aac telefon / fax :
577 133 972
ARCHITEKTONICKÝ ATELIER Ing. arch. Luděk Cahel 76326 Luhačovice, Ludkovická 540 e-mail :
[email protected]
IČO :
Název :
DOSTAVBA SÍDLIŠTĚ OLŠAVA UHERSKÝ BROD
Zadavatel :
Město Uherský Brod, Masarykovo náměstí 100 688 01 Uherský Brod
Autor studie :
aac – architektonický atelier Ing. Arch. Luděk Cahel Ing. Arch. Tomáš Cahel
Spolupráce :
Ing. Martin Dufka – inženýrské sítě Karel Sadílek – elektrická energie
14637561
URBANISTICKO – ARCHITEKTONICKÁ STUDIE
Luhačovice : leden 2005
Výtisk č. :
SEZNAM DOKUMENTACE A) TEXTOVÁ ČÁST – PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 – Úvod – zadání a program studie 2 – Charakteristika řešeného území 3 – Řešení širších vztahů 4 – Základní urbanistická koncepce a řešení 5 – Funkční využití a organizace řešeného území 6 – Urbanisticko – architektonické řešení severozápadního bloku a atypických domů 7 – Kapacita bytového fondu 8 – Doprava a dopravní zařízení 9 – Zásobování zemním plynem 10 – Zásobování teplem 11 – Zásobování vodou 12 – Odpadní vody 13 – Zásobování elektrickou energií 14 – Návrh etapizace výstavby PŘÍLOHY :
- schematický plám města - situace 1 : 5000 – funkční využití řešeného území - orthofotomapa – stávající stav 1 : 2000
B) FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU SÍDLIŠTĚ OLŠAVA C) VÝKRESY : URBANISTICKÁ ČÁST 1 - Situace širších vztahů 2 - Urbanistické řešení 3 - Doprava, tech. infrastruktura 4,5,6 - Axonometrie – varianta I 7,8 - Axonometrie – varianta II
1 : 2000 1 : 1000 1 : 1000
ARCHITEKTONICKÁ ČÁST 9 - SZ blok – varianta I – půdorys 1.NP 10 - SZ blok – varianta I – půdorys 2.NP 11 - SZ blok – varianta I – půdorys 3.NP 12 - SZ blok – varianta II – půdorys 1.NP 13 - SZ blok – varianta II – půdorys 2.NP 14 - SZ blok – varianta II – půdorys 3.NP 15 - Severní pohled, příčný řez sídlištěm 16 - Bytovka A – čočka 17 - Bytovka B 18 - Bytovka C 19 - Bytovka D – varianta I 20 - Bytovka D – varianta II 21 - Bytovka E – čtvrtkruh 22 - Perspektivy – nároží bytovky C 23 - Perspektivy – ulice – bytovky C, E 24 - Perspektivy – ulice – bytovky B, C, E 25 - Perspektivy – ulice Dělnická – A, B, E 26 - Perspektivy vnitrobloku – A, B, C, D
1: 1: 1: 1: 1: 1: 1: 1: 1: 1: 1: 1: 1:
500 500 500 500 500 500 500 200 200 200 200 200 200
1. UVOD – ZADÁNÍ A PROGRAM STUDIE Urbanisticko – architektonická studie „DOSTAVBA SÍDLIŠTĚ OLŠAVA UHERSKÝ BROD“ byla zpracována na základě objednávky č. 040337/2200 a následně uzavřené smlouvy o dílo pro objednatele město Uherský Brod. Sídliště Olšava je rozestavěno a nedokončeno. Je zrealizována část předchozího návrhu územního projektu zóny – koncepce z let 1979 – 1982 : - 6 osmipodlažních panelových domů deskových domů - řadové rodinné domy - komunikační kostra a inženýrské sítě pro výstavbu dle tehdejší koncepce Město má pro dostavbu sídliště tyto základní důvody : - stávající stav sídliště je neutěšený – jedná se pouze o bydlení bez odpovídající vybavenosti (z občanské vybavenosti byla zrealizována pouze mateřská škola), pro dostavbu další obč. vybavenosti není dostatečný potenciál obyvatel - není odpovídající počet parkovacích stání – auta stojí na nezpevněných plochách kolem komunikací, všude, kde je to možné - sídliště je za řekou a obchvatem (komunikace I/50) odříznuto od města - výšeuvedené důvody vedou stávající obyvatele ke snaze odtud odcházet - výrazným důvodem pro dostavbu je vybudovaná infrastruktura pro další výstavbu bytů - dostavba sídliště je v souladu s územním plánem - pozemky jsou (kromě nepodstatných výjimek) v majetku města. - pro dostavbu sídliště je možno využít již vybudovanou infrastrukturu Z výšeuvedeného vyplývají i základní teze zadání studie, na kterých se shodli objednatel se zpracovatelem na počátku spolupráce: - navrhnout dostavbu sídliště s urbanistickou koncepcí respektující již vybudovanou komunikační síť a inženýrské sítě - výškové zónování zástavby a architektonické řešení bloků domů navrhnout pro příjemnější bydlení, než poskytuje stávající zástavba - to zamená : vytvořit městskou zástavbu s ulicemi, umožnit budování drobných provozoven občanské vybavenosti a služeb v přízemích domů (minimálně na hlavní navržené ulici a na nárožích) - vnitrobloky s funkcí poloveřejného zázemí bytů – zeleň, hřiště, dětská hřiště - garáže v suterénu nebo přízemí obytných domů, parkovací místa před domy, řadové a hromadné garáže nejen pro novou výstavbu, ale i pro stávající obyvatele sídliště - pěší a cyklistické propojení s městem
2. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je součástí smíšeného sektoru Uherský Brod – jih. Za dělící čáru oddělující jižní část od zbytku města je považována železniční trať. Na širším území se nachází výrobní podniky, skladové areály a podniky služeb. Obytná zóna sektoru představuje cca 1800 obyvatel v přiměřeně ucelených blocích většinou nízkopodlažní zástavby RD. Pouze v torzu sídliště Olšava se nachází vícepodlažní objekty bytových domů (osmipodlažní deskové panelové domy). Sídliště Olšava se nachází na jižním okraji města v prostoru vymezeném : - ze severu – obchvatem státní silnice I/50 a řekou Olšavou - z jihu – zemědělsky obdělávanou půdou a ochranným pásmem vzdušného vedení VN - z východu – nízkopodlažní zástavbou RD mezi ulicemi Nivnická, Javořinská a U Školky - ze západu – nivou Škrloveckého potoka Terén řešeného území je ve východní části rovinatý, od stávajících bytových osmipodlažních domů směrem na západ se mírně svažuje. Nejvyšší místo řešeného území je v JV části v místě zaústění ulice Javořinské na ulici Nivnickou (cca 221-222 m.n.m.), nejnižší místo je v SZ části v místě přemostění Škrloveckého potoka a průjezdu pod obchvatem I/50 (cca 209-210 m.n.m.). Tento výškový rozdíl je na vzdušnou vzdálenost cca 500m. Prakticky využitelný rozdíl výšek terénu v prostoru navržené dostavby bytových domů ve směru východ – západ je cca 7m. Tento výškový rozdíl je využitý v návrhu pro řešení garáží pod bytovými domy – viz výkresy.
Geologické poměry Geologické poměry staveniště jsou poměrně složité. Z geologického hlediska je území součástí uherskobrodského synklitoria račanské jednotky magurského flyše, budované sedimentárními horninami, ozačenými jako zlínské vrstvy. Zlínské vrstvy jsou tvořeny flyšovým střídáním jílovců a pískovců. Jílovce jsou zčásti vápnité, pískovce převážně glaukonické. Geologické poměry na staveništi jsou poměrně složité. Předkvartérní podloží je tvořeno flyšovými sedimenty, které jsou jílovcovitého původu. Kvartérní vrstvy, jež budou tvořit zákl. půdu (v hl. 1,52,0m pod dnešním terénem) mají charakter soudržných zemin v střední plasticidě, které lze zatřídit do skupiny D, tř. 20, konzistence převážně tuhé. Dle normy ČSN 73 1001 – Základová půda pod plošnými základy lze stanovit pro tuto skupinu odvozením normové namáhání 1,2 kg/cm2 . Hydrogeologické poměry na staveništi jsou jednoduché. Podzemní voda byla zastižena v hl. 4,0-4,5 m pod dnešním terénem, což neovlivní zakládání objektů. Objekty bude nutno izolovat jen proti zemní vlhkosti. Pro vlastní bytové objekty a občanské vybavení bude nutno pro další stupně geologický průzkum rozšířit i na tuto oblast.
3. ŘEŠENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Z územního plánu města Uh. Brod vyplývá, že kromě dostavby sídliště Olšava není žádoucí rozvoj obytné funkce v jižním sektoru města. Je to dáno převažujícími výrobními a skladovacími plochami v jižní části. Přesto lze konstatovat, že tato lokalita je pro obytnou výstavbu vhodná, protože od výrobních a skladovacích ploch je ze všech stran přirozeně oddělena. Po dostavbě sídliště Olšava nebudou již plochy obytné zástavby v jižním sektoru rozšiřovány. Návaznost na dopravní systém města vybudováním samostatného sjezdu ze sídliště Olšava na obchvat I/50 vzhledem k blízkosti stávající křižovatky s ulicí Nivnické (= silnice II/490) není možná. Přímá návaznost na dopravní systém města je možná pouze ulicí Nivnická přes křižovatku s obchvatem I/50, po mostě přes řeku Olšavu a železniční přejezd nebo po obchvatu východním a západním směrem. Z občanské vybavenosti se v pásmu obytné zástavby mezi železnicí a řekou Olšavou nachází několik nákupních středisek (supermarkety Royal, Lídl, obchodní středisko Meinl), sportovní areál s krytou lední plochou, plavecký areál Delfín a dalších několik drobných provozoven obchodu a služeb. Nákupní střediska i přesto, že jsou od sídliště Olšava odříznuta řekou a obchvatem, jsou přístupná podjezdem a mostem u bývalého mlýna Bajovec a nacházejí se od okraje sídliště ve vzdálenosti cca 600-800 m. Pěší dostupnost se zlepší po vybudování připravované lávky pro pěší přes řeku Olšavu a obchvat I/50. Napojení cyklistickou stezkou je uvažováno přes most u bývalého mlýna Bajovec a podjezdem pod obchvatem.
