou se neustálé spory mezi soukromými developery a ochránci Prahy. Právě soukromí investoři neustále tvrdí, že Praha nové moderní stavby potřebuje. Za jejich jednáním se však často skrývají zcela jiné motivy- postavit co největší budovu na co nejlukrativnějším místě. Jejich cílem však není doplnit architekturu Prahy o zajímavé a originální stavby, nýbrž na daném pozemku co nejvíce vydělat. Pokud se však někdo proti takovému jednání postaví, je poté osočován, že chce bránit dalšímu rozvoji Prahy a z historického středu města vytvořit skanzen. Otázkou však zůstává, zda jsou právě jejich projekty na kancelářské budovy přínosem a dokážou město oživit. Výsledek je spíš opačný, protože v těchto budovách nikdo nebydlí, městské jádro se tak stává mrtvým územím. Vznikají bezduché a neoriginální stavby, které pomalu ztrácejí svůj význam a jsou nahrazovány nevhodnými novostavbami. Tento trend je však neudržitelný. Z dlouhodobého hlediska se totiž taková přeměna města negativně projeví na cestovním ruchu. Pokud bude Praha

nadále takové aktivity podporovat, bude kvůli špatným projektům přicházet o svůj jedinečný „genius loci“, který do Prahy láká tolik turistů. Pokud se tato atmosféra postupem času z města vytratí, turisté do Prahy přestanou jezdit. V konečném důsledku bude tato situace špatná pro všechny- Praha přijde o svou jedinečnou atmosféru, investoři budou mít svoje budovy prázdné a prodělají tak všichni. Musíme si uvědomit, že ztracené kulturní hodnoty už nelze vrátit zpět a podle toho se také chovat, i s ohledem na budoucí generace.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 16 1. HISTORIE MĚSTA PRAHY ..................................................................................... 17 1.1 Přírodní podmínky .................................................................................................... 17 1.1.1 Geologie ............................................................................................................. 17 1.1.2 Vodní toky.......................................................................................................... 18 1.1.3 Terén .................................................................................................................. 18 1.1.4 Příroda ................................................................................................................ 19 1.2 Nejstarší osídlování území Prahy ............................................................................. 20 1.3 Vznik města Prahy .................................................................................................... 21 1.3.1 První zmínky o Praze ......................................................................................... 23 1.3.2 Jak získala Praha své jméno ............................................................................... 24 1.4 Vznik měst pražských ............................................................................................... 24 1.4.1 Staré Město......................................................................................................... 25 1.4.2 Malá Strana ........................................................................................................ 25 1.4.3 Hradčany ............................................................................................................ 26 1.4.4 Nové Město ........................................................................................................ 26 1.5 Spojení měst pražských ............................................................................................ 27 1.5.1 Vznik Velké Prahy ............................................................................................. 28 2. ARCHITEKTURA PRAHY ....................................................................................... 29 2.1 Románský sloh .......................................................................................................... 29 2.2 Gotika........................................................................................................................ 30 2.3 Renesance ................................................................................................................. 30 2.4 Baroko ....................................................................................................................... 31

2.5 Architektura 19. století ............................................................................................. 32 2.5.1 Klasicismus ........................................................................................................ 33 2.5.2 Romantismus ...................................................................................................... 33 2.5.3 Historismus ........................................................................................................ 33 2.6 Architektura 20. století ............................................................................................. 34 2.6.1 Secese ................................................................................................................. 35 2.6.2 Kubismus............................................................................................................ 35 2.6.3 Konstruktivismus ............................................................................................... 35 2.6.4 Funkcionalismus ................................................................................................ 36 2.6.5 Socialistický realismus ....................................................................................... 37 3. PROMĚNY PRAHY .................................................................................................. 38 3.1 Klub Za starou Prahu ................................................................................................ 38 3.2 Stavební proluky ....................................................................................................... 39 3.3 Architektonicky ceněné stavby ................................................................................. 40 3.3.1 Tančící dům ........................................................................................................ 40 3.3.2 Palác Euro .......................................................................................................... 41 3.3.3 Main Point Karlín ............................................................................................... 42 3.4 Architektonicky kritizované stavby .......................................................................... 43 3.4.1 Palác Myslbek .................................................................................................... 43 3.4.2 Charles Square Center ........................................................................................ 44 4. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...................................................................................... 45 4.1 Dotazník na moderní architekturu v Praze obecně ................................................... 46 4.1.1 Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................ 46 4.2 Dotazník ke konkrétním stavbám ............................................................................. 60 4.2.1 Zhodnocení dotazník Tančící dům ..................................................................... 61

4.2.2 Zhodnocení dotazník Palác Myslbek ................................................................. 69 4.3 Zhodnocení výsledků dotazníkového šetření ............................................................ 77 5. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 81 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 86

Seznam zkratek NPÚ Národní památkový ústav

Úvod Téma mojí bakalářské práce se zaměřuje na srovnání historické autenticity a moderní podoby Prahy a jejich vlivu na turistickou atraktivitu. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má na atraktivitu historická architektura města a v jakém je vztahu s moderní architekturou. Cílem mého výzkumu je zjistit, zda je pro turistickou atraktivitu Prahy důležité, aby byla v jejím historickém středu výrazně zastoupena moderní architektura, nebo zda turisté preferují zažít atmosféru města vyrůstajícího ze své tisícileté tradice bez přítomnosti výrazných projevů moderní architektury. Toto téma jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že mne velice zaujalo srovnání historické prostředí města a moderní architektury. Prostřednictvím své bakalářské práce bych chtěla s tímto tématem seznámit i širší veřejnost. Domnívám se, že právě v dnešní době je velice aktuální. Během hledání a studia informací k tématu mé bakalářské práce jsem se blíže seznámila se současnou situací kolem historických památek v Praze a velice mne toto téma zaujalo. I já jsem velkým milovníkem historické Prahy, a musím říci, že jsem byla mnohdy velice překvapena, jaké záměry a plány byly pro Prahu zamýšleny. Dle mého názoru je velice dobře, že ne všechny byly uskutečněny. Byla bych velice ráda, kdyby moje bakalářská práce pomohla zvýšit povědomí o současné situaci v Praze také mezi širší veřejností. V teoretické části práce se věnuji samotnému vývoji Prahy, postupnému osídlování území, vzniku jednotlivých částí Prahy a architektonickému vývoji napříč staletími. Ráda bych tímto způsobem vyzdvihla historickou hodnotu jednotlivých památek v Praze. Další kapitolou jsou proměny Prahy v posledním desetiletí. V závěru práce se zaměřuji již na konkrétní moderní stavby, které v nedávné době v Praze vznikly. V praktické části jsou prezentovány výsledky dotazníků, které se zaměřují na historickou a moderní architekturu v Praze, jejich turistickou atraktivitu a také na konkrétní moderní architekturu v historickém prostředí města. Pomocí dotazníkového šetření bych ráda zjistila, jaký názor mají na tyto stavby samotní návštěvníci Prahy a zda se jim moderní architektura v Praze líbí či nikoliv. Výsledky tohoto průzkumu jsou interpretovány pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení.

16

Teoretická část 1. Historie města Prahy 1.1 Přírodní podmínky Dávné počátky osídlení území dnešní Prahy a jejího okolí svědčí o tom, že si všechny zde sídlící kmeny, národy a kultury uvědomovaly jedinečnost její polohy. Leží v těžišti pohraničními horami vymezené České kotliny na naší největší řece Vltavě, a zároveň nabízí nejpříznivější možnost jejího překročení. Vyznačuje se příjemným klimatem, dostatkem úrodné půdy i vody, návršími vhodnými k obraně a má mnohé další vlastnosti a přírodní zdroje, jejichž užitečnost se někdy ukázala až později. (Hrůza, 2003, str. 5)

1.1.1 Geologie Praha patří mezi města, jejichž utváření výrazně ovlivnily přírodní podmínky. Nejstarší horniny na pražském území existují již 640 milionů let. Tyto horniny vznikaly z půl miliardy let existujících usazenin prahorního moře, díky tlaku a nárazu pevninských bloků se postupem času zprohýbaly a přetvořily. Horniny z této doby jsou také základem návrší, mezi nimiž řeka Vltava do města vstupuje i město opouští. (Hrůza, 2003, str. 6) Po dalších desítkách milionů let se území Prahy znovu ocitlo na dně moře, zprvu chladnějšího, po posunech kontinentů posléze teplého a nakonec tropického moře. Do této doby spadá vznik křemenců, břidlic, vápence s velkým množstvím zkamenělin a dokonce pozůstatky korálových útesů, které tvoří např. základ návrší Zlíchova. Světově významnou lokalitou je z tohoto pohledu Barrandov, který patří k rozsáhlé chráněné krajinné oblasti Českého krasu jihozápadně od Prahy. (Hrůza, 2003, str. 6) Výrazné geologické stopy zanechaly dávná zemětřesení a tlaky zemské kůry. Důkazem toho je tzv. „pražský zlom“ od Hloubětína přes můstek a Motolské údolí až po Beroun, s nímž se musela na několika místech vyrovnat stavba pražského metra. 17

Před 95 miliony let bylo území znovu zalito subtropickým mořem, které po sobě zanechalo několik stovek metrů silné usazeniny pískovců, opuk a jílů, které se později staly vhodným stavebním materiálem v počátcích města. (Hrůza, 2003, str. 7)

1.1.2 Vodní toky Koncem třetihor zhruba před 2 miliony let je pražské území geology popisováno jako mírně zvlněná krajina s širokými údolími vodních toků. Takto také vstupuje do tzv. čtvrtohor, kdy se hlavním tokem stává dnešní řeka Vltava. Ta ovšem tekla přes 100 metrů výše než dnes a zanechala po sobě štěrkopískové náplavy u Suchdola a Lysolaj. (Hrůza, 2003, str. 7) Naproti tomu, v poslední době ledové tekla řeka Vltava o 2 metry níže než dnes a pak teprve vytvořila štěrkopískové nánosy v místě Starého Města, Manin nebo Karlína. Dle Hrůzy (2003, str. 8) se také archeologové domnívají, že by pod těmito nánosy mohly být skryty stopy nejstaršího pravěkého osídlení při vltavských březích. Kromě hlavního toku řeky Vltavy se na modelaci území města Prahy podílely z velké části také její přítoky. Některé z nich mohly existovat již v období třetihor. Na dnešním pražském území je největším přítokem Berounka, kromě ní bylo napočítáno také několik desítek potoků. Největší z nich (Rokytka, Botič, Šárecký potok) mají délku přes 30 km. Na dnešním území města je zachováno 32 rybníků a 3 novodobé vodní nádrže- Hostivař s plochou 35 ha, Džbán s 12 ha a Jiviny s 9 ha. (Hrůza, 2003, str. 8)

1.1.3 Terén Pro urbanistické utváření města má největší význam složitý a bohatý reliéf terénu. Výškové rozdíly na území hlavního města přesahují 200 m, řeka Vltava opouští Prahu v Podbabě na úrovni 176 metrů, zatímco na levém břehu na návrší Kopanina u Stodůlek činí nadmořská výška 391 metrů a na návrší Teleček u Sobína 397 m. 18

Reliéf terénu se přitom neprojevuje pouze v rámci celého pražského prostoru, ale i přímo v historickém jádru města. Staroměstské náměstí leží v nadmořské výšce 193 m, hlavní novoměstský prostor Karlovo náměstí leží na kótě 204 m, Karlov jako nejvyšší místo Nového Města leží na kótě 235 metrů. V siluetě historického jádra se na pravém břehu na téměř 50 metrů vysokém skalním ostrohu tyčí Vyšehrad s kótou 227 m. Další dominantou historického jádra města je na pravém břehu vrch Vítkov s kótou 262 m. Na levém břehu řeky je hlavní dominantou samozřejmě Pražský hrad na kótě 258 metrů. Věž katedrály sv. Víta sahá ještě o sto metrů výše. Vrch Petřín je ještě o sedmdesát metrů vyšší, dosahuje nadmořské výšky 330 metrů. (Hrůza, 2003, str. 10) V pásmu předměstí z 19. století se již nadmořské výšky pohybují vesměs nad 220 metrů. Náměstí Míru má kótu 245 metrů, ale v kotlinách ležící centra Dejvic a Vršovic pouze 219 metrů. Další pásmo pak tvoří zahradní předměstí, z nichž nejvýše leží Ořechovka a Baba, a to ve výšce 270- 280 m, Barrandov dokonce na výšce 320 metrů. Lokality Jižního Města se pohybují nad 300 m, Jihozápadní Město dokonce na výšce 320 až 380 metrů. Rozličnému terénu tak vděčí Praha nejen za své přírodní a architektonické dominanty. Velice důležité je také členění městské zástavby do přirozených celků jednotlivých čtvrtí, vymezených přírodními hranicemi toků, údolí a svahů. S tím souvisí také tvorba zeleně, parků a zahrad, které vznikaly na strmějších svazích a jiných pro zástavbu nevhodných plochách. (Hrůza, 2003, str. 11)

1.1.4 Příroda V minulosti poskytovalo území města díky přírodním podmínkám mnoho materiálů vhodných ke stavbě. Kromě dřeva byla velmi důležitá cihlářská hlína. Některé prameny uvádějí, že pálené cihly se v Praze začaly používat už ve 13. století. Jak uvádí Hrůza (2003, str. 11), z hornin se nejprve využívala opuka, která se velmi výrazně uplatnila na románských stavbách a plastikách. Pro stavby na Pražském hradě a jeho okolí se dovážela opuka ze sousedního vrchu Petřín. Jako obranu proti zvětrávání se velmi brzy začaly používat omítky z vápna, které se na území města pálilo. 19

Pro plastickou výzdobu gotických staveb se hojně využíval pískovec, který se do města dovážel od Českého Brodu a z Nehvizd. Jako velmi pevný materiál se také osvědčily prvohorní křemence, růžové slivenecké mramory získaly oblibu u barokních sochařů. Díky značné rozloze má Praha na vlastním území i těsně za hranicemi velké množství přírodních lokalit, které vynikají vysokou přírodní hodnotou. V posledních letech bylo na území Prahy vyhlášeno 11 přírodních parků, mezi něž patří Botič- Milíčov, Říčanka, Radotínsko-chuchelský háj, Šárka- Lysolaje, Drahaň- Trója, Hostivař- Záběhlice, Rokytka, Modřanská rokle, Košíře- Motol, Klánovice-Čihadla, Prokopské a Dalejské údolí. Kromě toho existuje na území města 88 chráněných oblastí, pět z nich je v kategorii národních přírodních památek (Barrandovské skály, Dalejský a Lochkovský geologický profil a další). Dále je na území chráněno 15 přírodních rezervací, některé z nich jsou totožné s přírodními parky. Mimořádnou kulturní a přírodní hodnotu představují také historické zahrady Pražského hradu a barokních paláců, Královská obora, Hvězda a mnoho dalších. K ochraně byla vybrána také řada památných stromů. (Hrůza, 2003, str. 12)

1.2 Nejstarší osídlování území Prahy Zhruba 4 tisíce let př. n. l. se na území Prahy začali trvale usazovat první zemědělci, kteří hledali úrodná a méně zalesněná pole. Pro tuto dobu jsou charakteristická opevněná výšinná sídliště, mezi která patřil Vyšehrad či Šárka. (Hrůza, 2003, str. 14) V 10. - 7. století př. n. l. se osídlení přesouvalo blíže k vltavským břehům, jak o tom svědčí mnohé archeologické nálezy z okolí Pražského hradu. Koncem 4. století vstupují na pražské území od jihozápadu Keltové. Ti si vybudovali na pravém vltavském břehu nad původním soutokem Vltavy s Berounkou oppidum- jedno ze svých nejrozsáhlejších opevněných sídel.

