Efektivita výdajů na řešení problémů nezaměstnanosti

Bankovní institut vysoká škola Praha

Efektivita výdajů na řešení problémů nezaměstnanosti Diplomová práce

Petra Schleisová

Březen, 2013

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Efektivita výdajů na řešení problémů nezaměstnanosti

Diplomová práce

Autor:

Bc. Petra Schleisová Obor Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Věra Nečadová

Březen, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Jihlavě

30. března 2013

Bc. Petra Schleisová

Poděkování Ráda bych na tomto místě vyjádřila poděkování lidem, kteří mi poskytli své zkušenosti a prostor pro moji práci. Zvláště bych chtěla poděkovat paní Ing. Věře Nečadové akademické pracovnici Vysoké školy polytechnicé v Jihlavě za odborné vedení, cenné připomínky a podporu při přípravě této práce. Mé poděkování patří i mé rodině, která mě po celou dobu podporovala.

Anotace Znalost efektivity výdajů na řešení problémů nezaměstnanosti slouží ke správnému směrování a vynakládání finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a přispěje ke správnému fungování trhu práce a správnému fungování efektivity trhu práce. Neexistuje jednoznačný názor na to, které programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou účinnější a do jaké míry. Efektivita aktivní politiky zaměstnanosti totiž závisí na mnoha okolnostech. A to, na charakteristice trhu práce, kterého se to týká a charakteristiky nástroje, který je v daný okamžik používán. Aktivní politika zaměstnanosti nedosahuje podle uváděných údajů žádoucí úrovně a u některých programů je její efekt dokonce takřka zanedbatelný. Řešení problémů typu dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti je přitom bez účinné aktivní politiky zaměstnanosti těžko představitelné. Drasticky omezit výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti může sloužit nanejvýš jen jako přechodné opatření, které reflektuje dosavadní nízkou efektivnost této politiky. Systémovým řešením je ale především daleko náročnější systém vyhodnocování skutečných účinků aktivní politiky zaměstnanosti a s tím spojený tlak na růst efektivnosti vynakládaných rozpočtových prostředků.

Klíčová slova: zaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, úřad práce, nezaměstnaný, trh práce, efektivita.

Annotation Knowledge of the effectiveness of expenditure for solving problems of unemployment is used to the correct routing and spending funds for the active labour policy and it will contribute to the proper functioning of the labor market and the proper functioning of the labour market effectiveness. There is no clear view on what program of active employment policy are more effective and to what extent. The effectiveness of the active employment policy depends on many circumstances. They are the characteristics of the labour market which it is concerned with and the characteristics of the tool which is used at the moment. According to the reported data the active employment policy does not reach the required level and in some programs its effect is almost negligible. Nevertheless solving problems of longterm and structural unemployment without effective active employment policy is hardly conceivable. Drastic cutback in expenditure for the active employment policy can serve at most only as a temporary measure which reflects the existing low efficiency of this policy. The system solution, however, is especially much more demanding system of evaluation of the achal effects of active employment policy and the associated pressure to encrease the effectiveness of allocated budgetary resources.

Key words: employment, active labour-market polic, labour office, jobless, labor market, efficiency.

„Nezaměstnanost je nepříjemným průvodním jevem rozvoje společenských systémů založených na tržní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí. Ztráta práce však především ponižuje člověka, který umí a chce pracovat, narušuje jeho obvyklou psychickou pohodu, poškozuje život jeho rodiny.“1

1

BOŽENA BUCHTOVÁ a kol., Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 12 1. Nezaměstnanost – Teoretická část diplomové práce ....................................................... 15 1.1 Definice nezaměstnanosti .......................................................................................... 15 1.2 Příčiny nezaměstnanosti ............................................................................................ 15 1.3 Přirozená míra nezaměstnanosti ................................................................................ 16 1.4 Metodiky určování nezaměstnanosti v České republice............................................ 16 1.5 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................ 18 1.5.1 2.

Složky nezaměstnanosti .............................................................................. 19

Aktivní politika zaměstnanosti....................................................................................... 21 2.1 Rekvalifikace ............................................................................................................. 22 2.2 Rekvalifikace – stáž ................................................................................................... 22 2.3 Odborná praxe absolventů škol a mladistvých .......................................................... 23 2.4 Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) ............................................................ 23 2.5 Společensky účelná pracovní místa – Samostatně výdělečná činnost ....................... 24 2.6 Chráněné dílny a chráněná pracoviště ....................................................................... 26 2.7 Veřejně prospěšné práce ............................................................................................ 26 2.8 Veřejná služba ........................................................................................................... 27

3.

Trh práce.......................................................................................................................... 28 3.1 Poptávka po práci ...................................................................................................... 28 3.2 Nabídka práce ............................................................................................................ 30 3.3 Trh práce a jeho handicapy ........................................................................................ 31 3.4 Sociální dopady ......................................................................................................... 35 3.5 Dopad vstupu ČR do EU na politiku zaměstnanosti ČR ........................................... 37

4.

Nezaměstnanost v kraji Vysočina – Praktická část diplomové práce ........................ 41 4.1 Nástroje určené k využití na trhu práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ....... 42 4.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti určené k uplatnění osob se zdravotním postižením ......................................................................................................................... 42 4.2.1

Rekvalifikace .............................................................................................. 42

4.3 Další nástroje, které jsou využívány v rámci projektů Evropského sociálního fondu 43 9

5.

Realizace – využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na Krajském úřadu

práce v Jihlavě ........................................................................................................................ 45 5.1 Veřejně prospěšné práce ............................................................................................ 45 5.2 Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele ............................. 46 5.3 Společensky účelná pracovní místa zřízená zaměstnavatelem .................................. 48 5.4 Společensky účelná pracovní místa zřízena uchazečem o zaměstnání pro účel výkonu samostatné výdělečné činnosti ............................................................................. 48 5.5 Chráněná pracovní místa ........................................................................................... 49 5.6 Veřejná služba ........................................................................................................... 50 6.

Charakteristika poptávky zaměstnavatelů po pracovní síle v kraji Vysočina .......... 52 6.1 Výběr uchazečů do aktivní politiky zaměstnanosti ................................................... 56

7.

Projekty Evropského sociálního fondu ......................................................................... 58 7.1 Zkušenosti s realizovanými projekty Evropského sociálního fondu v Kraji Vysočina v roce 2012 ........................................................................................................................ 59

8.

7.1.1

Projekt Mladá šance .................................................................................... 59

7.1.2

Projekt odrazový můstek ............................................................................. 60

7.1.3

Projekt Řemeslo jako šance ........................................................................ 62

7.1.4

Projekt kariéra s dítětem ............................................................................. 63

7.1.5

Projekt Restart – Vysočina .......................................................................... 64

7.1.6

Projekt Vzdělávej se pro růst v kraji Vysočina ........................................... 65

7.1.7

Projekt Vzdělávej se pro růst – adaptabilita ............................................... 65

Efektivita a přínosy poradenství .................................................................................... 68 8.1 Přínosy poradenství ................................................................................................... 68 8.1.1

Zónové poradenství ..................................................................................... 68

8.1.2

Efektivnější cílení aktivní politiky zaměstnanosti ...................................... 68

8.2 Dopady aktivní politiky zaměstnanosti na zaměstnanost .......................................... 69

9.

8.2.1

Pozitiva programů aktivní politiky zaměstnanosti ...................................... 70

8.2.2

Negativa programů aktivní politiky zaměstnanosti .................................... 70

Docházka nezaměstnaných – DONEZ .......................................................................... 71 9.1 Novinka za čtvrt miliardy korun ................................................................................ 72 9.2 Průběh návštěvy uchazeče o zaměstnání na Czech POINTu .................................... 73 9.2.1

Samotný proces u přepážky probíhá rychle ................................................ 74 10

9.3 Kdo nepřijde, může přijít o dávky ............................................................................. 76 9.3.1

Vyřazení uchazeče o zaměstnání z Docházky dlouhodobě nezaměstnaných 76

9.4 Cestování ................................................................................................................... 77 10. Efektivita docházky nezaměstnaných............................................................................ 79 10.1 Předčasný důchod ...................................................................................................... 81 11. Politika zaměstnanosti nefunguje .................................................................................. 82 11.1 Doporučení České bankovní asociace ....................................................................... 83 11.1.1

Zkrácené pracovní úvazky .......................................................................... 83

11.1.2

Snížení nákladů na propouštění zaměstnanců ............................................. 83

11.1.3

Zvýšení podílů čisté mzdy .......................................................................... 83

11.1.4

Rozšíření kont pracovní doby ..................................................................... 84

11.2 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti .................................................................. 84 12. Shrnutí diplomové práce ................................................................................................ 87 Závěr ........................................................................................................................................ 91 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 94 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 97 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 98 Seznam grafů .......................................................................................................................... 98

11

Úvod Pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala téma: „Efektivita výdajů na řešení problémů nezaměstnanosti.“ Toto téma diplomové práce jsem si vybrala vedena snahou poukázat na některé problémy spojené s efektivitou vynakládaných finančních prostředků ze státního rozpočtu při řešení nezaměstnanosti v České republice a s tím související situací na trhu práce při realizaci aktivním politiky zaměstnanosti. Nezaměstnanost je společenským jevem, který má ekonomické i sociální důsledky. Je to složitý jev, který lze hodnotit, je-li dostatek potřebných údajů, např. koho se nezaměstnanost týká, kde se vyskytuje, jak dlouho trvá, jaká je její míra apod. Vyspělé státy mají za úkol vytvářet přímo nebo nepřímo podmínky pro optimální míru zaměstnanosti. Je to i jeden z úkolů Evropské unie, kdy Evropská komise, jako koordinátor, zajistila stabilizaci evropských bank po roce 2008 a to nikoliv z důvodu aby pomohla bankám z nesnází, ale aby ochránila úspory lidí a ochránila zaměstnanost. Významnou roli v této oblasti má Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který se podílí na zajišťování nových pracovních příležitostí. V roce 2009 to přineslo užitek pro necelých 16 000 lidí, kteří našli uplatnění na pracovním trhu. V tomto duchu se snaží ovlivnit EU ostatní partnery v tzv. G20 s cílem snížit nezaměstnanost. Cílem mé diplomové práce, zaměřené na problematiku řešení nezaměstnanosti a s tím související situace na trhu práce, je analýza efektivity výdajů státu při naplňování programů realizovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Všeobecně je známo, že některé skupiny pracovníků jsou nezaměstnaností ohroženy více a některé méně. Za vyloženě rizikové skupiny se považují ženy bez vzdělání nebo kvalifikace, které plní své mateřské povinnosti, mladiství a absolventi škol, zdravotně postižení pracovníci a osoby ve věku blízkému věku důchodovému. V bývalém Československu v období od 2. světové války do roku 1990 fakticky přestal fungovat trh práce. Ten byl nahrazen plánováním pracovních sil. Administrativními a regulačními zásahy byla vytvářena jakási rovnováha v oblasti zaměstnanosti. Výsledkem byla přezaměstnanost, která měla závažné sociální a ekonomické důsledky. Byla vytvořena trvalá

12

potřeba pracovních sil nad zdroji. To vedlo k poklesu pracovní morálky, což se projevilo poklesem produktivity a výkonnosti celé tehdejší centrálně řízené československé ekonomiky. Změny, které nastaly v Československu po listopadu 1989, přinesly i změny v oblasti zaměstnanosti. Se zaváděním tržní ekonomiky se u nás postupně začal vytvářet trh práce a s ním vznikla i nezaměstnanost. Vznikající nezaměstnanost měla v té době různé příčiny, např. odstraňování přebujelé komunistické byrokracie v oblasti politické i správní, redukce těžkého průmyslu, omezení zbrojní výroby, zavádění moderních technologií a inovace výroby a v neposlední řadě i změna vlastnických vztahů ovlivňovala trh práce. Přes tyto rozsáhlé a významné změny, mezi které musíme počítat i vznik samostatné České republiky, se udržela nezaměstnanost v první polovině devadesátých let minulého století na poměrně nízké úrovni v porovnání s úrovní nezaměstnanosti v okolních zemích. Změnami prošel i pracovní trh. Dnes můžeme konstatovat, že pracovní trh není klasickým trhem zboží s volnou soutěží, ale trhem, který je regulován. Regulaci přináší stát tvorbou právních norem, vytvářením určitých standardů, pravidel chování ale i zvyklostí a očekávání. To vše reguluje, resp. ovlivňuje nabídku práce i poptávku po ní, stejně jako situace v daném regionu nebo lokalitě. Po roce 1997 dochází v České republice k ekonomickým problémům spojeným s dokončením strukturálních změn, které se projevily i v nárůstu počtu nezaměstnaných. Přestože se ekonomická situace po roce 2000 po dobu cca 8 let zlepšovala, zůstala úroveň nezaměstnanosti v ČR na poměrně vysoké úrovni okolo 9%. Tento jev vysvětlují někteří ekonomové tím, že problémy vidí v nastavení institucionálních pravidel v té době, jejichž existence přetrvává dodnes. Za významné příčiny přetrvávající vysoké nezaměstnanosti považují institut minimální mzdy, příliš rigidní zákoník práce a vysoké daňové zatížení práce. Samostatnou kapitolou je demotivující systém sociálních podpor občanů, kdy dochází k situacím, že je pro nezaměstnaného výhodnější nabízenou práci za minimální mzdu odmítnout protože na sociálních dávkách a podporách získá stejně nebo nepatrně méně než kdyby pracoval. Pro takového člověka je výhodnější sedět doma a nechat se živit sociálním státem. V posledních dvou až třech letech vyvíjejí zaměstnavatelé snahy o takové změny, které by jim umožnily pružněji reagovat na požadavky trhu. Chtějí dosáhnout výrazných změn v zákoníku práce, které by jim umožnily rychleji propouštět již nepotřebné zaměstnance a omezit jejich nároky související s propouštěním a na druhou stranu by jim to mělo umožnit přijímání nových zaměstnanců, jejichž nástup si vynutily změny na trhu. Zaměstnavatelé chtějí 13

dosáhnout i změny v minimální mzdě. Těmito a dalšími změnami chtějí zpružnit trh práce a snížit přetrvávající poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Při zpracovávání uvedeného tématu diplomové práce jsem použila zejména metodu porovnávání, statistickou analýzu dat, analýzu získaných údajů a grafické vyjádření. Práce byla doplněna tabulkami a grafy k dané problematice zaměstnanosti. Při zpracovávání uvedeného tématu jsem využila nejen odbornou literaturu, ale i obecně závazné právní předpisy zabývající se touto problematikou. Významným zdrojem informací pro mne byly podklady a materiály získané od Krajské pobočky úřadu práce v Jihlavě. Takto získané informace jsem konfrontovala s aktuálními informacemi zveřejňovanými na internetu.

14

1. Nezaměstnanost – Teoretická část diplomové práce

1.1

Definice nezaměstnanosti

Nezaměstnanost je stav, kdy se část pracovních sil nachází mimo výrobní proces a služby, tzn., že část obyvatelstva není v danou chvíli z jakýchkoli důvodů schopna vykonávat placené zaměstnání. Obecně se za nezaměstnaného považuje osoba, která je starší patnácti let, aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce do čtrnácti dnů. Z pohledu pracovních úřadů se za nezaměstnané považují uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.

1.2

Příčiny nezaměstnanosti

 nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech  pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost)  zákon o minimální mzdě  odbory a kolektivní vyjednávání  mzdová rigidita  efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více, než musí, a tím je více motivuje) V podmínkách České republiky jsou to i levné dovozy zejména z Asie, které likvidují tuzemské výrobce, dále sem patří i nevhodná struktura naší ekonomiky, která je velmi závislá 15

na exportu, ale i některá kontraproduktivní opatření vlády, která místo podpory podnikatelského

prostředí

fakticky

zhoršují

konkurenceschopnost

našich

firem

v mezinárodním měřítku. Za vážný ekonomický problém je považována dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce. Ukazuje se že, štědrý sociální systém je jednou z příčin vzrůstajícího problému nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti přitom nabízela způsob, jak zvýšit motivaci nezaměstnaných a zefektivnit fungováni trhu práce. S rostoucí mírou využívaní nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, začala postupně růst i řada evaluačních studii. Výsledky těchto studii však nebyly tak jednoznačné, jak se zprvu očekávalo.

1.3

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná. Nelze říci, že by tato míra byla žádoucí – je prostě přirozená. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší, než je přirozená míra nezaměstnanosti).

1.4

Metodiky určování nezaměstnanosti v České republice

V České republice existují dva způsoby určování míry nezaměstnanosti. První způsob provádí Český statistický úřad. Ten využívá od roku 1993 výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Zjišťuje pravidelné informace o situaci na trhu

16

práce. Tyto informace jsou základem analýzy z ekonomických, sociálních a demografických hledisek. Určuje obecnou míru nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti - vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle. Vzorek domácností je náhodný. Výběrové šetření pracovních sil (dále jen VŠPS) probíhá souvisle. Zjišťuje se, na celém území ČR ekonomická situace obyvatelstva. Objem šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou zadávány dle vymezení Mezinárodní organizace práce (dále jen ILO) a metodických doporučení Eurostatu. Výsledky jsou uváděny dle bydliště respondentů. Osoby, které se šetření účastní, bydlí v bytových domácnostech. Šetření se netýká osob, které bydlí v ubytovnách. Dále se šetření netýká cizinců, kteří zde žijí a pracují. Př. V 1. čtvrtletí roku 2012 bylo šetřeno 25 tisíc bytů tj. 0,6 % všech trvale obydlených bytů, 58 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je téměř 50 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Takto velký vzorek je podkladem k získání spolehlivých odhadů republikového trhu práce a i trhu práce na krajské nebo regionální úrovni. Výsledkem VŠPS jsou vždy průměrné údaje za hodnocené čtvrtletí. Mezi zaměstnané se zahrnují osoby patnáctileté a starší, které v průběhu referenčního týdne pracovaly za mzdu, plat nebo jinou odměnu alespoň hodinu. Pokud nebyly v práci, měly formální vztah k zaměstnání.2 Druhý způsob určení míry nezaměstnanosti provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. 01. 01. 1997 byla zavedena metodika na míru registrované nezaměstnanosti dle přesného počtu uchazečů o zaměstnání. Jsou to pouze občané ČR vedeni v evidenci Úřadu práce ČR a jeho krajských pobočkách. Po vstupu do EU se začala používat nová metodika určení míry

2

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps

17

nezaměstnanosti v souladu s členskými zeměmi EU.3 „Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců.“4

1.5

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopných pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným).

nebo

– míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v procentech, tedy hodnota ) – počet lidí bez práce, – počet zaměstnaných lidí, – celkový počet pracovních sil (

).