Ochranná pásma Řešené území je na jihu ohraničeno ochranným pásmem vzdušného vedení VN. Na severní straně probíhá trasa obchvatu komunikace I/50 s ochranným pásmem 50m od osy komunikace v nezastavěném území.
Průmyslová výroba Je situována za nově navrženou přeložku komunikace I/50. Jedná se o území kolem „Bajovského mlýna“. Zde se předpokládá lehká výroba s nehlučným provozem bez negativních vlivů na životní prostředí. V současné době je zde několik novostaveb a objektů po rekonstrukci jež slouží k bydlení. Tato skupina obytných objektů nebude již rozvíjena a stávající obytné budovy budou ponechány na dožití.
Zemědělská výroba Z řešeného území bylo vyňato za ZPF 4,51 ha. Z průzkumu zpracovatele ÚPN vyplývá, že zábory na OS Olšava se nedotýkají zemědělské půdy 1. a 2. bonity. Všechny zábory včetně provedených
jsou na pozemcích 3. bonity. Přesto se jedná o intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu. Proto je nutné vytvoření ochranné zeleně mezi řešeným územím a zemědělsky obdělávanou půdou.
Biokoridory a interaktivní prvky jsou důležitými ovlivňovacími prvky území. Jedná se o nivu řeky Olšavy a nivu Škrloveckého potoka. Na nivu Škrloveckého potoka by měla navázat krajinářská zeleň podél jižní strany sídliště jako ochranný prvek oddělující zemědělsky obdělávanou půdu.
4. ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE A ŘEŠENÍ Koncept řešení dostavby sídliště vychází z platného územního plánu a stavu v minulosti vybudované infrastruktury s drobnými odchylkami, které byly se zástupci města projednány v průběhu práce na studii. Nejvýraznější odchylkou od platného územního plánu je využití jihovýchodní části území a úprava páteřní komunikace, která napojuje sídliště na dopravní systém města. Podrobněji viz v kapitolách 5. a 8. Urbanistický koncept byl schematicky zpracován v 6-ti variantách od hustší blokové zástavby s ulicemi a dvory až po návrh rozvolněné zástavby s mezerami mezi bloky a garážemi částečně zapuštěnými do terénu. Po podrobné diskusi se zástupci města a městským architektem byla vybrána varianta, která je dopracována do čistopisu. Toto řešení splňuje představy autorů i zástupců města o optimálním řešení v daných podmínkách. Dostavba sídliště je navržena tak, aby vznikla městská zástavba charakterizovaná ulicemi, které budou veřejným prostorem. Předpokládá se, že v některých domech na hlavní ulici, kterou bude procházet i linka MHD, budou v parteru drobné prodejny, provozovny služeb a jiný drobná občanská vybavenost (ordinace lékaře, kadeřnictví apod.) Vybraná varianta je typická tím, že prostory uvnitř bloků nejsou husté, ale rozvolněné s dostatkem prostoru na různé aktivity. Vnitrobloky jsou řešeny jako poloveřejné prostory – příjemně komponované volné parkové plochy se vzrostlými stromy, dětskými a sportovními hřišti a zákoutími s lavičkami. Do některých vnitrobloků (dle konfigurace terénu) jsou umístěny vjezdy do garáží v suterénu nebo technickém přízemí domů. Vnitrobloky jsou navzájem propojené pěšími trasami, takže nová zástavba se dá procházet buď ulicemi nebo nezávisle vnitroblokovými prostory.
Urbanistická kompozice Torzo sídliště je tvořeno dvěma trojicemi deskových osmipodlažních domů, které svojí vysokou hladinou zástavby vytváří nepříliš zdařilou tvrdou siluetu v okrajové poloze města. Na východní straně od těchto objektů se nachází nízkopodlažní (max. 2NP) zástavba převážně rodinných domů v původní uliční zástavbě nebo skupiny řadových RD. Zde již naznačenou rozdílnost výškových hladin nelze potlačit. Ze všech ostatních stran, kde je navrhována nová výstavba, to možné je. Dostavba sídliště je navržena převážně 4 podlažní (suterén nebo technické přízemí + 4NP obytné). Pouze na některých význačných nárožích jsou rohové části domů zvýšeny o 1-2 podlaží. To se týká
obou čtvrtkruhových domů a rohového domu v severozápadním bloku (naproti čtvrtkruhového domu). Severní čtvrtkruhový dům, jehož nároží je zvýšeno o 2NP, takže má 6NP obytných, tvoří dominantní hmotu budoucího centrálního prostoru, který je na jihu uzavřen 8mi podlažním panelovým domem a na severu se předpokládá dostavba občanské vybavenosti v prostoru mezi obchvatem I/50 a obytnou zástavbou. Obloukem se tento dům obrací dovnitř sídliště, aby centrální prostor zatraktivnil. Taktéž další čtvrtkruhový dům je obloukem obrácen do vnitrobloku. Čočkový dům na severozápadním okraji svým půdorysným tvarem naznačuje co největší odstup od obchvatu i když samotná vzdálenost cca 60m od osy komunikace spolu se vzrostlou zelení tvoří dostatečnou bariéru proti hluku, prachu a škodlivinám o obchvatu. V okrajových polohách zástavby jsou navrženy rodinné domy (západní a jihozápadní okraj) nebo řadové garáže (jižní a severozápadní okraj). U vjezdu do sídliště z ulice Nivnické je navržena max. 2 podlažní zástavba občanské vybavenosti (příp. nákupní středisko apod.) Severní okraj zástavby – plocha mezi sídlištěm a obchvatem je rezervována pro občanskou vybavenost – zde se předpokládá opět nižší hladina zástavby. Výškové zónování tak plynule přechází ze středu sídliště od nejvyšší hladiny po nejnižší hladinu na okraji zástavby. Další nepříznivou okolností je velmi tvrdá návaznost zástavby a komunikačního skeletu na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu. Toto je možno zjemnit pouze výsadbou pásu ochranné zeleně mezi zástavbou a zemědělskou půdou.
