Editorial Vážení milovníci dobré muziky, vítejte na osmnáctém ročníku hudebního festivalu Blues Alive. Tato akce si v uplynulých letech získala vynikající postavení mezi hudebními svátky v České republice i na evropské scéně. Do Šumperka se díky ní každý rok sjedou hvězdy bluesového žánru, které často vystupují v naší zemi vůbec poprvé. Organizátorům se podařilo vybudovat prestižní hudební festival šířící dobré jméno našeho kraje doma i v zahraničí. Jsem rád, že se tak již léta děje s podporou Olomouckého kraje, který Blues Alive řadí k nejdůležitějším akcím kulturního kalendáře. Věřím, že všichni návštěvníci si přijdou na své, protože Blues Alive ozdobí několik světově uznávaných hráčů na foukací harmoniku, a že festival bude mít díky tomu stejný úspěch jako v předcházejících letech. Ing. Jiří Rozbořil hejtman Olomouckého kraje
Vážení a milí přátelé a příznivci bluesové hudby. Vítejte na 18. ročníku festivalu Blues Alive. Pokud máte také pocit, že to číslo před názvem festivalu se neuvěřitelně rychle zvyšuje, jako by to nebylo po rocích, ale nějakým rychlejším měřením času, tak to cítíte stejně jako já. Zdá se mi to být doslova před chvílí, kdy jsme na pódiu Domu kultury Šumperk slavili desáté výročí, a už se nezadržitelně blížíme k dalšímu kulatému jubileu. Nicméně budeme věřit v tomto případě exaktním veličinám, rychlost oběhu Země kolem Slunce se jistě nezměnila a rok zůstal tedy rokem. Je to jedna z mála jistot v dnešním rozbouřeném světě a přál bych si, aby tou jistotou zůstala. Stejně tak bych si přál, aby do kategorie životních jistot trvale patřilo i to, že se každý rok v listopadu scházíme v Šumperku na festivalu nejlepší bluesové hudby, kterou dokázal člověk vytvořit. Myslím, že kdyby to tak nebylo, chyběla by nám ta úžasná muzika, ale i čtyřdenní neopakovatelná atmosféra festivalu a také setkání s přáteli a známými, které potkáváme právě při festivalových dnech. Za to, že tato jistota stále trvá, bych rád poděkoval všem, kdo se na pořádání festivalu podílejí organizací po celý rok, v zákulisí i na pódiu, všem, kdo přispějí myšlenkou nebo fyzickou prací. Vítejte v Šumperku a užijte si letošní Blues Alive! Mgr. Zdeněk Brož senátor a starosta města Šumperka
Milé bluesmanky, milí bluesmani, vítáme vás na dalším, už osmnáctém ročníku festivalu BLUES ALIVE. Pevně doufáme, že jsme pro vás připravili takové hudební menu, které vás potěší. Každoročně se snažíme vybrat jak účinkující, mající jména, která v hudebním světě „zvoní“, stejně jako vám představit nové objevy nebo „černé koně“, kteří na vstup do obecného povědomí teprve čekají. A zároveň nabídnout nejrůznější pohledy na žánr, který stál u kolébky celé současné populární hudby. Stejně jako každý člověk, i všechny festivaly slaví narozeniny. Některé jsou více, jiné méně významné. Pohlédneme-li do historie BLUES ALIVE, takových zlomových bodů najdeme několik. Od prvního půlkulatého ročníku jsme vycítili rostoucí zájem o náš festival a začali zvát skutečné globální hvězdy tohoto žánru, vydávající nahrávky na těch nejprestižnějších labelech. Při oslavě deseti let trvání přehlídky už nikoho příliš nepřekvapilo rostoucí množství známých zahraničních interpretů, a tak jsme iniciovali pomyslný „souboj“ nejzajímavějších českých a slovenských bluesových osobností v jednom večeru a na jednom
pódiu. Hodně jsme si nechali záležet na dvanáctém ročníku, protože dvanáctka je, jak všichni víme, pro bluesmany „magické číslo“. Patnácté, tedy další půlkulaté narozeniny, se nesly ve znamení připomínek interpretů, kteří už v předchozích letech na BLUES ALIVE s úspěchem hráli a kteří přijeli se svými odlišnými projekty. A letos? Letos slaví BLUES ALIVE dospělost. Nebudeme hodnotit, do jaké krásy a urostlosti festival vykvetl, to necháme na každém z vás. Snad ale nebude znít nepatřičně sebevědomě, když řekneme, že jsme vlastně žádnou výjimečnou specialitu nepřipravovali, protože to nebylo potřeba. Sestavovali jsme program s nejlepším svědomím. Jsme si vědomi závazku, který máme vůči jménu této akce a hlavně vůči jeho návštěvníkům. Jak těm pravidelným, z nichž se s mnohými už za ta léta známe jménem a každoročně radostně vítáme, tak těm, kteří třeba na základě doporučení svých přátel přijíždějí do Šumperka poprvé. Ze srdce si přejeme, aby zástupci ani jedné z těchto skupin neodjížděli zklamáni. Vladimír Rybička ředitel BLUES ALIVE Ondřej Bezr dramaturg BLUES ALIVE
ČASOPIS, KTERÝ SE DÁ ČÍST! www.rockandpop.cz
Město Šumperk
Moravské město Šumperk bylo založeno ve druhé pol. 13. stol. v malebném údolí řeky Desné v podhůří jesenických hor na místě, které původní osadníci nazvali Krásný vrch. Šumperk býval majetkem moravských markrabat, často však byl zastavován předním českým a moravským šlechtickým rodům. V 16. století si z města udělali rodové sídlo Žerotínové. V r. 1562 císař Ferdinand I. město povýšil na královské komorní a polepšil i městský znak do podoby, jakou známe dnes. 17. století se neslo ve znamení hrůz a katastrof. Nejdříve za aktivní účast na stavovském povstání Šumperk upadl do lichtenštejnského poddanství. Následná třicetiletá válka by se města výrazněji nedotkla, kdyby ale v r. 1643 do města nevpadli Švédové s úmyslem ničit, rabovat a plenit. V r. 1669 takřka celé město při velkém požáru lehlo popelem. Příslovečným vrcholem pak bylo řádění čarodějnické inkvizice při nechvalně proslulých procesech s údajnými čarodějnicemi v letech 1678–1694 s 25 oběťmi z řad šumperských obyvatel. Město se v 18. a 