NOVÝ ZPRAVODAJ KDU-ČSL • BŘEZEN 2015
UHERSK
TR FOTO : JA ROSLAV HODÍK
8 mrtvých strana
2
B RODĚ
AGÉDI
E
ÉM
V
Naše civilizace tváří v tvář islámu str. 15–16 Bělobrádkův, Jurečkův a Hermanův rok ve vládě / str. 4 Mihola: Hájíme domácí vzdělávání i lesní školky / str. 8–9 Na čem pracují naši odborníci, díl I. / str. 11–14 www.kdu.cz • Po přečtení darujte dál!
www.facebook.com/kducsl 13 233 fanoušků – přidejte se i Vy!
MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST
Uherský Brod, 24. únor 2015 V úterý 24. 2. kolem poledne vtrhl třiašedesátiletý muž do restaurace Družba. V rukou dvě legálně držené zbraně, z nichž začal střílet. Po útoku zůstalo na místě osm mrtvých a jedna těžce zraněná žena. Muž střílel i na přivolanou policejní hlídku. Nakonec zbraň obrátil i proti sobě.
Prohlášení starosty a senátora KDU-ČSL Patrika Kunčara Dnešní den se nesmazatelně zapsal nejhorším možným způsobem do života našeho města. Nenacházím vhodná slova pro tento hrůzný a šílený masakr, který proběhl v restauraci Družba. Za město Uherský Brod vyjadřuji hlubokou účast a soustrast rodinám a přátelům pozůstalých, a nepopsatelnou lítost nad zbytečnou ztrátou tolika lidských životů... Za město jsme připraveni okamžitě poskytnout maximální možnou součinnost a pomoc pozůstalým. Děkuji také za všechny projevy účasti a soustrasti, které posíláte z celého města, země i světa. Uherský Brod, 24. 2.
JSEM S VÁMI V MODLITBÁCH A JDU SI DÁT PANÁKA Uherský Brod před 13. hodinou, parkoviště u aquaparku Delfín (asi minutu pěší chůze od restaurace Družba), drobně prší. Syn, tenisový trenér, se tu potkává na plánované schůzce s Petrem na krátké pracovní konzultaci ohledně trénování dětí uherskobrodského ORLA. Protože prší a protože neobědval, Petr navrhuje, aby šli na oběd do blízké restaurace a tam vše v klidu projednali. Syn odmítá, už obědval. Petr ho zve alespoň na kávu, ale syn znovu odmítá. Přestal ji pít před dvěma měsíci. Kdyby ho pozval třeba na kolu… Po sedmi osmi minutách, kdy dohodli vše potřebné, se rozchází. Další Petrovy kroky zachycuje článek na iDnes. Syn nasedá do auta, opodál vyzvedává dítě, které trénuje. Pokračují do naší haly. O tři hodiny později nám v rodinném kruhu docházejí souvislosti. Syn vůbec netušil, že restaurace se jmenuje Družba. Děkuji Pánu Bohu. Vyslovuji hlubokou soustrast všem pozůstalým. Jsem v modlitbách s panem starostou Uherského Brodu a všemi obyvateli královského města. A jdu si dát druhého panáka slivovice.
■■■ Z události se stala veřejná kauza, složená z více vrstev. Řeší se nejen zpřísnění držení zbraní, ale i to, jak má být vtažen do dění představitel samosprávy. Ministr vnitra Chovanec (ČSSD) neomaleně naznačil, že starosta Kunčar mohl svým rozhovorem pro televizi ohrozit životy lidí během zásahu policie. Ukázalo se, že takové obavy byly liché, zato množství informací od policie ke starostovi téměř nulové. Našeho starosty se zastali například Alexandr Mitrofanov v Právu nebo takto Martin Fendrych na Aktuálně.cz
Starosta má být v týmu Starosta má mít všechny dostupné informace, vede přece město. U nás je ale běžné, že nejvyšší politik ve městě v takové situaci neví nic. Policie postupuje zcela mimo něj, jako by se ho tragédie netýkala. Tweet ministra Chovance, že „jedním z rizik policejního zásahu byla upovídanost pana starosty“, zní dosti arogantně. On je taky politik. Pravda, ve svých vystoupeních upovídaný nebyl. Neřekl veřejnosti prakticky nic… Starosta by logicky měl mít přímou vazbu na místní republikovou policii. Nemusí za ni být jako v jiných zemích hned přímo odpovědný, ale vazbu, vliv na její práci, na její priority v městě, které řídí, by mít měl. A v případě, jaký se odehrál v Uherském Brodě, má být ve štábu, ne mimo štáb. (Aktuálně.cz, 25. 2.)
■■■ Redakce Nového HLASu se připojuje v modlitbě k těm, kdo vzpomínají na své mrtvé. Soucítíme s pozůstalými a přejeme mnoho sil těm, kdo pomáhají nejpotřebnějším. Byli lidé, kteří měli opravdu velké štěstí a „podruhé se narodili“. O jednom takovém píše ve svém blogu lidovecký starosta nedalekých Drslavic Rostislav Mihel:
Hlubší poznání vlastních kořenů Na obálce vidíme malebné sousoší Nejsvětější Trojice ve Vesci u Sobotky. Sochu i její krásné okolí můžeme vnímat jako symbol našeho domova zakořeněného v křesťanské tradici. Na této straně vám se smutkem přinášíme zprávu o mimořádné události, která zasáhla celé Česko. V době, kdy Nový HLAS odesíláme do tiskárny, se v Uherském Brodě nejbližší, přátelé i spoluobčané loučí se svými mrtvými. Bůh je nablízku všem…
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
2
Hlavním tématem tohoto čísla je zvyšující se neklid a nestabilita ve světě. Dennodenní zmínky o islamistech a Islámském státě nás děsí. Když před pár lety Pavel Bělobrádek coby nově zvolený předseda vykonal „Grand Tour“ po lidoveckých místních organizacích v celé republice, mířily dotazy přítomných nejčastěji k nástupu islámu na jeviště světové politiky a jeho pronikání do západní Evropy. Nenahradí jednou minarety naše
kostely a modlitebny? Máme se začít bát? KDU-ČSL je v otázkách imigrace zdravě konzervativní a obezřelá. Jsme také solidární, hájíme pronásledované křesťany, slabší proti silnějším. Není čas na paniku, ale na poznávání jiné kultury. S poznáváním „jiných a jiného“ totiž dospějeme k hlubšímu poznání vlastní kultury a kořenů naší civilizace. Vážíme si jich pak o to více, protože nás vedou k pokoji a vzájemnému smíření. Pavel Mareš, šéfredaktor
e-mail:
[email protected] / www.kdu.cz
SLOVO PŘEDSEDY
Vážení bratři, milé sestry, v letošní postní době je namístě zamyšlení. Doma i v zahraničí se, jak můžeme vidět, děje spousta věcí. Mnohé z nich nejsou dobré. Tím spíše musíme trvat na tom, že v politice jde daleko o víc než o silného vůdce a mocenské posty. Jde o hodnoty a ideje. Jde o svobodu, solidaritu, spravedlnost. Jde i o lásku k bližnímu. Když se podíváme na Ukrajinu, do Sýrie, Iráku, Libye, když sledujeme teroristické a antisemitské útoky v Evropě, pronásledování a vraždění křesťanů ve světě i výbuch iracionálního násilí jako v Uherském Brodě, musí nám být přece hned jasné, jak často malicherné jsou politické spory a natřásání vůdcovských „kohoutích peříček“. Jistě není v našich silách zabránit veškerému násilí a zhojit všechny rány světa. Ale jak známo, nejhoršího omylu se dopouští ten, kdo z obavy, že může udělat příliš málo, neudělá raději nic. Chceme svobodu pro Ukrajinu, jsme solidární s trpícími, jimž hrozí likvidace ze strany Islámského státu, prosazujeme vládu práva a spravedlnosti. Nemůžeme jednat jinak. Ano, někdy se může zdát, že jde o marný boj. Že se hodnoty našeho světa rozpadají, že přichází chaos a nestabilita, že nezáleží na spravedlnosti, ale na tom, kdo je silnější, bezohlednější či surovější. Ale my dobře víme, že tomu tak není. Pravdu nejde odhlasovat. Pravda může dočasně prohrávat, ale nakonec vždy zvítězí. Jen v ni musíme pořád věřit. Pokud nyní máme nějaké pozice, používáme je k prosazování našich hodnot. Nevzdáme se jich, abychom se udrželi u moci, abychom se zalíbili všem. Nebudeme nadbíhat ani silnějším politickým partnerům, ani veřejnému mínění. Budeme tak činit s pokorou a vírou v naše ideje, z nichž vychází náš křesťanskodemokratický program, který je zde pro všechny lidi dobré vůle. Požehnané Velikonoce vám i vašim blízkým!
NOVÝ HLAS D O B R É Z P R ÁVY O K D U - Č S L Nový HLAS vnímám jako posla dobrých zpráv, které jsou v dnešních médiích jakoby zakázané. Na tradičních křesťanských hodnotách přitom stojí slušné lidské fungování a odpovědný stát. Lidovci svými slušnými způsoby, působením ve vládě i vlivem na tvorbu zákonů tuto odpovědnost připomínají. Pomáhej jim k tomu Bůh – i Nový HLAS! Miluše Horská místopředsedkyně Senátu Objednejte
Informace o naší činnosti v Parlamentu a vládě. Komentáře. Zprávy z českých a moravských krajů Z DA R M A SMS od lidoveckých starostů a zastupitelů. Příloha ještě dnes přes Obzory pro křesťanskou kulturu a konzervativní nebo e-mailem ppolitiku. Impulsy od lidovecké mládeže, žen a seniorů. To vvše, To š a ještě víc, je zpravodaj KDU-ČSL Nový HLAS. Nemáte ho objednaný? Nevadí. Zašlete SMS ve tvaru NH JMENO PRIJMENI ULICE CISLO MESTO PSC (vzor NH jana dvorakova bylinkova 32 praha 7 170 00) na číslo 730 572 691 a my Nový HLAS začneme doručovat na uvedenou adresu. Se stejnými údaji si ho můžete objednat i e-mailem na adrese
[email protected] nebo na adrese Nový HLAS – redakce, Palác Charitas, Karlovo nám. 5, 128 01 Praha 2.
PROBOUZEJME SPOLU ZÁJEM O KDU-ČSL!
Pavel Bělobrádek
ROK VE VLÁDĚ
Na vědu jde nejvíc peněz v historii
Rok 2015: pro zemědělce více než 53 miliard
Historicky nejvyšší rozpočet – 26,9 miliardy korun – vyjednal na vědu a výzkum pro rok 2015 místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Meziročně se jedná o navýšení 300 milionů korun. O dalších 900 milionů byl navýšen letošní rozpočet na vědu, výzkum a inovace už v roce 2014. Celkově tedy do české vědy v roce 2015 přiteče o 1,2 miliardy více než loni. Na základě výsledků kontroly vědeckovýzkumných center je pak vláda připravena během letošního roku uvolnit dalších 600 milionů na základní a aplikovaný výzkum. „Za úspěch považuji nejen navýšení peněz na vědu, ale hlavně to, že díky lepší koordinaci výdajů budou tyto peníze efektivněji využity. To je jeden z hlavních cílů mého snažení a práce úřadu, který vedu,“ uvedl Bělobrádek. Pod úřad Pavla Bělobrádka přešlo řízení Národní strategie inteligentních specializací, jejímž smyslem je efektivnější a koordinované využití národních, evropských, krajských a soukromých zdrojů (celkem až 70 miliard Kč) investovaných do vědy, výzkumu a inovací. Vicepremiér Bělobrádek také stojí v čele nově zřízené Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, která se bude zabývat sjednocením inovačních programů a strategií konkurenceschopnosti. Z konkrétních činů jmenujme uklidnění situace kolem Grantové agentury ČR a zvolení jejího nového předsedy; obměna části Rady pro výzkum, vývoj a inovace; počátek budování samostatného úřadu pro výzkum a vývoj; dohoda s Ministerstvem financí na změně systému přípravy rozpočtu; konec interpretačních nejasností ohledně evropských směrnic. Viditelná byla i jeho jednání s představiteli států a institucí o vzájemném prohlubování vztahů a o spolupráci na vědeckém a ekonomickém poli. (red)
O téměř dvě miliardy korun více než v předchozím roce půjde v roce 2015 na podporu zemědělského sektoru ze státního rozpočtu (2014: 16,5 mld, 2015: 18,4 mld). Podařilo se také výrazně navýšit dotace z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) – z půl miliardy na 2 miliardy korun. Celkový český zemědělský rozpočet s příjmy z Evropské unie je pro letošní rok 53,7 miliardy korun. „Uplynulý rok byl významný z mnoha pohledů. Jsme u konce jednání o podmínkách nové Společné zemědělské politiky. Díky tomu půjde do českého zemědělství v příštích letech zhruba 250 miliard, což přispěje ke zlepšení pozice našich zemědělců, potravinářů a lesníků doma i na zahraničním trhu. V loňském roce byla též přijata novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která přináší největší změnu v legislativě potravin za posledních patnáct let,“ řekl na lednové bilanční tiskové konferenci ministr Jurečka.
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
4
Mezi úspěchy podle něj patří návrat tzv. zelené nafty, rozhýbání podpory darování přebytečných potravin potravinovým bankám, zřízení pozic agrárních diplomatů v zahraničí a finanční úspory na ministerstvu. „Řadu IT nebo právních služeb nyní dělají naši interní zaměstnanci, čímž se snižují náklady a zvyšuje kontrola této práce. Zavedli jsme systém centralizovaného zadávání veřejných zakázek, díky kterému se během dvou let výrazně sníží energetické vstupy oproti roku 2013, a my tak ušetříme téměř 50 milionů korun,“ uvedl. V druhém pololetí chce ministerstvo předložit vládě novelu mysliveckého zákona a intenzivně pokračují práce na řešení problematiky sucha a zadržování vody v krajině.
