Food truck bistro na čtyřech kolech

  Food  truck  –  bistro  na  čtyřech  kolech    

Bakalářská  práce        

Petr  Marek             Vysoká  škola  hotelová  v  Praze  8,  spol.  s.r.o.   Katedra  Ekonomie  a  ekonomiky            

Studijní  obor:  Hotelnictví   Vedoucí  bakalářské  práce:  doc.  Ing.  Jan  Hán  Ph.D.   Odevzdání  bakalářské  práce:  13.  6.  2016   Datum  obhajoby  bakalářské  práce:   E-­‐mail:  [email protected]       Praha  2016  

 

 

Food  truck  –  bistro  on  four  wheels    

Bachelor  thesis        

Petr  Marek             The  Institution  of  hospitality  and  management  in  Prague  8,  Ltd.   Department  of  Economy  and  economics            

Major:  Hotel  management   Thesis  advisor:  doc.  Ing.  Jan  Hán  Ph.D.   Date  of  submission:  13.6.2016   Date  of  thesis  defense:   E-­‐mail:  [email protected]       Prague  2016  

 

 

   

Čestné  prohlášení                 P  r  o  h  l  a  š  u  j  i,       že   jsem   bakalářskou   práci   na   téma   „Food   truck   –   bistro   na   čtyřech   kolech”   zpracoval   samostatně   a   veškerou   použitou   literaturu   a   další   podkladové   materiály,  které  jsem  použil,  uvádím  v  seznamu  použitých  zdrojů  a  že  svázaná  a   elektronická  podoba  práce  jsou  shodné.    

  V   souladu   s   §   47b   zákona   č.   111/1998   Sb.,   o   Vysokých   školách   v   platném  znění  souhlasím  se  zveřejněním  své  bakalářské  práce,  a  to  v   nezkrácené   formě,   v   elektronické   podobě   ve   veřejně   přístupné   databázi  Vysoké  školy  hotelové  v  Praze  8,  spol.  s  r.  o.       V  Praze  dne  12.11.2016       ......................................      

 

   

 

 

 

 

 

 

 

             

   Petr  Marek

                                                                          Rád  bych  v  tuto  chvíli  poděkoval  všem,  kteří  mi  s  touto  prací  pomohli.   Zejména  Štefanovi  Kráľovi  za  věcné  poznámky  a  pomoc  při  editaci  a   Tomášovi  Staňkovi  za  ochotu  podělit  se  velmi  podrobně  o  své   zkušenosti  s  provozováním  food  trucku.    

 

 

 

Abstrakt     Cílem   bakalářské   práce   Food   truck   –   bistro   na   čtyřech   kolech   je   přiblížit   pomocí   podnikatelského   záměru   uvedení   food   trucku   do   běžného   provozu.   Úvodní   část   práce   se   věnuje   historii   food   trucků   ve   Spojených   státech   amerických   a   pojednává   o   momentálním   fenoménu   food   trucků   v  Severní   Americe.   Analýza   zákazníků,   konkurentů   a   dodavatelů   je   nedílnou   součástí   bakalářské  práce,  stejně  jako  popis  potenciálních  trhů  a  tržních  segmentů.  Dále   jsou  v  práci  počítány  tržby  a  náklady  na  provoz  food  trucku.      

Klíčová  slova:   Analýza,  bistro,  fast  food,  food  truck,  gastronomie,  street  food,  trend  

 

 

Abstract     The   aim   of   this   bachelor   thesis   Food   truck   –   a   bistro   on   four   wheels   is   to   describe  how  to  start  a  food  truck  and  put  it  into  operation.  This  thesis  uses  the   format   of   business   plan   to   achieve   the   aim.   The   first   part   of   the   thesis   deals   with   history  of  food  truck  in  the  United  States  and  addresses  the  recent  phenomenon   of   food   trucks   in   the   North   America.   The   thesis   includes   analysis   of   customers,   competitors   and   suppliers   as   well   as   analysis   of   potential   markets   and   their   segmentation.   The   thesis   also   includes   a   chapter   about   costs   and   revenues   of   operation  food  truck.    

Key  words:     Analyses,  bistro,  fast  food,  food  truck,  gastronomy,  street  food,  trend    

 

 

 

Obsah   Klíčová  slova:  ...............................................................................................................................  7  

Abstract  .................................................................................................................................  8   Key  words:  ....................................................................................................................................  8  

1.  Historie  food  trucků  .....................................................................................................  6   1.2  Food  trucky  od  19.  do  21.  století  ....................................................................................  6   1.2  Food  truck  v  21.  století  ......................................................................................................  7   1.2.1  Kogi  .....................................................................................................................................................  8   1.2.2  Easy  slider  .......................................................................................................................................  9   1.2.3  Schnitzel  &  Things  .......................................................................................................................  9   1.2.4  Via313  .............................................................................................................................................  10   1.3  Závěr  první  kapitoly  .........................................................................................................  10  

2  Podnikatelský  záměr  .................................................................................................  11   2.1  Shrnutí  ..................................................................................................................................  11   2.1.1  Elevator  Pitch  –  obecně  ...........................................................................................................  11   2.1.2  Elevator  Pitch  pro  food  truck  ................................................................................................  12   2.1.3  Executive  Summary  ...................................................................................................................  13   2.2  Příležitosti  podnikání  ......................................................................................................  15   2.2.1  Popis  produktu  ............................................................................................................................  15   2.3  Potenciální  trhy  .................................................................................................................  17   2.3.1  Celkový  trh  ....................................................................................................................................  17   2.3.2  Cílový  trh  a  analýza  tržních  segmentů  ..............................................................................  18   2.4  Analýza  zákazníků  ............................................................................................................  21   2.4.1  Administrativní  pracovníci  ....................................................................................................  22   2.4.2  Sportovní  a  kulturní  akce  a  pražská  Náplavka  ..............................................................  24   2.5  Analýza  konkurence  .........................................................................................................  26   2.5.1  Fast  food  řetězce  .........................................................................................................................  27   2.5.2  Bistra,  kavárny  a  malé  restaurace  .......................................................................................  28   2.5.3  Food  trucky  na  českých  silnicích  .........................................................................................  32   2.5.4  Hodnocení  a  analýza  podniků  ...............................................................................................  34   2.6  Analýza  dodavatelů  ..........................................................................................................  34   2.7  Produkt  .................................................................................................................................  36   2.7.1  Navrhovaný  produkt  ................................................................................................................  37  

 

2  

2.8  Personální  zajištění.  .........................................................................................................  39   2.9  Marketingový  mix  .............................................................................................................  40   2.9.1  Produkt  ...........................................................................................................................................  40   2.9.2  Cena  ..................................................................................................................................................  40   2.9.3  Propagace  ......................................................................................................................................  41   2.9.4  Místo  ................................................................................................................................................  41   2.9.5  Zhodnocení  marketingového  mixu  .....................................................................................  41   2.10  PEST  analýza  ....................................................................................................................  42   2.10.1  Politicko-­‐legislativní  faktory  ..............................................................................................  42   2.10.2  Ekonomické  faktory  ...............................................................................................................  42   2.10.3  Sociální  faktor  ...........................................................................................................................  42   2.10.4  Technologické  faktory  ...........................................................................................................  43   2.11  Legislativa  .........................................................................................................................  43   2.11.1  Podnikání  obecně  ....................................................................................................................  43   2.11.2  Dodatečné  povinnosti  ............................................................................................................  44   2.11.3      Povinnosti  vztahující  se  k  místu  prodeje  ....................................................................  44  

3  Finanční  plán  ................................................................................................................  45   3.1  Počáteční  kapitál  ...............................................................................................................  46   3.2  Celková  počáteční  investice  ...........................................................................................  47   3.3  Provozní  náklady  ..............................................................................................................  48   3.4  Marketingové  výdaje  ........................................................................................................  49   3.5  Personální  náklady  ...........................................................................................................  49   3.6  Zbylé  výdaje  ........................................................................................................................  50   3.7  Celkové  fixní    náklady  ......................................................................................................  50   3.8  Propočet  příjmů  .................................................................................................................  51   3.9  Zhodnocení  nákladů  a  výnosů  ......................................................................................  53  

Závěr  ...................................................................................................................................  55   Seznam  tabulek  a  grafů  ................................................................................................  60   Přílohy  ................................................................................................................................  61    

 

3  

 

Úvod      

Food   truck   neboli   pojízdná   dodávka,   která   servíruje   nápoje,   pokrmy   či  

sladkosti,  se  v  posledních  letech  začala  objevovat  i  na  českých  silnicích.  Jejich  cíl   podnikání   je   vlastně   velmi   prostý   –   nabídnout   zákazníkům   pokrmy   či   pití   rychle,   z  ruky   do   ruky,   a   hlavně   na   místě   pro   zákazníky   lukrativním.   Food   truck   si   pro   své  zákazníky  sám  dojede,  není  třeba  za  ním  cestovat  na  jednu  určenou  adresu.   Právě  tato  variabilita  prodejního  místa  je  hybnou  silou  většiny  food  trucků.        

Existuje   pestrá   paleta   food   trucků   co   do   jejich   vzhledu,   velikosti   či  

nabízeného  sortimentu.  Od  malých  přívěsů  připojených  za  jízdní  kolo  prodávající   kávu   či   jiné   nápoje,   přes   malá   auta   nabízející   palačinky   či   jiné   sladkosti   až   po   velké  dodávky,  ve  kterých  se  přímo  před  zákazníky  připravují  klasická  rychlá  a   jednoduchá   jídla   –   hamburgery,   nachos,   burrito   či   polévky   nebo   těstoviny.   Ačkoliv   je   jídlo   vydávené   z  food   trucků   ve   své   podstatě   „fast   food“,   úmyslně   se   tomuto  slovnímu  spojení  dále  v  bakalářské  práci  kvůli  jeho  pejorativní  konotaci   vyhýbám.   V  dnešní   době   to   tak   vůbec   nemusí   být   a   i   rychlá   jídla   mohou   být   kvalitní,  vydatná  a  zdravá.      

Mojí   motivací   pro   zvolení   tohoto   tématu   byla   chuť   takový   podnik   sám  

provozovat.   Po   absolvování   Vysoké   školy   hotelové   v  Praze   bych   rád   podnikal   v  oboru   gastronomie.   Podmínkou   úspěšného   podnikání   v  gastronomickém   průmyslu   v  dnešní   době   je   třeba   přijít   s  něčím   novým,   neotřelým   a   zároveň   atraktivním  pro  širší  veřejnost.  A  to  by  právě  měl  food  truck  zpodobňovat.        

První  dvě  kapitoly  bakalářské  práce  se  orientují  na  teoretický  pohled  na  

food   trucky   obecně   a   podnikání   a   vysvětlují   pojmy   s  tím   spojené.   Zároveň   se   zabývají   analytickou   částí   přímo   související   s  problematikou   food   trucků   a   jeho   uvedení   do   provozu   v  českých   podmínkách.   Ve   druhé   kapitole   tedy   není   pouze   analytická  část,  ale  pro  přehlednost  a  pochopení  problematiky  podnikatelského   plánu  i  vysvětlení  jednotlivých  termínů.      

4  

 

Ve  třetí  kapitole  se  práce  zabývá  návrhovou  částí  –  finančním  plánem  na  

uvedení   food   trucku   do   provozu.   Propočítává   všechny   možné   varianty,   které   mohou  nastat  a  jaké  jsou  případné  náklady  a  tržby  s  tím  spojené.    

Cílem  této  bakalářské  práce  je  tedy  nastínit  historii  food  trucků  a  hlavně  

připravit   podklady   na   založení   vlastní   živnosti.   Popsat   ideální   trh   pro   provozování   food   trucku,   zohlednit   konkurenci   v  tomto   sektoru   ekonomiky   a   také   spočítat   tři   varianty   možných   realistických   prodejů.   Včetně   nákladů   na   koupi   vozu,   jeho   dovybavení   a   marketingové   či   mzdové   náklady.   Cenové   kalkulace   na   suroviny   zmíněné   v  bakalářské   práci   vycházejí   z  konzultací   s  provozovateli   food   trucků,   případně   z  konzultací   s  kuchaři   a   manažery   restaurací  T.G.I.  Friday’s  a  Dugout  Cantina.  

 

5  

1.  Historie  food  trucků   V  této   kapitole   je   popisován   samotný   vznik   food   trucků   a   jejich   vývojem   v  průběhu  let.  Kdy  a  jak  vznikl  první  food  truck,  proč  byly  a  jsou  po  celou  dobu   své  existence  natolik  oblíbené  a  jak  je  to  s  food  trucky  v  USA  v  dnešní  době.  

  1.2  Food  trucky  od  19.  do  21.  století     Ačkoliv  Američané  nejsou  ve  světě  vedeni  jako  gastronomičtí  průkopníci,   je   food   truck   jako   způsob   vydávání   jídla,   jakož   i   některá   jídla   z  něj   typicky   servírovaná,   vynálezem   právě   a   jen   americkým.   Pokud   bychom   se   lidí   ptali   na   nejoblíbenější   kuchyně   světa,   zcela   jistě   by   vedly   kuchyně   francouzská,   italská,   vietnamská,   mexická,   japonská   či   indická.   Něco   jako   americká   kuchyně,   díky   historii   USA,   vlastně   ani   pořádně   neexistuje.   Vždy   se   jedná   o   mix   kultur,   které   do   Ameriky   přivezli   přistěhovalci,   kteří   se   snažili   stravovat   tak,   jak   byli   zvyklí   z  domova,  ze  svých  původních  zemí.  Ať  se  jedná  o  anglické,  jihoamerické  či  právě   francouzské  obyvatele.   Ale  food  trucky  jsou  vývozním  artiklem,  kterým  Američané  notnou  měrou   přispěli   na   světovou   gastronomickou   mapu.   Vše   začalo   již   v  druhé   polovině   19.   století,  kdy  se  začali  na  západě  USA  objevovat  první  pojízdné  prodejny  s  jídlem.   Šlo  vlastně  pouze  o  povoz  s  nádobím,  ze  kterého  jejich  majitel  servíroval  čerstvě   připravené  jídlo  kolemjdoucím  lidem.     První  food  truck  vyjel  na  svět  v  roce  1866  a  provozoval  ho  farmář  Charles   Goodnight.   Vysloužilý   armádní   dostavník   přestavěl   na   pojízdnou   kuchyni   s  dostatečným   počtem   nádobí   a   nástrojů   k  vaření   pro   několik   lidí.   V  samotném   dostavníku   skladoval   dlouho   trvanlivé   potraviny,   ze   kterých   kovbojům   připravoval  čerstvé  jídlo.  Dokonce  se  časem  vžilo  slovní  spojení  „Chuck  wagons“   jako  synonymum  pro  dobré  a  poctivé  jídlo.  Na  druhé  straně  spojených  států,  na   východním  pobřeží  ve  městech,  začali  jídlo  na  ulici  z  prodejen  tažených  koňským   povozem   prodávat   další   a   další   prodejci.   Sloužili   zejména   dělníkům,   kteří   pracovali  po  nocích  a  neměli  tak  šanci  stravovat  se  v  klasických  kantýnách.  

 

6  

 

Postupem   času   se   začalo   objevovat   více   a   více   food   trucků,   jak   na  

východním   pobřeží,   tak   na   západě   v  Los   Angeles.   Mnoho   začínajících   kuchařů   (nebo  těch,  kteří  zkrachovali  díky  následkům  finanční  krize  ve  dvacátých  letech   20.   století)   využilo   food   trucku   k  nastartování   (či   restartování)   vlastní   nové   kariéry.   A   to   z  jednoho   prostého   důvodu.   Počáteční   investice   do   tohoto   podnikatelského  modelu  byla  v  porovnání  s  kamennou  restaurací  nesrovnatelně   nižší.   Když   vydělali   dostatek   peněz   a   získali   svoji   stálou   klientelu,   nebáli   se   následně  otevřít  klasickou  restauraci.    

Dalším  zlomovým  obdobím  pro  food  trucky  bylo  poválečné  období  v  50.  a  

60.   letech   20.   století.   Amerika,   neponičená   válkou   jako   Evropa,   měla   velkou   ekonomickou   výhodu   a   velký   příliv   imigrantů   se   samozřejmě   odrazil   i   na   gastronomickém   poli.   Jak   již   bylo   zmíněno,   Amerika   vždy   byla   a   je   velmi   ovlivněna   kuchyní   svých   nepůvodních   obyvatel,   kteří   za   Atlantický   oceán   přiváželi   vlastní   recepty,   pokrmy   či   způsoby   jeho   podávání   .   Zároveň   ale   možnosti   ochutnávat   a   zkoušet   jídlo   jiných   a   cizích   kultur   vytvořilo   zajímavou   rovnováhu  mezi  nabídkou  a  poptávkou  po  „exotickém“  stravování.  Ještě  k  tomu   přidalo   následně   přicházející   období   hippies   a   tento   styl   života,   který   velmi   zjednodušeně   řečeno   spočívá   v  kočovném   a   zcela   nezávislém   způsobu.   K  tomu   není   ideálnějšího   způsobu   stravování   než   na   ulicích   a   navíc   spojené   s  možností   cestování.  To  naprosto  přesně  vystihuje  food  truck.  

1.2  Food  truck  v  21.  století     Jako  jde  vývoj  technologií  v  posledních  desetiletích  raketově  vpřed,  stejné   to  je  i  s  uváděním  nových  a  nových  produktů  na  trh.  Dle  amerického  úřadu  pro   ekonomiku   a   statistiku,   každý   týden   v  USA   vznikne   deset   nových   food   trucků.   V  takto   konkurenčním   prostředí,   jako   gastronomie   bezesporu   je,   se   nabízí   otázka,  kolik  jich  také  musí  každý  týden  zaniknout.  Ovšem  mnoho  z  nich  se  drží   velmi   pevně   a   jsou   stejně   populární   jako   klasické   restaurace.   Lidé   za   vyhlášenými  food  trucky  jezdí  stovky  mil,  aby  mohli  ochutnat  jejich  jídlo  (což  je   do  jisté  míry  bizarní  –  jezdit  za  autem,  prodávajícím  jídlo).     V   následující   části   je   vybráno   několik   konkrétních   vyhlášených   food   trucků  z  různých  částí  USA  a  s  různým  sortimentem,  které  budou  následně  blíže  

 

7  

představeny.   Jak   je   zmiňováno   v  celé   kapitole,   food   trucky   mají   svůj   původ   ve   Spojených  státech  amerických  a  budeme  se  tedy  v  tomto  shrnutí  zabývat  pouze   americkými   trucky.   Není   tomu   tak,   že   by   jinde   ve   světě   nebyly   food   trucky   rozšířené,  ale  ty  opravdu  nejlepší  jsou  skutečně  vesměs  pouze  v  Severní  Americe.     1.2.1  Kogi     Základní  místo:  Los  Angeles,  Kalifornie   Web:  http://kogibbq.com/     Snad  nejznámější  food  truck  světa  provozuje  rodilý  Korejec  Roy  Choi.  Svůj   food  truck  Roy  poprvé  rozjel  v  roce  2008  a  začátky  nebyly  vůbec  snadné.  Prvních   několik   týdnů   nemohl   se   svými   partnery   najít   dostatek   zákazníků.   Ovšem   Roy   Choi   naprosto   dokonale   dokázal   využít   marketingový   potenciál   svůj   a   svého   trucku,  když  jako  první  začal  efektivně  využívat  sociální  sítě,  které  se  v  té  době   postupně  začaly  rozšiřovat  více  a  více.     Choi   své   jídlo   nejprve   rozdával   jako   vzorky   po   ulicích,   a   když   se   o   něm   dozvědělo   dost   lidí   a   fanoušků,   začal   perfektně   využívat   sociální   síť   Twitter.   Skrze  Twitter  informoval  svoje  tzv.  followers  či  odběratele  o  tom,  kde  se  druhý   den  bude  food  truck  nacházet  a  kam  má  s  ním  má  namířeno.  Mimochodem,  tak  to   funguje   dodnes   a   na   této   sociální   síti   má   v   současnosti   přes   147   tisíc   odběratelů.   Díky   průběžným   informacím   o   prodejním   místě   tak   tito   odběratelé  dobře   věděli,   kam  si  mohou  na  jídlo  zajít,  a  nemuseli  doufat  pouze  v  náhodu,  že  na  něj  natrefí.     Druhou   podstatnou   částí   úspěchu   je   samozřejmě   samotné   jídlo.   V  Kogi   člověk   najde   gastronomii   spojující   korejsko-­‐mexickou   kuchyni.   Kombinace   mexického  tacos  a  korejských  klasických  jídel  naprosto  perfektně  funguje,  a  Kogi   je  tak  rozhodně  jedním  z  nejpopulárnějších  food  trucků  v  Los  Angeles.        

