Pøehledné èlánky
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 1
KRÁTKODOBÁ EFEKTIVITA TRÉNOVÁNÍ PAMÌTI SHORT-TERM EFFECTIVITY OF MEMORY TRAINING MAREK PREISS Psychiatrické centrum Praha, Centrum neuropsychiatrických studií
SOUHRN V letech 1992–2005 byly publikovány 3 metaanalýzy, které se zamìøily na krátkodobý (po ukonèení intervence, tréninku pamìti) subjektivní a objektivní dopad trénování pamìti (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 2005). Metaanalýzy ukazují, že oproti samotnému trénování pamìti je efektivnìjší kombinovat mnemotechniky s jinými prostøedky (relaxace, informace o pamìti a stárnutí aj.) a že efekt ve výkonových zkouškách je po trénování pamìti vyšší než subjektivní zmìny vnímání pamìti. Klíèová slova: pamìś, trénink pamìti, efektivita
SUMMARY In 1992–2005, 3 meta-analyses were published to assess immediate (shortly after intervention, memory training) subjective and objective impact of memory training (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 2005). These meta-analysis show an advantage of combination of mnemotechnics with other means (e.g., relaxation exercises, information about memory and aging) and that the effect in performance tests is higher than changes in subjective evaluation of memory. Key words: memory, memory training, effectivity Preiss M. Krátkodobá efektivita trénování pamìti. Psychiatrie 2010; 14(1): 22–26.
Úvod Trénink pamìti je tradièní souèástí mnoha terapeutických programù a po mnoho desetiletí je pokládán za zpùsob, jak oddálit nepøíznivé vlivy stárnutí (Rebok, Carlson a Langbaum, 2007). V letech 1992–2005 byly publikovány 3 metaanalýzy, které se zamìøily na bezprostøední (po ukonèení intervence, tréninku pamìti) subjektivní a objektivní dopad trénování pamìti (Verghaeghen et al., 1992; Floyd a Scogin, 1997; Wilson, 2005). V této práci podáváme pøehled dosažených výsledkù. 1. Dobrá zpráva o výkonových pøírùstcích po trénování pamìti (Verghaeghen et al., 1992) V roce 1992 byla publikována první metaanalýza (Verghaeghen et al., 1992). Výsledky metaanalýzy jsou v souhrnu podporou pro praktické trénování pamìti a ukazují na zøetelný pøínos trénování pamìti krátce po ukonèení tréninku. Verghaeghen et al. (1992) z Centra vývojové psychologie belgické University of Louvain zkoumali míru plasticity pamìti po tréninku pamìti zamìøeném na specifické mnemotechniky, jako je metoda loci (spojující imaginaci s potøebou
22
si nìco urèitého zapamatovat), spojení jména-tváøe, techniky pegword (spojení slova, rytmu a obrazu) aj. Výzkumníci se zajímali o otázky typu: 1. Jaká je velikost úèinku tréninku pamìti? 2. Které charakteristiky zkoumaných souborù a typu výzkumu mají pøi tréninku svùj význam? 3. Má vliv typ mnemotechniky nebo typ zácviku pøed tréninkem samotným? Hlavním zájmem výzkumníkù bylo zjistit, zda trénink pamìti ovlivòuje výsledky výkonových zkoušek (výkonová zkouška je napø. test pamìti) zamìøených podobným zpùsobem jako trénink. Výzkumníci rozdìlili efekt výkonu na „zamìøený“ (testy pamìti blízké tréninku) a „nezamìøený“ (jiné pamìśové testy). Napø. metoda loci byla pøemìøována testem, který obsahoval seznam slov a podobnì specificky byly vybrány testy i u jiných mnemotechnik. Výzkumníci se zajímali také o nácvik pøedcházející vlastnímu tréninku pamìti, který obsahoval relaxaèní