Rok ministra kultury PAMÁTKOVÁ PÉČE • Úspěšně byly čerpány evropské dotace z programu IOP, dalších 25 kulturních památek bylo prohlášeno za národní kulturní památku. Ministerstvo navrhuje ve třech vybraných dnech zavést volné vstupné a pro organizované školní skupiny alespoň jednou v měsíci. Vládě bude v červnu 2015 předložen návrh nového zákona o ochraně památkového fondu. MUZEA A GALERIE • Proběhly úspěšné výstavy, pořádané doma i venku příspěvkovými organizacemi MK ČR (například putovní „Unikáty zemských muzeí“, připravené Národním muzeem spolu s Moravským zemským muzeem a Slezským zemským muzeem). V Národní galerii byl v červenci 2014 instalován nový ředitel Jiří Fajt. ŽIVÉ UMĚNÍ • Ministerstvo podpořilo neprofesionální umělecké aktivity (226 projektů, více než 14 milionů Kč). Připravuje se zavedení jednotného evidenčního, dotačního a grantového systému a koncepce podpory profesionálních uměleckých festivalů. Resort také intenzivně podporuje „vývoz“ české kultury ve spolupráci s ministerstvy zahraničních věcí, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. VÝROČÍ • Resort připravuje oslavy výročí úmrtí Jana Husa a výročí narození Karla IV. V roce 2014 proběhlo mimořádné dotační řízení na podporu akcí 550. výročí mírové mise Jiřího z Poděbrad. U příležitosti oslavy 25. výročí sametové revoluce a Roku české hudby resort realizoval jedinečnou prezentaci české kultury v USA. CÍRKVE A STÁT • Naplňuje se zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Díky spolupráci Národního památkového ústavu byl vydán poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a klášter premonstrátů v Milevsku. Připravuje se předání Arcibiskupského zámku v Kroměříži. V Národní galerii bylo bez problémů vydáno 29 obrazů čtyřem oprávněným žadatelům. (red)
AKTUALITY
Přebytečné jídlo potravinovým bankám Ministr zemědělství Jurečka je rád, že se podařilo systémově rozjet podporu darování přebytečných potravin potravinovým bankám. „Objem takto předávaného jídla v posledních měsících roste“, uvedla předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. Marian Jurečka už v září pozval představitele potravinových bank ke kulatému stolu, na němž řešili, jak by bylo možno snížit plýtvání s potravinami a zároveň pomoci potravinovým bankám. Jejich zástupci ministrovi přiblížili zásadní problémy, které omezují jejich činnost. Na společné setkání pak Marian Jurečka
pozval i zástupce z finančního ředitelství a během několika dní začal jednat. Výsledkem bylo přijetí konkrétních legislativních opatření. U potravin darovaných potravinovým bankám lze díky tomu v daných případech stanovit základ daně z přidané hodnoty v minimální hodnotě, která se blíží nule, případně je nulová. „Jsem rád, že se po letech nečinnosti konečně podařilo s naším přispěním dotáhnout celou věc do konce a systém začal fungovat. Snad to zamezí plýtvání s potravinami, které ve vyspělém světě dosahuje obrovských rozměrů, a jídlo se dostane k potřebným lidem,“ řekl ministr Jurečka.
Dámy, rytíři a mecenáši Ministerstvo kultury bude oceňovat mecenáše umění a osobnosti, které výrazně přispěly k rozvoji duchovních, etických či kulturních hodnot ve společnosti. Ocenění „Mecenáš české kultury“ se bude udílet lidem i firmám za výraznou zásluhu o podporu české kultury, zejména výtvarného a scénického umění. Ministr Daniel Herman chce touto cenou poděkovat těm, kdo podporují umělecké projekty či památky jinak než sponzoři, tedy bez toho, aby za svou podporu vyžadovali vyvěšení firemního loga. Společenské uznání mecenášských aktivit by podle něj mohlo inspirovat i další lidi k podpoře kultury a umění. Ocenění
„Rytíř“ a „Dáma české kultury“ se bude udělovat fyzickým osobám, a to i in memoriam, a to zpravidla k 27. únoru v rámci mezinárodního projektu Mene Tekel. Prvními Dámami české kultury se staly zpěvačka Marta Kubišová a spisovatelka Magdalena Horňanová, prvními Rytíři pak spisovatel Jiří Stránský a sochař Olbram Zoubek. In memoriam byl titul udělen spisovateli Zdeňku Rotreklovi a sochaři Jaroslavu Šlezingerovi. Titul Mecenáš české kultury získala Dadja Altenburg-Kohlová, která od roku 2008 významně finančně podporuje Národní divadlo. (red)
Poslanci podpořili občanské vzdělávání Poslanecká sněmovna svým usnesením z 4. prosince 2014 schválila podporu systematického občanského vzdělávání jako nevyhnutelné podmínky a předpokladu existence svobodného a demokratického státu. Navrhovatel, poslanec Jiří Mihola (KDUČSL), zdůraznil souvislost s 25. výročím listopadových událostí: „Máme důvod k ohlédnutí a k bilanci stavu české demokracie. S tím souvisí i otázka, co pro její kvalitu můžeme udělat.“ Aktivní přístup a podíl občanů na věcech veřejných je podle něj nezbytný k rozvoji a kultivaci občanské společnosti. Občanské vzdělávání posiluje demokracii proti totalitám, extremismu a dalším neblahým jevům. Předpokladem existence svobodného
a demokratického právního státu je rozvinuté a demokratické smýšlení občanů a také potřeba každé generace jej chránit. Poslanci v přijatém textu vyjadřují úctu a uznání všem občanům, kteří se zasloužili o rozvoj svobody, demokratického právního státu a občanské společnosti, podtrhují význam občanského vzdělávání a ukotvují jeho základní principy. Občanské vzdělávání je opakem indoktrinace a politické propagandy. Jeho cílem je vychovávat svobodné občany schopné vlastního kritického úsudku o veřejných záležitostech. Proto je při prezentaci kontroverzních témat důležité dbát na vyváženost. Z přítomných 151 poslanců se pro vyjádřilo 82, proti 20.
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
5
S E N ÁT
Senátoři píší prezidentu Zemanovi Prezident Miloš Zeman neměl příliš dobrý konec roku. Kvůli svým četným výrokům (Rusko, pražská kavárna, lidská práva v Číně a byznys) měl být přizván na jednání Senátu. Navrhly to senátní kluby KDU-ČSL a nezávislých a Starostů a nezávislých. S návrhem souhlasilo bohužel jen 30 místo potřebných 34 senátorů. Proto oba kluby poslaly prezidentovi otevřený dopis.
Vážený pane prezidente, jako předsedové senátního klubu KDU-ČSL a nezávislí a Starostové a nezávislí jsme byli pověřeni, abychom Vám v otevřeném dopise sdělili naše hluboké znepokojení z některých Vašich vystoupení v zahraničí i v naší republice. Naše dva kluby nejsou platformou jakékoliv kavárny. Zastupujeme mnoho občanů z menších měst a obcí a rádi bychom Vám sdělili názory jak jejich, tak i naše osobní. Nenechává nás klidnými skutečnost, že se stále více vzdalujete občanům této země. Vzdalujete se jim svým jazykem, svým myšlením, ale i svými činy, které mohou měnit charakter českého státu, a tím i jeho budoucnost. Znehodnocování absolutního významu lidských práv ve jménu údajných ekonomických zájmů českých firem, potažmo české společnosti, kterého se ve svých výrocích dopouštíte, je dramatickým potlačováním a znevěrohodňováním našeho nejvyššího zákona, kterým je Ústava České republiky. Odmítáte vnímat agresivní a diktátorské chování Ruska k Ukrajině, ale i k dalším jeho sousedům do takové míry, že oslabujete a ohrožujete naše životně důležité vztahy s našimi spojenci v EU a USA. Vaše přehlížení porušování mezinárodních smluv a závazků ze strany Ruska je nepochopitelné. Vaše oficiální projevy vůči Rusku a Číně nás jako demokratický stát dehonestují a dělají z naší země nedůvěryhodného partnera v EU a NATO. Jsme přesvědčeni, že tento výsledek Vaší práce naprostá většina našich občanů nechápe, nechce a ani si ho nezaslouží. Stejně tak odmítá zvolenou formu komunikace, jakou v poslední době volíte. Žádáme Vás, abyste své zahraniční projevy pronášel ve své rodné řeči. Jsme na naši mateřskou řeč hrdi a Vy, jako nejvyšší představitel našeho státu, musíte být spolutvůrcem české státnosti a hrdosti jeho občanů. Projev prezidenta v jemu cizí řeči má mít navýsost symbolický význam, kterým potvrzuje či předjímá zásadní vztah své země k navštívenému státu. V tomto smyslu se vyslovil v němčině John Fitzgerald Kennedy u Berlínské zdi či Václav Havel v angličtině v roce 1990 v Kongresu Spojených států amerických. A právě v tomto smyslu vnímáme také Vaše projevy pronášené v ruštině. Jsme hluboce přesvědčeni, že žádná z minulých událostí týkajících se Ruské federace nebyla tak pozitivně významná, abyste nemluvil ve své mateřštině. Současné chování Ruské federace tomu podle našeho názoru naopak přímo odporuje. Buďte, pane prezidente, především a jenom prezidentem České republiky.
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
6
Buďte mužem, na kterého mohou být občané bez rozdílu náboženského, občanského či politického názoru hrdí, kterým je jejich prezident příkladem ve slovech i v činech. Hlasy občanů po Vašem odstoupení jsou stále častější a hlasitější. Důvody, proč se tak děje, stále více traumatizují nemalou část české společnosti. Nápravu máte ve svých rukou. Plňte svůj prezidentský slib. Buďte prezidentem deseti milionů obyvatel naší země, nerozdělujte je, ale spojujte, dbejte zájmů České republiky a důstojně ji reprezentujte. Sdělujeme Vám to jako zákonodárci České republiky. Sdělujeme Vám to slušně, s veškerou vážností, odpovědností a pokorou, kterou k naší zemi chováme. Děkujeme za vyslyšení našich názorů a přání. Petr Šilar (KDU-ČSL) Jan Horník (STAN)
Odpověď prezidenta Zemana Považuji za důležité trpělivě vysvětlovat své postoje, které se týkají zahraniční politiky. Zveřejňuji proto odpověď na otevřený dopis předsedů senátorských klubů Starostové a nezávislí a KDU-ČSL a nezávislí, který mi zaslali na počátku prosince:
Vážení pánové, děkuji vám za váš dopis ze dne 3. prosince 2014. Máte pravdu v tom, že hájím ekonomické zájmy českých firem a nechápu, proč ve vašem dopise tyto zájmy označujete za údajné. Podle mého názoru jsou naprosto reálné a zahrnují jak podporu českých exportérů v zahraničí, tak podporu zahraničních investic v České republice. V této souvislosti bych rád uvedl, že například má poslední návštěva Číny umožnila otevřít prostor českým firmám pro obrovský čínský trh a vedla k zahájení prvních přímých čínských investic na území České republiky. Podobně zastávám názor, že náš vztah k Rusku nemá být zatěžován terminologií studené války a že je zapotřebí hledat mírové řešení ukrajinského problému, nikoliv řešení s pomocí zbraní. Tento názor ostatně sdílí i řada dalších evropských politiků. Pokud jde o vaši poznámku o používání jazyka hostitelské země, pokládám ji za projev neznalosti, protože použití překladatelů by dvojnásobně prodloužilo dobu jednání a tento způsob komunikace zlepšuje vyjednávací atmosféru. Věřím, že i vy si uvědomujete, že při půl miliónu nezaměstnaných je důležité vytvářet nová pracovní místa a že veškerá má domácí i zahraniční jednání směřují právě k tomuto cíli. S pozdravem Miloš Zeman
N Á Z O RY
ŽIVNOSTNÍCI, DANĚ A STABILITA V politice platí dvě základní pravidla, podle kterých je dobré se řídit. První je, že pokud chci něčeho dosáhnout, nesmím zbytečně urážet a nesmyslně útočit na partnery, které k dohodě potřebuji. A druhé: musí se ctít dělba moci. Bohužel obojí porušil předseda odborů Josef Středula, když se opřel do živnostníků. Podle jeho názoru živnostníci odvádějí málo do systému zdravotního pojištění. Pravil dokonce, že „jestliže někdo platí třetinu toho, co ostatní, tak by normální logické vysvětlení mělo být, že dostane asi jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně, ale že se to tak neděje“. Rádoby trefné bonmoty by si tak vysoký představitel neměl dovolit. Jsou to výroky nejen nesprávné (např. nemocnost u OSVČ je řádově mnohem menší
než u zaměstnanců), ale i nebezpečné v tom, že rozdělují lidi podle odvodů, příjmů a způsobu výkonu zaměstnání. Podle této logiky by například poloviční sádru měla dostat prodavačka v supermarketu, která pracuje za minimální mzdu a rovněž toho moc do zdravotního systému neodvádí. Naopak asi nejlepší sádru by měl dostat právě zmíněný šéf odborů, protože jeho plat je několikanásobně vyšší než průměrná mzda. S touto logikou ovšem daleko nedojdeme. Za prvé, tato vláda si vytkla cíl, že nebude provádět revoluční změny v daních a už vůbec ne ve prospěch nějakých zájmových skupin. Je nutné postupovat klidně, s rozvahou a bez ideologických frází, které můžeme slyšet tu od politiků bývalé koalice, tu od odborářů. Naše vláda bude postupovat věcně a ve shodě se všemi klíčovými partnery.
Za druhé: o tom, jaká výše zdanění nebo odvodů u nás bude, bude rozhodovat vláda, která má mandát ze svobodných voleb. Jednání tripartity není jednáním vlády. Naším úkolem, který máme i v programovém prohlášení vlády, je zpracovat analýzu odvodů zaměstnanců a OSVČ do veřejných rozpočtů s cílem navrhnout opatření na spravedlivější rozložení nákladů na financování veřejných služeb. Osobně si nedokážu představit, že v takto složité době by vláda přistoupila na zvyšování daní pro živnostníky. Spravedlnost bych viděl spíše v tom, že se postupně bude snižovat zdanění a odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, které patří k nejvyšším v EU. Marian Jurečka ministr zemědělství
DĚTI S HANDICAPEM VE ŠKOLE Prezident Zeman pronesl při své návštěvě v rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí 14. ledna tato slova: „Děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, by neměly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky. Protože je to neštěstí pro oba. Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme talentovanějším dětem. Ale sám se domnívám – a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny – že ty děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity… Víte, dětská krutost je jedna z nejstrašnějších, je možná ještě horší než krutost dospělých. No, a když jsou tyto děti takzvaně integrovány, když dochází k té inkluzi, tak jsou oběti určitého pohrdání a šikany. Já miluju hrozně tenhle multikulturalismus, myslím, že si to vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, kdyžtak tak možná na půl hodiny, a to se jim ještě předváděla Potěmkinova vesnice. Čili jsem proti inkluzi. Vím, že mě multikulturalisté napadnou, že jsem rasista, ale vůbec ne. Z hlediska duševní pohody těch dětí bude lepší, když budou existovat praktické třídy. Vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu.“ Výrok se dotkl řady lidí, protože byl víceznačný. Až s odstupem se dalo určit s větší pravděpodobností, že byl směřován na romské děti. Dotčeni se ale cítili i rodiče a blízcí mnoha handicapovaných. Na sociálních sítích jsme zaznamenali dvě pozoruhodné reakce, které stojí za to číst. K zamyšlení je i to, jak zlepšit integraci romských dětí.
