úvodník Drazí čtenáři, jsem velice rád, že se opět setkáváme na stránkách školního časopisu Křik studentů. 2. číslo je stále jakýmsi mixem všech různých témat, což bychom chtěli v budoucnu změnit a zaměřit každé jednotlivé číslo určitým směrem. Avšak stále jsme ještě v plenkách a stále je co zdokonalovat. Tím se plynule dostávám k tomu, o co Vás chceme poprosit. V tomto výtisku je přiložen krátký dotazník, pomocí kterého bychom rádi získali Vaše názory na časopis. Samozřejmě není povinné ho vyplňovat, ale určitě by nám to velice pomohlo. Dále bych chtěl upozornit na naše nové webové stránky www.krik.wz.cz, kde najdete všechna čísla v elektronické podobě, informace o redakci, tvorbě časopisu a kde se můžete také k časopisu vyjádřit. Tímto bychom také chtěli poděkovat čtyřem korespondentům, kteří nás již písemně či mailem kontaktovali. Jejich příspěvky, dotazy a hodnocení si můžete přečíst v „Listárně“. Také děkujeme všem studentům, kteří se zapojují do našich anket . Když už jsem u anket, v tomto čísle se týká svlékání. Dívky v ní použily, myslím, řadu ostrých názorů a obvinění mířících na muže. Cenzura v našem časopisu nevládne, takže vše je v původní podobě, ale chlapi, braňme se :-D!!! Závěrem bych chtěl také mezi námi přivítat našeho úplně nového kolegu Mgr. Miroslava Draslíka, který byl tak velice laskav a ujal se vedení naší rubriky „Bláznivé pokusy“, která se nyní bude nově jmenovat „Draslíkova chemická škola“. Vše podstatné si o něm můžete přečíst v jeho profilu níže. To by bylo na úvod asi vše, přeji Vám příjemný čtenářský zážitek :-). (lam)
Mgr. Miroslav Draslík Už jako malý chlapec miloval chemii. Nepochopen svým okolím se zavíral za dlouhých večerů ve svém pokoji a oddával se studiu tajů svého oblíbeného předmětu. Z oken Mírova pokojíku bylo často slyšet drobné výbuchy či bylo vidět slabé záblesky světla. Od jisté detonace 26. října 1990 se pohřešuje propiska paní Draslíkové, porcelánová váza z období dynastie Ming, autolékárnička a Draslíkovic kočka. Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval s červeným diplomem. Nyní se vrací do školy, avšak na druhé straně barikády! Rozhodl se, že chemie již nebude neoblíbeným předmětem, takže každou hodinu předvede jednoduchý, ale co nejefektnější pokus. Popřejme mu na startu jeho pedagogické kariéry mnoho úspěchů, trpělivosti a nezlomného nadšení. Moţnosti kontaktování redakce: redakční mail:
[email protected] www.krik.wz.cz schránka osobně – ve 3.A Láďa Merta (lam) - šéfredaktor, grafik, sazeč, Draslíkova chemická škola; Vojta Příhoda (voj) - kresby, grafika, Filmový klub, D-man; Katka Charvátová (lea) - Ankety; Zdeňka Štefanová (lol) - Aktuality; Verča Kdolská (veu) - Ankety; Bára Benová (bau) - Aktuality; Honza Havelka (hai) - Draslíkova chemická škola; Marťa Vopičková (vopi) - Příbramsko; Míša Melicharová (meli) - Příbramsko; Honza Řezanina (pod) - Sport; Lukáš Raška (nob) - Sport; Móňa Kramářová (aki) Omyly! Co? Kdo? Kde?; Jarka Blažková (rik) - Literární koutek; David Staščák (ach) - Literární koutek ; Bětka Gilíková (bet) - na volné noze; Martin Kolinger (mkm) - na volné noze; p. Brabencová - korektorka
obsah
Fotogalerie tříd ……………………………………………………………….. Úvodník ………………………………………………………………..……………. Obsah ……………………………………………………….………………………… Aktuality ………………………………………………………..…………………… Příbramsko …………………………………………………..……………………. Anketa ………………………………………………………………………………… Sport ………………………………………………………..……………………….. Draslíkova chemická škola ……………………………………..……. Omyly; Co? Kdo? Kde? ………………………….………………………. Filmový klub …………………….……………………………………………….. Literární koutek ………………………………….……………………………. Listárna ………………………………………………………………………...... Co bude příště? ……………………………………………………………….. D-man …………………………………………………..…………………………….
str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.
