Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Řešení úloh 2. ročníku Fyziklání online
1
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
!TODO! Pterodaktyl je bitmapa !TODO! Adresa anglicky. !TODO! Odstranit TODO z úloh !TODO! Zkontrolovat, že výsledek v řešení je na správný počet pl. cifer !TODO! Napsat do řešení číselné výsledky všech úloh
!TODO! Zkontrolovat nutnost nových odstavců v řešení !TODO! Dodělat původy a zvětnit je !TODO! Zkontrolovat číselné výsledky
!TODO! Doladit obrázky v řešení
Úloha FoL.1 . . . závěs Představte si tenkou tuhou homogenní tyč o hmotnosti m = 1 kg a délce l = 2 m. Na jednom jejím konci je připevněno nehmotné očko, které bez tření klouže po pevné vodorovně zavěšené hrazdě s konstantním zrychlením a = 5 m·s−2 . Tento pohyb očka způsobil konstantní náklon tyče o úhel ϕ vzhledem k zemské svislici. Jaká je jeho velikost, pokud se tento děj odehrává na zemském povrchu s tíhovým zrychlením g = 10 m·s−2 ? Předpokládejte, že mezi tyčí a vzduchem není tření. Uvádějte svoji odpověď v radiánech. Náry věnujíce se studiu záclony. a
g
Obr. 1: K úloze 1 Jediným stupněm volnosti takového systému je úhel náklonu tyče. Ze zadání však víme, že se nemění. Tyč je tedy vůči očku v klidu. Aby toto mohlo nastat, nutně musí platit, že se každý bod tyče pohybuje se stejným vektorem zrychlení jako očko. Z toho okamžitě plyne, že na každý její bod působí tahová síla tyče, jejíž horizontální komponenta je přesně síla potřebná na urychlování bodu o velikosti zrychlení a. Protože tu však existuje ještě tíhová síla, musí taktéž platit, že vertikální komponenta tahové síly tyče, přesně kompenzuje sílu tíhovou. Body tyče se pohybují jen v horizontálním směru. Z jednoduché geometrické představy rozložení sil a faktu, že tyč přenáší sílu ve směru normály, dojdeme k závěru, že poměr obou složek zrychlení je roven poměru horizontální a vertikální složky vzdálenosti konců tyče. To znamená jediné tg ϕ =
a . g
. Po dosazení číselných hodnot vyjde ϕ = 0,46 rad. Jíří Nárožný
[email protected]
2
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha FoL.2 . . . oběšenci Na dvou závěsech stejné délky l upevněných v jednom bodě visí ve vzduchu o hustotě %v = = 1,2 kg·m−3 dvě kuličky hmotnosti m nabité souhlasným nábojem q. Vlivem jejich odpuzování svírají závěsy na vzduchu úhel α. Když kuličky ponoříme do olivového oleje s relativní permitivitou εr = 3 a hustotou %o = 900 kg·m−3 , zůstane úhel α stejný. Permitivitu vzduchu považujte za permitivitu vakua. Uvažujte tíhové zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Jakou hustotu %k mají kuličky? f(Aleš) četl příklad o kuličkách a rozhodl se propočítat jim příjemnější životní situaci. Na každou z kuliček budou působit obecně dvě síly, jedna spojená s jejím nábojem Fe , kterou můžeme vypočítat podle Coulumbova zákona, a jedna Fg spojená s její hmotností. Bude tedy platit Fe =
1 q2 ( ) , 2 4πε0 εr 4 sin α2 l2
Fg = V (%k − %p ) g , kde %p je hustota prostředí. Tyto dvě síly jsou na sebe kolmé, síla spojená s hmotností působí svisle a vyjadřuje vlastně spojení síly tíhové a vztlakové, zatímco síla Coulumbova působí horizontálně. Z geometrie úlohy je jasné, že platí
( )
Fe α = tg . Fg 2 Označíme-li velikost sil po ponoření do oleje čárkovaně, pak vzhledem k tomu, že se úhel nezmění, bude zřejmě platit F0 Fe = e0 , Fg Fg odtud už plyne 1 1 = , %k − %v (%k − %o ) εr kde jsme využili předpokladu, že permitivita vzduchu je shodná s permitivitou vakua. Snadno pak vyjádříme %o εr − %v %k = . εr − 1 . Číselně dostaneme %k = 1349,4 kg·m−3 . Aleš Flandera
[email protected]
Úloha FoL.3 . . . mokrá skála Těžiště horolezce držícího se na svislé skále se nachází ve výšce h = 24 m. Poslední jištění (tedy místo, kde je jeho lano protáhlé kruhem, který je připevněn ke skále) je ve výšce h0 = = 20 m. Horolezec uklouzne a spadne. Jak nejblíže k zemi se horolezec dostane? Youngův modul pružnosti lana je E = 100 MPa, jeho poloměr je r = 0,5 cm a hmotnost lezce je m = 70 kg. Hmotnost lana a jakékoliv tření zanedbejte. Předpokládejte, že lano je k horolezci přivázáno
3
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
v jeho těžišti. Vzdálenosti jsou uvedeny od jističe, který stojí na zemi a během pádu se nepohne. Uvažujte tíhové zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Honza dělal psychickou přípravu na lezení. Z definice Youngova modulu pružnosti víme, že se lano bude chovat jako pružinka tuhosti Eπr2 /h. Označme l délku, o kterou se lano během pádu protáhne. Celkově tedy lezcovo těžiště kleslo o 2 (h − h0 ) + l. Ze zákona zachování energie pak dostaneme mg (2 (h − h0 ) + l) =
1 Eπr2 2 l . 2 h
Tuto kvadratickou rovnici pro l vyřešíme a výšku, ve které se lezec zastaví, dopočítáme jedno. duše ze vztahu h − 2(h − h0 ) − l = 7,7 m. Jan Humplík
[email protected]
Úloha FoL.4 . . . plynová přepážka V uzavřené cylindrické nádobě se nachází volně pohyblivá přepážka, která nádobu rozděluje na dvě komory. V jedné komoře se nachází 25 mg N2 a ve druhé 40 mg He. Předpokládejme, že se ustanovila rovnováha. Jaký bude poměr délek obou komor v rovnovážném stavu? Oba plyny považujte za ideální. Výsledek je číslo menší než jedna. Janapčino objevování pokladů ve starém sešitě. V případě rovnováhy je tlak v obou komorách stejný. Vypočítáme si počet molů v každé komoře. V tabulkách musíme vyhledat molární hmotnosti M , které činí pro molekulu dusíku 28 g·mol−1 a pro helium 4 g·mol−1 . Dosadíme do vzorce pro počet molů, kde n = m/M , m značí hmotnost plynu v komoře. Vyjdeme ze zákona o ideálním plynu, plochu podstavy komory označíme S a hledanou délku L, pak n1 RT n2 RT p= = , SL1 SL2 . odkud L1 /L2 = n1 /n2 = 0,089. Jana Poledniková
[email protected]
Úloha FoL.5 . . . Pojďme hrát kuličky! Jak dlouho bude probíhat elektrolýza při galvanickém pokovování (elektrolytem je roztok síranu měďnatého) železné koule o hmotnosti mFe = 8 kg a hustotě %Fe = 8 g·cm−3 , pokud chceme, aby se na celém povrchu koule vytvořila ∆r = 2 mm tlustá vrstvička mědi o hustotě %Cu = 9 g·cm−3 , při konstantním použitém proudu I = 0,5 A? Výsledek uveďte v celých dnech zaokrouhlených nahoru (např. 3,238 dne jsou 4 dny). Kiki vzpomínala na chemickou olympiádu. Pro řešení příkladu potřebujeme zjistit, jaké množství mědi mCu se při elektrolýze vyloučí na povrch koule. Z hustoty %F e převedené na základní jednotky a hmotnosti mFe získáme objem železné koule VFe = mFe /%Fe . Pro objem koule však také platí V = 4πr3 /3, jsme tedy schopni dopočítat poloměr železné koule r a víme také, že poloměr koule po pokovování má být R = = r + ∆r, kde ∆r = 0,002 m. Její objem tedy bude V = 4πR3 /3. Protože se v tomto případě objemy železa a mědi spolu nijak nemísí, ale pouze se vrství na sebe, bude platit, že objem 4
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
vyloučené mědi bude VCu = V − VFe . Její hmotnost tedy bude mCu = VCu %Cu v základních jednotkách. Vztah pro hmotnost mědi mCu s použitím námi známých veličin tedy bude mCu = VCu %Cu , mCu = (V − VFe ) %Cu ,
(
mCu =
( mCu =
4 3 mFe πR − 3 %Fe 4 π 3
(√ 3
) %Cu ,
3mFe + ∆r 4π%Fe
)3
) mFe − %Fe
%Cu .
