GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky Bakalářská práce

Autor:

Martina Bláhová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

červen 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Blatné dne

…………………….... Martina Bláhová

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Stanislavu Heczkovi, Ph.D.,za vedení této bakalářské práce, připomínky a odborné rady, kterými přispěl k jejímu vypracování.

Anotace Moje bakalářská práce „GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky“ popisuje a hodnotí vznik a činnosti GATT a WTO a její vliv na vývoji československé a české ekonomiky před a po vstupu do Evropské unie. Jsou zde stručně popsány i nejdůležitější mezinárodní ekonomické organizace, které nejvíce pomohly při rozvoji České republiky.

Klíčová slova: Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Světová obchodní organizace, československá ekonomika, česká ekonomika, Evropská unie

Annotation My bachelor´s work „GATT and WTO and progress of Czechoslovakian and Czech economy describes and assesses the genesis and action GATT and WTO and its effect on

the

Czechoslovakian and Czech progress before and after entering into the European Union. There are briefy described the most important international economics organizations, that have helped the most in the Czech Republic development. Key words: General agreement on tariffs and trade, World trade organization, the Czechoslovakian economy, the Czech economy, The European Union

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... 8 1

GATT A VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ EKONOMIKY ................................... 10 1.1

HISTORIE GATT .................................................................................................................. 10

1.2

VZNIK GATT ....................................................................................................................... 11

1.3

ÚČAST ČESKOSLOVENSKA NA GATT .................................................................................. 12

1.4

VYMEZENÍ KOL MNOHOSTRANNÉHO OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ .............................................. 14

1.4.1

První kolo – Ženevské kolo 1947 .................................................................................... 14

1.4.2

Druhé kolo – Annecy – Francie 1949.............................................................................. 14

1.4.3

Třetí kolo – Torquay, Anglie 1950 – 1951 ...................................................................... 14

1.4.4

Čtvrté kolo – Ženevské kolo II. 1956 .............................................................................. 14

1.4.5

Páté kolo – Dillonovo kolo 1960 – 1962 ......................................................................... 15

1.4.6

Šesté kolo – Kennedyho kolo 1964 – 1967 ..................................................................... 15

1.4.7

Sedmé kolo – Tokijské kolo 1973 – 1979 ....................................................................... 15

1.4.8

Osmé kolo – Uruguayské kolo 1986 – 1994 ................................................................... 16

1.4.8.1

Průběh jednání ........................................................................................................ 16

1.4.8.2

Výsledky jednání .................................................................................................... 17

1.4.8.3

Význam výsledků jednání pro Českou republiku ................................................... 18

1.5

2

ZLEPŠENÍ NOVÝCH PRAVIDEL OBCHODU ............................................................................. 20

1.5.1

Dohoda o investičních opatření mající vztah k obchodu – TRIMS................................. 20

1.5.2

Dohoda o technických překážkách obchodu ................................................................... 21

1.5.3

Dohoda o antidumpingových opatřeních......................................................................... 22

1.5.4

Dohoda o uplatňování článku VII GATT 1994 ............................................................... 23

1.5.5

Dohoda o kontrole před odesláním.................................................................................. 25

1.5.6

Dohoda o pravidlech původu........................................................................................... 26

1.5.7

Dohoda o dovozním licenčním řízení.............................................................................. 27

1.5.8

Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření ............................................................. 29

1.5.9

Dohoda o ochranných opatřeních .................................................................................... 30

VZNIK A ČINNOST WTO ....................................................................................................... 33 2.1

VZNIK WTO ......................................................................................................................... 33

2.2

ČINNOST WTO ..................................................................................................................... 33

2.3

CÍLE WTO............................................................................................................................ 35

2.4

ORGÁNY WTO ..................................................................................................................... 35

2.4.1

Ministerské konference ................................................................................................... 35

5

2.4.2

Generální rada ................................................................................................................. 39

2.4.3

Výbory a komise.............................................................................................................. 43

2.5

DOHODY WTO ..................................................................................................................... 43

2.5.1

Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT .............................................................. 43

2.5.2

Všeobecná dohoda o obchodu službami – GATS ........................................................... 43

2.5.3

Dohoda o zdravotnictví a fytohygieně – SPS .................................................................. 44

2.5.4

Dohody o zemědělství - AOAs........................................................................................ 44

2.5.5

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví - TRIPS ........................ 45

2.6 3

ROZDÍL MEZI GATT A WTO................................................................................................ 46

ZAPOJENÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO WTO PŘED VSTUPEM DO EU ........................... 47 3.1

AUTONOMNÍ NÁSTROJE ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKY ČR.......................................... 47

3.1.1

Celní zákon ČR ............................................................................................................... 47

3.1.2

Druhy cel ......................................................................................................................... 48

3.1.3

Celní sazby ...................................................................................................................... 49

3.1.4

Celní preference GSP ve prospěch Československa ....................................................... 50

3.1.5

Antidumping v ČR .......................................................................................................... 52

3.1.6

Antidumping vůči dovozcům do ČR ............................................................................... 52

3.1.7

Netarifní nástroje zahraničně – obchodní politiky .......................................................... 53

3.2

SMLUVNÍ NÁSTROJE ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKY ..................................................... 53

3.2.1

Celní unie mezi ČR a SR ................................................................................................. 54

3.2.2

Platební dohoda mezi ČR a SR ....................................................................................... 54

3.2.3

Nesouměrnost Evropské dohody vůči ČR ....................................................................... 55

3.2.4

Česká republika v rámci Středoevropské Dohody o volném obchodu – CEFTA ........... 56

3.2.5

Dohoda České republiky o volném obchodu s dalšími zeměmi ...................................... 56

3.2.6

Proexportní politika ČR................................................................................................... 57

3.3

4

DALŠÍ MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ ORGANIZACE, POSKYTUJÍCÍ POMOC PŘI ROZVOJI ČR . 59

3.3.1

Mezinárodní měnový fond (MMF) ................................................................................. 59

3.3.2

Světová banka a Skupina Světové banky ........................................................................ 62

3.3.2.1

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – IBRD ................................................... 63

3.3.2.2

Mezinárodní finanční korporace – IFC ................................................................... 64

3.3.2.3

Mezinárodní rozvojová asociace – IDA ................................................................. 64

3.3.2.4

Mnohostranná agentura pro investiční záruky – MIGA ......................................... 65

3.3.2.5

Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů – ICSID................................. 65

ZAPOJENÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO WTO PO VSTUPU DO EU .................................... 66 4.1

ZMĚNY V CELNÍCH SAZBÁCH ............................................................................................... 66

6

4.2

ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY ..................................................................................................... 67

4.3

CLA A STÁTNÍ ROZPOČET ..................................................................................................... 68

4.4

ZMĚNY V POUŽITÍ OCHRANNÝCH OPATŘENÍ ........................................................................ 68

4.5

PROEXPORTNÍ OPATŘENÍ ..................................................................................................... 69

4.5.1

Současná proexportní politika EU ................................................................................... 69

4.5.2

Úvěrování vývozu ........................................................................................................... 70

4.5.3

Státní exportní záruky...................................................................................................... 71

4.5.4

Technická podpora vývozu.............................................................................................. 71

4.6

TRANSATLANTICKÁ DOHODA O OBCHODU I INVESTICÍCH MEZI EU A USA – TTIP ........... 72

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 73

7

Úvod Cílem mé bakalářské práce je popsat a zhodnotit činnost a výhody GATT a WTO a jejím vlivu na vývoji československé a české ekonomiky. Práce se skládá ze čtyř hlavních částí osnovy. První část je věnována Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT) a vývoji československé a české ekonomiky v rámci GATT. Dále je zde popisována historie, vznik, účast Československa na GATT, v rámci kterého jsou charakterizována i jednotlivá kola mnohostranného jednání a dále průběh, výsledky jednání a význam výsledků posledního – Uruguayského kola pro Českou republiku. Posledním důležitým bodem je zlepšení nových pravidel v rámci GATT. Část druhá se zabývá Světovou obchodní organizací (WTO) a jejím vzniku a činnosti. Dále jsou zde popisovány cíle, jednotlivé orgány a dohody WTO, které jsou závazné pro všechny členské státy. Třetí část hodnotí zapojení České republiky do WTO před vstupem do Evropské unie. Jsou zde rozděleny dva hlavní body a to autonomní a smluvní nástroje zahraničně obchodní politiky ČR. Autonomní nástroje zahrnují celní zákon ČR, dále druhy cel a celní sazby, celní preference obchodně politického opatření, ve kterém poskytují rozvinuté země rozvojovým zemím přístup na vlastní trhy. Další rozvinutí je v oblasti Antigumpingu a to jak v ČR, tak vůči dovozcům do ČR. Nechybí ani netarifní nástroje a s nimi související kvantitativní restrikce a popisované typy zbožových listin. Smluvní nástroje popisují celní unii a platební dohodu mezi Českou a Slovenskou republikou, Evropskou a Středoevropskou dohodu v rámci ČR, včetně dohody ČR o volném obchodu mezi dalšími zeměmi. Posledním bodem smluvních nástrojů je proexportní politice ČR a zmínění institucí - ČEB a EGAP. Tato část je také věnována největším mezinárodním ekonomickým organizacím, které se podíleli na rozvoje ČR. Jedná se o Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, resp. Skupinu Světové banky. Čtvrtá část pojednává o zapojení České republiky do WTO po vstupu do EU. Především o změnách v celních sazbách a státním rozpočtu, o situaci zemědělských produktů,

8

změn v použití ochranných opatření a proexportního opatření. Posledním (a důležitým) bodem v mé práci je uvedení Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. O této dohodě začali jednat v červenci 2013 a probíhá do současnosti. Předpokládaný konec jednání se odhaduje na konec roku 2014 nebo počátkem roku 2015.

9

1 GATT a vývoj československé a české ekonomiky 1.1 Historie GATT 18. února 1946 byla svolána Hospodářskou a sociální radou Spojených národů1mezinárodní konference, tzv. Mezinárodní konference o obchodu a zaměstnanosti. Tato konference vzešla do dějin jako Havanská konference2. Na této konferenci měla být založena tzv. charta Mezinárodní obchodní organizace a na její přípravu byl zvolen Přípravný výbor3. Ten se skládal z 18 států, které byly tehdejšími členy Hospodářské a sociální rady. Postupně byl navýšen počet členů na 23. Přípravný výbor se sešel na zasedání v Londýně od 15. října do 26. listopadu 1946 a pak dále v Ženevě od 10. dubna do 28. srpna 1947. Na jednání Přípravného výboru v Londýně se projednávaly tzv. Návrhy na rozvoj světového obchodu a zaměstnanosti. Tyto návrhy vypracovala skupina technických odborníků ministerstva zahraničních věcí v USA v roce 1945.4 Havanská charta5 byla přijata 24. listopadu 1948. Avšak americký kongres6 odmítl chartu projednat, protože ostatní státy se nezačleňovaly do organizace, a to díky chybějící nejsilnější kapitalistické obchodní velmoci. „A tak Havanská charta, na jejímž základě měla být vytvořena tzv. Mezinárodní obchodní organizace, nikdy nevstoupila v platnost.“7 Činností Mezinárodní obchodní organizace mělo být uvolňování mezinárodního obchodu a odstraňování překážek jeho rozvoje. Přípravný výbor se v Londýně v roce 1946 dohodl, že na druhém zasedání v Ženevě v roce 1948 zahájí jednání o vzájemném snížení cel. Toto ženevské jednání se konalo od 10. dubna do 30. října 1947 a sjednalo na 45 000 koncesí celkem 23 zúčastněným zemím členských zemí Přípravného výboru. Všeobecná dohoda o clech a obchodu měla být později nahrazena příslušnými ustanoveními charty, přijatými na 1

Hospodářská a sociální rada Spojených národů - hlavní orgán pro uvedení v soulad hospodářské a sociální činnosti OSN 2 Havanská konference – schůzka představitelů amerických států, kteří se snažili zabránit zesilujícím tlakům fašistických států a měli za cíl vytvořit vojenský svazek amerických zemí 3 Přípravný výbor – připravuje dokumenty k podepsání 4 BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str. 10 5 Havanská charta – dokument o mezinárodní domluvě z roku 1948 v rámci OSN, podle které měla být založena Mezinárodní organizace pro obchod. 6 Americký kongres – nejvyšší zákonodárný orgán Spojených států amerických 7 EURO VOC. Havanská charta. In: EuroVoc [online]. 2006 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://eurovoc.europa.eu/drupal/?q=fr/request&view=pt&termuri=http://eurovoc.europa.eu/135961&language=c s

10

konferenci v Havaně dne 30. října 1947, a to tzv. Protokolem o prozatímní účinnosti Všeobecné dohody o clech a obchodu.

1.2 Vznik GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodu byla podepsána 30. září 1947 a nabyla platnosti 1. ledna 1948. To platilo pro státy, které ji k tomuto datu podepsaly. Československo Protokol o prozatímní účinnosti o clech a obchodu podepsalo 21. března 1948 a dohoda nabyla účinnosti 20. dubna 1948. Všeobecná dohoda o clech a obchodu vyhovuje předpisům a je mezinárodní smlouvou, nikoli mezinárodní organizací. Sídlo jejího sekretariátu je v Ženevě. Cílem Všeobecné dohody o clech a obchodu bylo odstraňování celních překážek a rovnost v mezinárodním obchodě. Zásada rovnosti se začala uplatňovat tzv. Doložkou nejvyšších výhod a Paritní doložkou. Doložka nejvyšších výhod- stanovuje, že se neupřednostňuje žádný stát neboli:„Všechny dohody, přednosti, výsady nebo osvobození poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli země nebo tam určenému budou ihned a bezpodmínečně přiznány stejnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému.“8 Paritní doložka -uvádí, že se má zacházet stejně s dovezeným zbožím jako se zbožím domácím. „Na dovezené či domácí zboží se nesmějí vztahovat žádná pravidla ani uvalit daně či poplatky, které by měli za cíl chránit domácí produkci. Dovezené zboží nesmí přímo či nepřímo podléhat opatřením, která by byla přísnější než tatáž opatření pro domácí výrobky.“9

8

KUNEŠOVÁ, Hana a Eva CIHELKOVÁ a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-455-4, str. 77 9 KUNEŠOVÁ, Hana a Eva CIHELKOVÁ a kol. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-455-4, str. 77

11

1.3 Účast Československa na GATT Na jedné straně byl v Československu významný strojírenský a zpracovatelský průmysl, na straně druhé tento stát trpěl nesoběstačným zemědělstvím a nedostatečnou surovinovou základnou. Proto byl Československý stát závislý na mezinárodním obchodě a měl zájem na vypracování závazných pravidel pro zahraniční obchod a na zajištění podílu na výhodách, které z této spolupráce později vyplynuly pro československé hospodářství. Československé delegace se proto už do počátku velmi aktivně podílely na uspořádání textu Charty Mezinárodní obchodní organizace i Všeobecné dohody o clech a obchodu. Československo se zúčastnilo prvních tří celně tarifních konferencí a to v Ženevě v roce 1947, v Annecy 1949 a v Torquay v roce 1950 – 1951. V roce 1949 začala tzv. studená válka a československá delegace si začala stěžovat na porušení předpisů Všeobecné dohody Spojenými státy, které nastolily zákaz vývozu zboží do socialistických zemí, do které samozřejmě patřilo i Československo. V roce 1951 byl Kongresem USA odsouhlasen zákon, který nepovoluje skýtání obchodně politické příznivé situace zemím, v nichž vládne zahraniční komunismus. Z politických důvodů USA daly odhlasovat deklaraci, která 27. září 1951 zrušila vzájemné vztahy mezi USA a Československem a od té doby je československé zboží v USA vyclíváno maximálně možnými celními sazbami a u některých druhů zboží zcela znemožňuje vývoz. „K obnovení účinnosti doložky nejvyšších výhod mezi USA a Československem došlo až v roce 1990 s novou úpravou smluvních vztahů.“10 Dále v roce 1954 – 1955 byly smluvní strany ochotny uznat Československu některé rozdíly, které plynuly z jeho odlišného ekonomického systému, především poskytnutí úlevy, aby Československo nemuselo být členem MMF a aby nemuselo sjednávat zvláštní devizovou dohodu. Československo v tu dobu bylo jedinou socialistickou zemí, která byla smluvní stranou Všeobecné dohody a tak další ústupky smluvních stran nepřicházely v úvahu. Posledních dvou celně obchodních konferencí, což byly Dillonovy a Kennedyho, se aktivně zúčastnilo i Československo a zajistilo si tak podíl na sjednaných celních slevách v zúčastněných zemích. Na Dillonově konferenci v roce 1960 – 1962 si zajistilo celní koncese ve společném celním tarifu Evropského hospodářského společenství, které byly nahrazeny za dřívější koncese jednotlivých členských zemí. Na Kennedyho konferenci v letech 1964 – 1967 získalo Československo celní slevy, které převyšují rozsah koncese na všech 10

PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451285-3, str. 111

12

předcházejících konferencích a to až do výše 65% vývozu československého zboží do zúčastněných zemí.11 Působením

v GATT

přineslo

pro

Československo

řadu

výhod,

především

konkurenceschopnosti československého exportního zboží především na evropských zahraničních trzích. Jednalo se o:

•

„zacházení podle doložky nejvyšších výhod se všemi signatáři GATT – vyjma USA

•

zajištění celní koncese ve společném tarifu EHS místo dřívějších koncesí jednotlivých členských zemí v rámci tzv. Dillonova kola

•

získání výrazných celních úlev v rámci tzv. Kennedyho kola

•

zvýhodnění v oblasti netarifních překážek

•

uznání výjimek pro země se státním obchodem.“12

Po rozdělení Československa a sjednání dohody o celní unii mezi Českem a Slovenskem GATT přistoupil k členství obou států, avšak za podmínek, že převezmou závazky po ČSFR13, které plynou z členství v GATT. V roce 1993 došlo k poslednímu jednání GATT a založení WTO v tzv. Uruguayském kole. Z členství ve WTO pro Českou republiku vyplývá, že bude muset utužit sféru institucí a práva, aby bylo možné konat český mezinárodní obchod a opatřit určitou základnu pro vynucování a hájení obchodně politických a ekonomických zájmů ČR a českých subjektů vzhledem k mocnějším státům, za pomoci států, které s ČR mají shodné nebo podobné zájmy.

