Vstupní analýza situace v Liberci v oblasti korupce, klientelismu a transparentnosti veřejné správy duben 2015
Zpracovali: Mgr. Jaroslav Tauchman, Mgr. Daniela Fialová, Ing. Miroslav Kroutil
Úvod Tento materiál vznikl jako podklad pro protikorupční strategii města Liberce, zaměřenou na minimalizaci rizik korupčního chování jednotlivých složek města. Popisuje minulý i současný stav této oblasti v pátém největším městě v ČR – Liberci. Na základě konzultací s protikorupčními organizacemi Statutární město Liberec definovalo základní problémové okruhy, které by měly být do vznikající protikorupční strategie zařazeny. Při tvorbě vstupní analýzy jsme vycházeli z definovaných oblastí tak, aby do nich mohly být zařazeny procesy, které vnímáme jako problematické v oblasti korupce, klientelismu a transparentnosti veřejné správy. Informace použité v této analýze jsme získali monitorováním této oblasti za zhruba posledních dvacet let. Pro získání podkladů pro tuto vstupní analýzu jsme také oslovili všech 39 zastupitelů. Těm, kteří nám byli ochotni poskytnout informace, děkujeme. Zároveň jsme využili výsledků výzkumů popsaných v dokumentu Transparentnost městských společností 5 dopravních podniků v ČR, mezi kterými je i DPMLJ, z ledna 2015, vydaného spolkem Oživení a výzkumu Fakulty sociálních věd UK Centra aplikované ekonomie v oblasti dobré praxe zadavatelů veřejných zakázek, kde pomocí kvantitativních kritérií hodnotí veřejné zakázky z hlediska dodržování protikorupčních kodexů. Již existující protikorupční strategie města, která vznikla v roce 2012, nastartovala činnost v této oblasti dobrým směrem. Vznikl protikorupční portál, zveřejňují se smlouvy SML, byl vytvořen kodex zastupitele, kodex zaměstnance, proběhlo dotazníkové šetření zaměstnanců ke korupci aj. Druhou věcí je pak reálný přínos těchto opatření v praxi. Je ale řada věcí, kterým se strategie nevěnuje a to zejména samosprávě města. Proto jsme naši vstupní analýzu rozšířili. Tento materiál si klade za cíl stručně popsat situaci v jednotlivých oblastech, poukázat na důsledky neřešení různých problémů a ilustrovat je na konkrétních příkladech. Věříme, že bude dobrým podkladem pro vznik ucelené protikorupční strategie města. Mgr. Daniela Fialová,
strana 2
Problémové okruhy a podoblasti: 1. Samospráva 1.1. Primátor 1.1.1. Zneužití svěřené funkce 1.1.2. Primátor - neformální autorita 1.2. Rada města 1.2.1. Přehlednost materiálů a kvalita poskytovaných informací 1.2.2. Výstupy z jednání rady nejsou dostatečně včas zveřejňovány 1.2.3. Soupis usnesení je nepřehledný 1.2.4. Zneužití svěřené funkce, nedostatečná komunikace se ZML v důležitých otázkách 1.2.5. Kontrola činnost členů RM, efektivita práce 1.2.6. Motivace členů RM 1.2.7. Nedostatečné informace o činnosti komisí rady 1.3. Zastupitelstvo města 1.3.1. Nízká informovanost zastupitelů 1.3.2. Nedostatečná motivace zastupitelů 1.3.3. Nedostatečná komunikace s občany 1.3.4. Nedostatečné informace o činnosti výborů zastupitelstva 1.3.5. Rezervy v informování veřejnosti 1.4. Magistrát a odbory 1.4.1. Samospráva 1.4.1.1. Nízká nebo jen formální míra kontrolní činnosti 1.4.1.2. Činnost odboru interní kontroly a auditu 1.4.1.3. Absence osobní odpovědnosti 1.4.1.4. Nekompetentnost, delegování práce povinností 1.4.1.5. Přetíženost či nedostatečná kapacita k řešení vybraných úkolů 1.4.1.6. Nedostatečná motivace úředníků 1.4.1.7. Nezveřejňování informací dle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím 1.4.2 Státní správa 1.4.2.1. Politické krytí tajemníkem 1.4.2.2. Kvalifikace a motivace úředníků
strana 3
1.4.2.3. Tlak ze strany různých lobby, zejména stavební 1.4.2.4. Nedostatečná kontrolní činnosti
1.4.3. Tajemník 1.4.3.1. Nezávislost a integrita 1.4.3.2. Pravomoci tajemníka 2. Obchodní společnosti 2.1 Obchodní společnosti, kde je majoritním vlastníkem město 2.1.1. Personální politika 2.1.2. Transparentnost 2.1.3. Outsourcing 2.1.4. Přelévání zakázek 2.1.5. Odpovědnost 2.1.6. Stanovy společností 2.2. Obchodní společnosti, kde je město minoritním vlastníkem 2.2.1. Personální politika 2.2.2. Odpovědnost členů představenstva 2.2.3 Neprůhledné zakázky 3. Majetkoprávní operace 3.1. Nevýhodné prodeje městského majetku 3.2. Nevýhodné pronájmy městského majetku 3.3. Nevýhodné směny městského majetku 3.4. Špatná evidence městského majetku 3.5 Nedostatečně aktivní právní obrana města 4. Územní plán 4.1. Dílčí zájem versus veřejný zájem 4.2. Velký Liberec versus městské části 4.3. Hlavní architekt 5. Dotační politika 5.1 Dotace přijaté 5.1.1. Výběr priorit
strana 4
5.1.2. Nedostatečná koordinace dotací 5.1.3. Propojení politiků s příjemci dotace 5.1.4. Nedostatečná TDI, propojenost mezi realizátory zakázky 5.1.5. Potřebnost projektu 5.2. Dotační fondy města 5.2.1. Netransparentní hodnocení 5.2.2. Nejsou jasné priority města 5.2.3. Nepoměr mezi jednotlivými fondy 5.2.4. Chybí podpora protikorupčních aktivit 6. Veřejné zakázky 6.1. Nízké využívání nástrojů podporující soutěž 6.2. Nekompetentnost úředníků a outsourcing 6.3. Nedostatečná kontrola 6.4. Chyby při zadávání veřejné zakázky 6.5. Veřejné zakázky šité na míru konkrétním firmám 6.6. Propojenost zastupitelů a zástupců uchazečů 6.7. Přelévání zakázek 6.8. Chybí black list firem a anonymní struktury 6.9. Nedostatečná kvalita TDI 6.10. Nedostatky v reklamačním řízení 7. Příspěvkové organizace 7.1. Přímý politický vliv a nedostatečná kontrola 7.2. Neinformování veřejnosti 7.3. Personální politika 8. Protikorupční strategie 2012
strana 5
1. Samospráva 1.1. Primátor 1.1.1. Zneužití svěřené funkce Osoba primátora/primátorky v sobě koncentruje několik výjimečných pravomocí, u nichž hrozí, že budou zneužity k osobním zájmům nebo k úzkým zájmům třetí strany. Nedostatečná a systematická kontrola primátorské funkce ze strany volených orgánů i úředníků může nejen zvětšovat prostor pro korupční jednání, ale zároveň umožnit provést kontroverzní kroky, které pak mají přímý negativní vliv na správu města. Příklad: V červenci 2010 uzavřel tehdejší primátor bez vědomí zastupitelstva a bez
schválení v Radě města smlouvu s Českou spořitelnou o úrokovém zajištění dluhopisu. Navzdory dodatečně uzavřené dohodě o narovnání mezi Českou spořitelnou a Libercem náklady na toto úrokové zajištění přesáhnou 400 milion korun. Primátor města má zároveň výlučnou pravomoc nad speciálními organizacemi, jako je například městská policie. I zde hrozí, že budou zneužity funkce a vliv, kterými primátor disponuje. Příklad: V roce 2011 vyšlo najevo, že pult civilní ochrany městské policie zneužívali dlouhé
roky vybraní politici a podnikatelé, kterým sice ochrana jejich majetku byla poskytována, ale neplatili za ni jako ostatní občané. Je téměř nemožné, aby k takovémuto zneužití městského majetku a služeb došlo bez vědomí primátora. 1.1.2. Primátor - neformální autorita Funkce primátora/ky jako „primus alter pares“ je výjimečná. Proto, více než u kteréhokoliv jiného voleného obecního zástupce, je třeba dbát na minimalizaci propojení se zájmovými skupinami. Primátor/ka svým jednáním nastavuje také toleranci a míru vnímání korupce. Pokud primátor/ka není nezávislý na podnikatelském prostředí či je s ním dokonce propojen/a, snižuje tato skutečnost práh odolnosti vůči korupci a vůli se proti ní postavit. Máli takové vztahy primátor/ka, klientelistické prostředí se pak stává zákonitě ustáleným jevem, často až normou. Příklad: Naprosto jasné propojení bývalého primátora s největší stavební firmou ve městě,
která svého času dostávala největší procento zakázek, poškodilo město v očích veřejnosti, ale zároveň vedlo k normalizaci klientelistických vztahů na straně jedné a k apatii a pocitu rezignace na straně druhé.
