Doplnění žádosti o rozšíření akreditace navazující magisterský studijní program
Geography studijní obor
Foresight for Environment and Development
květen 2016
Vysoká škola Součást vysoké školy Typ žádosti Název studijního programu Typ studijního programu Forma studia Standardní doba studia Název studijního oboru Jazyk
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Rozšíření akreditace o studijní obor Geography Navazující magisterský Prezenční 2 roky Foresight for Environment and Development Anglický
Přehled úprav požadovaných Akreditační komisí (všechny níže uvedené změny jsou zaneseny do textu aktualizované žádosti o rozšíření akreditace, zde je uvádíme samostatně pro větší přehlednost) AK požaduje upravit obsah povinně volitelných předmětů SZZk tak, aby testovaly schopnost aplikovat kvantitativní a kvalitativní metody na konkrétní problematiku možných vývojových trendů v životním prostředí a nebyly pouze přehledem metod popisné statistiky a metodiky sběru dat. V reakci na požadavek AK jsme dva povinně volitelné předměty SZZk (Kvantitativní metody zkoumání možných budoucností a Kvalitativní metody zkoumání možných budoucností) upravili do jednoho povinného předmětu s názvem „Metody foresight a jejich aplikace v životním prostředí a rozvoji“. Státní závěrečné zkoušky tedy budou tvořeny čtyřmi povinnými zkušebními předměty. Přehled okruhů zkušebního předmětu „Metody foresight a jejich aplikace v životním prostředí a rozvoji“: 1. Popis a využití vstupních metod při vytváření vývojových trendů: brainstorming, mind mapping a text mining – historie metod, jejich silné a slabé stránky, příklady praktického využití. 2. Popis a využití delfské metody a delfské metody v reálném čase (Real Time Delphi). Historie metody, silné a slabé stránky, vazba na ostatní metody při vytváření vývojových trendů. 3. Popis a využití morfologické analýzy a stromu významnosti (Relevance Tree) při formulaci alternativních vývojových trendů - historie, silné a slabé stránky, příklady praktického využití. 4. Popis a využití analýzy dopadu trendu (Trend Impact Analysis) a analýzy křížových interakcí (Cross Impact Analysis) – historie, silné a slabé stránky, možnosti využití při vytváření vývojových trendů. 5. Popis a využití environmentálního skenování (Environmental Scanning) a tzv. divokých karet (Wild Cards) – historie metod a příklady využití v oblasti životního prostředí a rozvoje.
1
6. Deskriptivní přístupy ve studiích foresight (mapování možných budoucností) a normativní přístupy (formulování možných budoucností). Intuitivní přístupy ve foresight (Genuine Forecasting). 7. Popis a využití participativních metod a metody scénářů při formulování možných budoucností. Historie metod, silné a slabé stránky, možnosti využití v kombinaci s dalšími metodami foresight. 8. Systémové myšlení, principy systémového myšlení při řešení problémů životního prostředí a rozvoje. 9. Chaos a nelineární dynamika. Možnosti využití simulací a her při formulování a modelování možných budoucností. Silné a slabé stránky metody simulací a her, příklady praktického využití. 10. Indikátory kvality a udržitelnosti života. Jejich silné a slabé stránky ve srovnání s hlavními ekonomickými ukazateli (hrubý domácí produkt). Index stavu budoucnosti (State of the Future Index) – historie, popis metody a příklady využití. 11. Možnosti využití vybraných statistických metod při vytváření vývojových trendů, zejména korelace a regrese. 12. Využití kvalitativních metod při vytváření možných budoucností – formulace a operacionalizace problému, etika výzkumu (nakládání s informacemi, anonymizace aj.), indikátory kvality výzkumu. 13. Využití kvalitativních metod při vytváření vývojových trendů a formulování možných budoucností – výzkumný vzorek, metody sběru dat, analýza dat, časový rozsah a proveditelnost výzkumu. 14. Integrace metod foresight, jejich srovnání a kombinované využití při vytváření vývojových trendů v životním prostředí a rozvoji.
