Ekonomický sborník k projektu
Hospodářský vývoj v Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge – perspektivy a strategie
2
Vydavatelé: Most 2000 – občanské sdružení pro kulturu a vzdělání; CAP Oelsnitz GmbH Místo vydání: Most, Annaberg-Buchholz Rok vydání: 2014
3
OBSAH
ÚVOD.................................................................................................................................... 4 1 VYMEZENÍ ÚZEMÍ ............................................................................................................. 5 2 VÝCHOZÍ SITUACE ........................................................................................................... 7 3 VÝHLED NA OBDOBÍ 2014 – 2020 - důležité oblasti pro jednání......................................13 4 ZÁVĚR ..............................................................................................................................14 5 SEZNAM ZKRATEK ..........................................................................................................15 6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .....................................................................................16 7 ZDROJE ............................................................................................................................17
4
ÚVOD Jedním z důležitých témat dnešní doby je podpora ekonomického rozvoje regionu. Správné a včasné rozpoznání stavu a jeho příčin a uchopení nových poznatků na obou stranách hranice může napomoci jak české, tak saské straně ekonomickou situaci regionu řešit, hospodářskou krizi potlačit a zmírnit její dopady. Vzájemná znalost situace na obou stranách hranice je doposud nízká. V rámci projektu Hospodářský vývoj v Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge – perspektivy a strategie vznikla skupina odborníků, která se zaobírala ekonomickou situací na obou stranách hranic Euroregionu a ustanovila 13 zásadních bodů, kterým by se ráda věnovala také v dalších letech a novém programovém období a podpořila tak rozvoj regionu. V rámci projektu vzniklo několik tiskových zpráv, které byly cíleny na širší veřejnost, aby jim jejich prostřednictvím byly závěry ze setkání expertů přiblíženy. Taktéž závěrečný meeting byl otevřen pro širší veřejnost a zúčastnilo se ho několik zástupců z řad firem působících v regionu. Závěry z workshopů a závěrečného meetingu doplněné o grafy týkající se probíraných témat tvoří základ pro tento dvojjazyčný sborník.
5
1 VYMEZENÍ ÚZEMÍ Českou stranu Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge (dále jen ERK) je, pro potřeby této publikace, vymezena jako okresy Chomutov, Most, Louny a Teplice. Na saské straně je to okres Krušnohorský okres a střední Sasko. Vymezené území je vyobrazeno na obrázku č. 1. Obrázek 1: Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge
Zdroj: dle [1], 2014
6 Přesnější údaje jsou pak uvedeny v následující tabulce, která obsahuje základní vymezující údaje o Euroregionu pro potřeby této analýzy. Již z této úvodní tabulky je patrné, že česká strana ERK se potýká s mnohem vyšší nezaměstnaností než strana saská. I toto bylo v rámci projektu několikrát probíráno.
Tabulka 1: Vymezení Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge
Česká strana Euroregionu 2
Saská strana Euroregionu 2
Rozloha
2 989 km
Počet obyvatel
455 190 (k 1. 1. 2013)
355 275 (k 1. 1. 2013)
Počet obcí
194 (k 1. 1. 2013)
63 (k 1. 1. 2013)
Míra nezaměstnanosti 11,7 % (k 31. 12. 2013) Zdroj: vlastní zpracování, 2014
1 828 km
8,4 % (k 31. 12. 2013)
7
2 VÝCHOZÍ SITUACE Tato kapitola objasňuje základní ekonomické ukazatele, které byly předmětem řešení přeshraničních workshopů projektu Hospodářský vývoj v Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge – perspektivy a strategie.
Obrázek 2: Příčiny krize - strom problémů
Zdroj: Ing. František Jochman, 2014
Obrázek č. 2 přibližuje důvody poklesu hospodářství a znázorňuje možnosti řešení, které by stimulovaly jeho nastartování v regionu. Bohužel situace na české straně je poměrně horší než na straně saské, a to zejména z důvodu stále rostoucí nezaměstnanosti.