5. FUNKČNÍ VYUŽITÍ A ORGANIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Širší území je popsáno v kapitolách 2. a 3. Území řešené touto studií se týká pouze sídliště Olšava. Převážná většina řešeného území je určena pro bydlení v bytových domech a doprovodné funkce k bydlení – to je odstavování osobních automobilů, zařízení pro sport (malá hřiště, dětská hřiště), stavby nezbytného technického vybavení, plochy veřejné a ochranné zeleně, přístupové cesty a chodníky v rámci obytné zóny. Jako součást bytových domů jsou navrženy v parteru ulic drobná zařízení občanské vybavenosti – pro maloobchod, stravování, zdravotnickou péči, nevýrobní služby fitnes apod. Nepředpokládá se vytvoření klasické obchodní ulice – tato zařízení jsou navržena jako doplnění a oživení uličního parteru, aby se sídliště novou výstavbou co nejvíce blížilo charakteru městské zástavby. V rámci nových bytových domů je zabezpečeno v maximální možné míře garážování osobních automobilů. V bytových domech vychází průměrně 50% garáží na 100% bytů v domě. Další parkování je na volném terénu před bytovými domy. Pro stávající 8mi podlažní domy jsou navržené hromadné garáže (jejich řešení lze jednoduše změnit na samostatné garážové boxy) využívající spádu terénu jednak na hlavní ulici mezi novou obytnou výstavbu a stávající severní trojicí panelových domů, jednak v prostoru vedle kotelny západním směrem. Východním směrem od kotelny jsou navrženy patrové řadové garáže. Bloky řadových garáží jsou umístěny na jižním okraji řešeného území – a na severozápadním okraji podél obchvatu I/50.
Umístění většiny garáží na jížním okraji řešeného území by mohlo mít za následek, že dovnitř sídliště bude zajíždět méně osobních automobilů a bude zde menší hustota dopravy. Umístění řadových v SZ části území podél obchvatu bude muset být projednáno z hlediska ochranného pásma s dotčenými orgány státní správy. Bydlení v rodinných domech – je navrženo po jihozápadním a západním okraji řešeného území (celkem 16 samostatně stojících RD).
Občanská vybavenost Kromě výšeuvedených drobných zařízení občanské vybavenosti v parteru bytových domů jsou navrženy v rámci řešeného území samostatné objekty OV v jižní části. V jižní části – západně od kotelny je navržen max. 2 podlažní objekt trojúhelníkového půdorysu – možná náhrada za zrušenou restauraci. V jihozápadní části v prostoru vjezdu do sídliště z ulice Nivnická je navržen halový až 2 podlažní objekt (v dominantní čtvrtkruhové části možno až 3.NP) – obchodní středisko nebo služby. K řešenému území přináleží na severní straně – mezi ulicí Dělnická a obchvatem I/50 plocha pro občanskou vybavenost. Zde se nachází stávající mateřská školka. V situaci je dále zakreslena tenisová hala, která je ve fázi územního řízení a jsou popsány rezervní plochy pro OV. Tato studie neřeší urbanistické ani architektonické regulace této výstavby. Veškerá navrhovaná občanská vybavenost má navrženy dopravní plochy pro zásobování i parkování návštěvníků. U OV v severním sousedství řešeného území nejsou dopravní plochy pro OV řešeny.