 

8  

1.2.2  Easy  slider     Základní  místo:  Dallas,  Texas   Web:  http://www.easyslidertruck.com/     Tento   food   truck   sází   hlavně   na   klasiku   –   tedy   na   burgery,   které   jsou   servírované  ve  své  přívětivější  a  asi  i  zábavnější  podobě  jako  tzv.  sliders.  Sliders   jsou   malé   burgery,   které   zákazník   zvládne   spořádat   typicky   v  méně   než   třech   soustech.     V  Easy  slider  používají  kvalitní  a  prémiové  suroviny,  skvělé  hovězí  maso  a   zeleninu  farmářského  trhu.  Sází  na  to,  že  zákazníci  slyší  na  tento  trend  a  budou   chtít   podporovat   lokální   producenty   surovin   a   to   i   přes   vyšší   cenu   finálního   produktu.   Na   menu   je   typicky   šest   malých   burgerů,   které   jsou   doplňované   speciálními   recepty   a   sezónními   nabídkami.   Lokace   food   trucku   v  průběhu   týdne   se  dá  dozvědět  přímo  z  webu,  hlavním  stanovištěm  je  „The  Truck  Yard“  v  Dallasu     1.2.3  Schnitzel  &  Things     Základní  místo:  New  York,  New  York   Web:  http://www.schnitzelandthings.com/      

Tento   food   truck   sází   na   nám   velmi   blízkou   kuchyni,   a   to   kuchyni  

německou.  Již  v  názvu  je  zmíněn  smažený  řízek,  ale  dá  se  zde  ochutnat  i  pro  nás   klasická   grilovaná   klobása   či   bramborový   salát.   Pro   Newyorčany   je   tato   kuchyně   něčím  dosti  netypickým,  a  tak  se  food  truck  setkává  s  velkou  popularitou.  Sázka   na   středoevropskou   stravu   je   velmi   nestandardní,   ale   v  tomto   případě   úspěšná.   Napovídá  tomu  i  otevření  vlastního  kamenného  bistra  na  základě  úspěchu  s  food   truckem.   Stejně   jako   Kogi,   i   Schnitzel   &   Things   využívají   ke   komunikaci   se   svými   zákazníky   sociální   síť   Twitter,   skrze   kterou   svým   fanouškům   sdělují,   kde   se   zrovna  nacházejí.    

 

9  

1.2.4  Via313     Základní  místo:  Austin,  Texas   Web:  http://via313.com/      

Posledním   food   truckem   je   Via313.   Tento   food   truck   sází   na   jedno  

z  nejoblíbenějších   jídel   na   světě,   a   o   to   více   v  USA,   pizzu.   Dva   bratři   Zane   a   Brandon  otevřeli  svůj  společný  food  truck  v  roce  2011  a  dodnes  úspěšně  brázdí   ulice   texaského   Austinu.   Sázka   na   pizzu   je   poměrně   logická,   jelikož   lze   s  vysokou   mírou  jistoty  předpokládat,  že  kvalitní  pizza  si  najde  své  zákazníky  vždy  a  všude.   Nevýhodou  může  být  příliš  velký  počet  surovin,  které  člověk  musí  skladovat.  Je   to  tedy  rozhodně  náročnější  na  prostor  než  jiné  food  trucky.    

1.3  Závěr  první  kapitoly    

  Výše   uvedené   příklady   úspěšných   food   trucků     lze   dle   mého   názoru  

považovat  za  jednoduchý  přehled  několika  strategií,  které  mohou  ovlivnit  úspěch   či  neúspěch  podobného  projektu  v  České  republice.  V  následujících  částech  práce   se   některé   faktory   opakují   (např.   využívání   sociálních   sítí),   jelikož   jsem   se   při   tvorbě  svého  záměru  inspiroval  některými  z  úspěšných  příkladů  výše.      

 

10  

2  Podnikatelský  záměr    

2.1  Shrnutí     Shrnutí  má  v  rámci  podnikatelského  záměru  důležitou  funkci.  Je  důležité   mít   připravené   varianty   pro   vlastní   propagaci   vlastního   projektu   a   vědět   zcela   přesně,   co   je   popisováno.   Zvoleny   jsou   dvě   varianty   shrnutí/představení   –   Elevator   Pitch   a   Executive   Summary.   Hlavní   rozdíl   je   v  tom,   že   zatímco   první   varianta  je  pro  ústní  prezentaci,  druhá  slouží  k  písemné  prezentaci  a  je  výrazně   obsáhlejší.     2.1.1  Elevator  Pitch  –  obecně       Elevator   Pitch  (nebo  Elevator   Speech)   je   anglický   neformální   výraz   pro   stručné  

představení  společnosti,  produktu,  projektu  

či  startupu  potenciálnímu  

obchodnímu   partnerovi   nebo   investorovi.   Jinými   slovy   pomocí   elevator   pitche   musíte  “vysvětlit  co  děláte  během  jízdy  ve  výtahu  i  své  babičce”  (proto  elevator).1     Co   tedy   „Elevator   Pitch“   přesně   je?   Představme   si,   že   máme   na   oslovení   potencionálního   investora   pouze   jednu   cestu   výtahem   z  přízemí   do   patra,   kde   vystupuje.   Ve   zkratce   musíme   předvést   náš   projekt.   Rychle,   věcně   a   zajímavě   představit   o   co   nám   jde   a   o   co   se   snažíme.   Na   celou   prezentaci   tak   máme   vlastně   pouze   minutu,   během   které   musíme   investora   zaujmout.   Nejde   o   to,   aby   nám   potenciální   investor   při   vystupování   z  výtahu   podepsal   směnku   na   celkovou   požadovanou   částku,   ale   aby   odešel   s  tím,   že   by   ho   projekt   mohl   dále   zajímat   a   rád  by  se  dozvěděl  víc.                                                                                                                         1  Elevator  Pitch.  Management  mania  [online].  Praha,  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:  

https://managementmania.com/cs/elevator-­‐pitch  

 

11  

Tato  minutová  prezentace  by  měla  obsahovat  následující  prvky:   1.) Co  je  moje  myšlenka   2.) Jak  jsem  s  touto  myšlenkou  daleko   3.) Jaké  trhy  existují  pro  uplatnění  mé  myšlenky   4.) Jaké  výhody  na  těchto  trzích  mám   5.) Jaké  výhody  mám  oproti  konkurenci   6.) Jak  hodlám  získat  peníze   7.) Kolik  budu  potřebovat  celkem   8.) Kolik   z  toho   budu   potřebovat   financovat   externě   a   co   za   to   nabízím   investorovi   9.) Kdo  je  součástí  mého  týmu   10.) Jaký  je  potenciální  zisk  pro  investora2     2.1.2  Elevator  Pitch  pro  food  truck       Food   truck   je   ambiciózní   mladý   gastronomický   projekt,   který   by   se   ve   zkratce  dal  popsat  jako  bistro  na  čtyřech  kolech.  Potenciál  je  velký  –  není  nutné   platit  vysoký  nájem  na  jednom  místě  a  být  tak  odkázán  pouze  na  jednu  lokaci,  ale   právě   velká   mobilita   je   výhodou   tohoto   projektu.   Každý   den,   dokonce   téměř   každou   hodinu,   je   možné   přejet   na   jiné   místo   a   tak   nabízet   své   produkty.   Zaměření   je   na   rychlé   a   jednoduché   jídlo   do   ruky,   které   je   chutné,   vydatné,   kvalitní  a  levné.     Na   rozdíl   od   konkurence   není   plánováno   zaměřit   se   pouze   na   jeden   typ   prodávaného  produktu,  ale  pravidelně  a  aktuálně  měnit  nabídku.  S  tím  se  pojí  i   potenciální   trh,   který   je   opravdu   široký.   Od   kancelářských   budov,   přes   letní   pražské  náplavky  až  po  víkendové  festivaly.     V  týmu   tdvou   lidí   se   to   dá   perfektně   zvládnout   a   investice   nejsou   nijak   extrémně   vysoké.   Vlastně   jen   počáteční   do   koupě   a   úpravy   vhodné   dodávky   a   následné  uvedení  na  trh.  Provoz  bude  již  financován  z  příjmů.  Navíc  náklady  na  

                                                                                                                2  Kol.  autorů  (CzechInvest).  Jak  napsat  podnikatelský  plán,  aneb,  Kudy  vede  cesta  k  úspěchu.  1.  

vydání.  Praha:  CzechInvest,  2005.  98  s.  bez  ISBN.  

 

12  

provoz  jsou  nižší  než  při  provozu  klasického  bistra.  Počáteční  potřebný  kapitál  je   odhadovaný  na  jeden  milion  korun  a  návratnost  do  pěti  let.   2.1.3  Executive  Summary     Na   rozdíl   od   Elevator   pitch   je   tato   varianta   propagace   obsáhlejší,   podrobnější   a   hlavně   není   prezentována   ústně.   V  ideálním   případě   navazuje   na   Elevator   Pitch   ve   chvíli,   kdy   případného  investora  zaujal  a  chtěl  by  se  o   projektu   dozvědět   něco   víc.   Není   v  silách   investora   si   vše   z   „výtahové“   konverzace   zapamatoval  a  tak  i  zde  je  nutné  zmínit  vše  podstatné.  Zároveň  je  třeba  všechno   trochu   rozvinout   a   popsat   více   dopodrobna.   Vlastně   zmínit   vše,   co   se   v  podnikatelském   plánu   objeví.   Není   nutné   zmiňovat   přesná   čísla   a   fakta,   ale   spíše  uvést  do  problematiky  a  čím  se  hodláme  zabývat.   Co  je  food  truck  a  proč  má  potenciál     Food  truck  je  projekt  bistra,  které  není  provozováno  na  jedné  stabilní  adrese,  ale   v  přestavěné   dodávce   či   přívěsu.   Hlavní   výhodou   takového   trucku   je   jeho   mobilita   a   možnost   prodávat   (téměř)   kdekoli.   V  České   republice,   potažmo   v  Evropě,  nemají  taková  bistra  velkou  historii.  Jediným,  co  se  tomu  mohlo  v  naší   nedávné   historii   trochu   přiblížit,   byli   (a   někde   stále   jsou)   pojízdné   prodejny.   Případně  stánky  na  poutích.  Pevně  věřím,  že  food  truck  je  jednou  z  mála  děr  na   jinak   přeplněném   gastronomickém   trhu.   Potenciál   food   trucku   je   velký   a   zatím   ne  zcela  plně  využit.   Kdo  jsem  a  proč  to  dělám     Jsem  studentem  Vysoké  školy  hotelové  v  Praze  („VŠH“)  a  tuto  školu  jsem   si   zvolil   proto,   že   obor,   ve   kterém   bych   se   chtěl   pohybovat   a   živit   se   jím,   je   gastronomie.  Konkrétně  bych  rád  provozoval  vlastní  podnik  a  dovolím  si  tvrdit,   že  k  tomu  mi  VŠH  dokáže  dopomoci.      

 

13  

Co  chci  dokázat     Cílem   mého   projektu   je   pozměnit   pohled   na   slovní   spojení   „fast   food“,   které   je   dle   mého   názoru   bráno   až   příliš   pejorativně.   Nemělo   by   být   synonymem   pro  nezdravé  a  špatné  jídlo,  které  se  vyznačuje  tím,  že  je  slané,  ohřívané  a  člověk   ví,   co   od   něj   může   čekat.   Fast   food   je   vnímáno   jako   jídlo,   které   je   v  naprosté   většině   z  masa   a   které   lidé   nevnímají   jako   plnohodnotné   jídlo,   ale   jako   nutnou   potravu,  kterou  konzumují  typicky  na  cestách  nebo  při  spěchu/nedostatku  času   během   dne.   Mojí   vizí   je,   že   fast   food   by   měl   být   spíše   synonymem   svého   doslovného   překladu   –   rychlé   jídlo.   Ale   i   to   se   dá   připravit   kvalitně,   bez   aditiv,   poctivě   a   zejména   s  nápadem   a   lákavě   pro   zákazníka.   V  mém   food   trucku   podávané  jídlo  by  mělo  být  jednoduché,  přímo  do  ruky  -­‐  zcela  logicky,  není  totiž   kam  si  sednout  a  sníst  jídlo  příborem.  Jídlo  se  tedy  musí  jíst  buďto  přímo  rukou   nebo  například  lžící  či  hůlkami.  Mělo  by  být  rychlé  k  přípravě  a  zejména  k  výdeji.   Ale  zároveň  chutné,  zdravé  a  syté.    

V  tomto   mladém   a   vlastně   docela   ambiciózním   projektu,   což   je   každý,  

který   se   snaží   být   něčím   trochu   novým   na   tomto   velmi   konkurenčním   trhu,   je   důležitá  moderní  a  funkční  komunikace  se  zákazníkem.  Posledních  pět  let  pracuji   v  oblosti   online   komunikací   a   marketingu   na   sociálních   sítích.   To   je   dle   mého   zcela  zásadní  i  pro  food  truck.  Kvalitně  zpracovaná  a  aktuální  webová  prezentace   a   také   dobře   fungující   sociální   sítě,   jsou   důležitým   komunikačním   kanálem,   kterým   lze   oslovit   velkou   část   potenciálních   zákazníků,   zejména   mladé,   aktivní   lidi,   kteří   chtějí   vyzkoušet   něco   nového.   V  České   republice   zejména   Facebook   a   do   jisté   míry   i   Instagram.   Twitter,   Foursquare   (Swarm),   Snapchat,   Vine   či   Periscope   nejsou   natolik   zaběhlé,   že   by   mělo   cenu   se   jim   naplno   věnovat.   A   je   lepší  svojí  sílu  směřovat  do  prvních  dvou.    

Takto   bych   tedy   chtěl   prezentovat   svůj   food   truck   –   bistro   na   čtyřech  

kolech.      

 

14  

2.2  Příležitosti  podnikání   2.2.1  Popis  produktu     Produkt,   který   bude   v  food   trucku   nabízen   musí   splňovat   jeden   zásadní   požadavek   zákazníků   –   musí   být   od   objednání   rychle   u   zákazníka   a   musí   splňovat   chuťové   standardy.   Protože   žádná   jiná   přidaná   hodnota   k  produktu   není  možná  (interiér  apod.).  Jedná  se  čistě  o  jídlo.   Nejde   o   žádnou   vysokou   gastronomii   usilující   o   ocenění   v  prestižních   gastronomických   periodikách.   například   jako   nedávno   michelinskou   hvězdou   oceněná   pražská   restaurace   Field   a   její   molekulární   gastronomie:   Praha   může   slavit  třetí  michelinskou  hvězdu.  K  restauracím  Alcron  a  La  Degustation,  které  se   pyšní  prestižním  gastronomickým  oceněním  od  roku  2012,  se  nově  přidal  Field   Restaurant  šéfkuchaře  Radka  Kašpárka.3   Cílem   je   zamířit   na   chuťové   pohárky   zákazníků,   přesvědčit   je,   že   má   cenu   přijít   podruhé,   potřetí,   posedmé...   A   hlavně,   že   má   cenu   o   tomto   food   trucku   mluvit   s  kolegy,   kamarády   a   známými.   A   tak   prostřednictvím   tzv.   „word   of   mouth“  rozšířit  povědomí.  Mimochodem,  i  zde  je  jeden  zásadní  rozdíl  mezi  food   truckem   a   klasickým   bistrem/restaurací.   Nedá   se   mluvit   o   hostech,   ale   o   zákaznících.   Food   truck   jim   často   nenabízí   nic   navíc,   žádná   obsluha,   místo   na   posezení   či   relax.   Zákazníci   pouze   přijdou,   nakoupí   a   odejdou.   Jedná   se   o   maximální  zážitek  z  jídla  umocněný  například  pouze  hudbou.    

Počet   druhů   prodávaných   jídel   nemůže   být   příliš   velký   –   do   osmi   jídel.    

(viz.  kapitola  2.8  Produkt)  Jejich  výdej  musí  být  rychlý,  efektivní  a  nenáročný.  Je   nutné   mít   takřka   vše   připraveno   předem   a   při   prodeji   zákazníkům   vlastně   jen   skládat  jednotlivé  komponenty,  finalizovat  a  vydávat.      

Jídlo   by   mělo   (a   bude)   zohledňovat   aktuální   trendy,   cílit   na   to,   co   je  

zrovna  populární.  Je  jasné,  že  zrovna  toto  je  v  České  republice  doména  zejména   Prahy.   Ale   to   vůbec   nevadí.   Ne   že   by   cílem   pouze   na   pražský   trh   (ač   je   to                                                                                                                   3  Třetí  pražská  michelinská  hvězda.  Prestižní  ocenění  získala  restaurace  

Field.  Lidovky.cz  [online].  Praha,  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐03].  Dostupné  z:   http://www.lidovky.cz/treti-­‐ceska-­‐michelinska-­‐hvezda-­‐oceneni-­‐ziskala-­‐restaurace-­‐field-­‐p8j-­‐ /dobra-­‐chut.aspx?c=A160309_133119_dobra-­‐chut_mct  

 

15  

samozřejmě   velký   podíl   z  celkového   cílového   trhu),   ale   variabilita   a   možnost   změnit   nabídku   je   takřka   okamžitá   –   v  rámci   dnů.   Food   truck   není   závislý   na   tištěném   menu,   které   by   lidé   vyhledávali   na   vraceli   se   za   ním.   To,   že   je   počet   nabízených  jídel  omezen  sebou  nese  i  povinnost  je  vlastně  velmi  živě  a  aktivně   obměňovat.   Zanechat   například   pouze   jeden   či   dva   „signature   dishes“,   ale   zbytek   jídel   je   žádoucí   měnit.   To   je   velmi   úzce   spojeno   se  zohledňováním   aktuálních   trendů.      

