EFEKTIVITA UPLATNĚNÍ FIKTIVNÍ FIRMY NA SOŠ A SOU

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

EFEKTIVITA UPLATNĚNÍ FIKTIVNÍ FIRMY NA SOŠ A SOU

Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová

Vypracovala: Monika Součková

Brno 2006

Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila

jen uvedené informační zdroje.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně

Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. 15.4.2006

Podpis:...................................

2

Děkuji paní Ing. Pavle Stejskalové a paní Mgr. Zdeně Martínkové za

metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytly při zpracování této závěrečné práce.

Podpis:.................................... 3

OBSAH

I. Úvod..............................................................................................................5 II. Efektivita uplatnění fiktivní firmy na SOŠ a SOU 1. Historie rozvoje fiktivních firem u nás...................................................6 2. Projekt Fiktivní firma................................................................................6 2.1. Co je to fiktivní firma............................................................................6 2.2. Cíl fiktivní firmy....................................................................................7 2.3. Vyučovací metody ve fiktivní firmě......................................................7 2.4. Východiska pro hodnocení dobře fungující fiktivní firmy.....................8 3. Požadavky kladené na učitele.................................................................9 3.1. Hledisko ekonomické........................................................................10 3.2. Hledisko pedagogické a didaktické...................................................11 4. Zvláštnosti práce žáků...........................................................................15 5. Problematika hodnocení a klasifikace žáků........................................17 6. CEFIF.......................................................................................................18 7. Jak založit fiktivní firmu.........................................................................22 7.1. Předpoklady pro založení fiktivní firmy..............................................22 7.2. Postup založení fiktivní firmy.............................................................23 8. Vnitřní struktura fiktivní firmy...............................................................26 8.1. Ředitel firmy......................................................................................26 8.2. Sekretariát.........................................................................................26 8.3. Právní oddělení.................................................................................26 8.4. Oddělení marketingu.........................................................................26 8.5. Zásobovací oddělení.........................................................................27 8.6. Odbytové oddělení............................................................................27 8.7. Účtárna..............................................................................................27 9. Finanční vztahy fiktivní firmy................................................................27 9.1. Fiktivní firma a daně..........................................................................27 9.2. Zdravotní pojištění ve fiktivní firmě....................................................28 9.3. Sociální pojištění ve fiktivní firmě......................................................29 10. Veletrhy..................................................................................................29 11. Mezinárodní kontakty...........................................................................34 12. Spolupráce s reálnou firmou...............................................................35 13. Fiktivní firma v praxi, pozorování........................................................35 14. Fiktivní firma z hlediska zdraví............................................................40 15. Dotazník č.1 – vyhodnocení.................................................................45 16. Dotazník č.2 – vyhodnocení.................................................................49 17. Fiktivní firma jako nástroj snižování nezaměstnanosti.....................50 III. Závěr Resumé Klíčová slova Literatura Seznam příloh Přílohy

4

I. ÚVOD Výuková forma fiktivní firma má jako základní úkol věrně simulovat studentům

či učňům ekonomických a obchodních oborů středních a vyšších odborných škol v České republice fungování skutečné firmy v podmínkách tržního hospodářství.

Základním cílem celého projektu je ucelený tržní systém se všemi pravidly, který dodržují všechny fiktivní firmy, sdružené v tomto systému. Centrem všeho je

Centrum fiktivních firem CEFIF, které je součástí NÚOV Praha. Zde je vedena

kompletní evidence všech fiktivních firem a funguje zde několik úřadů, které jsou v reálu nejdůležitější pro bezchybné fungování firmy – tj. obchodní rejstřík,

obchodní soud, finanční úřad, správa sociálního zabezpečení atd. Dále bylo založeno několik institucí, které jsou nutné pro fungování tržního prostředí – banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, celnice (samozřejmě vše fiktivní).

Cílem bakalářské práce je zabývat se nejprve analýzou výukové formy fiktivní

firma obecně, poté z hlediska efektivity výuky na vzdělávání žáků a z hlediska

použitých didaktických metod, poté výzkumem pozorováním v praxi efektivnost

této specifické výukové formy ověřit. Pro posouzení kvality a efektivity výuky ve fiktivní firmě byly sestaveny dotazníky pro žáky i učitele - koordinátory fiktivních

firem. Součástí pozorování je rovněž zhodnocení fiktivní firmy z hlediska zdraví, což je v současné době důležitý aspekt v nazírání na školy či výukové metody. Součástí práce je zamyšlení nad fiktivní firmou jako nástrojem pro snižování nezaměstnanosti.

5

II. Efektivita uplatnění fiktivní firmy na SOŠ a SOU 1. Historie rozvoje fiktivních firem u nás

Myšlenka vzdělávat pomocí výukové formy fiktivních firem pronikla do České

republiky v první polovině roku 1992, a to díky panu Mgr. Slanařovi, řediteli

obchodní akademie ve Vídni. Na aktivu v květnu 1992 se vyučující z některých

obchodních akademií v České republice seznámili s výhodami této formy výuky,

takže od září 1992 vzniklo prvních 6 firem. V listopadu 1992 pak vzniklo centrum

na VŠE. V průběhu prvního školního roku se vytvářely první kontakty mezi těmito několika firmami a vznikaly i firmy další. Pro rozvoj fiktivních firem mělo význam i další setkání vyučujících, které se uskutečnilo ve Svitavách v únoru 1993. Ke

konci školního roku existence fiktivních firem bylo řádně zaregistrováno 16 firem. Další předpoklady pro rozvoj fiktivních firem vytvořil i liberalizovaný učební

plán pro obchodní akademie, který uvádí práci ve fiktivní firmě mezi příklady

povinně volitelných předmětů. Po uplynutí dvou školních let existence fiktivních firem v ČR byly zaregistrovány již 102 fiktivní firmy. Jejich počet však dále

vzrůstal. Ke konci třetího školního roku existence firem (tedy v květnu 1995) bylo zaregistrováno cca 180 firem, z toho celkem 4 v Polsku. (Rotport 1997)

Od roku 2002 působí Centrum fiktivních firem (CEFIF) na Národním ústavu

odborného vzdělávání v Praze. NÚOV má v současné době nejlepší pozici pro jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

2. Projekt - Fiktivní firma 2.1. Co je to fiktivní firma

Fiktivní firma pracuje jako skutečná firma – výrobní, obchodní nebo dopravní.

Firma se řídí platnými právními předpisy, využívá podklady z hospodářské praxe a její pracovníci uskutečňují všechny základní činnosti : - nákup, prodej, reklama

- písemný i telefonický hospodářský styk - fakturace a účtování

- činnosti podnikového sekretariátu

Fiktivní firma se od skutečného podnikání liší v jediném. Nesměňuje peníze ani zboží, tj. ve fiktivní firmě nedochází ke skutečnému pohybu zboží a peněz.

6

Podle Rotporta (1997) fiktivní firma pracuje s originálními podklady s praxe, s fiktivním zbožím a fiktivními penězi. 2.2. Cíl fiktivní firmy

Práce ve fiktivní firmě má budoucím absolventům – středoškolsky

kvalifikovaným ekonomům přitažlivou formou napomoci získat zejména tyto dovednosti :

- umět transformovat získané nové vědomosti na dovednosti

- aplikovat teoretické vědomosti při řešení praktických úloh v jednotlivých oddělení firmy

- učit se samostatnosti a pocitu zodpovědnosti za vlastní práci

- učit se schopnosti orientovat se v hospodářské praxi a pohotově reagovat - prostřednictvím komunikace se zahraničními firmami rozvíjet jazykové znalosti

- umět dobře komunikovat v mateřském a cizích jazycích, spolupracovat a prezentovat výsledky

- aktivně a tvořivě přistupovat k řešení problémů Výhody podle Rotporta (1997)

Snaha o maximální přiblížení se reálné praxi. Žáci plní konkrétní role, mění se vztahy mezi nimi a učitelem. Fiktivní firma umožňuje srovnání úrovně znalostí mezi jednotlivými školami, vytváří u žáků pocit odpovědnosti za dobré jméno školy.

Nevýhody podle Rotporta (1997)

Fiktivní firma neumožňuje systematické procvičení všech složek učiva. Ve firmě

jsou prováděny pouze ty činnosti, které jsou vyvolány okolím. Učitel prakticky nemá možnost ovlivnit výběr řešených problémů. 2.3. Vyučovací metody ve fiktivní firmě Podle Stejskalové a Čadílka (2001) je práce ve fiktivní firmě určitou

specifickou organizační formou vyučování, a má specifické postavení mezi

vyučovacími předměty na střední škole. Jde o předmět, který má nenásilnou

formou spojovat teoretické poznatky žáků s jejich budoucí praxí, jde o praktickou

7

aplikaci již dříve získaných teoretických poznatků, která může být

charakterizována jako skupinové vyučování. Svým charakterem zapadá do koncepce problémového vyučování a učení. Ve výuce se spojují teoretické

vědomosti žáků s ekonomickou praxí, vytváří se a upevňuje řada praktických

dovedností, které jsou pro budoucí uplatnění absolventů nezbytné.

Předem můžeme vyloučit všechny monologické vyučovací metody, které

používáme při podávání nového učiva.

Při případné nutnosti doplnění teoretických poznatků žáků můžeme doporučit - rozhovor – pozor na výrazný vstup vyučujícího do práce fiktivní firmy, může působit do jisté míry rušivě. Žáky lze pouze upozornit na existující problém,

kterého si sami ne vždy musí uvědomit a zaměřit je na vhodnou literaturu v níž mohou najít podklady pro jeho řešení

- práce s odbornou literaturou - samostatné studium zákonů, předpisů,

směrnic, při které si žáci zvykají na základní metodu

- získávání nových poznatků – samostatné nalézání cesty vedoucí k vyřešení

problému

- inscenační metoda – hlavní metoda vyučování ve fiktivní firmě

Tato metoda je řazena mezi aktivizující vyučovací metody - dlouhodobé

zařazení žáka do určité konkrétní role, funkce, praktické situace, v níž musí řešit různorodé problémy. Základem je dokonalé splynutí s touto rolí. Důležitá je motivace žáků pro vykonávání dané funkce

- motivace – může být spojena se snahou o úspěch ve firmě, snahou o co

nejlepší výsledky, a tím se lépe připravit pro své budoucí povolání. Obě tyto

stránky motivace se pak projeví v zájmu žáka o kvalitní výkon v určité funkci firmy.

2.4. Východiska pro hodnocení dobře fungující fiktivní firmy

Podle Rotporta 1996 rozvoj fiktivních firem vyvolává nutnost zaměřit se na zvýšení kvality jejich práce. S tím je spojena i otázka jejího hodnocení. Můžeme uvést několik základních východisek :

● pro hodnocení práce fiktivních firem by neměl být v první řadě rozhodující jejich hospodářský výsledek. Podmínky hospodaření fiktivních firem jsou

značně odlišné od reality a je velmi snadné volit různé formy dosažení zisku,

8

které by se v praxi použít nedaly.

● jedním východiskem pro hodnocení by měla být pestrost činností fiktivní

firmy, kterými se budou žáci zabývat (kontakty s řadou různých firem, různé formy nabídky zboží, účast na veletrzích a další aktivity spojené s firmou)

● četnost i pestrost zahraničních kontaktů ( mj. i ve vztahu k počtu zemí, s nimiž firma obchoduje nebo počtu používaných jazyků)

● na mezinárodní úrovni budou fiktivní firmy posuzovány podle mezinárodně platných kvalitativních kritérií. Příprava ve fiktivních firmách různých zemí

nemůže být zcela stejná, ale měla by být vzájemně srovnatelná a zaměřená na širší spektrum činností. Mezinárodně srovnatelné standardy umožňují

větší mobilitu absolventů, kteří prošli fiktivními firmami a tím zvyšují i jejich šance na trhu práce.

Pro úplnost Rotport (1997) uvádí další faktory, které mohou způsobit nižší kvalitu práce ve fiktivních firmách.

Jde zejména o tyto nedostatky:

● nereálně vysoká výše základního jmění

● příliš velký počet společníků. zejména stav, kdy všichni žáci jsou společníky a firma tedy nemá prakticky žádné zaměstnance

● vymýšlení údajů o jednotlivých účastnících zapojených do fiktivní firmy (zejména uvádění smyšlených titulů nebo údajů o rodinném stavu a vyživovaných osobách

3. Požadavky kladené na učitele Práce žáků ve fiktivní firmě předpokládá změnu charakteru práce učitele,

který výuku ve firmě vede a klade na něj nové nároky. Učitel si musí uvědomit roli, kterou v daném předmětu plní a najít správný vztah k žákům.

V první řadě je třeba si uvědomit, že ve fiktivní firmě již nejde o tradiční

frontální vyučování. Učitel přechází od podávání učiva k řízení samostatné práce žáků. K výrazné změně při tom dochází i u charakteru obsahu učiva. Klesá podíl

teoretických otázek a vzrůstá rozsah učiva konkrétního, prakticky orientovaného. Učitel si musí uvědomit, že by sám neměl přímo ve firmě pracovat. Žák

potřebuje v tomto předmětu učitele jako poradce či koordinátora, který stojí mimo

firmu. Zároveň učitel potřebuje žáky, kteří budou ve firmě pracovat a tím se starat 9

o její výsledky a o její dobré jméno. Úspěšnost práce dané fiktivní firmy tedy závisí jak na dobré práci učitele, tak i žáků.

Z hlediska dokumentaci firmy může učitel figurovat jako společník dané

obchodní společnosti (tím se zajistí kontinuita firmy při střídání žáků). Ze stejných důvodů by mohl být i jedním z jednatelů (např. ve spol. s r. o.). I zde je však

vhodné, když je jednatelem i některý žák, který jako jednatel bude řešit otázky běžného provozu firmy.