■ „Smutné... Ne vždy je vhodné integrovat postižené děti (hlavně mentálně) za každou cenu do normálního kolektivu. Ale jak se má cítit po prezidentových výrocích můj syn, který navštěvuje běžnou školu, je mentálně naprosto v pořádku (chytrý až moc), jen má prostě smůlu, že má onemocnění, kdy postupně ztrácí sílu, a je už 2 roky na vozíčku...Někdy je lépe mlčet, pane prezidente...“ Patrik Kunčar senátor a starosta Uherského Brodu ■ „Večer k nám přijde manželův kamarád a bývalý spolužák ze základky. Asi se ho budu muset zeptat, jestli pro něj coby kluka bez zdravotního postižení bylo tenkrát společné setkání neštěstím. Ale asi ne, jinak by s ním i po letech nechodil na pivo. A mimochodem, Ondřej, už tehdy těžce zrakově handicapovaný, začal chodit do běžné ZŠ v 80. letech minulého století a dodnes vzpomíná na fajn přístup některých pedagogů. Tak fakt nevím, v které době to Zeman myšlenkově zastydl.“ Jiřina Závodská žena O. Závodského, náměstka ministra financí (za KDU-ČSL), který je nevidomý
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
7
POSLANCI
Očkovat povinně, či nepovinně? Během projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví se znovu otevřelo neuralgické téma: povinné očkování v ČR. Dva nesmiřitelné tábory – zastánců a odpůrců povinného očkování – se do sebe pustily s vervou a emocemi. I proto bylo příslušné jednání zdravotního výboru opakovaně přerušeno. Máme zrušit v České republice dlouho kultivovaný systém povinného očkování? Nebo spíš ponechat stávající stav? Podle mého osobního přesvědčení by bylo v tuto chvíli velmi neodpovědné systém povinného očkování rušit. Jiná otázka je, zda všechno v této oblasti je skutečně bezproblémové. Zda nenastala chvíle, kdy je zapotřebí organizaci očkování, očkovací kalendář, tedy načasování jednotlivých očkování, složení vakcín, hlášení nežádoucích účinků atd., podrobit široké odborné, veřejné a následně politické diskusi. S tím určitě souhlasím. Vady například vykazuje systém hlášení nežádoucích účinků očkovacích látek. Zcela jistě nejsou všechny hlášeny na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Handicapem českého očkování je také absence fondu pro odškodnění následků očkování. Pokud stát něco nařizuje, musí nést i následky svého rozhodnutí. To je ve světě běžné a odškodnění měl náš právní řád už dávno účinně řešit.
Lidovci pro domácí vzdělávání Praha 18. 2. – „Slíbené věci se snažím neodkládat na neurčito. Minulý týden jsem na jednání Poslanecké sněmovny slíbil připravit novelu, podle níž bude domácí vzdělávání na 2. stupni zařazeno do školského zákona. V této záležitosti jsme se sešli v mé pracovně s představitelkami Asociace domácího vzdělávání: paní Simonovou, Vieweghovou a Třešňákovou. K příštímu setkání chci pozvat také zástupce všech poslaneckých klubů, kteří jsou k této problematice kompetentní. Na červen plánujeme odborný seminář, který nabídne hlubší vhled do této problematiky.“ Jiří Mihola předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
Hájíme lesní školky, dětské a nízkoprahové kluby Právě kvůli těmto otázkám kladeným veřejností sněmovní zdravotnický výbor v lednu schválil usnesení. Vyzývá v něm Ministerstvo zdravotnictví, aby zahájilo širokou odbornou i veřejnou diskusi k problematice očkování s tím, že o výstupech bude informovat zdravotní výbor. O tom, zda v budoucnu dospějeme k závažnému rozhodnutí zavést nepovinné očkování, nechci spekulovat. Chápu volání po svobodné volbě rodičů v této otázce, jenomže očkování má přesah i mimo jedince, mimo jednotlivé rodiny. Očkování/neočkování jedince, rodiny, skupin občanů má vposled vliv na kolektivní imunitu celé populace. Neočkování jedince nikoho neohrozí. Absence očkování u větší části populace už ano. U většiny infekčních onemocnění, proti nimž je v ČR nařízeno povinné očkování, je podle odborníků nutné proočkovat více než 90 % populace, aby byla zachována kolektivní imunita. Lze namítnout, že v Německu i při systému nepovinného očkování je tato hranice naplňována. Otázkou ale je, jakým způsobem k tomuto pozitivnímu stavu u našich západních sousedů dospěli. Diskuse a rozhodnutí o této nelehké otázce nás teprve čeká. Odborně posuďme všechna úskalí a opravdu odpovědně zvažme, zda jsme na podobný krok připraveni. Nepodceňuji českou populaci, ale neměli bychom se nechat svést k neuváženým krokům. Vít Kaňkovský místopředseda zdravotnického výboru PSP ČR
Přijetí zákona o dětské skupině v loňském roce mělo pomoci řešit nedostatek míst v mateřských školách a podpořit slaďování pracovního a rodinného života. K tomu se KDU-ČSL hlásí ve své prorodinné politice. Podmínky stanovené v zákoně však ohrozily existenci dalších, do té doby dobře fungujících předškolních zařízení a dětských organizací, které je nemohly ze své podstaty, z finančních i dalších důvodů splnit. Lesní mateřské školy, nízkoprahová zařízení, dětské kluby a řada dalších.
www.nadvorecku.cz N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
8
POSLANCI
Situace se zamotala. Někteří navrhovali řešit problém pozměňovacím návrhem v třetím čtení a posléze podporou senátní verze. Zákon o dětské skupině nakonec vetoval prezident republiky. Vládní koalice před přehlasováním veta přislíbila ústy předsedů poslaneckých klubů řešení problému. Poslaneckou novelu zákona předložil nakonec předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola s podporou 94 poslanců napříč všemi demokratickými stranami. Text konzultovali představitelé České rady dětí a mládeže, Asociace lesních MŠ a Člověka v tísni. „Hlavním cílem novely je, že se evidence poskytovatelů služeb stává dobrovolnou,“ řekl Jiří Mihola. Na lednové schůzi Sněmovny prošla novela zákona o dětské skupině a o daních z příjmů hladce prvním čtením. Předkladatelé se budou muset ještě vypořádat s připomínkami vlády, která novelu jako celek schválila, ale měla výhrady k daňovým benefitům a chtěla upřesnit některé pojmy. Předkladatelé novely i rodiče tisíců dětí, které tato alternativní předškolní zařízení navštěvují, jsou přesvědčeni, že fatální ohrožení těchto hojně vyhledávaných zařízení je odvráceno. Předseda poslaneckého klubu Jiří Mihola a místopředsedkyně senátu Miluše Horská obdrželi koncem minulého roku za vytrvalou podporu lesních mateřských škol a dalších předškolních a mládežnických zařízení Cenu Přístav. V dominikánském klášteře na Starém Městě pražském ji předali ministr školství Chládek a ředitel České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček. (red)
Jak povzbudit evropské hospodářství a zaměstnanost Na tradičním setkání se 3. a 4.února 2015 v Bruselu sešli zástupci členských států EU s poslanci Evropského parlamentu a představiteli Evropské komise. Hlavním tématem byla opatření pro povzbuzení evropské ekonomiky, hospodářský růst, zaměstnanost, prosperita a soudržnost Evropy. Lidovecký předseda Evropské komise Jean Claude Juncker představil svůj plán spočívající na třech kamenech: investice, strukturální reformy a rozpočtová odpovědnost uvnitř jednotlivých států. Plán počítá s podporou soukromých i veřejných investic. Evropská komise vyčlenila 16 miliard eur na velké projekty, Evropská investiční banka pak dalších 5 miliard ve prospěch „menšího“ podnikání. Na prvních investičních seznamech najdeme projekty týkající se mezinárodní dopravy, energetiky a datových sítí. Česká republika zaslala Evropské komisi návrhy na projekty v energetice, na podporu vědy, výzkumu a inovací a infrastrukturu. Přínos, návratnost investic, ziskovost a rentabilitu budou posuzovat banky, zejména Evropská investiční banka. Má Junckerův plán šanci na úspěch? Může v Evropě povzbudit soukromé a veřejné investice, zvýšit zaměstnanost i hospodářský růst? Šanci jistě má. Připomeňme si, že Evropská centrální banka uvolní do ekonomiky celkem téměř 1,1 bilionu eur. Pro investice je zásadní dostatek kvalitních a smysluplných projektů, jež se vyplatí a jejichž zisk bude udržitelný. Ty také budou stát za hospodářským růstem, zaměstnaností a prosperitou. Jaroslav Klaška místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
Ludvík Hovorka za transparentnější zdravotnictví KDU-ČSL nesouhlasí s připravovaným sloučením České průmyslové zdravotní pojišťovny se zdravotní pojišťovnou Revírní bratrská pokladna. „Pro slučování těchto zdravotních pojišťoven není žádný vážný důvod a Revírní bratrská pokladna je finančně zdravá pojišťovna,“ prohlásil 19. února poslanec Ludvík Hovorka, člen sněmovního podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku. „O slučování zdravotních pojišťoven nemohou rozhodovat finanční oligarchové a jimi dosazení členové správních rad. Není únosné, aby o slučování zdravotních pojišťoven a osudu 431 tisíc pojištěnců rozhodovalo netransparentně pár lidí ve správní radě zdravotní pojišťovny,“ pokračuje poslanec ve své kritice. Po případném sloučení obou pojišťoven by ČPZP dosáhla na 1,65 milionu pojištěnců. Významně by tak posílila dominantní postavení na severní a střední Moravě. Nelze zamlčet, že na začátku slučování obou pojišťoven stálo udělení licence Zdravotní pojišťovně Agel, která se postupně sloučila s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou a Českou národní zdravotní pojišťovnou. Po změně názvu na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu se sloučila s pojišťovnou ZP Metal-Aliance. KDU-ČSL se domnívá, že toto posilování není ve veřejném zájmu: ani v zájmu pojištěnců Revírní bratrské pokladny, ani zdravotní pojišťovny nebo celého systému zdravotního pojištění. Je to i v rozporu s projednávanou změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má zvýšit transparentnost ve zdravotnictví. KDU-ČSL proto koaliční partnery požádala o koaliční jednání v této záležitosti a zastavení všech kroků vedoucích ke slučování zdravotních pojišťoven. (red)
První poslankyně KDU-ČSL Tým KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně hlásí první změnu. Tomáš Podivínský bude velvyslancem České republiky v Německu. Na jeho nové misi v Berlíně mu přejeme vše dobré. Místo něho nastoupila do prozatím čistě mužské lidovecké sestavy první žena – třinecká zastupitelka Pavla Golasowská. Mgr. Bc. Pavla Golasowská, DiS. se narodila 18. května 1964 v Třinci. Je vdaná, má šest dětí a tři vnoučata. Během rodičovské dovolené vystudovala CMTF UP v Olomouci, obor křesťanská výchova, a šest let byla katechetkou na školách v Třinci a Oldřichovicích. V roce 2004 začala pracovat ve Slezské diakonii. V roce 2013 ukončila vzdělání na Vyšší odborné škole Caritas, obory charitativní a sociální práce. Členkou KDU-ČSL je od roku 2009. Zastupitelkou Třince (kandidátní listina KDU-ČSL zde v roce 2014 získala necelých 9 % hlasů, nejvíce hlasů pak právě P. Golasowská) je od roku 2010. Pracuje zde v bytové komisi a v komisi sociálně právní ochrany dětí. V Poslanecké sněmovně nastoupila do ústavněprávního výboru a do podvýboru pro pracovní legislativu, zaměstnanost a činnost Úřadu práce. Také sestře Golasowské přejeme požehnané působení v našem Parlamentu! (red)
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
9
K O M E N TÁ Ř E
Opencard aneb Jak ukrást stádo koní Jsme zemí, kde se finanční a organizovaná finanční kriminalita páchala a páchá. Občas je dokonce i souzena a potrestána. Například švýcarskou justicí, suplující nečinné správní a justiční orgány našeho státu, zejména ministerstvo financí a pražské státní zastupitelství po roce 2010, které nezajímal osud privatizovaných dolů a financí. Zároveň jsme se ale zařadili do zvláštní kategorie zemí, kde se vyšetřovací a justiční orgány zastupující stát, občany a daňové poplatníky aktivně spojují v úsilí, aby se organizovaná finanční kriminalita neodhalila. A když už se odhalí, aby se nevyšetřila. A kdyby se vyšetřila, aby se neodsoudila. A když už se odsoudí, tak aby byli odsouzeni ti, kdo se pokoušeli finanční kriminalitu odhalit, usvědčit nebo katastrofální důsledky z hlediska občanů alespoň ztlumit nebo napravit. Nikoli ti, kdo si podvod vymysleli a uskutečnili! Říkáte si, jak se to dělá? Ve stručnosti: když si představíte, že vám ukradli a odehnali sousedovic kovbojové vaše stádo koní, pak nesmíte vyšetřovat stádo ukradené organizovanou partou, ale sérii krádeží jednotlivých koní. Tím se z jedné velké,
gangem organizované krádeže stane sada banálních a běžných krádeží, za kterými se můžete honit roky a postupně jednotlivé případy každého ukradeného koně zastavovat a odkládat. Ano, někdo ukradl padesát koní, vyšetřujeme tedy postupně padesát krádeží. Také vyšetřujete ty, kdo koně odehnali, ne ty, kdo je poslali krást. Padesát jednotlivých ukradených koní má nižší cenu než padesátihlavé stádo, objem škody je tudíž menší. Navíc, když za odhadce berete znalce trhu právě s kradenými koňmi, že… Proč organizovaný podvod rozdělila na dílčí trestní podezření, odmítla státní zástupkyně vyšetřovací komisi vysvětlit. Proč snížila objem prostředků, které Praha vynaložila na Opencard, nedokázala vysvětlit ani obhájit. Proč nebrala v úvahu auditorské zprávy renomovaných firem a řídila se obskurním posudkem podezřelé firmy, kterou si sama vybrala, nedokáže vysvětlit. Zda a proč sledovala finanční toky velkých objemů peněz, odmítla Komisi sdělit. (…) Proč spolupracujícího obviněného nařkla před soudem z nespolupráce s vyšetřovateli, čímž zastrašila všechny případné jiné oznamova-
tele korupce, odmítla vysvětlit. Jak došlo ke zmanipulování a odkladu policejní prohlídky kanceláří Magistrátu o několik dní a k tomu, že v druhém termínu byli již zřejmě příslušní vysocí úředníci informováni, nevysvětlil nikdo z nadřízených policistů ani státní zástupkyně. Proč státní zástupkyně na samém počátku zadržela ostrý rozjezd vyšetřování o několik týdnů, odmítla vysvětlit, přestože silné důkazy měla už v trestním oznámení. Všechny nepřímé indicie však naznačují, že právě v tomto období vznikl záměr, jak trestní oznámení na organizovaný podvod eliminovat jeho důsledným rozparcelováním. Odpověď doktorky Hercegové parlamentní komisi, jak je vše v pořádku, jak vyšetřování opakovaně kontrolovala, včetně závěru, že už se s naší komisí dále nebude bavit, by se mohla stát novou kapitolou slavného románu Franze Kafky Proces. Celý projev k závěrům vyšetřovací komise: www.gabal.cz/cz/newsroom/aktuality/ ?item=58 Ivan Gabal poslanec, člen „Vyšetřovací komise k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard“
Slovenské referendum o ochraně rodiny
„Na Slovensku se dnes koná referendum proti homosexuálům,“ hlásili ve zprávách. Otázky referenda zněly: 1. Souhlasíte s tím, aby se manželstvím nemohlo nazývat žádné jiné soužití osob kromě svazku mezi jedním mužem a jednou ženou? 2. Souhlasíte s tím, aby párům nebo skupinám osob stejného pohlaví nebylo umožněno osvojení (adopce) dětí a jejich následná výchova? 3. Souhlasíte s tím, aby školy nemohly vyžadovat účast dětí na vyučování v oblasti sexuálního chování či eutanazie, pokud jejich rodiče nebo samotné děti nesouhlasí s obsahem vyučování?