1 2 3 4-5 6 7-8 9-10 11 12 13 14 15 16 17
aktuality
Mezinárodní představení dětských, pěveckých a tanečních souborŧ V pondělí 29. října přijely do Příbrami děti z ruské a běloruské školy. Ubytování měly zajištěné v hotelu Belveder. Myslím si, ţe to byl pro ně docela luxus, i kdyţ nevím, na co jsou zvyklé. V úterý je hned čekal koncert, na který byli pozváni gymnazisté, kteří se učí ruštinu, a také v hledišti zasedly děti z mateřských škol. První soubor z Běloruska s názvem „Pralesa“ si pro nás připravil národní ruské tance (samozřejmě v kroji). Velmi nás překvapili, coţ muselo být vidět z našich uţaslých výrazů, závěrečnou „… nakonec písničkou v češtině. Druhá skupina … Jsme stejně (tentokrát z Ruska) vystupující pod názvem „Vojaţ“ se zaměřila na tance mezinárodní – čaču, jive, rumbu, nic nekoupili.“ nakonec také ztvárnila balet s různorodou tématikou. Odpoledne jsme se s nimi vydali do Praţské ulice. Jejich přání, co by si chtěli odvézt z České republiky, znělo: „Levné černé nebo bílé kozačky.“ Nejlépe co nejlevnější. Tak jsme zamířili ke kamarádům Vietnamcům. No myslím, ţe si to dokáţete ţivě představit. 10 lidí vybírá v jednom stísněném obchůdku zimní boty pro malou slečnu. Ze začátku mi to připadalo docela zábavné, ale po hodině nerozhodného vybírání nadšení zákonitě ochablo. No a nakonec … jsme samozřejmě nic nekoupili. Večer při pozvání, jestli jim nechceme dělat společnost při nákupu v supermarketu, jsme jen kroutili hlavou. Nechápali proč, ale nám všem to bylo jasné. Nikdo nikoho nepřemlouval, protoţe kaţdý věděl, jaká by to byla oběť :-D. (lol)
fotky z vystoupení
Fotopohotovost O focení 13. září jsme se jiţ minule zmínili, nyní na první stránce přinášíme koláţ z fotek všech tříd. Také tímto připomínáme celoškolní fotopohotovost. Takţe shánějte sáňky, lyţe, boby, zkrátka vše, na čem se dá jezdit po sněhu :-). (lam)
Určitě jste si všichni všimli, ţe celková rekonstrukce naší školy byla jiţ naplno zahájena. Připomínáme: „Po dobu stavebních prací nevstupujte do vyhrazených prostor a dbejte pokynů stavební firmy.“ Pokud se ohledně rekonstrukce bude dít něco zajímavého, budeme Vás blíţe informovat. (lam)
aktuality
Gymnázium v kině Dne 24.10.2007 bylo naše gymnázium poprvé v nově zrekonstruovaném kině. Co na studenty čekalo? Původně byl plánován film Gympl, ale nakonec se vedení školy rozhodlo pro film Obsluhoval jsem anglického krále. Bylo to spojení příjemného s uţitečným, protoţe do našich učebních osnov patří Bohumil Hrabal, který je autorem stejnojmenné knihy, podle které byl snímek natočen. Zhlédli jsme film, který je skvěle zpracován reţisérem Jiřím Menzelem. V hlavní roli se představil roztomilý Ivan Barnev (a jeho starší podoba Oldřich Kaiser), který touţí po uznání, ale toho se mu dostává pouze krátce. Nakonec končí tam, kde začínal. Krátké bylo bohuţel i představení a my jsme se opět vrátili do našich oblíbených školních lavic. (bau)
Den otevřených dveří Dne 28.11. 2007 proběhl na půdě naší školy dlouho očekávaný Den otevřených dveří. Všichni se na něj moc těšili – jak naši studenti, tak určitě i zájemci o studium. Jen doufám, ţe jsme je našimi prezentacemi moc nezastrašili, protoţe si myslím, ţe byly provedeny opravdu na vysoké úrovni. Největší houf dětí byl vţdy v chemické laboratoři. No, nedivím se jim, takové ty tajemné a napínavé pokusy vţdycky zaujmou . Byly zde prováděny experimenty tipu : „Coca-cola či malinovka?“, „Jak je kouření nezdravé!“, „Faraonovi hadi“ apod. Skupina děvčat z třetích a čtvrtých ročníků (samozřejmě výběr těch nejlepších a nejzdatnějších) si pro naše malé nástupníky připravila sestavu aerobiku pod vedením paní profesorky Blaţkové. Asi tříminutovou sestavu předvedly celkem 15krát. Mohu říci (jelikoţ jsem je podporovala i já, redaktorka), ţe po desátém předvedení se uţ všechny celkem zapotily . Další učebny nabídly také zajímavý program. V učebně fyziky byla k vidění řada pokusů s magnetismem, informatika představovala různé počítačové programy, v učebně biologie probíhala tradiční velmi zajímavá pitva ryby, byly zde vystaveny různé rostliny a příchozí si mohli taktéţ zamikroskopovat. Během akce se představila i naše GymTV vysíláním školního zpravodajství a dokumentu „Kdo je Gymnázium?“. Nemůţeme zapomenout zmínit studenty ze septimy, kteří po celou dobu věnovali nově přicházejícím péči a prováděli je po celé škole. Někteří si k této příleţitosti vzali i sako – jako např. Martin Benda, někteří to vzali sporťácky a někteří prostě běţně. Den otevřených dveří se určitě velice povedl a snad se můţeme těšit na velký příliv zájemců. (lol)
Příbramsko
Kriminalita na Příbramsku Mysleli jste, ţe ţijete v bezpečném regionu, který často nevstupuje do povědomí diváků prostřednictvím televizních zpráv? Tak to jste na velkém omylu. V posledním měsíci se stalo hned několik alarmujících trestných činů. První, spíše kuriózní, se stal 26. listopadu. Mladík, který šel od jednoho (raději nejmenovaného) klubu se svou bývalou spoluţačkou, chtěl nejspíš ukojit své pubertou rozbouřené hormony. Svou kamarádku strhl na kolena, nastříkal jí do očí slzný sprej a poţadoval po ní orální sex. Dívka se ubránila a zavolala policii. Hlídka po příjezdu našla mladíka s pistolí u spánku, ale protoţe máme pohotové policisty, zbraň mu byla ihned odebrána. Chcete vědět, jak to pro mladíka skončilo?