19. stol. začalo opět rozvíjet díky silné tradici textilní produkce. Během průmyslové revoluce rostly v Šumperku továrny jako houby po dešti. Bouřlivý stavební boom, kdy přední šumperští podnikatelé si pro stavbu svých přepychových vil a paláců zvali významné vídeňské architekty, kteří městu vtiskli výstavní ráz nápadně se blížící hlavnímu městu tehdejší monarchie. Šumperk si tak vysloužil lichotivé přízvisko „Malá Vídeň“. Bouřlivé 20. století přineslo mnoho zlého, ale i dobrého, zejména rozsáhlou stavební obnovu městské památkové zóny, která byla v historickém jádru města vyhlášena v r. 1991. V současné době je město Šumperk správním, kulturním a sportovním centrem severozápadní Moravy a díky své poloze a nepřebernému kulturnímu vyžití je právem označováno jako „Živá brána Jeseníků“. Mezi nejvýznamnější památky města se řadí klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, Geschaderův dům, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Barbory, budova radnice a bývalý žerotínský zámek. Ve městě se také nachází řada parků, muzeum, profesionální divadelní soubor, digitální kino, dům kultury a mnohá sportoviště. Navštivte expozici Čarodějnické procesy a radniční věž v Šumperku Ve starobylém sklepení tzv. Geschaderova domu se nachází stálá expozice Čarodějnické procesy, která sugestivní formou představuje nejtemnější období šumperských dějin - nechvalně proslulé čarodějnické procesy z druhé pol. 17. stol. Expozicí prostřednictvím audioprůvodce guidePORT™ provází hlas samotného inkvizitora Bobliga, k vidění jsou reprodukce soudních zápisů, repliky mučicích nástrojů a jako symbol lidského utrpení - vězení Jindřicha Peschkeho, nejstatečnější oběti procesů.
Z ochozu věže v letošním roce stoleté radnice, jež byla postavena ve stylu saské novorenesance, lze spatřit město z netradičního úhlu pohledu a stejně tak i panorama Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Moravy – Pradědem. Výstupy na radniční věž začínají každou půlhodinu (v celou a v půl) na stanovišti průvodců v suterénu budovy radnice, odkud se jede část cesty výtahem, zbytek je třeba vyjít po 71 schodech. Přestože v listopadu není expozice Čarodějnické procesy ani radniční věž běžně otevřená, pro návštěvníky festivalu Blues Alive jsme připravili zvláštní otevírací dobu: Pátek 15. listopadu 2013, od 10:00 do 14:00 hod. Sobota 16. listopadu 2013, od 10:00 do 14:00 hod. Poslední prohlídka expozice bude možná ve 13.15 hod. a poslední výstup na radniční věž ve 13:30 hod.
Kde nás najdete: Geschaderův dům – expozice Čarodějnické procesy Kladská 1, 787 01 Šumperk tel.: 721 346 527 e-mail:
[email protected] Radniční věž nám. Míru 1, 787 01 Šumperk tel.: 583 388 610 e-mail:
[email protected] Přidejte se k nám na Facebooku: Šumperský průvodce (QR kód + ikona Facebooku)
Město Chorzów
Chorzów VÁS ZVE Chorzów, který si letos připomíná už 756 let od svého založení, leží v samém středu tři a půl milionové aglomerace. Ještě před několika lety patřil mezi průmyslová centra typická pro Horní Slezsko. Změny v Polsku a patnáct let obrozené samosprávy měly vliv na jeho proměnu. Město zkrásnělo, vyvíjí se a využívá své možností dané centrálním umístěním v regionu, těsným sousedstvím s Katovicemi, hlavním městem slezského vojvodství, a také toho, že má na svém území Vojvodský park kultury a oddechu, Slezský stadion a jiné atraktivity. V Chorzówě působí více než devět tisíc hospodářských subjektů. Mezi nimi jsou firmy se zahraničním kapitálem, výrobní, obchodní podniky, firmy poskytující služby pro veřejnost a banky. Nejdelší obchodní třídou v regionu je pravě chořovská ulice Wolności (Svobody) s mnoha obchody, restauracemi a galeriemi. Svou atraktivitou přitahuje i obyvatele okolních měst. Chorzów je známý také díky skvělým muzikálům Divadla Rozrywki a Chorzówského kulturního centra. Důležitou kulturní institucí je muzeum s bohatými numizmatickými sbírkami. Během několika posledních let se Chorzów stal důležitým studentským centrem. Svá sídla tady má mimo jiné Slezská univerzita, Hornoslezská vysoká ekonomická škola, Hornoslezská vysoká pedagogická škola a Fakulta rádia a televize Slezské univerzity. Obyvatelé mohou využívat moderní rekreační zázemí, otevřená i krytá koupaliště, tenisové kurty a sportovní haly. Největší turistickou atrakcí je Vojvodský park kultury a oddechu. Na jeho území se nachází Hornoslezský etnografický park, zoologická zahrada, lunapark, planetárium a astronomická observatoř, letní koupaliště a Slezský stadion. Místní fotbalový klub byl už patnáctkrát polským šampionem. Chorzów je známý také jako Město blues. Vychází tu čtvrtletník TWÓJ BLUES, jediný polský časopis, který se cele věnuje žánru blues, a konají se tu důležité bluesové festivaly Bluestracje, Gala Blues Top, Front Porch Blues czyli Lauba Pełno Bluesa, Śląskie Brzmienie, Festiwal im. Ryśka Riedla Ku przestrodze a město každoročně hostí také poslední hlavní koncert festivalu Blues Alive. V Chorzówě jsou vynikající bluesové kluby MDK Batory, Szuflada 15 a Sztygarka, kde se hraje blues celý rok. V posledních několika letech tady účinkovali Shemekia Copeland, Beth Hart, Wanda Johnson, Sharrie Williams, Candy Kane, Joe Bonamassa, Kenny Wayne Shepherd, Earl Thomas, Curtis Salgado, John Lee Hooker Jr., Lurrie Bell, The Holmes Brothers, The Nighthawks, Vance Kelly, Corey Harris, Phil Guy, Bob Margolin, Walter Trout, Otis Grand, Moreland & Arbuckle, Dave Herrero. Všechno o Chorzówě najdete na internetové stránce www.chorzow.eu.