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
10
První otázka není namířena „proti“ nikomu. Je to otázka o právní definici manželství. O právních definicích a zákonech se v demokratické společnosti hlasuje. Byla vznesena námitka: „O lidských právech se nehlasuje“. Souhlasím. A také se nehlasuje o přírodních zákonech. Možná by se ale mělo hlasovat o tom, že se o zákonech hlasuje, i kdyby je menšina bez demokratické podpory prohlásila účelově za lidská práva. Druhá otázka je především o dětech-sirotcích, respektive o tom, v jakém modelu mezilidského soužití mají vyrůstat. Otázka je „proti“ homosexuálům v tom smyslu, že umožňuje označit model jejich soužití za nevhodný pro výchovu sirotků. Tento model jako reprodukčně nevhodný uznala ovšem sama příroda. Důvodem k naroubování reprodukčního statutu nereprodukč-
nímu páru je především přiznat a získat privilegovaný status, jakému se těší zatím jen rodina. Párům stejného pohlaví jde primárně o status, ne o sirotky. Třetí otázka je proti povinné sexuální výchově. Je to otázka potenciální, protože hygiena, technika a kreativita forem kopulace (sexuální výchova v novodobém pojetí) na Slovensku zatím zavedena nebyla. A nakonec k lidským právům, o kterých se opravdu nehlasuje. Menšina považuje právo rodičů na monopol v hodnotové výchově za lidské právo. Je jim upíráno bez hlasování. Na Slovensku se nakonec našlo tolik občanů, že si demokratickou a zákonnou cestou prosadili alespoň toto referendové hlasování. Filip Dostál člen KDU-ČSL Praha 10
O BZO RY PŘ ÍLO H A NOVÉ HO HLAS U PRO KŘ ESŤANS KOU KU LTU R U A KO NZE RVAT IVNÍ P OLIT IKU
1/ 20 1 5
Musíme stále ničit koleje vedoucí do Osvětimi ESEJ DANIELA HERMANA P O NÁVŠT ĚV Ě KO N C EN TR A Č NÍH O TÁBORA AUSCHWITZ-BIRKENAU Foto: Daniel Herman
V úterý 27. ledna 2015 uplynulo 70 let od chvíle, co byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim. Místo naprosté hrůzy, která neměla v lidských dějinách obdoby. Jen málokterá generace v dějinách může říci, že žila v relativním míru a pokoji. Na místě, jako je Osvětim, se můžeme ptát, čím se liší od všech ostatních míst, kde násilně umírali lidé. Holocaust byl velmi zvláštní zločin, namířený vůči lidem konkrétního původu, při němž bylo užito „moderních“ forem násilí, za téměř nečinného přihlížení okolního světa. Člověk byl proměněn ve věc, která má být chladně zničena. Těmito místy prošli i moji blízcí. Uvědomuji si o to víc tento zločin zničení člověka s jedinečným osudem a posláním. Osvětim je svědectvím o lidské pýše, narostlé do obludných rozměrů. Poznali jsme v dějinách zabíjení muže proti muži, zabíjení kvůli majetku, zabíjení ze msty, zabíjení kvůli dosažení moci. Pokusit se ale zničit celý národ – předtím okradený, vyhnaný a zbavený možnosti se bránit – je absurdní a nelidské. Mezi oběti vyhlazování patřili židé, příslušníci menšin a jedinci považo-
vaní za méněcenné. Rozhodovali o nich ti, kteří se domnívali, že jsou hodnotnější. Druhá světová válka dovršila obrovskou deziluzi z lidské povahy. Domnívali jsme se, že žijeme ve světě pokroku a humanity. Přišlo století, které se muselo potýkat s největším zlem, jaké se kdy na planetě objevilo. Proč nikdo nic neudělal? Proč nikdo nebombardoval koleje, které vedly k osvětimské bráně? Proč nikdo nezničil pece, kde se spalovali mrtví, proč nikdo nezničil plynové komory? Bylo to jen proto, že se ven dostalo tak málo svědectví? Nebo proto, že tato svědectví byla tak strašná, že se jim nedalo věřit? I když se na tyto otázky odpovídá jen obtížně, známe aspoň některé odpovědi. Zlu musíme odporovat. Nesmíme být naivní. Proti těm, kdo usilují o lepší lidský život a lidská práva, se často staví inženýři zla. Zlo maskují jako dobro. Dělal to tak nacistický i komunistický režim. Ke všem jistotám v tomto nejistém světě patří to, že největším vítězstvím zla by bylo, kdybychom mu sami propadli. Máme právo na spravedlivý hněv a máme právo požadovat spravedlnost a trest. Nesmíme se
ale nechat zaslepit nenávistí. Jinak by nepřítel zvítězil, protože by nás připodobnil ke svému obrazu.
Není jisté, že před nás nebudou postaveny podobné zkoušky. Svět je mnohem křehčí, než si myslíme. Abychom v budoucnosti dokázali obstát, je třeba se dívat do minulosti. Dělejme všechno pro to, aby temná minulost zůstala za námi, aby nás nedostihla a nezničila životy našich blízkých. Ti z nás, kdo věří, že smrtí lidský život nekončí, vědí, že toto přesvědčení nás nezbavuje odpovědnosti za osud světa. Svět se nesmí stát peklem. Musíme ale stále ničit všechny koleje, které vedou do Osvětimi. Ať je to kdekoli. ■
O B Z O R Y • P Ř Í L O H A N O V É H O H LA S U • 1 / 2 0 1 5
I
S EN I O Ř I
Zkušenost seniorů, elán a invence mladých P R A Ž S K Á KO N F E R E N C E O MEZIGENERAČNÍ S P O LU P R Á C I A S O L I DA R I T Ě Sdružení křesťanských seniorů a Evropská unie seniorů s podporou Evropské lidové strany uspořádaly v Praze 21.– 23. listopadu 2014 konferenci „Mezigenerační spolupráce a solidarita“. Zúčastnilo se jí kolem 70 zájemců, z poloviny zástupci českých seniorských organizací, z poloviny delegáti a členové křesťanských seniorských organizací z dalších 9 států EU (Polsko, Německo, Rakousko a Slovensko). Záštitu nad akcí převzal Dominik kardinál Duka, který při zahájení zdůraznil, že se málo hovoří o vzájemnosti generací a o předávání hodnot: „Člověka nelze hodnotit pouze výkonnostními měřítky.“ Se zdravicemi vystoupili zástupci SKS, Rady seniorů, PTP a dalších nevládních organizací. Za KDU-ČSL promluvila o mezigenerační spolupráci místopředsedkyně Klára Liptáková, duchovní slovo pronesl P. Miloslav Fiala. Na začátku odborné části zdůraznila prezidentka Evropské unie seniorů An Hermansová, že Evropa nepotřebuje boj generací. Naším úkolem je hledět do budoucna. Demografické trendy potvrzují stárnutí obyvatelstva v Evropě. Chceme proto vytvořit společnost přátelskou všem věkovým skupinám občanů, v které senioři budou mít možnost participovat ve všech oblastech života. Program konference byl rozdělen do tří okruhů: 1) význam národní paměti pro budoucnost, 2) mezigenerační spolupráce v kontextu rodiny a společnosti, 3) význam seniorských organizací. 1. Jiří Navrátil zdůraznil historický význam studentstva před Únorem, po Únoru a dnes. Pokud účastníci boje proti totalitě ještě žijí, je třeba osobní zkušenost předat mladé generaci (studentské protesty v r. 1939; pochod studentů na Hrad v r. 1948). Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí, ukázala na společné rysy totalitních režimů. Demokracie je i dnes v ohrožení.
Klára Liptáková
2. Referáty Jozefa Mikloška a Miloše Nemečka se zaměřily na mezigenerační spolupráci na Slovensku. Společnost má spočívat na duchovních hodnotách, morálce a důvěře, peníze nemají hrát prvořadou úlohu. Stárnutí přijímejme pozitivně. Děti s vlastními rodinami mají být odpovědné za své rodiče. Zlepšit současný stav může spolupráce a solidarita včetně návratu k vícečlenným rodinám. Marie Oujezdská z Národního centra pro rodinu v Brně sleduje společenské klima, v němž současná rodina naplňuje své poslání. Zdůraznila cíle aktivního stárnutí a vztah seniorů k rodině. Senior je člověk doprovázející. „Moudrost stáří“ nevymizela, ale je svědectvím o základních
O B Z O R Y • P Ř Í L O H A N O V É H O H LA S U • 1 / 2 0 1 5
II
Jan Decker, předseda PTP
hodnotách života. Vztahy nestojí na projevování citů, ale v rozhodnutí pro vzájemnost. Lidmila Němcová připomenula principy sociálního učení církve pro řešení otázek rodiny (důstojnost každého člověka), uvedla příklady dobré praxe z podnikatelské sféry, funkci regionů, měst, obcí a nevládních organizací, s důrazem na aspekty společenské odpovědnosti. L’ubica Černá doplnila sledovanou problematiku o tzv. stříbrnou ekonomiku, která představuje novou ekonomickou příležitost. 3. O závěrečné fázi života seniorů promluvily Christine Stefenelliová z Itálie a Edeltraud Paulová z Rakouska. U asistence zaujala zkušenost, že do sítí služeb seniorům v jejich částečné bezmocnosti se zapojují také členové jejich vlastních rodin. Celodenní program vrcholil mší svatou v katedrále sv. Víta ke cti sv. Cecílie, kterou celebroval kardinál Meisner z Kolína nad Rýnem. Kardinál Duka pak požehnal kámen z pražských Emauz pro mezinárodní památník Mírového centra v Osvětimi. Lidmila Němcová předsedkyně Společnosti pro etiku v ekonomice, místopředsedkyně Evropské unie seniorů (ESU)
SDRUŽE NÍ ŽE N A M K D
Aktivní ženy v politice potřebujeme
Mladí křesťanští demokraté zvolili nového předsedu
JAK POOTEVŘÍT DVEŘE ŽENÁM, K TERÉ MA JÍ CHUŤ VSTOUPIT DO POLITIKY? V řadách sociální demokracie se diskutuje o návrhu na 30 % zastoupení žen na kandidátních listinách. Tématu se věnovali koncem ledna příznivci a odpůrci kvót u kulatého stolu, který uspořádala europoslankyně Michaela Šojdrová ve spolupráci se Sdružením žen KDU-ČSL.
„Vyšší zastoupení žen je v zájmu samotných politických stran. Je i příspěvkem k vyšší soudržnosti společnosti. Kvóty považuji za krajní řešení, nicméně na vnitrostranické úrovni se jim nebráním,“ uvedla Michaela Šojdrová. Řešením je ale podle lidoveckých političek hledání cest, jak ženy v politice podpořit i bez nutnosti zavádění kvót. „Ženy mají jiné nároky například vzhledem k termínům jednání. Aktivní politická role je dnes převážně neslučitelná s rodinným životem a od ženy se vyžaduje značná oběť. A zde je velký prostor pro sladění,“ uvedla místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková a doplnila: „Ženy v mužském prostředí těžko získávají respekt. Domnívám se, že kvóty by tuto situaci mohly ještě ztížit.“ Z diskuse u kulatého stolu vyplynulo několik konkrétních návrhů, jak pootevřít dveře ženám, které mají chuť a odhodlání do převážně mužského světa politiky vstoupit. Jsou jimi například hlídací koutky během jednání, větší využívání telekonferencí, úpravy termínů lépe zohledňující denní režim matek, větší networking žen političek, vytipovávání a oslovování aktivních žen na komunální úrovni apod. Pavla Špondrová, členka evropského expertního fóra Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE), zmínila rozdílné způsoby zavádění kvót: metodu „zipu“, zdvojené nominování a funkci obsazenou dvěma zástupci. Někteří z diskutujících upozornili, že v KDU-ČSL už dnes fungují neformální
regionální kvóty v zastoupení na krajské úrovni. Lednová diskuse nad sladěním pracovního a rodinného života a aktivním zapojením žen do politiky nebyla zdaleka poslední. 26. června se v Praze na toto téma uskuteční mezinárodní konference konaná pod patronátem Evropské lidové strany. Pokud KDU-ČSL nechce ke kvótám přistoupit, má velkou šanci jít ostatním stranám příkladem a podniknout kroky, které ženám působení v politice usnadní.