Vyučující, který má vést práci žáků ve fiktivní firmě, by měl být zkušený (jak z

hlediska pedagogických zkušeností, tak z hlediska praktických ekonomických

vědomosti a dovednosti). Měl by to být člověk, který má zájem o hledání nových

vyučovacích metod, který má zájem o co nejlepší přípravu svých žáků pro praxi. Celý systém práce ve fiktivní firmě mimoto vyžaduje, aby učitel znal co nejlépe jednotlivé žáky, jejich vědomosti, dovednosti, ale i povahové vlastnosti. Jedině

tak může žáky vhodně motivovat a organizovat jejich práci a zároveň objektivně a spravedlivě hodnotit a klasifikovat jejich výsledky.

Velmi významná je správná motivace žáků. Žáci by se měli na práci ve firmě

těšit, měli by získat k firmě osobní vztah a měli by mít i radost z ekonomických

výsledků své firmy (i když jsou pouze fiktivní). Nezbytným předpokladem k tomu je právě aktivní vyučující, který o svém zájmu o věc dokáže přesvědčit své žáky a který je pro ně přirozenou autoritou.

3.1. Požadavky na učitele z hlediska odborných ekonomických vědomostí a dovedností

- vědomosti z oblasti konkrétní zákonné úpravy jednotlivých ekonomických činností

- dovednost zpracovat jednotlivé podnikové agendy

- vědomosti z oblasti organizace podnikových činností v podniku střední velikosti

- vědomosti (příp. dovednosti) nezbytné pro jednání s institucemi ( Živnostenský úřad, Finanční úřad apod.)

- dovednost práce s prostředky výpočetní a organizační techniky - vědomosti a dovednosti z oblasti ekonomického softwaru

- vědomosti a dovednosti z oblasti platebního styku jak vnitrostátního, tak i mezinárodního

10

Ve všech těchto oblastech musí jít o vědomosti a dovednosti větší hloubky

než u vyučujícího odpovídajícího teoretického předmětu. např. v oblasti právní úpravy jednotlivých obchodních společností vyučující podnikové ekonomiky

vcelku vystačí s konstatováním, společnost s ručením omezením vzniká zápisem do obchodního rejstříku na základě uzavřené společenské smlouvy. vyučující právní nauky musí znát jednotlivé náležitosti takovéto společenské smlouvy . Znalosti vyučujícího ve fiktivní firmě musí jít z hlediska praktického do větší

hloubky – musí být totiž schopen takovouto smlouvu pro konkrétní podmínky firmy sepsat. Zároveň musí být schopen zajistit i zápis firmy do obchodního rejstříku včetně bezchybného zpracování návrhu na zápis.

Obdobně se budou lišit i požadavky na znalosti jednotlivých podnikových

agend. Vyučující v předmětu práce ve fiktivní firmě nevystačí s pouhým výčtem

těchto agend a jejich popisem. Jeho znalosti musí být takové, aby mohl posoudit vhodnou formu vedení určité agendy, aby znal potřebné formuláře používané v praxi a uměl žákům ve vedení těchto agend pomoci.Půjde li např. o vedení

skladové evidence, nepostačí mu pouhé konstatování, že tato evidence se vede zpravidla na skladních kartách. Pro práci ve fiktivní firmě musí mít naprosto

konkrétní představu o obsahu a formě skladní karty, o technice zápisu na skladní kartu apod.

Podobně jako u vědomostí potřebných např. pro sepsání společenské

smlouvy je nezbytné, aby se vyučující vyznal i v písemnostech, souvisejících

s jednáním s institucemi. Jde např. o vědomosti o obsahu takovýchto písemností ( např. Přihlášky plátce daně nebo Žádosti o koncesi). Při tom nestačí pouze

vědomosti o obsahu těchto písemností, ale nezbytná je i dovednost takovéto písemnosti sestavit, případně vyplnit odpovídající formuláře.

3.2. Požadavky na učitele z hlediska pedagogického a didaktického

- dovednost organizovat práci při specifické formě skupinového vyučování

- dovednost vést kolektiv žáků tak, aby jeho vedení bylo nenásilné a žáci měli pocit, že si svoji práci organizují sami

- schopnost týmové práce

- dovednost vést žáky při řešení problémů, umět problémy předvídat, případně nenásilně záměrně vytvářet

- samostatnost rozhodování

11

- schopnost inovace ve vyučování, tvořivý přístup k práci - vědomí zodpovědnosti za výsledky své práce

- dovednost motivovat žáky pro co nejlepší plnění úkolů ve firmě, vytvářet zájem o tuto práci

- angažovanost ve vyučovacím procesu - mít radost z práce s žáky

- dovednost hodnotit a klasifikovat práci žáků v těchto dosud nepříliš obvyklých vyučovacích situacích

Vyučovací hodina v předmětu práce ve fiktivní firmě je mnohem různorodější

z hlediska obsahu i vyučovacích metod než vyučovací hodiny libovolného jiného vyučovacího předmětu. Základem vyučování je samostatná práce žáků

rozdělených do několika skupin se zcela rozdílnou náplní činnosti. Při tom náplň práce každé skupiny vychází z momentální situace, v níž se daná fiktivní firma

nachází. V určitých obdobích jsou některá oddělení fiktivní firmy přetížena, jiná

jsou dočasně nevytížena. Vyučující musí předem s touto možností počítat. Musí si dobře rozmyslet jak zaměstná případné žáky z toho oddělení, kde nebude

žádná aktuální práce. K tomu je nutné, aby měl vlastní konkrétní představu o

možné náplni práce všech oddělení. Jeho příprava na vyučovací hodinu však

vychází ze značně neplných výchozích informací. Vyučující nemůže předvídat, jaká korespondence přijde, jaké problémy v ní budou obsaženy. Nemůže ani

předpokládat, zda se dostaví všichni žáci, ani jak budou při řešení svých úkolů rychlí. Při tom neúplné obsazení některého oddělení nebo menší rychlost při

řešení jeho problému může výrazně ovlivnit práci oddělení dalších. I při podrobné přípravě bude vždy vyučující při organizaci vyučování ve fiktivní firmě improvizovat.

S tím úzce souvisí i nové postavení učitele při výuce v tomto předmětu.

Vyučující nemůže ponechat práci žáků zcela náhodě a živelnosti. Na druhé

straně však žáci neměli jeho řídící zásahy vůbec uvědomovat. Fiktivní firma má svého ředitele z řad žáků, má svou vlastní řídící strukturu obdobnou jako firmy reálné. Na všech řídících stupních působí žáci. Učitel by měl stát vždy pokud

možno mimo tyto struktury. V tom právě spočívá jeho specificky obtížná práce při řízení práce žáků – měl by řídit, aniž by byl viděn.

Zkušenosti z práce fiktivních firem ukazují, že právě zde je jedno z největších

úskalí pro práci vyučujícího. Na jedné straně se můžeme setkat s učiteli, kteří 12

podrobně a detailně sami připraví celý průběh vyučování, vyřeší prakticky

všechny hlavní problémy a přemění je na řadu drobných zcela konkrétních

činností, které pak sami přidělí konkrétním žákům. To pak snižuje samostatnost

a aktivitu žáků, zmenšuje i jejich motivaci pro práci ve firmě a snižuje jejich pocit zodpovědnosti.

Na druhé straně se můžeme setkat s učiteli, kteří vlastně do vyučování

v průběhu celé vyučovací doby vůbec nezasahují. Ponechávají veškeré

rozhodování na žácích, nekontrolují jejich činnost ani jejich výsledky. To často

vede k nerovnoměrnému vytížení žáků. Některé nedostatky v práci se neustále opakují, protože žáky na chybu nikdo neupozorní, firmu opouštějí opakovaně nekvalitní písemnosti.

Správné vedení žáků pracujících ve firmě, je velmi úzce závislé na další

schopnosti učitele. Tou je schopnost týmové práce. Obecně můžeme říci, že učitel, který sám umí dobře pracovat v týmu svých pracovníků, má vlastní

praktické zkušenosti, může lépe řídit žáky. Jeho osobní zkušenosti mu umožňují vyvarovat se ve vlastní práci těch chyb, které mohou práci týmu narušit. Dokáže také včas takové vlastnosti rozpoznat u jednotlivých žáků a usměrnit tak

spolupráci mezi žáky. Pokud není učitel sám schopen rozdělit úkoly mezi další

spolupracovníky a ponechat jim zodpovědnost za jejich splnění, pokud má pocit, že musí vše udělat sám, bude těžko schopen posoudit vhodnost přístupu

„ředitele firmy“ z řad žáků Je dosti pravděpodobné, že ho povede k příliš detailní kontrole všech činností jeho podřízených a ke snaze udělat si všechno sám, protože na nikoho není spolehnutí.

Práce ve fiktivní firmě je určitou specifickou formou problémového vyučování.

Je tedy pochopitelné, že učitel tohoto předmětu musí být schopen využívat

základní principy problémového vyučování. Jeho schopnost předvídat problémy musí vycházet z jeho dobrých ekonomických znalostí ( jak

teoretických, tak praktických). Z didaktického hlediska je však nutné, aby učitel

dokázal žákům pomoci při přesné formulaci problému, aby jim případně

pomohl rozdělit problém na jednodušší dílčí problémy a nenásilnou formou

je vedl při jejich řešení. Nesmí zapomínat ani na nezbytné zobecnění poznatků, které žáci získají při řešení konkrétního problému Jedině tak může dovést žáky

k tomu, aby další podobné problémy již řešili jednodušším způsobem, případně aby si vytvořili i určitý algoritmus pro řešení těchto problémů. 13

Dobře vést problémově orientovaný vyučovací proces může pouze učitel.

který je schopen samostatného rozhodování. Jde o vlastnost, kterou chce vychovat u svých žáků a musí jim tedy být sám příkladem. Zdálo by se, že učitel nebude muset rozhodovat praktické ekonomické situace fiktivní firmy,

protože k tomu jsou určeni ve firmě vedoucí pracovníci z řad žáků. Toto zadání klame, protože učitel musí počítat vždy s tím, že daný problém přesáhne

možnosti žáků a bude muset tedy do vyučování zasáhnout. V tomto okamžiku

budou od něj žáci zcela pochopitelně očekávat, že se okamžitě rozhodne, a že jeho rozhodnutí bude správné. Nerozhodný učitel, který by v tomto okamžiku

nedokázal žákům poradit, by s největší pravděpodobností ztrácel svoji autoritu. Dobrý vedoucí fiktivní firmy nemůže být svázán požadavky a zásadami

tradičního vyučování. Má-li vést žáky k samostatnému řešení problémů, musí si uvědomit své změněné postavení ve vyučovacím procesu. Musí být učitelem

tvořivým se smyslem pro inovace ve vyučovacím procesu. Sama existence

fiktivní firmy je významnou inovací vyučování. Požadavek inovace ve vyučovaní nemusí být automaticky splněn u každého dobrého vyučujícího ekonomických

předmětů. Můžeme se proto setkat s učiteli ekonomy, kteří nemají zájem fiktivní

firmu vést a nedají se k jejímu vedení přesvědčit. Je to dáno tím, že si uvědomují náročnost nové vyučovací formy na tvořivý přístup učitele a podvědomě mají

obavy. Dosavadní zkušenosti ukazují, že schopnost tvořivého přístupu učitele a jeho zájem o inovace vyučujícího procesu nesouvisí ani s věkem, ani s léty učitelské praxe.

Zájem o inovace a tvořivý přístup učitele úzce souvisí s pocitem

zodpovědnosti za výsledky jeho práce. Tato vazba je zcela pochopitelná.

Učitel, který si je vědom zodpovědnosti za výsledky své práce. tj. za znalosti žáků a za jejich uplatnění v praxi bude k vyučovacímu procesu přistupovat tvořivě, bude hledat nové vyučovací metody a nové přístupy k vyučování.

Inovace a tvořivý přístup mají však smysl pouze při zlepšování výsledků jeho

práce. Učitel si musí uvědomovat, že v takto prakticky orientovaném vyučování musí být jeho ekonomické znalosti dostatečně podrobné, že musí sledovat

všechny změny v předpisech. Musí si být vědom důsledků, které by mohlo mít pro žáky vyučování neodpovídající po obsahové stránce současné praxi.

Významnou úlohu při realizaci vyučování prostřednictvím fiktivní firmy hraje

motivace žáků. Práce ve fiktivní firmě je velmi závislá na iniciativním přístupu 14

žáků, který však nevznikne sám od sebe. Záleží na vyučujícím, který má dokázat žáky k samostatnosti a iniciativě správně motivovat. Schopnost motivace je významná při jakékoliv formě vyučování. U práce ve fiktivní firmě je tato

schopnost učitele významná dvojnásob. Motivovanost žáků bude záviset na

motivovanosti učitele. Žáci musí neustále cítit, že jejich učitel má o chod firmy a o její výsledky osobní zájem, že ho práce v předmětu baví. jedině tak může strhnout své žáky, motivovat je ke snaze pracovat ve firmě co nejlépe.

Motivovanost žáků se projeví např. i tím, že jsou ochotni v případě potřeby pracovat ve firmě i mimo stanovený čas.

Motivováni mohou být žáci fiktivní formou ( ekonomickými výsledky své práce,

platy a odměnami, podíly na zisku ) nebo reálně (účastí na veletrhu fiktivních firem, návštěvou zahraniční firmy s příspěvkem sponzora). Pro některé žáky

může být motivací i pestrost a četnost písemných zahraničních ekonomických vztahů. Konečnou motivací může být i snaha vyzkoušet si prakticky vše, co budou po absolvování školy potřebovat pro své dobré uplatnění.