cvièení, výcvik ve vizualizaci aj. Do metaanalýzy zahrnuli autoøi 31 studií, celkem 1539 zkoumaných osob, jejichž prùmìrný vìk byl 69 let. Minimální vìk úèastníkù byl 60 let. Nejstarší studie byla z roku 1974. Do studie nebyly zaøazeny soubory s úèastníky, kteøí trpìli poškozením CNS, šlo o relativnì zdravé osoby. I když to autoøi výslovnì neuvádìjí, je pravdìpodobné, že jde o osoby žijící nezávisle, bez institucionální podpory. Prùmìrný trénink pamìti obsahoval 6 sezení, která trvala pøibližnì 1,5 hodiny, èasový rozdíl mezi testy pøed a po tréninku byl v prùmìru 23 dní. Re-
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 1
Pøehledné èlánky
test po ukonèení trénování byl v prùmìru po 2 dnech. Autoøi uvádìjí, že okolo 70 % studií nevyužívá kontrolní skupinu, tedy nemá možnost porovnat svoji trénovanou skupinu s jinou, netrénovanou, ale podobnou v poètu osob, jejich pohlaví, vìku, vzdìlání èi v jiných dùležitých prvcích. Sledovány byly kromì skupin, kde se trénovala pamìś, také kontrolní soubory a skupiny s placebem. V „placebo skupinách“ mìli úèastníci náhradní aktivity, jako napø. cvièení zamìøené na pozornost, relaxaèní cvièení, diskuze o osobních problémech a problémech s pamìtí, informace o pamìti a stárnutí. Samotné tréninkové skupiny obsahovaly rùzné formy posilování pozornosti, nácvik externích pamìśových technik, informací o pamìti a stárnutí, skupinové diskuze, relaxaèní cvièení, trénink v sebemonitorování aj.
Trénink je bezesporu více než jen placebem. Efekt je specifický pro trénovanou oblast. Autoøi nezjistili vliv vzdìlání na efekt tréninku, což mùže ukazovat, že tato aktivita není jen pro osoby urèitého, napø. vyššího, vzdìlání. Výsledky tedy platí pro bìžnou populaci; jejich pøenos, generalizace na oblast závažnìjších poruch kognitivních funkcí, napø. demencí, je problematická. Jaký má trénink vliv na každodenní život, ale nevíme.
Charakteristika 3 typù zkoumaných skupin.
Pìt let po první metaanalýze (Verghaeghen et al., 1992) byla publikována druhá, provedená jinými autory (Floyd a Scogin, 1997), vycházející z první metaanalýzy a využívající èást jejích dat, ale se zamìøením na subjektivní zmìny po tréninku pamìti. Výsledky této metaanalýzy mùžeme shrnout s tím, že oproti znaèným objektivním zmìnám na úrovni pamìśových testù jsou subjektivní zmìny podstatnì menší. Floyd a Scogin (1997) z University of Alabama v metaanalýze shrnuli 25 studií publikovaných od poloviny 70. let do roku 1994. Sdružený soubor byl založen na celkem 1150 zdravých (nedementních) osobách s prùmìrným vìkem 71 let. Srovnávaly se hodnoty výsledkù zkoušek založených na sebeposouzení pøed tréninkem a krátce po tréninku. Autoøi se zamìøili na subjektivní hodnocení pøed a po tréninku pamìti v rùzných oblastech: celkovì (prùmìrnì v rùzných oblastech sebeposouzení), dále jen v pamìti, v metodách mìøících duševní zdraví, depresivitu a jiné oblasti. Porovnávali
Tréninková skupina = Kontrolní skupina = Placebo skupina
=
využití mnemotechnik bez tréninku vyjma testování ve stejném intervalu jako tréninková skupina náhradní aktivity neobsahující výcvik v mnemotechnikách
2. Špatná zpráva pro subjektivní zmìnu vyvolanou tréninkem pamìti (a dobrá pro propracovanìjší tréninkové postupy) (Floyd a Scogin, 1997)