20

Kolem počátku našeho letopočtu sílí na našem území tlak ze strany germánských kmenů a zároveň styky s jižnějšími římskými provinciemi. Svědčí o tom nálezy několika germánských osad s desítkami železářských pecí, např. na mohutně opevněném návrší dejvické Baby. (Hrůza, 2003, str. 16- 17) První Slované se na území usadili během 5. a především 6. století našeho letopočtu. Nejdůležitějším prvkem slovanského osídlení byla opevněná sídliště, nazývána též hradiska nebo hradiště. Severně od Prahy se nacházelo významné sídliště Budeč, které sloužilo jako původní sídlo Přemyslovců až do konce 9. století. Nakonec se jako strategicky nejvýhodnější prosadila poloha dnešního Pražského hradu. (Hrůza, 2003, str. 20)

1.3 Vznik města Prahy Dle Janáčka (1968, str. 14) vstoupil někdy kolem 9. století do dějin pražské kotliny Pražský hrad. Pražský hrad byl založen kmenem Čechů na místě dosud neosídleném (částečně osídlena byla jen vyšší část návrší), na pustém skalním ostrohu, a zakrátko se stal trvalým sídlem přemyslovských knížat, která dosud žila a vládla na Levém Hradci. Tak převzal Pražský hrad už před koncem 9. století úlohu centra upevňujícího se přemyslovského státu, a ačkoli se pověsti o věštbách jeho velké budoucnosti rozcházejí s historickými skutečnostmi, Pražský hrad navzdory vlastním pohnutým osudům zůstal sídlem hlavy státu až do dnešních dob. V dramatické historii počátků přemyslovského státu se jeho vůdčí postavení upevňovalo a ovládnutí Hradu bylo klíčem k vládě nad celým městem. (Janáček, 1968, str. 14) Civitas Pragensis neboli Pražský hrad dal zbudovat první přemyslovský kníže Bořivoj I. Nejednalo se však o samostatně stojící budovu, nýbrž o komplex staveb. Základem hradního komplexu byly nejprve dřevěné stavby, později kamenná obydlí a kostely. Budovy obklopovaly zpočátku hliněné hradby, které tvořily jakýsi val. Teprve později chránily hradní komplex hradby kamenné. Ty měly tři brány: západní brána směřovala k dosavadnímu přemyslovskému sídlu Levému Hradci, jižní branou se chodívalo do 21

podhradí a mezi východní a západní branou vedla dlážděná cesta. „Rozloha Pražského hradu rovnající se asi čtyřem hektarům se prakticky dodnes nezměnila. Naopak se měnil jeho vzhled- ať k dobrému, nebo k zlému (požáry). Dnešní podobu získal teprve v 18. století, kdy ho nechala přestavět Marie Terezie.“(Jarolímková, 2005, str. 8- 9) Zhruba v první polovině 10. století byl na protějším břehu řeky Vltavy založen Vyšehrad. Původní název hradu zněl Chrasten (název měl být odvozen podle chrastí, což prý tehdy znamenalo hustý les). Podle dávných pověstí měl být sídlem Krokovy nejmladší dcery Libuše a jejího manžela Přemysla Oráče. Dle dostupných pramenů však můžeme usuzovat, že jeho pravou úlohou bylo chránit přístup do pražské kotliny od jihu po řece. „Stejně jako na Pražském hradě i zde bydlel panovník zpočátku v dřevěné, později kamenné stavbě, první kostely byly postaveny z kamene, hradby byly tvořeny nejprve hliněnými valy, a teprve pak přišel ke slovu kámen.“ (Jarolímková, 2005, str. 9) Vznik obou hradů hrál zásadní roli v přemístění těžiště osídlení v pražském prostoru. Ostatní velká slovanská hradiště ztrácela v průběhu 10. století na svém významu (Janáček, 1968, str. 15). Mezi oběma hrady vznikaly postupně osady zemědělců a řemeslníků. V prostoru dnešního Staroměstského náměstí se již v roce 1100 nacházelo tržiště, které bylo také místem pro větší shromáždění lidu. Osídlení mezi hrady působilo zpočátku velmi roztříštěným dojmem. Pražský hrad, Vyšehrad a nově vzniklé tržiště představovali tři hlavní body, které určovaly podobu dalšího pražského osídlení. Vytvořily se tak tři základní cesty, které tyto tři body spojovaly. (Cibula, 1988, str. 11) První cesta vedla z Pražského hradu na tržiště. Její trasu bychom mohli sledovat přes dnešní Klárov k brodu a dál do Kaprovy ulice. Tato cesta byla součástí dálkové stezky z Moravy do Bavor. Druhá cesta propojovala oba hrady. Vedla také přes Klárov k brodu, kde byl postaven dřevěný most, a pokračovala k dnešní Husově třídě. Tato trasa se záměrně vyhýbala oblasti největších záplav, které se nacházely na pravém břehu a kde díky záplavám osídlování postupovalo velmi pomalu. Cesta vedla dále na jih na Vyšehrad. Třetí cesta vedla od tržiště k Vyšehradu, dnes se zde nachází Melantrichova ulice. Na tyto hlavní cesty navazovaly postupně další stezky, podél nichž se pak vytvářely další osady, které se postupně propojovaly s již existujícími osadami. (Cibula, 1988, str. 11)

22

1.3.1 První zmínky o Praze První zmínky o Praze se začínají objevovat v 10. století našeho letopočtu. Podle saského kronikáře Widukinda táhl král Jindřich I. k Praze, hradu Čechů. Pražské území je také zmiňováno v mnoha legendách. Jedna z nich zmiňuje most, přes který mělo být údajně neseno tělo sv. Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. (Hrůza, 2003, str. 22) Zhruba v letech 965- 966 navštívil země střední Evropy židovský kupec Ibrahím ibn Jákúb, který o své cestě zaznamenal písemné svědectví. Podle Ibrahíma: „Město Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu“. Jeho svědectví je ve skutečnosti prvním písemným popisem Prahy, i když značně nepřesným. „Město Frága“, jak Prahu Ibrahím nazýval, byl ve skutečnosti pouze Hrad s podhradím, kde z kamene bylo vyztuženo pouze opevnění. V podhradí se kamenné stavby téměř nenacházely, jejich počet byl opravdu velmi skromný. Značně nadnesený je také Ibrahímův popis obchodování. Praha ležela sice na křižovatce dálkových obchodních cest, její podíl na obchodování byl však velmi malý. (Janáček, 1968, str. 16- 17) Další zmínky o Praze nalezneme také v Dalimilově kronice, která zaznamenává stavbu prvních kostelů za dob Přemyslovců, opevnění Pražského hradu a příchod německých kolonistů do podhradí. (Hrůza, 2003, str. 22) V Kosmově kronice příliš zmínek o Praze nenalezneme. Podle Hrůzy (2003, str. 22) totiž nepovažoval za důležité popisovat město, které v jeho době všichni dobře znali. Z tohoto hlediska jsou velice cenné zápisky pokračovatelů Kosmovy kroniky, ve kterých nalezneme zprávy o různých pražských stavbách. Velmi cenné jsou zápisky z kroniky Václava Hájka z Libočan z 16. století. Obsahují mnoho údajů o stavebním vývoji v Praze, a to hlavně díky zprávám, které měl autor v době sepisování kroniky k dispozici. Bohužel mnozí historikové hodnověrnost těchto zápisků zpochybňují. (Hrůza, 2003, str. 22)

23

1.3.2 Jak získala Praha své jméno V nejstarších záznamech se ještě nemluví o Praze, ale o městě Mezigrady, to znamená Mezihradí. Tento název přesně vystihuje polohu městského osídlení mezi oběma hrady. Název Praha náležel od 10. do konce 12. století jen Hradu. Jeho jméno převzalo postupně i osídlení rozložené po obou březích Vltavy; původně se tu říkalo jen pražské podhradí a pražské město, teprve potom Praha. (Cibula, 1988, str. 13) Jak vznikl samotný název Praha, k tomu se vztahuje několik pověstí. Jedna z nich je spojená s kněžnou Libuší, která Praze předpověděla její slávu, a také dala Praze její název. Podle jiné pověsti píše letopisec Kosmas ve své kronice: „Jděte a najdete tam muže, jak teše práh.“ Historikové se ve svých názorech ohledně vzniku jména našeho hlavního města různí. Někteří se domnívají, že jméno Praha pochází od prahů (peřejí) v řece, jiní poukazují na starý název trámů čili prahů dřevěného mostu přes Vltavu. Jméno města také mohlo vzniknout podle hliněných pražnic, na nichž se peklo obilípšeničná a žitná mouka. A té se prý říkalo praga, staročesky prha. Městu také mohlo dát jméno umělé vypálení či vypražení lesa. Toto pojmenování získal nejprve hrad, který vznikl na sluncem vyprahlé břidlici čili „na praze“, město pak od hradu jméno převzalo. (Cibula, 2003, str. 13)

1.4 Vznik měst pražských Nejstarší městské osídlení vznikalo na pravém břehu Vltavy kolem dnešního Staroměstského náměstí. Území mezi Pražským hradem a Vyšehradem se původně nazývalo Mezigrady, neboli Mezihradí, teprve později se vžil název pražské podhradí. Právě v tomto prostoru vznikaly od 13. století jednotlivá pražská města: Staré Město, Malá Strana, Hradčany, Nové Město. (Cibula, 1988, str. 14, Jarolímková, 2005, str. 11)

24

1.4.1 Staré Město Staré Město založil Václav I. za účelem obrany před Tatary, kteří se dobývali na Moravu. V roce 1231 započala výstavba hradeb a domů, které se připojovaly k již stojícím stavením. Staré Město zabíralo rozlohu asi 140 ha, což bylo v tehdejší Evropě velmi neobvyklé, např. Norimberk zabíral asi 100 ha a Paříž asi 70 ha. Zpočátku byly domy na území jen tak volně rozesety. Další zástavbou začaly postupně vznikat ulice, které byly ale úzké a velmi křivolaké. Na pohled sice nebyly ulice zvlášť pěkné, poskytovaly ale dobrý úkryt obráncům města. (Jarolímková, 2005, str. 11- 12) Mnoho domů leželo nízko nad řekou, byly proto ohrožovány častými záplavami. Hladinu řeky zvedaly také jezy při nově postavených mlýnech, bylo proto nutné úroveň města zvýšit pomocí navážek. Místy byly tyto navážky až dva metry vysoké. (Cibula, 1988, str. 14).

1.4.2 Malá Strana V polovině 13. století založil Přemysl Otakar II. Malou Stranu. Již dříve zde existovala nesouvislá starší zástavba. Malá Strana zabírala poměrně malé území (zhruba 20 ha), tvořilo ji prostorné tržiště a několik ulic. Většího růstu se toto území dočkalo za vlády Karla IV. Naopak velké škody zde způsobili husité, díky nim celé toto území roku 1420 v podstatě zmizelo. Další zásluhu na tom měly i četné požáry, které se nevyhýbaly ani Pražskému hradu. Malá Strana měla také nevýhodnou polohu vůči dobyvatelům, kteří většinou přicházeli do Prahy ze západu a Malá Strana tak sloužila k obraně města. Velký rozkvět zažila za vlády císaře Rudolfa II., který se usídlil na hradě. Díky tomu se na Malou Stranu stahovalo velké množství lidí, kteří chtěli žít v blízkosti panovníka. (Cibula, 1988, str. 14, Jarolímková, 2005, str. 12- 13)

25

1.4.3 Hradčany Ve 14. století byly založeny Hradčany. Nejednalo se však o město jako takové, ale spíš o podhradí Pražského hradu, kterému ostatně již od počátku sloužilo. Vznikaly zde hlavně domy pro duchovenstvo, panský stav a pro osoby pracující na Hradě. Pokyn pro výstavbu Hradčan vydal sám budoucí král Karel IV., který tímto úkolem pověřil správce Pražského hradu, pana Hynka Berku z Dubé. Podle Karlových plánů měly Hradčany původně sloužit jako místo pro ubytování dvořanů, umělců a řemeslníků pracujících na Hradě. Postupem času se sem však začali stěhovat lidé, kteří chtěli být nablízku králi. Vedle chudobných stavení zde tak vyrůstaly i velmi honosné domy bohatých majitelů. Hradčany neměly zpočátku statut plnoprávného města, ale byly městem poddanským, které řídil purkrabí. Královským městem je jmenoval až Rudolf II. v roce 1598 (Cibula, 1988, str. 14). Podle Jarolímkové (2005, str. 13) se Hradčany úplného zrovnoprávnění dočkaly až z rukou Marie Terezie v roce 1756.

1.4.4 Nové Město Za vlády Karla IV. zažívala Praha velký rozvoj. Karel IV. založil univerzitu, pražské arcibiskupství, vybudoval nové hradby, most přes Vltavu a rozšířil Malou Stranu. Jeho stavitelské aktivity daly vzniknout i pražskému Novému Městu. Dle Jarolímkové (2005, str. 13) bylo Nové Město roku 1348 založeno nikoliv z finančních nebo obraných důvodů, ale z prosté lásky Karla k městu a jeho lidu. Podle původních plánů mělo město ležet na zcela jiném místě, zhruba v oblasti dnešních Dejvic a Bubenče. Od těchto plánů ale nakonec Karel upustil, protože tyto lokality ležely poněkud stranou od tehdejších obchodních cest. Do Nového Města byly zahrnuty již existující dědiny, pole, vinice i chmelnice. Město zaujímalo rozlohu 360 ha. (Cibula, 1988, str. 14, Jarolímková, 2005, str. 13- 14) Nové Město vyrůstalo velice rychle. Na svou dobu mělo nezvykle velká náměstí a široké a rovné ulice. Náměstí se zde nacházela dokonce tři, největší z nich Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí) bylo dokonce největším náměstím tehdejší středověké Evropy. Novostavby již také nebyly stavěny úzkou stranou do ulice, ale obracely k ní své průčelí. 26

Po dobudování Nového Města vznikl velmi rozlehlý celek, jakési čtyřměstí, které bylo chráněno ze severu Pražským hradem a z jihu Vyšehradem. Každá část z tohoto celku, ať už šlo o Malou Stranu, Hradčany, Staré Město či Nové Město, se vyvíjela samostatně. Podle Cibuli (1988, str. 16) patřilo toto čtyřměstí s 40 000 obyvateli k největším městům Evropy. Největší byly tehdy Benátky s 90 000 obyvateli, Paříž měla 80 000 obyvatel, Řím 50 000 a Londýn 35 000 obyvatel. (Jarolímková, 2005, str. 15, Cibula, 1988, str. 16)

1.5 Spojení měst pražských Staré a Nové Město sjednotil již Karel IV. Toto spojení však příliš dlouho netrvalo- po deseti letech spojení těchto dvou pražských měst opět zrušil. Později se o spojení měst pokoušeli také konšelé v době husitské, ztroskotal i pokus z roku 1518, a tak zůstalo pražské čtyřměstí rozděleno po dalších dvě stě let. Teprve Josef II. v roce 1784 sloučil do té doby samostatná pražská města- Malou Stranu, Hradčany, Staré Město a Nové Město- do jediného celku zvaného „císařskokrálovské hlavní město Praha.“ Sídlem nové městské správy se stala Staroměstská radnice. V hradbách města však zůstaly ještě dva samostatné správní celky- Židovské Město a Vyšehrad. Z těchto dvou obcí usiloval o připojení k Praze jako první Vyšehrad. V roce 1850 pak dochází k připojení Židovského Města, přejmenovaného na Josefov. Vyšehrad je připojen jako samostatná obec ke karlínskému podkrajskému úřadu. (Cibula, 1988, str. 27- 28, Jarolímková, 2005, str. 16- 17, Holec, 1996, str. 9) V druhé polovině 19. století dochází k velkému rozvoji průmyslu. Z Prahy se stává důležité průmyslové město a železniční křižovatka. Z vesnic v okolí Prahy se stávají předměstí, která stavebně téměř splývají s Prahou. V roce 1884 se součástí Prahy stávají Holešovice a Bubny. V roce 1900 měla Praha už půl milionu obyvatel. (Holec, 1996, str. 9, Cibula, 1988, str. 29)

27

1.5.1 Vznik Velké Prahy Na základě slučovacích zákonů došlo dne 1. ledna 1922 ke vzniku tzv. „Velké Prahy“. Součástí metropole se stalo 37 obcí, které dosud patřily do okresů Karlín, Smíchov, Vinohrady, Žižkov a Zbraslav. Vzniklo tak velkoměsto, které mělo 676 657 obyvatel a rozkládalo se na ploše 17 164 ha. (Jarolímková, 2005, str. 17, Cibula, 1988, str. 29) Zvětšování Prahy ale přinášelo i problémy. Po roce 1922 bylo nutné provést sjednocení místních názvů. Do té doby se na území Prahy vyskytovalo třeba osm Palackého ulic. Dalším problémem byla také nedostačující bytová výstavba, musela se také řešit dopravní problematika a jiné potřeby obyvatel Prahy. (Jarolímková, 2005, str. 17, Holec, 1996, str. 12)

28

2. Architektura Prahy „Každá doba zanechala ve tváři města své příznačné stopy a rysy. Každý sloh je vždy určován povahou společnosti a možnostmi materiálu.“ Každý sloh se také vyznačuje určitými typickými rysy a znaky, podle kterých snadno poznáme, do jakého architektonického období určitá stavba patří. Některé slohy zanechaly ve tváři města větší stopy, některé menší, celkově však vytvářejí ucelený pohled na vývoj architektury v Praze v průběhu staletí. (Cibula, 1988, str. 38)

2.1 Románský sloh Stavby v románském slohu byly stavěny po vzoru staveb, které vznikaly na území bývalé říše římské v západní Evropě, především pak na území dnešní Francie a Německa. Tyto stavby byly stavěny po římském, tedy románském způsobu, hlavním stavebním materiálem byl kámen, případně cihly. (Hájek, 2000, str. 17) Románská architektura tvoří první fázi vývoje architektury s dochovanými stavbami na našem území. V románském období vznikaly první kamenné stavby, především kostely a budovy klášterů. Ke konci období se objevily první hrady a městské stavby- opevnění, domy. Stavby v románském slohu vznikaly na našem území od 9. století do poloviny 13. století, kdy se začal pozvolna prosazovat sloh gotický [2]. Hlavním znakem románského slohu je půloblouk a valená, obloukovitá klenba; prvkem vnitřního členění jsou sloupy a pilíře. Poznávacím znakem jsou také románské portály- vchody, které mají po stranách sloupy a jsou zakončené půlobloukem. (Cibula, 1988, str. 40) Nejstarší kamennou stavbou na Pražském hradě byl kostel Panny Marie, později zde vznikly další dvě stavby kostelů. První z nich byla bazilika sv. Jiří, dokončená v roce 921. Za Václava pak byla vybudována rotunda sv. Víta [2]. Z románského období se v Praze zachovaly tři rotundy; nejstarší z nich je rotunda sv. Martina, kterou dal na Vyšehradě vystavět kníže Vratislav II. kolem roku 1100. Druhá rotunda sv. Longina se nachází na Novém Městě. Třetí, kaple sv. Kříže, se nachází na Starém Městě. (Cibula, 1988, str. 40) 29

V tomto období byl také Pražský hrad opevňován. Nejvýznamnější stavbou byla novostavba biskupské baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha (předchůdce dnešní katedrály), současně se stavbou baziliky probíhala přestavba biskupského paláce, jehož části se zachovaly dodnes. Vrcholným obdobím románského slohu je 12. století, kdy vznikl první kamenný most v Praze, nazývaný Juditin, s dochovanou Malostranskou mosteckou věží. Na Strahově byla započata stavba monumentální trojboké baziliky. Vznikaly první kamenné městské domy, které se dochovaly např. na Starém Městě. [2]