Se znalostí hmotnosti mědi mCu určíme čas t, po který elektrolýza probíhala, pomocí Faradayových zákonů m = AIt, kde A je elektrochemický ekvivalent A = MCu /(F z), kde MCu = = 0,0635 kg·mol−1 je molární hmotnost mědi, F = 96 485 C·mol−1 je Faradayova konstanta a z = 2 je počet elektronů, který se vyloučí při přechodu jednoho kationtu měďnatého s oxidačním číslem II na atom mědi s oxidačním číslem 0. Čas t tedy vypočteme jako mCu , AI mCu F z t= . IMCu
t=
. Po dosazení číselných hodnot dostaneme hodnotu t = 5 292 447 s, což odpovídá 62 dnům po zaokrouhlení nahoru na celé dny. Kristína Nešporová
[email protected]
Úloha FoL.6 . . . pruží to Ve vesmíru jsme zapomněli pružinku délky l = 0,5 m a tuhosti k = 5 N·m−1 . Na jednom konci je upevněno závaží s hmotností m1 = 1 kg, na druhém konci o něco těžší závaží s hmotností m2 = = 3 kg. Vypočítejte periodu malých kmitů pružinky. Našiel Paťo vo svojom starom zošite. V izolovanej inerciálnej sústave ťažisko nezrýchľuje. V ťažiskovej sústave teda musí byť perióda kmitov jedného závažia rovnaká ako perióda druhého závažia. Ťažisko je vzdialené od kilového závažia o m2 . x=l m1 + m2 Rozdeľme si pružinku ťažiskom na dve sériovo spojené časti. Tuhosť takejto kratšej pružinky je daná nepriamou úmerou k celkovej tuhosti pružinky (kratšia pružinka je tuhšia ako dlhšia pružinka), teda m1 + m2 l . k1 = k = k x m2 Perióda kmitov sústavy je rovná perióde kmitov tejto časti, teda
√ T = 2π
m1 = 2π k1
5
√
m1 m2 , k(m1 + m2 )
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
. čo po dosadení číselných hodnôt dáva T = 2,43 s. Patrik Švančara
[email protected]
Úloha FoL.7 . . . roztahovačný balón Uzavřený heliový balón vzlétá z povrchu Země, kde je teplota 300 K a tlak 101 kPa. Dostane se až do místa, kde je tlak 78 kPa a teplota 258 K. Kolikrát se zvětší poloměr balónu, pokud budeme uvažovat, že balón je koule, jejíž počáteční poloměr byl 10 m? Balón je v termodynamické rovnováze s okolím. Zanedbejte povrchové napětí povrchu balónu. Tomášovi se zdálo, že létá v balónu. Dosazením do stavové rovnice získáme vztah p1 V 1 p2 V2 = . T1 T2 Poměr V2 /V1 tedy lze vyjádřit vztahem p1 T2 . = 1,114 . p2 T1 Původní objem balónu lze vyjádřit jako V1 = 4πr13 /3. Nový objem tedy vyjádříme takto V2 = V1
4π 3 p1 T2 p1 T2 4π 3 = r2 = r1 · . p2 T1 3 3 p2 T1
Poměr poloměrů tedy můžeme určit jako
√ 3
p1 T2 . = 1,037 . p2 T1 Tomáš Bárta
[email protected]
Úloha FoL.8 . . . odporný hranol Hrany pravidelného čtyřbokého jehlanu jsou tvořeny dráty a ve všech vrcholech jsou spojené. Spočítejte odpor mezi√dvěma protilehlými vrcholy podstavy, je-li odpor jednoho metru drátu 1 Ω, výška jehlanu 7 m a délka hrany podstavy 2 m. Pikoš při opravování úlohy se zeměkoulí. Hledáme odpor mezi dvěma protilehlými vrcholy podstavy pravidelného čtyřbokého jehlanu. Oba zbývající vrcholy podstavy mají ze symetrie stejný potenciál, dokonce stejný jako vrchol jehlanu. Dráty mezi dvěma vrcholy podstavy, mezi nimiž neměříme odpor, a vrcholem jehlanu neteče tedy žádný proud, můžeme je tedy odstranit. Pak nám zbude paralelní zapojení tří dvojic rezistorů, přičemž v každé dvojici jsou stejné rezistory. Ve dvou dvojicích jsou rezistory o odporu 2 Ω a v jedné dvojici rezistory o odporu (dle Pythagorovy věty)
√
(√ )2 7
(√ +
22 + 2 2 2 6
)2 Ω = 3Ω.
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Hledaný odpor je tedy 1,5 Ω. Tomáš Pikálek
[email protected]
Úloha FoL.9 . . . družice Mějme planetu a její měsíc. Ty společně obíhají v rovině kolem společného hmotného středu po kruhových drahách. Tečná rychlost měsíce vůči hmotnému středu soustavy je 2,5 km·s−1 . Jaký by musel být poměr hmotnosti planety ku hmotnosti měsíce, aby byl hmotný střed soustavy na povrchu planety? Hmotnost planety je Mp = 7,6 · 1024 kg, poloměr planety je Rp = 7 436 km a poloměr měsíce je Rm = 1 943 km. Nicola přemýšlela nad těžištěm soustavy dvou těles. Nejprve si potřebujeme pomocí rychlosti v vypočítat výšku h měsíce nad povrchem planety. To odvodíme z Fg = Fd Mp Mm Mm v 2 κ . = (Rp + h + Rm )2 Rp + h + Rm Z toho plyne κMp h= − Rp − Rm . v2 Potřebujeme, aby těžiště této soustavy leželo na povrchu planety. Přes momentovou větu nám vyjde (h + Rp + Rm )Mm , T = Mm + Mp kde T = Rp . Úpravami vyjádříme Mm . Vyjde nám Mm =
Mp Rp , h + Rm
kde za h dosadíme ze vztahu výše. Nakonec dáme do poměru hmotnost planety a hmotnost měsíce. Po úpravě nám vyjde Mp h + Rm = . Mm Rp . Dosadíme za h a vyjde nám Mp /Mm = 9,91. Nicola Burianová
[email protected]
Úloha FoL.10 . . . smyčka Zdroj emituje elektrony s rychlostí v = 1,5 · 107 m·s−1 , které vlétají v bodě P do homogenního magnetického pole o magnetické indukci B = 1 · 10−3 T. Vektor rychlosti svírá úhel ϕ = 15◦ s vektorem magnetické indukce. Určete vzdálenost bodu P od místa, kde elektron poprvé znovu protne indukční čáru, která bodem P prochází. Zdeněk se teleportoval dovnitř obrazovky. Nejprve rozložíme rychlost v na složku kolmou k vektoru tečnému k magnetickým indukčním čarám, tj. vx = v sin ϕ, a složku rovnoběžnou s indukčními čarami, tj. vy = v cos ϕ. Lorentzova síla působící na elektron je zároveň silou dostředivou, tedy Qvx B = 7
mvx2 . r
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Z tohoto vztahu lze snadno vyjádřit r mvx . QB
r=
Periodu pohybu po kružnici je pak možno vyjádřit jako T =
2πr 2πm = . vx QB
Tento čas je potřeba k tomu, aby elektron znovu protnul stejnou indukční čáru. Mezitím ve směru rovnoběžném s indukčními čarami urazí vzdálenost s 2πm s = vy . QB . Po dosazení náboje a hmotnosti elektronu vychází s = 0,52 m. Zdeněk Jakub
[email protected]
Úloha FoL.11 . . . ekologický pasivista Zapálený, hubený dendrista (vážící pouhých m = 50 kg) se doslechl, že město chce pokácet jeho oblíbený strom ve Stromovce. Rozhořčeně vyšplhal až na vrch svého zeleného, homogenního kamaráda s přesvědčením, že tak zabrání vraždě. Dřevorubci přišli a strom o výšce h = 10 m a hmotnosti M = 1 t podřízli těsně u země. Jakou rychlostí se překvapený dendrista přiřítil k zemi? Uvažujte tíhové zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Terka lezla po stromech. Vyjdeme ze zákona zachování energie. Potenciální energie soustavy strom a dendrista bude
(
Ep = g mh +
h M 2
)
.
Kinetická energie při dopadu bude dána momentem setrvačnosti I jako 1 2 Iω . 2 Moment setrvačnosti spočteme pomocí Steinerovy věty Ek =
I=
1 M h2 + M 12
Dostaneme rovnici (zákon zachování energie)
(
hg (2m + M ) =
( )2 h 2
+ mh2 .
)
1 M + m h2 ω 2 . 3
Odtud vyjádříme ω a pro hledané v bude platit v = ωh, tj.
