str. 4 Mgr. Daniela Rovenská

str. 14

str. 4 Mgr. Daniela Rovenská

MUDr. Barbara Kubešová

MRKEV, LAPACHO

str. 6

str. 16 Mgr. Marika Korcová, MUDr. Marek Joukal

DISKUZE o bolestech svalů, spoušťových bodech a nejen o nich Mgr. Monika Tělupilová

str. 19

str. 8

str. 9

PaedDr. Olga Chválová, CSc.

Autorem titulní fotografie je Tomáš Kučera

tomaskucera.zonerama.com 2

Kosmetika z krve? Báthory se koupala v krvi panen.

Věříte tomu? Inu, ať již byla historie jakákoliv, jsem si jistá, že určitě víte něco o tom, že krev a její složky mají obrovský regenerační a omlazující potenciál. Čtete články o omlazení pomocí plazmaterapie? Hledáte možnosti bezbolestného omlazení pleti, které by bylo finančně přijatelné? Víte o tom, že v Brně se velmi skromně, tiše, ale s úspěchem začíná rozvíjet něco, co má do budoucna určitě velký potenciál?

Oslovila jsem MUDr. Barbaru Kubešovou, která pracuje na vývoji kosmetiky,

jejímž základem je krevní plazma. V jejím článku se

dozvíte mnoho zajímavého a za redakci Woman Today můžeme již dnes

slíbit,

že

tématu

omlazení

pleti

se

budeme

věnovat

i

v budoucnu.

No.1/2015

3

Krvelačná pleť MUDr. Barbara Kubešová

O krvi už víme skoro všechno. Přináší kyslík a živiny, odvádí kysličník uhličitý, udržuje správné pH. Zkrátka dostatek kyslíku, tekutin, solí a bílkovin udržuje naše buňky a to včetně těch kožních, v dobré kondici. Z hlediska kosmetiky je důležité i to, že krev obsahuje látky, které mohutně podporují hojivé, regenerační a tím i omlazující procesy. Biochemicky se jedná o proteiny a glykoproteiny. Nacházejí se v plazmě, v krevních destičkách i v některých buňkách v těle. Tyto bílkoviny působí na pojivové buňky a ty pak produkují více kolagenu a fibronektinu. Zlepšují prokrvení dané oblasti tím, že působí na cévní buňky a ty pak prorůstají do špatně prokrvené tkáně v podobě nových cév. A když se do takové tkáně přivede krev, je to jako živá voda. Pro kmenové buňky působí jako signální molekuly. Svým signálem přesvědčí vlastní kmenové buňky, aby se vydaly do míst, odkud signál přichází a změnily se na ty buňky, které jsou zrovna potřeba. Stejný signál jim také říká, aby obnovily samy sebe, takže o kmenové buňky v těchto procesech nepřicházíme. Obrovský regenerační a omlazující potenciál krve a jejích složek nemohl uniknout odborníkům v oblasti kosmetiky a estetické medicíny. Omlazujícího účinku lze dosáhnout i umělým a cíleným poškozením pokožky. Například u lékařem dělané mezoterapie nebo pomocí dermatologických laserů. Jedním z efektů je právě uvolnění faktorů, které nastimulují regenerační proces. Použití plazmy bohaté na destičky v procesu plazmaterapie se s úspěchem používá nejen v estetické medicíně, ale i v klasických chirurgických oborech. Právě využití plazmy bohaté na destičky se rozvíjí tak dynamickým tempem, že odborná lékařská Společnost pro bioimplantologii ČLS JEP uspořádala v roce 2014 celostátní konferenci na toto téma. Konference se setkala s velkým zájmem lékařů a zdravotníků nejrůznějších oborů, ale i se zájmem technických a laboratorních pracovníků. Příprava klientovy plazmy s obsahem destičkových faktorů je hodně náročná, vyžaduje nákladně vybavení a ani vlastní odběr krve není zrovna příjemná záležitost.

Kosmetika z krve Firma VA-BIOS se jako první v České republice rozhodla využít zvířecí plazmu k výrobě regenerativní kosmetiky řady Healer. Účinnou látkou je Calf blood extract, tedy speciální metodou získaný výtažek z hovězí krve. Kosmetiku Healer je vhodné aplikovat všude tam, kde je potřeba podpořit regeneraci a hojení kůže. Jsou to například stavy po akné, kdy je sice základní problém vyřešený, ale pokožka zůstává trudovitá. Jiným příkladem je aktivace novotvorby 4

kolagenu u kůže spálené na slunci nebo dlouhodobě opakovaně vystavované slunečním paprskům bez náležité ochrany. Healer gel je vhodný i pro předcházení drobným jizvám nebo pro remodelaci čerstvě vzniklé jizvy v normální kůži. Dalším příkladem vhodného využití je podpora hojení kůže po některých zákrocích, jako je například dermarollerová mezoterapie, omlazování s pomocí excimerového laseru nebo AHA Glyco HYAL peeling ovocnými kyselinami. Kosmetická řada Healer představuje praktické využití úžasných a tajemných vlastností a schopností krve pro udržení a obnovení krásy, mládí a zdraví.

Několik praktických rad pro čtenářky WOMAN TODAY Healer gel se nanáší v tenké vrstvě (větší vrstva nemá smysl, protože účinky se projeví jen v interakci s buněčnými receptory). Nanáší se jednou, maximálně dvakrát denně. Pro větší účinek je vhodné pleť trochu připravit. Nejjednodušší je napaření pleti, které je možné zesílit peelingem. Na takto otevřenou pleť se nanese tenká vrstvička Healer gelu a nechá se působit. Po krátké chvíli (2 až 3 minuty) se může na pleť nanést výživný krém, ideálně s kyselinou hyaluronovou. Nikdy ale nepostupujme opačně. Vždy nejdříve aplikujeme Healer a pak teprve cokoliv dalšího. Pro větší efekt je možné využít i technologie, které umožňují ještě hlubší průnik účinných látek. Například infračervené světlo nebo galvanická žehlička. Galvanická žehlička se používá tak, že NEJDŘÍVE se nanese tenká vrstva Healer gelu na vyčištěnou pleť a následně se na pleť působí galvanickou žehličkou. Tato procedura je ideální například před důležitou večerní společenskou akcí, na které chce žena vypadat nádherně, mladě a oslnivě, protože krátkodobě galvanická žehlička v kombinaci s Healer gelem opravdu vyžehlí všechny jemné a středně hluboké vrásky. K dlouhodobému efektu je samozřejmě potřebné dlouhodobější používání. Vynikající je Healer gel pro mezoterapii. Efekt mezoterapie je ale hodně závislý na délce jehliček dermarolleru. V běžných kosmetických salónech (a stejně tak v obchodech s dermarollery) se setkáme jen s dermarollery s jehličkami pod 1 mm. Tímto válečkem pleť promasírujeme, ale nenarušíme. Pořádná masáž dermarollerem pleť prokrví. Naneseme vrstvičku Healer gelu a znovu pleť dermarollerem zpracujeme. Tuto proceduru je vhodné opakovat cca 1 x za měsíc, maximálně 1 x za 14 dní. V případě mezoterapie prováděné lékařem se používají válečky s delšími jehlami a dochází k porušení kůže. V těchto případech je vhodné natřít kůži Healer gelem hned po aplikaci znecitlivující emulze a pak teprve zpracovávat pokožku dermarollerem. Tato metoda je velmi účinná nejenom pro omlazení, ale i tam, kde potřebujeme odstranit nebo zmenšit staré jizvičky. Například po akné, jizvičky po menších chirurgických zákrocích nebo strie po těhotenství. O autorce

MUDr. Barbara Kubešová působí v současné době jako odborný poradce a jednatel firmy VA-BIOS, s.r.o. Téměř dvě desetiletí pracovala na transfuzním oddělení FN Brno a 8 let jako primářka Tkáňové banky ve FN Brno. Je zakládajícím členem a předsedkyní odborné Společnosti pro biomplantologii ČSL JEP. Organizuje mezinárodní konference pro biomplantologii, působí jako odborný garant několika zdravotnických zařízení, je autorkou a spoluautorkou řady publikací v oblasti krevních a kmenových buněk.

No.1/2015

5

apacho Co je Lapacho? Je to exotický strom, který roste v Jižní Americe. Právě z jeho vnitřní kůry zdejší obyvatelé již v době říše Inků připravovali léčivý čaj Lapacho. Dnes se mnohdy mluví o čaji Bohů atp. Zbavuje tělo nečistot, těžkých kovů, působí jako přírodní antioxidanční prostředek, mimo to vám poděkují vaše játra, ledviny, slezina, vylepšíte si látkovou výměnu a trávení, vděčné budou cévy, zlepšíte si prokrvení těla, zabráníte vytváření otoků, vyrovnáte si hladinu krevního cukru. Lapacho má dobrý vliv na neurologické potíže a umí zklidnit podrážděné nervy, také má prospívat činnosti pohlavních orgánů, zlepšuje spánek, má protinádorové účinky, zde se zmiňuje především léčba leukémie. Dokáže zcela zničit některé druhy plísní a bakterií.

No.1/2015

6

DVĚ SKLENIČKY DENNĚ PRO ZDRAVÍ A KRÁSU A POUZE DESET MINUT ČASU Milé dámy, v přehršli článků o omlazení, zdravé výživě, antioxidantech atd., nezapomínáme někdy na

MRKEV? Ano, na obyčejnou mrkev, kterou má každá z nás v kuchyni (některé ženy ji používají i v kosmetice a dělají správně). Těžko hledat rostlinu, která obsahuje tolik betakarotenů jako právě mrkev. V našem těle se betakaroten změní na vitamín A. Vylepšuje zrak, prospívá imunitě, kostem, zubům a dokonce předchází problémům se štítnou žlázou. Pravidelnou konzumací posílíte také nervový a trávicí systém. Mrkev má antiseptické, antibakteriální a protirakovinné účinky. Vitamín A má velký vliv na naše vlasy, kůži, nehty. Je výborným detoxikačním prostředkem a pomocníkem v pravém slova smyslu. Samozřejmě tehdy, pokud konzumujeme pravidelně. Mrkev obsahuje řadu vitamínů - C, B, E, D, K, proteiny, draslík, hořčík, zinek, mangan, železo a další minerály, které jsou organismu prospěšné, posiluje cévy, zmírňuje křeče. Čerstvá mrkvová šťáva je navíc velmi chutná. Snižuje hladinu LDL cholesterolu (Low density lipoprotein) tedy toho "špatného či zlého" cholesterolu, jak mu někdy říkáme, zejména proto, že se podílí na ucpávání cév. Nebojte se kombinovat s jinými ovocnými či zeleninovými šťávami.