Schopnost motivovat žáky souvisí s angažovaností učitele, tj. učitel musí

přistupovat k práci aktivně. Vedení firmy je časově náročné, neomezuje se pouze na určené vyučovací hodiny. Příprava na vyučování je obtížnější, časově

náročnější než u klasických vyučovacích hodin. Hlavním zdrojem angažovanosti má být radost práce s žáky. Výsledky žáků, jejich zájem o práci a v průběhu výuky patrné výsledky ve firmě budou učiteli hlavní odměnou.

Celý systém práce ve fiktivní firmě vyžaduje, aby učitel znal co nejlépe žáky,

jejich vědomosti, dovednosti, ale i povahové vlastnosti, jedině tak může žáky

motivovat a organizovat jejich práci, zároveň výsledky spravedlivě a objektivně hodnotit a klasifikovat.

4. Zvláštnosti práce žáků Práce ve fiktivní firmě je specifickou organizační formou vyučování, je

charakterizována jako skupinové vyučování a svým charakterem zapadá do koncepce problémového vyučování a učení. Základem je nepřímé řízení

vyučovacího procesu prostřednictvím specificky vytvořených skupin, v jejichž

čele je vždy nějaký žák – ředitel. Učitel je při tom v pozadí a do vlastní činnosti

zasahuje pouze tehdy, když si příslušná skupina, resp. její vedoucí neví s daným problémem rady. V dobře fungující firmě by měli mít žáci rozhodující úlohu i při 15

plánování své činnosti, při rozdělování úkolů mezi jednotlivé skupiny i při hodnocení splněných úkolů.

Celý průběh vyučování je charakterizován vytvářením problémových situací,

které jsou shodné s problémy v činnosti reálné firmy. Jednotliví žáci

(v závislosti na svém funkčním zařazení) se snaží o přesnou charakteristiku

daného problému, hledají cesty k jeho řešení, rozdělují problémy na problémy dílčí a výsledky řešení dílčích problémů pak opět spojují do celkového řešení.

Úloha učitele spočívá převážně v zobecňování a shrnutí poznatků, k nimž žáci v průběhu samostatné činnosti došli.

V průběhu práce ve fiktivní firmě dochází ke spojování teoretických vědomostí

žáků s ekonomickou praxí, dochází k vytváření a upevňování řády praktických vědomostí.

Specifické rysy v práci žáků ve fiktivní firmě ve srovnání s jejich prací

v ostatních ekonomických předmětech :

Větší samostatnost žáků – v průběhu celého vyučovacího procesu. Jednotliví

žáci jsou nuceni na vymezeném úseku pracovat samostatně, přijímat konkrétní rozhodnutí a zodpovídat tak za vzniklé důsledky. K tomu přispívá i systém

organizace práce v tomto předmětu, kdy jednotliví žáci jsou pověřeni výkonem určité konkrétní podnikové funkce (počínaje ředitelem příslušného podnik u až k poslednímu řadovému pracovníkovi).

Výrazně větší iniciativa žáků při vyhledávání jednotlivých problémů, které je třeba vyřešit a dílčích činností, které je nutné provést. Bez iniciativy každého

žáka je prakticky chod firmy téměř nemožný. Není ani příliš vhodné, aby iniciativa žáka byla nahrazována iniciativou učitele.

Dále je tu požadavek na schopnost týmového řešení úkolů a týmové práce. Každý žák by měl být veden k tomu, aby pro svůj kolektiv udělal vše, co je

schopen udělat. Systém práce vyžaduje, aby žáci sami zhodnotili, zda se všichni zapojují do práce jak nejlépe mohou, či zda se mezi nimi vyskytují jednotlivci, kteří se jen vezou nebo se snaží své schopnosti prosadit vždy pouze

individuálně. Vedle schopnosti dělit se o práci je také důležitá schopnost dělit se o své úspěchy. Obě tyto stránky jsou důležité, protože chceme u žáků

posuzovat schopnost týmové práce. Tato schopnost je typický rys práce ve

fiktivní firmě a je jedním z jeho zásadních cílů. Vytváří se tak jedna z vlastností nezbytných pro praktické uplatnění budoucích absolventů. 16

Zapojení fiktivních firem do trhu jak v národním i mezinárodním měřítku klade

důraz na vyjadřovací schopnosti žáků. Jde o schopnost přesně vyjádřit

myšlenku a vyjádřit svůj názor před spolužáky, ale i před jinými lidmi (např.

z jiných fiktivních firem). Specifickým požadavkem je schopnost argumentovat

a obhajovat vlastní názor. Schopnost komunikovat jak v mateřském jazyce, tak v cizích jazycích není jen předpoklad pro řádný chod firmy, ale je to důležitý

výchovně vzdělávací cíl, k němuž má výuka v daném předmětu vést.

Dalším výchovným cílem fiktivní firmy je schopnost ovládat prostředky

výpočetní a organizační techniky. Žáci běžně musí pracovat s počítačem,s tiskárnami a kopírkami. Nejde při tom jenom o pouhé provedení práce, ale o získání poměrně rozsáhlých praktických dovedností. Jde zde o trvalé

dovednosti, protože se k nim žáci propracovali sami svojí vlastní činností.

Důležitá je spolupráce žáků ve skupině tak, aby tyto dovednosti získali všichni žáci. Ti, kteří již určité dovednosti mají, se snaží naučit je i zbývající žáky ve

skupině. Není vhodné nechávat většinu činnosti pouze na žácích, kteří si jisté

dovednosti již osvojili, i kdyby tento postup byl rychlejší. Není totiž vhodná úzká specializace žáka na dílčí činnosti. Ta by sice vedla k okamžitému zrychlení práce firmy, ale neplní svůj účel v oblasti vzdělávací.

Proto může dojít v průběhu roku ve fiktivní firmě ke střídání žáků v jednotlivých úsecích firmy. Žáci tak získají možnost naučit se a poznat více činností. 5. Problematika hodnocení a klasifikace žáků

Speciální forma práce vyžaduje i změnu ve způsobu hodnocení. Přitom nové

přístupy k hodnocení nemusí být vždy v protikladu k dosavadním, které jsou používány v ostatních předmětech. Zdá se nezbytné, aby - v podmínkách

fiktivních firem na středních školách - bylo toto nové hodnocení v souladu s požadavky klasifikačního řádu.

U fiktivní firmy je rozhodujícím činitelem při hodnocení učitel. To však v

žádném případě neznamená, že by do hodnocení neměli zasahovat žáci sami. Vlastní hodnocení a hodnocení spolužáky (spolupracovníky a nadřízenými ve

fiktivní firmě) by v tomto předmětu mohlo hrát významnou roli. Je totiž projevem

již výše zmíněného změněného vztahu mezi učitelem a žákem v tomto předmětu

17

a projevem zvýšené samostatnosti žáků během práce ve firmě. Zároveň se tím přibližujeme i ekonomické praxi v této otázce.

Důležitou otázkou je i to, zda hodnotit každého jednotlivce zvlášť nebo

skupinu, v níž žák pracoval a jakou formu má hodnocení mít - zda použít klasickou stupnici známek, slovní hodnocení či pracovní posudek.

Dosavadní hodnocení žáků ve fiktivních firmách na středních školách v České republice můžeme ve stručnosti charakterizovat takto:

Základní formou hodnocení je klasické hodnocení známkami. Jeho základem

jsou dílčí hodnocení vybraných složek, z nichž se skládá činnost žáků ve fiktivní

firmě (sociální vztahy ve firmě, organizační předpoklady, výsledky práce, úroveň dokumentace, schopnost prezentace výsledků apod.).

Do jednotlivých hodnocených oblastí se promítá jak hodnocení výsledků celého oddělení fiktivní firmy (např. sekretariátů, účtárny, obchodního oddělení), tak i přínos hodnoceného žáka k těmto výsledkům. Vedle výsledné známky na

vysvědčení můžeme použít i hodnocení práce každého žáka v podobě určitého pracovního posudku. Toto písemné hodnocení může být předáno žákům na konci jejich práce ve firmě. Žák ho pak může předložit svému budoucímu zaměstnavateli jako doklad o získaných speciálních znalostech. 6. CEFIF

Všechny potřebné vnější předpoklady pro řádnou činnost fiktivních firem v České republice zajišťuje Centrum fiktivních firem ČR (CEFIF). Centrum poskytuje

vznikajícím firmám potřebné informace a umožňuje jim zapojení do trhu fiktivních firem jak v ČR tak i v zahraničí ( s využitím kontaktů s obdobnými centry v dalších evropských zemích).

Organizační struktura CEFIF 1

Zaměstnanci : Ing. Lukáš Hula vedoucí CEFIF) Dana Batelková (asistentka)

_____________________________________________________________

1 informace čerpány z http://www.nuov.cz/index.php?page=cefif

18

Kontakt na CEFIF Od 1. ledna 2002 je CEFIF součástí Národního ústavu odborného vzdělávání. Adresa :

Národní ústav odborného vzdělávání Weilova 1271 Praha 10

telefon:274 862 251-56

CEFIF má v současné době tato oddělení: ► Informační středisko: poskytuje potřebné informace pro začínající firmy vydává Obchodní věstník, v němž oznamuje všechny nově registrované firmy plní funkci centrální pošty pro fiktivní firmy zabezpečuje kontakt CEFIF s fiktivními firmami i s obdobnými centry v zahraničí ► Živnostenský úřad : Živnostenský úřad CEFIF vydává v souladu se živnostenským zákonem (Zákon č. 455/1991 Sb.) živnostenská oprávnění. K tomu používá upravené formuláře živnostenských listů a koncesních listin. Potřebné formuláře a rozdělení živností naleznete v sekci downloads. ► Obchodní soud: vede obchodní rejstřík s náležitostmi podle obchodního zákoníku (Zákon č. 513/1991 Sb.) přiděluje firmám IČO ► Banka FIBA Banka CEFIF (s označením FIBA Praha a směrovým kódem 9999) původně sloužila k provádění všech peněžních převodů mezi našimi fiktivními firmami. Vzhledem k velkému nárůstu počtu firem vznikly postupně další fiktivní banky, které od září 1994 převzaly veškerou agendu běžných účtů pro fiktivní firmy. FIBA Praha působí jako centrální banka a zároveň vede devizové účty těm firmám, které o to projeví zájem.

19

► Finanční úřad: Finanční úřad CEFIF zabezpečuje, aby jednotlivé fiktivní firmy svou činnost také zdaňovaly podle platných daňových předpisů. ► Korespondenční dodavatel Korespondenční dodavatel CEFIF zajišťuje na základě objednávek fiktivních firem dodávky těch druhů materiálu, případně zařízení, které nedodávají již existující fiktivní firmy. Korespondenční dodavatel CEFIF nezpracovává svůj vlastní katalog. Vyřizuje pouze konkrétní objednávky s uvedenou cenou za 1 kus (bez DPH). Objednávka musí mít samozřejmě potřebné náležitosti - IČO, číslo účtu a přesnou adresu objednávající organizace. Podle Rotporta (1996) korespondenční dodavatel působí jako velkoobchod. U zboží, které je přímo určeno k prodeji ve fiktivní firmě dodává většinou nejméně po 10 kusech od 1 druhu. Některé firmy však vyžadují velmi časté dodávky malého množství (prakticky podle okamžitého přání svých odběratelů). Tento přístup není příliš vhodný z hlediska smyslu fungování fiktivních firem. Žáci pracující ve firmě si musí vytvářet přiměřené zásoby. Adresa korespondenčního dodavatele je stejná jako u ostatních oddělení CEFIF: ► Celní úřad v současné době nepůsobí. ► Zdravotní pojišťovna ZDRAFIK K placení zdravotního pojištění jsou povinny přihlásit se všechny fiktivní firmy u zdravotní pojišťovny ZDRAFIK. Zdravotní pojišťovna ZDRAFIK používá obdobné postupy i formuláře jako Všeobecná zdravotní pojišťovna. ► Správa sociálního zabezpečení Patří k nejmladším oddělením CEFIFu. Svou činnost zahájila od října 1996. Správa používá pro svou činnost upravené formuláře, které si každá fiktivní firma může od ní vyžádat. Ve své činnosti se maximálně snaží postupovat obdobně jako reálné správy sociálního zabezpečení ( včetně výpočtů a výplaty nemocenských dávek pro pracovníky fiktivních firem, které se přihlásily jako malé organizace (do 25 zaměstnanců). (Rotport 1996) Kvůli rostoucí počtu firem byl vytvořen systém pro rozvoj kontaktů mezi

firmami, který je právě důležitý i pro rozvoj mezinárodních kontaktů firem. K tomu slouží adresáře firem u nás i v dalších zemích.

20

Každá firma má v současné době k dispozici několik způsobů distribuce adresářů našich a zahraničních firem.1

- seznam fiktivních firem ne stránkách CEFIF s pravidelnou aktualizací dat 1 x týdně, později cca 2 x měsíčně (většina nových firem vzniká září - listopad) - zasílání informací o fiktivních firmách mailem od CEFIFu

- CEFIF distribuuje seznam na českých a mezinárodních veletrzích fiktivních firem, dále na všech akcí škol, kterých se zúčastňuje a to nejen učitelům a studentům, ale i odborné veřejnosti - na nové firmy upozorňuje CEFIF v Informátoru CEFIF - Občasník cca 1 x za 3 měsíce

- České firmy zástupci CEFIF zapisují do mezinárodní databáze fiktivních firem EUROPEN

- t.č. jedná CEFIF o přidání českých firem na webové stránky rakouských fiktivních firem

V budoucnosti bude sestaven na internetové adrese Núov nový soubor se seznamem zahraničních firem, které budou chtít s ČR obchodovat.

CEFIF přispívá fiktivním firmám částkou 2000 Kč na veletrhy, kterých se zúčastní pouze fiktivní firmy registrované u CEFIFu neboť existují i firmy, které

registrované nejsou. Nárok nevzniká automaticky, ale firma o něj musí požádat. CEFIF vydává Občasník, ve kterém fiktivní firmy informují o novinkách,

projektech, veletrzích, školeních a je rozesílán do sídel fiktivních firem v celé ČR.