Mladí  lidé  např.  studenti  či  absolventi  vysokých  škol  do  čtyřiceti  let  stále  

více   řeší,   co   jedí   a   co   jim   chutná.   Již   dávno   je   pryč   doma,   kdy   lidé   zcela   automaticky   chodili   do   „slušných   trojek“   a   jako   každé   pondělí   si   dali   vepřové   výpečky   s  bramborovým   knedlíkem   a   špenátem.   A   v  úterý   játra   s  rýží...   Taková   strava   již   není   aktuální,   populární   ani   vyhledávaná.   Alespoň   ne   segmentem   zákazníků,  na  který  by  měl  mířit  tento  food  truck.      

Proměnlivost   a   aktuálnost   nabídky   je   jedním   z  faktorů,   které   by   měly  

tento  food  truck  mělo  odlišit  od  konkurence.  Zkušenost  s  food  trucky  je  taková,   že   české   food   trucky   vsadily   takřka   vše   na   jednu   kartu   –   jeden   typ   produktu,   kterým  je   v  naprosté   většině   hamburger.  Jednou  ze  světlých  výjimek  je  brněnský   food  truck  Pasta  food  truck  -­‐    https://www.facebook.com/pastatruckbrno.  Ale   jinak   téměř   všechny   food   trucky   jsou   postaveny   na   prodeji   hamburgerů   či   hotdogů.  Nabízí  se  otázka,  jestli  je  to  ta  jediná  správná  cesta  nebo  naopak  chyba  a   zda  je  zde  právě  ona  díra  na  trhu.  Více  o  tomto  v  tématu  v  kapitole  tomu  přímo   věnované  (kapitola  2.8  Produkt).    

Celkově   definovat   konkurenci   není   vůbec   jednoduché.   Je   totiž   sama   o  

sobě   vlastně   poměrně   široká.   Mezi   konkurenty   se   totiž   dle   mého   neřadí   pouze   jiné   food   trucky,   ale   i   tradiční   restaurace   a   bistra.   Ale   zcela   přímá   konkurence   vlastně  není  –  není  to  tak,  že  by  food  truck  v  konkurenčním  boji  soupeřil  přímo   s  někým  stejně  jako  například  dvě  čínské  restaurace  od  sebe  vzájemně  vzdálené   čtyři  bloky.        

 

16  

2.3  Potenciální  trhy     V  kapitole  věnované  trhům  jsou  důležité  zejména  tyto  faktory   •

Celkový  trh  

•

Cílový  trh  

•

Analýza  tržního  segmentu  

2.3.1  Celkový  trh     Celkový  trh  není  nijak  lehce  definovatelný.  Respektive,  definice  se  nabízí   velmi   snadno,   pokud   by   šlo   o   celý   trh   s  pohostinstvím.   Jako   zdroj   byla   použita   databáze   Albertina   přístupné   z  www.albertina.cz,   která   shromažďuje   data   o   všech  firmách  působícím  v  České  republice  a  na  Slovensku.  Na  základě  CZ-­‐NACE   označení   jsme   byli   schopni   přesně   vyselektovat   konkurenty   na   cílovém   trhu   a   zjistit   jejich   obrat,   počet   zaměstnanců   apod.   Konkrétně   jsme   využili   CZ-­‐NACE   56.1   –   CZ-­‐NACE   56.3,   tedy   sektor   stravování   v  restauracích,   u   stánků   a   v   mobilních   zařízeních   a   sektor   pohostinství.   Ale   takto   široký   záběr   je   jen   velmi   těžko  uchopitelný  a  popsatelný.  Pouze  v  Praze  byl  celkový  počet  podnikatelských   subjektů  větší  než  19  000.  Je  proto  tedy  nutné  asi  i  tento  celkový  (nikoliv  pouze   cílový)  trh  trochu  specifikovat.    

O  celkovém  trhu  se  dá  říci,  že  se  jedná  o  trh,  kde  hrozí  nějaká  potenciální  

konkurence.  Analýze  konkurence  se  věnuje  kapitola  č.  2.6  Konkurence,  ale  i  tak  je   nutné  ji  alespoň  trochu  popsat  již   v  této  kapitole  za  účelem,  aby  mohli  být  dobře   a  snadno  definovatelné  relevantní  trhy.     Celý  segment  pohostinství  se  dá  v  jednoduchosti  rozdělit  na  dva  sektory.   Na   ten,   ve   kterém   je   podáváno   jídlo   a   na   ten,   který   se   zaměřuje   pouze   na   nápoje.   Do  toho  druhého  patří  kavárny,  bary  a  koktejlové  bary,  vinárny  a  pivnice.  Tento   sektor   do   našeho   celkového   trhu   nebudeme   zahrnovat.   Tedy   celkovým   trhem,   který  je  pro  nás  klíčový,  bude  brán  pouze  trh  segmentu  pohostinství,  ve  kterém   je   nabízeno   hostům/zákazníkům   jídlo.   Tedy   všechny   restaurace   a   řetězce   rychlého  občerstvení  s  vlastní  přípravou  a  prodejem  pokrmů.        

17  

2.3.2  Cílový  trh  a  analýza  tržních  segmentů     Definovat   cílový   segment   zákazníků   –   vědět,   kdo   je   na   náš   zákazník   a   komu   chceme   produkt   prodat,   je   stěžejní   krok   při   založení   jakéhokoli   podniku   či   firmy.   Bez   úvodní   definice   na   koho   by   měl   cílit   podnik   není   možné   uspět.   Neříkám,  že  první  definice  cílového  segmentu  musí  být  finální  a  už  vůbec  ne,  že   musí   být   úspěšná.   Umět   změnit   vlastní   zaměření   na   jiné   a   odvážit   se   k  takovému   kroku   je   zcela   stěžejní   a   velmi   odvážný   krok,   pro   který   je   třeba   zvážit   mnoho   aspektů.   A   není   to   nic   jednoduchého.   Právě   na   tomto   bodě   mnoho   společností   skončí.   Neschopnost   zareagovat   na   vývoj   na   trhu   či   neodvážit   se   vydat   jiným   směrem  je  v  dnešní  silně  konkurenční  době  smrtelná.    

    Pomocí   segmentace   se   přizpůsobují  marketingové  aktivity   organizace  

jednotlivým   skupinám   zákazníků,   tzv.   segmentům  trhu   tak,   aby   mohly   být   tyto   skupiny  co  nejlépe  obslouženy.  Při  segmentaci  se  trh  dělí  podle  určitého  hlediska  do   homogenních   skupin   zákazníků,   které   jsou   charakteristické   svými   potřebami   a   nákupním  chováním  -­‐  získá  tak  optimální  portfolio  svých  zákazníků.  Organizace  by   si  měla  zvolit  pouze  ty  segmenty   trhu,  které  je  dlouhodobě  schopna  v  souladu  se   svou  strategií  efektivně  obsluhovat  a  dosahovat  při  tom  dostatečného  zisku.4       Ale  i  tak  je  třeba  od  prvního  momentu  nápadu  založení  firmy  vědět,  kam  a  na   koho   je   mířeno.   Zde   definovaný   a   zvolený   cílový   trh   se   dá   rozdělit   na   více   segmentů.   Respektive,   jedná   se   o   více   cílových   trhů.   Každý   segment   trhu   musí   být  vymezen  v  několika  rovinách     •

Geografická     –   zákazníci   jsou   rozděleni   podle   svého   prostorového   (geografického)  rozmístění  například  podle  kontinentů,  zemí  nebo  regionů   apod.  

•

Demografická     –  zákazníci  se  dělí  podle  věku,  pohlaví,  etnika,  náboženství,   rodinného  stavu  apod.  

                                                                                                                4  Segmentace  trhu.  Management  mania  [online].  Praha  [cit.  2016-­‐04-­‐10].  Dostupné  z:   https://managementmania.com/cs/segmentace-­‐trhu    

18  

•

Socioekonomická  –   socioekonomický   status,   vzdělání,   povolání,   příjem,   postavení  apod.  

•

Psychologická  –   zákazníci   se   dělí   podle   psychologického   profilu   (životní   zájmy,  postoje,  hodnoty  apod.)  

•

Nákupní   chování  –   frekvence   a   rozsah   nákupů,   loajalita   k   dodavateli,   postoj  k  riziku  apod.5  

Zjištění cílového trhu a definice jeho segmentů je zcela zásadní. Čím   lépe   se   nám   to   podaří,   tím   lépe   můžeme   výrobky   a   služby   přizpůsobit   potřebám   a   přáním   zákazníků   a   tím   většího   úspěchu   můžeme   dosáhnout.   Je   velkou   chybou,   když   se   nám   nepodaří   přesně   definovat   cílový   trh   a   v   rámci   zpracování   podnikatelského  plánu  dojde  k  jeho  přecenění  nebo  podcenění. S   výrobkem   či   službou   můžeme   uspět   jen   tehdy,   pokud   dokážeme   uspokojit   konkrétní   potřeby   zákazníků.   Nevyplácí   se   však   přizpůsobovat   výrobek   nebo   reklamu  každému  jednotlivému  zákazníkovi.6      

Z  toho   vyplývá,   že   je   více   než   nutné   dobře   nastavit   limit   mezi   obecným  

produktem   a   specifikovaným   pro   daného   zákazníka.   Zjištěním   této   hranice   si   budeme  schopni  získat  stálé  zákazníky  a  budeme  s  nimi  moci  lépe  komunikovat.   Pokud  je  vlastní  produkt  příliš  přizpůsobován  konkrétnímu  zákazníkovi,  je  sice   získán   jeho   neutuchající   zájem   a   bude   nám   zavázán,   ale   můžeme   přijít   o   jiné   zákazníky.   Jeden,   který   je   sice   loajální,   ovšem   zcela   jistě   finančně   nevynahradí   ostatní   ztracené.   Naopak   přílišná   ignorace   poptávky   zákazníků   také   není   tou   správnou   cestou.   Pokud   kupříkladu   na   festivalu   specializovaném   na   raw   stravu   budeme   prodávat   hamburgery   z  hovězího   masa,   asi   to   nebude   přesně   to,   co   si    

                                                                                                                5  Segmentace  trhu.  Management  mania  [online].  Praha  [cit.  2016-­‐04-­‐10].  Dostupné  z:  

https://managementmania.com/cs/segmentace-­‐trhu     6  Podnikatelský  plán  a  strategie:  Potenciální  trhy.  Business  info  [online].  Praha,  2012  [cit.  2016-­‐

06-­‐07].  Dostupné  z:  http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikatelsky-­‐plan-­‐a-­‐strategie-­‐ 23349.html#!&chapter=1    

 

19  

zákazník   žádá.   Správně   určit   segmenty   trhu   a   upravit   svoji   nabídku   pro   ně   je   zcela  klíčové.     Administrativní  budovy  a  jejich  pracovníci    

Prvním   segmentem   cílového   trhu   jsou   administrativní   budovy   a   jejich  

pracovníci  v  nich.     •

Zaměřeno   ze   začátku   pouze   na   Prahu.   V  ní   je   několik   míst,   kde   takové   budovy   jsou   a   je   jich   více   pohromadě.   Nebylo   by   relevantní   zacílit   na   místa,   kde   je   taková   budova   pouze   jedna.   Je   důležité   mířit   do   business   center,   kde   je   v  jednom   místě   mnoho   firem   a   společností   ve   více   budovách.  Takové  lokace  jsou  zvoleny  dvě.  Karlínská  Marina  a  Chodov.  

•

Demografické   rozdělení   je   poměrně   snadné   a   jasné.   Pracovníci   jsou   lidé   (bez  ohledu  na  pohlaví)  mezi  25  a  60  lety.  S  tím,  že  hlavní  skupinou  jsou   lidé  okolo  25-­‐40  let.  

•

Naprostá   většina   z  nich   je   vysokoškolsky   vzdělaná   a   nebo   studující.   Jak   jsem   již   bylo   zmíněno,     jedná   se   o   pracovníky   v  administrativě.   Od   pojišťoven   přes   IT   firmy   až   po   telekomunikační   společnosti.   Většina   z  nich   má   zde   v  Čechách   pouze   svoji   vedlejší   pobočku   a   hlavní   sídlo   je   v  zahraničí   (např.   T-­‐Mobile,   IBM).   Pracovníci   jsou   na   všech   různých   pozicích,  od  sekretářek  až  po  vrcholové  manažery.  

•

Psychologické   vymezení   není   snadné   a   do   jisté   míry   i   nepodstatné.   Ale   pokud   bychom   si   měli   vybrat,   je   dobré   cílit   na   zákazníky   se   zájmem   o   gastronomii  a  trendy  v  ní.  

•

Cílem   je   nabízet   tomuto   segmentu   oběd,   což   je   přesně   to,   co   si   naprostá   většina   z  nich   žádá.   Vymezení   polední   pauzy   je   v  těchto   objektech   velmi   striktně  dodržováno  a  většinou  je  na  ní  vyhrazeno  třicet  minut.  Zároveň  je   o   tyto   zákazníky   velmi   snadné   přijít   –   získat   jejich   loajalitu   není   snadné,   možností  a  konkurence  je  v  okolí  více  než  dost.  

     

 

20  

Sportovní  a  společenské  akce,  festivaly      

Druhým   segmentem   jsou   (zejména)   víkendové   akce.   Ale   i   všednodenní,  

například   prázdninové.   Každá   z  nich   je   svým   způsobem   specifická   a   není   jednoduché  je  obecně  popsat.  Ale  i  tak  je  třeba  hned  od  začátku  takový  segment   definovat.     •

Geografická   definice   je   vlastně   velmi   snadná   a   velmi   úzká.   Dají   se   vzít   v   potaz   pouze   návštěvníci   dané   akce,   náhodní   kolemjdoucí   nemohou   být   bráni  za  důležitou  součást  segmentu  

•

Další   body   definování   jsou   již   přímo   závislé   na   dané   události.   Jiný   demografický   profil   bude   mít   Veletrh   PROPETS,   jiný   hudební   festival   Mighty   Sounds   nebo   návštěvníci   farmářských   trhů.   Ale   v  naprosté   menšině   se   bude   jednat   o   osoby   starší   šedesáti   let   či   naopak   mladší   patnácti,   jedná   se   tedy   o   podobnou   věkovou   kategorii   jako   u   segmentu   pracovníků  v  administrativních  budovách.  

•

Další  aspekty  (socioekonomický,  psychologický,  nákupní  chování)  budou   přímo  závislé  na  druhu  pořádané  dané  akce.    

 

2.4  Analýza  zákazníků     S  analýzou  trhu/ů  je  úzce  spjata  i  analýza  zákazníků.  Na  trhu  se  pohybují   dvě   strany   –   prodávající   a   kupující.   O   prodávajícím   již   bylo   v     předchozích   částech   řečeno   dostatek,   je   tedy   načase   zmínit   a   věnovat   se   i   zákazníkům,   a   to   nad  rámec  jejich  segmentace,  která  je  uvedená  v  předchozí  kapitole.   Díky   zákazníkům   je   firma   schopná   vydělat   peníze.   Proto   je   zcela   klíčové   a   nutné   znát   svého   klienta,   porozumět   jim   a   odhadnout   jejich   poptávku.   Dobrou   analýzou   zákazníků   může   firma   pouze   vydělat.   Naopak   chybějící   analýza   může   být  důvodem  neúspěchu.  Je  nutné  vědět  ,  co  si  zákazníci  žádají  a  jakým  směrem   trh  (segment  trhu)  míří.    

Přijít   na   trh   s  nějakým   produktem,   který   je   sice  

podle  nás  zcela  perfektní  a  revoluční,  nemá  obdoby  a  je  to  přesně  to,  co  by  měl   zákazník   chtít   bez   ohledu   na   zájem   zákazníků   často   nevede   k  podnikatelskému  

 

21  

úspěchu.7  Ale  pokud  se  „zasekneme“  pouze  na  této  vizi,  že  by  to  náš  zákazník  měl   chtít,   ale   již   se   nebudeme   ohlížet   na   to,   co   opravdu   chce,   nemůžeme   uspět   a   produkt  se  nám  nepodaří  prodat.    

Analýza   zákazníků   probíhala   poměrně   snadno   a   klasickou   metodou  

diskuze  se  všemi  účastníky  trhu.  Jak  se  samotnými  potenciálními  zákazníky,  tak   s  již  zavedenými  prodejci  na  trhu.    

 

2.4.1  Administrativní  pracovníci      

Možná   to   pro   někoho   zní   až   komicky,   ale   Češi   (samozřejmě   zejména  

Praha,   kde   je   takových   pracovníků   nejvíce)   jsou   obecně   velmi   pracovitý   národ.   Tráví   v  práci   mnoho   hodin   a   to   i   za   cenu   omezování   vlastního   volného   času   či   času,  který  v  západní  Evropě  tráví  na  polední  pauze.  Zcela  klasická  doba,  která  je   v  zahraničí  až  nemyslitelně  krátká  (bývá  dvojnásobná),  je  třicet  minut  na  polední   pauzu.   Pokud   nebudeme   brát   v  potaz   lidi,   kteří   neobědvají   (protože   to   nejsou   cíloví  zákazníci)  alternativy  na  oběd  jsou  vlastně  čtyři:   1. Oběd  přímo  v  kanceláři  z  domácích  zásob   2. Oběd   přímo   v  kanceláři   pomocí   rozvozu   –   nechat   si   jídlo   přivést   až   do   kanceláře   3. Dojít  si  z  pracoviště  nakoupit  do  obchodu  s  potravinami   4. Stravovat  se  v  restauraci,  bistru,  rychlém  občerstvení.    

První   tři   skupiny   pracovníků   jsou   ti,   u   kterých   je   dobré   změnit   jejich  

návyky   na   stravování   během   pracovní   doby.   Ale   z   výsledků   diskuzí   vyplývá,   že   tyto   skupiny   jsou   výrazně   menší,   než   skupina   poslední.   Naprostá   většina   pracujících  vybírá  čtvrtou  variantu.  A  ta  bude  rozebrána  nejpodrobněji.    

Samozřejmě  je  také  důležité  zohlednit  finanční  stránku.  Stravování  mimo  

pracoviště,  respektive  stravování  ne  z  vlastních  zdrojů  –  v  restauracích,  bistrech   či   pomocí   rozvozu,   je   rozhodně   mnohem   dražší.   Ale   zákazníci,   kteří   nemají   ochotu   stravovat   se   alespoň   za   několik   desítek   korun   denně   nejsou   našimi   cílovými  zákazníky,  jelikož  předpokládaná  cena  jídla  z  našeho  food  trucku  zcela   jistě   tuto   částku   překročí.   Nehledě   na   to,   že   dle   průzkumů   vyplývá,   že   lidé                                                                                                                   7  Ačkoliv  existují  výjimky,  např.  produkty  Apple  lze  považovat  za  revoluční  v  tom,  že  teprve  po   jejich  uvedení  na  trhu  si  zákazníci  „uvědomili,  že  je  potřebují“.    