2.2 Gotika Typickým znakem gotiky je lomený oblouk a žebrová klenba. Do českých zemí začala gotika pronikat zhruba od 2. poloviny 13. století z Francie. Hlavním stavebním materiálem se stal kámen. Stavěly se majestátní katedrály, kostely, hrady, měšťanské domy, mosty a opevnění. Gotické stavby měly také díky důmyslnému opěrnému systému mnohem tenčí zdi než stavby románské. [3] Mezi nejznámější gotické stavby v Praze patří katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Do období gotiky patří také další pražské památky: Karlův most, Staroměstská mostecká věž, Prašná brána a zbytky hradeb z doby Karla IV., které sahaly až na Vyšehrad. Pro rychlou výstavbu města císař Karel IV. vyhlásil, že když měšťané postaví kamenný dům do osmnácti měsíců, po dalších dvanáct let jim budou odpuštěny daně. Díky tomu byla Praha v této době třikrát větší než Paříž. (Cibula, 1988, str. 42), [3]

2.3 Renesance Renesance vznikla v Itálii. K realizaci staveb využívá renesance vzory z architektury antické, především římské. Je to také doba astronomických objevů, zámořských cest a přírodovědeckého zkoumání. První stopy renesanční architektury se objevují ještě na gotických stavbách, např. v roce 1493 renesanční okna v pozdně gotickém Vladislavském sále na Pražském hradě. Pomalu se upouští od staveb gotických hradů a staví se nová sídla v příznivějším prostředí, zámky a paláce. Přestavují se také obytné 30

domy, hrady jsou přestavovány na zámky. Čistý renesanční styl přichází do Čech kolem roku 1535. (Hájek, 2000, str. 75, 78) Typickým znakem renesance jsou sgrafitová psaníčka (ornamenty v podobě obálek), stavby orientované na šířku, sloupy a pilíře, arkádové ochozy. [4] Prvním renesančním palácem je jihozápadní křídlo Pražského hradu, zvané Ludvíkovo. Mezi další stavby na Pražském hradě patří Královský letohrádek, Rožmberský palác, Lobkovický palác, Staré purkrabství [4]. V oboře Hvězda v městské části Praha- Liboc se nachází stejnojmenný letohrádek, který zde dal vystavět v roce 1555 arcivévoda Ferdinand Tyrolský [5]. Z dalších renesančních památek se dochoval např. Schwarzenberský nebo Martinický palác, radnice na Hradčanském náměstí a Malé Straně, renesanční dvojdům v Husově ulici. [4] Renesance ovlivnila také podobu měšťanských domů v Praze. Ty získaly novou fasádu zdobenou geometrickým nebo figurálním sgrafitem, rovná okna, římsy, portály, arkádová nádvoří. Příkladem dochovaných renesančních domů je např. dům Granovských v Ungeltu, Teuflův dům s arkádovým nádvořím v Melantrichově ulici, dům U Pěti korun nebo dům U Minuty na Staroměstském náměstí. (Cibula, 1988, str. 43, 46) V období renesance vznikly v Praze také technické stavby- malostranská nebo novoměstská vodárenská věž, Rudolfova podzemní štola pod Letnou. Vznikaly také stavby církevní- kostel sv. Salvátora v Dušní ulici, kostel sv. Rocha na Strahově, kaple Nanebevzetí Panny Marie. [4]

2.4 Baroko Barokní architektura se uplatňuje od konce 16. století do poloviny 18. století. Architekturu baroka značně ovlivňují historické události, zejména pak mnohé války, které se v tomto období rozhořely. Na jednu stranu byla architektura během válek ničena (zejména gotické stavby za husitských válek), na druhou stranu díky nutnosti obnovy mnohých staveb pak nastávají nejlepší podmínky pro rozvoj architektury. 31

V Čechách nastává období rekatolizace, což znamená stavební příležitosti hlavně v církevní

architektuře.

I když

byly nádherné barokní stavby prostředkem

k přesvědčování lidu o slávě a moci církve, českému prostředí vtiskly svůj charakteristický ráz. (Hájek, 2000, str. 105) Barokních staveb se v Praze nachází opravdu mnoho, některé gotické stavby byly v průběhu 17. století přestavovány do barokní podoby. Stavět a přestavovat bylo finančně nákladné, mohly si to dovolit jen ty bohatší vrstvy obyvatelstva- šlechta a církev. Vznikají tak hlavně církevní stavby a šlechtické paláce. Mezi církevní stavby patří např. kostel sv. Tomáše na Malé Straně, na jehož přestavbě se podílel významný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer; kostel sv. Markéty v Břevnově; kostel sv. Salvátora. Mezi významné památky patří také kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí, na kterém se podíleli stavitelé de Orsini a Francesco Lugaro. [6] Barokní podobu mají také malostranské zahrady, zahrada u Valdštejnského paláce, zahrada u Trojského zámku, který byl vybudován jako letní sídlo Šternberků. Mezi další barokní stavby patří Klementinum na Starém Městě, Hradní jízdárna, Toskánský a Mariánský sloup na Hradčanském náměstí, Invalidovna, domy v Nerudově a Tomášské ulici, a také mnoho šlechtických paláců: Černínský palác na Hradčanech, Clam- Gallasův palác na Starém Městě, Šternberský palác na Hradčanech, Lobkovický palác na Malé Straně, Morzinský palác na Malé Straně, Martinický palác. Vznikají usedlosti na Smíchově, Břevnově, Vinohradech, Libni nebo Vysočanech. [6] (Cibula, 1988, str. 46- 47). V období baroka vznikla většina domovních znamení, a také většina soch na Karlově mostě. (Cibula, 1988, str. 47)

2.5 Architektura 19. století Mezi převládající architektonické slohy 19. století patřil klasicismus, romantismus a historizující slohy. Na konci 18. století přichází vláda Josefa II, která s sebou přináší nové reformy. Byly rušeny kláštery, kostely, řada významných staveb je přestavěna. 32

Podle Hájka (2000, str. 137) měl být dokonce Pražský hrad přeměněn na kasárny. Stavitelská činnost se soustředí hlavně na dvě velké pevnosti- Josefov a Terezín. Veškerou moc soustřeďuje panovník do Vídně, z Prahy se tak stává pouze provinciální město.

2.5.1 Klasicismus Klasicismus znovu hledá inspiraci v antické architektuře, na rozdíl od baroka je tento styl strohý a plošný. V rané fázi klasicismu bylo postaveno např. Nosticovo, dnes Stavovské divadlo, mezi další stavby patří knihovna Strahovského kláštera, přestavbou vzniká klasicistní celnice u Hybernů. Díky centralizaci moci do Vídně se staví málo zámeckých objektů. Výjimkou je např. vila v zahradě Kinských nebo SweertsŠporkovský palác v Hybernské ulici. Do téhož období spadá i průčelí Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí. Mění se také skladba společnosti, zvyšující se počet dělníků ve městě vede k výstavbě nových obytných domů. Vznikají i celé nové čtvrti s novým stavebním typem- nájemním domem. Nejstarším nájemním domem v Praze je původně šlechtický palác Platýz. (Hájek, 2000, str. 138, 141, Hrůza, 2003, str. 73- 74)

2.5.2 Romantismus Po roce 1800 se současně s klasicismem rozvíjí další stavební sloh- romantismus, který se inspiruje taktéž historickými slohy. V Královské oboře je přestavěn místodržitelský letohrádek, roku 1817 je založena usedlost Cibulka s romantickým čínským pavilonem. V roce 1861 započala dostavba chrámu sv. Víta na Pražském hradě, provedená ve stylu vrcholné gotiky. (Hrůza, 2003, str. 74, Hájek, 2000, str. 154- 155)

2.5.3 Historismus Ve druhé polovině 19. století nemá architektura celistvý a jednotný styl, architekti vycházejí z velkých slohů minulosti, v celé Evropě dochází k napodobování těchto 33

historických slohů. Vznikají tak stavby v novorenesančním, novobarokním nebo novoklasicistním stylu, souhrnně nazývaných historismus. V Praze vzniklo mnoho staveb, které se staly symboly národní historie a bezesporu dosáhly evropské úrovně. Mezi takové stavby patří například budova Národního divadla, budova Akademie věd ČR, palác Lažanských s kavárnou Slavia, Rudolfinum, Besední dům nebo Národní muzeum. V období historismu se také více prosadili čeští architekti, např. Josef Zítek, který se proslavil již zmíněnou budovou Národního divadla. Dalším významným architektem byl i Josef Hlávka. [7], [21] Ve druhé polovině 19. století pronikly do architektury železné konstrukce. Příkladem takové architektury je rozhledna na Petříně, Průmyslový palác na Výstavišti, Hanavský pavilon na Letné. (Hájek, 2000, str. 160), V 19. století byl tak po téměř 500 letech vybudován další pražský most, který spojoval město Praha se Smíchovem. Tento řetězový most Františka I. byl později nahrazen dnešním mostem Legií. Spolu s mostem byl také vystavěn první úsek pražského nábřeží, na nějž navazovala klasicistní výstavba domů podél dnešní Vítězné třídy. (Hrůza, 2003, str. 76- 77)

2.6 Architektura 20. století V průběhu 20. století dochází k prudkému zvětšování rozlohy Prahy a také nárůstu obyvatel. Na počátku 20. století měla Praha rozlohu pouhých 20 km2, dnes je to již 496,4 km2. Počet obyvatel vzrostl od počátku 20. století více než šestinásobně. Z hlediska architektury je toto období velice složité. Architektura 20. století je dokladem zrychlení celkového tempa, které zapříčinil obrovský vývoj ve vědě, výzkumu a technice, v oblasti informací a růstu obyvatelstva. Díky neustálým změnám není ani architektonický výraz 20. století jednotný. Stejně jako dnes se i v tomto století vedly spory o umístění jednotlivých budov i o trasy komunikací, bojovalo se o záchranu historického jádra a jeho budov. (Hrůza, 2003, str. 109- 110, Hájek, 2000, str. 171)

34

2.6.1 Secese „Secese je v architektuře krátkým obdobím na přelomu 19. a 20. století. Typickým prvkem bývá ornamentální zpracování kovů, využití skla a keramiky pro dekor.“ (Hájek, 2000, str. 172) Fasády i interiéry domů zdobí rostlinné motivy, květy, listoví, lidské figury s čelenkami, které společně vytvářejí téměř impresionistický výraz. K nejznámějším stavbám v tomto slohu patří budova Hlavního nádraží, Obecní dům, hotel Central v Hybernské ulici, Vinohradské divadlo, Národní dům na Smíchově nebo Peterkův dům na Václavském náměstí od Jana Kotěry. (Hájek, 2000, str. 172, Hrůza, 2003, str. 117- 118)

2.6.2 Kubismus Ve světě se kubismus projevoval především v malbě a v plastice, v Praze má však světový primát také v architektuře [8]. „Kubismus je jediným českým samostatným slohem. Fasády jsou členěny do podoby jehlanovitých krystalů, místo pravého úhlu a svislých ploch vzniká ostrý úhel a šikmá plocha.“ (Hájek, 2000, str. 179) Mezi známé kubistické architekty patřil Vlastislav Hofman, který navrhl nerealizovanou přestavbu Vyšehradu, Josef Gočár a Josef Chochola. Právě zmiňovaný Josef Gočár navrhl nejznámější kubistickou stavbu v Praze- Dům U Černé Matky Boží na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu. Pětipatrová budova má arkýřová okna a mansardovou střechu, v prvním patře byla kavárna vybavená kubistickým nábytkem. Tento dům se stal také příkladem citlivého zapojení moderní architektury do historického Starého Města [8]. V duchu kubismu jsou vystavěny také vily a činžovní domy na Vyšehradě od Josefa Chochola. (Hrůza, 2003, str. 119)

2.6.3 Konstruktivismus „V architektuře 20. století, v období mezi dvěma světovými válkami, u nás vznikla významná díla několika nových směrů. Byl to například konstruktivismus a 35

funkcionalismus. Oba směry kladly důraz na vztah člověka a prostředí. Proti dřívější zdobnosti prosazují hospodárnost a účelnost.“ (Cibula, 1988, str. 56) Konstruktivismus se u nás projevil na začátku 20. let. Jeho podstatou je přesvědčení, že podobu stavby určuje její konstrukce, kterou tvořil z velké části železobeton. Příkladem takové stavby se stal Veletržní palác v Holešovicích, který vznikl v letech 1925-28. V duchu konstruktivismu je zbudován také palác Alfa na Václavském náměstí a budova Českého rozhlasu, postavená v letech 1927-28 podle projektu Bohumila Slámy. (Cibula, 1988, str. 57, David, Soukup, 2001, str. 238)

2.6.4 Funkcionalismus „Funkcionalismus u nás byl obdobím, které posouvalo naši architekturu do popředí architektonického vývoje v Evropě.“ (Hájek, 2000, str. 184). Podoba stavby je určována nikoliv tvarem její konstrukce, nýbrž jejím účelem a funkcí. (Cibula, 1988, str. 57) V Praze vznikla celá řada vynikajících staveb, např. kostel sv. Václava ve Vršovicích, Dům odborových svazů nebo ve 20. a 30. letech řada rodinných domů. Na počátku 30. let vznikly také známé Barrandovské filmové ateliéry. Stavbu projektoval architekt Max Urban, započala 28. listopadu a o 14 měsíců později už zde vznikl první film [9]. Ze stejného časového období je také Národní památník na Vítkově s monumentální sochou Jana Žižky, Všeobecný penzijní ústav na Žižkově nebo chrám Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech od architekta Jana Plečnika. Ten se jako hradní architekt podílel na úpravách Pražského hradu. (Hájek, 2000, str. 187, David, Soukup, 2001, str. 240) V letech 1932-1934 byla ve stylu funkcionalismu zbudována také navigační a odbavovací budova pražského letiště. Postupem času však přestala kapacita letiště stačit, v letech 1964-1968 vzniklo západně od původního areálu letiště nové, hlavní budova má ocelovou konstrukci. Tento areál pak prošel v 90. letech významnou rekonstrukcí. (David, Soukup, 2001, str. 235)

36

2.6.5 Socialistický realismus „V 50. letech se v architektuře i urbanismu začaly prosazovat politické a ideologické vlivy, projevující se importem historizujícího socialistického realismu.“ (Hrůza, 2003, str. 151). Tuto dobu připomíná například dejvický hotel International, který vychází z obdobných staveb v Moskvě a ve Varšavě, nebo hotel Jalta na Václavském náměstí. (David, Soukup, 2001, str. 222) Politický vliv se projevoval při stavbě mnoha dalších objektů, jako byl Palác kultury, centrum tehdejšího společenského života, nebo stranického hotelu Praha v Dejvicích. Nejvýraznějším stavebním počinem této doby je bezesporu výstavba sídlišť, která probíhala až do konce 80. let (Hrůza, 2003, str. 152, 154). „Protože Praha měla sloužit jako navštěvovaná výstavní síň socialistického světa, obrátila se naštěstí pozornost na obnovu důležitých historických objektů, jako je Pražský hrad, Karolinum, Betlémská kaple, Národní divadlo, Rudolfinum, některé paláce a dokonce Anežský nebo Strahovský klášter a další kulturně významné církevní stavby.“ (Hrůza, 2003, str. 159) Mnoho staveb z období socialismu vyvolává doposud rozporuplné reakce. Příkladem je již zmíněný Palác kultury (dnešní Kongresové centrum) na předmostí Nuselského mostu nebo Nová scéna Národního divadla, zvláště pak její průčelí do Národní třídy. Autorem projektu je architekt Karel Prager, budova má tvar kubusu, fasádu tvoří 4 306 skleněných hranolů. (Hrůza, 2003, str. 159, David, Soukup, 2001, str. 229) Mezi další významné stavby patří budova Národního shromáždění (dnes slouží jako nová budova Národního muzea), obchodní dům Kotva, obchodní dům Máj, hotel InterContinental na Starém Městě, Palác Kovo (monumentální výšková stavba s železobetonovou konstrukcí) nebo Fakultní nemocnice v Motole. (Cibula, 1988, str. 59, David, Soukup, 2001, str. 223), [10] Pražská výstavba se začala měnit na konci 80. let, kdy do Prahy začala přicházet první vlna investorů. Stoupá ekonomický význam cestovního ruchu, s čímž souvisí výstavba nových hotelů mezinárodních hotelových řetězců- Hilton, Mövenpick. V roce 1991 je dokončen také televizní vysílač na Žižkově. (Hrůza, 2003, str. 161, 166)

37

3. Proměny Prahy „Dvacáté století zasáhlo do obrazu Prahy vkládáním nových objektů do existujících městských čtvrtí a vytvořením rozsáhlého nového městského pásma obytných čtvrtívilových předměstí a poválečných sídlišť.“ (Hrůza, 2003, str. 167) Podle Hrůzy (2003, str. 168, 169) tím nejpodstatnějším, co ovlivnilo obraz centra i celého města, je obnova původního soukromého vlastnictví nemovitostí- restituce. Toto považuje za kladný jev, neboť jeho výsledkem je péče a údržba budov. Bohužel současně s tím nastává i jev opačný, kdy právě soukromí majitelé vzhled budov sami poškozují. Děje se tak díky nevhodné přestavbě a užívání budov nebo zchátralosti některých staveb, která nepěkně kontrastuje s okolím. Stejně tak se při obnově projevují snahy o různé nástavby a přístavby, které zasahují do celkového obrazu historických budov. Je však zapotřebí k těmto zásahům přistupovat citlivě a snažit se najít nejvhodnější architektonické řešení, které by respektovalo historickou hodnotu Prahy a umožnilo tím zachovat „genius loci“ jednotlivých míst, který je obzvláště pro cestovní ruch tak důležitý. V dnešní době bohužel mnoho architektonických projektů nerespektuje historickou hodnotu a autenticitu místa, nová zástavba se podřizuje hlavně přáním investorů, kteří se snaží na daném pozemku co nejvíce vydělat. To v současné době způsobuje využití prostor hlavně pro kancelářské budovy, hotely nebo nákupní centra. Zodpovědnost za usměrňování těchto projektů mají v rukou správní orgány města, které však velmi často podléhají tlaku ze strany investorů a podnikatelů. (Hrůza, 2003, str. 170)