11

BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str. 39-40 12 PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451285-3, str. 111 13 ČSFR – Československá federativní republika

13

1.4 Vymezení kol mnohostranného obchodního jednání

1.4.1 První kolo – Ženevské kolo 1947 Od dubna do října roku 1947 se konala ženevská konference a zúčastnilo se jí na 23 zemí a sjednali na 3 roky mezi sebou 45 000 celních úlev. Hodnota objemu obchodu se vyšplhala až na 10 milionů USD. Toto byl základ pro vznik Všeobecné dohody o clech a obchodu.

1.4.2 Druhé kolo – Annecy – Francie 1949 Od dubna do října roku 1949 se konalo druhé celně tarifní kolo ve francouzském městě Annecy. Ke Všeobecné dohodě přistoupilo dalších 10 smluvních zemí a sjednalo se o 5 000 celních úlev více.

1.4.3 Třetí kolo – Torquay, Anglie 1950 – 1951 Tato celně tarifní konference se konala v jižní Anglii ve městě Torquay od 8. září 1950. Třetí kolo bylo zakončeno 21. dubna 1951 přijetím Torquayského protokolu, který byl připojen ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Tento den byla prodloužena platnost listin koncesí z roku 1947 o další 3 roky. Bylo sjednáno dalších 8 700 celních úlev.14

1.4.4 Čtvrté kolo – Ženevské kolo II. 1956 18. ledna 1956 se konala další celně tarifní konference v Ženevě. Ukončením tohoto kola bylo přijetí Šestého protokolu dodatečných úlev, které byly připojeny ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Protokoly byly podepsány v Ženevě dne 23. května 1956. Objem obchodu, kterého se týkají celní úlevy z této konference, se dostal až na 2,5 miliardy USD.

14

BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str. 21-22

14

1.4.5 Páté kolo – Dillonovo kolo 1960 – 1962 Toto kolo bylo zahájeno dne 1. ledna 1960 v Ženevě. Bylo zakončeno Protokolem ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu, který obsahuje výsledky tarifní konference z roku 1960 – 1961. Protokol byl podepsán v Ženevě 16. července 1962. Bylo sjednáno dalších 4 400 nových celních úlev. Týkaly se objemu ročního obchodu na 4,9 miliardy USD.

1.4.6 Šesté kolo – Kennedyho kolo 1964 – 1967 Kennedyho kolo se konalo též v Ženevě a celně tarifní konference byla svolána dne 4. května 1964. Toto kolo se výrazně lišilo od všech předchozích. Byla přijata zásada snížení cel o 50%. Jednání se neměla týkat pouze cla, ale i necelních překážek obchodu. Šesté kolo skončilo 30. června 1967 přijetím Ženevského protokolu z roku 1967, který obsahuje 5 svazků listin koncesí ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Podepsán byl 30. června 1967 v Ženevě. Celní úlevy se týkají objemu obchodu na 40 miliard USD.15

1.4.7 Sedmé kolo – Tokijské kolo 1973 – 1979 Tokijské kolo bylo zahájeno 14. září 1973 v japonské metropoli. Zúčastnilo se ho 99 smluvních zemí. Výsledkem tohoto kola bylo snížení a zmrazení cel a dojednání nových dohod a kodexů, které se zabývaly mimocelními bariérami. Objem obchodů zmíněným Tokijským kolem se pohyboval okolo 300 miliard USD.16

15

BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora, str.22-23 16 BUSINESS INFO. Tokijské kolo. In: BusinessInfo [online]. 2002 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt7160.html?fornewsid=4819#!&chapter=3

15

1.4.8 Osmé kolo – Uruguayské kolo 1986 – 1994 Uruguayské kolo bylo dosud nejrozsáhlejším a nejnáročnějším kolem, které čelilo problémům mezinárodního obchodu se zbožím od roku 1947, kdy byla sjednána Mnohostranná dohoda o clech a obchodu. Hlavním úkolem tohoto kola bylo zabraňovat hospodářským tlakům a potlačovat je, uvolňovat mezinárodní obchod, posílit mnohostranný obchodní systém rozšířením působnosti jeho pravidel.

1.4.8.1 Průběh jednání Toto vyjednávací kolo vyvolalo snahu řešit problémy světového obchodu a ekonomiky, zejména nerovnoměrný vývoj světového hospodářství, konkurenční boje, které se stále více zostřovaly, zvyšovala se ochrana vlastních výrobků a služeb před zahraniční konkurencí, zvyšovala se zadluženost rozvojových zemí, přetrvávaly poruchy ve fungování měnového systému a porušování GATT. Uskutečnění náprav uvedených problémů předpokládalo znovuobnovení důvěry v GATT. Dále se očekávalo upravení a rozšíření působnosti GATT, aby odpovídalo měnícímu se mezinárodnímu obchodu.17 Hlavní podněcovatel pro uskutečnění MOJ18 byly USA, které sledovaly hlavně uvolňování amerického vývozu zboží a služeb, zvýšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví, provést soubor pravidel pro obchod se službami a zvýšení účinnosti GATT. K podnikavosti Američanů se připojily i další hospodářsky vyspělé státy, které v rámci mezinárodního obchodního jednání chtěly také uplatnit své vlastní zájmy v oblasti zlepšení přístupu na trh se zbožím a službami, zvýšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví a zlepšení rovnováhy závazků a práv podle GATT. Vyspělé země, které netvořili v GATT skupinu na uskutečnění MOJ přistoupili až tehdy, když jim bylo slíbeno pro sebe získat zvýhodnění zacházení ze strany hospodářsky rozvojových zemí. MOJ podpořilo i bývalé Československo, jelikož pro něj a později i pro ČR představovala příležitost rozšířit obchodně politický prostor pro obchod se smluvními státy GATT, ovlivňovat pravidla a podílet se na tvorbě nových pravidel a působit v rámci MOJ na 17

JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha:

Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8,str. 3-4 18

MOJ – Mezinárodní obchodní jednání

16

hospodářsky vyspělé státy v rámci GATT, aby uvedli vzájemné vztahy do souladu s přijatými normami s Československem.

1.4.8.2 Výsledky jednání Uruguayské kolo MOJ Všeobecné dohody o clech a obchodu skončilo 15.dubna 1994 v Marrákeši19, kde byl přijat dokument tzv. Závěrečný akt, obsahující výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání. Výsledky uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání jsou sepsány zejména v Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace. Přílohami jsou mnohostranné dohody o zboží, Všeobecná dohoda o obchodu se službami, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, o ujednání sporů, přezkoumávání obchodní politiky a mnohostranné obchodní dohody. Dokumenty a přijaté závazky vstoupili v platnost1.ledna 1995 celkem s 81 členy, vč. České republiky. K výsledkům dále patří listiny koncesí účastníků uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání, které se týkají zboží a služeb a jednotlivých ministerských rozhodnutí a deklarace. Výsledky uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání tvoří celek, který usiluje o rovnováhu výhod a závazků mezi účastníky mnohostranného obchodního jednání. Česko předložilo řadu návrhů na snížení cel, odstraňování množstevního omezení, vylepšení netarifních kódů a změna některých pravidel GATT v rámci zákona, navrhlo zlepšení celního systému uplatňovaného vůči vyspělým zemím a snížení cel u průmyslových výrobků. Výsledky Uruguayského kola jsou rozděleny do 3 pasáží: 1. Uvolňování mezinárodního obchodu snížením, popř. odstraněním tarifních a netarifních překážek.20 2. Pravidla týkající se mezinárodního obchodu. 3. Zabývá se úředními otázkami týkající se založení WTO.

19 20

Marrákeš – město ve vnitrozemí Maroka Netarifní překážky – překážky obchodu co se týká legislativy

17

Průmyslové výrobky:

•

Průmyslové výrobky s vyšším než 15% celním zatížením se snížila ze 7% na 5%.

•

Rozvojové země snížila cla u 46% průmyslových výrobků, přestavující 1/3 jejich celkového dovozu průmyslových výrobků.

•

Průmyslové výrobky vyvážené průmyslově vyspělým zemím na jejich trhy bez cla se zvýší z 20% na 44%.

•

Průmyslové zatížení zboží clem u průmyslově vyspělých států se sníží z 6,5% na 3,8% a to do 4 let po vstupu Dohody o WTO v platnost.

•

Cla smluvně vázaná GATT se zvýší z rozvojových zemí z 21% na 73%, u průmyslově vyspělých zemí ze 78% na 99% a u zemí s přechodovou ekonomikou se zvýší ze 73% na 98%.

•

Vyspělé státy odstraní zcela cla u oceli, papíru, nábytku, zemědělské techniky, hraček, stavebních zařízení a zdravotní techniky. Cla se u farmaceutických a chemických výrobků pouze sníží.

•

Snižování cel u průmyslových výrobků ze strany České republiky:

•

U průmyslových výrobků Česká republika sníží cla v průměru o 22%. Do 4 let od vstupu Dohody o WTO v platnost, se celní zatížení zboží sníží ze 4,9% na 3,8%.

•

I Česká republika uvede v soulad cla u chemických a farmaceutických výrobků na dohodnutou úroveň.21

1.4.8.3 Význam výsledků jednání pro Českou republiku Vysoký nárůst vývozu textilu z rozvojových zemí do průmyslově vyspělých zemí zapříčinil problémy výrobcům textilu. Tento celosvětový problém se týkal velkého počtu vyspělých a rozvojových zemí a bylo ho potřeba co nejdříve řešit. V roce 1973 bylo uzavřeno Ujednání o mezinárodním obchodu textilem v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, který byl platný od roku 1974 do roku 1977, a následně bylo prodlouženo až do roku 1994. Toto Ujednání umožňuje uplatňovat dovozním zemím množstevní omezení na dovoz textilu a oděvů v případě, že poškozují trh. Československo přistoupilo k Ujednání o mezinárodním

21

JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 4-5

18

obchodu textilem v roce 1980 a podepsalo dvoustranné dohody s průmyslově vyspělými zeměmi, jako je Kanada, USA, Norsko a země EU. Česká republika patří k zemím, která uvolňuje mezinárodní obchod pro textil a ošacení. Neprosazuje žádné množstevní omezení ani jiná netarifní omezení. Průměrná výše cel je stanovena před Uruguayským kolem 9,7% a po Uruguayském kole 7,6%. Po odstranění množstevního omezení a sjednocení textilu do GATT se České republice otevře možnost přistoupit na trhy jiných zemí. Musí však počítat s velmi silnou konkurencí na těchto zahraničních trzích. Světové zemědělství se v osmdesátých letech potýkalo se značnými obchodními konflikty mezi největšími vývozci. V zemědělském obchodě existovaly řady netarifních opatření, jako například množstevní omezení, minimální ceny, vyrovnávací dávky atd. Nízká vázanost cel působila nepříznivě na stabilitu v obchodní spolupráci. Státy uplatňovaly mnohé výjimky z pravidel, kterými chránily domácí výrobce. Tím, že domorodé země dostávali vysokou domácí podporu a vývozní subvence, docházelo k postupné nadvýrobě a vývozu za dumpingové ceny. Podepsáním Dohody o zemědělství dojde ke značnému snížení cel a dalších překážek, které narušují obchod v zemědělství. Tato dohoda byla podepsaná v roce 1994.

•

Průmyslově vyspělé země snížily svá cla v průměru o 36% a rozvojové země o 24% u průmyslových výrobků. Snižování cel se realizuje do 6 let od vstupu do Světové obchodní organizace v platnost.

•

Dohoda o zemědělství obsahuje dále závazky, týkajících se domácích podpor, které budou do 6 let sníženy o 20% (ze 197 mld. USD na 162 mld. USD), vývozních subvencí snížením o 36% (z 22 mld. USD na14,5 mld. USD), o 21% v objemu subvencovaného vývozu. Domácí podpory se u rozvojových zemí sníží o 13,3% v průběhu 10 let a vývozní subvence se budou rovnat dvěma třetinám snížení v průmyslově vyspělých zemí za 10 let.

•

U tarifikovaných zemědělských výrobků je povinnost zajistit minimální přístup na trh formou celních kvót při celně prospěšných sazbách. Kvóty jsou stanoveny na 3% průměrné domácí spotřeby mezi lety 1986 – 1988. V průběhu 6 let se budou zvyšovat až na 5%.

•

Česká republika zredukovala cla u zemědělských výrobků v průměru o 40%. U výrobků jako je především ovoce a zelenina došlo ze strany ČR ke snížení až o 10%, i

19

přes velmi nízké clo. Pod záštitou jsou položky, u kterých byly uplatňovány vyrovnávací dodávky, a které byly pomocí tarifikace převedeny na cla. V důsledku toho došlo u zemědělských výrobků typu hovězího masa, vepřového masa, brambor, mléka atd., ke zvýšení cel. „Tyto sazby se staly smluvně vázanými sazbami v Listině koncesí a závazků ČR, která je přílohou Marrákešského protokolu.“22

1.5 Zlepšení nových pravidel obchodu

1.5.1 Dohoda o investičních opatření mající vztah k obchodu – TRIMS Různé podmínky a předpisy, které stanovily vlády vzhledem k investicím a investorům, mohou bránit tokům obchodu. Tato dohoda v rámci GATT je první snahou na zjednodušení zahraničních investic. Díky této dohodě lze vyloučit diskriminaci cizích subjektů a množstevního omezení. Dohoda je doplněná seznamem jednotlivých tipů opatření. Jedná se o opatření podle domácího práva, opatření, které musí činitel plnit, aby mohl získat výhody, opatření, které vyžadují po firmách na domácí obsah nebo požadavky na vyrovnanost obchodu. U rozvojových zemí jsou mírnější opatření. Zde je možné odchýlit se od daných závazků a aplikovat nedovolené prostředky, které je možné ospravedlnit na základě GATT, týkající se platební bilance a k ochraně nově se vznikajících průmyslových odvětví. Ti členové, kteří užívají TRIMS a odporují s Dohodou, musí tuto skutečnost oznámit Radě pro obchod zbožím a zrušit ji. U vyspělých států je nutno oznámit do dvou let, u rozvojových států do sedmi let od data vstupu Dohody o WTO v platnost. Výbor pro TRIMS, který je podřízený Radě pro obchod zbožím bude dohlížet nad konáním Dohody a jestliže bude potřeba, sjednávat konzultace mezi členy. Rada pro obchod zbožím by do pěti let měla zjistit, zda provádění Dohody potřebuje nutné úpravy nebo zveličit o problematiku investiční politiky nebo hospodářské soutěže. Aplikace Dohody v České republice by měla zapříčinit příliv investic a rovnost v oblasti hospodářské soutěže.

