Havárie a ekologická újma na vodách Právní aspekty problematiky
Hradec Králové 7.11.2012
Havárie Vymezení pojmu podle vodního zákona a judikatury I. Typy havárií II. Havárie jako „stav“ III. Havárie jako příčina závadného stavu/ekologické újmy IV. Shrnutí
Havárie – vymezení pojmu § 40 vodního zákona (1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti X EÚ povrchových nebo podzemních vod. (2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. (3) Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.
Havárie – vymezení pojmu Typy havárií podle § 40 odst. 1 VZ (havárie jako „stav“) 1.
havárie „ohrožovací“ (mimořádné závažné ohrožení jakosti vod) nedojde k úniku závadné látky či odpadní vody přímo do povrchových nebo podzemních vod, ale pouze do prostředí s těmito vodami souvisejícího (typicky do horninového prostředí).
Posouzení, zda je takový únik havárií, záleží na: závažnosti ohrožení – musí se jednat buď o mimořádné závažné ohrožení (jakýmikoli látkami) nebo mimořádné ohrožení látkami podle § 40 odst. 2; závažnost se odvíjí zejména od množství uniklé látky místě, kde k ohrožení dojde – havárií je jakékoli ohrožení vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů, důvodu úniku - za havárii se považují případy technických poruch a závad zařízení podle § 40 odst. 3, pokud takovému vniknutí (do prostředí s vodami souvisejícího) předcházejí
Havárie – vymezení pojmu Typy havárií podle § 40 odst. 1 VZ (havárie jako „stav“) 2.
havárie „poškozovací“ (mimořádné závažné zhoršení jakosti vod) dojde k úniku závadné látky či odpadní vody přímo do povrchových nebo podzemních vod. Posouzení, zda je takový únik havárií, záleží na: závažnosti zhoršení jakosti vod – musí se jednat buď o mimořádné závažné zhoršení jakosti povrchových nebo podzemních vod (jakýmikoli látkami), nebo závažné zhoršení jakosti vod v důsledku úniku látek podle § 40 odst. 2, závažnost se odvíjí zejména od množství uniklé látky místě, kde ke zhoršení jakosti vod dojde – havárií je jakékoli zhoršení vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů, důvodu zhoršení jakosti vod - za havárii se považují vždy případy technických poruch a závad zařízení podle § 40 odst. 3, pokud předcházejí úniku látek podle odst. 2 do povrchových nebo podzemních vod, u havárie na podzemních vodách je třeba vycházet též z hydrogeologického hodnocení kolektoru s podzemním vodami.
Havárie – vymezení pojmu Judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soud 6 As 11/2009-95 Havárie X nedovolené vypouštění odpadních vod „Havárii jako stav nelze zaměňovat za nedovolené vypouštění vod, v jehož důsledku k havárii došlo … Neudržováním vodního díla (stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace) došlo k nedovolenému vypouštění odpadních vod, pročež byl ohrožen zájem na ochraně čistoty podzemních vod…“
Havárie jako „příčina“ stavu § 42 Opatření k nápravě (1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen "závadný stav") uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen "původce"), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu… Proč se stěžovatel snažil o překvalifikování skutku?
Havárie – shrnutí
Havárií je
Mimořádná (neplánovaná/náhlá) závažná krátkodobá (okamžitá) nepříznivá
změna nebo ohrožení jakosti vod, která může vést - být příčinou - vzniku závadného stavu (§ 42 odst. 1 VZ)
+ vždy případy podle § 40 odst. 2 a 3 VZ
Může být havárie příčinnou ekologické újmy?
Ekologická újma Vymezení pojmu podle zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě (ZEU) I. Vymezení pojmu II. „závažný účinek“ – možná kritéria posuzování III. Modelové (teoretické) příklady EÚ IV. Obecné shrnutí
Ekologická újma – vymezení pojmu § 2 písm. a) ZEU Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o změnu na… … 2. podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod5), která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona
Ekologická újma – vymezení
Ekologickou újmou je
o
závažná nepříznivá měřitelná změna nebo zhoršení (stavu) přírodního zdroje nebo jeho funkcí, resp. ekologického, chemického nebo množstevního stavu vody nebo jejího ekologického potenciálu X „jakost“ u havárie
„stav“ vzniklý v důsledku provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 ZEU!!!