 

22  

pracující   ve   městě   alespoň   jednou   týdně   navštíví   provozovnu   s  občerstvením.   Alespoň  s  kolegy  či  partnery.      

Vzhledem   k  tomu,   že   velká   část   pracovníků   si   na   oběd   vyhradí   přibližně  

půl  hodiny,  dostávají  se  do  poměrně  velkého  časového  presu.  Za  onu  půl  hodinu   musí  lidé  stihnout  následující  kroky,  pokud  se  chtějí  najíst:       1. Opustit  svoje  pracoviště   2. Dojít  do  restaurace  či  bistra   3. Nechat  se  obsloužit,  vybrat  si  jídlo   4. Najíst  se  a  zaplatit   5. Dojít  zpět  na  pracoviště      

Pokud  se  stravují  v  průměrné  restauraci  s  obsluhou,  která  není  fast  food  

výdejnou,  je  to  za  půl  hodiny  ne  nemožné,  ale  velmi  složité.  A  proto  většina  lidí   vybírá  z  nabídky  gastronomických  provozoven  tu,  kde  se  nejméně  čeká  (kantýna,   jídelna,  fast  food)  i  za  cenu  toho,  že  jídlo  pro  ně  není  zcela  vhodné,  není  to  přesně   to,  co  by  chtěli  a  kde  by  si  pochutnali.      

Druhou   variantou   bývá   výběr   podniku,   kde   mohou   dostat   nějakou   slevu  

nebo   výhodnou   cenovou   nabídku.   Jedná   se   tudíž   o   cenově   orientované   zákazníky.   Toto   zjištění   mě   zcela   upřímně   poměrně   překvapilo,   a   to   veskrze   pozitivně.  Ne  z  toho  pohledu,  že  lidé  nevyhledávají  kvalitní  obědové  jídlo  (to  mě   nepřekvapilo,   to   jsem   bohužel   spíše   očekával),   ale   že   jsou   s  nabídkou   jídel   ve   svém  okolí  vesměs  nespokojení  a  chodí  tam  jen  proto,  že  je  to  časově  dostupné   nebo  levné.      

A  přesně  na  tento  typ  zákazníků  by  s  food  truckem  mělo  být  cíleno.    Jsou  

zajímavou   skupinou   lidí   (a   ne   malou!),   která   hledá   něco   nového   (to   food   truck   splňuje),   rychlého   (splňuje),   levného   (marže   pro   food   truck   je   nižší   než   pro   klasickou   kamennou   provozovnu   –   splňuje)   a   chutného.   Z  tohoto   pohledu   tedy   volba  prodeje  v  prostorách  administrativních  budov  je  velmi  vhodná  a  má  velkou   naději  na  úspěch.    

Dalšími  zákazníky  jsou  účastníci  kulturních  či  společenských  akcí.  Zde  je,  

jak   již   bylo   zmíněno   v  předchozí   kapitole   o   trzích   a   jejich   segmentaci,   zcela  

 

23  

zásadní,  o  jakou  akci  se  jedná.  Pro  účely  příkladného  popisu  zákazníků  z  tohoto   segmentu   je   zvolena   jedna   alternativa   za   všechny   ostatní.   Na   výběr   je   jich   nespočet  –  food  festivaly,  kterých  je  v  posledním  roce  v  Čechách  nespočet.  Další   možností   je   prodávání   jídla   na   farmářských   trzích   téměř   kdekoli   v  Praze   –   zde   je   důležitá   ona   možná   variabilita   nabídky,   kterou   food   truck   má.   Není   těžké   na   farmářském  trhu  na  Náměstí  Jiřího  z  Poděbrad  prodávat  slané  a  sladké  pečivo  a   k  tomu   nabízet   kávu.   Naopak   na   trzích   na   pražské   Náplavce   nabízet   grilované   ryby   či   steak,   jelikož   každý   z  těchto   trhů   je   do   jisté   míry   jiný   a   má   i   jiné   zákazníky.       2.4.2  Sportovní  a  kulturní  akce  a  pražská  Náplavka      

Další   možností   je   prodávat   jídlo   v  blízkosti   sportovních   událostí   nebo  

přímo   na   nich   –   MS   v  hokeji,   fotbalová   liga   (osobní   zkušenost   ze   Španělska   a   tamní   La   Ligy),   při   velkých   turnajích   menších   sportů   (pozemní   hokej,   softball/baseball,   atd.)   a   podobně.   Tam   jsou   důležité   dva   aspekty   –   jestli   se   dá   jídlo   prodávat   přímo   v  průběhu   sportu   –   ony   menší   outdoorové   sporty   nebo   nikoliv   –   hokej,   fotbal.   A   jídlo   se   dá   nabízet   pouze   před   utkáním,   teoreticky   o   přestávkách   a   po   jeho   skončení.   Podmínkou   úspěchu   však   vždy   je   trefit   se   do   chutě   zákazníků.   Zeleninový   vývar   a   dezerty   s  největší   pravděpodobností   nebudou   ideálním   pokrmem   pro   sportovní   utkání.   Lze   předpokládat,   že   je   naopak   je   nutné   mířit   zejména   na   muže   a   stravu,   která   zaplní   žaludek   –   burgery,   hot-­‐dogy,   smažená   křidélka,   atd.   Prostě   jídla,   která   ke   sledování   sportovních   událostí  historicky  patří.   Poslední   alternativou   jsou   hudební   festivaly,   ať   už   jednodenní   či   vícedenní.   Zásadní  rozdíly  budou  asi  jen  dva  –  způsob  zásobování  a  při  vícedenním  festivalu   možnost  nabízet  jídlo  po  celý  den  –  i  snídaně.  A  ty  jsou  při  těchto  příležitostech   často  opomíjeny,  ale  hojně  vyhledávány.      

Tato  část  analýzy  zákazníků  se  orientuje  na  segment,  který  není  sice  tak  

atraktivní   co   se   týče   potřeby   stravování   (jako   jsou   obědové   pauzy   během   pracovního   týdne),   ale   také   je   v  dnešní   době   dosti   aktuální.   Tím   je   pražská  

 

24  

Náplavka   na   pravém   břehu   Vltavy.   A   také   mimo   pořádané   akce   (již   zmíněné   farmářské  trhy  nebo  pořádané  akce/festivaly).      

Pražská   Náplavka   v  posledních   letech   zažila   obrovské   (znovu)zrození   a   je  

mezi   mladými   lidmi   extrémně   populární.   Od   prvních   jarních   dnů,   kdy   vyleze   teplota   nad   15°C,   se   Náplavka   každé   odpoledne   zaplní   studenty   pražských   středních   a   vysokých   škol   a   mladými   pracujícími.   Na   břehu   Vltavy   posedávají   menší   či   větší   hloučky   lidí,   pro   které   momentálně   fungují   tři   podniky.   Ty   jsou   zejména   orientovány   na   prodej   nápojů,   ale   i   tak   jsou   neustále   v  obležení   a   fronta   snad   nikdy   nekončí.   Je   jisté,   že   tito   lidé   nemají   jako   prioritní   cíl   najít   nějaký   podnik  a  najíst  se  u  něj,  ale  právě  stánky  (food  truck)  s  jídlem  na  tomto  místně   žalostně  chybí  a  jejich  potenciál  je  velký.      

Na   rozdíl   od   prvního   segmentu   zde   zákazníci   nemají   prvoplánovou  

potřebu   ukojit   hlad   v  určitém   časovém   úseku   (což   je   výhoda   –   doba   prodeje   je   delší  než  od  jedenácti  do  dvou  hodin  odpoledne),  ale  hlavním  tahákem  by  měla   být  ona  originalita  a  chuť  poznávat  něco  nového.  Lidé,  kteří  chodí  na  Náplavku,   jsou  veskrze  ochotní  zkoušet  nové  věci  a  nevadí  jim  zaplatit  za  dobré,  kvalitní  a   nové   zážitky,   včetně   jídla.   Jak   jsem   popsal   v  kapitol   o   analýze   trhů,   je   důležité   najít  onu  ideální  rovnováhu  mezi  specializací  na  úzký  profil  zákazníků  a  ideálním   odbytem,   který   je   nejvíce   ziskový.   Prodávat   na   Náplavce   neoriginální   a   neatraktivní   langoše   není   správně,   jelikož   zákazník   produkt   na   takovém   místě   nevyhledává.   A   zároveň   omezit   se   například   pouze   na   mexickou   kuchyni   také   nemusí   být   ideální.   Ideální   variantou   mohou   být   dobré   obložené   bagety   –   musíme  zohlednit  i  to,  že  se  jedná  čistě  o  sezonní  záležitost  a  musí  se  podřídit  i   počasí.  Silný  hovězí  vývar  není  to,  co  člověk  v  pět  odpoledne  hledá  na  místě,  kde   se  nemůže  schovat  do  stínu.    

 Dle   diskuze,   kterou   jsem   vedl   minulou   letní   sezónu   s  návštěvníky  

Náplavky   vyplynulo   mimo   jiné   následující.   Jídlo,   které   bude   návštěvník   vyhledávat/vyhledává   je   takové,   u   kterého   se   člověk   minimálně   zašpiní   –   absence   tekoucí   vody   je   dosti   zásadní   (je   pouze   na   jednom   místě   na   toaletách   provozovaných   pro   celou   Náplavku   provozovatelem).   Zároveň   to   musí   být   atraktivní  na  pohled  a  do  jisté  míry  dost  podléhat  aktuálním  trendům.  Tedy  něco   ve   stylu   asijské   kuchyně,   lehkých   salátů   v  případě   velkých   veder,   dobrých   italských   těstoviny,   ale   i   české   klasika   v  podobě   grilovaného   hermelínu   či  

 

25  

amerických   „stews“.   I   když   se   klasické   americké   hamburgery   se   v  odpovědích   objevovaly   také   velmi   často,   věřím,   že   se   jedná   o   produkt,   který   spoustu   oslovených  napadl  jako  první,  ačkoliv  by  byli  ochotní  zkusit  něco  jiného,  pokud   by  k  burgerům  existovala  dobrá  alternativa.  Zákazníci  na  Náplavce  jsou  nároční,   mladí  a  vědí,  co  se  děje  ve  světě.  Zároveň,  ale  dokáží  perfektně  prostřednictvím   zmíněného  word  of  mouth  mezi  sebou  šířit  povědomí  o  dobrých  (a  samozřejmě  i   špatných)  místech.  Sociální  aspekt  nesmí  být  v  tomto  ohledu  přehlížen.      

2.5  Analýza  konkurence      

Konkurenční   boj   a   obecně   konkurence   je   v  oboru   pohostinství  

jednou   z  nejtvrdších   ze   všech   ekonomických   oborů.   Množství   podniků,   které   každý  rok  vznikají  (a  zcela  logicky  i  zanikají)  je  extrémní.  Podniky,  které  mohou   substituovat   zrovna   náš   food   truck,   jsou   na   téměř   každém   kroku.   Čím   je   gastronomie   náročnější,   sofistikovanější   a   specializovanější,   tím   samozřejmě   substitutů  ubývá.  Kupříkladu  v  Praze  není  mnoho  restaurací  úrovní  michelinské   hvězdy  (a  nemusí  touto  hvězdou  být  zrovna  oceněny,  stačí  se  k  ní  blížit).  Dalším   příkladem  specializovaného  provozu  jsou  restaurace  cílící  na  vegetariány.  Ovšem   v  našem   případě   se   snažíme   vstoupit   na   trh,   který   je   velmi   široký,   má   mnoho   účastníků   a   substitutů   je   takřka   nespočet.   Nejde   konkrétně   popisovat   každého   konkurenta   podrobně,   ale   hodlám   se   zaměřit   na   několik   skupin   a   ty   postupně   popsat.     Hlavní   zaměření   je   zejména   na   to,   v  čem   by   food   truck   mohl   mít   konkurenční  výhody,  a  dále  tím,    čím  by  se  od  konkurence  mohl  (a  možná  i  měl)   učit.   Ale   i   tak   (nebo   právě   proto)   to   musí   být   zohledněno   a   musí   být   přehled   o   tom,  v  čem  je  konkurence  lepší  než  popisovaný  podnik.        

 

26  

2.5.1  Fast  food  řetězce      

Na  fast  food  řetězcích  je  zajímavé,  že  je  lidé  navštěvují  ačkoliv  vědí,  

že   se   jedná   o   nezdravé   jídlo,   které   vlastně   často   sami   ani   nechtějí.   Snad   úplně   všichni     vědí,   že   tento   způsob   stravování   není   vůbec   zdravý.   I   tak   ale   tržby   největších  řetězců  jako  je  např.  řetězce  typu  McDonald’s,  KFC  či  Burger  King.  Co   je  tedy  pro  lidi  atraktivní  na  fast  foodech?    

Tedy,   hlavním   společným   bodem   v  takřka   všech   dotazech   byla   rychlost.  

To,  jak  rychle  lidé  dostanou  svoji  objednávku,  je  pro  mnohé  zásadním  faktorem   pro   návštěvu   fast   food   řetězců.   Všechny   řetězce   jsou   známy   tím,   že   mají   zcela   přesně  dané  časové  limity  na  jednotlivé  kroky  při  objednání,  přípravě  či  výdeji.  A   je   to   na   vteřiny   kontrolováno.   To   je   jeden   z  momentů,   kterým   bychom   se   měli   řídit  a  nemělo  by  být  těžké  toho  docílit,  pokud  bude  kvalitní  příprava  předem.    

Dalším  často  zmiňovaným  aspektem  výběru  stravování  ve  fast  foodech  je  

jistota.   Jistota   toho   co   dostanu,   za   jak   dlouho   a   za   jakou   cenu.   A   hlavně,   že   vlastně   naprosto   přesně   vím,   jak   to   bude   chutnat.   To   je   pro   úspěch   těchto   společností   zcela   zásadní   a   klíčové   a   reagovat   na   to   dle   mého   názoru   vlastně   nejde,  bez  toho,  aby  food  truck  přišel  o  možnost  nabízet  originální  a  různorodá   jídla.   A   to   není   mým   cílem   ani   cílem   food   trucku.   Tím   nemá   být   vyloučena   a   ostřižena  chuťová  stránka  věci  –  jídlo  by  rozhodně  mělo  být  chutné  a  dobré,  ale   ne  stále  stejné.  Také  se  nejedná  o  franšízový  podnik,  který  udává  podmínky  všem   svým  prodejnám  provozovaným  pod  svou  značkou.      

 

Třetím  bodem,  který  bude  popsán  je  cena.  Často  respondenti  uvádějí,  že  

je   pro   ně   toto   stravování   lákavé   díky   své   ceně,   což   je   podle   mého   názoru   zcela   absurdní   odůvodnění.   Menu   v  takových   podnicích   začíná   někde   na   140   Kč,   ale   utratit  na  takovém  místě  200  Kč  není  žádný  velký  problém.  Tedy  ceny  o  desítky   procent   vyšší,   než   u   obědových   menu   v  klasických   restauracích.   A   to   není   nijak   malá   částka   za   (převážně)   250   gramů   smažených   pokrmů   a   0,5   litru   slazeného   syceného   nápoje.   Konkurovat   cenou,   respektive   vyšší   kvalitou   za   srovnatelnou   cenu,  to  je  jedním  z  cílů  mého  projektu.      

 

27  

2.5.2  Bistra,  kavárny  a  malé  restaurace      

Bistra   a   jim   podobné   podniky   jsou   taktéž   konkurenty   na   tomto   trhu  

s  pohostinstvím.   Celkově   jsem   do   této   podkapitoly   zařadil   takřka   vše,   kde   se   prodává   něco   k  jídlu,   dobré   nápoje.   Speciálním   podnikem,   který   by   se   svým   zařazením   více   hodil   do   kapitoly   výše   je   řetězec   Bageterie   Boulevard   (dále   jen   „BB“).   Proč   byl   tento   fastfood   řetězec   zařazen   do   této   kategorie?   BB   vykazuje   všechny   aspekty   klasického   fast   foodového   řetězce,   ale   přeci   jen   se   snaží   dělat   něco   jinak.   Pravidelná   sezónnost   jejich   menu   je   doplněna   ještě   o   profil   šéfkuchaře,   který   jej   připravil.   Nejedná   se   tak   o   naprosto   anonymní   prodej   pokrmů,   ale   restaurace   se   tak   zákazníkovi   značně   přiblíží   a   zákazník   sám   vidí,   kdo  je  za  ono  jídlo  zodpovědný  a  kdo  za  ním  stojí.  Druhá  věc  je,  že  oni  šéfkuchaři   jsou   veřejnosti   známí   a   tak   se   jedná   o   jakousi   záruku   kvality.   Celkově   je   ovšem   v  této   kapitole   psáno   zejména   o   bistrech.   A   tak   je   i   budou   nazývána.   Obecná   definice  bistra  neexistuje.  A  tak  alespoň  vlastními  slovy  pro  účely  této  práce  za   bistro   považuji   následující.   Bistro   je   místo   k  prodeji   jídla   a   nápojů   přímo   připravovaných   v  této   provozovně   s  omezenou   možností   posezení   či   případně   alternativně   si   jídlo   odnést   s  sebou.   Kategorizací   se   jedná   o   malé   či   mikropodniky   -­‐   do  dvaceti,  respektive  deseti  zaměstnanců.      

Ona   definice   bistra   se   dá   velmi   dobře   transformovat   i   na   food   truck.  

S  pouze  dvěma,  ale  zcela  zásadními  rozdíly.  Bistro  je  provozováno  na  jedné  fixní   adrese.  Food  truck  má  onu  východu,  že  může  měnit  svoji  polohu  a  přemisťovat   se   dle   uvážení   provozovatelů.   Ale   zároveň   nenabízí   (v   naprosté   většině   případů)   žádnou   možnost   posezení.   Jinak   se   jedná   vlastně   o   to   samé   –   provoz   podniku   s  nabídkou  jídel  a  nápojů.    

V  České  republice,  a  v  Praze  obzvlášť,  rostou  v  posledních  letech  bistra  jak  

houby  po  dešti.  Jejich  množství  se  zvýšilo  přibližně  o  15%  za  posledních  5  let  (při   započtení   i   zaniklých   podniků).   Je   několik   míst,   která   se   dají   vzít   jako   zcela   ideální   příklad   tohoto   podnikání.   Vybrány   jsou   tyto:   Bistro8,   Mad   Dog   bistro,   Woker  Bistro,  Sisters.  Jak  jsem  již  bylo  zmíněno,  nikde  není  napsáno,  co  přesně   má   bistro   splňovat   nebo   naopak   kde   jsou   jeho   hranice.   A   tak   mnoho   podniků,   které   se   nazývají   bistrem   (například   toto   slovo   mají   přímo   v  názvu)   dle   mého  

 

28  

pohledu   jsou   zcela   regulérní   restaurace   a   již   nesplňují   onu   vizi   rychlého   občerstvení,   kde   lidi   netráví   celé   večery.   Mezi   ně   řadím   například   Dish   –   fine   burger  bistro,  Krystal  Mozaika  Bistro  či  La  Bottega  Bistroteka.    