√
v=
3M + 6m gh . M + 3m
. Číselně dostaneme v = 16,8 m·s−1 . Aleš Flandera
[email protected] 8
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha FoL.12 . . . jádro na dietě !TODO! Méně cifer? Jaký by byl součet vazebných energií v jádrech v jednom molu jader prvku, pokud by platilo, že nukleonové číslo tohoto prvku je A = 36, protonové číslo je Z = 17 a hmotnost jednoho jádra tohoto prvku by byla mj = 5,99965 · 10−26 kg? Výsledek udeďte v TJ. Kiki se nudila na anorganice. Prvek obsahuje Z = 17 protonů a N = A − Z = 19 neutronů. Pro hmotnost protonu jakožto samostatné částice platí mp = 1,6725·10−27 kg, pro neutron mn = 1,6749·10−27 kg. Jádro prvku by tedy teoreticky (při sečtení hmotností jednotlivých protonů a neutronů, které obsahuje) mělo vážit mt = 17mp + 19mn . Reálná hmotnost jádra je však menší a daný hmotnostní úbytek δm = mt − mj je přímo úměrný vazebné energii v jádře podle E = δm c2 . Chceme-li energii 1 molu takovýchto jader, pak platí Em = NA ·E, kde NA = 6,022·1023 mol−1 je Avogadrova konstanta. Po dosazení . číselných hodnot dostaneme Em = 1,40 · 1013 J = 14,0 TJ. Kristína Nešporová
[email protected]
Úloha FoL.13 . . . hudba lokomotiv Dvě lokomotivy A a B se pohybují rychlostmi vA = 15 m·s−1 doprava a vB = 30 m·s−1 doleva proti sobě na paralelních kolejích. Lokomotiva A zahouká na frekvenci 200 Hz. Rychlost zvuku je 340 m·s−1 . Předpokládejme, že některé zvukové vlny se odrazí od lokomotivy B zpět k lokomotivě A. Na jaké frekvenci je strojvedoucí z lokomotivy A uslyší? Předpokládejte že pohyb doprava je kladný a prostředí nehybné vůči zemi. Janapka si hrála s vláčky. Úloha využívá Dopplerova efektu. Prvně si spočítáme, jakou frekvenci uslyší strojvedoucí v lokomotivě B. Lokomotiva A se pohybuje doprava, tedy kladně, rychlost prostředí je nulová. Lokomotiva B se pohybuje doleva, takže pozorovatelova rychlost je −|vB |. Rychlost zdroje je rovna rychlosti lokomotivy A, pohybující se doprava, tedy kladně. Rychlost zvuku je c. Frekvence, kterou uslyší strojvůdce lokomotivy B, je rovna fB = f0
c + |vB | . = 228 Hz . c − |vA |
Tento mezivýsledek použijeme jako frekvenci vyslanou z lokomotivy B k lokomotivě A, neboť nás zajímá frekvence, kterou slyšíme v lokomotivě A. Opět aplikujeme Dopplerův zákon a můžeme napsat c + |vA | . fA = fB = 261 Hz . c − |vB | Jana Poledniková
[email protected]
9
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha FoL.14 . . . kondenzátory v obvodu Napětí baterie v obvodu na obrázku je 10 V a každý z kondenzátorů má kapacitu 10 μF. Určete náboj v μC na kondenzátoru C1 . Dominika na větvi. Označíme si kondenzátory čísly dle obrázku. Připomeneme si pravidla pro počítání kapacity sériově Cs a paralelně Cp zapojených kondenzátorů Ca a Cb C1 C3 C5
C2
U
C4 Obr. 2: K řešení úlohy 14 1 1 1 = + , Cs Ca Cb
C p = Ca + Cb .
Podle těchto pravidel nahradíme kondenzátory C1 , C2 a C3 ekvivalentním kondenzátorem o kapacitě C123 a kondenzátory C1 , C2 , C3 a C4 ekvivalentním kondenzátorem o kapacitě C1234 C123 =
3 C, 2
C1234 =
3 C. 5
Náboj v celé pravé větvi obvodu (tedy té s kondenzátory C1...4 ) je Q1234 = U · C1234 a ten se rovná náboji na kondenzátoru C4 a také na skupině kondenzátorů C1...3 : Q1234 = Q4 = Q123 . Napětí na skupině C1...3 je U123 = Q123 /C123 . Na každém z kondenzátorů C1 a C2 bude stejný náboj, a to Q1 = Q2 = U123 · C12 = U123 · C2 . Vytvoříme-li obecný výsledek, dostaneme Q1 =
1 1 C1234 1 U123 C = CU = CU . 2 2 C123 5
Po dosazení číselných hodnot Q1 = 20 μC. Dominika Kalasová
[email protected]
Úloha FoL.15 . . . brýle nebo kontaktní čočky Aby Pepa dobře viděl na na svou oblíbenou křížovku ve vzdálenosti D = 25 cm od oční čočky, potřebuje brýle s ohniskovou vzdáleností fb = 50 cm. Brýle má d = 2 cm od oční čočky s ohniskovou vzdáleností fo = 2 cm. Jakou ohniskovou vzdálenost (v centimetrech) by měly mít kontaktní čočky, které se přikládají přímo na čočku, aby stále ostřil na křížovku bez změny ohiskové vzdálenosti oční čočky? Všechny čočky považujte za tenké. Lukáš zíral do křížovek. Najprv vypočítame vzdialenosť od očnej šošovky, v ktorej sa v prípade s okuliarmi objaví obraz krížovky. Krížovka je od okuliarov vzdialená db = D − d. Je to vzdialenosť menšia ako fb , a tak
10
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
bude obraz na tej istej strane. Jeho polohu sb vzhľadom na okuliare získame zo zobrazovacej rovnice 1 −sb = 1 . 1 − D−d fb Tento obraz je vzdialený so = sb + d od očnej šošovky. Z toho dostaneme výslednú vzdialenosť obrazu x 1 1 1204 = cm . x= 1 = 1 1 fb −D+d 575 − − d(f −D+d)+f (D−d) fo so f o
b
b
Pre ohniskovú vzdialenosť fc kontaktnej šošovky musí platiť 1 1 1 1 + = + , fc fo x D teda fc =
1 1 D
−
fb −D+d d(fb −D+d)+fb (D−d)
. = 56,9 cm .
Dávid Hvizdoš
[email protected]
Úloha FoL.16 . . . nadsvětelný elektron Mějme Bohrův model ionizovaného atomu tvořený fixovaným jádrem (s protonovým číslem Z) a pouze jedním elektronem. Pro jaké nejmenší protonové číslo by byla rychlost oběhu elektronu v základním stavu větší než rychlost světla? Rychlost světla je c = 299,8 · 106 m·s−1 , náboj elektronu e = −1,6022 · 10−19 C, Coulombova konstanta ke = 8,987 · 109 N·m2 ·C−2 a redukovaná Planckova konstanta ~ = 1,0546 · 10−34 J·s. Výpočet proveďte klasicky, nikoli relativisticky. Jakub chcel zničiť svet. Z Bohrova modelu atomu víme, že rychlost oběhu elektronu v základním stavu je ve =
Ze2 ke . ~
Chceme, aby tato rychlost byla větší než rychlost světla ve =
Ze2 ke > c. ~
Úpravou nerovnice dostaneme podmínku pro Z Z>
c~ . = 137,05 . e 2 ke
Protože je počet protonů celé číslo, tak rychlost elektronu by překročila rychlost světla pro Z = = 138. Jakub Kocák
[email protected]
11
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha FoL.17 . . . ekoauto Jaká hmotnost stlačeného plynu je ekvivalentní jednomu litru benzinu o výhřevnosti L = = 30 MJ·l−1 ? Předpokládejte, že plynem je vzduch o tlaku p0 = 200 patm , patm = 105 Pa, o hustotě za atmosférického tlaku %atm = 1,3 kg·m−3 , a je stále ještě ideálním plynem. Vzduch necháme izotermicky rozepnout a předpokládáme, že se žádná energie neztratí. Vymyslel Lukáš na výletu v Jizerských horách. Napíšeme si stavové rovnice pre pôvodný, všeobecný a atmosférický tlak p0 V0 = nRT ,
pV = nRT ,
patm Vatm = nRT .