22

JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 1

20

1.5.2 Dohoda o technických překážkách obchodu Novelizace Dohody má mnohem tvrdší pravidla než Dohoda z roku 1979. Na předpisech této Dohody jsou závislé všechny průmyslové a zemědělské výrobky. Členové jsou nuceni zaručit, aby technické směrnice nebyly nabývány nebo využívány se záměrem vytvářet bariéry v zahraničním obchodě. Nicméně Dohoda neomezuje nabývat prostředky k ochraně života nebo zdraví lidí, rostlin a zvířat, životního prostředí a k ochraně zájmů a jistoty. Uvést v soulad technické předpisy co nejrozšířeněji se členové podílejí na vytvoření mezinárodních pravidlech na jednotlivé výrobky. Pokud mezinárodní pravidla nebo technické předpisy nejsou, může se to odrážet negativně na obchodu jiných členů a člen, který zaváděl pravidla je povinen tu skutečnost včas oznámit pomocí sekretariátu výroby ostatním členům, na které se budou pravidla vztahovat. Pokud výrobky pocházejí z jiných členských států a vyžaduje se potvrzení, že výrobky vyhovují technickým normám, poté členové zajistí, aby podmínky pro vstup na trh měli stejné, jako pro domácí výrobky. Je nutné, aby každý člen zřídil informační středisko a tak poskytoval informace ostatním členům a poskytovat materiály týkající se technických předpisů. Dohoda stanovuje, že se zachází rozdílně s rozvojovými státy. Je potřeba brát v potaz finanční a obchodní nutnosti rozvojových států, s cílem, aby rozvojové státy netrpěly překážkami vývozu kvůli technickým předpisům a normám. Výbor však může po podání žádost udělit výjimku rozvojovým státům při neplnění závazků vyplívající z technických požadavků. „Před Tokijským kolem mnohostranných obchodních jednání se značná část notifikovaných překážek v GATT týkala různých norem a technických předpisů. Ne vždy však směřovaly k ochraně života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, životního prostředí nebo k ochraně zájmů spotřebitelů. Často sloužily k protekcionistickým účelům, k diskriminaci dovozů z určitých zemí a působily zbytečné potíže v mezinárodním obchodě.“23 Dohoda o technických překážkách má za cíl nevytvářet překážky v zahraničním obchodě. To se týká technických norem, které stanovují vlastnosti zboží, jeho balení, označování a značkování. Nejhlavnější ustanovení Dohody z roku 1979 je zajištění zásady nejvyšších výhod a zásady nediskriminace, neboli paritní doložka a to k domácím i dováženým výrobkům na náš trh. Cíle technických překážek jsou neměnné, jen některá ustanovení se pozměnila. Změněné jsou závazky navrhované v oblasti technických překážkách náležející místním vládním a 23


21

nevládním orgánům. Přílohou Dohody je Kodex správné praxe pro přichystání, nabývání a užívání předpisů. Členství ve staré Dohodě bylo dobrovolné a užívání Dohody povinné pouze pro státy, které Dohodu podepsaly. V nové Dohodě jsou členství povinná pro všechny státy, které jsou členy Dohody o Světové obchodní organizaci. „Československo bylo členem Dohody o technických překážkách obchodu z roku 1979. Po rozpadu ČSFR se stala Česká republika jako nástupnický stát členem této Dohody a v plném rozsahu ji uplatňuje. Přijaté úpravy Dohody, sjednané v Uruguayském kole, jsou v souladu se zájmy ČR na úseku technických předpisů i norem. Uplatňování novelizované Dohody přispěje k dalšímu sblížení předpisů ČR s normami vyspělých zemí a bude působit na zvyšování efektivnosti výroby, kvality a technické způsobilosti našich výrobků.“24

1.5.3 Dohoda o antidumpingových opatřeních Dohoda dohodnutá během Uruguayského kola je přezkoumání Dohody dohodnuté během Tokijského kola v roce 1979. Přezkoumaná Dohoda zajišťuje lepší pochopení a definuje důkladnější pravidla při prozkoumání, zda se výrobky cenově nepodbízí a nepůsobí tak škodu domácímu průmyslu. Stanovuje potřebné procesy při zahájení a vykonávání, následně i trvání antidumpingových opatření. Nová Dohoda upřesňuje, jaké jsou postupy v případě sporů ve věci antidumpingových opatření, které mají na starosti domácí úřady. Vyzvedává požadavek, aby země, které výrobky dovážejí, stanovily odůvodňující vztah mezi dumpingovými importy a škodou domácímu průmyslu. Dále je v Dohodě nové nařízení, podle kterého antidumpingové opatření skončí do 5 let od uložení, pokud tedy není zjištěno, že po uplynutí doby bude dumping a vzniklé škody pokračovat. Pokud dumping bude méně než 2% z vývozní ceny výrobku, úřady musí ukončit vyšetřování. V této Dohodě výrobek může být pokládán za dumpingový, pokud je jeho exportní cena při exportu z jedné země do druhé nižší než podobná cena takového výrobku, stanoveného pro spotřebu v exportním státě. Srovnání exportních cen a cen na domácím trhu, musí být uskutečněno za jednotných podmínek a ve stejnou dobu. Pokud se na domácím trhu takový výrobek nevyskytuje nebo pokud prodej nepřipouští patřičné porovnání, dumpingové rozpětí bude stanoveno porovnáním se srovnatelnou cenou podobného výrobku, exportujícího do některé třetí země. K tomu, aby bylo zahájeno vyšetřování k určení kteréhokoliv 24


22

dumpingu, je potřeba podat písemnou žádost domácím výrobním odvětvím. Úřady zkontrolují veškeré důkazy, které se týkají dumpingu v žádosti uvedených. Pokud žádné důkazy nejsou nebo pokud jsou důkazy nedostatečné, žádost je zamítnuta a vyšetřování zrušeno. Vyšetřování nesmí přesáhnout lhůtu 18 měsíců. Dále se buduje Výbor pro otázky antidumpingu, který se skládá ze zástupců jednotlivých členů. Má na starosti konání pravomocí, které jsou součástí Dohody a kterými je pověřen. Členové jsou povinni informovat Výbor o přijatých předběžných nebo konečných antidumpingových zajištění. Tyto informace jsou k dispozici v sekretariátu pro jednotlivé členy. Jeden krát za půl roku se vydávají zprávy o všech antidumpingových opatření zpětně za posledních 6 měsíců. Všichni členové jsou povinni akceptovat všechna pravidla a zabezpečit, aby právní řády členů byly v souladu s Dohodou a bylo možné uplatňovat její směrnice. „Dohoda definuje dumping jako dovoz zboží z jedné země na trh druhé země za cenu nižší, než je obvyklá hodnota. Za obvyklou hodnotu dováženého zboží se považuje srovnatelná cena stejného výrobku určeného pro spotřebu ve vývozní zemi. Jestliže taková domácí cena není, buď nejvyšší srovnatelná cena stejného výrobku při jeho vývozu do některé třetí země.“25 Československo se stalo členem už první Dohody z roku 1967 a následně se připojilo i k pozměněné Dohodě zavedené v rámci Tokijského kola roku 1979. V dalších letech ČSSR zastávala Dohody, díky kterým mohla prosazovat československé zájmy v antidumpingových řízeních. Další prováděcí směrnice pro kontrolu antidumpingových řízení nebyly přijaty, protože centrálně plánovaná ekonomika a mezinárodní obchod měli jiné administrativní opatření k podpoře trhu a rozdílná tvorba cen než ve státech s tržní ekonomikou. Po listopadu 1989 v České republice docházelo k rušení monopolů a uvolňování mezinárodního obchodu. Hromadil se import výrobků, jejichž cena je nižší než na domácím trhu tvůrce nebo exportéra. Je proto nutná právní úprava.

1.5.4 Dohoda o uplatňování článku VII GATT 1994 Původní podstata pro vymezení celní hodnoty zboží dle Dohody GATT je převodní hodnota zboží, dle které má být posuzováno. Celní hodnota má být založena na základě nutných podmínek a to prostě a oprávněně. 25


23

•

„Celní hodnotou dováženého zboží bude převodní hodnota, tj. cena skutečné placená nebo cena, která má být zaplacena za zboží prodané pro vývoz do země dovozu.

•

Pokud nemůže být celní hodnota dováženého zboží určena podle tohoto ustanovení, celní hodnotou bude převodní hodnota stejného zboží, prodávaného pro vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které má být hodnoceno.

•

Nelze-li určit celní hodnotu podle výše uvedených způsobů, celní hodnotou bude převodní hodnota obdobného zboží, prodávaného pro vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou dobu jako zboží, které má být hodnoceno.

•

Jestli-že ani předchozí způsob není proveditelný, bude se určení celní hodnoty opírat o jednotkovou cenu odpovídající prodejům dovezeného zboží nebo stejného či obdobného dováženého zboží s výjimkou srážek, které se týkají např. provizí, nákladů na dopravu a pojištění, cel a daní.

•

Způsob určení celní hodnoty z vypočtené hodnoty tvoří součet: a) ceny nebo hodnoty materiálů k výrobě dováženého zboží b) částky pro zisk a všeobecné výlohy ve výši shodné s částkou obvykle zahrnovanou do prodejů zboží c) ceny nebo hodnoty všech ostatních výloh, k nimž je nutno přihlížet“26 Pokud nemůže být celní hodnota importovaného zboží stanovena použitím všech

předešlých směrnic, bude stanovena odpovídajícími prostředky kombinovaných s principy a všeobecnými směrnicemi této Dohody GATT na základě dostupných informací v exportním státě. Pokud je nutný pro celní hodnotu přepočet měn, užije se směnného kurzu, který vyhlásí státní instituce (v České republice ČNB) země importu. V rámci Dohody se zakládá Výbor pro celní hodnocení, který se skládá z představitelů všech členů. Výbor se bude setkávat jeden krát za rok a umožňuje svým členům poradenství v oblasti provádění Dohody. Dále se buduje Technický výbor pro celní hodnocení, který je pod ochranou Rady pro celní spolupráci. Pro rozvojové státy platí, že pokud nebyly členy Dohody o provádění článku VII GATT z roku 1979, mohou si přizpůsobení Dohodě odložit až o 5 let. Pokud rozvojové státy požádají o technickou pomoc, jsou vyspělé státy povinny pomoc poskytnout.

26


24

Československo bylo členem Dohody už od začátku, tedy z roku 1979 a Prováděcího protokolu k Dohodě. Po rozdělení ČSFR se Česká republika stala též členem Dohody vyplývající z Dohody o provádění článku VII.

1.5.5 Dohoda o kontrole před odesláním Dohoda byla smluvena na základě Uruguayského kola a je v podstatě zcela nová. Vztahovat se na ní budou všechny činnosti, které jsou součástí kontroly před odesláním, např. ověření kvality, devizový kurs, množství, ceny, platební podmínky, popř. celní zařazení zboží. Členové zajistí, tyto činnosti byly provedeny nediskriminačním způsobem a postupy aby byly nezaujaty a užívaly se stejným způsobem. Je třeba, aby veškeré činnosti s touto dohodou spojené byly provedené na celním území, odkud zboží pochází nebo v oblasti, kde byly produkty vyrobeny. Kontrola množství a kvality musí být plně zabezpečena a prováděna v souladu s normami, uvedené v kupní smlouvě. Pokud tyto normy nejsou určené, jsou stanovené jednotlivé mezinárodní normy. Členové jsou povinni uveřejnit všechny právní předpisy, které souvisejí s kontrolou před odesláním a dále jsou povinni seznámit s nimi všechny vlády a obchodníky. Musí zajistit, aby bylo s informacemi nakládáno důvěrně. Ty orgány, které provádí kontroly, musí do 5 pracovních dnů zpracovat zprávu o nálezu, popř. podat oznámení, proč zprávu nezhotovily. Členové mají tu nutnost, stanovit veškeré kroky pro přijímání, posuzování a vydávání rozhodnutí o stížnostech. Členové jsou povinni zajistit sekretariátu WTO podání přesných právních předpisů. Dále musí členové přijmout veškerá opatření k uplatnění této Dohody, aby nedošlo k rozporu právních předpisů s jednotlivými ustanoveními. Nárok na smluvení této Dohody podaly členské rozvojové země, aby chránily vládní finanční zájmy a zdokonalovaly administrativu. Pro Českou republiku je Dohoda výhodná vzhledem k tomu, že nebude diskriminovaná vůči ostatním exportérům. I ČR musí přijmout příslušná opatření, aby Dohoda nebyla v rozporu se zákonem.

25

1.5.6 Dohoda o pravidlech původu Též jde o zcela novou Dohodu. Dohoda byla zajištěna na základě souladu pravidel o původu zboží. Na základě toho se hned po Uruguayském kole zahájí harmonizační program, který má být ukončen do tří let od zahájení. Tento program Dohody začne platit až poté, co vstoupí v platnost Dohoda o WTO. V přechodném obchodí mají členové nutnost zajistit, aby právní předpisy jasně určovaly podmínky, které se musí plnit. Po přechodném období jsou nastolena pravidla Dohody, která mají zaručit:

•

Aby státem, původu zboží byl stát, kde zboží bylo plně opatřeno, nebo pokud se na produktu podílelo více států, tak stát, ve kterém bylo uskutečněno poslední důležité zpracování,

•

Původ uplatňovaný na exporty a importy by neměly být tvrdší než při zkoumání, zda je zboží z České republiky,

•

Pravidla původu budou řízeny zásadově, stejně, nezaujatě a přiměřeně

•

Obecně platné nařízení, na které se vztahují pravidla původu, budou publikována, jako by na ně platily ustanovení odstavce 1 čl. X GATT 1994,

•

Pokud členové schválí kterékoliv administrativní opatření v jakémkoliv kontextu, poskytnou soudům přezkoumání.

Ustanovuje se Výbor pro pravidla původu, který se skládá ze zástupců všech členů, který se schází minimálně jednou ročně. S Výborem je možné konzultovat veškeré záležitosti týkající se Dohody. Dále se zřizuje Technický Výbor pro pravidla původu pod ochranou Rady pro celní spolupráci. Tento výbor obstarává technické práce vypsané v Dohodě. Každý člen je povinen do 90 dnů od platnosti Dohody o WTO ohlásit sekretariátu svá pravidla o původu. Výbor každý rok zkoumá, zda se dodržují především cíle Dohody a uvědomuje pak Radu pro obchod zbožím. Sladění pravidel o původu bude uskutečněno podle pracovního programu a je založeno na základních zásadách:

26

•

Původ se uplatňuje obdobně pro všechny záměry, ustanovené v článku 1 Dohody,

•

Pravidla původu uplatňují jako stát původu jednotlivého zboží stát, kde byly produkty zcela opatřeny, nebo pokud se na produktu podílí více států, jedná se o stát, ve kterém bylo provedeno poslední důležité zpracování,

•

Pravidla původu musí být nezaujatá, srozumitelná a známá předem,

•

Pravidla původu by neměla být brána jako nástroj, který zkoumá obchodní cíle, neměla by realizovat bariéry pro zahraniční obchod nebo ho poškozovat,

•

Pravidla původu budou řízeny zásadově, stejně, nezaujatě a přiměřeně,

•

Pravidla musí být zakládány na kladných normách.

Vzhledem k rozdílům národních pravidel se původ zboží neuvádí na pravou míru. Někdy jsou pravidla spíše omezujícího charakteru a poškozují hladký průběh plateb. Nová pravidla mají zajistit, aby neomezovala a byla prováděna nezaujatě. Proto byl sestaven harmonizační program pravidel o původu, který zajistí výše sdílené cíle.

1.5.7 Dohoda o dovozním licenčním řízení Kontrolovaná Dohoda z Tokijského kola z roku 1979. Má mnohem tvrdší pravidla pro držitele importních licenčních systémů a požaduje se zvýšení průhlednosti. „Pro účely Dohody se vydáváním dovozních licencí rozumí správní řízení používaná pro uplatňování dovozních licenčních režimů, které jako podmínku předcházející dovozu do celního území dovážejícího člena, vyžadují předložení žádosti příslušnému správnímu orgánu. Členové musí zajistit, aby správní řízení, používaná k uplatnění dovozních režimů byla v souladu s odpovídajícími ustanoveními GATT 1994 – s cílem zabránit narušení obchodu, jenž by mohl vzniknout nevhodným působením těchto řízení s ohledem na účely ekonomického rozvoje, finanční a obchodní potřeby rozvojových zemí.“27Předpisy pro importní licenční řízení budou prosazovány neutrálně a provádět se bude nestranně a spravedlivě. Informace a pravidla, které se týkají jednotlivých kroků pro podání žádosti o licence – též způsobilost lidí a společností, které mohou žádat o licence, a také seznam produktů, které podléhají licenčnímu řízení, se musí publikovat. Seznam je překládán Výboru pro dovozní licence a vládní orgány a obchodníci se s ním musí seznámit. 27


27

Žádost o licenci musí být zcela obyčejná, tak tomu je u vydání i popř. prodloužení. Automatické importní licence – jsou poskytnuty v každé situaci po odevzdání žádosti v souladu s Dohodou. Neautomatické importní licence – nemají redukovaný obchodní efekt na importy – které byly dané příslušnými výhradami. Státy, které užívají importní licence k realizaci kvót, musí výši kvót publikovat. Dále se musí uvést datum začátku a závěru udělování kvót, aby vládní orgány a obchodníci s nimi byly seznámeni. Doba vyloučení žádosti je maximálně 30 dní, pokud se tak stane hned po přijetí a maximálně 60 dní v případě postupného hodnocení žádosti. Pokud u dodavatelských států nejsou přiděleny kvóty, potom si vlastník licence může vybrat zdroj importu. Jestliže jsou kvóty rozčleněné mezi dodavatelské státy, licence stanový stát. Pro poradenství v záležitostech Dohody, popř. stanovených cílů byl založen Licenční výbor, který je složen ze zástupců všech členských států. Členové mají povinnost písemně sdělit do 60 dnů zavádění nebo změny licenčního řízení. V seznamu musí být uvedeno: produkty podléhající licenčnímu řízení, u kterého správního orgánu se žádost podává, datum a název publikace, kde jsou licenční řízení uveřejněna a zda se jedná o automatickou nebo neautomatickou licenci. Dodržování této Dohody prověřuje Licenční výbor jedenkrát za 2 roky. Členové musí zajistit soulad právních předpisů, aby nedošlo k rozporu s ustanovením Dohody. Členem Dohody bylo i Československo. Dohoda byla vyjednána v rámci Tokijského kola, ale importní licenční řízení se v Československu uplatňovat nemuselo, neboť mělo mnoho administrativních regulovaných opatření importu. Po listopadu 1989 došlo k přeměně centrálně plánované ekonomiky na tržní, docházelo k odstraňování monopolů a uvolňování mezinárodního obchodu a bylo potřeba zavést importní licenční řízení. Po rozdělení Československa Česká republika dále pokračovala v Dohodě o importním licenčním řízení a dokonce ho i zavedla.