strana 6
1.2 Rada města 1.2.1. Přehlednost materiálů a kvalita poskytovaných informací Podkladové materiály neobsahují vždy všechny potřebné informace pro rozhodnutí, jsou psané úředníky tak, že z nich není jednoduše pochopitelné, o co se jedná, až na výjimky neobsahují návrhy alternativních řešení ke zvážení ani dopad na rozpočet. Problematické je jak příliš málo, tak příliš mnoho informací. Příklad: V rámci prodeje městského majetku jsou radní často doslova zahlceni desítkami
návrhů prodejů, aniž by byli seznámeni s jejich skutečnými důsledky a dopady. Viz prodej bloku panelových domů v Šimáčkově ulici. Rada o prodeji tak významného majetku informovala pouze prostřednictvím úřední desky, zákonem stanoveným minimálním nástrojem, bez vysvětlení souvislostí. Zastupitelé tak následně odhlasovali prodej této nemovitosti podnikateli za 26 500 000 Kč, který zde sliboval startovací byty pro mladé rodiny. Slib nedodržel. Byty ihned začal prodávat a během tří let utržil přes 44 milionů korun. Jeho zisk tedy činil cca 18 milionů korun. 1.2.2. Výstupy z jednání rady nejsou dostatečně včas zveřejňovány Současné technologie umožňují podstatně rychlejší nakládání s daty, než je tomu na radnici dnes. Výsledkem pak je nemožnost aktuální kritiky na jednotlivá zasedání, rozhodnutí a hlasování městské rady. Příklad: Usnesení z RM dne 21. 4.2015 byla zveřejněna dne 4.5.2015 samotný přepis
jednání také dne 4.5.2015. 1.2.3. Soupis usnesení je nepřehledný Soupis usnesení, který rada ze zákona zveřejňuje, je nepřehledný, neboť není propojen s podkladovými materiály a ze samotných usnesení často není jasné, čeho se obsahově týkají. Efektivní kontrola ze strany veřejnosti, médií či řadových zastupitelů je pak značně snížena. Příklad:
USNESENÍ Č. 10/2015 IRRM Rochlice - Oznámení ve změně v IPRM č. 8 Rada města pro projednání schvaluje 1. Změny v dokumentu Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Regenerace sídliště Rochlice strana 7
2. Oznámení o změně v IPRM č. 8 a ukládá Ing. Michalovi Vereščákovi, vedoucímu odboru strategického rozvoje a dotací, zajistit předložení Oznámení o změně v IPRM č. 8 Ministerstvu pro místní rozvoj. T: 1/2015 Z materiálu není vůbec zřejmé, čeho se změna týká. 1.2.4. Zneužití svěřené funkce, nedostatečná komunikace se ZML v důležitých otázkách. Zastupitelé města nemají dostatečný informační servis od rady města. Z odpovědí od zastupitelů vyplývá, že ani klíčové materiály, které následně schvaluje zastupitelstvo, rada města se zastupiteli nekonzultuje, diskuse se pak často odehrává až na zastupitelstvu. Kroky učiněné pouze radou mohou být záměrně nekonzultovány se zastupitelstvem a veřejností z důvodu snazšího průběhu, což může být i záměr/ potřeba některé skutečnosti skrýt. Ačkoliv se rada nemusí přímo dopouštět porušování zákona, často je vyloženě žádoucí, aby důležité kroky probrala i s opozičními kluby, resp. dalšími zastupiteli, potažmo své záměry zveřejnila před občany. Podobné striktní trvání pouze na liteře zákona nezřídka vede k rozhodnutím, která se mohou v budoucnu projevit jako vysoce negativní a dokonce přímo ohrozit nejen veřejné finance, ale i samotný chod města. Příklad: Uzavření smlouvy na provoz veřejného osvětlení se společností ELTODO-CITELUM,
s.r.o. radou města, které se později ukázalo pro město jako vysoce neefektivní. Soukromá společnost se ukončení smlouvy brání, město se dostalo do soudního sporu a je tak nepřímo ohrožen provoz městského osvětlení, včetně negativního vlivu na městský rozpočet. 1.2.5. Kontrola činnost členů RM, efektivita práce Dlouhodobě neexistuje žádný kontrolní mechanismus, který by efektivněji než jednou za čtyři roky ve volbách hodnotil činnost členů RM a efektivitu jejich práce. Radní nemusejí předkládat výsledky své práce ani zastupitelstvu, ani veřejnosti. Výkony podávané v minulosti některými členy rady města, či přímo náměstky byly komentovány jako nedostatečné i přímo ze strany koaličních partnerů. Bohužel je všeobecně akceptováno, že pokud je jakýkoliv člen rady města zvolen na základě koaliční dohody, je v zásadě neodvolatelný a nemusí se z výsledků své práce zpovídat zastupitelstvu, které ho zvolilo.
strana 8
Příklad: Na dotaz řadového zastupitele týkající se docházky a výsledků práce náměstek
primátora z let 2006-2010 opakovaně odpovídal ve smyslu, že do toho zastupiteli „nic není“. Toto jednání bylo pak většinově akceptováno a ani místní média ho nijak významně nekritizovala. 1.2.6. Motivace členů Rady města Podobně jako u zastupitelů je systém odměňování nastaven v zásadě nemotivačně, neboť se jedná o pevnou částku, nijak nevázanou na aktivitu, výsledky a přínos člena Rady města pro obec, v tomto případě stotisícové město s rozpočtem přes 1,5 miliardy Kč. V ČR je nakládání obce s vlastními prostředky v oblasti odměňování zastupitelů svázáno vyhláškou Ministerstva vnitra ČR, podobně jako např. v oblasti výběru daní. To pak mnohdy může vést k chování členů Rady města, kdy je pro ně výhodnější nezasahovat aktivně do projednávání záležitostí města /nepálit si zbytečně prsty/, ale také k větší náchylnosti nahradit si chybějící motivační – výkonovou složku odměny z neformálních, nezákonných či přímo kriminálních zdrojů. Příklad: Z pochopitelných důvodů v tomto případě nemůžeme uvést konkrétní případ,
neboť pro tento typ chování většinou chybí přímé důkazy. Nepřímými mohou pak být např. pořízení nových nemovitostí (pozemků, bytů), psaných přímo na politika nebo jeho rodinné příslušníky, které neodpovídají jeho příjmům v daném období. 1.2.7. Nedostatečné informace o činnosti komisí Rady města Některá rozhodnutí bývají předjednána v komisích rady. Při projednávání na zastupitelstvu pak často bývá uvedeno, že rada a popřípadě příslušné výbory zastupitelstva doporučují nějaké usnesení ke schválení a o obsahu usnesení se již nejedná. Proto potřebují mít občané a opoziční zastupitelé přístup k adekvátnímu množství informací a dokumentů také z jednání komisí rady. Informace z jednání komisí na stránkách města nejsou. Jednání komisí Rady města je často formální, bez vlivu na samotné rozhodování RM. 1.3. Zastupitelstvo města 1.3.1. Nízká informovanost zastupitelů Souvisí s bodem 1.1. Rada města. Zastupitelé se při své práci setkávají s mnoha případy, kdy jsou v situaci, že rozhodují o projektech, majetkoprávních operacích, dotacích, veřejných zakázkách apod., aniž by měli dobré povědomí o hrozících rizicích. Většina zastupitelů i zaměstnanců samospráv není schopna z našich zkušeností odhalovat velkou část korupčního a klientelistického jednání či rizik.
strana 9
Problém ale není jen na straně rady. Nemálo zastupitelů není ochotno se problematice věnovat podrobněji a pečlivěji, rozhodování se děje často na základě povrchní znalosti věci nebo zákulisních dohod a politických obchodů. Příklad: Při rozhodování o projektu na realizaci multifunkční hokejové arény nebyly předány
informace o následných závazcích a nákladech města na další období, které se v budoucnu ukázaly jako klíčové a město po stránce ekonomiky a rozvoje město značně omezující. Nebyly předloženy alternativní modely financování, vše bylo ponecháno návrhu firmy, která na realizaci i následném provozu areálu pod svým vedením měla a má eminentní zájem.
1.3.2. Nedostatečná motivace zastupitelů U řady zastupitelů lze pozorovat absenci motivace pro výkon své funkce. Ta je kromě vnitřní motivace a chybějících předpokladů pro aktivní výkon funkce zapříčiněna i nedostatečným finančním ohodnocením. Svoji roli hraje i nedostatečná veřejná kontrola a reflexe vlastní aktivity (kdo jak hlasoval, jak často vystupoval, kolik podal návrhů a podobně). Částečnou kontrolu provádějí média či neziskové organizace, nejde však ale o systémový a pravidelný nástroj. Příklad: Jako typický příklad nedostatečné motivace zastupitelů – negativní i pozitivní – lze
uvést nedostatečnou docházku na výbory zastupitelstva (platí i pro další městské orgány), kdy je zastupitelům i dalším členům těchto orgánů sice vyplácena odměna, ale bez vazby na docházku či aktivitu, což nezřídka paralyzuje jednání těchto orgánů. 1.3.3. Nedostatečná komunikace s občany Zasedání městského zastupitelstva jednou za měsíc nemůže u velké obce dostatečně pokrýt potřebu obyvatel k vyjádření svých potřeb a řešení problémů. Prakticky neexistují žádná speciální veřejná jednání zastupitelstva a už vůbec ne tzv.“ public hearings“ - tedy veřejná slyšení k tématům, která jsou pro samosprávu strategická, citlivá, nesrozumitelná nebo k nim nepanuje v zastupitelstvu shoda. Neexistují s výjimkou Vratislavic ani názorová slyšení po jednotlivých čtvrtích, kde jsou lokální problémy lidí často mimo dohled a dosah radnice. Výsledkem je potom pocit určité rezignace či frustrace u jednotlivých obyvatel i celých skupin, který nepřispívá k dobré atmosféře ve městě a jeho efektivnímu řízení. Na stránkách města chybí online formulář, na jehož základě by mohli občané posílat své dotazy, podněty, stížnosti a připomínky.
