UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Návrhy půdorysných řešení ve skladbách aerobic fitness Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Doc. PhDr. Viléma Novotná
Bc. Tereza Kobelková
Praha, září 2012
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně. Všechny použité materiály a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 6. 9. 2012 Tereza Kobelková
Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat.
Jméno a Příjmení
Číslo občanského průkazu
Datum
Děkuji vedoucí práce Doc. PhDr. Vilémě Novotné za odborné vedení, obětavost a cenné rady při tvorbě této diplomové práce.
ABSTRAKT
Název: Návrhy půdorysných řešení ve skladbách aerobic fitness
Cíle práce: Zjistit v soutěžích FISAF fitness aerobic, podle předem stanovených kritérií, typy přechodů z útvaru do útvaru s nejvyšší mírou působivosti (efektem) na diváka. Hodnoceny jsou přechody krátké a jednoduché, kombinace přechodů a přechody dlouhé a složité.
Metoda: V práci je použita smíšená sekvenční metoda. U vybraných skladeb jsou stanovena tři základní kritéria, specifická pro využití prostorového a půdorysného řešení choreografie ve skladbách aerobik fitness pro nepřímé pozorováni, a jsou vyhodnocena kvantitativní analýzou. Druhé kritérium je hodnoceno prostřednictvím participativního pozorování skupinou dvaceti expertů a jeho výsledky jsou kvantifikovány. Kvalitativně je analyzována druhá část třetího kritéria a všechny výsledky kvantitativní analýzy. K porovnání všech výsledků byla použita metoda komparace.
Výsledky: Nejefektnější se ukázaly být přechody krátké a jednoduché. Následovaly kombinace přechodů a nejméně působivé pro diváka byly přechody dlouhé a složité.
KLÍČOVÁ SLOVA: Půdorysné a prostorové řešení, efekt, choreografie, aerobik fitness, tvorba.
ABSTRACT
Topic: Choreographical strategies of aerobic fitness teams
Objective: To find out according to given criteria, which types of transitions from formation to formation in the competition FISAF fitness aerobic, have the highest impression (effect) on the observer. The types of transitions evaluated are; short and simple transitions, combination of transitions and long and complex transitions.
Methods: Sequential mixed method was used to obtain the results. Three criteria, specific for the solutions of space and floor pathways, have been designed for indirect observation and quantitative analysis of the selected choreographies. Second criterion was evaluated by twenty experts through participatory observation and the results were quantified. Qualitative analysis was used in the second part of the third criterion and for all results of the quantitative analysis. Method of comparison was used to compare all results.
Conclusion: Most effective showed to be the short and simple transitions, followed by combination of transitions. Long and complex transitions were least impressive for the observer.
KEY WORDS: Space and floor pathways solutions, effect, choreography, aerobic fitness, creation
OBSAH
1.
ÚVOD ................................................................................................................................. 9
2.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ........................................................................ 11 2.1.
Aerobik ...................................................................................................................... 11
2.2.
Soutěžní formy aerobiku ............................................................................................ 13
2.3.
Charakteristika FISAF fitness týmů – aerobik .......................................................... 17
2.4.
Pohybová skladba ...................................................................................................... 21
2.5.
Choreografie .............................................................................................................. 22
2.6.
Prostor a půdorysné řešení choreografie aerobik fitness ........................................... 29
2.6.1. Jednotlivé složky aerobik fitness a půdorysné řešení .......................................... 35 2.6.2. Tvorba prostoru a půdorysu choreografie aerobik fitness ................................... 37 2.7.
Hodnocení výkonu v aerobic fitness (I. VT) ............................................................. 38
2.8.
Souhrn k rešerši literatury .......................................................................................... 40
3.
CÍL, ÚKOLY PRÁCE ...................................................................................................... 42
4.
METODIKA PRÁCE ....................................................................................................... 44
5.
VÝSLEDKY ..................................................................................................................... 48
6.
5.1.
Zpracovaný příklad detailní analýzy sestavy ............................................................. 48
5.2.
Analýzy vybraných sestav ......................................................................................... 57
5.3.
Grafické znázornění výsledků.................................................................................. 139
5.4.
Tabulka celkového vyhodnocení ............................................................................. 145
5.5.
Komentář k výsledkům ............................................................................................ 147
DISKUSE ....................................................................................................................... 153 6.1.
Shrnutí pro praxi ...................................................................................................... 156
7.
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 158
8.
LITERATURA ............................................................................................................... 160
9.
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................ 163
SEZNAM POUŽITÝCH POJMŮ A ZKRATEK
Bpm – „Beat per minute“ počet úderů za minutu, tempo hudby ČSAE – Český svaz aerobiku ČASPV - Česká asociace sport pro všechny ČOS - Česká obec sokolská Efekt – nejvyšší míra působivosti na diváka FISAF – Federation internationale du sport, aerobic et fitness FIG - mezinárodní gymnastická federace SAMC – soutěžní aerobik master class ATS – aerobik team show SA - sportovní aerobik VT - výkonnostní třída 3D - trojrozměrnost prostoru MČR – Mistrovství České republiky N/A - není k dispozici
8
1. ÚVOD
Téma diplomové práce, návrhy půdorysných řešení ve skladbách aerobik fitness, bylo zvoleno na základě autorčina zájmu a dlouholetých zkušeností s tvorbou choreografií v této sportovní oblasti. Soutěže aerobik fitness jsou v aerobiku relativně mladou formou, která se stává každým rokem populárnější, zejména u dětí a mládeže, a její oblíbenost i nadále roste. Předním organizátorem soutěží ve sportovním aerobiku, fitness a tanci je v České republice Český svaz aerobiku, který se mimo organizace celorepublikových soutěží podílí i na odborných školeních a sportovních akcích. V současné době zatím neexistuje mnoho odborných a teoretických prací, zaměřujících se na specializovanou soutěž v odvětví závodního aerobiku, ani dostatečné množství zdrojů, ze kterých by se daly čerpat teoretické a praktické poznatky o půdorysném a prostorovém řešení choreografie v rámci skladeb aerobik fitness. Autorka se proto rozhodla věnovat se této problematice detailněji a spojit dostupné poznatky o soutěžích aerobik fitness s vlastními zkušenostmi a přispět tak k rozvoji praxe. Práce částečně navazuje na autorčinu bakalářskou práci, ve které se zabývala problematikou tvorby choreografie v sesterské soutěži Aerobik team show. Některé poznatky byly využity i pro diplomovou práci. Vzhledem k omezeným možnostem zdrojů specializujících se na soutěž aerobik fitness čerpala autorka především z literatury o tanci, pohybových skladbách a choreografii českých, francouzských a amerických autorů. Sestavy aerobik fitness jsou charakteristické zejména aerobními řadami, které mimo dynamického pohybu na místě umožňují i přechody cvičících mezi jednotlivými útvary. Kromě aerobních řad je pro tuto soutěž charakteristické také pravidelné rozmístění trojrozměrných prostorů,1 přesná a synchronní práce paží všech členů týmu, umocňující celkový dojem jednotlivých aerobních řad, a schopnost prezentovat skladbu podle představ autora. Předkládaná diplomová práce se detailněji zabývá pouze půdorysným a prostorovým řešením sestav aerobik fitness. Rozestavění cvičících na ploše, jeho proměny a také půdorysné řešení, hraje v soutěžích aerobik fitness hned vedle správného technického provedení pohybu, odpovídajícímu pravidlům soutěže a jednotnému provedení všech členů týmu (synchronu), významnou roli. Domníváme se, že vhodně vytvořené půdorysné řešení sestavy ovlivní celkový dojem a umístění v soutěži.
1
Cvičení v různých vertikálních polohách, kdy část týmu provádí pohyb v nižší poloze a část týmu v poloze vyšší.
9
Ztvárnění půdorysu a prostoru je závislé na kreativitě a zkušenostech tvůrců, jejich emocích a fantazii. Tvorba půdorysného řešení skladby musí odpovídat požadavkům soutěže. Je žádoucí, aby cvičící využili celou závodní plochu, prostřídali maximální možný počet různých útvarů propojených efektními přechody a vhodně zvoleným pohybem tak, aby byl po celou dobu předvedení udržen zájem diváka i rozhodčích. Samotné předvedení záleží na technické pohybové úrovni cvičících. Cílem práce bude zjistit, které přechody mají největší míru působivosti (efekt) na pozorovatele, rozhodčí i diváka. Zda jsou to krátké, jednoduché přechody, kombinace přechodů nebo přechody dlouhé a složité.2 Dílčím úkolem práce bude zjistit, do jaké míry obsahují sestavy útvary, které se neopakují, které útvary jsou nejfrekventovaněji užívané, do jaké míry se v sestavách vyskytuje trojrozměrný prostor, jak pravidelně je rozmístěn a zda cvičící využívají i okraje a rohy závodní plochy. Jednotlivé komponenty budou porovnány mezi vítěznými sestavami a sestavami, které se umístily na šestém finálovém místě. Přínosem práce, kromě rozšíření autorčiných poznatků v oblasti tvorby půdorysného řešení sestav aerobik fitness, budou doporučení vytvořená na základě zjištěných výsledků, které mohou posloužit jako příklad začínajícím choreografům nebo jako inspirace pro choreografy zkušené.
2
Krátké, jednoduché přechody – číselný údaj o počtu efektních přechodů, na méně než šest počítacích dob. Kombinace přechodů – číselný údaj o počtu efektních přechodů, které jsou složené z více než jednoho přechodu. Dlouhé, složité přechody – číselný údaj o počtu efektních přechodů, na více než šest počítacích dob.
10
2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE
2.1. Aerobik
Podle Reese a kol. (1988) je aerobik pohybová činnost, která musí být prováděna nepřetržitě. To ji také odděluje od sportů, jako je například tenis, v nichž dochází k nepravidelnému přerušování a opětovnému začínání pohybové činnosti. Při aerobním cvičení vznikají metabolické reakce, při kterých se uvolňuje energie za přítomnosti kyslíku. Organismus tak přijímá kyslík a dopravuje ho do činných svalů, kde následně probíhá aerobní štěpení a resyntéza ATP (Dovalil, 2002). Cvičení s názvem Aerobik (Novotná a kol., 2011) definuje jako „druh gymnastiky zahrnující aerobní cvičení a vyvolávající adaptační změny v organizmu zejména u rozhodujících svalových skupin podmiňujících pohyb. Zatěžováním kardiovaskulárního a respiračního systému ovlivňuje aerobní zdatnost. Tréninkový efekt je vyvoláván prostřednictvím opakování typických pohybových vazeb lokomočního, případně tanečního charakteru, doplněných periferními pohyby paží.“ Podle Macákové (2001) je aerobik pohybový program specifické formy gymnastiky na moderní hudbu, zaměřený na zlepšování úrovně aerobní zdatnosti cvičenců pod vedením odborně vyškoleného lektora. Jedná se tedy o aerobní cvičení, ve kterém jsou zapojovány především hlavní svalové skupiny, a převážná část energie je získávána za přítomnosti kyslíku. Cvičí se v různých formách3 zaměřených na rozvoj aerobní kapacity, respektujících zdravotní stav, tělesnou stavbu a zkušenosti. Aerobik se neustále vyvíjí a směřuje k životnímu stylu „wellness“, vznikají nové styly a programy cvičení usilující o zlepšování zdravotně orientované zdatnosti vedoucí k dosažení životní pohody a rovnováhy. Wellness je výsledkem osobní zodpovědnosti za kvalitu vlastního života a dlouhodobé péče o tělesný zevnějšek včetně kontroly hmotnosti (kontrola výdeje a příjmu energie) a správných stravovacích návyků. Rozvíjí pozitivní myšlení, psychickou pohodu, duševní rovnováhu, zájem o dění kolem nás, zodpovědný přístup k vlastnímu tělu, plnohodnotně trávený čas, rovnováhu mezi prací a odpočinkem a pravidelnou pohybovou aktivitu (Skopová, Beránková, 2008). Wellness je také nedílnou součástí fitness, způsobu života, jehož cílem je
3
např. Dance aerobik, bodystyling, step aerobik, bosu aj.
11
rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení držení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a rozvoj síly (Kolouch 1990). Aerobik přispívá k wellness a fitness, při pravidelné a intenzivní činnosti ovlivňují všechny formy aerobiku pozitivně fyzickou i psychickou zdatnost, čímž přispívají ke zdravému životnímu stylu. Podle Skopové a Beránkové (2008) probíhají postupné adaptační změny v organismu, vyvolané pravidelnou pohybovou zátěží, na úrovni: Srdečně - cévního systému (zpomalení klidové srdeční činnosti, zvětšení srdečního
•
objemu, zrychlení návratu ke klidové srdeční frekvenci aj.); •
Dýchacího systému (zvětšení plicní kapacity, posílení dýchacího svalstva aj.);
•
Pohybového systému (zlepšení držení těla, koordinace, zlepšení svalové zdatnosti, zvýšení hustoty kostní tkáně aj.); Metabolismu (zvýšená látková přeměna, rychlejší odbourávání odpadních látek
•
aj.); Psychosomatické (zlepšení odolnosti proti zevním vlivům, odreagování se, zvýšení
•
sebedůvěry aj.); Prevence civilizačních nemocí (kultivace pohybového projevu, zpomalení stárnutí
•
aj.). Od svého vzniku v 70. letech 20. století prošel aerobik mnoha podstatnými změnami. Od propagace cvičení k rozvoji vytrvalosti Dr. Kennethem Cooperem na konci 70. let, přes Jackie Sorensovou, která doplnila aerobik o taneční prvky, Jane Fondovou, která se zasloužila o popularizaci aerobiku vydáním řady videokazet, až k moderním formám aerobiku s využitím různých druhů náčiní a nářadí. Z původního jednoduchého cvičení s hudebním doprovodem se tak za posledních 30 let vyvinulo mnoho různých forem, z nichž každá má své specifické provedení. Základní forma aerobiku se vyznačuje charakteristickým provedením a kombinací základních pohybů bez použití náčiní. Pohyby se rozvíjejí za doprovodu hudby do různých variací a naplňují celou cvičební jednotku. Aerobik má vliv na koordinační schopnosti, svalovou rovnováhu, orientaci v prostoru a pohybovou paměť (Macáková 2001). Většina dalších druhů aerobiku vychází ze zákonitostí klasického aerobiku. Jejich názvy označují zaměření dané cvičební jednotky podle toho, zda se cvičí s náčiním či nářadím, zda je hodina zaměřena na posilování nebo podle typu pohybového obsahu. V současnosti je v ČR nabízen (Skopová, Beránková 2008) aerobik klasického charakteru (Ae
12
class, AE mix, Power AE, Dance AE, Zumba aj.), kondičního a redukčního charakteru (Step class, Rope skipping AE, jumping, P-class, Body styling aj.) a zdravotního charakteru (Body ball, Bosu, Pilates, Jóga, Aqua AE aj.). V ČR fungují různé organizace nabízející různé formy aerobiku. V současnosti jsou u nás nabízeny dva typy aerobiku; komerční aerobik (volně přístupný veřejnosti, provozovaný fitness centry a sportovními kluby) a sportovní aerobik (druh sportu, závodní forma aerobiku, reprezentace). Jejich společným znakem je komplexní zatěžování a zaměření na rozvoj kondičních a koordinačních schopností.
2.2. Soutěžní formy aerobiku
Soutěžní formy aerobiku patří systémově do neolympijských gymnastických sportů, přesto sportovní aerobik a jeho mladší forma aerobik fitness vznikaly samostatně vedle gymnastického svazu. V současnosti jsou v České republice soutěže v aerobiku pořádány několika různými organizacemi. Dvě nejznámější jsou Česká gymnastická federace (ČGF), spadající pod Mezinárodní gymnastickou federaci (FIG), a Český svaz aerobiku (ČSAE), samostatný právní subjekt při Asociaci sportu pro všechny. ČSAE je členem Mezinárodní federace sportu, aerobiku a fitness (FISAF). Každoročně pořádá Mistrovství ČR ve sportovním aerobiku a fitness a vysílá závodníky na mezinárodní soutěže a mistrovství, včetně mistrovství světa FISAF. Kromě aktivit na soutěžní úrovni se ČSAE zabývá školením v oblasti aerobiku, tance, fitness a rekreačního aerobiku. Od doby svého vzniku v roce 1992 se ČSAE zasloužil o rozšíření všech forem aerobiku a jejich popularizaci v České republice. Pod záštitou této organizace je pořádána i soutěž „aerobik fitness“, ze které byly vybrány sestavy pro analýzu uvedenou v diplomové práci. Soutěž „aerobik fitness“ je jednou z pěti soutěží, které ČSAE pořádá. Od roku 2012 jsou tyto soutěže nově vyhlašovány ve třech výkonnostních třídách a jejich společnou formou jsou pohybové skladby. Vzájemně se odlišují obsahem a zaměřením. Jsou rozděleny do kategorií:
13
Soutěže 2012 SAMC
ATS
HIP HOP
FITNESS
SA
I.VT
SAMC
ATS
HIP HOP
FITNESS
SA
II.VT
SAMC
ATS
HIP HOP
FITNESS
SA
FITNESS + DD
SA
III.VT (www.csae.cz)
Soutěžní Aerobik Master Class (SAMC) SAMC je soutěž jednotlivců v komerčních formách aerobiku cvičících podle lektora. Jedná se o soutěž postupovou, v níž je vybráno 15 závodníků ze semifinále do republikového finále, nebo soutěž nepostupovou. Soutěží se v kategoriích aerobik, step a hip hop. •
Věkové kategorie (do 7 let – nepostupová, postupová od 8 – 10 let, 11 – 13 let, 14 – 16 let a nad 17 let nebo Individual trophy);
•
Výkonnostní třídy (VT): SAMC probíhá ve dvou výkonnostních třídách, první je pouze pro registrované závodníky FISAF, ve druhé se mohou účastnit i neregistrovaní závodníci. Mistrovství ČR se vyhlašuje pouze v I. VT a pouze pro kategorii aerobik;
•
Počet závodních kol: podle počtu účastníků se vyhlašují 2 – 3 kola, ze základního kola jsou závodníci vybíráni bez pořadí;
•
Délka sestavy: N/A;
•
Rozměry závodní plochy: N/A;
•
Požadavky: v kategorii aerobik 8-10 a 11-13 se hodnotí pouze provedení a technika cvičení, přirozenost výrazu a schopnost zachycení předvedeného, ve vyšších věkových kategoriích je posuzována také úroveň silových schopností, flexibilita a zdravý sportovní vzhled, nejpodstatnější zůstává úroveň provedení.
Individual trophy Soutěž Individual trophy spadá pod SAMC, je určená pro amatéry i profesionály (lektory aerobiku) a otevírá se pouze pro soutěžící starší 17ti let. Soutěží se v kategoriích fitness (aerobik) a hip hop. •
Věkové kategorie: od 17 let;
•
Výkonnostní třídy: soutěží se ve dvou výkonnostních třídách; 14
•
Počet závodních kol: soutěž probíhá ve dvou kolech a do finále postupuje 20 amatérů a 5 profesionálů;
•
Délka sestavy: N/A;
•
Rozměry závodní plochy: N/A;
•
Požadavky: v semifinále se hodnotí schopnost zachycení předvedeného, fyzická zdatnost, držení těla, motivace a vzhled; ve finále se hodnotí schopnost řídit se pokyny instruktora, vlastní vedení lekce, kvalita choreografie, vyučovací hodnoty a energie.
Hip Hop Hip-hopová soutěž je určena pro děti od pěti let, mládež a dospělé bez ohledu na členství k určité organizaci. Soutěží se v kategoriích mega crew division o 12 – 30 tanečnících a sólech, která jsou soutěží jednotlivců – mužů, žen. •
Věkové kategorie: 5 – 10 let děti, 11 – 14 junioři, 15 a výše let dospělí;
•
Výkonnostní třídy: soutěží se ve dvou výkonnostních třídách;
•
Počet závodních kol: soutěž probíhá dvoukolově;
•
Délka sestavy: je pro mega crew division 3 minuty +/- 30 sec a sóla 1 minuta +/- 5 sec.;
•
Rozměr závodní plochy: 12 x 12 metrů;
•
Požadavky: hodnotí se choreografie, hudebně pohybové vztahy, prostorová choreografie, originalita, technika jednotlivých stylů a prezentace tanečních stylů. Akrobatické prvky jsou povoleny.
Aerobik Team Show (ATS) ATS je soutěží skupin v pódiových skladbách. Závodníci mohou předvést různé formy aerobiku bez náčiní, s náčiním nebo nářadím a jinými pomůckami. Soutěží se v družstvech o 7 – 20 členech. •
Věkové kategorie: 5 – 7 let, 8 – 10, 11 – 13, l4 – 16, 17 a více let a kategorie smíšená (různý věk); kategorie 5 – 7 se otevírá jen pro open soutěže, nikoliv MČR;
•
Výkonnostní třídy: soutěží se ve VT I., postupové soutěži z přeboru Čech a Moravy na mistrovství ČR, a VT II., open soutěžích;
•
Počet závodních kol: soutěž je dvoukolová, mistrovství republiky potom tříkolové;
•
Délka sestavy: je pro všechny kategorie 2 – 3 minuty;
15
•
Rozměr závodní plochy: 12 x 12 metrů;
•
Požadavky: každá choreografie musí obsahovat šest povinných prvků: 4x push ups (opakovaný klik), jumping jacks (poskoky do podřepu rozkročného a zpět), high leg kicks (střídavé přednožení švihem), skoky a obrat jednonož o 360o a dva skoky. Dále je požadováno nejméně pět změn útvarů a alespoň dvě výrazné hudebně pohybové variace na 16 dob.