28

1.5.8 Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření Nová Dohoda vychází z výše vypsané dohody dohodnutou v době trvání Tokijského kola a zahrnuje mnoho podstatných změn a příloh. Zavádí se zde pojem “subvence“ a “specifická subvence“. „Pro účely této Dohody bude za subvenci považován finanční příspěvek vlády nebo veřejné právní instituce v případech, kdy opatření vlády zahrnuje přímé převody zdrojů (např. dary, půjčky a účast na základním kapitálu), kdy vládní příjmy – byť splatné – jsou promíjeny nebo nejsou vybírány, vláda dodává zboží či služby přesahující všeobecnou infrastrukturu anebo se vyskytuje jakákoliv forma příjmové či cenové podpory. Specifická je subvence omezená na určité podniky uvnitř určité oblasti v rámci působnosti orgánu poskytujícího subvenci. Stanovení nebo změna všeobecně uplatňovaných daňových sazeb na všech vládních úrovních, které jsou k tomu oprávněn, nebudou pro účely této Dohody považovány za specifickou subvenci.“28 Subvence jsou rozděleny do tří skupin: Zakázané subvence – jsou v souvislosti s vývozní efektivitou nebo používáním tuzemských produktů místo dovážených. Vztahují se na ně nové postupy při řešení sporů, a pokud se nějaké vyskytnou, musí být ihned odstraněny. Pokud k odstranění nedojde, poškozená strana má možnost zvolit protiopatření. Napadnutelné subvence – mohou vyvolat špatný vliv, jako škodu tuzemskému výrobnímu odvětví jiného člena, zrušení nebo omezení výhod, které vyplývají přímo nebo nepřímo z GATT. Nenapadnutelné subvence – jedná se o subvence, které jsou zvláštní nebo které jsou orientovány na podporu výzkumné činnosti, vyššímu vzdělání nebo výzkumu se společnostmi, pokud podpora vykrývá víc jak 75% nákladů na průmyslový výzkum nebo 50% nákladů na předkonkurenční rozvojové činnosti. A dále jde o podporu chudších regionů. Zakázané subvence se nevztahují na nejméně rozvinuté státy a rozvinuté státy, které jsou vypsány v Dohodě VII. 28


29

Rozvojové státy, které docílí konkurenceschopnosti v exportu, odstraní exportní subvence do 2 let. Výrobek se pokládán za konkurenceschopný, pokud získá 3,25% podílu. Dohoda je z roku 1979 a Česká republika členem není. Je nutné vytvořit novou tuzemskou legislativu a bude možné prosazovat Dohodu novou dohodnutou v rámci Uruguayského kola mnohostranného obchodního jednání. Dohoda se bude týkat dovozních subvencí, neboť vývozní subvence jsou na zcela nízké úrovni. Česká republika může získat výjimku a subvence stornovat do 7 let od platnosti Dohody o WTO.

1.5.9

Dohoda o ochranných opatřeních Ochranná opatření lze použít proti nenadálým vzestupům importů produktů, které

páchají škodu tuzemskému průmyslu. Uplatňování Dohody spočívá v jeho přehlížení ze strany členů GATT. Jednalo se o země ES a USA, které porušovaly pravidla. Chtěli přimět jiné státy ke schválení nepovinných závazků o omezení exportu nebo chtěli zavádět jiné opatření, avšak bylo to z hlediska Dohody nezákonné. Účelem výše uvedené dohody bylo obnovit mnohostrannou kontrolu ochranných opatření, odstranit veškerá nelegální a rozlišné opatření. Je však povoleno limitovat dobu trvání opatření. Tato Dohoda zpřísňuje podmínky, které je nezbytné splňovat před a při uplatněním ochranářského opatření. Podmínky a postupy při užití ochranných opatření Tyto ochranné opatření se mohou aplikovat, pokud dochází k nadměrnému importu zboží a za podmínek, jejichž zásluhou hrozí újma tuzemskému průmyslu. Na základě toho je nutné provést šetření. Ochranné opatření se uplatňuje na importovaný produkt v rozsahu a na dobu nezbytně nutnou k odstranění škody. Doba ochranného opatření nesmí překročit 8 let u vyspělých států a 10 let u rozvojových států.

30

Způsob uplatnění množstevních omezení Při uplatňování výše uvedeného ochranného opatření, nesmí klesnout import na tuzemském trhu pod svou průměrnou úroveň za poslední 3 roky. Pokud dojde k rozdělení importní kvóty, mezi dodavatelské státy může importní stát bojovat o dohodu o vydání podílu na kvótě a pokud by k dohodě nedošlo, importní stát rozvrhne kvótu mezi exportující státy podle podílu importu v minulých letech. Existuje však výjimka, kdy může importující země dokázat Výboru, který spravuje Dohodu, že importy v některých členských státech vzrostly více, než ve srovnání s růstem těchto importů. Toto uplatnění nesmí přesáhnout dobu 4 let. Trvání a přezkoumání ochranných opatření Pokud je cílem konání úprav, ochranné opatření, které trvá více, jak rok musí být postupně uvolňováno ve stálých intervalech po dobu uplatňování opatření. Pokud proces trvá více jak 3 roky, je ochranné opatření kontrolováno, a posuzováno, zdali by mělo být zrušeno nebo uvolňováno rychleji. Opatření je možné znovu zavést na stejný produkt ve stejném období s délkou trvání předchozího prosazování. Délka neprosazování musí být minimálně 2 roky. Pokud ochranné opatření trvá méně jak 6 měsíců, délka opětovného zavedení je ponížena o 1 rok. Účinné však nesmí být v předešlých 5 letech opatření více jak 2 krát. Zachování úrovně koncesí a jiných závazků Každý člen, který užívá ochranná opatření, by měl udržet přiměřenou výši koncesí a dalších závazků vůči exportujícím členským státům poškozených ochranným opatřením. Poškození členové se mohou domluvit na určitém vyrovnání. Pokud se nepodaří uspět, může se svolením Rady pro obchod zbožím člen, který je poškozený dočasně potlačit koncese nebo jiné závazky podle Dohody GATT. Proti rozvojovému státu nemůže zahájit žádné ochranné opatření, jestliže podíl na importech produktu importující země nepřekročí méně jak 3%.

31

Zákaz používání jiných opatření mimo rámec Dohody Aby se odbourala všechno ochranná opatření, v minulosti přijatých podle článku GATT 1947, musí být všechna opatření zakončena do 5 let po vstupu Dohody v účinnost. Jedná se o: dobrovolné omezení exportu, úmluva o řízení trhů, jednotlivá tržní ujednání, systém monitorování exportních nebo importních cen, dohled nad exporty nebo importy, povinné importní kartely a podobná opatření jsou nedovolená a musí být v souladu s Dohodou nebo jednotlivě zakončena do 4 let po vstupu Dohody v účinnost. 29

29

JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8, str. 17-36

32

2 Vznik a činnost WTO 2.1 Vznik WTO WTO30 je organizace, která zakládá pravidla zahraničního obchodu a to prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými zeměmi a řeší mezi nimi zahraniční nepokoje. Navazuje na předešlou Dohodu o clech a obchodu. Vytvoření WTO předcházelo podepsání tzv. Marrákešské deklarace31 15. dubna 1994 v Maroku, konkrétně v Marrákeši. Marrákešský protokol32 stanovuje, že připojené Listiny koncesí a závazků dílčích zemí obsahují dohodnuté celní netarifní koncese a závazky, vyplývající z Dohody o zemědělství a ručí za dohodnutá pravidla pro snižování cel. Clo má být sníženo do 4 let po datu vstupu Dohody o Světové obchodní organizaci v platnost. Původce vzniku WTO byly Evropská unie a Kanada. Československo bylo jedním z 23 zakládajících států a nikdy z této organizace nevystoupilo. Po rozpadu Československa na Českou a Slovenskou republiku obě země vstoupily do WTO. Pokud se některá země chce stát členem Světové obchodní organizace, musí splňovat celou řadu podmínek a přistoupit k dohodě WTO. Sídlem Světové obchodní organizace je švýcarská Ženeva. Vznik WTO se datuje k 1. lednu 1995 a v současné době má 159 členů.

2.2 Činnost WTO WTO vznikla jako nezbytný úřední rámec pro realizaci závazků přijatých v Uruguayském kole. Cílem těchto závazků se stalo další uvolňování mezinárodního obchodu.

•

Umožňuje rostoucí úroveň reálného důchodu

•

Podporuje ochranu proti dumpingu

•

Řeší spory mezi členskými zeměmi

30

WTO – Světová obchodní organizace Marrákešská deklarace – závěrečný dokument podepsaný v Marrákeši 32 Marrákešský protokol – právní nástroj přiložený k Všeobecné dohodě o clech a obchodu z roku 1994 a zahrnuje listiny koncesí a závazků, které se týkají obchodů sjednaných v průběhu Uruquayského kola 31

33

•

Usiluje o liberalizaci mezinárodního obchodu

•

Zvýšení životní úrovně a dosažení plné zaměstnanosti

•

Zvýšení výroby a obchodu se zbožím, což by umožnilo využití světových zdrojů

•

Snaží se zajistit rozvojovým zemím podíl z růstu mezinárodního obchodu

Obrázek č. 1 - Ženevské jednání

http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/tif_tncpic_e.htm [cit.2014-05-10]

Členové WTO musí respektovat a dodržovat všechny závazky týkající se Dohody o zřízení WTO a všechny mnohostranné obchodní dohody. Hlasování ve Světové obchodní organizaci je na principu konsenzu, nikoli hlasováním, tzn. „jedna země, jeden hlas“. Výhodou konsenzu je najít nejvíce akceptovatelné řešení. Hlavní nevýhodou je mnoho kol jednání, než se členové dostanou k samotnému konsenzu.

34

2.3 Cíle WTO Hlavními cíli Světové obchodní organizace jsou: •

Užívání nástrojů ochrany obchodu – cla a používat tyto nástroje tak, aby nedocházelo k diskriminaci členů WTO.

•

Odstraňování překážek úředních povolení k exportu a importu,

•

Myšlenky trvalého rozvoje a ochrany životního prostředí.33

2.4 Orgány WTO

2.4.1 Ministerské konference Nejvyšším orgánem WTO je Ministerská konference. Ta se skládá ze zástupců všech členů. Může rozhodovat o kterékoli věci. Schází se minimálně jednou za dva roky. Jmenuje generálního ředitele WTO a určuje činnosti a délku mandátu.34 Jednotlivé konference: Singapur 9.-13.prosinec 1996 Tato konference se zabývala: •

funkcí WTO

•

regionálními dohodami

•

vstupy dalších členů do WTO

•

vykonáním dohod a ujednání WTO

•

obchodem s textilem

33

KUNEŠOVÁ. Hana, CIHELKOVÁ. Eva a kol. – Světová ekonomika nové jevy a perspektivy, Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-455-4, str. 78 34 BUSINESS INFO. Tokijské kolo. In: BusinessInfo [online]. 2002 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt7160.html?fornewsid=4819#!&chapter=3

35

Akceptovala uzavření Dohody o obchodu s informačními technologiemi a rozmnožení položek s léčivy, které byly zanedlouho bezcelně obchodovány. Ženeva 18. - 20. květen 1998 Toto zasedání bylo propojeno s kulatými oslavami 50. výročí založení GATT, schválily se cíle, závazky a další míra práce WTO. Dále se projevila velká odhodlanost spuštění přípravného procesu, který vedl k budoucím mnohostranným jednáním. Seattle 30. listopad – 3. prosinec 1999 Hlavním tématem mělo být ukončení tzv. Ministerské deklarace. Ta měla obeznámit světovou veřejnost, o čem chtějí diskutovat po období několika dalších let účastnické státy. Mělo jít o další uvolňování v zemědělském odvětví, služeb a duševního vlastnictví, otázky týkající se investic, kompetence národních vlád, zvyšování konkurenceschopnosti a zadávání státních zakázek. Tato konference byla ukončena neúspěšně, neboť zde panoval konflikt mezi USA a EU a to i mezi vyspělými a rozvojovými státy. Podíl na tomto neúspěšném kole, měly hromadné protesty odpůrců neoliberalistického směru (neoliberalistické formy globalizace). Tudíž, nebyla přijata žádná deklarace ministrů a nové kolo jednání zahájeno nebylo. Katar, Dohá 9. – 13. listopad Od minulé neúspěšné konference utichly rozpory mezi členy a mohl se přijmout program jednání, tedy Rozvojovou agendu z Dohá. Program je doplněn prvky, které poskytly prohloubení integrace rozvojových a nejméně rozvinutých členů do mezinárodního obchodu a ekonomiky. V Dohá byla přijata za člena Světové obchodní organizace Čína. Mexiko, Cancún10. – 14.říjen2003 Úkolem této konference bylo vyhodnotit současné jednání a přijmout rozhodnutí k jeho dokončení. Nepodařilo se dosáhnout konsenzu a konference přijala pouze prohlášení o trvání prací vypsaných v dokumentech z Dohá.

36

Hongkong 13. – 18. prosinec2005 Předpokládalo se přijetí určitého stupně jistoty pro dokončení jednání o Rozvojové agendě z Dohá. Před jednáním nebylo dosaženo shody, tudíž musely být sníženy požadavky. Výsledkem bylo přijetí Deklarace ministrů, která popsala dosažené výsledky, průběžný stav a některé kroky vpřed. Deklarace umožnila pokračovat v kole mnohostranných jednání na v minulosti přijatých zásadách.35 Francie, Paříž 31. březen – 1. duben 2009 Konference konaná v Paříži byla zaměřena na podporu podnikatelských činností a jejich konkurenceschopnosti a srovnání působení finančního trhu ve státech Střední Asie a Ukrajiny s jižním Kavkazem.36 Ženeva 15. – 17. prosinec 2011 Tato konference nebyla vyjednávací. Zde došlo k otevření trhů veřejných zakázek, zesílení boje proti upřednostňování vlastních výrobků, služeb a pracovníků před zahraniční konkurencí nebo přijetí balíčku pro dobro nejméně rozvinutých členů jednání. Do Světové obchodní organizace vstoupili další noví členové, Rusko, Černá hora, Samoa a Vanuatu. 37

35

POMOC.CHYTRÁK. Světová obchodní organizace. In: Pomoc.chytrak.cz [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: www.pomoc.chytrak.cz/WTO,%20EU.doc 36 MZV. Eurasia Competitiveness programme zahajovací konference. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zpravy_udalosti_aktuality/eurasia_competitiveness_programme.html 37 Česká zemědělská univerzita - Liberalizace světových agrárních trhů [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&sqi=2&ved=0CCkQFjAB&url=http%3 A%2F%2Fpef.czu.cz%2F~maiert%2FSeminar%25203.ppt&ei=_Y6oU93AGaPi4QSiwoHYAg&usg=AFQjCN HcuRBto_ebe4CJYGEGKkBawmS37Q&sig2=sf0RdUU1CaiL-BlFXrpGsQ&bvm=bv.69620078,d.bGE

37

Bali 3. – 6. prosinec 2013 Zatím poslední 9. ministerská konference se uskutečnila v Jakartě, hlavním městě Indonésie. Dohoda má za cíl snížit bariéry obchodu a zdokonalit obchodní pravidla pro nejchudší státy světa. Indie nejdříve nechtěla akceptovat podněty Spojených států a dalších a navíc zrušit dotace na potraviny pro chudé. Nakonec však návrh přijala.38

Setkání WTO (nikoli konference) Ženeva červenec 2006 Zasedání šesti obchodních vládních orgánů a to EU, USA, Brazílie, Indie, Japonska a Austrálie. Toto jednání se týkalo dalšího uvolňování mezinárodního obchodu, skončilo však neúspěšně. Hlavní bariérou dohody se staly otázky spojené se zemědělským obchodem. Postupim 2007 V tento termín se konalo jednání G-4, jehož se zúčastnily dva eurokomisaři, Peter Mendelson (komisař pro obchod) a Mariann Fischer Boelová (komisařka pro zemědělství). Další účastníci jednání byli Susan Schwavová (americká zástupkyně pro jednání ve WTO), Kamal Nath (ministr obchodu Indie) a Celso Amorim (ministr zahraničních věcí Brazílie). Podařilo se dohodnout některé body jednání, avšak některé byly neúspěšné. Hlavní bariérou byla nepovolnost USA pro domácí podpory do zemědělství. V toto jednání G-4 se vkládali velké naděje na úspěch ve schválení podkladů pro uzavření jednacího kola z Dohá do konce července. Nakonec ani v Postupimi se státy G-4 nedohodly a nezdařilo se najít kompromis. Brazílie a Indie byly na této konferenci obžalovány EU a USA, že nepodpořily snížení cel pro průmyslové výrobky za to, že ustoupily v zemědělském obchodě.