V Humpolci se 13. a 14. prosince 2014 konal 15. sjezd Mladých křesťanských demokratů. 60 delegátů zvolilo nové vedení a určilo směřování MKD na další dvouleté období. Předsedou byl zvolen Jan Málek z Vysočiny, osmadvacetiletý politolog z Přibyslavi, který pracuje v kabinetu místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka. Místopředsedy se stali: Jan Gregor, Petr Jurčík, Pavel Horáček a Vojtěch Marek. Delegáty oslovil europoslanec Zdechovský, předseda našich poslanců Mihola, náměstek jihlavského primátora Kalina či bývalý poslanec Karas. Diskutovalo se například o válce na Ukrajině. Podle MKD potřebuje KDUČSL mladé lidi hájící tradiční témata, s nimiž si nás občané spojují. Sjezd přijal řadu usnesení. Dvě z nich se týkají priorit KDU-ČSL v oblasti výchovy a vzdělávání: „MKD podporují KDUČSL v odporu vůči osvojení dětí osobami žijícími v registrovaném partnerství“ a „MKD vyzývá poslance KDU-ČSL k předložení pozměňovacího návrhu novely školského zákona tak, aby byla umožněna domácí školní výchova, a to včetně druhého stupně školní výchovy.“ (red)
Muži a ženy v KDU-ČSL 7 / 2
22 %
Celostátní výbor:
21 / 3
12,5 %
Celostátní konference:
73 / 12
14 %
Předsednictvo KDU-ČSL:
3 / 0
Vláda:
13 / 1
7%
Senátní klub:
9 / 2
18 %
Europoslanci:
2 / 1
33 %
Poslanecký klub:
• V roce 2014 bylo za KDU-ČSL zvoleno 3996 komunálních zastupitelů, z toho je 1088 žen (= 27 %). Ze zvolených je 291 členek KDU-ČSL. • V krajských volbách 2012 bylo za KDU-ČSL, případně lidoveckou koalici zvoleno 78 zastupitelů, z toho je 6 žen (= 11 %) • K 15. lednu 2015 je v KDU-ČSL registrováno 27 823 členů, z toho 13 241 mužů a 14 582 žen (= 52 %).
O B Z O R Y • P Ř Í L O H A N O V É H O H LA S U • 1 / 2 0 1 5
III
KNIŽ N Í I N S P I RAC E
Havel píše o Evropě ■
PAVEL MAREŠ
Havlovy projevy o Evropě patří k jeho stěžejním prezidentským textům. Je dnes osvěžením číst Havlovy texty po desetiletém monotónním a jednostranném vystupování protiunijního a proruského Václava Klause. Svoji politicko-kulturní knížku o Evropě mají ale i jiní, třeba Joseph Ratzinger – Benedikt XVI. nebo francouzský filozof Rémi Brague. Nezapomeňme, že o Evropě jako společném domě mluvil nejen Jan Pavel II., ale také Michail Gorbačov. První český prezident vnášel do veřejného života našeho státu i do mezinárodních vztahů velká etická témata: spoluodpovědnost a ručení jednoho za druhého, neustálou péči o naši svobodu, zakotvení Západu v duchovních židovsko-křesťanských základech, nutnost, aby Česká republika překonávala provincialismus pěstováním užších vztahů se státy střední Evropy. Naše dnešní zahraniční a evropská politika kvůli ambicím prezidenta často skřípe. O to více z této reprezentativní sbírky projevů vysvitne, jak klidný a zároveň neotřesitelný byl Havel při tom, když zdůrazňoval, abychom byli aktivním členem Severoatlantické aliance a abychom se podíleli činorodým způsobem na zajištění evropské bezpečnosti. Proti jedu nacionalismu staví občanský princip, aktivní občanství. Jasnozřivé jsou i některé jeho výroky stran Ruska.
Nebýt v konfliktech Evropa je ohromně členitý, stratifikovaný prostor. Mezi, řekněme, Švédskem a Portugalskem jsou ohromné rozdíly, země sovětské, protestantské, mají jiné historické, sociální a kulturní tradice i atmosféru než země balkánské. … Tuto jinakost je třeba respektovat, reflektovat a pochopit jako cosi legitimního a hledat způsoby, jak zorganizovat svět, aby tyto jinakosti mohly žít vedle sebe, kooperovat a nebýt v konfliktech. 1994
Co je nepřítelem Evropy Nepřítelem Evropy je totéž, co je nepřítelem celého světa a celého lidstva. Je to lidská nezodpovědnost, malost, nesnášenlivost a krátkozrakost. 1994
Evropa v bezpečí Evropa je jediné politické těleso s nedělitelnou bezpečností. Představa, že mohou natrvalo vedle sebe existovat dvě Evropy, totiž Evropa demokratická, stabilní, prosperující a integrující se a Evropa méně demokratická, méně stabilní a méně prosperující, je podle mého názoru veskrze scestná. Podobá se představě, že v jednom pokoji může natrvalo vedle sebe existovat vytopená a nevytopená polovina. Evropa je jen jedna, byť jakkoli vnitřně rozrůzněná, a cokoli závažnějšího se v ní stane, bude mít své důsledky a reflexy v celém jejím zbytku.
Dnes má Evropa jako jedna politická entita šanci, kterou nikdy ve svých dlouhých a pohnutých dějinách neměla. Totiž šanci, že sama sebe uspořádá vskutku spravedlivě, mírově, na principu rovnosti a spolupráce všech. Nikoli násilí těch mocnějších páchané na těch méně mocných, ale všeobecný, byť namáhavý a zdlouhavý dohovor by měl být v nadcházejícím tisíciletí zdrojem evropského pořádku. Štrasburk, 16. 2. 2000
Evropa a Rusko Rusko, ohromná říše, daleko větší než celá Evropa, stojí jednou nohou v Evropě a druhou v Asii. Je specifickou euroasijskou mocností, s níž je třeba jednat jako s rovnoprávným partnerem a mít ty nejlepší vztahy, ale která by mohla případnou svou mohutnou a masivní přítomností v Evropě toto společenství rozviklat. Není nic špatného na tom, že někdo někam nepatří. Partnery však mohou být jen ti, kteří vědí, kde začínají a kde končí, a kteří jsou si vědomi své vlastní identity. září 2000
Evropa rozdělená? Nedovedu si představit trvalé rozdělení Evropy jakýmsi psychologickým pozůstatkem železné opony. Nakonec by se to obrátilo proti všem a nebylo by to ničím než přemrštěnou, neobhajitelnou, nevysvětlitelnou a krátkozrakou opatrností. 1994
Václav Havel: Evropa jako úkol Výběr z projevů 1990–2009. Knihovna Václava Havla, Praha, 2014. 269 stran
O B Z O R Y • P Ř Í L O H A N O V É H O H LA S U • 1 / 2 0 1 5
IV
Vhled do české státní správy ■
V LA DI M Í R HA NÁ ČE K
Rozhovor žurnalisty Vlastimila Růžičky s bývalým předsedou Českého statistického úřadu Edvardem Outratou poskytuje čtenáři životní vzpomínky syna exilového ministra, českého informatika a kanadského exulanta, jenž se stal za oceánem profesionálním státním úředníkem a zůstal jím i po svém návratu do vlasti, i zajímavý vhled do vývoje české státní správy v posledních 25 letech. Leitmotivem Outratových úvah není ničení, ale faktické nevyvinutí české státní správy do podoby, kterou pokládal za žádoucí. Rozhovor vznikal v létě 2013, a tak je Outratovo pochmurné hodnocení stavu státní správy umocněno tím, že dosud nevstoupil v platnost služební zákon z roku 2002. Neproběhla potřebná depolitizace a oddělení profesionálního úřednického aparátu od politického řízení ministerstev. Státní úředník a politik ve výslužbě si je dobře vědom toho, že „státní služba“ není alternativou politických programů a ideových vizí, ale slouží občanům především jako faktor stability a kontinuity řízení státu, nepodléhající politickým změnám. Outrata upozorňuje, že známý satirický seriál Ano, pane ministře! přispěl k omezení kolonizace britské státní správy různými zájmovými skupinami a zabránil její proměně v nátlakovou skupinu. Nový služební zákon je platný od 1. ledna 2015, což rozhovor nereflektuje. Jak Outrata hodnotí podobu zaváděné státní služby? Vzhledem k velké podobnosti s původním zákonem a naopak rozchodu s principy tzv. zákona o úřednících Nečasovy vlády, který Outrata ostře kritizoval, lze předpokládat, že je s touto úpravou spokojen, byť preferoval variantu samostatného generálního ředitelství státní správy. Faktické uvádění státní služby do života ale ještě bude hodně bolestivé. Outratovy bohaté životní zkušenosti nám odpovídají na otázku proč... Vlastimil Růžička / Edvard Outrata: Destrukce české státní správy O výjimečném životě státního úředníka ve výslužbě. Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o., Praha, 2013. 176 stran
ODBORNÉ KOMISE
Efektivní správa státu Funkční a výkonná státní správa je v zájmu jak politických stran, tak především všech občanů. Hlavními tématy pro komisi zabývající se efektivní správou státu byl v roce 2014 logicky zákon o státní službě, diskuse o zařazení výkonu přenesené působnosti pod samosprávné celky a provázanost ve výkonu správních agend v rámci jednoho ústředního orgánu. Rozhovor vedeme s předsedkyní komise, náměstkyní ministra vnitra Monikou Pálkovou. ■ Jednou z velkých priorit programu KDU-ČSL bylo přijetí tzv. služebního zákona. Čím je tento zákon tak zásadní? Jakou reálnou změnu přinese pro státní správu? Česká republika byla poslední členskou zemí Evropské unie, která neměla funkční zákon upravující státní službu. Pominu-li skutečnost, že šlo o politicky výbušné téma, pak přijetí a implementace tohoto zákona jsou jednou z podmínek, které musí Česká republika splnit, chce-li čerpat evropské strukturální fondy v období 2014–2020. Proto nyní probíhá velmi intenzivní komunikace mezi ČR a EU. ■ Proč vůbec jednotlivé státy státní službu regulují? Hlavním motivem je odpolitizovat a profesionalizovat státní správu. Dále jde o to, mít do jisté míry předvídatelný a měřitelný výkon práce pro stát a za peníze státu. Základní osou přijatého služebního zákona je zvýšení ochrany státních zaměstnanců prostřednictvím veřejnosprávní regulace a zároveň odpolitizování hlavy státní služby. V minulých letech jsme byli všichni svědky, že po každých volbách docházelo k výrazným personálním obměnám. To mělo velký vliv na kvalitu státních zaměstnanců. Zákon o státní službě tomu má do budoucna zabránit. Stanovuje hranice mezi politickými a úřednickými pozicemi. Základním principem je, že politik nemá přímo personální kompetenci a přímou vládu nad osudem státních zaměstnanců. Cílem je zajistit, aby úředníci sloužili především státu a veřejnému zájmu. Významným přínosem zákona je pro státní zaměstnance zajištění profesionální úrovně vzdělávání. Novým prvkem v systému státní správy je i zavedení ročního hodnocení státních úředníků a provázání tohoto hodnocení s osobním příplatkem. Mohu tedy konstatovat, že přijetí služebního zákona je malou revolucí pro všechny úředníky státní správy, s dopadem na politické reprezentace. ■ Jakými dalšími tématy se odborná komise v posledním roce zabývala? Do první skupiny bych zařadila téma nezávislosti výkonu přenesené působností státu. Například: tajemník úřadu je odpovědný za plnění úkolů i v přenesené působnosti (= za výkon státní správy) starostovi (= volený zástupce samosprávy). Znamená to, že nelze beze zbytku zaručit nestranné a nezávislé rozhodování, a to zejména v agendách stavebního úřadu nebo ži-
votního prostředí. Tento neřešený problém působí ve svém důsledku diskriminaci pracovníků vykonávajících výkon přenesené působnosti oproti těm, kdo mají odpovědnost za výkon samosprávy. Starostové se v tomto ohledu rozhodují vcelku racionálně. Dále se kvůli tomuto problému do jisté míry neprůhledně hospodaří s finančním příspěvkem na přenesenou působnost a hrozí zneužití „přebytků“ na akce samosprávy „domovského“ města. Vyřešením tohoto problému by státní správa ušetřila nemalé finanční prostředky. Druhá věc, kterou se zabýváme, je nepropojenost systému jednotlivých ústředních správních úřadů a pasivní role státu. Při výkonu správních agend chybí propojenost a návaznosti, a to jak v rámci jednoho ústředního orgánu, tak mezi jednotlivými resorty. Například při změně trvalého pobytu si občan dojde na ohlašovnu nové obce, pak se vydá na obec s rozšířenou působností a zažádá si zde o nový občanský průkaz, dále o nový řidičský průkaz a přeregistrování vozidla … Tyto „akce“ musí občan absolvovat a úřad dopředu ví, že musí proběhnout. Nic nebrání tomu, aby se na to stát připravil, občana vyzval, obeslal, připravil mu doklady; většina úkonů by mohla proběhnout elektronicky. Těmito poměrně jednoduchými kroky bychom mohli přispět k vyššímu komfortu pro občany. Správa státu je velmi specifickou disciplínou a bez nadšení a zájmu našich odborníků bychom nemohli fungovat a do značné míry plnit i náš volební program. Proto bych velmi ráda poděkovala všem členům komise za téměř heroický výkon při přijímání zákona o státní službě i za další kvalitní práci.
Nevolební rok 2015 chce vedení KDU-ČSL využít k ideovému prohloubení témat, s nimiž se obracíme na veřejnost. Tím místem, kde by měly vznikat inspirativní programové podněty, jsou odborné komise. Věnujeme se jim v tomto a budeme se jim věnovat i v příštích číslech NH.