No.1/2015

7

Hubnutí po čtyřicítce Mgr. Monika Tělupilová Častým problémem žen od určitého věku bývá přibývání na hmotnosti. Ženy se postupně začínají zakulacovat nebo dokonce vzniká nadváha nebo obezita, která přestává být pouze kosmetickou vadou, ale začíná být už jistým faktorem, který může mít negativní dopad na naše zdraví. Z mých praktických zkušeností nebývá věk ženy překážkou k úspěšnému hubnutí. Mnohem důležitější je touha a aktivní provádění změn v životním stylu. Pouhá snaha nestačí. V tuhle chvíli často přestávají stačit krátké diety, díky kterým dopneme šaty nebo kostýmek, ale je potřeba změnu pojmout komplexně a hlavně dlouhodobě. To je jediný způsob, jak je možné si trvale udržet získaný výsledek. S přibývajícím věkem nám všem ubývá množství svalové hmoty a zvětšuje se objem tukové tkáně. Proto se musíme někdy značně snažit o předčení tohoto přirozeného nastavení těla. Nejdůležitější je vhodně sestavený stravovací plán s dostatečnou pohybovou aktivitou. Nejpozději v tomto věku je potřeba se naučit dobře stravovat, protože některé prohřešky nám přestávají procházet. Také je někdy potřeba zhodnotit příjem energie v alkoholických nápojích, nejčastěji u žen v konzumaci vína, která bývá často spojená s uvolněním po vypjatém pracovním dni. I pravidelné uvolnění se sklenicí vína představuje značný příjem energie, který přijímáme večer, takže se okamžitě ukládá ve formě tukových zásob. Pokud u žen dochází ke změně hmotnosti v důsledku léčby, což někdy provází hormonální léčbu nebo užívání antidepresiv, tak je tuto skutečnost potřeba konzultovat s lékařem, ale většinou to nevylučuje vhodná režimová opatření zaměřená na snižování hmotnosti. Rozdíl bývá pouze v tom, že ubývání váhy jde pomaleji a musí se vytrvat déle. Nejvýhodnější je hledat pomoc přímo u výživového poradce, který nás bude dlouhodobě provázet na cestě změny životního stylu, díky čemuž se vyhnete různým neúspěšným pokusům o snížení váhy doprovázené jojo efektem, což má negativní dopad jak na naši psychiku, tak i zdraví. Pohybová aktivita je také potřebnou součástí změny životního stylu. Ideální jsou svižné procházky nebo chůze s holemi, kdy zapojíte do akce celé tělo. O autorce Jmenuji se Monika Tělupilová. Práci v oblasti zdravého životního stylu jsem se začala věnovat, protože mě v minulosti trápilo poměrně hodně zdravotních problémů, které pramenily především z nevhodné životosprávy. Proto jsem se začala věnovat studiu výživy a tradiční čínské medicíny, abych mohla pomoci sobě i dalším lidem. Problematice hubnutí se profesně věnuji již 5 let a v současné době si rozšiřuji vzdělání studiem nutriční terapie, abych mohla pracovat s klienty i při různých zdravotních problémech.

No.1/2015

8

S Radomírem Wojnarem si povídáme o irisdiagnostice, pomocí které se určuje diagnóza z oční duhovky a také o bylinách a bylinných čajích. Jsem velmi ráda, že přijal pozvání k rozhovoru a udělal si čas nejen pro brněnské pacienty, ale i pro brněnské čtenáře.

Pane Wojnare, vy pocházíte z rodiny, která se irisdiagnostikou zabývá již léta. Nemohu nezmínit vašeho otce Ervína Wojnara, který již bohužel není mezi námi. Ten spolu se svým synem MUDr. Petrem Wojnarem, tedy vaším nejstarším bratrem, vynalezl a vyrobil všechny potřebné přístroje pro Iridotroniku a vypracovali novou metodu převodu irisdiagnostiky na počítač. Tyto přístroje byly v letech 1975-78 patentovány. Jak vy osobně vzpomínáte na jejich práci? Já jsem v tom žil, takže mně to nepřipadalo jako nic mimořádného. Navíc bratr Petr Wojnar měl přes 300 patentů, které patentoval již za minulého režimu, takže ono se stále něco dělo, pacienti k nám chodili domů za otcem stále, mimo pracovní dobu i o víkendu. Pro mě to byla naprosto normální věc. Věnujete se irisdiagnostice od roku 1990. To je 25 let a 25 let není málo. Vzpomínáte si, co vás vedlo k rozhodnutí věnovat se jí profesionálně? Rozhodnutí otce. To mi musíte trošku vysvětlit. Já jsem nikdy nepočítal s tím, že to budu dělat. Jsem nejmladší ze čtyř sourozenců, myslel jsem, že budou mít přednost sourozenci starší. Otec si původně vybral Petra, nejstaršího z nás, který potom ale v roce 1981 emigroval. (MUDr. Petr Wojnar, poznámka redakce). Takže jednou mi otec zavolal a řekl: „jestli to chceš dělat, tak zítra přijď.“ No a já jsem se musel během těch 24 hodin rozhodnout. Nicméně, jak jsem již řekl, vyrůstal jsem v tom, nebylo mi to cizí, leccos jsem o tom již věděl, navíc mám obor k tomuto relativně blízký. A pak jsem ještě dále studoval. Když otec zavolal, abyste zítra přišel, tak jste určitě přišel, jinak bychom tu dnes spolu neseděli. A když jste za otcem přišel, jak to probíhalo? Domlouvali jsme se, jak to budeme dělat. Ze začátku to bylo tak, že já jsem psal na stroji a poslouchal, díval se. Takový byl začátek. Od té doby jsme spolu pracovali tři roky v jedné ordinaci, až do otcovi smrti. Vedl mne, učil. Mohl byste stručně popsat jak probíhá vlastní irisdiagnostické vyšetření, co při něm pacienta čeká a jaký výsledek či lépe řečeno výstup - může očekávat? 9

Je to metoda určování diagnózy pomocí oční duhovky. Pacient přijde, posadí se, já se zeptám, zda mu mohu posvítit do očí, když souhlasí, tak mu prohlédnu duhovku a začnu sdělovat jaké má nemoci, jestli je tam něco nezdravého, případně jaké obtíže může ještě mít. Říkáte „prohlédnu duhovku“, ale prohlížíte obě oči, nemám pravdu? Prohlédnu obě oči, pravé i levé. Vidím to okamžitě. Tato metoda je výborná v tom, že se dají posoudit i funkce orgánů. Jak pracují, zda jsou v pořádku. Jestli jsou cysty nebo kameny v ledvinách, jestli játra fungují například jen na 80%, jestli jsou žaludeční vředy nebo nejsou atd. Hůře se určují systémy, např. nervový systém atd. Tato metoda je velmi rychlá, dá se určit také rychle diagnóza a vidím příčinu té či oné nemoci. K čemu tedy potom přístroje? Dá se to dělat dvěma způsoby buď - teď hned, což je největší přednost metody, že je opravdu rychlá. Nebo velmi odborně, kdy se oči vyfotí, sejmou, dále vyhodnocujeme přes počítač apod., na to jsou již ty přístroje. Byly dělány spíše k prevenci. Kdybyste kupříkladu přišla do nemocnice, tam by vám založili kartu a do ní vložili foto očí, zprávu o tom, že např. kritická je ledvina, játra apod. Aby se mohla provádět irisdiagnostika, musíte mít irisdiagnostickou mapu. Ty vypadají různě, to je jeden takový argument, že to nemůže fungovat, že ty mapy vypadají jinak. To sice ano, ale vizuálně. Když se na to podíváte odborně, tak všechny mapy ukazují to samé. Podle mapy se naučíte rozpoznávat oční duhovku. To co je v těle nahoře, je i v duhovce nahoře, to co je v těle dole, to je i v duhovce dole, co je v těle napravo, to je i v duhovce napravo a to co je v těle uprostřed, to je v obou očích. Když se podíváte na své oči do zrcadla, pak zjistíte, že tam máte různé paprsky a různé jakoby pigmentové skvrny a podle toho se to určuje. Základní zákon je, že ať je to Evropan, Japonec, Číňan, Afričan, vždy je to místo v duhovce na stejném místě. Máte-li např. nemocnou ledvinu, pak na tom místě se utvoří skvrna-anomálie, a podle velikosti, zbarvení a tvaru té skvrny se pak určují podrobnosti a upřesňuje se, zda se jedná o zánět, kamínky apod., ale to chce již opravdu mít hodně praxe. Umíme říci, co je na tom či onom orgánu špatně. Důvěra versus nedůvěra k irisdiagnostice. Setkáváte se zřejmě s obojím. U nás je tato metoda brána jako alternativní medicína, to je u nás. Na západě je irisdiagnostika vnímaná jako klasická medicína, vyučuje se jako nepovinný předmět na vysokých školách, každý druhý doktor má atestaci z irisdiagnostiky. U nás je k tomu určitá nedůvěra. Někteří pacienti si myslí, že čtu myšlenky, že poznám jejich staré hříchy atd., ale není to tak, vidím jen orgány. Pokud ten pacient důvěru má, myslí si, že ta metoda je v pořádku, tak přijde. Odborná veřejnost? Oficiálně to není uznáno jako lékařská metoda. Přesto doktoři mi posílají lidi, chodí za mnou sami doktoři, mám doma ofocených pár lékařských zpráv, kde lékaři uvádějí i moji diagnózu do chorobopisu, kdy se jednalo o nějaké rozhodnutí. Jak který doktor, je to zkrátka různé.