38

STUDENT FINANCE. Ministři zemí WTO se blíží schválení globální obchodní

dohody. Student.finance [online]. 2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/406381-ministri-zemi-wto-se-blizi-schvaleni-globalni-obchodni-dohody/

38

Ženeva července 2008 Hlavní překážkou při projednávání byly zvláštní ochranné opatření příslušející rozvojovým zemím. Na jedné straně byly hlavní účastníci, EU a USA, na druhé straně Čína a Indie. Tyto dvě strany nebyly schopny docílit kompromisu, proto bylo toto kolo neúspěšné. 39

2.4.2 Generální rada Generální rada jedná jménem Ministerské konference ve všech záležitostech, co se týkají Světové obchodní organizace. Řídí činnosti organizace a dohlíží na správný chod činnosti WTO. Je složená z členů WTO a zasedá jako Orgán pro řešení sporů. Tento orgán řeší spory mezi členy. Dále Orgán pro revizi obchodní politiky, který rozebírá obchodní politiky členů WTO. Schází se několikrát za rok.

39

STUDENT.FINANCE. Ministři zemí WTO se blíží schválení globální obchodní dohody. Student.finance [online]. 2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/406381-ministri-zemi-wto-se-blizi-schvaleni-globalni-obchodni-dohody/

39

Členové WTO: 1. Albánie

33. Chorvatsko

2. Angola

34. Kuba

3. Antigua a Barbuda

35. Kypr

4. Argentina

36. Česká republika

5. Arménie

37. Demokratická republika Kongo

6. Austrálie

38. Dánsko

7. Rakousko

39. Džibuti

8. Bahrajnské království

40. Dominika

9. Bangladéš

41. Dominikánská republika

10. Barbados

42. Ekvádor

11. Belgie

43. Egypt

12. Belize

44. Salvador

13. Beninská republika

45. Estonsko

14. Bolivijský mnohonárodnostní stát

46. Fidži

15. Botswana

47. Finsko

16. Brazílie

48. Francie

17. Brunej

49. Gabon

18. Bulharsko

50. Gambie

19. Burkina Faso

51. Gruzie

20. Burundská republika

52. Německo

21. Kapverdy

53. Ghana

22. Kambodža

54. Řecko

23. Kamerunská republika

55. Grenada

24. Kanada

56. Guatemala

25. Středoafrická republika

57. Guinea

26. Čad

58. Guinea Bissau

27. Chile

59. Guyana

28. Čína

60. Haiti

29. Kolumbie

61. Honduras

30. Kongo

62. Hongkong

31. Kostarika

63. Maďarsko

32. Pobřeží slonoviny

64. Island 40

99. Namibie

65. Indie 66. Indonésie

100. Nepál

67. Irsko

101. Nizozemsko

68. Izrael

102. Nový Zéland

69. Itálie

103. Nikaragua

70. Jamajka

104. Niger

71. Japonsko

105. Nigérie

72. Jordán

106. Norsko

73. Keňa

107. Omán

74. Korejská republika

108. Pákistán

75. Kuvajt

109. Panama

76. Kyrgyzstán

110. Papua-Nová Guinea

77. Laos

111. Paraguay

78. Litva

112. Peru

79. Království Lesotho

113. Filipíny

80. Lichtenštejnsko

114. Polsko

81. Litva

115. Portugalsko

82. Lucembursko

116. Katar

83. Macao

117. Rumunsko

84. Madagaskar

118. Rusko

85. Malawi

119. Rwandská republika

86. Malajsie

120. Svatý Kryštof a Nevis

87. Maledivy

121. Svatá Lucie

88. Mali

122. Svatý Vincent a Grenada

89. Malta

123. Samoa

90. Mauretánie

124. Saudská Arábie

91. Mauricius

125. Senegal

92. Mexiko

126. Sierra Leone

93. Moldavsko

127. Singapur

94. Mongolsko

128. Slovenská republika

95. Černá Hora

129. Slovinsko

96. Maroko

130. Šalamounovy ostrovy

97. Mosambická republika

131. Jihoafrická republika

98. Barma

132. Španělsko 41

133. Srí Lanka

142. Makedonská republika

134. Surinam

143. Republika Togo

135. Švédsko

144. Tonga

136. Švýcarsko

145. Trinidad a Tobago

137. Svazijsko

146. Tunisko

138. Tchaj-van

147. Turecko

139. Tadžikistán

148. Uganda

140. Tanzanie

149. Ukrajina

141. Thajsko

150. Arabské Emiráty 151. Spojené království Velké Británie 152. Spojené Státy Americké 153. Uruguay

Obrázek č. 2 - Země WTO v obraze

154. Vanuatská republika 155. Venezuela 156. Vietnam 157. Zambie 158. Zimbabwe 159. Evropská unie 40 Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bto Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace[cit. [cit.2014-05-25]

40

WTO. Members and observers. observers Wto.[online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:

http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/org6_e.htm

42

2.4.3 Výbory a komise Výbory a komise řeší činnosti, které vykonává Generální rada. Rozdělujeme je podle typu obchodu na: •

Výbor pro obchod zbožím

•

Výbor pro obchod službami

•

Výbor pro obchodní aspekty práv duševního vlastnictví

2.5 Dohody WTO Tyto níže vypsané mnohostranné dohody s právními texty, jsou závazné pro všechny členy WTO. Jsou rovněž doplněny tzv. listinami koncesí, obsahující závazné podmínky, které umožňují vstup každého člena WTO na trh.

2.5.1 Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT GATT zahrnuje dodanou dohodu z roku 1947, včetně zásad, ze kterých vychází všechna ostatní ustanovení, tj. Doložka nejvyšších výhod a Paritní doložka.

2.5.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami – GATS Tato dohoda byla zařazena do Uruguayského kola jednání. Byla to první mnohostranná dohoda tohoto druhu. Cílem této dohody je vytvoření zásad a povinností pro obchod se službami a zvýšit tento obchod za podmínek přehlednosti a postupné liberalizace.41

41

KUNEŠOVÁ. Hana, CIHELKOVÁ. Eva a kol. – Světová ekonomika nové jevy a perspektivy, C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-455-4, str. 79-80

43

2.5.3 Dohoda o zdravotnictví a fytohygieně – SPS Řídí fungování národních vlád ve sféře zaručení nekontaminovaných potravin (mikrobiální znečištění, pesticidy, kontrola značení) a zdraví rostlin a zvířat. Zásadním principem je zákaz diskriminace zahraničního zboží přílišnými požadavky. Ve spojení s touto dohodou

vytvořila

Světová

obchodní

organizace

agenturu,

pojmenovanou

Codex

Alimentarius, která má být znalcem standardů potravinové nezávadnosti pro celý svět.

2.5.4 Dohody o zemědělství - AOAs Toto jsou dohody o normách zahraničního obchodu s potravinami. Očekávají, že země budou pořizovat potraviny na zahraničním trhu za peníze vydělané na vývozu a přitom budou muset vhodně snížit dotace do zemědělství, které představují značnou překážku volného obchodu.42 Povinnosti: Zacházení podle nejvyšších výhod – „každý člen poskytne okamžitě a bezpodmínečně službám a dodavatelům služeb kteréhokoli člena zacházení neméně příznivé, než které poskytuje obdobným službám a dodavatelům služeb kterékoli jiné země.“ Transparentnost – každý člen má povinnost zveřejnit veškerá obecná závazná opatření, která se vztahují k dohodě GATS a jsou povinni WTO informovat o změnách a zavedení nových předpisů. Umožnění přístupu na trh (ustanovení o národním zacházení) – nařízení, zacházet s domácími a zahraničními dodavateli služeb stejným způsobem (tzn. nepreferovat žádnou zemi).

42

Heczko, S.: Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy, FSE UJEP, Ústí nad Labem 2007, ISBN 978-80-7044-922-6

44

2.5.5 Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS Tato dohoda se projednávala na Uruguayském kole.

Vedl k tomu velký rozsah

obchodu s padělanými výrobky, různorodost práv k duševnímu vlastnictví, a vůbec, zvyšující se význam práv k duševnímu vlastnictví. Dohoda obsahuje hlavní zásady národního zacházení, které musí být v oblasti ochrany duševních vlastnictví občanům jiných členských zemí ne méně výhodné zacházení, než jaké se poskytuje občanům vlastní země. Dohoda dál obsahuje: Doložku nejvyšších výhod – jakákoli výhoda poskytnutá občanům jiných zemí, se okamžitě poskytne i občanům ostatních členských zemí, i kdyby bylo zacházení více výhodné, než se poskytuje vlastním občanům. Ministerská deklarace o obchodu s informačními technologiemi – tato dohoda byla schválena na konferenci WTO v Singapuru v roce 1996. Tato dohoda má za úkol odbourat cla mezi členskými zeměmi a to do roku 2000. Akční plán pro nejméně rozvinuté země – cílem této dohody je sjednocení nejméně rozvinutých zemí v mezinárodním obchodě.

45

2.6 Rozdíl mezi GATT a WTO •

GATT je pouze mnohostranná dohoda, která obsahuje soubor pravidel, zatímco WTO je trvalou institucí,

•

GATT má pouze smluvní strany,WTO řádné členy,

•

WTO je založena na principu jediného závazku, členové kteří chtějí vstoupit do této organizace a stát se jejím členem, musí přijmout soubor všech závazků, které jsou součástí mnohostranných dohod WTO,

•

GATT se zabýval pouze obchodem se zbožím, WTO zahrnuje i obchod se službami a aspekty práva k duševnímu vlastnictví,

•

Součástí mnohostranných dohod v rámci WTO je i přijatelné chránění proti praktikám, které porušují hospodářskou soutěž, Dohodu o ochranných opatřeních nebo Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Vyskytuje se také mechanismus pro řešení případných sporů mezi členy WTO, což u GATT neexistovalo.

46

3 Zapojení České republiky do WTO před vstupem do EU 3.1 Autonomní nástroje zahraničně obchodní politiky ČR V období centrálně plánovaného řízení byla v hospodářské politice Československa funkce cel v ekonomice značně zkreslená. Působení ekonomiky k domácím výrobců a spotřebitelům bylo fakticky potlačeno. V roce 1990 se průměrné importní clo zemí ES pohybovalo na hranici 5,9%, import do Československa byl zatížen poměrně nižším clem a to průměrně na 5,3%. Od roku 1991, v období ekonomické transformace země, docházelo nevyužívání plně všech nástrojů zahraničně obchodní politiky v ČR. To způsobila špatně prosazovaná hospodářská politika už od počátku transformace. V roce 1991 prošel československý celní sazební značnými změnami. Průměrné celní náklady byly zvýšeny z 5,3% na 5,7%. V celním sazebníku byly změny uskutečněny 1. ledna 1992 a to: •

změnou zbožového složení jako přijímání kombinované nomenklatury ES

•

došlo ke změně celních sazeb asi u 1500 údajů (asi 1000 se jich zvýšilo a 500 snížilo); nejvyšší uvalená cla platila u zemědělských a potravinářských výrobků.

97% sazeb je vázaných uvnitř GATT a není možno je zvyšovat bez svolení. Československo vybojovalo svolení ke změně celního tarifu na 47. shromáždění smluvních stran v prosinci 1991 v Ženevě, formou poskytnutí výjimky, tzv. waiveru.

3.1.1 Celní zákon ČR Nástupce ČSFR byla Česká republika, která převzala z celního systému federace všechny jeho složky, které byly předělány a definovány v novém ekonomicko-politickém systému v Československu a již částečně spolupracovali s EU. Nový celní zákoník byl účinný od 1. ledna 1993. Aplikoval pro dělení zboží nomenklaturu celního sazebníku EU. Nový celní zákon České republiky (č. 13/1993 Sb.) dodržoval i novou funkci celních orgánů České 47

republiky, který byl od 1. ledna 1993 oprávněn jednat ve věcech celních poplatků sjednocených s mezinárodním obchodem. Navíc byli správci:

•

DPH vybírané při importu

•

spotřební daně vybírané při importu

•

silniční daně u osob v zahraničí

Celním zákonem bylo nařízeno, že teritorium České republiky je celním teritoriem, společně s vnitrozemskými vodami a vzdušným prostorem nad tímto teritoriem. Celní teritorium se rozdělovalo na celní pohraniční pásmo a celní vnitrozemí. Celní pohraniční pásmo znamenalo kus celního teritoria, kterého hranice byla ohraničena vzdušnou čarou v délce do 25 km od hranic do vnitra země a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť.

3.1.2 Druhy cel V českém celním zákoně jsou vymezeny tyto druhy cla: Dovozní Zatěžuje dovážené zboží a tím zapříčiní prodej zahraničního zboží za vyšší cenu a domácí výrobky konkurují zahraničním, prodávané na našem trhu. Vývozní Toto clo nebylo v České republice uplatňováno. Antidumpingové Tento druh cla byl vybírán z importovaného zboží do České republiky, které je předmětem dumpingu. Antidumpingové clo muselo být schváleno vládou České republiky.

48

Vyrovnávací Rozumí se clem, které je vybírané kvůli vyrovnání prémie nebo subvence43, která byla poskytnuta na vyrobení nebo export zboží. Vyrovnávací clo musela také schválit vláda České republiky. Odvetné Rozumí se jím přirážky k celním sazbám nebo nastolení jiného cla na zboží, které podle celního sazebníku clu odolává a je uvaleno pouze na přechodnou dobu díky hospodářské odplatě při importu ze země, která diskriminuje Českou republiku v hospodářské spolupráci. Taktéž muselo být schváleno vládou České republiky.

3.1.3 Celní sazby Celní zákon stanovil v celním sazebníku tyto druhy sazeb: Všeobecná celní sazba Jde o nejvyšší sazbu stanovenou autonomně44 vládou. Používají se vůči státům, které nebyly členy GATT. Smluvní sazby Jde o snížené sazby, uplatňované u států, které si vzájemně poskytují např. doložku nejvyšších výhod v rámci GATT. U komodit, které mají smluvní sazbu, nelze vybírat kromě DPH a spotřební daně žádné další poplatky. Smluvní sazby lze dále poskytovat na základě dvoustranných dohod dalším státům, a též jednostranně u států, kde není dohoda uzavřena. Preferenční celní sazby z mezinárodních smluv Dává do pořádku uvalení celních sazebních zvýhodnění, např. byly praktikovány v obchodě s ES45 a ESVO46. Preferenční sazby jsou oproti smluvním výrazně nižší.

43

Subvence – finanční podpora z veřejných prostředků s přesným účelem použití Autonomní – nezávislý 45 ES – evropské společenství 46 ESVO – evropské sdružení volného obchodu 44

49

Preferenční sazby přijaté jednostranně vůči některým státům Platily pro některé rozvojové státy v systému tzv. GSP47 (General System of Preference), které byly odsouhlaseny GATTem. Mezi jedním z prvních států, který přistoupil ke Všeobecnému systému preferencí bylo i Československo. Celní preference se týkaly všech druhů zboží importovaných do České republiky, vyjma cigaret, piva, cukru, drůbeže, masitých drůbků, klobouků, oděvů, prádla a koberců, které nebyly ručně vázány, v celkem 89 rozvojových státech. V tu dobu se mělo přistupovat k zásadám reciprocity, což znamená, že ústupky jedné strany jsou vyrovnány ústupky strany druhé. Bylo tomu tak u států, které jsou již průmyslově více vyspělé a mají vyšší úroveň důchodu na obyvatele.