Profily Los Agentos Pod tímto názvem prezentuje veškerou svoji hudební činnost jeden z předních polských hráčů na foukací harmoniku Robert Lenert. V sestavě, která se na jaře prezentovala na BLUES APERITIVU a jehož byla jedním z vítězů v hlasování poroty, figuruje kromě leadra mj. také vynikající zpěvačka Bozena Mazur. Hudba kvarteta je velmi originální, je jakýmsi souběhem blues, jazzu, Los Argentos psychedelie a world music, hodně blízko má také k africkému „pouštnímu blues“, které dobře známe od hudebníků, jako jsou Tinariwen, loňský host BLUES ALIVE Habib Koité nebo samotný jeho král Ali Farka Touré.
Druhá tráva Roberta Křesťana ani jeho mimořádně instrumentálně disponovanou kapelu jistě není českým hudebním fanouškům třeba příliš představovat. Skupina, zocelená četným koncertováním v USA i nahráváním v tamních studiích, už dávno překročila hranice bluegrassu, se kterým před mnoha lety začínala. Má v repertoáru vlastní Křesťanovy písně na pomezí žánrů, stejně jako specifické úpravy Druhá tráva rockových a folkrockových klasik, zejména pak řadu písní Boba Dylana, bravurně Křesťanem přetextovaných do češtiny. Ozdobami kapely jsou kromě vemlouvavého frontmanova zpěvu instrumentální party dvou opor Druhé trávy, fenomenálního hráče na dobro Luboše Novotného a vynikajícího banjisty Luboše Maliny. Překvapení večera v účasti zajímavého muzikantského hosta není vyloučeno.
Mystery Gang Tak něco takového ještě BLUES ALIVE nezažilo. Rock´n´roll a rockabilly jsou, o tom jistě nikdo z nás nepochybuje, hudební styly, které k blues mají snad nejblíž ze všech ostatních, jsou vlastně prastarou bělošskou variantou černé hudby z Delty a Chicaga. Tradice rockabilly je dodnes živá a opečovávaná na celém světě. Maďarské trio stylově potetovaných chlapíků Mystery Gang, hraNystery Gang jících v klasickém trojčlenném obsazení kytara – kontrabas – bicí, patří k nejlepším představitelům tohoto žánru v Evropě. Jejich patnácti léty existence propracovaný klasický zvuk i současná energie nenechají nikoho na pochybách, že rockabilly má právě u bluesových fanoušků to pravé zázemí. Doporučuje se tančit!
Seventh Weapon Přestože má mladá kapela ze Slovenska věkový průměr 16 až 18 let, svoji historii píše už čtvrtým rokem. Vloni debutovala albem Opium a na jaře okouzlila svým mladým nápřahem nejen porotu, ale i diváky, kteří jí přiřkli
XVIII
svoji cenu. Seventh Weapon jsou samozřejmě stále na začátku své dráhy, ale čerpají z vynikajících zdrojů – mezi svými oblíbenci a vzory uvádějí rockové klasiky Led Zeppelin či Janis Joplin, stejně jako bluesové praotce Roberta Johnsona a B.B. Kinga. Věnujme nejmladší krvi letošního ročníku festivalu náležitou pozornost – nikdy nevíme, kdy stojíme u prvních velkých kroků budoucích hvězd. Mnozí pamětníci mohou potvrdit, že by to na BLUES ALIVE nebylo poprvé.
Seventh Weapon
Steve Walsh Kytarista Steve Walsh pochází z Bostonu a je absolventem Berklee College of Music. Strávil deset let hraním na kytaru, produkováním alb a skládáním písniček v New Yorku. Během následného pobytu v Nashvillu si jej vyhlédl Grammy ověnčený basista Viktor Krauss (bratr zpěvačky Alison Krauss), který mu nabídl uvolněné místo kytaristy ve své kapele po Billu Frisellovi. Paralelně Steve Walsh vedl Walsh ve Spojených státech seskupení The Brooklyn Boogaloo Blowout, jehož členy byli mj. světově proslulá zpěvačka Norah Jones nebo uznávaný saxofonista Chris Cheek. Od roku 2007 udržuje Steve Walsh čilé kontakty s českou hudební scénou. V newyorském klubu Bitter End se seznámil s českou kapelou November 2nd, která ho pozvala do Prahy, aby s ní jako producent nahrál desku. V Praze se Walsh seznámil s jazzovou a bluesovou scénou kolem klubu Jazz Dock. „Na varhaníka Jana Kořínka a bubeníka Daniela Šoltise jsem narazil u November 2nd, s Tomášem Liškou jsem se seznámil přes kapelu Druhá tráva,“ vzpomíná na první setkání Walsh. Právě s touto muzikantskou sestavou natočil pro český label kritikou vysoce ceněné album Daily Specials (vyd. Animal Music) a s kapelou od té doby koncertuje. Paralelně v České republice, kam se v poslední době přestěhoval, spolupracuje například s Druhou trávou nebo písničkářkou Eliškou Ptáčkovou, se kterou se na konci letošních prázdnin oženil.