3.1 Klub Za starou Prahu Problematikou nové výstavby v historickém jádru města se zabývá i občanské sdružení Klub Za starou Prahu, který vznikl již v roce 1900 a od té doby se nepřetržitě věnuje ochraně památek v Praze. Hlavní náplní činnosti Klubu je sledovat proměny města, vyjadřovat se k jednotlivým přestavbám nebo novostavbám a v případě ohrožení památek nebo historické tváře města činit vše pro jejich záchranu. Klub Za starou Prahu vznikl spontánně jako sdružení milovníků staré Prahy, kteří se rozhodli aktivně 38

hájit její historické, architektonické a urbanistické kvality proti všem stavebním záměrům narušujícím neopakovatelný půvab, vzhled a osobitost Prahy. [11] Duchovním otcem klubu byl Vilém Mrštík, k představitelům a členům klubu patřili a patří známí umělci, architekti a osobnosti z oboru historie a dějin umění. Klub vydává pravidelně pro své členy i veřejnost klubový věstník, vyjadřuje se k aktuálním kauzám a stavebním záměrům v Praze, zpracovává k nim svá stanoviska a komunikuje s památkovými a správními orgány města. Jak uvádí Klub na svých internetových stránkách, v posledních letech se vyostřují diskuse o tom, jak mají novostavby v historickém jádru města vypadat, nakolik má reagovat na své okolí nebo zda může vůbec do historického jádra vstupovat. Odborníci z řad členů Klubu se domnívají, že současná architektura do historického jádra patří. Nové zásahy ale nesmí popírat historickou hodnotu místa. [11]

3.2 Stavební proluky V posledních letech vznikají nové stavby nejčastěji ve stavebních mezerách- prolukách, které nebyly z nejrůznějších důvodů po delší dobu zastavěny. Mnoho takových míst se nacházelo i v městském centru, velmi brzy se objevilo také mnoho zájemců o tyto pozemky. Bohužel ne vždy se však podařilo vyplnit prostor architektonicky vhodnou stavbou, která by nenarušovala celkový vzhled místa. Příkladem takové stavby se stal palác Myslbek, který vyplnil proluku mezi ulicí Na Příkopě a Ovocným trhem. Proluka zde byla již od roku 1929, kdy byly zbořeny historické domy pro stavbu banky. Asi nejznámějším pozitivním příkladem novostavby je Tančící dům na Rašínově nábřeží, který se již zařadil mezi pražské turistické zajímavosti. (Hrůza, 2003, str. 169-170) Uspokojivá není ani situace na náměstí Republiky, v jehož blízkosti stojí další pražská kulturní památka- secesní Obecní dům. Podle Hrůzy (2003, str. 170, 171) je pro náměstí největší ránou bankovní budova (dnes sídlo UniCredit Bank), stojící u ústí ulice Na Poříčí. Stavbu od německého architekta Bernharda Winkinga Pražané nikdy za svou nepřijali, také mnozí architekti nepovažují tuto stavbu za příliš zdařilou. [12]

39

3.3 Architektonicky ceněné stavby 3.3.1 Tančící dům Téměř půl století byla na tomto místě na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží velká proluka. Dům, který zde původně stával, byl zničen při americkém náletu na Prahu 14. února 1945. Později zde byla po odstranění trosek rozšířena komunikace o zastávku trolejbusů a autobusů, pak se vystřídalo několik námětů, jak prostor využít. Na sklonku roku r. 1992 zakoupila pozemek pojišťovna Nationale Nederlanden pro svou administrativní budovu, k realizaci byl vybrán velmi nevšední projekt architekta Vlado Miluniče (David, Soukup, 2001, str. 232). Projekt si okamžitě našel své zastánce i vášnivé odpůrce. Ti argumentovali, že stavba do prostředí nezapadá, naopak sám autor byl přesvědčen, že právě v těchto místech dochází k míchání nejrůznějších slohů. Stavba byla nakonec realizována a otevřena v červnu 1996. Díky specifickému tvaru se věžím budovy přezdívá Ginger a Fred podle legendárních tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníkem je betonová zeď, tanečnicí pak věž skleněná. Na vrcholku betonové věže se nachází konstrukce z kovových trubek se síťovinou představující hlavu medúzy. Stavba se dočkala i mezinárodního uznání, získala prestižní ocenění amerického časopisu Time za design a byla označena za jednu z nejlepších architektur 20. století v České republice. (David, Soukup, 2001, str. 232)

Obrázek č. 1 Tančící dům

40

3.3.2 Palác Euro Tato novostavba se nachází v dolní části Václavského náměstí. Stavba přímo sousedí se dvěma významnými funkcionalistickými budovami- palácem Astra a obchodním domem Baťa. Dříve stával na tomto místě historický třípodlažní dům, který však musel v 70. letech ustoupit stavbě metra [13]. Vznikla tak proluka na velmi lukrativním místě, zároveň však velmi urbanisticky citlivém, na přechodu Starého a nového Města. Parcelu koupila v polovině 90. let společnost LBB Reality, která se rozhodla pro realizaci projektu od architekta Martina Kotíka z ateliéru OMICRON-K. Na tento projekt se ale brzy snesla vlna kritiky ze strany veřejnosti a Národního památkového ústavu (NPÚ). Projekt totiž vůbec nerespektoval historické uliční čáry, součástí stavby měla být dokonce 47 m vysoká věž, která by tak vytvořila novou světelnou dominantu náměstí. NPÚ tento návrh jednoznačně zamítnul. Na základě tohoto rozhodnutí tlaku veřejnosti omezil pražský magistrát alespoň výšku stavby na úroveň protějšího paláce Koruna. Začátkem roku 2000 přepracoval projekt ateliér DaM Petra Malínského, budova byla tvořena jednou kompaktní hmotou, která plynule navazovala na sousední domy a do které byl vložen vyčnívající hranol. Věžová dominanta tak zůstala zachována, uplatňuje se však až v horních partiích budovy. Tento návrh se setkal s mnohem kladnější odezvou, v letech 2000 – 2002 byla stavba realizována a vhodně tak uzavírá dolní část Václavského náměstí. [14]

Obrázek č. 2 Palác Euro

41

3.3.3 Main Point Karlín Kancelářská

budova

v Karlíně

se

dočkala

mezinárodního

ocenění-

uspěla

v architektonické soutěži MIPIM Awards v Cannes a stala se tak nejlepší administrativní stavbou roku 2011. Své prvenství získala mezi více než stovkami projektů ze 47 zemí světa [15]. Autorem projektu je ateliér DaM. Budova Main Point Karlin uzavřela a završila dominantní přídí mohutný blok zástavby počínající hotelem Hilton. Cílem bylo nalézt tvar a strukturu nové zástavby, která vytěží z daného pozemku maximum a zároveň neztratí nic ze svých kvalit při důsledném dodržení všech daných regulací a omezení. Navržený objekt organických tvarů splňuje všechny tyto požadavky. Hlavní fasáda budovy je výrazně plasticky tvarována vertikálními pilastry a zároveň je po celém obvodě prolomena francouzskými okny. Fasáda tím získává hloubku a zajímavý proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí, a zároveň při pohledu zevnitř nabízí díky francouzským oknům unikátní výhledy na Prahu [16]. Zajímavě architektonicky řešené fasádní pilíře fungují zároveň jako slunolamy nebo chlazení budovy za pomoci říční vody. Podle investora byl kladen velký důraz také na kvalitu vnitřního prostředí. Budova nabízí 22 000 m2 pronajímatelné plochy. [15]

Obrázek č. 3 Main Point Karlín

42

3.4 Architektonicky kritizované stavby 3.4.1 Palác Myslbek Palác Myslbek se nachází na velmi lukrativním místě na Starém Městě, v samém jádru města mezi ulicí Na Příkopě a Ovocným trhem. V blízkosti budovy stojí Stavovské divadlo. Proluka zde byla od roku 1926, kdy došlo k demolici budovy banky Union. Od třicátých let zde stával dřevěný pavilon umělecké skupiny Myslbek. Toto řešení však bylo plánováno jako dočasné [17]. V roce 1959 byl dřevěný pavilon zbourán, část pozemku byla zavalena a na povrchu byl zbudován park. V roce 1988 koupila pozemek Československá obchodní banka, která zde chtěla zbudovat víceúčelový reprezentační objekt. Proti tomuto záměru se však postavila veřejnost. V roce 1992 vyhrála soutěž o využití pozemku společnost CDC, z architektonických návrhů byl vybrán projekt od Zdeňka Hölzera, Jana Kerela a Ireny Hölzerové. V roce 1994 započala realizace stavby, v roce 1996 byl objekt dokončen. Budova má 11 podlaží, z toho 4 v podzemí, jsou zde kanceláře a obchody. Po celou dobu stavby se však ozývaly kritické hlasy z řad veřejnosti a odborníků (David, Soukup, 2001, str. 236). Proti této stavbě protestoval i Klub Za starou Prahu, oficiální stanovisko k této kauze uvádí na svých stránkách: Necitlivost k historickému prostředí, naddimenzovanost a snahu vše napravit vyšperkovanou fasádou, lze spatřit u další důležité realizace 90. let- administrativního centra Myslbek. Proluka Myslbek patřila mezi nejcennější mezi stavební parcely v centru města a obecně se předpokládalo, že její zástavba bude výsledkem promyšlené koncepce, která spíš než okamžitý zisk zohlední kvalitu historického prostředí, do něhož vstupuje. [18]

Obrázek č. 4 Palác Myslbek

Obrázek č. 5 Palác Myslbek

43

3.4.2 Charles Square Center Nákupní galerie Atrium se nachází na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice [19]. Na tomto místě stával původně gotický dům U Šálků. V 17. století zde býval pivovar, později hospoda. Ve 30. letech 20. století rozhodla Státní regulační komise o zbourání domu, a to v zájmu rozšíření komunikace na ulici Resslova. Na zbývající části pozemku pak měla vyrůst nová budova. Na podzim roku 1938 byl dům zbourán. Plánovanou stavbu poté zbrzdila 2. světová válka, podařilo se dokončit pouze rozšíření komunikace. Vzniklá proluka nebyla za celou dobu komunistického režimu zastavěna, teprve po roce 1989 se o pozemek začali zajímat investoři. V roce 2001 započala stavba současné moderní budovy. Proti podobě stavby se však zvedla mohutná vlna kritiky, budova byla příliš objemná a design nezapadal do celkové podoby Karlova náměstí. Přesto byla stavba v roce 2002 dokončena [20]. Dle vyjádření odborníků z Klubu za starou Prahu však velká dimenze stavby a tuctový architektonický výraz neblaze proměnily architektonický koncept celého Karlova náměstí [18].

Obrázek č. 6 Charles Square Center

Obrázek č. 7 Charles Square Center

44

Praktická část 4. Dotazníkové šetření Praktická část mé bakalářské práce se zaměřuje na zhodnocení výsledků dotazníkového šetření. Praktický výzkum jsem prováděla pomocí dotazníků, výzkum probíhal na podzim roku 2011 a v únoru 2012. Pro respondenty jsem si připravila dva druhy dotazníků. Hlavním cílem mého průzkumu bylo zjistit, jak vnímají návštěvníci stavby moderní architektury v historickém kontextu města, zda se jim současná architektura líbí nebo preferují historickou autenticitu města. První dotazník se týkal moderní architektury v Praze obecně. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaký názor mají respondenti na moderní architekturu v Praze. Otázky se týkaly srovnání historické a moderní architektury, které stavby při prohlídce Prahy preferují, zda se jim líbí moderní architektura a které moderní stavby v Praze znají. Zajímalo mne také, jestli se domnívají, že by moderní stavby Prahu obohatily a zvýšily tak její atraktivitu, nebo jsou spíše pro zachování ryze historického centra města. Dotazníkové šetření jsem prováděla pomocí internetu a také přímým dotazováním jednotlivých respondentů. Dotazník byl určen pro všechny, kteří alespoň jedenkrát jako turisté navštívili Prahu. Druhý dotazník jsem směřovala již na konkrétní stavby. Vybrala jsem dvě moderní stavby, které jsou však po architektonické stránce vnímány zcela odlišně. První stavbou, na kterou jsem se dotazovala, byl Tančící dům. Tato stavba se již dostala do širokého povědomí veřejnosti, velice často se jako zástupce moderní architektury objevovala v prvním dotazníku. Tančící dům oceňují i odborníci na architekturu, dle jejich názoru je to příkladná ukázka citlivého začlenění moderní stavby do historické zástavby. Chtěla jsem zjistit, jak stavbu vnímají návštěvníci Prahy a zda se jim tato stavba líbí. Druhou stavbou, na kterou jsem se v dotazníkovém šetření zaměřila, byl Palác Myslbek. Na tuto stavbu jsou názory odborníků zcela opačné, stavbu považují za velmi necitlivý zásah do samotného historického středu města. Zajímalo mne, zda stejný názor sdílí i návštěvníci Prahy, nebo tuto stavbu v centru města nevnímají negativně?

45

Oba dotazníky vyplnilo celkem 180 respondentů z domova i ze zahraničí. Dotazníky vyplnilo také 29 respondentů bydlících v Praze. Dotazníky jsou však primárně určeny pro návštěvníky Prahy, tyto odpovědi jsem tedy do výsledků průzkumu nezahrnula. Celkově jsem tedy hodnotila 151 odpovědí. Výsledky šetření jsem zpracovala pomocí tabulek a grafů.

4.1 Dotazník na moderní architekturu v Praze obecně Sběr dat jsem prováděla pomocí internetu a přímého dotazování vybraných respondentů. Celkově vyplnilo tento dotazník 140 osob. Z tohoto počtu bylo 21 respondentů z Prahy, jejich odpovědi do výsledků zahrnuty nejsou. Hodnoceno bylo tedy 119 odpovědí. Snažila jsem se oslovit zástupce všech věkových skupin, nejvstřícnější k dotazování byli zástupci z věkové kategorie do 26 let, proto tato věková kategorie v odpovědích převažuje. Dotazník se zaměřuje na moderní architekturu v Praze obecně, skládá se z osmi otázek a několika doplňujících údajů ohledně identifikace respondenta. Sedm otázek je uzavřených, jedna otázka je otevřená.

4.1.1 Výsledky dotazníkového šetření 1. Kolikrát jste již navštívil/a Prahu?

5%

Jsem v Praze poprvé 95%

Již několikrát

Graf č. 1 46

Celkový počet respondentů, kteří odpovídali na tuto otázku, je 119. V otázce byly dvě možné odpovědi: 113 respondentů odpovědělo, že Prahu navštívili již několikrát, což tvoří 95% z celkového počtu odpovědí. Pouze 5 lidí uvedlo, že Prahu navštívili pouze jedenkrát nebo jsou zde poprvé. Těchto 5 odpovědí tvoří 5% z celkového počtu. Z tohoto grafu je jasně patrné, že naprostá většina dotázaných navštívila Prahu vícekrát než jednou a mohou tedy architekturu Prahy a její památky posoudit lépe, než kdyby byli v Praze jen jednou nebo právě poprvé.

2. Zajímají Vás při návštěvě Prahy také architektonické památky?

9% Ano 91%

Ne

Graf č. 2

Otázka číslo 2 se týkala zájmu návštěvníků o architektonické památky v Praze. Výsledky grafu jsou vyhodnoceny ze 119 odpovědí. Z tohoto počtu bylo 108 odpovědí, tj. 91%, kladných- návštěvníky zajímají v Praze architektonické památky. Pouze 11 odpovědí bylo záporných 9%. Již z tohoto grafu tedy můžeme vypozorovat, že turisté a návštěvníci Prahy se o její architekturu velice zajímají. Troufám si tvrdit, že Praha a její historická architektura je pro turisty největším lákadlem. Je tedy nutné při dalším architektonickém rozvoji Prahy brát tyto skutečnosti na zřetel. Byla by velká škoda, kdyby Praha kvůli neuváženým stavebním projektům postupně ztratila pro návštěvníky své jedinečné kouzlo. Pokud respondent odpověděl na tuto otázku „ne“, tedy že o architektonické památky Prahy se nezajímá, na další otázky jsem se již nedotazovala. Dotazníkový výzkumu byl 47

zaměřen na architektonické památky v Praze, pokud se o ně návštěvník Prahy nezajímá, jeho další odpovědi by neměly žádnou vypovídací hodnotu. Další zhodnocení odpovědí tedy nevychází z původního celkového počtu 119 respondentů, ale z počtu 108 respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku kladně a zajímají se tedy o architektonické památky v Praze.

3. Zajímá Vás v Praze historická architektura anebo současná moderní architektura? Tabulka č. 1 Celkem respondentů

108

3a) historická architektura

89 (82%)

3b) moderní architektura

19 (18%)

Jak jsem uvedla již u předchozí otázky, další zhodnocení odpovědí vychází z počtu 108 respondentů. Z toho počtu celkem 89 lidí, tj. 82%, odpovědělo, že je při návštěvě Prahy nejvíce zajímají historické památky. Naopak větší zájem o současnou moderní architekturu projevilo 19 dotázaných, tj. 18%. Již z těchto odpovědí je patrné, že Praha je vnímána veskrze jako historické město, návštěvníky zajímají hlavně historické památky. Z tohoto hlediska má Praha svým návštěvníkům mnoho co nabídnout. Výsledek této otázky proto není nikterak překvapivý. Na rozdíl od jiných evropských měst nebyla Praha během druhé světové války příliš poničena a vyhnula se tak masivní poválečné obnově, která se na tváři jiných evropských měst výrazně podepsala. Díky tomu si Praha uchovala svou jedinečnou historickou autenticitu, která je pro návštěvníky tak jedinečná. Z odpovědí však jasně vyplývá, že ne všichni se v Praze zajímají jen o historickou architekturu. Praha bude mít vždy bohatou historii a památky, které nalákají mnoho turisté, je však zapotřebí zamyslet se také nad tím, jak učinit Prahu atraktivnější i pro tu část návštěvníků, kterou zajímají moderní stavby. V tomto spatřuji velký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu v Praze.