3.1.4 Celní preference GSP ve prospěch Československa USA a 13 západoevropských zemí od roku 1990 vzaly v úvahu souhrnnou hospodářskou situaci a uspokojili československé žádosti, aby ČSFR patřilo mezi státy, na které se prozatím bude vztahovat poskytování GSP. V roce 1992 byl tento systém zrušen Evropskou unií kvůli České a Slovenské republice ve vztahu s podepsáním Prozatímní dohody k budoucí Asociační dohodě. Po transformaci československého celního sazebníku, kromě některých odvětví, setrvalo celní zatížení ve většině odvětví nižší, než bylo odvětvové celní zatížení importů do ES. Výjimkou byly některé výrobky zemědělství a potravinářského průmyslu. Bylo nastoleno zvýšení cel na sezónní produkty. Další zatížení cel proběhlo u ropy a ropných produktů, dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. Co se týkalo automobilů a jiných dopravních prostředků, uvalení cla na tyto produkty bylo vyšší než v ostatních státech ES. Nový celní sazebník přinesl změny v zatížení československých výrobních sektorů a výrobků koncem roku 1993. V přechodném období 1992 – 1993 se neprosadili žádné další ochranné prvky u výrobků v sektoru textilu a oděvního průmyslu, i když tyto druhy průmyslu se nevyvíjejí na základě volného obchodu, ale jsou mezinárodně regulovány. Evropská unie drží asi 60 textilních protokolů, které zakazují dovážení určitých textilních a oděvních výrobků na trh Evropské unie. Státy jako jsou Kanada, USA a asijské státy drží více jak 300 množstevních omezení na import těchto výrobků. Mezinárodní regulace obchodu výrobků textilních a 47

GSP (systém celních preferencí) – obchodně politická opatření, ve kterém poskytují rozvinuté země rozvojovým zemím jednostranně přístup na vlastní trhy

50

oděvních nebyla uvážena v české zahraniční obchodní politice a považuje se za hrubou chybu a nedostatek, který má dopad na domácí výrobce a jejich produkty. Nový celní zákon (č.13/1993) musel projít řadou změn, jako úpravou celní legislativy nebo úpravami v celním sazebníku. Zákon byl vytvořen a schválen těsně před ukončením jednání Uruguayského kola (UK) GATT. To vedlo k určitým přijatým závazkům, které byly s ČSFR a poté Českou republikou vázány. Jednalo se o závazky typu:

•

u průmyslových produktů snížit tarif v průměru o 22% do 4 let po přijetí dohody WTO

•

do 4 let po přijetí dohody WTO snížit celní sazbu průmyslových produktů ze 4,9% na 3,8%

•

zrušení cel na farmaceutické produkty do 10 let od přijetí dohody WTO a též o dohodě platí snížení cel na určitou úroveň chemických produktů

Česká republika přislíbila snížení cel u průmyslových produktů průměrně o 40%. Zboží, které u nás není vyráběno, měla snížená cla na maximální hranici. „Citlivé“ komoditní výrobky snížily cla pouze o 15%. U komodit jako je ovoce a zelenina žádné snížení nenastalo. A další závazek naší republiky byl v podobě změn na rozsah poskytovaných zemědělských subvencí. Tabulka č. 1 - Průměrné celní zatížení importovaných průmyslových produktů v ČR

Skupina výrobků Průmyslové výrobky celkem Textil, ošacení Kovy Nerostné výrobky a cenné kovy Chemické výrobky Kůže, kaučuk, obuv Dřevo, papír, nábytek Dopravní zařízení Elektrické stroje a zařízení Neelektrické stroje a zařízení Ryby a výrobky z ryb Ostatní výrobky

Dovozy celkem v % 100,00 6,3 12,6 6,1 13,1 3,7 2,4 4,9 8,6 34,6 0,7 7,0

Před UK 4,9 9,7 2,5 2,4 4,8 4,7 6,8 7,9 6,9 4,5 0,3 5,0

Průměrné celní zatížení Po UK % změny 3,8 -22 7,6 -22 2,0 -20 1,8 -25 3,6 -25 3,5 -26 5,2 -24 6,5 -18 5,2 -25 3,4 -24 0,1 -67 3,7 -26

Zdroj: PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1285-3 [cit. 2014-05-30]

51

3.1.5 Antidumping v ČR V době netržní ekonomiky bylo dost situací československých exportů za ceny, které bylo možné nazvat dumpingové. Dumpingové ceny jsou ceny, které jsou výrazně nižší než ceny obvyklé v jiných státech, než je v zemi, kam bylo zboží dovezeno. Od roku 1990 se uskutečňovala řada dalších antidumpingových opatření vůči československým exportérům. Obzvláště šlo o export produktů z metalurgického průmyslu, chemického průmyslu a stavebních hmot. Postih českého exportéra byl buď ve formě uvalení antidumpingového cla na exportující produkty, nebo dobrovolného omezení exportu, popř. sjednání minimální ceny.

3.1.6 Antidumping vůči dovozcům do ČR Zákon o ochraně před antidumpingovými importy byl vládou odsouhlasen v roce 1997. Antidumpingové šetření se konalo k výrobkům: sušeným produktům mléčné výroby, infúzím roztokům a potravinářské soli. Za důvod nevyužívání se považovalo: •

antidumpingové šetření vyžaduje nejen finanční prostředky ve výši 100 000 Kč uložené v bance, ale hlavně profesionály v dané sféře, byť celý proces je velice zdlouhavý a náročný.

•

zpožděním

zákona

podpořilo

v některých

situacích

zahraniční

konkurenci

prostřednictvím dumpingových cen dostat tuzemské výrobce mimo •

je nutno provést tři základní předpoklady: dokázat dumpingové ceny, průkaz poškození vhodného domácího sektoru, dokázat spojitost mezi dumpingovou cenou a zapříčiněným poškozením48

48

PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451285-3, str. 111-116

52

3.1.7 Netarifní nástroje zahraničně – obchodní politiky „Netarifní nástroje v zahraničním obchodě ČR byly prakticky až do vstupu do EU představovány velmi omezeně aplikovaným systémem kvantitativních restrikcí ve formě udělování vývozních a dovozních licencí. Tento systém byl zaveden vyhláškou č.560/92 Sb., převzatou pro ČR recepčním zákonem a ve znění pozdějších změn a doplňků.“49 Kvantitativní restrikce je vlastně množstevní omezení importovaného a exportovaného zboží. Především jde o udělování dovozních a vývozních licencí. Zbožové listiny potom určují, čeho se licence týkají:

•

Listina A – většinou jsou to automatické licence, které se vydávají při importu

•

Listina B – jsou licence vydávané při exportu a pro některé druhy zboží je stanoveno množstevní omezení

•

Listina C – jsou licence s množstevním omezením při exportu do určitých zemí

•

Listina D – jsou licence při importu a exportu nebezpečných látek

•

Listina E – jsou licence při importu a exportu zbraní střeliv a výbušnin nevojenského charakteru

3.2 Smluvní nástroje zahraničně obchodní politiky Konala se jednání o zrušení nebo nárůst dílčích limitů a kvót, která snižují export českých výrobků do některých států. Jednalo se zejména o export oceli a textilu. To umožnilo československé exporty na trhy vyspělých tržních ekonomik, značně stupňovat a spoustu situací bylo doprovázeno předepsáním antidumpingových cel či ostatních zajištění. Obchodně politickou povinností bylo přestoupit na modernější obsah smluvních vztahů s někdejším RVHP a jiných zemí s centrálně plánovanou ekonomikou. Nové obchodní smlouvy a ujednání byly podepsány na základě předpokladů světových trhů a při placení volně směnitelnými měnami. Odstoupení od clearingové platební dohody a vyměněním obchodem za volně směnitelnou měnu se projevil v nových smluvních vztazích s Čínou.

49


53

Všechny změny v obchodně politickém systému, nastolil nemalý pokles vzájemného obchodu se zeměmi bývalého Sovětského svazu a to přineslo pro české obchodníky velké snížení, v horším případě i ztráty odbytových trhů.

3.2.1 Celní unie mezi ČR a SR Ve vztahu s rozpadnutím Československa na Českou a Slovenskou republiku bylo podepsáno a schváleno mnoho smluv o vybudování celní unie. To se událo koncem roku 1992. Mezi hlavní cíle této smlouvy patří:

•

sjednocení ekonomik a hospodářské politiky smluvních stran a zajištění přijatelných předpokladů pro rozkvět obchodu celní unie s třetími zeměmi, volný pohyb zboží a služeb,

•

na celním teritoriu unie uskutečňují smluvní strany stejnou obchodní a clení politiku vůči třetím zemím,

•

obchodní a celní politika je ve sjednané míře sjednocená s Radou celní unie,

•

celní unie užívá stejný celní tarif vůči třetím zemím,

•

volný pohyb zboží a služeb mezi dvěma smluvními stranami je zajišťován odbouráváním cel a množstevních omezení

3.2.2 Platební dohoda mezi ČR a SR Od roku 1993 – 1995 mezi těmito dvěma státy probíhal platební styk na základě tzv. dvoustranné clearingové platební dohody. Tedy, nebyly přijímány jednotlivé platby přes hranice. Exportéři i importéři z obou států se platebně srovnávali v domácí měně vzhledem k domácí bance. Jen u plateb, které byly nevyrovnané, se schválili termíny, do kterých se závazek musel vyrovnat a to ve volně směnitelné měně. Koncem roku 1995 byla platební dohoda zrušena ze strany České republiky po docílení vnější směnitelnosti české koruny.

54

3.2.3 Nesouměrnost Evropské dohody vůči ČR Evropská dohoda Dohoda byla podepsaná v Lucembursku 4. listopadu 1993. Evropská dohoda byla odsouhlasena 19. prosince 1994 Radou ES. Platnost nabyla 1. února 1995 a uveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 7/1995.Dohoda zakládá připojení mezi Českou republikou, a státy ES a dalšími členskými státy ES. Cílem Evropské dohody je, aby ES a jeho členské státy ustálili demokratický a tržně ekonomický rozvoj v oblasti Střední a Východní Evropy. Tomuto cíli však předcházelo ustanovení tzv. zóny volného obchodu.50 Nesouměrnost vycházela z dočasných výhod pro české firmy a ty se tak připravovaly na konkurenci exportérů z EU. Skutečnost však byla taková, že konečné podmínky byly nakonec výhodnější pro zahraniční konkurenci, namísto českých vývozců.

•

Neústupně provedené uvolňování zahraničního obchodu a volný přístup importérů ke směnitelným měnám bez použití jakýchkoli samostatných proti-požadavků v obchodní politice, ve světové politice však zcela mimořádný,

•

Celkové zrušení dotací domácím firmám v úplné přeměně omezující politiky, kdežto v EU ve shodě s konanou společnou zemědělskou politikou dále existují dotace v zemědělství i finanční příspěvky ve shodě se strukturální a regionální politikou,

•

Stupeň importovaných celních tarifů v Československu v době podpisu Prozatímní dohody i schválení Evropské dohody byla pod úrovní importních cel vůči třetím státům a to i v jednotlivých sektorech.

Obrovský vzestup importů ze států EU do České republiky byl zapříčiněn mnoha faktory. Patří sem např. vyšší konkurenceschopnost produktů ze států EU nebo silné zvýhodnění českých spotřebitelů, dané najevo vůči produktům dováženým z EU. 50

PARLAMENTNÍ INSTITUT. Evropská dohoda. Parlamentní institut [online]. 1995, 2002 [cit. 2014-06-26].

Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&ved=0CDIQFjAC&url=http%3A%2F% 2Fwww.psp.cz%2Fsqw%2Ftext%2Forig2.sqw%3Fidd%3D20459&ei=AZihU52VCIyy7Aa9moC4Dw&usg=AF QjCNHyFTJCW9hq77dHz2EqI0_GEUWVOw&sig2=xrGuEMPlA5X1SCi_INZmgQ

55

3.2.4 Česká republika v rámci Středoevropské Dohody o volném obchodu – CEFTA Dohoda CEFTA byla založena v prosinci 1992 a v platnost vstoupila 1. března 1993. Byla schválením plánu signatářských zemí (Česká republika, Slovenská republika, Polsko a Maďarsko) schvalovat rozšiřováním obchodu rozkvět hospodářských vztahů mezi jednotlivými zeměmi. CEFTA tvořila základ pro jednotlivé odstraňování omezení obchodu mezi zúčastněnými státy. Později přistoupily k dohodě další státy, a to:

Slovinsko,

Rumunsko, Bulharko a poslední přistupující stát bylo zatím Chorvatsko. Uzavřením dohody se ve střední Evropě postupně tvořil volný trh s přibližně 65 miliony populace. Dohoda očekává odstranění v oboustranném obchodu snížením cel a kvót, které mělo být uskutečněno ve třech etapách: 1.etapa – byla uskutečněna hned po uzavření dohody. Obsahovala zrušení cel u 60% celních položek s nulovými cly. 2.etapa – byla uskutečněna v rozmezí 4-5 let. Cla byla snížena na středně citlivé produkty. 3.etapa – uskutečněna do 8 let. Cla byla snížena na citlivé produkty, např. v oboru hutnickém, elektrotechnickém nebo textilním). Toto snížení cel bylo vyvážené a postupné. Jediným problémem v CEFTĚ byla oblast zemědělské výroby. Po nelehkých jednáních bylo nakonec docíleno kompromisu a díky němu se cla jednotlivě snižovala v rámci 5 let. Systém kvót, který omezuje export zemědělských výrobků do smluvních zemí CEFTA, byl však zachován.

3.2.5 Dohoda České republiky o volném obchodu s dalšími zeměmi EFTA (ESVO) – Evropské sdružení volného obchodu – tato dohoda byla založena 1. července 1960. Do tohoto seskupení patřily státy: Švýcarsko, Rakousko, Lichtenštejnsko, Švédko, Finsko, Norsko, Island, Dánsko, Velká Británie, Portugalsko. ČSFR podepsala dohodu 23. února 1992. Dohoda nabyla účinnosti 1. července 1992. Dohoda měla postupně odbourávat překážky a mělo dojít až k cílenému vytvoření volného obchodu mezi

56

průmyslovými a zemědělskými zpracovatelskými produkty. Na nezpracovatelské zemědělské výrobky se EFTA nevztahovala.51 „Význam této dohody vyplýval z významu rozvoje obchodu s těmito zeměmi, tzn. vyspělými tržními ekonomikami s relativně malým ekonomickým rozměrem. Intenzivní zahraniční obchod byl tedy pro tyto země předpokladem optimálního ekonomického rozvoje. Odrazem tohoto intenzivního faktoru je relativně vysoká konkurenční schopnost produkce, rozvinutost trhu, struktura ekonomik i jejich exportu formovaná na bázi komparativních výhod.“52

3.2.6 Proexportní politika ČR Za hlavní nástroje hospodářské politiky se pokládaly devalvace domácí měny a uvolňování zahraničně obchodních aktivit. Vyjadřovaly názory, že nepřicházely v úvahu žádné intervence ze strany státu do tržních aktivit, tedy, že každý výrobce se musí na trhu uplatnit svými výrobky sám a dosáhnout tak kvalitou koupěschopnost svých výrobků. A dále by měl výrobce sledovat konkurenci na trhu. Existovaly však i obrácené názory. Až v době, kdy začal být velký nárůst pasivního salda obchodní bilance se začalo mluvit o proexportních opatřeních. Důvodem byla nejistota zahraničních investorů pro podnikání v České republice.53 „V roce 1995 byl přijat a schválen zákon č. 58/1995 Sb. O pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Tento zákon přinesl stabilnější podmínky pro fungování jediné proexportní instituce, která fungovala již od roku 1992 – Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), a dále byl impulsem pro zřízení dalších proexportní instituce s podporou státu – České exportní banky (ČEB), která svou činnost zahájila v roce 1995.“54

51

PLCHOVÁ, Božena 1285-3, str. 118-122 52 PLCHOVÁ, Božena 1285-3, str. 122 53 PLCHOVÁ, Božena 1285-3str. 122-123 54 PLCHOVÁ, Božena 1285-3, str. 123

a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-

57

Graf 1- Historie exportu, importu a obchodní bilance zahraničního obchodu od roku 1989 do roku 2013

3500

3000

2500

2000 Export 1500

Import Bilance

1000

500

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0

-500 Zdroj: www.czsu.cz [cit.2014-05-02]

EGAP Činností EGAP je zejména: •

Poskytuje pojištění exportních úvěrů proti exportním úvěrovým teritoriálním a tržně teritoriálním rizikům

•

Ochraňuje před zrodem nedobytných pohledávek

•

Poskytuje přenesení většinové části rizika na pojišťovnu

•

Zdokonalit přístup firmě k úvěrům na financování pohledávek

•

Zajišťuje likviditu pojištěného

•

Možnost přenesení rizika na pojišťovnu

•

Dává k dispozici krytí střednědobých a dlouhodobých rizik při exportu investičních celků, strojů a zařízení, stavebních prací55

55

ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví II (prezentace pro výuku BIVŠ), str. 6-7

58

Česká exportní banka „Poskytují zvýhodněné úvěry na základě pevné úrokové sazby, se státní podporou a splatností 2-10let. Podmínky financování:

•

Všechny úvěry ČEB musí být pojištěny u EGAPU

•

Vyrovnané závazky vůči státu

•

Platební kázeň

•

Průhledné vlastnické vztahy

•

Podobné hospodářské výsledky dceřiných společností

•

Přijatelná celková zadluženost

•

Podíl hodnoty vytvořené v ČR je 50%

•

Dostatečná historie firmy

•

Personální nebo majetkové propojení vývozce – u dovozce je vyloučeno.“ 56

3.3 Další mezinárodní ekonomické organizace, poskytující pomoc při rozvoji ČR Členy těchto organizací jsou státy. Nejpodstatnější instituce, které se nejvíce promítli v české ekonomice, je Mezinárodní měnový fond a Světová banka a skupina světové banky, jejichž členy je i Česká republika. Úřední vztahy s mezinárodními ekonomickými organizacemi u nás provádí Ministerstvo zahraničí ČR.