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
11
ODBORNÉ KOMISE
Sociální politika, rodina a nestátní neziskové organizace Sociální politika je jednou z hlavních oblastí zájmu všech politických uskupení. Nový HLAS se zeptal, jaká hlavní sociální témata v roce 2014 vnímá KDU-ČSL a předseda odborné komise pro sociální politiku, místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. ■ KDU-ČSL tradičně prosazuje aktivní politiku zaměstnanosti, která by efektivně ovlivnila trh práce na straně státu, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jako jeden z vhodných nástrojů se jeví tzv. kurzarbeit. Jaký je aktuální vývoj? Na vládní úrovni konečně dochází k realizaci pravidel, která naše strana prosazuje již několik let. Prosadili jsme osvědčený nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Zvyšující se nezaměstnanost, finanční náročnost spojená s návratem nezaměstnaných na trh práce a frustrace obyvatel způsobená existenčními obavami mají jen a jen negativní dopad na fungující ekonomiku státu. Vláda svým usnesením z 3. listopadu 2014 schválila Situační zprávu k příspěvku v době částečné nezaměstnanosti („kurzarbeit“) a uložila ministryni práce a sociálních věcí připravit odpovídající právní úpravy. Kurzarbeit se osvědčil v sousedním Německu během hospodářské krize a měl významný vliv na snížení tamní nezaměstnanosti. Při podobných hospodářských turbulencích se finančně vyplatí podpořit podniky v tom, aby si udržely kvalitní a kvalifikované zaměstnance, než aby se opakovaně vynakládaly prostředky na jejich návrat na trh práce a profesní výchovu. To mi potvrdila i jednání se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. ■ Nejlepším důkazem jsou vždy konkrétní čísla… Jistě! Podle hrubých výpočtů mohu odpovědně říct, že pokud se uplatní kurzarbeit u 5000 zaměstnanců, může dojít k úspoře zhruba 150 milionů Kč. Tak velká skupina zaměstnanců by totiž při návratu do zaměstnání, to jest na dávkách v nezaměstnanosti, rekvalifikaci apod., stála stát zhruba 550 mil. Kč. U státní investice do tzv. kurzarbeitu se u téže skupiny v hrubých číslech pohybujeme na necelých 400 milionech. ■ Důležitým tématem je i příprava nového zákona o hazardních hrách a loteriích… Tento zákon myslím ještě hodně zčeří vody veřejné diskuse. KDUČSL dlouhodobě apeluje na to, aby byl tento segment regulován, a podnikáme v tom konkrétní kroky. Byla to naše priorita ve volbách, a proto nyní spolupracujeme s experty tak, aby byl zákon postaven právně i odborně správně. Složitá bitva nastane ve Sněmovně: z praxe i ze zkušeností víme, že všechno, co se týká cigaret, alkoholu, hazardu apod., se prosazuje poměrně složitě… ■ Dlouhodobě se hovoří také o nutnosti regulace prostituce. Jaké je stanovisko KDU-ČSL?
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
12
Prostituce je vážný problém zejména v hlavním městě Praze (obtěžuje běžný život Pražanů a nedělá městu dobré jméno v zahraničí), ale netýká se jen metropole. Na tom, jak prostituci řešit, se musíme shodnout napříč politickým spektrem a domnívám se, že nás ještě čeká řada delikátních jednání. Žádné jednoduché řešení neexistuje. ■ Klíčovou otázkou tohoto roku je také převod financování sociálních služeb na kraje… Je to jeden z bodů koaliční smlouvy, který je v roce 2015 třeba naplnit. Tato otázka ale úzce souvisí i s naší snahou prosadit a realizovat minimální síť sociálních služeb v rámci celé ČR. Za zásadní považujeme také víceleté financování těchto služeb. Dlouhodobě spolupracujeme s poskytovateli sociálních služeb v jednotlivých krajích a monitorujeme situaci. Stav na poli sociálních služeb je napříč republikou rozdílný. Někde hrozí tak výrazné zhoršení situace, že zde některé sociální služby zaniknou. A to je pro nás samozřejmě nepřípustné… ■ Jaké kroky navrhujete? Definovat minimální síť sociálních služeb, nezvýhodňovat jedny poskytovatele na úkor druhých a nastavit model víceletého financování této sítě. Proto také se účastníme tvorby národní strategie rozvoje sociálních služeb pro období 2015–2020. Sociální politiku státu je nutno nahlížet komplexně a přistupovat tak i k návrhům řešení. Čeká nás koncepce sociálního bydlení, ale též téma paliativní péče a dlouhodobé péče obecně. Tato oblast leží na pomezí sociální a zdravotní péče a my jsme zde obětí úzkého pohledu jednoho resortu na druhý. Co se týká převodu financování sociálních služeb na kraje, prosazujeme provedení analýzy v polovině roku 2015, která by měla ukázat, jaký byl dopad tohoto rozhodnutí na praxi. Ocením jakoukoli zpětnou vazbu od poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb, konkrétní podněty a zprávy z terénu sociálních služeb. Podstatná jsou samozřejmě aktuální data a dílčí ekonomické výsledky, které pro mne budou zároveň důležitými podklady pro další jednání a argumentaci. ■ Děkujeme za rozhovor! P.S.: „A i já děkuji všem členům komise za velmi kvalitní práci. Ve svém osobním volnu se věnují tématům, která jsou pro nás z celospolečenského hlediska zásadní. Díky jejich podnětům můžeme lépe definovat postoje naší strany k sociální politice jako celku. Bez jejich nadšení, profesionality a nasazení by naše komise nemohla vůbec fungovat!“ (
[email protected])
ODBORNÉ KOMISE
Zahraničí a Evropská unie KDU-ČSL se věnuje zahraničním otázkám nepřetržitě. Po opětovném vstupu do Poslanecké sněmovny a vzhledem k aktuální situaci v Evropě i ve světě je nutné se zabývat zahraniční politikou intenzivněji a hlouběji. Strana bohužel nemá významné zastoupení na ministerstvu zahraničních věcí. Na druhou stranu není v této oblasti třeba tak často přijímat nové zákony. Naše komise se proto jen čas od času zabývá operativními záležitostmi, jako například zpracováním stanovisek k některým materiálům pro vládu. Hlavně se ale věnuje zpracováním podkladů pro vedení strany a poslanecký klub a přípravou stanovisek strany k důležitým zahraničněpolitickým tématům. Členy komise jsou diplomaté působící v resortu i ve výslužbě, experti na konkrétní problematiku, poslanci, v rámci svých možností se zapojují i naši europoslanci. Několik členů se podílí na činnosti korespondenčně. I když má komise dost členů, stále jsou vítáni ti, kdo mají znalosti zahraničněpolitické problematiky a orientují se zejména na Evropskou unii. Aktivity úzce koordinujeme s ostatními odbornými komisemi, zejména s komisí branně-bezpečnostní, protože se naše pole působnosti dosti prolínají. Je tomu tak například v otázce migrace do ČR, které se intenzivně věnujeme. V současnosti se komise soustřeďuje na čtyři hlavní témata:
1. Problematika islámu a arabských zemí Pro vedení strany jsme zpracovali informační materiál o hlavních problémech v arabském světě, jimiž jsou islámský terorismus a organizace Islámský stát, spory sunnitů se šíity, náboženská tolerance a intolerance (zejména situace místních křesťanů) a energetická problematika. K tomu organizujeme dva semináře. První, 24. února, byl věnován obecně islámu, arabským zemím, srovnání islámu a křesťanství a situací v několika typických arabských zemích. Druhý seminář, 17. března, bude věnován dopadu problémů arabských zemí a islámu na Evropu a ČR. Hlavními tématy budou islamizace Evropy, islámská společenství v ČR, rizika islámského terorismu v ČR, arabská imigrace do Evropy a do Česka. 2. Rusko a Ukrajina. Jde zejména o konflikt na Ukrajině, ale také o přibližování Ukrajiny k Evropě a ruskou zahraniční politiku. Zpracováváme poziční materiál a uspořádáme seminář. 3. Vztahy se sousedními státy, zejména spolupráce KDU-ČSL s obdobně orientovanými křesťanskodemokratickými stranami. 4. Problematika EU. Zdeněk Krejčí, předseda zahraniční komise KDU-ČSL
Islám a Evropa V refektáři pražského Emauzského kláštera se v úterý 24. února sešlo 117 účastníků, které přilákala odborná konference Islám a Evropa. Konferenci připravila odborná komise KDU-ČSL pro zahraniční politiku a záležitosti EU ve spolupráci s Evropskou akademií pro demokracii. Záštitu nad konferencí převzal místopředseda Poslanecké sněmovny PČR a KDU-ČSL Jan Bartošek, který také pronesl úvodní referát. Pavel Hošek, ordinovaný kazatel Církve bratrské a vedoucí katedry religionistiky Evangelické teologické fakulty UK, velmi zajímavě hovořil na téma „Islám a křesťanství, společné rysy a rozdíly“. Daniel Křížek se zajímá o islám jako náboženství, o islámské dějiny a kulturu, antropologii islámu a současný Blízký východ. Těchto okruhů se týkalo i jeho vystoupení „Normativní versus žitý islám“. Ondřej Beránek vystudoval arabistiku a islamologii na Filosofické fakultě UK. Věnoval se dějinám Saudské Arábie a je třetím rokem ředitelem Orientálního ústavu Akademie věd. Přednáška „Politický islám, vývoj a směřování“ přinesla pro mnohé nové a poučné informace. Pavel Klucký, kariérní diplomat, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky hovořil o současných projevech islámského radikalismu a bezpečnostních hrozbách pro Blízký východ a Evropu. Josef Koutský, kariérní diplomat, se dlouhodobě věnuje blízkovýchodní problematice. Pracoval v diplomatických funkcích na velvyslanectví
Jakub Janda, Ondřej Benešík a Zdeněk Krejčí
v Libanonu, Spojených arabských emirátech, Sýrii a Libyi. Plasticky popsal Libyi jako rozpadlý stát, který představuje prostor pro extremisty. Jaroslav Ludva, kariérní diplomat, působil jako velvyslanec v Uzbekistánu, na Filipínách, Spojených arabských emirátech a nerezidentně v Jemenu. Jeho vystoupení ukázalo Spojené arabské emiráty jako fungující a nábožensky tolerantní stát. Zuzana Roithová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu, hovořila o sporu o náboženské symboly v EU. Po diskusi poděkoval moderátor Jan Kasal všem vystupujícím a za přípravu konference Zdeňku Krejčímu, předsedovi odborné komise pro zahraniční politiku a záležitosti EU KDU-ČSL. Jaroslav Hulák ředitel Evropské akademie pro demokracii
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
13
ODBORNÉ KOMISE
Obrana, bezpečnost a zpravodajské služby Komise se aktivně podílela na vzniku vlády. Předseda komise se spolu s poslancem Ivanem Gabalem účastnil vyjednávání koaliční smlouvy s ČSSD a ANO. Zástupcům KDU-ČSL se do koaliční smlouvy podařilo prosadit většinu priorit volebního programu naší strany: včetně nutnosti zastavit snižování obranného rozpočtu a zajistit ochranu vzdušného prostoru vlastními prostředky. Funguje kontinuální komunikace mezi komisí, poslancem Ivanem Gabalem, analytickým týmem KDU-ČSL a zástupcem strany na ministerstvu obrany (Dr. Jireš). Komise se proto mohla bez časového zdržení vyjadřovat k řadě aktuálních témat obranné politiky a sdělovat svůj postoj poslaneckému klubu KDU-ČSL, předsedovi strany i médiím. K nejdůležitějším tématům, která komise v uplynulém roce projednávala, patří: • Kritická reakce KDU-ČSL na nevhodná vyjádření premiéra Sobotky: ten zpochybnil potřebu posílit kolektivní obranu členských zemí NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. • Příprava ČR na summit NATO ve Walesu: zpracovali jsme podklady pro tiskové prohlášení předsedy KDU-ČSL, jenž vyzdvihl význam summitu pro obranu ČR. • Nutnost zastavit pokles výdajů na obranu v ČR a zajistit postupné zvyšování výdajů na obranu směrem k 2 % rozpočtu. Díky poslanci Gabalovi komise participovala na politické debatě, jež vedla k podpisu dohody předsedů koaličních stran o zajištění obrany ČR. (K podpisu „Deklarace předsedů politických stran k zajištění obrany ČR“ došlo na konferenci u příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO.) • Návrh nařízení vlády ke katalogu služebních činností pro vojenské hodnosti (zprostředkování dialogu mezi personální sekcí MO a analytickým týmem KDU-ČSL).
• Návrh mandátu na vyslání sil a prostředků resortu MO do zahraničních operací na období 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017. • Dne 16. dubna odborná komise KDU-ČSL pro obranu, bezpečnost a zpravodajské služby uspořádala ideově bezpečnostní kulatý stůl „Máme se bát Ruska?“. • Reagovali jsme na předloženou novelu zákona o zpravodajských službách a vypracovali jsme pro předsedu Bělobrádka materiál ke koaličnímu vyjednávání. • Vyjádřili jsme se k tezím europoslance T. Zdechovského k problematice ilegálního přistěhovalectví do Evropy. Navrhli jsme následující opatření: – podpora okolních států, které uprchlíky přijímají, – vytvoření mezinárodního tlaku, aby ve vnitřních oblastech, které jsou cílem uprchlíků, vzniklo ochranné pásmo pod kontrolou OSN (zamezení etnickým a náboženským čistkám) – dočasné přijetí omezeného počtu uprchlíků nejohroženějších skupin (např. křesťanů z Iráku, Sýrie) za stanovení přísných podmínek, které by vylučovaly pro Českou republiku bezpečnostní rizika (radikální islám apod.). • Pracovali jsme také na konceptu manuálu pro obce pod názvem Projekt BEZPEČNOSTNÍ DOBROVOLNÍK, vytvořeného Ministerstvem vnitra ČR. Naše komise byla díky osobní účasti předsedy zahrnuta do připomínkového řízení. Dobrovolnická platforma by se podle nás neměla úzce zaměřovat jen na oblast tzv. policejní (stále se totiž ozývá neblahá asociace a reminiscence na Pomocnou stráž Veřejné bezpečnosti), ale mělo by jít o model, který pracovně nazýváme „dobrovolník teritoriální ochrany“. Ten by byl vycvičen a mohl by být nasazen v případě jakékoli krize (potenciální prolnutí s aktivními zálohami Armády ČR). Začátkem ledna 2015 se komise spolupodílela na tiskových zprávách, reagujících na teroristický útok militantních islamistů proti redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo. Předseda komise vyzval spolustraníky, aby vyzvali své spoluobčany k zvýšené pozornosti o dění ve svém bezprostředním okolí. Jde o jeden z nejsilnějších nástrojů prevence před teroristickými útoky, jimiž demokratická společnost disponuje. Komise pro obranu a bezpečnost bude mít příspěvek na téma islamismus a bezpečnostní rizika pro Českou republiku, který spolu se zahraniční komisí uspořádá v prvním čtvrtletí roku 2015.