Byl převezen do psychiatrické léčebny v Dobřanech. A máme tady další událost, tentokrát z 25. listopadu. Na diskotéce v Kozárovicích byl nalezen mladík v bezvědomí (nejspíš po rvačce). Naštěstí byl rychle převezen s otřesem mozku do nemocnice v Příbrami. Nakonec, Vám jistě známá, potyčka ve Snack baru u našeho gymnázia. Boj mezi cizinci a personálem vyvrcholil čistým průstřelem ramene jednoho z návštěvníků. Teď uţ je vše v rukou pánů vyšetřovatelů. Přeji Vám, ať proţijete vánoční svátky v klidu a bezstarostné pohodě . (bau)
(vopi, meli)
anketa
Triko dolŧ! Taky nesnášíte ve všech koutech věčně poházené a naruby obrácené pouţité ponoţky? Nejste samy. Většina našich muţských protějšků se jistých zlozvyků prostě nikdy nezbaví. Nechceme být zaujaté, ale jistě sami uznáte, ţe to ani jinak nejde. Pánové někdy argumentují přítomností ponoţek na našich jemných noţkách po dobu pobytu v posteli. Ale v případě, ţe váš milý nespravil topení nebo ani nebyl schopen opravu objednat, jiné řešení nevidíme. A to není všechno. Co třeba jejich věčné ţvatlání na téma, jak mají všechno zmačkané. Já kdybych byla jejich oblečení, tak od nich rovnou radši uteču . Večer by mě někam srolovanou do klubíčka pohodili a ráno si mě ještě naruby oblékli. Dobře, aby se neřeklo, aspoň mě navoní. Takţe, co bylo cílem naší ankety ?? Zjistit důvod, v čem je zakopaný pes. A ono ejhle, přišly jsme na to. Skoro všichni chlapi ze sebe strhávají oblečení skoro na chlup stejně, aţ na malé rozdíly, podle toho jestli se gelíkují, nebo ne. Přetáhnout tričko přes hlavu a uţ ho jenom někam zahodit, protoţe v ruce samozřejmě překáţí. Nadlidským výkonem je pro ně si něco sloţit nebo, nedej boţe, dát na ramínko! Nevíme, jak Vás ostatní, ale nás děsí myšlenka, ţe bychom v budoucnu měly strávit své volné večery neustálým ţehlením. A náš závěr. I přes to všechno Vás chlapy stejně budeme mít vţdycky rády. Nechceme tímto muţské osazenstvo gymnázia nějak proti sobě poštvat, ale zamyslete se někdy nad osudem svého oblečení. (lea, veu)
KUK oběma rukama za výstřih vzadu a přes hlavu
RULIČKA (VYKASANEC) vyhrnutí odspodu
DÁMSKÁ KLASIKA vysunutí rukou z rukávŧ (postupně 1. pak 2.), přetáhnutí přes hlavu
anketa
Zákeřná podprsenka!
BŘIŠNÍ SVALSTVO chycení po stranách výstřihu a přes hlavu
Jednou z nejzákeřnějších částí ţenského oděvu je podprsenka. Britští lékaři ji dokonce povaţují za jeden z nejčastějších důvodů zranění při milostných radovánkách. Milenec si často zlomí či roztrhne prst nebo naštípne zub, kdyţ své milé sundává tuto část oděvu. Vědci zjistili, ţe průměrný muţ údajně stráví rozepínáním podprsenky 27 vteřin, pokud k tomu pouţije obě ruce. Téměř dvojnásobně dlouhou dobu to trvá, kdyţ se podprsenku pokouší sundat pravák levou rukou a naopak. Nejdůleţitější je však sundavat podprsenku té pravé. Jinak se můţe stát, ţe rozsah zranění bude ještě větší, neţ jen pochroumané prsty. Nakonec jsme si pro Vás připravily pár zajímavých skutečných příběhů:
Trampoty s tepláky …
RYCHLE, JASNĚ, VÝSTIŢNĚ kříţem odspodu
To jsem spal u kamarádky po svém maturáku. Byl jsem trochu ve stavu, kterému se nedalo říkat střízlivý a leţel jsem v obýváku na matraci. Jak jsem byl tak nějak společensky unaven, usnul jsem v kalhotách a košili. Ráno jsem se probudil společně s kamarádem, který spal na gauči. Kouknul na mě a povídá: „Co to máš na sobě?“ a já pouze: „ Co, co to mám na sobě?“ Podíval jsem se na sebe a já měl přes ty kalhoty natáhnuté tepláky a netuším, jak se na mě dostaly.