V praxi se přesnost takového měření těžko zajišťuje, každá metoda má své nedostatky.

3

MPSV. [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: MPSV. MPSV [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf

4

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps

18

1.5.1 Složky nezaměstnanosti Na nezaměstnanost můžeme pohlížet z mnoha hledisek, například podle příčin vzniku nezaměstnanosti, potom hovoříme o nezaměstnanosti:



dobrovolné - osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných)



frikční (dočasné) - člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou práci. Spočívá to v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce. Tato nezaměstnanost je dočasná a dobrovolná, není spojená s nedostatkem pracovních příležitostí. Lidé mění svá zaměstnání z důvodu hledání lepšího uplatnění, změny bydliště nebo hledají práci po období studia či rodičovské dovolené. Tento druh nezaměstnanosti je pro ekonomiku spíše přínosem. Někdy se do ní započítává i sezónní nezaměstnanost. Obvykle se pohybuje okolo 3 až 4 % míry nezaměstnanosti.



strukturální (systémové) – tento druh nezaměstnanosti může být rovněž zesílen přetrvávající cyklickou nezaměstnaností. Když ekonomika dlouho trpí nízkou agregátní poptávkou, mnoho nezaměstnaných ztratí vůli hledat práci, zatímco jejich pracovní schopnosti zastarají. Nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí to s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace. Mnoho případů technologické nezaměstnanosti (např. z důvodu náhrady dělníků menším počtem kvalifikovaných zaměstnanců, kteří používají stroje) může být považováno za strukturální nezaměstnanost. Případně by mohla technologická nezaměstnanost odkazovat na to, že trvalý nárůst produktivity práce znamená, že klesá počet pracovníků potřebných pro výrobu stejné úrovně produkce. 19

Skutečnost, že tento problém lze řešit zvýšením agregátní poptávky, naznačuje, že tento případ patří spíše do cyklické nezaměstnanosti. Agregátní poptávka musí růst dostatečně rychle, aby absorbovala nejen rostoucí počet pracovních sil, ale i pracovníky propouštěné v důsledku zvýšení produktivity práce. I když počet volných pracovních míst může být stejný nebo vyšší než počet nezaměstnaných, diskvalifikuje nezaměstnané nedostatek dovedností potřebných pro práci nebo to, že žijí mimo území, kde jsou pracovní místa k dispozici.



cyklické - souvisí to s průběhem hospodářského cyklu zasahující většinu odvětví v ekonomice. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.



sezoní – tato nezaměstnanost souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více lidí v oblasti služeb, správy lyžařských areálů a lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných zedníků, pracovníků v rostlinné výrobě, zahradníků apod. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti.



technologická - z důvodu náhrady dělníků menším počtem kvalifikovaných zaměstnanců, kteří více využívají moderní stroje a zařízení, případně nahrazení člověka ve výrobním procesu moderními technologiemi jako jsou automaty. Technologická nezaměstnanost by mohla odkazovat na to, že trvalý nárůst produktivity práce znamená, že klesá počet pracovníků potřebných pro výrobu stejné úrovně produkce. Tento problém lze řešit zvýšením agregátní poptávky. Ta musí růst dostatečně rychle, aby absorbovala nejen rostoucí počet pracovních sil, ale i pracovníky propouštěné v důsledku zvýšení produktivity práce. Jinak ekonomika zaznamená oživení bez tvorby nových pracovních míst.

20

2. Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politiku zaměstnanosti realizuje stát zpravidla prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí a jím řízených úřadů práce a sociálních věcí ČR. Všechny aktivity APZ jsou určeny pro následné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání. Všechna opatření přijímaná státem ke snížení nezaměstnanosti by měla vytvářet podmínky k jejímu snížení a k pracovnímu uplatnění uchazečů o zaměstnání. Aktivní politika zaměstnanosti realizovaná státem představuje:  využití produktivních zdrojů pracovních sil,  stimulace podnikatelů a zaměstnavatelů při zřizování nových pracovních míst,  snaha o dosažení rovnováhy mezi naídkou a poptávkou po pracovních silách,  samostatné výdělečné zabezpečení práva občanů na zaměstnání,  podpora rekvalifikačních projektů,  podnět k hledání a vytváření nových pracovních míst, tvorbou pracovních příležitostí,  podpora a rozvoj samostatně výděleční činnosti,  součást zprostředkování zaměstnání se uplatňuje ve vytvoření pracovních příležitostí těžko čistitelných skupin uchazečů o zaměstnání (osoby se změněnou pracovní schopností, dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol apod.),  podpora strukturální změny zaměstnanosti a sociálně ekonomický rozvoj v regionu,

Úřady práce realizují především tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti:

 rekvalifikace  rekvalifikace - stáž  odborná praxe absolventů škol a mladistvých  společensky účelná pracovní místa 21

 společensky účelná pracovní místa – samostatně výdělečná činnost  chráněné dílny a chráněné pracoviště  veřejně prospěšné práce  veřejná služba

2.1

Rekvalifikace

Rekvalifikací se rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikačními kurzy nejsou pouze kurzy, které vedou ke změně původního povolání, tedy k rekvalifikaci v pravém slova smyslu, ale všechny kurzy, které zvyšují šance uchazeče získat nové zaměstnání. To znamená i kurzy, které prohlubují nebo rozšiřují stávající kvalifikaci uchazeče o nové znalosti a dovednosti žádané na trhu práce.

2.2

Rekvalifikace – stáž

Rekvalifikace – stáž je určena absolventům středních škol nebo středních odborných učilišť, kteří potřebují získat po úspěšném ukončení studia praxi v oboru. V průběhu rekvalifikace – stáže je absolvent stále v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a v případě nároku na hmotné zabezpečení je mu toto zabezpečení vypláceno. Absolvent sice není v pracovním poměru u organizace, kde rekvalifikace – stáž probíhá, ale vztahuje se na něj zákoník práce včetně nároku na dovolenou. Maximální délka rekvalifikace – stáže je 12 měsíců. Po ukončení rekvalifikace – stáže absolvent obdrží od organizace, která ji zabezpečuje, potvrzení o její délce, druhu činnosti a krátké pracovní hodnocení.

22

2.3

Odborná praxe absolventů škol a mladistvých

V rámci tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou vytvářena místa pro odbornou praxi absolventů středních odborných učilišť, středních a vysokých škol, kteří jsou úřadem práce evidováni jako uchazeči o zaměstnání.

2.4

Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)

To jsou pracovní místa, která jsou zřizována zpravidla na dobu minimálně dvou let pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM) je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.

Společensky účelná pracovní místa jsou: pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s úřadem práce na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými na úřadu práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného úřadu práce, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (SÚPM-SVČ). 23

Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. Úřad práce jej může poskytnout ve formě: buď  návratného příspěvku,  příspěvku na úhradu úroků z úvěrů,  jiného účelově určeného příspěvku,  částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Příspěvek je poskytován po dobu maximálně 12 měsíců, zaměstnavatel o něj žádá příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, u níž jsou vedeni uchazeči o zaměstnání, kteří mají být umístěni na zřízená či vyhrazená pracovní místa. Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.5

2.5

Společensky účelná pracovní místa – Samostatně výdělečná činnost

Úřad práce může uchazeči o zaměstnání poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, které uchazeč o zaměstnání pro sebe zřídí za účelem zahájení samostatně výdělečné činnosti (SVČ). O příspěvek musí takovýto zájemce požádat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce. V případě schválení žádosti je s uchazečem o zaměstnání 5

ZÁKON č. 435/2004 Sb., § 113

24

uzavřena dohoda, na jejímž základě bude uchazeči poskytnut příspěvek. Výše příspěvku je ovlivněna situací v nezaměstnanosti v daném místě nebo regionu, např. je rozdíl ve výši příspěvku v Jihlavě a v Třebíči. Příspěvek je určen na nákup vybavení souvisejícího se zřízením pracovního místa, nájemné a služby s tím spojené, (s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených), náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním činnosti. V dohodě se dále sjednává datum, od kterého se uchazeč o zaměstnání zavazuje samostatně výdělečnou činnost zahájit. To znamená ukončení evidence na úřadu práce a přihlášení se jako osoba samostatně výdělečně činná, dále jen OSVČ, na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Rovněž je v dohodě sjednána doba, do které je uchazeč o zaměstnání, resp. OSVČ povinna provést vyúčtování a vrátit finanční prostředky, které nebudou vynaloženy na způsobilé výdaje. Tedy to co lze za poskytnuté prostředky nakoupit. Dále se uchazeč o zaměstnání zavazuje vykonávat SVČ po stanovenou dobu (neplatí v případě, že je SVČ ukončena ze zdravotních důvodů). OSVČ, která zahájila SVČ na základě dohody s ÚP (viz předchozí odstavec) může do 30 dnů od uzavření této dohody rovněž požádat ÚP o poskytnutí překlenovacího příspěvku. Tento příspěvek je určen na částečnou úhradu provozních nákladů spojených s výkonem SVČ. Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Překlenovací příspěvek se

25

poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.6

2.6

Chráněné dílny a chráněná pracoviště

Takovéto pracoviště jsou zřizována pro osoby se změněnou pracovní schopností, dále jen ZPS. Jsou to pracoviště, v nichž pracuje nejméně 60% osob se změněnou pracovní schopností. Chráněným pracovištěm je rovněž pracoviště zřízené v domácnosti občana se ZPS, který byl veden před zahájením samostatné výdělečné činnosti jako uchazeč o zaměstnání.

2.7

Veřejně prospěšné práce

Jedná se o časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejného prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech. Mezi jiné obdobné činnosti patří např. práce osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné charitativní práce, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách a školských zařízeních, údržbářské práce ve prospěch obcí, státních a obecně prospěšných institucí a občanských sdružení. Tyto práce byly většinou nabízeny osobám s žádnou nebo nízkou úrovní kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnané, vyšší věkové skupiny, osobám se zdravotním omezením apod. Projekt tak umožňuje obnovit a získat pracovní návyky a může taktéž do určité míry fungovat i jako prevence nežádoucích sociálně patologických jevů a napomáhat sociálně nepřizpůsobivým osobám integrovat se do společnosti. Zaměstnavatelé se zavazují, že místa na veřejně prospěšné práce budou obsazovat výhradně uchazeče, které jim doporučí úřady práce a to na nejdéle dvanáct po 6

ZÁKON č. 435/2004 Sb., § 114

26

sobě jdoucích kalendářních měsících. O tyto práce není mezi nezaměstnanými téměř žádný zájem. Názor Ústavního soudu je že by se neměli nezaměstnaní do práce nutit. Mnohdy se jedná o nedůstojnou práci pro některé jedince. Jde o porušování mezinárodních smluv, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala.

2.8

Veřejná služba

Úřady práce mohly nabízet veřejnou službu i nezaměstnaným, a to od třetího měsíce pobírání podpory. Ani v tomto případě nenáležela za výkon veřejné služby odměna. Kdo tuto "nabídku" bez vážných důvodů odmítnul, ztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti i na dávku v hmotné nouzi. Veřejná služba byla vykonávána v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby, tedy až 20 hodin týdně. V listopadu 2012 Ústavní soud svým nálezem k zákonu číslo 435/2004 Sb. veřejnou službu pro nezaměstnané zrušil. Podle soudu je tato forma veřejné služby v rozporu se zákazem nucené práce i některými jinými základními lidskými právy.

27

3. Trh práce Trh práce je specifickým trhem, který představuje souhrn nabídky práce, která je nabízena domácnostmi, konkrétně lidmi v domácnostech a poptávky po práci, kterou ovlivňují zaměstnavatelé. Na trhu práce se utváří cena práce tj. mzda. Jsou-li nabídka a poptávka po práci vyrovnány, nastává rovnovážný stav na trhu práce. Vývoj trhu práce v posledních letech je charakterizován snižující se zaměstnaností a zvyšující se nezaměstnaností především v důsledku těchto faktorů:  vliv demografického vývoje  restrukturalizace ekonomiky na makro i mikro úrovni  privatizace podniků  zapojení národní ekonomiky do světového trhu  disparita mezi hospodářským cyklem v ČR a evropskými ekonomikami  nízká cena práce  demotivující nastavení systému sociálních dávek  vysoká daňová zátěž práce  nedostačující poptávka po pracovní síle nepokrývá nabídku, která se přelévá zejména do nezaměstnanosti a předčasných důchodů.

3.1

Poptávka po práci

Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firmy najímají při různých úrovních ceny práce. Tento vztah vyjadřuje křivka poptávky po práci.

28

Graf č. 1: Křivka poptávky po práci

w = mzda L = práce MFCL = optimální výše zaměstnanosti MRPL = křivka poptávky po práci

Zdroj: Libuše Macáková a kolektiv Mikroekonomie, (základní kurz) 5. Vydání Z grafu je zřejmé, že při mzdové sazbě wA je optimální zaměstnanost LA určena bodem A. Tedy pokud by firma přijala méně než LA pracovníků, bude MRPL > w a naopak. Zatímco přijme-li firma více než LA zaměstnanců, bude MRPL < w. Křivka nabídky po práci je křivkou klesající. Mzda je převážně udávána v Kč za hodinu, případně za den. Jednoduše lze z příkladu dovodit, že množství práce pro 100 jednotek bude ohodnoceno 90,- Kč za hodinu. Při najmutí většího počtu jednotek, se o stejný celek dělí více jednotek, tedy plat bude s vyšším množstvím jednotek klesat.

29

3.2

Nabídka práce

Práce, půda a kapitál jsou výrobními faktory. Práce, je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Práce má mnoho významů, například domácí práce, práce pro vlastní potřebu. Práce se omezuje pouze na případ, kdy jediným zdrojem příjmu je pracovní činnost. Den se skládá z 24 hodin, které má každý jedinec k dispozici. Těchto 24 hodin dělí na volný čas a na čas, který pronajímá za mzdu. Za mzdu pak může koupit různé zboží nebo služby, ze kterých má užitek. Cílem pracující osoby, je maximalizace užitku. Volný čas je vnímán pozitivně, proto je z něj více užitku. Maximální užitek užití času obou variant, popisuje Libuše Macáková takto: „Mezního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.“7 Pokud je zvyšována mzdová sazba, zvyšuje se i množství zboží, které lze za poslední hodinu práce pořídit. Z tohoto důvodu je tendence zvyšovat množství nabízené práce. Toto působení je nazýváno substituční efekt. Oproti tomu důchodový efekt je stav, kdy jedinec upřednostní volný čas. Křivka nabídky práce je křivkou rostoucí. V momentě působení důchodového efektu, dochází k jejímu zakřivení (viz graf č. 2).

Graf č. 2: Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce

Zdroj: Libuše Macáková a kolektiv, Mikroekonomie (základní kurz) 5. vydání

7

MACÁKOVÁ LIBUŠE. Mikroekonomie: (základní kurs). 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2000, 261 s. ISBN 80-861-7509-X.

30

3.3

Trh práce a jeho handicapy

Trh práce je popisován a znázorňován v grafech jako ideální pružný trh, bez vnějších zásahů a omezení. V praxi tomu je jinak. Příčinou jsou specifika vyplývající z povahy pracovní síly. Různé skupiny mají různé možnosti a schopnosti přizpůsobit se požadavkům poptávky na trhu práce. Díky bariérám, kterými jsou například, nízká kvalifikovanost pracovní síly, kvalifikovaná pracovní síla bez praxe, zaměstnanci vyšší věkové kategorie, kterým je uplatnění na trhu práce sníženo či omezeno.

Další kategorie vystavena většímu riziku jsou ženy. Rizikovou kategorií nejsou všechny ženy. Do této kategorie patří ženy s nízkou kvalifikací v kombinaci s mateřskými povinnostmi. Vyšší počet nezaměstnaných žen je patrný i z grafu č. 3. Touto myšlenkou se ve své knize zabývá i Pavel Kuchař: „Nižší míru nezaměstnanosti žen se základním vzděláním oproti mužům lze vysvětlit tím, že tyto ženy přece jen najdou snadněji příslušná pracovní místa, která jsou ovšem honorována na úrovni minimální mzdy, což je pro muže většinou podstatně méně přijatelné.“8

8

KUCHAŘ PAVEL. Trh práce: sociologická analýza. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 183 s.

ISBN 978-80-246-1383

31

Graf č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti mužů a žen (osa y uváděna v %) 12 10 8 muži

6

ženy

4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ČSU, registrovaná nezaměstnanost, vytvořila P. Schleisová

Tabulka č. 1: Míra registrované nezaměstnanosti celkem v ČR, mužů a žen 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

CELEKM ČR

9,47

8,88

7,67

5,98

5,96

9,24

9,57

8,62

Muži

8,34

7,60

6,41

4,92

5,02

8,44

8,76

7,69

Ženy

10,92

10,53

9,30

7,38

7,21

10,33

10,65

9,84

Zdroj: ČSU, vytvořila P. Schleisová

Z údajů ČSÚ je zřejmé, jak důležité je vzdělání při uplatnění se na trhu práce. Trh práce je podobný jakémukoli trhu. Jeden subjekt práci nabízí a druhý subjekt práci poptává a je ochoten platit. Nabízející se snaží svou práci prodat co nejvýhodněji a kupující se snaží práci koupit co nejlevněji, avšak zároveň co nejkvalitněji. Základní jednotkou, která nabízí práci, je domácnost, členové domácnosti. V rodinách probíhá spotřeba, a to je důvodem, proč vstoupit na trh práce.