Sportovní aerobik (SA) SA je mezinárodní vrcholná soutěž s vysokými požadavky na „komplexní vazby cviků dynamické a statické síly, maximální rozsah pohybu, intenzitu aerobních vazeb a hudebněpohybový soulad“ (Skopová in Krištofič et al., 2009). Závodí se v kategoriích jednotlivci ženy, muži, páry a tříčlenné týmy. •
Věkové kategorie: děti (8 –10 let), kadeti (11 – 13 let), junioři (l4 – 16 let), senioři (17 a více let), ME a MS není organizované pro kategorii 8 – 10 let;
•
Výkonnostní třídy: soutěží se ve třech výkonnostních třídách; MČR, ME A MS je každoročně organizováno pouze pro I. VT;
•
Počet závodních kol: všechny mezinárodní soutěže mají tři kola s ohledem na počet registrací;
•
Délka sestavy: děti max. 2 min., ostatní kategorie +/- 5 sec.;
•
Rozměr závodní plochy: 7 x 7 metrů;
•
Požadavky: technická pravidla se každoročně mění a upravují paralelně s rozvojem SA (v současnosti se jednotlivé sestavy hodnotí na základě specifických kritérií různě zaměřených rozhodčích: pro I. VT jeden hlavní rozhodčí, dva techničtí rozhodčí, dva artističtí rozhodčí, tři aerobní specialisté, pro II. VT jsou dva techničtí rozhodčí, dva aerobní a jeden artistický rozhodčí, pro III. VT jsou tři rozhodčí techničtí a dva artističtí), požadavky na II. VT a III. VT jsou snížené; „mezi klíčová slova patří komplexnost, variabilita, technický index, obtížnost, intenzita, přechody, choreografie, prezentace atd...“ (Hájková a kol. 2006).
16
FISAF fitness týmy Soutěž fitness týmů je mezinárodní vrcholná soutěž družstev, závodících ve dvou kategoriích: aerobik a step aerobik o počtu 6 – 8 závodníků. •
Věkové kategorie: děti (8 – 10 let), kadeti (11 – 13 let), junioři (l4 – 16 let), senioři (17 a více let) ME a MS není organizované pro kategorii 8 – 10 let;
•
Výkonnostní třídy: soutěží se ve třech výkonnostních třídách. MČR, ME a MS je každoročně organizováno pouze pro I. VT;
•
Počet závodních kol: všechny mezinárodní soutěže mají tři kola s ohledem na počet registrací;
•
Délka sestavy: 2 min. +/- 5 sec.;
•
Rozměr závodní plochy: je minimálně 9 x 9 a maximálně 12x12 metrů;
•
Požadavky: sestava neobsahuje žádné povinné cviky, typickým znakem pro kategorii fitness je týmový charakter všech aspektů sestavy, důležité je synchronní provedení a interakce mezi jednotlivými členy týmu. Požadavky pro II. VT a III. VT jsou snížené, III. VT je určena pro úplné začátečníky a soutěžící závodí i v dovednostních disciplínách.
2.3. Charakteristika FISAF fitness týmů – aerobik Pro Fitness týmy – aerobik jsou charakteristickým znakem aerobní řady, v nichž závodníci prokazují kardiovaskulární a muskulární vytrvalost. Při počtu 6-8 cvičících se charakteristickým znakem aerobik fitness stává i půdorys sestav. Vhodné zvolení útvarů a přechodů, jejich přesné dodržování a logické propojení v jeden celek hraje podstatnou roli při konečném hodnocení skladeb. Svůj význam má mimo jiné i rychlá a přesná práce paží při jednotném provedení, charakteristické poskoky a švihy, které by se v sestavě neměly opakovat a prostřednictvím kterých by se měl celý tým rychle a účelně pohybovat po celé závodní ploše za využití rytmických změn pohybu paží i nohou a postavením závodníků čelem, bokem i zády k porotě. Všechny prvky – skoky, pasáže na zemi (doporučuje se délka trvání 8 počítacích dob4), švihy – stranou i čelně, by měly být rovnoměrně rozvržené po celé délce skladby (Hájková a kol. 2006).
4
V aerobiku se pracuje s počítacími dobami. Osm počítacích dob = dva 4/4 takty.
17
Soutěž na mezinárodní úrovni probíhá ve třech kolech s ohledem na počet registrovaných týmů. Závodí se v šesti až osmičlenné skupině a tento počet si závodící tým musí udržet ve všech kolech soutěže. Pokud má družstvo možnost, může využít maximálně dvou náhradníků, pouze však se schválením hlavního rozhodčího. Podle věkových zákonitostí může být v sedmi nebo šestičlenném týmu jeden závodník o rok starší nebo mladší. V osmičlenném týmu to mohou být závodníci dva. Vliv na efektnost skladby mají zejména přechody z útvarů do útvarů. Tyto formace by měly být průchozí a jejich změny rychlé, přesné a nečekané. Doporučuje se až 30 (a více přechodů) u seniorů a 28 u juniorů. Se snižujícím se věkem či výkonností by se měl snižovat i počet formací. Ve formaci by neměli cvičící být déle než 16 dob, ideální jsou dvě změny v osmi dobách. Efektnost celé skladby bude podtržena i využitím kontrastních pohybů a kánonů. Důležitá je také její plynulost a omezení dlouhých výdrží, které snižují celkovou intenzitu (Hájková a kol. 2006). Mezi charakteristické znaky aerobik fitness patří i pohyby paží. Jejich přesnost, rychlost a nápaditost celou choreografii zvýrazní. Doporučuje se využití všech částí paže, dlouhých i krátkých pohybů a zapojení zápěstí i prstů v kontrastním, symetrickém i asymetrickém pohybu s rytmickými změnami (Hájková a kol. 2006). Při tvorbě je třeba dbát na plynulost a návaznost prvků i přechodů, originalitu i využití ideově pohybových etud.5 Sestava by měla být předvedena s lehkostí, přesností i vhodným výrazem. Celkový dojem doladí i nápaditost závodního dresu a jeho vhodnost vzhledem k tématu skladby. Tempo závodní hudby by mělo odpovídat úrovni soutěžících, doporučuje se 145 –155 bpm. Tvůrci sestav pro soutěže aerobik fitness by měli dbát na zásadu „přiměřenosti, cílevědomosti a postupnosti,“ (Skopová, 1988) aby skladba nebyla pro věk a výkonnostní úroveň cvičících příliš složitá nebo naopak jednoduchá. II. VT je pořádána pro méně pokročilé zájemce o soutěž aerobik fitness. Soutěží se v 5-8 členných týmech stejných věkových kategorií jako v I. VT. Délka skladby je taktéž stejná, pouze u kategorie dětí je omezena na 1,45 – 2 min. Soutěž probíhá dvoukolově a hodnotí ji pět rozhodčích, přičemž dva jsou techničtí, dva aerobní a jeden artistický rozhodčí a jeden z nich je současně i hlavní rozhodčí. III. VT vznikla jako soutěž pro úplné začátečníky. Stejně jako ve II. VT se soutěží v 5-8 členných týmech. Věkových kategorií je pět a jsou rozděleny podle věkového průměru 5
Ideově pohybová etuda
- vyjádření tématu skladby pohybem, pohybovým prvkem nebo sérií pohybů. 18
závodníků v jednom týmu (pro kategorii I. je věkový průměr 8 let, pro kategorii II. 8,1 – 12 let, kategorii III. 12,1 – 16 let, kategorii IV. 16,1 – 25 let a kategorii V. průměr nad 25,1 let). Délka závodní sestavy je stanovena pro I. kategorii 1,35 +/- 5 sec, II. kategorii 1,45 – 2 minuty a pro ostatní 2 minuty +/- 5 sec. Soutěž probíhá dvoukolově a hodnotí zde sedm rozhodčích, z nichž tři jsou techničtí, dva artistik a dva rozhodčí pro dovednostní disciplíny, kteří mohou využít pomocníky z řad organizátorů. Hlavní rozhodčí je jedním z rozhodčích pro pohybovou skladbu. V soutěži se hodnotí předvedení závodní skladby i dovednostní disciplíny.
Vývoj a současný stav soutěže FISAF fitness týmů Počátky aerobiku byly zaznamenány v USA roku 1968 v publikaci Dr. Kennetha Coopera (1980), který vytvořil dvanáctidenní program aerobního cvičení, jenž měl sloužit k rozvoji vytrvalosti. Jackie Sorensenová později aplikovala principy aerobního cvičení do moderního tance, do kterého postupně pronikaly gymnastické prvky až do doby než vznikl charakteristický pohybový program s hudbou vedený cvičitelem (Novotná, 2005). O jeho rozšíření se zasloužily i mnohé americké osobnosti např. Jane Fonda, která aerobik propagovala prostřednictvím médií. V polovině 80. let aerobik vznikl jako samostatný sport a začal se dostávat do podvědomí i české veřejnosti prostřednictvím dostupné literatury a seminářů (Skopová, Blahušová, 1991). Současně se však objevilo i mnoho odpůrců, neboť se svým obsahem a provedením lišil od gymnastiky a tradice pohybových skladeb. Když se otevřely hranice po revoluci v roce 1989, aerobik úplně pronikl i k české veřejnosti. Začala vznikat první fitcentra, školící organizace a již roku 1993 se konalo první mistrovství republiky u nás. Díky velkému zájmu a rychlému rozšíření aerobiku jako kondičního cvičení se do něj začaly přidávat i nové prvky, většinou z tance a gymnastiky, a cvičení se tak stávalo obtížnější, čímž se otevřel prostor pro nový styl – sportovní aerobik. První národní soutěž ve sportovním aerobiku se konala již v roce 1984 v USA. Zpočátku se soutěžilo pouze v kategorii žen a mužů jednotlivců, smíšených párů a týmů (www.aerobic.org). V roce 1996 se konalo první Mistrovství světa FISAF ve sportovním aerobiku a roku 2000 byla soutěž rozšířena o kategorii aerobik fitness. Aerobik fitness je mladší forma sportovního aerobiku, první MS se konalo v roce 2000, původem pochází z komerčního aerobiku a amatérských soutěží v Austrálii, kadetské,
19
juniorské a seniorské týmy startovaly až do roku 2010 v kategoriích aerobik, step a funk-hip hop (Hájková a kol., 2006). V současnosti se do kategorie fitness řadí pouze step a aerobik.
Specifické požadavky na obsah Typickým znakem kategorie fitness aerobik je týmový charakter (Hájková a kol., 2006). Choreografie musí být stavěna pro celý tým, nikoliv jednotlivce. Sestava fitness aerobik se od sportovního aerobiku odlišuje tím, že neobsahuje žádné povinné prvky a využití volitelných prvků charakteristických pro sportovní aerobik je výrazně omezené. Podstatné je synchronní provedení s hudebním doprovodem a interakce6 mezi členy týmu. Sestava musí být specifická pro soutěž aerobik fitness. Důraz by měl být kladen na maximální variabilitu krokových variací a práci paží a rukou. Požaduje se využití pohybů hlavy i trupu, symetrických i asymetrických pohybů, pohybů v různých rovinách, směrech a orientacích závodníků vzájemně i k rozhodčím. Celkově by sestava měla být postavena tak, aby byla vyvážená na pohyby horní i dolní poloviny těla, i na pohyby pravé a levé strany (Hájková a kol., 2006). V choreografii sestav aerobik fitness je důležité využití celého prostoru závodní plochy. Závodníci by se mezi početnými, přesně provedenými útvary, měli přemísťovat prostřednictvím variací různých originálních, rychlých a jednoduchých, kombinovaných i dlouhých, přechodů. Vzdálenost mezi postavením členů týmu by měla být rozdílná v každém jednotlivém útvaru (využití kontrastu) a v sestavě by se měly mimo jiné pravidelně vyskytovat i trojrozměrné prostory (3D). Výběr hudebního doprovodu musí odpovídat soutěži aerobik fitness, tempo skladby naopak fyzické zdatnosti a technické vyspělosti členů týmu. Při tvorbě choreografie by měl autor respektovat hudebně pohybové zákonitosti a zařadit různé rytmické změny horních i dolních končetin. V soutěži aerobik fitness je mimo jiné vysoce hodnocené udržení vysoké intenzity po celou dobu předvedení. Jde o rychlé pohyby, využití rytmických změn, zrychlení pohybu, současné pohyby horních i dolních končetin, provedení prvků v různých horizontálních rovinách atd. Na rozdíl od soutěže Aerobik team show (ATS), kde je podstatnou součástí sestavy téma a ideově pohybová etuda, je ve fitness aerobiku dbáno především na technické
6
Spolupráce mezi členy týmu, oční kontakt, dotek, dopomoc aj.
20
provedení. Nicméně, tematicky založená skladba se může i v soutěžích fitness aerobik umístit na nejvyšších příčkách.
2.4. Pohybová skladba
Serbus (1962) definoval pohybovou skladbu jako “prokomponovaný, pohybově hudební útvar, vytvořený na základě vedoucí ideje skladatelů z tělesných cvičení ve spojení s hudbou a obohacený o pohyby s plným uplatněním zákonů krásy a specifických kompozičních postupů, s ohledem na plnění základních úkolů tělesné výchovy a na úkol hluboce zapůsobit na estetickou, volní a mravní stránku cvičenců a diváků.” Podle Appelta (1981) je pohybová skladba složena z tělovýchovných a sportovních výtvorů, pro něž je příznačná estetická strukturace pohybů a formální propracování úzce se připínající k hudební složce. Novotná (1998) definuje pohybovou skladbu jako kompozici plynulého propojení pohybů a hudby v jeden celek, vytvořený na základě nějaké myšlenky. Pohybová skladba „zachovává formu, strukturu, tektoniku a principy tvorby. Pohybovým obsahem jsou převážně gymnastická cvičení a taneční prvky. K účinkům patří emocionální a estetické působení na cvičence i diváky.“ Pohybová skladba je výtvor esteticko-umělecký, a to zejména svými tanečními, gymnastickými, choreografickými, výtvarnými i hudebními prvky. Podle počtu cvičenců se pohybové skladby dělí na malé, střední a velké. Vždy je předem určeno, zda se bude jednat o tělovýchovné vystoupení, přehlídku nebo soutěž. V soutěžních formách aerobiku se vždy jedná o pohybovou skladbu soutěžní nebo o exhibici (vystoupení), ať už v kategoriích párů, týmů, fitness družstev či aerobik team show. Svým obsahem patří pohybové skladby mezi speciální programy gymnastiky pro všechny. Jsou určené všem věkovým skupinám široké veřejnosti sdílícím společný zájem o kolektivní cvičení s hudebním doprovodem a zdravý životní styl. V pohybové skladbě je každý jednotlivec důležitý, má vlastní úkol, místo a roli. Specifická atmosféra celého procesu nácviku, týmové spolupráce i finálního vystoupení tak přináší každému členovi nové zážitky, naplnění a touhu věnovat se pohybovým skladbám i v budoucnosti. Charakteristická pro všechny pohybové skladby je forma, zvolený styl (žánr), počet cvičenců, věk, pohlaví, využité náčiní, pomůcky či nářadí. Podstatné pro závodní sestavy soutěžního aerobiku jsou také čtyři základní, vzájemně související složky - pohybová,
21
hudební, choreografická a výtvarná, případně další, například dramaturgická, režijní, inscenační a jiné, v závislosti na záměru dané skladby a příležitosti, pro kterou je tvořena (Hájková a kol., 2006). Více o pohybové skladbě autorka pojednává ve své bakalářské práci (Kobelková, 2009).
2.5. Choreografie Pojem „choreografie“ vznikl spojením dvou slov řeckého původu „choros“ – tanec a „graphein“ – psát a původně označovalo grafický záznam tanečních kroků, zápis tance (Nosál 1984). V současné době pro pojem „choreografie“ existuje mnoho různých definicí, které mají rozdílný význam v jednotlivých uměleckých odvětvích. Oxfordský slovník (2012) definuje choreografii jako posloupnost krokových variací a pohybů v tanci, krasobruslení, baletu a dalších pódiových forem vystoupení. Podle Minton (1986) je choreografie “ucelená podoba tance s úvodem, dějem a závěrem.“ Appelt (1995) ji definuje jako “transformaci hudebních podnětů do výběru a řazení pohybů, do jejich tvarové, rytmické a prostorové propojenosti.“ V pohybových skladbách chápeme choreografii v širším pojetí jako „ celkové řešení kompozice pohybu jednotlivce a skupiny v prostoru i vlastní pohyb po ploše, půdorysné řešení“ (Novotná, 1999). V předkládané práci je choreografie chápána jako tvořivý proces, ve kterém se autor snaží najít nové a originální spojení pohybů tak, aby vznikl plynule propojený logický celek. Jak postupovat při tvorbě choreografie se lze poučit z odborné literatury, která se zabývá tímto tématem, principy a složkami tvorby. Přesný návod jak choreografii vytvořit neexistuje. Záleží tedy na kreativitě autora, jeho zkušenostech a citu pro tvorbu (Kobelková, 2009).
Choreografii pohybových skladeb ovlivňuje: (Novotná 1999) •
cvičební prostor (velikost, plocha, dimenze, umístění diváků);
•
počet cvičenců (cvičební celek);
•
účel (pro jakou příležitost);
•
věk a pohlaví cvičenců (děti, mládež, dospělí, koedukovaná skladba);
•
úroveň cvičenců (pohybová, výkonnostní, prostorová orientace, zkušenost);
22
•
náčiní, nářadí, pomůcky, efektivní prvky;
•
barevné řešení (úbory cvičenců, barva náčiní);
•
délka (celé skladby, částí);
•
požadavky organizátorů (zahájení, závěr, nástup, odchod);
•
pravidla (daného sportovního odvětví). V soutěži aerobik fitness je délka skladby časově limitovaná. Musí být sestavena tak,
aby širokou škálou rozmanitých pohybů specifických pro aerobik zaplnila závodní prostor. Choreografie by měla propojit technickou úroveň a projev závodníků s ohledem na jejich věk s hudbou. Přesto, že se obecně v choreografii nejedná pouze o prostor a půdorysné řešení, v soutěžích aerobik fitness hraje prostor a půdorysné řešení podstatnou roli. Prostorová choreografie by měla být utvořena tak, aby propojení útvarů a přechodů bylo plynulé a nečekané. Choreografie musí mimo jiné obsahovat i různé rychlosti pohybů těla i jeho částí ve velkém rozsahu a při vysoké intenzitě. V sestavách aerobik fitness se z hlediska kompozice hodnotí zejména originalita, komplexnost, variabilita a celistvost, princip celistvosti, variace, gradace kontrastu, frázování, opakování, půdorysné a prostorové řešení (Hájková a kol., 2006, Novotná a kol., 2011). •
Originalita: řazení pohybů tak, aby způsob jejich propojení a prostorové řešení komplexních aerobních vazeb, ideově pohybové etudy, půdorysné změny a propojení byla neobvyklá, nepředvídatelná a originální;
•
Komplexnost, variabilita a celistvost: předvedení promyšleného celku skladby obsahujícím všechny požadavky pro soutěž aerobik fitness;
•
Princip celistvosti: propojení všech složek pohybové skladby tak, aby prvky plynule navazovaly a souvisely a skladba působila logicky, promyšleně a nepředvídatelně;
•
Princip variace: změny pohybů a jejich vazby se zapojením co nejvíce částí těla, rytmické a dynamické změny, změny v prostorovém a půdorysném řešení a hudbě tak, aby byla skladba zajímavá;
•
Princip gradace: celá skladba by měla hudebně i pohybově směřovat k vrcholu, princip gradace lze využít v prostoru, čase, síle a zařazení prvků obtížnosti;
•
Princip kontrastu: se vztahuje na vzájemnou polohu jednotlivých částí těla, kdy určitá část těla je v opozici proti ostatním (Wálová, 1997) a jsou zařazeny momenty vytvářející výraznou změnu v rytmu, tempu, prostoru a síle, které podtrhnou celkovou zajímavost skladby; 23
•
Princip opakování je běžný téměř v každé hudební předloze, lze ho aplikovat také do tvorby choreografie v podobě pohybů v různých částech prostoru, v kánonu a útvaru, ale v soutěžích aerobik fitness je žádoucí, aby se prvky neopakovaly často, protože časté užití stejných prvků činí choreografii nezajímavou a celkové hodnocení bývá nízké;
•
Půdorysné a prostorové řešení: tak, aby odpovídalo rovnoměrnému využití celé závodní plochy, aby byl využit prostor 3D a pohyby všemi směry, útvary by měly být pestré a rozestupy mezi cvičícími proměnlivé;
•
Princip frázování: slučování vjemů do ucelených skupin, lze jím oddělit jednotlivé pohybové nápady včetně jejich rozvíjení. “Frázování podporuje rozčlenění skladby do určitých charakteristických částí vyjadřujících dílčí myšlenky skladby” (Novotná a kol., 2011). Tyto principy ovlivňují celkový dojem z předvedené skladby a jsou aplikovatelné pro
tvorbu veškerých pohybových skladeb včetně soutěže aerobik fitness.
