FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Vysoká škola ekonomická v Praze

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007

Martina Špačková

1

2

Vysoká škola ekonomická v Praze

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Cestovní ruch v Praze (bakalářská práce)

Autor: Martina Špačková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková Akademický rok 2006/2007

3

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Cestovní ruch v Praze“ vypracovala samostatně a vyznačila a uvedla všechny citace z pramenů.

V Praze dne 7. 6. 2007

………………… Martina Špačková

4

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí práce, Ing. Liběně Jarolímkové, za odbornou pomoc, vedení a trpělivost. Díky patří také majitelům a kolegům recepčním Hostelu Marabou Prague za příkladnou spolupráci a pomoc při provádění dotazníkového šetření.

5

Obsah Obsah ..........................................................................................................................................1 Úvod............................................................................................................................................3 1.

Cestovní ruch v Praze .....................................................................................................5 1.1.

Obecná charakteristika hlavního města Prahy..........................................................5

1.1.1. 1.2.

Řízení cestovního ruchu v Praze ..............................................................................6

1.2.1.

Magistrát hlavního města Prahy........................................................................6

1.2.2.

Pražská informační služba.................................................................................7

1.2.3.

Další vybrané organizace zabývající se cestovním ruchem v Praze .................8

1.3.

Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy................................................9

1.3.1.

Kultura a cestovní ruch .....................................................................................9

1.3.2.

Ochrana památek a podpora kultury ...............................................................10

1.3.3.

Podpora cestovního ruchu ...............................................................................11

1.4.

Granty v oblasti cestovního ruchu pro rok 2007 ....................................................11

1.4.1.

Grantová témata ..............................................................................................11

1.4.2.

Granty schválené Radou hlavního města Prahy..............................................12

1.5.

Tuzemští návštěvníci Prahy....................................................................................13

1.6.

Statistická data........................................................................................................14

1.6.1.

Hromadná ubytovací zařízení na území hlavního města Prahy ......................14

1.6.2.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních .................................................15

1.6.3.

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ................................16

1.7.

Turisté a návštěvníci Prahy ....................................................................................19

1.7.1.

Východiska studie ...........................................................................................19

1.7.2.

Struktura návštěvníků Prahy ...........................................................................20

1.7.3.

Výdaje na pobyt ..............................................................................................21

1.7.4.

Ubytování ........................................................................................................22

1.8. 2.

Základní informace ...........................................................................................5

Profil návštěvníka Prahy vyplývající ze studie Pražské informační služby ...........24

Analýza výsledků dotazníkového šetření .....................................................................25 2.1.

Metodika.................................................................................................................25

2.2.

Co je to hostel? .......................................................................................................26

2.3.

Hostel Marabou Prague ..........................................................................................26

2.4.

Profil klientů hostelu ..............................................................................................27 1

2.5.

Vyhodnocení dotazníkového šetření ......................................................................28

2.5.1.

Základní charakteristiky..................................................................................29

2.5.2.

Impulsy k návštěvě Prahy ...............................................................................31

2.5.3.

Důvod a účel návštěvy Prahy..........................................................................33

2.5.4.

S kým mladí lidé do Prahy cestují?.................................................................36

2.5.5.

Pořadí návštěvy Prahy.....................................................................................38

2.5.6.

Délka pobytu ...................................................................................................39

2.5.7.

Odkud čerpají mladí lidé informace o Praze? .................................................41

2.5.8.

Jak jste si rezervovali ubytování v Praze ........................................................43

2.5.9.

Výdaje na pobyt ..............................................................................................45

2.5.10.

Popularita pražských památek .....................................................................47

2.5.11.

Navštívil/a jste i jiné město České republiky? ............................................48

2.5.12.

Propagace Prahy v zahraničí .......................................................................50

2.5.13.

Absolvoval/a jste organizovanou prohlídku Prahy s průvodcem? ..............51

2.5.14.

Hodnocení spokojenosti s množstvím a kvalitou informací........................52

2.5.15.

Vnímání a hodnocení atmosféry a některých stránek Prahy .......................54

2.5.16.

Uvažují mladí hosté o další návštěvě Prahy? ..............................................57

Závěr .........................................................................................................................................58 Seznam použitých zdrojů a literatury .......................................................................................60 Seznam tabulek, grafů, obrázků a příloh ..................................................................................61 Přílohy..................................................................................Chyba! Záložka není definována.

2

Úvod Cestovní ruch je v dnešní době veskrze fenoménem, je zdrojem příjmů, často jediným, pro celou řadu míst na naší planetě. Také pro hlavní město České republiky je to jistě velmi zajímavý a významný zdroj příjmů i podnětů pro další rozvoj. Praha je magickým místem, pro spoustu domácích i zahraničních malířů, básníků sochařů a dalších umělců, stejně tak jako pro „obyčejného“ turistu. Stačí, když se člověk projde podél nábřeží Vltavy, Starým městem nebo vystoupá na Petřín a pochopí, proč sem každý rok zavítá tolik turistů. Praha má neopakovatelného genia loci. Ve světovém měřítku malé, ale přesto vysoce kosmopolitní město, které si v ničem nezadá s Paříží, Londýnem či jinou významnou metropolí. Kouzlo Prahy a její nesporná atraktivita stála také při výběru tématu této bakalářské práce. Práce je rozdělena na dva úseky, část „teoretickou“ a část „praktickou“. První část se zabývá Prahou jako fenoménem zvláště v příjezdovém cestovním ruchu České republiky, a to na základě analýzy statistických údajů o cestovním ruchu v Praze v období let 2000 – 2005. V rámci této části jsou také popsány orgány mající na starost řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze a strategické rozvojové dokumenty pro oblast cestovního ruchu, konkrétně Programové prohlášením Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010 a Granty na rok 2007. V neposlední řadě jsou využity výsledky výzkumu Pražské informační služby „Turisté a návštěvníci Prahy“ z roku 2004 k popisu a segmentaci turistů navštěvujících Prahu a k vymezení segmentu mladých lidí, studentů, tzv. „baťůžkářů“či backpackers, klientů hostelu, kteří jsou předmětem dalšího zkoumání druhé části této práce. V rámci druhé části byla pak prostřednictvím dotazníkového šetření provedena analýza spokojenosti a informovanosti klientů zvláštní kategorie ubytovacího zařízení – hostel, jež je určena právě mladým lidem, již výše zmíněným „baťůžkářům“. Jedná se o analýzu struktury hostů této jednodušší formy ubytování, jejich spokojenosti a dostatečnosti informací o Praze, dopravě, památkách, sportovním vyžití a zároveň analýzu způsobů jakým si tento segment informace shání, proč vlastně do Prahy jezdí, na čí popud, co v Praze nejvíce obdivuje a vyhledává, a zda také navštěvuje jiná města kromě Prahy. Cílem této práce je zjistit zda a do jaké míry Praha jako turistické město vychází vstříc a je připravena na tento zcela specifický segment turistů, nebo jestli je tato mladá klientela podle jejich vlastního názoru opomíjena, případně co ji zde chybí. Snahou bude také zjistit co si tento segment o Praze mysli a zda se domnívá, že je jeho propagace v zahraničí dostačující. Samotné dotazníkové šetření bylo provedeno konkrétně v Hostelu Marabou Prague, provozovaný firmou Dvořák & Roller spol. s.r.o. a sídlící na ulici Koněvova 738/55. Praha 3 – Žižkov. 3

Významným zdrojem informací pro tuto práci byly samozřejmě elektronické zdroje, odborné studie a statistická data, v neposlední řadě pak spolupráce s Magistrátem hlavního města Prahy, Pražskou informační službou a Statistickým úřadem, regionální sekcí věnující se hlavnímu městu Praze.

4

1.

Cestovní ruch v Praze

1.1.

Obecná charakteristika hlavního města Prahy „Srdce Evropy“, „Stověžatá Praha“ či „Matka měst“ - to jsou nejznámější přezdívky,

kterými se může Praha pyšnit. Historické město, které protíná řeka Vltava, zdobí světoznámé památky, kulturní centra, útulné pensiony, hotýlky i mezinárodní hotelové řetězce a další možnosti ubytování. Pražský hrad, Karlův most, Národní divadlo, Václavské a Staroměstské náměstí, Orloj a Židovská čtvrť, to jsou jen některé z klenotů historického kulturního dědictví, jež se v metropoli nachází. Praha je také městem různých architektonických stylů, slohů, významných staveb, budov a děl nejen starých mistrů, ale také moderní architektů.

1.1.1. Základní informace Rozloha:

496 km2

Počet obyvatel:

1 178 600

Poloha:

50° 05' s. š., 14° 27' v. d., 235 m. n. m.

Čas:

středoevropský (GMT+1)

Administrativní dělení:

22 správních obvodů, 57 měst. částí

Podnebí:

průměrná roční teplota 9,0°C

Průměrná denní teplota v letním období - červenec:

19,0°C

Průměrná denní teplota v zimním období - leden:

-0,9°C

Řeka:

Vltava - městem protéká v délce 30 km, její největší šířka je 330 m Praha je jedním z devíti měst, kterým Evropská unie udělila titul „Evropská metropole

kultury roku 2000“. Historické jádro Prahy je od roku 1992 zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavní město Praha značně převyšuje ostatní regiony republiky takřka ve všech významných demografických charakteristikách. Se 1 179 tis. obyvateli Praha výrazně vyniká populačním potenciálem, který je přibližně třikrát větší než u druhého největšího města Brna a představuje téměř 12 % obyvatel republiky. Žije zde téměř třetina cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR, studuje zde 40 % z celkového počtu vysokoškolských studentů, ze zahraničních studentů je to dokonce 55 %. Denní počet přítomných osob ve městě přesahuje 1,5 milionu. Hlavní město produkuje zhruba čtvrtinu celostátního objemu HDP a pyšní se řadou „nej“ v mnoha dalších oblastech.

5

Praha má v rámci cestovního ruchu České republiky zcela specifické postavení. Nejen, že je hlavním městem České republiky, ale zároveň lze říci, že je také hlavním městem příjezdového cestovního ruchu. Je to dáno nejen její unikátní architekturou, umístěním na seznamu historického kulturního dědictví světové organizace UNESCO, což je i řada dalších měst a míst v České republice, ale také její klíčovou rolí dopravního uzlu a přítomností jediného velkého mezinárodního letiště v Praze – Ruzyni. Další výhodou Prahy je mohutná propagace v zahraničí, zejména v takových zemích jako je Velká Británie, Španělsko, Francie a Německo, které jsou již tradičně zdrojovou destinací pro příjezdový cestovní ruch České republiky. Velkou roli zde hraje také rozvoj nízkonákladových leteckých společností, jež v podstatě zpřístupňují Prahu každému. Tento boom, začal v devadesátých letech minulého století a po sedmnácti letech, patří Praha k nejoblíbenějším evropským cílům městské turistiky. Souvisí s tím pochopitelně také nové trendy prosazující se v oblasti cestovního ruchu – zkracování délky dovolených a zároveň zvyšování jejich počtu v průběhu roku, stále rostoucí popularita tzv. city breaks krátkých výletů během prodlouženého víkendu, levnost letenek a rozšiřující se síť leteckého spojení, měnící se struktura rodiny, zvyšující se věk pro zakládání rodiny a samozřejmě také vyšší dostupnost informací a postupující globalizace. Nemálo s tím také souvisí vývoj ekonomiky zdrojových zemí a zvyšující se životní úroveň a nároky. Praha se stala i významným centrem obchodního a kongresového cestovního ruchu. Tento trend se výrazně prohloubil po vstupu České republiky do EU, kdy se země stala pro partnery důvěryhodnější destinací, a bude se zřejmě ještě dále rozvíjet. V Praze jsou pro tento druh turistiky dobré infrastrukturní podmínky a zejména možnosti kvalitního ubytování a stravování. Navíc je Praha vnímána jako bezpečná destinace.

1.2.

Řízení cestovního ruchu v Praze

1.2.1. Magistrát hlavního města Prahy Cestovní ruch v Praze jako celek podléhá Magistrátu hlavního města Prahy. V rámci Magistrátu lze najít pět hlavních odborů - finanční, kontrolních činností, majetkové, obecních a krajských působností a vnějších vztahů, přímo řízených ředitelem úřadu a zvláštní organizační jednotky. Pět hlavních oblastí se dále člení na dvacetčtyři odborů, v oblasti vnějších vztahů působí jedenáct odborů. Přesto nemá cestovní ruch samostatný odbor a je součástí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu má pak pět oddělení. Jedním z pěti oddělení je Oddělení koncepce, 6

koordinace projektů, kultury a cestovního ruchu. Zde pracuje jeden specialista v oblasti cestovního ruchu a jeden koncepční specialista v oblasti ekonomiky cestovního ruchu. Při Zastupitelstvu hlavního města Prahy funguje Výbor pro kulturu, ochranu památek a cestovní ruch a při primátorovi funguje Poradní sbor primátora hlavního města Prahy pro cestovní ruch. V rámci Rady hlavního města Prahy je každému radnímu přidělena jedna oblast, pro cestovní ruch je zde radní pro kulturu a sport Ing. Milan Richter. Při Radě funguje také Komise pro udělování grantů v oblasti cestovního ruchu.

1.2.2. Pražská informační služba Dalším, kdo se zabývá cestovním ruchem v hlavním městě, je Pražská informační služba, což je organizace hl. m. Prahy, jež byla založena 1. 1. 1958 jako samostatné kulturně informační zařízení. Hlavních úkolů Pražské informační služby je několik, patří mezi ně propagace města, seznamování domácích i zahraničních zájemců s památkami, kulturou i historií Prahy, shromažďování a poskytování kvalitních a objektivních informací zájemcům a zajišťování služeb pro návštěvníky Prahy. Informace

jsou

k dispozici

několika

způsoby,

prostřednictvím

telefonních

informačních čísel, čtyř turistických informačních center, propagačních tištěných brožur a internetových stránek, jež jsou přístupné v šesti jazykových mutacích. Pražská informační služba vydává měsíčník Přehled kulturních pořadů v Praze, což je nejdéle vycházející kulturní periodikum v Praze a je významnou dokumentací kulturní nabídky města. K dispozici je v prodejnách a stáncích s novinami a též na internetu. Ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy se podílí na vydávání turistických brožur, ty slouží k propagaci Prahy na významných turistických veletrzích a dalších prezentačních akcích po celém světě, pro touroperátory i pro návštěvníky města. V neposlední řadě Pražská informační služba zpřístupňuje a spravuje památky v majetku města a zajišťuje komplexní rezervační služby od ubytování přes stravování až po zajištění vstupenek či průvodcovských služeb. Zajímavá je také výstřižková služba z českého i zahraničního tisku na téma dle výběru klienta, poskytování tlumočnických služeb, překladů či zajišťování hostesek. Velmi důležitou úlohu hraje Pražská informační služba zvláště ve výchově kvalifikovaných průvodců pro Prahu, a to pořádáním odborných kurzů. Pražská informační služba je aktivním členem několika národních i mezinárodních organizací a sdružení: PAKT - Pražská asociace kongresové turistiky, A.T.I.C. - Asociace turistických informačních center, ECM - European Cities Marketing a CEE – Central European Experience. 7