32

V okamžiku, kdy se souhrnná nabídka práce rovná souhrnné poptávce po práci, dochází k rovnováze na trhu práce. V tomto bodě dochází přirozené míře nezaměstnanosti.

Graf č. 4: Rovnováha na trhu práce (Macáková a kolektiv)9

Zdroj: Libuše Macáková a kolektiv, Mikroekonomie (základní kurz) 5. vydání

V poslední době začíná přibývat případů, kdy se na úřad práce hlásí mladiství po dokončení devítileté povinné školní docházky. K dalšímu studiu je nic nenutí a tak je po dosažení věku 16. let úřad práce zaregistruje mezi uchazeče o práci. Zaregistrováni mohou být pět měsíců. Je jim stanoven individuální akční plán s body. Ty musí absolvovat, aby mohli zůstat v evidenci a pobírat sociální dávky. Jedná se například o rekvalifikaci. Někteří mladí lidé individuální plány považují za omezení svých svobod, přičemž vycházejí z toho, že se jim nemůže nic nutit.

9

MACÁKOVÁ A KOLEKTIV, Libuše. Mikroekonomie: Základní kurs. 8. aktualizované. Slaný: Melandrium, 2003, s. 165. ISBN 80-86175-38-3.

33

Mnohdy je důvodem této „rané“ nezaměstnanosti zejména neúspěch ve škole, nebo její předčasné ukončení v souvislosti s chybně zvoleným typem a oborem studia. Neukončené vzdělání na střední škole a chybějící praxe pak mohou být spouštěcím mechanismem k tomu, že se mladí s množstvím volného a nevyužitého času dostanou na šikmou plochu. Mnozí uchazeči si chtějí prodloužit prázdniny a hledají zaměstnání pouze s vysvědčením ze základní školy. Takovýto uchazeči, ale hledají práci velmi obtížně. Zaměstnavatelé, kteří nabízejí i tu nejméně kvalifikovanou práci u výrobních linek, velmi často požadují minimálně výuční list.

Graf č. 5: Míra registrované nezaměstnanosti žadatelů se základním a neukončeným základním vzděláním (osa y uváděna v tisících) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ČSU, registrovaná nezaměstnanost, vytvořila P. Schleisová

Podle celorepublikových statistik ministerstva práce a sociálních věcí je k 08. srpnu 2012 v ČR evidováno 4 641 uchazečů o práci mladších 18 let. Nejvíce mladistvých evidují úřady práce v Ústeckém kraji a to 760. V Moravskoslezském kraji je to 694 uchazečů o práci 34

mladších 18 let. Naopak nejméně mladistvých a to 137 má ve statistikách ministerstva práce a sociálních věcí kraj Vysočina. Také v minulých letech se počet mladistvých v evidenci úřadu práce pohyboval okolo pěti tisíc uchazečů o práci.

Vývoj v posledních letech ukazuje, že ti, kteří ztratí zaměstnání, mají 20 % statistickou šanci, že se zařadí mezi dlouhodobě nezaměstnané. Dlouhodobá nezaměstnanost je často skloňovaným problémem na evropských trzích práce.

3.4

Sociální dopady

Pro velké množství evropských zemí je typické, že vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných má vážné sociální dopady. Lidé ztrácejí pracovní návyky. Ztrácejí základní kontakt s běžným společenským životem. Velmi rychle zpohodlní a zvykají si na štědrý systém sociálních dávek. A právě štědrý sociální systém bývá nejčastější příčinou nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Problémem nemusí být vždy pouze poměrně vysoká podpora v nezaměstnanosti, ale i jiná opaření přijímaná státem. V České republice jsou jedním z klíčových problémů špatně nastavené dávky sociální podpory, které bohatě dotují rodiny s velkým počtem dětí. Stát tak nepodporuje zodpovědnost při plánování rodiny a dostatečně nemotivuje lidi pracovat. Naopak kontraproduktivně zvýhodňuje život lidí bez práce. Paradoxně dochází k situacím, kdy zaměstnanec, který poctivě pracuje, dostává méně peněz, než pobíral jako nezaměstnaný díky štědrým sociálním dávkám. Některými politiky je institut minimální mzdy chápán jako sociální opatření. Ve skutečnosti má však velmi negativní dopad právě na sociálně nejslabší vrstvy společnosti. Tito lidé pak nemohou najít práci, protože jejich mezní produkt práce, který odpovídá ceně práce, je nižší než zákonem stanovená minimální mzda. Je-li minimální mzda tak nízká, že je pod rovnovážnou mzdou všech pracovníku v ekonomice, je její význam nulový. Zde platí pravidlo, že čím méně zákonů a pravidel, tím jednodušší a transparentnější systém je.

35

Vedle těch, kterým se pracovat nevyplatí, patří mezi dlouhodobě nezaměstnané také úzce specializovaní nebo naopak nízce kvalifikovaní pracovníci, kteří přišli o své místo kvůli strukturálním změnám ve výrobě. Jejich osud závisí na dostatečně účinné aktivní politice zaměstnanosti realizované státem, především formou efektivních rekvalifikačních programů, podporou mobility pracovní síly a investicemi v regionech postižených strukturálními změnami s cílem vytvoření nových pracovních míst. Dnešní systém sociální podpory je v České republice celkem složitý. Prakticky zde chybí provázanost s daňovou legislativou. Existuje široké portfolio sociálních dávek, fixních i těch navázaných na výši předešlého příjmu. Krátkodobě nezaměstnaný má právo čerpat podporu v nezaměstnanosti při odpracování alespoň 12 měsíců v posledních 2 letech. Podpora se vyměřuje z průměrného měsíčního čistého výdělku ve výši 45 - 65 %. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena na 14 157,- Kč. Podle dosaženého věku nezaměstnaný po pěti, osmi nebo jedenácti měsících ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti a vzniká mu nárok na jiné dávky. Základem pro stanovení řady dávek je životní minimum, které je upraveno právním předpisem. Pro rok 2013 bylo stanoveno životní minimum ve výši 3 410,- Kč. Často je nezaměstnanými pobírán i příspěvek a doplatek na bydlení a případná jednorázová pomoc. Kumulativně tedy tyto sociální dávky činí u některých nezaměstnaných jednotlivců stejnou částku, jako kdyby chodili do práce. Lidé, kteří výše uvedené dávky pobírají, jsou zpravidla bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací. V případě, že získají zaměstnání, tak jejich mzda není příliš vysoká a to je pro ně demotivující pro případ, že opět ztratí zaměstnání, neboť na sociálních dávkách dostanou skoro stejně, jako kdyby pracovali. Je-li člověk zaměstnán, ztrácí ze zákona nárok na výše uvedené dávky v plném rozsahu. Současný systém sociálních dávek pracuje na principu "buď - anebo". Buď občan pobírá dávky, nebo pracuje. Nízké mzdy v kombinaci s vysokými dávkami demotivují při hledání zaměstnání. To vede k pasivitě a ke stavu, kdy několik generací sociálně slabé rodiny žije jen z milosrdenství státu zcela pasivním životním stylem. Ekonomové tento stav výstižně označují za "past chudoby". O jeho neblahém dopadu na pracovní návyky, kulturní úroveň a 36

morálku rodiny, která do pasti spadne, není třeba zdlouhavě hovořit. To je prostředí velmi nemotivující k práci, protože racionálně uvažující jedinec raději volí stejné peníze bez práce, než ve většině případů fyzicky náročnou práci. Jsem tedy přesvědčena, že velké části nezaměstnaných osob se ekonomicky vyplatí nepracovat. Pokud by se v České republice zrušila regulace minimální mzdové hladiny, byla by tak větší možnost vzniku více pracovních míst. Prospěch z nižší nezaměstnanosti má vedle samotných nezaměstnaných i celá společnost. Firmám se zvýší konkurenceschopnost a na agregátní úrovni potenciální produkt ekonomiky. Důsledky státní sociální podpory jsou jasné. Vysoké náklady pro státní rozpočet. Ušlé daně včetně sociálního a zdravotního pojištění za rok jsou na jednoho nezaměstnaného dost vysoké. Sociální dávky na rodinné příslušníky nezaměstnaného jsou tak velké, že celkové náklady zatěžují státní rozpočet a brzdí ekonomický růst naší země. Řešením tohoto neuspokojivého stavu je pouze kompletní reforma sociálního systému a jeho dobré provázání s přímými daněmi tak, aby byl každý jedinec motivován k aktivnímu hledání práce a rychlému začlenění na trh práce. Toto dnes podle mého názoru zcela chybí.

3.5

Dopad vstupu ČR do EU na politiku zaměstnanosti ČR

Česká republika prošla v průběhu postupné integrace do jednotného trhu práce Evropské unie procesem harmonizace pracovního práva především s cílem zamezit sociálnímu dumpingu z české strany. V současné době lze konstatovat, že většina pravidel pracovního práva Evropské unie je již zakotvena do českých pracovně-právních předpisů. Po adekvátní a nezbytné implementaci zbývajících právních norem pracovního práva bude muset Česká republika v blízké budoucnosti – jako jeden z členských států EU – plně respektovat a naplňovat politiku zaměstnanosti Evropské unie a uplatňovat novou generaci směrnic zaměstnanosti s cílem dosažení plné zaměstnanosti. Strategie zaměstnanosti by mimo jiné měla být více zaměřena na implementaci a stabilitu priorit a na koordinaci s ostatními procesy na úrovni EU, přičemž základní cíl Evropské 37

strategie zaměstnanosti zůstává nezměněn. Zajištění více pracovních míst a lepších pracovních příležitostí. Priority Evropské rady, které směřují k naplnění uvedených cílů a které jsou zároveň i problémy českého trhu práce, můžeme definovat následovně:

 podpora aktivních a preventivních nástrojů pro nezaměstnané a neaktivní osoby  zvyšování motivace k práci  podpora podnikání a tvorby nových pracovních míst  boj proti nelegálnímu zaměstnávání  podpora aktivního stárnutí  podpora adaptability na trhu práce  investování do lidských zdrojů  posilování rovných příležitostí mužů a žen  odstraňování diskriminace a nerovnosti na trhu práce  řešení regionálních nerovností  podpora územní mobility pracovních sil

Na základě zkušeností minulých pěti let lze konstatovat, že předkládání cílů ve směrnicích a doporučování členským státům vypracovávat každoročně Národní akční plán zaměstnanosti zaměřený na specifika konkrétní země - se ukázalo být efektivním nástrojem stimulujícím postup reforem. Současné navrhované cíle a plány v rámci Evropské unie a na národních úrovních byly předloženy Evropskou radou a zahrnují jak cíle a plány obsažené již v předešlých směrnicích tak i cíle a plány nové, které jsou zde definovány úplně poprvé a jsou zaměřeny na celkové zvýšení pracovní aktivity osob na trhu práce. Základním předpokladem zvyšování zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti je optimalizace souladu všech druhů politik zaměstnanosti – hospodářské, regionální, vzdělávací, rozpočtové, trhu práce (aktivní politiky zaměstnanosti) a dalších, s cílem vytvořit optimální podmínky pro dosažení adekvátního hospodářského růstu, který by stimuloval maximální poptávku po pracovní síle na trhu práce ČR. V analýze trhu práce ČR bylo zjištěno, že v průběhu novodobé geneze trhu práce České republiky došlo v procesu transformace socioekonomického prostředí k uvedeným jevům: 38

 pokles celkového počtu obyvatel  pozvolný klesající trend míry ekonomické aktivity  pravidelné zvyšování objemu ekonomicky neaktivních osob  pokles počtu zaměstnaných osob a klesající trend míry zaměstnanosti  klesající trend v celkové zaměstnanosti žen  pokles ekonomické aktivity a zaměstnanosti mládeže  mírné zvyšování podílu starších osob na celkové zaměstnanosti  pokles ekonomické aktivity a zaměstnanosti osob se změněnou pracovní schopností  růst celkové nezaměstnanosti  ekonomický vývoj nedosahuje tak vysokou a žádoucí úroveň, aby výrazněji přispěl k dostačující redukci stupně nerovnováhy mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou  strukturální změny horizontální a vertikální dimenzi národního hospodářství  pokles zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru národního hospodářství a  nedostačující rozvoj zaměstnanosti v odvětví služeb  podstatné snížení zaměstnanosti ve strojírenských, kovoobráběcích a elektrotechnických povoláních  produktivita práce je v ČR nižší než ve vyspělých státech  progresivní trend zvyšování vzdělanostní úrovně pracujících osob  vytěsňování nekvalifikované pracovní síly z trhu práce do nezaměstnanosti  klesající trend využívání flexibilních forem zaměstnávání  komplikovanost rozvoje malého a středního podnikání  nárůst regionálních rozdílů v zaměstnanosti a nezaměstnanosti pracovních sil  nízká územní mobilita pracovní síly

Členstvím v EU získala Česká republika možnost v plné míře čerpat zdroje ze strukturálních fondů EU, které jsou základními finančními nástroji k řešení hospodářských a regionálních disproporcí. Zapojení České republiky do systému strukturálních fondů je velmi náročný proces, který vedle legislativních, institucionálních, organizačních, personálních a jiných změn bude, z důvodu principu spolufinancování v rámci naplňování cílů regionální politiky 39

EU vyžadovat značné finanční zdroje. Jedním z důležitých nástrojů řešení problémů trhu práce, které skýtá EU, je možnost využívání Evropského sociálního fondu, který poskytuje finanční prostředky na spolufinancování programů, které rozvíjejí, nebo obnovují zaměstnatelnost lidí. Spolufinancuje rovněž i dlouhodobé strategické plány regionálního rozvoje, zejména zaostávajících regionů, v oblasti zvýšení kvalifikační úrovně a adaptability pracovní síly, což jsou zároveň i jedny z nejpalčivějších problémů trhu práce ČR.

Česká republika a její kraje se proto budou muset zaměřit na maximálně efektivní využití Evropského sociálního fondu a zúročit tak zkušenosti nabyté v celkovém rámci přípravy na využívání strukturálních fondů a Kohezního fondu. Výdaje EU na strukturální operace představují více než třetinu rozpočtu EU a jejich význam i podíl na výdajích EU neustále roste.

40

4. Nezaměstnanost v kraji Vysočina – Praktická část diplomové práce

Krajská pobočka úřadu práce v Jihlavě v závislosti na situaci a místně regionálním trhu práce, skladbě uchazečů a zájemců o zaměstnání musí odpovědně zvažovat vhodnost použití jednotlivých nástrojů APZ tak, aby prostředky APZ byly vynakládány co nejefektivněji. Ke každému klientovi by se mělo přistupovat individuálně, způsobem, kterým se při posouzení jeho stávající kompetence na trhu práce (kvalifikace, dovednosti, motivace, uplatnitelnost na trhu práce, ekonomická situace a možné ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti), využíval jeho potenciál. Je třeba využití fyzického a morálního potenciálu uchazeče o zaměstnání a minimalizovat případy, kdy je nástroji APZ podpořen uchazeč o zaměstnání, jemuž je možné nalézt vhodné zaměstnání jiným způsobem. Krajská pobočka úřadu práce v Jihlavě prioritně podporuje ty uchazeče o zaměstnání, kterým nelze pro jejich individuální charakteristiky zajistit zaměstnání jiným způsobem.

Jedná se o:  uchazeče evidované na úřadu práce déle než 5 měsíců  absolventy bez praxe  mladé uchazeče o zaměstnání do 25 let  osoby nad 55 let věku  osoby pečující o dítě do 10 let věku  další uchazeče a zájemce o zaměstnání, u nichž se předpokládá dlouhodobé setrvání v evidenci úřadu práce

41

4.1

Nástroje určené k využití na trhu práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

 veřejně prospěšné práce  společensky účelná pracovní místa

4.2

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti určené k uplatnění osob se zdravotním postižením

 zřízení chráněného pracovního místa  příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa  pracovní rehabilitace

4.2.1 Rekvalifikace  rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování.  zvolená rekvalifikace Uchazeč o zaměstnání si může od 1. ledna 2012 sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení. Toto zařízení musí mít akreditovaný vzdělávací program. Podle vlastního uvážení si uchazeč zvolí druh pracovní činnosti, v níž má zájem získat kvalifikaci za účelem získání zaměstnání. Podmínkou je, že úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. Úřad práce hradí náklady rekvalifikace (kurzovné) za uchazeče nebo 42

zájemce o zaměstnání pokud jej na rekvalifikaci doporučí a uzavře s ním, ještě před zahájením rekvalifikačního kurzu, písemnou dohodu o rekvalifikaci. Uchazeči o zaměstnání může dále poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (např. jízdní výdaje na cestu hromadnými dopravními prostředky, pojištění pro případ škody způsobené uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení). V dohodě o rekvalifikaci je stanovena povinnost, uhradit plně náklady rekvalifikace, pokud uchazeč nebo zájemce o rekvalifikaci bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. Na úhradu nákladů rekvalifikace a nákladů spojených s rekvalifikací není právní nárok. Pro realizaci takovéto rekvalifikace je stanoven maximální limit ceny za její provedení oprávněným subjektem a to do výše 50.000,- Kč. Pokud bude maximální hranice překročena, rozdíl ceny hradí sám uchazeč. V některých případech není jasné, z čeho by to uchazeč zaplatil.