„ohrožovací“ havárie nemůže vést ke vzniku, ale maximálně k „hrozbě“ vzniku EÚ vždy je nutno postupovat podle § 41 odst. 1 VZ (srov. též § 21 odst. 4 ZEU) postup při nápravě EÚ na vodách nemusí být vždy bezprostředně spojena s postupem podle VZ, i když pravděpodobně bude… (srov. § 8 ZEU) Závažné ohrožení či zhoršení jakosti - § 40 - § 41 – nedošlo k návratu do původního stavu – Ne - provozní činnost? – Ano/Ne – závažnost??? – 42 VZ/ZEU
Ekologická újma – „závažný účinek“ Možná hlediska posuzování EÚ
Výklad ČIŽP:
událost nikoliv lokálního rázu – například silné ovlivnění delší části toku, širší rozsah znečištění nebo hrozba většího rozšíření znečištění podzemních vod, účinek události, resp. odstraňování jejích následků má dlouhodobější charakter, a to při současném zachování nezanedbatelné závažnosti přetrvávající účinků (ekologickou újmou není událost, jejíž následky jsou krátkodobé, resp. jejíž následky by přirozenými přírodními procesy v krátké době (v řádu dnů) samovolně vymizely; tj. k odstranění následků nepostačily bezprostřední opatření provedená podle § 41 dost. 1 VZ a přirozené procesy! původní kvalita a ekologická hodnota recipientu/lokality – při posuzování závažnosti nepříznivého účinku je třeba vycházet též z původní (obvyklé) kvality recipientu/zdroje a jeho ekologického významu; lze vyjít z hodnocení rizik zpracovaného provozovatelem, monitoringu vod, stanovisek odborných subjektů (ČHMÚ, VUV, Povodí, hydrogeologické posudky – lze vyjít například z vyjádření přikládaným v dané lokalitě k povolením k nakládání s vodami).
Ekologická újma – příklady a shrnutí
Možné (teoretické)příklady EÚ znečištění vodního toku s dopadem na vodní a příbřežní organismy, vyhubení zvláště chráněného druhu významné znečištění podzemních vod, které jsou využívány pro zásobování pitnou vodou, ohrožení jejich „funkce“, např. důsledek úniku ZL při spáchání trestného činu podle § 294a TZ
Obecné shrnutí
EÚ vždy spočívá v reálném zhoršení zdroje/funkce a netýká se jen „jakosti“ vzniká vždy v „důsledku“ provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 ZEU
blíží se „závadnému stavu“ ve smyslu 42 odst. 1 VZ, liší se však intenzitou změny/zhoršení stavu
Havárie a ekologická újma Vzájemné souvislosti I.
Subjekt aneb „původce“ havárie/závadného stavu /ekologické újmy I. Provozní činnosti z hlediska možného vzniku (hrozby vzniku) EÚ a havárie II. Příčinná souvislost a objektivní odpovědnost (otázka „provozního místa“)
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách
Kdo může být původcem havárie/závadného stavu ve smyslu vodního zákona?
„původce havárie“ (§ 41 odst. 1 VZ)
„Každý“ - PO, podnikající FO, FO - kdo způsobil havárii Původce havárie má v § 41 vodního zákona stanoveny povinnosti bezprostředně související s havárií povinnost činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie, povinnost havárii neprodleně ohlásit, povinnost spolupracovat se správními orgány při odstraňování příčin a následků havárie a povinnost poskytnout potřebné údaje.
Výklad MŽP: Dojde-li k dopravní nehodě, je třeba za původce havárie považovat řidiče vozidla, který dopravní nehodu způsobil, popřípadě právnickou osobu, za kterou řidič jednal, došlo-li k nehodě v souvislosti s plněním pracovních povinností.