8 Obrázek 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2000 - 2013 (česká strana Euroregionu) v %
Zdroj: vlastní zpracování dle [2], 2014
9 Z obrázku č. 3 je zřejmá kolísavost míry nezaměstnanosti v období let 2000 – 2013. Nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2004 a činila cca 24 %. V roce 2013 nejsou patrny větší výkyvy, avšak ke konci roku 2013 míra nezaměstnanost vykazuje rostoucí tendenci. Nejvyšší nezaměstnanost je v okresu Most, který se s vysokou nezaměstnaností potýká již dlouhou dobu. Na saské straně eviduje trh práce existující volná pracovní místa. Obdobně jako na české straně se i ta saská část ERK potýká s nízkou kvalifikovanou pracovní sílou, která nemůže vykonávat náročnější práci. Dle obrázku č. 4 vykazuje míra nezaměstnanosti v letech 2005 – 2013 klesavou tendenci. Výkyvy jsou způsobeny jednotlivými obdobími a sezónními pracemi. V zimním období je míra nezaměstnanosti vyšší.
Obrázek 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2005 - 2013 (saská strana Euroregionu) v %
Zdroj: dle [3], 2013
Rostoucí nezaměstnanost souvisí se vzdělanostní strukturou obyvatelstva a vývojem firem na české straně. Tento fakt je způsoben tím, že v regionu došlo v minulých letech k propadu produkce, jelikož se v našem regionu nacházejí zejména exportně orientované a velké průmyslové společnosti. Malé a střední podniky jsou pak na tyto segmenty navázány. Export v minulých letech propadl z důvodu stagnace ve světě a celé EU. Některé z větších společností uzavřely své závody a přestěhovaly svou výrobu do jiných zemí z důvodu vysokých nákladů na výrobu, zejména nákladům na energie. Vysoký podíl nákladů tvoří také náklady na další investice. Tyto náklady jsou pro společnosti významnou položkou v rozpočtu. Na české straně k tomu navíc přispívají mnohem přísnější pravidla než v ostatních zemích EU. Ekonomika regionu je již nějakou dobu ovlivněna vypjatou situací ohledně velmi diskutovaného tématu o prolomení těžebních limitů. Hrozí, že těžební průmyslové společnosti nebudou mít dostatečnou produkci, uzavřou výrobu a nezaměstnanost v regionu se opět zvýší. Dnešní situace je ovlivněna zvýšenou citlivostí na vysoké výrobní náklady. Hospodářská struktura na české straně je zaměřena na nákladovou konkurenci, se kterou se nedá dlouhodobě na trhu obstát. Při snaze konkurovat náklady dochází k tvorbě nízké přidané hodnoty a na české straně regionu se tak nachází málo firem, které se zaměřují na výzkum a vývoj (dále jen VaV). Jakákoliv změna v legislativě, která zvýší náklady, případně jakýkoliv výkyv na trhu přináší snížení poptávky a snížení produkce a má negativní důsledky pro ekonomiku. Tento problém je bohužel podpořen také špatnou demografickou strukturou obyvatelstva. Na české straně Euroregionu žije velmi málo osob
10 s technickým vzděláním a ještě méně osob s vysokoškolským vzděláním, což dokazují také obrázky č. 5, který představuje podíly žáků nejčastěji studovaných oborů středních škol (dále jen SŠ) v Ústeckém kraji ve školním roce 2012/2013, a č. 6, který je vývojem počtu studentů vysokých škol v letech 2005 – 2013. Obrázek 5: Podíly žáků nejčastěji studovaných SŠ oborů v % v ÚK – školní rok 2012/2013
Zdroj: dle [4], 2013
Při pohledu na obrázek č. 5 je patrné, že největší zájem je o obory gastronomie a ekonomika. Naopak velice nízký zájem je o elektrotechniku a strojírenství v maturitních oborech, a to i přesto, že poptávka po této kvalifikované pracovní síle na našem území je vysoká a převyšuje nabídku. Z obrázku č. 6 je zřejmý útlum počtu studentů vysokého vzdělávání již v akademickém roce 2011/2012. Tento trend bohužel pokračuje i v letech následujících. Obrázek 6: Vývoj počtu studentů vysokého vzdělávání v letech 2005 - 2013 ve fyzických jednotkách (Ústecký kraj)