4.3

Další nástroje, které jsou využívány v rámci projektů Evropského sociálního fondu

 Národní individuální projekty (NIP)  Regionální individuální projekty (RIP)  Grantové projekty (GP)

43

Graf č. 6: Srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Kraje Vysočina k 31.12.2012

Zdroj: Krajská pobočka úřadu práce Jihlava

44

5. Realizace – využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na Krajském úřadu práce v Jihlavě

5.1

Veřejně prospěšné práce

Mezi nejdůležitější hlediska, podle kterých byli uchazeči o zaměstnání umísťováni na veřejně prospěšné práce, dále jen VPP patřily preferované skupiny podle rizikových faktorů, jako jsou uchazeči se zdravotním postižením, s obtížným dojížděním a s opakovanou nebo dlouhodobou evidencí na úřadu práce. Přihlíželo se i k míře nezaměstnanosti v místě bydliště. Největší skupinu umístěných na VPP tvořili uchazeči o zaměstnání, kteří byli dlouhodobě v evidenci úřadu práce (v rozmezí 5-12 měsíců). Jednalo se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří měli nevhodné dopravní spojení do zaměstnání, nebo nemohli najít na trhu práce vhodné uplatnění například z důvodu nedostatku praxe nebo „nevhodného“ věku. Veřejně prospěšné práce patří z hlediska využití KrP ÚP v Jihlavě mezi velmi úspěšné nástroje APZ. V roce 2012 tak bylo umístěno celkem 853 uchazečů (v roce minulém celkem 1 237 uchazečů), z toho 553 (v roce 2011 celkem 611) osob pomocí financování národní APZ, a 300 (v roce 2011 celkem 626) osob pomocí NIP ESF. Z celkového počtu 853 uchazečů o zaměstnání bylo 99 osob se ZP. Vyplaceno bylo celkem 47 779 tis. Kč, z toho 28 674 tis. Kč z národní APZ, 19 105 tis. Kč z NIP ESF. 10

10

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

45

Graf č. 7: Počet umístěných uchazečů v programu veřejně prospěšných prací podle financování

700 600 500 400 2011

300

2012

200 100 0 APZ NIP ESF

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vytvořila P. Schleisová

5.2

Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele

Společensky účelná pracovní místa obsazoval Krajský úřad práce v Jihlavě na základě dohody se zaměstnavatelem a uchazeči o zaměstnání, kterým nebylo možné zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Tento nástroj APZ byl v roce 2012 primárně určen především pro uchazeče, dlouhodobě evidované na úřadu práce, pro uchazeče nad 50 let věku, pro uchazeče do 24 let věku, pro absolventy škol, pro uchazeče, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, ve většině případů se jednalo o ženy, apod.

46

Tento nástroj snižování nezaměstnanosti se ukázal jako vhodný u některých kategorií nezaměstnaných, neboť většina uchazečů z vybraných skupin, kteří na takto vytvořená pracovní místa nastoupili, po uplynutí určené doby na dotování pracovního poměru, zůstali v normálním pracovním poměru u tohoto zaměstnavatele. Jednalo se až o 87% úspěšnost při řešení nezaměstnanosti vybraných skupin uchazečů o zaměstnání.

Na tento nástroj APZ bylo v roce 2012 umístěno celkem 600 uchazečů (v roce 2011 cca 458 osob), z toho 431 z národní APZ (2011 = 308) a 169 z NIP ESF (2011 = 150). Z celkového počtu 600 uchazečů o zaměstnání bylo 38 osob se ZP. Vyplaceno bylo celkem 12 455 tis. Kč, z toho 11 513 tis. Kč z národní APZ a 942 tis. Kč z NIP ESF. Jedno pracovní místo SÚPM bylo podpořeno částkou 24 000,- Kč, z toho výše příspěvku z Evropského sociálního fondu činila 85%, tj. 20 400,- Kč, ze státního rozpočtu České republiky činila 15%, tj. 3 600,- Kč. 11

Graf č. 8: Počet umístěných uchazečů v programu společensky účelná pracovní místa podle financování

600 500 400 2011

300

2012

200 100 0 APZ

NIP ESF

Uchazečů celkem

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vytvořila P. Schleisová

11

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

47

5.3

Společensky účelná pracovní místa zřízená zaměstnavatelem

Společensky účelná pracovní místa byla a i v současnosti jsou využívána pouze sporadicky. Toto opatření aktivní politiky zaměstnanosti se nesetkalo s větším úspěchem, protože ze strany zaměstnavatelů o ně nebyl a dosud není větší zájem.

V rámci tohoto nástroje bylo v Kraji Vysočina umístěno pouze 17 uchazečů o zaměstnání (v roce 2011 to bylo 49 osob), z nichž jeden uchazeč byl osobou se ZP. Vyplaceno bylo celkem 300 tis. Kč z národní APZ. 12

5.4

Společensky účelná pracovní místa zřízena uchazečem o zaměstnání pro účel výkonu samostatné výdělečné činnosti

Tento program zaměřený na vytváření společensky účelných pracovních míst byl Krajskou pobočkou úřadu práce Jihlava využíván u uchazečů, kterým nebylo možno zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem a kteří měli potřebné znalosti, případně dovednosti, a měli zájem o vlastní podnikatelskou činnost. Jedná se o výhodný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, protože uchazeči, kteří díky tomuto nástroji začali samostatně podnikat, se do evidence úřadu práce vraceli pouze sporadicky.

Na tento nástroj APZ bylo v roce 2012 umístěno celkem 113 uchazečů (v roce 2011 to bylo 240 osob), z toho nebyla ani jedna osoba se ZP. Vyplaceno bylo celkem 4 309 tis. Kč z národní APZ.13

12 13

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

48

5.5

Chráněná pracovní místa

Dalším způsobem jak snížit nezaměstnanost u specifické kategorie uchazečů o zaměstnání, kterou představují osoby se zdravotním postižením, je vytváření chráněných pracovních míst nebo pracovišť. I když zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upraveno v Ústavě ČR, v zákoně o zaměstnanosti, v zákoně o důchodovém pojištění i v zákoně o dani z příjmu, je získání práce osobou zdravotně postiženou značný problém. Za tímto účelem jsou vytvářena některými zaměstnavateli po dohodě s úřadem práce chráněná pracovní místa pro osoby zdravotně handicapované. Na základě písemné dohody s úřadem práce, která stanovila jasné podmínky pro její účastníky, zaměstnavatel vytvořil pracovní místa a za daných podmínek dostal vyplacenou finanční částku. Výše příspěvku je stanovena obecně závazným právním předpisem, a může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může daný příspěvek dosáhnout až desetinásobku výše uvedené průměrné mzdy, resp. čtrnáctinásobku jsou-li zřízena pracovní místa pro osoby s těžším zdravotním postižením. Zaměstnávání zdravotně postižených osob je dále podporováno i tím, že úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek, který je určen na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na již zřízeném chráněném pracovním místě. Podmínkou pro poskytování tohoto příspěvku je, že zaměstnavatel zaměstnává na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu jeho zaměstnanců. Tento příspěvek se poskytuje v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy a platy včetně odvodů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, nejvýše však 8.000,- Kč. Uvedená výše příspěvku se vyplácí od července 2012, kdy došlo ke změně zákona a na základě toho také ke snížení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Před tímto snížením byl příspěvek o 3000,- Kč vyšší. Toto „úsporné opatření“ však nenašlo pochopení u řady zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a ti již signalizují, že uvedená změna povede k rušení chráněných pracovních míst a v některých případech i celých pracovišť, neboť již nyní jsou na pokraji provozuschopnosti. Mám za to, že při tvorbě výše zmíněné novely zákona se zapomnělo, že zdravotně postižený člověk odkázaný na sociální dávky je zátěží pro celou společnost. Zatímco když má práci je naopak přínosem. 49

Úřad práce může na již zřízené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného provozního místa a to ve výši 2000,- Kč měsíčně. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa. Jedná se o velmi složitý nástroj APZ, který je náročný i na kontrolu dodržování stanovených podmínek. Zřízené chráněné pracovní místo je třeba obsazovat minimálně po dobu tří let osobami zdravotně postiženými. Vytváření chráněných pracovních míst nebo celých chráněných pracovišť je často jedná šance pro nezaměstnané se zdravotním postižením jak získat práci. Jejich šance uspět na trhu práce je totiž velmi malá.

V roce 2012 se jednalo o 113 úřadem práce dotovaných pracovních míst (v roce 2011 to bylo 336 pracovních míst), na která bylo vyplaceno celkem 3 863 tis. Kč.14

5.6

Veřejná služba

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě v roce 2012 zahájila spolupráci na organizaci a výkonu veřejné služby se 114 možnými zaměstnavatelskými subjekty. Veřejná služba se v roce 2012 zaměřila především na pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, zlepšení čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, na pomoc v oblasti kulturního a sportovního rozvoje, řemeslné činnosti (natírání, opravy, správa objektů aj.), pomocné práce ve stravování, pomocné práce v oblasti školství, sociální službě a sociální péče. O veřejnou službu projevili zájem především menší obce. Velká města jako např. Jihlava o tuto službu zájem neměla. Problém spatřovala v zajištění pracovních pomůcek, ale i dozoru nad osobami veřejnou službu vykonávající.

14

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

50

V rámci těchto oblastí se nám podařilo aktivně zapojit do výkonu VS 2 396 uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina.15

15

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

51

6. Charakteristika poptávky zaměstnavatelů po pracovní síle v kraji Vysočina Z hlediska nabídky volných pracovních míst v roce 2012 byla poptávka po pracovní síle zhruba stejná jako v roce 2011 ale i v posledních letech. Z údajů Krajské pobočky ÚP Jihlava vyplývá, že nabídka volných pracovních míst má v posledních letech klesající tendenci. Musím bohužel konstatovat, že v roce 2012 došlo k poklesu ve znamení dalšího výrazného poklesu počtu volných míst. Na jednotlivých okresních pobočkách úřadu práce v kraji Vysočina, bylo každý měsíc v roce 2012 hlášeno v průměru 196 nových volných pracovních míst, zatímco v roce 2011 to bylo průměrně 238 volných pracovních míst. Znamená to, že v Kraji Vysočina bylo každý měsíc nabízeno v průměru celkem 978 nových volných pracovních míst (v roce 2011 to bylo průměrně 1 191 volných pracovních míst měsíčně). V roce 2011 bylo evidováno na úřadu práce v Kraji Vysočina 26 605 osob, v roce 2012 to bylo 26 963 osob. Trend poklesu nabídky volných pracovních míst tak kopíroval neutěšenou situaci v celé České republice. Obdobná situace je i v řadě vyspělých zemí ve světě.

Tabulka č. 2: Počet nezaměstnaných v kraji Vysočina od roku 2007 až do roku 2012 uváděný v % Město

Rok 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Havlíčkův Brod

4,8

4,3

8,8

9,1

8,7

8,7

Jihlava

5,2

4,7

8,4

8,8

8,1

8,1

Pelhřimov

3,2

3,1

6,4

6,9

6,0

5,6

Třebíč

9,3

7,4

10,6

12,0

11,8

11,7

Žďár nad Sázavou

6,7

5,7

8,6

10,0

9,7

9,5

Vysočina

6,1

5,2

8,7

9,6

9,1

9,0

Zdroj: ČSU, vytvořila P. Schleisová

52

Graf č. 9: Počet nezaměstnaných v kraji Vysočina od roku 2007 až do roku 2012 uváděný v %

12 10 2007

8

2008 6

2009 2010

4

2011 2012

2 0 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Vysočina

Zdroj: ČSU, vytvořila P. Schleisová

Minimum volných pracovních míst v nabídkách jednotlivých kontaktních pracovišť v posledních měsících, bylo pro osoby mladistvé, absolventy škol a osoby zdravotně znevýhodněné. Do zvláštní situace se dostávají absolventi škol, kteří zpravidla splňují požadavky zaměstnavatelů, pokud se týká vzdělání, ale nesplňují často požadovanou praxi, neboť tu absolventi nemají, nebo neměli možnost ji během studia, až na výjimky, získat. Naopak nejvíce nabídek a požadavků na kvalifikovanou pracovní sílu bylo ve službách (převážně gastronomických), v obchodní činnosti (obchodní zástupci), v dopravě (řidiči nákladní a kamionové mezinárodní přepravy a osobní hromadné přepravy) a dále ve speciálních profesích ve stavebnictví. Dlouhodobě je nedostatek kvalifikovaných pracovníků v některých oborech strojírenství.

53

V jednotlivých okresech byl zájem zejména o tyto profese Havlíčkův Brod: největší zájem je o profese: kvalifikovaní kovodělníci resp. obráběči kovů, prodavači, nižší administrativa, číšníci a servírky, obchodní zástupci a v podstatě všechny dělnické profese nejmenší zájem je o: pomocné a nekvalifikované pracovníky nejhorší nabídka nebo skoro žádná je pro: osoby se zdravotním postižením, obdobně jsou na tom i čerství absolventi škol (většina zaměstnavatelů požaduje alespoň minimální praxi).

Jihlava největší zájem je o profese: řidiči nákladní a mezinárodní kamionové dopravy, řidiči osobní hromadné přepravy, obchodní zástupci, (jedná se především o nabízení služeb a produktů. Ve velké míře jde i o podomní prodej. Provozování této činnosti je většinou vázané na zřízení živnostenského listu), kvalifikovaní dělníci ve stavebnictví a strojírenství, pracovníci ve stravovacích službách (kuchaři, číšníci, servírky). nejmenší zájem je o: nekvalifikované pracovníky v různých profesích nejhorší nabídka je pro: osoby se zdravotním postižením (OZP), absolventy škol (většina zaměstnavatelů požaduje alespoň minimální praxi), a skrytě i pro uchazeče nad 50 let věku a pro uchazeče, pečující o dítě mladší 10 let věku. Pelhřimov největší zájem je o profese: kvalifikovaní strojírenští dělníci, strojírenský technik, řidiči – traktoristé, kuchaři, číšníci nejmenší zájem je o: pomocné a nekvalifikované pracovníky nejhorší nabídka je pro: absolventy škol (většina zaměstnavatelů požaduje alespoň minimální praxi).

54

Třebíč největší zájem je o profese: obchodní zástupci, realitní makléři, o profese ve stavebnictví (stavbyvedoucí, zedník, stavební dělník) a ve strojírenství (svářeč, obsluha CNC strojů, zámečník, soustružník, kovodělník, technik), a dále o administrativní pracovníky, všeobecné účetní, ostrahu objektů, lékaře/lékařky nejmenší zájem je o profese: číšník, servírka, kuchař, prodavač, švadlena, šička, dělník oděvní výroby, automechanik, autolakýrník, autoelektrikář, řidič nákladního automobilu nejhorší nabídka pro: dlouhodobě nezaměstnané a uchazeče se základním vzděláním, a také o uchazeče o zaměstnání starší 50 let, o ženy pečující o děti ve věku do 6 let a o osoby se zdravotním postižením. Žďár nad Sázavou největší zájem je o profese: kvalifikovaní kovodělníci, číšníci a servírky a další pracovníci ve službách a v podstatě všechny dělnické profese, obchodní zástupci, obchodní referenti, pojišťovací poradci, řidiči nákladní dopravy a odborní pracovníci v oblasti sociální péče nejmenší zájem je o: převážně nekvalifikované pracovníky v různých profesích nejhorší nabídka je pro: osoby se zdravotním postižením, absolventy škol a pro dlouhodobě evidované uchazeče o zaměstnání a o uchazeče bez kvalifikace.

Ve všech okresech Kraje Vysočina byla nejhorší nabídka volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, absolventy škol a pro dlouhodobě evidované uchazeče o zaměstnání a pro osoby bez kvalifikace. Někteří absolventi škol mají větší šanci na získání zaměstnání, pokud jsou absolventy oborů, o něž je zájem a nedostatek praxe pak nehraje důležitou roli. Jedná se převážně o některé strojírenské, elektrotechnické obory nebo specialisty z oboru informačních technologií.

55

6.1

Výběr uchazečů do aktivní politiky zaměstnanosti

Správný výběr uchazečů o zaměstnání k zařazení do programů aktivní politiky zaměstnanosti je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících efektivitu realizovaných programů APZ. Důležitost výběru se ukazuje především při hodnocení čistých efektů, tj. úspěšnosti klientů při získávání zaměstnání. Ve výběru se dají vysledovat dvě základní chyby, které v porovnání s vynaloženými finančními prostředky, snižují čisté efekty APZ. Za prvé bývají do programů zařazováni uchazeči, kteří to nepotřebují, protože si práci naleznou rychle a bez problémů sami. Za druhé, do programů jsou vybíraní účastníci, pro které není program adekvátní k jejich potřebám, protože potřebují buď jinou, nebo výrazně komplexnější pomoc. Laicky lze říci, že je zbytečné do programu zařazovat uchazeče, kteří jej buď nepotřebují, nebo kterým stejně nepomůže. Hrubé efekty na zaměstnanost lze definovat jako procento účastníků, kteří si do jisté doby po skončení programu nalezli práci, respektive setrvali u zaměstnavatele v případě dotovaného zaměstnání. Při výpočtu čistých efektů se bere v úvahu, kolik % účastníků by si práci nalezlo i bez účasti v programu. Jedná se o rozdíl efektu mezi skupinou účastníků a kontrolní skupinou neúčastníků, která má pokud možno stejné charakteristiky jako skupina účastníků. Čisté efekty se bohužel v ČR doposud nepoužívají.16

Vedle výběru správných účastníků do programů ovlivňuje efekty APZ i vhodné načasování. Náklady na jednoho nezaměstnaného jsou dosti vysoké a každý zbytečný měsíc navíc stojí stát velké peníze. Jedná se nejen o podporu v nezaměstnanosti, dávky v hmotné nouzi, ale i ztráta z daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění či nižší výběr DPH v důsledku nižší spotřeby. Zároveň mnoho studií naznačuje, že pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání se snižuje s prodlužující se nezaměstnaností, neboť nezaměstnaní ztrácí pracovní návyky a kontakt s 16

TOMÁŠ SOUKUP, LUDVÍK MICHALIČKA, JAROMÍRA KOTLÍKOVÁ, Třídění uchazečů na úřadech práce – řešení problematiky cílení APZ a poradenství

56

trhem práce. Evropská strategie zaměstnanosti proto klade důraz na preventivní přístup. Problém ovšem je, jak v praxi zajistit preventivní přístup a účelné a cílené využívání nástrojů APZ, abychom zároveň nezvýšili negativní dopady, tedy nenabízeli účast v programu tzv. „krátkodobým uchazečům“ tj. osobám z řad nezaměstnaných, kteří to nepotřebují. Profilování a kategorizace uchazečů může sloužit jako vodítko pro spolehlivější, racionálnější využití a cílení aktivačních nástrojů.