Páteční druţinové video! Naprosto úţasná věc, která provázela naše ţivoty na prvním stupni základní školy. Ale problém! Není co pouštět! Není film! Co teď? S kamarádkou jsme dostali důvěru a „na triko“ vychovatelek jsme se vydali domů pro videokazety. Vše by bylo naprosto v pořádku, kdybychom si zpáteční cestu nechtěli zkrátit přes haldu. Normálně jsem tento navršený kopec zeminy sbíhal jako kamzík, ale toho dne bylo mokro a já to poslal ve svých krásných nových světlých dţínách rovnou do blátivé louţe. Na truchlení nebyl čas, zachraňovali jsme projekci! Převlékl jsme se ve škole do cvičebních tepláků a statečně jsem se vydal na film. Nakonec pustili film, který vzala z domova kamarádka. Můj ne! Není to k zešílení? Má oběť byla zbytečná… (lea, veu)
TAŤKY ZPŦSOB jednou rukou vpředu za výstřih
sport
Přespolní běh 2007 Letošní ročník přespolního běhu si mohu dovolit přiblíţit našim čtenářům sám. Měl jsem totiţ tu čest zúčastnit se cesty našeho týmu aţ na republikové finále do Ţďáru nad Sázavou. Ve společnosti našich velkých celebrit Martina Čapka a Honzy Havelky jsem i já měl tu moţnost zapojit se do bojů o umístění mezi předními sportovními školami naší země. A dopadlo to nad veškerá naše očekávání, určitě i nad očekávání těch, kteří nám ve škole drţeli palce, pokud vůbec někdo věděl, ţe někde běţíme. Dá se říci, ţe přespolní běh je velice nepopulární sport. Vţdyť kdo by chtěl běhat někde přes pole, namáhat se, nechat tam duši? Vţdyť je to celých 5 kilometrů běhu terénem, ţádná rovinka, ţádný tartan. Stojí to vůbec za to? Stojí! Věřte mi, ţe stojí! Obzvlášť pokud se váš tým dostane tak daleko. Mezi dobré běţce na naší škole však nepatří jen ,,slavná dvojka“ Čapek – Havelka. Vynikající výkony podali i další borci. Honza Číţek, Tomáš Kozel, Tomáš Komrska jsou uţ také stálice naší běţecké líhně. Nesmím zapomenout ani na Láďu Češku Který dobrovolně a ochotně přijal pozvánku na krajské kolo. Bohuţel na republiku s námi jet nemohl, ale i tak se podepsal pod naše úspěchy. Všechno začalo (27. září) v Jincích, kde jsme s přehledem zvítězili. Čapi s Havlim si dali výklus, příjemně se proběhli a pokochali přírodou a aniţ by si to pořádně uvědomovali, zařídili tím našemu druţstvu postup.
Další sportovní akce volejbalový maratón okresní kolo turnaje ve stolním tenise – 3. místo krajské kolo plaveckých závodů – 2. místo okresní kolo turnaje ve volejbale futsal dívky – 1. místo futsal chlapci – 1. místo všem sportovcům blahopřejeme ke skvělým výsledkům
Na krajské kolo jsme vyrazili mikrobusem do Mladé Boleslavi. Cesta byla dlouhá, ale jak se později ukázalo, stála za to. Tentokrát jsme museli zabrat všichni a ani to ještě nebylo všechno. Měli jsme co dělat s jedním vynikajícím běţcem z Kolína. Zatímco někteří běţeli ještě nahoře na kopci, on uţ byl dole v cíli a nechal za sebou dokonce i Martina Čapka. Po skončení závodu jsme si s tím moc hlavu nelámali, čekali jsme i tak dobré umístění na stupních vítězů. Vyhlášení výsledků však bylo nad naše očekávání. Vyhráli jsme kraj, a zajistili jsme si tak moţnost mučit si tělo i na dalším závodu
Tentokrát už to však byla republika, nic pro amatéry. Jelo se do Ţďáru nad Sázavou, coţ představovalo zhruba pětihodinovou cestu vlakem. Kdyţ jsme dorazili na místo věděli jsme, ţe nás čeká příjemná noc v hotelu a ráno vrchol našeho snaţení. Den D právě přišel. Autobusem se hromadně asi 200 lidí přesunulo na místo konání závodu. Všichni jsme si byli vědomi, jací soupeři nás čekají tentokrát. Výběr republiky ze všech krajů. Sportovní školy z nejrůznějších koutů naší země. Běţkaři ze Šumavy, Jizerských hor, z Jeseníků, ale především z nedalekého Nového Města na Moravě jsou na dlouhé tratě trénováni velice dobře. A to se ukázalo jako problém pro naše atlety, kteří dosahují svých vrcholů spíše na tratích 800 nebo 1500 metrů. Přesto jsme obsadili důstojné 8. místo z 15 škol, coţ jsme brali jako úspěch. Pro nás všechny to byl velký záţitek a doufáme, ţe příští rok se nám bude dařit podobně. (pod)
sport sport
Otázka čísla Taktika, se kterou se naše sportovní redakce pokusila prorazit mezi čtenáře, se zdá být neúspěšná. Připravili jsme pro vás soutěţ a zároveň jsme vás tím chtěli donutit zapojovat se a odpovídat na naše aktuální otázky. Roznesli jsme celkem osm lístečků s otázkami do osmi různých tříd naší školy a zpět se nám vrátily pouze tři a z toho jeden aţ po uzávěrce soutěţe. Celkem tedy máme dva výherce, kteří získali opravdové věcné ceny. Chcete vědět jaké? Tak se
jich zeptejte. To samozřejmě nemusíte. Budete-li se aktivně zapojovat do tvorby našeho časopisu, ceny neminou ani vás. Vítáme samostatnou tvorbu, jakýkoli nápad. Naše schránka u vchodu do školy se na vás těší. V průběhu prosince chystáme další soutěţe, tak sledujte všechny lístečky, které se do vaší třídy donesou. Teď uţ k samotné-otázce.