Specifika choreografie sestav aerobic fitness Specifika choreografie sestav fitness vychází z teorie pohybových skladeb. Podle Skopové (Hájková a kol., 2006) jsou podstatné především věkové zákonitosti, individuální pohybové předpoklady a zkušenosti, charakter soutěže, počet cvičících a aktualizovaná pravidla. Pro sestavy soutěžního aerobiku je specifickým rysem propojení kvantitativních aspektů sestavy (počet obtížných pohybů, poloh a přechodů) a aspektů kvalitativních (choreografie, provedení, soulad pohybu a hudby, ideově pohybové etudy apod.). V soutěžích aerobik fitness je pohybová skladba charakteristická aerobními řadami s vysokou kardiovaskulární a muskulární vytrvalostí, přesností a nápaditostí útvarů a přechodů, rychlostí pohybu paží, synchronu, celkovou zajímavostí a originalitou sestavy (Hájková a kol., 2006). Stejně jako pro pohybové skladby i pro sestavy aerobik fitness existuje pohybová, hudební, choreografická a výtvarná složka. Složka pohybová stanovuje v sestavách aerobik fitness celkové množství pohybových činností charakteristických pro aerobik. Výběr a kombinace obtížnostních prvků v sestavě by měl respektovat pravidla a musí odpovídat věku cvičenců, jejich schopnostem a dosavadní úrovni pohybové přípravy.
24
Složka hudební má funkci motivační, regulační a estetickou. Výběr hudební předlohy musí odpovídat věku cvičenců, aby vytvořila správný prožitek a atmosféru. Současně organizuje pohyb tak, aby odpovídal vlastnostem hudby. Hudba tak svým tempem, dynamikou, stylem, žánrem, melodií a strukturou vyvolává celkový estetický dojem z předvedení skladby. Složka choreografická stanovuje způsob realizace pohybového obsahu, půdorysu a prostorového řešení podle počtu závodníků, jejich stáří a pohlaví. Uplatňuje princip celistvosti, variace, gradace, kontrastu, frázování, komplexnost a variabilitu a především originalitu námětu a jeho zpracování. Složka výtvarná vytváří výsledný efekt vyvolaný propojením ideje sestavy s nápaditostí a působivostí závodních dresů na postavách cvičících, hudbou a pohybem. Úprava cvičících, střih závodního dresu i výraz by měl odpovídat myšlence skladby. Charakteristickým pohybovým prvkem pro sestavy aerobik fitness jsou aerobní řady. Jedná se o variabilní poskoky, švihy a skoky umožňující přechody mezi útvary s využitím celé závodní plochy. Aerobní řady musí být tvořeny tak, aby bylo využito všech směrů čelem, bokem, diagonálně i zády a aby všechny pohyby byly vyvážené na obě strany těla, nohou i paží. U pohybů paží se vyžaduje maximální přesnost a originální využití podtrhující myšlenku sestavy. Doporučuje se využití kontrastních pohybů prstů, zápěstí, pohybů v loktech i dlouhých pák, ve všech tělesných rovinách symetricky i asymetricky (každá paže vykonává jiný pohyb, s jinou rytmizací atp.). Přechody mezi útvary v aerobik fitness musí být rychlé, přesné a nepředvídatelné. U seniorů se doporučuje až 30 (a více přechodů), u juniorské kategorie 28 (Hájková a kol., 2006). Počet přechodů by měl odpovídat věku a výkonnostní úrovni cvičících. S každou mladší kategorií by tedy počet přechodů měl být nižší. Setrvání v jednotlivých útvarech by nemělo přesáhnout délku 16 dob. Současný trend dokonce ukazuje, že setrvání v jednotlivých útvarech se zkracuje až na 4 doby a přechodů mezi útvary tak přibývá, čímž se skladba opticky zrychluje a stává se divácky atraktivnější. Kromě pestrého půdorysu a maximálního využití závodní plochy se dává důraz i na plastičnost sestavy, využití kontrastních pohybů protichůdnými směry (prostor 3D) a kánonu. Předvedení sestavy musí být plynulé, přesné a rychlé s vysokou intenzitou a omezením výdrží v pózách (stop time). Doporučují se čtyři pasáže na zemi, které by měly být pravidelně rozvrženy po celé délce sestavy a neměly by trvat déle než 8 dob. Následný
25
přechod ze země do stoje by měl rychlý a dynamický. Hodnotí se také výraz, originalita a ideově pohybové etudy. Podle věku a výkonnosti se přizpůsobuje i tempo hudby. Pro mladší kategorie je doporučováno 145-155pbm, seniroské kategorii až 160 bpm. V soutěžích aerobik fitness je důležitý i počet cvičících. Přesto, že je možné startovat v počtu 6 – 8, výhodu z choreografického hlediska mají vždy vícečlenná družstva. Vyšší počet cvičících dokáže lépe zaplnit závodní plochu a výsledný efekt bývá silnější. Není to však pravidlem. Mnohem důležitější je technika provedení a synchron. Záleží také na originálním zpracování tématu sestavy a schopností cvičících skladbu takzvaně „prodat“.7
Důležité pojmy ve vztahu k sestavám aerobik fitness: Pohybový motiv - Appelt (1995) definuje pohybový motiv jako nejmenší kompoziční útvar, který je také nositelem pohybové myšlenky. Vyznačuje se opakovatelností, obměnitelností a seskupovatelností ve vyšší kompoziční celky, je tvořen jednoduchými a složenými pohyby a je charakteristický jako kompoziční prvek. Hudební motiv - nápad ve skladbě, který se opakuje a lze jej osamostatnit. Může být melodický, harmonický, rytmický a kombinovaný. Jeho vlastnostmi jsou melodie, rytmus a dynamika (Novotná, 1999). Hudebně pohybový motiv - vazba mezi hudbou a pohybem, může být úzká nebo volná. V případě, že pohyb úzce navazuje na hudbu, stává se pohybový motiv odpovědí na hudební předlohu. Ideově pohybová etuda - vyjádření tématu skladby pohybem, pohybovým prvkem nebo sérií pohybů. Sestava - kompoziční celek, jehož obsah, délka a obtížnost jsou určeny pravidly dané sportovní disciplíny, věkem a výkonnostní úrovní. Sestava je vytvořena choreografem podle jeho záměru a hudebního výběru. Soutěže - skladby aerobik fitness patří do širšího programu soutěží sportovního aerobiku. Jsou hodnoceny daným počtem rozhodčích, kteří se mění podle soutěžní kategorie. Obsah soutěže je určen pravidly.
7
Předvedení (interpretace) sestavy způsobem, kterým cvičící získají přízeň publika i rozhodčích. Jedná se v podstatě o hereckou schopnost cvičících, která dodá nacvičené sestavě správný prožitek.
26
Hudební doprovod - hudba jako celek nejen organizuje a určuje taneční pohyb, ale podněcuje jej k tomu, aby byl tanečním, tj. silně citově zabarveným, a vyjadřoval její obsah (Drdácký, 1983). Hudba určená pro aerobik má pravidelnou formu (Velínská, 2004) a musí odpovídat soutěži aerobik fitness svou délkou, tempem i střihovými vlastnostmi. Hudební předloha - „celá hudební skladba, původní, originál nebo upravená, případně vybraná část, která je důležitým podnětem, ale i závazným základem pro vytvoření pohybové odpovědi. Výsledný hudebně pohybový soulad vychází z hudebně pohybové výchovy rytmické gymnastiky a tance“ (Novotná, 1999). Choreografie - tvořivý proces, umění vytvářet a komponovat taneční dílo (Nosál, 1984). Útvar – celek vytvořený jednotlivými cvičícími ve stejnou dobu na předem určeném místě závodního prostoru. Cvičící udržují tento celek po dobu předem stanoveného počtu počítacích dob. Přechod – cílený přesun jednotlivých cvičících předem určenou cestou na předem stanovený počet dob z útvaru do útvaru. Půdorysné řešení – vzor, který je v tanečním prostoru následován cvičícími předem určenou pohybovou kompozicí (La Meri, 2011). Prostorové řešení – vzor, který vzniká využitím horizontálních i vertikálních směrů závodní plochy předem určenou pohybovou kompozicí.
Tvorba choreografie v soutěžích aerobik fitness Vzhledem k tomu, že se autorka tvorbou choreografie detailně zabývala ve své Bakalářské práci (Kobelková, 2009), následný text byl z autorčiny práce přejat a rozšířen. Tvorba pohybové kompozice je umění. Nese rysy kreativního procesu i konečného výsledku. Zahrnuje pohybovou kreativitu, imaginární myšlení, improvizaci, vytváření a sestavování celkové choreografie. Pohybová tvořivost sahá do vlastní duše a vynáší to, co je uvnitř v podobě pohybu a kreativního myšlení (McCutchen, 2006). Gibbons (2007) definuje kreativitu jako schopnost umělce uchopit netečnou formu a dát jí smysl. Kreativitu lze obohatit mnohaletou zkušeností v daném oboru. Nelze ji však naučit, můžeme pouze přivodit vhodné podmínky, které ji vyvolají.
27
„Choreografie je individuální tvůrčí činnost, ve které neexistuje přesný návod jak sestavu vytvořit. Samotná tvorba závisí na osobnosti autora, jeho fantazii, kreativitě a osvědčení vlastního systému postupu, který si vytvoří na základě mnohaletých zkušeností. Lze však čerpat z odborné literatury či školení. Principy tvorby, fáze a doporučovaný postup při tvorbě pochází z pohybových skladeb a jsou aplikovatelné na taneční a gymnastické formy sportu s hudbou, včetně soutěže aerobik fitness.“ „Podstatný pro tvorbu je nápad, na jehož základě si autor zvolí námět, aby mohl realizovat myšlenku. Poté si zvolí formu a styl, vybere hudební předlohu adekvátní pro zvolené téma a hudbu si mnohonásobně přehrává a poslouchá. Optimální je grafické zpracování pro lepší názornost a orientaci. Inspirující jsou většinou zajímavé momenty v hudební předloze, na jejichž základě lze choreografii tvořit. Hudba tedy autora podněcuje k tvořivé činnosti a stává se mu inspirací, musí však pro autora být přitažlivá a zajímavá. Hudba, která se autorovi nelíbí, většinou neinspiruje. Dalším krokem je zaměřit se na prostorové a půdorysné řešení skladby. Zajímavý pohyb v prostoru ve všech směrech a pestré změny plošných útvarů dávají vyniknout hudební a pohybové složce skladby. Jednotlivé části choreografie se posléze rozpracují a detailně rozeberou do konkrétních jednotlivých pohybů, které by měly jasně kopírovat hudební předlohu, aby podtrhla emocionalitu skladby. Závěr tvorby by měl být věnován celistvosti skladby s logickou návazností od začátku do konce. Při tvorbě choreografie je také třeba dodržovat principy definované v kapitole Choreografie.“ Jedná se o princip celistvosti, gradace, kontrastu, opakování, variace a frázování (Novotná, 1999, 2011).
Tvořivý proces podle Appelta (1995) a Appelt a Mihule (1981) 1. Vstupní fáze Výchozí předpoklady tvorby. Za jakým účelem tvořit choreografii? Pro koho? V jakém počtu? Na jak velkém prostoru a jakou formou? 2. Inkubační fáze Na základě výběru hudební předlohy vzniká situace, kdy se autor musí rozhodovat, vybírat a improvizovat. Hledá nápady a objevuje nové postupy. 3. Fáze vhledu, iluminační Autor získá představu, nápad, řešení sestavy. 4. Fáze elaborační 28
Detailní rozpracování choreografie. 5. Fáze verifikační Ověření výsledků vlastní tvorby, většinou formou vystoupení, soutěže atp.
Postup při tvorbě pohybových skladeb podle Novotné (1999), aplikovatelný i na sestavy aerobik fitness: 1. Nápad 2. Námět 3. Myšlenka, záměr, téma 4. Volba formy, stylu 5. Výběr hudební předlohy 6. Pohybová improvizace 7. Kompozice hudby a pohybu 8. Choreografie 9. Hudebně pohybové motivy jednotlivých částí 10. Upřesnění jednotlivých pohybů 11. Naplnění principů tvorby 12. Úprava kompozice jako celku 13. Nácvik 14. Předvedení
2.6. Prostor a půdorysné řešení choreografie aerobik fitness
Pro tvorbu choreografie je podstatné prostorové a půdorysné řešení skladby, které má velký vliv na celkový dojem skladby z pohledu diváka. Podle Sofras (2006) musí choreograf jasně definovat veškeré využití prostoru cvičícími, vytvořením půdorysných cest na ploše i ve vzduchu v různých úhlech, křivkách, řadách a dalších geometrických tvarech. Brown (in Carter a O’Shea, 1998) uvádí, že prostor umožňuje rozvoj vztahů mezi cvičícími navzájem a mezi cvičícími a publikem. Na základě těchto vztahů je následně proměňován. Jeřábková (1979) definuje cvičební prostor jako “prostor vymezený stěnami, podlahou a stropem, kde stěna orientovaná k divákovi je považována za otevřenou.” Podle Slezákové (1986) vyplývají z tohoto ohraničení „vztahy cvičícího ke složkám reálného prostoru, ke středu, zadním a 29
předním rohům, popředí, stropu a podlaze, pozadí, pomyslným diagonálám jeviště a bočním stranám.” Slezáková dále vymezuje „vztahy jdoucí až za hranice jeviště; vztah k dálce, vztah vzhůru k výšce a vztah dolů k hlubině.” Prostor soutěže aerobik fitness vychází ze stejných předpokladů. Závodní plocha je ohraničena čarami v rozmezí 9 x 9 metrů a je orientována k divákovi. Přesto, že se postavení cvičících v prostoru často mění a sestavu nepředvádí pouze čelem k hledišti, ale i bokem, zády nebo úhlopříčně, prostorová choreografie je vytvořena tak, že vztah cvičících ke všem částem cvičebního prostoru předpokládá orientaci celé sestavy na diváka. Je tedy podstatné, aby měli cvičící vypěstovaný smysl pro vnímání závodního prostoru a orientaci v něm. Podle Jeřábkové (1979) je cítění prostoru “neoddělitelnou součástí pohybového a tanečního projevu.” Pro orientaci ve cvičebním prostoru dále uvádí, že si je třeba uvědomit střed plochy, přední ohraničení, zadní ohraničení, boční ohraničení, rohy plochy a propojení krajů plochy a rohů pomyslnými osami a diagonálami. Půdorysné řešení je dále způsob, jakým je tento prostor využit, úzce souvisí se skladebnou stránkou celkové pohybové formy. Při tvorbě půdorysné choreografie rozeznáváme: •
směry základní - vpřed, vzad vpravo, vlevo, vzhůru a dolů,
•
mezisměry - vpravo vpřed nebo
•
spojení tří základních směrů např. vpravo, vpřed, vzhůru aj. (Slezáková a kol., 1986). Z předem daného směru vzniká následný pohyb, který může být jednosměrný,
dvousměrný, třísměrný i vícesměrný. Jednosměrným pohybem zdůrazňujeme jeden směr k určenému bodu v prostoru. Dvousměrný pohyb znamená zapojení dvou částí těla např. paží do odlišných bodů prostoru. Druhem dvousměrného pohybu je i pohyb protisměrný, při kterém dochází k pohybu částí těla v protichůdném směru (Slezáková a kol., 1986). Dráha směru k předem určenému místu v prostoru cvičební plochy se může také lišit. Existuje přemístění krátké a přímé, nejkratší možnou cestou na předem určené místo, dlouhé přímé či dlouhé nepřímé, kdy se na určené místo cvičící dostane oklikou nebo přes spolucvičícího či pod ním. Aerobní řady (řada dynamických pohybů specifických pro aerobik), kterými se cvičící přemístí v určitém směru na určité místo, tvoří ve cvičebním prostoru pomyslnou dráhu. Propojení těchto drah tvoří půdorys ucelené skladby. Existují dva principy prostorového řešení: symetrický a asymetrický. Při symetrickém principu řešení jsou obě poloviny útvaru uspořádány přesně a pravidelně, podél střední osy. Pokud je utvořeno útvarů více, odpovídají si a jsou rovnoměrně rozmístěny na závodní ploše. Přechody mezi útvary jsou jasné a předpovídatelné a na diváka působí svou jistotou. 30
Asymetrický princip řešení naopak nabízí více dramatických možností a působí méně uměle. Útvary jsou nesouměrné a divák je vnímá chaoticky, evokují v něm současně pocit napětí a vzrušení. Při tvorbě půdorysu sestavy je třeba dbát na to, aby útvary a přechody byly přesně dodrženy tak, aby vznikl záměrný efekt. Doporučuje se zastavit v útvaru nebo využít pohybu opticky tak, aby útvar působil uceleně. “Pevný bod půdorysné stavby působí kontrastně k jejím rušným částem” (Slezáková a kol., 1986). Úspěšná choreografie by měla vycházet ze symetrického i asymetrického principu. Využívání pouze jednoho principu může na diváka působit poněkud nudně. Skladba musí být plná napětí a očekávání, proto přílišná symetričnost nepřinášející žádné překvapení či nadměrná asymetričnost působící chaoticky musí být použita tak, aby byly oba principy ve skladbě vyvážené. Symetrii je naopak vhodné vyžít v proměnlivém zatěžování závodní plochy tak, “aby jedna jeho část nebyla přetížená na úkor jiných” (Kulka, 2008). V tomto ohledu by sestava měla být uspořádána tak, aby všechny sektory závodní plochy byly využity rovnoměrně a sestava tak působila vyváženým dojmem. Appelt (1981) rozděluje prostor na prostor jednotlivce, skupiny a celku. Pracovní prostor jednotlivce je vymezen výškou a šířkou těla, délkou končetin, přičemž ho ohraničují tři na sebe kolmé roviny krajních bodů těla ve směru výškovém, pravolevém a předozadním. Hloubka, výška a šířka je tak určena konkrétní polohou jednotlivce. Čím méně je na ploše cvičících, tím výrazněji divák vnímá prostor jednotlivce. V méně početných skladbách je tedy vidět více detailů než ve skladbách početnějších. Početnější skladby naopak sníží viditelnost prostoru jednotlivce, ale opticky zvýrazní dojem prostorových změn a snadněji tak zaplní závodní plochu než skladby méně početné. Pracovní prostor skupiny vzniká spojením minimálně dvou cvičících nebo vytvořením útvaru. Na rozdíl od pracovního prostoru jednotlivce, který je vnímán detailně, je prostor skupiny vnímán jako celek. Jeho ohraničení je dáno konturou útvaru a hloubkové, výškové a šířkové rozměry skupinového prostoru počtem cvičících a jejich umístěním na ploše podle kompozičního záměru autora (Appelt, 1981). Pracovní prostor skupiny rozděluje Appelt na sevřený, otevřený a volný. Při spojení sevřeném, neboli kompaktním, jsou cvičenci těsně u sebe ve směru horizontálním, vertikálním, hloubkovém či v kombinované formě všech tří rozměrů. Spojení otevřené naopak vzniká bodovým spojením končetin v různých variantách. Appelt tato spojení nazývá vázanými celky. Tyto celky mohou tvořit různé útvary, uzavřené i otevřené, symetrické i asymetrické. Ve spojení volném vzniká prostor součtem individuálních prostorů cvičících, kteří nejsou spojeni. Vznikají tak pravidelné i nepravidelné útvary a nabízí
31
širokou škálu možných změn v horizontální úrovni. Využíváním kontrastů vysokých a nízkých poloh ve vertikální úrovni lze dosáhnout i plastičnosti celého útvaru (Appelt, 1981). Pracovní prostory jednotlivce a skupin jsou “základem útvarovosti, choreografie a celkové vnější formy” pro pracovní prostor celku (Appelt, 1981). Prostorová řešení skladeb jednotlivců, malých skupin či hromadných skladeb budou pokaždé podléhat jiným zákonitostem. Vždy však bude záležet na záměru autora, jeho estetickému cítění a kreativitě. Závodní plocha v soutěžích aerobik fitness je rozdělena stejně tak jako u tance a pohybových skladeb do několika sektorů, lišících se svou důležitostí vůči publiku a pohyb v každém z těchto sektorů má odlišný vliv na diváka. Střed plochy přitahuje nejvíce pozornosti, je to také sektor, ve kterém se odvíjí většina sestavy. Pohyb v sektoru zadní části plochy působí vzdáleně a mysteriózně, kdežto pohyb v sektoru přední části plochy je více osobní, a pokud skladba obsahuje vtipné pohybové momenty, bývá doporučováno umístit je právě zde. Pravý a levý sektor plochy mají působivost slabší (Humphrey, 1959). Pohyby po ploše se ve své důležitosti vůči publiku také liší. Velmi přímý a působivý je pohyb v řadách, například pohyb ze zadního do předního sektoru plochy. Tento efekt přímého směru na diváka způsobuje, že se obrys cvičícího z pohledu publika zvětší. Obdobně efektivní je pohyb po diagonálách ze zadních rohů plochy do předních (Ellfeldt, 1967). Pohyby po půlkruhu, kruhu či po křivce již podle Minton (1986) postrádají sílu pohybů v přímém směru, protože orientace cvičících se postupně mění a s ní slábne i vztah k publiku. Pokud však udržují cvičící čelné postavení, výsledný efekt se může přibližovat efektu pohybů v přímém směru. Ve skupinových sestavách se uplatňuje mimo jiné i princip dominance. Jedná se o řešení, při kterém jednotliví cvičící vystupují více do popředí. “V úvahu je brán úhel, z něhož divák pohyb vnímá. Některé kreace lépe vyniknou při frontálním postavení, jiné v diagonální orientaci tanečníka ve vztahu k divákovi” (Kulka 2008). Úkolem choreografa je vytvořit a propojit půdorysnou choreografii s pohybovou kompozicí tak, aby bylo v plné míře využito všech nabízejících se možností pro zvýšení celkové efektnosti skladby.