 

Sisters     Adresa:  Dlouhá  39   Provozovatel/majitel:  Hana  Michopulu   Založení:  2014   Sortiment:  chlebíčky,  sladké  pečivo,  polévky      

Sisters   se   na   pražské   gastromapě   objevilo   v  roce   2014   a   za   jeho   duší   je  

gastroblogerka   Hana   Michopulu.   To,   proč   vsadila   právě   na   chlebíčky   popisuje   v  rozhovoru  Ondřeje  Tůmy  pro  server  peníze.cz:     Proč  jste  se  pustila  do  bistra,  které  se  specializuje  zrovna  na   chlebíčky?   Důvodů  bylo  víc.  Kvalitní  rychlé  občerstvení  je  trend  dneška.  Klasické   stolování  v  restauracích  začíná  částečně  ustupovat  do  pozadí.  Lidi  už   nechtějí  při  každém  jídle  stůl  s  bílým  ubrusem,  číšníka  a  další  bariéry,  které   je  zpomalují.   Líbilo  se  mi,  že  chlebíčky  jsou  tradiční  český  fastfood,  který  má  pevně   vydobyté  místo  v  srdcích  zákazníků.  Přitom  tu  byl  velký  prostor  pro  inovace,   jak  v  jejich  chuti,  tak  i  v  podobě.   Označení  fastfood  je  u  nás  dost  zprofanované  a  většina  lidí  si  ho  spojí   s  globálními  řetězci  s  jídlem  pochybné  kvality.  Nemáte  strach,  že  by   někoho  mohlo  odradit,  když  se  sama  zařazujete  do  škatulky  rychlého   občerstvení?  

 

29  

Chápu,  že  to  může  být  trochu  kontroverzní.  Chodí  k  nám  ale  převážně   poučení  zákazníci,  kteří  vědí,  co  je  tu  čeká.  Označení  fastfood  se  proto   nebojím.8    

Fastfood   nemusí   být   pouze   velký   nadnárodní   řetězec.   ale   prostě   místo  

s  rychlým  obsloužením  zákazníka.  Sisters  sází  vše  na  jednu  kartu,  jeden  produkt   a   jeho   následné   modifikace.   A   zdá   se,   že   je   to   velmi   úspěšné.   Na   rozhodně   ne   levné   adrese   se   již   drží   pár   let   a   nic   nenasvědčuje   tomu,   že   by   tomu   mělo   být   v  blízké   budoucnosti   jinak.   Dokonce   se   mluví   o   fúzi   společně   s  řeznictvím   Naše   maso,   které   je   vedle.   Produkty   nejsou   levné,   ale   svoji   klientelu   si   to   evidentně   nachází  a  vše  je  ziskové.     Mad  Dog  bistro     Adresa:  Vinohradská  32   Provozovatel/majitel:  Jan  Vala   Založení:  2015   Sortiment:  hot  dogy,  burgery      

Mad  dog  bistro  se  objevilo  na  pražské  gastromapě  v  roce  2015  a  ihned  si  

našlo  hodně  stálých  zákazníků.  Dokázali  využít  vzrůstajícího  zájmu  o  tento  druh   stravování   zejména   díky   své   lokaci   na   Praze   2   na   Vinohradské   ulici   a   velmi   komfortní   otevírací   době   (neděle   až   čtvrtek   do   dvou   hodin   a   v  pátek   a   sobotu   dokonce   do   pěti   do   rána)   se   velmi   rychle   stali   oblíbeným   podnikem   pro   mladé   lidi,  zejména  studenty.  Zároveň  provozují  i  vlastní  rozvoz  jídel  a  jezdí  po  širším   centru.   Jídlo   z  rozvozu   je   v  dobrých   termoobalech   a   tak   se   dostane   k  hostům   minimálně  teplé  ne-­‐li  horké.  V  takřka  stejné  kvalitě  jako  tomu  je  přímo  v  bistru.   Poměrně   často   se   snaží   zavádět   nové   produkty   a   každý   hot   dog   či   burger   je   chuťově  zajímavý.  Mad  Dog  rozhodně  ví  co  dělá  a  dělá  to  správně.                                                                                                                     8  Geniální  chlebíčky  sestry  Michopulu.  Penize.cz  [online].  2014  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:  

http://www.penize.cz/spotrebitel/293002-­‐genialni-­‐chlebicky-­‐sestry-­‐michopulu  

 

30  

Woker  bistro     Adresa:  Urxova  10   Provozovatel/majitel:  Tomáš  Stehlík   Založení:  2014   Sortiment:  asijský  street  food      

Tomáš   Stehlík   pracoval   doslova   po   celém   světě   (díky   svojí   práci   na  

zaoceánských   lodích)   a   otevíral   velmi   známý   Buddha   bar   na   Praze   1.   Svoje   zkušenosti  a  zájem  o  asijskou  kuchyni  realizoval  v  tomto  svém  bistru  v  Karlíně.   Jedná   se   o   průřez   celou   asijskou   kuchyní,   můžeme   zde   najít   japonskou,   singapurskou,   thajskou,   aj.   Hlavním   konceptem   je   stravování   take-­‐away,   ale   je   zde   i   možnost   malého   sezení.   To,   že   o   víkendech   mají   zavřeno   ukazuje,   jakou   klientelu   vyhledávají   –   lidé   z  okolních   kancelářských   budov   v  době   obědů   nebo   na  cestě  domů  z  práce.     Bistro8     Adresa:  Veverkova  8   Provozovatel/majitel:  Iva  Jakešová   Založení:  2012   Sortiment:  quiche,  polévky,  snídaně,  slané  a  sladké  pečivo      

Bistro8   bylo   jedno   z  prvním   opravdových   bister   v  Praze   a   začátky   nemělo  

vůbec  lehké.  Vlna  kritiky  se  první  měsíce  valila,  ale  vše  špatné  se  během  pár  let   podařilo  srovnat  a  nyní  se  jedná  o  vyhledávané  místo  v  Praze.  Nejen  pro  lidi  žijící   v  okolí,   na   Letné,   ale   i   pro   ty   vzdálenější.   Nabídka   od   snídaně   až   po   večeři   je   ideální   a   v  každou   denní   hodinu   je   zde   prakticky   plno.   Ač   je   v  bistru   hodně   místa   k  sezení,  sortiment  vybízí  i  k  braní  jídla  s  sebou.  A  toho  zákazníci  hojně  využívají.   Sortiment  je  široký  a  zohledňuje  moderní  trendy  –  veganská  a  bezlepková  strava   zde  má  své  stálé  místo  na  jídelním  lístku.    

 

31  

2.5.3  Food  trucky  na  českých  silnicích      

V  České   republice   nemají   food   trucky   takovou   historii   jako   je   tomu  

v  Americe.   Ovšem   i   zde   se   již   začali   objevovat   první   takové   provozovny   prodávající  teplé  jídlo  připravené  přímo  před  zákazníky.  Některé  z  nich  mají  jako   cíl   upoutat   pozornost   na   kamennou   provozovnu,   ale   jiné   jsou   samostatné   podnikatelské  subjekty.     Salt’n’Pepa   Praha   https://www.facebook.com/saltnpepafoodtruck/      

Jedná   se   o   jeden   ze   dvou   nejznámějších   a   nejúspěšnějších   food   trucků  

v  České   republice.   Během   jednoho   roku   si   dokázal   vybudovat   silnou   základnu   fanoušků   a   zákazníků,   kteří   tento   food   truck   vyhledávají   a   chtějí   se   v  něm   stravovat.   Recepty   jsou   založené   na   světové   kuchyni,   díky   cestování   obou   spolumajitelů,   ale   opět   je   hlavním   hybným   produktem   burger   na   mnoho   způsobů.  Velkou  nevýhodou  je  absence  webové  prezentace,  ze  které  by  se  člověk   dopředu   mohl   dozvědět,   kde   se   bude   food   truck   nacházet.   Facebook   k  tomuto   účelu  dle  mého  názoru  rozhodně  není  vhodný.     Crush  street  food   Praha   http://crush.cz/      

Jeden   z  prvních   food   trucků   v  České   republice   sází   na   chuťově   perfektní  

burgery   a   zároveň   na   stálou   klientelu   na   dvou   farmářských   trzích   v  Praze   –   na   Náměstí   Jiřího   z  Poděbrad   a   na   pražské   Náplavce   o   víkendech.   Mimo   tyto   dvě   víceméně   stálice   je   možné   Crush   objednat   i   na   soukromou   party   či   jako   provozovatele   zaštiťující   catering   téměř   jakékoli,   například   firemní,   akce.   Nevyužívají  potenciál  i  během  pracovního  týdne  a  spoléhají  na  víkendové  tržby.  

 

32  

Stejně   jako   Salt’n’Pepa   sází   veškerou   svou   komunikaci   se   zákazníky   takřka   výhradně  na  Facebook.       Pasta  truck   Brno   https://www.facebook.com/pastatruckbrno/      

Jak  sami  provozovatelé  hlásí  na  svém  facebookovém  profilu  (který  je  opět  

jediným   komunikačním   kanálem   s  širokou   veřejností)   -­‐   Boj   proti   přepáleným   tukům,   zeleným   uzeninám   a   smaženým   hranolkám.   Tento   truck   se   snaží   lidem   nabídnout   čerstvé   těstoviny   a   vysoce   kvalitní   kávu.   Sází   na   jednoduchost   a   variabilitu.  Na  každou  akci  alternují  omáčky,  které  k  těstovinám  nabízí  a  tak    i  při   poněkolikáté   návštěvě   zákazník   může   zkusit   něco   pro   něj   nového.   Výhodou   je   také  lokace  –  Pasta  truck  se  nepohybuje  v  Praze,  ale  naopak  cílí  na  klientelu  na   Moravě  a  tak  má  mnohem  větší  okruh  potenciálních  zákazníků  a  zároveň  méně   konkurentů  čistě  z  řad  food  trucků.     Tommy’s  Food  Truck   Praha   http://www.tommysfoodtruck.cz/      

Tommy’s   Food   Truck   připravuje,   jak   je   tomu   opravdu   v  českých  

podmínkách   většinou,   burgery.   Má   ve   své   nabídce   nejen   masové,   ale   i   vegetariánské.  Také  nesází  na  komunikaci  pouze  skrze  sociální  sítě,  ale  také  má   dobrou  webovou  prezentaci,  která  je  pravidelně  aktualizována.  Včetně  fotografií   z  již  proběhlých  akcí.    

 

33  

2.5.4  Hodnocení  a  analýza  podniků     Tabulka  1  –  Analýza  podniků       KFC/McD/BK   Bageterie  Boulevard   Sisters   Mad  Dog  Bistro   Woker  Bistro   Bistro8   Salt'n'Pepa   Crush  street  food   Pasta  truck   Tommy's  Food  Truck  

cena   2   2   4   2   5   3   3   3   2   1  

marketing   dostupnost   1   x   1   x   2   2   3   4   1   3   1   2   2   1   2   1   2   3   3   3  

nabídka   4   2   3   3   3   2   3   3   2   3  

  Každý   z  hodnocených   podniků   byl   zanalyzován   a   hodnoty   zapsány   do   tabulky   výše.    Hodnoceny  v  jednotlivých  kategoriích  bylo  na  škále  1-­‐5  přičemž     1   znamená   nejlepší   výsledek   a   5   nejhorší.   Nebyla   hodnocena   dostupnost   u   fast   food   zařízení   KFC,   McDonald’s   a   Burger   King   a   také   u   Bageterie   Boulevard,   jelikož  tyto  podniky  mají  více  provozoven  a  nedá  se  tak  tento  faktor  dostatečně   dobře   změřit.   Cenou   byla   brána   čistě   cena   jídla   a   pití,   nikoliv   kvalita   za   poptávanou   cenu.   To   by   bylo   velmi   subjektivní   hodnocení.   V  marketingu   je   zohledněna   aktivita   na   soc.   sítích,   reklama   ve   veřejném   prostoru   a   webová   prezentace   podniků   jakožto   tři   nejdůležitější   nástroje.   Dostupnost   zohledňuje   umístění   (v   případě   food   trucků   četnost   provozování   a   změnu   lokací)   a   jeho   občanskou   dostupnost.   V  nabídce   je   hodnoceno   celkové   menu   podniku   a   možnost  variability  s  měnícím  se  období  roku.  Zároveň  možnost  nabídnout  menu   co  nejširšímu  spektru  zákazníků.    

2.6  Analýza  dodavatelů      

Dodavatelé  jsou  klíčovými  partnery  nejen  při  podnikání  v  gastronomii,  ale  

obecně   v  jakémkoli   businessu.   Pokud   je   vstupní   produkt   kvalitní,   může   být   i   náš,  

 

34  

výsledný   produkt,   vhodný   a   lákavý   pro   koncové   zákazníky.   Je   jen   na   práci   výrobců,  jak  s  ním  naloží  a  jestli  dokáží  kvalitní  vstupní  produkt  dobře  a  úspěšně   zpracovat.   Není   lehké   z  nekvalitního   produktu   udělat   kvalitní,   obráceně   je   to   mnohem  snazší  a  bohužel  i  časté.    

Při   analýze   dodavatelů   jsou   důležité   zejména   tyto   faktory   a   ty   musí   být  

zohledněny.       Obrázek  1  -­‐  Dodavatelé  

  Zdroj:  Marketingové  řízení  a  plánování  pro  malé  a  střední  firmy9  

   

Dobrý   vztah   s  vlastními   dodavateli   (placení   všech   závazků   včas,   dobře  

zvolené   benefity   pro   dodavatele,   pozvání   na   akce   pořádané   firmou(podnikem,   aj.)   usnadňuje   i   následnou   práci   v  podniku.   Dodavatelé   nebudou   mít   obavu   s  podnikatelem  spolupracovat  a  budou  vědět,  že  vždy  svým  závazkům  dostává  a   pokud   výjimečně   něco   není   dle   předem   dohodnutých   podmínek,   nebudou   mít   problém  případně  počkat  a  vyhovět  při  takové  nestandartní  situaci.    

Volba  dodavatelů  není  nic  snadného  a  každý  začínající  podnik  se  jí  musí  

dostatečně  podrobně  věnovat.  Jestli  je  výhodnější  zvolit  velkou  firmu  (například   FANY   Gastroservis   s.r.o.   nebo   MAKRO   Cash   &   Carry   ČR,   které   mají   vždy   dostatečný   výběr   z  produktů)   nebo   zvolit   malou   firmu,   kde   je   samozřejmostí   osobní   přístup   mezi   prodávajícím   a   kupujícím   (rodinné   farmy,   malá   pekařství,   apod.).   Druhá   varianta   je   mnohdy   dražší   a   zejména   logisticky   náročnější,   ale   „příběh“   může   na   zákazníky   zapůsobit   a   být   lákavou   volbou.   V  dnešní   době   je   velmi   vysoká   poptávka   po   jídle,   které   je   od   lokálních   výrobců   a   lidé   se   čím   dál                                                                                                                   9  BLAŽKOVÁ,  Martina.  Marketingové  řízení  a  plánování  pro  malé  a  střední  firmy.  Praha:  Grada,  

2007.  ISBN  9788024767246.  

 

35  

tím   víc   zajímají   o   původ   jídla,   které   konzumují.   V  případě   zvolení   menších   dodavatelů   je   pak   bezpochyby   vhodné   tuto   informaci   zmínit   při   prodeji   a   „prodat“  ji  zákazníkům.  

   

2.7  Produkt      

Nikdo   nechce   čekat,   až   dostane   jídlo   v  místě,   kde   se   neposadí,   kde   je  

vlastně  až  příliš  vysoký  diskomfort  samotného  stravování  a  ve  chvíli,  kdy  se  ani   nechce   zabývat   něčím,   jako   zdlouhavá   polední   pauza/chvilková   přestávka   na   jednu  písničku  při  odchodu  z  koncertu/odběhnutí  od  přátel  pro  něco  k  jídlu.  Jak   již  bylo  zmíněno  v  předešlé  kapitole  u  analýzy  konkurence,  všechna  jídla  tohoto   stylu,   která   mají   za   úkol   nasytit   a   do   jisté   míry   i   potěšit   a   mile   překvapit   zákazníka,  musí  zároveň  splňovat  několik  faktorů.       1. Jednoduché  k  jídlu  –  ve  smyslu  jednoduchosti  jezení   2. Nikterak  velká  a  sytá   3. Eliminovat  možnost  zašpinění   4. Rychle  podávané   5. Čerstvě  připravené      

Toto   jsou   aspekty,   které   jsou   pro   všechny   podniky   podnikající   v  sektoru  

rychlého   občerstvení   stejné.   Nabízený   produkt   tedy   minimálně   musí   splňovat   tyto   faktory,   které   by   ovšem   bez   inovace,   poznávání   nových   trendů   a   jejich   přijímání  nebyl  ničím  jiným  než  pěti  body  na  papíře  pro  všechny  podniky  stejné.   Námi   nabízený   produkt   toho   musí   splňovat   více.   Všechny   tyto   následující   body   se   vzájemně   propojují   až   nakonec   skončí   v  jednom   či   více   podobách   na   pultu.   Nedá   se   zcela   jednoduše   popsat   a   rozdělit   na   jednotlivé   body,   ale   pro   přehlednost  a  snazší  pochopení  to  tak  činíme.    

Produkt  tedy:   1. Má  být  kvalitní  a  dobře  zpracovaný   2. Má  zaujmout  vzhledově  

 

36  

3. Musí  do  jisté  míry  podléhat  trendům   4. Měl  by  být  inovativní  a  jiný  než  jsou  jemu  podobné  na  trhu   5. Musí  být  atraktivní  pro  zákazníka       2.7.1  Navrhovaný  produkt    

Jak  bylo  zmíněno  v  kapitole  2.2.  Příležitosti  podnikání  samotný  produkt  

prodávaný   ve   food   trucku   má   dvě   alternativy.   Buďto   je   food   truck   zaměřen   pouze  na  jeden  produkt,  kterému  je  podřízeno  vše.  Od  designu  a  většinou  až  po   název   celého   trucku.   Společně   s  jedním   hlavním   produktem   jde   ruku   v  ruce   i   specializace   na   jednu   určitou   kuchyni.   V  tuto   chvíli   je   jedno   jestli   jde   o   americkou,   mexickou   či   asijskou.   Tato   cesta   asi   může   být   úspěšná,   pokud   se   provozovatel   trefí   do   díry   na   trhu   a   zvolí   si   takový   produkt,   takovou   kuchyni,   která  ještě  není  na  trhu  zaběhlá,  ale  zároveň  je  dostatečně  lákavá  pro  zákazníky.    