Orchester Ivana Tomoviča Ačkoli název tohoto tělesa slibuje rozsáhlý ansámbl hudebníků, svoje spoluhráče má jeden z nejlepších slovenských kytaristů, známý především z kapely Bluesweiser, pod nohama a na dosah rukou v „kouzelných krabičkách“. Za pomoci dlouhé řady elektronických efektů je schopen zvuk své kytary modulovat a násobit do podoby celé kapely a výsledkem je alternativní projev, ve kterém ale nikdy nechybí hluboce ukotvený bluesový spodní proud. Nepominutelným partnerem Ivana Tomoviče i v tomto projektu je ovšem Orchester Ivana T. duše a frontman Bluesweiseru Juraj „Dura“ Turtev, který do Tomovičových instrumentálních eskapád
Profily čaruje svým hlasem, ve kterém nechybí ani exotická technika hrdelního zpěvu. Poetický rozměr tomuto originálnímu tělesu, jemuž nepochybně bude velmi slušet prostředí klášterního kostela, dodávají texty nejen z dílny Juraje Turteva, ale také slovenské básnířky Judity Kaššovicové.
Electric Lady Plzeňská zpěvačka a kytaristka Tereza Hrubanová si začala dělat jméno s kapelou Rubiano, s níž vydala i svoje první, kritikou velmi dobře přijaté album. Krátce před vystoupením na letošním BLUES APERITIVU kapelu personálně obměnila a pod novým názvem předvedla šumperskému publiku šťavnatý moderní bluesrock, postavený na vlastní písničkové tvorbě a hlavně ve výborném Electric Lady instrumentálním i pěveckém provedení. V létě pak strávila několik měsíců ve Spojených státech, dokonce v jednom z tamních hlavních hudebních center New Orleans, kde v klubech i na ulicích jamovala s muzikanty všech žánrů, a vychodila tak pomyslnou „školu praxe“. Takto zocelena přijíždí do Šumperka znovu, aby ukázala, že ani v Česku nemusí být elektrická kytara nutně jen doménou mužů.
Przytula a Kruk Polská dvojice se zhlédla v předválečném akustickém blues v roce 2008. Od té doby sklízejí zpěvák a harmonikář Bartosz Przytuła s hráčem na kytaru a dobro Tomaszem Krukem, čerstvě posíleni o bubeníka Macieje Kudlu, se svým repertoárem, ve kterém se slévá vlastní tvorba s klasickými převzatými songy klasiků, jeden úspěch za druhým. Jejich nahrávky si u polských recenzentů vysluhují Przytula a Kruk velmi nadšené reakce a vyhrávají soutěže bluesových kapel včetně té nejprestižnější na katovickém Rawa Blues Festivalu. K jejich pozitivům kromě dokonalého zvládnutí stylu a samotného hudebního projevu patří i zjevná vzájemná propojenost protagonistů a – což už dnes v této hudbě není moc běžné – také nadhled a smysl pro humor. A právě kombinací všech těchto kvalit přesvědčili i porotu loňského šumperského BLUES APERITIVU, která jim přiřkla jednu z hlavních cen.
Justin Lavash Duo Američtí a irští předkové zřejmě předurčili britského kytaristu, zpěváka a písničkáře Justina Lavashe k citlivému vnímání klasických hudebních zdrojů současné hudby, zejména blues a folku. Ve vlastní autorské tvorbě dokáže nejen využívat klasických prvků těchto kořenů, ale také je obratně přetvářet k obrazu svému. Lavash, který žije v Česku, avšak pravidelně vyjíždí na turné po celé Evropě, je
Justin Lavash Duo
XVIII
v posledních letech ozdobou mnoha festivalů různých žánrů i programové nabídky prestižních klubových pódií. Na Lavashově tvorbě je oceňována nejen písničkářská osobitost, ale i jeho bravurní hra na kytaru a zpěv. Není divu, své kvality zoceloval v Anglii i USA coby sideman a aranžér v řadě projektů všech žánrů, při častých návštěvách Francie zase pronikl k specifické emocionálnosti šansonů, kterou lze z jeho tvorby také vycítit. Za poslední zhruba dva roky je často vídán ve společnosti domácích hudebníků – spolupracoval například s Lenkou Dusilovou a s Monikou Načevou, letos natočil vynikající album Milostný slabiky. Na BLUES ALIVE tentokrát přijede ve dvojici se skvělým bubeníkem Davidem Landštofem (Radůza, Ďáblovo stádo, Xindl X, Tommy Indian, Oskar Petr ad.)
Heymoonshaker Tak tohle jsme na BLUES ALIVE ještě neměli: beatbox blues! Londýnská dvojice mladých kluků, ortodoxního bluesového kytaristy a zpěváka Andyho Balcona a mistra beatboxu (tedy vokální techniky, kdy je ústy vedena rytmická a basová linka, používané původně v hiphopu, dnes ale už i v řadě dalších žánrů) Davea Crowea se kupodivu sešla a poprvé si zajamovala na Novém Zélandě. Heymoonshaker Bylo to v roce 2009 a od té doby už pánové objíždějí zeměkouli jako velká atrakce hudebních festivalů i klubů, a ve volném čase neváhají zahrát si ani na ulicích, jako o tom svědčí několik jejich videí na YouTube, která už mimochodem v souhrnu dosáhla více než neuvěřitelných deseti milionů zhlédnutí. Projev Heymoonshaker je hodně syrový, nejvíc vlastně navazuje na mississippskou scénu 90. let, jejíž zástupce jsme už v Šumperku v minulých letech přivítali. Nedávno vydali Heymoonshaker nové album Shakerism, s jehož repertoárem se poprvé přijíždějí představit do České republiky.