Co závidíte/nezávidíte vrcholovým sportovcŧm? Evelína Jurdáková (prima) : ,,Vrcholovým sportovcům závidím to, že mají dobrou kondici, jsou cílevědomí. Ale co jim nezávidím, je zásah do jejich soukromí.“ Fanda Pinkava (3.C): ,, Já jím závidím jejich popularitu a taky možná tu jejich namakanou postavičku. Ale všechno časem bude. Jediné, co jim nezávidím, je ta dřina se vypracovat až k vrcholu. Ještě bych zapomněl na jejich manželky modelky a na nadupaný káry v obrovským baráku. To jim samozřejmě závidím.“ Katka Perglová (sekunda): ,, Nezávidím jim to, že jsou tak slavní. Závidím jim dobrou fyzickou kondici, kterou já nemám. Závidím jim úspěchy a pocity, když dostanou medaili.“ (pod, nob)
Futsal – dívky 27. listopadu se naše děvčata vydala na první kolo středoškolské futsalové ligy do Benešova. Jejich první místo i jednotlivé vysoké výhry nebyly ţádným překvapením. Určitě si zaslouţí velkou pochvalu. Pro upřesnění celé akce a její atmosféry jsme připravili rozhovor s Martinou Vopičkovou a Terezou Machutovou, účastnicemi ,,zájezdu“. (pod) Jaké máš pocity těsně po návratu z Benešova? Marťa: ,,Tak pocity jsou rozhodně dobré. Měli jsme velkou radost, že se nám podařilo porazit soupeřky, které měly parametry tak trochu z jiného světa, což nás trochu zaskočilo, a které byly tak namyšlené, že nás o to víc potěšilo odejít s diplomem:-).“ Terka: ,,Pocity mám velmi kladné, se soupeřem jsme si pohrály, máme supr tým a už se moc těším na další turnaj. „ Co bylo největším zdrojem vašeho úspěchu? Marťa: ,,Myslím, že to je "týmová jistota"...I když jsem něco zkazila, věděla jsem, že tam je vždy někdo, kdo mi pomůže. Můžeme se na sebe navzájem spolehnout. ... Navíc slečny byly silnější (v pase) než my a měly delší brzdnou dráhu.“ Jak často trénujete? Marťa: ,,Jen jednou týdně, víckrát se nesejdeme. Ale máme skvělý trenéry, a tak jsou pro nás tréninky radost.“ Jak ses dostala k futsalu? Marťa: ,, V prváku ... Jen ze srandy jsme šly na trénink ... Pozvaly nás tenkrát čtvrťačky. „ Terka: ,,Mám ráda fotbal a dozvěděla jsem se, že některé z mých kamarádek hrají za školní tým, tak jsem jela na jeden turnaj s nimi a od té doby hraji pravidelně.
Draslíkova chemická škola
Odbarvování Na našeho nového chemikáře Draslíka, kterému uţ neřekneme jinak neţ Drása, jsme si jiţ zvykli. Je to typický nadšenec, při kaţdém výkladu mu úplně svítí oči. Ale opravdu si nás získal svými pokusy, které provádí kaţdou hodinu. Dnes je na programu pokus, který nazval „Z kečupu tatarku za 1 minutu“. Jde o změnu barvy kečupu tím, ţe na dvojné vazby v molekulách karotenu se naváţí atomy chloru, a tak se změní vlnová délka světla, kterou lykopen (barvivo rajčat) pohlcuje, a červená barva se změní na bílou „Ale k čemu mi to jako bude, kdyţ to není opravdová tatarka? Stejně to jíst nemůţu!“ ozval se tradičně nespokojený Horáček drze přitom upíjejíc v chemické laboratoři z láhve Coca-colu. „Za prvé jsi se nepřihlásil Horáčku, za druhé tady nemáš vůbec co pít a za třetí, jestli nechceš dostat důtku za poţívání nápojů v chemické laboratoři, okamţitě mi sem tu láhev s tou ‚vaší pochoutkou‘ přines!“ Student je tak překvapený, ţe bez mrknutí oka láhev přináší. Nikdo neví, co se bude dít. Drása odbíhá do kabinetu. Najednou se zjevuje s filtračním papírem a s laboratorní lékarničkou. Bleskurychle připravuje filtrační aparaturu a drtí v třecí misce ţivočišné uhlí, které následně umisťuje do nálevky s filtračním papírem. Nalévá colu do aparatury a ta protéká bez výrazné změny. Ale při dalším opakování tekutina světlá a opravdu se odbarvuje… (hai, lam) Proč je sníh bílý, ale led bezbarvý, kdyţ je to oboje ztuhlá voda?