Zdroj: vlastní zpracování dle [4], 2014
V tomto ohledu se Ústecký kraj v rámci celorepublikového průměru řadí na poslední místo. Jedná se o začarovaný kruh nezaměstnanosti a ekonomického problému. V prvé řadě je v české části Euroregionu oproti saské straně nedostatek vysokých škol s technickými obory, což zapříčiňuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Je třeba motivovat žáky již na základních školách ke studiu technických oborů a podpořit je v pokračování tohoto studia na školách vysokých a zabezpečit pro ně vhodné pracovní podmínky, jelikož z dlouhodobého hlediska je důležitá podpora kvalifikované
11 pracovní síly. Přilákání nových investorů, kteří dají méně kvalifikovaným osobám pracovní příležitost v jednoduché manuální práci, není vhodná dlouhodobá strategie. Oproti české straně ERK má saská strana vybudovanou koncepci podpory pro zajištění kvalifikované pracovní síly. Všechny akce a projekty jsou realizovány pod jednotným heslem „Zůstaň zde žít a pracovat“. Každoročně je na saské straně uskutečňováno pro učitele, ale hlavně pro žáky a jejich rodiče několik akcí, které podporují rozhodnutí žáků jakou školu si pro studium zvolit. Jedná se např. o týden otevřených dveří ve firmách či veletrh vzdělávání, kde se mohou žáci seznámit s firmami, které v jejich regionu působí a pracovními místy, které nabízejí. Pro učitele jsou uspořádány exkurze, které jsou cíleny na propojení praxe s teorií. Zajímavá je také tzv. pracovní skupina, v rámci níž byl vytvořen tzv. centrální (řídící) výbor a 4 regionální pracovní kruhy, které tvoří zástupci škol, firem a dalších institucí. Tato skupina řeší otázky, které souvisejí se vzděláním a vytvářejí nové návrhy pro rozvoj vzdělávání v okrese. Regiony by o absolventy vysokých škol měly pečovat a zajistit, aby neodcházeli za prací do jiných regionů. Na české straně ERK je bohužel čím dál tím častější, že kvalifikovaná pracovní síla odchází za prací do Prahy a jiných částí ČR. Celá situace připomíná „začarovaný kruh“. Nelze lákat do regionu nové investory, pokud zde není možnost nabídnout vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Naopak absolventi vysokých škol nechtějí zůstávat v regionu, kde je nedostatek velkých firem a průmyslových zón, které by jim zajistily náležité pracovní podmínky. Obrázek 7: Vývoj přistěhovalců a odstěhovalců za období 2000 – 2012 (česká strana ERK)
Zdroj: vlastní zpracování dle [2], 2014
Největší výkyv mezi přistěhovalci a odstěhovalci byl v období let 2006 – 2008, kdy počet přistěhovalců násobně převyšoval počet odstěhovalců. V posledních 4 letech je saldo rozdílu téměř nulové, avšak dochází k tomu, že mezi odstěhovalci je kvalifikovaná pracovní síla, která odchází do jiných regionů České republiky a do regionu se přestěhovávají pracovníci s nízkým vzděláním. Z obrázku č. 8 je znatelné, že také saská strana řeší problém s odstěhovalci a přistěhovalci. Zde je situace trochu jiná z důvodu toho, že již od roku 1995 se německá strana potýká se záporným saldem. Chybí mladí lidé, kteří by region udrželi na potřebné úrovni. Mnoho populace stárne a odchází do důchodu. Region potřebuje, aby se do něj obyvatelé stěhovali, ale rozhodující je u nich výše mzdy, která bohužel není dostačující. Pokud tento problém nebude řešen, předpokládá se, že hospodářská sféra se bude i nadále snižovat. Region ročně ztrácí cca 3 500 obyvatel. V budoucnu by se ráda spolu s českou stranou ERK zaměřila na podporu regionálního marketingu.
12 Snahou kampaně by byla prezentace regionu, ve kterém stojí za to žít, tzv. atraktivní lokalita pro život jak z hlediska pracovního, tak rodinného.