Earl Thomas „Spisovatel musí psát, malíř malovat a já – musím zpívat…“ To o sobě tvrdí rodák z amerického státu Tennessee, kde se narodil do hudební rodiny. Jeho matka zpívala gospely, otec blues. Je tedy logické, že hlavním žánrem Earla Thomase je soul v tom nejklasičtějším pojetí. Vystudoval klasický zpěv a jako skladatel přispěl do zpěvníku takových hvězd, jako byli Solomon Burke, Etta James nebo Screamin´ Jay Hawkins. Jeho největší síla je ale v hlase a pódiovém charismatu. Koncertoval na největších světových festivalech včetně například slavného Montreux Jazz, natočil tucet alb.
Earl Thomas
Profily Do Šumperka přijíždí v rámci středoevropského turné, na kterém jej doprovodí šestičlenná kapela včetně dechové sekce, pro žánr, který zosobňuje, zcela nepostradatelné.
The Golden State – Lone Star Revue featuring Mark Hummel, Anson Funderburgh and Little Charlie Vyvrcholení prvního hlavního koncertu letošního BLUES ALIVE se odehraje skutečně ve velkém stylu. Jsme zvyklí, že v podobných případech stojí na pódiu jedna hlavní hvězda, kterou doprovází její víceméně „bezejmenná“ doprovodní kapela. Tentokrát tu ale budeme mít hlavní hvězdy hned tři, a každá z nich patří dnes už k legendám bluesového žánru. Projekt The Golden State – Golden state Lone Star Revue, který má za úkol propojit hudebníky Lone Star Revue dvou odlišných geografických i hudebních oblastí, totiž Západního pobřeží USA a státu Texas, se zrodil v hlavě virtuóza na foukací harmoniku Marka Hummela. Patří k hlavním exponentům „West Coast Blues“ už od 80. let, má na kontě sedmnáct alb a je jednou z nejuznávanějších ikon svého nástroje i u mnoha svých následovníků. Do projektu přizval dva fenomenální kytaristy, známé jak vlastními vystoupeními a alby, psanými na jejich jména, tak spoluprací s dalšími hvězdami bluesového nebe. Little Charlie Baty vedl více než 25 let skupinu Little Charlie & The Nightcats, než její šéfování předal harmonikáři Ricku Estrinovi, který nám ji představí v hlavním čase v sobotu, natočili spolu dvanáct alb, s nimiž byli jedněmi z hlavních pilířů stáje nejrenomovanějšího bluesového vydavatelství, chicagského Alligatoru. Little Charlie je sice typickým představitelem blues Západního pobřeží, jeho hra je ovšem všeobjímající, vlastně nadstylová, a bývá srovnávána s rukopisem takových celebrit, jakými jsou Buddy Guy nebo Eric Clapton. Druhým přizvaným kytaristou je pak zástupce texaského bluesového stylu Anson Funderburgh, hudebník, který si vysloužil ostruhy například hraním v slavné kapele Fabulous Thunderbirds, a který je od poloviny 80. let na sólové dráze. Dlouhou dobu jej na ní provázel v kapele The Rockets nerozlučný přítel, mississippský foukačkář a zpěvák Sam Myers, který zemřel v roce 2006. Po jeho smrti se Funderburgh na nějaký čas stáhl do ústraní a teprve v současné době se opět vrací do aktivní první ligy bluesové kytary. Kromě zážitku ze spolupráce tří velkých bluesových hudebníků tak budeme zároveň svědky jednoho velkého comebacku. A aby
XVIII
toho nebylo málo, rytmiku téhle velké bluesové show bude tvořit basista R.W. Grigsby a bubeník Wes Starr, kteří „drželi spodek“ takovým hvězdám, jakými jsou Jimmie Vaughan nebo James Cotton.
Projekce
The Band: Last Waltz (1978, režie Martin Scorsese)
Scorseseho záznam rozlučkového koncertu kapely The Band, která proslula nejen vlastní tvorbou, ale i úzkou spoluprací s Bobem Dylanem, a z jejíž dílny pochází řada hitů, přebíraných muzikanty po celém světě (u nás třeba Petrem Kalandrou), bývá mnohými odborníky považován za nejlepší hudební film, jaký byl kdy natočen. Vztahuje se k němu řada historek, popisujících atmosféru v koncertním zákulisí, které dokládají, že odvázaný životní styl, nastartovaný v 60. letech, byl mnohým účastníkům blízký i v následující dekádě. Na plátně za doprovodu The Bandu uvidíme široké spektrum slavných bluesových i rockových a folkových muzikantů, od Muddyho Waterse, Dr. Johna či Paula Butterfielda přes Neila Younga, Joni Mitchell, Erika Claptona a Ringa Starra, až samozřejmě po finále v režii Boba Dylana.
Tematické odpoledne – Blues není jen kytara Koncept letošního Tematického odpoledne vznikl při zamyšlení dramaturgie BLUES ALIVE nad tím, že dlouhá léta se až na řídké výjimky objevuje na pódiu festivalu prakticky shodný instrumentář. Přitom bluesová nebo blues ovlivněná hudba se přece dá hrát i na jiné nástroje než kytary, foukací harmoniky, klávesové a běžné rytmické nástroje.