6. URBANISTICKO - ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ SEVEROZÁPADNÍHO BLOKU A ATYPICKÝCH DOMŮ Reálnost urbanistické koncepce je doložena architektonickým řešením jednoho uceleného uličního bloku domů a několika atypických domů. Pro podrobnější architektonické dořešení byl po dohodě s objednatelem vybrán severozápadní blok – situovaný nejblíže obchvatu I/50. S tímto blokem se počítá pro 1. etapu dostavby sídliště. Dále byly architektonicky dořešeny oba čtvrtkruhové domy pro doložení reálnosti urbanistického řešení. Podrobněji dořešené domy jsou v situacích zobrazeny schematickými půdorysy na úrovni přízemí (nebo suterénu), v axonometriích jsou zobrazeny včetně členění fasád (architektonicky neřešené domy jsou zobrazeny pouze objemově). Dům A – čočka Nachází se nejblíže státní silnici I/50. Půdorysný tvar domu vychází ze snahy dům co nejvíce vzdálit od silničního obchvatu města a obrátit bydlení dovnitř vnitrobloku. Směrem k průjezdné komunikaci jsou orientovány pouze schodiště a komory (sklepní boxy) bytů. Obytné místnosti jsou kromě výjimek ve vzdálenější části čočky orientovány od východu na jih. Dům svým tvarem tvoří bariéru proti hlučnosti a prašnosti silničního provozu. Půdorysný tvar čočky zvětšuje vzdálenost od komunikace oproti řešení nárožního domu o
min. 10 – 12 m, takže je cca 52 m od okraje vozovky. Bariéra bude podpořena výsadbou okrasné zeleně. Dům má jedno technické a 4 obytné podlaží. V domě jsou navrženy byty 1 + kk (uprostřed dispozice) a 4 + kk (okrajové byty). Celkem 20 bytů. V přízemí – suterénu je navrženo 14 garážových sání. Neobvyklý půdorysný tvar zakřivených fasád je směrem k obchvatu co nejméně členěn. Směrem do vnitrobloku je oblouková hmota zvýrazněna meandrovitě oddělenými balkony – lodžiemi, zachovávající co největší soukromí jednotlivých uživatelů. Atypický dům bude vhodné zdůraznit výraznou – sytou barvou fasády. Viz perspektiva vnitrobloku. Dům B – řadové sekce Dům je navržen z variabilně zaměnitelných sekcí, které jsou řešeny tak, aby šly variantně zaměřovat vedle sebe i nad sebou. Tím lze dosáhnout variability ve skladbě bytů, protože každá ze 4 – 5 variant půdorysné sekce má jinou skladbu velikosti a počtu bytů. Skládání různých sekcí nad sebe a vedle sebe umožňuje velkou škálu možných řešení uličního i vnitroblokového pohledu od možné pravidelnosti rytmizace až po naprostou chaotičnost kompozice. Řešení zobrazené na výkresech využívá všechny navržené varianty půdorysných sekcí s různými skladbami bytů – není řešením konečným – má ukázat principy a možnosti architektonické kompozice, které navržený systém nabízí. Dům má jedno technické a 4 obytné podlaží. V technickém podlaží jsou sklepy a 30 garáží ( s příjezdem z vnitrobloku - využití svažitosti terénu. V 5-ti 4 podlažních sekcích je navrženo cca 64 bytů od velikosti 1 + 1 až po velikost 3 + kk. Při jiné skladbě sekcí, může být počet bytů jiný. Charakteristickým hmotovým prvkem domu jsou garáže vysunuté půdorysně směrem do vnitrobloku, nad nimi velké obytné balkony (zastřešené), směrem do ulice vysunuté arkýře, tvořící rytmickou kompozici fasády.Dům je ukončen barevně, příp. materiálově odlišným (dřevěný obklad) ustupujícím podlažím s pultovou střechou mírného spádu. Dům C – rohový Koncepční řešení využívá nárožní polohy a svažitosti terénu směrem na západ. Dům je navržen jako chodbový o podlažích s dvěma výškovými úrovněmi. Rohová poloha domu je zdůrazněna zvýšenou hmotou nároží. Vytváření nároží je důležité z hlediska urbanistického : - vytváření veřejných městských prostorů (ulic, nároží, křižovatek) - uzavření vnitrobloku a tím vytvoření polosoukromého prostoru pro obyvatele domu Nároží je architektonicky pojednáno jako průnik vykonzolovaných hmot různé povrchové úpravy a barevnosti. V přízemí je na nároží umístěn komerční prostor.V úrovni snížené o půl podlaží jsou umístěny sklepní boxy, garáže a průjezd do vnitrobloku. Ve čtyřech obytných podlažích je umístěno 20 – 22 bytů, převážně menší velikosti – převažují 1 + kk, doplněné 2 + kk a 3 + kk, vždy po jednom na každém podlaží.
Bytovka D – bodový dům je navržen ve dvou hmotových alternativách. Varianta I – široký bodový dům se 3-5 byty na jednom podlaží je opět navržen podobně jako dům B variabilně tak, že ve 4 obytných podlažích nad sebou mohou být různé skladby velikosti bytů. Jsou navrženy byty 1 + 1, 2 + k.k., 3 + k.k. a 4 + k.k. v několika dispozičních obměnách. V technickém podlaží jsou z uliční části umístěny garáže, přístupné z terénu, v zadní zaříznuté části sklepní boxy. Garáže jsou umístěny i mezi domy a tvoří tak oddělení ulice od vnitroblokového prostoru, který je oproti úrovni ulice o podlaží výš. V obou domech je cca 36 bytů a 28 garáží. Architektonické řešení je založené na výrazné hmotové kombinaci širokých arkýřů a polotevřených loggií a ustupujícím posledním podlaží s pultovou střechou. Ustupující podlaží je odlišeno materiálově i barevně. Varianta – II – úzký bodový dům je navržen se 2-3 byty na jednom podlaží. Všechny ostatní principy – umístění garáží, výškové osazení i počet bytů (při realizaci 3 užších domů ve srovnání se 2 širšími) je stejný. Dům je navržen tak, aby umožňoval i řazení sekcí vedle sebe – vytváření uliční řady. Tento typ je použit i v axonometrii var.I v jihozápadním bloku s úpravou v technickém podlaží. Bytovka E – čtvrtkruhový dům je navržen na dvou místech zástavby. Velký význam má na severním okraji dostavby sídliště, kde dotváří centrální prostor, který