48

Tuto otázku jsem doplnila ještě další podotázkou. Respondentů, které zajímá více historická architektura, jsem se zeptala na jejich vztah k současné architektuře. A naopak u těch respondentů, kteří odpověděli moderní architektura, mne zajímalo, zda mají skutečně zájem o současnou architekturu nebo je spíš nezajímá historie města. Vyhodnocení obou skupin odpovědí uvádím níže. 3a) A jak vnímáte moderní architekturu? Na tuto otázku odpovídali návštěvníci, kteří se zajímají o historickou architekturu Prahy.

líbí se mi i moderní architektura, vnímám ji jako zajímavý protiklad hist. architektury

100 80

59

o moderní architekturu se nezajímám

60 40 20

12

18 moderní stavby mi vadí, nehodí se k historickým stavbám

0

Graf č. 3

Celkem odpovídalo 89 respondentů. Z tohoto počtu 59 odpovědělo, že se jim líbí i moderní architektura a vnímají ji jako zajímavý protiklad k historické architektuře. Moderní zástavbě se nevyhne žádné velkoměsto a je jedině dobře, že návštěvníci toto vnímají jako pozitivum. Nelze to však vztahovat na veškeré novostavby, které za poslední desetiletí v Praze vznikly. Nejedná se totiž vždy o stavby architektonicky kvalitní, které by se mohly stát novou atraktivitou města, jak je tomu např. u Tančícího domu. Tato stavba z počátku devadesátých let se již zařadila na seznam architektonických památek Prahy. Podle odborníků je však třeba při nové zástavbě města postupovat velice opatrně a citlivě, zvlášť s ohledem na historickou hodnotu místa. Bohužel již dnes můžeme v Praze spatřovat stavby, které velice necitlivě a neohleduplně zasahuji do historické zástavby města. Nemyslím si, že zrovna tyto stavby by přispěly ke zvýšení turistického ruchu v Praze. Nezájem o moderní architekturu uvedlo 12 respondentů. Velmi důležité je věnovat pozornost i třetí skupině odpovědí, 49

která je k současné architektuře kritická. V této skupině 18 respondentů uvedlo, že jim moderní stavby vadí a k historickým stavbám se nehodí. Z tohoto pohledu by bylo tedy nežádoucí, aby v samotném centru Prahy vznikaly nové moderní stavby, protože tím by se narušilo historické prostředí města a část turistů by to vnímala jako negativní jev, který by je mohl v budoucnu od návštěvy Prahy odradit. 3b) A jak vnímáte historické stavby? Na tuto otázku odpovídali ti respondenti, kteří se více zajímají o moderní stavby. 18 obdivuji i historické stavby, vnímám je jako zajímavý protiklad k moderním stavbám

18 16 14

o historické stavby se nezajímám

12 10 8 6 4 2

1

0

0

staré stavby mne příliš nezajímají, o historii města se také nezajímám, mám rád moderní věci

Graf č. 4

Celkem na tuto otázku odpovídalo 19 respondentů. Téměř všichni, vyjma jednoho, vnímají historické stavby jako zajímavý protiklad k moderní architektuře. Tento výsledek je jistě potěšující, už jen z toho důvodu, že historické stavby nelze žádným způsobem měnit. Lze ale ovlivnit podobu moderních staveb, které v historických částech města vznikají. Pokud se podaří realizovat takové stavby, které budou originální a zajímavé, a zároveň budou vhodně doplňovat historické prostředí města, v budoucnu to bude velmi přínosné i pro cestovní ruch v Praze. Zjišťovala jsem, jaký typ respondentů se nejvíce zajímá o moderní architekturu. Z odpovědí vyplynulo, že nejvíce takto odpovídali studenti do 26 let nebo lidé s vysokoškolským vzděláním. I v tomto spatřuji potenciál dalšího rozvoje Prahy. Mladí lidé mají v dnešní době větší přehled, více cestují a zajímají se o nové věci kolem sebe.

50

Nová a kvalitní architektura v Praze by pro ně mohla být dalším důvodem, proč navštívit Prahu. Nikdo z dotázaných neuvedl, že by se o historii města vůbec nezajímal. Z toho je patrné, že historická autenticita města a jedinečný „genius loci“ je důležitý pro všechny, bez ohledu na to, zda se zajímají o historii města nebo současnou architekturu.

4. Jak vnímáte vztah současné a historické architektury v širším centru Prahy?

současná architektura Prahu obohacuje

21% 13%

66%

současná architektura nemá pro Prahu žádný význam současná architektura Prahu poškozuje

Graf č. 5

Nejvíce respondentů se domnívá, že současná architektura Prahu obohacuje. Tuto možnost zvolilo 66% dotázaných. Převážná většina návštěvníků Prahy se tedy domnívá, že moderní architektura do historického centra Prahy patří. Tento výsledek je dobrý už z toho důvodu, že nové stavby v Praze vznikají a vznikat budou. Nelze však při tom opomenout fakt, že druhou nejčastější odpovědí byl opačný názor- současná architektura Prahu poškozuje. Pokud bychom se měli řídit jen názorem většiny, byla by nejspíš současná situace v Praze vyhovující. To však nemůže být pravda už z toho důvodu, že názor většiny nesdílejí všichni. Pokud si část návštěvníků myslí, že stavby, které vznikly v současnosti nebo v nedávné minulosti, Prahu poškozují, je třeba se nad tímto názorem zamyslet. Je totiž docela možné, že většina turistů si novostaveb v centru města nevšímá a zamýšlí se nad nimi teprve tehdy, až se jich na to přímo zeptáte (viz. Palác Myslbek- pro většinu je to jen další nákupní centrum v Praze). Výsledek této otázky neznamená, že není třeba důkladně zvažovat plánované projekty novostaveb v Praze, jejich umístění a podobu. 51

Pokud respondenti na tuto otázku odpověděli, že moderní architektura Prahu poškozuje, zajímalo mne, jaký důvod se tak domnívají. Vyhodnocení této doplňující otázky uvádím níže.

4c) Z jakého důvodu se domníváte, že současná architektura Prahu poškozuje?

protože moderní architektura vždy ruší historické prostředí

26% 74%

protože současná architektura v Praze není tak kvalitní jako v jiných evropských městech

Graf č. 6

Na tuto otázku odpovídala skupina respondentů, kteří k předchozí otázce uvedli, že současná architektura Prahu poškozuje. Odpovědělo takto 21% z celkového počtu 108 dotázaných. Na otázku, z jakého důvodu se tak domnívají, byla nejčastější odpověď za a) moderní architektura vždy ruší historické prostředí 74%. Za méně kvalitní než v jiných evropských městech označilo moderní architekturu v Praze 26% dotázaných.

52

5. Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura

51

60

vadilo by mi to a nepřijel bych

42

50

mrzelo by mě to, ale i přesto bych přijel

40 30

bylo by mi to jedno

15

20 10

0

byl bych rád, moderní stavby mi vadí

0

Graf č. 7

Na otázku č. 7 odpovídali všichni dotázaní, tedy celkem 108 respondentů. Jak vyplynulo již z předchozích odpovědí, moderní architektura se zatím v Praze netěší velké pozornosti návštěvníků. Většina z nich se zajímá hlavně o historické stavby. Je tedy vcelku překvapující, že nejvíce dotázaných uvedlo, že by je mrzelo, pokud by v Praze žádná moderní architektura nevznikala. O něco méně respondentů uvedlo, že by jim bylo jedna, zda by se tato architektura v Praze nacházela nebo ne. Ještě menší podporu měla u dotázaných odpověď, že by byli rádi, pokud by tyto stavby v Praze nebyly, protože jim moderní architektura vadí. Nikdo z dotázaných pak neuvedl, že by mu to vadilo natolik, že by do Prahy už vícekrát nepřijel. Tento výsledek můžeme srovnat i s otázkou č. 4, kdy se nejvíce dotazovaných domnívá, že současné moderní stavby Prahu obohacují. Je tedy zřejmé, že návštěvníci Prahy chtějí v tomto městě vidět moderní architektonické stavby. Z předchozího vyhodnocování však také vyplývá, že primárním zájmem návštěvníků v Praze jsou historické stavby. Ne všichni jsou také nakloněni tomu, aby se tvář centra města „obohacovala“ novými stavbami. I když není moderní architektura z hlediska turistické atraktivitu pro Prahu naprosto klíčová, dle mého názoru by se mělo velice uvážlivě zasahovat do historického prostředí města. Zamýšlené stavební projekty by se měly posuzovat také podle toho, zda jsou vhodným protikladem ke stávajícím stavbám. Investoři totiž velice často preferují především zisk, ze svého projektu chtějí vytěžit co nejvíce a příliš se již neohlížejí na to, jakým způsobem může jejich počínání ovlivnit celkovou identitu města, která je pro Prahu tak důležitá. 53

6. Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na světové architektonické úrovni

Prahu by to obohatilo a zvýšilo by to její atraktivitu

5% 34% 61%

atraktivitu Prahy by to nijak neobohatilo, kouzlo Prahy spočívá v něčem jiném Prahu by to poškodilo, narušilo by to celkový obraz Prahy

Graf č. 8

Nejvíce respondentů 61% se domnívá, že skutečně kvalitní moderní stavba by Prahu obohatila a zvýšila tak její atraktivitu. Opačný názor má pouze 5% dotázaných, zbylých 34% oslovených respondentů si myslí, že atraktivitu Prahy by to nijak neobohatilo, protože kouzlo Prahy spočívá v něčem jiném. Jak jsem uváděla už dříve, z předchozích výsledků jasně vyplynulo, že Praha je turisty vnímána hlavně jako historické město se zachovalými památkami, o moderní stavby se zajímá jen velmi malá část z dotázaných. Přestože většina návštěvníků jako hlavní cíl své návštěvy označuje poznávání historických památek, rádi by ve městě viděli i kvalitní moderní architekturu. Pokud se tedy podaří jejich očekávání naplnit a v Praze vznikne stavba, která bude respektovat historické prostředí města a zároveň bude natolik atraktivní, že si získá pozornost i návštěvníků města, je toto velká šance pro zvýšení turistické atraktivity a přitažlivosti města. Toto tvrzení můžeme dokumentovat na příkladu Tančícího domu. V době svého vzniku byly na tuto stavbu různé ohlasy. Někteří tvrdili, že se tato stavba do Prahy nehodí. Dnes si naopak nemůžeme bez této stavby Prahu představit, stala se zároveň plně fungující administrativní budovou a turistickou atraktivitou. Téměř nikdo z návštěvníků Prahy si tuto stavbu nenechá ujít. Dalším pozitivním příkladem kvalitní moderní architektury v Praze je hotel Josef a hotel Metropol. Tyto stavby jsou zvlášť důležité, protože slouží přímo klientům cestovního ruchu. Pro ty, kteří mají rádi moderní 54

architekturu, bude jistě lákavé se v takovém hotelu ubytovat. Přínosem to však může být i pro ty návštěvníky, kteří si ve městě více všímají historických staveb. Pokud se v takto moderním hotelu ubytují, může to být pro ně novým impulsem, aby vnímali i nově vzniklé stavby v Praze a zajímali se o ně. Jedinečné, kvalitní a zajímavé stavby budou činit Prahu ještě atraktivnější. Důkazem tohoto tvrzení může být např. Londýn. Turisté se při jeho návštěvě rádi podívají na historický Tower, stejně tak si ale nenechají ujít moderní čtvrť zvanou City, která se nachází u Tower Bridge, nejznámější londýnské dominanty. Ne všichni ale zastávají názor, že nové moderní stavby Prahu obohatí. Část z oslovených se naopak domnívá, že tyto stavby pro Prahu nejsou žádným přínosem, někteří dokonce zastávají názor, že moderní architektura Prahu poškozuje. Pokud tedy „doplníme“ historické centrum města moderní architekturou, a zvlášť bude- li tato architektura nekvalitní a nezajímavá, neuškodíme tím spíš Praze? Neztratí pak pro část návštěvníků Praha svoje pověstné kouzlo? Na tyto otázky je velice těžké dát jednoznačnou odpověď. Zatím nemůžeme určit, kde přesně leží ta tenká hranice mezi tím, do kdy budou turisté Prahu vnímat jako nenarušené historické město. Co je však velmi důležité, při rozhodování o budoucí podobě Prahy dbát na to, aby se kvůli zanedbání

nebo

nedostatečné

angažovanosti

příslušných

úřadů,

stala

Praha

neatraktivním místem pro většinu svých návštěvníků.

7. Znáte nějakou moderní/ současnou stavbu v Praze (zhruba od 60. let)? Tabulka č. 2

Ano, znám Ne, neznám

85 23

Celkem na otázku odpovídalo 108 respondentů, 85 z nich uvedlo, že znají nějakou moderní stavbu v Praze. Pouze 23 dotázaných žádnou moderní stavbu v Praze nezná. Na další podotázky odpovídalo ti, kteří znají v Praze i moderní stavby, tedy celkem 85 respondentů.

55

Tabulka č. 3 O jakou stavbu se jedná?

Tančící dům Žižkovský vysílač Veletržní palác Expo 58 McDonald´s Národní technická knihovna Hotel Josef Hotel Metropol ECM City Tower na Pankráci

Nová scéna ND Obchodní dům Máj Národní technické muzeum Zlatý Anděl Justiční areál Palác kultury

68 2 2 1 1

Líbí se Vám tato stavba? Ano 55 2 2 1 0

Ne 13 0 0 0 1

Hodí se podle Vás na místo, kde se nachází? Ano 54 2 2 1 0

Ne 14 0 0 0 1

2 1 1

2 1 1

0 0 0

2 1 1

0 0 0

1 5

1 2

0 3

1 2

0 3

1

1

0

1

0

2 1 1 1

2 1 1 1

0 0 0 0

2 1 1 1

0 0 0 0

Četnost výskytu

V otázce č. 7 jsem zjišťovala, zda dotázaní znají nějakou moderní stavbu v Praze. Pokud byla jejich odpověď na tuto otázku ano, zajímalo mne, o jakou konkrétní stavbu se jedná, zda se jim tato stavba líbí a zda se domnívají, že se tato stavba hodí na místo, kde se nachází. Každou stavbu uvedenou v dotazníku jsem zaznamenala do tabulky, kde jsem uvedla také četnost odpovědí na jednotlivé otázky u každé konkrétní stavby. Mezi odpověďmi na konkrétní stavbu jednoznačně dominoval Tančící dům, který jmenovalo celkem 68 dotázaných. Druhou nejčastěji jmenovanou stavbou se stala Nová scéna Národního divadla, která se v dotazníku objevila 5x. Někteří respondenti ve svých odpovědích uvedli více než jednu stavbu, do tabulky jsem započítala všechny jmenované stavby. Docela mne u této otázky překvapilo, že se v dotazníku objevily i méně známé stavby v Praze, jako je např. Zlatý Anděl. Jsem velice ráda, že mezi jmenovanými stavbami figurují i dvě stavby, které jsou přímo spojeny s cestovním ruchem- hotel Josef a hotel Metropol. Je vidět, že návštěvníci Prahy si všímají i jiných moderních staveb, než jen Tančícího domu. Podle mého názoru by se tímto směrem 56

mělo ubírat i další plánování stavebního rozvoje Prahy. Méně administrativních budov, které jsou téměř všechny stejné, málokterá z nich dokáže natolik zaujmout, aby se jí dostalo pozornosti i ze strany návštěvníků Prahy. Naopak, pokud budou stavby více účelnější a budou mít větší užitek i pro návštěvníky města, přinese to Praze v budoucnu mnohem víc než jen peníze ze stavby dalšího nákupního centra. Myslím si, že například takové nové moderní kulturní centrum, ve kterém by se pořádali nejrůznější společenské akce, by jistě zvýšilo atraktivitu Prahy. Podmínkou samozřejmě je, aby byla taková stavba natolik zajímavě architektonicky ztvárněná, že by se stala objektem zájmu i pro návštěvníky a dokázala je do města nalákat. Výsledky mého výzkumu potvrdily i názory odborníků, které jsem uváděla již v teoretické části. Z tabulky jasně vidíme, že Tančící dům se dostal již do podvědomí návštěvníků Prahy a těší se u nich velké oblibě. Drtivé většině oslovených se tato stavba líbí a domnívají se, že se hodí na místo, kde se nachází. V tomto se názor laické veřejnosti shoduje s názorem odborníků na architekturu, kteří tuto stavbu také oceňují. Je vidět, že zajímavá moderní stavba si dokáže získat pozornost a přízeň návštěvníků Prahy.

8. Plánujete navštívit Prahu někdy znovu?

94% 100% 80% 60% 40%

0%

20%

6%

0% Ano

Ne

Nevím

Graf č. 9

57

Celých 94% respondentů plánuje Prahu znovu navštívit, pouze 6% zúčastněných zatím neví. Nikdo z dotázaných neuvedl, že by neměl v plánu Prahu znovu navštívit.

9. Základní informace Základní informace o respondentech jsem zpracovala formou tabulek, do kterých jsem zaznamenala pohlaví, věk, bydliště, vzdělání a zaměstnání. Celkem jsem zpracovávala údaje 108 dotázaných, kteří odpověděli na všechny otázky v dotazníku. Tento vzorek oslovených respondentů není samozřejmě statisticky reprezentativní pro světovou populaci ani pro populaci z ČR.

Tabulka č. 4

Pohlaví Počet respondentů

Muž 36

Žena 72

Z celkového počtu dotázaných bylo 83 žen a 46 mužů. Obecně jsou ženy ochotnější vyplňovat různé dotazníky a odpovídat na otázky, proto je i v tomto průzkumu ženské pohlaví více zastoupeno.

Tabulka č. 5

Věk do 15 let 16 - 26 let 27 - 45 let 46 - 60 let nad 60 let

Počet respondentů 2 74 20 8 4

Nejvíce respondentů je z věkové skupiny do 26 let. Je to dáno také tím, že lidé z této věkové skupiny se dobře orientují v různých průzkumech na internetu a jsou také nejvíce ochotní je vyplňovat. Druhou největší skupinou jsou respondenti z věkové kategorie do 45 let. Naopak nejméně zástupců mají věkové kategorie do 15 let a nad 60 let.