Útvary Půdorysné řešení pohybu vychází z rozměrů závodní plochy. Skládá se z útvarů a přechodů. Útvar představuje geometrickou formaci znázorněnou změnou postavení cvičících
32
bez ohledu na jejich orientaci a prostoru mezi nimi (Cassagne, 1990). Útvary mohou být otevřené (řady, zástupy, půlkruhy, diagonály) nebo uzavřené (kruh, trojúhelník, čtverec aj.), mohou být také symetrické či asymetrické, pravidelné i nepravidelné a těsné či volné (podle vzdálenosti rozestupů mezi cvičícími). Volba útvarů závisí na počtu cvičících, čím vyšší je počet, tím vyšší je variabilita útvarů a výběr. Jakmile je útvar vytvořen, může zaujmout konstantní místo nebo se naopak zvětšit či zmenšit, což přidává nejen na efektivitě, ale i obtížnosti. Změnou vzdálenosti v postavení cvičících se mění i celkový objem daného útvaru. Útvar lze tvořit i rozdělením do skupinek, které na ploše vytvoří dva či více menších útvarů. Výběr útvarů může být různě modifikován v závislosti na orientaci cvičících, směru pohybu a jejich rozestupech. Z prostorového hlediska hraje roli i orientace cvičících, v půdorysném postavení i postavení vertikálním, tzv. 3D prostor, který je tvořen kontrasty ve vertikální rovině. Aby divák získal jasnou představu o předvedeném útvaru, je třeba daný útvar procvičovat nejen z hlediska individuálního postavení cvičících, ale i jejich jednotného pohybového provedení (synchronu). Intervaly, postavení a orientace cvičících, rychlost provedení i směry pohybu, pokud se nejedná o postavení v několika menších útvarech, kdy je odlišné či kontrastní provedení záměrné, musí být precizní a synchronně provedené, aby skladba působila jako efektní a logicky uspořádaný celek. Nácvik a spolupráce cvičících tedy musí vést až k takové úrovni, kdy si vypěstují společné vnímání. Jen tak vzniká podle Cassagne (1990) pohybová a prostorová harmonie.
Přechody Přechody jsou integrované v pohybu, jedná se o cílené přemístění jednotlivých cvičících předem určenou cestou na předem stanovený počet dob z útvaru do útvaru. Aby sestava byla zajímavá, nemohou se cvičící bezmyšlenkovitě přemístit, přechody musí být překvapivé, originální a logické za vhodného zvolení pohybu tak, aby působily stejně efektně jako útvary. Existují přechody „rychlé, pomalé, spontánní, kanonické, skupinové a jednotlivé. Mohou se přemístit všichni nebo pouze část skupiny a efektivně vznikne nový útvar. Přemisťování může probíhat v různých směrech, vpřed, vzad, do stran, po diagonále a po oblouku“ (Kobelková, 2009). Přechody mohou být také krátké, dlouhé a složené (kombinace přechodů), jednoduché či komplikované, ale složitost by neměla být na úkor kvality provedení. Cassagne (1990) rozděluje přechody na přímé symetrické (přímá, lineární trajektorie pohybu nejkratší cestou z místa na místo), přímé nesymetrické (lineární trajektorie, 33
ale delší cestou), nepřímé symetrické (trajektorie po křivce, není přímá, ale postavení je organizováno pravidelně, pohyb do sebe zapadá), nepřímé nesymetrické (přechod různými a nepředpokládanými cestami, které působí chaoticky, ale účelně, každý cvičící přechází jinou rychlostí, po křivkách i přímo).8 Náročnost přechodů se rozlišuje na základě čtyř parametrů, na jakou vzdálenost se mají cvičící přesunout, jakým pohybem, jakou cestou a jak rychle má být přechod uskutečněn. Existují i další parametry, které mohou hrát roli. Jedná se o umístění a orientaci cvičících vůči sobě navzájem, o vzdálenost, která je dělí a individuální prostor pro pohyb. Například, cvičí-li čelem k sobě, provedení přechodu je snadnější, protože vidí dráhu směru pohybu. Pokud cvičí zády k sobě, přechod se stává velmi náročným a musí být dlouho a dokonale secvičován, protože cvičící nevidí trajektorii pohybu. Pokud stojí cvičící za sebou, provedení přechodu je snadné a přirozeně prokáže vztah mezi členy skupiny navzájem (Cassagne, 1990). Velmi náročný přechod může být takový, ve kterém se jádro skupiny přemísťuje na jiné místo na ploše, za současného přechodu cvičících do jiného útvaru (viz. příloha č. 2). Při takto plánovaném přechodu se náročnost odvíjí od toho, jakým směrem jsou cvičící orientováni. Pokud zády a couvají, pak je přechod velice náročný na provedení. Pokud jsou cvičící orientováni směrem, kterým se přesunují, pak je přesun snazší. Efektnost přechodů bývá dána mimo jiné i rychlostí, jakou jsou provedeny, jelikož se tak stávají méně předvídatelné. Mnohdy stačí i pouhá změna orientace cvičících vůči sobě navzájem či vůči publiku. Přechody musí být stejně jako útvary nepředvídatelné a kontrastní. Hodnotu kvality a propojení útvarů dodává jejich udržení v průběhu cvičení, pohyb, orientace i směr tak musí být v dokonalém synchronu.
Trojrozměrné útvary a přechody Aby prostorová choreografie byla kvalitní, nesmí chybět ani útvary či přechody trojrozměrné (3D), vznikající kontrastem ve vertikální rovině. Jedná se o zapojení pohybů jako je výskok, stoj, úklon, předklon, záklon, dřep, podřep, klek, sed, leh aj., které lze předvést i kanonicky (Kobelková, 2009). Trojrozměrnost dodává sestavě moment překvapení, jedná se o kontrastní změny, které jsou náhlé a nečekané. Trojrozměrnost lze využít nejen v útvaru, ale i v přechodu, kdy část cvičících zaujme nižší polohu ve vertikální úrovni a druhá část cvičících se přesune nebo naopak, část cvičících provádí pohyb ve stoji a část se přesune na jiné místo například převalem. 8
viz příloha č. 1
34
2.6.1. Jednotlivé složky aerobik fitness a půdorysné řešení Hudba a půdorysné řešení v choreografii aerobic fitness „Hudba nás přivádí k objevování nových linií jak v půdorysu pohybu, tak při naplňování prostoru kolem” (Jeřábková, 1979). Má tedy funkci, která podněcuje kreativitu autora tvořícího pohybovou, prostorovou i půdorysnou choreografii. Hudba, jakožto jedna ze složek pohybové skladby, tance i soutěží aerobik fitness, „přispívá k tomu, že cvičení získává vnitřní řád, který harmonizuje pohyby lidského těla a ekonomizuje je“ (Kostková a kol., 1990). Z rytmického hlediska jsou vytvářeny hudebně pohybové vztahy mezi cvičícími, které zvyšují celkový dojem skladby. Cassagne (1990) tyto vztahy nazývá “choreografickými účinky,” které rozděluje do čtyř kategorií; kategorii společného útvaru, několika menších útvarů, kánonu a kategorie takzvané „otázky-odpovědi,“ kdy část cvičících utvoří pohybově prostorovou kompozici, na kterou zbytek cvičících „odpoví“ jinou pohybově prostorovou kompozicí odpovídající dané melodii, tempu nebo rytmické změně hudební předlohy. Pohyb, prostor i hudba musí být v naprosté harmonii. Jemné hudební předloze budou spíše odpovídat obloukovité útvary a přechody, rázné a drsné hudbě naopak symetrické, ostré a rychle provedené útvary a přechody. Pokud chce autor zvýraznit konkrétní hudební pasáž nebo melodii hudby, zvětší rozestupy mezi cvičícími, což opticky roztáhne prostor, nebo rozestupy naopak zmenší a útvar tak zhoustne. V místech, kde hudba graduje, je vhodné zakomponovat pohyb vpřed po ploše ze zadního sektoru směrem na diváka nebo výrazný pohyb po diagonále ze zadního do předního rohu. Naopak v momentech, kdy je hudební předloha méně výrazná, lze využít pohyb po ploše směrem vzad či do stran. Vše odpovídá náladovosti hudby a představivosti choreografa.
Pohyb, prostor a půdorysné řešení v choreografii aerobik fitness Pohyb a prostor jsou složky pohybové skladby, které se vzájemně ovlivňují a nelze je odloučit. „Pohybová umění, k nimž řadíme především balet, umělecký tanec, ale také tělesná cvičení s dominující estetickou funkcí, jsou založena na prostorové plastičnosti pohybového aparátu v závislosti na čase. Neomezená variabilnost prostorových změn těla a jeho částí, podmíněná lidskou motorikou, a schopnost tlumočit výrazová sdělení vytvářejí hlavní předpoklady k tvorbě vyjadřovacích prostředků pohybového umění“ (Appelt, 1981). Choreograf musí vybrat zajímavé pohybově prostorové vztahy mezi cvičícími tak, aby byl
35
výsledný projev na ploše vyrovnaný a efektně pokryl celou závodní plochu všemi možnými směry. Toho lze dosáhnout prostřednictvím aerobních řad, které jsou specifické pro aerobik a prokazují se vysokou kardiovaskulární a muskulární vytrvalostí. Autor vytvoří aerobní řadu, která může být na místě nebo prostřednictvím které se cvičící přesunou do jiného útvaru. V jednom útvaru se doporučuje zůstat maximálně 16 dob. Současný trend v soutěžích aerobik fitness však ukazuje, že se tato doba podstatně zkracuje na 4-8 dob. Čím déle totiž cvičící zůstávají v jednom útvaru, tím celkový dojem skladby na diváka působí nudněji. Nejúspěšnější choreografové tak neváhají prostřídat v jedné soutěžní skladbě až 40 útvarů. Aerobní řady by se v sestavě měly objevovat ve všech směrech, čelem, bokem, zády i diagonálně a jejich pohybové provedení by mělo odpovídat orientaci danému postavení cvičících. Například při orientaci čelem vzad nebude pohyb paží a nohou před tělem vidět. V postavení bokem nebude vidět práce paží a nohou v bočné rovině atp. Je tedy třeba si uvědomit v jakém postavení a při jaké orientaci cvičících budou dané pohyby efektní. Pokud se cvičící prochází, práce paží a nohou musí být uspořádána tak, aby si cvičící vzájemně nepřekáželi v pohybu za současného zachování zajímavého a originálního provedení. Hned několikanásobný plastický efekt vzniká sekvenčním uspořádáním pohybu (kánon). Kánon je možné provést v jednom útvaru na místě nebo za současného pohybu po ploše přechodem, spočívá v pohybovém a prostorovém kontrastu.
Idea a půdorysné řešení ve skladbách aerobic fitness Pro skladby aerobik fitness je podstatné především správné technické provedení. Idea tedy není stěžejní, jako u skladeb pohybových, ale sestavy, které nesou myšlenkový děj, mají výhodu. Jsou zajímavější, originálnější a divák si je lépe zapamatuje. Chytré zapracování myšlenky do děje sestavy je navíc hodnoceno artistickým rozhodčím. Idea je vyjadřována prostřednictvím hudby, pohybu, závodního dresu, výrazu ale i prostoru. Například moře, již samotné postavení a znázornění vlnobití, přílivu a odlivu, je možné vyjádřit spojením pohybu a prostoru. Záleží pouze na autorově fantazii a kreativitě jak si s tématem skladby poradí. Půdorysným řešením se dají vyjádřit i emoce skladby. Nosál (1984) uvádí, že pro vyjádření dramatického konfliktu, agresivity nebo velké radosti se v tanečním pohybu kromě prostorové asymetrie používá i princip kontrastu. Plynule vázané pohybové řešení spolu s asymetrií zvyšuje výtvarnou hodnotu taneční kreace a následné pohybové řešení spojené se symetrií dodává jistotu a uspokojuje. Emoce spojené s ideou skladby lze tedy do půdorysného řešení zakomponovat na základě symetrie či asymetrie, popřípadě kontrastem. 36
Myšlenka skladby podle Novotné (1999) “určuje výběr nejvhodnější realizace; prostupuje celou skladbou; ovlivňuje volbu stylu, žánru; pomáhá při výběru hudby, pohybu a choreografie; podmiňuje barevné řešení a kostým a umožňuje zachovat celistvost skladby.” Důležité je mít námět. Pokud máme námět, se kterým chceme pracovat, je třeba si položit otázku, co budeme tvořit a proč. Idea potom prostupuje celým dějem skladby od úvodního pípnutí do závěrečné pózy.
2.6.2. Tvorba prostoru a půdorysu choreografie aerobik fitness
„Prázdné pódium je pro publikum otevřeným prostorem. Prací choreografa je utvořit pohyb tanečníků tak, aby tento prostor ožil“ (Minton 1986). Tvorba prostorového a půdorysného řešení sestav aerobik fitness musí být logicky uspořádaným a celistvým systémem. Existuje mnoho postupů a každý autor si během praxe osvojí ten, který mu nejvíce vyhovuje. Je třeba si uvědomit, že zvolené útvary a přechody by měly být jedinečné, symetrické i asymetrické, s přechody přímými, po křivce i po diagonále. Ideální je pokrýt půdorysným řešením sestavy celou plochu tak, aby se útvary a přechody co nejméně opakovaly. Využití směrů při přechodech a orientace cvičících by měla být v sestavě takřka vyčerpána. Nelze opomenout kontakt s publikem a mezi cvičícími navzájem, který by se v sestavě měl hojně a pravidelně objevovat, ani trojrozměrné přechody a útvary, které dodají sestavě kontrast a umocní celkový dojem skladby. To vše je třeba propojit s hudbou a originálním pohybem. Postup při tvorbě půdorysného řešení vychází z hudební předlohy. Autor si obvykle hudbu zapíše a označí části, které na něj působí výrazně, které v něm evokují určité pocity a myšlenky, a poznamená si útvar a půdorysné řešení, které se maximálně přibližuje jeho představě. V těchto částech je následně idea skladby a hudba nejvýrazněji propojena s prostorem. Potom autor vytvoří půdorys tak, aby tyto části záměrně propojil za využití maximálního možného počtu originálních útvarů a přechodů všemi směry. Současně musí dbát, aby složitost sestavy odpovídala věku a výkonnostní úrovni cvičících. Tento postup není pevně daný, nabízí se i další možnosti. Po zápisu hudby autor může začít s tvorbou postupně od začátku. Když se dostane k označeným částem hudby, vytvoří útvar či přechod, který plynule naváže na předchozí část a pokusí se dosadit útvar či přechod takový, aby dané
37
hudební části odpovídal. Tento způsob tvorby však vyžaduje velkou kreativitu, protože autor je zde omezen předchozím útvarem, na který musí navázat. Je tedy možné, že uskupení, které v něm hudební předloha nejvíce evokuje, bude třeba do jisté míry modifikovat. V dalších případech se autoři pro tvorbu půdorysného a prostorového řešení nechávají spontánně inspirovat hudbou či pohybem. Může se však stát, že nenaplánovaný půdorys později neumožní využití útvarů a přechodů tak, jak by si autor přál. Vzhledem k tomu, že postup tvorby není přesně stanoven, je možno využívat všech nabízených možností a propojovat je mezi sebou tak, aby plně vyhovovaly autorovým představám.
2.7. Hodnocení výkonu v aerobic fitness (I. VT) Každá sestava je ohodnocena bezprostředně po předvedení sedmi rozhodčími. Panel se skládá ze dvou skupin rozhodčích, technical specialist, artistic a hlavní rozhodčí. V sedmičlenném panelu hodnotí čtyři rozhodčí technical specialist, z nichž jeden je lead, tři artistic a jeden hlavní rozhodčí, a v pětičlenném panelu hodnotí tři rozhodčí technical specialist z nichž jeden je lead, dva artistic a jeden hlavní rozhodčí. Všichni odvozují známku od maxima 10 bodů. Hlavní rozhodčí dohlíží na panel rozhodčích a je nejvyšší autoritou soutěže. Je odpovědný za správné a spravedlivé použití technických pravidel rozhodčími a dohlíží na správné realizování systému rozhodování. V případě nutnosti může i posuzovat a bodovat při soutěži. Technical specialist „posuzuje schopnost týmu provést a prokázat variabilitu pohybů, které jsou specifické pro disciplíny fitness“ (pravidla fitness 2012). Kontroluje provedení, držení těla, obtížnost a intenzitu choreografie. Pokud nastane situace rovnosti rankingu skladeb, lead technical specialist rozhoduje o pořadí. Rozhodčí artistic „hodnotí originalitu a kreativitu choreografie a použití hudby“ (pravidla fitness 2012). Hodnotí synchron, vzhled, prezentaci a interakci týmu.
Posuzování rozhodčího technical specialist je rozčleněno podle čtyř kritérií: •
obtížnost 25 % (využití obtížných krokových variací a pohybů paží, složitých rychlých přechodů, protilehlých rovin a využití mnoha svalových skupin současně);
•
intenzita 25 % (energeticky náročné pohyby, využití různých vertikálních rovin, krátkých a dlouhých pák horních i dolních končetin, využití neustálých stepových pohybů a 38
neustálé zapojení dolních končetin, rychlost pohybů, vysoká úroveň kardiovaskulární vytrvalosti, využití plochy, maximum využití prvků high impact); •
variabilita pohybů 25 % (variabilita pohybů horních i dolních končetin, úrovní těžiště, formací...);
•
provedení 25 % (stejná technická úroveň všech členů týmu, přesná poloha horních i dolních končetin, rychlost a kontrola krokových variací, správné držení těla, lehkost provedení, vysoký standart v průběhu celého předvedení).
Posuzování rozhodčího artistic je rozčleněno podle čtyř kritérií: •
choreografie 30 % (specifika pohybu pro kategorii fitness, originalita a kreativita pohybů paží i dolních končetin, vhodnost a účelnost zvoleného prostoru, nepředvídatelné sekvence, interakce, využití vertikálních rovin prostoru, originalita a kreativita formací, časté změny formací);
•
interpretace hudby 25 % (hudebně pohybové vztahy, rytmus, ideově pohybové etudy, );
•
synchronizace 25 % (stejná pohybová úroveň a intenzita všech členů týmu, synchron výrazu);
•
prezentace 20 % (dynamika a výraz obličeje v průběhu sestavy, entusiasmus, schopnost projevit sebevědomí a emoce, oční kontakt s publikem, plynulost prezentace, vhodný výraz, interakce, fyzická zdatnost, adekvátnost úboru k choreografii). Soutěž se hodnotí podle rankingového systému, v němž umístění je odvozeno podle
udělené známky rozhodčími. Tento systém dává přednost umístění před počtem bodů.
39
2.8. Souhrn k rešerši literatury V současné době není k dispozici dostatek literatury zabývající se soutěžemi aerobik fitness a tedy ani půdorysným řešením těchto sestav. Byla proto využita zejména literatura vycházející z tance, pohybových skladeb, forem aerobiku, pravidla aerobik fitness pro rok 2012 a poznatky ze školení trenérů a rozhodčích. Z české literatury se stala kvalitním zdrojem informací publikace Jany Hájkové a kol. (2006), Aerobik – soutěžní formy. Text uvádí do problematiky soutěžních forem aerobiku, včetně soutěží aerobik fitness. Obsahuje informace ohledně pohybově-přípravné práce se svěřenci a doporučení týkající se obsahu soutěžních sestav, včetně správného provedení. Učební text Vilémy Novotné (1999) Pohybová skladba byl využit zejména k objasnění definic odborných termínů z oblasti pohybových skladeb a ze které pochází také informace o tvorbě choreografie, které jsou aplikovatelné i na soutěže aerobik fitness. Z další publikace Vilémy Novotné a kol. (2011) Rytmická gymnastika a pohybová skladba byly čerpány poznatky o principech a postupu při tvorbě pohybové skladby. Přínosnou literaturou pro diplomovou práci byla Choreografia ludového tanca Štefana Nosála (1984), zabývající se choreografií, její tvorbou, kompozicí a půdorysným a prostorovým řešením. Neméně podstatnou literaturou pro diplomovou práci byl učební text Karla Appelta a Jaroslava Mihuleho (1981) Kapitoly z pohybové skladby a Appeltův metodický materiál Pohybová skladba v teorii a praxi (1995). V obou publikacích se autoři zaměřují na problematiku pohybových skladeb, tvorbu choreografie, na principy a zákonitosti. Informace z historie aerobiku byly čerpány především z publikace Aerobik – kompletní průvodce Marie Skopové a Jany Beránkové (2008), ve které se autorky zabývají kromě historie i komerčními formami aerobiku a jeho zdravotními účinky. Informace o aerobiku byly čerpány také v publikaci Marcely Macákové (2001) Aerobik. Podstatným zdrojem pro práci se stala publikace Slezákové a kol. (1986) Metodický dopis - Taneční směry, kde se autoky zabývají prostorovým a půdorysným řešením. Informace o využití prostoru a půdorysu byly čerpány také z publikace Jarmily Jeřábkové (1979) Taneční průprava. Stěžejní zahraniční literaturou byla francouzská publikace Myriam Cassagne (1990) Gymnastique rythmique sportive, která se ve své práci zabývá choreografií v rytmické gymnastice, její tvorbou, prostorem, půdorysem a jeho zákonitostmi. Dalším stěžejním zdrojem pro Diplomovou práci byla publikace Choreography a basic approach using improvisation Sandry Cerny Minton (1986), zabývající se choreografií v tanci, jejími 40
principy, tvorbou a prostorovým řešením. Další informace o prostorovém a půdorysném řešení autorka použila z publikace A primer for choreographers Loise Ellfeldta (1907) a Doris Humphrey (1987) Art of making dances. Z vedlejší literatury autorka čerpala z publikace Rytmická gymnastika, Kostková a kol. (1990), Pohybová skladba v teorii a praxi, Novotná a kol. (1998), Aerobik, Velínská (2004). Ze zahraniční vedlejší literatury bylo čerpáno z publikace Teaching dance as art in education Brendy Pugh McCutchen (2006), Dance composition: The Basic elements autorky La Meri (2011) a Teaching dance: the spectrum of styles, Elizabeth Gibbons (2007), The routledge dance studies reader, Carter a O’Shea (1998) a Dance composition basics, Sofras (2006). Z internetových zdrojů autorka čerpala zejména pro aktualizaci pravidel soutěží aerobik fitness, www.fisaf.com, www.csae.cz a www.sportovniaerobik.cz. Byly použity i některé poznatky a kapitoly z bakalářské práce Problematika tvorby pohybových skladeb pro soutěže Aerobik Team Show (Kobelková, 2009), na kterou její práce diplomová částečně navazuje. V praktické části posloužily jako inspirace diplomové práce Lenky Karasové (2006) Analýza sestav fitnes družstev junior aerobik a Kláry Jandové (2001) Problematika choreografie v sestavách sportovního aerobiku, zabývající se rozbory choreografií aerobiku fitness a sportovního aerobiku. Jako hlavní zdroj pro metodiku práce byla zvolena Creswellova publikace Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches, pojednávající o možnostech užití metod při výzkumu. Poznatky o výzkumných metodách ve sportu byly čerpány z publikace Research Methods in Health, Physical Education, Exercise Science and Recreation, Berg a Latin (2008). Z vedlejší literatury pro metodologii práce autorka čerpala z Krippendorffovy (2004) knihy Content Analysis an introduction to its methodology.