Výsledky ukazují (graf 1), že úèastníci tréninku pamìti mají z této aktivity zisk, který je významnì vyšší než u kontrolních èi placebo skupin. Kontroly a placebo skupiny se od sebe prakticky nelišily. Efekt tréninku pamìti specificky postihuje pamìśové funkce obdobné trénovanému materiálu (graf 2). Jiné pamìśové funkce jsou podporovány ménì. Je možno øíci, že efekt trénování pamìti se do jiných než obdobnì zamìøených metod generalizuje ménì. Ze 13 sledovaných intervenujících promìnných mìly nejvìtší vliv na výsledek vìk (èím vyšší vìk, tím horší efekt), délka 0,8 trvání sezení (kratší sezení mìla 0,7 lepší výsledek), nácvik pøedcházející samotnému tréninku 0,6 (nácvik výsledek zlepšoval), in0,5 dividuální vs. skupinový výcvik 0,4 (skupina mìla lepší výsledky). Jiné promìnné (jako napø. po0,3 èet sezení, použití jedné èi více 0,2 mnemotechnik, pøítomnost trenéra resp. audio výcvik, zpù0,1 sob získávání pokusných osob 0 aj.) vliv na efektivitu nemìly. Kontroly Placebo Trénink pamČti Ze sledovaných mnemoGraf 1: Vliv typu skupiny na úèinnost (upraveno podle Verghaeghen et al., 1992). Svislá osa pøedstavuje Cotechnik mìla témìø shodný henovo "d". a nejvìtší vliv metoda loci, jméno-tváø a organizace (graf 3). Malý efekt mìla metoda 0,7 imaginace, støední pegword. 0,6 Rùzné mnemotechniky se od sebe statisticky nelišily. 0,5 Autoøi za hlavní považují, že 0,4 pamìś je i ve stáøí trénovatelná 0,3 a i jen v retestu bez tréninku 0,2 se mùže zlepšit o asi 0,4 SD 0,1 (zmìna o 0,4 SD je, pøevedeno na body IQ, nárùst o 6 bodù). 0 Tes ty pam Čti blízké tréninku Jiné pam ČĢové tes ty Pøi tréninku je nárùst výkonu pøibližnì 0,7 SD. Prùmìrný úèastník tak mùže zvýšit svùj Graf 2: Efektivita trénování pamìti v zamìøených a nezamìøených testech (upraveno podle Verghaeghen et al., 1992). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". výkon z 50. na 77. percentil.
23
Pøehledné èlánky
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 1
Autoøi zjistili, že oproti pøedchozí metaanalýze Verghaeghena et al. (1992), která se zamìøila na objektivní zmìny v pamìti, jsou subjektivní dùsledky samotného tréninku Pro efektivní tréninky paměti stojí za poznámku: – zácvik před samotným trénováním, např. využití relaxačních pamìti (srovnání pøed a po tréninku) mnohem ménì výrazné cvičení, může zvýšit efekt tréninku (d = 0,19 oproti d = 0,66). Dùvodem jsou škály depresivity – není rozdíl mezi jednotlivými mnemotechnikami a duševního zdraví, na které trénink pùsobil minimálnì. – trénink paměti má značný efekt v metodách blízkých oblasti Subjektivní zmìny jsou tedy podle výsledkù metaanalýzy tréninku a nižší v oblastech méně s tréninkem spojených mnohem ménì ovlivnitelné než zmìny výkonu, napø. výsledky – s věkem klesá efektivita tréninku – více kratších sezení ve skupině je lépe testù pamìti. Prùmìrná osoba, která podstoupila trénink – sledované tréninky byly zaměřeny na paměť na slova, epizody, pamìti, se zlepšila v pamìśovém testu z 50. na 75. percentil, nevíme, nakolik lze trénovat jiné druhy paměti ale jen z 50. na 58. percentil v sebeposouzení. – přínos je bezesporu bezprostředně po ukončení tréninku, o dlouDále autoøi zjistili (graf 4–6), že významnou souèástí hodobých dopadech víme málo tréninku pamìti mùže být tzv. zmìna oèekávání, ve které se – samotný přírůstek výkonu v paměťových testech neříká nic o vlivu na každodenní život úèastníkùm