58

Tabulka č. 6

Bydliště (kraj) Karlovarský Vysočina Jihočeský Středočeský Liberecký Moravskoslezský Ústecký Plzeňský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Slovensko Polsko

Počet respondentů 4 29 6 19 7 5 4 6 4 6 10 2 4 1 1

Respondenty jsem rozdělila podle místa jejich bydliště do jednotlivých krajů ČR. Po zhodnocení výsledků jsem zjistila, že každý kraj má v průzkumu alespoň jednoho svého zástupce. Nejvíce respondentů pochází z kraje Vysočina. Částečně je to dáno i tím, že v tomto kraji bydlím a dotazníky jsem rozdávala respondentům také v místě svého bydliště. Druhou nejpočetnější skupinou jsou návštěvníci ze Středočeského kraje, třetí skupinu tvoří respondenti z Jihomoravského kraje. Svého zástupce má v průzkumu také Slovensko a Polsko.

Tabulka č. 7

Vzdělání Vysokoškolské Středoškolské Základní Vyučen

Počet respondentů 34 65 6 3

Nejvíce respondentů má středoškolské a vysokoškolské vzdělání, naopak nejméně jsou zastoupeni respondenti se základním vzděláním nebo výučním listem.

59

Tabulka č. 8

Zaměstnání Důchodce Mateřská dovolená Nezaměstnaný Podnikatel Student Zaměstnanec

Počet respondentů 5 4 3 3 69 24

V otázce týkající se zaměstnání nejvíce respondentů uvedlo kategorii student, poté následuje zaměstnanec. Naopak nejméně jsou zastoupeny kategorie důchodce, mateřská dovolená, nezaměstnaný a podnikatel. Tento výsledek odpovídá již předešlým vyhodnocením, průzkumu se účastnilo nejvíce respondentů z věkové skupiny do 26 let, většina dotázaných má v tomto věku status studenta.

4.2 Dotazník ke konkrétním stavbám Ve druhém dotazníku jsem se zaměřila na konkrétní stavby v Praze. Vybrala jsem dvě moderní stavby, které jsou však vnímány zcela odlišně. První stavbou byl Tančící dům, který se také nejčastěji objevoval v prvním dotazníků jako odpověď na otázku „Kterou moderní stavbu v Praze znáte?“. Reakce na tuto stavbu jsou veskrze kladné, většina dotázaných uvedla, že se jim tato stavba líbí. Také odborníci na architekturu hodnotí tuto stavbu velice pozitivně, je dávána za vzor jako ukázka moderní stavby, která se vhodně začlenila do historického prostředí. Jako protiklad k této stavbě jsem vybrala Palác Myslbek, který se nachází v bezprostřední blízkosti Václavské náměstí a nedaleko Staroměstského náměstí, tedy v samém centru historického města. Na tuto stavbu jsou názory již zcela nejednotné, mnozí odborníci se shodují, že se stala příkladnou ukázkou necitlivého zásahu do historické zástavby a narušila tak autenticitu místa. Zajímalo mne, jaký názor mají na obě stavby samotní návštěvníci města. Dotazník vyplnilo celkem 40 respondentů. Část respondentů, celkem 8, pocházela přímo z Prahy. Jak už jsem ale dříve uvedla, dotazník je zaměřen na návštěvníky Prahy, tyto odpovědi jsem tedy do výsledků výzkumu nezařadila. Dotazovala jsem se přímo

60

návštěvníků u konkrétních staveb v Praze, dále osob, které obě stavby znají a mohou tak vyjádřit svůj názor na obě tyto stavby.

4.2.1 Zhodnocení dotazník Tančící dům Rozhodla jsem se vyhodnotit každý dotazník ke konkrétní stavbě zvlášť, aby tak lépe vynikly souvislosti v odpovědích respondentů- líbí se jim moderní architektura, ale nelíbí se jim tato stavba, nebo se jim nelíbí proto, že nemají rádi moderní architekturu obecně? Jak hodnotí moderní architekturu v centru Prahy? Tento dotazník jsem vyplňovala s návštěvníky u Tančícího domu.

1. Líbí se Vám moderní/ současná architektura obecně?

ano, líbí

19% 37%

13% 31%

líbí se mi jen ty opravdu zajímavé a kvalitní současné stavby současná architektura je mi lhostejná současná architektura se mi nelíbí

Graf č. 10

Na tuto otázku odpovědělo 37% respondentů kladně, současná architektura se jim líbí, jen ty opravdu zajímavé a kvalitní stavby obdivuje 31% dotázaných. Tyto dvě čísla tvoří dohromady téměř 70%, přesně tolika návštěvníkům se líbí moderní architektura. Zbylým 32% je moderní architektura lhostejná nebo se jim nelíbí.

61

2. Jak se díváte na moderní/ současnou architekturu v širším centru Prahy (od 60. let)?

31%

44%

25%

líbí se mi, vhodně doplňuje historické stavby je mi lhostejná

nelíbí se mi

Graf č. 11

Z výsledků v tomto grafu vyplývá, že téměř polovině dotázaných se moderní architektura v centru Prahy líbí a považují ji za vhodný protiklad k historickým stavbám. Na druhou stranu 31% dotázaných odpovědělo, že se jim moderní architektura v centru Prahy nelíbí a 25% je lhostejná. Z tohoto grafu je jasně patrné, že více než polovině oslovených návštěvníků se moderní architektura v Praze nelíbí. Pokud bude tedy pokračovat stávající trend rozvoje historického centra a bude přibývat staveb, které budou toto prostředí znehodnocovat, může to mít negativní dopady na turistickou atraktivitu pro budoucí návštěvníky města. Pokud respondent odpověděl na tuto otázku možností za c) nelíbí se mi, položila jsem mu ještě doplňující otázku, abych zjistila, z jakého důvodu se mu moderní architektura v centru prahy nelíbí. Jak vyplývá z předchozího grafu, na tuto otázku odpovídalo 31% dotázaných. Výsledky jsem zaznamenala v následujícím grafu.

62

2c) Z jakého důvodu se Vám moderní architektura v centru Prahy nelíbí?

současné stavby nemám rád, k historickým stavbám se absolutně nehodí, působí zde nevhodně

40% 60%

současné stavby mám rád, ale v Praze není dostatek kvalitních staveb, které by historické stavby vhodně doplňovaly

Graf č. 12

Z tohoto grafu je jasně patrné, že více než polovina oslovených nemá ráda moderní architekturu obecně a domnívá se, že v historickém kontextu města působí nevhodně. Tuto odpověď zvolilo 60% respondentů. Zbylým 40% se moderní architektura líbí, ale nové stavby v Praze nepovažují za dostatečně kvalitní. Tento výsledek je pro Prahu vcelku přívětivý, pokud se totiž osloveným respondentům moderní architektura v centru Prahy nelíbí, z velké části by to nebylo proto, že tyto stavby nepovažují za dostatečně atraktivní, ale proto, že nemají rádi obecně moderní architekturu v historickém prostředí.

3. Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura 8 8

6 6 4

2 2

0 0 vadilo by mi to a nepřijel bych

mrzelo by mě bylo by mi to to, ale i přesto jedno bych přijel

byl bych rád, moderní stavby mi vadí

Graf č. 13 63

Oslovení návštěvníci Prahy, kteří odpovídali na dotazník u Tančícího domu, by v Praze moderní architekturu nepostrádali. Polovině z nich by bylo jedno, zda se v Praze moderní stavby nacházejí nebo ne. O něco menší část dotázaných by mrzelo, pokud by v Praze žádná moderní architektura nebyla. Pouze dva dotázaní uvedli, že by byli rádi, moderní stavby jim vadí. Tento výsledek mne docela překvapil. Čekala bych, že turisté, kteří se přišli podívat na Tančící dům, moderní architektura zajímá a naopak by uvítali, pokud by takto zajímavých staveb bylo v Praze víc. Tuto mou domněnku podporují také výsledky u předchozích otázek, kdy nejvíce dotázaných uvedlo, že se jim moderní architektura líbí. Domnívám se ale, že pokud by vznikla v Praze zajímavá moderní stavba, dokázala by turisty přilákat stejně tak, jako Tančící dům.

4. Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na světové architektonické úrovni

Prahu by to obohatilo a zvýšilo by to její atraktivitu

6% 38%

56%

atraktivitu Prahy by to nijak neobohatilo, kouzlo Prahy spočívá v něčem jiném Prahu by to poškodilo, narušilo by to celkový obraz Prahy

Graf č. 14

Více než polovina dotázaných se domnívá, že kvalitní moderní architektura může Prahu obohatit. Tento výsledek tak potvrzuje moji domněnku, kterou jsem popsala u předchozí otázky- kvalitní a zajímavá moderní stavba by se mohla stát pro turisty dalším lákadlem a obohatit tak atraktivitu Prahy. Jak jsem však již dříve uvedla, při „doplňování“ historického centra novými stavbami je velice důležité brát ohled na to, kde bude stavba stát a jak bude vypadat. Domnívám se totiž, že pokud budou v Praze nadále vznikat administrativní budovy či nákupní centra v takové podobě, jak je tomu doposud, atraktivitu Prahy to rozhodně zvyšovat nebude, spíš naopak. Ostatně pro nemalé procento oslovených turistů má Praha již teď své jedinečné kouzlo, které bychom mohli neuváženými projekty nenávratně poškodit. Já osobně nejsem proti tomu, aby v Praze 64

vznikaly nové moderní budovy, ostatně jak jsem již dříve uvedla, zcela zastavit tento vývoj ani nelze. Ale myslím si, že stavby typu Paláce Myslebk Praze opravdu nic dobrého a výjimečného nepřinášejí. Je to jen další nákupní centrum, kterých je v Praze víc než dost.

5. Líbí se Vám tato stavba (Tančící dům)? 9 9 8 7 6

4

5

3

4 3 2

0

0

1 0 velmi

spíš ano

je mi lhostejná

spíš ne

vůbec ne

Graf č. 15

Výsledky této otázky nejsou nikterak překvapivé, Tančící dům se těší velké oblibě u návštěvníků Prahy, většina z nich ho zařazuje do svého programu při prohlídce Prahy. Tento architektonický projekt získal také obdiv u odborníků na architekturu. Jak vyplynulo z výsledků u předchozího dotazníku, Tančící dům je nejznámější moderní stavbou v Praze, v dotazníku byl jmenován nejčastěji. Tento graf tak znovu potvrzuje již předchozí výsledek, Tančící dům se až na pár výjimek návštěvníkům Prahy líbí.

65

6. Zdá se Vám, že se sem tato stavba hodí?

5 5

4

4

4 3

2

2

1

1 0 velmi se sem hodí

spíš ano

nejsem si tím úplně jistý

spíš ne

vůbec se sem nehodí

Graf č. 16

Tančící dům získal několik architektonických ocenění, mimo jiné také cenu Klubu za starou Prahu za vhodné začlenění novostavby do historického prostředí (křižovatka Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí). Také oslovení návštěvníci Prahy se domnívají, že se sem tato stavba hodí. Pouze 4 z nich si nejsou jistí, tři oslovení respondenti se pak domnívají, že se tato stavba na dané místo nehodí. Já si však myslím, že je velice době, že tento zajímavý architektonický objekt stojí právě zde, proluku na Rašínově nábřeží velmi vhodně zaplňuje a navazuje na původní historické domy.

7. Když byste si mohl vybrat, jak má toto místo vypadat?

určitě bych zde tuto stavbu ponechal

31% 6%

63%

moderní stavba by zde mohla být, ale jiná než je zrovna tato raději bych zde viděl původní historickou zástavbu

Graf č. 17 66

Na tomto grafu je ještě více patrné, že kvalitní moderní architektura má své místo i v centru historické Prahy- 63% respondentů by zde tuto stavbu určitě ponechalo, pouze 6% dotázaných se nelíbí architektonická podoba Tančícího domu a 31% dotázaných by zde vidělo raději původní historickou zástavbu. To by však v tomto případě nebylo ani dost dobře možné, protože v místě, kde dnes Tančící dům stojí, byla od roku 1945 velká proluka, která zde vznikla za války při leteckém náletu na Prahu. Teprve v devadesátých letech byla proluka zastavěna, a je dobře, že právě zde vznikla stavba opravdu světové kvality. Domnívám se, že dnes už by si toto místo neuměl nikdo bez Tančící ho domu představit a Praha by byla ochuzena o jednu ze svých novodobých turistických atraktivit.

8. Základní informace Tabulka č. 9

Pohlaví Počet respondentů

Muž 7

Žena 9

Z celkového počtu 16 respondentů, kteří vyplňovali tento dotazník, bylo 9 žen a 7 mužů. Tabulka č. 10

Věk 0 - 15 let 16 – 26 let 27 – 45 let 46 – 60 let nad 60 let

Počet respondentů 0 7 2 5 2

Mezi respondenty je nejvíce zastoupena věková skupina od 16 do 26 let, poté skupiny 46- 60 let. Nejméně respondentů je z věkové skupiny nad 60 let, respondenti mladší 15ti let nejsou v tomto dotazníkovém šetření zastoupeni vůbec.

67

Tabulka č. 11

Bydliště Vysočina Polsko Slovensko Rakousko Zlínský kraj Velká Británie

Počet respondentů 6 2 2 2 2 2

V rámci tohoto dotazníkového šetření jsou již více zastoupeny také ostatní země mimo České republiky. Na otázky odpovídali respondenti z Polska, Slovenska, Rakouska a také Velké Británie. Respondenti z České republiky pocházeli z kraje Vysočina, a ze Zlínského kraje. Tabulka č. 12

Vzdělání základní vyučen středoškolské vysokoškolské

Počet respondentů 2 0 8 6

Mezi respondenty byla opět zastoupena nejvíce kategorie středoškolského vzdělání. Je to dáno také tím, že nejvíce respondentů patří do věkové skupiny do 26 let, kdy většina dotázaných stále ještě studuje. Mezi respondenty bylo také 6 vysokoškolsky vzdělaných lidí.

68

4.2.2 Zhodnocení dotazník Palác Myslbek Tento dotazník jsem vyplňovala s návštěvníky u Paláce Myslbek, který se nachází v těsné blízkosti Václavského a Staroměstského náměstí.

1. Líbí se Vám moderní/ současná architektura obecně? 8 8 7 6 5 4 3 2 1 0

5 3

0 ano, líbí

líbí se mi jen ty současná opravdu architektura je zajímavé a mi lhostejná kvalitní současné stavby

současná architektura se mi nelíbí

Graf č. 18

Většina oslovených uvedla, že se jim současná architektura líbí. Kladný vztah k moderním stavbám má 13 dotázaných turistů. Pouze 3 lidé uvedli, že je jim moderní architektura lhostejná. Nikdo z oslovených neřekl, že by se mu moderní architektura přímo nelíbila. Na základě tohoto výsledku můžeme předpokládat, že dotyční návštěvníci nejsou proti moderní architektuře zvlášť zaujatí již předem a budou tedy na další otázky odpovídat bez předsudků.

69

2. Jak se díváte na moderní/ současnou architekturu v širším centru Prahy (od 60. let)?

líbí se mi, vhodně doplňuje historické stavby

19% 25%

56%

je mi lhostejná nelíbí se mi

Graf č. 19

Více než polovině dotázaných se moderní architektura v centru Prahy líbí, považují ji za zajímavý protiklad k historickým stavbám. Pro tyto návštěvníky by bylo další rozšiřování moderní zástavby v centru města vítaným zpestřením jinak ryze historického prostředí. Nemůžeme však vnímat jen odpovědi, které převažují. Velmi důležité je věnovat pozornost i zbylému procentu odpovědí. Stejně jako u předchozích otázek by sice pro většinu z dotázaných byla moderní architektura zajímavým zpestřením, tento názor ale nesdílí všichni. Je třeba vnímat také tyto negativní ohlasy. Pokud na tuto otázku dotázaný odpověděl, že se mu moderní stavby v Praze nelíbí, zeptala jsem, jaký má důvod k této odpovědi. Podle výsledků z grafu vidíme, že na tuto doplňující otázku odpovídalo 19% respondentů. 2c) Z jakého důvodu se Vám nelíbí?

35%

současné stavby nemám rád, k historickým stavbám se absolutně nehodí, působí zde nevhodně

65% současné stavby mám rád, ale v Praze není dostatek kvalitních staveb, které by historické stavby vhodně doplňovaly

Graf č. 20 70

Výsledek tohoto grafu se liší od výsledku, který jsem uváděla v grafu v dotazníku u Tančícího domu. U předchozího dotazníku více lidí uvedlo, že nemají rádi moderní stavby obecně, protože se k historickým stavbám nehodí a působí zde nevhodně. V tomto dotazníku je naopak z grafu patrné, že většině dotázaných (65%) se moderní stavby líbí, ale domnívají se, že v Praze nejsou tyto stavby natolik architektonicky kvalitní, aby mohly vhodně doplňovat původní historickou zástavbu. Zároveň jsem však velmi ráda, že se v tomto případě více lidí přiklonilo k názoru, že nově vzniklé stavby v centru nejsou zajímavé. Můžeme potom tento výsledek srovnat s otázkou č. 5, kdy se již dotazuji na konkrétní stavbu, v tomto případě na Palác Myslbek. Budou i tentokrát považovat tuto budovu za nezajímavou, nebo se jim bude naopak její architektonické ztvárnění líbit?

3. Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura

9

10

7

8 6 4 2

0

0

0 vadilo by mi to mrzelo by mě a nepřijel bych to, ale i přesto bych přijel

bylo by mi to jedno

byl bych rád, moderní stavby mi vadí

Graf č. 21

Tento výsledek je vcelku překvapivý vzhledem k tomu, že u otázky č. 2 uvedlo 56% respondentů, že se jim moderní architektura v Praze líbí, a domnívají se, že vhodně doplňuje historické centrum města. Pokud by však žádná taková architektura v Praze nebyla, více než polovině oslovených by to bylo jedno. Na druhou stranu toto odpovídá i předchozím výsledkům z prvního dotazníku- lidé v Praze vnímají většinou pouze historické stavby, moderních staveb si až na výjimky (např. Tančící dům) příliš nevšímají, nejsou pro ně tolik atraktivní. To však neznamená, že by nebylo třeba dbát na 71

to, jak budou nové stavby vypadat. Právě naopak, dle mého názoru je právě v tomto skryt potenciál pro další rozvoj Prahy. Na jedné straně má Praha díky své historické zachovalosti a autenticitě neopakovatelné kouzlo, které sem láká návštěvníky z celého světa. Pokud by se však podařilo uchovat tuto jedinečnou atmosféru, která na Vás dýchne v každém zákoutí staré Prahy, a zároveň vytvořit i v historickém centru jedinečnou ukázku snoubení staré architektury s novou, nebylo by to právě to, co může učinit Prahu ještě atraktivnější? . 4. Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na světové architektonické úrovni

Prahu by to obohatilo a zvýšilo by to její atraktivitu

12% 19% 69%

atraktivitu Prahy by to nijak neobohatilo, kouzlo Prahy spočívá v něčem jiném Prahu by to poškodilo, narušilo by to celkový obraz Prahy

Graf č. 22

Výsledek tohoto grafu potvrzuje moje předchozí tvrzení, dotázaní návštěvníci by v Praze rádi viděli zajímavou moderní stavbu, která doposud Praze chybí (vyjma Tančícího domu). Naprostá většina z nich si myslí 69%, že by tato stavba Prahu obohatila. Jen 12% dotázaných se domnívá, že by to Praze mohlo spíš uškodit.

72

5. Líbí se Vám tato stavba?

6 6

5

5 4

3

3

2

2 1

0

0 velmi

spíš ano

je mi lhostejná

spíš ne

vůbec ne

Graf č. 23

Výsledek této otázky zde není tak jednoznačný, jak tomu bylo v grafu u dotazníku pro Tančící dům. Palác Myslbek není sám o sobě tolik známý jako Tančící dům, který nalezneme v každém průvodci Prahou. Navíc je Tančící dům velmi dobře ztvárněn po architektonické stránce, návštěvníci jej berou jako jednu ze zajímavostí Prahy. Naopak Palác Myslbek je „pouze“ jedna z novostaveb v Praze, jeho architektonické ztvárnění není samo o sobě příliš pozoruhodné a zajímavé. Většina turistů proto Palác Myslbek bere jen jako další pražské nákupní centrum, ale nad podobou stavby příliš nepřemýšlí a mnohdy ji ani nevnímá. Během dotazování před touto budovou jsem nabyla dojmu, že většina turistů si ani neuvědomuje, v jaké lokalitě tato stavba stojí. Někteří z nich byli docela překvapení, že se jich na tuto stavbu ptám a teprve tehdy si vůbec uvědomili, že se stavba nachází v samém historickém centru Prahy. V těsné blízkosti je Václavské náměstí, z druhé strany budovy se nachází Ovocný trh, v jeho sousedství Staroměstské náměstí. Názory dotázaných na tuto stavbu nejsou jednotné, o něco většímu počtu respondentů (6) se tato stavba líbí, ale téměř stejně tolika lidem se i nelíbí. Tři lidé na ni nemají žádný názor, dva z respondentů uvedli, že se jim stavba vůbec nelíbí. V grafu si můžeme také povšimnout, že mezi dotázanými nebyl nikdo, komu by se tato stavba vyloženě líbila. Musím se také přiznat, že i já sama jsem si této stavby v Praze nikdy příliš nevšímala, a to jsem tam přitom byla několikrát nakupovat. Myslím si, že stejně se chová i většina návštěvníků Prahy. Během psaní a přípravy mé bakalářské práce jsem se však dozvěděla mnoho nových informací, týkajících se tohoto tématu, a musím uznat, že plně souhlasím s názorem některých odborníků na architekturu-tato stavba je 73

opravdu příkladnou ukázkou toho, jak necitelně může moderní stavba do historického prostředí zasahovat. Jsem také ráda, že si toho všimli také někteří návštěvníci Prahy, kterých jsem se na jejich názor dotazovala.

6. Zdá se Vám, že se sem tato stavba hodí? 6 6 5

4

4

3

3

3 2 1

0

0 velmi se sem hodí

spíš ano

nejsem si tím úplně jistý

spíš ne

vůbec se sem nehodí

Graf č. 24

Pro více než polovinu dotazovaných byla odpověď jasná- tato stavba se sem nehodí. Pokud se zamyslíme nad tím, v jakém místě Myslbek stojí (okolo jsou samé historické domy), není tento výsledek vůbec překvapivý. Už na první pohled je jasné, že sem tato stavba prostě nezapadá. A stejného názoru byla i většina oslovených návštěvníků. Domnívám se, že sami se nad vhodností stavby v této lokalitě nezamýšleli, ale když jsem je požádala, aby si prohlédli okolí stavby, většina z nich (10) se shodla na tom, že se sem tato stavba nehodí nebo si tím nebyli úplně jistí (3). Pouze 3 takto oslovení návštěvníci by řekli, že se Myslbek na toto místo hodí.

74

7. Když byste si mohl vybrat, jak má toto místo vypadat?

12% 44% 44%

určitě bych zde tuto stavbu ponechal moderní stavba by zde mohla být, ale jiná než je zrovna tato raději bych zde viděl původní historickou zástavbu

Graf č. 25

Názory na architektonické ztvárnění Paláce Myslbek se různí. Nemalá část odborníků stavbě vytýká, že je její fasáda příliš impozantní a v kontextu okolních domů působí příliš rušivým dojmem. Pokud se nad tímto zamyslíme a pozorně si prohlédneme, jak vypadají stavby v okolí Mylsbeka, je již na první pohled patrné, že tato stavba viditelně narušuje historické prostředí a jeho „genius loci“. Z grafu je patrné, že podobný názor měli také oslovení respondenti. Takže 44% z nich se domnívá, že by na tomto místě byla lepší původní historická zástavba. To by zde, stejně jako v případě Tančícího domu, nebylo již možné. Na tomto místě byla od roku 1926 proluka, která zde vnikla demolicí bankovní budovy. Jak se však shoduje většina odborníků na architekturu, projekt na novostavbu měl více respektovat historické okolí stavby. Stejný názor mělo i 44% oslovených lidí, kteří se domnívali, že moderní budova by zde mohla být, ale měla by jinak vypadat. Výsledky tohoto grafu tak jen potvrzují názor odborníků, stavba na takto lukrativním místě měla být mnohem lépe navržená, více respektovat historické prostředí místa a nesnažit se v první řadě uspokojit přání investorů, toužících hlavně po co největší maximalizaci zisku. Pouze 12% dotázaných by zde ponechalo právě tuto stavbu. Je tedy více než zřejmé, že Palác Myslbek se nejspíš nezapíše do vědomí návštěvníků Prahy jako moderní stavba, která stojí za pozornost. Pokud chceme pomocí nových staveb zvýšit atraktivitu Prahy i pro turisty, kteří se zajímají o moderní architekturu, a zároveň uchovat tradiční historickou tvář města, mělo by se projektování takových novostaveb ubírat jiným směrem, více nápaditějším a pokornějším.

75

8. Základní informace Tabulka č. 13

Pohlaví Počet respondentů

Muž 6

Žena 10

Dotazníkové vyhodnocení bylo provedeno z 16 odpovědí, na otázky odpovídalo 10 žen a 6 mužů. Tabulka č. 14

Věk 0 – 15 let 16 – 26 let 27 – 45 let 46 – 60 let nad 60 let

Počet respondentů 0 7 4 5 0

Mezi respondenty byly nejvíce zastoupeny dvě věkové skupiny, a to do 26 let (7) a do 45 let (5). Zbylých pět respondentů spadalo do věkové kategorie do 60 let. Ze skupiny do 15 let a nad 60 let nevyplňoval tento dotazník žádný respondent.

Tabulka č. 15

Bydliště Vysočina Německo Španělsko Polsko Karlovarský kraj Maďarsko Středočeský kraj Jihomoravský kraj

Počet respondentů 4 1 2 2 1 1 2 1

Dotazníkového šetření se zúčastnili návštěvníci Prahy z České republiky i ze zahraničí. Z ČR měl své zástupce kraj Jihomoravský, Středočeský, Karlovarský a kraj Vysočina. Ze zahraničních respondentů odpovídali návštěvníci z Německa, Španělska, Polska a Maďarska.

76

Tabulka č. 16

Vzdělání základní vyučen středoškolské vysokoškolské

Počet respondentů 1 1 11 3

Z 16 oslovených návštěvníků bylo 11 se středoškolským a 3 s vysokoškolským vzděláním. Zbylí dva respondenti měli základní vzdělání, anebo výuční list.

4.3 Zhodnocení výsledků dotazníkového šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla pomocí internetového průzkumu a přímým dotazováním respondentů. Výsledky jsem zpracovala do výše uvedených grafů a tabulek. Každou otázku jsem poté zvlášť slovně ohodnotila. Ráda bych ještě zhodnotila výsledky dotazníku celkově. První dotazník se věnoval obecně moderní architektuře. Jeho cílem bylo zjistit, jaký názor mají návštěvníci Prahy na moderní architekturu, zda tuto architekturu v Praze vnímají a líbí se jim, popř. nelíbí, nebo zda je v Praze zajímají pouze historické památky. Zajímalo mne, jestli si i turisté v Praze všímají, jak se historické centrum města mění. Vznikají zde nové stavby, které mnohdy nezapadají do historického prostředí města a ničí tak jedinečný „genius loci“ místa. Jak tento jev na návštěvníky Prahy působí, vnímají moderní stavby v Praze pozitivně nebo negativně? Ovlivňuje to nějak cestovní ruch? Výsledky prvního dotazníku byly docela překvapivé. Většina dotázaných odpověděla, že Prahu již několikrát navštívili. Zajímají je také architektonické památky v Praze. Podle očekávání také většina uvedla zájem o historické památky, přesto se část respondentů zajímá i o moderní architekturu. Pokud se tedy návštěvníci zajímají převážně o historii města, moderní stavby by měli vnímat jako něco negativního, co do historického prostředí města nezapadá a narušuje jeho celkový obraz. To vše by také mohlo mít negativní vliv na cestovní ruch v Praze. Podle mého zjištění ale většina z návštěvníků Prahy vnímá moderní architekturu jako zajímavý protiklad k historickým 77

stavbám. Pouze malé procento z nich uvedlo, že jim tyto moderní stavby v kontextu historické zástavby vadí. Je tedy dobře, že i přes jistou „modernizaci“ má historické centrum Prahy pro návštěvníky stále své kouzlo. Jak jsem uvedla již dříve, vznik moderních staveb nelze zastavit ani v tak unikátních lokalitách, jako je právě historický střed města. Každé město se v průběhu staletí vyvíjí, nejinak je tomu i dnes. Je však velmi důležité si uvědomit, a dokládají to i výsledky mého průzkumu, že právě tato zachovalost a historická autenticita města je to, co k nám láká většinu návštěvníků a má velký vliv na cestovní ruch v Praze. Více než polovina respondentů se také domnívá, že současná architektura Prahu obohacuje. Pokud si mysleli opak, hlavním důvodem bylo, že podle jejich názoru moderní architektura vždy ruší historické prostředí, nikoliv proto, že by současná architektura v Praze nebyla dostatečně kvalitní. Tato možnost zvítězila pouze v dotazníku u Paláce Myslbek. Výsledky u otázky č. 5 „Kdyby v Praze nebyla žádná moderní architektura….“ mne docela překvapily. Vzhledem k tomu, že na první otázku většina z dotázaných uvedla, že se v Praze zajímají hlavně o historické památky, u této otázky nejvíce respondentů odpovědělo, že by je mrzelo, pokud by v Praze žádná moderní architektura nebyla. Stejný výsledek jsem zjistila také u následující otázky č. 6, kdy se 61% dotázaných domnívá, že kvalitní moderní stavba by atraktivitu Prahy zvýšila. Z toho je již patrné, že turisté v Praze chtějí vidět kromě starého historického centra i moderní stavby. Otázkou však zůstává, zda jsou již vzniklé novostavby v Praze natolik zajímavé a atraktivní, aby upoutaly pozornost návštěvníků Prahy. Do dotazníku jsem proto zařadila i otázku, jakou konkrétní moderní stavbu respondenti v Praze znají. Naprostá většina z nich uvedla Tančící dům. Tato odpověď je asi pochopitelná, i mě se ve spojení s moderní architekturou v Praze vybaví právě Tančící dům. Tato stavba si pozornost rozhodně zaslouží, je příkladem opravdu zajímavě a nápaditě ztvárněné stavby, která navíc zcela nenuceně navazuje na původní historické domy. Také většina turistů si tuto stavbu během svého pobytu v Praze nenechá ujít. Byla jsem ale také velice mile překvapena, že se v dotazníku objevily i méně známé stavby, např. Zlatý Anděl, hotel Josef, hotel Metropol. Právě moderní budova na pražském Smíchově, nazývaná Zlatý Anděl, je po architektonické stránce velice zajímavá a zvlášť v noci, když je celá modře podsvícena, je velice impozantní. Hotel Metropol mne také velice zaujal, uvažovala jsem dokonce, že to bude jedna ze staveb pro můj dotazník. Nakonec jsem zvolila jinou stavbu, nicméně to nic nemění na tom, že se mi tento hotel velice líbí. Exteriér hotelu je velice 78

jednoduchý, vnitřní interiér naopak velice nápaditý a moderní. Myslím si, že právě takové stavby by mohly být zajímavé i pro turisty- mohou se zde ubytovat a navíc mají jedinečný zážitek z unikátního prostředí hotelu. Druhý dotazník jsem zaměřila již na konkrétní stavby. Vybrala jsem si Tančící dům a Palác Myslbek. Cílem dotazování bylo zjistit, jaký názor mají návštěvníci Prahy na moderní architekturu v centru Prahy a pak také konkrétně na tyto dvě stavby. Výsledky výzkumu u Tančícího domu dopadly podle očekávání, většině z dotázaných turistů se tato stavba líbila. Výsledky dotazování u Paláce Myslbek už nebyly tak jednoznačné. Část respondentů uvedla, že se jim tato stavba líbí, stejně tak se ale části respondentů vůbec nelíbila. Výsledky celkově i u jednotlivých otázek byly mnohdy velice nejednoznačné. Obecně bych však mohla říct, že tento průzkum ukázal hlavně to, jak Prahu vnímají její návštěvníci. Praha je pro ně veskrze krásné historické město, které má svou jedinečnou atmosféru a nezaměnitelné kouzlo. I přesto moderní architekturu v Praze vítají, je to pro ně zajímavý protiklad k historické architektuře. Podle většiny také moderní stavby zvyšují atraktivitu Prahy. Z dalšího dotazování však vyplynulo, že ne všechny stavby jsou vnímány pozitivně. Mezi takové stavby patří např. Nová scéna Národního divadla. Jak jsem již uvedla v hodnocení u jednotlivých otázek, při plánování dalších novostaveb je třeba se pečlivě zamyslet nad tím, zda je ta konkrétní stavba v dané lokalitě vhodným doplňkem a nepřetváří tak příliš původní obraz daného místa.

79

5. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem nové výstavby v historickém prostředí Prahy a jejím vlivem na cestovní ruch. V teoretické části jsem se věnovala historickému vývoji Prahy, okolnostmi vzniku a jejím postupným rozšiřováním. Zaměřila jsem se hlavně na architektonický vývoj města napříč staletími. Každé architektonické období jsem krátce charakterizovala a vybrala jsem některé památky, které v tomto období vznikly. Chtěla jsem tak zdůraznit historickou hodnotu těchto staveb, díky které je Praha tak jedinečná. V závěru teoretické části jsem se věnovala konkrétním stavbám v Praze, které zde zhruba za poslední desetiletí vznikly. Vybrala jsem takové stavby, které se určitým způsobem zapsaly do tváře města, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Na těchto příkladech jsem chtěla ukázat, jak moc může nová stavba historické prostředí města ovlivnit- vhodně jej doplnit nebo naopak poškodit. V praktické části jsem zhodnotila dotazníkový výzkum. První dotazník se věnoval moderní architektuře v Praze obecně, druhý dotazník byl zaměřen na konkrétní stavby. Pomocí dotazníkového šetření jsem chtěla zjistit, jaký názor mají oslovení respondenti na moderní architekturu v centru Prahy. Chtěla jsem také zjistit, zda si návštěvníci Prahy všímají i moderních staveb, jaký na ně mají názor, zda se jim tyto stavby líbí nebo by radši viděli historické prostředí Prahy bez dalších zásahů moderní architektury. Otázka týkající se moderní architektury v historickém středu města je velice složitá. Tato bakalářská práce nemůže podat jednoznačnou odpověď, zda by měly i v historickém prostředí města vznikat moderní stavby či nikoliv. Snažila jsem se v této práci odpovědět na otázku, jak tyto změny vnímají návštěvníci města a jakým způsobem by to mohlo do budoucna ovlivnit cestovní ruch v Praze- budou nové stavby pro Prahu přínosem nebo naopak uškodí její historické atmosféře? V současné době se většina návštěvníků domnívá, že budou pro Prahu přínosem a zvýší tak její atraktivitu. Byla bych velice ráda, kdyby moje bakalářská práce napomohla tomu, aby i lidé z řad široké veřejnosti vnímali proměny města a nebylo tak toto téma jen předmětem diskuze mezi odborníky.