57

7. Projekty Evropského sociálního fondu Evropský sociální fond, dále jen ESF, je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Přispívá k sociální a ekonomické soudržnosti členských zemí. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je podporování aktivit vedoucích ke zlepšení situace v oblasti nezaměstnanosti. Prostředky tohoto fondu jsou využívány na rozvoj a podporu zaměstnanosti a tím snižování nezaměstnanosti v regionech zvláště postižených nedostatkem pracovních příležitostí. Fond je orientován i na podporu sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a využití lidských zdrojů. Prostředky fondu lze využít i na potřeby jednotlivců zvyšující jejich šanci uplatnit se na trhu práce. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programové období 2007-2013 činí 3,8 mld. EUR. V listopadu 2012 schválila vláda ČR Operační program Zaměstnanost, pro období 2014 až 2020, který pokračuje v nastoupené linii aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na sociální začleňování, na další vzdělávání a činnost veřejné správy. Při realizaci uvedeného programu budou čerpány finanční prostředky ESF. Tyto prostředky jsou Ministerstvem práce a sociálních věcí rozdělovány do jednotlivých krajů. Výše finančních prostředků je jednotlivým krajům rozdělována podle specifických problémů v jednotlivých regionech, které se významnou měrou podílí na vzniku nezaměstnanosti. V podmínkách ČR to jsou nejčastěji důsledky restrukturalizace výroby, utlumování až ukončování výrob nebo činností, které byly náročné na lidské zdroje (např. hornictví, hutnictví, ale i textilní průmysl apod.).

58

7.1

Zkušenosti s realizovanými projekty Evropského sociálního fondu v Kraji Vysočina v roce 2012

V roce 2012 byly v oblasti podpory realizovány regionální individuální projekty

 Mladá šance  Odrazový můstek  Řemeslo jako šance  Kariéra s dítětem  RESTART – Vysočina  Vzdělávejte se pro růst v kraji Vysočina  Vzdělávejte se pro růst – adaptabilita

7.1.1 Projekt Mladá šance Tento projekt je určený pro mladé uchazeče o zaměstnání, zejména pro absolventy škol do dvou let po ukončení studia, maximálně do 25 let věku a pro absolventy vysokých škol nejvýše však do 30 let. Aktivitami projektu může projít až 180 žadatelů o práci registrovaných na Krajském úřadu práce v Jihlavě. Klientům, kteří jsou do projektu zařazeni, je poskytnut aktivizační modul a individuální poradenství. Pro 70 klientů bude zajištěna odborná stáž u zaměstnavatelů z řad veřejné správy a pro dalších 70 klientů bude vytvořeno nové podpořené pracovní místo. Dodavatelem těchto služeb je Sdružení SCC Euro Vysočina. Klienti tohoto projektu mohou také využít čerpání přímé podpory na dopravu a občerstvení po dobu účasti v aktivizačním modulu a proplácení lékařské prohlídky, která je nutná před nástupem do zaměstnání. Celkem bylo do aktivizačního modulu zařazeno 119 osob a úspěšně jej absolvovalo 102 osob. V rámci projektu bylo zařazeno 52 osob na odbornou stáž u zaměstnavatelů a 7 osob nastoupilo na nově vytvořené podpořené pracovní místo, měsíční příspěvek do mezd je max. 13.000,- Kč/osoba. 59

Celkový rozpočet projektu je plánován ve výši 19 844 590,- Kč.17

7.1.2 Projekt odrazový můstek Tento projekt je určený pro dlouhodobě nezaměstnané ohrožené sociálním vyloučením, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez praxe, osoby z romské komunity, osoby z etnických menšin, azylanty, imigranty, osoby ohrožené zadlužeností, osoby ohrožené závislostmi a osoby po výkonu trestu. Projektové aktivity byly v rámci Krajského úřadu práce v Jihlavě plánovány pro 200 klientů. Klientům projektu je poskytována bilanční diagnostika, aktivační kurz se třemi moduly (motivační, dovedností a simulace pracovní činnosti), včetně individuálního a skupinového poradenství. Všechny aktivity nejsou pro zařazené klienty povinné. Klienti, kteří splní nastavená kritéria projektu, mohou využít a čerpat přímou podporu na úhradu nákladů na dopravu, na občerstvení při aktivitách projektu, které dosáhnou 5 hodin denně a příspěvek na hlídání dětí, který nebyl zatím využit. V projektu se nepočítá s tvorbou pracovních míst a s vyplácením mzdových příspěvků zaměstnavatelům.

Pro naplnění cíle projektu muselo být splněno 8 cílových indikátorů uvedených níže: Minimálně 600 osob oslovených v rámci výběru klientů (za celý projekt) skutečnost: 660 oslovených osob. Minimálně 200 osob zařazených do projektu 288 osob zařazených do projektu. V rámci služby individuálního poradenství poskytnout celkem min. 600 konzultací skutečnost: 663 poskytnutých individuálních poradenství. Minimálně 200 osob se zúčastní skupinového poradenství skutečnost: 228 osob se zúčastnilo skupinového poradenství. 17

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

60

Bilanční diagnostika – 200 osob skutečnost: 216 osob absolvovalo bilanční diagnostiku. Zajištění vstupu minimálně 150 osob do aktivačního kurzu – motivačního modulu. Dále zajistit 60 % úspěšnost u účastníků motivačního modulu skutečnost: 177 vstupujících, 169 úspěšných absolventů (95% úspěšnost). Zajištění vstupu minimálně 150 osob do aktivačního kurzu – modulu dovednosti – zpět na trh práce. Dále zajistit 60 % úspěšnost u účastníků tohoto modulu skutečnost: 171 vstupujících, 171 úspěšných absolventů (100% úspěšnost). Zajištění vstupu minimálně 100 osob do aktivačního kurzu – modulu simulace pracovní činnosti – ochutnávka práce skutečnost: 104 vstupujících, 102 úspěšných absolventů (98% úspěšnost).

Dodavatelem poradenských služeb v rámci tohoto projektu je Diecézní charita Brno. Projekt se uskutečnila Oblastní charita Jihlava. Do projektu do konce roku 2012 vstoupilo 288 osob, z nich 216 úspěšně prošlo bilanční diagnostikou, 169 modulem motivačním, 171 modulem dovednostním, 102 modulem simulace pracovní činnosti a 228 skupinovým poradenstvím. Dále bylo do konce roku 2012 poskytnuto 663 individuálních poradenství. Příspěvek na dopravu byl poskytován i na městskou hromadnou dopravu. Celkem bylo vyplaceno 112.263 Kč. Příspěvek na občerstvení účastníkům programu dodavatel zajišťoval a poskytoval v rámci všech aktivit projektu, jejichž časová dotace dosahovala alespoň 5 hodin denně. Celkem bylo vyplaceno 242.007 Kč. Celkový rozpočet projektu je plánován ve výši 12 609 300,- Kč.18

18

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

61

7.1.3 Projekt Řemeslo jako šance Tento projekt byl určen pro uchazeče o zaměstnání, kterým je nutné věnovat zvýšenou péči. Jednalo se zejména o osoby nekvalifikované, dlouhodobě nezaměstnané, s nízkou motivací k práci, bez vzdělání nebo s nízkým vzděláním, závislí na sociálních dávkách. Do tohoto projektu jsou zařazování i uchazeči, kteří mají specifické problémy při získávání zaměstnání, např.: osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, mládež z nevhodného sociálního prostředí, osoby z některých etnických skupin, osoby závislé na drogách, a osoby bez přístřeší. Do tohoto projektu mohou být dále zařazeny osoby dlouhodobě pečující o osobu blízkou, zdravotně postižení, osamělí rodiče, kteří pečují o nezletilé děti, včetně věkově starších osob, které ztratily zaměstnání, uchazeči v kategorii nad 50 let. Zpravidla se jedná o osoby, které neměly a nemají pracovní návyky nebo je za dobu nezaměstnanosti ztratily. Do projektu vstoupilo 324 osob, z nichž úspěšně vstupní motivační kurz ukončilo 283 osob. Pro úspěšné absolventy motivačního kurzu bylo zajištěno 11 rekvalifikačních kurzů s praxí. Dodavatelem rekvalifikačních a poradenských služeb v rámci tohoto projektu byla firma Bit cz training, s.r.o. Do rekvalifikačních kurzů vstoupilo celkem 191 účastníků, 144 rekvalifikaci úspěšně ukončilo. Po dobu motivačních a rekvalifikačních kurzů byla klientům hrazena přímá podpora ve výši vynaložených nákladů. Přímá podpora sloužila účastníkům programu k usnadnění jejich činnosti v projektu a k podpoře získání jejich nových pracovních zkušeností. V přímé podpoře byly zahrnuty příspěvky na hlídání dětí, případně osoby blízké, proplácení příspěvku na dopravu, proplácení příspěvku na ubytování, proplácení výdajů vynaložených na občerstvení účastníků motivačního kurzu a pro zaplacení potvrzení o zdravotní způsobilosti před nástupem na rekvalifikaci. Toto bylo zajišťováno částečně dodavatelsky a částečně vlastními silami. Na realizaci se podílí všechny okresní úřady práce v kraji Vysočina. V tomto projektu nebylo počítáno s vyplácením příspěvků do osobních nákladů zaměstnavatelům.

62

Celkový rozpočet projektu byl plánován ve výši 25 232 454,- Kč. V průběhu projektu byl rozpočet snížen na 18 491 075,- Kč. Skutečné čerpání finančních prostředků na projekt činilo 17 034 824,33 Kč.19

7.1.4 Projekt kariéra s dítětem Projekt byl určený pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou osobami pečující o dítě (děti) do 15 let věku, a také zájemcům o zaměstnání, zpravidla ženám, po mateřské nebo rodičovské dovolené. Do projektu vstoupilo celkem 459 osob. Klienti projektu měli možnost využívat poradenských i rekvalifikačních služeb. Klienti zařazení do tohoto projektu nejdříve absolvovali motivační kurzy, kdy z celkového počtu nastoupivších 459 osob bylo 450 osob, které úspěšně tyto kurzy absolvovalo. Pro všechny úspěšné absolventy motivačních kurzů bylo následně zajišťováno 11 druhů rekvalifikačních kurzů. Každý klient mohl absolvovat jeden v některých případech dva rekvalifikační kurzy (první obecný a druhý profesní). Za celou dobu realizace absolvovalo úspěšně 585 osob některý z nabízených rekvalifikačních kurzů. Největší zájem projevovali účastníci projektu o rekvalifikační kurzy: Obsluha osobního počítače Start – 4 moduly a kurz Účetnictví s využitím výpočetní techniky. Kromě poradenských a rekvalifikačních služeb mohli účastníci projektu využít čerpání prostředků přímé podpory na dopravu po dobu účasti v motivačním nebo rekvalifikačním kurzu, občerstvení po dobu motivačního kurzu, ubytování, pokud by se rekvalifikační kurz konal mimo Kraj Vysočina, dále příspěvky na hlídání dětí po dobu motivačního nebo rekvalifikačního kurzu a proplacení poplatku za vystavení potvrzení o zdravotní způsobilosti klienta před nástupem na rekvalifikace.

19

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

63

Z nástrojů přímé podpory byly nejvíce využívány příspěvky na dopravu po dobu účasti v motivačním nebo rekvalifikačním kurzu a to v celkové výši 281 181 Kč a dále příspěvky na občerstvení ve výši 275 024 Kč. Na dotované pracovní místo v rámci příspěvku do osobních nákladů zaměstnavatelům, kteří zaměstnají účastníky projektu, bylo v rozpočtu projektu plánováno max. 16.000,- Kč/měsíčně a to po dobu 1 roku. Do konce roku 2012 bylo podpořeno 54 pracovních míst a na tento typ podpory bylo vyčerpáno 9 318 872,74 Kč. V projektu Kariéra s dítětem bylo realizováno 68 rekvalifikačních kurzů a 33 motivačních kurzů. Z těchto kurzů bylo 1035 úspěšných absolventů. Souhrnně bylo v projektu prostřednictvím výše uvedených aktivit podpořeno 459 osob. Rozpočet projektu byl plánován ve výši 31 336 590,- Kč, v průběhu realizace byl rozpočet snížen a konečný schválený rozpočet byl ve výši 25 198 471,- Kč. Skutečné čerpání rozpočtu 24 095 427,76 Kč. Čerpání rozpočtu ve výši 95,62 %. Projekt byl ukončen k 31. 12. 2012.20

7.1.5 Projekt Restart – Vysočina Projekt byl určený pro cca 1000 klientů, kteří spadali do cílové skupiny zaměstnanců podniků, působících v oborech a odvětvích, které procházejí strukturálními změnami a jejich zaměstnanci jsou akutně ohroženi ztrátou zaměstnání a zařazením mezi nezaměstnané. Tento projekt probíhal od 1. října 2009 až do 28. února 2012. Klíčovými aktivitami projektu bylo několik druhů školení, psychologické poradenství a poradenství pro zprostředkování zaměstnání, rekvalifikační kurzy (3 druhy rekvalifikací) a přímou podporu pro klienty projektu a vyplácení příspěvků do mzdových nákladů zaměstnavatelům (pouze po dobu, kterou klienti stráví na školení nebo v rekvalifikačních kurzech).

20

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

64

Do projektu v Kraji Vysočina vstoupilo celkem 1 219 zaměstnanců. Do školení (vstupní školení, pracovněprávní minimum, finanční gramotnost, poznej sám sebe a uplatnění na trhu práce) bylo zařazeno celkem 875 klientů do projektu. Rekvalifikačních kurzy absolvovalo celkem 123 klientů projektu. Na celkový rozpočet projektu bylo čerpáno ve výši 8 560 720,78 Kč.21

7.1.6 Projekt Vzdělávej se pro růst v kraji Vysočina Tento nový projekt byl zahájen 1. 05. 2012. Cílem projektu je podpora zaměstnavatelů a OSVČ, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a usilují o další rozvoj, nebo rozšíření činnosti. O finanční podporu mohou zaměstnavatelé a OSVČ žádat za předpokladu, že realizují svou činnost ve vybraných ekonomických činnostech s předpokladem růstu a potřebují proškolit své zaměstnance i sebe z důvodu firemního růstu. K 31. 12. 2012 bylo schváleno 59 žádostí a do aktivit projektu vstoupilo 335 zaměstnanců. V roce 2012 byly na aktivity projektu čerpány finanční prostředky v celkové výši 1 403 957,80 Kč.22

7.1.7 Projekt Vzdělávej se pro růst – adaptabilita Projekt Vzdělávejte se pro růst - adaptabilita, který Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spustilo 31. května 2011 a který v některých ohledech navazuje na již ukončený úspěšný „protikrizový“ projekt „Vzdělávejte se!“, svým celkovým zaměřením reaguje na aktuální ekonomickou situaci v ČR, je zaměřen na podporu konkurenceschopnost. Pomoc spočívá v poskytování příspěvků na podporu vzdělávání zaměstnanců a manažerů. Proto projekt podpoří zaměstnavatele, kteří mají v současné době předpoklady svou firmu dále rozvíjet. Cílem je 21

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

22

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

65

podpora těch odvětví české ekonomiky, která mají kladný potenciál růstu, tedy strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod, pohostinství a gastronomie, terénní sociální služby a odpadové hospodářství (tj. oblasti, kde je předpoklad požadavku na nové pracovní síly).

Od začátku realizace projektu bylo podpořeno celkem 297 žádostí, z toho v roce 2012 jich bylo 212.23

Graf č. 10: Trend pohybu volných pracovních míst v letech 2008 až 2012

Zdroj: Úřad práce ČR, krajská pobočka v Jihlavě

23

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012

66

Tabulka č. 3: Realizované projekty Evropského sociálního fondu Název projektu

Počet zařazených osob

Čerpané prostředky v Kč

Mladá šance

119

19 844 590,--

Odrazový můstek

288

12 609 300,--

Řemeslo jako šance

283

17 034 824,--

Kariéra s dítětem

1 035

24 095 427,--

Restart vysočina

875

8 560 720,--

335

1 403 958,--

Vzdělávej Vysočina

se

pro

růst

v kraji

Zdroj: Úřad práce ČR, krajská pobočka v Jihlavě, vytvořila P. Schleisová

67

8. Efektivita a přínosy poradenství

8.1

Přínosy poradenství

Konečným

smyslem

včasné

identifikace

rizikových

uchazečů

je

zkrácení

délky

nezaměstnanosti. Děje se tak skrze dva instituty. První lze nazvat zónové poradenství a druhé efektivnější cílení aktivní politiky zaměstnanosti.

8.1.1 Zónové poradenství

Jak ukazuje graf níže, včasná identifikace rizikových uchazečů umožňuje rozdělit uchazeče dle míry zaměstnatelnosti. Necháme-li nerizikové uchazeče, aby si první 2-3 měsíce hledali práci sami, získají poradci na ÚP čas, aby se mohli intenzivněji věnovat uchazečům, kteří pomoc potřebují, případně by mohli lépe odhalit, že uchazeč pracuje nelegálně.

