FITNESS – posilovna práce na téma
Diagnostika ve fitness
David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV
MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1
Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................................2 2 Metody získávání dat........................................................................................................................2 2.1 Vstupní pohovor...................................................................................................................2 2.2 Vyšetření aspekcí..................................................................................................................3 2.3 Testy zkrácení svalů.............................................................................................................4 2.4 Vyšetření síly břišních svalů.................................................................................................4 2.5 Vyšetření pohybových stereotypů........................................................................................4 2.6 Vyšetření hypermobility........................................................................................................5 2.7 Ostatní metody.....................................................................................................................5 3 Závěr.................................................................................................................................................5 4 Literatura..........................................................................................................................................5
1 Úvod Jednou z výhod fitness je možnost individualizace cvičení, tedy jeho přizpůsobení konkrétním požadavkům vycházejících z aktuálního zdravotního a kondičního stavu klienta. Je třeba získat potřebné vstupní informace o zdravotním stavu, kondici, motivaci, atd. klienta, která poskytnou dostatek podkladů pro sestavení takto individualizovaného cvičebního plánu.
2 Metody získávání dat Vstupní data získáváme jednak vstupním pohovorem, dále pak vyšetřením aspekcí (pohledem), vyšetření zkrácených svalů, vyšetřením pohybových stereotypů, a dalšími způsoby.
2.1 Vstupní pohovor Pro záznam dat získaných během vstupního pohovoru je nejlépe použít předem připravený formulář do kterého můžeme data zapisovat pro pozdější použití. Obvyklé otázky: ● Jméno klienta, věk, pohlaví ● Tělesná výška a hmotnost ● Zaměstnání (zjišťuje se fyzická náročnost a případná přetížení) ● Předchozí pohybové aktivity ● Předchozí cvičení ve fitness centru nebo podobném zařízení ● Předchozí zkušenosti s dietními režimy a doplňky stravy či farmak na redukci váhy ● Zdravotní stav : ○ Současný ○ Prodělané choroby a úrazy ○ U žen průběh menstruačního cyklu, prodělaná těhotenství a porody, … ○ Pohybový aparát s důrazem na páteř (bolesti zad a kloubů, pohybová omezení) ○ U klientů s vážnějšími zdrav. obtížemi, zejména kardiovaskulárním onemocněním je třeba si vyžádat odborné vyšetření u sportovního lékaře. ● Motivace klienta (proč přichází do fitness centra, jaké jsou jeho cíle, představy) 2
2.2 Vyšetření aspekcí Při vyšetření aspekcí hodnotíme zejména celkovou symetrii a to mezi horní a dolní polovinou těla a pravolevou symetrii. Dále sledujeme rozložení tukových vrstev, postavení chodidel a stabilitu celého těla. Samotnou spekci provádíme ze tří pohledů se zaměřením na: Pohled zepředu: ● postavení hlavy ● postavení ramen, rozvoj a tonus horní části m. trapezius ● rozvoj m. deltoideus, poměr m.deltoideus a horní částí m. trapezius ● rozvoj prsních svalů ● tvar pasu ● postavení pánve (možné zešikmení nebo rotace) ● postavení dolních končetin ● rozvoj svalů stehen, symetrii