strana 10
Příklad: V minulosti byl proveden pokus o privatizaci klíčového městského majetku
(nemovitého – letiště, ale i strategických organizací – TSML) bez řádné komunikace s občany, ač by takový krok měl zásadní dopad na kvalitu života obyvatele ve městě. Přitom požadavek referenda již tehdy byl uveden v protikorupční strategii města jako významný bod. Záměru pak zabránila až občanská iniciativa, která si referendum vynutila a původní návrh vedení města prakticky zablokovala. 1.3.4. Nedostatečné informace o činnosti výborů zastupitelstva Platí obdobně jako u komisí Rady. Část materiálů do ZML bývá předjednána ve výborech zastupitelstva. Při projednávání na zastupitelstvu pak často bývá uvedeno, že rada a příslušné výbory zastupitelstva doporučují nějaké usnesení ke schválení a o obsahu usnesení se již nejedná. Proto potřebují mít občané přístup k adekvátnímu množství informací a dokumentů také z jednání výborů zastupitelstva. Informace z jednání výboru zastupitelstva na stránkách města nejsou. Příklad: Město sice nabízí možnost občanům přinášet své podněty na město, ale často se
děje jen ryze formálně. Chybí zde vstřícné kroky magistrátu, jako například inzerce takové možnosti nebo on-line formuláře, kde by občané sami mohli zastupitelům posílat své podněty. Činnost výborů je většině občanů skrytá, nesrozumitelná a probíhá bez interakce s veřejností. 1.3.5. Rezervy v informování veřejnosti Materiály předkládané k projednání zastupitelstvem, se kterými se veřejnost může (ať již před jednáním či po něm) seznámit, jsou často nepřehledné a nesrozumitelné. Chybí informování o zásadních bodech, které zastupitelstvo bude projednávat, jejich vysvětlení a zpětně zase není dostatečně srozumitelně podáno, co bylo odhlasováno a kdo jak hlasoval (formálně to sice splněno je, ale potřebné informace nejsou propojené a tedy jsou i prakticky nedostupné). Pokud občan nezná konkrétní datum a číslo projednání dané kauzy, je téměř nemožné zpětně dohledat konkrétní informace ze ZML. Příklad: Dokumenty ze zastupitelstva jsou často předkládány v takovém technickém
formátu (scany pdf), že znemožňují urychlené vyhledávání v textu, včetně příliš velkého rozsahu souborů.
strana 11
1.4. Magistrát a odbory
1.4.1. Samospráva 1.4.1.1. Nízká nebo jen formální míra kontrolní činnosti Ze strany volených orgánů vůči odborům není praktikován dostatečný systém kontrolní činnosti. Kontrolní činnost má často povahu formálních kontrol zaměřených na administrativní a formální stránku věci, s nulovými nebo nepodstatnými výsledky. Ovšem ani ze strany odborů neexistuje dostatečný informační tok o skutečnostech, které mají negativní důsledky na rozhodování ve věcech hospodaření města efektivní vliv. A to buď z neznalosti nebo záměrně. Výsledkem jsou pak materiály, které budí dojem záměrného a účelového vytvoření a které nesou známky jednoznačné objednávky vnějších subjektů, propojených s politickou reprezentací. Příklad: U příkladu realizace zakázky na Revitalizaci městských lázní na galerijní objekt byly
orgány města opakovaně upozorňovány na závažné skutečnosti, jako například když byly realizovány procesy využívající chyb v Zadávací dokumentaci veřejné zakázky (jako subdodavatel se podílela na stavbě firma účastná jako jeden z uchazečů), aniž by město iniciovalo řádný a odpovídající kontrolní proces. Z těchto skutečností nebyly vyvozeny ani žádné důsledky. 1.4.1.2. Činnost odboru interní kontroly a auditu Kapitolou sama pro sebe je činnost a personální obsazení Odboru interní kontroly a auditu, který za celé roky nepřinesl žádný zásadní poznatek. Odbor se dlouhodobě vyhýbá řešení podstatných problémů, jeho vedoucí, která funkci zastávala již v období primátora Kittnera spojeném s největšími skandály, nevýhodnými obchody a zakázkami je z nejasných důvodů ve funkci stále. Z naší praxe nám není ani známo, že by se odbor někdy v minulosti chopil iniciativy pro kontrolu a audit některé z mediálně známých kauz. Příklad: V roce 2010 dostal odbor zadání zabývat problémy s konáním MS v lyžování,
zejména týkajících se vzniku dluhů po MS. Po změně vedení radnice byla celá záležitost postupně zahrána do autu bez jakýchkoliv relevantních výsledků.
strana 12
1.4.1.3. Absence osobní odpovědnosti Absence konkrétní osobní odpovědnosti je podmínkou pro špatnou práci i pro účelově špatné nakládání se svěřenou funkcí a prostředky. I po zjištění, že dochází ke ztrátám v hospodaření města, nevyvozují odbory žádné důsledky, respektive návrhy na důsledky jak vůči uchazečům – dodavatelům, tak i vůči zaměstnancům svým i z jiných odborů magistrátu. Příklad: V minulosti magistrát nepožádal stát o blokaci určitých pozemků nutných k realizaci
MS v klasickém lyžování 2009. V důsledku toho je za desetitisícové částky získal spekulant s pozemky, kterému město poté za ně muselo převést hotovost a nemovitosti v řádu desítek milionů korun. U nikoho nebyla nikdy vyvozena žádná odpovědnost.
1.4.1.4. Nekompetentnost, delegování práce povinností Nedostatek kompetentních sil a rezignace na jejich systematickém zkvalitňování (například pomocí různých školení a vzdělávání) vede k možnostem ovlivňování a manipulaci při práci s veřejnými prostředky. Málo vzdělaný a kompetentní úředník je více ovlivnitelný a manipulovatelný, méně motivovaný. Část problémů či nevýhodných transakcí tak nemá svůj původ přímo v korupci či klientelismu, ale v pouhé neschopnosti nebo nekompetentnosti. V důsledku toho jsou pro klíčové agendy najímány vnější komerční subjekty (outsourcing). Nastává pak situace, kdy magistrát nepřiměřeně platí za něco, co byl donedávna schopen obstarávat sám, podstatně levněji či efektivněji. Zároveň není schopen kontrolovat, nakolik je spolupráce se soukromým sektorem efektivní, často dokonce přímo dotuje cizí, soukromý byznys a dostává se do vleku ekonomických zájmů soukromých podnikatelských subjektů. Příklad: Město si dlouhé roky na administrativní práce ohledně klíčových projektů
financovaných z evropských, ale i jiných fondů najímá soukromou společnost. Ani po opakovaném zjištění pochybení ze strany soukromé firmy s ní nepřestalo spolupracovat a dokonce ani, když za tato pochybení platí vysoké pokuty a to ani přesto, že práce výše zmíněné firmy vykazuje podezření na účelovou manipulaci při zpracování svěřených materiálů s cílem, aby zakázka byla směřována vybranému uchazeči. 1.4.1.5. Přetíženost či nedostatečná kapacita k řešení vybraných úkolů Na úředníky magistrátu je ze strany politické reprezentace či z hlediska rozsahu agendy nezřídka vyvíjen neadekvátní pracovní nátlak. Výsledkem jsou pak nekvalitně připravené materiály, které mohou obsahovat řadu chyb. Ve vztahu k zastupitelům jde pak často o
strana 13
velice rozsáhlé materiály, se kterými se mají během pár dní seznámit a poté je schválit či neschválit. Příklad: Veřejné zakázky pro město často připravují externí firmy, výběrová řízení, včetně
příslušných smluv o dílo jsou nedostatečně podrobně zpracované, město nemá vybudovaný efektivní systém příprava a kontroly svých zakázek. Úspora na straně mzdových nákladů je tak jen fiktivní, navíc s negativními dopady z hlediska ceny a kvality např. stavebních zakázek.
1.4.1.6. Nedostatečná motivace úředníků Poměrně nízké platové i jiné ohodnocení většiny úředníků má vliv na zvýšení prostoru pro korupci a klientelismus. Ať již přímo nebo nepřímo zde hraje roli fakt, že nedostatečně ekonomicky zajištěné osoby jsou ve vleku svých finančních závazků a proto mohou být tolerantnější k projevům korupčního jednání u svých nadřízených a kolegů. I zde je pak daleko lehčí prosadit zájem vůči nedostatečně motivovanému úředníkovi. Magistrát neposkytuje svým zaměstnancům fakticky žádné školení (ač se k takovým aktivitám skrze protikorupční strategii z roku 2012 zavazuje), jak jednat v případě, že se úředníci s korupcí setkají (v říjnu 2013 proběhlo jedno školení). Navíc bývají oznamovatelé korupce vnímání jako „donašeči“. Je tedy třeba úředníky motivovat a podporovat, aby byly tyto informace ochotni poskytovat co nejdříve, tj. v době umožňující účinný zásah orgánů města nebo i orgánů činných v trestním řízení. Poměrně opomíjeným, ale silným demotivačním faktorem je pak to, když zaměstnanci úřadu vidí, že jejich kolegové, kteří se pokusili zastávat zásadové stanovisko nebo bránily nějakému negativnímu záměru, byli propuštěni, zatímco jiní, kteří jsou i dobře ohodnoceni, se na korupčním či klientelistickém chování přímo či nepřímo podílejí. Zde je klíčová úloha vedení města a tajemníka úřadu.
1.4.1.7. Nezveřejňování informací dle zákona 106/1999 Ačkoliv za poslední roky došlo u zveřejňování informací k pokroku, stále například nejsou zveřejňovány (jako v případě krajského úřadu) všechny dotazy a odpovědi, které občané podali skrze zákon O svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. Často rovněž magistrát brání vydání informací, u kterých uvádí, že jsou osobní povahy, ačkoli tomu tak není.
strana 14
Příklad: Magistrát v současné době vede spor s krajským úřadem ve věci žádosti, kdy
tazatel chtěl vědět informaci o konkrétním podnikateli, zda v minulosti pracoval na magistrátu, v jakém časovém období a na jaké funkci. Krajský úřad opakovaně vrací magistrátu jeho rozhodnutí s tím, že na takovou informaci veřejnost má nárok, magistrát odmítá i tak informace poskytnout.