41
3. CÍL, ÚKOLY PRÁCE Cílem práce je zjistit v soutěžích FISAF fitness aerobic, podle předem stanovených kritérií, typy přechodů z útvaru do útvaru s nejvyšší mírou působivosti (efektem) na diváka. Hodnoceny budou přechody krátké a jednoduché, kombinace přechodů a přechody dlouhé a složité. Úkolem práce bude porovnat, zda vítězné skladby obsahují spíše útvary, které se neopakují, zda se v nich vyskytuje pravidelně prostor 3D a do jaké míry využívají okrajů a rohů závodní plochy oproti skladbám na 6. finálovém místě. V práci bude použita smíšená sekvenční metoda.9 Cíl práce bude naplněn prostřednictvím kvantitativní a následně kvalitativní analýzy půdorysného řešení prvních tří a šesté skladby podle umístění na MČR v letech 2007-2010, v kategorii senior aerobik fitness. Kritéria analýzy jsou stanovena následovně: 1) Celkový počet útvarů •
počet opakujících se útvarů
•
počet neopakujících se útvarů
2) Celkový počet přechodů •
počet efektních přechodů vybraných dvaceti odborníky –
počet krátkých jednoduchých přechodů
–
počet kombinací přechodů
–
počet dlouhých, složitých přechodů
3) Pravidelnost výskytu prostorů 3D 4) Kvalitativní analýza využití okrajů a rohů závodní plochy Získané výsledky by mohly posloužit jako doporučení pro tvorbu závodních skladeb fitness aerobik. Úkoly práce: 1) Výběr poznatků z dostupné literatury k dané problematice 2) Výběr kritérií pro analýzu půdorysného a prostorového řešení sestav aerobik fitness 3) Analýza choreografií vybraných skladeb FISAF fitness týmů v roce 2007-2010 9
Výsledky zjištěné kvantitativní analýzou budou následně vyhodnoceny analýzou kvalitativní.
42
4) Výběr nejefektnějších přechodů vybraných skladeb FISAF fitness týmů v roce 2007-2010 dvaceti odborníky 5) Vyhodnocení výsledků analýzy 6) Celkové vyhodnocení 7) Shrnutí výsledků, závěry pro teorii tvorby skladeb a pro vlastní praxi Výzkumná otázka: Které typy přechodů z útvaru do útvaru mají největší efekt na diváka?10 Pro splnění úkolů práce jsou položeny otázky: •
Ovlivňuje větší počet cvičenců lepší umístění v soutěži?
•
Ovlivňuje větší počet útvarů lepší umístění v soutěži?
•
Ovlivňuje vyšší variabilita útvarů (útvary, které se ve skladbě neopakují) lepší umístění v soutěži?
10
•
Ovlivňuje vyšší počet efektních přechodů lepší umístění v soutěži?
•
Ovlivňuje pravidelnost výskytu 3D prostorů lepší umístění v soutěži?
Zda jsou to efektní přechody krátké - jednoduché, kombinace přechodů, nebo přechody dlouhé – složité.
43
4. METODIKA PRÁCE
Pro splnění cíle práce bude použita smíšená sekvenční metoda (Creswell, 2009). Výsledky kvantitativní analýzy budou následně vysvětleny analýzou kvalitativní. U vybraných skladeb budou stanovena tři základní kritéria, specifická pro využití prostorového a půdorysného řešení choreografie ve skladbách aerobik fitness. Kritéria budou shromážděna metodou nepřímého pozorování a vyhodnocena kvantitativní analýzou. Druhé kritérium bude hodnoceno prostřednictvím participativního pozorování skupinou dvaceti expertů a jeho výsledky budou kvantifikovány. Kvalitativně bude analyzována druhá část třetího kritéria a všechny výsledky kvantitativní analýzy. K porovnání všech výsledků bude použita metoda komparace.
Popis sledovaného/výzkumného souboru Podstatnou složkou soutěže fitness aerobik je půdorysná choreografie. Práce se tedy bude detailně zabývat problematikou půdorysného řešení. Na základě analýzy prvních tří a šesté závodní sestavy z MČR v letech 2007-2010 budou stanoveny počty útvarů a přechodů, které se vyskytují v konkrétní skladbě. Pro větší objektivnost budou prostřednictvím dvaceti odborníků vybrány ty nejefektnější přechody, které autorka následně rozdělí do tří kategorií rychlých a jednoduchých přechodů, kombinací přechodů a dlouhých, složitých přechodů. Záměrem práce bude zjistit, které z těchto přechodů působí na hodnotitele jako nejefektnější. Prostřednictvím analýzy bude následně zjištěno, zda je využití krátkých a jednoduchých přechodů, kombinace přechodů a dlouhých, složitých přechodů ve skladbách vyvážené nebo se autoři přiklání k jedné z těchto kategorií častěji. Záměrem autorky bude mimo jiné zjistit, do jaké míry soutěžní týmy využívají okraje a rohy závodní plochy a zda se v tomto ohledu výrazně liší vítězná skladba a skladba na šestém místě. Vzhledem k tomu, že soutěžní prostor lze využít i vertikálním směrem, bude posuzováno, jak často a jak pravidelně se ve skladbách vyskytuje prostor 3D – ve fázi přechodu i útvaru. Tento údaj byl pro větší přehlednost vyznačen na časové ose.
44
Použité metody
Pozorování Ke splnění cíle bude využito systematické pozorování přímé i nepřímé. Jedná se o záměrnou činnost patřící mezi základní vědecké metody, čímž se odlišuje od pozorování běžného. V předkládané práci jsou stanovená přesná kritéria analýzy, která následně prostřednictvím nepřímého pozorování (videozáznamů vybraných sestav soutěže aerobik fitness) budou analyzována. Nepřímé pozorování umožní záznamy mnohonásobně přehrávat a rozkládat na jednotlivé části tak, aby kvantita i kvalita sledovaných kritérií byla přesně stanovena. K co nejobjektivnějšímu určení nejefektnějších přechodů bude využito participantního pozorování, kdy přechody v jednotlivých sestavách vyhodnotí 20 expertů. Přímé pozorování na celorepublikových soutěžích naopak umožní vytvořit celkový dojem ze soutěžních skladeb a lepší prožívání pocitů a emocí. Nevýhodou nepřímého pozorování je občasný nekvalitní záznam skladby a zkreslené vnímání některých útvarů. Nevýhodou přímého pozorování je možnost vidět předvedenou skladbu pouze tolikrát, kolik závodních kol daná soutěž zprostředkovávala.
Analýza Pro detailní rozbor jednotlivých sestav bude použita kvantitativní a kvalitativní analýza. Analýza je systematizovaný rozbor zkoumaného jevu, přičemž se postupuje od nejmenších detailů zkoumání jednotlivých částí sestav k jejímu celku. Berg a Latin (2008) zdůrazňují zásadu objektivnosti, nevýhodou této metody je možnost subjektivního hodnocení. Ke splnění cíle práce bude využito obsahové analýzy, která podle Krippendorffa (2004) umožňuje systematický rozbor konkrétní problematiky, ne nutně z pohledu autora či pohledu uživatele. Obsahová analýza tedy umožní podílení se 20 odborníků na hodnocení nejefektnějších přechodů. Na základě pravidel fitness aerobik a vlastních zkušeností autorky jsou stanovena tři základní kritéria estetické stránky pro analýzu seniorských sestav aerobik fitness. Všechna tři kritéria jsou zpracována číselně, druhý bod třetího kritéria slovně.
45
I.
Kritérium •
Počet cvičících- číselný údaj o počtu cvičících (6-8);
•
Celkový počet útvarů - číselný údaj o počtu útvarů, využitých v průběhu skladby včetně začáteční a závěrečné pózy;
•
Počet opakujících se útvarů -
číselný údaj o počtu útvarů, které se
v sestavě objevily více než jednou; •
Počet neopakujících se útvarů - číselný údaj o počtu útvarů, které se vyskytly v sestavě jedenkrát.11
II.
Kritérium •
Celkový počet přechodů – číselný údaj o počtu přechodů mezi útvary v průběhu skladby: –
Počet efektních přechodů – číselný údaj o počtu efektních přechodů mezi útvary na základě posouzení dvaceti hodnotitelů ;
–
Počet krátkých jednoduchých přechodů – číselný údaj o počtu efektních přechodů, na méně než šest počítacích dob;12
–
Počet kombinací přechodů – číselný údaj o počtu efektních přechodů, které jsou složené z více než jednoho přechodu;
–
Počet dlouhých složitých přechodů- číselný údaj o počtu efektních přechodů, na více než šest počítacích dob.
III.
Kritérium •
Pravidelnost výskytu prostorů 3D – znázornění výskytu prostorů 3D na časové ose v průběhu celé skladby, jejich počet a vyváženost ve skladbě;
•
Využití okrajů a rohů závodní plochy – slovní ohodnocení, zda jsou okraje plochy využity a zda jsou využity pravidelně.
Komparace Kovář a Blahuš (1973) definují komparaci jako „činnost porovnávající výsledky dvou nebo více pozorování, vyvozující závěry.“ Prostřednictvím komparace budou porovnány 11
Např. celkový počet útvarů = 35, neopakujících se=26, opakující se= 6, z toho řada 3x, zástup 2x, diagonála z levého předního rohu do zadního pravého rohu 2x, kruh 2x, diagonála z pravého předního rohu do zadního levého rohu 3x, kříž 3x, tzn.= bylo použito 9 útvarů, které se v sestavě již objevily. 12 V aerobiku se pracuje s počítacími dobami. osm počítacích dob = dva 4/4 takty.
46
výsledky kvantitativní a kvalitativní analýzy vybraných sestav soutěží aerobik fitness a z nich autorka vyvodí závěry pro praxi. Pro přehlednější porovnání bude využito tabulek.
Sběr dat – časový rozvrh, vedení a podmínky sběru dat Data pro tvorbu diplomové práce byla shromažďována od podzimu 2010, kdy autorka pobývala na Université de Montpellier. Zde byly shromážděny poznatky ze zahraniční odborné literatury a problematika konzultována s taneční choreografkou Jackie Taffanel, působící na této univerzitě. V průběhu jara, léta a začátku podzimu 2011 byl shromažďován odborný materiál ze školení trenérů a poznámek ze studia, literatura a videozáznamy sestav z let 2007-2010. V tomto období také probíhala konzultace s předními českými autory skladeb a choreografy. Pro rozbor bylo využito přímé pozorování na MČR 2012 a dalších soutěžích probíhajících v průběhu podzimu 2012 a nepřímé pozorování oficiálních i osobních videozáznamů soutěží FISAF fitness aerobik z roků 2007-2010. Prostřednictvím videozáznamů bude provedena analýza a následná komparace závodních sestav z daného období, včetně posouzení nejefektivnějších přechodů dvaceti odbornými hodnotiteli. Pro analýzu záznamu sestav aerobik fitness, budou vypracovány grafické záznamy individuálně pro každou skladbu a srovnávací tabulky, obsahující zvolená kritéria rozboru pro komparaci. Do elektronické formy budou výsledky převedeny v zimě 2011/2012 včetně grafické úpravy. V průběhu roku 2012 bude postup zpracování konzultován s vedoucí práce. Ve spolupráci s Ing. Adamem Páchou je tvořen počítačový program, který by mohl v budoucnosti usnadnit dalším autorům tvorbu půdorysného řešení při tvorbě sestav.
Analýza dat – statistické zpracování dat Smíšená sekvenční metoda umožňuje zjištěné výsledky z kvantitativní analýzy kvalitativně vyhodnotit a získat tak lepší pojem o sledovaném jevu. Kritérium č. 1 bude zaznamenáno kvantitativně v tabulce a jednotlivé útvary graficky. Kritérium č. 2 bude splněno prostřednictvím dotazování dvaceti odborníků, jejichž výpovědi budou zaznamenány kvantitativně v tabulce a zvolené efektní přechody znázorněny graficky. Kritérium č. 3 bude znázorněno v časové ose a jeho druhá část analyzující využití plochy kvalitativně. Pro kvalitativní vyhodnocení jednotlivých sestav bude použit doplňující komentář. Celkové výsledky budou porovnány v celkové tabulce a následně kvalitativně vysvětleny. 47
5. VÝSLEDKY 5.1. Zpracovaný příklad detailní analýzy sestavy
2010 Seniorská kategorie 1. místo - Aerobic Dancers Kladno
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
41
36
Útvary vyskytující se v sestavě
48
5
49
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
50
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
40
10
51
0
Vybrané efektní přechody
1) Kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Přechod počet dob: 12 Počet hlasů: 15
2) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 1
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 19
52
4) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 14
5) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 12
6) Dlouhý, složitý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 18
53
7) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 15
8) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 18
9) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob:16 Počet hlasů: 18
54
10) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob:4 Počet hlasů: 13
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Rohy plochy zůstávají nevyužité včetně 1m od každého kraje po celé ploše, většinu času se cvičící pohybují uprostřed plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené – s drobnými výjimkami.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 5. V sestavě se všechny vyskytly pouze 2x.
•
Přechody jsou řešeny zajímavě a originálně.
55
•
Z celkového počtu efektních přechodů bylo: 5 rychlých a jednoduchých, 3 kombinace a 2 dlouhé, složité.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se častěji vyskytují ve druhé polovině skladby, i když je jejich výskyt relativně vyrovnaný. Nejpočetněji se objevil ve třetí čtvrtině.
•
Cvičící se většinou pohybují 1m od každého okraje plochy, čímž kraje i rohy zůstávají nevyužité.
•
Půdorysné řešení sestavy je velmi zajímavé a divácky atraktivní. Cvičící mají výbornou techniku i synchronní provedení. Dokáží si udržet divákovu pozornost po celou délku skladby.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
56
5.2. Analýzy vybraných sestav
2010 Seniorská kategorie 2. místo – Fitness center Hanky Šulcové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
42
32
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 3x
57
8
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
58
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
43
8
Vybrané efektní přechody
1) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 16
2) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 11
59
0
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 1
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 6
5) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 17
60
6) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 12 Počet hlasů: 14
7) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 16 Počet hlasů: 16
8) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 9
61
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Tři rohy plochy zůstávají nevyužité. Cvičící se dostali ke krajům plochy pouze 2x. 1m od každého kraje zůstává nevyužitý. Většinu času se cvičící pohybují uprostřed plochy.
Komentář: •
Půdorysná choreografie je postavená na asymetrických přechodech, které ji místy činí nelogickou. Často se tak vyskytují útvary, které nejsou divákovi zřejmé.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8. V sestavě se dva vyskytly 3x a ostatní 2x.
•
Sestava obsahuje velmi působivé asymetrické přechody.
•
Z celkového počtu efektních přechodů bylo: 5 rychlých a jednoduchých, 2 kombinace a 1 dlouhý, složitý.
•
Využití 3D prostorů: Výskyt 3D prostorů ve skladbě není pravidelný. V první čtvrtině se objevil pouze v úvodní póze. Nejčastěji se objevoval ve druhé čtvrtině.
•
Tři rohy plochy zůstaly nevyužité a cvičící se k okrajům plochy dostali pouze 2x.
•
Přesto, že některé útvary v sestavě nebyly divákovi zřejmé, přechody jsou svou asymetričností velmi originální. Ve velké míře je využito komplikovaných přechodů, na krátkou i dlouhou vzdálenost. Dlouhé efektní přechody se vyskytovaly častěji než u ostatních skladeb, z čehož vyplývá, že cvičenky jsou na dobré technické pohybové úrovni a náročné přechody zvládají s precizností.
•
Výsledková listina. viz Příloha č. 4.
62
3. místo – Aerobic team Veroniky Vrzbové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
45
33
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
63
8
Výskyt celkem 4x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
64
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
48
10
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 8
2) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 11
65
0
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 11
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 19
5) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 19
66
6) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 12 Počet hlasů: 13
7) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 4 Počet hlasů: 11
8) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 18
67
9) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 11
10) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 5
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
68
•
Využití plochy
Rohy plochy zůstávají nevyužité. Většina sestavy je odcvičena na středu. Od krajů zůstává 1m nevyužitý po celou délku sestavy.
Komentář: •
Cvičící občasně nedodržují přesnost útvarů a přechodů.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8. Většina z nich se v sestavě vyskytuje 2x, jeden 3x a jeden 4x.
•
Skladba obsahuje pestré a originální přechody, které mají velkou působivost na diváka.
•
Z celkového počtu efektních přechodů bylo: 6 rychlých a jednoduchých, 2 kombinace a 1 dlouhý.
•
Využití 3D prostorů: Výskyt 3D prostorů není ve skladbě vyrovnaný. Nejméně často se vyskytuje v první čtvrtině. Nejčastěji ve čtvrté čtvrtině.
•
Rohy plochy i 1m od kraje zůstávají nevyužité po celou délku skladby.
•
Půdorysné řešení skladby je zajímavé a pohybová technika cvičících je na dobré úrovni.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
69
6. místo – Studio K Barrandov
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
39
31
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
70
7
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
71
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
40
6
Vybrané efektní přechody
1) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 20
2)Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 16
72
0
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 7
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 13
5) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 8
73
1-4
5-8
6) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 10
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Okraje plochy byly málo využité. Cvičící pokryly pouze pravý a levý zadní roh.
Komentář: •
Útvary i přechody nejsou vždy přesně dotažené.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 6. 5 útvarů se v sestavě vyskytlo 2x a jeden 3x. 74
•
Přechody jsou zajímavé, originální, ale nejsou provedeny s takovou přesností jako u týmů, které se umístily na předních příčkách.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 3 rychlé a jednoduché, 1 kombinace a 2 dlouhé.
•
Využití 3D prostorů: Výskyt 3D prostorů není ve skladbě vyrovnaný. Nejčastěji se vyskytoval v první a čtvrté čtvrtině. Nejméně často ve třetí třetině. Ve středu skladby se objevilo „hluché místo“. Trojrozměrné prostory se v sestavě vyskytovaly příliž často a sestava tak působila pomaleji a nevýrazně.
•
Cvičící využily pouze pravý a levý zadní roh plochy. 1m od okraje plochy zůstává nevyužitý.
•
Sestava byla originální a zajímavá. Cvičící však nebyly na stejné technické úrovni a provedení bylo nejednotné.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
75
2009 Seniorská kategorie 1. místo – Fitness center Hanky Šulcové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
43
30
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 3x
76
8
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 4x
Výskyt celkem 2x
77
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
44
8
Vybrané efektní přechody
1) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 12
2) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 10
78
0
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 11
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 11
5) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 12
79
6) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 12
7) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 5
8) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 6
80
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
1m od zadního okraje plochy je v sestavě rovnoměrně využit. K postranním okrajům plochy se cvičící dostanou pouze 2x. Rohy plochy zůstávají nevyužité. Většinu času se cvičící pohybují ve střední části plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené – s drobnými výjimkami.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8. Tři útvary se v sestavě vyskytly 3x, jeden 4x.
•
Přechody jsou symetrické i asymetrické – komplikované, ale přesto přesně provedené a originální.
•
Z celkového počtu efektních přechodů bylo: 5 rychlých a jednoduchých, 3 dlouhé, složité, ale žádná kombinace přechodů.
•
Využití 3D prostorů: V první polovině je výskyt 3D prostorů relativně vyrovnaný. V druhé polovině nikoliv. Ve třetí čtvrtině se objevil pouze 1x, ve čtvrté až 7x.
•
Zadní okraj plochy byl rovnoměrně využitý. Postranní okraje plochy cvičící využily pouze 2x. Rohy plochy nebyly využité.
•
Půdorys sestavy byl zajímavě řešený a cvičící byly na dobré technické pohybové úrovni.
•
Výsledková listina.viz příloha č. 4.
81
2. místo – Aerobik klub Zlín
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
40
26
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 5x
82
9
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
83
Výskyt celkem 2x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
41
8
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 14
84
0
2) kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Počet dob: 4 Počet hlasů: 20
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 11
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 15
85
5) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 15
6) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 4
7) kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Počet dob: 14 Počet hlasů: 14
86
8) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 10
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Cvičící se v průběhu předvedení dostaly 2x k zadnímu kraji plochy, pravému i levému okraji plochy. Přední okraj a rohy plochy zůstávají nevyužité. Většinu sestavy se cvičící pohybují uprostřed plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené, nepřesnosti se vyskytují minimálně.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 9. Jeden až 5x, dva 3x, ostatní nanejvýše 2x.