1.2.3. Další vybrané organizace zabývající se cestovním ruchem v Praze Český statistický úřad - krajská sekce pro Hlavní město Prahu oslavila v roce 2005 již 135. výročí, což je zhruba o půl století více než statistika celorepubliková. V průběhu desetiletí se úloha a působnost pražské statistiky pochopitelně měnila, vždy však spolupracovala se státní statistikou, podílela se na řadě statistických akcí celostátního významu a v neposlední řadě poskytovala i široký okruh jednorázových informací pro potřeby magistrátní správy. Dnes jsou statistické údaje o Praze snadno dostupné pro kohokoli s přístupem k internetu. Cílem a snahou je poskytnout informace přehledné, srozumitelné a v co nejlepší kvalitě. Statistická data zde uveřejněná jsou výsledkem zpracování konkrétních dat získaných od občanů, firem, organizací a institucí. V oblasti cestovní ruch sleduje Český statistický úřad především počet hromadných ubytovacích zařízení, kapacitu a vybavenost hromadných ubytovacích zařízení, návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních, domácí a výjezdový cestovní ruch a řadu dalších údajů. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism – příspěvková organizace byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Při své činnosti využívá spolupráci s domácími turistickými regiony, městy a obcemi i podnikatelskými subjekty. Agentura spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. V rámci podpory příjezdového i domácího cestovního ruchu v České republice, přispívá CzechTourism také k propagaci Prahy, a to obecně i v konkrétních oblastech cestovního ruchu, kterými jsou kongresová, incentivní turistika a golfová turistika. K propagaci přispívá pětadvacet zahraničních zastoupení po celém světě. CzechTourism pořádá tzv. fam tripy pro incomingové cestovní kanceláře, press tripy pro zahraniční novináře, prezentuje Českou republiku na zahraničních i domácích veletrzích a podílí se na prezentaci České republiky, potažmo Prahy řadou dalších reklamních kampaní, vydáváním prospektů a jiných propagačních materiálů, spravuje internetové stránky pro odborníky i turisty z celého světa. Vykonává také celou řadu dalších činností a marketingových šetření. Svou prací tak bezesporu připívá také k šíření dobrého jména a popularity Prahy a zvyšuje tak, byť i nepřímo, počet návštěvníků Prahy. Hospodářská komora hlavního města Prahy – posláním této organizace je ochrana zájmů malých, středních i velkých podniků. Rozvoj a podporu podnikatelských aktivit v Praze realizuje formou spolupráce s orgány státní správy a samosprávy a dalšími organizacemi nejen v České republice. Hospodářská komora hl. m. Prahy má sedm sekcí, jednou z nich je i Sekce cestovního ruchu, jejíž snahou je prosazení řady cílů v oblasti cestovního ruchu nejen na území hlavního města. Jde například o prosazování etických norem podnikání, ovlivňování 8

legislativních a výkonných orgánů ve prospěch cestovního ruchu, podpora vytváření podmínek pro růst výkonnosti průmyslu cestovního ruchu na území Prahy, hájení zájmů a prezentování pražských podnikatelských subjektů cestovního ruchu a tak dále. Samozřejmě existuje ještě celá řada dalších organizací, jež se zabývají cestovním ruchem v České republice potažmo v Praze, například Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace cestovních kanceláří ČR, Letiště Praha, HOREKA, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a mnoho dalších. Ty všechny mohou ovlivňovat vývoj cestovního ruchu na území hlavního města Prahy a přispívat tím k jeho rozvoji nebo naopak úpadku, neboť to jsou právě tyto organizace, které ovlivňují materiálně-technickou základnu pro cestovní ruch a vytváří prostředí, které návštěvníky obklopuje.

1.3.

Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy ve svém Programovém prohlášení pro současné volební

období 2006 - 2010 představuje Prahu jako „Město pro život“. Vidí ji jako město jedinečné, prosperující a mezinárodně uznávané. Programové prohlášení je dokumentem, kterým se Rada hlavního města Prahy zavazuje naplnit hlavní cíl programového prohlášení, což je udržet prosperitu města, napomoci růstu životní úrovně a kvality života občanů při plném respektu k jedinečnému kulturnímu dědictví, přírodnímu bohatství a kvalitě životního prostředí v metropoli, a tím sledovat naplnění hlavního cíle a základní strategické vize rozvoje Prahy: „Vizí budoucí Prahy je město úspěšné, prosperující a mezinárodně uznávané, město tvořivé, přívětivé a bezpečné, město rovných příležitostí i aktivních občanů, město harmonického prostředí – přírodního i urbánního – a město fungující, a to jak ve smyslu kvalitní a spolehlivé dopravní a technické infrastruktury, tak i výkonného a vstřícného městského managementu.“1. Samotné programové prohlášení se skládá z Preambule, závěru a deseti částí, jež jsou věnovány jednotlivých oblastem života Prahy. Součástí každého bodu je také hrubý časový harmonogram plnění daného cíle. Oblast číslo deset je věnována Kultuře a cestovnímu ruchu.

1.3.1. Kultura a cestovní ruch Hlavním cílem Rady v oblasti kultury a cestovního ruchu je chránit jedinečnou kulturní identitu Prahy reprezentující mimořádnou historickou hodnotu a zároveň vytvářet 1

Magistrát hl. m. Prahy. Strategie pro Prahu, usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne

25. 5. 2000, aktualizováno v roce 2005, str. 5. c 2007, poslední revize 6. 1.2006 [cit. 17. 5. 2007]. URL:

9

prostor a podmínky pro přirozený vznik nových hodnot. Naprostou nutností je podle Rady ochrana cenných urbanistických celků uvnitř i vně Pražské památkové rezervace. Rada si klade za cíl využít obrovský kulturně-historický potenciál Prahy tak, aby pomáhal město rozvíjet nejenom v oblasti kultury, ale i v oblastech, které s kulturou bezprostředně souvisí: vzdělávání, cestovním ruchu a marketingu města, jeho ekonomickém fungování, ale i např. sociální politice.

1.3.2. Ochrana památek a podpora kultury2 Rada: • Bude důsledně pečovat o památkově chráněné objekty ve vlastnictví hlavního města Prahy a grantovým systémem podpoří ochranu památek ve vlastnictví jiných veřejných či soukromých včetně sakrálních objektů v majetku církví. (Termín plnění: průběžně) •

Dokončí zásadní opravy a rekonstrukce významných pražských památek: např. Karlova mostu, paláce pánů z Kunštátu v Řetězové ulici. (Termín plnění: 31. 12. 2010, resp. 31. 12. 2008)

• Zpřístupní veřejnosti Clam-Gallasův palác a zřídí Muzeum Karlova mostu v návaznosti na opravu této výjimečné památky. (Termín plnění: 31. 12. 2008) • Bude aktualizovat Koncepci kulturní a grantové politiky hlavního města Prahy. (Termín plnění: 31. 12. 2007) • Bude rozvíjet multikulturní tradici Prahy grantovou a dotační podporou širokého spektra programů a projektů s akcentem na různorodost, živost a pestrost a kvalitu kulturní nabídky. Rada dokončí transformaci příspěvkových organizací pražských divadel na samostatné ekonomické subjekty. (Termín plnění: průběžně, resp. 31. 12. 2008) • Zřídí galerii Alfonse Muchy pro umístění unikátní Slovanské epopeje. (Termín plnění: 31. 12. 2009) • Mimořádnou péči bude věnovat obnově pražských hřbitovů. (Termín plnění: průběžně)

2

Magistrát hl. m. Prahy. Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010

[online], str. 21. c 2007, poslední revize 23. 3. 2007 [cit. 18. 5. 2007]. URL:< http://www.prahamesto.cz/default.aspx?id=72627&ido=8643&sh=22980696 >

10

1.3.3. Podpora cestovního ruchu3 Rada: •

Podpoří rozvoj kongresové turistiky tak, aby se Praha stala vyhledávanou destinací pro toto odvětví cestovního ruchu. (Termín plnění: průběžně)

•

Podpoří ve spolupráci se zájmovými podnikatelskými sdruženími vytvoření agentury pro rozvoj cestovního ruchu a kongresové turistiky. (Termín plnění: 31. 12. 2007)

•

Bude pokračovat v propagaci města a na veletrzích cestovního ruchu a světových výstavách. (Termín plnění: průběžně)

•

V souladu s územním plánem a řešením dopravní situace v severovýchodní části Prahy bude Rada prosazovat výstavbu pražského výstaviště a podpoří odpovídající rozvoj areálu Výstaviště Praha v Holešovicích jako jednoho z dominantních míst rekreace a zábavy Pražanů i návštěvníků Prahy. (Termín plnění: průběžně)

•

Podpoří ve spolupráci se Středočeským krajem a Ministerstvem dopravy obnovu osobní lodní dopravy na Zbraslav a Slapy. (Termín plnění: průběžně)

•

Podpoří ve spolupráci se Středočeským krajem rozvoj cestovního ruchu v okrajových částech Prahy a Středočeském kraji. (Termín plnění: průběžně) Předchozí text naznačuje silnou orientaci Rady města, potažmo Magistrátu města, na

velké projekty a globální cíle. Dosud neexistuje samostatná koncepce rozvoje cestovního ruchu na území hlavního města, respektive je ve fázi návrhu a dosud nebyla předložena k projednání Radě. Nejsou tak k dispozici konkrétní rozvojové plány a programy, které by naznačovali budoucí orientaci cestovního ruchu v Praze. Jediné, co je již schváleno, jsou granty pro oblast cestovního ruchu na rok 2007, jak uvádí následující kapitola.

1.4.

Granty v oblasti cestovního ruchu pro rok 2007

1.4.1. Grantová témata O grant mohou žádat fyzické i právnické osoby, přičemž žádost o grant na tentýž obsahově shodný projekt nemůže být podána v rámci dalších oblastí grantového systému hl. m. Prahy na jiném odboru Magistrátu hl. m. Prahy. Grantová témata jsou pro rok 2007 následující: 3

Magistrát hl. m. Prahy. Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010

[online], str. 22. c 2007, poslední revize 23. 3. 2007 [cit. 18. 5. 2007]. URL:< http://www.prahamesto.cz/default.aspx?id=72627&ido=8643&sh=22980696 >,

11

• Projekt a realizace na téma “Praha jinak, jiná Praha“ • Projekt a realizace na téma „Oživení příjezdové turistiky do Prahy na období mimo hlavní sezónu /listopad- březen/“ • Projekt a realizace, podporující aktivní rozptyl návštěvníků Prahy za hranice Pražské památkové rezervace. • Projekt a realizace podporující poznávací příjezdovou turistiku českých dětí a mládeže do Prahy. Granty jsou určeny výhradně k tvorbě a realizaci projektů v oblasti cestovního ruchu na území hl. m. Prahy a nesmí sloužit k vytváření zisku, je možné je krýt max. 70 % rozpočtových nákladů projektů. Podmínkou pro získání grantu je transparentní účetnictví a nákladová přiměřenost. Žadatel, kterému je grant poskytnut, je povinen poskytovat příslušným orgánům hl. m. Prahy informace o čerpání grantu a o všech skutečnostech s tím souvisejících. Výchozími podklady pro další jednání a rozhodování pro posouzení grantů v oblasti cestovního ruchu jsou doporučení komise Rady hl. m. Prahy a Zastupitelstva hl. m. Prahy, kterým přísluší konečné rozhodnutí o udělení či neudělení grantu. V případě udělení grantu je s žadatelem uzavřena smlouva, v níž jsou stanoveny podmínky pro užití a čerpání grantu.

1.4.2. Granty schválené Radou hlavního města Prahy Následující granty do 200 tisíc korun byly schváleny Radou hlavního města Prahy dne 20. 3. 2007. Tab. 1 Granty v oblasti cestovního ruchu (do 200 tisíc Kč) NÁZEV GRANTU

ŽADATEL

CELKOVÉ NÁKLADY PROJEKTU

POŽADOVANÁ ČÁSTKA

Židovským městem s lvíčkem Arjem

Židovské muzeum Praha

290 600

195 000

Průvodce přístupností Prahy

Pražská organizace vozíčkářů

649 308

454 510

Praha vědecká

Guarant International spol.s.r.o.

433 500

303 450

Krajanský festival 2007

Sedm paprsků o.p.s.

1 474 400

490 000

Kühnův dětský sbor

Kühnův dětský sbor o.p.s.

195 000

136000

Prague Open

Anton Širjajev a Ostap Petrasjuk

915 000

395 000

Čím je Praha atraktivní mimo sezónu

Guarant International spol.s.r.o.

1 037 500

726 250

Praha zvenku

HCZ spol.s.r.o.

294 000

200 000

12

Podpora vydávání novin Czech and Prague Travel News

Arabella productions spol.s.r.o.

1 724 000

200 000

Školní výlet do Židovského muzea v Praze

Židovské muzeum Praha

381 200

198 000

Praha školním dětem

Michal Veber

283 800

198 600

První setkání s Prahou

Marcela Schürgerová

328 000

178 000

8 006 308

3 674 810

CELKEM

Zdroj: < http://cestovniruch.praha-mesto.cz/default.aspx?ido=7770&sh=-88028549 >

Bohužel na stránkách Magistrátu hlavního města Prahy zcela schází podrobnější popis schválených grantů, který by naznačoval něco více konkrétního o plánech a programech rozvoje hlavního města v oblasti cestovního ruchu. Jediné z čeho lze soudit na budoucí orientaci cestovního ruchu v Praze jsou názvy schválených grantů. Granty nejsou jediným počinem, jemuž hlavní město Praha věnuje svou pozornost V současné době je připravována nová podoba pražského veletržního stánku, který se představí jak Karlův most na listopadovém World Travel Market v Londýně. Téma Karlova mostu je turistickým tématem příští sezóny a bude prezentováno i na veletrzích dalších. Dalším z plánů Prahy je otevření informačního střediska Pražské informační služby na pražském letišti, což jistě usnadní prvotní orientaci turistů přijíždějících do Prahy. Připravovány jsou také nové propagační brožury a také turistický zastávkový autobus tak, jak je to zvykem v jiných metropolích.

1.5.

Tuzemští návštěvníci Prahy Pochopitelně, že do Prahy nemíří pouze zahraniční turisté, ale z dlouhodobých trendů

vyplývá, že domácí návštěvníci města dávají přednost především ubytování v soukromí, u přátel či příbuzných. Tento typ ubytování nelze naneštěstí statisticky podchytit. Zároveň můžeme říci, že potřeby tuzemských návštěvníků jsou rozhodně bližší zájmům obyvatel města. Do cestovního ruchu v Praze bezpochyby patří, nicméně vzhledem k tomu, že zde neexistuje jazyková bariéra a většina občanů České republiky své hlavní město více či méně zná, není zde proto nutné klást takový důraz na informační systém. Nejsou také pro Prahu tak lukrativní klientelou, nemají takové nároky na poskytované služby a prakticky splynou s běžným obyvatelstvem Prahy. Z toho důvodu se následující text bude věnovat ve větší míře pouze klientele zahraniční.

13

1.6.

Statistická data V pražských hromadných ubytovacích zařízeních se v posledních letech ubytovává

více, než polovina všech zahraničních návštěvníků České republiky Hosté ze zahraničí tvoří v Praze kolem 90% ze všech ubytovaných. Počet cizinců využívající služby pražský hromadných ubytovacích zařízení roste výrazněji než hostů z jiných částí České republiky. Podle údajů Českého statistického úřadu přenocovalo v Praze v roce 2005 3 725 180 zahraničních turistů. To představuje 58,8 % ze všech zahraničních turistů, kteří zavítali v tomto roce do České republiky. Oproti roku 2004 se v pražských hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo o 7,3 % zahraničních turistů více. Průměrná doba pobytu zahraničních turistů v Praze se v roce 2005 pohybovala okolo 3,8 dní. Přestože nejvíce zahraničních turistů v České republice pochází z Německa, v Praze jim patří druhé místo. Nejvíce zahraničních turistů, kteří navštívili Prahu, pochází z Velké Británie, třetí místo zaujímají v Praze turisté z Itálie.