10

V roce 1992 jste absolvoval mimořádné studium na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, obor Léčivé rostliny. V čem bylo toto studium mimořádné? Bylo to po revoluci, a vy víte, že i když léčitelství bylo dříve zakázáno, přesto bylo. Otec například celých třicet let toto dělal jako své hlavní zaměstnání i za bývalého režimu, schovávalo se to za masérství, chodili za ním i politici. Otec měl jedenáct soudů, kde ho chtěli jedni potopit, druzí mu zase z toho pomáhali. Jde o to, že po revoluci za ministra zdravotnictví pana dr. Bojara byla snaha zlegalizovat léčitelství a tehdy po dosažení tohoto studia to řešila nějaké léčitelská asociace. Ten, kdo chce veřejně léčit, si měl udělat povinně zkoušky a studium. Změnil se ministr, léčitelství šlo na vedlejší kolej a pak již to zlegalizovat nešlo. Dnes je to bráno jako konkurence. Předtím, než předepíšete bylinný čaj, děláte vždy irisdiagnostiku? To jsou dvě rozdílné věci. Irisdiagnostika je jedna věc, předepisování čajů je věc druhá. Může být i irisdiagnostik jako klasický lékař a předepisovat klasické léky, nebo irisdiagnostik a předepisovat homeopatika, já se zaměřuji na bylinky. Jsou lidé, kteří se opravdu bojí a nechtějí, abych se jim díval do očí. Sdělí mi své problémy a podle toho jim předepíši bylinky. I přesto, že je někdo daleko, můžeme komunikovat pomocí internetu. Vaše ordinace je od Brna poměrně vzdálená, protože se nachází v okrese Frýdek-Místek. Pracovní cesty za klienty do Brna, ale i do jiných měst realizujete pravidelně, a alespoň co se Brna týče, můžeme vás tu potkat jednou měsíčně, říkám to správně? Ano, ve své hlavní ordinaci jsem dvakrát týdně, jinak jsem hodně na cestách za klienty po Moravě a v Praze. Jste tedy poměrně rozcestovaný člověk. Máte možnost srovnávat klienty ze svých jednotlivých působišť. Mají v jiných regionech lidé stejné či jiné problémy? Ne, já si myslím, že je to stejné, akorát jsou výraznější regiony. Ne, že by se jednalo o jinou skladbu nemocí, ale určitý rozdíl je dán účastí. Otec působil třicet let v Kojetíně u Přerova, nejvíce klientů a největší zájem je tedy z tohoto regionu, z Přerovska a Olomoucka. A na důchod byl otec ve Frýdku – Místku, takže zase jezdilo i hodně lidé ze Slovenska. Já jsem měl již klientelu zajištěnou. Jezdím po republice proto, že mám ordinaci v domě, kde žiji, na vesnici, kde již dnes téměř nejezdí ani autobus. Kdo je z daleka, měl by problém s dopravou. Ve své ordinaci ordinuji dvakrát týdně. Moravu navštěvuji celou, jinak jezdím i do Prahy. Jaké mají dle vašich zkušeností lidé povědomí o bylinách? Většinou lidé, kteří již přicházejí za mnou, pak již o bylinkách něco vědí, většinou již i něco užívali. Jen asi 20% o bylinkách neví nic. Je samozřejmé, že když za mnou někdo přijde, pak mu řeknu vše potřebné, vysvětlím mu, co od toho může očekávat, dopředu mu již řeknu výsledek, jak a o kolik se uzdraví, co lze udělat a co nelze. Např. mu řeknu - vy máte ulcerózní kolitidu, do třech týdnů jste zdráv. Předepíši bylinný čaj. Lidé tak vidí, že to funguje. Přijde jeden člověk, a když zjistí, že to funguje a je zdráv, pak příště přivede celou rodinu. Předpokládám, že nestačí jen mít předepsaný bylinný čaj, ale je nutné, aby si ho dotyčný uměl i správně připravit, každá bylina chce své. Každému pacientovi přesně řeknu, co a jak má udělat, jak uvařit, jak s tím zacházet, vařit-spařit, uskladnit, uložit, dávkovat, navíc dostane do ruky recept, kde je návod podrobně napsaný. Dostává na mne i spojení, kdyby potřeboval poradit či vysvětlit, může se na mne samozřejmě obrátit, má tam na mne i kontakt. Řeknu jim i to, kdy čaj začne fungovat, jak dlouho ho mají pít, o kolik procent se jim uleví, kdy mohou pozorovat zlepšení atd. U bylinných čajů nehrozí předávkování, mohou je popíjet a užívat i preventivně. Pacient má například zvýšenou kyselinu močovou z ledvin. Já mu předepíši bylinný čaj a řeknu mu, že za měsíc pití toho čaje, že by ta močovina měla zmizet. Ale tím, že ty ledviny již zdravé nejsou a nikdy zcela zdravé již ani nebudou, může užívat s přestávkami tento čaj i preventivně třeba rok. Po roce napíšeme nový čaj. Každý pacient, který si myslí, že něco není v pořádku, nebo, že to nefunguje, jak jsem říkal, může za mnou do tří měsíců přijít na kontrolu, kterou má zdarma. Nikdy nepíši napoprvé to nejsilnější, vždy mám v zásobě silnější směs, ale musí se postupně. 11

Jste výrobcem patentované kosmetiky a bylinných čajů. Není cílem zde představovat produkty, ale spíše vás požádám, zda nám můžete objasnit a popsat, co se skrývá za slovem výroba, jak probíhá, kde probíhá a co si můžeme představit pod pojmem patentovaná kosmetika? Jsem výrobcem dvou komodit. Vyrábím bylinné čaje a kosmetiku. I když je to řečeno v množném čísle, z kosmetiky vyrábím pouze jeden krém – Zelený balzám. Vyrábím 22 bylinných čajových směsí. Mám sice schváleny další tři výrobky, ale nemám na to zatím čas. Věc se má tak. Přijde pacient, já předepíši byliny, ale nic mu neprodám. On si to musí poshánět sám. Musí si je nakoupit sám – v arnikách, lékárnách apod. Pro ty, kteří nemohou za mnou přijít, vyrábím těch 22 směsí, které si může vybrat, a protože to chce od pana Wojnara, který je již zavedená firma, tak si je může koupit a má směs od pana Wojnara. Je např. 5 silných směsí na ledviny, jsou i jiní výrobci. Koupíte to samé od pana Gřešíka , od pana Janče atd. Vyrábím samozřejmě do zásoby, ale vyrábí to za mne druzí, tedy podle mých receptů vyrábí firma. Vše musí být schváleno, dnes již i Evropskou unií. Bylinné čaje vyrábí firma a jak je to s kosmetikou? Balzám si vyrábím sám, mám výrobnu schválenou MZ, hygienou, chodí kontroly atd. Patentovaná metoda u balzámu je velmi, velmi složitá. Balzám je 100%natur. Není v něm absolutně žádná chemikálie. Přesto balzám vydrží dva až tři roky při běžné pokojové teplotě. Nikdo tomu nechtěl věřit. Mám od toho certifikát atd., jedná se 100% bylinnou směs, vyrábí se speciální patentovanou metodou. Publikace Na loukách roste zdraví, jejímž autorem je váš otec Ervín Wojnar, je de facto odborným fytoreceptářem, kde najdou čtenáři bylinné receptury a spoustu užitečných rad. Chystáte se knihu doplnit, případně vydat nějakou jinou vlastní publikaci? Ano, chystám vlastní knihu, pracuji na ní, sbírám a připravuji materiály, mám již i vydavatele, ale bohužel je to práce ještě na několik let. Jak to mám dneska? Přijdu domů kolem deváté večer, tak co již chcete dělat? Po pětadvaceti letech praxe, překvapí vás ještě něco, například nějaký klient? Ne, dneska už ne. Přednáším na vysokých školách, točím v televizi, takže už ne. Z počátku jsem míval strach z otázek apod. Ale kupříkladu když přijde pacient a přinese mi nějakou bylinu do ordinace a ptá se, zda je to ta a ta bylina, zda je to „ono“. Víte, když mi to přinesete nasekané, tak vám to určím přesně, ale nějaké živé speciální bylinky, tak to je trošku problém. Je celá řada bylinek na trhu, a že „prý je zázračná“, říkají někteří a ptají se mne, zda ji znám. Říkám: „ tam, kde jste to četl, tak tam se obraťte“. Používám nejčastěji asi sto padesát bylin, ostatní již spíše výjimečně.

Prožívají dnes bylinky renesanci? Určitě a velkou. Je to cítit a je to vidět. Když se tomu věnujete tak shledáváte, že lidé nechtějí chemii, nechtějí na všechno léky, chtějí přírodní léčiva. Farmaceutické firmy lobují za to, aby bylinky nebyly - klidně to tam napište, já to mohu doložit. Dneska je zákon, že Herbář není odborná literatura, nemohu uvádět, že bylinka nebo balzám léčí, to je zakázáno. Kdybych chtěl uvést, že čaj je léčivý, pak schválení takového čaje by stálo přes milion korun a bylo by to náročné a zdlouhavé řízení. 12

Jak je to s těmi bylinkami, které používáme jako koření běžně v kuchyni? Bavíme se o přírodní léčbě a bylinkách, ale bylinky nejsou celá přírodní léčba. Jsou to i koupele, obklady, mazání atd. Čaje nejsou na všechno. Dnes se shodují odborníci v tom, že skoro každé koření je léčivé. Kari koření jak se zjistilo je protinádorové, dříve se říkalo málo pepře, dnes víme, že například na potenci u mužů je dobrý, píše se o zázvoru, tymiánu atd. Neznám koření, které se běžně používá v kuchyni, že by nemělo pozitivní účinky. Zeptám se přímo. Na kolik klienta vyjde návštěva u vás? To není tajné, to se můžete klidně zeptat. Všude stojí návštěva 300 Kč, v Praze 500. Je v tom i návštěva-kontrolní zdarma. Děti do tří let zdarma, od tří let 100 Kč. Od jakého věku lze uplatnit u klientů irisdiagnostiku? Nejmladší pacienti ve věku rok a půl - zhruba, u kožních problémů od jednoho roku. Oko stárne, pracuje. I oko má své choroby. Zkresluje to nějak vyšetření? Ano. Zkresluje a hodně. Musíte mít základy oftalmologie. Nemoci očí musíte vyloučit jako první, pak můžete teprve postupovat dál a udělat diagnózu. Bez znalosti oftalmologie nemůžete dělat irisdiagnostiku. Nevadí, když jsou umělé čočky, nevadí operace čočky nebo transplantace. Ani suché slzy a gely do očí nezkreslují obraz. Kdy se s vámi můžeme v Brně opět setkat? Snažím se přijíždět jednou za měsíc. Tedy začátkem dubna. Děkuji za příjemné povídání a těším se, třeba při dalším rozhovoru s Vámi, Na shledanou. Mgr. Marika Korcová

No.1/2015

13

Mgr. Daniela Rovenská

Kašel, rýma, nachlazení trápí letošní zimu mnohé z nás. V následujícím článku si povíme něco o bylinkách, které mohou být našimi pomocníky v boji proti nemocem. Kašel je obranný reflex našeho organismu, který má za cíl odstranění dráždících podnětů z dýchacích cest. Zpočátku bývá suchý, dráždivý, později se mění na vlhký kašel s expektorací. Právě při kašli nám mnohdy uleví bylinky výrazněji, než klasické léky. Z bylinek jsou vhodné: černý bez, lípa, divizna, podběl, plicník a další. Užíváme je nejčastěji ve formě nálevu, kdy 2 kávové lžičky čajové směsi přelijeme 0,25l vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat a scedíme. Popíjíme několikrát denně. Pokud už začneme odkašlávat, je vhodné přidat i bylinky, které nám ulehčí vykašlávání. Mezi ně patří jitrocel, sléz, mateřídouška, tymián, hluchavka, proskurník, lékořice, lišejník islandský a další. Receptur na čajové směsi na kašel je mnoho, nejlepší je poradit se podle charakteru kašle v lékárně nebo spíše v prodejně bylin. Vícesložkové směsi jsou lepší pro synergický účinek látek z bylinek, kdy jejich vzájemný účinek se zesiluje. Do vlažného čaje můžeme přidat lžičku medu a citrón. Při onemocnění dýchacích cest lze použít i lichořeřišnici (ta má své místo i v léčbě zánětu močových cest), která se používá v lidovém léčitelství jako přírodní antibiotikum. Další rostlinkou s antibiotickým účinkem na dýchací cesty je tymián.

Hrnek vody a hrnek cukru svaříme, až se cukr rozpustí, nasypeme sáček sušeného tymiánu. Prodává se v obchodech jako koření. Necháme vyluhovat, nejlépe přes noc. Po té přecedíme a užíváme několik lžiček za den. Hotový sirup uchováváme v lednici. Je vhodný i pro děti. V zimě nás také dokáže velmi potrápit rýma. I tady můžeme znovu sáhnout po bylinkách, které jsou uvedené v předchozím odstavci o kašli, výborná je i třeba saturejka. Při ucpaném nosu a zaražené rýmě si můžeme pomoci 14

inhalací. Nejsou potřeba drahé inhalační přístroje, vystačíme si s nádobím v kuchyni. Slanou vodu povaříme, přidáme např. eukalyptus, případně tea tree olejíček. Potom opatrně dáme hlavu nad hrnec, zakryjeme se ručníkem a hluboce vdechujeme. Nejlepší cestou, jak nemocem předcházet je prevence, to ví asi každý. Přípravků v lékárnách je nyní tolik, že někdy nevíme, který si vybrat. Na podporu imunity je vhodný vitamín C – příroda nám nabízí hned několik zdrojů: šípek, rakytník řešetlákový, acerola a samozřejmě čerstvé ovoce a zelenina. Dalším výborným pomocníkem je echinacea (tady bych doporučila užívání i v době rekonvalescence po nemoci )nebo beta-glucany např. z hlívy ústřičné, které stimulují imunitu organismu. Při prochladnutí, nebo pokud cítíme, že na nás „něco leze“, je nejlepší na prohřátí zázvor – třeba jako zázvorový čaj, do kterého můžeme přidat kromě medu a citrónu i skořici nebo hřebíček. O nachlazení a bylinkách by se dalo psát hodně a dlouho, ale doufám, že aspoň tento stručný návod, jak se vypořádat s nachlazením přírodní cestou vám přijde vhod.