AK požaduje specifikovat požadované znalosti a dovednosti uchazečů o studium vzhledem k zaměření studijního oboru a rozpracovat náplň některých – zvláště metodologicky orientovaných – předmětů. Vzhledem ke specifikům studia v anglickém jazyce, kde převážnou část uchazečů budou tvořit zahraniční studenti, má přijímací řízení formu výběrového řízení na základě písemných materiálů zaslaných uchazečem. Požadované materiály budou zahrnovat životopis, výpis známek z předchozího vysokoškolského studia, osvědčení o jazykové způsobilosti (anglický jazyk) a motivační dopis. Důraz bude kladen na předchozí studijní zaměření (např. environmentální a rozvojová studia, avšak vzhledem ke specifickému zaměření oboru je relevantní širší okruh oborů předchozího studia), konkrétní absolvované předměty a výsledky v nich (se zaměřením na geografické, environmentální, rozvojové a metodologické předměty), jazykovou způsobilost (zejména anglický jazyk jako vyučovací jazyk oboru), motivaci ke studiu, případně profesní zkušenost v oblasti foresightu nebo mezinárodního rozvoje.
2
U charakteristiky studijního oboru (B3 na str. 8–9) byl upraven text následujícím způsobem: Absolvování studijního oboru vybaví studenty potřebnými znalostmi a dovednostmi metod foresight (zejména v oblasti životního prostředí a strategického rozvoje) pro samostatnou odbornou činnost a práci pro státní instituce, orgány samosprávy, mezinárodní i národní neziskové a nevládní organizace. Podle zahraničních zkušeností očekáváme výrazný zájem také ze strany podnikatelského sektoru, jehož úspěšnost je do značné míry závislá na schopnosti kvalifikovaně formulovat pravděpodobné, varovné a žádoucí budoucí vývojové trendy. V metodologicky orientovaných předmětech si studenti osvojí nejen znalosti, ale také praktické dovednosti využití patnácti metod mapování a formulování vývojových trendů v oblasti životního prostředí. Dovednosti a praktické využití několika zvolených metod foresight budou studenti aplikovat v rámci svých diplomových prací. Pod vedením školitele (resp. vedoucího diplomové práce) budou studenti tyto znalosti a dovednosti rozvíjet i v rámci diplomových seminářů.
U profilu absolventa (B4 na str. 9) byl upraven text následujícím způsobem: Po úspěšném zakončení studijního oboru budou absolventi disponovat znalostmi i praktickými dovednostmi vybraných kvantitativních i kvalitativních metod zkoumání vývojových trendů a možných budoucností, stejně jako znalostmi vybraných geografických a environmentálních disciplín (demografické trendy, geografie rozvoje, environmentální geografie, budoucí globální výzvy, globální environmentální problémy, environmentální ekonomie, udržitelný rozvoj a další). Získané znalosti a dovednosti budou absolventi schopni využít k vytváření vývojových trendů a alternativních budoucností v oblasti životního prostředí a dlouhodobě udržitelného rozvoje na různých úrovních (lokální, regionální, národní, mezinárodní). Absolventi budou mít znalosti i praktické dovednosti pro využití patnácti různých, kvantitativně i kvalitativně orientovaných, metod foresight v oblasti životního prostředí a strategického rozvoje (konkrétní metody jsou uvedeny v rámci jednotlivých metodologicky orientovaných předmětů).
Specifikace znalostí a dovedností u metodologicky orientovaných předmětů: Úvod do studií foresight Anotace předmětu je rozšířena o následující odstavec: Dále se posluchači seznámí s některými metodami foresight, používanými obvykle na počátku výzkumu vývojových trendů: metodami brainstorming, mind mapping a text mining. Budou také zmíněny intuitivní metody zkoumání možných budoucností, zejména tzv. „genuine 3
forecasting“. U každé z metod bude probrána historie, popis metody, její silné a slabé stránky a možnosti využití v kombinaci s ostatními metodami. Mapování možných budoucností Anotace předmětu je upravena o následující odstavec: Posluchači se proto v tomto předmětu také seznámí s principy některých klíčových metod foresight: delfská metoda, delfská metoda v reálném čase, divoké karty, metoda scénářů a interaktivních scénářů. U každé z metod bude zmíněna historie, stručný popis metody, její silné a slabé stránky a možnosti využití v kombinaci s ostatními metodami. Tyto základní znalosti pak budou rozvinuty a „přetaveny“ do praktických dovedností v předmětu „Vybrané prognostické metody“. Vybrané prognostické metody Anotace předmětu je rozšířena o následující odstavec: U každé z těchto metod bude probrána její historie, popis, silné a slabé stránky a možnosti kombinace s ostatními metodami. Zejména však bude pozornost věnována praktickému využití metod, tedy získání dovedností „jak to udělat“. Předpokládáme, že znalosti a dovednosti získané v jednotlivých prognostických metodách budou dále rozvíjeny v rámci diplomových seminářů. Zde budou studenti pod vedením vedoucího diplomové práce rozvíjet své dovednosti u konkrétních zvolených metod v rámci vypracování své diplomové práce. Formování možných budoucností Anotace předmětu je rozšířena o následující odstavec: V rámci tohoto předmětu se studenti seznámí se základy některých, zejména normativně orientovaných metod: kolo budoucnosti (The Futures Wheel), normativní foresight, strom významnosti (Significance Tree) a participativní metody. U každé z metod bude zmíněna historie, stručný popis metody, její silné a slabé stránky a možnosti využití v kombinaci s dalšími metodami. Tyto základní znalosti budou rozvinuty do podoby praktických dovedností v předmětu „Vybrané prognostické metody“. Principy systémového a ekosystémového myšlení Anotace předmětu je rozšířena o následující odstavec: V rámci tohoto předmětu se posluchači seznámí se dvěma metodami foresight: „simulace a hry“ a dále „chaos a nelineární dynamika“. Protože jde o poměrně náročné metody, vyžadující matematické znalosti, budou s nimi studenti seznámeni spíše v teoretické rovině, nepředpokládáme osvojení si hlubších dovedností, jak tyto metody aplikovat v konkrétních projektech.