Zklamání!!! cola se asi po 6 filtracích trochu odbarvila, ale čekali jsme víc dokázali jsme adsorpční schopnosti aktivního (ţivočišného) uhlí, protoţe na sebe vázalo karamel, jeţ je barvivem coly, ale pro dokonalé odbarvení tak půllitrové láhve by: 1) půlka města neměla lék na střevní problémy 2) filtrační papír by mizel po m2 (a co pak lesy? )
Zavádíme zde nový prvek – „Draslíkovu otázku“, jeţ by měla trochu potrápit Vaše vědecké mozky…
Omyly Co? Kdo Kde?
Zrádný teploměr První sníh uţ napadl! Zatím nevydrţí dlouho, ale je jen otázkou času, kdy se zimní sezóna přihlásí ke slovu naplno. Svět se pak zase rozdělí na ty, kteří se budou snaţit zimu přeţít, a na nadšence, kteří udělají vše pro to, aby si ji co nejvíce uţili. Ze šatníků vytáhneme to nejteplejší oblečení a ze sklepa osvobodíme nejrůznější sportovní náčiní. Zastavila bych se u jedné z tradičních zimních aktivit – u jízdy na běţkách. Pravda, spousta lidí dává přednost jízdě z kopce (také se k nim řadím), ale běţky mají své věrné příznivce, a dokonce poslední dobou získávají nové. Občas se také projedu, jenţe, abych řekla pravdu, jsem velký amatér. Mazání lyţí je pro mě velkou neznámou. Snad se to konečně naučím, protoţe, jak říká známé úsloví, kdo maţe, ten jede. Na druhou stranu se můţe stát, ţe někdo namaţe, ale nejede. Dokazuje to příběh, který jsem nedávno slyšela. Jen si představte pravého vyznavače běţeckého sportu. Vyleze před chatu, podívá se na teploměr, vyndá svou soupravu nejrůznějších vosků, aby si vybral ten naprosto nejlepší pro momentální podmínky. Pečlivě ho zaţehlí. No úplná alchymie! A pak si konečně stoupne do vázání, chystá se vyrazit vpřed. A ono nic! Prostě to nejede. Otočí lyţi, načeţ na skluznici objeví několikacentimetrovou vrstvu sněhu. V tom okamţiku ho napadne podívat se na teploměr znovu. Ano, nešálí ho zrak, najednou je o několik stupňů méně, neţ před pár minutami. Jak se to mohlo stát? Podívá se za roh. Tuší správně. Ti, kteří se teď potutelně smějí a dělají jakoby nic, zřejmě mohou za to rychlé oteplení. Ale nesmíte se na ně zlobit. Víte jakou dá práci zadýchat teploměr tak, aby ukazoval hned o několik stupňů více? (aki)
Co? Kdo? Kde? 1.Co to je? Ve škole i doma se s tím běţně setkáte…
2.Přesně takový obrázek byste asi v budově nepořídili. Jinak otázka zůstává, takţe: Co to je? Řešení z minulého čísla : 1. Věřím, ţe jste bez problémů poznali důvěrně známou houbu na tabuli. 2. Poznat, ţe jde o zámek by nemělo být těţké, ale otázka zněla, kde tuto věc najdeme. Odpověď tedy zní : na kopírce.
filmový klub
Novinky: Beowulf Dobrodružný / Fantasy / Drama USA, 2007, 113 min Režie: Robert Zemeckis Hrají: Ray Winstone, Angelina Jolie, Anthony Hopkins, John Malkovich
Z hodin literatury si moţná ještě vzpomenete na první dílo anglického písemnictví, epos Beowulf. Na jeho motivy vznikl nový animovaný film R. Zemeckise. Sídlo krále Hrotgara je pověstné pravidelnými oslavami plnými medoviny a zpěvu. Hluk však vyprovokuje chudáka jezerního démona Grendela, který začne masakrovat králův lid. Hrotgar nechá zavřít hodovní síň a slíbí půl království (tak nějak to tam bylo…) tomu, kdo příšeru zabije. O nabídce se doslechne profesionální hrdina Beowulf a vyráţí se svou druţinou na pomoc. Skutečně se mu podaří Grendela smrtelně zranit, to ale zrovna nepotěší jeho matku. A Beowulf má zase co dělat… Film je animován technologií performance capture (počítačem zachycený herecký projev převedený na animovanou postavu), pouţitou uţ v reţisérově Polárním Expresu. Z obrázků pomalu ani nepoznáte odlišnost od reality. Pohyby sice občas působí poněkud uměle, ale i tak se dá mluvit o zdařilém díle.
Na co se můžeme těšit (filmové premiéry): 21.11.07 (USA) / březen 2008 (CZ) The Mist- Dlouho očekávaný horor Franka Darabonta natočený podle povídky Stephena Kinga. Podivná mlha se blíţí… 21.12.07 (USA) / únor 2008 (CZ) Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street- Filmový muzikál Tima Burtona s Johnnym Deppem a Helen B. Carterovou v hlavních rolích. 25.12.07 (USA) / duben 2008 (CZ) The Bucket List- Komediální drama o dvou přátelích v nevyléčitelném stádiu rakoviny, kteří se rozhodnou utéct z nemocnice se seznamem věcí, které by rádi udělali před svou smrtí. Hlavní role? Jack Nicholson a Morgan Freeman.