Teplota aj látkové množstvo totiž ostáva konštantná. Práca vykonaná plynom pri rozpínaní bude
∫
∫
Vatm
W =
Vatm
pdV = V0
p0 V0 /V dV = p0 V0 ln V0
Vatm p0 = p0 V0 ln . V0 patm
Poznáme hustotu vzduchu % = m/Vatm , pre ktorú platí patm =
%atm RT , Mm
kde Mm je molekulová hmotnosť vzduchu. Zo stavových rovníc pre počiatočný stav takto môžeme vyjadriť súčin p0 V0 m patm p0 V0 = RT = m . Mm %atm Prácu sme už vypočítali a položíme ju rovnú výhrevnosti jedného litra benzínu LVB = W = p0 V0 ln odkiaľ m=
p0 patm p0 =m ln , patm %atm patm
LVB %atm . = 73,6 kg . p0 patm ln patm Ján Pulmann
[email protected]
Úloha FoL.18 . . . houpací sud Těleso tvaru válce o poloměru r = 0,5 m, výšce l = 3 m a o hmotnosti dvě tuny plave ve vodě o hustotě % tak, že osa válce zůstává ve vertikální poloze. Těleso vychýlíme z rovnovážné polohy o ∆x = 1 mm ve svislém směru. Spočítejte periodu kmitů tělesa (v sekundách). Uvažujte tíhové zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Pikoš z příkladů ze školy. Na těleso působí tíhová síla FG = mg, kde m je jeho hmotnost a g je tíhové zrychlení, a na ponořenou část tělesa též vztlaková síla Fv = V %g , kde V je objem ponořené části a % je hustota kapaliny (vody). Jestliže je těleso v rovnovážné poloze, pak výslednice sil je nulová. Označme x0 výšku ponořené části v případě, kdy je těleso 12
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
v rovnováze. Pak mg = πr x0 %g. Jestliže vychýlíme těleso z rovnovážné polohy o x směrem vzhůru, pak výška ponořené části bude x0 − x a výsledná síla působící na těleso bude 2
F = mg − πr2 (x − x0 )%g . Dosadíme za x0 z předchozí rovnosti a dostaneme F = −πr2 x%g , síla působící na těleso je tedy přímo úměrná výchylce z rovnovážné√polohy, jedná se tedy . o harmonický oscilátor tuhosti πr2 %g, a tedy perioda jeho kmitů je 2π m/(πr2 %g) = 3,2 s. Tomáš Pikálek
[email protected]
Úloha FoL.19 . . . kapacitní tandem Vypočtěte náboj na kondenzátoru C2 v coulombech, pokud víte následující. Na samotném počátku děje byl spínač S0 vypnut, spínač S1 zapnut, jako na obrázku. Na obou kondenzátorech bylo nulové napětí. Následně se zapnul spínač S0 a počkalo se, dokud nepřestane téci proud. V dalším kroku se vypnul spínač S1 a opět se počkalo do ustálení děje. Poté byl na kondenzátoru C2 změřen náboj. Napětí na zdroji stejnosměrného napětí je U = 17 V a kapacity obou kondenzátorů jsou stejné, rovny C = 1 μF. Náry měl elektrotechnickou náladu. S0
C2
U
S1
C1 Obr. 3: K zadání úlohy 19 Tento pokus s kondenzátory představuje velmi jednoduchý děj, při kterém do ustáleného obvodu s nabitým kondenzátorem připojíme kondenzátor další. Tento nový prvek obvodu však nefunguje jinak než obyčejný vodič, jelikož je zapojen ve chvíli, kdy se už potenciálové rozdíly vyrovnaly. Je na něm nulové napětí a tudíž i nulový akumulovaný náboj. To, že je tomu skutečně tak, můžeme nahlédnout z druhého Kirchhoffova zákona a zákona zachování elektrického náboje. q Q+q + =U, (1) C C kde Q je původní náboj na kladné desce kondenzátoru C1 a q náboj, který se na ni při vypnutí spínače S1 navázal, a tedy o tento náboj byla ochuzena deska kondenzátoru C2 , která je s kladnou deskou kondenzátoru C1 spojena.
13
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Jelikož však z první fáze děje platí, že Q =U, C
(2)
nutně z rovnic (1) a (2) plyne, že q = 0 C. Náboj na kondenzátoru C2 bude 0 C. Jíří Nárožný
[email protected]
Úloha FoL.20 . . . heuréka Mějme kostku o straně a = 1 m a hustotě %0 = 1 000 kg·m−3 a nádobu s kapalinou, která má u hladiny hustotu rovněž %0 a pak lineárně roste s hloubkou %(h) = %0 +αh, kde α = 25 kg·m−4 . Uvažujte tíhové zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Do jaké hloubky H (v centimetrech) se kostka ponoří? Po vložení kostky se výška hladiny nezmění. Terka se koupala ve zvláštních kapalinách. Použijeme Archimedův zákon: vrstvička kostky o výšce dx v hloubce x je nadlehčována silou odpovídající tíze kapaliny stejného objemu ga2 (%0 + αx)dx. Celková hmotnost, resp. tíha, vytlačené vody musí být rovna celkové hmotnosti kostky
∫
H
(%0 + αx)dx = a3 %0 , 0
tedy řešením kvadratické rovnice 0 = αH 2 + 2%0 H − 2a3 %0 ,
√
%20 + 2αa3 %0 − %0 . α
H= . Po číselném dosazení vyjde H = 98,8 cm.
Tereza Steinhartová
[email protected]
Úloha FoL.21 . . . ekologie nade vše Spočítejte účinnost (poměr získané energie ku energii dodané) ukládání energie do stlačeného vzduchu. Při přebytku elektrické energie ze solárních elektráren začneme stlačovat adiabaticky vzduch na kompresní poměr k = 10. Když energii potřebujeme, necháme jej adiabaticky rozepnout na počáteční tlak, ale plyn nám v podzemních zásobnících předtím stihl (izochoricky) vychladnout na teplotu před začátkem stlačování. Vzduch považujte za ideální dvouatomový plyn. Výsledek uveďte v procentech. Lukáš poslouchal reportáž o autu na stlačený vzduch. Veličiny s indexem 1 značí počáteční stav, index 2 značí stav po adiabatickém stlačení, index 3 odpovídá stavu před adiabatickou expanzí a index 4 po expanzi. Nejdříve určíme energii dodanou plynu během adiabatického stlačování. Platí
( T2 = T1
V1 V2
)κ−1
14
= T1 kκ−1 .
Fyziklání online
II. ročník
Dodaná energie je
(
6. prosince 2012
)
Ein = RnT1 k κ−1 − 1 . Pro určení parametrů ve stavu 3 použijeme stavovou rovnici, kde víme, že T3 = T1 , proto p3 = kp1 . Dále uvážíme p4 = p1 a pro adiabatickou expanzi platí
( T4κ
=
T3κ
p3 p1
)1−κ = T1κ k1−κ
Energie získaná z této adiabaty je
(
Eout = RnT1 1 − k
⇒
1−κ κ
T4 = T1 k
1−κ κ
.
) .
Nyní můžeme již vypočítat účinnost 1−κ
Eout 1−k κ = κ−1 . Ein k −1 . Nyní dosadíme pro dvouatomový plyn κ = 1,4 a vyjde η = 31,9 %. η=
Lukáš Ledvina
[email protected]
Úloha FoL.22 . . . rezistorový blackbox Mějme krabičku, ve které se nachází tři rezistory o neznámých odporech. Tyto rezistory jsou propojeny dokonale vodivými dráty. Z krabičky vychází 4 vývody, ke kterým postupně připojujeme ohmmetr a sledujeme, jaký je mezi těmito body odpor. Zkusili jsme změřit odpor u pěti dvojic drátů. Měřené odpory byly 9 Ω, 12 Ω, 8 Ω, 3 Ω a 14 Ω. Nyní připojujeme ohmmetr k poslední dvojici vývodů. Jaký odpor naměříme? Náry je neschopný. Jelikož ve výčtu měřených odporů není žádná dvojice stejná, poslední hodnota odporu je nenulová. Jelikož je nenulová, neexistuje v propojení žádná smyčka, neboli rezistory musí být v sérii nebo hvězdě. S touto podmínkou již jednoznačně určíme jak druh zapojení, tak jednotlivé velikosti odporů rezistorů a tedy i velikost odporu na poslední dvojici vývodů. Odpory rezistorů si označme R1 , R2 a R3 . Z faktu, jak mohou být rezistory propojeny, získáme, že měřené velikosti mohou být kombinací součtů těchto tří odporů, či těmito odpory samotnými. Takových případů je právě sedm. Jelikož bylo změřeno pět kombinací ze šesti, musí být nutně ve výčtu měřených odporů alespoň dvě hodnoty, jež odpovídají odporu některého z rezistorů. Z toho jednoduše plyne, že nejmenší měřený odpor musí být odporem některého z rezistorů, jelikož v opačném případě dostáváme, že součet odporů je menší než hodnota jednoho z nich. Ale protože jsou velikosti odporů nezáporné, docházíme ke sporu. Tento odpor je roven 3 Ω a označme si ho třeba R1 . V dalším kroku od všech zbylých naměřených odporů odečteme odpor R1 . Existují právě tři dvojice potenciálně měřených odporů, pro které platí, že když od jedné hodnoty odečteme velikost odporu R1 , dostaneme hodnotu druhou. Protože jsme ale celkem provedli pět měření, musí ve výčtu měřených odporů určitě existovat aspoň jedna taková dvojice. Opravdu, odpory 12 Ω 15
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
a 9 Ω se liší právě o 3 Ω. Jelikož je to jediná dvojice z výčtu, a zároveň 12 Ω není nejvyšší měřená hodnota, musí být ten menší z odporů roven odporu druhého rezistoru (označíme jej R2 ). Rozmyslete si! Protože odpor 8 Ω je menší než odpor R2 , musí být odporem posledního rezistoru R3 , nebo součtem R1 + R3 . V prvním případě by však výše uvedeným způsobem neexistovala možnost, jak v hvězdě nebo sérii vytvořit odpor 14 Ω. Odpor rezistoru R3 je 5 Ω. Z těchto údajů již jednoduše dovodíme, že rezistory jsou zapojeny ve hvězdě a poslední, šestý, měřený odpor je právě odporem posledního rezistoru, má tedy velikost 5 Ω. Jíří Nárožný
[email protected]
Úloha FoL.23 . . . oběžnice Určete velikost magnetického pole v nanotesla v těžišti systému dvou planet, jež jsou nabity shodným nábojem velikosti Q = 100 TC mající hmotnost M = 5 · 1024 kg a obíhající ve vzdálenosti d = 500 000 km od sebe. Při výpočtu magnetického pole považujte planety za bodové náboje a předpokládejte, že obíhají po kruhových drahách. Výsledek uveďte v nT. Lukáš chtěl mermomocí vymyslet netradiční úlohu. Planety se budou přitahovat silou 1 F = 2 d
(
Q2 GM − 4πε0
)
2
.