1.6.1. Hromadná ubytovací zařízení na území hlavního města Prahy Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, kongresu, pobytu dětí ve škole v přírodě, letních a zimních táborech, kdy kategorie určuje druh ubytovacího zařízení a třída stanovuje požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním.4 Podle údajů Českého statistického úřadu počet hromadných ubytovacích zařízení v Praze od roku 1955 do roku 2000 vzrostl takřka pětkrát, stejně tak se zvýšil i počet hostů. Počet lůžek v těchto ubytovacích zařízeních vzrostl téměř dvanáctkrát a počet přenocování se zvýšil na více než čtyřnásobek hodnoty z roku 1955. Vzhledem k tomu se jeví jako zajímavé a snad i trochu zarážející fakt, že průměrná délka pobytu se od poloviny padesátých let 20. století do roku 2000 téměř neměnila a pohybovala se stále kolem hodnoty 2,5 dne. Počet hromadných ubytovacích zařízení v Praze je čtvrtý nejvyšší ze všech 14 krajů České republiky (po Královehradeckém, Jihočeském a Libereckém kraji). Počet hromadných ubytovacích zařízení hotelového typu v Praze narůstá rychleji, než je celorepublikový průměr. Výrazně přibývá zejména hotelů vyššího standardu. Více narůstal v Praze také počet tzv. 4

Definice dle Českého statistického úřadu, Hlavní město Praha. Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005,

situace z pohledu statistických údajů za rok 2005 [online]. c 2007, zveřejněno 14. 12. 2006 [cit. 22. 5. 2007]. URL:

14

ostatních hromadných ubytovacích zařízení, mezi něž patří ubytovací zařízení spíše orientovaná na ubytování jednoduššího typu (hostely, turistické ubytovny, kempy a podobně). V roce 2005 jich v Praze bylo 114 z toho 22 kempů, 21 chatových osad a turistických ubytoven a 71 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (viz. Tab. 2) Tab. 2 Hromadná ubytovací zařízení v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie

Zdroj: Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 – 2005, situace z pohledu statistických údajů za rok 2005, část Hromadná ubytovací zařízení.:< http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/tab/44003E9208>

Jak je vidět z tabulky, je počet kempů a turistických ubytoven relativně stabilní, k výkyvům dochází u ostatních zařízení, mezi něž spadají různé sezónní ubytovny a podobně. V roce 2005 bylo v hl. m. Praze 597 hromadných ubytovacích zařízení, z toho více než 80 % činila zařízení typu hotely a podobná zařízení. Téměř trojnásobný nárůst zaznamenaly v roce 2005 (oproti roku 2000) hotely nejvyššího standardu (pětihvězdičkové hotely), dvakrát se zvýšil počet čtyřhvězdičkových hotelů. Zhruba 76% z ubytovacích zařízení hotelového typu připadala na penziony a ostatní hotely v hlavním městě. Zastoupení ostatních ubytovacích zařízení v Praze (kam spadají i hostely, turistické ubytovny a podobně), se během období let 2000 – 2005 výrazně neměnilo. Složení hromadných ubytovacích zařízení tak celkově vypovídá o zaměření cestovního ruchu v hlavním městě a reaguje na nárůst počtu turistů požadujících vyšší standard ubytovacích služeb.

1.6.2. Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních V pražských hromadných ubytovacích zařízeních se trvale registruje více než čtvrtina hostů hromadných ubytovacích zařízení celé České republiky. V roce 2005 činil tento podíl již plnou třetinu ze všech ubytovaných v České republice. Počet hostů pražských hromadných ubytovacích zařízení se v období 2000 – 2005 zvýšil o více než 55 %. Nárůst hostů 15

v pražských ubytovacích zařízeních byl zaznamenáván každoročně, jedinou výjimku tvořil povodňový rok 2002. Většina hostů se ubytovává v zařízeních hotelového typu s vyšší kvalitou služeb. Přesto byl nejvýraznější růst počtu hostů zaznamenán v ubytovacích zařízeních nehotelového typu. Je to dáno především jejich výchozím relativně nízkým počtem v roce 2000. Výrazné zvýšení počtu hostů v těchto ubytovacích zařízeních souvisí patrně i se všeobecně pozorovaným jevem nárůstu počtu návštěvníků tzv. „baťůžkářů“, tedy většinou mladých turistů s nižšími nároky na ubytovací standard. V tomto ohledu je důležitý zejména fakt, že v těchto ubytovacích zařízeních se kvalita služeb ve sledovaném období zlepšila, o čemž svědčí i mírný nárůst cen právě v zařízeních nehotelového typu. Tab. 3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie

Zdroj: Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 – 2005, situace z pohledu statistických údajů za rok 2005, část Návštěvnost

hromadných

ubytovacích

zařízení.



Jak vyplývá z tabulky (Tab. 3) drtivá většina hostů (zhruba 90%) se v Praze ubytovává v hotelech. Z kategorie hotelů jsou nejvyhledávanější hotely tříhvězdičkové a ostatní hotely nižší kategorie a penziony. Ostatní ubytovací zařízení mají také svoji klientelu, v roce 2005 využilo jejich služeb dvakrát více osob než v roce 2000. Přesto je podíl hostů ubytovaných v Praze v tomto typu zařízení stále poměrně nízký, v roce 2005 činil necelých 8%.

1.6.3. Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Hlavní město Praha je cílem většiny zahraničních návštěvníků České republiky. V roce 2005 bylo v Praze ubytováno 58,8 % ze všech zahraničních turistů. Počet cizinců v 16

hromadných ubytovacích zařízeních v Praze vzrostl od roku 2000 téměř o 60 %. Od roku 2000 se nezvýšil v Praze jen počet hostů-cizinců, ale i délka jejich pobytu O nejvýraznější prodloužení doby pobytu vyjádřené průměrným počtem přenocování na 1 hosta se jednalo u ostatních hromadných ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaných, a to z 2,2 na 3,1 noci. V tomto typu zařízení byla průměrná doba pobytu v roce 2005 nejdelší. Tab. 4 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 - 2005 podle kategorie

Zdroj: Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 – 2005, situace z pohledu statistických údajů za rok 2005, část Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení, Návštěvnost cizinců v hromadných ubytovacích zařízeních.

Kolem 95% ze všech ubytovaných cizinců trvale převládá ubytování hotelového typu, stejně jako mezi všemi hosty v Praze, přičemž mezi zahraničními návštěvníky je tato převaha mnohem výraznější než mezi domácími turisty. Největší podíl cizinců se tradičně ubytovává v tzv. ostatních hotelech a penzionech. V období let 2000 - 2005 poměrně značně vzrostl také podíl ubytovaných v hotelech vyšší kategorie, zvláště v hotelech čtyřhvězdičkových, a v roce 2005 představovali cizinci ubytovaní v čtyř- a pětihvězdičkových hotelech již 56,5 % ze všech zahraničních hostů ubytovaných v hotelech. Nejvýrazněji vzrostl od roku 2000 celkový počet ubytovaných cizinců v zařízeních nehotelového typu, který byl v roce 2005 více než dvojnásobný. Zajímavá je také otázka sezónnosti příjezdů. Sezónnost se výrazněji projevuje u zahraničních návštěvníků Prahy než u hostů domácích. Zatímco počty domácích hostů se v průběhu roku liší jen minimálně, u zahraničních hostů je návštěvnost v jednotlivých měsících odlišná. V roce 2005 byla u zahraničních turistů největší návštěvnost v červenci a v srpnu, tj. v letních měsících obecně. Naopak nejméně zahraničních hostů bylo v Praze v lednu a únoru. Zároveň lze v těchto zimních měsících pozorovat největší nárůst počtu cizinců přijíždějících 17

do Prahy. Dochází tak k mírnému snižování výkyvů během roku, což lze vnímat jako pozitivní jev. Co se složení návštěvníků podle země, odkud pocházejí, týká, více než 70 % ze všech zahraničních návštěvníků hlavního města je ze zemí Evropské unie. Mezi nejpočetněji zastoupené hosty v pražských ubytovacích zařízeních patří tradičně turisté ze sousedního Německa. Z našich sousedů jsou v Praze početnější také turisté z Rakouska a Polska. Od roku 2004 se ujali vedení v pomyslném žebříčku turisté ze Spojeného království, s podílem na zahraniční návštěvnost 16,1 %. V roce 2005 se tak turisté z Německa společně s hosty ze Spojeného království podíleli na pražské návštěvnosti 30,8 %. Z evropských zemí jsou trvale silně zastoupeni i turisté, z Itálie (v roce 2005 to bylo 8,8%), Španělska (5,5%), Francie (4,7 %), Nizozemí (2,2%) a Norska (2,1%). Vzrostl také počet turistů z Ruska, kteří v roce 2005 tvořili 3%. Z neevropských zemí jsou bezesporu nejpočetnější hosté z USA, jejichž zastoupení v roce 2005 bylo čtvrté nejsilnější a to 6,7 % ze všech zahraničních návštěvníků. Také Japonci jsou výrazně zastoupeni, v roce 2005 jejich podíl vzrostl na 3,4%. Tab. 5. Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 - 2005 podle zemí

Zdroj: Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 – 2005, situace z pohledu statistických údajů za rok 2005, část Návštěvnost

hromadných ubytovacích zařízení, Návštěvnost cizinců v hromadných ubytovacích

zařízeních.

U všech uvedených zemí došlo v období let 2000 – 2005 k růstu počtu návštěvníků Prahy. Nejvíc vzrostl počet turistů ze Spojeného království, a to až na trojnásobek počtu z 18

roku 2000. Více než dvakrát se zvýšila také návštěvnost turistů z Norska, Ruska, Slovenska, Maďarska a Japonska. Naproti tomu Švédsko je jednou z mála zemí, z nichž přijíždí stále méně turistů, v roce 2005 to bylo o 23,9 % méně než v roce 2000. Bez zajímavostí není ani nárůst počtu návštěvníků z Irska, jejichž počet se od roku 2000 znásobil téměř 6,5krát. To je naprosto jednoznačně nejvyšší nárůst. Poměrně výrazně (o více než 150 %) se zvýšily i počty turistů z některých zemí bývalého komunistického bloku (Chorvatsko, Bulharsko, Slovinsko), ale také z Lucemburska a Kanady. I přes tento nárůst jsou celkové počty hostů z těchto zemí stále poměrně nízké, což může být chápáno jako výzva pro další zaměření propagace Prahy za hranicemi České republiky.

1.7. Turisté a návštěvníci Prahy 1.7.1. Východiska studie V roce 2004 se již počtvrté konal výzkum s názvem „Turisté a návštěvníci Prahy“, jehož hlavním cílem je popsat strukturu zahraničních návštěvníků hlavního města, zachytit hlavní důvody jejich návštěvy a především spokojenost s fungováním služeb. Podoba výzkumu byla v průběhu opakování měněna jen minimálně a díky tomu lze v mnoha oblastech zachytit vývojové trendy, ať již pozitivní či negativní. Cílem šetření je rozšířit oficiální informace ČSÚ o počtech návštěvníků ubytovaných alespoň na jednu noc v některém pražském ubytovacím zařízení. Šetření probíhalo vždy ve dvou vlnách, naposledy v měsících dubnu a červenci. Naplánovaný rozsah každé z obou vln byl 600 dotazníků, ve výsledku bylo pak dotázáno 1 253 osob. Výsledky výzkumu nabízejí obraz Prahy tak, jak je vnímán zahraničními turisty. Tematicky byl výzkum orientován na následující okruhy otázek: •

Jaké jsou důvody návštěvy Prahy a účel pobytu?

•

Jak jsou návštěvníci spokojeni s jednotlivými stránkami pobytu?

•

Do jaké míry mají vůli Prahu opět navštívit?

•

Do jaké míry jde o první a do jaké míry o opakované návštěvy Prahy?

•

Jaký je podíl návštěvníků, kteří v Praze alespoň jednou přenocují?

•

Kde se ubytovávají?

•

Jakými dopravními prostředky návštěvníci do Prahy přijíždějí?

•

Kolik peněz v Praze utratí a jaká je struktura těchto výdajů?

•

Odkud návštěvníci čerpali své informace o Praze před její návštěvou?

19

•

Jak jsou návštěvníci spokojeni se službami Pražské informační služby? 5

1.7.2. Struktura návštěvníků Prahy Základním rozlišovacím znakem zahraničních návštěvníků Prahy je země, z které pochází. Podle tohoto výzkumu došlo od roku 1997 k určitým změnám ve struktuře turistů, a to především na předních místech. Zatímco v minulosti tvořili návštěvníci ze sousedního Německa nejpočetnější skupinu turistů, v roce 2004 to již byli Britové, přičemž dominují obzvláště v dubnu (kdy tvořili čtvrtinu návštěvníků Prahy). V jarním období přijíždělo také více turistů z Itálie a zemí bývalého Sovětského svazu, v červenci naopak stoupl počet Nizozemců, Španělů a turistů z asijských zemí. Na základě tohoto výzkumu by žebříček států, ze kterých do Prahy nejčastěji přijíždějí návštěvníci, vypadal následovně: 1. Velká Británie – 17% 2. Francie – 10% 3. Německo – 8% 4. USA – 8% 5. Španělsko a Portugalsko – 7% Dle zjištěných údajů zůstává turistika nejčastějším důvodem k návštěvě. Naproti tomu klesající trend zaznamenal ukazatel návštěva přátel či příbuzných, od roku 1997 se podíl turistů přijíždějící do Prahy za tímto účelem snížil o polovinu. Trvale se na cestovním ruchu podílejí cesty za účelem návštěvy kulturní akce a obchodního jednání, naopak se zcela vytratil nákup jako důvod k návštěvě Prahy. Co se týká délky pobytu, dochází k jejímu prodlužování. Dle zjištěných údajů ubývá turistů, kteří plánují pobyt na jeden až tři dny a naopak narůstá podíl lidí, kteří v České republice tráví 5 a více dní. V současné době je průměrná délka pobytu téměř 6 dní, v roce 1997 to byly necelé 4 dny. Podle výsledků průzkumu nedochází k výrazným změnám ve způsobu cestování. Zcela převládá individuální cestování (73% dotázaných), přičemž podíl tohoto typu neustále narůstá. Zároveň se snížil počet cizinců, přijíždějících organizovaně prostřednictvím cestovní kanceláře – z dřívější jedné čtvrtiny klesl jejich počet na 18%.

5

Millward Brown a Stem/Mark. Turisté a návštěvníci Prahy. Závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2004, str. 3.

Pražská informační služba, c 2007, [cit. 25. 5. 2007]. URL: < http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info >

20

Způsob cestování velmi úzce souvisí s věkem. Různé instituce se nejvíce podílejí na organizaci cest nejmladších návštěvníků do 20 let (37% využívá jejich služeb). Individuálně pak nejčastěji přicházejí mladí lidé od 20 do 30 let (83%). Struktura návštěvníků podle jejich věku či pohlaví nevykazuje v delším trendu žádné výrazné změny. Stále převládá mírně větší podíl mužů (52%), trochu se zvýšil věk turistů. Turisté do 30 let byli v roce 2004 zastoupeni 38% z dotázaných, což je nejvíc ze všech věkových kategorií. Tab. 6 Pohlaví a věk návštěvníků - sloupcová % Rok 1997

Rok 1998

Rok 2001

Rok 2004

Pohlaví, Věk

VII.

IX.

celkem

VII.

IX.

celkem

VII.

IX.

celkem

IV.

VII.

celkem

Muž

56

55

55

52

52

52

54

58

56

51

54

52

Žena

44

45

45

48

48

48

46

42

44

49

46

48

15 – 20 let

13

12

12

14

13

13

10

12

11

8

6

7

21 – 30 let

36

34

35

43

34

39

42

36

39

30

32

31

31 – 40 let

26

24

25

21

20

20

19

18

18

19

22

20

41 – 50 let

15

13

14

14

18

16

16

19

18

19

20

20

51 – 60 let

6

9

8

6

10

8

11

8

10

16

16

16

61 a více let

4

8

6

2

6

4

3

7

5

8

4

6

Zdroj: Millward Brown a Stem/Mark. Turisté a návštěvníci Prahy. Závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2004, str. 16. Pražská informační služba, c 2007. URL: < http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info >

1.7.3. Výdaje na pobyt Údaje uvedené v této části výzkumné zprávy byly zjišťovány formou pouhého odhadu respondentů, nevypovídají tedy zcela přesně vynaloženým částkám. Jak vyplývá ze zjištěných dat, utratí cizinci během průměrného dne nejvíce za oblast gastronomie. Právě výdaje na jídlo a občerstvení totiž zaujímají největší část rozpočtu ze sledovaných položek, další nákladnou oblastí jsou pak nápoje v restauracích (včetně alkoholických nápojů). Částky, jež turisté v Praze utratí, se liší rovněž podle typu ubytování, jak naznačuje následující tabulka. Souvislost mezi průměrnou denní výší výdajů a typem ubytování je zcela zjevná, cizinci ubytovaní v hotelech nejvyšší kategorie utrácí nejvyšší částky, někdy až dvojnásobně se lišící od ostatních turistů. Relativně vysoké průměrné denní výdaje mají i klienti turistických ubytoven, nevyhýbají se nočním klubům, koncertům, divadlu a výstavám a více utratí za nápoje v restauracích.