Novinkou do budoucna bude sestavení souborného materiálu o historii fiktivních

firem v ČR. CEFIF v Občasníku č. 30 požádal fiktivní firmy, které mají více než 5 let o materiál do tohoto souboru.

CEFIF rovněž žádá učitele fiktivních firem, aby sami dávali návrhy na školení a semináře, které by pomohly v práci fiktivních firem, Tímto si dokonale zajišťuje zpětnou vazbu a učitelé sami mohou přispět k rozvoji spolupráce.

CEFIF v současné době pracuje pro více než 300 fiktivních firem, pro 90 středních škol v ČR.

CEFIF chce zprovoznit na internetových stránkách „nástěnku cti“, kde by rádi

ocenili ty fiktivní firmy, které dobře a často obchodují, odpovídají na nabídky, platí své pohledávky a to rychle a včas. CEFIF vytvořil dotazník pro samotné fiktivní

_______________________________________________________________ 1 informace podala Batelková Dana z Národního ústavu odborného vzdělávání Praha, CEFIF k 17.10. 2005

21

firmy, aby se vyjádřily k ostatním firmám, se kterými mají dobré zkušenosti a se kterými rádi obchodují.

CEFIF předkládá pravidelně MŠMT zprávu o své činnosti, včetně vyúčtování poskytnutého příspěvku.1

Pracovníci CEFIFu se rovněž na Celorepublikovém semináři fiktivních firem konaným 22.6. 2005 zavázali sestavit na svých internetových stránkách nejčastější chyby studentů ve styku s úřady. 7. Jak založit fiktivní firmu 2

Založení fiktivní firmy je oproti založení reálné firmy zjednodušené. Na rozdíl

od současné praxe nevyžaduje CEFIF výpis z trestního rejstříku, nevyžaduje

souhlas místních orgánů s umístěním provozovny atd. Tato zjednodušení však

neznamenají, že pracovníci centra tolerují žákům ve fiktivních firmách nekvalitní a nepřesnou práci. CEFIF hraje ve vztahu k firmám ( a žákům v nich) důležitou

výchovnou úlohu. Vracením neúplných materiálů pomáhá žákům získat správné praktické návyky, uvědomit si nutnost pečlivé kontroly všech odeslaných

písemností a nutí je poznat, že některé písemnosti (např. objednávky, příkazy

k úhradě apod.) mají své závazně stanovené náležitosti. Centrum vrací to, co by ve skutečné praxi příslušný orgán vrátil rovněž.

7.1. Předpoklady pro založení fiktivní firmy (předpoklady školy)

Podle Rotporta (1996) lze fiktivní firmu založit pouze v těch oborech, kde není

hlavní náplní manipulace s reálným zbožím. Fiktivní firma je vhodnou formou přípravy ve výuce, která má připravit organizační a řídící pracovníky pro libovolnou oblast činnosti a to za těchto předpokladů:

1. Žáci musí mít dostatečné teoretické znalosti v dané oblasti. Ve fiktivní firmě

nejde o získání nových vědomostí, ale pouze o jejich procvičování. Fiktivní firma není vhodná v oborech, které nemají dostatek odpovídajících teoretických předmětů.

________________________________________________________________ 1 informace čerpány z Občasníku č. 30 a 31

2 informace čerpány z internetových stránek NÚOV

22

2. Na škole musí být jeden či více vyučujících, kteří mají zájem fiktivní firmu vést a mají pro tuto práci předpoklady. Není příliš vhodné, aby se fiktivní firma stala z rozhodnutí vedení školy součástí úvazku učitele, který nemá k této práci pozitivní vztah a není přesvědčen o užitečnosti této formy výuky.

3. Alespoň výhledově musí škola počítat s tím, že pro fiktivní firmu vyčlení

samostatný prostor, který vybaví odpovídajícím kancelářským nábytkem a

nezbytnou technikou (nejen počítači, psacími stroji, ale také kopírkou, telefonem, případně faxem). Tento předpoklad nemusí být splněn hned při založení firmy, ale škola s ním musí výhledově počítat.

4. Důležité je i vhodné zařazení předmětu do soustavy vyučovacích předmětů na střední škole. Doporučený rozsah předmětu jsou zhruba čtyři vyučovací hodiny týdně. Je vhodné zařadit tyto hodiny do souvislého bloku. Snížení počtu na tři hodiny sice značně omezuje obchodní aktivity fiktivní firmy, ale přesto ještě

zachovává potřebný prostor pro splnění cílů vyučovacího předmětu. Při snížení počtu týdenních vyučovacích hodin na dvě jsou již možnosti pro činnost fiktivní firmy značně omezeny a předmět nemůže splnit svůj cíl.

5. Svou roli hraje i výběr žáků do fiktivní firmy. Lepší výsledky mohou dosahovat ty fiktivní firmy, které vznikly na základě zájmu žáků. Na řadě škol jsou pro to vytvořeny podmínky tím, že práce ve fiktivní firmě je zařazena mezi volitelné

předměty. Fiktivní firma tak je tvořena pouze žáky, kteří se pro tento volitelný

předmět rozhodli na základě svého vlastního zájmu. Zvýší se tak jejich motivace pro práci v předmětu, což je pro úspěšné vyučování velmi významné. 7.2. Postup založení fiktivní firmy

Zájemcům o založení fiktivní firmy doporučuje Núov následující postup: 1. Před zahájením jednání s CEFIF se rozhodněte, jaká bude právní forma firmy, jaká bude náplň činnosti ( výrobní, obchodní, dopravní) a v jakém oboru. Zjistěte si, zda vybraná činnost je živností a do jaké skupiny živností patří (ohlašovací či koncesované).

23

2. Vyžádejte si na CEFIF příslušné formuláře (ohlášení živnosti nebo žádost o

koncesi, návrh na zápis do obchodního rejstříku). Na nejbližším finančním úřadě si vyzvedněte přihlášku plátce daně. Veškerou korespondenci pro CEFIF zasílejte výhradně na adresu CEFIF.

3. Připravte příslušný zakládací dokument ( nejčastěji společenskou smlouvu),

sestavte zahajovací bilanci a rozhodněte, jak velký bude váš základní vklad na běžném účtu.

4. Vyplňte zaslané formuláře a odešlete je spolu se zakládacím dokumentem na adresu CEFIF.

Vaše zásilka by měla obsahovat :

- 1 x společenskou smlouvu s podpisy společníků

- 1 x ohlášení živnosti (vyplněné podle předtisku) nebo žádost o koncesi - 1 x návrh na zápis do obchodního rejstříku - průvodní dopis

- přihlášku plátce daně

5. Po zpracování podkladů (pokud budou materiály úplné) zašle na adresu CEFIF

- 2 x živnostenský listopad- 1 x výpis z obchodního rejstříku

6. Pošlete žádost o otevření běžného účtu některé z těchto fiktivních bank - Banka Academica, Bankovní akademie, Vlkova 12, 130 00 Praha 3

- Plzeňská první fiktivní banka, SOU poštovní, Husova 30, 301 24 Plzeň

- Banka OBA, Obchodní a bankovní akademie, Leonova 1795, 733 01 KarvináHranice

Od vybrané banky dostanete podmínky pro vedení účtu, smlouvu a podpisový

vzor. Veškeré otázky platebního styku si budete vyřizovat přímo s touto zvolenou bankou.

7. V bance FIBA 1 si můžete otevřít v případě zájmu bankovní devizový účet.

Korespondenci pro tuto banku zasílejte na adresu CEFIF.

_____________________________________________________________________________________

1

Banka CEFIF ( s označením FIBA Praha a směrovým kódem 9999) původně sloužila k provádění všech

peněžních převodů mezi fiktivními firmami. Vzhledem k velkému nárůstu počtu firem vznikly postupně další fiktivní banky, které od září 1994 převzaly veškerou agendu běžných účtů pro fiktivní firmy.

FIBA působí jako centrální banka a zároveň vede devizové účty těm firmám, které o to projeví zájem.

24

8. Přihlaste se k placení zdravotního pojištění u fiktivní zdravotní pojišťovny

ZDRAFIK. Použijte formuláře Všeobecné zdravotní pojišťovny. Adresa ZDRAFIK je stejná jako u ostatních oddělení CEFIF.

9. Přihlaste se k placení pojistného na správu sociálního pojištění.

Tím je založení firmy v podstatě hotové a firma může začít s činností, např. zpracováním nabídkového katalogu a navázáním obchodních kontaktů. Je

samozřejmé, že v průběhu své činnosti povede firma odpovídající účetnictví, bude uzavírat kupní smlouvy, vystavovat faktury, zajišťovat úhrady

(prostřednictvím zvolené fiktivní banky, s níž uzavře smlouvu o vedení běžného účtu) a koncem roku provede i odpovídající daňové přiznání 8. Vnitřní struktura fiktivní firmy Podle Rotporta (1996) má nitřní struktura fiktivní firmy v zásadě odpovídat

struktuře středně velké firmy reálné. Při vytváření fiktivní firmy si však musíme

uvědomit, že realizovaný produkt je pouze fiktivní, a proto není nutné vytvářet ty útvary, které se budou fyzicky zabývat produktem činnosti firmy. Nutné je zřídit

zejména ekonomické a právní oddělení. Konkrétní struktura každé fiktivní firmy odpovídá místním podmínkám a je proto dána především počtem žáků, kteří budou ve firmě pracovat. Organizace musí být přehledná, jednoduchá a pro

každého člena jasná. Odpovědnost a kompetence musí být jasně vymezeny

v pracovní náplni. Národní ústav odborného vzdělávání doporučuje zřídit tyto základní útvary:

8.1. Ředitel firmy

Ředitel plní ve firmě rozhodující roli. Obdobně jako u firmy reálné je

zodpovědný za celkový chod firmy. K jeho činnostem patří rozdělování

jednotlivých úkolů oddělením a určování termínu splnění. Ředitel odpovídá za vztahy firmy k CEFIF i k jednotlivým firmám. Na jeho dobrých organizačních schopnostech do značné míry závisí fungování firmy jako celku.

Ředitel firmy může být současně společníkem firmy, případně i jednatelem ve

společnosti s ručením omezeným. Toto spojení však není nezbytně nutné.

V každém případě by měl funkci ředitele vykonávat organizačně schopný žák,

který bude mít přirozenou autoritu u ostatních žáků ve firmě. Ředitelem firmy by nikdy neměl být učitel.

25

Ředitel fiktivní firmy může být také zvolen žáky. Návrh na ředitele může dát buď učitel nebo sami žáci. Aktivita žáků při obsazování funkce ředitele by mohla být zárukou, že takto určený ředitel fiktivní firmy bude mít u svých budoucích podřízených přirozenou autoritu. 8.2. Sekretariát

Sekretariát odpovídá za řádné kontakty fiktivní firmy s okolím. Jeho

prostřednictvím přichází do firmy veškerá pošta. Úkolem sekretariátu je přijatou poštu zaregistrovat a předat příslušnému oddělení k vyřízení. Obdobným

způsobem zajišťuje sekretariát i odesílání firemní pošty. Opět je třeba, aby

veškerou odesílanou poštu zapisoval do knihy odeslané pošty. Sekretariát by neměl plnit funkci písárny. To znamená, že odesílanou poštu si mají vždy zajišťovat příslušná oddělení v podobě vhodné přímo k odeslání. 8.3. Právní oddělení

Hlavní činnosti právního oddělení budou spojeny zejména se založením

fiktivní firmy a její registrací. V této době musí právní oddělení zajistit veškerou dokumentaci potřebnou pro založení fiktivní firmy. Po založení firmy pak může toto oddělení plnit i funkci personálního, případně i kontrolního oddělení. 8.4. Oddělení marketingu

Také toto oddělení bude výrazněji vytíženo zejména v začátcích činnosti

firmy. Jeho úkolem je příprava nabídkového katalogu, který je nezbytný pro

řádné fungování firmy. Prostor zde dostávají zejména žáci, kteří mají výtvarné

předpoklady a kteří měli dosud ve výuce na obchodních akademiích velice málo možností své předpoklady uplatnit. Právě tvorba nabídkových katalogů ukazuje, kolik takových žáků ve třídě je.

Podle Rotporta (1996) činnost marketingového oddělení spočívá ve vytváření

možností podniku pro co nejlepší uplatnění na trhu. Jeho činnost má započít již

ve fázi upřesňování předmětu činnosti firmy. Na základě dostupných informací je třeba najít pro vznikající fiktivní firmu takový předmět činnosti, který by jí umožnil dobré uplatnění na trhu fiktivních firem.

26

8.5. Zásobovací oddělení

Úkolem zásobovacího oddělení je zajistit veškeré vybavení a zásoby potřebné

pro řádný chod firmy. Jedná se zejména o vybavení fiktivní firmy a o zásoby

materiálu nezbytného pro výrobu firmy či zásoby zboží, které bude daná fiktivní firma ( je – li zaměřena pouze na prodej) prodávat. S tím souvisí pořizování veškerých písemností v této oblasti. 8.6. Odbytové oddělení

Toto oddělení bude ve spolupráci s oddělením marketingu zajišťovat odbyt

fiktivní firmy. S tím souvisí zejména vyhotovování veškerých písemností

spojených s odbytem- výdejky, dodací listy a faktury. Ve spolupráci s účtárnou provádí odbytové oddělení urgenci neuhrazených odběratelských faktur. 8.7. Účtárna

Účtárna zajišťuje veškerou evidenci fiktivní firmy. V případě obchodní

společnosti povede účtárna vždy podvojné účetnictví. Kromě toho bude většinou náplní práce účtárny i zajišťovat výplaty mezd a veškerá evidence s výplatou

mezd spojená (zúčtovací a výplatní listiny, mzdové listy atd.) Účtárna zároveň odpovídá za řádné odvody daní a pojistného i za včasné vyplnění daňového přiznání.