Michal Müller Je to už neuvěřitelných čtrnáct let, ale pamětníci si jistě nemohou nevzpomenout na „haló“, které na čtvrtém ročníku BLUES ALIVE způsobil tenhle nenápadný muž, sedící na pódiu s citerou, nástrojem typickým spíš pro rakousko-uherské salony než zaplivané bluesové pajzly. Prsty se mu rozbíhaly po mnoha strunách a kouzlily tóny, ve kterých nebylo lze neslyšet bluesovou a rockoMichal Müller vou inspiraci, nemluvě o jeho vynikajícím zpěvu. A co teprve, když došlo na originálně zpracované klasické standardy, známé každému! Michal Müller se po letech vrací na BLUES ALIVE, poučen lety nejrůznějších spoluprací (například v triu Njorek s cellistou Jaroslavem Olinem Nejezchlebou a kytaristou Stanislavem Barkem) a jeho blok bude bezpochyby jedním z nejočekávanějších na celém festivalu.
Broken Harp Broken Harp provozuje především venkovská blues, ragy, balady a spirituály. Akcentem na evropské kořeny podle svých slov „vrací úder afrošovinismu současné bluesové scény“. Funguje přibližně od roku 2003, kdy vznikl ze společných unplugged Broken Harp
Profily setkání Jana Sobotky, Břetislava Olivy a Hoochie Coochie Bandu, během let se v něm objevili i Ondřej Sobotka, Sixt Pokorny (A) a Andrew Cannawan (IRL). V nejrůznějších sestavách absolvoval Broken Harp Stringband mimo jiné festivaly v Radosticích, Valašský Špalíček, jimramovské Otevřeno či festival Ondřejov. V posledních letech byla foukací harmonika nahrazena výkonnějším tahacím nástrojem a strunné sekci nyní dominuje břesknější mandolína – s tímto bluesové muzice dílem vzdorujícím, dílem v ní nedoceněným instrumentářem se jádro bandu objeví letos v Šumperku.
Jana Štromská & Diana Winklerová Jana Štromská je jedním z největších současných objevů mezi písničkářkami. A ze všech, které jsou momentálně na scéně, má bez jakýchkoli pochyb nejblíže k bluesovému stylu. Její hraní na elektrickou kytaru je příval emocí a energie, stejně jako drsný zpěv. Umí ale i ubrat směrem k civilnímu lyrismu. Zcela specifického zabarvení jejímu projevu dodává její obvyklá „parťačka“ Jana Stromská Diana Winklerová, která Janin eruptivní projev dobarvuje a svým způsobem vyrovnává velmi citlivou hrou na hoboj a příčnou flétnu. Takto instrumentálně obsazené duo patrně nemá konkurenci ve světové hudbě en block a v blues dvojnásob. Černý kůň letošního BLUES ALIVE!
Kill The Dandies! Kill The Dandies! hrají odvázaný zvukový koktejl šedesátkovského garážového rocku s výraznými výpady varhan a divokými kytarovými žahanci. Jejich inspirace jde zatraceně hluboko; od psychotického rock’n’rollu The Cramps, lascivních balad Lee Hazlewooda, neochočené surovosti The Velvet Underground až k pověstným stěnám zvuku Phila Spectora a psychedelickým náladám Kill The Dandies! šedesátých let. Možná proto zní Kill The Dandies! tak sladce a nebezpečně zároveň. Očekávaný debut s názvem I Saw White Fields vyšel na podzim 2010 na jejich vlastním labelu Drug Me Records, celosvětově pak na značce Blass Musik/ Freibank v distribuci Pale Music Int. Druhé album s názvem Those Who Hold The Flame vzniklo v létě roku 2011 již v současné sestavě, opět ve spolupráci s legendárním holandským zvukařem Bertem Nevenem který je mimo jiné dobře znám i díky dlouholeté spolupráci se skupinou Killing Joke a předloni se na BLUES ALIVE představil v roli bubeníka kapely The Spermbankers. Kill The Dandies! během svojí kariéry odehráli mnoho koncertů v Anglii, Německu, Itálii, Švýcarsku, Maďarsku a v dalších zemích. Na jaře 2013 vyšlo ve spolupráci s časopisem Full Moon magazine eponymní minialbum, které obsahuje dvě novinky, dvě coververze a také dva remixy. Jeden má na svědomí Alexander Hacke (Einstürzende Neubauten, Crime and The City Solution) a druhý berlínský producent a umělec Steve Morell. Na podzim 2013 chystají Kill The Dandies! vydání dalšího alba.
XVIII
Dimi Dero & Tulla Larsen Francouzský hudebník Dimi Dero spolupracuje s mnoha hudebníky, jen namátkou zmiňme Warrena Ellise, Micka Harveyho (oba dlouhá léta spolupracovali s Nickem Cavem) nebo německé rockové veterány, jako jsou Tex Napalm nebo Mark Steiner, často také jezdí kvůli nahrávání a koncertování do Austrálie, jeho stopu můžeme najít u mnoha tamních populárních skupin, jako Tulla Larsen jsou The Drones, The Kill Devil Hills nebo Burn In Hell. V současné době je ale jeho hlavním projektem skupina Tulla Larsen, kde kromě něj účinkují hned čtyři šarmantní dámy. Jméno neméně šarmantní dámy si vetkli do názvu kapely; Tulla Larsen byla partnerkou a fatální můzou norského malíře Edvarda Muncha, na svou dobu velice odvážná liberální volnomyšlenkářka. Podobně fatální bude jistě i dopad koncertu skupiny Tulla Larsen, která ve své hudbě spojuje temné blues, extravagantní šanson a ve Francii silně zakořeněnou kabaretiérskou tradici. Uhrančivá zpěvačka Sophie Perez může leckomu připomenout PJ Harvey nebo Juliette Greco, její hluboce procítěný projev dodává písním skupiny ohromný přesah. Tento dojem jenom umocňuje neobvyklé nástrojové obsazení skupiny, které odkazuje na klasické vzdělání všech zúčastněných. Zpěvačku doprovází další trojice dam, které obsluhují piano, violu a violoncello; zpoza bicí soupravy na vše dohlíží právě Dimi Dero. Tulla Larsen vydali svoje první album na sklonku loňského roku a momentálně jsou žhavým hitem umělecké scény v Paříži. Vystoupení na letošním ročníku BLUES ALIVE v šumperském H-Clubu bude součástí jejich vůbec prvního evropského turné.