O autorce

Mgr. Daniela Rovenská je absolventkou Farmaceutické fakulty Univerzity veterinární a farmaceutické v Brně. Absolvovala dvouleté studium poradenské psychologie-Katedra teorie-Jiří Adamec. Dále kurzy detoxikační medicíny (K I,KII,III.A,III.B) – certifikát pro práci s přístrojem Salvia, zkoušku 1. stupně. Je také absolventkou čtyřletého studia klasické homeopatie. Více zde: www.zeleny-andel.cz

No.1/2015

15

Co když je to trigger point? Mgr. Marika Korcová, MUDr. Marek Joukal Chodíte od ordinace k ordinaci, máte neurčité bolesti, které se propagují do různých částí těla. Užíváte analgetika, vědomý/á si jejich malého účinku na váš problém. Zašli jste na masáž, zkusili „studené“ i „horké“, polykáte vitamíny a zkoušíte – „kdo co poradí“ a nevíte, co se s vámi děje. Nemůžete dělat to, co chcete, snažíte se omezit bolest, ale je to ona, která omezuje ve vašich aktivitách vás. Zdá se, že vaše potíže a bolesti jsou způsobené něčím zcela jiným, než si myslíte. Už jste slyšeli o spoušťových bodech? Nezapomněli jste na to, že máte svaly? A věřte, nevěřte, spoušťové body ve svalech dokáží člověka pořádně potrápit. Netýká se tento problém právě vás? Nebo se vás „zatím“ ještě netýká? Spoušťové body – nebo chcete-li trigger points - jsou ztuhlá místa ve svalech, někdy dobře, jindy hůře hmatatelná. Můžete si je klidně představit jako „hrudky“- tvrdé a bolestivé na dotek. Tyto spoušťové body ve svalech se vyznačují zvýšeným napětím, jsou zdrojem bolesti, omezují pohyb a přinášejí další nepříjemné a bolestivé potíže. Skutečnost, že problémy, které spoušťové body působí, se velmi často neobjevují v místě postiženého svalu, ale někde zcela jinde, je opravdu „krutá“. Jinými slovy - nemusí nás bolet tam, kde je spoušťový bod, ale docela někde jinde. Nezbývá, než spoušťové body hledat. Předem chceme upozornit na to, že nesmíme zapomenout ani my, ani vy, že svaly jsou i na obličeji. Jak jsme již řekli, nezbývá, než spoušťové body hledat. Bez osvojení si několika základních „vědomostí“ to samo o sobě půjde těžko.

MUDr. Marek Joukal z Anatomického ústavu LF MU v Brně, nám v rámci možností tohoto článku nějaké své vědomosti předá, abychom lépe chápali problematiku spoušťových bodů ve svalech. Je totiž autorem textů Anatomie pohybového systému pro fyzioterapeuty a Anatomie dýchacího, kardiovaskulárního, lymfatického a nervového systému pro fyzioterapeuty. Svaly, které jsou tvořeny příčně pruhovanými vlákny, se nejčastěji spojují s kostmi (kosterní svaly) a vyvolávají pohyby v kloubech. Další svaly se spojují s kůží a vyvolávají tak její pohyb (kožní svaly). Některé menší svalové snopce se spojují s kloubními pouzdry (brání jejich uskřinutí – kloubní svaly), jiné s chrupavkami (například svaly hrtanu), se sliznicemi (například svaly jazyka), s čidly (očnicové svaly) a podobně. Svaly tvoří asi 1/3 tělesné váhy. Více než polovina celkové hmotnosti svalstva připadá na svaly dolní končetiny (56%), na svaly horní končetiny asi 28% a na svalstvo trupu a hlavy okolo 16%. V lidském těle nalezneme na 600 svalů, většina z nich je ale párová. Vlákna příčně pruhované svaloviny získala název podle svého vzhledu pod mikroskopem. Různý počet vláken se spojuje vazivem v primární snopce (snopečky). U objemnějších svalů se snopečky spojují v sekundární snopce a ty se dále spojují v určitý sval. Sval je bohatě zásobený cévami, které obstarávají oběh krve a mízy. Prokrvení svalů a tím i látková výměna se významně zvyšuje v době svalové činnosti. Červená barva svalů je dána přítomností myoglobinu podobnému červenému krevnímu barvivu, hemoglobinu. Podle obsahu myoglobinu se svalová vlákna dělí na vlákna červená, vlákna bílá a červená vlákna přechodného typu. Červená i bílá vlákna jsou tzv. vlákna rychlá (rychlá reakce na podnět). Bílá vlákna se při námaze poměrně rychle unaví, červená vlákna jsou vůči únavě odolnější. V jednotlivých svalech jsou daná vlákna obsažena v určitém poměru. 16

Každý sval je zásoben nervy, které jsou jednak motorické (přivádějí z centrální nervové soustavy (CNS) vzruchy vyvolávající svalovou činnost). Vzruchy předávají svalovému vláknu prostřednictvím nervosvalové ploténky. Senzorické nervy odvádějí vzruchy ze svalových a šlachových vřetének, a tím informují CNS o stavu napětí svalů a šlach. Na svalu rozlišujeme střední, masitou část – svalové bříško a část šlašitou, která slouží k připojení svalu ke kostem. U plochých svalů je šlacha rozprostřena do plochy a nazývá se aponeuróza. Za začátek svalu považujeme tu část svalu, která je méně pohyblivá, jako úpon svalu označujeme část svalu, která je zpravidla pohyblivější a uložená distálněji. Díky pohyblivosti úponu svalu a znalostí přesného místa začátku a úponu, je možné odvodit i funkce svalu. Část svalového bříška blíže začátku se nazývá svalová hlava, část svalu bližší úponu je označována jako svalový ocas. Za určitých okolností se však může začátek svalu zaměnit za úpon (u pomocných dýchacích svalů například znehybněním horní končetiny), proto je „začátek“ a „úpon svalu“ otázkou obecné dohody. Základem svalové funkce je svalový stah (kontrakce), za normálních podmínek vyvolaný nervovým podnětem. Výsledek kontrakce je podle okolností různý, podle toho rozeznáváme dva typy svalového stahu: Izotonická kontrakce, při které se mění délka svalu (například při zvedání břemene). Izometrická kontrakce, při níž sval vykonává statickou činnost, nemění délku, ale jeho akce je patrná ve změně napětí svalového bříška (například „zaťaté pěsti“, „zaťaté zuby“). Tento druh stahu charakterizuje různé výdrže. Podléhá přitom rychle únavě, protože trvající stah ztěžuje odtok krve ze svalu. Při svalové činnosti se oba typy kontrakcí střídají. Pro udržení správné polohy kloubů a částí těla vůbec má velký význam určité svalové napětí. Vedle krátkodobých nebo déle trvajících svalových kontrakcí je každý sval trvale (i v klidu) ve stavu určitého napětí. Tento trvalý klidový svalový stah se nazývá klidové napětí svalu – svalový tonus. Díky svalovému napětí je sval v jisté pohotovosti a může dojít k okamžité pohybové reakci. Teplo svalový tonus snižuje, chlad naopak zvyšuje. Posturální svaly (antigravitační) jsou takové svaly, které svým trvale zvýšeným tonusem zabezpečují vzpřímené držení těla. Ke skupině posturálních svalů náleží zejména hluboké svaly zad, hýžďové svaly, extenzory dolních končetin a svaly žvýkací. Tonus svalů poklesá ve spánku (například snížením napětí šíjových svalů přepadává hlava při usínání vsedě na prsa), značně ochabuje při bezvědomí, narkóze a po ztrátě inervace svalu. Dojde-li k poškození inervace svalu nebo celé funkční svalové skupiny, nabude převahy napětí zbylých svalů a může se vyvinout následné patologické držení těla nebo jeho části. Analýza i jednoduchých pohybů je neobyčejně složitá. Vedle svalů, které daný pohyb vyvolávají, vstupují reflexně do činnosti i svaly, které izometrickou reakcí znehybňují jedno z přípojových míst – takzvané fixátory. Jiné svaly neutralizují nežádoucí pohyb – neutralizační svaly (například při čisté flexi v loketním kloubu se musí kontrahovat i vnější rotátory, aby neutralizovaly vnitřní rotaci předloktí). Každý pohyb více či méně porušuje rovnováhu těla nebo jeho částí a musí být korigován svaly na opačné straně těla. Proto se často při jednostranné svalové činnosti setkáváme s bolestmi vzniklými přetížením svalstva na protilehlé straně těla. Co se ale stane, když se již spoušťový bod ve svalu vytvoří a nedojde k jeho ošetření? Zřejmě vás nyní vůbec nepotěšíme, protože se obvykle dostaví tzv. řetězový kompenzační efekt, nebo jak se jinak říká – dochází k řetězení svalů. Ještě názorněji: sval nemůže dosti dobře vykonávat svoji činnost - práci za něj přebírá jiný sval, který se napíná, pracuje za sval ochablý a následuje „řetězová reakce“, tzn. spoušťový bod se vytvoří i na tomto svalu. Tato reakce se může šířit dál a dál, celou svalovou soustavou.

17

Jak se to tak může stát, že se vytvoří z ničeho nic spoušťový bod a máme bolesti? Nic se neděje samo od sebe a zamyslíme-li se nad činnostmi, které jsme vykonávali, uvědomíme si, jaké svaly jsme přitom namáhali, pokud využijeme znalosti, které již máme, tak brzy pochopíme, že jsme si na tuto bolestivou záležitost a komplikaci - jak se říká „zadělali vlastním přičiněním“. A že jste vlastně nedělali nic? Zeptáme se: jak sedíte? Jak chodíte? Jak stojíte? Je vaše držení těla správné? Jsou vaše svaly ochablé? Cvičíte pravidelně? Nezatěžujete svoji svalovou soustavu spíše tak, že některé svaly soustavně přetěžujete a jiné jsou ochablé? Pociťujete napětí či bolest ve svalech? Inu, do svědomí si musí sáhnout každý sám. Použitá literatura Marek Joukal, Ladislava Horáčková, Anatomie pohybového systému pro fyzioterapeuty, Masarykova univerzita Brno, 2013, ISBN 978-80-210-6602-1 Marek Joukal, Lenka Vargová, Anatomie dýchacího, kardiovaskulárního, lymfatického a nervového systému pro fyzioterapeuty, Masarykova univerzita Brno, 2014, ISBN 978-210-6779-0 Donna Finando, Spoušťové body a jejich odstraňování, Vydavatel Václav Lukeš, 2013, ISBN 978-80-87419-28-1

No.1/2015

to je jedna z cest, jak se mezi sebou mohou poznat ženy, které se zajímají o zdraví těla i duše, masáže, různé techniky rehabilitace jak fyzické, tak i duševní, meditace, léčbu, psychologii, zdravé stravování, pohyb obecně a samozřejmě se chtějí udržovat nejen v dobré fyzické kondici a fit, ale i v dobré náladě. Pokud jste navíc ochotná se občas sejít s ostatními, vyměnit si svoje poznatky, zkušenosti, podebatovat o tom, co děláte a co vás baví s ostatními ženami, pak neváhejte. Dejte o sobě vědět. Jak? Napište email, nebo využijte kontaktní formulář na webových stránkách WOMAN TODAY.