Petr Klíma, předseda komise
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
14
DISKUSE O ISLÁMU
„Hodný“ a „zlý“ islám a problém mlčící šedé zóny Pečlivým porovnáváním projevů muslimských představitelů k teroristickým činům, které byly spáchány jménem islámu, docházím postupně k závěru: Neexistuje „hodný islám“ a „zlý islám“. Tahle mediální lež se poslední dobou šíří napříč médii a politickými uskupeními stejně nebezpečně jako kdysi populární filozofie tzv. multikulturalismu. Na debatách, panelových diskusích i osobních setkáních se vzdělanými muslimy a orientalisty v Praze i Bruselu získá člověk lehce dojem, že existují dva islámy. Jeden spravedlivý a zbožný, respektující a mírumilovný, přísný, ale milosrdný. A druhý: odpadlický, nenávistný, s touhou sadisticky zabíjet bližní, pokud možno před televizními kamerami. Jenže skutečnost je jinde. Islám na rozdíl od křesťanství nemá staletími probojovaná a všemi závazně akceptovaná náboženská dogmata. Připomínám, že dogma je názor, o němž se nepochybuje a který přijímají všichni za závazný. Nesmysl ve vědě, nezbytnost v náboženských systémech. Proč? Protože je-li nějaké náboženství nebo jeho představitel ochoten vraždit ve jménu správného výkladu podstaty – a tento „správný výklad“ nemá jedinou uznanou autoritu a jediné uznané znění –, pak nezbývá než zahlásit jako Jack Swigger na Apollo 13: „Houstone, máme problém.“ A ne jeden.
Dalším problémem je existence tzv. šedé zóny. Mlčící, často málo nábožensky vzdělaný a nejistý muslimský mainstream připouští na domácí půdě nahlas – v Evropě spíše potichu – možnost kruté odplaty za urážky Proroka, islámu, víry, zvyků a tradic. My, Evropané, máme toto kruté a nevycválané období už za sebou. Ve staletých bojích jsme si vyvzdorovali a vydobyli spolu s demokracií smířlivý a tolerantní sekulární stát, v jehož právním systému nejsou drakonické tresty (kamenování, sekání rukou). Sekulární stát západokřesťanského střihu hájí svobodu vyznání, ale nesměšuje církevní právo se státním. Většina muslimského mainstreamu tento rozdíl nevidí jako výhodu a považuje ho naopak za nedostatek. Ve Velké Británii bylo vládním vyšetřováním zdokumentováno 46 případů, kdy správní rady škol, sestávající převážně z muslimů, urputně bránily v rámci občanské výchovy výuce tzv. britských hodnot, jako je tolerance a dodržování základních lidských práv, a trvaly na segregaci dívek a chlapců. Britská vláda při vyšetřování zjistila, že organizace konzervativních muslimů vykonávají dlouhodobý a perfektně připravený nátlak na školní rady v muslimských čtvrtích a jejich okolí. Vyšetřování prokázalo, že učitelé a členové těchto správních rad jsou těmito skupinami povzbuzováni k šíření
Charlie Hebdo: svoboda slova, nebo plivnutí do ruky? To, oč nyní jde, je zápas o smýšlení půldruhé miliardy muslimů a zejména o postoje milionů muslimů žijících v Evropě. Přikloní se k západním odpůrcům násilí, anebo je zláká propaganda teroristů, kteří si říkají „Islámský stát“? Po atentátech v Paříži nastala chvíle, kdy naprostá většina muslimů, včetně prakticky všech významných náboženských autorit islámu, řekla násilí, doprovázenému výkřiky Allahu akbar, rozhodné ne. Avšak, pokud v takové chvíli Francouzská republika milionem eur finančně podpoří nové vydání časo-
pisu Charlie Hebdo s dalšími urážkami islámu jako takového a z úst představitelů státu slyšíme, že Charlie Hebdo je symbolem svobody západní kultury, nedivme se, že ti muslimové, kteří se chtějí integrovat do západní kultury a jsou s námi solidární v odporu proti teroristům, si kladou otázku: „Do čeho se to máme a můžeme integrovat?“ Mnozí muslimové nám při protestech v Paříži podali ruku. Neplivli jsme vzápětí do ní? Pokud Francie prosazuje princip laicity a „politické korektnosti“ tím, že zakazuje školákům nosit ve škole náboženské symboly jako křížky, jarmulky a šátky
antisemitismu, někdy i podpory al-Káidy a zaměstnávání učitelů a pracovníků, kteří podporují přechod státu k právu šaría. Ze správních rad jsou organizovaným nátlakem pozvolna vyháněni nemuslimové a nahrazováni muslimy. Běžný muslim považuje právo šaría za nadřazené mravně a nejlépe i normativně (muslimové si povětšinou přejí, aby šaría stála výš než naše právo státní). Z tohoto hlubokého problému nepřímo pramení terorismus a násilí nevzdělaných muslimů. Muslimský mainstream umožňuje sdílet přesvědčení, že naše pojetí státu, demokracie a svobody slova je v podstatě „hříšné“. Tak se ovšem mírového soužití nikdy nedočkáme. Největším problémem pro Evropu není teroristické odhodlání těchto šílenců, ale mlčící šedá zóna těch, kdo milují mír a pokoj, ale mlčí a upřímně celým srdcem věří, že se urážka odplácí smrtí. Řeči o vzájemné toleranci jsou jen řeči, dokud tato mlčící většina mlčí. Jsem zděšen a je mi hluboce líto obětí novinářů z Charlie Hebdo a jejich pozůstalých. Je mi nesmírně líto, že se s každým takovým činem vzdaluje možnost našeho poklidného soužití, protože obyčejní Evropané už začínají žít ve strachu z islámu, ne ve strachu z terorismu. A to je vážná věc. Tento gangsterský čin zaútočil na samu podstatu pojetí naší západokřesťanské kultury. V jejích základech leží svoboda slova a úcta k nedotknutelnosti lidského života. Pavel Svoboda, předseda právního výboru Evropského parlamentu MÍNĚNÍ ODJINUD
(hidžáb), avšak zároveň dovoluje srp a kladivo a portréty Che Guevary na tričku, pokud brání veřejný prostor před náboženskými (tedy především křesťanskými) symboly, aby neurážely nevěřící a jinak věřící, ale zároveň považuje blasfemii časopisu Charlie Hebdo za symbol svobody, budí taková politika kritické otázky. Tomáš Halík „Případ Charlie“, 21. 2. (halik.cz/cs/tvorba/ clanky-eseje/clanek/209/)
Setkali jste se někdy nebo setkáváte se pravidelně s muslimy? Pokud ano, jaké jsou vaše praktické zkušenosti s nimi? Napište nám:
[email protected]
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
15
ZAHRANIČÍ
Islámský stát? Ozvěna nacistické ideologie!
Arabské písmeno N odkazuje na Nazaretského
KDU-ČSL je hluboce znepokojena únosem a vraždou 21 koptských křesťanů, jehož se dopustil tzv. Islámský stát. Teror Islámského státu se rozšiřuje i za hranice jím přímo ovládaného území. Jediným důvodem k barbarské masové vraždě byl fakt, že oběti byli křesťané. Obdobně jako v Paříži a Kodani, kde islámští teroristé vraždili lidi jen proto, že se narodili jako Židé. „Cítím v tom nepříjemnou ozvěnu nacistické ideologie. Opět jsou lidé zabíjeni jen pro svou příslušnost k určité víře či národnosti. To je zcela nepřípustné. Nestačí však islámské teroristy jen odsoudit. Je třeba účinně pomoci ohroženým skupinám, ať už jde o křesťany, Jezídy, Asyřany, Chaldejce, Médy, Šabaky, Turkmény, Kurdy a další. Rovněž je třeba se bránit antisemitským útokům v Evropě. Budeme o tom jednat jak v české vládě a parlamentu, tak na úrovni EU,“ prohlásil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Teroristický útok v Paříži
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
16
„Soucítím s lidem Francie v této těžké chvíli a odsuzuji pachatele útoku na pařížskou redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo. Jde o barbarský teroristický čin. Za zvláště závažné považuji, že jeho cílem zjevně bylo zaútočit na svobodu slova, což je jedno ze základních práv, na nichž stojí naše civilizace. Musíme se v Evropě společně zamyslet, jak se bránit rostoucí vlně terorismu a nenávisti, jsme na jedné lodi a nikdo, ani my, si nemůže myslet, že je v bezpečí a hrozba násilí se ho netýká.“ Pavel Bělobrádek
Hybridní válka Ruska proti Ukrajině Jednání v Minsku jednoznačně potvrdila, že Ruská federace je přímým účastníkem konfliktu na východě Ukrajiny. Přesto se najdou lidé, kteří tvrdí, že Rusko do konfliktu přímo zapojené není a odpovědnost nesou výhradně ukrajinští separatisté. Je však naivní se domnívat, že několik povstalců dokáže tolik měsíců mít převahu a vést vítězné bitvy s regulérní armádou čtyřicetimilionové země. Jasná převaha, nasazené zbraňové systémy i doplňování mužstva jasně ukazují, že jde o hybridní součást ruské armády.
Zkušenost s anexí Krymu nám říká, že příslušnost vojáků nelze určovat jen podle výložek na jejich uniformách. Ukrajinská strana vyčísluje konflikt na miliony dolarů denně. Kde potom berou prostředky separatisté? A proč Vladimir Putin a Sergej Lavrov vystupují tak hlasitě proti dodávkám zbraní ukrajinské straně, jestliže na konfliktu nemají vlastní zájem? Je to, jako když zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“. Volání Kremlu po diplomatickém řešení je vrcholem cynismu. Vývoj rusko-ukrajinského konfliktu jasně ukazuje, že se jedná o dlouhodobě při-
pravovanou akci s cílem získat nová území – buď přímo, nebo ve formě vazalských regionů. Tyto imperiální choutky současných vládců Kremlu se projevily už při obsazování Gruzie a Podněstří před několika lety. Připomeňme si i vlastní historii, kdy jsme byli více než dvě desetiletí přímo okupovaným satelitem Sovětského svazu. Ondřej Benešík poslanec, předseda Výboru pro evropské záležitosti PSP
Nová zahraniční tajemnice
„V lednu tohoto roku jsem nastoupila jako zahraniční tajemnice KDU-ČSL, a převzala tak štafetu od svého předchůdce Jana Čižinského, nynějšího starosty Prahy 7. Mým cílem je spolu s vámi, sestry a bratři, vybudovat zahraniční oddělení KDU-ČSL a vytvořit tak zázemí členům a členkám vlády a Parlamentu ČR, krajským tajemníkům a tajemnicím a všem ostatním, kteří svojí angažovaností přispívají k šíření křesťanskodemokratických hodnot v naší zemi a reprezentují značku KDU-ČSL v zahraničí. Jednou z mých priorit je posílení vzájemné spolupráce s evropskými stranami, institucemi a organizacemi, které se hlásí ke křesťanským a demokratickým hodnotám. Mým dlouhodobým cílem je prohloubení vzájemného politického dialogu mezi KDU-ČSL a sesterskými stranami na multilaterální i bilaterální úrovni. Budu šťastná, když i vy svou iniciativou, projekty a zkušenostmi přispějete k naplnění těchto cílů, protože bez vaší spolupráce a zájmu bude velmi těžké takového cíle dosáhnout. Věřím, že tohoto cíle společnými silami dosáhneme.“ Tereza Procházková (
[email protected]; 731 002 568)
ZAHRANIČÍ / EP
Statečný muž Pavel Sieviaryniec
Pavel Sieviaryniec (38) je tichý muž vyšší postavy. Pevný stisk ruky a neokázalost vzbuzují zájem o to, kdo tento Bělorus vlastně je. Jeho Běloruská křesťanskodemokratická strana působí totiž v ilegalitě. A jeho stát je poslední diktaturou v Evropě, pod silným vlivem Putinova Ruska. Pavel byl za své aktivity v opozičních seskupeních častokrát zatčen a odsouzen. Mezi lety 1998 a 2013 strávil v domácím vězení či na nucených pracích přes pět let! Amnesty International ho uznala za politického vězně. V Praze se objevil v prosinci minulého roku spolu s Markem Hannibalem z tiskového oddělení Evropské lidové strany, aby zde uvedl svoji knihu Miluji Bělorusko: 200 fenoménů národní myšlenky (OS Pahonia, Praha 2014). Scházíme se v jedné restauraci na Malé Straně, aby mohl pohodlně za hodinu
odejít na setkání s Pavlem Bělobrádkem. Připojuje se k nám i Pavel Fischer, někdejší ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta Václava Havla. Pavel Sieviaryniec vypráví o své knize a věznění i o tom, jak se v Bělorusku prakticky dělá politika. Naslouchá pozorně mým postřehům z pražské komunální politiky. Situace v Bělorusku se podobá zhruba našemu roku 1984. Lukašenko politickou opozici drolí a rozbíjí, opoziční představitelé jsou metodicky otravováni a šikanováni místní KGB. Náboženství je tolerováno, ale jen jako soukromá věc. Pavel pobízí Západ i Česko k tomu, aby čelily Putinovi, dokud je čas. Věří v úspěch strategie „dodejme Ukrajině zbraně, přijměme ji do NATO“, protože jinak Putin přijede s tanky nejdřív na Ukrajinu a pak i jinam. Beze stopy pohrdání, spíš se smutkem dává do protikladu proputinovské sympatie a „pohrdání morálními hodnotami“ Miloše Zemana na jedné straně a na straně druhé obrázek našeho národa
Kniha Miluji Bělorusko byla vydána s podporou europoslanců Pavla Svobody (KDU-ČSL) a Jaromíra Štětiny (STAN) z klubu Evropské lidové strany (EPP). Není určena k prodeji a zájemci o ni mohou usilovat v pražském Domě národnostních menšin (Vocelova 602/3, 120 00 Praha 2). Knihovnu vede paní Ing. Eva Poddaná (tel.: 221 419 815; e-mail:
[email protected]).