Aby odstředivá síla byla stejná jako přitažlivá (z pohledu neinerciální vztažné soustavy spojené s obíhajícími planetami), musí platit √ dF . 2M
v= Proud, který bude kolem středu téct, bude tedy I=
2Qv πd
a z toho spočítáme velikost magnetické indukce
√ dF
B = µ0
2Q 2M . I 2Qv = µ0 = µ0 = 57,23 nT . πd (πd)2 (πd)2 Tomáš Bárta
[email protected]
Úloha FoL.24 . . . rtuťotrysk Mějme velkou baňku se lektvarem o hustotě % = 13 600 kg·m−3 nahoře utěsněnou a do ní vloženu tenkou kapiláru. Lektvar zahřejeme na teplotu varu za atmosférického tlaku pa = 101 325 Pa. O kolik se zvýší hladina lektvaru v kapiláře? Zanedbejte závislost povrchového napětí na teplotě a teplotní roztažnost jak lektvaru, tak skla. Uvažujte tíhové zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Celá
16
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
h
Obr. 4: K úloze 24 baňka je umístěna ve vakuu. Uvažujte, že parciální tlak par lektvaru je na počátku děje nulový. Lukáš si hrál s PET lahví. Při zahřátí lektvaru na teplotu varu je parciální tlak par shodný s atmosférickým tlakem, proto lektar vystoupí v kapiláře do výšky h=
pa . = 759 mm , %g
protože nad hladinou bude tlak pa a v okolí je nulový tlak. Lukáš Ledvina
[email protected]
Úloha FoL.25 . . . bezrozměrný vodík Mějme energii základního stavu atomu vodíku (soustava protonu a elektronu) v nerelativistickém modelu se zafixovaným protonem. Energie soustavy je nulová, jsou-li proton a elektron od sebe nekonečně vzdáleny. Jaká bude energie v bezrozměrných jednotkách, pokud položíme hmotnost elektronu me = 1, redukovanou Planckovu konstantu ~ = 1 a ke e2 = 1, kde ke je Coulombova konstanta a e náboj elektronu? Jakub byl donucený rozmýšlet.
17
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Z Bohrova modelu atomu vodíku víme, že energie základního stavu je E0 = −
me e4 ke2 . 2~2
V tomto výrazu si veličiny, které byly zvoleny jako 1, vyznačíme a dosadíme za ně v nových jednotkách 1. Získáme energii v bezrozměrných jednotkách
(
2 1 (me ) ke e E0 = − 2 (~)2
)2
1 =− . 2 Jakub Kocák
[email protected]
Úloha FoL.26 . . . skákal pes Uvažujte kuličku ve výšce h = 1 m nad podložkou. V jistý okamžik kuličku pustíme a zároveň začneme podložku zvedat rychlostí V = 1,2 m·s−1 vzhledem k počáteční klidové soustavě. Je-li mezi kuličkou a podložkou koeficient restituce e = 0,3, spočtěte, za jak dlouho se kulička ustálí na podložce. Koeficient restituce definujeme jako poměr velikostí rychlosti kuličky vzhledem k podložce po srážce a před srážkou. Kuba si hrál s hopíkem. Klíčem k elegantnímu řešení této úlohy je podívat se na problém z (inerciální) vztažné soustavy spojené se zvedající se podložkou. Zde má kulička počáteční rychlost o velikosti V směrem k podložce a dopadne tedy na ni za čas
√ t1 =
2
h + g
( )2
rychlostí o velikosti v1 = V + gt1 =
V g
− V /g
√
2gh + V 2 .
Je-li koeficient restituce e, pak bude mít kulička po odrazu vzhledem k podložce rychlost o velikosti v2 = ev1 a stejnou rychlostí za čas t2 = 2
v2 v1 = 2e g g
dopadne zpět na podložku, ode které se odrazí rychlostí v3 = ev2 , a tak dále. Induktivně lze zřejmě psát v1 ∀n ∈ N\{1} : tn = 2e(n−1) , g kde t1 je dáno tak, jak uvedeno výše. Pro e < 1 nám součet řady tn konverguje a označíme-li T čas, za který se kulička ustálí na podložce, máme T =
∞ ∑ n=1
tn = t1 + 2
∞ ∞ v1 ∑ n v1 ∑ (n−1) e = t1 + 2 e , g g n=2
18
n=1
Fyziklání online
II. ročník
odkud dostaneme T = t1 + 2
v1 e = g 1−e
6. prosince 2012
√
2gh + V 2 1 + e − V /g . g 1−e
. Číselně dostaneme T = 0,74 s. Jakub Vošmera
[email protected]
Úloha FoL.27 . . . P5 Kolik průměrně fotonů za sekundu dopadne do Hubblova kosmického dalekohledu od kulatého měsíce Pluta P5? Uvažujme, že měsíc má průměr D = 20 km, je L = 32 AU daleko od Slunce a má albedo a = 0,3. Hubbleův dalekohled má průměr d = 2 m. Slunce považujte za monochromatický zdroj světla o vlnové délce λ = 550 nm. Uvažujte solární konstantu PS = 1 400 W·m−2 . Dále uvažujte, že dalekohled je též ve vzdálenosti L od měsíce P5. Zanedbejte absorpci světla na cestě meziplanetárním prostorem, uvažujte isotropní odraz světa od P5 a neuvažujte fotony pohlcené P5 a následně zpětně vyzářené. Lukáš si četl o exoplanetách. Nejdříve určíme, jaký výkon od Slunce dopadá na měsíc Pm = PS
1 AU2 π 2 · D . L2 4
Výkon, který se rozptýlí, bude zmenšen o albedo. Tento výkon se rovnoměrně rozptýlí na sféru o poloměru L (ploše 4πL2 ), ale my detekujeme pouze část odpovídající ploše dalekohledu Sd = = πd2 /4. Proto pozorovaný výkon bude Po = aPm
πd2 /4 1 AU2 π 2 πd2 /4 π 1 AU2 D2 d2 . = PS a · D = PS a = 1,398 · 10−18 W . 2 2 2 4πL L 4 4πL 64 L4
Ještě musíme určit energii fotonu. Platí E = hc/λ = 3,638 · 10−19 J. Proto za jednu sekundu dopadne Po /E = 3,842 Bq, kde Bq je becquerel jednotka rozměrově shodná s Hz, ale používaná pro náhodné, nikoli periodické procesy. Do dalekohledu dopadne v průměru 3,8 fotonu za sekundu. Lukáš Ledvina
[email protected]
Úloha FoL.28 . . . divná gravitace Představte si, že stojíte na vnitřní straně pláště obřího válce o poloměru podstavy R = 1 000 m, který rotuje kolem své osy právě takovou konstantní úhlovou rychlostí, aby odstředivé zrychlení, které na vás působí, mělo velikost tíhového zrychlení g = 9,81 m·s−2 . Tento prakticky nehmotný válec se nachází ve vakuu mimo gravitační vliv jakéhokoli tělesa. Vyhodíte-li míček od povrchu kolmo vzhůru rychlostí v = 10 m·s−1 , určete, jak daleko od místa vrhu dopadne. Vzdálenost měříme vzhledem k rotujícímu válci po povrchu pláště. Kuba na pouti. Má-li mít √ na vnitřní straně válce odstředivé zrychlení velikost g, pak musí být úhlová rychg/R. Je dobré si uvědomit, že v nerotující inerciální vztažné soustavě nepůsobí lost ω =
19
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
na letící míček žádné síly a je tedy buď v klidu, nebo se rovnoměrně pohybuje po přímce. V takovéto soustavě bude trajektorie (přímka) svírat s normálou na povrch úhel α, kde √ gR tg α = v a rychlost bude mít velikost v0 =
√
v 2 + gR .