Kino Příbram
Klasika: Vykoupení z věznice Shawshank Drama USA, 1994, 142 min Režie: Frank Darabont Hrají: Tim Robbins, Morgan Freeman
Dnes si zavzpomínáme na skvělý film natočený podle povídky Stephena Kinga, který byl nominován na sedm Oscarů a který se jiţ dlouho drţí na špičce ţebříčků internetových filmových databází. Andy Dufresne (T.Robbins) podezřívá svou ţenu z nevěry. Ta je se svým milencem zavraţděna. Mladý bankéř se okamţitě dostává do podezření a nakonec je odsouzen k doţivotnímu pobytu ve věznici. Zde si postupně získává nové přátele, zejména Reda (M. Freeman), ale i nepřátele. Brzy se začne zmenšovat jeho šok z uvěznění, pustí se do přebudovávání knihovny, je vyhledáván dozorci pro své výtečné účetnické schopnosti, dokonce musí řediteli věznice pomáhat s daňovými podvody. Film je perfektní. Do dokonalosti je dovedeno zejména patnáct minut nečekaného závěru. Řeknu Vám to jednoduše: Vykoupení z věznice Shawshank byste skutečně měli vidět.
(voj)
Čt 6. 12. 20.00/ 55 Kč/ 94 min. Žádostivá těla Pá 7.12. – Ne 9.12. 20.00/ 80 Kč/ 113 min. Beowulf Po 10. 12.- St 12. 12. 17.30, 20.00/ 80 Kč Crash road (90 min.) Čt 13. 12. 20.00/ 55Kč/ 154 min. Nejasná zpráva o konci světa Pá 14. 12. – Ne 16. 12. 20.00/ 80 Kč/ 93 min. Invaze Pá 14. 12. 23.00/ 80 Kč/ 93 min. Invaze (Noční promítání) So 15. 12. a Ne 16. 12. 17.00/ 80 Kč/ 105 min. Maharal-Tajemství talismanu Ne 16. 12. 15.00/ 30 Kč Štaflík a Špagetka Po 17. 12. – St 19. 12. 20.00/ 80 Kč/ 102 min. Chuť lásky Čt 20. 12. – Ne 23. 12. 17.30, 20.00/ 90 Kč Poslední plavky (100 min.) Ne 23. 12. 15.00/ 30 Kč Pohádky pod sněhem Út 25. 12. a St 26. 12. 19.00/ 90 Kč/ 97 min. Václav Čt 27. 12. - Ne 30. 12. 19.00/ 80 Kč Zlatý kompas
literární koutek
Uţvaněná lebka aneb mimozemšťané útočí Návštěva druhá – Kočka Byl pošmourný večer. Vítr hvízdal v holých korunách listnatých stromů. U osamělé kamenné stavby se objevil záblesk. Po něm lebka. Tentokrát modrá. Vztekle si odplivla. Slina při kontaktu se zemí zasyčela. Vyděsila tak kočku. Drobný obratlovec zavřeštěl. Běţel pryč, stále při tom vřískal tak, ţe ho slyšeli aţ v nedalekém městečku. Druhý den ráno byla kočka nalezena mrtvá na přilehlé komunikaci přejeta minimálně dvěma auty. Víc jich tu ostatně ani jet nemohlo. Automobil totiţ v městečku vlastnili pouze starosta a farář. Na večerní schůzi farní rady bylo poněkud veselo, a proto vozidla sledovala značně křivočarou dráhu. Z tohoto důvodu bylo poněkud překvapivou skutečností, ţe se jim podařilo zvíře přejet. Navíc, kdyţ věc komplikovala tmou poněkud sníţená viditelnost. Magičanský průzkumník se pokusil navázat kontakt s velebným pánem. Byla to zbytečná námaha. Farář viděl všechno rozmazaně a ještě ke všemu dvojitě. To byl také důvod, proč ho zjevení lebky kobaltového odstínu modři vůbec nepřekvapilo. Mávl rukou a Magičana srazil k zemi. Ještě na něho šlápl. „To uţ je podruhý za posledních sto let, co mě někdo srazil k zemi,“ vztekal se Magelon. Onehdy jej kvůli neúspěchu dokonce na čas zbavili hodnosti. Trvalo skoro padesát let, neţ se vyšvihl zpátky. Do své současné kategorie, třída AR, se dostal teprve nedávno. A teď mu to nějaký pozemský patvor zkazí. To ta potvora ani nebyla černá! Zuřil, ale nebylo mu to nic platné. A on to dobře věděl. (rik)
Bonus level Kdo by neměl rád tento nápis? Samozřejmě – rodiče kaţdého pravověrného ,,pařana‘‘. Počítačové hry jsou nedílnou součástí dnešního stylu ţivota mnohých mladých lidí. Rodiče v tom vţdy vidí něco špatného. ,,Uţ zase u toho sedíš! Běţ se učit!‘‘ Při těchto větách často klouby praští, pěsti se zatínají. Jako by rodiče nechápali, ţe hra můţe být víc neţ ztráta času. Ţe hrou se dá ţít. Pro některé je to únik ze světa, pro některé je to brána do světů dalších. Jak je to krásné, kdyţ se váš odváţný rek vítězně vrací z vyčištěné jeskyně a jde si vyzvednout zaslouţenou odměnu. Jak je povzbuzující vidět na obrazovce 10krát za sebou nápis Headshot (zásah do hlavy).