mediální a laterální hlavy m. quadriceps femoris ● postavení nártů a chodidel – nožní klenba, rozvoj m. tibialis anterior Pohled zboku: ● postavení hlavy – zakřivení páteře ● postavení ramen a lopatek ● rozvoj m. deltoideus – poměr přední, střední a zadní části ● tvar páteře – rozvoj zakřivení v hrudní a bederní části ● postavení pánve ● rozvoj a tonus hýžďových svalů ● rozvoj a tonus svalstva stehen ● rozvoj a tonus lýtkových svalů Pohled zezadu: ● postavení hlavy a ramen ● rozvoj a tonus trapézového svalu ● postavení lopatek ● rozvoj mezilopatkových svalů ● rozvoj m. latissimus dorsi ● tvar páteře – možnost skoliotického postavení ● rozvoj a tonus paravertebrálních svalů ● rozvoj a tonus hýžďových svalů ● rozvoj a tonus svalstva stehen ● rozvoj a tonus lýtkových svalů
2.3 Testy zkrácení svalů Vyšetření zkrácení svalů se provádí v teplém a klidném prostředí. Vyšetřovaný by neměl být po intenzivní fyzické zátěži ani po nebo v psychickém stresu. Hodnocení se známkuje stupnicí: (1) nezkrácený sval 3
(2) mírně zkrácený sval (3) výrazně zkrácený sval Testy provádíme v následujícím pořadí: ●
horní část trapézového svalu
●
m. levator scapulae
●
m. pectoralis major
●
paravertebrální svalstvo
●
m. quadratus lumborum
●
flexory kyčelního kloubu – m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. sartorius, m. tensor fascie latae
●
flexory kolenního kloubu
●
adduktory kyčelního kloubu
●
m. triceps surae
●
m. piriformis
2.4 Vyšetření síly břišních svalů Vyšetření síly břišních svalů provedeme pomocí Svalového testu, kdy vyšetřovaný provádí pomalou flexy trupu v leže na zádech, dolní končetiny jsou flektovány a bez opory, chodidla opřená o podložku a horní končetiny jsou zkříženy na hrudníku. Sleduje se do jaké výše (hlava, ramena, horní úhly lopatek, dolní úhly lopatek) se vyšetřovaný zvedne bez souhybu pánve.
2.5 Vyšetření pohybových stereotypů Vyšetření pohybových stereotypů potvrdí a vhodně doplní nebo vyvrátí již získané informace o klientově stavu, které byly získány vyšetřením aspekcí a vyšetřením zkrácených svalů. Toto vyšetření se snaží odhalit svalová oslabení a disbalance pomocí provádění základních pohybů. V případě svalového oslabení nebo i disbalance je při vykonávání těchto stereotypů takový nedostatek většinou kompenzován pomocí jiných svalů, což je dobře pozorovatelné. Tento typ vyšetření vyžaduje zkušeného vyšetřujícího a je obtížný např. u osob s vyšším množstvím podkožního tuku. Jedná se o vyšetření těchto stereotypů: ●
extenze v kyčelním kloubu
●
abdukce v kyčelním kloubu
●
flexe krku
●
flexe trupu
●
abdukce v ramenním kloubu
4
●
fixace lopatky k hrudní stěně
2.6 Vyšetření hypermobility Vyšetření hypermobility se většinou provádí pouze u osob, u kterých během předchozích vyšetření nabydeme podezření, že osoba má kloubní hypermobilitu. Hypermobilitu testujeme pomocí tzv. Tomayerovi zkoušky.
2.7 Ostatní metody Další metody, které mohou posloužit k diagnostickým účelům nebo pro pozdější srovnávání a posuzování dosažených cvičebních výsledků jsou např.: ● kaliperace – metoda měření podkožního tuku ● výpočet BMI – pro sledování vývoje ● fotografie – pro pozdější porovnání
3 Závěr Získané informace velmi dobře poslouží pro individualizaci cvičebních plánu. Je dobré tyto informace, nejlépe v písemné formě, uchovat pro další použití a pro srovnání s budoucími diagnostickými vyšetřeními. Diagnostika by se měla opakovat vždy po uplynutí určeného tréninkového období a při srovnání s předchozími, tak pomoci s vyhodnocováním dosažených výsledků cvičence.
4 Literatura Dostálová I., Aláčová, G. P.; Vyšetřování svalového aparátu; Olomouc 2006 Čermák J., Chválová O., Botlíková V.; Záda už mě nebolí; Praha 1992 Tlapák P.; Posilování pro muže; Praha 2003
5