3.3.1 Mezinárodní měnový fond (MMF) Tento fond byl založen dohodou podepsanou na Mezinárodní měnové konferenci, která se uskutečnila v Bretton-Woods od 1. do 22. července 1944. Zastoupeno zde bylo 44 zemí a účastnilo se více než 300 zástupců. MMF má 188 členů, shodně jako Světová banka, neboť členství ve Světové bance je podmíněno členstvím v MMF. Dohoda nabyla platnosti 56

ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví II (prezentace pro výuku BIVŠ), str. 4

59

27. prosince 1945, kdy také Mezinárodní měnový fond začal svou činnost. Prezidentkou této instituce je od roku 2011 Christine Lagarde a sídlo má ve Washingtonu. Existuje jedno nepsané pravidlo a to, že v čele Mezinárodního měnového fondu je Evropan, kdežto v čele Světové banky je Američan. Rozpočty a platby Fondu byly spuštěny 1. března 1947 právě zde ve Washingtonu. Politika a chod Fondu jsou vedeny jeho stanovami, které se také nazývají Články dohody. Prvotní stanovy byly upraveny na základě paktu o zvláštních právech čerpání, smluvené v Riu de Janeiru v roce 1967, s působností od 29. července 1969 a pakt o reformě mezinárodního měnového systému57 uzavřené v Kingstonu na Jamajce v roce 1976, jehož působnost byla od 1. dubna 1978. Při jednání a při každém svém rozhodnutí Mezinárodní měnový fond musí dodržovat původní cíle, které má na starosti Výkonná rada:58

•

předejít rychlým výkyvům hodnoty peněz a napomáhat k docílení dlouhodobé měnové stability

•

podporovat členské státy při zrušení devizových omezení a při zavádění devizové směnitelnosti

•

napomoci k financím Fondu členským státům, které mají potíže s platební bilancí

•

jednat o měnové politice s členskými státy

Během své činnosti MMF59 odpovídal za dění na mezinárodních finančních trzích a usiloval o pomoc členským státům, které se snažili vyřešit překážky, aby tak bylo možné zabránit ekonomickým krizím a mohli vzniknout dobré podmínky pro rozkvět mezinárodního obchodu. V současnosti, kromě původních cílů se Mezinárodní měnový fond orientuje i na: •

pomoc při řešení překážek nepostačující mezinárodní likvidity

•

pomoc při řešení překážek mezinárodních dluhů rozvojových států

•

podporu zemí zasažených finanční krizí

•

technickou podpora

•

výzkumně informační a konzultační činnost

•

snahu zápasit proti financování terorismu a praní špinavých peněz

57

Mezinárodní měnový systém – soustava peněžních vztahů ve světové ekonomice MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní bankovnictví (BIVŠ) str. 4 59 MMF – Mezinárodní měnový fond 58

60

Nejvyšším orgánem Mezinárodního měnového fondu je Rada guvernérů, ve které jsou zastoupeny všechny členské státy jedním guvernérem. Nejčastěji to bývá ministr financí nebo guvernér centrální banky. Dále zde musí být zastoupení každé země jedním členem delegace, který je určený k případnému střídání jiného účastníka, v tomto případě ministra financí nebo guvernéra příslušného státu. Toho jednotlivý stát určí na období, které považuje za vhodné. Do pravomoci Rady guvernérů patří:

•

rozhodování o změnách statutu Fondu

•

rozhodování o vstupu nových členů do Fondu

•

zánik členství státu, který nejedná v souladu se statutem

•

uspořádání členských kvót

•

určení nebo zrušení zvláštních práv čerpání

Rada guvernérů se svolává na výročním zasedání, kde se hodnotí činnost Fondu za určité období. K právoplatnému rozhodnutí je potřeba přítomnost většiny guvernérů s minimálně dvěma třetinami všech hlasů.60 Běžné otázky Fondu má na starosti Výkonná rada, která sestává z generálního ředitele a výkonných ředitelů. Původně jich bylo 12, ale v současnosti 24. Jedná se o delegáty šesti států s nejvyššími členskými kvótami (USA, Velká Británie, SRN, Japonsko, Francie a Saúdská Arábie) a dále delegáti Číny a Ruska. Posledních 16 výkonných ředitelů zastupuje skupinu států, které je volí na dobu určitou dvou let. Výkonná rada hlasuje pro generálního ředitele na dobu, kterou sama uzná za vhodnou. Generální ředitel nezastupuje postavení guvernéra ani výkonného ředitele a nemá hlasovací právo, kromě rozhodujícího hlasu, pokud je hlasování nerozhodné. Zajišťuje obyčejnou činnost Fondu, dbá na organizaci, přijímání a propouštění pracovníků Fondu a podílí se na zasedání Rady guvernérů, též bez hlasovacího práva. Členem MMF může být každý stát, který o členství zažádá a který má podobné působení jako tato instituce. Každá země musí uvést v žádosti stav její ekonomiky a navržení výše členské kvóty, které jsou prezentovány Výkonné radě. Ta údaje prověří a přednese Radě guvernérů s kladným nebo zamítavým doporučení. Členská základna má v současnosti 187 členů. Ve Fondu prakticky nefiguruje pouze Kuba a Severní Korea.

60

MARKOVÁ, Jana, Mezinárodní bankovnictví (BIVŠ) str.4-5

61

Jednotlivým členům MMF je určena výše členského podílu neboli kvóty. Účetní jednotka kvóty je SDR61. Kvóta je nejvyšší možná peněžní částka, kterou musí členský stát převést ve prospěch Fondu. Splatnost kvóty je 6 měsíců od přijetí státu za člena do Mezinárodního měnového fondu, v plné výši a to 25% ve směnitelné měně, kterou si určí sám Fond a 75% v měně daného státu.62 MMF spolupracuje s Českou republikou na základě misí, které probíhá Mezinárodním měnovým fondem v České republice a zpracovávají návrhy pro politiku v měnové, mzdové a daňové sféře. Česká republika se účastní na činnostech MMF pomocí složené kvóty63 a dalšími nástroji na úvěrové a humanitární aktivity MMF.64 Česká republika je členem MMF od počátku jeho založení, tedy od roku 1945, kdy fond započal svou činnost. V roce 1954 bylo členství Československa zrušeno pro neplnění povinností. V roce 1989 Československo opět požádalo o obnovení členství a ČSFR byla přijata 20. září 1990. 1. ledna 1993 se samostatná Česká republika stala členem MMF.

3.3.2 Světová banka a Skupina Světové banky Světová banka je specializovaná instituce Organizace spojených národů65, která se snaží finančně a technicky vypomoci rozvíjejícím se státům, snížit chudobu a zvýšit životní úroveň. Byla založena v roce 1944 45 státy (včetně Československa) na konferenci v BrettonWoods. Dnes má WBG celkem 188 členů. Prezidentem Světové banky je od roku 2012 Jim Young Kim a sídlo má ve Washingtonu.66 Československá republika byla zakládajícím členem Světové banky, tedy od roku 1944. V roce 1954 bylo členství zrušeno, kvůli neplnění základních povinností a v roce 1990 byla členství ČSFR znovu obnoveno. Od 1. ledna 1993 je Česká republika jako samostatný stát členem Světové banky.67

61

SRD (Special Drawing Rights) – zvláštní práva čerpání, jsou účetní a měnovou jednotkou v Mezinárodním měnovém fondu, používaných při transakcích mezi členskými fondy navzájem 62 MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní bankovnictví (BIVŠ) str.5-8 63 Složená kvóta (nebo také daňová) - vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi 64 BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3, str. 115 65 ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ (OSN) – mezinárodní instituce, jimiž členy jsou všechny státy světa 66 SB. Světová banka. Světová banka [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.worldbank.cz/ 67 MF. Mezinárodní měnový fond. Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/spoluprace-s-institucemi/2005/imf-mezinarodni-menovy-fond-11650

62

Organizační struktura Světové banky: Rada guvernérů je vrcholným orgánem WB, ve kterém jsou zastoupeny všechny členské státy buď ministrem financí, nebo guvernérem centrální banky. MMF organizuje výroční zasedání, na kterém se pravidelně jednou ročně schází i Rada guvernérů Světové banky. V jejich pravomoci je:

•

nabírání nových členů WB

•

rušit členství se státy, které jednají v rozporu s činnostmi banky nebo v rámci požádání o vystoupení z WB

•

jednání o změnách statutu WB

•

jednání o změně výše základního kapitálu nebo o čistém zisku banky a jeho použití

Výkonná rada Má 24 členů, kteří řídí chod banky. Setkávají se obvykle jeden krát do týdne. Rada rozhoduje o situacích, kdy bude poskytovat úvěry členským zemím, o postupu a množství čerpání financí na zahraničních kapitálových trzích a o jiných základních činnostech banky. Skupina Světové banky je tvořena z pěti institucí, které tvoří Světovou banku jako celek. Jedná se o: Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní finanční korporace, Mezinárodní rozvojová asociace, Mnohostranná agentura pro investiční záruky a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů.

3.3.2.1 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – IBRD Tato organizace se měla účastnit na financování poválečného obrození ekonomik členských států. Byla založena roku 1990 a sídlo má v Londýně. Po schválení Marschallova plánu68 se činnost banky přenesla do financování strukturálních a rozvojových programů, především v rozvojových státech. Tím se Světová banka stala nejpodstatnější organizací, která poskytuje úvěry a záruky rozvojovým státům a státům střední a východní Evropy na investice do programů a projektů v nejrozmanitějších oblastech ekonomiky. Od doby svého vzniku, tedy od roku 1945 to je celkem 360 mld. USD, z toho v roce 2001 se uskutečnilo 91 plánů

68

Marschallův plán – plán, který měl za cíl pomoci poválečné Evropě

63

v celkové výši 10,5 mld. USD a to v 36 státech. IBRD má celkem 187 členů, včetně České republiky.69

3.3.2.2 Mezinárodní finanční korporace – IFC „IFC je největším multilaterálním zdrojem kapitálu a půjček pro financování projektů v soukromém sektoru rozvojových zemí. Ve spolupráci se soukromými investory financuje a poskytuje poradenství soukromým podnikům a projektům a pomocí poradenství pomáhá vládám rozvojových zemí vytvářet podmínky ve prospěch toků domácích i zahraničních úspor a investic.“70 Vznikla v roce 1956 a sídlo má ve Washingtonu. Členy IFC je 179 států, včetně České republiky. Do současnosti tato korporace poskytovala investice za celkem 21,8 mld. USD, z toho v roce 2001 udělila projekty pro 205 společností v 74 státech v celkové hodnotě 3,9 mld. USD. Zatím co ostatní organizace WBG se orientují na spolupráci s ostatními státními institucemi a společnostmi členských států, IFC se spíše soustřeďují na spolupráci se soukromým sektorem. Tato finanční instituce uděluje dlouhodobé úvěry, záruky, řízení rizik, a konzultační služby privátním projektům a bez opory IFC by pouze za komerčních předpokladů byly nemožné.71

3.3.2.3 Mezinárodní rozvojová asociace – IDA Byla založena v roce 1960 a sídlo organizace je ve Washingtonu. Dohromady má 163 členských zemí, včetně České republiky. Poskytuje nejchudším státům tzv. bezúročné půjčky, které mají 35 až 40 let dobu splácení a země si může splátky odložit až na 10 let. Od doby svého založení IDA poskytla bezúročně 142 mil. USD celkem 81 nejchudším členským státům a poskytuje jejím obyvatelům uspokojivé životní podmínky.72 „Převážná většina prostředků IDA pochází z dárcovských příspěvků vlád, zejména vlád bohatších členských zemí, ale i několika zemí, které jsou současně příjemci těchto půjček. Dárcovské země jsou jednou za tři roky vyzvány k doplnění fondů. V červenci 2002 se zástupci 69

BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3, str. 122 OSN. Mezinárodní finanční korporace (IFC). Osn. [online]. 2005 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=169 71 BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3, str. 122 72 BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3, str. 122 70

64

dárcovských zemí dohodli již na třináctém doplnění fondů IDA a souhlasili s podobou plánovaných programů a jejich financování. To umožnilo příslib půjček ve výši 18 miliard SDR (což činí zhruba 23 miliard USD) chudým členům IDA v průběhu následujících tří let.“73

3.3.2.4 Mnohostranná agentura pro investiční záruky – MIGA „MIGA podněcuje zahraniční investice v rozvojových zemích prostřednictvím poskytování záruk pro zahraniční investory proti ztrátám způsobeným nekomerčními (tzn. politickými) riziky, mezi něž patří rozhodnutí v oblasti měnové, vyvlastňování, válka či občanské nepokoje. Poskytuje technickou pomoc při šíření informací o investičních příležitostech.“74 Agentura byla založena roku 1988, avšak činnost započala až v roce 1990. Její sídlo je ve Washingtonu a má celkem 158 členů, včetně České republiky. Suma poskytnutých záruk činila 9,1 mld. USD, z toho 2 mld. USD pro rok 2001. MIGA podporuje příliv mezinárodních investic do rozvojových a přeměňovaných států, krytím politických rizik (vyvlastnění, politické nepokoje, riziko směnitelnosti). V této oblasti poskytuje i konzultační služby.75

3.3.2.5 Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů – ICSID „ICSID nabízí pro zahraniční investory a cílové země smírčí a arbitrážní řízení k řešení sporů. Působí rovněž jako dokumentační středisko k problematice právní úpravy zahraničních investic a arbitrážního řízení.“ 76 Toto mezinárodní centrum bylo vytvořeno roku 1966 a nachází se ve Washingtonu. Má dohromady 140 členů, včetně České republiky. Členské státy jsou rovněž státy Světové banky. Jednotlivé země mají v radě vždy jednoho zástupce. V radě ICSID předsedá ředitel Světové banky.77

73

OSN. Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA). Osn. [online]. 2005 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=168 74 OSN. Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA). Osn.[online]. 2005 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=170 75 BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3. str. 123 76 BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3, str. 123 77 BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3, str. 123

65

4 Zapojení České republiky do WTO po vstupu do EU Tím, že se stala Česká republika členem Evropské unie, je zároveň i součástí celní unie. Při vstupu do EU zároveň ztratila svou nezávislost a podílí se na kolektivní obchodní politice EU v rámci smluv: •

část zákonodárného podnětu vlády přešla na Evropskou komisi a pravomoci v rozhodování parlamentu na Evropský parlament a Radu EU,

•

ujala se a uskutečňuje obchodně politické právní směrnice a zakončila platnost všech národních právních směrnic,

•

stala se jednou ze stran mezinárodních dohod uzavřených třetími státy s ES a uzavřela použití dohod s ES a jiných mezinárodních dohod se třetími zeměmi, které nejsou slučitelné se členstvím v EU,

•

udržela si své členství ve WTO, ale uznává fakt, že členem WTO je současně s členskými zeměmi EU taktéž ES.

4.1 Změny v celních sazbách Průmyslové výrovky Celní sazebník můžeme rozčlenit do třech skupin:

•

Sazba EU = sazba ČR

•

Sazba EU > sazba ČR

•

Sazba EU < sazba ČR

U první skupiny nedošlo k žádné změně u produktů importovaných z EU do ČR. U druhé skupiny došlo ke zhoršení průmyslových produktů na náš trh ze zemí EU. U třetí skupiny došlo ke zlepšení přístupu třetích zemí na trh ČR.

66

V článku 24 GATT je uvedeno, že výjimky z doložky nejvyšších výhod jsou celní unie a oblast volného obchodu. Dále se zde vyzdvihuje význam integračního seskupení, že obchod by měl být usnadněn mezi zakládajícími státy a ne znevýhodňovat obchod státům, které nejsou členy GATT. To znamená, že stupeň úředních povolení k vývozu a dovozu a závazků, které ČR svým spoluúčastníkům v rámci WTO nabídla, až do svého vstupu do EU, musí zůstat dodržena. Pokud se některé země přihlásí a požadují náhradu za vzniklé škody, jednáním o způsobu vyrovnání je pověřena Evropská komise. Požadavek na vyrovnání mohou uplatnit státy, na jejichž importy jsou uvalena smluvní cla v rámci mnohostranného jednání ve WTO. Nyní smluvní clo uvalují na produkty u osmi signatářských států světa a to jsou: USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea, Hongkong a Singapur. Tím, že se uvalí vyšší cla na importované průmyslové produkty, zvyšují tím ochranu domácích výrobků před zahraničními. V případě nižšího importního cla v EU se náš trh otevírá zahraniční konkurenci. Zejména se jedná o spotřební zboží. Na druhou stranu, dostávají se na náš trh i výrobky s nižší celní sazbou, které se na českém trhu nevyrábějí, tudíž jsou nekonkurenční, jedná se např. o zdravotní techniku, speciální chemikálie, civilní letadla. Zvýšení dovozního cla v ČR u některých výrobků bylo spíše rozpočtového charakteru, než na ochranu českých výrobků. Po vstupu ČR do EU šla cla vybíraná na hranicích EU z větší části do rozpočtu EU.