4
Sociální a technologické změny a jejich environmentální dopady Anotace předmětu je rozšířena o následující odstavec: Kromě zmíněných deseti teorií sociální změny se studenti také seznámí se dvěma kvantitativními metodami foresight: analýza impaktu trendu (Trend Impact Analysis) a analýza křížových interakcí (Cross Impact Analysis). Posluchači se seznámí s historií obou metod, jejich popisem, silnými a slabými stránkami a možnostmi využití v kombinaci s dalšími metodami. V rámci cvičení proběhne osvojení si základních dovedností, jak tyto metody využít při studiu vývojových trendů životního prostředí.
AK požaduje upravit návrh témat diplomových prací tak, aby odpovídaly znalostem a dovednostem, které mohou studenti během studia získat a to i vzhledem k tomu, že převážnou část uchazečů by měli tvořit zahraniční studenti. Předpokládáme, že mezi posluchači budou i čeští studenti, zejména vybraní studenti z bakalářských studijních oborů „Environmentální studia a udržitelný rozvoj“ a „Mezinárodní rozvojová studia“. Nicméně v reakci na požadavek AK jsme návrhy témat diplomových prací doplnili a upravili následujícím způsobem: • • • • • • • • • • • • • •
Výpočet Indexu stavu budoucnosti (State of the Future Index) pro danou zemi či region, komparace s dalšími vybranými zeměmi či regionem. Výpočet Indexu stavu budoucnosti pro danou zemi či region a komparace s dalšími metodikami měření rozvoje a kvality života (např. Index lidského rozvoje). Vývoj percepce klimatických změn obyvateli zvolené země či regionu. Scénáře vývoje energetické bezpečnosti ve zvolené zemi. Scénáře vývoje potravinové bezpečnosti ve světě, resp. v jednotlivých regionech. Možnosti využití foresight ve státní správě a samosprávě krajů, zejména v oblasti strategického rozvoje. Budoucnost ochrany biodiverzity ve zvolené zemi či regionu, alternativní scénáře vývoje. Možnosti využití počítačové delfské metody (Real Time Delphi) v environmentálních studiích. Perspektivy vývoje rozvojové pomoci a spolupráce ve vybrané zemi či regionu. Vzájemné souvislosti migrace a rozvojové spolupráce, scénáře možného rozvoje. Foresight jako součást strategického řízení podniku či firmy. Adaptace na klimatické změny v daném regionu – varovný, pravděpodobný a normativní scénář. Využití simulačních modelů (např. Fishbank, Strategem) v environmentálním a rozvojovém vzdělávání. Vliv možného nedostatku potravin ve světě na demografické trendy ve vybraných regionech.
5
• •
Adaptace na předpokládaný nedostatek vody v souvislosti s klimatickými změnami ve vybraném regionu – návrh preventivních a adaptačních opatření a strategií. Environmentální bezpečnost ve světě nebo ve zvoleném regionu – vývojové trendy, které ji posilují či ohrožují.
AK požaduje upravit u jednotlivých vyučovaných předmětů seznam literatury tak, aby všechny předměty měly literaturu v anglickém, nikoliv českém jazyce. V reakci na požadavek AK jsme přímo v akreditačním spisu upravili seznam literatury u vyučovaných předmětů tak, aby všechny zdroje byly pouze v anglickém jazyce.
V Olomouci dne: 6. května 2016
…..…….………………………………. prof. RNDr. Ivo Frébort, CSc., Ph.D. děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
6