Přímka tedy opět protne stěnu válce v čase 2R cos α 2Rv t= √ = 2 . v + gR v 2 + gR Za tu dobu se ale válec otočí o úhel ωt a výsledná vzdálenost od místa vrhu tedy je ( √ √ ) gR 2Rv g − 2 . d = R(π − 2α − ωt) = R π − 2 arctg v v + gR R . Po dosazení zadaných hodnot vyjde d = 1,36 m. Jakub Vošmera
[email protected]
Úloha FoL.29 . . . gram hexagramu Máme fraktál, který vznikne spojením nekonečněkrát do sebe vnořených šesticípých hvězd, jak můžete vidět na obrázcích. Hmotnost mají pouze vybarvené části a jeho celková hmotnost m je jeden gram přesně. Hmotné části jsou vyrobeny z homogenního materiálu. Poloměr fraktálu r je jeden centimetr (poloměrem rozumíme vzdálenost od jeho středu až ke konci jeho největšího vnějšího cípu). Jaký bude jeho moment setrvačnosti vzhledem k ose kolmé na obrazec procházející středem útvaru? Výsledek uveďte v jednotkách g·cm2 . Moment setrvačnosti rovnostranného trojúhelníku se stranou at a s hmotností mt kolem osy kolmé na jeho rovinu procházející jeho těžištěm je 1 ma2t . It = 12 Karel se před časem zamýšlel nad momentem setrvačnosti.
r
Obr. 5: K zadání úlohy 29
20
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Polomer fraktálu si označme r. Z jednoduchej geometrie sa dá √ zistiť, že pomer rozmerov každého vonkajšieho a doňho vnoreného šesťuholníka je q = 1/ 3. Obsah vyfarbenej časti na prvom obrázku označme S1 . Obsah vyfarbenej časti, ktorá pribudla v druhom obrázku, zas S2 a tak ďalej. Keďže obsah je úmerný druhej mocnine rozmeru, tak očividne platí: Sn+1 = q 2 Sn . Celkový obsah je teda S=
∞ ∑
Sn = S1
n=1
1 3 = S1 . 1 − q2 2
√ Hrany rovnoramenných trojuholníkov v prvom obrázku majú veľkosť a1 = r/ 3. Teda celkový obsah fraktálu je √ √ 3 3 3 2 23 3 =r . S = S1 = · 6a1 2 2 4 4 Plošná hustota fraktálu je m 4 m %= = √ 2. S 3 3r Moment zotrvačnosti I1 útvaru na prvom obrázku je šesťnásobok momentu zotrvačnosti jednotlivých trojuholníkov vzhľadom na v zadaní zvolenú os. Moment zotrvačnosti jedného takého trojuholníka je podľa Šteinerovej vety I1 2 = It1 + mt1 · lt1 , 6 kde It1 je jeho moment zotrvačnosti okolo osi prechádzajúcej rovnobežne jeho ťažiskom, mt1 jeho hmotnosť a lt1 vzdialenosť jeho ťažiska od stredu obrázku. Keďže poznáme rozmery týchto trojuholníkov aj plošnú hustotu a lt1 = 2r/3 dostávame z jednoduchej geometrie, vypočítame moment ( ) 17 2 2 I1 = 6 It1 + mt1 · lt1 = mr . 54 Pri konštantnej plošnej hustote je moment zotrvačnosti úmerný štvrtej mocnine rozmeru (I ∝ mr2 a m ∝ r2 ), teda pre vnorené útvary platí In+1 = q 4 In . Súčtom geometrickej rady dostávame konečný moment zotrvačnosti I=
∞ ∑ n=1
In = I1
1 9 17 = I1 = mr2 . 1 − q4 8 48
2
Číselně pak I = 0,354 g·cm . Dávid Hvizdoš
[email protected]
21
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha FoL.30 . . . křišťálové akvárko Ve vzduchu je zavěšeno akvárium, o kterém můžeme předpokládat, že je nekonečně velké, takže ať jde k jeho stěně paprsek světla pod jakýmkoli úhlem, nakonec na stěnu dorazí. Akvárium má skleněné stěny o indexu lomu n1 > 1 a je naplněno neznámou čirou kapalinou o indexu lomu n2 > 1. Nachází se ve vzduchu o indexu lomu n = 1. Pod akváriem se nachází papírek s výsledkem vaší následující úlohy. Jaký nejmenší index lomu může mít kapalina, abyste výsledek neviděli zboku nádoby? (viz obrázek)? f(Aleš) na brainstormingu vytáhl příklad ze cvika. n1 n2 n 42
Obr. 6: K zadání úlohy 30 Pro průchod několika vrstvami materiálů o různých indexech lomu platí n1 sin ϕ1 = n2 sin ϕ2 = · · · = nN sin ϕN .
(3)
Pro první průchod stěnou akvária tedy nebude záležet na indexu lomu skla, ale pouze na indexu lomu kapaliny, a protože n1 > n, projde paprsek do akvária vždy. Na dno akvária může obecně dorazit v intervalu úhlů (0, π/2). Ze vztahu (3) plyne, že pokud má dojít k totálnímu odrazu, tak k němu zcela určitě dojde nejpozději na posledních rozhraních, jinými slovy, kdyby došlo k totálnímu odrazu na rozhraní kapalina–sklo nebo sklo–vzduch, dojde k němu i na rozhraní kapalina–vzduch. Bude tedy platit ( ) π n sin = n2 sin (ϕ2 ) , 2 odkud 1 n2 = , sin (ϕ2 ) kde ϕ2 je úhel, pod kterým dorazí paprsek z kapaliny na sklo. Ze symetrie úlohy pro průchod paprsku opačným směrem pak plyne, že ϕ2 = π/4, a my máme podmínku √ n2 ≥ 2 , √ tedy n2 = 2, což je přibližně 1,41. Aleš Flandera
[email protected]
22
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha FoL.31 . . . utíkající zrcadlo Uvažujme soustavu obsahující spojku o ohniskové vzdálenosti f = 20 cm a pohyblivé vypuklé zrcadlo o poloměru křivosti 3f , viz obrázek. Se zrcadlem začneme pohybovat rychlostí v = = 1 m·s−1 směrem od čočky, v čase t = 0 se zrcadlo dotýkalo čočky. Jaká musí být závislost polohy předmětu na čase, aby obraz zůstával stále ve vzdálenosti 2f vlevo od čočky? Předpokládejte, že pro polohu předmětu platí x(t) = f · (v 2 t2 + vf t − 3f 2 )/(v 2 t2 − A). Určete hodnotu konstanty A. Uvažujte nekonečnou rychlost světla a paraxiální aproximaci. v
vzor x
x=0 x(t)
F0
F
˜ F
obraz Obr. 7: K úloze 31 Lukáš seděl na optické lavici. Polohu předmětu označíme x, polohu obrazu po zobrazení čočkou označíme xc , polohu obrazu po zobrazení se zrcadlem xcz a polohu i po posledním zobrazení čočkou xczc . Dále označíme d vzdálenost zrcadla od čočky. Potom platí 1 1 1 + = , x xc f 1 2 1 + = , d − xc d − xcz r 1 1 1 + = , xcz xczc f
(4) (5) (6)
kde opačné znaménko ve druhé rovnici je z důvodu znaménkové konvence, protože kladnou vzdálenost obrazu uvažujeme pro polohy vpravo od zrcadla. Dále musíme dosadit xczc = 2f a r = −3f opět kvůli znaménkové konvenci. Bez těchto dvou předpokladů lze vyjádřit polohu předmětu v závislosti na poloze obrazu a vzdálenosti zrcadla od čočky velmi složitým výrazem. Pak platí d2 f + df 2 − 3f 3 , x= d2 − 52 f 2 což po dosazení d = vt dává x(t) = f ·
v 2 t2 + vf t − 3f 2 , v 2 t2 − 52 f 2
z tohoto je vidět, že A = 5f 2 /2 = 0,1 m2 . Toto řešení je velmi technické a k vyřešení úlohy nebylo potřeba. Stačí určit polohu zrcadla pro jednu speciální polohu předmětu.
23
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Speciální polohou je x = f . Pro x = f z rovnice (4) vychází xc = ∞, dále ze zadání víme, xczc = 2f a z rovnice (6) dostáváme xcz = 2f , proto pro d z rovnice (5) platí 1 2 1 + =− d−∞ d+f 3f
1 2 =− d − 2f 3f
⇒
⇒
d=
1 f. 2
Tato situace nastane v čase t = d/v = f /(2v). Dosadíme do předpokladu ze zadání a po vydělení f dostáváme 1=
v 2 t2 + vf t − 3f 2 v 2 t2 − A
⇒
v 2 t2 − A = v 2 t2 + vf t − 3f 2
⇒
A=
5 2 f = 0,1 m2 . 2
Hodnota hledané konstanty A je 0,1 m2 . Lukáš Ledvina
[email protected]
Úloha FoL.32 . . . nabitý lupič Lupič utíkající před policajty vážící m = 50 kg se rozhodne zachránit skokem z útesu. Naštěstí před chvílí ukradl náboj o velikosti q = 10 C a pod útesem je až do výšky a = 10 m homogenní magnetické pole o velikosti B = 10 T, jehož směr je kolmý na směr pádu. Z jaké největší výšky h v metrech nad zemí může lupič skočit, aniž by dopadl na zem? Neuvažujte odpor vzduchu, tíhové zrychlení je 9,81 m·s−2 a lupičova rychlost při vletu do magnetického pole má pouze svislou komponentu. Dále uvažujte, že magnetické pole má takový směr, aby lupič nikdy nenarazil do útesu. Napadlo Tomáše. Předpokládejme, že útes je vpravo. Zvolíme si pravotočivé kartézské souřadnice takové, že osa x směřuje doleva a osa y dolů. Rovina y = 0 odpovídá hranici, kde končí magnetické pole, které směřuje ve směru osy z. Ze vztahu pro Lorentzovu sílu dojdeme k pohybovým rovnicím m¨ x = qB y˙ , m¨ y = −qB x˙ + mg . Čas začneme měřit od okamžiku, kdy lupič vlétne do magnetického pole. Víme, že v tomto momentě je x(0) ˙ = 0 a y(0) = 0. Tedy po zintegrování první rovnice a dosazením do rovnice druhé dostaneme ( )2 qB y¨ = − y+g. m Vidíme, že svislý pohyb lupiče v magnetickém poli je popsán rovnicí lineárního harmonického oscilátoru, jehož rovnovážná poloha je posunuta o δ = m2 g/(q 2 B 2 ). Svislou složku rychlosti lupiče v čase t = 0 určíme ze zákona zachování energie y(0) ˙ =
√
2g(h − a) .