8.1.2 Efektivnější cílení aktivní politiky zaměstnanosti Informace o zaměstnatelnosti uchazeče lze využít i k lepšímu cílení intervencí APZ. Díky včasné identifikaci uchazečů víme:

 kdo si práci nalezne rychle bez intervence - tím se zabrání nabízení účasti v programu uchazečům, kteří jsou registrováni na úřadu práce krátkodobě  kdo je skutečně rizikový uchazeč - tito uchazeči potřebují komplexnější program a nestačí pouze krátkodobá rekvalifikace  podporované zaměstnávání lze nabízet a poskytovat pouze uchazečům v nejrizikovější zóně. Tím se opět snižuje negativní creaming off efekt, tedy nabízení účasti v programu krátkodobým uchazečům. 68

Graf č. 11: Znázornění včasné identifikace rizikových uchazečů

Zdroj: T. Soukup, L. Michalička, J. Kotlíková, Třídění uchazečů na úřadech práce

8.2

Dopady aktivní politiky zaměstnanosti na zaměstnanost

Realizované programy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti by měly přispět ke snížení nezaměstnanosti alespoň u některých kategorií uchazečů o zaměstnání. Tyto přímé dopady na zaměstnanost nám ukazují, zda uchazeči získali zaměstnání v návaznosti na absolvovaný program. Nepřímé dopady programů aktivní politiky zaměstnanosti na snižování nezaměstnanosti se těžko zjišťují, neboť jsou často závislé na individuálních schopnostech jednotlivce. Klient, který absolvoval některý z programů, získal vědomosti a informace zlepšující jeho předpoklady a možnosti uspět na trhu práce, např. je lépe motivován hledat zaměstnání, zvýšení sebedůvěry apod. 69

8.2.1 Pozitiva programů aktivní politiky zaměstnanosti Účast v programech aktivuje nezaměstnané a zapojuje je buď do pracovního trhu, nebo minimálně do soutěže o pracovní místa. Programy aktivní politiky zaměstnanosti přispěly ke snížení rozsahu dlouhodobé nezaměstnanosti a k důsledkům, jež jsou s tím spojeny. Dalšími účinky uskutečňovaných programů jsou dopady do sociální oblasti. Účast v programu zvyšuje příjem nezaměstnaného, dochází k rozšíření sociálních kontaktů a snižuje se riziko sociálního vyloučení, případně rozvratu v rodině klienta.

8.2.2 Negativa programů aktivní politiky zaměstnanosti Hlavním problémem je efekt uzavření, který se projevuje v nedostatku času klientů. Lidé účastnící se programu nemají dostatek času na hledání zaměstnání. Hledání odkládají na pozdější dobu. Nevhodné cílení má samo o sobě negativní dopady. V praxi je možné se setkat s „creaming efektem“, tedy se „samosběrem“ nebo „samovýběrem“ či s upřednostňováním schopnějších uchazečů a jejich přednostní zařazování do programů před těmi, kteří by účast nejvíce potřebovali. Jako například dodatečné náklady na místa, která by stejně vznikla, nebo se jedná o umístění, k nimž by došlo i bez realizace programů. Omezení náboru nebo náhrada jiných pracovníků v důsledku přijetí účastníků programu. Vytlačování stávajících pracovníků, které nastane tehdy, když stávající pracovník je vyměněn za účastníka programu. Toto se děje v důsledku přislíbených podpor a dotací na přijetí nového zaměstnance z programu, který pořádal úřad práce. Toto negativum je ovlivněno snahou úřadu práce zajišťující služby v oblasti zaměstnanosti o udržení si zájmu zaměstnavatelů o vybrané programy a projekty cílené na snižování nezaměstnanosti.

70

9. Docházka nezaměstnaných – DONEZ

Od října 2011 byl spuštěn projekt Docházka nezaměstnaných - DONEZ, který je financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Je ostudné, že projekt slouží k šikanování nezaměstnaných a jejich omezování, místo aby přispíval spíše k zefektivňování a rozvoji sociálního systému. Účelem tohoto programu bylo, podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, maximálně znepříjemnit život těm uchazečům o zaměstnání, kteří byli evidováni na pracovním úřadě, pobírali dávky, a zároveň na černo pracovali. V této souvislosti Úřad práce uzavřel s Českou poštou smlouvu na dobu dvou let. Smlouva vycházela z toho, že zákon o zaměstnanosti umožňuje úřadu práce rozhodnout, že určitý uchazeč o zaměstnání musí své povinnosti, vyplývající z evidence uchazečů o zaměstnání, plnit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. V praxi to znamená, že uchazeči odpovídající definovaným kritériím se musí dvakrát až třikrát týdně v přesně stanovený den a čas hlásit na příslušné pobočce České pošty na Czech POINTu. Na základě této smlouvy, pracovním úřadem vybraní uchazeči o zaměstnání, měli povinnost hlásit se na poště. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek tím chtěl výrazně omezit nelegální práci. Již od svého začátku byl ale tento program kritizován nejen některými politiky, institucemi, ale i ombudsmanem. Pod tímto tlakem a po změně na postu ministra práce a sociálních věcí byl tento program samotným ministerstvem podroben analýze a bylo zjištěno, že vykazuje řadu problémů a proto bylo rozhodnuto jej utlumit a nechat doběhnout s tím, že v této podobě nebude obnoven.

71

9.1

Novinka za čtvrt miliardy korun

Projekt DONEZ přijde státní rozpočet během prvních dvou let na celkem 233 milionu korun, které ministerstvo zaplatí České poště. Využije přitom i dotaci z Evropského sociálního fondu. Do tohoto systému má být zapojena vždy zhruba dvacetina nezaměstnaných, zdaleka se tedy nedotkne všech uchazečů. Lidé se budou muset osobně dostavit v termínech předem určených úřadem práce na Českou poštu na Czech POINTu. Půjde přitom o časy odpovídající standardní pracovní době. Přesný čas další návštěvy se přitom uchazeč o zaměstnání dozví maximálně tři dny předem. Tím se má ztížit jeho případná dohoda s firmou, u níž pracuje "na černo". Aktuálním cílem projektu má být ztížení podmínek nelegálního zaměstnávání jak pro nezaměstnané, tak pro zaměstnavatele, kterým za nelegální zaměstnávání hrozí pokuta. V některých případech může být ve správním řízení odebráno živnostenské oprávnění. Vytipovaní uchazeči o zaměstnání mají docházet na pověřené kontaktní místo veřejné správy Czech POINT v určený čas v běžné pracovní době, kde může obdržet nabídku volných pozic. Navíc, pro většinu těch, co pracují načerno, není problémem se z této práce na nezbytnou dobu uvolnit a zajít na pobočku Czech POINTu, nebo poslat za sebe někoho jiného. Konkrétní osoby vybírá úřad práce podle kritérií určených vnitřním metodickým pokynem ministerstva. Půjde například o dlouhodobě nezaměstnané, uchazeče s opakovanou evidencí (ti, kdo byli v posledních šesti měsících evidováni na úřadu práce dvakrát a více) nebo uchazeče, kteří měli v posledních šesti měsících zaměstnání kratší než deset dní. Podle informací se úřady práce více zaměří také na mladistvé uchazeče do 26 let věku či absolventy. Pokud předpokládáme, že zhruba sedm procent ekonomicky aktivní populace se věnuje nelegální práci, tak bývalý ministr očekával, že hlášením se na Czech POINTu znesnadní výkonu nelegální práce. Vybraní lidé se budou muset dostavit na poštu dvakrát až třikrát týdně a maximálně po dobu tří měsíců.

72

V průběhu dvou let by mělo systémem projít přibližně 170 tisíc specifických uchazečů o práci. Konečný počet bude záležet na délce jednotlivých kontrol a jejich případném opakování u jednotlivých uchazečů. Tvrzení bývalého ministra o zvyšování zaměstnanosti je neprůkazné i z toho důvodu, že úřady práce (tím méně pošta) nemá co uchazečům nabídnout. V České republice bylo k 31. lednu 2013 evidováno 585 809 nezaměstnaných. To je o 40 498 více než na konci loňského prosince. Mimo evidenci se dá předpokládat dalších cca 200 – 300.000. Pro všechny je k dispozici cca 36.000 pracovních míst. Tedy jedno pracovní místo na patnáct evidovaných uchazečů. Docházkou na úřad práce, tím méně kamsi na poštu pro razítko, tak nezaměstnaný svou šanci na získání zaměstnání nezvýší. Systém „kolujícího občana“ sám o sobě, bez aktivní politiky podpory zaměstnanosti, také mnoho nezmůže, resp. žádná pracovní místa nevytvoří (nanejvýš pro úřednice na poště). Další negativum tohoto programu lze spatřovat v nákladech na dopravu „přespolních“ osob dostavujících se na Czech POINT. V dlouhodobém horizontu si tento projekt klade za cíl snížit administrativu na Úřadech práce, zefektivnit kontrolu nelegálního zaměstnávání a v budoucnu využít kontaktních míst Czech POINTu k přiblížení nabídky práce a vyřizování formalit s úřady práce z jakékoliv pobočky Czech POINTu v ČR.

Průběh návštěvy uchazeče o zaměstnání na Czech POINTu

9.2 

Uchazeč o zaměstnání se dostaví v daném termínu na Czech POINT, kde předloží pozvánku spolu s identifikačním dokladem (občanský průkaz, cestovní pas), obsluha Czech POINTu ověří identitu a provede zápis o dostavení se uchazeče o zaměstnání na schůzku.



Systém může očekávat omluvenku, (za omluvenku se považuje průkazný doklad omlouvající nedodržení termínu nebo ústní oznámení důvodu nepřítomnosti z vážného důvodu podle § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti).

73



Uchazeč o zaměstnání může být vyzván k předložení omluvenky (např. díky nepřítomnosti na předchozí schůzce či příchodu v jiný, než naplánovaný čas), obsluha Czech POINTu omluvenku převede do elektronické podoby a zašle Úřadu práce ČR, nebo pouze zapíše udávaný důvod nepřítomnosti, přičemž bude nutné omluvenku co nejdříve doložit.



Obsluha Czech POINTu vystaví potvrzení o návštěvě, které je uchazeč o zaměstnání povinen převzít z důvodu, že může být vyžadováno při případných nesrovnalostech řešených na Úřadu práce ČR a také z důvodu, že na potvrzení je uvedeno datum další návštěvy Czech POINTu nebo Úřadu práce ČR.



Součástí potvrzení jsou i volná pracovní místa, v případě, že jsou k dispozici. Tato místa mají pouze informativní charakter a uchazeč o zaměstnání je nemusí projednat.



Na Czech POINTu na každý daný termín lze zaevidovat pouze jednu omluvenku. S uchazečem o zaměstnání, který omluvenku nepředloží ani neoznámí do 8 kalendářních dnů od uplynutí termínu, bude zahájeno správní řízení a Úřad práce ČR si uchazeče o zaměstnání pozve k vysvětlení/předložení originálů omluvenek.



Obsluha Czech POINTu pouze eviduje návštěvu a případné omluvenky a vydává uchazeči o zaměstnání potvrzení o návštěvě. Obsluha Czech POINTu žádné jiné další informace o uchazeči o zaměstnání neeviduje. Uchazeč pro případné otázky musí kontaktovat přímo kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR, v jehož evidenci uchazečů o zaměstnání je veden.



Uchazeč o zaměstnání může na Czech POINTu obdržet také pozvánku na Úřad práce ČR. Pokud termín návštěvy minul nebo není uveden, uchazeč o zaměstnání se musí na Úřad práce ČR dostavit neprodleně.

9.2.1 Samotný proces u přepážky probíhá rychle Nezaměstnaný se prokáže občanským průkazem, pracovník pošty zadá jeho údaje do docházkového systému a vytiskne mu potvrzení o tom, že se opravdu dostavil, společně s termínem další schůzky. Takže pokud si vystojíte trpělivě frontu na České poště, než na vás přijde řada, u přepážky setrváte jen pár minut.

74

Př.: Chtěla bych se krátce pozastavit u prokazování totožnosti na pobočkách Czech POINTu. Uchazeč o zaměstnání se má prokázat občanským průkazem, nebo cestovním pasem. Prokazování totožnosti je pouze formální a záleží na konkrétní úřednici, jak to provede. Může se stát, že nezaměstnaný pověří někoho jiného, aby za něho došel na Czech POINT a pokud si toho úřednice nevšimne nebo nechce všimnout, kontrola proběhne bez problémů. Příklad, který se opravdu stal, mi prozradila jedna pracovnice úřadu práce. Jistý starší pán byl již delší dobu registrován na úřadu práce. Bral výsluhovou penzi a tak registrace na úřadu práce byla formální. Nechtělo se mu platit zdravotní pojištění. Byl zařazen do systému Czech POINTu a měl se pravidelně hlásit na České poště. Rozhodl se, že si odjede na dovolenou do Řecka. Myslel si, že to jako omluvenka bude stačit. Zaměstnankyně úřadu práce mu sdělila, že pokud je registrován na úřadu práce, musí mu být k dispozici, to znamená, že na Czech POINT se musí v daném termínu dostavit. Jinak bude pro porušení vyřazen, nebo se může odhlásit sám dobrovolně. Zvláštní je, že pán na dovolenou do Řecka odjel, byl pryč deset dní a všechny návštěvy na Czech POINTu absolvoval. Pracovnice pošty nemá bohužel možnost zkontrolovat, zda ten kdo předkládá občanský průkaz či cestovní pas je opravdu jeho držitelem. Pokud je vyslán muž za muže, či žena za ženu a není viditelný značný věkový rozdíl nebo rozdílnost ve fyzické podobě, bez problémů vše projde. Že by docházení na poštu mohlo přispět ke zvýšení zaměstnanosti, tomu dnes snad nikdo nevěří. Pošta totiž dá uchazeči o zaměstnání pouze razítko, že se na poštu dostavil, nic víc. Byť tedy Česká pošta systém DONEZ poněkud cynicky, představuje na svých webových stránkách v rubrice „Služby“. Představa o poskytování poradenství o nabídkách práce poštovní úřednicí je zcela iluzorní, nemá-li kvalifikaci, informace ani čas. Proto je uchazeč s potvrzením o návštěvě pošty odeslán zpět na pracovní úřad, kde ho možná kvalifikovaná, zato ale přetížená, úřednice pošle zpět na poštu s tím, že úřad nemá práci ani čas. A tak to funguje dokola, jak dokládají svědectví klientů tohoto nového systému.

75

Kdo nepřijde, může přijít o dávky

9.3

Uchazeč o zaměstnání musí při kontrole na poště, přesněji řečeno na kontaktním místě Czech POINTu, jak je již vpředu uvedeno, předložit pozvánku z úřadu práce spolu s dokladem totožnosti (občanský průkaz či cestovní pas, apod.). Úřednice Czech POINTu provede zápis o tom, že se uchazeč dostavil na schůzku. Současně mu předloží nabídku volných pracovních míst, má-li ji, ale ta má jen informativní charakter a uchazeč na ni nemusí reagovat. Pokud se nezaměstnaný v daný termín a čas nedostaví a nepředloží řádnou omluvenku, bude to stát posuzovat jako porušení zákonné povinnosti vůči úřadu práce. To může vést až k vyřazení uchazeče z evidence nezaměstnaných na úřadu práce a odebrání dávek pokud mu byly přiznány. Výjimkou jsou vážné, omluvitelné a prokázané důvody, mezi které patří zejména přijímací nebo výběrové řízení, případně pohovor ohledně nové práce nebo nemoc. Na doručení relevantní omluvenky má člověk osm kalendářních dní od termínu, v němž se měl dostavit na kontaktní místo. Omluvenkou mohou být i jiné "vážné důvody", definované zákonem o zaměstnanosti. Souvisí mimo jiné i s nezbytnou osobní péčí o dítě ve věku do čtyř let nebo docházkou dítěte do školky či školy.