21

Tab. 7 Struktura denních výdajů podle typu ubytování - údaje v Kč (Přepočet: 1 US$ = 26,3 CZK; 1€ = 31,5 CZK) turistická hotel *****

hotel ****

hotel ***

V soukromí

ubytovna

Jídlo, občerstvení (mimo hotel)

1,380

615

780

453

421

nápoje v restauracích

920

378

356

239

353

cestovné po městě

297

254

195

116

138

koncerty, divadla

1,330

321

428

190

275

vstupenky na výstavy

563

272

237

145

155

night clubs - vstupy

380

181

209

97

223

Zdroj: Millward Brown a Stem/Mark. Turisté a návštěvníci Prahy. Závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2004, str. 32. Pražská informační služba, c 2007. URL: < http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info >

Na vynaložené průměrné denní částky je možno také nahlížet s ohledem na věk turisty. U starších turistů dominují spíše kulturní akce, minimálně za ně utratí v průměru vyšší částky. Obecně lze konstatovat, že nejvíce utrácí turisté nad 30 let věku, ti mladší „nezaostávají“ pouze v kategorii nápojů v restauracích a v kategorii nočních klubů, kde naopak utratí téměř nejvíc ze všech věkových skupin. Tab. 8 Průměrné denní výdaje podle pohlaví a věku turistů - údaje v Kč (Přepočet: 1 US$ = 26,3 CZK; 1€ = 31,5 CZK); N = počet validních odpovědí Muž

Žena

15–20 let

21–30 let 31–40 let 41–50 let

51–60 let 61+

jídlo, občerstvení,

741

681

475

530

892

843

887

495 (N=44)

nápoje v restauracích

456

338

310

412

366

373

583

306

cestovné po městě

224

200

141

152

170

211

441

131 (N=29)

koncerty, divadla

394

448

230 (N=16) 237

461

325

799

256 (N=25)

vstupenky na výstavy

248

267

138

191

207

252

560

152

night clubs – vstupy

215

160

160

276

151

175 (N=12)

250 (N=2)

200 (N=1)

Součet z uvedených

2 278

2 094

1 454

1 798

2 247

2 179

3 520

1 539

Zdroj: Millward Brown a Stem/Mark. Turisté a návštěvníci Prahy. Závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2004, str. 34. Pražská informační služba, c 2007. URL: < http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info >

1.7.4. Ubytování Co se způsobu ubytování zahraničních návštěvníků týká, v celkovém pohledu lze konstatovat, že mírně narůstá podíl ubytovaných v hotelech vyššího standardu. Podle údajů z tohoto výzkumu bylo v roce 1997 a 1998 ubytováno v hotelech se třemi a čtyřmi hvězdami kolem jedné třetiny zahraničních návštěvníků, v roce 2004 to bylo již 54%.

22

Vzhledem k faktu, že červenec je typickým měsícem pro příznivce kempů a turistických ubytoven, je pochopitelné, že zájem o hotely vyšší kategorie je patrnější v jarních měsících než v letních. Níže uvedené koláčové grafy ilustrují, že plné dvě třetiny cizinců, kteří do Prahy zavítali v měsíci dubnu, preferují ubytování v hotelech střední a vyšší kategorie (hotely tří a více hvězdiček), v červenci se tento podíl mírně snížil. Důvodem byl patrně zvýšený podíl cizinců ubytovaných v kempech či turistických ubytovnách (18%). Průměrně se v turistických ubytovnách ubytuje 12% cizinců přijíždějících do Prahy. Graf 1. Zahraniční návštěvníci Prahy podle vybraných typů ubytování – vývoj v čase Červenec 2004 - typ ubytování

Duben 2004 - typ ubytování

V hotelu ****

V hotelu ****

V hotelu *****

V hotelu *****

V kempu V hotelu ***

V turistické ubytovně

V hotelu ***

V turistické ubytovně

V soukromí V penziónu V hotelu *

V hotelu ** V hotelu **

V soukromí

V penziónu

V hotelu *

Zdroj: Millward Brown a Stem/Mark. Turisté a návštěvníci Prahy. Závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2004, str. 37. Pražská informační služba, c 2007. URL: < http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info >

Při výběru ubytování hraje jednoznačně rolí také věk zahraničního návštěvníka. Starší lidé vyhledávají komfortnější ubytování, 43% z nich využívá čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové hotely (pouze kolem 20% cizinců nad 50 let věku dává přednost nocování jinde než v minimálně tříhvězdičkovém hotelu). I když by se bylo jednoduché „přisoudit“ mladým lidem bydlení v turistických ubytovnách, nelze přejít fakt, že celých 50% turistů ve věkové skupině 15 - 20 let volí rovněž ubytování v minimálně tříhvězdičkovém a hotelu a vyšším, 20% z nich pak skutečně dává přednost turistickým ubytovnám (hostelům apod.). Věková kategorie 21 – 30 let pak dává přednost v 27% případů právě turistickým ubytovnám a z 40% hotelům s třemi a více hvězdičkami.

23

1.8.

Profil návštěvníka Prahy vyplývající ze studie Pražské informační služby Jak vyplývá z předchozího textu, je trh cestovního ruchu v Praze velmi pestrý.

Obsahuje všechny věkové kategorie, odlišné zdrojové destinace i různě movitou klientelu. Turisté přijíždějí do Prahy za různými účely, s rodinnými příslušníky, partnery, přáteli i sami. Další část této práce se bude zabývat pouze určitou částí, segmentem návštěvníků hlavního města Prahy. Půjde o segment mladých lidí ve věku od 15 do 30 let. Tito lidé tvoří téměř 40% všech zahraničních návštěvníků Prahy (viz. předcházející text). Právě tato kategorie turistů nejčastěji vyhledává jednodušší a levnější formy hromadných ubytovacích zařízení, i když i zde nelze soudit jednoznačně jak je vidět ze závěru předchozí kapitoly. Ve statistických šetřeních Českého statistického úřadu jsou tato ubytovací zařízení sledována v rámci kategorie nehotelových hromadných ubytovacích zařízení, kam spadají kempy, chatové osady, turistické ubytovny (hostely) a ostatní hromadná ubytovací zařízení blíže nespecifikovaného typu. Často bývá tento segment charakterizován jako tak zvaní „baťůžkářů“ či „backpackers“, tj. lidé cestující nalehko, pouze s batohem, vyhledávající levné, jednoduché ubytování, cestování, stravování i zábavy. Jezdí tradičně za poznáním a zábavou a typické pro ně bývá taky dlouhodobější cestování po několika zemích, někdy i kontinentech. Jejich cílem bývá poznat co nejvíce míst za co nejnižší ceny, klasické je využívání studentských slev, neboť se jedná převážně o posluchače vysokých škol a univerzit. Byť není tento segment tolik finančně lukrativní, jejich cílem je spíše utratit co nejméně, rozhodně nejde o segment nezajímavý a bez potenciálu. Zejména v oblasti gastronomie a zábavy jsou tito turisté ochotni utratit poměrně velké částky. Vzhledem k jejich početnímu zastoupení nejde v konečném důsledku o zanedbatelné částky v příjmech provozovatelů služeb cestovního ruchu nejen v Praze. Praktická část práce se bude dále blíže věnovat charakteristice tohoto segmentu a vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo provedeno v hromadném ubytovacím zařízení odpovídající zařazení do kategorie turistických ubytoven.

24

2.

Analýza výsledků dotazníkového šetření Jak bylo již výše zmíněno, bude se tato část práce věnovat vyhodnocení

dotazníkového šetření mezi hosty specifického ubytovacího zařízení, jež je určeno pro výše vymezený segment mladých turistů, tzv. „baťůžkářů“ - „backpackers“, klientů hromadného ubytovacího zařízení spadající do kategorie turistických ubytoven. Hlavním cílem tohoto průzkumu bylo zjistit strukturu hostů nehotelového typu hromadného ubytovacího zařízení v Praze, konkrétně hostelu (viz. definice dále v textu), zachytit hlavní důvody jejich návštěvy a především spokojenost fungováním služeb v hlavním městě Praze. Středem pozornosti dotazníkového šetření byli zahraniční návštěvníci Prahy a okolnosti jejich pobytu v Praze. Cílem šetření je zjistit jednak kdo jsou hosté tohoto typu ubytovacího zařízení, jak vyhledávají informace, jaký je důvod jejich návštěvy a podobně, Významnou částí výzkumu bylo také hodnocení úrovně poskytovaných služeb v hlavním městě. Výsledky šetření poskytují obraz Prahy tak, jak je vnímána mladými lidmi, návštěvníky Prahy a mohou být východiskem a inspirací pro další zlepšování služeb pro tuto mladou a do budoucna potenciální movitou klientelu,

2.1. Metodika Cílovou populaci tvořili zahraniční návštěvníci Prahy, hosté hostelu, a to bez ohledu na to, zda se v Praze zastavili jen na velmi krátkou dobu nebo zde strávili několik dní. Šetření probíhalo během měsíce dubna a začátku května, kdy je v hostelu dostatek hostů, vzhledem k svátkům 1. a 8. května. Plánovaný rozsah šetření bylo minimálně 120 vyplněných dotazníků. Za metodu sběru dat bylo zvoleno individuální face-to-face dotazování. Vymezení cílové populace a tomu podřízená metoda výběru prakticky jinou volbu neumožňovala. Pro získání informací byl použit dotazník (je uveden v závěru práce, v části Přílohy, jak v českém, tak anglickém jazyce), s pevně danou formulací otázek i nabízených škál odpovědí (v případě tzv. uzavřených otázek). Dotazování probíhalo v anglickém jazyce (viz. Příloha) a prováděli ho pracovníci recepce hostelu, kteří byli pro potřeby výzkumu poučeni. Po kontrole dotazníků byla data převedena do počítačového formuláře v rámci databáze Acces a dále zpracovávána tímto programem a programem Excel. Volné odpovědi respondentů byly zakódovány pro potřeby kvantitativních analýz.

25

2.2. Co je to hostel? Hostely existovaly pravděpodobně již dávno v minulosti jako místa pro levné přespání poutníků. Moderní historie těchto ubytovacích zařízení začala v roce 1907 v Německu, kdy učitel Richard Schirrmann začal během letních prázdnin poskytovat ubytování mladým cestovatelům v tělocvičně školy, ve které učil. Filozofie tohoto typu hromadného ubytovacího zařízení je spatřována ve vytváření místa pro setkávání mladých lidí různých kultur, jazyků, náboženství a barvy pleti. Místa, kde si mohou vyměňovat svoje zkušenosti, názory a pohledy na svět. Tím tato ubytovací zařízení napomáhají sbližování a porozumění mezi národy, zeměmi a kulturami. Umožňují mladým lidem poznávat svět při nevysokých nákladech, zažít dobrodružství a potkávat sobě podobné lidi z celého světa. Hostel dle Webstrova slovníku6 nabízí cestovatelům krátkodobé ubytování, obvykle ve velkých, sdílených pokojích ve kterých se pronajímají jednotlivá lůžka. K dispozici jsou obyčejně i privátní pokoje. Hosté využívají společnou kuchyň, koupelny a haly. Hlavní přínos hostelů je kromě nižších cen i neformální prostředí a možnost seznámit se s cestovateli z celého světa, proto je tato forma ubytování využívána hlavně mladými lidmi. Hostel, který jsem si vybrala pro provedení dotazníkového šetření (viz. níže), předchozí definici naprosto naplňuje. Jeho mottem je „More than just a sleep!,“ tedy „Více než jen přespání!, “ čímž je myšleno, že jsou zde poskytovány všechny služby typické pro hostel plus něco navíc.

2.3.

Hostel Marabou Prague Podnik, vybraný pro provedení dotazníkového šetření a následnou analýzu je firma,

Dvořák & Roller, spol. s r.o., potažmo Hostel Marabou Prague. Jeho zakladateli jsou Luděk Dvořák a Tomáš Roller, kteří mají v oboru několikaletou praxi, oba ještě před založením vlastního podniku v hostelu několik let pracovali a sami při svém cestování této formy ubytování využívali. V roce 2005 pak jako rovnocenní partneři založili společnost s ručním omezením. Název provozovny: Hostel Marabou Prague Název společnosti: Dvořák & Roller, spol. s r.o. Sídlo firmy a místo podnikání: Praha 3, Koněvova 738/55 Organizační struktura: 2 společníci, každý s podílem 50% 6



26

základní jmění: 200 000,- Kč IČ, DIČ: 27223884 / CZ 27223884 Se souhlasem obou majitelů, bylo provedeno během měsíce dubna dotazníkové šetření Oba majitelé mi, jako recepční, poskytli veškerou podporu a pomoc, kterou jsem k tomu potřebovala, za což jim tímto děkuji. Zároveň děkuji také všem svým kolegům, recepčním, za spolupráci při vyplňování dotazníků s hosty a pomoc s jejich sběrem. Obrázek 1. Logo hostelu Marabou Prague

Zdroj:

Hostel Marabou Prague je ubytovací zařízení s kapacitou cca. 75 lůžek. Tato jsou rozdělena do 4 velkých ložnic (tzv. „dormitories“ zkráceně „dormů“) s 10 – 15 poschoďovými lůžky a dvou čtyřlůžkových pokojů v přízemí. V prvním patře se pak nachází čtyři dvoulůžkové a jeden 2 – 4 lůžkový pokoj (v závislosti na přání hostů lze přidávat až dvě přistýlky). Pouze jeden dvoulůžkový pokoj má soukromou koupelnu, ostatní pokoje sdílejí sociální zařízení na chodbě. V prvním patře je takto sdílená jedna koupelna a toalety, v přízemí pak celkově tři sprchy a čtyři toalety. Pokoje jsou smíšené pro muže i ženy, ale hostel je samozřejmě ochoten se přizpůsobit dle předem sdělených přání hostů.

2.4.