87
•
Přechody jsou pestré a originálně řešené.
•
Z celkového počtu efektních přechodů bylo: 5 rychlých a jednoduchých, 2 kombinace a 1 dlouhý.
•
Využití 3D prostorů: Výskyt 3D prostorů není ve skladbě pravidelný. Nejméně často se vyskytují v první čtvrtině, nejčastěji potom ve čtvrtině poslední. Střed je relativně vyrovnaný.
•
V sestavě byl využit zadní okraj plochy 2x a postranní okraje také 2x. Rohy a přední okraj plochy zůstávají nevyužité.
•
I přes svou originalitu ohodnotili artističtí rozhodčí sestavu 2. místem. Přechody byly řešeny působivě a cvičící byly na výborné technické úrovni.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
88
3. místo – Fitness center Hanky Šulcové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
39
29
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
89
7
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 4x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
40
7
90
0
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 20
2) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 2
3) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 2 Počet hlasů: 18
91
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 17
5) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 1
6) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 18
92
7) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 14 Počet hlasů: 18
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
1m od zadního okraje plochy je v sestavě rovnoměrně využit, cvičící tuto oblast využili 3x. 3x také využili levý kraj plochy. K přednímu kraji plochy se dostali 1x a k pravému okraji ani jednou. Většinu času se cvičící pohybovali ve střední části plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené. 93
•
Počet útvarů, které se opakují, je 7. Dva útvary se v sestavě vyskytly 3x, jeden 4x.
•
Přechody jsou zejména symetrické a rychlé. Asymetričnost se téměř nevyskytuje.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 4 rychlé a jednoduché, 3 kombinace a žádný dlouhý.
•
Využití 3D prostorů: Výskyt 3D prostorů není ve skladbě relativně vyrovnaný. Nejméně často se vyskytuje ve třetí čtvrtině, první a třetí čtvrtina jsou vyrovnané.
•
Zadní pokraj plochy byl rovnoměrně využit. K přednímu okraji se cvičící dostaly 1x. Skladba celkově tíhla k levému okraji plochy, který byl využit 3x. Ani jednou se cvičící nedostali k pravému okraji plochy.
•
Výsledková listina.viz příloha č. 4.
94
6. místo – Studio K Barrandov
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 6
40
29
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
95
8
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 4x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
96
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
41
5
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 13
2) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 3
97
0
3) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 17
4) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 4 Počet hlasů: 13
5) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 8
98
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Cvičící relativně pravidelně pokryly závodní plochu i přesto, že měli početní nevýhodu. 3x se dostali k zadnímu, 4x k přednímu, 2x k pravému a 1x k levému okraji plochy. Často však nestíhaly docházet do správného postavení. Komentář: •
Útvary i přechody jsou často nedotažené, cvičící nedochází do útvarů.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8, z nichž jeden se vyskytuje 3x a jeden 4x, ostatní maximálně 2x.
•
Přechody jsou zajímavé, ale při nízkém počtu cvičících tolik nevyniknou. Pozorovatel má neustále pocit, že v sestavě někdo chybí.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 2 rychlé a jednoduché, 1 kombinace a 2 dlouhé, složité.
•
Využití 3D prostorů: Výskyt 3D prostorů není ve skladbě vyrovnaný. Nejčastěji se objevuje v první čtvrtině, nejméně často ve třetí čtvrtině. Celkově, je počet 3D prostorů příliš vysoký. Sestava tak působí pomaleji a méně atraktivně pro diváka.
•
Přes nízký počet cvičících byla relativně dobře pokryta závodní plocha. Častěji však cvičící využívali pravou část závodní plochy. 3x se dostali k zadnímu okraji, 4x k přednímu, 2x k pravému a 1x k levému okraji plochy.
•
Využití prostoru 6 cvičícími nemělo takovou působivost na diváka, jako při počtu 8. Cvičící nebyly na stejné technické úrovni a neměly jednotné provedení. Často nestíhaly docházet do dalšího postavení.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4. 99
2008 Seniorská kategorie 1. místo - Aerobic Dancers Kladno Počet cvičících: 8
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
37
28
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
100
8
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
101
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
38
8
Vybrané efektní přechody
1) kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 18
2) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 10
102
0
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 14
4) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 12
5) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 5
103
6) kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 10
7) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 9
8) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 17
104
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Skladba celkově tíhla k pravé straně, u pravého okraje se cvičící pohybovaly celkem 6x, zatímco u levého okraje byly pouze 3x, 1x u zadního a 4x u předního okraje závodní plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené – po některých komplikovaných přechodech je znatelná drobná nepřesnost v útvaru.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 5. V sestavě se všechny vyskytly pouze 2x.
•
Přechody jsou jak symetrického, tak asymetrického rázu, jsou řešeny velmi originálně a zajímavě s přesným provedením.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 4 rychlé a jednoduché, 2 kombinace a 2 dlouhé, složité.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě vyskytují nepravidelně. Nejčastěji v první čtvrtině, méně často ve čtvrté čtvrtině. Ve druhé a třetí čtvrtině skladby se téměř nevyskytují.
•
Skladba tíhla k pravé straně závodní plochy. U pravého okraje se cvičící pohybovaly celkem 6x, u levého pouze 3x. Přední okraj plochy byl hojně využit, u zadního okraje se cvičící pohybovaly pouze 1x.
•
Půdorys sestavy byl velmi působivě řešen. Cvičící byly na výborné technické pohybové úrovni a všichni rozhodčí sestavu ohodnotili prvním místem.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
105
2. místo - Aerobic team Veroniky Vrzbové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
35
26
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
106
6
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 3x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
36
6
107
0
Vybrané efektní přechody
1) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 19
2) Dlouhý, složitý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 12
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 10
108
4) Dlouhý, přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 14
5) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 4
6) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 12
109
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
V sestavě bylo bohatě využito prostoru v oblasti krajů plochy. Cvičící se dostali 3x k zadnímu okraji, 7x k pravému okraji, 5x k přednímu okraji a 4x k levému okraji plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené – s drobnými výjimkami.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 6. Tři se vyskytly 3x, ostatní 2x.
•
Přechody byly velmi divácky působivé. Ve skladbě bylo pravidelně využito symetrických i asymetrických přechodů.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 2 rychlé a jednoduché, 2 kombinace a 2 dlouhé.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě až na druhou čtvrtinu vyskytují pravidelně. Ve druhé čtvrtině je „hluché místo“, kde se žádný nevyskytuje.
•
Ačkoliv je bohatě využito všech okrajů plochy, sestava mírně tíhne k pravé straně, kterou cvičící využili až 7x oproti levému okraji plochy, ke kterému se dostali 4x.
•
Cvičící jsou na výborné technické pohybové úrovni, mají jednotné provedení a půdorysné řešení sestavy je velmi působivé.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
110
3. místo – Aerobik klub Zlín
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
43
34
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
111
7
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Kritérium II. Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
44
5
112
1
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 11
2) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 7
3) kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 6
113
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 11
5) kombinace přechodů / složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 15
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
114
•
Využití plochy
Rohy plochy zůstávají nevyužité, k zadnímu okraji se cvičící dostanou 2x, k pravému 3x a k přednímu 1x. Levý okraj zůstává nevyužitý.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené – s drobnými výjimkami.
•
Počet útvarů, které se opakují, jsou 3. V sestavě se dva vyskytly 2x a jeden 3x.
•
Přechody jsou symetrické. Asymetričnost sestavě chybí.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 3 rychlé a jednoduché, 2 kombinace a žádný dlouhý.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se v sestavě objevovaly příliš často a nepravidelně. Nejčastěji byl využit ve druhé čtvrtině a ve čtvrté čtvrtině skladby. Nejméně často potom ve třetí čtvrtině.
•
Kraje plochy nejsou dostatečně využité. Levý okraj plochy zůstává nevyužitý. Cvičící se většinou pohybují v prostoru 7x7 metrů. K zadnímu okraji se dostanou 2x k pravému 3x a k přednímu 1x. Sestava celkově tíhne spíše k pravé straně.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4
115
6. místo – Gymnastická škola Mladá Boleslav Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
42
31
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 6x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
116
5
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
43
3
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Přechod počet dob: 2 Počet hlasů: 3
117
3
2) Rychlý, jednoduchý přechod Přechod počet dob: 4 Počet hlasů: 13
3)Dlouhý přechod Přechod počet dob:1-6 Počet hlasů: 5
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
118
•
Využití plochy
Cvičící se příliš často pohybovaly u zadního okraje – až 8x. Pravý okraj využily 3x, a levý a přední 2x.
Komentář: •
Útvary jsou nepřesné, nedotažené, často není jasné, o který útvar se jedná.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8. V sestavě se dva vyskytly 3x, všechny ostatní 2x.
•
Přechody jsou uspěchané, při přesnějším provedení by byly zřetelnější a působivější. V sestavě se často objevují dlouhé, náročné, nelogické přechody, které cvičící nezvládají.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 2 rychlé, jednoduché, 1 dlouhý a žádná kombinace přechodů.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě nevyskytují pravidelně. Nejvíce se jich objevilo v první čtvrtině. Druhá a čtvrtá čtvrtina jsou vyrovnané a nejméně se jich objevilo ve třetí čtvrtině.
•
Až 8x se cvičící pohybovali u zadního okraje plochy. Přední okraj plochy využili pouze 2x.
•
Tím, že se cvičící často pohybovali u zadního okraje plochy, sestava přestávala být divácky zajímavá. Cvičící nestíhali docházet do útvarů a skladba tak působila chaoticky.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
119
2007 Seniorská kategorie 1. místo – Fitness center Hanky Šulcové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
41
28
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 4x
Výskyt celkem 2x
120
8
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 3x
121
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
42
7
Vybrané efektní přechody
1) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 4
2) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 12
122
0
3) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 14
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 6
5) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 7
123
6) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 13
7) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 4
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
124
•
Využití plochy
Cvičící pokryli relativně pravidelně prostor v celé sestavě, k zadnímu okraji plochy se dostali celkem 3x, k pravému okraji 2x, k levému a k přednímu okraji také 2x. Rohy plochy zůstávají nevyužité. Většinu času se cvičící pohybují ve střední části plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné a dotažené.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8. Tři 3x, jeden 4x, ostatní 2x
•
Přechody jsou z velké části symetrické, asymetrické přechody téměř chybí.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 3 rychlé a jednoduché, 4 dlouhé, ale žádný kombinovaný.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě objevují relativně pravidelně. Jedenkrát se objevil pouze ve třetí třetině.
•
Cvičící pravidelně pokryli okraje závodní plochy. Pouze rohy zůstaly nevyužité.
•
Půdorysné řešení bylo spíše symetrické a velmi často se objevovaly dlouhé efektní přechody, což dokazuje vysokou technickou pohybovou úroveň cvičících a jednotné provedení, protože i takto komplikované přechody dokázaly ve skladbě vyniknout.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
125
2. místo - Aerobic team Veroniky Vrzbové
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 7
37
29
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 3x
126
5
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
38
6
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 3
127
0
2) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 14 Počet hlasů: 11
3) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 8
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 4
128
5) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 9
6) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 2 Počet hlasů: 18
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
129
•
Využití plochy
Rohy plochy zůstávají nevyužité, k přednímu okraji plochy se cvičící dostanou 4x, k pravému 3x, k levému 1x a k zadnímu okraji vůbec. Většinu času se cvičící pohybují v prostřední části plochy.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 5. V sestavě se 3 vyskytly 3x, další dva 2x.
•
Cvičící jsou znevýhodněny počtem (7), přesto jsou přechody řešeny zajímavě a originálně. Občas je vidět, že byla sestava na poslední chvíli upravena na nižší počet cvičících.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 3 rychlé a jednoduché, 1 kombinace a 2 dlouhé, složité.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě objevují velmi nepravidelně. V první čtvrtině pouze v úvodní póze a na začátku třetí čtvrtiny. Naopak ve druhé a čtvrté čtvrtině se prostor 3D vyskytoval často.
•
Sestava mírně tíhne k pravému okraji plochy, kam se cvičící dostali až 4x. K levému okraji pouze 1x. Zadní okraj plochy zůstal nevyužitý. Nejčastěji je využita přední část závodní plochy.
•
Sestava byla hodně emotivní, půdorysné řešení mělo velkou působivost na diváka. Cvičící byly na dobré technické pohybové úrovni a dokázaly skladbu tzv. „prodat.“
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
130
3. místo – Aerobik klub Zlín
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
38
28
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
131
8
Výskyt celkem 3x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 2x
132
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
39
5
Vybrané efektní přechody
1) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 12
2) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 4
133
4
3) Dlouhý přechod Počet dob: 6 Počet hlasů: 10
4) Rychlý, jednoduchý přechod Počet dob: 4 Počet hlasů: 3
5) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 14 Počet hlasů: 9
134
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
•
Využití plochy
Cvičící relativně dobře pokryly závodní plochu. První půlka sestavy tíhla spíše k levé straně plochy a druhá půlka zase naopak k pravé straně závodní plochy. Cvičící využily přední i zadní část plochy 3x, oba přední rohy plochy 2x, strany 3x a pravý zadní roh 2x. Levý zadní roh zůstal po celou délku sestavy nevyužitý.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou jasné, přesné, dotažené, vyskytují se drobné výjimky.
•
Počet útvarů, které se opakují, je 8. V sestavě se dva vyskytly 3x, všechny další pouze 2x.
•
Přechody jsou většinou symetrické, chybí asymetričnost.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byly: 2 rychlé, jednoduché, 1kombinace a 2 dlouhé.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě objevují nepravidelně. V první čtvrtině se vyskytl pouze v úvodní póze a ve čtvrté čtvrtině jen v závěrečné póze. Ve druhé čtvrtině třikrát a ve třetí dvakrát.
•
První půlka skladby tíhla k levé straně a druhá půlky skladby naopak k pravé straně. Přesto byly okraje plochy kromě levého zadního rohu využity.
•
Půdorysné řešení bylo symetrické. Sestava postrádala jakoukoliv asymetrii, čímž nepůsobila na diváka překvapivě. Cvičící byli na dobré technické pohybové úrovni a měli jednotné provedení.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4. 135
6. místo – ČASPV Kladno
Kritérium I. Počet cvičících
Celkový počet útvarů Neopakující se
Opakující se útvary
útvary 8
33
30
2
Útvary, které se v sestavě opakovaly
Výskyt celkem 2x
Výskyt celkem 3x
Kritérium II.
Počet hodnotitelů
Celkový počet
Počet efektních
Nehlasovalo pro
přechodů
přechodů
žádný efektní přechod
20
34
3
136
9
Vybrané efektní přechody:
1) Dlouhý přechod Počet dob: 8 Počet hlasů: 3
2) Kombinace přechodů/ složený přechod z několika útvarů Počet dob: 8 Počet hlasů: 11
Kritérium III.
•
Výskyt 3D prostorů
137
•
Využití plochy
Rohy plochy zůstávají nevyužité včetně 1m od předního okraje. Zadní okraj plochy cvičící využili 3x, stejně tak pravý a levý okraj.
Komentář: •
Útvary i přechody jsou nepřesné, nedotažené, občas není jasné, který útvar cvičící znázorňují.
•
Počet útvarů, které se opakují, jsou 2. Jeden se v sestavě vyskytl 2x, druhý 3x.
•
Cvičící mají v útvarech velké rozestupy, v půdorysu sestavy tak není využit princip kontrastu při pohybu k sobě od sebe a sestava na diváka nepůsobí překvapivě.
•
Přechody jsou pomalé a dlouhé. Při rychlejším provedení na méně počítacích dob, by byla působivost těchto přechodů pravděpodobnější.
•
Z celkového počtu efektních přechodů byl: 1 složený a 1 dlouhý. V sestavě se neobjevil žádný rychlý efektní přechod.
•
Využití 3D prostorů: 3D prostory se ve skladbě objevily nepravidelně. V první čtvrtině pouze v úvodní póze a ve druhé čtvrtině na konci. Většina trojrozměrných prostorů je umístěna do druhé poloviny skladby.
•
Půdorys sestavy nemá žádoucí působivost na diváka. Obsahuje příliš mnoho dlouhých složitých přechodů, namísto krátkých, rychlých a hlavně překvapivých prostorových změn. Sestava postrádá kontrast.
•
Výsledková listina viz příloha č. 4.
138
5.3. Grafické znázornění výsledků
139
140
Nejčastěji*se*vyskytující*útvary*v*roce*2010* ! ! ! ! !!!Výskyt!celkem!10x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Výskyt!celkem!7x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
!!! !
!!!!!!Výskyt!celkem!7x!
!!!!!!!!Výskyt!celkem!7x!
141
Nejčastěji*se*vyskytující*útvary*v*roce*2009* ! ! ! ! ! ! ! ! Výskyt!celkem!9x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
!!! !
!!!Výskyt!celkem!7x! !
!!!Výskyt!celkem!6x! !
! ! !
!!!Výskyt!celkem!6x! !
142
Nejčastěji*se*vyskytující*útvary*v*roce*2008* ! ! ! ! ! ! ! ! Výskyt!celkem!10x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
!!! !
!!!Výskyt!celkem!9x! !
!!!Výskyt!celkem!7x! !
143
Nejčastěji*se*vyskytující*útvary*v*roce*2007* ! ! ! ! ! ! ! ! Výskyt!celkem!7x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
!!! !
!!!Výskyt!celkem!6x! !
!!!!!!Výskyt!celkem!4x!
!!!!!!!!Výskyt!celkem!4x!
144
5.4. Tabulka celkového vyhodnocení
145
Nejčastěji*se*vyskytující*útvary*obecně* ! ! ! ! !!!Výskyt!celkem!28x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Výskyt!celkem!19x! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
!!! !
!!!!!!Výskyt!celkem!18x!
146
5.5. Komentář k výsledkům Na základě uvedených výsledků je možno vyjádřit následující závěry: Kritérium I. Počet cvičících Vzhledem k tomu, že začíná být obecně známo, že vyšší počet cvičících znamená lepší zaplnění závodní plochy a pestřejší využití prostoru, je téměř výjimkou závodící tým o nižším počtu než 8 závodníků. Není to však pravidlem. V roce 2007 se na druhém místě umístil Aerobik team Veroniky Vrzbové o počtu sedmi závodnic. Výhodou tohoto týmu však byla velmi pestrá choreografie a vysoká technická úroveň cvičících oproti ostatním skladbám, které se i přes vyšší počet cvičících umístily na nižších příčkách. Zjevnou nevýhodu nízkého počtu cvičících je naopak možné zaregistrovat v roce 2009, kdy se Studio K Barrandov o 6 cvičících umístilo na šesté příčce za osmičlennými týmy. Ve většině případů se tedy ukazuje, že čím vyšší je počet cvičících, tím lépe bývá sestava hodnocena z artistického hlediska. Na základě vypozorovaných výsledků lze doporučený počet cvičících pro soutěže aerobik fitness stanovit na 8. Počet útvarů Je vidět zřejmý rozdíl při porovnání počtu útvarů vítězných skladeb se skladbami na šestém místě. Vítězné skladby se téměř ve všech případech pohybovaly v počtu útvarů okolo 40. Skladby na šestých místech v průměru na 38-39 útvarech. Jedinou výjimkou byl rok 2008, kdy vítězná skladba obsahovala 37 útvarů a skladba na šestém místě 42. Důvodem však byla nižší technická úroveň týmu na 6. místě. Sestava působila na diváka chaoticky, cvičící nestíhali docházet do všech útvarů, čehož následkem bylo horší provedení a horší ohodnocení skladby. Skladba na 1. místě naopak prokázala vysokou technickou úroveň, perfektní synchron a cvičící dokázali udržet všechny předvedené útvary s náležitým efektem na diváka. Z celkového vyhodnocení lze vyčíst, že celkový průměr počtu útvarů na skladbu se lineárně zvyšuje od roku 2007, kdy počet útvarů ve skladbě činil v průměru 37. V roce 2010 už tento průměr dosahuje počtu 41 útvarů na skladbu. Trendem tedy je zvyšování počtu útvarů ve skladbách aerobik fitness. Současně se však ukazuje, že vysoký počet útvarů nesmí být na úkor provedení. Variabilitě a počtu formací je tedy třeba přikládat velkou důležitost nejen při tvorbě sestavy, ale i jejímu nácviku, aby provedení bylo přesné a dotažené. 147
Počet opakujících se útvarů Počet útvarů, které se v sestavě vyskytly více než jedenkrát, má od roku 2007 tendenci růst. Z celkového průměru pěti se tento počet vyšplhal v roce 2009 na osm a v roce 2010 opět mírně klesl na sedm. Důvodem je zvyšující se počet útvarů ve skladbách aerobik fitness. Cvičící zůstávají v jednom útvaru kratší dobu, než se přemístí do dalšího, čímž se rychleji vyčerpají možnosti a choreografové tak volí útvary, které se v sestavě již objevily. Pokud tato situace nastane, záleží na schopnosti choreografa tyto opakované útvary kombinovat tak, aby se ve skladbě vyskytly maximálně dvakrát (Aerobik Dancers Kladno, 1. místo 2010) a ne třeba šestkrát (Gymnastická škola Martiny Wudyové Mladá Boleslav, 6. místo 2008). Jak je však ze zjištěných výsledků zřejmé, i s útvarem, který se ve skladbě opakuje čtyřikrát, lze zvítězit (Fitness Center Hanky Šulcové, 1. Místo 2009) nebo se umístit na druhé příčce s útvarem, který se v sestavě objevil pětkrát (Aerobik klub Zlín, 2. místo 2009). K počtu výskytů stejných útvarů v sestavách je tedy přihlíženo, ale pro finální umístění není až tak podstatný.