Tomuto   příkladu   nejlépe   odpovídají   v  Čechách   dva   provozovatelé   food  

trucků.   Zaprvé   již   zmíněný   Pasta   Truck   z  Brna.   A   tím   druhým   je   Prague   Jerk   Station.   Tento   food   truck   se   specializuje   na   karibskou   kuchyni.   Něco   takového   v  Praze   není,   ani   takřka   neexistuje   alternativa   v  podobě   restaurace.   Jeho   provozovatel   Luke   je   původem   z  anglického   Manchesteru   a   do   Čech   chtěl   přivést   něco   z  Anglie.   S  karibskou   kuchyní   mu   pomáhá   kolega/společník   Louise,   který   je   původem   z  Kostariky   a   tak   společně   sází   na   autentičnost   a   pravou   chuť.   Koncept   je  to  více  než  zajímavý,  ale  do  jisté  míry  je  přesně  na  hraně.  Češi-­‐Pražané,  ač  jsou   připraveni  přijímat  novou  kulturu  (zejména  co  se  týče  gastronomických  zážitků),   tak   k  tomuto   konceptu   přistupují   poměrně   rezervovaně   a   hlavním   produktem,   který   pánové   z  Jerk   Station   prodávají,   je   v  podobě   burgerů.   Ač   je   to   vlastně   i   trochu   typické   jídlo   pro   Karibik   (ale   rozhodně   mívají   v  nabídce   mnohem     „exotičtější“   pokrmy),   tak   tím,   že   je   to   nejpodobnější   tomu,   co   tu   známe,   prodává   se  toho  nejvíce.  Jejich  hlavní  výhodou  je,  že  takřka  kompletně  všechno  je  v  jejich   vlastní   režii.   Truck   mají   vlastní   –   nemusí   platit   pronájem   a   co   mohou,   to   se   snaží   sami  vypěstovat.  Ať  už  jde  o  byliny  nebo  například  chilli  na  vlastní  chilli  omáčku.   Tím   samozřejmě   srážejí   náklady   na   nejnutnější   minimum   a   mohou   více   experimentovat   a   zkoušet,   jaké   jídlo   bude   při   prodeji   dobře   fungovat.   A   bude  

 

37  

ziskové.   Ale   je   pravda,   že   jak   sami   říkají,   nedělají   to   pro   zisk,   ale   pro   vášeň   a   proto,  že  je  to  prostě  a  jednoduše  baví.    

Druhá   alternativa   je   jít   takzvaně   obecnou   cestou,   bez   vlastního   „signature  

dish“   a   snažit   se   mít   širší   záběr.   Prodávat   například   jak   těstoviny   (italská   kuchyně)   chilli   con   carne   (tex-­‐mex),   vietnamské   bagety   banh-­‐min   (vietnamská   kuchyně),   stews   (anglická   a   česká   kuchyně)   a   například   donuty/koblihy   (americká   kuchyně).   Nevýhodou   tohoto   kroku   je   to,   že   se   bude   hůře   hledat   vlastní  podoba,  název  nebo  grafické  znázornění.  O  něco  méně  snadno  se  takový   truck   bude   zosobňovat.   Ale   to   by   dobře   zvoleným   marketingem   a   vhodnou   volbou   komunikace   neměl   ve   výsledku   být   problém.   Na   několika   desítkách   příkladů   kamenných   bister   vidíme,   že   to   funguje   a   není   to   závažný   problém.   Mějme   příklad   týdenního   poledního   menu,   jež   bude   nabízeno   v  prostorách   u   kancelářských  budov  a  které  bude  po  celých  pět  dní  pracovního  procesu  stejné.   Proč,   když   naprostá   většina   restaurací   volí   na   každý   den   jiné   obědové   menu?   Důvody  jsou  dva:   1.) Je   to   ekonomičtější   –   dobře   se   dají   propočítat,   na   základě   zkušeností   z  minulých   dnů,   variabilní   náklady   na   suroviny   a   jak   asi   je   který   prodávané  jídlo  úspěšné  a  oblíbené  u  zákazníků.   2.) Zákazníkům  je  to  vlastně  jedno,  jelikož  není  v  plánu  každý  den  stát  na  tom   samém  

místě,  

maximálně  

například  

2x  

týdně  

u  

stejného  

administrativního   komplexu,   zákazníci   nemají   pocit,   že   si   nemají   z  čeho   vybrat,  že  je  nabídka  stále  stejná.     Návrh  jednotlivých  konkrétních  jídel  a  jak  by  mohlo  být  menu  sestaveno:     1.) Polévka  dne   2.) Masové  stew  s  cizrnou   3.) Club  sendviče   4.) Salát  s  grilovaným  kuřecím  prsem   5.) Ovocný  kynutý  koláč     Výhody  takového  menu?     1.) Příkladně  se  dá  skládat  do  kombinací  –  polévka  +  hlavní  chod  +  moučník   za  zvýhodněnou  cenu.  

 

38  

2.) Zohledňuje   několik   diet   najednou   –   vhodné   pro   vegetariány,   bezlepkovou   dietu  a  samozřejmě  i  diabetiky   3.) Průřez  všemi  možnými  kuchyněmi  a  velká  možnost  výběru   4.) Jednoduchá  příprava  předem  –    pouze  sendviče  a    salát  se  musí  připravit   přímo   před   zákazníkem,   ostatní   stačí   servírovat,   případně   přidat   tzv.     „final  touch“.   5.) Není   problém   alternovat   dle   požadavků   zákazníka   a   měnit   jednotlivé   komponenty  v  jednotlivých  jídlech      

Jako  případné  vhodné  ukázkové  menu  tento  příklad  slouží  zcela  dokonale.  

Na   tomto   stylu,   pokud   by   byl   postaven   celý   koncept   food   trucku,   se   dá   dále   pracovat   a   je   stále   co   na   něm   zlepšovat.   Ale   takový   je   i   koncept   food   trucku   –   neustále   obměňovat   a   posouvat   dál,   hledat   ideální   a   vyvážené   jídlo   pro   své   strávníky.    

2.8  Personální  zajištění.      

Food   truck   je   koncipován,   že   se   do   něj   více   než   dva   prodejci/kuchaři  

nevejdou.  Zároveň  ale  při  plném  využití  kapacit  je  potřeba  dvou  osob  na  obsluhu   food   trucku   a   na   uspokojení   potřeb   zákazníků.   Pokud   je   sortiment   trochu   omezen   a   dobře   připraven,   je   možné   vše   zvládnout   v  jedné   osobě.   Té   by   nebyl   vyplácen   žádný   plat,   jelikož   by   se   jednalo   o   provozování   vlastní   živnosti   a   tak   by   platem   byl   zisk   z  celého   prodeje.   Varianty   na   personální   zajištění   druhé   osoby   jsou   dvě   –   druhá   osoba   by   byla   zaměstnancem   nebo   společníkem.   Pokud   by   se   jednalo  o  druhou  možnost,  společník  by  byl  stejně  jako  provozovatel  závislý  na   zisku   a   až   z  něj   by   se   počítala   odměna   za   práci.   Pro   společníka   by   byla   též   podmínka  vstoupit  do  projektu  s  určitým  finančním  obnosem.  Na  jeho  základě  by   se  

pak  

procentuálně  

odvíjela  

velikost  

odměny  

v  poměru  

k  výši  

vkladu  provozovatele.       Je   tedy   plánováno,   že   ve   dvou   osobách   se   bude   food   truck   provozovat   pouze   polovinu   roku.   Od   poloviny   dubna   do   poloviny   října.   Neočekává   se,   že   by  

 

39  

v  chladnějších   měsících   a   mimo   sezónu   festivalů   či   jiných   outdoorových   kulturních   akcí   bylo   nutné   druhé   osoby.   Ale   samozřejmě   při   smluvních   aktivitách,   kdy   jsou   očekávány   větší   prodeje,   nárazově   doplnit   personál   food   trucku.  Ideálním  řešením  je  uzavření  krátkodobé  smlouvy  na  DPP  či  DPČ.      

2.9  Marketingový  mix      

Marketingový   mix   se   tedy   skládá   ze   čtyřech   hlavních   bodů,   které  

jednotlivě  popíšeme  v  následujících  čtyřech  podkapitolách.     2.9.1  Produkt      

Podrobně  jsme  produkt  rozebrali  v  kapitole   výše.  Nebudeme  se  tedy  mu  

v  této  kapitole  věnovat.     2.9.2  Cena      

Dobře  stanovená  cena  není  nic  samozřejmého.  Jedná  se  o  množství,  které  

je  zákazník  za  produkt  ochoten  zaplatit.  Nemusí  jít  samozřejmě  pouze  o  peníze,   ale  o  jakékoli  statky,  které  je  zákazník  ochoten  vyměnit  za  náš  produkt.  Jedná  se   o   ohodnocení,   stanovení   ideální   a   vhodné   ceny   za   daný   produkt.   Například,   pokud   člověk   prodává   činžovní   dům,   který   kompletně   zrekonstruoval   a   investoval  do  něj  mnoho  času  a  peněz,  většinou  nepotřebuje  najít  kupce  do  týdne   po   dokončení.   Může   tedy   cenu   stanovit   vyšší,   jelikož   má   čas   potenciálního   kupce   s  adekvátním   finančním   budgetem   najít.   Mnoho   zájemců   v  tomto   případě   poukazuje  na  to,  že  cena  nebyla  stanovena  správně  –  příliš  nízká.  Jelikož  investor   rekonstrukce  má  k  prodeji  pouze  jeden  objekt  a  ne  takřka  neomezené  množství.   Jako   je   tomu   například   u   prodejců   ovoce   a   zeleniny.   Tam   je   nutné   najít   dobrou   rovnováhu  mezi  cenou  a  odbytem.      

40  

2.9.3  Propagace      

V  jednoduchosti  se  jedná  o  komunikaci  mezi  prodávajícím  a  zákazníkem.  

Jedná   se   o   všechny   zdroje   díky   kterým   se   může   zákazník   o   produktu   dozvědět.   Patří   sem   veškerá   OOH   reklama,   cílení   na   zákazníka   skrze   média   (televize,   noviny,   rozhlas,   sociální   sítě)   nebo   například   i   tiskové   konference   a   podobně.   Příklad   špatně   zvolené   reklamy   může   být   podomní   prodej   luxusních   hodinek   a   snažit  se  je  prodávat  před  základní  školou.     2.9.4  Místo      

Místem   je   v  marketingovém   mixu   brán   spíš   distribuční   kanál.   Ne,   jak  

název   napovídá,   přímé   místo   prodeje.   Ale   zejména   to,   jak   se   produkt   dostane   k  zákazníkovi,  jakou  cestou.     2.9.5  Zhodnocení  marketingového  mixu        

Ve   výsledku   musí   všechny   čtyři   části   marketingového   mixu   spolu   velmi  

dobře   kooperovat   a   vzájemně   se   doplňovat.   Prodávající   (případně   osoba   zodpovědná   za   marketing)   musí   umět   najít   přirozenou   rovnováhu   mezi   všemi   čtyři   aspekty   a   docílit,   aby   výsledek   byl   tím   pravým   mixem   všech.   A   hlavně   atraktivní  pro  zákazníka  jako  celek.    

V  případě   food   trucku   je   marketingový   mix   zcela   vhodný   na   jakési  

urovnání  myšlenek  a  popsání  toho,  co  vlastně  je  záměrem.   O   každé   části   marketingového   mixu   je   psáno   v  jiné   kapitole,   ale   až   společně   dohromady  dávají  celkový  pohled  na  prodávaný  produkt  ze  všech  směrů.  A  to  je  i   cílem  každého  marketingového  mixu  4P.      

 

41  

2.10  PEST  analýza        

PEST  analýza  je  vnější  analýzou  podniku.  Zabývá  se  tedy  vlivy  na  podnik  

či  podnikání,  které  investor  či  provozovatel  může  přímo  ovlivnit.  Ale  zároveň  jim   musí  naplno  svoji  pozornost.  Analýza  PEST  se  zaměřuje  na  čtyři  vnější  faktory.     2.10.1  Politicko-­‐legislativní  faktory      

Legislativním   povinnostem   spojeným   s  provozováním   food   trucku   se  

věnuje  kapitola  Legislativa  a  tak  není  nutná  tento  faktor  dopodrobna  popisovat  i   nyní.       2.10.2  Ekonomické  faktory     Mezi   hlavní   ekonomické   vlivy   patří   bezesporu   daň   z  přidané   hodnoty   a   to   zejména   její   výše   na   potraviny.   Dále   jsou   to   změny   úrokové   míry   nebo   například   změna   kurzu   měny.   Ale   jelikož   neplánujeme   obchodovat   se   zahraničím,   není   tento   vliv   nijak   podstatný.   Podstatným   faktorem   je   povinnost   elektronické   evidence   tržeb,   která   dříve   či   později   zasáhne   všechny   podnikatele   v  České   republice.       2.10.3  Sociální  faktor      

Do   sociálních   faktorů   řadíme   demografické   rozdělení   společnosti,   její  

strukturu   nebo   výše   příjmů   obyvatel.   Co   je   pro   potřeby   food   trucku   podstatné,   řadíme  se  i  zájem  lidí  o  trendy  a  životní  styl.    

 

42  

2.10.4  Technologické  faktory      

Tento   faktor   zkoumá   obecné   technologické   a   technické   vlivy   na   podnik.  

Možnost   vývoje   či   renovace   stávajících   zařízení.   Ale   zároveň   i   například   využitelnost  internetu  a  moderních  sociálních  sítí.    

2.11  Legislativa      

S   podnikáním   v  oblasti   food   trucků   jsou   spojeny   určité   povinnosti  

vyplývající  z  právní  úpravy.  Tyto  lze  rozdělit  na  tři  základní  kategorie  povinností,   resp.   tři   základní   kategorie   právních   předpisů,   ve   kterých   jsou   povinnosti   stanovené.     2.11.1  Podnikání  obecně     Stejně   jako   pro   téměř   jakékoliv   jiné   podnikání   je   k   provozování   food   trucku   potřeba   získat   určité   povolení.   Provozování   food   trucku   patří   do   kategorie   živnostenského   podnikání,   kdy   splňuje   definici   uvedenou   v   §   2   zákona   č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském  podnikání,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále   jen   „živnostenský   zákon“).   Podnikáním   se   dle   živnostenského   zákona10  myslí   soustavná   činnost   provozovaná   samostatně,   vlastním   jménem,   na   vlastní   odpovědnost,   za   účelem   dosažení   zisku   a  za   podmínek   stanovených   tímto   zákonem.    

Pro   přípravu   a   prodej   pokrmů   a   nápojů   je   potřeba   mít   živnostenské  

oprávnění  v  oboru   hostinská   činnost.   Jedná   se   tzv.   řemeslnou   živnost   ohlašovací,   což   znamená,   že   k  získání   oprávnění   k  jejímu   provozování   je   potřeba   splnit   všeobecné   podmínky   podnikání   (plná   svéprávnost   a   bezúhonnost)   a   podmínky   odborné.   Odborné   podmínky   spočívají   v  tom,   že   podnikatel   prokáže   určitou                                                                                                                   10  Definice  v  jiných  předpisech,  např.  v  §  420  odst.  1  zákona  č.  89/2012  Sb.,  občanský  zákoník,  ve  

znění  pozdějších  předpisů,  je  velice  podobná  a  liší  se  jen  v  tom,  že  pod  sebou  zahrnuje  také  jiné   než  živnostenské  podnikání  (tzv.  svobodná  povolání)    

 

43  

kvalifikaci   či   zkušenosti   v  daném   oboru   (např.   ukončení   středního   či   vysokoškolského  vzdělání  v  oboru,  získání  profesní  kvalifikace  a  jinak).11    

Mezi   další   povinnosti   vztahující   se   na   každého   podnikatele   jsou  

povinnosti   týkající   se   daňové   povinnosti,   kam   patří   např.   povinnost   registrace   k  dani  z  příjmů,  dani  z  příjmu  a  další.      

V  případě,   že   by   se   provozovatel   food   trucku   rozhodl   založit   pro   toto  

podnikání   samostatnou   právnickou   osobu   (s.r.o.   či   jinou),   vztáhnou   se   na   něj   další   povinnosti   z  oblasti   tzv.   korporátního   práva   a   práva   veřejných   rejstříků,   kam  se  zapisují  určité  informace  o  právnických  osobách.     2.11.2  Dodatečné  povinnosti      

Vzhledem  k  tomu,  že  ve  food  trucku  se  pracuje  s  jídlem  a  pitím,  vztahují  se  

na  food  trucky  dodatečné  povinnosti  spočívající  v  zajištění  hygieny  na  pracovišti.   Za   tímto   účelem   jsou   provozovatelé   food   trucku   povinní   oznámit   informace   o   food  trucku  hygienické  stanici,  která  musí  provozovnu  schválit.      

Nad   rámec   schvalování   provozovny   musí   provozovatelé   food   trucku  

počítat  s  tím,  že  zástupci  Státní  zemědělské  a  potravinářské  inspekce  či  zástupci   Státní  veterinární  správy  mohou  provést  kontrolu  kvality  jednotlivých  potravin.       2.11.3      Povinnosti  vztahující  se  k  místu  prodeje   Food   trucky     jsou     specifické   v  tom,   že     je   hostinská   činnost   prováděná   z  tzv.   mobilní   či   pojízdné   provozovny.   Mobilní   provozovna   je   dle   §   17   odst.   2   živnostenského   zákona   definovaná   jako   provozovna,   která   je   přemístitelná   a  není   umístěna   na   jednom   místě   po   dobu   delší   než   tři   měsíce.     Na   mobilní   provozovny   se   vztahují   typicky   mírnější   pravidla   než   na   provozovny   typické,   např.   podnikatelé   nemají   povinnost   vždy   ohlašovat   zahájení   provozování   živnosti.   Pro   mobilní   provozovny   ovšem   mohou   vznikat   další   povinnosti,  

                                                                                                                11  Odborné  podmínky  jsou  uvedené  v  §  7  a  §  20  živnostenského  zákona.    

 

44  

zejména   na   základě   nařízení   jednotlivých   obcí   (jedná   se   o   podzákonné   normy,   které  mohou  obce  či  kraje  vydávat).   Mezi  takové  nařízení  patří  také  nařízení  hlavního  města  Prahy  č.  9/2011,   kterým   se   vydal   tržní   řád   města   Prahy.12  Toto   nařízení   stanoví   podmínky   pro   provozování   živností   mimo   provozovnu,   která   je   pro   daný   účel   zkolaudovaná.   Upravuje  tak  podmínky  poskytování  služeb  a  prodeji  zboží  na  tržištích,  tržnicích,   prodejních  místech  atd.  Ustanovení  §  7  odst.  1  nařízení  však  výslovně  stanoví,  že   se  nevztahuje  na  „na  prodej  v  pojízdné  prodejně  a  obdobném  zařízení  sloužícím   k  prodeji  zboží  nebo  k  poskytování  služeb”.   Otázkou   tedy   je,     za   jakých   podmínek   může   food   truck   kdekoliv   zaparkovat   a   začít   poskytovat   své   jídlo.   Pokud   se   na   něj   nevztahuje   dané   nařízení,     není   zcela   zřejmé   podle   jakého   předpisu   by   měl   majitel   food   trucku   postupovat.     Domnívám   se,   že   by   měl   majitel   postupovat   tak,   že   získá   souhlas   od   příslušného   majitele   pozemní   komunikace   dle   zákona   č.   13/1997   Sb.,   o   pozemních   komunikacích,   ve   znění   pozdějších   zákona,   kde   chce     zastavit   s  jídlo   vydávat   a   následně   zaplatit   místní   poplatek   podle   obecně   závazné   vyhlášky   hlavního   města   Prahy   č.   5/2011,   o   místním   poplatku   za   využívání   veřejného   prostranství.        