Profil klientů hostelu Z výše uvedené charakteristiky hostelu a v podstatě i ze samotné filozofie těchto

zařízení vyplývá profil klientů ubytovacích zařízení typu hostel. Následující popis vychází z vlastních zkušeností, získaných při více než roční práci v Hostelu Marabou Prague. Hosty jsou převážně mladí lidé, studenti, mezi 15 – 30 lety, ale samozřejmě i zde se vyskytují výjimky. Ačkoli tito návštěvníci a hosté, tzv. baťůžkářů - backpackers, přijíždí z celého světa a pocházejí z naprosto rozdílných prostředí, jsou si v podstatě velice podobni, spojuje je tentýž zájem a potřeby. Jsou mladí a zábava a poznání je jejich hlavním cílem. Prahu se rozhodli navštívit z touhy po neznámých místech, historii a zábavě. V omezeném čase hodlají poznat nejen Prahu, ale někteří z nich také jiná města a místa České republiky (nejčastěji Kutnou Horu, Český Krumlov, Karlovy Vary, Brno a další). Řada z nich je 27

dokonce ochotna vyrovnat se s určitou, pro ně subjektivně přijatelnou, mírou nepohodlí, neboť podaří-li se jim ušetřit, budou si moci dovolit cestovat o něco déle. V zásadě lze tuto základní charakteristiku dále rozlišit na tři až čtyři podskupiny. První skupinu tvoří mladé páry. Jsou to mladí lidé cestující s partnerem za účelem poznávání a obdivování historie, památek, architektury a kultury nových míst. Jejich cílem je poznat co nejvíce, Praha pro ně bývá jen jednou zastávkou na cestě po Evropě, ne-li dokonce po celém světě. Netouží vyloženě po zábavě v nočních klubech, ale na druhou stranu se nebrání navštěvování výstav, muzeí, galerií, koncertů a divadelních představení. Tato klientela nejčastěji vyžaduje ubytování v menších pokojích s větším soukromím. Další skupinu představují skupiny mladých mužů, a v poslední době i žen, vyrážející téměř výhradně za zábavou. Velmi známé a populární jsou v tomto směru tzv. „stag parties“ – mládenecké večírky pořádané větší skupinou mladíků, z nichž jeden se chystá oženit. Hlavní náplní jejich pobytu v Praze je zábava a rozloučení se svobodou. Během jednoho dne absolvují „povinnou“ prohlídku nejznámějších památek Prahy a zbytek pobytu se věnují jen slavení a zábavě – návštěvě nočních klubů, barů, diskoték, pohostinských zařízení a podobně. Tento segment utratí nejvíce peněz za alkoholické nápoje v pohostinských zařízeních. Třetí kategorii tvoří organizované i neorganizované skupiny studentů a přátel a školní skupiny. Účelem jejich cesty je poučit se o historii, obdivovat architekturu a zjistit, jaká je v České republice kultura a životní úroveň. Často také přijíždějí za účelem návštěvy určité kulturní nebo sportovní akce (mezinárodního utkání apod.). Poslední skupinu tvoří osamocení mladí jedinci, hosté. Přijíždí do Prahy z různých důvodů a za různým účelem. Bývají to studijní a poznávací cesty, Praha je často jen jednou z mnoha zastávek na jejich cestě po Evropě a odsud míří dále do Polska, Maďarska či Rakouska. Tato klientela v Praze stráví nejvíce času, účastní se nejvíce běžného života města, jsou to mladí začínající umělci, studenti historie, jazyka a podobně. Celkově lze říci, že klienti hostelu tvoří specifickou cílovou skupinu, která je vnitřně diferenciovaná, ale navenek poměrně jednotná. Produkt – službu – je tak možné postavit na stejných principech

2.5.

Vyhodnocení dotazníkového šetření Všechny grafy a tabulky uvedené v této kapitole jsou sestaveny na základě výsledků

výzkumu, provedeného v Hostelu Marabou Prague a nejsou odnikud převzaty.

28

2.5.1. Základní charakteristiky Dotázáno bylo celkem 127 lidí, klientů Hostelu Marabou Prague. Počet mužů a žen byl relativně vyrovnaný, ve výzkumu mírně převládali muži nad ženami - z celkového počtu dotázaných bylo 67 (53%) mužů a 60 (47%) žen. Struktura povolání a věková struktura odpovídala předpokladům na největší procento studentů a mladých lidí do 30 let, jak vyplývá z následujících odstavců. Z grafu uvedeného pod textem (Graf 2) je zřejmé, že dominantní skupinu, celých 69% dotázaných klientů hostelu tvoří studenti, další početnější skupinu tvoří zaměstnanci či dělníci s 20%. Zbylých 11% patří dotázaným, kteří se přihlásili ke kategoriím manager či vedoucí pracovník, podnikatel, úředník a nezaměstnaný. Studenti tedy jednoznačně mezi klientelou hostelu převažují. Graf 2. Struktura dotázaných dle povolání

Co se věku dotázaných týká, také tato struktura odpovídala odhadům – mladí lidé do 30 let tvoříli naprostou většinu dotázaných (90%). 53% dotázaných tvořili klienti ve věku mezi 21 až 25 let, další skupinou (26% dotázaných) jsou mladí lidé od 15 do 20 let, 11% je pak zastoupena věková skupina 26 až 30 let. O zbylých 10% reprezentuje věkovou kategorii nad 30 let, která je v tomto typu ubytovacího zařízení relativně zřídkavá.

29

Graf 3. Věková struktura dotázaných

Národnostní struktura dotázaných, hostů ubytovaných v Hostelu Marabou Prague během sledovaného období, je velmi pestrá, jak je vidět z následujícího grafu (Graf 4). Nejvíce zastoupeni jsou podle očekávání turisté přijíždějící z Velké Británie, a to 20,5%, odpovídá to jejich celkovému vzrůstajícímu počtu mezi turisty v Praze jako takové. Dalšími významnými zdrojovými zeměmi jsou Nizozemí a Belgie s 16,5% a Polsko se 7,1%. Stejné procento dotázaných 6,3%

(8 dotázaných) pocházelo ze vzdálené Austrálie a Nového

Zélandu a z Kypru. 5,5% hostů - respondentů přijelo do Prahy z USA a stejný procento pochází z Francie, 4,7% ze Švédska a stejné procento také z oblasti Asie (Japonsko, Čína, Taiwan a Nepál). Španělsko a Portugalsko bylo zastoupeno pouze 9 respondenty (7,1% ze všech dotázaných klientů hostelu). Pouze 4 respondenti (3,1%) pocházeli z Německa a stejný počet také ze Švýcarska. Zbylých 9,5% tvořili klienti z Kanady, Brazílie, Rakouska, Litvy, Itálie a ze zemí bývalé Jugoslávie, z nichž každá byla zastoupena od 1 do 3% z celkového počtu dotázaných. Žebříček zemí, ze kterých dotázaní hosté pocházeli, pak vypadá následovně: 1. Velká Británie – 20,5% 2. Nizozemí – 14,2% 3. Polsko – 7,1% 4. Kypr – 6,3% 5. USA, Francie – 5,5% 6. Austrálie, Švédsko – 4,7% 7. Portugalsko – 3,9% 8. Německo, Švýcarsko, Španělsko – 3,1% 30

9. Belgie, Brazílie, Kanada – 2,4% 10. Čína, Litva, Nový Zéland, Taiwan – 1,6% 11. Bulharsko, Itálie, Japonsko, Nepál, Rakousko, Srbsko – 0,8% Graf 4. Národnostní složení vzorku – absolutní čísla

Graf ukazuje, že struktura klientů hostelu neodpovídá celkovému pořadí zdrojových zemí návštěvníků Prahy, jak je uvedeno ve studii „Turisté a návštěvníci Prahy“(viz první část této práce). S výjimkou přední příčky pro Velkou Británii a výrazně více zastoupené klientele z Nizozemí a Belgie. Naproti tomu tradiční zdrojové země jako Německo, Francie, Spojené státy či Itálie jsou v tomto typu hromadného ubytovacího zařízení zastoupeny výrazně méně. Příčinou by mohlo být upřednostňování vyšších a finančně náročnějších typů ubytovacích zařízení u turistů z těchto zemí.

2.5.2. Impulsy k návštěvě Prahy Záměrem této kapitoly je analyzovat impulsy, které vedou mladé lidi k rozhodnutí navštívit Prahu a strávit zde svou dovolenou. Jak je vidět z následující tabulky, nejdůležitějším faktorem je doporučení rodiny, přátel či známých. Jako základní faktor při rozhodování, kde strávit dovolenou ho uvádí téměř 57% dotázaných. Významnější roli tento impuls hraje u mužů než u žen. Druhým motivem k návštěvě Prahy jsou knihy, články v časopisech, na internetu, brožury, tištění průvodci a podobně. Jako rozhodující ho označilo 17% respondentů. Filmy, dokumenty či reklamy motivovaly pouze 3% návštěvníků. 31

Graf 5. Impulsy k návštěvě Prahy – v procentech

Možnost, že by hlavním impulsem k cestě do Prahy byla návštěva veletrhu nebo výstavy cestovního ruchu nezvolil žádný z respondentů (proto není uvedena ani v předchozím grafu, ani v následující tabulce). Jinou než některou z navrhovaných možností zvolilo 24% hostů – jako motivy k návštěvě zde pak uváděli především společné rozhodnutí přátel, náhodu, levné letenky, pracovní či studijní důvody nebo žádný. Tab. 9 Impulsy turistů k návštěvě Prahy – údaje v procentech

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost

Doporučení rodiny, přátel, známých

Hodně jsem o Praze četl/a

Viděl/a jsem film, dokument, reklamu

Jiné

62,7 50,0

14,9 18,3

1,5 5,0

20,9 26,7

45,5 55,2 92,9 66,7 42,9

15,2 17,9 0,0 33,3 28,6

0,0 4,5 0,0 0,0 14,3

39,4 22,4 7,1 0,0 14,3

75,0 0,0 60,0 51,7 50,0 76,9

0,0 100,0 40,0 14,9 0,0 11,5

0,0 0,0 0,0 3,4 0,0 3,8

25,0 0,0 0,0 29,9 50,0 7,7

32

Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

50,0 23,8 100,0 50,0 50,0 85,7 100,0 66,7 50,0 0,0 50,0 44,4 100,0 88,9 50,0 75,0 71,4 65,4

37,5 4,8 0,0 50,0 16,7 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0 25,0 33,3 0,0 11,1 0,0 0,0 14,3 19,2

0,0 0,0 0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 0,0 0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 3,8

12,5 71,4 0,0 0,0 16,7 14,3 0,0 33,3 0,0 100,0 0,0 22,2 0,0 0,0 33,3 25,0 14,3 11,5

56,7

16,5

3,1

23,6

Z těchto údajů vyplývá, důležitost předchozích zkušeností rodinných příslušníků, přátel a známých, tzv. „good word from mouth“, tedy jakési dobré slovo, doporučení. Je-li zkušenost turistů pozitivní, neváhají se s ní podělit se svým okolím, což může být impulsem a motivem pro další potencionální turisty, aby se rozhodli strávit svou dovolenou v PrazeStejně tak má negativní zkušenost moc cestovatele od návštěvy Prahy odradit. Je proto nezbytné věnovat se celkovému zlepšování kvality služeb a dobrého jména hlavního města Prahy. Jen o něco menší důležitost mají tištěné materiály, články v časopisech a další propagační materiály.

2.5.3. Důvod a účel návštěvy Prahy Důvody a účel návštěvy Prahy mohou být různé. Jak ukázal průzkum, ze 146 získaných odpovědí (v 18 případech, což odpovídá 14,2%, respondenti uvedli více než jeden důvod, byť byli vyzváni k výběru pouze jedné možnosti, která by nejlépe popsala důvod jejich návštěvy Prahy) 74 odpovědí (50,7%) volilo možnost první, což vypovídá o tom, že většina mladých turistů přijíždí do Prahy za poznáním památek, návštěvou galerií, muzeí a podobně. Ze 127 respondentů tuto možnost zvolilo 58,3%. Potvrzuje to hlavní orientaci cestovního ruchu v Praze, turistika a památky jsou trvale na prvním místě na pomyslném žebříčku zájmu a orientace příjezdového cestovního ruchu v hlavním městě.

33

Graf 6. Důvod návštěvy Prahy – v procentech

V pěti případech z

osmnácti, kteří zvolili více než jednu odpověď (14,2%

dotázaných), vybrali respondenti jako hlavní cíl nejen poznávání a návštěvu památek, ale zároveň uvedli také gastronomii a zábavu (návštěvu pražských restaurací, klubů, barů a české pivo). Tři kombinovali možnost první s možností v Praze nakupovat, další čtyři zvolili jako druhou variantu účast na kulturní akci (koncert, výstava, divadlo, balet atd.), jeden z těchto čtyř respondentů vybral dokonce i třetí možnost, uvedl jako důvod své cesty do Prahy také návštěvu příbuzných či známých. Dva dotázaní přijeli do Prahy nejen za památkami, ale uvedli i důvod jiný. Jeden respondent uvedl kromě památek také návštěvu sportovní akce (mezinárodního utkání apod.) a jeden zkombinoval gastronomii s jiným důvodem své návštěvy. Je zřejmé, že nelze vždy přesně vymezit důvod návštěvy a omezit ho pouze na jeden účel, mnoho lidí spojuje zábavu s prací, návštěvu příbuzných s účastí na sportovní či kulturní akci, prohlídkou památek a tak dále. Druhým nejdůležitějším důvodem k návštěvě Prahy je u mladých lidí, dle předpokladů, gastronomie a zábava. Jako důvod své cesty do Prahy ho uvedlo 21,3% dotázaných. Na třetím místě (18,1%) se umístili důvody jiné než nabízené, v těchto případech byl nejčastěji jako účel návštěvy Prahy uvedena studijní cesta, oslava narozenin a party s přáteli a relaxace. 8,7% hostů spatřovalo hlavní cíl své cesty do Prahy návštěvu kulturní akce, v této kategorii jsou zahrnuty koncerty, festivaly, výstavy, divadelní představení, muzikály, balet či jiné kulturní dění v Praze. Tři procenta dotázaných hostů hostelu uvedlo, že přijeli do Prahy za pracovními povinnostmi nebo, aby navštívili kongres, konferenci nebo

34

odborný veletrh, další 3% přijelo nakupovat, pouze dva dotázaní (muži) navštívili Prahu kvůli sportovní akci a jen jeden přijel navštívit své příbuzné, známé nebo přátele. Tab. 10 Důvody k návštěvě Prahy – údaje v procentech Návště Návštěv

Kult

Sport

Gastron

va

a

urní

ovní

omie,

příbuz

památek

akce

akce

zábava

ných,

Pracov Nakup

ní

ování

povinn osti

přátel pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

Jiné

52,2 65,0

6,0 11,7

3,0 0,0

25,4 16,7

0,0 1,7

1,5 5,0

4,5 1,7

17,9 18,3

42,4 62,7 78,6 66,7 42,9

3,0 10,4 7,1 0,0 28,6

6,1 0,0 0,0 0,0 0,0

27,3 17,9 28,6 16,7 14,3

0,0 1,5 0,0 0,0 0,0

9,1 1,5 0,0 0,0 0,0

3,0 4,5 0,0 0,0 0,0

30,3 16,4 0,0 16,7 14,3

50,0 0,0 60,0 56,3 100,0 69,2

25,0 0,0 20,0 9,2 0,0 3,8

0,0 0,0 0,0 2,3 0,0 0,0

25,0 66,7 20,0 14,9 0,0 38,5

25,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 2,3 0,0 7,7

0,0 0,0 0,0 3,4 0,0 3,8

25,0 33,3 0,0 21,8 0,0 7,7

62,5 23,8 100,0 100,0 66,7 85,7 100,0 0,0 100,0 50,0 50,0 77,8 0,0 88,9 33,3 75,0 71,4 46,2

0,0 4,8 0,0 0,0 16,7 28,6 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 11,1 0,0 0,0 66,7 0,0 0,0 3,8

0,0 0,0 0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,8

25,0 14,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 100,0 50,0 11,1 100,0 11,1 0,0 25,0 42,9 30,8

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,5

12,5 14,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

12,5 57,1 0,0 50,0 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 16,7 25,0 14,3 19,2

58,3

8,7

1,6

21,3

0,8

3,1

3,1

18,1

35

2.5.4. S kým mladí lidé do Prahy cestují? Více než polovina mladých lidí (61,4%), klientů hostelu, přijíždí do Prahy s přáteli, kamarády a známými. 15% mladých turistů navštíví Prahu v rámci organizovaného školního výletu společně se svými spolužáky. 12,6% přijíždí s partnerem, jedná se téměř zcela výhradně o věkovou kategorii mezi 20 a 30 lety věku. 7,9% tvoří turisté přijíždějící zcela sami. K návštěvě Prahy s rodinným příslušníkem se rozhodlo pouze 3,1% dotázaných. Graf 7. S kým mladí lidé do Prahy cestují? – v procentech

Sami přijížději ve větší míře muži (13% můžů) než ženy (pouze 2% žen), což je pochopitelné vzhledem k pocitu bezpečí. Ženy se obvykle více obávají cestovat osamoceně a spíše vyhledávají cestování s přáteli, s partnerem nebo jinou skupinou. S partnerem cestují nejvíce mladí lidé ve věku mezi 25 a 30 lety, s přáteli pak věková kategorie do 20 let a co je zajímavé, také věková kategorie mezi 30 až 35 lety preferuje výrazněji cestování s přáteli. Je to zřejmě dáno životní etapou, ve které se ta která věková skupina momentálně nachází. Dalo by se říct, že období mezi 25 až 30 let věku je typické pro zakládání rodiny a usazování se, což způsobuje vyšší procento turistů cestujících s partnerem. Naopak lidé nad 30 let mají již své životní priority ukotvené, mají stabilnější postavení a zázemí, a proto se navrací k cestování s přáteli za poznáním a zábavou.