vznikne mezi stávajícím krajním 8mi podlažním domem, budoucí zástavbou severní strany ulice Dělnické a navrženým čtvrtkruhem. Princip řešení domu je stejný jako dům – čočka. Je pouze doplněn na jedné straně o rohovou část tak, aby mohl vytvářet nároží ulic. Dům je použit ještě v jednom místě s tím, že je nutná určitá úprava řešení s ohledem na umístění v terénu a orientaci nároží. Ve výkresové části studie je doložen pouze jeden z obou domů. Dům má variantně 4 nebo 4-6 obytných podlaží, rohová část je vždy oproti obloukové části posunuta o ½ podlaží a v přízemí na rohu je umístěn komerční prostor. Po stranách od nároží jsou navrženy arkýře na celou výšku domu vynesené na sloupech. Architektonické řešení domu v obou případech zdůrazňuje nároží ulic a do vnitrobloku ustupuje svým organickým tvarem. V domě je s ohledem na počet podlaží možno umístit cca 26 (4 podlažní) nebo 29 (4-6 podlažní) bytů. Počet garáží v jednom podlaží je 12-14 (dle průjezdnosti) a je možné jej zdvojnásobit navržením 2 technických podlaží, jak je tomu v severním domě. Poznámka: Řešení domů je výkresově dotaženo pouze do podrobností umožňujících stanovit počty a velikosti bytů a principy architektonického řešení. Jednotlivé domy musí být v případě zájmu o realizaci dostavby sídliště podrobněji dořešeny. Rodinné domy - umístěné po okraji zástavby nejsou podrobněji řešené. Předpokládá se, že architektura bude vycházet z principů moderního funkcionalistického domu. Půdorys tvaru L, uliční část dvoupodlažní, zahradní křídlo přízemní. Střechy pultové s mírným spádem, v případě návrhu teras rovné.
7. KAPACITA BYTOVÉHO FONDU Do kapacity bytového fondu jsou započítány byty ve stávajících bytových domech (8mi podlažní panelové) a řadových RD vyznačených na situaci 1 : 1000. Ostatní byty ve starší nízkopodlažní zástavbě započítány nejsou – nejedná se o řešené území sídliště Olšava. Odhadem se jedná o 80-100 b.j. nezapočítaných bytů v území po západní stranu ulice Nivnická a po obchvat I/50.
Stávající byty v řešeném území - 8mi podlažní panelové domy 7 podl. à 6 b.j. 1.NP à 4 b.j. 1 dům celkem = 46 b.j. x 6
42 b.j. 4 b.j. 276 b.j.
=
- 4 podlažní bodový dům - řadové RD - zemědělské pohot. byty cca 40 b.j.
12 b.j. 40 b.j. –
budou zrušeny
Stávající byty celkem
328 b.j.
Nové byty v navržené výstavbě Stanovení počtu bytů je odhadem, a to i v případě navržených domů. Skutečný počet se může lišit výběrem konkrétní varianty řešení sekcí, nebo případnou úpravou dispozičního řešení v závislosti na požadavku kategorizace bytů. Severozápadní blok z toho - bytovka A - bytovka B - bytovka C - bytovka D
celkem
Jihozápadní blok z toho - bytovka E - bytovky D - uliční oblouk
celkem
140 b.j. 20 b.j. 64 b.j. 20 b.j. 36 b.j. 66 b.j. 26 b.j. 24 b.j. 16 b.j.
Jihovýchodní blok (odhad - 2 rohové domy à 32 b.j.
64 b.j.
Severní čtvrtkruhový dům
29 b.j.
Východní bodový dům
12 b.j.
Celkem nových bytů v bytových domech
313 b.j.
Nové byty v rodinných domech
16 b.j.
Σ nových bytů
329 b.j.
8. DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Návaznost na dopravní systém města Obytný soubor Olšava je napojen obslužnými komunikacemi na stávající místní komunikace a jimi na ulici Nivnickou (průtah silnice II/490). Severně od řešeného území ve vzdálenosti cca 50100m prochází nová trasa silnice I/50 (obchvat). Křížení I/50 se silnicí II/490 je úrovňové. V návrhu se nepočítá s přímým napojením sídliště na silnici I/50. Napojení zůstane z ulice Nivnická, přičemž hlavní vjezd do sídliště je určen stávající křižovatkou na jižním okraji zástavby města – ulice Nivnická a Javořinská. Dle zástupců odboru dopravy bude nutno tuto křižovatku upravit, aby vyhovovala zvýšené kapacitě dopravní obslužnosti sídliště po jeho dostavbě a zvýšení počtu obyvatel. Jedná se o dodržení rozhledových trojúhelníků, víceproudové řazení aut při výjezdu ze sídliště a s tím související případný posun křížení jižním směrem. Tato úprava není v návrhu studie zakreslena, protože autoři studie nejsou o její nezbytnosti přesvědčeni. Dopravní obsluha území bude fungovat tak, že po vjezdu z ulice Nivnická bude páteřní trasa pokračovat západním směrem jižně od plynové kotelny (mezi kotelnou a garážemi) a severozápadně podél navržené zástavby RD a odbočí severním směrem do ulice v nové zástavbě. Tudy bude vedena i autobusová linka MHD. Zastávky jsou vyznačeny v situaci (na jižním vstupu do ulice a v centrálním prostoru na ul. Dělnické. Trasa MHD je vyznačena v situaci a je jednosměrná. Výjezd ze sídliště se pro MHD předpokládá ulicí Dělnickou (variantně ulicí Polní – ponecháváme na posouzení odboru dopravy. Ostatní doprava bude v celém sídlišti obousměrná. Vnitrosídlištní obslužné komunikace jsou navrženy kategorie M 8/40, zúžené o šířku odvodňovacích proužků 2x0,5m. Šířka mezi zvýšenými obrubami je tedy 6m. Řešení komunikací kromě úpravy v jižní části sídliště respektuje trasy stávajících komunikací vybudovaných v předstihu. Tyto komunikace byly však vybudovány jako lehké vozovky a předpokládá se, že budou zničeny staveništním provozem. Některé trasy jsou široké pouze 3,5m a budou rozšířeny na 6m. Šířky podružných komunikací (do vnitrobloků, ke garážím a pod jsou navrženy v šířce min. 3,5m, před vjezdy do garáží vždy min. 6m, pri oboustranných vjezdech 7m. Parkovací místa pro osobní automobily 2,5 x 5,0 m, pro invalidy 3,5 x 5,0 m. Pěší trasy – chodníky jsou navrženy v šířkách 1,5 – 1,8 m, hlavní pěší trasa vedená od centrálního prostoru vnitrobloky v šířce 2 – 3 m.