Bluesraiders Řekne-li se, že kapelníkem této slovenské kapely je baskytarista Ján Litecký-Šveda Jr., každému bluesovému fanouškovi musí být jasné, že tady jsme na dobré stopě a že jablko nepadlo daleko od stromu. Mladá kapela začínala na bluesových standardech, dnes v jejím repertoáru vysoce převládají vlastní skladby, ve kterých se blues potkává s dalšími vlivy, alternativou, reggae, Bluesraiders ska, ale především funkem. V roce 2010 byli Bluesraiders vyhlášeni Slovenskou bluesovou společností Objevem roku a jejich nahrávky byly zařazeny na kompilační album Bluesová spoločnosť 7. Vítězství v letošním BLUES APERITIVU tedy je dalším krokem na cestě Bluesraiders na (česko)slovenskou bluesovou špičku.
Jerguš Oravec Trio V dětství dělil mladý trenčínský rodák Jerguš Oravec (1989) svoje zájmy mezi sport a hudbu. Začínal s klavírem a kytaru objevil ve třinácti, jeho první láskou byli Led Zeppelin. První kapelu pojmenoval Next Page, která se po stylových i personálních proměnách ustálila na bluesovém žánru.
V jeho rytmu také hrálo DVD Just One Night, vydané v roce 2010. Zároveň se ale věnoval i akustickému hraní, kde vlastní písničky prokládal standardy Roberta Johnsona, Big Billa Broonzyho nebo Muddyho Waterse. V roce 2011 se – prý „s vidinou napojení na šikovného hudebního producenta“ – zúčastnil televizní soutěže ČeskoSlovenská SuperStar. I když nevyhrál, dostal se Jergus Oravec Trio do TOP 16, což mu získalo i přízeň posluchačů, kteří by jej v klubech těžko hledali. Se svým současným triem míchá bluesové kořeny s popem, funky, soulem i kapkou jazzu, a to tak lehce, že se mu začalo přezdívat „slovenský John Mayer“. Mezinárodní porotu loňského BLUES APERITIVU přesvědčil o tom, že právě on je jedním z kandidátů na postup na BLUES ALIVE, hned po prvních tónech.
Paul Lamb and The Houserockers Festival BLUES ALIVE je pyšný, že se může pochlubit projektem, který vznikl přímo v jeho zákulisí. Před několika lety nadchla rakouská kapela The Roosevelt Houserockers britského harmonikáře a zpěváka Paula Lamba, když se sešli na jam sessionu na jednom z jeho minulých ročníků. Slovo dalo slovo a od té doby příležitostně brázdí světová pódia společně, letos za účelem Paul Lamb oslav stého výročí narození otce chicagského blues Muddyho Waterse. Paul Lamb je skutečnou hvězdou britské bluesové scény. Žák nikoho menšího než Sonnyho Terryho a dlouholetý sideman kdekoho, který se po britských i světových klubech a festivalech pohybuje přes třicet let, stojí svým způsobem hry kdesi mezi klasickým a moderním cítěním. Je mimořádně aktivní ve vydávání desek i koncertování – Lambovi The King Snakes jsou jednou z těch kapel, které nežijí od turné k turné, jsou totiž na šňůře prakticky neustále. A když si náhodou vybírají zasloužené volno, neúnavný Paul Lamb si sbalí kufřík s harmonikami a zavolá do Vídně…
Tere Estrada Zástupkyně země, která se na programu BLUES ALIVE v jeho bohaté historii ještě nikdy neobjevila. A nejen to - mexičtí muzikanti rozhodně nebývají hosty ani jiných českých hudebních akcí. Přitom tamní scéna je velmi bohatá, zdaleka se nesoustřeďuje jen na tamní „lidové“ kapely v sombrerech, které známe z mnoha filmů. Kvete zde i bohatá bluesová, rocková a jazzová scéna. Její exponentkou je právě Tere Estrada, jež se narodila na konci 60. let v Mexico City a hudbě se profesionálně
Tere Estrada
věnuje coby vystudovaná kytaristka a skladatelka (ale také socioložka) už od konce osmé dekády. Kromě vlastní tvorby se zabývá interpretací písní dalších mexických skladatelek svého žánru a ženský pohled na svět prostřednictvím hudby je i jejím odborným výzkumným tématem jako socioložky a publicistky. Hudební projev Tere Estrady má ale do nějaké suché „vědecké praxe“ hodně daleko. Není ostatně náhoda, že si díky svým našlápnutým koncertům a instrumentálním i vokálním schopnostem vysloužila označení „mexická Bonnie Raitt“. Což je pro festival typu BLUES ALIVE jistě velmi dobrá reference.