9.3.1 Vyřazení uchazeče o zaměstnání z Docházky dlouhodobě nezaměstnaných Vyřazení uchazeče o zaměstnání z DONEZ může provést pouze Úřad práce ČR z důvodu: 

Zahájení správního řízení pro neplnění povinností (dle § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti)



Řádné plnění povinnosti zadané úřadem práce



Uchazeč si našel zaměstnání

O vyřazení ze systému DONEZ rozhoduje Úřad práce ČR, standardní doba setrvání v systému je 3 měsíce. 76

9.4

Cestování

Nezaměstnaní by se měli chodit hlásit na Czech POINTy na poště nejblíže místu trvalého bydliště. Systém sice umožní, aby se hlásili i na jiném místě, ale to je spojeno s některými problémy. Česká pošta provozuje téměř tisíc těchto kontaktních míst. Ne každá pobočka České pošty má kontaktní pracoviště Czech POINTu a tak převážně občané z menších a malých obcí, musí dojíždět na pracoviště pošty, kde tato služba je. Přináší to ovšem komplikace. Ne vždy jede autobus či vlak tak, aby byl občan včas na kontaktním místě. Mnohdy musí tedy vyjet dřív a čekat několik hodin, než se bude moci hlásit na kontaktním místě. Další komplikací je cestovné. Doprava na pobočku České pošty může být, zejména ve vzdálených lokalitách, poměrně nákladná a stát ji nezaměstnaným nehradí. Do systému nicméně nebudou zařazováni lidé, kterým by dopravou na místa Czech POINT vznikaly neúměrné finanční náklady. Co je to ale neúměrný náklad. Na ochránce lidských práv se obrátil člověk, který jako nezaměstnaný takto měsíčně projezdil téměř 2000 Kč. Ombudsman je toho názoru, že vzniknou-li uchazeči v důsledku zařazení do systému DONEZ, zvýšené výdaje na dopravu při návštěvě kontaktního místa, které nemůže s ohledem na svoji aktuální finanční a sociální situaci hradit, je přesvědčen, že na tento účel by měla být žadatelům poskytnuta mimořádná dávka pomoci v hmotné nouzi. “Bylo mi sděleno, že kdybych náhodou měla v době termínu na poště přijímací pohovor, musím si od potencionálního zaměstnavatele vyžádat potvrzení, že jsem u něj byla a to pak předložit úřadu práce. Přesně tohle mne ale z přijímacího řízení předem diskvalifikuje. Tohle nám říkala i personalistka v motivačním kurzu při rekvalifikaci,” popisuje praxi na stránkách sdružení na sociální síti jedna z nezaměstnaných žen. A ani druhá, co našla odvahu se svěřit, si příliš nový systém nepochvaluje. “Na schůzce na úřadu práce, mi bylo oznámeno, že jsem se dostavila na poštu dříve, než jsem měla, a to o 75 minut. I přesto, že jsem doložila řádnou omluvenku ze školy. Takže jsem splnila to, že jsem se dostavila na poštu a ještě jsem stihla jít do školy, a přesto jsem podle úřadu práce porušila zákon. Bylo mi oznámeno, že mám čekat na vyjádření, zda někdo uzná, že jsem pochybila nebo ne. Na tom tedy nyní závisí, jestli mě z úřadu práce vypíšou či ne. 77

Mám přitom potvrzení o uzavření smlouvy s Českou poštou na brigádu, kterou jsem si sama našla. Paní na úřadu práce mi ale opět tvrdí, že musím docházet na projekt DONEZ a zároveň do práce, i za předpokladu, že práci ztratím díky tomuto projektu. Paní zprostředkovatelka nezaslala ani jednou žádnou nabídku na Czech POINT,” popisuje další z adeptek nového projektu, který má vylepšovat zaměstnanost v naší zemi. „Osobně za celé 3 měsíce jsem na výpisu DONEZ na poště dostal pouze 1 kontakt na zaměstnavatele a to již časově prošlý. Jinak samozřejmě to ubíralo čas na hledání zaměstnání, neboť na poště a na cestě na poštu jsem potřeboval pravidelně 2 hodiny času. Prostě na nic vyhozené peníze a stejně, kdybych někde pracoval, tak to tato docházka vůbec nevyřeší. Systém generuje tak, že jste tak po třech týdnech schopni odhadnout, kdy vás vygeneruje znova. Ale jinak je to zábava, nemusíte v tu dobu dokládat písemnosti či razítka od zaměstnavatelů, které jste navštívili. Že, je to ponižující je pravda.“ Takto se vyjádřil další nezaměstnaný na sociální síti. „Navzdory probíhající a narůstající ekonomické krizi se vláda nevěnuje vytváření pracovních míst, nýbrž represi proti nezaměstnaným. A to v situaci, kdy je podle kvalifikovaných odhadů zneužíváno asi 0,35 % vydaných sociálních dávek. Většina lidí, kteří ztratili práci, si navíc v minulosti hradili příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Navíc mnozí lidé jsou na trhu práce prokazatelně diskriminováni z důvodu svého pohlaví, věku, etnicity či zdravotního handicapu,“24

24

ProAlt ve svém tiskovém prohlášení z 21.3.2012

78

10. Efektivita docházky nezaměstnaných DONEZ, Systém hlášení nezaměstnaných na poštách se podle bývalého ministra práce a sociálních věcí osvědčil. Stát prý ušetřil na dávkách 200 milionů korun. Státní podnik Česká pošta dostal 195 mil. Kč na podporu kontrolní činnosti Úřadu práce prostřednictvím systému Czech POINT. Sociální reforma, kterou vláda prosadila pod heslem zamezení zneužívání sociálních dávek, uvrhla mnohé lidi do chudoby. Vyplývá to ze zjištění kanceláře ombudsmana. Za každé přihlášení obdrží Česká pošta 45,- Kč. Smlouva s Českou poštou byla podepsána začátkem září 2011 na dobu dvou let. Za toto období by mělo projektem projít zhruba 170 000 nezaměstnaných a pošta na nich vydělá podle smlouvy 233 720 100,- Kč. Tyto peníze čerpáme z prostředků Evropského sociálního fondu, který dostává Česká republika na řešení nezaměstnanosti. Pět měsíců po spuštění projektu DONEZ se ministerstvo pochlubilo prvními výsledky. „Za prvních pět měsíců provozu projektem prošlo zhruba 47 tisíc lidí. S bezmála desetinou z nich (4000) bylo zahájeno správní řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,“ hlásilo ministerstvo loni. Úspory prý už tehdy dosahovaly 140 milionů korun a to dokonce po odečtení nákladů.

Nechejme stranou spekulaci, že bylo potřeba státnímu podniku Česká pošta alespoň částečně kompenzovat výpadek tržeb čtvrt miliardy ročně – za složenky, kterými stát posílal v dobách před sKartou až čtyřicet procent nepojistných sociálních dávek s tím, že kompenzaci by platil někdo jiný než stát, totiž Evropská unie ze svého fondu pro podporu zaměstnanosti. Budeme protentokrát věřit exministru Drábkovi. DONEZ měl být jednou ze zbraní v boji proti nelegálnímu zaměstnávání, spolu například s náborem řady lidí na Státní úřad inspektorátu práce.

79

Jediným smyslem DONEZu ve vztahu k zaměstnanosti je kontrola. Se získáváním či zprostředkováním práce systém nijak nesouvisí. Při každé návštěvě na poště dostane nezaměstnaný potvrzení a termín další návštěvy, ale to je ve skutečnosti všechno co mu stát v rámci tohoto programu nabídnul. Veřejný ochránce práv se domnívá, že je něco špatně. Podle našeho výkladu se zvětšil dozor státu na úkor peněz, které mohly být vyplaceny nezaměstnaným. Stát možná uspořil dávky v nezaměstnanosti, tyto peníze však stát okamžitě spotřeboval na vlastní kontrolní činnost. Přínos této kontroly je tedy nulový nebo spíše záporný. Stát ušetřil na méně majetných a tyto peníze sám okamžitě spotřeboval.

V lednu 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že plánuje v záři 2013 systém DONEZ úplně ukončit. A až na podzim vyprší smlouva s Českou poštou, s pokračováním projektu se nepočítá. „Uchazeči o zaměstnání se budou muset méně často hlásit ke kontrole a zároveň jim kontaktní místa budou aktivněji nabízet práci. Systém docházky nezaměstnaných DONEZ jsme se rozhodli utlumit,“ ohlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle ombudsmana Pavla Varvařovského dělá Úřad práce vyčleňováním podezřelých víc, než jim dovoluje jeho zákonná pravomoc. „Kontrolu nelegálního zaměstnávání vykonávají orgány inspekce práce. Zařazování uchazečů o zaměstnání do systému DONEZ je tak ze strany Úřadu práce překračováním zákonných mezí,“ míní veřejný ochránce práv. Praxe, kdy se vybraní uchazeči musí několikrát týdně hlásit na poště, je podle něj v rozporu se zákonem o zaměstnanosti i Listinou základních práv a svobod. Jediný, kdo si vedle ministerstva projekt DONEZ pochvaloval, byla Česká pošta. Když jí začátkem loňského roku vzrostly tržby, uvedla její mluvčí Marta Selicharová, že svůj podíl na tom mají i nové služby, jako například DONEZ.

80

10.1

Předčasný důchod

Určitým únikovým kanálem z nezaměstnanosti je stále častěji využívaný odchod do předčasného důchodu. Předčasné důchody zaznamenaly výrazný nárůst nejen v souvislosti s nepříznivou situací na trhu práce, ale také v souvislosti s tzv. malou důchodovou reformou, která znamená snížení úrovně starobního důchodu pro nízko příjmové skupiny obyvatel. Podle údajů MPSV za rok 2010 činil počet příjemců starobních penzí celkem 2 263 015 osob, z toho předčasné důchody pobíralo 379 387 osob. Ve srovnání s rokem 2009 jde o meziroční nárůst o 28 558 osob. Tento trend akceleruje v roce 2011, kdy za prvních 8 měsíců požádalo o odchod do předčasného důchodu 66 458 osob (meziroční nárůst o 46 000).

Graf č. 12: Podíl nezaměstnaných v Kraji Vysočina a v ČR

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

81

11. Politika zaměstnanosti nefunguje Český pracovní trh dlouhodobě trápí strukturální nezaměstnanost. Má to na svědomí převážně nevyhovující kvalifikace zaměstnanců. Firmy mají zájem o kvalifikované odborníky specialisty, ale ti na trhu práce nejsou. V celé České republice je nedostatek odborníků a proto některá nová a restrukturovaná odvětví těžko shánějí kvalifikované pracovníky na specializované pozice.

Podle analýzy trhu práce, kterou zaštítila Česká bankovní asociace, stojí za problémy špatně nastavená politika zaměstnanosti státu a přílišná decentralizace úřadů práce, které pracují nekoordinovaně. Úřady práce často rozhodují samostatně bez vazby na centrální strategii ministerstva.

„U některých programů je efekt aktivní politiky zaměstnanosti takřka zanedbatelný. Řešení strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti je přitom bez účinné aktivní politiky zaměstnanosti těžko představitelné,“25 Cestou není radikálně omezit financování programů, které nefungují, ale zpřísnit kontrolu peněz. „Omezit drasticky výdaje může sloužit nanejvýš jako přechodné opatření reflektující dosavadní nízkou efektivnost politiky,“26 píše se ve studii. Pokud jde o vynaložené finance na náklady aktivní politiky zaměstnanosti, jsou v České republice ve srovnání s Evropskou unií minimální. Jejich další snižování by nebylo dobrým krokem.

25

autoři studie Pavel Sobíšek z UniCredit Bank, Luděk Niedermayer z Deloitte, David Marek z Patria Finance a Vladislav Flek z Bankovního institutu

26

autoři studie Pavel Sobíšek z UniCredit Bank, Luděk Niedermayer z Deloitte, David Marek z Patria Finance a Vladislav Flek z Bankovního institutu

82

11.1

Doporučení České bankovní asociace

 podpořit zkrácené pracovní úvazky  snížit náklady na propouštění zaměstnanců  zvýšit podíl čisté mzdy pro zaměstnance  rozšířit konta pracovní doby

11.1.1 Zkrácené pracovní úvazky Zkrácení pracovních úvazků a jejich využívání je v ČR na nízké a neuspokojivé úrovni. Chybí aktivní podpora ze strany státu, jeho politika je v této oblasti neujasněná. Opatření vedoucí k rozšíření kratších úvazků by zajistila pro mnoho lidí udržení kvalifikace, s jednoznačně pozitivními důsledky pro pracovní trh, ekonomický růst a i pro veřejné finance.

11.1.2 Snížení nákladů na propouštění zaměstnanců Náklady na propouštění zaměstnanců jsou v porovnání se zeměmi EU neúměrně vysoké. Často odrazují zaměstnavatele i v čase ekonomického růstu od přijímání nových pracovníků. Vysokými náklady na ukončení zaměstnaneckého poměru nedokážou plně kompenzovat ani úvazky na dobu určitou, případně další méně standardní formy zaměstnávání.

11.1.3 Zvýšení podílů čisté mzdy Poměr přímého nákladu na práci a čistého příjmu je z hlediska daňových a dalších odvodů u zaměstnanců značně nevýhodný. Přispívá k tomu i nepřehledný koncept tzv. superhrubé mzdy. Vysoký podíl odvodů u zaměstnanců a bariéry při propouštění vedou k nárůstu jiných forem práce na úkor zaměstnaneckých kontraktů.

83

11.1.4 Rozšíření kont pracovní doby Firmy, které jsou velice závislé na proměnlivé poptávce po svých produktech, tvoří nemalou část české ekonomiky. Zvýšení flexibility využití pracovní síly je dost podstatné. Další rozšíření tohoto nástroje se jeví účelnější než vytvoření jiných obdobných nástrojů jako je například Kurzarbeit, který je velmi administrativné náročný a jeho spuštění je velni zdlouhavé a proto je zejména pro menší firmy málo dostupný. Právě jeho zdlouhavé spouštění může být pro některé firmy likvidační. Efektivita APZ nemá požadovanou úroveň a u některých programů je její efekt zanedbatelný. Dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost nelze bez účinné APZ řešit. Řešením není drastické omezení výdajů na tento druh nezaměstnanosti, ale systematické vyhodnocování skutečných účinků APZ, což povede k efektivnímu vynakládání prostředků z rozpočtu. Je třeba nastavit změny v aktivní politice zaměstnanosti. Ukazuje se, že řada nástrojů, které chrání zaměstnance, nebo nastavují vztah zaměstnavatelů a státu, působí rozdílně na různé typy podniků. Obecně se zdá, že řada opatření je výrazně více restriktivní pro menší a začínající firmy. V současném systému paušálních výdajů dosahují OSVČ v některých případech v porovnání se zaměstnanci značného daňového a odvodového zvýhodnění. Je potřeba najít nový daňový a odvodový režim, který obě skupiny sblíží při zachování určitého zvýhodnění OSVČ. Zpřesnění režimu nastavení odvodů a daní pro OSVČ.

11.2

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti

Podle posledních údajů Úřadu práce ČR bylo ke konci února 2013 bez práce 593 683 lidí. To je o 7 874 více než na konci ledna 2013. Oproti loňskému roku tak přibylo 51 998 nezaměstnaných a podíl nezaměstnanosti dosáhl 8,1%.

84

Podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti k hrubému domácímu produktu je u nás přitom hluboce pod evropským průměrem. Zatímco ve většině zemí EU se pohybuje okolo 1 %, v ČR se tento podíl pohybuje pouze kolem 0,1 % hrubého domácího produktu. To je vzhledem k rostoucí míře nezaměstnanosti velmi málo. Aktivní politiku zaměstnanosti, tedy v podstatě soubor opatření, která pomohou zajistit maximální možnou úroveň zaměstnanosti, potřebujeme v součastné době více než kdy jindy. Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo v poslední době zahrnuto spoustou stížností ohledně nefunkčního informačního systému a také mělo plné ruce práce s řádným a včasným vyplácením sociálních dávek. Postarat se o nezaměstnané je ale ze strany státu samozřejmý úkol. Rostoucí nezaměstnanosti ale pasivní podpora těchto lidí nezabrání. Ministerstvo práce a sociálních věcí by proto mělo především hledat cesty, jak aktivní podporu zaměstnanosti upřednostnit před tou pasivní. Toto se ministerstvu bohužel doposud nedařilo.

Aby se trh práce po měsících stagnace opět rozhýbal, je třeba klást větší důraz především na kvalitní systém vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců. Rezort práce a sociálních věcí musí soustředit pozornost na cílenou podporu udržení pracovních míst a zvýšení motivace a dovedností uchazečů na trhu práce. Mezi skupiny nejvíce ohrožené nezaměstnaností a tedy cílové skupiny, kterých by se opatření MPSV měla týkat především, jsou mladí lidé, lidé v předdůchodovém věku a dlouhodobě nezaměstnaní. Jako jednu z hlavních příčin selhávající politiky zaměstnanosti je považována nejen nečinnost rezortu, respektive Úřadu práce, ale i nedostatečná výše finančních prostředků jdoucí na její podporu. Ta je financována ze státního rozpočtu, prostředky na ni vynaložené proto odrážejí současný stav našich veřejných financí. Prostředků se jednoduše nedostává. K větší podpoře APZ mělo dojít zejména v roce 2008 v době nástupu krize, bohužel se tak nestalo.

Měl by se také změnit přístup jednotlivých úřadů práce. Měly být mnohem aktivnější při práci s nezaměstnanými. Myslím si, že máme dostatek nástrojů aktivní politiky, bohužel je zcela ne 85

vždy dostatečně a aktivně využíváme. Prostředky určené na aktivní politiku zaměstnanosti musejí být efektivně a do posledního koruny čerpány.