36

Tab. 11 S kým přijíždějí do Prahy? – údaje v procentech

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

Se školní

Sám/sama

S partnerem

S přáteli

S rodinou

13,4 1,7

11,9 13,3

56,7 66,7

1,5 5,0

16,4 13,3

3,0 9,0 0,0 16,7 28,6

3,0 11,9 50,0 0,0 0,0

75,8 58,2 50,0 66,7 42,9

3,0 3,0 0,0 16,7 0,0

15,2 17,9 0,0 0,0 28,6

0,0 66,7 40,0 5,7 0,0 3,8

25,0 0,0 0,0 5,7 0,0 38,5

75,0 33,3 40,0 64,4 100,0 53,8

0,0 0,0 0,0 3,4 0,0 3,8

0,0 0,0 20,0 20,7 0,0 0,0

25,0 4,8 33,3 50,0 16,7 0,0 0,0 33,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,3 7,7

25,0 4,8 0,0 0,0 16,7 57,1 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 0,0 0,0 22,2 0,0 25,0 28,6 7,7

50,0 19,0 66,7 50,0 66,7 42,9 100,0 66,7 100,0 100,0 75,0 77,8 100,0 77,8 16,7 75,0 57,1 80,8

0,0 9,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 61,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 83,3 0,0 0,0 3,8

7,9

12,6

61,4

3,1

15,0

skupinou

37

2.5.5. Pořadí návštěvy Prahy Jak vyplývá z následujícího grafu, naprostá většina (78,7%) klientů hostelu navštívila Prahu úplně poprvé. Pro 13,4% hostů to byla jejich druhá návštěva. Zhruba osm procent dotázaných uvedlo, že Prahu navštívili již více než dvakrát Graf 8. Pořadí návštěvy Prahy – v procentech

Opakovaný pobyt je charakteristický především pro návštěvníky z Belgie a Nizozemí (38%), ze Švýcarska či z Rakouska. Naopak první návštěva je typická spíše pro země vzdálenější, jako například Asie, Austrálie, Nový Zéland či země Jižní Ameriky. Zajímavé se jeví fakt, že 30% z nejmladší skupiny dotázaných, tedy věkové skupiny 15 – 20 let, byla v Praze již na opakované návštěvě. Ještě výraznější je v tomto směru druhý pól věkového spektra respondentů, věková kategorie 35 let a více, kde více než 40% lidí navštívilo Prahu v předchozích letech již alespoň jednou. To dává jistý předpoklad do budoucna, že se sem lidé budou stále častěji vracet. Tab. 12 Pořadí návštěvy – údaje v procentech

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let

První návštěva

Druhá návštěva

Třetí a vyšší návštěva

85,1 70,0

10,4 16,7

4,5 11,7

69,7 82,1 85,7 83,3

24,2 9,0 7,1 16,7

6,1 7,5 7,1 0,0

38

35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

57,1

14,3

28,6

75,0 66,7 80,0 74,7 100,0 88,5

25,0 0,0 20,0 14,9 0,0 7,7

0,0 33,3 0,0 9,2 0,0 3,8

87,5 61,9 100,0 50,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 100,0 33,3 0,0 77,8 50,0 75,0 100,0 88,5

12,5 28,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0 11,1 100,0 22,2 16,7 25,0 0,0 11,5

0,0 9,5 0,0 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0 44,4 0,0 0,0 33,3 0,0 0,0 0,0

78,0

13,4

7,9

2.5.6. Délka pobytu Délka pobytu mladých lidí odpovídá všeobecnému trendu prodlužování doby strávené v hlavním městě Praze. Průměrná délka pobytu se pohybuje kolem 4 nocí (3,9 noci), tj. kolem 5 dní. Z následujícího grafu je jednoznačně vidět, že nejvíce mladých lidí (37%), hostů hostelu stráví v Praze, tři až čtyři noci. Téměř týdenní pobyt v Praze absolvuje 30,7% dotázaných. 27,6% respondentů, hostů, stráví v Praze jednu až dvě noci (víkendové návštěvy). Více než týdenní dovolenou stráví v Praze jen necelých 5% dotázaných. Tato čísla mohou být chápána jako motivace do budoucna pro důraznější podporu trendu prodlužování dovolené také u této skupiny návštěvníků Prahy.

39

Graf 9. Délka pobytu – v procentech

Nejdelší pobyt plánují především mladí lidé přijíždějící do Prahy za studiem, podnikatelé na služební cestě. Nejdéle stráví v Praze mladí Nizozemci, Australané a Novozélanďané, hosté z Litvy a Spojených států, jejichž pobyt trvá přibližně týden. Bez zajímavosti není ani fakt, že více než 40% studentů stráví v Praze více než pět nocí a stejné procento tvoří také věková kategorie mezi 21 a 25 lety. Tab. 13 Délka pobytu – údaje v procentech Jednu až dvě noci pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí

Tři až čtyři noci

Pět až sedm

Více než sedm

nocí

nocí

31,3 23,3

26,9 48,3

35,8 25,0

6,0 3,3

21,2 28,4 42,9 33,3 14,3

48,5 28,4 50,0 50,0 28,6

24,2 40,3 0,0 16,7 42,9

6,1 3,0 7,1 0,0 14,3

75,0 0,0 0,0 27,6 100,0 23,1

0,0 66,7 40,0 29,9 0,0 65,4

25,0 0,0 60,0 37,9 0,0 7,7

0,0 33,3 0,0 4,6 0,0 3,8

12,5 9,5

50,0 14,3

25,0 71,4

12,5 4,8

40

Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

100,0 0,0 16,7 100,0 100,0 33,3 0,0 0,0 0,0 44,4 100,0 66,7 0,0 25,0 42,9 15,4

0,0 50,0 66,7 0,0 0,0 33,3 0,0 50,0 50,0 55,6 0,0 33,3 16,7 0,0 28,6 76,9

0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 33,3 100,0 0,0 25,0 0,0 0,0 0,0 83,3 75,0 14,3 7,7

0,0 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 25,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,3 0,0

27,6

37,0

30,7

4,7

2.5.7. Odkud čerpají mladí lidé informace o Praze? Nejvyhledávanějším zdrojem informací o Praze se stal internet, který je využíván stále častěji. Jako hlavní zdroj informací ho využívá téměř 60,6% návštěvníků Prahy, klientů hostelu. Velmi vyhledávaným zdrojem informací jsou rovněž tištění průvodci, kterým dává přednost téměř 35% dotázaných hostů. Na předních místech mezi informačními zdroji tak nadále zůstávají knihy a kontakt s lidmi, kteří v minulosti Prahu navštívili, ať už se jedná o rodinné příslušníky nebo přátele (jako zdroj informací ho uvedlo 16,5% dotázaných). Nikdo nevyužil možnost získat informace o Praze prostřednictvím cestovní kanceláře či agentury, proto není tato možnost dále uváděna v grafu ani tabulce. Také na tuto otázku volila velká část dotázaných více než jednu odpověď (konkrétně necelých 23% respondentů), je to dáno pochopitelnou snahou zjistit co nejvíce, z co nejvíce zdrojů a zajistit si tak co možná nejobjektivnější informace o městě, které se chystají navštívit. Nejčastěji v tomto případě mladí lidé, hosté hostelu, kombinují informace získané z internetu a z tištěných průvodců nebo své informace z internetu doplňují informacemi od svých rodinných příslušníků, kamarádů a známých. Opět z toho vyplývá důležitost předchozích zkušeností okolí, které obklopuje budoucího turistu. Velmi podstatnou roli hraje kvalita a množství informací, jež jsou dostupné na internetu a také v tištěných průvodcích. Zvláště jejich aktuálnost by se neměla rozhodně podceňovat.

41

Graf 10. Odkud jste čerpali informace o Praze? – v procentech

Není bez zajímavosti, že 15% turistů odpovědělo, že informace o Praze vůbec nevyhledávalo, častěji nevyhledávají informace muži než ženy. Část těchto lidí přijíždí do Prahy se skupinou přátel a spoléhají tak na jejich informace. Druhou možností je, že jde o opakovanou návštěvu Prahy a tudíž základní informace mají již z předchozích návštěv. Tito hosté nejčastěji využívají služeb recepce a informují se o tom, co potřebují přímo v hostelu. Tab. 14 Zdroj čerpání informací o Praze – údaje v procentech Rodina, Internet

Přátele, známí

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost

Tištění

Nevyhledával/a

průvodci

jsem

Jiný

56,7 65,0

11,9 21,7

23,9 46,7

20,9 8,3

1,5 1,7

54,5 64,2 42,9 66,7 85,7

30,3 11,9 7,1 16,7 14,3

36,4 31,3 50,0 16,7 42,9

24,2 13,4 7,1 16,7 0,0

0,0 1,5 7,1 0,0 0,0

75,0 100,0 60,0 56,3 0,0 73,1

0,0 0,0 40,0 19,5 0,0 7,7

25,0 0,0 60,0 31,0 50,0 46,2

25,0 0,0 0,0 19,5 50,0 0,0

0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 3,8

42

Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

50,0 38,1 100,0 50,0 83,3 28,6 100,0 33,3 100,0 50,0 75,0 44,4 100,0 66,7 83,3 25,0 42,9 76,9

12,5 9,5 0,0 50,0 0,0 14,3 0,0 33,3 0,0 50,0 25,0 33,3 0,0 11,1 33,3 0,0 14,3 23,1

62,5 4,8 0,0 50,0 16,7 71,4 0,0 66,7 0,0 50,0 50,0 33,3 100,0 11,1 66,7 75,0 57,1 38,5

0,0 57,1 0,0 0,0 0,0 28,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,2 0,0 25,0 14,3 3,8

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,1 16,7 0,0 0,0 0,0

60,6

16,5

34,6

15,0

1,6

2.5.8. Jak jste si rezervovali ubytování v Praze Internet je často využíván nejen jako informační zdroj, ale jako způsob rezervace různých služeb. Nejčastěji bývá využíván pro rezervování ubytování, jak je vidět z následujícího grafu, k rezervaci ubytování ho využívají téměř tři čtvrtiny hostů hostelu. Graf 11. Odkud jste čerpali informace o Praze? – v procentech

43

8,7% dotázaných připouští, že si ubytování nerezervovalo samo, ale vzhledem k tomu, že plánovali cestu v rámci skupiny, zamlouval ubytování jeden z této skupiny. Žádný z dotázaných neuvedl, že by využil služeb cestovní kanceláře či agentury, což odpovídá převládajícímu trendu individuální turistiky, zvláště mezi mladými lidmi. Zajímavý je rovněž fakt, že 7,1% hostů hostelu si ubytování nerezervovalo předem, ale hledalo až přímo v Praze. Zde vstupují do hry pražští zprostředkovatelé ubytování na příjezdových místech v Praze (Hlavní nádraží, Florenc, Letiště Praha apod.) a informační centra. Kontaktováním přímo Hostelu Marabou Prague, ať již telefonicky nebo přímo e-mailem, si rezervovalo ubytování 7,1% dotázaných. 2,4% hostů využilo svých rodinných příslušníků či přátel, kteří ubytování rezervovali za ně. Tab. 15 Způsob rezervace ubytování v Praze – údaje v procentech Přímo s Internet

Polsko

Pomocí

Nerezervoval

ubytovací

Telefoni

součást

rodiny,

/a jsem,

m

cky

organizova

přátel,známý

hledal/a jsem

né skupiny

ch

až v Praze

zařízením pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo

Jako

68,7 81,7

4,5 6,7

1,5 1,7

13,4 3,3

1,5 3,3

10,4 3,3

69,7 73,1 85,7 83,3 85,7

3,0 7,5 0,0 0,0 14,3

0,0 3,0 0,0 0,0 0,0

15,2 9,0 0,0 0,0 0,0

6,1 1,5 0,0 0,0 0,0

6,1 6,0 14,3 16,7 0,0

100,0 100,0 40,0 72,4 100,0 80,8

0,0 0,0 20,0 4,6 0,0 7,7

0,0 0,0 0,0 2,3 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 12,6 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 3,4 0,0 0,0

0,0 0,0 40,0 4,6 0,0 11,5

75,0 33,3 100,0 50,0 83,3 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 75,0

12,5 9,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0

0,0 52,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0

12,5 4,8 0,0 50,0 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

88,9

11,1

0,0

0,0

0,0

0,0

44

Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

100,0 77,8 100,0 50,0 85,7 80,8

0,0 0,0 0,0 25,0 0,0 3,8

0,0 11,1 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 25,0 0,0 3,8

0,0 11,1 0,0 0,0 14,3 11,5

74,8

5,5

1,6

8,7

2,4

7,1

2.5.9. Výdaje na pobyt Zajímavou součástí výzkumu bylo zjišťování výše výdajů klientů hostelu. Snahou průzkumu bylo, vytvořit představu o denních výdajích mladých turistů, ubytovávajících se v jednodušším typu ubytovacího zařízení – v hostelu. Získané údaje je potřeba interpretovat s ohledem na to, že vycházejí z pouhých odhadů dotázaných a nemají tak zcela dokonalou a přesnou vypovídací schopnost. Respondentům byly nabídnuty částky v korunách s přibližným přepočtem na Eura dle aktuálního kurzu (1€ = 28 CZK). Graf 12. Denní výdaje - odhady – v procentech

Jak je vidět z grafu, nejvíce hostů, téměř 60 %, odhadlo své denní výdaje v Praze na 500 – 1000 Kč. Více než 80% dotázaných klientů hostelu uvedlo, že denně podle svého mínění, v Praze utratí více než 500 Kč, 7,1% dokonce odhadlo, že utratí více než 2000 Kč denně. Naopak k denní útratě nižší než 500 Kč se přihlásilo něco mále přes 18% dotázaných. 45

Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce utratí klienti hostelu přijíždějící do Prahy ze západní Evropy - z Německa, pak také hosté z Velké Británie, Francie a Nizozemí. Více než 1000 Kč (dle vlastních odhadů) utratí denně 57% dotázaných hostů ve věku mezi 26 a 30 lety, více než 21% této věkové kategorie utratí dokonce více než 2000 Kč denně, což již rozhodně nejsou zanedbatelné výdaje a tudíž také příjmy pro poskytovatele služeb a obchodníky. Tab. 16 Odhadované denní výdaje – údaje v procentech

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie

Méně než 500

500 - 1000

1000 -

Více než 2000

Kč

Kč

2000 Kč

Kč

20,9 15,0

49,3 70,0

22,4 8,3

7,5 6,7

12,1 17,9 14,3 16,7 57,1

69,7 65,7 28,6 16,7 42,9

15,2 11,9 35,7 33,3 0,0

3,0 4,5 21,4 33,3 0,0

0,0 33,3 20,0 19,5 0,0 15,4

0,0 33,3 40,0 69,0 0,0 46,2

75,0 33,3 20,0 6,9 50,0 30,8

25,0 0,0 20,0 4,6 50,0 7,7

0,0 28,6 66,7 50,0 16,7 14,3 100,0 0,0 12,5 0,0 25,0 33,3 100,0 0,0 66,7 0,0 0,0 3,8

75,0 52,4 0,0 50,0 66,7 42,9 0,0 100,0 87,5 100,0 25,0 55,6 0,0 55,6 16,7 75,0 85,7 65,4

25,0 14,3 0,0 0,0 0,0 28,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 44,4 0,0 25,0 14,3 26,9

0,0 4,8 33,3 0,0 16,7 14,3 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 11,1 0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 3,8

46

celkem 18,1

2.5.10.