Více zde: http://www.woman-today.cz/clanek/

18

o bolestech svalů s hosty Dámského klubu WOMAN TODAY Na stránkách magazínu WOMAN TODAY jsme nejednou věnovali pozornost bolestem pohybového aparátu, bolestem svalů, trigger pointům apod. Vzhledem ke způsobu života, kterému jsme si zvykli říkat „sedavý“ trápí bolesti svalů občas každého z nás. Jsou nezřídka trvalejšího charakteru a velmi negativně ovlivňují nejen pohyb, ale každodenní život. Do diskuze, které předcházel článek s názvem „Co když je to trigger point?“, jsem pozvala čtyři odborníky, kteří se vám zanedlouho představí. Dvě ženy a dva muže různých profesí, kteří však mají k danému tématu bolestí svalů co říci. Sešli jsme se začátkem března k přátelskému povídání, abychom si vzájemně vyměnili své zkušenosti a obohatili tak svůj pohled na tuto problematiku.

19

MUDr. Marek Joukal

jsem asistentem Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vyučuji studenty všeobecného lékařství a fyzioterapie v českém i anglickém jazyce. Jsem autorem nebo spoluautorem 20 publikací zabývajících se neuropatickou bolestí a makropreparačními technikami v anatomii a soudním lékařství. Jsem autorem dvoudílných skript Anatomie určených pro studenty fyzioterapie. Studuji doktorský program v oboru Anatomie, histologie a embryologie. Jsem držitelem ceny děkana za vynikající studijní prospěch (2011, 2012) a ceny rektora pro nejlepší studenty magisterských studijních programů (2013).

MUDr. Jaroslava Chlupová 15 let pracuji jako ambulantní neurolog a předtím jsem 5 let působila jako nemocniční lékař. Mimo to trénuji děti basketbal, který jsem sama hrávala vrcholově třicet let. Nyní jsme zahájili cvičení malých dětí a již druhým rokem se snažíme o realizaci projektu, který má za cíl seznámit veřejnost s problematikou vadného držení těla, tedy s problémem se kterým se setkávám v ordinaci denně.

Renata Imrichová Já jsem původně zdravotní sestra. Zdravotní potíže a zájem o alternativní metody mě přivedl k masážím. Dnes se zaměřuji hlavně na harmonizaci a detoxikaci těla pomocí biorezonance a ajurvédských terapií. Jsou to techniky, které tělo zbavují toxinů a patogenů, aktivují samoozdravné procesy v těle, uvolňují psychické i emoční blokády a fyzické napětí.

Mgr. Miroslav Vojtek Masážím se profesionálně věnuji od roku 2008. Před tím jsem pracoval v oboru biologie, kterou jsem vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Klienti, kteří ke mně chodí, jsou většinou lidé, kteří mají nějaký akutní problém, bolesti ramen, zad, kloubů, migrény atd. K trigger pointům jsem se dostával postupně praxí a zkoušením. Druhá část mé práce se zaměřuje na zdravotní cvičení, vedu klienty k tomu, aby se sami snažili pracovat se svým tělem, aby byli pohybově aktivní. Základem mé práce je úvodní rozhovor s klientem, při kterém se snažím pochopit, co klient skutečně potřebuje a jaká má očekávání a zároveň se snažím vysvětlit, jaké jsou reálné možnosti. Tedy čeho jsme společně schopni dosáhnout. Při vlastní práci se snažím být trpělivý, soustředěný a zodpovědný. 20

Mgr. Marika Korcová Učí se fyzioterapeuti také o trigger pointech, pane doktore?

MUDr. Marek Joukal Studenti se učí systematickou anatomii, to znamená, že se probírají jednotlivé systémy lidského těla.

MUDr. Jaroslava Chlupová Jsou fyzioterapeuti seznamováni také s funkční anatomií?

MUDr. Marek Joukal Funkční anatomie je více méně perličkou, kterou se snažíme studentům studium zpříjemnit a okořenit. V našich skriptech jsou uvedeny poznámky, které mají za cíl studentům pomoci pochopit důležitost jednotlivých struktur.

Mgr. Marika Korcová Miroslave, nyní cituji z vašich webových stránek „Mojí specialitou je hloubková masáž, jejíž klíčovou součástí je technika spoušťových bodů.“ Vy jste se tímto k trigger pointům přímo přihlásil. Vím o Vás, že máte zkušenosti ze zahraničí, ale ráda bych se zeptala, jestli souvisí i s problematikou trigger pointů? Každopádně, prozradil byste nám více?

Mgr. Miroslav Vojtek Ano, pracoval jsem dva roky v Anglii a nejvíce jsme se zaměřovali na masáže na masérské židli. Součástí celé procedury je práce s akupresurou a se svalovými řetězci (což je pro nalezení spoušťového bodu velmi důležité). Rozšíření poznání pro mne v tomto směru bylo výrazné.

MUDr. Jaroslava Chlupová Co si představit pod pojmem masérská židle?

Mgr. Miroslav Vojtek Na masérské židli masírovaný sedí ve velmi pohodlné, lehce předkloněné pozici. Má opřené holeně, hrudník, předloktí a čelo a úplně uvolněná záda, šíji a krk.

Mgr. Marika Korcová Miroslave, vy působíte v Brně i v Praze, je to tak?

Mgr. Miroslav Vojtek Působím jako masér na střídačku v Brně i v Praze, tedy v obou těchto lokalitách.

21

Mgr. Marika Korcová Jak často se setkáváte v praxi s problematikou spoušťových bodů u svých klientů?

Mgr. Miroslav Vojtek Myslím, že u většiny lidí, kde se projevuje nějaká svalová bolest, lze spoušťové body najít. Nicméně ne u všech lidí jsou použitelné. Jinými slovy je spousta lidí, u kterých, i když spoušťové body najdete, tak je stejně nepoužijete, protože na to ten člověk není připravený. Potřebuje nejdříve projít něčím jiným, než vůbec můžete pracovat se spoušťovými body.

Mgr. Marika Korcová Chcete tím říci, že ne vždy můžeme vyvinout tlak na spoušťový bod?

Mgr. Miroslav Vojtek Například hokejista, do kterého dvacet let „mlátily“ hokejkama, tak přijde-li na masáž, bude vůči nějakému tlaku na trigger pointy absolutně imunní. O tom jsem přesvědčený.

MUDr. Jaroslava Chlupová Vaše klientela jsou vrcholoví sportovci?

Mgr. Miroslav Vojtek I vrcholoví sportovci, ale rozhodně se na ně nezaměřuji.

MUDr. Jaroslava Chlupová Myslím, že ne každý může dělat maséra. Chci tím říci, že pokud přijdou – ne sportovci, ale obyčejní lidé na masáž a dostanou se pod ruce masérovi, který není zkušený, nemá praxi jako vy, pak může být masáž i kontraproduktivní a může vyvolat řadu akutních potíží, hlavně u pacientů s problémy krční páteře, trpícími závratěmi, migrénami atd. Sportovec je obvykle zvyklý na zátěž, nějaká bolest ho zřejmě hned tak nerozhodí, ale člověk, který nesportuje, zvláště senzitivnější jedinci, budou reagovat jinak.

Mgr. Miroslav Vojtek Ano, u řady lidí je potřeba začít zvolna jemnějším typem masáží a pokud možno i cvičením před tím, než se pustíme do opravdu hluboké práce se svaly.

MUDr. Jaroslava Chlupová Trigger points má každý. Jde o to, zda jsou anebo nejsou aktivní. Roli hraje psychická nadstavba, aktuální stav organismu a držení těla. Když vycházím ze své vlastní dvacetileté praxe, tak si jednoduše myslím, že vše je o hlavě. Uvedu konkrétní případ své pacientky. Přibližně 15 let trpí bolestmi páteře, její klinický stav je stále stejný, nezměnila jej ani operace ploténky. Pacientka se snaží pravidelně cvičit, vyzkoušela všemožné techniky, ale vše marně. Nepomohla ani opakovaná lázeňská léčba, až jednu se v lázních setkala s fyzioterapeutkou, která ji po vyhovovala jak odborně, tak duševně. Hned z ní byl nový člověk. 22

Mgr. Marika Korcová Paní doktorko, vy se poslední dva roky se zabýváte projektem, který se jmenuje LOKOMOCE. Již název napovídá, že bude spojen s pohybem. Můžete nám projekt představit alespoň ve zkratce?

MUDr. Jaroslava Chlupová V dnešní době chodí do ambulancí poměrně hodně mladí pacienti, kteří trpí bolestivými stavy. Jsou si velmi podobní, buď jsou obézní, nebo extrémně hubení. Držení těla je u 80% stejné, tj. špatné. Prováděli jsme funkční testování na Základních školách mezi 6 a 9 třídou a denně to vidím ve své ordinaci i v tělocvičně, kam děti přichází a de facto se neumí pohnout. Je zarážející, že nemají vůbec zapojení horních končetin. Našim cílem je to, aby se již od miminka, kdy začíná motorický vývoj situace zlepšovala, aby konečně rodiče pochopili, že se tomuto musí věnovat, aby i ve školách děti cvičily a cvičily správně.

Mgr. Marika Korcová Je těžké rozlišit v masérské praxi trigger point například od tukové bulky?

Renata Imrichová Tuková bulka nebolí, je měkká, pružná nebo tuhá. Trigger point jsou tuhé uzlíky, (ztuhlá svalovina), které jsou na pohmat velmi bolestivé. Když ale ve svalu narazíme na bolestivé místo, nemusí to být spoušťový bod, může jít jenom o přenesenou bolest.

Mgr. Miroslav Vojtek Jestli máte pod palcem trigger point poznáte vždy. Otázka je, jestli ten trigger point reaguje nebo ne. Tedy jestli je ho aktuálně možno povolit.

Mgr. Marika Korcová Jakou šanci tedy má „pacient“ „klient“ , že na to přijde sám nebo jeho masér?

Mgr. Miroslav Vojtek Můj názor je ten, že každý člověk si je schopen odstranit své spoušťové body, dokonce i bez přímého fyzického kontaktu s nimi. Pro mě je trigger point místo, kde se sval stáhl a zapomněl se povolit. Kosterní svalstvo je myslí ovladatelné a můžeme si ho tedy vědomě uvolnit. Pokud se rozhodneme spoušťový bod odstranit masáží, doporučuji dělat to takovým laskavým tlakem přímo na něj. Není dobré po bodu přejíždět sem a tam, to může naopak vyvolat zvýšené bolesti. Pokud jde o samotné vyhledávání spoušťových bodů, tak to může být obtížné, protože bod téměř nikdy není tam, kde bolest cítíme. Říká se tomu přenesená bolest. Tedy bolest, kterou cítíme jinde, než kde je její zdroj.