Alergeny v českých hospodách INFORMACE O SLOŽENÍ JÍDLA NIKOMU NEUŠKODÍ A ALERGIKŮM PROSPĚJE Další údajně „hloupý a nesmyslný“ zákaz či příkaz měl vzejít z Evropské unie. Podle nového nařízení musí totiž i české restaurace zákazníky informovat o alergenech, vyskytujících se v podávaných jídlech. Jde konkrétně o 14 alergenů, u nichž s největší pravděpodobností vznikají nežádoucí reakce s možností velkých zdravotních problémů. Na první pohled se může zdát, že je to další nesmyslná buzerace provozovatelů i zákazníků. Stoupající počet alergiků ale hovoří o opaku. Evropské nařízení nepřišlo z ničeho nic. Vzniklo na základě dohody Evropské komise, Rady složené z jednotlivých států (samozřejmě včetně České republiky) a za přispění odborné diskuse, která se vedla nejen na půdě Evropského parla-
spojený s Václavem Havlem, který Bělorusové znají jako „principiální a rozhodný, protože v minulosti sám trpěl agresí“. Sama kniha Miluji Bělorusko je malým literárním skvostem. Originální autorská encyklopedie podává základní přehled o dějinách Běloruska. Pokouší se vystihnout běloruskou spiritualitu, podává portréty nejznámějších osobností. Mluví o básnících, tenistech, šlechtě, vzpěračích, biatlonistkách i mýtech sovětských časů. Je to láska k vlastnímu národu ve světle Božího slova, žádný slepý či agresivní nacionalismus. Ač sám pravoslavný křesťan, napíše klidně, že „katolicismus je nádherný průzračný diamant, přes nějž se nám otevírá celá Evropa sv. Petra a k tomu ještě půl světa“ a vysekne poklonu katolické církvi, která „je v současné době nespornou vlajkovou lodí národního obrození“. Slyšíte dobře. Bělorusko zažívá národní obrození 21. století. Odcházím na metro s knihou. Pavel se mi do ní podepsal se slovy: „Bůh miluje Čechy!“ a odkazem na Matoušovo evangelium 5,13–16. Buďte sůl země a světlo světa. Pavel Mareš
mentu. Nejde tedy o záležitost, na které bychom se nemohli aktivně podílet nebo kterou bychom neměli možnost připomínkovat, jak někteří čeští politici rádi tvrdí s odvoláním na zlý Brusel. Toto nařízení není nic nového pod sluncem. Podobné už roky platí bez jakýchkoli problémů v řadě západoevropských států. Například v Rakousku je to součást jídelních lístků více než dvacet let a nikdo na tom nevidí nic špatného. Spíše naopak. Informace na jídelním lístku pomůže řadě lidí s alergiemi ke kvalitnímu životu. Mne osobně stejně jako mnoha dalších se nařízení netýká, protože mohu jíst téměř cokoliv. Ale ti, kdo mají například bezlepkovou dietu, by prostě normálně nemohli do restaurace bez toho, že by jim
hrozilo nebezpečí újmy na zdraví. Lepší informovanost o složení jídla nikomu neuškodí a alergikům prospěje. Pokud tedy budete číst někde o tom, že Evropská unie zakázala solit či kořenit nějaká jídla, je to nesmysl. Stejně jako je naprostá pitomost tvrdit, že nás unie tímto nařízením nějak omezuje. To, že někdy dotahujeme věci ad absurdum, je jen důkaz naší blbosti. Stává se to tehdy, když se snažíme být papežštější než papež. Jako například s bezdotykovými bateriemi, které po nás nikdo nechtěl. Ale to už je zase jiný příběh… Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu, člen Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
17
UDÁLOSTI
Na závěr akce vystoupil Jan Cieslar
■ 10. 3. / Tibetská vlajka na hradeckém stožáru letos nezavlaje. Návrh na připojení se k akci Vlajka pro Tibet získal 2. 2. podporu jen 19 krajských zastupitelů. Po výrocích Miloše Zemana, který dává Čínu téměř za vzor, je veřejná podpora malému národu, vzdorujícímu totalitní moci, zvláště potřebná. Čína vytvořila specifický režim, v němž uplatňuje to nejhorší z marxismu i vulgárního kapitalismu 19. století. Svoboda a důstojnost člověka má vždy přednost před materiálním prospěchem. Proto je tisíce kilometrů vzdálený Tibet i naší záležitostí. Místo oficiální krajské akce se tak na Pivovarském náměstí 10. 3. konal happening na podporu utiskovaných Tibeťanů. Vladimír Derner ZVEME
STALO SE ■ 24. 2. / U pomníku obětem komunismu na pražském Újezdě si 24. února, v předvečer výročí komunistického převratu, desítky lidí připomněly utrpení těch, jimž komunistická zvůle vzala život nebo svobodu. Akci pořádanou již potřinácté členy KDU-ČSL Praha 1 svojí účastí a položením kytice podpořili ministr kultury Daniel Herman, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek a europoslankyně Michaela Šojdrová. Předseda Svazu PTP a dlouholetý člen KDU-ČSL Jan Decker upozornil, že komunisté jsou pro demokratickou společnost stále rizikem, které není radno podceňovat. Spisovatel Jiří Stránský vyjádřil naději v mladou generaci, která již plně vyrostla ve svobodě. Akademickou obec na setkání reprezentoval rektor ČVUT Petr Konvalinka. Závěrečné duchovní slovo pronesl P. Josef Stuchlý SJ. Jan Cieslar ■ 16. 1. / V den 46. výročí činu Jana Palacha se v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí uskutečnila vzpomínková akce. Úvodní slova pronesli farářka CČSH Renata Wesleyová, členka KDU-ČSL Alena M. Kubíčková a patriarcha CČSH Tomáš Butta. Význam Jana Palacha pro dnešek spočívá v tom, že svým jednáním nevyjádřil jen své vlastní přesvědčení, ale zástupně i postoj svobodného člověka, volajícího po pravdě a spravedlnosti. Součástí akce byla projekce dokumentu Kristýny Vlachové „Poselství Jana Palacha“; úvaha Tomáše Halíka a dobové fotografie Jovana Dezorta.
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
18
■ 10. 1. / Krásně vyzdobená orlovna v Žatčanech přivítala druhou lednovou sobotu krojované z širokého okolí (od Moravských Knínic, Hostěnic přes Lukovany až po Žďár nad Sázavou), celkem z 23 moravských obcí. Více než sto krojovaných si společně zatančilo mazurku. Předseda okresní organizace V. Horák přivítal hosty: M. Jurečku, S. Juránka, R. Celého, J. Němce, K. Liptákovou, J. Klašku. Na ples zavítal v kroji i místní duchovní správce P. Hošek. Večerem provázela dechová kapela Zlaťanka a od jedenácté večerní si hosté mohli zazpívat a zatančit při cimbálové muzice Líšňáci. Zpestřením večera byla Moravská beseda, zatančená žatčanskými stárky. Mezi přestávkami dechové kapely se sálem nesly pěkné písničky od žatčanských mužáků. Krojovaný ples okresní organizace zorganizovaly MO KDU-ČSL Žatčany a orelská jednota Žatčany. Rozvíjející se pěkná tradice je pro nás povzbuzením do dalších ročníků. (Fotografie na str. 19) Marie Jurečková ■ 22. 1. a 17. 2. / Lounský seniorklub „Pomoc bližnímu“ zorganizoval bačkorový maškarní bál. Na masopustní akci se dostavilo 54 seniorů. Jak známo, smích je lepší než léky. Na masopustní úterý 17. 2. byl pak připraven ve spolupráci s dalšími organizacemi průvod masek po městě, který skončil v restauraci Stromovka programem pro děti. Každý s maskou dostal hračku. Hračky i ceny do soutěží věnovali místní lidovci, příspěvek na hudbu poskytla Krajská rada seniorů Ústeckého kraje. Vilma Svobodová, Seniorklub Louny
■ 17. a 18. 4. / U příležitosti 80. výročí úmrtí prvorepublikového lidoveckého politika pořádá Sekulární františkánský řád 17. a 18. dubna konferenci Dr. František Nosek, terciář a politik. Koná se v Praze v klubu františkánského kláštera při kostele Panny Marie Sněžné (Jungmannovo nám. 18, Praha 1). Po pátečních a dopoledních sobotních přednáškách se v sobotu ve 13.30 odjíždí autobusem do Poříčí nad Sázavou. V 15.30 začne mše svatá za Dr. F. Noska v kostele sv. Havla (účast přislíbil biskup Jiří Paďour OFMCap.). V 16.30 proběhne modlitba u hrobu F. Noska na hřbitově u kostela, od 16.45 začíná setkání poutníků na faře. Bližší info podají J. Šenkýř (723 020 380,
[email protected]) a M. Müller (732 744 953, 272 765 083,
[email protected]). ■ 18. 4. / Jihočeští Mladí lidovci zvou na Lidový ples 18. 4. 2015 od 20.00 v kulturním domě v Čejeticích u Strakonic. Pořádají ho ve spolupráci s dobrovolnými hasiči ze Sudoměře. Vstupné je 100 Kč, hrát bude skupina Fatima. Hlavní cenou v tombole bude zájezd pro 2 osoby do Štrasburku. Kvůli lístkům a ubytování se spojte s Jitkou Fialovou (777 022 156,
[email protected]). VZPOMÍNÁME ■ 25. 2. / V den výročí mučednické smrti Josefa Toufara zemřela ve věku 93 let dlouholetá členka lidové strany Marie Venclová. Po válce pracovala v MO ČSL v Praze 10 Zahradním Městě, poté byla dlouhá léta aktivní členkou v Chebu-Františkových Lázních. Poslední léta strávila v Diecézním charitním domově v Mukařově.
FOTOSTRANA
Tři králové, plesání a jiná setkání Petr a Pavel, bratři předsedové, na brněnském plesu Mladých lidovců
Jedním slovem krásné: žatčanský krojovaný ples
Tříkrálová sbírka v Senátu: Miluše Horská se těšila!
Na tříkrálové snídani se sešli otcové Dominik a Tomáš. A došlo na kultivovanou výměnu názorů...
„Pane ministře, a mohly bychom se s Vámi vyfotit?“ „Jistě, bude mi potěšením!“
Jiří Mihola a Miluše Horská byli oceněni Cenou Přístav
Mladí křesťanští demokraté jsou staří dobří konzervativci
N O V Ý H LA S • B Ř E Z E N / 2 0 1 5
19
Pohled do kuchyně Nového HLASu Těší nás zvýšený zájem o Nový HLAS, vyjádřený počtem nových objednávek. Zvýšil se také počet těch, kteří by rádi uveřejnili svůj příspěvek. Všem zájemcům adresujeme několik základních informací a návod, jak postupovat. Jste-li běžný čtenář NH či sympatizant KDU-ČSL, uvítáme v 5–10 větách ohlas na cokoli, co Vás zaujalo. Přednostně je vám určena strana 2, tedy hned proti autorské straně předsedy KDU-ČSL! Jste-li předseda místní organizace nebo aktivní člen, je Vaše především předposlední strana NH (rubrika Události). Napište nám zprávu z akce, kterou jste přichystali pro své spoluobčany. Pošlete i pozvánku: omezte se na prosté (technické, věcné) „co, kdy a kde se bude konat“. Tak se dostane na více příspěvků z různých regionů. Své zprávy doprovoďte 1–2 povedenými fotografiemi. Zprávy by měly být kratší (asi půl strany A4). Nemusíte tvořit slohové cvičení se zdvořilými úvody a konci. Čtvrt strany A4 je pak určeno pro Vaše informace o jubileích, úmrtích, výročích. Jste-li zastupitel, napište nám zprávu o úspěchu, jehož se díky Vám a KDU-ČSL u vás dosáhlo. Spojte se s námi (
[email protected], 721 285 237) – stručně probere-
me, jak postupovat. Domluvíme se na nejlepší formě: někdy je lepší popis, jindy rozhovor nebo reportáž. Takovýto článek by měl mít 1000–1600 znaků vč. mezer. Publikujete pravidelně vlastní blog? Upozorněte nás na něj. Vaše krátké texty přijímáme elektronickou i klasickou poštou. Delší texty zasílejte výhradně v elektronické podobě ve formátu s příponou .doc, .docx, .rtf, .odt. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Otištění textu si nelze nárokovat. Nový HLAS je celostátní zpravodaj KDUČSL. Dění ve společnosti, ve vládě a parlamentu a to, co má obecnější platnost a plošný dosah, má v našem dvojměsíčním zpravodaji logicky převahu. Máme radost z toho, že v některých krajích vznikají krajské občasníky, které připomínají více akcí ve Vašich regionech. Máte-li nejasnost nebo chcete-li doplnění, neváhejte se nám ozvat. Jsme tu pro Vás! Pavel Mareš šéfredaktor zpravodaje Nový HLAS
Příště: Mimořádné předsjezdové číslo s možností přispět na Nový HLAS
NOVÝ HLAS D O B R É Z P R ÁVY O K D U - Č S L Považuji za důležité, aby informace z Nového HLASu dorazily nejen k našim členům, ale i k dalším podporovatelům a příznivcům KDU-ČSL. Máme tak možnost změnit postoj lidí, kteří by o volbě KDU-ČSL nikdy neuvažovali! Přeji redakci hodně energie, kvalitní, zajímavé a obsahově pestré články a mnoho nových čtenářů! Jan Bartošek místopředseda Poslanecké sněmovny Objednejte
Informace o naší činnosti v Parlamentu a vládě. Komentáře. Zprávy z českých a moravských krajů od lidoveckých starostů a zastupitelů. Příloha Obzory pro Z DA R M A SMS křesťanskou kulturu a konzervativní politiku. Impulsy od lidovecké mládeže, ještě dnes přes žen a seniorů. To vše, a ještě víc, je zpravodaj KDU-ČSL Nový HLAS. nebo e-mailem Nemáte ho objednaný? Nevadí. Zašlete SMS ve tvaru NH JMENO PRIJMENI N ULIC ULICE CISLO MESTO PSC (vzor NH jana dvorakova bylinkova 32 praha 7 170 00) na číslo 730 572 691 a my Nový HLAS začneme doručovat na uvedenou adresu. Se stejnými údaji si ho můžete objednat i e-mailem na adrese
[email protected] nebo na adrese Nový HLAS – redakce, Palác Charitas, Karlovo nám. 5, 128 01 Praha 2.
PROBOUZEJME SPOLU ZÁJEM O KDU-ČSL! Nový HLAS • Zpravodaj KDU-ČSL • Vydává Nový HLAS, s.r.o. (jednatel Mgr. Pavel Hořava). V Ústřední kanceláři KDU-ČSL připravují šéfredaktor Pavel Mareš, Alexandra Nováková • Typografie: Josef Karhan • Adresa redakce: Karlovo nám. 5, Praha 2, 128 01, http://hlas.kdu.cz, e-mail:
[email protected]. Telefon: 226 205 309. Vydavatel: Nový HLAS, s.r.o., Karlovo nám. 5, Praha 2, 128 01. Tisk: PAMAT, s.r.o., tiskárna Pressart, Sámova 12, Praha 10, 101 00. Registrační číslo: MK ČR E 6611. ISSN: 12 13 –7049