1.4.2 Státní správa 1.4.2.1. Politické krytí tajemníkem Negativní roli vůči zaměstnancům státní správy může mít i personální politika magistrátu. Pracovník státní správy je sice formálně nezávislý na rozhodování samosprávných orgánů – rady a zastupitelstva, nicméně je zaměstnancem úřadu, pracovní smlouvu i platový výměr mu stanovuje tajemník a o najmutí do pracovního poměru i o ukončení pracovního poměru spolurozhodují tajemník či vedoucí odborů, kteří jsou pod vlivem politické reprezentace. Jsou proto známé výměny vedoucích i řadových pracovníků v závislosti na tom, že nebyli „svolní“ k řešení problému dle politického zadání, respektive jev opačný, kdy pracovníci, kteří se podíleli na neregulérních či problematických postupech, setrvávají na svých postech i přes svá kontroverzní rozhodnutí. Příklad: Zaměstnanec Odboru životního prostředí opakovaně upozorňoval od roku 2006 na
nezákonné aktivity investorských společností na Ještědu (kácely a stavěly bez náležitých povolení). Byl na něj ze strany tehdejšího tajemníka magistrátu, provázaného s politickým vedením, vyvíjen silný nátlak. Když se mu nepodvolil a stále trval na plnění zákonných povinností, byl pro nadbytečnost propuštěn. 1.4.2.2. Kvalifikace, rozhodování a motivace úředníků Formálně je státní správou vyžadována poměrně důkladná kvalifikace úředníků. Při praktické činnosti, vydávání stanovisek, povolení, rozhodnutí a podobně, však dochází někdy ke konfliktu nedostatečné kvalifikace a složitosti projednávané věci. Evidence smluv, posudků a rozhodnutí je nedostatečná. Úředníci se také dostávají do situací, kdy jsou svým zaměstnavatelem motivováni k činnostem, resp. nečinnosti tak, že k rozhodování se buď využívá maximálních lhůt a odvolání, v jiných případech se musí rozhodovat okamžitě. Rozptyl ve lhůtách rozhodování je tak značný, že neodpovídá jak složitosti, či jednoduchosti rozhodování, tak situaci. Důsledky se týkají především práce těch orgánů státní správy s přenesenou působností, které mají
strana 15
přímý vliv na aktivity spojené s velkými objemy finančních prostředků, především tedy ve výstavbě. Co se týče motivace zaměstnanců, tak k demotivaci či motivaci může přispívat hlavně samotný přístup vedení města, a to jak primátora a náměstků, tak i tajemníka. Co se týká motivace finanční, tak dle našich informací na magistrátu chybí i jasný systém motivačních odměn, tak, aby úředníci věděli, za co jim může být odměna přiznána, zvýšena či snížena. Příklad: Proti stavbě OC Plaza se v letech 2005-2007 ozývala laická veřejnost, ale i
veřejnost odborná. Odbor životního prostředí ale ignoroval její námitky (například zaměstnanců odborného pracoviště Národního památkového ústavu), dokonce došlo i na tvrzení, že složka námitek podaných (elektroniky i v papírové podobě) památkáři se „ztratila“. To vše uspíšilo stavbu obchodního domu, dle tvrzení některých zastupitelů v rozporu s územním plánem. 1.4.2.3. Tlak ze strany různých lobby, zejména stavební Tlak ze strany zejména stavební lobby má dvě základní varianty. První je ovlivnění konkrétního pracovníka státní správy tak, aby jeho rozhodnutí bylo v souladu se zájmy žadatele. Druhá, nepřímá varianta tlaku využívá vazeb na nadřízeného příslušného odborného pracovníka, případně vazeb na politického zástupce města. Důsledkem jsou rozhodování, ve kterých se upřednostňují zájmy, které nejsou ve veřejném zájmu. Příslušný odborný pracovník má pouze teoretickou možnost postavit se na odpor, ale pouze ve velmi malém procentu případu tak učiní, vědom si významného rizika pro svoji další kariéru. Tento tlak je vyvíjen ve všech oblastech místní správy – v oblasti státní správy (stavební úřad), samosprávy (vybrané odbory, rada města i zastupitelstvo). Příklad: Typickými příklady pro tuto kapitolu jsou výše uvedené konkrétní příklady u bodu
1.4.2.1 a 1.4.2.2 1.4.2.4. Nedostatečná kontrolní činnosti Kontrolní činnost ve státní správě je obecně vykonávána velmi formálně. Výjimkou je pokud se jedná o kontroverzní případy, které se už dostaly na veřejnost. Velký vliv na efektivitu kontrolní činnosti má personální propojení státní správy a samosprávy v osobě tajemníka.
strana 16
Výkon kontroly nad státní správou mu jednoznačně přísluší, ale vliv samosprávy dosahuje takových úrovní, že v některých případech tajemník nemá dostatek odvahy rozhodnout sice ve prospěch věci, ale v rozporu s vůlí členů rady, která jej jmenovala do funkce. Kontroly nadřízených orgánů státní správy (ministerstva, kraj) probíhají zpravidla také pouze formálně a pokud se nejedná o dopředu známou kontroverzní skutečnost, na kterou byly nadřízené orgány upozorněny, bývá kontrola vágní a výsledek kontroly tomu odpovídá. 1.4.3. Tajemník 1.4.3.1. Nezávislost a integrita Tajemník magistrátu musí být garantem nezávislosti a dodržování zákonů proti případné politické zvůli. V minulosti tomu tak na městě ovšem vůbec nebylo a naopak tajemník byl přímo provázaný s politickou reprezentací a podnikatelskou lobby za ní stojící. Důsledkem toho potom byla řada personálních změn, které měly usnadnit hladké získávání veřejných financí pro podnikatelské prostředí, výstavbu kontroverzních objektů podobně (viz příklady u bodu 1.4.2 státní správa). V ideálním případě by tajemník měl být nestranným manažerem úřadu, který je schopen se rozloučit s neschopnými, nevýkonnými nebo chyby dělajícími úředníky, na druhou stranu by měl být schopen se svých podřízených zastat vždy, když je na ně vyvíjen nátlak, šikana či jsou po nich požadovány nestandardní postupy. Praxe je bohužel spíše opačná. Příklad: Dokladem provázanosti osoby tajemníka je příklad této funkce mezi lety 2002-2010.
Za jeho působení došlo k řadě personálních změn u tehdy nepohodlných úředníků, úpravě pravidel nebo naopak opomíjení vyžadování odpovědnosti u vedoucích odborů za kontroverzní rozhodnutí či nečinnost. Po prohře tehdejší vládnoucí strany v roce 2010 odešel tajemník i s představiteli této strany do sousedního Jablonce nad Nisou.
1.4.3.2. Pravomoci tajemníka Tajemník má svěřen výkon funkce statutárního vedoucího úřadu ve věcech pracovně právních. Má mimořádné pravomoci v personálních otázkách vůči všem zaměstnancům úřadu. Může činit změny v obsazení úřadu na pozicích referentů a vedoucích oddělení samostatně, pouze pozice vedoucí odborů je projednávána a schvalována radou. Zastupitelstvo na tajemníkovu pravomoc v pracovně právních otázkách nemá praktický vliv ani nejsou jeho kroky nijak diskutovány. To může vést k obsazování některých funkcí známými a rodinnými příslušníky. Výběrová řízení jsou často formální, bez jasně nastavených kritérií a bez možnosti přístupu pro opozici – kontrolní funkce. strana 17
Příklad: Klasickým příkladem je příklad z odstavce 1.4.2.1.
2. Obchodní společnosti 2.1 obchodní společnosti kde je majoritním vlastníkem město 2.1.1. Personální politika Personální politika u obchodních společností s majoritní účastí města je dlouhodobě pojímána jako zdroj vedlejší příjmů pro politiky, jejich známé či rodinné příslušníky. Vedle neefektivity takto vynaložených peněz nemá město kvalitní zástupce u organizací, které jsou pro celý jeho chod klíčové. Situace se netýká jenom orgánů společností (představenstva, dozorčí rady), ale i manažerských postů, kde jsou na vrcholové funkce vybíráni zástupci podle stranického klíče nebo jsou rovnou vytvářeny místa, která mají zajistit dostatečný příjem pro předem vybrané osoby. Příklad: K obměně postů v dozorčích radách dochází po každém volebním období nebo
sestavení nové vlády, strany na něm participují naprosto napříč politickým spektrem. V roce 2011 bylo zřízeno manažerské místo pro někdejšího náměstka primátora, člena tehdy koaliční vlády v Technických službách města Liberce. Po celé volební období se veřejnost ani zastupitelé nedozvěděli náplň jeho práce ani výši jeho odměny, ač byla financována z veřejných prostředků.
2.1.2. Transparentnost Obchodní společnosti s majoritní majetkovou účastí města často zcela záměrně tají svoje hospodaření, personální změny či smlouvy uzavírané s jinými subjekty. Odvolávají se na obchodní tajemství s tím, že by takto zveřejněné informace mohly společnost poškodit. Informací o hospodaření se často nedočkají ani zastupitelé, ač o ně opakovaně žádají.
Příklad: v roce 2014 prohrála Liberecká informační společnost soud s občanem, který se dožadoval informací k hospodaření společnosti, na základě Zákona o svobodném přístupu informací. Společnost mu je odmítla vydat, věc se dostala až k soudu, který jasně konstatoval, že je vydat musí. Náklady na soud poté musela platit Liberecká informační společnost, potažmo její vlastník město.
strana 18
2.1.3 Outsourcing Využívání oustsourcingu je spojeno se značnými riziky. Ty zejména jsou: a) jednostranná nevýhodnost smluvních vztahů, kde veřejný sektor sanuje náklady a nepřiměřeně platí za něco, co byl donedávna schopen obstarávat sám a podstatně levněji či efektivněji, b) není schopen kontrolovat, nakolik je spolupráce se soukromým sektorem efektivní, c) přímo dotuje cizí, soukromý byznys, d) dostává se do vleku ekonomických zájmů soukromých podnikatelských subjektů
Příklad: V Liberci téměř 40 % autobusových linek provozuje soukromá společnost, která zakázku získala bez výběrového řízení, ředitelem zdejšího dopravního podniku se stal dlouholetý manažer této společnosti. Firma sama má úzké kontakty na většinu politických stran, ale dlouhodobě utajuje své skutečné vlastníky. Systém platby za kilometry je kritizován jako předražený. 2.1.4. Přelévání zakázek Přelévání zakázek z veřejného sektoru do obchodních společností, které patří veřejnoprávnímu subjektu je metodou, jak se zbavit odpovědnosti za veřejnou zakázku, ale zároveň zajistit, aby ji získal ten, kdo ji „má získat“. V obchodních společnostech totiž platí jiná, do značné míry volnější pravidla pro nakládání s veřejným majetkem. Protože jsou městské firmy ovládány lidmi napojenými na politiky, není pak složité zakázku upravit nebo ji rovnou přidělit bez výběrového řízení. Příklad: V roce 2012 město Liberec, respektive náměstek, pod kterého spadaly technické
služby, odklonil zakázku na pronájem plakátovacích ploch právě do Technických služeb města Liberce. Technické služby poté přiřkly pronájem firmě bez výběrového řízení a podepsaly s ní smlouvu na dlouhou dobu (12 let) za velmi nestandardních podmínek. Technické služby dokonce o tomto kroku odmítaly podat informace nejen zastupitelům, ale i členům dozorčí rady. 2.1.5. Odpovědnost Politici v představenstvech městských společností sice nesou odpovědnost, ovšem bez odpovídajících kompetencí a informací, které má management firem.