23

MUDr. Jaroslava Chlupová S přenesenou bolestí se setkávám u většiny pacientů, mluvíme o takzvaných funkčních poruchách, které jde odstranit vhodným cvičením. V dnešní době existuje řada konceptů, které se touto problematikou podrobně zabývají.

Mgr. Marika Korcová Trigger points se ošetřují tlakem. Odkloňme se teď ale na chvíli od samotných trigger points k dotazu, který pokládám za velmi důležitý a využívám fakt, že mezi sebou dnes máme neuroložku. Paní doktorko, chodí do vaší ordinaci pacienti s různými problémy, často prvotně přesvědčeni, že jejich problém je neurologický?

MUDr. Jaroslava Chlupová Ano, chodí. Mgr. Marika Korcová Berete jako lékařka v úvahu i fakt, že potíže, které se mohou na první pohled jevit, jako potíže na neurologickém podkladě, mohou být právě potíže o kterých se tu dnes bavíme? Tedy přenesená bolest a bolest vyvolaná funkčními poruchami svalů atd.?

MUDr. Jaroslava Chlupová Jak už jsem prve řekla, u většiny pacientů tomu tak je.

Mgr. Marika Korcová A co jiní lékaři?

MUDr. Jaroslava Chlupová Pokud si neurolog neprojde praxí funkční diagnostiky tak se na věc dívá jinak, většina lékařů hledá hlavně patologii. Pokud se něco patologického nenajde, pak člověk skutečně odchází, aniž by věděl, co mu je.

Mgr. Marika Korcová Jenže potom začíná pro pacienta, který má bolesti a jehož potíže neustupují, ono chození od odborného lékaře k odbornému lékaři, prochází leckdy nákladnými vyšetřeními, z nichž jmenujme alespoň CT, magnetické rezonance atd., kdy se pátrá po patologické příčině. Leckdy v horizontu týdnů a měsíců, přičemž obtíže pacienta neustupují. Je to jistě situace nepříjemná a kromě bolesti nastupuje ještě stres z onoho „něco mi je, nevíme co“, který k celému procesu negativně přispívá a situaci spíše komplikuje a i bolesti zhoršuje. Jinými slovy, každý lékař by měl brát v úvahu, že bolesti mohou být vyvolány i problémy, kterými se dnes zabýváme, to znamená problémy svalového aparátu. Mnohým pacientům pomohla i náhoda, neboť se dostali do rukou fyzioterapeutům, kteří velmi dobře odhadli, odkud bolesti pacienta a jeho potíže pramení a vhodně ho vedli. Pacient se uvolní, zklidní, jeho problém je pojmenován, zbavuje se stresu z patologie a tak nezřídka dochází po určité době k nápravě, ke zlepšení stavu a mnohdy i k vymizení potíží.

24

MUDr. Jaroslava Chlupová Problém současné medicíny je, že nepohlíží na pacienta jako na celek, neřeší jeho potíže komplexně. Nemocných přibývá a doba vyšetření se neustále zkracuje. Troufám si říct, že kvantita převyšuje kvalitu, jak je tomu i v dalších oblastech (školství, stavebnictví atd.)

Mgr. Miroslav Vojtek Naprostá většina lidí, kteří ke mně přijdou, mají za sebou a absolvovali to, co jste právě zmínili. Přicházejí k masérovi jako k poslední naději. Jakoby ten masér byl již tou poslední variantou, ke které se dopracovali až po té, co zjistili, že u lékařů to nejde. A někdy z toho právě vyjde to, že zjistím, že se s těmi svaly dá opravdu něco dělat a pomoci. Důležité je, že ten člověk sám chce.

Renata Imrichová je důležité samotný problém pojmenovat, mnohdy se člověk zklidní natolik, že potom s ním lze pracovat. I já mám podobné zkušenosti, že ke mně klienti chodí a říkají mi, jaká vyšetření a techniky absolvovali, že se například těšili do lázní, ale problémy u nich i po návratu stále přetrvávají. Říkám jim, aby se vzpomněli, kdy se bolest objevila poprvé anebo na období, kdy byla nejsilnější. Většina se rozvzpomene, že měli stresové období, většinou fyzickou zátěž, prodělali nějaká onemocnění, kterým moc nevěnovali pozornost a podobně. Když najdeme souvislosti, většinou se zklidní, uvolní a otevřou se další péči. Techniky, kterými dosáhnu uklidnění a uvolnění, jsou např. kraniosakrální terapie nebo hemisférická masáž hlavy. Klient se zklidní psychicky, uvolní se emoce a povolí i napětí ve svalech.

MUDr. Jaroslava Chlupová jenže v praxi to tak bohužel mnohdy není. Začíná to již u obvodních lékařů, kteří by měli být tou první liníí. A protože tak tomu mnohdy není tak jdou pacienti k jednomu odborníkovi, ke druhému atd. atd. Napadá mne příklad pacienta, brněly ho konečky prstů na nohou, starší pán, lehký diabetes. Měl vyšetřený ultrazvuk, CT, cévní vyšetření, laboratorní vyšetření, potom se nějakou cestou dostal do mé neurologické ambulance. Zeptala jsem se ho, v čem chodí a ukázalo se, že chodil dva měsíce po lese pro dřevo a na nohách měl tenisky, ve kterých měl posunuté vložky do bot, takže chodil po hranách těch vložek. Jenže na to, v čem chodí a jak, se ho nikdo nezeptal. Vyhodil tenisky, dostal nějaké vitamíny a brnění ustalo. Nicméně prošel si řadou nákladných bezvýsledných vyšetření.

Mgr. Marika Korcová Lehce se to řekne být v psychické pohodě. Je otázkou, zda bojujeme-li s bolestí, často týdny, měsíce, nezřídka s bolestí, která nepřestává a nechce nás opustit, ať děláme, co děláme, jestli je vůbec možné být v psychické pohodě. Ta většinou přichází až se známkou nějakého zlepšení, když bolest ustupuje a nám svítá naděje, že jsme na správné cestě. Zeptám se nyní paní Imrichové, zda pod jejíma rukama psychicky a fyzicky pookřávají klienti a nakolik jedno ovlivňuje druhé.

Renata Imrichová Ano, klienti pod mýma rukama pookřejí. Pokud je totiž člověk v psychickém vypětí, tělo sevřené, ztuhlé, mnohdy i shrbené. Pokud člověk na fyzickém těle cítí bolest, často jí zpočátku nevěnuje příliš pozornosti. Říká si, že to přejde. Když bolest neustupuje, má to bohužel negativní dopad na psychiku. Najednou všechnu svoji pozornost nasměřuje na bolest a nedokáže se soustředit na nic jiného. Jsou klienti, se kterými se musí pracovat nejdříve přes fyzické tělo, např. masáž, a uvolní se zároveň psychické napětí. A někdy tělo ne a ne povolit, a 25

tady je potřeba jít cestou uvolnění psychického napětí a tím následně povolí napětí celého těla. Uvedu příklad, zrovna dnes přišel jeden klient s tím, že ho „chytly plotýnky“. Říkal, že se rozvádí a včera měl stání, které se týkalo dělení majetku a péče o děti. Kromě toho má nyní i velké vypětí pracovní. Navrhla jsem mu, že použiji techniky, které uvolní psychické napětí a stres. Souhlasil. Když odcházel, bez problémů se ohnul a uvázal si tkanička u bot. A to jsem mu na záda vůbec nesahala.

Mgr. Marika Korcová Nerada bych, aby to vypadalo, že se bavíme pouze o bolestech pohybového aparátu v té zjednodušené podobě. Máte mezi svými pacienty a klienty jistě řadu lidí, kteří jsou po operacích páteře, kyčlí, kolenních kloubů, krční páteře a v některých případech jsou to operace opakované. Přesto i tito pacienti se hýbou, učí se hýbat, musí se hýbat. Shledá-li pacient ve své anamnéze proslulou větu - porucha statiky a dynamiky páteře – jde s tím z hlediska rehabilitace ještě něco dělat i u těchto lidí v dospělém věku?

MUDr. Jaroslava Chlupová Jde s tím vždycky něco dělat.

MUDr. Marek Joukal Po jakémkoliv zásahu dochází k změnám uvnitř spinálních ganglií, kde se nachází těla nervových buněk (neuronů) zodpovědných za čití bolesti a sensoriky obecně. Důležité je především začít rehabilitaci včas. Fyzioterapeuti se učí technikám cvičení s pacientem v klinických oborech. Na anatomii je tyto techniky neučíme.

Mgr. Miroslav Vojtek Souhlasím s tím, že vždy je možné něco dělat. Jen bych doplnil, že toto nemohu udělat já (masér, terapeut,…). Vždy to musí udělat klient sám. Já mohu jen pomoci. Musí to být jeho rozhodnutí. Nejnadějnější jsou lidé, kteří si vás sami vyhledají, sami za vámi přijdou a řeknou, co chtějí. S těmito lidmi se dá dosáhnout výborných výsledků. Musí jít ale o komplexní práci. Z mého pohledu je význam samotného uvolnění spoušťových bodů přeceňován.

Mgr. Marika Korcová Výborně, děkuji. Dostáváme se tedy k tomu, že jejich odstranění neřeší celkovou situaci pohybového aparátu, přestože víme, jak trigger points vznikají, i když je umíme ošetřit. Přesto jejich ošetřením dochází k úlevě. I když celkový stav pacienta to nenapraví. Je to tak?

Mgr. Miroslav Vojtek Souhlasím s Vámi, že jenom uvolnění spoušťových bodů nestačí k dlouhodobému zlepšení. Je třeba navázat dalšími aktivitami, jako je vhodné cvičení, úprava pracovního prostoru či konkrétních životních návyků. Přesto bych ale všechny rád povzbudil k odstraňování spoušťových bodů. Jen pro ilustraci: Měl jsem klienta, který byl před osmi lety na nějakém cyklistickém výletě a stáhly se mu výrazně svaly lýtka. Od té doby věděl, že není něco v pořádku, absolvoval několik nejrůznějších cvičení z vlastní aktivity. Když jsme ten bod na lýtku našli, tak asi během tří návštěv problém vymizel a ten člověk se začal cítit výrazně líp.

26

Renata Imrichová já sama jsem měla před léty výhřez ploténky. Ještě dnes se mi občas stane, že bolest vystřeluje až do nohy. Hlavně když jsme unavená nebo při větší zátěži. Při poslední masáži, kterou jsem absolvovala, mi masérka nahmatala bolestivé místo, které bylo dost vzdálené od bederní páteře a přitom na sebe reagovaly. Našla a uvolnila spoušťový bod.

Mgr. Marika Korcová Proč mají bolesti svalů již malé děti, v předpubertálním období, v pubertě?