Graf č. 13: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

86

12. Shrnutí diplomové práce Nezaměstnanost představuje problém v každé tržní ekonomice. Stručně řečeno za nezaměstnaného lze považovat každého, kdo není zaměstnaný, aktivně hledá práci nebo očekává, že se do práce brzy vrátí. Nezaměstnanost je výsledkem rozporu mezi strukturou poptávky po práci a strukturou její nabídky. Nabídka práce se velmi těžko přizpůsobuje s ohledem na požadavky trhu zboží a služeb. Již summit EU o zaměstnanosti, který se konal v Praze v roce 2009, stanovil jako prioritu „udržet lidi v práci nebo najít pro ně jinou vhodnou práci“. Každý členský stát musí v souladu se závěry tohoto summitu v rámci své vlastní strategie a taktiky volit takové formy a prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, které budou vycházet ze základních principů vytčených EU, přičemž budou reflektována národní specifika. Základem je růst vzdělanosti, informovanosti a flexibilita pracovní síly. To by mělo přispět ke zvýšení pracovní mobility a přispět k vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou práce. Významnější a aktivnější roli než dosud musí sehrát stát, resp. jeho orgány jako je Ministerstvo práce a sociálních věcí a systém úřadů práce. S tím souvisí i objem finančních prostředků vynakládaných na řešení nezaměstnanosti. Zatímco ČR dává na řešení nezaměstnanosti necelé jedno procento HDP, ostatní členské země vynakládají 3,5% HDP. Z tohoto údaje je zřejmé, že jen restriktivními opatřeními se ke snížení nezaměstnanosti nedopracujeme. Nezaměstnanost je zátěžová a krizová životní situace, která může na člověka mít negativní vliv projevující se v postupném úpadku, ztrátě sebedůvěry, vzniku konfliktů v běžném sociálním styku. To vše se nakonec může projevit ve zhoršení fyzického i duševního zdraví a v horším případě i ztrátou pracovní způsobilosti. Jak jsem se již ve své práci zmínila, ke snížení nezaměstnanosti napomůže růst vzdělanosti a zlepšení flexibility pracovní síly. K tomu přispějí programy zaměřené na rekvalifikaci včetně stáží. Rekvalifikace by měly odpovídat požadavkům pracovního trhu, resp. poptávce po určitých oborech nebo profesích. Zásadně by se měl ale změnit také přístup pracovních úřadů k nezaměstnaným v prvních měsících nezaměstnanosti, zejména poskytováním intenzivního poradenství, školení ale i vyhledáváním nové a vhodné práce, a to zejména u věkově mladších osob. Půjde zejména o to, aby u těchto lidí byla zachována ochota a hlavně motivace 87

pracovat. V této souvislosti je nutno věnovat zvláštní pozornost nezaměstnaným, kteří jsou zdravotně postižení. Ti bez pomoci nemají na pracovním trhu v současné době skoro žádnou šanci najít práci. Při vytváření společensky účelných pracovních míst je zapotřebí mít kvalifikovaný odhad vývoje v oborech nebo segmentech podnikání, pro něž budou pracovní úřady poskytovat finanční podporu. Zatím se zpravidla vychází z toho, že uchazeč je dlouhodobě nezaměstnaný, o podnikání má zájem a je ochoten nebo má snahu podnikat. Tyto programy by měly být zaměřeny na takové podnikatelské aktivity, které na trhu chybí a jsou požadované. To jim totiž zajišťuje perspektivu a úřadům práce jistotu, že se účastník tohoto programu, po uplynutí rozhodné doby, nevrátí do evidence nezaměstnaných. Přestože se nezaměstnanost v Kraji Vysočina pohybuje nepatrně nad celostátním průměrem, je snižování nezaměstnanosti v tomto regionu složitým a nanejvýš nezbytným úkolem úřadů práce. Kromě národních a regionálních programů realizovaných s cílem snížit negativní trend ve vývoji nezaměstnanosti, je nutno systematicky a cílevědomě využívat možnosti nabízené Evropským sociálním fondem. Východiskem pro řešení nezaměstnanosti není štědrý sociální systém, neboť je finančně náročný a povede ke zvyšování daní, ale soubor opatření, která upraví legislativní a sociální systém. Ten by měl být nastaven tak, aby motivoval lidi k práci a zároveň zabránil zneužívání sociálního systému lidmi, kteří na tomto systému parazitují. Statistiky vedené pracovními úřady vyjadřují množství finančních prostředků vynaložených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem a kolik jich bylo na jednotlivé programy a projekty využito ze státního rozpočtu a kolik z Evropského sociálního fondu. Zároveň ukazují vzrůstající trend v zapojování využívání prostředků z uvedeného sociálního fondu. Hodnocení efektivity jednotlivých nástrojů je problematické vzhledem k tomu, že je nelze vzájemně srovnávat s ohledem k jejich rozdílným cílům. Některé jsou zaměřeny na zvyšování vzdělání (rekvalifikace), kdy účastníci získávají nové kompetence a znalosti, jiné na vytváření nových pracovních míst, nebo na udržení pracovních návyků, motivace a ochoty pracovat a tím snižovat riziko nezaměstnanosti (VPP). Další jsou zaměřeny na rozdílné cílové skupiny nezaměstnaných uchazečů. 88

Úřady práce se ve své činnosti řídí při využívání jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti instrukcemi MPSV ČR. Přes tuto skutečnost nelze zabránit některým negativum, které se promítnou do hodnocení úspěšnosti využití jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti, jako např., úřady práce se aktivněji starají o uchazeče, kteří mají vzhledem ke svým osobním předpokladům a schopnostem, větší šanci na umístění. Rovněž může mít vliv i skutečnost, že uchazeč zařazený do dlouhodobého programu nemá čas a někdy ani zájem si práci hledat a v této době, tj. v době zapojení v programu, mu ji ani pracovní úřad nenabídne. Za nežádoucí považuji situaci, kdy absolvent nějakého programu získá práci na úkor někoho jiného. V takovém případě jsme situaci jednoho nezaměstnaného vyřešili, ale situaci jiného zhoršili. Jako další negativní faktor v hodnocení efektivity jednotlivých nástrojů může působit i skutečnost, že jsou uchazeči, kteří jsou schopni si sami najít práci, ale z jakýchkoliv důvodů je pro ně výhodnější být evidován na úřadu práce a účastnit se, a to i opakovaně, vybraných projektů. Z rozhovorů s úřednicemi na Krajském úřadu práce v Jihlavě vyplývá, že se nesleduje, zda rekvalifikovaný uchazeč získal práci právě díky absolvované rekvalifikaci či nikoliv. Není tudíž ověřeno, zda prostředky vynaložené na rekvalifikaci uchazeče, byly vynaloženy správně a efektivně a přispěly v daném případě ke snížení nezaměstnanosti. Rovněž se nesleduje, zda klienti, kteří absolvovali jednotlivé programy a byli umístěni do zaměstnání, zůstávají v získaném zaměstnání právě na základě jeho absolvování nebo se po nějakém čase vracejí do evidence uchazečů o práci. Podle názoru těchto úřednic se rekvalifikačních programů zúčastňují častěji osoby věkově mladší nebo krátkodobě nezaměstnaní zatímco veřejně prospěšné práce jsou využívány nezaměstnanými s nízkou nebo žádnou kvalifikací a nezaměstnanými staršími, zpravidla staršími 50 let. Na vývoj nezaměstnanosti bude mít vliv v letošním roce rozdílný trend vývoje v poptávce a nabídce na trhu práce. Bude pokračovat již delší dobu přetrvávající nedostatek kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných pracovníků pro strojírenské obory a elektroniku. Významně může situaci v nezaměstnanosti resp. v zaměstnanosti ovlivnit vývoj kurzu české koruny. To může zásadně ovlivnit export našich výrobků, ale i bankroty našich firem a v důsledku toho i růst nezaměstnanosti. Pozitivně ovlivní situaci v zaměstnanosti zahájení 89

sezónních prací, ale jen do doby než skončí sezona. Po sezoně se většina sezonních pracovníků vrátí do evidence nezaměstnaných. Přestože se pro nás otevírají pracovní trhy v zemích EU, nepovažuji tuto možnost za faktor, který by výrazně přispěl ke snížení celkové nezaměstnanosti v České republice v letošním roce. V současné době dorůstají a mezi nezaměstnané se zařazují děti rodičů, kteří nikdy nepracovali. Tyto děti neměli kde získat vztah k práci jako základu způsobu obživy (nebo lidské existence). Pro ně, jako specifickou kategorii „nových“ nezaměstnaných, není zatím žádný program aktivní politiky zaměstnanosti speciálně připraven. Tato skupina nezaměstnaných pomalu, ale jistě roste a jednoho dne bude představovat sociální problém, který do současné doby nástroje, využívané ke snižování nezaměstnanosti, nevyřeší.

90

Závěr Jako téma své dipomové práce jsem si vybrala „Efektivitu výdajů na řešení problémů nezaměstnanosti v podmínkách krajského pracoviště úřadu práce Jihlava“. Cílem mé práce byla problematika nezaměstnanosti, situace na trhu práce a analýza efektivity výdajů státu při aktivním řešení nezaměstnanosti v uvedeném regionu. Domnívám se, že jsem cíl diplomové práce splnila. Zabývala jsem se využíváním prostředků a situací při řešení problematiky nezaměstnanosti v Kraji Vysočina včetně objemů prostředků vynakládaných na řešení nezaměstnanosti v jednotlivých programech a tím, zda přispěly ke snížení nezaměstnanosti. Česká republika je malá a otevřená ekonomika, která je napojena na světovou ekonomiku a je ovlivňována situací zejména v evropském prostoru. Přes tuto skutečnost, která je výsledkem globalizace, by měla mít ČR jasně formulovanou hospodářskou politiku podporující výrobu a odbyt, konkurenceschopnost podnikatelských subjektů i rozvoj regionálních ekonomik. Jasná a konkrétní prorůstová opatření oživí nejen ekonomiku, ale i zaměstnanost. Stát přijímá na jedné straně řadu aktivních a finančně náročných opatření ke snížení nezaměstnanosti, ale na druhé straně provede takové změny, které fakticky z velké části negují efektivitu vynaložených prostředků na snížení nezaměstnanosti. Po některých opatřeních na rok 2013 a další období, řada podnikatelských subjektů signalizuje, že bude propouštět. V některých oborech je propouštění důsledkem ztráty konkurenceschopnosti z důvodů růstu nákladů. Mezi ně patří nejen růst mezd, ale i ceny energií a jiné faktory mající objektivní i subjektivní povahu. O tom, jak se do zaměstnanosti promítne současný požadavek odborů a levicových politických stran na zvýšení minimální mzdy na 8 600,- Kč měsíčně, lze jen spekulovat. Podle mého názoru to povede k nárůstu nezaměstnanosti, ale i k rozvoji práce na černo. K tomu může přispět i „změkčující“ se imigrační politika našeho státu. I stávající úprava pracovněprávních vztahů neodpovídá požadavkům na větší flexibilitu pracovní síly. Je zapotřebí zpružnit pracovní trh a to i podporou sezónních prací, u nichž pomalu ale jistě roste nabídka v oblasti pohostinství, cestovním ruchu, ve službách a zemědělství. Ve stavebnictví je nabídka velmi malá což odpovídá stagnující situaci v tomto oboru. Pokud stát sezónní práce nebude podporovat a nebude lidi motivovat k pracovním úvazkům i na kratší dobu, ale naopak je za to, že si našli práci třeba jen na tři, čtyři měsíce, je bude „trestat“, nebudou mít lidé o takovouto práci zájem. Průzkumy uvádějí, že zájem o sezonní práce má asi 16% 91

nezaměstnaných. To je docela nízké číslo. Na druhou stranu se tomu nelze divit. Jeden příklad za všechny: žena samoživitelka, pečující o dvě nezletilé děti, odešla z osobních důvodů ze zaměstnání, a protože se jí nepodařilo sehnat navazující zaměstnání, přihlásila se na pracovním úřadě a pobírala čtyři měsíce podporu v nezaměstnanosti. Sama si našla práci na dobu určitou na pět měsíců. Po skončení tohoto pracovního poměru se šla přihlásit na pracovní úřad, kde jí ale sdělili, že nemá na podporu v nezaměstnanosti žádný nárok, neboť neodpracovala zákonem určenou dobu. Nemůže se nikdo divit, bude-li se situace opakovat, že žena už nebude hledat sama práci, pracovní úřad ji práci sám nenajde, a tak se nechá živit státem. Politika zaměstnanosti je postavená tak, že podporuje více občany, kteří nechtějí, nebo nemají zájem každý den pracovat nebo práci aktivně hledat. Štědrý sociální systém je v tomto podporuje. Naopak pokud běžný občan pracuje od svých 20 let, založí si rodinu a snaží se i něco si našetřit nebo pořídit, a ve svých čtyřiceti letech přijde o práci, začíná se dostávat do problémů. Pokud sežene krátkodobou nebo sezonní práci a neodpracuje v tomto zaměstnání minimálně šest měsíců, ztrácí nárok na podporu. Může si požádat o příspěvek v hmotné nouzi, ale na ten má nárok až po využití peněz, které si šetřil např. na stavebním spoření nebo kapitálovém životním pojištění. Proč by se měl takovýto občan v budoucnu snažit, když vidí kolem sebe jak ti, kteří se práci vyhýbali nebo se jim nechce již pracovat a šikovně „odklonili“ majetek, využívají štědrosti státu a žijí ze dne na den. Těmto lidem stát financuje bydlení bez ohledu na to, zda se jedná o bydlení standardní nebo zbytečně velké. Takovýto přístup státu nepovažuji za vhodný a motivující, spíše za demotivující. Z některých reakcí nezaměstnaných a nemajetných lidí vyplývá, že stávající sociální systém je nenutí hledat práci a tak se o to ani nesnaží. V evidenci nezaměstnaných se objevují i občané, kterým se nechce platit zdravotní pojištění. Příjem mají zajištěný výsluhovou penzí, a o nějakou práci nemají až tak velký zájem. Je pro ně výhodné být registrován na úřadu práce. Jak se dá sociální systém využívat, ukazuje další příklad: žena na mateřské či rodičovské dovolené nechá na sebe napsat živnost a partner se jde zaregistrovat na úřad práce. Ve skutečnosti živnost vykonává muž, ale nemusí odvádět povinné pojistné. Platí to za něj stát. Při řešení nezaměstnanosti podle mého názoru nesehrávají žádnou významnou roli ani úřady práce. V současném pojetí činnosti jsou to jen úřady registrační, které registrují 92

nezaměstnané, ale nevyvíjejí žádnou aktivní činnost v oblasti umisťování nezaměstnaných. Pouze pasivně nabízejí evidovaná volná místa, která jsou již často obsazená. Pasivní charakter jejich práce potvrzuje i to, že nezaměstnaní jsou na úřad práce zpravidla zváni až za tři či čtyři měsíce po registraci. Takovýto přístup nesvědčí o příliš aktivní roli úřadu práce v politice zaměstnanosti.

Je nesporné, že nezaměstnanost patří v dnešní době mezi největší ekonomicko-sociální problémy i ve vyspělých zemích světa. Na řešení tohoto problému není žádný zázračný recept a nevyřeší jej ani rostoucí výdaje vynakládané na boj s nezaměstnaností. Podle mého názoru se musí na celý problém nahlížet v širších souvislostech. Snižování nezaměstnanosti není přímým výsledkem vlivu politiky vlády na trh práce, ale je výsledkem efektivního fungování ekonomiky jako celku. Stát sám o sobě problém nezaměstnanosti nevyřeší, bude-li se soustřeďovat jen na ni a nebude řešit fungování ekonomiky.

93

Seznam použité literatury BOŽENA BUCHTOVÁ a kol., Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha: Grada, 2002, 240 s., ISBN 80-247-9006-8. BOŽENA BUCHTOVÁ, Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti, Brno: MU 2000, 79 s., ISBN 80-210-2425-9. VĚRA NEČADOVÁ, Veřejné finance, vysokoškolská skripta, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012, 327 s., ISBN 978-80-87035-69-6. VĚRA NEČADOVÁ, Veřejná správa, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s., ISBN 978-80-87035-19-1. VĚRA NEČADOVÁ, Základy podnikové ekonomiky, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s., ISBN 978-80-87035-16-0. PETR MAREŠ, Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s., ISBN 80-864290-8-3. TOMÁŠ SIROVÁTKA, Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, Brno: MU 2003, 272 s. ISBN 80-210-3048-8. VĚRA NEČADOVÁ, Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2010, 102 s., ISBN 978-80-87035-49-8 VĚRA NEČADOVÁ, Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská skripta, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 s., ISBN 978-82-87035-50-4 OTO KNOLL, Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku, Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993, 17 s. Studie PAVEL SOBÍŠEK z UniCredit Bank, LUDĚK NIEDERMAYER z Deloitte, DAVID MAREK z Patria Finance a VLADISLAV FLEK z Bankovního institutu, 2010 94

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY, Krajské pobočka v Jihlavě, Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 TOMÁŠ SOUKUP, LUDVÍK MICHALIČKA, JAROMÍRA KOTLÍKOVÁ, Třídění uchazečů na úřadech práce – řešení problematiky cílení APZ a poradenství. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_287.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Evropský sociální fond Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13132/HC193-10_c.pdf Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne13. května 2004 o zamestnanosti. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435 Zákon č. 110/2006 Sb. ze dne 31. března 2006 o životním a existenčním minimu ve znění pozdějších předpisů. Dostupný také z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2006s110 Zákon 117/1995 Sb. ze dne 14. července 1995 o státní sociální podpoře. Dostupný také z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1995s117 Zákon 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. Dostupný také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2919/262-2006.pdf Vyhláška č. 519/2004 Sb. ze dne 23. září 2004 o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců. Dostupná také z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v519_2004o Ministerstvo práce a sociálních věcí http: // www.mpsv.cz/ 95

Český statistický úřad http: // www.czso.cz/ Česká správa sociálního zabezpečení: http://cssz.cz Struktuární fondy EU http://www.strukturalni-fondy.cz

Proalt http://www.proalt.cz/

96

Seznam zkratek APZ – Aktivní politika zaměstnanosti Czech POINT – Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál ČSÚ - Český statistický úřad ČR - Česká republika DONEZ – Docházka nezaměstnaných DPH – Daň z přidané hodnoty ESF – Evropský sociální fond EU - Evropská unie GP – Grantové projekty ILO – Mezinárodní organizace práce MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí NIP – Národní individuální projekty OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná OZP – občan zdravotně postižený RIP – Regionální individuální projekty SÚPM – Společensky účelná pracovní místa SVČ – Samostatně výdělečná činnost ÚP – Úřad práce VPP – Veřejně prospěšné práce VŠPS - výběrové šetření pracovních sil ZPS – Změněná pracovní schopnost

97

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Míra registrované nezaměstnanosti v ČR ……………………………………..32 Tabulka č. 2: Počet nezaměstnaných v kraji Vysočina……………………………………….52 Tabulka č. 3: Realizované projekty Evropského sociálního fondu …………………………..67

98

Seznam grafů Graf č. 1: Křivka poptávky po práci …………………………………………………………29 Graf č. 2:Individuální křivka nabídky práce …………………………………………………30 Graf č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti mužů a žen …………………………………..32 Graf č. 4: Rovnováha trhu práce ……………………………………………………………..33 Graf č. 5: Míra registrované nezaměstnanosti žadatelů se základním vzděláním …….…..….34 Graf č. 6: Srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech kraje Vysočina ……...…44 Graf č. 7: Počet umístěných uchazečů v programu VPP podle financování……….………....46 Graf č. 8: Počet umístěných uchazečů v programu SÚPM podle financování…...…………..47 Graf č. 9: Počet nezaměstnaných v kraji Vysočina od roku 2007 až do roku 2012…………..53 Graf č. 10: Trend pohybu volných pracovních míst…………………………….....…………66 Graf č. 11: Znázornění včasné identifikace uchazečů………………………..…….…............69 Graf č. 12: Podíl nezaměstnaných v kraji Vysočina a ČR……………………..…………..…81 Graf č. 13: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných míst……………..………..86

99