strana 19
Ten může představenstvo díky znalosti oboru snadno manipulovat, na druhou stranu je zcela závislý na politicích, protože neexistuje jasné zadání (vlastnická politika), jehož plnění je podmínkou pro management i jeho ochranou. Téměř vždy neexistuje standardní vztah objednatele a dodavatele, tedy přesné vymezení objednávky a kontrola rozsahu, kvality plnění, transparentní cenová nabídka a vyúčtování. Tato situace v městských společnostech pak dává prostor pro účelové nakládání s veřejnými prostředky, kde není cílem rozvoj a prosperita města a jeho firem, ale co největší obnos vyvedených zakázek. Příklad: V roce 2011 podepsal bývalý primátor z titulu své funkce předsedy představenstva
dopravního podniku rámcovou smlouvu na nákup 8 tramvají v hodnotě 320 milionů korun. Spolu s ředitelem dopravního podniku (jeho někdejším náměstkem na radnici) tak učinili, aniž by řádně informovali nové vedení. Provoz nevyzkoušeného modelu tramvaje se poté ukázal jako problematický. Dodavatelská firma se stala sponzorem sportovních prvoligových týmu patřících podnikatelům, se kterými jsou oba politici-představitelé dopravního podniku dlouhodobě spojeni. 2.1.6 Stanovy společností Stanovy jsou základním vnitřním předpisem, který vymezuje pravomoci a vzájemný vztah jednotlivých orgánů společnosti, ale mohou například obsahovat i povinnost společností řídit se zákonem číslo 106 o svobodném přístupu k informacím. Problematickým bodem, který není ukotven v žádných stanovách městských společností v Liberci, jsou kvalifikační požadavky na členy orgánů, což může mít za následek ovládnutí orgánů politickými skupinami, které sledují pouze svůj zájem. V lednu 2015 zveřejnilo Oživení výzkum týkající se Dopravního podniku Liberec a Jablonec nad Nisou. Zde uvádíme příklady jejich zjištění: Jaká je pozice dozorčí rady?
Existuje předchozí požadavek souhlasu valné hromady? Obsahují stanovy speciální požadavky na kvalifikaci členů představenstva či členů dozorčí rady? Obsahují stanovy limitaci odměn nebo způsob možného výpočtu jednotlivých složek odměn? Zahrnuje smlouva o výkonu funkce ustanovení o odměňování ve smyslu § 60 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích?
Absentují jakákoli ustanovení o potřebě předchozího souhlasu dozorčí rady ke stanovami určeným právním jednáním. Zcela absentuje jakékoli ustanovení o potřebě předchozího souhlasu valné hromady ke stanovami určeným právním jednáním. NE NE
NE
strana 20
Jsou ve stanovách zakotveny způsoby aktivního reportování zastupitelům?
NE
2.2. Obchodní společnosti, kde je město minoritním vlastníkem 2.2.1. Personální politika Platí obdobně jako u bodu 2.1.1 u obchodních společností s většinovým majetkovým podílem města. U firem, kde město nemá většinovou kontrolu, je navíc o to důležitější, aby mělo ve firmě kvalifikované zástupce, jelikož se často jedná o společnosti, jejichž chod mají bezprostřední vliv na kvalitu života obyvatel (odpady, teplo). I zde se ovšem uplatňují stranické zájmy a ohledy na hmotné zajištění politiků. Příklad: Klasickým příkladem je případ liberecké teplárny, která donedávna vyplácela
zástupcům města v dozorčí radě vysoké odměny (35 tisíc/měsíčně brutto). V roce 2011 byl jako člen dozorčí rady zvolen asistent primátora, aby se tak pokryla jím požadovaná odměna, která převyšovala částku, kterou dostával na magistrátu. Po změně koalice byla nadále obě místa obsazena politiky z vládnoucích stran, aniž by ti za celé období předložili výsledky své práce (na kterou byli opakovaně dotazováni). Cena za teplo je přitom v Liberci nejvyšší v celé republice. 2.2.2. Odpovědnost členů představenstva
Odpovědnost zástupců města není nijakým způsobem kontrolována, ani vykazována. Neexistuje zastupitelům i veřejnosti přehledně předložený soupis odvedené práce, výsledků, hlasování a předložených návrhů. Příklad: Ačkoliv byli opakovaně dotazováni, zastupitelé-zástupci města v liberecké teplárně
odmítali hovořit o své činnosti v dané městské společnosti. 2.2.3 Neprůhledné zakázky Zadávání zakázek ve společnostech, kde má město minoritní podíl, probíhá často netransparentním způsobem, někdy jsou zakázky přímo přidělovány bez výběrového řízení. Okruh příjemců je přitom často velice úzký a předem vybraný. S největší pravděpodobností zde probíhá i plánované vyvádění prostředků pomocí zbytných a naddimenzovaných služeb, různých pronájmů, poradenství apod. Příklad: Severočeská vodárenská společnost, kde je město jedním z akcionářů, do nedávné
minulosti zadávala řadu stavebních zakázek v řádu několika stovek milionů firmám úzce strana 21
spojených s politickými stranami v Libereckém a Ústeckém kraji. Město nikdy neiniciovalo transparentnější systém zadávání zakázek, který by vedl k úsporám a vytváření rezerv.
3. Majetkoprávní operace 3.1. Nevýhodné prodeje městského majetku Politika rozprodeje veřejného majetku, uplatňovaná za poslední dvě desetiletí, nepřinesla požadovaný efekt ani hospodářský zisk, který by se odrazil v ekonomice města. Privatizace městského majetku je také jako ekonomická politika dlouhodobě neudržitelná. Některé majetkoprávní operace jsou důsledkem plánovaného vyvedení majetku k předem vybraným vlastníkům, kteří jej zhodnotí. Město se tak v minulosti zbavilo velkého množství nemovitého i jiného majetku, často za podezřelých okolností. Příklad: Liberecké spalovna, byla postavena jako moderní energetický objekt, poté byla ale
prodána pro její údajnou nerentabilitu a zejména neschopnost města splácet své finanční závazky za ní. Jak se ukázalo, nový majitel situaci s vysokými úroky hravě a ihned po prodeji zvládl přefinancováním a spalovna se po dlouhé roky ukázala jako velice výnosný podnik, který nakonec jeho nový vlastník prodal s výrazným ziskem. Město přišlo o možný zdroj svých příjmů a celá akce navázaná na pozdější výstavbu arény (kterou financovalo z úvěru město, které nemohlo splácet spalovnu) působí jako promyšlený a organizovaný útok na veřejné finance, který se odehrál za aktivní spolupráce tehdejší politické reprezentace. 3.2. Nevýhodné pronájmy městského majetku Jako prostředník ke správě majetku jsou najímány soukromé firmy, nezřídka s napojením na politickou reprezentaci. Nehospodárné nakládání s konkrétním majetkem ze strany města často poskytuje odůvodnění, proč se majetku zbavit nebo jej dlouhodobě přenechat do užívání soukromému sektoru. Příklad: Koncesní smlouva na pronájem městského sportovního areálu byla uzavřena v roce
2009 s dceřinou firmou stavební společnosti, která je známá svými vazbami na libereckou radnici a která zároveň vybudovala hlavní část městského stadionu, hokejovou multifunkční arénu. Tu užívá hokejový ligový tým rovněž patřící této společnosti. Samotná smlouva obsahuje pro město nevýhodné pasáže a naopak vytváří nadstandardně dobré podmínky pro podnikání pro holding, kam patří firma spravující stadion, stavební firma i hokejový tým. Smlouva se uzavírá na celých 20 let, s tím, že ji město může vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let od jejího podpisu. Město tak má 10 let (od podpisu smlouvy) prakticky svázané ruce v nakládání se svým majetkem, který stále splácí a naopak
strana 22
správcovská firma bude mít vytvořeno stabilní prostředí ke svému podnikání, zejména bude mít k dispozici celou moderní arénu k téměř bezplatnému užívání. Správcovská firma bude hradit běžný provoz areálu a drobnou údržbu, za to jej může celý komerčně využívat. Veškeré investice financuje město a navíc komerční užívání je vyhrazeno soukromé firmě. Město tak dotuje nemálo miliony ročně soukromý hokejový a jiný byznys kolem svojí arény.