9. Finanční vztahy fiktivní firmy 9.1. Fiktivní firma a daně

Velmi důležitou oblastí, pro níž jsou žáci obchodních akademií připravováni je

i problematika daní. Je tedy velmi důležité připravit je na tuto problematiku i

v rámci fiktivní firmy. V této oblasti se snažíme přizpůsobit maximálně postup pro fiktivní firmy postupu v reálném životě.

Podle Rotporta (1996) je třeba, aby si již před zahájením činnosti fiktivní firmy žáci uvědomili, které daně bude muset jejich fiktivní firma platit. Hned po

zahájení činnosti se musí fiktivní firma, obdobně jako firma reálná, zaregistrovat

na finančním úřadu jako plátce daně. K tomuto použije skutečné formuláře, které si fiktivní firma vyzvedne na nejbližším finančním úřadě nebo si je okopíruje.

Vzhledem k barevnému odlišení jednotlivých formulářů používaných finančními

27

úřady doporučujeme používat přímo originální formuláře, aby si žáci zvykli na jejich úpravu (včetně barvy podtisku).

Na základě řádně vyplněné přihlášky plátce daně vystaví finanční úřad CEFIFu (opět jako v reálné ekonomice) osvědčen plátce daně s přidělením DIČ.

Postupuje při tom zcela jako reálné finanční úřady. U právnických osob je

přidělené DIČ tvořeno trojčíslím 999 + IČO, u fyzických osob je použito opět

trojčíslí 999 + rodné číslo fyzické osoby. Na osvědčení je uvedeno, ke kterým daním se daná fiktivní firma přihlásila.

Ve stanovených termínech jsou fiktivní firmy povinny předkládat daňová přiznání

a rovněž platit i příslušné daně na účty finančního úřadu. Pro zjednodušení styku s jednotlivými firmami má fiktivní finanční úřad v každé bance jeden společný účet pro všechny daně. 9.2. Zdravotní pojištění ve fiktivní firmě

Podle informací NÚOV další platbou, kterou pravidelně provádějí fiktivní firmy,

jsou platby pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Výše plateb a termíny

jejich odvádění odpovídají podmínkám pro reálné firmy. Jsou upraveny platnými zákony.

- Zákon 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (poslední verze po novelizaci zákonem 241/1994 Sb.) je zveřejněn například v příloze týdeníku Ekonom č. 8/1995) - Zákon 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (poslední verzi po novelizaci k 1. 1. 1995 naleznete v příloze týdeníku Ekonom č. 10/1995 Fiktivní firmy mají stejnou povinnost jako firmy reálné a také při výpočtu pojistného postupují zcela shodně.

Od září 1996 zahájila činnost fiktivní zdravotní pojišťovna ZDRAFIK. Všechny

fiktivní firmy se musí u této zdravotní pojišťovny přihlásit k placení zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé mají zákonem uloženu oznamovací povinnost.

Veškerá oznámení pro ZDRAFIK se provádějí do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, a to vždy na formulářích VZP (Všeobecné zdravotní pojišťovny) k tomu určených.

28

Fiktivní firma má povinnost zdravotní pojišťovně:

1. oznámit po zahájení činnosti své přihlášení ke zdravotnímu pojištění na tiskopisu VZP Přihláška zaměstnavatele – plátce pojistného (dvojmo)

2. oznámit současně stav svých zaměstnanců- pojištěnců na tiskopisu VZP Hromadné oznámení zaměstnavatele za příslušný měsíc (dvojmo)

3. oznámit dále všechny změny v nástupech a odchodech svých zaměstnanců oproti původnímu hlášení na stejném tiskopisu (dvojmo)

4. do 15 dnů po ukončení čtvrtletí zaslat pro kontrolní účely zdravotní pojišťovně

přehled o výplatě mezd v jednotlivých měsících a výpočtu odvodů pojistné částky Výše pojistného činí 13,5% vyměřovacího základu a plátce je povinen si pojistné platit sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a platí se bezhotovostním převodem z účtu plátce na účet zdravotní pojišťovny ZDRAFIK. Konstantní symbol pro hromadné i individuální platby je 558. 9.3. Sociální pojištění ve fiktivní firmě

Od 1.října je součástí CEFIF fiktivní správa sociálního zabezpečení.

Fiktivní firmy jsou povinny přihlásit své pracovníky k placení pojistného a sociální zabezpečení. Potřebné formuláře si firmy samy zajistí ne nejbližší Okresní

správě sociálního zabezpečení nebo si vyžádají fiktivní formuláře u fiktivní správy sociálního zabezpečení.

Fiktivní firmy se přihlašují jako velké organizace, samy si vypočítávají dávky

nemocenského pojištění a na účet správy soc. zabezpečení poukazují pouze rozdíl mezi pojistným a vyplácenými dávkami. 10. Veletrhy

Podle Rotporta (1996) je přínos veletrhů pro rozvoj myšlenky fiktivních firem

značný. V první řadě jde o rozšíření myšlenky fiktivních firem mezi širší

veřejnost. Protože je veletrh volně přístupný nejen studentům, ale i širší

veřejnosti, je příležitostí seznámit další zájemce s myšlenkou fiktivních firem,.

Zvláště cenné jsou kolektivní návštěvy ze škol, které ještě fiktivní firmy nemají.

Aktivita žáků - pracovníků vystavujících fiktivních firem je tím nejlepším důkazem užitečnosti fiktivních firem pro rozvoj aktivity žáků a výchovu jejich

podnikatelských dovedností. Účast na veletrhu je vyvrcholením práce fiktivní 29

firmy. Každá z firem zde získá důležité obchodní kontakty. Veletrhy se konají se u nás i v řadě zemí a naše firmy jsou zvány, aby se jich zúčastnily.

Dne 22.11 2005 se konal v prostorách odloučeného pracoviště školy v Brně

Chrlicích, Roviny 2 V. kontraktační den fiktivních firem .

Zahájení proběhlo v 10:00 hodin a zúčastnilo se ho vedení školy v čele

s ředitelkou školy Ing. Pavlou Stejskalovou. Zúčastnila se zástupkyně NÚOV

Praha - CEFIF Dana Batelková, dále místostarostka města Brna pí. Bémová, starosta městské části Chrlice p. Ing. Kučera a další pedagogičtí pracovníci fiktivních firem. Cílem kontraktačního dne bylo navázání obchodních a

přátelských kontaktů mezi fiktivními firmami a tím zúročit nelehkou práci žáků v této výukové formě.

Kontraktačního dne se zúčastnilo pětadvacet firem z Brna, Třebíče, Boskovic,

Žďáru nad Sázavou, Vsetína, Bučovic, Vyškova a Telče. Ze SOŠ a SOU Brno Jánská 22 se zúčastnilo všech šest fiktivních firem, které jsou v současnosti

v provozu. Každá firma vystavěla svůj reprezentativní stánek, bylo možné vidět mnoho kreativních prezentací. V průběhu kontraktačního dne soutěžily fiktivní firmy o titul Nejlepší firma, o titul Nejlepší katalog, Nejvtipnější propagační

materiál a Nejúspěšnější firma. Nejlepší firmy byly odměněny poháry a diplomy.

Kontraktační dny 22.11.2005

Poháry pro vítězné firmy

30

V průběhu dne se hodnotila i mimořádná aktivita firem.

Komise hodnotitelů byla vylosována - stali se jimi dva zástupci pedagogických

pracovníků z Třebíče a Vsetína, dva studenti ze Žďáru nad Sázavou a Telče a pětičlennou komisi doplnila zástupkyně NÚOV Dana Batelková. Nejvtipnější propagační materiál hodnotili nezávislí aranžéři. Členové komise obcházeli jednotlivé stánky firem a zajímali se o zboží, nabídkové katalogy, žádali informace, nakupovali.

Hodnotila se odbornost žáků, vystupování, schopnost prezentovat své zboží,

věnování se zákazníkovi, předvedení katalogů, aktivita zástupců firem,

angažovanost, schopnost odpovídat na otázky, pohotové reakce, schopnost komunikace v obchodních podmínkách atd.

V rámci dne se uskutečnila módní přehlídka sportovního oblečení jedné

z firem, k občerstvení posloužila místní jídelna, kantýna a nápojové automaty.

Atmosféru prostředí veletrhu doladila hudba, byla slavnostní. Během dne firmy uskutečnily mnoho obchodních transakcí jak na objednávku, tak za hotové (fiktivní) peníze na fakturu.

Žáci během dne vypadali spokojeně, bavilo je obchodovat a věnovat se

zákazníkům, spolupracovali za účelem úspěšnosti svých firem, každý žák si svoji roli plnil svědomitě a většina s nadšením. Atmosféra byla slavnostní, žáci si den užívali.

Na fotografiích jsou prezentovány stánky fiktivních firem Moby, s. r. o. z Brna,

INTERIER BRNO, s. r. o. z Brna, ELEKTRO – STAR, s. r. o. z Třebíče a Tradpek, s. r. o. z Vyškova.

31

Stánek fiktivní firmy Moby, s.r.o. z Brna – prodej mobilních telefonů

Stánek fiktivní firmy INTERIER BRNO, s.r.o. – prodej nábytku

32

Stánek fiktivní firmy ELEKTRO - STAR, s.r.o. z Třebíče – prodej elektroniky

Stánek fiktivní firmy Tradpek, s.r.o. z Vyškova – prodej pečiva

33

Zúčastnit se kontraktačních dnů, či veletrhů je pro žáky fiktivních firem velkým

zážitkem a zkušeností. Fiktivní práce se tímto přiblíží svým vzdělávacím cílům pracovat v reálném prostředí tržního hospodářství – nejblíže.

Podle Rotporta (1996) osobní kontakt se zákazníky vyžaduje větší aktivitu žáků. Ti ztrácejí velmi rychle počáteční ostych z jednání s cizími lidmi. Žáci se učí vystupování ve vztahu k zákazníkům, rozvinou obchodní kontakty, což i do

budoucna zajistí aktivitu žáků ve fiktivních firmách. Vyřizování korespondence spojené se zakázkami z veletrhu zajistí konkrétní úkoly pro firmy na několik dalších týdnů. V řadě případů se kontakty získané na veletrhu stanou do budoucna základem trvalejších obchodních vztahů mezi firmami.

Poznámka: Seznam aktuálních veletrhů na webových stránkách CEFIFu. 11. Mezinárodní vztahy

České fiktivní firmy mohou navázat i mezinárodní spolupráci a získat tak zkušenosti s obchodováním v zahraničí, zároveň se mohou zúčastnit zahraničních veletrhů na které jsou zvány.

Účast na zahraničním veletrhu fiktivních firem je však finančně poměrně

náročnou záležitostí. Firmy musí uhradit vysoké veletržní poplatky, poplatky za dopravu, ubytování a stravování účastníků veletrhu. Takováto účast je proto možná jenom za pomocí sponzorů.

- školy mají k dispozici databázi fiktivních firem, kde mohou vyhledávat

potencionální partnery 1

- CEFIF dostává letáky a e-maily s obchodními nabídkami, které pak přeposílá

jednotlivým firmám

V případě, že se fiktivní firma se zahraničím rozhodne obchodovat, spolupracuje

s fiktivní celnicí. V současné době však celnice na CEFIF není v provozu, tzn., že české fiktivní firmy se zahraničím v současné době nespolupracují.

_______________________________________________________________ 1 Odkazy na zahraniční centra fiktivních firem http://www.nuov.cz/index.php?page=cefif&s=123

34

12. Spolupráce s reálnou firmou Možnost spolupráce fiktivní firmy s reálnou firmou existuje a může být pro obě

strany přínosem. Rotport (1997) uvádí příklad spolupráce fiktivní firmy s reálnou firmou na 29. veletrhu fiktivních firem, který se konal od 5. do 8.10. 1993

v Norimberku, kdy stánek fiktivní firmy Krystal byl úspěšný mj. i proto, že v něm

bylo vystaveno skutečné české sklo, zapůjčené patronátní reálnou firmou Krystal Praha, s.r.o.

Fiktivní firmy na SOU obchodním Brno - Chrlice s reálnými firmami v současné

době neobchodují, zajišťují však hostesky pro reklamní akce maloobchodní síti Brněnka.

Pro lepší představu o práci firmy a užší spojení s praxí je vhodné, aby fiktivní

firma navázala kontakt se skutečnou firmou, jejíž činnost bude do určité míry

kopírovat. Protože fiktivní firma může v rámci své činnosti zajistit určitou formu

reklamy pro skutečnou firmu, může skutečná firma sponzorovat činnost fiktivní

firmy a zajistit pro ni finanční zdroje tak, kde vznikají skutečné náklady (poštovné, telefonní poplatky, zajištění potřebných formulářů), případně pomoci i při zařizování provozních prostor firmy.

13. Fiktivní firma v praxi - pozorování Pozorování výuky ve fiktivní firmě na SOŠ a SOU jsem uskutečnila na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti obchodním,

Brno, Jánská 22 na odloučeném pracovišti v Brně Chrlicích, ul. Roviny 2.

Jako první byly založeny roku 1996 fiktivní firmy INTERIER BRNO, s. r. o. a PANK, s. r. o. V roce 1998 vznikla firma Svítí to, s.r.o. a o rok později firma

Moby, s.r.o. V roce byla založena firma OZZA, s.r.o., Ve školním roce 2003/4 byly uvedeny do provozu další tři firmy : Aspo, s.r.o., ELEKTRONIC, s.r.o. a MASTER sport, s.r.o.

Cílem činnosti každé fiktivní firmy je co nejlépe realizovat vlastní činnost, a tím si vytvořit předpoklady pro co nejširší uplatnění na trhu fiktivních firem.