Maximální výšku určíme z podmínky, že se zloděj právě dotkne země. Vyjádřeno pomocí zákona zachování energie pro harmonický oscilátor to znamená, že 1 q2 B 2 2 1 q2 B 2 1 my˙ 2 (0) + δ = (a − δ)2 . 2 2 m 2 m 24
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Po úpravách dostáváme h=
q 2 B 2 a2 . = 20,4 m . 2gm2 Jan Humplík
[email protected]
25
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha M.1 . . . besipka Dvě auta s letním a zimním obutím brzdí v létě na suché rovné silnici z rychlosti v0 = = 100 km·h−1 . Obě jedou vedle sebe a začnou brzdit ve stejný okamžik. Když auto s letními koly zastaví, druhé se „zimáky“ jede ještě rychlostí v1 = 37 km·h−1 a zastaví o 6 m dál než první auto. Jaký je poměr vodorovného zrychlení hůře brzdícího auta k zrychlení toho druhého? Michal slyšel v rádiu. Zrýchlenia áut označme az a al pre zimné a letné pneumatiky. Zjavne platí v0 − az (v0 /al ) = v1 . Teda (1 − az /al ) = v1 /v0 , . z čoho dostávame az /al = 0,63. Michal Koutný
[email protected]
Úloha M.2 . . . koloukotě Kolo s osmi loukoťemi má poloměr r = 30 cm. Je upevněno na pevné ose a otáčí se úhlovou rychlostí ω = 2,5π rad·s−1 . Hoši střílejí z luku ve směru kola a snaží se, aby šíp volně prolétl mezerou. Délka šípu je l = 23 cm. Předpokládáme, že šíp i loukotě kola jsou zanedbatelně tenké. Určete nejmenší rychlost šípu nutnou k tomu, aby se hochům jejich záměr zdařil. Výsledek uveďte v metrech za sekundu. Zdeňkovi se zamotala hlava do kola. Frekvenci vyjádříme pomocí úhlové rychlosti f=
ω . 2π
Maximální čas, který má šíp k průletu kolem, než bude sražen loukotí, je osmina periody. Tu lze vyjádřit následovně 1 T = . 8 8f Za tento čas musí šíp celý prolétnout, tedy urazit vzdálenost rovnou své délce. . v = 8f l = 2,3 m·s−1 . Údaj o poloměru je tedy zbytečný (což by neplatilo ve chvíli, kdy bychom přestali brát šíp a loukotě jako zanedbatelně tenké). Zdeněk Jakub
[email protected]
26
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha M.3 . . . deprese na mostě Znuděný člověk stojí na mostě ve výšce h = 15 m a hází kamínky na pod ním projíždějící auta na rovné silnici. V dálce před sebou zahlédne motorkáře, jak se k němu blíží, a rozhodne se jej trefit. V mžiku odhadne jeho rychlost na v = 72 km·h−1 a jeho vzdálenost od místa, kam kamínek upustí, na d = 500 m, a spočítá si, kdy má kamínek pustit a svým výpočtem se také řídí. V okamžiku dopadu kamínku je motorkář nicméně již ve vzdálenosti x = 50 m za místem dopadu kamínku. O kolik kilometrů za hodinu se lišil odhad motorkářovy rychlosti od jeho skutečné rychlosti, pokud ji po celou dobu neměnil a motorkářovu vzdálenost náš človíček odhadl naprosto správně? Kiki při procházce Brnem. Dlouhé zadání kompenzuje rychlé a jednoduché řešení. Čas t, kdy dopadl kamínek, lze určit jako t = d/v. Jestliže motorkář byl v tomto čase již ve vzdálenosti s = d + x, pak jeho skutečná rychlost byla vs = s/t. Platí tedy (d + x) vs = . d/v Po dosazení ve vhodných jednotkách získáme výslednou skutečnou rychlost, kterou si převedeme zpět na km/h a určíme rozdíl obou rychlostí ∆v = vs − v, který číselně vyjde 7,2 km·h−1 . Kristína Nešporová
[email protected]
Úloha M.4 . . . rozbitý výškoměr Zvídavý pozorovatel oblohy si všimne letadla, které se přibližuje tak, že za chvíli prolétne přesně nad jeho hlavou. V jistém okamžiku, kdy se letadlo ještě stále přibližuje, pozorovatel změří, že se letadlo nachází α1 = 1,3 rad nad obzorem. Jeho zvuk však přichází ze směru α2 = 0,5 rad nad obzorem. Změří-li pozorovatel úhlovou rychlost letadla na obloze ve chvíli, kdy mu právě prolétá nad hlavou, spočítejte na základě těchto měření výšku h, ve které letadlo letí, víte-li, že se tato výška nemění. Rychlost zvuku je c = 340 m·s−1 a naměřená úhlová rychlost je ω = = 0,125 rad·s−1 . Proudění vzduchu v atmosféře a změnu rychlosti zvuku s výškou neuvažujte. Cestování světla považujte za okamžité. Kuba letěl přes půl Zeměkoule. Predpokladáme, že lietadlo letí rovnobežne s povrchom Zeme. Zrejme platí v = ω · h, kde v je rýchlosť lietadla. Zvuk, ktorý pozorovateľ počuje pod uhlom α2 , pochádza z bodu vzdialeného d=
h . sin α2
Bod, ktorý pozorovateľ vidí pod uhlom α1 , je od predchádzajúceho bodu vzdialený
(
s=h
1 1 − tg α2 tg α1
)
.
Dráhu s prešlo lietadlo za rovnaký čas, za ktorý prešiel zvuk dráhu d. Teda platí d s 1 = = c v ω
(
1 1 − tg α2 tg α1 27
)
.
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Skombinovaním predchádzajúcej rovnice s rovnicou pre d vieme vyjadriť výšku h=
c sin α2 ω
(
1 1 − tg α2 tg α1
) .
. Po dosadení hodnôt dostávame h = 2 025 m. Dávid Hvizdoš
[email protected]
28
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha E.1 . . . jiný laser Barvoslepý Filip se rozhodl, že si odměří červeným He–Ne laserem (s vlnovou délkou λ1 = = 633 nm) index lomu svojí skleničky vyrobené z borosilikátového skla (označení BSC7) pro tuto vlnovou délku (červenou barvu). Použil přitom metodu, kdy měřil mezní úhel lomu laserového paprsku na rozhraní sklo–vakuum a odtud vyvodil daný index lomu. Filip má však v zásuvce s lasery nepořádek, a tak omylem použil zelený laser (s vlnovou délkou λ2 = 555 nm). Jaké relativní chyby (uveďte v promile) se tímto Filip dopustil při měření indexu lomu své skleničky? Uvažujte, že měření nebylo zatíženo jinými chybami jakéhokoli druhu. Pro sklo BSC7 a světlo s vlnovou délkou λ1 = 633 nm je index lomu n1 = 1,51508, pro λ2 = 555 nm pak n2 = 1,51827. Honzu to napadlo, když byl v laborce optiky. Po krátkém zamyšlení je nám zřejmé, že na základě měření zadanou metodou jsme schopni přímo určit index lomu skla pro danou vlnovou délku použitého laseru, neboť sin αm = 1/n, kde αm je velikost mezního úhlu a n je hledaný index lomu. Pro vyřešení tedy potřebujeme znát pouze indexy lomu pro dané vlnové délky v daném prostředí. Výsledná relativní chyba pak je p=
n2 − n1 . = 2,1 h . n1 Jan Česal
[email protected]
Úloha E.2 . . . světluška Doutnavka je připojena přes rezistor k tvrdému zdroji o střídavém napětí o efektivní hodnotě 230 V a frekvenci 50 Hz. Zápalné napětí je 120 V a zhášecí napětí je 80 V. Jak dlouho bude během poloviny periody svítit? Uvažujte, že všechny odpory v obvodu jsou takové, že nemusíte uvažovat pokles proudu. Výsledek uveďte v ms. f(Aleš) si chtěl večer číst a neměl, čím by si posvítil. Časový průběh napětí bude u(t) = Um sin(ωt). Efektivní hodnota napětí je definována jako √ Uef = Um / 2. Pro zápalné napětí proto bude platit √ UZ = 2Uef sin(ωt1 ) , kde t1 je čas rozsvícení od počátku periody, ten jsme si mohli vhodně zvolit v bodě nulového okamžitého napětí. Z rovnice si vyjádříme čas t1
(
arcsin t1 =
U √ Z 2Uef
)
.
ω
Zcela analogicky vyjádříme čas t2 , kdy doutnavka zhasne
(
arcsin t2 =
U √ H 2Uef
ω
)
,
kde UH je zhášecí napětí. Využijeme ještě vztahu ω = 2πf .