3.3. Nevýhodné směny městského majetku Město se nechává vmanipulovat i do nevýhodných směn majetku, kdy získává buď zbytný nebo nadhodnocený či zbytný a nadhodnocený majetek zároveň. Cílové transakce jsou naplánované do prostředí městských společností, kam většina členů zastupitelstva již nedohlédne a to ani prostřednictvím dozorčích rad. Příklad: V době příprav na lyžařský šampionát město přišlo o řadu nemovitostí v řádu
desítek milionů na projekty, které se nakonec ukázaly jako zbytečné. Příkladem byla údajně nezbytná nová lanová dráha na Ještěd, kdy podnikatelé disponovali kioskem (který koupili nedlouho předtím) stojícím v jejím plánovaném začátku. Za tuto stavbu (nikoliv pozemek) poté obdrželi tři byty a desítky tisíc metrů pozemků, včetně tisíců metrů parcel stavebních. Celou akci na radnici protlačili jejich spolustraníci. Věcí se nyní zabývá soud. 3.4. Špatná evidence městského majetku Město dlouhodobě neeviduje stav svého majetku. Není možné například zjistit, jakým majetkem disponovalo v průběhu let, ale ani není vedena evidence veřejných zakázek a pokud, tak jen pod nejkratší dobu zákonně nutnou, vše ostatní podléhá skartaci. 3.5 Nedostatečně aktivní právní obrana města Město nevyužívá aktivně všech právních možností, aby se domohlo svých práv. Celý proces začíná ale nedostatečnou právní přípravou různých privatizačních smluv, kde si město nedostatečně ošetří svá práva, aby pak o majetek přišlo nebo ho získalo zpět ve zdevastovaném stavu. Příklad: V roce 1999 město prodalo někdejším zdejším politickým exponentům Kleinertovu
vilu s rozsáhlým areálem v Machníně (tzv. machnínský zámeček) za velice nízkou cenu 1,4 milionu korun. Důvodem bylo věcné břemeno, na jehož základě měli tito politici/podnikatelé v místě provozovat po dobu nejméně deseti let zdravotní či sociální zařízení (do té doby zde od 50.let fungoval oční stacionář pro děti se zrakovými vadami). To se nikdy nestalo a
strana 23
budova po dlouhé roky chátrala (nebyla řádně zabezpečná, docházelo k organizovaným krádežím atd.). Kvůli nevýhodně napsané smlouvě by město sice mohlo žádat objekt zpět (v roce 2007 jej vlastníci již nabízeli k prodeji za 19 milionů korun), ale muselo by dotyčnému vlastníku doplatit rozdíl v tržní ceně, která za deset let velmi vzrostla. Město by tedy získalo zpět zcela zničený majetek a ještě by muselo platit několik milionů. Dnes se situace zkomplikovala pro úmrtí posledního vlastníka, celá věc je v právní při, ale objekt, který do konce 90.let plně fungoval je zcela zničen.
4. Územní plán 4.1 Soukromý versus veřejný zájem Územní plán jako zásadní nástroj pro správu a rozvoj území města je pečlivě sledován a ovlivňován ze strany subjektů, které mají v úmyslu dlouhodobě realizovat svoje záměry v prostoru města. Město na druhé straně dlouhodobě nedisponuje vizí svého rozvoje, stejně jako nemá dostatečně silný odbor hlavního architekta a plní spíše reaktivní úlohu. Příprava změn územního plánu tak často probíhá nikoliv z vůle města, ale pod taktovkou soukromých investorů, kdy se město snaží buď jen minimalizovat budoucí škody, nebo naopak i na tuto funkci rezignuje. Je více než pravděpodobné, že nemalé množství změn územního plánu bylo v minulosti umožněno nejen nedostatečnou politickou vůlí či odborností odboru, ale spíše díky korupčnímu chování vybraných politiků. Jedná se o jedno z výrazných korupčních rizik i do budoucna, vzhledem k tomu, že výsledkem jednotlivých změn územního plánu mohou být zisky až v řádu stovek milionů korun. Příklad: Opakovaným příkladem jsou účelové změny územního plánu, které zastupitelstvo
v posledních dvou desetiletích podpořilo, jako kdyby žádný územní plán neplatil. Typickým příkladem je 49. změna územního plánu v roce 2008, do které byly zařazeny změny, které zhodnocovaly majetek politiků, vlivných podnikatelů či vysoce postavených úředníků města. Dalším příkladem jsou změny územního plánu související s výstavbou průmyslové zóny Sever či umožnění výstavby soukromému podnikateli ve 3. zóně CHKO Jizerské hory.
4.2. Velký Liberec a jednotlivé čtvrti Velké investiční akce byly často pod vlivem velkých stavebních lobby, které sledovaly jen maximalizaci zisku. Na to doplácela nejen městská pokladna, ale například i životní úroveň obyvatel jednotlivých čtvrtí, kde se vybrané investiční záměry realizovaly.
strana 24
Příklad: Při výstavbě obchodně-průmyslové zóny Sever byl schválen ochranný pruh zeleně,
který měl oddělovat stávající zástavbu od nové zóny. I tento pruh byl ale pro investora přitažlivý natolik, že dokázal v březnu 2008 na zastupitelstvu prosadit změnu územního plánu č. 40, aby se zde dala realizovat další výstavba obchodního domu. Průmyslová zóna se tak přiblížila těsně k domům zdejších obyvatel, oproti původnímu ujištění a plánu, jak obyvatele od zóny oddělit. Podobným případem je i výstavba obchodního domu Makro v Doubí na místě bývalého hřiště. 4.3 Hlavní architekt Město jako jedno z mála své velikosti postrádá úřad hlavního architekta, který by dohlížel na stavení rozvoj obce a byl odborným partnerem státní správě, Stavebnímu úřadu, ale i jednotlivým investorům při rozhodování o zástavbě území. Stavební rozvoj města je tak do značné míry nekoordinovaný, živelný a s negativním vlivem na kvalitu života ve vybraných lokalitách (Rochlice). Příklad: Za poslední desetiletí velmi vzrostl počet obchodních domů ve městě, a to i v jeho
centru. Namísto jednoho zbyl v centru obří kráter. Během krátké doby se ukázalo, že řada z nich je a s největší pravděpodobností zůstane nevyužitých. To koresponduje s vylidněním tradičních obchodních tepen města, kde se pak kumuluje rizikové podnikání jako například hazard. Město má dnes 1200 metrů čtverečních prodejních ploch na tisíc obyvatel. Evropský městský průměr je přitom 260 metrů. Tradiční obchodní megalopole jako Londýn nebo Paříž mají počet metrů prodejních ploch na tisíc obyvatel zhruba 3x menší než Liberec.
5. Dotační politika 5.1. Dotace přijaté 5.1.1. Výběr priorit a projektů Evropské dotace provází vzájemná nepřiznaná koordinace vybraných osob a subjektů, které se od počátku dohodly na budoucím profitu. Jedná se o politiky, manažery firem (zejména stavebních, projektantských) i úředníky. Vylučována z diskuze nad projekty je potom veřejnost. A to jak laická, tak i odborná. Pokud má veřejnost prostor, tak často pouze formální, aby se naplnily požadované metodologické směrnice.
strana 25
Problematická je i účelovost jednotlivých projektů – ty často neslouží prioritním zájmům a požadavkům veřejnosti, ale zejména ke zhodnocení majetku předem vybraných osob a podnikatelských subjektů nebo jako zdroj předražených zakázek. Město dlouhodobě nemá zájem zapojovat do výběru svých dotačních a investičních priorit veřejnost a s velkou pravděpodobností politické vedení města ignorovalo i své vlastní strategické dokumenty a je otázkou, zda odbor strategického rozvoje, či jeho někteří zaměstnanci v minulosti skutečně sloužili v prvé řadě městu a jeho občanům. Příklad: Projednávání Integrovaného plánu rozvoje města bylo po určitou dobu vedeno
formálně, v čase pro většinu veřejnosti nevhodném (dopoledne ve všední den v magistrátní budově), informace veřejnosti (ač na tuto aktivitu byly vyčleněny nemalé prostředky) nebyly řádně předávány, natož, aby byla veřejnost do diskuze nad projekty a prioritami zapojena. 5.1.2 Nedostatečná koordinace Město dostatečně v rámci IPRM nevyužilo dotačních příležitostí a tuto aktivitu do značné míry přenechalo jiným žadatelům. I tím vzniká prostor pro korupční jednání, protože často jde o možnost získat dotace v řádu desítek milionů na úkor města. Výsledkem pak bylo, že na jedné straně město nemá opravené zázemí svého divadla či lesní koupaliště, na druhé straně dostaly zelenou projekty jako Centrum geotermální energie pro občany. Je otázkou, nakolik bylo poddimenzování některých odborů na radnici důsledkem šetření a na kolik zde byl záměr paralyzovat konkurenceschopnost města v soutěži o dotační zdroje se soukromými subjekty. Příklad: Město dle aktuálních informací nevyužije cca 200 milionů korun, které nestihlo
vyčerpat v rámci programu Integrovaného programu rozvoje města. V rámci IPRM Atraktivní a kvalitní život pak vyčerpá z celé původní alokace 540 mil. Kč zhruba 10 – 15%. 5.1.3. Propojení politiků s příjemci dotace Město v minulosti podporovalo projekty, kde nebylo jisté, u koho dotace nakonec skončí. Nikdy neiniciovalo žádnou podobu „blacklistu“ firem či osob, které se pro svá provinění nemohou ucházet o dotace nebo nezavedlo pravidla, kde by například byla požadována odkrytá majetková struktura příjemce i toho, čí majetek mají dotace zhodnotit. Příklad: V aktuální korupční kauze kolem Centra pro využití geotermální energie byli
zastupitelé na podezřelé okolnosti i fakt, že za anonymní společnost, které se má zhodnotit majetek i za žadatele samotné, jednají představitelé libereckých politiků. Podobně byli zastupitelé upozorňováni na řadu jiných podezřelých skutečností jako účelový vznik žadatele,
strana 26