Obrázek 8: Vývoj přistěhovalců a odstěhovalců za období 2000 - 2012 (saská strana ERK)
Zdroj: Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH, 2014
Saská strana se oproti české části ERK může pyšnit rozvinutým průmyslem v oblasti VaV. V roce 1994 vykazoval VaV nízkou úroveň. Oproti roku 1994 vzrostl VaV k roku 2012 až o 300 %. Takto silný nárůst je ovlivněn privatizací velké části firem. Tyto firmy jsou v dnešní době vedeny majiteli, kteří jsou přímo z regionu, a nejedná se o koncerny velkých firem. Majitel společnosti se o svou firmu stará a má zájem na tom, aby prosperovala. Díky pružnosti malých inovativních firem byl vyrovnán propad, který způsobila hospodářská krize. Byl navýšen počet zaměstnanců a zvýšil se i export. IHK v roce 2013 varovala před zvyšujícími riziky pro hospodářství. Došlo ke zvýšení cen energií a pohodných hmot. Saská strana tyto faktory vidí jako nejvíce rizikové, dokonce více než ČR.
Obrázek 9: Radar rizik v jihozápadním Sasku
Zdroj: Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH, 2014
13
3 VÝHLED NA OBDOBÍ 2014 – 2020 - důležité oblasti pro jednání 1. Image kraje – zlepšit povědomí o regionech a region prezentovat jako místo vhodné pro život i pracovní kariéru 2. Odchod kvalifikované pracovní síly – zamezit odchodu kvalifikovaných pracovníků do jiných okresů 3. Technická infrastruktura v daném regionu – zlepšení technické infrastruktury 4. Know-how – vědomosti napříč generacemi 5. Struktura nákladů – ovlivněno vysokými cenami energií, znevýhodněné regiony (Krušné hory) podpořit dotacemi 6. Blízkost trhu – využití nabídky obou regionů, větší propojenost. 7. Kvalita života 8. Vzdělání nadevše – důležité je dostávat do povědomí mladých lidí, že vzdělání je základ pro život 9. Profesní orientace mladých lidí – důležitá je vzájemná výměna informací a zkušeností vč. propojení firem a škol 10. Oblast VaV – Partneři musí být z oblasti vědy. Malé firmy musí mít oblast VaV na dosah 11. Dopravní infrastruktura – lepší dopravní spojení mezi českou a německou stranou pro obchodní dodavatele (malý počet hraničních přechodů), je třeba mít k dispozici větší počet průmyslových zón, kde by mohli působit noví investoři 12. Podpora pro investiční firmy – zejména podpora místních podnikatelů 13. Finanční podpora VaV – zajištění finančních prostředků na podporu VaV
14
4 ZÁVĚR I přesto, že jsou si regiony geograficky tak blízké, stále se najde mnoho věcí, které jsou odlišné. Kraje však mají zájem o prohloubení vzájemné spolupráce a budou se snažit v některých věcech postupovat i v budoucnu společně, aby se podpořily a zlepšily své postavení a budoucí vývoj, přičemž se zaměří zejména na 13 společně stanovených bodů.
15
5 SEZNAM ZKRATEK Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge – ERK Střední školy – SŠ Výzkum a vývoj – VaV
16
6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek 1: Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge ....................................................................................... 5 Obrázek 2: Příčiny krize - strom problémů .............................................................................................. 7 Obrázek 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2000 - 2013 (česká strana Euroregionu) v % ........... 8 Obrázek 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2005 - 2013 (saská strana Euroregionu) v % ........... 9 Obrázek 5: Podíly žáků nejčastěji studovaných SŠ oborů v % v ÚK – školní rok 2012/2013 .............. 10 Obrázek 6: Vývoj počtu studentů vysokého vzdělávání v letech 2005 - 2013 ve fyzických jednotkách (Ústecký kraj) ......................................................................................................................................... 10 Obrázek 7: Vývoj přistěhovalců a odstěhovalců za období 2000 – 2012 (česká strana ERK) ............. 11 Obrázek 8: Vývoj přistěhovalců a odstěhovalců za období 2000 - 2012 (saská strana ERK) .............. 12 Obrázek 9: Radar rizik v jihozápadním Sasku ...................................................................................... 12
Tabulka 1: Vymezení Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge ..................................................................... 6
17
7 ZDROJE [1] Euroregion Erzgebirge; http://www.euroregion-maps.eu/atlas [2] Úřad práce České republiky [3] Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH, 2013 [4] Vzdělávání a další vzdělávání jako základ pro zajištění odborných pracovníků v Ústeckém kraji, Sykora Swiss Consulting CZ, s.r.o., 2013