Do fiktivní firmy chodí pracovat žáci třetího ročníku čtyřletého učebního oboru

obchodník. Ve třetím ročníku se ve šk. r. 2005/6 učí tři třídy, které se střídají ve

35

fiktivní firmě po dni a to v pondělí, úterý a středu. Každá třída vede dvě fiktivní firmy.

V provozu jsou ve školním roce 2005/06 tyto fiktivní firmy: → ASPO s.r.o. (prodej automobilů)

→ MOBY s.r.o. (prodej mobilních telefonů) → OZZA s.r.o.(prodej oděvů)

→ Pank s.r.o. (prodej kopírovacích strojů)

→ INTERIER BRNO s.r.o. (prodej nábytku)

→ MASTER sport s.r.o. (prodej zimních sportovních potřeb a oděvů)

Rozvrh pracovní doby ve FF: 1.skupina

7,45 - 9,45

9,45 - 9,55 přestávka 9,55 - 10,55

2. skupina 11,15 - 12,15

12,15 - 12,45 přestávka 12,45 - 14,45

Každá firma funguje 1 x týdně.

Pondělí Pank, s.r.o. / MASTER sport, s.r.o. Úterý

ASPO, s.r.o./ MOBY, s.r.o.

Středa INTERIER BRNO,s.r.o./ OZZA, s.r.o. Koordinátorem vedoucí fiktivní firmy je Mgr. Zdenka Martínková.

Ve fiktivní firmě byly zřízeny úseky : ředitel, asistentka, pracovník obchodního

oddělení, referent marketingu, referent reklamy, mzdová účetní, finanční účetní, samostatná účetní, referent skladu, nákupu a prodeje. Pracovníci firmy jsou pro

přehlednost označení vizitkami se jmény a funkcí. Odívání ve firmě je stanoveno jako společenské.

Na nástěnce při vstupu do kanceláře fiktivní firmy je možné se seznámit

s desaterem, které obsahuje výpis z řádu SOU, záležitosti týkající se pravidel slušného chování, zdravení, absence omlouvání, šikany, nošení drahých předmětů, přezouvání, kouření, krádeže, služeb.

36

Zásady práce ve fiktivní firmě vyvěšené na nástěnce :

- každý zaměstnanec je plně zodpovědný za svůj výkon

- kvalita odvedení práce je náplní činností všech zaměstnanců firmy

- každý zaměstnanec je přímo zodpovědný za úspěch firmy, ve které pracuje - kvalita pracovního výkonu je jedinou zárukou image firmy

- každý vedoucí zodpovídá za výsledky práce pracovního oddělení

Žák je povinen splnit v jednotlivých předmětech během pololetí 80% docházky, aby mohl být klasifikován v řádném termínu.

Dále je na nástěnce uveden rozpis úkolů pro jednotlivé zaměstnance vždy na

měsíc (únor 2006) a poznámka : je nutné plnit úkoly nejen z deníků úkolů a to v daných termínech, ale také úkoly dle pracovní náplně.

Základní povinnosti zaměstnanců fiktivní firmy vyplývající z pracovního poměru:
při plnění pracovních úkolů postupovat iniciativně a odpovědně, výsledek práce pečlivě zkontrolovat


trvale rozvíjet své odborné znalosti studiem odborné literatury, a to včetně jazykových dovedností


trvale hájit zájmy a dobré jméno firmy


účelně pracovat ve prospěch firmy, chovat se vždy zdvořile, slušně a

ohleduplně, na pracovišti i při plnění pracovních úkolů mimo pracoviště, oprostit se od vulgárních projevů


dbát o svůj osobní vzhled, na pracovišti zásadně chodit ve vhodném, nejlépe

společenském oblečení, hoši minimálně v košili s vázankou, dlouhé kalhoty,

dívky v šatech, sukni, halence, společenských kalhotách, halence ap. nenosíme roztrhané ani jinak poškozené oblečení - rifle, mikiny, trika ap.


plnit všechny úkoly vyplývající z pracovní náplně, zodpovědně, aktivně a bez zbytečného odkladu


splnit každý úkol, uložený nadřízeným, v daném termínu a bez nedostatků, není-li tento úkol v rozporu s obecně platnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožárními předpisy


míru plnění nebo neplnění povinností zaměstnance posuzuje přímý nadřízený případně kolektiv spolupracovníků, ve sporných případech vyučující

37


zaměstnanci jsou povinni jednat s klienty a obchodními partnery s maximální

zdvořilostí a snahou vyjít jim v jejich pracovních a obchodních přáních vstříc.

V případě, že klient nebo obchodní partner projeví zájem o nabízené zboží nebo služby, řádně vyplnit příslušné doklady a tyto předat k realizaci účetních úkonů


nenosit na pracoviště žádné cenné předměty, mobilní telefony, přehrávače a pod. Tyto uložit v souladu se školním řádem na místo k tomu určené

Pozorování 13.6. 2005

Cíl výuky: pracovat dle úkolů a všichni žáci se naučí napsat na PC výpověď o

ukončení pracovního poměru u firmy OZZA s.r.o., vytisknout a sekretářka uloží do archívu, asistentka bude zpracovávat výstupní listiny.

Dále žáci zpracovávají protokol o předání funkce, hodnotí svůj podíl na funkci firmy, zda byli přínosem, co mohli dle vlastního vyjádření zlepšit.

Dále koordinátorka ukončuje hodnocení celoroční činnosti pracovníků firmy,

vyplňuje známky na předtištěný tiskopis. Při odchodu žáků na prázdniny se musí podepsat poučení, žáci svým podpisem stvrzují, že poučení rozuměli.

V průběhu psaní výpovědi žáci chodí za koordinátorkou a ptají se, zda vše mají správně nebo kladou otázky z pracoviště, poté odevzdávají své tiskopisy

asistentce. Koordinátorka znovu upozorňuje na drobné chyby, které je třeba

opravit a upozorňuje žáky na důležitost správného psaní všech tiskopisů v praxi. Pozorování 14.9.2005

Cíl výuky: pracovat dle úkolů a naučit se napsat žádost o přijetí do pracovního

poměru, vyplnit přílohu osobní dotazník, vše dle vzoru, který je třeba vyhledat. Žádost vytisknout a uložit do složky.

Žáci jsou v průběhu práce koordinátorkou upozorněni, že nepracují důsledně

podle vzoru a dělají tak v dokumentu příliš mnoho zbytečných chyb. Žáci se u

počítačů střídají. Po splnění napsání žádosti se žáci pouští do svých určených

úkolů dle funkcí. Koordinátorka chodí po firmě a jednotlivě radí žákům, zároveň ředitelka firmy znova upozorňuje na chyby v žádostech, které je třeba opravit.

Je třeba vyhotovit pro žáky vizitky se jmény a funkcemi a jeden žák z propagace to dostává za úkol. Ředitelka píše prohlášení společníků, koordinátorka radí co psát.

38

Žáci si opisují do sešitů svoje pracovní náplně a začínají pracovat. Další

informace žádá účetní – napíše, že za červenec a srpen firma neobchodovala, referent nákupu začíná sestavovat plán nákupu. Referent skladových zásob

uzavírá všechny skladové karty z důvodu změny zaměstnance. Finanční účetní vystavuje příkazy k úhradě. asistentka píše pracovní smlouvy, ředitelka

vyhotovuje zápis z jednání valné hromady. Koordinátor sleduje žáky a dle potřeby pomáhá s úkoly. Pozorování 15.2. 2006

Cíl výuky: pracovat dle úkolů

V úvodu dne byly zopakovány úspěchy z účasti na veletrhu, byly předneseny

informace o omlouvání absencí z rodinných důvodů, podány informace o konání veletrhu v Praze dne 23.3. na který se firma připravuje. CEFIF doporučuje škole účast na veletrhu 2. ročníkům, kteří budou příští rok ve fiktivní firmě pracovat, aby získali přehled o činnostech firmy a získali zkušenosti k přípravě kontraktačních dnů ve své škole.

Dále byli žáci upozorněni, aby si splnili co nejvíce zadaných úkolů, protože budou klasifikováni.

Náročnost práce koordinátora je během pracovního dne vysoká – stále

vysvětluje, opravuje, radí a kontroluje činnost žáků, žáci se sami hlásí o radu nebo je koordinátor přítomen u pracovních stolů zaměstnanců firmy. Uvádí

žákyni vzor vyplnění výpočtu daně, řeší nefunkčnost kopírky, podepisuje žákům

vyplněné dovolenky, kontroluje správnost vyplnění příkazu k úhradě, radí žákyni, co kam napsat, odpovídá na otázku, kde se sledují daně z přidané hodnoty ( na tiskopisech s návodem na použití), žák má vyhledat a samostatně pracovat.

S pracovnicí marketingu konzultuje marketingový plán. Přistupuje k pracovníkům, poslouchá a reaguje, přisedává k pracovním místům a kontroluje činnosti, dále pročítá katalogy s nabídkami papírnického zboží potřebného pro chod firmy. Z tohoto vyplývá, že činnost koordinátora je obtížná, musí být neustále

v pohotovosti, nejdůležitější je však trpělivost a klidný přístup k žákům. Klady a nedostatky pozorování :

Projevuje se nedostatek PC v provozu, někteří žáci se ptají stále dokola na

stejné věci, jsou často nepozorní. Náročnost práce koordinátora se tím ještě zvyšuje.

39

14. Fiktivní firma z hlediska zdraví – výsledky pozorování

V této práci je nutné posouzení pracoviště fiktivní firmy i z hlediska interakčního pojetí zdraví, z hledisek

♠devíti principů podpory zdraví ve škole♠,

které uvádí Havlínová, M., Kopřiva, P., Mayer, I., Vildová, Z. a kol. v knize Program podpory zdraví ve škole. (1998).

Je totiž samozřejmé, že i pracoviště fiktivní firmy by mělo splňovat naléhavý

trend podpory zdraví, protože žáci fiktivních firem mají právo být vzděláváni ve zdravém prostředí. Výsledky jsem zpracovala na základě metody pozorování.

♠Pohoda prostředí fiktivní firmy z hlediska věcného♠

Věcné prostředí fiktivní firmy – učebna - se jeví nezávadné z hlediska

hygienického - fyzikálního, chemického a biologického. Co se týče funkčnosti je prostor místnosti fiktivní firmy využit plně a účelně, žáci nemusí překonávat žádné překážky při pohybu po firmě. Při výuce vyskytuje na pracovišti dle docházky maximálně 12 žáků.

Interiér učebny žáci sdílejí s pracovištěm učitele - koordinátora, kdy každé

pracoviště (úsek koordinátora, sekretariát, ekonomický úsek, odbytové oddělení, účtárna) má vyhrazen stůl s několika pojízdnými židlemi, jednotlivé kanceláře

oddělují přepážky, 6-ti PC, nástěnkou a policemi na odkládání pořadačů. (17,5 % žáků určilo vybavení kanceláří jako nedostatečné, přáli by si větší počet počítačů a zlepšení vybavení softwaru. Žáci projevili přání vést účetnictví na programech Pohoda, nikoli ručně, viděli v tom velký význam pro budoucnost.)

Mezi policemi se najde místo pro drobné ozdobné detaily, které však nepůsobí

rušivě, není jich mnoho, jen pozitivně a esteticky dokreslují atmosféru. Okna ve fiktivní firmě jsou umístěna na dvou protějších stranách, což zajišťuje dostatek světla a větrání dle potřeby. Žáci se mají učit svůj pracovní prostor udržovat

v pořádku, větrat. Co se týče hluku, žáci jsou poučeni, aby nekladli případné

otázky směrem ke koordinátorovi všichni zaráz, ale vyčkali. Lze v pracovní době

pustit rádio, ne však příliš nahlas, aby rušilo. Vyváženost všech stránek věcného prostředí působí příznivě na tělesnou i duševní pohodu žáků

Z designového hlediska jsou jednotlivé kanceláře fiktivní firmy vybaveny

moderně, lze zde dobře pracovat v týmu. V prostorách fiktivní firmy se najde i 40

místo pro nutné soukromí, ale pracovní prostor není koncipován k odpočinku, ale především k aktivní práci, to by si měli uvědomit ti žáci, kteří se v dotazníku

vyjádřili problém, že mají kolem sebe málo prostoru. Hygienické předpisy jsou dodrženy, toalety a místnost pro odkládání oděvů či prostor na občerstvení a

trávení přestávek je oddělený, ale po celou dobu výuky bezprostředně přístupný. Vzhled pracoviště sám motivuje k práci, k aktivní interakci. Žáci zde zažívají sebevědomý pocit, pohybují se jako po skutečné firmě, to jim dodává pocit

užitečnosti a nepostradatelnosti. V rámci kultury firmy jsou žáci poučeni nosit

společenštější oblečení než pro běžný den či volný čas. Někteří žáci (13%), se

v dotazníku vyjádřili, že jim vadí toto oblečení nosit, jelikož se neshoduje s jejich běžným odíváním, je však nutně žáky poučit, že v mnoha firmách, ve kterých

mohou být po absolvování školy zaměstnáni, budou muset ctít odívání firmy či uniformu a že přizpůsobení se tomuto požadavku bývá v praxi nutností.

♠Pohoda prostředí z hlediska sociálního ♠

Pedagogická práce je ve fiktivní firmě posunuta do jiného rozměru, protože zde nepřevládá dříve tradiční hierarchicko - autoritativní model výuky a výchovy. Nový obsah výuky a jeho forma zde posouvá moc a autoritu od pedagoga

k žákům, tzn. žáci jsou ve fiktivní firmě rozděleni do konkrétních rolí, učitel ve

firmě „nepracuje“, stojí v pozadí a vykonává koordinační činnost tak, aby sami žáci rozhodovali, plánovali.