29
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Pro oba časy dostaneme dva výsledky, nás zajímá ten menší v případě času t1 a ten větší v případě času t2 , to proto, abychom určili celou dobu, kdy bude doutnavka svítit. Výsledný čas pak bude t = t2 − t1 . Číselně dostaneme . t1 = 1,20 ms , . t2 = 9,21 ms , a tedy
. t = 8,01 ms .
Výsledek zaokrouhlíme na 8 ms. Aleš Flandera
[email protected]
Úloha E.3 . . . vypněte to! Čtvercový výtah o hmotnosti m = 1000 kg a hraně podstavy a = 3 m se uprostřed velmi dlouhé čtvercové šachty o hraně b = 4 m pohybuje rychlostí v = 2 m·s−1 . Protože je to ale budova experimentálních fyziků, má výtah uprostřed podlahy bodový náboj q = 1 C a nejproblémovější z laboratoří zrovna vytvořila silné homogenní elektrické pole o potenciálovém rozdílu mezi stěnami výtahové šachty U = 1000 V. Elektrická intenzita je kolmá na směr pohybu výtahu a zároveň kolmá ke stěnám s daným potenciálovým rozdílem. Závěs je tak dlouhý, že nemusíte brát v úvahu vychylování výtahu po kružnici. Jaké nejdelší trvání v sekundách může mít toto elektrické pole, aby výtah nenarazil na stěnu výtahové šachty? f(Aleš) měl odpoledne plné úvah o výtazích a neustále se mu do toho míchala elektřina. Na výtah bude v elektrickém poli působit síla Fe = qE, intenzitu elektrického pole spočítáme jako E = U/b. Na výtah bude tedy ve směru kolmém na směr pohybu působit zrychlení a=
qU . mb
Výtah nesmí ve směru kolmém na směr pohybu překonat vzdálenost větší než s = (b − a)/2. To se mu podaří za čas
√ t= Číselně tedy máme t =
√
2s = a
v ( u b − a) u2 mb t 2 qU
√ =
(b − a) mb . qU
4 s = 2 s. Aleš Flandera
[email protected]
Úloha E.4 . . . anulátor Mějme dva velmi dlouhé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe {a}{a} metrů a umístěné ve vakuu, kterými protéká proud opačnými směry. Vodičem č. 1 protéká proud I1 = 1 A. Jak velký proud musí protékat druhým vodičem, aby ve vzdálenosti {b}{b} metrů od vodiče č. 1 na spojnici obou vodičů, ve směru od vodiče č. 2, bylo nulové magnetické pole, pokud vzdálenost b světlo 30
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
urazí za 10 minut? Vzdálenost a je o 30 277 604 100 m větší než astronomická jednotka. Platí, že a = {a}[a] a že astronomická jednotka je přesně 149 597 870 700 m. f(Aleš) napsal sladkou tečku. Magnetická indukce vodiče ve vzdálenosti r od něj je dána vztahem B=
µ I . 2π r
Požadujeme, aby platilo, že B1 + B2 = 0, tzn. µ 2π
(
I1 I2 − r1 r2
) = 0,
r2 .
odtud
|I2 | = I1
r1
Uvědomme si, že r2 = {a}{a} [ m + {b}{b} m a r1 = {b}{b} m. Astronomická jednotka je přesně 149 597 870 700 m a rychlost světla je přesně 299 792 458 m·s−1 . Vzhledem k velikosti obou čísel je jejich umocnění nepočitatelné, proto raději nahlédneme, že jsou obě stejně velká a dostaneme tak I2 = 1 A ·
k+k = 2A. k Aleš Flandera
[email protected]
31
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha X.1 . . . v metru Do metra a z metra vedou dva eskalátory jedoucí proti sobě, každý rychlostí 0,5 c, kde c je rychlost světla ve vakuu. Bob právě po jednom eskalátoru spěchá na nástupiště rychlostí 0,6 c vůči eskalátoru, kdežto Bobek právě vystoupil z metra a dere se po druhém eskalátoru na povrch rychlostí 0,4 c opět vůči svému eskalátoru. Jakou rychlostí v jednotkách c se pohybují vůči sobě (z pohledu králíka stojícího na nástupišti)? Předpokládejte index lomu světla n = 1. Dominika jela poprvé v životě metrem. Protože se už jedná o rychlosti blízké světlu, je očividné, že je třeba uvažovat relativistické sčítání rychlostí, aby nedošlo k překročení rychlosti světla. Využijeme vzorec pro relativistické sčítání u + vi . 1 + uvi /c2 Tam dosadíme za u rychlost eskalátorů a za vi vždy rychlost pohybu branou vůči eskalátoru jednoho z králíků. Dostaneme tak dvě rychlosti . vBob = 0,85 c , . vBobek = 0,75 c . Velikost jejich součtu už je hledaná rychlost, kterou se vůči sobě pohybují, tedy v = |vBob + vBobek | =
u + v1 u + v2 . + = 1,596 c . 1 + uv1 /c2 1 + uv2 /c2
Po zaokrouhlení dostaneme 1,60 c. Aleš Flandera
[email protected]
Úloha X.2 . . . srážka Do jádra nuklidu 73 Li o hmotnosti 7,016003 mu narazí proton o klidové energii 938 272,0 keV s kinetickou energií 1 MeV, to vyvolá rozpad jádra na dvě neexcitované částice α o klidové hmotnosti 3,727379 GeV · c−2 . Jakou budou mít tyto dvě částice dohromady kinetickou energii v MeV? Uvažujte mu = 931,2720 MeV · c−2 a c = 299 792 458 m·s−1 . I f(Aleš) hrával kuličky. Vyjdeme za zákona zachování energie, podle kterého platí T = Tp + (mLi + mp − 2mα ) c2 , kde T je hledaná kinetická energie, Tp je kinetická energie protonu, mLi je hmotnost jádra lithia, mp je hmotnost protonu a mα je hmotnost α částice. . Vše převedeme na elektron-volty a po vyčíslení rovnice dostaneme T = 18 MeV. Aleš Flandera
[email protected]
32
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
Úloha X.3 . . . blik Částice má díky svému pohybu sedminásobek své klidové hmotnosti, máte možnost ji svým měřicím přístrojem sledovat na dráze dlouhé l = 1 m. Jak rychlý musí být váš přístroj, aby ji zaregistroval, tzn. jaký nejkratší časový úsek mu musí stačit k registraci částice? Rychlost světla je c = 299 792 458 m·s−1 . Výsledek uveďte v ns. f(Aleš) píšící ve zdraví, píšící v nemoci. Pro energii částice bude platit m0 c2 E= √ = nm0 c2 . v2 1 − c2 Odtud plyne, že 1 1− tedy
v2 c2
√ ( v=
c2 1 −
1 n2
= n2 ,
) =
c√ 2 n − 1. n
Dráhu l částice proletí za čas τ daný jako τ= τ=
l v c n
√
l . n2 − 1
. . Číselně dostaneme τ = 3,37021 · 10−9 s, což zaokrouhlíme na τ = 3,4 ns. Aleš Flandera
[email protected]
Úloha X.4 . . . už to praská Neznámý vzorek horniny obsahuje 2 % thoria, to obsahuje 0,05 % radionuklidu 232 90 Th. Hmotnost vzorku je 100 g. Jaká bude aktivita tohoto vzorku, pokud je poločas rozpadu thoria 1,4·1010 let? Předpokládejte, že se nic dalšího kromě výše zmíněného thoria nerozpadá. f(Aleš) si vzpomněl na nakládání věcí na soustředění. . Označme a = 2 %, b = 0,05 % a m = 0,1 kg. Relativní atomová hmotnost thoria je Ar = 232. Aktivita je určena vztahem A(t) = λN (t) , kde λ je rozpadová konstanta definovaná jako λ = ln 2/T a N je počet rozpadových jader, těmi jsou jádra příslušného thoria 232 90 Th, jejich počet zjistíme z poměru hmotnosti radioaktivního thoria ve vzorku ku hmotnosti jednoho atomu 232 90 Th. N=
abm , Ar mu
kde Ar je relativní atomová hmotnost thoria a mu je atomová hmotnostní konstanta, číselně N=
0,02 · 0,05 · 10−2 · 0,1 . = 2,60 · 1018 232 · 1,66 · 10−27 33
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
a tedy pokud vezmeme v úvahu, že rok má 3,16 · 10 s, máme 7
A=
ln 2 ln 2 0,02 · 5 · 10−4 · 0,1 . ·N = · = 4,07 Bq . 10 7 T 1,4 · 10 · 3,16 · 10 s 232 · 1,66 · 10−27
Aktivita tedy je asi 4,1 Bq. Aleš Flandera
[email protected]
34
Fyziklání online
II. ročník
6. prosince 2012
FYKOS UK v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta Ústav teoretické fyziky V Holešovičkách 2 180 00 Praha 8 www: e-mail:
http://fykos.cz
[email protected]
FYKOS je také na Facebooku http://www.facebook.com/Fykos
Fyzikální korespondenční seminář je organizován studenty UK MFF. Je zastřešen Oddělením pro vnější vztahy a propagaci UK MFF a podporován Ústavem teoretické fyziky UK MFF, jeho zaměstnanci a Jednotou českých matematiků a fyziků. Toto dílo je šířeno pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.
35