Odhad nákladů na základní kostru obslužných komunikací (bez parkovacích stání, vjezdů do vnitrobloků, ploch před garážemi a odst. provozních ploch – pouze rekonstrukce a rozšíření základní komunikační kostry. Nové obslužné komunikace š. 6m (minimální nutný rozsah) = 3000 m3 x 1300 Kč Rozšíření ze stáv. 3,5m na 6m 1000 m3 x 300 Kč = Asfaltový koberec a obruby u rozšířených komunikací 2400 m2 x 1000 Kč
3.900.000,- Kč 300.000,- Kč 2.400.000,- Kč
Náklady na rekonstrukce stávajících komunikací poničených výstavbou nelze předem stanovit.
Odstavná parkovací stání pro bytovou výstavbu a garáže garáže v navržených bytových domech
celkem,
Garáže řadové a jednotlivé - nezapočítány patrové – pokud budou někde vybudovány, kapacita se zvýší (možný předpoklad dle terénu + 35 garáží)
170 gar. 194 gar.
Garáže hromadné (hromadná parkovací stání – lze upravit na garážové boxy) - vedle 8mi podl. panelových domů u hlavní ulice (hřiště na střeše) - u kotelny celkem
36 gar. 34 gar. 70 gar.
Parkovací stání na terénu - včetně stávajících parkovacích míst - kolem obslužných komunikací před bytovými domy – celkem ...
298 míst
Parkovací stání u navržených objektů OV v jižní části území - obchodní středisko - restaurace nebo prodejna - celkem
50 11 61 míst
Rekapitulace (pouze pro bydlení v bytových domech) Celkem odstavných stání v garážích a na terénu (stávajících i nových – bez stání pro objekty OV)....................................................................................... 732 Celkem bytů v bytových domech (stávajících i nových) : 601
Pěší a cyklistická doprava Pěší propojení s městem – sávající je možné ulicí Nivnickou a 26. dubna. Pěší dostupnost jižní částí města za řekou Olšavou se zlepší po vybudování lávky přes Olšavu a obchvat I/50. Pěší trasy uvnitř sídliště jsou jednak po chodnících ve veřejném uličním prostoru, jednak vnitroblokovými prostory. Cyklistická stezka je navržena ulicí Provazní přes Olšavu kolem Majovce a dále kolem Škrloveckého potoka.
9. ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Stávající stav: Předmětná lokalita sídliště Olšava s přilehlými ulicemi Prostřední a Javořinská se zástavbou rodinných domů je celoplošně plynofikována STL plynovodní sítí s doregulací u jednotlivých odběratelů. Lokalita je zásobována z regulačních stanic VTL/ STL Havřice a Těšov s dostatečnou kapacitou 10 000 m3/h každá. Při realizaci nově navržené zástavby a při současných poměrech v plynovodní síti města Uh. Brod není nutno provádět úpravy STL regulačních stanic.
Nový stav: V závislosti na nově navržené výstavbě nebude nutno řešit přeložky stávajících plynovodů. Nová STL plynovodní síť bude napojena na stávající STL rozvody DN 150 v ulici Javořinská a a na nároží ulice Prostřední a Dělnická. Nové plynovody budou vedeny v nově navržených ulicích v celkové délce 1 300 m v dimenzích DN 100 – DN 150. Investiční náklady na provedení 1 m STL plynovodu v cenách roku 2005 při průměrné hloubce uložení plynovodu 1,20 m pod terénem činí 1 650,-Kč, tedy 2 145 000,- bez DPH. Konečné navýšení spotřeby zemního plynu po realizace navržené zástavby: Je uvažováno 310 bytových jednotek v bytových domech a 15 rodinných domů, 1 nákupní centrum a sportovní areál v ulici Dělnická. 310 bytů x 1,8 m3/h x koef. současnosti 0,40 15 rod. domů x 2,6 m3/h x koef. současnosti 0,46 1 nákupní centrum, spotřeba určena odborným odhadem dle srovnání se srovnatelnými objekty 1 sportovní areál, spotřeba určena odborným odhadem dle srovnání se srovnatelnými objekty Celkem
= 223,2 m3/h = 17,94 m3/h = 50,00 m3/h = 40,00 m3/h 331,14 m3/h
10. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Stávající stav: Předmětná lokalita sídliště Olšava s šesti stávajícími panelovými domy je zásobována teplem ze stávající centrální kotelny o celkovém tepelném výkonu 1 000kW.