Práce ve fiktivní firmě je velmi závislá na iniciativním přístupu žáků, který však nevznikne sám od sebe. Záleží na vyučujícím, který má dokázat žáky

k samostatnosti a iniciativě správně motivovat. Schopnost motivace je významná při jakékoliv formě vyučování. U práce ve fiktivní firmě je tato schopnost učitele významná dvojnásob.

Sociální klima je ve fiktivní firmě dobré, každý člen skupiny má své dané místo, má zadanou práci, pokud si neví s problémem rady, požádá o pomoc koordinátora a ten mu sdělí informace, jakou metodou problém řešit.

Emocionální projevy žáků se řeší tak, že firma jako celek- kolektiv zodpovídá za každého svého člena a každý člen především sám za sebe, proto se žáci snaží

při případném stresu vzájemně empaticky a hlavně pozitivně podporovat. Během výuky se sociální atmosféra mění podle množství a složitosti práce, a nedá se

41

nikdy předem zcela naplánovat. Náročnost organizace práce je v tomto pro koordinátora velmi výrazná.

Humanistický postoj jednoho k druhému se ve fiktivní firmě potvrzuje, žáci se

k sobě chovají uctivě, každý se cítí potřebný, z důvodu úspěchu firmy jsou žáci motivováni spolupracovat každý s každým, odměnou je prosperita firmy.

Počet žáků na pedagoga - koordinátora ve fiktivních firmách v ČR se podle celorepublikového semináře fiktivních firem konaném 22.6. 2005 v Brně –

Chrlicích, kterého (zúčastnili se koordinátoři z Prahy, Přerova, Třebíče, Vsetína, Klobouk u Brna), pohybuje od malých skupin deseti až dvanácti žáků po celou

třídu. Dá se předpokládat, že čím je počet žáků na jednoho koordinátora nižší,

tím je z výchovně vzdělávacího hlediska zvládnutelnosti vyučování efektivnost

výuky vyšší. Na SOŠ a SOU v Chrlicích Brno- Roviny se výuky zúčastňuje vždy skupina – polovina třídy, druhá v té době studuje cizí jazyk.

♠Pohoda prostředí z hlediska organizačního♠

Pohoda organizace ve fiktivní firmě je dodržována s ohledem na režim dne, zdravou výživu a aktivní pohyb. Režim dne vyhovuje přirozeným potřebám

jednotlivců. Vyučování začíná v 7,45 hod a přestávka na relaxaci či stravu je

pětiminutová 9,45 - 9,50. Délka přestávky je vyčleněna s ohledem na omezenou pracovní dobu firmy, čas je třeba vymezit k práci ne relaxaci, pět minut stačí

žákům na občerstvení, toaletu a drobnou relaxaci. Všichni žáci by měli přestávku využít, i když někteří ji ani nevyužili, jak byli zabráni do své práce, které bylo zrovna mnoho. Výuka končí v 10,55 hod. Pitný režim mohou žáci doplňovat

kdykoliv, nápoje mohou mít u sebe na stole. Po vyučování mají žáci čas na oběd

a přípravu k dalším odpoledním činnostem. Kolísání tempa práce ve fiktivní firmě reaguje bezprostředně podle aktuálního stavu firmy a dle data. Při daňových

uzávěrkách má účtárna více práce a oddělení může být přetíženo a zde přichází na pomoc žáci z jiných oddělení, kteří tolik práce zrovna nemají. Žáci se učí

organizovat si práci tak, aby všechen omezený čas ve firmě byl efektivně využitý k práci.

Aktivní pohyb žáci ve firmě neplní, nejsou tam od toho, na tyto aktivity má každý žák čas po výuce. 17% žáků v dotazníku uvedlo, že nebyla v dostatečné míře

42

využita možnost přestávek. Z důvodu náročnosti výukové metody ve fiktivní

firmě, by měli žáci svých přestávek využívat a mělo by jim to být umožněno.

♠Zdravé učení ♠ - Smysluplnost učení

Jak bylo zmíněno, práce ve fiktivní firmě se uskutečňuje pomocí moderních

vyučovacích metod. Jsou to metody inscenační, problémové, aktivizující a

motivační. Žák je postaven před problém a sám se je pokouší vyřešit. Žáku je umožněno pracovat naprosto samostatně, proto je ve výuce prostor pro

netradiční práci s chybou. Předpokládá se, že žák chybu udělá, ale po splnění úkolu ji musí sám opravit. Koordinátor je nápomocen vždy, kdy se žák zeptá. Nabyté vědomosti touto činností jsou vysoce efektivní neboť se k nim žák

propracuje samostatnou vlastní činností, vlastním prožitkem. Výuka umožňuje

přemýšlet v pojmech a souvislostech. Tímto je splněn požadavek smysluplnosti

výuky na maximum. Nesnadnost této metody potvrzuje 32,5 % žáků. Na stres a chaos při této metodě si stěžovalo 11% žáků.

♠ Možnost výběru a přiměřenost♠

Zařazení žáků do firemních pozic (rolí) se reguluje podle schopností a osobních předpokladů žáka. Na učitele je v tomto bodě kladen vysoký nárok, aby žáka

dobře poznal a žáka do přiměřené funkce zařadil. Ředitele firmy si žáci vyberou mezi sebou sami. Je možné na pozicích žáky během školního roku měnit, ale není to pravidlem. Na nevhodné zařazení do role si v dotazníku nestěžoval nikdo.

♠ Spoluúčast a spolupráce ve výuce♠

Vztah učitele a žáka ve fiktivní firmě je demokratický, učitel je partner, po firmě se pohybuje volně, přichází, přisedává k pracovním stolům žáků.

Spolupráce mezi žáky je nutností, žáci jsou motivováni společným zájmem o firmu o její prosperitu a úspěch. Problém nastává, pokud se všichni žáci na

výuku z různých důvodů nedostaví, ztěžují tak práci ostatním, kteří za absentující musí splnit zadané úkoly. Na nespolehlivost u spolupracovníků, špatnou

43

spolupráci, neochotu, pasivitu, absenci a práci za druhé si stěžovalo 25% nespokojených žáků.

♠Motivující hodnocení♠

Rozhodujícím činitelem je ve fiktivní firmě je učitel, ale i žáci se významně na hodnocení spolupodílí, hodnotí výsledky celé firmy i jednotlivých žáků. (nadřízený ředitel hodnotí spolupracovníky – slovně, fiktivní mzdou)

Učitel hodnotí slovně i známkami a to za výsledky práce, sociální vztahy ve firmě, úroveň dokumentace.

Do hodnocení se promítají výsledky celého úseku účtárny, sekretariátu ap.

Na konci roku dostane žák písemné osvědčení (pracovní posudek), že pracoval

ve fiktivní firmě na určité pozici. Může pomoci při hledání budoucího zaměstnání.

♠Hledisko otevřeného partnerství♠ - Škola jako model demokratického společenství

Fiktivní firma zastupuje otevřený sociální systém. Žáci ve firmě spolupracují na

stejném cíli - úspěchu firmy, rovněž jejich učitel - koordinátor má zájem na kvalitě práce, je za ni zodpovědný. Vedení školy fiktivní firmu podporuje v plném

rozsahu. Fiktivní v celé ČR spolupracují, propojení a evidenci všech firem má na starosti strategický partner Centrum fiktivních firem Praha (je součástí NÚOV). Rodiče lze do výuky také zapojit, varianta spolupráce fiktivní firmy s rodiči

podnikateli existuje. Fiktivní firma může prezentovat své výrobky či služby na tuzemských veletrzích i na veletrzích se zahraniční účastí.

Fiktivní firma se jeví jako výuková metoda, která bere ohledy na zdraví žáků a

vyučujících, je to moderní výuková metoda s efektivními vyučovacími výsledky. Pracuje na demokratických základech. Problémy, které žáci v dotazníku uvádí vyplývají z provozu dané firmy, souvisí s náročností výukové metody a

s přiblížením atmosféry firmy reálné, kde již jde o skutečné obchodování a s tím spojený pracovní stres, který nebývá v praxi žádnou výjimkou.

44

15. Dotazník č.1 Ke zjištění postojů žáků na kvalitu a efektivitu výuky ve fiktivní firmě byl sestaven dotazník.

Mezi žáky byl poskytnut v počtu 46 kusů, návratnost vyplněných dotazníků byla 100%.

Dotazník pro žáky 4. roč, kteří ve 3. roč. prošli výukou fiktivní firmy Vyznačte odpověď.

1. Zajímala vás práce ve fiktivní firmě ? spíše ano - ano – ne - spíše ne 2. Práce ve fiktivní firmě pro vás byla snadná ? spíše ano - ano – ne - spíše ne 3. Fiktivní firma byla pro vaši budoucnost velmi důležitá - důležitá - středně důležitá - bezvýznamná 4. Pomohla vám práce ve fiktivní firmě rozvinout: - schopnost aplikovat teoretické vědomost při řešení praktických úloh ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost orientovat se v hospodářské praxi ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost pohotově reagovat ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost dobře komunikovat v mateřském jazyce ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost dobře komunikovat v cizím jazyce ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost spolupracovat v kolektivu ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost argumentovat a obhájit svůj názor ? spíše ano - ano - ne – spíše ne - schopnost lépe ovládat výpočetní techniku ? spíše ano - ano - ne – spíše ne 5. Na výuce ve fiktivní firmě mi nejvíce vadilo : a) b) c)

45

Vyhodnocení dotazníku v % :

1. Zajímala vás práce ve fiktivní firmě ? spíše ano - ano - ne - spíše ne 21,7% 52,1% 13% 13%

2. Práce ve fiktivní firmě pro vás byla snadná ? spíše ano - ano – ne spíše ne 30,4% 36,9% 10,8% 21,7%

3. Fiktivní firma byla pro vaši budoucnost velmi důležitá - důležitá - středně důležitá - bezvýznamná 0% 15,2% 50% 34,7% 4. Pomohla vám práce ve fiktivní firmě rozvinout:

- schopnost aplikovat teoretické vědomosti při řešení praktických úloh ? spíše ano - ano - ne – spíše ne 17,3% 30,4 15,2% 36,9% - schopnost orientovat se v hospodářské praxi ? spíše ano - ano ne – spíše ne 26% 21,7% 21,7% 30,4% - schopnost pohotově reagovat ? spíše ano - ano ne – spíše ne 50% 10,8% 19,5% 19,5%

- schopnost dobře komunikovat v mateřském jazyce ? spíše ano - ano ne – spíše ne 30% 17,3% 27% 26% - schopnost dobře komunikovat v cizím jazyce ? spíše ano - ano - ne – spíše ne 10,8% 2% 67% 19,5% - schopnost spolupracovat v kolektivu ? spíše ano - ano ne – spíše ne 36,9% 47,8% 13% 2%

- schopnost argumentovat a obhájit svůj názor ? spíše ano - ano ne – spíše ne 23,9% 36,9% 21,7% 17,3% - schopnost lépe ovládat výpočetní techniku ? spíše ano - ano ne – spíše ne 15,2% 17,3% 47,8% 19,5% 5. Na výuce ve fiktivní firmě mi nejvíce vadilo : a), b), c)

46

Vyhodnocení dotazníku: Žáci na první otázku zda je práce ve FF zajímala, odpověděli z převážné většiny že spíše ano a ano, dohromady kladnou nebo spíše kladnou odpověď zvolilo 73,8 % žáků.

Na druhou otázku, zda pro žáky byla práce ve FF snadná, bylo kladných a spíše kladných odpovědí 67,3% , což znamená, že pro 32,5% žáků byla práce spíše obtížná nebo náročná.

Ve třetí otázce žáci vnímají činnost ve FF jako důležitou a středně důležitou pro svou budoucnost z 65,2 % a z 34,7 % jako bezvýznamnou.

Schopnosti, které má fiktivní firma u žáků rozvíjet, dopadly v dotazníku v tomto pořadí :

1. nejvíce fiktivní firma pomohla žákům rozvinout schopnost spolupracovat v kolektivu. Spíše ano a ano uvedlo v tomto případě 84,7% žáků, což je vůbec největší procentuální číslo kladných odpovědí v dotazníku.

2,3. Na druhém a třetím místě zároveň se umístil rozvoj schopnosti

argumentovat a obhájit svůj názor, uvedlo ji jako spíše ano a ano 60,8%

žáků a schopnost pohotově reagovat rovněž 60,8% žáků.

Další rozvoje schopností se nesetkaly u žáků s nadpoloviční většinou kladných či spíše kladných odpovědí, ale naopak záporných či spíše záporných.

rozvoj schopnosti orientovat se v hospodářské praxi označilo 52,1 % záporných či spíše záporných odpovědí

schopnost aplikovat teoretické vědomosti při řešení praktických úloh označilo jako nerozvinutou 52,1 % žáků

schopnost lépe ovládat výpočetní techniku se nerozvinula u 67,3% žáků

schopnost rozvoje komunikovat v mateřském jazyce nevidělo v metodě fiktivní firmy 76% žáků

schopnost komunikovat v cizím jazyce záporně či spíše záporně označilo 86,5% žáků.

47

Na výuce ve fiktivní firmě žákům nejvíce vadilo :

Nejvíce, tzn. 20 % žáků označilo za problém časté absence spolužáků, práci za druhé, špatný spoleh na ostatní, špatnou domluvu mezi pracovníky, neochotu spolupracovníků.

Nedostatečné vybavení kanceláře počítači, 17,5 % žáků, považovalo počet PC v provozu za slabý,

15- ti % žáků vadila povinnost společenského oblékání ve firmě,

15- ti % žáků vadilo malé nebo žádné využívání přestávek, délka vyučovací doby.