4.2 Zemědělské produkty Situace u zemědělských výrobků, importovaných ze třetích zemí byla jiná. Jednotná zemědělská politika EU kladla důraz na ochranářské opatření domácích výrobců, a to se ukázalo i na výši importních cel. Když vstoupila ČR do EU, došlo k výraznému vzestupu celních sazeb na produkty importovaných ze třetích zemí. Do budoucna se předpokládá, že export ze třetích zemí na český trh, bude obtížnější, protože se i nadále budou zvyšovat ceny některých výrobků na českém trhu. Jde i o ceny, které jsou stanovené na vnitřním trhu podle systému regulace.

67

4.3 Cla a státní rozpočet Jednotná obchodní politika, která má určitá pravidla, musí při importu zboží do EU ze třetích zemí jít 90% hodnoty cla do společného rozpočtu EU a jen 10% si může Česká republika uplatnit jako příjem do státního rozpočtu. Vstupem do EU Česká republika tím pádem ztratila část státního rozpočtu, kam bylo 100% clo odváděno. Od uvalených celních sazeb na produkty, se odvíjí ceny zboží, které se prodávají v ČR. To se také zohledňuje při sjednání stejného celního sazebníku. V současnosti jsou různě vysoké cela v rámci členských států EU a České republiky. Asi největší rozdíl je u potravin a zemědělských výrobků.

4.4 Změny v použití ochranných opatření Česká republika uzpůsobila své zákonodárství v oblasti ochranných obchodněpolitických opatření zákonodárství EU. Jednalo se o kvantitativní omezení na textil, oděvy, cukr, obuv d další zemědělské výrobky. Naše země před vstupem do EU neužívala žádné množstevní omezení na import textilu do třetích zemí, po jejím vstupu ale nastaly změny. Co se týče dovozu obuvi, EU byla přesycena levnými produkty z jihovýchodní Asie a tak v roce 1994 zavedla kvantitativní omezení na import obuvi. Levné asijské produkty v ČR narušily české výrobce obuvi a klesly jim u tržby a to o více než 50%. Pokles zapříčinil i oslabení kožedělného průmyslu. Produkce cukru je v ČR chráněným odvětvím. Nejvíce se však cukr dováží z EU. Není možno aplikovat na tuto komoditu ochranné opatření.78 „Antidumpingová a vyrovnávací opatření měla již ČR ve své legislativě před vstupem do EU. Převzetí těchto opatření, jak jsou uplatňována EU vůči třetím zemím, může přinést určité problémy tam, kde ČR dováží ze třetích zemí výrobky, které jsou ze strany EU předmětem antidumpingového řízení – jejich další prodej bez omezení na jednotném vnitřním trhu EU by odporoval pravidlům společné obchodní politiky.“79

78

PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451285-3, str. 125-129 79 PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451285-3, str. 129

68

4.5 Proexportní opatření Zahraniční obchodní politika v rámci dovozu má jednotnou společnou politiku, kdežto v rámci exportu je tomu naopak. Jednotlivé členské země uplatňují své opatření a nástroje. Uspořádání státních podpor vývozu neprošlo, i včetně členských států EU, ve vyspělých tržních ekonomikách totožným vývojem, což se projevuje v rozdílném systému i v celkové úrovni a podpor z veřejných zdrojů. V současnosti české firmy mají možnost za daných podmínek využívat podpory státu pro svůj export. Tím pádem je v každé zemi rozdílná forma exportních podpor. V 80. letech docházelo k nedostatečnému hodnocení efektivnosti využívání prostředků pro motivaci podpory exportu a docházelo ke snížení přidělovaných částek do státního rozpočtu pro podporu exportu.

4.5.1 Současná proexportní politika EU •

přispívá k vědeckotechnickému rozvoji,

•

je oblastní politikou,

•

přispívá k formování některých ekonomických struktur, jak ve smyslu pozitivním – užití vědy a techniky v ekonomice, tak negativním – zastavení neprosperujících oborů nebo odvětví,

•

velká péče je zde o malé podniky, které jsou schopni se přizpůsobit a zavádět nové výrobní postupy,

•

snaha o větší využívání státních prostředků vymezených na podporu exportu.

Užívané nástroje a opatření proexportní politiky je možné členit do skupin:

•

finanční podpora pro producenty

•

technická podpora

•

konzultační a informační služby pro vývozce

•

vzdělávání zaměstnanců pro zahraničně-obchodní aktivity

•

oceňování nejproduktivnějších vývozců

69

4.5.2 Úvěrování vývozu Nejpodstatnější součást exportního financování se začleněním státních prostředků vyspělých tržních ekonomik produkuje zvýhodněné překlenovací úvěry, které jsou nabízené na období mezi vznikem a splatností pohledávky v zahraničí a které exportujícím firmám umožňují prezentovat nabídky, které jsou schopné konkurovat úrokovým a úvěrovým podmínkám. Od 70. let je objem finanční podpory, která je vyplácena na tyto úvěry, jen do určité meze Dohodou států OECD o přijatelných podmínkách exportních úvěrů s pomocí vlády. Základním cílem Dohody OECD je ustanovit rámec pro sjednocení na trhu exportních úvěrů a tak se vyhnout značnému narušení konkurenčních podmínek. Dohoda byla v období několika let mnohokrát přezkoumávána a byly zde stanoveny tři základní principy v zóně obchodního financování:

•

princip zavedení kázně – zdůrazňuje určené meze pro poskytování úvěrů, stanovuje nejnižší sazby úvěrů, nejdelší termíny splatnosti, výše splátek a splátkový kalendář,

•

princip mechaniky – nařizuje mechanické přizpůsobení jednotných podmínek pro poskytování úvěrů změnám na tuzemských kapitálových trzích a změnám zahraničních devizových kurzů,

•

princip průhlednosti – zdůrazňuje nutnost rozšiřovat na žádost informace o úvěrových podmínkách v určitých státech i u určitých obchodních situací.

Mezi členskými zeměmi se tato dohoda stala jako jeden z nejpoužívanějších nástrojů národní pomoci exportu. Exportéři disponují prostředky z vývozních úvěrů a ze soukromých prostředků při sloučení se státní zárukou za úvěr. Komerční banky poskytují odkup exportních směnek na základě:

•

ručení státu,

•

možného přestoupení do jiné komerční banky nebo jiné instituce,

•

úrokové podpory, které banky získaly z veřejných financí na podporu exportního financování.80

80

PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451285-3, str. 129-131

70

4.5.3 Státní exportní záruky „Tyto záruky jsou významnou finanční pomocí pro exportéry. Úvěrová rizika jsou pojistitelná u obchodních pojišťoven, existují však rizika, která nejsou tržním způsobem pojistitelná.

Zejména

v těchto

případech

poskytují

záruku

pro

exportéry

vládní

instituce.“81Komise EU se snažila o soulad podmínek pojišťování dlouhodobých exportních úvěrů. Avšak, každá instituce EU postupuje rozdílně. Odlišnosti vycházejí z rozdílných statutů organizací, i z jiných přístupů ke klasifikaci úvěrových rizik na trzích třetích zemí. Státní instituce poskytují pojištění politických a obchodních rizik, u zemí s vyspělou ekonomikou pak další pojištění typu: směnných kurzů a investic českých firem v zahraničí, záruky za nabídku, platby předem nebo dodržování smlouvy a ručení.

4.5.4 Technická podpora vývozu Jedná se o podporu, kde jde o zajišťování:

•

zajištění informací o zahraničních předpisech, normách, technických nárocích,

•

získávání odborných a technických tlumočení,

•

podpora odsouhlasení českých produktů v zahraničí,

•

získávání poradenství od technických odborníků,

•

podpora při sestavování prodejní sítě a realizace obchodních a průmyslových středisek v zahraničí,

•

podpora při navrhování exportních projektů.

81


71

4.6 Transatlantická Dohoda o obchodu i investicích mezi EU a USA – TTIP O této Dohodě začali jednat už v červenci 2013. Během roku 2013 proběhla 3 kola jednání a v současnosti se dále pokračuje. Očekávaný konec jednání je nejdéle koncem roku 2014. 82 Cílem Dohody je oboustranné uvolňovat obchod a investice mezi EU a USA, neboť USA jsou největšími mezinárodními obchodníky a investory. Běžná celní sazby je v USA 3,5% a v EU 5,2%. Největším zájem je zřejmě odstranění cel v oborech: zpracování zemědělských produktů, textilu, oděvu, obuvi, výrobků z kůže což velmi zvyšuje cenu v zahraničí.83 Vzhledem ke své otevřené tržní ekonomice Česká republika podporuje smluvení Dohody o TTIP. Klíčovými tématy jsou nejen tarifní omezení, ale hlavně netarifní bariéry, což zahrnuje: odlišnost systémů technických standardů, certifikace, homologace84 a regulatorní systémy a hlavně otázky týkající se legislativy. Pro Českou republiku jsou Spojené Státy obvyklým obchodním partnerem a prvotní zemí v oblasti vývozu. Jsou našim druhým největším exportním trhem mimo EU a to ve výši 4 mld. USD pro rok 2012.85

Tabulka č. 2 - Detaily obchodních toků z roku 2012

Směr obchodu z EU do USA z USA do EU

Zboží 260 mld. EUR 127,9 mld. EUR

Služby 139 mld. EUR 180 mld. EUR

Investice 112,6 mld. EUR 144,5 mld. EUR

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Transatlantic_Trade_and_Investment_Partnership [cit. 2014-06-20]

82

WIKIPEDIA. Transatlantic Trade and Investment Partnership. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2013-2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Transatlantic_Trade_and_Investment_Partnership 83 BUSINESS INFO. Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP). BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-oobchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html#!&chapter=1 84 Homologace - ověření vlastnosti určitého výrobku z hlediska přípustnosti jeho použití 85 BUSINESS INFO. Česká republika a její priority v TTIP. BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-ausa-ttip-41079.html#!&chapter=2

72

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila popsat prameny historie a zhodnotit vliv Všeobecné dohody o clech a obchodu a Světové obchodní organizace na československou a českou ekonomiku. Především se jedná o uplatňování jednotlivých dohod v rámci obchodování v GATT, která jsou nejen pro nás velmi důležitá neboť odbourávají překážky v zahraničním obchodě a zajišťují pro smluvní strany celní úlevy. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), je mnohostranná dohoda, která byla podepsána 30. září 1947 a platnost nabyla 20. dubna 1948. GATT vyžaduje od smluvních stran dodržování určitých pravidel. Snaží se odbourávat překážky v mezinárodním obchodě mezi členskými státy, převážně se snaží o postupné snižování cel, až následnému zmražení, dohlíží na to, aby zboží nebylo daňově znevýhodňováno oproti jiným výrobkům a dále na rovnost v mezinárodním obchodě. Ta se uplatňuje především paritní doložkou a doložkou nejvyšších výhod. Na základě této dohody byla později založena Světová obchodní organizace. WTO vznikla v roce 1995. Generálním ředitelem je od roku 2013 Brazilec Roberto Azevedo a sídlo této instituce je ve švýcarské Ženevě. Do dnešního dne do ní přistoupilo celkem 159 členů. Má na starosti řešení mezinárodních sporů mezi členskými zeměmi, budování pravidel mezinárodního obchodu a odbourávání obchodních bariér, spolupracuje s ostatními mezinárodními organizacemi, pořádá obchodní jednání a sleduje národní obchodní politiky. Dále zde srovnávám Českou republiku v rámci exportu a importu před a po vstupu do Evropské unie. Je jasné, že při uzavírání dohod s jednotlivými zeměmi se nám otevírá vstup na jejich trhy a umožňuje obchodování za příznivější ceny, vzhledem ke snižování tarifních cel, až postupně k obchodování beze cla v rámci Evropské unie. Výše cla se výrazně projeví na ceně určitého produktu. Vstup do Evropské unie byl hlavním, zahraničně politickým cílem České republiky. Žádost o vstup byla podána 17. ledna 1996 a realizovat cíl se podařilo 1. ledna 2004. To

73

České republice umožnilo obchodovat s členskými státy beze cla a postupně se otevíraly pracovní trhy všech členských států. Česká ekonomika je malá otevřená ekonomika a tak je pro ni zahraniční obchod velice důležitý, včetně zahraničně obchodní politiky. A tím pádem i naše účast v GATT a WTO. Vstup České republiky do EU je samozřejmě výhodný pro naše exportéry. Vstupem do EU jsme se zavázaly určitými pravidly, která naše republika není schopná (prozatím) plnit. Ano, narážím na přijetí České republiky do měnové unie. Ale položme si otázku, zda by bylo euro výhodné i pro běžné občany České republiky nebo pro podnikatele, kteří nevyváží do zahraničí a soustřeďují se pouze na český trh? Přijetí eura jsou vázána tzv. Maastrichtskými kritérii, která ČR nesplňuje. Myslím si, že by stálo za to se nad tímto tématem alespoň zamyslet.

74

Použitá literatura: Knihy: BENEŠ, Otto. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Praha: Československá obchodní komora BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod, Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-2470558-3 JUNG, Zdeněk, Miroslav PRŮŠA. Výsledky uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1994. ISBN 80-85864-08-8 KUNEŠOVÁ. Hana, CIHELKOVÁ. Eva a kol. – Světová ekonomika nové jevy a perspektivy, vyd.V. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-455-4 PLCHOVÁ, Božena a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1285-3 Skripta: MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní bankovnictví (BIVŠ) Heczko, S.: Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy, FSE UJEP, Ústí nad Labem 2007, ISBN 978-80-7044-922-6 ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví II (prezentace pro výuku BIVŠ) Internetové zdroje: BUSINESS INFO. Česká republika a její priority v TTIP. BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-oobchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html#!&chapter=2

BUSINESS INFO. Tokijské kolo. In: BusinessInfo [online]. 2002 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt7160.html?fornewsid=4819#!&chapter=3 BUSINESS INFO. Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP). BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezieu-a-usa-ttip-41079.html#!&chapter=1

75

EURO VOC. Havanská charta. In: EuroVoc . [online]. 2006 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://eurovoc.europa.eu/drupal/?q=fr/request&view=pt&termuri=http://eurovoc.europa.eu/13 5961&language=cs MF. Mezinárodní měnový fond. Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/spoluprace-s-institucemi/2005/imfmezinarodni-menovy-fond-11650 MZV. Eurasia Competitiveness programme zahajovací konference. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zpravy_udalosti_aktuality/eurasia_competitiveness_program me.html OSN. Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA). Osn.cz [online]. 2005 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=168 OSN. Mezinárodní finanční korporace (IFC). Osn.cz [online]. 2005 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=169 OSN. Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA). Osn.cz [online]. 2005 [cit. 201405-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=170 PARLAMENTNÍ INSTITUT. Evropská dohoda. Parlamentní institut [online]. 1995, 2002 [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&ved=0CDIQFjAC&u rl=http%3A%2F%2Fwww.psp.cz%2Fsqw%2Ftext%2Forig2.sqw%3Fidd%3D20459&ei=AZi hU52VCIyy7Aa9moC4Dw&usg=AFQjCNHyFTJCW9hq77dHz2EqI0_GEUWVOw&sig2=x rGuEMPlA5X1SCi_INZmgQ

76

Česká zemědělská univerzita v Praze. In: Liberalizace světových agrárních trhů. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&sqi=2&ved=0CCkQ FjAB&url=http%3A%2F%2Fpef.czu.cz%2F~maiert%2FSeminar%25203.ppt&ei=_Y6oU93 AGaPi4QSiwoHYAg&usg=AFQjCNHcuRBto_ebe4CJYGEGKkBawmS37Q&sig2=sf0RdU U1CaiL-BlFXrpGsQ&bvm=bv.69620078,d.bGE POMOC.CHYTRÁK. Světová obchodní organizace. In: Pomoc.chytrak.cz [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: www.pomoc.chytrak.cz/WTO,%20EU.doc STUDENT FINANCE. Ministři zemí WTO se blíží schválení globální obchodní dohody. Student.finance [online]. 2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/406381-ministri-zemi-wto-se-blizi-schvaleniglobalni-obchodni-dohody/ SB. Světová banka. Světová banka [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.worldbank.cz/ WIKIPEDIA. Transatlantic Trade and Investment Partnership. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2013-2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Transatlantic_Trade_and_Investment_Partnership WTO. Members and observers. Wto.org. [online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/org6_e.htm

77

Seznam grafů Graf č. 1 - Historie exportu, importu a obchodní bilance zahraničního obchodu od roku 1989 do roku 2013 ............................................................................................................................. 58 Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Průměrné celní zatížení importovaných průmyslových produktů v ČR ........... 51 Tabulka č. 2 - Detaily obchodních toků z roku 2012 ............................................................... 72 Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Ženevské jednání ............................................................................................. 33 Obrázek č. 2 - Země WTO v obraze ........................................................................................ 42

78

GATT a WTO a vývoj československé a české ekonomiky

Recommend Documents