Nový stav: Není uvažováno s napojením nově navržené zástavby na stávající centrální tepelný zdroj, ani není uvažováno s výstavbou dalšího centrálního tepelného zdroje. S ohledem na vyšší komfort a dokonalejší regulaci vytápění řešeného v jednotlivých bytech nebo v jednotlivých bytových a rodinných domech, kdy dále odpadá cca 30 % ztráta tepla vzniklá při dálkové dopravě tepla venkovními rozvody tepla s vlivem na nehospodárné využití energie.
11. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Stávající stav: Předmětná lokalita sídliště Olšava s bytovými domy a rodinnými domy v přilehlých ulicích včetně území s navrženou novou zástavbou je zásobována vodou ze stávající vodovodní sítě s PVC vodovodními řady DN 100-300. Lokalita je napojena na vodojem „Kino Svět“ s akumulací 1400 m3 s max. a min. hladinou 262,20/257,55 m n. m . a na vodojem „Černá hora“ s akumulací 3300 m3 s max. a min. hladinou 264,20/260,30 m n. m. Dle nejnovějšího návrhu konceptu nového územního plánu města Uherský Brod je kapacita akumulace ve vodojemech dostatečná i pro novou výstavbu v lokalitě Olšava při současných poměrech zásobování vodou v Uherském Brodě. Nový stav: Stávající vodovodní síť pokrývá téměř celé řešené území. Vzhledem k tomu, že je uvažováno se zástavbou území bytovými domy s maximálně 4 nadzemními podlažími není uvažováno s budováním tlakových posilovacích stanic, jako v případě bytových domů stávajících panelových o 9 nadzemních podlažích na sídlišti Olšava. Při návrhu zástavby řešeného území bylo přihlíženo k trasám stávající vodovodní sítě v tomto území. Nebude tedy nutno řešit žádné přeložky stávajících vodovodů. Je uvažováno s dobudováním 100 m vodovodu v jižní části řešeného území pro zástavbu části rodinných domů. To činí při investičních nákladech 2500,-Kč/m vodovodu DN 100 při průměrné hloubce uložení 1,60 m pod terénem 250 000,- Kč. Navýšení spotřeby vody v řešené lokalitě po dokončení výstavby: Qd=960 osob x 150 l/den = 144m3/den Qr= 144m3/den x 365 = 53 tis. m3/rok
12. ODPADNÍ VODY Stávající stav: Předmětná lokalita sídliště Olšava s bytovými domy a rodinnými domy v přilehlých ulicích má řešenu jednotnou kanalizační síť napojenou na stávající mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací. Kapacita ČOV Uherský Brod činí 16 610 m3/den, a 127 383 EO. V současnosti je napojeno v Uherském Brodě 16 212 obyvatel. Nový stav: V řešeném území je již provedena jednotná kanalizační síť. Při návrhu zástavby řešeného území bylo přihlíženo k trasám stávající kanalizační sítě v tomto území. Nebude tedy nutno řešit žádné přeložky stávajících kanalizačních potrubí. Je uvažováno s dobudováním 100 m kanalizace v jižní části řešeného území pro zástavbu části rodinných domů. To činí při investičních nákladech 4500,-Kč/m vodovodu DN 300 při průměrné hloubce uložení 2,40 m pod terénem 450 000,- Kč. Celkové množství splaškových vod odpovídá potřebě vody a činí tedy 144 m3/den a 53 tis. m3/rok.
14. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY V průběhu práce na studii při projednávání koncepce se zadavatelem došlo k základní shodě na tom, že výstavba by měla postupovat po blocích ze severu na jih tak, aby nově vybudované bloky byly kompletně dokončené a postupující výstavba co nejméně narušovala život v obydlených domech. Z toho důvodu je také nutno v předstihu vybudovat páteřní komunikaci od ul. Nivnické jižně od kotelny a z ní dvě větvě severním směrem – hlavní ulici (=Škrlovecká) a obvodovou ulici (= U Mlýnů. Staveništní doprava bude pak vedena po komunikaci co nejvíce vzdálené stávající zástavbě. Jako 1. etapa výstavby je navržen SZ blok domů, který je ve studii dořešen nejdále. Z hlediska postupu výstavby a dokončení jednotlivých částí by bylo vhodné, aby v 1. etapě byl postaven i severní čtvrtkruh. Tento dům jako dominanta centrálního prostoru by měl najít investora, který by zaručil kvalitu odpovídající jeho významu. Další etapy by měly následovat směrem na jih: 2. etapa – JZ blok domů 3. etapa – J blok domů Až po realizaci bytových domů by mělo dojít na výstavbu rodinných domů. Východní bodový dům je na etapizaci nezávislý – je možno jej realizovat kdykoliv. Garáže – hromadné i řadové budou realizovány po etapách na základě zájmu obyvatel, případně (u hromadných garáží) větších investorů (bytové družstvo, příp. developer).
Vypracoval :
Ing. Arch. Luděk Cahel