59,1

15,7

7,1

Popularita pražských památek

Účelem této otázky bylo tak trochu prozkoumat, zda je Praha za hranicemi České republiky známá, jaké pražské památky jsou v které zemí symbolem Prahy a co si mladí cizinci před příjezdem do Prahy představují, že uvidí. Tedy, jaká je jejich představa o Praze. Svědčí to také něco o propagaci Prahy v zahraničí K výběru bylo hostům nabídnuto pět konkrétních památek, šestá varianta byla určena pro jiné nápady než nabídnuté. Graf 13. Popularita pražských památek – v procentech

Nejznámější památku za hranicemi České republiky je podle hostů hostelu Karlův most, z nabízených možností ho vybralo téměř 40% respondentů. Přibližně stejné popularitě se těší Pražský hrad (20,5% ze všech dotázaných) a Staroměstské náměstí s Orlojem (23,6% ze všech dotázaných), přičemž jak je vidět Orloj a Staroměstské náměstí mírně vede. Zajímavé se může zdát zejména nízké povědomí (pouhých 1,6% respondentů) o Židovské čtvrti, byť jde v Evropě o relativně unikátní památkovou oblast. Více známý je Tančící dům světově proslulých architektů Vláda Miluniče a Franka Gehryho. Podle 3,1% dotázaných je v jejich zemi nejznámější.

47

Tab. 17 Popularita pražských památek v zahraničí – údaje v procentech

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

2.5.11.

Pražský

Karlův

hrad

most

22,4 18,3

40,3 38,3

12,1 25,4 14,3 33,3 14,3

Orloj a

Židovská

Tančící

čtvrť

dům

19,4 28,3

1,5 1,7

6,0 0,0

10,4 13,3

33,3 38,8 57,1 50,0 28,6

42,4 17,9 21,4 0,0 14,3

3,0 1,5 0,0 0,0 0,0

3,0 3,0 0,0 16,7 0,0

6,1 13,4 7,1 0,0 42,9

50,0 33,3 0,0 19,5 0,0 23,1

25,0 0,0 40,0 36,8 100,0 50,0

0,0 33,3 0,0 27,6 0,0 19,2

25,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,0

0,0 33,3 20,0 2,3 0,0 0,0

0,0 0,0 40,0 12,6 0,0 7,7

62,5 0,0 66,7 50,0 50,0 28,6 0,0 33,3 50,0 0,0 0,0 33,3 0,0 22,2 0,0 25,0 0,0 7,7

25,0 38,1 33,3 0,0 0,0 57,1 100,0 66,7 50,0 100,0 75,0 55,6 100,0 33,3 33,3 25,0 28,6 34,6

0,0 38,1 0,0 50,0 16,7 14,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 33,3 16,7 50,0 28,6 42,3

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,3 3,8

0,0 4,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 0,0 0,0 11,1 0,0 0,0 0,0 3,8

12,5 19,0 0,0 0,0 33,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,1 0,0 0,0 50,0 0,0 28,6 7,7

20,5

39,4

23,6

1,6

3,1

11,8

Staroměstské náměstí

Jiná

Navštívil/a jste i jiné město České republiky?

Odpověď na tuto otázku byla velmi jednoduchá, cílem bylo zjistit kolik mladých lidí, hostů hostelu, touží poznat i jiné místa České republiky než pouze Prahu. Výsledek šetření 48

ukázal, že téměř 58,3% klientů Prahu neopustí. Naopak 41,7% (53) dotázaných navštívilo také jiné město než jen Prahu. Dokonce téměř čtvrtina z nich navštívila během svého pobytu v České republice, kromě Prahy, více než jedno jiné město. Graf 14. Návštěva měst České republiky – v procentech

Nejčastěji vyhledávaným městem, mimo Prahu, je jednoznačně Kutná Hora. Navštíví ji 67,9% hostů, kteří odpověděli na tuto otázku ano. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil Český Krumlov, který navštívilo 11,3% dotázaných. Dále bylo nejnavštěvovanější Brno a shodně také Čáslav (9,4% dotázaných), následuje Liberec (7,5%), Mariánské Lázně, Plzeň, Karlovy Vary (5,6%), Pardubice (3,8%), Hradec Králové, České Budějovice (1,9%). Tab. 18 Navštívená města v České republice, mimo Prahy – údaje v procentech

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný

Kutná

Český

Hora

Krumlov

58,3 41,7

Liberec

Mariánské

Čáslav

33,3 66,7

40,0 60,0

20,0 80,0

50,0 50,0

0,0 100,0

100,0 0,0

33,3 66,7

50,0 50,0

41,7 47,2 5,6 2,8 2,8

33,3 50,0 0,0 0,0 16,7

60,0 40,0 0,0 0,0 0,0

100,0 0,0 0,0 0,0 0,0

50,0 50,0 0,0 0,0 0,0

0,0 100,0 0,0 0,0 0,0

33,3 66,7 0,0 0,0 0,0

0,0 33,3 66,7 0,0 0,0

0,0 50,0 50,0 0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Lázně

Plzeň

Karlovy

Brno

Vary

49

Pardub

podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

2.5.12.

2,8 86,1 0,0 11,1

16,7 66,7 0,0 16,7

0,0 80,0 0,0 20,0

0,0 100,0 0,0 0,0

0,0 75,0 0,0 25,0

0,0 100,0 0,0 0,0

0,0 100,0 0,0 0,0

0,0 33,3 0,0 66,7

0,0 100,0 0,0 0,0

2,8 38,9 0,0 0,0 2,8 0,0 0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 8,3 5,6 0,0 5,6 19,4

33,3 0,0 0,0 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 16,7 16,7 0,0 0,0 0,0 16,7 0,0

40,0 0,0 0,0 20,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

0,0 0,0 0,0 25,0 25,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

33,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 66,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 33,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 66,7 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

67,9

11,3

9,4

9,4

7,5

5,7

5,7

5,7

3,8

Propagace Prahy v zahraničí

V rámci dotazníkového šetření byli hosté požádání, aby ohodnotili, jestli je podle nich v jejich zemi Praha dostatečně propagována. K dispozici měli škálu od jedné do pěti, přičemž jedna znamenalo výbornou propagaci a pět naprosto chybějící a nedostatečnou propagaci. Výsledkem byla průměrná známka 3,2 za všechny dotázané, což vypovídá o velice průměrné propagaci Prahy v zahraničí. Hosté hostelu, mladí cestovatelé, tak vyjádřili své přesvědčení, že Praha má v této oblasti co dohánět. Jak znázorňuje následující tabulka, nejkritičtější byli hosté ze zemí bývalé Jugoslávíe, kteří udělili průměrnou známku čtyři. Poměrně negativně tuto otázku hodnotili také lidé přijíždějící z Polska, Švédska či Kypru, a rovněž hosté z Velké Británie udělili známku, která je podprůměrná, což je poměrně zarážející, vezmeme-li v úvahu, že právě z této země pochází největší procento návštěvníků Prahy i hostů hostelu. Z pohledu věkových skupin byla nejméně kritická skupina mezi 31 až 35 lety věku. Méně kritická byla taky věková kategorie nejmladší, která udělila průměrnou známku 3. Hodnocení mužů a žen bylo relativně vyrovnané, nepatrně kritičtější byli muži, jde ovšem o zcela zanedbatelný rozdíl. 50

Tab. 19 Hodnocení propagace Prahy v zahraničí – průměrné známky

Propagace v zahraničí

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

3,3 3,2

3,0 3,4 3,3 2,5 3,4

3,0 3,0 3,2 3,3 4,0 3,1

2,3 2,4 3,0 4,0 3,0 3,4 3,0 2,3 3,5 2,5 3,3 3,7 3,0 3,3 3,7 3,0 3,0 3,4

3,2

2.5.13.

Absolvoval/a jste organizovanou prohlídku Prahy s průvodcem?

Záměrem této otázky bylo, zjistit kolik mladých lidí ubytovaných v hostelu využije možnosti projít Prahu s organizovanou skupinou a průvodcem. Ze 127 dotázaných 51

odpovědělo kladně pouze něco málo přes 20% (26 dotázaných). To vypovídá o malé popularitě těchto „procházek“ Prahou s průvodcem nebo jejich nedostatečné propagaci. Z těchto 26 dotázaných bylo více něž 90% studentů ve věku do 25 let, 70% pocházelo z Belgie nebo Nizozemí. Téměř polovina z těch, kteří absolvovali prohlídku Prahy s průvodcem, přijela do Prahy ze studijních důvodů a je proto pochopitelné, že je více zajímali informace o Praze z „profesionálních“ úst, které jsou vždy aktuálnější a pestřejší než tištění průvodci, navíc přítomnost průvodce umožňuje okamžité reakce a kladení dotazů. Přesto dává většina mladých lidí přednost procházce Prahou bez organizované skupiny, která svým způsobem omezuje rozsah toho, co uvidí a uslyší. Graf 15. Organizované prohlídky Prahy – v procentech

2.5.14.

Hodnocení spokojenosti s množstvím a kvalitou informací

V rámci výzkumu dotázaní posuzovali množství a kvalitu poskytovaných informací o některých službách v hlavním městě. Hodnocení se týkalo zejména informovanosti o programech a nabídkách kulturních zařízení, dopravě, památkách a vstupném a podobně. Posuzování jednotlivých bodů bylo realizováno podobně jako hodnocení ve škole, od známky 1 = vynikající a dostatečné množství informací, do známky 5 = žádné informace. Základní přehled o názorech mladých zahraničních návštěvníků, klientů hostelu, prezentuje následující graf.

52

Graf 16. Hodnocení množství a kvality informací k vybraným službám v Praze – průměrné známky

Je zřejmé, že i v této oblasti je v Praze stále co dohánět. Hodnocení všech bodů se pohybovalo kolem hodnoty 3, což svědčí o značné kritičnosti mladých turistů. Každopádně z výzkumu vyplývá, že nejvíce mladým lidem chybí v Praze informace o sportovním vyžití, v průměru hodnotili množství informací o sportovních aktivitách známkou 3,8, což je nejhorší hodnocení. Zajímavé je, že na druhé nejnižší příčce skončila spokojenost s informacemi o programech klubů, barů, kin a dalších restauračních zařízení, přičemž jak bylo zmíněno v jedné z předešlých kapitol, gastronomie a zábava je jedním z předních důvodů návštěvy Prahy. Jako průměrné zhodnotili dotázaní informace o poloze a službách turistických informačních center v Praze, přitom právě informační centra by měla být velmi důležitým zdrojem dalších podrobných informací o dění v Praze. Shodnou známkou 2,8 hodnotí mladí turisté množství a kvalitu informací o nabídce muzeí, galerií, koncertů a kulturních akcích obecně, také informace o dopravě a jízdném v Praze byly „oznámkovány“ stejně. Nejlépe hodnocená (průměrná známka 2,6) byla kvalita a množství informací o památkách a vstupném do pražských památek. Následující souhrnná tabulka obsahuje přehled o průměrných hodnoceních jednotlivých informací o službách v Praze podle základní typologie návštěvníků. Obecně lze říci, že rozdíly ve vnímání informovanosti o jednotlivých službách a akcích v Praze nejsou při porovnání různých skupin návštěvníků velmi výrazné.

53

Tab. 20 Hodnocení informací o službách v Praze – průměrné známky

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

2.5.15.

O

O

O

dopravě

turistických

a

informačních

jízdném

centrech

2,9

2,9

3,7

2,7

2,9

2,7

3,0

2,6

3,2

3,9

2,5

2,8

2,9

3,2

2,5

3,0

3,3

2,4

2,8

2,7

2,9

2,9

3,3

4,1

2,6

2,9

2,9

3,1

2,9

2,4

3,5

2,6

2,6

2,4

3,0

3,0

2,7

2,8

3,2

3,5

3,2

3,5

2,0

2,9

4,0

2,4

2,6

2,7

3,4

2,8

2,5

3,0

2,8

3,0

3,0

3,3

3,3

3,3

2,7

3,7

3,0

3,3

2,7

2,6

3,2

2,6

2,6

2,4

2,4

3,0

2,8

3,1

4,0

2,5

2,9

2,8

3,1

3,5

3,5

3,0

3,0

3,0

2,5

4,0

2,5

2,8

3,5

2,5

2,7

2,7

2,8

2,6

3,1

2,1

2,6

2,5

2,5

2,6

3,0

4,0

2,6

3,1

3,1

3,1

3,1

2,3

2,0

3,3

2,0

2,0

1,7

2,0

3,5

3,5

2,0

2,0

3,5

3,5

4,5

2,5

4,2

2,7

3,3

3,3

3,3

3,3

2,6

2,7

3,7

2,4

2,1

1,6

3,4

2,0

3,0

4,0

2,0

3,0

2,0

4,0

2,7

3,0

3,3

2,7

3,0

2,3

2,3

3,1

3,6

4,4

2,6

3,3

3,1

3,5

2,5

2,0

2,0

3,0

2,5

2,5

1,5

3,8

3,8

3,8

3,3

3,5

3,5

3,0

2,7

3,3

3,3

2,8

2,8

3,0

3,3

2,0

3,0

5,0

1,0

3,0

2,8

2,0

3,1

3,4

3,6

3,1

2,8

2,0

3,3

3,0

3,2

4,7

3,0

3,5

3,5

4,0

2,0

2,8

4,3

2,0

2,5

1,8

2,5

2,4

3,0

3,7

1,7

2,3

2,7

2,7

3,0

3,2

3,7

2,6

2,7

2,9

2,9

2,8

3,0

3,8

2,6

2,8

2,8

3,1

O sportovních aktivitách

O památkách a vstupném

O

nabídce

kulturních

muzeí,

akcích

galerka

O program kin, klub barů, pu

apod.