dostávají informace o vztahu stárnutí a pamìti s cílem ovlivnit jejich obavy a negativní oèekávání ze stárnutí. Dalším významným zjištìním bylo, že zácvik do trénování výsledek tréninku pamìti s tzv. zmìnou oèekávání (expectancy pamìti (napø. relaxaèní cvièení) mìl pozitivní vliv na výsledky modification, kde úèastníci získávali informace o stárnutí tréninku, na rozdíl od vìku úèastníkù, poètu tréninkových pamìti), kombinovaným tréninkem (tréninkem pamìti + setkání, trvání tréninku, druhu tréninku (s pomocí instrukzmìnì oèekávání), placebem (aktivita bez tréninku pamìti èi tora, videozáznamu, samostatný trénink bez instruktora), zmìny oèekávání) a se skupinou osob bez tréninku. vzdìlání úèastníkù, vìdecké kvalitì studie aj. Zácvik je doporuèen pro zvýšení efektivity tréninku pamìti. 0,9 Trénink pamìti se ukazuje 0,8 být úèinnìjší než skupina bez 0,7 tréninku èi s placebem, ale 0,6 ménì úèinný ve srovnání se 0,5 0,4 zmìnou oèekávání èi s kombi0,3 novaným tréninkem. Nejúèin0,2 nìjší je však kombinovaný tré0,1 nink ve srovnání se skupinou 0 Metoda loci Jm éno-tváĜ Pegword (s pojení s lova, Im aginace (párové Organizace bez tréninku. rytm u a obrazu) as ociace)* Trénink pamìti mírnì zlepGraf 3: Porovnání úèinnosti mnemotechnik (upraveno podle Verghaeghen et al., 1992). Svislá osa pøedstavuje šuje náladu, ale pøekvapivì Cohenovo "d". je placebo èi skupina bez tréninku na tom ohlednì nálady lépe než po tréninku pamìti. 0,8 Autoøi zvažují, že za vlivem pla0,6 ceba mùže být další promìnná, 0,4 napø. míra pozornosti, které se úèastníkùm dostalo bìhem 0,2 tréninku. To podporuje i znaè0 né kolísání výsledkù rùzných Trénink pamČti x Bez tréninku Trénink pamČti x Placebo Trénink pamČti x ZmČna Trénink pamČti x Kombinovaný Kombinovaný trénink x Bez -0,2 studií, napø. trénink pamìti oþekávání trénink tréninku -0,4 kolísal v subjektivních zkouš-0,6 kách pamìti oproti souborùm bez tréninku od d = -0,5 až po Graf 4: Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami po tréninku pro všechny použité subjektivní metody (upraveno podle Floyd a Scogin, 1997). Kladná hodnota znamená lepší úèinnost tréninku pamìti, záporná horší d = 0,55 a oproti placebu od d = -0,03 do d = 0,88. Autoøi meúèinnost tréninku pamìti oproti druhému zpùsobu. Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". taanalýzy se také domnívají, že trénování pamìti neovlivòuje 0,8 výraznìji depresivní sympto0,6 matiku nebo jiné promìnné duševního zdraví. 0,4 Dále se ukázalo (graf 6), že 0,2 pøi srovnání pøed a po tréninku 0 byl zøetelnì lepší kombinovaný Trénink pam Čti x Bez tréninku Trénink pam Čti x Placebo Trénink pam Čti x Zm Čna Trénink pam Čti x kom binovaný trénink x Bez trénink oproti všem ostatním oþekávání Kom binovaný trénink tréninku -0,2 intervencím a i zmìna oèe-0,4 kávání se uplatnila lépe než -0,6 samotný trénink pamìti. Je Graf 5: Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami po tréninku pro subjektivní pamìś (upraveno podle možné, že zmìna v subjektivFloyd a Scogin, 1997). Kladná hodnota znamená lepší úèinnost tréninku pamìti, záporná horší úèinnost tréninku ním hodnocení je zpùsobena pamìti oproti druhému zpùsobu. Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". nejen nauèenými dovednostmi Doporuèení pro praxi z metaanalýzy tréninku pamìti (Verghaeghen et al., 1992).