Na základě vypozorovaných výsledků bylo zjištěno, že v roce 2010 bylo v sestavách nejčastěji využíváno útvaru ve směru šipky, útvar se v sestavách objevil desetkrát. V roce 2009 se nejčastěji vyskytovaly dva zástupy, celkem devětkrát. V roce 2008 i 2007 byla nejčetnějším útvarem řada. Celkově bylo zjištěno, že obecně nejčastěji užívaným je útvar ve směru šipky, celkově se vyskytl v sestavách v letech 2007-2010 osmadvacetkrát. Druhým nejvyužívanějším útvarem obecně byla řada, která se v tomto období objevila devatenáctkrát, a třetím nefrekventovanějším útvarem byly dva propojené čtverce, přičemž čtverec umístěný na pravé straně je mírně předsunutý tak, že cvičící stojící v levém zadním rohu tohoto čtverce je současně středem čtverce na levé straně. Tento útvar se v daném období vyskytl celkem osmnáctkrát a zajímavostí je, že jeho obdoba (stejný útvar, ale namísto pravého čtverce je vysunut vpřed čtverec na levé straně) se v sestavách vyskytl celkově pouze osmkrát. Nelze opomenout ani velkou popularitu útvaru ve dvou diagonálách, a to směřujících zejména z levého předního rohu do pravého zadního rohu a jejich modifikace. Zajímavým bylo i v tomto případě, že takto směrované dvojdiagonály, včetně modifikací, se v sestavách objevily až šestadvacetkrát, kdežto dvojdiagonály orientované opačným směrem pouze šestkrát. Shrneme-li tedy tento poznatek, povšimneme si, že se v případě útvaru dvou propojených čtverců s mírně předsunutým pravým čtvercem v podstatě jedná o útvar sesterský k útvaru
148
dvou diagonál, které tímto útvarem také procházejí.13 Čeští tvůrci mají tedy tendenci tíhnout k tvorbě útvarů směřujících z levého předního rohu do pravého zadního rohu. Zřejmý je i trend opuštění otevřených útvarů jako jsou řady a diagonály, které se v sestavách objevovaly podstatně častěji v letech 2007 a 2008 než v letech 2009-2010. Choreografové se v letech 2009-2010 naopak přiklání k užívání semknutých útvarů jako je šipka, čtvercovité útvary a častěji také používají útvary asymetrické, které však i nadále zůstávají méně využívány než útvary symetrické. Počet neopakujících se útvarů Od roku 2007 významně stoupl počet útvarů v sestavách, které byly využity pouze jednou. V roce 2007 se v sestavách průměrně vyskytlo 28 neopakujících se útvarů, v roce 2010 již 33. Vítězné skladby mají ve většině více neopakujících se útvarů než skladby na šesté příčce. Výjimkou byl rok 2007 a 2008, kdy skladby na 6. místě měly neopakujících se útvarů více. Jev z roku 2008 byl již vysvětlen v podkapitole shrnutí výsledků o počtu útvarů, jev z roku 2007 lze vysvětlit následovně - v roce 2007 skladba na šesté pozici měla celkový počet útvarů 33, z toho se jich 30 neopakovalo. Skladba, která se téhož roku umístila na prvním místě, měla celkový počet útvarů 41, z toho se jich 28 neopakovalo. Choreograf tohoto týmu sice využil nižší počet neopakujících se útvarů, ale protože celkový počet útvarů byl vysoký a cvičící zvládli předvedení všech útvaru přesně a s dobrým technickým provedením, celkový dojem sestavy působil zajímavěji a dynamičtěji. Z toho vyplývá, že vyšší počet neopakujících se útvarů je žádoucí, ale nikoliv stěžejní. Důležité je, aby cvičící měli synchron, tedy správnou techniku cvičení a útvary byly přesně provedené. Kritérium II. Počet přechodů V současné době je trend takový, že počet přechodů v průměru od roku 2007 stoupá úměrně k zvyšujícímu se počtu útvarů využitých v sestavách. Patrný je rozdíl mezi počtem přechodů sestav, které se umístily na šesté příčce a medailovými místy. Lépe umístěné skladby obsahovaly více přechodů než skladby na šestém místě. Početnost přechodů dodává sestavám dynamiku a vzbuzuje v divákovi dojem, že se na ploše něco děje. Sestavy s nízkým
13
viz příloha č. 3
149
počtem přechodů většinou působí pomaleji a nevýrazně. Důležité je, jakým způsobem a jak efektivně jsou přechody vymyšleny a nacvičeny. Počet efektních přechodů Počet efektních přechodů v sestavě je klíčový pro finální umístění i celkový dojem skladby. Výsledky prokázaly, že vítězná skladba obsahuje vždy více působivých přechodů než skladby, které obsadily nižší příčky. Znatelný je i rozdíl mezi třetím místem a místem šestým. Ukazuje se tedy, že skladby, ve kterých promyšlené, originální přechody v divákovi zanechají pocit úžasu, jsou hodnoceny podstatně lépe než skladby, ve kterých se cvičící pouze přemístí bez záměrného dojmu, který by maximum přechodů mělo obsahovat. Viditelný je také trend zvyšování počtu efektních přechodů ve skladbách aerobik fitness. V roce 2007 bylo v průměru působivých přechodů 5, v roce 2010 již 8. Je zřejmé, že konkurence je vysoká a že choreografové začínají být při tvorbě rafinovanější. Efektní přechody tedy jsou podstatné pro hodnocení sestav aerobik fitness. Autorka působivé přechody rozdělila do tří kategorií. Počet krátkých efektních přechodů Většina efektních přechodů spadá do kategorie krátkých přechodů. Významné jsou z toho důvodu, že se nečekaně a ve velmi krátké době cvičící přemístí z jednoho útvaru do druhého tak, že se kompletně změní vnímání prostorového řešení, což v divákovi vzbudí pocit překvapení a úžasu. Přechod proběhne tak rychle, že si divák změnu téměř ani neuvědomí, ale současně už vnímá jedinečné řešení dalšího útvaru. Počet krátkých efektních přechodů od roku 2007 vzrostl z celkového průměru 3 na 4. Vítězné skladby většinou mají až dvakrát více rychlých efektních přechodů než skladby na šesté příčce. Vhodné je jejich pravidelné rozmístění po celé délce skladby tak, aby v divákovi působila od začátku až do konce zájem a pocit překvapení. Počet efektních kombinací přechodů Kombinace přechodů začínají v současné době nabývat důležitosti. Jedná se o fenomén, kdy jeden přechod plynule naváže na další, pohyb je současně vyřešen tak, aby útvar, kterým cvičící prochází, nezanikl, naopak je zdůrazněn pohybem paží, nohou či orientací těla. V současnosti jsou tvořeny sestavy, které jdou těžko prostorově zapsat, protože mnoho přechodů se skládá ze dvou či více přechodů. Tento jev ale začíná být trendem, a proto 150
se objevuje čím dál více sestav, ve kterých cvičící takřka proplouvají po ploše. Kombinace přechodů jsou vidět spíše u medailových umístění, u šestých míst byl vypozorován maximálně jeden nebo žádný. V roce 2009 dokonce ani vítězná skladba neobsahovala žádnou kombinaci přechodů. Jejich zmnožení se výrazněji objevilo až v roce 2010. Kombinace přechodů jsou v sestavách aerobik fitness důležité. Jejich občasné využití dodá skladbě drobnou míru chaotičnosti, ale také plynulosti, a především ji výrazně oživí. Počet dlouhých efektních přechodů Dlouhých efektních přechodů bývá využito méně často než předešlých dvou typů. Důvodem je obtížnost vytvořit dlouhý efektní přechod tak, aby byl překvapivý, logický a současně divácky atraktivní. Proto tohoto typu přechodu bývá v sestavách užíváno méně. Přesto je v průměru znatelný (oproti roku 2007) zvýšený počet dlouhých efektních přechodů v roce 2009 a 2010. Překvapivé je, že ve skladbách s medailovým umístěním tento typ přechodu je užíván buď dva až třikrát v sestavě, nebo vůbec. U sestav na šestém místě byl tento typ přechodu používán stejně často jako kombinace přechodů. Tento jev lze vysvětlit tím, že v některých případech šestých míst byl využit jednoduchý leč efektní přechod na více než šest dob, kdežto vítězné skladby spíše obsahovaly náročný efektní přechod, který nevynikne, když se nezdaří. Při tvorbě přechodů je dobré kombinovat typy přechodů tak, aby si sestava udržela svou zajímavost a originalitu. Přechody by měly být stavěny tak, aby se cvičícím dobře prováděly, aby splnily svůj úkol dostat se z místa na místo a aby tyto pasáže byly maximálně využité tak, aby vzbudily překvapení a získaly si pozornost. Z efektních přechodů by přechody krátké neměly chybět v žádné čtvrtině sestavy, kombinace přechodů by se v sestavě měla objevit minimálně dvakrát a dlouhé přechody také alespoň dvakrát. Samozřejmě čím vyšší počet efektních přechodů se choreografovi podaří vytvořit, tím bude výsledný dojem ze skladby lepší. Platí zde tedy pravidlo čím více, tím lépe. Kritérium III. Počet výskytu 3D prostorů Od roku 2007 se celkový výskyt trojrozměrných prostorů v sestavách zvýšil téměř dvojnásobně. Přesto se ve vítězných skladbách objevuje v průměru dvanáctkrát a na prvních místech maximálně třináctkrát. Šestá místa naopak mají trojrozměrných prostorů příliš málo nebo příliš mnoho. Přílišné využívání útvarů 3D způsobuje, že se skladba stává statickou a 151
ztrácí tak dynamiku, kterou by měla prokázat, což je případ šestých míst, která byla analyzována. Pokud je však trojrozměrnost využita v přechodech, sestava může působit pestře a zajímavě. Příkladem mohou být sestavy z roku 2011 a 2012, kdy byla trojrozměrnost využita frekventovaně prostřednictvím paží při přechodech nebo se část cvičících přesunula a část cvičila v nejnižší poloze na zemi. Nadbytečné využívání 3D prostoru dále může snížit synchron, ale současný trend naopak ukazuje opak. Pravidelnost rozmístění prostorů 3D poukazuje na větší promyšlenost pravidelných výskytů u vítězných skladeb než u skladeb na 6. místech. Využití okrajů a rohů plochy Ve většině sestav cvičící nevyužívají celou závodní plochu. Často se stávalo, že využili pouze prostor 7x7 metrů, který je určen pro sportovní aerobik, nebo sestava tíhla k jedné straně. Opravdu vyrovnaných sestav se objevilo málo. Využití okrajů a rohů se tak ukazuje jako oblast, na kterou by se čeští tvůrci sestav aerobik fitness měli v budoucnu zaměřit.
152
6. DISKUSE
Tematika práce se zabývá rozborem půdorysného a prostorového řešení sestav aerobik fitness, které patří mezi estetické soutěže. Jejich hodnocení proto nemůže být absolutně objektivní. Složky choreografie, které lze hodnotit kvantitativně, byly vyhodnoceny číselně. Působivost přechodů je však posuzovatelná pouze ze subjektivního hlediska, proto pro větší objektivnost byly prostřednictvím dvaceti odborníků vybrány přechody, které odborníci považují za efektní. Tento výběr byl následně kvantifikován za účelem zjištění, které typy přechodů jsou při tvorbě choreografie nejpodstatnější. Na základě výsledků práce lze konstatovat, že promyšlený a propracovaný půdorys sestavy, včetně správného technického provedení a synchronního předvedení, je zásadní pro přední umístění v soutěžích aerobik fitness. Výsledky práce tak mohou posloužit jako podklady pro doporučení při tvorbě půdorysného a prostorového řešení sestav. Na základě prvního kritéria bylo zjištěno, že pro přední umístění je žádoucí maximální možný počet cvičících, přechody ve vyšším počtu cvičících působí zajímavěji a opticky lépe zaplní závodní plochu. Trend počtu útvarů v sestavě roste každým rokem, na základě výsledků práce doporučujeme až 41 útvarů. Vysoký počet útvarů však nesmí být na úkor technického provedení. Je žádoucí, aby počet opakujících se útvarů byl co nejnižší, bylo však zjištěno, že pro přední umístění není opakování útvarů stěžejní. Trend v počtu neopakujících se útvarů každým rokem stoupá. Bylo zjištěno, že týmy, které se umístily na 6. místě, mají tendenci obsahovat více útvarů, které se neopakují, než vítězné skladby. Celkový počet útvarů vítězných skladeb je však vyšší, než u skladeb na 6. místě. Proto je zřejmé, že vyšší počet útvarů v sestavě hraje větší roli, než u skladeb s celkově nižším počtem, které ale obsahují více neopakujících se útvarů. Podle II. kritéria je trendem i zvyšující se počet přechodů, který odpovídá počtu útvarů v sestavě. Obecně předně umístěné sestavy obsahují více přechodů než sestavy na šestých místech. Hlavní zjištění bylo vypozorováno v užívání efektních přechodů. Vítězné skladby využívají celkově osm až deset efektních přechodů, sestavy na 6. místech v průměru šest. Z toho se krátké přechody a kombinace přechodů častěji vyskytují u vítězných skladeb než u skladeb na 6. místě. Naopak skladby na 6. místech mívají nepatrně vyšší počet dlouhých přechodů, což lze zdůvodnit tím, že vítězné skladby buďto obsahují 2-3 dlouhé přechody, nebo žádný, což vysvětluje užití komplikovaných originálních přechodů, u kterých však stačí
153
drobná chyba a efekt se vytratí. Sestavy na 6. místech většinou obsahovaly pouze 1-2 přechody jednoduché, ale pohybově zajímavě řešené a snadno zvládnutelné. Proto při změření celkového průměru vyšlo užívání dlouhých přechodů u skladeb na 6. místě nepatrně lépe. Nejvíce efektních přechodů se objevilo v kategorii krátkých přechodů, dále kombinace a nejméně bylo zaznamenáno přechodů dlouhých. III. kritérium ukázalo, že počet výskytů trojrozměrných prostorů je méně častý u vítězných skladeb než u skladeb na šestém místě. Důvodem je, že přílišný výskyt útvarů 3D sestavu opticky zpomaluje, proto ztrácí dynamiku a sestava působí staticky. Některé medailové skladby však využily vysokého počtu trojrozměrného prostoru, ale při přechodech, proto si sestava ponechala svou dynamiku a zůstala po celou délku předvedení divácky atraktivní. Rozmístění 3D prostorů byla pravidelnější spíše u vítězných sestav než sestav na 6. místě. Současně bylo zjištěno, že závodní plocha není obecně využívána v celé své rozloze. Sestavy měly tendence tíhnout k jedné straně nebo nevyužívat všechny kraje plochy a rohy rovnoměrně. Často se v sestavách vyskytovalo cvičení pouze v prostoru 7x7 metrů určenému pro sportovní aerobik. Na základě zjištěných výsledků je zřejmé, že většinou vítězí skladby s vysokým počtem efektních přechodů a přesně provedených útvarů. To jsou také kritéria, která je oddělují od skladeb na 6. místě, jejichž využívání půdorysu není tak originální a logicky promyšlené. Mimo půdorysné a prostorové stránky je třeba dbát na správnou techniku provedení, která je u sestav aerobik fitness podstatná. Sestava, která má dokonalý efektní půdorys, ještě zdaleka nemusí zvítězit, pokud není provedena správnou technikou a bezchybným synchronem. Stejně tak nemusí sestava s dokonalou technikou a synchronem zvítězit, pokud její půdorysné a prostorové řešení není logicky, originálně a především efektně propracované. Složky tedy souvisí jedna s druhou a je třeba, aby se vzájemně doplňovaly. Cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku, které typy přechodů z útvaru do útvaru mají největší efekt na diváka (krátké - jednoduché, kombinace, dlouhé - složité)? Nejefektnější se ukázaly být přechody krátké a jednoduché. V sestavách se objevují častěji a pro diváka jsou atraktivnější. Sestavy s lepším umístěním je používají častěji než sestavy na 6. místech. Naopak u sestav na 6. místech se častěji vyskytují přechody dlouhé. Kombinace přechodů jsou druhým nejpoužívanějším efektním přechodem, v současné době se však začínají stávat trendem, jejich užívání se rozšiřuje. Nejméně se objevovaly dlouhé efektní přechody. Pokud by byl proveden výzkum sestav z let 2011 a 2012, je pravděpodobné, že by 154
v efektnosti kombinace přechodů předčily přechody krátké. Je žádoucí využívat v sestavě všech tří druhů přechodů. V každé čtvrtině skladby by neměl chybět alespoň jeden krátký efektní přechod a v každé půlce alespoň jedna efektní kombinace přechodů a jeden dlouhý efektní přechod. Úkolem práce bylo zodpovědět následující otázky: Ovlivňuje větší počet cvičenců lepší umístění v soutěži? Ano. Ve většině případů vítězí skladby o počtu 8 cvičících. Výjimka však není pravidlem. Pokud je sestava dokonale propracovaná a správně předvedená, lze zvítězit i v počtu 7 cvičících. Ovlivňuje větší počet útvarů lepší umístění v soutěži? Ano. Sestavy, které se umístily na stupni vítězů, měly v průměru vyšší počet útvarů. Objevila se však i výjimka, kdy v roce 2008 zvítězila skladba se 37 útvary a skladba na 6. místě měla útvarů 42. Rozhodujícím v tomto případě bylo technické provedení. Cvičící na 6. místě nestíhali docházet do útvarů a skladba působila chaoticky. Pravidlem je tedy vysoký počet útvarů, který ale nesmí být na úkor technického provedení. Ovlivňuje vyšší variabilita útvarů (útvary, které se ve skladbě neopakují) lepší umístění v soutěži? Ne. I přesto, že je žádoucí, aby skladba obsahovala co nejvyšší počet neopakujících se útvarů, bylo na základě vypozorovaných výsledků zjištěno, že vítězí skladby, které mají vyšší počet útvarů, ale mnohé z nich se vyskytují více než jedenkrát. Ovlivňuje vyšší počet efektních přechodů lepší umístění v soutěži? Ano. Čím vyšší počet efektních přechodů sestava obsahuje, tím lépe se umístí v soutěži. Ovlivňuje pravidelnost výskytu 3D prostorů lepší umístění v soutěži? Ano. Pravidelnost výskytu 3D prostorů má vliv na celkový dojem sestavy, proto i částečně na lepší umístění. Pravidelnost výskytu trojrozměrných prostorů byla v sestavách, které se umístily na předních příčkách, než u sestav na 6. místech. Současně bylo zjištěno, že příliš vysoký počet útvarů 3D opticky zpomalí sestavu. Pokud je však trojrozměrnost použita v přechodu, podtrhne zajímavost sestavy. Vítězné skladby obsahovaly v průměru 12 prostorů 3D, sestavy na 6. místě 16. Žádoucí je využívat 12 prostorů 3D, ale pravidelně rozvržených po celé délce sestavy. Na základě pomocného zjištění se nejčastěji vyskytujícím útvarem v letech 2007-2010 stal útvar šipky, který se objevil celkem 28x. Druhým nejčetnějším útvarem je řada, která se celkově objevila celkem 19x a třetím dva propojené čtverce, přičemž čtverec na pravé straně
155
je mírně předsunutý vpřed. Tento útvar se objevil celkem 18x. Velmi často bylo užito dvojitých diagonál, a to z levého předního rohu do pravého zadního rohu. Opačně orientované diagonály se vyskytovaly výrazně méně často. Dále bylo zjištěno, že ačkoliv je žádoucí, aby závodní plocha byla využita v celé své rozloze, docházení do rohů a k okrajům závodní plochy nemá vliv na lepší umístění v soutěži. V období mezi 2007-2010 využití okrajů plochy nehrálo zřejmou roli. Většina sestav nevyužívala okraje a rohy plochy rovnoměrně nebo těžiště sestavy tíhlo k jedné straně. Některé týmy se při předvedení sestavy pohybovaly jen v prostoru pro sportovní aerobik. Využití okrajů a rohů závodní plochy není silnou stránkou českých tvůrců.
6.1. Shrnutí pro praxi
Na základě zjištěných výsledků a mnohaletých zkušeností byla formulována doporučení pro tvorbu půdorysného a prostorového řešení sestav aerobik fitness: 1. Znalost pravidel soutěže FISAF fitness aerobik. 2. Půdorysné řešení musí být tvořeno s přihlédnutím k technické a výkonnostní úrovni cvičících. Cvičící musí zvládat přechody, docházet do útvarů a dodržovat je. 3. Půdorysné řešení a využití trojrozměrného prostoru by mělo odpovídat hudební předloze, po případě myšlence skladby. Půdorys by měl být tvořen tak, aby výrazné části v hudbě byly pro větší efekt spojeny s přímým pohybem vpřed, po diagonále či předním oblouku. Méně výrazné části hudby krajům plochy aj. 4.
Na základě výsledků doporučujeme počet útvarů stanovit na 41-42, podle výkonnostní úrovně závodníků.