3  Finanční  plán      

Finanční   pán   je   nedílnou   součástí   jakéhokoli   podnikatelského   záměru.  

Ukazuje  nám,  jaké  investice  jsou  ještě  reálné  a  jaké  by  byly  pro  podnik  neziskové   –   jejich   návratnost   by   nebyla   možná   nebo   by   byla   nepřijatelně   dlouhá.   Prvním   krokem   je   stanovení   cílů   podniku   (ekonomický   zisk,   maximalizace   zisku   před   zdaněním   a   stabilita   podniku)   a   na   jejich   základě   se   tvoří   finanční   plán.   Při   přípravě   a   tvorbě   finančního   plánu   se   musí   dodržovat   několik   zásad.   Prakticky   nejdůležitějším   bodem/cílem   podniku   je   reálná   dosažitelnost   daných                                                                                                                   12  Ostatní  obce  mají  také  právo  podobná  nařízení  vydávat.  Pro  účely  této  práce  se  ovšem  věnuji  

pouze  pražskému  nařízení,  jelikož  základ  této  práce  je  podnikatelský  plán  v  Praze.    

 

45  

vytyčených   cílů.   Pokud   budou   cíle   stanoveny   příliš   optimisticky   a   nereálně,   finanční   plán   nemá   smysl   a   nemůže   být   naplněn.   Zároveň   s  tím   jde   schopnost   kontrolovat  dané  cíle.  Pokud  budou  nastaveny  tak,  že  jsou  sice  reálné,  ale  není   možné   zpětná   vazba   a   kontrola   během   procesu   vývoje,   nebude   finanční   plán   úspěšný.  A  posledním  bodem  je  nutná  provázanost  s  ostatními  záměry  podniku.        

Finanční  plánování  je  proces  rozhodování  podniku  o  rizicích,  která  jsou  pro  

podnik  zajímavá  a  v  nichž  spatřuje  i  určité  příležitosti,  dále  o  rizicích,  která  jsou   nezbytná.  Finanční  plánování  si  klade  za  úkol  stanovit  finanční  cíle  podniku  a   především  určit  prostředky,  jak  těchto  cílů  dosáhnout.  Cílem  finančního  plánování   je  splnění  obecného  finančního  cíle  podniku,  tj.  maximalizace  jeho  tržní  hodnoty.13      

V  bakalářské   práci   se   budeme   zabývat   náklady   na   prvotní   investici   do  

food  trucku,  výpočtu  variabilních  a  fixních  nákladů  a  také  výši  příjmů.  Vycházíme   z  dat  vlastního  průzkumu  mezi  provozovateli  food  trucků  v  Čechách  a  v  Evropě.   Kontakt  s  nimi  probíhal  už  při  osobních  schůzkách  nebo  například  během  Food   Truck  Show  v  Praze.  Dále  pak  skrze  emailovou  a  telefonickou  komunikaci.  Údaje   v  tabulkách  jsou  reálným  odhadem  nákladů.  Investice  může  být  nižší  (například   zakoupením  levnějšího  trucku  či  vybavení  kuchyně),  ale  zároveň  i  vyšší.  Jedná  se   o  úroveň  v  hodnotě  asi  70%  dle  údajů  od  provozovatelů.    

3.1  Počáteční  kapitál      

Vstupní   neboli   počáteční   kapitál   je   suma,   kterou   provozovatel   potřebuje  

k  založení   a   počátečnímu   uvedení   projektu   do   pohybu.   Obnos   financí   musí   být   natolik   velký,   aby   se   do   doby,   kdy   projekt/podnik   nebude   vydělávat,   nemusel   ohlížet   na   finanční   stránku.   Zároveň   příliš   vysoká   počáteční   investice   zavazuje   provozovatele  ke  splácení  vyšší  částky,  tedy  i  po  delší  dobu.    

 

V  případě  food  trucku  se  nabízí  více  variant,  jak  počáteční  kapitál  naplnit:                                                                                                                   13  PŘIBYL,  Pavel.  Návrh  podnikového  finančního  plánu.  Brno,  2011.  Diplomová  práce.  Vysoké  

učení  technické  v  Brně.  Vedoucí  práce  Ondřej  Žižlavský.  

 

46  

•

Z  vlastních  zdrojů  a  bezúročné  půjčky  od  rodinných  příslušníků  

•

Půjčkou  od  banky  v  celé  nebo  částečné  výši  

•

Využití  crowdfundingové  kampaně  

•

Stát  se  atraktivní  pro  investory  jako  Start-­‐up  

  Pro   tento   případ   byla   zvolena   varianta   první,   tedy   využití   vlastních   finančních   zdrojů,   případně   půjčky   od   rodinných   příslušníků.   Celková   částka   nutná   jako   počáteční  kapitál  je  vyčíslena  na  900.000  Kč  se  splatností  36  měsíců,  tzn.  3  roky.      

3.2  Celková  počáteční  investice    

Počáteční   investice   do   provozu   food   trucku   nejsou   nikterak  

komplikované.  Jedná  se  pouze  o  nákup  vyhovující  dodávky,  následných  nákladů   na  její  vybavení  či  dovybavení  (pokud  je  již  alespoň  částečně  konstruována  jako   provozovna   na   přípravu   či   prodej   jídla),   její   grafická   úprava   a   náklady   na   propagaci.  V  tomto  případě  byl  zvolen  ke  koupi  vůz  značky  FIAT  Ducato,  který  již   v  minulosti   sloužil   jako   pojízdné   občerstvení.   Je   tak   již   ve   velké   míře   vybaven   i   potřebnými   spotřebiči   a   náklady   na   zbytek   vybavení   kuchyně   již   nebudou   tak   vysoké.   Cena   za   vůz   je   325.000   Kč   .   Dokoupit   je   nutné   plynový   gril,   plynové   hořáky  a  kotlík  na  uchování  horké  polévky.  Následné  vnitřní  úpravy  food  trucku   (úklid,   drobné   technické   úpravy   a   opravy),   vnější   úpravy   –   polepy,   grafické   úpravy  či  oprava  automobilu  a  v  neposlední  řadě  koupě  kuchyňského  inventáře   jsou  posledními  náklady  na  pořízení  food  trucku.     Tabulka  2  –  Pořizovací  náklady   Koupě  vozu   Grill   Kotlík  na  polévku   Plynové  hořáky   Kuchyňský  inventář   Vnitřní  úpravy  FT   Vnější  design  FT   Celkem  

 

325000   25000   3300   25000   40000   15000   35000   468300  

47  

 

Náklady   na   propagaci   Food   trucku   ještě   před   prvním   prodejem   jsou  

vyčísleny   na   25.000   Kč.   Zahrnují   placenou   reklamu   na   sociální   síti   facebook   v  celkové   výši   20.000   Kč   a   reklamu   formou   propagačních   letáčků,   které   budou   rozmístěny   ve   vytipovaných   lokalitách   budoucího   prodeje.   Celkové   náklady   na   pořízení  food  trucku  a  propagaci  budou  tedy  ve  výši  493.300  Kč.  

3.3  Provozní  náklady      

Mezi  provozní  náklady  řadíme  zejména  náklady  na  suroviny  jednotlivých  

prodávaných  produktů  a  náklady  na  samotný  provoz  Food  trucku.  Tedy  benzín,   plyn,  spotřeba  pitné  vody  apod.  Zároveň  též  náklady  na  splátku  půjčky.  Jelikož  se   jedná   o   fixní   měsíční   náklad,   můžeme   jen   snadno   zahrnout   do   provozních   nákladů.      

Stejně  jako  u  příjmů,  budeme  počítat  se  třemi  variantami  –  pesimistickou,  

reálnou   a   optimistickou.   Jejich   rozdíl   je   popsán   níže.   Všechny   částky   jsou   počítány  s  DPH.   Tabulka  3  –  Náklady  na  suroviny;  reálná  varianta   Předpokládané  náklady  na  suroviny  v  korunách  ve  food  trucku  -­‐  reálná  varianta                       prodej  v   Náklady  v  Kč/měsíc   %  z       Kč/den   (20  prac.  dnů)   Náklady  v  Kč/rok   nákladů   Polévka   529,20  Kč   10  584,00  Kč   127  008,00  Kč   13%   Sendvič   640,50  Kč   12  810,00  Kč   153  720,00  Kč   15%   Stew   1  590,00  Kč   31  800,00  Kč   381  600,00  Kč   38%   Salát   903,00  Kč   18  060,00  Kč   216  720,00  Kč   22%   Koláč   528,00  Kč   10  560,00  Kč   126  720,00  Kč   13%   Celkově   4  190,70  Kč   83  814,00  Kč   1  005  768,00  Kč   100%   Tabulka  4  –  Náklady  na  suroviny;  pesimistická  varianta   Předpokládané  náklady  na  suroviny  v  korunách  ve  food  trucku  -­‐  pesimistická   varianta                       prodej  v   Náklady  v  Kč/měsíc   Náklady  v   %  z       Kč/den   (20  prac.  dnů)   Kč/rok   nákladů   Polévka   264,60  Kč   5  292,00  Kč   63  504,00  Kč   13%   Sendvič   366,00  Kč   7  320,00  Kč   87  840,00  Kč   18%   Stew   795,00  Kč   15  900,00  Kč   190  800,00  Kč   38%   Salát   387,00  Kč   7  740,00  Kč   92  880,00  Kč   19%   Koláč   264,00  Kč   5  280,00  Kč   63  360,00  Kč   13%   Celkově   2  076,60  Kč   41  532,00  Kč   498  384,00  Kč   100%    

48  

Tabulka  5  –  Náklady  na  suroviny;  optimistická  varianta   Předpokládané  náklady  na  suroviny  v  korunách  ve  food  trucku  -­‐  optimistická   varianta                       prodej  v   Náklady  v  Kč/měsíc   %  z       Kč/den   (20  prac.  dnů)   Náklady  v  Kč/rok   náklad   Polévka   793,80  Kč   15  876,00  Kč   190  512,00  Kč   13%   Sendvič   1  006,50  Kč   20  130,00  Kč   241  560,00  Kč   16%   Stew   2  385,00  Kč   47  700,00  Kč   572  400,00  Kč   38%   Salát   1  290,00  Kč   25  800,00  Kč   309  600,00  Kč   21%   Koláč   792,00  Kč   15  840,00  Kč   190  080,00  Kč   13%   Celkově   6  267,30  Kč   125  346,00  Kč   1  504  152,00  Kč   100%    

3.4  Marketingové  výdaje      

Propagace  a  marketing  je  zaměřen  zejména  na  sociální  síť  facebook  a  na  

placenou   reklamu   na   ní.   Měsíční   náklady   jsou   8.000   Kč.   Zatím   není   v  plánu   zavádění  zákaznických  slev  v  podobě  věrnostních  karet  či  slev  na  principu  každý   desátý  oběd  zdarma.  Samozřejmostí  jsou  aktualizované  webové  stránky.  

  3.5  Personální  náklady        

Plat   pro   zaměstnance   je   stanoven   na   30   000   Kč/měsíc.   Náročnost   na  

odbornost   či   zkušenosti   personálu   nejsou   nijak   vysoké.   Praxe   v  oboru   gastronomie   je   rozhodně   výhodou,   ale   není   podmínkou.   Spíše   chuť   spolupracovat  na  novém  projektu  a  zároveň  se  učit  a  chtít  vzdělávat  se  v  oboru.   Proto  důležitější  než  praxe  je  zápal  a  touha.    

Jak   bylo   předesláno   výše,   není   bezpodmínečně   nutné,   aby   provoz   food  

trucku  vždy  obstarávaly  dvě  osoby.  A  tak  náklady  na  zaměstnance  jsou  počítány   pouze  na  šest  měsíců  v  roce.  

 

49  

Tabulka  6  –  Mzdové  náklady  na  zaměstnance   Měsíční  mzda   Hrubá  mzda   Zdravotní  pojištění       zaměstnavatel       zaměstnanec   Sociální  pojištění       zaměstnavatel       zaměstnanec   Daň  z  příjmu  (bez  slev)   základ  daně  z  příjmu/super  hrubá       mzda       zaměstnanec  

9%   4,50%   25%   6,50%  

   

30  000,00  Kč   30  000,00  Kč       2  700,00  Kč   1  350,00  Kč       7  500,00  Kč   1  950,00  Kč      

40  200,00  Kč   15%   22  740,00  Kč  

  Z  tabulky  pro  výpočet  daní  a  odvodů  na  zdravotní  a  sociální  pojištění  vidíme,  že   měsíční  náklady  na  zaměstnance  nejsou  pouze  ve  výši  jeho  mzdy  –  30  000  Kč,  ale   musí   se   k  tomu   připočítat   ještě   zdravotní   a   sociální   pojištění   a   jeho   hodnota,   kterou  platí  zaměstnavatel.  Celková  částka  na  jednoho  zaměstnance  za  měsíc  je   tedy  40  200  Kč.  

  3.6  Zbylé  výdaje        

Mezi   zbylé   výdaje   počítáme   náklady   na   technické   opravy,   jednorázové  

správní   poplatky   a   podobně.   Předem   nevíme,   jaká   bude   jejich   výše   ani   kdy   (a   jestli)  se  objeví  a  tak  se  nedají  započítat  do  celkových  fixních  nákladů  na  provoz   food   trucku   či   do   variabilních   nákladů   na   produkt.   Objevují   se   nepravidelně   a   v  různé  výši.    

3.7  Celkové  fixní    náklady     Měsíční   fixní   náklady   se   skládají   z  nákladů   na   palivo   –   dle   spotřeby   vozu   a   plánovaným   pravidelným   cestám   se   dá   snadno   vypočítat   celková   spotřeba,   na   vodu   a   plyn,   který   bude   hlavním   zdrojem   energie   na   vaření.   Dále   se   musí   započítat   splátky   půjčky.   Částka   900.00   Kč   je   rozpočítána   na   dobu   tří   let,   tedy   na   hodnotu  25.000  Kč  měsíčně.  Propagace  na  sociálních  sítích  je  v  dnešní  době  tou    

50  

snad   nejsnazší,   ale   zároveň   velmi   atraktivní   a   dobře   vnímanou.   A   posledním   nákladem  je  mzda  pomocné  pracovní  síly.  Jak  již  bylo  zmíněno,  jedná  se  propočet   pouze   na   6   měsíců   v  roce.   Pro   přehlednost   je   tak   částka   poloviční   oproti   propočtu  v  tabulce  výpočtu  mzdy.     Tabulka  7  –  Celkové  fixní  náklady   Fixní  náklady  na  provoz/měsíc   Palivo  (benzin,  plyn,  voda)   Náklady  na  propagaci   Splátka  půjčky   Mzda   Součet  

     10  000,00  CZK      8  000,00  CZK      25  000,00  CZK      20  100,00  CZK      63  100,00  CZK    

  3.8  Propočet  příjmů      

Příjmy   Food   trucku   jsou   počítány   na   tři   varianty.   Pesimistickou,   kde  

nepředpokládáme  příliš  vysoký  úspěch  a  velký  počet  prodaných  produktů.  K  této   variantě   se   provozovatel   nechce   přiblížit,   nicméně   její   propočet   je   zcela   nezbytný.  Aby  byl  vidět  jakýsi  reálný  dopad,  kdyby  projekt  nedopadl  dle  plánu.   Původní   plán   představuje   realistická   varianta   V  ní   se   počítá   s  reálnými   čísly   a   prodeji.  

S  takovými,  

které  

odpovídají  

předpokladům  

provozovatele.  

V  Optimistické  variantě  naopak  reálný  stav  překročí  očekávanou  mez  a  prodeje   jsou  vyšší.  Všechny  částky  jsou  počítány  s  DPH.   Tabulky  8;  9  –  Předpokládané  prodeje  reálná  varianta   Předpokládaný  počet  prodaných  porcí  ve  food  trucku  -­‐  reálná  varianta                   počet  ks/měsíc  (20  prac.       počet  ks/den   dnů)   počet  ks/rok   Polévka   40   800   9600   Sendvič   35   700   8400   Stew   50   1000   12000   Salát   35   700   8400   Koláč   40   800   9600   Celkově   200   4000   48000              

    %     prodej   20%   18%   25%   18%   20%   100%     51  

Předpokládané  prodeje  v  korunách  ve  food  trucku  -­‐  reálná  varianta                       prodej  v   Prodej  v  Kč/měsíc  (20   %         Kč/den   prac.  dnů)   Prodej  v  Kč/rok   prodej   Polévka   1  800,00  Kč   36  000,00  Kč   432  000,00  Kč   13%   Sendvič   2  625,00  Kč   52  500,00  Kč   630  000,00  Kč   19%   Stew   5  500,00  Kč   110  000,00  Kč   1  320  000,00  Kč   39%   Salát   2  625,00  Kč   52  500,00  Kč   630  000,00  Kč   19%   Koláč   1  600,00  Kč   32  000,00  Kč   384  000,00  Kč   11%   Celkově   14  150,00  Kč   283  000,00  Kč   3  396  000,00  Kč   100%    

 

 

 

 

Tabulky  10;11  –  Předpokládané  prodeje  pesimistická  varianta   Předpokládaný  počet  prodaných  porcí  ve  fod  trucku  -­‐  pesimistická  varianta                   počet  ks/den   počet  ks/měsíc  (20  prac.  dnů)   počet  ks/rok   20   400   4800   20   400   4800   25   500   6000   15   300   3600   20   400   4800   100   2000   24000  

    %     prodej   20%   20%   25%   15%   20%   100%  

            prodeje  v  korunách     Předpokládané   ve  food  trucku  -­‐  pesimistická     varianta                   Prodej  v  Kč/měsíc  (20       prodej  v  Kč/den   prac.  dnů)   Prodej  v  Kč/rok   Polévka   900,00  Kč   18  000,00  Kč   216  000,00  Kč   Sendvič   1  500,00  Kč   30  000,00  Kč   360  000,00  Kč   Stew   2  750,00  Kč   55  000,00  Kč   660  000,00  Kč   Salát   1  125,00  Kč   22  500,00  Kč   270  000,00  Kč   Koláč   800,00  Kč   16  000,00  Kč   192  000,00  Kč   Celkově   7  075,00  Kč   141  500,00  Kč   1  698  000,00  Kč  

        %     prodej   13%   21%   39%   16%   11%   100%  

 

 

    Polévka   Sendvič   Stew   Salát   Koláč   Celkově  

 

 

 

 

52  

Tabulky  12;13  –  Předpokládané  prodeje  optimistická  varianta   Předpokládaný  počet  prodaných  porcí  ve  food  trucku  -­‐  optimistická  varianta                       počet  ks/měsíc  (20  prac.   %         počet  ks/den   dnů)   počet  ks/rok   prodej   Polévka   60   1200   14400   20%   Sendvič   55   1100   13200   18%   Stew   75   1500   18000   25%   Salát   50   1000   12000   17%   Koláč   60   1200   14400   20%   Celkově   300   6000   72000   100%            Předpokládané     prodeje  v  korunách       ve  food  trucku  -­‐  optimistická   varianta                   prodej  v   Prodej  v  Kč/měsíc  (20  prac.       Kč/den   dnů)   Prodej  v  Kč/rok   Polévka   2  700,00  Kč   54  000,00  Kč   648  000,00  Kč   Sendvič   4  125,00  Kč   82  500,00  Kč   990  000,00  Kč   Stew   8  250,00  Kč   165  000,00  Kč   1  980  000,00  Kč   Salát   3  750,00  Kč   75  000,00  Kč   900  000,00  Kč   Koláč   2  400,00  Kč   48  000,00  Kč   576  000,00  Kč   Celkově   21  225,00  Kč   424  500,00  Kč   5  094  000,00  Kč  

        %     prodej   13%   19%   39%   18%   11%   100%  

 

 

 

 

 

3.9  Zhodnocení  nákladů  a  výnosů      

Z  tabulek   výše   je   viditelné,   jak   která   varianta   (reálná,   optimistická   a  

pesimistická)   je   výnosná   a   jaké   jsou   předpokládané   příjmy/výdaje   spojené   s  provozováním  food  trucku.      