24
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 1
Pøehledné èlánky
gnitivní restrukturaci vèetnì rùzných relaxaèních a ima0,5 ginaèních technik. Kritika 0,4 mnemotechnik se zamìøuje na 0,3 nedostatek ekologické validity 0,2 0,1 (viz dále). Pøedevším starší pa0 cienti mohou mnemotechniky Trénink pamČti ZmČna oþekávání Kombinovaný trénink Placebo Bez tréninku -0,1 po skonèení tréninku pøestat rychle používat. Pro tyto osoGraf 6: Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami pøed a po tréninku vzhledem ke všem nástrojùm celkovì by by zøejmì byly výhodnìjší (v pamìti, v duševním zdraví, depresivitì a v jiných oblastech). Svislá osa pøedstavuje Cohenovo "d". externí pomùcky (diktafon, záznamníky aj.). Výzkumníci také zdùrazòují užiteènost 0,7 psychoedukace o pamìti, napø. 0,6 pøekonávání mýtù o stárnu0,5 tí. Psychoedukace je nìkdy 0,4 popisována jako nácvik, jako 0,3 pøedpøíprava pro trénink sa0,2 motný. Nìkteøí výzkumníci se soustøedí na jednu mnemo0,1 techniku, zatímco jiní pøístupy 0 Trénink pamČti Placebo/kontroly ZmČna oþekávání Subjektivní škála MIA Subjektivní škála MFQ kombinují, což se oznaèuje -0,1 (Metamemory in Adulthood (Memory Functioning jako multifaktoriální trénink Questionnaire) Questionnaire) -0,2 pamìti. Kombinují se také Graf 7: Efektivita tréninku pamìti u rùzných souborù a škál (upraveno podle Wilson, 2005). Svislá osa pøed- mnemotechniky s psychoestavuje Cohenovo "d". dukací. Wilsonová vycházela z literárních zkušeností ukazujících, že multifaktoriální pøístupy (samotný vliv tréninku), ale i oèekáváním vlastního výkonu (kombinace více mnemotechnik), sezení do 90 minut, práce (informace o stárnutí a pamìti). ve skupinì a použití technologií mohou mít pozitivní vliv na efekt tréninku pamìti. Doporuèení pro praxi z metaanalýzy tréninku pamìti (Floyd a Scogin, Wilsonová zjišśuje subjektivní vnímání zmìny po tréninku. 1998). Takto zamìøené testy považuje za metapamìś. Metapamìś je Pro efektivní tréninky paměti stojí za poznámku: zkušenost se sledováním a vyhodnocováním vlastních pamì– trénink paměti samotný bez přídavných informací a kombinací śových procesù. Metapamìś mùže obsahovat rùzné negativní více technik je málo účinný pro subjektivní změnu stereotypy („ve stáøí je pamìś vždycky špatná“), které ovlivòují – zácvik před samotným trénováním, např. využití relaxačních spokojenost s vlastními pamìśovými schopnostmi. Práce s necvičení gativními stereotypy a posilování pozitivnìjších pøedpokladù – ovlivňovat postoje k věkově podmíněným ztrátám paměti – při měření efektivity používat také subjektivní nástroje, které mùže být pro trénované osoby významným pøínosem. mohou mít větší význam než objektivní změny Kritika tréninku pamìti se mùže týkat také úèinných – budoucí studie by měly měřit dlouhodobý dopad trénování faktorù, tedy že ve skuteènosti pùsobí úèinnì jiné faktory paměti než vlastní trénink. Mùže jít o sociální stimulaci ve skupi– placebo může mít stejný či lepší pozitivní efekt než trénink nì, kvalitu terapeutického vztahu a pøesvìdèení trenéra paměti – trénink paměti neovlivňuje podstatněji depresivní symptomy o vlastních dovednostech a znalostech. Autorka uvádí, že ani