Hry se ale nemusí hrát jen pro zábavu. Existují ligy, ve kterých se hraje o peníze a drahé ceny. V čem je to jiné neţ třeba fotbalová liga dorostenců? V čem je to horší, neţ tlachat u kávy o tom, jestli má Bartošová nového milence nebo jestli se syn Karla Svobody hádá s macechou a co na to říkají přátelé rodiny Svobodových. Z toho, jak o tom pořád slyším mluvit své rodiče, uţ se mi zvedá ţaludek!!!? Ale samozřejmě jiné a ještě horší je to v počítači! Snad strach starších lidí z technologií, snad pozůstatek komunismu. Kdo ví? Počítačové hry nejsou chápány dnes, ale třeba za 50 let poběţí v televizích místo některých sportů přímé přenosy klání v počítačových hrách. Tak proč nepředběhnout dobu a nejít hrát hned teď? (ach)
listárna
Velice zdravím celou redakci Křiku studentŧ! Náhodou jsem se dostal na vaše stránky a jsem velice mile překvapen a potěšen tím, ţe se tradice školního časopisu na Gymnáziu Příbram ač s malými přestávkami stále drţí. Jakoţto člen redakce jednoho z vašich předchŧdcŧ vím, kolik energie, času a invence za kaţdým číslem stojí. Takţe v této bohulibé činnosti vám drţím palce a ať se vaše čtenářská obec jen a jen zvětšuje a ta redaktorská nezmenšuje... A při tom běhání za informacemi pro nějaký článek nezapomínejte na to, ţe by bylo fajn se občas podívat také na něco do školy... Takţe hodně štěstí a někdy moţná na shledanou...nebo na přečtěnou?! S pozdravem Tomáš
Ahoj Tomáši, děkujeme za projevené sympatie. Budeme se snaţit dělat časopis co nejlépe a také se budeme snaţit co nejdéle vydrţet :-).
Hoj, hoj, Boha se boj! Měla jsem Vám napsat kritiku, ale v celém časopisu se prostě nenašlo nic, co by se dalo zkritizovat. Obzvláště bych vyzdvihla článek mladého nadějného redaktora na volné noze Stanislava Staščáka, který mě doslova uchvátil! (ten článek ). Jak by řekla naše drazemilovaná paní ředitelka: „Ten článek ţije, ten článek dýchá!“ myslím, ţe takový talent, jakým Stáňa beze sporu je, by neměl zŧstávat v pozadí a v příštím čísle bych mu věnovala nejméně dvoustranu, aby měl dostatek prostoru se projevit, a tím duše nás, pouhých smrtelníkŧ, pohladit…. S přáním krásného dne čtenářka B. Beňová PS: Pokud byste chtěli do Vašeho dvouměsíčníku zařadit i básně, zeptejte se slečny Kateřiny Beňové ze 3.C. Vlastní hodnotnou sbírku jiţ sama psala! Za zmínku jistě stojí díla typu: „Křeček“, „Auta“, „Luboš dostal selátko“ a další (jestli se bude cukat, nebojte se přitlačit … :-) )
Ahoj Báro, děkujeme za pochvalná slova. Davidovi (ne Standovi :-D) určitě dáme prostoru, kolik bude potřebovat, ale závisí to i na míře jeho inspirace a produktivitě článků :-).
Milý Křiku studentŧ, na úvod bych Vám chtěl napsat, ţe jsi mŧj nejvíc nejoblíbenější časopis a ţe jsi nejbáječnější na světě. Nikdy se nemohu dočkat Vašeho dalšího čísla a hynu netrpělivostí dočíst se konečně něco zajímacího. Hlavně jsem se Vás chtěl zeptat, zda byste nemohli udělat nějakou little small anketku, proč studenti v naší pohostinné jídelně tak hltají? I kdyţ jdu na oběd mezi prvními, odcházím s posledními (a to si někdy ani 3krát nepřidám!). Jsou snad ţaludeční vředi tak atraktivní? Děkuji! Váš věrný Jedlík
Milý Jedlíku, děkujeme za pochvalu :-). Také Ti s radostí oznamujeme, ţe drţíš v naší redakci prvenství – první dopis. Co se týče ankety na Tvé téma, zatím se nám do časopisu nevešla, ale určitě tento nápad neskončí na dně šuplíku a někdy v budoucnu se objeví.
A máme tu i Váš první literární příspěvek do Křiku. Je to básnička od neznámého autora, kterému tímto velice děkujeme. Bylo jedno telátko, zakvičelo nakrátko. Zaleklo se samo sebe, vţdyť to bylo malé sele! Tak takové to bylo telátko… (anonym)
Co bude příště?