jeho propojení s politiky a podobně. Až na výjimky nikdy tyto skutečnosti zastupitele nezajímaly. Celý projekt skončil policejním obviněním z korupce a systémového poškozování veřejných zájmů a odsouhlasených více jak pět desítek milionů na tento projekt nebude nikdy v Liberci proinvestováno. 5.1.4. Nedostatečné TDI , propojenost mezi realizátory zakázky Ve městě ustálený systém propojení administrátora zakázky, jejího realizátora i technického dozoru investora, kterého si najímá veřejný sektor, se projevil i u evropských dotací. Dochází tak k sofistikovanému předražování zakázek, nekvalitně odvedeným pracím a snižování možností reklamací. Toto se děje na úkor celkového objemu financí určeného pro každý dotační program. Příklad: Příkladem takové praxe byla skutečnost, že odborné posudky označily největší
dotační akci ve městě (revitalizaci městských lázní) za uměle předražený projekt, kde jsou maximalizovány ceny materiálu a prací. Stavbu prováděla jiná firma, než byl vítěz soutěže, dokonce další uchazeč veřejné zakázky, což zakazovala zadávací dokumentace kvůli možné kartelizaci zakázky. Technický dozor investora (firma dlouhodobě spojená s realizátorem díla) město o těchto skutečnostech neinformoval. 5.1.5. Potřebnost projektu Jak už bylo řečeno výše, veřejnost nebývá přizvána k veřejným projednáváním a tak se ani nemůže vyjadřovat k případné potřebnosti a účelnosti projektů. Zástupci města mnohdy volí varianty projektů s ohledem na předkladatele a mnohem méně se zaobírají jeho účelem. U projektů, kde je předkladatelem město, pak často vítězí varianty nejnákladnější, nikoliv nejefektivnější. Profit z takového jednání potom mají zejména realizátorské firmy. Příklad: Město má v havarijním stavu několik školních bazénů, které v minulosti sloužily
veřejnosti. I samotný městský bazén by potřeboval výraznější investici. Přesto byla zvolena z evropských dotací financována varianta zhotovení nové přístavby městského bazénu, nákladnější než rekonstrukce menších bazénů a bez zlepšení stavu bazénu stávajícího. 5.2 Dotační fondy města 5.2.1. Netransparentní hodnocení Hodnocení jednotlivých žádostí o dotaci, respektive proč který uchazeč podporu dostal, a proč, a který ne, není zveřejňováno, obvykle probíhá podle politické dohody zástupců jednotlivých stran. To může posilovat klientelistické vazby a dokonce posilovat dotování
strana 27
soukromého byznysu ze strany města. Město nezveřejňuje ani jasná a transparentní kritéria hodnocení projektů. Příklad: Z minulosti je znám případ, kdy při hodnocení projektů ekofondu nejenže nebyly
projekty nijak obodovány, ale možná podpora ze strany města na očkování včel byla zdůvodněna větou “Med máme rádi všichni, tak já navrhuji dát jim pětadvacet tisíc“. Kritika tohoto postupu vedla k odvolání člena správní rady tohoto fondu, který tuto praxi kritizoval. 5.2.2. Nejsou jasné priority města Rozhodování o přidělování finančních prostředků v situaci, kdy město nemá stanoveny priority svého rozvoje a správy, vede k situacím, kdy jsou finanční prostředky přidělovány aktuálně nejvlivnějším uchazečům. Vliv poskytovatele - politické reprezentace města, je z toho důvodu vystaven vysokému tlaku tak, aby aktuálně rozhodla ve prospěch projektu, který z dlouhodobého hlediska nemusí být pro město výhodný. Netransparentní hodnocení je pak pouze nástrojem k formálnímu potvrzení rozhodnutí. Příklad: V minulosti byly dlouhodobě a téměř bez debaty z kulturního fondu financovány
projekty soukromé firmy, která spolupatřila bývalému náměstkovi primátora. 5.2.3. Nepoměr mezi jednotlivými fondy Výsledkem politických dohod bez zapojení veřejnosti je pak i samotné rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé fondy. Jako nejvlivnější lobby, která byla v minulosti zastoupena v zastupitelstvu i jednou ze stran, se ukazují sportovní kluby. Aktuálně jde na podporu sportu více než polovina všech dotací města rozdělovaných v dotačních fondech. Rozdělováním peněz z dotačních fondů si tak část politické reprezentace zajišťuje z veřejných zdrojů svou politickou podporu. Příklad: Dle údajů z webu města bude letos rozděleno v celkem 8 fondech 19 milionů Kč, na
sportovní fond přitom připadá celkem 10 mil. Kč. 5.2.4. Chybí podpora protikorupčních aktivit Financování protikorupčních aktivit je v celé ČR dlouhodobě naprosto nedostatečné, přitom se jedná o aktivity časově, personálně a odborně náročné, navíc často s několikanásobně až řádově větším finančním přínosem, než jsou náklady na jejich financování.
strana 28
Hlavní překážkou pro tuto podporu je obava politiků, že by se některý z takto podporovaných projektů mohl negativně odrazit na postavení jeho samotného či politické síly, se kterou je spojen. V součinnosti s nefunkčním odborem interní kontroly a auditu se jedná o relativně efektivní cestu, jak dlouhodobě blokovat potřebná protikorupční opatření a objasnění vybraných kauz. Příklad: Upozornění na nevýhodné zadávání veřejné zakázky města na tisk radničního
zpravodaje vedlo k úspoře zhruba 1 mil. Kč ročně pro městský rozpočet. Podnět podala místní nezisková organizace, která na tyto aktivity od města nikdy nezískala žádnou podporu, naopak ale musela čelit soustředěnému a dlouhodobému tlaku některých politiků, kteří se snažili intervencí u různých zdrojů ji zablokovat finanční zdroje i mimo rozpočet města.
6. Veřejné zakázky 6.1. Nízké využívání nástrojů podporujících soutěž Město dlouhodobě naplňuje jen zákonné či formální stránky výběrového řízení, což je ale na škodu vzniku širší a kvalitnější soutěže. Výzkum Fakulty sociálních věd UK Centra aplikované ekonomie v oblasti dobré praxe zadavatelů veřejných zakázek hodnotil, jak město Liberec v minulých letech užívalo nepovinných postupů přínosných pro konkurenci, jako například elektronické aukce, dělení zakázek na části, prodloužené lhůty pro podání nabídek. Z této části výzkumu vyšel Liberec nejhůře. Celý výstup zde: http://www.zindex.cz/core/submitter/9918/period/1/
strana 29
6.2. Nekompetentnost úředníků a outsourcing Problém outsourcingu je popsán u bodu 2.1.3. a v příkladu k této kapitole. Celý problém oustsourcingu a nekompetentnosti úředníků jsou spojené nádoby. Město zaměstnává administrativní síly, které nejsou schopny zvládat své úkoly. Proto najímá externí sílu a za práci platí vlastně dvakrát. Problém externí síly ze soukromého sektoru bývá v často v tom, že je více ovlivnitelná uchazečem o danou zakázku a hrozí, že svou práci odvede ve prospěch uchazeče a nikoliv města. Problematika veřejných zakázek se přitom často zužuje pouze na proces výběrového řízení, což je ale neefektivní a nedostatečný postup. Příprava veřejné zakázky totiž začíná již při výběru investiční priority, schvalování rozpočtu či zadání projektové dokumentace. Příklad: Ačkoliv páté největší město v ČR disponuje oddělením veřejných zakázek, jejich
podstatnou část zadává externím firmám. Dochází tak i k paradoxním situacím, kdy je v průběhu veřejné zakázky využito i několika externích firem v oblastech, které by měl zvládat odbor právní a veřejných zakázek. 6.3. Nedostatečná kontrola Kontrola skrze kontrolní orgány nebo skrze orgány zastupitelstva probíhá často pouze formálně. Navíc jsou-li zjištěny některé nedostatky či pochybení, málokdy je vyžadován postih nebo osobní zodpovědnost. Příklad: Kontrolní výbor shledal v roce 2014 závažná pochybení při realizaci stavby
mateřské školky ve Věkově ulici. Ač bylo konstatováno i opakované porušení zákona, zastupitelstvo nález kontrolního výboru pouze vzalo na vědomí. Žádné závazné důsledky se z jeho nálezů nevyvodily. 6.4. Chyby při zadávání veřejných zakázek Při administraci veřejných zakázek dochází k chybám. Někdy jsou i takového charakteru, že budí zdání, že byly vytvořeny záměrně. Zpravidla nikdo není volán k odpovědnosti. Situace se netýká jen magistrátních úředníků, ale i externích specialistů, kteří, ač dělají chyby opakovaně, nejsou za ně nijak penalizováni. Často také dochází k tomu, že se soutěží nekvalitně připravená projektová dokumentace, což může mít vliv na reálnou cenu provedeného díla.
strana 30
6.5. Veřejné zakázky šité na míru konkrétním firmám Velikým problémem jsou zakázky uzpůsobené v zadání tak, aby mohly vyhovovat jen jednomu z uchazečů. Do zadávací dokumentace jsou vkládána taková kritéria, která jasně vedou k předem určenému uchazeči. Ač se takové účelové úpravy veřejných zakázek někdy naleznou a popíší, nevede to k žádnému nápravnému opatření.
Příklad: Na tisk radničního zpravodaje byla do roku 2008 vypisována taková kritéria (technické parametry, ale i například služební věk jednotlivých specialistů), že zakázku mohla získávat pouze jedna tiskárna, jejíž majitel byl významným členem vládnoucí strany. Po odkrytí této skutečnosti šla cena tisku zpravodaje zhruba o 50 % dolů a město tak ušetřilo milionové náklady. Nikdo, ať z volené reprezentace nebo magistrátních úředníků, ovšem nebyl za tento fakt potrestán. 6.6. Propojenost zastupitelů a zástupců uchazečů V nedávné minulosti došlo až k neskrývanému vlivu zdejšího stavebního holdingu na politickou scénu, zejména na tehdy vládnoucí stranu. V návaznosti na tuto skutečnost, jak se klientelismus a korupční prostředí stávaly normou, dokonce vznikaly další lokální strany, které byly de facto lokálními podnikatelskými projekty, které měli umocnit snazší přístup k veřejným prostředkům. Na radnici docházelo i k pronikání lobbistického podnikatelského prostředí mezi úřednické magistrátní struktury. Samozřejmě tato skutečnost nebyla nikým reflektována, naopak byla podporována politickou reprezentací, jelikož tato měla za sebou stejné podnikatelské zázemí.