Dotazy…
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách
„původce závadného stavu“ (§ 42 odst. 1 VZ)
osoba – PO, FO podnikající, FO - které lze uložit povinnost provést opatření k odstranění následků 1. havárie, 2. nedovoleného vypouštění OV, 3. nedovoleného nakládání se ZL X EÚ (provozní činnost podle přílohy 1)
závadný stav musel vzniknout v důsledku nedovolené činnosti, původce musel porušit zákonem či správním aktem stanovenou „povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod“ X EÚ
Výklad MŽP: Nebude-li prokázáno porušení povinností stanovených vodním zákonem, nelze opatření k nápravě podle § 42 odst. 1 vodního zákona uložit. Pak by - v krajním případě - připadalo v úvahu i zabezpečení nezbytných opatření k nápravě příslušným vodoprávním úřadem podle § 42 odst. 4 vodního zákona.
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách
Kdo může být „původcem“ ekologické újmy na vodách?
„provozovatel“ provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 ZEU PO nebo podnikající FO [viz definice provozní činnosti § 2 písm. h) ZEU] bez ohledu na zavinění a porušení či neporušení zákonem či správním aktem stanovených povinností objektivní odpovědnost; tzv. odpovědnost za výsledek
Výklad MŽP: Provozovatelem ve smyslu ZEU je právnická nebo fyzická osoba vykonávající v rámci své hospodářské činnosti, obchodu či podnikání provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 ZEU (srov. také výjimku uvedenou v § 5 odst. 1 ZEU!), bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter. S ohledem na definici „provozní činnosti“ a její výslovné vazby na „hospodářskou, podnikatelskou či obchodní“ činnost subjektu, jsou z podstaty věci vyloučeny z režimu ZEU fyzické osoby nepodnikající.
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách Shrnutí
„původce havárie“: FO, podnikající FO, PO, která má povinnosti podle § 41 VZ; popř. provést povinnost podle § 6 a 7 ZEU viz dále… „původce závadného stavu“: FO, podnikající FO, PO, která porušila povinnosti v ochraně povrchových nebo podzemních vod, a v důsledku vzniklé havárie, nedovoleného vypouštění OV nebo nedovoleného nakládání se ZL vznikl „závadný stav“ „původce“ ekologické újmy: PO nebo podnikající FO, která je provozovatelem činnosti podle přílohy 1 ZEU, v důsledku kterého (bez ohledu na zavinění) došlo ke vzniku nebo hrozbě vzniku ekologické újmy
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách
U kterých provozních činností uvedených v příloze č. 1 ZEU lze reálně předpokládat možnost vzniku ekologické újmy na vodách? A havárie podle vodního zákona?
1. 2.
provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení - znečištění – Ano/Ano provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu – skládkové vody, technická závada – Ano/Ano vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení – znečištění – Ano/Ano finančním zajištěním pro případ vzniku EÚ je povinen disponovat jen provozovatel, který vypouští OV se ZNZL a NZL! (§ 14 odst. 3 ZEU) … (sanační) čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení – znečištění – Ano/Ano odběr povrchových vod podléhající povolení – Ano/Ne odběr podzemních vod podléhajících povolení – Ano?/Ne (újma na ŽP) chybějící množstevní limity, cílená činnost – ovlivnění kvantitativní stavu nepravděpodobné… čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie – znečištění – Ano/Ne? vzdouvání nebo akumulace povrchových vod – NE/Ne (újma na ŽP) zacházení se závadnými látkami – znečištění – Ano/Ano
3. X 4. 5. 6. X 7. 8. 9.
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách 10.
nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky – znečištění – Ano/Ano
Výklad MŽP: Pokud lze některou provozní činnost podřadit souběžně pod č. 9 i 10 (jde současně o závadnou látku podle vodního zákona i nebezpečnou chemickou látku dle chemického zákona), provádí se pouze 1 hodnocení rizik dle volby provozovatele. Pokud se hodnotí provozní činnost č. 9, pak se zpracovává ZHR pouze ve vztahu k těm místům (skladům, prodejnám), ke kterým má provozovatel schválený havarijní plán dle § 39 odst. 2 vodního zákona. Pakliže takový havarijní plán prodejna zpracovaný nemá (což bude podle dostupných informací z VPÚ většina) není třeba zpracovávat ZHR (natož pak PHR). 11.
přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě – znečištění – Ano/Ano
Výklad MŽP: V souladu s § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění, se u provozních činností č. 11 a č. 13 (přeprava nebezpečných chemických látek a přeshraniční přeprava odpadů) provádí hodnocení rizik pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má provozovatel ve vlastnictví nebo nájmu. Tyto objekty a zařízení se tak stávají „místem provozní činnosti“ a hodnocení provádí provozovatel, který je zároveň vlastníkem či nájemcem, těchto objektů a zařízení.