MUDr. Jaroslava Chlupová Problém je v motorickém vývoji, ve kterém jsou děti bržděny a nemají optimální prostředí ke svému vývoji. Příkladem jsou sedačky, ve kterých děti tráví většinu dne, díky nim mají omezený prostor k pohybu. Vše kolem vnímají, ale mají málo motivace k tomu, aby se mohly motoricky projevit a něčeho dosáhnout. Neodbudou si správné vývojové stupně a to se následně projeví svalovou nerovnováhou a vadným držením těla. Motorické učení v dětství je minimální, pro objasnění – dětem chybí přirozený pohyb, pravidelná pohybová aktivita je zanedbávána nejen v rodině, ale i ve škole. Děti jsou nekoordinované, přibývá úrazů a bolestivých stavů.

MUDr. Marek Joukal zásadní problém je, že mladá generace se téměř nehýbe. Jsou u počítače, ve škole, u počítače, u televize, nechodí běhat, nedělají spontánně téměř žádné pohybové aktivity, běh jen tak pro radost, nechodí na vycházky, na túry, nesportují, i do školy dojíždějí MHD, případně je vozí rodiče autem, chybí pravidelná fyzická zátěž.

Renata Imrichová ještě bych doplnila, že svoje samozřejmě dělá i špatná strava. Instantní produkty, konzervační látky, spousta sladkostí, stabilizátory v potravinách. Pokud se děti špatně hýbou, nebo nehýbou dostatečně, pak nemohou být ani dobře okysličovány, což neprospívá organismu jako takovému, svaly, klouby atd. nevyjímaje. Problém je to rozhodně širší, takže si jen dovoluji poznamenat, že podíl na tom všem má i nevhodné stravování, stravovací návyky, které jsme si vytvořili a vytváříme je i vlastním dětem. Další nemilou skutečností je, že lidé neumí vnímat svoje tělo, nerozumí mu. Za velmi důležitou věc pokládám právě naučit se vnímat své tělo, rozumět mu, ale také se naučit vnímat a uvědomovat si vlastní pohyb. A musí samozřejmě zkoušet, jaký pohyb mu dělá dobře, jaký mu naopak nevyhovuje. Tím myslím některé druhy cvičení, rehabilitaci apod.

27

MUDr. Jaroslava Chlupová Vnímám, že se současná fyzioterapie vyvíjí a mění se pohled na rehabilitaci. Je řada technik, které vychází z vývojové kineziologie, dospělý člověk si je schopen vybavit, to co již má v hlavě uloženo. Nutností je začít vnímat svoje tělo. Cíleným cvičením a úpravou pracovních i mimopracovních návyků zlepšit svalovou koordinaci a tím zamezit bolestivým stavům.

Mgr. Marika Korcová Nechci filozofovat, ale někdy mám pocit, že jsme si udělali život tak pohodlný, až nás občas bolí. I když slovo občas bych asi mohla vypustit.

MUDr. Jaroslava Chlupová Když se zeptáte dnešních dvacetiletých a třicetiletých co dělají, jestli sportují, cvičí nebo chodí na vycházky, tak zjistíte, že málokterý z nich odpoví ano. Pokud lidé nepochopí, že pohyb je základem života, že se opravdu musí začít znovu hýbat, tak potom žádná medicína nepomůže. Pohyb je atributem živé hmoty, chceme-li být živí, opravdu živí a ne nemocní, bolaví, nepohybliví, pak se hýbejme a žijme. Děkuji všem hostům, kteří si udělali čas a podělili se s námi o své zkušenosti, poznatky a názory.

No.1/2015

28

Je vysoký, kvete žlutě, jeho podzemní stonek má výraznou chuť a užívá se jako koření a lék již od nepaměti. Řeč je o bylině jménem zázvor.

Hojně se užívá při zažívacích obtížích, migrénách, bolestech svalů. Nezřídka se o něm říká, že je „ženskou bylinou“ neboť je velmi účinný i při menstruačních bolestech, údajně také působí příznivě při rakovině vaječníků. Ať již máte chřipku, nebo dokonce chřipku střevní, zázvor vás nezklame. Dokonce snižuje i plynatost. Rozhodně nečekejte, že vyzkoušíte zázvor až tehdy, nastanou-li potíže. Je dobré užívat zázvor preventivně, protože posílíte imunitu organismu. Na závěr jen připomínka toho, že kromě výše uvedených vlastností je zázvor i silným afrodiziakem.

Středně velký zázvor (cca 6-10 cm) ¼ litru studené vody 1 citron 1 kg cukru Umyjeme zázvor a nastrouháme na drobném struhadle a to i se slupkou. Nastrouhaný zázvor dáme do kastrolu a zalijeme ¾ litrem studené vody do které ještě nakrájíme na malé kousky citron. (Kůru citronu dobře omyjeme).

29

Přivedeme k varu a povaříme cca 10-15 minut na mírném ohni. Po uplynutí doby vaření odstavíme a necháme směs 24 hodin luhovat.

Další den směs scedíme a do scezené směsi přisypeme 1kg cukru krupice. Znovu přivedeme k varu, mícháme a vaříme 5-10 minut. Dále již nevaříme, necháme chladnout. Připravíme si šťávu z jednoho citronu a vmícháme do sirupu, který jsme již odstavili a jehož teplota klesla. Po vychladnutí přelijeme směs do skleněné lahve s uzávěrem. Skladujeme v lednici.

No.1/2015

30

PaedDr. Olga Chválová, CSc. Bolesti zad je téma sice poněkud otřepané, stále však velmi aktuální. Lidé tento zdravotní problém dlouho podceňují, a když nastane, jsou zaskočeni tím, do jaké míry jim znepříjemňuje a komplikuje život. Nebudu vás unavovat frázemi o nedostatku pohybu nebo škodlivosti sedavého zaměstnání, které je pro naprostou většinu z nás každodenní realitou. Pojem „sedavé zaměstnání“ se stává pro někoho jakýmsi zaklínadlem, aby nad svými potížemi smířlivě pokýval hlavou v domnění, že bolestem zad se při práci vsedě nelze vyhnout. K podobnému fatalismu svádí i klišé, že bolesti kloubů a zad jsou nevyhnutelným důsledkem přibývajícího věku. Jádro této druhé sentence se opírá o skutečnost, že hlavní nápor zdravotních potíží přichází ve středním věku a čím blíže důchodu, tím jsou potíže častější a někdy také dramatičtější.

Za vším hledej vadné držení těla Proti těmto faktům stojí skutečnost, že do doby, než bolesti zad donutí někoho vyhledat lékaře, nedělají lidé až příliš často nic pro to, aby jim předešli. Přitom je známo, že mají svůj původ v nesprávném držení těla, které má každý výhradně ve svých rukách. Přinášíme si ho do dospělého věku z dětství a není divu, že zub času na nás dříve či později odvede svoji práci. Z držení těla se dá vyčíst, kde dochází k přetížení a kde se dříve či později objeví i nějaký ten problém. Přetížení znamená zrychlené opotřebení tkání, překračování geneticky daných mezí jejich zatížitelnosti. Předmětem léčby onemocnění pohybového systému jsou až patologické změny, jimiž na přetížení reagují tkáně. Vadné držení jako příčinu, která je vyvolala, to však samozřejmě neodstraní a ani se tím nikdo nenaučí tomu, jak se má správně pohybovat. Proto se potíže vracejí a většinou i stupňují. 31

Uzdravte se sami Přístup veřejnosti, ale i odborníků k onemocnění pohybového systému je stále ovlivněn do značné míry názorem, že vadné držení jako příčinu potíží s pohybovým systémem lze napravovat jen do určitého věku a že po jeho zafixování s koncem růstu to již není možné. S pokrokem v oblasti cvičení a jeho novými metodami se naopak stále více ukazuje, že vady držení těla lze napravovat nejen do vysokého věku, ale že cvičení startuje v organismu samovolné uzdravovací procesy. To dává pravidelnému, avšak cíleně zaměřenému cvičení zcela nový význam a smysl. V medicínské praxi se zatím neuvažuje příliš vážně o tom, že vlastní léčbě potíží s pohybovým systémem by měla předcházet cílevědomá snaha o jeho nápravu, nebo že by měla být alespoň nedílnou součástí jejich léčby. Pro fyzioterapii je to, že s pacienty cvičí, samozřejmost, náprava držení těla není však otázkou několika návštěv příslušného odborníka, zvláště když ve fázi, kdy jsme nuceni ho vyhledat, bývá už značně narušeno. Rovněž se zapomíná, že tělo funguje jako celek a že příčina vlastních potíží se může nacházet docela jinde než v místě, které je postiženo. Typické je to pro bolesti v bedrech, kam se při nesprávném postoji promítají tlaky z horní části těla. A to je něco, co přesahuje časové možnosti, ale i vlastní poslání fyzioterapie, a co lze zvládnout pouze pravidelným, cíleně zaměřeným cvičením.

Nepodceňujte první poslíčky I když bolest je vždy nepříjemná, vyplatí se vnímat ji pozitivně a brát ji od počátku vážně. Je to obranný mechanismus a časný varovný poslíček, že něco není zcela tak, jak by mělo být. Pro vás je cennou informací, že v nějaké části těla dochází k přetížení, a pobídkou, abyste s tím začali něco dělat. Čím dříve na tento signál zareagujete, tím lépe. Snesitelná, ale pravidelně se opakující bolest při delším stání nebo naopak při chůzi, ke konci pracovního týdne, po větší námaze či dlouhodobém sezení není důvod, abyste hned vyhledali lékaře, leda snad pro své uklidnění. Může trvat léta, než se v tomto místě rozvine vysloveně patologický obraz, který teprve objasní povahu škod, kterou napáchala léta systematického přetěžování. Ale chceme to vlastně? – důkaz, že už jsme se opravdu stali pacienty? Neměli bychom dát raději tělu včas, co potřebuje, aby nám dobře sloužilo a mohli jsme se ně spolehnout? Zamyslete se též nad tím, zda prášky tlumící bolest, neposkytují jen iluzi, jak jste se hezky vyléčili, a zda vás neodvádějí od toho, co by v této chvíli bylo potřeba udělat – zjistit, zda příčina těchto potíží není trvalejšího rázu a nesouvisí právě s nesprávným postojem, držením těla či nesprávným zatěžováním svalstva. Povšimněte si prosím, že o síle nepadlo zatím ani slovo. V tom totiž není – až na výjimky – zakopaný pes.

32

Kvantitu nahraďte kvalitou Uspořádání těla v klidovém postoji je zdrojem vstupních dat, na jejichž základě vzniká v mozku program zamýšleného pohybu. Nesprávná vstupní data mohou dát jen těžko správný výsledek. Pohybové stereotypy jsou tedy ještě citlivějším ukazatelem toho, zda tělo funguje správně, neboť ukáží na příčiny potíží i u těch lidí, kteří se na první pohled drží celkem dobře. To je také důvod, proč organismus neodpouští ani zdánlivě nepatrné odchylky od toho, co je v držení těla i pohybu náležité, a proč se tyto odchylky pohybem vlastně utvrzují a prohlubují. Pohyb, málo platné, je tím, co vymílá koryto řeky, a proto jeho kvalita je důležitější než samotné držení těla. U těch, kteří to s ním přehánějí, budiž, řeknete si: čím kdo zachází, tím také schází. Problém ovšem je, že bez pohybu se neobejdeme ani v běžném životě, a tak mezi sportujícími a nesportujícími nejsou až tak velké rozdíly v tom, jak je záda dokáží potrápit. Sportovci mívají sice lepší držení, ale více pohybu a náročnějšího než lidé v běžném životě s držením horším. V konečném výsledku to vyjde zhruba nastejno. Kvalitou pohybu rozumíme náležitost provedení pohybu - jak odpovídá stavbě lidského těla a rozložení svalstva. Proto chybu v držení či provedení pohybu pozná i laik. Pozitivní – můžeme říci regenerační vliv na prokrvení, výživu tkání a vnitřní orgány - má sport vždy, jeho celkový přínos může být však v dlouhodobém horizontu devalvován výpadky a ztrátami, které jdou na vrub nedostatkům v kvalitě pohybu. Klasický gordický uzel, pomysleli jste si nyní nejspíše s notnou dávkou skepse. Že byste si přece jen vzali raději ten prášek?