Rick Estrin and The Nighcats Dámy a pánové, přijíždí Nejlepší harmonikář roku! Skutečně, podle posledního hlasování nejprestižnějších žánrových cen, Blues Music Awards (dříve známých jako W. C. Handy Awards) zvítězil již poněkolikáté v této nástrojové kategorii právě jeden z hlavních hostí letošního BLUES ALIVE. Rick Estrin je jednou z vůbec největších harmonikářských hvězd historie. Je přímým nástupcem generace mistrů, jakými byli Sonny Boy Williamson II nebo Little Charlie, které pokládá za své Rick Estrin největší vzory. V jeho hudbě se stýká láska k hluboké tradici mississippského a chicagského blues, ale ve stejné míře také k tanečnějšímu jump blues Louise Jordana, pódiové odvázanosti a vokální originalitě Caba Callowaye. To vše je znásobeno velmi výrazným autorským rukopisem, který je srovnáván s takovými hitmakery, jakými byli Willie Dixon v blues nebo dvojice Leiber-Stoller v rock´n´rollu. Pro jeho hudbu i styl vystupování je typický obrovský nadhled, Rick Estrin by mohl působit jako dokonalý příklad toho, jak velký je rozšířený nesmysl, že blues je smutná hudba. Rick Estrin se narodil v roce 1949 v San Francisku, už jako teenager se zamiloval do desek s Rayem Charlesem, Jimmym Reedem nebo Ninou Simone a v patnácti poprvé vložil do úst foukací harmoniku. Brzy se stal vyhledávaným sessionmanem v San Francisku a okolí, v 19 letech se na čas přestěhoval do Chicaga, kde jamoval s nejlepšími tamními muzikanty té doby, včetně Muddyho Waterse. Po návratu na Západní pobřeží se setkal s kytaristou Littlem Charliem Batym a založili spolu kapelu Little Charlie & The Nightcats. Ta se brzy stala ozdobou tamní hudební scény a také jednou z hlavních akvizic nejvýznamnějšího bluesového labelu Alligator. V roce 2008 odešel Little Charlie na sólovou dráhu a předal vedení
kapely The Nightcats právě Ricku Estrinovi. Ten nám ji přiveze představit do Šumperka vůbec poprvé. A máme se skutečně nač těšit: uvidíme a uslyšíme jeden z nejlepších koncertních bandů současné bluesové scény.
Walter Wolfman Washington „Když jsme byli někdy před asi sedmnácti lety se zakladatelkou BLUES ALIVE Petrou Matysovou na tehdy velkém a slavném drážďanském bluesovém festivalu, z vystoupení Waltera Wolfmana Washingtona jsme byli naprosto nadšeni. Tehdy jsme si říkali, jak by bylo skvělé, kdyby se ho někdy podařilo dostat s Česka - myslím, že to, že jednou zahraje právě na BLUES ALIVE, který tehdy měl po prvním skromném ročníku, ani jednoho z nás ani nenapadlo,“ vzpomíná na prastarý hudební zážitek dramaturg festivalu Ondřej Bezr. Pořadatelé BLUES ALIVE měli Waltera Wolfmana Washingtona (v jejich vnitřní hantýrce označovaného WWW) vlastně po celou dobu existence v hledáčku akce, doposud nikdy ale nebyly
Walter Wolfman Washington
pro jeho příjezd podmínky, zejména pak časové. Teprve letos se podaří „odškrtnout“ dlouholetý dluh. Walter Wolfman Washington je živou legendou neworleanské muziky, v tomto velkém americkém hudebním centru se narodil v roce 1943 a zdejší hudební i společenská scéna si jej mimořádně považuje. Vloni ve zdejších prestižních cenách Big Easy Music Awards dostal cenu za celoživotní přínos a primátor New Orleans vyhlásil dokonce 30. duben každoročním Dnem Waltera Wolfmana Washingtona. S hudbou začínal WWW už v teenagerských letech, kdy spolupracoval s vynikajícím zpěvákem Leem Dorseym a posléze i dnešní legendou neworleanského rhythm´n´blues Irmou Thomas. V sedmdesátých letech na něj čekalo hlavní angažmá jeho života, totiž po boku mimořádně ctěného louisianského bluesového a jazzového zpěváka Johnnyho Adamse. Jako leader jeho kapely působil kytarista dvacet let, paralelně se ale už věnoval i sólové kariéře. Postupem času založil kapelu The Roadmasters, se kterou vytvořil svůj osobitý model hudebního mixu elektrického blues, neworleanského rhythm´n´blues a hlavně funky. Washingtonova hudba sahá hluboko ke kořenům a je přitom veskrze moderní, či lépe řečeno nadčasová. Nenechá žádnou nohu v klidu, ale zaměstná i ruce a hlavu. Přes sílu svých groovů ale WWW nikdy nepodléhá pouhému „hraní pro hraní“, podstatou jeho hudby vždy zůstává píseň jako taková - v tom navazuje na svého celoživotního učitele Johnnyho Adamse. V osobě Waltera Wolfmana Washingtona přijíždí do Česka další legendární muzikant, který je i přes věk sedmdesáti let stále na vrcholu. Má „odžito“, ale stále velkou chuť bavit a roztancovávat svoje fanoušky.
te Nezapomeň a zapište si do kalendáře
2014 itiv 22. 3. Blues Aper . 2014 e 14. - 17. 11 Blues Aliv e Chorzow Blues Aliv 17. 11. 2014
BLUES BAZAR Sobota 16.11. H-club / 10:00 – 15:00 / Vstup zdarma Jedinečná akce, která okoření letošní ročník festivalu Blues Alive. Bleší trh zaměřený na všechno co je spojené s hudbou. Přijďte prodat či koupit hudební nástroje, CD, LP desky, plakáty, merchandise, hudební časopisy, knihy apod. Akce je vhodná i pro samotné muzikanty, kteří se nechtějí vracet domů s těžkými kufry :-) Po celou dobu akce je možné využít kuchyň a otevřený bar H-clubu.
Profily
vyladěné nástroje
www.pramet.com