Vnímání a hodnocení atmosféry a některých stránek Prahy

Atmosféra a některé další stránky Prahy jsou mladými lidmi, klienty hostelu, hodnoceny podstatně pozitivněji než informace o poskytovaných službách. V rámci výzkumu 54

byli hosté požádání, aby známkou od jedné do pěti vyjádřili svůj souhlas či nesouhlas s uvedenými výroky (viz Graf 15), přičemž jedničkou vyjádřili respondenti absolutní souhlas, pětkou pak absolutní nesouhlas s prohlášením. Nejvíce hosté souhlasí podle očekávání s výrokem, že Praha má dobré pivo, restaurace a noční život. Je to evidentně dáno hlavně složením hostů hostelu. Také v otázce pocitu bezpečnosti se dotázaní hosté vyjádřili spíše souhlasně, což je jistě pozitivní zjištění. Pokud bude Praha vnímána jako bezpečná destinace, budou se sem turisté rádi vracet, a to i s potencionální rodinou, nebudou se bát vzít do Prahy rodinu a doporučit ji svým přátelům a známým. Podobně spíše pozitivní stanovisko zaujali respondenti k ohodnocení lidí, obyvatel Prahy. S výrokem, že lidé v Praze jsou milí a přátelští, většina dotázaných spíše souhlasí. Více neutrálně hodnotí mladí návštěvníci přeplněnost Prahy turisty, což by mohlo bránit klidné, pohodlné prohlídce Prahy a vnímání atmosféry. Podobně dopadlo také tvrzení o čistotě v Praze. S výrokem, že Praha je špinavé město většina dotázaných spíše nesouhlasí. Celkově hosté hostelu spíše souhlasí s prohlášením, že Praha stojí za peníze, které na cestu vynaložili. Což je velmi potěšující, nicméně i v této oblasti je stále co zlepšovat. Graf 17. Vnímání a hodnocení atmosféry a některých stránek města – průměrné známky

S tvrzením, že Praha je bezpečné město nejvíce souhlasí věková skupina mezi 26 a 30 lety, nejvíce se zdá Praha nebezpečná mladým cestovatelům z Itálie, Kypru a Litvy, naopak nejbezpečnější klientům z Francie, zemí bývalé Jugoslávie, z USA a z Austrálie a Nového Zélandů, kde se hodnocení pohybovalo kolem průměrné známky 2. Z výroku, že lidé v Praze jsou milí a přátelští nejvíce souhlasí hosté ze Švýcarska, Německa a Austrálie a Nového Zélandu. Naopak nejméně milí a přátelští se jeví lidem z Kypru, Itálie (obecně pro jižní 55

národy jsme spíše chladní a odměření) a překvapivě také pro návštěvníky z Litvy, pro které býváme obecně více přátelští a otevření než jižní národy. V tomto průzkumu však hosté z Litvy udělili druhou nejhorší známku po dotázaných z Kypru, a to 4,5. Dotázaní turisté z Kypru byli celkově nejvíce kritickou národností. Prahu by jako špinavé město označili, mimo návštěvníků z Kypru, nejvíce turisté z Litvy, Brazílie a Německa, kteří udělovali průměrně známky mezi 2,5 a 2,8 a s výrokem tedy spíše souhlasí. Naopak hosté z Itálie a Polska s tímto tvrzením vyjádřili naprostý nesouhlas. Dobré pivo, restaurace a noční život má Praha jednoznačně dle dotázaných návštěvníků z Rakouska, Švýcarska a USA. Spíše nesouhlasí s tímto prohlášením hosté z Itálie a také věková kategorie mezi 31 – 35 lety. Přelidněno na prohlížení památek je v Praze dle dotázaných hostů z Litvy a Brazílie. Naproti tomu hosté z Itálie a zemí bývalé Jugoslávie s tímto výrokem spíše nesouhlasí, Spokojeni s tím, co za své peníze viděli a získali, jsou nejvíce mladí turisté z Rakouska, Švýcarska, Austrálie a Nového Zélandu a z Belgie a Nizozemí, kteří ohodnotili toto tvrzení průměrnou známkou nižší než 2. Naopak spíše nesouhlasí s tímto výrokem lidé z Itálie, Litvy a ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří udělili známku kolem čtyřky. Tab. 21 Vnímání Prahy, hodnocení atmosféry a některých stránek Prahy – 1 = absolutní souhlas, 5 = absolutní nesouhlas s výrokem

pohlaví muž žena věk 15 - 20 let 21 - 25 let 26 - 30 let 31 - 35 let 35 a více let povolání manager, vedoucí pracovník nezaměstnaný podnikatel student úředník zaměstnanec, dělník národnost Austrálie, Nový Zéland Belgie, Nizozemí Brazílie Země bývalé Jugoslávie

Praha je bezpečné město

Lidé jsou milí a přátelští

Praha je špinavé město

Dobré pivo, restaurace a noční život

Příliš mnoho turistů

Stojí to za ty peníze

2,6

2,9

3,6

2,5

3,2

2,5

2,6

2,7

3,7

2,4

2,8

2,5

2,5

2,6

4,3

1,9

2,9

2,6

2,7

3,0

3,3

2,6

3,1

2,5

2,1

2,6

4,0

2,2

2,8

2,5

3,3

3,5

3,0

3,8

2,7

2,8

2,6

2,1

3,4

2,1

3,4

2,0

3,5

3,0

3,3

2,8

2,0

1,8

2,3

2,7

4,0

3,7

3,0

3,3

2,2

2,0

3,0

2,2

3,4

2,0

2,6

2,8

3,7

2,3

3,1

2,5

1,5

2,5

5,0

2,0

2,0

2,5

2,6

2,9

3,5

2,5

2,9

2,7

2,1

1,9

3,5

2,1

2,6

1,8

2,3

2,5

3,2

2,1

3,3

1,9

3,0

3,0

2,7

2,3

1,7

2,3

2,0

2,5

4,0

3,0

4,0

3,5

56

Asie Francie Itálie Kanada Kypr Litva Německo Polsko Rakousko Španělsko, Portugalsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie celkem

2.5.16.

3,0

2,7

3,0

3,0

3,2

3,0

1,9

3,4

3,9

2,6

3,3

2,6

5,0

4,0

5,0

4,0

5,0

4,0

2,3

2,7

3,0

2,7

4,0

2,7

4,1

4,9

1,5

3,0

3,1

3,3

4,0

4,5

2,5

3,0

1,5

3,5

2,8

1,8

2,8

3,0

3,5

3,3

2,8

2,7

5,0

2,4

3,2

3,0

3,0

3,0

4,0

1,0

3,0

1,0

2,4

3,6

3,2

2,9

2,7

2,8

2,5

2,2

3,2

3,0

3,5

2,3

2,3

1,5

4,0

1,3

2,0

1,5

2,1

2,7

4,1

1,4

2,3

2,3

2,6

2,8

3,4

2,4

3,0

2,7

2,6

2,8

3,2

2,4

3,0

2,5

Uvažují mladí hosté o další návštěvě Prahy?

Závěrečná otázka dotazníkového šetření měla za úkol zjistit celkový pocit mladých lidí z Prahy, a zda by se chtěli do Prahy v budoucnu vrátit. Potěšující je skutečnost, že zahraniční návštěvníci si z Prahy odvážejí celkově příjemné zkušenosti a zážitky. Většina z nich předpokládá, že se do Prahy opětovně vrátí. Ze 127 dotázaných by se do Prahy rádo vrátilo 109 hostů hostelu, tedy skoro 86%, názorně to pak ukazuje následující graf. Graf 18. Chtěli byste se do Prahy ještě vrátit? – v procentech

57

Závěr Ačkoli má cestovní ruch Prahy v rámci České republiky naprosto výjimečné postavení, patří oblast managementu, řízení, cestovního ruchu v hlavním městě k těm méně rozvinutým. Následující otázky, jež vyplynuly z této práce, by jistě mohly být podnětem k dalšímu zamyšlení: Jsou pro kvalitní rozvoj cestovního ruchu v Praze dostačující pouze dva specialisté v oblasti cestovního ruchu, má-li celý odbor (Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu) přibližně šedesát zaměstnanců? Neměl by mít cestovní ruch v rámci tak rozsáhlého a významného úřadu, jakým bezesporu Magistrát hlavního města Prahy je, samostatný odbor cestovního ruchu nebo přinejmenším alespoň samostatné oddělení? Nezasloužil si cestovní ruch hlavního města vlastní strategický dokument již dříve? Původním záměrem této práce bylo zpracovat přímo koncepci rozvoje cestovního ruchu hlavního města Prahy, nicméně po několika telefonátech a návštěvách nejen Magistrátu hl. m. Prahy, ale rovněž kanceláře radního pro oblast kultury a sportu, pana Ing. Milana Richtera, vyšlo najevo, že je tato koncepce stále ve fázi hrubého návrhu. Ten nebyl dosud předložen, projednán ani schválen Radou hlavního města a tudíž není ani veřejný. Neexistuje tak prozatím dokument, který by umožňoval koordinovaný rozvoj přímo oblasti cestovního ruchu. Celkový Strategický plán hlavního města Prahy je již starší dokument, na jehož aktualizaci se sice pracuje, ale i jeho cíle jsou velmi obecné a povrchní, neboť jde o komplexní programový dokument formulující strategii rozvoje celé komunity. Cestovní ruch je nemalým příjmovým prvkem rozpočtu hlavního města a jako průmysl, který ovlivňuje další sféry ekonomiky města je důležitou součástí tvorby hrubého domácího produktu Prahy. Přesto je v tomto dokumentu cestovní ruch zařazen pouze okrajově v rámci různých jeho částí, není mu věnována žádná samostatná kapitola, chybí šetření SWOT analýzy a stanovení strategických cílů. v oblasti cestovního ruchu pro Prahu (viz Přílohy). Nejaktuálnějším dokumentem, který by naznačoval směr vývoje cestovního ruchu v Praze, je Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010 a Granty pro oblast cestovního ruchu pro rok 2007. I zde jsou cíle spíše obecné nebo se zabývají dokončením již započatých projektů. Z těchto dokumentů vyplývá orientace cestovního ruchu v Praze na kongresový cestovní ruch a s tím spojenou movitou klientelu, na propagaci Prahy na veletrzích cestovního ruchu v zahraničí či na zvýšení návštěvnosti Prahy v období mimo hlavní sezónu. Neexistují žádné zvláštní cíle a programy zaměřené na mladé zahraniční návštěvníky Prahy a přitom právě tato klientela je tou, která je potencionálním návštěvníkem Prahy i v budoucnu.

58

Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že typickým klientem pražského hostelu (specifického typu hromadného ubytovacího zařízení nehotelového typu) je student ve věku mezi 15 a 30 lety, jehož zájmem je kromě klasického poznávání památek také zábava a gastronomie (respektive české pivo). Tento mladý návštěvník Prahy, klient hostelu, „baťůžkář“, zde stráví v průměru kolem 4 nocí, tedy asi 5 dní a utratí za každý den odhadem mezi 500 a 1000 Kč, což při vynásobení dá 2500 až 5000 Kč za pobyt. Vezmeme-li v úvahu, že podle statistik tvoří mladí lidé do 30 let téměř 40% návštěvníků Prahy (viz výše uvedená studie Pražské informační služby „Turisté a návštěvníci Prahy“ ze srpna 2004), nejde již o zanedbatelné částky, které by nemohly podpořit příjmy obchodníků, provozovatelů služeb i správních orgánů, a tím zvýšit hrubý domácí produkt Prahy Z výzkumu rovněž vyplynuly některé nedostatky, které se Praze dosud nepodařilo odstranit. Mladým lidem v Praze chybí například dokonalejší informační systém, zejména o sportovních aktivitách, o programech klubů, barů, restauračních zařízení, festivalů, koncertů či kin. Nedostatečné jsou rovněž informace o turistických informačních centrech, která by mohla a patrně i měla hrát roli jakéhosi „navigátora“ a poskytovat doplňkové služby a servis. Velmi nízké je povědomí o organizovaných prohlídkách Prahy a o dalších službách, které by Praha mohla mladým turistům nabídnout. Podle výsledků dotazníkového šetření by měl jako prostředník k zvýšení informovanosti sloužit zejména internet, který je nejvýznamnějším a nejdostupnějším zdrojem informací. Jako povzbuzující zjištění může být označena relativně pozitivní image a popularita, které se naše hlavní město mezi mladými turisty trvale těší. Praha je vnímána jako poměrně čisté, bezpečné město s krásnou architekturou, milými a přátelskými lidmi, vynikajícím nočním životem a atmosférou. Závěrem lze říct, že je poněkud zvláštní, že se pro tuto mladou klientelu nevytváří žádné specifické programy nebo akce, které by podpořili její návštěvnost. Přitom bude-li tento mladý člověk, klient hostelu, spokojen nyní, přijede za několik let znovu, a to v zcela jiném postaveni. Již ne jako nemajetný student, ale jako vydělávající člověk s rodinou, za jejíž pobyt bude ochoten utratit velké částky. Z toho důvodu by se lidé zodpovědní za řízení cestovního ruchu v Praze měli tomuto segmentu věnovat, je to přece potenciál a Praha by měla myslet především do budoucnosti.

59

Seznam použitých zdrojů a literatury [1]

Český statistický úřad, Hlavní město Praha. Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů za rok 2005

[2]

Enterprise plc, s.r.o. pro CzechTourism. Cestovní ruch v regionech České republiky. Ostrava 2003

[3]

Magistrát hl. m. Prahy. Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010

[4]

Millward Brown a Stem/Mark pro Pražskou informační službu. Turisté a návštěvníci Prahy. Závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2004

[5]

Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03. Strategie pro Prahu, ze dne 25.5 2000

[6]

http://cestovniruch.praha-mesto.cz/

[7]

http://www.czechtourism.cz/

[8]

http://www.hkp.cz/

[9]

http://www.hostelmarabou.com/

[10] http://www.hostels.com/ [11] http://www.pis.cz/ [12] http://www.praha.czso.cz/ [13] http://www.praha-mesto.cz/ [14] http://www.websters-online-dictionary.com

60

Seznam tabulek, grafů, obrázků a příloh Tabulky: Tab. 1 Granty v oblasti cestovního ruchu (do 200 tisíc Kč) …………………………..……..12 Tab. 2 Hromadná ubytovací zařízení v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie…15 Tab. 3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie……………………………………………………………………………....16 Tab. 4 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 2005 podle kategorie………………………………………………………………….17 Tab. 5. Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 2005 podle zemí………………………………………………………………………18 Tab. 6 Pohlaví a věk návštěvníků - sloupcová % ....................................................................21 Tab. 7 Struktura denních výdajů podle typu ubytování - údaje v Kč ......…….……………..22 Tab. 8 Průměrné denní výdaje podle pohlaví a věku turistů - údaje v Kč ...………..……….22 Tab. 9 Impulsy turistů k návštěvě Prahy – údaje v procentech………………..……….…….32 Tab. 10 Důvody k návštěvě Prahy – údaje v procentech……………………….……………35 Tab. 11 S kým přijíždějí do Prahy? – údaje v procentech……………………………………37 Tab. 12 Pořadí návštěvy – údaje v procentech……………………………………………….38 Tab. 13 Délka pobytu – údaje v procentech………………………………………………….40 Tab. 14 Zdroj čerpání informací o Praze – údaje v procentech……………………………...42 Tab. 15 Způsob rezervace ubytování v Praze – údaje v procentech…………………………44 Tab. 16 Odhadované denní výdaje – údaje v procentech……………………………………46 Tab. 17 Popularita pražských památek v zahraničí – údaje v procentech……………………48 Tab. 18 Navštívená města v České republice, mimo Prahy – údaje v procentech…………...49 Tab. 19 Hodnocení propagace Prahy v zahraničí – průměrné známky………………………51 Tab. 20 Hodnocení informací o službách v Praze – průměrné známky……………………...54 Tab. 21 Vnímání Prahy, hodnocení atmosféry a některých stránek Prahy ..…….……….….56

Grafy: Graf 1. Zahraniční návštěvníci Prahy podle vybraných typů ubytování – vývoj v čase…….23 Graf 2. Struktura dotázaných dle povolání ………………………………………………….29 Graf 3. Věková struktura dotázaných………………………………………………………..30 Graf 4. Národnostní složení vzorku – absolutní čísla ..………………………………….…..31 Graf 5. Impulsy k návštěvě Prahy – v procentech …………………………………….…….32 61

Graf 6. Důvod návštěvy Prahy – v procentech………………………………………………34 Graf 7. S kým mladí lidé do Prahy cestují? – v procentech………………………………….36 Graf 8. Pořadí návštěvy Prahy – v procentech……………………………………………….38 Graf 9. Délka pobytu – v procentech…………………………………………...……………40 Graf 10. Odkud jste čerpali informace o Praze? – v procentech……………………………..42 Graf 11. Odkud jste čerpali informace o Praze? – v procentech………………………….….43 Graf 12. Denní výdaje - odhady – v procentech……………………………………………..45 Graf 13. Popularita pražských památek – v procentech……………………………………...47 Graf 14. Návštěva měst České republiky – v procentech……………………………………49 Graf 15. Organizované prohlídky Prahy – v procentech……………………………………..52 Graf 16. Hodnocení množství a kvality informací k vybraným službám v Praze – průměrné známky…………..………….……………………………………………………..53 Graf 17. Vnímání a hodnocení atmosféry a některých stránek města – průměrné známky….55 Graf 18. Chtěli byste se do Prahy ještě vrátit? – v procentech…………………...………….57

Obrázky: Obrázek 1. Logo hostelu Marabou Prague…………………………………………………..27

Přílohy: Příloha 1 Formulář dotazníku v českém jazyce……………………………………………...63 Příloha 2 Formulář dotazníku v anglickém jazyce…………………………………………..66 Příloha 3 Strategie pro Prahu - SWOT analýza – vybrané části týkající se cestovního ruchu ……………..…………………………………………………………………………………69 Příloha 4 Strategie pro Prahu – Příležitost a výzva – vybrané části týkající se cestovního ruchu……………………………………………………………………………..72 Příloha 5 Strategie pro Prahu – Role Prahy a ekonomika města – vybrané části týkající se cestovního ruchu…………………………………………………………………73

62