Ryba smrdí od hlavy Pohybové stereotypy vypovídají nejen o kvalitě pohybu - jak chodíme, jak svaly tvarují páteř při předklonu, zda při chůzi správně přenášíme váhu, jak zahajujeme pohyb - ale především o kvalitě řídicí činnosti mozku. Právě zde, v ústředí, se rozhoduje o tom, zda bude do programu pohybu zakomponována spousta zdánlivých maličkostí, z nichž je poskládán pohyb jako celek a na nichž závisí kvalita, s níž ho provedou výkonné složky. Pokud vám to připomíná přísloví o rybě a hlavě, máte správnou představu o tom, v čem spočívá význam pohybových stereotypů a obtíží s nimi. Jejich podkladem jsou pevně fixované nervové spoje, které se vybavují automaticky pouhým pomyšlením na to, že chceme udělat to či ono. Vytvořili jste si je v průběhu života sami a nyní, když je budete chtít změnit, se setkáte s tím, že se budou drát do popředí i proti vaší vůli. To ony fixují průběžně odchylky v držení těla, na jehož počátku mohla stát jen laxnost, zlozvyk či nedostatek správných informací o tom jak stát, sedět či provést ten či onen pohyb. Jejich přepracování je tou nejobtížnější částí cvičení, ale nebojte se. I to je možné, poskytneme-li mozku potřebné informace a vhodné zadání.

Co je a co není vidět Postavíme-li vedle sebe deset lidí, jejichž držení se nám bude zdát správné, zjistíme, že zdaleka není stejné. Zračí se v něm hlavně konstituce – vedle sebe se může ocitnout atlet s vypracovaným svalstvem, křehká dívka, ztepilá plnoštíhlá dáma ve středním věku či prošedivělý kmet rovný jako svíce. Požádáme-li je, aby provedli nějaký pohyb – například usedli na židli - s velkou pravděpodobností se jejich pohybový projev bude lišit. Nejenže uvidíme rozličné varianty toho, jak lze usednout, ale u někoho bude provedení toporné či těžkopádné, u jiného plynulé a elegantní nebo naopak nepřirozeně upjaté. A to již souvisí s oním vnitřním – kvalitou řídicí činnosti mozku. Od svalů, které dávají tělu výsledný tvar, se tím dostáváme ke svalovému napětí jako nástroji řízení pohybu. Zapnout na požádání ten či onen sval umí každý. Toho využívají i některé, dnes velmi módní druhy cvičení. Je to ale metoda, kterou nemá organismus příliš rád, neboť až příliš připomíná „co nejde silou, musí jít ještě větší silou“. Zvýšit posturální napětí právě na tu úroveň, která odpovídá správnému držení těla je záležitost lékárnických vah a umí to jen málokdo. Byl by ostatně holý nesmysl chtít po někom, aby si nastavil posturální napětí na tolik či tolik mikrovoltů. To – při vší úctě k lidským schopnostem – dokáže jen mozek. Můžeme se ale ve stoji uvolnit a nechat své tělo působit plnou vahou na podložku. Posturální napětí tím klesne a do našeho vědomí pronikne množství informací o vnitřním uspořádání těla a rozložení váhy. Tyto informace při obvyklé úrovni svalového napětí nevnímáme. V reakci na pevnost podložky začne tělo vyrůstat jakoby novým způsobem vzhůru. Zásluhu na tom mají hlavně ty svaly, na nichž 33

při momentálním snížení pevnosti svalového korzetu závisí vyvážený postoj a jeho udržení. Vystoupí jakoby z řady, zatímco napětí těch, které měly napětí vysoké jen proto, že byly přetížené, zůstane nižší. Držení těla se tím samovolně ustaví na momentálně nejnižší možné úrovni svalového napětí těla slučitelné se vzpřímeným postojem a tím se i zlepší. Stejného principu, ale v dynamickém provedení, využívá cvičení oscilačně-antigravitační metodou. Oproti výše zmíněné metodě podle Alexandra rozvíjí rytmickým rozpohybováním těla nahoru a dolů v posturálních svalech již přímo i zdatnost. Intenzivně tím formuje pohybové stereotypy, do nichž začleňuje svaly vyzdvihávající tělo proti gravitaci, oné všudypřítomné síle, jíž se mozek neumí v zásadě bránit. Po cvičení se posturální napětí ustálí někde mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou, přičemž mozek, zachycující při tomto cvičení měnící se hodnoty napětí v jednotlivých svalech v celém těle, z nich sestaví mnohem lepší posturální stereotyp – centrální souhrn všech vazeb potřebných k zaujetí a udržení vzpřímeného postoje - než byl ten dosavadní.

Dr. Chválová: Základní cvik O-A metody

Držení těla se utváří pohybem Vše, co bylo až dosud řečeno o významu správného držení těla pro pohyb – je tím vlastně postaveno na hlavu. Provést pohyb správně může totiž touto metodou cvičení i ten, jehož držení těla je zjevně nesprávné. Uvolněním před zahájením aktivního pohybu proti gravitaci se totiž natolik změní vstupní informace pro tvorbu pohybu v mozku, že nové, o antigravitační svaly obohacené stereotypy se utvářejí jakoby na zelené louce a vytvoří alternativu navyklému, v mnohém nesprávnému způsobu pohybování. Mozek si díky tomu může vybrat, který z těchto dvou paralelně existujících způsobů provedení pohybu upřednostní. Jelikož otázka vzpřímeného těla je hlavně problémem vztahu organismu ke gravitaci, je nasnadě, že želenou dostane antigravitační typ pohybového stereotypu. Síle vyvinuté přitom posturálními svaly ustoupí postupně všechny překážky, které souvisí s adaptací na gravitaci jako zkrácené svaly a šlachy, tuhé vazy a klouby, které se správnému držení nastavěly v průběhu života do cesty. Organismus se jakoby vrací po vlastních stopách zpět k tomu nejlepšímu stavu, v jakém kdy byl.

Co říci na závěr? Držení těla můžeme sice měnit na povel, ale skutečně napravit ho můžeme pouze pohybem Pohyb je lék jako každý jiný. Je ale třeba volit ho cíleně a dávkovat s citem. Cvičení vám pomůže od potíží, pokud vás naučí správně se pohybovat. Klíčová je koordinace – řídicí činnost mozku a jemná regulace pohybu svalovým napětím. Cílem cvičení je zdokonalit nejdůležitější a současně nejkomplexnější z pohybových stereotypů – stereotyp posturální. Je třeba začlenit do něj svaly, které nás odtlačují od země. Formujeme tím pohybové stereotypy, na nichž závisí správné držení vzpřímeného těla. K základním patří posturální stereotyp pro sed, stoj a chůzi. Skladba pohybového stereotypu pro každou z těchto situací je jiná, jsou ale vzájemně provázány tím, že z jedné přecházíme k druhé. Vytvoření právě těchto koordinačních vazeb je náplní cvičení, kterým se buduje základ zdravého pohybu. Patří sem

34

nácvik pohybu vsedě a správné chůze. Souhrnným výsledkem všech pohybů, které přitom vykonáme, je správné držení těla. Jediná otázka, která nebyla dosud zodpovězena, se týká toho, kdy se dáte do cvičení právě vy.

O autorce

PaedDr. Olga Chválová, CSc., vystudovala na FTVS UK tělesnou výchovu. Specializuje se na zdravotní tělesnou výchovu, i když ji to zprvu táhlo spíše k jejímu druhému oboru – českému jazyku a cizím jazykům. Vyšla z klasické české zdravotní tělesné výchovy a v roce 2004 ji povýšila na metodu oscilačně-antigravitační. Kvůli ní se po několika letech práce ve veřejném sektoru vrátila ke zdravotnímu cvičení. K hříchům mládí patří spoluautorství knihy Záda už mě nebolí - z roku 1992 a 1998 a diagnostiky funkčních poruch pohybového systému. Již pouze na svém kontě má dnes 3 DVD se cvičením O-A metodou. První dvě však znáte možná ještě pod názvem Kocouří cviky, jak toto cvičení nazývala v prvních letech po jeho vzniku. Od začlenění důsledně antigravitačního pohybu do této metody cvičení v roce 2010 používá však již výhradně název O-A, plným názvem O-A metoda. To je i název ochranné známky, která zaručuje, že i při skupinovém cvičení bude brán zřetel na specifické potřeby jednotlivých cvičenců. Dr. Chválová žije a působí v Praze. S ukázkami svého cvičení, různými semináři a workshopy zajíždí však pravidelně též na Moravu. Nejbližší turné chystá na 24. - 26. dubna. Vede pravidelné lekce pro lidi trpícími bolestmi zad, pracuje i se seniory a těhotnými. Cenné zkušenosti v poslední době jí přináší cvičení s vážně postiženými lidmi v léčebně dlouhodobě nemocných. V duchu jejího oblíbeného sloganu „Lepší dříve než pozdě, lepší pozdě než nikdy“ by však viděla v tělocvičně nejraději lidi mladé, kteří ještě nemají vážnější potíže, neboť u nich se vše srovná rychleji a snadněji. Poslední novinkou z dílny O-A metody je právě Pohyb vsedě - cvičení, které učí ovládat vsedě aktivně pánev. V nejbližší době by ráda vydala ještě DVD ke správné chůzi - bude se jmenovat Posturální trénink - a doufá, že do konce roku vyjde i kniha, která bude koncipována již výhradně oscilačně-antigravitačně a najdete ji pod názvem Pohybem ke správnému držení těla. Pozdější studium na Fakultě humanitních studií UK umožnilo dr. Chválové nahlédnout do problematiky fylogeneze vzpřímenosti. Umožnilo jí to pochopit lépe, co se děje uvnitř organismu, a orientovat se v nových druzích cvičení. Více zde: www.rotunda-cps.cz

No.1/2015

35

z minulého čísla

Jiřina Plačková - spolumajitelka Café Placzek a vítězka Czech Bar Awards v kategorii Nejlepší nový podnik - exkluzivně v rozhovoru pro WOMAN TODAY

„Reiki, je inteligentní energie,“ říká Iva Janíčková, mistryně reiki v rozhovoru

Na téma kraniosakrální terapie si povídáme s Bc. Petrou Zdeňkovou

Kryoterapii nám představuje Mgr. Věra Petrová

36

http://www.woman-today.cz/ [email protected] [email protected]

37