5. Útvary a přechody v sestavě by se měly co nejméně opakovat. 6. Přechody by měly být vymyšleny tak, aby na diváka působily co nejefektněji. Doporučujeme použít 4-5 rychlých efektních přechodů, 2 kombinace přechodů a 2 dlouhé přechody, pravidelně rozmístěné po celé délce sestavy. Obecně však platí pravidlo čím vyšší počet efektních přechodů, tím lépe. 7. Počet výskytu trojrozměrnosti prostoru doporučujeme stanovit na 12-14, pravidelně rozmístěné po celé délce sestavy v útvarech i přechodech. 156
8. Závodní plocha by měla být pravidelně využita v celé své rozloze včetně okrajů a rohů. 9. Při tvorbě půdorysného a prostorového řešení je důležitá originalita. Čím neobvykleji bude závodní plocha vyřešena, tím lépe bude sestava hodnocena z artistického hlediska.
157
7. ZÁVĚR
Problematika diplomové práce byla zaměřena na problematiku půdorysného řešení sestav FISAF aerobik fitness. Hlavním cílem práce bylo zjistit, které typy přechodů z útvaru do útvaru mají největší efekt na diváka. Zda jsou to krátké, jednoduché přechody, kombinace přechodů nebo přechody dlouhé a složité. Úkolem práce bylo zjistit, zda vítězné skladby obsahují spíše útvary, které se neopakují, zda je v nich pravidelně rozvržen trojrozměrný prostor a do jaké míry cvičící využívají okrajů a rohů závodní plochy oproti skladbám na 6. finálovém místě. Cíl práce byl splněn prostřednictvím analýzy půdorysného řešení prvních tří a šesté skladby podle umístění na MČR v letech 2007-2010, v kategorii senior aerobik fitness, na základě předem stanovených kritérií, na základě kterých byla následně vytvořena doporučení pro tvorbu půdorysu a prostoru sestav. K získání výsledků byla použita smíšená sekvenční metoda. U vybraných skladeb byla stanovena tři základní kritéria, specifická pro využití prostorového a půdorysného řešení choreografie ve skladbách aerobik fitness pro nepřímé pozorování a vyhodnocena kvantitativní analýzou. Druhé kritérium bylo hodnoceno prostřednictvím participativního pozorování skupinou dvaceti expertů a jeho výsledky kvantifikovány. Kvalitativně byla analyzována druhá část třetího kritéria a všechny výsledky kvantitativní analýzy. K porovnání všech výsledků byla použita metoda komparace. V soutěžích aerobik fitness patří půdorysné řešení mezi nejdůležitější složky sestavy, protože má vliv na umístění v soutěži. Diplomová práce ukázala, že sestavy s nejvyšším počtem efektních přechodů obsazují přední příčky republikových soutěží. Současně bylo zjištěno, že krátké a originálně řešené přechody jsou ve výsledku divácky atraktivnější než kombinace přechodů, které se ukázaly být druhými nejefektnějšími přechody, a dlouhé a komplikované přechody, které se ve skladbách vyskytovaly nejméně. V soutěžích aerobik fitness není půdorysné řešení jedinou podstatnou složkou skladby. Cvičící si musí osvojit správnou techniku provedení pohybu a jednotné předvedení sestavy. Neméně důležitá je i samotná prezentace. Podstatné je, aby estetická i technická stránka sestav byla vyrovnaná, jednotlivé složky se vzájemně doplňovaly a choreografie byla tvořena od začátku až dokonce logicky a plynule za využití maxima možných efektních přechodů propojených s technicky správným provedením.
158
Předložená diplomová práce se může stát východiskem pro tvorbu půdorysného řešení začínajícím trenérům i choreografům při tvorbě sestav pro soutěž aerobik fitness a případně poskytne inspiraci autorům zkušenějším.
159
8. LITERATURA
A. Seznam použité literatury
APPELT, K. Pohybová skladba v teorii a praxi, 1. Část, Praha : ČOS, 1995. APPELT , K., MIHULE, J. Kapitoly z pohybové skladby, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1981. BERG, K., E., LATIN, R., W. Research Methods in Health, Physical Education, Exercise Science and Recreation, Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, a Wolters Kluwer business, 2008. ISBN 13:978-0-7817-7036-1. CARTER, A., O’SHEA, J. The routledge dance studies reader, Second edition, Abingdon : Routledge, 1998. ISBN: 0-415-48598-3. CASSAGNE, M. Gymnastique rythmique sportive, Paris : Editions amphora s.a., 1990. ISBN: 2-85180-196-5. COOPER, K.H. Aerobní cvičení, Praha: Olympia, 1980. CRESWELL, J.,W. Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches, Los Angeles : Sage, 2009. ISBN: 978-1-4129-6556-9. DOVALIL, J., a kol. Výkon a trénink ve sportu, Praha : Olympia, 2002. ISBN: 80-7033-7605. DRDÁCKÝ, F. Lidové tance: české lidové tance a taneční pásma v úpravě pro tělovýchovné hnutí, školy a zájmovou uměleckou činnost, Praha : Olympia, 1983 ELLFELDT, L. 1967 A primer for choreographers, editovaná verze, Prospect Heights : Waveland Press, 1988. ISBN: 0-88133-350-6. GIBBONS, E. Teaching dance: The spectrum of styles, Bloomington : AuthorHouse, 2007. ISBN: 978-1-4343-1206-8. HÁJKOVÁ, J. a kolektiv, Aerobik - soutěžní formy, Praha : Grada, 2006. ISBN: 80-247-1311X. HUMPHREY, D. 1959 The Art of making dances, editovaná verze POLLACK B., Highstown : Priceton Book Company, 1987. ISBN: 0-87127-158-3.
160
JEŘÁBKOVÁ, J. Taneční průprava, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1979. KOBELKOVÁ, T. Problematika tvorby pohybových skladeb pro soutěže Aerobik Team show, Praha, 2009. Bakalářská práce, FTVS UK. KOLEKTIV AUTORŮ KOLOUCH, V., KOLOUCHOVÁ, L. Kondiční kulturistika, 1.vydání, Praha : Olympia, 1990. ISBN:80-7033-041-4. KOSTKOVÁ, J., MIHULE, J., ŠŤASTNÁ, D., WÁLOVÁ, Z. Rytmická gymnastika, Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-030-9. KOVÁŘ, P., BLAHUŠ, P. Stručný úvod do metodologie, Praha : SPN, 1990. KRIŠTOFIČ, J., et al. Gymnastika, Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. ISBN: 978-80246-1733-6. KRIPPENDORFF, K. Content Analysis an introduction to its methodology, California: Stage publications, 2004. ISBN 0-7619-1544-3. KULKA, J. Psychologie umění, II. Vydání, Praha : Grada, 2008. ISBN: 978-80-247-2329-7. LA MERI, Dance composition: The Basic elements, Northampton : Interlink Books, 2011. ISBN: 978-1-56656-888-3. MACÁKOVÁ, M. Aerobik, Praha : Grada 2001. ISBN 80-247-0057-3. McCUTCHEN, B.P. Teaching dance as art in education, Sheridan Books, 2006. ISBN: 9780-7360-5188. MINTON, S.C. Choreography - a basic approach using improvisation, Champaign : Human Kinetics Publishers inc., 1986. ISBN 0-87322-0714. NOSÁL, Š. Choreografia ludového tanca, Bratislava : SPN, 1984. NOSÁL,Š. NOVOTNÁ, V., PANSKÁ, Š., ŠIMŮNKOVÁ, I. Rytmická gymnastika a pohybová skladba: Programy cvičení s hudbou, Praha : Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2011. ISBN: 978-80-86317-83-0. NOVOTNÁ, V. Pohybová skladba, Praha : Karolinum, 1999. ISBN: 80-7184-860-3. NOVOTNÁ, V. CHROUSTOVÁ, M., MOTLÍKOVÁ, J., Tvorba pohybové skladby, Praha : ČASPV, 1998. ISBN 80-902509-4-7 . NOVOTNÁ, V. in Svaz základní a rekreační tělesné výchovy, Praha : ČSPV, 2005. ISBN: 80161
86586-14-6. Pravidla soutěže FISAF fitness aerobik 2012. REESE, R.D. Willett, J.A., Castaneda, R., Creative aerobic fitness, Kendall & Hunt Pub. Co., 1988. ISBN: 0840346287. SERBUS, L. KOS, B., MIHULE, J. Historický vývoj a základy teorie TV vystoupení v ČSSR, Praha : FTVS UK, 1962. SKOPOVÁ, M., BERÁNKOVÁ, J. Aerobik - kompletní průvodce, Praha : GRADA, 2008. ISBN: 978-80-247-1746-3. SKOPOVÁ, M., BLAHUŠOVÁ, E., Rytmické druhy gymnastiky v pohybové rekreaci, Praha : Mistral, 1991. ISBN: 80-7066-417-7. SKOPOVÁ, M. Rytmická gymnastika s tanečními prvky, Praha : ČÚV ČSTV, 1988. SLEZÁKOVÁ, J.,MOJŽÍŠOVÁ, V., MICHAJLÍKOVÁ, B.,RAMPOVÁ, E. Taneční směry. Praha : ČÚV ČSTV, 1986. SOFRAS, P.A. Dance composition basics, Champaign : Human Kinetics, 2006. ISBN: 07360-5532-0. VELÍNSKÁ, L. Aerobik, Praha : ČASPV, 2004. ISBN: ISBN 80-86586-13-8. WÁLOVÁ, Z. Kondiční gymnastika, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1977,
Internetové zdroje: FISAF (12.1.2012) dostupné na: www.fisaf.cz Český svaz aerobiku (12.1.2012) dostupný na: www.csae.cz Informace o sportovním aerobiku pod FIG v Čechách (23.1.2012) dostupné na: www.sportovniaerobik.cz Oxford dictionary (6.2.2012) dostupný na: http://oxforddictionaries.com/definition/english/choreography Aerobic organization - Historie aerobiku (26.4.2012) dostupná na: http://www.aerobic.org/aerobic/aerobic-history.asp
162
B. Seznam studijní literatury BANKS, J. A. Basic Arts of the Dance. Panama City : Jordan Book Company, 1999. BLOM, L.A., CHAPLIN, L.T., The intimate act of choreography, University of Pittsbourgh Press, 1982. ISBN: 0-8229-3403-9. DRVOTA, S. Osobnost a tvorba. Praha : Avicenum, 1973. FIALOVÁ, M., KESZÖCZE, E. Tělovýchovné podiové skladby. Bratislava : ČSZTV, 1984. FIALOVÁ, M., KESZÖCZE, E. Teória a didaktika pohybovej skladby. Bratislava : UK FTVS, 1981. HLAVSA, J. Psychologické základy teorie tvorby. Praha : Academia, 1985. JANDOVÁ, K. Problematika choreografie v sestavách sportovního aerobiku, Praha, 2001. Diplomová práce, FTVS UK. KARASOVÁ, L. Analýza choreografie sestav fitness družstev junior aerobik, Praha, 2006. Diplomová práce, FTVS UK. NAGRIN, D., Choreography and the specific image, University of Pittsbourgh Press, 2001. ISBN:0822957507. PETIŠKOVÁ, L., VANGELI, N. Čítanka světové choreografie. Praha : Duncan Centre, 2005.
9. SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1..............................................................................................................................164 Příloha č. 2..............................................................................................................................165 Příloha č. 3..............................................................................................................................166 Příloha č. 4..............................................................................................................................167
163
Příloha č. 1 Typy přechodů podle Cassagne (1990) Přímý symetrický přechod
Přímý nesymetrický přechod
Nepřímý symetrický přechod
Nepřímý nesymetrický přechod
164
Příloha č. 2
Jádro se přesunuje na 8 počítacích dob z přední části plochy do zadního levého rohu, současně se mění útvar. Nakreslit jak se jádro přesunuje na jiné místo a cičící současně mění útvar
1-2
3-4
5-8
165
Příloha č. 3 Útvar dvou propojených čtverců (a) je současně sesterský útvar dvěma diagonálám (b)
A)
B)
166
Příloha č. 4 Finále dospělí aerobic fitness 2010 Rank St.n. Name
1.
2.
3.
4.
5.
6.
5.
2.
4.
3.
6.
1.
Kristýna Koubová, Kateřina Šmejkalová, Magdalena Husáková, Karolína Kadlecová, Lucie Schöppelová, Andrea Kinzlová, Gabriela Husáková, Lenka Saidlová, Nikola Lansdorfová Barbora Chmelařová, Lucie Hrdličková, Nikola Čermáková, Markéta Kolářová, Martina Kolářová, Renata Mielniková, Kateřina Peisarová, Tereza Jelínková, Denisa Pozníčková Táňa Bednářová, Zdena Janoušková, Markéta Sílová, Barbora Klepalová, Barbora Vavroňová, Silvie Řeháková, Dana Pochylá, Zora Dušková Kateřina Bahulová, Karolína Friesová, Klára Kalíková, Lucie Košárková, Petra Kubíčková, Petra Machalíková, Erika Markytánová, Eva Urbanová, Lucie Vyvlečková, Kristýna Veitová Anna Farářová, Kristýna Procházková, Kamila Turková, Nikola Trojanová, Tereza Večerková, Julie Hrazánková, Markéta Koblerová, Blanka Kováčová Lucie Brunnerová, Iveta Macounová, Kamila Kordíková, Lenka Antošová, Sandra Sedláková, Nikola Rokytová, Lenka Tydlitátová, Eva Křenková, Aneta Macounová
Title-CountryClub-Coach Aerobic Dancers Kladno Mgr. Lenka Procházková, Magdalena Husáková Fitness Center Hanky Šulcové Bára Šulcová, Bětka Budinská
TS1 TS2 TS3 TS4 A1 A2 A3 8,5 8,2 8,3 8,4 8,1 8,1 8,1 1 1 1 1 1 2 1
8,2 8,1 8,1 8 2 2 2 2
TJ Sokol Chuchle 8 - Aerobic Team 3 V.Vrzbové Mgr. Veronika Vrzbová 7,7 4 Aerobik klub Zlín Renáta Myjavcová, Sylva Košacká
7,9 8,2 8 2 1 2
7,9 7,8 7,9 7,7 8 3 4 3 3 3
7,8 3
7,6 7,9 7,7 7,5 7,6 7,7 4 3 4 5 5 4
7,5 7,5 7,7 7,5 7,6 7,7 7,3 Juniorská škola ae 5 5 5 5 4 4 6 DOMYNO Ivy Farářové Iva Farářová
Studio K Barrandov Tereza Kobelková
167
7,3 7,2 7,3 7,3 7,3 7,3 7,5 6 6 6 6 6 6 5
Finále dospělí aerobic fitness 2009 Rank St.n. Name
1.
2.
3.
4.
5.
6.
4.
5.
1.
3.
2.
6.
Tereza Cihlářová, Radka Cihlářová, Barbora Chmelařová, Alžběta Budinská, Kateřina Peisarová, Renata Mielniková, Markéta Kolářová, Martina Kolářová, Nela Svobodová Karolína Friesová, Klára Kalíková, Lucie Košárková, Eva Urbanová, Petra Kubíčková, Petra Machalíková, Erika Markytánová, Kristýna Veitová, Lucie Vyvlečková, Kateřina Bahulová Jana Schwarzová, Lenka Saidlová, Zuzana Scherzlová, Veronika Pechová, Michaela Rajnová, Martina Chalupníková, Kristýna Zetková, Tereza Černohubá Monika Macáková, Adéla Chudárková, Julie Hrazánková, Andrea Macháčková, Karolína Klingerová, Kamila Kordíková, Martina Jirásková, Anna Farářová Kateřina Hůlková, Jana Dostálová, Kamila Holubová, Petra Hulčíková, Eliška Kosová, Klára Lánczová, Markéta Němcová, Michaela Pološčuková, Lucie Wudyová Aneta Macounová, Iveta Macounová, Lenka Tydlitátová, Lenka Antošová, Sandra Sedláková, Lucie Brunnerová
Title-CountryClub-Coach Fitness Center Hanky Šulcové Bára Šulcová
A1 A2 A3 TS1 TS2 TS3 TS4 8,1 8,2 8 1 1 1
8 2
8 2
8 1
8 2
7,9 8,1 7,9 8,3 8,2 7,9 8,2 2 2 2 1 1 2 1 Aerobik klub Zlín R.Myjavcová, S.Košacká
Fitness Center Hanky Šulcové Jana Schwarzová
7,7 7,7 7,7 7,5 7,8 7,6 7,5 3 3 3 3 3 3 3
Juniorská škola ae 7,2 7,2 7,3 7,3 DOMYNO Ivy 5 5 5 4 Farářové Veronika Šindelářová a Tým 7,4 7,3 7,4 7,2 MW Gymnastická 4 4 4 5 škola Ml. Boleslav Mgr.Martina Wudyová
7,6 7,4 7,3 4 4 4
7 Studio K 6 Barrandov Tereza Kobelková
7,3 7 6 6
168
6,8 7,1 7 6 6 6
7,5 7,3 7 5 5 5
6,8 6
Finále dospělí aerobic fitness 2008 Rank St.n. Name
1.
2.
3.
4.
5.
6.
3.
1.
5.
4.
6.
2.
Title-CountryClub-Coach
Kateřina Šmejkalová, Andrea Kinzlová, Magda Husáková, Aerobic Dancers Kristýna Zetková, Dominika Kladno Fričová, Linda Literová, Klára Mgr. Lenka Birnbaumová, Tereza Procházková Černohubá, Simona Havlíková, Markéta Loušová Martina Kolářová, Markéta Aerobic Team Kolářová, Kateřina Ťoupková, Veroniky Vrzbové Klára Dáňová, Renata TJ Sokol Chuchle Mielniková, Ivana Dvořáková, Mgr. Veronika Zdena Janoušková, Petra Vrzbová Šejvlová Petra Kubíčková, Kateřina Kubíčková, Karolína Friesová, Erika Markytánová, Lucie Aerobik klub Zlín Košárková, Petra Machalíková, Renáta Myjavcová Kateřina Bahulová, Klára - Sylva Košacká Kalíková, Veronika Kalíková, Kristýna Veitová Markéta Trojková, Darina Maniak Aerobik Hromadová, Natálie Ivany Kožmínové Tichánková, Petra Dudová, Hana Havířov Drobková, Barbora Hořínová, Ivana Kožmínová, Denisa Biskupová, Kateřina Veronika Neplechová Segetová Anna Farářová, Veronika Juniorská škola ae Sasková, Petra Fialová, Kamila DOMYNO Ivy Kordíková, Adéla Chudárková, Farářové Andrea Macháčková, Monika Iva Farářová a Macáková, Julie Hrazánková celý tým Sabina Bělohubá, Marcela Divišová, Kamila Holubová, MW Gymnastická Hana Hradecká, Petra škola Ml. Boleslav Hulčíková, Eliška Kosová, Mgr.Martina Kateřina Martincová, Andrea Wudyová Nováková, Lucie Wudyová
169
TS1 TS2 A1 A3 A2 TS3 TS4 8,5 8,3 8,4 8,2 8,3 8,4 8,2 1 1 1 1 1 1 1
7,8 8 3 2
8 2
7,9 7,9 7,6 8 2 2 3 2
7,9 7,9 7,8 7,7 7,8 7,8 7,8 2 3 3 3 3 2 3
7,6 7,8 7,5 7,1 7,7 7,5 7,6 4 4 5 6 4 4 4
7,3 7,4 7,6 7,6 7,5 7,3 7,5 6 6 4 4 5 5 5
7,4 7,5 7,4 7,2 7,4 7,2 7,4 5 5 6 5 6 6 6
Finále dospělí aerobic fitness 2007 Rank Names
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Title-Country-ClubCoach
Lucie Kolářová, Bára Hlaváčová, Dominator Senior Tým Markéta Loušová, Zuzana Fitness Center Scherzlová, Lenka Saidlová, H.Šulcové - Hanka Kateřina Šonová, Viola Šulcová Poloučková, Jana Schwarzová Martina Kolářová, Markéta Kolářová, Ivana Dvořáková, Aerobic team Veroniky Renata Mielniková, Martina Vrzbové - Mgr. Krčilová, Adéla Navarová, Táňa Veronika Vrzbová Bednářová Kateřina Bahulová, Karolína Friesová, Lucie Košárková, Aerobik klub Zdena Kateřina Kubíčková, Petra Zlín - Renáta Kubíčková, Zuzana Sedlářová, Myjavcová, Sylva Petra Machalíková, Erika Košacká Markytánová Zuzana Kožmínová, Veronika Segetová, Vendula Molendová, Maniak Aerobik Lucie Hauptová, Hana Havířov - Ivana Drobková, Nicolle Konderlová, Kožmínová Beata Žydková, Nikola Těšetíková Sabina Bělohubá, Kamila Holubová, Hana Hradecká, MW Gymnastická Eliška Kosová, Michaela škola Ml. Boleslav Krejčová, Kateřina Martincová, Mgr.Martina Wudyová Pavla Polesná, Lucie Wudyová Tereza Mašková, Tereza Sportklub ČASPV Vaněčková, Tereza Jíchová, Kladno - Jitka Tereza Kuchlerová, Klára Literová,Dominika Jíchová, Zdena Janoušková, Jana Fričová + celý kolektiv Lébrová, Maria Hořavová
170
TS1 TS2 A1 A3 A2 TS4 TS3
8,5 8,3 8,4 8,5 8,4 8,2 8,3 1 1 1 1 1 1 1
8,4 8,2 8,2 8,1 8,3 8,0 8,1 2 2 2 2 2 2 2
8,0 7,6 7,7 7,9 7,9 7,6 7,6 3 4 3 3 3 3 3
7,8 7,3 7,5 7,7 7,7 7,5 7,5 5 6 4 5 4 4 4
7,9 7,8 7,4 7,8 7,6 7,4 7,4 4 3 5 4 5 5 5
7,4 7,4 7,3 7,5 7,4 7,2 7,1 6 5 6 6 6 6 6