subjektivně vnímaný zdravotní stav psychoterapeutický vztah bìhem tréninku pamìti se zdá být základem pro úspìch. Význam podpory týmové práce a supervize ukazuje i studie prokazující zlepšení v motorické aktivitì u pacientù po cévních mozkových pøíhodách v týmech, které 3. Dobrá i špatná zpráva byly supervidovány (Strasser et al., 2008). Za zásadní je však pro subjektivní pamìś (Wilson, 2005) považován dopad do praktického života. Cílem práce Wilsonové bylo odpovìdìt na 3 otázky: 1. Jak O osm let pozdìji po této práci (Floyd a Scogin, 1997) byla publikována zatím poslední metaanalýza zamìøená na efektivní je trénování pamìti u zdravých starých osob v subsubjektivní zisk z tréninku pamìti (Wilson, 2005). Autorka jektivní oblasti, ve stížnostech na pamìś? 2. Které èásti tréninKimilee Y. Wilson upozoròuje na to, že trénink pamìti je jedna ku zvyšují efektivitu? 3. Jak se výsledky metaanalýzy vztahují ze dvou hlavních cest jak ovlivnit plasticitu pamìti – druhou k výsledkùm pøedchozí práce (Floyd a Scogin, 1997)? Autorka se zamìøila pouze na studie publikované po roce cestou jsou farmaka. Wilsonová se domnívá, že zjištìní úèinku tréninkù pamìti na zlepšování pamìśových funkcí starších 1990 (mùžeme si povšimnout, jak každá z metaanalýz vyuosob má øadu klinických a praktických dùsledkù pro budoucí žívá novìjších zdrojù studií, které jsou metodologicky propracovanìjší, kvalitnìjší). Výzkum zahrnul celkem 17 studií výzkum a vývoj terapeutických intervencí. Pøestože se podle autorky používá obecnì jednotný vý- obsahující 1163 úèastníkù s prùmìrný vìkem 71 let. Šlo opìt raz „trénink pamìti“, ve skuteènosti jde o mnoho rùzných o zdravé úèastníky, vyšetøené orientaènì pøed vstupem do stupøístupù k ovlivnìní kognitivních funkcí. Nìkteøí preferují dií (soubory bez screeningu nebyly pøijaty do metaanalýzy). mnemotechniky, jiní spíše vyuèují o pamìti èi provádìjí ko- Wilsonová porovnávala výsledek tréninku pamìti se zmìnou 0,6
25
Pøehledné èlánky Doporuèení pro praxi z metaanalýzy tréninku pamìti (Wilson, 2005). Pro efektivní tréninky paměti stojí za poznámku: – trénink paměti je pro subjektivní posouzení vlastních paměťových kvalit lepší než placebo a méně účinný než změna očekávání – subjektivní význam tréninku paměti je vyšší než ukázala předchozí metaanalýza (Floyd a Scogin, 1997) – trénink paměti má „malou velikost účinku“ (d = 0,30), změna očekávání „střední velikost účinku“ (d = 0,56) – efekt může zvýšit využití multifaktoriálního přístupu (kombinace více mnemotechnik při tréninku) a využití technologií – rozhovory a informace o stárnutí a paměti, práce s mýty o paměti by mohly být součástí tréninku a zvyšovat jeho účinek – z efektu trénování paměti u zdravých osob nemůžeme vyvozovat závěry pro osoby nemocné – přínos je bezesporu bezprostředně po ukončení tréninku, o dlouhodobých dopadech víme málo – samotný přírůstek výkonu v paměťových testech neříká nic o vlivu na každodenní život, jsou zapotřebí další studie měřící dopad tréninku na běžný život