Menšími procenty byly zastoupeny problémy typu: nezavedení účetního

programu (Pohoda), stres při práci, chaos, málo času na práci, velká odlišnost od reality, nejasnost úkolů, málo času na vysvětlení, nepřehlednost a nepravdivost údajů v dokumentech po jiných lidech, přísnost vyučujícího, způsob jednání

s vyučujícím, rozložení práce ve firmě (někdo málo, někdo moc), věčné porady, málo výletů, málo prostoru nebo se jim nezdála samostatná výuková metoda fiktivní firmy, její přehlednost a někteří jedinci si stěžovali na fakt, že nebyla možnost vyzkoušet si jiné profese nebo fakt, že jim metoda nepřinesla nic nového, co již dříve znali.

Celkově lze zhodnotit, že žáci vnímají výukovou metodu fiktivní firmy jako zajímavou, středně důležitou pro jejich budoucnost a nejvíce významnou v rozvoji schopnosti spolupracovat v kolektivu a v rozvoji schopnosti

argumentovat a obhájit svůj názor, pohotově reagovat a orientovat se v hospodářské praxi.

48

16. Dotazník č.2

Pro porovnání názoru žáků a učitelů fiktivních firem byl sestaven dotazník č.2 a rozeslán e - mailovou poštou na adresy učitelů fiktivních firem z různých částí

ČR. Návratnost dotazníku nebyla vysoká, činila 33%. Výsledky v procentech jsou pro přehlednost zakomponovány do dotazníku. Dotazník č.2 pro učitele fiktivních firem 1. Pomáhá výuka ve fiktivní firmě rozvinout u žáků :

- schopnost aplikovat teoretické vědomost při řešení praktických úloh ? spíše ano 57% - ano 43% - ne – spíše ne - schopnost orientovat se v hospodářské praxi ? spíše ano 14% - ano 71% - ne – spíše ne 14% - schopnost pohotově reagovat ? spíše ano 28,5% - ano 43% - ne – spíše ne 28,5%

- schopnost dobře komunikovat v mateřském jazyce ? spíše ano 28,5% - ano 71% - ne – spíše ne - schopnost dobře komunikovat v cizím jazyce ? spíše ano - ano 28,5% - ne 14% – spíše ne 57% - schopnost spolupracovat v kolektivu ? spíše ano 14% - ano 86% - ne – spíše ne

- schopnost argumentovat a obhájit svůj názor ? spíše ano 57% - ano 28,5% - ne – spíše ne 14% - schopnost lépe ovládat výpočetní techniku ? spíše ano 14% - ano 86% - ne – spíše ne

2. Měla výuka ve fiktivní firmě u žáků vliv na úspěšném složení maturitní zkoušky ? spíše ano 28,5% - ano 43% - ne – spíše ne – nemám zkušenost 28,5% Vyhodnocení dotazníku:

Většina vyučujících metody fiktivní firmy uvedla v dodatku, že práce ve fiktivní firmě studenty baví a znalosti z teoretických odborných předmětů využívají.

49

Někdy však praktické problémy fiktivní firmy předbíhají výuku, např. účetnictví,

znalosti jazyků, administrativa – pak je práce pro vyučujícího velmi náročná na vysvětlení.

Metoda fiktivní firmy je vyučujícími považována za významný most mezi teoretickou a praktickou výukou.

Prokázalo se, že vyučující fiktivních firem ve všech otázkách na rozvoj

schopností vidí pro žáky prospěšnost, pouze v otázce naučení se schopnosti

dobře komunikovat v cizím jazyce metoda nesplňuje požadavky a je to dáno tím, že české firmy zpravidla zatím nespolupracují s firmami cizích zemí, tak zároveň nepracují s dokumentací v cizím jazyce a nedochází tak k rozvoji zmiňované schopnosti cizí jazyk zlepšovat.

Dosavadní zkušenosti vyučujících fiktivních firem dokazují, že právě

v oblastech uvedených v dotaznících, se nejvýrazněji projevují přednosti

absolventů, kteří fiktivní firmou prošli, ve srovnání s těmi, kteří tuto možnost

neměli. Již u maturitních zkoušek se projevuje, že žáci z fiktivní firmy dokáží

plynuleji hovořit o daném problému, nemají ostych před novými lidmi v maturitní komisi a dokáží obhájit své názory. Rovněž jejich písemný projev je kvalitnější. 17. Fiktivní firma jako nástroj snižování nezaměstnanosti

Úspěšnost mladých lidí na trhu práce je do jisté míry dána jejich flexibilitou, která je dnes stále více vyžadována. Projekt fiktivní firma hraje v tomto směru

důležitou roli, protože se úspěšně začlenil do vzdělávacího systému a záleží na vedeních škol, a zvážení, zda má škola dostatek podmínek k založení a provozování firmy.

Fiktivní firma je v současné době již součástí několika dalších vzdělávacích projektů v ČR.

Pro příklad uvádím : Kurz fiktivní firma je součástí vzdělávacího projektu Operačního programu

rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ) na Obchodní akademii v Břeclavi – slouží jako jednoduchý rádce všem, kteří by rádi začali s podnikáním a neví jak na to.

Informace na http://www.oabv.cz/oprlzinfo.htm

Fiktivní firma jako moderní forma výuky odborných předmětů cestovního ruchu součást projektu VŠP jako součást cílů intenzívní podpory kurikulární reformy

50

v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2006. Informace na :

http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/sk_dok_05_02.pdf Zajímavým počinem je projekt Ostravské univerzity vytvořený ve spolupráci s EU a českým státním rozpočtem a to vydání distanční studijní opory pro

nezaměstnané s výučním listem – vydání textu – Fiktivní firma jako nástroj

snižování nezaměstnanosti, 2003. Příručka, která obsahuje materiál poskytující dostatek informací k tomu, aby bylo možné zahájit podnikání. Obsahuje rozbor podnikatelských začátků (marketingové rady, právní stránky založení firmy,

základy založení rozpočtu firmy, organizační strukturu firmy, vlastní činnost firmy, korespondence, propagace, účtování, inventarizace ap.) Zájemce může pomocí této příručky fiktivně svoji firmu promyslet a zhodnotit reálně své schopnosti či možnosti podnikat.

Bylo by vhodné zařazovat projekt fiktivní firmy do vzdělávacích cílů i ostatních škol nejen čistě ekonomicky zaměřených, protože se tím zvýší uplatnitelnost žáků absolventů škol na trhu práce neboť v současné době platí: Více

rozmanitých vědomostí a dovedností, více možností uplatnění. Cílem rovněž je zefektivnění výběru a volby profese v souladu s možnostmi a individuálními předpoklady žáků tak, aby jejich volba byla pokud možno v souladu se společenskou poptávkou.

51

III. Závěr Požadavky na absolventy středních škol stále rostou ve všech složkách jejich

výchovy a přípravy. Rozvoj společnosti a její ekonomiky a vědeckotechnický

pokrok s sebou nesou nutnost soustavné modernizace a vědecké racionalizace vyučovacího procesu ve všech vyučovacích předmětech. Základním úkolem modernizace vyučovacího procesu je zvyšování efektivnosti výchovně

vzdělávacího procesu k nejúspěšnějšímu splnění jeho cílů. Modernizace a

racionalizace vyučovacího procesu je trvalým úkolem všech učitelů, vedení škol a všech pracovníků a institucí, kteří v této oblasti pracují.

Výzkum potvrdil, že fiktivní firma je vhodnou formou praktické přípravy žáků

středních škol na jejich budoucí povolání a na zvyšování efektivnosti výuky se

podílí. Ve fiktivní firmě probíhá skutečně vše tak jako ve firmě reálné. Cílem je připravit absolventy středních škol na praktický život.

Práce ve fiktivní firmě rozvíjí u žáků řadu dovedností, které se dají jiným

způsobem jen těžko získat. Jde například o schopnost kolektivní práce, pocit

zodpovědnosti, komunikativní dovednosti a řada dalších. Ekonomické znalosti napomáhají mladé generaci se zapojovat do společensky užitečné práce a vyznat se v problémech hospodářského rozvoje v naší zemi, Evropě i ve světovém měřítku.

Odborně vzdělávací funkce ekonomických předmětů je přímo spojena

s pracovními činnostmi, které člověk vykonává jako kvalifikovaná pracovní síla. V současné době použití formy výuky fiktivní firmy pomáhá značnou měrou

žákům odborných škol být v úzkém spojení s hospodářskou realitou. Jednotliví žáci jsou nuceni na vymezeném úseku pracovat samostatně, přijímat určitá

konkrétní rozhodnutí a zodpovídat i za vzniklé důsledky. K tomu přispívá i systém organizace práce v tomto předmětu - jednotliví žáci jsou pověřeni výkonem určité konkrétní podnikové funkce, počínaje ředitelem příslušného podniku až k

poslednímu řadovému pracovníkovi. Práce ve fiktivní firmě vyžaduje i výrazně

větší iniciativu jednotlivých žáků, kteří musí vyhledávat jednotlivé problémy, které je třeba vyřešit a jednotlivé činnosti, které je nutné provést. Bez iniciativy

jednotlivých žáků je praktický chod firmy téměř nemožný. Nebylo by asi příliš vhodné, aby iniciativa žáků byla nahrazována iniciativou učitele.

52

Neméně významným požadavkem na žáka je schopnost kolektivního řešení

úkolů a kolektivní práce vůbec. Každý žák by měl být veden k tomu, aby pro svůj kolektiv udělal vše, co je schopen udělat. Systém práce vyžaduje, aby žáci sami zhodnotili, zda se všichni zapojuji do práce jak nejlépe mohou, či zda se mezi

nimi vyskytuji jednotlivci, kteří buď nespolupracují, nebo se snaží své schopnosti prosadit pouze individuálně.

Zapojení fiktivních firem do trhu jak v národním, tak i v mezinárodním měřítku

klade důraz na vyjadřovací schopnosti žáků. Jde o schopnost přesného vyjádření myšlenky a záměru nejen v mateřském jazyce, ale také v cizích jazycích. Žáci by

se neměli obávat vyjádřit svůj názor nejen před svými spolužáky, ale i před jinými lidmi - např. z jiných fiktivních firem. Důležitým specifickým požadavkem je i schopnost argumentovat a obhajovat vlastní názor.

■ Účelem fiktivní firmy není generovat zisk, ale zkušenosti ■

53

Resumé: Zapojení výukové metody fiktivní firmy do vzdělávání ekonomických oborů

odborných škol slouží žákům v současné době jako důležitý most mezi

teoretickým a praktickým vyučováním. Spojení s hospodářskou realitou se v této

metodě uskutečňuje moderně, zdravě a efektivně. Zkušenosti absolventů z výuky ve fiktivní firmě mohou být po úspěšném ukončení školy rozhodující při přijetí na první pracovní místo.

Resume: At present times the involvement of a teaching method of a fictitious firm in

education of economic branches of trade schools serves the students as a significant bridge between theoretical and practical education. The connection to

the economic reality is implemented within this method in a modern, healthy and

effective ways. After a successful graduation of the school the graduates´

experience in education at a fictitious firm may be a decisive factor of their engagement in the first job.

54

Klíčová slova : Fiktivní firma

Struktura fiktivní firmy Efektivita

Komunikace Aktivita

Spolupráce

Hospodářská praxe Didaktická metoda Koordinátor

Principy zdraví

55

Literatura : 1. ROTPORT, M., Koudela,J. Didaktika předmětu práce ve fiktivní firmě. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997, 160 s.ISBN 80-7079-476-3. 2. ROTPORT,M. Pracujeme ve fiktivní firmě. Pedagogické centrum, Plzeň, 25 s.1996. 3. AERTSOVÁ, J. ,PALOVÁ,P. Fiktivní firma jako nástroj snižování nezaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. 72s. ISBN 80-7042912-7. 4. ČADÍLEK,M. Didaktika praktického vyučování I. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2003.

5. STEJSKALOVÁ,P.,ČADÍLEK,M. Didaktika praktického vyučování II. Brno: Katedra didaktických technologií PdF MU, 76 s. 2001.

6. HAVLÍNOVÁ, M., Program podpory zdraví ve škole. Praha: Portál, 1998. 275 s. ISBN 80-7178-263-7. 7. STRÁDAL, J. Úvod do světa práce. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. 56 s. ISBN 80-7200-289-9. 8. SPOUSTA, V. et al. Vádemekum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno: PdF MU, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.

9. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7. 10. Národní ústav odborného vzdělávání [ cit. 25. března 2006 ]. Dostupný na http://www.nuov.cz/index.php?page=cefif 11. Štátny inštytút odborného vzdělávania [ cit. 15. února 2006 ]. Dostupný na http://www.siov.sk/ 12. Regionální informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce [ cit. 5.března 2006]. Dostupný na http://www.risa.cz/ 13. Český statistický úřad [cit. 30.září 2005]. Dostupný na http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_jihomoravskem_kr aji_k_30_zari_2005

56

Seznam příloh:

Příloha č.1 Fotografie fiktivní firmy 1,2 - Foto č.1 Pracoviště koordinátora - Foto č.2 Detail pracoviště sekretariátu ředitele Příloha č.2 Fotografie fiktivní firmy 3,4

- Foto č.3. Obchodní a ekonomické oddělení - Foto č.4 Detail pracoviště obchodního oddělení Příloha č.3 Fotografie fiktivní firmy 5,6 - Foto č.5 Archiv dokumentů - Foto č.6. Nástěnka ve fiktivní firmě

57

Příloha č.1 Fotografie fiktivní firmy 1,2

Foto č.1 Pracoviště koordinátora

Foto č.2 Detail pracoviště sekretariátu ředitele

58

Příloha č.2 Fotografie fiktivní firmy 3,4

Foto č.3. Obchodní a ekonomické oddělení

Foto č.4 Detail pracoviště obchodního oddělení

59

Příloha č.3 Fotografie fiktivní firmy 5,6

Foto č.5 Archiv dokumentů

Foto č.6. Nástěnka ve fiktivní firmě

60

61

62