80

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje CIBULA, Václav. Objevujeme Prahu. 1. vydání. Praha: Albatros, 1988, 236 s. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 1111 památek a zajímavostí Prahy. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2001. ISBN 80-7011-612-9 HÁJEK, Václav. Architektura: Klíč k architektonickým slohům. 1. vydání. Praha: Grada Publishing s.r.o., 2000, 240 s. ISBN 80-7169-722-2 HOLEC, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních IV. díl. 1. vydání. Praha: Lidové noviny, 1996, 262 s. ISBN 80-7106-165-4 HRŮZA, Jiří. Urbanismus světových velkoměst I.díl: Praha. 1. vydání. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003, 191 s. ISBN 80-01-02764-3 JANÁČEK, Josef. Malé dějiny Prahy. 1. vydání. Praha: Orbis, n. p., 1968, 356 s. JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co v průvodcích nebývá: Historie Prahy k snadnému zapamatování. 1. vydání. Praha: MOTTO, 2005, 280 s. ISBN 80-7246-267-9

Internetové zdroje 1.

Klub

za

starou

Prahu [online].

[cit.

2012-02-12].

Dostupné

z:

http://www.zastarouprahu.cz/ 2. Románská architektura v Česku. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A1_architektura_v_%C4%8Cesku 3. Budoucnost a historie: Gotika. Praha.eu: portál hl.m.Prahy [online]. [cit. 2012-0316]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/gotika/index.ht ml 81

4. Budoucnost a historie: Renesance. Praha.eu: portál hl.m.Prahy [online]. [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/renesance/inde x.html 5. Hvězda (letohrádek). Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzda_(letohr%C3%A1dek) 6. Budoucnost a historie: Baroko. Praha.eu: portál hl.m.Prahy [online]. [cit. 2012-0320]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/baroko/index.ht ml 7. Budoucnost a historie: Historismus. Praha.eu: portál hl.m.Prahy [online]. [cit. 201203-22]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/historismus/ind ex.html 8. Stálé expozice: Dům U Černé Matky Boží. Národní galerie Praha [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.ngprague.cz/cz/9/sekce/dum-u-cerne-matky-bozi/ 9. Barrandov Studio. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barrandov_Studio 10. Federální shromáždění. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-0401]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Feder%C3%A1ln%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd% C4%9Bn%C3%AD 11. O klubu. Klub za starou Prahu [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.zastarouprahu.cz/ 12. OULICKÝ, Jiří a Libor FOJTÍK. Budovu někdejší Hypobanky na náměstí Republiky Pražané za svou nepřijali. Ihned.cz: HNLife [online]. 2011[cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://life.ihned.cz/cestovani/c1-50288450-budovu-nekdejsi-hypobanky-nanamesti-republiky-prazane-za-svou-neprijali 13. ŠVÁCHA, Rostislav. Palác Euro. Archiweb [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=374 14.

PRIKNEROVÁ,

Pavla.

věžák. Praguewatch.cz: mapa

Palác pražských

Euro:

jak

na

kauz [online].

Václaváku 2011

[cit.

(ne)vyrostl 2012-04-04].

Dostupné z: http://praguewatch.cz/reports/view/326

82

15. Nejlepší kancelářská budova stojí v Karlíně. Lidovky.cz: Zpravodajský server lidových

novin [online].

2012[cit.

Dostupné

2012-04-04].

z:

http://www.lidovky.cz/nejlepsi-kancelarskou-budovou-je-main-point-karlin-fxe-/lnbydleni.asp?c=A120313_100932_ln-bydleni_glu 16. Main Point Karlin. Archiweb [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=1&action=show&id=3199 17. Palác Myslbek. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Myslbek 18.

Věstník

Klubu

za

starou

Prahu.

Praha,

2005,

č.

3.

Dostupné

z:

2012-04-04].

Dostupné

z:

http://www.zastarouprahu.cz/vestnik/3-2005/novostavby.htm 19.

Atrium. Atrium: Nákupní

galerie [online].

[cit.

http://www.nakupnigalerieatrium.cz/ 20. Moderní architektura: Charles Square Center. Atlas Česka [online]. [cit. 2012-0404]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/praha/charles-square-center/ 21. Památky klasicismu, empiru, romantismu a historismu. Územní rozvoj [online]. [cit. Dostupné

2012-05-03].

z:

http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/stavebnislohy/texty/5klasicismus-empir-text.pdf

Seznam citací k předmluvě bakalářské práce Praha. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha O klubu: Cena Klubu Za starou Prahu pro současnou architekturu v historickém prostředí. Klub

Za

starou

Prahu [online].

[cit.

2012-04-27].

Dostupné

z:

http://www.zastarouprahu.cz/

83

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Tančící dům, zdroj: www.ivorius.com Obrázek č. 2: Palác Euro, zdroj: www.blog.aktualne.centrum.cz Obrázek č. 3: Main Point Karlin, zdroj: www.lidovky.cz Obrázek č. 4: Palác Myslbek, zdroj: www.jankropik.blogspot.com Obrázek č. 5: Palác Myslbek, zdroj: www.zastarouprahu.cz Obrázek č. 6: Charles Square Center, zdroj: www.profimedia.cz Obrázek č. 7: Charles Square Center, zdroj: www.zastarouprahu.cz

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Zajímá Vás v Praze historická nebo současná moderní architektura Tabulka č. 2: Znáte nějakou moderní/ současnou stavbu v Praze Tabulka č. 3: O jakou stavbu se jedná Tabulka č. 4: Pohlaví Tabulka č. 5: Věk Tabulka č. 6: Bydliště Tabulka č. 7: Vzdělání Tabulka č. 8: Zaměstnání Tabulka č. 9: Pohlaví Tabulka č. 10: Věk Tabulka č. 11: Bydliště Tabulka č. 12: Vzdělání Tabulka č. 13: Pohlaví Tabulka č. 14: Věk Tabulka č. 15: Bydliště Tabulka č. 16: Vzdělání

Seznam grafů Graf č. 1: Kolikrát jste již navštívil/a Prahu Graf č. 2: Zajímají Vás při návštěvě Prahy také architektonické památky Graf č. 3: A jak vnímáte moderní architekturu 84

Graf č. 4: A jak vnímáte historické stavby Graf č. 5: Jak vnímáte vztah současné a historické architektury v širším centru Prahy Graf č. 6: Z jakého důvodu se domníváte, že současná architektura Prahu poškozuje Graf č. 7: Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura Graf č. 8: Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na

světové architektonické úrovni Graf č. 9: Plánujete navštívit Prahu někdy znovu Graf č. 10: Líbí se Vám moderní/ současná architektura obecně Graf č. 11: Jak se díváte na moderní/ současnou architekturu v širším centru Prahy Graf č. 12: Z jakého důvodu se Vám moderní architektura v centru Prahy nelíbí Graf č. 13: Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura Graf č. 14: Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na

světové architektonické úrovni Graf č. 15: Líbí se Vám tato stavba (Tančící dům) Graf č. 16: Zdá se Vám, že se sem tato stavba hodí Graf č. 17: Když byste si mohl vybrat, jak má toto místo vypadat Graf č. 18: Líbí se Vám moderní/ současná architektura obecně Graf č. 19: Jak se díváte na moderní/ současnou architekturu v širším centru Prahy Graf č. 20: Z jakého důvodu se Vám nelíbí Graf č. 21: Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura Graf č. 22: Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na

světové architektonické úrovni Graf č. 23: Líbí se Vám tato stavba Graf č. 24: Zdá se Vám, že se sem tato stavba hodí Graf č. 25: Když byste si mohl vybrat, jak má toto místo vypadat

85

Přílohy A- Dotazník na moderní architekturu v Praze obecně B- Dotazník na konkrétní stavby v Praze C- Úryvek z novinového článku (rozhovor s PhDR. Richardem Biegelem, Ph.D.)

86

Příloha A Dobrý den, jmenuji se Kateřina Jarošová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce provádím průzkum týkající se moderní a historické architektury v Praze a jejího vlivu na cestovní ruch. Prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Vaše odpovědi mi velmi pomohou při zpracování výzkumu do mé bakalářské práce. Předem velmi děkuji za Váš čas a ochotu. 1. Kolikrát jste již navštívil/a Prahu? a) jsem v Praze poprvé b) již několikrát 2. Zajímají Vás při návštěvě Prahy také architektonické památky? a) ano b) ne Pokud odpoví NE, na další otázky se již dotazovat nebudu. 3. Zajímá Vás v Praze historická architektura anebo současná moderní architektura? 3a) odpověď zní „historická architektura“: A jak vnímáte moderní architekturu? a) líbí se mi i moderní architektura, vnímám ji jako zajímavý protiklad hist. architektury b) o moderní architekturu se nezajímám c) moderní stavby mi vadí, nehodí se k historickým stavbám 3b) odpověď zní „moderní architektura“: A jak vnímáte historické stavby? a) obdivuji i historické stavby, vnímám je jako zajímavý protiklad k moderním stavbám b) o historické stavby se nezajímám c) staré stavby mne příliš nezajímají, o historii města se také nezajímám, mám rád moderní věci

87

4. Jak vnímáte vztah současné a historické architektury v širším centru Prahy? a) současná architektura Prahu obohacuje b) současná architektura nemá pro Prahu žádný význam c) současná architektura Prahu poškozuje Je- li odpověď na tuto otázku za c) Prahu poškozuje, položím doplňující otázku- Proč si to myslí, z jakého důvodu? a) protože moderní architektura vždy ruší historické prostředí Tuto odpověď srovnat s předchozí otázkou- jaký má dotazovaný vztah k moderní architektuře v centru Prahy b) protože současná architektura v Praze není tak kvalitní jako v jiných evropských městech 5. Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura a) vadilo by mi to a nepřijel bych b) mrzelo by mě to, ale i přesto bych přijel c) bylo by mi to jedno d) byl bych rád, moderní stavby mi vadí 6. Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na světové architektonické úrovni a) Prahu by to obohatilo a zvýšilo by to její atraktivitu b) atraktivitu Prahy by to nijak neobohatilo, kouzlo Prahy spočívá v něčem jiném c) Prahu by to poškodilo, narušilo by to celkový obraz Prahy 7. Znáte nějakou moderní/ současnou stavbu v Praze (zhruba od 60. let)? Odpověď zní ANO: O jakou stavbu se jedná? Líbí se Vám tato stavba? Hodí se podle Vás na místo, kde se nachází?

88

8. Plánujete navštívit Prahu někdy znovu? a) rozhodně ano b) ne c) zatím nevím 9. Základní informace Pohlaví Muž

Žena

Věk a) 0 - 15 let b) 16 – 26 let c) 27 – 45 let d) 46 – 60 let e) nad 60 let Bydliště Vzdělání a) základní b) vyučen c) středoškolské d) vysokoškolské Zaměstnání ( pouze pro občany ČR) a) student b) zaměstnanec c) podnikatel d) nezaměstnaný e) důchodce d) mateřská dovolená 89

Příloha B Dobrý den, jmenuji se Kateřina Jarošová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce provádím průzkum týkající se moderní a historické architektury v Praze a jejího vlivu na cestovní ruch. Prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Vaše odpovědi mi velmi pomohou při zpracování výzkumu do mé bakalářské práce. Předem velmi děkuji za Váš čas a ochotu. 1. Líbí se Vám moderní/ současná architektura obecně? a) ano, líbí b) líbí se mi jen ty opravdu zajímavé a kvalitní současné stavby c) současná architektura je mi lhostejná d) současná architektura se mi nelíbí 2. Jak se díváte na moderní/ současnou architekturu v širším centru Prahy (od 60. let)? a) líbí se mi, vhodně doplňuje historické stavby b) je mi lhostejná c) nelíbí se mi Pokud je odpověď na otázku za c) Nelíbí se mi, zjistit důvody proč? a) současné stavby nemám rád, k historickým stavbám se absolutně nehodí, působí zde nevhodně b) současné stavby mám rád, ale v Praze není dostatek kvalitních staveb, které by historické stavby vhodně doplňovaly 3. Kdyby v Praze nebyla žádná moderní/současná architektura a) vadilo by mi to a nepřijel bych b) mrzelo by mě to, ale i přesto bych přijel c) bylo by mi to jedno d) byl bych rád, moderní stavby mi vadí 90

4. Kdyby v širším centru Prahy vznikla skutečně kvalitní moderní stavba na světové architektonické úrovni a) Prahu by to obohatilo a zvýšilo by to její atraktivitu b) atraktivitu Prahy by to nijak neobohatilo, kouzlo Prahy spočívá v něčem jiném c) Prahu by to poškodilo, narušilo by to celkový obraz Prahy

Otázky ke konkrétní stavbě: 5. Líbí se Vám tato stavba? a) velmi b) spíš ano c) je mi lhostejná d) spíš ne e) vůbec ne 6. Zdá se Vám, že se sem tato stavba hodí? a) velmi se sem hodí b) spíš ano c) nejsem si tím úplně jistý d) spíš ne e) vůbec se sem nehodí 7. Když byste si mohl vybrat, jak má toto místo vypadat? a) určitě bych zde tuto stavbu ponechal b) moderní stavba by zde mohla být, ale jiná než je zrovna tato c) raději bych zde viděl původní historickou zástavbu 8. Základní informace Pohlaví 91

Muž

Žena

Věk a) 0 - 15 let b) 16 – 26 let c) 27 – 45 let d) 46 – 60 let e) nad 60 let Bydliště Vzdělání a) základní b) vyučen c) středoškolské d) vysokoškolské

92

Příloha C Do přílohy C jsem zařadila úryvek z novinového článku, který vyšel v Magazínu Pátek Lidových novin 21. 10. 2011, č. 42. Článek je věnován rozhovoru, který vedla redaktorka Alena Plavcová s PhDr. Richardem Biegelem, Ph.D. Richard Biegel vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity, pracoval v Útvaru pro rozvoj města a v Národním památkovém ústavu, od roku 1994 je členem Klubu Za starou Prahu. Tématem rozhovoru je boj za záchranu pražských památek a zachování historické autenticity města. Co vlastně Prahu momentálně nejvíc ohrožuje? Nekoncepčnost a zvláštní rezignace na to, co z tohoto města chceme mít. Tím pádem vyklizení pole pro prvoplánové spekulanty. Města ale jsou a vždycky byla obrazem společnosti. To, jak zacházíme s městem, souvisí s tím, jak zacházíme s lidmi. Když například vyženeme obyvatele z centra a povolíme, aby se z každého druhého domu na Malé Straně stal hotel, najednou zjistíme, že už nežijeme ve městě, ale v kulisách. A přesně to se nám stalo: Žijeme v jedněch z nejhezčích kulis na světě. Slyšela jsem názor, že Klub Za starou Prahu vlastně preventivně protestuje proti všemu a brzdí pokrok. A že když se člověk podívá po Praze, vidí právě slepenec všech možných stylů a je to krásné. Ale pravidlo číslo jedna je, že každá nová vrstva umocňovala ty vrstvy předchozí, nesnažila se je přebít. Ale co je pokrokem v případě Palladia, kde se vytrhl kus města a udělala se z něj mrtvá slupka? Mimochodem, nepřipadá Vám strašné nazvat nákupní centrum Palladiem? To je přece náboženský termín, obraz madony, který má zvláštní ochrannou moc nad Českými zeměmi…. Musím taky připomenout, že každoročně, už deset let, uděluje Klub Za starou Prahu cenu za kvalitní novostavbu v historickém prostředí. Protože my jsme opravdu milovníci současné architektury- nemusí to být architektura, ne stavby, které si na architekturu jenom hrají. V Praze jsme například ocenili hotel Metropol nebo smíchovské Portheimka Center, které pomohlo zachránit urbanisticky rozbité místo. Faktem je, že kvalitnější stavby najdete spíš mimo velká města, jako by tam ten tlak peněz nebyl tak ničivý.

93

V čem je vlastně největší síla Prahy? Je to určitě jedno z nejsilnějších měst na světě- právě kombinací krajiny, terénu a urbanistické struktury. Cesty, kopce a řeka vytvořily rámec, který byl velmi rozumně a plánovitě- nikoli náhodou- po staletí vyplňován architekturou. Na tu hru, že krajina tu má sólo a my ji jenom pokorně doplňujeme, přistoupili architekti, kteří stavěli dominanty. Dokázali je rozmístit tak, že přirozený ostroh Pražského hradu vygradoval katedrálou. Málokteré město na světě má takhle lidský rozměr, málokteré město má takhle intimní vztah přirozené dominanty a okolních čtvrtí. Nebo znáte jiné město na světě, které se dokáže vztahovat z takové dálky k jednomu místu, k Pražskému hradu? Pražský hrad je pointa Prahy. A přebít ji nějakým mrakodrapem by byl zločin. Kdyby horizont Prahy oplotily mrakodrapy, stalo by se to co s Vyšehradem: Na starých fotkách vidíte vyšehradskou skálu a na ní stojící gotický kostel. Ale když se dneska podíváte z Pražského hradu na Vyšehrad, tak už ho neuvidíte, zmizel, protože za ním stojí vysoké budovy. Kdybych to shrnula, naši potomci si o téhle době nebudou myslet, že to byla zlatá éra české architektury…. Najde se tu dost kvalitních nových staveb. Ale v Praze bohužel převažují ty kapotované skelety, které navíc ještě rychle stárnou. Takže když zboříte kamenný dům a na jeho místě postavíte tenhle kapotovaný skelet, musíte ho každých dvacet třicet let vyměnit- a při té příležitosti se to většinou ještě o nějaké patro zvedne. Je to zkrátka taková permanentní stavební parcela. Vy rozhodně nedokomponováváte městský celek, naopak do něj vkládáte něco nestabilního, co má navíc ambice vtáhnout do sebe náměstí, obchody, služby- suplovat město jako nějaký vetřelec. A my ty stavby vidíme ještě v nablýskané podobě, pro nás je pořád supermarket symbolem luxusu. Ale já viděl ve Francii podobné stavby, které vznikly v 70. letech- a jsou na hranici své existence. Tam už byste nakupovat nešla. Zdroj: PLAVCOVÁ, Alena. Bojovník za starou Prahu. Pátek: Lidové noviny. 2011, č. 42.

94