oèekávání (expectancy modification, úèastníci získávají pøedevším informace o stárnutí a pamìti), podobnì jako Floyd a Scogin (1997). Jednotlivé studie kolísaly v míøe úèinku trénování pamìti od d -0,24 do 1,49. Úèinnost placeba nebo kontrolních skupin kolísala od d -0,45 do 0,45. Trénink pamìti mìl významnì vyšší úèinnost ve srovnání s placebem. Výsledky neukázaly shodný efekt mnemotechnik a zmìny oèekávání – zmìna oèekávání byla statisticky významnì úèinnìjší oproti tréninku pamìti (graf 7). Subjektivní škála zamìøená na metapamìś (Metamemory in Adulthood Questionnaire, MIA) mìla vyšší (ale ne statisticky významnì) efekt oproti jiné škále (Memory Functioning Questionnaire, MFQ). Wilsonová také zjistila v post-hoc analýze, že nìkteré promìnné predikovaly efektivitu tréninku. Ze 4 promìnných – poèet mnemotechnik, délka sezení, individuální vs. skupinové sezení a pøítomnost technologií – predikovaly efektivitu nejlépe multifaktoriální intervence (více mnemotechnik) a použití technologií (napø. video, audiozáznam, poèítaè). Oproti metaanalýze pøedchozích autorù (Floyd a Scogin, 1997), která zjistila prùmìrný úèinek samotného tréninku pamìti na subjektivní stav d = 0,19, je v souèasné studii vliv úèinku významnì vyšší – 0,30. To je bezesporu dobrá zpráva, která umožòuje spíše pøedpokládat, že trénink pamìti mùže ovlivòovat vnímání pamìti a subjektivní postoje k pamìti. Z pohledu trenérù pamìti ale špatnou zprávou je, že zmìna oèekávání se ukazuje být možná lepší metodou ovlivòování subjektivní pamìti než samotný trénink; povídání, rozbory,
26
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 1 práce s mýty o stárnutí a pamìti se zdají být úèinnìjší než trénink samotný. Závìr 1. Tøi metaanalýzy se zabývají bezprostøedním vlivem tréninku na subjektivní i objektivní metody. 2. Bezprostøední mìøitelné zmìny výkonu jsou vyšší než zmìny subjektivní. 3. Oproti samotnému trénování pamìti je efektivnìjší kombinovat mnemotechniky s jinými prostøedky (relaxace, informace o pamìti, mýty o pamìti aj.). 4. Vìtšina studií se zamìøuje na snadno mìøitelné fenomény (dotazníkové skóry, zmìny v pamìśových testech), schází kvalitativní studie. Tato studie byla podpoøena Národním programem výzkumu II: MŠMT 2D06013. doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 E-mail:
[email protected] Do redakce došlo: 19. 4. 2009 K publikaci pøijato: 16. 5. 2009
LITERATURA Floyd M, Scogin F. Effects of memory training on the subjective memory functioning and mental health of older adults: a meta-analysis. Psychol. Aging 1997;12:150-161. Rebok GW, Carlson MC, Langbaum JB. Training of maintaing memory abilities in healthy older adults: Traditional and Novel Approaches. Cognitive interventions and aging. J. Gerontol. Series B 2007;62B: 53-61. Strasser DC, Falconer JA, Stevens AB, Uomoto JM, Herrin J, Bowen SE, Burridge AB. Team Training and Stroke Rehabilitation Outcomes: A Cluster Randomized Trial. Arch. Phys. Med. Rehabil. 2008; 88:10-15. Verghaeghen P, Marcoen A, Goossens L. et al. Improving memory performance in the aged through mnemonic training:a meta-analytic study. Psychol. Aging 1992;7:242-251. Wilson KY. The effectivenes of memory training programs in improving the subjective memory characteristics of healthy older adults with memory complaints. A doctoral research project. Marshall University, 2005.