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách 12. 13. 14. 15.
nakládání s GMO a genetickými produkty – NE/Ne přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku – znečištění – Ano/Ano provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší – NE/Ne 1.září - účinnost nového zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. – kategorie zdrojů viz příloha č. 2 nakládání s těžebním odpadem - dtto provozní činnosti č. 2
Shrnutí Otázka postupu podle VZ nebo ZEU přichází do úvahy jen u těch provozních činností, kterými lze reálně EÚ nebo havárii na vodách způsobit.
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách
příčinná souvislost mezi provozní činností a EÚ
rozsudek ESD ze dne 9.3.2010
Směrnice ELD nebrání takové vnitrostátní úpravě, která dovoluje příslušnému orgánu, aby stanovil domněnku příčinné souvislosti mezi provozovatelem a zjištěným znečištěním, včetně případu difúzního znečištění, z toho důvodu, že se jejich zařízení nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti. Nicméně podle zásady „znečišťovatel platí“ musí tento orgán pro účely stanovení takové domněnky disponovat věrohodnými důkazy… jako například skutečnost, že se zjištěné znečištění vyskytuje v blízkosti zařízení provozovatele, nebo shoda mezi zjištěnými znečišťujícími látkami a složkami používanými uvedeným provozovatelem v rámci jeho činnosti… Viz hodnocení rizik pro konkrétní „provozní místo“ Příslušný orgán je povinen podle vnitrostátních pravidel o dokazování prokázat příčinnou souvislost mezi činnostmi provozovatelů na něž se vztahují nápravná opatření a tímto znečištěním.“
Vzájemné souvislosti havárie a ekologické újmy na vodách
objektivní odpovědnost
„…Příslušný orgán není povinen prokázat zaviněné jednání – ať už úmyslné, či nedbalostní, zejména pak úmysl způsobit škodlivý následek – ze strany provozovatelů, jejichž činnosti jsou považovány za příčinu škod na životním prostředí…“ možnost liberace poukazem na události nebo činnosti, na které se zákon nevztahuje (§ 1 dost. 3 ZEU)
Poznámka:
Pozor na účinnost ZEU! – zákon se vztahuje jen na EÚ způsobenou po 17. srpnu 2008 (vč.)! Povinnost finančního zajištění (a provedení hodnocení rizik) - § 14 ZEU – musí být splněna nejpozději k 1. lednu 2013!
Modelové příklady a otázky Firma Pigment, s.r.o. vyrábí od roku 1991 barviva. Disponuje integrovaným povolením. Jedná se o provozovatele ve smyslu § 2 písm. i) ZEU? Jakou provozní činnost podle přílohy č. 1 ZEU vykonává? Kolik hodnocení rizik podle NV 295/2011 Sb. bude zpracovávat? Komu bude hlásit případnou havárii? Stavební firma „Pozdě ale přece“, s.r.o. staví dům v Břeclavi. Jedná se o provozovatele ve smyslu § 2 písm. i) ZEU? Proč ano/ne? Během výroby došlo v měsíci červnu 2008 v areálu firmy Pigment k únikům nebezpečných látek do podzemních vod, došlo k poškození vegetace, vyhubení jednoho zvláště chráněného druhu a úhynu ryb. Jedná se o havárii? Jedná se o EÚ na vodách? Jaký procesní postup lze zvolit? Během výroby došlo v měsíci červnu 2012 v areálu firmy Pigment k četným únikům nebezpečných látek do povrchových i podzemních vod. Zasaženo bylo 2 km toku, došlo k úhynu ryb a poškození vegetace. Jedná se o havárii? Jedná se o EÚ na vodách? Jaký bude postup?
Děkuji za pozornost Ekologická újma
Vodní zákon Zákon o předcházení ekologické újmě Havárie
[email protected], odbor legislativní MŽP