Jedním   z  nejdůležitějších   ukazatelů   rentability   projektu   je   break-­‐even  

point.  Break-­‐even  point,  neboli  bod  zvratu,  je  moment,  kdy  firmě  nevzniká  žádný   zisk,   ale   zároveň   nevykazuje   žádnou   ztrátu.   Náklady   jsou   rovny   tržbám.   Ukazuje,   kolik   jednotek   musí   firma   prodat,   aby   se   ze   ztrátového   sektoru   dostala   do   ziskového.  Od    

tohoto  momentu,  kdy  firma  překročí  bod  zvratu  -­‐  tržby  jsou  

vyšší  než    celkové  

náklady   na   provoz,   tak   firma   začíná   být   rentabilní   a  

vykazuje  zisk.  Pokud  firma  nepřekročí  bod  zvratu,  je  ve  ztrátě.          

53  

Graf  1  –  Bod  zvratu    

   

  Zdroj:  http://www.readyratios.com/reference/analysis/break_even_point.html  

   

Výpočet  bodu  zvratu  je  snadný  a  je  k  němu  třeba  znát  pouze  fixní  náklady,  

variabilní   náklady   na   jeden   prodávaný   kus   a   prodejní   cenu   jednoho   produktu.   Vypočítá   se   jako   podíl   fixních   nákladů   a   rozdílu   mezi   prodejní   cenou   a   variabilními   náklady   na   prodávaný   produkt.   V  případě   food   trucku   a   námi   stanovených  cen  a  nákladů,  se  bod  zlomu  rovná  64  kusům  prodaných  produktů.   Při   reálné   variantě   toto   číslo   odpovídá   32%   procentům   prodaných   produktů,   pesimistická  varianta  vyžaduje  64%  a  při  optimistické  variantě  stačí  k  dosažení   cíle  prodat  21%  z  plánovaného  počtu  produktů.      

 

54  

Závěr     Bakalářská   práce   měla   za   cíl   přiblížit   problematiku   food   trucků   na   českých   silnicích,  popsat  jejich  historii  a  úplné  začátky  ve  Spojených  státech  amerických,   ale  zejména  posloužit  jako  podklad  na  případné  založení  vlastního  podnikání  ve   spojení  s  food  trucky.  Cílem  bakalářské  práce  bylo  tedy  zjistit,  zdali  je  český  trh  a   ideálním  místem  pro  zavedení  tohoto  druhu  podnikání  a  zdali  je  český  (pražský)   zákazník  vhodným  cílovým  trhem.      

Hlavním   zdrojem   informací   měla   být   osobní   zkušenost   již   stávajících  

provozovatelů   food   trucků   v  Čechách     na   Moravě.   Bohužel   předpoklad,   že   provozovatelé  food  trucků  budou  sdílní  se  svými  zkušenostmi  a  případně  svými   finančními   náklady   a   příjmy,   byla   naprosto   milná.   V  drtivé   většině   případů   neměli  sebemenší  zájem  spolupracovat  a  podělit  se  o  své  zkušenosti.  A  tak  bylo   nutné   veškeré   informace   o   provozování   food   trucků   získávat   z  veřejných   dat,   dotazováním   potenciálních   zákazníků   a   získáváním   informací   v  odborných   publikacích  a  na  internetu  z  důvěryhodných  zdrojů.    

První   dvě   kapitoly   se   věnovaly   tedy   zejména   teoretickému   pohledy   na  

problematiku  a  historii  food  trucků  a  pak  na  teoretický  pohled  na  podnikatelský   plán.  Nedílnou  součástí  druhé  kapitoly  bylo  vedle  teorie  také  množství  analýz.  Ať   už   se   jednalo   o   analýzu   konkurence,   dodavatelů,   trhu   či   zákazníků.   V  tomto   ohledu  nedocházelo  k  žádným  komplikacím  při  zpracování  bakalářské  práce.    

Nejpodstatnější   částí   bakalářské   práce   byla   závěrečná   část,   plánovaný  

finanční   plán   na   provozování   food   trucku   na   českých   silnicích.   Očekává   se,   že   food   truck   vyplní   díru   na   trhu   a   nabídne   svým   klíčovým,   cílovým   zákazníkům   to,   co   hledají   a   naplní   tak   jejich   potřeby.   Dle   toho   vyplývá,   že   i   začátky   prodejů   nemusí   být   po   dlouhou   dobu   ztrátové   a   food   truck   si   velmi   rychle   najde   svoji   klientelu,   která   bude   tvořit   základ   pro   zisk.   Finanční   plán   je   počítán   na   tři   varianty  –  reálná,  pesimistická  a  optimistická.  Ale  i  ona  reálná  varianta  je  spíše   umírněnější  a  tak  se  dá  očekávat,  že  její  naplnění  není  nikterak  obtížné  i  v  krátké   době   po   zavedení   podniku   na   trh.   Zároveň   z  výpočtu   bod   zvratu   vyplývá,   že   i   kdyby  se  naplnila  pesimistická  varianta  a  prodeje  (tím  pádem  i  tržby)  by  nebyly  

 

55  

tak   vysoké,   podnik   bude   stále   ziskový   a   bude   svému   provozovateli   vykazovat   zisk.   Díky   plánování   se   zcela   konkrétním   vozem,   který   je   již   částečně   upraven   na   food   truck,   odpadly,   dle   úvodním   předpokladům   poměrně   vysoké   náklady   na   zavedení.   To   citelně   zlevnilo   celý   projekt   a   tím   i   zkrátilo   dobu,   po   kterou   bude   nutné   splácet   úvěr   (oproti   předpokladům,   které   jsem   měl   ještě   před   začátkem   psaní  bakalářské  práce).      

Závěrem  bych  tedy  doporučil  ono  zavedení  food  trucku  a  spuštění  celého  

projektu.  K  tomuto  závěru  mě  vedou  zejména  tyto  tři  body.  Jedná  se  o  ziskovou   aktivitu  a  i  pesimistická  varianta  splňuje  hodnotu  alespoň  minimální  ziskovosti.   Projekt   je   to   veskrze   tvůrčí   a   velkým   lákadlem   je   možná   variabilita.   Ať   už   v  gastronomickém   sektoru,   tak   v  cílových   trzích   a   velkém   množství   míst,   na   kterých   se   dá   působit.   Zároveň   jde   o   velmi   trendy   záležitost,   která   si   zejména   v  Praze  již  nyní  nachází  své  zákazníky.         Jedná  se  o  ambiciózní  projekt,  který  ovšem  rozhodně  má  šanci  uspět  a  může  být   úspěšným.  Upřímně,  těším  se  na  další  vývoj  a  i  díky  této  bakalářské  práci  reálně   uvažuji,   že   po   skončení   studia,   nebo   v  jeho   průběhu,   bych   tento   projekt   rozjel.

 

56  

Použitá  literatura     BLAŽKOVÁ,  Martina.  Marketingové  řízení  a  plánování  pro  malé  a  střední  firmy.   Praha:  Grada,  2007.  ISBN  9788024767246.     BRČÁK,  Josef  a  Bohuslav  SEKERKA.  Mikroekonomie.  1.  vydání.  Plzeň:  Aleš  Čeněk,   s.r.o.,  2010.  ISBN  978-­‐80-­‐7380-­‐280-­‐6.     BUREŠOVÁ,  Pavla  a  Blanka  ZIMÁKOVÁ.  Gastronomické  služby.  2.  vydání.  Praha:   Vysoká  škola  hotelová  v  Praze  8,  spol.  s.r.o.,  2010.  ISBN  978-­‐80-­‐87411-­‐06-­‐3.     DAVIS,  Bernard,  Andrew  LOCKWOOD  a  Sally  STONE.  Food  and  beverage   management.  3.  vydání.  Elsevier,  Butterworth-­‐Heinemann:  Vysoká  škola   hotelová  v  Praze  8,  spol.  s.r.o.,  1998.  ISBN  0-­‐7506-­‐3286-­‐0.     FUCHS,  Kamil  a  Pavel  TULEJA.  Základy  ekonomie.  1.  vydání.Praha:  EKOPRESS,   s.r.o.,  2003.  ISBN  80-­‐86119-­‐74-­‐2.     JUREČKA,  Václav  a  kolektiv.  Mikroekonomie.  1.  vydání.Praha:  Grada  Publishing,   a.s.,  2010.  ISBN  978-­‐80-­‐247-­‐3259-­‐6.     Kol.  autorů  (CzechInvest).  Jak  napsat  podnikatelský  plán,  aneb,  Kudy  vede  cesta  k   úspěchu.  1.  vydání.  Praha:  CzechInvest,  2005.  98  s.  bez  ISBN.     KOTLER,  Philip  a  Václav  DOLANSKÝ.  Marketing  management.  Praha:  Victoria   publishing,  a.s.,  1992.  ISBN  80-­‐85605-­‐08-­‐2.     KRÁTKÝ,  Ivor,  Marek  BOTEK  a  Helena  HRŮZOVÁ.  Manažerské  dovednosti.  1.   vydání.  Praha:  Vysoká  škola  ekonomie  a  managementu,  2011.  ISBN  978-­‐80-­‐ 86730-­‐73-­‐8.     MCCARTHY,  E.  Jerome  a  William  D.  PERREAULT,  JR.  Základy  marketingu.  Praha:   Victoria  Publishing  a.  s.,  1995.  ISBN  80-­‐85605-­‐29-­‐5.     PŘIBYL,  Pavel.  Návrh  podnikového  finančního  plánu.  Brno,  2011.  Diplomová   práce.  Vysoké  učení  technické  v  Brně.  Vedoucí  práce  Ondřej  Žižlavský.     SCHÁNOVÁ,  Lenka.  Networking.  1.  vydání.  Praha:  Grada,  2015.  ISBN  978-­‐80-­‐247-­‐ 5533-­‐5.     SOLOMON,  Michael  R.,  Greg  W.  MARSHALL  a  Elnora  W.  STUART.  Marketing   management.  1.  vydání.  Brno:  Computer  Press,  a.s.,  2006.  ISBN  80-­‐251-­‐1273-­‐X.   WEBER,  David.  The  food  truck  handbook:  start,  grow  and  succeed  in  mobile  food   business.  1.  vydání.  Hoboken,  New  Jersey:  John  Wiley  &  Sons,  Inc.,  2012.  ISBN   978-­‐1-­‐118-­‐22867-­‐8.    

57  

    7  nejčastějších  nástrojů  marketingové  komunikace.  Malá   marketingová.cz  [online].  2014  [cit.  2016-­‐06-­‐01].  Dostupné  z:   http://www.malamarketingova.cz/komunikacnimix.html     Break  even  point.  Readyratios.com  [online].  2012  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:   http://www.readyratios.com/reference/analysis/break_even_point.html     Crush  street  food.  Crush.cz  [online].  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:   http://crush.cz/     Easy  Slider.  Easy  slider.com  [online].  Dallas,  2013  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:   http://www.easyslidertruck.com/     History  of  food  trucks.  Culinary  schools.com  [online].  2013  [cit.  2016-­‐06-­‐08].   Dostupné  z:  http://www.culinaryschools.com/history-­‐of-­‐food-­‐trucks     Kogi.  Kogi  BBQ  and  tacos  [online].  Los  Angeles,  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné   z:  http://kogibbq.com/     Management  mania  [online].  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐11].  Dostupné  z:   https://www.managementmania.com/     Moje  účtenka  Woker  bistro.  Ihned.cz  [online].  Praha:  Economia,  2016  [cit.  2016-­‐ 06-­‐08].  Dostupné  z:  http://archiv.ihned.cz/c1-­‐65259850-­‐moje-­‐uctenka-­‐woker-­‐ bistro     Number  of  monthly  active  Facebook  users  worldwide.  Statista.com  [online].   2016  [cit.  2016-­‐06-­‐01].  Dostupné  z:   http://www.statista.com/statistics/264810/number-­‐of-­‐monthly-­‐active-­‐ facebook-­‐users-­‐worldwide/     Pasta  truck.  Facebook.com  [online].  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:   https://www.facebook.com/pastatruckbrno/     Podnikatelský  plán  a  strategie:  Potenciální  trhy.  Business  info  [online].  Praha,   2012  [cit.  2016-­‐06-­‐07].  Dostupné  z:   http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikatelsky-­‐plan-­‐a-­‐strategie-­‐ 23349.html#!&chapter=1     Prague  jerk  station  [online].  Praha,  2014  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:   https://www.praguejerkstation.cz    

 

58  

Salt'n'Pepa  food  truck.  Facebook.com  [online].  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné   z:  https://www.facebook.com/saltnpepafoodtruck/     Schnitzel  &  Things.  Schnitzel  and  Things.com  [online].  New  York,  2014  [cit.  2016-­‐ 06-­‐08].  Dostupné  z:  http://www.schnitzelandthings.com/   Tommy's  food  truck.  Tommys  food  truck.com  [online].  2015  [cit.  2016-­‐06-­‐08].   Dostupné  z:  http://www.tommysfoodtruck.cz/     Třetí  pražská  michelinská  hvězda.  Prestižní  ocenění  získala  restaurace   Field.  Lidovky.cz  [online].  Praha,  2016  [cit.  2016-­‐06-­‐03].  Dostupné  z:   http://www.lidovky.cz/treti-­‐ceska-­‐michelinska-­‐hvezda-­‐oceneni-­‐ziskala-­‐ restaurace-­‐field-­‐p8j-­‐/dobra-­‐chut.aspx?c=A160309_133119_dobra-­‐chut_mct     Via  313.  Via313.com  [online].  Austin,  2011  [cit.  2016-­‐06-­‐08].  Dostupné  z:   http://via313.com/    

 

59  

Seznam  tabulek  a  grafů     Tabulka  1  –  Analýza  podniků  ...................................................................................................  34   Obrázek  1  –  Dodavatelé  ..............................................................................................................  35   Tabulka  2  –  Pořizovací  náklady  ..............................................................................................  47   Tabulka  3  –  Náklady  na  suroviny  –  reálná  varianta  .......................................................  48   Tabulka  4  –  Náklady  na  suroviny  –  pesimistická  varianta  ..........................................  48   Tabulka  5  –  Náklady  na  suroviny  –  optimistická  varianta  ..........................................  49   Tabulka  6  –  Mzdové  náklady  na  zaměstnance  .................................................................  50   Tabulka  7  –  Celkové  fixní  náklady  .........................................................................................  51   Tabulka  8;  9  –  Předpokládané  prodeje  –  reálná  varianta  ...........................................  51   Tabulka  10;  11  –  Předpokládané  prodeje  –  pesimistická  varianta  .........................  52   Tabulka  12;  13  –  Předpokládané  prodeje  –  optimistická  varianta  .........................  53   Graf  1  –  Bod  zvratu  ......................................................................................................................  54  

 

60  

Přílohy   Dotazník  pro  provozovatele  food  trucků  v  České  republice  a  v  zahraničí.  Česká  a   anglická  verze.   Tabulky   s  výpočty   nákladů   a   plánovaných   tržeb   v  jednotlivých   letech   provozu   food  trucku.     1.)    Jak  to  všechno  začalo,  jak,  kdy  a  z  jakého  popudu  vznikla  ta  myšlenka   provozovat  food  truck?     2.)    Proč  zrovna  food  truck  a  ne  klasické  bistro  na  jedné  adrese?     3.)    Počáteční  investice  a  výběr  vozu  –  je  podle  vás  zásadní,  v  jakém  trucku  se  FT   provozuje  nebo  záleží  spíš  na  osobních  preferencích  provozovatele?     4.)    Kdybych  měl  možnost,  co  bych  udělal  nyní  jinak  (větší  truck,  lepší   vybavenost  kuchyně,  prostor  pro  mobilní  sezení,  jiný  typ  prodávaných  produktů,   design...  cokoli  vás  napadne)?     5.)    Co  naopak  je  naprosto  správně  a  co  funguje  (na  zákazníky)?     6.)    Cíloví  zákazníci  –  cílíte  na  jednu  určitou  skupinu  nebo  na  širokou  veřejnost?   Kdo  ve  výsledku  u  vás  nejvíce  nakupuje?     7.)    Lokace  –  jakým  způsobem  využíváte  lokace  a  možnosti  se  pohybovat  na   čtyřech  kolech?     8.)  Zaměstnanci  -­‐  kolik  lidí  se  motá  kolem  vašeho  FT?     9.)    Technické  zajištění  (voda,  plyn,  elektřina)     10.)    Využití  marketingu  –  online  (web,  Facebook,  Twitter,  Instagram...)  offline   (reklama  v  časopisech,  novinách,  billboardy,  reklama  v  tramvajích...)     11.)    Vize  do  budoucna    

 

61  

1.)  How  did  it  all  start,  when  and  why  you  came  up  with  the  idea  to  run  a  food   truck?     2.)  Why  a  food  truck  and  not  just  an  ordinary  bistro?     3.)  Initial  investments  and  selection  of  the  truck.    Do  you  think  it’s  important  to   choose  the  right  vehicle,  etc.?     4.)  If  you  had  an  option  to  do  something  differently,  would  you  do  it?  (bigger   truck,  better  kitchen,  any  places  for  sitting,  design,  etc.)     5.)  What  on  the  other  hand  is  absolutely  okay  and  what  works?     6.)  Target  customers  –  do  you  target  one  group  or  the  general  public?     7.)  Location  –  how  do  you  use  a  location  and  the  opportunities  to  move  your   truck?     8.)  Employees  –  how  many  people  are  working  in  your  FT?     9.)  Technical  support  –  electricity,  gas,  water,  etc.     10.)  Marketing  –  online  (Facebook,  Twitter,  Instagram,  web  pages)  offline   (adverts  in  news,  magazines,  in  public  transport,  etc.)     11.)  Vision  to  the  future    

 

62