Příklad: Po krachu velkého projektu na Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, které připravovala zdejší stavební lobby a které mělo z velké části pohltit pro město alokované dotace, došlo k náboru dotačních specialistů na radnici z prostředí té samé stavební lobby. Další evropské projekty v řádu stovek milionů pak odsouhlasili politici napojení na tuto skupinu. Veřejné zakázky připravili někdejší manažeři této stavební lobby (již jako magistrátní úředníci), právní zázemí zakázek připravili externí právníci z prostředí téže lobby, za technický dozor investora (TDI) byl zvolen podnikatel tradičně s touto lobby spolupracující, se zakázkou spolupracovala v rámci oustsourcingu firma rovněž tradičně se zdejším holdingem pracující. Druhou největší zakázku vyhrála pak stavební firma z této skupiny, na druhé se podílela jako subdodavatel, a to vše za mlčenlivého souhlasu městem placeného TDI.
strana 31
6.7. Přelévání zakázek Souvisí např. s bodem 2.1.4 přelévání zakázek z veřejného sektoru do obchodních společností, které patří veřejnoprávnímu subjektu je oblíbenou metodou, jak se zbavit odpovědnosti za veřejnou zakázku, ale zároveň zajistit, aby ji získal ten, kdo ji má získat. V obchodních společnostech totiž platí jiná, do značné míry volnější pravidla pro nakládání s veřejným majetkem. Příklad: viz 2.1.4 6.8. Chybí black list firem a anonymní struktury Na městě neexistuje blacklist, který by se snažil minimalizovat riziko a například by do veřejných soutěží o zakázky nepouštěl firmy, které by byly prokazatelně spojeny s kriminální činností či korupcí, byly by spojeny s osobami odsouzenými za podobné trestné činy a podobně. Rovněž (jako u příkladu dotací – viz 5.1.3) chybí seznam nařízení, který by například vylučoval toho uchazeče o veřejnou zakázku, který záměrně kryje svou majetkovou strukturu. 6.9. Nedostatečná kvalita technického dozoru investora Podstatnou část klíčových zakázek pro město často kontroluje technický dozor investora (TDI), který ovšem v některých případech neplní roli strážce zakázky a veřejných financí, ale roli opačnou, když přímo prosazuje prodražení zakázek ve prospěch realizátora, se kterými takové kroky koordinuje. Jedná se často o klíčový moment celého korupčního a klientelistického systému veřejných stavebních zakázek. Příklad: Město dlouhé roky najímá jako TDI inženýrskou firmu někdejšího úředníka i
zastupitele, která má nepokryté obchodní i jiné vztahy se zdejší stavební lobby. Pro město potom takovýto TDI není odpovědným a kvalitním spolupracovníkem. V minulosti firma působila na kontroverzních zakázkách, jako byla výstavba multifunkční hokejové arény, revitalizace lázní, kde firma úmyslně nenahlásila podstatné a podezřelé skutečnosti (jako například neohlášeného subdodavatele) nebo na přípravě MS v lyžování, kvůli které se její zástupci dostali až před soud.
strana 32
7. Příspěvkové organizace 7.1. Přímý politický vliv a nedostatečná kontrola Příspěvkové organizace jsou pod přímým politickým vlivem rady města, chybí zde správní orgány, jako například dozorčí rada, která by širší plénum volených zástupců i veřejnost mohla informovat o hospodaření a další situaci v organizaci. Z výše popsaných důvodů neprobíhá v příspěvkových organizacích ani dostatečná a systematická kontrola hospodaření i náplně práce, což může generovat vznik korupčního a netransparentního prostředí, například v oblasti zaměstnávání rodinných příslušníků či politických nominantů, ale i v dalších oblastech, podobně jako na městě, jen v menším rozsahu. Příklad: V současné době registrujeme několik takových pozic obsazených rodinnými
příslušníky bývalých či současných politiků. 7.2. Neinformování veřejnosti Veřejnost nemá příliš možností dozvědět se o stavu hospodaření v příspěvkových organizacích, ač je sem alokováno značné množství prostředků a činnost těchto organizací má značný vliv na kvalitu života ve městě. Neexistují jasná výkonová kritéria, vzájemné porovnání s obdobnými institucemi v dalších městech a v zásadě platí, že stejně jako obchodní společnosti i příspěvkové organizace fungují bez jasného zadání ze strany města.
7.3. Personální politika Podobně jako městské firmy (s majoritní i minoritní účastí města) stávají se příspěvkové organizace místem, kde jsou zaměstnáváni politici nebo jejich známí na základě klientelistických vazeb. Příklad: V příspěvkové organizaci Kontakt došlo po volbách 2010 k zaměstnání lidí
z prostředí kanceláře bývalého primátora. Vedoucím této organizace je pak člen stejné strany, ze které pocházel bývalý primátor.
strana 33
8. Protikorupční strategie 2012 V roce listopadu 2012 vypracovalo SML protikorupční strategii. Protikorupční strategie nastartovala činnost v této oblasti pozitivním směrem. Základními pilíři strategie jsou: vytvoření protikorupčního portálu, informační osvěta občanů o základních principech a úkolech veřejné správy a posílení jejich možnosti vyjádřit se ke klíčovým problémům, stanovení závazných interních opatření MML, pravidelná školení zaměstnanců magistrátu a městských organizací a společností, důraz na kontrolu. Některé z vytyčených úkolů se podařilo naplnit, zejména zřízení protikorupčního portálu. Proběhlo také zajímavé dotazníkové šetření, jehož výsledky jsou podrobně popsány v Mapě korupčních rizik zpracované paní Ing. Evou Horníčkovou v září 2014. Efektivita dopadu splněných úkolů je však minimální. Bohužel je řada aktivit, které zůstaly pouze na papíře nebo byly splněny pouze formálně. Vinu ovšem nelze v žádném případě přičítat dotčeným pracovníkům magistrátu, kteří se protikorupčními aktivitami zabývali. Naopak, výsledky jejich práce jsou velice zajímavé (například Mapa korupčních rizik, kde jsou některá čísla naprosto alarmující – například ta, která dokumentují, kolik procent úředníků vnímá u jednotlivých sfér nakládání s veřejnými financemi riziko výskytu korupce či dokonce kolik z nich se s korupcí setkalo). Viz např: http://liberec.cz/cz/protikorupcni-portal/risk-mapa/ Tomu ale neodpovídá absolutní nezájem ze strany politické reprezentace, která na tato zjištění a poznatky žádným způsobem nereagovalo. Část strategie
Stav
Připravit návrh změny struktury internetových stránek www.liberec.cz a jejich optimalizace pro efektivní implementaci protikorupční strategie. Připravit v rámci internetových stránek www.liberec.cz samostatnou záložku, která bude shrnovat všechny informace o protikorupční strategii města, která bude obsahovat základní metodiku boje proti korupci ve městě a která bude také rozcestníkem ke všem v této věci podstatným či zajímavým informacím na webu města. Připravit „wikipedii samosprávy“ – jednoduchý průvodce magistrátem pro občany, informace publikovat také jako samostatné přílohy v rámci Libereckého radničního zpravodaje, vydat e-publikaci s tímto průvodcem a také rozcestníkem ke všem v této věci podstatným či zajímavým informacím na webu města. Zpracovat etický kodex zaměstnance magistrátu, implementovat jej do běžného fungování magistrátu
SPLNĚNO
SPLNĚNO
NESPLNĚNO
SPLNĚNO
strana 34
Připravit systém protikorupčních školení pro zaměstnance MML a městských společností a organizací, připravovat z těchto školení pravidelní výstupy a materiály pro další využití.
Sestavení etického kodexu zaměstnance MML
Proběhlo jedno školení (18.10.2013)- Etiketa ve veřejné správě a opatření proti korupci“ (lektor Doc. JUDr. Soňa Skulová, PhD.určeno zaměstnancům MML. Dalších protikorupčních školení byla doporučena v horizontu nejméně jednoho školení za dva roky. Doposud žádné další školení neproběhlo. Systém tedy nebyl připraven. V roce 2013 proběhlo jedno dotazníkové šetření se zaměstnanci MML. Vedoucí odborů měli oslovit 1/3 svých zaměstnanců na základě vlastního výběru. K výsledkům šetření SML nezaujalo žádné stanovisko. Pravidelné šetření dále nerealizováno. SPLNĚNO
Vytvoření kodexu radničního periodika
SPLNĚNO
Vytvoření mobilní kontrolní skupiny pro veřejné zakázky Posílení osobní odpovědnosti konkrétních osob při zadávání VZ pro jednotlivé úkony
NESPLŇENO
Realizovat pravidelné osobní dotazníkové šetření se zaměstnanci MML v rámci protikorupčních aktivit.
Zajistit transparentnost VZ prostřednictvím preference otevřených výběrových řízení Pro každý odbor vypracovat jasná pravidla/metodiku zahrnující procesní postup
Zavedení hodnocení vedoucích zaměstnanců na základě úrovně a kvality prováděné Kontroly. Vydání předpisu pro přijímání darů Zavedení interní databáze sankcí Zavedení povinnosti vedoucím pracovníkům prokazatelně seznámit zaměstnance s výsledky kontrol
Vytvoření risk mapy – mapy korupčních příležitostí.
Byla aktualizována směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kde je upravena odpovědnost vedoucího odboru při jejich zadávání (odstupňováno dle finanční výše). NESPLŇENO V předchozích letech proběhl v podmínkách MML projekt spolufinancovaný z prostředků Evropské unie, který byl zaměřen na projektové řízení. Existují tedy popisy pracovních postupů na MML, avšak výstupy z projektu nejsou využívány. Návrh na zavedení hodnocení vedoucích podle úrovně a kvality byl v protikorupční strategii stanoven pouze velmi obecně. NESLPNĚNO SPLNĚNO NESLPNĚNO Standardizovaný formulář není pro tyto účely vytvořen, povinnost prokazatelného seznámení podřízených s různými skutečnostmi týkajícími se výkonu jejich práce, je plně v zodpovědnosti vedoucího odboru a konkrétní způsob, kterým má prokázat seznámení zaměstnanců, není stanoven, jeho podoba a forma je na rozhodnutí příslušeného vedoucího. Např. v podmínkách odboru kontroly a interního auditu probíhá seznamování s veškerou dokumentací tak, že podřízení zaměstnanci podepíší příslušný dokument, který je pak založen v šanonu. Pouze formální postup bez efektivního dopadu. SLPŇENO
